Právní úprava financování obcí se zaměřením na příjmy plynoucí z majetkových daní

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Právní úprava financování obcí se zaměřením na příjmy plynoucí z majetkových daní Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Brno 2011

Marie Blahoudková

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce doc. JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za odbornou pomoc, cenné připomínky a náměty, které mi poskytl a které jsem uplatnila ve své bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala Ing. Janě Turčínkové, Ph.D. za pomoc s tvorbou dotazníkového šetření u obyvatel města Dačic.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 23. května 2011

__________________

Abstract Blahoudková, M. Legislation of financing of municipalities focused on revenues from property taxes. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2011. This thesis deals with a municipal finance law with a focus on income generated from property taxes. In the theoretical part of the text there are characterized basic concepts of this field. Then there is a comparison of legislation of mentioned financing of municipalities in other European Union countries in relation to property taxes, especially to real estate tax. The practical part is devoted to analysis of legal arrangements for financing towns in general and the projection of this legislation to finance the town Dacice, with performing the analysis of income coming from property taxes. The survey conducted among residents of the town Dačice, provides a basis for conclusions about the importance of financing of the town Dačice through property taxes and proposes a solution that could help to optimize the financing of selected cities from property taxes. Keywords The municipality, property taxes - road tax, property tax (land tax, tax on buildings), threetax (inheritance tax, gift tax and real estate transfer tax).

Abstrakt Blahoudková, M. Právní úprava financování obcí se zaměřením na příjmy plynoucí z majetkových daní. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá právní úpravou financování obcí se zaměřením na příjmy plynoucí z majetkových daní. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy z dané oblasti. Dále je zde uvedena komparace právních úprav financování obcí v jiných zemích Evropské unie ve vztahu k majetkovým daním. Praktická část je zaměřena na rozbor právní úpravy financování obcí v obecné rovině a promítnutí této právní úpravy do financování města Dačic s provedením analýzy příjmů města plynoucí z majetkových dání. Je provedeno dotazníkové šetření mezi obyvateli Dačic, Jsou zde závěry o významu financování města Dačic formou majetkových daní a je zde navrženo řešení, které by mohlo přispět k optimalizaci financování zvoleného města z majetkových daní. Klíčová slova Obec, majetkové daně - daň silniční, daň z nemovitostí (daň z pozemků, daň ze staveb), trojdaň (daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí).

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

9 10

2.1

Cíl práce ...................................................................................................10

2.2

Metodika ..................................................................................................10

Literární rešerše 3.1

11

Základní vymezení obce, orgány obce ..................................................... 11

3.1.1

Zastupitelstvo obce .......................................................................... 11

3.1.2

Rada obce .........................................................................................12

3.1.3

Starosta obce ....................................................................................12

3.1.4

Obecní úřad......................................................................................12

3.2

Majetkové daně........................................................................................13

3.2.1

Daň z nemovitostí ............................................................................14

3.2.2

Trojdaň.............................................................................................21

3.2.3

Daň silniční ..................................................................................... 26

3.3 Komparace právních úprav financování obcí v jiných zemích ve vztahu k majetkovým daním........................................................................................ 29

4

3.3.1

Francie............................................................................................. 29

3.3.2

Německo.......................................................................................... 30

3.3.3

Nizozemí...........................................................................................31

3.3.4

Rakousko......................................................................................... 32

3.3.5

Slovensko ........................................................................................ 32

3.3.6

Španělsko ........................................................................................ 33

3.3.7

Velká Británie.................................................................................. 34

Vlastní práce

37

4.1

Dačice.......................................................................................................37

4.2

Právní úprava financování obcí v České republice................................. 38

4.2.1 4.3

Aplikace právní úpravy financování obcí na zvolené město Dačice40

Dotazníkové šetření ................................................................................ 47

Obsah

6

4.4

Zhodnocení financování Dačic (a obecně obcí) majetkovými daněmi .. 53

4.5

Návrh na optimalizaci financování Dačic majetkovými daněmi ........... 55

4.5.1

Místní koeficient ............................................................................. 55

4.5.2

Počet obyvatel ................................................................................. 56

4.5.3

Obecní koeficient ............................................................................ 56

5

Závěr

57

6

Literatura

59

A Dotazník

62

B Modelový příklad

64

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Heraldický znak

37

Obr. 2

Městský prapor

37

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1 Význam majetkových daní v daňové soustavě České republiky

13

Tab. 2 Přehled vybraných místních koeficientů daně z nemovitostí a počtu obyvatel k 1.1.2010 17 Tab. 3

Sazby daně dědické a daně darovací pro 3. skupinu osob 23

Tab. 4

Výše daně z převodu nemovitostí

26

Tab. 5

Sazby daně silniční

28

Tab. 6

Rozpočtové příjmy Dačic za rok 2009

40

Tab. 7 a

Rozpočtové příjmy Dačic za rok 2009 (podrobně)

41

Tab. 7 b

Rozpočtové výdaje Dačic za rok 2009

43

Tab. 8

Rozpočtové příjmy Dačic z majetkových daní (2006-2010)44

Tab. 9 Počet obcí, které zavedly místní koeficient v příslušné výši (2009-2011) 54 Tab. 10 Daň z nemovitostí v Dačicích podle různé výše místního koeficientu 55

Úvod

9

1 Úvod Majetkové daně jsou nestarší součástí daňového systému. Objevily se v podstatě současně se vznikem prvních státních útvarů již ve středověku. Měly však tehdy charakter nepravidelných plateb vybíraných především jako zdroj krytí válečných výdajů. Základem daňových systémů bylo vlastnictví anebo držba majetku, hlavně půdy. Církev ani šlechta nemusely odvádět daně. Na území České republiky se první majetkové daně objevily už ve 12. století v bývalém Českém království. Jednalo se o daně z obdělávaných pozemků a o daně z městských domů. V minulosti byly majetkové daně často rozhodujícím daňovým příjmem. Od počátku 20. století však jejich význam z hlediska rozpočtových příjmů klesá na úkor daně z přidané hodnoty. Jak již jejich název napovídá, jsou to daně odváděné z majetku obyvatel. Proto se tato problematika velkou měrou dotýká každého, kdo vlastní nějaký majetek. Majetkové daně patří mezi klasické přímé daně. Jsou vyměřovány každému poplatníku na základě jeho majetku a jsou adresné. Poplatník nemá možnost vyhnout se jejich placení. Výši daní odvádí sám místně příslušnému finančnímu úřadu na základě písemného daňového přiznání. V mnoha případech je poplatník nucen spočítat si výši daní sám. Majetkové daně se mohou vztahovat jak na majetek movitý - daň silniční, dědická a daň darovací, tak i na majetek nemovitý - daň z nemovitostí, dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí. Příjmy obcí jsou ovlivňovány sdílenými a svěřenými daněmi. Pouze daň z nemovitostí, která se dělí na daň z pozemků a daň ze staveb, je v plném rozsahu příjmem obce, na jejímž území se daná nemovitost či pozemek nachází. Příjmy z ostatních majetkových daní směřují do státního rozpočtu. V rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, jenž v § 12 zavedl nový koeficient tzv. místní koeficient, s účinností od 1. 1. 2009, kterým se může vynásobit daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory. Jeden místní koeficient může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce, a to ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Místním koeficientem však nelze zvýšit sazbu daně u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Obce mohou použít získané finanční prostředky na veřejné osvětlení, pozemní komunikace, infrastrukturu (elektrifikaci, plynofikaci, obecní vodovody), propagaci lokality, školství, kulturu, ochranu životního prostředí, požární ochranu, policejní ochranu atd., čímž následně zvyšují hodnotu nemovitostí v dané obci. Poplatníci daně z nemovitostí tedy zaplacením daně přispívají na služby, které v konečném důsledku zvyšují cenu jejich nemovitostí.

Cíl práce a metodika

10

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce jsou závěry o významu financování konkrétní obce (a obecně obcí) formou majetkových daní, tj. daně z nemovitostí. Dílčím cílem je návrh změn na optimalizaci v této oblasti ve vybrané obci, pokud by současné financování obce z majetkových daní nebylo optimální.

2.2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a na praktickou část. V teoretické části byla použita metoda deskripce a rešerše různých zdrojů. Byly použity zdroje z odborné literatury, zákonů, internetu, týkající se legislativy a fungování obcí, jednotlivých majetkových daní v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie pro komparaci a bylo provedeno zhodnocení a shrnutí. Částečně je použita v práci metoda deduktivní (teoretická část pojednávající o obcích a majetkových daních obecně předchází konkrétním příkladům použití v daňovém přiznání či financování Dačic a dotazníku občanům města). Ve shrnutích a závěrech praktických částí a části komparace v rámci Evropské unie je použita metoda induktivní (od konkrétních úprav je ve shrnutí odvozeno obecné doporučení a zhodnocení). V praktické části je, jak již bylo zmíněno, zhodnocen význam majetkových daní na konkrétním příkladu rozpočtu města Dačice, v příloze je vzorově vyplněno daňové přiznání k dani z nemovitostí, dále je vyhodnocen dotazník, který byl dán výběrovému vzorku občanů Dačic. Na závěr je dáno doporučení, co by mohly Dačice udělat pro zlepšení služeb svým občanům a zvýšení svých příjmů z majetkových daní.

Literární rešerše

11

3 Literární rešerše 3.1 Základní vymezení obce, orgány obce Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích definuje obec jako základní územní samosprávné společenství občanů a jako veřejnoprávní korporaci. Obec má vlastní majitele, v právních vztazích vystupuje pod svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Chrání veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. Obec tvoří územní celek vymezený hranicí území obce. Podle obecního zřízení se za obec pokládá jakékoliv sídlo, které má vlastní samosprávu, tedy i město, případně statutární město. (Čmejrek, 2008) Dle zákona o obcích je městem obec, která má alespoň 3 000 obyvatel. Po vyjádření vlády jej na návrh obce stanovuje předseda Poslanecké sněmovny. Mezi orgány obce patří zastupitelstvo a rada obce. Obec je reprezentována starostou, který stojí v čele obecního úřadu. 3.1.1

Zastupitelstvo obce

Základním orgánem obecní samosprávy je zastupitelstvo obce. Je voleno na čtyřleté funkční období v obecných, rovných, přímých a tajných volbách na principu poměrného zastoupení. Počet členů zastupitelstva se stanovuje na základě počtu obyvatel v dané obci. (Šebelová, 2007) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Je mu vyhrazeno schvalovat program rozvoje obce, územní plán obce, rozpočet obce a závěrečný účet obce, zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce atd. Zastupitelstvu je také vyhrazeno vydávat obecně závazné vyhlášky obce, rozhodovat o vyhlášení místního referenda, navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce, stanovit počet členů rady obce, volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy a odvolávat je z funkce atd. Zastupitelstvo obce má vliv na majetkové daně. Vydáním obecně závazné vyhlášky může např. upravovat výši místního koeficientu obce při výpočtu daně z nemovitostí. Zastupitelstvo obce se schází nejméně jedenkrát za 3 měsíce v územním obvodu obce. Zasedání svolává a zpravidla i řídí starosta obce. Zastupitelstvo je schopno se usnášet pouze za přítomnosti nadpoloviční většiny všech jeho členů. Zasedání zastupitelstva obce je přístupné veřejnosti. Obecní úřad podává informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Tuto informaci vyvěsí na své úřední desce alespoň 7 dní před zasedáním. O průběhu zasedání se pořizuje zápis podepsaný starostou nebo místostarostou. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený počet jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.


12

Zápis se pořizuje do 10 dnů po skončení zasedání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. (Čmejrek, 2008) 3.1.2

Rada obce

Výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti je rada obce. Ze své činnosti je odpovědná zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti rada obce rozhoduje, jen stanoví-li to zákon. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta obce. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a čítá nejméně 5 a nejvýše 11 členů. Rada obce není volena v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby. Její schůze nejsou přístupné veřejnosti. Rada obce z nich pořizuje zápis podepsaný starostou spolu s místostarostou nebo jiným radním. Zápis ze schůze se pořizuje do 7 dnů od jejího konání. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a stará se o plnění přijatých usnesení. (Čmejrek, 2008) 3.1.3

Starosta obce

Každou obec zastupuje navenek starosta. Do funkce jej volí z řad svých členů zastupitelstvo obce. Starosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce. Svolává a také zpravidla řídí zasedání zastupitelstva, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a rady obce. Shledá-li, že je výkon usnesení zastupitelstva nesprávný, může ho pozastavit. (Čmejrek, 2008) Je možno zvolit více místostarostů v zastupitelstvu a svěřit jim konkrétní úkoly v samostatné působnosti. Určený místostarosta bude zastupovat starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nevykonává svoji funkci. (Šebelová, 2007) 3.1.4

Obecní úřad

Podle Čmejrka (2008) je tvořen starostou, místostarostou (místostarosty), tajemníkem, je-li funkce zřízena a zaměstnanci obecního úřadu. V čele stojí starosta. Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení. Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem obce nebo radou obce. Pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Vykonává přenesenou působnost v základním rozsahu a rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona. Tajemníka do funkce jmenuje a také z funkce odvolává starosta obce pouze se souhlasem ředitele krajského úřadu. Za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti je tajemník odpovědný starostovi obce. (Šebelová, 2007)


13

3.2 Majetkové daně V České republice jsou majetkové daně tradiční součástí daňové soustavy. Jsou velmi stabilním, i když relativně malým příjmem soustavy veřejných rozpočtů. (Peková, 1997) Jsou součástí přímých daní a patří do nich daň z nemovitostí - daň z pozemků, daň ze staveb a tzv. trojdaň - daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a také daň silniční. Tab. 1

Význam majetkových daní v daňové soustavě České republiky

Daňový příjem DPH Spotřební daně Clo Daně z př. PO vč. obcí, krajů Daně z příjmů FO Silniční daň Daň z nemovitostí Trojdaň (majetkové daně) Dálniční poplatek Ostatní daně a poplatky Celkem

Výše (v mld. Kč) 252,73 131,07 1,4 127,14 127,39 4,8 6,32 8,06 2,9 18,82 680,63

Podíl (v %) 37,13 19,26 0,21 18,68 18,72 0,71 0,93 1,18 0,43 2,77 100

Pramen: Ministerstvo financí České republiky (závěrečný účet České republiky 2009) Poznámka: údaje za skutečnost (plnění státního rozpočtu) rok 2009. Jedná se o celkové daňové příjmy, tedy nejen ty, které jsou příjmem státního rozpočtu, ale včetně částí, které jsou sdílené (tedy, které připadají krajům, obcím, SFDI).


14

Důchodové daně

Daně z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.)

Daň z př. FO

Daň z př. PO

Přímé daně Majetkové daně

Daň z nemovitostí (zák. č. 338/1992 Sb.) Daň dědická (zák. č. 357/1992 Sb.) Daň darovací (zák. č. 357/1992 Sb.) Daň z převodu nem. (zák. č. 357/1992 Sb.) Daň silniční (zák. č. 16/1993 Sb.)

Schéma 1 Daňová soustava České republiky - přímé daně Pramen: (Radvan, 2007)

3.2.1

Daň z nemovitostí

Je jedinou daní, která je v České republice výlučným příjmem obcí. Její výnos cca 5 mld. Kč představuje 3,5 % daňových příjmů a necelá 2 % celkových příjmů obcí. Upravuje ji zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Skládá se z daně z pozemků a daně ze staveb. Nepodává se zpětně za minulý rok, ale vždy za současný rok. Podle § 13 zákona o dani z nemovitostí je zdaňovacím obdobím 1 kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Každý vlastník nemovitosti nebo pozemku nebo i nájemce pozemku je povinen podat přiznání k dani z nemovitostí. Výjimku tvoří pozemky a nemovitosti od daně osvobozené. Předmět daně

Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky a stavby na území České republiky. Daňové přiznání

Daňové přiznání je poplatník povinen podat místně příslušnému finančnímu úřadu (tzn. úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází, nikoli tedy úřadu v obvodu, kde má poplatník bydliště či sídlo) do 31. ledna zdaňovacího


15

období (např. daňové přiznání za rok 2011 se podává do 31. 1. 2011). Vyměřuje se na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Daňové přiznání se nepodává, pokud ho poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr založí do spisu a nelze se proti němu odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis platebního výměru do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. (§ 13 a odst. 1, 2 zákona č. 338/1992 Sb.) Nové daňové přiznání nebo dílčí přiznání k dani je nutné podat, pokud byla např. část nemovitostí prodána či naopak přikoupena, budova byla zvýšena o další patro nebo se změnil stavebním úřadem schválený účel užití stavby. Přiznání musí vždy podat ti, kdo v předchozím kalendářním roce nějakou nemovitost nově nabyli, obvykle koupili, směnili či dostali jako dědictví nebo dar. Je možné podat přiznání k dani z nemovitostí, dílčí přiznání k dani z nemovitostí nebo dodatečné přiznání k dani z nemovitostí. Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Generálním finančním ředitelstvím. Modelový příklad vyplnění přiznání k dani z nemovitostí je uveden v příloze B. Placení daně

Daň z nemovitostí lze platit jednorázově nejpozději do 31. května daného roku nebo ve splátkách. Pokud je daň vyšší než 5 000 Kč, lze ji rozdělit na 2 poloviny a druhou část zaplatit do 30. listopadu. Výjimku mají plátci daně, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb. Ti si rovněž mohou splátku rozpůlit, ale první část (případně celou daň) musí uhradit do 31. srpna. Druhou pak uhradí do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. (Hovorka, 2011) Činí-li daňová povinnost poplatníka méně než 30 Kč, daňové přiznání se podává, daň se vyměří, ale nepředepíše se a neplatí se. (Vybíral, David, 2003) Zaokrouhlování daně

Základ daně z pozemků se podle § 5 odst. 1 a 2 zaokrouhluje na celé Kč nahoru a základ daně se podle § 5 odst. 3 zaokrouhluje na celé m2 nahoru. Základ daně ze staveb se podle § 10 zaokrouhluje na celé m2 nahoru. Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb, byty nebo souhrn bytů, samostatné nebytové prostory nebo souhrn samostatných nebytových prostorů se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Obdobně


16

se postupuje při zaokrouhlování daně odpovídající spoluvlastnickému podílu na pozemku, stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru. Obce uplatňují 3 typy koeficientů, kterými se upravuje sazba daně při výpočtu daně z nemovitostí: Obecní (korekční) koeficient

• • • • • • •

Do 1000 obyvatel: 1,0 1000 až 6000 obyvatel: 1,4 6000 až 10 000 obyvatel: 1,6 10 000 až 25 000 obyvatel: 2,0 25 000 až 50 000 obyvatel: 2,5 Nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech: 3,5 V Praze: 4,5

Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu. Od zdaňovacího období roku 1994 může obec pro jednotlivé části obce obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii (tj. o 11 až 56 %, v průměru o 32 %) nebo snížit o jednu až tři kategorie. Koeficient 4,5 lze zvýšit pouze na koeficient 5,0. Pro jednotlivé části obce lze stanovit různé výše koeficientů. (§ 11 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb.) Důvodem snížení může být například zhoršené životní prostředí, umístění části obce mimo centrum bez služeb, inženýrských sítí apod. Koeficient 1,5

Obec má možnost stanovit tento koeficient od roku 1994. Lze jím zvýšit sazbu daně u staveb pro individuální rekreaci, garáží a staveb užívaných pro podnikatelskou činnost. Je stanoven pro tyto druhy staveb pro celou obec. Při umístění rekreačních objektů a jejich doplňkových staveb (mimo garáží) v národním parku nebo I. zóně chráněné krajinné oblasti se používá koeficient 2,0, který má znevýhodňovat jejich polohu. (§ 11 odst. 3, 4 zákona č. 338/1992 Sb.) Místní koeficient

Podle zákona o dani z nemovitostí § 12 může obec od 1. 1. 2009 obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5 podle potřeby obce. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků s výjimkou pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb.)

Literární rešerše Tab. 2

17

Přehled vybraných místních koeficientů daně z nemovitostí a počtu obyvatel k 1.1.2010

Obec Aš Benešov Česká Lípa Český Krumlov Dačice Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hradec Králové Cheb Chodová Planá Jáchymov Janské lázně Jindřichův Hradec Jirkov Kadaň Karlovy Vary Klášterec nad Ohří Litoměřice Litomyšl Mníšek pod Brdy Opava Pardubice I až VIII Pec pod Sněžkou Planá nad Lužnicí Police nad Metují Roudnice nad Labem Říčany Sázava Sokolov Stříbro Špindlerův Mlýn Tábor Tachov Turnov Vlašim

Místní koeficient 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 3,0 2,0 2,0 2,0 3,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 3,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 5,0

Počet obyvatel 13 412 16 382 38 104 13 512 7 786 9 681 82 896 94 493 34 626 1 840 3 194 817 22 460 20 923 17 964 51 320 15 562 23 629 10 275 4 442 58 440 90 077 622 3 666 4 287 13 229 13 450 3 796 24 382 8 000 1 198 35 484 12 476 14 445 12 024

Pramen: Ministerstvo financí České republiky Poznámka: Místní koeficienty umožňují obcím zvýšit výběr daně z nemovitostí, i když nemají dle obecních koeficientů odpovídající počet obyvatel.


18

Změny v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí pro rok 2011

Na rozdíl od minulého roku nedochází k plošnému zvýšení daně z nemovitostí (minulý rok se zdvojnásobovala většina sazeb), ale mění se pouze některá pravidla. S novým daňovým řadem platným od začátku roku 2011 se mění postihy za pozdní podání přiznání k dani z nemovitostí. Pozitivních změn se dočkali spoluvlastníci staveb. Ještě minulý rok v případě pozdního podání daňového přiznání se mohli úřednici finančního úřadu slitovat a nevyměřovat zvýšenou daňovou povinnost (až o 10 %). Nyní už se pokuta platí automaticky, pokud je zpoždění o více než 5 pracovních dnů. Výše pokuty činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Maximální výše pokuty je přitom 5 % stanovené daně, nově je ale definované také minimum 500 Kč. Novela zákona o dani z nemovitostí účinná od 1. ledna 2011 dává nové možnosti spoluvlastníkům staveb, bytů či nebytových prostor evidovaných v katastru nemovitostí. Poprvé mohou podat samostatné daňové přiznání k dani z nemovitostí. Doposud tuto možnost měli pouze spoluvlastníci pozemků a daňové přiznání ke stavbám musel podávat společný zástupce všech vlastníků (který musel být zároveň jedním ze spoluvlastníků). Spoluvlastníci mají také nově možnost svěřit společné daňové přiznání do rukou třetí osoby, která nemá spoluvlastnický podíl na dotyčné nemovitosti. Novela zavádí institut společného zmocněnce, kterým může být například daňový poradce. (Hovorka, 2011)

a) Daň z pozemků Předmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou všechny pozemky, které se nacházejí na území České republiky a které jsou vedeny v katastru nemovitostí. (Peková, 1997) Za předmět daně se nepovažují pozemky určené pro obranu státu: ochranné lesy a lesy zvláštního určení dle zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, některé vodní plochy a pozemky zastavěné v rozsahu půdorysu stavby. Poplatník daně

Poplatníkem daně z pozemků je většinou jejich vlastník. V některých případech může být poplatníkem také nájemce nebo uživatel pozemků. (Dědková, 2010) Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Osvobození od daně

Od daně z pozemků jsou osvobozeny např. a) pozemky ve vlastnictví státu b) pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí c) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají


19

diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky a že je zaručena vzájemnost d) pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky e) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí sloužící k vykonávání náboženských obřadů církví a náboženských společností státem uznaných f) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností, g) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením h) pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy (§ 4 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb.) Základ daně

Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m 2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m 2 ve vyhlášce. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m 2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m 2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. (§ 5 odst. 1, 2, 3 zákona č. 338/1992 Sb.) Sazby daně podle druhu pozemku

Sazba daně u pozemků • Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad: 0,75 % • Trvalý travní porost, hospodářský les, rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb: 0,25 % Sazba daně u ostatních pozemků • Zastavěná plocha a nádvoří: 0,20 Kč/m 2 • Stavební pozemek: 2 Kč/m 2 • Ostatní plocha: 0,20 Kč/m 2 (§ 6 odst. 1, 2 zákona č. 338/1992 Sb.) b) Daň ze staveb Předmět daně

Podle Pekové (1997) jsou předmětem daně ze staveb stavby nacházející se na území České republiky a mající povahu nemovitostí podle stavebního zákona. Bylo na ně vydáno kolaudační rozhodnutí, nebo které by kolaudačnímu rozhodnutí podléhaly podle stavebního zákona, ale jsou postaveny a dokončeny za existence dřívějších předpisů, jsou dokončeny a užívány. Dále byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí.


20

Poplatník daně

Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Stavby, byty nebo samostatné nebytové prostory, spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, jsou poplatníky tyto subjekty. Z nájemního nebo družstevního bytu platí daň z nemovitostí pronajímatel, tedy např. obec nebo bytové družstvo. Stejně jako u daně z pozemků, má-li více subjektů vlastnické právo nebo právo nájmu, musí daň všichni platit společně a nerozdílně. (§ 8 odst. 1, 3, 4, 5 zákona č. 338/1992 Sb.) Osvobození od daně

Od daně ze staveb jsou osvobozeny např. a) stavby ve vlastnictví státu b) stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí c) stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky a že je zaručena vzájemnost d) stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky e) stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností f) stavby ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností (§ 9 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb.) Základ daně

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m 2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. (§ 10 odst. 1, 2 zákona č. 338/1992 Sb.) Sazby daně

• • • •

Obytný dům: 2 Kč/m 2 Ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu: 2 Kč/m 2 Stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům využívaný pro individuální rekreaci: 6 Kč/m 2 Stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci: 2 Kč/ m 2


• • • • • • • • • • •

21

Garáž vystavěná odděleně od obytného domu: 8 Kč/m 2 Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost - zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství: 2 Kč/m 2 Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost - průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba: 10 Kč/m 2 Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost - ostatní podnikatelská činnost: 10 Kč/m 2 Ostatní stavba: 6 Kč/m 2 Byt: 2 Kč/m 2 Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství: 2 Kč/m 2 Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba: 10 Kč/m 2 Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost ostatní podnikatelská činnost: 10 Kč/m 2 Samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž: 8 Kč/m 2 Ostatní samostatný nebytový prostor: 2 Kč/m 2 2

Základní sazby daně za 1 m zastavěné plochy stavby zjištěné podle odstavce 1 písm. a) až e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. 2 U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. V případě obytných domů, bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se výsledek dále vynásobí obecním koeficientem a místním koeficientem. (§ 11 odst. 1, 2 zákona č. 338/1992 Sb.)

3.2.2

Trojdaň

Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí je upravena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Každá z těchto daní se zaokrouhluje na celé 100 Kč nahoru, vyměřená daň na celé Kč nahoru. Jejich minimální výše je 100 Kč. Daň se neplatí v případě, kdy činní méně než 100 Kč. (Vybíral, David, 2003)

a) Daň dědická Vybírá se za bezúplatné nabytí majetku (movité i nemovité věci) v důsledku smrti občana, dědic neposkytuje žádnou protihodnotu. Nabývá se okamžikem smrti zůstavitele. Dědické řízení je vedeno soudy.


22

Předmět daně

Předmětem daně je nabytí majetku (movitého či nemovitého) děděním. (§ 3 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb.) Poplatník daně

Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti nebo ze zákona či z obou těchto právních důvodů. Pokud dědictví nabývají 2 nebo více dědiců do spoluvlastnictví, musí každý z nich uhradit část daně, která připadá na jeho dědický podíl. (§ 2 zákona č. 357/1992 Sb.) Poznámka: poplatník daně je v tomto případě stanoven logicky (druhý subjekt je mrtev) a daň splňuje princip platební schopnosti - dědic obdržel majetkový prospěch (de facto příjem) a tedy má z čeho daň platit. Tato schopnost může být omezena tím, když se jedná např. o nemovitost ve velké hodnotě. Subjekt by nemusel mít dostatek svých prostředků v krátkém čase k tomu, aby vyrovnal daň, mohl by tedy být nucen např. část nemovitosti prodat, aby mohl daň zaplatit. Případné problémy jsou částečně omezeny osvobozeními od daně při převodech mezi příbuznými. Tento problém řeší např. ve Velké Británii možností splácet v podobných případech daň delší období v řádu více let (viz příslušná část práce). K problematice toho, že se jedná o příjem, je nutno poznamenat že nabytí majetku děděním či darováním movitého a nemovitého majetku a majetkových práv, není předmětem daně z příjmů (§ 3 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.) zákonodárci tím zamezili dvojímu zdanění. Vynětí z předmětu neplatí při souvislosti darovaného majetku s příjmy ze zaměstnání či s podnikáním, nevztahuje se rovněž na příjmy související (tedy např. nájemné získané z darovaného domu již příjmem dle zákona je). Osvobozeny od daně z příjmů jsou příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud kratší doba než 2 roky a použití výnosu na uspokojení bytové potřeby - též osvobozeno. Poplatníci daně jsou rozděleni do tří skupin podle příbuzenského vztahu k zůstaviteli: • 1. skupina příbuzní v řadě přímé (děti, vnoučata, rodiče, prarodiče) a manželé • 2. skupina příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem žily nejméně po dobu 1 roku před převodem ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele


•

23

3. skupina ostatní fyzické a právnické osoby

Osvobození od daně

Od daně dědické jsou osvobozeny všechny osoby zařazené v 1. a 2. skupině. (§ 19 odst. 1 zákona 357/1992 Sb.) Základ daně

Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví. (§ 4 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb.) Sazby daně

Pro osoby ve 3. skupině platí následující sazby. Výsledná částka se u daně dědické vynásobí koeficientem 0,5. Tab. 3

ZD

Sazby daně dědické a daně darovací pro 3. skupinu osob

Od

Do

Výše daně

0

1 000 000

7%

1 000 000

2 000 000

70 000 Kč a 9 % ze základu přesahujícího 1 mil. Kč

2 000 000

5 000 000


5 000 000

7 000 000


7 000 0000

10 000 000


10 000 000

20 000 000

1 360 000 Kč a 21 % ze základu přesahujícího 10 mil. Kč

20 000 000

30 000 000

3 460 000 Kč a 25 % ze základu přesahujíc. 20 mil. Kč

30 000 000

40 000 000


40 000 000

50 000 000


50 000 000

a více


Pramen: Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Daňové přiznání

Daňové přiznání vyplní a podá dědic u místně příslušného finančního úřadu do 30 dnů ode dne pravomocně skončeného dědického řízení. Součástí je znalecký posudek o ceně nemovitosti. Daň dědická je příjmem státního rozpočtu a nemá zvláštní rozpočtové určení, z jejich výnosů nic nepřipadá obcím, kde se


24

děděný majetek nachází (umístění nemovitosti či místo registrace automobilu apod.).

b) Daň darovací Platí se za bezúplatné nabytí majetku (movitého či nemovitého). Předmět daně

Předmětem daně je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu (darovací smlouvy apod.). Není s ním spojena žádná protislužba ani předání jiné věci. (§ 6 zákona č. 357/1992 Sb.) Poplatník daně

Poplatníkem daně je nabyvatel, který dar přijímá. Dárce je v tomto případě ručitelem za úhradu daně. Při darování do ciziny je poplatníkem vždy dárce, který dar daruje. Poplatníkem může být fyzická i právnická osoba. Toto stanovení daně je v souladu s principem daňové platební schopnosti (daň je vybírána primárně od subjektu, který přijímá dar a tedy má teoreticky z čeho daň uhradit). Nabyvatelé se dělí do tří skupin podle příbuzenského vztahu k dárci stejně jako u daně dědické. (Vybíral, David, 2003) U daně darovací dárce za daň ručí. Finanční úřad bude daň vymáhat od dárce, pokud se mu nepodaří vymoci daň od nabyvatele. (Peková, 1997) Osvobození od daně

Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v 1. a 2. skupině. (§ 19 odst. 3 zákona 357/1992 Sb.) Základ daně

Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená nejenom o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, ale i cenu majetku od daně osvobozeného a clo spolu s daní placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. (§ 7 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb.) Daňové přiznání

Daňové přiznání dle § 21 odst. 1 písm. c) zmíněného zákona vyplní a podá poplatník u příslušného finančního úřadu do 30 dnů ode dne doručení smlouvy s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí poplatníkovi, pokud je darem nemovitost. Do 30 dnů ode dne, kdy byl dar poskytnut do ciziny nebo přijat z ciziny atd. Součástí daňového přiznání je znalecký posudek o ceně nemovitostí. Znalecký posudek slouží finančnímu úřadu k ujištění, že nedochází k podcenění majetku a krácení daně. Daň darovací je příjmem státního rozpočtu, nepřevádí se na obce, nemá nijak vymezené daňové určení.


25

Sazby daně dědické a darovací jsou klouzavě progresivní (procento daně roste s růstem základu daně). Základ daně je rozdělen na jednotlivá pásma, která jsou zdaněna příslušným procentem stanoveným pro příslušné pásmo. (Peková, 1997).

c) Daň z převodu nemovitostí Předmět daně

Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. (§ 9 zákona č. 357/1992 Sb.) Poplatník daně

Poplatníkem daně je prodávající (převodce). Kupující (nabyvatel) je v tomto případě ručitelem. Jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, vyvlastněním, vydržení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva v souvislosti s postoupením pohledávky, pak je poplatníkem nabyvatel. Při výměně nemovitostí platí daň společně převodce i nabyvatel. Stejný je i převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění nebo do společného jmění manželů. Každý z manželů se tak stává samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. (§ 8 odst. 1, 2 zákona č. 357/1992 Sb.) Základ daně

Základem daně je zjištěná cena nemovitosti dle znaleckého posudku vytvořeného dle zákona o oceňování majetku. Pokud je sjednaná kupní cena vyšší než zjištěná, je základem daně cena sjednaná. (§ 10 zákona č. 357/1992 Sb.)


26

Sazba daně

Daň z převodu nemovitostí je stanovena u všech 3 skupin lineárně ve výši 3 % ze základu daně. (§ 15 zákona 357/1992 Sb.) Tab. 4

Výše daně z převodu nemovitostí

Typ nemovitosti

Cena nemovitosti

Výše daně

Nemovitost na vesnici

1 300 000

39 000

Byt v Praze

2 700 000

81 000

Byt v krajském městě

1 500 000

45 000

750 000

22 500

4 000 000

120 000

Byt ve středně velkém městě Rodinný dům za Prahou Pramen: Měšec.cz

Daňové přiznání

Poplatník musí podat přiznání k dani z převodu nemovitostí správci daně nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Výnos daně je příjmem státního rozpočtu, na obce se nepřevádí, nemá žádné zvláštní rozpočtové určení. Srovnáme-li sazby daně darovací a daně z převodu nemovitostí u 3. skupiny (osoby bez příbuzenského vztahu), zjišťujeme, že je pro poplatníka daňově levnější majetek prodat za symbolickou cenu (např. za 1 Kč) a zaplatit 3 %, než zaplatit 7 %. U nemovitostí finanční úřad může (a zřejmě bude) požadovat znalecký posudek, který odhalí hodnotu nemovitosti, a tedy správný základ daně, ale podstata transakce (prodej nikoli dar) a tedy daňový titul to nemění. Finanční úřad by musel namítnout a prokázat, že záměrem transakce bylo „darovat“ a kupní smlouva byla jen účelová kvůli snížení daňové povinnosti.

3.2.3

Daň silniční

Upravuje ji zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Silniční dani podléhají silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla používaná k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Daň silniční je příjmem státního fondu dopravní infrastruktury. SFDI pak své příjmy používá především na opravy pozemních komunikací (silnice, mosty apod.).


27

Předmět daně

Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, pokud jsou používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice jsou předmětem silniční daně vždy. To znamená, že majitel firmy na autodopravu, který si napíše nákladní automobily na sebe (a ne na firmu) se placení daně nevyhne. Nijak se nezohledňuje, a podobně ani v jiných zemích Evropské unie (viz komparace v příslušné části), zda jsou např. nákladní automobily v provozu či nikoliv. Pokud např. autodoprava vlastnící 40 nákladních automobilů nemá část roku pro 5 automobilů zakázky (a tyto automobily nezatěžují silnice ani neznečišťují ovzduší), tuto daň zaplatí stejně. Svým způsobem druhé zdanění (zpoplatnění) je zde elektronické mýtné platící na dálnicích v České republice, s tou obměnou, že u mýtného záleží na skutečném provozu vozidel na zpoplatněných úsecích. Poplatník daně

Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu. Užívá vozidlo registrované v zahraničí na území České republiky nebo v jehož technickém průkazu je zapsána osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena nebo jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Také zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady za používání vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. (§ 4 odst. 1, 2 zákona č. 16/1993 Sb.) Základ daně

Základem daně je zdvihový objem motoru v cm 3 u osobních automobilů s výjimkou na elektrický pohon, součet povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav. (§ 5 zákona č. 16/1993 Sb.) Daňové přiznání

Podává se do 31. 1. následujícího roku. Silniční daň se platí zálohově k 15. 4., 15. 7., 15. 10. a 15. 12. zdaňovacího období. (Vybíral, David, 2003)


28

Sazby daně Tab. 5

Sazby daně silniční

Objem motoru

Roční sazba daně

Do 800 cm 3

1 200 Kč

Nad 800 cm 3 do 1 250 cm 3

1 800 Kč

Nad 1 250 cm 3 do 1 500 cm 3

2 400 Kč

Nad 1 500 cm 3 do 2 000 cm 3

3 000 Kč

Nad 2 000 cm 3 do 3 000 cm 3

3 600 Kč

Nad 3 000 cm 3

4 200 Kč

Pramen: Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

Sazby daně se také počítají podle počtu náprav. Podle § 4 odst. 2 písm. a) je-li poplatníkem zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu, činí sazba daně 25 Kč za každý den použití osobního automobilu. Sazba daně se snižuje o 25 % u vozidel, která jsou určená pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě. Po dobu 36 kalendářních měsíců od data první registrace se sazba snižuje o 48 %, po dobu následujících 36 měsíců se sazba snižuje o 40 % a po dobu dalších 36 měsíců se sazba snižuje o 25 %. Po 108 kalendářních měsících od data první registrace vozidla končí možnost snížení sazby. U vozidel registrovaných v České republice do 31. prosince 1989 se sazba daně zvyšuje o 25 %. (§ 6 odst. 6, 8 zákona č. 16/1993 Sb.)


29

3.3 Komparace právních úprav financování obcí v jiných zemích ve vztahu k majetkovým daním Municipality mají ve většině zemí Evropské unie možnost definovat výslednou sazbu daně z nemovitostí v rámci zákonných limitních stropů. (Trhlínová, 2006) Pro komparaci jsem zvolila 7 zemí Evropské unie: Francii, Německo, Nizozemí, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Velkou Británii. 3.3.1

Francie

Daň z nemovitostí

Podle Radvana (2007) je daň stanovena z průměrné nájemní hodnoty. Každé 3 roky je třeba provést revizi těchto hodnot, k čemuž ale nedochází. Při oceňování se nejčastěji používá metoda porovnávací nebo metoda účetních knih. Základem daně je tzv. netto důchod, který se stanoví procentem z nájemní hodnoty. U nezastavěných pozemků činí netto důchod 80 % nájemní hodnoty, přičemž obce mají možnost stanovit základ daně pro stavební pozemky odchylně. Výše daňové sazby je plně v dispozici obcí a pohybuje se v rozpětí 1,69 % až 44,6 % s řadou výjimek v zemědělství. I základ daně u staveb tvoří tzv. netto důchod, který v případě zastavěných pozemků činí 50 % nájemní hodnoty, v případě objektů určených k bydlení 100 % nájemní hodnoty (přizpůsobuje se situaci v rodině poplatníka). U objektů sloužících k podnikání se základ daně stanovuje součtem 100 % katastrální ceny a 18 % vyplacených odměn nebo 10 % celkových příjmů. Sazba daně je stanovována územní samosprávou v závislosti na jejích finančních požadavcích. V posledních letech však došlo ke zrušení podstatné části této daně, takže obce získávají ze státního rozpočtu konstantní náhradu ušlých příjmů. V pařížském regionu se vybírá daň z kancelářských prostor, která se vztahuje i na obchodní a skladovací prostory. Vlastník je povinen platit daň podle výměry a druhu prostoru a podle geografické zóny. Existuje rovněž daň z prázdných objektů. Daň z převodu nemovitostí

Ve Francii je tato daň nahrazena tzv. registrační povinností, které podléhá i prodej budov. (Radvan, 2007) Daň dědická

Zemře-li občan s trvalým bydlištěm ve Francii, podléhá dědické dani veškerý majetek zemřelého. Pokud měl zemřelý trvalé bydliště v jiné zemi, podléhá dědické dani pouze majetek ve Francii. Od daně je osvobozen majetek do částky 151 950 EUR (pro rodiče a děti), 15 195 EUR (pro sourozence). Sazba daně je progresivní: 5 % (pro majetek do 7 699 EUR), 10 % (od 7 699 do 11 548 EUR), 15 % (od 11 548 do 15 195 EUR), 20 % (od 15 195 do 526 760 EUR), 30 % (od 526 760 do 861 050 EUR), 35 % (od 861 050 do 1 722 100 EUR) a 40 % (nad 1 722 100 EUR). (Finance.cz, 2010)


30

Daň darovací

Podle Radvana (2007) úprava daně darovací vychází z konstrukce poplatku pro případ smrti. Od hodnoty daru je možné odečíst 30 000 EUR, jedná-li se o dar prarodičů vnoučatům, 50 %, jestliže je dárce mladší 65 let a 30 %, jestliže dárce je ve věku mezi 65 a 75 let. Daň silniční (Taxe différentielle sur les véhicules á moteur)

Sazba daně činí 1 128,12 EUR u vozidel s pohonem do 7 přepočtených koňských sil, u silnějších motorů 2 439,18 EUR. Poplatník daně si může zvolit placení daně čtvrtletně nebo pouze ve vybraných dnech. (Radvan, 2007) Daň z bohatství (Impót de solidarité sur la fortune)

Ve Francii je další majetkovou daní daň z bohatství. Jedná se o daň uvalenou na movitý i nemovitý majetek fyzických osob (někdy i právnických osob), jehož hodnota přesahuje určitou hodnotu. Velmi bohatí lidé se však kvůli této majetkové dani stěhují do zemí s nižším daňovým zatížením. Tato daň se platí z majetku, jehož hodnota je vyšší než 760 000 EUR (sazba daně činí 0,55 % z hodnoty majetku), nejvyšší sazba je 1,8 % (pro majetek nad 15 800 000 EUR). (Pojištěnec.cz, 2010) 3.3.2

Německo

Daň z nemovitostí (Liegenschaftsteuer/Immobiliensteuer)

Konstrukce daně z nemovitostí je zde značně zastaralá. Základem německého systému je tzv. standardní hodnota nemovitosti, která se nezměnila od roku 1964. Je zřejmé, že takto stanovené ceny jsou z velké části poznamenány inflací a nereflektují jakýkoliv další stav a vývoj. Na tuto skutečnost alespoň částečně reagují sazby daně, které se v zemích bývalé SRN pohybují mezi 0,26 % až 0,6 %, v zemích bývalé NDR mezi 0,5 % až 1 % v závislosti na druhu nemovitého majetku. Územní samospráva má oprávnění zavést multiplikátor (280 až 600 %), kterým se základní sazby násobí. U daně ze staveb existují různé sazby pro jednogenerační dům (2,6 % do tzv. standardní hodnoty nemovitosti cca. 38 347 EUR, pro ostatní pak 3,5 %) a pro dvougenerační dům (3,1 % bez ohledu na standardní hodnotu nemovitosti). V některých obcích je zavedena daň z druhého bydlení. Základem daně je roční nájemní hodnota a sazby daně jsou buď procentní progresivní (5 až 20 %) nebo pevné (cca 153 až 2 454 EUR). (Radvan, 2007) Daň z převodu nemovitostí (Grundwerbsteuer)

Pokud hodnota převáděné či prodávané nemovitosti převyšuje 2 500 EUR, je na hodnotu dané nemovitosti uvalena daň z převodu ve výši 3,5 %. Daň dědická (Erbschaftsteuer)

Sazbě dědické daně se v Německu liší v závislosti na příbuzenském vztahu. V 1. skupině (děti, manžel/ka) se sazba daně pohybuje od 7 do 30 %. Ve 2. skupině


31

(rodiče, sourozenci a ostatní rodinní příslušníci v přímé linii) se sazba daně pohybuje od 15 do 43 %. Ve 3. skupině se sazba daně pohybuje od 30 do 50 %. (Finance.cz, 2010) Daň darovací (Schenkumgsteuer)

Podle Radvana (2007) celý výnos daně směřuje do zemských rozpočtů. Sazby daně dědické se pohybují mezi 7 až 50 % s ohledem na hodnotu daněného majetku a vztahu dárce a obdarovaného. Daň silniční (Kraftfahrzeugsteuer)

U osobních automobilů je základem daně obsah motoru, sazba daně činí 5,11 až 25,36 EUR za každých 100 cm 3 v závislosti na stupni emisí a datu 1. registrace. Vozidla s dieselovým motorem podléhají příplatku 12,22 EUR. (Radvan, 2007) 3.3.3

Nizozemí

Daň z nemovitostí

Místní daň z nemovitého majetku je stanovována na základě ceny, které lze dosáhnout při ekonomické transakci s daným majetkem (pozemkem či stavbou). Pro neprodejný majetek je základem cena náhradní, pokud je vyšší než cena dosažitelná při ekonomické transakci. Cena je vyměřována každé 4 roky. Daňovou sazbu si stanovují jednotlivé orgány územní samosprávy s ohledem na vlastní potřeby, jsou však limitovány maximálními výšemi sazeb jednak pro domy a pro ostatní nemovitý majetek, jednak pro vlastníky a pro uživatele nemovitostí. Daň z nemovitého majetku je rozdělena na dvě části: jednu platí vlastník domu a druhou osoby žijící v domě. Jestliže si tedy někdo pronajímá dům, platí pouze část daně (část za bydlení). Tento princip je však administrativně složitý, proto existují tendence k zachování pouze části daně z nemovitého majetku placené majitelem. (Radvan, 2007) Daň z převodu nemovitostí

Výše daně z převodu nemovitostí je v Nizozemí 6 %. Daň dědická

Sazby dědické daně se v Nizozemí liší v závislosti na příbuzenském vztahu. V 1. skupině (děti, manžel/ka) se sazba daně pohybuje od 5 do 23 %. Ve 2. skupině (rodiče, sourozenci a ostatní rodinní příslušníci v přímé linii) se sazba daně pohybuje od 26 do 48 %. Ve 3. skupině se pohybuje od 41 do 63 %. (Finance.cz, 2010) Daň darovací

Je upravena společně s daní dědickou. Nezdanitelné minimum pro každého poplatníka činí 2 606 EUR. Pro děti, které obdrží dar od rodičů, činí nezdanitelné minimum 4 342 EUR ročně. (Radvan, 2007)


32

Daň silniční

Existuje zde registrační povinnost k novému automobilu spojená s uhrazením daně z osobních vozidel a motocyklů. Základní sazba 45,2 % ze základu daně se snižuje o slevu 1 540,13 EUR, u dieselových motorů se zvyšuje o 327,63 EUR. Zcela osvobozena jsou od této daně vozidla starší 25 let. (Radvan, 2007) 3.3.4

Rakousko

Daň z nemovitostí (Grundsteuer)

Základem daně z nemovitostí je podle Radvana (2007) standardní hodnota nemovitosti stanovená na základě oceňovacích předpisů. Základní sazba daně ve výši 0,2 % je ovlivňována místní sazbou, která se liší v závislosti na vůli jednotlivých územních samospráv. Výsledná daňová sazba se obvykle pohybuje okolo 0,8 %. Rakouská úprava je specifická v tom smyslu, že některé pozemky mohou být předmětem i další majetkové daně: např. neobdělávané pozemky přesahující hodnotu 14 600 EUR podléhají poplatku z hodnoty pozemku ve výši 1 %. Odtud plynoucí příjem je z části příjmem místní samosprávy (96 %), z části federální vlády (4 %). Pozemky sloužící podnikání v zemědělství a v lesnictví jsou předmětem (vedle daně z nemovitostí) poplatku ze zemědělské a z lesnické podnikatelské činnosti. Celý výnos z tohoto poplatku je příjmem federální pokladny. Veškeré majetkové daně jsou výdajem pro účely stanovení základů daní důchodových. Daň z převodu nemovitostí (Grunderwerbsteuer)

Sazba daně je stanovena na 3,5 % z kupní ceny. Pokud se převod odehrává mezi manželi nebo blízkými příbuznými, daň se snižuje na 2 %. U převodu pozemku, musí být uhrazen registrační poplatek (Eintragungsgebühr) ve výši 1 % z kupní ceny. (Succession-europe.eu, 2010) Daň dědická (Erbschaftsteuer) a daň darovací (Schenkungssteuer)

Od 1. srpna 2008 jsou dědická i darovací daň zrušeny. (Succession-europe.eu, 2010) Daň silniční (Kraftfahrzeugsteuer)

Měsíční sazba daně z osobních automobilů používaných k podnikání je ve výši 0,60 EUR za kilowatt, z těžkých nákladních automobilů 8,50 EUR za každou započatou tunu hmotnosti (minimálně 73 EUR, maximálně 340 EUR). (Radvan, 2007) 3.3.5

Slovensko

Slovensko má nejnižší majetkové daně v Evropské unii. Daň z nemovitostí

Nemovitosti podléhající zdanění se člení na 3 samostatné kategorie: pozemky, stavby a byty. Od české úpravy se liší samostatnou částí věnovanou dani z bytů.


33

Základem daně z bytů je celková výměra podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru v m 2 . Základem daně ze staveb je celková výměra zastavěných ploch v m 2 . Obec může obecně závazným nařízením podle místních podmínek v obci nebo v jejích jednotlivých částech sazbu daně bez omezení snížit či zvýšit. (Radvan, 2007) Daň z převodu nemovitostí, daň dědická a daň darovací

V roce 2005 byla zrušena daň z převodu nemovitostí. V roce 2004 byla zrušena daň dědická i daň darovací. (Gola, 2007) Daň silniční

U osobních vozidel se sazby daně pohybují mezi 56 až 196 EUR. Poplatník musí daň uhradit bez konání vyměřovacího řízení do konce ledna příslušného zdaňovacího období. Pokud daň přesáhne 1 660 EUR je splatná ve 4 splátkách, u výše nad 8 299 EUR je splatná ve 12 splátkách. (Radvan, 2007) 3.3.6

Španělsko

Daň z nemovitostí (Impuesto sobre el patrimonio)

Základem je katastrální hodnota nemovitostí. Sazba daně se liší podle toho, zda jde o majetek ve městě (0,4 %) nebo majetek venkovský (0,3 %). Obce mají možnost sazbu snížit nebo i zvýšit v rámci zákonem daných limitů. Přecenění všech nemovitostí probíhá každých 8 let. (Radvan, 2007) Daň z převodu nemovitostí

Ve Španělsku je výše daně z převodu nemovitostí 3 %. Daň dědická (Impuesto de sucesión) a daň darovací (impuesto sobre donativo)

Jednotlivá autonomní společenství si mohou stanovit vlastní sazby. Jinak platí státem stanovené sazby pohybující se od 7,65 až 34 % v závislosti na hodnotě daru či dědictví a blízkosti příbuzenského vztahu mezi zůstavitelem a dědicem, tedy mezi dárcem a obdarovaným. (BusinessInfo.cz, 2008) Daň silniční (Impuesto sobre vehículos de tracción mecánica)

Je nazývána daň z mechanicky poháněných vozidel a patří do skupiny místních daní. Základem daně je výkon motoru a k výpočtu se používá přepočítací koeficient podle počtu obyvatel v obci. V centrálním Španělsku a na Baleárských ostrovech platí soukromá benzínová vozidla s obsahem motoru do 1 600 cm 3 a dieselová vozidla do 2 000 cm 3 sazbu 7 %, ostatní vozidla platí sazbu 12 %. Na Kanárských ostrovech platí tato vozidla sazbu 6 %, ostatní vozidla 11 %. (Radvan, 2007)


34

Daň z bohatství (Impuesto sobre el patrimonio)

Španělsko je další zemí, ve které se platí tato majetková daň. Platí ji občané, jejichž hodnota majetku je vyšší než 167 129 EUR (sazba daně činí 0,2 % z hodnoty majetku), nejvyšší sazba je 2,5 % (pro majetek nad 10 700 000 EUR). Příjemci daně z bohatství jsou autonomní samosprávy. (Pojištěnec.cz, 2010) 3.3.7

Velká Británie

Daň z nemovitostí

Pro stanovení základu daně se užívá nájemní hodnoty. Ve Skotsku, kde zdanění tzv. obchodní dani podléhá jen majetek nesloužící k bydlení, je nájemní hodnota stanovována daňovým odhadcem. Sazba daně je vyhlašována Ministerstvem Skotska. V Severním Irsku se základ daně násobí sazbou daně, která se stanoví jako součet sazby regionální a oblastní. V Anglii a ve Walesu je pro výpočet tzv. obchodní daně, které podléhají výhradně nemovitosti nesloužící k bydlení, třeba znát nájemní hodnotu a národní daňový koeficient. Přecenění nájemních hodnot se provádí jednou za 5 let. Národní daňový koeficient se vyhlašuje každoročně a nesmí se zvýšit o více procent, než byla výše inflace v předchozím roce. Místní daň, tzv. Radniční daň (Council tax) se vztahuje pouze na obytné stavby. Každá stavba je po ocenění zařazena do jedné z osmi oceňovacích tříd, přičemž výše daně je závislá právě na skutečnosti, do které třídy zdaňovaná stavba spadá: čím nižší třída, tím nižší daňová povinnost. Takto stanovená daň není ovšem konečná: může být snížena o 25 %, pokud v domě žije jen jedna osoba, případně o 50 %, pokud v domě nežije nikdo (např. chata, chalupa apod.). Některé osoby navíc nejsou pro tyto účely považovány za obyvatele (např. studenti, pacienti v nemocnicích, nemocní, mentálně zaostalí, členové náboženských komunit, diplomaté, vězni). (Radvan, 2007) Daň z převodu nemovitostí

Výše daně z převodu nemovitostí se ve Velké Británii pohybuje mezi 1 až 4 %. Daň dědická (Inheritance tax)

Plyne do státního rozpočtu Velké Británie od roku 1986. Základem daně je hodnota dědictví zvýšená o hodnotu majetku darovaného v průběhu 7 let před smrtí zůstavitele. Dědické dani nepodléhá majetek do celkové hodnoty 325 000 GBP. Toto nezdanitelné minimum je poměrně dost vysoké, vysoká je však i sazba daně: 40 % a to bez ohledu na příbuzenské vztahy mezi zůstavitelem a dědicem. Z daně dědické je osvobozeno dědění mezi manžely, a také dědění určitých budov nebo pozemků, které mají historickou nebo architektonickou hodnotu. Daň je ve většině případů splatná do 6 měsíců po ukončení měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Daň uvalená na určité druhy majetku, jako jsou nemovitosti nebo obchodní majetek, může být zaplacena ve splátkách v průběhu až 10 let, a to bez navýšení o úroky. (Koubská, 2010)


35

Daň darovací

Neexistuje, ale k zamezení daňovým únikům podléhají dary získané v době 7 let před smrtí dodatečně sazbám daně dědické. Poplatníkem je dárce. Osvobozeny jsou převody majetku mezi manžely a dary do 250 GBP v průběhu kalendářního roku. (Radvan, 2007) Daň silniční (Vehicle excise duty)

Ve Velké Británii se vybírá tzv. spotřební daň z vozidel. Poplatníkem daně je registrovaný vlastník vozidla. Vozidla, která byla poprvé registrována 1. března 2001 a později jsou zdaňována podle emisí CO2. Vozidla, motocykly, tříkolky registrovány před tímto datem jsou zdaňovány podle objemu motoru. Nákladní vozidla jsou daněna dle celkové hmotnosti a počtu náprav, autobusy podle počtu míst k sezení. Sazby daně jsou rozděleny do 13 skupin. Od 1. dubna 2010 platí nové sazby, které se uplatňují při koupi nových vozidel. Sazby daně pro vozidla registrována před 1. březnem 2001 jsou rozdělena do 2 skupin podle zdvihového objemu motoru. Vozidla s objemem motoru do 1 549 ccm jsou zdaňována sazbou 125 GBP. Vozidla s objemem motoru nad 1 549 ccm podléhají sazbě daně 205 GBP. Sazby daně pro nákladní vozidla se pohybují v rozmezí 165 GBP až 1 850 GBP za rok podle celkové hmotnosti a počtu náprav. Autobusy platí daň v rozmezí 165 GBP až 500 GBP. Pro kombinovanou dopravu zboží mezi členskými zeměmi Evropské unie, která využívá železniční dopravu, platí sazba daně 650 GBP za rok. Od spotřební daně z vozidel jsou osvobozeny záchranné vozy, vozidla tělesně postižených osob, zemědělská vozidla, vozidla na elektrický pohon, parní vozidla, sněžné pluhy a vozidla vyrobená před rokem 1973. (Koubská, 2010)

V této části literární rešerše jsem se zaměřila na majetkové daně ve vybraných zemích Evropské unie. V každé z těchto zemí se jejich výpočet různí. Největší rozdíly jsou ve výši sazeb majetkových daní. V některých jsou vysoké sazby daní důležitým zdrojem státního rozpočtu, v jiných naopak převládá názor, že majetek byl pořízen již ze zdaněného příjmu (ať už ze zaměstnaneckého poměru či podnikání) a v podstatě se tak jedná o druhé zdanění. Vysoké majetkové daně navíc vedou u bohatých lidí k přesunu jejich bydliště do daňově přijatelnější země. Shodný je však ve všech zemích cílový rozpočet, do kterého plynou příjmy z daně z nemovitostí, tj. rozpočet dané obce. Nejnižší majetkové daně jsou na Slovensku, kde mají pouze daň z nemovitostí a daň silniční. Nízké majetkové daně jsou i v Rakousku, kde v současnosti neplatí daň dědickou ani daň darovací. Rakouská daň z nemovitostí patří mezi nejnižší na světě. V těchto dvou vybraných zemích Evropské unie je tedy výhodné vlastnit nemovitost či pozemek, protože daňové zatížení je z pohledu majetkových daní velice nízké. Sazba dědické daně se zpravidla liší v závislosti na výši dědictví a rodinném vztahu mezi zemřelým a dědici. U daně dědické je předmětem daně ve všech mnou vybraných zemích Evropské unie nabytí majetku (nemovitosti či


36

movitého majetku) děděním. Poplatníkem dědické daně je ve všech zemích dědic. Velmi vysoká je daň dědická a darovací v Nizozemí (horní sazba daně činí 63 %) a v Německu, kde horní sazba daně činí 50 %. V Nizozemí je také nejvyšší daň z převodu nemovitostí (6 %). Bohatí obyvatelé Francie a Španělska platí ještě další majetkovou daň, která se nazývá daň z bohatství. Kvůli této dani se bohatí lidé raději stěhují do daňově přijatelnějších zemí. Některé země uplatňují zajímavé a logické principy: např. výpočet daně z nemovitostí na základě nájemní hodnoty: (místo administrativně stanovených koeficientů dle počtu obyvatel obce, metrů čtverečních – bez ohledu na to, jak je specifická oblast např. turisticky či dopravně, zkrátka tržně atraktivní). Tento výpočet daně z nemovitostí na základě nájemní hodnoty se uplatňuje ve Francii a ve Velké Británii. Dále je logickým principem splácení některých daní ve Velké Británii v delším období než jeden rok (dědická daň u nemovitostí), případně zahrnutí darů v době 7 let a méně před úmrtím do předmětu dědické daně (toto zahrnutí darů je zřejmou obranou proti krácení daně, vzhledem k tomu, že ve Velké Británii byla darovací daň zrušena). Méně zřejmé či logické daňové úpravy jsou dle mého názoru třeba větší zdanění dieselových motorů oproti benzinovým u daně silniční (Německo, Rakousko) - spotřeba paliva je u dieselových motorů zpravidla menší a emise CO2 jsou srovnatelné s benzinovými motory. Na Slovensku je zajímavý princip u daně silniční v tom, že pokud je částka daně silniční vyšší než určitá částka, je stanoven větší počet splátek k jejímu hrazení (stát napomáhá paušálně k daňové platební schopnosti). Zrušení daně z převodu nemovitostí ve Slovensku by napovídalo možnosti snadného obchodování (kšeftování) s nemovitostmi (neexistuje ani časový test), pravděpodobně, ale nebude osvobozeno od daně z příjmů. Takový systém je jednodušší - méně daní a jednodušší pravidla, a přitom tyto příjmy neuniknou zdanění.

Vlastní práce

37

4 Vlastní práce Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala město Dačice. Zvolila jsem si ho proto, že pocházím z jeho blízkého okolí a strávila jsem zde 4 roky na střední škole.

4.1 Dačice

Obr. 1 Heraldický znak města Dačic Pramen: Dačice.cz

Obr. 2 Městský prapor Pramen: Dačice.cz

Městečko Dačice leží na samé hranici Čech a Moravy, na horním toku Moravské Dyje asi 10 km jižně od Telče v okrese Jindřichův Hradec. První písemná zmínka pochází z roku 1183, kdy tu byl vystavěn kostel. V roce 1841 byl vyroben v dačické rafinérii první kostkový cukr na světě. Základní údaje:

Kraj: Jihočeský Okres: Jindřichův Hradec Nadmořská výška: 484 m nad mořem Horopisná poloha: Českomoravská vrchovina Protékající řeka: Moravská Dyje Počet obyvatel: 7 786 Městské části: Dačice I, Dačice II, Dačice III, Dačice IV, Dačice V Místní části: 11 (Bílkov, Borek, Chlumec, Dolní Němčice, Hostkovice, Hradišťko, Lipolec, Malý Pěčín, Prostřední Vydří, Toužín, Velký Pěčín) Partnerská města: Gross Sieghards (Rakousko), Urtenen Schönbühl(Švýcarsko) Památky:

Městská radnice, bašta, starý zámek, kostel sv. Vavřince s renesanční věží, Františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského, Mariánský sloup

Vlastní práce

38

zvaný „Loreta", barokní kaple sv. Rocha a Šebestiána na starém hřbitově, dům č. 4, pomník kostky cukru

4.2 Právní úprava financování obcí v České republice Financování obcí je ovlivněno především legislativou a jejími změnami. Na zákonech se usnáší parlament České republiky. Původní zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. 6. 2000 upravující rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční, byl novelizován zákonem č. 377/2007 Sb. ze dne 6. 12. 2007 s účinností od 1. 1. 2008. Novelizací původního zákona z roku 2000 došlo ke změně vymezení daňových příjmů rozpočtů obcí a způsobu jejich výpočtu. Důvodem pro novelizaci původního zákona byla velká snaha obcí o zařazení do kategorie s vyšším koeficientem, aby obec dosáhla stanoveného hraničního počtu (100, 10 000 nebo 100 000) obyvatel. Když se obci podařilo dostat do kategorie s vyšším koeficientem, zvýšily se její příjmy. Např. rada města Jihlavy v usnesení č. 664/06-RM schválila „poskytnutí peněžitého daru ve výši 1 000 Kč v každém jednotlivém případě přihlášení občana k trvalému pobytu ve statutárním městě Jihlava na adresu, kterou si občan určí, a to v období od 1. 7. do 31. 12. 2006 a s podmínkou, že se přihlašovaný zaváže přihlásit se k trvalému pobytu v Jihlavě déle než rok.“ (Jihlava, 2006) Změny se týkají především svěřených daní a přerozdělování sdílených daní. Svěřené daně získávají samosprávné celky v plné výši. Svěřenou obecní daní v současném daňovém systému České republiky je daň z nemovitostí. Sdílené daně představují pouze určitý podíl na výnosu zákonem určených daní. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmu FO ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmu vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmu FO, daň z příjmu PO. Obce mohou v rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, po novelizaci zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, sami stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Koeficient je určen pro každou obec podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů, za byty, popřípadě jejich soubory. § 12 zákona o dani z nemovitostí, který zvýšil fiskální pravomoc obce spočívající ve stanovení nového místního koeficientu, nabyl účinnosti již dnem 1. ledna 2008, nicméně k jeho faktické realizaci mohlo dojít až od ledna 2009. Pokud obce chtěly zvýšit daň z nemovitostí prostřednictvím stanovení místního koeficientu, musela nabýt příslušná obecně závazná vyhláška platnosti nejpozději do 1. srpna 2008. (Břeň, 2009)

Vlastní práce

39

Zde jsem vypsala pro přehled možné příjmy obcí v České republice: Příjmy obce Podle § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů tvoří příjmy obce: a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv b) příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů e) výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů h) dotace z rozpočtu kraje i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce j) přijaté peněžité dary a příspěvky k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce Daňové příjmy obce Podle § 4 odst. 1 zákona č. 377/2007 Sb., o rozpočtovém určení výnosů tvoří daňové příjmy obce: a) výnos daně z nemovitostí. Příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází b) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty c) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů d) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c) e) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob, s výjimkou výnosů uvedených pod písmeny c), d) a g) f) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnos daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních

Vlastní práce

40

požitků srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.

4.2.1

Aplikace právní úpravy financování obcí na zvolené město Dačice

Nejprve jsem se zaměřila na zobrazení příjmů a výdajů města za rok 2009, aby byl získán přehled o tom, odkud plynou a na co jsou vynakládány příjmy Dačic. Poté jsem se zaměřila na přehled příjmů z majetkových daní v letech 2006 2010. Tab. 6


Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Příjmy celkem

Výše příjmů (v Kč) 84 594 836 13 978 062 5 922 864 79 575 119 184 070 882

Pramen: Závěrečný účet města Dačic za rok 2009 (vlastní zpracování) Graf 1


Pramen: Závěrečný účet města Dačic za rok 2009 (vlastní zpracování)

Celkové příjmy Dačic za rok 2009 byly ve výši 184 070 882 Kč. Daňové příjmy byly 84 594 836 Kč (46 %). Nedaňové příjmy byly 13 978 062 Kč (8 %).

Vlastní práce

41

Nejmenší část celkových příjmů města tvořily kapitálové příjmy: 5 922 864 Kč (3 %). Naopak největší část tvořily přijaté transfery: 79 575 119 Kč (43 %). Tab. 7 a

Rozpočtové příjmy Dačic za rok 2009 (podrobně)

Příjmy Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Poplatek za znečišťování ovzduší Poplatky za uložení odpadů Odvody za odnětí půdy ze ZPF Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Poplatek ze psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Odvod výtěžku z provozování loterií Příjmy za řidičské oprávnění Správní poplatky Daň z nemovitostí Daňové příjmy celkem Příjmy z vlastní činnosti Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí Příjmy z úroků Příjmy z podílů na zisku a dividend Přijaté sankční platby Vypořádání předchozích let Příjmy z prodeje krátkodobého majetku Přijaté pojistné náhrady Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené Příjmy - dobývací prostor Splátky - od SVJ Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Nedaňové příjmy celkem Příjmy - prodej pozemků Příjmy - prodej ostatních nemovitostí Kapitálové příjmy celkem Transfery - z pokladní správy Účelové neinvestiční dotace obcím

Výše příjmů (v Kč) 17 250 672 18 660 601 27 334 567 11 800 7 599 426 373 119 3 636 770 298 424 193 481 36 998 697 222 488 739 516 100 3 566 100 4 303 444 84 594 836 694 418 147 500 1 467 720 5 480 497 1 160 765 837 107 1 410 580 801 085 11 213 49 984 724 984 88 834 69 403 54 089 979 879 13 978 062 412 403 5 510 461 5 922 864 1 653 443 452 596

Vlastní práce

Sociálně právní ochrana dětí u obcí Příprava a konání voleb do Evropského Parlamentu Transfery - souhrnný vztah Transfery - ze státního rozpočtu Transfery - na pojistné - veřejná služba Příspěvek na péči Dávky pomoci v hmotné nouzi Zabezpečení kontaktních míst - Czech Point Lesní zákon - náklady Městské památková rezervace Kulturní aktivity Neinvestiční přijaté transfery od obcí Neinvestiční přijaté transfery od krajů Příspěvek na Besip Grant muzeum Grant na zpracování územně anal. podkladů Podpora informačních center Na činnost DHS Na administraci - program obnovy venkova Od KÚ na regionální funkci knihoven Dačické kejklování Transfery krajům - požární ochrana Převody z VF - hospodářská činnost Investiční přijaté transfery ze státních fondů Životní prostředí (2007-2013) Transfery - ze SR Podpora stavu přírody - EU Integr. oper. program - SR Integr. oper. program - EU Lesní zákon - osnovy § 26, odstavec 2 Investiční přijaté transfery od krajů Podpora ÚPD obcí Grant na plán USES Grant na zpracování územně anal. podkladů Přijaté transfery (dotace) celkem Příjmy celkem

42

921 847 279 000 19 350 300 49 744 161 3 994 39 097 000 8 300 000 49 759 1 673 408 585 000 35 000 1 673 656 800 167 4 000 84 700 20 076 50 000 122 958 63 453 392 000 20 000 42 980 3 907 413 24 973 24 973 1 826 682 424 541 165 000 935 000 302 141 594 324 192 000 363 400 38 924 79 575 119 184 070 882


Z výše uvedené tabulky je patrné, že největší část daňových příjmů Dačic tvoří DPH ve výši 27 334 567 Kč, naopak nejnižší položkou daňových příjmů jsou poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa ve výši 119 Kč. Na nedaňových příjmech mají největší podíl příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí ve výši 5 480 497 Kč, naopak nejnižší podíl mají příjmy z prodeje krátkodobého majetku

Vlastní práce

43

ve výši 11 213 Kč. Kapitálové příjmy města tvoří příjmy z prodeje pozemků a příjmy z prodeje ostatních nemovitostí. Jejich celková výše je 5 922 864 Kč. Největší část přijatých transferů tvoří příspěvek na péči ve výši 39 097 000 Kč, který byl poskytnutý ze státního rozpočtu a ze státních fondů a který město poté vyplácí jako sociální dávku občanům, kteří na ni mají nárok. Nejnižší příjmy přijatých transferů tvoří transfery na pojistné ve výši 3 994 Kč. Příjmy z DPH, DPFO, DPPO jsou pro obce řádově významnější (obce České republiky dostávají 21,4 % celostátního výnosu těchto daní) než daň z nemovitostí. Jaká částka, resp. procento připadne na Dačice, záleží dle zákona o rozpočtovém určení daní na výměře nemovitostí připadajících k obci (Dačice 6700 ha, počítá se podíl na územích všech obcí v České republice), počtu jejích obyvatel (Dačice 7 786 obyvatel) a výši přechodových koeficientů a také na celostátním výnosu jednotlivých daní v daném roce. Ministerstvo financí vydává každoročně vyhlášku, např. 245/2010, 276/2009, 316/2008 atd. v jejíž příloze je tabulka s údaji o obcích (všech více než 6000 obcí) rozhodných pro výpočet podílu konkrétní obce na výnosu uvedených daní. Dačice měly dle uvedené tabulky k 1. 1. 2010 podíl 0,04986 %, u záloh na DPFO (závislé na počtu zaměstnanců zde) 0,095487 %. Zkusíme-li orientační výpočet pro DPH: 252,7 mld. Kč x 0,214 x 0,04986/100 = 26 963 191 Kč. Příjmy Dačic z DPH dle rozpočtu v roce 2009 činily 27 334 567 Kč, tedy to zhruba odpovídá. Tab. 7 b

Rozpočtové výdaje Dačic za rok 2009

Výdaj Zemědělství a lesní hospodářství Průmysl, stavebnictví, obchod, služby Doprava Vodní hospodářství Vzdělávání Kultura, církve a sdělovací prostředky Tělovýchovná a zájmová činnost Zdravotnictví Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Ochrana životního prostředí Dávky a podpory v sociálním zabezpečení Sociální péče Civilní připravenost na krizové stavy Bezpečnost a veřejný pořádek Státní moc, státní správa Finanční operace Ostatní činnosti Celkem

Kč 2 520 619 447 204 18 416 095 (z toho kapit.: 14 794 006) 6 436 232 (z toho kapit.: 6 073 397) 13 103 458 10 929 591 41 142 195 (z toho kapit.: 38 180 139) 15 785 271 (z toho kapit.: 8 497 266) 7 831 397 6 843 566 46 345 794 1 411 742 124 005 587 042 41 327 751 5 436 884 1 749 097 223 022 563


Vlastní práce

44

Tabulka výdajů ukazuje, na co jsou vynakládány největší částky prostředků z rozpočtu města Dačic. Můžeme též srovnat s příjmy z majetkových daní, které jsou 4-6 mil. Kč (viz tabulka 8). Výdaje na opravu ulic a chodníků ve městě převyšují celý výnos daně z nemovitostí. Výdaje na zdravotnictví (v roce 2009 ještě cca 15 mil. Kč) jsou navrhovány na rok 2011 (návrh rozpočtu je dostupný na www.dacice.cz k 21. 5. 2011) v nulové výši. Celkové příjmy (i výdaje) se v roce 2011 sníží. Značné částky jsou vynakládány na tělesnou výchovu a sport. Město hodlá obnovit sportovní halu. Plán investičních akcí v roce 2011 je rovněž v návrhu rozpočtu. Dávky a podpory v sociálním zabezpečení jsou transfery obec je dostane od státu, ale opět je vyplatí občanům. Jedná se o účelově určené příjmy, které nelze použít dle představ a potřeb obce. Tab. 8

Rozpočtové příjmy Dačic z majetkových daní (2006-2010)

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem 2011 návrh

Daň z nem. (v Kč) 4 274 972 3 964 378 4 029 718 4 303 444 6 546 461 23 118 973 6 500 000

Celk. příjmy (v Kč) 209 959 578 191 274 271 216 057 719 184 070 882 489 402 862* 1 290 765 314 173 323 000

Celk. výdaje (Kč) 191 909 535 230 460 534 196 845 873 223 022 563 463 008 716 1 305 247 221 169 647 000

Pramen: Závěrečné účty města Dačic za roky 2006 - 2010 (vlastní zpracování)

* uvedená hodnota pochází z výkazu plnění rozpočtu obce za rok 2010, oficiální závěrečný účet není k datu zpracování k dispozici. Upravený rozpočet na rok 2010 vykazoval příjmy 208 509 780 Kč (v předchozích letech - 2008, 2009, se skutečnost lišila od upraveného rozpočtu jen v řádu jednotek tisíců Kč). Nynější rozdíl v příjmech je vykázán v položce „převody z rozpočtových účtů“ je výši 281 526 940 Kč, ve výdajích se projevuje v „převody vlastním rozpočtovým účtům“ ve výši 280 817 565 Kč. Nesoulady mezi příjmy a výdaji v jednotlivých letech jsou řešeny krátkodobými a dlouhodobými bankovními úvěry - na konci roku 2009 činily úvěry 66 109 120 Kč (v daném roce platily Dačice splátky z dluhu ve výši 6 654 328 Kč).

Vlastní práce Graf 2

45 Rozpočtové příjmy Dačic (2006 - 2010)


Výše uvedená tabulka zobrazuje ve vybraných letech příjmy z majetkových daní města. Jsou jimi pouze příjmy z daně z nemovitostí, protože ostatní příjmy z majetkových daní nejsou v kompetenci města, ale jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Z tabulky je patrné, že příjmy města z daně z nemovitostí mají rostoucí charakter. Pouze v roce 2007 byl pokles příjmů daně z nemovitostí oproti roku 2006. V roce 2010 je zaznamenán nárůst příjmů téměř o 2 miliony Kč. Je způsoben zvýšením místního koeficientu pro městské části z koeficientu 1,6 na 2. Místní koeficient tedy vzrostl o 0,4. Dačice získaly příjem 23 118 973 z majetkových daní v letech 2006 - 2010 z celkových příjmů města ve výši 1 290 765 315. Majetkové daně tvořily v těchto letech 1,79 % celkových příjmů. Graf 3

Podíl příjmů daně z nemovitostí na celkových příjmech (v %)


Vlastní práce

46

Největší podíl daně z nemovitostí na celkových příjmech města byl v roce 2009 ve výši 2,34 %. Naopak nejnižší její podíl byl v roce 2010 ve výši 1,34 % celkových příjmů města. Město Dačice přistoupilo vydáním obecně závazné vyhlášky č. 1/2009 ze dne 24. 6. 2009 s účinností od 1. 1. 2010 ke zvýšení místního koeficientu pro městské části z koeficientu 1,6 na koeficient 2. Koeficient pro místní části se nezměnil, je stále 1,6. Koeficient pro násobení základní sazby daně u staveb podle § 11 odst. 1 písm. a) a f), případně zvýšené u staveb podle § 11 odst. 2 v následujících částech města: Dačice I, Dačice II, Dačice III, Dačice IV, Dačice V má hodnotu 2,0. Koeficient pro násobení základní sazby u jednotlivých staveb podle § 11 odst. 1 písm. b) a c) má hodnotu 1,5. V Dačicích se o rozpočet města stará finanční odbor městského úřadu. Příjmy z majetkových daní nemají v rozpočtu města žádné specifické využití. Příklad výpočtu daně z nemovitostí v Dačicích pro rok 2011 (porovnání různých výší místních koeficientů)

Poplatník daně z nemovitostí Jan Klimeš vlastní na okraji Dačic zahradu o rozloze 600 m 2 a rodinný dům o výměře 200 m 2 . Rodinný dům má 2 nadzemní podlaží. Město Dačice má 7 786 obyvatel. Průměrná cena zahrady je 250 Kč/m 2 . Město uplatňuje místní koeficient 2. Daň z pozemků je 1 125 Kč Daň ze staveb je 3 000 Kč Daň z nemovitostí celkem je 4 125 Kč Jan Klimeš podá přiznání k dani z nemovitostí místně příslušnému finančnímu úřadu v Dačicích do 31. 1. 2011 a do 31. 5. 2011 zde uhradí daň z nemovitostí ve výši 4 125 Kč. Pokud by zastupitelstvo Dačic zvýšilo místní koeficient na 3, pan Klimeš by zaplatil daň z nemovitostí 5 625 Kč místo 4 125 Kč. Příjmy města by vzrostly o 1 500 Kč, což je nárůst příjmů z této daně z nemovitostí téměř o 37 %. Pokud by byl místní koeficient města 4, pan Klimeš by zaplatil daň z nemovitostí 7 125 Kč. Příjmy města by vzrostly o 3 000 Kč, tedy téměř o 73 %. Při místním koeficientu 5 by zaplatil pan Klimeš daň z nemovitostí ve výši 8 625 Kč. Příjmy města by se zvýšily o 4 500 Kč, tedy téměř o 110 %. (Sfinance.cz, 2011)

Vlastní práce

47

4.3 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření, jehož účelem bylo zjištění postoje místních občanů ke schválenému (příp. pro futuro schválenému) zvýšenému koeficientu města Dačic ve vztahu k majetkovým daním, jsem prováděla osobním dotazováním. Ptala jsem se 72 občanů Dačic, z nichž bylo 45 žen a 27 mužů. Každou odpověď jsem následně vyhodnotila (přesné znění dotazníku v příloze A). Otázka č. 1 Graf 4

Jste vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitosti?

Pramen: Vlastní šetření

Rodinný dům vlastní 10 dotazovaných (14 %), rodinný dům s pozemkem vlastní 8 dotazovaných (11 %), byt v osobním vlastnictví vlastní 9 dotazovaných (12 %), chalupu s pozemkem vlastní 2 dotazovaní (3 %) a vlastníkem žádné nemovitosti je 43 dotazovaných (60 %). Nejvíce dotazovaných občanů nevlastní žádnou nemovitost. Bydlí v nájmu, u rodičů, staří lidé u svých dětí atd.

Vlastní práce

48

Otázka č. 2 Graf 5

Kdo ve Vaší domácnosti platí daň z nemovitostí?


Dotazovaná osoba odpovědělo 18 dotazovaných (25 %), manžel/ka odpovědělo 13 dotazovaných (18 %), přítel/kyně odpověděli 3 dotazovaní (4 %), rodič odpovědělo 12 dotazovaných (17 %), někdo jiný odpovědělo 11 dotazovaných (15 %), pronajímatel odpovědělo 15 dotazovaných (21 %). Nejčastěji platí daň z nemovitostí v domácnosti dotazované osoby samotná dotazovaná osoba, manžel/ka dotazované osoby a pronajímatel u osob, které bydlí v nájmu. Otázka č. 3 Graf 6

Znáte místní koeficient Vašeho města daně z nemovitostí?


Ano odpověděli 3 dotazovaní (4 %), ne odpovědělo 69 dotazovaných (96 %).

Vlastní práce

49

Téměř všichni dotazovaní neznají výši místního koeficientu Dačic. I ti, kteří řekli ano, neznali jeho současnou výši. Věděli pouze výši 1,6, která byla platná před zvýšením koeficientu na 2 s účinností od 1. 1. 2010. Otázka č. 4 Graf 7

Myslíte si, že Vás městský úřad dostatečně informuje o výši místního koeficientu?


Určitě ano odpovědělo 20 dotazovaných (28 %), spíše ano odpovědělo 25 dotazovaných (35 %), spíše ne odpovědělo 22 dotazovaných (30 %), určitě ne odpovědělo 5 dotazovaných (7 %). Občané si myslí, že je městský úřad dostatečně informuje o výši místního koeficientu, i když jeho výši neznají. Městský úřad o změně koeficientu informoval na svých internetových stránkách, na úřední desce, v místních novinách atd.

Vlastní práce

50


Je podle Vás výše daně z nemovitostí přiměřená?


Určitě ano odpovědělo 6 dotazovaných (8 %), spíše ano odpovědělo 25 dotazovaných (35 %), spíše ne odpovědělo 11 dotazovaných (15 %), určitě ne odpovědělo 6 dotazovaných (8 %), nevím odpovědělo 24 dotazovaných (34 %). Výše daně z nemovitostí je pro místní občany spíše přiměřená. Ti, co odpověděli, že neví, daň z nemovitostí vůbec neplatí nebo nevěděli, kterou z nabízených možností mají zvolit. Otázka č. 6 Graf 9

Byl/a byste ochoten/na platit více peněz na dani z nemovitostí, pokud byste věděl/a na zkvalitnění jakých služeb ve Vašem městě budou tyto finanční prostředky použity?


Vlastní práce

51

Určitě ano odpovědělo 15 dotazovaných (21 %), spíše ano odpovědělo 21 dotazovaných (29 %), spíše ne odpovědělo 23 dotazovaných (32 %), určitě ne odpovědělo 13 dotazovaných (18 %). Téměř polovina dotazovaných by byla ochotna platit více, pokud by věděla na jaké služby boudou jejich peníze použity. Ti, co odpověděli, že nejsou ochotni platit více, nesouhlasí s dvojím zdaněním jejich majetku nebo nemají dostatek finančních prostředků. Otázka č. 7: Jak jste spokojen/a s úrovní příslušných služeb ve Vašem městě? Kvalita silnic: zcela spokojení jsou 3 dotazovaní, spíše spokojeno je 26

dotazovaných, spíše nespokojeno je 29 dotazovaných a zcela nespokojeno je 14 dotazovaných Péče o pozemky: zcela spokojeno je 38 dotazovaných, spíše spokojeno je 32 dotazovaných, spíše nespokojení jsou 2 dotazovaní a zcela nespokojený není nikdo Čistota města: zcela spokojeno je 29 dotazovaných, spíše spokojeno je 37 dotazovaných, spíše nespokojeno je 6 dotazovaných a zcela nespokojený není nikdo Veřejné osvětlení: zcela spokojeno je 46 dotazovaných, spíše spokojeno je 25 dotazovaných, spíše nespokojen je 1 dotazovaný a zcela nespokojený není nikdo Infrastruktura: zcela spokojených je 34 dotazovaných, spíše spokojeno je 37 dotazovaných, spíše nespokojen je 1 dotazovaný a zcela nespokojený není nikdo Školství: zcela spokojeno je 30 dotazovaných, spíše spokojeno je 35 dotazovaných, spíše nespokojeno je 7 dotazovaných a zcela nespokojený není nikdo Podpora kultury: zcela spokojeno je 35 dotazovaných, spíše spokojeno je 27 dotazovaných, spíše nespokojeno je 10 dotazovaných a zcela nespokojený není nikdo Podpora sportu: zcela spokojeno je 39 dotazovaných, spíše spokojeno je 29 dotazovaných, spíše nespokojeni jsou 4 dotazovaní a zcela nespokojený není nikdo Občané jsou většinou spokojeni s úrovní zmíněných služeb v jejich městě. Nejvíce spokojeni jsou s veřejným osvětlením, infrastrukturou (elektrifikace, plynofikace, obecní vodovody) a s péčí o pozemky (květiny na náměstí, trávníky v parku). Naopak nejvíce nespokojeni jsou s kvalitou silnic. Otázka č. 8: Co byste ve Vašem městě zlepšil/a? 1 hlas: rozmístnit odpadkové koše na pěší zóně u rybníka, méně hospod,

podpora venkova, snížení frekvence hlášení rozhlasu, podpora zdravotně postižených, zrušení vietnamských obchodů, vystavění útulku pro psy, více veřejných WC, nabídka nových stavebních pozemků, zvýšení zásahu městské policie, poskytnutí bezplatného právního poradenství

Vlastní práce

52

2 hlasy: zastřešení koupaliště, snížení počtu bezdomovců a výstavba nákupního

centra 5 hlasů: vylepšení chodníků 6 hlasů: více kulturních akcí 8 hlasů: zřízení obchvatu náměstí 10 hlasů: neví 11 hlasů: oprava silnic 15 hlasů: obnovení nemocnice

Občané Dačic hlasovali nejvíce pro obnovení nemocnice a pro opravu silnic. V nemocnici byla zrušena chirurgie a lidé musí jezdit do Jindřichova Hradce, Třebíče nebo Jihlavy. Což může být velký problém především pro staré lidi, kteří se špatně pohybují. Největším problémem silnic jsou kostky na náměstí, které se propadají pod častým přejížděním automobilů a způsobují tak nerovný povrch vozovky. Otázka č. 9 Graf 10

Do jaké věkové skupiny patříte?


Do 20-ti let patří 7 dotazovaných (10 %), do 21-30 let patří 13 dotazovaných (18 %), do 31-40 let patří 11 dotazovaných (15 %), do 41-50 let patří 17 dotazovaných (24 %), do 51-60 let patří 14 dotazovaných (19 %) a nad 61 let patří 10 dotazovaných (14 %). Nejvíce dotazovaných bylo v letech 41-50, naopak nejméně jich bylo do 20ti let.

Vlastní práce

53


Jaké je Vaše povolání?


OSVČ je 14 dotazovaných (19 %), zaměstnanců je 34 dotazovaných (47 %), studentů je 9 dotazovaných (13 %), důchodců je 12 dotazovaných (17 %) a do kategorie jiní patří 3 dotazovaní (4 %). Nejvíce dotazovaných pracuje jako zaměstnanec, nejméně jich bylo v kategorii jiný, např. žena na mateřské dovolené, nezaměstnaný/á. Z dotazníkového šetření plyne, že téměř polovina dotazovaných občanů (43 %) souhlasí nebo spíše souhlasí se současnou schválenou výší místního koeficientu města z majetkových daní (otázka č. 5). Polovina dotazovaných by souhlasila nebo spíše souhlasila se zvýšením místního koeficientu města z majetkových daní. Předpokladem jejich souhlasu by bylo vědomí o tom, jaké služby ve městě budou z jejich finančních prostředků zkvalitněny (otázka č. 6).

4.4 Zhodnocení financování Dačic (a obecně obcí) majetkovými daněmi Majetkové daně jsou v České republice nízké. Do majetkových daní patří daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, daň dědická, daň darovací a daň silniční. Do příjmů obcí však spadá pouze daň z nemovitostí a to celou svojí částí. Význam výběru daně z nemovitostí pro obecní rozpočty závisí na velikosti obce. S rostoucí velikostí obce podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech obce klesá. Příjmy z výběru daně z nemovitostí jsou tak mnohem důležitější především pro menší obce. U velmi malých obcí (do 100 obyvatel) totiž příjem z výběru daně z nemovitostí představuje v průměru podíl na celkových příjmech obce ve výši 30 % (pro srovnání v případě Prahy se jedná jen o částku mezi 1 až 2 %). Podle současných rozpočtových pravidel je tak

Vlastní práce

54

pro velká města mnohem významnější příjem z výběru daní z příjmů. Celorepublikový podíl daně z nemovitostí na celkových příjmech obcí se pohybuje jen okolo 2 %. V Dačicích se výše daně z nemovitostí za posledních 5 let pohybuje v průměru 1,79 % z celkových příjmů města. Význam financování obcí formou majetkových daní se zdá zpočátku jako neefektivní, protože zabírá pouze malé procento celkových příjmů. Není tedy příliš významným zdrojem příjmů obcí. Ve skutečnosti se tato částka pohybuje v milionech Kč, např. Dačice vybraly v roce 2010 na dani z nemovitostí 6 546 461 Kč, což jistě není zanedbatelná částka. Samozřejmě ve velkých městech je vybraná částka podstatně vyšší. Od roku 2009 obce získaly zvýšení svých fiskálních pravomocí tím, že byl zaveden místní koeficient u daně z nemovitostí. Obce si mohou tento koeficient navyšovat podle vlastního uvážení. Zastupitelstvo obcí mohou upravit nebo zavést obecně závaznou vyhláškou 3 typy koeficientů, kterými se upravuje sazba daně (obecní, 1,5 a místní koeficient). Pomocí těchto koeficientů může obec zvýšit daň z nemovitostí téměř osmkrát. Místní koeficient v roce 2011 uplatňuje jen 294 obcí z 6 246 obcí České republiky, tj. 4,7 %. Dačice uplatňují místní koeficient od 1. 1. 2010 a to ve výši 2 pro všechny městské části. Tab. 9

Počet obcí, které zavedly místní koeficient v příslušné výši (2009-2011)

Koeficient 2 3 4 5 Celkem

2009 313 58 6 12 389

2010 250 21 1 11 283

2011 258 24 1 11 294

Pramen: Česká daňová správa

Z výše uvedené tabulky je patrno, kolik obcí České republiky použilo místní koeficient v letech 2009 - 2011. Nejvyšší počet místních koeficientů byl zaveden hned v 1. roce používání a to ve 389 obcích. V roce 2010 a 2011 jejich počet poklesl, avšak v těchto dvou letech je jejich počet téměř stejný. Koeficient 2 v roce 2011 uplatňuje většina obcí a to 258. Koeficient 3 uplatňuje 24 obcí. Koeficient 4 pouze 1 obec a koeficient 5 uplatňuje 11 obcí. Celkově však místní koeficient zavedlo velmi málo obcí.

Vlastní práce

55

4.5 Návrh na optimalizaci financování Dačic majetkovými daněmi 4.5.1

Místní koeficient

Financování Dačic majetkovými daněmi je obdobné jako v jiných městech České republiky. Nijak významně se neliší od celorepublikového průměru příjmů obcí z majetkových daní ve výši necelých 2 % celkových příjmů. V roce 2010 výše příjmů z majetkových daní vzrostla oproti roku 2009 o 2 243 017 Kč, ale zabírala pouze 1,34 % celkových příjmů města. Město by mohlo získat dodatečné příjmy v řádu dalších jednotek mil. Kč zvýšením místního koeficientu u daně z nemovitostí z 2 na 3, s čímž by dle dotazníku souhlasilo či spíše souhlasilo 50 % obyvatel, ale muselo by informovat obyvatele o tom, které služby a jak budou zlepšeny. Pokud např. by město slíbilo, že budou použity na obnovení nemocnice či na opravu silnic ve městě, případně na zřízení obchvatu náměstí, lidé by byli ochotni připlatit. Samozřejmě, že mnoho obyvatel by s tím nesouhlasilo (nelíbí se jim čím dál vyšší dvojí zdanění jejich majetku nebo nemají nadbytek peněžních prostředků), ale pokud by město zvýšení koeficientu obecně závaznou vyhláškou zavedlo, museli by se s tím smířit. Tento dodatečný výnos by však nestačil na znovuobnovení nemocnice (na následující rok 2011 plánovány nulové výdaje na zdravotnictví) ani na výrazné zlepšení silnic (rozpočet Dačic na dopravu činí ročně kolem 20 mil. Kč). Také by bylo vhodné jinak danit nemovitosti v centru, jinak v okrajových částech města, chatových oblastech či chráněných lokalitách. Dačice mají stejný místní koeficient pro městské části, ovšem pro místní části ho nechali v původní výši 1,6. Vyšší koeficient lze použít u firem zhoršujících životní prostředí města. Tab. 10

Daň z nemovitostí v Dačicích podle různé výše místního koeficientu

Místní koeficient 2 3 4 5

Daň z nemovitostí (v Kč) 6 546 461 8 968 652* 12 287 053* 16 833 263*

Pramen:Vlastní zpracování, *odhad

Výše uvedená tabulka zobrazuje přibližné hodnoty daně z nemovitostí podle různé výše místního koeficientu. V současnosti je nastaven koeficient 2 a příjem města v roce 2010, plynoucí z daně z nemovitostí, byl 6 546 461 Kč. Výše daně z nemovitostí u ostatních místních koeficientů je počítána jako násobek 37 % původní hodnoty (použit příklad výpočtu daně z nemovitostí při různé výši místních koeficientů, uvedený v předchozí části práce: zvýšení vždy téměř o 37 %).

Vlastní práce

4.5.2

56

Počet obyvatel

Zvýšením počtu obyvatel města (např. zvýšení atraktivity pro rodiny s dětmi) by se zvýšily i příjmy z majetkových daní. Bylo by vhodné přilákat do Dačic nějakého velkého investora, který by vytvořil dostatek volných pracovních míst. Město by muselo poskytnout stavební parcely pro zaměstnance této firmy. Ve městě by byly vystavěny nové rodinné domy (nebo i v přilehlých okolních vesnicích, které tvoří místní části města) či panelové domy. Tímto by se tedy zvýšilo množství vybraných peněz na dani z nemovitostí. 4.5.3

Obecní koeficient

Pokud by se podařilo městu např. získat více velkých investorů, nabízejících dostatek volných pracovních míst, mohlo by dojít ke zvýšení počtu obyvatel města nad 10 000. Tímto by se město při výpočtu daně z nemovitostí dostalo do vyššího obecního koeficientu (2 místo současného 1,6), pro jehož přiřazení obci je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu.

Závěr

57

5 Závěr Bakalářská práce se zabývá majetkovými daněmi a jejich vlivem na financování obcí v České republice i v některých vybraných zemích Evropské unie. Majetkové daně jsou důležitou součástí rozpočtů obcí, jejich příjmy jsou stálé a nejsou příliš citlivé na ekonomický vývoj v zemi. Není možné vyhnout se jejich placení. V České republice i ve vybraných zemích Evropské unie je jedinou majetkovou daní, která má vliv na financování obcí, daň z nemovitostí. Ve všech zemích je celá tato daň příjmem obecních rozpočtů. Pro stanovení základu daně z nemovitostí se v České republice využívá výměra v m 2 , např. ve Francii a ve Velké Británii se uplatňuje výpočet daně z nemovitostí na základě nájemní hodnoty. Cílem práce byly závěry o významu financování města Dačic (obecně i všech obcí) formou majetkových daní a zpracování návrhu na optimalizaci v této oblasti ve vybraném městě, pokud současná forma financování z majetkových daní není optimální. Dačice leží v Jihočeském kraji a patří k nejstarším městům historického kraje jihozápadní Moravy. První písemná zmínka pochází z roku 1183. V roce 1841 zde byl vyroben první kostkový cukr na světě. Žije zde 7 786 obyvatel. Financování obcí majetkovými daněmi je však málo výhodné, protože jak již bylo zmíněno, jediným příjmem obce z majetkových daní je pouze daň z nemovitostí. Ostatní příjmy z majetkových daní směřují do státního rozpočtu. Daň z nemovitostí zaujímá jen necelé 2 % celkových příjmů obcí. Ve sledovaném městě Dačicích to bylo v průměru 1,79 % v letech 2006 - 2010. V roce 2010 pouze 1,34 % celkových příjmů města. Návrhem na optimalizaci financování Dačic z majetkových daní je zvýšení místního koeficientu ze současné hodnoty 2 na hodnotu 3, čímž se zvýší podíl majetkových daní na celkových příjmech města. Dalším návrhem optimalizace financování Dačic je zvýšení počtu obyvatel přilákáním nových investorů do města, kteří vytvoří dostatek pracovních míst. Lidé si zde vystavějí nové nemovitosti, čímž vznikne městu vyšší výnos daně z nemovitostí. Pokud by se počet obyvatel města zvýšil nad 10 000, město by mohlo používat i vyšší obecní koeficient (2,0 místo současného 1,6), kterým se upravuje sazba daně při výpočtu daně z nemovitostí. Dále by se mohly Dačice zaměřit (již bez ohledu na majetkové daně) na získávání nevázaných zdrojů (tj. neúčelových), které by se daly použít libovolně dle potřeb města. K investičním akcím v kapitole doprava či tělovýchova a sport, je vhodné co nejvíce využít Evropských fondů či dotací výdaje města na tyto oblasti jsou vysoké, pokud bude větší část získána odjinud, uvolní se značná částka na jiné možné použití. V současné době probíhá novelizace zákona o dani z nemovitostí s účinností od 1. 1. 2012, která je po třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Hlavním obsahem novely je zdanění pozemků zpevněných ploch používaných k podnikání speciální sazbou daně z pozemků 1 Kč/ m 2 v případě použití k zemědělskému

Závěr

58

podnikání a 5 Kč/ m 2 v případě nezemědělského podnikání. Nejdříve od roku 2013 se uvažuje o stanovení daně z pozemků na základě cenové mapy (rodinných domů by se tyto úvahy neměly týkat). Ministerstvo financí připravuje v souvislosti s doporučeními OECD a s ohledem na stav místních rozpočtů, přechod na kvalitativně novou konstrukci základu daně modernizovanou v souladu s evropskými principy. Vize nového systému zdanění nemovitostí je však teprve v počátcích celého legislativního procesu, resp. ve fázi příprav věcného záměru.

Literatura

59

6 Literatura BŘEŇ, J. Daň z nemovitostí - vyšší fiskální pravomoc obcí [online]. 4. 5. 2009 [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z WWW: . BUSINESSINFO.CZ. Pravidla pro podnikání ve Španělsku [online]. 2008 [cit. 2. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . ČMEJREK, J. Obce a regiony. Praha: Alfa Nakladatelství, 2008. 165 s. ISBN 978-80-87197-00-4. DAČICE.CZ. Město Dačice [online]. 2010 [cit. 25. 4. 2011]. Dostupné z WWW: . DĚDKOVÁ, K. Změny v zákoně o dani z nemovitosti od 1. 1. 2009 a jejich vliv na příjmy obcí. Bakalářská práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 66 s. EXNER, J. Obce, města, městské části: o místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 407 s. ISBN 80-7277-289-9. FINANCE.CZ. Majetkové daně jsou v Česku nízké [online]. 18. 10. 2010 [cit. 4. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . GOLA, P. Kdo se o sebe stará, ten musí zaplatit. [online]. 3. 8. 2007 [cit. 14. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . HOVORKA, J. Daň z nemovitostí 2011: Víme, jak na ni [online]. 7. 1. 2011 [cit. 24. 3. 2011]. Dostupné z WWW: . HOVORKA, J. Kontroverzní daň z převodu nemovitostí, stát se zahojí na kupujícím [online]. 8. 2. 2010 [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z WWW: . JIHLAVA.CZ. Usnesení RM 86/2006 [online]. 30. 6. 2006 [cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z WWW: . KOUBSKÁ, M. Komparace majetkových daní v České republice a vybraných státech Evropské unie. Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 78 s. PEKOVÁ, J. Majetkové daně v daňové soustavě České republiky. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 158 s. ISBN 80-85963-41-8. POJIŠTĚNEC.CZ Majetkové daně [online]. 8. 1. 2010 [cit. 2. 5. 2011]. Dostupné z WWW: .

Literatura

60

RADVAN, M. Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 385 s. ISBN 978-80-7179-563-6. SFINANCE.CZ. Daň z nemovitostí 2011 [online]. 2011 [cit. 24. 3. 2011]. Dostupné z WWW: . SUCCESSION-EUROPE.EU. What is the amount of succession rights [online]. 18. 6. 2010 [cit. 10. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . ŠEBELOVÁ, P. Zastupitelstvo obce. Bakalářská práce. MZLU v Brně, 2007. TRHLÍNOVÁ, Z. Finanční autonomie obcí 1 [online]. 15. 5. 2006 [cit. 20. 4. 2011]. Dostupné z WWW: . VYBÍHAL, V., DAVID, P. Daňová propedeutika: cvičení. Majetkové daně. Část II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 134 s. ISBN 80-7157-707-3. ZÁLEŠÁKOVÁ, M. Majetkové daně - vývoj a aplikace v praxi. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2003. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů Zákon č. 377/2007 Sb., o rozpočtovém určení výnosů Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Přílohy

A Dotazník

62

A Dotazník 1. Jste vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitosti? o o o o o

Rodinný dům Rodinný dům s pozemkem (zahrada, pole, louka, les, sad) Byt v osobním vlastnictví Chata, chalupa s pozemkem (zahrada, pole, louka, les, sad) Ne

2. Kdo ve Vaší domácnosti platí daň z nemovitostí? o o o o o o

Dotazovaná osoba Manžel/ka Přítel/kyně Rodič Jiný (bratr, sestra, syn, dcera) Pronajímatel

3. Znáte místní koeficient Vašeho města daně z nemovitostí? o Ano (Jaká je jeho výše?) o Ne

4. Myslíte si, že Vás městský úřad dostatečně informuje o výši místního koeficientu? o o o o

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

5. Je podle Vás výše daně z nemovitostí přiměřená? o o o o o

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím

A Dotazník

63

6. Byl/a byste ochoten/na platit více peněz na dani z nemovitostí, pokud byste věděl/a na zkvalitnění jakých služeb ve Vašem městě budou tyto finanční prostředky použity? o o o o

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

7. Jak jste spokojen/a s úrovní příslušných služeb ve Vašem městě? Služba/

Zcela

Spíše

Spíše

Zcela

spokojenost

spokojený/á

spokojený/á

nespokojený/á

nespokojený/á

Kvalita silnic Péče o pozemky Čistota města Veřejné osvětlení Infrastruktura Školství Podpora kultury Podpora sportu

8. Co byste ve Vašem městě zlepšil/a?

9. Do jaké věkové skupiny patříte? o o o o o o

Do 20 - ti let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let Nad 61 let

10. Jaké je Vaše povolání? o o o o o

OSVČ Zaměstnanec Student Důchodce Jiné (Žena na mateřské dovolené, nezaměstnaný/á)


64

B Modelový příklad Přiznání k dani z nemovitostí Pan Hlavatý spolu s manželkou koupil v roce 2010 70 metrový byt s podílem na společných prostorách a se sklepní kójí. Protože návrh na vklad podal na katastr nemovitostí v polovině roku, bylo jeho vlastnické právo zapsáno v katastru v průběhu roku 2010 a má tedy povinnost podat daňové přiznání do konce ledna (+ 5 pracovních dnů). 1. strana Na první straně daňového přiznání pan Hlavatý vyplní svoje osobní údaje a na řádku 105 specifikuje, o jaké jde přiznání. Pan Hlavatý nemovitost koupil loni, přiznání podává poprvé, takže jde o přiznání řádné. Do políčka Přiznání k dani z nemovitosti za zdaňovací období roku vyplní 2011. Ze strany 1 přejde rovnou na stranu 3 daňového přiznání. Strana 2 je totiž určena pro ty, kteří platí daň z pozemku, což není případ pana Hlavatého.


65


66

3. strana Na třetí straně vyplní pan Hlavatý všechny podstatné údaje pro výpočet daně. 301 - zde vybere pan Hlavatý označení pro stavbu, kterou daní. Podává přiznání k bytu, proto ze seznamu pod řádkem 301 vybere označení R 303, 304, 305, 306, 307 - pan Hlavatý zde opíše údaje z výpisu z katastru nemovitostí. Na řádku 306e vyplní zkratku právního vztahu k nemovitosti, tedy V jako vlastník nemovitosti 309 - zde pan Hlavatý vyplní výměru bytu, která se na dalším řádku vynásobí 310 - koeficientem 1,2 jsou automaticky násobené stavby označené jako jednotky. Koeficient určuje zákon a slouží jako univerzální náhrada za podíly na společných prostorech či sklepních kójích, které se už dále v přiznání neuvádějí 311 - základ daně je u bytů tvořen násobkem výměry a koeficientu z řádku 310 312 - sazba daně určená zákonem. Zde pan Hlavatý vyplní 2, což je sazba u bytu 315 - nemovitost je v Chebu, což je město odpovídající kategorii 25 – 50 tisíc obyvatel s koeficientem 2,5. Tamní radnice vyhláškou jeho výši neměnila, zapíše pan Hlavatý hodnotu 2,5 316 - zde doplní násobek sazby daně a zákonného koeficientu a získá výslednou sazbu (opravdu výsledná byla do roku 2009, než byly zavedeny místní koeficienty) 317 - násobkem řádků 311 a 316 získá výši daně. Pan Hlavatý podává přiznání za byt, netýkají se ho řádky 318 až 321 a hodnotu řádku 317 opíše do řádku 322 a protože je jediným vlastníkem, opíše stejnou hodnotu i do řádku 324 325 - místo pro místní koeficient. Ten vyhlašují jednotlivé radnice a Cheb patří k městům, které ho zvedly ze základní hodnoty 1 a tak zde pan Hlavatý vyplní 2 326 - vypočítanou daň z řádku 324 vynásobí místním koeficientem a ví, kolik na dani z nemovitostí zaplatí


67

Na závěrečné 4. straně pan Hlavatý ještě jednou vyplní na řádcích 402 výši daně ze staveb celkem a na řádku 403 provede součet daně z pozemků a daně ze staveb. Nevlastní žádný pozemek, proto částku z řádku 402 opíše. Následně podpisem stvrdí, že údaje v daňovém přiznání jsou pravdivé a úplné. Pan Hlavatý na dani z nemovitostí zaplatí 840 Kč.

Právní úprava financování obcí se zaměřením na příjmy plynoucí z majetkových daní

Recommend Documents