Vydání Prosinec 2008 | www.roedl.cz
Obsah: Právo aktuálně > Jak neuzavřít kartelovou dohodu a jak se vyhnout pokutě antimonopolního úřadu? Daně aktuálně > Jaké změny jsou očekávány v daňové oblasti Ekonomika aktuálně > Nový německý zákon o modernizaci účetních předpisů – BilMoG Podnikové poradenství aktuálně > Zaměstnanecké benefity Rödl & Partner Intern > Lidé u Rödl & Partner > Aktuálně
Právo aktuálně > Jak neuzavřít kartelovou dohodu a jak se vyhnout pokutě antimonopolního úřadu? Napsal Marek Švehlík | Evropská komise publikovala statistiku pokut uložených za kartelové dohody v letech roky 2003–2008, podle které objem ročně uložených pokut roste každý rok stále rychleji. Celková výše pokut uložených Komisí v roce 2007 činila 3,388 mld. eur. V České republice panuje obdobná situace. Celková výše ročně uložených pokut v posledních třech letech stále roste. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil v roce 2007 pokuty za kartelové dohody v celkové výši 956 mil. Kč1.
Společným jmenovatelem uložených pokut, ať již na komunitární nebo národní úrovni, je kartelová dohoda. V soutěžním právu totiž platí obecné pravidlo, podle kterého jsou kartelové dohody zakázané. Kartelové dohody, které mají evropský prvek (tj. přesah do jiného členského státu), jsou definovány v čl. 81 Smlouvy 1
Včetně pokut uložených za zneužívání dominantního postavení.
o založení evropského společenství zjednodušeně jako dohody mezi korporacemi, a to v nejširším smyslu, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu. Český zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže pak v § 3 odst. 1 definuje národní kartel (s dopady výlučně na území České republiky) jako dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže. Přitom obě definice jsou v praxi považovány obsahově za identické. Obě definice kartelové dohody mají společný znak plurality subjektů (podniků), jejichž společné jednání je přinejmenším způsobilé ohrozit hospodářskou soutěž. Přitom za optimum hospodářské soutěže, vůči kterému antimonopolní úřady v praxi posuzují to, zda určitá dohoda je způsobilá ohrozit hospodářskou soutěž, se považuje stav dokonalé, resp. perfektní, konkurence. Při rozhodování antimonopolního úřadu přitom nehraje roli, zda takový stav v realitě může skutečně existovat a zda jej lze vůbec dosáhnout. V praxi je třeba vždy pečlivě zkoumat, zda určitá dohoda, kterou zamýšlíte uzavřít s Vaším smluvním partnerem, není dohodou, která by mohla ohrozit hospodářskou soutěž. Zakázanými kartelovými dohodami by mohla být zejména ujednání v kupních (distribučních) smlouvách uzavřených mezi dodavateli a odběrateli určitého zboží o tom, za jaké ceny mají odběratelé prodávat zboží konečnému spotřebiteli nebo závazek odběratelů prodávat zboží výlučně na stanoveném území nebo závazek nenakupovat nebo neprodávat konkurenční zboží. Rovněž o zakázanou kartelovou dohodou by se mohlo jednat v případě dohod mezi konkurenty o společném postupu na trhu, zejména pokud se jedná o koordinování cenových politik, rozdělení trhu, nebo společného postupu ve vztahu k určitým společným dodavatelům
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Prosinec 2008
nebo zákazníkům. Pokud se v praxi taková dohoda vyskytne, je třeba vždy pečlivě zkoumat, zda jejím uzavřením nemůže být ohrožena hospodářská soutěž, a pokud ano, je vhodné se vyhnout již samotnému jednání o takové dohodě. V praxi může být pro management korporace obtížné včas odhalit hrozící konflikt s kartelovými předpisy. Jedním z prostředků, kterým lze takový konflikt odhalit, je interní program dodržování soutěžních norem (dále jen „program slučitelnosti“), který si korporace sama vytvoří a který v sobě bude zahrnovat mechanismy a postupy pro včasné odhalení a zabránění vlastního protiprávního chování. V zemích s rozvinutým soutěžním prostředím – zejména pak v zemích anglosaského práva jako je Velká Británie nebo Kanada – tvoří programy vypracované soutěžiteli (nazývané tzv. Compliance programmes) zcela běžnou součást jejich vnitřních předpisů, neboť jim napomáhají vykonávat obchodní a podnikatelské aktivity v mezích zákona. Tyto zásady by měly poskytnout korporacím podrobný návod, jak postupovat při tvorbě takových programů. Zejména uvádí řadu kroků, které, pokud jsou učiněny, by měly napomoci jednotlivým korporacím při dosahování shody se soutěžním právem. Je však třeba zároveň zdůraznit, že jde pouze o obecné principy, které by korporace při implementaci správného a efektivně fungujícího programu měly zohlednit.
příklady obchodních situací, které mohou ohrozit zájmy společnosti z hlediska soutěžních pravidel. Program by měl rovněž upravit pravidla pro kárný postih zaměstnanců, kteří úmyslně nebo z nedbalosti porušili zájmy korporace porušením soutěžních pravidel. Program by měl stanovit odpovědné zaměstnance, kteří by poskytovali konzultace ostatním zaměstnancům ohledně kolize jejich obchodních jednání se soutěžními předpisy, nebo kterým by zaměstnanci podávali informace o podezřeních, že odporují soutěžním předpisům. Rovněž je vhodné, aby program upravoval pravidla nakládání s důvěrnými obchodními informacemi a rovněž pravidla komunikace se smluvními partnery a externími poradci. Vhodnou součástí programu jsou i pravidla postupu zaměstnanců v případě kontroly dodržován soutěžních pravidel prováděné ze strany antimonopolního úřadu. V praxi má program zpravidla podobu interního právního předpisu, pokynu, příručky nebo manuálu, se kterým jsou zaměstnanci seznámení a jehož dodržování je jim zaměstnavatelem závazně uloženo. III. Příprava a další vzdělávání zaměstnanců Klíčovým předpokladem fungování programu je systematické vedení zaměstnanců k dodržování soutěžních pravidel, a to zejména pravidelným školením a informováním zaměstnanců. IV. Hodnocení a zpětná kontrola fungování programu
Je zřejmé, že se programy slučitelnosti jednotlivých korporací liší, a to v závislosti na postavení korporace na trhu. Z těchto důvodů není možno vytvořit jediný obecně závazný program, který by se vztahoval na všechny případy, resp. který by pokrýval veškeré situace ve všech tržních odvětvích. Lze nicméně říci, že aby mohl každý vytvořený program řádně a efektivně fungovat, měl by v sobě zahrnovat alespoň následující základní principy: I. Podpora programu ze strany vedoucích pracovníků korporace Podpora programu ze strany vedení korporace je ve vztahu k antimonopolnímu úřadu indikátorem, že společnost respektuje závazky vyplývající pro ni ze soutěžního práva. Ve vztahu dovnitř korporace má pak podpora programu ze strany vedení především motivační účinek pro zaměstnance a ostatní pracovníky korporace. V praxi se pak často lze setkat s tím, že dodržování programu je jedním z cílů korporace a nebo že přímo jeden člen vedení korporace je pověřen zajišťováním plnění programu. II. Volba vhodných postupů a metod Aby byl program něčím víc, než písemným vyjádřením závazku dodržovat soutěžní pravidla, měl by obsahovat konkrétní povinnosti pro konkrétní subjekty uvnitř korporace. Program by měl definovat, jakými soutěžními pravidly se musí korporace řídit. Na to musí navazovat povinnost konkrétních zaměstnanců tato pravidla dodržovat při obchodních jednáních. Vhodné je uvést
Jak se mění podnikatelská realita, tak se mění i možná rizika kolize jednání korporace se soutěžními pravidly. Proto je nutné pravidelně vyhodnocovat účinnost a dodržování programu a v případě negativních zjištění přistoupit k jeho úpravě. Závěrem můžeme konstatovat, že program slučitelnosti je důležitý nástroj, který podporuje efektivní řízení korporace. Srovnávání soutěžních pravidel s obchodní politikou korporace je klíčovou složkou risk managementu. Účelem monitorování a dodržování souladu jednání korporace se soutěžními pravidly není jen to, aby měl antimonopolní úřad radost, ale především se jedná o jeden z nejdůležitějších způsobů, jak si korporace může uchovat svou etickou úroveň, podpořit svou dlouhodobou a udržitelnou prosperitu a chránit a prosazovat své hodnoty.
Kontakt pro další informace: Mgr. Ing. Marek Švehlík Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně > Jaké změny jsou očekávány v daňové oblasti Napsal Petr Ševčík | Jak se již v posledních letech pomalu stává pravidlem, dochází od 1. ledna 2009 k významným změnám v daňové oblasti. Vedle již schválené novelizace zákona o dani z přidané hodnoty, která byla zveřejněna pod č. 302/2008 Sb., a některých změn v oblasti daně z nemovitostí popř. daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí je v současné době v Parlamentu sněmovní tisk 563, který by měl zavést oproti stávajícímu stavu významné změny. Některé z těchto změn daně z příjmů se s ohledem na přechodná ustanovení dotýkají přitom již zpětně zdaňovacího období roku 2008. Přestože se tedy jedná o změny, které nejsou z hlediska legislativního procesu ještě ve finální podobě a do schválení mohou do navrženého textu novely zákona ještě zasáhnout jednotliví poslanci či Senát, dovolujeme si na předpokládané dílčí dopady vybraných zamýšlených změn upozornit již nyní. Současně s ohledem na rozsah předpokládaných změn jsou tyto změny rozděleny do dvou částí, přičemž v dalším příspěvku budeme rovněž informovat o výsledcích legislativního procesu a případných změnách oproti vládnímu návrhu. Prioritně se přitom zaměřujeme na ty oblasti, které si vyžadují z hlediska daňové optimalizace dlouhodobější plánování.
Předpokládané změny se tedy budou týkat především následujících oblastí: > Vymezení příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR; > Osvobození od daně (fyzických i právnických osob); > Změny v oblasti nízké kapitalizace; > Finanční pronájem; > Investiční pobídky. V příštím vydání bychom se následně zabývali kromě změn novely vzniklých v rámci legislativního procesu následujícími oblastmi: > Změny v závislé činnosti (superhrubá mzda); > Dary a náklady související s odstraňováním následků živelných pohrom; > Náklady na vyvolanou investici; > Změny v zákoně o rezervách.
Vymezení příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR V rámci předmětného parlamentního tisku dochází k poměrně zásadní změně ve vymezení příjmů plynoucích ze zdrojů na
území ČR. Doposud byly považovány při převodu obchodního podílu za příjmy ze zdrojů v ČR pouze ty příjmy, které plynou od daňových rezidentů ČR. Mnohé smlouvy o zamezení dvojího zdanění (např. s Německem, USA nebo Ruskem) přitom umožňovaly zdanit příjem z převodu obchodního podílu na společnosti se sídlem na území ČR, přičemž česká právní úprava této možnosti nevyužívala. V navrhovaném tisku by mělo ovšem dojít ke změně v úpravě, která umožní (pokud bude schválena) zdanění převodů obchodních podílů mezi subjekty, které nejsou daňovými rezidenty ČR. Toto ustanovení je pouze nástrojem, který doposud v dani z příjmů chyběl, aby stát v případech, kdy to smlouva o zamezení dvojího zdanění umožňuje, tento příjem zahraničního rezidenta zdanil. To znamená, že zákonnou úpravu bude ovšem nutné (stejně jako doposud) vždy konfrontovat se smlouvou o zamezení dvojího zdanění, která musí umožnit zdanění převodu obchodních podílů. Pokud smlouva o zamezení dvojího zdanění ovšem umožní zdanění příjmů z převodu obchodních podílů, bude transakce podléhat české dani bez ohledu na to, že příjem neplyne od českého nerezidenta. V daném případě by se následně zkoumaly podmínky pro osvobození od daně vzhledem k tomu, že dochází k rozšíření oprávněných osob, které mohou uplatnit osvobození od daně na rezidenty EU bez ohledu na skutečnost, zda mají v ČR stálou provozovnu či nikoliv (viz níže).
Osvobození příjmů Rovněž by mělo v rámci navržených změn dojít k rozšíření osvobození příjmu z kapitálových účastí s tím, že dosavadní právní úprava zavedená zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů umožňovala za stanovených podmínek osvobodit pouze příjem tuzemského rezidenta, popř. příjem plynoucí stálé provozovně daňového nerezidenta umístěné na území ČR. S ohledem na potenciálně diskriminační charakter uvedeného ustanovení z hlediska evropského práva, má dojít k rozšíření osvobození i na rezidenty jiných členských států EU. Rovněž má dojít k teritoriálnímu rozšíření osvobození, které se týká pouze příjmů dividend, licenčních poplatků a úroků. Na druhé straně osvobození kapitálových účastí nebude teritoriálně rozšířeno mimo EU. Na druhé straně má dojít k zrušení osvobození příjmů z prodeje kapitálových účastí na společnostech, které ke dni předcházejícímu převodu budou v tržním ocenění disponovat více jak 50 % nemovitého majetku. U těchto společností nebude možné aplikovat osvobození od daně bez dalšího.
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Prosinec 2008
Změny v oblasti nízké kapitalizace Nově by mělo dojít k úpravě přísných pravidel nízké kapitalizace s tím, že by nemělo docházet k provádění testu vůči nepropojeným osobám. Cizí zdroje, které ovšem mají v podstatě povahu vlastního kapitálu (vázané a podřízené dluhy), nově již nebude nutné posuzovat. Z hlediska posuzování daňových aspektů bude nutné rozlišovat následující smlouvy o půjčce a úvěru s potenciálně rozdílným daňovým režimem: > smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003 (dotýká se změn v posuzování osob spojených); > smlouvy uzavřené do 31. 12. 2007 pro zdaňovací období začínající 2009 (obdobně lze postupovat i pro rok 2008); > smlouvy uzavřené po 1. 1. 2008 vč. dodatků – nová pravidla na zdaňovací období 2009 (obdobně lze postupovat i pro rok 2008).
Finanční pronájem V případě, že u nájemce nedošlo ke splnění všech podmínek pro daňovou uznatelnost nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, jsou stanoveny v § 24 odst. 5 zákona o daních z příjmů speciální podmínky, které umožňují jeho zohlednění v daňových nákladech. S ohledem na znění zákona bylo nutné teprve v okamžiku, kdy došlo k ukončení smlouvy o finančním pronájmu posoudit případné splnění či nesplnění stanovených podmínek. Následně bylo v případě jejich naplnění možné podat dodatečná daňová přiznání ke snížení daňového základu na všechna období, kterých se nájem dotýká. Ve vztahu k uvedenému postupu ovšem vznikaly výkladové komplikace. Pokud bude novela přijata, bude jednoznačně přípustné zohledňovat nájemné podle ust. § 24 odst. průběžně a nikoliv až v dodatečném daňovém přiznání při splnění podmínky, že kupní cena bude stanovena tak, že nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem za dobu, po kterou mohl být předmětný majetek odepisován.
Investiční pobídky Pro poplatníky, kteří čerpají investiční pobídky, se zjednoduší stanovení základu daně. Doposud byli poplatníci nuceni využít veškerých možných nástrojů, které zákon o daních z příjmů připouští, před tím, než byl konstruován základ daně pro uplatnění slevy na dani. Zákon pouze demonstrativně vyjmenovával opravné položky, odpisy a rezervy. Nově by měl být uvedený výčet taxativní, tzn. nedocházelo by automaticky k porušení podmínek investiční pobídky v situaci, kdy nedojde k uplatnění práva na snížení základu daně v jiných oblastech mimo opravné položky, rezervy a odpisy.
Nově rovněž dojde ke snížení speciální sankce, která doposud tvoří dvojnásobek aktuální daňové sazby a část základu daně odpovídající položkám, které nebyly uplatněny. Dvojnásobek bude snížen na prostý násobek. V uvedeném příspěvku jsme podali alespoň základní a nejvýznamnější informace k připravované novele zákona o daních z příjmů, nicméně se nejedná o výčet vyčerpávající. Rovněž ještě jednou upozorňujeme, že stávající znění novely může být ještě v Poslanecké sněmovně pozměněno, ale s ohledem na významnost některých změn je možné při strukturování především významnějších transakcí zohlednit i připravované změny. O případném vývoji v této oblasti Vás budeme samozřejmě informovat v některém z našich dalších vydání.
Kontakt pro další informace: JUDr. Ing. Petr Ševčík Daňový poradce Tel.:+420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně > Nový německý zákon o modernizaci účetních předpisů – BilMoG Napsal David Trytko | Uplynulý rok přinesl velké množství změn v české daňové a účetní legislativě, které ovlivní účetní závěrky za rok 2008 anebo které budou aplikované až v roce následujícím. Řada českých firem, od kterých mateřské společnosti se sídlem v Německu požadují podklady nebo celé účetní závěrky sestavené dle německého účetního práva zpravidla pro účely konsolidace, se však musí připravit i na rozsáhlé novinky, které s účinností od 1. ledna .2009, tj. pro následující účetní období, chystají zavést němečtí zákonodárci.
Bilanzrechtsmodernisierungsgesetz (BilMoG), přesně přeložitelný jako zákon o modernizaci bilančního práva či výstižněji modernizaci účetních předpisů, představuje dlouho připravovanou a zároveň nejobsáhlejší reformu německé účetní legislativy od poloviny osmdesátých let. Jejím cílem je nabídnout rovnocennou, ale jednodušší alternativu Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a tou ušetřit především malým
a středním podnikatelům podstatnou část nákladů doposud vynakládaných na sestavování závěrek dle IFRS-standardů.
Způsob oceňování pohledávek a závazků ke konci roku
Tento cíl má být na jedné straně dosažen zrušením mnoha ustanovení – takzvaných “Bilanzierungswahlrechte”, které účetním jednotkám ponechávaly možnost volby rozhodovat o způsobu účtování anebo vykazování určitých případů. Na straně druhé se tento modernizační zákon snaží přiměřeným způsobem přebírat pravidla a principy mezinárodních standardů. Uvedenými kroky by se jednotlivé závěrky měly stát mezi sebou porovnatelnějšími a dosáhnout vypovídací hodnotu IFRS-závěrek, a to i bez jejich zbytečné komplexnosti, časové náročnosti a vysokých nákladů.
K rozvahovému dni je u neúročených dlouhodobých pohledávek a závazků potřeba jejich hodnotu diskontovat, na druhé straně u krátkodobých pohledávek a závazků by mělo být možné výsledkově účtovat i o nerealizovaných kursových ziscích (doposud jenom o ztrátách).
Formou deregulace se němečtí zákonodárci také snaží celkově snížit nevyhnutelné náklady podnikatelů spojené s vedením účetnictví. Ušetřit by měli především malí podnikatelé – fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, které by při obratech do 500.000 eur a ziscích do výše 50.000 eur za účetní období měli být zcela zbaveni povinnosti vedení účetnictví. Snížení povinností se dotkne také mnoha ostatních společností (včetně společností s ručením omezeným a akciových společností), u kterých dochází ke zvýšení hranic pro určování velikosti podniku o 20 procent. V praxi to bude znamenat, že řada dnešních velkých společností bude spadat do kategorie středních a obdobně část dnešních středních společností se stane malými. Dcer německých společností se sídlem v České republice se však pravděpodobně nejvíce dotknou změny, které mají zvýšit vypovídací hodnotu účetních závěrek sestavených dle německého účetních předpisů koncentrovaných do tzv. Třetí knihy německého obchodního zákoníku. Z tohoto důvodu by si tyto společnosti měly od své mateřské společnosti včas vyžádat koncernové směrnice aktualizované pro rok 2009 a věnovat jim zvýšenou pozornost především v následujících oblastech:
Způsob oceňování a vykazování dlouhodobého majetku Jednou z nejzásadnějších změn je povinnost aktivace nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností. Mimo softwaru do této skupiny spadají také patenty a know-how, jejichž vykázání u inovativních společností s intenzivním výzkumem a vývojem by mělo věrněji zobrazit jejich potenciál.
Způsob oceňování a vykazování krátkodobého majetku Především finanční majetek pořízený k obchodování (akcie, dluhopisy, podílové fondy, deriváty) je nutno k rozvahovému dni výsledkově přecenit na jeho reálnou hodnotu – fair value.
Odložená daň Právo volby k aktivaci odložené daně bylo zrušeno. Koncepce povinného vykazování jak pasivní, tak i aktivní odložené daně, by mělo opět přiblížit německé bilanční právo mezinárodnímu účetnímu systému orientovanému při výpočtu odložené daně na zůstatkové hodnoty a přinést vyšší transparentnost o daňové situaci podniku. Účtování o aktivní odložené dani plynoucí z využití daňové ztráty bude podléhat časovému testu, ve kterém bude nutné prokázat její uplatnění v nejbližších pěti letech.
Změny při oceňování rezerv Při oceňování rezerv by se jejich hodnota měla diskontovat a ve větší míře by se měl zohledňovat budoucí vývoj (například vývoj cen, mezd anebo dalších nákladů), který by budoucí hodnotu plnění mohl ovlivnit. Oceňování rezerv by se tak mělo zreálnit. Je třeba zdůraznit, že se zdaleka nejedná o jediné změny, které BilMoG přináší. Na základě zkušeností, které po zavedení těchto změn z praxe získáme, se k těm nejdůležitějším na stránkách Mandantenbriefu ještě vrátíme.
Kontakt pro další informace: Ing. David Trytko Vedoucí auditorského týmu Tel.: +420 236 163 300 E-mail:
[email protected]
6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Prosinec 2008
Podnikové poradenství aktuálně > Zaměstnanecké benefity Napsala alena spilková | Zaměstnanecké benefity jsou
dnes jedním z faktorů působících na volbu budoucího zaměstnavatele. Jaké benefity jsou v současné době nejobvyklejší? Jaké přínosy mají pro zaměstnavatele? Nejen to přibližuje následující článek.
Zaměstnanecké výhody neboli benefity poskytuje dnes téměř každý zaměstnavatel. Jsou jedním ze způsobů, jimiž se zaměstnavatelé snaží získat a udržet si zaměstnance. Zároveň se je takto snaží motivovat k dobré pracovní kázni a vysokým výkonům. Plošné zavedení benefitů bez ohledu na výkony jednotlivých zaměstnanců, stejně jako přílišná selektivita poskytování benefitů může však být spíše na škodu. Zaměstnanecké benefity by měly mít především stabilizační a motivační efekt, s tím souvisí i vhodná prezentace pravidel poskytování benefitů zaměstnancům. Tato složka odměňování zároveň podporuje dobré jméno společnosti, protože spokojený zaměstnanec je tou nejlepší reklamou. Kromě zvyšování loajality stávajících zaměstnanců mohou tyto výhody vést i k přilákání nových zaměstnanců. K zavedení benefitů do systému odměňování zaměstnavatele vedou mimo jiné výhody, které jsou spojené s úsporami na daních a odvodech na sociální a zdravotní pojištění. Zde dochází každoročně k určitým změnám, proto je nutné tyto aktualizace sledovat a přizpůsobit se jim. Faktem je, že v současnosti je poskytování benefitů obvyklé u většiny zaměstnavatelů, a proto jejich absence může být zaměstnanci vnímána jako konkurenční nevýhoda. Zaměstnanecké výhody můžeme rozdělit do několika základních skupin: Finanční výhody > Pojištění (životní pojištění, penzijní připojištění) > Kompenzace mzdy v případě nemoci – sick days > Půjčky > Dlouhodobé pobídky (akciové, opční plány, programy nákupu akcií) Pracovní pomůcky > Mobilní telefony > Notebooky > Služební automobily > Pracovní oděv
Volný čas > Společenské, sportovní a kulturní akce, rekreace > Délka dovolené Služby pro zaměstnance > Podpora stravování > Rozšířená zdravotní péče > Příspěvky na vzdělávání > Poskytování přechodného ubytování > Systém volitelných zaměstnaneckých výhod (cafeteria) > Flexipass Je zřejmé, že ne všechny benefity jsou vhodné pro všechny zaměstnance. Proto je důležité nastavit správný systém poskytování benefitů a především tento systém správně prezentovat zaměstnancům. Pokud všichni zaměstnanci čerpají stejné benefity bez ohledu na výkonnost, nebudou je vnímat jako motivační. V dnešní době již benefity poskytuje většina společností, a to hlavně ve formě stravenek, které svým zaměstnancům nabízí přes 80 procent společností. Nabídka zaměstnaneckých benefitů stále roste. Spolu s ní rostou i nároky zaměstnanců. Ti si přejí vybírat benefity libovolně podle vlastní vůle. Mnoho firem proto zavádí systém „cafeteria“, který umožňuje zaměstnancům výběr mezi několika druhy benefitů v závislosti na jejich zájmech. Může se jednat například o jazykové kurzy, vstupenky do divadel, poukázky na sport atd. Tento systém je většinou zajišťován externím dodavatelem a je vhodný spíše pro bohatší firmy. Plošně všem zaměstnancům poskytují zaměstnavatelé většinou stravenky, ale pokud jde například o programy nákupu akcií, není jejich plošné zavedení účelné. V tomto případě lze zvolit například systém vázaný na délku zaměstnaneckého poměru nebo program cílit pouze na top-management. Součástí systému benefitů ale nemusí být pouze výše uvedené skupiny. V současnosti se stále častěji zaměstnavatelé snaží umožnit zaměstnancům nějakou formu flexibilní pracovní doby nebo práci z domova. Tento druh benefitů jistě přivítají především rodiče s malými dětmi, kterým toto umožní lépe sladit pracovní a rodinný život. Mezi aktuální trendy v oblasti zaměstnaneckých výhod patří poukázky na dárky v podobě zážitků, jako jsou například let balonem, seskok padákem a jiné aktivity. Je zřejmé, že existuje mnoho možností, kterými zaměstnavatel může podnítit své zaměstnance k lepšímu pracovnímu výkonu, jak zvýšit jejich motivaci a vytvořit pocit sounáležitosti s podnikem. Záleží jen na něm, jaký způsob zvolí.
Rödl & Partner členem Francouzsko-české obchodní komory
Kontakt pro další informace: Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail:
[email protected]
V říjnu letošního roku byla kancelář Rödl & Partner na základě rozhodnutí výboru přijata za člena Francouzsko-české obchodní komory. Rozšíří tak její členskou základnu, která nyní čítá 349 členů, především z řad českých a francouzských společností. Jsme přesvědčeni, že členství ve Francouzsko-české obchodní komoře nám pomůže v rozvoji nejen profesních, ale i společenských vztahů jak se samotnou komorou, tak především s jejími členy.
Rödl & Partner Intern > Lidé u Rödl & Partner
Rödl & Partner je již tradičně dlouholetým členem Italskočeské obchodní komory, stejně jako Německo-české obchodní a průmyslové komory.
Nová daňová poradkyně Jarmila Jiříčková
Rödl & Partner na veletrzích pracovních příležitostí
Od listopadu posílila daňové oddělení kanceláře Rödl & Partner Jarmila Jiříčková. Bude působit jako vedoucí týmu daňových poradců a soustředí se především na komplexní daňové poradenství, především v oblasti korporátních daní, pro německy a anglicky hovořící klientelu. Jarmila Jiříčková působila dříve ve společnostech PricewaterhouseCoopers, Ernst & Young či Citibank. Specializovala se na Corporate Tax, farmaceutický průmysl a investiční pobídky. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické, fakulty řízení (1984). Hovoří anglicky, německy, rusky a chorvatsky. Mezi její zájmy patří příroda, etnografie a folkloristika, tanec.
Rödl & Partner má zájem spolupracovat s úspěšnými studenty i absolventy vysokých škol a pomoci jim tak nastartovat jejich profesní kariéru. Naše kancelář proto využila možnosti prezentovat se na veletrzích pracovních příležitostí pořádaných Vysokou školou ekonomickou v Praze, Masarykovou univerzitou v Brně a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Značný zájem ze strany studentů potvrzoval vysoké renomé, kterého se naší společnosti dostává. Studenty i absolventy zajímaly jak obecné informace o spektru poradenských služeb poskytovaných naší kanceláří, tak zejména konkrétní možnosti pracovního uplatnění či spolupráce již během studií.
-jv-
> Aktuálně Lednová dotační příloha Do lednového vydání pro Vás opět připravujeme přílohu DOTACE. Tentokrát Vám přineseme přehled dotačních titulů, které budou otevřeny pro podávání žádostí v prvním čtvrtletí roku 2009. Současně ve spojitosti s finanční krizí sledujeme vývoj plánovaného zrušení investičních pobídek pro zpracovatelský průmysl.
-jv-
8 Mandantenbrief | Vydání Prosinec 2008
Mandantenbrief Prosinec 2008, č. 12 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na www.roedl.cz