právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

Strana 441

Vûstník právních pfiedpisÛ PlzeÀského kraje

âástka 1/2001

Roãník 2007

VùSTNÍK právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje

âástka 6

Rozesláno dne 9. srpna 2007

O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského kraje, kter˘m se mûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004, kter˘m se vydává Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005

âástka 6/2007

Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje

Strana 442

1 NA¤ÍZENÍ Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 ze dne 13. 6. 2007, kter˘m se mûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004, kter˘m se vydává Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 Rada Stfiedoãeského kraje vydává podle § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona ã. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zfiízení), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a na základû § 6 odst. 6 a § 7 odst. 7 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a o zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ (zákon o ochranû ovzdu‰í), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, toto nafiízení:

2. Pfiíloha ã. 2 k nafiízení ã. 5/2004, obsahující Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, se ru‰í a nahrazuje se nov˘m znûním uveden˘m v pfiíloze ã. 2 tohoto nafiízení.

âl. 2 âl. 1 Nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 ze dne 23. 6. 2004, kter˘m se vydává Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 ze dne 7. 12. 2005, se mûní v souladu s ãl. 4 tohoto nafiízení takto: 1. Pfiíloha ã. 1 k nafiízení ã. 5/2004, obsahující Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje, se ru‰í a nahrazuje se nov˘m znûním uveden˘m v pfiíloze ã. 1 tohoto nafiízení.

Ostatní ustanovení nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 ze dne 23. 6. 2004, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 ze dne 7. 12. 2005, vãetnû pfiíloh ã. 3 a 4, zÛstávají v platnosti beze zmûny.

âl. 3 Toto nafiízení nab˘vá úãinnosti patnáct˘m dnem následujícím po dni jeho vyhlá‰ení ve Vûstníku právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje.

Ing. Petr Bendl v. r. hejtman Ing. Vilém Îák v. r. námûstek hejtmana

Strana 443


âástka 6/2007

Pfiíloha ã. 1 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007

PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST¤EDOâESKÉHO KRAJE OBSAH A. NÁZEV PROGRAMU, JEHO CÍLE A SOUVISLOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445 A.1 A.2 A.3

Název programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445 Cíle programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445 V˘chodiska a vnûj‰í souvislosti programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445

B. OBRAZ EMISNÍ SITUACE ST¤EDOâESKÉHO KRAJE – 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 B.1 B.1.1 B.1.2 B.1.3 B.1.4

B.2 B.2.1 B.2.2

B.3 B.3.1 B.3.2 B.3.3

B.4

Emisní bilance Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroje zneãi‰tûní na území Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emise – silniãní automobilová doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mikroemisní anal˘za – stacionární zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvlá‰tû velké spalovací zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé na území Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emisní anal˘za – doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Intenzita dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emise produkované dopravou na vybran˘ch silnicích Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vliv pouÏit˘ch emisních faktorÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souhrnné vyhodnocení emisní situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

446 446 447 448 450 455 455 457 462 462 463 464 465

C. VZTAH PROGRAMU K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ . . . . . . . . . . . . . . 466 D. VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ST¤EDOâESKÉHO KRAJE . . . . . . . . . . 467 E. VZTAH K DAL·ÍM KONCEPâNÍM DOKUMENTÒM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 467 E.1 E.2

Vztah k Národnímu programu sniÏování emisí ze zvlá‰tû velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ . . . 467 Vztah k Programu rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468

F. VZTAH KE STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A VYUÎITÍ OBNOVITELN¯CH ZDROJÒ ENERGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468 G. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í . . . . . . . . . . . 470 H. OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471 H.1 H.2 H.3 H.4

SWOT anal˘za souãasného stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cíle programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cílové skupiny Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Priority Programu a vhodná opatfiení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

471 472 473 473

I. V¯VOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDU·Í A EMISÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 I.1 I.2 I.3

V˘voj imisní situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 Monitorování kvality ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475 V˘voj v emisích na území Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477

J. POÎADAVKY ÚMLUVY A PROTOKOLU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478 K. HODNOCENÍ DOSAÎITELNOSTI EMISNÍCH STROPÒ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478 K.1 K.1.1 K.1.2 K.1.3 K.1.4 K.1.5 K.1.6

Pfiedpokládan˘ v˘voj emisí do roku 2010 – bez dodateãn˘ch opatfiení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvlá‰tû velké spalovací zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Potenciál ve sníÏení emisí NOx ze zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ostatní zdroje REZZO 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroje REZZO 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroje REZZO 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stacionární zdroje celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

478 478 481 483 483 484 488

âástka 6/2007

K.2 K.2.1 K.2.2 K.2.3 K.2.4

K.3


Strana 444

Doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stávající emise v dopravû celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Faktory, které ovlivní v˘voj intenzit dopravy a emisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postup stanovení odhadu v˘voje intenzit a emisí z dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V˘voj v emisích ze silniãní automobilové dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DosaÏitelnost emisního stropu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

489 489 489 489 491 492

L. ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNùNÍ EMISNÍCH LIMITÒ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DAL·ÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJÒ ZNEâI·ËOVÁNÍ OVZDU·Í NA ÚZEMÍ KRAJE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492 M. PODPÒRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚROVNI KRAJE . . . . . . . . . . . . . . . 493 N. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 493 N.1 N.1.1 N.1.2 N.1.3

N.2 N.2.1 N.2.2 N.2.3

N.3 N.3.1 N.3.2 N.3.3

N.4 N.5

Priorita 1: SniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494 Opatfiení 1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494 Opatfiení 2: Omezení emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek z dopravy, zejména v oblastech s bytovou zástavbou (vãetnû resuspenze emisí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494 Opatfiení 3: Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ (kamenolomy a lomy, staveni‰tû, apod.) . . . . . . . . . 495

Priorita 2 – SníÏení emisí oxidÛ dusíku udrÏení emisí VOC, SO2 a NH3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 3: SniÏování emisí VOC a NH3 ve stávajících prÛmyslov˘ch a zemûdûlsk˘ch provozech . . . . . . Priorita 3: Trvalé sledování a vyhodnocování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í a podpora opatfiení ke sníÏení emisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

495 495 496 498 500

Opatfiení 1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500 Opatfiení 2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx, i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500 Opatfiení 3: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500

Priorita 4: Technická pomoc a spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nástroje na podporu realizace Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N.5.1 Administrativní nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N.5.2 Ekonomické nástroje na úrovni obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N.6 Komunikace a informovanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N.7 Ekonomické nástroje státu, které podpofií implementaci Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

500 501 501 502 503 504

O. FINANâNÍ ZAJI·TùNÍ PROGRAMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 O.1 O.2

¤ízení programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 Finanãní rámec Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505

P. MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VâETNù P¤ESHRANIâNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505 Q. SOUHRN STANOVEN¯CH POÎADAVKÒ A LHÒT K DOSAÎENÍ CÍLÒ PROGRAMU . . . 506 R. TERMÍNY A ZPÒSOB KONTROL PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ PROGRAMU . . . . . . . . . . . . . . 506 R.1 R.2

Termíny hodnocení Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506 Kritéria pro vyhodnocení Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 507

S. ZPÒSOB PROVÁDùNÍ OPAT¤ENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLAN¯CH NA ZÁKLADù ZÁVùRÒ KONTROL A PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ TOHOTO PROGRAMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508 T. SEZNAM ZKRATEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508 U. POUÎITÁ LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 509 V. P¤ÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 509

Strana 445


âástka 6/2007

A. NÁZEV PROGRAMU, JEHO CÍLE A SOUVISLOSTI A.1 Název programu Pln˘m názvem se jedná o Integrovan˘ krajsk˘ program sniÏování emisí suspendovan˘ch ãástic PM10, oxidÛ dusíku, benzo(a)pyrenu a tûkav˘ch organick˘ch látek na území Stfiedoãeského kraje (dále jen Program). Program je zpracován pro ty zneãi‰Èující látky nebo jejich skupiny, které mají v zákonû o ochranû ovzdu‰í a navazujících vyhlá‰kách definovány emisní stropy ãi redukãní cíle, nebo u kter˘ch dochází na území Stfiedoãeského kraje k pfiekroãení prahov˘ch hodnot v ochranû kvality ovzdu‰í. V emisních bilancích a jejich anal˘ze jsou zachyceny emise v‰ech ostatních zneãi‰Èujících látek, pro které jsou legislativou schváleny limitující prahové hodnoty v podobû emisních stropÛ nebo imisních limitÛ. Jeho rozsah a zpÛsob zpracování se fiídí pfiílohou ã. 2 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a dal‰ími provádûcími pfiedpisy a návazn˘mi metodick˘mi pokyny odboru ochrany ovzdu‰í MÎP.

A.2 Cíle programu Cílem Programu je: •

•

dosáhnout k roku 2010 hodnot emisních stropÛ, stanoven˘ch pro Stfiedoãesk˘ kraj nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., kter˘m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi‰Èující ovzdu‰í a zpÛsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí, ve znûní nafiízení vlády ã.417/2003 Sb. Stropy jsou stanoveny pro oxid sifiiãit˘ (SO2), oxidy dusíku (NOx), tûkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3); napomoci omezování emisí tûch zneãi‰Èujících látek (ãi jejich prekurzorÛ), u kter˘ch bylo zji‰tûno na území Stfiedoãeského kraje pfiekraãování imisních limitÛ. Emisní stropy pro Stfiedoãesk˘ kraj jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 1: Krajské emisní stropy dle NV ã. 351/2002 Sb., ve znûní NV ã. 417/2003 Sb.

Stropy pro Stfiedoãesk˘ kraj

SO2 kt/rok 29,0

NOx kt/rok 38,7

VOC kt/rok 29,6

NH3 kt/rok 11,5

A.3 V˘chodiska a vnûj‰í souvislosti programu Program vychází z podrobné emisní anal˘zy na území Stfiedoãeského kraje a podílu jednotliv˘ch skupin zdrojÛ zneãi‰tûní na produkci emisí sledovan˘ch zneãi‰Èujících látek. Emise a jejich v˘voj je porovnán s hodnotami doporuãen˘ch krajsk˘ch stropÛ, jejichÏ dosaÏení je potfiebné pro splnûní poÏadavkÛ Smûrnice Evropské komise ã. 2001/81/EC o národních emisních stropech. Program vychází také z posouzení kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje, které vypl˘vá jak z namûfien˘ch hodnot ve stanicích imisního monitoringu, tak z modelového posouzení koncentrací zneãi‰Èujících látek, provedeného v roce 2005 na základû údajÛ z roku 2004 a z posouzení získan˘ch hodnot se stanoven˘mi limitními koncentracemi. Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovan˘) Národní program sniÏování emisí âeské republiky a na Národní program sníÏení emisí tuh˘ch látek, oxidu sifiiãitého a oxidÛ dusíku ze stávajících zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ. Kromû toho jsou v˘znamné vazby zejména na následující koncepãní materiály, pfiipravené na národní úrovni: • •

Státní politika Ïivotního prostfiedí âR, Státní energetická koncepce,

âástka 6/2007

• • • •


Strana 446

Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch zdrojÛ, Národní program ke zmírnûní dopadÛ zmûny klimatu, Státní dopravní politika a materiály navazující, PodpÛrné programy EU ve stávajícím a v˘hledovém programovacím období.

Na horizontální úrovni je v˘znamná vazba na Územní energetickou koncepci Stfiedoãeského kraje, Dopravní koncepci Stfiedoãeského kraje, Krajskou koncepci nakládání s odpady Stfiedoãeského kraje a v ‰ir‰ích souvislostech na Strategii rozvoje Stfiedoãeského kraje. Smûrnice ã. 2001/81/EC o národních emisních stropech Smûrnice ã. 2001/81/EC Evropského parlamentu a Rady z 23. fiíjna 2001 o Národních emisních stropech v pfiíloze ã. 1 stanoví hodnoty národních emisních stropÛ, jichÏ musí b˘t dosaÏeno v roce 2010. Emisní stropy se t˘kají oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku, tûkav˘ch organick˘ch látek a amoniaku. Stanovené emisní stropy je moÏné pfiehodnocovat a zpfiísÀovat. Smûrnicí stanovené stropy jiÏ upraveny byly a v souãasné dobû jsou pro âeskou republiku závazné následující roãní emise: Tabulka 2: Národní emisní stropy pro látky SO2, NOx, tûkavé organické látky a amoniak

Národní emisní stropy

SO2 kt/rok 265

NOx kt/rok 286

VOC kt/rok 220

NH3 kt/rok 80

Stanovené národní stropy byly rozpoãteny na jednotlivé kraje nafiízením vlády ã. 451/2002 Sb., ve znûní pozdûj‰ích úprav.

B.

OBRAZ EMISNÍ SITUACE ST¤EDOâESKÉHO KRAJE – 2004

B.1 Emisní bilance Stfiedoãeského kraje B.1.1 Zdroje zneãi‰tûní na území Stfiedoãeského kraje Na území Stfiedoãeského kraje bylo v roce 2004 evidováno: • • • •

370 zdrojÛ REZZO 1, z toho 15 zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní; celkov˘ instalovan˘ v˘kon zdrojÛ v REZZO 1 je 1 610 359 kW (údaj z REZZO 2001, údaj za rok 2003 nebyl k dispozici); 2 976 stfiedních zdrojÛ REZZO 2 malé zdroje zneãi‰tûní REZZO 3 a lokální topeni‰tû na území 1 148 obcí. Liniové zdroje zneãi‰tûní.

Strana 447


âástka 6/2007

Obrázek 1: Umístûní zdrojÛ REZZO 1 ve Stfiedoãeském kraji

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘

B.1.2 Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní V rámci aktualizace emisních bilancí, které byly vypracovány v prÛbûhu zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje v roce 2005, bylo sledováno celkem 13 zneãi‰Èujících látek – viz nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. § 3 a VOC (tûkavé organické látky). Pro tyto látky jsou stanoveny buìto národní emisní stropy, nebo imisní limity.

Tabulka 3: Emisní bilance stacionárních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004

Látky Tuhé látky (t/rok) PM10 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ SO2 (t/rok) Oxidy dusíku NOx (t/rok) Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok)

REZZO 1 Bodové zdroje

Celkem z REZZO 1

REZZO 2 Bodové Plo‰né zdroje zdroje

Celkem z REZZO 2

REZZO 3 Plo‰né zdroje

Celkem z REZZO 3

1 504

1 504

589

264

854

4 580

4 580

6 938

1 334

1 334

53

108

161

3 668

3 668

5 163

17 222

17 222

702

352

1 054

7 347

7 347

25 624

16 341

16 341

201

306

508

2 059

2 059

18 908

1 634

1 634

20

31

51

206

206

1 891

Celkov˘ souãet

âástka 6/2007

Látky Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) VOC (t/rok) NH3 (t/rok) Benzen (kg/rok) BaP (kg/rok) Hg (kg/rok) Cd (kg/rok) As (kg/rok) Ni (kg/rok) Pb (kg/rok)


REZZO 1 Bodové zdroje

Celkem z REZZO 1

REZZO 2 Bodové Plo‰né zdroje zdroje

3 917

3 917

333

3 454 1 934

3 454 1 934

22 147,7

Strana 448

Celkem z REZZO 2

REZZO 3 Plo‰né zdroje

Celkem z REZZO 3

644

977

21 735

21 735

26 628

146 568

367 1 373

513 1 941

4 375

4 375

8 342 3 875

22 147,7

379,8

725,9

1 105,7

3 683,9

3 683,9

26 937,3

12,2

12,2

29,0

32,1

61,1

699,7

699,7

773,0

164,2 93,5 648,6 1 977,8 1 546,7

164,2 93,5 648,6 1 977,8 1 546,7

3,6 0,3 4,1 107,9 10,7

6,3 0,7 5,6 339,0 19,6

9,9 0,9 9,7 446,8 30,3

63,6 3,2 81,0 21,6 137,8

63,6 3,2 81,0 21,6 137,8

237,7 97,6 739,3 2 446,2 1 714,8

Celkov˘ souãet

V˘chozím podkladem pro emisní bilanci velk˘ch zdrojÛ jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování za rok 2004, ovûfiované âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí (âIÎP) Aktualizace databáze REZZO 1, tj. dal‰ích technick˘ch údajÛ o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a odluãovaãích) byla provedena z formuláfiÛ pfiedloÏen˘ch provozovateli zdrojÛ jako souhrnné vyhodnocení údajÛ provozní evidence. Aktualizace údajÛ o emisích stfiedních zdrojÛ je provádûna z údajÛ Souhrnné provozní evidence stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování, ovûfiovan˘ch pfiíslu‰n˘mi referáty ÎP úfiadÛ obcí s roz‰ífienou pÛsobností. Emisní bilanci stfiedních zdrojÛ za celou âR a verifikaci údajÛ provádí z podkladÛ poplatkov˘ch agend obcí s roz‰ífienou pÛsobností âHMÚ – oddûlení emisí a zdrojÛ, pracovi‰tû Milevsko. Pro celostátní emisní bilance mal˘ch zdrojÛ je vyuÏíván model aktualizace údajÛ ze Sãítání lidu, domÛ a bytÛ za rok 2001 (dále SLDB), provedeného âSÚ v roce 2001, jehoÏ v˘stupem jsou údaje o spotfiebû základních druhÛ fosilních paliv spalovan˘ch v domácnostech. Poprvé byly do SLDB zahrnuty také údaje o poãtech bytÛ pouÏívajících jako pfievaÏující palivo dfievo. Tyto údaje jsou prÛbûÏnû aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a. s., energetické a. s., teplárenské podniky). Koneãn˘m produktem modelu jsou údaje o emisích zneãi‰Èujících látek z domácích topeni‰È (REZZO 3) na úrovni jednotliv˘ch obcí. Celková emisní bilance mal˘ch zdrojÛ nezahrnuje údaje o emisích z drobn˘ch provozoven zpoplatÀovan˘ch obecními a mûstsk˘mi úfiady. Vykazování emisí uhlovodíkÛ (CxHy) je od r. 2002 nahrazeno vykazováním emisí tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC). Emisní bilance VOC v‰ak není provádûna pouze z podkladÛ REZZO 1–4, ale zahrnuje také bilanci emisí z pouÏívání rozpou‰tûdel a nátûrov˘ch hmot u zdrojÛ, které nejsou v REZZO sledovány (venkovní pouÏití, spotfieba v domácnostech, apod.).

B.1.3 Emise – silniãní automobilová doprava V této kategorii zdrojÛ byly zji‰Èovány v˘luãnû emise ze silniãní automobilové dopravy. Emisní inventura zahrnula tyto zneãi‰Èující látky: • • • • • • •

oxid uhelnat˘ (CO) oxidy dusíku (NOx) ne-metanové uhlovodíky (NM VOC) metan (CH4) oxid sifiiãit˘ (SO2) pevné ãástice (PM) polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).

Strana 449


âástka 6/2007

Emise byly vypoãítány oddûlenû pro silnice I. tfiídy a v˘‰e (tedy vãetnû dálnic a rychlostních komunikací) a pro silnice II. tfiídy. V‰echny komunikace byly rozdûleny na dílãí úseky o délce 100 metrÛ. Celkem se jednalo o pfiibliÏnû 12 000 úseku dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. tfiídy a cca 4 000 úsekÛ silnic II. tfiídy. Podkladem pro v˘poãet emisí byly údaje o intenzitách dopravy na komunikacích Stfiedoãeského kraje z Celostátního sãítání dopravy r. 2000, které byly upraveny pfiepoãtov˘mi koeficienty na rok 2004, a emisní faktory z databáze CDV. PrÛmûrné emisní faktory pro jednotlivé typy vozidel jsou uvedené v následující tabulce. Tabulka 4: Emisní faktory z databáze CDV (váÏené prÛmûry namûfien˘ch hodnot) Zneãi‰Èující látka Kategorie dopravy Motocykly Benzínové osobní automobily bez fiízen˘ch katalytick˘ch systémÛ Benzínové osobní automobily s fiízen˘mi katalytick˘mi systémy Dieselové osobní automobily Osobní automobily na LPG Benzínové nákladní automobily (dodávky) Naftové lehké nákladní automobily Naftové tûÏké nákladní automobily (nad 3,5 t)

CO

NM VOC

CH4

NOx

PM

PAH

g/km 17,33

0,150

8,93

0,149

0

mg/km 490

16,78

0,074

3,49

2,409

0

247

0,91

0,020

0,159

0,234

0

143

0,46 7,10

0,005 0,06

0,10 1,55

0,81 2,16

0,077 0

1406 49

11,23

0,065

1,79

1,23

0

211

2,02

0,005

0,22

1,31

0,216

241

8,98

0,06

2,02

10,4

0,921

1601

Zdroj: CDV Brno Emisní faktory oxidu sifiiãitého nejsou v tabulce uvedeny neboÈ se v tomto pfiípadû vychází z obsahÛ síry v pohonn˘ch hmotách. V˘sledky emisních v˘poãtÛ byly porovnány s oficiálními údaji emisí Stfiedoãeského kraje, které vykazuje Ministerstvo Ïivotního prostfiedí [1]. Tyto emise jsou poãítány tzv. metodou „top down“, distribucí emisí z území âR mezi jednotlivé kraje s pomocí pfiepravních v˘konÛ. Byla provedena kontrola, jak se shodují souãty emisí v‰ech úsekÛ Stfiedoãeského kraje a v˘sledky v˘poãtÛ emisí ze spotfieby pohonn˘ch hmot ve Stfiedoãeském kraji. Rozdíly jsou v následující tabulce: Tabulka 5: Porovnání vypoãítan˘ch emisí se statistick˘mi údaji CH4 CO g/den 515363 74972403 Emise vypoãítané v síti referenãních bodÛ I. Tfiída t/rok 188,1 27 364,9 II.tfiída t/rok 13,7 1 894,3 celkem 201,8 29 259,2 Emise dle Studie MÎP [1] celkem t/rok 194 27435 rozdíl tun 7,8 1 824,2 rozdíl % 3,8 6,2

NOx 32126053

VOC 15873784

SO2 760278

PM 1849493

PAH 7933

11 726,0 739,7 12 465,7

5 793,9 390,5 6 184,5

277,5 18,1 295,6

675,1 39,3 714,4

2,9 0,2 3,1

11873 592,7 4,8

5731 453,5 7,3

284 11,6 3,9

683 31,4 4,4

3 0,1 2,9

Zdroj: CDV Brno Maximální rozdíl je 7,3 %, lze tedy konstatovat, Ïe nejistoty v˘poãtÛ emisí ve Stfiedoãeském kraji by nemûly b˘t vy‰‰í neÏ 10 %.

âástka 6/2007


Strana 450

B.1.4 Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava Souhrnná emisní bilance nezahrnuje emise z ostatních druhÛ dopravy, ale pouze emise ze silniãní automobilové dopravy na komunikacích I. A II. tfiídy (vã. rychlostních komunikací a dálnic). Tuto bilanci nelze proto pfiímo porovnávat s emisním stropem kraje. Jedná se o souãet emisí pouÏit˘ch jako vstup do rozptylové studie. Tabulka 6: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004

Sledované látky PM10 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ SO2 (t/rok) Oxidy dusíku NOx (t/rok) Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) VOC (t/rok) NH3 (t/rok) Benzen (kg/rok) BaP (kg/rok) Hg (kg/rok) Cd (kg/rok) As (kg/rok) Ni (kg/rok) Pb (kg/rok)

REZZO 1 1 333,85 17 222,38 16 341,34 1 634,13 3 917,11 3 306,74 1 934,20 22,15 12,24 164,23 93,54 648,60 1 977,76 1 546,72

REZZO 2 160,73 1 054,38 507,69 50,77 976,54 513,14 1 940,69 1,11 61,08 9,93 0,94 9,70 446,84 30,27

REZZO 3 3 667,98 7 346,80 2 059,40 205,94 21 734,53 13 374,66 48,68 699,68 63,57 3,15 80,96 21,59 137,83

REZZO 4 Pouze silniãní 714,40 295,00 12 465,00 1 246,50 29 259,00 6 184,00 915,36

Celkov˘ souãet 5 876,96 25 918,55 31 373,43 3 137,34 55 887,18 23 378,54 3 874,88 987,30 773,00 237,73 97,63 739,25 2 446,20 1 714,82

Zdroj: HO Base, âHMÚ, CDV V následujících grafech jsou znázornûny mapové v˘stupy emisní bilance pro jednotlivé ORP, obdobnû byly bilance zpracovány také podle správních obvodÛ obcí s povûfien˘m úfiadem.

Strana 451


âástka 6/2007

Obrázek 2: Emise základních ‰kodlivin (tun/rok), stacionární zdroje REZZO 1–4, ãlenûno dle ORP3, 2004

Obrázek 3: Emise tûÏk˘ch kovÛ, B(a)P (v‰e kg/rok) a benzenu (tun/rok), stacionární a mobilní zdroje REZZO 1–4, ãlenûno dle ORP3, 2004


âástka 6/2007


Obrázek 4: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidu sifiiãitého SO2 v ãlenûní dle ORP, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘ Obrázek 5: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidÛ dusíku NOx v ãlenûní dle ORP, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004


Strana 452

Strana 453


âástka 6/2007

Obrázek 6: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidu sifiiãitého – SO2 – v ãlenûní dle povûfien˘ch obcí, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004

Obrázek 7: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidÛ dusíku – NOx – v ãlenûní dle povûfien˘ch obcí, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004


Název ORP3 PM10 (t/rok) Bene‰ov 317,56 Beroun 247,61 Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav 219,48 âáslav 125,77 âerno‰ice 352,91 âesk˘ Brod 69,20 Dobfií‰ 122,69 Hofiovice 157,29 Kladno 299,65 Kolín 272,25 Kralupy nad Vltavou 167,64 Kutná Hora 241,61 Lysá nad Labem 35,71 Mûlník 925,45 Mladá Boleslav 348,38 Mnichovo Hradi‰tû 67,75 Neratovice 61,13 Nymburk 159,59 Podûbrady 128,57 Pfiíbram 388,87 Rakovník 337,06 ¤íãany 231,91 Sedlãany 185,14 Slan˘ 126,74 Vla‰im 190,37 Votice 96,64 Celkov˘ souãet 5 876,96

Oxid sifiiãit˘ 632,21 322,87 371,72 624,11 714,36 139,61 258,73 281,02 3 536,13 1 437,27 1 856,27 445,92 69,99 6 172,79 1 674,88 102,26 1 533,83 518,47 207,21 2 614,13 882,34 378,95 397,94 304,32 284,13 157,08 25 918,55

Oxidy dusíku Oxid dusiãit˘ Oxid uhelnat˘ VOC (t/rok) 1 130,22 113,02 3 454,40 1 192,63 777,15 77,72 3 099,43 872,19 1 033,51 103,35 3 013,62 1 235,56 387,45 38,74 952,78 403,06 1 313,89 131,39 4 396,00 1 579,98 279,36 27,94 921,33 345,52 319,78 31,98 1 207,59 403,89 435,06 43,51 1 593,47 603,57 3 594,96 359,50 2 959,06 1 766,30 1 162,63 116,26 2 724,31 1 305,54 1 184,76 118,48 1 277,74 573,67 469,71 46,97 1 972,67 873,16 91,69 9,17 350,13 204,50 9 387,44 938,74 2 862,33 1 450,53 1 783,10 178,31 4 375,47 3 049,58 242,12 24,21 747,32 291,09 1 193,49 119,35 685,16 386,13 521,52 52,15 1 678,41 682,20 677,62 67,76 1 677,27 588,06 1 469,54 146,95 3 169,51 1 248,16 863,30 86,33 2 979,12 1 044,85 1 110,09 111,01 3 455,53 1 046,57 229,49 22,95 1 075,32 413,69 472,14 47,21 1 639,76 674,80 958,44 95,84 2 642,59 827,47 284,97 28,50 976,89 315,85 31 373,43 3 137,34 55 887,18 23 378,54

Tuãnû jsou vyznaãeny vÏdy 3 obce s nejvy‰‰ími emisemi vybrané ‰kodliviny.

Kód ORP3 2101 2102 2103 2104 2105 2106 2107 2108 2109 2110 2111 2112 2113 2114 2115 2116 2117 2118 2119 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126

NH3 (t/rok) 425,63 77,66 52,36 252,12 72,04 23,14 66,63 66,13 0,00 411,99 0,00 334,57 94,15 82,49 363,79 115,60 187,81 152,70 119,19 166,05 178,72 79,73 72,52 90,34 303,08 86,46 3 874,88

Benzen 65,64 39,97 64,39 18,48 86,48 18,21 19,61 27,22 53,80 42,53 34,03 29,37 7,31 27,57 79,86 16,71 14,42 27,57 32,19 42,56 52,44 71,34 10,87 30,30 58,61 15,80 987,30

BaP (kg) 44,84 33,98 28,33 16,41 56,31 10,83 21,69 26,17 33,29 43,67 6,82 53,50 6,21 28,05 45,54 11,65 7,94 26,45 16,93 69,06 50,56 34,56 36,47 20,11 26,67 16,95 773,00

Tabulka 7: Emisní bilance ze stacionárních a liniov˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í dle obcí s roz‰ífienou pÛsobností (ORP3) Hg (kg) 5,93 14,63 3,36 2,13 5,94 1,18 31,83 2,68 9,53 8,19 14,38 3,71 0,62 21,63 31,69 0,89 32,88 3,36 1,70 23,66 4,70 3,34 2,84 3,09 2,38 1,44 237,73

Cd (kg) 0,64 2,69 0,18 0,25 0,55 0,06 1,76 0,14 3,67 2,21 5,11 0,23 0,03 51,43 1,55 0,04 1,60 0,30 0,10 23,76 0,31 0,19 0,27 0,35 0,13 0,07 97,63

As (kg) 7,80 6,05 3,98 7,78 7,80 1,50 4,78 3,31 25,77 11,48 6,33 4,63 0,78 211,21 270,24 1,12 35,36 6,72 2,29 97,60 6,77 4,05 3,76 3,39 2,95 1,77 739,25

Ni (kg) 12,96 81,53 18,28 4,70 34,12 0,38 19,70 1,32 191,99 52,53 145,82 32,93 0,17 1 422,25 43,32 0,27 99,07 18,18 2,11 122,33 56,67 24,00 30,70 10,40 17,92 2,55 2 446,20

Pb (kg) 12,06 52,17 7,75 9,47 15,03 2,57 7,20 5,80 46,28 11,61 2,06 8,80 1,36 58,83 298,22 1,93 72,36 9,89 30,23 1 019,78 12,65 7,82 6,64 5,48 5,62 3,21 1 714,82

âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 454

Strana 455


âástka 6/2007

B.2 Mikroemisní anal˘za – stacionární zdroje B.2.1 Zvlá‰tû velké spalovací zdroje Ve Stfiedoãeském kraji jsou evidovány následující zvlá‰tû velké stacionární spalovací zdroje. • • • • • • • • • • •

SPOLANA a. s. Neratovice Cukrovar Dobrovice TTD âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 2 âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 3 ECK Generating s. r. o. Elektrárna Kladno Elektrárna Kolín a. s. ENERGOTRANS a. s. Elektrárna Mûlník I Kauãuk a. s. PARAMO a. s. Kolín Pfiíbramská teplárenská a. s. ·KO-ENERGO s. r. o. Mladá Boleslav

Tyto zdroje mají ve skupinû stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní majoritní podíl na emisích NOx a dal‰ích zneãi‰Èujících látek (SO2, rtuti, kadmia a arsenu) ve Stfiedoãeském kraji. V následující tabulce jsou uvedeny aktualizované emise pro rok 2004 (poslední rok, za kter˘ jiÏ existují ucelená data) u této skupiny zdrojÛ a také jejich podíl na emisích zdrojÛ kategorie REZZO 1 a na emisích zdrojÛ REZZO 1 aÏ REZZO 4 celkem (REZZO 4 zahrnuje v uvedené tabulce pouze silniãní automobilovou dopravu na území Stfiedoãeského kraje).

Identifikátor (ICZ) 703560111 627470061 735420111 735510471 643750021 665060431 643750351 668150091 672710041 668150131 624570381 SPOLANA a. s. – Spolana CUKROVARY TTD a. s. DOBROVICE Pfiíbramská teplárenská a. s. Pfiíbramská teplárenská a. s. âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 ELEKTRÁRNA KLADNO Energotrans a. s. – Elektrárna ELEKTRÁRNA KOLÍN a. s. Kauãuk, a. s. PARAMO, a. s. Pardubice – HS Kolín ·KO-Energo, s. r. o. – v˘topna âesa

Provozovna

*** REZZO 4 pouze silniãní doprava, nikoliv v‰echny mobilní zdroje

Vybrané – LCP Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma REZZO 4*** Podíl LCP na REZZO 1 Podíl LCP na REZZO 1–4 ***

REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1

Kategorie REZZO

68,22% 14,79%

1 025,99 1 503,88 853,57 4 580,36

Tuhé látky (tun/rok) 23,188 12,498 0,5 6,3 636,216 83,908 152,175 16,722 82,607 4,102 7,776

Tabulka 8: Podíl zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ na bilanci zdrojÛ REZZO 1 (1. ãást)

948,50 1 333,85 174,6 3 667,98 714,40 71,11% 16,10%

PM10 (tun/rok) 12,229 6,455 0,415 6,3 604,405 71,33 144,566 14,214 82,457 3,405 2,722 14 818,94 17 222,38 1 054,38 7 346,80 295,00 86,04% 57,18%

SO2 (tun/rok) 1 430,66 0 28,1 1 647,10 2 495,63 3 038,49 3 376,86 792,919 1 130,98 96,663 781,533 14 718,82 16 341,34 507,69 2 059,40 12 465,00 90,07% 46,91%

NOx (tun/rok) 1 018,75 6 8,6 643,5 6 405,00 2 651,58 2 482,53 410,664 620,113 44,493 427,594 1 702,67 3 917,11 976,54 21 734,53 29 259,00 43,47% 3,05%

CO (tun/rok) 50,688 69,771 0,3 169,9 367,903 76,462 716,548 41,08 36,846 3,87 169,303 1 224,10 3 306,74 513,14 13 374,66 6 184,00 37,02% 5,24%

VOC (tun/rok) 27,026 0,02 0,6 24,6 545,872 244,475 208,201 56,015 42,307 3,953 71,032


Strana 457


âástka 6/2007

B.2.2 Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé na území Stfiedoãeského kraje V následujících tabulkách jsou uvedeni nejvût‰í producenti emisí na území Stfiedoãeského kraje a jejich podíl na celkov˘ch emisích ze stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní pro danou ‰kodlivinu: Tabulka 9: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – TZL Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna MùLNÍK I REZZO 2 210301042 COLAS CZ a. s. – kamenolom Odolena Voda âenkov REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 2 210107532 Kamenolom Krhanice REZZO 1 767620131 Vápenka âertovy schody a. s. REZZO 2 212500522 âS PHM kamenolom Bernartice REZZO 2 210200662 Velkolom âertovy schody a. s. TmaÀ – lom Kosov REZZO 2 210300592 Lom Klecany s. r. o. – kamenolom REZZO 1 677710111 Manolis a. s., cukrovar Vrdy – technologie REZZO 2 212601802 Lom Votice, kamenolom Beztahov REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. REZZO 2 211000012 Su‰árna mléka CZ a. s., od‰tûpn˘ závod Kolín Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

TZL (tun/rok) 636,216 152,175 121,163 83,908 82,607 55,000 53,644 43,869 42,822 36,921 34,809 33,760 32,068 30,368 1439,33 20,746% 1 503,88 853,57 4 580,36 6 937,81

Tabulka 10: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – SO2 Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy REZZO 1 677710111 CUKROVAR VRDY, s. r. o. REZZO 2 212100502 âeské lupkové závody a. s. – vyvíjeã páry REZZO 1 601700031 Papírny Bûlá a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

SO2 (tun/rok) 3 376,86 3 038,49 2 495,63 1 647,10 1 430,66 1 130,98 792,919 781,533 622,883 466,477 331,456 308,350 16 423,34 64,09% 17 222,38 1 054,38 7 346,80 25 623,55

âástka 6/2007


Strana 458

Tabulka 11: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé: emise NOx Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník II a III REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí REZZO 1 723490131 Sklárny BOHEMIA a. s. – pracovi‰tû Podûbrady REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy REZZO 1 746190141 Sklárny Kavalier, a. s. – Kavalier Sázava Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

NOx (tun/rok) 6 405,00 2 651,58 2 482,53 1 018,75 643,5 620,113 427,594 410,664 127,115 115,039 101,253 15 003,14 79,346% 16 341,34 507,69 2 059,40 18 908,43

Tabulka 12: Emise benzenu – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4 Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r.o. REZZO 1 772390061 Metaz a. s. – slévárna oceli REZZO 1 622730421 Rigips, s. r. o., V˘robní závod REZZO 1 696293711 SAI Automotive Bohemia s. r. o. REZZO 1 779960611 C Connect, s. r. o. REZZO 1 696290701 Recticel Mladá Boleslav, s.r.o REZZO 1 668150481 Thermo King Czech Republic, s. r. o. REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r.o. REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. REZZO 1 721590751 RECTICEL Interiors CZ, s. r. o. REZZO 1 668150511 CEBAL âR a. s. REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. REZZO 1 645370991 Saint – Gobain Sekurit âR, s. r. o. REZZO 1 735420531 RAVAK a. s. Pfiíbram – sanitární Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

Benzen (kg/rok) 7292,4 2762,0 2034,8 935,3 707,7 610,9 552,0 510,3 476,1 463,8 387,2 283,8 275,2 266,3 264,5 259,7 18081,8 25,14% 22 147,7 1 105,7 48 683,9 71 937,3

Strana 459


âástka 6/2007

Tabulka 13: NH3 – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 738760461 ÎIVA a. s. – chov prasat Lipec REZZO 1 706070261 UNIKOM, a. s. – V˘krmna prasat REZZO 1 797650341 UNIKOM a. s. – drÛbeÏárna Marko REZZO 1 689500551 XAVEROV a. s. – farma Lysá nad Labem REZZO 1 603820011 Hájek, spol. s r. o. REZZO 1 704140411 Podnik Ïivoãi‰né v˘roby a. s. REZZO 1 667850471 DOPRAMO s. r. o. REZZO 1 602190241 Mydláfika a. s. – chov nosnic REZZO 1 770360331 UNIKOM, a. s. – v˘krmna Tfiebonín REZZO 1 739080201 PRAVE Rakovník a. s. – farma Velká Chmeli‰tná REZZO 1 647560541 PROAGRO Nymburk a. s. – DrÛbeÏárna REZZO 2 210101512 Porodna prasat V‰etice ã.13 – II.etapa REZZO 1 704010351 PROAGRO Nymburk – V˘krmna prasat REZZO 2 212500032 AgrodruÏstvo Naãeradec, farma Horní Lhota Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

NH3 (tun/rok) 173,45 114,44 98,76 73,39 65,54 59,97 55,05 53,68 50,00 46,53 45,40 44,52 42,60 40,06 963,39 24,86% 1 934,20 1 940,69 n/a 3 874,88

Tabulka 14: Emise VOC – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4 Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r.o. REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 717090611 TPCA, s. r. o. REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r.o. REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

VOC (kg/rok) 1 290,10 545,872 244,475 208,201 71,032 56,015 50,521 46,26 42,307 30,913 30,135 27,026 24,6 23,205 23,189 20,775 2734,621 15,90% 3 306,74 513,14 13 374,66 17 194,54

Kladno Pfiíbram Pfiíbram Sedlãany Bene‰ov âerno‰ice Sedlãany Mûlník Vla‰im Mladá Boleslav ¤íãany Pfiíbram Kutná Hora Kutná Hora Rakovník Bene‰ov Votice Bene‰ov Bene‰ov Beroun Rakovník

Kladno RoÏmitál pod Tfiem‰ínem Pfiíbram Sedlãany Bene‰ov âerno‰ice Sedlãany Mûlník Vla‰im Bûlá pod Bezdûzem Kostelec nad âern˘mi Lesy Bfieznice Uhlífiské Janovice Kutná Hora Rakovník Bene‰ov Votice T˘nec nad Sázavou Bene‰ov Beroun Rakovník

Zdroj: âHMÚ

Název ORP3

Název OPOU2 Kladno RoÏmitál pod Tfiem‰ínem Pfiíbram Sedlec-Prãice Bystfiice âerno‰ice Sedlãany Mûlník Vla‰im Bûlá pod Bezdûzem Kostelec nad âern˘mi Lesy Bfieznice Uhlífiské Janovice Kutná Hora Petrovice Bene‰ov Votice T˘nec nad Sázavou Neveklov ChyÀava LuÏná

Název obce 45 529 32 331 25 466 25 014 24 974 24 693 24 173 22 920 21 432 19 548 19 191 17 039 16 820 16 762 16 498 16 485 16 462 16 308 15 740 15 371 15 365

Tuhé látky PM10 120 484 46 180 58 151 37 111 51 523 63 021 54 626 47 301 46 947 40 887 38 661 32 988 36 849 33 411 18 087 28 519 26 257 35 664 26 591 24 471 28 528

Oxid sifiiãit˘ SO2 40 577 13 774 19 860 10 389 11 899 14 052 12 826 15 070 12 631 10 368 9 024 7 999 8 356 16 493 6 054 11 944 8 001 8 690 6 835 6 618 6 949

Oxidy dusíku NOx 361 478 134 519 172 294 108 631 152 361 185 299 162 051 140 595 139 388 120 781 114 325 97 370 109 247 100 132 52 193 84 772 77 188 105 703 78 169 71 444 84 066

Oxid uhelnat˘ CO

Emise celkem (kg/rok)

Tabulka 15: Nejvût‰í emitenti ve skupinû plo‰n˘ch stacionárních zdrojÛ – emise z REZZO 3 – podle obcí Stfiedoãeského kraje

642 192 62 576 322 209 45 877 61 666 74 044 95 337 182 767 126 313 62 660 49 021 48 970 46 561 192 164 22 198 148 072 51 514 62 982 34 796 26 449 31 453

VOC


Název ORP3

Pfiíbram Vla‰im Pfiíbram Rakovník Vla‰im Mnichovo Hradi‰tû Pfiíbram Rakovník Vla‰im Pfiíbram Kutná Hora Mûlník Mnichovo Hradi‰tû Mûlník Kutná Hora Pfiíbram Rakovník Rakovník Rakovník Kutná Hora Vla‰im Nymburk Mnichovo Hradi‰tû

Rakovník Rakovník

Název OPOU2

Vojensk˘ újezd Brdy Vla‰im RoÏmitál pod Tfiem‰ínem Kfiivoklát Vla‰im Mnichovo Hradi‰tû Pfiíbram Kfiivoklát Vla‰im RoÏmitál pod Tfiem‰ínem Kutná Hora Mûlník Mnichovo Hradi‰tû Mûlník Kutná Hora Pfiíbram Rakovník Kfiivoklát Kfiivoklát Uhlífiské Janovice Vla‰im Nymburk Mnichovo Hradi‰tû

Kfiivoklát Rakovník

Brdy Dûkanovice Nepomuk Karlova Ves Psáfie Koryta Modfiovice Nezabudice Hradi‰tû Sedlice Bludov DobfieÀ StráÏi‰tû Medonosy Opatovice I Bohostice Krakov Branov Raãice Petrovice II Dunice V‰echlapy Mohelnice nad Jizerou Velká Buková Skryje

Název obce

251 144

44 64 185 113 121 65 58 73 38 207 26 150 95 108 104 194 100 215 153 107 68 560 77

Poãet obyvatel

0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Podíl plynu na spotfiebû

Tabulka 16: Obce s nejvy‰‰ími mûrn˘mi emisemi z plo‰n˘ch zdrojÛ REZZO 3 na 1 obyvatele

14,30 14,23

13,21 12,12

4,96 4,82

37,74 34,42

16,08 15,44

Mûrné roãní emise REZZO 3 (kg/rok–1 ◊ osoba–1) PM10 SO2 NOx CO VOC 25,66 5,59 6,87 12,58 11,94 20,29 14,13 6,52 39,51 16,77 20,18 13,45 6,43 37,46 16,37 19,00 13,68 6,19 38,36 16,47 18,27 15,49 6,18 44,00 17,51 18,25 10,35 5,60 28,36 14,52 17,39 12,09 5,58 33,78 15,51 16,93 10,42 5,28 28,78 14,52 16,74 13,18 5,55 37,22 16,12 16,57 14,82 5,69 42,25 17,08 16,42 14,99 5,67 42,79 17,17 15,88 9,74 4,99 26,92 14,10 15,74 14,64 5,46 41,84 16,95 15,18 6,82 4,56 18,15 12,38 15,13 13,10 5,14 37,26 16,04 14,97 13,54 5,25 38,35 16,24 14,68 19,82 5,79 57,78 19,94 14,67 11,30 4,83 31,85 14,97 14,66 11,71 5,00 32,79 15,16 14,63 18,59 5,68 54,06 19,22 14,62 13,72 5,09 39,23 16,38 14,61 16,60 5,41 47,97 18,06 14,54 16,96 5,43 49,10 18,27

Strana 461 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

âástka 6/2007


Strana 462

B.3 Emisní anal˘za – doprava B.3.1 Intenzita dopravy V následující tabulce jsou uvedeny vybrané komunikace na území Stfiedoãeského kraje a intenzity dopravy na tûchto komunikacích v letech 2000 a 2005. V tûchto letech se provádûla sãítání dopravy ¤editelstvím silnic a dálnic. Z porovnání tûchto let je zfieteln˘ vysok˘ nárÛst v intenzitách dopravy zejména na dálnici D1 Praha – Brno a dálnice D5 Praha – PlzeÀ. Tabulka 17: Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje – nejvy‰‰í prÛmûrná intenzita dopravy (poãet vozidel / 24 hodin) – rok 2000 a 2005 Rok

Liniov˘ zdroj 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Dálnice D 1 Praha – Brno Rychlostní komunikace ã.7 Praha – Slan˘ (vã. silnice ã.61 do Kladna) Dálnice D 5 Praha – PlzeÀ Rychlostní komunikace ã. 10 Praha – Liberec Dálnice D 8 Praha – DráÏìany Silnice 1. tfiídy ã. 3 Miro‰ovice (D 1) – âeské Budûjovice Silnice 1. tfiídy ã. 4 Praha – Písek Dálnice D11 a silnice 1. tfiídy ã. 11 Praha – Hradec Králové Silnice 1. tfiídy ã. 38 Podûbrady – âáslav Silnice 1. tfiídy ã. 6 (a rychlostní komunikace ã. 6) Praha – Karlovy V. Silnice 1. tfiídy ã. 9 Praha – Mûlník Silnice 1. tfiídy ã. 12 Praha Kolín

2000 62 559 29 341 29 162 27 206 26 449 21 360 20 926 20 914 19 085 16 933 12 107 11 954

2005 93 500 32 426 45 700 30 300 24 630 25 261 31 400 26 211 19 651 23 549 11 776

Zdroj: ¤DS, sãítání dopravy 2000 a 2005 Tabulka 18: Intenzita dopravy ve vybran˘ch sãítacích úsecích, 2005 – nejvy‰‰í intenzity Silnice D1 D1 D1 D1 D1 D5 D5 D5 D1 D1 D1 D1 D1 D5 D1 D5 D5 D5

â. sãítacího úseku I.24 I.25 I.26 I.27 I.28 I.00 I.10 I.20 I.30 I.60 I.40 I.89 I.70 I.30 I.50 I.50 I.40 I.60

Dopravní intenzita (vozidla /24h) 93 500 86 100 70 900 65 500 59 200 45 700 44 000 42 500 42 200 42 200 40 400 40 300 39 500 39 100 38 800 36 100 36 099 35 500

Zaãátek úseku km 0,00 Chodov PrÛhonice Jesenice V‰echromy km 0,00 Rudná Lodûnice Miro‰ovice ·ternov Hvûzdonice Loket Psáfie Beroun, v˘chod Ostfiedek Beroun, západ Beroun, centrum Bavorynû

Konec úseku Chodov PrÛhonice Jesenice V‰echromy Miro‰ovice Rudná Lodûnice Beroun, v˘chod Hvûzdonice Psáfie Ostfiedek Hofiice Soutice Beroun, centrum ·ternov Bavorynû Beroun, západ Îebrák

Strana 463


Obrázek 8: Intenzita dopravy na komunikacích Stfiedoãeského kraje:

Zdroj: CDV Brno

B.3.2 Emise produkované dopravou na vybran˘ch silnicích Stfiedoãeského kraje Obrázek 9: Mapa liniov˘ch mobilních zdrojÛ REZZO 4 dle roãní emise NOx (t/r) ¤SD

Zdroj: ¤SD

âástka 6/2007

âástka 6/2007


Strana 464

B.3.3 Vliv pouÏit˘ch emisních faktorÛ Pro v˘poãet emisní zátûÏe z dopravy byly pouÏity faktory z databáze emisních faktorÛ zpracované Centrem dopravního v˘zkumu v rámci projektu vûdy a v˘zkumu „V˘zkum zátûÏe Ïivotního prostfiedí z dopravy“. Tato problematika, zejména problematika kvantifikace pevn˘ch ãástic v ovzdu‰í, bude fie‰ena v rámci projektu vûdy a v˘zkumu „Pra‰nost dopravy a její vlivy na imisní zatíÏení ovzdu‰í suspendovan˘mi ãásticemi“ a projektu Evropské unie COST 633 „Particulate Matter: Properties related to health effect“. Porovnání tûchto faktorÛ, pouÏit˘ch i pro v˘poãet emisí z dopravy za âR celkem, s emisními faktory V·CHT (MEFA 02) je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 19: Porovnání emisních faktorÛ MEFA s databází CDV u vybran˘ch polutantÛ polutant CO CO CO CO CO

druh dopravy osobní osobní osobní nákladní do 3,5 t nákladní nad 3,5t

NOx

osobní

NOx NOx NOx

osobní osobní nákladní do 3,5 t nákladní nad 3,5t

NOx

emisní limit pfiedEURO EURO 3 EURO 3 EURO 2

benzín nafta nafta

EURO 2

nafta

pfiedEURO EURO 3 EURO 2 EURO 2

benzín benzín nafta nafta

EURO 2

nafta

palivo

rychlost [km/h]

benzín

sklon

60

0

60 60

0 0

60

0

60

0

60

0

60 60

0 0

60

0

60

0

Ef V·CHT 3,7699

odpovídající kategorie CDV ID.B2

0,2884 0,1450 0,3807

ID.B3 ID.N ND.LDV

3,1349

ND.HDV

5,1762

ID.B2

0,1092 0,5362 1,9145

ID.B3 ID.N ND.LDV

13,9693

ND.HDV

Zdroj: Centrum dopravního v˘zkumu (CDV) Brno Obrázek 10: Porovnání emisních faktorÛ V·CHT (MEFA) a návrhem faktorÛ CDV

prÛm. Ef CDV 15,87 0,64 0,23 0,85 8,98

2,70 0,19 0,95 1,2 10,4

Strana 465


âástka 6/2007

B.4 Souhrnné vyhodnocení emisní situace Porovnáním podílÛ jednotliv˘ch kategorií zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í na celkov˘ch emisích Stfiedoãeského kraje lze dojít k následujícím závûrÛm: •

•

•

•

podíl velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO1) na celkov˘ch emisích kraje je rozhodující v pfiípadû oxidu sifiiãitého, v˘znamn˘ v pfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidÛ dusíku a amoniaku a marginální v pfiípadû oxidu uhelnatého, podíl stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO2) na celkov˘ch emisích kraje je v˘znamn˘ v pfiípadû amoniaku a ãásteãnû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek a marginální v pfiípadû oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku a oxidu uhelnatého, podíl mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO3) na celkov˘ch emisích kraje je rozhodující v pfiípadû amoniaku a tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, v˘znamn˘ v pfiípadû oxidu sifiiãitého a oxidu uhelnatého a marginální v pfiípadû oxidÛ dusíku, podíl mobilních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO4) na celkov˘ch emisích kraje je rozhodující v pfiípadû oxidÛ dusíku, benzenu a oxidu uhelnatého, v˘znamn˘ v pfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek a marginální v pfiípadû oxidu sifiiãitého a amoniaku.

Tabulka 20: Emise základních ‰kodlivin (tun/rok), emise tûÏk˘ch kovÛ, benzenu a BaP (kg/rok), ãlenûno dle kategorie zdroje (REZZO 1–4), 2004

•

Podíl kategorií REZZO 1–4 na emisích látek (%), ãlenûno dle kategorie zdroje, 2004

âástka 6/2007


Strana 466

C. VZTAH PROGRAMU K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Povinnost pfiipravit národní programy sniÏování emisí vypl˘vá z ustanovení § 6 odstavce 2 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a o zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ (dále jen „zákon o ovzdu‰í“). Dle tohoto odstavce a návaznû dle odstavce 3: 2) Ministerstvo vypracovává ve spolupráci s pfiíslu‰n˘mi ústfiedními správními úfiady návrhy národních programÛ sniÏování emisí tûch zneãi‰Èujících látek nebo jejich stanoven˘ch skupin, pro které byly stanoveny emisní stropy nebo redukãní cíle a lhÛty k jejich dosaÏení s cílem zlep‰ení kvality ovzdu‰í dosaÏením imisích limitÛ jednotliv˘ch zneãi‰Èujících látek nebo jejich stanoven˘ch skupin. Národní programy sniÏování emisí se vypracovávají i pro zneãi‰Èující látky, které nemají stanoveny emisní stropy nebo redukãní cíle, ale dochází u nich k pfiekraãování imisních limitÛ. Cel˘ název programu zní: Integrovan˘ národní program sniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku, tûkav˘ch organick˘ch látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklick˘ch aromatick˘ch uhlovodíkÛ“. Základní obsah národního programu sniÏování emisí vypl˘vá z pfiílohy ã. 2 zákona o ovzdu‰í a je upfiesnûn nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb. (novelizováno nafiízením vlády ã. 417/2003 Sb.), kter˘m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi‰Èující ovzdu‰í, zpÛsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí (dále jen „nafiízení o stropech“), konkrétnû ustanovením § 6. Program je zamûfien na následující zneãi‰Èující látky nebo jejich definované skupiny: • • • •

zneãi‰Èující látky s národními emisními stropy (oxid sifiiãit˘ – SO2, oxidy dusíku – NOx, tûkavé organické látky – VOC, amoniak – NH3), zneãi‰Èující látky s imisními limity (suspendované ãástice velikostní frakce PM10, oxid sifiiãit˘ – SO2, oxidy dusíku – NOx, oxid dusiãit˘ – NO2, olovo – Pb, oxid uhelnat˘ – CO, benzen), zneãi‰Èující látky s cílov˘mi imisními limity (ozón – O3, kadmium – Cd, arsen – As, nikl – Ni, polycyklické aromatické uhlovodíky – PAH, vyjádfiené jako benzo(a)pyren), zneãi‰Èující látky se zvlá‰tními imisními limity (oxid sifiiãit˘ – SO2, oxid dusiãit˘ – NO2, ozón – O3).

Pozornost v národním programu na rok 2006 bude dále vûnována suspendovan˘m ãásticím velikostní frakce PM2,5, rtuti, polychlorovan˘m bifenylÛm (PCB) a polychlorovan˘m dibenzodioxinÛm (PCDD). Lokálními prioritami programu jsou v‰echna mûsta, na jejichÏ území Ïilo v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v kaÏdém z rokÛ 2002, 2003 a 2004 více neÏ 20 tisíc obyvatel: Praha, Ostrava, Brno, PlzeÀ, Havífiov, Kladno, Karviná, Fr˘dek-Místek, Teplice, Chomutov, Pfierov, Tfiinec, Orlová, âesk˘ Tû‰ín a Bohumín. Dle odst. 3 § 6 zákona (3) schvaluje návrhy národních programÛ pfiedloÏené ministerstvem vláda usnesením (s v˘jimkou národního programu sniÏování emisí ze stávajících zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ, kter˘ vydává vláda sv˘m nafiízením). Národní programy se aktualizují vÏdy po 5 letech. Národní program je opûrn˘m dokumentem pfii zpracování krajsk˘ch programÛ sniÏování emisí a také místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, popfi. programu sniÏování emisí, protoÏe mj. uvádí soubory opatfiení, kter˘mi disponuje státní, regionální a místní správa a zpÛsob, jak˘m mají b˘t v programech popsány.

Strana 467


âástka 6/2007

D. VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ST¤EDOâESKÉHO KRAJE Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje byla zpracována v letech 2002 – 2004 na základû poÏadavku zákona ã. 406/2000 Sb. a provádûcího pfiedpisu – nafiízení vlády ã. 195/2001 Sb. k podrobnostem územní energetické koncepce. Koncepce stanovuje na území Stfiedoãeského kraje principy zásobování daného území palivy a energií ve v˘hledu pfií‰tích 20 let. Z hlediska programÛ sniÏování emisí a imisí je v˘znamn˘m podkladem pro ocenûní v˘voje emisí ze stacionárních spalovacích zdrojÛ na území kraje a jeho správních obvodÛ v následujících 20 letech a to v oblasti: • • •

V˘voje v zásobování spotfiebitelsk˘ch sektorÛ teplem ze soustavy CZT a pfiedpokládaného v˘voje ve zdrojích soustavy CZT; V˘voje v rozvoji plynofikace, elektrizace, vyuÏití biomasy apod.; Potenciálu úspor energie a uplatnûní obnoviteln˘ch zdrojÛ energie.

Palivové nebo emisní bilance nebyly v ÚEK vytváfieny tak, aby je bylo moÏné vyuÏít pro potfieby Programu. Program sniÏování emisí se nicménû do znaãné míry zab˘vá spalovacími zdroji a zejména v˘voj emisí ze spalovacích zdrojÛ odvisí od cílÛ a opatfiení, která jsou podporována v územní energetické koncepci. Program sniÏování emisí se proto pfiekr˘vá s Územní energetickou koncepcí v nûkter˘ch opatfieních – podpora úspor energií, podpora uÏívání obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie, a také v oblasti doporuãen˘ch nástrojÛ (energetické audity, systémy energetického fiízení, odstraÀování ztrát ve zdrojích a rozvodech atp.).

E. VZTAH K DAL·ÍM KONCEPâNÍM DOKUMENTÒM Program je v souladu s následujícími dokumenty: • •

• • • • • •

Státní politika Ïivotního prostfiedí âR (ve které je ochrana ovzdu‰í jednou z hlavních priorit) Státní energetická koncepce (která je vytváfiena s ohledem na poÏadavky ochrany Ïivotního prostfiedí). Jejími hlavními cíli jsou kromû minimalizace rizik, plynoucích z dovozÛ a podpora sobûstaãnosti, také podpora úspor energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a zvy‰ování úãinnosti ve v˘robû elektfiiny a tepla, v pfiemûnách a v distribuãních sítích. Dosahování cílÛ Státní energetické koncepce (v roce 2001 schválené vládou) v oblasti sniÏování energetické nároãnosti a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie je podpofieno Národním programem hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch zdrojÛ (spoleãn˘ cíl podpory úspor energií) Národní program ke zmírnûní dopadÛ zmûny klimatu (spoleãn˘ cíl omezování emisí „skleníkov˘ch plynÛ“) Státní dopravní politika a materiály navazující (spoleãn˘ cíl omezování emisí zneãi‰Èujících látek z dopravy do ovzdu‰í) Spoleãn˘ regionální operaãní program (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) Operaãní program Infrastruktura (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) Celková strategie Fondu soudrÏnosti (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje (spoleãn˘ cíl v oblasti sniÏování produkce emisí).

E.1 Vztah k Národnímu programu sniÏování emisí ze zvlá‰tû velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ Stávající zvlá‰tû velké spalovací zdroje jsou zafiazeny do Národního programu sníÏení emisí tuh˘ch látek, oxidu sifiiãitého a oxidÛ dusíku ze stávajících zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ. Základním poÏadavkem programu je dodrÏování v souãasné dobû platn˘ch emisních limitÛ za podmínky zachování prÛmûrné sirnatosti paliva a prÛmûrného mnoÏství emisí na úrovni prÛmûru let 2000 aÏ 2002. Jedinou v˘jimkou ve Stfiedoãeském kraji je âEZ a. s., Elektrárna Mûlník, které byl navíc stanoven individuální emisní strop pro oxid sifiiãit˘ ve v˘‰i 3 400 tun roãnû (1 400 + 2 000) s úãinností od 1. 1. 2008.

âástka 6/2007


Strana 468

E.2 Vztah k Programu rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje Program rozvoje kraje je základní stfiednûdob˘ program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje. Program rozvoje Stfiedoãeského kraje vzniká transformací strategick˘ch cílÛ a smûrÛ rozvoje do cílÛ a opatfiení pro ãasové období do roku 2006. Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promy‰lenou mnoÏinu opatfiení vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupn˘mi finanãními prostfiedky. Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánÛ kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klíãovou úlohu pfii zaji‰Èování podpory regionálního rozvoje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, umoÏÀuje místním ãinitelÛm urãovat a kontrolovat smûr budoucího v˘voje kraje… V tomto programu je zahrnuto také opatfiení B-VI: rozvoj energetick˘ch sítí a vyuÏívání energetick˘ch zdrojÛ – jehoÏ realizaãní v˘stupy zahrnují: zaji‰tûní dodávky el. energie, zaji‰tûní plynofikace, zaji‰tûní alternativních zdrojÛ energie, obnova zastaral˘ch energetick˘ch sítí a tepláren a individuálních drobn˘ch zdrojÛ v˘roby elektfiiny a tepla pro dosaÏení celkové vy‰‰í úãinnosti a také vypracování „Územní energetické koncepce“ Stfiedoãeského kraje. Dal‰í opatfiení, B-VII zahrnuje podporu vyuÏívání alternativních zdrojÛ energie mj. s cílem sníÏení imisní zátûÏe ovzdu‰í. Realizaãní v˘stupy opatfiení zahrnují napfi.: vytvofiit fond pro podporu racionalizace hospodafiení s energií a zabezpeãit poradenskou sluÏbu pro podnikatele v oblasti vyuÏití obnoviteln˘ch druhÛ energie z hlediska dostupnosti komponent potfiebn˘ch pro realizaci.

F.

VZTAH KE STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A VYUÎITÍ OBNOVITELN¯CH ZDROJÒ ENERGIE

VyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu elektfiiny je nov˘m, podporovan˘m smûrem v˘roby elektfiiny – âR pfiijala cíl k roku 2010 – vyrobit 8 % brutto spotfieby elektrické energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ. DosaÏení tohoto cíle je podpofieno nedávn˘m pfiijetím zákona ã. 180/2005 Sb., o podpofie vyuÏití v˘roby elektfiiny z OZE. Také úspory energie jsou politickou prioritou – jak na úrovni EU, tak v âR. Mezi základní právní normy patfií v âR zákon ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Poslední novela probûhla v roce 2005 a to pro implementaci evropské smûrnice o energetické nároãnosti budov do ãeského práva. Nová novela bude nezbytná i v roce 2007, protoÏe Evropská unie pfiijala smûrnici o energetické úãinnosti u koneãného spotfiebitele a o energetick˘ch sluÏbách, na základû které si âR musí stanovit cíl ve zv˘‰ení energetické úãinnosti v koneãné spotfiebû paliv a energie. Cíle ve vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro v˘robu nejen elektfiiny, ale i tepla a cíle ve sniÏování energetické nároãnosti ãeské ekonomiky jsou nastaveny Státní energetickou koncepcí, pfiijatou vládou v roce 2001. Pro realizaci stanoven˘ch cílÛ v této koncepci je zákonem poÏadováno vypracování 4letého Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a jeho priority. Národní program na roky 2006 – 2009 je kompatibilní s postupy zemí Evropské unie a podporuje realizaci poÏadavkÛ Smûrnic EU zamûfien˘ch na: •

• •

energetickou efektivnost (Smûrnice ã. 2003/8/ES o podpofie kombinované v˘roby elektfiiny a tepla, Smûrnice 2002/91/ES o energetické nároãnosti budov, Nafiízení EP a Rady ã. 2422/2001 o Energy Star, Smûrnice o ekodesignu a Smûrnice o energetické efektivnosti a energetick˘ch sluÏbách) vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (Smûrnice ã. 2001/77/ES o podpofie elektrické energie z OZE na vnitfiním trhu EU), vyuÏití alternativních paliv v dopravû (Smûrnice ã. 2003/30/ES o podpofie vyuÏití alternativních paliv v dopravû).

Národní program je zamûfien na státní správu a samosprávu, na podnikatelskou sféru (právnické a fyzické osoby), na nevládní organizace i na domácnosti.

Strana 469


âástka 6/2007

Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (dále jen „Státní program“) se zpracovává kaÏdoroãnû jako realizaãní program k naplÀování cílÛ Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ, vyhla‰ovaného na ãtyfileté období. Skládá se ze 17 podprogramÛ resp. ãástí (podle jednotliv˘ch rezortÛ státní správy), z nichÏ nejdÛleÏitûj‰í je ãást A – jejíÏ realizací je Ministerstvem prÛmyslu a obchodu povûfiena âeská energetická agentura, a ãást B, jejíÏ realizací je Ministerstvem Ïivotního prostfiedí povûfien Státní fond Ïivotního prostfiedí. Program je vyhla‰ován kaÏdoroãnû pfied koncem roku a vût‰inu Ïádostí je tfieba pfiipravit jiÏ do 31. ledna. PfiestoÏe jsou zdroje Státního programu podpory úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ nevhodné pro realizaci vût‰iny investiãních opatfiení, lze je vyuÏít pro zpracování napfi. zb˘vajících energetick˘ch auditÛ, realizaci vzdûlávacích akcí, vypracování Akãního programu na podporu realizace Územní energetické koncepce Stfiedoãeského kraje nebo k aktualizaci koncepce, k implementaci energetického managementu formou M&T, na podporu ãinnosti Krajské energetické agentury, stfiedisek EKIS (síÈ poradensk˘ch stfiedisek) apod. Opatfiení, která jsou programem financován v jeho âásti A, podporované âeskou energetickou agenturou, zahrnují: I.

Podpora energetického plánování a certifikace budov • odstavec I.1. – Územní energetické plánování • odstavec I.2. – Akãní plány pro rekonstrukci nebo modernizaci fondu budov • odstavec I.3. – Plány úspor energií v prÛmyslov˘ch podnicích • odstavec I.4. – Plány v˘stavby Center energetického vyuÏití komunálních odpadÛ • odstavec I.5. – PrÛkazy energetické nároãnosti budov

II.

V˘robní a rozvodná zafiízení energie • odstavec II.1. – Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie ve v˘robních a rozvodn˘ch zafiízeních energie • odstavec II.2. – Kombinovaná v˘roba elektrické energie a tepla • odstavec II.3. – Vy‰‰í vyuÏití obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie

III. Podpora opatfiení ke zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie • odstavec III.1. – SníÏení energetické nároãnosti prÛmyslov˘ch podnikÛ • odstavec III.2. – Komplexní opatfiení ke sníÏení energetické nároãnosti energetického hospodáfiství a budov pro potfieby ‰kolství, zdravotnictví a obãanské vybavenosti • odstavec III.3. – Komplexní opatfiení ke sníÏení energetické nároãnosti bytov˘ch domÛ • odstavec III.4. – Nízkoenergetické a pasivní bytové domy • odstavec III.5. – Komplexní opatfiení ke sníÏení energetické nároãnosti osvûtlovací soustavy • odstavec III.6. – Projekty financované z úspor energie IV.

Poradenství, vzdûlávání, propagace a informovanost k hospodárnému uÏití energie s vlivem na zlep‰ení Ïivotního prostfiedí • odstavec IV.1. – Poradenství • odstavec IV.2. – Krajské energetické agentury • odstavec IV.3. – Vzdûlávání a propagace • odstavec IV.4. – Zpracování produktÛ k podpofie poradenství, vzdûlávání a propagace

V.

Specifické programy pro pilotní projekty, vzdûlávání, studie a spolupráci na mezinárodních projektech Roãní rozpoãet programu v âásti A se pohybuje v posledních nûkolika letech okolo 80–100 mil. Kã.

âástka 6/2007


Strana 470

G. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í Krajsk˘ program sniÏování emisí pokr˘vá v‰echny zneãi‰Èující látky, pro které byly vyhlá‰eny krajské emisní stropy, imisní limity, cílové imisní limity nebo dlouhodobé imisní cíle. T˘ká se celého území kraje, je v nûm provedena dÛkladná emisní inventura pfiedpokládan˘ v˘hled ve v˘voji emisí. Nejvût‰í pozornost je v programu vûnována látkám, pro které je na národní i krajské úrovni nastaven emisní strop. Tento strop je jedním ze základních bodÛ Pfiístupového partnerství âR k Evropské unii a jeho splnûní je se strany EU vymáháno nejpozdûji k roku 2010. Velká pozornost je proto vûnována anal˘ze dosaÏitelnosti emisního stropu. Opatfiení v aktualizovaném krajském programu sniÏování emisí jsou cílena na sníÏení emisí tûch zneãi‰Èujících látek, které mohou b˘t z pohledu dosaÏení emisního stropu problémové (NOx), a dále na ty látky, u nichÏ je Ïádoucí plo‰né sniÏování emisí kvÛli jejich dopadu na kvalitu ovzdu‰í (PM10). Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje je formulován jako „nadstavba“ Krajského programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje i v jeho aktualizované verzi. VyuÏívá anal˘z podrobné emisní inventury a z ní odvozen˘ch údajÛ a informací, i navrhovan˘ch plo‰n˘ch opatfiení ke sníÏení emisí. Program se zab˘vá kvalitou ovzdu‰í a je zamûfien na ty zneãi‰Èující látky, u kter˘ch bylo buì zji‰tûno pfiekraãování jiÏ platn˘ch imisních limitÛ (NOx a SO2 pro ekosystémy a vegetaci, PM10 v pfiípadû ochrany zdraví lidí), a tûch, u kter˘ch existuje riziko neplnûní tûchto limitÛ v roce 2010, kdy vstoupí v platnost (NO2). V Integrovaném krajském programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í se pozornost vûnuje stanovení priorit v oblasti ochrany ovzdu‰í a program se t˘ká pfiednostnû tûch území kraje, na kter˘ch k pfiekroãení imisních limitÛ do‰lo a kde byly vyhlá‰eny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Jsou analyzovány pfiíspûvky skupin zdrojÛ k imisnímu zatíÏení v tûchto oblastech a navrhovaná opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í mají za cíl pfiedev‰ím redukovat nadlimitní koncentrace zneãi‰Èujících látek v ovzdu‰í v tûchto lokalitách. Program je nástrojem fiízení kvality ovzdu‰í a jeho v˘znamnou ãástí je také anal˘za zpÛsobu sledování a vyhodnocování kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje a vybavenost krajského úfiadu vhodn˘mi nástroji k rozhodování. V podmínkách Stfiedoãeského kraje je Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zamûfien na následující zneãi‰Èující látky: • • •

suspendované ãástice velikostní frakce PM10, oxidy dusíku a oxid dusiãit˘, tûkavé organické látky.

Krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje pracuje se souborem nástrojÛ a opatfiení, definovan˘m v rámci Krajského programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje s tím, Ïe z nich vybírá nástroje a opatfiení, vhodné pro aplikaci u zájmov˘ch zneãi‰Èujících látek v zájmov˘ch územích (oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í). K tomu pfiidává opatfiení dal‰í, která se vztahují ke kvalitû ovzdu‰í – nikoliv nezbytnû v‰ak sniÏují emise ‰kodlivin (napfi. ãi‰tûní a skrápûní komunikací k omezení vzniku sekundární pra‰nosti). Novelou zákona o ochranû ovzdu‰í v roce 2005 je upraven obsah programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í a jejich nezbytnou souãástí se stává Programov˘ dodatek pro ãerpání zdrojÛ vefiejné podpory v oblasti ochrany ovzdu‰í. Programov˘ dodatek byl pro Stfiedoãesk˘ kraj vypracován v roce 2005, navazuje na Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a Program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje z let 2002–4 s tím, Ïe pro jeho zpracování probûhla aktualizace vstupních údajÛ v oblasti kvality ovzdu‰í (za rok 2004). Programov˘ dodatek je i po úpravû a aktualizaci programÛ v souladu s jejich prioritami a cíli.

Strana 471


âástka 6/2007

H. OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU H.1 SWOT anal˘za souãasného stavu Nastavení cílÛ a priorit Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje vychází z podrobné emisní inventury na území Stfiedoãeského kraje, z anal˘zy dosavadního v˘voje v emisích zneãi‰Èujících látek a z prognózy v˘hledového stavu v emisích k roku 2010, z plnûní legislativních poÏadavkÛ v oblasti emisí a ze stavu v kvalitû ovzdu‰í v porovnání s poÏadovan˘mi hodnotami koncentrací zneãi‰Èujících látek v ovzdu‰í. Podkladov˘mi materiály jsou: • • •

stávající Programy sniÏování emisí a zlep‰ení kvality ovzdu‰í, Programov˘ dodatek k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, Akãní program ochrany ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje (v‰e DHV, s. r. o.) emisní inventura pro rok 2004 a Generální rozptylová studie Stfiedoãeského kraje (ENVIROS, s. r. o., 2005) v˘sledky mûfiení kvality ovzdu‰í

Tabulka 21: SWOT anal˘za souãasného stavu v emisích

Emisní problematika Silné stránky Emise amoniaku jsou bezpeãnû pod hodnotou krajského emisního stropu. Emisní limity a ostatní prahové hodnoty jsou dodrÏovány.

Slabé stránky Emise oxidÛ dusíku pfiekraãují hodnotu krajského emisního stropu, emise oxidu sifiiãitého stagnují a emise tûkav˘ch organick˘ch látek kolísají pod hodnotou emisního stropu. Nástroje kraje pro regulaci emisí nepostaãují zfiejmû pro dosaÏení emisního stropu u NOx.

Hrozby Krajské emisní stropy pro oxidy dusíku nebudou k roku 2010 dodrÏeny. Emisní stropy stanovené pro hlavní zneãi‰Èovatele, ani jejich integrované povolení nepfiispívají ke sníÏení stávajících emisí NOx Emise oxidu sifiiãitého do roku 2010 mohou vzrÛst. Rostou emise z prÛmyslu a terciéru vlivem razantního ekonomického rÛstu.

PfiíleÏitosti Aktivní opatfiení v oblasti IPPC, spolupráce s provozovateli, disponibilní zdroje finanãní podpory, dostupné i pro velké zdroje zneãi‰tûní povedou k omezení emisí tûkav˘ch organick˘ch látek, oxidu sifiiãitého, a zejména oxidÛ dusíku a suspendovan˘ch ãástic velikostní frakce PM10.

Slabé stránky Dochází k lokálnímu pfiekraãování imisních limitÛ pro suspendované ãástice, oxidy dusíku, oxid dusiãit˘ a k plo‰nému pfiekraãování cílov˘ch imisních limitÛ pro ozón. Imisní monitoring není postaãující.

Hrozby V roce 2010 nebude plo‰nû dodrÏen cílov˘ imisní limit pro ozón. Pfietrvá lokální pfiekraãování imisních limitÛ pro suspendované ãástice.

PfiíleÏitosti Lokální pfiekraãování imisních limitÛ pro primární zneãi‰Èující látky bude k roku 2010 eliminováno realizací programem doporuãen˘ch opatfiení s disponibilitou zdrojÛ finanãní podpory. V˘mûra území s pfiekroãen˘m cílov˘m imisním limitem pro ozón se v˘raznûji sníÏí.

Imisní problematika Silné stránky Stfiedoãesk˘ kraj patfií z hlediska primárních zneãi‰Èujících látek mezi ménû imisnû zatíÏené kraje – pfiekraãování limitÛ má bodov˘ charakter. Z hlediska ozónu patfií kraj mezi prÛmûrnû imisnû zatíÏené kraje. Kraj se vybavuje nástroji pro fiízení kvality ovzdu‰í.

âástka 6/2007


Strana 472

H.2 Cíle programu ·ir‰í (globální) cíl aktualizovaného programu sniÏování emisí byl formulován jako: Zajistit na celém území Stfiedoãeského kraje kvalitu ovzdu‰í splÀující zákonem stanovené poÏadavky a dodrÏení závazkÛ v oblasti omezování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í (krajské emisní stropy). Specifick˘mi cíli programu jsou: • • •

Imisní zátûÏ zneãi‰Èujícími látkami je sníÏena pod úroveÀ stanovenou platn˘mi imisními limity. Ve stanoveném termínu jsou dosaÏeny a dodrÏeny doporuãené hodnoty krajsk˘ch emisních stropÛ (oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, VOC a amoniak) Emise zneãi‰Èujících látek jsou úfiady ochrany ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje trvale vyhodnocovány, opatfiení ke sníÏení emisí jsou podporována.

Obrázek 11: Vazby cílÛ a priorit programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje

SC 1

Imisní zátûÏ zneãi‰Èujícími látkami je sníÏena pod úroveÀ stanovenou platn˘mi imisními limity.

SC 2

Ve stanoveném termínu jsou dosaÏeny doporuãené hodnoty krajsk˘ch emisních stropÛ (oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, VOC a amoniak

SC 3

Emise zneãi‰Èujících látek jsou úfiady ochrany ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje vyhodnocovány, opatfiení ke sníÏení emisí jsou podporována

Globální cíl Zajistit na celém území Stfiedoãeského kraje kvalitu ovzdu‰í splÀující zákonem stanovené poÏadavky a pfiispût k dodrÏení závazkÛ, které âeská republika pfiijala v oblasti omezování emisí zneãisÈujících látek do ovzdu‰í (národní emisní stropy).

P1

SniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í

P2

SníÏení emisí oxidÛ dusíku na hodnotu emisního stropu, udrÏení emisí VOC, SO2, a NH3

P3

Trvalé sledování a vyhodnocování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í a podpora opatfiení ke sníÏení emisí

P4

Technická pomoc

Strana 473


âástka 6/2007

H.3 Cílové skupiny Programu Cílové skupiny programu jsou stanoveny na základû emisní inventury stacionárních i mobilních zdrojÛ zneãi‰tûní a jejich bilancí po obcích s roz‰ífienou pÛsobností. Cílov˘mi skupinami pro sníÏení produkce primárních emisí prachu jsou: • • • •

Malé zdroje zneãi‰Èování – lokální topeni‰tû a spalování tuh˘ch paliv Zdroje REZZO 1 a 2 – kamenolomy, lomy, technologické zdroje Doprava (sekundární pra‰nost) Z územního pohledu jsou nejvy‰‰í emise TZL produkovány na území obcí (ORP) âerno‰ice, Mûlník, Pfiíbram;

U emisí NOx jsou cílovou skupinou: • • •

Zdroje REZZO 1 – spalovací – teplárny závodní i vefiejné Mobilní zdroje obce: Kladno, Mûlník a Mladá Boleslav

U emisí SO2 : • • •

Spalovací a technologické zdroje v REZZO 1 Malé, plo‰né zdroje zneãi‰tûní a uhelné kotelny REZZO 2 ORP: Mûlník, Kladno, Pfiíbram

U emisí tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC): • • • •

Malé zdroje zneãi‰tûní Technologické prÛmyslové zdroje v REZZO 1 (sektor uÏívání rozpou‰tûdel) Doprava Obce (ORP): Mladá Boleslav, Kladno, âerno‰ce

V pfiípadû amoniaku jsou nejvût‰ími producenty zemûdûlská druÏstva a jejich velkochovy zvífiat (prasat a drÛbeÏe), zejména na území ORP: Bene‰ov, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav, Vla‰im.

H.4 Priority Programu a vhodná opatfiení Priority byly stanoveny na základû specifick˘ch cílÛ ve sniÏování emisí na území Stfiedoãeského kraje. Tyto cíle vycházejí ze stávajícího stavu v plnûní legislativních pfiedpisÛ, kter˘ je charakterizován následujícími problémy, popsan˘mi jiÏ ve SWOT anal˘ze: •

•

•

V pfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek dochází k pfiekraãování stanoven˘ch hodnot imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví v oblastech prÛmyslov˘ch center Stfiedoãeského kraje; na základû údajÛ z mûfiení jsou pfiekraãovány hodnoty 24hodinov˘ch prÛmûrn˘ch koncentrací pro pra‰n˘ aerosol frakce PM10 v mûstech Kladno, Beroun, Mladá Boleslav, na základû modelového hodnocení v dal‰ích oblastech, vyhlá‰en˘ch Ministerstvem Ïivotního prostfiedí jako oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Celková plocha oblastí, ve kter˘ch dochází k pfiekroãení imisního limitu, je v roce 2004 odhadována na 1,5 % území Stfiedoãeského kraje. V pfiípadû oxidÛ dusíku je trvale pfiekraãována doporuãená hodnota krajského emisního stropu o 2,61 kt – viz Tabulka 29: Tabulka 27: Stav v emisích a emisní stropy pro Stfiedoãesk˘ kraj – porovnání (kt/rok). Navíc je v nûkter˘ch lokalitách pfiekraãován u oxidÛ dusíku imisní limit pro ochranu ekosystémÛ a vegetace. Emise VOC (které jsou v emisní bilanci podchyceny pouze za zdroje REZZO 2 a REZZO 1) jsou na základû detailních ‰etfiení na úrovni, která se emisnímu stropu blíÏí a vzhledem k charakteru prÛmyslu, kter˘ se ve Stfiedoãeském kraji rozvíjí, je potfieba vytváfiet prostor pro novû vzniklé v˘roby sniÏováním emisí VOC ve v˘robách stávajících. VOC jsou navíc, spolu s oxidy dusíku, prekurzorem tvorby pfiízemního ozónu, jehoÏ dlouhodob˘ imisní cíl je pfiekraãován na 98 % území kraje.

âástka 6/2007


Strana 474

Pro dosaÏení cílÛ jsou v jednotliv˘ch prioritách navrÏeny skupiny opatfiení, kter˘mi by mûlo b˘t stanoven˘ch specifick˘ch cílÛ dosaÏeno a také indikátory, kter˘mi je moÏné sledovat, zda jsou tyto cíle postupnû naplÀovány. Navrhovaná opatfiení vycházejí z podílu jednotliv˘ch skupin zdrojÛ na emisích uveden˘ch problémov˘ch ‰kodlivin (z emisního pohledu) a také z jejich podílu na zneãi‰tûní ovzdu‰í. 1.

Priorita 1: SniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í • Opatfiení 1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní; • Opatfiení 2: Omezení emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek z dopravy, zejména v oblastech s bytovou zástavbou (vãetnû resuspenze emisí); • Opatfiení 3: Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ (kamenolomy a lomy, staveni‰tû, apod.).

2.

Priorita 2 – SníÏení emisí oxidÛ dusíku na hodnotu alespoÀ emisního stropu (o 2,8 kt/rok) do roku 2010, udrÏení emisí VOC, SO2 a NH3 • Opatfiení 1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ; • Opatfiení 2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy; • Opatfiení 3: SniÏování emisí VOC a NH3 ve stávajících prÛmyslov˘ch a zemûdûlsk˘ch provozech.

3.

Priorita 3: Trvalé sledování a vyhodnocování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í a podpora opatfiení ke sníÏení emisí • Opatfiení 1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území; • Opatfiení 2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx, i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením; • Opatfiení 3: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod.

4.

Priorita 4: Technická pomoc a spolupráce • Technická pomoc krajskému úfiadu ve vyhodnocení, aktualizaci, monitorování a sledování emisí a kvality ovzdu‰í, spolupráce a pomoc kraje úfiadÛm na úrovni povûfien˘ch obcí (pfiípadnû ORP) v fiízení kvality ovzdu‰í, spolupráce pfii územním rozhodování, v pfiípravû podkladÛ pro vyjednávání s provozovateli zdrojÛ, apod.

I. I.1

V¯VOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDU·Í A EMISÍ V˘voj imisní situace

V˘voj imisní situace nad územím Stfiedoãeského kraje v období 1990 aÏ 2005 se pfiíli‰ neli‰í od v˘voje v ostatních krajích i v celé âeské republice. V dÛsledku v˘razného poklesu emisí logicky do‰lo také k poklesu imisní zátûÏe. V období 2000 aÏ 2005 v‰ak lze pfiesto konstatovat, Ïe ve Stfiedoãeském kraji pfietrvávají lokální problémy: •

s pfiekraãováním imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 – zneãi‰Èující látka TZL (jako PM10) pfiekraãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mikrogramÛ/m3) vãetnû ãetnosti pfiekroãení na 1539 referenãních bodech rozptylové studie, coÏ odpovídá zhruba plo‰e, uvádûné âHMÚ (cca 120 km2). Pfiekraãování bylo potvrzeno i v˘sledky mûfiení imisí na mûfiících stanicích AIM. U této zneãi‰Èující látky je nutno upozornit na skuteãnost, Ïe dominantní podíl na imisním zatíÏení TZL má druhotná pra‰nost, která závisí na konkrétních meteopodmínkách a lze ji ovlivnit zejména zv˘‰en˘m úklidem ploch a komunikací. Ke zvy‰ování pra‰nosti dochází rovnûÏ spalováním tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích, zejména pfii nízkém provûtrávání vlivem napfi. inverzních situací, pfii polních a stavebních pracích (zejména zakládání sta-

Strana 475

• • •


âástka 6/2007

veb), dále vlivem dÛlní a skládkové ãinnosti. Plochu pfiekroãení dolní meze posuzování lze u této ‰kodliviny odhadnout na cca 65 – 70 % území Stfiedoãeského kraje. NO2 – na území kraje je lokálnû pfiekraãována hodnota maximální hodinové koncentrace vãetnû ãetnosti pfiekroãení (GRS StK); Stejnû jako v celé âeské republice jsou plo‰nû pfiekraãovány cílové imisní limity pro ozón; Nad horní mezí pro posuzování se pohybují dle modelového hodnocení kvality ovzdu‰í koncentrace látek: polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), benzen, benzo(a)pyren, oxid dusiãit˘ a oxidy dusíku, nikl a arsen. PrÛmûrné denní koncentrace oxidu sifiiãitého ukazují místní pfiekroãení limitních hodnot pro zimní období, nikoliv ale ãetnosti.

Tabulka 22: V˘poãet oblastí s pfiekroãen˘mi imisními limity pro ochranu lidského zdraví – Stfiedoãesk˘ kraj (% území kraje) Rok 2001 2002 2003 2004

NO2 roãní – 0,04 % 0,04 % –

PM10 roãní 0,11 % 0,76 % 0,98 % 0,15 %

PM10 denní 1,27 % 3,44 % 9,75 % 1,46 %

BaP 0,04 % – 0,32 %

Ni 0,14 % – –

As 0,11 % 0,14 % 0,07 % –

Celkem 1,34 % 3,72 % 9,89 % 1,84 %

O3 70,80 % 50,91 % 88,26 % 99,88 %

Zdroj: âHMÚ

I.2 Monitorování kvality ovzdu‰í V roce 2003 probûhla rekonstrukce státní monitorovací sítû kvality ovzdu‰í, provozovaná âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem, která k 1. 1. 2004 sestává ze 64 základních stanic a 30 specializovan˘ch stanic (13 stanic mûfiících ozón, 4 dopravní stanice a 13 stanic provozovan˘ch místními úfiady). Celkem bylo v roce 2003 provádûno mûfiení kvality ovzdu‰í na 347 místech, z toho âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav zaji‰Èoval 147 mûfiících míst a hygienická sluÏba a Státní zdravotní ústav 92 mûfiících míst. Z regionálního hlediska je nejvíce stanic provozováno v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, Stfiedoãeském kraji a v Praze. Restrukturalizace monitorovací sítû a tím i sníÏení poãtu monitorovacích stanic se realizuje od 1. 1. 2004. Data z monitorovacích stanic jsou validována a shromaÏìována v Informaãním systému kvality ovzdu‰í (ISKO), provozovaném âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem. V nûkter˘ch pfiípadech (zejména polycyklické aromatické uhlovodíky, VOC, rtuÈ, benzen, benzo(a)pyren a amoniak) není poãet mûfiících míst zjevnû dostateãn˘ k tomu, aby umoÏnil spolehlivé posouzení kvality ovzdu‰í nad územím âeské republiky. Na území Stfiedoãeského kraje bylo v roce 2003 provozováno celkem 38 mûfiících stanic, z toho 16 âHMÚ a 15 Hygienická sluÏba. V roce 2004 byl poãet stanic imisního monitoringu zredukován na 19, z toho 10 provozovalo âHMÚ a 6 Zdravotní ústav, 3 stanice provozovala Ekotoxa.

âástka 6/2007


Strana 476

Tabulka 23: Typy stanic a mûfiící programy, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004 âíslo/ Kód 467 SBNSK 1140 SBERA 1454 SKLMA 1534 SKLMP 1544 SKLMO 1455 SKLSA 471 SKLRK 472 SKLDK 1191 SKOAK 1494 SKUHM 1469 SZSAM 465 SMEZK 1437 SMBOA 1058 SKHLM 1337 SROZM 1106 SONRA 1492 SBRLM 1150 SREVM 1493 SSDLM 1508 SPRIA 463 SPROK

Lokalita Bene‰ov-Spofiilov Beroun

Kladno-stfied mûsta

Kladno-·vermov Kladno-Rozdûlov Kladno-Dubí

Typ Kombinované mûfiení Automatizovan˘ mûfiící program

Automatizovan˘ mûfiící program

Automatizovan˘ mûfiící program Kombinované mûfiení Kombinované mûfiení

Tfiída

Provozovatel

B/U/R

ZÚ

T/U/RCI

âHMÚ

B/U/R

âHMÚ

B/U/R

âHMÚ

B/S/R

ZÚ

B/S/I

ZÚ

Zneãi‰Èující látky As, Cr, Ni, Pb, Cd, Mn, NO2, PM10 SO2, PM10, NO2, PM2,5, NO, CO, NOx SO2, PM10, NO2, PM2,5, NO, O3, CO, NOx, benzen, PAH As, Cd, Cu, Mn, Ni, Pb, PM10 SO2, PM10, NO2, NO, CO, NOx As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, Zn, PM10 As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, Zn, PM10 SO2, PM10, NO2, NO, CO, NOx, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb

Kolín-SAZ

Kombinované mûfiení

B/U/R

ZÚ

Kutná Hora

Manuální mûfiení

B/S/R

âHMÚ

NO2

Zruã nad Sázavou


B/R/N-NCI

Ekotoxa

NOx

T/U/Z

ZÚ

B/U/R

âHMÚ

Mûlník Mladá Boleslav

Kombinované mûfiení Automatizovan˘ mûfiící program

PM10, NO2, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb SO2, PM10, NO2, PM2,5, NO, O3, NOx

Kostelní Hlavno


B/R/A-REG

Ekotoxa

NOx

RoÏìalovice


B/R/A-NCI

âHMÚ

SO2, PM10, NO2

Ondfiejov


B/R/N-REG

âHMÚ

SO2, NO2, NO, O3, NOx

Brand˘s nad Labem


B/S/R

âHMÚ

SO2, PM10, NO2

¤evnice


B/R/N-NCI

Ekotoxa

SO2, NOx

Sedlãany


B/S/RN

âHMÚ

SO2, PM10, NO2

T/U/R

âHMÚ

B/U/NR

ZÚ

Pfiíbram Pfiíbram-OÚNZ

Automatizovan˘ mûfiící program Kombinované mûfiení

Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích âR, MÎP, listopad 2005

SO2, NO2, NO, NOx, PM10 PM10, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb

Strana 477


âástka 6/2007

I.3 V˘voj v emisích na území Stfiedoãeského kraje Tabulka 24: V˘voj v emisích rozhodujících zneãi‰Èujících látek Rok 2001 2002 2003 2004* Emisní strop

TZL 7,9 8,7 11,3 11 n/a

SO2 30,2 28,2 26,8 27,5 (25,92) 29,0

NOx 43,7 39,4 40,5 42,3 38,7

CO 82 62,5 65,8 65,5 (55,89) n/a

VOC – 30 28,8 29,7 (23,38) 29,6

NH3 – 7 13,7 9,7 11,5

*

Údaje pfievzaty z emisní inventury âHMÚ (li‰í se od bilancí uveden˘ch v pfiedchozích kapitolách – údaje emisní inventury v roce 2005 jsou u látek, u kter˘ch byla emisní inventura pro Stfiedoãesk˘ kraj úplná, uvedeny v závorkách) Pro sestavení emisní bilance Stfiedoãeského kraje byly vyuÏity následující vstupy: •

• • • •

REZZO 1 – databáze zvlá‰tû velk˘ch a velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, Stfiedoãesk˘ kraj, âHMÚ pracovi‰tû Praha, stav 2003, 2004 + doplÀkovû údaje z agendy poplatkÛ poskytnuté KÚ Stfiedoãeského kraje, stav 2004 REZZO 2 – databáze stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, Stfiedoãesk˘ kraj, âHMÚ, pracovi‰tû Milevsko, stav 2003, 2004 + doplÀkovû údaje z agendy poplatkÛ poskytnuté KÚ Stfiedoãeského kraje, stav 2004 Tabulky ze SLBD 2001, Stfiedoãesk˘ kraj, âSÚ, Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje Databáze o dodávkách zemního plynu v kategoriích obyvatelstvo a maloodbûr, Stfiedoãesk˘ kraj, Stfiedoãeská plynárenská, a. s., PraÏská plynárenská, a. s., stav 2003, 2004 PrÛmûrné kvalitativní znaky spalovan˘ch tuh˘ch paliv v jednotliv˘ch sférách spotfieby ve Stfiedoãeském kraji, TEKO Praha, stav 2004.

Tabulka 25: V˘voj podílu jednotliv˘ch kategorií zdrojÛ (%) Látka Tuhé látky

Oxid sifiiãit˘

Oxidy dusíku

Oxid uhelnat˘

Amoniak

Rok 2002 2003 2004* 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004

Zdroj: âHMÚ * Uvedeny podíly na PM10

REZZO1 REZZO2 REZZO3 19 % 9% 56 % 12 % 9% 45 % 22,7% 2,7% 62,4% 69 % 4% 24 % 65 % 4% 28 % 66,4% 4,1% 28,3% 41 % 2% 5% 37 % 2% 5% 38,6% 1,2% 4,9% 6% 3% 35 % 4% 2% 35 % 7,0% 1,7% 38,9% 19 % 24 % 57 % 15 % 20 % 63 % K dispozici pouze bilance za REZZO 1 a 2

R1 – R3 84 % 66 % 87,8% 97 % 97 % 98,9% 48 % 45 % 44,7% 44 % 42 % 47,6% 100 % 98 %

REZZO4 16 % 34 % 12,2% 3% 3% 1,1% 52 % 55 % 55,3% 56 % 58 % 52,4% – 2%

âástka 6/2007

J.


Strana 478

POÎADAVKY ÚMLUVY A PROTOKOLU

K Úmluvû Evropské hospodáfiské komise OSN o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í, pfiekraãujícím hranice státÛ (CLRTAP) bylo jiÏ pfiijato 8 protokolÛ: • • • • • • • •

EMEP, První protokol o sífie, Protokol u dusíku, Druh˘ protokol o sífie, Protokol o tûkav˘ch organick˘ch látkách, Protokol o tûÏk˘ch kovech, Protokol o persistentních organick˘ch polutantech, Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozonu.

PoÏadavky Úmluvy a protokolÛ jsou formulovány pfieváÏnû na úrovni státu, kter˘ k Úmluvû i ke v‰em v˘‰e uveden˘m protokolÛm pfiistoupil. PoÏadavky protokolÛ byly vût‰inou transponovány do zákona o ochranû ovzdu‰í a jeho provádûcích pfiedpisÛ a jsou v pfiíslu‰n˘ch termínech naplÀovány.

K.

HODNOCENÍ DOSAÎITELNOSTI EMISNÍCH STROPÒ

K.1 Pfiedpokládan˘ v˘voj emisí do roku 2010 – bez dodateãn˘ch opatfiení K.1.1 Zvlá‰tû velké spalovací zdroje Tyto zdroje podléhají povinnosti zpracování plánÛ emisí a také integrovanému povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. Pfii prognóze v˘voje emisí z této skupiny stropÛ jsme proto vycházeli z vlastních ‰etfiení u provozovatelÛ zdrojÛ a dále z údajÛ integrovan˘ch povolení k provozování zdroje (schválen˘ch i pfiedloÏen˘ch), z údajÛ, uveden˘ch v Rozhodnutí Stfiedoãeského kraje. Následující tabulka uvádí emisní stropy pro jednotlivé zdroje na základû v˘poãtÛ âHMÚ a Rozhodnutí kraje: Tabulka 26: Stávající emise zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ v porovnání s individuálními emisními stropy, Stfiedoãesk˘ kraj

Zdroj

ECKG Kladno Energotrans-EME I Paramo-Kolín Cukrovar Dobrovice Spolana âEZ-EME II âEZ-EME III KAUâUK souãet

prÛmûr 00–02

4570 2206 21,6 0,15 1730 1210 2325 1186 13248,75

ROZHODNUTÍ kraje SO2 4570 2472,5 21,6 1 (10) 1730 1210 2325 1500 13829,1

Skuteãnost rok 2003 rok 2004

3683 2365 162 1 1686 960 1565 763 11185

3039 3377 97 6 1357 959 1537 1128 11500

Debet/kredit 2003 2004

887 107,5 –140,4

1531 –904,5 –75,4

44 250 760 737 2645,1

373 251 788 372 2329,1

Strana 479

Zdroj


prÛmûr 00–02


2729 2298,6 32 24,6 693 1938 3418 420 11553,2


193 132,6 2 0,3 21,5 125 137 32,1 643,5

ROZHODNUTÍ kraje NOx 3268,4 2466,5 32 63,8 695 1734 3653,1 687,1 12599,9 TZL 203,2 155,0 2 1 22 152,2 194,7 59,5 789,6

âástka 6/2007

Skuteãnost rok 2003 rok 2004

Debet/kredit 2003 2004

2708 2393 63 24 617 1704 3747 399 11655,0

2652 2483 45 28 567 2101 4304 566 12746,0

560,4 73,5 –31,0 39,8 78,0 30,0 –93,9 288,1 944,9

616,4 –16,5 –13,0 35,8 128,0 –367,0 –650,9 121,1 –146,1

177 172 5 1 26 176 230 34 821,0

84 152 4 1 15 228 408 81 973,0

26,2 –17,0 –3,0 0,0 –4,0 –23,8 –35,3 25,5 –31,4

119,2 3,0 –2,0 0,0 7,0 –75,8 –213,3 –21,5 –183,4

Zdroj: Stfiedoãesk˘ kraj Na jafie 2006 je v pfiípravû novela Nafiízení ã. 112/2004 Sb. Návrh novely není dokonãen, ale emisní stropy, nastavené v Rozhodnutích kraje jsou potfiebn˘m nástrojem ke sníÏení emisí. Ústupek z tûchto hodnot se nezdá pravdûpodobn˘ v dobû, kdy se âeská republika pot˘ká s dosaÏením emisního stropu pro NOx a je zfiejmé, Ïe se bez urãitého sníÏení emisí z velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ stropu dosáhnout nepodafií. Podrobnûji k jednotliv˘m zdrojÛm âEZ a. s. – elektrárna Mûlník – nejv˘znamnûj‰í zdroj v regionu pro‰el v uplynul˘ch letech zásadními technologick˘mi úpravami, které vedly k v˘znamnému poklesu emisí oxidÛ dusíku. V rámci zpracování byla s provozovatelem konzultována dal‰í moÏnost sníÏení emisí NOx. Potenciál ke sníÏení emisí NOx je v souãasnosti, pfii stávajících technologick˘ch podmínkách provozu zdrojÛ, zcela minimální a dle sdûlení provozovatele ekonomicky nevhodn˘. V˘voj emisí pro rok 2010 kopíruje pfiedpokládan˘ v˘voj pro rok 2008. Zdroj bude dle vlastního vyjádfiení plnit emisní stropy stanovené v Rozhodnutí Stfiedoãeského kraje. Elektrárna Kladno (ECKG Kladno) – K roku 2008 je plánováno sníÏení emisí SO2 o 100 mg/m3 na blocích 4 a 5, kde jsou fluidní kotle vybaveny technologií odsifiování ve fluidní vrstvû injektáÏí drceného vápence do fluidní vrstvy. V souãasné dobû je elektrárna provozována v tzv. „ReÏimu systémov˘ch sluÏeb“. Znamená to, Ïe není plnû vyuÏívána její v˘robní kapacita. V letech 2005 a 2006 rovnûÏ probíhají v elektrárnû generální opravy. V dal‰ím cyklu generálních oprav v˘robních blokÛ elektrárny (cca v letech 2011 aÏ 2012) bude realizováno opatfiení pro sníÏení emisí NOx tak, aby se maximální koncentrace oxidÛ dusíku ve spalinách z fluidních kotlÛ sníÏila pod 200 mg/m3 (emisní limit 200 mg/m3 dle pfiílohy ã. 3 k nafiízení vlády ã. 112/2004 Sb.). Budoucí v˘voj mnoÏství emisí bude z jedné strany ovlivÀován v˘‰e citovan˘mi opatfieními na sníÏení emisních koncentrací SO2 a NOx ve spalinách z fluidních kotlÛ K4 a K5 a z druhé strany vyuÏíváním v˘robní kapacity elektrárny. Je zfiejmé, Ïe po letech 2005 a 2006, kdy probûhnou generální opravy v˘robních blokÛ ã.4 a 5, bude elektrárna

âástka 6/2007


Strana 480

schopna opût zv˘‰it vyuÏití v˘robní kapacity. V tom pfiípadû by do‰lo ke zv˘‰ení spotfieby paliva a ke zv˘‰ení roãního mnoÏství emisí oproti hodnotám z let 2005 a 2006. Jak velké objemy v˘roby elektfiiny budou docilovány v letech 2007 a dále, závisí na podnikatelské strategii firmy. V dodávkách tepla do tepeln˘ch sítí bude zfiejmû mírn˘ nárÛst. Napfiíklad se pfiipravuje pfiipojení Nemocnice Kladno k soustavû CZT. Provoz elektrárny jako zvlá‰È velkého zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í bude probíhat v mezích a za podmínek Integrovaného povolení podle § 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí, které bylo vydáno rozhodnutím KÚ Stfiedoãeského kraje dne 20. 10. 2005. PARAMO, a. s. Pardubice – HS Kolín – V horizontu do roku 2010 probûhne pfiedpokládaná náhrada stávajícího paliva a pfiechod na ZPN. Toto opatfiení bude spojeno s úsporou emisí vãetnû NOx. SPOLANA a. s. – Spolana – V˘voj v emisích z tohoto zdroje je odvisl˘ od v˘voje podniku. Do roku 2010 se pfiedpokládá nav˘‰ení emisí o cca 10 aÏ 20 %, které je zpÛsobeno oãekávan˘m nárÛstem v˘roby. Kauãuk, a. s. – Pfiipravuje se modernizace technologie v˘roby butadienu. Emise do roku 2010 budou redukovány v závislosti na emisních stropech. V˘‰e uvedené zvlá‰tû velké spalovací stacionární zdroje mají uvedeny v˘poãtové stropy v nafiízení vlády ã. 112/2004 Sb. a také souhrnn˘ emisní strop pro Stfiedoãesk˘ kraj. Mezi zvlá‰tû velká spalovací zafiízení patfií také Pfiíbramská teplárenská, a. s. (není uvedena v NV ã. 112/2004 Sb.) Pfiíbramská teplárenská a. s. – V souãasné dobû je teplárna provozována pro potfiebu soustavy centralizovaného zásobování teplem mûsta Pfiíbrami. Primární horkovodní tepelná síÈ o celkové délce cca 11 km zásobuje témûfi v‰echny lokality mûsta Pfiíbrami. Spoleãnost Pfiíbramská teplárenská a. s. je v konkurzu a ve‰keré vynaloÏené náklady musí schvalovat vûfiitelsk˘ v˘bor. Z toho dÛvodu se provádí údrÏba a opravy v˘robního zafiízení, av‰ak investice do modernizací a pfiípadn˘ch rekonstrukcí jsou omezeny. Pfiíbramská teplárenská je zvlá‰È velk˘m zdrojem zneãi‰Èování ovzdu‰í, a provozovatel poÏádal o vydání Integrovaného povolení podle § 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí. V rozhodnutí o integrovaném povolení stanovil Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje následující podmínky: • • • •

Monitoring ovzdu‰í (Kontinuální mûfiení emisí SO2 je zavedeno jako souãást odsifiovacího zafiízení; Kontinuální mûfiení emisí TZL, NOx a CO musí podnik zavést do 31. 12. 2009). Hospodárné vyuÏívání surovin a energie; Osazení nov˘ch fiídících systémÛ v˘mûníkov˘ch stanic (rekonstrukce v˘mûníkové stanice v objektu SO 132.59 – Správní budova) do 31. 12. 2007; Instalace frekvenãních mûniãÛ ke vzduchov˘m ventilátorÛm – plynulá regulace mnoÏství vzduchu do kotlÛ – sníÏí se produkce NOx do 31. 12. 2010.

Spoleãnost Pfiíbramská teplárenská a. s. v konkurzu pfiedloÏila v ‰etfiení svÛj pfiedpoklad spotfieby paliva, v˘roby elektfiiny a tepla a produkce emisí pro rok 2010. Vychází z podmínky dodrÏování emisních limitÛ, pfiitom pfiedpokládá moÏnost zv˘‰ení v˘roby elektfiiny a tím zv˘‰ení spotfieby paliva (hnûdého uhlí) oproti roku 2004 o více neÏ 13 %. V souvislosti s tím pfiedpokládá rovnûÏ oproti roku 2004 moÏnost zv˘‰ení mnoÏství emisí TZL, SO2 a NOx. Souhrnné emise pro zvlá‰tû velké spalovací zdroje ve v˘voji do roku 2010 znázorÀuje následující graf, v˘hledové emise k roku 2010 jsou uvedeny v Tabulce 27.

Strana 481


âástka 6/2007

Obrázek 12: V˘voj v emisích ze zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ na území Stfiedoãeského kraje do roku 2010 – scénáfi bez opatfiení

K.1.2 Potenciál ve sníÏení emisí NOx ze zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Elektrárna Mûlník II a III, Energotrans V souãasné dobû probíhá schvalování Ïádosti âEZ a spoleãnosti Energotrans o integrované povolení ke zdrojÛm Elektrárna Mûlník II a III (EMù II a EMù III – âEZ) a zdroji Elektrárna Mûlník I spoleãnosti Energotrans. Povolení tûchto zdrojÛ je v kompetenci Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje. IPPC je nástrojem k vyjednávání podmínek provozování zdroje, které je nezbytné vidût v kontextu v‰ech sloÏek Ïivotního prostfiedí a také v kontextu území, na kterém se provozovan˘ zdroj nachází. Vzhledem k: • • •

negativnímu v˘voji v emisích u tûchto zdrojÛ v meziroãním porovnání let 2003 a 2004, zejména emisí NOx, vzhledem k jejich prokazatelnému pfiíspûvku k imisní zátûÏi oxidem dusiãit˘m na území Stfiedoãeského kraje, a to ve v˘‰i 6,50 % (EMù II a III) a 8,15 % (Mûlník I), vzhledem ke 34 % podílu zdrojÛ EMù II a III na celkov˘ch emisích NOx ze stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní a 13 % podílu Mûlníku I spoleãnosti Energotrans, a. s.

by mûly obû strany – provozovatelé zdrojÛ a krajsk˘ úfiad – hledat fie‰ení, jak stabilizovat a sníÏit k roku 2010 emise NOx z tûchto zvlá‰tû velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ. Co se potenciálu ve sníÏení emisí t˘ká, pokud by zdroje LCP, které dnes emitují ménû emisí, neÏ je jejich povolen˘ strop, tyto kredity udrÏely, a zdroje, které emitují více, neÏ je jejich povolen˘ strop, od roku 2008 sníÏily emise na hodnotu danou rozhodnutím, dojde ke sníÏení emisí NOx ze zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ o NOx 1041 t/rok. Potfiebné sníÏení emisí ze spalovacích zdrojÛ celkem je na úrovni cca 1,2 aÏ 2 kt/rok.

âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 2 âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 3 SPOLANA a. s. Teplárna PARAMO a. s. HS Kolín Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD a. s.,Cukrovar Dobrovice Kauãuk a. s. Závodní teplárna ENERGOTRANS, a. s. – Elektrárna Mûlník I ECK Generating, s. r. o. , Elektrárna Kladno Souãet – zdroje regulované podle NV ã. 112/2004 Sb. ã. 112/2004 Sb. – strop pro Stfiedoãesk˘ kraj

NÁZEV

SPOLANA a. s. Teplárna Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD a. s.,Cukrovar Dobrovice âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 2 âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 3 ECK Generating, s. r. o. , Elektrárna Kladno Elektrárna Kolín ENERGOTRANS, a. s. – Elektrárna Mûlník I Kauãuk a. s. PARAMO a. s. HS Kolín Pfiíbramská teplárenská a. s. ·KO-ENERGO s. r. o. Souãet LCP REZZO 1 SUMA celkem 1 128,57 435,68 91,30

P¤ÍKON 281,00 82,30 627,00 1 358,00 1 066,98

P¤ÍKON

SO2 2004 1 357,00 6,41 959,00 1 537,00 3 038,49 792,92 3 376,86 1 130,98 96,66 1 647,40 781,53 14 724,25 17 222,38

rozhodnutí KÚ TZL 152,15 194,65 27,00 2,00 1,00 50,00 155,04 203,15 784,99 797,00

TZL 2010 22 30 152 195 203 16 182 63 2 10 8,5 884,5

627,00 1 358,00 281,00 91,30 82,30 435,68 1 128,57 1 066,98 5 070,83

TZL 2004 15,00 28,90 228,00 408,00 83,91 16,72 152,18 82,61 3,96 6,30 7,78 1 033,34 1 503,88

Tabulka 27: Zvlá‰tû velké spalovací zdroje (dle NV ã. 112/2004 Sb.) a jejich v˘hledové emise k roku 2010 NOx 2010 695 63 1 734 3 653 3 268 400 2 513 742 32 650 470 14 221

rozhodnutí KÚ NOx 1 734,00 3 653,14 695,00 32,00 63,80 687,05 2 466,51 3 268,40 12 599,90 12 604,00

NOx 2004 567,00 36,12 2 101,00 4 304,00 2 651,58 410,66 2 482,53 620,11 44,53 643,50 427,59 14 288,63 16 341,34 rozhodnutí KÚ SO2 1 210,00 2 325,00 1 730,00 21,60 1,00 1 500,00 2 472,00 4 570,00 13 829,60 14 012,00

SO2 2010 1 730 1 1 210 2 325 4 570 793 2 472,5 1 500 21,6 2 000 850 17 473,1


Strana 483


âástka 6/2007

K.1.3 Ostatní zdroje REZZO 1 Pfii v˘bûru provozovatelÛ pro dotazníkové akce jsme vycházeli z pofiadí podle emisí v roce 2003/2004. Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé v kaÏdé z látek, podléhajících emisnímu stropu byli nûkolikrát urgováni, své údaje bohuÏel mnohdy nedodali. Nûkteré údaje byly jiÏ uvedeny v tabulkách v˘voje u LCP. Zji‰tûní u konkrétních provozovatelÛ: • • • •

âeské lupkové závody a. s. – Emise v letech 2005 – 2010 se budou pohybovat na úrovni roku 2004. Papírny Bûlá a. s. – V horizontu do roku 2010 se neoãekává Ïádná zásadní zmûna v technologii a ve v˘robû. Sklárny Kavalier, a. s. Kavalier Sázava – Pfiedpoklad zv˘‰ení v˘roby o cca 10 % do roku 2010. ·KODA – AUTO – Do roku 2010 je plánované zv˘‰ení produkce automobilÛ o 28 %.

V kategorii ostatních stávajících zdrojÛ REZZO 1 (s v˘jimkou zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ, uveden˘ch v tabulce) lze oãekávat modernizaci kotelního hospodáfiství a snahu o úsporu energie a tím i skleníkov˘ch plynÛ po rozbûhu emisního obchodování (zejména sektor energetiky a teplárenství). Na tuto skupinu zdrojÛ dopadne také ekologická daÀ na energetické produkty a elektfiinu, která bude v âR od roku 2009 zavedena. Velmi v˘znamné jsou technologické obmûny a sníÏení technologick˘ch emisí, které mají pfii v˘znamné velikosti znaãn˘ vliv na emisní situaci v okolí (cihelny, cementárny, apod.). V˘znamn˘ potenciál sníÏení emisí pfiedstavuje realizace projektu na vytvofiení teploenergetické soustavy, která by integrovala rekonstruovan˘ zdroj Elektrárna Kolín, a. s. se zdrojem mimo území Stfiedoãeského kraje, âEZ, a. s. Elektrárnou Chvaletice. Tento kombinovan˘ systém by mûl zajistit pfiedev‰ím: • • • • • •

dostateãn˘ potenciál k zaji‰tûní centralizovan˘ch dodávek tepla do v˘znamn˘ch sídel Kolín, Nymburk a Kutná Hora, zaji‰tûní bezpeãnosti dodávek tepla pro posílenou odbûrovou skupinu ze dvou zdrojÛ s nezávisl˘mi dodávkami paliva, vysokou flexibilitu zdrojÛ opatfien˘ch kondenzaãními turbínami na v˘robu elektrické energie, tzn. vyuÏití zdrojÛ v optimálním provozním pásmu, sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek zejména v okolí zdroje Elektrárna Kolín, a. s. vã. sníÏení rizika pfiekroãení imisního limitu pro suspendované ãástice frakce PM10 od 1. 1. 2005, provedení rekonstrukce pátefiní parovodní distribuãní sítû tepla kolínské elektrárny (s cílem pfievedení do horkovodního systému a sníÏení ztrát pfii rozvodech).

V˘hodou propojeného systému zdrojÛ je pomûrnû vyspûlá technologie v˘roby elektrické energie a zbytkového tepla. Pfiedpokládáme proto pokles aÏ stagnaci emisí u této slupiny zdrojÛ. V˘jimkou mohou b˘t emise tûkav˘ch organick˘ch látek, kde z dÛvodÛ roz‰ífiení v˘roby ve ·kodû Mladá Boleslav a s nábûhem v˘roby v automobilce Kolín mÛÏe dojít k v˘znamnému nárÛstu emisí VOC (fiádovû o stovky tun).

K.1.4 Zdroje REZZO 2 V této kategorii zdrojÛ nepfiedpokládáme ve v˘hledu nárÛst emisí, naopak vlivem plynofikace nûkter˘ch dal‰ích obcí pfiedpokládáme zejména u kotelen REZZO 1 a REZZO 2 v objektech obãanské vybavenosti pfiechod na zemní plyn. NárÛst emisí vlivem nové zástavby by mûl b˘t eliminován: • • •

Úsporami paliv a energie ve stávajících objektech, technick˘ch zafiízeních a rozvodech (úspory energie budou podpofieny nov˘mi nárÛsty cen paliv a elektfiiny po zavedení ekologické danû.) nov˘mi poÏadavky na energetickou nároãnost budov, díky které by mohlo b˘t odstranûno souãasné ãasté pfiedimenzování nov˘ch objektÛ a tím vysoké ztráty, Kontrolou kotlÛ a klimatizaãních zafiízení s dÛrazem na úãinnost spalování a efektivní provozování. Tyto kontroly se budou t˘kat v‰ech kotlÛ od v˘konu 200 kW v podnikatelsk˘ch subjektech, spalující tuhá ãi kapalná paliva.

âástka 6/2007


Strana 484

K.1.5 Zdroje REZZO 3 Ve Stfiedoãeském kraji provozují distribuãní sítû plynu spoleãnosti RWE-STp, a dal‰í jeho krajské poboãky, PraÏská plynárenská a soukromí provozovatelé sítí. V leto‰ním roce se opût vystupÀoval návrat odbûratelÛ k tuh˘m palivÛm pro vytápûní domÛ a bytÛ. Se zavedením daÀové ekologické reformy dojde ke zdraÏení i u tûchto paliv pro v˘robu tepla a vy‰‰í ceny vytvofií dal‰í tlak na sniÏování spotfieby paliv a energie. Pfii rekonstrukcích a v nové v˘stavbû budou zlep‰ovány tepelnû technické vlastnosti objektÛ v souvislosti s nov˘mi normov˘mi poÏadavky na spotfiebu tepla a elektrické energie na vytápûní, chlazení, osvûtlení, vûtrání a ohfiev teplé vody v budovû, které byly zavedeny do ãeského práva v roce 2006 novelou zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií. Obce, u kter˘ch se v souãasné dobû uvaÏuje o plynofikaci, jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 28: Plynofikace dal‰ích obcí ve v˘hledu (pfiedpoklad RWE – Stfiedoãeské plynárenské, a. s.) Rok

ZUJ

Obec

2006 534242 Nové Dvory 2006 532801 Sazená sdruÏení Pod Klepcem – vazba na SFÎP 2006 533734 Tismice 2006 513288 Mrzky 2006 533661 Rostoklaty 2006 533785 Tuklaty 2006 533220 BfieÏany II 2006 533611 Pfii‰imasy 2006 564702 Masojedy 2006 564800 Hrade‰ín 2006 571636 Nûmãice (Kolínské Zálabí) 2006 533360 Jestfiabí Lhota (Kolínské Zálabí) 2006 533530 Nová Ves I 2006 538451 LouÀovice 2007 537250 Jíkev 2007 599638 Hrub˘ Jeseník 2007 599719 Tehovec 2007 533882 Volárna (Kolínské Zálabí) 2007 539732 ·tûchovice 2007 573621 Hvozdnice 2007 533513 Malotice 2007 533378 Jevany 2007 533904 VyÏlovka 2007 538850 Svojetice 2007 537586 Opolany 2008 539163 Davle 2008 539490 Mûchenice 2008 539546 Petrov u Prahy 2008 530352 Ostfiedek (+ m.ã. âakov) 2008 537411 Kfiinec 2008 537446 LouãeÀ 2008 537438 Libice nad Cidlinou 2008 540889 Nová Ves pod Ple‰í

Bytové domácnosti 286 88 1046 150 48 143 257 185 162 27 74 99 132 375 154 128 173 76 149 497 121 107 178 179 122 310 404 208 102 94 510 394 458 255

3. rok DOM 190 63 569 95 27 70 130 103 90 19 35 58 61 175 95 70 105 39 71 260 72 62 116 116 67 138 206 119 72 39 157 188 204 117

Strana 485


Rok

ZUJ

Obec

2009 2009 2009 2009 2009 2010 2010 2010 2010

533416 539252 531588 541591 540714 540901 529451 539848 537390

Kostelec nad âern˘mi Lesy Hradi‰tko Neumûtely Vysok˘ Chlumec (pokud pivovar) Malá Hra‰tice Nov˘ Knín Bystfiice Vrané nad Vltavou Krchleby

Bytové domácnosti 1172 431 186 273 237 643 1374 661 249

âástka 6/2007

3. rok DOM 420 280 121 107 98 210 550 270 102

Zdroj: RWE-STp na základû jednání s obcemi Pfiínosy plynofikace byly propoãteny jako diference mezi stávajícím a oãekávan˘m zpÛsobem vytápûní u specifikovaného poãtu domácností a jsou uvedeny v následující tabulce. Potenciál sníÏení emisí prostou náhradou uhlí zemním plynem v uveden˘ch obcích a poãtech domácností je na úrovni 145 t emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, 310 t oxidu sifiiãitého a 35 tun oxidÛ dusíku roãnû (viz tabulka 29). K tomuto potenciálu by bylo vhodné pfiiãíst cca 10 – 40% sníÏení spotfieby v rodinn˘ch domech v dÛsledku moÏností regulace a odstranûním nejvût‰ích tepeln˘ch ztrát pfii pfiíleÏitosti jejich plynofikace.

KOD NAZ ORP ORP 2101 Bene‰ov 2102 Beroun 2103 Brand˘s nad Labem-St. Boleslav 2104 âáslav 2105 âerno‰ice 2106 âesk˘ Brod 2107 Dobfií‰ 2108 Hofiovice 2109 Kladno 2110 Kolín 2111 Kralupy nad Vltavou 2112 Kutná hora 2113 Lysá nad Labem 2114 Mûlník 2115 Mladá Boleslav 2116 Mnichovo Hradi‰tû 2117 Neratovice 2118 Nymburk 2119 Podûbrady 2120 Pfiíbram 2121 Rakovník 2122 ¤íãany 2123 Sedlãany 2124 Slan˘ 2125 Vla‰im 2126 Votice Celkov˘ souãet

Data Tuhé PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen BaP Hg (kg) Cd (kg) As (kg) Ni (kg) Pb (kg) látky 270,53 219,66 402,56 109,89 1 187,98 240,23 0,20 42,29 3,46 0,17 4,41 1,00 7,53 194,59 158,87 281,54 89,36 829,11 168,01 0,14 30,61 2,44 0,13 3,09 1,01 5,24 173,69 134,88 321,71 98,78 959,50 191,54 0,16 25,20 2,80 0,14 3,57 0,89 6,08 101,27 83,86 134,07 47,36 395,32 80,58 0,07 16,31 1,14 0,05 1,46 0,33 2,49 314,03 249,85 522,41 170,03 1 544,90 310,35 0,27 47,28 4,59 0,25 5,78 2,33 9,77 56,62 44,76 96,84 29,86 287,70 57,69 0,05 8,46 0,84 0,04 1,07 0,29 1,82 117,74 95,79 173,51 47,63 510,88 103,39 0,09 18,45 1,50 0,08 1,90 0,54 3,24 155,49 124,24 252,06 68,11 746,03 150,06 0,13 23,68 2,18 0,11 2,78 0,69 4,73 228,49 177,72 420,08 127,72 1 252,53 250,14 0,21 33,26 3,65 0,18 4,66 1,13 7,94 262,75 207,06 456,02 123,58 1 351,39 270,78 0,23 39,10 3,97 0,20 5,05 1,49 8,58 46,43 36,04 86,24 27,23 257,10 51,32 0,04 6,73 0,75 0,04 0,96 0,27 1,63 243,60 197,38 366,69 101,77 1 083,28 218,89 0,18 37,95 3,15 0,15 4,02 0,88 6,87 40,30 32,09 66,43 19,95 197,27 39,64 0,03 6,10 0,57 0,03 0,73 0,17 1,25 168,79 135,49 267,36 70,73 790,08 159,14 0,13 25,90 2,31 0,11 2,94 0,75 5,02 281,16 222,89 474,10 133,58 1 406,11 282,17 0,24 42,25 4,11 0,20 5,24 1,35 8,92 65,29 54,09 86,31 29,30 253,98 51,78 0,04 10,52 0,74 0,04 0,94 0,24 1,60 50,52 39,46 91,20 27,53 271,82 54,33 0,05 7,40 0,79 0,04 1,01 0,23 1,72 139,95 111,50 230,07 64,00 682,14 137,08 0,11 21,21 1,99 0,10 2,54 0,58 4,33 102,32 81,39 169,57 50,70 503,52 101,14 0,08 15,46 1,46 0,07 1,87 0,44 3,19 368,20 300,69 531,50 143,79 1 560,91 316,37 0,27 58,04 4,60 0,24 5,83 1,86 9,90 294,35 239,53 432,95 121,33 1 276,64 258,37 0,22 46,17 3,72 0,18 4,75 1,17 8,09 181,72 145,88 287,99 90,78 853,28 171,86 0,14 27,82 2,49 0,12 3,17 0,86 5,40 191,86 159,35 249,15 68,56 730,02 149,05 0,13 31,09 2,12 0,10 2,71 0,64 4,62 125,26 95,64 248,82 63,22 740,05 147,24 0,12 17,70 2,18 0,11 2,77 0,85 4,71 161,93 130,89 246,90 63,11 728,98 147,18 0,12 25,15 2,12 0,10 2,71 0,58 4,63 98,20 80,44 138,78 36,86 408,63 82,92 0,07 15,58 1,19 0,06 1,52 0,31 2,59 4 435,07 3 559,45 7 034,87 2 024,78 20 809,13 4 191,2 3,53 679,73 60,85 3,02 77,48 20,89 131,89

Tabulka 29: Bilance emisí ze spalovacích procesÛ REZZO 3 – v˘hledov˘ stav po plynofikaci obcí (2008 – 2010, stávající bytov˘ fond)


KOD NAZ ORP ORP 2101 Bene‰ov 2102 Beroun 2103 Brand˘s n/L – St. B. 2104 âáslav 2105 âerno‰ice 2106 âesk˘ Brod 2107 Dobfií‰ 2108 Hofiovice 2109 Kladno 2110 Kolín 2111 Kralupy nad Vltavou 2112 Kutná hora 2113 Lysá nad Labem 2114 Mûlník 2115 Mladá Boleslav 2116 Mnichovo Hradi‰tû 2117 Neratovice 2118 Nymburk 2119 Podûbrady 2120 Pfiíbram 2121 Rakovník 2122 ¤íãany 2123 Sedlãany 2124 Slan˘ 2125 Vla‰im 2126 Votice Celkov˘ souãet V˘hled (viz list „V˘hled“) Rozdíl (mínus je zlep‰ení)

Tuhé PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen B(a)P Hg (kg) Cd (kg) As (kg) Ni (kg) Pb (kg) látky 285,65 230,80 436,68 113,57 1 289,34 260,27 0,22 44,32 3,75 0,18 4,80 1,08 8,18 194,59 158,87 281,54 89,36 829,11 168,01 0,14 30,61 2,44 0,13 3,09 1,01 5,24 173,69 134,88 321,71 98,78 959,50 191,54 0,16 25,20 2,80 0,14 3,57 0,89 6,08 101,27 83,86 134,07 47,36 395,32 80,58 0,07 16,31 1,14 0,05 1,46 0,33 2,49 349,04 276,39 593,63 178,19 1 755,85 352,27 0,30 52,20 5,21 0,28 6,57 2,49 11,13 70,27 54,94 126,22 33,12 374,86 74,96 0,06 10,33 1,10 0,05 1,40 0,36 2,38 128,43 103,66 197,62 50,23 582,52 117,56 0,10 19,89 1,71 0,08 2,17 0,59 3,70 158,45 126,42 258,72 68,83 765,82 153,97 0,13 24,08 2,24 0,11 2,85 0,70 4,86 228,49 177,72 420,08 127,72 1 252,53 250,14 0,21 33,26 3,65 0,18 4,66 1,13 7,94 272,68 214,37 478,41 126,00 1 417,89 283,93 0,24 40,43 4,17 0,21 5,30 1,54 9,01 46,43 36,04 86,24 27,23 257,10 51,32 0,04 6,73 0,75 0,04 0,96 0,27 1,63 248,46 201,10 376,30 102,89 1 111,72 224,55 0,19 38,64 3,23 0,15 4,13 0,90 7,05 40,30 32,09 66,43 19,95 197,27 39,64 0,03 6,10 0,57 0,03 0,73 0,17 1,25 168,79 135,49 267,36 70,73 790,08 159,14 0,13 25,90 2,31 0,11 2,94 0,75 5,02 281,16 222,89 474,10 133,58 1 406,11 282,17 0,24 42,25 4,11 0,20 5,24 1,35 8,92 65,29 54,09 86,31 29,30 253,98 51,78 0,04 10,52 0,74 0,04 0,94 0,24 1,60 50,52 39,46 91,20 27,53 271,82 54,33 0,05 7,40 0,79 0,04 1,01 0,23 1,72 155,21 122,74 264,49 67,71 784,39 157,31 0,13 23,26 2,29 0,11 2,92 0,66 4,98 110,49 87,41 187,99 52,69 558,25 111,96 0,09 16,56 1,63 0,08 2,08 0,48 3,54 368,20 300,69 531,50 143,79 1 560,91 316,37 0,27 58,04 4,60 0,24 5,83 1,86 9,90 294,35 239,53 432,95 121,33 1 276,64 258,37 0,22 46,17 3,72 0,18 4,75 1,17 8,09 207,02 165,03 339,81 96,69 1 006,79 202,35 0,17 31,37 2,94 0,15 3,75 0,98 6,38 194,71 161,44 255,58 69,26 749,10 152,83 0,13 31,48 2,18 0,11 2,78 0,66 4,74 126,75 96,74 252,18 63,58 750,04 149,22 0,13 17,90 2,21 0,11 2,81 0,86 4,77 161,93 130,89 246,90 63,11 728,98 147,18 0,12 25,15 2,12 0,10 2,71 0,58 4,63 98,20 80,44 138,78 36,86 408,63 82,92 0,07 15,58 1,19 0,06 1,52 0,31 2,59 4 580,36 3 667,98 7 346,80 2 059,40 21 734,53 4 374,66 3,68 699,68 63,57 3,15 80,96 21,59 137,83 4 435,07 3 559,45 7 034,87 2 024,78 20 809,13 4 191,2 3,53 679,73 60,85 3,02 77,48 20,89 131,89 –145,29 –108,53 –311,93 –34,62 –925,40 –183,41 –0,15 –19,95 –2,72 –0,13 –3,48 –0,70 –5,95

Tabulka 30: Bilance emisí ze spalovacích procesÛ REZZO 3 – v˘chozí rok 2004 (tun/rok resp. kg/rok)


âástka 6/2007


Strana 488

K.1.6 Stacionární zdroje celkem Zji‰tûné údaje o v˘voji emisí u zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ, odhad v˘voje v ostatních REZZO 1 a REZZO 2 a propoãet v REZZO 3 spalovacích zdrojích na základû v˘voje v plynofikaci Stfiedoãeského kraje je uveden v souhrnné tabulce a grafech moÏného v˘voje v emisích Stfiedoãeského kraje. Obrázek 13: V˘voj v emisích SO2 a NOx, stávající stacionární zdroje

Zdroj: ENVIROS, HO Base Tabulka 31: V˘voj v emisích ve stávajících stacionárních zdrojích zneãi‰tûní

LCP celkem ostatní REZZO 1 REZZO 2 celkem REZZO 3 celkem Stacionární zdroje celkem

SO2 2004 2010 14 797,5 16 475,6 2 424,8 2 424,8 1 054,4 1 054,4 7 346,8 7 034,9 25 623,6 26 989,7

NOx 2004 2010 14 704,3 17 572,5 1 637,1 1 637,1 507,7 507,7 2 059,4 2 024,8 18 908,4 21 742,0

VOC 2004 2010 1 259,1 1 450,7 2 047,6 2 047,6 513,1 513,1 13 374,7 13 191,3 17 194,5 17 202,6

Strana 489


âástka 6/2007

K.2 Doprava K.2.1 Stávající emise v dopravû celkem Emisní inventury mobilních zdrojÛ probíhají následujícím zpÛsobem: emise ze silniãní, Ïelezniãní, vodní a letecké dopravy poãítá CDV, jak pro celou âR, tak i pro jednotlivé kraje. K v˘poãtÛm je pouÏívána „Metodika stanovení emisí látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í z dopravy“ (dostupná na http://www.cdv.cz/text/szp/13901/metodika.pdf, oficiálnû schválená MÎP, MD a âHMÚ. Emise z ostatních mobilních zdrojÛ jsou dopoãítány âHMÚ (Ing. Machálek). Celková emisní bilance REZZO4 je potom souãtem emisí z dopravy a ostatních mobilních zdrojÛ. Dle sdûlení âHMÚ jsou emise NOx za rok 2004 ve Stfiedoãeském kraji z dopravy celkem na úrovni 22,4 kt/rok.

K.2.2 Faktory, které ovlivní v˘voj intenzit dopravy a emisí Do v˘hledového scénáfie v˘voje intenzit dopravy se promítly následující plánované stavby a zámûry Stfiedoãeského kraje: Silniãní doprava • • • • •

dobudování silniãního okruhu kolem Prahy, kter˘ bude zasahovat do Stfiedoãeského kraje, v˘stavba dálnice D3 (Praha – âeské Budûjovice), dostavba rychlostní komunikace R6 (Praha – Karlovy Vary), úsek Praha – Kladno, zavedení elektronického m˘tného, postupná obmûna vozového parku ve prospûch vozidel emitujících ménû zneãi‰Èujících látek (u osobních vozidel meziroãnû cca 5 %, nákladních vozidel cca 2 %).

Îelezniãní doprava • •

rekonstrukce Ïelezniãních mezinárodních koridorÛ – zv˘‰ení atraktivity Ïelezniãní dopravy by mohlo sníÏit poptávku po automobilové dopravû, rozvoj pfiímûstské kolejové dopravy, v˘stavba rychlodráhy Kladno – Praha by rovnûÏ mûlo zv˘‰it v˘kony Ïeleznice.

Rozvoj prÛmyslov˘ch zón (lokální dopady) • •

revitalizace b˘val˘ch prÛmyslov˘ch areálÛ: areál Poldi v Kladnû, rozvoj nov˘ch prÛmyslov˘ch zón: Kolín – Ovãáry.

K.2.3 Postup stanovení odhadu v˘voje intenzit a emisí z dopravy Pro stanovení v˘hledov˘ch intenzit byl zpracován dopravnû – emisní model ve 2 scénáfiích souãasn˘ stav a v˘hledov˘ stav 2010. Oblast kraje byla rozdûlena na celkem 167 dopravních zón, ãehoÏ 61 zón jsou vjezdy do území a zb˘vajících 106 zón jsou nejv˘znamnûj‰í mûsta a obce kraje. Dopravní zóny jsou v modelu reprezentovány tzv. stfiedov˘mi body (centroidy), které pfiedstavují zdroje a cíle dopravy. Dále byla vytvofiena modelová dopravní síÈ. Modelová síÈ s vyznaãením centroidÛ se zkrácen˘mi názvy obcí (nebo vjezdÛ) a je znázornûna na obr. 25.

âástka 6/2007


Obrázek 14: Intenzita dopravy ve Stfiedoãeském kraji (a Praze) – souãasn˘ stav

Zdroj: ¤SD Obrázek 15: V˘hledové intenzity dopravy

Strana 490

Strana 491


âástka 6/2007

Modelová v˘hledová síÈ byla doplnûna o plánované komunikace (PraÏsk˘ okruh, dálnice D3, rychlostní komunikace R6). U nûkter˘ch vybran˘ch obcí (centroidÛ) byly upraveny dopravní vztahy, v závislosti na pfiipravovan˘ch akcích (napfi. v Kladnû se pfiedpokládá ‰ir‰í vyuÏívání plánované Ïelezniãní rychlodráhy). Dále se do odhadÛ promítnul pfiedpoklad celkového (plo‰ného) rÛstu mobility v âeské republice. Grafické porovnání souãasného a v˘hledového scénáfie je patrné z obr. 16. Obrázek 16: Rozdílov˘ kartogram intenzit dopravy v souãasnosti a ve v˘hledovém scénáfii pro rok 2010.

Linky vyznaãené ãervenû znamenají zv˘‰ení dopravní zátûÏe zatímco zelené linky znamenají sníÏení. ·ífika linek koresponduje s v˘‰í rozdílu v dopravních intenzitách. Nejvíce by intenzity mûly poklesnout v území uvnitfi praÏského okruhu (nejedná se o vnitfiní dopravu) a v jiÏní ãásti komunikace E55. Naopak zv˘‰ení se pfiedpokládá na stávajících dálnicích a rychlostních komunikacích. V oblasti emisí se do prognózy promítnula jiÏ zmínûná obmûna vozového parku. Nová vozidla, splÀující normy EURO 3 a EURO 4 emitují 10–15krát ménû emisí uhlovodíkÛ a oxidu uhelnatého neÏ star‰í vozidla nesplÀující normy EURO. V pfiípadû oxidÛ dusíku je situace podobná u vozidel se záÏehov˘mi motory, zatímco dieselová vozidla by mûla sníÏit emise NOx aÏ od normy EURO 4.

K.2.4 V˘voj v emisích ze silniãní automobilové dopravy Porovnání moÏn˘ch emisí scénáfie roku 2010 se souãasn˘m stavem je zfiejmé v následující tabulce: Tabulka 32: Odhad rozdílu v celkov˘ch emisích v roce 2010 oproti souãasného stavu. 2005 – emise t/rok 2010 – emise (odhad) t/rok rozdíl (%) % Zdroj: CDV Brno

CO 29 259 CO 20 910 CO –29

CH4 202 CH4 168 CH4 –17

NM VOC 6 184 NM VOC 4 362 NM VOC –29

NOx 12 466 NOx 12 301 NOx –1

PM 714 PM 810 PM 13

PAH 3,1 PAH 3,54 PAH 13

âástka 6/2007


Strana 492

Je pfiedpokládáno, Ïe podíl nejvíce zneãi‰Èujících vozidel na dynamické skladbû v provozu na komunikacích bude v roce 2010 nejv˘‰e 5 %. Z toho a z dal‰ích v˘‰e uveden˘ch faktorÛ vychází nejvy‰‰í sníÏení emisí okolo 29 % u oxidu uhelnatého a u ne-metanov˘ch uhlovodíkÛ. O nûco men‰í rozdíl vychází pro metan – okolo 17 %. Emise oxidÛ dusíku se sníÏí jen nepatrnû, neboÈ tyto emise se sniÏují pouze u vozidel s 3-cestn˘mi fiízen˘mi katalyzátory, zatímco u dieselov˘ch vozidel, s v˘jimkou nejnovûj‰ích vozidel splÀující normu EURO 4, se tyto emise nesniÏují. PÛsobí zde také zv˘‰ené dopravní objemy. Emise pevn˘ch ãástic a polyaromatick˘ch uhlovodíkÛ se pravdûpodobnû zv˘‰í aÏ o cca 13 %. Tyto emise jsou nejvíce problematické z hlediska dopadÛ na lidské zdraví.

K.3 DosaÏitelnost emisního stropu Emisní data pro hlavní zneãi‰Èující látky za roky 2000 aÏ 2004 (celkové krajské emise) porovnaná s doporuãen˘mi hodnotami krajsk˘ch emisních stropÛ, kter˘ch má b˘t dosaÏeno v roce 2010 (v kt roãnû) jsou uvedena v tabulce ã. 33 (tuãnû je oznaãeno pfiekroãení doporuãeného emisního stropu). Tabulka 33: Stav v emisích a emisní stropy pro Stfiedoãesk˘ kraj – porovnání (kt/rok) Látka Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku Amoniak VOC

2000 29,15 54,19 9,10 32,70

2001 30,26 43,77 10,40 29,60

2002 28,15 39,42 6,95 30,00

2003 26,82 40,54 9,52 28,83

2004 25,92 41,31 3,87 23,38

Strop 2010 29,00 38,70 11,50 29,60

Zdroj: âHMÚ; ENVIROS Poznámka: Hodnota emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek za rok 2003 ve v˘‰i 11,28 kt zahrnuje 2,62 kt pocházejících z otûrÛ vozovek, pneumatik a brzdn˘ch systémÛ vozidel. Celkové krajské emise setrvale pfiekraãují doporuãenou hodnotu krajského emisního stropu v pfiípadû oxidÛ dusíku a blíÏí se této hodnotû v pfiípadû tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC). Prognóza v jednotliv˘ch kategoriích zdrojÛ zneãi‰tûní, která obsahuje pouze ãást dopravy na území Stfiedoãeského kraje – automobilovou silniãní dopravu – ukazuje, Ïe se bez pfiijetí dodateãn˘ch opatfiení nepodafií sníÏit emise NOx na hodnotu emisního stropu. Z tûchto dÛvodÛ jsou v kapitole nástrojÛ programu navrhována opatfiení jak nápravného, tak preventivního charakteru, která je na území Stfiedoãeského kraje nezbytné podpofiit pro sníÏení emisí NOx nad rámec tûch opatfiení, ze kter˘ch vycházel obsah emisního v˘voje. Vzhledem k 90% podílu zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ na emisích zdrojÛ REZZO 1 ve Stfiedoãeském kraji se splnûní emisního stropu u NOx nepodafií bez pfiispûní (parciálního sníÏení emisí NOx) také u této skupiny zdrojÛ. Emise z dopravy dle pfiedpokládané prognózy do roku 2010 nevzrostou. Pfiínosy navrhovan˘ch opatfiení je velmi obtíÏné kvantifikovat, mohou se pohybovat v fiádu stovek tun emisí NOx roãnû.

L. ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNùNÍ EMISNÍCH LIMITÒ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DAL·ÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJÒ ZNEâI·ËOVÁNÍ OVZDU·Í NA ÚZEMÍ KRAJE Naprostá vût‰ina regulovan˘ch, tedy zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, provozovan˘ch na území Stfiedoãeského kraje, plní emisní limity a dal‰í poÏadavky, stanovené jim pfiedchozí právní úpravou (zákon ã. 309/1991 Sb. a vyhlá‰ka ã. 117/1997 Sb., obojí ve znûní pozdûj‰ích úprav). V rámci novû pfiijaté právní úpravy (zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a navazující provádûcí pfiedpisy) do‰lo k vyhlá‰ení nûkter˘ch nov˘ch a zpfiísnûní nûkter˘ch stávajících emisních limitÛ a k stanovení nov˘ch technick˘ch poÏadavkÛ na provoz zdrojÛ. Provozovatelé zdrojÛ, které nejsou schopny dodrÏet novû stanovené poÏadavky,

Strana 493


âástka 6/2007

byli povinni pfiedloÏit plány sníÏení emisí u zdroje, v nichÏ popsali zpÛsob jak˘m hodlají zajistit plnûní poÏadavkÛ k 1. lednu 2005. Stfiedoãesk˘m krajem byly zpfiístupnûny Plány sniÏování emisí vybran˘ch provozovatelÛ zvlá‰tû velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ. S provozovateli byla projednána dosaÏitelnost emisních stropÛ – dosaÏitelnost stanoven˘ch emisí dle Rozhodnutí kraje nebyla zpochybÀována.

M. PODPÒRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚROVNI KRAJE Nejv˘znamnûj‰ími podpÛrn˘mi aktivitami pro omezování emisí na území Stfiedoãeského kraje bude realizace programÛ, které jsou zamûfieny na fie‰ení jin˘ch problémÛ, ke sníÏení emisí v‰ak pfiesto pfiímo ãi nepfiímo pfiispûjí. Jedná se zejména o následující koncepãní materiály: • • • • •

Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje Dopravní koncepce Stfiedoãeského kraje Plán odpadového hospodáfiství Stfiedoãeského kraje Státní program podpory úspor energie a obnoviteln˘ch zdrojÛ Strategie rozvoje Stfiedoãeského kraje

K omezení emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje pfiispûje také realizace následujících koncepãních dokumentÛ, pfiijat˘ch na národní úrovni: • • • • • • • •

Státní politika Ïivotního prostfiedí âR (ochrana ovzdu‰í je jednou z hlavních priorit) Státní energetická koncepce (spoleãn˘ cíl podpory úspor energií) Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch zdrojÛ (spoleãn˘ cíl podpory úspor energií) Národní program ke zmírnûní dopadÛ zmûny klimatu (spoleãn˘ cíl omezování emisí „skleníkov˘ch plynÛ“) Státní dopravní politika a materiály navazující (spoleãn˘ cíl omezování emisí zneãi‰Èujících látek z dopravy do ovzdu‰í) Spoleãn˘ regionální operaãní program (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) Operaãní program Infrastruktura (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) Celková strategie Fondu soudrÏnosti (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit)

SniÏování emisí je a bude podpofieno také nov˘mi legislativními pfiedpisy v oblasti energetické úãinnosti a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, vyuÏití alternativních paliv dopravû, apod.

N. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vyhodnocení emisní a imisní situace, pfiedpokládan˘ v˘voj emisí do roku 2010 a posouzení dosaÏitelnosti emisních stropÛ ukazuje, Ïe se na území Stfiedoãeského kraje nepodafií k roku 2010 dosáhnout poÏadovan˘ch limitních hodnot ve vztahu ke kvalitû ovzdu‰í a mnoÏství emitovan˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í bez pfiijetí dodateãn˘ch opatfiení. Proto jsou tímto Programem navrÏena dodateãná opatfiení k tomu, aby byly na území Stfiedoãeského kraje dodrÏeny legislativou poÏadované hodnoty emisních stropÛ a plnûny imisní limity ve vztahu ke kvalitû ovzdu‰í. Tento Program je jedním z právních nástrojÛ, kter˘mi kraj disponuje v oblasti fiízení kvality ovzdu‰í. Jednotlivá opatfiení, navrÏená pro dosaÏení cílÛ v oblasti ochrany ovzdu‰í, jsou dále rozepsána v podopatfieních, která specifikují ãinnosti, které budou na území kraje podporovány.

âástka 6/2007


Strana 494

N.1 Priorita 1: SniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í V souãasné dobû neplní Stfiedoãesk˘ kraj imisní limity pro suspendované ãástice frakce PM10 (stanoveny k roku 2005). Proto je sniÏování primárních emisí prachu a navrhovaná opatfiení k jejich sniÏování prioritou ã. 1 Stfiedoãeského kraje.

N.1.1 Opatfiení 1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Toto opatfiení zahrnuje následující podopatfiení, jejichÏ podpora by mûla smûfiovat zejména do lokalit se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v dÛsledku pfiekraãování limitních hodnot pro prachové ãástice PM10. Pfiemûna systémÛ vytápûní Malé zdroje zneãi‰tûní jsou na území Stfiedoãeského kraje majoritními zdroji primárních emisí prachov˘ch ãástic. Postupná plynofikace nebo teplofikace tûchto zdrojÛ naráÏí vût‰inou na finanãní omezení jak co se vstupní investice t˘ãe, tak i v˘dajÛ na provoz. Proto dochází k rekonstrukci mal˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní vût‰inou s modernizací domu, zmûnou majitele, apod. Ve mûstech lze – tam, kde bude nadále probíhat plynofikace nebo teplofikace, zavést napfi. Program dotací na pfiemûnu topn˘ch systémÛ. Tento program v Praze probíhá od roku 1994 a v souãasnosti se pfiipravuje jeho prodlouÏení. Podrobnûj‰í informace o tomto programu jsou uvedeny v Pfiíloze. Plynofikace obcí, ãástí obcí ãi mûst, pfiípadnû jednotliv˘ch doposud uheln˘ch zdrojÛ tam, kde je to technicky moÏné a ekonomicky vhodné, je jednoznaãnû prioritním opatfiením ke sníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek. Plynofikace vytápûcích soustav na tuhá paliva je také znaãn˘m zdrojem úspor – pfii náhradû tuh˘ch paliv zemním plynem ãi elektfiinou je podstatnû vy‰‰í provozní úãinnost vytápûcí soustavy objektu, lep‰í regulovatelnost umoÏÀující sníÏení spotfieby plynu a elektrické energie pfii zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a vyuÏití vnitfiních tepeln˘ch ziskÛ a oslunûní budovy. Investice do modernûj‰ího vytápûcího systému je obvykle provázena zlep‰ením tepelnû technick˘ch vlastností vytápûného objektu díky dodateãnému zateplením obvodov˘ch stûn a stfiechy, nebo dotûsnûním oken. Velká ãást obcí Stfiedoãeského kraje, zejména obce s mal˘m poãtem obyvatel, plynofikována ani v dlouhodobém v˘hledu nebude. Lokální centralizované systémy na biomasu jsou nákladné a jsou vhodné pouze pfii zhu‰tûné zástavbû. V tûchto obcích je potfiebné hledat decenzalizované moÏnosti vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, ale také pouÏívání moderních a úãinn˘ch uheln˘ch kotlÛ, pfiípadnû vyuÏít – po realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení – elektrického vytápûní. ÚdrÏba kotlÛ, spalinov˘ch cest S emisemi – nejen prachu – souvisí také údrÏba a správn˘ prÛbûh spalování paliv v topeni‰ti. Novû bude od roku 2006 probíhat kromû kontroly spalinov˘ch cest také kontrola spalovacího procesu a úãinnosti spalování. Kotle nad 15 let doby Ïivotnosti a kotle v majetku právnick˘ch osob by mûly b˘t pravidelnû kontrolovány. Správná praxe mÛÏe znaãnû omezit emise, vznikající nekvalitním prohofiením paliva.

N.1.2 Opatfiení 2: Omezení emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek z dopravy, zejména v oblastech s bytovou zástavbou (vãetnû resuspenze emisí) SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí Tento zdroj je pouze v˘znamn˘m zdrojem sekundární pra‰nosti. Zásadním faktorem pro imisní zatíÏení je vzdálenost od komunikací. Pokud by byly komunikace prÛbûÏnû um˘vány, byla by odstranûna primární pra‰nost, která je základem vzniku sekundární pra‰nosti. V˘‰e uvedené platí je‰tû více v místech uzavírek komunikací, tam kde jsou provádûny zemní a povrchové práce. Je patrné, Ïe v místech dlouhodob˘ch uzavírek jsou komunikace podstatnû ‰pinavûj‰í a o to vût‰ím zdrojem sekundární pra‰nosti jsou. âetnost ãi‰tûní komunikací by mûly stanovit ti, ktefií jsou odpovûdní za údrÏbu a ãi‰tûní komunikace. Ti jediní jsou schopni porovnat sníÏení prachov˘ch ãástic ve vztahu k ãetnosti ãi‰tûní komunikací.

Strana 495


âástka 6/2007

Úlohou státní správy v pfienesené pÛsobnosti ¤SD âR je prostfiednictvím Krajské správy a údrÏby silnic Stfiedoãeského kraje zaji‰Èovat úklid komunikací v obcích. V souãasné dobû je ãi‰tûní komunikací I. tfiíd mimo intravilány mûst, kde je tato záleÏitost fie‰ena vlastními silami mûsta, mimo hlavní pozornost. Pfii aplikaci opatfiení k omezování sekundární pra‰nosti je tfieba prioritnû pfiijmout opatfiení, která sníÏí vná‰ení prachu na komunikace a následnû by mûla b˘t pfiijata opatfiení k jejich ãi‰tûní. Opatfiení v oblasti vozového parku Opatfiení v oblasti vozového parku jsou v kompetenci pfiedev‰ím Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel) a v men‰í mífie také Ministerstva Ïivotního prostfiedí (alternativní paliva) a Ministerstva prÛmyslu a obchodu (rovnûÏ alternativní paliva), pfiípadnû jsou automaticky implementována v rámci harmonizace legislativy âR s pfiedpisy EU. Tato opatfiení zahrnují napfi. filtry k zachycování emisí ze spalovacích motorÛ.

N.1.3 Opatfiení 3: Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ (kamenolomy a lomy, staveni‰tû apod.) Omezování erozí na nezpevnûn˘ch a nezatravnûn˘ch plochách SníÏení této pra‰nosti je pfiedev‰ím vûcí územního plánování. âím ménû bude takov˘chto ploch, tím ménû se bude moci eroze projevit. Nejde o to pouze tyto plochy zastavût ale je také i jinak rekultivovat. Vytvofiit parky nebo cokoli, co území nûjak˘m zpÛsobem zregeneruje. Tím se sníÏí jednak potenciál primární, tak i sekundární pra‰nosti najednou. Mezi moÏná opatfiení patfií také fiádné a funkãní zaplachtování staveb, transport stavební suti v potrubích, pfiípadnû vhodná forma zvlhãování potenciálních zdrojÛ pra‰nosti. V pfiípadû staveb je vhodn˘m opatfiením také om˘vání vozidel pfied v˘jezdem ze staveni‰tû a zaplachtování vozidel pfiepravujících sypké materiály.

N.2 Priorita 2: SníÏení emisí oxidÛ dusíku udrÏení emisí VOC, SO2 a NH3 Cílem navrhovan˘ch opatfiení je spoleãnû s pfiínosy opatfiení v Prioritû 1 dosáhnout sníÏení emisí oxidÛ dusíku na hodnotu alespoÀ emisního stropu (o 2,8 kt/rok) do roku 2010

N.2.1 Opatfiení 1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ Ke sníÏení emisí NOx ze spalovacích procesÛ pfiispívají zejména tato dal‰í podopatfiení: Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci integrovaného povolování V˘znamn˘m faktorem sniÏování emisí nûkter˘ch zneãi‰Èujících látek je zvy‰ování energetické úãinnosti, coÏ je jeden ze ‰esti hlavních poÏadavkÛ Smûrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. Obecné principy vymezující základní povinnosti provozovatele zafiízení spadajícího pod regulaci podle IPPC jsou následující: • • •

• • •

jsou uãinûna v‰echna vhodná preventivní opatfiení proti zneãi‰Èování, zejména na základû vyuÏití nejlep‰ích dostupn˘ch technik; nedochází k v˘znamnému zneãi‰tûní; pfiedchází se vzniku odpadu v souladu se Smûrnicí Rady 75/442/EHS z 15. ãervence 1975 o odpadech; jestliÏe odpad vzniká, je zhodnocován nebo, pokud jeho zhodnocení není technicky a ekonomicky moÏné, je zne‰kodÀován, pfiiãemÏ je vylouãen nebo omezen jak˘koli dopad na Ïivotní prostfiedí; energie se vyuÏívá efektivnû; jsou pfiijata nezbytná opatfiení, která brání vzniku havárií a omezují jejich následky; jsou pfiijata nezbytná opatfiení, aby se po definitivním ukonãení ãinností pfiede‰lo jakémukoli riziku zneãi‰tûní, a aby se pfiíslu‰né místo navrátilo do uspokojivého stavu.

Za souãasn˘ch podmínek prakticky neexistuje prostor pro uplatÀování postupÛ, které by nutily provozovatele zab˘vat se systémov˘mi opatfieními v oblasti úspor energií. DÛraz by mûl b˘t kladen na zavedení energetického managementu, mûfiení, sledování a vyhodnocování spotfieby a nastavení ãasového harmonogramu realizace investic doporuãen˘ch v energetickém auditu podniku. Tyto techniky a doporuãení na zpÛsob dokládání poÏadavkÛ na úãinné vyuÏívání energie je fie‰en v návrhu BREF k energetické úãinnosti, na jehoÏ pfiípravû se âR aktivnû podílí.

âástka 6/2007


Strana 496

Podpora energeticky úsporn˘ch opatfiení v koneãné spotfiebû Úsporná opatfiení ve spotfiebû paliv a energie mohou v˘znamnû (dlouhodobû aÏ o 40 %) sníÏit spotfiebu paliv na vytápûní a ohfiev teplé vody a vedou k pfiím˘m úsporám emitovan˘ch zneãi‰Èujících látek. Proto jsou doporuãena k podpofie zejména následující podopatfiení ke zv˘‰ení energetické úãinnosti, odstranûní nadbyteãn˘ch ztrát a k dosahování úspor energie: •

•

•

•

Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla – v sektoru v˘roby a rozvodu tepla i v prÛmyslu probíhají investice do technologick˘ch inovací v kotelním hospodáfiství, odstranûní ztrát v parních rozvodech soustavy CZT atd. Realizace potenciálu úspor v této oblasti v˘znamnû pfiispívá k omezení vzniku emisí zneãi‰Èujících látek ze spalování paliv pro v˘robu tepla, vyvolané investice do realizace opatfiení jsou vysoké a dlouhodobû návratné. Opatfiení zlep‰ující provozní hospodárnost vytápûcí soustavy domu – instalace termostatick˘ch regulaãních ventilÛ a soubûÏné vyregulování otopné soustavy (zejména po dodateãném zateplení obvodového plá‰tû budovy). Opatfiení zlep‰ující izolaãní schopnost hlavních stavebních konstrukcí domu – dodateãná izolace stfiechy (BD) nebo stropu pod pÛdou (opatfiení fie‰í nedostateãné tepelnû izolaãní vlastnosti stfie‰ní konstrukce a umoÏÀuje odstranûní závad vznikl˘ch zatékáním vody u ploch˘ch stfiech); dodateãná izolace obvodov˘ch stûn. Opatfiení sniÏující tepelné ztráty oken a dvefií – utûsnûní oken a dvefií. Utûsnûním okenních a dvefiních spár neoprenov˘m tûsnûním vloÏen˘m do dráÏek vyfrézovan˘ch v okenním rámu se v˘raznû sníÏí tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektÛ vystaven˘ch siln˘m vûtrÛm. Repase oken s instalací speciálního skla. V˘mûna oken za plastová se zv˘‰enou izolaãní schopností.

Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ V územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje jsou navrÏeny dílãí programy pro vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, bioplynu (skládkového a z âOV), geotermální energie a nízkopotenciálního tepla, potenciálu slunce, dfievní a rostlinné biomasy (odpadní dfievo z v˘roby, z lesa, seno, sláma – vãetnû potenciálu cílenû pûstované biomasy ãi fytomasy. Spalování biomasy je zde navrÏeno jako alternativa k vybudování zdroje na zemní plyn. V dobû pfied realizací v˘stavby takového zdroje je nutno, aby investor bedlivû zváÏil situaci na trhu v zásobování tímto obnoviteln˘m palivem – pfiedev‰ím je nutno mít na zfieteli dlouhodobé zaji‰tûní tûchto dodávek, vãetnû smluvních vztahÛ a cen. Budování centrálních zdrojÛ na biomasu je z emisního hlediska pfiíznivûj‰í neÏ spalování biomasy v lokálních topeni‰tích. Velk˘ dÛraz je v‰ak tfieba brát pfii schvalování zdroje na emise prachov˘ch ãástic, u kter˘ch mívají tyto zdroje problémy se splnûním emisních limitÛ. Ve zhu‰tûné mûstské zástavbû a zejména pfii rekonstrukcích a v˘stavbû domÛ a budov je podporu tfieba zamûfiit zejména na uplatnûní nespalovacích a nízkoemisních technologií obnoviteln˘ch zdrojÛ, prioritnû sluneãní kolektory, tepelná ãerpadla.

N.2.2 Opatfiení 2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splÀovat pfiíslu‰né limity EURO pro mnoÏství emitovan˘ch polutantÛ: oxid uhelnat˘, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné ãástice u dieselov˘ch vozidel. Konkrétnû platí tyto pfiedpisy: pro osobní vozidla se záÏehov˘m a vznûtov˘m motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996 a EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznûtové motory nákladních vozidel a autobusÛ platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 2008. Opatfiení plnû funguje a pfiispívá k tomu, Ïe se produkce emisí nezvy‰uje tak rychle jako dopravní objemy a v˘kony.

Strana 497


âástka 6/2007

Obrázek 17: Porovnání emisních limitÛ pro osobních vozidla – záÏehové motory

Zdroj: CDV Obrázek 18: Porovnání emisních limitÛ pro nákladní vozidla

Zdroj: CDV Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem a dodateãn˘ch technick˘ch opatfiení u vozidel je vytváfiena Ministerstvem dopravy, které kaÏdoroãnû vypisuje „Program úspor energie a vyuÏití alternativních paliv v rezortu dopravy“ (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a je moÏno poÏádat o dotace, které mohou finanãnû alespoÀ ãásteãnû pokr˘t pfiestavbu stávajících vozidel na ekologiãtûj‰í paliva, nákupy ekologick˘ch vozidel vefiejné dopravy, apod. Alternativním pohonem je my‰len zemní plyn, bionafta, elektfiina. Obmûna a ekologizace vozového parku v majetku mûst a obcí Do tohoto podopatfiení spadají napfi. obmûna vozidlového parku mûstské hromadné dopravy a ekologizace existujících vozidel mûstské hromadné dopravy.

âástka 6/2007


Strana 498

Ekologizace vefiejné hromadné dopravy Klíãov˘m nástrojem k optimalizaci systému hromadné dopravy v kraji je zpracování Koncepce rozvoje hromadné dopravy a zaji‰tûní dopravní obsluÏnosti regionu. Hlavním nástrojem trvalého zvy‰ování atraktivity a efektivity dopravy je její postupná integrace, zasahující postupnû území celého regionu a schopná komunikace s okolními regiony. Pfiedmûtem integrované dopravy je vytvofiení koordinátora, kter˘ bude schopen trvale zajistit rozvoj a optimalizaci systému a pokrytí pfiepravních nárokÛ kraje (napfi. integraci PID s Kladensk˘m integrovan˘m dopravním systémem). Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel Na emisní situaci v dopravû se nepfiíznivû projevuje absence namátkov˘ch kontrol emisí vozidel pfiímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolována pouze 1krát za 2 roky na stanicích technické kontroly pfiiãemÏ pro Ïádné vozidlo není problémem osvûdãení dostat. DÛsledkem je, Ïe se v provozu objevují i vozidla silnû zneãi‰Èující ovzdu‰í, pfiedev‰ím nákladní. Doplnûní tûchto periodick˘ch technick˘ch prohlídek o kontroly „in situ“ (tj. pfiímo za provozu) by pfiispûlo ke sníÏení emisí u star‰ích vozidel, zejména nákladních. Úkolem tohoto opatfiení by mûlo b˘t: vytvofiit systém emisních kontrol za provozu, kter˘ bude obsahovat urãení zodpovûdností jednotliv˘ch orgánÛ státní správy, regionálních a mûstsk˘ch samospráv a Policie âR, systém pokut a sankcí za pfiekroãení limitÛ a metodiky jak mûfiení technicky (klidov˘ch zónách) mûstsk˘ch ãástí. Zlep‰ení kvality MHD a komfortu cestujících TrendÛm pfiechodu cestujících k individuální dopravû je potfiebné ãelit zatraktivnûním vefiejné dopravy. V˘znamnou roli v tom hraje atraktivnost vozidla. Nákup nov˘ch vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky zvy‰ující atraktivnost vozidla jak pro cestující tak i pro obsluÏn˘ personál. DÛraz by mûl b˘t kladen na co moÏná nej‰ir‰í vyuÏití elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnûní vefiejné dopravy v rámci obmûny vozového parku, plo‰né zavedení preference vozidel MHD na svûteln˘ch kfiiÏovatkách, vyãlenûní vyhrazen˘ch pruhÛ pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysok˘m provozem vozidel MHD. Podpora systémÛ „bike and ride“ Zatímco fiidiãi automobilu vût‰inou nic nebrání uskuteãnit cestu multimodálnû, tj. zaparkovat auto a pokraãovat do cílového místa vefiejnou dopravou, cyklista obvykle nemá moÏnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatfiení je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakoÏ i systém pfiístupu do tûchto objektÛ. V˘stavba nov˘ch cyklotras Cílem je vybudovat síÈ ucelen˘ch tras, zaji‰Èujících relativnû rychlé a hlavnû bezpeãné propojení dÛleÏit˘ch cílÛ cest, nejen rekreaãních ale pfiedev‰ím z bydli‰tû na pracovi‰tû. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síÈ cyklistick˘ch stezek, které by vhodnû propojily zdroje a cíle dopravy. Pfii budování cyklistick˘ch stezek je nutno poloÏit dÛraz na okolní prostfiedí, oddûlit cyklisty od motorizované dopravy a vyuÏívat trasování podél stávajících vodních tokÛ.

N.2.3 Opatfiení 3: SniÏování emisí VOC a NH3 ve stávajících prÛmyslov˘ch a zemûdûlsk˘ch provozech Uplatnûní BAT PoÏadavek na uplatnûní nejlep‰í dostupné techniky je vyÏadován pfii IPPC, a také v sektorech emitujících VOC. Nejlep‰í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny ve zprávû k Vyhodnocení pfiipravenosti âeské republiky splnit poÏadavky na kvalitu ovzdu‰í podle smûrnic EU a Konvence CLRTAP, pfiedloÏené jako v˘stup VaV/740/2/00, dále jsou uvedeny v referenãních dokumentech BREF k velk˘m spalovacím zafiízením, u v˘roby papíru a celulózy. BAT byly stanoveny: • •

ve skladování benzinu, v ãerpacích stanicích pohonn˘ch hmot a plynovodech v sektoru uÏití a aplikace rozpou‰tûdel

Strana 499

•


âástka 6/2007

v opravách a v˘robû osobních automobilÛ • vyuÏití BAT – pfii v˘robû osobních automobilÛ a autodílÛ jsou v maximální mífie vyuÏívány technologie s nízkou spotfiebou rozpou‰tûdel a rozhodující vût‰ina v˘robcÛ je vybavena sekundárními technologiemi pro záchyt nebo likvidaci emisí VOC. • vyuÏití nízkorozpou‰tûdlov˘ch produktÛ. Napfi. dodavatelé plastov˘ch souãástí automobilÛ vyuÏívají vodoufieditelné nátûrové hmoty. RovnûÏ dodavatelé silniãních strojÛ vyuÏívají v maximální moÏné mífie produkty s nízk˘m obsahem rozpou‰tûdel.

•

Konstrukce a stavby • aplikace moderních nízkorozpou‰tûdlov˘ch nátûrov˘ch hmot pfii vyuÏití optimálních naná‰ecích technologií a ãásteãnû i rozli‰ením uÏití v˘robkÛ v exteriéru nebo interiéru, sekundární záchyt nebo likvidace emisí, • vyuÏití moderních konstrukãních materiálÛ – napfi. Ïárovû zinkované konstrukce, plastová okna, dvefie, stfie‰ní krytiny atd. • vy‰‰í aplikace technologií naná‰ení prá‰kov˘ch plastÛ. Zv˘‰ené uÏití technologie Ïárového zinkování, které v mnoha pfiípadech plnohodnotnû nahrazuje uÏití rozpou‰tûdlov˘ch NH.

•

Odma‰Èování kovÛ • ru‰ení zastaral˘ch v˘robních provozÛ jejich náhrada nov˘mi investiãními projekty se zcela nov˘mi technologiemi. • postupnou aplikací moderních technologií v oboru odma‰tûní vodn˘mi prostfiedky, pfiípadnû aplikací rozpou‰tûdel s vy‰‰í bodem varu (vy‰‰í vyuÏití aplikací vodn˘ch technologií je do znaãné míry negativnû ovlivnûno jejich vysokou investiãní nároãností a zv˘‰en˘mi provozními náklady) • sekundární záchyty

•

Ostatní prÛmyslové ãi‰tûní

SníÏení emisí je realizováno zejména aplikací prostfiedkÛ s niÏ‰ím obsahem rozpou‰tûdel a aplikací rozpou‰tûdel s vy‰‰í bodem varu. V men‰í mífie jsou realizovány sekundární záchyty u velk˘ch technologick˘ch celkÛ, ãi hromadném ãi‰tûní. V˘roba a zpracování chemick˘ch produktÛ – V˘roba lepidel, koneãná úprava textilií a ostatní nespecifikované technologie. V tomto technologicko v˘robním sektoru bude ke sniÏování emisí docházet zejména pfii v˘znamn˘ch zmûnách v˘robních technologií pfiípadnû pfii likvidaci technologicky zastaral˘ch technologií. Ostatní uÏití rozpou‰tûdel a pfiíbuzné aktivity – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé v tomto oboru jsou tiskárensk˘ prÛmysl, aplikace lepidel a adheziv, pouÏití rozpou‰tûdel v domácnostech (zahrnuje ve‰keré ãistící, kosmetické a jiné pfiípravky pouÏívané v domácnostech). SniÏování emisí je v tûchto oblastech realizováno: • • • • • •

vyuÏitím moderních tiskárensk˘ch technologií, uÏitím tiskafisk˘ch materiálÛ s mal˘m nebo nízk˘m podílem rozpou‰tûdel v domácnostech uÏití moderních odma‰Èovacích, ãistících a jin˘ch pfiípravkÛ a produktÛ s mal˘m nebo nízk˘m obsahem rozpou‰tûdel pouÏití nátûrov˘ch hmot v domácnostech, kde byl na základû prÛzkumu spotfieb produktÛ stanoven nov˘ koeficient prÛmûrného obsahu rozpou‰tûdel uÏit˘ch v NH, pouÏití rozpou‰tûdel v domácnostech uÏití farmaceutick˘ch v˘robkÛ

âástka 6/2007


Strana 500

N.3 Priorita 3: Trvalé sledování a vyhodnocování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í a podpora opatfiení ke sníÏení emisí N.3.1 Opatfiení 1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území Krajsk˘ úfiad pro své fiízení kvality ovzdu‰í potfiebuje disponovat pfiehlednou a uÏivatelsky pfiíjemnou databází zdrojÛ zneãi‰tûní, s vizualizací umístûní zdrojÛ, napfi. i nad rozptylovou mapou kraje – to usnadÀuje v˘kon státní správy ve vztahu k vydávání povolení pro umisÈování nov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní do území, pro ocenûní vlivu zdroje na kvalitu ovzdu‰í apod. Aktualizace databáze a údajÛ o spotfiebû paliv a emisích umoÏÀuje pruÏnû a v ãasovû krátkém úseku vytváfiet emisní bilance a kontrolovat stav v plnûní Programu sniÏování emisí, v˘voj v emisích v jednotliv˘ch kategoriích zdrojÛ apod. Takto udrÏovaná data sniÏují v˘znamnû náklady na opakované modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a tím i náklady na ovûfiení pfiínosÛ programÛ. Aktualizace databáze znamená sledování dat k emisím z jednotliv˘ch zdrojÛ a ke spotfiebû paliv ve zdroji (pro v˘poãet emisí nûkter˘ch ‰kodlivin, napfi. tûÏk˘ch kovÛ), zanesení soufiadnic JSTK pro kaÏd˘ novû schválen˘ zdroj REZZO 1 a vût‰í REZZO 2, pro zmûny na zdrojích, novû pouÏité technologie apod. Databáze slouÏí také ke kontrole dodrÏení schválen˘ch parametrÛ zdrojÛ po jejich v˘stavbû apod. Pfiínosy Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í k emisní a imisní situaci kraje budou pravidelnû vyhodnocovány na základû ukazatelÛ, zvolen˘ch pro jednotlivá opatfiení v Programovém dodatku k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje. Tyto ukazatele jsou promítnuty aÏ na úroveÀ jednotliv˘ch podopatfiení a projektÛ a budou sledovány.

N.3.2 Opatfiení 2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx, i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením Vzhledem k nezbytnosti dosaÏení emisního stropu bude kraj iniciovat jednání s vybran˘mi provozovateli, ktefií budou kraj v pravideln˘ch intervalech – roãních – informovat o stávajících a v˘hledov˘ch emisích, zejména NOx a o opatfieních, která by bylo moÏné pfiijmout v ãasovém pfiedstihu – tedy pfied rokem 2010 a to v pfiípadû, kdy by bylo moÏné v rámci nového programovacího období získat dotaãní pfiíspûvek na potfiebné investice na stranû provozovatele. Velmi v˘znamná je aktivita kraje ve vztahu k identifikaci a pfiípravû vhodn˘ch opatfiení. Kraj mÛÏe pfiípadn˘m ÏadatelÛm poskytnout struãnou informaci o tom, zda lze jejich projekt zafiadit mezi projekty s potfiebn˘mi pfiínosy ke sníÏení emisí nebo zlep‰ení místní kvality ovzdu‰í apod.

N.3.3 Opatfiení 3: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod. DÛslednou kontrolu vyÏadují napfi. provozní charaktericky zdrojÛ a jejich soulad s údaji v územním rozhodnutí ãi stavebním povolení. Kontrolovat je tfieba také plnûní plánÛ sniÏování emisí, zásad správné zemûdûlské praxe, ale i údrÏbu a provoz komunikací apod.

N.4 Priorita 4: Technická pomoc a spolupráce Technická pomoc bude poskytována krajskému úfiadu ve vyhodnocení, aktualizaci, monitorování a sledování emisí a kvality ovzdu‰í. Do této priority spadá i spolupráce a pomoc kraje úfiadÛm na úrovni povûfien˘ch obcí (pfiípadnû ORP) v fiízení kvality ovzdu‰í, spolupráce pfii územním rozhodování, povolování zdrojÛ, vyjednávání s provozovateli, vyhledávání, pfiípravû a implementaci vhodn˘ch opatfiení apod.

Strana 501


âástka 6/2007

N.5 Nástroje na podporu realizace Programu N.5.1 Administrativní nástroje V˘ãet administrativních opatfiení, které jsou v kompetenci kraje, je rozsáhl˘ a zahrnuje: • •

Územní plánování a územní rozhodování Vydávání stanovisek k: • povolování k umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a 2) • povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í • povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í • povolení ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í • povinnost volit pfii v˘stavbû nov˘ch a rekonstrukci stávajících zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky • podmínûná (technická moÏnost a ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit moÏnost kombinované v˘roby tepla a energie.

Územní plánování a rozhodování Zejména územní plánování a územní rozhodování je v˘znamn˘m preventivním nástrojem proti nárÛstu imisního zatíÏení v jiÏ exponovan˘ch lokalitách. Spolupráce s orgány ãinn˘mi v územním plánování a rozhodování a jejich vybavenost vhodn˘mi podklady mÛÏe b˘t velmi úãinnou prevencí vzniku imisnû zatíÏen˘ch lokalit. Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím integrovaného povolení Uplatnûní integrované prevence jako nástroje pro fiízení kvality vnûj‰ího ovzdu‰í u zdrojÛ v prÛmyslu bude naráÏet na problémy, které obecnû souvisejí s praktickou aplikací integrované prevence v âR. Souãasná praxe nevede k jednoznaãnému hodnocení závaÏn˘ch environmentálních dopadÛ ãinnosti (zafiízení) podniku na Ïivotní prostfiedí a není ani dostateãnû vyjasnûn pojem nejlep‰ích dostupn˘ch technik. ¤ada integrovan˘ch povolení byla jiÏ vydána a u tûchto zafiízení uÏ zmûny poÏadovat nelze. U zafiízení, podílejících se na místním zneãi‰tûní ovzdu‰í, kde povolení je‰tû vydáno nebylo (ale také napfi. v pfiípadû rekonstrukcí), lze vyjednávat s provozovateli závazné podmínky k provozu takové, pfii kter˘ch je minimalizován ‰kodliv˘ vliv provozu zdroje na kvalitu ovzdu‰í. Povolení k uvedení staveb a zdrojÛ do provozu U zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ – Tento nástroj je kontrolní, provozovatel prokazuje, Ïe plní nebo bude v dohledné dobû plnit parametry, na nûÏ mu bylo vystaveno povolení v rámci fiízení o vydání stavebního povolení. Ve v‰ech pfiípadech je nutno provést dÛslednou kontrolu, zda zdroj skuteãnû dosahuje parametrÛ, na které byla vydána pfiedchozí povolení dle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í (povolení v územním fiízení a povolení ve stavebním fiízení), pfiípadnû integrované povolení dle zákona ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. Povolení k zavedení nov˘ch v˘rob Krajsk˘ úfiad v pfienesené pÛsobnosti vydává povolení podle § 17 odstavec 2 písm. a) zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í. Pfii povolování je nutno vûnovat pozornost lokalizaci stavby a zafiízení, produkovan˘m emisím. Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií Krajsk˘ úfiad v pfienesené pÛsobnosti vydává povolení podle § 17 odstavec 2 písm. b) zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í. V pfiípadû zneãi‰Èujících látek, pro nûÏ jsou nafiízením vlády ã. 350/2002 Sb. vyhlá‰eny imisní limity, je nutno posoudit, zda zavedení nové technologie nezhor‰í kvalitu ovzdu‰í v místû natolik, Ïe by vzniklo riziko pfiekroãení nûkterého z imisních limitÛ.

âástka 6/2007


Strana 502

Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí podle EIA Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí zakládá velmi v˘znamn˘ informaãní nástroj preventivního charakteru. Proces EIA umoÏÀuje jiÏ v rann˘ch stádiích ovlivnit umístûní zámûru do konkrétní lokality a stanovit podmínky k minimalizaci negativních vlivÛ na Ïivotní prostfiedí. V˘znam procesu EIA je zvlá‰tû vysok˘ v pfiípadû zámûrÛ na v˘stavbu objektÛ, které nejsou zdroji zneãi‰Èování ovzdu‰í ve smyslu zákona o ochranû ovzdu‰í, mohou v‰ak svou existencí v˘znamné zneãi‰Èování ovzdu‰í vyvolat (liniové stavby, objekty které jsou cílem ãi zdrojem zv˘‰ení intenzity automobilové dopravy). Aplikace plánÛ sníÏení emisí u zdroje Tento nástroj je velmi úãinn˘m a flexibilním prostfiedkem regulace, protoÏe umoÏÀuje nahradit plo‰né dodrÏování emisních limitÛ u zdroje souborem opatfiení, která povedou ke stejnému celkovému sníÏení emisí, av‰ak za v˘raznû niÏ‰ích nákladÛ. I kdyÏ byl tento nástroj evropskou legislativou zaveden pouze pro omezenou skupinu zdrojÛ (vybraná prÛmyslová zafiízení uÏívající organická rozpou‰tûdla), mohl by b˘t vyuÏíván v‰ude tam, kde evropská legislativa nestanovuje specifické emisní limity (tj. prakticky v‰ude kromû spaloven odpadÛ a nov˘ch zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ). Je vhodné vyuÏívat tento nástroj co nejvíce u zdrojÛ, kde to souãasnû platné právní pfiedpisy umoÏÀují (zafiízení uÏívající organická rozpou‰tûdla a emitující tûkavé organické látky), nebo ukládají (stávající zvlá‰tû velké spalovací zdroje, ostatní zdroje které neplní novû vyhlá‰ené ãi zpfiísnûné emisní limity). Souãasnû je zapotfiebí minimalizovat rizika ‰patné formulace plánu (nepovede ke stejnému sníÏení emisí jako aplikace emisních limitÛ) a také je tfieba plány vyhodnocovat a kontrolovat jejich plnûní. Správná zemûdûlská praxe NáleÏitosti plánu jsou stanoveny nafiízením vlády ã. 353/2002 Sb. a jejich uplatnûní je tfieba kontrolovat a provázat i s pfiípadnou osvûtou a informovaností. Prosazování podmínek ochrany ovzdu‰í pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek Stanovení podmínek ochrany ovzdu‰í, jejichÏ splnûní bude nezbytné pro získání vefiejné zakázky kraje a její realizaci – opatfiení se t˘ká zejména zpÛsobu provádûní stavebních prací, údrÏby budov a konstrukcí, dodávek otopn˘ch systémÛ atd. Cílem opatfiení je pfiispût ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v konkrétní lokalitû a podpofiit subjekty, které pouÏívají technologie a postupy splÀující pfiísnûj‰í podmínky ochrany ovzdu‰í, energetické úãinnosti apod. neÏ ukládají obecnû platné pfiedpisy.

N.5.2 Ekonomické nástroje na úrovni obcí Pro naplÀování opatfiení doporuãen˘ch v programu sniÏování emisí lze na úrovni obcí vyuÏívat zejména ty ekonomické nástroje / opatfiení, které jsou v úplné ãi ãásteãné kompetenci orgánÛ obcí. Ty zahrnují: • • • • • • • • • •

Investice do úspor energie Finanãní podpory domácnostem MoÏnost placeného vjezdu do urãit˘ch ãástí mûst (m˘to) Finanãní podporu systémÛ hromadné dopravy vãetnû obmûny vozového parku Technicko-organizaãní opatfiení u plo‰n˘ch (nebodov˘ch) zdrojÛ s cílem omezit sekundární pra‰nost (vãetnû zalesÀování a zatravÀování) Technicko-organizaãní opatfiení u mal˘ch zdrojÛ, které nejsou pfiedmûtem regulace prostfiednictvím právních pfiedpisÛ (zejména zdroje emitující tuhé látky a tûkavé organické látky) SniÏování pfiepravní nároãnosti území Rehabilitace pû‰í a cyklistické dopravy, pû‰í zóny, zklidnûné ulice Podpora práce doma (teleworking) Podpora v‰ech forem elektronické komunikace

Strana 503


âástka 6/2007

N.6 Komunikace a informovanost Spolupráce kraje a úfiadÛ obcí/mûst V˘znamná pro realizaci Programu je spolupráce v rámci úfiadu s obcemi. Spolupráce mûst a Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje je administrativnû zakotvena v oblastech: •

stanoviska t˘kající se stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní na území mûst: • pfii povolovacím fiízení podle IPPC; • v povolování zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování (vzhledem k jejich vlivu na kvalitu ovzdu‰í v místû), jejich zmûn; • pfii uplatnûní zákona o ochranû ovzdu‰í – napfi. paragrafu o preferenci CZT;

a je potfiebná pfii: • • • • •

•

zpracování místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í; hledání moÏností financování projektÛ – moÏností získávání podpory pro realizaci projektÛ ke sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek, pfii pfiípravû projektÛ apod. pfii realizaci osvûtov˘ch a ‰kolicích akcí vyuÏívání zdrojÛ informací a v informaãní podpofie – vzájemné odkazy na webové servery, zvefiejÀování informací, napfi. o ‰kolicích a osvûtov˘ch akcích; pfii zaji‰tûní informovanosti místní správy, t˘kající se: • priorit a cílÛ Krajsk˘ch programÛ a ProgramÛ, smûfiujících k plnûní emisních stropÛ Stfiedoãeského kraje, imisních limitÛ; • moÏn˘ch nápravn˘ch opatfiení v kompetenci místní správy (územní plánování, realizace energetick˘ch úspor, vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ, povolení ke zmûnám pouÏívan˘ch paliv, surovin nebo druhÛ odpadÛ a ke zmûnám vyuÏívání technologick˘ch zafiízení mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í) • pfiípadného poskytování finanãní podpory domácnostem (popfi. realizaãním firmám) pro realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie; atd.

Podpora informovanosti a osvûty Osvûtu a informovanost lze podpofiit: • osvûtovou ãinností v oblasti nové legislativy související s ochranou ovzdu‰í a klimatu • v oblasti dopadÛ zmûn klimatu a zhor‰ené kvality ovzdu‰í; • informovaností o alternativách ve vytápûní, v realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení, ve vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a o jejich pfiínosech v oblasti nákladÛ, emisí CO2; • ‰ífiením pfiíkladÛ dobré praxe ve vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a realizace energeticky úsporn˘ch opatfiení; • podporou a informovaností o náplni a nástrojích energetického fiízení; • informacemi o zdrojích financování, moÏnostech pfii vyuÏití zdrojÛ vefiejné podpory vãetnû zdrojÛ SF pfii financování opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í a ochranû klimatu; • vlastním pfiíkladem ve vyuÏívání energetick˘ch sluÏeb se zárukou, napfi. EPC (Energy Performance Contracting) – realizace projektÛ úspor s garancí za sníÏení nákladÛ po realizaci (viz zdroje financování); • organizováním cílen˘ch semináfiÛ a osvûtov˘ch akcí pro konkrétní cílové skupiny – vãetnû pracovníkÛ Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje; • pfiípravou informaãních letákÛ, vytvofiením a údrÏbou specializované webovské stránky; • apod.

âástka 6/2007


Strana 504

N.7 Ekonomické nástroje státu, které podpofií implementaci Programu Emisní obchodování s povolenkami na vypou‰tûní CO2 Systém obchodování s emisemi byl v âR a Evropské unii odstartován v lednu r. 2005 na základû smûrnice 2003/87/EC. V Národním alokaãním plánu byly stanoveny pro zdroje, zafiazené do Plánu, obchodovatelné povolenky. Zafiízení, která pfiekroãí mnoÏství udûlen˘ch povolenek a nenakoupí nové, dostanou pokutu 40 eur za dodateãnou tunu CO2 v prvním tfiíletém období.Ve druhém pûtiletém období do roku 2012, na které vypracují jednotlivé státy nové NAP, budou platit 100 eur na tunu. A naopak, pokud chystají opatfiení, kter˘m budou sníÏeny emise skleníkov˘ch plynÛ, mohu uspofiené emise zpenûÏit. Pokud by cena za uspofiené emise CO2 byla dostateãnû motivující a na zdrojích existoval potenciál ke sníÏení emisí, mÛÏe tento nástroj podpofiit úsilí o sniÏování emisí. V souãasné dobû je cena povolenek velice nízká a nemotivuje provozovatele k úsporám a investicím do úspor emisí (a tím i paliv ostatních emisí zneãi‰Èujících látek). DaÀová ekologická reforma V Evropské unii je zdaÀování energií diskutováno jiÏ nûkolik let. První ucelen˘ návrh smûrnice t˘kající se zdaÀování energií byl vytvofien v roce 1997. Diskuse na dané téma v‰ak nadále pokraãovaly a návrh byl pozmûÀován aÏ do podoby, na které se 20. bfiezna roku 2003 na jednání ECOFIN dohodli ministfii hospodáfiství a financí v‰ech ãlensk˘ch státÛ EU (Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003 restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity). Tato smûrnice stanoví ãlensk˘m státÛm EU povinnost zdaÀovat fosilní energetické produkty (plynná, kapalná i pevná paliva)a elektrickou energii a zároveÀ stanoví minimální úroveÀ celkového daÀového zatíÏení tûchto energetick˘ch produktÛ a elektrické energie. V âeské republice bude reforma zahájena v návaznosti na odklad, získan˘ u Evropské komise, v roce 2007. Financování projektÛ ze zdrojÛ Operaãních ProgramÛ SF Do této kategorie spadají v‰echny zdroje podpory ze Strukturálních fondÛ (popfi. v pfiípadû velk˘ch projektÛ pravdûpodobnû i Kohezního fondu), u nichÏ je poÏadavkem pfiínos ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí a kvalitû ovzdu‰í. Priority jsou nastaveny pro nové programovací období let 2007 aÏ 2013 v Operaãním programu Ïivotní prostfiedí. Úspory energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ je podpofieno v podnicích také v návrhu Operaãního programu podnikání a inovace, regionálních operaãních programech (úspory v objektech vefiejné správy). Programy jsou v projednávání, upfiesnûní probûhne na podzim. Implementaãní rámec programÛ se li‰í program od programu, souhrnn˘m informaãním zdrojem je server MMR www.strukturalni-fondy.cz, programy jsou k dispozici také na webovém serveru Ministerstva Ïivotního prostfiedí www.env.cz.

O. FINANâNÍ ZAJI·TùNÍ PROGRAMU O.1 ¤ízení programu Pfiirozen˘m fiídícím orgánem programu sniÏování emisí (spolu s ostatními programy) je Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Stfiedoãeského kraje, zejména oddûlení ochrany ovzdu‰í. V rámci pfiípravy a jako souãást v˘stupÛ Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje v roce 2005 byl odbor vybaven nástroji pro: • • •

Aktualizaci databází zdrojÛ zneãi‰Èování Aktualizaci bilanãních v˘stupÛ Vydávání stanovisek ve vztahu k prioritám kraje v oblasti sniÏování emisí (a zlep‰ování kvality ovzdu‰í).

Strana 505


âástka 6/2007

O.2 Finanãní rámec Programu Finanãní rámec programu je dán: •

• • • • •

investicemi do opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í – plynofikace, roz‰ifiování soustav CZT, sniÏování ztrát v rozvodech a zdrojích soustav CZT, do náhrady star˘ch kotlÛ a vyuÏívání nov˘ch technologií investicemi do dopravní infrastruktury mûst a obcí investicemi do technick˘ch opatfiení na konkrétních vybran˘ch bodov˘ch zdrojích (zmûna vstupního paliva) investicemi do sníÏení emisí prachov˘ch ãástic zv˘‰en˘m ãi‰tûním komunikací investicemi do energeticky úsporn˘ch opatfiení v budovách vefiejného sektoru a v bytov˘ch a rodinn˘ch domech investicemi do realizace projektÛ vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje pfiedpokládá vícezdrojové financování ochrany ovzdu‰í. Za nejv˘znamnûj‰í zdroje finanãních prostfiedkÛ lze povaÏovat: • • • • •

vlastní zdroje provozovatelÛ zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, podpora ze strukturálních fondÛ a Fondu soudrÏnosti, rozpoãet kraje, podpora ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR, obecní rozpoãty.

Vefiejné prostfiedky by mûly b˘t soustfiedûny do následujících prioritních oblastí: • • • • • •

podpora zmûny zpÛsobu vytápûní ve vefiejn˘ch objektech, s cílem sníÏení emisí TZL a NOx podpora úspor energie ve vefiejn˘ch objektech, vãetnû vyuÏití EPC (energetick˘ch sluÏeb se zaruãen˘m v˘sledkem) podpora ekologizace dopravy, zejména vefiejné hromadné dopravy, s cílem sníÏení emisí NOx podpora zmûny zpÛsobu vytápûní v domácnostech zneãi‰tûn˘ch oblastí, vãetnû uplatnûní vy‰‰ích poÏadavkÛ na tfiídu NOx u nov˘ch kotlÛ, s cílem sníÏení emisí NOx podpora rozvoji dopravní infrastruktury, prÛjezdnosti obcí, prÛjezdnosti nejzatíÏenûj‰ích tahÛ podpora omezování sekundární pra‰nosti z komunikací a dal‰ích vefiejn˘ch ploch údrÏbou a ãi‰tûním komunikací.

P. MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VâETNù P¤ESHRANIâNÍ Mezikrajová spolupráce by se mûla zamûfiit, kromû v˘mûny informací a spoleãného postupu v pfiípadû zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, které mají dopad na nûkolik krajÛ, pfiedev‰ím na formulaci spoleãn˘ch projektÛ, zam˘‰len˘ch k podpofie v rámci podpÛrn˘ch programÛ EU. V fiadû pfiípadÛ je totiÏ problémem nedostatek dostateãnû „velk˘ch“ projektÛ.

âástka 6/2007


Strana 506

Q. SOUHRN STANOVEN¯CH POÎADAVKÒ A LHÒT K DOSAÎENÍ CÍLÒ PROGRAMU Tabulka 1: âasov˘ rozvrh implementace opatfiení Podopatfiení

1.1.1 Pfiemûna systémÛ vytápûní 1.1.2 ÚdrÏba kotlÛ, spalinov˘ch cest 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí 1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku 1.3.1 Omezování erozí na nezpevnûn˘ch a nezatravnûn˘ch plochách 2.1.1 Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci integrovaného povolování 2.1.2 Podpora energeticky úsporn˘ch opatfiení v koneãné spotfiebû 2.1.3 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla 2.2.2 Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem 2.2.3 Obmûna a ekologizace vozového parku v majetku mûst a obcí 2.2.4 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy 2.2.5 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel 2.2.6 Zlep‰ení kvality MHD a komfortu cestujících 2.2.7 Podpora systémÛ „bike and ride“ 2.2.8 V˘stavba nov˘ch cyklotras 2.3.1 Uplatnûní BAT Opatfiení 3.1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území Opatfiení 3.2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx, i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením Opatfiení 3.1: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod. 4.1.1 Technická pomoc a spolupráce

âasov˘ plán implementace opatfiení 2007–13

Kompetence

Obce a mûsta, kraj (program) Obce a mûsta mûsta, kraj mûsta mûsta kraj

2007–13 okamÏitû 2007–13 2007–13 Po pfiijetí BREF k energetické úãinnosti prÛbûÏnû prÛbûÏnû okamÏitû 2007–13 2007–13 2007–13 2007–13 2007–13 2007–13 2007–13 okamÏitû prÛbûÏnû

kraj (OPÎP) kraj (OPÎP) stát kraj obce, mûsta mûsta, kraj kraj mûsta mûsta mûsta, kraj kraj kraj

prÛbûÏnû

kraj

prÛbûÏnû

kraj

prÛbûÏnû

kraj

R. TERMÍNY A ZPÒSOB KONTROL PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ PROGRAMU R.1 Termíny hodnocení Programu Navrhujeme provést vyhodnocení programu ve ãtyfilet˘ch cyklech. Roãnû doporuãujeme na základû emisních dat sestavit bilance emisí ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 a porovnávat s pfiedcházejícím rokem. V intervalech 3–4 let by byl aktualizován v˘poãet emisí z dopravy a z mal˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní. ÚdrÏba databáze zdrojÛ zneãi‰Èování je velmi dÛleÏitá také kvÛli modelovému vyhodnocení kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje. Toto vyhodnocení je pro anal˘zu pfiíãin zhor‰ené kvality ovzdu‰í a posouzení imisního monitoringu (umístûní, rozsahu mûfien˘ch ‰kodlivin, hustota staniãní sítû, apod.) nezbytné.

Strana 507


âástka 6/2007

R.2 Kritéria pro vyhodnocení Programu Návrh kritérií vychází z vyhodnocení oãekávaného cílového stavu programu a proto jsou kriteria navrÏena na úrovni cílÛ i jednotliv˘ch opatfiení k dosaÏení tûchto cílÛ. Základním zdrojem ovûfiení dosahování cílÛ Programu sniÏování emisí je úplná emisní bilance Stfiedoãeského kraje, ãlenûná ve vhodn˘ch kategoriích dle skupin zdrojÛ a oborÛ ekonomick˘ch ãinností. Aktualizace emisních bilancí by mûla b˘t provádûna kaÏd˘m rokem. Informací o pfiínosech programu ke kvalitû ovzdu‰í je vyhodnocení kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje – z mûfiení i modelování, které doporuãujeme aktualizovat cca jednou za 4 roky, v návaznosti na aktualizaci emisí z dopravy a REZZO 3 – tedy v roce 2008–9 na základû dat roku 2007. Co se t˘ãe vyhodnocování pfiínosÛ programÛ, prostfiednictvím emisní bilance je oãekávan˘ v˘voj monitorován. Také u v˘voje v emisích konkrétních zdrojÛ (technologické zdroje, které jsou pÛvodci zneãi‰tûní) lze roãnû sledovat pfiíslu‰né individuální údaje, a pfiipravovat vstupní data pro kontrolní hodnocení kvality ovzdu‰í. Tabulka 34: Návrh ukazatelÛ – pro kontrolu a hodnocení programov˘ch cílÛ Cíl Imisní zátûÏ zneãi‰Èujícími látkami je sníÏena pod úroveÀ stanovenou platn˘mi imisními limity. Ve stanoveném termínu jsou dosaÏeny a dodrÏeny doporuãené hodnoty krajsk˘ch emisních stropÛ (oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, VOC a amoniak) Emise zneãi‰Èujících látek na území Stfiedoãeského kraje jsou trvale sledovány a vyhodnocovány, opatfiení ke sníÏení emisí jsou podporována

Ukazatel Koncentrace problémov˘ch ‰kodlivin v ovzdu‰í a jejich meziroãní zmûny, Velikost zasaÏeného území, poãet obyvatel Souhrnné emise na území Stfiedoãeského kraje pro uvedené zneãi‰Èující látky a jejich meziroãní zmûny

Existující aktuální databáze zdrojÛ zneãi‰tûní s hodnotami emisí, pfiípadnû spotfieby paliv Poãet krajem podpofien˘ch Ïádostí provozovatelÛ zdrojÛ a mûst/obcí Poãet realizovan˘ch opatfiení na území kraje a jejich pfiínosy

Zdroj informací Údaje imisního monitoringu ve stanicích âHMÚ, Zdravotního ústavu, mûst a dal‰ích plus údaje z modelového vyhodnocení kvality ovzdu‰í. Emisní inventura, zdroje REZZO 1 a 2, ÚEK nebo âHMÚ + data obcí pro zdroje REZZO 3; údaje z modelového vyhodnocení kvality ovzdu‰í nebo âHMÚ u REZZO 4 Aktuální emisní bilance kraje Stanoviska kraje k Ïádostem o finanãní podporu Plány emisí u zdroje a jejich kontrola s emisní databází dal‰í

âástka 6/2007


Strana 508

S. ZPÒSOB PROVÁDùNÍ OPAT¤ENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLAN¯CH NA ZÁKLADù ZÁVùRÒ KONTROL A PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ TOHOTO PROGRAMU Dal‰í aktualizace a vyhodnocení pfiínosÛ programu bude provedena do tfií let po vyhlá‰ení tohoto Programu, tedy do prosince 2009, vzhledem k termínÛm, do kdy má b˘t dosaÏeno hodnot emisních stropÛ. Kromû uveden˘ch fiádn˘ch aktualizací bude nutno provést mimofiádnou aktualizaci Programu v pfiípadû, nastane-li jedna z následujících situací: • • • •

dojde k v˘znamné zmûnû právních pfiedpisÛ v oblasti ochrany ovzdu‰í a nebo v oblastech souvisejících dojde k mimofiádnému déle trvajícímu zhor‰ení kvality ovzdu‰í ukáÏe se na základû tfiech po sobû následujících roãních vyhodnocení Programu zhor‰ující se trend v˘voje jednoho ãi více indikátorÛ objeví se „nov˘“ problém (napfi. zv˘‰ení imisní zátûÏe látkou, která dosud není regulována).

T. SEZNAM ZKRATEK BAT CDV CZT âEA âHMÚ âIÎP âOV EM EU FS GIS IPPC LTO LV MHD MMB MT MÎP OPI OPPP OZE OZKO OÎP REZZO PAH SFÎP SLBD SROP SZÚ TTO ÚEK ÚP VMO VOC ZÚ

Best Available Technique (Nejlep‰í dostupná technika) Centrum dopravního v˘zkumu Brno Centralizované zásobování teplem âeská energetická agentura âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav âeská inspekce Ïivotního prostfiedí ãistiãka odpadních vod Energetick˘ management Evropská unie Fond soudrÏnosti Geografick˘ informaãní systém Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování zneãi‰tûní) Lehk˘ topn˘ olej Imisní limit (Limit Value) Mûstská hromadná doprava Magistrát mûsta Brna Mez tolerance (Margin of Tolerance) Ministerstvo Ïivotního prostfiedí Operaãní program infrastruktura, 2004–2006 Operaãní program prÛmysl a podnikání, 2004–2006 Obnovitelné zdroje energie Oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í Odbor Ïivotního prostfiedí Registr zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Polycyklické aromatické uhlovodíky Státní fond Ïivotního prostfiedí Sãítání lidu, domÛ a bytÛ Spoleãn˘ regionální operaãní program Státní zdravotní ústav TûÏk˘ topn˘ olej Územní energetická koncepce Územní plán Velk˘ mûstsk˘ okruh Volatile Organic Compounds (tûkavé organické látky) Zdravotní ústav

Strana 509


âástka 6/2007

U. POUÎITÁ LITERATURA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 5. 6.

Krajsk˘ program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje, DHV, 2004 Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, DHV 2004 Programov˘ dodatek k Integrovanému krajskému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, DHV 2005 Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje, VIP, CityPlan, REA, 2004 Plány sniÏování emisí u zdroje, KÚ StK, 2005 Národní program sniÏování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í, 2005 a návrh 2006 Legislativní normy, zejména zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, ve znûní jeho pozdûj‰ích pfiedpisÛ, provádûcí pfiedpisy Metodické pokyny Odboru ochrany ovzdu‰í Ministerstva Ïivotního prostfiedí, 2005–2006 Koncept sniÏování emisí a imisí Zlínského kraje, KÚ ZK Generel ovzdu‰í statutárního mûsta Brna, 2005 Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro rok 2005 Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro roky 2006–2009 Dal‰í

V. P¤ÍLOHY • • •

Emise sledovan˘ch ‰kodlivin dle kategorie zdroje Emisní bilance po obcích s povûfien˘m úfiadem Emisní mapy po obcích s povûfien˘m úfiadem

1 333,85 17 222,38 16 341,34 1 634,13 3 917,11 3 306,74 1 934,20 22,15 12,24 164,226 93,541 648,595 1 977,765 1 546,716

Látky

PM10 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ SO2 (t/rok) Oxidy dusíku NOx (t/rok) Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) VOC (t/rok) NH3 (t/rok) Benzen (tun/rok) BaP (kg/rok) Hg (kg/rok) Cd (kg/rok) As (kg/rok) Ni (kg/rok) Pb (kg/rok) 1 333,85 17 222,38 16 341,34 1 634,13 3 917,11 3 306,74 1 934,20 22,15 12,24 164,226 93,541 648,595 1 977,765 1 546,716

Celkem z REZZO 1 53,10 702,28 201,33 20,13 332,79 146,00 568,19 0,38 28,96 3,606 0,281 4,077 107,875 10,693

Bodové zdroje 107,63 352,10 306,35 30,64 643,75 367,14 1 372,50 725,91 32,12 6,327 0,661 5,619 338,968 19,581

Plo‰né zdroje

REZZO 2

160,73 1 054,38 507,69 50,77 976,54 513,14 1 940,69 726,29 61,08 9,933 0,942 9,695 446,843 30,274

Celkem z REZZO 2 3 667,98 7 346,80 2 059,40 205,94 21 734,53 13 374,66 48,68 699,68 63,570 3,150 80,960 21,591 137,832

48,68 699,68 63,570 3,150 80,960 21,591 137,832

Celkem z REZZO 3

3 667,98 7 346,80 2 059,40 205,94 21 734,53 13 374,66

Plo‰né zdroje

REZZO 3

Zdroj dat: âHMÚ, KÚ – REZZO 1 + 2, âIÎP, âSÚ, STP, a. s. – REZZO 3, CDV – REZZO 4, rok 2004

Bodové zdroje

REZZO 1

Tabulka ã. 1 Emise sledovan˘ch ‰kodlivin dle kategorie zdroje ãlenûno dle kategorie zdroje – stacionární a mobilní zdroje v˘chozí rok 2004

Stfiedoãesk˘ kraj Celkem

915,36

714,40 295,00 12 465,00 1 246,50 29 259,00 6 184,00

Liniové zdroje

REZZO 4

915,36

714,40 295,00 12 465,00 1 246,50 29 259,00 6 184,00

Celkem z REZZO 4

5 876,96 25 918,55 31 373,43 3 137,34 55 887,18 23 378,54 3 874,88 1 712,48 773,00 237,729 97,634 739,250 2 446,198 1 714,821

Celkov˘ souãet


Strana 511


âástka 6/2007

âástka 6/2007


Strana 512

Strana 513


âástka 6/2007

âástka 6/2007


Strana 514

Strana 515


âástka 6/2007

Bûlá pod Bezdûzem Benátky nad Jizerou Bene‰ov Beroun Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav Bfieznice âáslav âelákovice âerno‰ice âesk˘ Brod Dobfií‰ Hofiovice Hostivice Jesenice (okres Praha-západ) Jesenice (okres Rakovník) Jílové u Prahy Kamenice Kladno Kolín Kostelec nad âern˘mi Lesy Koufiim Kralupy nad Vltavou Kfiivoklát Kutná Hora Lysá nad Labem Mûlník Mûstec Králové

Název OPOU2

78,37 172,92 18,07 29,53 277,73 3 507,0 171,22 1 218,45 65,00 111,09

28,12 56,88 167,64 1 856,27 46,34 57,32 131,92 247,43 35,71 69,99 904,98 6 133,78 61,09 85,22

21054 21221 21091 21101 21222

21102 21111 21212 21121 21131 21141 21191

56,11

29,02

21211

166,88 624,11 56,54 150,44 139,61 258,73 281,02 140,49 66,63

63,44 125,77 56,32 68,32 69,20 122,69 157,29 82,30 41,08

21201 21041 21032 21051 21061 21071 21081 21052 21053

764,47 113,29 2 641,9 1 816,0 484,29

351,50

387,85 952,78 624,92 595,94 921,33 1 207,6 1 593,5 1 333,2 544,75

5,27 242,20 118,48 1 277,7 5,63 242,90 32,33 1 218,5 9,17 350,13 936,38 2 708,96 18,36 603,94

17,60 2,16 347,62 97,33 10,22

11,35

7,70 38,74 22,38 9,59 27,94 31,98 43,51 49,53 17,42

106,90 573,67 77,57 550,94 204,50 1 398,4 194,97

262,73 57,55 1 647,5 933,61 161,03

102,09

137,01 403,06 298,35 244,08 345,52 403,89 603,57 439,69 205,34

7,10 0,00 0,00 274,12 94,15 39,65 81,02

0,00 8,65 0,00 191,81 21,20

21,60

84,00 252,12 13,32 0,00 23,14 66,63 66,13 31,99 29,13

2,94 34,03 4,15 18,36 7,31 25,73 10,87

15,10 1,30 45,05 31,78 6,08

7,70

3,80 18,48 15,68 7,48 18,21 19,61 27,22 27,86 14,02

4,80 6,82 8,79 22,11 6,21 24,04 8,30

14,45 3,41 30,27 25,86 11,95

5,09

12,88 16,41 3,79 12,52 10,83 21,69 26,17 11,61 6,31

0,57 14,38 0,63 1,93 0,62 21,28 0,73

1,59 0,25 9,30 6,26 1,08

0,47

1,26 2,13 0,44 1,44 1,18 31,83 2,68 1,14 0,57

0,05 5,11 0,04 0,09 0,03 51,41 0,04

0,11 0,01 3,66 2,08 0,07

0,03

0,07 0,25 0,02 0,09 0,06 1,76 0,14 0,06 0,03

0,65 6,33 1,13 2,43 0,78 210,8 0,91

1,93 0,32 25,48 9,13 1,27

0,60

2,03 7,78 0,56 1,73 1,50 4,78 3,31 1,41 0,71

1,04 145,82 3,94 2,99 0,17 1 417,3 1,57

20,01 0,08 191,89 47,01 19,27

6,28

2,94 4,70 2,68 0,90 0,38 19,70 1,32 2,30 0,37

1,05 2,06 1,82 4,26 1,36 57,94 1,62

3,91 0,54 45,79 7,51 2,83

1,18

3,22 9,47 1,03 3,03 2,57 7,20 5,80 2,51 1,22


52,66 1 184,8 56,34 323,30 91,69 9 363,8 183,59

175,95 21,61 3 476,2 973,27 102,17

113,49

76,99 387,45 223,78 95,94 279,36 319,78 435,06 495,34 174,19

Kód PM10 Oxid Oxidy Oxid Oxid VOC NH3 Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb OPOU2 (t/rok) sifiiãit˘ dusíku dusiãit˘ uhelnat˘ (t/rok) (t/rok) (tun/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) NOx NO2 CO (dle SO2 âSÚ) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) 21151 42,82 404,12 136,96 13,70 290,90 126,87 23,15 4,04 4,87 1,83 0,35 9,02 23,35 10,49 21152 42,49 79,44 214,28 21,43 697,62 227,65 21,63 13,32 5,98 0,65 0,03 0,82 0,20 1,41 21011 231,15 499,00 739,69 73,97 2 492,1 851,41 270,02 46,28 33,25 4,71 0,57 6,36 12,12 9,52 21021 247,61 322,87 777,15 77,72 3 099,4 872,19 77,66 39,97 33,98 14,63 2,69 6,05 81,53 52,17 21031 88,81 187,79 389,02 38,90 1 262,9 499,23 14,02 24,92 13,69 1,87 0,10 2,10 14,02 4,42

Obrázek 1: Obce s povûfien˘m obecním úfiadem, emise sledovan˘ch ‰kodlivin, rok 2004

âástka 6/2007 Strana 516

21223 21182 21012 21231 21241 21104 21013 21122 21092 21034 21242 21251 21209 21261 21123

238,33 100,77 38,65 397,94 258,99 78,76 94,56 129,45 29,13 51,55 45,32 284,13 0,87 157,08 69,04 31 373

986,30 235,55 337,11 229,49 392,92 37,02 53,41 94,37 118,79 142,04 79,22 958,44 8,08 284,97 52,04

827,98 228,09 173,09 413,69 550,51 98,41 168,14 176,27 118,78 166,90 124,29 827,47 6,90 315,85 145,95

3 137,3 55 887,2 23 378,5

98,63 2 856,0 23,56 720,30 33,71 610,03 22,95 1 075,3 39,29 1 366,8 3,70 269,88 5,34 352,26 9,44 474,03 11,88 317,19 14,20 439,70 7,92 273,00 95,84 2 642,59 0,81 21,37 28,50 976,89 5,20 280,15 3 874,9

49,88 0,00 0,00 72,52 90,34 202,03 155,61 42,20 0,00 25,03 0,00 303,08 0,00 86,46 18,26 987,3

63,96 14,01 14,71 10,87 24,44 2,35 4,65 7,39 8,75 9,50 5,86 58,61 0,58 15,80 3,63

773,00

19,20 6,98 3,20 36,47 16,65 7,60 8,39 12,63 3,02 4,15 3,46 26,67 0,30 16,95 18,76

237,73

2,01 0,84 0,40 2,84 2,73 0,71 0,82 1,22 0,23 0,42 0,36 2,38 0,02 1,44 0,57

97,63

0,10 0,05 0,04 0,27 0,33 0,04 0,04 0,11 0,01 0,02 0,02 0,13 0,00 0,07 0,03

739,25

2,46 1,13 0,41 3,76 2,92 0,88 1,03 1,47 0,29 0,54 0,46 2,95 0,02 1,77 0,73

4,44 2,16 0,75 6,64 4,70 1,53 1,79 3,28 0,49 0,92 0,79 5,62 0,05 3,21 1,26 2 446,2 1 714,8

4,65 8,71 0,61 30,70 10,28 0,29 0,23 29,38 0,10 0,12 0,13 17,92 0,00 2,55 0,57

Oxid Oxidy Oxid Oxid VOC NH3 Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb sifiiãit˘ dusíku dusiãit˘ uhelnat˘ (t/rok) (t/rok) (tun/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) NOx NO2 CO SO2 (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) 1 191,33 1 431,9 143,19 3 386,9 2 695,1 319,01 62,50 34,69 29,21 1,17 260,4 19,77 286,32 102,26 242,12 24,21 747,32 291,09 115,60 16,71 11,65 0,89 0,04 1,12 0,27 1,93 95,28 275,19 27,52 804,24 217,64 0,02 14,72 5,93 0,50 0,22 0,65 6,12 2,25 39,01 23,63 2,36 153,37 52,10 42,84 1,84 4,01 0,36 0,02 0,43 4,94 0,89 1 533,83 1 193,5 119,35 685,16 386,13 187,81 14,42 7,94 32,88 1,60 35,36 99,07 72,36 450,07 257,61 25,76 755,47 248,68 19,60 14,24 11,71 1,16 0,06 1,35 8,32 2,72 417,71 285,97 28,60 958,12 454,11 152,70 13,56 19,47 2,51 0,25 5,60 9,47 7,73 75,83 278,66 27,87 686,05 271,08 0,00 14,28 6,70 0,62 0,03 0,78 1,46 1,38 83,17 99,67 9,97 396,22 166,63 11,05 5,47 5,41 0,65 0,04 0,82 4,18 1,51 121,98 494,03 49,40 1 073,4 393,08 38,17 21,33 8,64 0,98 0,07 1,38 0,54 28,61 2 373,15 1 327,1 132,71 2 463,5 993,96 54,46 35,55 44,81 21,73 23,64 94,77 111,04 1 014,9 318,84 435,86 43,59 1 629,3 616,51 137,52 26,35 24,97 2,44 0,17 3,69 38,13 6,93 88,60 97,28 9,73 353,42 210,49 10,90 7,31 5,50 0,70 0,05 1,37 4,42 2,12 73,22 57,36 5,74 296,84 110,30 27,59 2,64 11,07 0,64 0,04 0,79 8,35 1,60

5 877,0 25 918,6

148,83 51,15 31,85 185,14 105,80 39,52 54,56 64,53 21,92 28,47 20,95 190,37 1,73 96,64 45,16

Kód PM10 OPOU2 (t/rok) (dle âSÚ) 21153 263,06 21161 67,75 21055 49,71 21142 20,47 21171 61,13 21213 67,04 21181 108,45 21033 45,88 21103 33,38 21192 67,49 21202 267,35 21214 194,66 21056 33,13 21203 56,34


Stfiedoãesk˘ kraj celkem

Mladá Boleslav Mnichovo Hradi‰tû Mní‰ek pod Brdy M‰eno Neratovice Nové Stra‰ecí Nymburk Odolena Voda Peãky Podûbrady Pfiíbram Rakovník Roztoky RoÏmitál pod Tfiem‰ínem ¤íãany Sadská Sázava Sedlãany Slan˘ T˘nec nad Labem T˘nec nad Sázavou Uhlífiské Janovice Unho‰È Úvaly Velvary Vla‰im Vojensk˘ újezd Brdy Votice Zruã nad Sázavou

Název OPOU2

Strana 517 âástka 6/2007

âástka 6/2007


Strana 518

Strana 519


âástka 6/2007

Obrázek 2: Mûrné emise na obyvatele, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004 (kg/obyv.)


Obrázek 3: Mûrné emise na km2, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004 (kg/km2)

Strana 521


âástka 6/2007

âástka 6/2007


Strana 522

Pfiíloha ã. 2 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007

INTEGROVAN¯ KRAJSK¯ PROGRAM KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í ST¤EDOâESKÉHO KRAJE OBSAH ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 524 A. MÍSTO P¤EKROâENÍ LIMITNÍCH HODNOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 A.1 A.2 A.3 A.4

Zóna Stfiedoãesk˘ kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Správní ãlenûní a lokace mûst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chránûná krajinná území na území Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mûfiící stanice na území Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

527 527 528 529

B. V·EOBECNÉ INFORMACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 531 B.1 B.2 B.3 B.4 B.4.1 B.4.2 B.4.3

B.5 B.5.1 B.5.2 B.5.3 B.5.4

Typ zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klimatické údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Topografické údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odhad rozlohy zneãi‰tûn˘ch oblastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pfiekroãení limitních hodnot pro ochranu zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pfiekroãení limitních hodnot pro ochranu ekosystémÛ a vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Porovnání Stfiedoãeského kraje s ostatními zónami a aglomeracemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informace o charakteru cílÛ ve zlep‰ení kvality ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prioritní obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cílové/prioritní zneãi‰Èující látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prioritní kategorie zdrojÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

531 531 531 532 532 533 534 535 535 537 538 539

C. ODPOVùDNÉ ORGÁNY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 D. DRUH POSOUZENÍ ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 D.1 D.1.1 D.1.2 D.1.3

D.2 D.3 D.4

Prostfiedky pouÏité ke zji‰Èování koncentrací zneãi‰Èujících látek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mûfiení kvality ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Modelové hodnocení âHMÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Generální rozptylová studie pro území Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koncentrace zneãi‰Èujících látek zji‰tûné v pfiedchozích letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktuální koncentrace zneãi‰Èujících látek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Porovnání v˘sledkÛ jednotliv˘ch druhÛ posouzení kvality ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

544 544 546 546 548 549 549

E. PÒVOD ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 550 E.1 E.1.1 E.1.2 E.1.3

E.2 E.2.1 E.2.2 E.2.3 E.2.4

E.3

V˘ãet hlavních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stacionární zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V˘ãet hlavních zneãi‰ÈovatelÛ na území Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Liniové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emise – silniãní automobilová doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V˘voj zdrojové struktury emisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informace o zneãi‰tûní dálkovû pfiená‰eném z okolních oblastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

550 550 551 554 555 556 556 558 562 562

F. ANAL¯ZA SITUACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563 F.1 F.1.1 F.1.2

Podrobnosti o faktorech pÛsobících zv˘‰ené zneãi‰tûní ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563 Anal˘za pfiíãin zneãi‰tûní ãásticemi PM10 v prioritních obcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563 V˘voj v dopravních intenzitách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 567

Strana 523 F.1.3

F.2


âástka 6/2007

Zdroje pfiírodního prachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569 Podrobnosti o moÏn˘ch nápravn˘ch opatfieních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569

G. PODROBNOSTI O OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í P¤IJAT¯CH P¤ED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570 G.1

Opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zónû Stfiedoãeského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . G.1.1 Opatfiení na mezinárodní úrovni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . G.1.2 Opatfiení na národní, regionální a lokální úrovni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . G.2 DosaÏené v˘sledky a hodnocení úãinnosti opatfiení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

570 570 570 571

H. PODROBNOSTI O NOV¯CH OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í . . . . . . 572 H.1 H.2 H.3 H.4 H.4.1 H.4.2 H.4.3

H.5 H.5.1 H.5.2 H.5.3 H.5.4

H.6 H.6.1 H.6.2

H.7 H.7.1 H.7.2 H.7.3 H.7.4 H.7.5 H.7.6 H.7.7 H.7.8 H.7.9

H.8 H.9 H.10 H.11

SWOT anal˘za souãasného stavu v kvalitû ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cíle aktualizovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam priorit a opatfiení Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Priorita 1 – PM10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 1.1: SníÏení emisí prachu z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti . . . . . . . . . . . Priorita 2 – NOx a NO2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 2.3: Podpora úsporám energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 2.4 Podpora ‰ir‰ího vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Priorita 3 – VOC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 3.1: SniÏování emisí VOC ve stávajících prÛmyslov˘ch provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 3.2: Omezení „studen˘ch startÛ“ motorov˘ch vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Priorita 4 – Horizontální opatfiení a technická pomoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního zázemí kraje a obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.2 Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.2: Jednání s provozovateli zdrojÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.6: Komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.7 Integrace ochrany ovzdu‰í do koncepãních materiálÛ kraje a obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatfiení 4.8 Technická pomoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dal‰í horizontální nástroje na podporu realizace Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . âasov˘ plán implementace opatfiení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odhad plánovaného zlep‰ení kvality ovzdu‰í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaÏení cílÛ programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Popis opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zam˘‰len˘ch v dlouhodobém ãasovém horizontu . . . . . . . .

572 572 573 574 575 578 579 579 579 581 582 583 584 584 585 585 585 586 586 586 588 589 590 590 590 591 591 598 598

I. P¤ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 598 J. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTÒ A DAL·ÍCH ZDROJÒ INFORMACÍ . . . . . . . 613 K. SEZNAM ZKRATEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 613 L. P¤ÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 614

âástka 6/2007


Strana 524

ÚVOD V roce 2004 byla provedena nejzásadnûj‰í zmûna v fiízení kvality ovzdu‰í v âR od roku 2002, kdy byl cel˘ systém nastaven nov˘m zákonem o ochranû ovzdu‰í (zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í). 1. fiíjna vstoupila v platnost novela zákona o ochranû ovzdu‰í (zákon ã. 385/2005 Sb.), kter˘ novû upravuje definice, povinnosti orgánÛ ochrany ovzdu‰í a zavádí fiadu dal‰ích zmûn v oblasti fiízení kvality ovzdu‰í. Mimo jiné definuje zóny a aglomerace, na jejichÏ úrovni má b˘t nadále fiízena kvalita ovzdu‰í – území âeské republiky bylo rozdûleno na 3 aglomerace (Praha, Brno a Moravskoslezsk˘ kraj) a 12 zón (Stfiedoãesk˘ kraj, Karlovarsk˘ kraj, Ústeck˘ kraj, Libereck˘ kraj, PlzeÀsk˘ kraj, Jihoãesk˘ kraj, Pardubick˘ kraj, Královéhradeck˘ kraj, Olomouck˘ kraj, Jihomoravsk˘ kraj bez území mûsta Brna, Zlínsk˘ kraj a kraj Vysoãina). V rámci tûchto zón a aglomerací probûhlo v roce 2004 hodnocení kvality ovzdu‰í. V˘sledek tohoto hodnocení je zvefiejnûn ve Vûstníku MÎP, 2005. Hodnocení kvality za rok 2004 a roky pfiedchozí bylo provedeno na základû dat âHMÚ. Rok 2004 je povinnû v˘chozím rokem pro aktualizaci programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í na úrovni v‰ech zón a aglomerací. Tato aktualizace musí b˘t provedena do 30. ãervna 2006. Novela zákona o ochranû ovzdu‰í (ã. 385/2005 Sb.) upravuje novû oblast fiízení kvality ovzdu‰í a povinnosti orgánÛ ochrany ovzdu‰í. Definuje zóny a aglomerace na území âR, na jejichÏ úrovni má b˘t nadále fiízena kvalita ovzdu‰í. Podle tohoto zákona, § 7, Zvlá‰tní ochrana ovzdu‰í, platí, Ïe: • •

•

Oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je pfiekroãena hodnota imisního limitu u jedné nebo více zneãi‰Èujících látek (1). Zónou je území vymezené ministerstvem pro úãely sledování a fiízení kvality ovzdu‰í; aglomerací je sídelní seskupení, na nûmÏ Ïije nejménû 350 000 obyvatel, vymezené ministerstvem pro úãely sledování a fiízení kvality ovzdu‰í (2). V zónách ãi aglomeracích, na jejichÏ území se nenacházejí oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, zajistí orgány ochrany ovzdu‰í udrÏení koncentrací zneãi‰Èujících látek pod hodnotami imisních limitÛ (3).

Dle § 7 odstavce 6 v zónách a aglomeracích vypracují krajské úfiady a obecní úfiady obcí s poãtem obyvatel nad 350 000 programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í pro zneãi‰Èující látky, u kter˘ch na jejich území do‰lo v pfiedchozím kalendáfiním roce k pfiekroãení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena. Úãelem programu je plnûní limitních hodnot ve lhÛtách stanoven˘ch provádûcím právním pfiedpisem. Rozsah programu je uveden v pfiíloze ã. 3 k tomuto zákonu. Ve Stfiedoãeském kraji pfietrvávají lokální problémy: • s pfiekraãováním imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 – zneãi‰Èující látka TZL (jako PM10) pfiekroãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mikrogramÛ/m3) v 1539 referenãních bodech. Pfiekraãování bylo potvrzeno i v˘sledky mûfiení imisí na mûfiících stanicích AIM. Zneãi‰tûní postihuje 1,5 % území Stfiedoãeského kraje. Dominantní podíl na imisním zatíÏení TZL má druhotná pra‰nost, ke zvy‰ování pra‰nosti dochází rovnûÏ spalováním tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích, zejména pfii nízkém provûtrávání vlivem napfi. inverzních situací, pfii polních a stavebních pracích (zejména zakládání staveb), dále vlivem dÛlní a skládkové ãinnosti. K pfiekroãení imisního limitu, platného k roku 2005 pro 24-hodinové prÛmûrné koncentrace, dochází u této ‰kodliviny na cca 1,5 % území Stfiedoãeského kraje a to vãetnû ãetnosti pfiekroãení, u prÛmûrn˘ch roãních koncentrací je imisní limit pfiekraãován na 0,2 % území Stfiedoãeského kraje. • NO2 – na základû vlastního modelování (Generální rozptylová studie Stfiedoãeského kraje, vypracovaná z dat roku 2004 v roce 2005) je na území kraje lokálnû pfiekraãována hodnota maximální hodinové koncentrace vãetnû ãetnosti pfiekroãení. • Stejnû jako v celé âeské republice jsou plo‰nû pfiekraãovány cílové imisní limity pro ozón. • Nad horní mezí pro posuzování se pohybují dle modelového hodnocení kvality ovzdu‰í koncentrace látek: polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), benzen, benzo(a)pyren, oxid dusiãit˘ a oxidy dusíku, nikl a arsen. PrÛmûrné denní koncentrace oxidu sifiiãitého ukazují místní pfiekroãení limitních hodnot, nikoliv ãetnosti. (7) Krajské úfiady a obecní úfiady obcí s poãtem obyvatel nad 350 000 aktualizují programy v tfiílet˘ch intervalech nebo do 18 mûsícÛ od konce kalendáfiního roku, v nûmÏ dojde na území zóny ãi aglomerace k pfiekroãení imis-

Strana 525


âástka 6/2007

ního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena, u zneãi‰Èující látky, která není v programu pfiíslu‰né zóny ãi aglomerace zahrnuta. Souãasnû s aktualizací informují ministerstvo o stavu provádûní opatfiení, která byla programem ke zlep‰ení kvality navrÏena, a zasílají ministerstvu kopii aktualizované verze programu. Informace o programech ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í musí b˘t uvedeny na úfiedních deskách pfiíslu‰ného úfiadu spolu s oznámením, kde do nich lze nahlédnout, a programy musí b˘t zvefiejnûny v elektronické podobû ve vefiejnû pfiístupném informaãním systému. (8) Souãástí programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í je programov˘ dodatek. Struktura programového dodatku odpovídá zvlá‰tnímu pfiedpisu. Krajsk˘ a obecní úfiad zahrne do programového dodatku pouze vlastní prioritní opatfiení a projekty nebo opatfiení a projekty vze‰lé z místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, které jsou v rámci místního programu urãeny jako rozhodující pro kvalitu ovzdu‰í. (9) Z programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í podle odstavce 6 se vychází pfii v˘konu vefiejné správy na krajské a místní úrovni, zejména pfii územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich zmûn a pfii posuzování vlivÛ staveb nebo technologií na Ïivotní prostfiedí podle zvlá‰tního právního pfiedpisu. (11) Pro oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í vypracují krajské úfiady a obecní úfiady obcí s poãtem obyvatel nad 350 000 akãní plány obsahující pfiehled krátkodob˘ch opatfiení. K realizaci opatfiení uveden˘ch v akãních plánech bude docházet pfii splnûní podmínek uveden˘ch v provádûcím právním pfiedpisu. Program se pln˘m názvem naz˘vá Integrovan˘ program zlep‰ení kvality ovzdu‰í pro suspendované ãástice frakce PM10, oxid dusiãit˘ a tûkavé organické látky Stfiedoãeského kraje, dále jen „Program“. PoÏadavky na kvalitu ovzdu‰í Kromû vlastního zákona o ochranû ovzdu‰í byly novelizovány také provádûcí pfiedpisy k tomuto zákonu v oblasti fiízení kvality ovzdu‰í – v oblasti posuzování kvality ovzdu‰í. Novela Nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb., kterou se stanoví imisní limity a podmínky a zpÛsob sledování, posuzování, hodnocení a fiízení kvality ovzdu‰í, ve znûní nafiízení vlády ã. 60/2004 Sb., stanovuje – namísto imisních limitÛ – cílov˘ imisní limit (koncentrace zneãi‰Èující látky ve vnûj‰ím ovzdu‰í stanovená za úãelem odstranûní, zabránûní nebo omezení ‰kodliv˘ch úãinkÛ na lidské zdraví a na Ïivotní prostfiedí celkovû, které je tfieba dosáhnout, pokud je to moÏné, ve stanovené dobû) pro vybrané ‰kodliviny v ovzdu‰í. Novû nastavené limitní hodnoty, vÛãi kter˘m byla posuzována kvalita ovzdu‰í ve Stfiedoãeském kraji, jsou uvedeny v následujících vybran˘ch tabulkách novely vládního nafiízení: Tabulka 1: Imisní limity vybran˘ch zneãi‰Èujících látek Zneãi‰Èující látka

Doba prÛmûrování

Oxid sifiiãit˘ Oxid sifiiãit˘ Oxid dusiãit˘ Oxid dusiãit˘ Oxid uhelnat˘

1 hodina 24 hodin 1 hodina 1 rok Maximální denní osmihodinov˘ klouzav˘ prÛmûr1)

Suspendované ãástice PM10 Suspendované ãástice PM10 Benzen Olovo

Hodnota imisního limitu / maximální povolen˘ poãet jejího pfiekroãení za rok 350 mg.m–3 / 24 125 mg.m–3 / 3 200 mg.m–3 / 18 40 mg.m–3

Datum, do nûhoÏ musí b˘t limit dosaÏen – – 1. 1. 2010 1. 1. 2010

10 mg.m–3

–

24 hodin

50 mg.m–3 / 35

–

1 rok

40 mg.m–3

–

1 rok 1 rok

5 mg.m–3 0,5 mg.m–3

1. 1. 2010 –

Poznámka: Osmihodinov˘ prÛmûr je pfiipsán dni, ve kterém konãí.

âástka 6/2007


Strana 526

Tabulka 2: Meze tolerance vybran˘ch zneãi‰Èujících látek Zneãi‰Èující látka Oxid dusiãit˘ Oxid dusiãit˘ Benzen

Doba prÛmûrování 1 hodina 1 rok 1 rok

2005

2006

2007

2008

2009

50 mg.m–3 10 mg.m–3 15 mg.m–3

40 mg.m–3 18 mg.m–3 14 mg.m–3

30 mg.m–3 16 mg.m–3 13 mg.m–3

20 mg.m3 14 mg.m–3 12 mg.m–3

10 mg.m–3 12 mg.m–3 11 mg.m–3

Tabulka 3: Cílové imisní limity vybran˘ch zneãi‰Èujících látek vyhlá‰ené pro ochranu zdraví lidí1) Zneãi‰Èující látka Arsen Kadmium Nikl Benzo(a)pyren

Doba prÛmûrování 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok

Hodnota cílového imisního limitu2) 6 ng.m–3 5 ng.m–3 20 ng.m–3 1 ng.m–3

Datum splnûní limitu 31. 12. 2012 31. 12. 2012 31. 12. 2012 31. 12. 2012

Poznámky: 1) K dosaÏení cílov˘ch imisních limitÛ jsou pfiijímána ve‰kerá opatfiení, která nepfiiná‰ejí nepfiimûfiené náklady a nepovedou k odstavení zdrojÛ. 2) Pro celkov˘ obsah v suspendovan˘ch ãásticích velikostní frakce PM10 Kromû prahov˘ch hodnot pro ochranu zdraví lidí, jsou vyhlá‰eny také imisní limity pro ochranu ekosystémÛ a vegetace a to pro látky SO2, NOx a dlouhodobé imisní cíle pro ozón. Osnova Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Osnova Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í respektuje Pfiílohu ã. 3 zákona, která byla aktualizována a její obsah je dle novely zákona následující: a)

Místo pfiekroãení limitních hodnot, • vymezení zóny, popis regionu, a dal‰í údaje, • lokace pfiípadn˘ch mûst (mapa), • mûfiicí stanice (mapa, geografické soufiadnice).

b)

V‰eobecné informace, • typ zóny (mûsto, prÛmyslová nebo zemûdûlská oblast) • odhad rozlohy zneãi‰tûn˘ch oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, • pfiíslu‰né klimatické údaje, • pfiíslu‰né topografické údaje, • informace o charakteru cílÛ vyÏadujících v dané lokalitû ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy, atd.).

c)

Odpovûdné orgány • jména a adresy osob odpovûdn˘ch za vypracování a provádûní programu

d)

Druh posouzení zneãi‰tûní ovzdu‰í • koncentrace zneãi‰Èujících látek zji‰tûné v pfiedchozích letech, • aktuální koncentrace zneãi‰Èujících látek, • prostfiedky pouÏité ke zji‰Èování koncentrací zneãi‰Èujících látek.

e)

PÛvod zneãi‰tûní ovzdu‰í • v˘ãet hlavních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í doplnûn˘ jejich geografick˘m vyznaãením, • celkové mnoÏství emisí v oblasti (t/rok), • informace o zneãi‰tûní dálkovû pfiená‰eném z okolních oblastí.

Strana 527


âástka 6/2007

f)

Anal˘za situace • podrobnosti o faktorech pÛsobících zv˘‰ené zneãi‰tûní ovzdu‰í, • podrobnosti o moÏn˘ch nápravn˘ch opatfieních.

g)

Podrobnosti o opatfieních ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í pfiijat˘ch pfied zpracováním programu • opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónû, • hodnocení úãinnosti uveden˘ch opatfiení.

h)

Podrobnosti o nov˘ch opatfieních ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í • seznam a popis navrhovan˘ch opatfiení nebo projektÛ, která jsou souãástí programu, • ãasov˘ plán implementace opatfiení, • odhad plánovaného zlep‰ení kvality ovzdu‰í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaÏení tûchto cílÛ, • popis opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zam˘‰len˘ch v dlouhodobém ãasovém horizontu.

i)

Seznam relevantních dokumentÛ a dal‰ích zdrojÛ informací

j)

Pfiíloha podle Rozhodnutí komise 2004/224/ES

k)

Programov˘ dodatek podle ãl. 18 odstavec 3 nafiízení rady ES 1260/99 o obecn˘ch ustanoveních o strukturálních fondech.

A. MÍSTO P¤EKROâENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.1 Zóna Stfiedoãesk˘ kraj Zóna Stfiedoãesk˘ kraj je totoÏná se správním obvodem Stfiedoãeského kraje. Sídlem krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje je Praha (která leÏí mimo správní obvod kraje). Kód území dle EUROSTAT: CZ020. Rozloha: 11 014 km2, poãet obyvatel: 1 122 473, hustota obyvatel: 100,9 obyvatel/km2. Poloha Stfiedoãeského kraje v˘znamnû ovlivÀuje jeho ekonomickou situaci. Úzká vazba s metropolí státu a hustá dopravní síÈ ãiní polohu kraje mimofiádnû v˘hodnou. Naopak urãitá nevyváÏenost vztahu Prahy – metropole a stfiedních âech – periferie Prahy – je pro kraj nev˘hodou. Tato skuteãnost, stejnû jako absence krajského mûsta jako správního centra regionu, do urãité míry limitují rozvoj kraje.

A.2 Správní ãlenûní a lokace mûst Nejvût‰ími mûsty zóny Stfiedoãesk˘ kraj jsou: Kladno (71 132 obyvatel), Mladá Boleslav (44 255 obyvatel), Pfiíbram (35 251 obyvatel), Kolín (29 690 obyvatel), Kutná Hora (21 280 obyvatel), Mûlník (19 271 obyvatel), Kralupy nad Vltavou (17 506 obyvatel), Beroun (17 459 obyvatel), Rakovník (16 473 obyvatel), Neratovice (16 427 obyvatel), Bene‰ov (16 257 obyvatel), Brand˘s nad Labem–Stará Boleslav (15 298 obyvatel), Slan˘ (15 237 obyvatel), Nymburk (14 373 obyvatel), Podûbrady (13 128 obyvatel), Vla‰im (12 171 obyvatel) a âelákovice (10 125 obyvatel).

âástka 6/2007


Strana 528

Obrázek 1: Stfiedoãesk˘ kraj podle obcí s povûfien˘ obecním úfiadem

Na území zóny Stfiedoãesk˘ kraj je celkem 1 148 obcí, z nichÏ 75 má statut mûsta. Cca 90 % obcí spadá do kategorie do 2000 obyvatel. 26 obcí spadá do kategorie obcí s roz‰ífienou pÛsobností a 56 obcí do kategorie obcí s povûfien˘m obecním úfiadem.

A.3 Chránûná krajinná území na území Stfiedoãeského kraje V souãasné dobû na území kraje leÏí, nebo alespoÀ ãásteãnû zasahuje, 5 chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí, 30 chránûn˘ch území národní kategorie a dal‰ích 190 chránûn˘ch pfiírodních památek a rezervací. Plo‰né zastoupení chránûn˘ch oblastí v jednotliv˘ch okresech zachycuje tabulka 4 Tabulka 4: Chránûná krajinná území, Stfiedoãesk˘ kraj Chránûné krajinné oblasti1) Stfiedoãesk˘ kraj Bene‰ov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mûlník

87 504,3 4 029,2 26 371,2 4 724,3 – – 13 113,0

národní pfiírodní památka 124,4 – 77,0 2,2 2,9 2,4 1,2

Maloplo‰ná chránûná území národní pfiírodní pfiírodní památka pfiírodní rezervace rezervace 5 546,1 971,4 5 701,1 30,3 33,4 267,6 2 243,8 48,5 191,8 77,4 105,9 73,9 668,3 19,0 280,2 – 254,2 57,7 5,7 30,6 2 449,4

Strana 529


Chránûné krajinné oblasti1) Mladá Boleslav Nymburk Praha-v˘chod Praha-západ Pfiíbram Rakovník 1)

4 499,1 – – 2 767,5 – 31 999,8

národní pfiírodní památka 7,9 1,0 – 29,8 – –

âástka 6/2007

Maloplo‰ná chránûná území národní pfiírodní pfiírodní památka pfiírodní rezervace rezervace – 54,3 915,0 1 956,2 44,1 274,4 38,8 26,7 177,6 – 137,7 334,9 64,3 85,3 205,7 461,2 131,7 472,8

Údaje odvozeny z map podle GIS, mohou se mírnû li‰it od jinde publikovan˘ch.

Velkoplo‰ná chránûná území jsou ve Stfiedoãeském kraji pfiedstavována pouze chránûn˘mi krajinn˘mi oblastmi. Jsou to: Blaník, nejmen‰í chránûná krajinná oblast v âesku (40 km2), âesk˘ Kras, âesk˘ ráj, Kokofiínsko a Kfiivoklátsko. Celková plocha CHKO nacházejících se uvnitfi kraje ãiní pfies 87 500 ha, coÏ odpovídá 7,9 % rozlohy kraje. Pro srovnání podíl CHKO na rozloze celé âR ãiní 13,2 % rozlohy státu (10 401 km2).

A.4 Mûfiící stanice na území Stfiedoãeského kraje Zákonná povinnost zaji‰Èovat pfiimûfienou síÈ monitorovacích stanic je svûfiena Ministerstvu Ïivotního prostfiedí (MÎP), které touto ãinností spolu s informováním vefiejnosti povûfiilo âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav (âHMÚ). SíÈ monitorovacích stanic byla zejména v minulém a v leto‰ním roce restrukturalizována dle poÏadavkÛ EU – ze 38 mûfiících stanic provozovan˘ch v roce 2003 (16 âHMÚ a 15 Hygienická sluÏba) byl v roce 2004 poãet stanic imisního monitoringu zredukován na 19, z toho 10 âHMÚ a 6 Zdravotní ústav. V souãasnosti dle sdûlení zástupcÛ âHMÚ není moÏné jiÏ zvy‰ovat poãet mûfiících stanic z dÛvodu naprostého vyãerpání financí. Obrázek 2: Umístûní stanic imisního monitoringu v Zónû Stfiedoãesk˘ kraj

Celkov˘ rozsah mûfien˘ch ‰kodlivin, typ stanice a typ mûfiení v roce 2004 uvádí následující pfiehled âHMÚ:

âástka 6/2007


Strana 530

Tabulka 5: Typy stanic a mûfiící programy, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004 âíslo Kód 467 SBNSK 1140 SBERA 1454 SKLMA 1534 SKLMP 1544 SKLMO 1455 SKLSA 471 SKLRK 472 SKLDK 1191 SKOAK 1494 SKUHM 1469 SZSAM 465 SMEZK 1437 SMBOA 1058 SKHLM 1337 SROZM 1106 SONRA 1492 SBRLM 1150 SREVM 1493 SSDLM 1508 SPRIA 463 SPROK

Lokalita Bene‰ov–Spofiilov Beroun

Kladno–stfied mûsta

Typ Kombinované mûfiení Automatizovan˘ mûfiící program


Tfiída

Provozovatel

B/U/R

ZÚ

T/U/RCI

âHMÚ

B/U/R

âHMÚ

Zneãi‰Èující látky As, Cr, Ni, Pb, Cd, Mn, NO2, PM10 SO2, PM10, NO2, PM25, NO, CO, NOx SO2, PM10, NO2, PM25, NO, O3, CO, NOx, benzen, PAH, As, Cd, Cu, Mn, Ni, Pb, PM10 SO2, PM10, NO2, NO, CO, NOx As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, Zn, PM10 As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, Zn, PM10 SO2, PM10, NO2, NO, CO, NOx, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb

Automatizovan˘ mûfiící program Kombinované mûfiení Kombinované mûfiení

B/U/R

âHMÚ

B/S/R

ZÚ

B/S/I

ZÚ

Kolín-SAZ

Kombinované mûfiení

B/U/R

ZÚ

Kutná Hora


B/S/R

âHMÚ

NO2

Zruã nad Sázavou


B/R/N-NCI

Ekotoxa

NOx

T/U/Z

ZÚ

B/U/R

âHMÚ

Kladno-·vermov Kladno-Rozdûlov Kladno-Dubí

Mûlník Mladá Boleslav

Kombinované mûfiení Automatizovan˘ mûfiící program

PM10, NO2, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb SO2, PM10, NO2, PM25, NO, O3, NOx

Kostelní Hlavno


B/R/A-REG

Ekotoxa

NOx

RoÏìalovice


B/R/A-NCI

âHMÚ

SO2, PM10, NO2

Ondfiejov


B/R/N-REG

âHMÚ

SO2, NO2, NO, O3, NOx

Brand˘s nad Labem


B/S/R

âHMÚ

SO2, PM10, NO2

¤evnice


B/R/N-NCI

Ekotoxa

SO2, NOx

Sedlãany


B/S/RN

âHMÚ

SO2, PM10, NO2

T/U/R

âHMÚ

B/U/NR

ZÚ

Pfiíbram Pfiíbram-OÚNZ

Automatizovan˘ mûfiící program Kombinované mûfiení

Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích âR, MÎP, listopad 2005

SO2, NO2, NO, NOx, PM10 PM10, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb

Strana 531


âástka 6/2007

Dal‰ími provozovateli monitorovacích stanic ovzdu‰í byli v roce 2004: • • • •

Zdravotní ústav (Krajské hygienické stanice), které mají v‰ak vût‰inou jiné zamûfiení, a to sledovat vlivy prostfiedí na zdraví obyvatel. Ekotoxa (pfiedpokládá se zru‰ení v‰ech tfií stanic) samotní zneãi‰Èovatelé, jako âEZ, a. s., KAUâUK, a. s., SPOLANA a. s., ktefií tuto povinnost nemají dánu zákonem a v souãasnosti ãasto tyto stanice ru‰í. Magistráty nebo mûstské úfiady – Kladno, Mladá Boleslav.

V roce 2005 zÛstala díky sponzoringu v provozu mûfiící stanice v Mladé Boleslavi (·KODA Mladá Boleslav). Byl v‰ak zru‰en monitoring (2 stanice) v lokalitû Mûlník (provozovan˘ âEZ, a. s.). Stfiedoãesk˘ kraj pfiispívá na monitoring v lokalitách Kladna a Berouna. Vzhledem k tomu, Ïe se situace se zneãi‰tûním ovzdu‰í v kraji nelep‰í, naopak zejména z dÛvodu opûtovného nárÛstu prÛmyslu a hlavnû dopravy dochází ke zvy‰ování emisí, je Ïádoucí sledovat stav ovzdu‰í – monitorovat imisní zneãi‰tûní. V posledních letech v‰ak dochází k opaãnému trendu.

B. V·EOBECNÉ INFORMACE B.1 Typ zóny Zóna Stfiedoãesk˘ kraj je velmi specifická jednak svou velikostí (pfiedstavuje cca jednu sedminu území âeské republiky), jednak z dÛvodu vztahu k Praze, která se nachází v jejím geometrickém stfiedu, ale není souãástí jejího správního obvodu. Stfiedoãesk˘ kraj nemá metropoli, nejvût‰í mûsto (Kladno) ãítá cca 71 tisíc obyvatel. Kraj je prÛmyslovû-zemûdûlsk˘ s v˘razn˘m zastoupením energetiky, automobilového, chemického i potravináfiského prÛmyslu a s pfievahou rostlinné zemûdûlské v˘roby. Území kraje je velmi silnû dopravnû zatíÏeno protoÏe pfies nûj vedou v‰echny silnû frekventované pozemní komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R4, R6 a R10). Dálnice D1 na v˘jezdu z Prahy je s roãním prÛmûrem 61 600 vozidel dennû nejfrekventovanûj‰í silniãní komunikací v âR. Na území kraje není Ïádn˘ národní park, velkoplo‰ná chránûná území zaujímají 7,9 % celkového území.

B.2 Klimatické údaje Podnebí patfií k atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. PrÛmûrná roãní teplota kolísá mezi 3 aÏ 10 stupni Celsia s tím, Ïe území bezprostfiednû hraniãící s Prahou mohou b˘t aÏ o 1 stupeÀ teplej‰í, neÏ by odpovídalo geografické poloze. Atmosférické sráÏky jsou v˘raznû promûnlivé.

B.3 Topografické údaje Zóna Stfiedoãesk˘ kraj se nachází v centrální ãásti âeské kotliny. Velmi zjednodu‰enû ji lze charakterizovat jako „deformovan˘“ kruh, obklopující Hlavní mûsto Prahu s prÛmûrn˘m polomûrem cca 60 km (nejvût‰í vzdálenost hranice kraje od Prahy je cca 100 km, nejmen‰í vzdálenost pak cca 20 km). Zemûdûlská pÛda ãiní 61 % území (pfiiãemÏ stupeÀ zornûní 84 % je v˘raznû nadprÛmûrn˘), lesní pÛda pak 32 % území. Severov˘chodní ãást zóny má charakter níÏiny s pfieváÏnû zemûdûlskou pÛdou doplnûnou listnat˘mi a borov˘mi lesy, jihozápadní ãást zóny má charakter vrchoviny se smrkov˘mi a smí‰en˘mi lesy. Nejvy‰‰í bod je vrch Tok v Brdské pahorkatinû (836 m n. m.), nejniÏ‰í bod hladina fieky Labe u Dolních Befikovic na Mûlnicku (153,1 m n. m.). Zemûpisné soufiadnice zóny jsou následující: • • • •

nejsevernûj‰í bod – zem. ‰ífika: 50°37¢, zem. délka: 14°55¢ (okolí obce StráÏi‰tû); nejjiÏnûj‰í bod – zem. ‰ífika: 49°30¢, zem. délka: 14°38¢ (okolí obce Mezno); nejzápadnûj‰í bod – zem. ‰ífika: 50°03¢, zem. délka: 13°24¢ (okolí obce Krty); nejv˘chodnûj‰í bod – zem. ‰ífika: 49°58¢, zem. délka: 15°31¢ (okolí obce Semtû‰).

âástka 6/2007


Strana 532

B.4 Odhad rozlohy zneãi‰tûn˘ch oblastí B.4.1 Pfiekroãení limitních hodnot pro ochranu zdraví Odhad rozloÏení zneãi‰tûn˘ch oblastí a velikost exponované skupiny byly uvedeny jednak v dotazníku MÎP, vyplÀovaném pro Evropskou komisi (Questionnaire 2004-461-EC), ve Sdûlení Odboru ochrany ovzdu‰í ke kvalitû ovzdu‰í a k vymezení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v roce 2004 a ve Zprávû o zónách a aglomeracích v âeské republice Ministerstva Ïivotního prostfiedí, která vychází z údajÛ âHMÚ pro rok 2004. Vymezené oblasti se hor‰enou kvalitou ovzdu‰í v roce 2004 ukazuje následující obrázek: Obrázek 3: Vymezení oblastí s pfiekroãen˘mi hodnotami imisního limitu (IL) pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice frakce PM10 (pra‰n˘ aerosol), rok 2004

Zdroj: Sdûlení odboru ochrany ovzdu‰í MÎP o hodnocení kvality ovzdu‰í – vymezení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, na základû dat za rok 2004 V uveden˘ch lokalitách dochází k pfiekraãování jiÏ platného imisního limitu (IL) pro ochranu lidského zdraví pro 24-hodinové koncentrace suspendovan˘ch ãástic frakce PM10 (pra‰n˘ aerosol), a to vãetnû ãetnosti pfiekroãení. Limit je stanoven na úrovni 50 mg.m–3 s povolenou ãetností pfiekroãení 35 dní. Na ãásti tûchto území dochází také k pfiekroãení prÛmûrn˘ch roãních koncentrací pro suspendované ãástice frakce PM10, stanoveného na úroveÀ 40 mg.m–3. Z obrázku je patrné, Ïe OZKO tvofií, s v˘jimkou „pfiíhraniãních“ oblastí Prahy, 4 zfietelnûji oddûlené celky: Kladno a okolí, Mûlník a okolí, Mladá Boleslav a okolí a Beroun a okolí. Celková v˘mûra OZKO ãiní cca 167 km2 (1,5 % celkového území zóny). Nejvût‰í souvislá oblast s pfiekroãen˘mi imisními limity je v oblasti Kladno–Slan˘ (cca 85 km2) a Beroun (cca 44 km2). Rozloha oblastí s pfiekroãen˘mi limitními hodnotami je také roãnû hlá‰ena Evropské komisi – v˘bûr z tohoto hlá‰ení uvádí následující tabulka:

Strana 533


âástka 6/2007

Tabulka 6: Rozloha oblastí s pfiekroãen˘mi limitními hodnotami pro PM10 v roce 2004 (v % plochy území) Kód zóny

CZ020

Pfiekroãení limitních hodnot u 24-hod. prÛmûrn˘ch koncentrací PM10 (% plochy území) >IL + MOT £IL + MOT; £IL >IL 0,718 0,749 98,533

Pfiekroãení limitních hodnot u prÛmûrn˘ch roãních koncentrací PM10 (% plochy území) >IL+ MOT £IL + MOT; £IL >IL 0,100 0,054 99,846

Zdroj: Questionnaire 2004-461-EC-CzechRep2004, MÎP Vysvûtlivky: IL – imisní limit, MOT – mez tolerance (pro rok 2004) Tabulka 7: Rozloha oblastí s pfiekroãen˘mi limitními hodnotami pro ozón v roce 2004 (v % plochy území) Pfiekroãení cílového limitu a dlouhodob˘ch imisních cílÛ pro ozón (Smûrnice 2002/3/EC, Annex I) Prahové hodnoty pro ochranu zdraví Prahové hodnoty pro ochranu vegetace Kód zóny >TV £TV; >LTO £LTO >TV £TV; >LTO £LTO CZ020 99,873 0,127 83,226 16,774 0,000 Cílov˘ imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro ozón je pfiekroãen na ve‰kerém území zóny Stfiedoãesk˘ kraj s v˘jimkou necel˘ch 2 % území správního obvodu ORP Mladá Boleslav. Ve Sdûlení Odboru ochrany ovzdu‰í je indikováno také pfiekraãování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (1 ng/m3). Hodnoty imisního zatíÏení, vypoãtené v rámci zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje na základû dat z roku 2004, se pohybují v rozmezí 0,008 aÏ 0,991 nanogramu/m3. Dolní mez pro posuzování je pfiekroãena v 426 referenãních bodech, horní mez je pfiekroãena v 102 referenãních bodech, pfiekroãení cílového imisního limitu prozatím zji‰tûno nebylo. Proto také nebyla tato látka zahrnuta mezi cílové/ prioritní ‰kodliviny aktualizovaného Programu. Nejvy‰‰í imisní zatíÏení zneãi‰Èující látkou benzo(a)pyren bylo zji‰tûno v okolí dálnice D1 (poblíÏ praÏské aglomerace).

B.4.2 Pfiekroãení limitních hodnot pro ochranu ekosystémÛ a vegetace Hodnocení kvality ovzdu‰í bylo jak se strany âHMÚ tak Stfiedoãesk˘m krajem provedeno také ve vztahu ke chránûn˘m krajinn˘m oblastem, u kter˘ch je hodnoceno dodrÏování imisních limitÛ na ochranu ekosystémÛ a vegetace. V následující tabulce jsou vedeny hodnocené zneãi‰Èující látky a plocha zasaÏeného území jejich zv˘‰en˘mi koncentracemi. Tabulka 8: Pfiekroãení limitní hodnoty pro ochranu ekosystémÛ a vegetace (v % území), Stfiedoãesk˘ kraj, 2004 Procentní podíl CHUEV1) z celkové plochy zóny 7,9

CHUEV

mimo NP a CHKO Blaník âesk˘ kras âesk˘ ráj Kokofiínsko Kfiivoklátsko

Podíl plochy konkrétní CHKO nebo NP z CHUEV 1,5 4,6 14,7 3,0 15,0 61,2

SO2 Zimní prÛmûr >20 mg.m–3 – – – – – – –

NOx Roãní prÛmûr >30 mg.m–3 3,0 – – 18,5 – – 0,5

O3 AOT 40 >18 000 mg.m–3 h 83,2 100,0 100,0 65,5 69,6 98,4 82,7

Souhrn

84,0 100,0 100,0 69,6 69,6 98,4 83,1

Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích v âeské republice Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, listopad 2005 Z vyhodnocení vypl˘vá, Ïe CHKO Blaník a z velké ãásti CHKO âesk˘ ráj mají problém s cílov˘m imisním limitem pro ozón zatímco CHKO âesk˘ kras má drobnûj‰í problém s imisním limitem pro oxidy dusíku.

âástka 6/2007


Strana 534

Obrázek 4: Vyznaãení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í vzhledem k limitÛm pro SO2 a NOx pro ochranu ekosystémÛ/vegetace, 2004

Zdroj: Programov˘ dodatek k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, 2005

B.4.3 Porovnání Stfiedoãeského kraje s ostatními zónami a aglomeracemi V následující tabulce je uvedena v % území rozloha oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na území v‰ech zón a aglomerací (aglomeracemi je hl.m. Praha, Brno a Moravskoslezsk˘ kraj).

Strana 535


âástka 6/2007

PM10 roãní prÛmûr > 40 mg.m–3

Benzen roãní prÛmûr > 5 mg.m–3

CO max. denní 8h klouzav˘ prÛmûr > 10 000 mg.m–3

Souhrn

B(a)P roãní prÛmûr > 1 ng.m–3

Cd roãní prÛmûr > 5 ng.m–3

Hlavní mûsto Praha Stfiedoãesk˘ kraj Jihoãesk˘ kraj PlzeÀsk˘ kraj Karlovarsk˘ kraj Ústeck˘ kraj Libereck˘ kraj Královéhradeck˘ kraj Pardubick˘ kraj Vysoãina Brno Jihomoravsk˘ kraj Olomouck˘ kraj Zlínsk˘ kraj Moravskoslezsk˘ kraj

PM10 36. nejvy‰‰í 24h prÛmûr > 50 mg.m–3 > 35¥/rok

Zóna/Aglomerace

NO2 roãní prÛmûr > 40 mg.m–3

Tabulka 9: Porovnání situace v kvalitû ovzdu‰í zóny Stfiedoãeského kraje a ostatních zón, 2004

6,4 – – – – – – – – – – – – – –

26,4 1,5 0,2 0,3 0,1 9,9 0,4 0,1 – – 10,0 0,4 6,5 5,8 22,1

7,5 0,2 – – – 0,7 – – – – – – 0,2 – 12,7

– – – – – – – – – – – – – – 2,0

1,0 – – – – – – – – – – – – – –

28,0 1,5 0,2 0,3 0,1 10,0 0,4 0,1 – – 10,0 0,4 6,5 5,8 22,5

62,3 0,3 – 0,9 – 1,6 – 1,3 – – – – – – 26,2

– – – – – – 1,5 – – – – – – – –

Zdroj: Sdûlení MÎP (âHMÚ)

B.5 Informace o charakteru cílÛ ve zlep‰ení kvality ovzdu‰í B.5.1 Oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í V nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb. jsou uvedeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí a ochranu ekosystémÛ. MÎP na základû mûfiení a systému modelování kaÏdoroãnû vyhla‰uje oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í (OZKO) tam, kde dochází k pfiekraãování imisních limitÛ. Lokality jako Kladno, Beroun, Mûlník, Mladá Boleslav jsou pravidelnû v OZKO. Zejména oblast Kladna se fiadí mezi nejvíce zneãi‰tûné na území âR. Kromû v˘‰e citovan˘ch oblastí je indikováno zhor‰ení situace a pfiekraãování limitÛ v lokalitách: Kolín, Brand˘s nad Labem, Pfiíbram, Bene‰ov – viz v˘sledky Generální rozptylové studie. Na základû posouzení imisní situace za rok 2004 – mûfiení i doplÀkové modelování v˘sledkÛ mûfiení âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem – jsou OZKO vyhlá‰ena na území správních obvodÛ 14 prioritních mûst a obcí se stavebním úfiadem s tím, Ïe v˘znamnûj‰í rozloha oblastí je odhadována v pfiípadû lokalit Kladna, Slaného, Mladé Boleslavi a Berouna. Meze tolerance pro imisní limity pro suspendované ãástice (údaje v závorkách) byly pfiekroãeny na území 7 správních obvodÛ, dle odhadu v˘znamnûji pouze v pfiípadû Kladna a Kosmonos. Obce, na jejichÏ území je vyhlá‰ena oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í Sdûlením Odboru ochrany ovzdu‰í Ministerstva Ïivotního prostfiedí na základû údajÛ âHMÚ, uvádí následující tabulka spolu s poãtem obyvatel a dal‰ími srovnávacími údaji (mûrné emise PM10 apod.)

âástka 6/2007


Strana 536

Tabulka 10: Vymezení OZKO, Stfiedoãesk˘ kraj, rok 2004 (v km2 plochy území, v závorkách je plocha pfiekroãeného imisního limitu zv˘‰ená o mez tolerance)

Stavební úfiad

PM10 roãní

PM10 denní

CO

Celkem

Magistrát mûsta Kladna Magistrát mûsta Mladá Boleslav Mûstsk˘ úfiad Beroun Mûstsk˘ úfiad Slan˘ Mûstsk˘ úfiad Mûlník Obecní úfiad KrálÛv DvÛr Mûstsk˘ úfiad Pfiíbram Mûstsk˘ úfiad Kosmonosy Mûstsk˘ úfiad Stochov Obecní úfiad Jesenice Mûstsk˘ úfiad âerno‰ice Mûstsk˘ úfiad Rudná Mûstsk˘ úfiad Unho‰È Mûstsk˘ úfiad Dobrovice Celkem

3,3 (3,3) 1,4 (1,1) – – 1,6 – – – – – – – – – 0,2

26,0 (21,6) 4,6 (1,9) 17,3 (3,6) 10,3 (5,4) – 3,6 0,7 19,9 (19,7) 11,0 (4,2) 10,3 2,6 (0,2) 1,3 0,6 0,4 1,5

– – – – – – – – – – 0,2 – – – –

26,0 (21,6) 5,0 (3,0) 17,3 (3,6) 10,3 (5,4) 1,6 3,6 0,7 19,9 (19,7) 11,0 (4,2 10,3 2,6 (0,2) 1,3 0,6 0,4 1,5

Poãet obyvatel v OZKO 60 266 19 669 17 930 4 679 3 682 1 334 1 024 935 517 321 172 163 62 – 110 754

Rozloha OZKO (km2) 62,7 13,8 38,4 18,8 5,0 5,6 1,0 2,8 3,3 13,7 1,2 0,8 0,2 – 167,3

Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích v âeské republice Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, listopad 2005 Poznámka: Poãet obyvatel je souãtem odhadÛ poãtu obyvatel Ïijících v OZKO na území mûst a obcí spadajících do správního obvodu pfiíslu‰né obce se stavebním úfiadem. Údaj v závorce uvádí procenta území, na kterém byla pfiekroãena i mez tolerance. V roce 2004 Ïilo na území, oznaãeném jako oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í cca 110 tisíc obyvatel, coÏ je cca 10 % obyvatel zóny, v roce 2003 Ïilo v OZKO témûfi 266 tisíc obyvatel, coÏ bylo cca 24 % v‰ech obyvatel zóny. Celková v˘mûra OZKO ãinila v roce 2003 1090 km2 (9,9 % území) a v roce 2004 167 km2 (1,5 % území). Z meziroãního srovnání (vyhodnocení dat za roky 2003 a 2004) vypl˘vá v˘razn˘ pokles poãtu oblastí, na nichÏ modelové v˘poãty prokázaly pfiekraãování imisních limitÛ pro ochranu zdraví obyvatel. MÎP (âHMÚ) definuje ve Stfiedoãeském kraji 4 velkoplo‰ná OZKO: • • • •

SÚ Kladno, SÚ Slan˘, SÚ Stochov a SÚ Unho‰È (85,6 km2, cca 66 tisíc obyvatel), SÚ Beroun a SÚ KrálÛv DvÛr (44 km2, cca 19 tisíc obyvatel), SÚ Mladá Boleslav, SÚ Kosmonosy a SÚ Dobrovice (16,6 km2, cca 21 tisíc obyvatel), SÚ Jesenice (13,7 km2, cca 300 obyvatel),

a dále tfii maloplo‰né OZKO: • • •

SÚ Mûlník (5 km2, cca 4 tisíce obyvatel), SÚ Pfiíbram (1 km2, cca jeden tisíc obyvatel), SÚ âerno‰ice a SÚ Rudná (2 km2, cca 350 obyvatel).

Odhad poãtu obyvatel je proveden tak, Ïe celkov˘ poãet obyvatel mûsta ãi obce je vynásoben podílem území mûsta ãi obce, na nûmÏ bylo indikováno pfiekroãení imisního limitu a byla vyhlá‰ena oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Odhady poãtu obyvatel je nutno povaÏovat za pfiibliÏné, protoÏe v˘poãet nezohledÀuje rozdílnou hustotu osídlení na území mûsta ãi obce. Jednotlivé obce, které jsou Ministerstvem Ïivotního prostfiedí vyhlá‰eny jako OZKO, jsou uvedeny v tabulce 11, s respektováním kategorizace, navrÏené metodikou MÎP ke zpracování aktualizovan˘ch programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v roce 2006.

Strana 537


âástka 6/2007

B.5.2 Prioritní obce Prioritou jsou obecnû ve‰kerá mûsta a obce, na jejichÏ území byly na základû vyhodnocení imisních dat vyhlá‰eny OZKO. Vzhledem k vysokému poãtu mûst a obcí, na jejichÏ území byly tyto oblasti vyhlá‰eny (viz tabulka 11), bylo pofiadí priorit stanoveno s pfiihlédnutím k poãtu obyvatel Ïijících v OZKO a k tomu, zda jsou pfiekraãovány meze tolerance nebo více imisních limitÛ. Za prioritní jsou dále – v souladu s metodikou pro zpracování programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í – povaÏovány pfiedev‰ím ty obce a mûsta, kde Ïije v OZKO nejménû 1000 obyvatel (limitní hodnota 1000 obyvatel byla zvolena ze statistick˘ch dÛvodÛ jedná se o setinu procenta obyvatel âR). Kategorizace mûst a obcí je následující: Tabulka 11: Kategorizace mûst a obcí, leÏících v OZKO Kategorie I

Kategorie II Kategorie IIIa Kategorie IIIb

Více neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãen více neÏ jeden imisní limit pfiiãemÏ souãasné pfiekraãování roãního a 24 hodinového limitu pro suspendované ãástice je povaÏováno za pfiekraãování dvou imisních limitÛ. Více neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãen jeden imisní limit. Ménû neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãeno více imisních limitÛ nebo jeden limit a mez tolerance. Ménû neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãen jeden imisní limit

V návaznosti na stanovenou kategorizaci byla mûsta a obce Stfiedoãeského kraje rozfiazena do jednotliv˘ch kategorií. Prioritní obce jsou zafiazeny v kategorii I a II. Tabulka 12: Obce Stfiedoãeského kraje, na jejichÏ území do‰lo v roce 2004 k pfiekroãení imisního limitu pro denní prÛmûrné koncentrace suspendovan˘ch ãástic PM10 v ãlenûní dle uveden˘ch priorit (tabulka 10, Kategorizace obcí a mûst)

Mûsto/obec

PM10 roãní (%)

Kladno (SÚ) Mladá Boleslav (SÚ) Beroun (SÚ) Mûlník (SÚ) Libu‰ín (SÚ Kladno) Vinafiice (SÚ Kladno) Celkem kategorie I

8,0 (8,0) 12,0 (8,0) – 19,0 5,0 (5,0) 81,0 (81,0)

Slan˘ (SÚ) Pchery (SÚ Kladno) KrálÛv DvÛr (SÚ) Pfiíbram (SÚ) Kolín (SÚ) Celkem kategorie II Kosmonosy (SÚ) Smeãno (SÚ Slan˘) Brand˘sek (SÚ Kladno) Svinafiov (SÚ Slan˘) Tfiebichovice (SÚ Kladno)

PM10 denní (%) Kategorie I 73,6 (56,8) 41,7 (16,9) 94,8 (24,3) – 100 (99,1) 100 (100)

Poãet obyvatel v OZKO

Rozloha OZKO (km2)

73,6 (56,8) 45,1 (25,9) 98,4 (24,3) 19,3 100 (99,1) 100 (100)

51 695 19 638 17 201 3 682 2 257 1 729 96 202

27,3 13,2 29,3 4,7 9,4 5,2 85,5

– – – – n. a.

15,6 (0,6) 99,9 21,4 2,9 n. a.

2 366 1 720 1 196 1024 n. a. 6 306

5,6 6,8 3,2 1,0 n. a. 16,6

– – – – –

24,8 (24,4) 51,3 (51,3) 51,3 (51,3) 100 (100) 100 (99,9)

935 911 868 625 507

2,8 4,9 2,6 1,9 3,8

CO (%)

Celkem (%)

– – – – – –

– – – – n. a.

Kategorie II 15,6 (0,6) 99,9 21,4 2,9 n. a.

– – – – 2,0 (2,0)

Kategorie IIIa 24,8 (24,4) 51,3 (51,3) 51,3 (51,3) 100 (100) 100 (99,9)

âástka 6/2007

Mûsto/obec Tuchlovice (SÚ Stochov) Cvrãovice (SÚ Kladno) Velká Dobrá (SÚ Kladno) Hrdliv (SÚ Slan˘) Tetín (SÚ Beroun) Jinoãany (SÚ Rudná) Jemníky (SÚ Slan˘) Pfielíc (SÚ Slan˘) Bu‰tûhrad (SÚ Kladno) Knovíz (SÚ Slan˘) Zbuzany (SÚ âerno‰ice) Dalovice (SÚ Mladá Boleslav) Kaãice (SÚ Stochov) Îelenice (SÚ Kladno) Celkem kategorie IIIa Kamen. Îehrovice (SÚ Kladno) Velké Pfiítoãno (SÚ Kladno) H˘skov (SÚ Beroun¢) Hofioviãky (SÚ Jesenice) Ofiech (SÚ âerno‰ce) Kole‰ov (SÚ Jesenice) Hudlice (SÚ KrálÛv DvÛr) NiÏbor (SÚ Beroun) VráÏ (SÚ Beroun) Pleten˘ Újezd (SÚ Unho‰È) Trubská (SÚ KrálÛv DvÛr) Jesenice (SÚ) Studenûves (SÚ Slan˘) Sv. Jan p. Skalou (SÚ Beroun) Konûprusy (SÚ KrálÛv DvÛr) Celkem kategorie IIIb Celkem kategorie I–III


PM10 roãní (%) – – – – – – – – – – – 10,0 (10,0) – –

– – – – – – – – – – – – – – –

PM10 denní (%) 23,1 (7,4) 75,1 (75,1) 32,9 (11,8) 100 (86,5) 51,2 (5,0) 20,2 (0,3) 76,1 (13,6) 37,8 (4,0) 4,1 (4,1) 17,3 (13,4) 12,4 (2,0) 17,1 (6,9) 4,3 (4,3) 6,4 (6,4) Kategorie IIIb 21,1 28,4 16,0 38,3 13,9 95,2 5,9 4,6 7,6 15,6 53,1 3,5 9,2 20,5 3,1

CO (%) – – – – – – – – – – 1,0 – – –

Celkem (%) 23,1 (7,4) 75,1 (75,1) 32,9 (11,8) 100 (86,5) 51,2 (5,0) 20,2 (0,3) 76,1 (13,6) 37,8 (4,0) 4,1 (4,1) 17,3 (13,4) 12,4 (2,0) 17,1 (17,1) 4,3 (4,3) 6,4 (6,4)

– – – – – – – – – – – – – – –

21,1 28,4 16,0 38,3 13,9 95,2 5,9 4,6 7,6 15,6 53,1 3,5 9,2 20,5 3,1

Strana 538

Poãet obyvatel v OZKO 489 430 393 390 371 163 155 117 93 87 81 31 28 11 6 685

Rozloha OZKO (km2) 3,0 1,7 2,8 1,9 5,2 0,8 2,1 1,4 0,3 0,7 0,6 1,0 0,3 5,2 43,0

335 228 197 173 91 90 71 69 68 62 61 58 28 24 6 1 561 110 754

1,9 0,7 1,1 7,1 0,6 4,9 1,2 1,5 0,5 0,3 1,0 0,7 0,2 0,9 0,2 22,8 167,9

Zdroj: Programov˘ dodatek k programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje

B.5.3 Cílové/prioritní zneãi‰Èující látky Na území Stfiedoãeského kraje jsou jako prioritní zneãi‰Èující látky v oblasti kvality ovzdu‰í oznaãeny jednak ty látky, které zapfiíãiÀují lokální pfiekraãování imisního limitu stanoveného pro ochranu zdraví lidí (PM10), dále látky, u kter˘ch je pfiekraãován imisní limit pro ochranu ekosystémÛ a vegetace (NOx) a látky, které jsou prekurzory ozónu, tj. tûkavé organické látky a oxidy dusíku NOx. SníÏení nadlimitních imisních koncentrací PM10 je nezbytné dosáhnout co nejdfiíve – v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í je jiÏ pfiekraãován platn˘ imisní limit. Cílov˘mi látkami jsou tedy: •

PM10, NOx, NO2 a VOC.

Strana 539


âástka 6/2007

ZdÛvodnûní: Jak je uvedeno jiÏ v pfiedchozích tabulkách, v pfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek dochází k pfiekraãování stanoven˘ch hodnot imisních limitÛ pro denní koncentrace pra‰ného aerosolu frakce PM10 na 1,5 % území Stfiedoãeského kraje a na malém území i k pfiekraãování prÛmûrn˘ch roãních koncentrací. V pfiípadû oxidÛ dusíku je trvale pfiekraãována doporuãená hodnota krajského emisního stropu a v nûkter˘ch lokalitách je pfiekraãován imisní limit pro ochranu ekosystémÛ a vegetace. Na území Stfiedoãeského kraje se nachází stanice, na níÏ byla v roce 2003 namûfiena nejvy‰‰í roãní prÛmûrná koncentrace oxidu dusiãitého v âeské republice (Beroun s hodnotou 248,3 mg/m3). Celkové krajské emise tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC) v letech 2000 aÏ 2003 kolísaly kolem doporuãené hodnoty krajského emisního stropu. Tûkavé organické látky jsou navíc prekurzorem tvorby pfiízemního ozónu, jehoÏ cílov˘ imisní limit pro ochranu zdraví je pfiekraãován témûfi na celém území kraje.

B.5.4 Prioritní kategorie zdrojÛ Pro prioritní zneãi‰Èující látky byly stanoveny na úrovni kraje následující prioritní kategorie zdrojÛ: • • •

tuhé zneãi‰Èující látky: malé zdroje (REZZO 3) a liniové zdroje (REZZO 4), místnû také zdroje REZZO 1; oxidy dusíku: mobilní zdroje (REZZO4) a velké zdroje (REZZO1); VOC: sektor uÏívání rozpou‰tûdel a mobilní zdroje (REZZO 4).

ZdÛvodnûní: Stanovení prioritních kategorií zdrojÛ vypl˘vá z jejich podílÛ na imisním zatíÏení. Návaznû na modelové hodnocení kvality ovzdu‰í (GRS) byly pro vybrané lokality stanoveny pfiíspûvky zdrojÛ zneãi‰tûní na celkové koncentraci zneãi‰Èující látky v ovzdu‰í v roce 2004. Pfiíspûvky byly stanoveny jako prÛmûr za referenãní body v dané oblasti. Pfiíspûvky zdrojÛ zneãi‰tûní jsou stanoveny po jednotliv˘ch referenãních bodech, které byly – v návaznosti na zpÛsob vypracování generální rozptylové studie Stfiedoãeského kraje – umístûny zejména v intravilánech obcí, a proto jsou zfietelné pfiíspûvky skupin zdrojÛ po obcích. Pfiíspûvky skupin zdrojÛ mohou b˘t, v závislosti na umístûní obce, intenzitách dopravy a liniov˘ch stavbách, odli‰né – viz následující grafy a obrázky.


Zdroj: GRS pro území Stfiedoãeského kraje, Mgr. Jakub Bucek

Obrázek 5: Imisní pfiíspûvky zdrojÛ ke koncentraci ‰kodlivin v ovzdu‰í ve vybran˘ch oblastech Stfiedoãeského kraje, 2004



Zdroj: Generální rozptylová studie pro území Stfiedoãeského kraje

Obrázek 6: Podíl skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení suspendovan˘mi ãásticemi frakce PM10, správní obvod ORP Kladno, 2004, prÛmûrné 24hodinové koncentrace


Obrázek 7: Podíl skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení suspendovan˘mi ãásticemi frakce PM10, ORP Mladá Boleslav a její správní obvod, 2004, prÛmûrné 24hodinové koncentrace


Obrázek 8: Podíl skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení suspendovan˘mi ãásticemi frakce PM10, ORP Beroun a její správní obvod, 2004, prÛmûrné 24hodinové koncentrace


âástka 6/2007


Strana 544

C. ODPOVùDNÉ ORGÁNY Orgánem, odpovûdn˘m za fiízení kvality ovzdu‰í v zónû Stfiedoãeského kraje je Stfiedoãesk˘ kraj, jeho krajsk˘ úfiad: Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Telefon: + 420 257 280 179 Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5

D. DRUH POSOUZENÍ ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í D.1 Prostfiedky pouÏité ke zji‰Èování koncentrací zneãi‰Èujících látek Ke zji‰tûní kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje byly vyuÏity údaje: •

• •

Imisního mûfiení ve stanicích imisního monitoringu, které byly provozovány na území Stfiedoãeského kraje v roce 2004, a jeho v˘sledky (byly ãerpány jednak z dat âHMÚ tak ze zprávy MÎP pro Evropskou komisi a z údajÛ a zpráv poskytnut˘ch Stfiedoãesk˘m krajem); Analyzovány byly zji‰tûné koncentrace zejména u tûch látek, u kter˘ch je ze zákona stanovená limitní hodnota zneãi‰tûní. Modelového vyhodnocení kvality ovzdu‰í provádûné pro potfieby Ministerstva Ïivotního prostfiedí âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem (âHMÚ); Modelov˘m vyhodnocením kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje, provádûného pro Stfiedoãesk˘ kraj v roce 2005 na základû aktualizovan˘ch dat z emisní inventury pro rok 2004.

D.1.1 Mûfiení kvality ovzdu‰í Rozsah mûfiení a jeho posouzení Na území kraje je mûfiení provádûno ve stanicích âHMÚ (12 stanic, ale 15 mûfiících programÛ), Zdravotního ústavu (5 stanic), Ekotoxy (3 stanice) a âEZ (2 programy): Tabulka 13: Mûfiící stanice na území Stfiedoãeského kraje v roce 2004 a sledované látky âíslo stanice

Local station

Umístûní stanice

SBERA SBNSK SBRLM SHPOA SKHLM SKLDK SKLMO SKLMA SKLRK SKLSA SKOAK

Beroun Bene‰ov–Spofiilov Brand˘s n/L Horní Poãáply Kostelní Hlavno Kladno-Dubí Kladno-stfied mûsta Kladno-stfied mûsta Kladno-Rozdûlov Kladno-·vermov Kolín SAZ

Mûfiené ‰kodliviny – stanoveny imisní limity SO2

1140 1467 1492 1789 1058 1472 1544 1454 1471 1455 1191

y y y

NO2 y y y y

NOx

Olovo Benzen

y

CO y

y y y y y

y

y

y

y y

y y

y y

y y

y

y

Mûfiící metody PM10 a PM2,5 PM10 PM2,5 RADIO RADIO GRV GRV

Vlastník

âHMÚ ZÚ âHMÚ âEZ Ekotoxa GRV ZÚ GRV âHMÚ RADIO RADIO âHMÚ GRV ZÚ RADIO âHMÚ TEOM ZÚ

Strana 545

âíslo stanice


Local station

Umístûní stanice

Mûfiené ‰kodliviny – stanoveny imisní limity SO2

1596 1494 1437 764 465 1108 1508 463 1150 1337 1493 1469

SKUHD SKUHM SMBOA SMEPA SMEZK SONRA SPRIA SPROK SREVM SROZM SSDLM SZSAM

Kutná Hora Kutná Hora Mladá Boleslav Mûlník-P‰ovka Mûlník-ZÚ Ondfiejov Pfiíbram Pfiíbram-OÚNZ ¤evnice RoÏìalovice Sedlãany Zruã nad Sázavou

âástka 6/2007

NO2

NOx

Olovo Benzen

CO

Mûfiící metody PM10 a PM2,5 PM10 PM2,5

y y y y y y y y

y y y y y y

y y

RADIO y

GRV

y

RADIO GRV

y y y

y y

GRV GRV y

Vlastník

âHMÚ âHMÚ âHMÚ âEZ ZÚ âHMÚ âHMÚ ZÚ Ekotoxa âHMÚ âHMÚ Ekotoxa

Zdroj: Reporting MÎP, 2006 Vzhledem k tomu, Ïe v posledních letech dochází ke zvy‰ování emisí a imisního zatíÏení, je Ïádoucí sledovat stav ovzdu‰í – monitorovat imisní zneãi‰tûní. V posledních letech v‰ak dochází na území Stfiedoãeského kraje k opaãnému trendu. Navíc jsou stanice ãasto umístûny jako pozaìové a nemûfií zatíÏení v zatíÏen˘ch místech obcí. V nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb., jsou uvedeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí a ochranu ekosystémÛ. MÎP na základû mûfiení a systému modelování kaÏdoroãnû vyhla‰uje oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í (OZKO) tam, kde dochází k pfiekraãování imisních limitÛ. Lokality jako Kladno, Beroun, Mûlník, Mladá Boleslav jsou pravidelnû zafiazeny mezi OZKO. Oblast Kladna se fiadí dlouhodobû mezi nejvíce zneãi‰tûné na území âR. Z dat poskytnut˘ch âHMÚ je patrné, Ïe lze oãekávat nárÛst plochy oblastí, kde budou vyhlá‰eny OZKO. Kromû v˘‰e citovan˘ch oblastí lze pfiedpokládat zhor‰ení situace a pfiekraãování limitÛ v lokalitách: Kolín, Brand˘s nad Labem, Pfiíbram, Bene‰ov… Doporuãujeme proto dále podporovat monitoring zejména v oblastech, které jiÏ byly vyhlá‰eny jako OZKO a v oblastech, kde lze z dÛvodu zhor‰ování imisní situace pfiedpokládat vyhlá‰ení OZKO. Doporuãujeme zváÏit moÏnost podání Ïádosti o podporu monitoringu na SFÎP v rámci dotaãních programÛ. Dotaci by bylo moÏné vyuÏít na investiãní ãást, tj. na v˘stavbu nov˘ch stanic (pfii max. ãástce 5 mil. Kã cca 4–5 stanic). Hrazení samotného monitoringu nelze z dotace realizovat (cca 150 tis. Kã na 1 stanici /rok) a byla by nutná dohoda s mûsty, kde by tímto zpÛsobem byl monitoring zaji‰tûn, o spolufinancování ãi úplném hrazení nákladÛ na monitoring mûsty. Podle seznamu uveden˘ch stanic nejsou umístûny mûfiící stanice v tûchto pro Stfiedoãesk˘ kraj zajímav˘ch lokalitách: Kralupy nad Vltavou (Kauãuk), Neratovice (Spolana), Podûbrady (lázeÀská oblast), Nymburk, Vla‰im (vysoké hodnoty VOC a NOx – GRS), Rakovník (RAKO, Procter a Gamble, Lasselsberger, blízkost CHKO), Slan˘ (TPCA, DEMAG Cranes-lakovna, povrch. úpravy kovÛ, Energocentrum, vysoké hodnoty GRS). Mûfiící programy tûchto stanic by mûly dle návrhu Stfiedoãeského kraje zahrnovat mûfiení: prach (PM10), NO2, NOx, B(a)P, VOC, As. Lokality i látky by mûly b˘t navrÏeny dle v˘sledkÛ zpracované generální rozptylové studie Stfiedoãeského kraje, velk˘ch zneãi‰ÈovatelÛ a vyjádfiení âHMÚ. V˘sledky mûfiení v letech 2003 a 2004 SO2 – Imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro oxid sifiiãit˘ nebyly v letech 2003 a 2004 na území Stfiedoãeského kraje pfiekroãeny na Ïádné stanici. V roce 2003 se Ïádná stanice neumístila mezi deseti stanicemi s nejvy‰‰ím poãtem pfiekroãení hodinového ãi 24hodinového limitu nebo s nejvy‰‰í roãní prÛmûrnou koncentrací. PM10 – 24hodinov˘ imisní limit pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 nebyl v roce 2003 dodrÏen (byl pfiekroãen povolen˘ poãet nadlimitních mûfiení) na ãtyfiech stanicích na území Stfiedoãeského kraje (Kladno-·vermov,

âástka 6/2007


Strana 546

Mladá Boleslav, Kladno-stfied mûsta, Beroun), pfiiãemÏ ve v‰ech pfiípadech byla pfiekroãena i pfiíslu‰ná mez tolerance. Na stanici Kladno-·vermov byla v roce 2003 namûfiena sedmá nejvy‰‰í 24hodinová koncentrace (318,7 mg/m3). V roce 2004 bylo pfiekroãení limitu zji‰tûno na ‰esti stanicích (Kladno-·vermov, Mladá Boleslav, Beroun, Kladno-stfied mûsta, Pfiíbram a Kladno-Dubí), pfiiãemÏ u prvních ãtyfiech byla pfiekroãena i mez tolerance. Na stanici Kladno-·vermov byla v roce 2004 namûfiena nejvy‰‰í 24hodinová koncentrace (341,8 mg/m3) v âeské republice. Pfiesto se imisní zatíÏení oproti roku 2003 sníÏilo, zejména plocha postiÏen˘ch oblastí. Roãní imisní limit pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 byl v roce 2003 pfiekroãen na tfiech stanicích na území Stfiedoãeského kraje (Kladno-·vermov, Mladá Boleslav, Kladno-stfied mûsta), pfiiãemÏ v prvních dvou pfiípadech byla pfiekroãena i pfiíslu‰ná mez tolerance. Na stanici Kladno-·vermov byla namûfiena nejvy‰‰í prÛmûrná roãní koncentrace suspendovan˘ch ãástic v âeské republice (70,5 mg/m3). V roce 2004 byl roãní imisní limit pfiekroãen pouze na stanici Kladno-·vermov, která se s koncentrací (51,7 mg/m3) „umístila“ na pátém místû v âeské republice. NO2 – Hodinové koncentrace oxidu dusiãitého nepfiekroãily v roce 2003 na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje povolenou ãetnost pfiekroãení. Na stanici Beroun byla namûfiena druhá nejvy‰‰í hodinová koncentrace v âeské republice (248,3 mg/m3). V roce 2004 nebyla na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje pfiekroãena povolená ãetnost pfiekroãení limitu. Na stanici Beroun byla namûfiena druhá nejvy‰‰í hodinová koncentrace v âeské republice (210,2 mg/m3) a na stanici Mladá Boleslav osmá nejvy‰‰í hodinová koncentrace (150,8 mg/m3). Roãní imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro oxid dusiãit˘, zv˘‰en˘ o mez tolerance, byl v roce 2003 pfiekroãen na stanici Beroun, kde byla namûfiena nejvy‰‰í prÛmûrná hodnota v âeské republice (62,7 mg/m3). V roce 2004 nebyl roãní imisní limit pfiekroãen na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje, pfiiãemÏ stanice Beroun „sestoupila“ aÏ na osmé místo. Pb – Imisní limit pro olovo nebyl v letech 2003 a 2004 pfiekroãen na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje. Na stanici Beroun-Zavadilka byla v roce 2003 namûfiena nejvy‰‰í prÛmûrná hodnota v âeské republice (73,8 mg/m3). CO – Imisní limit pro oxid uhelnat˘ nebyl v letech 2003 a 2004 na území Stfiedoãeského kraje pfiekroãen. V roce 2004 byla na stanici Beroun namûfiena ãtvrtá nejvy‰‰í 8hodinová koncentrace v âR. Benzen – Imisní limit pro benzen nebyl v letech 2003 a 2004 na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje pfiekroãen, pfiiãemÏ byl sledován pouze na stanici Kladno-stfied mûsta.

D.1.2 Modelové hodnocení âHMÚ Na základû tohoto modelování byly Sdûlením Odboru ochrany ovzdu‰í Ministerstva Ïivotního prostfiedí stanoveny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje. Tyto oblasti byly ze zprávy MÎP pfievzaty. Zpráva o zónách a aglomeracích, která vychází z modelování, provádûného âHMÚ a z v˘sledkÛ mûfiení v ISKO, byla vyuÏita pfii zpracování tohoto Programu.

D.1.3 Generální rozptylová studie pro území Stfiedoãeského kraje V roce 2005 si Stfiedoãesk˘ kraj zadal zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje. Detailní rozptylová studie se opírala o aktualizovanou emisní inventuru, provádûnou ve spolupráci s âHMÚ, o roz‰ífiení bodov˘ch zdrojÛ REZZO 1 také o v˘znamné REZZO 2 (adresnû bylo v území ukotveno cca 350 zdrojÛ REZZO 2, jejichÏ podíl na emisích ‰kodlivin byl cca 80 %). Vycházela také z dfiíve vypracované rozptylové studie, provedené spoleãností ATEM, s.r.o. Emise z plo‰n˘ch zdrojÛ byly rozprostfieny v ZSJ nad zástavbou, aby v˘sledky modelování byly co nepfiesnûj‰í. Grafické i tabelární v˘stupy studie byly zpracovány do prohlíÏecí aplikace po povûfien˘ch obcích, nebo po obcích s roz‰ífienou pÛsobností.

Strana 547


âástka 6/2007

Obrázek 9: Modelové pole prÛmûrn˘ch 24hod. koncentrací prachov˘ch ãástic frakce PM10, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004

V textové ãásti studie byly vyhodnoceny obce, kter˘ch se pfiekraãování imisních limitÛ t˘ká – v pfiípadû suspendovan˘ch ãástic frakce PM10 bylo pfiekroãení denních prÛmûrn˘ch koncentrací vãetnû povolené ãetnosti pfiekroãení vyhodnoceno v následujících obcích: Tabulka 14: Obce, ve kter˘ch do‰lo k pfiekroãení 36krát 24hodinového prÛmûru pro PM10 na základû zji‰tûní Generální rozptylové studie POU Kladno Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Nové Stra‰ecí Rakovník Beroun Mní‰ek pod Brdy

ORP Kladno Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Rakovník Rakovník Beroun âerno‰ice

Obec – Název Kladno Kamenné Îehrovice Îilina Stochov Doksy Ledce Velká Dobrá Îilina Tuchlovice Svinafiov Smeãno M‰ec Rakovník TmaÀ Mní‰ek pod Brdy

Poãet obyvatel 71 132 1 568 699 5 397 1 075 457 1 084 699 2 145 614 1 770 828 16 695 836 4 082

âástka 6/2007

POU âelákovice Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Pfiíbram Mûlník Mûlník âelákovice Vla‰im


ORP Brand˘s nad Labem–Stará Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Pfiíbram Mûlník Mûlník Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav Vla‰im

Strana 548

Obec – Název âelákovice Kovanec Mladá Boleslav ¤epov Kosmonosy Obecnice Dolní Befikovice Libûchov âelákovice Trhov˘ ·tûpánov

Poãet obyvatel 10 031 130 44 255 552 3 885 1 182 1 308 981 10 031 1 262

Zdroj: J. Bucek Kromû tûchto obcí existují dal‰í lokality, ve kter˘ch je pfiekroãena limitní koncentrace pro 24hodinov˘ prÛmûr na ochranu zdraví (50 mg/m3), není ale pfiekroãena ãetnost nadlimitních koncentrací.

D.2 Koncentrace zneãi‰Èujících látek zji‰tûné v pfiedchozích letech V˘sledky modelového hodnocení kvality ovzdu‰í – v˘poãtu oblastí s pfiekroãen˘mi imisními limity a cílov˘mi imisními limity pro ochranu lidského zdraví – pro území Stfiedoãeského kraje v letech 2001 aÏ 2004 jsou uvedeny v následující tabulce, vyjádfiené jako podíl na celkovém území kraje. Tabulka 15: Velikost území s pfiekroãen˘mi imisními limity pro ochranu lidského zdraví – Stfiedoãesk˘ kraj (% území kraje) Rok 2001 2002 2003 2004

NO2 roãní – 0,04 % 0,04 % –

PM10 roãní 0,11 % 0,76 % 0,98 % 0,15 %

PM10 denní 1,27 % 3,44 % 9,75 % 1,46 %

BaP 0,04 % – 0,32 %

Ni 0,14 % – –

As 0,11 % 0,14 % 0,07 % –

Celkem 1,34 % 3,72 % 9,89 % 1,84 %

O3 70,80 % 50,91 % 88,26 % 99,88 %

Zdroj: âHMÚ Z údajÛ v tabulce je patrn˘ v˘raznû rostoucí trend imisní zátûÏe suspendovan˘mi ãásticemi velikostní frakce PM10 v letech 2001 aÏ 2003 a pokles v roce 2004. V˘voj imisní situace nad územím Stfiedoãeského kraje v období 1990 aÏ 2005 se pfiíli‰ neli‰í od v˘voje v ostatních krajích i v celé âeské republice. V dÛsledku v˘razného poklesu emisí logicky do‰lo také k poklesu imisní zátûÏe. V období 2000 aÏ 2005 v‰ak lze pfiesto konstatovat, Ïe ve Stfiedoãeském kraji pfietrvávají lokální problémy: •

•

s pfiekraãováním imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 – zneãi‰tûní ovzdu‰í touto látkou pfiekraãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mg/m3) vãetnû ãetnosti pfiekroãení na 1539 referenãních bodech rozptylové studie, coÏ odpovídá zhruba plo‰e, uvádûné âHMÚ (cca 120 km2). Pfiekraãování bylo potvrzeno i v˘sledky mûfiení imisí na mûfiících stanicích AIM. Dominantní podíl na imisním zatíÏení TZL má druhotná pra‰nost, která závisí na konkrétních meteopodmínkách a lze ji ovlivnit zejména zv˘‰en˘m úklidem ploch a komunikací. Ke zvy‰ování pra‰nosti dochází rovnûÏ spalováním tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích, zejména pfii nízkém provûtrávání vlivem napfi. inverzních situací, pfii polních a stavebních pracích (zejména zakládání staveb), dále vlivem dÛlní a skládkové ãinnosti. Plochu pfiekroãení dolní meze posuzování lze u této ‰kodliviny odhadnout na cca 65 – 70 % území Stfiedoãeského kraje. NO2 – na území kraje je lokálnû pfiekraãována limitní hodnota prÛmûrn˘ch roãních koncentrací (GRS StK) a to v lokalitách poblíÏ praÏské aglomerace na v˘jezdu hlavních silniãních tahÛ smûr Brno, PlzeÀ a Mladá Boleslav. Na tûchto místech existuje také riziko pfiekroãení ãetností také maximální hodinové koncentrace;

Strana 549

• •


âástka 6/2007

V˘raznû stoupla v˘mûra území s pfiekroãením cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví pro ozón; Nad horní mezí pro posuzování se pohybují koncentrace látek: polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), benzen, benzo(a)pyren, oxid dusiãit˘ a oxidy dusíku, nikl a arsen. PrÛmûrné denní koncentrace oxidu sifiiãitého ukazují místní pfiekroãení limitních hodnot pro zimní období, nikoliv ale ãetnosti.

D.3 Aktuální koncentrace zneãi‰Èujících látek Z údajÛ âHMÚ z roku 2005 vypl˘vá, Ïe povolen˘ poãet 35 pfiekroãení 24-hodinového imisního limitu pro suspendovaná ãástice PM10 byl pfiekroãen na stanicích Kladno-·vermov (62 pfiekroãení), Beroun (55 pfiekroãení), Mladá Boleslav (44 pfiekroãení) a Pfiíbram-âHMÚ (44 pfiekroãení). Riziko nedodrÏení limitu dále existuje u stanice Kladnostfied mûsta (33 pfiekroãení) a Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav (28 pfiekroãení). Údaje z mûfiení za druhou polovinu roku 2005 nebyly zpracovateli k dispozici v potfiebné úplnosti.

D.4 Porovnání v˘sledkÛ jednotliv˘ch druhÛ posouzení kvality ovzdu‰í V následující tabulce jsou porovnány v˘sledky mûfiení, modelového hodnocení kvality ovzdu‰í podle âHMÚ a v˘sledky Generální rozptylové studie Stfiedoãeského kraje za roky 2004. V tabulce jsou vyznaãeny obce se stavebním úfiadem, stanovené Sdûlením MÎP jako OZKO. Jak uvádí jiÏ Souhrnn˘ akãní program Stfiedoãeského kraje z roku 2004, z mûfiících stanic, umístûn˘ch v problematick˘ch oblastech nebo v jejich blízkosti, pouze tfii mûfií suspendované ãástice frakce PM10. Vzhledem k zásadním odli‰nostem ve struktufie zdrojÛ v okolí mûfiících stanic je moÏné, Ïe pfiepoãet imisní zátûÏe z namûfien˘ch hodnot SPM nemusí odpovídat reálné úrovni zneãi‰tûní PM10 a tudíÏ, Ïe skuteãn˘ rozsah pfiekroãení imisních limitÛ na území kraje mÛÏe b˘t odli‰n˘ (coÏ v˘sledky podrobného modelového posouzením kvality ovzdu‰í potvrzují). Tabulka 16: Porovnání v˘sledkÛ pro PM10 Povûfiená obec – správní obvod Beroun KrálÛv DvÛr Kladno Slan˘ Stochov Unho‰È Mûlník Dobrovice Mladá Boleslav Kosmonosy âerno‰ice Rudná Pfiíbram Jesenice

Sdûlení OOO MÎP ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘ ✘

Rozptylová studie – G¤S ✘ ✘ ✘ ✘

Mûfiení 2004 ✘ n/a ✘

✘ ✘ ✘

✘

✘

n/a ✘ n/a

âástka 6/2007

E.


Strana 550

PÒVOD ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í

E.1 V˘ãet hlavních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje E.1.1 Stacionární zdroje Na území Stfiedoãeského kraje bylo v roce 2004 evidováno: • • •

70 zdrojÛ REZZO 1, z toho 15 zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní; celkov˘ instalovan˘ v˘kon zdrojÛ v REZZO 1 je 1 610 359 kW (údaj z REZZO 2001, údaj za rok 2004 nebyl k dispozici); 2 976 stfiedních zdrojÛ REZZO 2 malé zdroje zneãi‰tûní REZZO 3 a lokální topeni‰tû na území 1 148 obcí.

Obrázek 10: Umístûní zdrojÛ REZZO 1 ve Stfiedoãeském kraji

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘ Ve Stfiedoãeském kraji jsou evidovány následující zvlá‰tû velké stacionární spalovací zdroje: • • • • • • • • • •

SPOLANA a. s. Cukrovar Dobrovice TTD âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 2 âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 3 ECK Generating s. r. o. Elektrárna Kladno Elektrárna Kolín a. s. Elektrárna Kolín a. s., V˘topna-v˘chod Elektrárna Kolín a. s., V˘topna-západ ENERGOTRANS a. s. Elektrárna Mûlník 1 Kauãuk a. s.

Strana 551

• • • •


âástka 6/2007

Kladno GT, s. r. o. PARAMO a. s. Kolín Pfiíbramská teplárenská a. s. ·KO-ENERGO s. r. o. Mladá Boleslav

Jejich emisní bilance jsou samostatnû k dispozici v aktualizovaném Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a také v˘hledové emise z této kategorie zdrojÛ.

E.1.2 V˘ãet hlavních zneãi‰ÈovatelÛ na území Stfiedoãeského kraje V následujících tabulkách jsou uvedeni nejvût‰í producenti emisí na území Stfiedoãeského kraje: Tabulka 17: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – TZL Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna MùLNÍK I REZZO 2 210301042 COLAS CZ a. s. – kamenolom Odolena Voda âenkov REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 2 210107532 Kamenolom Krhanice REZZO 1 767620131 Vápenka âertovy schody a. s. REZZO 2 212500522 âS PHM kamenolom Bernartice REZZO 2 210200662 Velkolom âertovy schody a. s. TmaÀ – lom Kosov REZZO 2 210300592 Lom Klecany s. r. o. – kamenolom REZZO 1 677710111 Manolis a. s., cukrovar Vrdy – technologie REZZO 2 212601802 Lom Votice, kamenolom Beztahov REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. REZZO 2 211000012 Su‰árna mléka CZ a. s., od‰tûpn˘ závod Kolín Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

TZL (tun/rok) 636,216 152,175 121,163 83,908 82,607 55,000 53,644 43,869 42,822 36,921 34,809 33,760 32,068 30,368 1 439,33 20,746% 1 503,88 853,57 4 580,36 6 937,81

âástka 6/2007


Strana 552

Tabulka 18: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – SO2 Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy REZZO 1 677710111 CUKROVAR VRDY, s. r. o. REZZO 2 212100502 âeské lupkové závody a. s. – vyvíjeã páry REZZO 1 601700031 Papírny Bûlá a.s. Vybrané zdroje celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

SO2 (tun/rok) 3 376,86 3 038,49 2 495,63 1 647,10 1 430,66 1 130,98 792,919 781,533 622,883 466,477 331,456 308,350 16 423,34 64,09% 17 222,38 1 054,38 7 346,80 25 623,55

Tabulka 19: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé: emise NOx Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí REZZO 1 723490131 Sklárny BOHEMIA a. s. – pracovi‰tû Podûbrady REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy REZZO 1 746190141 Sklárny Kavalier, a. s. – Kavalier Sázava Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

NOx (tun/rok) 6 405,00 2 651,58 2 482,53 1 018,75 643,5 620,113 427,594 410,664 127,115 115,039 101,253 15 003,14 79,346% 16 341,34 507,69 2 059,40 18 908,43

Strana 553


âástka 6/2007

Tabulka 20: Emise benzenu – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4 Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r. o. REZZO 1 772390061 Metaz a. s. – slévárna oceli REZZO 1 622730421 Rigips, s. r. o., V˘robní závod REZZO 1 696293711 SAI Automotive Bohemia s. r. o. REZZO 1 779960611 C Connect, s. r. o. REZZO 1 696290701 Recticel Mladá Boleslav, s. r. o REZZO 1 668150481 Thermo King Czech Republic, s. r. o. REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r. o. REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. REZZO 1 721590751 RECTICEL Interiors CZ, s. r. o. REZZO 1 668150511 CEBAL âR a. s. REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. REZZO 1 645370991 Saint-Gobain Sekurit âR, s. r. o. REZZO 1 735420531 RAVAK a. s. Pfiíbram – sanitární Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

Benzen (tun/rok) 7 292,4 2 762,0 2 034,8 935,3 707,7 610,9 552,0 510,3 476,1 463,8 387,2 283,8 275,2 266,3 264,5 259,7 1 8081,8 25,14% 22 147,7 1 105,7 48 683,9 71 937,3

âástka 6/2007


Strana 554

Tabulka 21: Emise VOC – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4 Kategorie Identifikátor Provozovna REZZO (ICZ) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r. o. REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. REZZO 1 717090611 TPCA, s. r. o. REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r. o. REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. Vybrané celkem Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem Suma REZZO 1 Suma REZZO 2 Suma REZZO 3 Suma celkem

VOC (tun/rok) 1 290,10 545,872 244,475 208,201 71,032 56,015 50,521 46,26 42,307 30,913 30,135 27,026 24,6 23,205 23,189 20,775 2 734,621 15,90 % 3 306,74 513,14 13 374,66 17 194,54

E.1.3 Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní V rámci aktualizace emisních bilancí, které byly vypracovány v prÛbûhu zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje v roce 2005, bylo sledováno celkem 13 zneãi‰Èujících látek – viz nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb., § 3 a VOC (tûkavé organické látky). Pro tyto látky jsou stanoveny buìto národní emisní stropy, nebo imisní limity, cílové imisní limity nebo dlouhodobé imisní cíle. Bilance zahrnuje následující ‰kodliviny: NOx, SO2, NH3, CxHy, organick˘ uhlík a tûkavé organické látky (jsou vykázány jako VOCs), PM10, CO, NO2, Benzen, B(a)P, a tûÏké kovy – Cd, Pb, Hg, Ni, As. NOx je definován jako souãet NO + NO2.

Strana 555


âástka 6/2007

Tabulka 22: Emisní bilance stacionárních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004

Látky Tuhé látky (t/rok) PM10 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ SO2 (t/rok) Oxidy dusíku NOx (t/rok) Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) VOC (t/rok) NH3 (t/rok) Benzen (kg/rok) B(a)P (kg/rok) Hg (kg/rok) Cd (kg/rok) As (kg/rok) Ni (kg/rok) Pb (kg/rok)

REZZO 1 Bodové zdroje 1 504 1 334

Celkem z REZZO 1 1 504 1 334

REZZO 2 Bodové Plo‰né zdroje zdroje 589 264 53 108

Celkem z REZZO 2 854 161

REZZO 3 Plo‰né zdroje 4 580 3 668

Celkem z REZZO 3

Celkov˘ souãet

4 580 3 668

6 938 5 163

17 222

17 222

702

352

1 054

7 347

7 347

25 624

16 341

16 341

201

306

508

2 059

2 059

18 908

1 634

1 634

20

31

51

206

206

1 891

3 917 3 454 1 934 22 147,7 12,2 164,2 93,5 648,6 1 977,8 1 546,7

3 917 3 454 1 934 22 147,7 12,2 164,2 93,5 648,6 1 977,8 1 546,7

333 146 568 379,8 29,0 3,6 0,3 4,1 107,9 10,7

644 367 1 373 725,9 32,1 6,3 0,7 5,6 339,0 19,6

977 513 1 941 1 105,7 61,1 9,9 0,9 9,7 446,8 30,3

21 735 4 375

21 735 4 375

3 683,9 699,7 63,6 3,2 81,0 21,6 137,8

3 683,9 699,7 63,6 3,2 81,0 21,6 137,8

26 628 8 342 3 875 26 937,3 773,0 237,7 97,6 739,3 2 446,2 1 714,8

E.2 Liniové zdroje Pfies území kraje vedou v‰echny silnû frekventované pozemní komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (dálnice D1, D5, D8, D10, D11 a rychlostní komunikace R4, R6 a R10). Obrázek 11: Intenzity dopravy na komunikacích Stfiedoãeského kraje, 2004

Zdroj: CDV Brno

âástka 6/2007


Strana 556

E.2.1 Emise – silniãní automobilová doprava V této kategorii zdrojÛ byly zji‰Èovány pouze emise ze silniãní automobilové dopravy. Emise z vozidel silniãní dopravy na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích 1.a 2. tfiídy byly vypoãteny do sítû referenãních bodÛ na základû dat Celostátního sãítání dopravy r. 2000, pfiepoãtov˘ch koeficientÛ pro rok 2004 a emisních faktorÛ z databáze CDV. Z této sítû byly emise nasãítány s vyuÏitím GIS do emisních bilancí po ORP a po povûfien˘ch obcích. Emisní data zahrnula tyto zneãi‰Èující látky: • • • • • • •

oxid uhelnat˘ (CO) oxidy dusíku (NOx) ne-metanové uhlovodíky (NM VOC) metan (CH4) oxid sifiiãit˘ (SO2) pevné ãástice (PM) polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).

Emise byly vypoãítány oddûlenû pro silnice I. tfiídy a v˘‰e (tedy vãetnû dálnic a rychlostních komunikací) a pro silnice II. tfiídy. V‰echny komunikace byly rozdûleny na dílãí úseky o délky 100 metrÛ. Celkem se jednalo o pfiibliÏnû 12 000 úseku dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. tfiídy a cca 4 000 úsekÛ silnic II. tfiídy. Byla provedena také kontrola, jak se shodují souãty emisí v‰ech úsekÛ Stfiedoãeského kraje a v˘sledky v˘poãtÛ emisí ze spotfieby pohonn˘ch hmot ve Stfiedoãeském kraji. Rozdíly jsou v následující tabulce: Tabulka 23: Emise ze silniãní dopravy na území Stfiedoãeského kraje a porovnání vypoãten˘ch emisí se statistick˘mi údaji. CH4 CO NOx g/den 515 363 74 972 403 32 126 053 Emise vypoãítané v síti referenãních bodÛ I. Tfiída t/rok 188,1 27 364,9 11 726,0 II.tfiída t/rok 13,7 1 894,3 739,7 celkem 201,8 29 259,2 12 465,7 Emise dle Studie MÎP [1] celkem t/rok 194 27 435 11 873 rozdíl tun 7,8 1 824,2 592,7 rozdíl % 3,8 6,2 4,8

VOC 15 873 784

SO2 760 278

PM 1 849 493

PAH 7933

5 793,9 390,5 6 184,5

277,5 18,1 295,6

675,1 39,3 714,4

2,9 0,2 3,1

5 731 453,5 7,3

284 11,6 3,9

683 31,4 4,4

3 0,1 2,9

Zdroj: CDV Brno Maximální rozdíl je 7,3 %, lze tedy konstatovat, Ïe nejistoty v˘poãtÛ emisí ze silniãní automobilové dopravy ve Stfiedoãeském kraji by nemûly b˘t vy‰‰í neÏ 10 %.

E.2.2 Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje V následující tabulce jsou uvedeny intenzity dopravy na vybran˘ch komunikacích Stfiedoãeského kraje v roce 2000 a 2005, kdy se provádûla sãítání dopravy ¤editelstvím silnic a dálnic. Z tabulky je zfiejm˘ obrovsk˘ nárÛst intenzit dopravy zejména na dálnici D1 a D5, ale i na vybran˘ch silnicích 1. tfiídy (napfi. Praha – Mûlník).

Strana 557


âástka 6/2007

Tabulka 24: Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje – nejvy‰‰í prÛmûrná intenzita dopravy (poãet vozidel / 24 hodin) – rok 2000 a 2005 Rok

Liniov˘ zdroj 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Dálnice D 1 Praha – Brno Rychlostní komunikace ã. 7 Praha – Slan˘ (vãetnû silnice ã. 61 do Kladna) Dálnice D 5 Praha – PlzeÀ Rychlostní komunikace ã. 10 Praha – Liberec Dálnice D 8 Praha – DráÏìany Silnice 1. tfiídy ã. 3 Miro‰ovice (D 1) – âeské Budûjovice Silnice 1. tfiídy ã. 4 Praha – Písek Dálnice D11 a silnice 1. tfiídy ã. 11 Praha – Hradec Králové Silnice 1. tfiídy ã. 38 Podûbrady – âáslav Silnice 1. tfiídy ã. 6 (a rychlostní komunikace ã. 6) Praha – Karlovy Vary Silnice 1. tfiídy ã. 9 Praha – Mûlník Silnice 1. tfiídy ã. 12 Praha – Kolín

2000 62 559 29 341 29 162 27 206 26 449 21 360 20 926 20 914 19 085 16 933 12 107 11 954

2005 93 500 32 426 45 700 30 300 24 630 25 261 31 400 26 211 19 651 23 549 11 776

Zdroj: ¤DS, sãítání dopravy 2000

Tabulka 25: Intenzita dopravy ve vybran˘ch sãítacích úsecích, 2005 Silnice D1 D1 D1 D1 D1 D5 D5 D5 D1 D1 D1 D1 D1 D5 D1 D5 D5 D5

â. sãítacího úseku I.24 I.25 I.26 I.27 I.28 I.00 I.10 I.20 I.30 I.60 I.40 I.89 I.70 I.30 I.50 I.50 I.40 I.60

Dopravní intenzita (vozidla /24h) Celkem 93500 86100 70900 65500 59200 45700 44000 42500 42200 42200 40400 40300 39500 39100 38800 36100 36099 35500

Zaãátek úseku

Konec úseku

km 0,00 Chodov PrÛhonice Jesenice V‰echromy km 0,00 Rudná Lodûnice Miro‰ovice ·ternov Hvûzdonice Loket Psáfie Beroun, v˘chod Ostfiedek Beroun, západ Beroun, centrum Bavorynû

Chodov PrÛhonice Jesenice V‰echromy Miro‰ovice Rudná Lodûnice Beroun, v˘chod Hvûzdonice Psáfie Ostfiedek Hofiice Soutice Beroun, centrum ·ternov Bavorynû Beroun, západ Îebrák

âástka 6/2007


Strana 558

Obrázek 12: Mapa liniov˘ch zdrojÛ REZZO 4 dle roãní emise NOx (t/r) ¤SD

Zdroj: ¤SD

E.2.3 Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava Souhrnná emisní bilance nezahrnuje emise z ostatních druhÛ dopravy, ale pouze emise ze silniãní automobilové dopravy na komunikacích I. a II. tfiídy (vã. rychlostních komunikací a dálnic). Tuto bilanci nelze proto pfiímo porovnávat s emisním stropem kraje. Jedná se o souãet emisí pouÏit˘ch jako vstup do rozptylové studie. Tabulka 26: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004 Sledované látky PM10 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ SO2 (t/rok) Oxidy dusíku NOx (t/rok) Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) VOC (t/rok) NH3 (t/rok) enzen (kg/rok) BaP (kg/rok) Hg (kg/rok) Cd (kg/rok) As (kg/rok) Ni (kg/rok) Pb (kg/rok) Zdroj: HO Base, âHMÚ, CDV

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

1 333,85 17 222,38 16 341,34 1 634,13 3 917,11 3 306,74 1 934,20 22,15 12,24 164,23 93,54 648,60 1 977,76 1 546,72

160,73 1 054,38 507,69 50,77 976,54 513,14 1 940,69 1,11 61,08 9,93 0,94 9,70 446,84 30,27

3 667,98 7 346,80 2 059,40 205,94 21 734,53 13 374,66 48,68 699,68 63,57 3,15 80,96 21,59 137,83

REZZO 4 Pouze silniãní 714,40 295,00 12 465,00 1 246,50 29 259,00 6 184,00 915,36

Celkov˘ souãet 5 876,96 25 918,55 31 373,43 3 137,34 55 887,18 23 378,54 3 874,88 987,30 773,00 237,73 97,63 739,25 2 446,20 1 714,82

Strana 559


âástka 6/2007

Obrázek 13: Emise základních ‰kodlivin (tun/rok), emise tûÏk˘ch kovÛ, benzenu a BaP (kg/rok), ãlenûno dle kategorie zdroje (REZZO 1–4), 2004

Obrázek 14: Podíl kategorií REZZO 1–4 na souãtov˘ch emisích látek (%), ãlenûno dle kategorie zdroje, 2004

Poznámka: REZZO 4 zahrnuje pouze ãást dopravy, uvádûné v krajské bilanci REZZO 4, a to pouze silniãní automobilovou dopravu. V následujících dvou grafech jsou znázornûny mapové v˘stupy emisní bilance pro jednotlivé ORP, obdobnû byly bilance zpracovány také podle správních obvodÛ obcí s povûfien˘m úfiadem.

âástka 6/2007


Strana 560

Obrázek 15: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidÛ dusíku – NOx – v ãlenûní dle povûfien˘ch obcí, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004


Kutná hora

Lysá nad Labem

Mûlník

Mladá Boleslav

Mnichovo Hradi‰tû

Neratovice

Nymburk

Podûbrady

Pfiíbram

Rakovník

¤íãany

Sedlãany

Slan˘

Vla‰im

Votice

2112

2113

2114

2115

2116

2117

2118

2119

2120

2121

2122

2123

2124

2125

2126

25 918,55

157,08

284,13

304,32

397,94

378,95

882,34

2 614,13

207,21

518,47

1 533,83

102,26

1 674,88

6 172,79

69,99

445,92

1 856,27

1 437,27

3 536,13

281,02

258,73

139,61

714,36

624,11

371,72

322,87

632,21

Oxid sifiiãit˘

31 373,43

284,97

958,44

472,14

229,49

1 110,09

863,30

1 496,54

677,62

521,52

1 193,49

242,12

1 783,10

9,387,44

91,69

469,71

1 184,76

1 162,63

3 594,96

435,06

319,78

279,36

1 313,89

387,45

1 033,51

777,15

1 130,22

Oxidy dusíku

3 137,34

28,50

95,84

47,21

22,95

111,01

86,33

146,95

67,76

52,15

119,35

24,21

178,31

938,74

9,17

46,97

118,48

116,26

359,50

43,51

31,98

27,94

131,39

38,74

103,35

77,72

113,02

Oxid dusiãit˘

55 887,18

976,89

2 642,59

1 639,76

1 075,32

3 455,53

2 979,12

3 169,51

1 677,27

1 678,41

685,16

747,32

4 375,47

2 862,33

350,13

1 972,67

1 277,74

2 724,31

2 959,06

1 593,47

1 207,59

921,33

4 396,00

952,78

3 013,62

3 099,43

3 454,40

23 378,54

315,85

827,47

674,80

413,69

1 046,57

1 044,85

1 248,16

588,06

682,20

386,13

291,09

3 049,58

1 450,53

204,50

873,16

573,67

1 305,54

1 766,30

603,57

403,89

345,52

1 579,98

403,06

1 235,56

872,19

1 192,63

Oxid uhelnat˘ VOC (t/rok)

Tuãnû jsou vyznaãeny vÏdy 3 obce (ORP) s nejvy‰‰ími emisemi vybrané ‰kodliviny.

5 876,96

96,64

190,37

126,74

185,14

231,91

337,06

388,87

128,57

159,59

61,13

67,75

348,38

925,45

35,71

241,61

167,64

272,25

299,65

157,29

122,69

69,20

352,91

125,77

219,48

247,61

317,56

PM10 (t/rok)

3 874,88

86,46

303,08

90,34

72,52

79,73

178,72

166,05

119,19

152,70

187,81

115,60

363,79

82,49

94,15

334,57

0,00

411,99

0,00

66,13

66,63

23,14

72,04

252,12

52,36

77,66

425,63

987,30

15,80

58,61

30,30

10,87

71,34

52,44

42,56

32,19

27,57

14,42

16,71

79,86

27,57

7,31

29,37

34,03

42,53

53,80

27,22

19,61

18,21

86,48

18,48

64,39

39,97

65,64

NH3 (t/rok) Benzen

773,00

16,95

26,67

20,11

36,47

34,56

50,56

69,06

16,93

26,45

7,94

11,65

45,54

28,05

6,21

53,50

6,82

43,67

33,29

26,17

21,69

10,83

56,31

16,41

28,33

33,98

44,84

BaP (kg)

237,73

1,44

2,38

3,09

2,84

3,34

4,70

23,66

1,70

3,36

32,88

0,89

31,69

21,63

0,62

3,71

14,38

8,19

9,53

2,68

31,83

1,18

5,94

2,13

3,36

14,63

5,93

Hg (kg)

97,63

0,07

0,13

0,35

0,27

0,19

0,31

23,76

0,10

0,30

1,60

0,04

1,55

51,43

0,03

0,23

5,11

2,21

3,67

0,14

1,76

0,06

0,55

0,25

0,18

2,69

0,64

Cd (kg)

739,25

1,77

2,95

3,39

3,76

4,05

6,77

97,60

2,29

6,72

35,36

1,12

270,24

211,21

0,79

4,63

6,33

11,48

25,77

3,31

4,78

1,50

7,80

7,78

3,98

6,05

7,80

As (kg)

2 446,20

2,55

17,92

10,40

30,70

24,00

56,67

122,33

2,11

18,18

99,07

0,27

43,32

1 422,25

0,17

32,93

145,82

52,53

191,99

1,32

19,70

0,38

34,12

4,70

18,28

81,53

12,96

Ni (kg)

1 714,82

3,21

5,62

5,48

6,64

7,82

12,65

1 019,78

30,23

9,89

72,36

1,93

298,22

58,83

1,36

8,80

2,06

11,61

46,28

5,80

7,20

2,57

15,03

9,47

7,75

52,17

12,06

Pb (kg)


Celkov˘ souãet

Kralupy nad Vltavou

2111

Dobfií‰

2107

Kolín

âesk˘ Brod

2106

2110

âerno‰ice

2105

Hofiovice

âáslav

2104

Kladno

Brand˘s nad Labem/ Stará Boleslav

2103

2109

Beroun

2102

2108

Bene‰ov

2101

Kód ORP3 Název ORP3

Tabulka 27: Emisní bilance ze stacionárních a liniov˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í dle obcí s roz‰ífienou pÛsobností (ORP3)


âástka 6/2007


Strana 562

E.2.4 V˘voj zdrojové struktury emisí V˘voj zdrojové struktury emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku v letech 2002 aÏ 2004 je uveden v následující tabulce: Tabulka 28: V˘voj podílu jednotliv˘ch kategorií zdrojÛ (%) Látka Tuhé látky

Oxid sifiiãit˘

Oxidy dusíku

Oxid uhelnat˘

Amoniak

Rok 2002 2003 2004* 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004

REZZO1 REZZO2 REZZO3 19 % 9% 56 % 12 % 9% 45 % 22,7% 2,7% 62,4% 69 % 4% 24 % 65 % 4% 28 % 66,4% 4,1% 28,3% 41 % 2% 5% 37 % 2% 5% 38,6% 1,2% 4,9% 6% 3% 35 % 4% 2% 35 % 7,0% 1,7% 38,9% 19 % 24 % 57 % 15 % 20 % 63 % K dispozici pouze bilance za REZZO 1 a 2

R1 – R3 84 % 66 % 87,8% 97 % 97 % 98,9% 48 % 45 % 44,7% 44 % 42 % 47,6% 100 % 98 %

REZZO4 16 % 34 % 12,2% 3% 3% 1,1% 52 % 55 % 55,3% 56 % 58 % 52,4% – 2%

Zdroj: âHMÚ * Uvedeny podíly na PM10

E.3 Informace o zneãi‰tûní dálkovû pfiená‰eném z okolních oblastí Nejv˘znamnûj‰í podíl na zneãi‰tûní pfiiná‰eném na území kraje z jin˘ch oblastí má hlavní mûsto Praha, které ovlivÀuje kvalitu ovzdu‰í zejména v hraniãních okresech Praha-v˘chod a Praha-západ. V severozápadní ãásti kraje se projevuje pfienos zneãi‰tûní z Ústeckého kraje, na jehoÏ území je provozován v˘znamn˘ poãet zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ. Pfiíspûvek okolních zdrojÛ mimo kraj k imisnímu zatíÏení kraje je pro PM10 3–5 mg/m3 v závislosti na vzdálenosti od hranice kraje. V blízkosti Prahy je to aÏ 10 mg/m3. Tyto pfiíspûvky byly stanoveny v modelovém hodnocení kvality ovzdu‰í, do kterého byly zafiazeny také vybrané zdroje do 30 km od hranice kraje. Regionální pozaìová úroveÀ pro prÛmûrné denní koncentrace PM10 je 30 mg/m3.

Strana 563

F


âástka 6/2007

ANAL¯ZA SITUACE

F.1 Podrobnosti o faktorech pÛsobících zv˘‰ené zneãi‰tûní ovzdu‰í V následující tabulce jsou uvedeny emise sledovan˘ch ‰kodlivin do ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje od roku 2001. Trend z let 1990 aÏ 2000 se neopakuje – klesají stále emise oxidu sifiiãitého vlivem opatfiení na velk˘ch a stfiedních spalovacích zdrojích smûfiujících k odsífiení, také vlivem postupující plynofikace zejména stfiedních. Tabulka 29: V˘voj v emisích rozhodujících zneãi‰Èujících látek na území Stfiedoãeského kraje Rok 2001 2002 2003 2004* Emisní strop

TZL 7,9 8,7 11,3 11 n/a

SO2 30,2 28,2 26,8 27,5 (25,92) 29,0

NOx 43,7 39,4 40,5 42,3 38,7

CO 82 62,5 65,8 65,5 (55,89) n/a

VOC – 30 28,8 29,7 (23,38) 29,6

NH3 – 7 13,7 9,7 11,5

*

Údaje pfievzaty z emisní inventury âHMÚ (li‰í se od bilancí uveden˘ch v pfiedchozích kapitolách – údaje emisní inventury za rok 2004 jsou u látek, u kter˘ch byla emisní inventura pro Stfiedoãesk˘ kraj úplná, uvedeny v závorkách. Tato emisní inventura nebyla úplná u emisí NH3) Jak vypl˘vá z anal˘z v aktualizovaném Programu sniÏování emisí, podíly jednotliv˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování na emisích nevykazují trend k pfiesunu zneãi‰tûní mezi skupinami zdrojÛ. Zneãi‰tûní ovzdu‰í se zaãalo v návaznosti na zákon o ochranû ovzdu‰í z roku 2002 sledovat, vyhodnocovat a hlavnû – porovnávat s imisními limity EU. 3 hlavní pfiíãiny se na zneãi‰tûní ovzdu‰í ve Stfiedoãeském kraji v˘raznû podílejí – jak je zfiejmé také z koláãkov˘ch grafÛ po ORP pro vybrané ‰kodliviny a z grafÛ pfiíspûvkÛ zdrojÛ k imisnímu zatíÏení – spalování uheln˘ch paliv v mal˘ch zdrojích zneãi‰tûní, emise z mobilních dopravních prostfiedkÛ a resuspenze prachov˘ch ãástic, které jsou emitovány nejen spalovacími zdroji, ale také v dÛsledku tûÏební, zemûdûlské a stavební ãinnosti, pozemních prací – v˘stavba silnic, pfiesuny zeminy, apod.

F.1.1 Anal˘za pfiíãin zneãi‰tûní ãásticemi PM10 v prioritních obcích Za prioritní OSÚ jsou povaÏovány ty, na jejichÏ území správního obvodu bylo po vyhodnocení imisních dat za rok 2004 indikováno pfiekroãení imisních limitÛ. K nim byly v Programovém dodatku pfiifiazeny dal‰í obce – a to s ohledem na v˘sledky vyhodnocení imisní zátûÏe za roky 2002 a 2003, pfiípadnû vzhledem k v˘sledkÛm imisních mûfiení za první pololetí roku 2005. Obce (a jejich správní obvody) jsou uvedeny v následující tabulce spolu s anal˘zou palivové základny ve zdrojích REZZO 3 (pfieváÏnû obyvatelstvo) a s podílem vyuÏití zemního plynu. Jsou také vyznaãeny obce, u kter˘ch je pfiedpokládána plynofikace na základû dohody obce a RWE – Stp, nebo je pfiedpokládaná plynofikace nahlá‰ena obcí v Programovém dodatku. V tabulce 30 je také uvedeno mûrné zatíÏení emisemi z nízkoemitujících zdrojÛ REZZO 3 – tam, kde je nízké, je pra‰nost zapfiíãinûna resuspenzemi prachov˘ch ãástic dopravou, pfiípadnû se podílejí zdroje REZZO 1 v blízkém okolí (napfi. Horní Poãáply, Kladno, Mûlník, Vinafiice, âelákovice, Vla‰im, viz grafy pro PM10 denní po ORP). Stejná tabulka je zpracována pro obce, které byly identifikovány Generální rozptylovou studií pro území Stfiedoãeského kraje jako obce s pfiekroãen˘mi limitními hodnotami pro denní prÛmûry PM10.

1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a 3a

Kategorie

Beroun Kladno Kladno Mûlník Mladá Boleslav Beroun Beroun Pfiíbram Kolín Kladno Slan˘ Kladno Kladno Kladno Mladá Boleslav Slan˘ Slan˘ Hostivice Kladno Slan˘ Mladá Boleslav Slan˘ Slan˘ Kladno Beroun Kladno Kladno Kladno Hostivice

Název OPOU2

Beroun Kladno Kladno Mûlník Mladá Boleslav Beroun Beroun Pfiíbram Kolín Kladno Slan˘ Kladno Kladno Kladno Mladá Boleslav Slan˘ Slan˘ âerno‰ice Kladno Slan˘ Mladá Boleslav Slan˘ Slan˘ Kladno Beroun Kladno Kladno Kladno âerno‰ice

Název ORP3 Beroun Kladno Libu‰ín Mûlník Mladá Boleslav Vinafiice KrálÛv DvÛr Kfie‰ín Libenice Pchery Vran˘ Brand˘sek Bu‰tûhrad Cvrãovice Dalovice Hrdlív Jemníky Jinoãany Kaãice Knovíz Kosmonosy Pfielíc Smeãno Svinafiov Tetín Tfiebichovice Tuchlovice Velká Dobrá Zbuzany

NÁZEV Obce 5 787 18 474 2 524 6 335 8 001 1 449 1 872 150 227 1 098 708 1 038 1 436 453 204 493 151 695 1 022 385 2 330 386 1 081 481 677 406 1 715 821 661

Spotfieba paliv v R3 celkem 70,1% 53,9% 13,3% 40,5% 80,3% 34,6% 72,0% 0,0% 49,4% 67,5% 0,0% 78,9% 78,5% 41,8% 0,0% 0,4% 45,7% 24,4% 35,6% 48,1% 80,8% 0,5% 53,4% 45,7% 34,3% 34,0% 53,1% 63,9% 38,0%

Podíl plynu na spotfiebû 0,232 0,140 0,136 0,133 0,145 5,763 0,252 0,000 0,431 0,435 0,000 0,495 0,496 0,334 0,000 0,005 0,356 0,214 0,322 0,364 0,484 0,005 0,326 0,358 0,330 0,278 0,425 0,484 0,398

Spotfieba plyn/obyv. 17 459 71 132 2 463 19 271 44 255 1 704 5 344 103 260 1 704 723 1 654 2 273 567 195 392 194 792 1 132 509 3 885 328 1 770 614 704 497 2 145 1 084 630

Poãet obyvatel 0,6521 0,6401 4,8141 1,1893 0,2167 3,1065 0,6581 8,6646 2,9218 1,1285 5,0589 0,7425 0,7644 2,8714 6,2441 6,3735 2,5236 3,9230 3,2303 2,1077 0,8064 6,5555 1,6799 2,1726 4,2734 2,8996 2,3415 1,5857 3,6517

1,1553 1,6938 12,3882 2,4545 0,4619 7,6324 1,1089 18,9321 5,0409 2,9821 14,2520 1,7946 1,8293 5,7769 13,5429 18,2791 5,4979 8,4359 7,9913 5,5863 1,2637 16,0727 3,7372 6,2657 7,1928 7,6289 4,6622 3,6712 8,7516

0,6606 0,5704 2,7904 0,7820 0,3360 2,0799 0,6909 4,2235 1,9729 1,3013 2,8282 1,1747 1,1856 1,9054 3,0324 3,6197 1,7950 2,2779 2,2036 1,7166 1,1165 3,3997 1,3463 1,7997 2,3697 2,0268 1,7750 1,5669 2,5818

Mûrné emise R3 na obyvatele Tuhé látky Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku PM10 SO2 NOx

Tabulka 30: Anal˘za palivové základny obcí, které byly na území Stfiedoãeského kraje vyhlá‰eny jako oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, v navrÏen˘ch kategoriích, s mûrn˘mi emisemi základních ‰kodlivin na obyvatele.


Jesenice (okres Rakovník) Beroun Beroun Hostivice Unho‰È Slan˘ Beroun

Beroun Kladno Beroun

3b

3b 3b 3b

Beroun Kladno Beroun

Beroun Beroun âerno‰ice Kladno Slan˘ Beroun

Rakovník

Beroun Beroun Kladno

Slan˘ Rakovník

Název ORP3

Konûprusy NiÏbor Ofiech Pleten˘ Újezd Studenûves Svat˘ Jan pod Skalou Trubská Velké Pfiítoãno VráÏ

Hudlice H˘skov Kamenné Îehrovice Kole‰ov

Îelenice Hofioviãky

NÁZEV Obce

177 865 745

180 1 253 720 340 354 138

162

1 076 1 341 2 021

180 522

Spotfieba paliv v R3 celkem

V Programovém dodatku navrÏena obcí plynofikace (roz‰ífiení plynofikace) Plynofikace probûhla, odbûr v obci je nízk˘, doporuãeno je zahu‰Èování odbûrÛ Roz‰ífiení CZT navrÏeno v Programovém dodatku S plynofikací obce se zatím nepoãítá (dle informací RWE-StP).

Vysvûtlivky:

Zdroj: Propoãty ENVIROS pro GRS StK

3b 3b 3b 3b 3b 3b

3b 3b 3b

Slan˘ Jesenice (okres Rakovník) Beroun Beroun Kladno

Název OPOU2

3a 3b

Kategorie

0,0% 0,5% 37,2%

64,6% 44,8% 37,4% 50,6% 0,0% 1,5%

0,0%

51,4% 7,4% 0,0%

0,0% 0,0%

Podíl plynu na spotfiebû

0,000 0,005 0,322

0,632 0,374 0,438 0,428 0,000 0,018

0,000

0,468 0,082 0,000

0,000 0,000

Spotfieba plyn/obyv.

121 769 861

184 1 499 615 401 303 111

101

1 182 1 210 1 568

173 419

Poãet obyvatel

9,5034 5,8235 3,4032

2,7910 3,5584 4,0022 2,7495 5,7457 8,4226

8,4154

3,1718 6,2219 6,9437

5,3565 7,6896

16,9746 16,2617 6,3553

3,0489 4,3325 10,1909 4,9447 17,5781 12,6681

23,1226

4,6648 12,9956 18,0862

15,2552 15,6071

4,3428 3,2421 2,1007

2,0278 1,9668 2,8184 1,9038 3,4113 3,5919

4,6313

2,0524 3,1380 3,7334

3,0080 3,6502

Mûrné emise R3 na obyvatele Tuhé látky Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku PM10 SO2 NOx


Kladno Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Rakovník Rakovník Beroun âerno‰ice Brand˘s- nad Labem-Stará Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Pfiíbram Mûlník Mûlník Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav Vla‰im

Kladno Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Kladno Kladno Kladno Kladno Slan˘ Nové Stra‰ecí Rakovník Beroun Mní‰ek pod Brdy âelákovice

Trhov˘ ·tûpánov

Kovanec Mladá Boleslav ¤epov Kosmonosy Obecnice Dolní Befikovice Libûchov âelákovice

Kladno Kamenné Îehrovice Îilina Stochov Doksy Ledce Velká Dobrá Îilina Tuchlovice Svinafiov Smeãno M‰ec Rakovník TmaÀ Mní‰ek pod Brdy âelákovice

Obec Název

1 262

130 44 255 552 3 885 1 182 1 308 981 10 031

Poãet obyvatel 71 132 1 568 699 5 397 1 075 457 1 084 699 2 145 614 1 770 828 16 695 836 4 082 10 031

27,3%

0,0% 80,3% 85,1% 80,8% 0,0% 24,5% 0,0% 69,3%

Podíl plynu na spotfiebû 53,9% 0,0% 0,6% 35,9% 37,5% 0,0% 63,9% 0,6% 53,1% 45,7% 53,4% 0,0% 84,2% 70,0% 59,3% 69,3%

5,56

7,01 0,22 0,58 0,81 9,74 4,16 7,04 0,65

8,08

18,03 0,46 1,29 1,26 18,06 8,56 13,35 1,62

2,72

3,72 0,34 1,17 1,12 4,44 2,34 3,30 0,77

23,70

53,66 1,41 3,99 3,83 53,09 25,35 39,09 4,88

12,88

18,70 8,30 8,82 8,80 18,75 13,11 15,91 8,99

Mûrné roãní emise REZZO 3 (kg/rok–1.osoba–1) PM10 SO2 NOx CO VOC 0,64 1,69 0,57 5,08 9,03 6,94 18,09 3,73 53,80 18,72 7,93 18,64 4,05 55,26 19,06 1,10 2,95 0,78 8,83 9,77 3,09 8,19 2,23 24,43 12,88 8,84 15,41 3,91 45,38 17,22 1,59 3,67 1,57 11,04 10,22 7,93 18,64 4,05 55,26 19,06 2,34 4,66 1,78 13,88 10,81 2,17 6,27 1,80 18,79 11,74 1,68 3,74 1,35 11,18 10,26 8,32 18,47 4,13 54,65 18,96 0,36 0,69 0,65 2,12 8,45 1,13 1,55 1,05 4,62 8,97 1,58 3,08 1,33 9,19 9,87 0,65 1,62 0,77 4,88 8,99


Vla‰im

Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Pfiíbram Mûlník Mûlník âelákovice

ORP Název

POU Název

Tabulka 31: Anal˘za palivové základny REZZO 3 obcí, u kter˘ch bylo v GRS StK modelem vyhodnoceno v roce 2004 pfiekraãování limitních hodnot vãetnû ãetnosti pfiekroãení pro 24hodinové prÛmûry suspendovan˘ch ãástic velikostní frakce PM10


Strana 567


âástka 6/2007

Spalování tuh˘ch paliv Pevná paliva (uhlí) tvofií v souãasné dobû 63 % z celkov˘ch energetick˘ch vstupÛ kraje celkem a 27 % spotfieby paliv a energie pro vytápûní domácností (zemní plyn 30 %, teplo z CZT 25,5 %). Problém spalování tuh˘ch uheln˘ch paliv není snadno fie‰iteln˘ a fie‰ení nespoãívá pouze v náhradû uhlí zemním plynem, kter˘ není pro plynárenské spoleãnosti ekonomicky pfiijateln˘ v pfiípadû, Ïe není dostateãná poptávka na stranû odbûru plynu – napfi. u mal˘ch obcí, v pfiípadû odlehl˘ch obcí. Na velké ãásti území Stfiedoãeského kraje není plynofikace ani technicky moÏná. I v oblasti spalování tuh˘ch paliv vãetnû dfieva existují v‰ak moÏnosti sníÏení emisí a zv˘‰ení uÏivatelského komfortu souãasnû pfii vyuÏívání uhlí nebo dfieva (pozn.: spalování dfieva je také spojeno s vysok˘mi emisemi prachu a nûkter˘ch dal‰ích zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í, pokud nejsou pouÏity vhodné technologie). SníÏení spotfieby paliv a energie celkem je vysoce Ïádoucí – napfi. i v návaznosti na novû schválenou evropskou direktivu o energetické úãinnosti u koneãného spotfiebitele a energetick˘ch sluÏbách, která poÏaduje absolutní sníÏení spotfieby ze v‰ech sektorÛ o 9 % do roku 2016. Podporu má také vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ – napfi. sluneãních kolektorÛ, nízkopotenciálního tepla a tepeln˘ch ãerpadel, atd. Tyto aktivity plo‰ného charakteru se projeví sníÏením produkce emisí a jsou variantou pro ty obce, které ani v dlouhodobém v˘hledu po roce 2010 nebudou plynofikovány. ¤e‰ení je potfieba hledat na úrovni obce, a to se zohlednûním v‰ech specifik a souvislostí.

F.1.2 V˘voj v dopravních intenzitách NárÛst dopravního zatíÏení je dal‰í pfiíãinou zv˘‰eného zneãi‰tûní ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje. V následující tabulce jsou uvedeny vybrané komunikace na území Stfiedoãeského kraje a intenzity dopravy na tûchto komunikacích v letech 2000 a 2005 (v tûchto letech se provádûla sãítání dopravy ¤editelstvím silnic a dálnic). Z porovnání tûchto let je zfieteln˘ vysok˘ nárÛst v intenzitách dopravy zejména na dálnici D1 Praha – Brno a dálnice D5 Praha – PlzeÀ: Tabulka 32: Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje – nejvy‰‰í prÛmûrná intenzita dopravy (poãet vozidel / 24 hodin) – rok 2000 a 2005 Liniov˘ zdroj 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Dálnice D 1 Praha – Brno Rychlostní komunikace ã. 7 Praha – Slan˘ (vãetnû silnice ã. 61 do Kladna) Dálnice D 5 Praha – PlzeÀ Rychlostní komunikace ã. 10 Praha – Liberec Dálnice D 8 Praha – DráÏìany Silnice 1. tfiídy ã. 3 Miro‰ovice (D 1) – âeské Budûjovice Silnice 1. tfiídy ã. 4 Praha – Písek Dálnice D11 a silnice 1. tfiídy ã. 11 Praha – Hradec Králové Silnice 1. tfiídy ã. 38 Podûbrady – âáslav Silnice 1. tfiídy ã. 6 (a rychlostní komunikace ã. 6) Praha – Karlovy Vary Silnice 1. tfiídy ã. 9 Praha – Mûlník Silnice 1. tfiídy ã. 12 Praha – Kolín

Zdroj: ¤DS, sãítání dopravy 2000 a 2005

Rok 2000 62 559 29 341 29 162 27 206 26 449 21 360 20 926 20 914 19 085 16 933 12 107 11 954

2005 93 500 32 426 45 700 30 300 24 630 25 261 31 400 26 211 19 651 23 549 11 776

âástka 6/2007


Strana 568

Tabulka 33: Intenzita dopravy ve vybran˘ch sãítacích úsecích, 2005 Silnice

â. sãítacího úseku

D1 D1 D1 D1 D1 D5 D5 D5 D1 D1 D1 D1 D1 D5 D1 D5 D5 D5

I.24 I.25 I.26 I.27 I.28 I.00 I.10 I.20 I.30 I.60 I.40 I.89 I.70 I.30 I.50 I.50 I.40 I.60

Dopravní intenzita (vozidla /24h) celkem 93500 86100 70900 65500 59200 45700 44000 42500 42200 42200 40400 40300 39500 39100 38800 36100 36099 35500

Zaãátek úseku

Konec úseku

km 0,00 Chodov PrÛhonice Jesenice V‰echromy km 0,00 Rudná Lodûnice Miro‰ovice ·ternov Hvûzdonice Loket Psáfie Beroun, v˘chod Ostfiedek Beroun, západ Beroun, centrum Bavorynû

Chodov PrÛhonice Jesenice V‰echromy Miro‰ovice Rudná Lodûnice Beroun, v˘chod Hvûzdonice Psáfie Ostfiedek Hofiice Soutice Beroun, centrum ·ternov Bavorynû Beroun, západ Îebrák

Ve v˘hledu se dopravní situace Stfiedoãeského kraje v˘raznû zmûní – po dobudování velkého mûstského okruhu Prahy, kter˘ povede po území Stfiedoãeského kraje. Obrázek 16: Rozdílov˘ kartogram intenzit dopravy v souãasnosti a ve v˘hledovém scénáfii pro rok 2010.

Zdroj: Modelování CDV

Strana 569


âástka 6/2007

Linky vyznaãené ãervenû znamenají zv˘‰ení dopravní zátûÏe zatímco zelené linky znamenají sníÏení. ·ífika linek koresponduje s v˘‰í rozdílu v dopravních intenzitách. Nejvíce by intenzity mûly poklesnout v území uvnitfi praÏského okruhu (nejedná se o vnitfiní dopravu) a v jiÏní ãásti komunikace E55. Naopak zv˘‰ení se pfiedpokládá na stávajících dálnicích a rychlostních komunikacích. Je pfiedpokládáno, Ïe podíl nejvíce zneãi‰Èujících vozidel na dynamické skladbû v provozu na komunikacích bude v roce 2010 nejv˘‰e 5 %. Z toho a z dal‰ích v˘‰e uveden˘ch faktorÛ vychází nejvy‰‰í sníÏení emisí okolo 29 % u oxidu uhelnatého a u ne-metanov˘ch uhlovodíkÛ. O nûco men‰í rozdíl vychází pro metan – okolo 17 %. Emise oxidÛ dusíku se sníÏí jen nepatrnû, neboÈ tyto emise se sniÏují pouze u vozidel s 3-cestn˘mi fiízen˘mi katalyzátory, zatímco u dieselov˘ch vozidel, s v˘jimkou nejnovûj‰ích vozidel splÀující normu EURO 4, se tyto emise nesniÏují. PÛsobí zde také zv˘‰ené dopravní objemy. Emise pevn˘ch ãástic a polyaromatick˘ch uhlovodíkÛ se pravdûpodobnû zv˘‰í aÏ o cca 13 %. Tyto emise jsou nejvíce problematické z hlediska dopadÛ na lidské zdraví.

F.1.3 Zdroje pfiírodního prachu Jednou z v˘znamn˘ch pfiíãin zv˘‰eného zatíÏení pra‰n˘m aerosolem frakce PM10 je zaná‰ení prachu z pfiírodních zdrojÛ na komunikace a jeho vífiení dopravou. Zdroje pfiírodního prachu jsou v˘sledkem zemûdûlské, dÛlní, stavební a jiné ãinnosti, povodní (naná‰ení bahna a následné uvolÀování prachov˘ch ãástic), apod. Hlavními zdroji jsou: • • •

Otevfiené nezastavûné a nezatravnûné plochy Stavební práce Zemûdûlské práce

Pro stanovení zdrojÛ prachu je vhodné provést jeho vzorkování a odhad podílu jednotliv˘ch zdrojÛ prachu na imisním zatíÏení.

F.2 Podrobnosti o moÏn˘ch nápravn˘ch opatfieních V návaznosti na anal˘zu pfiíãin se nápravná opatfiení se v oblasti ochrany ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje zamûfií na: • • • • • •

SníÏení sekundární pra‰nosti; SníÏení primárních emisí prachu z lokálních topeni‰È v sektoru domácností, zejména ve zhu‰tûné zástavbû mûst; Omezení emisí prachu a NOx ze vybran˘ch zdrojÛ REZZO 1 (vã. zvlá‰tû velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ v rozsahu jejich imisních dopadÛ); Omezení imisního zatíÏení NOx z dopravy (vãetnû realizace infrastrukturních opatfiení u liniov˘ch zdrojÛ, které zmírní dopady dopravy na kvalitu ovzdu‰í v chránûn˘ch územích a v intravilánech mûst); SniÏování emisí VOC v sektoru rozpou‰tûdel; SniÏování emisí VOC v dopravû.

Jednotlivá opatfiení jsou podrobnû popsána v následujících kapitolách. Mnoho nápravn˘ch opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í leÏí v oblasti sníÏení emisí, a jsou popsána v Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a pfievzata s drobnou úpravou do Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í. Vybírána jsou zejména opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í (OZKO).

âástka 6/2007

G.


Strana 570

PODROBNOSTI O OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í P¤IJAT¯CH P¤ED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU

G.1 Opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zónû Stfiedoãeského kraje G.1.1 Opatfiení na mezinárodní úrovni Opatfiení na mezinárodní úrovni zahrnují mezinárodní úmluvy a dále akty, související s pfiistoupením âeské republiky k Evropské unii. Za nejv˘znamnûj‰í mezinárodní aktivitu lze povaÏovat pfiístup âR k Úmluvû EHK OSN o dálkovém zneãi‰tûní ovzdu‰í pfiekraãujícím hranice státÛ a k jejím protokolÛm. Pro nadcházející období bude mít zfiejmû nejvût‰í dopad na omezování emisí látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í Rámcová úmluva OSN o zmûnû klimatu z roku 1992 a její „Kjótsk˘ protokol“ z roku 1997. I kdyÏ tyto dokumenty ukládají povinnosti v oblasti omezování emisí skleníkov˘ch plynÛ (dominantnû oxidu uhliãitého), je zfiejmé, Ïe fiada vyvolan˘ch opatfiení v oblasti úspor energií a vyuÏívání obnoviteln˘ch / alternativních zdrojÛ energie pfiinese Ïádoucí vedlej‰í efekty také v oblasti omezování emisí „klasick˘ch“ zneãi‰Èujících látek. Postupná aproximace ãeské legislativy smûrem k právním pfiedpisÛm ES, zahájená v polovinû devadesát˘ch let a ukonãená v souãasné dobû, pfiedstavuje v oblasti omezování emisí a zlep‰ování kvality ovzdu‰í zásadní impuls. Nicménû jiÏ právní úprava ochrany ovzdu‰í, pfiijatá poãátkem devadesát˘ch let, byla do znaãné míry inspirována jak tehdy platn˘mi právními pfiedpisy ES, tak i pfiedpisy nûkter˘ch ãlensk˘ch státÛ (zejména SRN). V souãasné dobû je ãeská právní úprava ochrany ovzdu‰í sladûna se v‰emi platn˘mi pfiedpisy ES.

G.1.2 Opatfiení na národní, regionální a lokální úrovni a) Právní pfiedpisy Naprosto zásadní v˘znam pro omezení emisí a následující zlep‰ení kvality ovzdu‰í mûla nová právní úprava ochrany ovzdu‰í, pfiijatá poãátkem devadesát˘ch let minulého století (zákony ã. 309/1991 Sb. a ã. 389/1991 Sb., v postupnû upravovan˘ch znûních a navazující provádûcí pfiedpisy). Základem této úpravy byla regulace emisí zneãi‰Èujících látek z témûfi 3 tisíc „velk˘ch“ a cca 30 tisíc „stfiedních“ zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í. Tûmto zdrojÛm byly stanoveny emisní limity s plo‰n˘m termínem dodrÏování nejpozdûji od poãátku roku 1999 s tím, Ïe do tohoto termínu byly stanoveny pfiechodné emisní limity doãasnû platné. V˘sledkem je razantní, a v nûkter˘ch pfiípadech (tuhé látky, oxid sifiiãit˘) fiádov˘ pokles emisí zneãi‰Èujících látek, kter˘ se projevil v˘razn˘m poklesem imisní zátûÏe na celém území âR, Stfiedoãesk˘ kraj nevyjímaje. PrÛmûrné roãní koncentrace i 95 % kvantily suspendovan˘ch ãástic, oxidu sifiiãitého a oxidÛ dusíku nad územím dne‰ního Stfiedoãeského kraje se jiÏ od roku 1997 pohybují pod (tehdy platn˘mi) limitními hodnotami. Po roce 1998 se ukázalo, Ïe siln˘ potenciál, obsaÏen˘ v této právní úpravû se jiÏ prakticky vyãerpal, protoÏe naprostá vût‰ina opatfiení a nástrojÛ, které bylo moÏno plo‰nû aplikovat, jiÏ byla vyuÏita. b) Ekonomické nástroje Právní úprava ochrany ovzdu‰í z poãátku devadesát˘ch let zaloÏila, vedle systému normativních nástrojÛ, také systém nástrojÛ ekonomick˘ch. Systém ekonomick˘ch nástrojÛ ochrany ovzdu‰í se skládal z poplatkÛ za zneãi‰Èování ovzdu‰í a dotací / mûkk˘ch pÛjãek, poskytovan˘ch Státním fondem Ïivotního prostfiedí âR (SFÎP). V období 1994 aÏ 1996 byly pfiíjmy fondu nav˘‰eny jednorázov˘m pfievodem 6,1 mld. Kã na podporu Národního programu ozdravûní ovzdu‰í. Celkové v˘daje SFÎP k ochranû ovzdu‰í dosáhly v období 1992 aÏ 2002 ãástky cca 14 mld. Kã, z toho na území Stfiedoãeského kraje bylo vynaloÏeno cca 10 %. V dÛsledku vysok˘ch poplatkÛ za zneãi‰tûní ovzdu‰í do‰lo k razantní plynofikaci zejména ve zdrojích REZZO 2. Tyto zdroje mají také – na základû provedeného vyhodnocení – velmi vliv na kvalitu ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje.

Strana 571


âástka 6/2007

G.2 DosaÏené v˘sledky a hodnocení úãinnosti opatfiení V období let 1994 aÏ 2002 do‰lo k v˘raznému poklesu emisí. Pokles emisí se projevil sníÏením imisních koncentrací sledovan˘ch látek. Nicménû ani dosavadní pokles emisí nebyl dostateãn˘ k tomu, aby na území Stfiedoãeského kraje zajistil plo‰né dodrÏování hodnot imisních limitÛ stanoven˘ch EU pro zneãi‰Èující látky PM10, a NO2 (NOx), ozón (limit pro ochranu zdraví i pro ochranu vegetace). Nástroje a opatfiení, aplikované v uplynulém období, lze povaÏovat, a to vãetnû vyvolan˘ch nákladÛ, za úãinné, protoÏe reagovaly na situaci v oblasti kvality ovzdu‰í na konci osmdesát˘ch a poãátku devadesát˘ch let minulého století a vedly k v˘raznému omezení emisí a sníÏení imisní zátûÏe. Graf 14: V˘voj 36. nejvy‰‰ích prÛmûrn˘ch denních koncentrací PM10 na stanicích imisního monitoringu ve Stfiedoãeském kraji v letech 1996–2001

Zdroj: âHMÚ 2002

âástka 6/2007


Strana 572

H. PODROBNOSTI O NOV¯CH OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í H.1 SWOT anal˘za souãasného stavu v kvalitû ovzdu‰í Na základû zmínûného vyhodnocení (popsaného v následujících kapitolách) byly nastaveny cíle Tabulka 34: SWOT anal˘za souãasného stavu v emisích a v ochranû ovzdu‰í Silné stránky Stfiedoãesk˘ kraj patfií z hlediska primárních zneãi‰Èujících látek mezi ménû imisnû zatíÏené kraje – pfiekraãování limitÛ má bodov˘ charakter. Z hlediska ozónu patfií kraj mezi prÛmûrnû imisnû zatíÏené kraje. Krajsk˘ úfiad je vybaven nástroji k fiízení kvality ovzdu‰í a informacemi pro jednání obcemi na území Stfiedoãeského kraje.

Slabé stránky Dochází k lokálnímu pfiekraãování imisních limitÛ pro suspendované ãástice, oxidy dusíku, oxid dusiãit˘ a k plo‰nému pfiekraãování cílov˘ch imisních limitÛ pro ozón.

Hrozby Nepodafií se sniÏovat pra‰nost navrhovan˘mi opatfieními. Nebude ochota vyuÏívat alternativní paliva a spofiit energii. Nebude plo‰nû dodrÏen cílov˘ imisní limit pro ozón. Pfietrvá a vzroste pfiekraãování imisních limitÛ pro oxidy dusíku.

PfiíleÏitosti Navrhovaná opatfiení budou dÛslednû uplatÀována a podpofiena vefiejn˘mi zdroji financování. Obce s roz‰ífienou pÛsobností budou ve spolupráci s Stfiedoãesk˘m krajem aktivní v uplatÀování v‰ech poÏadavkÛ v územním plánování a rozhodování a budou nápomocny obãanÛm i soukrom˘m subjektÛm pfii realizaci potfiebn˘ch opatfiení.

Nastavení cílÛ a priorit Programu ke zlep‰ení Stfiedoãeského kraje vychází z podrobného posouzení kvality ovzdu‰í na základû mûfiení ve staniãní síti, modelového hodnocení v˘sledkÛ mûfiení, provádûného âHMÚ pro stanovení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í pro MÎP, a z v˘sledkÛ Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje (GRS). Nastavení cílÛ vychází také z anal˘zy dosavadního v˘voje v emisích zneãi‰Èujících látek a z prognózy v˘hledového stavu v emisích a zejména pak z posouzeného plnûní legislativních poÏadavkÛ v kvalitû ovzdu‰í v porovnání s poÏadovan˘mi hodnotami koncentrací zneãi‰Èujících látek v ovzdu‰í. Podkladov˘mi materiály pro zpracování Integrovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje byly také jiÏ existující podklady Stfiedoãeského kraje, zejména: •

• •

Programy sniÏování emisí a zlep‰ení kvality ovzdu‰í, vypracované v letech 2002–2004, Akãní program ochrany ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje Programov˘ dodatek k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, vypracovan˘ v roce 2005 (v‰e DHV, s.r.o.) Emisní inventura pro rok 2004 a Generální rozptylová studie Stfiedoãeského kraje (ENVIROS, s.r.o., 2005) v˘sledky mûfiení kvality ovzdu‰í ve staniãní síti a jejich vyhodnocení ve Sdûlení Odboru ochrany ovzdu‰í MÎP za rok 2004, a ve Zprávû o zónách a aglomeracích Ministerstva Ïivotního prostfiedí, listopad 2005.

H.2 Cíle aktualizovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í ·ir‰í (globální) cíl Programu: Kvalita ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje splÀuje zákonem stanovené poÏadavky a kvalitû ovzdu‰í je vûnována trvalá pozornost.

Strana 573


âástka 6/2007

Obrázek 17: Nastavení cílÛ a priorit Integrovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje

SC 1

Imisní zátûÏ pra‰n˘m aerosolem frakce PM10 je sníÏena pod úroveÀ stanovenou platn˘mi imisními limity.

SC 2

Imisní zátûÏ ostatních prioritních zneãi‰Èujících látek je udrÏena pod úrovní stanovenou imisními limity k roku 2010

SC 3

SníÏení emisí VOC pfiispívá ke sníÏení tvorby pfiízemního ozónu (prekurzor)

P1

SníÏení koncentrace prachov˘ch ãástic PM10 v ovzdu‰í

Globální cíl Kvalita ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje splÀuje zákonem stanovené poÏadavky a kvalitû ovzdu‰í je vûnována trvalá pozornost.

P2

SníÏení koncentrací oxidÛ dusíku a oxidu dusiãitého v ovzdu‰í

P3

SniÏování emisí VOC s cílem omezení tvorby pfiízemního ozónu

P4

PrÛfiezová opatfiení sledování kvality ovzdu‰í, emisí, technická pomoc.

Specifické cíle Programu jsou definovány takto: • • •

Imisní zátûÏ zneãi‰Èujícími látkami je sníÏena pod úroveÀ stanovenou platn˘mi imisními limity; Imisní zátûÏ ostatních prioritních zneãi‰Èujících látek je udrÏena pod úrovní stanovenou imisními limity k roku 2010; SníÏení emisí VOC pfiispívá ke sníÏení tvorby pfiízemního ozónu (prekurzor).

H.3 Seznam priorit a opatfiení Programu Priority aktualizovaného Programu vycházejí z vyhodnocení imisní situace, kterou pfiipomene následující struãn˘ popis: •

zneãi‰Èující látka TZL (jako PM10) pfiekraãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mikrogramÛ/m3) vãetnû ãetnosti pfiekroãení na plo‰e cca 120 km2. Pfiekraãování bylo potvrzeno v˘sledky mûfiení.

âástka 6/2007

• •


Strana 574

NO2 – na území kraje je lokálnû pfiekraãována hodnota prÛmûrn˘ch roãních koncentrací (GRS StK) a to v lokalitách poblíÏ praÏské aglomerace na v˘jezdu hlavních silniãních tahÛ smûr Brno, PlzeÀ a Mladá Boleslav; jsou plo‰nû pfiekraãovány cílové imisní limity pro ozón;

Prioritami aktualizovaného programu proto jsou: •

Priorita 1: SníÏení koncentrací suspendovan˘ch prachov˘ch ãástic frakce PM10 v ovzdu‰í – z dÛvodu pfiekraãování imisních limitÛ a existenci oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje.

•

Priorita 2: SníÏení koncentrací oxidÛ dusíku a oxidu dusiãitého v ovzdu‰í – z dÛvodu pfiekroãení imisního limitu NOx pro ekosystémy a vegetaci na území CHKO âesk˘ kras a zneãi‰tûní pfiízemním ozónem na témûfi 100 % kraje, pravdûpodobného lokálního pfiekraãování IL pro roãní koncentrace NO2;

•

Priorita 3: SniÏování emisí VOC z dÛvodÛ zneãi‰tûní kraje pfiízemním ozónem na témûfi 100 % území kraje.

Pro dosaÏení cílÛ jsou v jednotliv˘ch prioritách navrÏeny skupiny opatfiení, kter˘mi by mûlo b˘t stanoven˘ch specifick˘ch cílÛ dosaÏeno a také indikátory, kter˘mi je moÏné sledovat, zda jsou tyto cíle postupnû naplÀovány. Navrhovaná opatfiení vycházejí z podílu jednotliv˘ch skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení u cílov˘ch/ prioritních ‰kodlivin. Priorita 1: SníÏení imisní zátûÏe pra‰n˘m aerosolem frakce PM10 • Opatfiení 1.1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní • Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti • Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti. 1. Priorita 2: SníÏení imisního zatíÏení oxidy dusíku a oxidem dusiãit˘m • • • •

Opatfiení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy Opatfiení 2.2: Podpora úsporám energie Opatfiení 2.3: Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

2. Priorita 3: SniÏování emisí VOC • Opatfiení 3.1: Omezení emisí VOC z pouÏívání rozpou‰tûdel • Opatfiení 3.2: Omezení emisí VOC z motorov˘ch vozidel 3. Priorita 4: Horizontální opatfiení a technická pomoc • • • •

Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního zázemí kraje a obcí Opatfiení 4.2: Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí z prÛmyslov˘ch a energetick˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní • Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost • Opatfiení 4.6: Komunikace • Opatfiení 4.7: Integrace ochrany ovzdu‰í do ostatních koncepãních materiálÛ kraje a obcí

H.4 Priorita 1 – PM10 Priorita 1: SníÏení imisní zátûÏe pra‰n˘m aerosolem frakce PM10 V souãasné dobû neplní Stfiedoãesk˘ kraj imisní limity pro suspendované ãástice frakce PM10 (imisní limit je v platnosti od roku 2005). Tyto pevné ãástice, jejichÏ obsah v ovzdu‰í se neustále zvy‰uje, se staly velmi sledovanou oblastí v ochranû ovzdu‰í. Jsou do Ïivotního prostfiedí emitovány z rÛzn˘ch stacionárních zdrojÛ (lokální topeni‰tû,

Strana 575


âástka 6/2007

spalovny, zemûdûlská ãinnost, tûÏba a dob˘vání, chemická v˘roba), mobilních (automobilová, vlaková, lodní a letecká doprava), ze zdrojÛ uvnitfi budov (koufiení, spalování, vafiení, ãi‰tûní, vytûkávání z vnitfiních materiálÛ a dal‰í) i pfiirozen˘ch (eroze pÛdy, sopeãná ãinnost, pyl, spóry, bakterie,…). NejrÛznûj‰í spalovací procesy produkují ãástice rÛzn˘ch velikostí, ultra jemné ãástice s velikostí pod 0,1 mm jsou pfiipisovány pfiímo spalovacím procesÛm probíhajícím v motorech silniãních vozidel. Jednou vzniklé ãástice sedimentují a mohou b˘t vlivem atmosférick˘ch dûjÛ resuspendovány. Suspendované ãástice jsou znaãnû heterogenní jak z hlediska velikosti, tak z hlediska chemického sloÏení a velmi ãasto obsahují tûÏké kovy ãi rizikové organické slouãeniny (PAH). Proto je sniÏování imisního zatíÏení prachem a navrhovaná opatfiení ke sníÏení imisního zatíÏení i sníÏení emisí primárního prachu prioritou ã. 1 Stfiedoãeského kraje.

H.4.1 Opatfiení 1.1: SníÏení emisí prachu z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Toto opatfiení zahrnuje následující podopatfiení, jejichÏ podpora by mûla smûfiovat zejména do lokalit se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v dÛsledku pfiekraãování limitních hodnot pro prachové ãástice PM10. Pfii v˘bûru doporuãujeme pfiihlédnout k moÏnostem obcí – v tabulkách 30 a 31 jsou uvedeny obce, které jsou plynofikovány a je Ïádoucí zahu‰tování odbûru plynu a oÏivení mrtv˘ch pfiípojek. U obcí, které plynofikovány nebudou, se jedná spí‰e o opatfiení v údrÏbû kotlÛ, sníÏení spotfieby vyuÏitím obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a náhrada zastaral˘ch zafiízení. 1.1.1 Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury Energetická infrastruktura obcí a mûst Stfiedoãeského kraje není dobudována. ¤ada obcí bude plynofikována, v obcích a mûstech s jiÏ zaveden˘m plynem je dÛleÏité rozvíjet efektivní vyuÏívání zemního plynu, v mûstech s rozvinut˘mi sítûmi CZT vyuÏívání dodávkového tepla ze soustavy CZT. Roz‰ifiování vyuÏití CZT v bytov˘ch domech, administrativních a prÛmyslov˘ch komplexech doporuãujeme preferovat pfied v˘stavbou nov˘ch nízkoemitujících zdrojÛ zneãi‰tûní ovzdu‰í. 1.1.2 Pfiemûna zpÛsobu vytápûní Malé zdroje zneãi‰tûní jsou na území Stfiedoãeského kraje majoritními zdroji primárních emisí prachov˘ch ãástic. Souãasnû se podílejí 30–65 % a více na imisním zatíÏení suspendovan˘mi ãásticemi frakce PM10 – v závislosti na lokalitû. Postupná plynofikace nebo teplofikace tûchto zdrojÛ naráÏí vût‰inou na finanãní omezení jak co se vstupní investice t˘ãe, tak i v˘dajÛ na provoz. Proto dochází k rekonstrukci mal˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní vût‰inou s modernizací domu, zmûnou majitele, apod. Tam, kde bude nadále probíhat plynofikace nebo teplofikace, doporuãujeme zavést napfi. Program dotací na pfiemûnu topn˘ch systémÛ. Plynofikace obcí, ãástí obcí ãi mûst, pfiípadnû jednotliv˘ch doposud uheln˘ch zdrojÛ, je jednoznaãnû hlavním prioritním opatfiením ke sníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek. Plynofikace vytápûcích soustav na tuhá paliva je také znaãn˘m zdrojem úspor – pfii náhradû tuh˘ch paliv zemním plynem ãi elektfiinou je podstatnû vy‰‰í provozní úãinnost vytápûcí soustavy objektu, lep‰í regulovatelnost umoÏÀující sníÏení spotfieby plynu a elektrické energie pfii zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a vyuÏití vnitfiních tepeln˘ch ziskÛ a oslunûní budovy. Investice do modernûj‰ího vytápûcího systému je obvykle provázena zlep‰ením tepelnû technick˘ch vlastností vytápûného objektu díky dodateãnému zateplením obvodov˘ch stûn a stfiechy, nebo dotûsnûním oken. Prioritními lokalitami jsou stanovená území obcí se stavebním úfiadem (SÚ Kladno, Slan˘, Stochov a Unho‰È, Beroun a KrálÛv DvÛr, dále také SÚ Mladá Boleslav, Kosmonosy a Bobrovice, SÚ Jesenice a obce, u kter˘ch bylo pfiekraãování imisního limitu zji‰tûno vlastní rozptylovou studií v rámci G¤S (viz Tabulka 31). V obcích, vyznaãen˘ch ‰edû se plynofikace nechystá (dle údajÛ RWE – Stp), ostatní obce jsou pro tento Program vhodné. Pomocn˘mi údaji jsou údaje v Územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje z roku 2004:

âástka 6/2007


Strana 576

Obrázek 18: Podíl neaktivních pfiípojek podle ORP Stfiedoãeského kraje

Zdroj: Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje, záfií 2004 Zemní plyn je dostupn˘ cca 68 % obyvatel v kraji, nicménû tuto moÏnost fiada obyvatel nevyuÏívá. ZÛstává tak v˘znamn˘ podíl pfiípojek bez odbûru, jak vypl˘vá z tabulky, je jich cca 43 tis. Pfii celkovém poãtu 148 810 tj. cca 41 %. (STP a. s., k 30. 9. 2003). Tabulka 35: Podíl neaktivních pfiípojek

Rozvodna (ORP) Bene‰ov (Vla‰im) Beroun (âerno‰ice, Hofiovice) Brand˘s nad Labem âesk˘ Brod Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora (âáslav) Mûlník Mladá Boleslav (Mnichovo Hradi‰tû) Neratovice Podûbrady (Lysá n. L, Nymburk) Pfiíbram (Dobfií‰, Sedlãany) Rakovník ¤íãany Slan˘ Votice Celkem

neaktivní pfiípojky (ks) 2 191 4 716 1 396 1 839 4 918 1 569 3 022 1 916 2 236 3 734 1 287 2 405 2 054 1 492 3 439 2 226 2 728 43 168

aktivní pfiípojky (ks) 3 840 11 499 5 732 5 542 12 763 4 966 5 695 6 757 2 844 11 526 3 058 7 238 5 561 5 295 5 013 6 017 2 296 105 642

celkem 6 031 16 215 7 128 7 381 17 681 6 535 8 717 8 673 5 080 15 260 4 345 9 643 7 615 6 787 8 452 8 243 5 024 148 810

Zdroj: Souhrnná zpráva k Územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje, záfií 2004

Neaktivní /celkem (%) 36 29 20 25 28 24 35 22 44 24 30 25 27 22 41 27 54 41

Strana 577


âástka 6/2007

Nejvût‰í podíl takov˘ch pfiípojek vykazuje ORP Votice, kterou následuje Mûlník. Vysok˘ podíl neaktivních pfiípojek také vykazuje sociálnû silná ORP ¤íãany 41 %, coÏ je dáno zainvestováním pozemku. Obrázek 19: Poãet odbûratelÛ zemního plynu v kategorii maloodbûr, 2003

Zdroj: RWE Stp, a.s., âHMÚ 1.1.3 ÚdrÏba a modernizace kotlÛ REZZO 3, kontrola spalinov˘ch cest Velká ãást obcí Stfiedoãeského kraje, zejména obce s mal˘m poãtem obyvatel, plynofikována ani v dlouhodobém v˘hledu nebude. Lokální centralizované systémy na biomasu jsou nákladné a jsou vhodné pouze pfii zhu‰tûné zástavbû. V tûchto obcích je potfiebné hledat ostatní moÏnosti vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, ale také pouÏívání moderních a úãinn˘ch uheln˘ch kotlÛ, pfiípadnû vyuÏít – po realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení – elektrického vytápûní. S emisemi – nejen prachu – souvisí také údrÏba a správn˘ prÛbûh spalování paliv v topeni‰ti. Novû bude od roku 2006 probíhat kromû kontroly spalinov˘ch cest také kontrola spalovacího procesu a úãinnosti spalování. Kotle nad 15 let doby Ïivotnosti a kotle v majetku právnick˘ch osob by mûly b˘t pravidelnû kontrolovány. Správná praxe mÛÏe znaãnû omezit emise, vznikající nekvalitním prohofiením paliva. Podporovat doporuãujeme vhodnou formou topenáfiské firmy, které provádûjí pravidelné prohlídky kotlÛ a otopn˘ch soustav u fyzick˘ch osob. Podporovat doporuãujeme i v˘mûnu zastaral˘ch uheln˘ch kotlÛ s nízkou úãinností – za kotle s vy‰‰ími emisními parametry. Podporu ve formû pfiíspûvku doporuãujeme udûlit za vãasnou v˘mûnu zafiízení po skonãení jeho Ïivotnosti a za údrÏbu zafiízení. Tato opatfiení jsou vhodná ve v‰ech OZKO (i ãástech obce), ve kter˘ch plyn není a nebude zaveden vzhledem k tomu, Ïe ve v‰ech z nich je ve stále znaãném rozsahu vyuÏíváno tuh˘ch paliv pro vytápûní a pfiípadnû v dal‰ích drobn˘ch obcích, které v˘hledovû plynofikovány nebudou, a u nichÏ hrozí zhor‰ení kvality ovzdu‰í vlivem spalování tuh˘ch uheln˘ch paliv. Kontrolou spalovacího procesu u kotlÛ, kontrolou úãinnosti otopné soustavy a spalinov˘ch cest by mûly b˘t programy podpory zahájeny.

âástka 6/2007


Strana 578

1.1.4 Omezení emisí prachu ze stacionárních zdrojÛ Toto opatfiení se t˘ká v‰ech zdrojÛ emisí pevn˘ch ãástic – zafiazen˘ch do REZZO 1 nebo REZZO 2. Tûmito zdroji velké zdroje na uhlí, kamenolomy a lomy, technologické provozy, cementárny, slévárny, su‰iãky, apod. – u kter˘ch je potfieba zavedení nov˘ch technologií a prostfiedkÛ ke sníÏení emisí pevn˘ch ãástic do ovzdu‰í. Imisní pfiíspûvek byl jako v˘znamn˘ indikován Generální rozptylovou studií Stfiedoãeského kraje mj. v lokalitách: • • • • • • • • • • •

T˘nec nad Sázavou, Konûprusy, Vinafiice (70%), âelákovice, Odolena Voda, Mstûtice, Láznû Tou‰eÀ, Horní Poãáply, Vodochody, Mûstec Králové, Okfiínek Pfiíbram, Rakovník a Lubná, Vla‰im a Trhov˘ ·tûpánov.

H.4.2 Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí Komunikace jsou v˘znamn˘m zdrojem sekundární pra‰nosti. Podíl liniov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní na imisním zatíÏení se v závislosti na mnoha faktorech, zejména intenzitách dopravy a skladbû vozového parku, pohybuje od 40 do 60 %. Pokud by byly komunikace prÛbûÏnû um˘vány, byla by odstranûna primární pra‰nost, která je základem vzniku sekundární pra‰nosti.V˘‰e uvedené platí je‰tû více v místech uzavírek komunikací, tam kde jsou provádûny zemní a povrchové práce. Je patrné, Ïe v místech dlouhodob˘ch uzavírek jsou komunikace podstatnû ‰pinavûj‰í a o to vût‰ím zdrojem sekundární pra‰nosti jsou. âetnost ãi‰tûní komunikací by mûla b˘t stanovena tûmi, kdo komunikace ãistí – jsou schopni porovnat sníÏení prachov˘ch ãástic ve vztahu k ãetnosti ãi‰tûní komunikací. Pfii aplikaci opatfiení k omezování sekundární pra‰nosti je tfieba prioritnû pfiijmout opatfiení, která sníÏí vná‰ení prachu na komunikace a následnû by mûla b˘t pfiijata opatfiení k jejich ãi‰tûní. Úlohou státní správy v pfienesené pÛsobnosti ¤SD âR je prostfiednictvím Krajské správy a údrÏby silnic Stfiedoãeského kraje zaji‰Èovat úklid komunikací v obcích. V souãasné dobû je ãi‰tûní komunikací I. tfiíd mimo intravilány mûst, kde je tato záleÏitost fie‰ena vlastními silami mûst, mimo hlavní pozornost mûsta. 1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku Opatfiení v oblasti vozového parku jsou v kompetenci pfiedev‰ím Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel) a v men‰í mífie také Ministerstva Ïivotního prostfiedí (alternativní paliva) a Ministerstva prÛmyslu a obchodu (rovnûÏ alternativní paliva), pfiípadnû jsou automaticky implementována v rámci harmonizace legislativy âR s pfiedpisy EU. Tato opatfiení zahrnují napfi. filtry k zachycování emisí ze spalovacích motorÛ. 1.2.3 V˘sadba zelenû, zatravnûní a kultivace nezpevnûn˘ch ploch Pfiedmûtem opatfiení je ochrana ploch proti erozi. Nezpevnûné a volné plochy nemusí b˘t zastavûny, ale kultivovány – v˘sadbou zelenû, parkovou úpravou, zatravnûním apod. Tím se sníÏí primární emise prachu z tûchto ploch a potenciál pro vznik sekundární pra‰nosti. 1.2.4 Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ Cílem opatfiení je sníÏit emise pevn˘ch ãástic na staveni‰tích, na pfiekladi‰tích sypk˘ch materiálÛ apod. Mezi aktivity, které jsou vyÏadovány, patfií: • • • •

zastfie‰ení silnû pra‰n˘ch míst zakrytí skladování sypk˘ch materiálÛ pfii pracích na fasádách pouÏít kryt˘ch shozÛ a plachet nad kontejnery stálé udrÏování ãistoty staveni‰tû a komunikací (vlhãení dopravních ploch)

Strana 579


âástka 6/2007

Do tohoto opatfiení patfií také zlep‰ení mechanick˘ch postupÛ zpracování stavebnin jako je cement, sádra, písek apod. na staveni‰ti pfiedzpracováním/zpracováním na jin˘ch místech, zejména pak: • • • • • • •

zakrytím povrchu (napfi. rohoÏemi) zastfie‰ením transportních cest (napfi. pásov˘ch dopravníkÛ) vlhãením skladovacích ploch, skladovaného materiálu a dopravních ploch omezením v˘‰ky hald zakrytím hald pfii nepfiízniv˘ch povûtrnostních podmínkách (siln˘ vítr) omezením manipulace se sypk˘mi materiály na minimum zakrytím materiálu pfii dovozu a odvozu (zaplachtování).

H.4.3 Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti Cílem tohoto opatfiení je sníÏit imisní zatíÏení místech s vy‰‰í koncentrací obyvatelstva, ze zhu‰tûné zástavby, obytn˘ch ãástí mûst apod. a tím sníÏit poãet osob vystaven˘ch zv˘‰enému imisnímu zatíÏení – neboli vymístit imisní zatíÏení mimo moÏn˘ vliv na zdraví obyvatel. Tomuto opatfiení musí b˘t zejména nápomocno územní plánování a rozhodování. Mezi vhodná podoopatfiení zafiazujeme zejména obchvaty mûst a omezení nebo úpln˘ zákaz vjezdu do vybran˘ch ãástí mûst. 1.3.1 Obchvaty mûst Mnoho mûst nemá doposud dobudován dopravní systém, kter˘ by byl schopen unést zv˘‰enou dopravní zátûÏ osobní, ale zejména nákladní silniãní dopravy. PrÛjezdná doprava zatûÏuje nadmûrnû ovzdu‰í tûchto mûst. Budování obchvatÛ a omezení prÛjezdu nákladní dopravy centrem mûst je pfiedmûtem tohoto opatfiení. 1.3.2 Zákaz vjezdu nákladních /osobních automobilÛ V zónách historického jádra mûst a v obytn˘ch zónách navrhujeme zváÏit – zejména v kombinaci s opatfiením 1.3.1 – omezení nebo zákaz vjezdu zejména nákladních, ale i osobních vozidel. Podpora v rámci tohoto opatfiení je urãena na vybudování vhodn˘ch zádrÏn˘ch systémÛ.

H.5 Priorita 2 – NOx a NO2 Priorita 2 – SníÏení imisní zátûÏe oxidy dusíku a oxidem dusiãit˘m Lidské zdraví mÛÏe b˘t negativnû ovlivÀováno, je-li v d˘chací zónû pfiítomna vysoká koncentrace oxidÛ dusíku (NOx), pfiípadnû dal‰í bezprostfiednû pÛsobící dusíkaté slouãeniny typu peroxyacetylnitrátÛ (PAN), kyseliny dusiãné a dusiãité, vznikající v jednotliv˘ch vrstvách atmosféry z jejich plynn˘ch prekursorÛ – oxidÛ dusíku. Hlavním zdrojem vzniku dusíkat˘ch látek je energetické spalování fosilních paliv, provoz motorov˘ch vozidel a domácí topeni‰tû. Pfii tûchto procesech vzniká pfieváÏnû oxid dusnat˘ (NO) a v podílu men‰ím neÏ 10% pfiímo oxid dusiãit˘ (NO2). V ovzdu‰í v‰ak pomûrnû rychle probíhá celá fiada reakcí vedoucích ke tvorbû NO2. Mimo velké tepelné zdroje oxidÛ dusíku a plo‰né zdroje v urbanizovan˘ch oblastech, je zvlá‰tû sloÏitá situace podél liniov˘ch zdrojÛ (komunikací), které jsou díky dopravû v˘znamn˘mi zneãi‰Èovateli ovzdu‰í tûmito látkami. Toxicita NOx byla v‰eobecnû podceÀována, zejména pak funkce NO2 jako prekursoru pfii tvorbû fotochemického smogu a zvlá‰tû pfiedstavitele nejv˘raznûj‰ího zdroje pfiízemního ozónu.

H.5.1 Opatfiení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ Ke sníÏení emisí NOx ze spalovacích procesÛ budou realizována zejména tato podopatfiení: 2.1.1 Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím integrovaného povolení Uplatnûní integrované prevence jako nástroje pro fiízení kvality vnûj‰ího ovzdu‰í u zdrojÛ v prÛmyslu bude naráÏet na problémy, které obecnû souvisejí s praktickou aplikací integrované prevence v âR. Dle na‰eho názoru souãasná praxe nevede k jednoznaãnému hodnocení závaÏn˘ch environmentálních dopadÛ ãinnosti (zafiízení) podniku na Ïi-

âástka 6/2007


Strana 580

votní prostfiedí a není ani dostateãnû vyjasnûn pojem nejlep‰ích dostupn˘ch technik. ¤ada integrovan˘ch povolení je jiÏ vydána, krajské úfiady v‰ak v dobû vydání nemûly plnohodnotné informace vázající se k fiízení kvality vnûj‰ího ovzdu‰í k dispozici. Pfiesto je u zafiízení, podílejících se na místním zneãi‰tûní, v˘znamnou úlohou IPPC sníÏit emise problémov˘ch ‰kodlivin a zafiadit do závazn˘ch podmínek provozu opatfiení ke sníÏení imisního pfiíspûvku zdroje v‰ude tam, kde pro to má krajsk˘ úfiad závaÏné a oprávnûné dÛvody, se sjednan˘m harmonogramem, do kdy bude tohoto sníÏení dosaÏeno. PoÏadavky kraje se mohou t˘kat nejen instalovan˘ch zafiízení, ale také zpÛsobu, jak˘m jsou tato zafiízení provozována. Návrhy na odstranûní dopadÛ by mûla b˘t pfiedmûtem spoleãného hledání a podmínky provozování zafiízení by mûly odpovídat potfiebám Stfiedoãeského kraje v oblasti ochrany ovzdu‰í. V rámci integrované prevence je vhodné aplikovat následující pravidla pro umísÈování a povolování nov˘ch zdrojÛ v lokalitûâEZ, a.s. EMù: • •

v lokalitû prakticky neexistuje prostor pro umístûní dal‰ího uhelného zdroje z dÛvodu imisní zátûÏe prachem a arsenem, dopad nového zdroje na imisní koncentrace NOx by mûl b˘t ovûfien i z hlediska poÏadavku na plnûní imisních limitÛ na ochranu ekosystémÛ a vegetace na území CHKO Kokofiínsko.

Z obecn˘ch zásad pro integrovaná povolování nov˘ch zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zafiízení na hnûdé uhlí by mûl b˘t respektován limit ekonomické pfiijatelnosti koncov˘ch odsifiovacích technologií na zdrojích do 1250 aÏ 1300 EUR investiãních prostfiedkÛ na t roãního sníÏení emisí SO2. V pfiípadû ostatních zneãi‰Èujících látek, pro nûÏ jsou nafiízením vlády ã. 350/2002 Sb. vyhlá‰eny imisní limity, je nutno posoudit, zda provoz zdroje nezhor‰í kvalitu ovzdu‰í nad míru stanoven˘ch imisních limitÛ. Pozornost je tfieba vûnovat emisím tûÏk˘ch kovÛ a persistentních organick˘ch polutantÛ. 2.1.2 Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci integrovaného povolování V˘znamn˘m faktorem sniÏování emisí nûkter˘ch zneãi‰Èujících látek je zvy‰ování energetické úãinnosti, coÏ je jeden ze ‰esti hlavních poÏadavkÛ Smûrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. Obecné principy vymezující základní povinnosti provozovatele zafiízení spadajícího pod regulaci podle IPPC jsou následující: • • •

• • •

jsou uãinûna v‰echna vhodná preventivní opatfiení proti zneãi‰Èování, zejména na základû vyuÏití nejlep‰ích dostupn˘ch technik; nedochází k v˘znamnému zneãi‰tûní; pfiedchází se vzniku odpadu v souladu se Smûrnicí Rady 75/442/EHS z 15. ãervence 1975 o odpadech; jestliÏe odpad vzniká, je zhodnocován nebo, pokud jeho zhodnocení není technicky a ekonomicky moÏné, je zne‰kodÀován, pfiiãemÏ je vylouãen nebo omezen jak˘koli dopad na Ïivotní prostfiedí; energie se vyuÏívá efektivnû; jsou pfiijata nezbytná opatfiení, která brání vzniku havárií a omezují jejich následky; jsou pfiijata nezbytná opatfiení, aby se po definitivním ukonãení ãinností pfiede‰lo jakémukoli riziku zneãi‰tûní, a aby se pfiíslu‰né místo navrátilo do uspokojivého stavu.

Navíc smûrnice EU jasnû stanoví: the competent authorities ensure that installations are operated in such a way that energy is used efficiently (odpovûdné orgány zajistí, aby zafiízení byla provozována energeticky úãinn˘m zpÛsobem). Za souãasn˘ch podmínek se ale zfiídka uplatÀují postupy, které by nutily provozovatele zab˘vat se systémov˘mi opatfieními v oblasti úspor energií. DÛraz by mûl b˘t kladen na zavedení energetického managementu, mûfiení, sledování a vyhodnocování spotfieby, nastavení ãasového harmonogramu realizace investic sjednan˘ch s provozovatelem na základû opatfiení doporuãen˘ch v energetickém auditu podniku a uplatnûní poÏadavkÛ na zpûtné vyhodnocování jejich pfiínosÛ. 2.1.3 Podpora pouÏití kotlÛ s vy‰‰í tfiídou NOx Zejména v‰ude tam, kde budou pfiidûlovány podpory na plynofikaci konkrétního zdroje – jak u REZZO 1,2 nebo 3 (zmûna zpÛsobu vytápûní) by mûla podpora zakomponovat také poÏadavek na vy‰‰í tfiídu NOx (napfi. tfiída 5 s emisemi 70 mg/m3). Tento poÏadavek by mûl b˘t uplatnûn pro podnikatelské subjekty a vefiejnou správu také pfii v˘stavbû a rekonstrukci objektÛ, pfii instalaci nov˘ch plynov˘ch kotlÛ.

Strana 581


âástka 6/2007

H.5.2 Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splÀovat pfiíslu‰né limity EURO pro mnoÏství emitovan˘ch polutantÛ: oxid uhelnat˘, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné ãástice u dieselov˘ch vozidel. Konkrétnû platí tyto pfiedpisy: pro osobní vozidla se záÏehov˘m a vznûtov˘m motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996 a EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznûtové motory nákladních vozidel a autobusÛ platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 2008. Opatfiení plnû funguje a pfiispívá k tomu, Ïe se produkce emisí nezvy‰uje tak rychle jako dopravní objemy a v˘kony. 2.2.2 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy a MHD TrendÛm pfiechodu k individuální automobilové dopravû lze ãelit zatraktivnûním vefiejné hromadné dopravy. V˘znamnou roli hraje atraktivnost vozidla. Nákup nov˘ch vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky zvy‰ující atraktivnost vozidla jak pro cestující, tak i pro obsluÏn˘ personál. Základem je finanãní podpora systémÛ hromadné dopravy vãetnû obmûny vozového parku. DÛraz by mûl b˘t kladen na co moÏná nej‰ir‰í vyuÏití elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnûní vefiejné dopravy v rámci obmûny vozového parku – realizovat nákupy bezbariérov˘ch vozidel (pro matky s koãárky a vozíãkáfie) a autobusÛ na alternativní paliva (zejména CNG). Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem a dodateãn˘ch technick˘ch opatfiení u vozidel je vytváfiena Ministerstvem dopravy, které kaÏdoroãnû vypisuje „Program úspor energie a vyuÏití alternativních paliv v rezortu dopravy“ (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu), a je moÏno poÏádat o dotace, které mohou finanãnû alespoÀ ãásteãnû pokr˘t pfiestavbu stávajících vozidel na ekologiãtûj‰í paliva, nákupy ekologick˘ch vozidel vefiejné dopravy apod.Alternativním pohonem je my‰len zemní plyn, bionafta, elektfiina. Ve vozovém parku vefiejné hromadné dopravy je stále velk˘ podíl autobusÛ splÀující pouze star‰í emisní pfiedpisy a emitující velké mnoÏství zejména pevn˘ch ãástic, které po‰kozují zdraví obyvatelÛm mûst a obcí. Na rozdíl od emisí individuální automobilové dopravy mohou mûsta produkci emisí MHD pfiímo ovlivÀovat (zejména prostfiednictvím sv˘ch dopravních podnikÛ) a to jak nákupy nov˘ch nízkoemisních vozidel a vozidel na alternativní pohon, tak zfiízením plnících stanic na alternativní paliva (CNG). Stfiedoãesk˘ kraj mÛÏe iniciovat modernizaci parku u soukrom˘ch dopravcÛ. Náklady na pofiízení vozidel se promítají do cen jízdného, a proto by dotace na tyto akce mohly investice do obmûny vozového parku ekonomicky zprÛchodnit. Pfiedmûtem podopatfiení je tedy zv˘‰ené tempo obmûny vozového parku za nová vozidla, vãetnû nákupu nov˘ch vozidel na CNG. Opatfiení zahrnuje také v˘stavbu plnících stanic na CNG. Vliv tohoto opatfiení na kvalitu ovzdu‰í bude velmi pfiízniv˘ v‰ude tam, kde jsou na linkách vyuÏívány star‰í typy autobusÛ. Do tohoto opatfiení by mûlo patfiit také zavedení preference vozidel MHD na svûteln˘ch kfiiÏovatkách, vyãlenûní vyhrazen˘ch pruhÛ pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysok˘m provozem vozidel MHD apod. 2.2.3 Podpora systémÛ IDS Klíãov˘m nástrojem k optimalizaci systému hromadné dopravy v kraji je zpracování Koncepce rozvoje hromadné dopravy a zaji‰tûní dopravní obsluÏnosti regionu. Hlavním nástrojem trvalého zvy‰ování atraktivity a efektivity dopravy je její postupná integrace, zasahující postupnû území celého regionu a schopná komunikace s okolními regiony. Pfiedmûtem integrované dopravy je vytvofiení koordinátora, kter˘ bude schopen trvale zajistit rozvoj a optimalizaci systému a pokrytí pfiepravních nárokÛ kraje (napfi. integraci PID s Kladensk˘m integrovan˘m dopravním systémem). 2.2.4 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel Na emisní situaci v dopravû se nepfiíznivû projevuje absence namátkov˘ch kontrol emisí vozidel pfiímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolována pouze 1krát za 2 roky na stanicích technické kontroly, pfiiãemÏ pro Ïádné vozidlo není problémem osvûdãení dostat. DÛsledkem je, Ïe se v provozu objevují i vozidla silnû zneãi‰Èující ovzdu‰í, pfiedev‰ím nákladní. Doplnûní tûchto periodick˘ch technick˘ch prohlídek o kontroly „in situ“ (tj. pfiímo za provozu) by pfiispûlo ke sníÏení emisí u star‰ích vozidel, zejména nákladních. Úkolem tohoto opatfiení by mûlo b˘t: vytvofiit systém emisních

âástka 6/2007


Strana 582

kontrol za provozu, kter˘ bude obsahovat urãení zodpovûdností jednotliv˘ch orgánÛ státní správy, regionálních a mûstsk˘ch samospráv a Policie âR, systém pokut a sankcí za pfiekroãení limitÛ a metodiky, jak technicky mûfiit v klidov˘ch zónách mûstsk˘ch ãástí. 2.2.5 Podpora systémÛ „bike and ride“ Zatímco fiidiãi automobilu vût‰inou nic nebrání uskuteãnit cestu multimodálnû, tj. zaparkovat auto a pokraãovat do cílového místa vefiejnou dopravou, cyklista obvykle nemá moÏnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatfiení je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakoÏ i systém pfiístupu do tûchto objektÛ. 2.2.6 V˘stavba cyklotras v intravilánech obcí Cílem je vybudovat síÈ ucelen˘ch tras, zaji‰Èujících relativnû rychlé a hlavnû bezpeãné propojení dÛleÏit˘ch cílÛ cest, nejen rekreaãních ale pfiedev‰ím z bydli‰tû na pracovi‰tû. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síÈ cyklistick˘ch stezek, které by vhodnû propojily zdroje a cíle dopravy. Pfii budování cyklistick˘ch stezek je nutno poloÏit dÛraz na okolní prostfiedí, oddûlit cyklisty od motorizované dopravy a vyuÏívat trasování podél stávajících vodních tokÛ.

H.5.3 Opatfiení 2.3: Podpora úsporám energie Efektivní vyuÏívání energie a odstranûní ztrát ve v˘robû, distribuci a uÏití energie je jednou z klíãov˘ch oblastí v oblasti ochrany klimatu a novû je jí pfiikládán v˘znam i pro ochranu ovzdu‰í. V dobû nárÛstu cen energetick˘ch komodit umoÏÀují tato opatfiení také sníÏení nebo alespoÀ udrÏení nákladÛ na energii a realizace energeticky úsporn˘ch opatfiení technické povahy se stává ekonomicky pfiitaÏlivá. Celkov˘ potenciál úspor energie je ve Stfiedoãeském kraji odhadován na 40 aÏ 45 PJ/rok1. Do roku 2010 by mohla úspora v palivech a energii dosáhnout cca 5–8 PJ, sníÏení emisí v dÛsledku tûchto úspor je odhadováno v rozsahu cca 400 aÏ 700 t emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek a cca 700–800 t NOx roãnû. SníÏení emisí závisí na typu uspofieného paliva a kategorii zdroje. Proto jsou doporuãena k podpofie zejména následující podopatfiení ke zv˘‰ení energetické úãinnosti, odstranûní nadbyteãn˘ch ztrát a k dosahování úspor energie a to hlavnû v domech a bytech vytápûn˘ch zemním plynem nebo elektfiinou: • • • •

Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení Opatfiení k úsporám energie v budovách v majetku kraje, obcí a mûst Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie v prÛmyslu a zemûdûlství.

2.3.1 Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla V sektoru v˘roby a rozvodu tepla i v prÛmyslu probíhají investice do technologick˘ch inovací v kotelním hospodáfiství, odstranûní ztrát v parních rozvodech soustavy CZT atd. Realizace potenciálu úspor v této oblasti v˘znamnû pfiispívá k omezení vzniku emisí zneãi‰Èujících látek ze spalování paliv pro v˘robu tepla, vyvolané investice do realizace opatfiení jsou vysoké a dlouhodobû návratné. Opatfiení je vhodné zejména pro v‰echna mûsta se soustavami CZT. 2.3.2 Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení Mezi vhodná opatfiení se v této oblasti fiadí: •

•

1

akce a zásahy zlep‰ující provozní hospodárnost vytápûcí soustavy domu – instalace termostatick˘ch regulaãních ventilÛ a soubûÏné vyregulování otopné soustavy, (zejména po dodateãném zateplení obvodového plá‰tû budovy); akce zlep‰ující izolaãní schopnost hlavních stavebních konstrukcí domu – dodateãná izolace stfiechy (BD) nebo stropu pod pÛdou (opatfiení fie‰í nedostateãné tepelnû izolaãní vlastnosti stfie‰ní konstrukce a umoÏÀuje odstranûní závad vznikl˘ch zatékáním vody u ploch˘ch stfiech); dodateãná izolace obvodov˘ch stûn;

Údaj z Územní energetické koncepce Stfiedoãeského kraje

Strana 583

•


âástka 6/2007

Opatfiení sniÏující tepelné ztráty oken a dvefií – utûsnûní oken a dvefií. Utûsnûním okenních a dvefiních spár neoprenov˘m tûsnûním vloÏen˘m do dráÏek vyfrézovan˘ch v okenním rámu se v˘raznû sníÏí tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektÛ vystaven˘ch siln˘m vûtrÛm. Patfií sem i repase oken s instalací speciálního skla, v˘mûna oken za plastová se zv˘‰enou izolaãní schopností apod.

2.3.3 Opatfiení k úsporám energie v budovách v majetku kraje, obcí a mûst Na základû poÏadavkÛ zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, zadala mûsta, kraj i obce vypracování energetick˘ch auditÛ pro objekty ve svém majetku. Mnohá z doporuãen˘ch energeticky úsporn˘ch opatfiení byla nebo je realizována, plnûny jsou i poÏadavky stejného zákona na instalaci regulaãních prvkÛ k otopn˘m soustavám. Náklady na modernizaci vytápûní, regulaci, na zlep‰ení tepelnû technick˘ch vlastností budov, úspory v osvûtlení apod. jsou v‰ak vysoké, nûkterá zafiízení jsou v témûfi havarijním stavu a je zapotfiebí jejich celková modernizace. Na základû novely zákona o hospodafiení energií v roce 2006 platí také poÏadavky na certifikaci budov a na plnûní poÏadavkÛ v energetické nároãnosti budov. Vhodné aktivity v rámci tohoto opatfiení zahrnují: • • •

Zavedení energetického fiízení do správy majetku (t˘ká se ‰kolsk˘ch, zdravotnick˘ch, sociálních i administrativních objektÛ) Pfiípravu investic s vyuÏitím energetick˘ch sluÏeb se zárukou (nebo se zaruãen˘m v˘sledkem – metodou EPC, s vyuÏitím finanãních zdrojÛ tfietích stran) financování rekonstrukce objektÛ a areálÛ v majetku kraje a mûst pfii uplatnûní poÏadavkÛ na ekonomicky návratná energeticky úsporná fie‰ení.

H.5.4 Opatfiení 2.4 Podpora ‰ir‰ího vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ Toto opatfiení zahrnuje dvû základní podopatfiení: • •

2.4.1 Podpora vyuÏití nespalovacích technologií v domech a budovách 2.4.2 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla

2.4.1 Podpora vyuÏití nespalovacích technologií v domech a budovách Ve zhu‰tûné mûstské zástavbû a zejména pfii rekonstrukcích a v˘stavbû domÛ a budov je podporu tfieba zamûfiit zejména na uplatnûní nespalovacích a nízkoemisních technologií obnoviteln˘ch zdrojÛ, prioritnû sluneãní kolektory, tepelná ãerpadla, pfiípadnû sluneãní ãlánky apod. 2.4.2 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla V územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje jsou navrÏeny dílãí programy pro vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie – bioplynu (skládkového a z âOV), geotermální energie a nízkopotenciálního tepla, potenciálu slunce, dfievní a rostlinné biomasy (odpadní dfievo z v˘roby, z lesa, seno, sláma – vãetnû potenciálu cílenû pûstované biomasy ãi fytomasy. Spalování biomasy je zde navrÏeno jako alternativa k vybudování zdroje na zemní plyn. V dobû pfied realizací v˘stavby takového zdroje je nutno, aby investor bedlivû zváÏil situaci na trhu v zásobování tímto obnoviteln˘m palivem – pfiedev‰ím je nutno mít na zfieteli dlouhodobé zaji‰tûní tûchto dodávek, vãetnû smluvních vztahÛ a cen. Budování centrálních zdrojÛ na biomasu je z emisního hlediska pfiíznivûj‰í neÏ spalování biomasy v lokálních topeni‰tích. Velk˘ dÛraz je v‰ak tfieba brát pfii schvalování zdroje na emise prachov˘ch ãástic, u kter˘ch mívají tyto zdroje problémy se splnûním emisních limitÛ.

âástka 6/2007


Strana 584

H.6 Priorita 3 – VOC H.6.1 Opatfiení 3.1: SniÏování emisí VOC ve stávajících prÛmyslov˘ch provozech 3.1.1 Uplatnûní BAT PoÏadavek na uplatnûní nejlep‰í dostupné techniky je vyÏadován pfii IPPC, a také v sektorech emitujících VOC. Nejlep‰í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny ve zprávû k Vyhodnocení pfiipravenosti âeské republiky splnit poÏadavky na kvalitu ovzdu‰í podle smûrnic EU a Konvence CLRTAP, pfiedloÏené jako v˘stup VaV/740/2/00, dále jsou uvedeny v referenãních dokumentech BREF k velk˘m spalovacím zafiízením, u v˘roby papíru a celulózy. BAT byly stanoveny: • • • • • •

ve skladování benzinu, v ãerpacích stanicích pohonn˘ch hmot a plynovodech v sektoru uÏití a aplikace rozpou‰tûdel v opravách a v˘robû osobních automobilÛ u konstrukcí a staveb pfii odma‰Èování kovÛ u ostatního prÛmyslového ãi‰tûní

3.1.2 Aplikace plánÛ sníÏení emisí u zdroje Tento regulaãní nástroj umoÏÀuje nahradit plo‰né dodrÏování emisních limitÛ souborem opatfiení, která povedou ke stejnému celkovému sníÏení emisí, av‰ak za v˘raznû niÏ‰ích nákladÛ. I kdyÏ byl tento nástroj evropskou legislativou zaveden pouze pro omezenou skupinu zdrojÛ (vybraná prÛmyslová zafiízení uÏívající organická rozpou‰tûdla), mÛÏe b˘t vyuÏíván v‰ude tam, kde evropská legislativa nestanovuje specifické emisní limity (tj. prakticky v‰ude kromû spaloven odpadÛ a nov˘ch zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ). Je vhodné vyuÏívat tento nástroj co nejvíce u zdrojÛ, kde to souãasnû platné právní pfiedpisy umoÏÀují (zafiízení uÏívající organická rozpou‰tûdla a emitující tûkavé organické látky), nebo ukládají (stávající zvlá‰tû velké spalovací zdroje, ostatní zdroje které neplní novû vyhlá‰ené ãi zpfiísnûné emisní limity). Souãasnû je zapotfiebí minimalizovat rizika ‰patné formulace plánu (nepovede ke stejnému sníÏení emisí jako aplikace emisních limitÛ) a také je tfieba plány vyhodnocovat a kontrolovat jejich plnûní. SníÏení emisí je realizováno zejména aplikací prostfiedkÛ s niÏ‰ím obsahem rozpou‰tûdel a aplikací rozpou‰tûdel s vy‰‰í bodem varu. V men‰í mífie jsou realizovány sekundární záchyty u velk˘ch technologick˘ch celkÛ, ãi hromadném ãi‰tûní. 3.1.3 Omezování emisí VOC pfii pouÏívání rozpou‰tûdel Omezování emisí pfii pouÏívání rozpou‰tûdel je podopatfiením, které se t˘ká zejména uÏití rozpou‰tûdel v následujících sektorech: V˘roba a zpracování chemick˘ch produktÛ – V˘roba lepidel, koneãná úprava textilií a ostatní nespecifikované technolog – v tomto technologicko v˘robním sektoru bude ke sniÏování emisí docházet zejména pfii v˘znamn˘ch zmûnách v˘robních technologií pfiípadnû pfii likvidaci technologicky zastaral˘ch technologií. Ostatní uÏití rozpou‰tûdel a pfiíbuzné aktivity – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé v tomto oboru jsou tiskárensk˘ prÛmysl, aplikace lepidel a adheziv, pouÏití rozpou‰tûdel v domácnostech (zahrnuje ve‰keré ãistící, kosmetické a jiné pfiípravky pouÏívané v domácnostech). SniÏování emisí je v tûchto oblastech realizováno: • • • •

vyuÏitím moderních tiskárensk˘ch technologií, uÏitím tiskafisk˘ch materiálÛ s mal˘m nebo nízk˘m podílem rozpou‰tûdel v domácnostech uÏití moderních odma‰Èovacích, ãistících a jin˘ch pfiípravkÛ a produktÛ s mal˘m nebo nízk˘m obsahem rozpou‰tûdel pouÏití nátûrov˘ch hmot v domácnostech, kde byl na základû prÛzkumu spotfieb produktÛ stanoven nov˘ koeficient prÛmûrného obsahu rozpou‰tûdel uÏit˘ch v nátûrov˘ch hmotách.

Strana 585


âástka 6/2007

H.6.2 Opatfiení 3.2: Omezení „studen˘ch startÛ“ motorov˘ch vozidel 3.2.1 Podpora v˘stavby hromadn˘ch garáÏí V rámci tohoto opatfiení jsou omezovány emise tûkav˘ch organick˘ch látek pfii studen˘ch startech motorÛ aut, parkujících na otevfieném prostranství (prochladl˘ motor potfiebuje urãitou dobu, neÏ se dostane do fiádného spalovacího reÏimu a po tuto dobu produkuje v˘raznû vy‰‰í mnoÏství emisí – zejména tûkav˘ch organick˘ch látek). ¤e‰ením je dobudování vût‰ího mnoÏství kryt˘ch parkovacích stání, dostupn˘ch jak náv‰tûvníkÛm mûst, tak pfiedev‰ím residentÛm. Îádoucím vedlej‰ím efektem je omezení popojíÏdûní po mûstû s cílem vyhledat parkovací místo a tím sníÏení emisní a hlukové zátûÏe.

H.7 Priorita 4 – Horizontální opatfiení a technická pomoc Opatfiení v této prioritû se váÏí k podpofie ãinností krajského úfiadu, k vybavení úfiadu nástroji pro rozhodování a fiízení v oblasti kvality ovzdu‰í a k aplikaci nástrojÛ, kter˘mi krajsk˘ úfiad disponuje, v praxi.

H.7.1 Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního zázemí kraje a obcí 4.1.1 ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území Krajsk˘ úfiad pro své fiízení kvality ovzdu‰í potfiebuje disponovat pfiehlednou a uÏivatelsky pfiíjemnou databází zdrojÛ zneãi‰tûní, s vizualizací umístûní zdrojÛ, napfi. i nad rozptylovou mapou kraje – to usnadÀuje v˘kon státní správy ve vztahu k vydávání povolení pro umisÈování nov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní do území, pro ocenûní vlivu zdroje na kvalitu ovzdu‰í, apod. Nové zdroje by mûly b˘t zaneseny do databáze po vydání povolení k provozu. 4.1.2 Zpracování emisních dat – trendy v˘voje emisí, apod. Aktualizace databáze a údajÛ o spotfiebû paliv a emisích umoÏÀuje pruÏnû a v ãasovû krátkém úseku vytváfiet emisní bilance a kontrolovat stav v plnûní Programu sniÏování emisí a – po doplnûní ostatními údaji – v plnûní emisního stropu. Vytváfiení v˘vojov˘ch fiad u vybran˘ch zdrojÛ, sledování v˘voje v emisích v ãasové fiadû v jednotliv˘ch kategoriích zdrojÛ apod. umoÏÀuje vytváfiet lep‰í prognózy. Bez kvalitních dat, vhodnû zpracovan˘ch a strukturovan˘ch neexistuje moÏnosti ovûfiení pfiínosÛ opatfiení a projektÛ ani aktualizace Programu a nastavení nov˘ch ãi poopravení priorit. 4.1.3 Optimalizace sítû imisního monitoringu Regionální a místní síÈ imisního monitoringu by mûla b˘t optimalizována na základû souborné studie „Vybudování regionální a místní sítû imisního monitoringu pro problémové zneãi‰Èující látky na území Stfiedoãeského kraje“. Na realizaci studie by se mûly podílet provozovatelé souãasn˘ch monitorovacích sítí (âHMÚ, HS, âEZ, a.s.), kraj a mûsta, na jejichÏ území byla vyhlá‰ena alespoÀ jedna oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. V˘hodou regionální monitorovací sítû je moÏnost zamûfiit se pouze na problémové polutanty a základní ovûfiování kvality ovzdu‰í pro v‰echny látky uvedené v nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb. ponechat na národní síti imisního monitoringu. Nezbytnou podmínkou pro funkãní vyuÏití monitorovací sítû je vytvofiení regionálního systému sbûru imisních dat, kter˘ by zaji‰Èoval shromaÏìování v‰ech namûfien˘ch údajÛ ze v‰ech stanic imisního monitoringu provozovan˘ch na území kraje tzn. i z národní monitorovací sítû. Tato data by mûla b˘t verifikována, pravidelnû vyhodnocována, v˘sledky hodnocení by mûly b˘t publikovány a namûfiené hodnoty by mûly b˘t volnû k dispozici pro dal‰í studijní úãely na internetu pro odborné vyuÏití. Zahraniãní zku‰enosti dokládají mimofiádn˘ pfiínos vefiejné dostupnosti ve‰ker˘ch emisních (pfii zaji‰tûní zachování obchodního tajemství) a imisních dat pro zlep‰ování poznatkÛ o zdrojích zneãi‰Èování, imisním stavu a jeho pfiíãinách. Údaje z mûfiení spolu s grafick˘m vynesením stanic v GIS umoÏní sledovat ãasové fiady z mûfiení, zpracovávat data do v˘vojov˘ch fiad, porovnávat data z mûfiení s daty z modelového hodnocení kvality ovzdu‰í. Lze tak sledovat plnûní programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, a v˘voj v imisním zatíÏení OZKO (hot spots).

âástka 6/2007


Strana 586

4.1.4 Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a jeho aktualizace Opakované modelové hodnocení poskytne informace o v˘voji ve zneãi‰tûní a pokud není metodicky odli‰né, lze v rozdílov˘ch mapách sledovat v˘voj v koncentracích ‰kodlivin na území kraje. Toto modelování je vhodné doplnit modelov˘m hodnocením kvality ovzdu‰í v lokalitách, kde je indikováno pfiekraãování limitních hodnot a není zde umístûno mûfiení – napfi. podrobné modelování ve správním území ORP. V˘stupy modelového hodnocení slouÏí jako v˘chozí pozaìová úroveÀ pro hodnocení vlivu nov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní nebo jejich úprav. Aktualizaci lze doporuãit spolu s aktualizací Programového dodatku kraje, v cyklech cca 4 let.

H.7.2 Opatfiení 4.2 Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování Pro informovanost odborÛ územního plánování a rozhodování je vhodné odbory vybavit potfiebn˘mi nástroji (modelové hodnocení nad územním plánem kraje) k tomu, aby pfii zvaÏování umístûní nov˘ch ploch si byli vûdomi souvislostí a moÏn˘ch dopadÛ staveb do kvality ovzdu‰í v pfiedmûtné lokalitû. Kvalita ovzdu‰í je limitujícím faktorem, neboÈ právní pfiedpisy v oblasti kvality ovzdu‰í a koncepãní materiály poÏadované zákonem jsou pro v˘kon orgánÛ ve státní správû závazné. Pfii rozhodování stavebních úfiadÛ musí b˘t také pfiesnû aplikovány nové poÏadavky v oblasti energetické úãinnosti pfii projektování staveb a poÏadavky na zváÏení proveditelnosti vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, u vefiejn˘ch staveb lze doporuãit poÏadavky na vy‰‰í standardy. Podpofiena by mûla b˘t pfii projektování staveb moÏnost v˘stavby nízkoenergetick˘ch domÛ, zejména pfii sociálním bydlení apod. V rámci územního rozhodování lze ovlivnit umístûní konkrétní stavby a stanovit podmínky. To je dÛleÏité zejména v pfiípadû staveb, které nejsou zdroji zneãi‰Èování ovzdu‰í ve smyslu zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, a na nûÏ se tedy nevztahují povolení orgánu ochrany ovzdu‰í (nástroj NOR02 Povolení k umisÈování zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ). Nûkteré z tûchto staveb mohou vyvolat velmi v˘znamné lokální zneãi‰tûní ovzdu‰í. Klíãovou roli hraje pfiedev‰ím umísÈování v˘znamn˘ch dopravních staveb, které mohou ovlivnit kvalitu ovzdu‰í a to jak vzhledem k ochranû lidského zdraví, tak s cílem dosaÏení imisních limitÛ na ochranu ekosystémÛ a vegetace. Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a anal˘za OZKO v tomto Programu definuje základní limity pro prÛmyslov˘ rozvoj, umísÈování nov˘ch zdrojÛ a vytváfiení prostoru pro rozvoj energetick˘ch systémÛ (zejména omezení z hlediska usíÈování pfiípadného nového uhelného zdroje do lokality âEZ, a.s. EMù a Energotrans, a.s. nebo podmínky rekonstrukce zdrojÛ). Anal˘zy jednotliv˘ch lokalit byly vypracovány také ve imisních scénáfiích z roku 2004 a v Programovém dodatku, kter˘ specifikuje pro potfieby územních plánÛ oblasti vhodné pro rozvoj CZT, zemního plynu a nízkoemisních alternativních a obnoviteln˘ch zdrojÛ a oblasti, kde je voln˘ prostor pro aplikaci nap. technologií spalování biomasy. Toto opatfiení tedy zahrnuje: • • •

4.2.1 Vybavení odborÛ územní plánování a územní rozhodování podklady o kvalitû ovzdu‰í 4.2.2 Prosazování hledisek ochrany ovzdu‰í pfii zpracování a zmûnách v územních plánech 4.2.2 Podpora nízkoenergetické v˘stavbû v územním plánování a pfii projektování budov.

H.7.3 Opatfiení 4.2: Jednání s provozovateli zdrojÛ Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx, i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením – Vzhledem k nezbytnosti dosaÏení emisního stropu bude kraj iniciovat jednání s vybran˘mi provozovateli, ktefií budou kraj v pravideln˘ch intervalech – roãních – informovat o stávajících a v˘hledov˘ch emisích, zejména NOx a o opatfieních, která by bylo moÏné pfiijmout v ãasovém pfiedstihu – tedy pfied rokem 2010 a to v pfiípadû, kdy by bylo moÏné v rámci nového programovacího období získat dotaãní pfiíspûvek na potfiebné investice na stranû provozovatele. Velmi v˘znamná je aktivita kraje ve vztahu k identifikaci a pfiípravû vhodn˘ch opatfiení. Kraj mÛÏe pfiípadn˘m ÏadatelÛm poskytnout struãnou informaci o tom, zda lze jejich projekt zafiadit mezi projekty s potfiebn˘mi pfiínosy ke sníÏení emisí nebo zlep‰ení místní kvality ovzdu‰í apod.

H.7.4 Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí Detailní informace o kvalitû ovzdu‰í umoÏÀují Stfiedoãeskému kraji ovlivÀovat kvalitu ovzdu‰í pfii povolování staveb zámûrÛ nov˘ch v˘rob apod. a to s vyuÏitím modelového hodnocení kvality ovzdu‰í, tohoto programu a programové-

Strana 587


âástka 6/2007

ho dodatku k programu. V˘znamná je také kontrola dodrÏování vydan˘ch povolení. DÛslednou kontrolu vyÏadují napfi. provozní charaktericky zdrojÛ a jejich soulad s údaji ve územním rozhodnutí ãi stavebním povolení. Kontrolovat je tfieba také plnûní plánÛ sniÏování emisí, zásad správné zemûdûlské praxe, ale i údrÏbu a provoz komunikací apod. Regulaãní opatfiení zahrnují: 4.3.1 Povolování k umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a 2) Územní fiízení, v jehoÏ rámci je toto povolení nutnou podmínkou, je siln˘m nástrojem jak fiízení kvality ovzdu‰í, tak i omezování emisí. V rámci územního fiízení bude nutno vûnovat pfiimûfienou pozornost imisní problematice, a to jak z hlediska prostorového, tak i z hlediska ãasového (novû vyhlá‰ené imisní limity mají stanovené termíny k dosaÏení a postupnû klesající meze tolerance). Kromû toho bude nutno pfiihlíÏet také k doporuãen˘m hodnotám emisních stropÛ, zejména v pfiípadû oxidÛ dusíku. Povolovaná zafiízení by mûla respektovat cíle v oblasti minimalizace emisí VOC s cílem sníÏení rozlohy území s pfiekraãováním cílového imisního limitu pro ozón. Z emisního hlediska se jeví jako problematické pfiedev‰ím emise NOx, kde je v souãasnosti pfiekraãován doporuãen˘ emisní strop. Lze doporuãit, aby povolování dal‰ích potenciálních zdrojÛ emisí oxidÛ dusíku a suspendovan˘ch ãástic bralo v potaz skuteãnost, Ïe plnûní imisních limitÛ pro tyto zneãi‰Èující látky bude ohroÏeno zejména v mûstsk˘ch centrech, v okolí exponovan˘ch komunikací a v okolí v˘znamn˘ch prÛmyslov˘ch podnikÛ. Do tûchto lokalit by nemûly b˘t umísÈovány ani aktivity s velk˘m zdrojem a cílem dopravy. Riziko pfiekraãování imisních limitÛ pro suspendované ãástice dále hrozí i v blízkosti v˘znamn˘ch zdrojÛ sekundární pra‰nosti. Hlavním pfiedmûtem regulace by tedy mûly b˘t tyto zneãi‰Èující látky: • •

suspendovan˘ aerosol v okolí Kladna, Mûlníka a v˘znamn˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování âEZ, a. s. EMù a Energotrans, a. s., pfii severním okraji hranice kraje s hl. m. Prahou oxidy dusíku v okolí zdrojÛ âEZ, a.s. EMù a Energotrans, a. s.

Pfii vydání vlastního povolení ve stavebním fiízení je nutno provést dÛslednou kontrolu, zda zdroj skuteãnû dosahuje parametrÛ, na které byla vydána pfiedchozí povolení dle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í (povolení v územním fiízení a povolení ve stavebním fiízení), pfiípadnû integrované povolení dle zákona ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. 4.3.2 Povolení ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Povolení umoÏÀuje provedení nápravn˘ch krokÛ zejména u zdrojÛ a staveb, na kter˘ch jsou provádûny rekonstrukãní a jiné technické ãi technologické úpravy. V rámci nov˘ch podmínek provozu zdrojÛ je moÏné stanovit postupy, které by vedly k omezování zejména problémov˘ch zneãi‰Èujících látek (NOx, místnû – Pfiíbram – SO2, polétav˘ prach, arsen, persistentní polutanty). Z imisního hlediska by mûla b˘t hlavní pozornost vûnována zdrojÛm následujícím zdrojÛm: •

•

•

•

•

âEZ, a.s. Elektrárna Mûlník –nejvût‰í zdroj emisí TZL, oxidu uhliãitého a oxidÛ dusíku, druh˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidu sifiiãitého a CxHy, pát˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhelnatého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 20,7 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadají 3 zafiízení. ECK Generating, s.r.o., Kladno – nejvût‰í zdroj emisí oxidu sifiiãitého a CxHy, druh˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidÛ dusíku, oxidu uhelnatého a TZL. Dále pak tfietí nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhliãitého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 20,0 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadá jedno zafiízení. ENERGOTRANS, a.s., Horní Poãáply – druh˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhliãitého, tfietí nejvût‰í zdroj emisí oxidÛ dusíku, oxidu sifiiãitého a TZL. V˘znamn˘ zdroj emisí oxidu uhelnatého a CxHy. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 10,8 % z emisí REZZO1. SPOLANA, a.s., Neratovice – v˘znamn˘ zdroj emisí oxidÛ dusíku, oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku a oxidu uhliãitého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 7,4 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadá 18 zafiízení v deseti kategoriích. Pfiíbramská teplárenská a.s., Pfiíbram – tfietí nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhelnatého, v˘znamn˘ zdroj emisí oxidÛ dusíku a oxidu uhliãitého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 7,2 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadají 2 zafiízení.

âástka 6/2007

• •


Strana 588

Kauãuk a.s., Kralupy nad Vltavou – v˘znamn˘ zdroj emisí oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku a oxidu uhliãitého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 4,5 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadají 4 zafiízení. Dal‰í zdroje, u kter˘ch bude zji‰tûn v˘znamn˘ pfiíspûvek k imisní situaci – napfi. v lokalitách, vyjmenovan˘ch v podopatfiení 1.1.4.

4.3.3 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í V povolování je nutno vûnovat velkou pozornost imisní problematice, a to jak z hlediska prostorového, tak i z hlediska ãasového (novû vyhlá‰ené imisní limity mají stanovené termíny k dosaÏení a postupnû klesající meze tolerance). Kromû toho bude nutno pfiihlíÏet také k doporuãen˘m hodnotám emisního stropu pro oxidy dusíku, oxid sifiiãit˘ a VOC a to i z hlediska sniÏování vná‰ení prekursorÛ tvorby troposférického ozónu do ovzdu‰í. Pfii povolování nov˘ch v˘rob je tfieba respektovat pfiedev‰ím zásady k omezování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, ve vybran˘ch lokalitách arsenu a NOx. Zv˘‰ená pozornost by mûla b˘t vûnována emisím persistentních organick˘ch polutantÛ a tûÏk˘ch kovÛ, jejichÏ imisní situace není dosud zcela dostaãujícím zpÛsobem zmapována. 4.3.4 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Pfii zavádûní nov˘ch technologií by mûla b˘t respektována imisní situace na území regionu. Zejména by mûly b˘t omezovány technologie zvy‰ující jak lokální tak plo‰nou zátûÏ imisemi PM10, NOx, lokálnû arsenu a pfiípadnû persistentních polutantÛ. Nové zdroje by mûly b˘t povolovány s pfiihlédnutím k oãekávan˘m zpfiísnûn˘m imisním limitÛm, zejména sniÏováním pfiípustné meze tolerance, zavedením niÏ‰ích imisních limitÛ (pro prach PM10) nebo nov˘ch imisních limitÛ (prach PM2,5). 4.3.5 Povinnost volit pfii v˘stavbû nov˘ch a rekonstrukci stávajících zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky Nejlep‰í dostupné techniky jsou v EU postupnû vyhla‰ovány formou referenãních manuálÛ a nikoliv formou závazn˘ch právních pfiedpisÛ. Jejich skuteãn˘m cílem je poskytnout regulátorÛm informaci o tom, „co jiÏ je moÏné a co dosud není dosaÏitelné za schÛdn˘ch ekonomick˘ch a technologick˘ch podmínek“ tak, aby jimi stanovené poÏadavky nebyly buì neúmûrnû pfiísné nebo zbyteãnû mûkké. Je nutno doporuãit opatrn˘ postoj k formulaci individuálních poÏadavkÛ na zdroje tak, aby vyvolané náklady na realizaci uloÏen˘ch opatfiení vyvolaly také odpovídající efekt zlep‰ení kvality ovzdu‰í a nebo sníÏení emisí. Velmi dÛleÏit˘m prvkem regulaãního procesu by mûlo b˘t vyjednávání mezi regulátorem a investorem. 4.3.6 Podmínûná (technická moÏnost a ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit moÏnost kombinované v˘roby tepla a energie Nástroj by mûl b˘t aplikován pouze v tûch pfiípadech, kdy bude vyuÏití uveden˘ch technologií pro ochranu ovzdu‰í a nebo pro úspory energie skuteãnû pfiínosné. Povinnost preferovat CZT je uvedena v zákonû o ochranû ovzdu‰í. PoÏadavkem pfii v˘stavbû nov˘ch budov nad 1000 m2 podlahové plochy je na základû poÏadavku zákona o hospodafiení energií ã. 406/2000 Sb., ve znûní novely z roku 2005, nezbytnost zváÏení alternativních systémÛ jako je CZT, kombinovaná v˘roba elektfiiny a tepla, obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a pfiípadnû tepeln˘ch ãerpadel. PoÏadavek je uplatnûn pfii stavebním fiízení. ZpÛsob definuje provádûcí pfiedpis, kter˘ je pfiipravován MPO.

H.7.5 Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ Cel˘m názvem: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí z prÛmyslov˘ch a energetick˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní: Hlavní v˘hodou dlouhodob˘ch dobrovoln˘ch dohod je, Ïe podporují aktivní pfiístup prÛmyslu (i jin˘ch sektorÛ), umoÏÀují ekonomicky efektivní fie‰ení a dovolují rychlej‰í zavedení environmentálních poÏadavkÛ do praxe, neÏ by bylo dosaÏeno legislativními normami. Nûkteré zemû, ve kter˘ch jsou dlouhodobé dobrovolné dohody realizovány, je dále propojují s finanãními stimuly ãi dal‰ími prostfiedky, kter˘mi mÛÏe stát splnûní dohod podporovat (daÀové

Strana 589


âástka 6/2007

úlevy nebo podpora zavádûní environmentálních standardÛ, tj. EMAS (Environmental Management and Auditing Scheme) nebo ISO 14000 apod.) Pro zpÛsob aplikace tûchto fie‰ení existuje i samostatné nafiízení komise a fiada dal‰ích rozhodnutí rÛzn˘ch institucí EU, která jednak upravují vztah tûchto nástrojÛ (dobrovoln˘ch dohod) k právu EU a souãasnû jasnû specifikují, jak musí b˘t zaji‰tûno, aby tyto dohody byly pfiístupné v‰em soutûÏitelÛm na trhu, a tedy nemohly mít diskriminaãní charakter. Pro uplatnûní tohoto nástroje je v‰ak nezbytné vytvofiit pro podniky na úrovni státu/ nebo kraje motivaãní prostfiedí. Tabulka 36: Desatero úspû‰nosti dobrovoln˘ch dohod 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10

Dobrá vyjednávací pozice vlády – vláda/kraj má co nabídnout Vhodná integrace do ostatních nástrojÛ státní politiky Jasné a mûfiitelné cíle dohody a definované ãasové kroky Vytvofiení jasné metodiky pro pfiípravu, uzavfiení, sledování a vyhodnocování dohod Správnû nastavená srovnávací základna (baseline) Úãast prÛmyslov˘ch odvûtví ãi podnikÛ zuahrnujících vznamnou ãást spotfieby energie Poskytnutí finanãní podpory pro pfiípravu dohod /energetické audity, studie proveditelnosti, poradenství) Vytvofiení funkãního právního a institucionálního rámce Nezávislá verifikace v˘sledkÛ Pravidelné publikování v˘sledkÛ

Zdroj: Aplikaãní program na podporu dobrovoln˘ch dohod k energetické úãinnosti, VaV MÎP 2005

H.7.6 Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost 4.5.1 Informovanost a osvûta Informovanost je základním pfiedpokladem pro vytváfiení správn˘ch vzorcÛ chování a pro rozhodování. ObãanÛm Stfiedoãeského kraje, ale i podnikatelsk˘m subjektÛm, nevládním organizacím apod. Osvûtu a informovanost obyvatel Stfiedoãeského kraje lze podpofiit: • • •

• • • • • • •

osvûtovou ãinností v oblasti nové legislativy související s ochranou ovzdu‰í a klimatu v oblasti dopadÛ zmûn klimatu a zhor‰ené kvality ovzdu‰í; informovaností o alternativách ve vytápûní, o správném provozování kotlÛ, o opatfieních ve spotfiebû energie, o vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie v rodinn˘ch domech, o jejich pfiínosech v oblasti nákladÛ na energii a ve sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek (vãetnû CO2) apod.; ‰ífiením pfiíkladÛ dobré praxe na území Stfiedoãeského kraje ve vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a realizace energeticky úsporn˘ch opatfiení; podporou a informovaností o náplni a nástrojích energetického fiízení; informacemi o zdrojích financování, moÏnostech pfii vyuÏití zdrojÛ vefiejné podpory vãetnû zdrojÛ SF pfii financování opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í a ochranû klimatu; vlastním pfiíkladem kraje – napfi. ve vyuÏívání energetick˘ch sluÏeb se zárukou, EPC (Energy Performance Contracting) – realizace projektÛ úspor s garancí za sníÏení nákladÛ po realizaci (viz zdroje financování); organizováním cílen˘ch semináfiÛ a osvûtov˘ch akcí pro konkrétní cílové skupiny – vãetnû pracovníkÛ Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje; pfiípravou informaãních letákÛ, vytvofiením a údrÏbou specializované webovské stránky; apod.

4.5.2 Vzdûlávání Vzdûlávání je nutné napfi. u pracovníkÛ stavebních úfiadÛ, u orgánÛ v územním plánování a územním rozhodování. Tito pracovníci by mûli mít informace o problémov˘ch lokalitách a zvolen˘ch opatfieních. Stavební úfiady budou také novû posuzovat energetickou nároãnost budov a vyuÏívání CZT, obnoviteln˘ch zdrojÛ, kombinované v˘roby elektfiiny a tepla apod. v nov˘ch budovách nad 1000 m2.

âástka 6/2007


Strana 590

Vzdûlávat je vhodné také studenty stfiedních ‰kol a dûti základních ‰kol – s pfiimûfienû uzpÛsoben˘mi vzdûlávacími programy, s vyuÏitím napfi. e-learnigu).

H.7.7 Opatfiení 4.6: Komunikace V˘znamná pro realizaci Programu je spolupráce v rámci úfiadu, spolupráce s obcemi. Spolupráce mûst a Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje je ze zákona poÏadována pfii: • • •

povolovacím fiízení podle IPPC; povolování zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování (vzhledem k jejich vlivu na kvalitu ovzdu‰í v místû), jejich zmûn; uplatnûní zákona o ochranû ovzdu‰í – napfi. paragrafu o preferenci CZT;

a je potfiebná napfi. pfii: • • • • •

•

•

zpracování místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í; hledání moÏností financování projektÛ – moÏností získávání podpory pro realizaci projektÛ ke sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek, pfii pfiípravû projektÛ, apod. pfii realizaci osvûtov˘ch a ‰kolicích akcí vyuÏívání zdrojÛ informací a v informaãní podpofie – vzájemné odkazy na webové servery, zvefiejÀování informací, napfi. o ‰kolicích a osvûtov˘ch akcích; pfii zaji‰tûní informovanosti místní správy, t˘kající se: • priorit a cílÛ Krajsk˘ch programÛ a ProgramÛ, smûfiujících k plnûní emisních stropÛ Stfiedoãeského kraje, imisních limitÛ; moÏn˘ch nápravn˘ch opatfiení v kompetenci místní správy (územní plánování, realizace energetick˘ch úspor, vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ, povolení ke zmûnám pouÏívan˘ch paliv, surovin nebo druhÛ odpadÛ a ke zmûnám vyuÏívání technologick˘ch zafiízení mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í) pfiípadného poskytování finanãní podpory domácnostem (popfi. realizaãním firmám) pro realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie;

Pro udrÏení komunikace je vhodná její formalizace a pravidelnost pfii vzájemné v˘mûnû informací. Doporuãujeme ustavit Komisi pro fiízení kvality ovzdu‰í (ãi podobn˘ orgán) ze zástupcÛ ORP a hledat vzájemnû fie‰ení pfiekraãovan˘ch limitÛ pro MP10 a hrozby v ostatních zneãi‰Èujících látkách. Vhodnou platformou pro mezikrajovou komunikace je Asociace krajÛ.

H.7.8 Opatfiení 4.7 Integrace ochrany ovzdu‰í do koncepãních materiálÛ kraje a obcí Integrace cílÛ v ochranû ovzdu‰í je potfieba zajistit na úrovni kraje a to pfii vypracování a aktualizaci následujících materiálÛ: • • •

4.7.1 Územní energetické plánování (u pfiíleÏitosti aktualizace ÚEK Stfiedoãeského kraje) 4.7.2 Programy rozvoje kraje a obcí 4.7.3 Místní programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í (zpracované hlavnû v OZKO v pfiípadû, Ïe nebudou krajské programy disponovat postaãujícími informacemi k nalezení vhodn˘ch a úãinn˘ch fie‰ení zhor‰ené kvality ovzdu‰í).

H.7.9 Opatfiení 4.8 Technická pomoc Technická pomoc bude poskytována krajskému úfiadu ve vyhodnocení, aktualizaci, monitorování a sledování emisí a kvality ovzdu‰í, ve zpracování informací, dat a podkladÛ potfiebn˘ch pro fiízení kvality ovzdu‰í. Do této priority spadá i spolupráce a pomoc kraje úfiadÛm na úrovni povûfien˘ch obcí (pfiípadnû ORP) v fiízení kvality ovzdu‰í, ‰kolení stavebních úfiadÛ, spolupráce pfii územním rozhodování, povolování zdrojÛ, vyjednávání s provozovateli, optimalizaci imisního monitoringu, vyhledávání, pfiípravû a implementaci vhodn˘ch opatfiení apod.

Strana 591


âástka 6/2007

H.8 Dal‰í horizontální nástroje na podporu realizace Programu Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí podle EIA Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí zakládá velmi v˘znamn˘ informaãní nástroj preventivního charakteru. Proces EIA umoÏÀuje jiÏ v rann˘ch stádiích ovlivnit umístûní zámûru do konkrétní lokality a stanovit podmínky k minimalizaci negativních vlivÛ na Ïivotní prostfiedí. V˘znam procesu EIA je zvlá‰tû vysok˘ v pfiípadû zámûrÛ na v˘stavbu objektÛ, které nejsou zdroji zneãi‰Èování ovzdu‰í ve smyslu zákona o ochranû ovzdu‰í, mohou v‰ak svou existencí v˘znamné zneãi‰Èování ovzdu‰í vyvolat (liniové stavby, objekty které jsou cílem ãi zdrojem zv˘‰ení intenzity automobilové dopravy). Prosazování podmínek ochrany ovzdu‰í pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek Stanovení podmínek ochrany ovzdu‰í, jejichÏ splnûní bude nezbytné pro získání vefiejné zakázky kraje a její realizaci – opatfiení se t˘ká zejména zpÛsobu provádûní stavebních prací, údrÏby budov a konstrukcí, dodávek otopn˘ch systémÛ atd. Cílem opatfiení je pfiispût ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v konkrétní lokalitû a podpofiit subjekty, které pouÏívají technologie a postupy splÀující pfiísnûj‰í podmínky ochrany ovzdu‰í, energetické úãinnosti apod., neÏ ukládají obecnû platné pfiedpisy. Emisní obchodování s povolenkami na vypou‰tûní CO2 Systém obchodování s emisemi byl v âR a Evropské unii odstartován v lednu r. 2005 na základû smûrnice 2003/87/EC. V Národním alokaãním plánu byly stanoveny pro zdroje, zafiazené do Plánu, obchodovatelné povolenky. Zafiízení, která pfiekroãí mnoÏství udûlen˘ch povolenek a nenakoupí nové, dostanou pokutu 40 eur za dodateãnou tunu CO2 v prvním tfiíletém období.Ve druhém pûtiletém období do roku 2012, na které vypracují jednotlivé státy nové NAP, budou platit 100 eur na tunu. A naopak, pokud chystají opatfiení, kter˘m budou sníÏeny emise skleníkov˘ch plynÛ, mohu uspofiené emise zpenûÏit. Pokud by cena za uspofiené emise CO2 byla dostateãnû motivující a na zdrojích existoval potenciál ke sníÏení emisí, mÛÏe tento nástroj podpofiit úsilí o sniÏování emisí. V souãasné dobû je cena povolenek velice nízká a nemotivuje provozovatele k úsporám a investicím do úspor emisí. DaÀová ekologická reforma V Evropské unii je zdaÀování energií diskutováno jiÏ nûkolik let. První ucelen˘ návrh smûrnice t˘kající se zdaÀování energií byl vytvofien v roce 1997. Diskuse na dané téma v‰ak nadále pokraãovaly a návrh byl pozmûÀován aÏ do podoby, na které se 20. bfiezna roku 2003 na jednání ECOFIN dohodli ministfii hospodáfiství a financí v‰ech ãlensk˘ch státÛ EU (Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003 restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity). Tato smûrnice stanoví ãlensk˘m státÛm EU povinnost zdaÀovat fosilní energetické produkty (plynná, kapalná i pevná paliva) a elektrickou energii a zároveÀ stanoví minimální úroveÀ celkového daÀového zatíÏení tûchto energetick˘ch produktÛ a elektrické energie. V âeské republice bude reforma zahájena v návaznosti na odklad, získan˘ u Evropské komise, v roce 2007. Financování projektÛ ze zdrojÛ Operaãních ProgramÛ SF Do této kategorie spadají v‰echny zdroje podpory ze Strukturálních fondÛ (popfi. v pfiípadû velk˘ch projektÛ pravdûpodobnû i Kohezního fondu), u nichÏ je poÏadavkem pfiínos ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí a kvalitû ovzdu‰í. Priority jsou nastaveny pro nové programovací období let 2007 aÏ 2013 v Operaãním programu Ïivotní prostfiedí. Úspory energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ je podpofieno v podnicích také v návrhu Operaãního programu podnikání a inovace, regionálních operaãních programech (úspory v objektech vefiejné správy). Programy jsou v projednávání, upfiesnûní probûhne na podzim. Implementaãní rámec programÛ se li‰í program od programu, souhrnn˘m informaãním zdrojem je server MMR www.strukturalni-fondy.cz, programy jsou k dispozici také na webovém serveru Ministerstva Ïivotního prostfiedí www.env.cz.

H.9 âasov˘ plán implementace opatfiení Návrh ãasového plánu implementace opatfiení podle opatfiení a podpopatfiení uvádí následující tabulka:

Priorita 2 – SníÏení imisního zatíÏení oxidy dusíku a oxidem dusiãit˘m

Priorita 1: SníÏení imisní zátûÏe pra‰n˘m aerosolem frakce PM10 2007–13 2007–13 okamÏitû 2007–13 2007–13

1.1.3 ÚdrÏba a modernizace kotlÛ, kontrola spalinov˘ch cest 1.1.4 Omezení emisí prachu ze stacionárních zdrojÛ 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí 1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku 1.2.3 V˘sadba zelenû, zatravnûní a kultivace nezpevnûn˘ch ploch 1.2.4 Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ

2.4.1 Podpora vyuÏití nespalovacích technologií v domech a budovách 2.4.2 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla

2.3.4 Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie v prÛmyslu a zemûdûlství

2.1.3 Podpora pouÏití kotlÛ s vy‰‰í tfiídou NOx 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla 2.2.2 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy a MHD 2.2.3 Podpora systémÛ IDS 2.2.4 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel 2.2.5 Podpora systémÛ „bike and ride“ 2.2.6 V˘stavba cyklotras v intravilánech mûst 2.3.1 Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla 2.3.2 Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení 2.3.3 Opatfiení k úsporám energie v budovách v majetku kraje, obcí a mûst

2.1.2 Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci integrovaného povolování

1.3.2 Zákaz vjezdu nákladních /osobních automobilÛ 2.1.1 Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím integrovaného povolení

prÛbûÏnû prÛbûÏnû

OPPaI – kraj iniciaãní role Kraj (OPÎP) Kraj (OPÎP)

Kraj (OPÎP)

prÛbûÏnû prÛbûÏnû

Mûsta a obce, SÚ stát Kraj, mûsta kraj kraj mûsta mûsta Kraj (OPÎP) Kraj (OPÎP)

kraj

kraj

mûsta

kraj

Obce a mûsta Kraj (OPÎP) Obce a mûsta Kraj – Program Obce a mûsta kraj Kraj, mûsta, obce mûsta mûsta SÚ mûst

Kompetence

Po pfiijetí BREF k energetické úãinnosti po identifikaci lokalit okamÏitû 2007–13 2007–13 2007–13 2007–13 2007–13 prÛbûÏnû prÛbûÏnû

okamÏitû

po identifikaci lokalit

2007–13

2007–13

1.1.2 Pfiemûna zpÛsobu vytápûní

1.3.1 Obchvaty mûst

2007–13

âasov˘ plán implementace opatfiení

1.1.1 Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury

Podopatfiení


Opatfiení 2.4 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

Opatfiení 2.3: Podpora úsporám energie

Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy

Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti. Opatfiení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích zdrojÛ

Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti

Opatfiení 1.1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní

Opatfiení

Tabulka 37: âasov˘ rozvrh implementace opatfiení


Opatfiení 3.1: Omezení emisí VOC z pouÏívání rozpou‰tûdel

Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí

Opatfiení 3.2: Omezení emisí VOC z motorov˘ch vozidel Priorita 4: Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního Horizontál- zázemí kraje a obcí ní opatfiení a technická pomoc Opatfiení 4.2 Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování

Priorita 3: SniÏování emisí VOC

Opatfiení

2007–13

4.1.1 ÚdrÏba a aktualizace existující krajské databáze zdrojÛ okamÏitû a prÛbûÏnû zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území 4.1.2 Zpracování emisních dat – trendy v˘voje emisí, apod. 2007 4.1.3 Optimalizace sítû imisního monitoringu 2007–13 4.1.4 Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a jeho aktualizace 2008–9 4.2.1 Vybavení odborÛ územní plánování a územní rozhodování 2006 podklady o kvalitû ovzdu‰í 4.2.2 Prosazování hledisek ochrany ovzdu‰í pfii zpracování 2007 a zmûnách v územních plánech 4.2.3 Podpora nízkoenergetické v˘stavbû v územním plánování a pfii 2007 projektování budov 4.3.1 Povolování k umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch prÛbûÏnû a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a 2) 4.3.2 Povolení ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch prÛbûÏnû a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í 4.3.3 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování prÛbûÏnû ovzdu‰í 4.3.4 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ prÛbûÏnû zneãi‰Èování ovzdu‰í 4.3.5 Povinnost volit pfii v˘stavbû nov˘ch a rekonstrukci stávajících prÛbûÏnû zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky 4.3.6 Podmínûná (technická moÏnost a ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících prÛbûÏnû staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit moÏnost kombinované v˘roby tepla a energie

3.2.1 Podpora v˘stavby hromadn˘ch garáÏí

3.1.1 Uplatnûní BAT 3.1.2 Aplikace plánÛ sníÏení emisí u zdroje 3.1.3 Omezování emisí VOC pfii pouÏívání rozpou‰tûdel

Podopatfiení

âasov˘ plán implementace opatfiení okamÏitû okamÏitû okamÏitû


kraj

kraj

kraj

kraj

kraj

kraj

kraj

kraj

kraj

kraj Kraj, stát kraj

kraj

kraj kraj kraj

Kompetence


Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí z prÛmyslov˘ch a energetick˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost Opatfiení 4.6: Komunikace Opatfiení 4.7: Integrace ochrany ovzdu‰í do koncepãních materiálÛ kraje a obcí Opatfiení 4.8: Technická pomoc

Opatfiení

4.5.1 Informovanost a osvûta 4.5.2 Vzdûlávání 4.6.1 Komunikace a její formalizace 4.7.1 Územní energetické plánování (ÚEK) 4.7.2 Programy rozvoje kraje a obcí 4.7.3 Místní programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í 4.8.1 Technická pomoc v získávání informací a podkladÛ pro fiízení kvality ovzdu‰í

4.4.1 Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx, i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením

Podopatfiení

kraj kraj kraj kraj kraj, obce kraj, obce kraj

prÛbûÏnû

kraj

Kompetence

prÛbûÏnû prÛbûÏnû prÛbûÏnû 2007 2011 2007–2010

prÛbûÏnû

âasov˘ plán implementace opatfiení


Priorita 2 – SníÏení imisního zatíÏení oxidy dusíku a oxidem dusiãit˘m

Priorita 1: SníÏení imisní zátûÏe pra‰n˘m aerosolem frakce PM10

2.1.1 Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím integrovaného povolení (omezení emisí ze zdrojÛ, podléhajících IPPC) 2.1.2 Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci integrovaného povolování 2.1.3 Podpora pouÏití kotlÛ s vy‰‰í tfiídou NOx 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla 2.2.2 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy a MHD 2.2.3 Podpora systémÛ IDS 2.2.4 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel 2.2.5 Podpora systémÛ „bike and ride“ 2.2.6 V˘stavba cyklotras v intravilánech mûst 2.3.1 Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla 2.3.2 Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení 2.3.3 Opatfiení k úsporám energie v budovách v majetku kraje, obcí a mûst 2.3.4 Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie v prÛmyslu a zemûdûlství 2.4.1 Podpora vyuÏití nespalovacích technologií v domech a budovách 2.4.2 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla

1.3.1 Obchvaty mûst 1.3.2 Zákaz vjezdu nákladních /osobních automobilÛ

1.1.1 Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury (Teplofikace, plynofikace obcí, zahu‰Èování odbûru ZP a CZT – rozvoj infrastruktury) 1.1.2 Pfiemûna zpÛsobu vytápûní 1.1.3 ÚdrÏba a modernizace kotlÛ, kontrola spalinov˘ch cest 1.1.4 Omezení emisí prachu ze stacionárních zdrojÛ 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí 1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku 1.2.3 V˘sadba zelenû, zatravnûní a kultivace nezpevnûn˘ch ploch 1.2.4 Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ

Podopatfiení

++

+

++

++

+

++++

++++ ++++ ++++ +++ + ++ + ++ ++

++++ +++ +++ + ++++ + + + +++

+++

++

+

++

++++

++

++ 0

+ ++ ++++ 0 +++ 0 0

+++ ++ ++++ +++ +++ + ++++ ++++ +++

++

Vliv na sníÏení emisí (NOx, SO2, TZL, VOC)

++++

Vliv na kvalitu ovzdu‰í v OZKO


Opatfiení 2.4 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

Opatfiení 2.3: Podpora úsporám energie

Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy

Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti. Opatfiení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích zdrojÛ

Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti

Opatfiení 1.1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní

Opatfiení

Tabulka 38: Kvalitativní hodnocení vlivu opatfiení na kvalitu ovzdu‰í v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í a pfiínosÛ opatfiení ke sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek na území Stfiedoãeského kraje


Opatfiení 3.1: Omezení emisí VOC z pouÏívání rozpou‰tûdel

Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí

Opatfiení 3.2: Omezení emisí VOC z motorov˘ch vozidel Priorita 4: Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního Horizontál- zázemí kraje a obcí ní opatfiení a technická pomoc Opatfiení 4.2 Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování

Priorita 3: SniÏování emisí VOC

Opatfiení

4.1.1 ÚdrÏba a aktualizace existující krajské databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území 4.1.2 Zpracování emisních dat – trendy v˘voje emisí, apod. 4.1.3 Optimalizace sítû imisního monitoringu 4.1.4 Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a jeho aktualizace 4.2.1 Vybavení odborÛ územní plánování a územní rozhodování podklady o kvalitû ovzdu‰í 4.2.2 Prosazování hledisek ochrany ovzdu‰í pfii zpracování a zmûnách v územních plánech 4.2.3 Podpora nízkoenergetické v˘stavbû v územním plánování a pfii projektování budov 4.3.1 Povolování k umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a 2) 4.3.2 Povolení ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í 4.3.3 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í 4.3.4 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í 4.3.5 Povinnost volit pfii v˘stavbû nov˘ch a rekonstrukci stávajících zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky 4.3.6 Podmínûná (technická moÏnost a ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit moÏnost kombinované v˘roby tepla a energie

3.2.1 Podpora v˘stavby hromadn˘ch garáÏí

3.1.1 Uplatnûní BAT 3.1.2 Aplikace plánÛ sníÏení emisí u zdroje 3.1.3 Omezování emisí VOC pfii pouÏívání rozpou‰tûdel

Podopatfiení

++ 0

+

–

++++ 0

+

++++

+++

+

++++

+

+++

+

n.a

n.a

++++

n.a n.a n.a

n.a n.a n.a

+++

n.a

0

Vliv na sníÏení emisí (NOx, SO2, TZL, VOC) ++ ++ ++++

n.a

+++

Vliv na kvalitu ovzdu‰í v OZKO + ++++ ++++


Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí z prÛmyslov˘ch a energetick˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost Opatfiení 4.6: Komunikace Opatfiení 4.7: Integrace ochrany ovzdu‰í do koncepãních materiálÛ kraje a obcí Opatfiení 4.8: Technická pomoc

Opatfiení

4.5.1 Informovanost a osvûta 4.5.2 Vzdûlávání 4.6.1 Komunikace a její formalizace 4.7.1 Územní energetické plánování (ÚEK) 4.7.2 Programy rozvoje kraje a obcí 4.7.3 Místní programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í 4.8.1 Technická pomoc v získávání informací a podkladÛ pro fiízení kvality ovzdu‰í

4.4.1 Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx, i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením

Podopatfiení

+++ + + + – + +

+++

++++

Vliv na sníÏení emisí (NOx, SO2, TZL, VOC)

+ + ++++ + +++ ++++

0

Vliv na kvalitu ovzdu‰í v OZKO


âástka 6/2007


Strana 598

H.10 Odhad plánovaného zlep‰ení kvality ovzdu‰í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaÏení cílÛ programu Cílem programu je dosaÏení kvality ovzdu‰í, která je v souladu se zákonem stanoven˘mi poÏadavky. V souãasné dobû je trend opaãn˘. Údaje za rok 2005 potvrdí, zda je pokles imisního zatíÏení v roce 2004 trval˘, nebo nikoliv. Potfiebné zlep‰ení kvality ovzdu‰í se t˘ká obcí, u kter˘ch byla identifikována pfiekroãení imisního limitu pro prÛmûrnû 24hod. koncentrace suspendovan˘ch ãástic PM10 – obce jsou uvedeny v tabulkách 30 a 31. Uvedené obce by mûly b˘t prioritními mezi Ïadateli o podporu v rámci OPÎP. Termín plnûní imisních limitÛ pfii aplikaci soustavy opatfiení by mohl b˘t v roce 2010.

H.11 Popis opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zam˘‰len˘ch v dlouhodobém ãasovém horizontu V dlouhodobém horizontu bude Stfiedoãesk˘ kraj – zejména pfii rekonstrukcích stávajících uheln˘ch zdrojÛ – vyuÏívat vhodné regulaãní nástroje, kter˘mi disponuje pro ochranu ovzdu‰í. Dlouhodobá jsou také v‰echna infrastrukturální opatfiení, která mají za cíl zkvalitnûní ovzdu‰í – aÈ jiÏ se jedná o opatfiení na dopravní síti, opatfiení v modernizaci soustav CZT, opatfiení ve vozovém parku MHD a vefiejné hromadné dopravy, opatfiení ve spotfiebû paliv a energie, ve vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ, v modernizaci technologick˘ch provozÛ apod. Vzhledem k pfiípravû nové legislativy, vycházející z Tématické strategie v oblasti ochrany ovzdu‰í bude kraj posilovat fiízení kvality ovzdu‰í a dlouhodobû usilovat o integraci ochrany ovzdu‰í do rozhodovacích procesÛ Stfiedoãeského kraje.

I.

P¤ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES

[email protected]

39–119

–


36–104

a

d

51.7

CZ020-2 PM10 CZ020 Kladno

CZ020-1 PM10 CZ020 Beroun// Kladno// Mladá Boleslav

Zborovská 11, 150 21 Praha 5 RNDr. Jaroslav Obermajer Zborovská 11, 150 21 Praha 5 420 257 280 179

Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje (Regional Authority)

2004 CZ Integrated Air Quality Improvement Plan of the Central Bohemian Region; www.kr-stredocesky.cz CZ020-1;CZ020-2

Form 2 Description of the exceedance of the limit value a. Code number of the exceedance situation b. Pollutant c. Zone code d. Name of the city(-ies) or municipality(-ies) e. To be filled in only if the pollutant is SO2, NO2 or PM10: limit value for which the LV+MOT was exceeded [h/d/a] f. Concentration level in the reference year: Concentration in mg/m3 if applicable, or Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or Total number of exceedances expressed in relation to the LV+MOT if applicable g. To be filled in only if the LV is expressed as number of exceedances of a numerical concentration: total number of exceedances in the reference year expressed in relation to the LV

Form 1 General information on the plan or programme a. Reference year b. Member State c. Reference to the plan or programme d. List of the code numbers of the exceedance situations described in Forms 2 to 6 e. Name of the authority responsible for drafting the plan or programme addressing the exceedance situation f. Postal address of the responsible authority g. Name of the contact person h. Postal address of the contact person i. Telephone number of the contact person j. Fax number of the contact person k. E-mail address of the contact person l. Comments for clarification if needed

P¤ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES, Stfiedoãesk˘ kraj, 06/2006


Classification of the station k. If the exceedance was found by model calculation: Indication of the location of the exceedance area Classification of the area l. Estimate of the surface area (km2) where the level was above the LV in the reference year m. Estimate of the length of road (km) where the level was above the LV in the reference year n. Estimate of the total population exposed to a level above the LV in the reference year o. Comments for clarification if needed

Form 2 Description of the exceedance of the limit value h. Concentration level in the reference year expressed in relation to the other health elated LV of the pollutant concerned, if such an LV exists: Concentration in mg/m3 if applicable, or Total number of exceedances expressed in relation to the LV if applicable i. Concentrations observed in previous years if available and not previously communicated to the Commission Year and concentration in mg/m3 if applicable, or Year and maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or Year and total number of exceedances expressed in relation to the LV+MOT if applicable j. If the exceedance was found by measurement: Code of the station where the exceedance was observed Geographical coordinates of the station

50° 10’ 9.43“ s‰ ; 14° 6’ 8.07“ vd B/U/R

167.3

110 754

167.3

110 754

SKLS

119

SBER// SKLM// SKLS// SMBO 49° 57’ 33.00“ s‰ ; 14° 3’ 39.00“ vd // 50° 8’ 36.01“ s‰ ; 14° 6’ 8.14“ vd // 50° 10’ 9.43“ s‰ ; 14° 6’ 8.07“ vd // 50° 25’ 43.13“ s‰ ; 14° 54’ 49.89“ vd// TURCI// BUR// BUR// BUR

32–51.7


Form 3 Analysis of the causes of exceedance of the limit value in the reference year a. Code number of the exceedance situation CZ021-1 b. Estimate of the regional background level Annual mean concentration in mg/m3 if applicable, or 30 Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable or Total number of exceedances expressed in relation to the LV if applicable c. Estimate of the total background level Annual mean concentration in mg/m3 if applicable, or Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable or Total number of exceedances expressed in relation to the LV if applicable 63 d. Indication of the contribution of local sources to exceedances of the limit value: 1 = nejvût‰í pfiíspûvek, – zanedbateln˘ pfiíspûvek; pokud jsou „ostatní“ v˘znamné, budou uvedeny v h. Traffic 1 (40–50%) Industry including heat and power production 4 (10–15%) Agriculture 3 (10–20 %) Commercial and residential sources 2 (30–35%) Natural sources 6 (0–5%) Other 5 (0–5%) e. Reference to the emission inventory used in the course of the Regional emissions inventory was analysis developed for 2004 as part of the Emissions reduction Plan and also as a basis for dispersion model of the Region. Data were used of CHMI inventory of REZZO 1 and REZZO 2 sources, corrected and completed in cooperation with the Region and operators. REZZO 1 and 370 selected REZZO 2 were located as point sources. Traffic emissions were calculated from roads, which were cut by 100–300 m. Traffic intensity and fleet was based on census in 2005. REZZO 3 sources and remaining less important REZZO 2 sources by municipalities (in 14 000 basic area units (ZSJ). GIS was used. f. If exceptional: indication of local climatology g. If exceptional: indication of local topography h. Comments for clarification if needed 1 (60–70%) 2 (10–20%) 4 (10–20%) 3 (10–20%) 6 (0–5%) 5 (0–5%) Regional emissions inventory was developed for 2004 as part of the Emissions reduction Plan and also as a basis for dispersion model of the Region. Data were used of CHMI inventory of REZZO 1 and REZZO 2 sources, corrected and completed in cooperation with the Region and operators. REZZO 1 and 370 selected REZZO 2 were located as point sources. Traffic emissions were calculated from roads, which were cut by 100–300 m. Traffic intensity and fleet was based on census in 2005. REZZO 3 sources and remaining less important REZZO 2 sources by municipalities (in 14 000 basic area units (ZSJ). GIS was used.

32

30

CZ021-2


e.

d.

c.

Expected levels in the first year in which the limit value has to be met: Regional background baseline level: Annual mean concentration in mg/m3 if applicable, or Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/ m3 if applicable, or Total number of exceedances expressed in relation to the LV if applicable Total background baseline level: Annual mean concentration in mg/m3 if applicable, or Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or Total number of exceedances expressed in relation to the LV if applicable Baseline level at location of exceedance: Annual mean concentration in mg/m3 if applicable, or Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or Total number of exceedances expressed in relation to the LV if applicable Are any measures beyond those resulting from existing legislation needed to ensure that the limit value will be met by the compliance date? [y/n] Comments for clarification if needed

Local sources as far as relevant

Regional sources contributing to the total background level but not to the regional background level

Form 4 Baseline level a. Code number of the exceedance situation b. Short description of the emission scenario used for the baseline analysis: Sources contributing to the regional background level

y

131

70

30–40

Traffic, Industry including heat and power production, Agriculture, Commercial and residential sources

Ústeck˘ region REZZO 1, Prague region REZZO 1 sources Industry (heat and power production mainly)

CZ021-1

y

52

36

30–40

Ústeck˘ region REZZO 1, Prague region REZZO 1 sources Industry (heat and power production mainly)(Mûlník 2,3 – âEZ, ECKG Kladno, Mûlník 1 – Energotrans,) Traffic, Industry including heat and power production (ECKG Kladno, R7, silnice I. Tfiídy 61)

CZ021-2



Form 6 Possible measures that have not yet been taken and long-term measures (optional) a. Code number of the exceedance situation CZ021-1 CZ021-2 b. Code(s) of the possible measure(s) that have not yet been taken c. For measures that have not been taken: Administrative level at which the measure could be taken C (National) Reason for not taking the measure d. Code(s) of the long-term measure(s) e. Comments for clarification if needed It is recommended that at the national level regional and total background levels are calculated and provided to zones and agglomerations

Form 5 Details of measures beyond those already required by existing legislation a. Code number of the exceedance situation CZ020-1 CZ020-2 b. Code(s) of the measure(s) CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; CZ020_ CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; CZ020_ 1-1-4; CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2; CZ020_1-2-3; 1-1-4; CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2; CZ020_1-2-3; CZ020_1-2-4; CZ020_1-3-1; CZ020_1-3-2; CZ020_1-2-4; CZ020_1-3-1; CZ020_1-3-2; c. Planned timetable of implementation 2007-14 2007-14 d. Indicator(s) for monitoring the progress number of supported projects, unit emissions per number of supported projects, unit emissions per square km (21 01 00; 21 10 00, 21 11 00, 21 12 00 square km (21 01 00; 21 10 00, 21 11 00, 21 12 00 CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; CZ020_ CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; CZ020_ 1-1-4); emissions of primary particulates (21 23 00 1-1-4); emissions of primary particulates (21 23 00 CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2); reduction of annual CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2); reduction of annual concentration of PM10 (21 16 00 - CZ020_1-2-3; concentration of PM10 (21 16 00 - CZ020_1-2-3; CZ020_1-2-4); exposition of inhabitants to exceeded CZ020_1-2-4); exposition of inhabitants to exceeded concentrations of PM10 (21 17 00 - CZ020_1-3-1; concentrations of PM10 (21 17 00 - CZ020_1-3-1; CZ020_1-3-2); CZ020_1-3-2); e. Funding allocated (years; amount in EURO) approximately 16,9 mil € f. Estimated total costs (amount in EURO) € 50–100 million g. Estimated level in the years when the limit value has to be met, taking the additional measures into account 50 mg.m–3 / 35 40 mg.m–3 h. Comments for clarification if needed The limit value was to be met in 2005, expected date of compliance is 2010–14


Administrative level at which the measure could be taken Type of measure Is the measure regulatory? [y/n] Time scale of reduction Source sector(s) affected Spatial scale of the sources affected Comments for clarification if needed

d.

e. f. g. h. i. j.

Description

c.

Form 7 Summary of measures (1) a. Code of the measure b. Title

A B n C D, B C Nor the region neither the state can influence

CZ020_1-1-1 Extension of environmentally friendly infrastructure In villages and towns gas and DH networks will be extended in order to allow inhabitants and other sectors substitute currently used coal by gas or district heat. This measure relates mainly to villages and towns in the above mentioned ares of Kladno, Beroun, Mladá Boleslav – clasified as areas with deteriorated air quality.

A B n C D C

CZ020_1-1-2 Change of heating systems – replacement of coal boilers Currently used coal boilers will be replaced by gas boilers or the system will be connected to district heat. Support aims at extension of use of environmentally better fuels in villages and towns with existing infrastructure, classified mainly as an area with deteriorated air quality.

A D n B, C D C

CZ020_1-1-3 Modernisation of boilers, better operation and maintenance New boilers with better efficiency parameters and better emission standards would replace boilers over their lifetime. Regular checks over efficiency of the boiler, and checks of chimneys. The measure relates to all villages in the region, in which gas networks or DH networks will be not technically available. This relates to about 370 communities in the region. B B n C B, D B, C

This measure aims at improvement of combustion technologies and end-of pipe flue gases cleaning at stationary industrial and commercial boilers plants.

CZ020_1-1-4 Reduction of emissions from stationary sources



d.

e. f. g. h. i. j.

Description

c.


A, B D n A A C

Cleaning of roads, regular pouring and washing of roads. Relates to roads and streets in populated areas. It will reduce mainly resuspension into the air.

CZ020_1-2-1 Reduction of particulates on roads

B, C B n B A C

Filters on vehicles and cars installation and other measures aiming at reduction of particulates from vehicles. Relates to all vehicles, mainly buses, heavy trucks.

CZ020_1-2-2 Measures on vehicles

B, A, C D y B E C

CZ020_1-2-3 Cultivation of unconsolidated land surfaces planting green vegetation, grassing and cultivation incl. to reduce primary emissions from unconsolidated lands

B, C B n A E C, D

CZ020_1-2-4 Limitation of emissions from natural and other sources Reduction of dust form natural sources – covering transported volumes, etc., measures in manipulation etc. Relates to all open pits, coal sites, manipulation with sand, to building sites, transport of materials.



d.

e. f. g. h. i. j.

Description

c.


A, B B n C A C

CZ020_1-3-1 Building roads around municipalities – circles and byroads In order to limit traffic in the centre of towns transport infrastructure needs to be developed to allow traffic go outside the town and villages. The measure relates to all towns and municipalities, mentioned in the Programme supplement to the AQP. A D y B A C

CZ020_1-3-2 Restrictive measures – for heavy trucks and other vehicles Restrictions for trucks not to pass centres of villages and towns. Relates to all towns and municipalities mentioned in the Programme supplement to the AQP.


49,09 19,53 108,51 10,85 989,16 29,78 17,27 0,26 1,08 12,144 2,551 2,919 70,889 46,572

49,09 19,53 108,51 10,85 989,16 29,78 17,27 0,26 1,08 12,144 2,551 2,919 70,889 46,572

Celkem z REZZO 1

16,14

2,38 5,36 0,54 1,85

Bodové zdroje 5,57 6,24 9,98 1,00 12,83 8,04 44,25 18,51 2,29 0,047 0,013 0,041 9,627 0,353

Plo‰né zdroje

REZZO 2

5,57 8,62 15,34 1,53 14,67 8,04 60,39 18,51 2,29 0,047 0,013 0,041 9,627 0,353

Celkem z REZZO 2

2,11 30,61 2,436 0,127 3,088 1,014 5,241

158,87 281,54 89,36 8,94 829,11 562,05

Plo‰né zdroje

REZZO 3


PM10 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ SO2 (t/rok) Oxidy dusíku NOx (t/rok) Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) VOC (t/rok) NH3 (t/rok) Benzen (tun/rok) BaP (kg/rok) Hg (kg/rok) Cd (kg/rok) As (kg/rok) Ni (kg/rok) Pb (kg/rok)

Látky

Bodové zdroje

REZZO 1


Obec s povûfien˘m obecním úfiadem Beroun

Podklady k vybran˘m OZKO – pfiíloha Rozhodnutí

2,11 30,61 2,436 0,127 3,088 1,014 5,241

158,87 281,54 89,36 8,94 829,11 562,05

Celkem z REZZO 3

37,58

34,09 13,18 563,94 56,39 1 266,50 272,32

Liniové zdroje

REZZO 4

37,58

34,09 13,18 563,94 56,39 1 266,50 272,32

Celkem z REZZO 4

247,61 322,87 777,15 77,72 3 099,43 872,19 77,66 58,46 33,98 14,627 2,691 6,048 81,530 52,166

Celkov˘ souãet


âástka 6/2007


Strana 608

79,27 3 040,88 2 806,13 280,61 156,00 256,43 0,19 0,02 5,110 3,444 20,312 190,170 36,784

79,27 3 040,88 2 806,13 280,61 156,00 256,43

0,19 0,02 5,110 3,444 20,312 190,170 36,784

Bodové zdroje

Celkem z REZZO 1

0,02 0,00 0,566 0,026 0,652 0,119 1,236

7,09 51,39 14,12 1,41 70,04 10,68

Bodové zdroje

12,52 0,00 0,204 0,027 0,150 0,570 0,321

0,02 9,03 18,67 1,87 31,54 23,07

Plo‰né zdroje

REZZO 2

12,53 0,00 0,771 0,053 0,802 0,689 1,557

7,11 60,42 32,79 3,28 101,58 33,75

Celkem z REZZO 2

4,53 30,24 3,420 0,165 4,366 1,034 7,444

162,06 393,47 116,58 11,66 1 173,84 1 102,25

Plo‰né zdroje

REZZO 3



Látky

REZZO 1


Obec s povûfien˘m obecním úfiadem Kladno

4,53 30,24 3,420 0,165 4,366 1,034 7,444

162,06 393,47 116,58 11,66 1 173,84 1 102,25

Celkem z REZZO 3

40,30

29,29 12,23 520,67 52,07 1 210,46 255,09

Liniové zdroje

REZZO 4

40,30

29,29 12,23 520,67 52,07 1 210,46 255,09

Celkem z REZZO 4

57,56 30,27 9,301 3,662 25,480 191,893 45,785

277,73 3 507,00 3 476,17 347,62 2 641,87 1 647,52

Celkov˘ souãet


âástka 6/2007


Strana 610

48,52 807,23 552,71 55,27 521,38 1 429,70 169,28 8,81 1,85 25,983 1,002 256,320 9,831 279,068

Bodové zdroje 48,52 807,23 552,71 55,27 521,38 1 429,70 169,28 8,81 1,85 25,983 1,002 256,320 9,831 279,068

Celkem z REZZO 1 0,62 6,58 5,02 0,50 3,15 2,26 15,64 0,01 0,55 0,082 0,004 0,111 0,022 0,180

Bodové zdroje 2,91 7,66 12,38 1,24 16,42 15,64 134,09 20,84 0,50 0,103 0,014 0,091 0,935 0,456

Plo‰né zdroje

REZZO 2

3,54 14,24 17,40 1,74 19,57 17,89 149,74 20,85 1,05 0,185 0,018 0,201 8,957 0,636

Celkem z REZZO 2 167,55 351,80 102,76 10,28 1 043,73 867,12 3,46 31,80 3,046 0,149 3,883 0,986 6,616

3,46 31,80 3,046 0,149 3,883 0,986 6,616

Celkem z REZZO 3

167,55 351,80 102,76 10,28 1 043,73 867,12

Plo‰né zdroje

REZZO 3



Látky

REZZO 1


Obec s povûfien˘m obecním úfiadem Mladá Boleslav

50,20

43,46 18,06 758,98 75,90 1 802,28 380,35

Liniové zdroje

REZZO 4

50,20

43,46 18,06 758,98 75,90 1 802,28 380,35

Celkem z REZZO 4

263,06 1 191,33 1 431,86 143,19 3 386,96 2 695,06 319,01 83,32 34,69 29,214 1,170 260,404 19,774 286,320

Celkov˘ souãet


âástka 6/2007


Strana 612

Strana 613


âástka 6/2007

J.

SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTÒ A DAL·ÍCH ZDROJÒ INFORMACÍ

1.

Programov˘ dodatek k Integrovanému krajskému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, DHV 2005; Krajsk˘ program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje, DHV, 2004; Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, DHV 2004; Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje, VIP, CityPlan, REA, 2004; Souhrnn˘ akãní program ve vztahu ke kvalitû ovzdu‰í pro statutární mûsto Kladno, Ascend, s r. o., záfií 2005; Plány sniÏování emisí u zdroje, KÚ StK, 2005; Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje, srpen 2002, Berman Group Národní program sniÏování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í, 2005 a návrh pro rok 2006; DHV, s r.o. Legislativní normy, zejména zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, ve znûní jeho pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a jeho provádûcí pfiedpisy (v aktualizovaném znûní); Metodické pokyny Odboru ochrany ovzdu‰í Ministerstva Ïivotního prostfiedí, 2005–2006; Koncept sniÏování emisí a imisí Zlínského kraje, KÚ ZK; ENVIROS, s.r.o. Generel ovzdu‰í statutárního mûsta Brna, ENVIROS, s r.o., 2005; Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro rok 2005; Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro roky 2006–2009; Aplikaãní program pro podporu USV – Zvy‰ování energetické úãinnosti ve vybran˘ch prÛmyslov˘ch odvûtvích prostfiednictvím dobrovoln˘ch dohod, Projekt 1C/4/25/04, V˘zkum podpory udrÏitelné v˘roby a spotfieby, ENVIROS, s.r.o., 2005 Dal‰í

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16.

K. SEZNAM ZKRATEK BAT B(a)P CDV CIL CZT âEA âHMÚ âIÎP âOV EM EU FS GIS CHUEV IL IPPC LTO LV MHD MT MÎP OPI ORP OPPP OZE

Best Available Technique (Nejlep‰í dostupná technika) polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádfiené jako benzo(a)pyren Centrum dopravního v˘zkumu Brno cílov˘ imisní limit Centralizované zásobování teplem âeská energetická agentura âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav âeská inspekce Ïivotního prostfiedí ãistiãka odpadních vod Energetick˘ management Evropská unie Fond soudrÏnosti Geografick˘ informaãní systém chránûná území z hlediska limitÛ pro ochranu ekosystémÛ a vegetace imisní limit Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování zneãi‰tûní) Lehk˘ topn˘ olej Imisní limit (Limit Value) Mûstská hromadná doprava Mez tolerance (Margin of Tolerance) Ministerstvo Ïivotního prostfiedí Operaãní program infrastruktura, 2004–2006 obec s roz‰ífienou pÛsobností Operaãní program prÛmysl a podnikání, 2004–2006 Obnovitelné zdroje energie

âástka 6/2007

OZKO OÎP O3 (LZ) O3 (EKO) PAH PM2,5 PM10 PZKO REZZO SFÎP SLBD SROP SZÚ TTO ÚEK ÚP VMO VOC ZÚ


Strana 614

Oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í Odbor Ïivotního prostfiedí cílov˘ imisní limit pro ochranu zdraví pro troposférick˘ ozon cílov˘ imisní limit pro ochranu vegetace pro troposférick˘ ozon Polycyklické aromatické uhlovodíky suspendované ãástice velikostní frakce PM2,5 suspendované ãástice velikostní frakce PM10 program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Registr zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Státní fond Ïivotního prostfiedí Sãítání lidu, domÛ a bytÛ Spoleãn˘ regionální operaãní program Státní zdravotní ústav TûÏk˘ topn˘ olej Územní energetická koncepce Územní plán Velk˘ mûstsk˘ okruh Volatile Organic Compounds (tûkavé organické látky) Zdravotní ústav

L. P¤ÍLOHY 1.

OZKO, VYHLÁ·ENÁ V LETECH 2002 A 2003

V˘ãet vyhlá‰en˘ch oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na základû imisních dat v letech 2002 a 2003 z hlediska suspendovan˘ch ãástic velikostní frakce PM10 je uveden v následující tabulce (v % území pfiíslu‰ného územního celku dle nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb., ve znûní nafiízení vlády ã. 60/2004 Sb., i dle Vûstníku MÎP , Roãník XIV, ãástka 12). Poznámka: V pfiípadû, Ïe byla vedle samotného imisního limitu pfiekroãena také mez tolerance, je pfiíslu‰n˘ podíl území obce uveden v závorce. Tabulka 39: V˘ãet vyhlá‰en˘ch oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í z hlediska PM10 Okres

Obec

Bene‰ov Beroun

Kfiivsoudov Beroun Broumy H˘skov Konûprusy Korno KrálÛv DvÛr MûÀany Srbsko Tetín Trubská VráÏ

PM10 roãní limit NV Vûstník – – 11,1 11,1 – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

PM10 denní limit NV Vûstník – 25 11,1 100 33,3 – – 50 – 100 – 50 – 33,3 – 66,7 – 100 – 100 – 100 – 50

Strana 615


Okres

Obec

Kladno

Befiovice Bílichov Blevice Brand˘sek Bra‰kov Bu‰tûhrad Cvrãovice âernuc Dolany Dfietovice Dfiínov Hofie‰ovice Hofie‰oviãky HostouÀ Hfiebeã ChrÏín Jemníky Kamenn˘ Most Kladno Klobuky Knovíz Koleã Královice Libu‰ín Lísk˘ Otvovice Pchery PozdeÀ Sazená Slan˘ Slatina Smeãno Stehelãeves Tfiebichovice Tfiebusice Tuchlovice

âástka 6/2007

PM10 roãní limit NV Vûstník – – – – – – – – 100 – –

– – –

– – – – – – –

– – – – – – –

– – – – 88,9 (44,4) – – – – –

– – – – 66,7 (44,4) – – – – 33,3

– – –

– – –

– – – – –

– – – – –

– –

– 100

– 33,3

– –

PM10 denní limit NV Vûstník – 100 – 100 – 100 100 100 (100) – 100 – 50 100 100 (100) – 20 – 100 50 50 – 50 – 100 – 100 – 75 (25) – 100 – 50 – 100 – 100 100 100 (44,4) (88,9) – 16,7 – 100 – 100 – 100 100 100 (33,3) (100) – 100 – 100 100 100 (100) – 66,7 – 100 – 66,7 – 50 25 50 (50) 100 100 100 100 (100) – 100 – 33,3 (33,3)

âástka 6/2007

Okres


Obec Tufiany Unho‰È Velká Dobrá Velké Pfiítoãno Velvary Vinafiice Vran˘ Zákolany ÎiÏice

Mûlník

B˘kev By‰ice Cítov Dolní Befikovice Dolní Zimofi Horní Poãáply Hofiín Hostín Choru‰ice Jevinûves Kadlín Kanina Kly Kokofiín Kozomín Kralupy nad Vltavou Ledãice Lhotka Libûchov Liblice LuÏec nad Vltavou Mal˘ Újezd Medonosy Mûlnické Vtelno Mûlník M‰eno

Strana 616

PM10 roãní limit NV Vûstník – – – – 75 – 100

–

– 100

– 100

– – – –

– – – 50

– – 25

– – 25 (25) – –

– 50 25 – – – – – –

25 (25) – – – – – –

– – – – –

– – – – –

–

–

– – – – – 33,3 (16,7) –

– – – – – 33,3 (33,3) –

PM10 denní limit NV Vûstník – 100 – 25 50 100 (50) 100 100 (100) – 20 100 100 (33,3) (100) – 16,7 – 100 – 100 50 100 (50) – 50 33,3 100 100 100 (25) (75) – 100 100 100 (50) 25 100 (75) – 100 – 100 – 100 – 50 – 100 – 50 (50) – 100 – 100 – 16,7 – 100 – 100 (100) 100 100 (33,3) – 100 – 100 – 75 – 80 – 37,5 83,3 100 (16,7) (100) – 62,5

Strana 617

Okres


Obec NebuÏely Nová ves Obfiíství ¤epín Spomy‰l Stfiemy Tupadly Velk˘ Borek Vidim VraÀany Vysoká

Mladá Boleslav

Zlonãice Îelízy Bradlec Kosmonosy Mladá Boleslav

Nymburk

Praha-v˘chod

Plazy Îitovlice Dymokury Chotû‰ice Ko‰ík Kfiinec RoÏìalovice Ba‰È Bofianovice Brand˘s/St.Boleslav Brázdim âestlice Dfievãice Hovorãovice Jirny Jen‰tejn Klecany Kvûtnice Líbeznice Odolena Voda Podolanka PostfiiÏín Pfiezletice

âástka 6/2007

PM10 roãní limit NV Vûstník – – – – – – – – – – –

– – – – –

– – –

– – –

– – – –

– – 100 50 (25) 100 (28,6) – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

PM10 denní limit NV Vûstník – 100 – 100 – 33,3 (33,3) – 100 – 100 – 100 – 100 – 100 (66,7) – 100 – 100 42,9 100 (28,6) – 100 – 100 – 100 – 100 (25) – 42,9 (14,3) – 100 50 – 100 – 42,9 – 75 – 57,1 – 100 – – 50 100 100 – 16,7 – 100 – 100 – 50 100 100 – 66,7 100 100 33 66,7 – 100 – 50 – 100 100 100 – 100 100 100

âástka 6/2007

Okres


Obec Svémyslice ·estajovice Úvaly VeleÀ Zdiby

Praha-západ

Zeleneã âíãovice Dobrovíz Dolní BfieÏany Drahelãice Holubice Horomûfiice

Rakovník

Hostivice Chrá‰Èany Ch˘nû Jinoãany KnûÏeves Lichoceves PrÛhonice Roztoky Rudná Statenice Stfiedokluky Svrkynû Tuchomûfiice Úholiãky Únonice Velké Pfiílepy Vestec Zbuzany Zlatníky-Hodkovice Hofioviãky Kole‰ov

Strana 618

PM10 roãní limit NV Vûstník – – – – – – – – – 66,7 (33,3) – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

PM10 denní limit NV Vûstník – 100 100 100 – 25 50 100 100 100 (66,7) – 33,3 33,3 33,3 100 100 – 33,3 – 100 – 100 100 100 (50) 100 100 – 100 100 100 – 100 100 100 – 100 – 100 100 100 – 100 100 100 100 100 – 100 100 100 – 100 – 100 – 100 – 100 – 100 – 100 – 40 100 –

Na základû imisních dat za rok 2002 byly nafiízením vlády ã. 350/2002 Sb., v platném znûní dále vyhlá‰eny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í pro arsen na 33,3 % území mûsta Mûlník, 25 % území obce Dolní Befikovice (okres Mûlník) a 25 % území obce Hofiín (okres Mûlník), pro oxid dusiãit˘ na 11,1 % mûsta Beroun (okres Beroun) a pro benzo(a)pyren na 33,3 % obce âíãovice (okres Praha-západ). Na základû imisních dat za rok 2003 byly ve Vûstníku MÎP (Roãník XIV, ãástka 12) dále vyhlá‰eny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í pro arsen na 22,2 % území mûsta Mûlník a pro oxid dusiãit˘ na 11,1 % mûsta Beroun.

Strana 619

2.


âástka 6/2007

PROGRAM NÁHRADY TUH¯CH FOSILNÍCH PALIV V MAL¯CH ZDROJÍCH ZNEâI·TùNÍ

Pfiíklad Prahy: Program dotací hl. m. Prahy na pfiemûny topn˘ch systémÛ na území hl. m. Prahy probíhá od roku 1994. Cílem poskytovan˘ch dotací je motivaãní pÛsobení na vlastníky ãi uÏivatele bytÛ k pfiemûnû pÛvodních topn˘ch systémÛ (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a obnovitelné zdroje energie. Program je pfiíznivû hodnocen vefiejností a má pozitivní ohlas i v zahraniãí. Hl. m. Praha na základû písemné Ïádosti, podané na pfiedepsaném formuláfii, mÛÏe poskytnout Ïadateli, kter˘ je investorem zmûny topného systému (dále jen „Ïadatel“), pfiíspûvek na pfiemûnu topného zdroje z tuh˘ch nebo kapaln˘ch paliv na ekologicky u‰lechtilá paliva (centrální zásobování teplem, zemní plyn, elektrická energie, alternativní zdroje energie) v bytu nebo domû s byty, kter˘ obsahuje pfieváÏnû trvale ob˘vané byty, které neslouÏí k podnikání. V˘‰e pfiíspûvku odpovídá potfiebnému nastavenému v˘konu nového zafiízení, tj. 1 tis. Kã za jeden nastaven˘ kilowatt, maximálnû v‰ak 15 000 Kã na jednu bytovou jednotku. Informace o podmínkách poskytnutí pfiíspûvku a formuláfie Ïádostí poskytují úfiady mûstsk˘ch ãástí hl. m. Prahy a oddûlení energetick˘ch systémÛ odboru infrastruktury mûsta MHMP (dále jen „OIM MHMP“). Do konce roku 2003 bylo z rozpoãtu mûsta vyplaceno 391,2 mil. Kã dotací na pfiemûny topn˘ch systémÛ v 37 910 bytech na území mûsta. Doporuãení pro Stfiedoãesk˘ kraj: Programu náhrady tuh˘ch fosilních paliv v mal˘ch zdrojích zneãi‰Èování na území Stfiedoãeského kraje by pfiedcházela anal˘za, jejímÏ v˘sledkem by byla konkrétní identifikace oblastí (obcí), ve kter˘ch by bylo vhodné podpofiit rozvoj tûchto zdrojÛ energie pfii zaji‰tûní dodávek alternativních paliv a nenaru‰ení krajinn˘ch a úãelov˘ch poÏadavkÛ na vyuÏití území.2 Navrhovan˘ program je zamûfien pfiedev‰ím na podporu náhrady tuh˘ch fosilních paliv u skupiny mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování (lokálních topeni‰È) provozovan˘ch v domácnostech. S ohledem na zru‰ení podpory plo‰né plynofikace z prostfiedkÛ Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR a pomûrnû nízké plynofikace obcí ve Stfiedoãeském kraji je doporuãováno vytvofiení následujícího podpÛrného schématu, kter˘ by mimo rozvoje distribuce zemního plynu posílil i vyuÏití dal‰ích obnoviteln˘ch zdrojÛ energie: •

•

A. Specifick˘ podprogram pro území se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, zejména pro následující zneãi‰Èující látky: prachové frakce PM10, benzo(a)pyren pfiípadnû benzen je navrhováno vytvofiení podprogramu podpory rozvoje CZT, plynofikace a zv˘‰ení vyuÏití distribuãní sítû zemního plynu a nízkoemisních alternativních, nebo obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. Tento podprogram je popsán v nástroji / opatfiení EKO02 Investice do energetické infrastruktury. B. Pro ostatní oblasti, kde není dÛvod k omezování rozvoje nûkter˘ch alternativních zdrojÛ energie (zejména spalování biomasy) z dÛvodu imisní zátûÏe, by mûl program zahrnovat pfiedev‰ím podporu rozvoje alternativních a obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a to jak na mikroregionální úrovni (tj. napfi. vybudování centralizované sítû dodávek tepla získaného spalováním biomasy), tak na individuální úrovni (napfi. podpora vyuÏití geotermální a sluneãní energie, tepeln˘ch ãerpadel atp.).

Náhrada vytápûní tuh˘mi palivy v bytové sféfie, zejména ve zhu‰tûné zástavbû mûsta, ekologicky ‰etrnûj‰ími zpÛsoby vytápûní. Pfii volbû plynu je vhodné uplatnit na pfiísnûj‰í poÏadavky na emise NOx z tûchto mal˘ch kotlÛ, namísto vyhlá‰kou povolen˘ch 260 mg/kWh volit napfi. rozsah 130 – 150 mg/kWh (tfiída NOx 3). V této kategorii existuje dostateãné zastoupení kotlÛ na trhu. Náklady na konverzi lokálního vytápûní se pohybují v rozsahu od 40 do 90 tis. Kã na jedno topeni‰tû v závislosti na dostupnosti náhradního síÈového média, stávajícího zpÛsobu vytápûní apod. Náhradní zpÛsoby vytápûní zahr2

Doporuãení bylo formulováno jiÏ Souhrnn˘m akãním programem ochrany ovzdu‰í v roce 2004. V rámci aktualizace jsou doporuãení upfiesnûna nebo roz‰ífiena.

âástka 6/2007


Strana 620

nují: teplofikaci, plynofikaci, elektrizaci. V pfiípadû bytov˘ch domÛ bez centrálního rozvodu tepla a teplé uÏitkové vody pfiichází v úvahu i plynofikace celého domu (druÏstvo vlastníkÛ) nebo posílení v˘konu a elektrizace, nejlépe po provedení úsporn˘ch opatfiení ve spotfiebû tepla na vytápûní. Mezi zásadní rizika patfií ochota obyvatel realizovat takové opatfiení. Eliminace rizika spoãívá v moÏnosti mûsta spolufinancovat tato opatfiení vhodn˘m programem. Dotaci lze namísto domácnostem poskytovat také realizaãním firmám, je ov‰em nezbytné provádût pfiísnou kontrolu a dohled nad vyuÏíváním vefiejn˘ch zdrojÛ. Doporuãujeme realizovat souãasnû základní opatfiení ve spotfiebû energie na vytápûní (sníÏit nadmûrné ztráty okny, vstupními a balkónov˘mi dvefimi apod. Ve staré zástavbû v centru mûsta lze opatfiení kombinovat s protihlukov˘mi opatfieními – napfi. pfiídavná fólie na okna apod.). Program je vhodné pfiipravit v návaznosti na Akãní plán k Územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje. Program náhrady tuh˘ch fosilních paliv v mal˘ch zdrojích by mohl b˘t v odpovídajícím formátu vydán formou nafiízení rady kraje. Stal by se základem pro vytvofiení pfiíslu‰ného Fondu k financování cílÛ a zámûrÛ energie ve Stfiedoãeském kraji. Program byl mûl b˘t zpracován tak, aby umoÏÀoval ãerpání finanãních prostfiedkÛ z fondÛ Evropské unie.

VùSTNÍK PRÁVNÍCH P¤EDPISÒ ST¤EDOâESKÉHO KRAJE Vydává Stfiedoãesk˘ kraj Redakce: Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje, Zborovská 11, 150 00 Praha 5 tel.: 257 280 100, fax: 257 280 203 V˘robu a distribuci zaji‰Èuje: ASPI, a. s., U Nákladového nádraÏí 6, 130 00 Praha 3 Roãní pfiedplatné: pfiedstavuje ãástku za dodávku úplného roãníku a je od pfiedplatitelÛ vybíráno ve formû záloh. V˘‰e záloh bude vÏdy písemnû oznámena. Roãní vyúãtování bude provedeno na základû skuteãnû vydan˘ch ãástek. Záloha na rok 2007 ãiní 700 Kã (bez DPH). Vychází dle potfieb Stfiedoãeského kraje. Administrace, distribuce, reklamace a informace na telefonních ãíslech: 246 040 441, 442, fax: 246 040 401 V písemném styku vÏdy uvádûjte Iâ (právnické osoby), rodné ãíslo (fyzické osoby). Písemné objednávky pfiedplatného, zmûny adres a poãtu odebíran˘ch v˘tiskÛ zasílejte laskavû na adresu: ASPI, a. s., U Nákladového nádraÏí 6, 130 00 Praha 3, tel: 246 040 442, fax: 246 040 401

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

Recommend Documents