PRÁVNÍ POSTAVENÍ MINORITNÍCH AKCIONÁŘŮ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Právnická fakulta Studijní obor: Právo a právní věda Katedra obchodního práva

PRÁVNÍ POSTAVENÍ MINORITNÍCH AKCIONÁŘŮ Legal status of Minority Shareholders Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

prof. JUDr. Jarmila Pokorná, CSc

Brno, 2012

Tomáš Kopečný

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Právní postavení minoritních akcionářů“ zpracoval samostatně pod vedením paní prof. JUDr. Jarmily Pokorné, CSc. Uvedl jsem v ní všechny použité odborné a literární zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy a vnitřními akty řízení Masarykovy Univerzity a Právnické fakulty MU. V Brně dne 31. 10. 2012

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí diplomové práce paní prof. JUDr. Jarmile Pokorné, CSc. za odborné vedení, cenné připomínky, rady a konzultace, které mi poskytla a přispěla tak k vypracování této diplomové práce. Rovněž bych velice rád poděkoval svým rodičům a své přítelkyni za podporu při studiu.

Obsah Úvod .........................................................................................................................7 Minoritní akcionář....................................................................................................9 1 Rozdělení majetkové struktury jako determinant pozice menšinového akcionáře ..................................................................................................................9 1.1

Zcela rozptýlený model .........................................................................9

1.2

Koncentrovaný model ..........................................................................10

1.3

Smíšený model .....................................................................................10

2

Vymezení pojmu minoritní akcionář ..........................................................12

3

Důvod k ochraně minoritního akcionáře .....................................................14

Ochrana práv menšinových akcionářů v české právní úpravě ...............................17 4

Základní práva a povinnosti akcionáře .......................................................17

4.1

Lidsko-právní východiska....................................................................17

4.2

Obecné principy obchodního zákoníku ...............................................17

4.3

Základní povinnost ..............................................................................18

5

Podíl na zisku ..............................................................................................19 Nevýhodné závazky před vznikem společnosti ...................................19

5.1 5.1.1 podniku 6

Převod (prodej podniku), nájem a zřízení zástavního práva k 20

Změna práv menšinového akcionáře ...........................................................22

6.1

Omezení převoditelnosti akcií .............................................................22

6.2

Zrušení veřejné obchodovatelnosti ......................................................24

6.3

Změna druhu, štěpení a spojování akcií...............................................25

6.4

Povinný veřejný návrh na odkup akcií ................................................26

7

Změna poměrů ve společnosti s obchodovanými akciemi ..........................27

7.1

Oznamovací povinnost ........................................................................27

7.2

Povinná nabídka převzetí .....................................................................28

7.2.1

Historie .............................................................................................28

7.2.2

Institut ..............................................................................................29

7.2.3

Povinnost učinit nabídku převzetí ....................................................29

7.2.4

Kdo je oprávněný obdržet nabídku převzetí ....................................31

7.2.5

Protiplnění při nabídce převzetí .......................................................31

7.2.6

Dodatečná nabídková povinnost ......................................................32

7.2.7

Pravidlo průlomu..............................................................................32

7.2.8

Další ochrana ....................................................................................34

8 8.1

Změny a zánik majetkové účasti na společnosti .........................................35 Změny základního kapitálu ..................................................................35

8.1.1 vklady

Zvyšování základního kapitálu upisováním akcií s peněžitými 35

8.1.2 vklady

Zvyšování základního kapitálu upisováním akcií nepeněžitými 36

8.1.3

Zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů ...........................37

8.1.4

Snižování základního kapitálu .........................................................38

8.2

Likvidace společnosti ..........................................................................39

8.3

Přeměny akciové společnosti ...............................................................40

8.3.1

Nástin vývoje úpravy .......................................................................40

8.3.2

Práva akcionářů společná všem přeměnám......................................42

8.3.3

Další ochrana při specifických případech ........................................49

8.3.4

Zrušení akciové společnosti s převodem jmění ...............................50

8.4

Právo výkupu účastnických cenných papírů ........................................51

8.4.1

Výchozí situace ................................................................................51

8.4.2

Transpozice do českého práva .........................................................53

8.4.3

Aktuální úprava vytěsnění ...............................................................54

8.4.4

Sell - out ...........................................................................................60

9 9.1

Možnosti realizace ochrany menšinového akcionáře ..................................62 Možnosti každého akcionáře ...............................................................62

9.1.1

Žaloba na neplatnost usnesení valné hromady .................................62

9.1.2

Kdy soud nevysloví neplatnost ........................................................63

9.1.3

Právo na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění ...................64

9.1.4

Právo na vymáhání škody způsobené společnosti v koncernu.........65

9.1.5

Další možnosti..................................................................................65

9.2

Možnosti akcionáře s nezanedbatelnou účastí na společnosti .............66

9.2.1

Svolání mimořádné valné hromady .................................................67

9.2.2

Doplnění programu valné hromady .................................................68

9.2.3

Právo požádat dozorčí radu o přezkoumání činnosti představenstva69

9.2.4 Právo požádat o uplatnění práva náhrady škody vůči členovi představenstva ........................................................................................................70 9.2.5 Právo požádat o podání žaloby na splacení emisního kurzu nebo zahájení kadučního řízení.......................................................................................71 9.2.6

Právo uplatnit právo jménem společnosti sami ................................71

9.2.7 Právo požádat soud o jmenování znalce za účelem přezkoumání zprávy o vztazích....................................................................................................71 9.2.8

Právo navrhnout výměnu likvidátora ...............................................72

10

Informace .................................................................................................72

11

Menšinový akcionář jako ten „zlý“ .........................................................74

Rekodifikace soukromého práva ............................................................................75 Závěr ......................................................................................................................76 Resumé ...................................................................................................................78 12

Seznam použité literatury ........................................................................81

12.1

Knižní publikace ..............................................................................81

12.2

Odborné články ................................................................................82

12.3

Právní předpisy ................................................................................84

12.4

Judikatura .........................................................................................85

12.5

Ostatní zdroje ...................................................................................87

12.6

Novinové články ..............................................................................88

Použité zkratky .......................................................................................................91

ÚVOD Právním postavením akcionáře se rozumí soubor práv a povinností, které mu náleží. Cílem této práce bude komplexně zanalyzovat práva a povinnosti menšinového akcionáře tak, aby se dala udělit doporučení pro jejich realizaci. Akciová společnost je nejčistší forma kapitálové společnosti. Lidé, kteří se mnohdy vůbec neznají, spojují svůj kapitál za účelem společného podniku. Jejich zájem je totožný a je jím zisk. Jelikož to z podstaty věci není možné, nepodílejí se na řízení sami, ale řízení tohoto podniku nechávají v rukou profesionálních manažerů. Tedy alespoň v ideálním případě. V realitě vlastníci, kteří se podílejí na kapitálu větší mírou, mají tendenci zneužívat to, že při rozhodování o dění ve společnosti se uplatní většinový systém. To jim dává možnost dosadit do řídících orgánů osoby, které pak prosazují zájmy těch, kteří je dosadili. To nemusí být nutně negativní, pokud je tento zájem v komplementárním a ne konkurenčním postavení se zájmem menšinových akcionářů. V rozvinutých tržních systémech se postupně spolu všichni naučili vycházet, drobní akcionáři investují kapitál v očekávání zisku a společnost, která má výhodu tohoto levného kapitálu se pak dělí o plody své práce s těmito drobnými akcionáři. V nerozvinutých tržních systémech se snaží většinoví akcionáři maximalizovat svůj zisk na úkor drobných akcionářů, vyvádějí ze společností zisk, zadržují jej, při přeměnách nepostupují regulérně a při squeeze-out nabízejí neodpovídající protiplnění. A tak 90. léta byla ve znamení tunelování, poté přišla éra vytěsňování a v poslední době je aktuálním tématem rozdělování zisku. Ve své práci se tedy budu věnovat právům, na základě kterých k porušování dochází a budu zkoumat, jaká je menšinovým akcionářům poskytována ochrana.

7

V úvodní části se budu zaobírat majetkovou strukturou akciové společnosti, neboť ta je podle mne klíčová pro identifikování zájmů menšinového akcionáře, které je třeba chránit. Zároveň se pokusím menšinového akcionáře definovat a nastíním důvod pro jeho ochranu. V následující části, která bude tvořit podstatu práce, se zaměřím na rozbor jednotlivých situací, ve kterých dochází nebo může docházet k zásahu do práv menšinových akcionářů a budu zkoumat, jaká je jim poskytnuta ochrana a jaké mají reálné možnosti její realizace. Začnu v základním právním předpise, který se věnuje úpravě práv obchodních společností - obchodním zákoníku, a po stopách dekodifikované úpravy se rovněž zaměřím na nabídky převzetí a přeměny společností. Ke splnění cíle této práce budu analyzovat ustanovení právních předpisů, které upravují problematiku obchodního práva, konkrétně akciových společností, a budu mezi nimi vyhledávat ty, jenž slouží k ochraně menšinových akcionářů. Rovněž použiji metodu komparace a budu zkoumat různá časová znění těchto právních předpisů, abych postihl vývoj úpravy této problematiky v čase. Při interpretaci budu vycházet z judikatury vyšších soudů a názorů odborné veřejnosti publikované jak knižně, tak formou statí v odborných časopisech. Dedukcí se pokusím formulovat vlastní závěry.

8

MINORITNÍ AKCIONÁŘ

1

Rozdělení majetkové menšinového akcionáře

struktury

jako

determinant

pozice

Právě to, jakým způsobem je rozdělena společnost mezi její vlastníky, určuje, k jakému konfliktu zájmů může ve společnosti dojít.

1.1

Zcela rozptýlený model

Vznik skupin se specifickými zájmy v obchodních společnostech můžeme ve Spojených státech datovat na počátek 20. století, kdy stále častěji dochází k rozpadu do té doby běžné personální unie vlastníka a manažera. Blažek1 uvádí, že zejména po velké hospodářské krizi dochází ke zvyšování obliby akcií, které se staly lukrativní formou investice napříč společenskými vrstvami. Tento fakt byl dán jednak vznikem kvalitního trhu s cennými papíry, což zajišťovalo vysokou likviditu, a také počtem opětovně prosperujících korporací, které narostly do obrovských rozměrů jako výsledek vysokého počtu fůzí před hospodářskou krizí2. Postupně když vždy část akcií změnila vlastníka, došlo k roztříštění vlastnické struktury mezi drobné akcionáře. Jejich cílem nebylo podílet se na řízení společnosti, což by z podstaty věci ani nebylo možné, ale zbohatnutí na růstu akcie. V tomto modelu je největším konfliktem zájmu zájem představenstva a zájem akcionářů. Je typický pro anglosaské země. Akcie jsou rozptýleny mezi drobné akcionáře, z nichž žádný sám není schopen výměnu představenstva prosadit.

1

BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 23-25. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3275-6. 2

RUDOLPH, R.G. A Short History of Mergers and Acquisitions. Society of Chartered Property and Casualty Underwriters.CPCU Journal, 2001, vol. 54, no. 1. pp. 14-18 ProQuest Central. ISSN 01622706.

9

1.2

Koncentrovaný model

V Evropě dochází k této manažerské revoluci3 později. Jelikož v evropském prostředí nemají společnosti takovou tendenci vyhledávat kapitál na kapitálových trzích4 jako v prostředí anglosaském a nedochází tak k tříštění vlastnické struktury, byl důvod oddělení vlastníka od řízení poněkud odlišný. V průběhu padesátých let si nastupující ekonomické podmínky vyžadují na vůdcích společností odbornou kvalifikaci, kterou stávající vlastníci již nejsou schopni nabídnout, a zaměstnávají tak za účelem vedení společnosti profesionální manažery.5 Společnosti však mají spíše tendenci získávat kapitál prostřednictvím úvěrů, ať už přímo nebo prostřednictvím dluhopisů. Akcie však zůstávají v rukou jednoho či několika málo majitelů nebo dochází k jejich rozdělování v rámci rodin. Akcionáři drží velké podíly. Může dojít ke konfliktu zájmu jednak mezi jednotlivými akcionáři v souvislosti s řízením společnosti a také především mezi zájmy akcionářů a věřitelů těchto společností.

1.3

Smíšený model

V České republice je specifická situace daná historickým vývojem. Poté co se země dostala do sféry vlivu Sovětského svazu, došlo typicky pro centrálně plánované ekonomiky ke znárodnění podniků a ke koncentraci vlastnictví v rukou státu. Vedení těchto společností pak bylo obsazováno k tomu určeným státním

3


HUČKA, Miroslav, Eva KISLINGEROVÁ a Milan MALÝ. Vývojové tendence velkých podniků: podniky v 21. století. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, s. 250-252. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-198-7. 5

BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 23-25. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3275-6.

10

orgánem.6 Po Sametové revoluci byla zahájena privatizace, která by v případě, že by dopadla tak, jak byla zamýšlena, vedla k anglosaskému rozdrobenému modelu vlastnické struktury. Akcie by byly v rukou drobných akcionářů, kteří by je obchodovali prostřednictvím sekundárního trhu s cennými papíry a společnosti by byly řízeny profesionálním managementem. K naplnění tohoto záměru nedošlo díky možnosti podílet se na privatizaci prostřednictvím podílových fondů, která byla hojně využívána. Došlo ke koncentraci majetku v těchto fondech, aniž by měli drobní podílníci reálnou možnost chod fondu ovlivnit. Získání několika procent stačilo k ovládnutí fondu, čehož následně někteří správci fondu zneužívali například k "tunelování fondu"7, vědomi si své neodvolatelnosti.8 Po stabilizaci právní situace začaly společnosti normálně fungovat. Ke změnám ve vlastnických strukturách docházelo i následně poté. Z výzkumu Kočendy9 vyplynulo, že z 60 % případů, kdy v roce 1996 představoval nejkoncentrovanější podíl 35 % společností, došlo do roku 1999 k nárůstu takového podílu. Postupně tedy docházelo ke koncentraci podílů v rukou několika vlastníků, kteří se aktivně podíleli na řízení společnosti, nicméně po kupónové privatizaci zůstala spousta10 drobných akcionářů vlastnících někdy i jen několik kusů akcií. Můžeme tedy rozlišit několik druhů menšinových akcionářů:

6


Management uzavírá nevýhodné smlouvy se společnostmi, jichž je vlastníkem, a vyvádí tímto způsobem peníze ze společnosti. Tehdejší úprava neobsahovala ochranná ustanovení a než stačil zákonodárce schválit novelu 142/1996 Sb., která situaci řešila, bylo mnoho fondů vyprázdněno. 8

HUČKA, Miroslav, Eva KISLINGEROVÁ a Milan MALÝ. Vývojové tendence velkých podniků: podniky v 21. století. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, s. 250-252. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-198-7. 9

KOČENDA, E. Vlastnická struktura a výkonnost firem vzešlých z české kuponové privatizace. Finance a úvěr, 2002, č. 52; http://http://journal.fsv.cuni.cz/storage/804_638_639.pdf 10

Ti, kteří o ně nepřišli následkem tunelování, nebo neschopností společnosti adaptovat se na tržní podmínky.

11



Drobný akcionář vlastnící nepatrný počet akcií, které získal v kuponové privatizaci. Jeho cílem bylo zhodnotit svůj majetek, či něco vlastnit, což před revolucí nebylo možné. V rámci jedinečné příležitosti, kterou privatizace poskytla, a zejména z nedostatku informací se výběr společnosti podobal loterii.



Drobný akcionář, který koupil akcie na kapitálovém trhu. Jeho motivací je spekulace na změnu ceny, nebo cíl získat dividendy, nikoli však podílet se na řízení společnosti.



Akcionář, vlastnící větší množství akcií, jehož cílem může být kromě zisku i podílet se na řízení společnosti. Existuje však jiný akcionář, který sám nebo ve spojení s jinými disponuje takovým počtem hlasů, že je efektivně schopen prosadit svůj zájem.

2

Vymezení pojmu minoritní akcionář V platném českém právu legální definice minoritního akcionáře neexistuje.

Jediným předpisem, ve kterém se vyskytuje spojení minoritní akcionář, je vyhláška č. 293/2005 Sb. Nicméně vyskytuje se pojem menšinový akcionář, se kterým pracuje například obchodní zákoník v §161 odst. 3 písm. b), a několik dalších předpisů11. Pojmy minoritní a menšinový akcionář jsou totožné, což je možno dovodit jednak ze sémantických výkladů12 slova minoritní a menšinový, nebo také z toho, že je ve svých nálezech volně zaměňuje ústavní soud13. Co však může mást, je

11

Např. zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev; zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí; zákon č. 627/2004 Sb. 12

Slovník spisovného jazyka českého I A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1960, 1324 s. ISBN D14-40030. 13

Nález ÚS ze dne 10. 03. 2009, sp. zn 1106/08, N 52/52 SbNU 519. In Ispis [cit. 2012-1030]. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/IV.%C3%9AS1106/08

12

úzus14 používat označení "práva akciové minority" pro práva přiznaná skupině akcionářů uvedených v §181 odst. 1 ObchZ. Toto označení je matoucí a bylo by vhodnější nazývat práva přiznaná této skupině například jako práva akcionářů s nezanedbatelnou účastí15, neboť tato práva svědčí všem akcionářům, kteří splní požadované kritérium na minimální účast ve společnosti, tedy i akcionářům většinovým. Pokorná16 se však důrazně staví proti tomu, aby byla tato práva zneužívána většinovými společníky například ke svolávání mimořádných valných hromad ve zkrácených lhůtách, nicméně jedním dechem dodává, že se tak v praxi děje. Pro stanovení definice menšinového akcionáře, je nezbytné vzít v úvahu různé typy vlastnických struktur. V §66a ObchZ definuje obchodní zákoník většinového společníka v akciové společnosti jako akcionáře, který disponuje tolika akciemi, že je s nimi spojena většina hlasovacích práv. Nabízela by se proto varianta, že menšinový akcionář je takový, který takovýmto množstvím nedisponuje. Nicméně většina uváděná v §66a ObchZ znamená více než 50% hlasů17, a jak je uvedeno v komentáři,

18

, ve společnostech s rozptýlenou vlastnickou strukturou stačí k

ovládnutí společnosti získání relativní většiny, kterou může představovat jen 2030% akcií. Tento fakt reflektuje zákon v §66a odst. 2 ObchZ, kde definuje ovládající osobu. Tou je buď většinový akcionář, který většinou hlasů disponuje na základě dohody s jinými akcionáři nebo sám, nebo může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny členů statutárního orgánu. 14

Komentář k §181 č.513 /1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. 15

Toto označení je nadále v práci, pro tuto skupinu využíváno.

16

Komentář k §181 č.513 /1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI

[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. 17

Komentář k §181 č.513 /1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. 18

Komentář k §181 č.513 /1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30].

13

Po zamyšlení nad postavením menšinového akcionáře by bylo možno akceptovat následující definici: Menšinový akcionář, je akcionář, není většinovým společníkem podle §66a odst. 1 ObchZ, nedisponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody s jinými společníky a nemůže prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem. Dosáhne-li menšinový akcionář takového množství hlasovacích práv, se kterými je schopen zablokovat přijetí rozhodnutí, pro které se vyžaduje kvalifikovaná většina, jedná se o blokační menšinu.

3

Důvod k ochraně minoritního akcionáře V §155 odst. 7 ObchZ je stanoveno, „že společnost musí zacházet za stejných

podmínek se všemi akcionáři stejně“, přesto hovoříme o ochraně menšinových akcionářů. Princip ochrany slabšího patří mezi základní principy moderní demokratické společnosti, stejně jako princip rovnosti a je nezbytné hledat mezi nimi rovnováhu. Němečková19 k tomu uvádí, že společnost se snaží zajistit slabšímu rovné postavení, ale požívá k tomu nerovného zacházení, nicméně jak tvrdí Bejček20, "nerovnost faktická, spočívající v informační a motivační asymetrii stran" je považována za všeobecně akceptovaný důvod právní nerovnosti. Důvodem k ochraně menšinových akcionářů není skutečnost, že s jejich menším počtem akcií je spojeno méně hlasovacích práv, nýbrž opak by se příčil 19

NĚMEČKOVÁ, Olga. Absurdita protikladnosti principu rovnosti a principu ochrany slabšího. In: Sborník vědecké konference "Princip rovnosti a princip ochrany slabšího. Brno: Právnická fakulta MU, 2003, s. 39-41. 20

BEJČEK, Josef. Princip rovnosti a ochrana slabšího. In: Sborník vědecké konference "Princip rovnosti a princip ochrany slabšího. Brno: Právnická fakulta MU, 2003, s. 3-7.

14

samotné podstatě akciové společnosti, ale fakt, že mezi jednotlivými skupinami existuje asymetrie možnosti prosazení svých zájmů. Většinový akcionář je schopen svůj zájem prosadit zcela na úkor zájmu menšinového akcionáře, aniž by bral v potaz jeho byť sebemenší podíl na společnosti. Jeho motivací ostatně jako motivací většiny akcionářů je maximalizovat svůj zisk. Zákon musí zajistit, aby tak nečinil na úkor menšinového akcionáře. Druhým důvodem je asymetrie informací. Jelikož se menšinoví akcionáři nepodílejí přímo na vedení společnosti, nemají přístup ke všem informacím, jež jsou klíčové pro rozhodování o nakládání s jejich podílem ve společnosti. Pochopitelně nelze požadovat, aby každý akcionář držící jedinou akcii měl přístup k výrobním postupům, nicméně jak uvádí Lasák21, veřejně publikované informace, jakými je účetní závěrka atd. nejsou dostatečným a aktuálním obrazem stavu společnosti. Rovněž pak tato asymetrie existuje mezi statutárním orgánem a akcionáři ve společnostech s rozptýlenou strukturou, kdy žádný z nich není schopen efektivně prosadit změnu obsazení tohoto představenstva. Takové společnosti však budou běžné spíše v zemích s rozvinutým kapitálovým trhem, který se tak zprostředkovaně postará o ochranu společnosti. V případě, že orgány společnosti nebudou respektovat přání akcionářů, mohou tito společnost opustit prodáním svého podílu. Hromadné prodávání akcií způsobí pokles ceny a akcie se tak stane dostupná pro investora, který počet hlasů nezbytný k výměně představenstva získá.

21

LASÁK, Jan a Bohumil HAVEL. Kompendium korporačního práva. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xiii, 226 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-807-4000-188.

15

Je nutno souhlasit s Dědičem22, že mezi důvody zvýšené ochrany je třeba zařadit snahu zainteresovat drobné investory na tom, aby ukládali alespoň část svých prostředků na kapitálové trhy a zvyšovali tak likviditu trhu.

22

DĚDIČ, Jan. Novela obchodního zákoníku a problematika menšinových akcionářů. Obchodní právo. Prospektrum, spol.s.r.o, 1996, č. 5, s. 5-12. ISSN 1210-8278. s.1

16

OCHRANA PRÁV MENŠINOVÝCH AKCIONÁŘŮ V ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ

4

Základní práva a povinnosti akcionáře Abychom mohli v právní úpravě nalézat ustanovení, jež chrání menšinové

akcionáře, je nezbytné se nejprve věnovat právům akcionáře obecně a abychom se mohli věnovat právům akcionáře obecně, je nutno jej napřed derivovat na pouhého člověka, a věnovat se základním lidským právům.

4.1

Lidsko-právní východiska

Základní prostředky ochrany menšinových práv nalezneme v Listině 23, která je součástí ústavního pořádku. Článek 11 odst. 1 a odst. 3 LZPS garantuje každému člověku možnost vlastnit majetek, ale zároveň ukládá, že majetek nesmí být zneužit na újmu práv druhých. V článku 11 odst. 4 LZPS je vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva limitováno veřejným zájmem, zákonným postupem a poskytnutím náhrady. Stejně tak toto pravidlo vyplývá z článku 1 odst. 1 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod.

4.2

Obecné principy obchodního zákoníku

Ochrana akcionářů stojí v obchodním zákoníku na dvou základních principech: principu zákazu zneužití práva a principu rovnosti akcionářů. Ochrana dobrých mravů a práv ostatních podle §3 odst. 1 OZ je konkretizován v §56a odst. 1 ObchZ, který zakazuje zneužití většiny, ale i menšiny hlasů ve

23

Zákon č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].

17

společnosti. Toto ustanovení je mířeno zejména na blaho společnosti jako celku, z čehož mohou profitovat všichni akcionáři. Dále je pak podle §56a odst. 1 ObchZ zakázáno jednání, jehož cílem je znevýhodnit jakéhokoli společníka. Toto ustanovení už míří konkrétně na ochranu menšinových společníků, neboť pozici pro zneužití svého postavení má zejména většinový společník, který má sílu svou vůli ve společnosti přímo prosadit. Typickým příkladem by byl například self-dealing. Jak uvádí Dědič24, způsobuje porušení těchto ustanovení neplatnost právního úkonu a zakládá nárok na náhradu škody. Princip rovnosti je zakotven v §155 odst. 7 ObchZ, podle kterého musí být se všemi akcionáři za stejných podmínek zacházeno stejně. Tento princip byl výslovně zaveden do obchodního zákoníku novelou 370/2000 Sb. a znamená, že společnost nesmí při svém rozhodování zohlednit, zda se jedná o většinového či menšinového akcionáře.25 Podobně pravidlo rovnosti akcionářů plyne z §120 odst. 2 písm. a ZPKT.V případech neupravených zákonem, je nezbytné vycházet z těchto principů.

4.3

Základní povinnost

Základní povinnost akcionáře je odvozena od majetkového základu akciové společnosti, bez kterého tato nemůže existovat, a je jí splacení emisního kursu akcií.

24

DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl I.1. vyd. Praha: Polygon, 2002, 847 s. ISBN 80-727-3071-1. s.347 25

DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl II. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, 847 - 1743. ISBN 80-727-3071-1. s. 1419

18

5

Podíl na zisku Mezi základní práva akcionáře patří mimo práva účasti na valné hromadě a

práva na likvidačním zůstatku, právo na podíl ze zisku. V rámci ochrany menšinových akcionářů je v této oblasti, v rámci vývoje judikatury, nutné zmínit stanovisko, ke kterému se začali přiklánět při své rozhodovací praxi vyšší soudy.26 Na rozdíl od dosavadního názoru, již není akceptováno vyplacení tantiémy v případě, že není vyplacena dividenda. Dividenda má přednost. Navíc jak uvádí Glatzová27, soud ve svém odůvodnění naznačil, že akumulace zisku musí mít konkrétní účel. Což výrazně posiluje možnosti menšinového akcionáře prosadit vyplacení zisku.

5.1

Nevýhodné závazky před vznikem společnosti

Novela č. 370/2000Sb. účinná od 1. 1. 2001 rozšířila působnost valné hromady (§187) o schvalování jednání před vznikem společnosti učiněných jejím jménem. Před vznikem společnosti jsou z jednání jménem společnosti zavázáni přímo ti, již jejím jménem jednají a ne sama společnost, neboť neexistence zápisu v obchodním rejstříku, neumožňuje třetím osobám ověření, kdo za společnost jednat může. Takto jednající osoby, respektive zakladatelé jsou poté povinni pořídit seznam jednání a předložit jej valné hromadě tak, aby je mohla schválit do tří měsíců od vzniku společnosti. (§64) Výše uvedený postup má pro menšinové akcionáře výraznou informační hodnotu. Neboť i přesto, že nemají-li blokační minoritu, nejsou schopní schválení přímo na valné hromadě ovlivnit, samotné projednání na valné hromadě jim zajišťuje, že jsou s těmito jednáními seznámeni. Takováto jednání, která mohou Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2010, sp.zn 29 Cdo 1326/2009 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30] 27 Minoritní akcionář jako černý pasažér. In: GLATZOVÁ, Vladimíra. Právo [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.glatzova.com/files/download/hn_minoritni%20akcionar2_VG_0524.JPG 26

19

zahrnovat například smlouvy s manažery, či dodavateli, přípravu podnikatelské činnosti. V případě, že by došlo ke schválení smluv, jež by poškozovala společnost, či nerespektovala jiné zákonné požadavky na takovéto jednání, může menšinový akcionář napadnout rozhodnutí podle §131. 5.1.1 Převod (prodej podniku), nájem a zřízení zástavního práva k podniku Prodej nájem a zřízení zástavního práva k podniku jsou operace nad rámec běžného vedení společnosti, které mohou výrazným způsobem ovlivnit její hodnotu, a nemělo by proto jejich přijímání "být ponecháno jen na výkonných orgánech společnosti"28. Zákonodárce proto za "účelem ochrany společníků i věřitelů a zajištění dostatečných informací pro možnost přijetí kvalifikovaného rozhodnutí společníky"29, stanovil podmínky jejich schválení. Ustanovení §67a od svého zavedení novelou č. 370/2000 Sb. prošlo četnými změnami, nejprve tak, aby ustanovení reflektovalo požadavky třetí a šesté směrnice30, poté byla stanovena podobná pravidla jako při fůzích. Vyžadovalo se například schválení na valné hromadě tříčtvrtinovou většinou, notářský zápis nebo přezkoumání správnosti ceny znalcem. Po novele 56/2006 Sb. došlo ke zmírnění požadavků. K přijetí takovýchto smluv je nezbytý souhlas valné hromady (§67a), a to dvoutřetinovou většinou přítomných akcionářů (§186(2), došlo tedy nepochybně k zjednodušení procesu, na druhou stranu se zhoršilo postavení menšinových akcionářů, byla však zachována informační přínosnost.

28

Komentář k §67a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. 29

Důvodová zpráva k zákonu č. 370/2000 Sb., , In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30] 30

Důvodová zpráva k zákonu č. 370/2000 Sb., , In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]

20

Mezi problémy spojené s tímto institutem patří jeho působnost vně společnost. Představenstvo nesplněním této povinnosti, nekoná jako řádný hospodář a stává se tak odpovědné za způsobenou škodu, nejasnost však nastává při hodnocení účinků vůči třetím osobám. 31 Jsem toho názoru, že až schválením těchto smluv valnou hromadou jsou tyto schopny vyvolat právní účinky.

31

Komentář k §67a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30].

21

6

Změna práv menšinového akcionáře

6.1

Omezení převoditelnosti akcií

Možnost akcie převést je možno považovat za jedno z nejdůležitějších práv menšinového akcionáře, neboť mu umožňuje vyřadit ze svého portfolia akcie těch společností, jejichž vývoj nemůže ze své pozice ovlivnit a který neodpovídá jeho představám. Toto právo může být stanovami omezeno, nikoli však vyloučeno u akcií na jméno. (§156 odst. 4 ObchZ) Omezení nejběžněji představuje nutnost souhlasu některého z orgánů společnosti.32 Stanovy by měly určit, za jakých okolností a z jakých důvodů je tento orgán povinen souhlas udělit nebo odmítnout. Důvody, pro které musí být souhlas odmítnut, by měly být velmi závažné, neboť činí akcie prakticky nepřevoditelnými, což odporuje účelu zákona a je de facto jeho obcházením.33 Pokud akcionář podmínky pro udělení souhlasu ve stanovách splňuje nebo pokud stanovy takové podmínky neobsahují a orgán společnosti souhlas34 neudělí, má akcionář právo na to, aby společnost jeho akcie odkoupila za přiměřenou cenu. (§156 odst. 4 ObchZ) Problém je však v tom, že zákon dále nerozvádí určení přiměřenou hodnotu a nevyžaduje pro její stanovení posudek znalce. Zákon dále odkazuje na ustanovení §186a odst. 6 ObchZ, které bylo zrušeno. Ustanovení umožňovalo akcionáři v případě, že s ním není v 15 denní lhůtě uzavřena smlouva o odkupu, vymáhat její uzavření soudní cestou, nebo požadovat náhradu vzniklé 32

DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl II. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, 847 - 1743. ISBN 80-727-3071-1. 33

POKORNÁ, J.; Kovařík, Z.; Čáp, Z. a kol. Obchodní zákoník: komentář. I. Díl. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, xxxv, 1079 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3574-918. 34

Novela 370/2000 Sb. zlepšila pozici akcionáře s akciemi při získávání souhlasu, neboť zavedla pravidlo, že pokud orgán společnosti nerozhodne o žádosti do dvou měsíců od jejího doručení, platí, že souhlas byl udělen. Před účinností této novely, byli akcionáři vystaveni riziku nečinnosti orgánu, kterého nic nenutilo rozhodnout, a akcionář nemohl bez souhlasu akcie prodat, ale ani neměl nárok na jejich odkup, protože jeho žádost nebyla zamítnuta.

22

škody. Na základě teleologického výkladu by bylo možné dovodit, že ustanovení mělo za cíl stanovit při tomto odkupu podmínky podobné, jako mají situace, kdy dochází ke změně právního postavení uvedené v §186a ObchZ, což by znamenalo, že by se na něj vztahoval režim veřejného návrhu na koupi cenných papírů podle §183a ObchZ. Při tomto výkladu by pak bylo rovněž možno vyžadovat účast znalce při stanovování přiměřené ceny. Jedním ze způsobů, jak omezit převod v legálním rámci a přesto ho učinit naprosto neatraktivní, je zakotvit předkupní právo ostatních společníků s určením ceny tak, že nebude dosahovat reálné hodnoty. Snad nejznámějším případem využití tohoto způsobu omezení v České republice je mediálně známá kauza Sokolovské uhelné a jejího menšinového akcionáře Jana Kroužeckého.35 Bez posuzování toho, kdo je v této kauze "hodný" a kdo "zlý", lze konstatovat, že pravidla byla ve stanovách a akcionářské dohodě jasně daná již v momentě, kdy do společnosti Kroužecký vstupoval a svým vstupem s nimi vyjádřil souhlas. Diametrálně odlišná situace nastane v případě, že valná hromada schválí omezení převoditelnosti nebo jeho zpřísnění až následně. Proces je možné provést jedině změnou stanov, pro jejíž schválení se vyžadují tři čtvrtiny hlasů akcionářů majících tyto akcie (§186 odst. 3 a § 187 odst. 1 písm. a ObchZ) Akcionáři, kteří pro tuto změnu nehlasovali, nebo se valné hromady nezúčastnili, mají právo na to, aby jim společnost do 30 dní učinila veřejný návrh smlouvy podle §183a ObchZ. (§186a odst3 ObchZ) Jak nezbytnost tříčtvrtinové většiny, tak povinnost odkupu chrání menšinového akcionáře. 35

V případu Sokolovské uhelné jde o spor mezi dvěma akcionáři, kteří dohromady drží 70% akcií společnosti, a menšinovým akcionářem Janem Kroužeckým. Kroužecký chtěl prodat svůj podíl ve společnosti, proti čemuž se další společníci rozhodli bránit. Společnost má ve stanovách i akcionářské smlouvě sjednáno předkupní právo společníků s určenou cenou. Nabídli mu cenu, se kterou nesouhlasil, a od té doby vedou různé soudní spory. Situace došla tak daleko, že Kroužecký se dostal do exekuce pro 700 mil. Kč, které dlužil společnosti v Karibiku a jeho podíl ve společnosti se měl dražit. Později však vyšlo najevo, že ji skrytě vlastnil. Společnost akumuluje zisk a nevyplácí dividendy. V současnosti má na nerozděleném zisku již přes 10 mld. Kč. Management společnosti byl obviněn, že vyvedl ze společnosti $150 milionů. Viz seznam literatury sekce novinové články.

23

Tomuto právu odpovídá povinnost akcionářů, kteří pro danou změnu hlasovali, odkoupit od společnosti akcie, které v důsledku těchto změn nabyla na základě veřejného návrhu od nesouhlasících akcionářů. (§186a odst. 5 ObchZ)

6.2

Zrušení veřejné obchodovatelnosti

Zrušení veřejné obchodovatelnosti, podobně jako omezení převoditelnosti, výrazně ztěžuje majitelům menšího počtu akcií jejich zcizování za transparentních podmínek, které nabízí regulovaný trh, a je významným zásahem do jeho práv. Podobně se k tomu vyjádřil Nejvyšší soud36, podle kterého "podstatně klesá akciím37 likvidita, ztěžuje se přístup k informacím o společnosti a vývoji jejího hospodaření" a menšinový akcionář navíc ztrácí ochranu, jež by mu byla garantována například v souvislosti s povinností nabídky převzetí. Mimo to je možno souhlasit s Janáskem38 v tom, že ze zrušení obchodovatelnosti profituje zejména majoritní akcionář, neboť veřejně obchodovaná společnost podléhá výrazně přísnější regulaci, což zlepšuje jeho postavení na úkor menšinového akcionáře. Rozhodnutí o vyřazení akcií z obchodování na regulovaném trhu náleží do kompetence valné hromady (§187 odst. 1 písm. h ObchZ) a schvaluje se třemi čtvrtinami hlasů akcionářů majících tyto akcie. (§186 odst. 2 ObchZ). Stejně jako v případě změny omezení převoditelnosti mají akcionáři právo na to, aby jim společnost do 30 dní učinila veřejný návrh smlouvy podle §183a ObchZ. (§186a odst. 1ObchZ)

36

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.3.2007, sp.zn 29 Odo 1662/2005. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/29Odo1662/2005. 37

„Likvidita majoritního balíku akcií jako celku, na rozdíl od investice v řádu několika kusů akcií, nezávisí na tom, zda jsou akcie obchodovatelné na veřejných trzích.” z rozhodnutí Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.3.2007, sp.zn 29 Odo 1662/2005. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/29Odo1662/2005 38

JANÁSEK, Milan. Ochrana minoritních akcionářů II. Lesnická práce. 2002, č. 8.

24

6.3

Změna druhu, štěpení a spojování akcií

Podobně změna druhu akcií, například z prioritních na kmenové, představuje změnu práv akcionáře, která je natolik zásadní, že je akcionářům za stejných podmínek jako při omezení převoditelnosti přiznáno právo na odkup na základě veřejného návrhu smlouvy. (§186a odst.3 ObchZ) Z judikatury39 vyplývá, že změna podoby akcií nepředstavuje změnu práv spojených s určitým druhem akcií, neboť práva akcionářů se tím nemění. Podobná ochrana jim tedy nenáleží. Štěpení akcií musí dle §173 odst. 3 ObchZ provázet změna stanov, schvaluje se tedy na valné hromadě podle §186 odst. 2 ObchZ dvěma třetinami přítomných akcionářů. Jelikož nedochází k výrazným změnám v právech akcionáře, neposkytuje obchodní zákoník další ochranu. Lze si však představit dokonce zánik práv akcionáře, a to v krajním případě, kdy by si akcionář nevyzvednul nové akcie. Tyto by byly prodány v souladu s postupem v §214 ObchZ a došlo by k promlčení jeho práva na výtěžek z prodeje. Nejpřísnější ochrana je poskytnuta při spojování akcií, neboť ke schválení na valné hromadě je nezbytný souhlas všech akcionářů, kterých se spojování týká, tedy i těch, kteří nejsou na valné hromadě přítomni. (§186 odst. 5 ObchZ) Tento souhlas musí být vyjádřen jednoznačně40. Pokud je akcionář přítomen na valné hromadě, lze tento souhlas vyjádřit hlasováním pro spojení.

39

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.09.2001, sp.zn 29 Odo 88/2001. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/29Odo88/2001 40

CMO 996/1999 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]

25

Povinný veřejný návrh na odkup akcií

6.4

Povinný veřejný návrh na koupi účastnických cenných papírů je upraven v § 183a odst. 5 ObchZ a společnost je povinna jej učinit v případech, kdy jí to ukládá zákon.41 Jedná se o návrh smlouvy na koupi cenných papírů za cenu, která musí být ověřena znalcem, kterého jmenuje soud. Společnost znalce navrhuje, ale soud není návrhem osoby vázán.(§59 odst. 3 ObchZ) V případě, že se jedná o společnost, jejíž papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, je společnost povinna předložit návrh smlouvy ČNB a doložit přiměřenost výše protiplnění nebo dostatečně přesný způsob jejího určení. V případě, že návrh nesplňuje požadavky na něj kladené, ČNB pak ve lhůtě 15 dní vyzve navrhovatele k odstranění vad. (§ 183a odst. 6 ObchZ) Nesplní-li společnost svou návrhovou povinnost v zákonné lhůtě42, mohou se oprávnění akcionáři obrátit v šestiměsíční prekluzivní lhůtě na soud, kde se mohou domáhat uzavření smlouvy o koupi akcií soudně. (§ 183a odst. 7 ObchZ) Rovněž mohou požadovat náhradu škody na základě žaloby pro nesplnění nabídkové povinnosti (§50 ZoNP) Protiplnění musí být vyplaceno oprávněným akcionářům ve lhůtě jednoho měsíce ode dne následujícího po uplynutí doby závaznosti návrhu. (§186a odst. 4 ObchZ) Zákon však neupravuje maximální dobu závaznosti při povinném návrhu smlouvy. Může tedy dojít k situaci, že společnost nastaví dlouhou dobu závaznosti, čímž tuto povinnost oddálí.

41

Viz předchozí subkapitoly.

42

Například v případech omezení převoditelnosti akcií nebo jejich vyřazení z regulovaného trhu 30 dní ode dne rozhodnutí valné hromady.

26

V případě, že vyjde najevo, že plnění je nepřiměřené, uplatní se ustanovení §52 ZoNP a oprávněné osoby mohou žalobou na dorovnání požadovat doplacení rozdílu. Rovněž může požadovat z této částky obvyklé úroky podle §502 OZ, a to ode dne, kdy mu měl být vyplacen.

Změna poměrů ve společnosti s obchodovanými43 akciemi

7

Menšinoví akcionáři mohou těžit z ochrany, která je poskytována kapitálovému trhu. Zákonodárce pro společnosti, jejichž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo obdobném zahraničním trhu, stanovuje mnohem přísnější pravidla. Důvodem je to, že pouze v transparentním prostředí s dobrou vymahatelností práva jsou podmínky pro existenci kvalitního kapitálového trhu, který má potenciál přitáhnout zahraniční investory.

7.1

Oznamovací povinnost

Oznamovací povinnost byla v českém právu zavedena již novelou 142/1996 Sb. do ustanovení §183d ObchZ, nyní je upravena v §122 ZPKT. Tato povinnost výrazně zvyšuje transparentnost vlastnické respektive řídící struktury společnosti. Tyto informace umožňují menšinovému akcionáři vyhodnotit, zda může při některých transakcích docházet ke konfliktu zájmu, kvůli kterému by mohlo dojít k poškození společnosti, kupříkladu k vyvádění peněz. Zároveň na základě těchto informací může být vyvozena povinnost učinit nabídku převzetí.44 V ustanovení §122 odst. 1 najdeme hranice podílu na všech hlasovacích právech společnosti, při jejichž překročení (ať už směrem nahoru nebo dolů) je akcionář povinen oznámit tuto změnu společnosti a ČNB, která ji pak dále publikuje v rozsahu, v jakém jí byla oznámena. Oznámení je akcionář povinen

43

Přijatými k obchodování na regulovaném trhu.

44

Více k tomu kapitola o nabídkách převzetí.

27

učinit do 4 dní po tom, co se o něm dozví45. Ustanovení dále upraví způsob pro výpočet podílu a výjimky z povinnosti. Akcionáři i trh jsou chráněni před nečinností, neboť sankcí za nesplnění této povinnosti je sistace hlasovacích práv, které se akcií týkají, do doby splnění povinnosti. Jak uvádí Zachariáš46, pozastaven je výkon hlasovacích práv pouze u těch akcií, jichž se nesplnění povinnosti týká, neboť sankce se nemůže týkat něčeho, čeho se týká sama oznamovací povinnost.

7.2

Povinná nabídka převzetí

7.2.1

Historie

Povinnost učinit veřejný návrh na koupi akcií při ovládnutí společnosti, jejíž akcie jsou veřejně obchodovatelné, zavedla do obchodního zákoníku již novela 142/1996 Sb. Úprava byla poté několikrát novelizována, nejvýznamněji zákonem 370/2000 Sb. S účinností od 1. 4. 2008 byla úprava nabídek převzetí přesunuta do samostatného zákona a ke splnění povinností vyplývajících České republice z členství v Evropské unii byla novelizována tak, aby do českého práva byla transponována Třináctá směrnice47, a to zákonem č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí. Přestože se tento zákon týká i dobrovolných nabídek převzetí, je,

45

Došlo k prodloužení lhůty oproti původní úpravě v obchodním zákoníku, platí však nevyvratitelná domněnka, že se o této skutečnosti akcionář dozvěděl do 2 dní od jejího uskutečnění. Srov. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxv, 1004 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807-4004-339. 46

ZACHARIÁŠ, Jaroslav. Poznámka k právům minoritních akcionářů. Právník. 1998, č. 1, s.

78. 47

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Třináctá směrnice). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu

28

vzhledem k jejich absenci, aplikován téměř výhradně v případech povinné nabídky.48 7.2.2

Institut

Povinná nabídka převzetí chrání akcionáře společnosti, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, před změnami jejich postavení ve společnosti, které vyplývají ze změny rozložení sil ve společnosti v důsledku toho, že jiná osoba získala takový počet hlasovacích práv, které umožňují společnost ovládnout. Samotná nabídka převzetí je de facto veřejný návrh na odkup akcií, ale vzhledem k podrobnosti zákona o nabídkách převzetí, který je ve vztahu k §183a ObchZ lex specialis, se úprava v obchodním zákoníku v podstatě nepoužije. 7.2.3

Povinnost učinit nabídku převzetí

Povinnost učinit nabídku převzetí za spravedlivou cenu má ten, kdo sám nebo ve spolupráci s dalšími osobami49 získá ve společnosti tzv. rozhodný podíl. (§35 odst. 1 ZoNP) Rozhodný podíl je takový, který představuje více než 30% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (§2 ZoNP) a zároveň mu umožňuje dané osobě ovládnout cílovou společnost (§ 39 odst. 2 ZoNP).Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Povinnost tedy nebude muset činit akcionář, který získá ve společnosti 40 % hlasů, pokud jiná osoba nebo skupina osob bude disponovat více hlasy50. Na druhou stranu stejně taky není povinen nabídku převzetí učinit akcionář, který ovládl společnost s méně než 30 % hlasů.51 Posledně zmiňovaná 48

HAVEL, Bohumil a Vlastimil PIHERA. Zákon o nabídkách převzetí: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 258 p. ISBN 80-740-0051-6. s. 102 49

Viz podrobněji §36 ZoNP.

50

Které hlasy se pro výpočet rozhodného podílu započítávají, a které ne, upravují zejména §37 a §38 ZoNP 51

HAVEL, Bohumil a Vlastimil PIHERA. Zákon o nabídkách převzetí: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 258 p. ISBN 80-740-0051-6. s103

29

situace je však v České republice, kde má většina společností koncentrovanou vlastnickou strukturu, nepravděpodobná. Riziko hrozí tam, kde jsou akcie zcela rozptýleny mezi drobné akcionáře. Na splnění povinnosti je stanovena 30 denní lhůta ode dne následujícího po dni získání rozhodujícího podílu52. Společnost, která je v prodlení s učiněním nabídkové povinnosti, nesmí vykonávat ve společnosti hlasovací práva. (§53 odst. 1 ZoNP) Sistace hlasovacích práv představuje eminentní ochranu pro menšinové akcionáře, neboť značně demotivuje povinnou osobu od nesplnění této povinnosti. Jestliže je účelem tohoto ustanovení donutit povinnou osobu, aby splnila svou povinnost, můžeme dovodit, že se sistace dotýká všech hlasovacích práv dané osoby a tedy ne jen těch nově nabytých, jako je tomu v případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 122 ZPKT. I v případě nesplnění povinnosti se možnost vykonávat hlasovací práva obnoví po třech letech, neboť "Zákonodárce předpokládá, že v této době bude již obecně akceptován status quo a poškození využijí možnosti domoci se svých práv před soudy."53 Oprávněné osoby se mají možnost ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro splnění nabídkové povinnosti, domáhat náhrady škody, která jím neučiněním nabídky převzetí vznikla, žalobou pro nesplnění nabídkové povinnosti u soudu. (§50 ZoNP) Je-li zahájeno řízení podle § 50 ZoNP, informuje o této skutečnosti soud ČNB a oznámí to na své úřední desce. Pokud se budou u soudu domáhat náhrady škody i další účastníci, je co do základu práva závazné přiznání náhrady škody v prvním řízení.

52

Nebo dnem ovládnutí společnosti, nastane-li tento později. (§ 39 odst. 2 ZoNP)

53

HAVEL, Bohumil a Vlastimil PIHERA. Zákon o nabídkách převzetí: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 258 p. ISBN 80-740-0051-6. s. 142

30

7.2.4

Kdo je oprávněný obdržet nabídku převzetí

Jak vyplývá z vyjádření ČNB54, je nabídka převzetí určena všem vlastníkům, kteří mohou nabídku převzetí ve stanovené době akceptovat. Nezáleží tedy na tom, zda nabyli účastnické cenné papíry přede dnem ovládnutí55, či po něm. Chtěl-li by zákonodárce omezit okruh adresátů pouze na ty, kteří akcie vlastnili v době ovládnutí, učinil by tak výslovně například jako v §159 PřemZ. 7.2.5

Protiplnění při nabídce převzetí

Jelikož nabídka převzetí slouží k ochraně akcionářů, je základním kamenem povinné nabídky převzetí protiplnění za prémiovou cenu.56 Protiplnění může spočívat v penězích nebo cenných papírech.57Tato ochrana je dále garantována účastí České národní banky, která musí uveřejnění nabídkového dokumentu schválit58. Zkoumá, zda je výše protiplnění stanovena v souladu se zákonem59 a zda je řádně odůvodněna hodnota plnění. Výsledkem přezkoumání může být: schválení nebo zamítnutí návrhu s výzvou k doplnění nebo zvýšení či snížení60 výše protiplnění.

54

Adresáti povinné nabídky převzetí: §35 ZoNP, Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, ve znění pozdějších předpisů (ZoNP). In: ČNB [online]. 31. 5. 2010 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/adresati_povinne_nabidky_prevzeti.p df 55

Nebo dnem uveřejnění nabídky.

56

Prémiová cena znamená, že protiplnění musí odpovídat alespoň nejvyšší ceně, za kterou povinná osoba nebo osoba s ní spolupracující nabyly akcie ovládnuté společnosti v posledních 12 měsících. Není-li toto možné, použije se vážený průměr z cen za posledních šest měsíců, za které byly akcie obchodovány na regulovaném trhu. (§ 43 odst. 4 ZoNP) Pochopitelně může být vyšší. 57

§43 ZoNP uvádí, za jakých okolností musí být peněžní plnění nabídnuto alespoň alternativně. Jedním z důvodů je, že nabídnuté cenné papíry nejsou likvidní. 58

Může tak učinit i svou 15 denní nečinností.

59

Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30]. 60

ČNB může zlepšit postavení navrhovatele, který přebírá společnost za účelem odvracení úpadku. (§45 ZoNP)

31

Vyjde li najevo, že protiplnění při nabídce převzetí bylo v rozporu se zákonem61, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost smlouvy, ale akcionáři vzniká právo podat žalobu na dorovnání podle §52 ZoNP, přičemž soud, který o něm rozhoduje, není vázán závěry ČNB. 7.2.6

Dodatečná nabídková povinnost

Zákonodárce velmi svébytným způsobem transponoval do zákona o nabídkách převzetí čl. 16 Třinácté směrnice62, dle §49 ZoNP stanoví, že pokud na základě nabídky převzetí získal navrhovatel alespoň 90% podíl na hlasovacích právech a kapitálu, je povinen učinit dodatečnou nabídku převzetí, jejíž závaznost je 90 dní a u které musí výše protiplnění dosahovat alespoň původního protiplnění. Pro menšinového akcionáře je v tomto případě výhodnější na takovou nabídku přistoupit, než čekat až majoritní akcionář využije práva výkupu účastnických cenných papírů, při kterém je pozice menšinového akcionáře slabší.63 Právo sell-out tak jak, jej upravuje čl. 16 Třinácté směrnice, v českém právu upraven není.64 7.2.7

Pravidlo průlomu

Pravidlo průlomu bylo nově zavedeno zákonem o nabídkách převzetí.65 Pravidlo má dva významy:

61

Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30]. 62 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Třináctá směrnice). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu 63

Zejména při určování výše protiplnění

64

Podrobně k tomu kapitola o Právu výkupu účastnických cenných papírů.

65

Do směrnice bylo zavedeno na základě doporučení Wintrovy komise. WINTER, Jaap. Report of the High Level Group of Company Law Experts on a Modern Regulatory Framework for Company Law in Europe. In: The High Level Group of Company Law Experts [online]. Brusel, 4 November 2002 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z:

32



umožňuje akcionáři, který získal 75% všech akcií společnosti, aby ji fakticky ovládl přesto, že některé z jeho akcií nejsou spojeny s hlasovacími právy66, ale především znamená



"prolomení ochranných opatření omezujících možnost převodu účastnických cenných papírů nebo stanovujících limity pro získání či výkon hlasovacích práv na cílové společnosti"67. Obě pravidla jednoznačně usnadňují převzetí společnosti. První pravidlo umožňuje výkon moci po převzetí akcií společností, která má vydáno velké množství akcií bez hlasovacích práv. Do českého práva byl transponován však jenom druhý význam a to pouze na dobrovolné bázi. Zrušení omezení převoditelnosti jistě znamená výhodnější postavení menšinového akcionáře68, nicméně tím, že musí být schválena aplikace pravidla průlomu na valné hromadě, je otázka, zda bude pravidlo v tomto smyslu v českém prostředí aplikováno. Dle §32 odst. 3 ZoNP pravidlo rovněž umožňuje suspendovat omezení hlasovacích práv při hlasování o tom, zda mají být učiněny obranné kroky proti dobrovolné nabídce převzetí §15 ZoNP. Většinový akcionář, který se spíše bude převzetí bránit, by však sotva riskoval, že drobní akcionáři, pro které bude převzetí výhodné, budou hlasovat proti přijetí obraných opatření. https://docs.google.com/viewer?url=http%3A%2F%2Fec.europa.eu%2Finternal_market%2Fcomp any%2Fdocs%2Fmodern%2Freport_en.pdf 66

MÜLBERT, Peter O. Make It or Break It: The Break-Through Rule as a Break-Through for the European Takeover Directive?. Law Working Paper. 2003, č. 13. Dostupné z: http://ssrn.com/abstract=441120 67

Nový zákon o nabídkách převzetí. In: Bulletin BBH [online]. květen 2008 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/Documents/Publications/Bulletin%20%20nabidky%20prevzeti_kveten_2008.pdf 68

Společnost se stává atraktivnější pro investory, což pro menšinového akcionáře může znamenat lepší protiplnění.

33

Je tedy možno vyjádřit názor, že pravidlo má pro drobného akcionáře význam, pouze pokud se aplikuje automaticky a umožní mu tak snadno převést své akcie na navrhovatele bez ohledu na omezení. Většinový akcionář, který by na tomto měl zájem, nepotřebuje zvláštní pravidlo průlomu, může-li svou hlasovací silou prosadit nebo svůj záměr i bez něj. Akcionáři, kteří jsou aplikací pravidla průlomu poškozeni, mají právo na odškodnění. §33 ZoNP 7.2.8

Další ochrana

Pokud akcionář uzavřel smlouvu na základě chybných či neúplných informací uvedených v nabídce převzetí a o těchto nevěděl nebo vědět nemusel a nemohl, vzniká mu právo podat žalobu z odpovědnosti za obsah nabídky, kterou se může domáhat náhrady vzniklé škody.69 Dále jsou pak chráněny zájmy akcionářů, pokud je učiněna konkurenční nabídka převzetí. Na jejím základě mají možnost akcionáři, kteří přijali původní nabídku převzetí, bez udání důvodů od smlouvy odstoupit do skončení závaznosti této původní nabídky. (§48 ZoNP) Skutečnost, že někdo učinil výhodnější nabídku převzetí, naznačuje, že prémiová cena nebyla odpovídající a akcionáři mohli být na svých právech poškozeni.

69

HAVEL, Bohumil a Vlastimil PIHERA. Zákon o nabídkách převzetí: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 258 p. ISBN 80-740-0051-6. s. 139

34

8

Změny a zánik majetkové účasti na společnosti

8.1

Změny základního kapitálu

8.1.1 Zvyšování základního kapitálu upisováním akcií s peněžitými vklady Zvyšování základního kapitálu úpisem akcií představuje pro akciovou společnost způsob, jak si bezúročně opatřit finanční prostředky, které může dále investovat do svého rozvoje. Přednostní právo na úpis části akcií odpovídající poměrně podle podílu akcionáře na základním kapitálu, které přiznává zákon všem akcionářům (§204a odst. 1 ObchZ), chrání akcionáře před snižováním jejich podílů. Jelikož mohou nastat situace, kdy akcionář nechce nebo není schopen nové akcie upsat, zařadil zákonodárce toto právo mezi samostatně převoditelná práva a akcionář jej může převést na základě postupní smlouvy poté, co bylo do obchodního rejstříku zapsáno rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu úpisem akcií.(§204a odst. 3 ObchZ) Právo na přednostní úpis akcií nelze předem vyloučit či omezit70 stanovami, nicméně v případě důležitého zájmu jej společnosti může omezit valná hromada v konkrétním případě, když přijímá usnesení o zvýšení základního kapitálu. Takovýmto důležitým zájmem může být dle Dědiče71 například získání strategického partnera, který přinese do společnosti "nové technologie, postupy a výrobní prostředky, které by bylo obtížné nebo drahé získat jinak". Takovéto omezení je nutné dle §186 odst. 4 ObchZ schválit nejméně třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů. Pokud společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se 70

Omezení znamená, že bude vyloučena pouze část upisovaných akcií - Komentář k §204a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. 71

DĚDIČ, Jan. Novela obchodního zákoníku a problematika menšinových akcionářů. Obchodní právo. Prospektrum, spol.s.r.o, 1996, č. 5, s. 5-12. ISSN 1210-8278.

35

schválení třemi čtvrtinami hlasů v odděleném hlasování pro každou skupinu. Před hlasováním je valné hromadě představenstvo povinno předložit písemnou zprávu tak, aby se akcionáři mohli seznámit řádně s důvody pro vyloučení či omezení přednostního práva. Jak uvádí například komentář72 k zmíněnému zákonu, nestačí zprávu na valné hromadě pouze přečíst, ale že musí být poskytnut dostatečný čas na seznámení s ní. Omezení musí být ve shodném rozsahu pro všechny akcionáře, vyloučení musí dopadat na všechny akcionáře. 8.1.2 Zvyšování základního kapitálu upisováním akcií nepeněžitými vklady Proti tzv. rozmělňování73 podílu, ke kterému může dojít při upisování akcií nepeněžitými vklady, chrání akcionáře zejména ustanovení §59 ObchZ. Nepeněžitý vklad nesmí představovat poskytnutí služby či provedení práce, nýbrž majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná. Objektivní ocenění vkladu zajišťuje znalecký posudek vypracovaný nestranným a nezávislým znalcem, kterého jmenuje soud. Závěry tohoto posudku je společnost poté povinna uložit do sbírky listin. Nejpodstatnějším zajištěním ochrany menšinových akcionářů je však to, že ten, o jehož nepeněžitém vkladu se na valné hromadě rozhoduje, nesmí hlasovat pro konflikt zájmu se společností. (§186c ObchZ). Dědič74 upozorňuje na to, že zákon rovněž chrání upisovatele nepeněžitých vkladů a to tak, že valná hromada může oceněný vklad přijmout nebo odmítnout, nemůže jej však kupříkladu přijmout za nižší hodnotu.

72

- Komentář k §204a odst. 5 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. 73

Pokud společník A vloží 100€ a společník B vloží stroj v údajné hodnotě 100€, ale stroj má hodnotu 10€, došlo k rozmělnění podílu společníka A na 55€. 74


36

8.1.3

Zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů

Valná hromada může na základě účetní závěrky rozhodnout, že namísto rozdělení mezi akcionáře použije zisk či jiné vlastní zdroje75 na zvýšení základního kapitálu. Tato operace je však přípustná až po splnění podmínek76, které chrání jak věřitele, tak menšinové akcionáře. Práva akcionářů jsou chráněna především tak, že na zvyšování základního kapitálu se podílejí všichni akcionáři stejně. Jsou-li upisovány nové akcie, náleží bezplatně každému akcionáři jejich část určená podle poměru jmenovitých hodnot jeho stávajících akcií, respektive jeho podílu na základním kapitálu. Je-li zvyšována hodnota stávajících akcií, zvyšuje se poměrně u všech buď výměnou, nebo vyznačením vyšší hodnoty. Na zvýšení se podílejí rovněž akcie v majetku společnosti. (§208 odst. 7 a §209 odst. 1ObchZ) Jedná se o kogentní ustanovení, které promítá princip rovnosti akcionářů a jehož porušení způsobuje neplatnost usnesení valné hromady.77 S nevyzvednutými akciemi se nakládá podle §214 ObchZ. 8.1.3.1

Kombinované zvýšení

Omezení přednostního práva, stejně tak jako zákaz upisování nepeněžitých vkladů, zajišťuje ochranu před rozmělňování podílu při kombinovaném zvýšení. (§209a odst 1 ObchZ.)

75

Například nerozdělený zisk minulých období či fondy.

76

Kupříkladu musí být učiněn příděl do rezervního fondu a účetní závěrka musí být bez výhrad ověřena auditorem viz §208 ObchZ. 77

Komentář k §208 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30].

37

8.1.4

Snižování základního kapitálu

Společnost je povinna při snižování základního kapitálu přednostně použít78 vlastní akcie nebo zatímní listy. Až pokud tyto nedostačují, může společnost provést snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií nebo vzetím akcií z oběhu či upuštěním od jejich vydání. (§213 ObchZ) Snížení musí být schváleno dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů odděleně pro každý druh akcií.Pouze v případě, že se snižuje pouze použitím vlastních akcií, se oddělené hlasování nevyžaduje. (§213 ObchZ) Pouze v prvním případě je velikost podílu akcionáře na základním jmění chráněna před zmenšením, neboť se snižují poměrně všechny akcie. Tento postup se obvykle používá k vyrovnání ztráty.79 Vzetí akcií z oběhu může proběhnout dvěma způsoby: losováním nebo na základě dobrovolného návrhu. Možnost vzetí akcií z oběhu na základě losování musí být zakotvena ve stanovách již v době jejich úpisu (§214 odst. 4 ObchZ), akcionář úpisem akcií dává souhlas k tomuto způsobu zásahu do svého vlastnického práva a musí s touto možností počítat a strpět ji. Aby byla zajištěna objektivnost losování, musí být o jeho průběhu pořízen notářský zápis a zároveň, aby o losování akcionáři věděli a mohli se ho zúčastnit, musí být rozhodnutí valné hromady, že bude snížen základní kapitál losováním, zveřejněno v OR a obchodním věstníku (§213b odst. 1 ObchZ) před samotným losováním. Pokud společnost emitovala akcie v zaknihované podobě, dojde k vyřazení akcií na základě příkazu osobě, která vede jejich evidenci. Listinné akcie je akcionář povinen předložit ve lhůtě, kterou stanoví společnost. Neučiní-li tak, postupuje společnost podle §214 ObchZ. Za 78

Zničí ty v listinné podobě a zadá příkaz ke zrušení zaknihovaných. 79

Komentář k §213a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30].

38

vylosované akcie naleží akcionářům úplata, jejíž přiměřenost hodnotě akcií musí být posouzena znalcem. (§213b odst. 5 ObchZ) Vzetí akcií z oběhu na základě návrhu je založeno na základě dobrovolnosti. Jedná se o návrh smlouvy a nikdo nemůže akcionáře nutit, aby na něj přistoupil. Návrh může obsahovat kupní cenu, nebo se může jednat o návrh o bezplatném vzetí akcií, ke kterému mohou akcionáři přistoupit, aby tak kryli ztrátu vrácením akcií společnosti.80 Zákon umožňuje rovněž snížení základního kapitálu sankcí a to tak, že upustí od vydání akcií držitelů zatímních listů, jsou-li v prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií. (§213d ObchZ)

8.2

Likvidace společnosti

-li společnost zrušena s likvidací, představuje podíl na likvidačním zůstatku jedno ze základních práv akcionáře. (§61 odst. 4 ObchZ). Jedná se o vypořádání majetkové účasti akcionáře v případě, že společnost přestává existovat. Bez likvidace se společnost ruší, pokud dochází k přeměně, nebo pokud je majetek společnosti naprosto zanedbatelný. (§68 odst. 2 ObchZ) Stanovy mohou přiřknout právo na přednostní likvidační zůstatek prioritním akciím (§159 odst. 1 ObchZ) a toto právo je převoditelné. (§220 odst. 1 ObchZ) Likvidace nemusí nutně znamenat bankrot společnosti. Akcionáři mohou dojít k závěru, že další podnikání, by nepřineslo větší zisk než zrušení společnosti81 nebo společnost již jednoduše splnila účel, pro který byla založena.

80

DĚDIČ, Jan. Novela obchodního zákoníku a problematika menšinových akcionářů. Obchodní právo. Prospektrum, spol.s.r.o, 1996, č. 5, s. 5-12. ISSN 1210-8278. 81

Ilustrovat tuto situaci je možno na případu, kdy se společnost zabývá výrobou něčeho, co bylo novým objevem absolutně technologicky překonáno a není schopna inovovat.

39

Rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování likvidátora a schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku náleží do působnosti valné hromady (§187 odst. 1 písm. i ObchZ), která o nich rozhoduje dvoutřetinovou většinou. (§186 odst. 2 ObchZ) Pozice menšinového akcionáře není při likvidaci příliš silná. Pouze v případě, že bylo rozhodnutí valné hromady nezákonné nebo v rozporu se stanovami, se může domáhat vyslovení jeho neplatnosti.82 V případě, že jsou jeho práva objektivně likvidátorem poškozována má možnost obrátit se na soud, neboť každý, kdo má právní zájem na správném průběhu likvidace, může požádat soud, aby likvidátora odvolal a nahradil ho jinou osobou v případě, že likvidátor porušuje své povinnosti. O něco lepší postavení má akcionář s nezanedbatelnou majetkovou účastí, který může výměnu navrhnout, i pokud likvidátor své povinnosti plní. Podrobněji k tomu kapitola o právech akcionářů s nezanedbatelnou účastí.

8.3

Přeměny akciové společnosti

8.3.1

Nástin vývoje úpravy

Zejména před přijetím novely 142/1996 Sb. bylo postavení menšinových akcionářů při přeměnách velmi slabé.Docházelo k přerozdělování podílů akcionářů a změnám jejich právního postavení, aniž by Obchodní zákoník zaručoval právo na náhradu a svých práv se mohli dovolávat pouze prostřednictvím institutu náhrady škody způsobené zneužitím práva a neplatností usnesení valné hromady.83

82

Více kapitola o žalobě na neplatnost usnesení valné hromady.

83


40

Po této novele se postavení menšinových akcionářů výrazně zlepšilo, neboť novela poskytla v §69a ObchZ základní pravidla pro provádění přeměn. Procesu přeměny a vypracovávání informací se museli účastnit znalci, kteří odpovídali za škodu způsobenou poskytnutím nesprávných informací. Jejich zprávy obsahovaly např. prohlášení o tom, zda je poměr výměny akcií či náhrada vhodná a odůvodněná. Výslovně bylo zdůrazněno právo všech akcionářů na dostatek informací o prováděných přeměnách. Pakliže se změnami nesouhlasili, měli nárok na přiměřenou náhradu za svůj podíl na společnosti. K významnému rozšíření úpravy došlo novelou 370/2000 Sb., která zejména dále rozpracovala stávající pravidla.84 V roce 2008 došlo k dekodifikaci přeměn a roztroušená úprava byla z Obchodního zákoníku, přesunuta novelou do zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Tento zákon přejal a doplnil dosavadní úpravu tak, aby reflektovala předpisy Evropských společenství85. Nově jsou umožněny přeměny s příhraničním prvkem. Tento zákon byl významně86 novelizován zákonem č. 355/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 tak, aby odpovídal novelizacím uvedených směrnic a závěrům judikatury. V současné době rozeznává zákon pět základních druhů přeměn společností a to: fůzi, rozdělení, převod jmění na společníka, změnu právní formy a přeshraniční přemístění sídla. 84

Významnou novinkou s dopadem pro menšinové akcionáře byl institut zrušení společnosti s převodem jmění na akcionáře. 85

Jedná se o: Třetí směrnici Rady 78/855/EHS, o fúzích akciových společností; Šestou směrnici Rady 82/891/EHS, o rozdělení akciových společností; Desátou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES, o příhraničních fůzích kapitálových společností. 86

Dle Dědiče se jedná spíše o novou úpravu než novelizaci. - DĚDIČ, Jan. Novinky v právní úpravě přeměn obchodních společností a družstev. Obchodněprávní revue[online]. 2012, č. 1 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.beck.cz/cz/z-nasichcasopisu/art_1205/j-dedic-novinky-v-pravni-uprave-premen-obchodnich-spolecnosti-adruzstev.aspx

41

8.3.2

Práva akcionářů společná všem přeměnám

8.3.2.1

Právo na Informace

Za nejdůležitější pro menšinové akcionáře můžeme považovat právo na informace, neboť pouze na základě relevantních informací mohou akcionáři udělat kvalifikované rozhodnutí při schvalování přeměny. Přestože nemůže drobný akcionář schválení přeměny reálně ovlivnit, jsou pro něj podstatné, neb mohou sloužit jako podklad při vznesení nároku na dorovnání. Základním zdrojem informací o přeměně je projekt přeměny, podle kterého přeměna probíhá a na základě kterého se schvaluje. Projekt přeměny musí být uložen ve sbírce listin nejméně jeden měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena a zároveň musí být o tomto uložení ve stejné lhůtě zveřejněno oznámení. (§33 PřemZ) Novela 355/2011 Sb. zavedla nové možnosti zveřejňování informací s cílem zjednodušit tento proces společnostem. Nadále se nevyžaduje jejich uložení do sbírky listin, pokud společnost zveřejní tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup (na svých internetových stránkách) tak, aby byly přístupny bezplatně87 (§33a PřemZ) a tyto internetové stránky dostatečně zabezpečí (§33b PřemZ). V případě vzniku sporu bude soud muset vyřešit otázky, co je bezplatný přístup na internet a jak se pozná dostatečné zabezpečení webových stránek. Dalším významným zdrojem informací může být zpráva o přeměně, pokud se vypracovává. Zákon garantuje každému společníkovi informace, jež se týkají ostatních zúčastněných společností a jsou důležité z hlediska přeměny, požádá-li o ně. (§34 odst. 1 PřemZ) Akcionáři však mohou tyto informace požadovat pouze na valné hromadě, jež má schválit přeměnu. Uvedené omezení se může zdát přísné v 87

Měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena a měsíc po jejím schválení.

42

případě existence jednoho či několika menšinových akcionářů, nicméně jak uvádí Dvořák88, omezení chrání společnost před "zahlcením často i tisíci dotazy jednotlivých akcionářů" a společnost při dodržení podmínek rovného zacházení může poskytnout informace nad rámec své povinnosti. Povinnost poskytnutí informací na ty informace, jež mají potenciál způsobit zúčastněným společnostem značnou újmu, jsou předmětem obchodního tajemství nebo se jedná o informace utajované podle zvláštních předpisů. 8.3.2.2

Právo na zaplacení dorovnání při fůzi, rozdělení a převodu jmění na

společníka89 Při fúzi, rozdělení a převodu jmění na společníka dochází ke změnám majetkové účasti akcionářů v zúčastněných společnostech. Tyto změny jsou kvantifikovány výměnným poměrem a případně doplatkem, které musí být stanoveny tak, aby byly přiměřené. (§37) V případě, že dojde k situaci, že tento výměnný poměr s doplatkem přiměřený není90 ve smyslu, že byli akcionáři poškozeni, mají nárok na kompenzaci v podobě dorovnání. (§45 PřemZ) Dorovnání musí být poskytnuto v penězích. Toto právo je však přiznáno pouze akcionářům, kteří se ho nevzdali, a kteří drželi akcie zúčastněných společností v den schválení přeměny (§46 PřemZ) Uvedené omezení slouží dle Dvořáka91 k zabránění tomu, aby osoby spekulativně nakoupily akcie později za účelem získání dorovnání. V případě pochybností o tom, kdy akcii její vlastník získal, se rozhoduje v jeho prospěch. (§47 odst. 1

88

DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, xxxvi, 29 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3573-768 89

Právo na dorovnání nemají akcionáři při změně právní formy, neboť jejich podíly na majetku společnosti by měly být pouze přetransformovány do jiného druhu a nemělo by docházet ke změně jejich velikosti. 90

Výměnný poměr musí být nově přiměřený rozhodnému dni respektive ke dni zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. 91

DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, xxxvi, 30 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3573-768.

43

písm. a PřemZ). Právo musí být uplatněno nejpozději 6 měsíců ode dne účinnosti zápisu přeměny do obchodního rejstříku alespoň jednou z oprávněných osob, je-li takto právo zachováno, promlčuje se ostatním oprávněným v obecné čtyřleté promlčecí lhůtě ode dne, kdy povinná osoba oznámila jeho uplatnění stejným způsobem, jakým zveřejnila projekt přeměny. Oprávněným náleží k dorovnání také úroky z dlužné částky, vypočítané ode dne kdy byla přeměna zapsána do obchodního rejstříku, ve výši podle (§48 PřemZ). Rozhodnutí soudu o dorovnání je závazné co do základu přiznaného práva i vůči ostatním oprávněným osobám. Dle Dvořáka92 však toto pravidlo neznamená, že by automaticky vznikla povinnost společnosti zaplatit dorovnání ostatním oprávněným osobám, ale že další soud rozhodující o návrhu dalších osob je vázán závěry prvního soudu, zda a v jaké výši má být dorovnání vyplaceno.93 Akcionáři, kteří přijali v dobré víře výměnný poměr s doplatkem, který byl nepřiměřený ve smyslu, že se jim dostalo zvýhodnění, však nejsou povinni doplatek ani získané podíly vracet. (§49 PřemZ) Uvedené ustanovení dopadá zejména na menšinové akcionáře, kteří nemohli výměnný poměr s doplatkem nijak ovlivnit. Ke zvážení však bude dobrá víra u majoritního akcionáře, který se mohl na stanovování výše podepsat a který disponoval většinou informací. Nicméně v pochybnostech se dobrá víra předpokládá. 8.3.2.3

Schvalování přeměny

Přeměna musí být schválena na valné hromadě třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů. Emitovala-li společnost více druhů akcií, vyžaduje se oddělené hlasování pro každý druh. O tomto rozhodnutí valné hromady musí být

92

DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, xxxvi, 30 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3573-768. 93 Srov. kapitolu o Právu výkupu účastnických cenných papírů

44

pořízen notářský zápis. (§21 PřemZ) Došlo-li by přeměnou k výrazné změně práv akcionáře, mají ti, kteří hlasovali proti94, možnost svou účast ve společnosti ukončit. Zákon o přeměnách umožňuje ukončení účasti realizovat v závislosti na právní formě nástupnické společnosti dvěma způsoby: odkupem akcií a vystoupením. Odkup akcií připadá v úvahu, pokud má nástupnická společnost formu akciové společnosti. Právo mohou uplatnit ti, kteří byli na valné hromadě, která schválila přeměnu, přítomni a hlasovali proti jeho přijetí a to tehdy, pokud dochází k výrazné změně jejich postavení. (§145 PřemZ) Tato změna může spočívat ve výměně akcií za akcie jiného druhu, ve změně práv spojených s určitým druhem akcií, pokud dojde ke zhoršení právního postavení, ve výměně akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu za akcie, které přijaty nejsou, nebo v omezení převoditelnosti. Za těchto podmínek musí nástupnická společnost prostřednictvím veřejného návrhu smlouvy o odkupu akcií tyto odkoupit, a to za cenu přiměřenou reálné hodnotně těchto akcií, kterou musí doložit znalec. Bude-li cena nepřiměřená, nepoužijí se ustanovení o dorovnání, ale akcionář může požadovat doplatek.Toto právo se promlčí v obecné čtyřleté lhůtě. (§150 odst. 4 PřemZ) Novela 355/2011 Sb. rozšířila práva akcionářů zavedením institutu odkupu akcií při změně jmění, který zakládá akcionářům, jenž hlasovali proti schválení fúze, právo odprodat své akcie nástupnické společnosti i přesto, že nedošlo k výrazné změně95 jejich práv. Toto právo vzniká poškozeným akcionářům, pokud dojde mezi rozhodným dnem přeměny a zápisem do OR ke změnám na jmění společnosti, jež by odůvodňovaly jiný výměnný poměr. (§49a PřemZ). Právo na jeho uplatnění prekluduje dva měsíce po zápisu přeměny do OR. 94

Před přijetím zákona o přeměnách stačilo dle §220m ObchZ to, aby byl akcionář přítomen a nehlasoval pro. 95 Jako u běžného práva odkupu akcií dle § 145 ObchZ.

45

Zákon uvádí, že nástupnická společnost je pak povinna odkoupit akcie za cenu odpovídající reálné hodnotě akcií ke dni předcházejícímu rozhodnému dni (§49b odst. 1 PřemZ). Za chybu to považuje Čech96. Dle něj má jít o reálnou hodnotu akcií ke dni předcházejícímu dni zápisu a tento nedostatek je třeba překlenout teleologickým výkladem. Jedná se o logický závěr, pokud ustanovení míří na situaci, kdy dojde v předmětné době k nárůstu jmění fúzované společnosti a akcionáři by tak příslušelo více, než bylo určeno v projektu přeměny. Proto by nedávalo smysl, kdyby se cena za akcii určovala podle hodnoty ke dni, kdy byla nižší. Lze to však interpretovat i obráceně, a to tak, že úprava míří na snížení jmění cílové společnosti. Situaci je možno ilustrovat na následujícím příkladě: Akcionář, který měl 1 akcii společnosti A v hodnotě 100 a dostal 1 akcii společnosti B v hodnotě 100. S fůzí nesouhlasil, neboť byl toho názoru, že přeměna je pro společnost riziková, ale nemohl uplatnit právo na odkup, protože nebyla splněna podmínka podstatné změny práv. Hodnota akcie společnosti B poklesla mezi rozhodným dnem a zápisem do obchodního rejstříku na 50, měl by tedy dostat dvě. Dorovnání by kýženou kompenzaci nepřineslo, neb se u něj přiměřenost výměnného poměru posuzuje k rozhodnému dni, kdy skutečně byl poměr 1:1 správný. Spadal by tedy pod §49b PřemZ a bylo by pro něj tedy výhodné prodat akcie za jejich hodnotu akcie z rozhodného dne. Doplatek dle §70 odst. 3 PřemZ ve spojení s §106 PřemZ kryje popsanou situaci pouze do 10 %. Právní úprava by měla tedy být konkrétní pro oba případy. 8.3.2.4

Vystoupení ze společnosti

V případě, že nástupnická společnost nemá formu akciové společnosti, logicky nepřipadá v úvahu možnost, aby odkupovala od akcionářů jejich akcie. Řešení tedy nabízí institut vystoupení. Ze samotné změny právní formy vychází

96

ČECH, Petr. Hlavní změny a novinky v zákoně o přeměnách. Auditor. 2012, č. 1, s. 15

46

podstatné změny práv akcionáře, a proto akcionáři, kteří byli přítomni rozhodování valné hromady a hlasovali proti přeměně, mohou vystoupit ze společnosti. Toto právo musí uplatnit během 30 dní ode dne schválení fůze, jinak propadá. (§160 PřemZ). Jedná se o neodvolatelný úkon, jenž musí být proveden písemně s ověřeným podpisem. Akcionář odevzdá své akcie a zatímní listy a společnost je zničí. Za podíl, který by mu připadl v nástupnické společnosti, mu náleží vypořádací podíl97 odpovídající reálné hodnotě jeho akcií, kterou musí na náklady společnosti ověřit znalec. (§164 PřemZ) Podíl, který by připadl vystoupivšímu akcionáři, připadá do majetku nástupnické společnosti. 8.3.2.5

Právo na náhradu škody

Členové statutárních a dozorčích orgánů společností zúčastněných na přeměně a znalci jsou společně a nerozdílně odpovědni za škodu, která vznikne porušením jejich povinností při přeměně. (§50 odst. 1 PřemZ) Poškození akcionáři se mohou tedy dovolat náhrady této škody prostřednictvím žaloby a to ve lhůtě 5 let od účinnosti zápisu o přeměně v OR. (§50 odst. 3) Společník se může domáhat kompenzace prostřednictvím institutu náhrady škodypouze pokud nemůže stejného výsledku dosáhnout prostřednictvím dorovnání. 8.3.2.6

Návrh na vyslovení neplatnosti projektu přeměny a neplatnosti

usnesení valné hromady o schválení přeměny Společníci mohou podat návrh na vyslovení neplatnosti projektu a zároveň neplatnosti usnesení valné hromady, která schválila přeměnu, nebo pouze návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, která schválila přeměnu, pokud důvody nespočívají v projektu přeměny (§52 PřemZ). Návrh musí být podán ve

97

Vyplácí se v penězích, nedohodnou-li se účastníci jinak. (§163 odst. 3 PřemZ)

47

lhůtě tří měsíců ode dne, kdy valná hromada schválila přeměnu. (§54 odst. 3 písm. a PřemZ). Neplatnosti usnesení valné hromady se nelze dovolávat z důvodu nepřiměřenosti výměnného poměru (§55 PřemZ). K nápravě situace je možné použít institut dorovnání nebo žalobu o náhradu škody. Podstatným omezením práv menšinových akcionářů je omezení možnosti vyslovit neplatnost usnesení valné hromady pouze do doby, než je přeměna zapsána do obchodního rejstříku. Po zápisu přeměny nelze tento zápis zrušit. Podobně se vyjádřil i Ústavní soud: "V rejstříkovém řízení není ochrana menšinových akcionářů dostatečná, neboť tito nejsou účastníky řízení, kteří by se k věci mohli vyjádřit, především informovat soud o tom, že byla podána žaloba na neplatnost usnesení valné hromady."98 V této věci se vyjádřil Evropský soud pro Lidská práva99, který shledal, že toto omezení přes jeho ekonomickou odůvodnitelnost nelze považovat za přiměřené. Pakliže bylo řízení o vyslovení neplatnosti zahájeno a v jeho průběhu došlo k zápisu do OR, lze v něm pokračovat pouze pokud dojde ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody nebo dorovnání. Ustavní soud judikoval100, se může navrhovatel rovněž domáhat přiměřeného zadostiučinění dl §131 odst. 4 ObchZ.

98

Usnesení Ústavního soudu ze dne 25.05.2005, sp.zn. III. ÚS 527/04. In In Ispis [cit. 201210-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/III.%C3%9AS527/04 99

Rozsudek ve věci Kohlhofer a Minarik proti České republice ze dne 15. října 2009, Evropská soud pro lidská práva. 100

Nález ÚS ze dne 03.03.2011, sp. zn III. ÚS 2671/09. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/III.%C3%9AS2671/09

48

Další ochrana při specifických případech

8.3.3

Práva akcionářů jsou dále garantována zapojením důvěryhodné třetí osoby101 při některých krocích přeměny. Tato bude participovat při vyplácení doplatku akcionářům (§107 a §291 PřemZ), při vyplácení vypořádání, při převodu jmění na akcionáře (§357 PřemZ) a při výměně akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu102 (§138 a §307PřemZ) Pokud výměnný poměr akcií při fůzi nebo rozdělení nelze stanovit rovnoměrně, náleží akcionářům doplatek na dorovnání, který nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty akcií, jež mají být vyměněny. (§106PřemZ) Smyslem je předejít situaci, kdy by akcie byly úmyslně rozdělovány výrazně nerovnoměrně a doplatku by bylo využíváno k legitimaci těchto zásahů do vlastnického práva. Před novelou 355/2011 Sb. se uvedené právo na zaplacení doplatku nepromlčovalo, ustanovení však bylo zrušeno. Nyní tedy platí obecná promlčecí lhůta. Zákon rovněž o doplatku hovoří v §70 odst. 3 v případě poklesu reálné hodnoty podílu akcionáře, jsem však toho názoru, že jde o chybu a uvedené ustanovení se týká dorovnání, čemuž odpovídá i dikce §45 odst. 1. PřemZ Zvláštní ochranné ustanovení platí při křížové fůzi v případě, že zanikající nebo nástupnická společnost má formu společnosti s ručením omezeným a nemá splaceny všechny vklady. Pak se vyžaduje ke schválení fúze souhlas všech společníků všech zúčastněných společností (§157 PřemZ)

101

Může jí být banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry nebo jim odpovídající zahraniční osoba. 102

Zde obchodníka s cennými papíry.

49

8.3.4

Zrušení akciové společnosti s převodem jmění

Pro možnost srovnání s následující kapitolou o Právu výkupu účastnických cenných papírů103 se tato subkapitola podrobněji věnuje zrušení akciové společnosti s převodem jmění. Tento institut bývá označován jako tzv. "nepravý squeeze-out104". Stejně jako právo výkupu účastnických cenných papírů umožňuje"nepravý squeeze-out", umožňuje akcionáři, jehož podíl na základním kapitálu představuje 90 % a zároveň je spojen z 90 % hlasovacích práv, vyplacení menšinových akcionářů bez jejich souhlasu. Ústavního soud105 uvádí, že " Ačkoli při zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře je menšinový akcionář zbaven svého vlastnického práva, nejedná se o vyvlastnění, ale o soukromoprávní vypořádání vlastnických vztahů, které je zákonem aprobováno." Institut tedy není v rozporu s čl. 11 LZPS. Rozlišujícím znakem zrušení akciové společnosti je právě její zrušení, tedy ukončení její právní existence s tím, že jmění společnosti přechází na přejímajícího akcionáře. Znalce, který ověřuje přiměřenost vypořádání, určuje soud. (§28 písm. d PřemZ)To představuje vyšší ochranu oproti právu výkupu účastnických cenných papírů. Vypořádání musí být provedeno v penězích.

103

Pro možnost srovnání by bylo vhodnější ji zařadit až za kapitolu o Právu na výkup účastnických cenných papírů, ale v rámci zachování komplexnosti kapitoly o přeměnách bylo zvoleno toto pořadí. 104

Squeeze out je anglický termín, jehož doslovný překlad by byl vytlačit ven, volně lze přeložit jako vytěsnění. Termín vytěsnění budu používat v následujícím textu ve smyslu Práva výkupu účastnických cenných papírů. 105

Usnesení Ústavního soudu ze dne 19.05.2008, sp.zn. IV. ÚS 2282/07. In Ispis [cit. 2012-1030]. Dostupné z https://www.ispis.cz/judikatura/IV.%C3%9AS2282/07

50

Akcionář, na kterého jmění přechází, je povinen složit prostředky určené k vypořádání ostatních akcionářů pověřené osobě (§107PřemZ), a tato následně ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zápisu přeměny do OR provede výplatu. Po uplynutí lhůty vrátí nevyplacené prostředky přejímajícímu akcionáři. Jak vypracování znaleckého posudku, tak složení prostředků musí být uskutečněny ještě před schvalováním převodu jmění. Vypořádání se úročí podle §341a odst. 2 PřemZ. Po novele 355/2011 Sb. došlo k významné změně, neboť byla zrušena nepromlčitelnost

práva

na

vypořádání.

Dosavadní

úprava

umožňovala,

oprávněným akcionářům vyčkávat s převzetím plnění, které se mezitím úročilo.106 Novela zrušila nepromlčitelnost ve všech ustanoveních.Právo na vypořádání je nyní promlčitelné v obecné čtyřleté lhůtě. Navíc dle §341a odst. 3 PřemZ se úroky nepočítají v době, kdy je akcionář v prodlení s převzetím plnění.

8.4

Právo výkupu účastnických cenných papírů

Tomuto institutu se věnují následující kapitoly podrobněji, neboť se jednalo o jeden z nejkomentovanějších zásahů do práv minoritních akcionářů ihned po jeho zavedení. 8.4.1

Výchozí situace

Průběh kupónové privatizace v České republice byl faktorem, který se podílel na formování vlastnické struktury v obchodních společnostech. Výsledkem byla mnohdy koncentrace drtivé většiny akcií v rukou jednoho akcionáře a zbylých pár procent akcií bylo rozptýleno mezi mnoho drobných investorů, kteří svými

106

Srov. HERDOVÁ, Eva a Jan ZRZAVECKÝ. Squeeze-out pravý nebo nepravý?. Epravo.cz [online]. 2011 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/squeeze-out-pravy-nebo-nepravy-72530.html

51

několika hlasy neměli možnost ovlivnit chod společnosti. Plnění povinností107 a realizace právních ustanovení směřující k ochraně těchto drobných akcionářů však vytváří neúměrné transakční náklady a stěžuje možnost rychle a efektivně přijímat a realizovat

podnikatelská rozhodnutí. Další

problém představuje tzv.

"Greenmailing", kterému se v této práci věnuje samostatná kapitola. Pokorná108 ve své stati z roku 2003 představuje jako jedno z možných řešení zjednodušení vlastnické struktury pomocí institutu "squeeze-out", jehož přípustnost a podmínky, za kterých je možné jej realizovat, jsou diskutovány v té době již na celoevropské úrovni. Tento institut umožňuje majoritnímu vlastníku vykoupit podíly od zbývajících vlastníků bez jejich souhlasu. V roce 2004 je Evropským parlamentem a Radou Evropské unie napodruhé schválena tzv. "Třináctá směrnice" (č. 2004/25/ES, o nabídkách převzetí)109, která zavádí mimo jiné institut "squeeze out" pod pojmem Právo výkupu účastnických cenných papírů. Ve čl. 15 najdeme základní podmínky, za kterých může být squeeze out uplatněn: 

akcionář, který drží cenné papíry představující nejméně 90% základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy a 90% hlasovacích práv cílové společnosti může požadovat, aby mu ostatní držitelé cenných papírů tyto prodali za spravedlivé protiplnění. Práh 90% mohou členské země zvýšit, maximálně však na 95%;



časové omezení tři měsíce od konce lhůty pro přijetí nabídky převzetí;

107

Například povinnosti při svolávání valné hromady, informační povinnosti nebo dodržování lhůt, které jsou k ochraně akcionářů nastaveny. 108

POKORNÁ, Jarmila. Squeeze - out: ochrana menšinových akcionářů nebo efektivita činnosti akciové společnosti?. In: Sborník vědecké konference "Princip rovnosti a princip ochrany slabšího. Brno: Právnická fakulta MU, 2003, s. 18-20. 109

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 nabídkách převzetí (Třináctá směrnice). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu

52



členské státy zajistí, aby bylo zaručeno spravedlivé protiplnění v hotovosti;



toto protiplnění má poskytnout akcionářům možnost reinvestovat své zdroje, a má reflektovat reálnou hodnotu akcie;



výše tohoto protiplnění musí být přezkoumatelná soudem. 8.4.2

Transpozice do českého práva

S poukazem na Třináctou směrnici110 byla úprava do českého práva promítnuta novelou obchodního zákoníku 216/2005 Sb. s účinností od 3. června 2005111 a krátce na to doplněna a pozměněna novelou č. 377/2005 Sb. s účinností od 29. září 2005. Tento institut je problematický, neb výrazně omezuje vlastnické právo garantované čl. 11 LZPS a čl. 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě, které pro vyvlastnění stanoví podmínku existence veřejného zájmu. Ústavní soud se k této problematice vyjádřil v březnu 2008 zamítavým nálezem112, ve kterém rozhodoval o návrhu senátorů z listopadu 2005, na zrušení ustanovení §183i až §183n obchodního zákoníku. Soud mimo jiné argumentoval tak, že §183i, neodporuje čl. 11(4)LPS, neboť nejde o vyvlastnění, ale o"případ řešení kolize základních práv a svobod", který "představuje určitý způsob úpravy majetkových poměrů aprobovaný státem".

110

Nedošlo k transpozici, český zákonodárce s poukazem na povinnost tuto směrnici transponovat se inspiroval částí o vytěsnění a vytvořil vlastní verzi tohoto institutu. Směrnice byla transponována až o tři roky později zákonem č. 104/2008 Sb. o nabídkách převzetí. 111

Vzhledem k tomu, že zkrácená lhůta nabytí účinnosti musí mít vážný důvod, objevují se názory, že ustanovení začalo platit, až 18. 6. 2005. Srov. JOSKOVÁ, L. a R PELIKÁN. Squeezeout po česku. Právní zpravodaj, 2005, č. 6, str. 6. 112

Nález ÚS ze dne 27.03.2008, sp. zn Pl. ÚS 56/05. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/Pl.%C3%9AS56/05

53

Obdobně neshledal squeeze-out protiústavním v německém právu Spolkový ústavní soud, který však akcentoval, že " Zákonodárce ovšem musí zajistit, že minoritní akcionáři obdrží plnou hodnotu za odnětí svých akcií a musí jim zajistit účinnou ochranu proti vytěsnění jednou z garancí těchto jejich práv je zvláštní druh řízení (Spruchverfahren)"113.

8.4.3

Aktuální úprava vytěsnění

Ustanovení upravující vytěsnění nalezneme zejména v §183i až §183n ObchZ. V §183i ObchZ stanoví podmínku souhrnné hodnoty cenných papírů, které musí akcionář vlastnit114, aby se stal hlavním akcionářem a byl oprávněn požadovat po představenstvu svolání valné hromady za účelem zahájení procesu, jehož výsledkem bude přechod všech ostatních účastnických cenných papírů do jeho vlastnictví. Tato podmínka je nyní stanovena de facto v souladu s Třináctou směrnicí, neboť požaduje kumulativně splnění následujících požadavků: 

vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota představuje 90% základního kapitálu, se kterým jsou spojená hlasovací práva;



podíl na hlasovacích právech ve společnosti ve společnosti musí činit 90%.



113



114

Komentář k §183 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. V případě existence cenných papírů v majetku společnosti se tyto pro účely stanovení podílů rozdělí poměrově mezi ostatní vlastníky účastnických cenných papírů. Komentář k §183a odst. 4 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30].

54

Stávající úprava této podmínky, je výsledkem novely 104/2008 Sb., před jejíž účinností byly tyto požadavky nastaveny alternativně, což v kombinaci s užitím pojmu účastnické cenné papíry115 způsobovalo nejasnosti při výpočtu v momentě, kdy měla společnost emitovány vyměnitelné dluhopisy. Hlavní akcionář je oprávněn požadovat svolání této valné hromady kdykoli, splňuje-li výše uvedenou podmínku. Před novelou 104/2008 Sb. musel akcionář toto právo uplatnit do tří měsíců od splnění této podmínky. (§183n ObchZ ve znění před přijetím novely 104/2008 Sb.) Uvedená úprava však byla poněkud bezzubá, neboť stačilo zcizit část akcií, dostat se pod oněch 90% pak akcie znovu nabýt a lhůta mohla začít běžet nanovo. Toto pravidlo odpovídalo čl.16 Třinácté směrnice, jenže zatímco Třináctá směrnice upravuje squeeze-out pouze v návaznosti na nabídku převzetí, v českém právu tomu tak není, bylo tedy přijato nesmyslně. K žádosti o svolání valné hromady přikládá akcionář na své náklady tyto listiny: 

zdůvodnění určení výše protiplnění;



znalecký posudek116;



v případě, že se jedná o společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty na obchodování na regulovaném trhu, také vyjádření ČNB. Zdůvodnění výše protiplnění je základní dokument týkající se výše protiplnění, ve kterém hlavní akcionář určuje jeho výši. Výše protiplnění je nejkritičtějším místem celé právní úpravy squeeze out v českém právu. Výši protiplnění určuje

115

Podle §183a odst.1 zahrnují účastnické cenné papíry i takové cenné papíry, na základě kterých je možné cenné papíry spojené s hlasovacím právem získat. 116

Nemusí jej přikládat, navazuje-li vytěsnění na nabídku převzetí v kratší době než tři měsíce, pak lze použít výši z nabídky převzetí a tato se považuje za odůvodněnou.

55

hlavní akcionář, který musí respektovat znalecký posudek, případně musí výši protiplnění zdůvodnit ČNB. Pokud vytěsnění předcházela nabídka převzetí, na základě které získal 90 % cenných papírů, na které se nabídka vztahovala, považuje se protiplnění nabídnuté za akcii jako přiměřené. Toto právo musí být uplatněno do tří měsíců do konce doby závaznosti nabídky převzetí. Znalecký posudek vypracovává znalec, kterého určí hlavní akcionář, což vyvolává pochybnosti o jeho objektivnosti. Přikládaný znalecký posudek nesmí být starší než tři měsíce. Nevyžaduje se v případě, že se jedná o společnost s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaném trhu, neboť zde funguje jako kontrola výše protiplnění souhlas ČNB se zdůvodněním. (§183m ObchZ) Souhlas ČNB se vyžaduje, pouze pokud byly cenné papíry společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. ČNB vydává souhlas117 se zdůvodněním výše protiplnění, při kterém posuzuje, zda výše byla zdůvodněna řádně. (§183n odst. 1 ObchZ) Před přijetím novely 104/2008 Sb. byl tento souhlas nutný pro všechny akciové společnosti. Je zajímavé, že tato novela nabyla účinnosti tři dny po usnesení118 Ústavního soudu, který právě existencí této kontroly odůvodňoval dostatečné zajištění správné výše protiplnění. Svůj závěr zopakoval i v nálezu119 ze dne 21. 3. 2011. Vezmeme li v úvahu, že kromě společnosti Zentiva a.s. se všechny případy vytěsnění týkaly společností, jejichž akcie nebyly obchodovány na regulovaném trhu, došlo omezením tohoto požadavku k výraznému zásahu do ochrany širokého okruhu menšinových akcionářů.

117

Je povinna vydat rozhodnutí do 15 pracovních dnů, tuto lhůtu je možno o 15 dní prodloužit.

118

"Již výše bylo poukázáno na postavení znalce při zpracování odborného posudku a jeho nutnou nestrannost. To by samo o sobě bylo ovšem naprosto nedostatečné, kdyby to nebylo doplněno obligatorním dohledem České národní banky." Nález ÚS ze dne 27.03.2008, sp. zn Pl. ÚS 56/05. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/Pl.%C3%9AS56/05 119

Nález ÚS ze dne 21.03.2011, sp. zn I. ÚS 1768/09. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/I.%C3%9AS1768/09 - časopis obchodní revue

56

Představenstvo je povinno120 svolat valnou hromadu do 15 dnů od doručení žádosti. Na pozvánce musí být mimo obvyklých náležitostí uvedeny rozhodné informace o určení výše protiplnění, případně závěry znaleckého posudku, výzva zástavním věřitelům a vyjádření představenstva, zda shledává výši protiplnění za přiměřenou.(§183j odst. 2 ObchZ) Návrh na usnesení valné hromady v určení výše protiplnění musí dosahovat nejméně částky uvedené ve znaleckém posudku., Pokud se nevyžaduje, tak ve zdůvodnění výše protiplnění. Uvedení informací o výši protiplnění je podstatné pro menšinové akcionáře, neboť od jejího zveřejnění mohou akcionáři požádat soud o přezkoumání přiměřenosti výše plnění. Je otázka, na kolik bude relevantní vyjádření představenstva vzhledem k tomu, že představenstvo dosazuje hlavní akcionář. Nicméně Pelikánová121 uvádí, že vyjádření představenstva může být vodítkem pro menšinové akcionáře, kteří chtějí požádat soud o přezkoumání výše protiplnění. Další informace mohou menšinoví akcionáři získat z dokumentů122 uložených v sídle společnosti. V případě, že jsou akcie společnosti přijaty k obchodování na evropském nebo zahraničním regulovaném trhu, je společnost povinna je zpřístupnit také způsobem umožňujícím dálkový přístup.123 Před konáním valné hromady je hlavní akcionář povinen složit peníze určené k výplatě menšinových akcionářů peněžnímu ústavu124, který také následně bude výplatu protiplnění provádět. Toto ustanovení zavedené novelou 377/2005 ObchZ zvýšilo jistotu akcionářů, že společnost dostojí svým závazkům. Před touto 120

Hlavní akcionář svolání sice požaduje, nicméně podle §183j ObchZ "představenstvo valnou hromadu svolá". 121

Komentář k §183 j č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]. 122

Určení hlavního akcionáře, zdůvodnění výše protiplnění, znalecký posudek, rozhodnutí České národní (§183j odst. 3 ObchZ) Po konání valné hromady, která rozhodne o vytěsnění rovněž její usnesení a notářský zápis. (§183l odst. 2 ObchZ) 123

Např. online na internetových stránkách společnosti.

124

Banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry. (183i odst. 5 ObchZ)

57

novelou nebyla pro vyplacení stanovená lhůta, čehož se společnosti snažily využít a prováděly velké množství vytěsnění tak, aby to stihly před účinností této novely.125 Valná hromada musí usnesení, které obsahuje mimo jiné určení hlavního akcionáře, lhůtu pro poskytnutí protiplnění a výši protiplnění určenou na základě listin, které hlavní akcionář přiložil k žádosti o svolání valné hromady, schválit devíti desetinami hlasů všech vlastníků účastnických cenných papírů. Hlavní akcionář a akcionáři prioritních akcií mají vždy právo hlasovat. O konání valné hromady je nutné pořídit notářský zápis, jehož přílohou je znalecký posudek nebo zdůvodnění. Nesplnění této povinnosti otevírá možnosti podle §131 ObchZ. Po přijetí usnesení musí představenstvo bez zbytečného odkladu podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. (§183l odst. 1 ObchZ) Aby se mohl menšinový akcionář dovolávat nepřiměřenosti výše protiplnění, je povinen kdykoli od obdržení pozvánky126, nejpozději však měsíc ode dne zveřejnění zápisu valné hromady, která o vytěsnění rozhodla, v obchodním rejstříku, požádat soud o přezkoumání přiměřenosti výše protiplnění. (§183k odst. 1 ObchZ) V případě, že soud rozhodne, že výše byla nepřiměřená, je toto rozhodnutí pro hlavního akcionáře nebo společnost závazné vůči všem menšinovým akcionářům. Pokud situace vypadá tak, že se nepřiměřenosti výše protiplnění bude dovolávat pouze několik z mnoha akcionářů, může mít společnost zájem vyplatit těchto několik akcionářů výrazně vyšší sumou na základě dohody, než aby došlo k řízení, na jehož základě by byla společnost povinna vyplatit vyšší plnění všem. Jednalo by se však o porušení rovnosti akcionářů podle §155 odst. 7 ObchZ.

125

Viz portal Čekia [online]. 2001 [cit. 2012-10-31]. http://www.cekia.cz/cz/archiv-napsali-o-nas/79-napsali-o-nas-2005 126

Nebo ode dne oznámení o konání valné hromady.

58

Dostupné

z:

Vlastnické právo k akciím přechází na hlavního akcionáře uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku. Nicméně právo na vyplacení protiplnění vzniká menšinovým akcionářům až poté, co splní povinnost odevzdání listinných cenných papírů společnosti. Na splnění této povinnosti je zákonem dána 30denní lhůta, kterou je společnost povinna po jejím marném uplynutí prodloužit minimálně o 14 dní. V případě, že ani v této prodloužené lhůtě menšinový akcionář cenné papíry nepředloží, jsou tyto prohlášeny za neplatné a jsou nahrazeny hlavnímu akcionáři postupem podle §214 odst. 1-3 ObchZ. (§183l odst. 5 ObchZ) Tím nezaniká nárok menšinového akcionáře na protiplnění, ovšem nese náklady na prohlášení akcií za neplatné, což v případě, že vlastní pouze několik kusů akcií nepatrné hodnoty, může znamenat, že mu nenáleží nic. Tato úprava nesvědčí menšinovým akcionářům, neboť hlavní akcionáři stanovují místo k odevzdání v nedostupných lokalitách tak, aby se akcionářům vlastnícím pouze několik kusů akcií v nízké hodnotě jejich vyzvednutí nevyplatilo. V případě, že společnost emitovala zaknihované cenné papíry, má povinnost ve 30 denní lhůtě od zveřejnění zápisu v obchodním rejstříku podat příkaz k zápisu změny vlastníka osobě, která příslušnou evidenci CP vede. Zápisem změny na majetkovém účtu pak vzniká menšinovým akcionářům právo na zaplacení protiplnění. Od chvíle, kdy menšinovým akcionářům vzniklo právo na zaplacení protiplnění, k jehož vyplacení je povinen peněžní ústav, v němž hlavní akcionář prostředky složil, se menšinovým akcionářům počítají z protiplnění obvyklé úroky podle §502 OZ. V případě, že akcie společnosti byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, dochází přechodem vlastnického práva k jejich vyřazení z tohoto

59

obchodování. Společnost má povinnost informovat o vytěsnění organizátora trhu bez zbytečného odkladu již po rozhodnutí valné hromady. Možnosti menšinového akcionáře zvrátit rozhodnutí valné hromady, která rozhodla o vytěsnění, jsou velmi malé. Může soudu podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle §131 ObchZ, nicméně tento návrh nelze zakládat na nepřiměřeném protiplnění, neboť samotný tento fakt neplatnost nezpůsobuje. Šanci by měl kupříkladu, pokud by společnost provedla procesní pochybení127. (§183 odst. 4 a 5 ObchZ). Pokud menšinoví akcionáři měli ke svým cenným papírům zřízeno zástavní právo, jsou povinni o tom informovat128 společnost a sdělit jí osobu zástavního věřitele. Přechodem vlastnického práva na hlavního akcionáře zástavní právo zaniká a po splnění povinnosti odevzdat cenné papíry náleží právo výplaty protiplnění zástavnímu věřiteli, neprokáže li původní vlastník, že zástavní právo zaniklo před přechodem vlastnického práva. V případě, že by věřitel získal více než činí dluh, je povinen vrátit přebytek. 8.4.4

Sell - out

K právu výkupu cenných papírů existuje paritní právo, a to tzv. "Sell - out". Jedná se o zrcadlovou možnost menšinových akcionářů vnutit ke koupi své cenné papíry akcionáři, pokud tomuto náleží právo provést vytěsnění. Česká právní úprava znala institut nabídky odkoupení, který byl upraven v §183h ObchZ do přijetí zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí. Ustanovení zakotvovalo možnost menšinového akcionáře ve společnosti, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, požádat ČNB o to, aby uložila

127

Například neuvedla v pozvánce, že se bude jednat o vytěsnění.

128

Na což je společnost musí upozornit v pozvánce a oznámení na valnou hromadu.

60

hlavnímu akcionáři povinnost odkoupit od menšinového akcionáře za podmínek obdobných nabídce převzetí. Musely být splněny tyto podmínky: 

ve společnosti existoval akcionář, který sám nebo ve shodě s jinými dosáhl 95% hlasovacích práv;



žadatel není osobou jednající ve shodě;



odůvodňují to závažné skutečnosti. Uložení povinnosti bylo na uvážení ČNB, která si vyžádala stanovisko společnosti a zvážila závažné skutečnosti. Toto právo chránilo menšinového akcionáře tam, kde společnost měla dominantního akcionáře a nebylo možno využít postupu při nabídce převzetí.129 Po přijetí zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí bylo ustanovení zrušeno a nahrazeno povinností dodatečné nabídky převzetí, které se však samostatně neuplatní. Přestože sell-out Třináctá směrnice upravuje, český zákonodárce zvolil svébytný způsob, který ve spojení se samostatně130 stojícím vytěsněním znamená nižší ochranu pro menšinové akcionáře.

129

Obchodní zákoník: úplný text zákona s komentářem : podle stavu k 1.4. 2006. Praha: Linde, 2006, 1554 s. ISBN 80-720-1564-8. s. 544 130

Nemusí být navázáno na nabídku převzetí.

61

9

Možnosti realizace ochrany menšinového akcionáře Pravidla stanovená obchodním zákoníkem nabývají na významu, pouze pokud

je menšinový akcionář schopen jejich dodržování prosadit. V případech, kdy přímo k zásahu do práv akcionáře dochází nebo jej zákon předpokládá, stanoví obvykle také konkrétní prostředky nápravy pro případ, že k zásahu nedochází zákonným způsobem. Na druhou stranu, v případech, kdy konání ve společnosti, je-li zákonně konformní, do práv menšinových akcionářů nezasahuje, existují prostředky obecné. Takovéto prostředky pak můžeme rozdělit podle toho, zda na jejich uplatnění přiznává zákon nárok všem akcionářům, nebo stanoví pro možnost jejich uplatnění určitou hranici131 podílu na základním kapitálu. Práva akcionářů s nižší účastí na společnosti jsou chráněna pak tím, že jim zákon umožňuje spojit se, aby této hranice dosáhli. K největšímu rozptylu akcií, a tím pádem vzniku velmi drobných akcionářů, dochází u společností, které jsou obchodovány na kapitálovém trhu. Pro jejich ochranu pak slouží zejména přísná pravidla stanovená pro takovéto společnosti.

9.1

Možnosti každého akcionáře

Každý akcionář (i ten se sebemenší majetkovou účastí) má možnost uplatnit následující instituty. 9.1.1

Žaloba na neplatnost usnesení valné hromady

Každý akcionář se dle § 183 odst. 1 ObchZ ve spojení s §131 ObchZ může u soudu dovolávat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, pokud je v

131

Tato hranice chrání společnost před šikanózním chováním akcionářů, jejichž účast na společnosti je pouze nepatrná.

62

rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Domáhá-li se akcionář neplatnosti usnesení proto, že se o něm nehlasovalo, nebo proto, že jeho obsah neodpovídá tomu, co bylo přijato, musí návrh soudu podat v subjektivní lhůtě 3 měsíce ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nebo v objektivní lhůtě 1 rok od zasedání nebo tvrzeného zasedání valné hromady. Jedná se o nesporné řízení zahajované na návrh podle §200e odst. 5 o. s. ř., kterému je na první instanci příslušný krajský soud. Pasivně legitimována je vždy společnost. Dle §113a o. s. ř. je s tímto řízením spojeno řízení o náhradu škody. 9.1.2

Kdy soud nevysloví neplatnost

Soud nevysloví neplatnost, pokud došlo pouze k bagatelnímu132 porušení práv akcionáře (§131 odst. 3 písm. a) ObchZ, nebo pokud se vyslovení neplatnosti pro rozpor jejího svolání se zákonem domáhá osoba, která ji svolala nebo se na svolání podílela, nebo pokud na valné hromadě svolané v rozporu se zákonem buď byli přítomni všichni akcionáři, nebo s jejím usnesením dodatečně vyslovili souhlas. Dle §156 odst. 3 ObchZ se nemůže neplatnosti dovolávat ten, kdo svým zaviněním není zapsán v seznamu akcionářů a společnost mu neumožnila na valné hromadě účast nebo výkon hlasovacích práv. V rámci ochrany dobré víry třetích osob nevysloví soud neplatnost usnesení valné hromady, pokud by toto rozhodnutí podstatně zasáhlo do jejich práv. Z rozhodnutí133 Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že "musí jít o zásah do práv třetích 132

Vždy se jedná o bagatelní porušení v případě, že pozvánka na valnou hromadu neobsahuje údaj o tom, zda je řádná, mimořádná či mezitímní nebo pokud pozvánka na valnou hromadu neobsahuje důvod pro zvýšení kapitálu, nebo jmenovité hodnoty nových akcií či nové hodnoty stávajících akcií. (§183 odst. > § 184a odst. 3 písm. c, § 202 odst. 2 písm. a, d ObchZ) 133

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.5.2012, sp.zn. 29 Cdo 2068/2011. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/29Cdo2068/2011

63

osob, nikoli o potenciální zásah, a to o zásah podstatný", neboť vzhledem k potenciálnímu efektu některých usnesení valné hromady na práva třetích, by se tato stala nenapadnutelná, což odporuje účelu §131 ObchZ. Dalším důvodem, kterému se blíže věnuje oddíl v kapitole o přeměnách, je stav, kdy se akcionář dovolává neplatnosti usnesení valné hromady o přeměně v momentu, kdy tato již byla zapsána do obchodního rejstříku. Stejně tak, jako je již uvedeno výše v kapitole o právu výkupu cenných papírů, není důvodem k prohlášení neplatnosti nízká výše protiplnění vytěsněným akcionářům. 9.1.3

Právo na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění

Byla-li usnesením valné hromady, které bylo v rozporu se stanovami, zákonem, zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, způsobena akcionáři škoda, má vůči společnosti nárok na její náhradu. (§103 odst. 4 ObchZ). Toto právo akcionáři náleží i v případě, že soud usnesení valné hromady za neplatné neprohlásí. Bylo-li usnesením valné hromady, které bylo v rozporu se stanovami, zákonem, zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, akcionáři zasaženo do jeho základních akcionářských práv, má vůči společnosti rovněž nárok na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích. (§103 odst. 4 ObchZ) Tohoto zadostiučinění se lze domáhat pouze v případě, že valná hromada usnesení schválila, neschválení tento nárok nezakládá.134 Toto právo musí být uplatněno do tří měsíců ode dne rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti, jinak zaniká. Řízení o právu na náhradu škody je spojeno s řízením o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. (§113a o. s. ř.) Ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že je

134


64

nezbytné podat nejprve návrh na vyslovení neplatnosti. Pokud ji soud vysloví, je s řízením o neplatnosti spojeno řízení o náhradě škody. Pokud soud návrh na vyslovení neplatnosti zamítne, nebo již uplynula lhůta pro podání návrhu, lze se náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění domáhat v samostatném řízení.135 9.1.4

Právo na vymáhání škody způsobené společnosti v koncernu

Je-li společnost smluvně podrobena řízení jiné osobě podle §190b ObchZ, ručí osoby, které jménem řídící osoby udělují příkazy, za škodu, která vznikne, nepostupují-li s péčí řádného hospodáře. Tuto škodu může vymáhat za řízenou osobu i každý její společník a na odpovědné osobě leží důkazní břemeno. (§190 odst. 3, 4 ObchZ). Odkaz na přiměřené použití §182 ObchZ lze vyložit tak, že společníci mohou vymáhat škodu, až poté co tak neučinila společnost. Není tedy nutno trvat na tom, že se dané ustanovení vztahuje pouze na osoby uvedené v §181 odst. 1 ObchZ, neboť kdyby cílem zákonodárce bylo omezit aktivně legitimovanou skupinu, bylo by vhodnější v §190 odst. 4 ObchZ použít spojení "její společník" bez slovíčka každý. 9.1.5

Další možnosti

Akcionář může podat žalobu o náhradu škody, která mu vznikla zneužitím práva podle §56a ObchZ, jedná se však o "velmi obtížně realizovatelnou cestu".136 Podle §757 ObchZ se pro ni uplatní obecná pravidla o náhradu škody z porušení povinnosti ze závazkového vztahu podle §373 a násl. ObchZ.

135

DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, l, str. 455. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 136


65

Pokud zákon ukládá povinnost společnosti uzavřít s akcionářem smlouvu a společnost tak neučiní, může se akcionář u soudu domáhat, aby nahradil svým rozhodnutím projev vůle společnosti.137

9.2 Možnosti společnosti

akcionáře

s

nezanedbatelnou

účastí

na

Akcionářům, jejichž podíl na základním kapitálu přesahuje určitou hranici, posiluje zákon jejich postavení a možnosti ovlivnění chodu společnosti. Vychází z předpokladu, že takovýto podíl na základním kapitálu již ospravedlňuje podíl na řízení. Jelikož jsou tato práva obvykle nazývána práva akciové minority, je někdy pojem minoritní akcionář chybně zúžen pouze na tyto osoby.138 Minimální hranice předmětného podílu činí dle §181 odst. 1 ObchZ 

ve společnosti se základním kapitálem vyšším než 100 000 000 Kč akcionář (nebo akcionáři), jehož souhrnná hodnota jmenovitá hodnota přesahuje 3% základního kapitálu;



ve společnosti se základním kapitálem nižším než 100 000 000 Kč akcionář (nebo akcionáři), jehož souhrnná hodnota jmenovitá hodnota přesahuje 3% základního kapitálu.

Ze znění zákona vyplývá, že pokud na tuto hranici nedosáhnou akcionáři jednotlivě, mají možnost se spojit a požívat této ochrany jako skupina, což významně rozšiřuje okruh aktivně legitimovaných subjektů. Toto spojení může být trvalé, nebo pouze dočasné za účelem prosazení určitého cíle.139

137

Tamtéž.

138

Více k tomu kapitola pojem minoritní akcionář.

139

BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ a Přemysl RABAN. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, li, 542 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 97880-7400-337-0. s. 342

66

Práva těchto osob jsou upravena v §181, §182 a § 219 ObchZ Zákon jim přiznává následující práva nad rámec běžných oprávnění akcionáře. 9.2.1

Svolání mimořádné valné hromady

Právo požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady je zakotveno a upraveno v §181 ObchZ a je základním právem akcionáře s nezanedbatelnou účastí, jeho prostřednictvím se mu dostává možnost ovlivnit chod společnosti. Jelikož právo svolání valné hromady náleží představenstvu, popřípadě jeho členům, (§184a ObchZ) jehož členy de facto určuje majoritní akcionář, je tato úprava zacílena zejména na menšinové akcionáře, kteří rozhodování představenstva konvenčními prostředky nejsou schopni ovlivnit. Akcionáři sami navrhnou body, které se budou na mimořádné valné hromadě projednávat, musí však respektovat limity dané §187 ObchZ a představenstvo nesmí navržený pořad jednání měnit. Může jej však se souhlasem těch, kteří o svolání požádali, doplnit. Body programu musí ti, kdo o svolání žádají, doplnit odůvodněním nebo návrhem usnesení. Představenstvo, které dostane žádost o svolání mimořádné valné hromady s takovýmto pořadem jednání, je povinno ji svolat tak, aby se konala nejpozději 40 dnů ode dne obdržení této žádost. Lhůta pro uveřejnění pozvánky je zkrácena na 15 dní. Tato pozvánka musí mít všechny obvyklé náležitosti dle §184a odst. 3 ObchZ.

140

Pokorná141 je toho názoru, že je nepřípustné, aby tohoto institutu se

zkrácenou lhůtou využívali majoritní akcionáři za účelem rychlého projednání určitých věcí. S tímto závěrem lze souhlasit částečně, neboť si lze za určitých 140

V rámci ochrany účastníků kapitálového trhu, jsou lhůty u společností, jejichž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, delší, neboť jejich odlišná motivace k držení akcií může způsobit jejich menší ostražitost. Lhůta pro svolání činní 50 dní a lhůta pro uveřejnění pozvánky 21 dní. 141

POKORNÁ, J.; Kovařík, Z.; Čáp, Z. a kol. Obchodní zákoník: komentář. I. Díl. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, xxxv, str. 819. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3574-918.

67

okolností

představit

využití

tohoto

institutu

majoritním

vlastníkem

za

opodstatněné, například bude-li nezbytné v krátké lhůtě projednat věc zásadního významu pro společnost, ať už s možným negativním nebo pozitivním dopadem na všechny akcionáře. Nesplní-li představenstvo svou povinnost, může akcionář požádat soud o zmocnění svolat valnou hromadu a ke všem souvisejícím úkonům. Pozvánka nebo oznámení o jejím konání musí obsahovat mimo jiné výrok soudu a datum, kdy se rozsudek stal pravomocným. Zmocnění akcionáři mohou požádat o výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů. Náklady na soudní řízení nese společnost a ručí za něj členové představenstva, na kterých je také společnost může vymáhat jako náhradu způsobené škody. Soud může ve výroku bez návrhu jmenovat předsedu valné hromady. Náklady mimořádné valné hromady nese sama společnost. Význam tohoto institutu nabývá na významu téměř výhradně ve společnostech s rozptýleným kapitálem. Zejména tam, kde neexistuje silný majoritní vlastník, může tento institut ochránit akcionáře před libovůlí představenstva. Ve společnostech s koncentrovanými podíly, s existujícím majoritním vlastníkem, má tento i tak možnost návrh při hlasování svou silou zamítnout.142 9.2.2

Doplnění programu valné hromady

Dalším právem akcionářů s nezanedbatelnou účastí je doplnit program valné hromady, kterou svolalo představenstvo. (§182 odst. 1 písm. a ObchZ) Stejně jako v případě mimořádné valné hromady musí body určené k projednání odůvodnit nebo navrhnout usnesení a body musí spadat do působnosti valné hromady dle §187 ObchZ. Návrh musí dojít představenstvu nejpozději dvacet dní před

142

Pokud je však takovéto usnesení valné hromady v rozporu se zákonem, stanovami nebo společenskou smlouvou, otevírá se tím akcionářům možnost uplatnění §131 ObchZ.

68

konáním valné hromady, nebo před rozhodným dnem, je-li stanoven. Mohou nastat tři situace: 

Návrh dojde představenstvu před odesláním pozvánek nebo uveřejnění oznámení o konání valné hromady – pak je vše bez problému a představenstvo je povinno jej na program zařadit.



Návrh dojde představenstvu po odeslání pozvánek nebo uveřejnění oznámení o konání valné hromady pak

o představenstvo doplní pořad jednání a ve lhůtě do deseti dnů před konáním valné hromady to uveřejní způsobem, jenž je stanoven pro svolání valné hromady, o není li toto možné, smí být body na program zařazeny jen pokud s tím souhlasí všichni akcionáři. V případě, že představenstvo svévolně nesplní tuto povinnost, pak společnosti odpovídá za škodu, která jí vznikla v souvislosti se svoláním další valné hromady.143 9.2.3

Právo požádat dozorčí radu o přezkoumání činnosti představenstva

Akcionáři s nezanedbatelnou účastí mohou požádat dozorčí radu o přezkoumání v určitých záležitostech (§182 odst. 1 písm. b ObchZ), kupříkladu zda členové vykonávají svou funkci s péčí řádného hospodáře. Jedná se o vynucení povinností, které by měla dozorčí rada vykonávat automaticky, jelikož jí

143

DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, l, str.234. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307.

69

to ukládá zákon v §197 odst. 1 ObchZ. Pro přezkoumání není stanovena žádná lhůta.144 Objevují se dva názory na povinnosti dozorčí rady, vzniklé na základě této žádosti. Dědič145 soudí, že dozorčí rada má pouze povinnost informovat o výsledcích šetření všechny akcionáře na nejbližší valné hromadě podle § 201, oproti tomu Dvořák146 zastává názor, že dozorčí rada je povinna o výsledku přezkumu informovat ty, jenž o něj požádali bez zbytečného odkladu. Druhý názor se zdá být lepším vysvětlením zařazení tohoto práva mezi práva akcionářů s nezanedbatelnou účastí, neb bez povinnosti spravit o výsledku šetření by ztrácel smysl. 9.2.4 Právo požádat o uplatnění práva náhrady škody vůči členovi představenstva Rovněž mohou akcionáři s nezanedbatelnou účastí žádat, aby dozorčí rada uplatnila vůči členovi nebo členům představenstva právo na náhradu škody, která vznikla společnosti (§182 odst. 1 písm. c ObchZ) jejich jednáním, a za které jsou odpovědni.147Dle názoru Pokorné148 však není dozorčí rada povinna vyhovět, pokud se domnívá, že se jedná o nárok neoprávněný.

144

POKORNÁ, J.; Kovařík, Z.; Čáp, Z. a kol. Obchodní zákoník: komentář. I. Díl. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, xxxv, str. 823. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3574-918. 145

DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl III. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, str. 1822. ISBN 80-727-3071-1. 146

DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, l, str.234. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 147

Existence konfliktu zájmu mezi členem představenstva a společností způsobuje, že člen představenstva nebude sám od sebe aktivně žalovat sám sebe. 148

POKORNÁ, J.; Kovařík, Z.; Čáp, Z. a kol. Obchodní zákoník: komentář. I. Díl. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, xxxv, 1079 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3574-918.

70

9.2.5 Právo požádat o podání žaloby na splacení emisního kurzu nebo zahájení kadučního řízení Představenstvo je na návrh akcionáře s nezanedbatelnou účastí povinno žádat splacení emisního kurzu nebo zahájení kadučního řízení dle § 177 ObchZ vůči vlastníkům zatímních listů, kteří jsou v prodlení s placením. (§182 odst. 1 písm. d ObchZ) Dvořák149 zastává názor, že je na představenstvu, který postup zvolí. 9.2.6

Právo uplatnit právo jménem společnosti sami

Pokud dozorčí rada nebo představenstvo bez zbytečného odkladu nesplní žádost akcionáře s nezanedbatelnou účastí podle §182 odst. 1 písm. c, d ObchZ), je tento oprávněn uplatnit právo u soudu jménem společnosti sám. (§182 odst. 2 ObchZ) V řízení před soudem může činit úkony za společnost pouze osoba, která žalobu podala, což brání tomu, aby ji představenstvo stáhlo. 9.2.7 Právo požádat soud o jmenování znalce za účelem přezkoumání zprávy o vztazích Existuje-li proto závažný důvod, může i bez splnění podmínek uvedených v §66a odst. 12 ObchZ akcionář s nezanedbatelnou účastí požádat soud o jmenování znalce, který přezkoumá vztahy mezi ovládanou osobou a propojenými osobami dle §66a odst. 12 ObchZ v ovládané společnosti. (§182 odst. 3 ObchZ) Jedná se o institut chránící akcionáře ovládané osoby tím, že jim umožňuje rychlý přístup k informacím o stavu společnosti.150

149

DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, l, str.235. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 150

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 05.04.2006, sp.zn. 29 Odo 371/2005. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/29Odo371/2005

71

9.2.8

Právo navrhnout výměnu likvidátora

Akcionáři s nezanedbatelnou účastí mohou požádat soud s uvedením důvodů, aby odvolal likvidátora, kterého jmenovala valná hromada a nahradil ho jinou osobou. (§219 odst. 2 ObchZ) Oproti možnosti dané ustanovením §71 odst. 4. nemusí likvidátor porušovat své povinnosti a žadatel má možnost navrhnout jinou osobu. Toto právo jako jediné z práv přiznaných akcionářům s nezanedbatelnou účastí lze omezit stanovami. Stanovy mohou pochopitelně přiznávat těmto akcionářům větší ochranu, musí to však činit tak, aby se nedostaly do rozporu s §155 odst. 7 ObchZ

10

Informace

Informace jsou pro menšinového akcionáře alfou a omegou, neboť bez přístupu k informacím by se nemusel vůbec dozvědět jaká práva má, či že mu hrozí jejich ohrožení. Jelikož se přímo nepodílí na řízení společnosti a nemá tedy, možnost získat je z první ruky, ho zákon vybavuje množstvím, způsobů jak informace získat. Základním zdrojem informací pro menšinového akcionáře je sbírka listin, která je součástí Obchodního rejstříku vedeného u rejstříkového soudu. (§27 ObchZ), ke kterému má přístup každý a může si z něj pořizovat kopie či výpisy. (§28 odst. 1 ObchZ) Ve sbírce listin najdeme například tyto dokumenty: 

zakladatelskou či společenskou smlouvu a stanovy;



notářské zápisy z valných hromad, u kterých to předepisuje zákon;



seznam členů statutárních orgánů, likvidátorů a konkurzních správců;



účetní závěrky;



výroční zprávy a výroky auditorů;



ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku;

72



projekty a zprávy o přeměnách;



posudky nepeněžitých vkladů;

Problémem však je, že v dynamickém prostředí mohou být informace rychle zastaralé a účetní závěrka o několik měsíců později již nemá dostatečnou vypovídací hodnotu. Nejaktuálnější informace může získat akcionář na valné hromadě, kde může dle §180 odst. 1 ObchZ žádat o vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti. Přestože vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi, nesmí být akcionář zahlcen a O důležitých změnách rozhoduje valná hromada, které mají všichni akcionáři právo se účastnit, musí jim být tedy zákonným způsobem oznámena. Informace o konání valné hromady, jsou rovněž velmi podstatným zdrojem informací o směřování společnosti. Dodatečné informace rovněž je povinna společnost poskytnout v případě, že se bude rozhodovat o zásahu do práv akcionáře, např. při vytěsnění musí pozvánka obsahovat určení výše protiplnění. Právo na další informace garantují také jiné předpisy, například § 34 PřemZ, když stanoví možnost každému akcionáři požádat o informace o zúčastněné společnosti.151 Informace je akcionáři užitečnou pouze má li ji včas, proto zákon často stanoví lhůty pro její poskytnutí. Zdrojem informací mohou být také posudky znalců, které si mohou akcionáři vyžádat, např. při přezkumu vztahů osoby v koncernu podle §66a odst. 12 ObchZ. O informacích v tomto případě rozhodoval soud, který judikoval, že informace o stavu společnosti je institutem chránícím společníka a ochrana tohoto zájmu musí být rychlá.

151

Podrobněji o tomto oddíl informace v kapitole o přeměnách.

73

11

Menšinový akcionář jako ten „zlý“

Pravidlo, které stanoví §56a ObchZ říká, že stejně tak jako je zakázáno zneužití většiny, je zakázáno zneužití menšiny. Objevují se případy, kdy menšinový akcionář zneužívá svého postavení, k tomu aby si zajistil prospěch tím, že od něj majoritní akcionář odkoupí jeho akcie za neúměrnou cenu. Vybírají si proto bohaté společnosti, u kterých mají šanci uspět. Pro toto chování se používá výraz greenmailing, který je složeninou slov blackmailing tedy vydírání a green, což je zelená - barva dolaru. Tato kombinace má naznačovat, že se nejedná o zcela ilegální činnost, ale o "šedou" respektive "zelenou" zónu na hranici zákona.152 Mezi způsoby jejich činnosti patří, žaloby pro neplatnost usnesení valné hromady, kterým blokují důležitá rozhodnutí, užití blokační menšiny při přijímání rozhodnutí, svolávání nákladných valných hromad k projednání nesmyslů, nebo zařazování nesmyslů na pořad valné hromady. Dědič153 uvádí jako příklad zneužití hlasovacího práva případ, kdy menšinový akcionář bude svými hlasy bránit usnesení, které je objektivně v zájmu společnosti, aby si tak zajistil určité výhody. Nad rámec pravidla zákazu zneužití práva, jsou v rámci ochrany před menšinovým akcionářem, jsou umístěny u v zákoně určité ochranné mechanismy, například pravidla, kdy soud nevysloví neplatnost valné hromady podle §131 ObchZ. Dle názoru Glatzové154 soudy v České republice zatím greenmailing dostatečně nepostihují. 152

Dvě tváře minoritních akcionářů: (Týkají se vztahy minoritních a majoritních akcionářů také obcí?). In: Deník veřejné zprávy [online]. OF 3/2005, 15. 8. 2005 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6185731 153

DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl I. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, 847 s. ISBN 80-727-3071-1. 154

Minoritní akcionář jako černý pasažér. In: GLATZOVÁ, Vladimíra. Právo [online]. 24. 5. 2010 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.glatzova.com/files/download/hn_minoritni%20akcionar2_VG_0524.JPG

74

REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA Nová právní úprava přinese spoustu změn a některé z nich se dotknou i menšinových akcionářů. Práva akcionářů s nezanedbatelnou účastí - "akciové minority", jsou zákonně definována jako práva kvalifikovaných akcionářů, nově jsou rozšířena o hranici 1% podílů u společností, jejichž základní kapitál, je více než půl miliardy korun, což posílí postavení drobných investorů na kapitálových trzích, neboť společnosti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování, tuto hranici často přesahují. Zajímavou novinkou je možnost ve společnosti zavést tzv. kumulativní hlasování, které spočívá v tom, že se počet hlasů akcionáře vynásobí počtem volených míst statutárních orgánů a místa se volí postupně. Tento systém umožní menšinovému akcionáři za určitých podmínek získat své zastoupení ve statutárním orgánu. Clark155 uvádí, že mezi výhody tohoto systému patří, že člen představenstva jako zástupce menšiny, může přimět ostatní členy k větší péči, na druhou stranu, může také způsobovat, vznik rozporů. Reálnému přínosu pro menšinové akcionáře však bude bránit to, že tento systém je možné zrušit prosazením změny stanov. Celkové rozvolnění kogentní úpravy, přinese řadu možností úpravy vnitřních vztahů společnosti, v rámci ochrany věřitelů a menšinových akcionářů, je posílena odpovědnost představenstva.



155

CLARK, R. Firemní právo. Praha: Victoria Publishing, 1992, 985 s. ISBN 80-856-0516-3.

s.449

75

ZÁVĚR Celé doporučení pro praktický výkon práv menšinových akcionářů by se dalo shrnout do jedné věty: Práva náležejí bdělým. Zákon stanovuje ochranná opatření tak, aby tam, kde je určitý zásah do práv menšinové akcionáře aprobován, minimalizoval dopady tohoto zásahu a tam, kde je tento zásah nežádoucí nebo dokonce přímo zakázaný, znesnadňuje jeho realizaci (například vyžadováním kvalifikované většiny). Nicméně je na akcionářích, aby plně využili ochrany, kterou jim zákon poskytuje. Některá pravidla svědčí všem, určitá zvláštní práva jsou poskytnuta osobám, které nesou vyšší riziko, neboť jejich účast na společnosti je nezanedbatelná. Za zářný příklad toho, že akcionáři na svá práva nedbají, lze považovat protiplnění nevyzvednutá za vytěsněné akcie. Podle agentury Čekia se tato částka pohybuje okolo tří miliard korun. Přitom by stačilo si pro peníze zajet. Pominu-li případ, kdy společnost šikanozně stanovuje místa k odevzdání akcií tak, aby byla pro drobné akcionáře těžko dostupná, bude nejčastějším důvodem nevyužití práva na protiplnění za vytěsněné akcie nedostatek informací. Právě proto se poslední kapitola věnuje tomu, jaké informace mohou akcionáři využít. Jako základní důvod pro nutnost chránit menšinového akcionáře jsem identifikoval existenci konfliktu zájmu a asymetrii možností jejich prosazení a asymetrii informací. V práci se mi podařilo identifikovat instituty, které slouží k ochraně při nejintenzivnějších způsobech zásahu do majetkových práv menšinového akcionáře, a dále jsem analyzoval pravidla jejich užití. Shledal jsem všechny zkoumané instituty, které mají potenciální sílu zasáhnout do majetkových práv, jako dostatečně vyvážené, až na případ squeeze-outu. Není pravda, že bych byl odpůrcem tohoto institututu, ba naopak, a chápu důvod zákonodárce pro přijetí tohoto ustanovení, pokud spočíval v nápravě stavu, který vznikl v souvislosti s kupónovou privatizací. Nicméně stávající způsob určování přiměřeného protiplnění považuji za absolutně nedostačující požadavkům na ochranu menšinových akcionářů.

76

Pokud se jedná o společnost, která má cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, je podrobena přísnějšímu dohledu, což znamená, že má akcionář lepší přístup k informacím a tedy i lepší výchozí postavení. V rámci udržování trhu atraktivním pro drobné investory existují mechanismy pro udržení likvidity, jako je nabídka převzetí. Na základě analýzy novel a nových ustanovení či změn, které přinesly, jsem došel k závěru, že zákonodárce hledá optimum mezi efektivností akciové společnosti a ochranou minoritních akcionářů, a to stejným způsobem jakým trh hledá svou optimální cenu.

77

RESUMÉ The aim of this thesis was to scrutinize legal status of minority shareholder in the Czech Republic. The first part of the thesis establishes basis for the search of minority shareholder rights. Different reasons for existence of minority shareholder are found in the proprietary structure. Then the minority shareholder is defined as a shareholder who does not have enough votes for electing not even one member of the board. Reasons for protecting such shareholder are identified as the ability of the majority shareholder to execute his full will, without considering the stakes of the minority shareholder, and different access to information. Protection of the minority shareholder rights has basis in the constitutional laws, general rule that prohibits abuse of one's assets. Two basic principles governing rights of minority shareholder rights are identified in commercial code - rule of equality among shareholders and prohibition of abuse of law or majority or minority of votes. The freedom of disposal with shares is protected thru provisions that order company to buy out shares of shareholder after a decision with significant impact on the possibility to transfer shares either withdrawal of shares from stock exchange or limitation of transferability. Further protection is provided to shareholders of companies with stocks traded on exchange, the duty to announce moves in one's assets as well as the duty to make an overtake offer, secure liquidity of the shares, thus make them desirable for small investors. The basic principle of the overtake offer is the duty to offer reasonable price that, reflects true value of the stock. Additional over take offer has to be made, if the offering person reaches 90% of the votes.

78

Rules for the change of the equity protect minority shareholder from changing share on the company. The basic tool is the privilege to new shares. In case of rising capital through the non cash means, the estimate of the value has to be made by an expert. In case of decrease of the equity, it has to be either voluntary or made by random selection of the stocks to cancel. If the company ceases to exist, the shareholder has the right to his portion of the rest of the company's value. Adjuster can be replaced if the doing out of his duty. If the company decides to merge, split or change its form, relocate or squeeze out the minority share holders it has to follow the following rules. Shareholders must have access to essential information about the change, disagreeing shareholders have right to compensation, which has to be fair, this is secured with the supervision of state organ. Czech legislator have introduced to Czech commercial law its own version of the squeeze-out, hastily accepted institute does not provide all necessary protection that is needed to be fully accepted institute as constitutional. The biggest problem arises with the determination of the fair price for the seized shares. Furthermore it's impossible to find the natural counter part of this right the right of squeeze out which would be right to sell out. Final part is devoted to the rights that belong to the shareholders possessing at least certain amount of capital. These shareholders have right to call extra shareholders meeting, propose agenda to shareholders meeting, initiate the review of the board, right to claim damage done to company or to claim pay of the issue price, or right to ask court for the change of adjuster. At the end the importance of information is emphasized and possible sources information. For example documents stored with registration court.

79

The work is concluded with the statement that rights belong to those who are watchful, and that law offers enough protection but the minority shareholders have to exercise it

80



12

Seznam použité literatury

12.1

Knižní publikace

BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 191 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3275-6.



BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ a Přemysl RABAN. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, li, 542 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-337-0. s. 342



CLARK, R. Firemní právo. Praha: Victoria Publishing, 1992, 985 s. ISBN 80856-0516-3.



DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl I. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, 847 s. ISBN 80-727-3071-1.



DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl II. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, 847 - 1743. ISBN 80-727-3071-1.



DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník: komentář. Díl III. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, 1747-3055. ISBN 80-727-3071-1.



DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, l, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307.



DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, xxxvi, 393 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3573-768.



HAVEL, Bohumil a Vlastimil PIHERA. Zákon o nabídkách převzetí: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 258 p. ISBN 80-740-0051-6.

81



HUČKA, Miroslav, Eva KISLINGEROVÁ a Milan MALÝ. Vývojové tendence velkých podniků: podniky v 21. století. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xv, 275 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-198-7. 

LASÁK, Jan a Bohumil HAVEL. Kompendium korporačního práva. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xiii, 226 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978807-4000-188.



Obchodní zákoník: úplný text zákona s komentářem : podle stavu k 1.4. 2006. Praha: Linde, 2006, 1554 s. ISBN 80-720-1564-8. s. 544



POKORNÁ, J.; Kovařík, Z.; Čáp, Z. a kol. Obchodní zákoník: komentář. I. Díl. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, xxxv, 1079 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3574-918.



Slovník spisovného jazyka českého I A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1960, 1324 s. ISBN D-14-40030.



Zákon o podnikání na kapitálovém trhu: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxv, 1004 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807-4004-339.

12.2 

Odborné články

BEJČEK, Josef. Princip rovnosti a ochrana slabšího. In: Sborník vědecké konference "Princip rovnosti a princip ochrany slabšího. Brno: Právnická fakulta MU, 2003, s. 3-7



ČECH, Petr. Hlavní změny a novinky v zákoně o přeměnách. Auditor. 2012, č. 1, s. 10-15.http://www.glatzova.com/files/download/AUDITOR_PC_Hlavn%C3%AD%20z m%C4%9Bny%20a%20novinky_1_2012.pdf

82






DĚDIČ, Jan. Novinky v právní úpravě přeměn obchodních společností a družstev. Obchodněprávní revue[online]. 2012, č. 1 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.beck.cz/cz/z-nasich-casopisu/art_1205/j-dedic-novinky-v-pravniuprave-premen-obchodnich-spolecnosti-a-druzstev.aspx



JANÁSEK, Milan. Ochrana minoritních akcionářů II. Lesnická práce. 2002, č. 8.



JOSKOVÁ, L. a R PELIKÁN. Squeeze-out po česku. Právní zpravodaj, 2005, č. 6, str. 6.



KOČENDA, E. Vlastnická struktura a výkonnost firem vzešlých z české kuponové privatizace. Finance a úvěr, 2002, č. 52; http://http://journal.fsv.cuni.cz/storage/804_638_639.pdf



MÜLBERT, Peter O. Make It or Break It: The Break-Through Rule as a BreakThrough for the European Takeover Directive?. Law Working Paper. 2003, č. 13. Dostupné z: http://ssrn.com/abstract=441120



NĚMEČKOVÁ, Olga. Absurdita protikladnosti principu rovnosti a principu ochrany slabšího. In: Sborník vědecké konference "Princip rovnosti a princip ochrany slabšího. Brno: Právnická fakulta MU, 2003, s. 39-41.



POKORNÁ, Jarmila. Squeeze-out: ochrana menšinových akcionářů nebo efektivita činnosti akciové společnosti?. In: Sborník vědecké konference "Princip rovnosti a princip ochrany slabšího. Brno: Právnická fakulta MU, 2003, s. 18-20.



RUDOLPH, R.G. A Short History of Mergers and Acquisitions. Society of Chartered Property and Casualty Underwriters.CPCU Journal, 2001, vol. 54, no. 1. pp. 14-18 ProQuest Central. ISSN 01622706.

83



WINTER, Jaap. Report of the High Level Group of Company Law Experts on a Modern Regulatory Framework for Company Law in Europe. In: The High Level Group of Company Law Experts [online]. Brusel, 4 November 2002 [cit. 2012-1031]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?url=http%3A%2F%2Fec.europa.eu%2Finternal_ market%2Fcompany%2Fdocs%2Fmodern%2Freport_en.pdf



ZACHARIÁŠ, Jaroslav. Poznámka k právům minoritních akcionářů. Právník. 1998, č. 1, s. 78.

12.3 

Právní předpisy

První dodatkový protokol k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů č. 11 a 14 [online]. Evropský soud pro lidská práva. červen 2010 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?url=http%3A%2F%2Fwww.echr.coe.int%2FNR %2Frdonlyres%2F82E3CE7F-5D3D-46EB-8C134F3262F9E20B%2F0%2FCZE_CONV.pdf



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 nabídkách převzetí (Třináctá směrnice). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu



Zákon č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].

84



Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].



Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].



Zákon č. 256/2004 Sb.,o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-1030].



Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].



Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].



Zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších pedpisů. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].



Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2012-10-30].



Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v aktuálním znění. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [2012-10-30].

12.4 

Judikatura

Nález Ústavního soudu ze dne 27.03.2008, sp. zn Pl. ÚS 56/05. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/Pl.%C3%9AS56/05

85



Usnesení Ústavního soudu ze dne 25.05.2005, sp.zn. III. ÚS 527/04. In In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/III.%C3%9AS527/04



Usnesení Ústavního soudu ze dne 19.05.2008, sp.zn. IV. ÚS 2282/07. In In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z https://www.ispis.cz/judikatura/IV.%C3%9AS2282/07



Nález ÚS ze dne 10. 03. 2009, sp. zn 1106/08, N 52/52 SbNU 519. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/IV.%C3%9AS1106/08



Nález ÚS ze dne 03.03.2011, sp. zn III. ÚS 2671/09. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/III.%C3%9AS2671/09



Nález ÚS ze dne 21.03.2011, sp. zn I. ÚS 1768/09. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/I.%C3%9AS1768/09



Důvodová zpráva k zákonu č. 370/2000 Sb., , In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]



Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.09.2001, sp.zn 29 Odo 88/2001. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/29Odo88/2001



Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 05.04.2006, sp.zn. 29 Odo 371/2005. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.ispis.cz/judikatura/29Odo371/2005



Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.3.2007, sp.zn 29 Odo 1662/2005. In Ispis [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/29Odo1662/2005




86






Usnesení Nejvyššího soudu ČR CMO 996/1999 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-10-30]



Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2010, sp.zn 29 Cdo 1326/2009 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-1030]

12.5

Ostatní zdroje

 Komentář k §181 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-1030].  Komentář k §67a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-1030].  Komentář k §183 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-1030].  Komentář k §183 j,l č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-1030].  Komentář k §204a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-1030].

87

 Komentář k §213a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Původní texty ASPI In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28.11.2010 [cit. 2012-1030].  Adresáti povinné nabídky převzetí: §35 ZoNP, Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, ve znění pozdějších předpisů (ZoNP). In: ČNB [online]. 31. 5. 2010 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/adresati_povinne_nab idky_prevzeti.pdf  Nový zákon o nabídkách převzetí. In: Bulletin BBH [online]. květen 2008 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/Documents/Publications/Bulletin%20%20nabidky%20prevzeti_kveten_2008.pdf 

Rozsudek ve věci Kohlhofer a Minarik proti České republice ze dne 15. října 2009, Evropská soud pro lidská práva.



Čekia [online]. 2001 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/archiv-napsali-o-nas/79-napsali-o-nas-2005



HERDOVÁ, Eva a Jan ZRZAVECKÝ. Squeeze-out pravý nebo nepravý?. Epravo.cz [online]. 2011 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/squeeze-out-pravy-nebo-nepravy-72530.html

12.6 

Novinové články

Válka akcionářů Sokolovské uhelné pokračuje. Doly opět nevyplatí dividendy. In: Marketing and Media Ihned [online]. 13. 5. 2010 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-43488070-valka-akcionaru-sokolovskeuhelne-pokracuje-doly-opet-nevyplati-dividendy

88



Dvě tváře minoritních akcionářů: (Týkají se vztahy minoritních a majoritních akcionářů také obcí?). In: Deník veřejné zprávy [online]. OF 3/2005, 15. 8. 2005 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6185731



Minoritní akcionář jako černý pasažér. In: GLATZOVÁ, Vladimíra. Právo [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.glatzova.com/files/download/hn_minoritni%20akcionar2_VG_0524.J PG



Manažeři z Mostecké uhelné společnosti vyvedli 150 miliónů dolarů, za které nakoupili akcie. In: Mediafax.cz[online]. 21. 06. 2012 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/krimi/4072203-Manazeri-z-Mostecke-uhelnespolecnosti-vyvedli-150-milionu-dolaru-za-ktere-nakoupili-akcie



Boj o sokolovské doly přitvrdil. In: Mladá fronta E15 [online]. 21.7.2010 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?url=http%3A%2F%2Ffile.mf.cz%2F945%2F124-E15-2107.pdf



Sokolovská uhelná od privatizace v roce 2004 vydělala 10,8 miliard v čistém. In: Motejlek.com [online]. 12. 05. 2012 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.motejlek.com/?s=jan+krou%C5%BEeck%C3%BD&search_x=0&sea rch_y=0



Sokolovská uhelná letos vytěží víc uhlí než loni a výrazně navýší výrobu elektřiny. In: Motejlek.com [online]. 04. 12. 2010 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.motejlek.com/?s=jan+krou%C5%BEeck%C3%BD&search_x=0&sea rch_y=0



Soud zastavil dražbu části Sokolovské uhelné. In: IDnes [online]. 11.7.2010 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/soud-zastavil-drazbu-castisokolovske-uhelne-foa-/ekoakcie.aspx?c=A100611_120752_ekoakcie_spi

89

90

POUŽITÉ ZKRATKY 

Třináctá směrnice



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 nabídkách převzetí (Třináctá směrnice)

LZPS



Zákon č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

o. s. ř.



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

OZ



Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

ZoNP



Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

PřemZ



Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.

ObchZ ČNB

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Česká národní banka

91

92

PRÁVNÍ POSTAVENÍ MINORITNÍCH AKCIONÁŘŮ

Recommend Documents