Pražské metro slaví 40 let Oslavujte spolu s námi
5.–9. května 2014
Encyklopedie pražské MHD Nalaďte se v metru Den otevřených dveří Jízdy historickými soupravami Tematické výstavy
Více informací na www.m40.cz www.facebook.com/DopravniPodnikPraha
Pondělí 5. května 2014 Rok 1974 je v dějinách české a československé městské hromadné dopravy zapsán zlatým písmem. Pod povrchem stověžaté matičky Prahy dne 9. května zaburácely v tunelech vozy metra, aby svezly první cestující na lince C mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc). Čtyřicetiletá historie pražské podzemky začala psát svou historii. Tak, jak se po čtyři desetiletí metro rozrůstalo, měnilo tvář povrchové dopravy v naší metropoli. Přinášelo kvalitu do veřejné dopravy, ale také proměňovalo samotný Dopravní podnik a ovlivnilo život tisíců jeho zaměstnanců. V době svých čtyřicátin se metro může pochlubit více jak půl miliardou přepravených cestujících za rok, celkem 59,4 kilometry na 3 linkách s 57 stanicemi, ke kterým zanedlouho do sítě přibudou další čtyři. Věřme, že metro, coby ekologický způsob přepravy, bude i nadále neodmyslitelnou součástí hlavního města a každodenním kvalitním a spolehlivým průvodcem na našich cestách. U příležitosti tohoto významného výročí si vás, naše vážené cestující, dovolujeme pozvat na oslavy, které budou probíhat v týdnu od 5. do 9. května 2014. Oslavy zahájí pondělní vernisáž výstavy „Jak se stavělo metro“ a křest Encyklopedie pražské MHD, která bude zároveň uvedena do prodeje. V úterý naváže druhá výstava s názvem „Metro ve světě“. Středa bude patřit tradiční akci „Nalaďte se v metru“, kdy vystoupí v šesti stanicích celkem 45 hudebních uskupení. Ve čtvrtek, na státní svátek, jsme pro vás připravili Den otevřených dveří v depu Kačerov, v rámci kterého se budete moci svézt historickými soupravami metra. Ty budou jezdit na lince C dle speciálního jízdního řádu. Poslední den našich oslav vám zviditelníme celou řadu soch, plastik a dalších výtvarných děl, které ve stanicích metra často bez povšimnutí míjíme. Děkujeme za vaši důvěru a přejeme mnoho dalších spokojených let při cestování s námi. Váš Dopravní podnik hlavního města Prahy
Uvedení Encyklopedie pražské MHD do prodeje Encyklopedii pražské MHD budou tvořit dva tematické díly. První díl je věnován obecné historii a současnosti městské hromadné dopravy. Druhý díl je nazván Katalog vozidel a jeho obsahem budou přehledy všech typů vozů metra, tramvají, autobusů, trolejbusů, lanových drah, včetně různých pracovních a speciálních vozidel. V tuto chvíli je možné zakoupit oba díly pouze s informacemi týkajícími se metra, jakožto dopravního prostředku. Celý ediční záměr Dopravního podniku hlavního města Prahy vyvrcholí v roce 2015, kdy v září oslavíme 140. výročí pražské městské hromadné dopravy. E N CY K LO P E D I E
Skříň byla svařovaná z ocelovýc ocelových ch plechů a profilů. Rám skříně byl podélníky tvořen dvěma čelníky a po odélníky a dvěma hlavními příčníky, upevněna torna. na n na nichž i byla upevněn a to orna. V místě ukotvení spřáhel byl rám m zesílen. ze zesíle esssílen síl í Kostra sskříně křříně byla rovněž celosvařovaného provedení z ohýbaných h profilů. Obložení kostry bylo provedeno ohýbanými a lisovanými plechy. Podlahu tvořil vlnitý ocelový vln nitý plech přivařený přivvařený na rámu. Plech podlahy i obložné plechy plechy bočnic a střechy byly obloženy azbestem (protipožární (protipožár rní ochrana). Podlaha Podlaha byla zhotovena z překližky v nehořlavé é úpravě s přilepeným přilepeným protiskluzovým linoleem. V podlaze e bylo celkem m 12 prohlížecích otvorů (nad převodovkami). trakčními motory motory a převo dovkami). Ve střeše byl vytvarován nástřešek s kapsami pro nasávací otvory nuceného větrání (celkem 13 3 otvorů pro každý ka aždý směr jízdy). V každé bočnici dveře byly čtveryy posuvné dveř ře ovládané pneumatickými válci přes řetězový řetězzový převod. Kromě Kromě nich disponoval každý vůz čtyřmi jednokřídlými ještě čtyřm mi úzkými je ednokřídlými dveřmi (viz dále). poloautomatickými spřáhly Spřahováníí vozů se dělo d Scharfenberg zajišťujícími typu Scha arfenberg zajiš šťujícími mechanické, elektrické i pneumatické pneumattické propojení. propojen ní. Spojování bylo automatické, rozvěšování rozvěšován ní bylo možné jen po manuálním zásahu vně vozidla. Nátěr Ná átěr skříně byl proveden polyuretanovým lakem kombinaci v kombina aci světle šedé é a tmavě šedé barvy. Evidenční čísla, jež byla byla zároveň čísly výrobními, byla zhotovena lisovaných z lisovanýc ch plechových ččíslic.
Stanoviště Stanovišt tě st sstrojvedoucího trojvvedou ucího Každý vůz vů ůz Ečs byl vybaven jedním stanovištěm strojvedoucího. strojvedouc cího. Řídící pult pu ult a sedadlo strojvedoucího byly podélné umístěny vvpravo pravo od pod délné osy vozidla. Na stanoviště jednokřídlými byl přístup p jednak jed dnokřídlými dveřmi umístěnými s ohledem na na převažující ostrovní nástupiště na levé straně vozu, dále e dveřmi do prostoru p pro cestující v podélné čelech ose vozu. Na obou čele ech vozu byly jednokřídlé dveře
Vozidla osobní přepravy
Katalog vozidel
METRO
PRAŽSKÉ MHD
Typ: EČS Elektrický motorový vůz Evidenční čísla: 1001–1085 Výrobce Mytiščinský strojírenský závod – mechanická část, finální dodavatel; Dynamo Moskva – elektrická výzbroj; Moskevský brzdový závod – pneumatická brzda.
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE Délka skříně přes spřáhla [mm]
19 206
Šířka vozidla [mm]
712LO P E D I E E N CY2 K
Max. výška vozidla [mm]
PRAŽSK3 É 662 MHD
Výška podlahy nad TK1) [mm] Vzdálenost otočných čepů [mm] Rozvor podvozku [mm] Průměr nových kol [mm] Počet míst k sedění [os] Normální obsaditelnost [s + 4 os/m2] Maximální obsaditelnost [s + 8 os/m2] Hmotnost prázdného vozu [kg] Max. zatížení na nápravu [kN] Hmotnost podvozku [kg] Max. rychlost konstrukční [km/h] Max. rychlost provozní [km/h] Trakční motory/1 vůz Hodinový výkon motoru [kW] 1)
u nezatíženého vozidla
METRO
Katalog vozidel
Vozidla osobní přepravy
1 208 12 600 2 100
O podzemní dzemn dráze spojující Staré Město éM ěstt s Novým...
780 42
262 32 500 128
První část tratě podzemní dráhy podle návrhu Bohuslava Vondráčka představená v Technickém přehledu samosprávném v září 1912. (Archiv DPP)
7 450 90 80 4× DK 114A
čil do nového století s a podzemní dráhy začaly 72Svět vykročil přibývat. Mnoho dnešních dopravních podniků, snad aby měly starší za data zahájení provozu ší tradice, považuje pova svých podzemních zemních drah už u dny, kdy v jejich městě byl zahájen provoz rovoz městské povrchové nebo nadzemní rychlodráhyy (ostatně samo samotný pojem metro neznamená nic jiného než městskou, nikoliv niko tedy nutně podzemní dráhu). Nás ale zajímají podzemní či podpovrchová řešení. ímají právě ta po Skutečné podzemní dráhy měly Londýn (1863), Istanbul (1874, ale jen (1896), Glasgow (1896, en 573 m...), Budapešť B dokonce dříve elektrickou tramvaj), Boston (první říve než elekt krátký podpovrchový povrchový úsek tramvaje 1897), Paříž (1900), Berlín (1902), a Hamburk (1912). Krátce 2), Filadelfie (1907) (1 po té, co zahájila podzemní dráha, se ahájila provoz hamburská h myšlenka nového řešení m městské hromadné dopravy opět objevila i v Praze. V Klubu Klub technického úřednictva král. hlav. města uspořádal městský inženýr Bohuslav a Prahy uspořá Vondráček přednášku na téma “O podzemních drahách velkých měst”. promítal obrázky o zařízení ěst”. Skioptikonem Skioptikon a prováděníí takových staveb v cizích městech a neopomenul přitom předložit edložit vlastní návrh pražské podpovrchové tramvaje. ³1iYUKLQå9RQGUiþNDMH]DMLVWpXYiåHQtKRGQêQHERĢQHMOpSH 9RQGUiþND MH ]DM Y\KRYXMH GĤWNOLYČ ĤWNOLYČ SRWĜHEČ SRWĜHEČ SĜtPpKR VSRMHQt 6WDUpKR 0ČVWD V 1RYêP EH] QiVLOQpKR SRUXãHQt QiPČVWt 6WDURPČVWVNêFK SR
D XYROĖXMH EH]WDN MLå ]QDþQRX IUHNYHQFL Y ~]NêFK XOLFtFK ]QDþ Historická souprava EČS na zkušební trati Kačerov v roce 2009 VWDURPČVWVNêFK HOHNWULFNp GUiK\ E\ VH NêFK 9HGHQtP SRYUFKRYp S (David Prosický) SRPČU\ MHãWČ WČ GDOHNR ]WtåLO\´ hodnotil návrh dobový odborný
tisk. Sám autor myšlenky pak svůj projekt zveřejnil v září 1912 pod názvem ³2 SRG]HPQt GUi]H Y 3UD]H VSRMXMtFt 6WDUp 0ČVWR V 1RYêP´ v Technickém přehledu samosprávném. Projekt řešil potřebné spojení ve dvou alternativách. Ve všech případech šlo o podpovrchovou tramvaj a jednotlivé
Tak vypadá podzemní lanová dráha k hotelu Imperial v Karlových Varech. (Foto Rosťa Jančar)
Neměli bychom zapomenout na skutečnost, že první podzemní dráhu na českém území vlastně vznikla v Karlových Varech. Jedná se krátkou lanovou dráhu z Divadelní ulice na výšinu Helenin dvůr k hotelu Imperial, kterou postavila společnost Karlovarské elektrické lanové dráhy Westbury. U jejího zrodu stál lord Westbury, který získal potřebnou koncesi 16. listopadu 1906. Lanová dráha zahájila provoz už 18. května 1907. Její jednokolejná trať s výhybnou uprostřed je dlouhá pouhých 127 m, ale překonává výškový rozdíl 54 metrů. Lanovka má úzký rozchod 1000 mm. Prodělala dvě rekonstrukce, v letech 1955–1957 a 1983–1985, ale pro zpožděnou dodávku nových vozů na ní začal provoz až 13. listopadu 1987. Dráha je v provozu dodnes. Je trochu křivdou, že se mezi nejstaršími podzemními dráhami na světě obvykle uvádí podobná tunelová lanová dráha v tureckém Istanbulu, která byla uvedena do provozu už 17. ledna 1875. Také tato dráha o délce 530 m je jednokolejná s výhybnou uprostřed. A tak alespoň u nás bychom měli karlovarskou lanovku k hotelu Imperial směle, byť možná s troškou nadsázky, mezi podzemní dráhy počítat, i když je čtyřikrát kratší než ta istanbulská.
Příčný profil tratě podzemní dráhy (přesněji podpovrchové tramvaje) navržené Bohuslavem Vondráčkem. (Archiv DPP)
Jak se stavělo metro Výstava Jak se stavělo metro bude dostupná veřejnosti od 5. května od 10.00 hodin do 2. června 2014. Na infostojanech si mohou návštěvníci prohlédnout dobové fotografie a přečíst texty, mapující vznik jednotlivých stanic a jejich vývoj v průběhu doby. Infostojany budou umístěny ve všech stanicích úseku I.C.
Úterý 6. května 2014
Středa 7. května 2014
Metro ve světě
Nalaďte se v metru
V úterý 6. května od 13.00 hodin máte šanci ve vestibulu stanice metra linky C Florenc zhlédnout expozici s názvem Metro ve světě. Na panelu velkém 6,4 × 2,4 metru naleznete unikátní mapu evropských i světových městských systémů metra. Jejím prostřednictvím se můžete dozvědět, ve kterých městech světa metro jezdí, dále počet jeho linek a stanic, celkovou délku systémů a například i rok otevření první linky. Na přehledných tabulkách “NEJ” navíc zjistíte, které metro je nejstarší, nejdelší, nebo například nejsevernější... Expozici můžete navštívit až do 2. června 2014. Severní Amerika n-jang Še
51
pporo Sa
arb Ch in
43
17 Peking
Japonsko Pc
hongjan
41
Lie Ta- n
52
Severní Korea cho Inč n
Sendai
18
T
2
27 M
Palm
48
35
1974 2006
or o H izo
Bel l
Rok otevření první linky (UITP) 2002 2001 1913 1983 2012 2009 1995 1969 1991 1985 1979 2005 1975 2009
74,3 6,2
Pa ăo ul
1
Tokio
1 000 000
Berlín
1 000 000
Singapur
1 000 000 1 000 000
Copenhagen Hong Kong
13
de Jane
11
1 000 000 1 000 000
Praha
A rto legr
10 ago de
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
1 000 000
Taiwan Gdaňsk
15
Chile
Rio
28,1 42,4 51,9 60,5 22 6,5 31,3 176,5 31,5 33,8 42 17,2 103 24,8
67 7
S
Délka sítě v km
19 24 81 50 16 6 27 195 32 17 44 16 108 30
5 1
Po
Počet stanic
1 2 6 5 1 1 2 12 2 1 2 1 5 2
Santi
Počet linek
Bue
Brazílie Brazílie Argentina Venezuela Peru Venezuela Kolumbie Mexiko Mexiko Brazílie Brazílie Portoriko Chile Dominikánská republika Brazílie Venezuela
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
nos Air
3
Č
Čch
P
Č
K
Ch
T
Ku Ho
Ka Kc
5 Filipíny
es
Săo Paulo Valencie
e
Stát
Belo Horizonte Brasília Buenos Aires Caracas Lima Maracaibo Medellín Mexico City Monterrey Porto Alegre Rio de Janeiro San Juan Santiago de Chile Santo Domingo
15 16
3
6
angalú
Athény
Řecko
Ku
2
1 2 3
Evropa
iro
Město 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
N
Jek Nižn
Afrika
Bulharsko
31
o
Kontrola údajů provedena podle: Stránky Urbanrail.net http://www.urbanrail.net/ Přehled provozovaných meter na Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_metro_systems Detailní údaje o metru v jednotlivých městech např. http://en.wikipedia.org/wiki/Yokohama_Metro Přehled provozovaných meter na https://sites.google.com/site/metrosystemsoftheworld/ oficiální stránky konkrétních přepravců
n Ma illa
Thajsko ngkok Ba
Itálie
Řím
41
Nejvytíženější (tis. osob/den)
ile Ch
Seznam vytvořen na základě definice metra podle UITP: • městský elektrický dopravní systém s vysokou kapacitou a frekvencí servisu • systém metra je naprosto nezávislý na další dopravě, silniční nebo pěší • metro je projektováno s tunely, viadukty nebo na povrchu, ale odděleně od ostatní dopravy • některé systémy používají gumové pneumatiky, ale jsou založeny na stejných principech kontrolních příkazů jako systémy s ocelovými podvozky • délka vlaku je v rozmezí 40-150 m • kapacita vlakové soupravy je v průměru 360 - 1 800 cestujících s přepravou až 60 000 za hodinu jedním směrem Číselné údaje doplněny podle “World metro database” na stránkách Metrobits: http://mic-ro.com/metro/table.html?feat=COCIOPLG&orderby=CO&sort=ASC • počet linek • počet stanic (přestupní stanice jsou počítány jednotlivě pro každou linku) • délka sítě v km
25 Indie
12
44
15
arseill
26
eM a d al
1 000 000
1 000 000
nte
Zdroje dat:
lka Ka ta
Dubaj
Sofia
Janov
3 lencie Va
B
B
e arc lona
25
43
1 000 000
Top 10
Jižní Amerika
Seznam měst s provozem metra včetně data otevření první linky poskytnutý Mezinárodním svazem veřejné dopravy (UITP) (poslední aktualizace k prosinci 2013-finální verze ještě není k dispozici)
26
Argentina
Rozestavěné a plánované projekty doplněny podle: World metro database na stránkách Metrobits http://mic-ro.com/metro/table.html?feat=COCIOPLG&orderby=CO&sort=ASC Stránky Urbanrail.net http://www.urbanrail.net/ Přehled provozovaných meter na https://sites.google.com/site/metrosystemsoftheworld/
Město
Stát
Počet linek
Počet stanic
Délka sítě v km
Amsterdam Athény Barcelona Berlín Bilbao Brescia Brusel Budapešť Bukurešť Dněpropetrovsk Glasgow Hamburg Helsinky Charkov Janov Kazaň Kodaň Kyjev Lausanne Lille Lisabon Liverpool Londýn Lyon
Nizozemí Řecko Španělsko Německo Španělsko Itálie Belgie Maďarsko Rumunsko Ukrajina Velká Británie Německo Finsko Ukrajina Itálie Ruská federace Dánsko Ukrajina Švýcarsko Francie Portugalsko Velká Británie Velká Británie Francie
4 3 11 10 2 1 3 3 4 1 1 4 1 3 1 1 2 3 2 2 4 2 11 4
33 65 163 195 40 17 61 42 50 6 15 99 17 29 8 10 22 52 29 62 55 66 270 44
32,7 60,3 119,4 147,4 43,4 13,1 32,2 33 69,3 7,1 10,5 104,7 21,1 37,4 7 15,8 21 67,6 13,7 45,5 45,3 120 402 31,8
Rok otevření první linky (UITP) 1977 2000 1924 1902 1995 2013 1976 1896 1979 1995 1896 1912 1982 1984 1990 2005 2002 1960 2008 1983 1959 1977 1863 1978
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Madrid Marseille Milán Minsk Mnichov Moskva Neapol Nižnij Novgorod Norimberk Oslo Palma de Mallorca Paříž Petrohrad Praha Rennes Rotterdam Řím Samara Sevilla Sofia Stockholm Toulouse Turín Valencie Varšava Vídeň
Španělsko Francie Itálie Bělorusko Německo Ruská federace Itálie Ruská federace Německo Norsko Španělsko Francie Ruská federace Česká republika Francie Nizozemí Itálie Ruská federace Španělsko Bulharsko Švédsko Francie Itálie Španělsko Polsko Rakousko
13 2 5 2 6 12 3 2 3 5 1 16 5 3 1 2 2 1 1 2 3 2 1 3 1 5
288 30 108 28 102 190 32 15 48 77 9 383 67 57 15 38 52 9 21 28 104 38 21 38 21 104
293 21,8 91,5 35,4 94,2 318,7 34,8 18,9 36 62 8,3 219,9 113,5 59 9,4 47 41,6 10,3 18 31 105,7 27,5 13,4 31,8 22,6 79
1919 1978 1964 1984 1971 1935 1976 1985 1972 1966 2007 1900 1955 1974 2002 1968 1955 1987 1999 1998 1950 1993 2006 1987 1995 1976
Asie
Město
Stát
Počet linek
Počet stanic
Alžír Káhira Manilla
Alžírsko Egypt Filipíny
1 3 3
10 60 44
Rok otevření Délka první linky sítě v km (UITP) 9,2 2011 70 1987 51,5 1984
Top 10
Nejvytíženější (tis. osob/den) Tokio
1 000 000
Berlín
1 000 000
Singapur Taiwan Gdaňsk Copenhagen Hong Kong Praha
Top 10
Nejvytíženější (tis. osob/den)
1 000 000 1 000 000 Tokio
1 000 000
1 000 000
1 000 000 1 000 000
1 000 000
Berlín
1 000 000
1 000 000
Stockholm Reikjavík
1 000 000
Singapur
1 000 000
Taiwan
1 000 000
Gdaňsk
1 000 000
Copenhagen
1 000 000
Hong Kong
1 000 000
Praha
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
Lum ala
31
Singapur
Město
Stát
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Adana Alma Ata Ankara Baku Bangalúr Bangkok Bursa Čeng-čou Čcheng-tu Čchung-čching Dillí Dubaj
13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
Fukuoka Hirošima Hongkong Chang-čou Charbin Inčchon Istanbul Izmir Jekatěrinburg Jerevan Jokohama Jongin Kalkata Kao-siung Kchun-ming Kitakjúšú Kjóto
Turecko Kazachstán Turecko Ázerbádjžán Indie Thajsko Turecko Čína Čína Čína Indie Spojené arabské emiráty Japonsko Japonsko Čína Čína Čína Jižní Korea Turecko Turecko Ruská federace Arménie Japonsko Jižní Korea Indie Tchaj-wan Čína Japonsko Japonsko
Rok otevření Počet Počet Délka první linky linek stanic sítě v km (UITP) 1 13 13,5 2009 1 7 7,3 2012 2 23 23,1 1997 2 23 34,6 1967 1 6 7,5 2011 4 61 86,4 1999 2 31 31,5 2002 1 20 25,4 2013 2 43 49,7 2010 4 100 168 2005 7 149 198 2002 2 47 69,7 2009 3 1 10 1 1 1 4 1 1 1 3 1 1 2 2 1 2
36 21 95 31 18 29 62 14 9 10 48 15 24 38 14 13 32
29,8 18,4 175 48 17,5 29,5 82,2 15,9 12,7 12,1 57,6 18,1 29,7 45 40,3 8,8 31,3
1981 1994 1979 2012 2013 1999 2000 2000 1991 1981 1972 2013 1984 2008 2012 1985 1981
30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62
Kóbe Kuala Lumpur Kuang-čou Kwangdžu Mašhad Mekka Nagoja Nanking Novosibirsk Ósaka Peking Pchjongjang Pusan Sapporo Sendai Si-an Singapur Soul Su-čou Šanghaj Šen-čen Šen-jang Ta-lien Tama Taškent Tbilisi Tedžon Tegu Teherán Tchaj-pej Tchien-ťin Tokio Wu-chan
Japonsko Malajsie Čína Jižní Korea Irán Saudská Arábie Japonsko Čína Ruská federace Japonsko Čína Severní Korea Jižní Korea Japonsko Japonsko Čína Singapur Jižní Korea Čína Čína Čína Čína Čína Japonsko Uzbekistán Gruzie Jižní Korea Jižní Korea Írán Tchaj-wan Čína Japonsko Čína
2 3 9 1 1 1 4 2 2 9 16 2 5 3 1 2 5 9 1 13 5 2 3 1 3 2 1 2 4 11 4 13 3
26 60 166 20 22 9 97 57 13 133 262 16 127 46 17 40 106 302 24 337 131 44 27 19 29 22 22 56 70 109 86 290 63
30,6 64 256,2 20,1 19 18,1 93,1 84,7 16,39 137,8 442 22,5 131,8 48 14,8 51,8 150,8 326,5 25,7 533 178,4 55 103,8 16 36,2 26,4 22,7 53,9 73 121,3 132 304,5 73,3
1977 1996 1999 2004 2011 2010 1957 2005 1985 1933 1969 1972 1985 1971 1987 2011 1987 1974 2012 1993 2004 2010 2003 1998 1977 1965 2006 1997 1999 1996 1980 1927 2004
gapu Sin
r
así Br lia
5
K
S L
B
San
Dně
C
L
H
B
New F
A
Ro
No
V Sa
Lo
M
Me
M
Saudská arábie
o-Siung
r pu
Lima
ú
35
9
27
ng
1 000 000
50 ng-Mi hu
1 000 000
Afrika a Oceánie
1 000 000
g
d Ma rid
Španělsko
Sevilla
1 000 000 1 000 000
1 000 000
1 000 000
Brazílie
Peru
1 000 000
n-Čen Še
11
Spojené arabské emiráty
M ekka
ang Čou
r
1 000 000 1 000 000
Praha Stockholm Reikjavík
1 000 000 1 000 000
Tokio
59
Írán
Egypt
23
53
Taiwan
Dillí
58
kureš Bu
oham ok
Tama
30
14
j cha -Pe
32
ng Kon
15
herán Te
Rumunsko udapeš
36
39 rošima Hi itakjúš
28
49
Asie
Uzbekistán
34
Ázerbajdžán
2
vsk
10
Nagoja
Kóbe
42
33
ang Čou
16
22
Káhira
Alžírsko
opetro pr
Maďarsko
50
29
ť
Tokio Berlín
Taiwan Gdaňsk
Portugalsko
21
Nejvytíženější (tis. osob/den)
Kolumbie
1 000 000
1 000 000
šha Ma d
revan Je
ng wa džu
Čína
nghaj Ša
ť
52 1 000 000
Taiwan Gdaňsk Copenhagen
Stockholm Reikjavík
1
Turecko
3
130
Berlín Singapur
Hong Kong
Vídeň
ichov Mn
6
47
8
1 000 000
Hong Kong
Praha
ka An ra
10
Milán abo Lis n
1 000 000
Venezuela
16
Copenhagen
Tokio
Turín
Francie
Top 10
1 000 000
1 000 000
7
1
42
Čo Su- u
ung čch
2
Ukrajina
Česká republika
46
1 000 000 1 000 000
1 000 000
1 000 000
e
sc Bre ia
oulouse
1 000 000
Stockholm Reikjavík
Singapur
lencie Va
Nejdelší (km /počet stanic)
19
24
5
1 000 000
Berlín Singapur
Gdaňsk Copenhagen Hong Kong Praha
4
7
Jižní Amerika
an aus n
ca lor
1 000 000
Polsko
38
33
e
1 000 000
Taiwan
Portoriko racas Ca
del Me ín
1 000 000
ma At Al
54
Gruzie Arménie
k
39
Nejvytíženější (tis. osob/den)
12
aracaibo
6
1 000 000
1 000 000
m
n Juan Sa
go
ty
14
Dominikánská republika
1 000 000 1 000 000
1 000 000
14
rimber
Lyon
Bilbao
Domin to
Tokio
1 000 000 1 000 000
Gdaňsk Copenhagen Hong Kong Praha Stockholm Reikjavík
arkov Ch
18
Adana
Praha
Německo
7
y
xico Ci
8
Tokio Berlín Singapur
Baku
4 Bursa
20
Alžír ma Sa ra
Kyjev
Brusel
36
Nejvytíženější (tis. osob/den)
28 ršava Va
Bělorusko
40 Paříž
nn Re es
Mexiko
Top 10
4
49
34 8
Top 10
Top 10
1
ke Taš nt
55
19
Ósaka
Pusan
37
48
anbul Ist
Izmir
Kjóto
13
24
32
29 kuoka Fu
Jongin
n che g t
9 Kazachstán Tbilisi
ij Novgo
Minsk
tterda
44
57
47
8
Jižní Korea Tegu
Soul
eng Čou
45
nking Na
30 Berlín
Nizozemí Belgie
Miami onterre
Si-An
38
Evropa
16
sk Mo va
sterda m
j
Lille
20
9
Taiwan
23
Velká Británie
1 000 000
1 000 000
56 osibir ov
Kazaň
17
12
Oslo
1 000 000
1 000 000
21
Ruská federace Oslo
34 Kodaň
ambur
Londýn
ž Ted on
atěrinb
Ruská federace
37
45 11
22
1 000 000
Hong Kong Praha Stockholm Reikjavík
oh etr rad
khol toc
asgow Gl
iverpoo
ing
e
5
Rok otevření Délka první linky sítě v km (UITP) 79,2 1979 24,5 1983 60,5 1897 31 1955 62,6 1907 166 1892 59,3 1993 39,8 1984 69,2 1966 368 1904 167 1972 71,3 1954 86,1 1986 171 1976
u
York C
10
iladelfi
39 14 66 18 66 152 30 23 68 468 44 74 46 90
m
1
ity
Atlanta
7
52
1 000 000 1 000 000
Copenhagen
Spojené státy americké
ng s A el
es
130
1 000 000
Počet stanic
a
e
o sc
Tokio Berlín Singapur Taiwan Gdaňsk
Stát
USA 2 USA 1 USA 3 USA 1 USA 3 USA 8 USA 3 USA 1 Kanada 4 USA 27 USA 5 Kanada 4 Kanada 3 USA 5
a
13 Počet linek
Město
g
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
3
14
2
rod
altimor
l
d
4
Atlanta Baltimore Boston Cleveland Filadelfie Chicago Los Angeles Miami Montreal New York City San Francisco Toronto Vancouver Washington, D.C.
l
9
Boston
Miami
el lev an
sk
ontrea
12
6
m
r M
on Tor to
icago Ch
11
g ur
lsinky He
13
ranci nF
Nejdelší (km /počet stanic)
J
60
g
hien-ťi
n
Tc
40
Finsko
Švédsko
Severní Amerika Kanada
couve an
Top 10
46
61
Středa 7. května bude od 6.00 do 21.40 hodin patřit již třetímu ročníku tradiční akce Dopravního podniku Nalaďte se v metru. Na „šňůře” 45 koncertů ve stanicích metra Muzeum, Florenc, Budějovická, Vyšehrad a Hlavní nádraží se ve 40minutových vystoupeních představí na 34 hudebních těles z Konzervatoře a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka. Ve stanici Vltavská se pak vystřídá Pěvecký sbor DPP s kapelami vybranými z řad veřejnosti na základě konkurzu po výzvě na webu DPP.
Seznam účinkujících Adlibitum je smíšený sbor s 18 členy v čele se sbormistrem
Metro ve světě Přehledný průvodce podzemních systémů
Janem Kyjovským. Odkaz: www.ad-libitum.eu
Panel o rozměru 640 x 240 cm
Dominik Klempár Hardbop kvintet je seskupení kolem mladého a nadějného klavíristy Dominika Klempára. Afro-latin Rhytm Session Parta lidí, kteří řeší rytmické základy různých lidových hudeb a z toho pocházející hudbu 20. století jazzové oblasti.
P
lsinky He
13
oh etr rad
37
khol toc
m
S
Whatrock Mladá pětičlenná kapela z východních Čech hrající vlastní tvorbu s českými texty. Autorská hudba je originálním mixem „tvrdých“ žánrů. Odkaz: www.whatrock.cz
Finsko
Švédsko
45 Ruská federace
asgow Gl
11
Kazaň
Oslo
Evropa
16
34
sk Mo va
H A
m
49
Ro
40 Paříž
Německo
Polsko
38
No
L
33
an aus n
19 sc Bre ia Turín
Francie
ka An ra
42
10
Káhira
Alžírsko
opetro pr
2
ichov Mn
6
Egypt
Maďarsko
50
29
47
Ukrajina
Česká republika
Vídeň
kureš Bu
ť
B
Rumunsko udapeš
ť
46
8
9
Milán B
Madrid
e arc lona
27
Palm
arseill
15
Itálie
26
eM a d al
35
44
Afrika
Bulharsko
ca lor
48 Španělsko
e
M
lencie Va
a
se na hudební scéně pohybuje od roku 2010. Odkaz: bandzone.cz/seiftiuhk
Řím
41 31 Řecko
Athény
2
Afrika a Oceánie 1 2 3
vropa Město
Stát
Počet linek
Počet stanic
Délka sítě v km
Amsterdam Athény Barcelona Berlín Bilbao Brescia Brusel Budapešť Bukurešť Dněpropetrovsk Glasgow Hamburg Helsinky Charkov Janov Kazaň Kodaň Kyjev Lausanne Lille Lisabon Liverpool Londýn Lyon
Nizozemí Řecko Španělsko Německo Španělsko Itálie Belgie Maďarsko Rumunsko Ukrajina Velká Británie Německo Finsko Ukrajina Itálie Ruská federace Dánsko Ukrajina Švýcarsko Francie Portugalsko Velká Británie Velká Británie Francie
4 3 11 10 2 1 3 3 4 1 1 4 1 3 1 1 2 3 2 2 4 2 11 4
33 65 163 195 40 17 61 42 50 6 15 99 17 29 8 10 22 52 29 62 55 66 270 44
32,7 60,3 119,4 147,4 43,4 13,1 32,2 33 69,3 7,1 10,5 104,7 21,1 37,4 7 15,8 21 67,6 13,7 45,5 45,3 120 402 31,8
Tube Tension Mladé seskupení prváků hrající funk, RnB, hip hop-jazz, inspirované Jamiroquai, Inkognito, Darryl Reeves, Earth Wind and Fire.
Sofia
Janov
3
25
Ture
3
vsk
rimber
e
24
T
14
k
7 Lyon
39
oulouse
arkov Ch
18
Brusel
36 nn Re es
Bilbao
5
Kyjev
7
Praha
m
34
Bělorusko
tterda
Bu
1
ma Sa ra
Nizozemí Belgie
19 20
Alžír
ršava Va
Dně
Lille
20
SEIFTIÚ Královéhradecká multifolková energická kapela, která
anbul Ist
Izmir
28
4
1
Oslo
32
Minsk
Berlín
sterda m
23
ij Novgo
g
12
Londýn
Velká Británie
30
ambur
rod
22
Nižn
17
l
L
Kodaň iverpoo
Rok otevření první linky (UITP) 1977 2000 1924 1902 1995 2013 1976 1896 1979 1995 1896 1912 1982 1984 1990 2005 2002 1960 2008 1983 1959 1977 1863 1978
Detail panelu
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Madrid Marseille Milán Minsk Mnichov Moskva Neapol Nižnij Novgorod Norimberk Oslo Palma de Mallorca Paříž Petrohrad Praha Rennes Rotterdam Řím Samara Sevilla Sofia Stockholm Toulouse Turín Valencie Varšava Vídeň
Španělsko Francie Itálie Bělorusko Německo Ruská federace Itálie Ruská federace Německo Norsko Španělsko Francie Ruská federace Česká republika Francie Nizozemí Itálie Ruská federace Španělsko Bulharsko Švédsko Francie Itálie Španělsko Polsko Rakousko
13 2 5 2 6 12 3 2 3 5 1 16 5 3 1 2 2 1 1 2 3 2 1 3 1 5
288 30 108 28 102 190 32 15 48 77 9 383 67 57 15 38 52 9 21 28 104 38 21 38 21 104
293 21,8 91,5 35,4 94,2 318,7 34,8 18,9 36 62 8,3 219,9 113,5 59 9,4 47 41,6 10,3 18 31 105,7 27,5 13,4 31,8 22,6 79
1919 1978 1964 1984 1971 1935 1976 1985 1972 1966 2007 1900 1955 1974 2002 1968 1955 1987 1999 1998 1950 1993 2006 1987 1995 1976
Město
Stát
Počet linek
Počet stanic
Alžír Káhira Manilla
Alžírsko Egypt Filipíny
1 3 3
10 60 44
Top 10
Nejvytíženější (tis. osob/den) Tokio Berlín Singapur Taiwan
Top 10
1 000 000 1 000 000
Nejvytíženější (tis. osob/den)
1 000 000 1 000 000
Gdaňsk
1 000 000
Copenhagen
1 000 000
Hong Kong
1 000 000
Praha
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
Tokio
1 000 000
Berlín
1 000 000
Singapur
1 000 000
Taiwan
1 000 000
Gdaňsk
1 000 000
Copenhagen
1 000 000
Hong Kong Praha
1 000 000
Rok otevření Délka první linky sítě v km (UITP) 2011 1987 1984
9,2 70 51,5
Big Band VOŠ KJJ Orchestr vedený prof. Milanem Svobodou hraje jeho autorské skladby a aranžmá. Je složen ze studentů VOŠ a žáků konzervatoře. Odkaz: milansvoboda.com/BBVOSKJJ.html The High Corporation Vlastní tvorba a dost energie... Odkaz: www.facebook.com/zhehighcorp Čardáš Klaunů je skupina prezentující výhradně vlastní tvorbu, která vychází z rocku a je obohacována všemožnými žánry. Odkaz: cardasklaunu.cz
1 000 000
Stockholm
1 000 000
Reikjavík
1 000 000
MooF je mladičké hudební seskupení, které se zrodilo na jaře roku 2012. Interpretuje převážně vlastní hudbu tvořenou prvky Popu, RnB a Jazzu. Odkaz: www.moof.in
Concrete Ostrich Mladá a perspektivní kapela, hrající jak převzaté skladby celosvětově známých autorů, tak vlastní autorskou tvorbu. Odkaz: bandzone.cz/_75179
Kytary napříč žánry Soubor prezentuje kytarový repertoár „napříč žánry“ v různých nástrojových kombinacích. Andrea’s Extet je kapela výjimečná zvukovým spojením altsaxofonu a příčné flétny. Tyto nástroje tvoří vedoucí melodickou linku, ovšem některé skladby jsou postaveny na ženském zpěvu. Brigita Cmuntová a Štěpán Klouček Mladí umělci, kteří se věnují jak vlastní, tak převzaté tvorbě. Oba se objevují na pražské muzikálové scéně.
Big Band KJJ Orchestr řízený profesorem Janem Hálou interpretuje originální aranžmá amerických big bandů, jako big band G. Godwina, C Basieho, D. Ellingtona, G. Millera, ale i skladby a aranžmá českých autorů, jako např. K Kraugartnera a K. Hály.
The Unique Originální dvojice hudebníků, která v sobě spojuje hip-hopový DJing a vážnou hudbu v interpretaci houslí, což si získalo u posluchačů velký úspěch. Odkaz: bandzone.cz/theunique
Quaoar Sesterské duo hrající autorský folk s příměsí latiny a jazzu. Skládající kytaristka a hrající textařka v sesterském dvojhlasu. Odkaz: quaoar.cz TimbreTone Vokální kvintet klade důraz na autorskou tvorbu. Žánrově se pohybuje mezi popem, jazzem a folkem. Ani na klasiku však nedá dopustit. Odkaz: www.timbretone.cz K Band KJJ vedený prof. Janem Kučerou se zaměřuje na fusion music. Dnes v něm působící studenti jsou již třetí generací interpretující skladby z oblasti jazz bigband, jazzfunk a soulfunk music.
Lab Band KJJ Orchestr pod vedením prof. Bohuslava Volfa interpretuje swingové a jazzové skladby českých a světových autorů, jako jsou J. Ježek, K. Krautgartner, T. Jones, C. Basie, G. Miller a další. Antony Dee Kapela složená z mladých talentovaných hudebníků KJJ. Hraje autorskou tvorbu svého leadera a jejich styl se pohybuje na pomezí moderního jazzu, hip-hopu, funku a soulu. Heavy Ladies Zbrusu nové uskupení šikovných muzikusů z KJJ Vám představí při svém debutovém vystoupení multižánrový hudební výsek naplněný pravděpodobně milými hudebními okamžiky. Ježkovy stopy Swingový orchestr zabývající se předválečnou a válečnou českou swingovou hudbou. Originální interpretací přináší posluchačům věrohodný zážitek z období druhé poloviny 30. let. Patricie Duo pohybující se na pomezích popu a folku se opírá především o skladatelský a textařský talent písničkářky Patricie, která dokáže ve svých textech vtipně glosovat svět své generace. Odkaz: www.soundcloud.com/patricie-iris BBQ kvartet hraje od svého vzniku v roce 2012 (tehdy jako Bowbreakers quartet) známé rockové a popové hity v netradičních úpravách pro smyčcové kvarteto. Tanita’s Lullaby Kapela vznikla v rámci výuky souborové hry na půdě KJJ pod vedením saxofonisty Jakuba Doležala. Zaměřuje se na písně z oblasti popu a alternative (Björk, Beatles, Radiohead).
Trombone Five Kapela vznikla v letošním školním roce a Nalaďte se v metru je jejím prvním veřejným vystoupením. Zajímavé aranže, využívající široké spektrum trombónu společně s rytmickou sekcí, dávají tělesu takřka big bandový zvuk. Lili Orchestra Toto uskupení muzikantů se potkalo na Konzervatoři Jaroslava Ježka na podzim 2013. Do jejich repertoáru patří písně interpretů jako jsou Norah Jones, Selah Sue nebo Sting.
LinHeart Attack je sextet, který působí od ledna 2013. V jejich úpravě můžete slyšet hudbu od funku až po jazz. Mezi jinými hrají tvorbu kapel a hudebníků jako jsou Steps Ahead, Brecker Brothers, Fred Wesley, Freddie Hubbard a další. Mikrosymfoňáček Mikrosymfoňáček je orchestr fungující čtyři měsíce a hrající skladby či aranže Jana Kudláčka, skladatele ze 6. ročníku KJJ, jenž zároveň orchestr diriguje. Na programu bude Klarinetový koncert C dur.
Akordeonový soubor KJJ Soubor vedený prof. L. Horákem, který interpretuje originální akordeonovou i latinskoamerickou hudbu.
The LionsFish je indie-pop hudební projekt, který místo tradičního nástrojového obsazení využívá různých efektů, loopů, nebo vlastních samplů. Každý song tak vzniká trochu jinak, ale živě přímo na pódiu. Odkaz: bandzone.cz/thelionsfish
Rytmika muzikálového oddělení Skupina doprovází muzikálové zpěváky, rozvíjí tím jejich hudebnost, zpěváci se tak dostanou i k jiným okrajovějším žánrům nebo k repertoáru, který je baví a při normální výuce na něj nezbývá čas. Pěvecký sbor DPP Založen v roce 2010 strojvedoucím metra a sbormistrem Lukášem Janírkem. Repertoár sboru tvoří písně lidové, umělé, spirituály i važnější díla. Odkaz: www.sbordpp.cz HangDrum – Jiří Šámal na nástroj s dvanáctiletou historií hraje převážně lidové písně, zhudebněné básně a pak též spirituály a písně z Taizé. Odkaz: bandzone.cz/jirkasamal Bezefšeho hraje od roku 1998. Repertoár kapely překračuje hranici mnoha stylů, základ tvoří převážně swing a folk... Odkaz: www.bezefseho.cz Milli Janatková se žánrově pohybuje mezi latinskoamerickými rytmy, alternativním jazzem, folkem, world music. Na koncertech prezentuje své autorské písně. Odkaz: www.millijanatkova.com Two Finger Slide je britsko-kanadsko-český indie pop-rockový projekt, který se usídlil v Praze. Odkaz: bandzone.cz/twofingerslide Maranatha Gospel Choir Soubor vznikl v roce 2005, od kdy také aktivně vystupuje po celé České republice i v zahraničí. Repertoár souboru tvoří převzaté písně. Odkaz: gospel.maranatha.cz Liwid je energická pop-rocková kapela. Odkaz: www.liwid.cz Dekolt Dekolt jest těleso vytvořené na přelomu desetiletí na popud ministerstva kultury v rámci programu o snahu zachování místního folklóru... Odkaz: dekolti.cz
Inversion je pop-funková kapela, která vznikla v roce 2010. Odkaz: bandzone.cz/inversion Jamchestra je nu-jazzový soubor, který drží pohromadě potřeba dělat vlastní hudbu a hledat společný výraz, kdy kapela působí jako organický celek, nikdo nechybí ani nevyčnívá. Odkaz: www.jamchestra.cz Rí Ra V produkci skupiny Rí Ra se snoubí irské tradicionály a instrumentální skladby, lehce okořeněné funky přiznávkami a jazzovými vyhrávkami. Odkaz: www.RiRa.cz
Přehled stanic metra a začátků vystoupení Čas
Místo
Vystupující
Specifikace lokality
Čas
06.00 HL. NÁDRAŽÍ
The Unique
hip-hop/ klasika
15.00 MUZEUM
07.00 FLORENC
Mikrosymfoňáček
symfonická hudba
08.00 MUZEUM
Heavy Ladies
jazz
09.00 FLORENC
Tube Tension
funk, RnB
The LionsFish
indie - pop
MUZEUM 10.00 HL. NÁDRAŽÍ
LinHeart Attack
funk, jazz
BUDĚJOVICKÁ
Akordeonový soubor KJJ
originálni a latinsko-americká hudba
FLORENC
Rytmika muzikálového oddělení
muzikály, populární písně, jazz. standardy
11.00 FLORENC
Brigita Cmuntová a Štěpán Klouček
folk
MUZEUM
Tanita’s Lullaby
popjazz
HL. NÁDRAŽÍ
Kytary napříč žánry
od klasiky přes swing k popu
Hangdrum - Jiří Šámal
lidové písně, zhudebněné básně
VLTAVSKÁ
12.00 HL. NÁDRAŽÍ VLTAVSKÁ
13.00 FLORENC
Lili Orchestra
pop, jazz
Rí Ra*
irské tradicionály a instrumentální skladby, funky, jazz
Ježkovy stopy
swing
MUZEUM
Dominik Klempár – hardbop Hardbop kvintet a moderní jazz
VLTAVSKÁ
Milli Janatková*
14.00 HL. NÁDRAŽÍ FLORENC VLTAVSKÁ
jazz, folk, world music
SEIFTIÚ
multifolk
Andrea’s Extet Bezefšeho*
jazz swing, folk
Místo
Vystupující
Specifikace lokality
Antony Dee
hip-hop/jazz
VYŠEHRAD
Kytary napříč žánry
od klasiky přes swing k popu
VLTAVSKÁ
Jamchestra*
jazz
Trombone Five
jazz
FLORENC
Afro-latin Rhytm Session
brazilská hudba, moderní jazz, Batucada
BUDĚJOVICKÁ
Adlibitum
a capella group (jazz, spirituál, folk, pop, art)
VLTAVSKÁ
Inversion*
pop-funk
Big Band VOŠ KJJ
modern jazz
MUZEUM
Concrete Ostrich
funky/jazz
HL. NÁDRAŽÍ
Patricie
pop, folk
VLTAVSKÁ
Sbor DPP
písně lidové, umělé, spirituály
16.00 HL. NÁDRAŽÍ
17.00 FLORENC
18.00 HL. NÁDRAŽÍ
TimbreTone
popjazz
MUZEUM
Whatrock
hardrock
VYŠEHRAD
BBQ kvartet
rock, pop
VLTAVSKÁ
Maranatha gospel* gospel
19.00 MUZEUM
Quaoar
folk
FLORENC
Lab Band KJJ
swing
VLTAVSKÁ
Dekolt
folk, bigbeat
K Band KJJ
jazzfunk
HL. NÁDRAŽÍ
MooF
acid pop
VLTAVSKÁ
Two Finger Slide*
indie pop-rock
The High Corporation
hiphop, jazz, soul, jungle
HL. NÁDRAŽÍ
Čardáš Klaunů
rock/crossover
FLORENC
Big Band KJJ
modern jazz
VLTAVSKÁ
Liwid*
pop rock
20.00 FLORENC
21.00 MUZEUM
* Tito hudebníci byli vybráni na základě konkurzu na stránkách www.dpp.cz.
Čtvrtek 8. května 2014
Pátek 9. května 2014
Den otevřených dveří v depu Kačerov
24 uměleckých děl v metru
Ve čtvrtek 8. května od 10 do 16 hodin proběhne v depu Kačerov Den otevřených dveří Dopravního podniku. V areálu depa si můžete prohlédnout expozici jednotlivých typů vozů metra, se kterými se potkáváte v běžném provozu, ale i vozidel, které zajišťují opravy a udržování dopravní cesty pro bezproblémový provoz. Nahlédnout můžete také do zázemí Hasičského záchranného sboru DP, kde bude vystavena hasičská technika. Součastí Dne otevřených dveří budou i prezentace Střední průmyslové školy dopravní a dále firem, jejichž činnost se váže k provozování metra. Návštěvníkům bude k dispozici také stánek Střediska dopravních informací. Pro děti bude připraven bohatý doprovodný program s řadou soutěží.
V pátek 9. května vás srdečně zveme na akci, která si vzala za cíl ukázat, že prostor, který denně využíváte k cestování, nemá jen čistě praktickou rovinu, ale ukazuje nám někde více, někde skrytěji i svou estetizující tvář v podobě soch, uměleckých objektů či výtvarných řešení jednotlivých stanic. Výstava, která tyto objekty zviditelní i pro ty méně všímavé, proběhne napříč stanicemi metra. Každé z 24 uměleckých děl bude opatřeno tabulkou se základní informací o názvu díla, jeho autorovi a rokem vzniku. Dále až do 2. června 2014 budou u těchto děl umístěny velké informační panely, které tato díla představí detailně. Spolu s tím jednotlivé informace naleznou cestující na webových stránkách DPP, na které se dostanou i pomocí QR kódu, jež bude součástí tabulky.
Výroční jízdy historickými soupravami metra
Seznam stanic Hradčanská, Malostranská, Náměstí Míru, Jiřího z Poděbrad, Flora, Želivského, Palmovka, Invalidovna, Florenc, Můstek B, Karlovo náměstí, Nové Butovice, Nádraží Holešovice, Vltavská, Vyšehrad, Pražského povstání, Kačerov, Chodov, Háje
V den státního svátku jsme pro vás připravili ojedinělý zážitek. V 9 hodin a 19 minut vyjede ze stanice Kačerov souprava metra Ečs a sveze vás úsekem I.C do stanice Sokolovská (dnešní Florenc). Přesně takto proběhla před 40 lety zahajovací jízda pražského metra. V 9.53 hodin vjedou společně do stanice Kačerov historická souprava Ečs a pětivozová souprava 81-71, která v roce 1980 zahájila provoz úseku II.C Kačerov – Kosmonautů (dnešní Háje). Společné setkání těchto souprav proběhne také v 16.34 hodin ve stanici Hlavní nádraží. Cestující se mohou těšit na původní hlášení tzv. “na pusu”, či na strojvedoucí v dobových uniformách. Svézt se historickými soupravami bude možné až do 17 hodin. Podrobnější informace a jízdní řád historických souprav naleznete na www.m40.cz.
Limitovaná edice měděných medailí k výročí 40 let metra K prodeji již nyní ve Střediscích dopravních informací (Infocentrech).
Více informací o akci naleznete na:
www.m40.cz
