PRAKTICKÁ PŘÍPRAVA NA PEDAGOGICKÝCH FAKULTÁCH: ANALÝZA STAVU KAROLINA MARKOVÁ, PETR URBÁNEK Abstrakt: Příspěvek se zabývá problematickými stránkami evaluace praktické přípravy ve studiu učitelství. Popisuje diagnostické přístupy a na základě komparace kurikulárních materiálů konkrétních tří pedagogických fakult provádí hodnocení stavu praktické přípravy budoucích učitelů. V rámci SWOT analýzy jsou vymezeny silné a slabé stránky učitelských praxí. Klíčová slova: Praktická příprava učitelů, model učitelské praxe, problémy praktické přípravy, kurikulární materiály, SWOT analýza. Abstract: Practical Teacher Preparation at Pedagogic Faculty: Analysis of the State The topic of this article is about problems with evaluation of the practical preparation in the course of study at pedagogic faculty. This article describes different diagnostic conceptions and rates the state of practical teacher preparation with using of comparison of materials from three pedagogic faculty. It is about weak points and merits of this thing too (SWOT analysis). Key words: Teaching practice, the model of practice, the problems of the practice preparation, curriculum materials, SWOT analysis.
Úvod Jednou ze specifických oblastí učitelského vzdělávání je problematika její praktické stránky. Pedagogická praxe v učitelských studijních programech má ve srovnání s praxemi v jiných vysokoškolských studiích mnohem významnější (Šimoník 2005) a také značně specifičtější roli vyplývající z charakteru a zvláštností profese. Podstatou učitelské praxe je nejen nácvik konkrétních profesních činností v dynamickém prostředí. Jde též o nalézání kontextu k teoretické bázi referenčních teorií (Solfronk 1996, s. 278-9) v hierarchii různých úrovní praktické činnosti. Smyslem učitelské praxe je také osobnostní identifikace adeptů s novou a odlišnou sociální rolí v procesu výchovy, stejně jako rozvoj profesního sebepojetí praktikanta atd. Učitelskou praxi proto nelze chápat jen jako nahodilou algoritmickou činnost, mechanický doplněk, který okamžitě a bezkonfliktně syntetizuje další složky přípravy. I přes obecně deklarovaný a nezpochybnitelný význam praktické přípravy učitelů (např. Podlahová 1993b; Solfronk 1996; Šimoník 2004 aj.) nejsou její smysl, funkce a pojetí stále jednoznačně interpretovány a realizaci praxe se nedaří efektivně uchopit. Učitelské praxe se také proto již dlouhodobě potýkají s celou řadou koncepčních a zejména realizačních problémů, o kterých bylo na jiných místech v různých kontextech již opakovaně referováno (např. Urbánek 2003; 2005). Modely praktické přípravy navíc vykazují na jednotlivých učitelských fakultách zásadní rozdíly v rozsahu, pojetí i v konkrétní realizaci. V těchto souvislostech pak nabývá na významu analýza stavu učitelských praxí, případná komparace jednotlivých modelů a s tím související otázka možností diagnostiky praktické přípravy budoucích učitelů. 1. Přístupy k hodnocení učitelské praxe Otázka metodologické problematiky evaluace praktické učitelské přípravy není přirozeně nová (např. Podlahová 1996). Přesto český pedagogický výzkum posledních let nedisponuje v této oblasti větším množstvím reprezentativních výzkumných nálezů. Z hlediska diagnostiky lze praktickou přípravu na učitelských 1
fakultách hodnotit různými způsoby. Nabízí se řada možností, metodologických postupů a přístupů, které ovšem zpravidla postihují vždy jen dílčí aspekt sledovaného jevu. Přínosné se proto jeví kombinace různých přístupů a variant, které jsou naznačeny (tabulka č. 1, tabulka č. 2). Tabulka č. 1: Přístupy hodnocení učitelské praktické přípravy Objekt diagnostiky praxe Hodnocené prvky praktické přípravy (příklady) Kurikulární materiály k praxím modely praxe, studijní programy, dotace hodin, (předpoklady) materiály (pracovní listy, reflexní deníky, portfolia aj.) způsoby a efektivita nácviku profesních dovedností, Procesuální stránka praxe kvalitativní posun v činnostech, v pojetí, v identifikaci aj. kvalita prováděných profesních činností studenty Rezultativní stránka praxe (absolventy) v praktickém terénu Kombinace různých přístupů dtto Poměrně frekventovaným přístupem při hodnocení předpokládané kvality praktické přípravy, který se např. uplatňuje při komparaci variantních modelů praxe, je analýza projektovaného kurikula praxe (např. Podlahová 1993a; Šimoník 2005; aj.). Srovnávány jsou zejména kvantitativní (rozsah, počet a frekvence aktivit), případně také kvalitativní ukazatelé (formy, intenzita, časová souslednost, integrace, způsoby reflexe aj.). Tabulka č. 2: Metodologické přístupy při zjišťování kvality praktické přípravy Přístupy Způsob diagnostické procedury Kvalitativní Hodnocení (fakultním učitelem, oborovým didaktikem, žáky / studenty, ostatními praktikanty) Kvantitativní Sebehodnocení studentem / absolventem Longitudinální Zobecněná reflexe školského terénu (ředitel, ČŠI aj.) (Kombinace) 2. Kontext, cíle a metodický popis šetření Od roku 2005 je na PedF UK v Praze realizován projekt v rámci Evropského sociálního fondu, „Zkvalitnění pedagogicko-psychologické přípravy“ (PedPsy)1. Spoluřešitelskými pracovišti jsou tři mimopražské pedagogické fakulty (České Budějovice, Liberec, Plzeň). Projekt je zaměřen na podporu a zkvalitnění pedagogicko-psychologické složky přípravy učitelů především na těchto fakultách. Hlavní aktivitou jsou „Pedagogické dny“, nabídka specifických nadstandardních vzdělávacích aktivit pro studenty učitelství na třech mimopražských pedagogických fakultách. Výrazným přínosem tohoto projektu je zkvalitnění profesní složky výuky v celé šíři a společné interfakultní řešení.
1
Hlavním cílem projektu je zvýšení vzdělávací úrovně, náročnosti a kvality pedagogicko-psychologické přípravy budoucích učitelů VVP na ZŠ a SŠ, a to jak v rovině teoretické, tak praktické. Kurikulum pedagogickopsychologické přípravy musí být iniciováno ve smyslu potřeb měnícího se vzdělávacího kontextu, potřeb školní praxe (školní vzdělávací programy) a nových požadavků evropského vzdělávacího prostoru. 2
Na partnerských fakultách je proto řešena i otázka kvality praktické učitelské přípravy se zaměřením na podporu a zkvalitnění vnitřních podmínek praxí.2 Realizaci zamýšlených intervenčních kroků do oblasti praktické přípravy musí předcházet důkladná analýza aktuálního stavu na fakultách, které jsou v projektu (PedPsy) zapojené. Vzhledem k možnostem se nabízelo kvalitativní šetření modelů praktické přípravy a realizace praxe na třech partnerských fakultách. Cílem našeho šetření bylo: provést podrobnou analýzu stavu organizace učitelské praxe na vybraných pedagogických fakultách (studijní programy VVP); uskutečnit komparativní průřez mezi jednotlivými fakultami a určit obecné převažující silné a slabé stránky praxí u učitelství VVP; na základě identifikovaných nálezů navrhnout zásahy, které by eliminovaly zjištěná rizika a posílily pozitivní prvky sledovaných modelů praxe; Posledně uvedeným dílčím cílem se podrobněji zabýváme na jiném místě (viz Marková, Urbánek 2006) a není proto předmětem tohoto textu. V tomto příspěvku se zaměříme pouze na metodologickou stránku problému, a proto se ještě navíc pokusíme
porovnat námi zjištěné parametry realizace praktické přípravy na sledovaných fakultách s jinými odpovídajícími výzkumnými nálezy z této oblasti (Šimoník 2005).
Ke zjišťování parametrů modelů a realizace praktické přípravy jsme jednak využili analýzy kurikulárních dokumentů (učební programy) a autorsky zkonstruovaného strukturovaného dotazníku (příloha). Nedostatečnost z těchto zdrojů jsme dále doplnili zjištěními metodou expertních rozhovorů (garanti praxí na fakultách). Šetření bylo zaměřeno zejména na projektivní složku, tedy na studium kurikulárních materiálů (učební programy, částečně dotazník), v menším rozsahu na procesuální stránku praxí (částečně dotazník, rozhovory). Zkoumány byly především způsob organizace, rozsah, obsahové parametry, návaznosti, zaměření praxí, prostředky, personální kompetence, hodnocení praxe aj. Šetření nesledovalo rezultativní hledisko, tedy neposuzovalo kvalitu reálných výstupů a efektů, tj. profesních kompetencí studentů učitelství, resp. absolventů, kteří byli v rámci uvedených modelů praxe vzděláváni.
3. Stručné výsledky šetření Organizační stránka praxí: Pozitivně je možno hodnotit, že na všech sledovaných fakultách je praktická příprava realizována systémově. Modely praxe jsou v závislosti na odlišných programech studia různorodé. Dílčí parametry a charakteristika praktické přípravy jsou proto specifické. Řízení praxe je na fakultách svěřováno „centru“, avšak pouze v administrativních funkcích těchto útvarů. Podstatně menší kompetence mají v oblasti koncepční, koordinační a 2
Zájem participujících fakult projektu PedPsy je přispět ke zkvalitnění praktické složky přípravy studentů učitelství. Inovace spočívá v tvorbě nového modelu založeného na řízených studentských aktivitách a jejich propojením s teoretickou přípravou. V průběhu projektu budou studenti vykonávající praxi plnit některé úkoly, které po ověření jejich efektivity budou zakomponovány do modelu praxe. V novém modelu bude posilována efektivní supervize katedrovými a fakultními učiteli a příprava studenta jako reflektivního učitele. 3
supervizní. Zásadním problémem je nízká či zcela chybějící personální propojenost organizace praxe na fakultách a její slabě a nejasně vymezený kompetenční rámec. Obsahová stránka praxí: Obsahy praktické přípravy na jednotlivých sledovaných fakultách jsou také velmi rozmanité. Různý je rozsah, formy a zaměření praxe. Odlišné jsou časové parametry modelu praxe (např. zahajování). Zjevná je snaha o návaznost jednotlivých druhů praxe (obsahová gradace). Zaměření praxe v zásadě koresponduje s charakterem teoretické výuky. Méně zjevný je však přímý záměr integrace s výukou oborových didaktik a zejména pedagogických a psychologických disciplín. V převaze jsou proto oborově zaměřené praxe. Místy opomíjeny jsou formy praxe zaměřené na obecné psychodidaktické jevy a na sociální aktivity žáků ve školách. Chybí praxe „klinické“ povahy. Neuspokojivá je participace psychologie (psychologů) na realizaci praxí. Využívané prostředky, dokumentace: Pro realizaci praxí existují na sledovaných fakultách různorodé materiály administrativní a metodické povahy. K dispozici jsou též ucelené publikace k pojetí a organizaci praxí, zpravidla pojatá jako manuál pro studenty a/nebo fakultní učitele. S reflektivní dokumentací pro studenty je pracováno na všech fakultách. Pedagogický deník má různou podobu (hospitační záznamy, přípravy na výuku, reflexe). Komplexnější soubor materiálů (portfolio) není v zásadě na většině sledovaných fakult realizován, resp. dostatečně rozvíjen. Výjimkou je pokusné ověřování na fakultě v Českých Budějovicích. Personální zajištění praxí: V oblasti praktické přípravy studentů učitelství lze považovat personální zajištění za zásadní problém, a to jak na úrovni fakult, tak i školského terénu. Spolupráce s fakultními učiteli je hodnocena převážně kladně. Její kvalita zřejmě odpovídá možnostem a současným podmínkám. Neřešena je specifická příprava fakultních učitelů. Kontrola a hodnocení učitelské praxe: Na organizační úrovni chybí centrální supervize praxe. Její kvalita závisí více na konkrétních osobnostech, systémově je však regulována nedostatečně. Na realizační úrovni praxí funguje ve všech sledovaných fakultách supervize studentů, jejich systematická (sebe)reflexe a sebehodnocení. Směřováno je ke studentskému hodnocení profesní přípravy (např. výstupní dotazníky). Souhrnně jsme zjištěné výsledky modelů praxe sledovaných pedagogických fakult schematizovali do podoby zobecněných charakteristik praktické přípravy: na slabé a silné stránky učitelských praxí (tabulka č. 3): Tabulka č. 3: Silné a slabé stránky učitelských praxí silné stránky slabé stránky existuje vypracovaný systém (model) řízení a koordinace praxí personální oblast snaha o návaznosti tvorba a využití portfolia spolupráce školského terénu nedostatečná obsahová i časová s fakultami integrace vysoká metodická úroveň některých chybějící formy „klinické“ praxe oborových didaktik nevyváženost oborových didaktik dobré zkušenosti s dílčími aktivitami není dostatečně reflektována kurikulární reforma
4
Porovnáme-li souhrnné výsledky naší kvalitativní sondy s dostupnými komplexnějšími analýzami praktické učitelské přípravy u nás (Šimoník 2005)3, ukazuje se, že oba výstupy jsou v zásadě ve shodě, resp. spolu velmi těsně korespondují. Naznačuje to tabulka č. 4: Tabulka č. 4: Pokus o porovnání závěrů ze dvou různých šetření Marková, Urbánek (2006) Šimoník (2005, s. 94-96) Nedostatečná obsahová i časová Nutnost vycházet z kontextu integrace složek učitelské přípravy, pregraduální přípravy jako celku, vyplývající z nedostatečné koordinace nutná systémovost, integrace. řízení praxí. Významná je role cvičných učitelů, Zásadním problémem je personální chybí jejich systémová speciální zajištění praxe. příprava. Dokumentace k praxím postrádá Rezervy v dokumentaci, zpravidla systémový přístup (portfolium). chybí jasně deklarované očekávané výstupy. Chybí „klinické“ formy, nevyváženost Absence teoretické reflexe oborových didaktik. pedagogických praxí. Dostatečně nejsou reflektovány změny a vývoj ve školském terénu. Pedagogické praxi chybí ucelená teorie. Nedoceněná je povinná účast studentů učitelství na zájmové činnosti dětí a mládeže.
4. Závěry V naší analýze hodnocení praktické učitelské přípravy jsme se zaměřili v rámci aktivit projektu PedPsy na tři vybrané pedagogické fakulty. Šetření se orientovalo zejména na kurikulární a procesuální stránku organizace pedagogických praxí, nehodnotilo stránku rezultativní, tj. faktickou praktickou připravenost studentů a absolventů těchto fakult. Z kvalitativní stránky projektovaného kurikula modelu praxe pouze usuzujeme na možnosti, omezení a rizika efektů praktické přípravy učitelů. Výsledky šetření korespondují i s dalšími výzkumnými nálezy, které se opíraly o odlišné metodologické přístupy.
3
Šetření Šimoníkovo (2005), se kterým naše zjištění porovnáváme, se kromě kurikulárních dokumentů (studijní programy učitelství pro 2. st. všech devíti pedagogických fakult v ČR) opírá o další empirické nálezy. Ty jsou hodnoceny modelově na jedné z fakult a zaměřují se na specifický problém realizace praktické přípravy: integraci složek praxe, návaznosti, možnosti analýzy, teoretické reflexe a zpětnovazebných procedur. 5
Literatura: MARKOVÁ, K. Koncepce rozvoje výzkumných aktivit studentů na pedagogické praxi. In: Wiegerová, A. (Ed.) Cesty demokracie vo výchove a vzdelavani IX. Bratislava: PdF UK, 2005. MARKOVÁ, K. (ed.) Pedagogická praxe. Praha : PedF UK 2003. ISBN 80-7290-105-2 MARKOVÁ, K. – URBÁNEK, P. K možnostem zkvalitňování praktické přípravy ve vzdělávání budoucích učitelů. In: Sborník k praxím. Plzeň : ZČU 2006 (v tisku) PODLAHOVÁ, L. Pedagogická praxe a učební plány učitelských fakult. Pedagogická orientace, 1993a, č. 7, s. 119-122. PODLAHOVÁ, L. Současné chápání významu pedagogické praxe při přípravě učitelů. Pedagogická orientace, 1993b, č. 8-9, s. 127-130. PODLAHOVÁ, L. Existují exaktní přístupy k evaluaci pedagogické praxe? In Pedagogická evaluace v podmínkách současné české školy. Sborník referátů. Olomouc : ČAPV a PdF UP, 1996, s. 78-82. SOLFRONK, J. Pedagogická praxe - její smysl a její problémy. Pedagogika 1996, č. 3, s. 277 – 284. ISSN ŠIMONÍK, O. Pedagogická praxe v kontextu pregraduální přípravy učitelů. In Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů. Brno : PdF MU 2004, s. 16-19. ISBN 80-2103378-9 ŠIMONÍK, O. Pedagogická praxe. Brno : MSD 2005. ISBN 80-86633-30-6 URBÁNEK, P. Podmínky pro realizaci učitelských praxí. In Marková, K. (ed.) Pedagogická praxe. Praha : PedF UK 2003, s. 5-12. ISBN 80-7290-105-2 URBÁNEK, P. Praktická učitelská příprava: realita změn a problémů. In: Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno : PedF MU 2005, s. 16-31. ISBN 80-210-3884-5 Kontaktní adresa autorů: Ing. Karolina Marková Pedagogická fakulta UK Praha, M.D.Rettigové 4, Praha 1 E-mail:
[email protected] PaedDr. Petr Urbánek, Dr. Pedagogická fakulta TU Liberec Hálkova 6, 463 17 Liberec; E-mail:
[email protected]
6
