KAMÝK
Historická mapa okolí Polních Voděrad z roku 1836 až 1852 prozrazuje na první pohled úzké sepětí dnes nazývaného kopce „Kamýk“ (místní podnes říkají více „Kamhajk“) s naší obcí. Povšiměme si i tehdejších cest spojujících sousední obce – například dnešní cesta z Voděrad do Libodřic byla postavena „až“ v roce 1868 - namísto tehdejší nevýrazné cestě na této mapě vyznačené, nebo dřívější cesta od Chotouchova procházející jižně kol naší obce a směřující podél Kamýku ke Svojšicím. Okolí Voděrad tvoří mírně kopcovitá krajina patřící posledním výběžkům Českomoravské vysočiny. Jádrem krajiny je rula. Jde o krystalickou břidlici jež se skládá s křemene, živce a slídy. Nad úroveň krajiny vynikají rulové kopce : Chlum (356 m.n.m.), Mančák (355 m.n.m.) a svatý Prokop (346 m.n.m.). Nejbližší náš kopec, Kamhajek (351 m.n.m.), je složen z ruly amfibolové, v níž místo slídy je amfibol. Tato rula je modravá, velmi tvrdá a poskytuje dobrý silniční kámen, jež se tu v lomu letitě těží. Jinak náš kraj byl dnem křídového moře a poněvadž rulový podklad byl značně nerovný, bylo také nerovné mořské dno, z něhož vyčnívaly jednotlivé rulové vyvýšeniny – kamýky. Že Kamýk byl v minulosti svázán s naší obcí, to nedokazuje jen název tohoto kopce na předešlé mapě, ale upozorňují na sebe i události jež zde obec organizovala : - V červnu roku 1921 byl na Kamhajku v třešňovici nákladem zdejšího zboru hasičského postaven padlým bojovníkům ve Světové válce z naší obce pomník – v r.1930 přepraven na náves před školu. - V březnu roku 1927 byla dokončena parcelace zdejšího velkostatku, nařízená pozemkovým úřadem v Praze – byla předána zájemcům půda a obec také získala celý Kamhajek pod svou zprávu. - V dubnu roku 1932 obec nechala upravit cestu pod Kamhajkem. - V roce 1933, v době nezaměstnanosti v důsledku celosvětové hospod.krize, obec poskytla práci 16 skalníkům tím že uzavřela dodávku 800 m.krychl. kamene z lomu na Kamhajku na stavbu silnice Křečhoř-Kutlíře a navíc v obci došlo k dláždění cest. - 6.3.1935 Sbor dobr.hasičů pořádal na Kamhajku oslavu 85.narozenin T.G.Masaryka v 19 hodin zapálením hranice. Sbor.dobr.hasičů se dostavil ve stejnokrojích a byl přečten projev. Předtím hasiči museli proházet celou cestu, neb hustě sněžilo. Účastnili se také Sokolové a mládež. O rok později se oslava tato znovu opakovala, znovu byla zapálena hranice z doneseného sem dříví obyvateli obce. - O pár měsíců později dne 5.7.1936 prozměnu proběhla oslava Husova - „s hudbou kap.Kumstáta se srazem v 19.30 u pomníku padlých, pak odchod s hudbou na Kamhajek, kde promluvil bratr vzdělavatel sb.dob.hasičů a zapálena hranice z dříví zakoupeného.“ - V duchu blížícího se nebezpečí ohrožení republiky fašistickým Německem i v roce 1937 se na Kamhajku uskutečnila oslava 87.narozenin T.G.Masaryka – znovu došlo k zapálení hranice a k proslovu řečníka. V témže roce na jaře obec, pro opakující se nákladné odvodňování zatopeného
lomu, vodu odvedla ohnutou násoskou která tak umožní okamžité odvodnění lomu v budoucnu. - 15.března roku 1939 byla naše republika obsazena Hitlerem : „Oslavy M.J.Husi dne 5.VII. povoleny, v poslední den však nařízeno >Oberlandratem< v Kolíně, že veškeré proslovy při nich, jakož i zpěv české hymny – jest zakázáno. Mnoho občanů dostavilo se na Kamhajk, každý nesl sebou otep roští, poleno neb kus dřeva a v tichosti, s myšlenkami a vzpomínkou v srdci, hleděl do plápolajícího ohně, z kterého v představách všech přítomných vyrůstala obrovská postava >Mistra< , jeho život a zásady.“ - Slavnostní znovuotevření lomu na Kamhajku pro těžení stavebního kamene, na stavbu státních silnic, bylo až v roce 1947. Po roce 1989 pak přešlo do rukou nových majitelů a v těžbě se dál pokračuje.
A nyní se vydejme úvozovou cestou („Hluboká cesta“, naposledy upravená v roce 1932) z obce na Kamýk. Foceno roku 1996.
Zde někde v „třešňovici“, asi 1 km od obce, byl v roce 1921 postaven Památník padlých ve světové válce
V r.2005 postavený vysílač Eurotelu pro mobilní síť se nachází na kraji zalesněného Kamýku.
Jezírko na Kamýku, v jehož blízkosti ještě v 90.letech 20.stol. v předvečer 1.máje místní „pálili čarodejnice“. Ti starší si vzpomenou, že se tu i koupávali. Fotografie z roku 1996.
Kamýk je dnes rozdělen lomem a.s.Krofian Čáslav na sev.západní (328m.n.m.) a jih.východní (342 m.n.m.) Fotografie z roku 1996.
Jihovýchodní, tedy opačný pohled oproti předešlé fotografii, pohled na lom a „Kamhajk“ z roku 1996. V roce 2011 kamenolom Libodřice vlastní Českomoravský štěrk a.s. a už se lom značně rozšířil a postoupil ve směru fota.
Nyní se však rozhlídněme z Kamýku do širokého okolí pěkně dokola :
První pohled věnujme našemu kostelu, zaním vpravo vidíme kopec Chlum. Foto 1996.
Na této fotografii z téhož roku nás nechá tento pohled spatřit obec Mančice a za ní kopec Na skalce (Mančák).
Podíváme-li se směrem jihozápadním, v popředí vidíme Dolní Chvátliny, pak Horní Chvátliny a v pozadí jsou patrny Zásmuky. Foto 1996.
Pohleďme směrem západním – vpravo statek (levý kraj Krychnova), uprostřed Svojšice s kostelem a v pozadí Kouřim. Foto 1996.
Severozápadní směr nám skýtá pohled na Poboří. Z Kamýku bylo možno spatřit husitská vojska 2x. Roku 1421 (Krychnov, Lošany, Kolín) a r.1434 (Kolín, Svojšice, Lipany). Foto 1996.
A jak obcházíme přerostlý lesík Kamýku, na severu uvidíme v údolí se rozkládající obec Libodřice. Foto 1996.
Na předposledním pohledu z Kamýku na východ je vidět Lošany, vpravo se skrývá část Čapáku, patřící ještě k Polním Voděradům. Foto 1996.
Trochu jižněji vidíme kopec sv.Prokop, za kterým se schovávají Lošánky. Foto 1996.
A už se vracíme z Kamýku znovu úvozovou cestou upravenou při příležitosti stavby vysílače Eurotel v roce 2005.
Na fotografii z roku 2006 nově vzniklá křižovatka u č.p.60, dříve bychom řekli na kopci „Cihelňáku“, s novou asfaltovou cestou na lom.
