PRÁVĚ KONČÍCÍ ROK 2015 ZNAMENÁ PŘEDEVŠÍM ŘADU VÝZEV DO BUDOUCNOSTI

ORGANICKÁ HMOTA V PŮDĚ, JEJÍ ZDROJE A ALTERNATIVY, ČASTÁ OTÁZKA ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE JE, ZDA LZE POUŽÍT TAKÉ KALY A SEDIMENTY.

RYB

VÁNOČNÍ HVĚZDA

BUDE NA VÁNOČNÍ STŮL DOSTATEK A V DOBRÉ KONDICI, PŘESTOŽE LETOŠNÍ SUCHO OVLIVNILO I RYBNÍKY V NAŠÍ KRAJINĚ.

SE V NAŠICH DOMÁCNOSTECH JIŽ DÁVNO ZABYDLELA, JAK JI ÚSPĚŠNĚ PĚSTOVAT VÁM PORADÍ ČEŠTÍ KVĚTINÁŘI.

více na str. 24

více na str. 34

více na str. 12 přílohy

Z P R AV O D A J

11. PROSINEC 2015

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ

PRÁVĚ KONČÍCÍ ROK 2015 ZNAMENÁ PŘEDEVŠÍM ŘADU VÝZEV DO BUDOUCNOSTI VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY BY NA TOMTO MÍSTĚ, U PŘÍLEŽITOSTI PROBÍHAJÍCÍHO BILANCOVÁNÍ PRÁVĚ KONČÍCÍHO ROKU 2015, VELICE RÁDA PODĚKOVALA VŠEM, KTEŘÍ V PRŮBĚHU CELÉHO ROKU PŘISPÍVALI SVOJÍ PRACÍ A PODPOROU K ROZVOJI ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A VENKOVA I VŠECH DALŠÍCH OBORŮ, KTERÉ JSOU S AGRÁRNÍM SEKTOREM PROPOJENY A NAVAZUJÍ NA NĚJ. Každá prodiskutovaná a přijatá myšlenka, rada, rozhodnutí či závěr jsou střípkem do velké mozaiky činností Komory a dávají jí vize do budoucnosti a tak, přestože máme v mnoha věcech rozdílné názory, náš společný zájem by měl být jediný – silné a konkurenceschopné zemědělství ve všech jeho formách a velikostech, které se navzájem budou podporovat a doplňovat. Místo zde je jak pro konvenční, tak i pro ekologické zemědělství, pro velké podniky i rodinné farmy, pro výrobní, specializované i krajinotvorné činnosti, pro chov skotu, myslivost, rybářství přenášející se v životaschopný venkov. Tradici, kapacity i lidský a technologický potenciál k tomu máme, jde jen o to ho plně a hlavně smysluplně využít a rozvíjet i v roce 2016. Věříme, že letos jsme společně udělali zase mnoho kroků kupředu, díky nimž se zemědělství a potravinářství dostává za určité politické podpory také do hledáčku českých spotřebitelů. I to je důvod, proč požadujeme zachování a podporu domácích a evropských značek kvality jako je KLASA, Český výrobek – garantováno PK ČR, Regionální potravina či evropská chráněná značení původu a kvality, ale nově také založení Marketingového fondu,

využívajícího odvodů producentů a zpracovatelů za rovného přispění státu. Pro stabilizaci podnikatelského prostředí je příznivou zprávou také poslanecká podpora novely zákona o významné tržní síle, který v prosinci prošel třetím čtením a nyní míří do Senátu. Rok 2015 je podle klimatologů rozhodně nejsušší jaký naše generace mohly zažít. Díky vyspělosti této společnosti nebyl dopad sucha do života běžných lidí až tak citelný, rozhodně jej však pocítili všichni ti, kdo jsou ve své práci odkázáni na přízeň či nepřízeň počasí. Nechceme nyní hodnotit hospodářské výsledky a přepočítávat výnosy nebo propady letošního roku do finančních objemů. Spíše bychom chtěli upozornit na to, že tento rok ukázal hrozbu rozbití zažitého schématu běhu ročních období a rozložení srážek. Hrozbu, která se může opakovat a kterou je nezbytné řešit. V našem klimatickém pásmu na to máme ještě relativně dost času, ale i tak je dobře, že jsme začali s dílčími aktivitami. Za všechny lze uvést Generel vodního hospodářství krajiny, který identifikuje největší výzvy, jimž čelí zemědělsky hospodařící subjekty, a navrhuje vhodná řešení, jako je například hospodárné využívání pozemních vod, eliminace degradace zemědělské půdy, využívání

Řeka Vydra, Antýgl. Foto: archiv AK ČR šetrnějších opatření či systémové změny hospodaření. Spolupracujeme také na vládní Strategii pro boj proti projevům klimatické změny. Velice úzce jsme napojeni na projekt monitoringu sucha. I přes všechna uskutečněná a chystaná opatření a zásahy do běhu přírodních zákonů je ale třeba mít na paměti, že člověk musí především zůstat pokorný, respektovat a ctít sílu přírody, využívat její přízeň a nejít bezhlavě proti ní. Věříme proto, že prožijete

zbytek roku 2015 ve sváteční atmosféře vánočních svátků, v klidu, odpočinku a v rodinné pohodě. Do nového roku 2016 přeje Agrární komora České republiky svým členům, partnerům, příznivcům a přátelům zároveň vše nejlepší, hodně zdraví, úspěchů a naplnění ambicí v osobním i profesním životě tak, aby se každému dokázala do maxima naplnit jeho přání a předsevzetí.

Úřad AK ČR Praha

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

JAK DÁL V SEKTORU? 185. ŽOFÍNSKÉHO FÓRA NA STÁLE AKTUÁLNÍ TÉMA SITUACE NA TRHU S POTRAVINAMI A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLCE A POTRAVINÁŘE, KTERÉ SE KONALO DNE 26. ŘÍJNA, SE JAKO JEDEN Z HLAVNÍCH ŘEČNÍKŮ ZÚČASTNIL PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY A POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY MIROSLAV TOMAN S VYSTOUPENÍM, VE KTERÉM SE VĚNOVAL NEJDŮLEŽITĚJŠÍM SOUČASNÝM PROBLÉMŮM ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ, ALE I ZPŮSOBU JEJICH ŘEŠENÍ. Zemědělský a potravinářský sektor v ČR se dlouhodobě potýká s řadou problémů - tu ruské embargo, tu finanční krize, tu potravinové skandály. Bohužel, jejich podstata zůstává buď vůbec neřešena, a to ani na národní, ani na evropské úrovni, anebo je řešena jen opticky. Jasným a nezpochybnitelným důkazem skutečného úpadku českého zemědělství a potravinářství je přehled dovozů zemědělských komodit a potravinářských výrobků do ČR. Pokud jde o živočišné komodity, pak od roku 2003 do roku 2014 vzrostl dovoz vepřového masa o více než 750 %, dovoz drůbežího masa o téměř 205 %, zcela tragický je nárůst dovozu másla a jiných tuků z mléka, a to o 305 %, sýrů a tvarohů o 279 %. Zcela neuvěřitelný je potom nárůst dovozu vajec, a to o téměř 590 %. Velmi podobná je situace u rostlinných komodit – u mrkve a jablek se zvýšily dovozy o přibližně 75 %, naproti tomu brambory zaznamenaly nárůst dovozů o 254 % a cukr – třtinový i řepný dohromady – téměř 310 %. Zvláště toto poslední číslo je u takové cukrovarnické velmoci, jakou jsme před vstupem do Unie a nástupem cukerných

kvót byli, velmi smutné. A to stejné platí, bohužel, i u zeleniny. Co je příčinou tohoto stavu? Bohužel je to především útlum zemědělské výroby a k tomu návazně také potravinářské výroby, která mnohdy už nemá z čeho vyrábět, pokud chce používat českou surovinu – to je jasně patrné například u vepřového masa, kde se naše soběstačnost pohybuje těsně na hranici 50 %. Následují samozřejmě některé obchodní řetězce, které dovážejí čím dál více zahraničních, výrazně méně kvalitnějších, zato výrazně levnějších potravinářských výrobků. To se mimořádně jasně ukázalo právě u mléčné krize, způsobené souběhem dvou velmi závažných událostí, a to již zmíněným ruským embargem na dovoz mléka a mléčných výrobků a ukončením režimu mléčných kvót od dubna letošního roku. Výsledkem byla snaha zahraničních producentů „nacpat“ co nejvíce výrobků na jiné trhy, nejlépe v nových členských zemích, což se jim velmi často s pomocí jejich domácích řetězců také daří. To je ostatně vidět třeba na příkladu růstu dovozů másla za prvních osm měsíců letošního roku, který se oproti stejnému

Dovozy rostlinných komodit – porovnání let 2003 – 2014 (v kg) Položka

2013

2014

Rozdíl (+/-)

Nárůst v %

Cibule

40 971 089

66 224 687

+25 253 598

61,64

Zelí

16 931 521

23 360 681

+64 29 160

37,97

Mrkev

23 143 448

40 998 281

+17 854 833

77,15

Jablka

43 759 687

78 071 385

+31 337 119

71,61

Cukr

27 675 902

113 321 881

+85 645 979

309,46

Brambory

45 589 287

161 413 127

+115 823 840

254,06

Dovozy živočišných komodit – porovnání let 2003 a 2014 (v kg) Položka

2013

2014

Rozdíl (+/-)

Nárůst v %

Maso vepřové

28 457 307

243 146 283

+214 688 976

754,42

Maso drůbeží

32 609 174

99 385 012

+66 775 838

204,77

Mléko a smetana

51 330 627

76 758 662

+ 25 428 035

49,54

Máslo

5 008 327

20 303 422

+ 15 295 095

305,39

Sýry a tvaroh

23 333 254

88 606 092

+65 272 838

279,74

Vejce (tis. Ks)

56 828

391 636

+334 808

589,16

2

6 > 2015

období v loňském roce zvýšil o 2875 tun, tedy téměř o čtvrtinu. V tuto chvíli tedy musí i našim zemědělcům a potravinářům jednoznačně pomoci ministerstvo zemědělství s národní podporou. O této pomoci jsme jednali od srpna, ministerstvo nepochybně nastoupilo dobrou cestu a zvolilo účinná opatření, ale jejich příprava a administrace trvá velmi dlouho a sektor potřebuje finance a podporu právě teď. Kde je příležitost? Jak tedy naplnit nebo vůbec vytvořit onu příležitost pro potravináře a zemědělce, uplatnit se na českém, tedy svém domácím trhu? Zkouší se mnohé – podpora kvalitních a národních výrobků, důsledná kontrola potravin, i těch dovážených, úprava dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale také investice do inovací a modernizací v potravinářském průmyslu. Nemohu se ale zbavit dojmu, že to, co v jiných zemích funguje naprosto bezproblémově a s širokou podporu státu a veřejnosti, u nás skřípe, vyvolává diskuse a protahuje se. Začněme například u úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů. Zákon o významné tržní síle prošel na začátku září prvním čtením a od té doby leží ve sněmovně, ačkoliv jsme byli ze všech stran ujišťováni, že jeho schválení má vysokou prioritu. Za to se může zejména opozice přetrhnout s různými pozměňovacími návrhy, které ovšem hodlají z tohoto zákona opět vytvořit naprosto bezzubý předpis. Jako Potravinářská komora stojíme za pozměňovacím návrhem, který schválil Zemědělský výbor a který zpřesňuje podmínky pro uzavírání smluv a detailněji vyjmenovává některé nekalé praktiky, včetně stanovení výše bonusů, a to do 3 %. Jen pevně doufám, že všichni odpovědní činitelé dodrží slovo a zákon projde co nejdříve druhým a třetím čtením. Pak zde máme kontroly potravin ze strany dozorových orgánů. A zase se musím ptát, jak je možné, že za poslední rok, rok a půl kompletně vymizely kauzy zahraničních zejména polských potravin? V ideálním případě se sem na základě všech těchto kauz začali dovážet samé kvalitní věci, nebo se Poláci poučili z chyb a začali vyrábět jen tu nejvyšší kvalitu bez technické soli, bez náhražek,

bez salmonely a podobných lahůdek. Ať už je to tak nebo tak, rozhodně bychom neměli jako stát rezignovat na důsledné kontroly domácích i zahraničních produktů a alespoň tímto způsobem chránit domácí trh před přílivem nekvalitního a bohužel někdy i zdravotně závadného zboží. Musíme podpořit inovace a modernizace Musím se také zmínit o investicích do inovací a modernizací. Již mnohokrát jsme upozorňovali, že investice do potravinářských provozů, na jejich inovace a modernizace pro konkurenceschopnost jsou stále poddimenzované. V létech 2007 až 2013 v rámci Programu rozvoje venkova v Opatření I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům bylo sice podpořeno 1 177 projektů částkou 4.054.579.939 Kč z toho v Podopatření I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství 58 projektů celkem 1.055.938. 948 Kč a v rámci dotačního titulu 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu bylo za srovnatelné období 2007 až 2014 podpořeno 486 projektů částkou ve výši 1.407.754.554 Kč. Ve stejné době v rámci OP PI ministerstva průmyslu a obchodu, zejména v prioritách Inovace a Ekoenergie, získali potravináři podporu pro 287 projektů v částce 1.676.992.000 Kč u NACE 10 a 111 projektů za 991.000.220 Kč u NACE 11, tedy celkem bylo v OP PI podpořeno 398 potravinářských projektů částkou 2.667.992.220 Kč. Můžeme tedy konstatovat, že celkový objem investic pro podporu potravinářského a nápojového průmyslu v létech 2007 až 2014 z obou programů činil 8.130.326.713 Kč, což bylo při ročním odhadu investic v potravinářském sektoru dle ČSÚ (15 miliard korun) v průměru 6,77 % objemu investic ročně. Musíme se tedy ptát, zda je tato podpora dostatečná a hlavně zda je srovnatelná s našimi konkurenty zejména v okolních zemích. Alespoň v této souvislosti ale musím ocenit současnou aktivitu ministerstva, které navýšilo prostředky na inovace v potravinářství v rámci PRV ze 600 miliónů korun na 1 miliardu. Zároveň snad bude navýšen prakticky jediný národní

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

dotační titul DT 13 ze současné sumy 150 milionů na potřebných cca 170 milionů. Podpora kvalitních a národních výrobků Máme zde značky Klasa, Regionální potravina a v neposlední řadě také Český výrobek – garantováno PK ČR. Klasa funguje od roku 2003 a v současné době je tímto logem oceněno 1120 výrobků od 220 výrobců. Již několikrát a konkrétně na tomto fóru jsem upozorňoval, že Klasa navzdory různým pochybovačům, ať už z řad státní správy, nebo z řad novinářů, není vyčpělým projektem, jen by si zasloužila nový náboj v podobě podpory prodeje a hlavně v podobě seriózního vzdělávání o tom, co je vlastně kvalitní potravina. Vzhledem k tomu, že v podpoře Klasy se již druhým rokem nic neděje, je udivující, že se spontánní znalost Klasy pohybuje stále na úrovni 80 %. I to ale svědčí o tom, že tato značka si vybudovala svoje místo v povědomí spotřebitelů a je pro drtivou většinu z nich ukazatelem kvality. Neměli bychom tedy s touto spotřebitelskou devizou hazardovat a i nadále se soustředit na podporu této značky kvality. Další, bohužel, výrazně méně známou značkou je Regionální potravina, která vznikla díky podpoře tehdejšího ministra zemědělství Jakuba Šebesty a měla poměrně dobře „našlápnuto“ k úspěchu a k prosazení. V Regionální potravině se značně historicky angažovaly jednotlivé krajské nebo regionální komory, kdy v mnoha případech tato „celostátní regionální potravina“ fungovala souběžně s původní krajskou agrární soutěží. Na projektu spolupracovala také Potravinářská komora zejména při tvorbě metodiky, mechanizmů projektů a vůbec celé podpory. Vzhledem k této „dvoukolejnosti“ v mnoha krajích byla snaha soutěže sjednotit, k čemuž ještě před dvěma roky chyběl jen nepatrný krůček. Bohužel, v současné době se obě soutěže zase vzdalují a pokračuje tříštění sil a financí. Zdůrazňuji, že Agrární komora i Potravinářská komora sloučení soutěže podporuje a je připravena se podílet jak na metodice, tak na celém tomto procesu slučování. Agrární komora ČR spolupracuje samozřejmě i na nejdůležitější součásti podpory tradičních výrobků, a tou je podpora prodeje, a to konkrétně formou regionálních koutků v řetězci Billa. Podpora českosti Značkou, která v roce 2011 reagoval a na zvýšenou poptávku spotřebitelů po znalosti původu potravin, které kupují, je značka Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou. Potěšitelná je nepochybně pro nás skutečnost, že podpořená znalost loga Český výrobek, dosahuje u spotřebitelů na základě průzkumu agentury STEMMARK z letošního září 65 %, což znamená za dva roky nárůst o 20 % a dlouhodobě se

Foto: archiv Agentura NKL Žofín drží na druhém místě za Klasou s velkým náskokem před Regionální potravinou. Plně respektujeme rozhodnutí ministerstva ošetřit legislativně pojem česká potravina. Je jen škoda, že nebyly využity mechanizmy z udělování značky Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou České republiky. Zatímco Český výrobek měl pro každou skupinu výrobků jasně definovaná pravidla a logo udělovala komise, která výrobky posuzovala, ministerstvo zvolilo

celé léto prakticky všude setkávat s billboardy, na kterých jsme se dozvídali, že Milujeme polské jídlo. Všechny tyto záležitosti vedly k tomu, že jsme se na Potravinářské komoře rozhodli poněkud změnit model Českého výrobku a ke garantovanému původu přidat také garantovanou kvalitu. Výsledkem jsou české cechovní normy, které jasně definují původ výrobku, ale také složení a kvalitativní parametry.

MUSÍME BOHUŽEL KONSTATOVAT, ŽE NA MÍSTO RYCHLÝCH ŘEŠENÍ, SE PROBLÉMY ODSOUVAJÍ A HROMADÍ. KAŽDÁ DALŠÍ PRODLEVA JE VŠAK KE ŠKODĚ VĚCI. plošný přístup s 75% podílem české suroviny, který, a na to jsme opakovaně upozorňovali, u některých komoditních skupin nevyužívá absolutně potenciál české suroviny, například u mléčných výrobků, a u jiného zase znemožňuje použití české vlajky, takže v budoucnu na pultech nenajdete čokoládu s českou vlajkou, i když se zde ve velkém vyrábí. Navíc ministerské logo si může umístit na výrobek prakticky kdokoliv, výrobky nehodnotí žádná komise, pouze mohou být standardně kontrolovány dozorovými orgány. Ministerstvo ještě k tomu nemůže tuto definovanou českou potravinu nijak podporovat, protože mu v tom brání evropské předpisy. Je ovšem zvláštní, že například Poláci si s evropskou legislativou zřejmě hlavu příliš nelámou, jinak bychom se těžko mohli

V současné době máme připraveno téměř 80 cechovních norem pro mléčné, masné a lahůdkářské výrobky a vejce. Systém norem je v současné době přístupný na webových stránkách www.cechovninormy.cz. Potravinářská komora tedy postupně bude od Českého výrobku – garantováno PK ČR přecházet k udělování českých cechovních norem, protože jsme přesvědčeni, že právě záruka původu a kvality je to, co na domácím trhu potřebují jak potravinářští výrobci, tak spotřebitelé. Transatlantická dohoda o obchodu a investicích Jednání mezi EU a USA pokračují, ale informací je málo. Musíme se tedy ptát: zabývá se ministerstvo vůbec potenciálními dopady na české zemědělství?

Jaké budou platit hygienické a bezpečnostní standardy pro potraviny? Zcela benevolentní americké nebo osvědčené a přísné standardy evropské? Co bude s chráněnými značkami a značkami kvality? A co náklady na welfare u zvířat, které zvyšují náklad evropských chovatelů a zdražují tak jejich produkci v porovnání s mnohem levnější produkcí americkou, protože tamní chovatelé žádné takové předpisy dodržovat nemusí. Možná by mělo ministerstvo k tomu tématu uvolňovat a komunikovat více informací o tom, co můžeme a máme od transatlantické dohody čekat. Jinak se nám může stát, že se jako potravináři a zemědělci dožijeme velmi nepříjemných překvapení. Shrneme-li výše uvedené, musíme konstatovat, že situace v zemědělskopotravinářském sektoru je taková, že místo aby se problémy řešily rychle a ubývaly, řeší se jen volným tempem a tím pádem se spíše hromadí. Dílem díky situaci na evropském trhu, ale dílem taky pomalou prací a váháním státní správy, ale i typicky českým strachem postavit se za svoji věc i před vrchností, tedy Bruselem. Musíme začít s řešením okamžitě a veškerou administraci a práci zrychlit. Každé další přešlapování nás bude stát výrobní kapacity, místa ve stáji i pole ležící ladem.

Miroslav Toman prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR

6 > 2015

3

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

REGIONÁLNÍ POTRAVINY NAJDETE I V ŘETĚZCÍCH BÝVALO ZVYKEM, ŽE PRO REGIONÁLNÍ POTRAVINY, TEDY POTRAVINY S TRADICÍ A PŮVODEM SE CHODILO NA FARMÁŘSKÉ TRHY NEBO DO SPECIALIZOVANÝCH PRODEJEN. JIŽ OD ÚNORA LETOŠNÍHO ROKU ALE MOHOU SPOTŘEBITELÉ ČESKÉ A MORAVSKÉ REGIONÁLNÍ POTRAVINY NALÉZT TAKÉ NA PULTECH OBCHODNÍHO ŘETĚZCE. O TOM, CO VEDLO SPOLEČNOST BILLA ČESKÁ REPUBLIKA K TOMU, ZAMĚŘIT SE NA REGIONÁLNÍ POTRAVINY, JSME HOVOŘILI S GENERÁLNÍM SPOLEČNOSTI BILLA SPOL. S R. O. JAROSLAWEM SZCZYPKOU. výrobci a hledáme možnosti spolupráce. A částečně jsme se inspirovali u naší mateřské společnosti REWE Group. Regionální potraviny jsou velkým trendem v Rakousku i Německu.

pomáhá rozvoji jednotlivých regionů. Kde je to tedy možné, tam upřednostňujeme českého dodavatele. V BILLE již dnes tvoří český sortiment podíl kolem 75 %.

Je ze strany spotřebitelů o regionální potraviny zájem? A ze strany výrobců? Ano, zájem ze strany zákazníků dokonce předčil naše očekávání. Prvním spuštěným regionem byl v únoru Jihočeský kraj, následován krajem Středočeským a Ústeckým. A nově se regionálních regálů plných krajových specialit dočkal Liberecký a Královehradecký kraj. Od začátku spuštění projektu jsme již prodali přes 14 milionů položek lokálních potravin! Největší oblibě se místní výrobky těší ve Středočeském kraji, kde je regionální regál umístěný v 25 prodejnách BILLA. Zákazníci kupují hlavně regionální pečivo, pivo, uzeniny a ze specialit sušené maso jerky, ovesné sušenky, zelňáky, mošty, lihoviny atd. Určitě je zájem i ze strany dodavatelů. Na počátku jsme se setkali s mírnou nedůvěrou malých výrobců vůči nám jako řetězci, ale díky pečlivému vysvětlování našeho zájmu o dlouhodobou spolupráci a podpoře ze strany Agrární komory jsme je brzy přesvědčili. Na svou stranu jsme je jistě získali i tím, že naše jednání je férové a že vždy platí to, na čem se dohodneme. Regionální dodavatele také aktivně podporujeme ve speciálních letácích. Vstup drobného dodavatele do BILLY nepomůže pouze jemu, ale hlavně se tím obohacuje nabídka pro zákazníky, kteří jsou zvyklí si pohodlně nakoupit vše potřebné na jednom místě. A tím místem i nadále zůstává supermarket!

Má koncept prodeje regionálních potravin reálny předobraz v zahraničí? V České republice byly lokální potraviny často opomíjeny. V BILLE jsme však již před lety (v roce 2010) začali spolu s Agrární komorou oslovovat malé dodavatele. Nikdy jsem totiž nepochyboval o tom, že kvalita českých potravin je na vysoké úrovni, a proto je chceme v BILLE mít! Na podporu tohoto trendu pravidelně pořádáme setkání s lokálními

Jak hodnotíte spolupráci s českými zpracovateli a zemědělci? Obecně musím říci, že se nám s nimi spolupracuje velmi dobře. Větší hráči jsou skuteční profesionálové a díky těm menším se i my mnohému učíme. Baví nás objevovat stále nové možnosti spolupráce, která přináší výhody oběma stranám. I proto jsme ve spolupráci s AK ČR uspořádali několik setkání s potenciálními dodavateli. A naposledy jsme

Foto: archiv společnosti Billa

Proč jste se jako nadnárodní obchodní řetězec rozhodli podporovat české regionální potraviny? Společnost BILLA Česká republika dlouhodobě staví svou filozofii na bohaté nabídce kvalitních a čerstvých potravin. Nedává nám smysl, aby zboží zbytečně cestovalo na delší vzdálenosti. Regionální potraviny a místní krajové speciality byly jen dalším logickým krokem v našem úsilí podporovat českou produkci. V BILLE nám přijde přirozené podporovat zemi, ve které podnikáme. A cílená podpora českých potravinářů má pozitivní dopad na celé hospodářství země. Navíc pomoc malým prvovýrobcům na-

4

6 > 2015

se rozhodli podpořit budoucí zemědělce, připravující se na své povolání na Střední zemědělské Akademii v Humpolci. Můžete nám tuto podporu přiblížit? Na konci září jsme v ČR hostili setkání nejvyšších představitelů zemí BILLA z osmi evropských zemí. Jeden den jsme se všichni převlékli do pracovního a na poli našeho dodavatele brambor pro Českou farmu – společnosti Euro Agras jsme se zúčastnili tradičního sběru brambor. Za každé kilo brambor BILLA darovala 100 Kč na vzdělávání budoucích zemědělců. Charitativní akce nakonec vynesla 300 000 Kč pro studenty a celou tunu brambor, která byla Krajem Vysočina rozdělena mezi potřebné. Rozvíjíte kromě regionálních potravin také jiné projekty, například kvalitních výrobků nebo českých výrobků, například projekt Česká farma? Jak jsem již předeslal, BILLA se cíleně zaměřuje na podporu české produkce. Před šesti lety jsme na trh uvedli značku Vocílka pro čerstvé maso s garantovaným českých původem. Tehdy to byl od nás odvážný krok, protože garance ryze českého původu masa znamenala a stále znamená vyšší výrobní náklady. Ale nelitujeme, protože český zákazník již umí kvalitu ocenit. A dodnes jsme jediní mezi řetězci, kdo skutečně garantuje ryze český původ masa. Značka Vocílka si stanovila jasný cíl – navázat na tradici našich předků, zpracovávat maso ze špičkových českých chovů a za příznivou cenu zaručit zákazníkovi stoprocentní kvalitu. Tím se zároveň „Vocílkovi“ daří pozdvihnout české řeznictví a naši zemědělskou výrobu jako celek. Nezanedbatelný je i socioekonomický dopad – díky podpoře českých chovů a českého masného zpracovatelského průmyslu se daří zvyšovat zaměstnanost v regionech s vyšším podílem nezaměstnanosti. Další značkou, která cíleně vyhledává české produkty, je Česká farma. BILLA nabízí výhradně české ovoce a zeleninu

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

pod Českou farmou již od roku 2012. Česká farma zaručuje, že si zákazník koupí plody, na které je chuťově zvyklý, protože jsou vypěstované v našich podmínkách. Garantem původu jsou certifikáty a prohlášení o shodě, dále ochranné známky SISPO a IPZ. Pro značku Česká farma se snažíme přednostně vybírat dodavatele, kteří vypěstovali své produkty v rámci podmínek SISPO a IPZ, protože ty zaručují ekologicky šetrný způsob pěstování zemědělských produktů při omezeném použití ochranných látek a hnojiv. Pro boj se škůdci se přednostně používá biologická ochrana (draví roztoči, ptactvo, slunéčka). Pro ovoce a zeleninu vypěstovanou v rámci SISPO a IPZ je charakteristický nízký obsah těžkých kovů a reziduí. Produkce se navíc laboratorně kontroluje od začátku do konce vegetace. Další výhodou je, že české ovoce a zelenina je primárně nakupováno napřímo od producentů, aby cesta na pulty byla co nejkratší a tím byla zaručena nejdelší možná čerstvost pro zákazníka. Mezi největší naše dodavatele patří např. Euro Agras, Blanická bramborářská společnost, Družstvo Branko, Hanka Mochov nebo společnost Čeroz., která nám dodává jablka Golden

ZPRAVODAJ

Delicious ze svých moravských sadů. Ale cíleně spolupracujeme i s těmi menšími (regionálními). Například nyní opět ve spolupráci s Agrární komorou aktivně oslovujeme malé producenty pro dodávání ovoce a zeleniny na naše pulty. S dodavateli pro Českou farmu se domlouváme na dlouhodobé spolupráci, proto si mohou dovolit investovat do svého rozvoje, neboť mají jistotu odbytu svých výpěstků. Společnost BILLA se chová odpovědně a s tím přirozeně souvisí také pestrá nabídka biopotravin, které tvoří důležitou část našeho sortimentu. Mezi našimi zákazníky pozorujeme rostoucí zájem o biopotraviny. O jejich oblibě svědčí i naše letošní vítězství hned dvou výrobků v bio kvalitě ve Volbě spotřebitelů - Naše bio sirup z agáve a jogurt jablko se skořicí. I do České republiky totiž stále silněji proniká fenomén takzvané kreativní spotřeby. Kreativní spotřeba je postavena na aktivním a uvědomělém nákupním chování spotřebitelů. Lidé si uvědomují, že upřednostněním bio produktů přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a k ochraně prostředí, ve kterém žijí. Nákupem biopotravin se spotřebitelé jednoznačně hlásí k modernímu životnímu stylu založené-

mu na odpovědném a aktivním přístupu ke svému zdraví a životnímu prostředí. Máte vlastní systém kvality a kontrol? Za tímto účelem máme v BILLE celé oddělení, které se intenzivně věnuje auditům a kontrolám kvality našeho zboží. U všech našich privátních značek máme propracovaný systém kontroly, který začíná pravidelnými audity celého výrobního procesu a končí laboratorními a senzorickými testy finálních výrobků. Při výrobě masa pod značkou Vocílka máme dokonce vlastní zaměstnance přímo ve výrobě, aby osobně dohlíželi nad kvalitou masa a jeho zpracování. Cíl je jediný – zajistit bezpečné, kvalitní a čerstvé potraviny pro naše zákazníky. Další kolo kontrol kvality manipulace s potravinami probíhá na samotných prodejnách. I zde provádíme pravidelné namátkové kontroly. Setkali jste se v ČR s nějakými zajímavými nebo netradičními požadavky spotřebitelů? Mají čeští spotřebitelé svoje specifika? Myslím, že český spotřebitel se od toho např. ze západní Evropy příliš neliší. I on si přeje za své peníze koupit stejně kvalitní a čerstvé zboží. Mírný rozdíl pociťujeme v cenové citlivosti českých

zákazníků. Ale zde dokážeme velmi dobře zareagovat privátními značkami. Například značkou BILLA, kdy zákazník získává vysokou kvalitu za příznivější cenu. Anebo značkou Clever, která přímo cílí na nejlepší poměr kvality a ceny výrobku. Díky celé řadě cenových nástrojů dokážeme být i cenově velmi konkurenceschopní, což ostatně dokazuje i nezávislý výzkum agentury Nielson – Opus (Opus porovnává vytipovaných 150-8000 značkových výrobků ve vybraných řetězcích). Dále sledujeme pozitivní trend v uvědomělém nakupování. Zákazníci se čím dál více zajímají o původ a složení potravin. I zde jim maximálně vycházíme vstříc. Dáváme přednost českým dodavatelům, podporujeme drobné lokální výrobce, rozšiřujeme sortiment biopotravin pod značkou Naše bio. Osobně jsem za tento vývoj rád - český spotřebitel přestává být pasivní a začíná se aktivně zajímat o to, co nakupuje a jak jeho volba ovlivňuje širší rámec společnosti nebo životního prostředí. Pro BILLU je tento způsob uvažování přirozený a již roky jej aktivně implementujeme do naší obchodní strategie.

Za rozhovor děkuje redakce Agrobase

Foto: archiv společnosti Billa

6 > 2015

5

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

AGRÁRNÍ KOMORA ČR CHCE SVÝM NÁVRHEM ZÁKONA PŮDU CHRÁNIT NÁVRH ZÁKONA O NABÝVÁNÍ VLASTNICTVÍ K ZEMĚDĚLSKÝM POZEMKŮM V PODOBĚ, KTEROU ZPRACOVALA A PŘEDSTAVILA AGRÁRNÍ KOMORA ČR, MÁ JEDINÝ CÍL. A TÍM JE OCHRANA PŮDY. OCHRANA PŘED JEJÍM VÝPRODEJEM, OCHRANA PŘED SPEKULATIVNÍMI NÁKUPY, OCHRANA PŘED ZNEUŽÍVÁNÍM ZEMĚDĚLSKÝCH PODPOR. OCHRANA JEDINEČNÉHO NÁRODNÍHO BOHATSTVÍ. TENTO ZÁMĚR JE VŠAK ŘADOU POLITIKŮ ZCELA POMINUT A NEPOCHOPEN. která má tak říkajíc v popisu práce hájit zájmy svých členů – zemědělců, velkých, středních, malých, a to všech forem vlastnictví. Podporu pro své priority hledá, ostatně tak jako ostatní organizace, také v průřezovém jednání s parlamentními stranami. Podobně je tomu i s příjmy komory, které v žádném případě nestojí a nepadají se „sponzorstvím Agrofertu“. Stejně tak složení orgánů Agrární komory vychází z jasně daných předpisů, které nijak nepodléhají „agrofertizaci“, ale jsou pevně dány klíčem zastoupení jednotlivých regionů, organizací, zájmových sdružení a spolků. Pro úplnost - v devětadvacetičlenném představenstvu mají vazbu na Agrofert tři osoby. Výstupy komory jsou tedy jednoznačně opřeny o konsenzus daný diskuzí všech zúčastněných. Proto zákon podporuje aktivní zemědělce bez rozdílu velikosti a chrání malé a střední zemědělce, tedy nájemce, před skupováním půdy silnými subjekty. Mezi nástroje zákona proto patří povinnost zveřejnit určenými kanály informaci o záměru prodeje pozemku a především pak předkupní právo.

Foto: archiv AK ČR Již dnes mizí pod tlakem průmyslové, dopravní či obecní výstavby a za nečinnosti státu 15 hektarů zemědělské půdy denně. Na jednu stranu je to daň rozvoji společnosti, na straně druhé nevýslovné mrhání, které se nám může v budoucnosti vymstít. A to nejenom v případě vlastního zemědělského hospodaření, ale také z hlediska funkcí půdy v režimu vodního koloběhu, funkcí v krajině a životního prostředí. Mnoho větších i menších majitelů zemědělské půdy se již roky setkává s nabídkami odkupu půdy za ceny dalece převyšující běžnou tržní hodnotu i finanční možnosti na ní hospodařících subjektů. Takto půdu skupují v drtivé většině případů především subjekty mimo samotný obor, jako jsou např.

6

6 > 2015

finanční skupiny bez zájmu na této půdě produkovat. Dnes se tak hospodařící zemědělci potýkají s požadavky na stále se zvyšující nájmy a v případě prodeje také s cenami převyšujícími jejich reálné možnosti. Cena půdy, a to nejenom té s vyšší bonitou, roste do nereálných výšin jak v nájmech, tak při prodeji, na které nejsou schopni zemědělci reagovat, a Česká republika tak další cestou přichází o základní výrobní prostředek. Pokud se jako příklad nefunkčnosti podobného zákona uvádí Slovensko, kde skončil podobný zákon u Ústavního soudu, proč se na druhé straně nezmiňují také země, kde je trh s půdou historicky regulován jako třeba Francie, Nizozemí či nám blízké Rakousko a Německo. S jistotou lze říci, že tomu tak je právě

s ohledem na vědomí jakou finanční i penězi nevyjádřitelnou hodnotu má půda pro společnost. Dramatická vyjádření poslance ODS „o padesátých letech“ můžeme dát do rovnítka s jeho působením v čele ministerstva zemědělství. Vždyť ve zpětném pohledu jde o jedno z nejslabších období, kdy se resort nijak nerozvíjel, nepodporoval zemědělskou produkci, zaměstnanost ani tradiční speciální komodity … pokud bychom chtěli použít stejného populismu, tak mu dokonce škodil. A spojování s politickým hnutím ANO? Agrární komora ČR je apolitickou, zákonem zřízenou organizací,

Předkupní právo na propachtovaný pozemek neomezuje vlastnická práva a nejedná se v žádném případě o jakoukoli formu vyvlastnění, jak se mylně někteří domnívají, ale záměrem je pouze snaha ochránit investice nájemce. Založení porostu většiny polních plodin s sebou totiž nese poměrně značné náklady, které by v případě prodeje pozemku třetímu subjektu nebylo možné umořit. Nyní máme dvě možnosti. Buď bude pokračovat výprodej pozemků bez jakékoliv vazby na její racionální využití, nebo přestoupíme do civilizovanějšího tábora těch, kteří znají její hodnotu a umí si ji vážit. Zeptejte se zemědělců, malých, středních i těch velkých. Zeptejte se sedláků, soukromníků, zástupců družstev, obchodních či akciových společností – rozumně hospodařit bez půdy prostě nelze, což je historicky podložená pravda. I proto si Agrární komora České republika za svým návrhem nadále stojí.

Úřad AK ČR Praha

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

KOMISE PRO MÉNĚ GLOSÁŘ PŘÍZNIVÉ OBLASTI LETOS 4. LISTOPADU SE USKUTEČNILO PRVNÍ JEDNÁNÍ OBNOVENÉ KOMISE PRO MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI PŘI AGRÁRNÍ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY. JEDNÁNÍ VEDL PŘEDSEDA KOMISE ROBERT ERLEBACH, PŘEDSEDA REGIONÁLNÍ AGRÁRNÍ KOMORY LIBERECKÉHO KRAJE. Více než 50 % zemědělské půdy v České republice spadá pod tzv. méně příznivé oblasti (LFA), přičemž v každém kraji se ve větší či menší míře nachází katastrální území kategorizované jako některá z podoblastí LFA. Tomuto faktu také odpovídá složení Komise. Podnětem pro založení Komise pak byla především potřeba předávat představenstvu Agrární komory České republiky důležitá témata a data týkající se hospodaření v méně příznivých oblastech. Velkým tématem je v poslední době očekávána redefinice LFA. Jedním z navrhovaných scénářů redefinice méně příznivých oblastí je omezení podpor pro podoblasti LFA (O) a LFA (S), což by mohlo mít značný dopad na zemědělce hospodařící na pozemcích zařazených do těchto podoblastí. Zároveň jde podle šetření Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) o oblasti s nejvyšší intenzitou živočišné výroby. Mohlo by tak dojít k omezení chovu masného skotu, dojeného skotu a ovcí, což by s vysokou pravděpodobností mělo mimo jiné negativní dopad na místní zaměstnanost a kvalitativní atributy půdy jako je např. obsah živin a s tím související půdní úrodnost nebo její fyzikální vlastnosti, které mimo jiné souvisí s její schopností zadržet vodu. Komise pro méně příznivé oblasti si proto jako jednu z dlouhodobých priorit své činnosti stanovila aktivní participaci na procesu redefinice LFA nebo implementace tzv. degresivity LFA a použití prostředků z degresivity zpět do oblastí LFA.

Při řešení těchto témat chce komise aktivně spolupracovat nejen se samotným rezortem ministerstva zemědělství, ale také s jeho poradními orgány, jako je právě výše zmíněný ÚZEI, a ústředními orgány státní správy, jako je například Český statistický úřad. Mezi krátkodobé priority by pak měla mimo jiné patřit aktuálně například spolupráce na řešení odškodnění za újmy způsobené letošním suchem, které ve velké míře postihly právě zemědělce hospodařící v méně příznivých oblastech. Jednání se účastnil také prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, který ocenil především přínos nově zřízené komise jako poradního orgánu představenstva Agrární komory a možnosti spolupráce s Ekonomickou komisí. Pozitivně lze hodnotit také větší spektrum témat pro jednání představenstva, které by se nemělo zabývat pouze podněty z produkčních oblastí, ale mělo by při utváření priorit Agrární komory a následném vyjednávání s rezortem ministerstva zemědělství brát v potaz různé způsoby hospodaření (konvenční, integrované, ekologické), různé typy výrobního zaměření (rostlinná výroba, živočišná výroba) a různé podmínky, ve kterých zemědělci působí.Komise se dohodla na pravidelných setkáních a aktivním zapojení všech členů do rešerší, jejichž výstupem budou analytická data, která budou sloužit jako podklad nejen pro jednání představenstva Agrární komory, ale také pro orgány státní správy.

Ing. Jan Doležal

Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství

Velký bratr rozšíří svou působnost i na pole

Bylo-li něco do současné doby symbolem úniku od kontrol všeho druhu ze strany státních úředníků, pak to byla jistě práce na poli. To se ale má změnit. Ministerstvo zemědělství totiž ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem údajně připravuje monitoring veškerého pohybu osob obsluhující zemědělskou techniku na polích prostřednictvím satelitní navigace. Příslušný korekční signál má zemědělcům zdarma poskytovat Český úřad zeměměřický a katastrální – ono to ale vlastně tak „zadarmo“ nebude…

Znám křišťálovou řeku…. Znát křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, jak napsal kdysi Josef Václav Sládek, je v současné době docela kumšt – i lesní studánky, byť je voda v nich často velmi chutná, nejsou již symbolem básníkovy křišťálové vody. V budoucnosti by ale mohly studánky nahradit vodní toky – alespoň podle představ ministerstva životního prostředí, které prosazuje pro stávající čistírny odpadních vod tak přísné limity látek ve vypouštěných vodách, že voda pod čistírnou bude prosta prakticky všech v ní rozpustných látek. Jen ale pár metrů, než se zase „zamaže“ od okolní krajiny. Díky vynuceným investicím do nových technologií navíc zase podraží voda.

Desítkám a dvanáctkám zvoní hrana Léty pilovaný slovník v našich restauracích dozná zřejmě v budoucnosti nečekaných změn. Pokud si například host bude chtít objednat svou oblíbenou dvanáctku, nemusí mu žádaný mok na stůl obsluha vůbec donést, protože nebude tušit, co vlastně host požaduje. Připravovaná změna v kategorizaci piv totiž počítá také se změnou názvosloví, které nemá jako dosud vycházet z procent extraktu původní mladiny, ale z technologie výroby piva. Skončit by tak měly „desítky“ nebo „dvanáctky“, ale i „výčepní piva“ nebo „ležáky“. V budoucích kategoriích piv se tak kromě míchaných nápojů a nealkoholických piv počítá s kategoriemi „spodně kvašená piva“, „svrchně kvašená piva“ a „spontánně kvašená piva“, a je tak otázkou, zdali si pod uvedenými pojmy spotřebitel vždy představí to, co si představit má. A zdali tak budou lokálem znít objednávky typu „pane vrchní, dvě svrchně kvašená“.

Hnědá je dobrá Hnědá slupka banánů je obvykle pro spotřebitele, a tedy i pro obchodníky signálem k vyřazení takového zboží z prodeje. Část hnědých banánů pak následně končí například v zoologických zahradách jako potrava pro chovaná zvířata, ptáky nebo hmyz. Ty ovšem díky tomu mají paradoxně k dispozici nutričně hodnotnější potravinu, než sami lidé, kteří mají v oblibě uměle podtržené, nazelenalé nebo žluté banány, které ale nejsou zralé a obsahují velké množství škrobu. To může dělat problém některým jedincům problémy při jeho štěpení v trávicím ústrojí. Hnědý banán je naopak zralý a původní škrob je v něm již do značné míry přirozeně rozštěpen na jednodušší a snadněji stravitelné cukry. Poslání této informace ale tkví v něčem jiném – dávejme při nákupu ovoce a zeleniny přednost ve vhodnou dobu sklizeným a uměle nepodtrhávaným produktům – třeba těm z naší země, které lze ke spotřebiteli dostat doslova za pár hodin, a není je tedy nutné sklízet „dopředu“.

Petr Havel

Partner AK ČR pro propagaci mléka

Foto: archiv AK ČR

6 > 2015

7

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

JARO, LÉTO A PODZIM. VÝSTAVIŠTĚ FLORA OLOMOUC OPĚT PŘIPRAVUJE TŘI KVĚTINOVÉ VÝSTAVY AREÁL VÝSTAVIŠTĚ FLORA OLOMOUC HOSTÍ KAŽDOROČNĚ ŘADU AKCÍ Z NEJRŮZNĚJŠÍCH OBORŮ LIDSKÉ ČINNOSTI - OD VELETRHŮ, PLESŮ, KONCERTŮ, KONFERENCÍ A SAMOZŘEJMĚ AŽ TAKÉ PO SAMOTNÉ VÝSTAVY. TĚMI NEJZNÁMĚJŠÍMI A NEJOBLÍBENĚJŠÍMI Z NICH JAK UŽ OSTATNĚ LATINSKÉ SLOVO FLORA V NÁZVU VÝSTAVIŠTĚ NAPOVÍDÁ - JSOU TŘI ETAPY KVĚTINOVÝCH A ZAHRADNICKÝCH VÝSTAV FLORA OLOMOUC: JARNÍ, LETNÍ A PODZIMNÍ. S VELKÝM ÚSPĚCHEM SE V OLOMOUCKÝCH SMETANOVÝCH SADECH KONALY V ROCE LETOŠNÍM A VE STEJNÉM ROZSAHU JSOU PŘIPRAVOVÁNY I PRO NADCHÁZEJÍCÍ ROK 2016. zahradnické trhy. Novinkami pak byly páteční večerní prohlídky slavnostně nasvíceného pavilonu A za hudebního doprovodu a také festival základních uměleckých škol z Olomouckého kraje Hudba v květech. Zahrada poznání - poznání zahrady. Takové bylo hlavní motto letní etapy mezinárodní květinové a zahradnické výstavy a veletrhu Flora Olomouc. Na její realizaci se podíleli pedagogové

Souběžně s podzimní etapou Flory Olomouc se již potřetí uskutečnil také pozoruhodný projekt Rozkvetlé památky, jenž snoubí vznešenost a nádheru staré architektury s krásou a svěžestí květinových aranžmá. Velkolepá květinová výzdoba od pěti tuzemských i zahraničních floristických týmů byla tentokrát k vidění po zhruba deset říjnových dní v olomouckých kostelech sv. Mořice, sv. Michala, Panny Marie

FLORA OLOMOUC CHCE I V PŘÍŠTÍM ROCE PŘILÁKAT NÁVŠTĚVNÍKY NA ATRAKTIVNÍ A POUTAVÉ AKCE SPOJENÉ NEJENOM S KVĚTINAMI. a studenti Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, téma hlavní expozice v pavilonu A totiž úzce souviselo s 30. výročím založení této fakulty a bylo rovněž inspirováno 150. výročím první přednášky Gregora Johanna Mendela na schůzi Přírodovědeckého spolku v Brně. Galerii největšího pavilonu olomouckého výstaviště obsadila expozice Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ na téma Rostliny a zdraví a měla zde své místo rovněž s úspěchem obnovená přehlídka Vyznání růžím, jejímž vyvrcholením byl křest keřové růže, která dostala symbolicky jméno Flora Olomouc.

Foto: archiv Výstaviště Flora Olomouc Letošní jarní etapa výstavy a veletrhu Flora Olomouc nesla podtitul Smyslů plná zahrada, což byl i název hlavní expozice v největším pavilonu A. K vidění zde byly rovněž expozice Českého zahrádkářského svazu či Svazu květinářů a floristů ČR. Pavilon E patřil unikátní

8

6 > 2015

výstavě bonsají v rámci projektu 100 borovic, jenž představil stromy z různých koutů Evropy a lokalit, kde musely ustoupit výstavbě dálnic či lanovek. Součástí první z květinových Flor v letošním roce byl opět i veletrh drobné zahradní mechanizace Hortifarm a Jarní

Letošní, jubilejní 20. ročník celonárodní výstavy ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Flora Olomouc - podzimní etapa doplnily už tradičně oblíbený festival gastronomie a nápojů Olima a také Podzimní zahradnické trhy. Motto podzimní Flory znělo tentokrát Na kole mezi zahradami a v tomto duchu se nesla i hlavní expozice v pavilonu A. Návštěvníci se tak ocitli v typické české či moravské venkovské krajině spojené se zahrádkařením, kterou obětaví drobní pěstitelé často objíždějí právě na svých bicyklech. To vše zkrášleno špičkovým ovocem a zeleninou od nejlepších tuzemských producentů - členů Zelinářské unie Čech a Moravy a Ovocnářské unie ČR.

Sněžné, Zvěstování Páně a v kapli sv. Jana Sarkandra. Projekt Rozkvetlé památky 2015 se, stejně jako všechny tři letošní etapy výstavy Flora Olomouc, konal pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Na tři etapy květinových a zahradnických výstav se mohou jejich příznivci a návštěvníci těšit také v roce 2016. Tradičně největší jarní Flora Olomouc se uskuteční od 21. do 24. dubna a doprovodí ji opět veletrh drobné zahradní mechanizace, pomůcek a potřeb Hortifarm a rovněž Jarní zahradnické trhy s prodejem květin, zeleniny, semen, okrasných rostlin, školkařských výpěstků, zahradnických pomůcek a potřeb. Letní etapa mezinárodní výstavy má své místo v kalendáři na rok 2016 od 18. do 21. srpna. Její součástí bude oslnivá přehlídka Vyznání růžím i Letní zahradnické trhy. Podzimní celonárodní výstava ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků s festivalem gastronomie a nápojů Olima, soutěží ovocných destilátů Flora košt, Dny moravských vín a Podzimními zahradnickými trhy se bude konat v termínu 20. až 23. října. Doprovodí ji opět projekt Rozkvetlé památky, který do Olomouce v podzimním čase láká stále více turistů.

Mgr. Adam Fritscher, Výstaviště Flora Olomouc

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

POMÁHÁME UDRŽET VAŠE CHOVY VE FORMĚ

POJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Pojištění všech druhů hospodářských zvířat a koní Nejširší rozsah pojišťovaných rizik Kvalitní a rychlá likvidace škod

6 > 2015

9

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

LEGENDA SE VRACÍ! ZETOR PŘEDSTAVIL NOVÝ CRYSTAL - PRVNÍ TRAKTOR S ŠESTIVÁLCOVÝM MOTOREM BRNO - TRADIČNÍ ČESKÝ VÝROBCE ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, SPOLEČNOST ZETOR TRACTORS A. S., ROZŠÍŘIL SVOJI ŘADU MODERNÍCH TRAKTORŮ O NOVÝ MODEL S NÁZVEM CRYSTAL. JE TO PO DLOUHÉ DOBĚ PRVNÍ TRAKTOR Z PORTFOLIA ZNAČKY, KTERÝ DISPONUJE ŠESTIVÁLCOVÝM MOTOREM O VÝKONU 144 A 163 KONÍ. NOVÝ MODEL NAVÍC VYNIKÁ JEDNODUCHOU OBSLUHOU A NÍZKÝMI NÁKLADY NA ÚDRŽBU A PROVOZ. PŘEDSTAVENÍM NOVÉHO TRAKTORU DOCHÁZÍ K ROZŠÍŘENÍ MODELOVÝCH ŘAD ZNAČKY ZETOR ZE TŘÍ NA ČTYŘI. DESIGNOVÝM SPECIFIKEM ZETORU CRYSTAL BUDOU ČERVENÁ KOLA. TENTO PRVEK NÁSLEDNĚ PLÁNUJE ZETOR POSTUPNĚ ROZŠÍŘIT NA VŠECHNY SVÉ PRODUKTY. (PowerClutch). Systém odpružení přední nápravy složený ze dvou nezávisle odpružených polonáprav zase poskytuje mnohem komfortnější jízdu s nižší hladinou vibrací. ZETOR Crystal vyniká svou univerzálností. Díky koncepci vývodového hřídele se dá využít pro lehké zatížení žací lištou i pro maximální odběry rotačních kultivátorů a krmných vozů. Vývodový hřídel se navíc vyznačuje vysokou účinností při nízké spotřebě paliva. Moderní elektrohydraulika Crystalu zvyšuje produktivitu práce a snižuje spotřebu paliva o 5-7 procent. Je totiž vybavena systémem HITCHTRONIC, který jako první uvedl na trh právě ZETOR a který získal řadu ocenění. Jedná se o systém automatické regulace zadního tříbodového závěsu. Při použití tohoto systému není nutno nastavovat druhy regulace a jejich citlivost. Regulační systém sám měří odpor půdy a podle něj upravuje nastavení tříbodového závěsu.

TTraktor rakktor CRYSTAL C CRYS RYSTAL TAL jjee po dl dlouhé o hé hé ddobě obě bě první níí tr traktor akt k z portfolia ortffolilia značky čk Z Zetor, etor kkterý terýý di ddisponuje isp je ššestiválcovým estii ál álco ý motorem oto o výkonu ýk 1444 a 163 14 163 kkoní. oníí Foto: archiv společnosti Zetor „Naším cílem je neustále zvyšovat užitnou hodnotu traktorů a ZETOR CRYSTAL je toho dalším příkladem. Traktory řady Crystal jsou nyní nejsilnějšími stroji v nabídce naší značky, které po dlouhé době přicházejí s šestiválcem. Jejich hlavními charakteristikami jsou síla, odolnost a efektivita, což ocení hlavně majitelé velkých farem,“ říká o novém modelu David Kollhammer, ředitel Technického úseku společnosti ZETOR TRACTORS a. s. Klíčovou novinkou ZETORU CRYSTAL je vysoce výkonný šestiválcový motor od výrobce DEUTZ AG, vybavený 24 ventily

10 6 > 2015

a vstřikováním Common Rail. Robustní blok motoru tvoří kompaktní část nosné struktury traktoru, která je schopna odolávat vysokým zatížením od nesených strojů. Konstantní průběh výkonu motoru zvyšuje produktivitu a snižuje spotřebu. Mezi další technické novinky modelu CRYSTAL patří prodloužený rozvor kol, který činí 2 840 mm a přispívá k lepší stabilitě traktoru. CRYSTAL, to je HARD WORKER ZETOR Crystal je podle firmy nejpracovitější traktor na trhu, který své majitele

nezklame za žádných podmínek. Jeho nejvýraznější vlastnost lze vystihnout výrazem HARD WORKER. Toto označení se stalo i klíčovým sloganem naší zaváděcí marketingové kampaně,“ říká Adam Žert, ředitel prodeje a marketingu ZETOR TRACTORS a. s. CRYSTAL zároveň garantuje vysokou míru pohodlí. Snadné ovládání zajišťuje převodovka s rozsahem 30 rychlostí vpřed a 30 rychlostí vzad, která se obsluhuje pomocí třístupňového násobiče krouticího momentu (PowerShift), hydraulického reverzoru (PowerShuttle) a tlačítka spojky na řadicí páce

Komfort, nadčasový design a červená kola Kabina Crystalu je prostorná a výrazně eliminuje hlučnost. K pohodlnější práci řidiče, přispívají klimatizace a odpružená kabina a náprava. Kabina je navíc vybavena otevíracím střešním oknem s nastavitelným šíbrem. Výborná ergonomie ovládacích prvků umožňuje řidiči intuitivní ovládání traktoru bez nutnosti dlouhého učení. Nadčasový design traktorů ZETOR Crystal navazuje na původní legendární Crystal, který se v ZETORU vyráběl od roku 1969. Nový Crystal se svými předchůdci inspiroval v ostrých hranách a pravidelných geometrických tvarech. Přehled technických inovací nového Crystalu: • šestiválcové motory • systém vstřikování paliva Common Rail • prodloužený rozvor náprav na 2 840 mm • přední odpružená hnaná náprava (na přání)

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

o výkonu 49 koní. Traktor bude využívat mechanickou převodovku s plně synchronizovaným řazením s osmi rychlostmi vpřed a osmi vzad a maximální rychlostí 30 km/h. Nové tříválcové traktory najdou využití zejména na malých farmách a mezi hobby farmáři. ZETOR dále oznámil rozšíření modelové řady MAJOR o dva nové produkty. Ty nabídnou zákazníkům čtyřválcové motory s výkonem 75,3 koní a více variant převodovek. Stroje budou disponovat buďto převodovkou s 12 převodovými stupni vpřed a 2 vzad, nebo převodovkou o rozsahu 24 rychlostí vpřed a 12 rychlostí vzad, která se bude obsluhovat pomocí dvoustupňového násobiče krouticího momentu (PowerShift) a hydraulického reverzoru (PowerShuttle). Stroje budou dosahovat rychlosti 40 km/h. Avizován je i redesign ovládacích prvků v kabině.

První prototyp traktoru Zetor 25 opustil výrobní halu Zbrojovky Brno přesně před 70 lety. Dodnes ho lze spatřit na polích v plném zápřahu. Foto: archiv společnosti Zetor • širší rozchod kol • otevírací střešní okno s nastavitelným šíbrem • dodávka čerpadla hydrauliky 85 l/min • hluk v kabině pouze 73 dB • přední kola 540/65 R 28 • palivová nádrž 300 l + 30 l močoviny • moderní design kapoty • inovovaná přístrojová deska • červená kola ZETOR CRYSTAL byl oceněn Zlatým klasem na Zemi živitelce S modely všech produktových řad, včetně nedávno představeného ZETORU CRYSTAL se mohli seznámit i návštěvníci mezinárodního agrosalónu Země živitelka 28. srpna 2015 v Českých Budějovicích. Tento nejsilnější stroj v rámci produktového portfolia značky ZETOR s šestiválcovým motorem, byl na agrosalónu oceněn Zlatým klasem. Soutěž Zlatý klas vyhlašuje Ministerstvo zemědělství ČR prostřednictvím pořadatele – Výstaviště České Budějovice a. s. „Je pro nás nesmírnou ctí převzít toto ocenění. Zlatý klas nevnímáme jako

ocenění produktu, ale ocenění práce celé společnosti a všech, kteří se podíleli na vývoji CRYSTALU a jeho uvedení na trh. Věříme, že se tak potvrzuje i zvolená strategie naší společnosti, rozšířit nabídku produktů o nové modely a obsáhnout výkonnostní spektrum od 50 do 200 koní. Uvedení HARD WORKERA ZETORU CRYSTAL na trh bylo jedním z mnoha kroků v rámci celkové strategie. Obdržená cena je však také závazkem do další práce, aby značka ZETOR byla i nadále stejně úspěšná, a to nejenom na domácím trhu, ale i v zahraničí. Děkujeme všem za podporu,“ řekla Margaréta Víghová, ředitelka Úseku korporátní komunikace. Designová novinka Zetor by Pinifarina Koncem října firma Zetor zaujala veřejnost novým revolučním designem traktorů. Ten pro ni vytvořila proslulá italská společnost Pininfarina, která je jednou z nejznámějších společností se zaměřením na design a vývoj karoserií pro automobily. Má na kontě takové značky je Alfa Romeo nebo Ferrari.

Traktor jako Ferari. Modelový design z proslulé dílny Pinifarina je dárkem k 70. narozeninám Zetoru. Foto: archiv společnosti Zetor

Značka ZETOR, která zažívá obrodu, oslavila novým konceptem své 70. výročí. Emocionální prožitek plný smyslnosti, dynamiky a modernosti. Ztělesnění dokonalé kombinace síly a emocí, při zachování užitečnosti i praktičnosti pracovního stroje. Těmito superlativy firma prezentuje modulární design Zetor by Pinifarina. Hodlá jej přenést na modelové řady traktorů ZETOR, nejenom stávající, ale i budoucí. Úspěch na Agritechnice v Hanoveru Po šesti letech se ZETOR vrátil na největší zemědělský veletrh v Evropě Agritechnica v Hanoveru. Konal se koncem října. Představení designového směru Zetor by Pininfarina patřilo mezi veliké lákadlo a podle firmy o české značce informovala i taková světová média jakými jsou BBC či Daily Mail. Představený designový směr prý média označovala za nejvíce „sexy traktor“, „Ferrari traktor“ nebo „Nejsportovnější traktor na světě“. „Jsme velice hrdí na pozitivní ohlasy, které představení Zetoru by Pinifarina vyvolalo nejen na veletrhu Agritechnica, ale i ve světových médiích. Zaznamenaný ohlas je pro nás potvrzením, že jsme se vydali správným směrem,” řekla Margaréta Víghová, ředitelka Úseku korporátní komunikace společnosti ZETOR TRACTORS a.s. Úspěch na Agritechnice sklidil i nový model ZETOR CRYSTAL. Ten byl jako jeden ze tří strojů nominován do finále soutěže Machine des Jahres 2016 ve střední kategorii. CRYSTAL sklízí ocenění i na dalších světových trzích, např. v Irsku, Moldávii nebo na českém zemědělském veletrhu Země živitelka. Rozšiřování modelových řad ZETOR TRACTORS a.s. na Agritechnice také představil základ nové modelové řady. Jde o stroj s tříválcovým motorem

První Zetor vyjel před 70 lety První typ traktorů Zetor dobyl svět a díky své spolehlivosti sklízel úspěchy i na západních trzích. Byl dokonce nejvíce vyráběným typem brněnských traktorů a ještě dnes se některé dochované kusy zapojují do práce. První prototyp traktoru Zetor 25, který stál u zrodu legendární brněnské traktorové dynastie, opustil výrobní halu Zbrojovky Brno přesně před 70 lety, 14. listopadu 1945. Tento historický okamžik nastal tři čtvrtě roku před vznikem samotné značky Zetor. Ta byla registrována u Obchodní a živnostenské komory Republiky Československé 17. srpna 1946 a její název je složen z hláskovaného prvního písmene Zbrojovky, tedy „Zet“, a posledních dvou písmen slova traktor. V letech 1946 až 1961 opustilo výrobní linky celkem 158 570 Zetorů 25, 25K, 25A a 25A Z-76. Z evropských traktorů tak pětadvacítka patřila objemem výroby k těm nejvýznamnějším. Byla také žádaným exportním artiklem. V množství přesahujícím 97 tisíc kusů končila v osmi desítkách zemí celého světa a díky své spolehlivosti sklízela úspěchy i na západních trzích. Vedle toho, že jsou dnes Zetory 25 svými majiteli často hýčkanými veterány, lze je na venkově stále spatřit i v tvrdém pracovním zápřahu.

Dagmar Sedláčková

O ZNAČCE ZETOR ZETOR, tradiční česká značka zemědělské techniky, existuje na trhu od roku 1946 a působí v řadě států po celém světě. Doposud bylo prodáno více než 1,2 miliónu traktorů této značky. Díky vlastnímu výrobnímu a vývojovému centru v Brně se traktory neustále inovují. Stroje jsou osazeny motory vlastní produkce i motory společnosti DEUTZ AG. ZETOR TRACTORS nyní nabízí čtyři modelové řady: Major, Proxima, Forterra a Crystal.

6 > 2015

11

KOMODITY

ZPRAVODAJ

PŘEDVÁNOČNÍ PEČENÍ S PROJEKTEM „BÍLÉ PLUS“ SVÁTEČNÍ CROISSANTY S NETRADIČNÍMI MLÉČNÝMI NÁPLNĚMI (SLADKÁ I SLANÁ VERZE) S HORKOU VÁNOČNÍ AZTÉCKOU ČOKOLÁDOU. VEDOUCÍ KURZU: MICHAL NIKODEM

O PROJEKTU BÍLÉ PLUS: Účelem projektu Agrární komory ČR Bílé plus v letech 2014-2016, který navazuje na podobný projekt, realizovaný v období 2011-2013, je podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků v ČR a nově i SR. Projekt Bílé plus je podporován z prostředků Evropské unie a České republiky. Financování je rozděleno v poměru 50% EU, 30% ČR a 20% z vlastních prostředků AK ČR. Více informací na www.bileplus.eu SLANÉ NÁPLNĚ 1. Gorgonzola (nebo niva) se salámem Mortadela - na vyválené těsto položíme plátek mortadely a kousek gorgonzoly a zamotáme. 2. Plátky pravého ementálu, hruškový kompot, vlašské ořechy - na vyválené těsto položíme plátek ementálu, kousek hrušky, ořechy a zamotáme.

Foto: archiv Bílé plus

DOMÁCÍ CROISSANTS Máslová část 250 g másla Kynuté těsto 500 g hladká mouka 50 g cukr krupice špetka soli 20 g droždí 5 žloutků 250 g mléka Postup: Mléko s cukrem, droždím a žloutky dobře rozmícháme. Přidáme mouku se solí a vypracujeme těsto. Dáme na 30 minut do lednice. Poté těsto upravíme do obdélníku 2x většího než je máslová kostka. Do středu položíme máslovou kostku a zabalíme ji kynutým těstem.

Vyválíme do plátu 30 – 40 cm a složíme na třetiny. Necháme 20 minut v lednici odpočinout. Znovu vyválíme do plátu 30 – 40 cm a složíme na třetiny. Necháme 20 minut v lednici odpočinout. Opět vyválíme a nyní složíme na čtvrtiny. Poté necháme přes noc v lednici nakynout. Z těsta odkrojíme polovinu a tu vyválíme na plát silný 5 mm, aby byl cca 15 – 20 cm široký. Krájíme na trojúhelníky, plníme čokoládou nebo sýrem, pomažeme žloutkem a necháme minimálně hodinu nakynout. Poté pokapeme medem nebo javorovým sirupem a upečeme v troubě při 180°C cca 10 – 12 minut. SLADKÉ NÁPLNĚ Griliášovo-čokoládová 100 g lučina

50 g griliáše (karamelizované oříšky – nahrubo namleté) 2 lžíce kandovaného pomeranče 100 g čokolády (60%) Višňová 200 g višní (mražených) 2 lžičky škrobu 1 lžička perníkového koření 100 g tuhého tvarohu cukr a rum dle chuti Postup: Mražené višně smícháme se škrobem a v rendlíku pozvolna zahřejeme, až se rozpustí a tekutina se zahustí. Necháme vychladit. Přimícháme tvaroh, koření a dochutíme cukrem a rumem.

Pravá Peruánská (aztécká) vánoční horká čokoláda 150 ml mléka 80 ml sladké smetany 30% 20 g hořké kvalitní čokolády (min. obsah kakaa 70%) 2 hřebíčky 2 tobolky kardamomu půl hvězdičky badyánu cukr dle chuti Postup: Mléko se smetanou a s kořením vložíme do rendlíku, uvedeme k varu a pozvolna vaříme cca 5 minut. Poté stáhneme z plamene, odstraníme koření, nasypeme nalámanou hořkou čokoládu a za občasného míchání ji necháme rozpustit. Už nevaříme, čokoláda by se mohla spálit a „zhrudkovatět“. Před podáváním ochutíme cukrem a nápoj vyšleháme ponorným mixérem. Více zajímavých informací a inspirativních receptů naleznete na www.bileplus.eu

12 6 > 2015

INZERCE / KOMODITY

ZPRAVODAJ

PROBĚHLO DALŠÍ JEDNÁNÍ DRŮBEŽÁŘŮ V SÍDLE AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE SE 3. LISTOPADU USKUTEČNILO DALŠÍ JEDNÁNÍ KOMODITNÍ RADY PRO DRŮBEŽ. JEDNÁNÍ VEDL PŘEDSEDA KOMODITNÍ RADY ZDENĚK JANDEJSEK. Problém s recyklačními poplatky Na úvod se hovořilo o poplatcích za ekologickou likvidaci a recyklaci obalů na vejce. Tyto poplatky jsou v ČR asi desetkrát vyšší než v sousedním Slovensku, přičemž firma, která tyto služby zajišťuje, má v současné době monopolní postavení. Na jednání byli přizvání její představitelé, kteří argumentovali dočasným legislativním stavem, díky němuž je zapříčiněn rozdíl v sazbách v ČR a okolních státech. Přehodnocení sazeb a kategorií papírového odpadu by mělo přijít na pořad jednání Poslanecké sněmovny v průběhu příštího roku. Nutno podotknout, že recyklační poplatky této firmě platí také dovozci vajec. Chystají se dotace na podporu dobrých životních podmínek drůbeže Důležitým bodem jednání byla dotační podpora zajištění dobrých podmínek zvířat v chovech drůbeže ze státního rozpočtu, známá spíš pod kratším označením „národní welfare drůbeže“. Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) v současné době

pracuje na výpočtu újmy z nutnosti zajištění nadstandardních podmínek, podle které se bude odvíjet výše sazby podpor. Pro tuto obálku je v současné době z rozpočtu ministerstva zemědělství vyčleněno asi 400 milionů korun. Materiál 58384 Dotační program na „Podporu nadstandardní pohody zvířat“ je momentálně ve vnitřním připomínkovém řízení a počítá

úmysl výši obálky zachovat s možností dalšího navýšení, a to až o deset procent. Vyhodnoceno bylo první kolo PRV Zhodnoceno bylo první investiční kolo Programu rozvoje venkova pro opatření 4.1.1 investice do zemědělských podniků. Vzhledem k celkovému vývoji sektoru padl mimo jiné návrh na přesun nedo-

SEKTOR CHOVU DRŮBEŽE JE POD DLOUHODOBÝM TLAKEM A EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NUTÍ MAJITELE ZVAŽOVAT DALŠÍ PŮSOBENÍ NA TRHU. s alokací až 500 milionů korun. Podpora ozdravení chovů zůstane zachována Projednána byla také alokace obálky pro národní dotační titul 8 F. Ta byla v reakci na problémy, se kterými se tuzemský sektor živočišné výroby potýkal, v posledních dvou letech několikrát navýšena z rezervy rezortního rozpočtu. Dobrou zprávou v tomto směru je říjnové jednání s ministrem zemědělství, který potvrdil

čerpaných prostředků mezi opatřeními, a to z projektů do 5 milionů pro drůbež do posílení projektů nad 5 milionů. Obálku je dále možné navýšit prostředky z posíleného kofinancování Programu rozvoje venkova z národního rozpočtu. Současně bude ministerstvo první kolo žádostí vyhodnocovat tak, aby se zlepšilo čerpání a podání žádosti bylo pro žadatele méně komplikované. V této souvislosti byl členům komoditní rady předán dotazník.

Z trhu nepřicházejí pozitivní zprávy Tradiční součástí jednání Komoditní rady jsou také tržní informace. Cena drůbežího masa od počátku roku spíše stagnovala a nyní dochází k pozvolnému poklesu cen jatečné drůbeže. Na vině jsou především téměř dumpingové dovozy ze zahraničí ve spojitosti s cenovou a obchodní politikou některých obchodních řetězců. Pozitivní zprávy nepřináší ani producenti vajec. V současnosti se jejich cena pohybuje na úrovni výrobních nákladů, za což opět mohou dovozy za velmi nízkou cenu. Menší úlevu před několika měsíci producentům vajec přinesla situace kolem epedimie ptačí chřipky v Severní Americe, která si byla nucena vypomoci dovozy například z Polska. Polská vejce potom chyběla na českém trhu, a to přineslo částečné oživení místních cen. Bohužel situace v Severní Americe se mezitím stabilizovala, a tak dochází k opětovnému poklesu cen.

Ing. Gabriela Dlouhá, Ph. D, Českomoravská drůbežářská unie

PALICE DEKALB® JSOU NOSITELEM ENERGIE SKLIDILI JSTE LETOS DOSTATEK SILÁŽE? Více energie ze stejné plochy DKC3142

(FAO 200-210)

DKC3640 (FAO 260)

DKC4141

(FAO 290-300)

DKC5815 (FAO 320)

Bonus za objednávky silážních a bioplynových hybridů DEKALB® do 31. 12. 2015.

Zjistěte si více na www.dekalb.cz

6 > 2015

13

KOMODITY

ZPRAVODAJ

NEJEKOLOGIČTĚJŠÍ JSOU MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI ČR A CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ZEMĚDĚLSTVÍ V MÉNĚ PŘÍZNIVÝCH HORSKÝCH A PODHORSKÝCH OBLASTECH ČESKÉ REPUBLIKY SE K EKOLOGICKÉMU ZPŮSOBU OBHOSPODAŘOVÁNÍ PŘIKLÁNÍ NEJČASTĚJI. NEJVĚTŠÍ PLOCHY PŮDY V EZ SE NACHÁZEJÍ V POHRANIČNÍCH HORNATÝCH OKRESECH. ZEMĚDĚLCI Z ÚRODNÝCH KOUTŮ NAŠÍ ZEMĚ ZŮSTÁVAJÍ NAOPAK VŮČI PRINCIPŮM EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ZATÍM IMUNNÍ.

K ekologickému zemědělství neodmyslitelně patří přirozený chov hospodářských zvířat. Foto: Kateřina Čapounová Ekologické zemědělství (EZ) je v České republice často vnímáno jako neproduktivní způsob hospodaření, zejména kvůli převažujícím výměrám na trvalých travních porostech. Data však napovídají, že se tak děje často neprávem, neboť ekologicky obhospodařované louky a pastviny se nacházejí tam, kde zornění není možné či žádoucí.

CÍLENÉ SMĚŘOVÁNÍ PODPOR je levnější, než sanace následných škod, které mohou být jak z hlediska přírody, tak i sociálního často těžko vratné. Naším společným cílem by mělo být zvyšování počtu uvědomělých zemědělců hospodařících šetrně a rozumně. Jak se to v České republice daří i jaký je stav půdy u nás, se dozvíte na www.rokpudy.cz (zdroj ČTPEZ)

14 6 > 2015

K ekologickému zemědělství neodmyslitelně patří přirozený chov hospodářských zvířat. Pastevní způsob chovu představuje velkou výhodu zejména v oblasti jejich pohody. Díky EZ je dnes welfare v České republice přirozeně zajištěno již pro významné procento zvířat (16 % skotu, 45 % ovcí, 37 % koz a 20 % koní z celkového počtu chovaných zvířat). „Právě pro pastevní způsob chovu je logické, že se provozuje zejména na trvalých travních porostech, které v horských a podhorských oblastech převažují,“ komentuje rozšíření EZ Kateřina Urbánková, manažerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců. Nutné je zmínit i fakt, že absence agrochemikálií v ekologickém zemědělství přispívá k ochraně biodiverzity i přírodních zdrojů – zejména půdy a vody. Plochy půdy v EZ Z celorepublikového pohledu činil v roce 2014 dosáhl podíl veškeré půdy

v EZ vůči celkové zemědělské půdě ČR hodnoty 11,7 %, což je stejně jako v roce 2013. Ekologickými zemědělci bylo v ČR v roce 2014 obhospodařováno více než 40 % trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy a přes 10 % ploch trvalých kultur (resp. téměř 15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). Podíl orné půdy v ekologickém zemědělství mírně stoupl v letošním roce. „Po období stagnace se do systému EZ zapojili další, zejména menší zemědělci, kteří mají svou činnost diverzifikovanou, a tedy hospodaří také na orné,“ uvedla Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Pět nej ekokrajů Nadpoloviční většina půdy (60 %) je koncentrována v pěti krajích ČR. Jedná se o hornaté okresy v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji (viz tab. 1). V těchto krajích průměrná velikost

ekofarem výrazně převyšuje celostátní průměr pro EZ 127 ha - v kraji Karlovarském je to 266 ha a v Ústeckém 175 ha. Porovnáme-li okresy, nalezneme v naší republice pětici regionů, kde se ekologickému zemědělství vyloženě daří. Největší výměry ploch v EZ leží v okresech Bruntál, Český Krumlov, Tachov, Karlovy Vary a Cheb. Celkově zde ekofarmy obhospodařují téměř 130 tis. ha, což je 27 % veškeré ekologické plochy ČR. Těchto pět okresů má i největší výměru trvalých travních porostů v EZ. Nejvíce orné půdy v EZ najdeme v okresech: Tachov, Břeclav, Karlovy Vary, Znojmo a Uherské Hradiště, přes tři tisíce hektarů v každém z nich. Společných více než 17 tis. ha tvoří třetinu orné půdy v EZ v ČR. V oblastech s vysokým stupněm zornění se ekologické zemědělství zatím významně neuplatňuje. Zastoupení EZ je zde dlouhodobě velmi nízké, a to v rozmezí od 3 do 8 %. V roce 2014 byl celorepublikový průměr ploch v EZ (tj. 11,7 %) překročen

KOMODITY

ZPRAVODAJ

v osmi krajích, přičemž vysoce nad tímto průměrem s 44 % vede Karlovarský kraj. LFA a ekologické zemědělství Polovina veškeré zemědělské půdy v ČR spadá do LFA (Less Favoured Areas – méně příznivé oblasti). Orná půda zde zaujímá 932,0 tis. ha (51,4 % z. p. v LFA) a travní porosty 839,1 tis. ha. V rámci LFA připadá zhruba třetina půdy na horské oblasti (524 tis. ha), 60 % na ostatní méně příznivé oblasti (1 051 tis. ha) a 10 % na oblasti se specifickými

Ekologické zemědělství v LFA je přirozeným řešením Je patrné, že se ekologické zemědělství rozvíjí zejména v lokalitách, kde jsou zhoršené produkční podmínky, a to ať již z pohledu přírody samotné, či nutnosti její ochrany. Rozvoj ekologického systému hospodaření v České republice v tomto ohledu kopíruje přirozený vývoj EZ ve vyspělých zemích Evropy. Vzhledem ke snadnějšímu přechodu z konvenčního systému na EZ byl obdobný vývoj jako u nás zazna-

omezeními (209 tis. ha). Zastoupení ekologického hospodaření v LFA je významné (viz tab. 2). Z celkové výměry 487 tis. ha v EZ se nachází až 88 % v LFA (tj. 93 % TTP a 65 % orné půdy). Téměř čtvrtina veškerých ploch v LFA je obhospodařována ekologicky (cca 430 tis. ha), přičemž jde o 45 % TTP a 5 % orné půdy v těchto oblastech. Zejména v horských oblastech se ekozemědělci starají především o pastviny, v ostatních méně příznivých oblastech převažuje výměrou orná půda (68:31).

Zastoupení ploch EZ dle užití půdy na jejich celkové výměře v krajích ČR v roce 2014

Kraj 1)

Z toho výměra (ha):

Výměra celkové půdy v EZ (ha) 2)

Zemědělská půda ČR (ha)

Zornění (%)

Podíl půdy v EZ na celkové výměře dané kategorie užití půdy v ČR (%)

OP

TTP

z. p. celkem

OP

TTP

Karlovarský

54 626

3 842

50 700

124 012

43,4

44,0

7,1

76,2

Liberecký

32 071

1 825

29 889

139 690

46,3

23,0

2,8

45,3

Moravskoslezský

54 543

3 576

50 105

274 087

62,0

19,9

2,1

58,2

Zlínský

36 640

4 888

30 788

192 967

63,0

19,0

4,0

53,7

Ústecký

43 088

2 404

39 994

275 324

65,8

15,6

1,3

55,0

Plzeňský

54 732

8 486

45 962

378 166

67,4

14,5

3,3

41,9

Jihočeský

69 781

5 963

63 161

489 693

63,3

14,3

1,9

38,3

Olomoucký

38 693

2 145

36 085

278 562

73,9

13,9

1,0

63,7

Královéhradecký

21 690

2 207

19 274

277 229

68,7

7,8

1,2

27,3

Pardubický

14 687

1 869

12 728

270 881

72,5

5,4

1,0

20,7

Vysočina

21 752

6 021

15 438

408 939

77,2

5,3

1,9

18,8

Jihomoravský

17 039

9 000

5 600

425 168

82,8

4,0

2,6

18,6

Středočeský

17 644

4 148

12 906

661 027

82,8

2,7

0,8

17,9

Hl. m. Praha

36

20

14

19 878

72,6

0,2

0,1

1,6

477 023

56 335

412 644

4 215 621

70,7

11,3

1,9

41,4

Celkem

1) Kraje jsou v tabulce seřazeny dle podílu výměry celkové půdy v EZ na celkové zemědělské půdě ČR. 2) Celková výměra v EZ nezahrnuje plochu rybníků a do rozdělení krajů je zahrnuta jen půda v LPIS. Proto je zde uváděný podíl půdy v EZ na celkové zemědělské půdě nižší (11,3 % oproti 11,7 %). Zdroj: REP (údaje k 31. 12. 2014); Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR (ČÚZK); zpracoval ÚZEI.

Zastoupení ploch EZ v LFA dle typů LFA a dle užití půdy TTP a OP Celkem z.p. (tis. ha)

Orná půda (tis. ha)

TTP (tis. ha)

Kategorie LFA LFA

z toho EZ

podíl EZ

LFA

z toho EZ

podíl EZ

LFA

z toho EZ

podíl EZ

524,0

227,2

43,4 %

145,5

14,1

9,7 %

375,3

212,3

56,6 %

z toho H1

30,9

23,4

75,7 %

0,2

0,0

3,6 %

30,6

23,4

76,2 %

z toho H2

65,7

42,8

65,1 %

4,2

0,7

15,7 %

61,3

42,0

68,6 %

z toho H3

263,7

102,0

38,7 %

90,5

8,4

9,3 %

171,7

93,4

54,4 %

z toho H4

97,2

42,2

43,5 %

20,1

3,3

16,4 %

75,9

38,5

50,7 %

z toho H5

66,5

16,8

25,2 %

30,5

1,7

5,6 %

35,7

15,0

42,0 %

1 050,6

119,2

11,3 %

718,4

25,6

3,6 %

325,4

92,7

28,5 %

815,8

106,0

13,0 %

532,5

21,8

4,1 %

278,3

83,5

30,0 %

LFA H

LFA O z toho OA z toho OB LFA S LFA celkem

234,8

13,2

5,6 %

185,9

3,8

2,1 %

47,0

9,2

19,5 %

209,3

82,5

39,4 %

68,2

5,3

7,8 %

138,4

76,4

55,2 %

1 783,9

428,9

24,0 %

932,0

45,0

4,8 %

839,1

381,4

45,4 %

Zdroj: LPIS (MZe) k 31.7.2015

menáván dříve v sousedním Německu či Rakousku. I zde byly do EZ převedeny nejprve trvalé travní porosty, rozvoj EZ na úrodných plochách v nížinách tam pak masivně následoval v přímé vazbě na zvýšenou poptávkou po biopotravinách, společně s aplikací inovativních postupů a environmentálně šetrných agrotechnik na orné půdě. Českou specialitou jsou však v porovnání s těmito státy velké zemědělské statky, vysoký podíl propachtované půdy a zejména nízký zájem spotřebitelů o biopotraviny. Právě jejich nákup představuje pro Rakušany i Němce vedle „zdraví“ i jasnou podporu místní produkce a životního prostředí a byl podnětem k rozšíření ekologického zemědělství do nížin a na ornou půdu. Pro řadu vyspělých zemí je podpora ekologického zemědělství jedním z nástrojů ke zmírnění negativních dopadů změn klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. „Ekologicky obhospodařované půdy mají prokazatelně vyšší schopnost vyrovnat se lépe s nadcházející klimatickou změnou a náhlými výkyvy počasí. Živá půda s dostatkem organické hmoty a dostatečnou vodní kapacitou bude těmto nepříznivým trendům mnohem lépe odolávat. Bude to nejvíce zřetelné právě v LFA oblastech s velkou svažitostí a mělkými půdami náchylnými k erozi,“ popisuje význam EZ Ing. Milan Boleslav ze Svazu marginálních oblastí, který sdružuje řadu ekozemědělců hospodařících v horských a podhorských oblastech. „Česká republika patří v Evropě mezi státy s nejvyšším stupněm zornění a zachování travních porostů v produkčně znevýhodněných oblastech by tak měla být jednou z priorit zemědělské politiky.“ Cílem EZ není primárně maximalizace výnosů, nýbrž produkce zdravé a kvalitní potraviny či suroviny při souběžné údržbě veřejných statků, hlavně zdravé půdy a čisté vody. Zatímco poptávka po bioproduktech v ČR vzhledem k nízké kupní síle není vysoká, poptávka po výše uvedených mimoprodukčních přínosech EZ ze strany veřejnosti rozhodně ano. Chráněná území Dalšími lokalitami, kde ekologické zemědělství hraje důležitou roli, jsou chráněná území. Jedná se o zvláště chráněná území (ZCHÚ) a soustavu chráněných území Natura 2000, zahrnující Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality, jež byla povinně vyhlášena po vstupu do EU. Celkově rozloha chráněných území (bez překryvů) zaujímá 21 % veškeré půdy v ČR a zároveň zde leží téměř 11 % zemědělské půdy dle LPIS (tj. 388 tis. ha v poměru 1:2 orná půda a TTP). Zvláště chráněná území (velkoplošná ZCHÚ a maloplošná ZCHÚ mimo NP a CHKO) zabírají přibližně 16 % celkové rozlohy ČR (1 256 tis. ha), z toho 303 tis. ha tvoří zemědělská půda ze dvou třetin

6 > 2015

15

KOMODITY

ZPRAVODAJ

Zemědělská půda v režimu ekologického zemědělství podíl na zemědělské půdě

rozloha

0,27 % - 5,73 %

35000 ha 15000 ha

5,74 % - 15,61 %

1000 ha

15,62 % - 29,96 % 29,97 % - 47,41 % 47,42 % - 76,60 %

pokrytá trvalými travními porosty. „Je více než žádoucí, aby chráněná území byla obhospodařována šetrně a v souladu s přírodou. Dodržování zásad ekologického zemědělství zde má větší opodstatnění, než kdekoliv jinde,“ říká Pavlína Samsonová, ředitelka Bioinstitutu, který se ekologickým zemědělstvím a udržitelným rozvojem hospodaření dlouhodobě zabývá. V současné době je ekologické zemědělství uplatňováno na zhruba 40 % zemědělské půdy zařazené v ZCHÚ. Navíc většina těchto ploch leží současně i v méně příznivých oblastech (91 % luk a pastvin a 55 % orné půdy).

Největší plochy EZ najdeme ve čtyřech CHKO s výměrou mezi 15 až 20 tis. ha. České středohoří, Bílé Karpaty, Slavkovský les a Šumava společně zabírají více než 60 % všech ekologicky obhospodařovaných ploch, což je zároveň čtvrtina celkové zemědělské půdy ve zvláště chráněných územích. CHKO Slavkovský les, Šumava a Bílé Karpaty patří společně ještě s CHKO Orlické hory a Labské pískovce k oblastem s nejvyšším zastoupením ploch v EZ v rámci ZCHÚ v rozmezí 67 až 88 %. Ve zvláště chráněných územích napomáhá ekologické zemědělství šetrným způ-

sobem hospodaření k ochraně cenných stanovišť. Podpora zemědělců hospodařících v LFA přináší zase benefity v podobě udržení života na venkově a zachování venkovské krajiny. Ekologické zemědělství jako způsob ochrany půdy Pro zemědělce, ať již ekologické či konvenční, je půda klíčová. Její kvalita a úrodnost je však dnes negativně ovlivňována nedostatkem péče a výživy. To v konvenčním zemědělství spočívá zejména v jednostranné aplikaci minerálních hnojiv bez doplnění organických.

Zásadní význam pro všechny způsoby hospodaření má kvalita a vlastnosti půdy. Foto: Sylva Horáková

16 6 > 2015

SPOČÍTAT SI ON-LINE BILANCI ORGANICKÉ HMOTY V PŮDĚ MŮŽETE ZDE: www.organickahmota.cz/#/bilance (zdroj VÚMOP) Přestože ekologické zemědělství dokáže s organickou hmotou v půdě mnohem lépe nakládat, uplatňuje se zatím bohužel především v oblastech se zhoršenými produkčními podmínkami. Naprostá většina orné půdy je využívána konvenčními zemědělci. Důvodem je zejména nedostatek zkušeností sedláků s tímto typem produkce: obava z poklesu výnosů, tlaku škůdců, chorob a zaplevelení, neznalost vhodného sledu plodin a často i absence meziplodin v osevních postupech. I když je prokázáno, že poklesy výnosů v EZ spolehlivě vynahradí úspory externích nákladů, zemědělci na orné půdě i nadále spoléhají raději na dodatečné vstupy živin a agrochemikálií, než na přirozenou autoregulaci a rovnováhu ekosystému, kterou je potřeba při přechodu na ekologický způsob hospodaření dlouhodobě podporovat. Péče o půdu samotnou je dnes klíčem k udržitelnému hospodaření. Potenciál, který v tomto ohledu nabízí ekologické zemědělství, u nás zůstává zatím nevyužit. Cestou ke změně jsou lepší využívání moderních agroekologických přístupů, kvalitní poradenství, uvědomělý spotřebitel a schopnost uvažovat v dlouhodobých horizontech.

Ačkoliv organická hmota tvoří pouze malou část půdy, má pro její úrodnost zásadní význam. Díky optimálnímu obsahu a kvalitě půdní organické složky je kladně ovlivněn koloběh prvků (sorpce/ uvolňování živin do půdního roztoku), je podpořena biologická činnost (význam pro strukturotvornost a nepřímo pro fyzikální stav půdy), optimalizuje se fyzikální stav půdy (infiltrace a retence vody, ale i požadované provzdušnění) apod. Z tohoto důvodu je třeba hospodařit tak, aby se přirozené úbytky půdní organické hmoty vyrovnaly a v dlouhodobém horizontu nedocházelo k pozvolnému, ale stálému snižování obsahu půdní organické hmoty.

Zpracovala Kateřina Čapounová a Andrea Hrabalová pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

INZERCE

ZPRAVODAJ

VYCHUTNEJTE SI

SALIMA MENU MEZINÁRODNÍ POTRAVINÁŘSKÉ VELETRHY 17.–20. 2. 2016 BRNO - VÝSTAVIŠTĚ WWW.SALIMA.CZ Souběžně probíhá Mezinárodní veletrh obalů a tisku 17.–19. 2. 2016

6 > 2015

17

SVAZY A SPOLEČENSTVA

ZPRAVODAJ

22. KOPIDLENSKÝ KVÍTEK 2015 MISTROVSTVÍ ČR V ZAHRADNICKÉM OBORU LÉČIVÉ, AROMATICKÉ A KOŘENINOVÉ ROSTLINY (LAKR) ZAUJÍMAJÍ VÝZNAMNÉ MÍSTO V SYSTÉMU ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V ČR. CELKEM SE ZDE PĚSTUJE 30 ROSTLINNÝCH DRUHŮ, MEZI KTERÝMI MÁ MAJORITNÍ POSTAVENÍ OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ, KMÍN KOŘENNÝ A NÁMEL. DLE ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU (2014) BYLY LAKR PĚSTOVÁNY NA PLOŠE 5566 HA, Z TOHO KMÍN BYL PĚSTOVÁN NA PLOŠE 2173 HA. PĚSTITELÉ A ZPRACOVATELÉ LAKR JSOU V ČR SDRUŽENI V ORGANIZACI PELERO CZ O.S. SDRUŽENÍ ZASTUPUJE SVÉ ČLENY PŘI JEDNÁNÍ S NADŘÍZENÝMI ORGÁNY, STARÁ SE O OSVĚTU A PROPAGACI LAKR U LAICKÉ VEŘEJNOSTI. ZABEZPEČUJE PORADENSTVÍ PRO VŠECHNY ZÁJEMCE O TUTO KOMODITU. Kopidlenský kvítek, který se letos včetně navazujícího programu konal 7. až 10. října, není jen velmi navštěvovanou výstavou, kterou v loňském jednadvacátém ročníku shlédlo více než 8 tisíc návštěvníků, ale také soutěžním kláním zejména pro žáky středních zahradnických škol. Jsou zde ovšem také soutěžní disciplíny v zahradnických dovednostech pro základní a speciální školy Kopidlenský kvíteček, Kopidlenský kapřík a Kopidlenské poupě, což žáky významně motivuje při výběru budoucího povolání.

Za podpory Královéhradeckého kraje, Asociace zahradnických společenstev, Svazu květinářů a floristů ČR, MZe, SZIF, AMSP, Komerční banky, ale také firmy PLASTIA, soupeřili žáci zahradnických škol v mezinárodní soutěži Kopidlenský kvítek v odborných zahradnických dovednostech a znalostech – výsadba rostlin, řízkování, roubování, poznávání rostlin, vazba květin a aranžování floristických kompozic. Význam soutěže je značný i v souvislosti s jeho návazností na projekt České ručičky, který je

přehlídkou odborných dovedností žáků středních škol. Díky těmto vazbám můžeme o Kopidlenském kvítku mluvit jako o zahradnickém mistrovství republiky, jehož vítěz se účastní na slavnostním finálovém večeru - Přehlídky soutěží odborných dovedností vybraných oborů učňovského školství České ručičky. Letošním vítězem se stal Tomáš Hakl z kopidlenské zahradnické školy, který tak obhájil loňské vítězství. Jiří Dusbaba, tajemník Asociace zahradnických společenstev (AZS), uvedl: „Bez obětavé nemalé práce všech zaměstnanců i žáků zahradnické školy v Kopidlně by obor neměl jednu ze tří nejvýznamnějších soutěží, kterou AZS vedle Děčínské kotvy (mistrovství republiky ve floristice) a Lipové ratolesti (zaměřené na realizaci zahradních úprav) podporuje. Kopidlenský kvítek je jakousi královnou mezi takovýmito soutěžemi nejen pro obdivuhodnou návštěvnost z řad návštěvníků a zájem o její výsledky mezi odbornou veřejností, ale zejména proto, že svými disciplínami zasahuje jako jediná do všech částí zahradnického oboru.“ Druhý říjnový víkend se zámecký areál otevřel veřejnosti. Tisíce návštěvníků si mohly prohlédnout přehlídky soutěžních výtvorů i nazdobený zámek, v jehož prostorách, kde probíhá běžná výuka, jsou vyzdobené místnosti floristickými kompozicemi žáků, letos na téma „Kouzlo řemesel“, historický sbírkový skleník, který je pro svou originalitu významnou technickou památkou, obdivuhodný výukový park, v němž mohli návštěvníci zakoupit v prodejních stáncích mnohé rostliny do svých zahrad, zahradnické potřeby, výpěstky i drobnou zemědělskou techniku.

Foto: Jiří Horák

18 6 > 2015

Výstavu provázel bohatý doprovodný program - přehlídka floristického umění na pódiu ve sportovní hale v podání „mistra floristy“ Petra Kopáče, módní přehlídka společenských a svatebních šatů doplněná kyticemi vázanými studentkami zahradnické školy, hudební vystoupení, apod. V letošním roce se také představily profesní svazy se svými výpěstky,

VÝSLEDKY 22. ROČNÍKU KOPIDLENSKÉHO KVÍTKU Celkové pořadí jednotlivci: 1. Tomáš Hakl, SZŠ Kopidlno 2. Iva Bouzková, SŠZZ Děčín 3. Filip Bracek, SZŠ Rajhrad Celkové pořadí družstev: Střední škola zahradnická Kopidlno SOŠ stavební a zahradnická Praha 9 Střední zahradnická škola Rajhrad

a to: Zelinářská unie Čech a Moravy zastoupená firmou Hanka Mochov s.r.o., Ovocnářskou unii České republiky zastupoval s ovocem Petr Kareš a Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích. Členové SKF ČR zde představili značku Česká květina. K vidění byly chryzantémy, bramboříky, azalky a macešky. Nádherné květiny dodala firma AZALEA Chlumec s.r.o. Zajímavá byla i výstava odrůd ovoce, jak z řad profesionálních ovocnářů, tak i zahrádkářů. Ve sportovní hale se prezentovala také Regionální potravina Hradeckého kraje. Tuto akci zaštiťovala hradecká krajská AK ČR ve spolupráci s Krajským informačním střediskem tohoto kraje. Nechyběla ani prezentace Zemědělského svazu ČR v podobě zemědělské osvěty v rámci projektu Zemědělství žije! Kromě tradiční naučné stezky a poznávání obrázků čekala na návštěvníky bohatá výstavka sušených zemědělských plodin a semínek. Nechyběla ani ukázka krmiv a druhů půd. A jelikož se jednalo o zahradnickou výstavu, byla připravena i soutěž a poznávání několika druhů ovoce a zeleniny včetně jeho třídění. Ke Kopidlenskému kvítku také neodmyslitelně patří i tradiční pochoutka zámecké kuchyně „Kopidlenský řízek“. Již nyní je možné se těšit na 23. ročník Kopidlenského kvítku. Soutěže se uskuteční ve dnech 5. až 7. října 2016 a 8. října 2016 pak prodejní výstava pro veřejnost.

Jiří Horák Svaz květinářů a floristů ČR

INZERCE

ZPRAVODAJ

Přejeme Vám klidné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku 2016 Děkujeme Vám za spolupráci. Jiří Havelka ředitel RENOMIA AGRO SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

www.renomiaagro.cz

6 > 2015

19

KOMODITY

ZPRAVODAJ

AKTUÁLNÍ STAV PĚSTOVÁNÍ LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN V ČESKÉ REPUBLICE LÉČIVÉ, AROMATICKÉ A KOŘENINOVÉ ROSTLINY ZAUJÍMAJÍ VÝZNAMNÉ MÍSTO V SYSTÉMU ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V ČR. CELKEM SE ZDE PĚSTUJE 30 ROSTLINNÝCH DRUHŮ, MEZI KTERÝMI MÁ MAJORITNÍ POSTAVENÍ OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ, KMÍN KOŘENNÝ A NÁMEL. DLE ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU (2014) BYLY LAKR PĚSTOVÁNY NA PLOŠE 5566 HA, Z TOHO KMÍN BYL PĚSTOVÁN NA PLOŠE 2173 HA. PĚSTITELÉ A ZPRACOVATELÉ LAKR JSOU V ČR SDRUŽENI V ORGANIZACI PELERO CZ O.S. SDRUŽENÍ ZASTUPUJE SVÉ ČLENY PŘI JEDNÁNÍ S NADŘÍZENÝMI ORGÁNY, STARÁ SE O OSVĚTU A PROPAGACI LAKR U LAICKÉ VEŘEJNOSTI. ZABEZPEČUJE PORADENSTVÍ PRO VŠECHNY ZÁJEMCE O TUTO KOMODITU. vrcholu pěstování LAKR v roce 2011, kdy rozloha LAKR dosáhla 8 588 ha, roky 2013 a 2014 představují období poklesu. V roce 2013 byly LAKR dle ČSÚ pěstovány na 5 659 ha, v roce 2014 byly osety na 5 566 ha, což oproti roku 2011 představuje 35% úbytek plochy. Nejvýznamnějšími komoditami sektoru byly v letech 2013 a 2014 ostropestřec mariánský, mák setý pro produkci makoviny, kmín kořenný a námel. Ostropestřec se stává strategickou komoditou, rozsah jeho pěstování však nepodléhá statistickému šetření a lze jej pouze odhadnout. Bilance zahraničního obchodu LAKR, který je kategorizován do komodit koření a skupiny rostlin pro voňavkářství a farmacii, dosahuje od roku 2011 záporných hodnot. Významnou exportním komoditou ČR s kladnou bilancí zahraničního obchodu jsou pouze kmín a makovina.

Členové PELERO CZ vystavovali své výpěstky a produkty na letní etapě výstavy FLORA 2015. Foto: archiv PELERO CZ Pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) je v ČR považováno za „zdravou“ alternativu klasického intenzivního a produkčního zemědělství (Prudel 2014). Vzhledem k vlastnostem a značným specifickým nárokům jednotlivých druhů LAKR není možné všechny druhy pěstovat. Sběr, případně dovoz tak zůstává možností, kdy rostlinu nelze z ekologických nebo ekonomických důvodů kulturně pěstovat. Informace o stavu pěstování a sběru přinášejí Situační a výhledové zprávy (dále SVZ), které vydává Ministerstvo zemědělství ČR. Poslední SVZ, jež doplňuje a aktualizuje SVZ vydanou v prosinci roku 2012, vyšla v roce 2014. SVZ popisuje produkci léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v České republice. Jejím cílem je předložit široké i odborné veřejnosti ucelený přehled o postavení sektoru LAKR v tuzemském,

20 6 > 2015

evropském i světovém prostředí, včetně představení legislativního zázemí v rámci společné zemědělské politiky EU i zemědělské politiky ČR. Vzhledem k tomu, že se v ČR v rámci sektoru pěstuje a zpracovává více než 30 rostlinných druhů a každý s rozdílným rozsahem pěstování a využití, je sestavení odpovídajícího přehledu velmi obtížné a s ohledem na nejednotnost zdrojů i problematické. Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na internetové adrese http://eagri.cz/, navigace – zemědělství, rostlinné komodity, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, situační a výhledové zprávy. LAKR představují na území ČR významnou součást lidské historie. Tradice používání, získávání z přírody i účelové pěstování LAKR v ČR má hluboké kořeny. Tuzemská produkce LAKR je tak určena nejen poptávkou po množství

LAKR ve velké šíři používaných rostlinných druhů, ale také požadavkem na zajištění kvality pěstovaných a sbíraných LAKR, včetně znalosti jejich původu. Hlavním trendem produkce LAKR v ČR je zajištění kvality, a to stanovením a zavedením správné pěstitelské praxe a dalších kontrolních systémů včetně posklizňové úpravy a skladování, a to jak v integrovaném, tak v ekologickém zemědělství. Další trendy jsou určovány poptávkou spotřebitelů a zpracovatelů LAKR, která ovlivňuje druhové složení pěstovaných LAKR i podobu finálního produktu. Pěstování LAKR v České republice prochází obdobími rostoucího zájmu pěstitelů i útlumu pěstování, která se s jistou pravidelností střídají. Lze také vysledovat přesun zájmu o určité rostlinné druhy, jehož příčinou je příležitost odbytu komodity u zpracovatele. Po

Významnou měrou se na rozvoji pěstování některých druhů LAKR podílí dotace, jsou to: • Přímé platby – jednotná platba na plochu zemědělské půdy • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - Program rozvoje venkova • Národní podpory • Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRL) • Národní program podpory potravin KLASA • Systém chráněných zeměpisných označení a označení původu EU Pěstitelé a zpracovatelé léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) jsou sdruženi v občanském sdružení PELERO CZ o.s.. V současné době má sdružení cca 45 členů, patří mezi ně i odborníci a instituce ze Slovenska. Je třeba říci, že členy jsou tzv. fyzické osoby, z nichž je 7 akademických pracovníků, vysokoškolských učitelů a výzkumníků. Dále jsou členy našeho sdružení právnické osoby, kterými jsou především zpracovatelé LAKR. Členové – právnické osoby zastupují zájmy celé své

KOMODITY

ZPRAVODAJ

organizace, tj. i nákup surovin od pěstitelů a sběračů. Sdružení má 3 čestné členy, kterými jsou: Ing. Karel Dušek, CSc., Ing. Elena Dušková, pracovníci Oddělení zelenin a speciálních rostlin VÚRV v.v.i. v Praze, pracoviště Olomouc, čestným členem sdružení je také FLORA Olomouc a.s. a sdružení Český kmín.Sdružení bylo založeno s cílem vytvoření ucelené zájmové skupiny odborníků, podnikatelů, zástupců orgánů, výzkumných ústavů a škol, k podpoře pěstování a využití LAKR v České republice a sdružuje právnické a fyzické osoby na základě dobrovolnosti. Přestože sdružení neobsáhne všechny podnikatelské subjekty v oboru, snaží se o širokou komunikaci a spolupráci v oboru. Perspektiva jeho činnosti je v rozšíření poradenské a osvětové činnosti pro pěstitele a zajištění surovin pro zpracovatele. Součástí práce je i prosazování zájmů pěstitelů LAKRv rámci Ministerstva zemědělství a dalších institucí. Nedílnou součástí sdružení PELERO CZ o.s. je také seznamování široké veřejnosti s problematikou LAKR. PELERO CZ o.s. bylo založeno 6. 3. 2007 podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších změn a doplnění. Sídlem sdružení je Mendelova univerzita v Brně, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF, Zemědělská 1, 613 00 Brno, kancelář 3099. Podle stanov sdružení je předmětem činnosti: a) zajišťování a podporování poradenské, konzultační, odborně-propagační a publikační činnosti v oblasti pěstování a zpracování LAKR, s cílem zvyšování tuzemské produkce a jejího uplatnění v potravinářství a ve farmacii, při udržování rentability odvětví a zainteresovaných subjektů a dosažení podpory pěstování LAKR pro účely agroekologické a krajinotvorné b) zastupování zájmů členů sdružení v rámci agrární politiky ČR jednáním a ústředními a resortními orgány, svazy a asociacemi příbuzné náplně, s představiteli agrárního sektoru, s vědeckými a vzdělávacími institucemi v tuzemském i zahraničním měřítku c) soustřeďování statistických údajů z výroby a odbytu v měřítku celé vertikály a využívání těchto podkladů ke zpra-

cování materiálů vyžádaných ústředními orgány i k přípravě vlastních strategických záměrů odvětví d) systematické sledování souvisejících legislativních pravidel a iniciativní součinnost s příslušnými resortními útvary v oblasti úprav tuzemské legislativy e) usilování o spolupráci s obdobnými institucemi v zahraničí f) organizování společných setkání výrobní praxe, šlechtitelů, zástupců výzkumu, školství, zpracovatelů a zástupců řídící a kontrolní sféry státu. Ne všechny předměty činnosti se daří naplňovat, jde především o soustřeďování statistických údajů z výroby a odbytu v měřítku celé vertikály a využívání těchto podkladů ke zpracování materiálů vyžádaných ústředními orgány i k přípravě vlastních strategických záměrů odvětví. Pokusili jsme se o to prostřednictvím dotazníků a v rámci šetření odbytu v obchodních řetězcích. Výsledky těchto šetření ani dotazníkové akce však neposkytly relevantní výsledky. Plochy pěstovaných LAKR jsou předmětem statistického šetření ČSÚ jako celek. Nejsou rozlišeny jednotlivé druhy. Zpracovatelské subjekty, které využívají pěstovanou produkci, již cela oprávněně považují za své know - how. Jednou ze stěžejních činností, která se sdružení daří, je organizování prezentace LAKR na zahradnických výstavách FLORA Olomouc. V letech 2003 a 2005 to byla prezentace organizovaná budoucími zakladateli sdružení, v roce 2007 již pod hlavičkou PELERA CZ o.s. V tomto roce 2007 - to bylo 8 členů PELERA CZ, kteří připravili výstavu. V roce 2007 jsme začali také s doprovodným programem ve formě přednášek o léčivých rostlinách. Součástí byla také prezentace odborné literatury a časopisů s tématikou léčivých rostlin. V roce 2009 se výstavy účastnilo již 10 vystavovatelů - členů PELERA CZ, mimořádný úspěch měla v tomto roce ochutnávka bylinných čajů. V roce 2011 se na výstavě podílelo až 18 vystavovatelů, hitem této výstavy byl doprovodný program. Přednášek se účastnilo více jak 200 návštěvníků výstavy FLORA Olomouc. V roce 2013 bylo vystavovatelů 17. Součástí prezentace byla poradenská služba v oblasti ochrany rostlin se zaměřením na LAKR. V roce 2015 přistoupilo sdružení ke své prezentaci na výstavě FLORA netradičně

Vývoj ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v ČR Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Plocha (ha)

5 184

4 015

5 674

7 864

8 588

7 225

5 659

5 566

Produkce (t)

3 925

3 847

3 900

5 605

7 016

6 098

3 775

5 066

Výnos (t)

0,76

0,96

0,69

0,71

0,82

0,86

0,67

0,91

Pramen: ČSÚ

Kvetoucí porost třapatky nachové. Foto: Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D. s tím, že s ohledem na nutnost osvěty v tomto oboru byla vytvořena souhrnná expozice léčivých rostlin na téma Rostliny a zdraví. Byly zde prezentovány nejznámější druhy jako např. heřmánek lékařský, tymián obecný, meduňka lékařská, šalvěj lékařská, druhy rodu máta, bazalka pravá, kmín kořenný, len setý, konopí seté a další. Již tradičně proběhlo na téma léčivých rostlin v průběhu výstavy 7 přednášek, které měly velký ohlas. Expozice LAKR je pravidelně na FLOŘE Olomouc vysoce hodnocena. V roce 2015 byla účast PELERA CZ o.s. oceněna pohárem ředitelem výstaviště Ing. Jiřím Uhlířem. Úspěšné prezentace PELERA CZ na zahradnických výstavách FLORA přinesly zájem o LAKR ze strany organizátorů Farmářských trhů. Někteří členové PELERA CZ této možnosti využili. Své místo mělo PELERO CZ na Festivalech zdraví pořádaných v rámci projektu „Brno zdravé město“. Na farmářských trzích se potýkáme s možnostmi realizace produktů z LAKR tak, aby byl respektován příslušný Zákon o potravinách. Situace byla opakovaně projednávána v Poradním sboru pro léčivé, aromatické a kořeninové rostliny na MZe, kde je PELERO CZ aktivním členem. Jedná se především o vypěstovanou produkci dále zpracovanou např. sušením. K tomu byl tajemnicí PELERA CZ Ing. Gabrielou Růžičkovou, Ph.D. sestaven „manuál“ postupu, co je třeba udělat, aby prodejce dostál požadavkům SZPI. PELERO CZ se podílelo v roce 2012 na vydání dvou metodik pro pěstitele (Saturejka zahradní, Routa vonná). V roce 2010 vyšla metodika k použití hmyzích opylovačů u cizosprašných druhů zelenin, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin pěstovaných v technické

izolaci. Specifickou činností PELERA CZ je podíl na registraci přípravků pro ochranu rostlin v rámci tzv. minoritních indikací tak jak vychází ze zákona o SRS. V tom smyslu byly v letech 2010, 2011 a 2013 sdružením PELERO CZ garantovány pokusy s různým herbicidním ošetřením ostropestřce mariánského v rámci funkčních úkolů MZe. V tomto roce bude naším členem Agritec s.r.o. Šumperk podán návrh na rozšíření indikace pro herbicidní ošetření ostropestřce. Dalším okruhem činnosti PELERA CZ je poradenská činnost, která je realizována především prostřednictvím členů představenstva. PELERO CZ se v roce 2013 stalo řádným (platícím) členem Asociace zahradnických společenstev, tím jsme získali možnost podle stanov „Asociace“ dostávat přímé informace z Agrární komory a prostřednictvím „Asociace“ v Agrární komoře projednávané otázky připomínkovat a podávat návrhy. Neodmyslitelnou součástí činnosti PELERA CZ je v posledních dvou letech propagace LAKR v médiích, které oslovují laickou veřejnost, jako jsou rozhlasové stanice, noviny tištěné i internetově dostupné. Zájem laické veřejnosti má vzrůstající tendenci. V tom smyslu se jeví jako nezbytně nutná osvětová a vzdělávací činnost, které by se sdružení mohlo a mělo perspektivně zabývat. Velmi mnoho v tom smyslu zajišťují někteří členové samostatně, jako například LEROS s.r.o., nebo NADĚJE Jarmily Podhorné. Dosud je veškerá činnost PELERA CZ o. s. zajišťována na základě dobrovolnosti. Nově se sdružení bude např. zabývat postavením tohoto typu činnosti v souvislosti s novým Občanským zákoníkem.

Ing. Blanka Kocourková, CSc. PELERO CZ o.s. Mendelova univerzita v Brně

6 > 2015

21

SVAZY A SPOLEČENSTVA

ZPRAVODAJ

PŘEDVÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ O ŘÍZENÍ A FUNKCÍCH FIRMY ŽIJEME V DOBĚ PŘEBYTKU INFORMACÍ, TEDY V INFORMAČNÍM VĚKU, O TOM NENÍ JIŽ SPORU. JAKÝ JE ROZDÍL MEZI INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTÍ A SPOLEČNOSTÍ VZDĚLÁNÍ JE DNES JASNO. KAŽDOPÁDNĚ OBA TYTO POJMY POVAŽOVAT ZA SYNONYMA SVĚDČÍ O NEPOCHOPENÍ. PŘIPOMÍNÁME, ŽE INTERNET, KDE JE PŘEHRŠEL INFORMACÍ, NEVZDĚLÁVÁ, PROTOŽE NEKLADE OTÁZKY.

Foto: archiv autora Co je povzbudivé v době tsunami informací, je to, že řada šéfů zemědělských podniků považuje za podstatné rozpoznat změny a trendy, které mohou představovat příležitost či hrozbu pro jejich podnik – viz SWOT či TOWS analýza. Řada z nich nesleduje otrocky aktuální zprávy, zajímá se o názory odborníků, informace přijímá kriticky a selektivně atd. Dovede rozlišit mezi informací, propagandou, aktualitou, polopravdou, nesmyslem či vyloženou lží. Teď je ta doba, aby manažeři si uvědomili, že věnovali třeba spoustu času, energie a emocí nepodstatnému či naléhavému (doplňte si sami) a zanedbali podstatné, strategické (doplňte si taktéž). Někteří odborníci dokonce tímto postupem, tedy schopností rozlišení podstatného od nepodstatného, definují inteligenci. Ptejme se, kolik z vás ví opravdu dobře, co skutečně hýbe výsledkem vaší firmy. Obvykle to jsou cca dvě až tři hlavní veličiny, za kterými se mohou skrývat konkrétní negativní procesy. Zastavme se v adventu a promýšlejme budoucnost. Navzdory tomu, že dnes veřejný prostor ovládla medialita – jako nekonečný proud informací, polopravd, pomluv, lží, nesmyslů, legrácek atd. Za dobu hodnocení manažerů vím, že část zemědělských podniků nemá strategii a řídí povětšinou intuitivně. Nelze stavět do kontrapozice strategické řízení a řízení na základě intuice. U menšího či středního, málo diversifikovaného, podniku může mít šéf s dlouholetými odbornými zkušenostmi i s vedením lidí, dobré výsledky i bez systematicky propracované strategie. Znám takové, není jich málo.

22 6 > 2015

Firmy co mají promyšlenou firemní strategii je do 20%. Ta je budována tak, že na prvním místě provedli SWOT či TOWS analýzu svého podniku. Taková analýza je součástí taktického ( krátkodobého), ale i strategického plánování rozvoje firmy. Je to metoda, díky níž je možno identifikovat silné (angl. Strengths) a slabé (angl. Weaknesses) stránky, zejména se zaměřením na interní prostředí firmy, jinak řečeno podnikové faktory. Dále pak příležitosti (angl. Opportunities) a hrozby (angl. Threats), tedy zejména se zaměřením na externí prostředí firmy, tedy na faktory okolí. Člověk je většinou překvapen, kolik podnětných výsledků lze získat jednoduchými interaktivními postupy. Jedná se o metodu SWOT analýzy, používanou před stanovením jakékoliv strategie (osobní, firemní, společenství, státu atd.), v marketingu, při analýze a tvorbě konkrétních politik atd. S její pomocí lze komplexně vyhodnotit například fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Výstupem analýzy SWOT by mělo být chování společnosti, která maximalizuje přednosti a okolní příležitosti. Minimalizuje pak své nedostatky a okolní hrozby. Například v oblasti lidských zdrojů jsou silné a slabé stránky chápány jako analýza současnosti. Příležitosti a hrozby, pak jako analýza dalšího možného vývoje. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř níže uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí

faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé, lze získat nové kvalitativní informace, které jsou základem pro tvorbu strategií, které mohou být založeny na: S-O strategie, využití příležitostí prostřednictvím rozvoje silných stránek, W-O strategie, odstranění slabin pro vznik nových příležitostí, S-T strategie, použití silných stránek pro zamezení hrozeb, tedy eliminaci vnějšího nebezpečí, W-T strategie, omezení hrozeb útočících na naše slabé stránky, tedy současná eliminace slabé stránky a vnějšího nebezpečí. Každopádně silné stránky musí firma kultivovat, ošetřovat, chránit si je. Tedy maximalizovat je a rozšiřovat. Tvoří totiž jádro, díky kterému firma funguje. Rovněž se firma musí soustředit na eliminaci svých slabých stránek, nedopustit, aby se přeměnily v ohrožení. Naopak důsledným řešením slabých stránek může firma získat výhody a přeměnit je ve své silné stránky. SWOT analýza je sice stále nejužívanější analýzou, která je založena na syntéze výstupů z různých analýz, ale používají se dnes již modernější variace, např. TOWS metoda, která díky syntéze přináší již výsledky v podobě možných strategií. Z 90 % o prosazení strategie do praxe a tím i o výsledku firmy rozhodují lidé, jejich odbornost, ale také jejich sounáležitost s vizí a strategií firmy. Pokud je vizí podniku flexibilně reagovat na požadavky zákazníků, tak to se nám nepodaří dosáhnout se zaměstnanci, kteří plní své povinnosti jen v rámci předepsaných úkolů. To je však věc top manažerů. V každé firmě je třeba rozlišovat strukturu pracovníků z hlediska výkonu a přístupu - sounáležitosti. První skupinu tvoří výkonní pracovníci, kterých je cca 20 %, díky nímž se cca 80 % firemních výsledků dotáhne do konce. Oni totiž nacházejí to, co je třeba vylepšit, hledají řešení, jak to vylepšit a své návrhy uvádějí do života. Každý by si měl odpovědět - jsou takoví pracovníci ve vaší firmě, kolik jich máte, chcete jich mít více? Lze je nalézt v další skupině pracovníků, kteří jsou více či méně produktivní a je jich v každé organizaci cca 60 %. Poznáte je podle toho, že jim jde silně v první řadě o to mít práci. Klíčová je u nich úroveň

ochoty, pokud ji mají hodně, lze je přetáhnout do první skupiny. Pokud má dojít k odkrytí potenciálu pracovníka, je to jen závislé na kvalitě vedoucího pracovníka. Poslední skupinu, a pro firmu tu nejhorší, tvoří potížisté, tedy zhruba 20 % pracovníků. Výkonově jsou nestabilní, opakovaně se dopouští chyb, nemají rádi týmovou práci, jsou nespravedlivě kritičtí vůči kolegům, aj. Za zásadní je třeba považovat, aby v každé organizaci z druhé skupiny se co nejvíce pracovníků přesunulo do skupiny první, tedy mezi nejvýkonnější pracovníky organizace. Toto pravidlo platí dvojnásob při výběru vedoucích pracovníků, neboť jsou to právě oni, kteří významně ovlivňují výsledky firmy. Problém vynikne zejména tam, kde tito pracovníci bývají omylem zaměňováni za schopné osoby se zdravým sebevědomím. Takovýto člověk kvůli pochybnostem o sobě samém a kvůli pocitům méněcennosti vykazuje značné charakterové nedostatky. Pokud je ve vedoucí funkci, tak se zaměstnanci zachází zpravidla bezohledně. Přátelské chování přehrává jen výhradně osobám, které mu jsou hierarchicky nadřízené, nebo od kterých si momentálně slibuje vlastní užitek. Je to zkrátka chladně vypočítavý člověk toužící po moci. I nad tím se zamyslete při adventním zastavení v hektickém běhu života. Ten, kdo jej navrhl k povýšení, prokázal jen svou lidskou nezralost či minimální míru sociální inteligence /EQ/, firma je pak zasažena rakovinou. Sebekritika a sebereflexe jsou pro takového člověka neznámá cizí slova. Upřednostňuje odevzdané zaměstnance, kteří slouží plnění jeho plánu, tedy osobní strategii. Jsou agresivní, zraňují, stále hledají viníky, hrozí sankcemi, to vše pro upevnění své moci a např. realizaci svých nutkavých choutek vyplývajících z různých osobních motivů, které je nectí, nebo jsou dokonce v rozporu s cíli podniku. Takováto organizace nenastartuje expanzi, ať má jakoukoli sebelepší strategii. Pak je lepší řídit organizaci intuitivně a rozpoznat varovné lidské signály.

PhDr. Ing. Jaroslav ŠUBRT, firemní sociolog, hodnotitel manažerů od r. 1993, Hodnotitelská komise a ŘV soutěže MR.

SVAZY A SPOLEČENSTVA

ZPRAVODAJ

PÝCHA KANDIDUJE NA VICEPREZIDENTA COGECA COPA A COGECA JSOU DVĚ HLAVNÍ EVROPSKÉ ORGANIZACE ZASTŘEŠUJÍCÍ ZEMĚDĚLCE V EVROPSKÉ UNII. OBĚ ORGANIZACE SÍDLÍ V BRUSELU. COPA VZNIKLA V ROCE 1958 JAKO SPOLEČENSTVÍ PROFESIONÁLNÍCH PODNIKATELŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ. V SOUČASNÉ DOBĚ MÁ COPA 60 ČLENŮ - ORGANIZACÍ Z EVROPSKÉ UNIE A 36 PARTNERSKÝCH ORGANIZACÍ Z JINÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍ. Cogeca vznikla o rok později než Copa jako generální konfederace zemědělských družstev. V současné době má Cogeca 36 členů a 4 přidružené členy z Evropské unie. Cogeca má také 36 partnerských členů. V roce 1962 se sekretariáty Copy a Cogecy spojily. Zemědělský svaz ČR je člen obou těchto organizací. Předseda Zemědělského svazu ČR a viceprezident Agrární komory ČR Ing. Martin Pýcha je viceprezidentem právě Cogecy a opětovně na tuto pozici kandiduje. COGECA je organizace, která představuje obecné i specifické zájmy evropských zemědělsko-potravinářských družstev a přispívají k rozvoji družstev obecně, lobbuje za zemědělce a jejich družstva u veřejných institucí a dalších organizací jak na evropské, tak mezinárodní úrovni, podporuje zemědělství nebo poskytuje platformu pro členské organizace a družstva pro uchycení politické diskuze a výměnu názorů týkající se politických otázek. Prezidium Cogecy volí prezidenta a 4 viceprezidenty z řad svých členů na tříleté funkční období. Prezidium Copy a Cogecy tvoří dohromady koordinační výbor, který se snaží dohodnout na společných aktivitách. Ing. Martin Pýcha se stal viceprezidentem Cogecy na zasedání v prosinci v roce 2012, kdy se stal jediným členem vedení Cogeca z řad nových členských zemí. Ke svému zvolení tehdy řekl: „Jedním z cílů mé kandidatury je samozřejmě snaha o lepší obhajobu našich zájmů v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU. Ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi jsme vždy usilovali o to, aby bylo dosaženo spravedlivého postavení zemědělců v celé EU a proto jsme vždy bojovali proti diskriminaci našich farmářů v rámci společné zemědělské politiky.“ Nutno říci, za tříleté působení v této funkci svých cílů Pýcha dostál a dál v jejich naplňování pokračuje. Ne, že by si byli všichni zemědělci z celé Evropy rovni, to je běh na dlouhou trať, ale jeho boj za zájmy českých zemědělců v Bruselu je patrný. Naposledy bylo o Copa/Cogeca

Demonstrace zemědělců v Bruselu se 7. září 2015 účastnili také zástupci AK ČR v čele s viceprezidenty Martinem Pýchou a Bohumilem Beladou.

AKTIVNÍ ČINNOST NAŠICH ZÁSTUPCŮ V BRUSELSKÝCH ORGANIZACÍCH JE VÝZNAMNÁ, PŘÍNOSNÁ A NENAHRADITELNÁ CESTA K OBHAJOBĚ NÁRODNÍCH PRIORIT. a Pýchově působení v této organizaci slyšet na začátku tohoto září v souvislosti s mléčnou krizí, kdy se výprava složená ze zemědělců celé ČR, včetně samotného Pýchy vydala do Bruselu na nadnárodní demonstraci, což s povděkem kvitoval i ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka. Je dobře, že na těchto velkých akcích je zastoupena i taková malá země, jako je Česká republika. Nejen díky tomuto je ovšem žádoucí mít českého zástupce

tak vysoce postaveného v evropské zemědělské organizaci. Přínosem jsou samozřejmě zprostředkované legislativní informace a postřehy, které by se zemědělec sám nedozvěděl. V neposlední řadě se také do České republiky dostanou podněty a pozitivní příklady z jiných evropských zemí. I proto například zorganizoval Zemědělský svaz spolu s organizací COGECA na podzim v Praze mezinárodní konferenci na téma fungování odbytových družstev v EU a ČR. Nejdůležitější na Pýchově fungování jako viceprezidenta Cogecy je lobbing za české zemědělce. Ti to totiž na evropském hřišti nemají jednoduché vedle organizací z velkých zemí, jako je například Německo, Francie, Španělsko či Itálie.

Proto je pochopitelné, že Ing. Martin Pýcha opět kandiduje na post viceprezidenta Cogeca. Sám ke své kandidatuře říká: „Je důležité neustále na evropské úrovni vysvětlovat podmínky zemědělců a jejich družstev v ČR, ale i jiných nových zemí, neboť u nás je situace výrazně odlišná od starých zemí. Navíc nás v roce 2016 čeká tzv. mid-term review tj. vyhodnocení zemědělské politiky EU v polovině plánovacího období a tento krok v minulosti přinášel významné změny pro evropské zemědělce. I nyní se budou otvírat otázky, jako je rozpočet SZP EU či navýšení ekologicky zaměřených ploch EFAs na 7 % a proto je třeba být s evropskými institucemi v co nejužším kontaktu.“

Ing. Jana Sixtová, ZS ČR

6 > 2015

23

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

MOHOU BÝT KALY Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD A VYTĚŽENÉ SEDIMENTY VYUŽITY JAKO BEZPEČNÉ ALTERNATIVNÍ ZDROJE PŮDNÍ ORGANICKÉ HMOTY? PROBLÉM LIKVIDACE KALŮ ČOV JE S ROSTOUCÍM POČTEM ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD V ČR STÁLE VÍCE AKTUÁLNÍ. VE SROVNÁNÍ SE SKLÁDKOVÁNÍM NEBO ŘÍZENÝM SPALOVÁNÍM SE JEVÍ ZAPRAVENÍ KALŮ ČOV DO PŮDY JAKO EKONOMICKY NEJVÝHODNĚJŠÍ ZPŮSOB JEJICH LIKVIDACE. HNOJIVÉ ÚČINKY KALŮ BYLY MNOHOKRÁT OVĚŘENY V POKUSNÝCH I POLNÍCH PODMÍNKÁCH A PŘÍSUN ORGANICKÉ HMOTY DO PŮD LZE V SOUČASNÉ DOBĚ POVAŽOVAT ZA AKTUÁLNÍ PROBLÉM. Jejich praktické využití je upraveno vyhláškou MŽP ČR č. 504/2004, Sb., která nahradila vyhlášku č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Jednou z limitujících vlastností kalů ČOV je obsah potenciálně rizikových prvků a sloučenin. Vyhláška stanovuje maximálně přípustné obsahy pro skupinu vybraných rizikových prvků, limity pro rizikové látky ze skupiny perzistentních organických polutantů (POP) existují pouze pro polychlorované bifenyly (PCB7 – suma sedmi indikačních kongenerů). Obecně však zátěž kalů POP není nevýznamná. Podrobnější sledování byla provedena např. v Německu (Markard 1988; Melcer et al. 1988; Witte 1988, Starke 1992; Schaecke, Pöplan 2000; Norbert, Krohne 2001) nebo USA (Shainberg 2000). Zkoumány byly obsahy chlorovaných a bromovaných sloučenin, polyaromatických uhlovodíků, nonylfenolů a dalších sloučenin. Mezi nejnebezpečnější POP jsou považovány polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/F). Výsledky analýz POP v půdách, s dlouhodobou aplikací

Foto: archiv VÚMOP

24 6 > 2015

kalů ČOV prokázaly, že může docházet ke kumulaci některých POP v půdách. PCDD/F mohou být kaly ČOV do půd vnášeny intenzivněji než imisními spady. Přitom doporučované kompostování kalů vede až k trojnásobné kumulaci nejvíce perzistentních kongenerů PCDD/F (Jones, Sewart 1995). Podobná zjištění byla detekována i v našich podmínkách (Podlešáková et al. 2000). Vytěžené sedimenty říčních toků a vodních nádrží dosahují svým objemem značná množství, vzhledem k nutnosti pravidelné údržby říčních koryt a vodních nádrží. Odhaduje se, že v rybnících na území ČR je uloženo 97 mil. m3 usazenin a ve vodních tocích a závlahových kanálech 5 mil. m3 usazenin (Gergel 1995). Logicky nastává problém likvidace nebo vhodného způsobu využití odtěžených sedimentů. Zatímco ještě v první polovině 20. století byly sedimenty považovány za materiály jakostní a jejich využití na zemědělském půdním fondu bylo zcela běžné, současný přístup k nim není zdaleka jednoznačný, například díky faktu, že

sedimenty jsou považovány za dlouhodobé úložiště polutantů z celého povodí. Sedimenty v říčních korytech a vodních nádržích vznikají postupným usazováním částic, jejichž původ je oprávněně spojován s erozí půdy. V podmínkách České republiky, kdy téměř polovina zemědělského půdního fondu je v různém stupni ohrožena vodní erozí (Janeček et al. 2005), je tento proces nezpochybnitelný. Dalším pozitivem sedimentů zejména u vodních nádrží a dolních částí toků je, že v nich dochází k akumulaci živin a organické hmoty. Ze sedimentu se tak stává organicky bohatý substrát využitelný například při rekultivacích (Kuklík 2000; Pokorný 2001). Na druhou stranu, je však nutné brát v úvahu fakt, že erodované půdní částice jsou ve vodním prostředí vystaveny působení činitelů, které mohou mít výrazný vliv na jejich kvalitu, a to především z hlediska sorpce a desorpce prvků a sloučenin. Může dojít ke změnám obsahu a kvality organické hmoty, k vyluhování a odplavení živin (problém eutrofizace vod), ale také k sorpci prvků a sloučenin, které do vodního prostředí vstupují jinou cestou.

Náleží k nim i sloučeniny a prvky potenciálně rizikové. Je známo, že sedimenty fungují v povodí jako finální úložiště polutantů a někdy bývají označovány také jako „chemical time bombs“ (Hilschnerová et al. 2007; Holoubek et al. 1998). Tyto vlastnosti mohou komplikovat výše uvedené využití sedimentů podobně jako využití kalů ČOV, kompostů a jiných organicky bohatých materiálů (Váňa, Reichlová 1993). U rybničních a říčních sedimentů nelze vyloučit potenciální zátěž širokým spektrem rizikových látek. Vycházíme z toho, že fluvizemě vyvinuté na aluviálních sedimentech v inundačních pásmech našich významných říčních toků, náleží k nejvíce zatíženým půdám, a to jak RP, kde se na zátěži nejvíce podílí prvky v pořadí Cd, Hg, Zn, Cu, Pb a Cr (Podlešáková et al. 1994), tak i POP, kde byly zvýšené obsahy detekovány především v případě PAU, DDT a NEL, méně již PCB6 (Podlešáková et al. 1994; Vácha et al. 2003). Také výzkum polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů vedl ke stejnému závěru (Podlešáková et al. 2000; Vácha et al. 2005). Provedená šetření v ČR však vykazují poměrně nízkou zátěž sedimentů rizikovými prvky. Podle Gergela et al. (2003), kteří sledovali obsahy RP v sedimentech nádrží ČR, nepřesáhly průměrné obsahy RP ani v jednom případě limitní obsahy vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., upravující některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. K dispozici je v současné době rozsáhlá databáze ÚKZÚZ, která obsahuje uvedené údaje pro sedimenty, členěné do skupin dle původu, zahrnuty jsou polní rybníky, návesní rybníky i rybníky lesní, orientačně bylo zařazeno také několik sedimentů potočních (Čermák 2006). Ze závěrů vyhodnocení tohoto průběžného sledování vyplývá, že zvýšené hodnoty rizikových prvků (zpravidla Cd a Zn) byly detekovány spíše ojediněle, maxima však mohou dosáhnout vysokých hodnot, a to především u sedimentů z návesních rybníků (1660 mg . kg-1 pro Cd nebo 1630 mg . kg-1 pro Zn). Obsahy rizikových prvků a sledovaných POP (AOX, PCB6) byly ve většině vzorků sedimentů pod úrovní jejich běžných obsahů v našich zemědělských půdách. V polovině roku 2009

INZERCE

ZPRAVODAJ

S námi dosáhnete lepších výs ledků.

Kdo nezaseje, nesklidí.

Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676, [email protected] Michal Červinka, +420 601 572 338, [email protected] www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi

6 > 2015

25

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

Foto: archiv VÚMOP vyšla v ČR v platnost dlouhodobě připravovaná vyhláška, upravující problematiku aplikace vytěžených sedimentů na zemědělskou půdu č. 257/2009 Sb. o používání sedimentů na zemědělské půdě. Vyhláška upravuje vybrané vlastnosti a podmínky aplikace vytěžených sedimentů. Vyhláška limituje množství rizikových prvků (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V a Zn) a perzistentních organických polutantů (BTEX, suma PAU, PCB7, suma DDT a uhlovodíky C10 – C40) ve vlastním sedimentu, určeném k aplikaci na půdu, a dále v půdě lokality, na kterou má být sediment aplikován. Materiál a metody V projektech Národní agentury pro zemědělský výzkum (QD 1297 - Perzistentní organické polutanty v odpadních látkách a zemědělských půdách a QH 82083 – Možnosti a limity využití říčních a rybničních sedimentů v zemědělství) jsme sledovali dopad aplikace kalů ČOV a vytěžených sedimentů na půdní vlastnosti (obsah a kvalita organické hmoty, obsahy živin), na tvorbu výnosů vybraných zemědělských plodin (obiloviny, řepka, kořenová zelenina) a zejména na úroveň kontaminace půd a pěstovaných plodin rizikovými prvky a perzistentními organickými polutanty. Byly využity nádobové pokusy a polní mikroparcelkové pokusy. V případě kalů ČOV byl proveden monitoring obsahu RP a POP ve 45 čistírnách odpadních vod na území ČR, které byly děleny na základě velikosti spádových oblastí a použité technologie. Ze získaných výsledků byly statisticky odvozeny tzv.“pozaďové hodnoty“ POP (pro jejich případné doplnění do platné legislativy). Sledované sedimenty byly rozděleny podle vzoru

26 6 > 2015

ÚKZÚZ na sedimenty polních, návesních a lesních nádrží.

jejich použití bezprostředně po vytěžení.

Výsledky a diskuze V sérii nádobových a polních pokusů bylo potvrzeno, že aplikace kalů ČOV do zemědělských půd má pozitivní dopad na tvorbu výnosů zemědělských plodin. Výraznější pozitivní vliv měly kaly ČOV logicky na půdách s přirozeně nižší úrodností. V případě vytěžených sedimentů byly dopady na tvorbu výnosů zemědělských plodin rovněž pozitivní, avšak rozdíly mezi ošetřenými a kontrolními variantami byly ve srovnání s kaly ČOV menší. Ze sledovaných vlastností kalů a sedimentů vyplývá, že kaly obsahují zpravidla vyšší obsahy spalitelných látek (v našem souboru vzorků s maximy 50 %, v průměru okolo 15 %), zatímco u sedimentů se jejich obsah pohyboval v maximech do 22 %, v průměru pak okolo 8 %. V případě sedimentů je však třeba zohlednit i fakt, že jejich aplikací se vrací zpět do zemědělských půd i cenné jílové minerály. Z pohledu obou typů materiálů je však třeba konstatovat, že byly zjištěny výrazné kvalitativní rozdíly. Dokonce i v případě kalů ČOV jsme registrovali vzorky s nízkou hodnotou organické hmoty (obsah spalitelných látek 5 %) a kyselou reakcí (pH 4). V případě sedimentů patřily obecně k méně kvalitním sedimenty z návesních rybníků (nižší obsahy organické hmoty), u lesních sedimentů byl častější výskyt kyselejší reakce, a to zejména v případě sedimentů skladovaných po jejich vytěžení na haldách (tzv. „ve figuře“), kde hodnota půdní reakce padala až k pH 2,9 a střední hodnotou pH 3,8. Proces okyselování sedimentů během jejich skladování je známým faktem, proto je vhodné

Podrobně jsme se věnovali otázce zátěže obou typů materiálů kontaminujícími prvky a látkami. Ambicí projektu s kaly ČOV byl návrh maximálně přípustných obsahů POP do legislativy. Z provedeného šetření vyplynulo, že v kalech ČOV jsou nejvíce problematickou sloučeninou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které se do nich dostávají v odpadních vodách. PAU vznikají v řadě spalovacích a průmyslových procesů, v prostředí jsou zastoupeny v řadě matric a jejich zvýšený výskyt platí i pro vytěžené sedimenty. Protože „sedimentová“ vyhláška je výrazně mladší, jsou již limitní obsahy PAU v sedimentech stanoveny. U kalů však k zavedení limitů pro POP nebylo přistoupeno a v právě připravované novele „kalové vyhlášky“ se s tím ani nepočítá. Důvodem je obecně nízká ochota zemědělců kaly na své pozemky používat, je ovšem otázka, zda tato vychází z nedůvěry zemědělců k tomuto materiálu nebo z neochoty podstoupit všechny nutné kroky, spojenými s legální aplikací kalů ČOV na zemědělskou půdu. Přesto, že tyto úkony vyžadují i určité ekonomické nároky (analýzy vzorků), ve výsledku se taková investice určitě vyplatí, protože čistírny odpadních vod se nezřídka kalů potřebují zbavit a cena materiálu je tak zanedbatelná. Z tohoto pohledu je logické, že novelizace vyhlášky nechce na zemědělce, kteří využijí kal pro své pozemky, uvalit další finanční břemeno v podobě vyšších nákladů za analýzy POP (ty jsou výrazně dražší než analýza RP), na druhou stranu však takováto legislativní úprava nemůže zcela zaručit bezrizikovost použití tohoto materiálu

v zemědělství, jak vyplývá z výše uvedeného. Nicméně, vzhledem k maximálně možné aplikační dávce kalů (5 tun sušiny jednou za tři roky) je bilance potenciálních vnosů POP do půd relativně příznivá, nárůsty hůře, avšak přesto degradovatelných POP v zemědělských půdách byly potvrzeny jen v případech dlouhodobě opakované aplikace kalů na danou lokalitu. V našem zkoumaném vzorku kalů ČOV nebyly zachyceny natolik zvýšené obsahy POP, že by aplikace kalů do půdy znamenala vážné riziko. Uváděné zvýšené obsahy polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů jsme zachytili v souboru vzorku 45 kalů pouze v jednom případě (dáno přítomností průmyslového závodu). Z provedené bilance vstupů RP a POP do půd po aplikaci kalů a sedimentů dle platné legislativy pak vyplývá, že „kalová“ vyhláška je v případě limitovaných parametrů přísnější, než vyhláška upravující aplikaci sedimentů. Přitom na přísnost limitních hodnot „sedimentové vyhlášky“ bývá často poukazováno. Ovšem vzhledem k maximální možné povolené dávce sedimentů (až 750 tun sušiny jednou za 10 let) je vstup kontaminantů do půd několikanásobně vyšší, než v případě aplikace kalů ČOV, k „uvolnění“ limitních hodnot ve vyhlášce 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, není žádný důvod. Závěr Využití kalů z čistíren odpadních vod a vytěžených sedimentů k aplikaci na zemědělskou půdu může být pro zemědělce zajímavou alternativou. Hnojivé účinky obou typů materiálu byly potvrzeny. Při aplikaci sedimentů rovněž dochází k eliminaci ztrát, způsobených vodní erozí. Existence národní legislativy pro oba typy materiálů není určena k omezování nebo zbytečné zátěži zemědělců, je třeba si uvědomit, že v maximálně možné míře garantuje vstup kvalitního materiálu do půdy s minimálním rizikem znehodnocení půdy kontaminací. Vyhláška MZe a MŽP č. 257/2009 Sb., o použití sedimentů na zemědělské půdě zahrnuje širší spektrum limitovaných kontaminantů (POP), které se nepodařilo prosadit ani do připravované novelizace vyhlášky MŽP č. 504/2004 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Vzhledem k relativně nízkým aplikačním dávkám kalů a s přihlédnutím k běžné zátěži kalů v ČR těmito látkami, je však riziko kontaminace zemědělské půdy POP přijatelně nízké, pokud nebude docházet k dlouhodobé opakované aplikaci kalů na jedné lokalitě.

Doc. Ing. Radim Vácha, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozn. Seznam použité literatury na vyžádání u autora.

P Ř Í L O H A K V Y D Á N Í Z P R AV O D A J E A G R O B A S E

ŽIJEME na venkově

Z P R AV O D A J

11. PROSINEC 2015

VÁŽENÉ ČTENÁŘKY, VÁŽENÍ ČTENÁŘI, KDYŽ JSME PŘED PŮL ROKEM ZAČÍNALI S PŘÍLOHOU AGROBASE – ŽIJEME NA VENKOVĚ – PEVNĚ JSME DOUFALI, ŽE SI JI JAKO ČTENÁŘI OBLÍBÍTE A STANE SE TAK NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ ČASOPISU. MUSÍME OTEVŘENĚ PŘIZNAT, ŽE ZÁJEM ČTENÁŘŮ I AUTORŮ PŘEDČIL VŠECHNA NAŠE OČEKÁVÁNÍ, TAKŽE JIŽ V JEJÍM TŘETÍM VYDÁNÍ JSME BYLI NUCENI ROZŠÍŘIT JEJÍ ROZSAH Z PŮVODNÍCH 8 STRÁNEK NA DVANÁCT. ZÁJEM AUTORŮ PUBLIKOVAT SVÉ ČLÁNKY O JÍDLE, VENKOVSKÝCH TRADICÍCH NEBO ÚSPĚŠNÝCH ŽENÁCH PRÁVĚ V PŘÍLOZE JE TOTIŽ NEBÝVALÝ A DALŠÍ ROZŠÍŘENÍ PŘÍLOHY TEDY PLÁNUJEME V JEDNOM Z NEJBLIŽŠÍCH ČÍSEL.

Foto: shutterstock.com Samozřejmě, že i přes dostatek článků k uveřejnění stále platí, že hlavními tvůrci přílohy jste vy, čtenáři a čtenářky Agrobase, se svými náměty, postřehy či radami. A myslím, že v každém ročním období se najde dostatek témat, která by si zasloužila zveřejnění či diskusi.

A nejinak je tomu i v tomto zimním, nebo chcete-li vánočním čísle, kde se mimo jiné dočtete o tradiční vánoční specialitě, která se po několik desetiletí trvající přestávce opět vrací na naše stoly, ale také například o tradiční „vánoční růži“, která vyžaduje velkou péči, abychom

z ní mohli mít radost co nejdéle. Zima sice oficiálně začíná až 21. prosince, nicméně už teď se zdá, že bílé Vánoce budou jen v nejvyšších oblastech České republiky. Jsem ale přesvědčená, že náladu adventu a vánoc lze s dobrou vůlí vykouzlit i bez sněhu. K pečení cukroví,

voňavým svíčkám, horkému svařáku a setkání s rodinou a přáteli tak úplně sněhu netřeba. Přeji vám všem tedy klid a pohodu v době předvánoční i vánoční a vše dobré v novém roce 2016.

Dana Večeřová

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

JE ŠTĚSTÍ DĚLAT TO, CO ČLOVĚKA BAVÍ MÁLOKDO JIŽ V DNEŠNÍ DOBĚ VÍ, ŽE V MINULOSTI VAŘILY PIVO VĚTŠINOU ŽENY. NE ŽE BY BYLA PŘITOM MÍSTOPŘEDSEDKYNĚ OKRESNÍ AGRÁRNÍ KOMORY HRADEC KRÁLOVÉ A MANAŽERKA ROKU 2006 PETRA ŠKOPOVÁ PŘÍMO SLÁDKOVOU, PIVO ALE UVAŘIT UMÍ, UŽ I PROTO, ŽE JE MIMO JINÉ SPOLUMAJITELKOU A JEDNATELKOU RODINNÉHO PIVOVARU PROPER V PRASKAČCE NA KRÁLOVÉHRADECKU. TO VŠAK ZDALEKA NENÍ JEDINÁ A PODSTATNÁ AKTIVITA PETRA ŠKOPOVÉ. Zemědělské veřejnosti je známa především jako dlouholetá představitelka největší tuzemské plemenářské firmy Chovservis, v níž to dotáhla až na pozici generální ředitelky, od roku 2009 pak jako privátní pojišťovací makléřka specializovaná (nejen) na zemědělské pojištění. Léta praxe v agropotravinářské oblasti proto Petru Škopovou nepochybně kvalitativně odlišují od profesních kolegů, neboť prostě není nad to znát oblast pojišťovaných pojistných rizik z vlastní praxe. A také skutečnost, že jí tato práce baví, což je i jejím životním krédem. S tím souvisí i řada aktivit ve spolkových činnostech, například ve spolku BERDA, z.s., který v Praskačce organizuje celou řadu akcí pro děti či cestopisné přednášky a který také obnovil v obci tradici masopustních slavností. Jedním z mnoha koníčků Petry Škopové je kůň, respektive jízda na koni, a to ne ledajakém – jde

o potomka legendárního trojnásobného vítěze Velké Pardubické Koroka, koně – gentlemana s nezlomnou vůlí. To samé lze říci také o úspěšné pojišťovací makléřce, která má navíc – a to se také počítá – historické zemědělské kořeny. Selský rod Vyhnálků existuje už od 16. století a podílel se na šíření dobrého jména českého zemědělství nejen na území naší země – Milan Vyhnálek, strýc Petry Škopové, který zemřel před dvěma roky, vybudoval v Tasmánii (část Austrálie) v roce 1955 v té době největší sýrárnu na jižní polokouli Lactos. Geny se nezapřou, i Petra si umí samozřejmě vyrobit domácí sýr. „Člověk má dělat to, co ho baví a dělat to tak, aby se mohl sám sobě podívat do očí,“ říká úspěšná „venkovská žena“ Petra Škopová. Kdo jí zná, musí potvrdit, že podívat se bez problémů může.

Petr Havel

VYUŽITÍ PIVA V GASTRONOMII VĚTŠINA KONZUMENTŮ PIVA SE ASI SHODNE NA TOM, ŽE NEJLEPŠÍ PIVO JE TOČENÉ V PŘÍSLUŠNÉ RESTAURACI A JAKÉKOLI JINÉ VYUŽITÍ PIVA JE TAK TROCHU MRHÁNÍM TÍMTO NÁPOJEM. NA DRUHOU STRANU SE PIVO ODNEPAMĚTI VYUŽÍVALO JAKO TEKUTINA ČÁSTEČNĚ NAHRAZUJÍCÍ VODU DO POLÉVEK, OMÁČEK ČI K VÝROBĚ PIVNÍCH SÝRŮ A DALŠÍCH POTRAVIN. VÝHODOU VÝSLEDNÝCH POKRMŮ JE TO, ŽE ČÁSTEČNĚ PŘEJÍMAJÍ SENZORICKÉ VLASTNOSTI PIVA A OPROTI OBDOBNÝM POKRMŮM, K JEJICHŽ PŘÍPRAVĚ JE VYUŽITA POUZE VODA, PŮSOBÍ PIKANTNĚJI A ROZŠIŘUJÍ CHUŤOVOU ŠKÁLU JINAK TRADIČNÍCH JÍDEL. Z ŠIROKÉ ŠKÁLY MOŽNOSTÍ VYBÍRÁME DVA RECEPTY, V NICHŽ JE PIVO VYUŽITO JAKO INGREDIENCE DO OMÁČKY A JAKO TEKUTINA K PŘÍPRAVĚ SÝRU.

KUŘE NA PIVU A MEDU Suroviny k přípravě: • olej, 3 ks cibule, mletý černý pepř, 4 stroužky česneku, sůl, 4 ks kuřecích stehen • Omáčka – 1 lžíce octa, 2 lžíce medu, 4 lžíce kečupu, 3 deci piva (ne moc hořkého)

Stehna opečeme ve velké pánvi na oleji ze všech stran, osolíme, opepříme a přidáme cibuli nakrájenou na půlkolečka. Promícháme, přikryjeme a dusíme asi 10 - 15 minut. Mezitím si z uvedených surovin rozmícháme omáčku. Do pekáčku rozložíme stehna s cibulí, zalijeme připravenou omáčkou a pečeme alespoň 30 minut. V případě potřeby můžeme kuře během pečení podlévat vodou. Před koncem pečení přidáme do pekáčku prolisovaný česnek. Podáváme s rýží.

2

6 > 2015

DOMÁCÍ PIVNÍ SÝR Suroviny k přípravě: • 250 g tučného tvarohu, 2 deci piva, sladká paprika, mletý černý pepř, mletý kmín.

Všechny složky dobře promícháme a necháme uležet na tmavém místě 5 až 7 dní. Poté můžeme dochutit cibulí, plnotučnou hořčicí či jiným kořením dle vlastního výběru. Výsledný výrobek před dochucením připomíná vzhledem i chutí budapešťskou pomazánku.

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

MÝTY O PIVU

PO PIVU SE TLOUSTNE, ŽENÁM PO NĚM ROSTOU PRSA, DODÁVÁ DO TĚLA SPOUSTU KALORIÍ, NESMÍ SE KONZUMOVAT NA HOUBY A PŘEDEVŠÍM MŮŽE ZA TO, ŽE JSOU ČEŠI VNÍMÁNI JAKO NÁROD ALKOHOLIKŮ. NIC Z TOHO NENÍ PRAVDA, A JE DOCELA ZAJÍMAVOU OTÁZKOU, PROČ TOLIK NEGATIVNÍCH INFORMACÍ O PIVU VZNIKLO, KDYŽE JE OBECNĚ POVAŽOVÁNO ZA NÁRODNÍ, A NUTNO DODAT – ZDRAVÍ PROSPĚŠNÝ - NÁPOJ. Dokonce tak prospěšný, že by výčet a rozbor všech příznivých účinků piva na lidský organismus zabral možná celé jedno číslo AGRObase. Připomeňme si proto jen některé nejvýznamnější. V prvé řadě – a potvrzují to i v zahraničí uznávané práce Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), má umírněná konzumace piva ochranný vliv na vznik aterosklerózy. Následkem toho se snižuje výskyt ischemické choroby srdeční a úmrtnost na akutní infarkt myokardu a cévní mozkové příhody. Mírná konzumace piva vede také k poklesu krevního tlaku rozšířením cév a po požití piva se snižuje i hladina krevního cukru, což příznivě ovlivňuje jak metabolizmus cukrů, tak i tuků. Pivo samo ale neobsahuje cholesterol ani jiné tuky a je kaloricky chudší než například jablečná šťáva, mléko nebo kolové nápoje. Pivo působí proti stresu, odstraňuje napětí a podporuje družnost a porozumění, což také, i když si to leckdo nepřizná, snižuje riziko vzniku srdečních a cévních komplikací. Pivo navíc podporuje trávicí proces a jeho přiměřená konzumace je tak vhodná při onemocnění zažívacího traktu. Svými vlastnostmi – močopudností a zvýšeným vylučováním žluče působí navíc proti vzniku žlučových a močových kamenů. Kromě toho zpomaluje alkohol a látky z chmelového extraktu uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou osteoporózy. Jsme-li u žen, pak pro ně představuje pivo zdroj kyseliny listové - vitaminu ze skupiny B, který je velmi důležitý zejména pro ženy v reprodukčním věku, které chtějí otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko, až o 50 procent, některých vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Suverénně nejrozšířenějším mýtem je spojení konzumace piva a tloustnutí. Je tomu ale spíše naopak, protože pivo obsahuje díky pivovarským kvasnicím chróm, jehož nedostatek v organismu vede k pocitům zvýšené chuti na sladké. Pití piva je tak dokonce určitou prevencí proti tloustnutí, protože právě po nadměrné konzumaci cukrů (sladkých potravin) se tloustne – a od toho nás pivo

Foto: shutterstock.com odrazuje. Pivo samozřejmě také není žádná kalorická bomba – obsahuje totiž 92 procent vody, a i díky tomu dodává do těla každý půllitr desítky v průměru jen zhruba 200 kcal energie, zatímco v půllitru ovocné šťávy nebo mléka je obsaženo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Co se týká v úvodu zmiňovaného rizika konzumace piva po požití pokrmů z hub, pak i v tomto případě platí, a to nejen pro pivo, že jde o mýtus - po snědení hub se může pít cokoli stejně jako po konzumaci jakéhokoli jiného jídla – výjimkou je jen nevzhledná a nikým prakticky nesbíraná houba hnojník, na kterou se ale nemá pít jakýkoli alkohol. Zbývá jen dodat, co je to ona neustále zdůrazňovaná „umírněná konzumace

piva“. I když je schopnost každého jedince zpracovávat látky obsažené v pivu, stejně jako v jakémkoli jiném nápoji nebo potravině individuální, považuje se obecně za zdraví prospěšnou konzumaci zhruba půllitr piva denně pro ženy a dva půllitry pro muže – to proto, že ženy obecně hůře odbourávají alkohol, protože mají méně potřebného enzymu dehydrogenázy. Zmiňované množství se dokonce považuje za doporučenou denní dávku piva, protože stoprocentně pokrývá doporučenou denní dávku vitamínu B1. Výše napsané ale platí především pro konzumaci českých piv vyráběných klasickou technologií za použití tuzemských odrůd ječmene a chmele. Výzkumníci to dokazují porovnáním vzorků našich

a zahraničních piv prostřednictvím analýz obsahu pro tělo prospěšných látek. Podle závěrů VÚPS bylo možné ve všech sledovaných parametrech česká piva od zahraničních odlišit, přičemž množství sledovaných příznivých látek bylo u našich piv obecně vyšší. Například vitamínu B6 obsahovalo české pivo až o 45 % více, vitamínu B1 o 30 % více a fytoestrogenů o 55 % více. Tradiční české pivo má také v průměru o 8 jednotek vyšší hořkost než zahraniční piva, což je podle výzkumníků právě předpoklad pro vyšší obsah fytoestrogenů. Obecně příznivější skladba sacharidů, polyfenolů i vlákniny je zase dána vyššími dávkami sladu a typickým nižším prokvašením českého piva.

Petr Havel

6 > 2015

3

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

VÁNOČNÍ ŠNEČÍ FENOMÉN V POSLEDNÍCH LETECH SE U NÁS ROZROSTL POČET HLEMÝŽDÍCH FAREM A MINI FARMIČEK, DNES UŽ EXISTUJE NĚKOLIK DESÍTEK PODNIKŮ, ROZTROUŠENÝCH PO CELÉ REPUBLICE. NÁZVY SPOLEČNOSTÍ JSOU ÚSMĚVNÉ: ŠNEČÍN, SNAIL FARM, ŠNEKOPOLIS A TAK DÁLE. VE ŠNÉKÁRIJÍCH SE PĚSTUJE NA MASO, PAŠTIKY I HLEMÝŽDÍ VAJÍČKA NEBOLI ŠNEČÍ KAVIÁR. Hlemýždi nejsou na české půdě žádnou neznámou, jelikož v lepších domácnostech se běžně jedli již za první republiky. O čem mnoho lidí neví, je fakt, že šneci byli původně tradičním vánočním jídlem. Šnečí maso totiž nebylo považováno za klasické maso, tudíž bylo povolené jíst ho v období půstu. Proto se stalo v Čechách klasickým štědrodenním obědem, ze začátku zvlášť pro chudinu, jídlo se pak rychle přeneslo do měst, kde se stalo oblíbenou lahůdkou buržoazie. Dnes se recepty čerpají převážně z francouzské kuchyně, ale neznamená to, že by žádné české recepty neexistovaly. Zmínky

HLEMÝŽDÍ MASO ZAŽÍVÁ V POSLEDNÍ DOBĚ NEZVYKLOU RENESANCI A RŮZNĚ ZPRACOVANÉ POKRMY S JEHO VYUŽITÍM PATŘÍ MEZI ZAJÍMAVOU A NEOBVYKLOU DELIKATESU. Foto: shutterstock.com

HLEMÝŽDI NA BURGUNDSKÝ ZPŮSOB Ingredience: Hlemýždi, lískový oříšek másla, (na 50 hlemýžďů): 300 gramů másla, 30 gramů jemně nasekané šalotky, rozdrcený malý stroužek česneku těstovité konzistence, lžíce nasekané petrželky, 12 gramů soli, 2 gramy pepře, strouhanka na posypání Postup: Uvařené hlemýždě nechte okapat. Na dno každé ulity dejte máslo, jež se připravuje takto: ke 300 gramům másla přidejte jemně nasekanou šalotku, malý stroužek česneku, lžíci petrželky, sůl a pepř. Vše pořádně promíchejte a uchovejte v chladu. Vraťte hlemýždě do ulity, tu uzavřete máslem a ulity postupně rovnejte na zapékací mísu nebo na speciální pekáč na hlemýždě. Na dno nalijte trochu vody, máslo hlemýžďů posypte strouhankou a 7 až 8 minut pečte v troubě.

4

6 > 2015

o šnecích najdeme i v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové. Jejich historie v kuchyni však sahá mnohem dál. Přes cestovní rychlosti kolem 4 metrů za hodinu, hlemýždi jistým způsobem kolonizovali planetu a jejich cesta začala před více než 12.000 lety. Lidé jedli šneky už v římských časech, středověku a v době renesance. Dnes se pěstují v mnoha částech světa, hlemýžď však stále zůstává spojen s francouzskou kuchyní, a to zejména s regionem Burgundska. Hlemýžď zahradní latinsky Helix pomatia se vyznačuje ulitou s hnědo-bílými pruhy a se zavinutím na levé straně. Pokud se budeme bavit o slimákovi, tak ten je k jídlu zcela nevhodný, jelikož má naprosto odlišnou stavbu těla. Ale šneci by nebyli tak slavní bez typického receptu, který oživil nejprve gastronomickou mapu Francie. Vypráví se, že v roce 1814, Talleyrand, Napoleonův ministr zahraničních věcí, měl obědvat s carem Alexandrem I. v burgundské restauraci u pana Antonína Carême. Co se ale nestalo, vzácní hosté přijeli tak pozdě, že už nezbylo nic, co by jim restauratér mohl naservírovat. Při pohledu do zahrady ho napadlo použít šneky jako maso. Jejich přípravu vylepšil o pár triků: česnek pro lepší chuť, petrželku pro hezčí vzhled a máslo pro snažší

degustaci. Car mu na konci hostiny k receptu poblahopřál. Na cestě domů, když viděl všude v Evropě tyto stejné plže, pojmenoval pokrm jako „burgundské šneky.“ Dnes jich kupodivu Francouzi nemají dostatek. Vzhledem k poptávce většina burgundských šneků je nyní importovány z východní Evropy, včetně Polska a České republiky. Kromě klasických evropských hlemýžďů zahradních se chovají také hlemýždi afričtí. Chuťové rozdíly nejsou příliš velké, možná jen v tom, že zahradní šnek je tužší a musí se déle vařit. Rozdíl je hlavně v tom, kolik kladou vajíček. Afričtí šneci jsou pro chov výhodnější, protože za kratší dobu nakladou víc vajíček. Jsou tedy výborní na šnečí kaviár, který je oblíbenou a velmi drahou delikatesou. Cena šnečího kaviáru je za kilo okolo 7.000 korun. Tato opravdu jedinečná lahůdka připomínající perleťové korálky, má nesrovnatelnou chuť, která vás přenese do dubového lesa s parfémem hříbků a stromové kůry. Spousta lidí si řekne: „přeci nebudu utrácet tolik peněz za delikatesu, když jich mám plnou zahradu“. Jenomže ono to opravdu není tak jednoduché, příprava masa je časově náročná, trvá přibližně týden. Nejdřív se musí plž vylačnit (zbavit obsahu střev), usmrtit, zbavit jej ulity, vnitřností a zejména slizu, což jsou složité a dlouhodobé procesy. Návody lze najít v mnoha receptech, ale stejně je to pracná záležitost. Když byste pak nabídli amatérsky připravené šneky, riskujete, že si na nich hosté nepochutnají. Proto je určitě lepší koupit si předvařené hlemýždě, kteří jsou lehce dochucení. Dnes je k dostání šnečí maso od několika renomovaných českých chovatelů. Není to úplně nejlevnější, ale zatímco steak s kvalitního masa si doma připravíte dvěstěgramový, šneků si dáte třeba jenom šest kusů, což je cenově podobné. Počítejte okolo 200 korun. Navíc šneci se zpravidla nekonzumují jako hlavní jídlo, ale jako předkrm. Když byste tedy k vánočnímu obědu nebo třeba v jiný svátek, chtěli vyzkoušet něco nového, domácí nabídka je pestrá. Nejjednoduší je koupit šneky v ulitách s bylinkovým máslíčkem a česnekem, připravenými rovnou na zapékání do trouby.

Barbora Boháčková

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

VÁNOČNÍ RECEPTY VÁM PŘINÁŠÍ KVALITNÍ VÝROBKY SÝROVÉ GRENKY Doba přípravy: 20 minut

Doba přípravy: 30 minut + pečení 12 minut

• 300 g polotvrdého sýru ( doporučujeme Pernštejn 45 % od LACRUM Velké Meziříčí) • 1 vejce • čerstvé bylinky

• 2 stroužky česneku (doporučujeme Český česnek z Podkrkonoší) • sůl • paprika mletá

Najemno nastrouhaný tvrdý sýr vložíme do misky, přidáme jemně nasekané čerstvé bylinky a jedno vajíčko. Vše důkladně promícháme. V případě, že se nám směs nelepí a netvoří hrudky, můžeme přidat malé množství strouhanky. Ze směsi si připravíme kuličky nebo pomocí dvou lžiček tvarujeme nočky. Ty pak

vkládáme do většího množství rozpáleného oleje či do fritovacího hrnce. Smažíme po dobu několika minut, než nočky vyplavou na hladinu a mají zlatavou barvu. Před podáváním necháme odkapat na pečícím papíru či tvrdém ubrousku. Podáváme horké jako pochutinu či součást hlavního jídla.

BORŮVKOVÝ KOKTEJL S JOGURTEM • 400 ml mléka (doporučujeme Čerstvé mléko plnotučné od firmy Ekomilk) • 100 g bílého jogurtu (doporučujeme Bílý jogurt z Valašska od Mlékárny Valašské Meziříčí) • borůvky • cukr Borůvky spolu s jogurtem vložíme do mixéru a dochutíme je cukrem. Přilejeme chlazené mléko a vše důkladně rozmixujeme. Ihned podáváme.

MEDOVÉ TRUBIČKY • 350 g hladké mouky (doporučujeme Předměřickou mouku pšeničnou hladkou) • 270 g moučkového cukru • 90 g medu (doporučujeme Agnes med květový ze Zelené Bohdanče) • 2 vejce

• ½ lžičky jedlé sody • 100 g čokolády • 1 kondenzované mléko (doporučujeme Caramelo Condé od Bohemilk) • 250 g másla

Z mouky, moučkového cukru, vajec, medu a jedlé sody vypracujeme těsto. Necháme ho odpočinout a pak z něj vyválíme co nejtenčí plát. Z něj vykrajujeme kolečka o průměru 4 -5 cm. Vložíme na pečící papír a v předehřáté troubě na 160°C pečeme 12 minut. Po upečení stáčíme na vařečku či cukrářské trubičky a tvarujeme trubičky. Vychladlé trubičky namáčíme do čokolády z obou konců. Krém do trubiček si připravíme z kondenzovaného mléka, které vaříme ve vodní lázni asi 1 hodinu. Do vychladlého kondenzovaného mléka zašleháme máslo. Krém plníme do připravených trubiček cukrářským pytlíkem.Naplněné trubičky necháme v chladu odležet.

HORKÉ JABLKO • 200 ml jablečného moštu (doporučujeme Bohemia mošt) • svařákové koření • celá skořice • plátek pomeranče • plátek jablka

Do jablečného moštu přidáme svařákové koření, skořici a plátek pomeranče. Prohřejeme a necháme luhovat. Ozdobíme plátkem jablka.

6 > 2015

5

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

O 166 LET ZPĚT. VRANOVIČTÍ ZNOVU UŠILI STARÉ KROJE VRANOVICE / BRNĚNSKO - ŠEST LET ÚSILÍ VĚNOVALI VRANOVIČTÍ REKONSTRUKCI JEJICH SLAVNOSTNÍCH KROJŮ. TEĎ V NICH CHODÍ STÁRCI NA HODY V PODOBĚ, JAKOU MĚLY V ROCE 1848. DVOUTISÍCOVÉ OBCI NA BRNĚNSKU SE PODAŘILO NĚCO NEOBVYKLÉHO. NÁVRAT K RYZÍ VARIANTĚ SLAVNOSTNÍHO OBLEČENÍ SVÝCH PŘEDKŮ. K VLASTNÍ AUTENTIČNOSTI. TA SE BĚHEM NĚKOLIKA GENERACÍ VYTRATILA NEJEN Z ŠATNÍKŮ OBYVATEL, ALE I Z JEJICH PAMĚTÍ.

Vranovičtí se mohou pyšnit unikátní kolekcí klasické formy slavnostního oděvu svých předků. Vrátili se ke ryzí podobě lidových krojů. Foto: autorka Podnětem byla snaha o obnovení tradic. Zájem o ně v obci upadal. „Chyběla určitá pravdivost skutečných tradic v obci, hmatatelná identifikace toho, kam patříme. Náš region patří k oblasti, kde nebyly tak silně zakořeněny lidové tradice, včetně odívání, jako například na Slovácku nebo Podluží. Stárci po desetiletí chodili v kyjovských krojích z půjčovny. Ztrácela se identita a povědomí o původnosti. Věřím, že v lidech to probudí větší pocit sounáležitosti k tradicím. Rekonstrukce je skutečně zdařilá,” přiblížil starosta Vranovic Jan Helikar. Do kyjovských krojů se dodnes oblékají stárci v mnoha obcích jižního Brněnska. Je to dáno jednak historickým složením obyvatelstva, které se v minulosti prolínalo s německými občany a nebyl tak pevně ukotven vlastní styl. A jednak tím, že v padesátých letech minulého století byl kyjovský kroj oficiálně stanoven

6

6 > 2015

jakýmsi paušálním moravským krojem. Přestože je sám o sobě krásný, jeho podstata vychází z kraje, který je od Vranovic vzdálen více než padesát kilometrů. Návaznost postrádají zvyklosti i regionální charakter. Navíc v hromadných půjčovnách ztrácí kroj ze své hodnoty a často dochází k nevhodné kombinaci prvků oděvu z jiných regionů. To bylo pro Vranovické důvodem. Ztráta vlastní identity je přivedla k hledání skutečných kořenů a společně s etnografy se jim je podařilo nalézt. V ryzí podobě. Čisté hedvábí, bavlna a jelenice na kalhoty Každý je jiný a přece mají stejný charakter. Kombinace barev a vzorů jednotlivých krojů je v mnoha variantách a přesto v jemném souladu. Kalhoty z pravé jelenice, kordulka z hedvábí, střídmé výšivky i klobouk s širokou

krempou pro muže, to jsou hlavní rysy jihobrněnského kroje. Právě do této oblasti Vranovice patří. Drobné zlaté prvky jako například knoflíky, nesou známky příslušnosti k městskému stylu, který je dán blízkostí Brna. Naopak jednoduchost ve výšivkách má svůj původ v chudším kraji a zemědělském způsobu obživy. Celkový dojem působí elegantně a uceleně. „Jedná se o nejucelenější a nejpropracovanější kolekci základních typů lidového oděvu z oblasti jižního Brněnska, respektive Židlochovicka, kam patří i Vranovice,“ vyjádřila se Soňa Nezhodová z Hustopečí. Právě pod jejím odborným vedením byla původní podoba znovu vytvořena. Vranovičtí se tak mohou právem pyšnit unikátní kolekcí klasické formy slavnostního oděvu svých předků. Obléci takový kroj je podle ní projevem čisté kultury. „Kroje na Židlochovicku zastihl jejich vrchol

v roce 1848, pak vše vzaly za své civilizační vlivy. V případě Vranovic sehrála roli především výstavba železnice a industrializace společnosti v důsledku výstavby cukrovaru. Můžeme však předpokládat, že velkou podobnost s Vranovicemi měly kroje v sousedních obcích, Přibicích, Ivani a Uherčicích,“ objasnila historii Nezhodová. Podklady se hledaly v národních archívech První rekonstruovaný vzorový pár vznikl před pěti lety. Tomu předcházely dva roky bádání v archívech a muzeích a pomohly i staré fotografie, či vzácné oděvní kousky, ukryté ve starých skříních vranovických obyvatel. Další roky se sháněly peníze na pořízení větší kolekce. Podařilo se. Částkou 80 tisíc korun přispěla sousední obec Ivaň, která bude kroje po dohodě také využívat.

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

Významnou částkou přispěla i společnost Scolarest, která ve Vranovicích provozuje školní restauraci. Finanční podporu ve výši 44 tisíc korun poskytl Jihomoravský kraj z dotačního programu Podpora rozvoje v oblasti kultury a památkové péče v roce 2014. Zbývající částku ve výši cca 250 tis korun doplatila obec Vranovice z vlastních prostředků. V ceně je kompletní kolekce součástí kroje, včetně kožených, ručně šitých bot. Prošlapávání cesty k historickým kořenům trvalo déle, ale bylo důsledné. „Stárci se nošení krojů zhostili s úctou. Hody jsou teď ve Vranovicích skutečně sváteční a důstojné. Dokonce se dá pozorovat, že se zlepšila i určitá prezentace stárků. Ať už se to týká tance nebo zpěvu, či vlastní organizace hodů,“ je spokojený starosta Jan Helikar. Kroje si podle něj mohou nechat zhotovit i jednotlivci na vlastní náklady, zatím se ale takoví nenašli, kteří by chtěli mít doma svůj vlastní kroj. To bývá zvykem v regionech, kde jsou tradice silně zakořeněny. Kroje se tam dědí z generace na generaci a patří k rodinným pokladům.

ZPRAVODAJ

Nadějí jsou děti Vranovickým se vlastními kroji podařilo prolomit upadající zájem o folkór a tradice. Zájem stárků ožil. Tím to ale nekončí. „Jednak je potřeba vzbudit zájem u dalších mladých lidí, aby tomu přišli na chuť. Naději vidíme také u malých dětí, které do krojů obléknou rodiče. Hodů se pak účastní v hojném počtu a dokonce se sdružují v předhodovém tanečním kroužku. Vždycky jsou milým zpestřením hodů a možná i novou nadějí pro zachování tradic,“ míní starosta. Podle něj se tyto věci nedají dělat takzvaně na sílu. „Je to osobní nastavení, člověk to musí dělat srdcem a hlavně dobrovolně. Obec může zájem podporovat i metodicky vést, ale nemůže to dělat direktivně, ani za stárky organizovat samotnou činnost,“ dodal. V tuto chvíli by uvítal nadšence, který by si vzal za své sestavení repertoáru lidových krajových písniček a tanců a dokázal pro ně nadchnout i ostatní.

Dagmar Sedláčková

Muž z Blučiny, Hornova litografie

Z čeho vycházeli odborníci: Rekonstrukce kroje vycházela mimo jiné z předlohy Hornovy litografie z roku 1836, zachycující muže z Blučiny a svobodný pár z panství Židlochovice, pod něž Vranovice historicky patřily. Celková podoba kroje byla stanovena na období těsně před zrušením feudalismu do let 1830–1850, které se vzhledem k dalšímu vývoji stalo érou klasické a vrcholné formy krojů v českých zemích. Střih všech součástí mužského a ženského kroje byl totožný se střihem na Brněnsku a odpovídal tak západomoravskému typu. Z tohoto typu vychází i dosud kontinuálně nošený slavnostní kroj na hanáckém Slovácku, které se nachází v bezprostředním sousedství jižního Brněnska, resp. Židlochovicka. Tyto dva regiony se pak na Hustopečsku střetaly s kulturou německých Jihomoravanů – Dyjáků německy Thayner.

Mužský kroj - popis: U mužů byl kroj tvořen širokým, umírněně zdobeným kloboukem, vestou-kordulou rokokového stylu s délkou přes boky, s řadou knoflíků se zdůrazněným zapínáním horizontálními linkami, se stojatým límečkem a střídmou i jednobarevnou žlutou výšivkou. Aby došlo k odlišení od východní varianty kroje na Židlochovicku, kde převažovala červená barva korduly, byla v případě Vranovic doporučena černá nebo modrá barva, odpovídající západní brněnské variantě. Košile byla šita z rovných dílů a měla široký spadený rukáv. U krku a v zápěstí se zavazovala tkanicí. Límec košile byl převázán černým nákrčníkem zvaným flór. Kožené kalhoty se odepínaly vepředu. V pase byly upraveny k provléknutí úzkého opasku nebo šňůrek. Koženky sahaly pod kolena, kde se zavazovaly ozdobnými řemínky. V hlavních švech byly zdobeny jednoduchým vlnkovitým prošíváním. Celek kroje doplňovaly vysoké holínky, modré punčochy a kapesník, který se zastrkoval do kapsy u vesty. Ženský kroj – popis: Byl tvořen živůtkem-kordulkou, která sahala po pás. Ve střihu sledovala kordulka tělesné proporce, vzadu byla střižena ze tří dílů, které se zužovaly k pasu, kde byly zakončeny čtyřmi malými obloučky zvanými šůsky. Ty se podšívaly materiálem jiné barvy, pokud byla kordulka ušita z černého sukna, tvořilo toto podšití sukno červené. Hlavní ozdobu kordulky tvořila seskládaná stuha, lemující hluboký výstřih. Zapínání bylo obdobně jako u mužů zdůrazněno horizontálními linkami. Vedle sukna se na slavnostní kordulky užívaly i drahé hedvábné látky (atlas, damašek, pater, taft, kreditor, čínské hedvábí). Rukávce se rovněž šily z rovných dílů, tedy se spadeným ramenním švem. Rukávky a límeček (7–10 cm široký) se stahovaly tkaničkami. Jako podvazadla sloužily červené pentle. Límeček a tacle se lemovaly bílou výšivkou či krajkou. Sukně se všívaly do pásku, přední díl byl hladký, ostatní partie se hustě nabíraly a skládaly. Kromě glancovaných černých a tmavomodrých plátěných sukní, napodobujících hedvábí, se od počátku 19. století uplatňoval především materiál vzorovaný proužkováním (např. kanafas). Silueta sukní byla štíhlá (velké množství spodniček, žehlení a silné škrobení se prosadilo až ve 2. polovině 19. století). Zástěry dosahovaly značné šíře, šily ze dvou půlí, které byly vsazeny do empírově zdviženého límce. Kolem něj se pak ovazovala ozdobná stuha. Zástěry se šily z glancovaného plátna či dražších látek například z hedvábného taftu. Ženy na Židlochovicku se obouvaly do nízkých střevíců s přezkami a nosily bílé punčochy. Ke kroji patřil i obřadní kapesník, nošený v ruce, ať už tištěný nebo vyšívaný. Nezbytným atributem kroje byla pokrývka hlavy, tvořená u svobodné ženy bohatým věncem, upevněným na hlavu stuhami.

Foto: autorka

Použitý zdroj: Městské Muzeum a galerie Hustopeče

6 > 2015

7

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

JABLEČNÉ MOŠTY: NĚKTERÉ ZKLAMALY MNOŽSTVÍM OVOCE I CHUTÍ MOŠTY OBECNĚ PLATÍ ZA ZDRAVĚJŠÍ OZVLÁŠTNĚNÍ PITNÉHO REŽIMU NEŽ PŘESLAZENÉ LIMONÁDY. POCHÁZEJÍ ZPRAVIDLA OD MENŠÍCH VÝROBCŮ, JEJICHŽ PRODUKTY JSOU NA JEDNU STRANU OSOBITÉ, ALE NA DRUHOU STRANU MŮŽE BÝT JEJICH KVALITA PONĚKUD KOLÍSAVÁ, JAK DOKÁZAL I NÁŠ TEST. NE VŠECHNY TESTOVANÉ MOŠTY TOTIŽ OBSAHUJÍ OČEKÁVANÝ STOPROCENTNÍ PODÍL OVOCE. Ačkoli pro tento typ výrobku většina z nás používá název mošt, případně džus, česká legislativa tyto pojmy nezná. Nápoje se označují termínem ovocná šťáva, případně ovocná šťáva z koncentrátu. Ovocnou šťávou se rozumí zkvasitelný, ale nezkvašený výrobek získaný z jedlých částí zralého a zdravého, čerstvého, chlazeného nebo zmraženého ovoce. Barva, vůně a chuť musejí být charakteristické pro příslušný druh ovoce. Z deseti testovaných výrobků jich bylo devět lisovaných přímo, kdy je získaná šťáva pouze upravena pasterizací, aby se docílilo zničení mikroorganismů a delší doby trvanlivosti. Jeden vzorek (Viko) by vyrobený z koncentrátu, respektive je tímto způsobem vyráběno jen balení 750 ml, balení pětilitrové se vyrábí přímo z lisovaných jablek. Při výrobě z koncentrátu se z vylisovaného ovoce nechá odpařit voda, která se poté (společně s dalšími látkami) ke koncentrátu opět přidává a nápoj se naředí na požadovaný ovocný podíl. Všechny výrobky jsme nechali otestovat na Ústavu konzervace potravin na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Analýzy se zaměřily na obsah cukrů a refraktometrické sušiny, přítomnost patulinu, hodnotu aroma indexu a zejména obsah ovocné složky. Všechny vzorky také prošly senzorickým hodnocením. Cenově se vzorky velmi lišily – vítěz test stál 72 Kč za litr, za vzorek Český sad jsme zaplatili 22 Kč za litr. Překvapení: málo ovoce Ovocný podíl se vypočítává na základě měření látek typických pro jablečné

mošty a jejich porovnáním s tabelovanými hodnotami. U těchto výsledků je třeba brát v potaz poměrně velkou nejistotu měření, stanovenou na 25 %, která zohledňuje přirozenou variabilitu vstupní suroviny. V tomto případě ji odborníci navýšili o 5 % oproti obvyklé praxi, neboť menší výrobci využívají jiné technologie než velkovýrobci a jejich mošty jsou tak na tabelované hodnoty hůře aplikovatelné. Osm vzorků po započítání nejistoty měření deklarovanému stoprocentnímu podílu vyhovělo, i když v některých případech jen velmi

KVALITATIVNÍ A SENZORICKÉ HODNOCENÍ JABLEČNÝCH MOŠTŮ VYKÁZALO ZNAČNÉ ROZDÍLY, KTERÉ ZÁKAZNÍK NEMÁ PŘI NÁKUPU MALOOBCHODNÍHO BALENÍ MOŽNOST ROZPOZNAT. těsně, jak se můžete přesvědčit v tabulkách. V jednom případě byl naměřený ovocný podíl tak nízký (73 %, vzorek Lažanský Rubín), že ani po započítání nejistoty měření tento mošt nevyhověl. Šarže nejsou stejné Navzdory nižšímu ovocnému podílu není možné tvrdit, že se jedná o úmyslné falšování doléváním vodou, což naznačují i další naměřené parametry. Kdyby výrobci vodu úmyslně dolévali, snížili by refraktometrickou sušinu moštů i hodnotu aroma indexu pod legislativní limit, což v žádném z případů nenastalo. „Skutečnost, že jsme u některých vzorků naměřili nižší ovocný podíl, je podle našeho názoru možné přičíst velmi

JAK SE V NÁPOJÍCH ORIENTOVAT? Ovocná šťáva – jde o 100 % mošty a džusy, ať už vylisované přímo, či vyrobené z koncentrátu (tato skutečnost musí být na obale uvedena). Šťávy z koncentrátu najdeme zpravidla v krabicích či plastových lahvích. Mošty se zpravidla stáčejí do skleněných lahví, krabic či speciálních pytlů v krabicích, tzv. bag in box. Mošty bývají zakalenější než klasické džusy, zákal závisí zejména na druhu zpracovávaných jablek i technologii. Nektar – ovocný podíl se pohybuje od 25 do 50 % v závislosti na použitém druhu ovoce. Vylisovaná šťáva se tedy ředí vodou, případně jsou do ní přidávány další cukry. V případě jablečného nektaru musí ovoce tvořit minimálně 50 %. Ovocný nápoj – nealkoholický nápoj, ochucený ovocnou šťávou nebo ovocnou šťávou z koncentrátu. Pozor na to, že obsah ovocné složky může být někdy velmi nízký, a to přesto, že na obale najdete velké obrázky ovoce.

8

6 > 2015

netypické vstupní surovině, kterou výrobce použil, nebo nějaké technologické nekázni, kdy v průběhu výroby došlo k neúmyslnému přídavku vody,“ vysvětlil Aleš Rajchl z VŠCHT. Výroba moštu je velmi závislá na aktuální kvalitě zpracovávaných jablek – jejich odrůdě či zralosti. Vzhledem k tomu, že většina zařazených vzorků pocházela od menších výrobců, jsou jednotlivé šarže menší a navzájem se od sebe výrazně liší. Je tedy možné, že kdybychom do testování zařadili jinou šarži stejného výrobku, dopadly by

výsledky jinak. Pravděpodobně i z tohoto důvodu se oslovení výrobci, u kterých jsme naměřili nižší obsah ovoce, proti výsledkům ohradili. „Musím konstatovat, že náš mošt se bude vždy lehce odlišovat, především díky tomu, že není vyráběn z běžných jablek, které se obecně k výrobě moštu používají,“ vyjádřil se Miloslav Černý ze společnosti Bohemia Apple. „Z výrobního protokolu vyplývá, že nemohlo dojít k naředění daného výrobku vodou, ať už úmyslně, či neúmyslně technologickou nekázní. Z našich zkušeností vyplývá, že každá šarže bývá jiná, nikdy jsme se nesnažili chutě a vůně jednotlivých šarží nějak regulovat nebo unifikovat,“ okomentovala Ilona Zítková z Moštovny Lažany. Který voní nejlépe? Dalším důležitým ukazatelem při hodnocení kvality ovocných šťáv je tzv. aroma index. Jde o výpočet na základě měření množství a profilu přítomných aromatických látek. Jeho hodnota nám ukazuje, jak jablečně použitá jablka voněla – mošt s nejvyšší hodnotou aroma indexu voněl „nejjablkovatěji“. Vyšší aroma index zároveň svědčí o tom, že proces zpracování jablek byl veden správným způsobem, aromatické látky neunikaly či nedegradovaly. Naměřené hodnoty se u jednotlivých vzorků velmi lišily, i když legislativního limitu dosáhly všechny výrobky. Nejnižší hodnotu jsme

zaznamenali u moštu Jablko čiré, s přehledem nejvyšší hodnotou se mohl pochlubit vzorek Viko. V průměru byly hodnoty poměrně vysoké, problematičtější tento ukazatel bývá zpravidla u džusů z koncentrátu, kdy výrobce odpařené aromatické látky při rekonstrukci nápoje nevrátí zpět, ale použije je k jinému účelu, například v kosmetice. Jablka jsou většinou kvalitní Zjišťovali jsme také, zda byly nápoje vyrobeny z nezávadné suroviny, tedy zda zpracovávaná jablka nebyla napadena plísní, na jejíž výskyt poukazuje mykotoxin patulin. Legislativního limitu 50 mikrogramů na kilogram žádný z testovaných vzorků nedosáhl. Zvýšenou hodnotu jsme naměřili u dvou moštů (Jablko čiré, Český sad). Nejedná se o žádné výrazné zaplísnění, takové hodnoty může zapříčinit i pár napadených jablek – zejména u drobnějších výrobců, kteří vyrábějí mošty v menších šaržích. Chuť většinou zklamala Senzorické hodnocení jsme přenechali desetičlennému panelu, složenému z odborníků z VŠCHT. Zaměřili se zejména na barvu, vůni, chuť, zákal a celkový dojem moštů. Testované mošty hodnotili poměrně přísně, průměrná známka byla 3,5. Nejlepší hodnocení si vysloužil vzorek Bohemia mošt, poslední se umístil mošt Rauch Happy day, kterému porota udělila čistou pětku. Vadilo především, že mošt měl nakvašenou chuť, téměř připomínal burčák. Když se nechal několik minut vyvětrat a těkavé látky uniknout, chutnal pak o poznání lépe. Těžko však předpokládat, že by spotřebitelé takto s moštem běžně zacházeli. Neotevřený mošt nemusel být podle údajů na obale uložen v chladu, takže chybné skladování na vině není. „Dovedu si představit, že nastala nějaká technologická chyba u výrobce, nebo se mohlo jednat o netypický druh jablek,“ okomentoval výsledek Aleš Rajchl z VŠCHT.

Připravila Kateřina Kmecová, foto shutterstock, Michal Pavlík

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

Pfanner 100 % Apfel Bio Výrobce: neuveden (Hermann Pfanner Getränke) Zakoupeno: Tesco

ZPRAVODAJ

Lhenická ovocná šťáva

Jablečný mošt Jonagored

Výrobce: neuveden (Pěstitelská pálenice a moštárna KG-Lhenice)

Výrobce: pro ZEAS Lysice, palírna Boskovice

Obsah ovoce: 102 %

Známka testu

1,90

Cena za 1l: 36 Kč

Cena za 1l: 30 Kč

Obsah ovoce: 110 %

Obsah ovoce: 93 %

Známka testu

2,30

Zakoupeno: Země živitelka Cena: 199 Kč/3 l

Cena: 150 Kč/5 l

Cena: 90 Kč/2,5 l

Cena za 1l: 71,9 Kč

Výrobce: TOKO AGRI

Zakoupeno: ZEAS Lysice, a.s.

Zakoupeno: www.ovocnastava.cz

Cena: 71,9 Kč/1 l

Ovocňák 100% jablko

Známka testu

Cena za 1l: 66,3 Kč Obsah ovoce: 89 %

2,40

Známka testu

2,50

Z laboratoře: Mošt zabalený v kartonu, jeden ze dvou vzorků od velkých mezinárodních výrobců. Nejdražší vzorek ze všech. V analýzách bez naměřeného patulinu. Nižší hodnota aroma indexu. Druhý nejvyšší obsah ovoce ze všech. Přehledný obal, ale chybí výrobce. Z degustace: Poměrně příjemná barva odpovídající standardu jablečného moštu. Vzhled kazí poměrně výrazný zákal. Vůně i chuť jsou průměrně příjemné. Chuť je poměrně slabá, prázdná. Jsou v ní cítit jen kyselé tóny, pro někoho až příliš výrazné. Známka za senzorické hodnocení 3,2.

Z laboratoře: Baleno v tzv. „bag in box“. Bez naměřeného patulinu. Třetí nejnižší hodnota aroma indexu. Nejvyšší obsah ovoce, naměřená hodnota dosahuje 110 %. Trochu méně přehledný obal, není zcela jasný výrobce. Z degustace: Poměrně příjemná a typická barva s výrazným zákalem. Vůně moštu je jen průměrně příjemná. Chuť je navzdory vysokému obsahu jablek podprůměrná. Zcela chybí sladkost, dominuje jen kyselá chuť. Známka za senzorické hodnocení 3,9.

Z laboratoře: Mošt balený v „bag in box“. Bez naměřeného patulinu. Nejnižší hodnota aromatického indexu ze všech testovaných vzorků. Třetí nejvyšší obsah ovoce (93 %), se započtením nejistoty měření vyhovuje. Jeden z nejméně přehledných obalů. Z degustace: Průměrně příjemná barva s viditelným zákalem. Vůně je méně příjemná. Chuť průměrná, ale patří mezi testovanými vzorky k nejlepším. Mošt je příliš kyselý a trpký, až porotcům připomíná citrusy. Známka za senzorické hodnocení 2,9.

Z laboratoře: Balení „bag-in-box“. Bez naměřené přítomnosti patulinu. Průměrný obsah aromatických látek. Relativně vysoký obsah ovoce (89 %), se započtením nejistoty měření vyhovuje. Trochu méně přehledný obal. Z degustace: Typická intenzivní barva odpovídající jablečnému moštu. Poměrně příjemná, typická vůně. Průměrná chuť, ve které jsou cítit cizí tóny, přesto patřila k těm lepším. Největší zákal ze všech testovaných vzorků. Známka za senzorické hodnocení 2,7.

Rauch Happy Day 100 % Apfel naturtrüb

Bohemia mošt 100 % jablko

Viko 100 % jablečná šťáva

Jablko čiré z našeho regionu

Výrobce: neuveden Zakoupeno: Tesco Cena: 44,9 Kč/1 l Cena za 1l: 44,9 Kč Obsah ovoce: 93 %

Známka testu

2,80

Výrobce: Zemcheba

Zakoupeno: Albert

Zakoupeno: Albert

Cena: 104,9 Kč/5 l

Cena: 29,9 Kč/0,75 l

Cena za 1l: 21 Kč

Cena za 1l: 40 Kč

Obsah ovoce: 82 %

Obsah ovoce: 83 %

Známka testu

2,80

Z laboratoře: Balení v kartonu, jeden ze dvou vzorků od velkého mezinárodního výrobce. Bez naměřeného patulinu. Průměrně vysoká hodnota aroma indexu. Poměrně vysoký obsah ovoce, s nejistotou měření odpovídá. Nepřehledný obal, chybí informace o výrobci. Z degustace: Netypická oranžová barva, výrazný zákal. Nepříjemná, atypická, hnilobná vůně. Zcela nevyhovující, hnilobná, zkyslá, nepříjemná chuť, od porotců obdržela čistou 5. Jako jediný vzorek zcela nepitelné. Známka za senzorické hodnocení 5 (nejhorší ze všech testovaných vzorků).

Z laboratoře: Balení „bag in box“. Žádný naměřený patulin. Průměrná hodnota aromatických látek. Informace pro spotřebitele jsou přehledné a dobře čitelné, včetně instrukcí o vhodném skladování. Nejlevnější vzorek ze všech. Z degustace: Barva hnědá, odpovídající jablečnému džusu. Velmi intenzivní zákal. Typická jablečná vůně, nejpříjemnější ze všech. Chuť trochu méně příjemná. V chuti je cítit hrušková příchuť (ačkoli podle složení obsažena není). Nejlepší v senzorickém hodnocení. Známka za senzorické hodnocení 2,5.

Český sad 100 % Jablečná šťáva

Lažanský Rubín Jablečný mošt Výrobce: Moštovna Lažany

Zakoupeno: Tesco

Zakoupeno: Tesco

Cena: 109,9 Kč/5 l

Cena: 56,9 Kč/1 l

Cena za 1l: 22 Kč

Cena za 1l: 56,9 Kč

Obsah ovoce: 80 %

Obsah ovoce: 73 %

3,50

Z laboratoře: Balení v „bag in box“. Naměřený zvýšený obsah patulinu, ale legislativního limitu nedosahuje. Druhá nejvyšší hodnota aroma indexu. Nízký ovocný podíl (80 %), stoprocentního podílu dosáhne jen se započtením celé nejistoty měření. Přehledný obal. Z degustace: Příjemná, typická barva. Výrazně zakalený, s velkou částicí zákalu. Všechny ostatní parametry hodnoceny jako výrazně podprůměrné. Vůně netypická, se znatelným tónem nakvašení a plísně. Nepříjemná chuť, příliš sladká, málo kyselá. Známka za senzorické hodnocení 4,7.

Známka testu

Známka testu

Zakoupeno: Země živitelka Cena: 40 Kč/0,75 l Cena za 1l: 53,3 Kč Obsah ovoce: 90 %

2,80

Z laboratoře: Balení ve skle. Bez naměřeného patulinu. Nejvyšší hodnota aroma indexu. Nižší obsah ovoce, který odpovídá deklaraci jen se započtením nejistoty měření. Přehledný obal, ale zcela na něm chybí informace o skladování před i po otevření. Z degustace: Nejlepší vzhled ze všech testovaných vzorků - typická barva odpovídající standardu jablečného moštu. Mošt z koncentrátu, je zcela bez zákalu. Vůně a chuť jsou jen průměrné, méně typické pro tento typ výrobku. Známka za senzorické hodnocení 3,4.

Známka testu

3,00

Z laboratoře: Mošt ve skleněné lahvi. Relativně vysoký obsah ovoce (90 %), se započtením nejistoty měření vyhovuje. Nejnižší hodnota aroma indexu. Naměřen zvýšený obsah patulinu, ale legislativě vyhovuje. Trochu méně přehledný obal. Z degustace: Barva příliš neodpovídá jablečnému džusu, je nepřirozeně světlá. Je zcela čirý, bez zákalu. Mošt nemá téměř žádné aroma. Nechutná příliš jablečně, chuť je prázdná, vodová, jen lehce ochucená, sladkokyselá. Známka za senzorické hodnocení 3,8.

JAK ČÍST TABULKY

Výrobce: VVISS

Známka testu

Výrobce: Moštárna Louny, provozovatel PROMEGA

Výrobce: Bohemia Apple

3,70

Z laboratoře: Mošt ve skle. Bez naměřeného patulinu. Nízká hodnota aroma indexu. Nejnižší obsah ovoce (73 %) - deklarovanému obsahu neodpovídá ani se započtením nejistoty měření. Velmi přehledný obal se všemi potřebnými informacemi pro spotřebitele. Z degustace: Netypická, příliš světlá barva, která připomíná jablečný džus po naředění. Nejpozitivnějším faktem pro porotce bylo, že je zcela bez zákalu. Průměrná vůně i chuť, která je příliš sladká, méně typická, zcela bez kyselých tónů. Známka za senzorické hodnocení 3,8.

Cena: uvádíme cenu, za kterou jsme výrobek zakoupili v běžné obchodní síti Cena za 1 l: pro srovnání uvádíme také cenu přepočítanou na 1 litr výrobku Obsah ovoce: ovocný podíl naměřený na VŠCHT Z laboratoře: souhrnné hodnocení vyplývající z chemických analýz a složení vzorků Z degustace: souhrnné hodnocení vyplývající ze senzorického hodnocení odborníků Známku testu tvoří: 40 % obsah ovoce, 25 % senzorické hodnocení, 15 % obsah patulinu, 15 % aroma index, 5 % hodnocení obalů

Test časopisu Svět potravin, ve spolupráci spo polu lupr prác ácii s P Potravinářskou otravinář ářsk skou komorou a značkou kvalityy Klasa.

6 > 2015

9

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

VINAŘI ZVEDLI HLAVU, LETOŠNÍ VÍNA BUDOU VÝJIMEČNÁ POSBÍRÁNO, OCHUTNÁNO. VÍNA ROČNÍKU 2015 SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU KVALITU. O TO POVAŽOVANĚJŠÍ, ŽE V LÉTĚ SE VINAŘI S ÚRODOU TÉMĚŘ LOUČILI. SPÁSNÝ DÉŠŤ PŘIŠEL V LETOŠNÍCH TROPECH MINUTU PO DVANÁCTÉ. V MNOŽSTVÍ, KTERÉ NEUŠKODILO, ALE RÉVU PROBUDILO K RŮSTU BOBULÍ A VYSOKÉ CUKERNATOSTI. PRVNÍ DŮKAZ KVALITY SE UKÁZAL V MLADÝCH SVATOMARTINSKÝCH VÍNECH A VINAŘI TEĎ OPEČOVÁVAJÍ REGULÉRNÍ VÍNA ROČNÍKU 2015. TĚŠIT SE MŮŽEME I NA VYDAŘENÉ ARCHÍVY Z NICH.

Foto: autor Sklízelo se dřív, kvůli alkoholu Cukernatost většinou přes 22 stupňů normalizovaného moštoměru, dobrá velikost bobulí a zdravé hrozny. Tak charakterizuje letošní zralost hroznů ředitel Znovínu Znojmo a člen rady Vinařského fondu ČR Pavel Vajčner. Uvedené hodnoty byly evidentní už v poslední dekádě září. Dříve, než je v běžném roce obvyklé. „Nebylo na co čekat, rychle nastupující cukernatost by mohla způsobit buď vyšší obsah alkoholu ve víně nebo vyšší zbytkový cukr. Současně docházelo k úbytku kyselin,“ potvrdil Pavel Vajčner. Na rozdíl od jiných let, kdy vinaři spíše vyčkávají, na vyšší cukernatost do říjnových dnů, letos měli se sběrem nakvap. Do sklepů ale dostali mimořádně vyzrálé

10 6 > 2015

a zdravé hrozny s tóny vyzrálosti, které byly znatelné napříč všemi odrůdami. Chardonnay, Sauvignon, Rulandské šedé překvapily vinaře nejčasněji. Slibné jsou Tramíny, Ryzlinky, Veltlíny, ale i červená vína. Šampiony letošního ročníku se mohou stát zřejmě všechny odrůdy. Mají k tomu ještě jeden důvod, který pramení paradoxně z vysokých teplot a nedostatku deště. „Pozitivní stránkou sucha byla skutečnost, že se nedařilo houbovým chorobám ani škůdcům. Hrozny byly zdravé,“ doplnil Pavel Vajčner.

prostřednictvím Svazu vinařů ČR pro letošek vymohli ministerské požehnání, aby mohli víno dokyselovat. Nejde o žádnou chemii, ale o přirozenou úpravu vína kyselinou vinnou či jablečnou. Naposled tuto výjimku využili v roce 2012. Zatímco v jižních státech je dokyselování vína zcela běžné, v Česku je potřeba svolení Evropské unie. A to prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR. O vydání výjimky zažádali vinaři už na začátku sklizně, kdy bylo jasné, že letošní rok bude na cukry bohatý.

Kyselinkám se muselo pomoci Po třech letech vinaři vína opět přikyselovali. Kvůli vysoké cukernatosti ztrácely hlavně bílé hrozny už ve vinicích přirozený obsah kyselin. Vinaři si proto

Svatomartinská vína signalizují kvalitu „Příjemnou přezrálost jsme letos mohli ochutnávat už u Svatomartinských vín. Bílá a růžová Svatomartinská vína jsou plná, harmonická, příjemně pitelná s decentní kyselinkou a jemným aroma.

Červená vína jsou zase sametová s ovocným koncem,“ charakterizuje Pavel Vajčner. Značku Svatomartinské, jejímž vlastníkem je Vinařský fond ČR, smí od 11. 11. 2015 používat celkem 369 vín, která prošla dvoukolovým výběrem z přihlášených 445 vzorků. Vyšší zájem o Svatomartinská vína se podle fondu projevil nejen v množství přihlášených a úspěšných vín, ale také v počtu vinařů, kterých v obou kolech hodnocení uspělo 113. Na trh tak dodali kolem 2 miliónů 300 tisíc lahví Svatomartinských vín ročníku 2015. Podle Vinařského fondu může konečné množství ještě stoupat. „Předpoklad vychází z množství dosud objednaných jednotných záklopek na hrdla lahví. Vinaři však mají od šarží,

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

kterým byla během hodnocení udělena možnost používat značku Svatomartinské, vyrobeno vína více, a mají tedy možnost záklopky ještě přiobjednat,“ praví ve zprávě. Jako ročník 1807 nebo 1834? Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo má jednu profesní vášeň. Vede si statistiky jednotlivých vinařských ročníků. Má nejen ty svoje vlastní, ale i historické. Pravidelné záznamy má k dispozici od roku 1775. Některé záznamy však sahají sporadicky až do roku 1310. K letošnímu ročníku zjistil ve svých záznamech zajímavé srovnání. „Letošní pěstitelský rok 2015 se velmi podobá zápisu z roku 1807 a 1834. I tehdy byly v červenci a srpnu nezvykle vysoké teploty, hodně slunce a málo vody. Tehdejší zapisovatel také uvádí, že vína těchto ročníků byla mimořádně dobrá. Lze proto předpokládat, že letos budeme mít podobnou kvalitu,“ podělil se Pavel Vajčner. Je dobré pohrávat si s myšlenkou, že se ročník 2015 zapíše do 200 let staré historie vína. Minimálně však 68 leté, důkaz na to lze najít ve znojemském archívu vín. Ve Znojmě archivují už 70 let Větší archiv vín v tuzemsku není. Znovín Znojmo ve svém archivním sklepě v Jaroslavicích na Znojemsku skrývá kolem 8 tisíc lahví. Nejstarší vína z roku 1945 už ale na prodej nejsou. Modrého portugalu z tohoto roku zbyly už jen čtyři lahve. Přitom se prodával za 100.000 korun, prozradil to ČTK ředitel Znovínu Pavel Vajčner a dále uvádí. Nejstarší archivní vína vyjdou na desítky tisíc korun. Movití zájemci tak mohou ochutnat například Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský z roku 1947. Vinaři je považují za dosud nejlepší. Tehdejší hrozny měly podle záznamu výjimečnou cukernatost, podobně jako ty letošní. „Horko bylo takové, že se neurodilo ani obilí a muselo se vozit z Ruska,“ uvedl Vajčner. V Jaroslavicích se začala vína archivovat po druhé světové válce válce. Některé ročníky ale chybí. Předchůdci dnešních vinařů totiž zkoušeli, co se dá archivovat a průběžně také některé ročníky vyřazovali. V současné době se postupuje obdobně. „Odkládáme vína z nejlepších šarží včetně šobeských vín,“ přiblížil Vajčner. Podle něj se k archivaci hodí například Rulandské modré, Zweigeltrebe, dobré jsou Tramíny se zbytkovým cukrem. Některá vína archivaci nevydrží. Po 15 až 20 letech už svou kvalitu ale nemění. Podle Vajčnera je lahev více než padesátiletého vína spíše sběratelský unikát než cokoliv jiného. Toho, který má to štěstí a ochutná, může ve výsledku i zklamat. „Často tam bývá odrůdová chuť, vzadu je ale zvláštní kouřovina jako vytažený brambor z ohýnku,“ říká k chuti archivního vína. Velmi drahá jsou vína starší 30 let. Ta 15 let stará ale stojí

Cukernatost většinou přes 22 stupňů normalizovaného moštoměru, dobrá velikost bobulí a zdravé hrozny. Tak charakterizuje letošní zralost úrodu ředitel Znovínu Znojmo a člen rady Vinařského fondu ČR Pavel Vajčner. Foto: autor

i 200 nebo 300 korun. Archiv v Jaroslavicích podle něj přežil období minulého režimu také díky tomu, že byl u hranic s Rakouskem, kam nájezdy pohlavárů bývalého režimu nebyly oproti Znojmu tak časté. Vinice Šobes – legenda i marketingový poklad To kouzelné místo si k pěstování vína údajně vyhlédli už římští legionáři. Ani dnes nepostrádá vinice Šobes kouzlo Genia Loci. A vína se na ní rodí výjimečná. Zdejší ryzlinky či Rulandské šedé jsou vína oblíbená mezi znalci a náročnějšími spotřebiteli. A letos lze očekávat výjimečný ročník.

Na jedné z nejstarších a patrně nejlepších vinic v Evropě, která je usazená v Národním parku Podyjí, většinově hospodaří společnost Znovín Znojmo. Potýká se se špatnou dostupností techniky i pracovníků do vinice, s absencí civilizačních vymožeností jako je elektřina, dovážet se musí i voda. Znovín ale chce zažádat o zápis lokality do seznamu přírodních památek Unesco. Základem je archeologický výzkum „Společně s městem Znojmo sbíráme podklady a historické materiály. Jihomoravské muzeum Znojmo zde v letošním roce provádělo archeologický výzkum. Potvrzuje se, že Šobes je sám

o sobě velkým archívem historie,“ říká Pavel Vajčner . Výzkumníci podle něj zjistili, že nejvíce nálezů lze datovat do doby bronzové, k letům 1250 až 750 před naším letopočtem. Podle Vajčnera jsou však patrné i známky osídlení z doby až 5 tisíc let před naším letopočtem. Vědci na místě našli například i kus jantaru, který může svědčit o obchodním styku s Pobaltím, popřípadě oblastmi jižní Evropy. Již dříve to potvrdil archeolog David Rožnovský z Jihomoravského muzea ve Znojmě, který výzkum vede. Kompletní závěry očekávají Znojemští v příštím roce. Ty budou základem pro žádost o zápis do seznamu dědictví Unesco. Byla by to tak historicky první vinice z Česka, která by se v seznamu objevila, zatím v něm žádná není. Vinice Šobes se skrývá v údolí Dyje, uprostřed Národního parku Podyjí. Chrání ji meandry řeky s lesním porostem a skalními útvary. Podle firmy tvoří charakter šobeského vína ideální poloha vinice na jižním svahu, který je ze všech ostatních stran chráněn před větry. Řeka Dyje vytváří jedinečné mikroklima i mlhy. Kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě dokáže naopak zahřívat révu i v chladných nocích. Mikroklima na Šobesu bývá přirovnáváno k terroir v okolí Rýna či k údolí francouzské Rhôny. Podle ředitele Znovínu Pavla Vajčnera je víno ze Šobesu hodně minerální. „Vyznačují se plností a zvláštním projevem terroir,“ uvedl Pavel Vajčner.

Dagmar Sedláčková s přispěním ČTK

Větší archiv vín v tuzemsku není. Znovín Znojmo ve svém archivním sklepě v Jaroslavicích na Znojemsku skrývá kolem 8 tisíc lahví. Foto: autor

6 > 2015

11

PŘÍLOHA > 11. PROSINEC 2015

ZPRAVODAJ

JAK PĚSTOVAT VÁNOČNÍ HVĚZDU POINSETTIU Projekt pod záštitou Mariana Jurečky a s podporou Ministerstva zemědělství Původ a nároky Poinsettia pulcherrima (též Euphorbia pulcherrima) či vánoční hvězda je rostlinou z čeledi Pryšcovitých (Euphorbiaceae) a pochází z opadavých lesů Mexika, Guatemaly a Střední Ameriky. V domovině tvoří letité polodřevnaté keře o výšce 1- 4 metry, které mají typickou vlastnost pro tuto čeleď, a to že v případě poranění roní mléko. Rostlina je nevýznamně jedovatá, informace o silné toxicitě nejsou pravdivé, při potřísnění latexem se mohou pouze výjimečně dostavit u citlivých osob kožní alergické reakce. Její původní stanoviště je typické horkým, relativně vlhkým létem a chladnějším suchým podzimem a zimou. Rostlina je krátkodenní, neboli k založení květů je potřeba krátký den (cca 12 hodin a méně), pak asi za 2 měsíce vykvétá. Vlastní květy (Cyathia) jsou nenápadné a nacházejí se uprostřed nápadné růžice červených (u původního druhu) listenů neboli braktejí, což jsou vlastně přeměněné listy na části výhonu přímo pod vrcholem s květy. Rostlina je náročná na dostatek vápníku v půdě, v létě a v růstu potřebuje dostatek vody a živin, naopak na podzim a před rozkvětem rostlina příjem živin významně snižuje, stává se suchomilnou a vyhovuje jí pohyb vzduchu. Poinsettii znali již staří Aztékové jako „Cuitlaxoxitl“ a používali ji jako prostředek proti horečce. Vánoční hvězdu přivezl v roce 1825 do USA první velvyslanec Spojených států v Mexiku Joel Roberts Poinsett, po kterém získala rostlina svoje častěji uváděné rodové jméno. Jako květina pro vánoční období se masově rozšířila ve dvacátém století nejprve v USA, a to zejména zásluhou Paula Eckeho, pak teprve v Evropě. V Čechách se Poinsettia začala pěstovat až koncem šedesátých let a nebyla vždy květinou pouze na období adventu a vánoc, ale, z dnešního pohledu kuriózně, s použitím přisvětlování i na Mezinárodní den žen (červenou barvou se za minulého režimu máloco pokazilo).

12 6 > 2015

Rady pro nákup vánoční hvězdy a domácí péče Nejvhodnějším obdobím pro nákup vánočních hvězd začíná v druhé polovině listopadu, rostliny jsou k dispozici již nějakou dobu před adventem a můžeme je koupit dřív a prodloužit si tak sváteční náladu ve svém domově. Dřívější nákup zároveň snižuje riziko poškození rostlin při koupi za velmi nízkých venkovních teplot. Zásadním doporučením je nekupovat vánoční hvězdu z venkovního prodeje a z nevytápěných prodejen, nebo třeba pokud jsou vánoční hvězdy vyložené na studeném chodníku před obchodem. Rostliny je důležité při přenášení chránit před nachlazením, tedy například umístit do tašky, vyžádat si transportní obal, ve kterém byla rostlina dodána, zabalit do balícího papíru, aj. a nenechávat také dlouho v nevytopeném autě. Nejcitlivější částí vánoční hvězdy jsou kořeny, které jsou citlivé k přelití a houbových chorobám. V pokojových podmínkách vyžaduje pravidelnou, ale spíše menší, zálivku, substrát nemusí být plně nasycen vodou; ideální je pokud je rostlina „polosuchá“, případně když ji plně zalijete, je vhodné, aby měla před další zálivkou období, kdy substrát zčásti vyschne. Je zcela zásadní, aby byla po zalití přebytečná voda z podmisky do cca 15-ti minut vylita – kořeny nesmí stát ve vodě! Vánoční hvězda snese lépe občasné mírné zavadnutí než „přelévání“, jehož následkem jí může odumřít část kořenů a rostlina pak paradoxně vadne z nedostatku vody, přestože v ní stojí, Ideálním místem pro vánoční hvězdu je místo blízko oken s dostatkem denního světla. V pokojových podmínkách není potřeba květinu chránit před přímým světlem. Běžná pokojová teplota je ideální, současné moderní odrůdy snášejí bez problémů i teploty chladného pokoje (cca16-18°C), jen je potřeba úměrně omezit zálivku. Proč vánoční hvězdu od českých pěstitelů U českých výpěstků je samozřejmá kratší doba na cestě k zákazníkovi, a to minimálně o 2 dny oproti dovozu z Holandska, kde rostlina prochází burzou, nejméně dvěma nakládkami a cestou do ČR zůstává většinu času ve tmě. Český výpěstek tak má lepší kondici. Hrnkové květiny jsou někdy dováženy ze zahraničí spolu s řezanými květinami v teplotně

Foto: autor nevyhovujících podmínkách. České rostliny jsou na konci pěstování otuženy (při cca 15-16°C) a prodávány ve stadiu rozkvétajících Cyathií. Rostlina s uzavřenými Cyathii a bez otužení je citlivější na nízké teploty, kořeny hůře zvládají přemočení a přeschnutí substrátu. Také je náchylná k opadu listů i listenů a není sytě vybarvená. Ze zahraničí jsou dováženy za nízké ceny často nerozkvetlé rostliny z rychlého pěstování a bez otužení (s měkkými listeny), nebo naopak rostliny s nevyvinutými braktejemi z příliš chladného pěstování. V ČR se zpravidla vánoční hvězdy pěstují v rašelinových substrátech s minerální složkou (granulovaný jíl apod.), což u spotřebitele pozitivně ovlivňuje stabilitu substrátu z hlediska obsahu živin a vody, substrát nevysychá tak rychle a do vánoc není nutné květinu přihnojovat. Některé levné vánoční hvězdy z dovozu jsou dodávány v čistě rašelinových substrátech, které přesychají a rostlina je po dvou týdnech „hladová“ a začíná světlat. České pěstitelské podniky mají většinou vlastní vytápěná nákladní skříňová auta nebo využívají služeb specializovaného přepravce Florexpress Kadaň, který má vozový park s vozy s vytápěním i chlazením a s možností odvětrání vzdušné vlhkosti. Pokud je zákazník s naším výpěstkem spokojen, ví ke komu se vrátit, zatímco vánoční hvězdy ze zahraničí dovozci nakupují dle momentální nabídky (zejména dle výhodnosti ceny) a často pocházejí pokaždé od jiného pěstitele. Vánoční hvězdu je možné zakomponovat do sváteční výzdoby interiéru, slavnostní

vánoční tabule nebo miniaturní jednovýhonové formy se dají začlenit například i do adventního věnce. Součástí aranžování vánoční hvězdy a vlastně každé hrnkové květiny obecně, zakrytí původní pěstební nádoby, která je většinou bez estetické hodnoty. To lze uskutečnit buď vložením rostliny v původním květináči do dekorativního obalu z keramiky, plastu popřípadě přírodních materiálů nebo zakrytím květináče přírodní či jinou dekorací. V případě, kdy se zakryje v aranžmá i povrch pěstebního substrátu (například mechem, borkou apod.) je speciálně v případě vánočních hvězd potřeba při zalévání materiál z povrchu odkrýt a zkontrolovat jestli není substrát stále vlhký a zabezpečit, aby v aranžmá pod květináčem nehromadila voda. Vánoční hvězdy se dnes pěstují v široké paletě barev, velikostí a forem. Mezi barvami okrasných listenů najdeme odstíny klasické červené, ale i růžové, krémové, bílé nebo s mramorovanou kresbu. Lze je proto například sladit v adventní a vánoční výzdobě rostliny a další přízdobu do jednotné barvy a stylu.

Jiří Horák

SLOVENSKÉ OKÉNKO

ZPRAVODAJ

CUKROVARNÍCI SA OBÁVAJÚ V OKTÓBRI KLESLI CENY PREPADU CIEN CUKRU NA SLOVENSKU NAJRÝCHLEJŠIE V HISTÓRII V ROKU 2017 SLOVENSKO ZAZNAMENALO V OKTÓBRI TOHTO ROKA NAJRÝCHLEJŠÍ MEDZIROČNÝ POKLES CIEN VO SVOJEJ HISTÓRII. NAPOSLEDY PRITOM PODĽA ANALYTIKA UNICREDIT BANK ĽUBOMÍRA KORŠŇÁKA MEDZIROČNE RÁSTLI CENY V KRAJINE EŠTE V DECEMBRI 2013.

„Obávame sa, že dôjde k prepadu cien cukru a cukrovej repy a tým aj k zníženiu produkcie a chaosu na trhu. Spolu s pestovateľmi cukrovej repy na Slovensku však dúfame, že zodpovedné autority v Európskej únii, ako i na Slovensku prijmú na základe doterajších skúseností zo sektora mlieka adekvátne opatrenia v rámci prechodného obdobia do roku 2020,“ povedal Janíček. Pomerne vysoké je podľa spolku aj daňové a odvodové zaťaženie v SR. Cukrovarnícky výrobný

Foto: shutterstock.com Štatistický úrad (ŠÚ) SR totiž zverejnil 12. novembra 2015 najnovšie údaje o spotrebiteľských cenách. Podľa nich v októbri tohto roku vzrástli spotrebiteľské ceny v porovnaní so septembrom o 0,1 %. „Dynamika ich medziročného poklesu sa však aj napriek tomu opäť prehĺbila z -0,5 % na -0,6 %,“ doplnil Koršňák. Prekvapenie podľa neho v októbri priniesli najmä ceny pohonných látok. Aj napriek tomu, že cena ropy už v posledných dvoch mesiacoch mierne rástla, ceny pohonných látok na Slovensku ďalej klesali. Pokles vykázali najmä ceny benzínu. „Otvorené nožnice medzi cenou ropy a cenou pohonných hmôt sa tak podarilo v posledných dvoch mesiacoch z veľkej časti zatvoriť,“ opísal analytik. Oneskorená reakcia cien pohonných látok na prudký pokles cien ropy v úvode roka by mohla mať podľa jeho slov dôvod v dlhodobých kontraktoch producentov pohonných látok na nákup ropy. „V takomto prípade by vývoj v septembri a októbri nemusel byť krátkodobou výchylkou, ale ceny palív na Slovensku by sa mohli udržať na nízkej úrovni aj v nasledujúcom období a viac-menej už pomerne presne kopírovať vývoj cien ropy,“ doplnil Koršňák. Za očakávaniami analytika v októbri mierne zaostal aj rast cien potravín. „Tie ostali v porovnaní so septembrom nezmenené, dynamika ich medziročného rastu sa zrýchlila z 0,3 % na 0,8 %,“ vyčíslil

PESTOVATELIA CUKROVEJ REPY A VÝROBCOVIA CUKRU NA SLOVENSKU SA OBÁVAJÚ, ŽE O DVA ROKY DÔJDE K PREPADU CIEN CUKRU. PODĽA PODPREDSEDU SLOVENSKÉHO CUKROVARNÍCKEHO SPOLKU (SCS) DUŠANA JANÍČKA S UKONČENÍM PLATNOSTI SÚČASNÉHO TRHOVÉHO PORIADKU S CUKROM A CUKROVOU REPOU, 30. SEPTEMBRA 2017, SA DÁ OČAKÁVAŤ PODOBNÝ SCENÁR AKO PRI UKONČENÍ MLIEČNYCH KVÓT.

Koršňák. A to v dôsledku nižšej porovnávacej bázy z minulého roka, keď po veľmi dobrej úrode v lete minulého roka na jeseň ceny potravín začali výraznejšie klesať. Nespracované potraviny potvrdili očakávania a v súlade s cenami poľnohospodárskych surovín zaznamenali aj v októbri opäť zvýšenie cien. „Dynamicky rast opäť vykázali najmä ceny zeleniny. Zvýšenie ich cien bolo výrazne silnejšie ako je ich tradičný sezónny nárast v jeseni,“ dodal. V porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka tak boli podľa analytika ceny zeleniny vyššie už o viac ako štvrtinu. Naopak, ceny spracovaných potravín ďalej klesali, najmä v dôsledku zníženia cien mlieka a mliečnych výrobkov. Čo sa týka výhľadu do budúcnosti, podľa Koršňáka naďalej platí, že stále neexistuje žiaden silnejší inflačný ťahúň a tento stav by mal pretrvávať aj počas ostatku roka. „Oneskorená korekcia cien pohonných hmôt by mohla držať infláciu v zápornej oblasti aj na prelome rokov, v dôsledku nižšej minuloročnej porovnávacej bázy by sa však dynamika poklesu cien mala predsa len zmierniť a opäť priblížiť bližšie k nule,“ dodal. Zásadnejšie zrýchlenie rastu cien pritom neočakáva ani v budúcom roku, kedy by sa inflácia podľa jeho prepočtov mala počas väčšiny roka pohybovať na úrovniach do 1 %.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo.sk připravila Dana Večeřová

sektor je navyše dodatočne zaťažený povinnými odvodmi do rozpočtu Európskej únie, ktoré vyplývajú z nariadení Európskej komisie v rámci trhového poriadku s cukrom a cukrovou repou. V tomto odbore je zamestnaných priamo vyše 500 zamestnancov a nepriamo okolo 3000 v sektoroch poľnohospodárskej prvovýroby, dopravy a služieb a strojárskeho priemyslu.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo.sk připravila Dana Večeřová

IBA NECELÁ POLOVICA OLEJNÍN ZOSTÁVA NA DOMÁCOM TRHU CELKOVÁ PLOCHA, NA KTOREJ SA NA SLOVENSKU V TOMTO ROKU PESTOVALI OLEJNINY, PREDSTAVOVALA TAKMER 250.000 HEKTÁROV. PODĽA INFORMÁCIÍ, PREDSEDU PREDSTAVENSTVA SLOVENSKÉHO ZVÄZU OLEJNINÁROV (SZO) JOZEFA REBRA, BOL PRIEMERNÝ VÝNOS 2,54 TONY NA HEKTÁR A CELKOVÁ TOHTOROČNÁ PRODUKCIA DOSIAHLA 628.269 TON Na domácu spotrebu ide okolo 288.000 ton, čo predstavuje 45,8 %. Ostatné olejniny sú určené na vývoz, ktorý je nasmerovaný hlavne do Česka, Rakúska, Maďarska a Nemecka. „Najviac plôch bolo osiatych repkou olejnou, ktorá sa pestovala na ploche 120.431 hektárov pri výnose 2,72 tony na hektár a celkovej produkcii 327.573 ton. Počas zberu bola jej výkupná cena 360 eur za tonu. Ďalšou významnou olejninou bola slnečnica, ktorú sme zozbierali z plochy 75.754 hektárov, jej výnos bol

2,33 tony na hektár a celková produkcia predstavovala v tomto roku 176.507 ton. Slnečnica čierna sa počas zberu predávala po 350 eur za tonu. Treťou najvýznamnejšou olejninou bola sója pestovaná na ploche 43.724 hektárov s výnosom dve tony na hektár a celkovou produkciou 87.447 ton. V čase zberu sa predávala po 325 eur za tonu. V súčasnosti sú výkupné ceny u repky a slnečnice vyššie o 10 až 15 eur za tonu,“ zhodnotil Rebro.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo.sk připravila Dana Večeřová

6 > 2015

27

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

Agrární komora ČR si Vás dovoluje pozvat na

r

n í r pl á konaný pod záštitou ministra zemědělství ČR

v pátek 22. ledna 2016 od 20.00 hodin v Praze na Žofíně Slovanský ostrov 226, Praha 1

VELKÝ SÁL

MALÝ SÁL

19.00 20.00 20.05 20.20 20.50 22.00 22.50

20.30 k tanci a poslechu hraje skupina SABRIN a cimbálovka Jožky Šmukaře 24.00 ukončení programu

moderuje Lucie Borhyová otevření sálu zahájení plesu taneční klub Chvaletice/Pardubice The Party Band Vladislava Drtiny Hana Zagorová The Party Band Vladislava Drtiny Michal David

23.50 losování a předání hlavních cen tomboly 00.20 Heidi Janků 00.50 The Party Band Vladislava Drtiny 02.00 ukončení plesu

generální partneři:

6 > 2015 28Agrarni_ples_2016_215x269.indd

1

es

Ag

15.

Bohatá tombola! Slosovatelné kupóny vstupenek! Jednotná cena vstupenek je 600 Kč. Všechna místa k sezení. Přístup do všech sálů. Vstupenky objednávejte přes okresní či regionální agrární komory a členská společenstva. Veškerou distribuci vstupenek zajišťuje kancelář AK ČR Praha, Počernická 96, tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected]

mediální partneři:

14.12.2015 14:58:35

INZERCE

KB150240 Inzerce Agro Kombajn 215x269 Agriculture.indd 1

ZPRAVODAJ

11.11.15 6 > 2015

29

10:33

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

MOKŘADY A JEJICH ROLE V ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚ PO LETECH PŘÍPRAV A DISKUSÍ BY SE MĚLY STÁT JEŠTĚ V TOMTO PROGRAMOVÉM OBDOBÍ MOKŘADY SOUČÁSTÍ KRAJINNÝCH PRVKŮ A BÝT TEDY ZAŘAZENY DO PLOCHY PŮDY, KTERÁ JE PŘEDMĚTEM DOTAČNÍCH PODPOR V RÁMCI PLATEB NA PLOCHU. ZDÁNLIVĚ JEDNODUCHÝ ÚMYSL ALE MŮŽE NARAZIT NA NEČEKANÉ KOMPLIKACE. Tou základní je už odpověď na banální otázku „co je to mokřad“. Na výklad tohoto pojmu mají rozdílný názor dvě pro zemědělce klíčová ministerstva – tedy Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP), přičemž rozdíl v interpretaci pojmu mokřad vyjádřen plochou pozemků, která uvedený pojem naplňuje, je zhruba 300 procent. ČR navíc v současné době ani oficiálně neví, jakou plochu zaujímají mokřady v současné době. Poslední známá statistika mokřadů pochází totiž z roku 1999, a podle ní se na území ČR nacházelo tehdy 117 408 hektarů mokřadů, tedy zhruba 1,5 procenta plochy země. Od té doby ale těchto ploch zřejmě ubylo, nikdo však v současné době neví, o kolik. Elektronická databáze mokřadů sice v současné době vzniká na Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK), a to v rámci projektu „Ochrana, výzkum a udržitelné využívání

Foto: Nina Havlová

30 6 > 2015

mokřadů v ČR“, který je financován z norských fondů. Původní plán – dokončit zmiňovanou databázi do jara příštího roku, se ale patrně nestihne, protože distribuce peněz z uvedených finančních zdrojů v minulosti poněkud vázla, protože mokřady nebyly pro MŽP zásadní prioritou. Reálně by tak mohla být evidence mokřadů dokončena na

pojem „mokřad“ kromě samotných mokřadů také slatiniště, rašeliniště, trvale podmáčené louky, lužní lesy, říční nivy a dokonce i rybníky. Konkrétně je podle tohoto pojetí mokřad „území s vodní hladinou blízko povrchu terénu, s půdami podmáčenými či mělce zatopenými a rostlinstvem přizpůsobeným trvale vysoké hladině podzemní

DEFINICE MOKŘADU JE VELMI ŠIROKÁ, V KAŽDÉM PŘÍPADĚ JDE O BIOLOGICKY VÝZNAMNÉ PLOCHY, KTERÉ OBOHACUJÍ NAŠI KRAJINU. konci roku 2016. Tím ale zřejmě vznikne další problém – totiž nesoulad rozlohy mokřadů podle interpretace MŽP a MZe. MŽP přitom vychází při evidenci mokřadů z pojetí mokřadů zakotveného v Ramsarské úmluvě, podle níž zahrnuje

vody nebo mělké vodě povrchové“. Právě proto došlo v minulosti MŽP k ploše necelých 120 000 hektarů. Jen rybníky ale z této plochy v současné době zaujímají přibližně 52 000 hektarů, mokřady v užším slova smyslu pak podle odhadů ochránců přírody 37 000 hektarů.

Prakticky trojnásobný rozdíl mezi mokřady a „mokřady“ se může stát pro laickou, ale i odbornou veřejnost značně matoucí. MZe přitom zatím žádnou specifickou definicí mokřadů nedisponuje a jasno zatím není ani v celkové rozloze mokřadů v podání tohoto resortu. Kardinálním problémem tak bude, na jakou plochu jakých „mokřadů“ bude ministerstvo zemědělství uvažovanou podporu vyplácet a jak bude odůvodněno, že třeba rybníků se podpora „mokřadů“ netýká. Ministerstvo zemědělství navíc dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že mokřad nelze přesně ohraničit, neboť jeho plocha v závislosti na počasí v průběhu roku kolísá. To je sice pravda, zatím ale nikdo nepojal plochu mokřadů buď jako roční průměr (což nemusí být určující, některé mokřady v době sucha třeba i po celý rok neexistuj), nebo jako určité kategorie pozemků o nějakém administrativně stanoveném rozměru. MZe tak zatím pracuje s obecnou tezí, podle níž jsou mokřady biologicky významné biotopy a nakládání s nimi je zahrnuto do podmínek zásad správného hospodaření (dřívější GAEC, nyní DZES). Aby to bylo ještě složitější, pak samotné mokřady se ještě člení na čtyři podskupiny – mokřady mezinárodního významu, nadregionálního významu, regionálního významu a lokálního významu. Podle v úvodu zmiňované statistiky se na území ČR nacházelo v roce 1999 celkem 10 mokřadů mezinárodního významu na ploše 38 876 hektarů, 56 mokřadů nadregionálního významu na ploše 21 323 hektarů, 448 mokřadů regionálního významu na ploše 33 627 hektarů a 1 485 mokřadů na ploše 23 582 hektarů. I díky nejasnostem o samotné podstatě mokřadů existuje o těchto drobných vodních nebo podmáčených plochách celá řada mýtů, jak má či nemá mokřad vypadat a jak by se měl vlastník nebo nájemce příslušného pozemku o takovou plochu starat. Základní odpověď by pravděpodobně měla znít: Nechat mokřad samovolnému vývoji. Přesto je možná vhodné, zvláště když by měly být mokřady nejen udržovány a podporovány, ale i uměle zakládány, některé z hlavních mýtů stručně popsat.

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

Foto: Nina Havlová

1. Správně fungující a pro organismy vhodná tůň by měla mít na části své plochy hloubku přes jeden metr a více (tzv. nezámrzná hloubka). Komentář: Vysychání ani promrzání tůní či mokřadů není obecně na škodu a nepředstavuje vážnější problém pro přezimující organismy – občasné vyschnutí jednou za několik let je naopak žádoucí. Nebojme se budovat tůně hluboké třeba jen 10 - 20 centimetrů. 2. Stabilní výška hladiny tůní a mokřadů bez kolísání je pro organismy to nejlepší. Komentář: Řada specifických organismů pro svou existenci přímo vyžaduje kolísání vodní hladiny, střídavé zaplavení půdního povrchu a následné vyschnutí, v opačném případě dochází k jejich ústupu. Bez problémů je proto možné vytvářet mokřady a tůně se sklonem břehů a dna v poměru 1:30. 3. Jen dostatečně osluněná tůň je biologicky plnohodnotná.

Komentář: Řada organismů je stínomilná, chladnomilná, bez potřeby velkých teplotních výkyvů a uvítají nádrže buď zcela a trvale ve stínu nebo osluněné jen velmi omezeně. Právě možnost širokého spektra životních podmínek zajistí existenci široké paletě organismů, jejich vývojových stádií a příslušných životních procesů. 4. Posečenou travní hmotu je nutno z mokřadní lokality vždy za každou cenu odvézt Komentář: Je škoda se této hmoty zbavovat a nevyužít jí pro vytvoření nového životního prostoru některým organismům. Pokud se travní hmota nakupí na degradovatelná místa, poskytne možnosti úkrytu vlhkomilným organismům nebo těm, kteří preferují rozkládající se organickou hmotu. 5. Zeminu vytěženou při budování mokřadu nebo tůně je třeba odvézt Komentář: Vytěžená zemina by měla být naopak ponechána v bezpro-

středním okolí tůně či mokřadu. Tato zemina mimo jiné obsahuje semena rostlin, jejich vynesením na povrch je aktivujeme a umožníme růst i těm, které se v místě běžně nevyskytují. Zemina navíc může sloužit jako materiál pro vybudování nízké hrázky pro maximalizaci retence vody v nádrži. Na závěr snad jen připomínka, že mokřady nejsou nepřátelé, ale naopak pomocníci zemědělců. Výsledky celé řady studií potvrzují, jak připomíná například Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP), že mokřady mohou nejen zadržovat vodu, ale zásadním způsobem se také podílejí se na odbourávání živin a polutantů. Konkrétně odbourává mokřadní prostředí velmi dobře dusíkaté látky, z části látky skupiny fosforu a částečně i některé prostředky na ochranu rostlin (pesticidy). V mokřadech probíhá celá řada fyzikálních, biologických a chemických procesů, které přispívají k čištění protékajících vod. Mezi nejvýznačnější procesy

patří zásobování aerobních bakterií kyslíkem prostřednictvím rozvětveného kořenového systému mokřadních rostlin (např. rákos, orobinec, sítina), čímž je umožněna biodegradace rozložitelných organických látek obsažených ve vodě. V mokřadech se také střídají aerobní zóny (mělké segmenty porostlé vegetací), ve kterých dochází např. k oxidaci amoniakálního dusíku na dusičnany, s hlubšími anaerobními zónami, kde jsou dusičnany transformovány denitrifikací na plynný dusík. Další funkcí mokřadů je usazení a filtrace nerozpuštěných látek, které má destruktivní účinek na přítomné fekální koliformní bakterie. „V uměle vytvořených mokřadních systémech jsou potom napodobovány bioremediační procesy, které probíhají v přirozeném vodním prostředí původních, přírodních mokřadů. Tímto způsobem je vytvářeno analogické prostředí přírodních ekosystémů,“ uvádí ve svých materiálech VÚMOP.

Petr Havel

6 > 2015

31

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

OBAVY Z HROMADNÉ VÝSTAVBY PŘEHRAD JSOU PŘEHNANÉ ČÁSTEČNĚ JIŽ LOŇSKÉ, ZEJMÉNA ALE LETOŠNÍ SUCHÉ LÉTO PO LETECH OPĚTNĚ OŽIVILO ÚVAHY O MOŽNÉ VÝSTAVBĚ PŘEHRAD NA ÚZEMÍ NAŠÍ ZEMĚ. PŘEDPOKLADEM PRO TAKOVOU VÝSTAVBU, KTERÁ SE ALE NEMUSÍ V BUDOUCNOSTI VŮBEC USKUTEČNIT, JE PŘITOM OCHRANA LOKALIT, KTERÉ BY BYLY PRO AKUMULACI (ZADRŽOVÁNÍ) POVRCHOVÉ VODY V KRAJINĚ VHODNÉ. DO LETOŠKA BYLO TAKOVÝCH LOKALIT 65 A JEJICH SEZNAM OBSAHUJE TAKZVANÝ „GENEREL ÚZEMÍ CHRÁNĚNÝCH PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD“. TENTO POČET SE ALE S VYSOKOU PRAVDĚPODOBNOSTÍ ZVÝŠÍ O NĚKOLIK DESÍTEK ÚZEMÍ, NA ZÁKLADĚ PŘEHODNOCENÍ UVEDENÉHO DOKUMENTU, COŽ BYL JEDEN Z ÚKOLŮ A CÍLŮ NADRESORTNÍ KOMISE VODA-SUCHO. PŘESTO NENÍ K OBAVÁM K MASIVNÍ VÝSTAVBĚ PŘEHRAD RACIONÁLNÍ DŮVOD.

Foto: Nina Havlová

Předchůdce „Generelu“, v roce 2009 zrušený Směrný vodohospodářský plán, obsahoval několik set vhodných lokalit a podle odborníků šlo o dokument, který naší zemi záviděl celý svět. Plán totiž vznikal na základě historických geologických, hydrologických a geografických podkladů již na počátku minulého století a využíval přitom jak poznatků vědy a výzkumu, tak zkušenosti mnoha generací našich předků. I když se následně v ČR postavila celé řada přehrad, zdaleka nešlo o využití všech teoreticky vhodných lokalit. Do budoucna lze

32 6 > 2015

pak předpokládat ještě menší využití vhodných území, v zásadě až jako jednu z posledních možností jednak k prevenci povodní, nově ale také – a to bude patrně nejdůležitější role vodních nádrží k vytváření zásob vody jako zdroje pitné vody pro občany ČR, také ale například jako zdroj vody pro zemědělce nebo zahrádkáře. O možné výstavbě přehrad a režimech, které na takových lokalitách platí, panuje celá řada mýtů. Největším z nich je teze, podle níž se přehrady postaví všude,

kde jsou teoreticky naplánovány a teze, podle níž dojde k výstavbě v horizontu několika málo let. Skutečností ale je, že až na výjimky se většina stávajících občanů ČR možné výstavby nádrží ani nedožije. Není také pravda, že v lokalitách zařazených do „Generelu“ je zcela zakázána stavební činnost. V územích pro ochranu povrchových zdrojů vod jsou v praxi zakázány pouze velké stavby, jako jsou průmyslové areály a obecně veškeré objekty zatěžující svou činností životní prostředí, což představuje riziko kontaminace zdrojů vod. Případná

dekontaminace by výrazně prodražila nejen případnou výstavbu nádrží, ale i jakýchkoli ploch zadržující vody, tedy i poldry, rybníky nebo třeba uměle vytvořené mokřady. V zásadě lze říci, že zařazení nějakého území do „Generelu“ je pro příslušné území výhodou zlepšující stav tamní krajiny, takže je například vhodné pro ekologické zemědělství. Přesto se starostové obcí, jejichž území se zařazení do „Generelu“ týká, proti takovému kroku bouří, sepisují petice a hledají důvody, jak se tomuto kroku ubránit, třeba prostřednictvím nutnosti

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ochrany některého ze vzácných živočichů nebo některých rostlin. Paradoxně ovšem poskytuje alespoň základní ochranu takovým organismům právě začlenění do „Generelu“. Nějaké povrchové zdroje vody naše země každopádně potřebuje – oproti minulosti totiž vodních ploch na našem území výrazně ubylo. Již celkem známá je informace, podle které se v době rozvoje rybníkářství v 16. století na našem území nacházelo více než 180 000 hektarů ploch rybníků. Co je již známo méně, je skutečnost, že tyto rybníky dokázaly zadržet téměř 2,5 miliardy kubíků vody, což je pro představu 3,5x více, než dokáže zadržet přehrada Orlík. Oproti tomu je dnes plocha vodních nádrží ani ne poloviční – vodní plochy se v současné době rozkládají na území přes 80 000 hektarů, z toho plochy rybníků tvoří zhruba 52 000 hektarů a zhruba 30 000 hektarů pokrývají plochy umělých vodních nádrží. Jak navíc vyplývá z vládou přijatého dokumentu „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody,“ pouze menší vodní plochy dostatek povrchové vody pro ČR nezajistí. „Malé vodní nádrže pro zajištění významnějších odběrů vody nejsou podstatné, a proto by měla být v budoucnosti pozornost věnována zejména výstavbě větších vodních nádrží se schopností manipulovat vodou a ovlivňovat odtokové poměry ze svého zásobního prostoru. Výstavby suchých poldrů by měla být omezena jen na případy, kdy výstavba vodní nádrže nemá vodohospodářský smysl. Budovat suché poldry v místech vhodných pro vodní nádrž není účelné, především z hlediska boje proti suchu včetně adaptačních opatření na možnou klimatickou změnu. Je třeba – bez ohledu na vývoj klimatu podporovat rozvoj rybníků,“ píše se v analytických podkladech k uvedenému materiálu. Zpět ale k roli starostů v prevenci rizik povodní nebo sucha, která spočívá v úplně něčem jiném, než v odmítání lokalit pro akumulaci vody. Role starostů a představitelů měst a malých obcí tkví totiž především v rámci rozvojových plánů obcí a obecně v územním plánování, a v tomto procesu se chová většina samospráv mimořádně neodpovědně. Přestože jsou známa záplavová území a navíc se po posledních povodních dále aktualizují, takže nejde o nějaké vývojem překonané dokumenty, snaží se obce v těchto územích všemi silami o výstavbu, i když je známo riziko pravděpodobné újmy na majetku i riziko možných lidských obětí. Je tak vhodné připomenout, že na rozdíl od lokalit zařazených do „Generelu“ v záplavových oblastech, především v takzvaných aktivních zónách záplavového území, stavební uzávěra skutečně je. Respektive by být měla. Je přitom úplně jedno,

ZPRAVODAJ

zda-li jde o drobné stavby k rekreačním účelům nebo o veřejně prospěšné stavby, čímž představitelé obcí i měst obvykle argumentují. Reálným důsledkem takto obhajovaného veřejného zájmu jsou totiž bohužel rizika, která si nikdo nechce připustit. Bohužel je již v současné době řada územních rozhodnutí nevratných, což mimo jiné znamená, že je jen otázkou času, kdy minimálně ke škodám na majetku v aktivních a zastavěných ‚ zónách záplavových území dojde. Populismus starostů navíc zvyšuje důsledky nejen rizik povodní, ale i sucha, protože s většinou staveb v ČR je spojeno pokrývání původně

Foto: Nina Havlová

zemědělské půdy neprostupnými povrchy, což omezuje schopnost krajiny zasakovat a zadržovat vodu. Stavebníky nenutí k zodpovědnějšímu chování ani dosavadní tuzemská legislativa, která nerozlišuje, jaký povrch stavebník zvolí. V zahraničí je přitom běžné uplatnění motivačních nebo sankčních prvků, kdy je buď stavebním zvýhodněn v případě, že pro svou stavbu využije povrchy prostupné, nebo naopak platí sankční poplatek za každý čtvereční metr, který je pokryt povrchem neprostupným. Jsme-li u újmy, je vhodné připomenout si možnost zemědělců žádat o kompenzace za omezení, která

vyplývají z podmínek hospodaření v pásmech ochrany vod. Drobná potíž je ale v tom, že na újmu mají podle paragrafu 30 vodního zákona nárok „vlastníci pozemků a staveb“. Vzhledem k tomu, že vlastník a uživatel pozemku velmi často není jedna a táž osoba, musí hospodařící zemědělci státním podnikům Povodí, které újmy vyplácejí, doložit vlastnictví pozemků, na nichž k újmě dochází, na základě výpisu z katastru nemovitostí. To považují někteří zemědělci za nadbytečné, neboť obhospodařované pozemky jsou součástí elektronického systému evidence půdních bloků (LPIS). V rámci systému LPIS nicméně existuje vlastnická vrstva, takže dokladovat nárok by bylo možné právě prostřednictvím této elektronické evidence. Tomu se přitom státní podniky Povodí nebrání, pokud by se tak ale mělo stát, je podle nich nutná změna příslušné formulace vodního zákona. Diskuse o řešení v současné době probíhají na ministerstvu zemědělství, a pokud by bylo řešení v dohledné době nalezeno, šlo by o reálný příspěvek k často deklarovanému, ale v praxi nenaplňovanému „omezení zbytečné byrokracie“. Nejde navíc o zas tak malé peníze. Kompenzace újmy na pozemcích v prvním ochranném pásmu vod je 800 korun na hektar a v druhém ochranném pásmu 500 korun na hektar. Jen státní podnik Povodí Vltavy každoročně na tyto účely vyplácí hospodařícím zemědělcům zhruba 5 až 6 milionů korun.

Petr Havel

Foto: Nina Havlová

6 > 2015

33

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

RYBY PŘEŽILY DÍKY LETNÍ DIETĚ, JSOU „ŠTÍHLEJŠÍ“ ALE JE JICH DOST JIŽNÍ MORAVA - V LÉTĚ RYBÁŘI ZÁPOLILI O JEJICH PŘEŽITÍ, TEĎ SE MRSKAJÍ DO VŠECH STRAN. I KDYŽ JSOU LETOŠNÍ KAPŘI O NĚCO MÁLO LEHČÍ DÍKY DIETĚ, KTEROU JIM RYBÁŘI ORDINOVALI V LÉTĚ KVŮLI EXTRÉMNÍMU HORKU, NA VÁNOČNÍM STOLE NIKOMU CHYBĚT NEBUDOU. S POSLEDNÍMI VÝLOVY SI RYBÁŘI VYDECHLI. LETOŠNÍ PRODUKCE BUDE PRŮMĚRNÁ. CENY RYB TO ALE NEZVÝŠÍ. BUDOU SE POHYBOVAT OD ŠEDESÁTI DO OSMDESÁTI KORUN ZA KILOGRAM. planktonem a bentosem. Rybáři je pouze dokrmují, aby přírodní složka potravy vydržela celý rok. A to žádnými granulemi, nýbrž čistými obilovinami, především pšenicí. Spojení zdraví a ryba je namístě, jen se lidem nedostalo úplně pod kůži,“ konstatuje ředitel. Také proto podle něj Rybníkářství Pohořelice pořádá každoročně slavnostní výlov rybníka Vrkoče u Ivaně, na který se sjíždí stále více návštěvníků. Letos jich bylo na 50 tisíc. „Je to především ukázka rybího gurmánství. Chceme lidem ukázat, že ryba se dá připravit na mnoho způsobů, nejen smažená s bramborovým salátem na Vánoce. Dá se grilovat, udit, vyrábět z ní pomazánky, tatarák, polévky a mnoho dalších specialit. Dá se jíst celý rok a nezevšední,“ dodal.

Pohořelický lysec ve svém rodišti. Rybníkářství Pohořelice disponuje genovým fondem tohoto plemene pro ČR. Dostat letos ryby z vody je těžký úkol Jsou aktivní díky teplu a skáčou jakoby se předháněly, která vyskočí víc. Rybáři se tak mají co ohánět, aby je udrželi tam, kde potřebují, a odvezli do sádek. „V polovině listopadu jsme zvyklí na teploty kolem nuly, teď panuje deset a víc. Ryby jsou tak aktivnější,“ vysvětlil Roman Osička, ředitel Rybníkářství Pohořelice. Nejen, že to ztěžuje práci, ale kapří sportování má za následek i úbytek na váze, nehledě na možná poranění, jež si ryby mohou způsobit. Co naplat, že rybáři mají všechna lovná i distribuční zařízení se zaoblenými hranami a vypolstrovaná. Kapr to ignoruje a skočí kamkoliv. Také proto je všude kolem kádí na hrázi měkká sláma, aby byl jejich dopad bez šrámů a rybáři se mají co ohánět, aby skokany vraceli rychle zpět do vody. „Letošní ryba není slabá, i když její průměrná váha je o 10 až 20 dekagramů nižší než obvykle. Máme i dostatek výběrových ryb, kterými uspokojíme především tuzemské zákazníky. Ti poptávají i čtyřkilové ryby. Zcela opačný trend platí pro export. Němci i Poláci vyžadují naopak ryby od 1,2 do 2 kilogramů,“ říká Roman Osička.

34 6 > 2015

Čech sní jen 1,4 kg rybího masa za rok Překvapivě nízká je stále stagnující spotřeba sladkovodních ryb v Česku. Navzdory kampani, včetně té z Operačního programu Rybářství, která se uskutečnila v masivní míře v minulých

letech. Češi se podle Romana Osičky stále nepřehoupli přes hranici 1,4 kg ve spotřebě na osobu a rok. „Přitom naše produkce ryb je zcela ekologický proces. Kapr roste v přírodním prostředí tři až čtyři roky, živí se přírozenou potravou –

Ve své prodejně prodávají rybáři mimo živých ryb i hotové rybí delikatesy.

Vstřícnost je v delikatesách i rybí klobáse Rybníkářství Pohořelice jde spotřebitelům naproti i v gurmánských specialitách, či v přípravě polotovarů. Ve vlastní zpracovně ryb na Mušovských jezerech připraví ročně kolem 3 tisíc metrických centů produktů. Ty distribuují do obchodních řetězců, ale i do vlastní prodejny ve Velkém dvoře. Ta je svým rozsahem a nabídkou ojedinělou záležitostí. Její výstavba před lety stála kolem 7 milionů korun, ale vyplatila se. Zájem zákazníků je velký. Vybírat si mohou nejen z živých, ale i například marinovaných a uzených ryb. Ale také ryby porcované a balené na mnoho způsobů. „Jedná se výhradně o ryby z naší vlastní produkce, až na pstruhy, které nakupujeme. Záměrně nenabízíme mořské ryby. Chceme zákazníky přesvědčit, že i z těch našich dokážeme vytvořit pestrou a chutnou nabídku,“ přiblížil Roman Osička. Pohořelický porcovaný kapr v chlazeném i mraženém provedení se honosí i několika oceněními. Národní značkou kvality Klasa, Zlatá chuť jižní Moravy i Chuť jižní Moravy. V neposlední řadě požívá Pohořelický kapr chráněného označení původu v rámci celé EU Pohořeličtí jdou ale ještě dál. Ve své prodejně prodávají už hotové rybí delikatesy. Patří mezi ně rybí pomazánky a také exkluzívní rybí klobása. „Spolupracujeme se společností Uzenářství a lahůdky Sláma z Velké Bíteše. Pro naše nápady a záměry jsme

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA

ZPRAVODAJ

Dostat letos ryby z vody je těžký úkol. Jsou aktivní díky teplu a skáčou jakoby se předháněly, která vyskočí víc. „Plemeno Amurského sazana, kterého naše firma chová rovněž v čisté formě, bylo vybráno cíleně, právě kvůli velmi vysoké nespecifické odolnosti a vitálnosti tohoto plemene,“ doplnil ředitel Osička. Po mnoha letech šlechtitelských prací se Pohořelickým podařilo vyšlechtit kapra, jež úspěšně přenáší požadované fyziologické vlastnosti na potomstvo, má vysoké přežití potomstva a zároveň dosahuje požadovaných užitkových vlastností. Tyto chovatelské cíle byly ověřeny ve spolupráci s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské university.

Letošní ryba není slabá, i když její průměrná váha je o 10 až 20 dekagramů nižší než obvykle, říká Roman Osička, ředitel Rybníkářství Pohořelice.

tam našli pochopení. Postupně chceme realizovat další výrobky,“ plánuje Osička. Má to smysl. Rybí prodejnu totiž navštíví ročně kolem 20 tisíc zákazníků, kteří nakoupí více než 300 q živých a 130 q chlazených ryb. Šlechtění a chov plemen zařazených i do genových zdrojů ČR To vše přiřadili Pohořeličtí ke své základní činnosti chovu ryb, který je úzce propojen se šlechtěním nových plemen. Z jejich vlastní líhně tak do rybničních vod nově připlulo plemeno kapra s názvem Amurský lysec Pohořelice. Úřední uznání nového plemene bylo definitivně potvrzeno Rozhodnutím Ministerstva

zemědělství 14.10.2014. Šlechtění trvalo víc jak deset let a jedním z duchovních otců nového plemene je bývalý hlavní zootechnik firmy Jan Ošanec, který vycházel z genových fondů rybníkářství. „V okruhu otců nového plemene bylo rozhodnuto, že nově šlechtěné plemeno bude lysé. Jednak vzhledem k vlajkovému plemeni firmy Pohořelickému lysci, jehož chovné hejno je zařazeno do genových zdrojů České republiky. Ale také z komerčních důvodů. Po lysých kaprech je trvalá poptávka,“ přiblížil Jan Ošanec. Pro syntézu nového plemene jako rodičovské linie byly vzaty Pohořelický lysec (v mateřské pozici) a Amurský sazan (v otcovské pozici).

Ryby dostaly navigaci, sledují je akademici Mezi rybářským mumrajem při výlovu Starého rybníka u Velkého Dvora nelze přehlédnout muže s anténou v ruce a pípající krabičkou. Je to jeden z výzkumníků Akademie věd ČR se sídlem v Brně. Hledá „svoje“ kapry, kterým již dříve s kolegy implantovali mikročip s navigací GPS. „Jedná se o pilotní projekt z Operačního programu Rybářství, který uskutečňujeme ve spolupráci s Rybníkářstvím Pohořelice. Cílem je sledování pohybové aktivity ryb ve vodě, po celý rok,“ vysvětlil Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců a vedoucí pracoviště se zaměřením na ekologii ryb. Prostřednictvím telemetrie vědci sledují na dálku jaká místa v rybníce využívají ryby nejčastěji, v jaké hierarchii se soustřeďují na krmná místa, kde se zdržují nejraději nebo naopak nejméně. Výsledky studií mají širší aplikaci v rybářském a ochranářském managementu a poznatky pomohou rybářům v cílenějším plánování a efektivním hospodaření. Rybník je významný krajinný prvek. Má to plusy i mínusy Nejen čistá produkce ryb, ale i spolupráce

s ochránci přírody, to je trvalé spojení činnosti rybářů a ekologie. Rybníky jsou významným krajinným prvkem, plní řadu mimoprodukčních funkcí, zadržují vodu v krajině a fungují jako hnízdiště, či útočiště pro vodomilné živočichy. Je to však také řada omezení a úskalí, úředních rozhodnutí a schvalování postupů, dokumentace. Nejčastějším problémem rybníkářů ja zabahnění nádrží, kvůli erozi půdy z polí. Odbagrování je nejen finančně náročné, ale musí splňovat i požadavky ochránců přírody, či vodoprávního úřadu. Rybníkářství není umělá brojlerová produkce masa, ale komplexně ekologický proces. A ryba je čistě přírodní produkt. To se projevuje i v lepší chuti masa. Dobře to ví ale také úhlavní nepřátelé rybářů. Predátoři ze vzduchu i z děr. Kormoráni, volavky, vydry i norci. Velkým problémem se stává „práce“ bobrů, kteří si svá doupata dělají v hrázích rybníků, kdy může dojít až k jejich protržení. Tito legislativou přísně chránění záškodníci způsobí rybářům roční škody ve výši zhruba 7 milionů korun. Náprava i prevence je složitá. Proslulý Nesyt vydal na 200 tun ryb Mezi poslední výlovy letošního podzimu patřil i největší jihomoravský rybník Nesyt u Mikulova. Rybáři letos při výlovech bojovali s vysokými teplotami nad 10 stupňů a silným větrem, kvůli kterému museli dokonce jedenkrát výlov přerušit kvůli nebezpečným vlnám. Přesto Nesyt vydal na 200 tun šupinatých kaprů, ale také množství dravých ryb jako jsou štiky, sumci, či candáti. „Právě Nesyt je pro dravé druhy vhodnou lokalitou, nachází se totiž přímo v Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky. Rybí dravci pomáhají udržet nežádoucí populaci plevelných ryb v ekologické rovnováze,“ uvedl jednatel Rybářství Hodonín Oldřich Pecha, jenž má Nesyt v dlouhodobém pronájmu. Letošní produkce ryb je podle něj průměrná, ale ceny zůstávají na stejné úrovni jako v loňském roce. Za kapra či amura se budou pohybovat od šedesáti do osmdesáti korun za kilogram.

Text a foto Dagmar Sedláčková

PŘEHLEDOVÁ TABULKA: RYBNÍKÁŘSTVÍ POHOŘELICE A.S. vodní hospodářská plocha 1409 ha počet nádrží 145 region jižní Morava CERTIFIKÁTY: Pohořelický kapr - chráněné označení původu v rámci EU Pohořelický lysec – genový fond ČR Amurský lysec – vyšlechtěné a uznané plemeno Značka Klasa – Kapr porcovaný chlazený a mražený Zlatá chuť jižní Moravy – Kapr chlazený, mrazený - porce Chuť jižní Moravy – Kapr uzený kořeněný, chlazený v marinádě

6 > 2015

35

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

NADACE DŘEVO PRO ŽIVOT – JIŽ 10 LET POMÁHÁ V PROPAGACI DŘEVA I PRÁCE LESNÍKŮ MOTTO: „UČIŇME DŘEVO PŘIROZENOU SOUČÁSTÍ NAŠEHO ŽIVOTA“ KRÁSNÉ LESY A Z NICH KVALITNÍ DŘEVO JSOU DĚDICTVÍM PRÁCE NAŠICH PŘEDKŮ. JE NEZBYTNÉ POKRAČOVAT VE VYUŽÍVÁNÍ LESNÍHO BOHATSTVÍ ŠETRNÝM ZPŮSOBEM. ZALOŽENÍM NADACE DŘEVO PRO ŽIVOT ZŘIZOVATELÉ Z ŘAD LESNICKÝCH A DŘEVOZPRACUJÍCÍCH FIREM DEKLAROVALI SVOU ODPOVĚDNOST ZA EKOLOGICKOU STABILITU ČESKÉ KRAJINY A PODPORU SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ LIDÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH. NADACE POMÁHÁ ROZVÍJET ÚCTU K PŘÍRODĚ A ZDŮRAZŇUJE ŠIROKÉ UPLATNĚNÍ POUŽÍVÁNÍ DŘEVA V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ. DŘEVA, JAKO SUROVINY BLÍZKÉ ČLOVĚKU A SOUČASNĚ I EKOLOGICKÉHO A KREATIVNÍHO MATERIÁLU BUDOUCNOSTI. DŘEVA, JAKO NEDÍLNÉ SOUČÁSTI VÝVOJE ČLOVĚKA. CÍLEM NADACE JE MĚNIT VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ VE PROSPĚCH LESNICKO-DŘEVAŘSKÉHO SEKTORU A UKAZOVAT PROFESE V TOMTO ODVĚTVÍ V POZITIVNÍCH SOUVISLOSTECH.

Záměrem aktivit Nadace je ukazovat dřevo jako jedinou významnou čistou obnovitelnou surovinu v České republice. Vysvětlovat, že využíváním dřeva podporujeme trvale udržitelný růst životní úrovně spolu s ochranou přírody. Nadace naplňuje své poslání prostřednictvím obecně prospěšných projektů, na něž sdružuje finanční prostředky a které realizuje ve spolupráci se svými partnery. Lidé v Nadaci zdůrazňují význam odbornosti lesníků při naplňování trvale udržitelného způsobu hospodaření v lesích a nutnost podpory zpracování dřeva v ČR s důrazem na výrobky ze dřeva s vysokou mírou přidané hodnoty.

Foto: archiv Nadace dřevo pro život

36 6 > 2015

A jaké oblasti svými aktivitami Nadace ovlivňuje? • zaměstnanost, zejména na venkově, • vyšší příjmy do státního rozpočtu, • snížení exportu surového dříví a řeziva z ČR, • zejména malé a střední podnikání v oblastech s vysokým procentem nezaměstnanosti, • úsporu vody a energií, • trvale udržitelný rozvoj životní úrovně i podnikání. Snahou Nadace je, aby logicky propojovala celý lesnicko- dřevařský komplex. Nadace se tedy na svých akcích vždy snaží propojit logickou vazbu les, jako zdroj dřeva a dřevařskou výrobu, zpracování tohoto dřeva jako nejvýznamnější zdroj financí pro péči o les.

Foto: archiv Nadace dřevo pro život

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

Na koho jsou podporované projekty především zaměřeny? • žáci základních škol a jejich učitelé • dospělí • státní správa • lokální politika • pracovníci v oblasti zpracování dřeva • veřejnost Mezi nejúspěšnější dlouhodobé projekty Nadace v roce patří v oboru lesní pedagogiky „ Do lesa s lesníkem“, „Ukážeme Vám les, jak ho neznáte“ a v oblasti dřevěného stavění soutěžní anketa „ Dřevěná stavba roku“ a studentská soutěž „Stavby s vůní dřeva“. Projekt Dřevěná stavba roku Dřevěná stavba roku je mezinárodní anketa dřevěných konstrukcí, návrhů, projektů a realizací staveb, které byly postaveny na území České a Slovenské republiky, anebo je čeští a slovenští autoři navrhli pro jinou zemi EU. Anketa je určena pro studenty, projektanty, architekty i realizační firmy působící v dřevozpracujícím průmyslu; zároveň ale také pro majitele, zřizovatele a provozovatele dřevostaveb.

Foto: archiv Nadace dřevo pro život

Anketa je rozdělena na soutěžní kategorie: • Dřevěná hřiště, • Dřevěné konstrukce – realizace/ návrhy, • Moderní dřevostavby – realizace/ návrhy, • Roubené domy • Interiéry. Tyto kategorie představují veřejnosti obrovský potenciál využití dřeva, seznamují ji s návrhy staveb, konkrétními realizacemi staveb, ale také s jejich tvůrci a staviteli. V rámci soutěžní ankety mohou registrovaní hlasující vybírat nejkrásnější a nejzajímavější stavby. S laickou veřejností hodnotí stavby i renomovaní odborníci z oblasti stavebnictví a zpracování dřeva. Jubilejní ročník ankety Dřevěná stavba roku 2015 V letošním roce vyhlásila Nadace dřevo pro život anketu, ve které nabídla veřejnosti přehlídku těch nejlepších děl, která se přihlásila a vyhrála v ročnících 2011, 2012, 2013 a 2014. Tato soutěž proběhla pod záštitou Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a obchodu a Svazu měst a obcí. Slavnostní vyhlášení s prestižním titulem Vítěz vítězů Dřevěné stavby roku v jednotlivých kategoriích bylo vyhlášeno dne 22.10.2015 v Kostelci nad Černými lesy. Více informací o činnosti Nadace naleznete na www.drevoprozivot.cz a www.mezistromy.cz

Z podkladových materiálů Nadace sestavila Ing. Andrea Pondělíčková, Lesnicko-dřevařská komora ČR

Foto: archiv Nadace dřevo pro život

Vítězové vítězů ankety Dřevěná stavba roku 2015 Kategorie

Podkategorie

Soutěžní dílo

Soutěžící

Dřevěná hřiště

Malá hřiště

Hrad UKO

Penzion UKO

Dřevěná hřiště

Velká hřiště

Rezervace BORORO

Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Dřevěné konstrukce

Návrhy

Rozhledna Kelčský Javorník

Ing. arch. Petr Jureček, Ing. arch. Václav Kocián, Ing. arch. Michal Kotlas, Ing. arch. Jiří Bužek, MgA. Natalie Chalcarzová, Ing. arch. Josef Žufánek

Dřevěné konstrukce

Realizace

Dřevěná lávka LČR na lesní cestě u hradu Veveří

CB s.r.o.

Moderní dřevostavby

Návrhy

Rodinný dům s kavárnou ve Znojmě

Ing. arch. Sandra Schwarzová

Moderní dřevostavby

Realizace

Dům inspirovaný lesem

ARCHCON atelier, s.r.o., Dřevostavby Biskup s.r.o.

Roubené domy

Realizace

Školicí středisko Akademie Libchavy

Koala Log Homes s.r.o.

Interiéry

Realizace

Interiér rodin. domu v Tehově

MgA. Radim Babák, MgA. Ondřej Tobola

6 > 2015

37

INZERCE

ZPRAVODAJ

RODINU PRIVÁTNÍCH ZNAČEK BILLA ROZŠÍŘILA EXKLUZIVNÍ ŘADA POTRAVIN BILLA PREMIUM SPOLEČNOST BILLA ČESKÁ REPUBLIKA DLOUHODOBĚ STAVÍ SVOU FILOZOFII NA BOHATÉ NABÍDCE KVALITNÍCH A ČERSTVÝCH POTRAVIN. STÁLE VÍCE ZÁKAZNÍKŮ NAVÍC VYHLEDÁVÁ OPRAVDU ŠPIČKOVOU KVALITU. BILLA SE PROTO ROZHODLA PŘIPRAVIT ZCELA NOVOU ŘADU VYSOCE KVALITNÍCH POTRAVIN.

sortimentu pod privátní značkou BILLA je srovnatelná se zavedenými značkami, ovšem za mnohem příznivější cenu. Čerstvé ovoce a zeleninu od větších i drobných tuzemských pěstitelů v přísně kontrolované kvalitě nabízí značka Česká farma. Jde především o sezónní zboží, jako jsou okurky, rajčata, cibule, česnek, chřest, saláty nebo brambory. V současnosti čítá na 58 položek českého ovoce a zeleniny. Více než kdekoliv jinde se vysoká kvalita a chuť pozná u masa. V případě nákupu čerstvého kuřecího, vepřového i hovězího masa značky Vocílka získává zákazník jistotu skutečně českého původu. BILLA garantuje, že se zvíře v České republice narodilo, bylo zde odchováno a následně i zpracováno. „Nová privátní značka BILLA Premium cílí na všechny zákazníky, kteří si rádi dopřávají výjimečné delikatesy. Samozřejmostí je vysoká kvalita těchto produktů. Jistě potěší i příznivá cena. Díky BILLA Premium můžeme nabídnout špičkovou kvalitu opravdu pro každého,“ přibližuje novou privátní řadu generální ředitel společnosti BILLA Jaroslaw Szczypka. Kvalitní a propracovaný je i samotný obal produktů BILLA Premium. Balení je navrženo tak, aby výrobek působil vždy dobře na svátečním stole.

Pod značkou BILLA Premium zákazníci naleznou potraviny velmi vysoké kvality. Nabídka prémiových produktů začíná v oddělení ovoce a zeleniny. Krásně rudá jablka Red Chief, zralé avokádo či mango, kiwi nebo šťavnatá hruška Abate. Následuje široký výběr pochutin – belgické máslové sušenky, pralinky, sušené ovoce v hořké čokoládě, dezerty ve skle či mražené dorty. Nechybí divoká rýže, extra panenský olivový olej, krevety, sušená šunka, tuňákové filety, polo-sušená rajčata a mnoho dalšího delikát-

ního pro svátečný menu. Na vybraných prodejnách BILLA budou v nabídce také exkluzivní vyzrálé steaky s garantovaným původem - Chuck Tender Steak (USA), Rump Steak (Jižní Amerika), Hovězí vysoká roštěná – Rib Eye (Jižní Amerika), Queensland Steak (Austrálie). BILLA Premium se zařadí po bok ostatních privátních značek, které společnost BILLA aktuálně nabízí: Naše bio zahrnuje vybraný sortiment bio potravin. Jeho výrobci musí být zaregistrováni u Ministerstva zemědělství a kontrolováni zaregistrovanými nezávislými kontrolními institucemi (KEZ, BIOKONT). Jedná se převážně o výrobce na území České republiky. V případě českého výrobce je zaručen původ výrobku ze surovin vypěstovaných v České republice. V letošním roce hned dva výrobky Naše bio vyhrály ve Volbě spotřebitelů - Naše bio sirup z agáve a Naše bio jogurt jablko se skořicí. Pro značku BILLA zdejší odborníci pečlivě vybírají kvalitní potraviny. BILLA produkty kvalitativně srovnatelné s brandovými jsou zastoupené ve většině kategorií čerstvých, mražených i trvanlivých výrobků. Čerstvé potraviny jsou tvořeny téměř z 90 % produkty českého původu. Kvalita

38 6 > 2015

Clever je služebně nejstarší privátní značkou společnosti BILLA a zahrnuje široký sortiment potravin a non foodu. Pod touto značkou zákazník najde velkou škálu kvalitních výrobků českých i zahraničních výrobců za velice příznivou cenu, při zachování kvality. O vysoké kvalitě výrobků Clever svědčí řada ocenění, naposledy se piškoty Clever staly vítězem nezávislého testu MF Dnes. Clever je mezinárodní privátní značkou řetězce BILLA a je prodáván ve všech zemích Evropy, kde je řetězec BILLA na trhu etablován. Chef Menu zahrnuje sortiment hotových jídel, salátů, obložených baget a sendvičů. Značka BILLA regionálně je určena pro výrobky čistě českého původu a regionálního charakteru. Lokální produkty v BILLE jsou vždy místně, tradičně a historicky spjaty s daným regionem, ve kterém se prodejna nachází. Vyráběny jsou drobnými podnikateli jen v malém objemu. Často se jedná o položky s velkým podílem ruční práce, jejichž recepty se dědí v rodinách z generace na generaci. Jsou vyráběny srdcem lidí, kteří svůj život zasvětili rodinné tradici. Takový produkt zákazníkovi přináší jedinečný zážitek.

INZERCE

ZPRAVODAJ

Nesem vám novinku, ochutnejte… Pod stromeček jsme vám všem nadělili Billa Premium

ŠPIČKOVÁ KVALITA PRO KAŽDÉHO 6 > 2015

39

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

HEJNICKÝ DŘEVORUBEC 2015 ZASLECHLA JSEM U MÍSTNÍCH, ŽE KDYŽ MÁ BÝT SOUTĚŽ HEJNICKÝ DŘEVORUBEC, TAK PRŠÍ; KDYŽ ZAČÍNÁ PRŠET, PTAJÍ SE MÍSTNÍ, ZDA NEBUDE HEJNICKÝ DŘEVORUBEC. NEVÍM, CO JE NA TOM PRAVDY, ALE 14. A 15. ŘÍJNA TOHOTO ROKU PRŠELO A KONAL SE UŽ 18. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE ŽÁKŮ LESNICKÝCH ŠKOL V PRÁCI S MOTOROVOU PILOU HEJNICKÝ DŘEVORUBEC 2015. ALE JÁ JSEM MĚLA DOJEM, ŽE UŽ TU JSOU NA DÉŠŤ ZVYKLÍ, A ŽE TO ZASE TAK MOC NIKOMU NEVADÍ. „LESY PŘECE DÉŠŤ POTŘEBUJÍ!“ POŘADATELEM SOUTĚŽE BYLA STŘEDNÍ ŠKOLA HOSPODÁŘSKÁ A LESNICKÁ FRÝDLANT SPOLEČNĚ S LIBERECKÝM KRAJEM A REGIONÁLNÍ AGRÁRNÍ KOMOROU LIBERECKÉHO KRAJE. Představme si hejnickou lesnickou školu Škola je téměř 60 let nedílnou součástí města Hejnice, které se svojí polohou řadí mezi turisticky atraktivní místa severních Čech. V roce 2007 došlo ke sloučení Střední školy lesnické Hejnice a Střední školy hospodářské Frýdlant a lesnická škola v Hejnicích tak tvoří jedno ze tří pracovišť Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant. Škola v Hejnicích má kapacitu kolem 220 žáků, pro menší polovinu je k dispozici domov mládeže. Školní areál v krásném lesoparku zahrnuje vše, co žáci potřebují k dobrému vzdělávání i ke chvílím odpočinku – školní budovu s moderně zařízenými učebnami, strojní vybavení a dílenské prostory pro odborný výcvik na velice dobré úrovni, školní jídelnu, prostory pro zájmové aktivity. Část odborného výcviku probíhá i na smluvních pracovištích v prosperujících firmách, výhodná poloha umožňuje nabídnout žákům odbornou praxi v Německu. V současnosti nabízí hejnická

Foto: autorka

40 6 > 2015

škola tři učební obory, Lesní mechanizátor, Zpracovatel dřeva a Zahradník. Sjelo se 16 závodníků z osmi škol Letos do Hejnic přijeli soutěžící ze Střední odborné školy Frýdek-Místek, Střední lesnické školy a Středního lesnického učiliště Křivoklát, Vyšší odborné školy a Střední lesnické školy Písek, Střední lesnické školy a Střední odborné školy Šluknov, Střední odborné školy lesnické a strojírenské Šternberk, Střední lesnické školy Žlutice, mezinárodní zastoupení podpořila Stredná odborná škola lesnícka Tvrdošín – pěkná dálka z Oravy, a soutěžili i hejničtí žáci. Soutěž se už tradičně uskutečnila v prostoru před zahradou Mezinárodního centra duchovní obnovy u kostela a kláštera v Hejnicích (ve skvostných prostorách kláštera byli také soutěžící a jejich doprovod ubytováni). Po slavnostním zahájení První soutěžní odpoledne proběhlo klání

v technických disciplínách, do kterých se řadilo: • kácení – úkolem bylo pokácet „strom“ do vyhrazeného prostoru • výměna řetězu – soutěžící museli v co nejkratším čase rozložit a následně složit část motorové pily • kombinovaný řez – odříznutí kotouče z kmenu (kotouč nesmí být slabší než 3 cm a silnější než 8 cm) • přesný řez – v této disciplíně musel závodník odříznout kotouč z kmene tak, aby nepoškodil desku, na které kmen leží. Program obohatily doprovodné soutěže. V soutěži jednotlivců závodníci odřezávali kotouče řetězovou motorovou pilou, úkolem bylo odříznout tři kotouče o tloušťce 3–5 cm z kulatiny na podstavci. Pořádné soustředění vyžadovala disciplína – práce s nakladačem a ne každý si na ni troufnul. Družstva se utkala v dřevorubeckém dvojboji s ručním nářadím – v přeřezávání ruční pilou

(odříznutí kotouče z listnatého kuláče) a v přesekávání sekerou (každý člen družstva musel přesekat jeden kuláč ve vyznačené zóně). Chvíli odpočinku od fyzického úsilí přinesla soutěž jednotlivců v poznávání dřevin (podle vzorků dřev bylo třeba poznat deset našich domácích dřevin a přiřadit k nim letorost, plod či šišku). Některé soutěže si mohli vyzkoušet i návštěvníci, pro zájemce pořadatelé nachystali např. hod sekerou na cíl vzdálený 6 m a terč o průměru kolem 70 cm, poznávání bylin a koření podle vůně… Večerní hodnocení První den soutěžení i přes mokré počasí zdárně skončilo. Pedagogický doprovod žáků, rozhodčí a hosté se ještě sešli na společenském večeru v jídelně školy. Byla to pěkná příležitost v suchu si sdělit první dojmy a postřehy ze soutěží a i se podělit o novinky a informace z domovských lesnických škol. Organizátory soutěže potěšilo, že bývalí žáci hejnické školy, dnes úspěšní republikoví závodníci i mistři republiky, se závodů pravidelně zúčastňují jako rozhodčí. Na školu se vracejí, pomáhají soutěžícím a jsou pro ně velmi blízkými vzory. Soutěže dávají žákům šanci najít si dobrého koníčka, podívat se třeba i do světa… Mladí rozhodčí – Jindra, Martin, Jan – naopak vzpomínali na možnosti, které jim škola nabídla. Dnes se mohou na školu vracet trénovat, to je obrovská výhoda, protože na každou soutěž je třeba se důkladně připravovat. A na oplátku začínajícím rádi pomohou. Ale aby budoucí závodníci uspěli, musí mít k soutěžení nějakou motivaci, nesmí závodit z donucení. Rozhodčím se zdá, že mladým někdy chybí vůle, když se hned nezadaří, jdou od toho. Nejdůležitější na úspěchu je příprava, ale také trochu záleží na štěstí. Aby závodění mělo smysl, musí vás bavit, protože je to činnost časově, fyzicky i finančně náročná. Když žák opustí školu, tak už je příprava a trénink trochu složitější, zvláště když nenajdete podporu ve firmě, sponzorovi… Ale kdo se chce soutěžení skutečně věnovat, má tu snahu, tak uspěje. Vždycky záleží na člověku, někdo to vzdá, někdo vydrží. A jak dlouho se lze tomuto sportu věnovat? Na věku tak úplně nezáleží, záleží, jak se kdo cítí. I starší kolegové se stále úspěšně zúčastňují závodů.

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

Foto: autorka

S podporou malých a velkých diváků Druhý den pokračovaly doprovodné soutěže a zahájena byla soutěž v odvětvování. (Úkolem závodníků v této disciplině je odvětvit kmen co možná nejrychleji a nezanechat suk vyšší než 5 cm nebo nezaříznout do kmene hlouběji než 5 cm.) Dopoledne přicházeli závodníky podpořit žáci základních a mateřských škol, přicházeli i dospěli diváci. Pro děti a mladší žáky byly připraveny pestré soutěže s přírodní a lesnickou tematikou, neodmyslitelným bylo nadšené povzbuzování všech soutěžících. Pro všechny byla třešničkou na dortu soutěž a předvádění sportovního dřevorubectví Stihl Timbersports v podání našich mistrů. Jednu z oficiálních šesti disciplín Singlebuck – řezání ruční pilou – si mohli vyzkoušet i odvážní zájemci. Vidět špičkové mistry při práci mohlo dodat chuť k dalšímu trénování mladým závodníkům i motivovat žáky základních škol pro lesnické obory. Úspěch všech závodníků Pečlivé spočítání výsledků, slavnostní nastoupení soutěžících, ocenění v jednotlivých disciplinách… a celkově nejúspěšnějšími jednotlivci se stali: 1. Tomáš Jána, Hejnice 2. Filip Hille, Hejnice 3. Miroslav Sekereš, Tvrdošín

Umístění družstev: 1. Hejnice 2. Tvrdošín 3. Žlutice Ocenění za úsilí a houževnatost si zaslouží všichni závodníci. V komornějším prostředí hejnické soutěže získali první zkušenosti, jistotu a s menší trémou tak nastoupí do dalších dřevorubeckých klání. Tak to vnímá i paní ředitelka Ing. Alena Dvořáková. Potřebná a přátelská soutěž Tradice dřevorubeckých soutěží se v lesnickém školství udržuje už od doby vzniku škol. V České republice je lesnických škol málo, všichni se znají. Byla etapa, kdy patřili všichni pod jedno rezortní ministerstvo a lesnické školy měly navíc svoji vzdělávací instituci a řídící instituci. Už v té době se celostátní dřevorubecká soutěž pořádala, ale postupně si uvědomili, že žáci, kteří poprvé přijdou na republikovou soutěž, ji nezvládají po psychické stránce, protože nejsou vytrénovaní. Rozhodli se proto uspořádat víc takových soutěží, aby na jaře, kdy probíhá soutěž mistrovství České republiky pro žáky škol, byli žáci na soutěž připravení. V hejnické škole má dřevorubecká soutěž dlouhou tradici a po dohodě s ostatními středními

školami se podzimní soutěžní setkání v Hejnicích stalo dobrou přípravou na soutěž celostátní. Dostali podporu tehdejšího vedení školy, podpora pokračuje dál i po změně zřizovatelů a i současný Liberecký kraj aktivitu podporuje a vítá. Soutěže se zúčastňuje osm až dvanáct škol, záleží na situaci v jednotlivých školách. Lesnických škol ubývá, školy se slučují, důležitá je podpora lesnického sportu u nového vedení. Žáci se podívají do jiného prostředí, vznikají i nová přátelství… Tradičně se zúčastňují

slovenské školy – Tvrdošín, obvykle i Banská Štiavnica, školy přijíždějí rovněž z německé strany. Mezi lesnickými školami je to všechno o „takovém vzájemném přátelství“ a soutěže k tomu přispívají – „Hejnický dřevorubec je potřebná pohodová záležitost“. A neprší prý vždycky, asi to souvisí s klimatickými změnami. Když začínali před 18 lety, bylo babí léto. Tak na příští setkání!

Alena Krajíčková, redaktorka, časopis Zemědělská škola

Foto: autorka

6 > 2015

41

INZERCE

ZPRAVODAJ

NABÍDKA MLÉČNÝCH A MASNÝCH VÝROBKŮ S OZNAČENÍM KLASA SE ROZRŮSTÁ MEZI PRODUCENTY, JEJICHŽ VÝROBKY NESOU OZNAČENÍ KLASA, SE V ŘÍJNU NOVĚ ZAŘADILY SPOLEČNOSTI LAKTOS, TANY A ŘEZNICTVÍ PANA MILANA ŽABČÍKA. PRVNÍMI OCENĚNÝMI PRODUKTY TĚCHTO VÝROBCŮ JSOU KVALITNÍ TAVENÉ SÝRY, ŘEZY, KULIČKY A VYNIKAJÍCÍ KLOBÁSY. PORTFOLIO VÝROBKŮ OCENĚNÝCH ZNAČKOU KLASA SPOLEČNOSTI STEINEX SE ROZŠIŘUJE O LAHODNÉ ŠTÝRSKÉ PÁREČKY A SPOLEČNOST VÁHALA PŘIDÁVÁ DO SVÉ SBÍRKY DALŠÍ DVA VÝROBKY S GARANCÍ VYSOKÉ KVALITY. V SOUČASNÉ DOBĚ JE ZNAČKOU KLASA OCENĚNO 1 117 VÝROBKŮ OD 223 PRODUCENTŮ. NOVĚ OCENĚNÝMI VÝROBKY JSOU:

ŠTÝRSKÉ PÁREČKY Výrobce: STEINEX a.s. Štýrské párečky jsou vyrobené podle staré rodinné receptury s vysokým podílem hovězího a vepřového masa. K harmonické chuti přispívá kvalitní jednodruhové koření a jsou vhodné na gril i klasicky na ohřev ve vodě. Společnost STEINEX působí na českém trhu již 21 let a od počátku se profiluje jako rodinná firma s tradicí řemesla již nastupující šesté generace. Nosným výrobním programem jsou drobné masné výrobky a šunky. Výsledkem snah této firmy je úspěšný a stále se rozšiřující export jejich značky.

ŽABČÍKOVA KLOBÁSA, GRILOVACÍ KLOBÁSA EXTRA, KLOBÁSA S MEDVĚDÍM ČESNEKEM Výrobce: Milan Žabčík Žabčíkova klobása je vyrobena z vepřové kýty a vepřového boku, které jsou naloženy pět dní do směsi koření, česneku a kuchyňské soli, což dává výrobku jeho nezaměnitelnou chuť. Další oceněný výrobek Grilovací klobása EXTRA zvítězila v roce 2014 v soutěži Regionální potravina Moravskoslezského kraje. Klobása s medvědím česnekem je vyrobena z 90 % vepřového masa s typickou chutí po medvědím česneku. Řeznictví vychází z celoživotních zkušeností v oboru svého zakladatele Milana Žabčíka. Produkty jsou ukázkou kvality za použití tradičních receptur a postupů výroby.

TAVENÝ SÝROVÝ ŘEZ OBALENÝ SMĚSÍ KOŘENÍ, TAVENÉ SÝROVÉ KULIČKY OBALENÉ SMĚSÍ KOŘENÍ Výrobce: LAKTOS, a.s. Nově ceněné produkty Tavený sýrový řez a kuličky se vyznačují lahodnou chutí výběrového taveného sýra a vyváženou chutí směsi použitého koření. Designový papírový přebal zvýrazňuje eleganci celého výrobku. Oba produkty naleznou své využití nejen v gastronomii, ale i na společenských akcích či rautech. Společnost LAKTOS působí na potravinářském trhu již od roku 1936 a patří mezi významné výrobce mléčných výrobků v České republice. Své obchodní aktivity rozvíjí nejen na domácím, ale i zahraničním trhu. ŠUMAVSKÝ TAVENÝ SÝR S JEČMENEM Výrobce: TANY, spol. s r.o. Oceněný výrobek Šumavský tavený sýr s ječmenem vyniká svojí sýrovou chutí, charakteristicky ovlivněnou přídavkem 15 % ječných perliček, a představuje jedinečnou kombinaci vlastností taveného sýra a obiloviny. Firma TANY se řadí mezi nejvýznamnější české výrobce oblíbených tavených sýrů, vyrábí je v Nýrsku na Šumavě již více než 20 let. Kromě vlastních obchodních značek, jako jsou DELICATO nebo ŠUMAVSKÝ nabízí poměrně široký sortiment tavených sýrů pod značkami většiny obchodních společností.

42 6 > 2015

INZERCE

VEPŘOVÉ MASO VE VLASTNÍ ŠŤÁVĚ, PAŠTIKA BEZ ÉČEK Výrobce: VÁHALA a spol. s r.o. výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků Nově oceněné Vepřové maso ve vlastní šťávě je vhodné pro přípravu rychlých jídel, ale chutná také výborně jen tak namazané na krajíci chleba. Kvalitní paštiky vyráběl už zakladatel firmy pan Váhala v začátcích působnosti své firmy a opětovně se této výrobě začala společnost věnovat v roce 2014 po nákupu potřebné technologie. Oceněná paštika má jemnou játrovou chuť a je bez lepku. Vzhledem k možnosti skladování obou oceněných výrobků při teplotě až do 25°C je výrobek ideální pro všechny cestovatele. Společnost Váhala byla založena v roce 1933 Robertem Váhalou starším. Firma vyrábí široký sortiment masných výrobků, jako například šunky s vysokým obsahem masa, masné speciality, klobásy, párky, špekáčky a další.

ZPRAVODAJ

SETKÁNÍ VÝROBCŮ KVALITNÍCH POTRAVIN NA PRAŽSKÉM ŽOFÍNĚ JIŽ TRADIČNĚ SE V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE USKUTEČNÍ SLAVNOSTNÍ SETKÁNÍ VÝROBCŮ KVALITNÍCH POTRAVIN. V PRAŽSKÉM PALÁCI ŽOFÍN BUDE 10. PROSINCE 2015 CELÝ VEČER VĚNOVANÝ VÝROBCŮM PRODUKTŮ NESOUCÍCH OZNAČENÍ KLASA A REGIONÁLNÍ POTRAVINA. PŘI TÉTO PŘÍLEŽITOSTI PROBĚHNE TAKÉ KAŽDOROČNÍ SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ CERTIFIKÁTŮ KLASA Z RUKOU MARIANA JUREČKY, MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ A MARTINA ŠEBESTYÁNA, ŘEDITELE STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU.

Ministr zemědělství (vpravo) a ředitel SZIF (vlevo) předali ocenění v loňském roce i generálnímu řediteli společnosti Drůbežářský závod Klatovy a.s. Davidovi Bednářovi

Odbor administrace podpory kvalitních potravin SZIF. Texty a foto SZIF

Všechny oceněné produkty, jejichž výrobci přebrali v roce 2014 na Žofíně ocenění.

6 > 2015

43

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

VÁLEČNÉ POTRAVINY PŘED 100 LETY OBILÍ NAD ZLATO, VE CHLEBU ZVLÁŠTĚ. PIVO BEZ SLADU, MOUČNÍK BEZ MOUKY A CHLÉB Z BRAMBOR A KUKUŘICE. Z OBILÍ SE PŘED STO LETY, ZA PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY, STALO NEDOSTATKOVÉ ZBOŽÍ. JAK DOBA VÁLEČNÉ NOUZE OVLIVNILA KAŽDODENNÍ STRAVU TEHDEJŠÍCH ČESKÝCH OBYVATEL? CHARAKTERIZOVALY JI NÁHRAŽKY POTRAVIN VŠEHO DRUHU, PRÁZDNÉ OBCHODY A HLADOVÉ BOUŘE. na. Na příděl byl také otop, textil a obuv. Výše přídělů na jednotlivé druhy zboží byla direktivně určována z Vídně tzv. císařským nařízením. Přesto se lidem ne vždy podařilo kýžené potraviny opatřit, protože jich v obchodech bylo málo. A tak se nezřídka stávalo, že nevyužité lístky bez náhrady propadly.

Foto: shutterstock.com Různé recepty na jídla z netradičních surovin jsou v dnešní době neodmyslitenou součástí všech společenských časopisů. Nejinak tomu ale bylo i před sto lety v době první světové války. Například satirický časopis Rašple otiskl 1. června 1917 tento kuchařský recept: „Deset deka náhražky za mouku se smíchá s jedním gramem náhražky cukru, k tomu se přimíchají tři náhražky za vajíčko, zaleje se to náhražkou za mléko a zamíchá v tuhé těsto. Upeče-li se to, pak se to pomaže na povrchu ještě válečnou marmeládou a pak kdo chce a má-li žaludek náhražku, může to sníst.“ Rašple je drsný nástroj a drsná byla i satira v časopisu Rašple. Šlo však v tomto případě jen o pověstnou novinářskou nadsázku, anebo redaktoři vykreslili reálný obraz tehdejší drsné doby? Pamětníci již nežijí, aby nám o tom podali vlastní svědectví. Zalistujeme-li však v archivních dokumentech z dob před sto lety, pak zjistíme, že v Rašpli rozhodně nepřeháněli ani nepřekrucovali fakta. Kvalita válečných potravin byla podle dobových pramenů tak mizerná, že lidé strádali zažívacími neduhy a museli je léčit živočišným

44 6 > 2015

uhlím. I tento lék však byl ošizený. V magistrátem vydávaném úředním Věstníku královského hlavního města Prahy stojí černé na bílém, jak už koncem září 1914 vzrostla v Praze poptávka po živočišném uhlí a jeho kontrolou bylo zjištěno, že mnohé preparáty jsou bezcenné. A to byl teprve začátek války. Co mělo přijít na jejím konci, si tehdy nikdo nedovedl představit. Půlka bochníčku týdně O čtyři roky později, v červenci 1918, uvedl již zmíněný věstník pražského magistrátu, že každý občan hlavního města musí týdně vystačit „s půlkou bochníčku chleba a několika dekagramy masa; brambory ani mouka nejsou“. Úřední zpráva o zásobování obyvatel Prahy dále poznamenala, že: „Moučenky nevyužity propadají.“ Na vysvětlenou tzv. moučenky byly poukázky k odběru mouky a pečiva. Bez nich si toto zboží nemohl nikdo koupit. Poukázky byly nepřenosné a pokud je někdo ztratil, neposkytovala se za ně náhrada. Potravinové poukázky nebo také lístky, jak jim lidé říkali, byly za první světové války zavedeny na všechny potraviny a platily jen po dobu, která na nich byla vyznače-

Válka začala o žních Čím si takový nedostatek potravin vysvětlit, když fronta i rozhodující bojové operace probíhaly po celou dobu války mimo české území a naše zemědělství bylo na tehdejší dobu poměrně vyspělé? Příčin bylo více. Tou první, která odstartovala hlad a bídu obyčejných lidí již v prvním roce války, bylo už datum jejího zahájení. Kryl se totiž se začátkem žní. Hlavní pracovní síla v zemědělství, tedy muži v produktivním věku, se místo do polí s obilím museli vydat na pole válečné. A spolu s nimi i jejich koně, povozy ba dokonce i volské a kravské potahy, které byly zabaveny pro potřeby armády. Dne 26. července 1914 proběhla mobilizace, o dva dny později pak Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Srbsku. Stařičký mocnář Franz Josef I. měl jiné starosti, než aby dbal to, že pšenice dosud stojí v klasech na polích a pokosené žito se suší v panácích dosud nesvezeno na mlat a do stodol. A aby těch běd nebylo málo, zemědělci záhy museli odevzdávat i kovový inventář, aby měla válečná mašinerie dost železa na výrobu pušek a kanonů. Většina toho, se na polích sklidilo, bylo úřady brzy zabaveno pro válečné účely. Tedy pro stravu vojáků a na krmení vojenských koní. Půda na polích pak v průběhu válečných let ztrácela úrodnost pro nedostatek hnojiva, hospodářská zvířata k tahu nebylo čím krmit. V Čechách vyprodukované potraviny se navíc musely vyvážet do Německa, což byl hlavní spojenec Rakousko-Uherska, kam české země tehdy spadaly. V obci nastal zmatek Plastický obraz prvních dnů války na českém venkově lze najít v obecních kronikách. Například ta z obce Bílý Újezd u Dobrušky líčí situaci takto: „V neděli 26. července 1914 ráno přivezl úředník z hejtmanství mobilizační vyhlášky k válečné službě všech vojínů do 37 let. Lhůta k nastoupení 24 hodiny. V obci nastal zmatek, neb dozrávalo obilí, žito už částečně posečeno stálo v panácích.“ Kronika popisuje, jak někteří hospodáři ještě narychlo usilovali svézt žito do stodol. Ale málo platné, rozkaz byl

rozkaz. Druhý den již muži odjížděli vlakem do kasáren a odtud pak přímo na frontu. Připomeňme, že v českých zemích byli v průběhu I. světové války postupně odvedeni do boje muži celkem 36 ročníků. Byli narození v létech 1865 až 1900, tedy ve věku od 18 do 49 let. Celkem to bylo 1,1 milionu českých mužů, z nichž 300 tisíc padlo na bojišti nebo zemřelo v důsledku zranění či epidemie, jak odhadla Ludmila Fialová ve studii První světová válka a obyvatelstvo českých zemí (Praha, 2014). Válečný chléb Sklizenému obilí nebylo souzeno se na sýpkách dlouho ohřát. Už 1. srpna 1914 vyšlo ve Vídni císařské nařízení nařízení O soupisu zásob pro dobu mimořádných poměrů válečným stavem vyvolaných. Výrobci, obchodníci, majitelé skladišť i dopravci museli povinně odevzdat soupisy tzv. předmětů nezbytné potřeby. To se týkalo i zemědělské produkce. V říjnu 1914 probíhaly v českých obcích za přítomnosti četnictva první rekvizice obilí, tedy jeho nucené odevzdávání pro válečné účely. Zemědělci si směli ponechat pouze obilí pro osev a k tomu přesně stanovené množství pro výživu rodiny. O měsíc později, koncem listopadu 1914, bylo vydáno nařízení, jímž se omezilo užívání pšeničné a žitné mouky pro výrobu chleba. Chlebové mouky smělo být pouze 70 procent, zbylé množství se muselo nahradit moukou ječnou, kukuřicí a brambory. V posledním válečném roce 1918 se žito používalo pouze k přípravě kvásku, chlebové mouky smělo být už jen 40 procent. I to ale byla často jen teorie. Například v Jičíně chléb v posledním roce války obsahoval „špatně semletou kukuřičnou mouku, slámu a dřevěná tělesa“, jak svědčí dochované stížnosti v tamním archivu. Příděly v Jičíně také nebyly dostatečně pokryty zbožím. Na dva poukazy dostali lidé jen jeden chléb. Lze pozříti jen s odporem Válečný chléb, jak se mezi lidmi pekařskému výrobku říkalo, byl špatný už před tím. V dubnu 1915 ho Ostravský deník popsal takto: “Výrobky moravskoslezských pekařů lze pozříti jen s krajním odporem a sebezapřením. Válečný chléb jest potravinou zcela nestravitelnou. Mohli by jej dávati jíst za trest.“ Kamenem úrazu nebyla jen špatná mouka. Nedostatkové bylo také uhlí pro pekařské pece. Například v Jičíně

POTRAVINY NA TRHU

v červenci 1917 urgoval starosta města místodržícího o dva vagony uhlí k upečení chleba, aby ve městě nevznikla kalamita. Ale mělo být ještě hůře. Na začátku dubna 1918 se Ostrava ocitla zcela bez mouky a chleba. Tamní noviny Duch času o tom napsaly: „Chlebenky propadnou. Lidé dostanou dvacet deka krup a pět deka chlebové mouky. To má vystačit k výživě člověka na celý týden.“ V Praze v květnu 1918 chybělo 358 526 bochníků chleba, jak stojí v záznamech aprovizační komise, která měla ve válečných letech na starosti zásobování města potravinami a dohled nad jejich rozdělováním. Potřeba mouky pro Prahu za květen a červen 1918 měla podle Vídní stanovených propočtů činit 495 tun mouky, dodáno však bylo pouze 108 tun. Pro představu: úřady stanovený příděl chleba během válečných let se pohyboval okolo 1,2 kilogramu týdně. To je na den necelých 200 gramů, tedy ještě méně než v blokádou obleženém Leningradu za II. světové války. I tak ale neměli čeští občané zaručeno, že si přídělový chléb skutečně budou moci koupit. Dobový tisk zveřejňoval inzeráty z dnešního pohledu zcela kuriozního znění. Jedním z nich byl inzerát na zdravotní moučník bez mouky a kvasnic pro čtyři až šest osob. Složení se neuvádělo, výrobce Alois Gilla z Moravské Ostravy však v inzerátu ujišťoval, že moučník je lehce stravitelný a snadno připravitelný. Prázdné obchody vedly k hladovým bouřím civilního obyvatelstva. Dne 26. dubna 1917 na hladové demonstraci v Prostějově vystoupilo na osm tisíc konfekčních dělníků a dělnic, 23 demonstrujících lidí bylo zastřeleno. Koncem ledna 1918 proběhla v celém

Foto: shutterstock.com

ZPRAVODAJ

tehdejším Rakousku-Uhersku všeobecná generální stávka dělnictva pod heslem Mír, svoboda, chléb. Pivní náhražka Obilí pro výrobu chleba byl nedostatek, jak na tom ale byla výroba piva, o kterém se říká, že je to náš druhý chléb? Také bylo špatné a také ho bylo málo. Zpočátku byla výroba i spotřeba piva omezena zákonem, později se dokonce vařilo bez ječného sladu, ale tento nápoj se už nesměl nazývat pivem. Ve Vídni vydaném nařízení o výrobě pivní náhražky z 28. července 1917 jsme si přečetli, že šlo o nápoje z vody a chmelové tresti neb z hořké látky chmel nahrazující neb i z jiných látek a kyseliny uhličité. Tyto nápoje byly na pohled i chuť pivu podobny, nebyly však pivem. Vyrábět je směly jen pivovary s výslovným označením, že jde o pivní náhražku a se svolením ministerstva financí ve shodě s ministerstvem zdravotnictví. Po vzniku samostatného Československa byla u nás pivní náhražka zakázána s platností od 15. března 1919 a od tohoto data se nesměla vyrábět. Hladověla i zvířata ve stájích Protože se pro válečné účely rekvírovalo i seno a sláma, hlady strádal také dobytek ve stájích. Početní stavy hospodářských zvířat klesaly. Jako krmivo se používalo i suché listí a býlí vysekané z příkopů. Dokonce se zkrmovala i tráva posečená na hřbitovech. Svědectví o tom vydal úřední Věstník královského hlavního města Prahy. Jak vyplývá z přehledu zpráv ve zmíněném listu, tráva z obecního hřbitova u Ďáblic byla sušena na seno pro obecní potahy. Vý-

nosem pražského místodržitelství z 28. srpna 1916 bylo určeno, jak má vypadat složení náhradního krmiva. Měla do něj přijít sláma z bobů, vikve a řepky, dále divoké kaštany, odřezky révy vinné a listí ze stromů. To mělo být po usušení semleto na rostlinnou moučku. Zvláště velký obsah živin byl přisuzován divokým kaštanům a slámě z řepy semenice. Dodejme, že řepa krmná byla používána na výrobu válečné marmelády, do které bylo zakázáno přidávat ovoce. Kopřivy organizovaně sbírané v sadech a parcích se nezkrmovaly, protože měly sloužit k získání vlákna pro výrobu šatstva. Opatřit krmivo pro dobytek v Praze ustájený bylo obtížnější než aprovizace obyvatelstva potravinami, posteskli si pražští radní na jednom ze svých zasedání v době války. Magistrát tedy přišel s návrhem, aby byla v Karlíně zřízena pod patronací města továrna na umělá krmiva. Základní surovinou měla být řepná melasa. Ukázalo se však, že ta už je bezebytku využívána k jiným účelům, takže z nápadu na výrobnu krmné náhražky sešlo. Průvodním jevem nekvalitního krmiva byla špatná jakost másla. I tak ho měla Praha málo. Nebylo ani sádlo, ani lůj. Nedostatek masa inspiroval v roce 1916 vládu ve Vídni k povinnému zavedení tří bezmasých dní v týdnu. Zákaz konzumace masa v inkriminované dny se v domácnostech úředně kontroloval. Lidé těmto kontrolám přezdívali troubové komise, protože nahlížely hospodyním pod pokličky hrnců i do trouby v kamnech. Porušení zákazu konzumace masa se trestalo. Pražská obecní králíkárna Protože drůbež nebylo čím krmit a ze

DOBOVÝ SLOVNÍČEK aprovizační komise – v obcích a městech měla v průběhu války na starosti dohled nad nákupy a rozdělováním potravin rekvírování – nucené odevzdávání přebytků; například obilí si zemědělci směli ponechat jen na osivo a pro výživu členů rodiny keťasové – šmelináři, slovo vzniklo z německého výrazu kettenhändler, tedy překupník; na venkově vyměňovali cenné předměty za potraviny, a ty pak ve městě se ziskem prodávali mlecí lístky – povolení semlít si obilí v množství schváleném k vlastní spotřebě, avšak pouze v konkrétně určeném mlýně troubové komise – dohlížely, zda se v domácnostech dodržují vládou nařízené bezmasé dny; nahlížely přitom pod pokličky hrnců i do trouby v kamnech stejného důvodu došlo k hromadnému vybíjení koz, lidé už nemohli spoléhat na přilepšování si masem drobného domácího zvířectva. Za této situace dostal pražský starosta Karel Groš vskutku originální nápad, jak obyvatelům města v nelehké době válečné usnadnit výživu živočišnými bílkovinami. Praha vybuduje obecní králíkárnu s velkochovem králíků. Na magistrátě byla v únoru 1915 svolána porada, na které podle dobových záznamů v úředním věstníku starosta Groš poukázal, že „v dnešní vážné době je třeba starati se o výživu obecenstva a dal v úvahu, že by se měla obec pražská postarati také o chov králíků.“ V zápisu ze srpna 1915 se uvádí, že chov králíků pokročil tak, že již v nejbližší době dostanou se králíci obecního chovu do prodeje. Pro obecní králíkárnu byl využit objekt tzv. Zděné dvojky na fortifikačnch pozemcích pražského vrchu Petřína. To místo je prý k danému účelu ideální. V areálu jsou sýpky a skladiště na píci, na pozemcích se pěstuje topinambur, krmná řepa i tráva. Využije se tedy píce z vlastní produkce. Králíci měli být chováni ve zděné budově 58 metrů dlouhé a devět metrů široké. Uvnitř se nachází dříví, které poslouží k výrobě 600 chlévců. Nakoupena byla zvířata „vesměs prvotřídního chovu od svědomitých chovatelů a absolutně zdravá“. Králíci pod dohledem personálu pečlivě vybraném radnicí zdárně prospívali a skutečně se v Praze prodávali. S přihlédnutím k tomu, že Praha s přilehlými obcemi v té době čítala na 600 tisíc obyvatel, sotva mohl jejich chov významněji ovlivnit zásobování města masem. Říká se, že hlad je nejlepší kuchař. To ale za I. světové války rozhodně neplatilo. Hlad na jejím konci oslabil imunitu lidí natolik, že si epidemie tzv. španělské chřipky vyžádala krutou daň.

Alice Olbrichová

6 > 2015

45

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

POZVÁNKA NA SEMINÁŘ REGIONÁLNÍ POTRAVINA 2016 Program: 8.30 – 9.00 9.00 – 9.05 9.05 – 10.00 10.00 – 10.45 10.45 – 11.00 11.00 – 12.30 12.30 – 13.30 13.30 – 14.15 14.15 – 16.00 16.00 – 16.30 16.30

registrace zahájení semináře zástupce SZIF - obecná pravidla, informace o soutěži Regionální potravina zástupce krajského koordinátora – praktické zkušenosti se soutěží v daném kraji přestávka na kávu zástupce MZe – legislativa, označování potravin, etikety oběd zástupce SVS/SZPI – praktické informace o největších problémech s označováním výrobků, mechanismus kontroly zástupce SVS/SZPI – praktické informace o největších problémech s označováním výrobků, mechanismus kontroly diskuse závěr semináře

Termíny a místa konání: 27.1. Zlín 28.1. Brno 3.2. Ústí n/L. 4.2. Praha 24.2. České Budějovice 25.2. Liberec 2.3. Jihlava 3.3. Hradec Králové 9.3. Pardubice 10.3. Plzeň 16.3. Olomouc 17.3. Ostrava 23.3. Karlovy Vary

Hotel Moskva Hotel International Hotel Vladimír Hotel Olšanka Hotel Budweis Grandhotel Zlatý Lev Hotel Gustav Mahler Hotel Černigov Hotel EURO Hotel Gondola Hotel Clarion Hotel Clarion Hotel Thermal

nám. Práce 2512, 760 01 Zlín Husova 16, 659 21 Brno Masarykova 36, 400 01 Ústí n/L. Táboritská 1000/23, 130 00 Praha 3 Mlýnská 6, 370 01 České Budějovice Gutenbergova 126/3, 460 01 Liberec Křížová 4, 596 01 Jihlava Riegrovo nám. 1494/4, 500 02 H. Králové Jiráskova 2781, 530 02 Pardubice Pallova 44/12, 301 00 Plzeň Jeremenkova 36, 779 00 Olomouc Zkrácená 2703/84, 700 30 Ostrava I. P. Pavlova 11, 360 01 Karlovy Vary

Závazné přihlášky na akci zasílejte na email: [email protected] s uvedením jména, příjmení a společnosti/organizace, společně s vybraným termínem a místem konání. (maximální kapacita míst je omezena) VSTUPNÉ ZDARMA VČETNĚ OBČERSTVENÍ

VÝROBCI REGIONÁLNÍCH POTRAVIN OPĚT BODOVALI V SOUTĚŽI ŽIVNOSTNÍK ROKU 2015 SOUTĚŽ ŽIVNOSTNÍK ROKU JE PODNIKATELSKÝM KLÁNÍM PROBÍHAJÍCÍM VE VŠECH KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY. I V LETOŠNÍM ROCE SE DO TÉTO SOUTĚŽE PŘIHLÁSILA ŘADA VÝROBCŮ, KTEŘÍ JIŽ NA KONTĚ MAJÍ OCENĚNÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINA. Do krajského finále dle pravidel postoupilo deset živnostníků z každého kraje, které hodnotila odborná porota. Výrobci z 1. místa v krajských kolech postoupili přímo do celorepublikového finále. V letošním roce se na předních příčkách v krajských kolech umístilo celkem 11 výrobců Regionálních potravin, další dva uspěli v soutěži Firma roku 2015. Sedm z nich postoupilo do finále, které proběhlo 9. 12. 2015.

Foto: shutterstock.com

46 6 > 2015

V soutěži Živnostník roku to byli zástupci Jihomoravského, Karlovarského, Pardubického, Ústeckého a Zlínského kraje a také kraje Vysočina. V soutěži Firma roku 2015 postupila do finále firma z Libereckého kraje. Dalším úspěchem je ocenění společnosti HAVLÍK OPAL spol. s r.o. - společnost získala titul Odpovědná firma roku Moravskoslezského kraje 2015. Během finále na pražském Žofíně v kategorii firem předstoupili před finálovou porotu všichni.

U živnostníků nejprve proběhlo veřejné SMS hlasování, ze kterého vzešlo sedm postupujících – tři z nich výrobci Regionálních potravin. Ve finále se nejlépe umístil pan Milan Žabčík, výrobce masných a uzenářských výrobků ze Zlínského kraje v soutěži Živnostník roku získal mezi silnou konkurencí 3. místo. NA PŘEDNÍCH PŘÍČKÁCH SOUTĚŽE SE UMÍSTILI TITO VÝROBCI, JEJICHŽ VÝROBKY JSOU OCENĚNY LOGEM REGIONÁLNÍ POTRAVINA: Výsledky krajských kol soutěže Česká spořitelna Živnostník roku 2015: • Jihomoravský kraj 1. místo Jarmila Křížová (účast v „superfinále“) • Karlovarský kraj 1. místo Simona Adamcová • Pardubický kraj 1. místo Jiří Paseka (účast v „superfinále“) 2. místo Michaela Naumecová

• Ústecký kraj 1. místo Jaroslava Michalcová • Kraj Vysočina 1. místo Valérie Pelikánová • Zlínský kraj 1. místo Milan Žabčík (účast v „superfinále“, celkově 3. místo) • Jihočeský kraj 2. místo Vladimír Cais • Liberecký kraj 3. místo Jan Hradecký • Moravskoslezský kraj 3. místo Ladislav Hezký Výsledky krajských kol soutěže Vodafone Firma roku 2015: • Liberecký kraj 1. místo Mikula Turnov, s.r.o. • Moravskoslezský kraj 2. místo HAVLÍK OPAL spol. s r.o. (společnost získala také titul Odpovědná firma roku Moravskoslezského kraje 2015) • Karlovarský kraj 3. místo STATEK BOR ZEOS, spol. s r.o.

Zdroj: www.regionalnipotravina.cz

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

DALŠÍ NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH (?!) NENÍ TO TAK DÁVNO (A JISTĚ TO MÁME VŠICHNI V ŽIVÉ PAMĚTI DÍKY NOVÝM POŽADAVKŮM NA OZNAČOVÁNÍ NEBALENÉHO PEČIVA), KDY SE DISKUTOVALA POSLEDNÍ NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH, KTERÁ NABYLA ÚČINNOSTI 1. LEDNA TOHOTO ROKU. ANI NE ROK SE S ROKEM SEŠEL A O PRÁZDNINÁCH MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ UKONČILO PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ K DALŠÍ NOVELE. TA BY V ČÁSTI TÝKAJÍCÍ SE POTRAVIN MĚLA NABÝT ÚČINNOSTI NA ZAČÁTKU ROKU 2017. Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen „MZe“) rozeslalo v létě do připomínkového řízení další novelu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“), a další související zákony. Hlavním cílem novely je sice transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (subjektům, jejichž činnost je spojena s výrobou nebo uváděním na trh tabákových výrobků, elektronických cigaret a bylinných výrobků ke kouření, nové požadavky na označování výrobků, nové informační povinnosti a povinnost vypracování studií, dozor bude nově kontrolovat i elektronické cigarety a bylinné výrobky ke kouření), avšak návrh obsahuje také úpravy týkající se potravin, a to jak povinností provozovatelů potravinářských podniků (dále jen „PPP“), tak výkonu dozoru v potravinovém řetězci. Jedná se o ustanovení, u kterých se MZe domnívá, že by bylo vhodné je na základě zkušeností z jejich praktické aplikace upravit. Poslední novela nabyla účinnosti dne 1. ledna 2015 a pokryla svým rozsahem řadu změn a úprav v oblasti potravinového řetězce, jak v případě nových povinností pro PPP, tak v případě výkonu dozoru v potravinovém řetězci (zejména v oblasti stravovacích služeb). Konkrétně se jednalo o revizi a zpřesnění požadavků v oblasti deklarování informací u nebalených potravin (například země původu masa nebo informace o adrese výrobce), informací týkajících se výčtu údajů prezentovaných při uvádění na trh pokrmů, zpřesnění způsobu prezentování alergenů u pokrmů ve stravovacích službách a revizi požadavku informační povinnosti na prezentování 5 zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí konkrétní PPP odebírá.

Foto: shutterstock.com MZe však zkonstatovalo, že byla identifikována ustanovení, jejichž aplikace v praxi byla zhodnocena jako problematická. Podněty na úpravu jednotlivých ustanovení vzešly od spotřebitelů, dozorových orgánů a PPP zastoupených např. Potravinářskou komorou ČR nebo Svazem obchodu a cestovního ruchu. Shrňme si v krátkosti, co bylo cílem a věcným obsahem poslední již účinné novely zákona o potravinách. Šlo zejména o přizpůsobení českého potravinového práva předpisům Evropské unie, především novému nařízení na označování potravin. Současně byly provedeny změny s cílem zlepšení informovanosti spotřebitele, zvýšení bezpečnosti potravin a efektivního výkonu dozoru nad trhem s potravinami. Poslední novela obsahuje adaptaci na přímo použitelné předpisy

Evropské unie a úpravu terminologie podle předpisů Evropské unie. Dále bylo cílem zlepšení informovanosti spotřebitele, stanovil se rozsah a způsob uvádění údajů u nebalených potravin - například údaj o adrese výrobce, zavedla se nová povinnost pro PPP, kteří přijímají stanovené potraviny na území České republiky z jiného členského státu Evropské unie nebo třetích zemí informovat orgán dozoru o jejich příchodu; druhy potravin byly stanoveny na základě analýzy rizika vyhláškou č. 320/2014 Sb. Novela zákona rovněž stanovila navýšení maximální sazby sankce u uvádění na trh potravin, které nesplňují požadavky na správné označení nebo kvalitativní parametry, z 3 mil. Kč na 10 mil. Kč (u uvádění na trh potravin, které nejsou bezpečné, platí již od roku 2008 maximální sankce 50 mil. Kč).

V návaznosti na poslední novelu se nyní navrhuje další zpřesnění kompetencí dozorových orgánů v působnosti MZe, tj. Státní veterinární správy (dále jen „SVS“) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „SZPI“). Cílem navržené úpravy je nastavení výkonu dozor tak, aby kompetence SVS a SZPI byly postaveny na maximálně konkrétních pojmech, které nevyvolávají významové nejasnosti. V této souvislosti je rovněž důvodem a cílem odstranění potřeby uzavírání dohod mezi dozorovými orgány (viz. Dohoda o vzájemné součinnosti a spolupráci SZPI a SVS v prodejnách a prodejních úsecích ze dne 21. 7. 2009) a minimalizování rizika soudních sporů při výkonu dozoru v tzv. „prodejních úsecích“. Situaci, kdy vymezení kompetencí není dostatečně přesné (využití neurčitých pojmů – prodejní úsek, úprava

6 > 2015

47

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

ho původu současná evropská právní úprava nepředepisuje, aby to byl pouze úřední veterinární lékař, který kontroluje tyto druhy potravin. I v současné době kontroluje SZPI nebalené potraviny živočišného původu, a to v prodejnách a prodejních úsecích, kde nedochází k úpravě masa a dalších komodit živočišného původu (viz § 16 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o potravinách ve spojení s písmenem b) bodem 2 téhož ustanovení). SZPI jako orgán dozoru specializovaný na potraviny bez ohledu na jejich původ, který běžně kontroluje všechny potraviny a hygienické požadavky, zajistí dozor v celém spektru maloobchodní činnosti. Dojde tak ke zpřesnění rozhodovací a správní praxe, ke zvýšení jednotnosti přístupu při udě-

apod.), je třeba rozdělením kompetencí zpřesnit. Situace je využívaná zejména ze strany kontrolovaných osob pro obstrukce v rámci úředních kontrol. MZe považuje za nezbytné, aby kompetence byly zpřesněny přímo v zákoně. Kromě potřeby změnit tuto úpravu s ohledem na výše uvedené, resp. zvýšit právní jistotu při výkonu dozoru v potravinovém řetězci orgány dozoru SVS a SZPI, je další relevantní skutečností maximálně sjednotit dozor v oblasti maloobchodu pod jeden dozorový orgán s tím, že SVS jako specializovaný orgán na veterinární otázky bude působit tam, kde je to z pohledu veterinární péče odůvodněné. Například v případě nebalených potravin živočišné-

Grafický návrh na znázornění loga v barevné a černobílé variantě

Rozměry návrhu grafického znázornění budou definované pomocí rozměru X. Poloměr zaoblení rohů je 0,3X. 0,3X

5X 0,3X 2X

5,5X

1,5X 0,5X 6X

5X

Barevnost - Základní barvy grafického znázornění loga by měly být barvy červená, modrá a černá, případně černobílá varianta v kombinaci s bílou podkladovou plochou, na které je grafické znázornění vždy umístěno. Přímá barva

CMYK

RGB

Grayscale

Pantone 2746

100/85/0/0

53/77/153

0/0/0/80

Pantone 485

0/100/100/0

205/22/29

0/0/0/50

Pantone BLACK

0/0/0/100

0/0/0

0/0/0/100

Minimální velikostí grafického znázornění loga by měla být šíře 10 mm.Písmo - Text „Česká potravina“, který je součástí grafického znázornění, by bylo možné uvádět písmem Gill Sans MT Bold Italic.

48 6 > 2015

lování výše sankcí, spotřebitel bude mít z pohledu zákazníka jedno kontaktní místo k naprosté většině potravin a dojde ke zlepšení míry jednotného hodnocení provozovatelů potravinářských podniků (například web „Potraviny na pranýři“ nyní neobsahuje zjištění SVS). Z důvodu zjednodušení a zefektivnění výkonu úřední kontroly nad trhem s potravinami v oblasti stravovacích služeb se tedy navrhuje dílčí konkrétní úprava ustanovení § 16 odst. 1 písm. a). Jedná se o sjednocení výkonu dozoru ve společném stravování v provozovnách typu stravování v rámci ubytovacích služeb, řetězce rychlého občerstvení, cateringové firmy, kavárny, všechny typy stánků, s výjimkou stánků v rámci farmářských trhů, stánky s občerstvením v rámci farmářských trhů, herny, bary, diskotéky, pivnice, vinárny, vinotéky, výčepy, čajovny, automaty na veřejných místech, prodejny s obslužným úsekem včetně stravování v supermarketech a hypermarketech, čerpací stanice, cukrárny, pouze distribuce (rozvoz pokrmů) - tj. výrobny pokrmů s rozvozem, avšak bez možnosti konzumace na místě, jako například krabičkové diety, provozovatelé zajišťující pouze rozvoz (například on-line nabídka rozvozu pokrmů z různých restaurací), prodejny potravin včetně nabídky občerstvení (tj. maloobchodní prodejny s nabídkou rychlého občerstvení, „kamenné“ provozovny rychlého občerstvení s výjimkou řetězců rychlého občerstvení), ostatní provozovny bez bližšího určení typu (tj. restaurace, hostince apod.). Jedná se o zařízení stravovacích služeb, v rámci něhož jsou uváděny na trh potraviny přímo konečnému spotřebiteli bez jakéhokoli režimu, který by vyžadoval dozor Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZdrav“), resp. orgánů ochrany veřejného zdraví. V tomto případě se jedná například o oblast školního stravování, které se řídí výživovými normami stanovenými ve vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování, nebo o oblasti pro přípravu a podávání pokrmů v rámci zdravotních a sociálních služeb podle Ochranná zóna návrhu grafického znázornění by měla být ve vzdálenosti do 1/6 šířky grafického znázornění od loga (X). X X

vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Zdravotnické zařízení je vymezeno v zákoně č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, sociální zařízení je vymezeno v zákoně č. 108/2006 o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a školská zařízení v zákoně č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska výkonu dozoru v těchto provozovnách jde o kontrolu povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které se vztahují na všechny PPP, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Všechny tyto předpisy jsou v gesci resortu zemědělství. Tyto evropské předpisy stanovují řadu obecných požadavků týkající se bezpečnosti, hygieny potravin a označování potravin včetně podmínek uvádění na trh apod. Konkrétní navrhované změny MZe navrhuje vypustit informační povinnost stanovenou v ustanovení § 3d odst. 4, která se týká PPP, kteří odebírají potraviny za účelem jejich dalšího prodeje konečnému spotřebiteli (maloobchod). Toto opatření se vztahuje na PPP, jejichž tržby z prodeje potravin za poslední ukončené účetní období na území ČR přesahují 5 mld. Kč. Tyto subjekty jsou povinny viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a současně oznámit MZe údaje o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách získaných z prodeje potravin jím uváděných na trh. Tyto údaje se mají uvádět vždy k 1. lednu za období posledních 12 měsíců, a to v procentech přiřazených ke každé z pěti zemí. Tyto země se uvádějí sestupně počínaje zemí s nejvyšším podílem na jeho tržbách při prodeji takto odebraných potravin. Podle názoru MZe nesplnilo zavedení této informační povinnosti svůj účel a vedlo ke zmatení spotřebitele. Další změny se týkají požadavků uvedených v § 7 a 8 zákona. V § 7, který se týká potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje, jde o zpřesnění vymezení PPP, kteří mají být uvedeni na etiketě výrobku s tím, že se jedná o PPP, který potravinu

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

uvádí na trh. Jde například o název obchodníka provozujícího maloobchod, kde je potravina prodávána, a dále se jedná o PPP, ve kterém došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování potraviny vyúsťujícímu v nový výrobek. Za podstatné hospodářsky zdůvodněné zpracování nebo opracování potraviny není podle návrhu novely považováno pouhé krájení, dělení nebo balení potraviny, jelikož se nejedná o činnosti, které by podstatným způsobem měnily charakter potraviny a nedávají vznik novému výrobku. Označení subjektu, ve kterém došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování potraviny, nebude na základě nově uvedené výjimky v § 7 vyžadováno například v případě nezpracovaných potravin, jejichž definice je poskytnuta v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a dále konkrétněji v příloze I Pokynů k provádění některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. V § 8, který se týká nebalených potravin,

nejednotnost odstraňuje a současně posiluje informovanost konečného spotřebitele v případě deklarace o původu potraviny, který všechny informace stejného charakteru nalezne vždy v těsné blízkosti potraviny. Nově se také do stávajícího ustanovení § 8 navrhuje doplnit povinné údaje o nebalených potravinách i o údaj o čistém množství v případě, že tak bude stanoveno prováděcím právním předpisem. Cílem tohoto ustanovení je u vybraných nebalených potravin poskytnout spotřebiteli informace například o hmotnosti potraviny. Tato možnost by měla být využita u těch druhů potravin, kde se tato informace považuje za důležitou pro informovaný výběr konečného spotřebitele, jako jsou například pekařské výrobky. Navrhuje se zjednodušit ustanovení § 9a s tím, že zůstane stanovena povinnost poskytnout spotřebiteli informaci o názvu pokrmu a výskytu alergenů, ale možné způsoby splnění povinnosti poskytnutí informace o výskytu

JEDNÍM ZE ZÁMĚRŮ NOVELY, KTERÝ I PŘES PŘIPOMÍNKY K PODMÍNKÁM NASTAVENÍ PODPORUJÍ PROFESNÍ ORGANIZACE, JE CO NEJSNAZŠÍ IDENTIFIKACE POTRAVIN ČESKÉHO PŮVODU ZA JASNĚ DANÝCH PRAVIDEL. se navrhuje zpřesnění vymezení PPP, o kterém musí být spotřebitel informován s tím, že se jedná o PPP, ve kterém došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování potraviny vyúsťujícímu v nový výrobek. Stejně jako v § 7 i zde je nově uvedena výjimka, aby se tento požadavek nevztahoval na nezpracované potraviny, například čerstvé ovoce a zeleninu nebo skořápkové plody. Ustanovení o povinném poskytnutí informace o zemi původu je v novele zpřesněno takovým způsobem, aby povinné informace týkající se země původu byly vždy spotřebiteli konzistentně poskytnuty v těsné blízkosti potraviny. Doposud bylo v těsné blízkosti nutné uvést pouze informace o zemi původu pouze podle nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (informace o zemi původu u masa vepřového, drůbežího, skopového a kozího). Informace o zemi původu například hovězího masa bylo možné poskytnout v blízkosti místa nabízení potraviny k prodeji. Navrženým ustanovením se tato

alergenů budou již nově uvedeny pouze v prováděcím právním předpisu a nikoliv v § 9a, jak tomu bylo doposud. Nově se navrhuje poskytnout spotřebiteli povinně údaj o množství pokrmu. Tento údaj by měl spotřebiteli poskytnout důležitou informaci potřebnou k rozhodnutí nákupu pokrmu a dále možnost srovnání nabízených pokrmů. Dále se nově navrhuje stanovit povinnost, aby provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh pokrmy, dodržoval smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na pokrmy stanovené prováděcím právním předpisem. Cílem tohoto ustanovení je zajistit, aby bylo možné stanovit a vymáhat dotčené požadavky na pokrmy, čímž budou s cílem ochrany spotřebitele položeny základní standardy pro produkci pokrmů v České republice. Za zásadní z novely lze považovat návrh na stanovení jednoznačných a srozumitelných pravidel pro dobrovolné používání odkazu na skutečnost, že potravina pochází z České republiky nebo byla vyrobena v České republice. Dobrovolné

Foto: shutterstock.com poskytnutí informace ve znění „vyrobeno v České republice“, „česká potravina“ nebo grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem by mohlo být použito pouze v případě, že jsou splněny podmínky pro použití těchto informací stanovené v prováděcím právním předpise (technická pravidla s vymezením minimálního procentního podílu vstupních surovin, včetně odkazu na grafické logo, by měla stanovit nová prováděcí vyhláška o způsobu označování potravin). Stejným způsobem by se toto ustanovení mělo vztahovat i na jakékoliv jiné informace zejména slovní, obrazové nebo grafické, které naznačují, že země původu potraviny je Česká republika nebo, že potravina byla vyrobena v České republice. Dotčené informace mohou mít tak podobu nejen textu, ale také například vlajek, map nebo schémat kvality. Tyto informace by mohly být v souvislosti s potravinou uvedeny opět dobrovolně pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro označení „česká potravina“ nebo „vyrobeno v České republice“ v závislosti na tom, se kterým označením významově korespondují. Stanovením podmínek pro dobrovolné poskytnutí informací s vazbou k České republice bude dosaženo toho, že se v případě použití těchto informací ke spotřebiteli dostane potravina s jasným vztahem k deklarovanému původu. Ustanovení obsahuje výjimku z toho důvodu, aby uživatelé již zapsaných ochranných známek, které obsahují text „česká potravina“ (podmínky pro použití termínu „česká potravina“, jsou vymezeny ve zmíněném prováděcím právním předpisu), mohli taková označení nadále používat.

Co se „přerozdělení“ kompetencí týká, pokud bude návrh MZe schválen, dojde k maximálnímu sjednocení výkonu státní dozoru nad trhem s potravinami pod kompetenci jednoho resortu, a to MZe. Resortu zdravotnictví zůstanou na základě speciální povahy zachovány kompetence nad výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených v zákoně o potravinách a v zákoně o ochraně veřejného zdraví pro poskytování stravovacích služeb ve zdravotních zařízeních, dále v sociálních zařízeních a ve školských zařízeních (a SZPI se kompetence v těchto specifických zařízeních odebere). Navrhovaná změna nic nemění na tom, že orgánům ochrany veřejného zdraví i nadále zůstane výkon státního dozoru ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin. Toto je krátké shrnutí toho, co by další novela zákona o potravinách mohla pro PPP přinést. Vzhledem k tomu, že v průběhu jejího projednávání dojde zcela určitě ke změnám, nejsou rozebrány některé další jednotlivosti. K těm se vrátíme, až bude novela zákona schválena a budeme znát její konkrétní podobu. Termín nabytí účinnosti pro části zákona týkající se tabákových výrobků se navrhuje na 20. května 2016, pro ostatní části k 1. lednu 2017. Zcela jistě bude tedy možnost se k novele zákona o potravinách ještě znovu vrátit.

Mgr. Markéta Chýlková, Potravinářská komora ČR

Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 30. listopadu 2015. Tisk: Triangl, a.s. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 8. února 2016. Z P R AV O D A J

6 > 2015

49

HISTORIE

ZPRAVODAJ

JAKÝ MĚL V MINULOSTI ZEMĚDĚLEC PRACOVNÍ ROK S KONČÍCÍM STARÝM A PŘICHÁZEJÍCÍM NOVÝM ROKEM JE NA MÍSTĚ ZAMYSLET SE NAD ROKEM NAŠEHO ZEMĚDĚLCE, JAK HO VYPLNIL V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCH OBDOBÍCH PRACÍ, TUŽBAMI A OČEKÁVANOU RADOSTÍ Z VYKONANÉHO DÍLA, JAKOŽ I STAROSTÍ O ZÍTŘEK. POPIS JEHO KAŽDODENNOSTI JE ZASAZEN DO PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ. Z NAŠEHO POHLEDU DO DOBY JIŽ MODERNÍ, OVŠEM JEDNOZNAČNĚ DO RURÁLNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÝCH ZEMÍ, AVŠAK TATO ČASOPROSTOROVÁ DIMENZE JE DALEKO ŠIRŠÍ A POSTIHUJE I DŘÍVĚJŠÍ ROLNÍKOVU DUCHOVNÍ TVÁŘNOST, TOTIŽ BYTOSTNÉ SEPĚTÍ S PŮDOU A LÁSKOU K NÍ. PRÁVĚ TENTO CIT A LÁSKA K PŮDĚ VYCHÁZEJÍ Z ROLNÍKOVY KAŽDODENNOSTI, KTERÁ SE STÁVALA BYTOSTNOU SOUČÁSTÍ ZEMĚDĚLCOVA ROKU.

Foto: shutterstock.com Zemědělcův nový pracovní rok je obyčejně spojován s příchodem jara. Objektivně vzato, povaha zemědělství je taková, že zemědělec neměl mnoho času na odpočívání. Nechal odpočinout půdu, ale sám se připravoval, a to i v zimě, aby znovu stejným způsobem obdělával půdu. Za začátek zemědělcova nového roku lze považovat i podzim, a to hned z několika důvodů. Na podzim si užili zemědělci země dost. Seli, orali a vyorávali hlavně brambory a řepu. Pomineme-li dokonalejší techniku, brambory se sklízely většinou kopáním motyčkami, což byl nejjednodušší způsob, ovšem většinou k tomu bylo potřeba více lidí. Další technicky dokonalejší způsob sklizně spočíval

50 6 > 2015

v rozorávání brázdy rádlem, každá brázda se přitom rozpůlila a ženy ji rozhrabaly rukama nebo motyčkami. Od 2. poloviny 19. století se začaly ujímat v selských hospodářstvích jednodušší i složitější stroje - vyorávače brambor, například tak zvaný čert, tedy vyorávač brambor s rozmetacím kotoučovým kolem. Cukrová řepa se sklízela od konce září přes říjen do konce listopadu. Hlavní starostí hospodáře bylo uspíšit její sklizeň tak, aby se dostala ze země do zámrzu půdy. Na malých plochách se dobývala vidlemi, háky, dláty, motyčkami, ale tento způsob nebyl nejlepší, neboť se přitom poranily bulvy. V řepařských oblastech se řepa vyorávala vyorávači, které půdu kolem řepy zkypřily a řádek řepy nadzvedly, aby se řepa dala lehčeji

vytáhnout rukama. Cukrová řepa vyžadovala mnoho ruční práce a zemědělec musel být při ní trpělivý. Tato plodina učila hospodáře důkladné polní technice, hnojení strojenými hnojivy a ničení chorob a škůdců. Každá roční doba má pro zemědělce neopakovatelné kouzlo. V podzimních mlhách se zdá půda syrová, je z ní cítit chlad a jakoby v ní na zimu ustal život. Je to omyl, neboť země na podzim uchvacuje krásou a vůní. Zemědělec se také v této době obdivoval, děkoval jí za úrodu a více se nad ní zamýšlel. Náš zemědělec sel na podzim pšenici (nový chléb) a žito, sklízel brambory a řepu a donekonečna oral převraceje zem naruby. Platilo, že každé neoseté pole

muselo být přeoráno. Po okopaninách se orala hlubší zimní brázda, nesmělo se zapomenout na přeorávku, také strniska musela být na podzim přeorána na hlubší brázdu. Řádný hospodář raději odložil jinou práci, ale orbu musel stihnout. Orba patřila k nejdůležitějším činnostem zemědělce, který oral svoje pole s láskou. Však také naše země jsou známou zemí pluhů, u nás vzniklo ruchadlo a bylo zdokonalováno další orebné nářadí. Samotná půda je živé „tělo“, v půdě probíhá čilý život, který je našemu zraku skryt. Bez přehánění lze říci, že naši předkové milovali půdu, více si ji vážili a snažili se jí porozumět. Po skončení podzimních prací se zemědělec opět vracel do svého hospodářství.Na podzim se také nakládala zelenina a zelí na zimu. Naši předkové věděli, jak uchovat zelí hodně dlouho přes vánoce skoro až do března uložené ve vhodně přizpůsobených kůlnách. K tomu se pěstovaly zvláštní odrůdy, například zelí pevné v hlávkách, zelí z červených salátových odrůd, jež mělo kulaté trvanlivé hlávky. Zelí se na venkově nakládalo krouhané do beček, kde se nasolilo, smíchalo s kmínem a jinými přísadami a dobře se upěchovalo. V zimě to pak byla častá potrava venkovského člověka. Ostatní kořenová zelenina se uchovávala ve sklepě nebo v krechtech. Svoje místo měla i příprava hospodářství na zimu. Když neměl zemědělec práci na poli, tak nezahálel a věnoval se údržbě hospodářských budov a nářadí. Svoji pozornost zaměřil na dvůr, neboť již tehdy se ujímala správná zásada, že „vzorný hospodář se pozná podle svého dvora“, přitom dbal na jeho pořádek a čistotu. Upravil hnojiště, narovnal hnůj a před zimou vyvezl z jímky močůvku, aby potom v zimě, kdy ji pro sníh nemohl vyvážet na pole, netekla zbytečně po dvoře. Dále opravil ploty, udělal pořádek ve chlévě, stájích a vepřinci. Ošetřil stroje a nářadí a vhodně je uložil.

HISTORIE

Také na sýpce bylo dost práce: přehazování obilí, odstraňování starých zásob, aby se v nich neusadili škůdci, jako je například pilous obilní. Zemědělcova práce pokračovala i přes zimu. V lednu jezdil do lesa pro dřevo a na saních vozil hnůj na pole. V únoru se pamatovalo na louky. Zemědělci se dohadovali, jak pomoci loukám, zda přísevy či vláčením. Zpravidla platilo, že kdo měl mokrou louku, musel ji odvodnit, kdo zase neúrodnou, mohl jí pomoci kompostem. Chlévský hnůj patřil na pole, na louku byl nejlepší kompost připravený z rybničního bahna nebo z odpadků. Kompost se rozvážel v únoru, pokud nebyla na louce silná ledová vrstva. Zemědělcovo předjaří začínalo dříve, a to tehdy, jakmile husa snesla první vajíčko nebo koza vrhla kůzlata. To byly první příznaky jara v hospodářství. V únoru se zemědělci připravovali na jaro s radostí a vážností. Vedle domácích prací se obvykle začínalo s přípravou k jarnímu setí i sázení. Ale jestliže kupříkladu v Polabí seli ječmeny, na horách někdy ani v první polovině dubna nehrábli do země. V chovech zvířat se začínalo s plemenitbou. Zbyl-li čas, vyklučovaly se stráně, porážely plané stromy a zužovaly se meze, aby se získalo o brázdu více půdy.

Foto: shutterstock.com

ZPRAVODAJ

Za kruté zimy nesměl zemědělec myslivec zapomínat také na přikrmování zvěře, aby dobře přezimovala. Zemědělci věděli a cítili, že není krásnějšího ročního období než jaro. Jejich láska k půdě byla po staletí stejná, i v těch nejtěžších dobách. Půda osychá jarním sluncem a prohřívá se stále hlouběji, aby mohla přijmout semena, živit je, nechat růst a potom vydat úrodu. Proto setí bylo pro zemědělce ušlechtilá práce skrývající mnoho tajemného. Zkušení zemědělci přistupovali k setí opatrně a s rozmyslem. Nikdy neseli semeno do promrzlé, neoschlé, nevyzrálé půdy. Raději počkali nějakou dobu, až slunce půdu ohřálo. V dubnu se sázely brambory a cukrovka. Brambory se sázely buď ručně pomocí motyčky, nebo pomocí dřevěného rádla. Někde se sázely za pluhem, do každé druhé brázdy, nejlépe na stěnu, načež se druhou brázdou hlízy přiklopily. Vzdálenost řádků a hloubka sadby se řídila podle jakosti půdy a odrůd. Rané sorty se sázely na menší vzdálenosti, zatímco pozdní na větší. V těžší půdě se sázely mělčeji, kdežto v lehčí hlouběji. Během jejich růstu se půda kypřila, plela a keře se oborávaly. Řepaři seli cukrovku ručně nebo secími stroji do půdy, která byla jemně a dobře zpracována. Semeno

nesmělo přijít hlouběji než 3 – 4 cm do země. U cukrovky se během vegetačního růstu muselo dbát, aby rostliny nebyly svírány nebezpečným půdním škraloupem. Brambory i cukrovka vyžadovaly hodně ruční práce. Jarní práce na poli měly rychlý spád, nejprve byly zasety obiloviny, zasázeny brambory, zaseta řepa, směsky i jetele. Zkušebním kamenem pro mnohé plodiny byli v květnu „zmrzlí muži“. Také v květnu byli zemědělci na polích. Pletí, jednocení, plečkování, okopávání a oborávání byly jejich hlavní květnové práce. Nejvíce ruční práce spotřebovala cukrová řepa a v některých krajích brambory. Stejně tak mák, luskoviny a obiloviny seté do vzdálenějších řádků vyžadovaly pletí a jednocení a v zelinářských oblastech byla stále práce se zeleninou. Senoseč zpravidla patřila měsíci červnu, tedy do léta. V tomto měsíci je každá mez kvetoucím záhonem a středem pozornosti je seno jako výsledek působení půdy, slunce, vody a vzduchu. Každý zemědělec se na senoseč řádně připravil. Především musel mít dobrou kosu, lehké a úhledné kosiště a klepátko. Ruční sečení bylo fyzicky náročné a vyžadovalo sílu i fortel. Sekáč musel umět dobře naklepat a nabrousit kosu, aby se zbytečně nenadřel a hodně posekal. Kde byl nedostatek sekáčů nebo kde byly louky meliorované či jinak upraveny, používali větší sedláci malé žací potažní stroje pro jednoho koně nebo pro pár krav. Seno na louce se obracelo ručně, později strojními obraceči bubnovými nebo vidlicovými. Důležité bylo vybrat nejvhodnější dobu pro sečení louky. Podle zkušeností platilo, že nejlépe je sekat, když je louka v květu. Seno se nejlépe sušilo na dřevěných kozách a stojanech. Senoseč, jeteloseč a sušení vojtěšky se protáhlo přes červen až do poloviny července. Dříve byly žně záležitostí celého národa, i když nejvíce pro ně vykonali právě zemědělci a „chléb náš vezdejší“ sklízeli o žních od svítání do setmění. Také na žně se musel zemědělec a jeho pomocníci dobře připravit. Nadělat zásoby povřísel, naklepat kosy, připravit stroje a vozy. Od rána, jakmile se ztratila rosa, začaly na polích žně, a to buď ručně, nebo žacími stroji. Také při žních bylo třeba vědět, kdy a jak kterou obilovinu správně sklidit, neboť některé z nich vyžadovaly značné opatrnosti. Zemědělci těžili ze zkušenosti, že oves nezrál stejnoměrně v celé latě, proto se sekal před úplnou zralostí, posečené žito bylo nejlépe svázat do malých snopků, pšenici do menších a že posekané žito a pšenice dojdou brzo v panácích. Za ženci či stroji šli chlapi, ženy i děti, aby pomáhali vázat, snášet a stavět panáky do krásných rovných řad jako podle šňůry. Panáky se z pole svážely na fůrách do stodoly, kde se snopy stavěly klasy vzhůru do vrstev nad sebe. Žně probí-

JAROSLAV SEIFERT: FRENŠTÁTSKÁ KOLEDA Pod Radhoštěm na salaši z mléka si pastýř vaří kaši. A kouří dýmku - ale běda, v pytlíčku marně tabák hledá. Tabáku není, pytlík prázdný, v tom před salaší mocně zazní: „Nehledej tabák brachu milý, věci slavné se přihodily. Vezmi si hůl a teplý kožich, dnes je den narozenin Božích. Uvidíš to, co nikdo z lidí už potom nikdy neuvidí“. Pospíchal pastýř po Radhošti, ovečku malou našel v roští. Ovečku schoval pod kožichem a šel tím svatvečerním tichem až tam, kde bez jediné pleny Ježíšek ležel narozený. Dal mu ji, aby ho vlnou hřála. Svatá Panna se radovala. A od té doby pastýř troubí i ve Frenštátě u podloubí koledu pěknou, kterou tu já zpívám si s Vámi: Aleluja! haly zpravidla rychle a spořádaně, za pěkného počasí byl každý na svém místě a každá ruka byla vítána jako pomoc při sekání, snášení, stavění, nakládání, skládání, mlácení ve stodole nebo na dvoře. Po žních se podmítala strniska nebo se osela směskami, aby bylo na podzim ještě zelené krmivo. Popsali jsme zemědělcův rok hospodářský minulé doby, který ovšem splýval s rokem občanským a církevním. Ten rok občanský byl pro hospodáře v jistém ohledu rovněž důležitý, protože na jeho konci mohl hodnotit dosažené hospodářské výsledky a zamyslet se nad tím, co mu uplynulý rok přinesl nebo vzal. Střídala se radost a bolest, ale vždy zůstávala naděje. S tou nadějí se náš zemědělec rodil i umíral. A právě doba vánoční přinášela naději, nejenom v tom smyslu duchovním, ale i prozaickém, totiž každodenního života, když i banální skutečnost v podobě prodlužování dne po novém roce vzbuzovala radost a naději, že s delším dnem bude více světla a to světlo přinášelo radost a naději. Náš zemědělec v minulosti ctil a prožíval dobu vánoční určitě s větším klidem a vážností než je tomu dnes v hektické době přehlušované konzumem. Zajisté se těšil, že pole a zvířata přinesly užitek a do svých pocitů vstřebal celé hospodářství. A právě v tuto dobu všichni měli k sobě blíž, setřel se rozdíl, sice jenom na krátkou dobu, mezi rodinou bohatého hospodáře a chudou čeledí. K období vánoc se váže množství pověstí, říkadel a koled., které patří ke kulturnímu dědictví našich předků, a to především na venkově. Jako ukázku uvádíme za všechny dostupné jednu koledu z Valašska.

ak

6 > 2015

51

INZERCE

ZPRAVODAJ

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu

byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem „ vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem „ na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí „ „

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje „ „ „ „

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? „ „ „

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení „ „ „ „

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz

Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: [email protected]

52 6 > 2015