Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva
Diplomová práce
Právní regulace integrace azylantů Pavla Šimáková 2006/2007
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právní regulace integrace azylantů zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
Pavla Šimáková
Poděkování Chtěla bych poděkovat JUDr. Janě Jurníkové, Ph.D. za konzultace, užitečné rady a pomoc při vedení mé diplomové práce. Dále děkuji panu Petrovi Novákovi, vedoucímu oddělení integrace cizinců a azylantů Ministerstva vnitra České republiky, za cenné rady, informace a materiály.
2
OBSAH ÚVOD ……………………………………………… ………………………..
4
1.
Vymezení základních pojmů …………………………………………….6
2.
Integrace –institucionální a legislativní rámec ………………………… 10 2.1. Institucionální rámec …………………………………………….. 10 2.2. Legislativní rámec ……………………………………………….. 15
3.
Výchozí podmínky integrace …………………………………………. 17
4.
Státní integrační program …………………………………………….. 18 4.1. Historie státního integračního programu ………………………… 18 4.2. Státní integrační program v oblasti jazykové přípravy …………..
22
4.3. Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení ……………
27
4.3.1. Varianta č. I ……………………………………………….
29
4.3.2. Varianta č. II. ……………………………………………..
34
4.3.3. Varianta č.III ……………………………………………...
40
4.3.4. Odpovědnost a kontrola hospodaření s dotacemi …………
43
4.4. Státní integrační program a možná alternativní řešení …………..
45
4.5. Státní integrační program v oblasti zajištění zaměstnání ……….. 50 5.
Nestátní neziskové organizace ………………………………………. 56
6.
Právní status azylantů, práva a povinnosti …………………………… 59
ZÁVĚR ………………………………………………………………………. 63 RESUME …………………………………………………………………….. 65 SEZNAM LITERATURY ……………………………………………………. 68 PŘÍLOHY ……………………………………………………………………. 73
3
Úvod : Problematika mezinárodní migrace a uprchlictví
je v současné době
jednou z klíčových otázek mezinárodních organizací i legislativ jednotlivých zemí. Základy mezinárodní ochrany osob, které opustily svou zemi
však
můžeme najít již na počátku 20. století. Události první světové války, ale i ruské revoluce vedly k velkému pohybu osob v rámci Evropy. Již v této době Společnost národů definovala uprchlíky jako specifické skupiny osob, kteří by se po návratu do vlasti mohly ocitnout v ohrožení a proto bylo nutné jim poskytnout ochranu. Opatření se nejprve soustřeďovala na problémy osobních a cestovních dokladů, později se zaměřila i na oblasti významné pro běžný život uprchlíka, legalizaci jeho pobytu v hostitelské zemi , přístup na pracovní trh …. Významným dokumentem v oblasti mezinárodní ochrany uprchlíků se stala Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967.
Dalšími významnými dokumenty jsou směrnice Evropské unie a
samozřejmě také legislativní akty jednotlivých zemí. Poskytnutí mezinárodní ochrany v podobě azylu či doplňkové ochrany však samo o sobě nestačí. Odpovědná reakce každého demokratického státu na existenci azylové politiky s sebou nese také odpovědnost státu za první kroky těch, kterým je azyl udělen.
Tato odpovědnost
státu spočívá ve vytvoření
předpokladů a nástrojů, které pomohou uprchlíkům v integraci do nové společnosti. „Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající
povinnosti přistěhovalců i hostitelské
společnosti.“1 Aby se přistěhovalci mohli začlenit do nové společnosti
a cítili se její
součástí je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti v životě naší společnosti. Pomoc v integraci osob s mezinárodní ochranou zajišťuje stát ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, prostřednictvím Státního integračního
programu
a
nejrůznějších
projektů
nestátních
neziskových
organizací. Jedná se zejména o pomoc při ovládnutí českého jazyka a tím odstranění jazykové bariéry, pomoc při zajištění ubytování a při uplatnění na trhu práce, ale i poznání a pochopení nového prostředí atd. 1
Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005
4
Můžeme tedy říci, že cílem integrace je začlenění se osoby s mezinárodní ochranou do české společnosti, možnost vést nezávislý a plnohodnotný život ve svobodné a demokratické společnosti . Ve své práci bych se ráda věnovala problematice integrace azylantů do české společnosti. Cílem práce je vymezit základy státní pomoci při integraci azylantů – tzv. Státní integrační program ve všech jeho oblastech, tzn. v oblasti jazykové přípravy, zajištění bydlení a pomoci při uplatnění se na trhu práce, postavení nestátních neziskových organizací a právní postavení azylantů v české společnosti, jejich práva a povinnosti. Práce byla zpracována k datu 17. března 2007
5
1.
Vymezení základních pojmů
Ve své práci se budu věnovat problematice integrace azylantů, Státnímu integračnímu programu a postavení nestátních neziskových organizací při zajišťovaní integrace azylantů. Na úvod bych ráda vymezila některé základní pojmy.
Integrace Integrací pro účely této práce rozumíme začlenění se do společnosti, vytvoření si základních sociálních, společenských i pracovních vazeb, odstranění jazykové bariéry .
Azylant Hmotně právní i procesně právní zakotvení azylu je upraveno zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších zákonů (dále jen zákon o azylu) . Azylantem je cizinec, kterému byl podle zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o azylu.2 Azyl Azyl se udělí cizinci na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra ,vydaného ve správním řízení
o udělení mezinárodní ochrany, pokud je v průběhu řízení
zjištěno, že cizinec 3 a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště Definice pronásledování obsažená v § 2 zákona o azylu nepřímo stanovuje, koho lze považovat za původce pronásledování. Pronásledování je buď prováděno, podporováno či trpěno úřady ve státě, nebo stát není schopen odpovídajícím 2 3
§ 2/5 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , obsahuje definici uprchlíka podle čl.43 LZPS a Ženevské úmluvy
6
způsobem zajistit ochranu před pronásledováním. Původcem pronásledování může být státní orgán, jiný orgán či organizace s jistými vazbami na stát i zcela soukromé osoby, v případě, že stát není schopen zajistit ochranu před pronásledováním ze strany těchto osob4
Azyl může být udělen i na základě zásady sjednocení rodiny . Tuto možnost obsahuje § 13 zákona o azylu. Na základě tohoto ustanovení bude udělen azyl i osobám, které nesplňují výše uvedené podmínky pronásledování či obav z pronásledování, ale jsou v blízkém příbuzenském vztahu k azylantovi, kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo tzv. humanitární azyl. Rodinnými příslušníky jsou: manžel azylanta, svobodné dítě azylanta mladší 18 let, rodič azylanta mladšího 18 let nebo zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu 5
Třetím důvodem udělení azylu je tzv. humanitární azyl. Na rozdíl od udělení azylu na základě § 12 zákona o azylu či za účelem sloučení rodiny, na které má žadatel při splnění příslušných podmínek právní nárok, spočívá udělení humanitárního azylu na správním uvážení příslušného správního orgánu, tedy Ministerstva vnitra. Humanitární azyl může být udělen osobě, která nesplňuje důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 , ale vzhledem ke zvl. okolnostem , například vysokému věku, nemoci atd., ministerstvo rozhodne o udělení azylu. Bližší podmínky stanoví § 14 zákona o azylu.
4
§ 2/7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zní : „Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle věty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.“ 5 § 2/10 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu : ,, Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území“
7
Azyl může být udělen cizinci i bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem podle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
za podmínek dodržení zásady spravedlivého rozdělení
břemene smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků . I v tomto případě se jedná o správní uvážení udělení azylu.
a tudíž cizinec nemá právní nárok na
6
Státní integrační program Státní integrační program je opět definován v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu. Jedná se o program
zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím
doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení.
Osoba požívající doplňkovou ochranu Osobou požívající doplňkové ochrany je cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle zákona o azylu, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany7
Doplňková ochrana Doplňková ochrana se udělí na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra, vydaného ve správním řízení
o udělení mezinárodní ochrany, cizinci, který nesplňuje
důvody pro udělení azylu , pokud je v průběhu řízení zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.8
Za vážnou újmu se považuje uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v 6
§ 90 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů § 2/6 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 8 § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 7
8
situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Doplňkovou ochranu lze podobně jako u azylu udělit i za účelem sloučení rodiny.
9
Doplňková ochrana se uděluje na dobu potřebnou, nejméně však na
jeden rok.
Mezinárodní ochrana Mezinárodní ochranou se rozumí
ochrana v podobě udělení azylu nebo
doplňkové ochrany podle zákona o azylu. Na řízení o udělení mezinárodní ochrany se až na výjimky použije správní řád. 10
Nestátní nezisková organizace Neziskové organizace jsou organizace, které nevytváří zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele; zisk sice mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejích cílů. K základním typům nestátních neziskových organizací patří: •
občanská sdružení (registrovaná podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů);
•
nadace a nadační fondy (registrované podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech);
•
obecně prospěšné společnosti (registrované podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech);
•
církevní právnické osoby (registrované podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech)
9
§ 14 b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , ve znění pozdějších předpisů § 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. , ve znění pozdějších předpisů
10
9
2.
Integrace – institucionální a legislativní rámec
2.1. Institucionální rámec Působnost Ministerstva vnitra: Ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů je Ministerstvo vnitra ČR gestorem za problematiku mezinárodní migrace a azylu. Ministerstvo na základě zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , v platném znění zabezpečuje výkon státní správy v azylové problematice a vytváří integrační programy zaměřené na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkovou ochranu při jejich začlenění do společnosti a při poskytování dočasné ochrany cizincům prchajícím ze států, kde jsou ohroženi z důvodů ozbrojených konfliktů, živelních pohrom, porušování lidských práv nebo z důvodů pronásledování pro svoje náboženství nebo národnost, V těchto oblastech spolupracuje Ministerstvo vnitra s dalšími resorty
a
nevládními organizacemi včetně mezinárodních organizací. Ve spolupráci s policí a Mezinárodní organizací pro migraci se podílí na vypracování repatriačních programů a přímo zajišťuje repatriaci cizinců do zemí jejich původu. K zabezpečení plnění úkolů v oblasti integrace azylantů zřídil ministr vnitra svým pokynem č. 19 ze dne 11. 4. 2002 meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce a přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Komise je poradním orgánem ministra vnitra. Její činností je hledání nových a efektivních integračních metod , komise dále vybírá a přiděluje integrační byty azylantům a jejím úkolem je také zapojit ostatní ministerstva, správní úřady, orgány územních samospráv i neziskové organizace do integrace azylantů. V rámci Ministerstva vnitra se problematikou mezinárodní migrace, azylu a integrace zabývá odbor azylové a migrační politiky. V rámci zmíněného odboru působí Oddělení integrace cizinců a azylantů , které odpovídá za koncepční, výkonnou, koordinační a kontrolní činnost k zajištění adaptačních, integračních a dalších programů v rámci řešení problematiky integrace cizinců, azylantů a přesídlenců. Oddělení odpovídá za přípravu, realizaci a koordinaci Koncepce integrace cizinců v oblasti působnosti ministerstva a za přípravu, realizaci a
10
meziresortní
koordinaci
Koncepce
integrace
azylantů,
včetně
přípravy,
koordinace realizace příslušných projektů a metodické a kontrolní činnosti v uvedených oblastech. Zajišťuje
ochranu utajovaných skutečností v rámci
odboru.11 Významnou úlohu má Správa uprchlických zařízení, která spravuje přijímací, pobytová a integrační střediska. Správa uprchlických zařízení podléhá jakožto organizační složka státu náměstkovi ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost
Působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo
školství,
mládeže
a
tělovýchovy
zajišťuje
realizaci
bezplatných jazykových kurzů a úvodních kurzů v rámci Státního integračního programu. Vytváří metodiku a předpoklady pro realizaci daných kurzů. Zároveň se podílí na činnosti meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám.
Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí se podílí na zajištění integrace azylantů na trhu práce. Na základě zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vymezuje podmínky pro využití individuálních akčních plánů a rekvalifikačních kurzů
pro
uchazeče
o
zaměstnání
z řad
azylantů.
Provádí
analýzy
poskytovaných rekvalifikačních kurzů a podává zprávy plnění úkolů v oblasti SIP Ministerstvu vnitra. Podílí se na činnosti meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám.
Působnost Ministerstva financí Ministerstvo financí uvolňuje finanční prostředky na zabezpečení Státního integračního programu a podílí se na činnosti meziresortní Komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám.
11
Zdroj www.mvcr.cz [citováno 1.2.2007 ]
11
Působnost Ministerstva pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj je zastoupeno v meziresortní Komisi pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Podílí se na variantě č. III. SIP v oblasti bydlení na základě programu „Podpory výstavby nájemních bytů“. Výše
uvedená
ministerstva
společně
s ministerstvem
informatiky
zpracovávají a předkládají vládě návrh na zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany na následující rok .
Působnost krajů a obcí : Kraje realizují Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi . Finanční prostředky čerpají od státu, výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót. Tato činnost kraje je vykonávána v přenesené působnosti. Obce nabízejí možnosti ubytování pro azylanty a mohou na tuto činnost získávat ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů dotace ze státního rozpočtu.
Nestátní neziskové organizace : Nestátní
neziskové
organizace
mají
v oblasti
integrace
azylantů
významné postavení, podílejí se nejen na realizaci Státního integračního programu, ale zaměřují se i na jiné aspekty integrace .Poskytují pomoc zejména při vyhledávání zaměstnání, poskytování sociálního a právního poradenství, pomoc při zajišťování
a realizaci nabídek integračních bytů krajem, při
zajišťování nabídek nájemního bydlení, pomoc při komunikaci s orgány státní správy a samosprávy. Dále nabízejí nástavbové kurzy českého jazyka navazující na SIP, kurzy práce na PC a mnohé další. Činnost nestátních neziskových organizací je dotována státem, finanční prostředky mohou získat také z Evropského sociálního fondu a z příspěvků jednotlivců a firem. Některé nestátní neziskové organizace12 se podílí na činnosti meziresortní komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. 12
SOZE, Poradna pro uprchlíky, Poradna pro integraci, Sdružení Česká katolická ochrana , Diakonie Českobratrské církve evangelické
12
Pomoc při integraci a realizaci SIP nabízejí zejména:
Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE)
Poradna pro integraci (PPI)
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)
Sdružení Česká katolická charita
Diakonie Českobratrské církve evangelické
Centrum pro integraci cizinců
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ( UNHCR ): UNHCR je humanitární a nepolitická organizace, která má od OSN mandát chránit uprchlíky a pomáhat jim najít řešení jejich situace. Významné je nejen postavení UNHCR v azylovém řízení, tak jak je zakotveno v zákoně č. 325/1999 Sb. o azylu13, ale i jeho snaha hledat
dlouhodobá řešení situace
uprchlíků tím, že uprchlíkům pomáhá vrátit se do jejich země původu (pokud tamní situace návrat umožňuje), integrovat se v azylových zemích nebo přesídlit do jiných azylových zemí. UNHCR spolupracuje s řadou nevládních neziskových organizací i státy a finančně podporuje
různé projekty. Například v roce 2001 ve spolupráci
s Poradnou pro uprchlíky a vládou Spolkové republiky Německo
podporoval
studium 19 azylantů na vysokých školách. Mimo jiné zpracovává UNHCR řadu významných studií a analýz
z
azylové i integrační problematiky. 14
Evropský sociální fond : Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze čtyř strukturálních fondů. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Z hlediska integrace azylantů je významný program Iniciativy Společenství EQUAL, financovaný ESF. Cílem Iniciativy je vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších 13 14
§§ 36-40 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , ve znění pozdějších předpisů Např. studie : „Integrační práva a praxe s ohledem na uznané uprchlíky v zemích střední Evropy“
13
občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Jedna z tématických oblastí Iniciativy Společenství EQUAL je zaměřena pouze na problematiku sociálního začleňování a pracovního uplatnění žadatelů o azyl a azylantů . O projektu EQUAL bude pojednáno ještě v kapitole o nevládních neziskových organizacích. 15
15
www.esf.cz [citováno 11.2.2007]
14
2.2. Legislativní rámec
Ústavní zakotvení azylu obsahuje Listina základních práv a svobod, která v článku 43 stanoví základní předpoklady pro udělení azylu v ČR. Tyto základní podmínky dále rozvádí zákon č. 325/1999 Sb., o azylu jiné vymezuje základní pojmy a
16
. Azylový zákon mimo
stanoví práva a povinnosti azylantů a osob
požívajících doplňkové ochrany . Legislativní základ Státního integračního programu je obsažen v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu. § 68 zákona o azylu vymezuje SIP jako program zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení. Bližší podmínky SIP jsou stanovovány každoročně formou usnesení Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany.17 V usnesení a jeho přílohách jsou stanoveny základní úkoly a cíle v oblasti integrace, finanční prostředky na zabezpečení činností v oblasti integrace a zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky ve prospěch obcí prostřednictví krajů na zajištění bydlení azylantů. Základní rámec SIP v oblasti zajištění bezplatných jazykových kurzů vychází z pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 21 153/2000-35 z 4.6.2000. Vzdělávání nezletilých azylantů v rámci povinné školní docházky je vymezeno zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon),ve znění pozdějších předpisů. Podmínky SIP v oblasti zajištění zaměstnání vycházejí ze zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti,ve znění pozdějších předpisů, zejména z § 33 tohoto zákona, který stanovuje podmínky individuálních akčních plánů, jako nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, pro azylanty hledající práci.
16
Článek 43 LZPS zní : ,, Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami 17 Do roku 2007 jen Usnesení Vlády o zabezpečení integrace azylantů
15
Dalšími významnými zákony jsou zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a změně některých zákonů , v platném znění, který stanoví podmínky trvalého pobytu na území ČR a s ním související práva a povinnosti osob s trvalým pobytem , tedy i azylantů
18
a zákon č. 40/1993 Sb. , o
nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví, za jakých podmínek může azylant získat české státní občanství. Z mezinárodních dokumentů je významná zejména Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967, stanovující základní
definici
uprchlíků
a
podmínky
jejich
Prostřednictví článku 10 Ústavy České republiky
19
mezinárodní
ochrany.
se Ženevská úmluva i
Newyorský protokol staly součástí právního řádu České republiky. Jsou tedy bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem. Možnost jednotlivce přímo se dovolat práv vyplývajících z Úmluvy je však značně omezená, neboť naprostá většina ustanovení o právním statusu uprchlíka nemá charakter selfexecuting a tudíž není bezprostředně použitelná ve vnitrostátním právním řádu. Tato úmluva zavazuje státy jako subjekty mezinárodního práva. Jednotlivci tedy v tomto případě nemají postavení subjektů, jsou pouze destinatáři výhod. Z evropského práva je důležitá zejména tzv. kvalifikační směrnice směrnice Rady č. 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti , aby mohly žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu a o obsahu poskytované ochrany , která do českého azylového práva přinesla institut doplňkové ochrany osob. Doplňková ochrana nahradila v zákoně o azylu institut překážek vycestování. Tato nová úprava by měla zajistit osobám, kterým byla doplňková ochrana udělena, podstatně lepší postavení, než tomu bylo u překážek vycestování.
18
§ 50 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů : ,,Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena“ 19 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
16
3.
Výchozí podmínky integrace
Integrace azylanta znamená zejména jeho začlenění do společnosti, která ho obklopuje. Spočívá ve vyvázání se z institucionálních vazeb vytvořených pro žadatele o azyl a jejich nahrazení vazbami novými, vystoupení z pasivního čekání na udělení či neudělení ochrany a zapojení se do aktivního života . Klíčovými předpoklady úspěšné integrace azylantů a jejich rodin je zajištění kvalitního a trvalého bydlení, odstranění jazykové bariéry a uplatnění se na trhu práce. Tyto tři předpoklady jsou v základní formě realizovány státem v rámci Státního integračního programu. Velmi významnou roli v procesu integrace azylantů mají nestátní neziskové organizace, které se také podílejí na SIP ale poskytují pomoc i v jiných oblastech, zejména při vyhledávání zaměstnání, poskytování sociálního a právního poradenství, pomoc při zajišťování a realizaci nabídek integračních bytů krajem, při zajišťování nabídek nájemního bydlení, pomoc při komunikaci s orgány státní správy a samosprávy. Dále nabízejí nástavbové kurzy českého jazyka navazující na SIP, kurzy práce na PC a mnohé další. Proces integrace do české společnosti začíná ve své podstatě již během řízení o udělení, či neudělení azylu, event. doplňkové ochrany. Mnohé nevládní neziskové organizace nabízejí v této době žadatelům o azyl např. kurzy českého jazyka atd. Po udělení azylu je azylantovi vystaven průkaz k povolení pobytu
a
azylant opouští pobytové středisko pro žadatele o azyl.20 V tomto okamžiku má azylant možnost vstoupit do Státního integračního programu . Někteří azylanté, zejména ti, co mají na území České republiky nějaké sociální vazby, rodinu, příbuzné, tuto možnost nevyužijí, většina azylantů však do SIP vstoupí. Dále se tedy pokusím vymezit a zhodnotit Státní integrační program ve všech třech zmíněných oblastech i postavení a činnosti nestátních neziskových organizací.
20
Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh
17
4.
Státní integrační program
4.1. Historie státního integračního programu Problematika zajištění státní pomoci při integraci azylantů se začíná objevovat počátkem 90.let. Tehdejší Česká a Slovenská Federativní republika začala od 1.1.1991 udělovat azyl21, respektive přiznání postavení uprchlíka na základě nově přijatého zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících a v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 195122 . Podle zákona o uprchlících měl uprchlík (dnes azylant) s několika výjimkami23 (např. neměl volební právo, nepodléhal branné povinnosti…) stejné postavení jako československý státní občan a měl právo se zúčastňovat bezplatných kurzů českého nebo slovenského jazyka a nárok na vzdělání poskytované v rámci povinné školní docházky.24 V souvislosti s udělováním azylu vznikl zejména problém zajištění bydlení. Až do roku 1992 bylo možné na základě zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty a jeho prováděcího nařízení vlády ČSR č. 36/1969 Sb., kterým s stanoví další případy , kdy lze přidělit byt ve státním zájmu, poskytnou přednostně byt osobám, kterým byl v Československu udělen azyl25. Po zrušení předpisů o hospodaření s byty k 1.1.1992 a s převodem bytů na obce ztratil stát možnost přímo ovlivňovat přidělování bytů. To vše v souvislosti s velkým přílivem uprchlíků vedlo k naléhavé potřebě najít nové a vhodné řešení. V roce 1993 byla proto ustanovena komise, která měla za úkol vytvořit společensky přijatelný a ekonomicky fungující systém pomoci azylantům při jejich integraci do české společnosti. Na základě výsledků její práce vypracovalo Ministerstvo vnitra projekt zabezpečení pobytu azylantů na území České republiky. Jeho součástí byla i situační zpráva, v níž byly okresními úřady zmapovány možnosti integrace azylantů. Zjistilo se, že obce mají 21
téměř ve
V souladu se zákonem č. 498/1990 Sb., o uprchlících byl pro dnešní azylanta používán termín „uprchlíci“ 22 Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951, převzata zákonem č. 208/1993 Sb. 23 § 19/1 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících ,ve znění pozdějších předpisů 24 § 19/2 zákona č. 498/1990 Sb. , o uprchlících a v souladu s zákonem č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů 25 Nařízení č. 36/1969 Sb. bylo zrušeno nařízením vlády České republiky č. 205/1990 Sb., toto nové nařízení již ustanovení o azylantech neobsahovalo
18
všech okresech omezené bytové možnosti a že jejich postoj k integraci azylantů na jejich území je spíše odmítavý a že jen finanční pobídka
a dostatečná
informovanost může změnit jejich odmítavý postoj. Součástí návrhu byly i směrné integrační kvóty pro okresy, které měly být stanovovány každoročně vládou jako závazné pro okresní úřady. Projekt byl předložen ke schválení vládě, ta jej sice neschválila, ale uvolnila požadované finance a uložila Ministerstvu vnitra
aby ve spolupráci
s okresními úřady zabezpečilo integraci azylantů pro rok 1994. Ministerstvo vnitra proto vypracovalo instrukci pro okresní úřady a orgány obcí. Základem programu se stala finanční pobídka pro obce, které zajistily bydlení azylantům. Stát těmto obcím poskytoval dotaci na opravu bytového fondu v majetku obce a dotaci na rozvoj infrastruktury obce. Tento model , varianta č. I., s určitými obměnami funguje dodnes. Do roku 1997 uskutečnilo Ministerstvo vnitra ještě několik dalších opatření, která měla motivovat obce a zajistit tak větší počet nabídek ubytování pro azylanty ze strany obcí. V roce 1997 bylo umožněno, aby, vedle použití finančních prostředků na rekonstrukci bytového fondu obce, obec za stejných finančních podmínek poskytla byt k okamžitému nastěhování s tím, že stát získá na deset let dispoziční právo k bytu . V roce 1998 vláda schválila zvýšení finančního příspěvku na zajištění bydlení a na rozvoj infrastruktury obce. Tato výraznější finanční pobídka se osvědčila a ukázala se jako velmi motivující . V období 1998-1999 došlo k výraznému nárůstu nabídek ubytování od obcí. V tomto období byl Státní integrační program zajišťován vládou, Ministerstvem vnitra, okresními a magistrátními úřady a obcemi. Od roku 1998 spolupracovaly na základě smlouvy s ministerstvem při realizaci SIP i nestátní neziskové organizace. Ke změně v azylovém právu došlo v roce 2000. 1.1.2000 nabyl účinnost zákon č. 325/1999 Sb. , o azylu26, který ustanovil v hlavě IX. , v §§ 68 – 70 rámec Státního integračního programu. Definoval SIP jako program zaměřený na pomoc azylantům při jejich začlenění do společnosti. Státní integrační program v té době byl realizován v oblasti zajištění trvalého bydlení formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi Ministerstvem vnitra27. Součástí SIP bylo i vytvoření 26 27
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu zrušil zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících ,ve znění pozdějších předpisů § 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
19
předpokladů pro získání znalostí českého jazyka, a to formou bezplatných jazykových kurzů realizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy28. V roce 2001 bylo nutné zajistit, aby dosavadní realizace SIP byla v souladu s novým zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Byla zrušena instrukce Ministerstva vnitra a integrace byla nadále realizována oznámením ministra vnitra, vydaném ve Věstníku vlády. Smlouvy o poskytnutí finančních příspěvků s obcí již dále neuzavírají okresní úřady, ale ministerstvo vnitra. Tento stav byl pouze přechodný a byl ukončen v souvislosti se zrušením okresních úřadů k 31.12.2002. Daleko podstatnější změny přinesl rok 2002. Proběhla novelizaca § 69 zákona č. 325/1999 Sb. o azylu, jíž byla přenesena působnost při realizaci SIP na krajské úřady29. Výši prostředků pro jednotlivé kraje stanovuje vláda na základě procentních kvót30. Na jaře roku 2002 zřídil ministr vnitra meziresortní Komisi
pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování
integračních bytů oprávněným osobám, jejímž úkolem bylo připravit novou a efektivnější strategii, která bude zejména řešit stávající problémy. Komise je složena ze zástupců ministerstev, zástupců obcí a krajů a zástupců nestátních neziskových organizací.31Komise vytyčila tři základní podmínky úspěšné integrace azylantů do české společnosti a to: výuku českého jazyka , zajištění nabídky bydlení a pomoc při hledání zaměstnání. Protože v roce 2003 se i přes provedené změny, teda zejména navýšení dotace na rozvoj obce, zapojení krajů do Státního integračního programu
i
intervenci ministra vnitra, který požádal o pomoc 6350 starostů obcí měst , nepodařilo zajistit dostatečný počet nabídek, bylo nutné hledat nové možnosti zajištění bydlení. Proto byla vytvořena varianta č. II. tedy podpora nájemního bydlení azylantů, spočívající v dotaci na úhradu čistého nájemného . Tato varianta, fungovala jako alternativa k variantě č. I. a byla zavedena Usnesením Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů v roce 2004. 28
§§ 68 a 70 zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů § 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , v platném znění, zní : ,,Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení realizují krajské úřady formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi z prostředků státu. Výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót“ 30 Procentní kvóty jsou stanoveny každoročně v aktuálním usnesení vlády o zabezpečení integrace azylantů 31 Komise je složena z zástupců ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy , práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, financí a zdravotnictví, dále ze členů za Svaz měst a obcí České republiky, za Asociaci krajů ČR a zástupců nestátních neziskových organizací - SOZE, Poradna pro uprchlíky, Poradna pro integraci, Sdružení Česká katolická ochrana , Diakonie Českobratrské církve evangelické) 29
20
V roce 2005 Komise navrhla další možné řešení v podobě varianty č. III, spočívající v nabídce nájemních bytů pro azylanty postavených podle programu „Podpora výstavby nájemních bytů“. Pomoc v oblasti podpory při zajištění zaměstnání spočívala v letech 20032004 zejména v zabezpečení rekvalifikace azylantů, vedených v evidencích úřadů práce . Od roku 2005 mají azylanté, hledající práci možnost využít tzv. individuálních akčních plánů 32 Zvláštní pomoc je od roku 2006 poskytována i osobám, které jsou z různých důvodů závislé na pomoci druhých osob a to formou dotace na úhradu pobytu azylantů v zařízeních sociálních služeb. Další výraznou změnu přinesla i novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , 165/2006 Sb. , platná od 1.6.2006 , která mimo jiné zavádí institut doplňkové ochrany33 . Státní integrační program se tak v oblasti jazykových kurzů rozšířil i na osoby požívající doplňkové ochrany .34 Na základě výše uvedeného je zřejmé, že Ministerstvo vnitra i s ním spolupracující orgány usilovaly v posledních 17. letech o co nejefektivnější zajištění integrace azylantů, reagovaly na měnící se situace a hledaly trvalé a maximálně účinné řešení. Jako velmi dobrý nástroj se ukázaly zejména větší finanční pobídky pro obce, zvýšení informovanosti, zapojení neziskových organizací , zejména v oblasti pomoci při hledání práce či výuce českého jazyka.
32
Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Novela je spojena s implementací tzv. kvalifikační směrnice - směrnice Rady č. 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohly žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu a o obsahu poskytované ochrany 34 § 68 zákona č. 325/1999 Sb. v platném znění stanoví: „ Státní integrační program je zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení.“ 33
21
4.2. SIP v oblasti jazykové přípravy
Dostatečná znalost českého jazyka je základním předpokladem pro plnohodnotné zapojení se azylanta do české společnosti. Ovládnutí českého jazyka je pro azylanty relativně
náročné, jejich schopnost učit se je často
výrazně oslabena výchozím jazykovým vybavením (např. neznalost latinky ) , úrovní vzdělání, věkem i zdravotním stavem (zejména u azylantů, kterým byl udělen tzv. humanitární azyl) .35
Nedostatečná znalost českého jazyka však
značně zpomaluje integrační proces, je překážkou nalezení zaměstnání, zajištění bydlení . Z těchto důvodů je jednou z priorit státního integračního programu vytvořit azylantům dostatečné podmínky pro ovládnutí českého jazyka. SIP v oblasti jazykové přípravy je zakotven v zákoně č. 325/1999 Sb. o azylu . § 66 zákona o azylu říká : „Státní integrační program je zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení.“ Státní integrační program v jazykové oblasti realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor celoživotního vzdělávání ministra školství , mládeže a tělovýchovy
36
na základě Pokynu
k zajištění kurzů českého jazyka pro
azylanty37 a v souladu s zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu. Jazykové kurzy v rámci SIP jsou bezplatné. Zajišťuje je vzdělávací organizace38 , smluvně pověřená na základě výběrového řízení39, která nejpozději do 30 dnů od sdělení Ministerstva vnitra o udělení azylu event. doplňkové ochrany
nabídne jazykový kurz azylantovi event osobě požívající
35
Výroční zpráva SOZE za rok 2005 § 70 /1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů : ,, Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu. 37 Pokyn MŠMT č.j: 21 153/ 2000 - 35 38 Do 1. 7. 2000 byl postup při organizaci kurzů následující: kurz zajišťovaly školské úřady – především ty, na jejichž území bylo zřízeno pobytové integrační středisko Ministerstva vnitra, v němž byli azylanté ubytováni. Školské úřady podaly informaci odboru vzdělávání a spolupráce se zahraničím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o zřízení kurzu a počtu posluchačů společně s jejich seznamem a současně školský úřad zajistil učitele českého jazyka (praxe probíhala i tak, že učitele sehnala ubytovatelka integračního zařízení a učitel se pak kontaktoval se školským úřadem). Kurz byl zřízen, pokud se přihlásilo alespoň 5 zájemců, a byl organizován v 50, resp. 75 vyučovacích hodinách po 6 hodinách týdně. 39 Ve výběrovém řízení požadovalo MŠMT zejména zabezpečení kurzů v průběhu celého roku, na celém území ČR a zajištění skupinové a individuální výuky. 36
22
doplňkové ochrany40 . Od roku 2002 je výhradním poskytovatelem výuky českého jazyka v rámci SIP
Sdružení občanů zabývajících se emigranty
(SOZE)41. Odborným garantem a partnerem SOZE je Centrum jazykového vzdělávání při Masarykově univerzitě. SOZE zajišťuje výuku po celém území ČR a to prostřednictvím smluvních partnerů – jazykových center, samostatně podnikajících lektorů a škol.42 Výuka probíhá ve dvou odlišných formách studia, ve formě skupinové a individuální. Rozsah skupinového kurzu je 150 hodin, individuálního 100 hodin s dobou trvání kurzu nejvýše 10 měsíců43 . Tato časová dotace je dle názorů NNO i samotných azylantů nedostačující.44
Vezmeme-li v úvahu obtížnost a
náročnost českého jazyka a srovnáme-li hodinovou dotaci s jinými evropskými zeměmi, zjistíme, že je opravdu velmi nízká. Například v Nizozemí mají jazykové kurzy 1200 hodin, v Německu 300-600 hodin, ve Francii 500 hodin, ve Švédsku 525 hodin a ve Finsku dokonce 3000 hodin.
45
V rámci tak krátké doby získají
studenti „základní znalosti českého jazyk, které sice umožňují základní komunikaci a orientaci při řešení základních životních situacích v běžném životě, nicméně nedostačují pro výkon jakéhokoli jen trochu kvalifikovanějšího resp. nemanuálního zaměstnání“.46 Bylo by tedy vhodné navýšit počet hodin jazykového kurzu minimálně na 400 hodin. Skupinový kurz je zahájen při počtu minimálně tří azylantů, výuky se účastní maximálně sedm vyučovaných. Individuálních kurzů se účastní max. dva studenti . „V kurzu je kladen důraz na nácvik základních gramatických struktur a jevů pomocí poslechových a písemných cvičení, získání potřebné slovní zásoby, zlepšení výslovnosti a seznámení se základními prakticky zaměřenými tématy (např. zaměstnání, vedení domácnosti, návštěva lékaře, cestování, škola, 40
§ 70/2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů zní : „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany“ 41 Předchozím poskytovatelem do 32.12.2001 byla Akademie J.A. Komenského 42 Výroční zpráva SOZE za rok 2005 43 Pokyn MŠMT č.j: 21 153/ 2000 - 35 44 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 a POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004, 45 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 a POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004, 46 POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004, str196
23
obchod, úřady, hromadná doprava, místopis, bydlení, volnočasové aktivity, zprávy a denní tisk, popis předmětů denní potřeby) a zapojení praktického nácviku probíraných jazykových jevů mimo učebnu“. 47 Jazyková znalost je klíčová, proto by jí měla být věnována dostatečná pozornost. Preferovat by se měly jazykové kurzy individuální, event.skupinové, ale rozčleněné např. podle znalosti českého jazyka, vzdělání48, výchozího mateřského jazyka, ale třeba i prostě na azylanty se slovanskými mateřskými jazyky49 . Při rozdělení např. podle dosaženého vzdělání by bylo možné „zaměřit výuku kromě obecných znalostí jazyka i na ovládnutí odborné terminologie z dané oblasti“50. Tento individualizovaný přístup by se v podmínkách České republiky dal jistě uplatnit. Počty udělených azylů nejsou příliš vysoké - v roce 2004 se jednalo o 142 osob, v roce 2005 o 251 osob
51
z těchto čísel musíme
ale ještě odečíst děti povinné školní docházkou, kterým není SIP určen - a umožňují individualizovaný přístup. Po ukončení kurzu je studentům z řad azylantů a osob požívajících doplňkovou ochranu vydáno osvědčení o absolvování kurzů. Zde se objevují názory , že azylanté nejsou dostatečně motivováni k studiu českého jazyka a proto je nutné zavést určité sankce např. za to, že azylant opakovaně nedochází do kurzů a dále, že by bylo vhodné vázat úspěšné složení , resp. nesložení závěrečné zkoušky z českého jazyka
s vyřazením ze státního integračního
programu.52 Tento názor je odůvodňován tím, že je potřeba zvýšit motivaci azylantů, neboť „přístup azylanta k výuce českého jazyka bezpečně naznačuje jeho přístup k integraci do společnosti vůbec“. 53 Azylanté bez náležité motivace přistupují k výuce laxně, často se jí vyhýbají, nepřipravují se na hodiny.54
47
www. SOZE.cz citováno [14.2.2007] Např. V jazykových kurzech dle německého imigračního zákona jsou studenti rozděleni do skupin na základě předchozích jazykových znalostí s dosaženého vzdělání . 49 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 50 POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004, str197 51 Cizince v České republice 2006, Český statistický úřad , Praha 2006 52 POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004, str194 53 POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004, str194 54 POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004, str194 48
24
Dle mého názoru , toto řešení není příliš vhodné. Vyřadit uchazeče, který nesloží závěrečnou zkoušku z českého jazyka, z ostatních složek SIP
není
efektivní. Naopak, takový azylant by nebyl schopen se postarat sám o sebe, najít si zaměstnání a zůstal by plně odkázán na státní pomoc v podobě sociálních dávek . Jaké by bylo v takovéto koncepci postavení starých nebo nemocných osob (zejména pokud jim byl poskytnut tzv. humanitární azyl), osob negramotných, osob ze vzdáleného jazykového prostředí, které neovládají latinku, osob s mentálním postižením atd., které i přestože vyvinou maximální úsilí nebudou s velkou pravděpodobností schopny složit závěrečnou zkoušku ani na té nejnižší úrovni?55 Jak by se postupovalo v případě osob požívajících doplňkové ochrany ? Pro ty by bylo třeba vytvořit celou řadu výjimek a postupů. Podobný princip již v České republice fungoval v roce 2003. Spočíval v podmínění poskytnutí jednorázové nabídky integračního bydlení v rámci SIP úspěšným složeným závěrečné zkoušky z českého jazyka.56 Od této úpravy se z výše uvedených důvodů rychle upustilo.57 V rámci SIP v oblasti jazykové přípravy probíhají i tzv. úvodní kurzy , které kladou důraz na „význam „sociální orientace“a na předávání poznatků o systému a hodnotách, na jejichž základě společnost funguje“58 Jedná se o kurz, který by měl seznámit azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany s jejich právy a povinnostmi, s sociálně- kulturními podmínkami v ČR, ale i s rozsahem a podmínkami SIP. Úvodní kurzy zajišťuje také SOZE. Takovéto úvodní kurzy, v různém rozsahu ať už časovém, či obsahovém, jsou běžné ve většině evropských zemích, pomáhají azylantům v základní orientaci v nové společnosti a výrazně přispívají k jejich postupnému začlenění do nové společnosti. Příkladem může být např. 40 hodinový úvodní kurz ve Frankfurtu , zaměřený na orientaci ve městě, v jehož rámci účastníci absolvují jízdu metrem, procházku městem, návštěvu městského zastupitelstva a získají informace o německém
55
Zdroj: rozhovor s vedoucím oddělení integrace cizinců a azylantů MV ČR Usnesení Vlády České republiky ze dne 22. ledna 2006 č.86 o zabezpečení integrace azylantů v roce 2003, včetně příloh 57 Koncepce zabezpečení integrace azylantů pro rok 2004 už toto ustanovení nemá. 58 Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 56
25
institucionálním a právním systému. Kurz je nabízen v osmi jazycích a vyučován místními usazenými migranty.59 SIP v oblasti jazykové přípravy, tak jak probíhá v současné době , ve spojení s mnoha aktivitami četných nestátních neziskových organizací v oblasti výuky českého jazyka60, můžeme zhodnotit jako fungujícím systémem61, který pomáhá azylantům v integraci do české společnosti . Jediným nedostatkem je nízký počet výukových hodin.
59
Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 60 Projekt Hezky česky ….. 61 Velká část azylantů, podle výzkumu Etnologického ústavu AV …., si jazykové kurzy chválí.
26
4.3. Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení SIP v oblasti zajištění bydlení pro azylanty má jak bylo uvedeno výše dlouhou tradici a docházelo v něm v posledním desetiletí k výrazným změnám. Realizaci programu zajišťuje Ministerstvo vnitra, u jedné z variant (varianta č. III.) ve spolupráci s Státním fondem rozvoje bydlení . Vláda České Republiky každoročně schvaluje uvolnění finančních prostředků62 na zajištění bydlení azylantů, které jsou využívány zejména pro získávání potřebných integračních bytů, ale i na rozvoj infrastruktury obcí, které nabídnou nájemní bydlení azylantům a jejich rodinám. Výše finančních prostředků63 i zásady jejich poskytování, procentní podíly krajů64 pro zajištění bydlení azylantů, úkoly a cíle integrační politiky na daný rok, jsou obsaženy v Usnesení vlády o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany pro daný rok . Azylant po obdržení rozhodnutí o udělení azylu opouští pobytové středisko žadatelů o azyl. Pokud nemá azylant možnost samostatného privátního bydlení má možnost v přechodném období od udělí azylu do zajištění vlastního bydlení, využít dočasného ubytování v Integračním azylovém středisku Integrační azylová střediska jsou zařízení Ministerstva vnitra provozovaná Správou uprchlických zařízení65 Tato střediska jsou v současné době čtyři, a to v Zastávce u Brna, Jaroměři - Josefově, Hošťce - Velešicích a Ústí nad Labem Předlicích. Azylant uzavírá s azylovým integračním střediskem nájemní smlouvu a to většinou na dobu 6 měsíců66. V těchto střediscích mají azylanté k dispozici samostatné bytové jednotky (1+0 až 2+1), ve kterých platí nájem a poplatky za služby.67 Pobyt v integračním azylovém středisku poskytuje azylantům více prostoru
pro vlastní rozhodování i životní styl, něž je tomu v pobytovém
středisku žadatelů o azyl. Azylant se sám stravuje, ošacuje, sám hospodaří, hledá si práci nebo i pracuje. Je-li azylant nezaměstnaný , dostává sociální 62
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změněn některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 63 viz. příloha č. 1 64 viz.příloha č. 1 65 § 80/3 zákona č.325/1999 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů : „ Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu“ 66 Po příchodu do IAS je smlouva uzavírána na 1 měsíc, po jeho uplynutí na dalších 6 měsíců 67 www.mvcr.cz citováno [3.1.2007]
27
dávky, které jsou rovnocenné se sociálními dávkami, jež by za daných podmínek dostával občan České republiky, zároveň má zdravotní i sociální pojištění. Po dobu pobytu v IAS by se azylanté měli v prvé řadě věnovat absolvování jazykových kurzů a aktivnímu vyhledávání ubytování v rámci ČR, resp. v rámci jimi zvoleného regionu. Aktivní vyhledání ubytování azylanty je však spíše výjimkou68. Ve většině případů azylanté čekají na nabídku bydlení od státu. Vzhledem k nedostatku volných bytů na trhu může být však toto čekání dlouhé a to má negativní vliv na proces integrace azylantů do společnosti. Azylant zůstává dlouhou dobu obklopen dalšími azylanty, často upadá do pasivity, aktivně nevyhledává ubytování ani práci, proto by pobyt v IAS měl být co nejkratší. 69
Nabídka bydlení Ministerstvem vnitra je jediná a azylant ji buď přijme nebo si musí bydlení zabezpečit sám. Stát se snaží všemi dostupnými prostředky zajišťovat a podporovat bydlení azylantů. V současné době, podle koncepce integrace azylantů pro rok 2007, existují tři varianty podpory bydlení azylantů .
68
Zdroj : Rozhovor s vedoucím oddělení integrace cizinců a azylantů MV ČR Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005 69
28
4.3.1. Varianta č. I Varianta č. I. je nejstarší a nejčastěji využívanou70 variantou. Spočívá v možnosti poskytnout určité finanční prostředky obci, která svůj obecní byt nabídne k ubytování azylanta a jeho rodiny . Účelové neinvestiční dotace jsou poskytovány ze státního rozpočtu obci prostřednictvím kraje na : a) zajištění bydlení b) na rozvoj infrastruktury obce c) na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu. Dotace na zajištění bydlení je učena na opravu bytového fondu obce. Dotace na rozvoj infrastruktury se použije na opravy nebo udržování majetku obce v oblastech dopravy, energetiky a inženýrských sítí. Dotace na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu je dotací novou, zavedenou usnesením vlády až pro rok 2007, její výše je stanovena dle vyhlášky č. 51/2006 Sb. , Energetického regulačního úřadu o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.71 Oprávněnou osobou pro zařazení do SIP a tím tedy i pro následné uvolnění dotace obci je azylant ve smyslu § 2/5 a § 94/2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, který se rozhodl pro variantu č. I.72 Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení se nevztahuje na osoby požívající doplňkové ochrany.73 Finanční dotace jsou velkou motivací pro obce. O možnosti získat dotaci pokud obec nabídne obecní byt k nájmu pro azylanty74, informují obce krajské úřady.
Pokud
se
obec
rozhodne
nabídnout
byt,
event.
byty
požádá
prostřednictvím krajského úřadu ministerstvo o dotace75. 70
Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 71 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 72 § 2/5 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů: ,, Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu“ § 94/2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů : ,, Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější právní úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylanta podle tohoto zákona.“ 73 Osobou požívající doplňkové ochrany je cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , ale byla mu udělena doplňková ochrana dle tohoto zákona , a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. 74 Městské části Prahy informuje o možnostech získání dotace Magistrát hl. města Prahy 75 Městská část žádá o poskytnutí dotace ministerstvo prostřednictvím Magistrátu hl. města Prahy
29
Podmínkou poskytnutí dotace obci je zajištění bydlení azylantů v obecním nájemním bytě. Tato dotace, jak bylo uvedeno výše, je určena na opravu bytového fondu v majetku obce, na rozvoj infrastruktury obce, zejména na opravy nebo udržování majetku obce v oblastech dopravy, energetiky a inženýrských sítí a na úhradu nákladů, které obci vznikly v souvislosti s zapojením přívodu elektrické energie do integračního bytu. 76 Krajský úřad vybere ty žádosti obcí, jejichž nabídky bydlení posoudí jako vhodné k integraci azylantů a postoupí je písemně Ministerstvu vnitra.
77
Ministerstvo vyhodnotí kvalitu bytů u vybraných žádostí a pokud je uzná za vhodné předloží je Meziresortní komisi pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Komise je složena ze zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy , práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, financí a zdravotnictví, dále ze členů za Svaz měst a obcí České republiky, za Asociaci krajů ČR a zástupců nestátních neziskových organizací - SOZE, Poradna pro uprchlíky, Poradna pro integraci, Sdružení Česká katolická charita , Diakonie Českobratrské církve evangelické). Zástupci nestátních neziskových organizací zpravidla navrhnou vhodné kandidáty na získání integračního bytu. Komise rozhodne hlasováním komu bude daný integrační byt přidělen. Ministerstvo písemně nabídne vybrané ubytování azylantovi. Nabídka je jednorázová, azylant ji musí přijmout do 14 dnů od doručení nabídky. Pokud ji v dané lhůtě odmítne nebo na ni nebude reagovat, ztrácí nárok na vybraný integrační byt i na jakoukoli jinou nabídku ubytování od státu. Zde můžeme poukázat na jeden z problémů v rámci varianty č. I.78 Azylant pobývá dlouhou dobu v IAS, následně nemá možnost vybrat si v rámci této varianty místo, kde by chtěl bydlet, a proto často raději ,ve snaze co nejrychleji opustit IAS, bez rozmyslu přijme nabídku integračního bytu. To v mnoha případech vede k tomu, že po určité době integrační byt opustí. Tito azylanté často před odchodem neukončí nájemní vztah a obec musí následně o ukončení nájemního vztahu žádat soud. Do soudního rozhodnutí je tak byt blokován, nikdo 76
Musí být splněny podmínky stanovené vyhláškou č. 51/2006 Sb. , Energetického regulačního úřadu o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. 77 Magistrát hl.města Prahy postoupí nabídky ministerstvu. 78 Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005
30
neplatí nájem . To vše ve svém důsledku vede do budoucna k negativnímu postoji obce k ubytovávání azylantů . Přijme-li vybraný azylant nabídku bydlení, vydá ministr vnitra Rozhodnutí o poskytnutí dotace obci (viz. příloha č.2) . V rozhodnutí je stanoven účel a podmínky pro použití poskytnutých prostředků podle § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel. 79 Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení80 a je vyloučeno ze soudního přezkumu .81 Rozhodnutí obdrží obec a kopii krajský úřad. Na základě tohoto rozhodnutí uzavře obec s azylantem smlouvu o nájmu bytu. Nájemní smlouva se uzavírá na dobu jednoho roku s možností opakovaného prodloužení této smlouvy. Pokud azylant řádně plní ustanovení nájemní smlouvy, je obec povinna s azylantem po uplynutí pětileté lhůty uzavřít smlouvu o nájmu bytu v souladu s podmínkami stanovenými příslušnou obcí pro pronajímání bytů. Po dobu trvání smlouvy o nájmu bytu nájemné nepřekročí výši, která je v daném místě a čase obvyklá. 82 Dotace bude obci poskytnuta, na základě Rozhodnutí o udělení dotace obci, po obdržení Smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylantem a po obdržení
79
§ 14 /3 zákona č. 218/2000 o rozpočtových pravidlech a změněn některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) zní : „O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje a.
b. c. d. e. f. g. h. i. 80
jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikačním číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, název a adresu poskytovatele, poskytovanou částku, účel, na který je poskytovaná částka určena, lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek, případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit, u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6), den vydání rozhodnutí
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
81
§ 14/4 zákona č. 218/2000 o rozpočtových pravidlech a změněn některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) 82 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh
31
dokladu o úhradě nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu, a to převodem z účtu poskytovatele prostřednictvím kraje na bankovní účet obce. Dotace
ze
státního
rozpočtu
do
rozpočtů
obcí83
se
poskytují
prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce. Tato činnost
je
činností vykonávanou v přenesené působnosti. Krajský úřad doloží uvolnění dotace fotokopií výpisu z běžného účtu, kterou zašle do dvaceti dnů od uvolnění dotace ministerstvu. Obec je povinna vést odděleně ve své účetní evidenci použití této dotace a do konce roku informovat ministerstvo a krajský úřad o způsobu jejího využití .84 Obec je povinna vybraný integrační být užívat po dobu pěti let výhradně pro zajištění bydlení azylantů. Pokud se byt před uplynutím pětileté lhůty uvolní, musí obec uzavřít novou smlouvu o nájmu bytu s azylantem, kterého podle výše zmíněného postupu vybere Ministerstvo vnitra, respektive meziresortní komise, a to do uplynutí pěti let od uzavření první smlouvy. Obec je povinna neodkladně informovat příslušný krajský úřad
a
ministerstvo o uvolnění bytu. Ministerstvo sdělí příslušnému krajskému úřadu jména azylantů, kteří budou v uvolněném bytě sdílet společnou domácnost. Při uvolnění bytu a uzavření nové smlouvy o nájmu bytu obce s azylantem nevzniká nárok na doplacení dotace ani povinnost obce vrátit případný rozdíl vzniklý jiným počtem azylantů ve společné domácnosti. Ministerstvo nehradí nájemné ani náklady spojené s údržbou bytu.85
83
Obec zařadí tyto prostředky na rozpočtovou položku 4116-ostatní neinvestiční dotace přijaté ze státního rozpočtu , účelový znak 14336-neinvestiční dotace na zajištění bydlení podle § 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 84 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 85 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh
32
Dotace na Dotace na rozvoj zajištění bydlení infrastruktury
Azylant nájemce
–
Každý další azylant žijící ve společné domácnosti s azylantem nájemcem
150 tis. Kč
150 tis. Kč
50 tis. Kč
10 tis. Kč
Dotace na úhradu nákladů vzniklých při zapojení el. energie
podle vyhlášky ERU č. 51/2006 Sb. jednofázový elektroměr 5000,-Kč třífázový elektroměr 12 500,- Kč
Jedním z dalších problémů této varianty je omezený počet obecních bytů a nepříliš velký zájem obcí o ubytování azylantů.86 To je dáno zejména malou informovaností obcí o SIP i samotných azylantech87, předchozí negativní zkušeností a v poslední době88 i určitou obavou z přistěhovalců zejména z muslimských zemí. Problém představuje i otázka privatizace. Pokud obec chce nějaký dům úplně privatizovat, raději nabídne volný byt ke koupi než by zde zřídila integrační byt, který by v budoucnu mohl proces privatizace blokovat. Závěrem se tedy dá říci, že do budoucna by bylo lepší, podporovat zejména varianty č.II a III. a aktivní přístup azylantů k hledání si bytu v oblasti, kde by chtěl žít a ke mají možnost pracovat. K podpoře aktivního přístupu azylantů k zajištění bydlení by významně mohly přispět nestátní neziskové organizace.
86
Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005 87 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 88 Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005
33
4.3.2. Varianta č. II Varianta
II. staví na aktivním přístupu azylantů k řešení problémů
s ubytováním. Pokud si azylant vlastním přičiněním zajistí nájemní byt, může mu být poskytnuta dotace na úhradu čistého nájemného, tzn. nájemného bez plateb za související služby. Vlastníkem bytu může být obec, ale i fyzická nebo právnická osoba. Tyto osoby musí prokázat vlastnictví bytu výpisem z katastru nemovitostí, nebo oprávnění k pronájmu nemovitosti, smlouvou s vlastníkem bytu, s minimální platností tří měsíců. 89 Výhodou této varianty je, že možnost ubytování není omezena jen na obecní byty, ale je zaměřena i na byty soukromé. Tím se rozšiřuje nabídka možných integračních bytů, azylant může hledat ubytování v oblasti která je mu blízká, kde by chtěl bydlet, kde najde zaměstnání atd. Nevýhodou je, že soukromí vlastníci bytů jsou velmi málo informováni o možnosti dotace na úhradu nájemného v případě, že ubytují azylanta.90 V důsledku mylných, či žádných informací, dají často přednost jakémukoli jinému zájemci , před cizincem (ačkoli má udělen azyl) s jazykovou bariérou, často bez stále práce a tudíž stálých příjmů. Vhodnou a efektivní pomocí by zde mohl být osobní kontakt pronajímatele
s nájemníky. Majitelé bytů, kteří by potenciální
nájemníky – azylanty již trochu osobně znali, by se pak nemuseli obávat případných problémů spojených s pronájmem jejich bytu. V rámci této varianty je možné i poskytnutí dotace na rozvoj infrastruktury obce, která azylantovi a jeho rodině zajistí bydlení. Dotace se použije na opravy nebo udržování majetku obce v oblastech dopravy , energetiky a inženýrských sítí. Podstatou této varianty je, že
azylant si
zajistí bydlení vlastním
přičiněním, nebo za pomoci nestátní neziskové organizace. Zajištění bydlení vlastními silami
však vyžaduje mnoho úsilí, času i určitých finančních
prostředků. Azylant musí vyhledávat inzeráty nabízející nájemní bydlení, reagovat na ně, kontaktovat pronajímatele či obecní úřady.91 Další překážkou je jazyková bariéra. Azylanté neovládají vždy český jazyk na takové úrovni, aby byli 89
Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 90 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 91 Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005
34
schopni sami přesvědčit pronajímatele bytu o tom, že jsou vhodnými kandidáty na pronájem, vysvětlit jim co chtějí, či sami uzavřít smlouvu o nájmu bytu. To vše vede ve svém důsledku k relativně malému zájmu azylantů o tuto variantu .92 Jako východisko z dané situace se jeví zejména větší spolupráce státu s nestátními neziskovými organizacemi a finanční dotace na jejich činnost v rámci SIP. Pracovníci NNO jsou schopni poskytnou azylantům potřebnou pomoc při hledání nájemního bytu, při jednání s vlastníkem i následném podávání žádostí o úhradu čistého nájemného či jeho části. Pokud se azylant s vlastníkem bytu dohodnou, uzavřou nájemní smlouvu a azylant následně podá obci písemnou žádost o dotaci. K žádosti přiloží kopii uzavřené smlouvy o nájmu bytu. Obec na základě žádosti azylanta žádá, prostřednictvím krajského úřadu, ministerstvo o poskytnutí dotace. K žádosti přiloží kopii smlouvy o nájmu bytu mezi vlastníkem bytu a azylantem a doklad o vlastnictví bytu. Krajský úřad z žádostí vybere ty, které se mu zdají vhodné pro integraci azylantů a písemně je postoupí Ministerstvu vnitra 93. Ministr vnitra vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace obci a stanoví v něm účel a podmínky pro využití poskytnutých prostředků podle § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel. Rozhodnutí obdrží obec a jeho kopii krajský úřad. Na základě tohoto rozhodnutí uzavře obec s vlastníkem bytu a azylantem smlouvu o úhradě čistého nájemného nebo jeho části (viz příloha č.3) Ve smlouvě se obec zavazuje poskytovat opakovaně úhradu čistého nájemného nebo jeho části ve stanovené výši pronajímateli bytu a to nejdéle po celkovou dobu pěti let. Pronajímatel se zavazuje poskytnout obci stejnopis smlouvy o nájmu bytu s azylantem. Pronajímatel je dále povinen umožnit na základě žádosti obci přístup do předmětného bytu za účelem kontroly zda je byt užíván dohodnutým způsobem, bezodkladně informovat obec v případě změn týkajících se užívání bytu azylantem. V případě ukončení smlouvy o nájmu bytu oznámí pronajímatel tuto skutečnost obecnímu úřadu nejpozději do 5 pracovních dnů. 94 Azylant je na základě smlouvy povinen žádat obec opakovaně, vždy do 10. dne následujícího měsíce, o úhradu čistého nájemného v určené výši. 92
Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 93 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 94 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh
35
Nájemné je hrazeno obcí vždy za uplynulý kalendářní měsíc. Kopii smlouvy o úhradě čistého nájemného nebo jeho části zašle obec ministerstvu vnitra a krajskému úřadu. Opakované žádání o úhradu nájemného a s tím spojené vyřizování této žádosti obecním úřadem vede k vysoké administrativní zátěži obou subjektů. S tím je spojena i častá nechuť obcí k vyřizování dané dotace a menší zájem ze strany azylantů95 Pro efektivnější fungování této varianty je dle mého názoru nutno odstranit, nebo alespoň snížit míru administrativní zátěže obcí i azylantů. Dotace se uvolňuje na kalendářní rok, vždy podle předpokládaného počtu měsíců v roce, po které bude azylant daný být užívat, a to od data stanoveného ministrem vnitra v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Obec musí každoročně o dotaci znovu zažádat. Dotace je obci poskytnuta prostřednictvím kraje převodem z účtu poskytovatele na účet obce, a to bezprostředně po vydání Rozhodnutí ministra vnitra o poskytnutí dotace obci a na základě splnění všech uvedených podmínek a obdržení kopie smlouvy o úhradě čistého nájemného nebo jeho části. Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí96 se poskytují prostřednictvím krajů97, v jejichž obvodu leží příslušné obce. Tato činnost
je činností vykonávanou
v přenesené působnosti. Krajský úřad doloží uvolnění dotace fotokopií výpisu z běžného účtu , kterou zašle do dvaceti dnů od uvolnění dotace ministerstvu. Obec je povinna vést odděleně ve své účetní evidenci použití této dotace a do konce roku informovat ministerstvo a krajský úřad o způsobu využití dotace. 98 Pokud je dotace určena pouze na úhradu čistého nájemného nebo jeho části bude převedena z bankovního účtu obce na bankovní účet pronajímatele. První finanční prostředky, v době od uzavření smlouvy o
úhradě čistého
nájemného nebo jeho části do doby než uvolněné finanční prostředky obec obdrží, jsou vypláceny s prodlevou. Toto prodlení nemůže být sankcionováno ze strany pronajímatele.
95
Zdroj : rozhovor s vedoucím oddělení integrace cizinců a azylantů MV ČR Obec zařadí tyto prostředky na rozpočtovou položku 4116-ostatní neinvestiční dotace přijaté ze státního rozpočtu , účelový znak 14336-neinvestiční dotace na zajištění bydlení podle § 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , ve znění pozdějších předpisů 97 § 19 zákona č. 218/2000 o rozpočtových pravidlech a změněn některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) , ve znění pozdějších předpisů 98 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 96
36
Pokud je v průběhu roku smlouva o nájmu ukončena, musí obec vrátit zbylou část dotace ministerstvu. Učiní tak prostřednictvím kraje v celkové lhůtě 25 dní od ukončení nájemní smlouvy.Obec tedy do 10 dnů od ukončení smlouvy převede zbylou část dotace na kraj a ten ji následně do 15 dnů převede na účet ministerstva . 99 Výše dotace pro rok 2007
Dotace na čisté nájemné azylantovi Dotace na rozvoj obce počet osob
výše dotace na čisté nájemné za měsíc
výše dotace na čisté nájemné za rok
1 2 3 4 5 6 a více
3 000 3 500 3 750 4 000 4 250 4 500
36 000 42 000 45 000 48 000 51 000 54 000
výše dotace na výše dotace na rozvoj výše dotace na čisté rozvoj infrastruktury infrastruktury obce nájemné za 5 let obce za rok za měsíc
výše dotace na rozvoj infrastruktury obce za 5 let
1 500 2 000 2 500 2 500 2 500 2 500
90 000 120 000 150 000 150 000 150 000 150 000
180 000 210 000 225 000 240 000 255 000 270 000
18 000 24 000 30 000 30 000 30 000 30 000
Zdroj: Ministerstvo vnitra
Dotace na úhradu pobytu azylantů v zařízeních sociálních služeb Součástí varianty č. II. je zvláštní dotace na úhradu pobytu azylantů v zařízeních sociálních služeb. Cílem této státní podpory je zajištění pobytu zdravotně postižených osob nebo osob v důchodovém věku v zařízeních sociálních služeb. Tato dotace je poskytována v souvislosti se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a může být poskytnuta zařízení sociálních služeb jehož zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, kraj ,obec, nebo právnická osoba. Azylant, který potřebuje zvláštní péči z důvodu zdravotního či jiné postižení nebo vysokého věku, je ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem sociálních věcí a Komise umístěn v zařízení sociálních služeb. Azylant uzavře s poskytovatelem sociálních služeb smlouvu o pobytu. Poskytovatel na základě uzavřené smlouvy podá obci písemnou žádost o poskytnutí dotace. K žádosti přiloží kopii uzavřené smlouvy o pobytu. Obec poté prostřednictvím krajského úřadu zažádá ministerstvo o poskytnutí dotace. K této 99
Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh
37
žádosti přiloží kopii smlouvy o pobytu uzavřené mezi poskytovatelem služby a azylantem. Krajský úřad písemně postoupí jím vybrané žádosti ministerstvu .100 Ministr vnitra vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace obci a stanoví v něm účel a podmínky pro použití prostředků podle § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel. Rozhodnutí je zasláno obci a kopii obdrží také krajský úřad. Obec na základě tohoto rozhodnutí uzavře s poskytovatelem smlouvu o úhradě pobytu azylanta v zařízení sociálních služeb. Úhrada se vztahuje nejen na samotný pobyt, ale i služby s ním spojené, tj. úhrada stravy, a dalších nezbytných služeb … .101 Na základě smlouvy je obec povinna opakovaně hradit
poskytovateli
služby náklady na pobyt azylanta v zařízení sociálních služeb. Délka poskytování úhrady není časově omezena. Poskytovatel je povinen obci poskytnout stejnopis smlouvy o pobytu azylanta a v případě jakýchkoli změny, týkajících se pobytu azylanta, bezodkladně informovat obec. Pokud dojde k ukončení pobytu azylanta, musí poskytovatel oznámit ukončení smlouvy o pobytu do pěti pracovních dnů příslušnému obecnímu úřadu. Poskytovatel žádá opakovaně, každý měsíc - vždy do 10 dne následujícího měsíce, obec o úhradu nákladů na pobyt azylanta v předmětném zařízení. Pobyt je hrazen vždy za uplynulý měsíc. I v tomto případě je třeba upozornit na vysokou administrativní zátěž, kterou je třeba do budoucna snížit či odstranit. Pokud je v průběhu roku smlouva o pobyt ukončena, musí obec vrátit zbylou část dotace ministerstvu. Učiní tak prostřednictvím kraje ve celkové lhůtě 25 dní od ukončení smlouvy o pobytu. Dotace
je
obci
poskytnuta,
převodem
z účtu
poskytovatele
prostřednictvím kraje102 na bankovní účet obce, na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace obci, po obdržení Smlouvy o úhradě pobytu azylanta v zařízení sociálních služeb a po splnění všech předepsaných podmínek.103 Výše dotace na úhradu pobytu v zařízení sociálních služeb je poskytována ve výši úhrady stanovené ve smlouvě, maximálně však ve výši částek, které 100
Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 101 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 102 § 19 zákona č. 218/2000 o rozpočtových pravidlech a změněn (rozpočtová pravidla) 103 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh
38
zabezpečení integrace azylantů a zabezpečení integrace azylantů a některých souvisejících zákonů zabezpečení integrace azylantů a
stanovuje vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Krajský úřad doloží uvolnění dotace fotokopií výpisu z běžného účtu, kterou zašle do dvaceti dnů od uvolnění dotace ministerstvu. Obec je povinna vést odděleně ve své účetní evidenci104 použití této dotace a do konce roku informovat ministerstvo a krajský úřad o způsobu využití dotace. Dotace se uvolňuje vždy na kalendářní rok, podle předpokládaného počtu obydlených měsíců od data rozhodnutí. Dotaci není možné vyplatit zálohově na další kalendářní rok. Obec o ni musí každoročně zažádat.
Závěrem této kapitoly můžeme říci, že příspěvek státu na úhradu čistého nájemného nebo jeho části je vhodným řešením nedostatku integračních bytů na území ČR. Touto variantou se rozšiřuje trh potencionálních integračních bytů o byty v soukromém vlastnictví. Jedna se o poměrně novou koncepci, její význam, doufejme, bude v následujících letech stoupat. K efektivnějšímu fungování by mohla přispět zejména menší administrativní zátěž všech subjektů, výraznější spolupráce státu a NNO a vyšší informovanost soukromých vlastníků bytů o SIP. Velice pozitivním a vhodným řešením je časově neomezenou dotaci na úhradu pobytu azylanta v zařízení sociálních služeb.
104
Obec zařadí tyto prostředky na rozpočtovou položku 4116-ostatní neinvestiční dotace přijaté ze státního rozpočtu , účelový znak 14336-neinvestiční dotace na zajištění bydlení podle § 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
39
4.3.3. Varianta č. III Varianta č. III. spočívá v povinné nabídce integračních bytů Ministerstvu vnitra, v případě výstavby 10 a více nájemních bytů za využití státní dotace. Základ varianty č. III je obsažen v programu: 105
bytů
Podpora výstavby nájemních
. Tento program obsahuje podmínku , podle níž obce, které získají dotaci
na výstavbu nájemních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení106 , jsou povinny nabídnout některé z bytů pořízených se státní dotací k pronájmu azylantům. Počet povinně nabídnutých integračních bytů závisí na počtu bytů, na jejichž výstavbu je poskytnuta dotace v rámci jedné investiční akce107.
Velikost investiční akce
Počet integračních bytů
do 10 bytových jednotek
žádný integrační byt
od 10 do 19 bytových jednotek
1 integrační byt
za každých dalších započatých 10 bytů 1 integrační byt
Obce jsou na základě výše uvedených podmínek povinny nabídnout příslušný byt, eventuelně byty k zajištění bydlení azylantům. Ministerstvo nabídku obce zveřejní v databázi integračních bytů na internetových stránkách Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky. U každé nabídky je uvedena
charakteristika
bytu
a
charakteristika
obce,
včetně
občanské
vybavenosti (školská a lékařská zařízení, doprava, zaměstnanost …). Azylant si z nabídek vybírá tu, která se mu zdá nejvhodnější a jedná se zástupci obce o poskytnutí bytu. Azylanté, kteří žádají o uzavření nájemní smlouvy k integračnímu bytu podle varianty č. III, musí být účastníky SIP a musí splňovat všechny podmínky Programu podpory výstavby nájemních bytů (zejména příjem domácnosti azylanta - nájemce bytu nesmí překročit programem stanovenou hranici). Orgány obce rozhodnou se kterým azylantem obec smlouvu o nájmu bytu uzavře.108 Integrační byty, o které nebyl ze strany azylantů zájem,
105
Poprvé se tato varianty objevila v Programu podpory výstavby nájemních bytů pro rok 2005 Obce při výstavbě nájemních bytů postupují podle nařízení vlády č.146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby 107 V roce 2005 byl stav následující : obec byla povinna nabídnout při investiční akci min. 20 bytových jednotek jeden integrační byt, a za každých dalších započatých 20 bytových jednotek další integrační byt 108 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 106
40
jsou ve spolupráci s Komisí poskytnuty dalším azylantům jako jednorázová nabídka bydlení. Smlouva o nájmu k integračnímu bytu mezi obcí a azylantem může být uzavřena do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí vztahujícího se k domu s nájemními byty. Pokud v dané lhůtě nedojde k uzavření smlouvy o nájmu bytu s azylantem, ministerstvo vyřadí tento byt z databáze integračních bytů a obec může uzavřít smlouvu o nájmu bytu s jinou osobou109. Po
uzavření
smlouvy
o
nájmu
bytu
s
azylantem
může
obec
prostřednictvím krajského úřadu zažádat Ministerstvo o poskytnutí účelové neinvestiční dotace na rozvoj infrastruktury obce a případně i o dotaci na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu110 Dotace na rozvoj infrastruktury je určena na opravy nebo udržování majetku obce v oblastech dopravy, energetiky a inženýrských sítí. Dotace na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu je dotací novou, zavedenou usnesením vlády až pro rok 2007, její výše je stanovena dle vyhlášky č. 51/2006 Sb. , Energetického regulačního úřadu o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Postup je stejný jako u varianty č. I. Ministr vnitra vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace obci, zašle jej obci a kopii krajskému úřadu. V rozhodnutí je uveden i účel a způsob využití poskytnuté dotace. Dotace bude obci poskytnuta, na základě Rozhodnutí o udělení dotace (viz.příloha č.4) obci, po obdržení Smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylantem a po obdržení dokladu o úhradě nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu, převodem z účtu poskytovatele prostřednictvím kraje na bankovní účet obce. Krajský úřad doloží uvolnění dotace fotokopií výpisu z běžného účtu, kterou zašle do dvaceti dnů od uvolnění dotace ministerstvu111. Obec je povinna vést odděleně ve své účetní evidenci použití této dotace a do konce roku informovat ministerstvo a krajský úřad o způsobu využití dotace.
109
zdroj : www.mvcr.cz citováno [22.2.2007] Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 111 Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 110
41
Obec je povinna po dobu pěti let integrační byt užívat pouze pro zajištění bydlení azylantů. Pokud dojde před uplynutím pětileté lhůty k uvolnění bytu, musí obec o této skutečnosti bezodkladně informovat ministerstvo a příslušný krajský úřad. Obce se zavazuje uzavřít novou smlouvu o nájmu bytu s jiným azylantem, kterého určí ministerstvo. Obci nevznikne nárok na doplacení dotace nebo povinnost vrátit případný rozdíl, způsobený rozdílným počtem azylantů ve společné domácnosti. 112 Dotace na rozvoj infrastruktury Azylant – nájemce Každý další azylant žijící ve společné domácnosti s azylantem nájemcem
150 tis. Kč
10 tis. Kč
Dotace na úhradu nákladů vzniklých při zapojení el. energie
podle vyhlášky ERU č. 51/2006 Sb. jednofázový elektroměr – 5000,-Kč třífázový elektroměr – 12500,-Kč
Varianta č. III. je poměrně novým způsobe pomoci státu při zajištění bydlení a nedá se tedy zatím zcela zhodnotit její přínos . První byty postavené se státní dotací byly teprve nedávno dokončeny. Hlavní výhodou této koncepce je, že azylant má určitou volbu místa, kde chce žít, pracovat. Ubytování v těchto bytech (jedná se o nově postavené byty) je kvalitní a finančně dostupné, azylanté žijí mezi běžnou populací, což by mělo pozitivně přispívat k jejich integraci do české společnosti.113 Při této koncepci jsou azylanté podporování k aktivnímu přístupu k integraci a i zde
je velice důležitá spolupráce s nestátními
neziskovými organizacemi, zejména jejich pomoc azylantům s přístupem na internet , výběrem bytu, při jednání se zástupci obcí . Obce získají ubytováním azylanta určité finanční prostředky a jsou tak motivovány, třeba i k využití varianty č.I, či II. 114 Na základě výše uvedenému můžeme předpokládat, že tato varianta bude pozitivně přispívat k efektivnější a kvalitnější integraci azylantů v oblasti bydleni. 112
Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 113 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 114 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR
42
4.3.4. Odpovědnost a kontrola hospodaření s dotacemi V rámci všech výše zmíněných variant SIP jsou ze státního rozpočtu poskytovány účelové neinvestiční dotace na zajištění SIP v oblasti bydlení . To sebou přináší určité povinnosti příjemců dotací i nutnost kontroly využití poskytnutých finančních prostředků Příjemci dotací odpovídají za hospodárné, účelné, efektivní použití poskytnutých finančních prostředků , jsou povinni dodržet účel a podmínky pro použití prostředků stanovené v Rozhodnutí a řádně vypořádat dotaci.115 Obec prostřednictvím kraje vypořádá přijatou dotaci ze státního rozpočtu s ministerstvem, podle vyhlášky č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Obec je povinna vést odděleně
ve své účetní evidenci použití této
dotace a do konce roku informovat ministerstvo a krajský úřad o způsobu jejího využití. Při porušení rozpočtové kázně při nakládání s dotací je příjemce povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši v jaké byla rozpočtová kázeň porušena a to podle § 44 a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. Poskytnuté finanční prostředky podléhají veřejnosprávní kontrole, podle § 8 odstavce 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
116
Ministerstvo
odpovídá za výkon předběžné a průběžné veřejnosprávní kontroly. Předběžná veřejnosprávní kontrola spočívá zejména v prověření nabídek od obcí a doporučení krajů.117 Průběžná kontrola je zaměřena zejména na to, zda příjemci s poskytnutými prostředky řádně, hospodárně, efektivně a účelně hospodaří a zda dodržují stanovené podmínky a účel poskytnuté dotace stanovený v Rozhodnutí118. Následnou veřejnosprávní kontrolu provádějí územní finanční
115
Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh 116 § 8/2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů zní : ,,Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jimž byla poskytnuta veřejná finanční podpora za rozpočtu územního samosprávného celku.“ 117 § 11/2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 118 § 11/3 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů , ve znění pozdějších předpisů
43
orgány a Nejvyšší kontrolní úřad
a v případě že byla dotace poskytnuta
z kapitoly ministerstva odbor finanční kontroly ministerstva119 . Pří výkonu veřejnosprávní kontroly se postupuje podle §§ 12 až 21 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů .
119
§ 11/4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
44
4.4. SIP a možná alternativní řešení I přes veškerou snahu státu se však stále nedaří pomocí tří variant SIP v oblasti bydlení, zajistit dostatečný počet vhodných integračních bytů. V současné době čeká na nabídku bydlení cca 500 azylantů120. Proto se stát snaží hledat a hodnotit i jiná možná alternativní řešení než jsou ta současná. Dále se pokusím představit dvě alternativní řešení, která byla navržena Analýzou možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů.
Integrační příspěvek pro azylanty Jako o jedné z alternativních variant SIP v oblasti bydlení lze uvažovat o zavedení zvláštního integračního příspěvku pro azylanty. Finanční příspěvek by byl přímo adresovaný azylantům a nebyl by přesně účelově omezen jen na úhradu bydlení, ale i na jiné aspekty integrace, např. na zařízení bytu, na zaplacení kurzů, školení. Příspěvek by byl poskytován na časově omezenou dobu po přiznání azylu - nejspíše po dobu pěti let. Dávka by, podle názorů předkladatelů výše zmíněné analýzy, měla být vázána na určitý násobek životního minima rodiny z níž alespoň jednomu čelenu byl udělen azyl, a to tak, že by byla stanovena určitá výše příjmu rodiny do které by byl přípěvek poskytnut . Tím by se vyloučilo poskytnutí příspěvku těm osobám, či rodinám, kteří mají dostatek finančních prostředků a pomoc státu nepotřebují. Dávka by dále mohla být vázána i na jiné podmínky, např. na účast v integračním programu, aktivní hledání zaměstnání .Výše dávky by mohla být v obdobné výši, jako je příspěvek státu na úhradu čistého nájemného či jeho části podle varianty č. II. SIP121 „Tato dávka by mohla teoreticky být začleněna do existujícího systému státní sociální podpory nebo by byla poskytována jiným způsobem, tedy mimo systém státní sociální podpory“. 122 Tato varianta je ve své podstatě podobná variantě č. II SIP. Státní pomoc u obou spočívá v poskytnutí finančních prostředků a vyžaduje aktivní přístup 120
Z toho cca. 200 v IAS (z nichž jedna třetina jsou děti a mládež do 18 let) a 300 v soukromí – zdroj Ministerstvo vnitra 121 V současné době je to příspěvek na 1 osobu –3000,-Kč, na 2 osoby 3500,.Kč atd.…. 122 Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005, str.15
45
azylantů. Varianta č. II. je však účelově omezená pouze na úhradu nájemného, zatímco v tomto případě je možnost užití širší. Zároveň na rozdíl od varianty č. II, kde je finanční podpora poskytována prostřednictvím obce, by byl příspěvek poskytován přímo azylantům. Státní orgány se k této variantě však staví spíše negativně. Jako základní negativa uvádějí že „finanční příspěvek by nebyl schopen řešit problém integrace v celém rozsahu“123, a velkou náročnost realizace této dávky tzn. její zapracování do systému státní sociální podpory nebo vytvoření nového samostatného systému. Ani podle mého názoru není integrační příspěvek vhodným řešením. Poskytnutí finančních prostředků může samozřejmě azylantům mnohé usnadnit , ale není řešením nedostatku bytů na trhu práce. Stejně jako u varianty č. II by zde byla nutná spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi, neboť jen malé množství azylantů by bylo schopno si samo bez pomoci najit a zařídit bydlení. Navíc by se jednalo o dávku, podobnou dávkám sociálním, vymezenou určitou příjmovou výší. Azylant má v systému státní sociální podpory stejné postavení jako občané ČR a proto si myslím, že není třeba zavádět nějaký nástavbový systém na již poskytované sociální dávky .
Flexibilní centralizovaný model startovního bydlení Návrh druhé alternativy, obsažený v analýze možných řešení SIP vychází z rakouského vzoru. Zatímco poskytnutí integračního finančního příspěvku staví na aktivitě azylanta, spočívá tento model ve státním zajištění bydlení na omezenou dobu. Tento model by spočíval ve vytvoření určitého bytového fondu, který by byl trvale určený jen pro pomoc azylantům v jejich integraci. Byl by vytvořen jakýsi „integrační fond“ tzn. organizace delegována Ministerstvem vnitra k zajištění integrace v oblasti bydlení. Tento fond by vlastnil a provozoval integrační zařízení a byty. 124
123
Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005, str. 16 124 Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005
46
Integrační systém by spočíval ve dvou stupních. Nejprve by azylant bydlel v integračních domech, nejdéle však po dobu jednoho roku. Integrační domy by, podle návrhu, mohly vzniknout přeměnou současných integračních středisek a byly by majetkem fondu. 125 Následně by byl azylantovi nabídnut k pronájmu byt. Tento byt by byl opět majetkem fondu, nebo by byl jím spravován. Takové nájemní bydlení by bylo možné po dobu pěti let, bylo by fondem v určité míře dotováno, nájemné by bylo stanoveno s ohledem na situaci azylantů a postupně by se mohlo zvyšovat. Během pobytu v těchto integračních nájemních bytech by se azylant měl snažit o co nejlepší integraci do společnosti, najít si stabilní zaměstnání, odstranit jazykovou bariéru a zejména si sám najít své vlastní bydlení. Nejpozději po pěti letech, by měl azylant tento systém opustit . Na jeho místo by nastoupil opět jiný azylant. Tato varianta je dle mého názoru lepším řešením než finanční příspěvek . Azylant by měl od počátku zajištěné bydlení a to na celkem dlouhou dobu, mezitím by si mohl najít vhodné zaměstnání, odstranit jazykovou bariéru, vytvořit si určité sociální vazby a samozřejmě získat i určité finanční prostředky. Jeho výchozí pozice pro zajištění si samostatného bydlení by byla myslím velmi dobrá. Problémem této varianty je však počáteční vysoká finanční zátěž . Proto ani tento model v takovéto podobě
s velkou pravděpodobností v budoucnu
využit nebude. Přesto by mohl alespoň inspirovat k jiným , podobným řešením v rámci SIP.126
V rámci tohoto oddílu jsem se pokusila vymezit tři základní varianty SIP v oblasti zajištění bydlení i možné návrhy alternativních řešení. Myslím si, že ani jedna z alternativních variant není v současné době vhodným řešením, naopak by se stát ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi měl snažit o zlepšení a zefektivnění současného státního integračního programu v oblasti bydlení.
125
Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005 126 Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005
47
Navrhované alternativní modely by představovaly velký zásah do stávajícího systému SIP, větší či menší finanční náročnost, ale i značnou administrativní a právní zátěž a v neposlední řadě i určitý politický konsensus127. Stávající tři varianty SIP zatím nejsou schopny uspokojit potřeby bydlení všech azylantů
128
. V rámci SIP se nejvíce využívá varianta č.I, zatímco dvě
zbylé jsou zatím spíše v pozadí.129 Jedním z základních důvodů je zejména přetrvávající nezájem krajů a obcí o podporu integrace azylantů a jejich nízká informovanost o možnostech SIP. Stát by se do budoucna měl snažit vyřešit tento základní problém, zejména zlepšit komunikaci s krajskými úřady a zlepšit celkovou informovanost o SIP. Zároveň by se měla prohloubit při realizaci SIP spolupráce státu s nestátními neziskovými organizacemi a to zejména v rámci variant č. II a III. Dalším negativním jevem je, že nabídka krajů a obcí vždy nezohledňuje možnosti
uplatnění
azylanta
v dané
lokalitě;
nabídka
přichází
z míst
prosperujících i z oblastí s velkou nezaměstnaností, odkud odcházejí původní obyvatelé. Bylo by proto vhodné brát ohled na možnosti zaměstnání azylantů v dané lokaci. 130 Pozitivní je snaha státu i nestátních neziskových organizací o hledání nových řešení, zejména zavedení varianty č. III, dotace na úhradu pobytu azylanta v zařízení sociálních služeb i nově zavedenou dotaci na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu. Na základě výše uvedeného může říci, že k efektivnější mu fungování státního integračního programu v oblasti zajištění bydlení
by mohla vést
následující opatření : •
zvýšit informovanost krajů a obcí o SIP
•
více motivovat kraje a obce, ale i FO – vlastníky bytů (např. formou určitých daňových zvýhodnění …)
•
zlepšit komunikaci mezi státem, kraji a obcemi
127
Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005 128 Haišman, T. Informace odboru azylové a migrační polity Ministerstva vnitra pro primátory a starosty o Státním integračním programu v oblasti zajištění bydlení pro azylanty , Praha 2007 129 Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005 130 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR
48
•
zaměřit se zejména na varianty č. II a III.
•
odstranit či zmírnit v rámci varianty č. II. administrativní zátěž
•
motivovat azylanty k aktivnímu přístupu k zajištění si bydlení a to zejména tím, že jim bude poskytnuta potřebná pomoc nejspíše ze strany NNO (pomoc při hledání bytu, při jednání s majiteli bytů …)
•
usilovat o to, aby pobyt v azylových integračních střediscích byl co nejkratší
•
snažit se nabízet azylantům takové bydlení, kde je i adekvátní možnost zaměstnání, protože cílem není pouze azylanta ubytovat, ale pomoci mu k co nejlepší integraci do českého společnosti a k tomu , aby zde mohl vést plnohodnotný život.
•
podporovat azylanty v době, kdy si najdou nové bydlení formou
např.
půjček na základní vybavení bytů po přestěhování
z integračního azylového střediska do integračního bytu
49
4.5. SIP v oblasti zajištění zaměstnání Ovládnutí českého jazyka a zajištěné ubytování samo o sobě k úspěšné integraci azylanta nestačí. Dalším klíčovým předpokladem integrace azylanta do české společnosti je uplatnění se na trhu práce. Azylant má v pracovně právní oblasti stejná práva a povinnosti jako občané České republiky, tak jak vyplívají z pracovně právních předpisů ČR.
131
Výjimkou jsou některá zaměstnání , která jsou přístupná pouze občanům České republiky (např.matrikář, policista). Proč tedy stát považuje za nutné pomáhat azylantům i v oblasti zaměstnanosti?
Postavení azylantů na trhu práce je specifické. Azylanté –
uchazeči o zaměstnání jsou skupinou, která potřebuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání z řad azylantů mají v konkurenci s ostatními uchazeči zpravidla slabší postavení. To vychází z několika důvodů . Prvním z nich je jazyková bariéra. Azylanté sice absolvovali základní jazykový kurz v rámci SIP , ale vzhledem k malé hodinové dotaci a zaměřenosti jazykových kurzů na obecný jazyk, neovládají český jazyk dostatečně. Pokud se klient velmi špatnou češtinou uchází o zaměstnání, jeho šance se zmenšují a zaměstnavatel s ním není velmi často ochoten komunikovat132. S jazykovou barierou je spojena i nejistota, neprůbojnost a pasivita
v jednání s budoucím zaměstnavatelem. Dalším problémem je
neznalost místního prostředí. Azylanté velmi často pocházejí z odlišného kulturního prostředí s jinými zvyky a tradicemi, často nevědí jak mají komunikovat s potencionálním zaměstnavatelem, těžko se orientují na trhu práce. 133 Azylanté dále mají často při hledání zaměstnání problém s doložením svého vzdělání. Proces nostrifikace vzdělání může být velmi zdlouhavý , záleží zejména na tom, zda má Česká republika s danou zemí uzavřenou smlouvu o
131
Zejména : Ústava České republiky, Listina základních práva a svobod , zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti a zákon č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání. a další zvláštní zákony 132 Poradna pro integraci Analýza potřeb cizinců s azylem a trvalým pobytem v ČR ve vztahu uplatnění se na trhu práce, st. 8, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007] 133 Poradna pro integraci Analýza potřeb cizinců s azylem a trvalým pobytem v ČR ve vztahu uplatnění se na trhu práce, st. 8, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007]
50
vzájemném uznávání rovnocennosti dokladu o vzdělání.134 vzdělání z některých zemí nestačí
K nostrifikaci
pouze doložit diplom či vysvědčení o
ukončení vzdělání, v takových případech se často požaduje i přesný výčet předmětů, které azylant absolvoval za celou dobu studia s přesnou hodinovou dotací . Tento přehled navíc musí být potvrzen danou školou. Azylanté mnohdy opouštějí svou zemi jen s nejnutnějšími věcmi, řada z nich sebou nemá žádný doklad o dosaženém vzdělání nebo pokud ho má, jedná se většinou o závěrečné vysvědčení nebo diplom. Vzhledem k statutu azylu, nemá většinou azylant možnost získat nějaké další potvrzení ze země původu.135 Problematické pro azylanta - uchazeče o zaměstnání je i doložení praxe. Může se stát, že azylant – uchazeč o zaměstnání disponuje vzděláním, či pracovními zkušenostmi, které nejsou upotřebitelné na trhu práce v ČR. 136 To vše vede k relativně vysoké nezaměstnanosti azylantů137 . V roce 2005 bylo zaměstnáno pouze 38% azylantů starších 18 let a 45% azylantů nebylo zaměstnáno. Proto se stát snaží napomoci azylantům i v oblasti zajištění zaměstnání. Státní pomoc tedy spočívá ve vytváření podmínek pro rekvalifikaci uchazečů
o
práci
a
v specifickém
programu
zaměřeném
na
podporu
zaměstnávání azylantů – tzv. Individuální akční plán . Individuální akční plán je jednou z poradenských technik, která má přispět ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce a k prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti. “138 Právní rámec je stanoven v zaměstnanosti.
139
§ 33 zákona č. 435/2004 Sb., o
Azylanté – uchazeči o zaměstnání splňují požadavky § 33
134
vyhláška MŠMT ČR č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami zákon.č. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 135 Poradna pro integraci Analýza potřeb cizinců s azylem a trvalým pobytem v ČR ve vztahu uplatnění se na trhu práce, st. 11, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007] 136 Poradna pro integraci Analýza potřeb cizinců s azylem a trvalým pobytem v ČR ve vztahu uplatnění se na trhu práce, st. 11, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007] 137 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 138 Kudrnová, L.:Příručka pro poradce ke zprostředkování,1.vyd.Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí,2003.94 s 139 § 33 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti : „ Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují . Jsou to zejména : a) fyzické osoby se zdravotním postižením b) fyzické osoby do 25 let věku c) absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku
51
odst. 1 písm. f) – jedná se o fyzické osoby, které potřebují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání vzhledem k tomu, že se v mimořádně
obtížných
poměrech.
Povinnost
přechodně ocitli
nabídnout
vypracování
individuálního akčního plánu podle § 33 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., mají Úřady práce jen v případě fyzické osoby do 25 let věku a absolventů vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.140 Zájem na zvýšené péči státu o azylanty se zde projevil tak, že MPSV vydalo řídící akt pro úřady práce v ČR, kterým úřady práce vyzvalo, aby nabízely vypracování individuálních akčních plánů
všem azylantům, kteří požádají o
zprostředkování práce a tím o zařazení do evidence uchazečů o práci. 141 Individuální akční plán tedy můžeme chápat jako „proces poradenských aktivit, směřujících k aktivizaci uchazeče o zaměstnání a vytvoření prostoru pro to, aby mohl více převzít odpovědnost sám za sebe.“142 Azylant – uchazeč o zaměstnání
nemusí nabídku individuálních akčních plánů přijmout. Pokud ji
přijme je povinen poskytnout při jeho vypracování potřebnou součinnost a plnit podmínky v něm stanovené. 143 Individuální akční plán má tři časově ohraničené etapy, jejichž základním cílem je nejprve informovat azylanta-uchazeče o zaměstnání o jeho právech a povinnostech, představit mu nabídku služeb úřadu práce. Azylant sdělí svému zprostředkovateli - poradci údaje o dosavadní praxi, zdravotním stavu a další podstatné údaje pro uplatnění na trhu práce. Dále se poradce snaží blíže specifikovat faktory omezující uplatnění se azylanta na trhu práce a navrhnout řešení, např. zařazení do rekvalifikačního nebo motivačního kurzu, vydává doporučení do zaměstnání, nabízí možnosti psychologického
poradenství.144
Pokud však uchazeč o zaměstnání nebude plnit opatření obsažená v tomto plánu pro zapojení do zaměstnání, může být vyřazen z evidence. Vychází se z d) e) f) g) h)
těhotné ženy, kojící ženy a matyka do devátého měsíce po porodu fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku fyzické osoby starší 50 let věku fyzické osoby , které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců fyzické osoby , které potřebují zvláštní pomoc ; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí , fyzické osoby společensky nepřizpůsobivé , fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí 140 § 33/2 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti , ve znění pozdějších předpisů 141 Usnesení Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů pro rok 2005 , příloha č. 4 str. 2 142 Usnesení Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů pro rok 2005 , příloha č. 4 str. 2 143 § 33/2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti , ve znění pozdějších předpisů 144 Usnesení Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů pro rok 2005 , příloha č. 4 str. 3
52
toho, že pro použití tohoto nástroje se rozhodl dobrovolně a realizace tohoto nástroje „intenzivnějšího kontaktu mezi úřadem práce a uchazečem" znamená pro úřad práce vynaložení zvýšeného úsilí.145 Individuální akční plán a možnost rekvalifikace by tedy dle názoru MPSV měly zlepšit postavení azylantů na trhu práce. Otázkou zůstává, zda to tak opravdu je? Zda by nebylo lepší vytvořit nějaký specifický program zaměřený pouze na podporu zaměstnanosti azylantů? Měla by být státní pomoc zakotvena přímo v zákoně o azylu a být například propojena s ostatními integračními aktivitami ? MPSV nepovažuje vytvoření specifického programu pouze pro azylanty za vhodné a efektivní řešení, zařazení azylantů mezi „ostatní cílové skupiny programu individuálních akčních plánů a nabídku pomoci srovnatelné s pomocí osobám ohroženým sociálním vyloučením“
146
považuje za dostatečný krok
v pomoci integrace azylantům. Naopak různé analýzy a výzkumů147 prováděné v posledních letech poukazují na nedostatečnou funkčnost stávající pomoci. Zdůrazňují zejména malou efektivitu rekvalifikačních kurzů, které velmi často devalvují vzdělání azylantů. Azylanté jsou z hlediska vzdělání skupina nadprůměrně vzdělaných lidí. Mezi muži je nejčastějším vzděláním „vysokoškolské“ mezi ženami „středoškolské“ vzdělání. Většina zaměstnaných azylantů vykonává zaměstnání, které neodpovídá jejich kvalifikaci. Pouze 20% zaměstnaných azylantů pracuje v oblastech, které se jejich kvalifikaci blíží.148 Problematická je i nostrifikace vzdělání a doložení praxe. Úřady práce vidí nedostatky zejména v malé jazykové vybavenosti
a
pasivitě azylantů, ve zvyšujícím se xenofobním chování k azylantům, zejména z muslimských
zemí
i
v neinformovanosti
zaměstnavatelů149
(
mnozí
zaměstnavatelé nevědí, že azylant nepotřebuje pracovní povolení).
145
Jouza,L.:Práce a mzda,2003,číslo 12-13 Usnesení Vlády České republiky o zabezpečení integrace azylantů pro rok 2005 , příloha č. 4 str. 3 147 Např. Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 148 Uherek, Zdeněk Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR 149 Poradna pro integraci Analýza zkušeností úřadů práce v Kutné Hoře,v Příbrami a Ústí nad Labem s evidovanými klienty z řad azylantů a cizinců s trvalým pobytem v ČR, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007] 146
53
Bylo by tedy lepší vytvořit specifický program zaměřený pouze na azylanty, který by propojoval více prvků integrace ? Myslím si, že ano. Program, který by byl specificky zaměřen na pomoc azylantům, by byl dle mého názoru efektivnější. Azylant bez intenzivní, individualizovaní a specifické asistence při hledání zaměstnání bude mít na trhu práce nejspíše oslabené postavení. Významným přínosem v oblasti integrace by mohly být kombinované pracovně - jazykové programy, protože pro účastníky je zvláště výhodná jazyková příprava prováděná v pracovním nebo výcvikovém kontextu. Azylanté „dosahují cílů rychleji, pokud jim je umožněno vykonávat více činností najednou, z čehož vyplývá, že programy by měly probíhat paralelně, nikoli postupně“.150 V současné době už podobné specifické programy určené pro azylanty zahrnující různé aspekty integrace fungují. Jedná se o programy nestátních neziskových organizací . Jako příklad můžeme uvést program Iniciativy Equal a Sdružení občanů zabývajících se emigranty : „Systémová podpora pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě žijících v České republice“ Příkladem specifického státního programu pro azylanty propojujícího jednotlivé aktivity je například tzv. Integrační plán dle finského zákona o integraci151. Pomoc při zajištění zaměstnání je stanovena přímo v zákoně. Nezaměstnaný azylant - uchazeč o práci je dle finského zákona o integraci přistěhovalců a přijímaní žadatelů oprávněn si požádat o integrační plán. Integrační plán je jakousi dohodou mezi azylantem, místním úřadem a tzv. hospodářským střediskem (plánuje, řídí, vyhodnocuje integraci přistěhovalců do společnosti a pracovního prostředí) o přijetí takových opatření, „které by podpořily azylanta a jeho rodinu při získání nezbytných znalostí a dovedností potřebných pro život
ve společnosti a pracovním prostředí.“152 V rámci
integračního plánu může azylant studovat finštinu a švédštinu, navštěvovat kurzy zvyšování kvalifikace, sebemotivační vzdělávání a kurzy, poradenství související s přípravou na zaměstnání, praktické kurzy, přípravné vzdělávání a integrace dětí a mládeže a jiné aktivity, které mohou napomoci integraci azylanta. Tato 150
Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 151 finský zákon o integraci přistěhovalců a přijímání žádostí 152 POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004
54
koncepce propojuje jednotlivé časti integračního procesu, azylant se zdokonaluje v jazyce, zvyšuje si, či doplňuje vzdělání, je motivován k aktivnímu přístupu, zlepšuje si orientaci v novém prostředí … Integrační plán je sestavován na základě individuálních potřeb, je celkem dlouhodobý (maximálně 3 roky) a díky široké nabídce činností sankcím za nedodržování integračního plánu, dostatečně motivující
153
a přísným 153
.
Poradna pro integraci Analýza potřeb cizinců s azylem a trvalým pobytem v ČR ve vztahu k uplatnění na trhu práce, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007]
55
5.
Nestátní neziskové organizace
Nezastupitelnou úlohu v pomoci
azylantům
při integraci do české
společnosti mají nestátní neziskové organizace. Tyto organizace, pomáhající cizincům, žadatelům o azyl a azylantům, se podílejí na odpovědnosti za integrační proces a zajišťují přímý kontakt mezi místními občany a migranty. „Protože spolupracují s různými vládními úrovněmi, soukromým sektorem, nadacemi
i jinými nevládními organizacemi a místními skupinami jako
prováděcími organizacemi a partnery, přispívají k dialogu ve společnosti o žádoucích výsledcích a o možných cestách k integraci.“154 Činnost nestátních neziskových organizací je dotována ze soukromých i veřejných zdrojů (státní rozpočet, ESF …)155 Nestátní neziskové organizace se značnou měrou podílejí na realizaci státního integračního programu ve všech jeho oblastech, zajišťují
pomoc při
vyhledávání zaměstnání, poskytují sociální, psychologické a právní poradenství, pomoc při komunikaci s orgány státní správy a samosprávy, volnočasové, kulturní aktivity . Dále nabízejí nástavbové kurzy českého jazyka navazující na SIP, kurzy práce na PC a mnohé další. Jedním z velmi významných projektů současné doby je projekt : Systémová podpora pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě žijících v České republice. Jedná se o program Iniciativy Společenství EQUAL , který je spolufinancován 73 % z - Evropského sociálního fondu a 27 % ze státního rozpočtu České republiky. „Iniciativa podporuje na celém území EU mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Cílem Iniciativy je tedy vyvinou a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání nebo 154
Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005 155 Výše finančních prostředků z rozpočtu azylové a migrační politiky MV ČR za rok 2004 byla : SOZE – 1 200 000 ,- Kč , Organizace pro pomoc uprchlíkům – 600 000 ,- Kč, Sdružení Česká katolická charita - 1200 000 ,-
56
při hledání zaměstnání.“156 Jedna z tématických oblastí Iniciativy Společenství EQUAL ( NTS F) je zaměřena pouze na problematiku sociálního začleňování a pracovního uplatnění žadatelů o azyl a azylantů. Program systémové podpory pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě žijících v České republice - projekt WORK IN CZECH je realizován Rozvojovým partnerství HEDERA157
ve spolupráci s nestání neziskovou
organizací SOZE . Program je zaměřen na cizince, kteří mají obtíže s uplatněním na trhu práce - jsou nezaměstnaní Jeho cílem je vytvořit Koncepci systémové podpory pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě žijících v ČR. Program spočívá v : •
individuální sociální práci s cílovou skupinou
•
sadě integračních kurzů (kurz pracovní integrace, kurz PC, motivační kurz) a kurzů českého jazyka
Individuální sociální péče by měla pomáhat zejména při hledání vhodného zaměstnání. Sociální pracovník provede s účastníkem projektu tzv. skills audit – shrnutí všech dovedností, zkušeností a očekávání účastníka vzhledem k budoucímu zaměstnání a sestaví jakýsi individuální plán, který stanoví jednotlivé dílčí cíle, kterých bude účastník postupně dosahovat. Např. nostrifikace diplomů, absolvování jednotlivých kurzů, aktivní vyhledávání práce.158 Integrační kurzy jsou jakýmsi spojením orientačních úvodních kurzů, motivačních a vzdělávacích kurzů. Kurz pracovní integrace je zaměřen na orientaci v právním a sociálním prostředí České republiky, účastníci získají aktivní dovednosti potřebné pro získání zaměstnání - např.: jak postupovat při hledání zaměstnání, jak napsat životopis, jak se připravit na přijímací pohovor . Cílem motivačního kurzu je co nejvíce motivovat a aktivně zapojit účastníky do hledání zaměstnání, účastníci
se učí objevovat a využívat své přednosti,
překonávat obavy z neúspěchu, důležitou součástí je i setkání s lidmi kteří jsou v obdobné situaci, nebo už ji úspěšně překonali. Kurz práce s PS zahrnuje kurz základní uživatelské znalosti práce s PC, ale i kurzy pro pokročilé. V obou 156
Zdroj www. equalcr.cz [citováno 3.1.2007] Rozvojové partnerství HEDERA tvoří SOZE , Centrum pro integraci cizinců, Organizace pro pomoc uprchlíkům,Asociace uprchlíků v ČR, Most pro lidská práva, Genderové informační centrum NORA,MPSV a MŠMT, Centru jazykového vzdělání MU a ÚP-Brno město , ÚP-Brno-venkov 158 Zdroj www.wokrinczech.cz citováno [ 1.3.2007] a rozhovor s vedoucím oddělení integrace cizinců a azylantů 157
57
kurzech je kladen velký důraz na hledání zaměstnání s pomocí počítače a internetu. Jazykové kurzy v rámci projektu Work in Czech jsou rozděleny podle úrovně jazykových znalostí, prohlubují běžné jazykové prostředky a komunikační dovednosti potřebné v každodenních situacích, zaměřují se i na slovní zásobu a jazykové dovednosti potřebné při hledání práce a vlastním výkonu zaměstnání. Součástí výuky jsou také informace a praktická cvičení zaměřená na poznání sociokulturního prostředí České republiky.159 Projekt WORK IN CZECH pomáhá účastníkům při integraci do české společnosti, jeho velkou výhodou je propojení více aspektů integrace: orientace ve společnosti, hledání zaměstnání, získání nových znalostí a dovedností i jazykové kurzy zaměřené na profesní jazykové znalostí . To vše zvyšuje šance účastníků na uplatnění se na trhu práce a šance na jeho kvalitnější začlenění se do společnosti.
159
Výroční zpráva SOZE 2005
58
6.
Právní status azylantů, práva a povinnosti
Integrace znamená začlenění se azylanta do společnosti do všech jejích oblastí. Jaké je právní postavení azylanta v české společnosti, jaká má práva a povinnosti ? Azylantem je cizinec, kterému byl na základě zákona160 udělen azyl a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Azyl se uděluje na časově neomezenou dobu161, může však být při splnění zákonných podmínek odejmut162 nebo zaniknout z důvodu smrti azylanta (os. požívající doplňkové ochrany), udělením státního občanství azylantovi či písemným prohlášením o vzdání se azylu (doplňkové ochrany).163 Azylant má na území České republiky
všechna práva a povinnosti
vycházející z LZPS vyjma těch ,která jsou výslovně přiznána pouze občanům České republiky
164
. Navíc má některá zvláštní práva a povinnosti stanovené
zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu a zákonem č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky .
160
zákon č. 325/1999 Sb., o azylu , ve znění pozdějších předpisů Srov. 17 a zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů – zánik a odejmutí doplňkové ochrany 162 § 17 odst. 1 zákona č. 325/199 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů :“ Azyl udělený z důvodu podle § 12 se odejme, jestliže: a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí, b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště, c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování, d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu, e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12, f) azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, g) azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, h) azylant měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů podle § 15, i) existují oprávněné důvody považovat azylanta za nebezpečí pro bezpečnost státu, nebo j) azylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný trestný čin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu“ 163 § 18 zákona č. 325/199 Sb., o azylu , ve znění pozdějších předpisů 164 čl.42/2 LZPS 161
59
Ministerstvo vnitra je povinno informovat azylanta , nejpozději do tří dnů od doručení rozhodnutí o udělení azylu, v jeho mateřském jazyce, event. v jazyce, kterým je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech.165 Azylant na základě rozhodnutí o azylu získá na území České republiky trvalý pobyt po dobu rozhodnutí o udělení azylu.166 S tím jsou spojeny určité povinnosti azylanta. Po opuštění pobytového střediska se azylant musí do 3 pracovních dnů přihlásit k pobytu na oddělení cizinecké policii v místě nového bydliště či lokalitě IAS167, stejně tak pokud v budoucnu změní své bydliště.
168
Ve
stejné době může azylant, kterému bylo jako žadateli poskytováno kapesné, požádat Ministerstvo vnitra o jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima osoby169 a společně s ní posuzovaných osob.170 Azylant se prokazuje průkazem povolení k pobytu azylanta171, který mu vydá Ministerstvo vnitra ČR.
172
Na žádost může být azylantovi vydán i cestovní
pas .173 Azylant je povinen podle § 52 a násl. zákona č. 325/1999 Sb. chránit průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, je povinen neprodleně je hlásit policii, zažádat o nový průkaz atd. Dále je azylant v souvislosti s trvalým pobytem na území ČR povinen oznámit policii pobyt mimo území ČR je-li delší než 365 dnů.174 Dalším důležitým korkem, který musí azylant po získání azylu a opuštění pobytového střediska udělat je registrace u zdravotní pojišťovny do 8 dnů od udělení povolení k pobytu.175 Po dobu žádosti o udělení azylu je žadatel pojištěn u Všeobecné zdravotní pojišťovny, ode dne udělení azylu si azylant může zdravotní pojišťovnu vybrat. Azylant si musí také zažádat cizineckou policii o
165
§ 52/3 zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu , ve znění pozdějších předpisů § 76 zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu , ve znění pozdějších předpisů 167 Stejnou povinnost má i osoba požívající doplňkové ochrany 168 § 78/1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 169 § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 170 § 50a a 42/4 zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů 171 Srov. Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany - § 60a zákona č. 325/1999 Sb. o azylu ve znění pozdějších předpisů 172 § § 59 a 60 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu , ve znění pozdějších předpisů 173 § 61 a násl. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ,ve znění pozdějších předpisů 174 § 52 g zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 175 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů 166
60
přidělení rodného čísla176 a vyřídit si příslušné sociální dávky177, sociální pojištění178 a je-li nezaměstnaný, registrovat se na úřadu práce. Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky. Zvláštní oznamovací povinnost vůči ministerstvu má azylant v případě narození dítěte. V takovém případě musí rodiče vyřídit druh jeho pobytu v České republice. Nejvýhodnější je zažádat o udělení azylu, event. o trvalý pobyt dítěte, do doby vyřízení druhu pobytu, se považuje druh pobytu dítěte za stejný jako u rodiče.179 Azylant má tedy v běžném životě, zejména v oblasti zaměstnání, zdravotní péče, vzdělání, sociálního zabezpečení atd. stejné podmínky jako čeští občané. To samozřejmě velmi přispívá k jeho integraci do společnosti. Je-li azylant rozhodnut setrvat v České republice může zažádat o udělení českého státní občanství.180 V takovém případě musí splnit podmínky stanovené v § 7 zákona č. 40/1993 Sb. , o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů, to znamená že musí mít ke dni podání žádosti povolen na území České republiky trvalý pobyt po dobu minimálně pěti let,181 nebýt v posledních pěti letech pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, prokáže znalost českého jazyka a plní povinnosti vyplývající ze zákona č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů a povinnosti plynoucí ze zvláštních právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení , důchodové pojištění, daně , odvody a poplatky. Další podmínkou, kterou stanoví tento zákon je doklad o pozbytí státního občanství původního státu. Tato podmínka se na azylanty nevztahuje. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky je azylantovi ve správním řízení uděleno Ministerstvem vnitra státní občanství České republiky .
176
Poradna pro integraci Informační brožura pro azylanty, 2006, st. 6 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi , ve znění pozdějších předpisů 178 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti , v platném znění a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění , v e znění pozdějších předpisů 179 Poradna pro integraci Informační brožura pro azylanty, 2006 180 Zákon č. 40/1993 Sb. , o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 181 Ministerstvo může v případě azylanta pětiletou podmínku trvalého pobytu na území ČR prominout - § 11 odstavec 1 písm. h) zákona č. 40/1993 Sb. , o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 177
61
Ministerstvo vnitra vydá žadateli Listinu o udělení státního občanství. Azylant nabývá státní občanství ČR dnem složení státoobčanského slibu.182
182
Jurníková, J. a kol. Správní právo – zvláštní část. 5 doplněné vydání. MU Brno, 2004
62
ZÁVĚR :
Integrace do nové společnosti je složitý a dlouhodobý proces. Azylanté jsou vytrženi ze svého sociálního, kulturního i právního prostředí, zvyků, práce a rodiny, mnozí se příchodem do České republiky dostávají do naprosto odlišného prostředí než v kterém dosud žili, neovládají český jazyk, nemají bydlení, zaměstnání, prostředky . Proto je nutné těmto osobám při jejich začleňování do české společnosti poskytnout veškerou možnou pomoc . Za hlavní a celkový cíl integrace je často považována soběstačnost: vlády většiny zemí usilují o to, aby přistěhovalcům umožnily vést nezávislý život, pokud jde o bydlení, zaměstnání, vzdělání, sociální síť a participaci ve společnosti. Ve všech členských státech Evropské unie představují přístup na trh práce, stejně jako jazykové předpoklady a dostatečná úroveň vzdělání, nejdůležitější úkoly úspěšné integrace.183 Je však nutné integrovat přistěhovalce do všech oblastí života společnosti , včetně občanské, kulturní i politické oblasti. První kroky českého státu vedoucí k pomoci při integraci azylantů se začínají objevovat počátkem 90.let. Od té doby program státní pomoci azylantům, tzv. státní integrační program prošel dynamickým vývojem. Státní pomoc je zakotvena v zákoně č. 325/199 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů
a v usneseních Vlády České Republiky o zabezpečení
integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany pro jednotlivé roky . V současné době je pomoc státu směřována zejména na odstranění jazykové bariéry, zajištění bydlení a pomoc při uplatnění se na trhu práce, jako na základní a klíčové předpoklady úspěšné integrace. Jednotlivé dimenze integrace jsou vzájemně propojeny a výsledky v jedné oblasti posilují ostatní. Např. získání pracovního místa, vede k rozvoji jazykové a kulturní znalosti a navazování sociálních vazeb, sociální vazby rozšiřují ekonomické příležitosti. Nezastupitelnou úlohu při realizaci státního integračního programu i v jiných, státem opomíjených aspektech integrace mají nestátní neziskové organizace. Tyto organizace vytvářejí a účastní se řady významných národních i evropských projektů zaměřených na integraci azylantů, monitorují situaci
183
Ministerstvo práce a sociálních věcí Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005
63
azylantů a navrhují nová, vhodná řešení. Zaměřují se i na oblasti kulturních a volnočasových aktivit, právní, sociální a psychologické poradenství. Azylanté mají v české společnosti právní postavení téměř totožné s postavením jako čeští státní občané s výjimkou práv a povinností, které jsou úzce spjaty se státním občanstvím. Dle předložených poznatků lze konstatovat, že současná integrační strategie v České republice je obsahově srovnatelná s i integračními strategiemi ve většině evropských zemí. České integrační „právo“ je právem poměrně mladým ovšem zároveň dynamicky se rozvíjejícím, reagujícím na zkušenosti z azylové i integrační praxe.
Za posledních 17 let prošel přístup k integraci
azylantů velkým a dynamickým vývojem, jehož výsledkem je fungují systém státní i nestátní pomoci osobám s mezinárodní ochranou.
64
RESUME: Integration of foreigners is difficult, long-term, multi-dimensional, dynamic and bilateral process. Refugees are coming to the new state, new society with new language, new culture, customs and traditions, different system of law. They haven’t accommodations and jobs, cannot speak Czech. These people need help and support with their integration to the Czech society. Integration is a fundamental premise for a successful function of the asylum systems. Legal basic of integration contained Act of Asylum – State Integration Programme for recognized refugees. Detailed descriptions of State Integration Programme include a government resolution. The successful integration of refugees into a new host country is primarily a question of the local language and being able to deal with the housing and employment issues. The priorities of the integration process are: language, housing and employment. Czech is a language that is relatively complicated, especially for foreigners form non –Slavic countries. Ministry of Education ensures for the refugees the language course. For a refugee is this system beneficial, the course ends with a final exam and the issuance of the certificate. It is naturally not possible to learn a foreign language in 150 hour over a period of 10 month. However, it is an intensive introductory course, at the end of which the student should be able to communicate in basic everyday situations. For refugees are prepare introductory orientation courses too. Course gives basic information about administrative, political, cultural, historical topics, explain to these people what to expect from living in the Czech Republic, explain how the housing and labour markets function. Housing is a very important premise for a successful integration. The housing market is not yet fully functional, there is a lack of suitable apartments and prices are still too high. Without financial assistance from the government, the majority of recognized refugees would never be able to rent an accommodation. The housing programme has three variants.
65
The first variant involves the providing of a rental apartment owned by municipality that has voluntarily offered in the programme. The refugee is always given only one offer of an apartment. The municipality – owner of the integration apartment have a pretension to a financial grant for innovation of the apartment, for infrastructure of the municipality and for plug in electricity into integration apartment. The second variant – the refugee finds his or her own housing and the government contributes to the rent for a period of five years through the local municipality. The municipality or private owners can own these apartments too. The refugee often cooperates by finding his or her housing with nongovernmental organization. On portion of the subsidy is for the acquisition of the apartment or for the payment of rent and the other goes to support the local infrastructure of the municipality that has enrolled in programme. The third variant involves a programme of the Ministry of Regional Development entitled Support for the Construction of Rental Apartments. Should the municipality decided to build apartments under this Ministry programme; they must offer at least 1 of every 10 units to refugees as an apartment for lease. Next premise for a successful integration is the entry into the labour market. The government assistance creates re-qualification programmes for unemployed refugees and individual action plans. These plans are separated into three stages. During the first stage, the refugee express their interest in enrolling in the programme, detailed interview and are provided with individual counselling. The second and the third stages involve the direct providing of jobs and contact with employers. Very meaningful role in the integration of the refugees have a nongovernmental organizations. In the Czech Republic are lots of professional nongovernmental specializing in providing assistance to refugees, asylum seekers and foreigners. Their activity include assistance in the search for job, in the process of offering integration apartments and in the search for suitable housing, assistance with communicating with government and local authorities, social and legal counselling. Non-governmental organizations cooperate with government by State integration programme for recognized refugees.
66
The Czech asylum and integration system is very young system but today is a State Integration Programme functional programme, which assist in integration of refugees. Governmental assistance with cooperation with non-governmental organizations creates appropriate conditions to integration refugees to the Czech society.
67
SEZNAM LITERATURY KNIŽNÍ DÍLA, STUDIE, PŘÍRUČKY, ANALÝZY
BEČKOVÁ, HANA a kol . 15 let jsou uprchlíci u nás, Sborník prací vycházejících z dat za období 1990 –2004, Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR, 2005
ČEPELKA, C., JÍLEK, D., ŠTURMA, P. Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cizinci v České Republice 2006, Praha 2006
HAIŠMAN, T. Informace odboru azylové a migrační polity Ministerstva vnitra pro primátory a starosty o Státním integračním programu v oblasti zajištění bydlení pro azylanty , Praha 2007
JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo – zvláštní část. 5. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004.
KUDRNOVÁ, L.:Příručka pro poradce ke zprostředkování,1.vydání.Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí,2003
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005
MINISTRY OF THE INTERIOR OF THE CHZECH REPUBLIK Statistical Report –International protection Seekers and Refugees in the Czech Republic
MINISTERSTVO VNITRA ČR
Zpráva o situaci v oblasti migrace na území
České republiky za rok 2004, Praha 2005
NOVÁK, PETR Integration of Refugees : Experience of the Chzech Republik , Ministry of the Interior, 2005
68
PORADNA PRO INTEGRACI Analýza potřeb cizinců s azylem a trvalým pobytem v ČR ve vztahu k uplatnění na trhu práce, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007]
PORADNA PRO INTEGRACI Analýza zkušeností úřadů práce v Kutné Hoře,v Příbrami a Ústí nad Labem
s evidovanými klienty z řad azylantů a cizinců
s trvalým pobytem v ČR, 2006 dostupný z www.p-p-i.cz [citováno 22.2.2007]
PORADNA PRO INTEGRACI Informační brožura pro azylanty, 2006 POŘÍZEK , PAVEL Komplexní analýza azylového systému v ČR včetně navržení legislativních a praktických opatření k jeho zefektivnění , 1 vydání ,SOZE, 2004
SDRUŽENÍ OBČANŮ ZABÝVAJÍCÍCH SE EMIGRANTY Výroční zpráva 2003, Brno 2004
SDRUŽENÍ OBČANŮ ZABÝVAJÍCÍCH SE EMIGRANTY Výroční zpráva 2005, Brno 2006
UHEREK , ZDENĚK Integrace azylantů –výzkumná zpráva pro Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky , Etnologický ústav Akademie věd České Republiky, Praha 2002
UHEREK, ZDENĚK Závěry z výzkumu integrace azylantů a efektivity státního integračního programu , Etnologický ústav AV ČR
ČLÁNKY
Čižinský, Pavel Novela zákona o azylu č. 165/2006 Sb., Poradna pro občanství, občanská
a
lidská
práva,
dostupný
[citováno 15.1.2007]
Jouza,L.:Práce a mzda,2003,číslo 12-13
69
na
www.migraceonline.cz
Kučera, Libor Doplňková ochrana – dobrý (evropský) úmysl, horší (české) provedení, dostupný www.migraceonline.cz [citováno 15.1.2007 ]
PRÁVNÍ PŘEDPISY Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky , ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1993 Sb. , o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů 70
Zákon č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a změněn některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v platném znění , ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění , ve znění pozdějších předpisů
Usnesení Vlády České republiky ze dne 22. ledna 2006 č.86 o zabezpečení integrace azylantů v roce 2003, včetně příloh Usnesení Vlády České republiky ze dne 26.ledna 2005 č.104 o zabezpečení integrace azylantů v roce 2005 , včetně příloh Usnesení Vlády České republiky ze dne 4. ledna
2006 č.53 o zabezpečení
integrace azylantů v roce 2006 , včetně příloh Usnesení Vlády České republiky ze dne 20.prosince 2006 č.1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 , včetně příloh Nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŠMT ČR č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, ve znění pozdějších předpisů
71
Vyhláška č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška
č. 51/2006 Sb. , Energetického regulačního úřadu o podmínkách
připojení k elektrizační soustavě
Pokyn MŠMT č.j. 13 821/95-21 Pokyn MŠMT č.j: 21 153/ 2000 – 35 Program podpory výstavby nájemních bytů pro rok 2005
Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků ze dne 28. 7. 1951, Ženeva, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb. Směrnice Rady (ES) 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004, o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany
OSTATNÍ ZDROJE http://www.migraceonline.cz [citováno 11. 2. 2007] http://www.mvcr.cz [citováno 2.12.2006] http://www.unhcr.cz [citováno 15. 2. 2007] http://www.azyl.cz [citováno 1. 2. 2007] http://www.p-p-i.cz [citováno 22. 2. 2007] http://www.soze.cz [citováno 14. 2. 2007] http://www.sfrb.cz [citováno 11. 2. 2007] http://www.efs.cz [citováno 11. 2. 2007] htpp://www.equalcr.cz [citováno 3. 1. 2007] htpp://www.msmt.cz [citováno 4. 1. 2007] htpp://www.mpsv.cz [citováno 22. 11. 2006] htpp://www.suz.cz [citováno 22.11.2006] htpp://www.domavcr.cz [citováno 22.11.2006] htpp://www.cic.cz [citováno 2.12. 2006]
72
Příloha č. 1 Přehled uzavřených smluv, počet integrovaných azylantů uvolněných finančních prostředků v období od roku 1994 do 2005 rok
počet bytů
počet integr. osob
částka na bydlení
částka na rozvoj obce
celková částka
1994
22
84
4 798 000
1 480 000
6 278 000
1995
48
120
8 802 000
3 340 000
12 142 000
1996
15
44
2 700 000
930 000
3 630 000
1997
19
56
4 000 000
1 430 000
5 430 000
1998
28
65
6 050 000
3 070 000
9 120 000
1999
44
110
9 900 000
5 160 000
15 060 000
2000
30
78
6 600 000
3 090 000
9 690 000
2001
23
47
4 950 000
2 730 000
7 680 000
2002
18
41
3 750 000
2 210 000
5 960 000
2003
18
39
3 750 000
2 910 000
6 660 000
2004
38
113
8 836 750
5 979 500
14 816 250
2005
40
102
7 877 907
5 604 500
13 482 407
343
899
72 014 657
37 934 000
109 948 657
Celkem
Zdroj : Ministerstvo vnitra
Procentní podíly krajů pro zajištění bydlení v roce 2007
Celkem
Praha
16 % (32 osob)
Středočeský kraj
10 % (20 osob)
Jihočeský kraj
10 % (20 osob)
Plzeňský kraj
10 % (20 osob)
Královéhradecký kraj
8 % (16 osob)
Jihomoravský kraj
8 % (16 osob)
Moravskoslezský kraj
4 % (8 osob)
Vysočina
6 % (12 osob)
Olomoucký kraj
6 % (12 osob)
Zlínský kraj
4 % (8 osob)
Ústecký kraj
4 % (8 osob)
Liberecký kraj
4 % (8 osob)
Pardubický kraj
6 % (12 osob)
Karlovarský kraj 4 % (8 osob) ______________________________________ 100 % (200 osob)
73
a výše
Příloha č. 2
VZOR ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ ministra vnitra o poskytnutí účelové neinvestiční dotace na zajištění bydlení azylantů (dále jen „dotace na bydlení“), účelové neinvestiční dotace na rozvoj infrastruktury obce (dále jen „dotace na rozvoj obce“) a účelové neinvestiční dotace na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu1 (dále jen „dotace na zapojení elektrické energie“) obci ... na zajištění bydlení azylantů na území České republiky v roce 2007 podle varianty č. I, ve smyslu Zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obcí prostřednictvím krajů na zajištění bydlení azylantů v roce 2007, jež jsou přílohou usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce2007. Datum: Č. j. Příloha: Zásady MV
Na základě žádosti č. … obce … o poskytnutí dotace na bydlení, dotace na rozvoj obce a na zapojení přívodu elektrické energie na zajištění bydlení azylantů na území České republiky v návaznosti na výše uvedené usnesení vlády a ve smyslu ustanovení § 14 až § 19 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, vydávám tímto Rozhodnutí o poskytnutí dotace na bydlení ve výši … Kč, dotace na rozvoj obce ve výši … a dotace na zapojení elektrické energie ve výši … všechny z kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) v celkové výši … Kč. Nárok na uvolnění dotace na bydlení a dotace na rozvoj obce vzniká poté co ministerstvo obdrží kopii podepsané Smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylantem, nárok na uvolnění dotace na zapojení elektrické energie vzniká po poskytnutí dokladů o úhradě nákladů obcí a při současném dodržení níže stanovených podmínek: 1) Vyčleněné prostředky státního rozpočtu jsou jako účelové neinvestiční dotace určeny pro obec … na zajištění bydlení níže uvedených azylantů, na rozvoj infrastruktury obce a na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu (u azylantů bude na tomto místě uvedeno: jméno, dat. narození, stát. příslušnost, č. průkazu povolení k pobytu azylanta). Tato podmínka je stanovena podle § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, jako závazná a její nedodržení bude postihováno jako porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písmeno c) tohoto zákona. 2) Výše vládou schválené dotace podle varianty č. I je stanovena v návaznosti na počet osob, které budou sdílet společnou domácnost. 3) Dotace ze státního rozpočtu podle varianty č. I je určena: a) na bydlení – na opravu bytového fondu v majetku obce, b) na rozvoj obce – na opravu nebo udržování majetku obce v oblastech dopravy, energetiky a inženýrských sítí, c) na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu – je určena obci v případě naplnění podmínek vyhlášky. 4) Dotace bude poskytnuta převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet obce … č. … vedeného u … ul. … PSČ … prostřednictvím… kraje – bankovní účet … kraje č. … vedeného u … ul. … PSČ … po obdržení kopie Smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylantem a po obdržení dokladu o úhradě nákladů spojených se zapojením přívodu elektrické energie obcí. Krajský úřad zašle ministerstvu do 20 pracovních dnů po uvolnění dotace obci fotokopii výpisu z běžného účtu, kterou bude uvolnění dotace doloženo. Obec zařadí tyto přijaté prostředky na rozpočtovou položku 4116 – ostatní neinvestiční dotace přijaté ze státního rozpočtu, účelový znak 14336 – neinvestiční dotace za zajištění bydlení podle § 69 zákona č. 325/1999 Sb.,
74
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 5) Obec se zavazuje uzavřít smlouvu o nájmu bytu s azylantem na dobu jednoho roku s možností opakovaného prodloužení této smlouvy a neprodleně její kopii postoupit kraji a ministerstvu. Po uplynutí doby 5 let, pokud azylant řádně plní ustanovení smlouvy o nájmu bytu, se obec zavazuje uzavřít s azylantem smlouvu o nájmu bytu v souladu s podmínkami stanovenými příslušnou obcí pro pronajímání bytů a s obecně platnými právními předpisy a neprodleně postoupit kopii této smlouvy kraji a ministerstvu. Nájemné bude sjednáno ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. 6) Po dobu 5 let se obec zavazuje užívat předmětný byt pouze pro zajištění bydlení azylantům. 7) V případě uvolnění bytu před uplynutím doby 5 let se obec zavazuje uzavřít novou smlouvu o nájmu bytu s jiným azylantem, kterého určí ministerstvo, a to podle ustanovení výše uvedeného bodu 5) do uplynutí doby 5 let od uzavření první smlouvy o nájmu bytu a neprodleně postoupit kopii této smlouvy ministerstvu a kraji. Tím však nevzniká nárok na doplacení dotace ani povinnost vrátit případný rozdíl podle nového počtu azylantů ve společné domácnosti. Ministerstvo nehradí nájemné ani náklady spojené s údržbou bytu. 8) Obec se zavazuje informovat kraj a ministerstvo do konce kalendářního roku o způsobu použití dotace na bydlení a dotace na rozvoj obce. Obec se zavazuje vést ve své účetní evidenci použití dotace odděleně. 9) V případě nesplnění závazků uvedených v odstavci 3, 4, 5, 6 a 7 a v případě porušení rozpočtové kázně při nakládání s dotací bude toto sankcionováno v souladu s § 44a odst. 4 písmeno c) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. 10) Poskytnuté dotace podléhají veřejnosprávní kontrole ve smyslu § 8 odst. 2 zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 11) Obec prostřednictvím kraje vypořádá přijatou dotaci ze státního rozpočtu podle vyhlášky č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Způsob realizace Státního integračního programu je stanoven v Zásadách pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obcí prostřednictvím krajů na zajištění bydlení azylantů v roce 2007, jež jsou přílohou usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 a jsou přílohou tohoto Rozhodnutí. Originál tohoto Rozhodnutí obdrží obec a jeho kopii krajský úřad.
podpis ministra vnitra razítko ministerstva vnitra
75
Příloha č. 3 VZOR SMLOUVY
SMLOUVA Č. …/2007 o úhradě čistého nájemného nebo jeho části podle varianty č. II ve smyslu Zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obcí prostřednictvím krajů na zajištění bydlení azylantů v roce 2007, jež jsou přílohou usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007. Obec ……… adresa …………………… IČ: ……… zastoupená …….. starostou obce, (dále jen obec) na straně jedné a Jméno………… bytem ………………… r. č. ………………… (dále jen pronajímatel) na straně druhé a Jméno ………… bytem…………………. číslo průkazu povolení k pobytu azylanta (dále jen azylant) na straně třetí spolu uzavírají následující smlouvu:
Čl. I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je úhrada čistého nájemného nebo jeho části na zajištění bydlení pro oprávněnou osobu. Čl. II. Oprávněná osoba Oprávněnou osobou pro zařazení do státního integračního programu je azylant ve smyslu § 2 odst. 5 a § 94 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, který se rozhodl v rámci zajištění bydlení pro variantu č. II, která je uvedena v usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007.
Čl. III. Podmínky pro úhradu čistého nájemného nebo jeho části 1. Obec poskytne opakovaně úhradu čistého nájemného nebo jeho části v maximální výši …,- Kč měsíčně počínaje měsícem … pronajímateli bytu č. …o velikosti … na adrese … , jenž je jeho vlastníkem,1 a to nejdéle po celkovou dobu pěti let, tj.max. 60 měsíců. 2. Byt budou užívat tito azylanté: … (u všech azylantů bude na tomto místě uvedeno: jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost a číslo průkazu povolení k pobytu azylanta). 3. Dotace, která je určena pouze na úhradu čistého nájemného nebo jeho části bude převedena z bankovního účtu obce č. … vedeného u … ul. … č. … PSČ… na bankovní účet pronajímatele č. … vedeného u … ul. … č. … PSČ… .
76
a) v případě prvého převodu finančních prostředků tj. po uzavření této smlouvy do doby prostředky na úhradu čistého nájemného nebo jeho části obdrží obec na svůj účet administrativní zajištění převodu těchto prostředků ze státu na obec) budou prostředky prodlevou, která nebude předmětem sankce ze strany pronajímatele, b) v případě dalších převodů finančních prostředků vždy do data splatnosti dohodnutého pronajímatelem.
než finanční (jedná se o vyplaceny s mezi obcí a
4. Pronajímatel se zavazuje poskytnout obci stejnopis smlouvy o nájmu bytu s azylantem. 5. Pronajímatel se zavazuje bezprostředně informovat obec o všech změnách vyplývajících ze smlouvy o nájmu bytu s azylantem, které by ve svém důsledku obci neumožnily plnit závazek v čl. III. bodu 1. 6. V případě ukončení smlouvy o nájmu bytu se pronajímatel zavazuje o této skutečnosti informovat obec, a to nejpozději do 5 pracovních dnů. 7. Na žádost obce se pronajímatel zavazuje zajistit přístup do předmětného bytu za účelem kontroly, zda je byt užíván dohodnutým způsobem. 8. Nárok na úhradu čistého nájemného nebo jeho části vzniká dnem stanoveným ministrem vnitra v Rozhodnutí o poskytnutí dotace a po předložení kopie této smlouvy ministerstvu. 9. Azylanté uvedení v čl. III. bodu 2 souhlasí s tím, že pro zajištění plynulé úhrady čistého nájemného nebo jeho části jsou povinni žádat obec opakovaně, a to v termínu do 10. dne následujícího měsíce. Nájemné je hrazeno za uplynulý kalendářní měsíc. 10. V případě nesplnění závazků uvedených v odstavci 4, 5, 6 a 7 a v případě porušení rozpočtové kázně při nakládání s dotací bude toto sankcionováno v souladu s § 44a odst. 4 písmeno c) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. Čl. IV. Závěrečná ujednání 1. Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech, z nichž po jednom výtisku obdrží pronajímatel, obec a azylant. 2. Změny a doplňky k této smlouvě lze učinit pouze písemně. 3. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu smluvními stranami.
………………………………………… za obec
………………………………………… pronajímatel
………………………………………… azylant
V ……………………………… dne ……………………………… 2007
77
Příloha č. 4 VZOR ROZHODNUTÍ
ROZHODNUTÍ ministra vnitra o poskytnutí účelové neinvestiční dotace na rozvoj infrastruktury obce (dále jen „dotace na rozvoj obce“) a účelové neinvestiční dotace na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu1 (dále jen „dotace na zapojení elektrické energie“) obci ... na zajištění bydlení azylantů na území České republiky v roce 2007 podle varianty č. III, ve smyslu Zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obcí prostřednictvím krajů na zajištění bydlení azylantů v roce 2007, jež jsou přílohou usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007. Datum: Č. j. Příloha: Zásady MV
Na základě žádosti č. … obce … o poskytnutí dotace na rozvoj obce a na zapojení přívodu elektrické energie na zajištění bydlení azylantů na území České republiky v návaznosti na výše uvedené usnesení vlády a ve smyslu ustanovení § 14 až § 19 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, vydávám tímto Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rozvoj obce ve výši … a dotace na zapojení elektrické energie ve výši … obě z kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) v celkové výši … Kč. Nárok na uvolnění dotace na rozvoj obce vzniká poté co ministerstvo obdrží kopii podepsané Smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylantem, nárok na uvolnění dotace na zapojení elektrické energie vzniká po poskytnutí dokladů o úhradě nákladů obcí a při současném dodržení níže stanovených podmínek: 1) Vyčleněné prostředky státního rozpočtu jsou jako účelové neinvestiční dotace určeny pro obec … na rozvoj infrastruktury obce a na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu (u azylantů bude na tomto místě uvedeno: jméno, dat. narození, stát. příslušnost, č. průkazu povolení k pobytu azylanta). Tato podmínka je stanovena podle § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, jako závazná a její nedodržení bude postihováno jako porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písmeno c) tohoto zákona. 2) Výše vládou schválené dotace podle varianty č. III je stanovena v návaznosti na počet osob, které budou sdílet společnou domácnost. 3) Dotace ze státního rozpočtu podle varianty č. I je určena: a) na rozvoj obce – na opravu nebo udržování majetku obce v oblastech dopravy, energetiky a inženýrských sítí, b) na úhradu nákladů vzniklých při zapojení přívodu elektrické energie do integračního bytu – je určena obci v případě naplnění podmínek vyhlášky. 4) Dotace bude poskytnuta převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet obce … č. … vedeného u … ul. … PSČ … prostřednictvím … kraje – bankovní účet … kraje č. … vedeného u … ul. … PSČ … po obdržení kopie Smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylantem a po obdržení dokladu o úhradě nákladů spojených se zapojením přívodu elektrické energie obcí. Krajský úřad zašle ministerstvu do 20 pracovních dnů po uvolnění dotace obci fotokopii výpisu z běžného účtu, kterou bude uvolnění dotace doloženo. Obec zařadí tyto přijaté prostředky na rozpočtovou položku 4116 – ostatní neinvestiční dotace přijaté ze státního rozpočtu, účelový znak 14336 – neinvestiční dotace za zajištění bydlení podle § 69 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
78
5) Obec se zavazuje uzavřít smlouvu o nájmu bytu na dobu 2 let s možností opakovaného prodloužení vždy však nejdéle na dobu 2 let za předpokladu, že nájemce splňuje podmínky nařízení vlády2 a plní řádně své povinnosti vyplývající ze smlouvy o nájmu bytu a zvláštního právního předpisu3 a neprodleně její kopii postoupit kraji a ministerstvu. 6) Po dobu 5 let se obec zavazuje užívat předmětný byt pouze pro zajištění bydlení azylantům. 7) V případě uvolnění bytu před uplynutím doby 5 let se obec zavazuje uzavřít novou smlouvu o nájmu bytu s jiným azylantem, kterého určí ministerstvo, a to podle ustanovení výše uvedeného bodu 5) do uplynutí doby 5 let od uzavření první smlouvy o nájmu bytu a neprodleně postoupit kopii této smlouvy ministerstvu a kraji. Tím však nevzniká nárok na doplacení dotace ani povinnost vrátit případný rozdíl podle nového počtu azylantů ve společné domácnosti. Ministerstvo nehradí nájemné ani náklady spojené s údržbou bytu. 8) Obec se zavazuje informovat kraj a ministerstvo do konce kalendářního roku o způsobu použití dotace na bydlení a dotace na rozvoj obce. Obec se zavazuje vést ve své účetní evidenci použití dotace odděleně. 9) V případě nesplnění závazků uvedených v odstavci 3, 4, 5, 6 a 7 a v případě porušení rozpočtové kázně při nakládání s dotací bude toto sankcionováno v souladu s § 44a odst. 4 písmeno c) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. 10) Poskytnuté dotace podléhají veřejnosprávní kontrole ve smyslu § 8 odst. 2 zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 11) Obec prostřednictvím kraje vypořádá přijatou dotaci ze státního rozpočtu podle vyhlášky č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Způsob realizace Státního integračního programu je stanoven v Zásadách pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obcí prostřednictvím krajů na zajištění bydlení azylantů v roce 2007, jež jsou přílohou usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2007 a jsou přílohou tohoto Rozhodnutí. Originál tohoto Rozhodnutí obdrží obec a jeho kopii krajský úřad.
podpis ministra vnitra razítko ministerstva vnitra
79
Příloha č. 5 Pozitiva Varianta √ azylant je pro obec I finančním přínosem √ obec je o přistěhování informována a souhlasí s ním √ je stále jedinou skutečně funkční variantou pomoci Varianta II
Varianta III
√ podpora aktivního přístupu azylanta √ ve srovnání s var. I. je flexibilnější √ měla by umožnit uspokojení většího počtu azylantů √ zajistí kvalitní a pro azylanty finančně dostupné bydlení √ umožní „rozptýlení“ azylantů mezi běžnou populaci a měla by tak vytvořit dobré podmínky pro integraci
Negativa • poměrně vysoká finanční náročnost • omezená možnost volby, což vede k pasivitě azylantů, vznikají následné problémy při změně bydlení • uspokojena je jen část azylantů • přidělení bytu je zpravidla spojeno s dlouhým čekáním v IAS • •
• •
klade na azylanty nároky, které jsou schopni splnit bez přiměřené asistence jen výjimečně je administrativně náročná pro obce i pronajímatele
relativně vysoké nároky na státní rozpočet azylanté mohou být vnímáni obcemi jako státem vnucená přítěž, nelze vyloučit snahu o následnou minimalizaci závazků plynoucích z poskytnutí dotace
Zdroj : Analýza možných perspektivních řešení státního integračního programu v oblasti bydlení azylantů, Praha 2005
80