PRASATA Optimální genetika a výživa ve výkrmu prasat Minimalizace výskytu onemocnění. Kyselina listová v krmení prasnic

1. srpna 1999, číslo 2/1999

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Úspěch ve stáji

SKOT

PRASATA

Nová cesta v předcházení mléčné horečky dojnic

Optimální genetika a výživa ve výkrmu prasat Minimalizace výskytu onemocnění v chovu prasat Kyselina listová v krmení prasnic Výkrm prasat pod širým nebem – safari Nukleový chov v ZOD Dubné

Riziko zbytkového mléka – zkrmovat telatům ? Mléčné krmné směsi pro telata Vlastní obiloviny ve výživě dojnic Minerální látky ve výživě dojnic Chov skotu v ZD Světnov

KOMU PATŘÍ BUDOUCNOST? Stimulátory růstu ve výživě zvířat

Profylaxe mléčné horečky s kyselými solemi získává na významu právě v podnicích pracujících s TMR.

Úspěšné je zkrmování kyselých solí. Výborně se osvědčilo zkrmování nového výrobku RINDAVIT MF SAUER.

Top-výrobek pro vysokou užitkovost

Nov· cesta v p¯edch·zenÌ mlÈËnÈ horeËce dojnic

Praktické zkušenosti s Rindavit MF sauer Mléčná horečka se stala opět v mnoha podnicích důležitým tématem k řešení. I přes větší péči v ošetřování stáda se vyskytují (podle oblastí) po otelení případy mléčné horečky. Příčiny tvoří celý komplex – uvedeme jen některé: vliv má hospodaření dojnice s energií v období kolem termínu otelení, dávka vápníku v krmné dávce stání na sucho, ještě větší je vliv anion-kationtové bilance (suma kladně nabitých iontů k sumě záporně nabitých iontů) na fyziologické pochody týkající se mléčné horečky. Jak by měla vypadat optimální profylaxe ? V případě krmení lze velmi dobře reagovat sestavováním krmných dávek. Vychází se z předpokladu, že krávy stojící na sucho a také jalovice jsou ustájeny odděleně a cíleně krmeny tři týdny před termínem telení. Na tomto místě je možné zvolit dva zásadní směry v profylaxi mléčné horečky: 1. První cesta: Snížení zásobení vápníkem a přípravné krmení s RINDAVIT VK. 2. Alternativa: Zařazení RINDAVIT MF SAUER k mobilizaci vápníku pomocí kyselých solí.

Úspěch se správnou strategií Obě cesty jsou možné. V prvním případě jde o již léta osvědčený výrobek RINDAVIT VK zařazený do krmné dávky 2

Úspěch ve stáji 2/99

v posledních třech týdnech před otelením. Zásobení dojnice vápníkem v tomto případě je velmi „těsné“ a provokuje se tak tvorba parathormonu. Parathormon řídí uvolňování vápníku z kostry. Tímto způsobem je v době první produkce mléka zajištěna dostatečná dávka vápníku a nebezpečí mléčné horečky se snižuje. Tento způsob je úspěšný, pokud základní zásobení vápníkem nepřesahuje významně potřebu krav stojících na sucho a neprojevují se zatěžující a rušivé faktory. K tomu se počítají prvky a sloučeniny s kladným iontovým nábojem, tzv. kationty. Mnohé pokusy prokázaly, že kationty mohou hospodaření s vápníkem u krav před otelením narušovat – vysoké obsahy draslíku, vápníku, sodíku nebo hořčíku v krmné dávce mohou

zpomalit mobilizaci vápníku. Pokud se iontový náboj v krmné dávce posune pomocí aniontů (záporně nabité ionty) do záporné oblasti, dochází k masivní podpoře uvolňování vápníku.

Výrobek se vyvíjel ve výzkumném centru Hülsenberg a probíhala testace v praxi. Kyselé soli zvířatům příliš nechutnají. Nejprve musely být pro RINDAVIT MF SAUER nalezeny sloučeniny, které by krávy přijímaly raději. Toto je velmi důležité, protože na krávu a den připadá cca 200-300 g RINDAVIT MF SAUER, aby došlo k účinné změně iontového náboje základní krmné dávky. Důsledkem je tak silné uvolňování vápníku z kostí, že je měřitelné zvýšení vylučování vápníku močí. Tato mobilizace je tak efektivní, že je nezbytné zajistit přísun vápníku v dávce 100 g na zvíře a den. V přípravné fázi lze díky tomuto způsobu zkrmovat krmné dávky, které dosud nepřicházely z pohledu předcházení mléčné horečce vůbec do úvahy !

Kyselé soli s Rindavit MF sauer způsobují vyšší resorpci vápníku z krmiva a zvýšení uvolňování vápníku z kostí.

Praktické zkušenosti RINDAVIT MF SAUER se s úspěchem zkrmuje v mnohých podnicích. Míchá se do objemného krmiva a zkrmuje se dva až tři týdny před otelením. Ve většině podniků je krmná dávka upravená na 10-15 kg mléka z energie a bílkoviny. Z hlediska bilance minerálních látek narušovala dříve krmiva s vysokým obsahem vápníku, zkrmovaná před otelením, profylaxi mléčné horečky. Jiné je to S RINDAVIT MF SAUER! V současné době lze předkládat kompletní krmnou dávku (včetně objemného krmiva, vyrovnávacího, produkčního

a minerálního krmiva) v přípravné fázi na otelení spolu s doplňkem 250-300 g RINDAVIT MF SAUER. Tento způsob předcházení mléčné horečce je především zajímavý pro podniky, které pracují s částečnou nebo kompletní směsnou krmnou dávkou a nemohou z pracovních důvodů míchat pro skupinu připravující se na otelení (malý počet zvířat) novou směs krmiv. Ve Šlesvicku-Holštýnsku byly již dosaženy první úspěchy a výsledky přesvědčily. Případy mléčné horečky a zadržování poporodních očistků se po nasazení RINDAVIT MF SAUER významně snížily a mléčná užit-

Riziko zbytkovÈho mlÈka

Zkrmovat telatům ? Před touto otázkou stojí mnoho chovatelů, pokud mají rozhodnout, co udělat s mlékem od dojnic s onemocněním vemene. Z důvodů spojených s náklady se často mléko, které nelze dodat do mlékárny, zkrmuje telatům. Mělo by být ovšem zohledněno, že zkrmení tzv. zbytkového mléka není bez negativních následků pro tele nebo později pro krávu. Mléko, které nelze zařadit do dodávky můžeme v zásadě rozdělit do dvou skupin. Za prvé je to mléko od krav s vysokým počtem buněčných elementů, jež ale nebyly ošetřeny antibiotiky a za druhé mléko od krav léčených antibiotickými preparáty.

Mléko se somatickými buňkami – kde leží hranice únosnosti ? Mléko s buněčnými elementy vypadá dobře, dodávat by se ovšem podle pravidel dodávky mléka nemělo. Počet somatických buněk vyjadřuje počet odumřelých buněk. Zvýšený počet znamená ve většině případů, že ve vemeni probíhá zánětlivý proces. To znamená: v mléce jsou kromě odumřelých buněk obsaženy také původci nemocí jako stafylokoky, streptokoky nebo koli-kmeny. Pokud se toto mléko zkrmuje mladým zvířatům, jsou vystaveny rovněž vysoké dávce těchto původců nemocí. Především v prvních týdnech není imunita telat plně vyvinuta. I v případě, že se tele úspěšně proti těmto kmenům brání, ukazuje se, že

např. původce zánětu vemene se zaspóruje a přežívá. Touto cestou se mohou tito původci dostat do krevního řečiště a zahnízdit se např. ve tkáni vemene. To může být rovněž příčinou onemocnění vemene u jalovic. V zásadě by mělo být udržováno riziko infekce tak nízko jak jen to bude možné. Kde leží hranice problematické oblasti u mléka s obsahem somatických buněk? Je to 400 000, 800 000 nebo 1 mil. buněk v 1 ml mléka ? Tak snadno nelze bohužel tuto otázku zodpovědět. Počet somatických buněk je ovlivňován rovněž stádiem laktace, věkem zvířete, podmínkami prostředí jako je např. stres z vysokých teplot v letních měsících. Jedna věc je ovšem jistá: mléko s milionovým obsahem somatických buněk by rozhodně nemělo být zařazeno do „jídelníčku“ telat !

Mléko po léčení antibiotiky Mléko od krav ošetřovaných antibiotiky telatům nezkrmovat. U krav s onemocněním vemene platí to, co bylo napsáno k tématu bakteriální zatížení. Při lé-

kovost se po začátku laktace lépe rozvinula. Subklinické případy mléčné horečky působí negativně na mléčnou užitkovost – také proti tomu působí RINDAVIT MF SAUER. Vysoký krevní obraz vápníku podporuje po otelení nenarušenou tvorbu mléka – výhody, které se vyplatí dodatečně. S RINDAVIT MF SAUER se pro podniky otevírají nové perspektivy – zdravější dojnice a jalovice na počátku laktace a současně stabilnější mléčná užitkovost! Kromě toho zajišuje celkové složení – vitaminy a stopové prvky – optimální kvalitu mleziva.

čení antibiotiky je v mléce vysoká koncentrace těchto preparátů především první den. Při dlouhotrvajícím zkrmování mléka léčených krav není vyloučen vznik rezistence. Vytvoření rezistence lze očekávat především při dlouhodobém podávání podprahových koncentrací antibiotik. Rezistence na antibiotika znamená nebezpečí, protože při vypuknutí vážného onemocnění pak čas-

Výhody mluví samy za sebe RINDAVIT MF SAUER je nový speciální výrobek na bázi kyselých solí k předcházení mléčné horečce, zkrmovaný dva až tři týdny před otelením. V podstatě se dávkuje 250-300 g na krávu a den, RINDAVIT MF SAUER snižuje nebezpečí výskytu mléčné horečky a zadržení poporodních očistků. Dobré zkušenosti získaly především podniky, které v přípravné fázi poprvé pracovaly s produkčním šrotem a současně mohly provádět profylaxi mléčné horečky. Dr.Dieter Wiesmann ing. Dušan Kořínek

a může docházet k rozšíření kvasinek a plísní v trávicím traktu. Následkem jsou těžké zažívací a všeobecné poruchy.

Využívání zbytkového mléka Mléko od krav ošetřovaných antibiotiky by nemělo být v žádném případě první dva dny po léčení zkrmováno telatům. Upustit od trvalého zkrmování mléka (je teoreticky možné ve

Zbytkové mléko by nemělo být zkrmováno telatům, mléko se zvýšeným obsahem soamtických buněk zkrmovat jen býčkům. to běžné léčebné přípravky neučinkují. Trvání rezistence do dospělosti zvířat by se nemělo lehkomyslně odbýt jako fantazie – mnohé zdánlivě nevysvětlitelné rezistence vůči antibiotikům již u dojnic existují. Dalším hlediskem je negativní ovlivnění střevní flóry telat stálým zkrmováním mléka s obsahem antibiotik. Přirozená rovnováha střevní flóry je porušena

velkých podnicích) ošetřovaných krav. Riziko vytvoření rezistence se jeví jako velmi vysoké. Mléko s vysokým obsahem buněčných elementů by se mělo zkrmovat pouze býčkům. Kravské mléko je nutné v každém případě doplnit, aby byly teleti zabezpečeny všechny důležité živiny a minerální látky. Dipl.-Ing.agr. Gregor Janknecht ing. Dušan Kořínek Úspěch ve stáji 2/99

3

ProfÌci zpracov·vajÌ vlastnÌ vypÏstovanÈ obiloviny

Výživa dojnic Obilí jako krmivo pro výživu dojnic není jen zajímavou alternativou (z důvodu cenového) k jiným způsobům výživy – obilí lze jako komponent s nejvyšším obsahem energie zařadit velmi flexibilně do různých krmných dávek. Schaumann-koncept v tomto ohledu nabízí individuální možnosti pro podniky s chovem dojnic. Tabulka 1 uvádí přehled živin pěti nejvýznamnějších druhů obilovin. Obsah energie je vztažen na sušinu 88 %. Z tabulky je zřejmé, že hodnoty energií pěti zvolených obilovin se od sebe příliš neliší. Pšenice, žito, tritikale a zrnová kukuřice jsou energeticky rovnocenné, 1 kg obilí poskytne 3,3 l mléka. Tímto obilí mnohé krmné komponenty určené pro produkci převyšuje. Vysoký obsah energie vede při zkrmování obilovin rovněž k vysoké syntéze bakteriální bílkoviny v bachoru. V průměru se na kg obilí vytvoří 150 g využitelného proteinu. Obsahy bílkovin v obilí se pohybují v rozpětí 12 až 14 %, je nutno proto dbát na správné doplnění bílkovin. Bachorová bilance dusíku (tab. 2) je bez doplnění záporná – na kg obilí musí být doplněno cca 30 až 40 g bílkoviny. Výhoda – mnoho energie, vysoká bakteriální syntéza v předžaludcích – přináší v produkčním krmení stabilní užitkovost a vysoký obsah mléčných složek. Z pohledu zastoupení uhlovodíků vykazují obiloviny rozdíly. Pšenice, žito a tritikale dodávají lehce stravitelný škrob, následuje ječmen. Zrnová kukuřice obsahuje škroby, které jsou ve srovnání s ostatními škroby odbouratelné v předžaludcích (pomocí bakterií) jen z poloviny – část škrobů pokračuje do tenkého střeva a je tady strávena. Na základě této vlastnosti škrobu může zrnová kukuřice v krmné dávce vysokoprodukčních dojnic dodávat do látkové výměny potřebnou glukózu, která pochází ze škrobu odbouraného v tenkém střevě. Kráva může strávit až 1,5 kg škrobu v tenkém střevě. Podle stupně zralosti palic silážní kukuřice lze tuto hranici dosáhnout při zkrmování kukuřičné siláže. Za těchto okolností se nabízí jako 4


doplněk obilovin pšenice, která je vhodnou kombinací právě k vyzrálým kukuřičným silážím pro trávení v předžaludcích.

Flexibilita při sestavování krmné dávky Ve čtyřech oblastech sestavování krmných dávek v podniku s chovem dojnic je obilí nosič energie. 1. Vlastní produkční šrot Receptury jsou velmi jednoduché. Doplněk bílkovin, např. sójový šrot se řídí podle obsahu energie použitých druhů obilí. Pšenice, tritikale nebo žito se často ve vlastních šrotech kombinují s ječmenem. 22 až 24 % sójového šrotu dodává chybějící bílkovinu, jako nezbytný doplněk minerálních a účinných látek postačí 3 % RINDAVIT LF AKTIV nebo 3 % RINDAMIN LF. Ideální pro šrotovanou nebo namačkanou směs je 1 % rostlinného oleje pro navázání prachových částic. 2. Nosič energie pro sestavení směsné dávky A se jedná o částečnou nebo celkovou směsnou krm-

Obilí – vhodně doplněno – bezpečný základ pro produkční krmení telat a dojnic. nou dávku – s obilím lze přizpůsobit koncentraci energie celkové krmné dávky přesně požadované výši. U částečné krmné dávky se osvědčilo krmit na průměrnou užitkovost podle mléka, která je o 2 až 3 l mléka vyšší než průměrný nádoj. Do krmné dávky tohoto typu lze vhodně zařadit 2 až 4 kg mačkaného nebo hrubě šrotovaného obilí pro krávu a den. Nad kalkulovanou mléčnou užitkovost ze směsné dávky se dávkuje produkční šrot. Tímto způsobem krmení může být snížena dávka produkčního šrotu a frekvence krmení z transponderových stanic (krmných automatů). Nezbytné je sledovat op-

Tab. 1: Hodnoty živin nejdůležitějších druhů obilí MJ NEL/kg vNs g/kg bNb g/kg kg mléka (88 % sušiny) (88 % sušiny) podle energie ozimá pšenice ječmen žito tritikale zrnová kukuřice

7,49 7,11 7,47 7,32 7,38

151 144 147 150 144

-4,4 -5,3 -7,9 -3,5 -7,9

2,34 2,22 2,34 2,29 2,13

Tab. 2: Bachorová bilance dusíku (bNb) N-látky (NL) z krmiva

protein stabilní v bachoru v bachoru využitelný (odbouratelný) protein (čpavek)

energie v krmivu (energie využitelná v bachoru)

syntéza bakteriálního proteinu

( ∑ NL − ∑ vNS ) : 6,25 = bNb

využitelný protein ve střevě (vNs)

timální vyrovnání směsné dávky bílkovinou a minerálním krmivem. Do směsné krmné dávky, která obsahuje travní a kukuřičnou siláž, je často vhodné zařadit sójový šrot, obilí a RINDAVIT AKTIV PLUS. Minimální dávka RINDAVIT AKTIV PLUS je 150 g na krávu a den. Potřeba doplňku se zvyšuje s nárůstem mléčné užitkovosti ze směsné krmné dávky. Na 1 l mléka se počítá cca 10 g RINDAVIT AKTIV PLUS. Celkové směsné krmné dávky se sestavují podle obdobného principu. V sestavení krmné dávky se nejdříve zohlední kvalita siláže, tím se také ohodnotí použití správného doplňku obilovin. Schaumann-program Multirat pro výpočet krmné dávky zajišuje důležitou službu. 3. Obilí jako vyrovnávací krmivo Podniky, které nemají míchací krmný vůz mohou obilí použít k základní krmné dávce v množství cca 2 až 3 kg pro krávu a den jako vyrovnávací krmivo. U krmných dávek s převahou travního, pastevního porostu nebo travní siláže stačí zpravidla dva komponenty: obilí a minerální krmivo – přičemž minerální krmivo by mělo být ze základní řady RINDAMIN nebo RINDAVIT, které cíleně slouží k základnímu zásobení dojnice a je přizpůsobeno na vyrovnání základní krmné dávky. Pokud chybí bílkovina, lze ji doplnit ve vyrovnávacím krmivu.

4. Obiloviny pro odchov telat Ani na tuto oblast bychom neměli zapomínat. 24 % sójového šrotu, 4 % KALVICIN PRO jako minerální krmivo a zbytek obilí – především mačkané – představují vysoce hodnotnou směs pro odchov telat. Právě obilí provokuje časný vývoj klků v předžaludcích a podporuje tak rozvoj bachoru. Vysoký obsah energie v krmné směsi pro odchov telat zabezpečuje velmi dobré přírůstky a rychlé ukončení mléčné fáze. Pro mnohé podniky má zkrmování vlastních obilovin narůstající hospodářský význam. Mnohé výsledky z praxe ukazují, že

Rovnoměrným, vysokým obsahem energie převyšuje obilí mnohé krmné komponenty. krmné dávky s vysokým zastoupením obilovin umožňují vysokou a stabilní užitkovost. Kromě výhody sestavovat hospodárné krmné dávky, umožňuje využívání vlastních obilovin kontrolu a řízení kvality komponentů v podniku. K dispozici jsou moderní a v praxi osvědčené koncepty – počínaje skladováním obilovin konzervovaných se SCHAUMASILem až po optimalizaci vlastních krmných směsí. Dr.Dieter Wiesmann ing. Lenka Vorschneiderová

Vysoce ˙ËinnÈ miner·lnÌ l·tky pro dojnice

Základ pro hospodárnou produkci mléka Dojnice je odkázána na vyváženou krmnou dávku. K tomu patří pravidelné vyrovnání minerálními a účinnými látkami pro zachování užitkovosti a zdraví. Minerální krmivo z programu RINDAMIN/RINDAVIT zajišuje potřeby stopových prvků, vitaminů a makroprvků. Následující článek se zabývá významem makroprvků – vápník, fosfor, sodík, hořčík, draslík – pro metabolismus dojnice. Všechny makroprvky mají v látkové výměně vyhraněné specifické funkce. Makroprvky jsou definované svou koncentrací v organismu, jsou obsaženy v množství vyšším než 50 mg na kg tělesné hmoty. Patří sem shora vyjmenované prvky. Vápník, fosfor a hořčík jsou z větší části vázány v kostech (Ca: až 99 %, P: až 80 %, Mg: až 66 %). Sodík se nachází z velké části v krvi, draslík ve svalech a měkkých tkáních. K zachování všech tělesných funkcí krávy – plodnost, zdraví, mléčná užitkovost – je nezbytné doplnění makroprvků v krmné dávce podle požadavků zvířat. Nesmí se rovněž zapomenout na vzájemné vztahy mezi některými prvky.

Vápník Ze všech makroprvků je u dojnice nejlépe regulováno hospodaření s vápníkem. Funkci zásobárny vápníku plní kosti. Ve fázi vysoké užitkovosti nebo při

občasném, sotva postačujícím zásobení, se vápník uvolňuje a využívá při tvorbě mléka. Vápník je mobilizován parathormonem – současně dochází k aktivaci vitaminu D3. Vitamin D3 je důležitý pro příjem vápníku z krmiva, působí jako aktivátor pro transport vápníku ze střeva do krevního řečiště. Poruchy v tvorbě parathormonu nebo hospodaření s vitaminem D3 mohou vést u dojnice k mléčné horečce a zadržení poporodních očistků. S vyšším věkem ochabuje využití vápníku – další příčina pro výskyt mléčné horečky, pokud jsou starší dojnice zásobeny vápníkem právě na hranici potřeby. Protihráčem parathormonu je kalcitonin, který je důležitý pro ukládání vápníku do kostí. Pravidelné a dostatečné zásobení vápníkem je zvláště významné pro dojnice s vysokou užitkovostí, které v 1. třetině laktace mobilizují mnoho mléka ze zá-

sob tělesné hmoty. Nedostatečně zásobené krávy jsou pak náchylné na deformace kostí (měkké kosti) a zbytnění klou-

mohou poruchy hospodaření s vápníkem vyvolávat kromě mléčné horečky, zadržení poporodních očistků a nedostatečné mléčné užitkovosti i další onemocnění. Bachor je např. udržován v pohybu pomocí vegetativního nervstva, pro funkci bachoru je to absolutní předpoklad, po případech mléčné horečky dochází často ke změnám polohy slezu. Špatné prokvašení obsahu bachoru kvůli nedostatečnému převrstvení způsobuje za-

Makroprvky: vápník, fosfor, hořčík, draslík a sodík mají rozhodující význam pro specifické funkce látkové výměny. bů. Dlouhodobé poruchy mohou končit kulháním. Sledovat je třeba doplnění krmných dávek v odchovu mladých zvířat. Růst a zdravý vývoj jsou úzce spjaty s růstem kostry. Špatný vývoj v mládí zvířat není možné napravit v období 1. laktace. Vápník zabezpečuje rovněž funkce nervové tkáně, proto

plynování, které se může rozšířit až ke slezu a zapříčinit změnu jeho polohy. Na vině není vždy jen struktura krmiva!

Fosfor Úloha fosforu spočívá hlavně v hospodaření s energií (ulopokračování na straně 6 Úspěch ve stáji 2/99

5

Tab.:

Funkce makroprvků v látkové výměně dojnic

prvek

funkce

projevy nedostatku

vápník

– –

výstavba kostí zachování přenosu vzruchů v nervovém systému (uvolnění acetylcholinu)

– – – – – –

deformace kostí zbytnění kloubů mléčná horečka nedostatek mléka zadržení lůžek změna polohy slezu

fosfor

–

hospodaření s energií (energeticky bohaté sloučeniny fosforu) účast na všech reakcích látkové výměny pufrace bachoru slinami pufrace krve a buněčné tekutiny (ve formě fosfátů) součást kostí (apatit)

– – – – – –

pokles stravitelnosti krmiva snížení užitkovosti nízký příjem krmiva snížení množství bakterií v bachoru vyšší citlivost vůči mléčné horečce sterilita „z hladu“

– – – –

tetanie ztráta chuti žrát nervozita sekundárně mléčná horečka

–

aktivátor enzymatických reakcí a tím účast na celkové látkové výměně uhlovodíků, tuků a bílkovin řízení svalových kontrakcí pomocí vedení nervových vzruchů podíl na látkové výměně vápníku

– – – –

regulace hospodaření s vodou regulace hospodaření s kyselinami a zásadami vedení nervových vzruchů pufrace předžaludků (zpětně přes sliny)

– – – – –

nedostatek mléka poruchy plodnosti katar genitálií ztráta tělesné hmotnosti pokles příjmu krmiva

– – – – hořčík

– –

sodík

dokončení ze strany 5 žení energie ve formě sloučenin fosfátů, účast fosforu na všech pochodech látkové výměny, které jsou závislé na energii), v metabolismu bílkovin, výstavbě kostí, ve funkci pufrujících látek v buňkách a krvi. Zvláštnost u přežvýkavců je jeho význam pro látkovou výměnu bachoru. Fosfor „hnojí“ bachorové bakterie a podporuje tak jejich růst. Současně pufruje fosfor tekutinu v bachoru, aby zůstaly konstantní podmínky pro kvašení (zabránění překyselení). Poruchy v aktivitě přežvykování dojnic vedou k projevům nedostatku fosforu, protože malé množství slin dodává do předžaludků méně fosforu. Klesá příjem krmiva, ubývá bakterií – zhoršuje se užitkovost, zdraví a plodnost krav. Větší podíl fosforu je sice uložen v kostře, ale v situacích nedostatku je těžko přístupný. Lehce dostupný je fosfor v krvi a tkáních. Tento může být krátkodobě využit pro tvorbu mléka, současně je omezeno jeho vylučování. Nedostatek v krmné dávce (např. objemné krmivo z extenzivně hnojených ploch, krmné dávky se sušenými nebo silážovanými cukrovarskými řízky) lze velmi snadno vyrovnat minerálními krmivy z programu RINDAMIN/RINDAVIT.

díku – pokud je zásobení sodíkem nízké, dochází také k malému využití hořčíku. Vysoké obsahy draslíku v pastevním porostu nebo v silážích mají negativní vliv na sodík. Známé je rovněž zhoršené využití hořčíku v bachoru při přebytku bílkovin. Pokud se hořčík pravidelně nedoplňuje, může docházet ke známým tetaniím nebo také sekundárně k případům mléčné horečky (ze vztahu vápníku k metabolismu), které nejsou omezeny jen na začínající pastevní periodu. Hořčík je úzce spjat s metabolismem fosforu (katalyzátor pro přenos fosforu) a hraje tak současně důležitou roli v celkových pochodech látkové výměny.

V látkové výměně svalů a přenosu nervových vzruchů sehrává hořčík hlavní úlohu. Hořčík je uložen převážně v kostře a měkkých tkáních – přímo využitelný je jen hořčík rozpuštěný v krvi. Tato zásoba je velmi malá, proto není možné tímto způsobem pokrýt nedostatek. Vyrovnání hořčíku podáním minerálního krmiva je jediná cesta, jak udržet dojnici zdravou a v užitkovosti.

Sodík a draslík Oba prvky se vzájemně úzce ovlivňují. Regulují celkové hospodaření s vodou, udržují rovnováhu kyselin a zásad, řídí

6


Zásobení v průběhu laktace Při sestavování krmné dávky je třeba nejprve vyrovnat odpovídajícím minerálním krmivem základní krmnou dávku (objemné a vyrovnávací krmivo). Vyrovnání pomocí produkčního šrotu (s obsahem minerálních přísad) není možné, protože dávka produkční směsi se určuje podle užitkovosti. Typ minerálního krmiva z programu RINDAMIN/RINDAVIT se řídí podle komponentů zařazených do základní krmné dávky, aby byly pokryty požadavky dojnice na vitaminy, stopové prvky a makroprvky. Schaumann-program MULTIRAT pro výpočet krmných dávek vypočítává doplňky přesně podle doporučení potřeb živin GEH (Společnost pro fyziologii výživy domácích zvířat, výbor pro normy potřeby živin).

Zvláštní situace ve výživě

Hořčík Hořčík je v látkové výměně v těsném vztahu s ostatními makroprvky. Absorpce (příjem) se uskutečňuje převážně (cca 80 %) v bachoru. Ze všech makroprvků má hořčík nejhorší využitelnost. Souvisí s absorpcí so-

funkce nervů a svalů. Poruchy v zásobení způsobují vždy změny v hospodaření dojnice s vodou. Klesá mléčná užitkovost, je narušen obsah tuku a bílkoviny. Dlouhodobý nedostatek způsobuje poruchy plodnosti jako následek narušení látkové výměny buněk právě z důvodu protichůdného vztahu mezi sodíkem a draslíkem (tvorba cyst, katar genitálií). Přebytek draslíku zapříčiňuje zvýšené vylučování sodíku – především pastviny a travní porosty hnojené vysokou dávkou kejdy poskytují krmivo s vysokým obsahem draslíku, pokud není vhodně doplněn sodík, může dojít k negativnímu ovlivnění plodnosti. Nedostatek draslíku není znám – krmné plodiny vždy pokrývají potřebu tohoto prvku. Sodík musí být zpravidla vždy doplněn, a to podle složení objemné krmné dávky.

Pro zachování všech tělesných funkcí – plodnost, zdraví a mléčná užitkovost – je důležité vyrovnat chybějící makroprvky v objemném krmivu.

V 1.třetině laktace je negativní energetická bilance. Mléčná užitkovost převyšuje dodávku živin v denní krmné dávce a bilance minerálních látek je záporná. V mléce ztrácí kráva minerální látky, které jsou nutně potřebné v metabolismu např. pro pufraci bachoru. Se zvyšující se užitkovostí je cílené doplnění a snad i dodatečná nabídka minerálního krmiva s navýšením makroprvků ještě významnější. V dalších fázích laktace se řídí doplnění podle koncentrace

energie a tudíž možné mléčné užitkovosti. Vzniká určitý vztah: 10 g RINDAMIN/RINDAVIT – minerálního krmiva na 1 litr mléka! Poměr vápník: fosfor by se měl pohybovat v rozmezí 1,5 – 2:1. U sodíku by se měl, kromě pokrytí potřeby, sledovat draslík. Pomocný je zde poměr mezi draslíkem a sodíkem 10:1, přičemž zásadně musí být nejprve pokryta dávka sodíku, než se budeme řídit poměrem prvků. S ohledem na zásobení hořčíkem musí být vzaty v úvahu všechny faktory, které snižují využití hořčíku. Typickou situací je začátek pastevní periody (trá-

va s vysokým obsahem bílkovin, nízkou sušinou a malým podílem vlákniny). V tomto období se zkrmuje speciální výrobek TETAMIN. Vysoce využitelný hořčík zajišuje profylaxi tetanií.

Předcházení mléčné horečce Přípravná fáze před otelením má pomoci předcházet mléčné horečce a zadržení poporodních očistků, dále pak podpořit látkovou výměnu bachoru a zdraví telete. Snaha v přípravné fázi se vždy vyplatí. Z výrobků jsou k dispozici RINDAVIT VK nebo RINDAVIT

MF SAUER. S RINDAVIT VK se dosahuje klasické profylaxe mléčné horečky pomocí nízkého zásobení vápníkem při současném doplnění ostatních minerálních a účinných látek. Hlavním předpokladem je, že obsah vápníku v základní krmné dávce není nadměrně vysoký. S RINDAVIT MF SAUER se postupuje jinou cestou: Kráva je nucena k mobilizaci vápníku, přičemž vápník je vylučován močí. V tomto případě je třeba vápník doplnit – na denní dávku cca 100 g. Denní dávka RINDAVIT VK je 150 g, RINDAVIT MF SAUER se zkrmuje v množství 250 – 300 g –

nejlépe zamíchán do krmné dávky. Při cíleném zásobení dojnic podle užitkovosti se musí vést v patrnosti potřeba makroprvků. Kromě pokrytí potřeby - počítá se podle příjmu z denní krmné dávky – se berou v úvahu vzájemné vztahy (hořčík – draslík – sodík, sodík – draslík). Další rozdíly se týkají doby stání na sucho a laktace, především 1. třetiny laktace. Všechny jmenované ukazatele Schaumann-program minerálních krmiv zohledňuje. Krmte úspěšně s programen RINDAMIN/RINDAVIT ! Dr. Dieter Wiesmann ing. Dušan Kořínek

MlÈËnÈ krmnÈ smÏsi pro telata

Vysoké nároky na kvalitu Vyvíjet a nabízet výrobky na vysoké kvalitativní úrovni – to je nejdůležitější požadavek kladený firmou Schaumann na jakost svých mléčných krmných směsí pro telata. Celý soubor vnějších a vnitřních ukazatelů kvality určuje celkovou hodnotu výrobku. Barva, vůně, chu, jednoduchost manipulace při zkrmování – všechny tyto faktory se optimalizují. KALBI-MILCH – výrobky zprostředkovávají první dojem o kvalitě při otevření pytle. Barva je v pořádku pokud je rovnoměrné tónování od bíložluté po krémovou (ani příliš svět-

lé ani tmavé). Z hlediska vůně má jako již tradičně největší ohlas mléčné aroma. Nejvyššího příjmu se dosahuje díky nasládlé chuti. Výhodou pro používání mléčné krmné směsi je hrubost, neobsahuje prachové částice, ale přesto je dobře sypká, což

FOTO

Kvalita mléčných krmných směsí rozhoduje o úspěchu v odchovu telat a pozdější produkci mléka. má význam hlavně pro napájecí automaty. Vysoce hodnotná mléčná krmná směs se vyznačuje velmi dobrou rozpustností ve vodě (pokud možno rychlé, intenzivní a důkladné promíchání s vodou, flexibilní teplota rozmíchání 20 – 40°C). Významné je především, pokud se malé součásti mléka vznášejí a nesedimentují (vysoká stabilita suspenze). Tyto požadavky lze realizovat pomocí výběru vhodných makrokomponentů, moderních výrobních technologií a použití účinných doplňků.

Zásobení bílkovinami Nové Schaumann – probiotikum PROVITA-LE podporuje kvalitu Schaumann – mléčných krmných směsí.

Využití různých živin a především bílkovin souvisí u telat se sotva vyvinutou činností mi-

kroorganismů (předžaludky nejsou vyvinuty) a poměry enzymů v žaludečně-střevním traktu (produkce se rozbíhá pozvolna). Tele je odkázáno na esenciální aminokyseliny v krmivu. Zohledněno musí být nejen množstevní zásobení stravitelnou bílkovinou, ale i její biologická hodnota. Mléko a mléčné výrobky splňují požadavky telat na kvalitu bílkoviny nejlépe. Myslí se tím sušené mléko odstředěné, sušený kasein, částečně také sušené podmáslí, pak částečně delaktózovaná a demineralizovaná sušená syrovátka. Vyvážené a vysoké obsahy esenciálních aminokyselin v bílkovině, vysoká stravitelnost aminokyselin a pohotová využipokračování na straně 8 Úspěch ve stáji 2/99

7

dokončení ze strany 7 telnost v látkové výměně jsou akceptovatelné pro zařazení ve vysoce hodnotných mléčných krmných směsích. To znamená, že bílkovina z odstředěného sušeného mléka a bílkovina ze syrovátky jsou kvalitativně rovnocenné. Špičkové výrobky jako KALBI-MILCH nebo KALBI-MILCH SAUER, které neobsahují žádné sušené odstředěné mléko, jsou založeny v první řadě na využití různých typů syrovátky. Samozřejmě musí být všechny jmenované komponenty vyráběny pomocí nejmodernějších technologií. Bylo možné použít mléčné komponenty s různou jakostí z východních zemí, které ovšem drastickým způsobem zhoršily kvalitu mléčných krmných směsí. Tyto komponenty se do výrobků KALBI-MILCH zásadně nezařazují. Ostatní bílkovinné nosiče živočišného původu jsou u Schaumanna rovněž tabu. Myslí se tím hydrolyzáty rybího proteinu, hydrolyzáty z masa stejně jako krev nebo krevní frakce. Důvodů pro odmítnutí je více (mimo jiné nevyvážená kvalita bílkoviny, špatná rozpustnost, neakceptovatelná struktura komponentů). Všechny znamenají zvýšené riziko hygieny krmiv.

Je známo, že aktivita proteáz u telat se zvyšuje postupně. Z toho lze odvodit, že rostlinné nosiče bílkovin jsou v prvním týdnu života hůře využitelné, a proto smí být do mléčných krmných směsí zařazovány jen omezeně.

Zásobení energií Nejvíce energie v mléčných krmných směsích je k dispozici z laktózy (mléčný cukr). Laktóza popř. její monosacharidy, glukóza a galaktóza jsou jediné uhlovodíky, které malé tele dobře využije. Bohaté na laktózu je sušené odstředěné mléko a sušená syrovátka různých typů. Kdo pracuje v oblasti těchto makrokomponentů, nemá problémy realizovat v mléčných krmných směsích dostatečný obsah laktózy – více než 45 %. Jaká je situace u tuku, druhého nejvýznamnějšího zdroje energie? Za prvé rozhoduje obsah tuku, který závisí na typu mléčné krmné směsi a jejího použití. Za druhé je nutné sledovat kvalitu tuku, čímž se předně myslí podíl různých mastných kyselin v celkovém tuku. Důležitý je hlavně obsah kyseliny laurinové, myristinové, palmitinové, stearinové, olejové a linolové Od počátku 90. let se Schaumann věnuje experimentálnímu ověřování optimalizace

kvality tuku v mléčných krmných směsích. Testovala se speciální kombinace mastných kyselin, která zaznamenala výrazné přednosti při vyhodnocení pokusu v odchovu telat v Hülsenbergu: Zvířata v mléčné fázi lépe prospívala, přijímala více objemného krmiva a jadrné krmné směsi. Od té doby jsou všechny Schaumann-mléčné krmné směsi vyráběny s tímto specifickým doplňkem tuků. Další aspekt: Stravitelnost tuku a využitelnost jsou v úzkém vztahu k jeho rozptýlení, tj. velikosti tukových částeček v předloženém krmivu. Lipázy – enzymy štěpící tuky jsou ve vodě rozpustné, tuky ovšem nikoli. Lipázy mohou z tohoto důvodu působit pouze na horní vrstvě tukových kapiček. Čím lepší je rozptýlení tuku, tím větší je plocha pro účinek lipázy. Zvyšování kvality Schaumann-výrobků se zaměřuje i na tuto oblast.

Zásobení minerálními a účinnými látkami Nativní obsahy vápníku, fosforu, sodíku a hořčíku jsou v nosičích živin relativně vysoké, jejich nutnost doplnění je spíše okrajová. Úplně jinak se jeví situace u stopových prvků, např. mléko a mléčné produkty

neobsahují téměř žádné železo. Pokud se nedoplní, vznikají u zvířat klasické anemie. U ostatních stopových prvků je deficitní situace podobná. Vitaminy rozpustné v tucích i ve vodě je rovněž nezbytné ve vyšší míře doplnit. Jmenovat je možné např.: vitamin A, E, C, B12, biotin a další. Zásobení účinnými látkami je velmi důležité, nejen pro optimalizaci trávení a látkové výměny popř. růst, ale i pro posílení odolnosti telat vůči mnohým stresovým faktorům, kterým jsou ve svém životě neustále vystavena. Jde hlavně o bezpečné výrobky a konečně o jistotu v odchovu telat. Výrazný skok kupředu v kvalitě Schaumannmléčných krmných směsích byl zaznamenán před dvěma roky, kdy se přešlo na nové Schaumann-probiotikum PROVITA-LE. Kdo má zájem zlepšovat kvalitu mléčných krmných směsí, musí „přitáhnout více šroubků“. Při posouzení Schaumannmléčných krmných směsí lze konstatovat, že zvýšení jakosti bylo dosaženo. Ostatně: Živiny a účinné látky v Schaumann-mléčných krmných směsích zaznamenaly vyšší stabilitu, a proto mohla být zvýšena záruční doba na šest měsíců. Dr. Viktor Melosch ing. Lenka Vorschneiderová

DoplnÏnÌ miner·lnÌch a ˙Ëinn˝ch l·tek na pastvÏ

Správný koncept přináší jistotu Pastevní sezóna 1999 je v plném proudu. Ve většině případů nepokrývá pastva zcela potřeby zvířat. Schaumann nabízí nákladově příznivé doplňky minerálních a účinných látek. Obsah minerálních látek a vitaminů v pastevním porostu nesplňuje všechny potřeby dojnic, krav bez tržní produkce mléka nebo rostoucího mladého skotu. Samozřejmě podmínky na jednotlivých stanovištích mohou být velmi rozdílné. Sledování prováděná berlínskou univerzitou – zásobení minerálními a účinnými látkami u krav a jejich telat na extenzivních 8


pastvinách – ukázala, že nabídka z pastevního porostu může být různorodá. Pouze odpovídajícím doplněním minerálních směsí nebo jadrných směsí s doplňkem minerálií lze dosáhnout potřebného zásobení makroprvky, stopovými prvky a vitaminy. Schaumann-minerální doplňky se vyznačují rovněž velmi dobrým příjmem zvířaty. Jen díky vysoké akceptanci

Schaumann – program minerálních doplňkových krmiv pro pastevní sezonu. je možné pokrýt požadavky zvířat na minerální látky. K dispozici je celá paleta

Schaumann-výrobků, podle situace se vybere odpovídající minerální krmivo.

TETAMIN proti pastevní tetanii Specifickým problémem při pastevním chovu na jaře je pastevní tetanie. Způsobuje ji nedostatek hořčíku a projevuje se křečemi svalů až ulehnutím zvířat. V nejhorším případě může tetanie zapříčinit úhyn zvířete. Mladý pastevní porost je relativně chudý na hořčík a obsahuje současně vysoké množství dusíkatých látek a draslíku. Tím se zhoršuje absorpce hořčíku z bachoru a může dojít ke sho-

ra popsaným projevům. V takovém případě je nezbytné hořčík doplnit. Osvědčený Schaumann-výrobek TETAMIN je vybaven vysokým obsahem hořčíku (10 %) a díky Bovin-S-Komplex je absorpce hořčíku ještě podpořena. TETAMIN by měl být podáván 4 týdny před a po pastevní periodě, v dávce 200 g na krávu a den.

Pro každou situaci správný výrobek RINDAMIN W je speciální

minerální krmivo s vyšším podílem sodíku a hořčíku. SCHAUMANN-LECKSTEIN (10 kg) může doplnit nativní obsah sodíku a hořčíku. SCHAUMANN-LECKMASSE (20 kg) vyrovnává makroprvky, stopové prvky a vitamin E. RINDAMIN BLOCK (15 kg) zajišuje zásobení všemi minerálními a účinnými látkami. Vyšší vybavení makroprvky a speciálně selenem, vitaminem A,D a E nabízí RINDAMIN-LICK (25 kg kbelík). Vyšší resorpce mědi je v RINDAMIN-LICK za-

bezpečena organickou sloučeninou mědi. RINDAVIT PRE-LICK (25 kg kbelík) pro krávy stojící na sucho (na pastvě nebo ve stáji) zajišuje dostatečný přísun důležitých minerálních i účinných látek pro matku i rostoucí tele. RINDAVIT PRE-LICK odpovídá svým složením osvědčenému Schaumann-produktu RINDAVIT VK. Dipl.-Ing.agr. Gregor Janknecht ing. Lenka Vorschneiderová

Skot

Skot na vysočině základem hospodaření ZD Světnov se sídlem v Polničce je s plochou zemědělské půdy 1 600 ha a nadmořskou výškou kolem 600 m typickým zemědělským provozem hospodařícím na Českomoravské vrchovině. Protože v této oblasti lze pěstovat jen málo tržních plodin, je základem zdejší výroby živočišná výroba, respektive chov skotu. Výroba mléka má ve Světnově tradici a vedení zemědělského družstva se i přes nepříznivou cenu snaží udržet chov dojnic na vysoké úrovni. ZD Světnov vzniklo transformací v roce 1994 a v současné době hospodaří na výměře 1 600 ha zemědělské půdy. Největší plochu zabírají samozřejmě obilniny a to 490 ha, velká část jejich produkce je určena ke spotřebě v živočišné výrobě. Druhou největší plochu zaujímají luční porosty, z celkových 500 ha je 350 obhospodařováno intenzivně, zbytek je sečen pouze jednou ročně. Z tržních plodin je pěstováno 43 ha přadného lnu, 18 ha trav na semeno, 22 ha ozimé a 47 ha jarní řepky. Objemná krmiva pro skot zajišuje 59 ha senážního ovsa, 53 ha ječmene GPS, 10 ha vojtěšky a 48 ha kukuřice.

Živočišná výroba v ZD Světnov Za rok 1998 byl průměrný stav skotu v ZD 1500 kusů, z toho 580 dojnic. Osmdesát procent zvířat jsou holštýnské dojnice, které jsou výsledkem převodného křížení, zbytek stáda tvoří české straky. Průměrná užitkovost celého stáda na 4500 kg mléka (1998). Vlivem zlepšení kvality siláží a senáží konzervantem očekává letos vedení družstva výrazný nárůst dojivosti o minimálně 500 kg mléka. První polovina dojnic je ustájena v rekonstruované volné boxové

Ing. Jan Henzl, vedoucí chovu skotu v ZD Světnov s manželi Cikrytovými, poradci firmy Schaumann, v nově rekonstruované stáji. stáji, na kterou navazuje nová rybinová dojírna 2 x 10 od firmy Fullwood. Zbytek dojnic je ustájen ve třech starých objektech K 100. Jedná se o nevyhovující vaznou technologii, ovšem na rekonstrukce nezbývá dostatek finančních prostředků. V poslední době se projevoval nedostatek ošetřovatelů v důsledku odchodu starších generací do důchodu. I to bylo jedním z důvodů, proč bylo přistoupeno k rekonstrukci, která z původních 20 zaměstnanců plnou polovinu ušetřila. Po dokonalém zvládnutí systému dojde ke snížení stavu ještě o dva pracovníky. Nová stáj kromě úspory mzdových nákladů přinesla i obrovské zjednodušení organizace práce. Vyhrnování chlévské mrvy ze stáje se děje pomocí nakladače UNC, nastýlání do boxů zajišuje rozdružovač a nastýlač slámy Luclar, který z krmné chodby nastýlá až na vzdálenost 15 m. Celkem si rekonstrukce stájí vyžádala investici ve výši 11 milionů korun.

Technika pro sklizeň a uskladnění pícnin

Zařízení pro aplikaci SILA-BAC® do silážované hmoty je jednoduše přimontováno k sklízecí řezačce.

Pícniny jsou sklízeny starší řezačkou E 281, již brzy však bude potřeba nový a výkonný stroj. Do pícninářského programu vedení ZD nakoupilo tažené stroje od firmy Khun: shrnovač píce, obraceč a žací mačkač. Do těchto strojů bylo investováno celkem 1,5 milionu korun.

Pouze sklizeň kukuřice proběhla formou služby sklízecí řezačkou Jaguár. Jako jediná je kukuřičná siláž uskladněna v plastových vacích a její kvalita je výborná. Opět je zde překážkou nedostatek financí protože služba na sklízení i plnění vaku je relativně drahá a na nákup vlastního stroje nejsou finanční prostředky. Ostatní siláže a senáže jsou uskladněny v tradičních silážních žlabech a jamách.

Silážování a konzervace objemných krmiv Všechna objemná krmiva jsou silážována s přídavkem konzervačního přípravku Silabac od firmy Schaumann. Jedná se o univerzální konzervant zvyšující kvalitu silážního procesu pomocí šesti kmenů mléčných bakterií. Silabac je nekorozivní přípravek, tudíž může být dávkován ještě před řezací ústrojí bez negativního dopadu na zařízení. Tím je zajištěno i dokonalé promíchání bez nutnosti další investice do míchacího zařízení. Světnovští využívají možnost aplikace přípravku v sypké, mikrogranulované formě. Odpadá tak obtížné ředění vodou, řidič sklízecí řezačky pouze dosypává přípravek do aplikačního zařízení (viz obr.). Poprvé byl SILA-BAC® v Polničce použit při senážování v roce 1996. Po nárůstu užitkovosti o 1,5 až 2 litpokračování na straně 10 Úspěch ve stáji 2/99

9

dokončení ze strany 9 ry na dojnici denně vedení družstva rozhodlo o konzervaci veškerého objemného krmiva Silabacem. Při tak velkém objemu se jedná o roční investici 500 tisíc Kč, která se může zdát na první pohled vysoká, ovšem během krmení dojde k nárůstu užitkovosti, který tuto investici pokryje téměř dvojnásobně. Dalším kladným působením Silabacu je zlepšení zdravotního stavu dojnic, zejména metabolické testy vykazovaly velmi příznivé parametry. Z důvodu nepříznivého počasí (sucho v době odnožování) byl v roce 1998 výnos všech plodin včetně krmných velmi nízký a objemného krmiva byl nedostatek. Krmná dávka musela být restringována a dojnicím poklesla kondice. Letos je již krmiva dostatek, spotřeba objemného krmiva pomalu narůstá a naopak příznivě klesá spotřeba jadrného krmiva. Současná spotřeba se pohybuje okolo 0,28 kg na litr mléka. Ekonomické ukazatele potvrzují starou pravdu, že krmit objemem je levné. V roce 1998 byla senážní jáma otevřena již 18. den po uzavření senáže. Ačkoli manželé Cikrytovi, odborní poradci firmy Schaumann pracující v okrese Ž ár nad Sázavou doporučují počkat minimálně 21 dní po uzavření siláže, v tomto

případě nebylo zbytí, a aby zvířata nehladověla, byla siláž „načata“.

Výživa a krmení dojnic Produkční účinnost objemného krmiva je tak vysoká, že by v optimálním případě stačila na nádoj 18 l. Bohužel vlivem nízkého výnosu takové množství senáží a siláží nebylo k dispozici a krmná dávka musela být doplňována krmivy s nižší produkční účinností. Krmná dávka se skládá z 10 kg jetelotravní senáže o sušině 30 až 35 %, 8 kg kukuřičné siláže o sušině 30 až 35 % a menšího množství sena, slámy, syrovátky, lihovarské výpalků a cukrovarských řízků. Letos se plánuje přidání dalších 10 kg senáže do krmné dávky. Není cílem dále snižovat množství jadrného krmiva, spíše bude s konzervantem počítáno jako s přídavkem na zvýšení dojivosti, která by se mohla zvýšit až na 5 500 kg mléka. Přes letní období jsou dojnice přikrmovány malým množstvím zelené hmoty. Jedná se jen o jakýsi přídavek ke krmení, aby se ušetřila nedostatečná kapacita silážních prostor. V podniku pracuje vlastní míchárna krmných směsí s výrobní kapacitou 200 tun krmných směsí měsíčně. Tato kapacita byla projektována na celý zemědělský podnik

Společné ustájení telat. ještě před jeho rozpadem, dnes je tedy míchárna využívána jen z 50 %. Zatím je v míchárně šrotovník, až se situace na trhu s mlékem zlepší, hodlají Světnovští investovat do mačkače zrnin. Velké naděje vkládají i do právě nakoupeného krmného vozu Buldog. Pro další zlepšení péče o zvířata je v rizikovém období kolem porodu dojnicím přidáván Rindavit VK, minerální doplněk působící na zlepšení zdravotního stavu čerstvě otelených krav, snižující počet zadržení lůžek a zánětlivých procesů po porodu. I přes řadu problémů se snaží vedení zemědělského družstva udr-

žet současný počet dojnic. Podle slov ing. Jana Henzla, hlavního zootechnika ZD Světnov dokonce ani nemohou snížit počet dojnic, a to ze dvou důvodů. Prvním je udržení půdní úrodnosti pomocí kravského hnoje, který v této oblasti nelze nahradit průmyslovými hnojivy. Druhým je výše úvěrového zatížení, které by nebylo možné splácet bez plného využití objektů a zařízení. Jakýkoli pokles stavu by znamenal krach celého ZD. Dojnice jsou tedy základem zemědělské výroby a v podstatě nositelkami venkovského života vůbec. František Meixner

Doba seče má rozhodující význam pro kvalitu kvašení, optimální je obsah vlákniny 23 % a energie 5,9 až 6 MJ. jí, že je třeba podpořit kvasný proces pro zvýšení jeho kvality.

Zajištění kvality a zlepšení siláží Kolísání kvality siláží nemohou vysokoužitkové dojnice akceptovat. Cílem je nabízet stálou vysokou kvalitu. Silážovatelnost rostlinného materiálu mohou ovlivňovat agronomická a technologická opatření při silážování (viz tabulka).

SILA-BACÆ

Minimální obsah zkvasitelných uhlovodíků

Zabezpečit kvalitu travní siláže i v roce 1999 Hlavním cílem v krmení dojnic je hospodárná produkce mléka. Při analýzách se téměř ve všech podnicích ukázalo, že nejdůležitější příčina rozdílné rentability spočívá v kvalitě objemného krmiva. Vysoká užitkovost vyžaduje v krmení dojnic nejlepší kvalitu travních siláží – koncentraci energie i ostatních živin, především je nutno zohlednit obsah bílkovin. Vysokého příjmu travní siláže se současným zachováním vhodnosti krmné dávky pro pře10


žvýkavce se dosahuje pouze díky stabilním silážím bez obsahu kyseliny máselné a s nízkým

obsahem čpavku. V praxi způsobuje nevypočitatelnost počasí v posledních letech nízkou koncentraci energie ve hmotě a zhoršuje kvalitu kvasného procesu. U koncentrace energie se dosahuje v průměru dobrých až velmi dobrých výsledků díky uskutečnění včasné seče jako kompromisu mezi výnosem, kvalitou a počasím. Naproti tomu aktuální výsledky z praxe poukazu-

Krmné plodiny se odlišují ve své vhodnosti k silážování z pohledu obsahu vodorozpustných uhlovodíků. Obsah cukrů 2–3 % v čerstvé hmotě je považován za minimální obsah v kvasném substrátu pro optimální zkvašení. Fyziologicky mladé rostliny obsahují vyšší množství lehce rozpustných cukrů. Krátká fáze zavadání (jeden až dva dny) přináší nízké ztráty listů a chrání zelenou hmotu před nadměrným odbouráváním cukrů. Z tohoto důvodu se dává přednost krátké fázi zavadání před zvýšením obsahu sušiny. Realizace polních prací se v praxi pohybuje podle podmínek počasí a sklízených ploch mezi

dvěma a třemi dny. Při špatném počasí se tento interval zvýší často až na pět dní. Prodloužení polních prací vede průběžně k vyšším hodnotám pH a k nestabilnějším silážím – tzn. nízký obsah kyseliny mléčné v poměru ke zvýšenému obsahu kyseliny octové při současném nárůstu obsahu ethanolu. Je třeba počítat se zvýšenou aktivitou kvasinek v těchto silážích. S prodloužením doby, kdy je hmota na poli, se zvyšují ztráty sušiny a současně klesá průměrná koncentrace energie o 0,2 – 0,3 MJ NEL na kg sušiny. Aby se zabránilo vyšším ztrátám na poli a riziko počasí se udrželo na co nejnižší úrovni, doporučuje se v krátké době na pokosu (24 hodinové siláže) dosáhnout příznivého obsahu sušiny travního porostu od 30 do 40 %. V rámci způsobu sklizně se nejnižších ztrát a správné kvality dosahuje posečením s namáčkáním, rychlým zavadnutím a přesným nařezáním (4 cm nebo 8 cm délka řezanky u sběracího vozu s řezacím ústrojím). Strniště by nemělo být kratší než 5 cm, protože producenti kyseliny máselné (klostridie) se do siláží dostávají s nečistotami a pískem.

Doba sečení Další faktor, který výrazně ovlivňuje průběh kvašení, je právě doba sečení. Obsah vlákniny určuje stravitelnost a tím nettoenergii silážované hmoty. Se zvyšujícím se obsahem vlákniny se snižuje stravitelnost. Obsah vlákniny v silážní hmotě by se měl pohybovat v rozmezí 23 a 25 %, aby byla dosažena energie minimálně 5,9 až 6,0 MJ. Jakmile je dosaženo optimálního termínu sklizně, nemělo by se vjetí do porostu při první seči oddalovat o více než pět dní a čekat na lepší počasí, protože pak se zvýší obsah vlákniny a energie klesá.

Tab.:

Opatření k podpoře kvality fermentace travních siláží SCHAUMANN – Milchviehworkshop, 1997 OPATŘENÍ – fytotechnická

OPATŘENÍ – silážně-technická

zvýšení obsahu cukru

– zřízení a udržování porostu s dostatkem jílků

– zavadání

snížení obsahu pufrujících látek

– zabránit přehnojení dusíkem – vybilancovat organické zdroje dusíku (organická hnojiva a leguminózy) – nenechat zaplevelit porost

– nesekat příliš brzy (vláknina < 23 %)

Cíl

snížení prodýchání cukrů rostlinou

– rychlé zavadnutí díky širokým řádkům (max. 2 dny)

zvýšení přístupnosti cukrů pro mléčné bakterie (BMK)

– zavadnutí – posekat s použitím mačkače – délka řezanky (< 4 cm)

zvýšení počtu účinných bakterií mléčného kvašení

– ošetření se SCHAUMANN-bakteriemi mléčného kvašení (SILA-BAC®)

snížení počtu nežádoucích kmenů (např. spóry klostridií)

– zabezpečení hustého drnu – zabránění nerovnostem půdního terénu díky pravidelnému válcování a vláčení – použití alternativní techniky pro zapravení kejdy

– rychlé naplnění sila – správné udusání – účinné utěsnění (při vícedenním plnění je nezbytné hmotu zakrývat)

rychlé zahájení procesu kvašení

Mikroorganismy a průběh kvašení Přirozené okyselení objemného krmiva spočívá ve spontánním zahájení kvašení, na němž se účastní na rostlině přítomné mikroorganismy (epifytické kmeny). Z toho vyplývá úzký vztah mezi osazením rostliny mikroorganismy a úspěchem při silážování, přičemž jen málo druhových skupin baktérií, s tak nízkým podílem od 1 – 2 % z celé palety mikroorganismů, patří k aktivní kvasné flóře. Podíl čistých tvůrců kyseliny mléčné je velmi malý a nelze jen spolehlivě předpovědět. Novější, rozsáhlá sledování ukazují, že jen málo přirozených, na travách zastoupených bakterií mléčného kvašení se na zavadlém porostu rychle rozmnožuje a vytváří odpovídající kyselinu. Rychlým zavadáním s nízký-

Vysoká kvalita travní siláže je rozhodujícím stavebním kamenem pro stabilní mléčnou užitkovost.

– nesekat příliš nízko nad zemí (<< 5 cm) – pokos pokud možno nezpracovávat při rose – výkonná technika pro obracení a shrnování píce – použití vhodného silážního přípravku

mi ztrátami, jak již bylo popsáno, se zvýšením obsahu cukru zlepší silážní vlastnosti. S ohledem na mikrobiálně podmíněnou vhodnost k silážování se musí počítat s úbytkem mléčných bakterií. Zvýšení obsahu sušiny na 30 % vede k inhibici přirozených mléčných bakterií. Současně je omezena jejich schopnost rozmnožování.

Dávkování Základním předpokladem cíleného využití bakterií mléčného kvašení je vhodné dávkovací zařízení. Jiné formy zapravení jako ošetření řádků se zelenou hmotou bezprostředně před sklizní nebo dávkování přípravku ručně by mělo být jen ve vyjímečné situaci. Schaumann-přípravek bakterií mléčného kvašení je k dispozici ve formě granulované nebo práškové, která je rozpustná ve vodě. Obě formy se v praxi osvědčily a vykazují účinek bez rozdílu. Pro zprostředkování přesné dávky preparátu se osvědčilo zvážení tří vozů přivážejících zelenou hmotu a odhad obsahu sušiny sklízené píce pro optimální nastavení dávkovacího přístroje. Současně platí, že účinek je vázán na pokud možno rovnoměrné zapravení přípravku. U řezaček se nabízí mnoho míst pro umístění, protože všude může být zajištěno rovnoměrné zamíchání. Aplikace nad podávací válce umožňuje současně kontrolu toku silážního přípravku. U sběracích vozů a lisů by se mělo dávkování uskutečnit nad podávacím zařízením, pro-

tože je zde nejlepší promíchání.

Udusání a doba skladování Udusání i doba skladování mají přímý vliv na obsah kvasinek a plísní v silážích. Při udusání vyšším než 200 kg sušiny na m3 lze vycházet z dostatečného vytěsnění kyslíku. Skladování minimálně 6 – 8 týdnů slouží k tzv. samoočištění sila od mikroorganismů, počet kmenů kvasinek a plísní je silně redukován.

Kvalita siláží Kmeny bakterií mléčného kvašení používané firmou Schaumann se ve svém účinku na průběh kvašení doplňují, stejně jako v dalších vlastnostech, které podporují především krmnou hodnotu. Na 1 g silážní píce je dávkováno 100 000 „specialistů“ na kvašení. Způsobují rychlou a intenzivní produkci kyseliny mléčné a podporují tak proces fermentace. Ve srovnání s neošetřenou siláží klesá rychleji pH-hodnota. Následkem toho se zhorší životní podmínky pro mikroorganismy narušující proces kvašení. Na minimum se snižují ztráty živin a odbourávání bílkovin. Rentabilitu výroby mléka lze rozhodujícím rozsahem ovlivnit kvalitou objemných krmiv. Pokud zavládnou staré, osvědčené silážní techniky a využijí se v kombinaci s nejnovějšími produkty mikrobiologie, lze docílit siláží nejvyšší kvality. Dr. Edmund Mathies ing. Lenka Vorschneiderová Úspěch ve stáji 2/99

11

1000 g denního přírůstku lze dosáhnout, pokud se využije potenciálu nasazení svaloviny ve fázi předvýkrmu.

Denní přírůstek jako ekonomický ukazatel Vysoký potenciál nasazení svaloviny u moderních hybridních prasat vedl k tomu, že poklesl potenciál příjmu krmiva. U samičích zvířat se toto projevuje výrazněji než u kastrátů a u plemen s vyšším podílem svaloviny výrazněji než u prasat hybridních. Z těchto popsaných zákonitostí vyplývá, že hospodářský ukazatel, totiž vysoký denní přírůstek, je nutné ekonomicky využít. Dostáváme se k otázce, jestli dosahovat denního přírůstku za každou cenu a jak ovlivní maximální denní přírůstek, např. 1000 g, ostatní ekonomické veličiny. Zodpovědět tuto otázku nám může pomoci např. vyhodnocení jednoho pokusu ve výkrmu prasat v Hülsenbergu. Přitom je nutno zohlednit, že zvířata – hülsenbergský hybrid – byla rozdělena podle pohlaví a výkrm se uskutečňoval dvoufázovou výživou. Krmení se vyznačovalo vysokou kvalitou krmiva s podílem cca. 75 % obilovin, 15 až 20 % sójového šrotu a Schaumannminerální krmivo TRI-PHOSPHORAL VM a VP 4725, které se používalo cíleně v předvýkrmu a konci výkrmu. Vhodné podmínky prostředí jako ustájení, klima a zdraví spolu s geneticky intenzivně propracovaným hybridem odpoví na otázku, jak se chová přírůstek

V˝krm prasat

Nejvyšší denní přírůstky s optimální genetikou a výživou Cílem výkrmu prasat je nákladově příznivá produkce dobře osvaleného jatečného těla a dodávka chutného masa. Současná moderní hybridní prasata mají genetický potenciál pro vysoké nasazení svaloviny, ve většině případů není ovšem plně využit. Důvodem mohou být na jedné straně nepříznivé podmínky prostředí – jako např. ustájení, klima a zdravotní stav, na druhé straně to je i výživa, která neodpovídá vysokým nárokům. Ani 1000 g přírůstku není u prasat utopií, pokud jsou všechny faktory v souladu. Za jakých předpokladů je toto také hospodárné, je otázkou do diskuse. Nutné je rovněž zohlednit zákonitosti růstu vykrmovaného prasete, jak uvádí následující příspěvek.

Nasazení bílkovin a tuku v průběhu výkrmu Moderní hybridní prasata mají vysoký podíl libové svaloviny a vytváří – jak uvádí tabulka 1– více bílkoviny než prasata staršího typu. Současně se snižuje nasazení tuku. „Dnešní“ prasata mají na kg přírůstku menší potřebu energie, protože na nasazení bílkoviny se spotřebuje méně energie než na nasazení tuku. V průběhu normální fáze výkrmu (25 až cca. 115 kg ž.hmot.) 12


lze pro nasazení bílkoviny a tuku stanovit typickou křivku: v předvýkrmu dochází k narůstajícímu nasazení bílkoviny, na konci výkrmu převládá nasazení tuku (viz tab.2). Tím je jasně řečeno, že výživa je správná, pouze pokud se přizpůsobí jednotlivým fázím. Maximální nasazení bílkoviny může být proto využito pomocí cíleného zásobení bílkovinou popř. aminokyselinami ve fázi , kdy jsou k tomu předpoklady, tj. v předvýkrmu. Z důvodu vysokého nasazení svaloviny je v této fázi velmi příznivé i využití živin. Na konci výkrmu se vytváří ve vyšší míře tuk. Potřeba živin na kg přírůstku je vyšší a spotřeba krmiva v této fázi stoupá. Intenzivní krmení může vést k nadměrnému ztučnění zvířat.

Především u samčích kastrátů, kteří rychleji rostou a jsou schopni přijímat vyšší množství krmiva než samičí zvířata, je třeba toto sledovat. Na druhé straně je jejich potenciál nasazení bílkoviny nižší a mohou rychleji ztučnět, zvláště při vysokém zásobení energií na konci výkrmu.

Tab. 1: Nasazení proteinu, tuku a energie u pokusných zvířat / den ve srovnání s údaji v literatuře (cca 25 – 100 kg) (podle Abela) původ prasat

denní nasazení nasazení nasazení přírůstek proteinu tuku energie g g/den g/den MJ ME/den

hülsen. hybrid. prase* německá landrase (DL)** belgická landrase (LB)*** (DL x bílé ušlechtilé)xDL****

816 836 828 927

127 108 124 116

214 326 262 291

11,5 15,4 13,2 14,1

* Abel et. al., 1998 ** Oslage et al., 1986 *** Gütte, 1978 **** Abel et al.., 1983

Tab. 2: Denní přírůstek a jeho složení v průběhu výkrmu (podle Burgstallera) živá přírůstek denní nasazení složení přírůstku hmotnost (těl. hmota) protein tuk energie protein tuk energie kg g g g MJ g/kg g/kg MJ/kg 20 40 60 80 100

500 650 750 800 750

94 113 125 125 113

65 135 220 300 340

4,8 8,0 11,8 14,9 16,1

188 174 167 156 151

130 210 295 375 450

9,6 12,5 15,7 18,7 21,5

denní přírůstek, g

Graf 1: Vztah mezi denním přírůstkem (DP) a denním příjmem krmiva 1000 950 900 850 800

2,0

2,1

2,2

2,3 2,4 2,5 denní příjem krmiva, kg

2,6

2,7


Graf 2: Vztah mezi denním přírůstkem (DP) a konverzí krmiva (KK) 1000 950 900 850 800

2,3

2,5

2,7 konverze krmiva (1:...)

2,9

3,1


Graf 3: Vztah mezi denním přírůstkem (DP) a podílem libové svaloviny (PLS) 1000 950 900 850 800 50 hülsenbergský hybrid

52

54 56 58 podíl libové svaloviny, % samičí hülsenbergský hybrid

na vysoké úrovni k ostatním hospodářským ukazatelům.

Denní přírůstek a příjem krmiva V zásadě platí, že dosáhnout vyššího přírůstku je možné pouze díky vysokému příjmu krmiva (graf 1). Mezi příjmem krmiva a denním přírůstkem existuje úzký pozitivní vztah. Především v předvýkrmu musí být využita vysoká schopnost příjmu krmiva – krmení ad libitum. V tomto růstovém úseku mohou zvířata při-

60

62

samčí hülsenbergský hybrid

jmout až 2,2 – 2,4 kg krmiva. Při zvoleném krmném režimu je patrné, že omezení příjmu krmiva od 60 kg ž.hmot. na maximálně 2,8 kg představuje pro samičí zvířata hladinu ad libitum, ovšem samčí zvířata by mohla ještě žrát. Z toho lze odvodit, že zvířata s geneticky založeným nízkým příjmem krmiva mohou dosáhnout vysokých přírůstků pouze, pokud bude krmivo nabízeno volně – ad libitum. U samičích zvířat to platí obecně, u samčích kastrátů jen do max. 80 kg ž.hmot.

Denní přírůstek a konverze krmiva Zajímavá je otázka, jak se chová konverze krmiva při zvyšujícím se denním přírůstku. Pokus ve výkrmu prasat ukázal (graf 2), že se s rostoucím přírůstkem využití krmiva zlepšuje. Toto platí stejně pro samčí jako pro samičí zvířata, protože při použitém způsobu krmení (ad libitum do 60 kg ž.hmot.) bylo dosaženo 900 g přírůstku při optimální konverzi krmiva. Bezproblémový, rychlý rozvoj v předvýkrmu umožňuje maximální nasazení bílkoviny. Současně se zkrátí konečná fáze výkrmu a ušetří se energie na záchov a nasazení tuku. Maximální denní přírůstek vede jednoznačně ke zlepšení konverze krmiva, pokud se na začátku výkrmu krmí intenzivně a na konci restriktivně. Toto platí obzvláště pro kastráty, pokud je kvalita krmiva přizpůsobena vysokému přírůstku a vysokému nasazení svaloviny v předvýkrmu.

Denní přírůstek a podíl libové svaloviny Základní otázka je, jestli podíl libové svaloviny není při maximálních přírůstcích negativně ovlivňován.Vyhodnocení bylo provedeno podle pohlaví, ukazuje se ovšem jednoznačně pozitivní vztah pro skupinu prasat celkově (graf 3). Důvod: prasata s vysokým denním přírůstkem jsou mladší a ve fázi intenzivního nasazování tuku jsou již kr-

mena restriktivně. Předpokládá se, že v úseku výkrmu, kdy probíhá nejvyšší nasazení bílkoviny se zkrmují kvalitativně vysoce hodnotné aminokyseliny. Pokud se rozlišuje pohlaví, můžeme i u kastrátů sledovat pozitivní vztah (graf 3), tj. vysoký denní přírůstek a vysoký podíl libové svaloviny. Samozřejmě je celkově hladina libové svaloviny u samčích kastrátů nižší než u samičích jedinců. V jiném krmivářském testu se samčími kastráty se prokázalo, že prodloužení krmení ad libitum do 80 kg ž.hmot. při vyšším přírůstku, snižuje podíl libové svaloviny. Z toho se vyvozuje požadavek: samčí a samičí zvířata vykrmovat odděleně, protože u samičích zvířat nepůsobí krmení ad libitum negativně na podíl libové svaloviny. Pokud se samčí kastrát hülsenbergského hybrida krmí ad libitum maximálně do ž. hmot. 70 kg a následně restriktivně (34-36 MJ na zvíře a den), podíl libové svaloviny se nezhoršuje. Hülsenbergský hybrid dosahuje při optimálních podmínkách ustájení, krmení, prostředí a při správné strategii výživy nejvyšších přírůstků s výbornou výtěžností a jatečnou kvalitou. Takových výsledků lze ovšem docílit pouze při splnění následujících předpokladů. G Výživa musí odpovídat potřebám zvířat. U mladých zvířat musí být plně pokryta potřeba aminokyselin, energie a účinných látek. G Vysokých denních přírůstků se docílí pouze při vysokém příjmu krmiva v pravý čas, tzn. je třeba plně využít potenciál růstu u mladých zvířat. Kompenzační růst v konečné fázi výkrmu nevede k dobrým výsledkům. G Zvyšující se denní přírůstky znamenají hospodárný výkrm. Vysoké denní přírůstky nemají negativní vliv na kvalitu jatečného těla, pokud jsou genetika, krmení a způsob výživy v souladu. G Krmení podle Schaumannkonceptu kombinované se zvířaty s vysokým potenciálem užitkovosti umožňují konkurenceschopný výkrm prasat a produkci vepřového masa požadovaného trhem. Dr. Ute Schmidt ing. Dušan Kořínek Úspěch ve stáji 2/99

13

Pokud možno častý odstav a oddělený odchov selat snižuje nebezpečí přenosu nemocí. na zvláštních stanovištích ve velkých jednotkách. Promíchání mnoha původů zvířat s různou kontaminací původci onemocnění, problémy při odchovu a promíchání se staršími zvířaty nechaly tento program ztroskotat a projevují se i dnes ve specializovaném odchovu selat jako problematické.

Optimalizace díky MEW

Od SPF k SEW

Minimalizace výskytu onemocnění v chovu prasat Přibližně 50 let se vyvíjí způsoby, které mají snížit nebo úplně zabránit přenosu nemocí z prasnic na selata. Přitom se jedná především o oddělení selat od prasnic v různém stáří a následně úplně oddělený odchov na jiném stanovišti. Cílem je udržet ztráty na minimální úrovni a dosáhnout vysoké hladiny užitkovosti. V roce 1951 začali Young a Underdahl v Nebrasce (USA) selata během přirozeného porodu odchytávat do různých nádob za pokud možno aseptických podmínek a odchovávat bez matky. Při těchto způsobech, používaných také v jiných zemích, se muselo počítat v výraznou kontaminací selat škodlivou mikroflórou prasnic. Aby se tato rizika odstranila, vyjmuli Young et.al. (1955) selata z těla prasnice i s dělohou, nejprve se nechala děloha projít hygienickou smyčkou a po té se vyjmula selata. Tato metoda nazývaná hysterektomie popř. radikální císařský řez má nejčastější použití k získávání SPF-selat (selat prostých specifických patogenů). V USA to byl základ rozsáhlého programu „hubení“. Bylo to převzato Velkou Británií a Švýcarskem. Od roku 1966 byl tento způsob v Badensku-Württembergsku základem rozsáhlého ozdravného programu a trvá dodnes. 14


Vytvoření zdravého stáda pomocí SPF Ve stejném roce započal hülsenbergský program získávání SPF-selat. Oproti doposud popsaným způsobům zde byla používaná abdominální hysterektomie v uzavřeném systému, jak ji již vyvinuli Landy a Sandberg 1961 k získávání gnotobiotických selat. Na břicho prasnice se upevní operační izolátor. Po vyjmutí dělohy v operačním izolátoru a jejím otevření se selata bez kontaktu s nesterilním prostředí umístí do odchovného izolátoru. Pomocí posledně jmenovaného způsobu byla vystavěna

stáda s vysokým zdravotním standardem, přičemž zachování tohoto standardu závisí na hygienickém zabezpečení vůči vnějšímu prostředí a udržení hygienického produkčního programu (turnusy, stájové klima, krmení atd.). Později, když byl k dispozici dostatek SPF- prasnic, byla operací získaná selata odchovaná SPF-chůvami. Kromě toho se chovají od 60.let např. v Německu a Austrálii prasnice samostatně v boudách, s předpokladem, že jsou tyto prasnice imunní vůči určitým onemocněním a původce nemoci nevylučují do prostředí, tak aby selata byla prostá těchto původců. Tato metoda se používala především ke zničení enzootické pneumonie. Při dalších onemocněních jako např. Rhinitis atrophicans tento způsob není funkční. V 60. letech propagoval a uskutečňoval Biehl odstav ve čtyřech dnech. Odchov probíhal

Tab. 1: Maximální věk při odstavu, aby byla selata prostá uvedených původců onemocnění (podle Richtera 98) Nemoc virus Aujeszkyho Actinobacillus pleuropneumoniae (APP) Mycoplasma hyopneumoniae toxoid produkující Pasteurella multocida přenosná gastroenteritida (TGE)

stáří při odstavu (dny) 21 21 10 8 – 10 10

Dr.Alexander spojil v Anglii oba tyto koncepty (zařazení prasnic promořených nemocemi vyskytujícími se ve stádě a odstav v pěti dnech) za předpokladu, že nově narozená selata bezprostředně po narození nepřijmou všechny původce onemocnění a přidal k tomu třetí princip, prasnice nechal oprasit izolovaně v malých skupinách a během celého postupu byly prasnice i selata pod ochranou léků. Tento postup, uvedený do praxe v Anglii od roku 1978, se prosadil pod jménem „Medicated Early Weaning“ (MEW) – medikovaný časný odstav. MEW byl v USA určitým způsobem upraven, prasnice se Tab. 2: Infekce zahrnující SEW – rozděleno podle obtížnosti boje proti nim (podle Richtera) Relativně lehce Actinobacillus pleuropneumoniae (APP) respiratorní koronavirus (PRCV) Serpulina hyodysenteriae (dyzentérie) přenosná gastroenteritida (TGE) Mírně těžko Rhinitis atrophicans (sípavka) prasečí chřipka leptospiróza Pasteurella multocida Streptococcus suis PRRS Těžko salmonely Ileitis (PIA) Rotavirus Nemožno provést hospodárně kolibacilózy kokcidie

např. naočkovaly proti Aujezskyho nemoci a věk při odstavu zprostředkoval údaj, do kdy jsou selata prostá určitých původců onemocnění a musí být odstavena (tab.1). Významných zlepšení bylo dosaženo tím, že se odstavená selata odchovávala turnusovým způsobem na jiných odchovnách, předtím než se infikovala přenosným onemocněním střev a dýchacích cest. Neodchovávala se jen zvířata s dědičnými zdravotními výhodami, ale tento náskok mohl být zachován pro důležitý časový úsek. Zlepšení se nezakládá jen na zdravých zvířatech, prostých určitých původců onemocnění, ale i na nízké stimulaci imunitního systému, projevují se tři faktory: G reakce organismu na infekci snižuje příjem krmiva prasat

G imunitní odpově spotřebovává dusíkaté látky, těchto se pak nedostává pro funkci růstu G prasata, která nejsou vystavena konstantní nebo střídavé imunitní stimulaci, jsou schopná lépe využít esenciální aminokyseliny a mikroživiny. MEW se kontinuálně vyvinulo k „Segregated Early Weaning“ (SEW) – co lze přeložit jako „izolovaný časný odstav“. V podstatě to znamená, že selata v závislosti na onemocnění proti němuž se bojuje, jsou odstavena v různém stáří a odchovávána v samostatné odchovně. Turnusový systém se neprovádí podle oddělení, ale podle jednotlivých stanoviš odchoven. Druhého přerušení přenosu nemocí může být dosaženo při změně ustájení prasat ve vý-

krmnách. Z jedné odchovny se naplní stáj pro výkrm na jiném místě, to se provede během jednoho termínu – turnusovým způsobem.

Více jistoty díky SEW Tzv. „Multi-site Produktion“ přitom umožňuje, že např. z odchovny se posílají zvířata na více míst, v tomto případě mohou výhody SEW využít i malé podniky. Tabulka 2 zahrnuje nemoci, proti nimž se bojuje pomocí SEW, jsou seřazeny podle stupně obtížnosti v boji s nimi. Při SEW-metodě jsou k dispozici možnosti, odchovat zvířata prostá od určitých původců onemocnění, i přes přítomnost těchto nemocí ve výchozím stádě. Výhoda vůči SPF-způsobu je, že důsledné provádění a přizpůsobování na přítomné nemo-

Prasata

Safari pro prasata – výkrm pod širým nebem V poslední době se chovatelé snaží uplatnit některé netradiční technologie, aby alespoň trochu snížili své náklady. Jednou ze zajímavých možností je ustájení prasat přes letní období v dřevěných boudách s výběhem bez vysokých investic do technologií. Jaká z cest je výhodnější, zda intenzita či extenzita, ukáže až čas, pokud ovšem do té doby v České republice všechny chovy prasat nezmizí. Farma paní Ivany Šenkýřové vznikla po privatizací Státního statku Třeboň v roce 1993. Paní Šenkýřová provozuje pouze živočišnou výrobu, stěžejním chovem je výkrm prasat, okrajově se zabývá i výkrmem jatečných kuřat. Celý provoz se skládá z několika stájí. Provozní kanceláře a stáje jsou na výkrm 1800 prasat plus prasata umístěná v „zadním dvoře“ (500 kusů) se nacházejí v obci Cikar. Třetí součástí farmy je asi kilometr vzdálený chov prasat, jemuž nikdo neřekne jinak než Safari.

Safari – netradiční technologie zvířatům vyhovují Přes dva tisíce prasat je zde od začátku května do října ustá-

jeno v jednoduchých dřevěných přístřešcích s betonovými podlahami a výběhy. Původně měl areál téměř dvojnásobnou kapacitu, chovatelé však museli ustoupit naléhání ekologů a polovinu areálu nezastavovat selaty. Před naskladněním je celá odchovna dezinfikována a po té jsou naskladněna selata o hmotnosti 25 kg. Přes letní období probíhá výkrm, zpravidla 140 dní. Již na počátku čtvrtého měsíce jsou nejtěžší zvířata vybírána pro jatky. Průměrná doba výkrmu tedy v Safari činí 130 dní. Do budoucna bude tato doba zkrácena dle požadavků zpracovatele, který žádá finální hmotnost 108 až 110 kg, tedy o 7 až 8 kg méně, než je současná porážková hmotnost.

Do kotců jsou zavedeny pouze napáječky, jiné technologie zde nejsou. Zakrmování se provádí krmným vozíkem Nova. Ten se pohybuje po kolejnicích mezi řadami boxů a třikrát denně rozváží vlhčenou směs, kterou průběžně plní podélně umístěná koryta. Jedná se sice o starší stroj, ovšem svůj účel plní a v těchto podmínkách je tato technologie vyhovující.

ci při každém odstavu přináší zdravotní efekt. Naproti tomu SPF-způsob sám vede k výstavbě zdravého stáda, kde nepřítomnost určitých původců onemocnění lze udržet pouze pomocí důsledného a dlouhodobého hygienického zabezpečení. Relevatní reinfekce podporuje novou výstavbu stáda po vyskladnění zvířat. SPF-způsob bude mít i nadále svůj význam pro výstavbu zdravého stáda. SEW- způsob, a tím oddělení chovu prasat podle produkčních stupňů v produkci selat a výkrmu prasat, je metoda budoucnosti. Právní předpisy v Německu (min 21 dní doba sání) ovšem hovoří proti uvedeným požadavkům, musí se proto přijmout určitá opatření, aby bylo možné tyto výhody uplatnit. Dr.Dr.Ludwig Richter ing. Lenka Vorschneiderová

Krmné směsi byly vyrobeny ve firmě RAB Třeboň dle receptury ing. Jaroslava Šantína, asistenta ing. Petra Flaišhanse, poradce firmy Schaumann. Spolupráce s RAB Třeboň je jedním ze základních kamenů hospodaření paní Šenkýřové, která samozřejmě nemůže zaplatit za odebrané krmné směsi ihned, ale až když dostane peníze za prasata z jatek. Výrobna krmných směsí svou tolerancí několikaměsíční splatnosti umožňuje přežití mnoha dalších chovatelů v regionu. Základem těchto krmných směsí je pšenice a ječmen doplněný sójovým extrahovaným šrotem a minerálním doplňkem VP 4725. Krmný program firmy pokračování na straně 16

Paní Ivana Šenkýřová, soukromě hospodařící rolník s ing. Šantínem. Úspěch ve stáji 2/99

15

Celkový farmy.

pohled

na

areál

k prodělku a za celý rok bylo dosaženo mírného zisku. Průměrná cena všech tří krmných směsí vzhledem k jejich podílu na výkrmu činila v 97. roce 5920 Kč a v roce 1998 došlo k navýšení o 3 Kč na 5950 Kč za tunu.

Cikar – bezobslužné technologie mají budoucnost

dokončení ze strany 15 Schaumann používá u výkrmu prasat tři krmné směsi: A1 se používá pro běhouny od naskladnění (25 kg) do cca 35 kg. V druhé fázi výkrmu se krmí A2 a to až do 75 kg. Od této hmotnosti až do konce výkrmu dostávají vykrmovaná prasata A3. Ještě roce 1998 byla prasata živena krmnou směsí s přídavkem syrovátky v množství 4,5 až 5 l na krmný den. V letošním roce bohužel paní Šenkýřová syrovátku z krmné směsi vypouští, její vliv byl sice velmi pozitivní, ovšem cena dopravy zvyšuje cenu tohoto komponentu nad únosnou mez. Parametry užitkovosti jsou v tomto venkovním ustájení částečně zhoršeny vlivem nevyrovnanosti počasí. V roce 1997

byla v Safari průměrná spotřeba směsi na 1 kg přírůstku 3,68 kg, tehdy byla výživa řešena za účasti jedné z předních českých krmivářských firem. V roce 1998 již krmení probíhalo ve spolupráci s firmou Schaumann a bylo docíleno průměrné spotřeby směsi na 1 kg přírůstku 3,54 kg, tedy o 0,14 kg nižší než před rokem. V objemu 2200 vykrmovaných prasat tato úspora činí 150 tisíc Kč. Průměrný přírůstek se v Safari za poslední tři roky pohybuje kolem 0,60 kg denně. Ačkoli jsou tato čísla v porovnání s běžnými chovy jen průměrná, je třeba vzít v úvahu vliv ustájení a klimatických podmínek, například chladné noci, prudké změny počasí, vlhko a chladno v květnu a říjnu. Náklady na toto netradiční

Krmný vozík NOVA 1 pod plnicím zásobníkem. 16


ustájení mají odlišnou strukturu oproti běžným stájím. Náklady na budovu a vybavení technologiemi jsou samozřejmě podstatně nižší. Obrovské úspory se dosahuje na nákladech na ventilaci a elektřinu. Naopak vyšší jsou, vlivem technologie, náklady na výživu, protože prasata mají vyšší potřebu energie. Zároveň s touto potřebou bohužel roste i konverze. Díky pobytu na čerstvém vzduchu jsou prasata „opálenější“ než jejich „stájoví kolegové“ a rovněž štětinový porost těla je hustější. Spektrum onemocnění se také trochu liší od uzavřených stájí. Zcela odpadají ve stájích tak časté respirační problémy, které bývají častým důvodem nutných porážek. Rovněž průběh viróz je na otevřeném vzduchu mnohem slabší a má menší následky, na rozdíl od uzavřené stáje, kde se většinou nakazí všechna zvířata. Naopak větší než v běžné stáji jsou zdravotní problémy způsobené Pasteurellou. Pozorovány jsou také zvýšené úhyny v počátečním období, kdy jsou selata ve stresu z přesunu z vyhřáté stáje do venkovního, netemperovaného prostředí. Výhodou je naopak otužilost zvířat a velmi dobrý zdravotní stav zvířat ovlivněný i nulovou koncentrací amoniaku ve vzduchu v zóně zvířat. Ačkoli průměrná cena prasat poklesla z 41 Kč v roce 1997 na 36 Kč v roce 1998, díky snížení spotřeby krmné směsi nedošlo

Ostatní provozy na farmě jsou v podstatě tradiční, stáje mají z jedné třetiny zaroštovanou podlahu, v roce 1994 a 1995 byly krmné vozíky nahrazeny technologií mokrého krmení od firmy Schauer. Tato stáj je v podstatě „bezobslužná“ a hlavní pracovní náplní zaměstnanců je dohled a zdravotní kontrola. Na farmě pracuje celkem šest zaměstnanců, jeden ošetřovatel v Safari, jeden obsluhuje stáj s prasaty v Cikaru, dále technik, pracovník na odvoz kejdy, údržbář a jedna ošetřovatelka drůbeže. Ta pracuje v hale, kde dříve bylo umístěno 800 prasat, ovšem z ekologických důvodů je zde ustájeno na hoblinách 11 000 kuřecích brojlerů. Celá technologie a podmínky jsou spíše provizorní a drůbež je zde umístěna proto, aby se využila budova. Protože odběratel neustále snižuje cenu, musí majitelka následující turnus vypustit a vážně uvažuje o zrušení chovu. Spočetla si, že s prázdnou halou bude mít menší ztrátu, než při prodeji kuřecích brojlerů za 20 Kč za kg živé hmotnosti. Do podnikání paní Šenkýřové se neodráží pouze podnikatelské cíle, snaží se také, aby udržela chov a to nejen pro sebe, nese zodpovědnost za své zaměstnance, kteří by stěží našli uplatnění v tomto regionu a dojíždění do Jindřichova Hradce je velmi problematické. Pokud by v současné době došlo k útlumu, omezení či zastavení výroby, již nikdy by zřejmě nebylo možné podobný podnik rozjet. A to by byla rozhodně škoda.

František Meixner

Stimul·tory r˘stu ve v˝ûivÏ zvÌ¯at

Komu patří budoucnost ? Stimulátory růstu se používají více než 40 let. Také dnes se citují na důkaz jejich pozitivní účinky: zlepšení spotřeby krmiva, denního přírůstku a využití krmiva, stejně jako stabilizace zdravotního stavu zvířat. Jsou probiotika moderní alternativou ? V prosinci 1998 se Brusel rozhodl zakázat Spiramycin, Zinkbacitracin, Virginiamycin a Tylosinfosfát se lhůtou zkrmování do 30. 6. 1999 a Carbadox a Olachindox se lhůtou zkrmování do 31. 8. 1999. Tímto odpadá 60 % doposud povolených stimulátorů růstu v EU. Toto rozhodnutí bylo učiněno s cílem zvýšení bezpečnosti práce při zacházení s těmito doplňkovými látkami (především s Carbadoxem a Olachindoxem) a zabránění vzniku rezistencí v jiných oblastech (např. v humánní). Přitom je třeba dodat, že dodnes není vůbec objasněné, jestli jsou stimulátory růstu odpovědné za problémy s rezistencemi. Lze usuzovat, že zbylé čtyři stimulátory růstu budou rovněž staženy z trhu.

Konec jedné éry ? Dostatečný důvod začít se včas starat o alternativy. Schaumann-výzkum je v tomto oboru důsledně aktivní, jak nastíní následující příklady. Probiotika jsou s určitostí nejdůležitější alternativní skupinou ke stimulátorům růstu. Doposud byly provedeny mnohé testy s celkově pozitivními výsledky. Rovněž v praktických podmínkách byly tyto efekty prokázány. Probiotika jsou životaschopné mikroorganismy, které změnou zastoupení mikroflóry

v žaludečně-střevním traktu dopomáhají hospodářským zvířatům k vyšší užitkovosti. Probiotika, jako mikrobiální doplňkové látky, dosáhla v posledních letech narůstajícího významu. Významný vliv na užitkovost a zlepšení zdravotního stavu zvířat je dobrým předpokladem pro rentabilní používání.

Výkrm skotu s dobrými výsledky Nejrozsáhlejší zkušenosti s úplným vypuštěním stimulátorů růstu má Schaumann k dispozici ve výkrmu skotu. Již v roce 1992 bylo do speciálních výrobků RINDAMAST V a RINDAMAST E zařazeno probiotikum Toyocerin (Bacillus cereus var. toyoi). Hülsenbergské výsledky výkrmu přesvědčily (tab.1), přičemž je nutno podtrhnout, že se Toyocerin úspěšně projevil vůči stimulátoru růstu v pozitivní kontrolní skupině. S probiotickým stimulátorem růstu se podařilo výrazně zlepšit odtékání kejdy – další důvod, který hovoří ve prospěch zařazení probiotik.

Provita-LE správné řešení pro telata Před přibližně dvěma roky byly všechny Schaumann-mléčné krmné směsi a všechny spe-

Tab. 1: Hülsenbergský pokus ve výkrmu skotu s Bacillus cereus var. toyoi ve srovnání s pozitivní kontrolní skupinou (Raab, 1991); úsek hmotnosti 160 – 550 kg stimulátor růstu dávka na zvíře a den 150/210 mg počet zvířat n 14

probiotikum probiotikum 60 mg 120 mg 14 12

denní přírůstek / zvíře g

1201

1240

1231

výtěžnost

%

56,1

56,0

56,6

zatřídění

*

3,07

3,2

3,0

* zatřídění: E=1; U=2; R=3; O=4; P=5

Probiotika přináší ve výkrmu prasat stejně dobré výsledky jako zařazení antibiotických stimulátorů růstu. ciální výrobky pro telata obohaceny doplňkovou látkou Provita-LE vyvinutou v Schaumannvýzkumu. Současně s tím skončilo používání stimulátorů růstu. Správnost rozhodnutí potvrzují předložené výsledky. Do současnosti proběhlo téměř deset pokusů v odchovu telat – v Schaumann-výzkumném centru Hülsenberg stejně jako ostatních výzkumných za-

řízeních a univerzitních institutech doma i v zahraničí. Ve všech pokusech se projevil jednotný a stejným směrem orientovaný účinek Provita-LE: 1) Zvýšení spotřeby objemného krmiva a jadrného krmiva pro odchov telat (v mléčné fázi i fázi odstavu). 2) Zdravý, bezpečný růst telat s vyšším denním přírůstkem. pokračování na straně 18

Tab. 2: Použití Provita-LE v Bavorsku, pokusný statek Hirschau, Marzling, pokus provedli: Prof. Dr. F.J. Schwarz, cand. agr. Stefanie Bauer (1997)

kontrola

Provita-LE

spotřeba krmiv KALBI MILCH suš. na tele a den

kg

0,73

0,73

směs pro odchov telat s KALVICIN 2000

kg

0,54

0,55

seno

kg

0,27

0,30

kukuřičná siláž

kg

0,24

0,27

celková spotřeba objemných krmiv

kg

0,51

0,57

+11,8 %

denní přírůstek

g

697

740

+ 6,2 %

jalovičky

g

667

721

+ 8,1 %

býčci

g

723

753

+ 4,1 %

12 pokusných týdnů, Red HF-Fleckvieh, cca 43 – 102/104 kg ž. hmot.


17

Prasnice s měřitelnými účinky V krmení prasnic nešel Schaumann nikdy cestou stimulátorů růstu, i když tyto možnosti měl. Výsledky nebyly totiž přesvědčující, což se potvrdilo v exaktních pokusech v Hülsenbergu. Před lety padlo správné rozhodnutí ve prospěch použití probiotika, mimo jiné ve špičkovém výrobku pro prasnice TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO. Probiotikem jsou vybaveny rovněž nové Schaumann-výrobky TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO-PHY a TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO-PHY GRAVID. Vlivy probiotik v krmení prasnic jsou měřitelné. Podle dosud předložených výsledků novějšího pokusu z Hülsenbergu může zařazení probiotika zvýšit počet živě narozených a odstavených selat a snížit ztrá-

ty selat (tab.3). Z ekonomického pohledu je důležité, že počet odchovaných selat na prasnici a rok lze zvýšit téměř o 9 %. Toto jsou významné zootechnické dopady. Na doplnění je třeba se zmínit o významu probiotik v rámci profylaxe MMA.

Výkrm prasat s dobrými denními přírůstky Přípravné práce týkající se výkrmu prasat bez použití stimulátorů růstu spadají do počátku 90. let, což souvisí bezpochyby s výrazným rozvojem a zakládáním programů značkového masa. V grafu 2 jsou sestaveny nejdůležitější údaje z pokusu ve výkrmu prasat na Hülsenbergu z té doby. První skupina dostávala kromě stimulátoru růstu i probiotikum (negativní kontrola), druhá skupina výlučně stimulátor růstu (pozitivní kontrola) a ve třetí skupině připadalo v úvahu pouze probiotikum. Ve srovnání s negativní kontrolou byl naměřen u probiotika o cca 5 % vyšší denní přírůstek a lepší konverze krmiva. Oproti pozitivní kontrole (stimulátor růstu) nebyly žádné rozdíly. Probiotikum a stimulátor růstu vykazovaly stejnou užitkovost. Takové a podobné výsledky byly potvrzeny v dalších ověřováních ve výkrmu prasat na Hülsenbergu i v podmínkách praxe. Ve výkrmu prasat představují probiotika pravou alternativu stimulátorů růstu. Tyto poznatky měly samozřejmě své důsledky pro Schaumann-pro-

Tab. 3: Použití probiotik v krmení prasnic 0,5 x 109 1,0 x 109

dávka

CFU/kg

—

počet zvířat živě narozená selata počet odstavených selat ztráty selat počet vrhů spotřeba krmiva v době kojení

n n n % n kg/den

37 9,9 9,0 9,1 2,50 4,33

37 10,5 9,8 5,5 2,47 4,54

36 10,5 9,9 5,7 2,48 4,56

n

22,5

24,5

24,6

selata/prasnici/rok

SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg, 1997/98

910

3,3

870

3

830 790 750

bez stimulátoru růstu

se stimulátorem růstu

s probiotikem

denní přírůstek

bez stimulátoru růstu

se s stimulátorem probiotikem růstu

2,5

spotřeba krmiva na kg přírůstku

denní přírůstek v g

Graf 2: Probiotika ve výkrmu prasat (celý úsek výkrmu)

spotřeba krmiva na kg přírůstku

SCHAUMANN – výzkumné centrum HÜLSENBERG, 1993

18


Graf 1: Účinek PROVITA-LE v odchovu telat – KA 46/97 1200 1000 denní přírůstek g/den

dokončení ze strany 17 3) Posílení a podpora zdravotního stavu telat. Tabulka 2 představuje pokus z TU Mnichov. Z pokusů s Provita-LE z Hülsenbergu vyplývá, že telata podstatně lépe zvládají stresové situace (transport, pokles teploty, změna krmiva, infekční tlak, atd.), viz graf 1. Telata, která dostávala ProvitaLE, nevykazovala po druhém očkování (4.úsek vážení, po očkování BRSV/IBR) žádný pokles růstu. U zvířat pozitivní kontroly, která dostávala jiné probiotikum, se naproti tomu projevilo výrazné přerušení růstu.

800 600 400 200 1

pozitivní kontrola PROVITA LE

2

3

4

5

úseky vážení

6

denní přírůstky v g 264 537 629 727 566 289 539 576 754 751

7

724 994 939 973

8

1000 1122

Již od počátku 90. let dosahuje koncept výkrmu skotu s probiotikem výborné výsledky a úspěchy ve výkrmu býků. gram pro výkrm prasat. Dnes už jen vyjímečně obsahují výrobky stimulátory růstu.

Odchov selat s dobrými vyhlídkami Zařazení probiotik do odchovu selat se praktikuje již více než deset let. Vlastní zkušenosti z pokusů i praxe potvrzují pozitivní ovlivnění příjmu krmiva, přírůstku, využití krmiva a zdraví zvířete. Výhodná se jeví kombinace probiotika a stimulátoru růstu, protože jejich účinky se sčítají. V nejnovějším pokusu v Hülsenbergu se testovalo, jestli se

při zařazení samotného probiotika v předvýkrmu docílí stejné užitkovosti jako při kombinaci antibiotického stimulátoru růstu a probiotika. Výsledky budou rovněž uveřejněny v některém následujícím čísle časopisu. Ale i v této oblasti jde vývoj v rámci Schaumann-výzkumu kupředu. Výsledek: v odchovu selat jsou vedle probiotik zřejmé další alternativy stimulátorů růstu. Uplatnění těchto poznatků v nových Schaumann-výrobcích pro odchov selat se předpokládá v druhé polovině roku 1999. Dr. Viktor Melosch ing. Dušan Kořínek

Kyselina listová v krmení prasnic – faktor užitkovosti Význam kyseliny listové pro zabránění těžkých deformací při vývoji zárodků v časném stádium březosti byl doložen mnohými pokusy ze začátku 80. let. Kyselina listová se z důvodu těchto sledování posunula ve výživě prasnic více do středu zájmu. Její význam jako vitaminu z B-komplexu je znám samozřejmě již déle. Úlohu a funkce kyseliny listové v látkové výměně prasnic přibližuje následující příspěvek. Kyselina listová patří do skupiny B-vitaminů a zasahuje do látkové výměny v podobě kofaktoru různých enzymových systémů. Tato funkce je životně důležitá pro normální funkci buněk a vývoj u všech hospodářských zvířat. V této souvislosti je specifickou úlohou kyseliny listové tvorba různých aminokyselin, syntéza methioninu a cholinu, stejně jako přeměna glycinu na serin. Nejdůležitějším úkolem kyseliny listové je tvorba purinů a pyrimidinů, což jsou nejvýznamnější stavební kameny nosičů informací dědičnosti DNA a RNA. V podstatě je funkce kyseliny listové v látkové výměně spojena s různými jinými účinnými látkami jako jsou např. vitamin B12, kyselina panthotenová, cholin, methionin a také železo.

Příznaky nedostatku kyseliny listové Při sledováních potřeby kyseliny listové u prasat se v mnohých pracích vycházelo z toho, že není třeba se obávat jejího nedostatku, protože obsahy v krmivech jsou dostatečné. V důležitých krmivech pro prasata je kyselina listová obsažena (tab.1). Obsahy ovšem velmi kolísají a kromě toho je nízká stravitelnost. Přínosem pro zásobení kyselinou listovou je fungující mikroflóra v tlustém střevě. Resorpce kyseliny listové probíhá v první řadě v tenkém střevě, proto není tento zdroj kyseliny listové důležitý. Mimo jiné může být mikrobiální tvorba kyseliny listové narušována antibiotiky a mykotoxiny obsaženými v krmivu. Příznaky nedostatku kyseliny listové u prasat, popsané v literatuře, uvádí tabulka 2.

U prasnice se v první řadě projevují formou poruch plodnosti.

Zvýšení plodnosti díky kyselině listové Na základě specifických sledování u prasnic krmených krmnou dávkou kukuřice/sójový šrot, bylo možné zjistit, že obsah kyseliny listové v séru výrazně klesal od odstavu do 60. dne březosti. Tento výsledek poukazoval na skutečnost, že při normálním zásobení kyselinou listovou se u prasnic projevil uprostřed březosti nedostatek, jinak řečeno má prasnice v určitém období zvýšenou potřebu tohoto vitaminu. Při prověření vlivu injekčního podání kyseliny listové (v den odstavu, zapuštění a ve 4. týdnu březosti) na plodnost se prokázalo, že ve srovnání se skupinou, kde se kyselina listová nedoplňovala se zvýšil počet živě narozených selat z 10,7 na 11,7.

studií, kde skupina s přídavkem kyseliny listové vykazovala nižší embryonální úmrtnost. Tento efekt byl tím výraznější, čím vyšší byl počet embryí (např. vyvoláno flushing-krmením nebo ovlivněno hormonálně). Snížení embryonální úmrtnosti se prokázalo ve více pozorováních. Vliv na vývoj selat v době kojení při doplnění kyseliny listové nebyl sledován. Závěr ze všech pokusů: zvýšením počtu přežitíschopných embryí stoupá počet živě narozených selat, a tím se zvyšují výsledky užitkovosti prasnice.

Tab. 1: Obsah kyseliny listové v krmivech mg/kg pšenice

0,3

ječmen

0,3

oves

0,4

kukuřice

0,4

pšeničné otruby

0,8

sójový šrot

3,6

syrovátka

0,6

Průměrná krmná směs bez doplnění obsahuje cca 0,8 mg kys. listové/kg, tj. březí prasnice pokrývají s 2,5 kg krmiva 25 % své potřeby; kojící prasnice pokrývají s 5 kg krmiva 30 % své potřeby. Tab. 2: Význam doplnění kyseliny listové # #

Doporučení pro zásobení Kyselina listová je hospodářsky důležitý faktor produkce se-

# #

pro fyziologicky optimální krevní obraz v březosti pro vyšší počet živě narozených telat pro snížení embryonální úmrtnosti pro zvýšení odolnosti proti infekčním původcům nemocí

Kyselina listová zlepšuje plodnost V dalších sledováních se ověřovalo, jestli i doplnění kyseliny listové do krmiva bude zlepšovat výsledky užitkovosti. V tomto pokusu se zkrmovalo březím prasnicím krmivo s doplňkem kyseliny listové 3 – 7,6 mg/kg krmiva. Ze sledování vyplynulo, že pro docílení kladného efektu bylo třeba 4,3 mg/kg krmiva. Další studie dokládají vliv doplnění kyseliny listové v krmné dávce na zvýšení velikosti vrhů, v průměru o jedno sele. Za příčinu zvýšení ukazatelů plodnosti při doplnění kyseliny listové se považuje snížení embryonální úmrtnosti. Tento předpoklad potvrzuje jedna ze

Kyselina listová patří do skupiny B-vitaminů. Její doplnění v krmení prasnic přináší zvýšení počtu narozených selat. lat. Mnohá pozorování s doplněním kyseliny listové v krmné dávce prasnic prokázala průměrné zvýšení o jedno sele na vrh. Cca 75 % potřebné dávky kyseliny listové je nutné doplnit. Doplněk kyseliny listové v období březosti lze uskutečnit minerálními krmivy BI-PHOSPHORAL ZUCHT T, TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO, G. Tato krmiva dodávají kyselinu listo-

vou ve vysoce hodnotné formě. Rovněž Schaumann-minerální krmivo pro laktaci (TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO, G) zajišuje vhodný přísun tohoto vitaminu. Schaumann-minerální a účinné látky díky přídavku kyseliny listové přispívají k optimalizaci výsledků reprodukce prasnic. Dr. Ute Schmidt ing. Lenka Vorschneiderová Úspěch ve stáji 2/99

19

Prasata

Bonitace nukleových chovů prasat v ZOD Dubné Počátkem června proběhla v ZOD Dubné se sídlem v Žabovřeskách bonitace nukleových chovů prasat v Dasném a v Jaronicích. Oba chovy byly loni mezi prvními uznány jako nukleové. Na bonitaci se kromě hodnotící komise přijeli podívat i zákazníci a obchodní partneři ZOD. nou ročně. Bonitační komise je složena ze zástupců oprávněných organizací, odběratelů ZOD a nezávislých odborníků. Předsedou komise byl ing. Josef Křenek z oprávněné organizace Jihočeský chovatel a.s. České Budějovice. Úloha komise je v podstatě kontrolně korekční, odborníci poukáží na rezervy a nedostatky v chovech a navrhnou opatření, která pomohou udržet vysokou úroveň chovu. Bonitační komise byla s celkovou úrovní chovu velmi spokojena. Samozřejmě že práce šlechtitelů nikdy nekončí a do budoucna čeká Dubenské mnoho práce. Stále těžší je například nalézt v České republice kance zlepšovatele, tedy kance s vyšší plemennou hodnotou, než je průměr stáda. Chov byl jako nukleový uznán loni, kdy se poprvé začaly uznávat i nukleové chovy a Dasný a Jaronice byly první v Jihočeském kraji. O úrovni chovu svědčí i násle-

Elitní chov prasat – chlouba ZOD Dubné Špičkou mezi českými chovy jsou dva šlechtitelské chovy (ŠCH) prasat v Dasném a v Jaronicích. V ŠCH Dasný je ustájeno 160 prasnic, z toho 40 je součástí úzkého nukleu, ve kterém jsou umístěna nejlepší chovná zvířata. V Jaronicích je umístěno 115 prasnic v šlechtitelském chovu, z toho 20 zvířat je v nukleu. Celkem ZOD chová 650 prasnic, které jsou kromě dvou šlechtitelských i na dalších čtyřech užitkových. Průměrná celková plemenná hodnota (CPH) šlechtitelských chovů je nad průměrem populace o 200 bodů v Jaronicích a v Dasném dokonce o 300 bodů.

Bonitace nukleových chovů Bonitace je v podstatě kontrola úrovně chovu prováděná komisí jed-

KonÏ Stejně jako v loňském roce bychom Vás rádi informovali o výsledcích koní v tréninku pana Josefa Váni. datum, místo

dující údaje: v současné době v první pětce nejlepších kanců v České republice v CPH zaujímají jaroničtí kanci 4 místa a také nejlepší prasnice pochází z Jaronic.

Výživa plemenných zvířat Krmení chovných zvířat se značně liší od výživy vykrmovaných prasat. Od listopadu 1998 byla navázána spolupráce s firmou Schaumann. Prvním krokem bylo řešení výživy aukčních prasniček, zanedlouho se spolupráce rozšířila i na vykrmovaná prasata. Poté následovalo řešení výživy matek a od března letošního roku je ve spolupráci s firmou Schaumann krmeno celé nukleové stádo včetně selat. Všechna zvířata jsou po této změně v krmení ve velmi dobré chovné kondici, proto se do budoucna uvažuje o mírném snížení, případně „zředění“ a následném zlevnění krmné dávky. V současné době je rozpracována i výživa kanečků, kteří mají velmi vysoké nároky na krmné směsi s ohledem na předepsané růstové parametry.

Ramba Zamba

steepl. 3600 m

Váňa

1.

Garibaldi Well Reef Chalco Barrow Growing Fast

steepl. steepl. steepl. kvalif. steepl.

Špalek Váňa Špalek Váňa Špalek

3. 4. 1. 3. 1.

30.5. V. Chuchle

Kedon

rovina 1800 m

Katka

1.

5.6.

Most

Sankt Moritz Troskie

steepl. 4000 m steepl. 3600 m

Váňa Váňa

1. 1.

Baden-Baden

Storm of Fire

Špalek

2.


Váňa Váňa

3. 1.

jezdec umíst.

31.3. Gelsenkirchen

Thagus

hyrdy 3200 m

Korpas

2.

6.6.

2.4.

Sankt Moritz

steepl. 4200 m

Špalek

4.

12.6. Kolesa

Beautiful Delight

hyrdy 2800 m

Šiška

2.

11.4. Bratislava

Pas Perdu

steepl. 3800 m

Váňa

2.

Maximálního genetického pokroku je možné dosáhnout pouze s pomocí nejnovějších vědeckých poznatků. V ZOD Dubné probíhá ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou a Ústavem genetiky MZLU výzkumný program, jehož cílem je pomocí DNA testů odhalit nejlépe geneticky založená zvířata. Ačkoli struktura DNA zatím není rozhodujícím hlediskem při selekci, do budoucna bude její význam růst a brzy se stane jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru chovných zvířat. František Meixner

29.5. Pardubice

dostih

11.4. V. Chuchle

Selekce pomocí DNA testů

22.5. Most

kůň

Bremen

Dříve byly komerční krmné směsi nakupovány v ZZN Dynín, dnes v areálu ZOD pracuje stacionární míchárna krmné směsi. Ačkoli v poslední době došlo ke zvýšení krmných nákladů, dle vyjádření zootechnika ing. Jaroslava Kernera, je nutné do kvalitní výživy investovat. První příznivé ohlasy byly již zaznamenány, chovatelé z produkčních chovů si pochvalují, že projevy říje u prasniček jsou zřetelnější a pravidelnější.

Oxana Kenzo du Chazot

3400 m 4300 m 4300 m 5800 m 3300 m

13.6. Bratislava

Polebos

13.6. Hluboká

Danger

steepl.

Váňa

4.

2.

19.6. Pardubice

Cracken Kedon

hyrdy 2800 m hyrdy 3500 m

Luka Luka

1. 1.

20.6. Pardubice

Troskie Vronsky

steepl. 3900 m kvalif. 5800 m

Váňa Špalek

1. 2.

Váňa Váňa

1. 1.

18.4. V. Chuchle

Polebos

hyrdy 3234 m

Váňa

1.

25.4. V. Chuchle

Ulster

hyrdy 2800 m

Šiška

1.

1.5.

Lysá n. Labem

Válečník Kenzo du Chazot


Váňa Váňa

4. 3.

1.5.

Bremen

Pas Perdu

steepl.

Vovčenko 1.

26.6. Benešov

7.5.

Pardubice

Ramba Zamba Well Reef Storm of Fire Decent Fellow

steepl. steepl. steepl. hyrdy

3300 m 3500 m 3600 m 2900 m

Váňa Váňa Váňa Šiška

3. 3. 1. 4.

Carnál Danger

hyrdy 2600 m steepl. 3700 m

3.7.

Netolice

Decent Fellow Polebos


7.7.

Lysá n. Labem

Ulster Emil Polebos St. Roger

steepl. steepl. steepl. steepl.

3500 m 3800 m 3900 m 4200 m

Šiška Váňa Váňa Špalek

2. 3. 3. 3.

Cracken Viking Sun Kenzo du Chazot

rovina 1400 m steepl. 3400 m steepl. 4300 m

Luka Váňa Špalek

1. 1. 2.

8.5.

Pardubice

15.5. Benešov

Úspěch ve stáji 20


4. 3.

Válečník

steepl. 3600 m

Váňa

1.

18.7. Karlovy Vary

Kedon

steepl. 3400 m

Váňa

1.

24.7. Kolesa

Whippet

steepl. 3200 m

Váňa

3.

Vystětlivky: rovina = rovinný dostih steepl. = steeplechase hyrdy = proutěné překážky

Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379, e-mail: [email protected], internet: www.schaumann.cz • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.8.1999 • Číslo 2/99 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné

PRASATA Optimální genetika a výživa ve výkrmu prasat Minimalizace výskytu onemocnění. Kyselina listová v krmení prasnic

Recommend Documents