1. srpna 2000, číslo 3/2000
Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu
Úspěch ve stáji
SKOT
PRASATA
Robot na dojení – záruka úspěchu v produkční stáji dojnic
Herbamin Forte a Herbamin – úspěšné využití v praxi Zásobení vodou v chovu prasat
Hodnocení vlákniny podle amerického a německého způsobu
Krmení prasnic s Herbamin Zásobení selat železem
Silážování kukuřice – ovlivnění obsahu energie v silážní hmotě
Poškození způsobené plicními onemocněními
Význam vitaminu B12 ve výživě prasat Prasečí dysenterie – problém roku 2000 ? Hrubý nebo jemný šrot ve výživě prasat? Agroservis Višňové a.s.
DRŮBEŽ Schaumasil tekutý pro drůbež
Robot na dojení – záruka úspěchu v produkční stáji dojnic ? Ještě před několika málo roky jsme se tomu usmívali a dnes jsou roboty na dojení často poptávanou technikou pro zvládnutí výzev, které výrobci mléka do budoucna přijmou. Alternativou pro již existující systém ve výzkumném centru Schaumann Hülsenberg je v současné době testovaný prototyp VMS (Voluntary Milking System) od Alfa Laval. Hülsenbergské stádo produkčních HF-dojnic (113 krav) dosáhlo v kontrolním roce 98/99 průměrné mléčné užitkovosti 10230 kg při 4,08 % tuku a 3,32 % bílkoviny. Toto je nutné odvozovat především z dobře vyvážené, užitkovosti odpovídající TMR-krmné dávky podle Schaumann-konceptu. Rovněž řízení hygieny a zdravotního stavu zvířat je příkladné. V dosavadní 2x5 rybinové dojírně se dojilo v posledních 4 letech mléko s průměrným počtem somatických buněk 100 000 / ml a počtem mikroorganismů 10 – 12 000/ml. Použití robota na dojení od firmy Alfa Laval znamená pro hülsenbergskou produkci mléka výzvu a šanci současně – dále zvýšit užitkovost. Schéma:
Jednoboxový robot je ve stávající třířadé volné boxové stáji umístěn za úspory místa. Nejprve mohly krávy podle vlastní libosti robota vyhledat. Vestavění počítačem řízených bran, tzv. „smart gates“, které krávy předselektují podle náležitých kritérií, se uskutečnilo, aby se otestovaly výhody a nevýhody libovolného i řízeného pohybu dojnic.
Výzva a šance V přímém srovnání s existující technikou se sleduje především, jak dalece bude ovliňovat individuální chování krav častost podojení popř. kolik nastavení pro zvýšení frekvence podojení, a tím pro navýšení mléčné užit-
Se zabudováním robota na dojení v hülsenbergské volné boxové stáji byla zahájena sledování týkající se robota a jeho vlivu na chování a užitkovost zvířat. kovosti, je nutné. Při tom se počítá s tím, že se dojnicím nabídne dotatečně k TMR atraktivní jadrné krmivo (lákavé) v robotu, aby se zvířata také na konci laktace přicházela ráda, minimálně dvakrát za den, podojit. Neopouští se ovšem osvědčená strategie TMR, Schaumann vypracovává její optimální skladbu. Dále je možné sledovat kladné nebo záporné vlivy na
Výřez z hülsenbergské volné boxové stáje se zabudovaným robotem na dojení krmný stůl chodba
dojírna lehací boxy robot na dojení
lehací boxy
kancelář
prostor pro návštěvy
2
Úspěch ve stáji 3/2000
zdraví zvířat i vemene. Ověřit je mimojiné třeba, jestli hülsenbergská genetika zvířat je již dostatečně připravená pro výběrové kritérium „způsobilost pro robota“. Ne naposledy stojí Alfa Laval – zařízení na místě ověřování, hlavními kritérii jsou otázky ulehčení práce a ušetření pracovního času. Kolik času, který se uspoří tím, že odpadá dojení, se musí využít na kontrolu funkce robota a pokud možno pozornější sledování zvířat? K dosavadní denní kontrole zvířat, která probíhá hlavně ve volné stáji, připadá pravidelné denní vyhodnocení dat, např. údaje o častosti podojení a doby mezi jednotlivými dojeními, přerušené návštěvy, parametry pro zdraví vemene, změny mléčné užitkovosti, změny pohybové aktivity. Tato klíčová data poskytují výklad o užitkovostním i zdravotním stavu stáda a jsou důležitá pro řízení stáda, aby se udržela vytvořená vysoká úroveň. „Úspěch ve stáji“ bude v příštích vydáních zveřejňovat další výsledky použití robota na dojení v Hülsenbergu. Stejně tak se nabízí možnost informovat se o robotu při návštěvách Schaumann-výzkumného centra Hülsenberg.
ky podmíněné rozdíly mezi vlákninou a ADF-frakcí. Podobné rozdíly od 40 do 60 g na kg sušiny byly zaznamenány při rozborech luční trávy a travních siláží v Mecklenburg-Vorpommern (Mahlkow-Nerge, 1999).
AmerickÈ hodnocenÌ krmiv s NDF a ADF
Lepší než německé hodnocení vlákniny ? Užitkovostní potenciál dnešních stád dojnic je značný. Pro dosažení a udržení této úrovně je nutné zohlednit různé faktory, jako ustájení, pohodlí dojnic, techniku dojení nebo zdraví zvířat. Významnou roli hraje vyvážené krmení dojnic, především zásobení předžaludků. Pouze odpovídající doplnění uhlovodíků (cukr, škrob, pektin, hemicelulózy, celulóza atd.) a proteinu umožňuje optimální růst bachorových mikrobů. Sestavení uhlovodíkové frakce ovlivňuje tvorbu kyselin a růst bakterií, reguluje pH-hodnotu bachoru, přežvykování zvířete a příjem krmiva. Velký význam pro nasměrování pochodů v bachoru má zásobení strukturálními uhlovodíky jako jsou hemicelulózy a celulóza.
Hodnocení krmiva týkající se uhlovodíkové frakce, se stále posuzuje podle amerického měřítka NDF (neutrální detergenční vlákna) a ADF (kyselá detergenční vlákna). Od nich se očekává diferencovanější, a tím lepší hodnocení krmné dávky v souvislosti se zásobením vlákninou. Schéma 1 staví proti sobě Weendskou analýzu (základ pro německý systém hodnocení) a rozšířenou analýzu podle Soesta s NDF a ADF. Ve Weendské analýze se uhlovodíky roz-
Zásobení vlákninou
dělují na BNLV (bezdusíkaté látky výtažkové – organické kyseliny, cukr, škrob, pektin a částečně součásti buněčných stěn) a vlákninu (celulóza, části hemicelulóz a ligninu). Část pentózanů a ligninu se zahrnuje do BNLV, proto je jejich stravitelnost v mnohých případech dokonce nižší než stravitelnost vlákniny. Podle metody van Soesta se chápou uhlovodíky diferencovaněji. Obsahují na jedné straně NDF-frakci, části buněčných stěn stejně jako poškozené součásti proteinů. Jako druhé měřítko hodnocení se zprostředkovává ADF-frakce. ADF-frakce zahrnuje těžce stravitelné součásti buněčných stěn a nerozpustný popel a je přibližně srovnatelná s vlákninou. Výsledky rozborů z LUFA Speyer (tab.1) ukazují analytic-
Podíly vlákniny, NDF a ADF jsou koneckonců definovány čistě analyticky a zprostředkovány podle určitých předpisů analýzy. U analytiky se nezjišuje velikost částic, která je důležitá pro strukturální účinnost. Dokonce se nezprostředkovává ani jak velký je podíl vlákniny, který je odbourán v bachoru a jak rychle k tomuto dochází. Tak např. klesá se zvyšujícím se stářím rostliny stravitelnost NDF nebo vlákniny a odbouratelnost v bachoru se snižuje. Pokusy s luční travou a travní siláží v Mecklenburg-Vorpommern ovšem ukázaly, že mezi stravitelností vlákniny a stravitelností NDF a ADF existuje úzký vztah. To znamená, že v krmných dávkách s převahou objemných krpokračování na straně 4
Tab. 1: Obsahy NDF, ADF, NFC a vlákniny u různých krmiv (Kühl, LUFA Speyer 1999) krmivo obsahy v sušině
NDF %
ADF %
NFC %
vláknina %
travní siláž kukuřičná siláž GPS z tritikale seno ječná sláma siláž z pivovarského mláta řízková siláž ozimá pšenice ozimý ječmen tritikale sušené cukrovkové řízky sójový šrot hrách
46,1 37,2 44,1 57,5 76,4 56,9 52,4 9,4 15,0 10,4 25,7 12,3 11,1
28,0 22,7 27,8 33,6 51,7 22,7 25,9 3,0 4,9 3,0 16,1 10,0 5,8
22,7 46,0 39,9 24,8 7,8 8,2 25,4 76,3 68,8 77,8 55,7 37,1 64,5
24,8 19,5 24,7 30,9 47,2 16,2 18,3 2,9 5,7 2,8 12,5 7,3 6,7
K úspěšnému zavedení systému hodnocení krmiv patří zkušenosti a dostatečný počet analyzovaných hodnot, na Hülsenbergu se již vykonalo velké množství přípravných prací. Schéma 1: Srovnání Weendské analýzy a rozšířené analýzy s rozlišením vlákniny podle van Soesta
uhlovodíky
BNLV (bezdusíkaté látky výtažkové) vláknina
tuk škrob, cukr, organický zbytek
pektiny hemicelulózy celulóza lignin
NFC
tuk
N – látky
ADF**
N – látky
Rozšířená analýza popeloviny buněčná stěna (NDF)* buněčný obsah
Weendská analýza popeloviny
ADF = kyselá detergenční vlákna NDF = neutrální detergenční vlákna NFC = nestrukturní uhlovodíky = sušina – (popel + N-látky + tuk + NDF) BNLV = bezdusíkaté látky výtažkové = sušina – (popel + N-látky + tuk + vláknina) * bez pektinu + poškozený protein ** plus nerozpustný popel
Tab. 2: Americké a německé směrnice pro zásobení uhlovodíky u dojnic, 650 kg živé hmotnosti; 3,5 % tuk (Německo: tuk 4,0 %) stání na sucho
časná laktace
do 3 týdnů 3 týdny před před 0–3 otelením otelením týdny
laktace kg mléka 35
55
příjem sušiny, kg příjem sušiny, % živé hmotnosti
13 1,8
11 1,6
18 2,8
21 3,4
28 4,4
NEL, MJ/kg suš. ADF, % NDF, % objemné krmivo NDF, % NFC, %
(min) (min) (min) (min) (max)
5,4 30 40 30 32
6,5 24 32 24 38
7,2 21 28 21 40
6,8 21 28 21 40
7,2 19 28 21 40
vláknina, % strukturovaná vláknina, % škrob a cukr, %
(min) (min)
— — —
18 — —
18 12 25
18 10 20
16 10 25
Úspěch ve stáji 3/2000
3
ní hodnota cca 40 % by neměla být v krmné dávce překročena, jinak vzniká nebezpečí překyselení bachoru.
Metody ve zkušebním stádiu
Schaumann program pro výpočet krmných dávek Multi – Rat zohledňuje zkušenosti z Hülsenbergu s americkým způsobem hodnocení. dokončení ze strany 3 miv se při zahrnutí NDF a ADF neočekává žádná větší přesnost odhadu. Trochu jinak vypadá situace v krmných dávkách pro vysokoužitkové dojnice. Zde se zařazují větší množství jadrných krmiv a nakoupené suroviny. V takových případech se velmi rychle naráží na hranice optimálního zásobení přežvýkavců vlákninou. Zde nabývají na významu rozdíly v posouzení určitých krmiv. Tak např. u siláže z mláta a cukrovkových řízků je rozdíl mezi ADF a vlákninou větší než u travní siláže (tab. 1). Stejně tak je obsah NDF vyšší než u travní siláže. To znamená, že se těmto krmivům v americkém systému hodnocení přisuzuje větší strukturální účinek, než při stanoveném podílu vlákniny podle německého systému. Toto odlišné ohodnocení souhlasí se sledováními z praxe, že mohou být bez problémů zkrmeny dojnicím větší dávky si-
láže z mláta a cukrovkových řízků. Na základě právě platného systému hodnocení krmiv byla stanovena směrná čísla pro zásobení vlákninou. U obou systémů vychází předlohy pro zásobení (tab.2) z údajů získaných zkušenostmi, a jsou odvozeny z krmiv typických pro danou zemi. V USA se např. velmi často používá vojtěška, v Německu se ve výživě dojnic objevuje zřídka. Mimo jiné se nesmí zapomínat, že u amerických dojnic jsou běžné obsahy tuku v mléce 3,5 – 3,7 %. Podobně to vypadá v Izraeli. Uvedené mezní hodnoty nejsou ovšem neměnné, nýbrž kolísají opět podle určitých podmínek. Tak např. u velmi malých částic krmiva se doporučené množství NDF o 4 % zvyšuje, u dlouhých částic lze tuto hodnotu o 2 % snížit. Důležitý je v této souvislosti podíl tzv. NFC (nestrukturní uhlovodíky). Mez-
Tato omezení všeobecných doporučení zdůrazňují, že k úspěšnému využívání systému pro hodnocení krmiv patří určitá dávka zkušeností. Proto je důležité, aby bylo možné pro krmiva používaná v Německu předložit dostatečné množství analýz týkajících se NDF a ADF a tyto hodnoty využít paralelně se současným určením vlákniny, aby bylo možné správně odhadnout strukturální účinnost v krmných dávkách vysokoužitkových dojnic. Aby bylo možné i v budoucnu v zemědělských podnicích kompetentně radit, zajímá se firma Schaumann již nějakou dobu o americký způsob hodnocení krmiv. Pro krmné dávky hülsenbergského stáda se již několikrát zjišovaly hodnoty NDF, ADF i NFC. Hodnoty jedné testované krmné dávky jsou uvedeny v tabulce 3. Podle německého doporučení pro strukturovanou vlákninu leží hodnoty blíže ke spodní hranici. Pokud se tato čísla porovnají s americkými doporučeními, ukazuje se, že zásobení ADF a NDF je dokonce příliš vysoké. Obsah mléčných složek, především tuku, je při současně vysoké užitkovosti (31,2 kg/ tuk 4,31 % / bílkovina 3,26 %) vyšší než v USA. Na těchto rozporech se projevují těžkosti při přenosu amerických čísel na německé poměry. Poměr mezi objemným a produkčním krmivem v krmné dávce činí 46 : 54, a je tak již velmi těsný. Další navýšení produkčního krmiva není v podstatě, při zachování vhod-
nosti krmné dávky pro přežvýkavce, možné. Vysvětlení pro vysoké hodnoty NDF a ADF spočívá v kvalitě v testu zkrmované kukuřičné siláže, která vykazovala velmi vysoký obsah vlákniny (26,6 %) a odpovídající nízký podíl škrobu (21,5 %). Toto je rovněž hlavní příčina nízkého obsahu NFC v krmné dávce.
Výpočet krmné dávky pomocí programu Multi-Rat S konečnou platností není možné ještě rozhodnout, jestli je americké hodnocení krmiv s NDF, ADF a NFC vhodnější než německé s pomocí vlákniny, škrobu a cukru. Mnoho ovšem mluví ve prospěch amerického systému, kde mohou být hodnoty krmné dávky pro vysokoužitkové dojnice lépe koncipovány, než je to proveditelné podle německého způsobu. Zde se velmi rychle naráží na omezení. V této souvislosti je důležité shromažovat poznatky z výpočtu krmných dávek, které byly sestavené na základě zdejších analyzovaných krmiv. Pokud možno upravit mezní hodnoty na německé podmínky. Tuto výzvu doprovázenou vývojovými pracemi Schaumann přijímá, aby mohl být americký systém hodnocení začleněn do vylepšené verze programu Multi-Rat pro výpočet krmných dávek. Dipl.-Ing.agr. Gregor Janknecht Tab. 3: Obsah vlákniny v testované krmné dávce obsah vlákniny % vláknina strukt. vláknina NDF ADF NFC
18,1 10,1 37,7 22,2 32,3
Sil·ûov·nÌ kuku¯ice
ně je docílení nejvyšší možné kvality krmiva:
Ve srovnání s jinými druhy objemných krmiv nabízí kukuřice pro výrobu siláží jisté výnosy při současně vysoké koncentraci energie. Na potenciál výnosů mohou sice působit vlivy podmíněné počasím. Koncentrace energie zůstává ovšem konstantnější než u jiných druhů krmiv.
1. Maximální podíl vyzrálých zrn 2. Vysoká stravitelnost zbytkové rostliny 3. Zdravé dozrání bez napadení fusariemi a tvorby mykotoxinů 4. Pokud možno dlouhá prodleva v níž je dosažen optimální obsah sušiny pro silážování Kukuřičné hybridy s vyšším obsahem zrna se při silážní zralosti skládají z cca 50 % zrna
Termín sklizně a technika zpracování hmoty určují obsah energie
4
Úspěch ve stáji 3/2000
Vlastnosti určující kvalitu silážní kukuřice Cílem výběru vhodného hybrida a správného termínu skliz-
nosti zbytkové rostliny, nebylo doposud možné jednoznačně vysvětlit. Významná je u těchto hybridů generelně dobrá odolnost na stanovišti. Aktivní rostlinná tkáň je odolnější proti napadení fusariemi a ostatními polními houbami – na rozdíl od kukuřičné rostliny, která odumírá.
Optimální doba sklizně
a 50 % zbytkové rostliny. Na základě vysokého obsahu škrobu v zrnech stejně jako vysokého podílu vlákniny ve zbytkové rostlině spojuje v sobě kukuřičná rostlina jak vlastnosti jadrného tak objemného krmiva. Energie, která je v těchto částech k dispozici je pro zvířata rozdílně využitelná. Zdroje energie lze rozdělit na rychle stravitelné – škrob v zrnech a cukry ve zbytkové rostlině a pomalu stravitelné – buněčné stěny ve zbytkové rostlině (tab.1).
Velký podíl zrna není důležitý jen pro usilovanou vysokou stravitelnost a koncentraci energie, nýbrž je zde dodatečný význam škrobu obsaženého v zrnu. Kukuřičný škrob je na rozdíl od škrobu jiných zrnin v bachoru přežvýkavců mikrobiálně pomaleji odbourán. Část škrobu se tráví teprve v tenkém střevě. Toto představuje účinnější využívání krmiva, především zlepšení zásobení energií u vysokoužitkových dojnic.
Tab. 1: Zásobení energií – využitelnost energie
odbourávání v trávicím traktu přežvýkavců rychlost
míra
místo
rychle k dispozici (škrob a cukr)
vysoká
vysoká
bachor + tenké střevo
pomalu k dispozici (buněčné stěny)
nízká
různá
bachor
Tab. 2: Stádia zralosti kukuřičné rostliny a její obsah energie (DLG – tabulka) stádia zralosti
podíl palic
sušina %
škrob g/kg sušiny
cukr g/kg sušiny
NEL MJ/kg sušiny
23 29 38
220 303 —
126 96 —
6,83 7,15 6,80
21 27 —
158 243 —
144 116 100
6,71 6,48 6,47
vysoký mléčná zralost počátek těstovité zralosti počátek těstovité zralosti
> 35 % > 45 % > 55 %
mléčná zralost počátek těstovité zralosti počátek těstovité zralosti
25 – 35 % 35 – 40 % 45 – 55 %
střední
Aby velká část přijatého škrobu přestála průchod bachorem, musí pocházet z dostatečně vyzrálého zrna. Jen takový škrob vykazuje ve své struktuře takovou stavbu, která je chráněna proti mikrobiálnímu odbourávání. Škrob z časnějších vegetačních fází zrna je mikrobiálně z větší části odbourán.
Stále zelené (staygreen) hybridy Stále zelené hybridy zůstávají déle zelené, jak vyplývá z jejich jména. Stébla a listy zůstávají delší dobu zdravé a jsou méně náchylné vůči původcům onemocnění (např. fusaria). Ve srovnání se staršími a konvenčními hybridy není u stále zelených typů fyziologická zralost kukuřičného zrna spojena současně s rizikem slamnaté zbytkové rostliny a překročením horní hranice sušiny dodržované pro silážování. Tyto stále zelené hybridy umožňují silážní kukuřici nechat uzrát a současně získat optimální vlastnosti pro silážování. Tímto způsobem umožňují především hybridy s velmi časným uložením škrobu v zrnu sklizeň ve stádiu ještě zelené rostliny s vysokým obsahem cukrů a optimální silážovatelností. Jak dalece toto souvisí s pozitivním ovlivněním stravitel-
Tab. 3: Průměrné stravitelnosti a obsahy energií v % u kukuřičných siláží – platí pro skot (obsah sušiny > 32 %) (pramen: F. J. Schwarz) kukuřičná siláž siláž (délka řezanky) 4 mm bez CR* 4 mm s CR* 8 mm bez CR* 8 mm s CR*
organická hmota
tuk
vláknina
bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV)
škrob
75,2a 77,0a 71,5b 78,5a
60,7ab 63,8ab 41,0b 67,4a
71,6 69,3 68,8 70,8
76,9b 79,7a 73,5c 81,3a
90,8 b 95,2 a 82,7c 96,3 a
využitelná netto energie energie (MJ ME/kg sušiny) (MJ ME/kg sušiny) 10,95a 11,22a 10,36b 11,47a
a, b, c = střední hodnoty s různými písmeny jsou různou měrou statisticky průkazné, *CR = korncracker
6,64a 6,84a 6,20b 7,03a
V ohledu na optimální dobu sklizně vyvstávají některé nejasnosti. Požadavek, docílit vysoce vyzrálých palic s vysokým obsahem škrobu, je u konvenčních hybridů současně spojen s poklesem stravitelnosti zbytkové rostliny. Celkově se při pozdější sklizni nedosáhne vyššího nárůstu energie, jak představuje tabulka 2. Optimum pro sklizeň silážní kukuřice v těstovité zralosti (počátek až střed) je při celkovém obsahu sušiny 30 – 33 %. Nároky na sklízecí techniku silážní kukuřice jsou proto zvláště vysoké. Je velmi důležité, na jedné straně dobře narušit zrno, na druhé straně ne příliš rozmělnit zbytkovou rostlinu. Nové typy silážních hybridů s rychle zrajícím zrnem a pomalu uzrávající zbytkovou rostlinou vytváří nové požadavky na sklízecí techniku, přičemž musí být diskutována otázka techniky pro nařezání silážní kukuřice za současných podmínek. Tomuto tématu byla věnována rozsáhlá řada pokusů na Technické univerzitě v Mnichově. Úprava – pořezání silážní kukuřice má v krmení přežvýkavců rozhodující význam, protože se tak zvětší plocha pro působení bachorových mikroorganismů nebo je odbourávání teprve umožněno.V závislosti na obsahu sušiny zkrmované siláže mohou být celá zrna popř. úlomky zrn nestráveny a vyloučeny výkaly. Sledování ukazují, že při zkrmování kukuřičné siláže s obsahem sušiny vyšším než 32 % je dodatečné narušení zrn bezpodmínečné pro dosažení co nejvyšší stravitelnosti škrobu. U současných hybridů je otázka narušení zrna bezprostředně spojena a obsahem sušiny kukuřičného zrna popř. kukuřičné palice, začíná se při sušině 46 – 50 %. Pozorování rovněž ukazují, že při provedeném rozmělnění zrna má změna délky řezanky vedlejší význam. Současně půpokračování na straně 6 Úspěch ve stáji 3/2000
5
dokončení ze strany 5 sobí výrazné snížení délky řezanky negativně na stravitelnost vlákniny popř. rostlinných konstrukčních látek (tab.3). Pokles délky řezanky pod 6 – 8 mm se na základě negativních účinků na stravitelnost nedoporučuje. U vysokých obsahů sušiny je intenzivní pořezání výhodné pro obsah energie. Kukuřičné siláže s porušením zrna dosahují o 9 – 10 % vyšší obsah energie než kukuřičné siláže bez úpravy. U kukuřičných siláží s obsahem sušiny cca 27 % (časný termín sklizně) způsobuje snížení délky řezanky z 8 na 4 mm zhoršení stravitelnosti kukuřičné siláže. U středních obsahů sušiny do cca 32 % nebyl zjištěn vliv stupně nařezání hmoty.
Cukr a škrob V ideálním případě je jak obsah cukru tak škrobu v kukuřičné rostlině vysoký. Cukr a škrob se odlišují ve svém časovém a místním účinku. Množství cukru má rozhodující význam pro rychlé a optimální kvašení. Po kvašení se cukr nachází ve formě kvasných kyselin. Škrob naproti tomu není během silážního procesu přeměněn na kvasné kyseliny a nepodléhá tudíž žádným silážním ztrátám. Obsah škrobu má určující význam pro krmnou hodnotu. Zde mohou podle podmínek stále zelené hybridy přinést výhody, v nichž se nabízí kombinace dozrálých palic s vysokým obsahem škrobu a zelené zbytko-
Pečlivé udusání (minimálně 200 kg sušiny / m3 siláže) je předpokladem pro získání dobré kukuřičné siláže. vé rostliny s vysokým obsahem cukru. Silážní zralost lze definovat následovně: – ukončené ukládání škrobu v zrnu. – pokud možno zelené (vitální) zbytkové rostliny, tak jak to umožňují podmínky prostředí a typ hybridu. Právě při optimálním termínu silážování a vhodné silážní technice podporuje použití specializovaných bakterií mléčného kvašení intenzivní fermentaci a zabraňuje současně namnožení škodlivých mikroorganismů jako kvasinky a octové bakterie. Ztráty při kvašení během skla-
dování jsou tak sníženy na minimum. Vysoká koncentrace energie zasilážované kukuřice zůstává zachována. Vytvořená kyselina mléčná zvyšuje chutnost. Rychlé ukončení silážování přináší úspory silážních ztrát 2,5 – 5 %. Dodatečně zlepšuje silážní proces použití speciálních bakterií mléčného kvašení, které zvyšují krmnou hodnotu kukuřičné siláže navýšením stravitelnosti a zlepšením příjmu krmiva. Pokusy stravitelnosti prováděné na skopcích dokládají zvýšení obsahu energie o 0,2 MJ NEL na kg sušiny. Spojeno s povýšením příjmu krmiva (cca
1 kg sušiny) zvyšuje se zásobení energií z kukuřičné siláže o hodnotu cca 1 – 1,5 kg produkčního šrotu. Pokud chceme splňovat stále rostoucí požadavky na kvalitu kukuřičné siláže, je nezbytné věnovat největší péči výběru hybridů. Jak bylo již řečeno, nabízejí stále zelené hybridy výhody. Kombinace odpovídající techniky zpracování hmoty a naočkování speciálními bakteriemi mléčného kvašení umožňuje získat siláže s vysokou koncentrací energie (minimálně 6,6 MJ NEL na kg sušiny) při vysokém obsahu škrobu a cukru. Dr. Edmund Mathies
Zlepöit zdravotnÌ stav st·da pomocÌ vyhodnocenÌ n·lez˘ na org·nech
Poškození způsobené plicními onemocněními Onemocnění dýchacích cest nastupují u prasat během jejich růstu od selete do porážky a jsou zapříčiněna nevhodnými podmínkami ustájení a různými původci onemocnění, prokáží se nejpozději při porážce zvířat. Tato onemocnění způsobují kromě úplných ztrát také pokles užitkovosti, který se odráží v horším využití krmiva (minus 0,5), nižším denním přírůstku 6
Úspěch ve stáji 3/2000
(minus 200 g) a prodloužené době výkrmu (24 dní a déle). Kromě nižší užitkovosti lze nalézt i nedostatky v kvalitě masa.
Posouzení zdravotního stavu zvířat Vycházeje z ostatních zemí v EU, jako Holandsko a Dánsko, podporuje masný zpracovatelský průmysl již několik let průběžný systém kontroly výroby vepřového masa od šlechtitelů přes chovatele selat až po výkrmce. Proto mají zúčastnění zájem na tom, aby se zvířata zahrnula do systému zabezpečujícího kvalitu. Kromě sjednocení do svazů výrobců, které produkují na jednotlivých stupních podle pevně stanovených produkčních a hy-
gienických pravidel, jsou z mnohých jatek Německa mimo výsledků z úřední zdravotní prohlídky masa hlášeny výkrmcům zvířat také patologicko-anatomické změny na plicích, pohrudnici a osrdečníku – mimo již popsané nálezy na plicích. Zatím neexistuje žádný jednotný klíč nálezů pro všechna jatka. Některá jatka severozápadního Německa se sjednotila na klíči nálezů (Blaha, 1993). S tímto klíčem hodnocení změn orgánů, který dovoluje v bodovém systému porovnat změny orgánů podle zásilek, je možné srovnat jednotlivá jatka.
Obr. 1: Sledování ukázala, že 30 až 50 % jatečných prasat vykazovala poškození plic z důvodu onemocnění dýchacích cest.
Strategie boje proti onemocnění dýchacích cest
Z každého výskytu změn na plicích, pohrudnici a osrdečníku při dodávce zvířat na jatka bude výkrmci zprostředkován počet bodů za zdravotní stav zvířat, který vychází z rozšířené prohlídky masa a základem jsou zjištěné změny na orgánech. Malý počet bodů znamená velmi dobrý a velký počet bodů velmi špatný zdravotní stav zvířat ve stádě. Program kvalitního masa (NKQ) Severoněmecké masné centrály (NFZ) zahrnuje v elektronickém zpracování dat i údaje o ustájení a očkovacích programech, lze tak udělat výpově o zdraví plic každého jednotlivého turnusu.
Poškození orgánů dýchacích cest Vzduch ve stáji přicházející z venku, se obohacuje dalšími částicemi, které pocházejí z dýchání zvířat, jejich vylučování a procesů přeměny ve hnoji a kejdě. Jednotlivé komponenty stájového vzduchu mohou ve svém složení negativně ovlivnit zdraví prasat. Příliš suchý stájový vzduch způsobuje dráždění sliznice dýchacích cest, což vede ke kýchání a kašlání prasat. Škodlivé plyny, jako čpavek a sirovodík, dráždí dýchací cesty, vedou k zánětům sliznice v plicních kanálcích, napomáhají mikroorganismům v osídlení plic a spouštějí onemocnění dýchacích cest (obr.1). Také stájový prach, který proniká do dýchacích cest, poškozuje plicní tkáň a může vést
k onemocněním provázenými kašlem nebo alergiemi. S prachem se do plicních alveol dostávají rovněž bakterie, viry a houby a mohou zapříčinit infekční onemocnění. Vyšetření orgánů na jatkách při porážce dokládají, že 30 až 50 % poškození plic jatečných prasat je možné vykázat jako onemocnění dýchacích cest (obr.2). Významnými původci onemocnění dýchacích cest prasat jsou bakterie a viry. Hospodářské škody vzniklé onemocněním dýchacích cest jsou citelné: snížení denního přírůstku i o více než 200 g, prodloužení doby výkrmu až o 24 dní a snížení porážkové hmotnosti až o 16,5 kg. Současně se zvyšují ztráty v produkci selat až na 23 % a ve výkrmu až na 10 %. Snížením podílu libové svaloviny a zhoršením zařazení jatečného těla je jatečná hodnota poškozena až o 6 % (Kron a kol., 1998). Tab. 1 : Původci plicních patogenních onemocnění u prasat Mycoplasma hyopneumoniae Pasteurella multocida Bordetella bronchiseptica Haemophilus parasuis Actinobacillus pleuropneumoniae PRRS virus Chřipkový virus Prasečí respiratorní coronavirus Circovirus atd.
Zlepšením řízení produkce (tab.2) a snížením různých stresových faktorů během odchovu selat a výkrmu se snižuje stupeň onemocnění a výše ztrát. Důsledné dodržování uvedených opatření umožňuje redukci mikroorganismů během odchovu selat a výkrmu prasat. Tímto způsobem se dosahuje zlepšení zdravotního stavu plic, jak dokládají statistická vyhodnocení ročně na více než 500 000 vykrmovaných prasat při NFZ v Emsteku. V podnicích, kde není proveditelná okamžitá změna produkčně-technických opatření, lze dosáhnout zvýšení užitkovosti pomocí cíleného očkovacího programu. Pro výběrový program (NKQ) NFZ bylo v minulých letech stále více selat očkováno proti mykoplazmě a PRRS. Současným zlepšením hygieny se podařilo snížit počet bodů určující zdravotní stav zvířete sestávající z vyhodnocení změn na plicích, pohrudnici a osrdečníku, od roku 1995 bez očkování a zlepšení managementu z 8,3 na 6,7 (Müller, NFZ, 1999). Tím se také zvýšila užitkovost prasat v průměru o 50 g denního přírůstku. Ztráty klesly až o 1,6% a konverze krmiva se zlepšila během výkrmu až o 0,2.
musí být v Německu ve výrobě vepřového masa využíváno stále více rezerv. Díky integraci na všech stupních, zpětným hlášením o nálezech na jatkách pro chovatele a poradenstvím pro každého jednotlivého producenta prasat lze také při nízkých cenách prasat docílit snížením běžných výrobních nákladů nárůstu zisku. S genetikou zvířat, která je dnes ve stájích, odchovávají již dnes specializovaní producenti 24 a více selat na prasnici a rok a někteří výkrmci dosahují více než 850 g denního přírůstku. Dlouhodobě bude úspěšný jen ten podnik, který přizpůsobuje výrobu neustále se měnícím podmínkách a vylepšením v ustájení, hygieně a zdravotním stavu. Dr. Friedrich-Wilhelm Busse Odborný veterinární lékař pro chov prasat, výživu zvířat a dietetiku, služba pro zdraví prasat, LWK Weser – Ems, Osnabrück
Hospodářský úspěch díky kvalitě Z důvodu stále ostřejší soutěže na trhu s prasaty v rámci EU, Tab. 2 : Opatření pro zlepšení řízení produkce a zdraví Optimalizovat změny krmení Minimalizovat změny ustájení Omezit počet zvířat ve stájovém oddělení na 150 ks Omezit počet původů zvířat na maximálně tři Celoroštová podlaha je hygieničtější než částečně roštová Zlepšit stájový vzduch Zohlednit teplotní nároky zvířat Nevyužívat kontinuální zástav v odchovu selat a výkrmu prasat Zavést striktní turnusový způsob Pravidelně provádět čištění a dezinfekci Oddělit ve stáji různé věkové skupiny Oddělit vzdušný prostor a stáje pro prasnice se selaty, odchov selat a výkrm prasat atd.
Obr. 2: Záněty sliznice v plicních kanálcích podporují osidlování plic mikroorganismy a vyvolávají onemocnění dýchacích cest. Úspěch ve stáji 3/2000
7
Význam vitaminu B12 ve výživě prasat Správné zásobení vitaminem B12 má vzrůstající význam především pro výživu prasat chovaných v moderních podmínkách. Vitamin B12 byl identifikován jako jeden z posledních vitaminů a v roce 1973 vyroben synteticky v laboratoři. Význam tohoto vitaminu k odstranění nemoci krve vyskytující se u lidí, zhoubné chudokrevnosti, je znám již od 20. let. Původ a látková výměna vitaminu B12
Funkce vitaminu B12 u prasat
Vitamin B12, známý také pod označením kobalamin, obsahuje stopový prvek kobalt a nachází se především v krmivech živočišného původu. Obsahy vitaminu B12 v rostlinných krmivech jsou naproti tomu velmi nízké. Pro resorpci vitaminu B12 v tenkém střevě je důležitý zvláštní transportní systém, totiž spojení se speciálním proteinem, tzv. „instrinct faktor“. Tento nosič, který vytváří s vitaminem B12 komplex, se vytváří v žaludeční šávě. Vitamin B12 vytváří rovněž bakterie v zažívacím traktu. Toto množství vitaminu B12 se vstřebává jen částečně, takže ve výkalech prasat je možné najít za zmínku stojící množství kobalaminu. Požíráním výkalů (koprofágie) může být organismus zvířete v určitém omezeném rozsahu zásoben vitaminem B12. To je vysvětlení pro situaci, kdy se příznaky nedostatku vitaminu B12 při nedostatečném zásobení tímto vitaminem vytváří relativně pomalu.
Kobalamin má tři hlavní úkoly: 1. Je nezbytný pro normální tvorbu krve jako součást červených krvinek. 2. Ovlivňuje funkci nervových buněk. 3. Stará se o nenarušený růst. Speciálně v této poslední úloze se podílí na tvorbě jedné aminokyseliny – methioninu. Kromě toho aktivuje jako koenzym vývoj nervové tkáně a stará se o regeneraci kyseliny listové během tvorby červených krvinek. Při nedostatku vitaminu B12 je aktivita jeho koenzymů snížena a jsou odpovídajícím způsobem omezeny fyziologické funkce. Typické viditelné příznaky nedostatku souvisí s látkovou výměnou bílkovin (tab.1). Nedostatek vitaminu B12 nemusí být způsoben pouze jeho nedostatečným přísunem. Může k tomu dojít při zkrmování krmiva s vysokým obsahem N-látek a tuku a pokud se zásobení vitaminem B12 pohybuje v hraniční oblasti. Rovněž nízké obsa-
Pro producenty selat a v˝krmce prasat
Herbamin Forte a Herbamin – úspěšné využití v praxi Oba dva komponenty – komplexy účinných látek Herbamin Forte a Herbamin, které byly vyvinuty a otestovány v rozsáhlých laboratorních a exaktních pokusech v Schaumann-výzkumném centru Hülsenberg, se od října 1999 úspěšně prosazují na německém trhu. 8
Úspěch ve stáji 3/2000
Krystaly vitaminu B12 . (foto: Rhône Poulenc) hy methioninu a především kyseliny listové mohou vyvolat nedostatek vitaminu B12.
Potřeba a pokrytí potřeby vitaminu B12 u prasat Tak jako ostatní vitaminy musí být také vitamin B12 ve výživě prasat doplněn. Potřebu zásobení určuje mnoho faktorů. K tomu se počítají mj. podle zvířete specifické vlivy jako stáří a zaměření produkce, ale i ostatní faktory. Potřeba v bezstelivovém provozu, kde je vyloučena koprofágie, je vyšší než při způsobu ustájení na slámě. Zohledňuje se rovněž zásobení ostatními důležitými živinami, jako dusíkaté látky, zásobení kyselinou listovou, methioninem a cholinem. Proto není určení potřebného množství vitaminu B12 vždy snadné. Přestože je mikrobiální tvorba vitaminu B12 nízká, můžeme vycházet při poruše střevní flóry
Tab. 1: Nejdůležitější projevy nedostatku vitaminu B12 Vznik zhoubné chudokrevnosti se zánětem jazyka. Pokles příjmu krmiva, zhoršení konverze krmiva. Snížení růstu. Vznik poruch trávení s průjmy a zvracením. Změna kůže a srsti (rozježenost). Vznik nervových poruch s poruchami pohybu. Pokles plodnosti prasnic (snížení velikosti vrhů a hmotnosti vrhu).
ze zvýšení potřeby vitaminu B12. Z dnes známých vitaminů se vitamin B12 podává v nejnižších koncentracích. Při dnešních způsobech chovu a požadavcích na užitkovost zvířat musí být vitamin B12 ve výživě kontinuálně doplňován, ideálním způsobem prostřednictvím výrobků Schaumann. Dr.Ute Schmidt
Schéma č. 1 představuje Schaumann – výrobky, které obsahují Herbamin Forte popř. Herbamin. Obsažené živiny a speciální chuové a aromatické látky Herbamin Forte a Herbamin podporují příjem krmiva a trávení u prasat, jak bylo opětovně potvrzeno v hülsenbergských pokusech. Antibiotické stimulátory růstu se nepoužívaly.
Odchov selat s Herbamin Forte Herbamin Forte byl schopen zvýšit spotřebu krmiva u selat ve fázi odstavu o více než 12 % (graf 1). Vyšší příjem krmiva a tím vyšší příjem živin a účinných látek neznamená generelně vyšší užitkovost. Herbamin Forte se stará o to, aby se zvýšená spotřeba promítla do lepšího růstu (povýšení denního přírůstku až o 13 % !). Doplňující efekt : nižší spotřeba krmiva na kilogram přírůstku o cca 1,5 %. Tyto výsledky jsou prokazatelné také v praktických podmínkách (tab. 1 - příklad z podniku Lutten, Weser-Ems) V další testaci v odchovu selat na Hülsenbergu byl sledován příjem směsi a užitkovost selat, kterým se zkrmovala následující směs pro odchov: Pšenice 55 % Ječmen 16 % Sójový extr.šrot (44 % NL) 22 % Sójový olej 2% Tri-Phosphoral F-Forte (s Herbamin Forte) 5% Výsledky jsou shrnuty v grafu 2. Vztaženo na celý odchov byla denní spotřeba krmiva 830 g a denní přírůstek více než 500 g. Selata využila vyšší nabídku živin a účinných látek velmi dobře a rychle rostla. Tato po-
zoruhodná hladina užitkovosti se projevila i ve spotřebě krmiva na kilogram přírůstku. Byla jen 1,66 kg. Všechny zmíněné výsledky podtrhují vysokou hladinu kvality krmné směsi pro odchov selat s Tri-Phosphoral F-Forte.
výživě prasat – u prasnic, selat a prasat ve výkrmu. Zvýšení užitkovosti zjištěné v hülsenbergských sledováních bylo
v plném rozsahu potvrzeno i za praktických podmínek. Dr. Viktor Melosch
Výkrm prasat s Herbamin Často se řeší otázka, jak budou reagovat zvířata na konci výkrmu, pokud se krmí restriktivně a není možné zvyšovat příjem krmné směsi. Odpově vyjadřuje graf 3. Denní dávka krmiva byla omezena na 2,7/ 2,8 kg na zvíře a den. Krmná směs obsahovala pšenici, ječmen, sójový a řepkový extrahovaný šrot, Schaumann-minerální krmivo Bi-Phosphoral M spezial s Herbamin popř. bez něj. Příjem krmiva byl v obou případech stejný. Nicméně užitkovost v Herbamin-skupině byla výrazně vyšší (denní přírůstek byl navýšen o 3,5 %). Tohoto výsledku se jednoznačně docílilo lepším využitím krmiva. Při restriktivní výživě zabezpečuje Herbamin-komplex zlepšení využití krmiva. V praktických podmínkách může být v mnoha případech příjem krmiva na konci výkrmu limitujícím faktorem. Za těchto předpokladů přináší stimulace příjmu krmiva – účinek Herbamin-komplexu na zlepšení příjmu a užitkovosti – významné výhody. Herbamin Forte a Herbamin jsou dvě směsi účinných látek na přírodní bázi, jejichž hlavní účinek povzbuzení chuti a podpora trávení je cestou k vyšší užitkovosti a využití živin. Tyto výhody mohou být využity na všech stupních užitkovosti ve
Jak v odchovu selat, tak ve výkrmu prasat přináší Herbamin Forte popř. Herbamin nejlepší výsledky. Antibiotické stimulátory růstu mohou být vyřazeny. Graf 1: Použití HERBAMIN v odchovu selat (8 – 12 kg. ž. hmot.) SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg 1999/2000
Graf 2: Použití TRI-PHOSPHORAL F-FORTE v odchovu SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg 2000
Schéma 1: Schaumann – výrobky s Herbamin Forte popř. Herbamin s HERBAMIN FORTE pro selata: TRI-PHOSPHORAL F-FORTE • BI-PHOSPHORAL F-SPEZIAL (RAM) • DYNAPHOS F START-30
Graf 3: Použití HERBAMIN na konci výkrmu (59 – 113 kg ž. hmot.) SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg 1999/2000
s HERBAMIN pro prasnice: BI-PHOSPHORAL ZUCHT-SPEZIAL (RAM) s HERBAMIN pro výkrm prasat: BI-PHOSPHORAL VM-SPEZIAL (RAM) • BI-PHOSPHORAL M-SPEZIAL (RAM)
Tab. 1: Výsledky odchovu selat Lutten (cca 6,5 – 28 kg ž. hmotnosti)
počet zvířat denní přírůstek konverze krmiva ztráty
n g 1: %
∅ výsledek všech skupin ve stáji
s HERBAMIN FORTE
2107 440 1,65 0,94
704 465 1,6 0,70
krmné směsi: 36 % pšenice 40 % ječmen 1 % sójový olej
10 % sójový šrot (44 % NL) 10 % řepkový šrot 3 % BI-PHOSPHORAL M-SPEZIAL
Úspěch ve stáji 3/2000
9
Kromě kvality vody je rozhodující, že prasnice mohou v každém okamžiku přijmout dostatek vody.
Optimalizovat systém napáječek
Chov prasat
Zásobení vodou musí být odpovídající Pokud se hovoří o zásobení živinami u prasat stojí na prvním místě vždy energie a bílkoviny, následují minerální a účinné látky. Často se přehlíží, že také voda je důležitou živinou pro selata, prasnice a prasata ve výkrmu. Význam zásobení vodou podle potřeby a užitkovosti zvířete je možné v neposlední řadě vysledovat na negativních účincích při jejím nedostatečném zásobení. Jak ukazuje schéma 1 má toto významné hospodářské důsledky v produkci selat i ve výkrmu prasat. Správnou nabídku vody je třeba zajistit rutinní kontrolou. Voda slouží jako rozpouštědlo a transportní prostředek, dále pak k regulaci buněčného tlaku a tělesné teploty. Toto je pro prasata zvláště důležité, protože nemohou přebytečné teplo odvést ve formě potu, nýbrž jsou odkázáni na odpaření vodní páry otevřenou tlamou. Již ztráta 10 % vody může být pro zvíře smrtelná. Schéma 1: Účinek nedostatečného zásobení vodou – pokles příjmu krmiva – snížení růstu – příjem nehygienických tekutin (např. pití moče) – koncentrace moči s rizikem tvorby močových kamenů – nebezpečí infekce močových cest zvláště u prasnic a riziko výskytu MMA – výskyt anomálií v chování jako např. okusování ocásků 10
Úspěch ve stáji 3/2000
Voda jako elixír života Denní potřeba vody závisí na věku, produkčním zaměření, příjmu sušiny a samozřejmě teplotě prostředí. Vysokobřezí prasnice má vyšší potřebu vody než nízkobřezí nebo kojící prasnice s produkcí mléka 8 – 10 l na den. Potřeba vody se řídí podle teploty okolí. Pokud nemá prasnice především v horkých dnech možnost libovolného příjmu vody může se jako důsledek vyskytnout tzv. močení vápenatých sloučenin. Nelze proto doporučit v praxi zaběhnuté používání napáječek jen v určité době. Následkem je vysoká koncentrace moče a zvýšená tvorba močových kamínků. Ná-
sledně se mohou v močových cestách usazovat mikroorganismy. Platí pravidlo, že na 1 kg suchého krmiva (88 % sušiny) jsou přijaty 3 l vody, přičemž toto množství může v létě stoupat až na 4 l. Rovněž u mokrého krmení, např. automaty na zvlhčené krmivo, se musíme postarat o možnost volného příjmu vody přes napáječky. Vyšší potřeba vody u prasat může nastat v případě nutnosti vyloučení některých látek obsažených v krmivu močí, jako např. zvýšené množství kuchyňské soli v syrovátce nebo kuchyňských odpadech.
Důsledky nedostatku vody Kromě snížené růstové schopnosti , kterou způsobuje redukce příjmu krmiva, dochází především ke změně chování zvířat – zvýšená agresivita a kanibalismus. Příznaky onemocnění, jako poruchy trávení u selat a nebezpečí infekce močových cest u prasnic, vyvolávají těžké hospodářské škody v produkci prasat. Narušená termoregulace obzvláště u vykrmených prasat a prasnic může končit až úhynem. Proto: zjistit a odstranit příčiny nedostatečného zásobení vodou.
Tab. 1: Dodatečné napáječky na počátku výkrmu automat na automat na zvlhčované krmivo zvlhčované krmivo + napáječka denní příjem krmiva denní přírůstek spotřeba krmiva / kg přírůstku spotřeba vody automat napáječka celkem šrot/voda – poměr
kg g kg
1,39 640 2,17
1,39 717 1,94
l l l 1:
3,75 — 3,75 2,70
1,21 4,35 5,56 4,00 (0,88) na automatu
Zásadně raději prasata pijí z miskových, vaničkových a žlabových napáječek než z kolíkových. Tyto poslední ovšem nabízí výhodu lepšího hygienického stavu. Především u selat by mělo být zajištěno, aby nedocházelo ke změně typu napáječky v období odstavu. V navykací fázi 1 – 2 dny může nedostatek vody přivodit problémy s průjmovým onemocněním. Vhodnější je, zvláště u specializovaného odchovu selat ve velkých skupinách, instalovat napáječky různých typů. Platí: dostatek napáječek pro určitý počet zvířat. Jedna napáječka by měla být k dispozici pro šest selat, pro deset prasat ve výkrmu nebo deset prasnic. Výška upevnění napáječky musí být taková, aby byla dosažitelná pro nejmenší i největší zvíře.
Prověřit umístění a průtok vody napáječkou Často je nízký příjem vody zapříčiněn chybným umístěním napáječky. Napáječky neupevňovat v prostoru ležení zvířat, zabránit omezení příjmu vody v přeplněných kotcích. V praxi se stále ukazuje, že příjem vody je snížený z důvodu nedostatečného průtoku vody. Graf 1 popisuje významné rozdíly v průtočném množství mezi napáječkami pro selata a prasnice. Průtok může být od 0,8 do 3 l za minutu. Při měření průtoku je třeba zohlednit, že mimo jiné závisí na délce rozvodu, počátečním tlaku a počtu otevřených napáječek. Přezkoušení průtočnosti je nutno provést na více napáječkách ve stejném čase, které jsou Graf 1: Průtok na napáječkách
podle Kamphauese, 1996
Ochranu před infekčními střevními onemocněními nabízí okyselení pitné vody Schaumacidem.
v činnosti. Toto je důležité hlavně u prasnic, které ve stádiu vyšší březosti relativně zřídka k napití vstávají a v době laktace mají vysokou potřebu vody, ale více méně pijí všechny současně. Rutinní kontrola funkce napáječek je nejvyšší příkaz.
Zabezpečení vysoké kvality vody Správný příjem vody podporuje její vysoká kvalita. Pokud se voda odebírá z veřejného vodovodního řadu, vykazuje kvalitu pitné vody. Kritická může být voda z domácích studní. Vyšší obsahy sirných sloučenin způsobují zpravidla hoř-
kou příchu a prasata pijí méně. V případě, že má voda vysokou hodnotu pH může ve spojení s podáváním antibiotik ve vodě docházet k reakcím, které účinek antibiotika ovlivňují. Usazování např. železa může vést k ucpávání napáječek. Tvrdost vody má význam především v situaci, kdy chceme ve vodě podávat léky. Tak např. při tvrdosti vody > 18 dH (německé stupně tvrdosti vody) se snižuje účinnost některých antibiotik. Pokud se uvažuje o podávání antibiotik ve vodě, musí se předkládat informace o tvrdosti vody.
Zabránit rozmnožování mikroorganismů Špatný mikrobiologický stav vody zapříčiňuje nejen pokles
jejího příjmu, ale může vést k poruchám trávení, které u selat mohou znamenat průjmy a vysoké ztráty. Ohroženy jsou hlavně zásobníky vody ve stáji. Při působení světla a tepla zde mohou růst mikroorganismy a dokonce řasy, zvláště tam, kde jsou přimíchána léčiva s doplňkem cukrů. Voda v potrubí přehřátých stájí např. vytápěných odděleních pro odchov selat, se může zahřát a rychleji se v ní pomnoží mikroorganismy. Použití SCHAUMACIDu v pitné vodě nabízí možnost předcházet těmto případům hlavně v období odstavu selat. Tímto způsobem se zabrání rozvoji mikroorganismů a podpoří se díky nízkému pH vody labilní pochody trávení odstavených selat. Podobně jako u drůbeže (článek v tomto čísle) nabízí okyselení vody SCHAUMACIDem ochranu proti infekčním průjmovým onemocněním. Dr. Ute Schmidt
Herbamin – alternativa k stimulátorům růstu ve výživě prasnic – zajišuje hospodárnost produkce selat.
Tyto výhody byly potvrzeny v odchovu selat a ve výkrmu prasat jak v hülsenbergských pokusech tak v praxi. Výsledky dosažené s Herbamin ve výživě prasnic přináší nejnovější krmivářský pokus z Hülsenbergu provedený na cca 60 vrzích.
Provedení testu
KrmenÌ prasnic
Nová cesta s Herbamin Ve výživě prasat nabízí Schaumann s produkty Herbamin Forte a Herbamin hospodárné řešení pro zvýšení užitkovosti. Tyto výrobky
složené z více komponentů byly vyvinuty v Schaumannvýzkumném centru Hülsenberg cestou rozsáhlých laboratorních testů a krmivář-
ských pokusů. Oba produkty jsou k dispozici pro využití producentům selat a výkrmcům prasat. Čtyři hlavní cíle popisují použití Herbamin: • Zvýšení příjmu krmiva • Zlepšení využití živin • Zvýšení užitkovosti zvířat díky vyššímu růstu selat a vykrmovaných prasat • Lepší tvorba mléka u prasnic díky stabilnější situaci v látkové výměně
Celkem 60 prasnic bylo během březosti krmeno krmivem pro březí prasnice a od 90.dne březosti krmivem pro kojící prasnice s Herbamin (tab.1). Denní dávka krmiva do 90.dne březosti se pohybovala mezi 2,5 až 3 kg. Od 90. dne dostávaly prasnice v průměru 2,8 kg laktační směsi a přijímaly tak 38 MJ ME a 28 g lysinu na den (tab.2). Po oprašení byly prasnice po dobu cca pět dní postupně navykány na odpovídající množství směsi. Po té dostávaly množství krmiva adekvátní počtu selat rozdělené do dvou denních dávek. Prasnice byly zváženy v den porodu a v den odpokračování na straně 12 Úspěch ve stáji 3/2000
11
dokončení ze strany 11 stavu, zaznamenána byla hmotnost vrhu selat při narození a při odstavu. Sledovaly se ztráty během doby sání a příjem krmiva prasnic.
Výsledky Výsledky užitkovosti dokládají, že prasnice, které byly krmeny směsí pro kojící s obsahem Herbamin, dosahovaly vysoké úrovně užitkovosti (tab.3). Živě se narodilo 11,1 selat a průměrná porodní hmotnost byla 1,63 kg. Po 26 dnech kojení bylo odstaveno průměrně 10,4 selete o hmotnosti 8,7 kg. Z důvodu vysoké tvorby mléka u prasnic byl přírůstek selat v době sání průměrně 270 g na den. Tato užitkovost byla docílena s prů-
měrným příjmem krmné směsi 5,14 kg v době kojení (tab.2). Živiny ve směsi pro kojící s Herbamin byly, jak představuje příjem energie cca 70 MJ, vhodně využity. Velmi dobré podmínky ustájení a hygieny se odráží v nízkých ztrátách během doby sání – méně než 10 %. Mezidobí 147 dní podává informaci o pozitivním ovlivnění plodnosti prasnic krmnou směsí pro kojící prasnice s Herbamin. Při zohlednění vyhodnocených dat užitkovosti, počet odstavených selat při době sání 26 dní a mezidobí 147 dní při počtu vrhů 2,48 za rok bylo odstaveno 25,8 selat na prasnici za rok.
Vysoká užitkovost díky Herbamin Hülsenbergský krmivářský pokus s Herbamin v laktačním krmivu ukázal, že vysokou produkční úroveň moderních hybridních prasnic lze optimálně využít. Zařazení Herbamin neznamená jen dobrý příjem krmiva v laktaci, ale i vyšší užitkovost ve formě mléčné produkce, což se projeví u selat denním přírůstkem vyšším než 270 g. S počtem 10,4 odstavených selat a mezidobím 147 dní se pomocí laktačního krmiva zajistila nejen vysoká užitkovost, ale i optimální plodnost.
Herbamin ve výživě prasnic znamená: zabezpečení hospodárnosti v produkci selat. Předpokladem je ovšem pokrýt v ideální míře potřeby všech živin, minerálních a účinných látek vysokoužitkových prasnic. Dr.Ute Schmidt
Tab. 2: Denní příjem krmiva prasnic ve stádiu vysokobřezosti a v době laktace pokus
Tab. 1: Složení krmné směsi pro kojící prasnice pokus pšenice 50 % ječmen 24 % sójový šrot 21 % sójový olej 2% BI-PHOSPHORAL ZUCHT SPEZIAL (s Herbamin) 3%
vysokobřezost příjem krmiva (vysokobřezost) příjem ME příjem N-látek lysin
dny kg MJ g g
22,0 2,83 38 512 28
laktace příjem krmiva (laktace) příjem ME příjem N-látek lysin
dny kg MJ g g
26,0 5,14 70 930 51
Tab. 3: Produkční užitkovost prasnic v laktaci pokus počet selat, živě narozených porodní hmotnost / sele, kg počet selat, odstavená odstavová hmotnost selat, kg denní přírůstek selat, g
11,4 1,63 10,4 8,70 273
Zásobení selat železem – který koncept je lépe účinný ? Diskuse o vhodném zásobení sajících selat železem se stala „stáledoutnající“, trvá od té doby co se kriticky pohlíží na osvědčenou metodu jednorázového injekčního podání železa v prvních třech dnech života. Železo má v látkové výměně novorozených selat zvláštní význam. Dodatečná dávka železa je pro rychlý růst a zdraví selat nepostradatelná. Hülsenbergská studie ukazuje, že injekce je osvědčenou metodou. Železo je důležitou součástí těla a zastává významné životní funkce. Více než 60 % železa v organismu se nachází v barvivu červených krvinek, hemoglobinu, jejichž nejdůležitější úlohou je přenos kyslíku z plic do jednotlivých tkání. Kromě toho cca 3 – 7 % celkového obsahu železa obsahuje červené svalové barvivo 12
Úspěch ve stáji 3/2000
myoglobin a slouží jako nejvýznamnější zásobárna kyslíku pro svalovou tkáň. Životně nepostradatelné je železo jako součást enzymů buněčného dýchání a tím pro tvorbu energeticky bohatých sloučenin fosforu (ATP). Větší zásoba železa se nachází v játrech, slezině a kostní dřeni s cca 15 – 20 %.
Injekce železa 1. a 3. den života selat je osvědčeným způsobem pro předcházení anemie u selat a jejích následků. Pokud je zásobení železem nedostatečné, lze to mimo jiné vysledovat na obsahu hemoglobinu v krvi, který klesá výrazně pod 8 g/100 ml. Typickými příznaky nedostatku železa jsou: – bledost kůže a sliznic
–
rychlá únava a zrychlené dýchání – nižší žravost a zpomalený růst – nižší vitalita a odolnost proti infekcím – zvýšené ztráty. U selat tak dochází ke známým anemiím sajících selat.
ke zlepšení hladiny železa. Vyšších obsahů jako u dvakrát ošetřené skupiny 2 nebylo dosaženo. Nutno uvést, že především orální podání železa v prvních hodinách života má nižší účinnost než injekce železa ve 3. dnu života. 4) Vliv na růst selat během doby sání nebyl u různých typů zásobení železem prokázán. Tendenčně byl denní přírůstek selat ve třetí skupině o něco nižší. Výrazněji se v této skupině projevovaly zdravotní problémy.
Zvýšená potřeba železa u sajících selat Na základě intenzivního růstu mají novorozená selata zvýšenou potřebu železa. Selata vlastně po prvním týdnu života zdvojnásobí svou tělesnou hmotnost. Při narození představuje zásoba železa 10 mg, a může ve značné míře kolísat (10-50 mg). Toto železo se nachází hlavně v játrech. Zásoba železa tak představuje právě jednodenní potřebu, která je cca 10 mg. S mateřským mlékem přijmou selata denně jen 1 mg železa, takže při 20 denní době sání přijmou v průměru 20 mg železa. Z toho může být vstřebáno cca 15 mg. Na 1 kg přírůstku živé hmoty je potřeba cca 20 mg železa, během prvních tří týdnů života tak seleti chybí minimálně 100 mg železa. Pokud vycházíme z určitého příjmu železa z výkalů prasnice a z krmiva, zůstává i tak velký nepoměr mezi jeho potřebou a nabídkou. Bez dodatečného doplnění dochází již v prvních třech dnech života v výraznému nedostatku železa. Obzvláště u selat s velkým potenciálem růstu (více než 250 g životního přírůstku) je negativní účinek dramatický. Koncentrace hemoglobinu v krvi novorozených selat je 10-12 g/100 ml. Bez ošetření by krevní hemoglobin poklesl na 2-3 mg/100 ml. Pro předcházení nedostatku železa má velký význam dodatečné doplnění železa.
Osvědčené injekční podání železa Proti aménii sajících selat se osvědčil preparát železa podaný třetí den života v dávce 200 mg. Tím je zpravidla zabezpečeno dostatečné zásobení železem až do prvního příkrmu selat.
Přikrmování vysoce hodnotných prestarterů Schaumann zajišuje dodatečně od 2. týdne života pokrytí zvýšené potřeby železa u rostoucích selat. V minulých letech se také často zkoušelo, podat dávku železa v prvních dnech života orálně. Přáním bylo nebo je, zbavit selata zatěžujících injekcí. Diskutuje se také o tom, jestli je u našich rychle rostoucích selat jednorázová dávka železa ještě dostatečná, aby zabránila včas nedostatku. V jednom pokusu se selaty hülsenbergských prasnic mělo být odzkoušeno, jestli zásobení železem orálně v prvních osmi hodinách života, kombinováno s injekcí 10. den života dosáhne stejné koncentrace hemoglobinu jako jedna nebo dvě injekce železa.
Hülsenbergské výsledky Pro sledování bylo k dispozici celkem 20 popř. 25 selat v každé skupině od hybridních hülsenbergských prasnic. Po narození byl každý vrh rozdělen na tři skupiny – podle způsobu ošetření (tab.1), tak aby ve všech skupinách byla selata se stejným výchozím stavem železa. Pro změření výhradně vlivu ošetření se selatům do doby 21 dnů stáří nepřikrmoval prestarter. Krmení prasnic sestávalo z vysoce hodnotné směsi s výrobkem Tri-Phospho-
Tab. 1: Provedení pokusu zásobení železem
skupina 1
skupina 2
skupina 3
jak ?
1 x injekce
2 x injekce
1 x orálně (2 ml) 1 x injekce
kdy ?
3. den života
3. den života 10. den života
8 hodin po narození: orálně 10. den života: injekce
kolik ?
200 mg železa (= 2 ml Myofer)
2 x 200 mg železa (=2 ml Myofer)
orálně: 230 mg železa injekce: 200 mg železa
sledované parametry
21. den života: hemoglobin v krvi 21. den života: denní přírůstek
ral Zucht, která se zkrmovala od 90. dne březosti. Selata ve skupinách 1 a 2 dostala ve 3. dnu života 200 mg (2 ml železodextranu, myofer) do svaloviny. Tuto dávku dostala selata ze skupiny 2 ještě 10. den života. Selatům ve skupině 3 bylo podáno orálně během prvních 8 hodin života 230 mg železa ve formě suspenze a v 10. dnu života ještě dodatečně injekce železa. Výsledek praktického sledování lze vyhodnotit následovně (tab.2): 1) Průměrné obsahy hemoglobinu všech tří skupin selat vyšší než 11g/100 ml, dokazují, že zásobení železem pokrývá potřeby zvířat. 2) Při porovnání jednorázové (skupina 1) a dvourázové (skupina 2) injekční dávky železa je jasné, že druhá dávka železa podaná 10. den života zvyšuje, a tím zlepšuje celkovou hladinu železa. Výsledky měření odráží kromě toho menší kolísání hladiny železa ve skupině 2. Toto hovoří o jistějším zásobení železem. 3) Kombinace orálního podání železa v prvních hodinách po narození a injekce v 10. dnu života (skupina 3) vyvolala u některých selat lehké projevy průjmů, které byly ošetřeny. Ve srovnání s jednorázovou injekcí nedošlo u kombinovaného způsobu
Kolik železa sele potřebuje Doporučení pro praxi : • Pro předcházení anémie u sajících selat a jejich následků potřebuje sele již v prvních dnech života dodatečný zdroj železa. Z pracovněekonomického pohledu a nákladových důvodů je vhodná injekce železa v 1. nebo 3. dni života. Tento způsob je tak stále ještě osvědčenou metodou. • Druhá injekce železa přináší zvýšení obsahu hemoglobinu a měla by být aplikována, pokud se nezačne s časným příkrmem vysoce hodnotného prestarteru, např. Schaumann. • Samotné orální zásobení železem, poskytnuté v prvních hodinách života, není v současnosti schopné zajistit hladinu hemoglobinu vyšší než 10g/100 ml krve. • Zásadně platí, že od 2.týdne života by mělo být zásobení železem dodatečně pokryto vysoce kvalitním prestarterem např. s Schaumann-výrobky, které musí být vybaveny vysoce stravitelným zdrojem železa. Jen tímto způsobem může být pokryta zvyšující se potřeba železa intenzivně rostoucích selat (denní přírůstek vyšší než 250 g).
Dr.Ute Schmidt
Tab. 2: Výsledky sledování krevního hemoglobinu a přírůstku selat hemoglobin (g/100 ml) denní přírůstek (do 3. týdne života)
skupina 1
skupina 2
skupina 3
x ±s
11,1 0,7
12,3 0,5
10,8 0,5
g
207
205
185
Úspěch ve stáji 3/2000
13
Ve Višňové mají mouchy vychytané Život bez obtížného hmyzu je pro mnoho chovatelů prasat nedostižným snem. Mouchy nejen že zvířata obtěžují, navíc slouží jako přenašeči různých chorob a znečišují vnitřní vybavení. Existují však chovy, které i bez chemických prostředků nemají s hmyzem problémy. Horšími „mouchami“ bývá nižší reprodukční schopnost prasnic, s níž se mnozí snaží vypořádat. Jak se to podařilo společnosti Agroservis Višňové, o tom jsme hovořili s ing. Josefem Adámkem, vedoucím živočišné výroby. Agroservis Višňové, a.s., hospodaří na výměře 3200 ha v oblasti Znojemska. V roce 1995 zrušila společnost chov skotu a uvolněné stáje začala uzpůsobovat k chovu prasat. V té době chovala pouze 250 prasnic. Postupem času se zdejší chov prasat vyšvihl na rozmnožovací a dokonce i šlechtitelský. Nakonec ale zvolilo vedení společnosti vlastní firemní program, který loni vyprodukoval 25 tisíc selat.
I prasata mají školku Dnes je ve Višňovém a přilehlých střediscích 1500 prasnic a prasniček, cílem je stav 2200 až 2400 kusů. Od roku 1996 probíhají rekonstrukce stájí, hotovy jsou tři poloroštové porodny s klimatizací a vyhřívanými doupaty, kde mají selata 35°C, kdežto prasnice žijí v prostředí s teplotou 16 až 26°C. Mají tedy vhodné podmínky k prosperitě. Vzduch ve stáji proudí shora dolů perforovaným polystyrénovým podhledem do zóny zvířat a je nasáván otvory v podroštovém prostoru. Díky tomu amoniak k prasnicím neproniká. Perforovaný podhled má otvory pravidelně rozložené, takže čerstvý vzduch je rovnoměrně rozptýlen po celém prostoru stáje. Předvýkrm je rozdělen na dvě etapy, protože odstav selat probíhá již ve stáří 20 dnů. První skupinou je tzv. školka, od 6 do 15 kg a dru-
hou jsou běhouni od 15 do 35 kg. Díky tomuto rozdělení může ošetřovatel selatům poskytnout lepší podmínky a dát jim lepší start do celého výkrmu. Ve školce je kromě sálavých panelů i vytápění v roštech, kotce jsou menší, pro 18 až 20 kusů. Školka byla jednou z nejdražších stájí na farmě, v každé z kójí je počítač řídící prostředí selat. Investice do tohoto provozu se ale rychle vrátily. V druhé fázi předvýkrmu již chybí vytápění v roštech, temperována je pouze manipulační chodba a kotce jsou větší a pro více kusů. Všechna selata se vykrmují bu zde, nebo se přesouvají do společnosti ZEA Hostěradice, která je s Agroservisem majetkově propojena. Hostěradické výkrmny mají kapacitu 6000 kusů. Celkem se ve Višňovém vyprodukuje a vykrmí ročně 15 tisíc prasat a cílový stav jev obou podnicích dokonce 50 tisíc kusů. O obrovský kvalitativní posun ve zdejším chovu prasat se podle ing. Adámka postarala firma Schaumann, se níž ve Višňovém spolupracují již od roku 1992. „S ní jsme vycestovali do Německa a dalších zemí. Viděli jsme propastný rozdíl v úrovni chovů. Odchovávali jsme v té době 14 selat na prasnici ročně.“ Všechny zkušenosti tedy přebírali Višňovští z ciziny. „Hodně nám pomohla i firma AGE České Meziříčí. Udělali nám většinu technologií a to špičkově,“ dodává Josef Adámek.
Prasečí dysenterie (PD) – problém roku 2000 ? Dokud se budou používat ve výživě zvířat antibiotické stimulátory růstu, bude trvat diskuse o možných rizicích pro zdraví lidí z důvodu rezistentních bakteriálních kmenů. 14
Úspěch ve stáji 3/2000
V prosinci 1998 se EU- rada rozhodla s účinností od 1.7. 1999 zakázat antibiotické stimulátory růstu Spiramycin, Tylosin, Virginiamycin a Zinkbacitracin a od 1.9. 1999 Carbadox a Olachindox jako doplňky do krmiva v celé EU. Pro používání zbyly
Kvalita zrna rozhoduje V roce 1992 investoval podnik do vlastní míchárny krmných směsí. Protože zde byl problém se zaplísněním, pokusně zakonzervovali 40 vagónů obilovin Schaumasilem. Od té doby se veškeré krmné obilí ve Višňovém konzervuje Schaumasilem. Podle vlhkosti je stanovena dávka konzervantu. Obilí je „umrtveno“, takže neprobíhá žádné zahřívání a hmota již „nepracuje“. Díky tomu se obilí mohlo více navršit a místo 250 vagónů tak sklad pojmul 700 vagónů obilí. Používání Schaumasilu je také mnohem operativnější pro sklizeň, protože lze obilí uskladňovat i při 20% vlhkosti. Krmné obilí se nedosouší, chemická konzervace je levnější.
Fázové krmení prasnic Ošetřené obilí dostaly nejdříve nejcitlivější kategorie, kojící prasnice a selata. Za krátkou dobu se situace s průjmy na porodnách a nežravost prasnic zlepšila a odchovy se dostávaly do rozumných čísel. Přesto výsledky nebyly výrazné, a tak vedení společnosti pozvalo odborníka na prasata od firmy Schaumann, Dr. Pechera. Po několika konzultacích dospěli výživáři k názoru, že je třeba zcela změnit výživu prasnic. Dřívější rozdíl mezi směsí pro kojící (KPK) a březí prasnice (KPB) byl poměrně malý, a prasnice nebyly schopny sežrat tolik směsi v laktaci, aby pokles hmotnosti nebyl výrazný. Dr. Pecher zde chovatele přesvědčil o důležitosti fázového krmení prasnic. Základem teorie Dr. Pechera je, že o počtu narozených selat rozhoduje krmení v době kojení předešlého vrhu. Pokud je v době kojení prasnice krmena hůře, musí vydávat cenné látky z vlastního těla a následující říje není plnohodnotná. Neuvolní tolik vajíček a i jejich nidace (zahnízdění) v děloze bývá horší.
látky Flavophospholipol, Salinomycinát sodný a Avilamycin. Tento zákaz není jen výsledkem vleklé diskuse expertů, nýbrž i následkem nového zvážení možných protikladných zájmů mezi zemědělci a konzumenty potravin.
Problém – původce dysenterie S výpadkem stimulátorů růstu je možné očekávat prohloubení těžkostí především u mladých zvířat a zvláště u původců prasečí dysenterie. Tylosin a deriváty chinoxalinu (Olachindox, Carbadox) slibovaly také
V roce 1994 Agroservis přešel na kompletní krmení prasnic od Schaumanna, s cílem zvýšit plodnost. Po propočtu nákladovosti vyšlo najevo, že při zvýšení ceny krmiva za rok a prasnici o 600 Kč by se muselo odchovat jedno sele navíc, aby se opatření zaplatilo. Však také užitkovost prasnic ihned po tomto opatření vzrostla z 9,1 na 10,5 selete a v dalším vrhu bylo zaznamenáno průměrně 11 selat. Za loňský rok dosáhl počet všech narozených selat na vrh 11 a živě narozených 10,4. Protože obrátkovost dosahuje 2,39, zlepšila se situace o dvě selata na vrh. Pro zajímavost, na svém středisku se 370 prasnicemi a 185 prasničkami dosáhl ing. Adámek užitkovosti 21,48 dochovaných selat ročně. Na porodně dostávají selata startér Schaumann. Ošetřovatel ho předkládá od 4. dne až do hmotnosti selat 15 kg. Spotřeba startéru není vysoká a konverze je asi 1,5 kg na kilogram přírůstku. „Pokud bychom neměli chov tak intenzívní, museli bychom postavit další stáj,“ říká ing. Adámek.
Výkrm čekají změny Nukleus zdejšího chovu zahrnuje 400 prasnic BU mateřské linie. Zbytek prasnic se připouští kanci BU otcovská linie. Užitkovost ve výkrmu je ovlivněna mnoha faktory. Většina prasat je ještě vykrmována ve starší technologii na hluboké podestýlce. Je to spíše provizorní opatření a stáje se postupně přebudovávají. V těchto starších stájích je používána kvalitativní restrikce krmiva proti ztučnění. V nových stájích na roštech jsou přírůstky kolem 680 g denně a konverze krmiva do 3,3. Všechny stáje s hlubokou podestýlkou čeká nakonec rekonstrukce. V Agroservisu mají vybudovánu i vlastní testační stanici, kde sledují na malém vzorku zvířat výsledky hybridizace a zkouší nové krmné směsi. Text a foto František Meixner
při dávkování do krmiva určité potlačení této problematiky. Nyní by mohla být tato přednost přenesena na dosud ještě povolený Salinomycinát sodný, pokud by se tato látka nevyznačovala jistou zvláštností. Tato zvláštnost se projevuje v tom, že při současném použití ionoforových antibiotik (např. Thiamulin) roste významně nebezpečí intoxikace (otravy) zvířete. Veterinární lékaři, kteří tento druh léčiva nasadí u prasat při současné přítomnosti Salinomycinátu sodného, se vydávají v nebezpečí, že se budou muset zodpovídat za chybné léčení.
I přes shora uvedené nepříznivé okolnosti, které nás do roku 2000 doprovází, nemusí počítat chovatelé prasat s dramatickým pádem dosavadní užitkovosti stáda. Učí nás sice švédský případ z roku 1986, že se problémy s průjmem a veterinární intervence po vypuštění antibiotik mohou výrazně zvýšit, pak se ale dlouhodobě ustálí na kalkulovatelné míře a ekonomicky snesitelné hladině. Rovněž ve Spolkové republice Německo byly zaznamenány, a bude tomu tak i v budoucnu, podobné zkušenosti v souvislosti se zákazem stimulátorů růstu při produkci kvalitního vepřového masa. Jasně se ukazuje, že častost a stupeň postižení dysenterií je možné ovlivnit vhodnými opatřeními managementu. Původce – Brachyspira hyodysenteriae (dříve: Serpulina hyodysenteriae) – má šanci se v hospodářském zvířeti extrémně pomnožit a způsobit typické příznaky onemocnění, pokud zaútočí 1. ve velmi vysokém počtu a 2. na málo odolná prasata. Dva nejdůležitější příkazy proto zní: – snížit infekční tlak a – stabilizovat imunitní systém prasat.
Snížení infekčního tlaku Snížit infekční tlak se daří pomocí provádění důsledného turnusového obsazování stájí pro odchov i výkrm prasat, pečlivého čištění a dezinfekce s DVG (Německá veterinární společnost) - vybranými prostředky (Permanent Neu, Organosept Neu, Endosan Forte S Neu), trvalého boje proti hlodavcům a eventuálně používání ky-
ano-sloučenin k usmrcení původců onemocnění v kejdě. Posílení, popř. ulehčení zátěže imunitního systému se dosahuje díky co možná nejnižšímu a známému počtu zvířat z dodavatelských podniků, optimálnímu vyvětrání stájí, plnohodnotnému a minimálně škodlivému krmení podle Schaumann-konceptu, ošetření a vytvoření příznivého prostředí ve střevě při použití kyselin a probiotik. Vyhnutí se podle krmivářského zákona povoleného zvýšení mědi nebo přidání oxidu zinečnatého není správnou alternativou. Mě a zinek mohou významně zatížit životní prostředí a oxid zinečnatý zkrmovaný selatům delší dobu (více než 10-14 dní) způsobuje výrazné deprese růstu. V případech akutního vypuknutí dysenterie jsou v současné době ve veterinární medicíně k dispozici velmi účinná léčiva. Ošetření dysenterie by se mělo provést pokud možno v časovém úseku tří týdnů. Tímto se v podstatě vyloučí reinfekce, která se při příliš krátké medikaci může znovu dostavit. Sice se bere zvířatům rychlou antibiotickou intervencí možnost vytvořit si proti původcům dysenterie protilátky, je to ovšem menší zlo, poněvadž akutní průběh dysenterie bez ošetření může vést k velkým hospodářským ztrátám. Nicméně prasečí dysenterie se nemusí stát problémem roku 2000. Bezpečný „software“, tj. přesvědčený management s velkými požadavky se uplatňuje již dnes u profesionálních chovatelů prasat.
Dr. Peter Westendorf
Schaumacid tekut˝ pro dr˘beû
Vyšší jistota ! Voda je životně důležitá a počítá se k hlavním živinám ve výživě drůbeže. Bez krmiva mohou zvířata přežít delší dobu, při nedostatku vody nastupují bezprostředně poruchy v užitkovosti. Rovněž kvalita pitné vody ovlivňuje ve velké míře užitkovost zvířat. Mimo jiné se pitná voda používá jako transportní prostředek při podávání vitaminů nebo očkovacích látek. Další oblast použití se nabízí v aplikaci krmných kyselin. V mnoha velkých výkrmnách drůbeže jako ve Výzkumné a pokusné stanici Kitzingen se docílilo velmi dobrých výsledků se SCHAUMACIDem tekutým ve výkrmu brojlerů i krůt. SCHAUMACID tekutý je optimálně sestavená kombinace organických kyselin. Účinek sestává za prvé ze snížení pHhodnoty v trávicím traktu zvířete. Krmná kaše se okyselí a podpoří se tak trávení bílkovin. Důležitý faktor je antibakteriální vlastnost SCHAUMACIDu tekutého. Na základě toho jsou hlavní iniciátoři průjmů – kolikmeny a salmonely potlačeny. Celková střevní flóra je stabilizována.
Lepší zdravotní stav – optimálnější příjem krmiva Kyselina mléčná se stará o vhodné prostředí doplněných i ve střevě vlastních laktobacilů a bifidobakterií. Současně je díky uvolnění kyseliny mléčné ze SCHAUMACIDu tekutého stejně jako aktivizací producentů kyseliny mléčné ve střevě
zlepšeno zásobení střevních buněk energeticky účinnou kyselinou mléčnou. Výsledkem je podpora odolnosti organismu a lepší příjem živin. Aplikace SCHAUMACIDu tekutého se uskutečňuje každý 2.den, podle tlaku mikroorganismů na 12 – 24 hodin, pomocí dávkovacího zařízení na léčiva. U výkrmu kuřat přichází do úvahy následující způsob: od 2.týdne výkrmu – 0,05 % SCHAUMACID tekutý v pitné vodě, od 3.týdne výkrmu – 0,10 % SCHAUMACID tekutý v pitné vodě, od 4.týdne výkrmu – 0,15 % SCHAUMACID tekutý v pitné vodě, od 5.týdne výkrmu – 0,20 % SCHAUMACID tekutý v pitné vodě. Krůty dostávají od 2.týdne života v pitné vodě 0,05 % SCHAUMACIDu tekutého. Dávkování následně stoupá každé 3 – 4 týdny, do max. 0,20 %, vždy v závislosti na konzistenci výkalů. Výsledky testů z Výzkumné a pokusné stanice Kitzingen a poznatky z praxe potvrzují výhody SCHAUMACIDu tekutého: • Významné snížení úmrtnosti • Sušší podestýlka • Lepší stájový vzduch • Zdravější zvířata • Lepší konverze krmiva. Dipl.-Ing.agr. Birgit Waterloh
Krvavý průjem u prasat je výrazným ukazatelem dysenterie. Úspěch ve stáji 3/2000
15
P¯edch·zet poklesu uûitkovosti
Jemnost šrotu – ukazatel kvality Při rozborech příčin poklesu užitkovosti ve všech úsecích produkce prasat se rozhoduje většinou jen na základě obsahu živin v krmné směsi. Při horším příjmu krmiva, nižších přírůstcích nebo vyšších ztrátách se často pomocí nákladné dodatečné aromatizace (navonění směsí), doplnění účinných látek a nasazení léčiv popřípadě jiných „pomocných prostředků“ pokouší docílit opět normální úrovně produkce. Další vlastnosti krmiva, jako hygienický stav a stupeň rozmělnění, tj. velikost částeček krmiva, zůstávají nepovšimnuté. Již delší dobu jsou k dispozici sledování, která hovoří o tom, že dřívější názor – našrotovat krmivo pro prasata co nejjemněji, není bezpodmínečně správný. Především v oblasti výkrmu prasat bylo doloženo, že příliš jemné krmivo u vykrmovaných prasat může vést k nižšímu příjmu krmiva a tím k horší užitkovosti ve výkrmu.
dek v extrémním případě: Prasata uhynou hladem před plným korytem nebo pojdou z důvodu protržení žaludku. Na druhé straně příliš hrubé krmivo způsobuje zhoršení konverze a především u selat, která mají omezenou kapacitu příjmu krmiva, zhoršuje dlouhodobě přírůstky. Graf 1 představuje pokus z Schaumann – výzkumného centra Hülsenberg. Výsledek:
Vlevo: normální žaludeční vstup. Vpravo: menší zrohovatění. Příliš jemné krmivo je hůře přijímáno a snižují se denní přírůstky zvířat. Pozorování z Haus Düsse (tab.1) hovoří o stejném trendu u vykrmovaných prasat. Zde byly vyhodnoceny patologické změny žaludeční sliznice. O podobných zkušenostech informují také rozsáhlá vyhodnocení z ja-
Graf 1: Vliv struktury krmiva na užitkovost v odchovu (Tri-Phosphoral F – směs)
Krmit mačkané obiloviny
Poškození žaludku Pokles užitkovosti je doprovázen částečně masivním poškozením sliznice žaludku. Žaludeční vředy a zrohovatění žaludeční sliznice jsou výsledkem tohoto stresu z krmiva. Důsle-
Tab. 1: Vliv různého stupně rozmělnění na užitkovost ve výkrmu prasat a patomorfologický nález na žaludcích (Haus Düsse 1996) denní přírůstek g spotřeba krmiva na kg přírůstku kg denní příjem krmiva kg zvířata s vředy
%
jemné
střední
hrubé
mačkané
803 2,69 2,15
808 2,70 2,18
827 2,65 2,18
797 2,74 2,18
40
13,6
4,3
0
Tab. 2: Vliv různého stupně rozmělnění na spotřebu energie a povrchovou plochu částeček šrotu (podle Wondry 1995) ∅ velikost částeček potřeba energie na šrotování povrchová plocha částeček
µm
400
600
900
1000
kWh/t cm2/g
8,1 118
3,8 91
3,1 81
2,7 68
Tab. 3: Vliv různého stupně rozmělnění na vybrané parametry užitkovosti prasnic a patomorfologický nález na žaludcích (podle Wondry 1995) ∅ velikost částeček
Pokročilejší zrohovatění vstupu do žaludku.
Úspěch ve stáji 16
Úspěch ve stáji 3/2000
tek v Dánsku, Holandsku a pokusy z USA. Až 60 % prasat vykazovalo při zkrmování příliš jemného šrotu vznik více či méně závažných žaludečních vředů. Příčina tkví ve velké povrchové ploše částeček krmiva. Tím je aktivována silnější tvorba žaludeční kyseliny. U odstavených selat s omezenou produkcí žaludeční kyseliny se častěji obsah žaludku pufruje a „dezinfekční funkce „žaludku (např. proti kolikmenům) klesá.
odstavená selata / vrh ztráty během doby kojení žaludeční vředy zrohovatění žaludeční sliznice
µm
400
600
900
1000
kusy % % %
8,9 11,9 60 80
9,5 5,9 100 33
9,0 10,9 29 86
9,1 6,2 33 22
Ani granulování krmných směsí nemůže tuto nevýhodu vyrovnat. Dobré zkušenosti pochází ze zkrmování mačkaného obilí ve fázi odstavu. Tabulka 2 představuje americké sledování týkající se zvětšení povrchu částeček u příliš jemného šrotu. Z toho vycházelo testování vlivu různých struktur krmiva u prasnic. Bylo zde sice během laktace zjištěno horší využití krmiva u příliš hrubého šrotu, které má dlouhodobý vliv na změnu žaludeční sliznice, ale parametry užitkovosti hovoří i ve výživě prasnic spíše ve prospěch hrubší struktury krmiva (tab. 3). Ověřilo se, že účinek struktury krmiva lze pozorovat u všech věkových kategorií prasat. Kromě vlivů na příjem krmiva a užitkovost vznikají i trvalá poškození žaludku, která si tudíž podmiňují průběžnou kontrolu vyráběného krmiva. Kontrolu může provést LUFA pomocí sítové analýzy nebo sám podnik. Informace o optimální struktuře krmiva získáte u Vašeho Schaumann-poradce. Dr. Hans-Peter Pecher
Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379, e-mail:
[email protected], internet: www.schaumann.cz • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.8.2000 • Číslo 3/2000 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné
