PRÁVNÍ PROBLEMATIKA UZAVÍRÁNÍ OBCHODNÍCH SMLUV V RUSKÉ FEDERACI: KLÍČOVÉ OTÁZKY

PRÁVNÍ PROBLEMATIKA UZAVÍRÁNÍ OBCHODNÍCH SMLUV V RUSKÉ FEDERACI: KLÍČOVÉ OTÁZKY

21. listopadu, 2013 Exportní konference „Jak dobýt ruský trh“

JUDr. Uljana Kurivčaková, advokátka, vedoucí právník ruské poradenské skupiny BBH 1

Moskevská kancelář BBH BBH je jednou z předních českých advokátních kanceláří

Moskevská kancelář BBH byla otevřena v dubnu 2006 V současné době působí v moskevské kanceláři 20 právníků, tým se neustále rozšiřuje

Při poskytování právních služeb spolupracujeme s auditory, daňovými poradci, účetními a dalšími odborníky Podrobnější informace naleznete na našich stránkách www.bbhlegal.ru,

www.bbh.cz, www.bbh.sk

2

Obecná ustanovení o uzavírání smluv podle ruského práva 1. Smluvní volnost

2. Uzavírání smluv upravených / neupravených právními předpisy, uzavírání smíšených dohod 3. Forma smluv

4. Platnost smlouvy od okamžiku jejího uzavření 5. Uplatnění podmínek ze smlouvy ve vztazích vzniklých před jejím uzavřením 6. Případy, kdy je možné považovat smlouvu za neplatnou

3

Forma smlouvy

Písemná

Ústní

Prostá

Notářské ověření

Povinnost státní registrace smlouvy v případech stanovených zákonem (např. u transakcí s nemovitostmi) 4

Okamžik uzavření smlouvy od okamžiku akceptace nabídky; nabídka (oferta) - nabídka adresovaná jedné nebo více určitým osobám akceptace - potvrzující odpověď osoby, které byla nabídka adresována od okamžiku předání věci/majetku který je předmětem smlouvy; od okamžiku státní registrace smlouvy.

5

Obecná ustanovení o důsledcích neplatnosti transakce podle ruského práva nesouvisí s ní žádné právní důsledky s výjimkou těch, které jsou spojeny s její neplatností, takováto transakce je považována za neplatnou od samého začátku; každá ze stran je povinna vrátit druhé straně vše, co v rámci transakce získala, a v

případě nemožnosti navrácení, uhradit hodnotu nabytých věcí, a to v případě, pokud zákon nestanoví něco jiného; soudy nemusejí trvat na všech důsledcích neplatnosti smlouvy, pokud by to bylo v

rozporu se zásadami veřejného pořádku a morálky.

6

Volba práva Sjednání rozhodného práva – jedno ze základních doporučení při uzavírání smluv mezi českým a ruským subjektem Určení jakým právním řádem se vztahy z příslušné smlouvy budou řídit Důležitý aspekt s praktickými důsledky do budoucna Volba práva ČR nebo RF, případně i právo třetího státu I v případě zvolení jednoho z právních řádů lze doporučit dodržet formální požadavky druhého právního řádu (např. forma uzavření smlouvy, kulaté razítko apod.) Vídeňská úmluva o mezinárodní koupi zboží – je součástí právního řádu ČR i RF, tj. pokud se nemá aplikovat na příslušnou smlouvu, je nezbytné její aplikaci výslovně vyloučit 7

Volba práva – právní rámec pro ČR Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z r. 1980 (č. 64/2006 Sb.m.s.)

‐

volba práva musí být výslovná nebo musí vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy anebo z okolností případu

‐

volba práva může být učiněna pro celou smlouvu nebo její část

‐

volba práva může být stranami kdykoli změněna

‐

strany nejsou při volbě práva omezeny pouze na právo členských států EU, ale mohou si zvolit i právo nečlenského státu

‐

volbu práva lze dohodnout zvolením obecného práva určitého státu nebo zvolením konkrétního právního předpisu

Výjimky / omezení ‐

Výhrada veřejného pořádku

‐

Nutně použitelné normy (imperativní normy) 8

Volba práva – právní rámec pro RF Autonomie vůle stran vybrat si rozhodné právo zakotvena v ustanovení §1210 Občanského kodexu RF ‐

volba práva přímo stanovená ve smlouvě

‐

volba práva učiněná mlčky – tj. volba práva vyplývá z podmínek smlouvy (např. smlouva odkazuje na ustanovení §§ určitého právního řádu). Avšak není-li volba práva výslovně uvedená ve smlouvě, bude otázka stanovení vůle stran ohledně volby práva zcela záviset na úvaze konkrétního soudce, což s sebou přináší riziko stanovení jiného rozhodného práva pro daný smluvní vztah.

9

Volba práva – právní rámec pro RF Výjimky / omezení smluvní autonomie při volbě práva: Veřejný pořádek Normy zvoleného práva se neaplikují v případě, že by jejich uplatnění bylo v rozporu s veřejným pořádkem Ruské federace.

Neexistence faktického spojení mezi daným právním vztahem a zvoleným právem Zvolené právo musí mít objektivní vztah k dané smlouvě (k účastníkům právního vztahu, k předmětu smlouvy, k místu podpisu smlouvy apod.). V opačném případě se na právní vztah budou aplikovat pouze dispozitivní normy zvoleného práva.

Nutně použitelné normy (výslovně stanoveno zákonem, kdy se musí aplikovat ruské právo) ‐

normy týkající se nemovitostí na území RF

‐

normy týkající se přírodních zdrojů

‐

normy týkající se zakládaní společností se zahraniční účastí v RF 10

Volba práva – důsledky neurčení rozhodného práva smluvními stranami Stanovení rozhodného práva dle kolizních norem – může mít vliv na samotné řešení sporu / vymáhání pohledávky, riziko nižší ochrany svých práv ze smlouvy Kolizní normy – právní normy, které pomocí tzv. „hraničních určovatelů“ stanovují, jakým právem se řídí daný právní vztah ČR - dle Římské úmluvy, platné pro ČR, platí kritérium „nejužšího vztahu“, které vychází z domněnky, že smlouva nejtěsněji souvisí se zemí, ve které má strana, která je povinna poskytnout plnění, v době uzavření smlouvy sídlo RF – ruské kolizní normy rovněž stanovují pravidlo „nejtěsnějšího vztahu“, tj. použití práva strany, se kterou je smlouva nejtěsněji spojena – nejtěsnější vztah se pak určuje dle zvláštních pravidel stanovených pro jednotlivé druhy smluv, případně dle existující judikatury Zejména pro RF platí, že otázka aplikace rozhodného práva záleží v podstatné míře na úvaze ruského soudu

11

Řešení sporů A. Při uzavírání smlouvy je důležité stanovit soud, který bude případný spor rozhodovat B. Rozhodčí soud – je možné si zvolit ve smlouvě formovou rozhodčí doložky anebo samostatnou dohodou

Právní rámec v Ruské federaci tvoří: Arbitrážní procesní kodex Ruské federace ze dne 24. července 2002, Zákon „O mezinárodní obchodní arbitráži“ ze dne 7. června 1993, Federální zákon „O smírčích soudech v Ruské federaci“ ze dne 24. července 2002.

12

Rozhodčí doložka / propagace Sjednání pravomoci konkrétního soudu / rozhodčího soudu - jedno ze základních doporučení při uzavírání smluv mezi českým a ruským subjektem Určuje, který soud bude případně řešit spory vzniklé ze smlouvy Je třeba vzít v úvahu, kde se bude dané rozhodnutí vykonávat

Pro ČR i RF lze sjednat pravomoc obecných státních soudů i rozhodčích soudů Rozhodčí doložka musí být stanovená přímo ve smlouvě či sjednána dodatečně na základě písemné dohody stran Právní rámec pro ČR - zákon č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním (§ 37 odst. 2 a 3) Právní rámec pro RF - ustanovení § 37 Arbitrážního procesuálního kodexu RF (pozn.: v ruském pojetí „arbitrážní soudy“ znamenají státní soudy a nejedná se o soukromé rozhodčí soudy)

13

Absence určení soudu pro řešení sporu Nutné zkoumat zda je dána pravomoc českého / ruského soudu ČR – pravomoc českých soudů ve sporech s mezinárodním prvkem je dána jedině tehdy, jestliže je dána podle českého právního řádu jejich příslušnost ‐

obecné pravidlo – k řízení je příslušný obecný soud žalovaného (tj. dle sídla)

‐

ruské právnické osoby nemají v ČR obecný soud, avšak dle § 86 odst. 2 a 3 lze proti zahraniční osobě podat žalobu u českého soudu, má – li na území ČR majetek, nebo v jehož obvodu má v ČR umístěný podnik nebo organizační složku podniku

‐

za majetek se považují věci movité, nemovité, pohledávky a dle judikatury rovněž účast na české společnosti

RF – pravomoc ruských soudů stanovená obecnými pravidly Arbitrážního procesního kodexu Pokud je dána pravomoc obou soudů – na úvaze žalobce kam podá žalobu Výjimky – např. spory týkající se nemovitostí 14

Problémy v souvislosti s rozhodováním ruského soudu podle českého práva Nezbytné vždy prověřit, do jaké míry je zvolené české právo aplikovatelné v ruské praxi Některé závazky posuzované dle českého práva mohou být před ruským soudem nevymahatelné Instituty ruským právem zakázané, například: ‐

darování mezi právnickými osobami

‐

přenesení odpovědnosti za závazky mateřské společnosti na dceřinou společnost

‐

bezúplatný převod dluhu aj.

15

Vykonatelnost rozhodnutí ruských soudů na území ČR/českých soudů na území RF Pro obecné soudy platí Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (95/1983 Sb.) (Smlouva o právní pomoci) ‐

rozhodnutí soudu musí být pravomocné, konečné a vykonatelné

‐

nesmí spadat do výlučné kompetence ruských / resp. českých soudů

‐

výjimky stanoveny v čl. 60 Smlouvy o právní pomoci (odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí)

Pro rozhodčí nálezy platí pro ČR i RF Úmluva OSN o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, New York, r. 1958 (74/1959 Sb.) V Rusku se však lze setkat s problémy při uznávání zahraničních rozhodčích nálezů

16

Hlavní změny v Občanském zákoníku RF týkající se uzavírání smluv Nová právní úprava, která se týká souhlasu s uzavřením transakce v případech, kdy je k uzavření transakce dle zákona zapotřebí souhlasu třetí osoby, statutárního orgánu právnické osoby nebo státního orgánu Zrušení povinné písemné formy u zahraniční obchodní transakce

bod 3 článku 162 Občanského zákoníku byl zrušen Stanovení právního rámce u „právně významných sdělení“ takovými sděleními se rozumí prohlášení, oznámení, upozornění a další komunikace, ke kterým se dle zákona či v rámci dané transakce vážou občanskoprávní důsledky vůči třetí osobě Bylo stanoveno, že potřeba státní registrace transakcí se může řídit nejen Občanským zákoníkem, ale také jiným federálním zákonem Byly změněny normy týkající se neplatných transakcí 17

Pobočky a mezinárodní spolupráce Praha. BBH, advokátní kancelář, v.o.s. je jednou z předních advokátních kanceláři s pobočkami v zahraničí. Kancelář byla založena v r. 2000 a navázala na činnost vedoucí mezinárodní advokátní kanceláře, která působila v České republice od r. 1990. BBH poskytuje právní služby především v oblastech bankovnictví, finančního práva, fúzí a akvizicí, nemovitostí, práv duševního vlastnictví, soudních sporů a arbitráží, práva obchodních společnosti. V pražské kanceláři v současné době působí více než 50 vysoce kvalifikovaných právníků. Moskva. V roce 2006 byla v Moskvě otevřena kancelář BBH jako první česká advokátní kancelář v Rusku. V současné době působí v moskevské kanceláři BBH přibližně 20 kvalifikovaných právníků a jejich tým se neustále rozrůstá. Moskevská kancelář poskytuje právní a konzultační služby v oblasti fúzí a akvizic, práva k nemovitostem, antimonopolního práva, finančních trhů atd. Bratislava. Našim klientům v Bratislavě poskytujeme právní konzultace v oblasti obchodního, bankovního a finančního práva, právní podporu v rámci transakcí s nemovitostmi a zastupování v soudních sporech. 18

Kontakty: Praha BBH, advokátní kancelář, v.o.s. Klimentská 1207/10 110 00 Praha 1 Česká republika František Honsa, Ph.D., Managing Partner Tel.: +420 234 091 355 Fax: +420 234 091 366 Email: [email protected]; [email protected] Moskva

Bratislava

BBH Legal LLC 1-ya Brestskaya, budova č.29 Business Center „Capital Tower“ 125047, Moskva, Ruská Federace Mgr. Jiří Štěrba, generální ředitel, Partner Tel:+7 (495) 580-48-05 Fax:+7 (495) 580-48-04 Email: [email protected]; [email protected]

BBH advokátska kancelária, s.r.o. Gorkého 3 811 01 Bratislava 1, Slovenská republika JUDr. Peter Bak, Managing Partner Mgr. .Olga Beláňová, Managing Partner Tel.: +421-2-2086 1020-21 Fax: +421-2-2086 1022 Email: [email protected]; [email protected]; [email protected] 19

DĚKUJI ZA POZORNOST

JUDr. Uljana Kurivčaková, advokátka vedoucí právník ruské poradenské skupiny BBH E-mail: [email protected] BBH Legal LLC 1st Brestskaya, 29 Business Center „Capital Tower“ 125047 Moskva, Ruská Federace Tel.: +7 495 580 48 05, Fax: +7 495 580 48 04 [email protected] www.bbhlegal.ru 20