Pražská vysoká škola psychosociálních studií, minulost, přítomnost a výhledy do roku 2020 - 2030
1
Pražská vysoká škola psychosociálních studií navazuje na dobré zkušenosti s výukou v denním a kombinovaném studiu, jakož i v kursech celoživotního vzdělávání. Vědní a vzdělávací profil této vysoké školy je od počátku kultivován na poli psychoterapeutické práce, a v návaznosti na tuto tradici PVŠPS pěstuje vysokoškolské vzdělání v kombinaci s vysokou úrovní profesionality v oblasti sociální práce, psychologie a zdravotně sociální péče. Studující jsou v rámci vysokoškolské přípravy díky dobrým zkušenostem a dlouholeté praxi vyučujících seznamováni se základy humanitních věd, jednotlivými obory budoucí činnosti a psychoterapie. PVŠPS má velmi dobré kontakty s řadou vysokých škol v českých zemích i v zahraničí, ale také se zařízeními a institucemi, na kterých studenti vykonávají svou praxi. PVŠPS patří mezi vysoké školy se zaměřením na sociální práci a psychologii ve standardních ukazatelích a její specifičnost spočívá v aplikaci vybraných psychologických disciplín do práce sociálního pracovníka a ve zvýšení úrovně jeho profesionality. Při výuce na PVŠPS v současné době má vedení školy na zřeteli pět významných aspektů vzdělávání, jak je vytyčuje Evropská komise; jsou to: - kvalita vzdělávání, - péče o vzdělávací obsah, - zvyšující se efektivnost vysokoškolské přípravy, - otevřenost a - zvyšující se dostupnost. PVŠPS v oblasti mezilidských vztahů cílevědomě pěstuje tradiční osobní vztahy mezi učiteli a studenty, usiluje o to, aby se výuka nestala mechanickou masovou záležitostí. Vedle výuky a komunitní práce pořádá i kulturní a společné akce k posílení kolektivní sounáležitosti studujících. Obor „sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii“ nabízí PVŠPS od svého založení v roce 2001 pro bakalářský stupeň v prezenční formě a od roku 2006 i pro navazující magisterský stupeň v prezenční a kombinované formě studia. V roce 2008 získala škola akreditaci pro bakalářský „prezenční program jednooborové psychologie - obor psychologie“. Výuka v tomto programu začala od akad. roku 2009/2010, ve stejném akademickém roce začala výuka v novém akreditovaném programu „zdravotně-sociální péče, obor zdravotně-sociální pracovník“. V roce 2010 byla škole udělena akreditace bakalářskému oboru „sociální politika a sociální práce“ v kombinované formě studia; v roce 2011 získala škola 2
akreditaci pro navazující magisterský program jednooborové „psychologie, obor psychologie“. Vyučované obory patří mezi pomáhající profese, které však vedle dovednostních předmětů vyžadují široké teoretické vzdělání, stejně tak jako schopnost svoji práci reflektovat ve více rovinách, v rovině osobního podílu na práci, efektivity poskytované pomoci a osobního růstu - a v dimenzi péče o relevantní dimenze lidské existence (duše, tělesnost, vztahovost, domov, kultura, obec, rodina, národnost, gender, svátky a zvyklosti atd.). PVŠPS v oblasti celoživotního vzdělávání rozvíjí široké aktivity uskutečňované Pražskou psychoterapeutickou fakultou. Má dlouhodobé zkušenosti z práce v oblasti specializačního i celoživotního vzdělávání v oborech aplikované psychologie a psychoterapie. Celoživotní vzdělávání v oblasti psychoterapie realizované PVŠPS je určeno: - odborníkům, pro něž je psychoterapie významnou nebo nepominutelnou součástí profese, - pracovníkům z humanitních oborů, pro něž psychoterapeutické vzdělání umožňuje kvalifikovanější výkon jejich k rozvoji lidského faktoru orientované profese, - zájemcům, kteří chtějí získat psychoterapeutické vědomosti pro další růst vlastní osobnosti. V oblasti celoživotního vzdělávání v současnosti škola realizuje následující vzdělávací programy: ·
tříleté víkendové studium základů psychoterapie,
·
výcviky ve skupinové a komunitní psychoterapii (vzdělávací program v systematické
psychoterapii), ·
víkendové sebezkušenostní semináře.
Program psychoterapeutického vzdělání má akreditaci Psychoterapeutické společnosti LS JEP. Akce pořádané PVŠPS jsou zařazeny Asociací klinických psychologů ČR do systému kontinuálního celoživotního vzdělávání klinických psychologů. Priority v oblasti vzdělávání na PVŠPS jsou v souladu s perspektivami EU a to především v oblastech: ·
zlepšování kvality a efektivity vzdělávání a odborné přípravy;
·
postupného zkvalitňování celoživotního učení a mobility;
·
prosazování spravedlnosti, sociální soudržnosti a aktivního občanství;
·
zlepšování kreativity studujících a zavádění inovací ve výukovém procesu. 3
Výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti přinesly výsledky v podobě publikací vydávaných jak v prestižních nakladatelstvích v zahraničí, tak v domácím tisku. PVŠPS se účastnila řešení grantových projektů. Při naplňování těchto programů byly sledovány zvláště v posledních letech významné cíle školy, a to: ·
orientace na zvyšování kvalifikace a kompetencí odborníků v činnostech, které
zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb a psychologové; výrazná je orientace na vzdělání pracovníků, kteří budou dbát na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti života příjemců sociálních a psychologických služeb, mezi které patří rodiny s dětmi, senioři, lidé se zdravotním postižením, ale také ti, kteří žijí na okraji společnosti; programy jsou zaměřeny na vzdělání studentů v oblastech služeb sociální prevence, služeb sociální péče a základního a odborného psychologického poradenství. ·
součástí zvyšování kvality jsou pravidelné evaluace výuky a průběžné hodnocení silných a
slabých stránek na pracovních poradách, kde je věnována značná pozornost všem problémovým oblastem fungování školy a potřebným konkrétním případům; hodnocení probíhá i na pravidelných studentských komunitách, odkud přicházejí inspirativní podněty pro vzdělávací činnost PVŠPS a pro inovační aktivity školy; ·
zaměření na inovaci a rozvoj odborných praxí studentů bakalářských a navazujících
magisterských programů sociální politiky a sociální práce a psychologie. Záměrem je účinně a pružně reagovat na rozvíjející se trh práce v oblasti sociálních a psychologických služeb a na nedostatek odborníků v těchto oborech, především v souvislosti se sílícími potřebami české společnosti zvládat složitou dynamickou transformaci sociokulturních změn; ·
PVŠPS průběžně usiluje o hlubší propojování teorie a praxe (při přípravě studentů pro
výkon jejich budoucí profese považujeme za stěžejní intenzivnější kontakt studentů s realitou a znalost každodenní aktivity jak u sociálních pracovníků, tak psychologů, která se týká především přímé práce s klienty; pomocí praxe v průběhu studia si studující zvyšují orientaci v jednotlivých typech institucí, včetně jejich začlenění do sociální sítě v dané lokalitě, a seznamují se se zvládáním běžné agendy spojené s výkonem práce profesionála v daném zařízení; i z toho důvodu je pro praxi studentů vyhrazen prostor 100 hodin/semestr a studenti všech oborů mají možnost v průběhu studia vystřídat několik různých typů praxí.); praxe jsou dále doplněny systémem exkurzí - a za účelem organizace praxí a exkurzí škola navázala řádnou spolupráci s řadou odborných a terapeutických organizací a zařízení. 4
·
PVŠPS klade důraz na rozvoj profesionálních komunikativních dovedností absolventů, na
ovládnutí praktických metod a jejich uplatnitelnost v profesním životě; důraz je položen na posílení a modernizaci odborného zázemí, na průběžné inovace klíčových předmětů studijního programu a na vytvoření nových povinně volitelných předmětů, které umožní studentům kvalitní přípravu pro profesionální dráhu, ale i pro zpracování bakalářských a diplomových prací; ·
v centru zájmu vedení školy stojí zvyšování odborných kompetencí akademických
pracovníků i studentů, které vedle účasti na výuce posiluje jejich účastí na zahraničních stážích, ale také možností návštěvy zahraničních odborníků a jejich účasti na výuce; ·
značná pozornost je trvale věnována internacionalizaci studia (V roce 2009 byla PVŠPS
schválena žádost o přidělení Erasmus University Charter (EUC) od Evropské komise. V současné době je PVŠPS zapojena v novém programu Erasmus+ a byl jí přidělen Erasmus Charter for Higher Education 2014 - 2020. V roce 2013 byly dojednány bilaterální smlouvy s těmito univerzitami: Belgie: Hogeschool Gent (sociální práce), Belgie: Thomas more Kempen (sociální práce), Francie: Universite Bordeaux Segalen (psychologie), Rakousko: Sigmund Freud Universität (psychologie), Slovensko: Katolická univerzita v Rožumberku (psychologie/sociální práce), Slovensko: Komenského univerzita v Bratislavě (psychologie), Španělsko: Universitat de Valencia (psychologie), Španělsko: Universitat Autonoma de Barcelona (psychologie), Španělsko: Universidad de Autónoma Madrid (psychologie), Turecko: Mustafa Kemal University (psychologie), Turecko: Uskudar University (psychologie). Zdárně je rozvíjena mobilita studentů i učitelů. ·
rozšiřování forem zastoupení v národních a mezinárodních vědeckých komunitách a
organizacích (v současné době je škola zastoupena v následujících organizacích: Česká psychoterapeutická společnost LS JEP, Česká psychiatrická společnost LS JEP, Česká Daseinsanalytická společnost, Asociace klinických psychologů, Asociace denních stacionářů, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, Balintovská společnost atd; dále pak The International Federation of Daseinsanalysis, European Association for Psychotherapy, International Balint. Soc., International Society for Existential Psychology and Psychotherapy, a další). Jednotliví vyučující jsou dále členy celé řady národních a mezinárodních vědeckých organizací a společností. ·
iniciování odborných setkání formou seminářů, kolokvií (PVŠPS pořádá každoročně
vlastní interní konference a semináře, tradiční akcí je celodenní kolokvium na aktuální téma, na 5
které zve k interdisciplinární diskusi odborníky z různých profesí, studenty i další zájemce.).
Plány a dlouhodobé vize školy: Za základní podmínku fungování a rozvoje školy její vedení považuje udržení klasického diskusního a demokratického vnitřního klimatu, které umožňuje postupný vzestup nároků na studenty, ale i vyučující, zvyšování kvality výuky a zlepšování výsledků vědecko-výzkumných aktivi. Učitelé a zaměstnanci školy jsou si vědomi, že další existence školy a její rozvoj jsou závislé na vyvážení výukové a vědeckovýzkumné činnosti všech vyučujících, na aktivním přístupu k publikační činnosti a na inovačních procesech, které zahrnují jak širokou paletu péče o spolupráci vyučujících a studentů uvnitř školy (magistrorum et scholarum), tak rozvíjení vnějších vztahů od rozmanitých forem spolupráce s jinými vysokými školami, badatelskými pracovišti, instituty až pro praxi studentů a internacionalizaci studia.
Poslání školy: Pražská vysoká škola psychosociálních studií si klade za své poslání rozvoj antropologicky a humanitně orientovaných disciplín, zvláště s důrazem na sociální práci se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii a studium psychologie.
Rámcové perspektivy a vize poslání školy s důrazem na inovační akcenty: Prioritou Pražské vysoké školy psychosociálních studií je zvyšování kvality studia na základě plnění souboru strategických opatření a vlastních výhledů směrovaných do oblasti výchovné a vzdělávací aktivity. Škola za účelem zkvalitnění výuky trvale usiluje o doplňování a formování optimální skladby akademického sboru. Vizí je, aby v učitelském sboru v průběhu let začali převažovat špičkoví odborníci s docentskými a profesorskými vědeckými hodnostmi. PVŠPS bude zvažovat rozšiřování akreditací na další obory a bude usilovat o získání oprávnění k ukončení všech akreditovaných magisterských oborů rigorózním řízením. V oblasti vědecko-výzkumných aktivit bude PVŠPS dbát na to, aby si udržela získané postavení a zvýšila již dosaženou prestiž v mezinárodním vědeckém výzkumu. Bude dbát na systematický rozvoj odborné spolupráce se zahraničními vysokými školami, výzkumnými institucemi a zařízeními. Za tímto účelem bude rovněž podporovat další rozvoj spolupráce s VŠ, výzkumnými institucemi a špičkovými zařízeními z praxe, bude kultivovat další vzdělávání v psychoterapii a spolupráci na výzkumných projektech. PVŠPS bude dbát na rozšiřování možností odborných 6
publikací a zpráv z výzkumů a společných kolokvií. Bude se zasazovat o spravedlivé nastavení podmínek pro institucionální rozvoj a podporu i pro malé soukromé VŠ; zvláště bude usilovat o rovnocenný přístup ke grantovým prostředkům na vědu, výzkum a inovace výuky. Další úsilí bude směřovat do oblasti zvýšení materiálového vybavení školy (posílení mobiliáře, trvalé doplňování knihovních fondů, postupné budování výzkumné laboratoře a vybavení kabinetu diagnostických pomůcek, bude podporovat další rozvoj ICT).
Specifikace rozvoje PVŠPS V oblasti perspektivního plánování PVŠPS stanovila deset hlavních témat, kterým bude věnována pozornost v rámci rozvoje a nutných inovací provozu a perspektiv vysoké školy do r. 2020 až 2030. Jedná se o následující významné úseky rozvoje školy, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost: 1. Zvyšování kvality studia; 2. Zvyšování kvalifikace vyučujících včetně počtu docentů a profesorů, 3. Další rozvoj odborné spolupráce s institucemi v ČR, 4. Další rozvoj mezinárodní odborné spolupráce, 5. Internacionalizace studia, 6. Další růst vědeckých a výzkumných aktivit vyučujících a studentů školy, 7. Další rozvoj vlastní publikační a nakladatelské činnosti, 8. Řešení otázek financování studia, 9. Zavedení rigorózního řízení pro obory vyučované na PVŠPS 10. Rozvoj prostorového a materiálního zázemí vysoké školy včetně inovací informačních technologií.
Analýza SWOT u jednotlivých bodů rozvoje ukázala, že v současnosti se rámcově jedná o následující: - škola systematicky zvyšuje kvalitu studia, - vychází z každoročních kvalitativních i kvantitativních evaluací, - relativně nízké školné se stalo a je stále hlavním zdrojem příjmů, (škola v případě potřeby umožňuje splátkové kalendáře), - PVŠPS kontinuálně navyšuje počty partnerů pro praxe studentů (na výuce se podílí nejen teoretici a výzkumníci, ale i odborníci z praxe),
7
- výzkumné výstupy jsou součástí výuky a studenti participují na výzkumných aktivitách (GAČR, TAČR, Norské fondy etc.), - PVŠPS rozvíjí publikační aktivity v zahraničí, výměny pedagogů, společné konference a formy mezinárodního výzkumu, - podařil se vstup do Asociace vzdělavatelů v sociální práci a navázání širších možností spolupráce s vědeckými a výukovými pracovišti na národní a nadnárodní úrovni, - PVŠPS pěstuje společné vědecké projekty a granty, - kontinuálně je propracováván model komunikace uvnitř studijních komunit a vzdělávání v rámci těchto studijních entit, který je využíván v praxi, - PVŠPS v současné době usiluje nejen o obhájení, ale především rozšíření akreditovaných vzdělávacích programů a v souvislosti se snahou dosáhnout akreditace doktorského studijního programu analýza ukázala, že je třeba dále rozvíjet systém kariérního postupu zaměstnanců školy, kontinuálně zlepšovat výzkumné zázemí a rozšiřovat prostorovou kapacitu školy.
Analýza současného stavu v roce 2014 a výhledy na leta 2020 – 2030
1. Kvalita studia Analýza současného stavu v roce 2014: Kvalita studia a její neustále zlepšování je trvalou a nejvýraznější prioritou vysoké školy, přičemž je evidentní, že naplnění tohoto úkolu je v principu neohraničitelné, proměnlivé, multifaktoriální a závislé na mnoha vnitřních a vnějších proměnných. Z vnějšího pohledu jde o vztah správců veřejného života ke vzdělání jako takovému a o vytváření více či méně vhodných podmínek pro fungování vysokých škol na území státu – počínaje legislativní, finanční a další podporou, až po možné narušování a omezování jejich vyváženého chodu a rozvoje. Jádro kvality studia tvoří výuka vedená příslušnými odborníky na jednotlivé oblasti vzdělávání. Konstrukce studijních plánů zahrnuje obecně vědní základy studovaných oborů tak, jak je tomu u všech klasických humanitních univerzitních programů: obsahuje základy filosofie, psychologie, sociologie, práva, etiky a dalších disciplín tvořících jádro západoevropské vzdělanosti. Na ně navazují obecné, hraniční a aplikované disciplíny studovaného oboru, sebezkušenostní komunitně skupinový výcvik a systém praxí. PVŠPS kontinuálně rozšiřuje nabídku povinně volitelných a volitelných předmětů a provádí zásadní inovace těchto předmětů podle potřeb společnosti, ale i podle proměn ve stavu poznání v jednotlivých vědních oborech.
8
Důležitou komponentou studia je společná péče o příznivé klima školy a o životní a studijní pohodu studujících, jejichž problémům je v případě nutnosti věnována zvýšená individuální pozornost. K podmínkám studia patří nejen dostupné informace, možnosti konzultací, ale i služby poskytované knihovnou školy, nabídka na výjezdy do zahraničí, stáže a možnost účasti na praktických aktivitách. Management školy dbá o to, aby vyučující měli možnost plně se věnovat výuce a nebyli zatěžováni administrativními povinnostmi a nestávali se z nich oběti byrokratizace postihující řadu moderních vzdělávacích institucí a organizací. Pro výuku řady předmětů jsou angažováni odborníci z praxe, jejichž zkušenosti jsou zpravidla unikátní, nenahraditelné a vysoce obohacující. Systém praxí navazující na teoretickou výuku připravuje absolventy pro uplatnění ve studovaných oblastech a vzhledem k dosažené prestiži školy v minulých letech absolventi mají dobrou pozici na trhu práce a nacházejí uplatnění v oboru. Jelikož na PVŠPS funguje vědeckovýzkumné oddělení, které se zabývá nejen studiem a rozvojem metodologie oboru, ale i plněním mezinárodních a národních grantových projektů, je studujícím nabízena možnost zapojení do výzkumu nebo mohou při zpracování bakalářských a magisterských prací s odborníky vědeckovýzkumného oddělení konzultovat metodologii vlastních výzkumných projektů. Jedním z úkolů sledovaných ve výuce budoucích absolventů je i dosažení vyváženého ústního, ale i písemného projevu absolventů, škola dbá na zvyšující se kvalitu jak ročníkových, tak závěrečných prací. Podporuje i samostatné aktivity a projekty nadaných studujících, včetně například konference, které si studující organizovali ve spolupráci se zahraniční univerzitou apod.
Výhledy do r. 2020 -2030: Management PVŠPS vychází z poznání, že profil absolventa humanitního oboru je tvořen souborem osobnostních předpokladů a rozvinutých vlastností, které formují jeho životní zaměření na činnost budoucího badatele a výkonného profesionála trvale rozvíjejícího vedle intelektuálních dovedností i vyšší schopnosti rozumového náhledu do řešených problémů. Průběžně je sledována a vyhodnocována kvalita výstupů ve výuce, a to jak písemných závěrečných prací, tak kvalita státních závěrečných zkoušek v bakalářských i magisterských studijních programech. PVŠPS bude tak jako v předchozích letech i nadále provádět každoroční evaluace výuky po vyučovaných předmětech. Za účelem zlepšení výuky bude průběžně dbát o sledování řady parametrů, které tvoří soubor podmínek pro rozvoj vědomostí absolventů, ale i jejich motivace, formování osobnostního profilu a celkové intelektuální vyspělosti
9
Za tím účelem bude nadále: ·
dbát o zvyšování kvalifikace vyučujících jednotlivých předmětů,
·
průběžně každoročně vyhodnocovat účinnost výuky jak za pomocí evaluací, tak analýzou a
srovnáváním bakalářských a magisterských prací, včetně úrovně zkoušek a státních závěrečných zkoušek, ·
podporovat zapojení studentů do nových forem praxí, mezinárodních projektů, do
zahraničních pobytů a stáží, konferenčních setkání, seminářů a kolokvií pořádaných školou tak, aby se nejen rozšiřovala jejich poznatková základna a kompetence, ale i metodologický vhled do řady řešených a diskutovaných problémů, ·
rozvíjet systém péče o duši prostřednictvím teoretické výuky, ale i výcvikových aktivit a
setkání s odborníky na humánní faktory, neboť cílem je u absolventů kultivace intelektuální poctivosti, empatie a úcty k lidem, ·
podporovat rozvoj technického a materiálního zázemí tak, aby se průběžně zlepšovalo
zabezpečení výuky a byly otevírány nové možnosti studia a osobního růstu jak vyučujících, tak studujících na PVŠPS. Indikátory: ·
a) získané tituly Ph.D., doc. a prof.;
·
b) vyhodnocení evaluací;
·
c) hodnocení výsledků zkoušek a státních závěrečných zkoušek,
·
d) hodnocení bakalářských a magisterských prací;
·
d) vyhodnocení aktivit studentů (mezinárodní stáže, účast na konferencích) a výsledků studia,
2. Zvýšení počtu docentů a profesorů Analýza současného stavu v r. 2014: PVŠPS je součástí společnosti, v niž bylo dlouhodobě podceňováno či dokonce téměř znemožněno v období normalizace (v letech 1969 - 1989) vést habilitační a profesorské řízení v humanitních oborech, což vedlo k vytvoření určité mentality a návyků, které je obtížné překonávat: a to je především tendence odkládat otázky získávání docentských a profesorských titulů do vyšších věkových skupin. Nejde tedy jen o to, že jsme se již časově vzdálili od doby, kdy byly v humanitních oborech „zastaveny“ z kádrových důvodů habilitace a profesorská řízení, ale jde především a v minulosti vytvořenou a děděnou mentalitu, které se traduje ve vědeckých a vysokoškolských komunitách v české společnosti. Dnes tomuto 10
tradičnímu trendu vycházejí vstříc vědecké rady vysokých škol, které se podílejí aktivně na tom, aby účinně a s jejich souhlasem byly vnitřními předpisy brzděny možnosti usnadnit a rozšířit podmínky k získání docentury či profesury. Řada formálních požadavků bývá často požadována daleko nad rámec vysokoškolského zákona. Obava, aby vysoká škola nebyla podezřívána z udělování titulů lidem s nedostatečnými znalostmi, vede k tomu, že procedury získávání dalších titulů jsou vysoce formalizovány a podléhají kvantifikačním kritériím hodnocení, které téměř nic nevypovídají o kvalitě vědecké práce toho či onoho uchazeče či uchazečky o titul. Řada někdy i poměrně obtížně doložitelných kroků vede ve vědeckých komunitách k návyku odkládat kariérní kroky do vyšších věkových kategorií, což ovšem znamená, že v řadě oborů jsou pak vzácné nové teorie a inovativní koncepty či návrhy, které jsou typické pro mladší a začínající generace. PVŠPS bedlivě sleduje situaci kolem habilitačních a profesorských řízení a její pracovníci si uvědomují, že vývoj školy jde uvážlivou evoluční cestou, kdy škola bude v následujících letech usilovat o doktorské studium a tím pádem o možnost udělovat tituly Ph.D. a posléze i tradiční titul PhDr. Zcela jistě jednodušší cestou pro současné menší soukromé vysoké školy je vést pracovníky k tomu, aby publikovali, přednášeli, měli plnohodnotné úvazky na vysoké škole (tedy nejen výuku, ale i vedení seminárních, bakalářských, magisterských a dalších odborných prací studentů a kolegů), aby posléze mohli projít habilitačním a posléze i profesorským řízením na těch vysokých školách, které mají vhodné obory akreditovány. Možnost získat titul doc. a prof. v oblasti psychologie či sociální práce nebývá zdaleka snadnou záležitostí, protože v případě sociální práce jde první řadě o mladý obor (konstituovaný s řadou typických problémů nových oborů jako vysokoškolský program teprve po roce 1989); psychologie samotná na řadě fakult a vysokých škol prochází poměrně intenzivními inovacemi a jsme často svědky, že se objevuje tendence separovat studium psychologie od spolupráce s jinými obory a nenavazovat s nimi rovnocenné reciproční vztahy. PVŠPS se daří postupně zvyšovat zvláště počty docentů, zčásti tím, že někteří pracovníci vysoké školy prošli habilitačním řízení, zčásti tím, že jsou do řad vyučujících přijímáni již habilitovaní pracovníci (v uplynulém akademickém roce škola byly takto přijati na plný úvazek dva docenti). Výhled do roku 2020 - 2030: PVŠPS plánuje rozšíření počtu docentů a profesorů tak, aby na ní mohla fungovat plně kvalifikovaná a prestižní vědecká rada; v současné době je PVŠPS schopna v principu akreditovat doktorské studium vzhledem k tomu, že je schopna sestavit plně kvalifikovanou jak vědeckou radu školy, tak oborovou radu pro doktorské studium.
11
Indikátory: komparace počtu docentů a profesorů působících na PVŠPS 3. Další rozvoj odborné spolupráce s institucemi v ČR, Analýza současného stavu v roce 2014: PVŠPS je zastoupena prostřednictvím svých zástupců v řadě českých i mezinárodních organizací. Jedná se zejména o Českou psychoterapeutickou společnost LS JEP, Českou psychiatrickou společnost LS JEP, Českou Daseinsanalytickou společnost, Asociaci klinických psychologů, Asociaci denních stacionářů, Balintovskou společnost atd. V mezinárodním měřítku je to The International Federation of Daseinsanalysis, European Association for Psychotherapy, International Balint. Soc., International Society for Existential Psychology and Psychotherapy, a další. V posledních letech tým pracovníků PVŠPS zjišťuje, že současná efektivní cesta k navazování další spolupráce s organizacemi v oboru a dalšími vysokými školami vede přes účast na konferencích a odborných seminářích (podmínkou navázání kontaktů se ukazuje osobní kontakt) a dále pak přes rozšiřování možností mezinárodní spolupráce a zvyšování celkové prestiže školy. Uvedené aktivity se následně promítají do zvýšeného zájmu o spolupráci s PVŠPS ze strany odborných organizací, společností a vysokých škol. Významným zdrojem navazování kontaktů je každoročně PVŠPS pořádané celodenní kolokvium na aktuální téma, na které zve k interdisciplinární diskusi odborníky z různých profesí (filosofové, terapeuti, teologové, sociologové, právníci, filologové a další), studenty i další zájemce jak ze vzdělávacích, tak badatelských institucí. V červnu 2013 proběhlo v prostorách školy třicáté páté kolokvium pro akademické pracovníky a studenty pod názvem Nepřítomní účastníci psychoterapie. Přednášející se věnovali problematice psychoterapie, tématu vztahů klientů a pacientů nejen mezi sebou, ale také se svými lékaři a psychoterapeuty, vztahu s blízkými osobami, kteří jsou právě ti „nepřítomní účastníci“ a zabývali se vnímáním souvislostí v této problematice. Ve spolupráci s Českou daseinsanalytickou společností pořádá PVŠPS pravidelně čtyřikrát ročně celodenní daseinsanalytický seminář určený zájemcům z odborné veřejnosti a studentům. Ve studentském hlasování, které vyhlašuje Česká studentská unie, získala PVŠPS za léta 2012/2013 a 2013/2014 titul Fakulta roku v oboru Sociální vědy a filozofie – soukromé vysoké školy. Škola pořádá sportovní akce, svým významem již celopražský, je „Skálův běh“, pořádaný v hostivařském lesoparku 1. května, který v roce 2013 proběhl již pojedenácté. I tyto populární aktivity slouží k navazování kontaktů s odbornou veřejností a vytvářejí půdu pro navázání
12
formálně stvrzené spolupráce. Výhled do roku 2020 - 2030: PVŠPS považuje za jednoho z důležitých partnerů „asociaci vzdělavatelů“ v oblasti sociální práce, v níž má své místo a utvrzuje své postavení v organizaci těch, kteří sociální práci vyučují. Prostřednictvím této asociace bude usilovat o prohloubení kontaktů s jednotlivými pracovišti a vyučujícími sociální práce na vysokoškolské úrovni, bude usilovat o společné grantové vědecko-výzkumné aktivity, vydávání společných učebních pomůcek, odborných studií ev. učebních textů či opor pro kombinované studium. Prostřednictvím účasti v řadě organizací a společností pro psychoterapii (včetně aktivní účasti na diskusích kolem profese Europsychologa, kdy se setkávají zástupci vysokých škol, na nichž je pěstován obor psychologie) bude usilovat o prohloubení kontaktů s katedrami a ústavy psychologie na vysokých školách. Indikátory: vyhodnocení aktivního podílu učitelů a studentů na činnosti národních a nadnárodních organizací.
4. Mezinárodní vědecká spolupráce Analýza současného stavu v roce 2014: Součástí PVŠPS je samostatné Oddělení pro vědu a výzkum (OVaV). Za mezinárodní aktivity OVaV lze považovat převážnou většinu jeho výzkumné činnosti: projekt Grantové agentury České republiky (GAČR) pod číslem 406/09/0294 "Strategie zvládání stresu ve významovém prostoru emocí" vyústil v anglicky psanou mezinárodní kolektivní monografii s názvem Re-Constructing of Emotional Spaces, na jejímž autorství se podílelo 11 zahraničních a 4 domácí spoluautoři, mezi nimiž nechyběly přední osobnosti zabývající se výzkumem emocí (např. Alfried Längle, Karel Balcar, Agneta Fischer, Iva Stuchlíková či Radek Trnka). První vydání v roce 2011 následovalo v roce 2013 druhé vydání publikace bylo realizováno na základě zájmu německého odborného vydavatelství Lambert Academic Publishing. V roce 2013 vyšla v renomovaném zahraničním nakladatelství Cambridge Scholars Publishing kolektivní monografie Personal and Public Lives and Relationships in a Changing Social World, ve které jednu z 10 kapitol s názvem Two Decades of Transformation of Inequalities: New Identities and New Fears in Post-Communist Czech Society, sepsali členové Oddělení vědy a výzkumu PVŠPS. Dalšími publikačními výstupy zmíněného grantového projektu jsou články v časopisech Activitas Nervosa Superior: International Journal for Neurocognitive Research a Československá psychologie. Dalším dokončeným grantovým projektem je mezinárodní základní výzkum subkultury emo,
13
s názvem "Children and their Global Home: Emo Kids Youth Subculture as an Example of Interiorization, Exteriorization and the Sharing of Commercial Corporate Interests by Adolescents",
financovaný
prostřednictvím
Finančních
mechanismů
EHP/Norsko
a
spolufinancovaný MŠMT ČR jako Program 7F, s kódem 7F09122. Zahájení úspěšného výzkumného projektu předcházel mezinárodní mobilitní grant Národního vzdělávacího fondu, Finančních mechanismů EHP/Norska s kódovým označením CZ046/B/1/0016, umožňující osobně navázat spolupráci s přední skandinávskou výzkumnou institucí NOVA – Norwegian Social Research. Povinné publikační výstupy jsou evidovány v RIV i na Web of Science. S pořízenými kvalitativními daty se nadále pracuje v mezinárodním kontextu: aktuálně (září 2014) OVaV odeslalo abstrakt kapitoly do mezinárodní kolektivní monografie, připravované australskou School of Culture and Communication na University of Melbourne. PVŠPS realizovala podstatnou část sběru dat mezinárodního výzkumného projektu Corrective Experiences, který zkoumá psychoterapeutickou změnu z pohledu klientů procházejících individuální terapií. Projekt před více než 4 roky zahájila kanadská York University, americké University of Massachusetts a Columbia University a v roce 2011 se přidala Sigmund Freud Privat Universität. Jádrem týmu spoluřešitelů jsou věhlasná jména v oboru: Lynne Angus, Michael Constantino, Myrna Friedlander, Stanley Messer či Kathrin Mörtl (prof. Constantino je mj. prezidentem Severoamerické společnosti pro psychoterapeutický výzkum). Tento projekt základního výzkumu v oblasti psychoterapie není grantovým projektem; každá ze zúčastněných vysokých škol jej spoluřeší jako vlastní výzkumnou aktivitu. Po realizaci sběru dat a jejich vyhodnocení bude v horizontu 1 až 2 let se zahraničními spoluautory připravována série odborných článků a dalších výstupů. Ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci podala PVŠPS jako spoluřešitel projekt k Technologické agentuře ČR (TA ČR) v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA a spoluzískala tak pro roky 2014 a 2015 grantovou podporu projektu Metodika DIPEx v oblasti aktivního stárnutí, evidovaného u TA ČR pod kódem TD020339. Pro implementaci metodiky DIPEx v České republice získal realizační tým projektu exkluzivitu od Oxford University. PVŠPS v roce 2013 zajistila pro období 2014 až 2016 grantovou podporu od Grantové agentury České republiky (GA ČR) pro výzkumný projekt Účinné faktory a efektivita skupinové psychoterapie v ČR, vedeného u GA ČR pod kódem 14-35577S.
14
V červnu 2014 se v Praze v Zámeckém areálu Ctěnice uskutečnila první mezinárodní studentská konference, iniciovaná OVaV a realizovaná studenty PVŠPS, se zaměřením na výzkum v psychosociální oblasti. Akce byla připravována ve spolupráci s vídeňskou Sigmund Freud Privatuniversität, největší soukromou vysokou školou v Rakousku. Významně byla zastoupena také nizozemská Utrecht University a zúčastnili se i zástupci španělské Universitat Autònoma de Barcelona. Studie "Gender differences in human interpersonal conflicts", která se zabývá mezipohlavními odlišnostmi v prožívání a v expresi hněvu, byla publikována v zahraničním impaktovaném časopisu Evolutionary Psychology. OVaV dále dokončilo výzkum zjišťující emoční kreativitu na vzorku české populace. Výstupem je rukopis "Emotional creativity and real-life involvement in different types of creative leisure activities", který byl podán k recenznímu řízení do zahraničního impaktovaného časopisu Creativity Research Journal. Ve spolupráci s výzkumným týmem z Univerzity Palackého v Olomouci byla realizována také studie týkající se výskytu fyzických konfliktů u žáků adolescentního věku českých základních škol. Tato studie byla součástí mezinárodního výzkumného projektu "Health and Health Behaviour in School-Aged Children" garantovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Stručný souhrn výsledků byl publikován formou abstraktu v zahraničním impaktovaném časopise Psychology & Health. V rámci téhož projektu byla provedena studie, jejímž výstupem je rukopis "Sharing of worries with significant others: The role of gender, age and family activities", který byl již také podán k recenznímu řízení. K recenznímu řízení do zahraničního impaktovaného časopisu Sexual and Relationship Therapy byl v srpnu 2014 zaslán rukopis "Cultural beliefs and expectations in relationships: Clients' reflections following individual psychotherapy". Výhled do roku 2020: Aktuálně je připravována mezinárodní kolektivní monografie, koncipovaná jako výukový text pro výzkumnou metodologii v psychosociální oblasti. Publikace vzniká ve spolupráci se Sigmund Freud Privatuniversität a nizozemskou Utrecht University, s rokem přípravy k vydání 2015. Do roku 2015 bude pokračovat projekt Univerzity Palackého v Olomouci, spoluřešený PVŠPS: Metodika DIPEx v oblasti aktivního stárnutí, evidovaný u TA ČR pod kódem TD020339. Exkluzivní implementace metodiky Oxford University v České republice poskytuje již nyní podněty pro mezinárodní publikační odezvy. Do roku 2016 bude pokračovat realizace výzkumu Účinné faktory a efektivita skupinové
15
psychoterapie v ČR, vedeného u GA ČR pod kódem 14-35577S. Předpokládáme prezentace výzkumu v mezinárodním kontextu a podněty pro další rozšíření již navázaných mezinárodních spoluprací. V období 2015 – 2020 hodláme prohloubit vědeckovýzkumnou spolupráci s partnerskou vídeňskou Sigmund Freud Privatuniversität (společné odborné konference, publikace, výzkumné aktivity apod.). Kontinuálně sledujeme a vyhodnocujeme možnosti PVŠPS ucházet se o grantové prostředky a realizovat vědeckovýzkumnou činnost, jejíž výsledky budeme v nadcházejícím období primárně a systematicky připravovat pro publikování v relevantním mezinárodním kontextu.
Indikátory: ·
počet RIV bodů za zahraniční publikační výsledky vědeckovýzkumné činnosti;
·
počet uspořádaných mezinárodních odborných akcí (strukturováno dle významnosti);
·
počet mezinárodních odborných akcí s aktivní participací PVŠPS (strukturováno dle významnosti);
·
počet mezinárodních odborných akcí s aktivní participací PVŠPS (strukturováno dle významnosti).
5. Internacionalizace studia Analýza současného stavu v roce 2014: Internacionalizace studia představuje řadu paralelních aktivit. Odvíjejí se od výuky a používání cizích jazyků u vyučujících a studujících PVŠPS. Studující čtou v rámci studijních povinností odbornou literaturu v hlavních světových jazycích, setkávají se s učiteli a studenty zahraničních vysokých škol, jsou vysíláni na zahraniční stáže v programu Erasmus a v rámci operačních programů. Jistou brzdou v rychlé internacionalizaci studia jsou poměrně vysoké poplatky za přístupy do zahraničních odborných databází (APA, PsycInfo, Ebsco, Jstor, ScienceDirect, Springer a další); tyto přístupy proto bývají časově omezeny dle podpory této elektronické formy moderní vědecké komunikace. Možnosti vytváření mezinárodních vědeckých kontaktů se otevírají začínajícím pedagogům, pro něž jsou speciálně vypisovány výměnné pobyty; další možností je část doktorského studia absolvovat formou stáže na některé ze zahraničních univerzit; v rámci přípravy na habilitační
16
řízení je možné absolvovat analogickým způsobem přednáškové a vědecké pobyty v zahraničí. Mobilita je v současnosti výrazně limitována finančními možnostmi; škola zčásti přispívá na konferenční účast a pobyty, ale zpravidla nefinancuje veškeré náklady. Výukové programy jsou akreditovány v českém jazyce, výuka v anglickém jazyce se proto týká vybraných předmětů, odborných setkání, přednášek zahraničních hostů a některých časově omezených seminářů. Výhled do roku 2020- 2030: ·
rozšiřování účasti studujících na výuce na zahraničních univerzitách v rámci mobility mezi
vysokými evropskými školami, ·
rozšíření možnosti výuky vybraných předmětů v anglickém (ev. francouzském a německém)
jazyce, ·
rozšiřování možnosti působení pedagogů školy na zahraničních VŠ,
·
další rozvoj mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu (zapojení do dalších mezinárodních
výzkumných aktivit a projektů), ·
další navazování smluvních vztahů spolupráce s větším počtem zahraničních univerzit,
výzkumných ústavů či institucí, ·
hledání vyšší finanční podpory pobytů studentů na zahraničních stážích (Erasmus+),
·
příprava a vypracování atraktivnější nabídky pro zahraniční studenty,
·
využívání stoupajícího zájmu zahraničních univerzit o daseinsanalýzu pěstovanou jako vědní
disciplínu na PVŠPS, ·
hledání možnosti rozšířit další účast zahraničních lektorů nejen ve výuce bakalářských a
magisterských programů, ale i ve výcvikových aktivitách a kursech CŽV, ·
rozšiřování možností zapojení školy do mezinárodního negrantového výzkumu,
·
rozšiřování možností publikací v zahraničních recenzovaných a impaktovaných časopisech,
·
podporovat pořádání dalších mezinárodních studentských konferencí
Indikátory: a) vyhodnocení výjezdů do zahraničí, b) vyhodnocení realizace dalších vzájemných kontaktů s VŠ u nás i ve světě; c) vyhodnocení aktivit zahraničních lektorů a realizace kontaktů se zahraničními badateli na půdě PVŠPS (roční hodnocení).
6. Další růst vědecké a výzkumné aktivity vyučujících a studentů školy
17
Analýza současného stavu v roce 2014: Aktuálně plynou PVŠPS finanční prostředky pro vědeckovýzkumnou činnost z Grantové agentury České republiky, projekt Účinné faktory a efektivita skupinové psychoterapie v ČR, vedeného u GA ČR pod kódem 14-35577S a dále z Technologické agentury České republiky (TA ČR) v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA v rámci projektu Metodika DIPEx v oblasti aktivního stárnutí, evidovaného u TA ČR pod kódem TD020339. Pro vědecko-výzkumnou činnost jsou v rámci dlouhodobé udržitelnosti využívány přístroje, vybavení, publikace a další pomůcky a prostředky, pořízené v rámci Operačních programů a ukončených grantových výzkumných projektů (GA ČR, Finanční mechanismy EHP/Norska spolufinancované MŠMT ČR). Pro podporu vědeckovýzkumné činnosti studentů i pedagogů věnuje PVŠPS vlastní finanční prostředky formou interní grantové soutěže. PVŠPS také spolufinancovala z vlastních prostředků 1. mezinárodní studentskou konferenci v oblasti psychosociálního výzkumu. Výhledy do r. 2020 -2030: V roce 2015 plánujeme realizaci analýzy podmínek pro získání OP VVV a ucházet se o získání tohoto zdroje financování vědeckovýzkumné činnosti. V období 2015 – 2020 budeme usilovat o získání účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum. V období 2015 – 2020 hodláme posílit OVaV minimálně o 3 další 0,5 úvazky, s dalším rozšířením o doktorandská místa po rozjezdu doktorandských studijních programů. Kontinuálně sledujeme a analyzujeme možnosti zapojení PVŠPS do mezinárodních výzkumných projektů (klastry, Rámcové programy EU, grantové výzvy), vč. aktivního oslovování potenciálních partnerů. Indikátory: dosažení naplánovaných aktivit
7. Další rozvoj vlastní publikační a nakladatelské aktivity Analýza současného stavu v roce 2014:
Ve výběru publikací vypracovaných učiteli a
výzkumníky školy lze uvést: - BALCAR, K. Trends in studying emotions. Kapitola v monografii. Trnka, R., Balcar, K., Kuška, M. Re-constructing emotional spaces. 2nd ed. Saarbrücken: Lambert Academic
18
Publishing, 2013, 1-43. ISBN 978-3-8465-8287-9. (Výstup grantu CZ.1.07/1.2.00/14.0063) BALCAR, K. Řád a chaos v psychoterapii. Přednáška na sympóziu 4. mezinárodní psychoterapeutické sympózium, FSS MU Brno, 23. – 25. 5. 2013); KUŠKA, M., TRNKA, R., BALCAR, K. Two decades of transformation of inequalities: New identities and new fears in post-communist Czech society. Kapitola v monografii. Wray S., Rae R. (Eds.). Personal and public lives and relationships in a changing social world. Cambridge Scholars Publishing: Newcastle, UK; 2013, 104-114. HNILICA, K., RADOVÁ, L. Rasismus? Postoje? Ideologie? K determinantám etnických stereotypů. Československá psychologie 2013, 57(2), 144-161. KOŤOVÁ, M. Z druhé strany – Klienti ukazují cestu. Praha: PVŠPS, 2013. ISBN 978-80904748-3-3. KOŤOVÁ, M. Z druhé strany – Klienti ukazují cestu. XXIX. Česko – slovenská psychoterapeutická konference, (otištěný referát) Trenčianské Teplice, 6. -9. 11. 2013. PETRÁKOVÁ, E. 12.3.2013 Den rodinné psychoterapie, téma nestandartní rodiny a práce s nimi, (referát). ŠOLCOVÁ, I., TAVEL, P., & KOLARČÍK, P. (2013). Jsou opravdu Slováci emocionálnější než Češi? Sonda do Emocionality českých a slovenských vysokoškoláků. Československá Psychologie, 57(5), 406-429. TAVEL, P., KALMAN, M., SIGMUND, E., SIGMUNDOVÁ, D., PŮŽOVÁ, Z. HBSC český národní tým. Sociální determinanty zdraví školáků v České republice. Paidagogos – recenzovaný internetový časopis pro pedagogiku a s ní související vědy [online], 2013, XIII., 1, [akt. 2013-0927]. Dostupné na www: http://www.paidagogos.net. ISSN 1213- 3809. VACKOVÁ, L. 11. 4. 2013 – JABOK: „Sociální práce a teologie 20 let dialogu“. VACKOVÁ, L. 2. 5. 2013 – Pedagogická fakulta UK: „Čas ve vzdělání, umění a sportu“. VACKOVÁ, L. 7. 11. 2013- Zdravotně sociální fakulta České Budějovice: „Občanství, sociální práce a soudobá společnost“. VACKOVÁ, L. 18. 11. 2013 – Magistrát hl. m. Prahy: „Hate crime a další riziková chování“. VACKOVÁ, L. Příprava odborníků na léčbu šikany v oboru sociální práce na PVŠPS. In Kolář, Michal: Výcvik odborníků v léčbě šikany. Praha: 2013, 30-33, 102-104. ISBN 978- 80-90-47482-6. VACKOVÁ, L. Daseinsanalytické skupinové poradenství jako alternativa sekundární specifické prevence v prostředí ZŠ. Paideia: Philosophical E-Journal of Charles University. Spring 2013,
19
10, 2, 1-8. ISSN 1214-8725. Dostupné z: http://www.pedf.cuni.cz//paideia. VACKOVÁ, L. 7. 3. 2013 – JABOK – „Čím přispívá školní psycholog škole a co potřebuje pro profesní rozvoj?“ VACKOVÁ, L. 21. 3. a 22. 3. 2013 – PVŠPS – MUDr. Reck: „Spezifika der daseinsanalytischen Arbeit mit Kindern“. VACKOVÁ, L. 3. 5. 2013 – PVŠPS – Dr. Ado Huygens: Which impact Heidegger can have on our clinical and psychoterapetic training: from „Sein und Zeit“ till „Ereignis“ and „Zeit und Sein“. What happens in our being-with? V prestižním zahraničním nakladatelství Lambert Academic Publishing vyšlo v r. 2013 již druhé vydání anglické monografie "Re-Constructing Emotional Spaces: From Experience to Regulation". Studie "Gender differences in human interpersonal conflicts", která se zabývá mezipohlavními odlišnostmi v prožívání a expresi hněvu, úspěšně prošla recenzním řízením a byla opublikována v loňském čtvrtém čísle zahraničního impaktovaného časopisu Evolutionary Psychology. Badatelé v oddělení vědy dokončili výzkum zjišťující emoční kreativitu na vzorku české populace. Výstupem je rukopis "Emotional creativity and real-life involvement in different types of creative leisure activities", který byl podán k recenznímu řízení do zahraničního impaktovaného časopisu Creativity Research Journal. Ve spolupráci s výzkumným týmem z Univerzity Palackého v Olomouci byla realizována studie týkající se výskytu fyzických konfliktů u žáků adolescentního věku českých základních škol. Tato studie byla součástí mezinárodního výzkumného projektu "Health and Health Behaviour in School-Aged Children" garantovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Stručný souhrn výsledků byl publikován formou abstraktu v zahraničním impaktovaném časopise Psychology & Health. V rámci téhož projektu byla provedena studie, jejímž výstupem je rukopis "Sharing of worries with significant others: The role of gender, age and family activities", který byl již také podán k recenznímu řízení. V roce 2013 vyšla v renomovaném zahraničním nakladatelství Cambridge Scholars Publishing kolektivní monografie Personal and Public Lives and Relationships in a Changing Social World, ve které jednu z 10 kapitol s názvem Two Decades of Transformation of Inequalities: New Identities and New Fears in Post-Communist Czech Society, sepsali členové Oddělení vědy a výzkumu PVŠPS. Tato kapitola se stala dalším výstupem grantového projektu GA ČR 406/09/0294.
20
PVŠPS realizovala podstatnou část sběru dat mezinárodního výzkumného projektu Corrective Experiences, který zkoumá psychoterapeutickou změnu z pohledu klientů, kteří prošli individuální terapií. Projekt před více než 3 roky zahájila kanadská York University, americké University of Massachusetts a Columbia University a v roce 2011 se přidala Sigmund Freud Privat Universität. Jádrem týmu spoluřešitelů jsou věhlasná jména v oboru: Lynne Angus, Michael Constantino, Myrna Friedlander, Stanley Messer či Kathrin Mörtl (prof. Constantino je mj. prezidentem Severoamerické společnosti pro psychoterapeutický výzkum). Tento projekt základního výzkumu v oblasti psychoterapie není grantovým projektem; každá ze zúčastněných vysokých škol jej spoluřeší jako vlastní výzkumnou aktivitu. Po realizaci sběru dat a jejich vyhodnocení bude v horizontu 1 až 2 let se zahraničními spoluautory připravována série odborných článků a dalších výstupů. Ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci podala PVŠPS jako spoluřešitel projekt k Technologické agentuře ČR (TA ČR) v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA a spoluzískala tak pro roky 2014 a 2015 grantovou podporu projektu Metodika DIPEx v oblasti aktivního stárnutí, evidovaného u TA ČR pod kódem TD020339. PVŠPS v roce 2013 zajistila pro období 2014 až 2016 grantovou podporu od Grantové agentury České republiky (GA ČR) pro výzkumný projekt Účinné faktory a efektivita skupinové psychoterapie v ČR, vedeného u GA ČR pod kódem 14-35577S. Členové Oddělení vědy a výzkumu se i v roce 2013 podíleli na realizaci několika klíčových aktivit Operačního programu Praha – Adaptabilita a zajišťovali také přednáškovou a konzultační činnost pro studenty PVŠPS. Výhledy do r. 2020 -2030: PVŠPS má vlastní nakladatelskou činnost a vydala řadu skript – studijních opor pro studující, jakož i sérii vlastních učebních textů. Výhledově zvažuje možnost vydávání vlastních monografií a učebnic. V principu jde o to, aby všichni učitelé vysoké školy publikovali pravidelně v odborném tisku, v impaktovaných časopisech nebo periodikách zařazených do RIV. I když je publikační činnost do jisté míry závislá na získané grantové podpoře, PVŠPS bude usilovat o získání vyššího počtu výzkumných projektů a bude motivovat jak vyučující, tak badatele ve výzkumném oddělení, aby publikovali v českých a zahraničních nakladatelstvích, ale i časopisech. Do r. 2020 by měly vyjít dvě až tři kolektivní monografie věnované problematice celoživotního vzdělávání (tj. svazek 8 a 9 (až 10) edice s pracovním názvem Psychoterapie). PVŠPS bude nadále usilovat o grantovovu podporu na vydávání
21
učebních textů a připraví tisk kvalitních studijních opor pro předměty, které jsou výběrové nebo jsou nově zaváděny do studijních programů školy. Indikátory: pravidelné roční hodnocení publikační činnosti učitelů a studentů PVŠPS; ve striktním slova smyslu vyhodnocení počtu RIVových bodů za roční období; vyhodnocení publikační aktivity je součástí každoročních výročních zpráv PVŠPS. 8. Řešení otázek financování studia Analýza současného stavu v roce 2014: PVŠPS jako soukromá vysoká škola nečerpá žádné prostředky ze státního rozpočtu, ale získává prostředky pro svou činnost pouze z poplatků za studium a to jak v bakalářských a magisterských programech, tak v programech celoživotního vzdělávání. Určité možnosti zlepšit vybavení školy a realizovat stáže vyučujících a studentů v zahraničí přinesly prostředky z rozvojových programů ESF. V principu je to především image školy, který ji zajišťuje dostatečný počet dalších zájemců o studium jak bakalářského, tak magisterského studia, jakož i programů CŽV. PVŠPS do školských poplatků započítává i výcvikové aktivity, které jsou mimo půdu školy poměrně drahou individuální záležitostí, protože považuje tyto činnosti za důležitou součást studia. PVŠPS preferuje kvalitu studia nad kvantitou a organizuje každoročně přijímací řízení, které je výběrové. Tento postup sice neumožňuje rychlou kumulaci materiálních prostředků v podobě příjmů ze školného, ale management školy klade důraz na kvalitní vyvážený pozvolný rozvoj školy tak, aby bylo udrženo příznivé vnitřní klima školy, náročnost a škola se ubránila komercionalizaci, byrokratizaci a technokratizaci jejího provozu. Nezapočitatelným bonusem je intenzivní práce na sobě samém a na sebepoznání u studujících, které si každý absolvent a absolventka odnášejí do života. Výhledy do r. 2020 -2030: PVŠPS nebude provádět skokové zvyšování školného; úpravy školného budou jako dosud především technického rázu (reakce na změny některých poplatků za výcvikové aktivity, změny v daňovém systému, sledování inflačního trendu, poplatků za energie apod.); zaváděné poplatky za studium rozhodně nebudou motivovány komerčními zisky, ale budou primárně pojímány jako prostředky k dalšímu rozvoji školy. Do roku 2020 PVŠPS bude usilovat o diverzifikaci příjmů, tj, hledat možnosti rozvoje materiálně technické základny výuky v operačních programech, v grantových aktivitách a dalších možných příjmech (sponzorská podpora některých specifických aktivit – publikační činnosti apod.).
22
Indikátory: ekonomické srovnání příjmů ze školného a z dalších diverzifikovaných zdrojů 9. Zavedení rigorózního řízení pro obory vyučované na PVŠPS Rozbor současného stavu v roce 2014: Podle vysokoškolského zákona bylo původně rigorózní řízení akreditováno společně s magisterskými programy; v průběhu let akreditační komise změnila podmínky pro jeho akreditací a vázala rigorózní řízení na schválené doktorské studium. Tímto krokem bylo na řadě soukromých vysokých škol toto řízení fakticky zastaveno a bylo uchazeči o titul PhDr. vykonáváno na státních vysokých školách s tradičním profilem, pro něž bylo dosažení doktorského studia a tím pádem i rigorózního řízení snazší. Je také skutečností, že ve společnosti stále přežívají některé nedemokratické praktiky, které udržují jistou nerovnováhu, nedůvěru a neochotu pojímat absolventy akreditovaných studijních programů jako rovnocenné, čímž je navozena otázka, jak vážně vlastně jednotlivé vysoké školy pojímají udělování akreditací jednotlivým vysokým školám a oborům na nich pěstovaným. Protože absolventi soukromých škol mívají situaci ztíženou, jeví se jako vhodné tam, kde jsou pro to již vytvořeny podmínky, akreditovat rigorózní řízení v rámci jednotlivých vysokých škol. Výhled do r. 2020 2030: PVŠPS bude v následujících letech usilovat nejen o dosažení titulu Ph.D., ale potažmo i o „nižší svěcení“ v podobě možnosti složení rigorózní zkoušky. Indikátor: získání akreditace pro rigorózní řízení
10. Rozvoj prostorového a materiálního zázemí VŠ včetně inovací informačních technologií Analýza současného stavu v roce 2014: Vedle snahy o získání dlouhodobého pronájmu výukových prostor či získání vlastních budov, jde PVŠPS o a) řešení otázky výukových prostor, b) cílevědomé budování knihovního fondu a studoven, c) vybavení školy počítači a prostředky moderní elektronické komunikace (včetně knihovního systému a WiFI sítí), d) další budování metodologické laboratoře a jejího vybavení Výhledy do r. 2020 -2030: ·
stabilizovat výukové prostory a pokusit se o získání dlouhodobé smlouvy o pronájmu nebo
získání vlastních prostor, ·
kontinuální doplňování knihovních fondů spolu s řešením otázky materiálního zázemí a
23
prostor pro rozšiřující se knihovní fondy; spolu s tím řešit otázky zvýšení nákupů zahraniční literatury, ·
inovace počítačových sítí a inovace WIFI sítí,
·
kontinuální vybavování metodologické laboratoře (přístrojové vybavení, testy a pomůcky pro
badatelskou činnost). · Indikátory: a) uzavřené smlouvy o pronájmu, b) vyhodnocení investic do knihovních fondů (roční srovnání) ·
vyhodnocení investic do rozvoje ICT,
d) vyhodnocení investic do vybavení výzkumu a do vybavení metodologické laboratoře
24
