Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
Mezinárodněprávní a ekonomické postavení cizinců (v ČR a ve vybraných zemích EU) z hlediska demografického vývoje International legal and economic status of foreigners (in the Czech Republic and selected EU countries) in terms of demographic development Magda Uxová
Abstrakt Příspěvek se zabývá mezinárodněprávním a ekonomickým postavením cizinců v ČR a ve vybraných zemích EU z hlediska demografie. Jsou specifikovány pojmy cizinec, azylant, bezdomovec atd., jejich právní postavení z hlediska mezinárodního práva. Implementace mezinárodní úpravy do práva ČR a do práva vybraných zemí EU. Příspěvek se dále zabývá růstem počtu cizinců v ČR a jejich ekonomickým uplatněním.
Abstract The paper deals with international legal and economic status of foreigners in the Czech Republic and selected EU countries in terms of demographics. Specified the terms alien, refugee, homeless, etc., their legal status in terms of international law. Implementation of international rules into Czech law and the right of selected EU countries. The paper also deals with the growing number of foreigners in the Czech Republic and their economic application.
Klíčová slova Cizinec, azylant, bezdomovec, ekonomické uplatnění cizinců, demografie
Key words Alien, refugee, homeless, foreigners applying economic, demographic
198
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
1 Úvod V české republice, která je od roku 2004 členem Evropské unie bylo ke konci roku 2005 evidováno 111 tis. cizinců s trvalým pobytem a 168 tis. cizinců s dlouhodobým pobytem (celkem 278 tis. cizinců), v roce 2010 to bylo již 424 tis. cizinců, z toho bylo 189 tis. cizinců s trvalým pobytem a 235 tis. cizinců s pobytem dlouhodobým. V roce 2013 se jednalo o 237 tis. cizinců s trvalým pobytem a 203 tis. cizinců s dlouhodobým pobytem, tedy celkem 439 tis. cizinců1. K 30. září 2015 se jednalo o 462 tis. cizinců z toho 259 s trvalým pobytem a 203 s pobytem dlouhodobým2. Z uvedených čísel je patrné, že se jedná o vzrůstající trend, který je třeba blíže zkoumat. Nejedná se pouze o postavení cizinců v České republice, ale hlavně o jejich mezinárodněprávní postavení, jejich ekonomickou situaci a celkové postavení ve společnosti. Z hlediska mezinárodního práva je třeba rozlišit několik základních kategorií, kterými jsou cizinec, azylant nebo bezdomovec a specifikovat jejich právní postavení z hlediska právě mezinárodního práva. Vzhledem k nadřazenosti mezinárodního práva nad právem vnitrostátním je zajímavá implementace těchto pojmů do práva v České republice a do práva vybraných zemí EU. Vzhledem k počtu cizinců na území České republiky je také třeba zkoumat jejich ekonomické uplatnění, protože mohou velmi zřetelně ovlivnit situaci na trhu práce a mají i značný vliv na zvyšování hrubého domácího produktu.
2 Právní postavení cizinců Nejprve je třeba specifikovat základní pojmy z oblasti cizích státních příslušníků. Tyto základní pojmy vycházejí z právní úpravy např. ze zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, který definuje v § 1 odst. 2 pojem cizinec. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky3 včetně občana Evropské unie4, což vychází již ze Smlouvy o založení Evropského společenství a v českém právním řádu je to zakotveno v již zmíněném zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců. Je třeba ujasnit, že zák. č. 326/1999 Sb. se dle působnosti zákona, specifikované v § 2 odst. a) nevztahuje na cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu a azylanta, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak5 a odst. b) Český statistický úřad [online]. Praha, 2015, 05.06.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu 2 Český statistický úřad [online]. Praha, 2015, 05.06.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu 3 Zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 4 Smlouva o založení Evropského společenství 5 Zvláštním předpisem je v tomto případě zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) 1
199
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravující přechodný pobyt ozbrojených sil na území6. Právním předpisem, který se zabývá charakteristikou cizinců je zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém, který v § 26 Právní postavení cizinců a zahraničních osob v soukromoprávních poměrech v odst. 1 říká, že cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky7. Tento zákon se nezabývá jen cizincem v postavení fyzické osoby, ale zabývá se také osobami právnickými, např. v odst. 1 říká, že zahraniční právnickou osobou se rozumí právnická osoba, se sídlem mimo území České republiky8. Věnuje se také osobnostním a majetkovým právům cizinců a zahraničních a právnických osob a říká, že pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno něco jiného, mají stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky a české právnické osoby9. Azylantem se dle zák. č. 325/1999 Sb. o azylu § 2 odst. 3 rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu10. Je třeba zdůraznit, že všichni cizinci – fyzické osoby, které nejsou státními občany České republiky, nejsou zároveň azylanti – v tomto případě se jedná o speciální případ, pojem cizinec je širší pojem, než azylant. Může se jednat i o osobu bez státní příslušnosti11, jejíž postavení je velmi složité, protože u takové osoby nevzniká právní vazba mezi státem a jednotlivcem. Osobu bez státní příslušnosti lze nazvat bezdomovcem, taková osoba nemůže využívat všech práv, kterých nabývá osoba se státní příslušností. Roku 1954 byla uzavřena úmluva OSN s názvem Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti. V této Úmluvě je zachycena v čl. 1, odst. 1 definice výrazu „osoba bez státní příslušnosti“, je označena jako osoba, kterou žádný stát podle svých právních předpisů nepovažuje za svého občana12, v čl. 1, odst. 2 i je popsáno, že se např. tato Úmluva nevztahuje na osoby, kterým se v současnosti dostává ochrany nebo pomoci orgánů nebo organizací Organizace spojených národů s výjimkou Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, pokud tato ochrana nebo pomoc trvá13. V čl. 2 Úmluvy jsou uvedeny základní povinnosti, ze kterých vyplývá, že tyto osoby bez státní příslušnosti požívají nejen práv, ale také povinností. Každá osoba bez státní příslušnosti má povinnosti k zemi, ve které Zvláštním právním předpisem je zák. č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky 7 Zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém 8 Zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém 9 Zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém 10 zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) 11 Pojem občanství je totožný s pojmem státní příslušnost. 12 Čl. 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 13 Čl. 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 6
200
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
se nachází, které zejména vyžadují, aby se řídila jejími zákony a nařízeními a dodržovala opatření přijatá k udržení veřejného pořádku14. Uprchlík je dle Úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastáváním určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti15. Z výše uvedených pojmů vyplývá, že ať už se jedná o osobu bez stání příslušnosti, uprchlíka, nebo azylanta, jedná se ve všech případech o cizince, což je pojem obecný a výše uvedené pojmy jsou pojmy speciální. Důležité je, že cizinec na území cizího státu podléhá vnitrostátní úpravě státu, ve kterém se nachází a je podřízen jeho suverénní moci, je povinen respektovat daný právní řád, které nesmí být v nesouladu s mezinárodním právem. Na druhou stranu má cizinec práva, která musí být dodržována. Jedná se zejména o oblast lidských práv, která má přiznána stejně jako občané dané země. Práva, která jsou cizincům přiznána podle mezinárodního práva, existují v několika režimech, obvykle jsou však tyto režimy kombinovány. Jedním z režimů je tzv. režim nejvyšších výhod, který je založen zejména na mezinárodních smlouvách, příkladem může být Dohoda mezi Českou republikou a Peruánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1995 týkající se ochrany investic. Druhou možností je národní režim, který zajišťuje cizincům prakticky stejné právní postavení, jako mají občané daného státu. Příkladem je Listina základních práva a svobod České republiky č. 2/1993 Sb., která v čl. 42 odst. 2 uvádí, že cizinci požívají v ČR lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům16. Třetí možností je zvláštní režim, kde stát upravuje práva a povinnosti cizinců zvláštními předpisy, které neplatí pro občany. Příkladem je zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky.
3 Pohyb cizinců Na cestování cizinců se dá nahlížet z několika pohledů. Zajímavým pohledem je o jakého cizince se jedná a do jaké lokality cestuje. Z hlediska Evropské unie lze do této problematiky zahrnout cestování po tzv. Schengenu pro osoby trvale žijící v schengenském prostoru17. Tento prostor představuje území, v němž je zaručena volnost pohybu osob a státy, které tuto Dohodu přijaly, zrušily své vnitřní hranice Čl. 2 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 16 Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. 17 Pozn. Jedná se o označení území evropských států, které jsou začleněny do tzv. Schengenské smlouvy s oficiálním názvem Dohoda mezi vládami států hospodářské unie Beneluxu, Spolkové 14 15
201
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
a využívají společné hranice vnější. Příklad států, které zahrnují schengenský prostor, jsou např. Belgie, Francie, Německo, Česká republika, Portugalsko, Rakousko… a je velmi zajímavé, že existují i členové mimo Evropskou unii – Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Hranice schengenského prostoru tedy nekopírují hranice Evropské unie. Pohyb cizinců na různých územích se řídí podle toho, ve které zemi mají tito cizinci trvalý pobyt. Pokud se jedná o zemi v schengenském prostoru, mohou se tyto osoby po tomto prostoru volně pohybovat, i když existují jistá omezení. Jiná situace, pokud do schengenského prostoru cestují cizinci z tzv. třetích zemí. V této části textu se bude autorka zabývat situací v České republice z hlediska osob, přicházejících z schengenského prostoru a třetích zemí.
4 Typy pobytů v České republice Legální pobyty cizinců na území České republiky lze rozdělit do několika kategorií. Vzhledem k tomu, že je Česká republika součástí Evropské unie, je třeba přistupovat jinak k občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům, cizincům ze třetích zemí mimo Evropskou unii s vízovou povinností a cizincům bez vízové povinnosti. Termínem vízum lze označit dokument, který vydává stát jako povolení ke vstupu do země na určité období. V něm bývají vymezeny důvodu pobytu18, jako je např. studium. V Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 z 15. 3. 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni je v čl. 1 stanoveno, že aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, musí mít osoby s přiznaným statutem uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti při překračování vnějších hranic členských států vízum, pokud třetí země, ve které mají bydliště a která jim jejich cestovní doklad vydala19. 4.1 Pobyt cizinců v České republice pro občany třetích zemí Existují dvě kategorie cizinců – jedná se o cizince z třetích zemí bez vízové povinnosti a s vízovou povinností. Cizinci, kteří nemají vízovou povinnost, cestují do republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích z roku 1985 18 Slovník cizích slov. SCS.ABZ.CZ [online]. Praha, 2015, 20.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/vizum-visum 19 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
202
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
České republiky a platným cestovním dokladem20, pokud chtějí na území České republiky pobývat delší dobu, existuje pro ně několik typů pobytu. Pokud nemají tito cizinci vízovou povinnost, platí, že mohou na území České republiky strávit až 90 dnů v každých 180 dnech. Druhou možností je pro ně dlouhodobý pobyt, pokud má cizinec zájem zůstat na území přechodně déle než 6 měsíců a pokud po celou dobu trvá stejný účel pobytu21. Třetí možností je pobyt trvalý, který je možný povolit na žádost po pěti letech nepřetržitého pobytu na území České republiky. Výjimkou je pobyt za účelem studia, který se započítává nikoli 5 let, ale jednou polovinou22. Pro žádost o trvalý pobyt musí cizinec splnit další kritéria, např. doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou, která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (§ 182a odst. 2). Existují také humanitární důvody umožnění trvalého pobytu, zde odpadá již zmíněná pětiletá lhůta, jako příklad lze uvést podle § 66 písm. d) kdy je trvalý pobyt vydán cizinci, který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé a nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců23. Cizinci ze třetích zemí mající vízovou povinnost pro pobyt v České republice nezbytně potřebují tzv. vízum (viz přechozí text). Jedná se např. o občany Dominikánské republiky, Súdánu, Kolumbie, Běloruska, Tuniska, Vietnamu, Ukrajiny, Indie24… Víz existuje několik typů – tzv. schengenské krátkodobé vízum, které opravňuje k pobytu na území států Schengenu (tedy i České republiky) na dobu na něm vyznačenou, nejdéle ale 90 dnů – je udělováno pro jeden vstup. Jiným typem je vízum průjezdní (pro více vstupů). Můžeme se setkat i s krátkodobým vízem s omezenou platností na konkrétní stát (např. Česká republika). Další variantou je dlouhodobé vízum nad 90 dnů u cizinců, jejichž pobyt na území České republiky vyžaduje pobyt od 90 dnů a déle než 3 měsíce, které opravňuje držitele k opakovanému vycestování a vstupu na území České republiky. Dlouhodobé vízum lze udělit za nějakým účelem, např. vzdělávání a nelze udělit za účelem zaměstnání. Toto vízum se uděluje na dobu platnosti 6 měsíců25. Zajímavým příkladem je např. § 42d zákona o pobytu cizinců, který stanoví povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území – žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem V tomto případě se jedná o doklad, který se nazývá cestovní pas. Lze jej dělit na cestovní pasy se strojově čitelnými údaji a bez strojově čitelných údajů. 21 Zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 22 Zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 23 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 24 Nařízením Rady (ES) č. 539/2001 v platném znění 25 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 20
203
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
studia na území je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu26. Cizinci mající vízovou povinnost mohou žádat o přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu (dle oddílu 3 § 42), tuto žádost je oprávněn podat např. cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.27 28 Občané Evropské unie jsou třetí kategorií cizinců, pobývajících na území České republiky. V § 42c zákona o pobytu cizinců je uvedena problematika povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie. Pojem rezident vyjadřuje občana jiné země Evropské unie, než v té, ve které chce pobývat. Tento cizinec může žádat o povolení k dlouhodobému pobytu. Odst. 1 § 42c hovoří o tom, že žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce29. • občané EU a jejich rodinní příslušníci pobývající na území ČR na základě povolení k přechodnému pobytu. Jedná se o nárokové povolení nebo spíše o potvrzení o pobytu, které by mělo ulehčit občanům EU jednání s úřady. Pobyt v ČR v rámci tohoto povolení se započítává do doby rozhodné pro žádost o povolení k trvalému pobytu. • občané EU a jejich rodinní příslušníci pobývající na území ČR s povolením k trvalému pobytu (občan EU získá povolení k trvalému pobytu podle § 87h zákona č. 326/1999 Sb.) (i) po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu bez dalších podmínek, (ii) pokud je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let, (iii) jestliže je rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území). Průkaz Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 28 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 42h, a § 42i 29 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 26 27
204
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je v případě povolení trvalého pobytu vydáván s platností na 10 let30. Rodinnému příslušníku občana EU je vydáván průkaz o povolení k pobytu s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti průkazu vydaného občanu EU.
5 Cizinci v České republice Životní podmínky pro cizince v České republice lze považovat za pozitivní. Žije zde stále více cizinců, ať s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Pozitivní je existence zák. č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), který v § 2 odst. 3 říká, že přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru31. Tento předpis se vztahuje mimo jiné také na cizince. Česká republika ale nemá explicitně deklarovanou antidiskriminační politiku, která by cizincům zajišťovala rovná práva a příležitosti pro všechny oblasti sociálního a společenského života, stejně tak neexistuje specializovaná státní instituce, která by měla v předmětu činnosti ochranu cizinců, kteří se stanou obětí diskriminace. Jako příklad zákona, který se zabývá diskriminací cizinců je zákon č. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který v § 3 odst. 1 písm. b říká, že účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem, fyzickými osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek cizinci, kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto zákonem32. Pro Českou republiku je důležité, aby měli cizinci s dlouhodobým a trvalým pobytem na území nejen stabilní sociální zázemí, ale také aby byli ekonomicky aktivní, protože jejich činnost na trhu práce přináší nejen lepší životní podmínky, ale také zvyšování hrubého domácího produktu. Začleňování cizinců do společnosti se nazývá integrace, která je v tomto případě procesem postupného začleňování. Cílem integrace je nekonfliktní a oboustranné soužití cizinců s ostatními obyvateli. Z toho důvodu byla přijata Koncepce integrace cizinců – Společné soužití, která byla přijata usnesením Vlády ČR č. 99 ze dne 9. února 2011. Tento materiál na základě analýzy ukazatelů integrace definuje 30 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 87r odst. 4 zák. č. 326/1999 Sb. 31 zák. č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů 32 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
205
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
bariéry integrace a nastavuje záměry politiky integrace cizinců v ČR. Konkrétní opatření, kterými ministerstvo vnitra jako resort pověřený koordinací integrační politiky i příslušné resorty odpovědné za realizaci integrační politiky v průběhu stávajícího roku podpoří integraci cizinců na území ČR, jsou definovány v každoročně aktualizovaném Postupu při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců – Společné soužití33. Cílovou skupinou integrace jsou občané třetích zemí, mezi něž řadíme země mimo EU, EHS prostor a Švýcarsko, kteří v České republice pobývají legálně. Druhou skupinou integrace je obyvatelstvo České republiky (majoritní společnost). 5.1 Zaměstnávání cizinců Legálně žijící cizinci v České republice se by měli začlenit do pracovního procesu, aby byl jejich pobyt nejen parazitující na společnosti, ale aby byli ekonomicky aktivní. Ekonomická aktivita se může projevovat v několika směrech. Cizinec může být v postavení zaměstnance, zaměstnavatele, ale také může provozovat vlastní podnikání. Podkapitola zaměstnávání cizinců si klade za cíl ozřejmit tuto problematiku. Pracovními podmínkami cizinců se Česká republika aktivně zabývá. Příkladem je projekt MPSV „Inovacemi k prevenci pracovního vykořisťování občanů EU“34, který reaguje na negativní jevy doprovázející narůstající pracovní migraci z tzv. nových členských států EU (zejména Bulharska) snahou o nalezení inovativních řešení v oblasti jejich prevence. Na projektu spolupracují zahraniční partneři z Rakouska a Bulharska. Cílem spolupráce s rakouským partnerem je především identifikace dobré praxe v otázce mechanismů a nástrojů prevence pracovního vykořisťování aplikovatelných v českém kontextu. Bulharský partner pak sehraje významnou roli zejména při formulaci návrhu koncepce prevence pracovního vykořisťování a při informační kampani prevence pracovního vykořisťování bulharských občanek a občanů v ČR. Projekt je realizován od 1. 1. 2014 a byl ukončen v listopadu roku 201535, jeho partnery jsou Rakouské ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů a Mezinárodní organizace pro migraci (regionální kancelář v Sofii). Zaměstnávání cizinců dává zaměstnavatelům povinnosti, které musí při zaměstnání cizince splnit. Např. v souladu se Zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 87 a § 98, který nabyl účinnosti 1. 10. 2004, je povinností zaměstnavatele (českého Usnesení Vlády ČR č. 99 ze dne 9. února 2011 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 07.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/projekt_prevence_vykoristovani 35 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 07.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/projekt_prevence_vykoristovani 33 34
206
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
či zahraničního subjektu) nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání písemně informovat o této skutečnosti příslušný úřad práce dle místa výkonu práce. Při ukončení zaměstnání nebo vyslání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušnému úřadu práce nejpozději do 10 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce36. Pracovněprávní vztahy mezi cizincem a zaměstnavatelem se řídí především zákonem č. 262/2006 Sb. Zákoníkem práce a předpisy souvisejícími obdobně, jak je tomu i u zaměstnanců – občanů ČR. V některých případech lze pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravit odchylně, podle právních předpisů o mezinárodním právu soukromém. Podmínky zaměstnávání jsou stanoveny dále zákonem o zaměstnanosti, podle kterého cizinci mohou být zaměstnáni na území ČR za předpokladu, že obdrželi povolení k zaměstnání, pokud jsou tato povolení podle zákona o zaměstnanosti potřebná, a povolení k pobytu, nebo obdrželi zaměstnaneckou kartu37 nebo modrou kartu38. Výkon práce cizinci vysílanými na území ČR zahraničním zaměstnavatelem za účelem plnění smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou – pracovněprávní vztahy mezi zahraničním zaměstnavatelem a cizincem, který je k výkonu práce vysílán, se řídí obvykle právem země, ve které má zahraniční zaměstnavatel své sídlo. Výkon práce může být zahájen za předpokladu, že cizinec obdržel povolení k zaměstnání a povolení k pobytu (jedná se o zaměstnaneckou kartu ve smyslu § 42g odst. 339, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR).40 Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnat cizince pouze tehdy, pokud má tento cizinec v souladu se zákonem o zaměstnanosti platné povolení k zaměstnání od příslušné krajské pobočky Úřadu práce a platné povolení k pobytu (jedná se o zaměstnaneckou kartu ve smyslu § 42g odst. 3 pobytového zákona, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, písemně uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo písemně uzavřenou dohodu o provedení práce, a za předpokladu, že zaměstnavatel cizince přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění. Zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Ministerstvo vnitra České republiky: Občané třetích zemí [online]. 2015, 10.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zamestnanecka-karta. aspx?q=Y2hudW09Ng%3D%3D 38 Ministerstvo vnitra České republiky: Informace pro cizince [online]. 2015, 17.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/modra-karta.aspx 39 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 40 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_moznosti 36 37
207
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
V případě zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen nabídnout tomuto cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními smlouvami nebo pracovními smlouvami. Držitelům zaměstnanecké karty musí být zajištěna týdenní pracovní doba nejméně 15 hodin a mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy, držitelům modré karty je zaměstnavatel povinen zaručit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v souladu s vyhlášeným Sdělením MPSV.41 5.1.1 Možnost vstupu na trh práce pro občany EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinné příslušníky Občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník nepotřebuje pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, může vstoupit na trh práce bez povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, pokud obdrží od Ministerstva vnitra povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka Evropské unie, nebo se prokáže dokladem (záznam v cestovním dokladu, potvrzení) o podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území ČR.42 5.1.2 Projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“ Ministerstvo práce a sociálních věcí se podílí na realizaci projektu „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“, jehož gestorem je Ministerstvo zahraničních věcí. Cílem projektu je dosáhnout časových úspor při přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké a modré karty pro specialisty z Ukrajiny, kteří budou na území ČR vykonávat vysoce kvalifikovanou práci v oblasti služeb nebo ve veřejném sektoru. Projekt byl schválen Usnesením vlády České republiky č. 912/2015 Sb. ze dne 9. listopadu 2015.43
Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_moznosti 42 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/zz_eu_trh_prace 43 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Ministerstvo průmyslu a obchodu spouští příjem žádostí o zařazení do projektu Ukrajina [online]. 2015, 30.11.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// www.mpo.cz/dokument166027.html 41
208
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
Vstupem České republiky do Evropské unie získala naše země nejen dočasné pracovní síly, ale i dlouhodobé a trvalé. Zaměstnávání cizinců ze zemí Evropské unie nepředstavuje pro Českou republiku žádné větší problémy. Problematika zaměstnanosti cizinců je úzce spojena ze situací v oblasti migrace a vládní imigrační politikou. Politika zaměstnanosti by se měla v budoucnu zaměřit na sladění cílů a záměrů v oblasti zaměstnávání vlastních občanů. 5.1.3 Zaměstnávání cizinců z hlediska zaměstnavatele Cizinci jsou nedílnou součástí ekonomického růstu České republiky, pokud si však mají tuto pozici do budoucna udržet, je třeba, aby byli zaměstnávání legální cestou. Pro orientaci v problematice slouží informace dostupné na informačním portálu MPSV44. 5.2 Živnost volná, koncesovaná a řemeslná pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území ČR (mimo území EU, EHP a Švýcarska) Pro provozování živností volných není požadována odborná způsobilost, podnikatel u těchto živností musí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Pramenem pro podnikání cizinců v ČR je v tomto případě např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky „zahraniční fyzická osoba“, může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která není občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt na území České republiky s výjimkou případu, jestliže hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky závodu. Fyzická osoba, která získala azyl nebo doplňkovou ochranu na území České republiky podle zvláštních předpisů, může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky.45
Integrovaný portál MPSV: Za jakých podmínek lze uprchlíka zaměstnat? [online]. 2014, 10.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/ zamestnavani-uprchliku/podminky 45 BusinessInfo.cz: Živnostenské podnikání [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volna-fo-bydliste-mimo-eu-4887.html 44
209
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
5.3 Založení právnické osoby – majetková účast zahraniční osoby v české právnické osobě Pro zahraniční osoby platí možnost založení české právnické osoby, podílet se na založení české právnické osoby, být členem v již založené společnosti nebo účastnit se jako společník v české společnosti. Prameny pro podnikání cizinců formou právnické osoby lze spatřovat v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) nebo v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Různé druhy těchto majetkových účastí zahraničních osob nejsou považovány za podnikání zahraničních osob, jelikož samotnou podnikatelskou činnost vykonává česká právnická osoba, která podniká na vlastní jméno a odpovědnost. I při různých druzích majetkových účastí zahraničních osob a zakládání českých právnických osob platí, že zahraniční osoby mají stejná práva a povinnosti jako české osoby. Jedná se o stejná pravidla, jako je tomu u samotné činnosti, která vykazuje znaky podnikání zahraniční osoby v České republice. Výše majetkové účasti zahraniční osoby není nijak limitována. Zahraniční osoba může vlastnit i 100 % české právnické osoby. Aby se mohla zahraniční osoba majetkově podílet v české právnické osobě, musí být právně způsobilá.46
6 Demografické aspekty cizinců v ČR Co se týče zaměstnávání cizinců v ČR, lze jej z demografického hlediska rozdělit na cizince evidované úřady práce a cizince s platným živnostenským oprávněním. Evidence úřadu práce neznamená nezaměstnanost, ale již v článku zmíněnou povinnost zaměstnavatel tyto osobu hlásit právě úřadům práce. Z hlediska zaměstnanosti lze cizince charakterizovat ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je zaměstnání cizinců u zaměstnavatele a druhým hlediskem jsou cizinci s platným živnostenským oprávněním. Příspěvek se dále zabývá demografickými hledisky se zřetelem na cizince s platným živnostenským oprávněním. Dle obrázku č. 1 se tato kategorie vyvíjí následovně. V roce 1997 se jednalo o 63 191 cizinců, v následujícím roce to bylo jen 44 201 cizinců, což je téměř o 20 tisíc méně. Následoval rok 1999 s počtem 57 415 cizinců, následující roky se vyvíjely vzestupně – v roce 2007 to bylo již 68 785 cizinců, dále v roce 2010 to bylo 90 983, vzestup pokračoval až do roku 2012 (91 040). V roce 2013 však došlo k úbytku na 85 887 cizinců a v roce 2014
Independent member of Prime Global: Co obnáší zahájení podnikání v České republice pro cizince [online]. 2014, 31.1.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://mzdy-dane-ucetnictvi.cz/ co-obnasi-zahajeni-podnikani-v-ceske-republice-pro-cizince/ 46
210
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
to bylo opět méně – 83 569 cizinců. Z údajů je patrné, že v letech po roce 1997 docházelo k postupnému zvyšování počtu těchto cizinců s platným živnostenským oprávněním až do roku 2012, dále se počty zvyšovaly.47
Obrázek 1: Vývoj zaměstnanosti cizinců v letech 1997-201448
Vzhledem k tomu, že jsou k dispozici zajímavé údaje o zaměstnanosti cizinců, ale pouze v letech 1997 až 2011. Údaje jsou patrné z obrázku č. 1 – v jednotlivých letech se střídají vzestupy a snižování počtu, minimální počet byl v roce 1999, což bylo 93 466, a nejvyšší počet byl v roce 2008 – 284 551. Bohužel v roce 2012 došlo k integraci informačních systémů MPSV a tak nejsou údaje za další roky k dispozici. 48 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Cizinci: Zaměstnanost [online]. 2015, 18.5.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/2-ciz_zamestnanost 47
211
Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development
7 Závěr Závěrem lze konstatovat, že v posledních letech dochází ke zvyšování počtu cizinců v České republice. Kategorizací cizinců se zabývá jak mezinárodní právo, tak české vnitrostátní právo a tito cizinci nemají všichni stejné právní postavení. Jejich právní postavení je třeba přesně kategorizovat, aby bylo možné zapojit je do ekonomických aktivit, kterými by přinášeli do České republiky ekonomický efekt.
Použité zdroje [1] Dohoda mezi vládami států hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích z roku 1985 [2] Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů [3] Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. [4] Usnesení Vlády ČR č. 99 ze dne 9. února 2011 [5] Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů [6] Nařízením Rady (ES) č. 539/2001 v platném znění [7] Smlouva o založení Evropského společenství [8] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) [9] Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky [10] Zákon č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém [11] Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 [12] Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 [13] Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.
Elektronické zdroje [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Cizinci: Zaměstnanost [online]. 2015, 18.5.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/ cizinci/2-ciz_zamestnanost [2] BusinessInfo.cz: Živnostenské podnikání [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 201512-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volna-fo-bydliste-mimo-eu-4887.html [3] Independent member of Prime Global: Co obnáší zahájení podnikání v České republice pro cizince [online]. 2014, 31.1.2014 212
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
[cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://mzdy-dane-ucetnictvi.cz/ co-obnasi-zahajeni-podnikani-v-ceske-republice-pro-cizince/ [4] Integrovaný portál MPSV: Za jakých podmínek lze uprchlíka zaměstnat? [online]. 2014, 10.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://portal. mpsv.cz/sz/zahr_zam/zamestnavani-uprchliku/podminky [5] Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-1206]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/ zz_eu_trh_prace [6] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Ministerstvo průmyslu a obchodu spouští příjem žádostí o zařazení do projektu Ukrajina [online]. 2015, 30.11.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument166027.html [7] Ministerstvo vnitra České republiky: Občané třetích zemí [online]. 2015, 10.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zamestnanecka-karta.aspx?q=Y2hudW09Ng%3D%3D [8] Ministerstvo vnitra České republiky: Informace pro cizince [online]. 2015, 17.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/modra-karta.aspx [9] Český statistický úřad [online]. Praha, 2015, 05.06.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu [10] Slovník cizích slov. SCS.ABZ.CZ [online]. Praha, 2015, 20.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ vizum-visum
Ing. Mgr. Magda Uxová, DiS.
Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra práva Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail:
[email protected]
213