Pracovní verze k 27. únoru 2015 DOPADOVÁ STUDIE

Pracovní verze k 27. únoru 2015

DOPADOVÁ STUDIE ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu k návrhu poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 42, VII. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky)

2015

SHRNUTÍ DOPADOVÉ STUDIE Základní identifikační údaje Název dokumentu: Komplexní pozměňovací návrh k návrhu poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zpracovatel / zástupce předkladatele: Zpracovatel komplexního pozměňovacího návrhu: poslanecká pracovní skupina (za účasti Ministerstva vnitra a iniciativy Rekonstrukce státu) Zpracovatel dopadové studie: Ministerstvo vnitra (s využitím stanovisek zaslaných orgány veřejné moci nebo právnickými osobami)

Předpokládaný termín nabytí účinnosti: Prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona

1. Implementace práva EU: Ne Implementace práva EU: Ne Evropská komise nicméně v rámci přípravy programového rámce Evropských strukturálních a investičních fondů stále požaduje vysvětlení k Akčnímu plánu k předběžné podmínce O.4 Veřejné zakázky, kam navrhovala podřadit registr smluv. 2. Cíl komplexního pozměňovacího návrhu Zvýšit za účelem veřejné kontroly zřízením registru smluv dostupnost informací o smlouvách uzavíraných subjekty, které disponují veřejnou mocí, nebo subjekty, u nichž lze identifikovat jejich specifický vztah k veřejné moci (zřizovatelský, majetkový nebo jiný). 3. Agregované dopady komplexního pozměňovacího návrhu V současnosti se modelově odhaduje celkový měsíční počet více než 18 tisíc zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele. Odhadovaný celkový počet uzavíraných smluv lze kvantifikovat ve výši půl milionu smluv měsíčně, z toho cca 75 % tvoří smlouvy do 50 tisíc Kč bez DPH. V případě zveřejňování všech smluv by tak došlo k cca dvacetisedminásobnému navýšení zveřejňovaných smluv; v případě zveřejňování pouze smluv nad 50 tisíc Kč bez DPH k cca šesti násobnému navýšení. 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano Ve věci finančních dopadů nově navrhované povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv jsou modelově kalkulovány dopady ve výši 1,5 až 4 miliardy Kč ročně. V případě zveřejňování pouze smluv nad 50 tisíc Kč bez DPH se tyto náklady pohybují mezi cca 0,3 až 1 miliardy Kč ročně v závislosti na metodě (metoda jednotkových cen vs. metoda personálních nákladů u jednotlivých typů subjektů). 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano Návrh směřuje k transparentnějšímu a otevřenějšímu tržnímu prostředí. Dopad na podnikatelské subjekty je tak možné vnímat pozitivně ve smyslu potenciálního zvýšení konkurenceschopnosti z důvodu více dostupných informací k uzavíraným smlouvám. Okrajově lze dopad spatřovat v dílčích nákladech v případě nutnosti zajistit uveřejňování smluv v registru smluv prostřednictvím datové schránky, neučiní-li tak druhá smluvní strana, aby 2

smlouva mohla nabýt účinnosti a nebyla zrušena od počátku. Faktický dopad spočívá také v nemožnosti v rámci ochrany obchodního tajemství zcela utajit existenci smlouvy, jestliže na ni nedopadá výjimka z uveřejnění v registru smluv (jde o okolnost objevující se u těch právnických osob, které samy sebe nepovažují za veřejné instituce podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zatímco zákon o registru smluv je – jako právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast prostřednictvím jiné právnické osoby – zařazuje mezi osoby povinné k uveřejňování smluv) Ambivalentně lze hodnotit potenciální neochotu vybraných podnikatelských subjektů vstupovat do smluvních vztahů s entitami veřejného sektoru vzhledem k tomu, že příslušné smlouvy mají být aktivně uveřejněny v registru smluv, zatímco doposud se uveřejňují tehdy, je-li o jejich poskytnutí požádáno podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano Pro územní samosprávné celky znamená povinnost zveřejňovat smlouvy současně příležitost získávat horizontální informace o uzavíraných smlouvách srovnatelných subjektů. Zveřejňování smluv nedílně znamená dílčí navýšení administrativy; stejně jako v případě jiných smluvních stran lze dopad spatřovat v nutnosti zajistit uveřejňování smluv v registru smluv prostřednictvím datové schránky, neučiní-li tak druhá smluvní strana, aby smlouva mohla nabýt účinnosti a nebyla zrušena od počátku. 3.4 Sociální dopady: Ano Sociální dopady lze vnímat ve smyslu potřeby dílčího navýšení pracovníků zabývajících se zveřejňováním smluv. V současnosti se odhady počtu pracovníků zveřejňujících smlouvy pohybují na úrovni cca 8 tisíc přepočtených pracovníků, kvantifikovaný odhadovaný nárůst spočívá v dalších 8 tisících přepočtených pracovnících. Některé státní podniky coby povinné osoby indikují v souvislosti s uveřejňováním smluv v registru případné negativní dopady spočívající v omezení produkce a tím možného dílčího snížení počtu zaměstnanců v těchto podnicích. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne Dopady na životní prostředí nebyly identifikovány.

3

1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Komplexní pozměňovací návrh k návrhu poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 1.2 Definice problému Tato dopadová studie je ex gratia vypracována na základě požadavku koaliční rady a poslanecké pracovní skupiny zabývající se problematikou registru smluv. V rámci této poslanecké pracovní skupiny za účasti Rekonstrukce státu a Ministerstva vnitra, jehož úloha byla toliko technická a legislativně podpůrná, vznikl komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému návrhu zákona (sněmovnímu tisk 42), kterým by měl být zaveden registr smluv. Vzniklé znění komplexního pozměňovacího návrhu tak představuje text, na němž se shodla poslanecká pracovní skupina, přičemž požádala o zpracování dopadové studie k němu. V návaznosti na dosažení shody nad zněním komplexního pozměňovacího návrhu Ministerstvo vnitra prostřednictvím dopisu ministra vnitra oslovilo 21. ledna 2015 ostatní ústřední správní úřady a jiné orgány veřejné moci, aby provedly zhodnocení dopadů, které má tento komplexní pozměňovací návrh v jejich působnosti. Takto obdržená stanoviska ústředních správních úřadů a jiných orgánů, o jejichž zaslání požádalo Ministerstvo vnitra do 15. února 2015, byla využita pro zpracování této dopadové studie. Charakter a míra podrobnosti zhodnocení dopadů v této studii jsou determinovány zejména relativně krátkým období určeným pro její zpracování, protože dopadovou studii bylo třeba dokončit do konce února 2015; s ohledem na tyto skutečnosti je nutno dopadovou studii vnímat. 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Již v současné době existují zákony ukládající povinnost některé smlouvy uveřejňovat. Například zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění, ukládá ve svém § 147a odst. 1 písm. a) veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, přičemž se tato povinnost netýká zejména smluv na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH (§ 147a odst. 2 písm. a) zákona o veřejných zakázkách). Z § 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb., vyplývá poskytovateli povinnost zveřejnit veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku (je-li poskytovatelem dobrovolný svazek obcí, zveřejní se veřejnoprávní smlouva a její dodatky na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup). Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje; veřejnoprávní smlouva má být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění. Poskytovatelem se podle § 10a odst. 1 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech rozumí územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti. Některé smlouvy se způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňují ve sbírce listin podle § 3 odst. 1 a § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických 4

osob, nebo jsou dostupné ve sbírce listin podle § 5 odst. 2 písm. d) a § 52 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Informace ze smluv o poskytnutí podpory jsou dostupné v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací (§ 32 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), v účinném znění). Podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v účinném znění, platí, že do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž takovou informací může být i smlouva, protože „informací“ se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního (§ 3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). Zákon o svobodném přístupu k informacím tak potenciálně zajišťuje zveřejnění širokého spektra smluv, když podmínkou je, že ten, kdo má o zveřejnění smluv zájem, požádá podle tohoto zákona o jejich poskytnutí. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou osoby povinné k uveřejňování smluv ve smyslu komplexního pozměňovacího návrhu, jimž jsou Česká republika; územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy; státní příspěvková organizace; státní fond; veřejná výzkumná instituce; dobrovolný svazek obcí; regionální rada regionu soudržnosti; příspěvková organizace územního samosprávného celku; ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem; obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem; státní podnik nebo národní podnik; zdravotní pojišťovna; Český rozhlas nebo Česká televize; právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Dalšími dotčenými subjekty jsou jejich smluvní partneři, protože zaslat smlouvu k uveřejnění v registru smluv může podle komplexního pozměňovacího návrhu i „druhá smluvní strana“. Dotčenými subjekty jsou i další právnické či fyzické osoby (veřejnost), protože jim zákon o registru smluv potenciálně zajistí snadnější přístup k většímu množství informací. Některým dotčeným subjektům může vedle povinnosti uveřejňovat smlouvy vyplývat z komplexního pozměňovacího návrhu i další specifická role (například funkce správce registru smluv). V souvislosti se zajišťováním podkladů pro tuto studii dopadů (odhlédneme-li od zjišťování informací v rámci samotného ministerstva, které proběhlo interně) byly dopisem ministra vnitra o zhodnocení požádány ostatní ústřední správní úřady, kraje a Asociace krajů, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Česká národní banka, Agrární komora České republiky, Akademie věd České republiky, Bezpečnostní informační služba, Kancelář finančního arbitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Grantová agentura České republiky, Hospodářská komora České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu, Veřejný ochránce práv, Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Technologická agentura České republiky, Unie zaměstnavatelských svazů, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ústavní soud, Úřad pro zahraniční styky a informace a Ústav pro studium totalitních režimů (oslovená připomínková místa byla také požádána, aby ve zhodnocení

5

dopadů zohlednila i postoje dalších institucí, které se nacházejí v jejich působnosti). Dále byla Ministerstvem vnitra oslovena Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra a některé obce. Datovými formuláři se podařilo identifikovat data od téměř 2.300 subjektů. Podstatnou většinu z toho tvoří údaje za organizační složky státu (378 identifikovaných subjektů), státní příspěvkové organizace (195 subjektů) a příspěvkové organizace územních samosprávných celků (1520 subjektů). Srovnání o pokrytí dotčených subjektů je obtížné, nicméně s ohledem na údaje z registru ekonomických subjektů ARES1 lze konstatovat, že více datových informací je dostupných o dotčených subjektech z řad ústředních správních orgánů, pokryta je také úroveň krajů. Údaje za obce jsou ve vzorku s ohledem na metodologii zpracování dopadové studie zařazena výběrově, nicméně lze na nich ilustrovat dopady na obecní samosprávy jako celek. Data za svazky obcí nebo regionální rady regionů soudržnosti pak chybí. Graf - Počty identifikovaných dotřených subjektů

.. Jako zdroje dat, ze kterých dotčené subjekty vycházely, se uvádí nejčastěji interní zdroje, zdroje spisových služeb, elektronických tržišť, ekonomických systémů a údaje z vnitřních evidencí smluv a zkušenosti z minulého roku. Právní úprava uveřejňování podle zákona o veřejných zakázkách je dle vyjádření většiny subjektů zavedeným a osvědčeným nástrojem kontroly nakládání s veřejnými prostředky, která je stabilizovaná a vyhovující. Téměř všechny reagující subjekty nezaznamenávají žádné zásadní problémy, část jich hodnotí tuto povinnost pozitivně. Tato povinnost dle většinového vyjádření nepředstavuje pro povinné subjekty v rámci celého procesu zadávacího řízení výraznější administrativní zátěž. 1

Dle aplikace ARES Ministerstva financí, jejímž cílem je souhrnně zpřístupnit údaje z informačních systémů pro vedení registrů a evidencí veřejné správy o ekonomických subjektech, je v České republice evidováno 286 organizačních složek státu, 14 krajů, 6305 obcí a městských částí Hlavního města Prahy, 776 svazků obcí, 10983 příspěvkových organizací, 7 regionálních rad regionů soudržnosti, 393 státních podniků, 4 národní podniky, 75 veřejných výzkumných institucí, 8 fondů zřízených ze zákona a 1 státní fond zřízený ze zákona.

6

Současná povinnost zveřejňovat smlouvy přináší dílčí problémy víceméně zejména v souvislosti s dodržováním lhůty pro zveřejnění smlouvy, která je v tomto případě 15 dnů od jejího uzavření. Reagující subjekty v tomto kontextu uvádí, že občas dochází k prodlení s vrácením smlouvy druhou smluvní stranou. Jako riziko je vnímáno také selhání lidského faktoru, které spočívá v možném administrativním pochybení, kdy kupříkladu může být soubor nahrán chybně nebo vložen na nesprávné místo. Rizika jsou dále spatřována v administrativní zátěži při začerňování osobních údajů ve smlouvách (rodná čísla, podpisy apod.), či v povinnosti neuveřejnění částí smluv, které obsahují obchodní tajemství. Jako úskalí je vnímán fakt, že zákon ukládá zadavatelům povinnost uveřejňovat i veškeré dodatky ke smlouvám, tedy i takové, kterými nedochází k podstatné změně smluv, ale pouze k její formální úpravě (např. změna kontaktní osoby). Jako dílčí problém je také vnímáno, že na profilu je uveřejňována kompletní smlouva včetně příloh, což může způsobovat komplikace zejména u veřejných zakázek na stavební práce, a to z pohledu velikosti zveřejňované smlouvy a stanovené kapacity poskytovatelem profilu zadavatele. V případě menších obcí může v některých případech docházet podle reagujících subjektů k tomu, že se povinnost zveřejnit smlouvu opomene, či se nezveřejňují dodatky, případně, že má sice zadavatel profil zadavatele, ale není propojen s věstníkem veřejných zakázek. To souvisí s faktem, že řada hlavně malých obcí nemá k dispozici na svých úřadech úředníky, kteří by tuto administrativu mohli provádět. Podle většiny dotčených subjektů jde nicméně o komplexní úpravu, jež stanoví nejen povinnost k uveřejnění uzavřených smluv a příslušných metadat2, ale taktéž skutečně uhrazených cen na základě takových smluv a seznamu subdodavatelů, kteří se na plnění dané veřejné zakázky podíleli. V rámci zákona o veřejných zakázkách je taktéž upravena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánu dohled nad dodržováním zákona, který je v případě porušení zákonných povinností, včetně povinnosti uveřejňování, oprávněn ukládat sankce. Stávající sankce jsou přitom vnímány jako adekvátní nástroj pro zabezpečení uveřejňovací povinnosti. Tímto je dle reagujících subjektů zabezpečena vymahatelnost dodržování zákona. Některé subjekty uvedly, že nad rámec zákona o veřejných zakázkách zveřejňují (nebo počítají se zveřejněním) i ostatní smlouvy nebo jejich část na svých webových stránkách případně také na e-tržišti. Dle jiných vyjádření současně platí, že pokud zájemce chce znát další informace, může si podat žádost o poskytnutí informace v režimu informačního zákona. Tabulka - Přehled vybraných subjektů zveřejňující smlouvy nad rámec zákona o veřejných zakázkách3 Subjekt

Další zveřejňované smlouvy

Ministerstvo školství, Uveřejňují všechny zakázky, jejichž předpokládaná hodnota převyšuje mládeže a tělovýchovy částku 200 tis. Kč. bez DPH. Ministerstvo dopravy

Nad rámec povinností stanovených zákonem o veřejných zakázkách uveřejňují některé subjekty v resortu dopravy i smlouvy u veřejných

Identifikační údaje dodavatele, cena, předmět plnění, doba plnění, datum uzavření smlouvy, údaje o plnění smlouvy a další údaje dle § 147a zákona o veřejných zakázkách. 3 Tabulka obsahuje pouze informace poskytnuté dotčenými subjekty v rámci šetření. Z úřední činnosti zpracovatele dopadové studie jsou známy další subjekt (jako např. ministerstvo financí), které ostatní smlouvy zveřejňují, ale v rámci šetření to neuvedly a nejsou proto uvedeny v přehledové tabulce. 2

7

Další zveřejňované smlouvy

Subjekt

zakázek nad 250 tis. Kč bez DPH. Ministerstvo zdravotnictví

Postupuje transparentně a zveřejňuje veškeré uzavřené smlouvy, i ty s hodnotou nižší než 500 tis. Kč bez DPH

Ministerstvo prostředí

životního Počítá s rozšířením povinnosti uveřejňovat smlouvy nad rámec vymezený zákonem o veřejných zakázkách v rámci resortního multiprofilu zadavatele tak, aby se rozšířilo množství uveřejňovaných informací a aby se ještě zlepšily reportingové a analytické možnosti využití takového systému (např. úspory, vhodné komodity pro centrální nákupy v rámci resortu, náklady na komodity, přehled dodavatelů, čerpání ze smluv atd.)

Český statistický úřad

Zveřejňuje na svých webových stránkách všechny uzavřené smluvní vztahy s plněním nad 500 tis. Kč bez DPH

Český telekomunikační Na základě interních rozhodnutí uveřejňuje smlouvy nad 200 tis. Kč bez úřad DPH v Registru smluv v rámci Portálu veřejné zprávy. Český báňský úřad

Zveřejňují i ty, které nedosahují povinnou hodnotu ke zveřejnění nad 500 tis. Kč.

Moravskoslezský kraj

Již dříve měl kraj v úmyslu přistoupit k dobrovolnému zveřejňování smluv, nicméně přípravu pozastavil s ohledem na poslanecké aktivity týkající se návrhu zákona o registru smluv. Rozhodl se realizovat dobrovolné zveřejňování smluv od 1. 3. 2015 s tím, že na webových stránkách kraje budou zveřejňovány smlouvy počínaje lednem 2015.

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj navíc zveřejňuje na svých internetových stránkách od 1. 10. 2011 uzavřené smlouvy (včetně dodatků) a dotační dopisy bez stanoveného finančního limitu

Pardubický kraj

Navíc zveřejňují smlouvy u veřejných zakázek od 100 tis. Kč.

Plzeňský kraj

Stanovena povinnost uveřejňovat u veřejných zakázek smlouvy od 200 tis. Kč bez DPH na dodávky a služby a od 500 tis. Kč bez DPH na stavební práce.

Vysočina

Na internetových stránkách zveřejňuje od 1. 2. 2015 elektronické obrazy všech smluv uzavíraných Krajem Vysočina (například na pořízení nákupů, staveb, služeb, dotací, nájmů, darů, půjček), a to bez ohledu na cenu. Od března roku 2015 budou doplněny do „klikacího rozpočtu“ elektronické obrazy faktur.

Blansko

Zveřejňují smluvní vztahy nad 100 tis. Kč na služby a dodávky a nad 200 tis. Kč na stavební práce na profilu zadavatele. Smlouvy o výpůjčce, nájmu, prodeji či nákupu pozemků nezveřejňují, pouze evidují do registru vznik veřejné podpory de minimis, pokud vznikne.

Doksy

Zveřejňují uzavřené smlouvy na webových stránkách města. Zveřejňovány nejsou smlouvy s nepodnikajícími fyzickými osobami, především smlouvy nájemní a prodej obecních pozemků, dále nejsou zveřejňovány smlouvy na věcná břemena.

8

Subjekt

Další zveřejňované smlouvy

MČ Praha 18

Zveřejňuje v současné době veškeré smlouvy či objednávky související s veřejnými zakázkami s finančním objemem nad 300 tis. Kč bez DPH na svých webových stránkách v souladu s vnitřním předpisem

Dotčené subjekty kvantifikovaly měsíční objem 2232 smluv4 nad 500 tis. Kč, které jsou současně zveřejňovány na profilech zadavatele. Současně uvedly odhad, že uzavírají více než 60 tisíc (60.8925) smluv měsíčně6, na které se vztahuje nově navrhovaná povinnost zveřejnění. Podstatnou část (75 %) však tvoří smlouvy do 50 tis. Kč bez DPH, u kterých se předpokládá možnost omezit povinnost uveřejnění. Konkrétní počty u jednotlivých subjektů se však mohou značně lišit a to i v čase. Z uvedených dat lze dovodit, že by aplikací nově navrhovaného zákona o registru smluv došlo řádově k sedmadvacetinásobnému7 nárůstu povinnosti zveřejňovat smlouvy (v případě existence nařízení vlády omezujícího povinnost zveřejnění by pak šlo o nárůst cca šestinásobný). Graf - Počty identifikovaných smluv

4

Celkový počet zveřejňovaných smluv je nicméně s ohledem na zastoupený vzorek výrazně vyšší. Nelze proto konstatovat, že dnes je měsíčně zveřejňováno cca 2,2 tisíce smluv. Pokud bychom extrapolovali data na odhadovaný celkový počet zveřejňovaných smluv nad 500 tis., lze v současnosti pracovat s počtem více než 18 tisíc zveřejňovaných smluv měsíčně. 5 Celkový počet uzavíraných smluv je nicméně s ohledem na zastoupený vzorek výrazně vyšší. Nelze proto konstatovat, že dnes je měsíčně uzavíráno cca 60 tisíc smluv. Pokud bychom extrapolovali data na odhadovaný celkový počet uzavíraných smluv, lze pracovat s počtem více než půl milionu smluv měsíčně. 6 Pro srovnání v registru smluv na Portálu veřejné správy, kde mají již v současnosti právo zveřejňovat záznamy jakékoliv orgány veřejné moci bez nutnosti další aktivace či povolování přístupu, je měsíčně evidováno cca 300 záznamů. 7 Zatímco v případě organizačních složek státu a územních samospráv je tento nárůst cca dvacetinásobný, v případě příspěvkových organizací a právnických osob v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, je tento nárůst cca třicetinásobný.

9

Z analýzy dat mapující četnost smluv v daných intervalech je možné vidět, že převládá počet subjektů, u nichž se počet smluv zveřejňovaných podle zákona o veřejných zakázkách (tj. smlouvy od 500 tis. Kč) pohybuje v řádu jednotek měsíčně, velmi omezený počet subjektů měsíčně zveřejňuje více než 50 smluv. Celkově však převládá počet subjektů, které uzavírají více než desítky smluv, početná je také kategorie subjektů uzavírající měsíčně více než sto smluv. Graf – Histogram počtu identifikovaných smluv u vybraných subjektů (N=104)

1.5 Popis cílového stavu Podle komplexního pozměňovacího návrhu by měl být zřízen (centrální) elektronický registr smluv, v němž bude povinné uveřejňovat písemné soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci uzavřené státem nebo územními samosprávnými celky nebo určitými právnickými osobami spojenými se státem nebo územními samosprávnými celky. Předkladatelé původního znění zákona upravujícího registr smluv (sněmovní tisk 42/0) uvedli v důvodové zprávě dostupné na internetové adrese www.psp.cz, že „…Uveřejňování smluv, faktur a objednávek a tím i rozšíření okruhu osob a institucí, které se budou moci na veřejné (byť jen neformální) kontrole podílet, je nezbytné, neboť dosavadní zkušenost ukazuje, že stávající institucionalizované kontrolní mechanismy nejsou (a vzhledem k rozsahu činnosti a počtu vykonavatelů veřejné moci ani nemohou být) dostatečně efektivní. Jejich doplnění o prvky veřejné kontroly nakládání s majetkem státu, krajů, obcí a dalších subjektů je proto vysoce žádoucí. Výhodou veřejné kontroly je především její finanční a institucionální nenáročnost, neboť pokud se pro ni vytvoří podmínky, probíhá již sama o sobě zdarma, je univerzální, zcela nezávislá a působí nejen represivně (v podobě veřejného odsouzení nepravostí), ale především preventivně jako podpora odpovědného a transparentního nakládání s veřejnými prostředky.“. Lze konstatovat, že obecným cílem vyplývajícím z legislativních návrhů týkajících se registru smluv je zvýšit dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem. 10

Konkrétním cílem komplexního pozměňovacího návrhu je záměr zvýšit za účelem veřejné kontroly zřízením registru smluv dostupnost informací o smlouvách uzavíraných subjekty, které disponují veřejnou mocí, nebo subjekty, u nichž lze identifikovat jejich specifický vztah k veřejné moci (zřizovatelský, majetkový nebo jiný). Pracovně lze definovat i tzv. operativní („měřitelný“) cíl komplexního pozměňovacího návrhu. Může jím být například dosažení stavu definovaného tak, že nejpozději za čtvrtý kalendářní měsíc po nabytí účinnosti zákona o registru smluv bude počet smluv uveřejněných v zákonem zřízeném registru smluv vyšší než počet smluv uveřejněných v zákonem nezřízeném registru smluv (http://portal.gov.cz/portal/obcan/rejstriky/data/10013/) za poslední kalendářní měsíc, v němž zákon o registru smluv účinný nebyl. 1.6 Zhodnocení rizika Po seznámení se s obsahem obdržených dotazníků, které byly připomínkovým místům zaslány spolu se žádostí o zhodnocení dopadů komplexního pozměňovacího návrhu, lze konstatovat, že z reakcí připomínkových míst vyplývá, že jako rizikové jsou v komplexním pozměňovacím návrhu k zákonu o registru smluv vnímány především následující záležitosti: 1) navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění a existence sankce zrušení smlouvy při jejím neuveřejnění; 2) navázání rozsahu uveřejňovací povinnosti na zákon o svobodném přístupu k informacím, resp. obecná problematika rozsahu údajů uveřejňovaných v registru smluv; 3) duplicity při uveřejňování existující mezi zákonem o registru smluv a některými jinými zákony. Ad 1) navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění a existence sankce zrušení smlouvy při jejím neuveřejnění Připomínkující úřady považují tuto konstrukci, podle níž může být smlouva účinná až uveřejněním v registru, za nevhodnou z hlediska právní jistoty, z hlediska nutnosti v některých případech uzavřít a plnit smlouvu operativně, aniž je uveřejněna v registru smluv, a za rozpornou s principem autonomie vůle smluvních stran. Některé kraje – s přihlédnutím ke skutečnosti, že správcem registru je „stát“ – považují tento mechanismus za protiústavní zásah do práva na samosprávu. Obdobně sankci zrušení smlouvy od počátku při jejím neuveřejnění považují připomínková místa za nevhodnou například s odůvodněním, že nepřispívá k právní jistotě a že nový občanský zákoník se v podstatné míře odklonil od sankce absolutní neplatnosti právních úkonů (upřednostňuje sankci relativní neplatnosti se zásadou, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné), zatímco zákonem o registru smluv by se obdoba sankce absolutní neplatnosti v právním řádu uplatňovala znovu potenciálně v nemalém rozsahu. Ad 2) navázání rozsahu uveřejňovací povinnosti na zákon o svobodném přístupu k informacím, resp. obecná problematika rozsahu údajů uveřejňovaných v registru smluv; V rámci tohoto tematického okruhu je připomínkovými místy zmiňováno rozmanité spektrum záležitostí vyplývajících z potenciální aplikace komplexního pozměňovacího návrhu v praxi, které jsou připomínkovými místy vnímány jako problematické. Názory připomínkujících úřadů se pohybují od poukazu na to, že může být nesnadné v některých případech (i s přihlédnutím k tomu, že vymezený okruh smluv má být v registru uveřejňován aktivně, zatímco dosud byly smlouvy uveřejňovány v zásadě především tehdy, jestliže o jejich poskytnutí bylo požádáno) aplikací zákona o svobodném přístupu k informacím správně určit, 11

jaké údaje mají být před uveřejněním znečitelněny, až po názor některých krajů, že rozsah údajů uveřejňovaný v registru smluv je protiústavní, protože podle Listiny základních práv a svobod státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti (zatímco kraje jej i vzhledem k množství smluv aktivně uveřejňovaných v registru považují již za nepřiměřený). Některá připomínková místa upozorňují na to, že ne vždy je možné zcela přesné rozlišení mezi soukromoprávní a veřejnoprávní smlouvu. Objevují se zmínky o vzniku nové administrativní zátěže utvořené komplexním pozměňovacím návrhem, názory zpochybňující vymezený okruh povinných osob a upozornění na rizika, která případné přijetí zákona o registru smluv znamená například pro podnikání některých povinných osob. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této souvislosti uvádí, že uveřejňování smluv u státních podniků či akciových společností (vyjma těch, kteří na svou činnost dostávají dotace ze státního rozpočtu) by bylo podle ředitelů těchto podniků pro jejich činnost poměrně zásadní. Patrně nejlépe tuto situaci dokumentuje rozbor provedený jedním ze zkušebních ústavů: „Dopad návrhu tohoto zákona na státní podniky působící v oblasti zkušebnictví bude následující: - zveřejňováním smluv povede pro státní podniky ke zhoršení konkurenčních podmínek na trhu. - ovlivní zásadním způsobem jejich podnikání, protože konkurence snadno zjistí jaké služby a za jakých podmínek poskytuje. Metadata, která se nedají vyloučit (viz § 5 návrhu zákona o registru smluv), jsou ve stávajících smlouvách vždy předmětem obchodního tajemství, protože se podle nich dá poznat, který výrobce hodlá jaký výrobek a za jakých podmínek a kdy uvést na trh. - za těchto podmínek začnou státní podniky masivně ztrácet zákazníky. - zveřejňováním smluv státní podniky poruší Nařízení 765/2008/ES, část týkající se požadavku na Důvěrnost. - v důsledku toho přijdou státní podniky s velkou pravděpodobností o akreditace. - rozsah činnosti státních podniků se omezí na marginální rozsah neakreditovaného zkoušení. Velikost a rozsah státních podniků bude v horizontu 2 – 5 let od začátku povinnosti zveřejňovat smlouvy minimalizován nebo tyto státní podniky zaniknou. - Česká republika přijde o většinu notifikovaných/oznámených osob (viz zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Privátní sféra nebude schopná v žádném případě převzít rozsah služeb státních podniků ve stávajícím plném rozsahu. - český průmysl bude muset využívat služby zahraničních zkušeben nebo jejich dceřiných poboček se všemi dopady, které to přináší (cena, jazyková bariéra, vzdálenost, kurzová rizika, atd.), toto bude mít výrazný dopad zejména na malé a střední podniky. Pro živnostníky budou tyto služby až na výjimky nedostupné. - zvýší se administrativní náročnost, neboť při cca 5500 zakázkách a odhadovaném minimálním času na zveřejnění 15 – 30 min. by se zvýšily náklady o 2,5 – 5 mil. Kč. Důsledkem silného konkurenčního prostředí v České republice a Evropské unii je stále rostoucí neochota podnikatelských subjektů zveřejňovat jakékoliv informace a údaje na veřejně přístupných rejstřících. Je to logické chování, neboť každá takto zveřejněná informace může být potenciálně využita konkurencí. Firmy se globálně snaží jakékoliv úniky informací co nejvíce omezit. Smlouvy a obchodní podmínky státního podniku jsou ale jednoznačným zdrojem, kterým se obnažuje firemní podnikatelské prostředí, jak zákazníků, tak státních podniků – obsahují údaje o odběratelích, cenovou politiku, splatnost, a jiné neméně důležité údaje, někdy přímo ohrožující konkurenceschopnost. Jsou to údaje/metadata, které nepůjdou 12

podle navrhnutých možností § 5 odst. 6) návrhu zákona o registru smluv vyloučit. (Podle tohoto ustanovení lze vyloučit buď jméno zákazníka, nebo cenu). Zavedení povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv způsobí masový odliv zákazníků. Odliv zákazníků, odhadem o 1/3 zakázek, bude znamenat zároveň snížení obratu odhadem o 43 mil. Kč/rok. Dalším logickým vyústěním bude nutné snížení stavu pracovníků, a to ze současné hodnoty cca na 60 %. Fixní náklady budou poté k poměru pracovníků neúměrně vysoké, což povede k dalším mzdovým korekcím platů odhadem cca o 15 %. To bude mít za následek odliv kvalitních pracovních sil. Přímé propuštění zaměstnanců a snižování platové úrovně bude znamenat razantní úbytek osobních nákladů a s tím spojené odvody státním institucím. Takto dojde odhadem ke snížení odvodů (na daních a pojištění) v úhrnu 15 mil. Kč/rok v horizontu 2 – 5 let od začátku povinnosti zveřejňovat smlouvy.“. Tato analýza s propočty ekonomických dopadů poskytnutá Ministerstvem průmyslu a obchodu platí pro jednu ze šesti zkušeben, která má formu státního podniku. Obdobně je na tom dle vyjádření dotčeného subjektu i dalších pět zkušeben a tři akciové společnosti. Propočtené ekonomické dopady při přijetí navrhovaného zákona o registru smluv by tak podle Ministerstva průmyslu a obchodu byly cca o celý jeden řád vyšší a ekonomický propad by byl neúnosný. Česká televize popisuje dopady komplexního pozměňovacího návrhu takto: „...Částka [nákladů na zveřejnění jedné smlouvy] se bude odvíjet od průměrného počtu smluv, které je schopen jeden zaměstnanec denně zveřejnit a odhadujeme ji na cca 50,-Kč/smlouva. Pokud bychom zveřejňovali o 170 000 více, tak Česká televize bude muset jen na mzdách vyplatit o cca 7,5 mil. Kč ročně více než v současné době. Do celkových nákladů bude třeba zahrnout ještě náklady na materiální zabezpečení (vybavení kanceláří, energie) včetně řešení umístění nových zaměstnanců do prostor, které nemá Česká televize k dispozici (tj. případně stavební náklady na přístavbu nebo přestavbu budov). Celkem by se jednalo tedy o minimálně 8.500.000,-Kč ročně více. Tento odhad se však týká pouze administrativních nákladů spojených se samotným zveřejňováním. Nezohledňuje ostatní relevantní skutečnosti s tím související, které považujeme za mnohem významnější, jako je zejm. nutnost změny systémů určených pro uzavírání smluv a jejich evidenci a archivaci, potřeba provedení důkladné analýzy a následné vypracování pravidel pro uzavírání smluv s ohledem na povinnost jejich uveřejňování a metodiky samotného uveřejňování týkající se zejména výjimek z povinnosti uveřejnění (viz ust. § 3 návrhu zákona o registru smluv) a provedení (resp. průběžné provádění) odpovídajících školení jednak všech zaměstnanců, kteří se podílejí na uzavírání smluv v rámci České televize a jednak zaměstnanců, kteří by prováděli samotné uveřejňování a zajištění kvalifikovaného dohledu a odborných konzultací při plnění povinnosti uveřejňování. Náklady s tím spojené nedokážeme v tuto chvíli odhadnout ani předběžně, lze však důvodně předpokládat, že tyto náklady výrazně převýší výše uvedené odhadované administrativní náklady na samotné zveřejňování. ČT při nabývání, přípravě, výrobě a společné výrobě programového obsahu působí v silně konkurenčním prostředí. Ceny, za které pořizuje zboží a služby s tím související (včetně autorských děl a uměleckých výkonů a licencí k jejich užití), jsou standardně předmětem obchodního tajemství. Zveřejňováním smluvních podmínek (zejména cenových) dojde k narušení audiovizuálního prostředí v rámci České republiky, Česká televize bude oproti ostatním subjektům působícím na trhu výroby pořadů citelně znevýhodněna, což v konečném důsledku pravděpodobně povede k navýšení cen hrazených Českou televizí. Lze důvodně předpokládat, že ČT přijde o některé dodavatele či spolupracovníky, kteří nebudou ochotni přistoupit na zveřejnění smluv, zejm. z důvodu ceny. 13

V oblasti pořizování televizních práv (sportovní práva, práva k vysílání filmů a seriálů atp.) je cena téměř vždy obchodním tajemstvím. Pokud bychom ji zveřejňovali, je pravděpodobné, že část majitelů práv odmítne smlouvu uzavřít a Česká televize ztratí možnost určitá práva získat. ČT v současné době dosahuje mnohdy nižších cen než konkurence, neboť partneři oceňují stabilitu ČT, včasné placení či veřejnoprávní postavení ČT a tyto aspekty promítají do cen za situace, kdy tato cena zůstane utajena. Zavedením povinnosti zveřejňovat ceny by došlo k poskytnutí výhody konkurenčním provozovatelům televizního vysílání, což by ve svém důsledku mělo významné dopady do hospodaření ČT. V této oblasti by bylo pro Českou televizi značným problémem rovněž to, že smlouvy se zahraničními majiteli vysílacích práv se v drtivé většině případů řídí jiným právním řádem než českým a zejm. v angloamerickém právním prostředí se datum účinnosti smlouvy odvozuje od uzavření ústní dohody o podstatných náležitostech smlouvy bez ohledu na datum podpisu písemného vyhotovení smlouvy, které následuje mnohem později, často i po několika měsících. Tyto smlouvy jsou navíc často uzavírány tzv. adhezním způsobem, existuje tudíž reálné riziko, že zahraniční partner na sjednání účinnosti v souladu se zákonem o registru smluv nepřistoupí a smlouva by tak byla od počátku neplatná. V neposlední řadě je důležité zmínit problematiku zveřejňování odměn výkonných umělců a autorů (zejm. herců, režisérů a scénáristů), neboť tato skutečnost by vedla nejen k nárůstu požadavků na zvýšení honoráře, ale mohla by mít i sociální dopady …“. Ad 3) duplicity při uveřejňování existující mezi zákonem o registru smluv a některými jinými zákony Z vyjádření zaslaných v souvislosti s komplexním pozměňovacím návrhem Ministerstvu vnitra vyplývá duplicita ve vztahu ke smlouvám uveřejňovaným podle § 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci), k některým údajům obsaženým ve smlouvách o poskytnutí podpory uzavřených podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, protože některé takové údaje se uveřejňují prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ke smlouvám uveřejňovaným ve sbírce listin podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, popřípadě ke smlouvám vkládaným do katastru nemovitostí (smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu), byť nejde o smlouvy přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. V legislativním procesu je také vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a některých dalších zákonů (sněmovní tisk 386/0), která by měla upravit uveřejňování smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami. Ohledně zákona o veřejných zakázkách, k němuž komplexní pozměňovací návrh vymezuje svůj vztah v § 8 odst. 4, je upozorňováno například na to, že smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku (včetně všech jejich změn a dodatků) budou uveřejňovány na jiném místě než další dokumenty vztahující se k veřejné zakázce (například informace o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky), čímž se situace přinejmenším znepřehlední. Podrobná sumarizace rizik a návrhů změn, které nad rámec dopadové studie dotčené subjekty zaslaly a která jsou v komplexním pozměňovacím návrhu jednotlivými připomínkovými místy spatřována, je uvedena v „Přehledu navržených změn jednotlivými oslovenými subjekty“, který je obsažen v příloze č. 2 této dopadové studie.

14

2. Návrh variant řešení 2.1 Varianta 0 Nulová varianta spočívá v zachování stávajícího stavu, tedy v neexistenci zákona upravujícího registr smluv. 2.2 Varianta 1 Varianta 1 spočívá v přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou. 2.3 Varianta 2 Varianta 2 spočívá v přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou, který bude dílčím způsobem modifikován tak, aby byla eliminována alespoň některá rizika vyplývající z této dopadové studie. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Varianta 0 (zachování stávajícího stavu) + nezřízením registru smluv zákonem se eliminují rizika vyplývající z jeho zřízení zákonem + případné zřízení „vlastního“ registru smluv je ponecháno na dobrovolnosti smluvní strany - v důsledku nezřízení registru smluv zákonem se tímto způsobem nezvýší dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem Varianta 1 (přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou) + zřízením registru smluv zákonem se zvýší dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem + jasně typově vymezená množina dokumentů uveřejňovaných v registru smluv (jen smlouvy) + nepředpokládá se možnost uveřejnit v registru smluv i „další informace související“ se smlouvou + předpokládá se možnost oprav dokumentů v registru smluv chybně uveřejněných - administrativní či jiná zátěž vyplývající z uveřejňovací povinnosti, která dosud v takovém rozsahu neexistovala Varianta 2 (přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou, který bude modifikován tak, aby byla eliminována alespoň některá rizika vyplývající z této dopadové studie) + zřízením registru smluv zákonem se zvýší dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem + jasně typově vymezená množina dokumentů uveřejňovaných v registru smluv (jen smlouvy) + nepředpokládá se možnost uveřejnit v registru smluv i „další informace související“ se smlouvou + předpokládá se možnost oprav dokumentů v registru smluv chybně uveřejněných + ve srovnání s variantou 1 možnost eliminovat alespoň některá rizika zmíněná v této dopadové studii 15

- administrativní či jiná zátěž vyplývající z uveřejňovací povinnosti, která dosud v takovém rozsahu neexistovala 3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Vyhodnocení nákladů a přínosů se v zásadě omezuje na zhodnocení varianty 1, protože varianty 1 se týká tato dopadová studie a nadto náklady a přínosy varianty 0 jsou poměrně zřejmé a varianta 2 je variantou, která teprve potenciálně vznikne. 3.2.1 Zhodnocení personálních souvislostí Dotčené subjekty v datových podkladech identifikovaly, že se agendě zveřejňování smluv na profilech zadavatele věnuje nebo částečně věnuje 1.018 přepočtených pracovníků.8,9 Lze konstatovat, že v současnosti se dané agendě věnuje u jednotlivých subjektů zpravidla 1 pracovník a to často pouze na částečný úvazek, resp. danou agendu vykonává jako nedílnou součást jiné činnosti a úvazek tak není vyčíslen. V případě, že je počet měsíčně zveřejňovaných smluv nízký, je zveřejňování smluv prováděno standardně v rámci oddělení veřejných zakázek či jiného útvaru jedním zaměstnancem, a to v rámci jeho další činnosti související s agendou veřejných zakázek. Při zobrazení kvantilů přepočteného počtu zaměstnanců u analyzovaných subjektů je vidět, že pouze pro necelou pětinu subjektů znamená stávající model zveřejňování smluv výraznější zátěž v podobě více než 10 pracovníků. Z grafu zobrazujícího relaci mezi počty aktuálně zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele a personální náročností je současně patrné, že situace je u jednotlivých subjektů zásadně odlišná a nelze konstatovat výraznější závislost personální náročnosti na počtech uzavíraných a zveřejňovaných smluv.

8

Celkový počet pracovníků, kteří tuto agendu v současnosti zajišťují, je nicméně s ohledem na zastoupený vzorek výrazně vyšší. Nelze proto konstatovat, že dnes danou agendu zajišťuje tisíc pracovníků. Pokud bychom extrapolovali data na odhadovaný celkový počet dotčených subjektů, lze pracovat s počtem více než 8 tisíc přepočtených pracovníků. 9 Část subjektů navíc není schopna údaj jednoznačně stanovit, jelikož smlouvy uveřejňují zaměstnanci, kteří administrují proces zadávání veřejné zakázky. Tito zaměstnanci mimo uveřejnění smlouvy uveřejňují na profilu zadavatele i další údaje a dokumenty.

16

Graf – Histogram počtu pracovníků, kteří zajišťují splnění povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele u vybraných subjektů (N=102)

Graf – Relace mezi počty aktuálně zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele a personální náročností včetně zobrazení kvantilů (N=102)

Většina reagujících dotčených subjektů uvedla, že personální náročnost zveřejňování smluv dle komplexního pozměňovacího návrhu zákona o registru smluv bude srovnatelná se stávající povinností zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele. Rozdíl je vnímán primárně v tom, že bude dále nutné aktivně sledovat průběh zveřejňování smluv, nicméně počet subjektů, které odhadují navýšení jednotkové náročnosti oproti stávajícímu 17

stavu je minimální. Z hlediska odhadu personálních dopadů nově navrhovaného registru smluv současně část subjektů uvádí, že předložený návrh není kompletní a tudíž se k němu není možné hodnověrně vyjádřit (jedná se zejména o absenci formuláře a variantu, kdy případný limit stanoví vláda nařízením). Část pak není schopná odhadnout reálně praktické dopady, protože nesleduje ani dopady zveřejňování na profilech zadavatele. Víceméně však subjekty uvádí, zveřejnění smlouvy bude vázáno na dva úkony: pořízení vhodného formátu smlouvy a vyplnění formuláře Registru smluv a odeslání. Subjekty dále rozpracovávají odhadovaný modelový proces zveřejňování smluv následovně: posouzení smlouvy, zda podléhá zveřejnění v registru; zajištění ochrany osobních dat; zjištění, zda ustanovení smlouvy nepodléhají obchodnímu tajemství; dodatečná anonymizace dat; příprava smlouvy ke zveřejnění, skenování, popř. vyplnění formuláře; odeslání ke zveřejnění; zpětná kontrola, zda byla smlouva skutečně v registru zveřejněna; vyznačení data nabytí účinnosti na smlouvě; předání smlouvy účastníkům, popř. informování účastníků o nabytí účinnosti smlouvy. Z konkrétních modelových odpovědí identifikované nebo odhadované doby potřebné ke zveřejnění smlouvy v registru smluv vyplývá, že nejčastěji se jedná o interval 10 až 30 minut. Některé subjekty uvádí, že jde o rutinní úkon zvládnutelný za 5 minut, pro jiné se jedná o sofistikovaný proces vyžadující účast expertů i v řádu několika hodin. Tabulka – Identifikovaná délka zpracování zveřejnění smlouvy v registru smluv Subjekt Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy Úřad vlády

Cca 20 až 30 minut, oproti tomu stávající povinnost zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele vyžaduje cca 10 min.

Ministerstvo vnitra

V případě projektu, u kterého je podepisována smlouva se 4 příjemci, je počet příloh (jsou samostatnými dokumenty), které obsahují nezveřejnitelné údaje, 4 v počtu 40 listů. Vzhledem k tomu, že jsou znečitelňovány pouze ty údaje, které nelze zveřejnit, byla vysledována časová náročnost u tohoto případu cca 30 min.

Ministerstvo dopravy

10 minut na jednu smlouvu u nejjednodušších smluv až cca 4 hodiny na jednu smlouvu u rozsáhlých smluv

Ministerstvo místní rozvoj

pro Časový odhad jedné smlouvy je cca 15 minut.

Ministerstvo práce a Příprava podkladů pro metadata, skenování smlouvy, editaci dat a sociálních věcí jejich nahrání, jakož nahrání smlouvy do registru smluv a ověření záznamu, tj. kroky v délce v průměru 15 min. Ministerstvo zdravotnictví

10 minutová činnost

Ministerstvo školství, Cca 30 minut mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zahraničních věcí

Skenování jedné smlouvy a její odeslání cca 30 min

18

Subjekt

Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy

Ministerstvo průmyslu Odhadujeme, že uveřejnění jedné smlouvy na profilu zadavatele a obchodu trvá průměrně 15 min. Při zveřejňování smluv na registru smluv se obáváme, že tato průměrná doba vzroste až na 30 min Policie republiky

České Cca 5 minut

Energetický regulační Odhadem lze předpokládat v řádech hodin (1-3 hodiny/1 smlouva) úřad Národní divadlo

5 minut

Úřad pro ochranu Několik hodin zabere právníkovi posoudit, zda smlouva spadá pod hospodářské soutěže režim navrhovaného zákona, zjistit, zda obsahuje obchodní tajemství a příp. toto tajemství začernit. Dále, jelikož návrh zákona vyžaduje uveřejnění smlouvy ve strojově čitelném formátu, musí asistentka či jiný pracovník Úřadu smlouvu převést do elektronické podoby (10 minut), převést pomocí příslušného softwaru do strojově čitelného formátu (15 minut) a vytáhnout z dokumentu metadata (5 minut). Celkový čas osoby s neprávním vzděláním na zveřejňování smlouvy se tak prodlouží na dvojnásobek oproti současnému stavu, tj. zhruba 1 hod. Celkový čas právníka související se zveřejněním může být hrubým odhadem 3 hodiny. Celkový čas strávený nad jednou smlouvou pak 4 hodiny. Ústecký kraj

Náročnost 1 hodina na zveřejnění 1 smlouvy.

Liberecký kraj

Bez skenování 10 minut, se skenováním originálu 20 minut; u příspěvkových organizací zřizovaných krajem se dá vzhledem k personálnímu a technickému vybavení předpokládat, že by se časová náročnost mohla zvýšit až na 30 minut

Zlínský kraj

Jedna smlouva o rozsahu 10 stran, skenování a převedení do otevřeného a strojově čitelného formátu (OCR) jedné strany smlouvy – 3 minuty, deset stran – 30 minut (bez opravy chyb po OCR), anonymizace osobních údajů a záležitostí podléhajících obchodnímu tajemství s nutností komunikovat s druhou smluvní stranou – min. 30 minut, příprava metadat a odeslání do registru – 5 minut, tedy celkem 65 minut

Blansko

Celkem na 1 smlouvu 15 minut práce

Brno

Reálný odhad zvýšení časové náročnosti o 30 minut u jedné smlouvy (kontrola smlouvy, odstranění případných nezveřejňovaných informací, zajištění elektronického obrazu textového obsahu kompletní smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu, uvedení metadat, vyplnění potřebných formulářů, odeslání datovou schránkou, kontrola uveřejnění) 19

Subjekt

Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy

Doksy

Časová náročnost přípravy smlouvy na zveřejnění v registru je odhadována na 15 minut.

Most

Předpokládáme časovou náročnost se zveřejněním 1 smlouvy do 10 -15 minut.

Subjekty uvádí, že pokud by došlo k uveřejňování smluv v rámci předloženého zákona o registru smluv, lze očekávat nárůst agendy (nutnost zvýšené komunikace se smluvními partnery za účelem včasného zaslání podepsané smlouvy, zvýšená administrativa), a proto by si tato situace vyžádala zřejmě posílení počtu pracovníků. Konkrétní odhad personálních dopadů navrhovaného registru smluv je nicméně více než různorodý. Část dotčených subjektů neuvažuje navyšování pracovníků, pouze předpokládá, že dojde k rozšíření pracovní náplně stávajících zaměstnanců. U organizačních složek státu, které se domnívají, že bude třeba navýšit pracovníky, se předpokládá navýšení v průměru o 1 až 2 zaměstnance, v případě příspěvkových organizací převáženě o 0,25 až 0,5 pracovníků. V případě územních samosprávných celků se odhadované dopady značně liší a to i více než 10ti násobně. Některé subjekty dále uvedly, že vzhledem k nutnosti zastupitelnosti a k nutnosti neprodleného zveřejnění smluv by se dané agendě měly věnovat vždy 2 zaměstnanci na jednu organizaci. Specifická situace pak může nastat na malých obcích. V obcích bez rozsáhlého úřednického aparátu bude za zveřejnění ve většině případů zodpovědný starosta obce. Již v současné době jsou tyto obce vystaveny obrovské a často zbytečné administrativní zátěži. Starosta v prvé řadě může opomenout smlouvu zveřejnit. V opačném případě bude pro něj úkon spojený s občasným zveřejněním zcela nerutinní operací. Bude si muset vše pokaždé znovu připomenout. Časově pro něj bude tato operace vždy náročnější než pro úředníka konajícího tento úkon každý den. Úkony spojené se zveřejněním budou zcela jistě vykazovat i větší chybovost. Navíc se zde často nebude jednat z největší pravděpodobností o personální navýšení, ale obce si budou službu se zveřejňováním zadávat i nadále za úplatu. Tabulka – Personální náročnost zveřejňování smluv dle navrhovaného registru smluv Subjekt

Odhadovaný počet pracovníků potřebných ke zveřejňování smluv

Úřad vlády

Nyní se ročně jedná o 0,007 pracovního úvazku, nově zhruba necelého 0,5 pracovního úvazku.

Ministerstvo financí

Nárůst počtu zaměstnanců lze velmi přibližně odhadnout na cca 3 zaměstnance.

Ministerstvo kultury

Odhad personální náročnosti minimální, většina příspěvkových organizací odhaduje nárůst v průměru o 0,25 pracovního úvazku.

Ministerstvo spravedlnosti

Nebude nutné zvyšovat personální obsazení na jednotlivých organizačních složkách v resortu justice

Ministerstvo zdravotnictví

V rámci povinnosti zveřejňovat uzavřené smlouvy na profilu zadavatele nedošlo k žádnému nadměrnému personálnímu dopadu. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že na tuto agendu bude nutno vyčlenit cca 1 úvazek (včetně kontroly řádného zveřejnění). 20

Odhadovaný počet pracovníků potřebných ke zveřejňování smluv

Subjekt

V případě státních příspěvkových organizací v resortu zdravotnictví se patrně bude jednat o navýšení v rozpětí 0,5 až 1,25 pracovního úvazku. V případě zdravotních pojišťoven o cca o 2 pracovní místa u každé zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zemědělství

Odhad, že k plnění povinnosti by bylo nutné využití 0,2 systemizovaného místa. Pro SZIF a PGRLF by se jednalo o nárůst o 6 až 8,5 pracovní síly.

Ministerstvo zahraničních věcí

Odhaduje navýšení systemizace o cca 2-3 osoby.

Ministerstvo práce a Cca přepočtenou měsíční personální kapacitu 5,3 pracovníků sociálních věcí Ministerstvo školství, Souhrnný personální dopad ve výši ca 0,75 přepočteného mládeže a tělovýchovy pracovního úvazku. Ministerstvo průmyslu Současná personální náročnost na zveřejňování smluv u a obchodu organizačních složek státu, příspěvkových organizací a obecně prospěšné společnosti je naprosto zanedbatelná (od 0 do 0,018 přepočteného zaměstnance). Při přechodu na nově navrhovaný zákon o registru smluv by personální náročnost vzrostla více než desetinásobně, stále by se však nejednalo o významné navýšení. Policie republiky

České 2 až 3 pracovníci

Ústavní soud

Navýšení počtu zveřejňovaných smluv zvýší administrativní náročnost, ovšem nikoli v takové míře, že by toto zvýšení vyžadovalo navýšení počtu pověřených pracovníků.

Nejvyšší soud

Předpokládáme, že nebude třeba navyšovat počty zaměstnanců pro tuto agendu.

Český báňský úřad

Povinné zveřejňování veškerých smluv by znamenalo navýšení oddělení hospodářské správy o 1 zaměstnance.

Veřejný ochránce práv

Lze předpokládat zvýšení rozsahu této činnosti a s tím související zvýšení personální náročnosti o 0,1 stávajícího měsíčního pracovního úvazku.

Česká televize

Potřebovali bychom o 23 zaměstnanců na plný úvazek více.

Asociace krajů ČR

Odhadujeme, že personální dopad bude minimální.

Jihočeský kraj

Při stávající metodologii by na úrovni Jihočeského kraje nevyvolala změna zvýšené potřeby dodatečného personálního a tím i finančního zajištění. Pokud by byl však systém nastaven zcela jiným způsobem, než je tomu nyní, pak by i v případě Jihočeského kraje znamenaly nové povinnosti buď náklady na automatizované 21

Odhadovaný počet pracovníků potřebných ke zveřejňování smluv

Subjekt

odesílání smluv či náklady na nový personál. V tomto případě lze hovořit o cca 1 - 3 nových zaměstnancích kraje v případě Jihočeského kraje, v případě příspěvkových organizací a založených právnických osob v průměru cca 0,5 úvazku na jednu právnickou osobu, tj. reálně kolem 70 nových zaměstnanců kraje či v jeho právnických osobách. Pardubický kraj

Současná personální náročnost (zveřejňování na profilu zadavatele) je v rozsahu cca 0,01 úvazku měsíčně. Navrhovaná právní úprava, kdy budou zveřejňovány všechny smlouvy, předpokládá zvýšení personální náročnosti o minimálně 1 až 2 celé úvazky.

Plzeňský kraj

Předpokládaný počet 5 plných pracovních úvazků.

Královéhradecký kraj

Odhadujeme, že to bude cca 1 pracovní úvazek pro orgány kraje a eventuelně 1 pro organizace zřízené a založené krajem

Ústecký kraj

4 zaměstnance

Kraj Vysočina

Min. 8 zaměstnanců VÚSC, min. 80 zaměstnanců příspěvkových organizací VÚSC

Liberecký kraj

0,3 – 0,6 úvazku

Středočeský kraj

Odhaduje personální navýšení na 8 pracovníků krajského úřadu; u příspěvkových organizací v průměru nárůst o 0,5 úvazku na jednu právnickou osobu

Zlínský kraj

Potřebu zřídit alespoň 2 nová pracovní místa

Svaz měst a obcí ČR

Pakliže nebude vyžadována strojová čitelnost textu, rozšíří-li se možnost konvalidace i na chybnou aplikaci zákona č. 106/1999 Sb. a rozšíří-li se výjimka na adhezní smlouvy o další subjekty, nemusel by být dopad nijak zásadní.

Sdružení samospráv

místních Cca 0,2 – 0,3 úvazku (u obce o velikosti 1100 obyvatel).

Praha

Dopad na městských částech sumárně ekvivalent cca 3 pracovníci; dopad na příspěvkové organizace sumárně ekvivalent cca 40 pracovníků

Brno

Přepočtený počet zaměstnanců pro zveřejňování smluv odhadujeme na 23.

Most

Bude nutné tuto agendu posílit minimálně o 0,5 pracovního úvazku

Horní Planá

Nová povinnost vyvolá potřebu zřízení 1 nového pracovního místa. V současné době pokryje povinnosti se zveřejňováním na profilu zadavatele 1 pracovník v rámci svých povinností.

Ratíškovice

Bude třeba posílit úřad o minimálně 1 zaměstnance. 22

Subjekt

Odhadovaný počet pracovníků potřebných ke zveřejňování smluv

Veselí nad Moravou

Novela by neměla přinést žádné závažnější dopady na personální oblast.

Unie zaměstnavatelských svazů

Povede k personálním nárokům od 0,5 zaměstnance u nejmenších nemocnic až po několik zaměstnanců u středně velkých a velkých nemocnic

3.2.2 Zhodnocení finančních souvislostí Dotčené subjekty v datových podkladech uváděly finanční náročnost stávajícího zveřejňování smluv na portálech veřejné správy.10 Lze konstatovat, že většina subjektů uvádí, že měsíční náklady spojené s plnění, povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele se nejčastěji pohybují v řádu tisíců měsíčně. Jednotková cena zveřejnění se pak zpravidla pohybuje mezi 100 a 500 Kč. Existují však subjekty, které uvádí jednotkovou cenu za zveřejnění jedné smlouvy vyšší než 1000 Kč. Při zobrazení kvantilů měsíčních nákladů u analyzovaných subjektů je vidět, že pouze pro necelou pětinu subjektů znamená zveřejňování smluv výraznější zátěž v podobě více než 50 tisíc Kč. Z grafu zobrazujícího relaci mezi počty aktuálně zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele a finančními náklady je současně patrné, že situace je u jednotlivých subjektů zásadně odlišná a nelze konstatovat výraznější závislost finanční náročnosti na počtech uzavíraných a zveřejňovaných smluv. Graf – Histogram měsíčních nákladů spojených se splněním povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele u vybraných subjektů (N=85)

10

Část subjektů nebyla schopna finanční údaj jednoznačně vyčíslit.

23

Graf – Histogram jednotkových cen souvisejících se zveřejňováním smluv v rámci plnění povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele u vybraných subjektů (N=85)

Graf – Relace mezi počty aktuálně zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele a finanční náročností včetně zobrazení kvantilů (N=85)

Ve věci finančních dopadů nově navrhované povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv některé dotčené subjekty uvádí, že s ohledem na absenci podrobné metodiky a neznalost konkrétních parametrů plánovaného registru (např. doba ukládání smlouvy, zajištění systému proti přetížení, apod.) neví, jakým způsobem k finančním dopadům dospět a nejsou schopny 24

tyto údaje poskytnout. Část subjektů však modelové propočty provedla a na nich je založen odhad finančních dopadů. První možností sledování finančních dopadů je agregace jednotlivých druhů výdajů, které si zveřejňování v registru smluv vyvolá. V tomto smyslu spočívá těžiště finančních dopadů navrhovaného registru smluv s ohledem na charakter agendy primárně v personálních nákladech a souvisejících komplementů případného navýšení pracovníků11. Dílčími náklady pak budou náklady na komunikaci datovými schránkami, minimálním nákladem bude cena datové zprávy. Většina subjektů přitom uvádí, že ostatní náklady budou minimální, a budou tvořit například náklady na výpočetní techniku, připojení k internetu, telefon, nájemné, spotřebu elektrické energie apod. Vedle variabilních nákladů je třeba současně počítat se vstupními fixními náklady, některé subjekty identifikovaly potřebu počátečních investicí, a to především na vybavení potřebnými nástroji k uveřejňování smluvních dokumentů, na proškolení pracovníků, zajištění přístupových práv do datových schránek pro osoby, které budou odesílání scanů uzavřených smluv realizovat, úpravu resortních informačních systémů12 apod. V neposlední řadě subjekty upozorňují na případné náklady spojené s novým výběrovým řízením a finanční dopady související s náhradou škod, ušlých zisků a další újmy způsobené nemožností realizovat sjednané smlouvy (mj. náklady právního zastoupení, soudní výlohy). Pokud bychom modelově propočetli požadované navýšení pracovníků u jednotlivých typů subjektů evidovaných v ARES, dostaneme se k navýšení o 8 tisíc přepočtených pracovníků. To při jednotkové roční ceně na daný typ činnost počítanou na úrovni 500 tis. Kč. na pracovníka za rok vede k cca 4 miliardám Kč při zveřejňování všech smluv, resp. k cca 1 miliardě při zveřejňování smluv nad 50 tisíc Kč. Tabulka – Modelový propočet finančních dopadů založený na personálních nákladech Typ subjektu

Organizační složky státu

Počty ARES

Navýšení pracovníků celkem

dle Koeficient navýšení pracovníků 286

2

572

Kraje

14

3

42

Obce

6305

0,5

3152,5

Dobrovolné svazky obcí

776

0,5

388

Příspěvkové organizace

10983

0,3

3294,9

7

3

21

397

1

397

75

1

75

Regionální rady Státní podniky Veřejné výzkumné instituce

11

Stávající náklady na zveřejnění jedné smlouvy na profilu zadavatele totiž obnáší pouze příslušný pracovní čas pověřeného zaměstnance. Pro převod dokumentů do elektronické podoby (scan) je využíváno standardních prostředků IT, kterými je zaměstnance běžně vybaven. 12 Zadavatelé již dnes zpravidla mají aplikaci k evidenci smluv, často i propojenou s ekonomickým informačním systémem. Změna si vyžádá zejména vstupní náklady na úpravy příslušných systémů a interních databází (nicméně dle odhadu vybraných subjektů v řádu tisíců, max. desítek tisíců korun).

25

Fondy

9

1

9

Zdravotní pojišťovny

6

2

12

Český rozhlas a Česká televize

2

20

40

Další právnické osoby státu nebo územních SC

?

Celkem

18860

?

?

8387,715

8003,4

Finanční dopad při ceně 500 tis./pracovníka za rok - všechny smlouvy

4 001 700 000 Kč

- smlouvy nad 50 tisíc

982 495 357 Kč

Druhou možností sledování finančních dopadů je sledování jednotkových cen zveřejnění jedné smlouvy a jejich propočet na celkový předpokládaný počet smluv. Text smlouvy je totiž v drtivé většině případů standardizovaným dokumentem. V tomto kontextu není oproti stávající praxi v případě návrhu zákona předpokládáno zásadní navýšení nákladů spojených s uveřejňováním smluv a finanční dopady tak tvoří pouze nárůst objemu zveřejňovaných smluv, nikoliv nárůst ceny za jejich zveřejnění. Podle většiny vyjádření je tak modelový propočet jednotkových nákladů (nákladů na zveřejnění 1 smlouvy) spojených se zveřejněním smlouvy v organizaci srovnatelný s náklady na plnění stávající povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele. Některé subjekty však předpokládají skokové navýšení nákladů. Konkrétní odhadované jednotkové ceny zveřejňování smluv v registru smluv jsou však více než různorodé a nejčastěji se pohybují mezi 50 a 300 Kč. Tabulka – Odhadovaná cena za zveřejnění jedné smlouvy Subjekt

Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy

Ministerstvo obrany

Celkové průměrné náklady na uveřejnění 1 smlouvy kalkulovány na 225,- Kč

Ministerstvo dopravy

Modelovým propočtem dojde ke zvýšení nákladů na zveřejňování oproti stávající právní úpravě o cca 360 Kč na jednu smlouvu

Ministerstvo zdravotnictví

Jednotkové náklady na zveřejnění jedné smlouvy lze odhadovat v rozmezí od 50 -80 Kč

Ministerstvo práce a Náklady vyhodnoceny na 50 Kč/1 smlouva sociálních věcí Ministerstvo školství, Za každé 1 zveřejnění na profilu zadavatele hradí částku 254,10 Kč. mládeže a tělovýchovy Kancelář prezidenta

Odhadovaný výdaj na zveřejnění 1 smlouvy v registru je 293,- Kč.

Úřad pro ochranu Odhadované náklady na zveřejnění jedné smlouvy přesáhnou 1 000 hospodářské soutěže Kč. Generální inspekce Předpoklad nákladů na zveřejňování smluv podle návrhu zákona bezpečnostních sborů činí 830 Kč na jednu smlouvu. Současné náklady při plnění stávající povinnosti činí 130 Kč na jednu smlouvu. 26

Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy

Subjekt

Úřad průmyslového Jednotkový náklad na zveřejnění smlouvy / objednávky se vlastnictví v současnosti pohybuje kolem 121 Kč, zatímco v případě přijetí předmětného návrhu by byl cca 221 Kč. Technologická agentura

Cena za zveřejnění jedné smlouvy 50 Kč

Veřejný ochránce práv

Dá se předpokládat, že celkové náklady na uveřejnění jedné smlouvy budou činit částku cca 100,- Kč

Jihomoravský kraj

Průměrné mzdové náklady ve výši 193,- Kč na 1 smlouvu.

Plzeňský kraj

Předpokládané náklady na zveřejnění cca 290,-Kč/1 smlouva

Kraj Vysočina

920 Kč náklad na administraci jedné smlouvy

Ústecký kraj

Náklady na zveřejnění 1 smlouvy budou činit (počítáno z mzdových nákladů) částku 218,4 Kč, částka neobsahuje další náklady (vybavení pracoviště).

Zlínský kraj

Částka cca 450 Kč na přípravu a zveřejnění jedné smlouvy.

Luhačovice

Modelové jednotkové náklady spojené se zveřejněním smlouvy nebudou zásadně odlišné oproti současnému zveřejňování na profilu zadavatele (odhad cca 500 Kč/smlouva).

Horní Planá

Zveřejňování na profilu zadavatele zveřejňování v registru 1500,-/smlouvu

dnes

200,-/smlouvu,

Pokud bychom modelově propočetli finanční dopady navrhovaného registru smluv na základě jednotkových cen, pohybujeme se při jednotkové ceně 250 Kč na smlouvu na úrovni cca 1,5 miliard Kč při zveřejňování všech smluv, resp. cca 0,5 miliardy při zveřejňování smluv nad 50 tisíc Kč. Tabulka – Modelový propočet finančních dopadů založený na jednotkových nákladech Cena za zveřejnění 1smlouvy

Náklady na odhadovaný počet uzavíraných smluv ročně Všechny smlouvy

Smlouvy nad 50 tis.

50 Kč

301 028 341 Kč

73 908 326 Kč

100 Kč

602 056 682 Kč

147 816 651 Kč

150 Kč

903 085 022 Kč

221 724 977 Kč

200 Kč

1 204 113 363 Kč

295 633 303 Kč

250 Kč

1 505 141 704 Kč

369 541 629 Kč

300 Kč

1 806 170 045 Kč

443 449 954 Kč

Pozn. Ve vazbě na výše uvedené propočty pracujeme s počtem 501.714 všech smluv zveřejňovaných měsíčně, z toho 123.181 smluv nad 50 tisíc Kč. 27

Vedle výše uvedených nákladů jednotlivých dotčených subjektů je třeba počítat s náklady na vytvoření registru, provádění jeho údržby a zajišťování servisu. V případě, že by bylo rozhodnuto, že Ministerstvo vnitra bude spravovat Registr smluv, bude nutné zajistit minimálně 4 nová systemizovaná místa pro zajištění fungování redakce Registru smluv. V případě úpravy Portálu veřejné správy budou nutné prostředky minimálně ve výši 5 mil. korun. Pokud by se zveřejňovaly všechny smlouvy bez limitu, budou náklady na zřízení v řádu desítek milionů. V kontextu finančních dopadů je třeba také upozornit, že řada hlavně malých obcí nemá k dispozici na svých úřadech úředníky, kteří by tuto administrativu mohli provádět a nemají dostatek finančních prostředků na jejich úhradu. Takový stav často vyžaduje externí administraci zakázky – byť malého rozsahu a takto jsou zakázky prodražovány. Dle vyjádření některých oslovených obcí a měst však v souvislosti s povinností zveřejňovat smlouvy v registru smluv vyšší náklady nevzniknou.

28

4. Návrh řešení (stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení) Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení a jeho konkretizace je záležitostí politického rozhodnutí. Koaliční rada by měla primárně rozhodnout, zda registr smluv má nebo nemá být zákonem zřízen a případně posoudit okruh subjektů a smluv (výjimek z nich), na něž má zákon dopadat (ze zaslaných podkladů vyplynula řada výslovných či implicitních požadavků na vynětí určitých subjektů nebo typů smluv z působnosti zákona – zejména podnikající veřejnoprávní subjekty, ze smluv např. smlouvy s výkonnými umělci podle autorského zákona; požadavky na zvýšení limitu pro zveřejňování smluv stanoveného v nařízení vlády, resp. na jeho stanovení přímo zákonem). V případě, že bude rozhodnuto o tom, že registr smluv má být zákonem zřízen, je třeba rozhodnout o následujících záležitostech, které byly připomínkovými místy identifikovány jako nejpalčivější: 1) navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění a existence sankce zrušení smlouvy při jejím neuveřejnění; 2) navázání rozsahu uveřejňovací povinnosti na zákon o svobodném přístupu k informacím (resp. obecně problematika rozsahu údajů uveřejňovaných v registru smluv); 3) řešení duplicit při uveřejňování, které existují mezi zákonem o registru smluv a některými jinými zákony; 4) aplikační obtíže vyplývající z komplexního pozměňovacího návrhu, popřípadě formulační úpravy návrhu; 5) výběr varianty obsažené v § 8 odst. 2 komplexního pozměňovacího návrhu. Ad 1) Navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění a existence sankce zrušení smlouvy při jejím neuveřejnění Nezahrnutí mechanismu, podle něhož je účinnost smlouvy navázána na její uveřejnění a neuveřejnění smlouvy je sankcionováno jejím zrušením, do zákona je teoreticky možné, nicméně to představuje do značné míry popření smyslu předloženého komplexního pozměňovacího návrhu. Takovým zásahem by se ze zákona o registru smluv vytratil pro něj charakteristický „samovykonatelný mechanismus“ spočívající mj. v tom, že plynutím času nastupuje při neuveřejnění smlouvy v registru smluv následek neúčinnosti nebo zrušení smlouvy od počátku, což je důvod, proč se v souvislosti s registrem smluv nezřizuje specifická „kontrolní instituce“. Ad 2) Navázání rozsahu uveřejňovací povinnosti na zákon o svobodném přístupu k informacím Navázání uveřejňovací povinnosti na zákon o svobodném přístup k informacím (tzv. „znečitelňování“) je nutně spojeno s tím, že existují některé skutečnosti, které je třeba při uveřejňování smlouvy chránit (například obchodní tajemství, osobní údaje), přičemž zákon o svobodném přístupu k informacím pro tyto situace (alespoň v obecné rovině) stanoví pravidla. Alternativně je možné, aby zákon o registru smluv vymezil vlastní katalog (rozsah) informací, které nemají být při uveřejňování v registru smluv uveřejňovány (bez formální vazby na zákon o svobodném přístupu k informacím), nicméně lze odhadnout, že tento katalog se bude podobat důvodům pro neposkytnutí informace, které stanoví zákon o svobodném přístupu k informacím.

29

Ad 3) Řešení duplicit při uveřejňování, které existují mezi zákonem o registru smluv a některými jinými zákony Duplicity při uveřejňování smluv, které existují mezi zákonem o registru smluv a některými jinými zákony, je možné řešit přímo v zákoně o registru smluv nebo novelou příslušných zákonů ve spolupráci s těmi úřady, v jejichž gesci jsou zákony, z nichž duplicity vyplývají. Situace týkající se duplicit je v současnosti monitorována; úřady, které je ve svých předpisech identifikují, byly vyzvány, aby o nich informovaly Úřad vlády a aby následně mohlo dojít k jejich zhodnocení ve vztahu k registru smluv. Ad 4) Aplikační obtíže vyplývající z komplexního pozměňovacího návrhu, popřípadě formulační úpravy návrhu V rámci tohoto tematického okruhu je připomínkovými místy zmiňováno rozmanité spektrum záležitostí vyplývajících z potenciální aplikace komplexního pozměňovacího návrhu v praxi, které jsou připomínkovými místy vnímány jako problematické. Některé z těchto záležitostí se specificky týkají pouze některých resortů (např. vyjmout z působnosti zákona smlouvy v oblasti obrany státu). Dále se nabízí formulační či legislativně-technické úpravy, např. do § 5 odst. 8 na konec doplnit slova „tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění v registru smluv“, aby bylo zcela zřejmé, kdo má znečitelnění provést (tedy že nejde o povinnost správce registru smluv). Dále je možné v § 5 odst. 5 slovo „zveřejněna“ nahradit slovem „uveřejněna“, aby byla zachována terminologická jednotnost právního předpisu. V názvu zákona a § 1 lze nahradit slovo „platnosti“ slovem „účinnosti“, protože sankce spočívá ve zrušení smlouvy a slovo „platnost“ není v komplexním pozměňovacím návrhu jinde uvedeno. Toto poměrně široké spektrum více či méně relevantních připomínek by mělo být individuálně posouzeno. Ad 5) Výběr varianty obsažené v § 8 odst. 2 komplexního pozměňovacího návrhu (vymezení místních samospráv s dvouletým odkladem) Je třeba vybrat jednu z variant obsažených v § 8 odst. 2 komplexního pozměňovacího návrhu. Konkrétně jde o to, zda dvouletý odklad uveřejňovací povinnosti má platit pro obce nevykonávající přenesenou působnost a pro „jejich“ právnické osoby (varianta I), anebo pro obce, které ke dni 1. ledna 2015 mají méně než 10 000 obyvatel, a pro „jejich“ právnické osoby (varianta II). Z vyjádření oslovených připomínkových míst vyplývá, že mírně preferují variantu I (poměrem 13:12).

30

5. Implementace doporučené varianty a vynucování Z technického hlediska implementace spočívá ve zprovoznění registru smluv (a určení elektronického formuláře a datové schránky pro zasílání smluv), čímž jeho správce umožní v něm smlouvy uveřejňovat. Orgánům veřejné moci může být svěřena pravomoc vydat k zákonu prováděcí právní předpis (v komplexním pozměňovacím návrhu se jedná o nařízení vlády, kterým může vláda omezit povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv smlouvu do výše hodnoty předmětu smlouvy 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty). Implementační nebo „vynucovací“ pravomocí je vydávání rozhodnutí nadřízenými správními úřady nebo soudy, na jejichž základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím a v návaznosti na to uveřejněna dodatečně v registru (popřípadě rozhodování soudů ve sporech vyplývajících z neúčinnosti nebo zrušení smlouvy). Implementační úkon představuje i určení gestora zákona. Pro dosavadní legislativní návrhy týkající se registru smluv je rovněž charakteristický „samovykonatelný mechanismus“ spočívající v tom, že zaslat smlouvu k uveřejnění mohou všechny smluvní strany a že plynutím času nastupuje při neuveřejnění následek neúčinnosti nebo zrušení smlouvy od počátku. V souvislosti s registrem smluv se proto nezřizuje specifická „kontrolní instituce“. 6. Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti regulace, bude-li regulace přijata, se (s přihlédnutím k výše zmíněným cílům regulace) bude uskutečňovat v souladu s § 22 a § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v účinném znění, podle nichž ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek a dále pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky. V případě potřeby pak mj. činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. 7. Konzultace a zdroje dat Konzultace spočívala v tom, že v souvislosti se zajišťováním podkladů pro tuto studii dopadů (odhlédneme-li od zjišťování informací v rámci samotného ministerstva, které proběhlo interně) byly dopisem ministra vnitra o zhodnocení požádány ostatní ústřední správní úřady, kraje a Asociace krajů, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Česká národní banka, Agrární komora České republiky, Akademie věd České republiky, Bezpečnostní informační služba, Kancelář finančního arbitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Grantová agentura České republiky, Hospodářská komora České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu, Veřejný ochránce práv, Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Technologická agentura České republiky, Unie zaměstnavatelských svazů, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ústavní soud, Úřad pro zahraniční styky a informace a Ústav pro studium totalitních režimů (oslovená připomínková místa byla také požádána, aby ve zhodnocení dopadů zohlednila i postoje dalších institucí, které se nacházejí v jejich působnosti). Dále byla Ministerstvem vnitra oslovena Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra a některé obce. Tabulka sumarizující podklady dodané připomínkovými místy je uvedena jako příloha č. 1 k této dopadové studii. Z poskytnutých informací vyplývá, že při vyplňování dotazníku a formuláře, které byly institucím Ministerstvem vnitra zaslány, dotčené instituce využily zdroje interní (například evidence smluv) nebo externí (například 31

www.gemin.cz); dotazník a formulář použitý externími i interními připomínkovými místy je uveden jako příloha č. 3 k této dopadové studii. Obecně lze konstatovat, že oslovené instituce se do shromažďování podkladů pro zpracování dopadové studie zapojily a zaslaly svá vyjádření včas; některé zaslaly vyjádření později nebo po urgencích. Své vyjádření zaslaly také instituce, které nebyly dopisem ministra vnitra přímo osloveny. Relevantní zdroj dat vedle obdržených vyjádření dotčených institucí představuje například i důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku 42/0. 8. Kontakt na zpracovatele dopadové studie Ministerstvo vnitra Nad Štolou 3 poštovní schránka 21 170 34 Praha 7

32

Příloha č. 1

Tabulka sumarizující podklady dodané připomínkovými místy Připomínkové místo

Reakce (ano/ne/rea kce zaslána iniciativně, i když připomínko vé místo nebylo přímo osloveno dopisem ministra)

Dotazník vyplněn (plně/částečně/ne/n ávrh se připomínkového místa netýká)

Dotazník Poznámka podložen daty vyplněním tabulky (ano/ne/částe čně)

Ministerstvo financí

ano

plně

ano

Ministerstvo ano zahraničních věcí Ministerstvo ano školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo ano kultury

plně

ano

9/2/15

plně

částečně

23/2/15

částečně

částečně

Ministerstvo ano práce a sociálních věcí Ministerstvo ano zdravotnictví Ministerstvo ano

plně

ano

Ministerstv 16/2/15 o kultury průběžně zasílá také vyjádření za své příspěvkové organizace. 10/2/15

částečně

ano

13/2/15

plně

ano

13/2/15

Podle sdělení Ministerstv a financí došlo k technické mu problému při odeslání dokumentu.

Datum zaslání stanovis ka (bylo-li stanovis ko doručen o vícekrát, je uvedeno první nebo oficiální doručen í) 17/2/15

33

spravedlnosti Ministerstvo vnitra

ano

plně

ano

Interně byly 13/2/15 osloveny útvary Ministerstva vnitra.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství Ministerstvo obrany

ano

plně

ano

16/2/15

ano

plně

ano

16/2/15

ano

plně

ano

17/2/15

ano

plně

ano

Ministerstvo dopravy Ministerstvo životního prostředí Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Úřad průmyslového vlastnictví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro

ano

plně

ano

Ministerstv 11/2/15 o obrany zaslalo několik dotazníků a tabulek; alespoň jeden dotazník a jedna tabulka jsou vyplněny tak, jak je uvedeno. 17/2/15

ano

plně

ano

16/2/15

ano

plně

ano

12/2/15

ano

plně

ano

16/2/15

ano

plně

ano

16/2/15

ano

plně

ano

6/2/15

ano

plně

ano

16/2/15

ano

plně

ano

18/2/15

ano

plně

částečně

11/2/15 34

jadernou bezpečnost Národní bezpečnostní úřad Energetický regulační úřad Úřad vlády České republiky Český telekomunikačn í úřad Úřad pro ochranu osobních údajů Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradeck ý kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezsk ý kraj Zlínský kraj Asociace krajů Svaz měst a obcí České republiky Sdružení místních samospráv Česká národní banka

ano

plně

ano

5/2/15

ano

plně

ano

13/2/15

ano

plně

ne

18/2/15

ano

plně

ano

13/2/15

ano

částečně

ano

13/2/15

ano

plně

ano

12/2/15

ano

částečně

částečně

12/2/15

ano

částečně

ne

16/2/15

ano ano ano

částečně plně částečně

ano ano částečně

11/2/15 13/2/15 16/2/15

ano ano ano

částečně plně částečně

částečně částečně částečně

11/2/15 11/2/15 11/2/15

ano ano ano

plně plně plně

ano částečně ano

11/2/15 11/2/15 16/2/15

ano ano

plně plně

částečně částečně

12/2/15 11/2/15

ano ano ano

plně plně plně

ano ano ne

12/2/15 13/2/15 15/2/15

ano

plně

ne

15/2/15

ano

návrh se netýká ne připomínkového místa

ČNB není 11/2/15 právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 35

návrhu; uveřejňován í smluv se jí týká tehdy, uzavře-li smlouvu s takovou právnickou osobou. Z poslední komunikace vyplývá, že ČNB hodlá tento aspekt návrhu znovu zkoumat. Agrární komora ano České republiky Akademie věd ano České republiky Bezpečnostní ano informační služba

Kancelář finančního arbitra Generální inspekce bezpečnostních sborů Grantová agentura České republiky Hospodářská komora České republiky

návrh se netýká ne připomínkového místa ne ne

26/1/15

návrh se netýká ne připomínkového místa

BIS má 30/1/15 výjimku z uveřejňov ání smluv podle §3 odst. 2 písm. c). 13/2/15

13/2/15

ano

plně

ne

ano

plně

ano

16/2/15

plně

ano

Hospodářsk 13/2/15 á komora uvedla údaje za ČEZ, a. s. (který je nicméně komplexní m pozměňova cím návrhem

ne

ano

36

z režimu zákona vyňat). Kancelář Poslanecké sněmovny Kancelář prezidenta republiky Kancelář Senátu Veřejný ochránce práv Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší soud Nejvyšší správní soud Technologická agentura České republiky Unie zaměstnavatels kých svazů Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Ústavní soud Úřad pro zahraniční styky a informace Ústav pro studium totalitních režimů Telematika, a. s. Český rozhlas Blansko (město) Fakultní nemocnice Hradec Králové Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín Generální ředitelství cel Krajská

ano

částečně

ne

17/2/15

ano

plně

ano

18/2/15

ano

plně

ano

13/2/15

ano

plně

ano

13/2/15

ano ano

plně ne

ano ne

13/2/15 13/2/15

ano

částečně

částečně

13/2/15

ano

plně

ne

16/2/15

ano

plně

ano

12/2/15

ano ne

plně

ano

12/2/15

iniciativně

částečně

ne

11/2/15

iniciativně Iniciativně

plně částečně

ano ano

12/2/15 3/2/15

iniciativně

plně

ano

9/2/15

iniciativně

částečně

ne

10/2/15

iniciativně

plně

ano

4/2/15

iniciativně

plně

částečně

10/2/15 37

ne

ne

hygienická stanice Jihlava Městská část Praha 18 Muzeum Cheb Railreklam, s. r. o. Jenišov (obec) Veselí nad Moravou (město) Památník Lidice Česká televize

iniciativně

částečně

ano

5/2/15

iniciativně Iniciativně

částečně plně

ano ano

10/2/15 11/2/15

iniciativně iniciativně

ne plně

ne ano

6/2/15 13/2/15

iniciativně

plně

ano

16/2/15

iniciativně

plně

ano

16/2/15

38

Příloha č. 2

Přehled navržených změn jednotlivými oslovenými subjekty Obecně: 1. Vázání účinnosti smlouvy na její zveřejnění je protiústavní a nepřijatelné – popření ústavního práva na samosprávu (Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj, Jihočeský kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj), příp. alespoň velmi rizikové vzhledem k možnému vzniku škod velkého rozsahu (Hlavní město Praha). 2. Návrh obsahuje řadu rozporných ustanovení. Chybí provázanost s ostatními právními předpisy, zejména s občanským zákoníkem a zákonem o veřejných zakázkách (s ohledem na současnou úpravu platnosti a účinnosti smluv v občanském zákoníku a důvodů neplatnosti právních jednání). Nutnost novelizovat zákon o veřejných zakázkách (Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Zdravotní pojišťovna MV ČR, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Liberecký kraj, Pardubický kraj, Středočeský kraj, Zlínský kraj, Český telekomunikační úřad, Správa státních hmotných rezerv, Kancelář prezidenta republiky). 3. Část zákona, která váže účinnost již uzavřené smlouvy na uveřejnění v registru smluv, je v rozporu s občanským zákoníkem (který absolutní neplatnost váže jen na výslovně uvedené případy), je narušena právní jistota stran (odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra, Zdravotní pojišťovna MV ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Jihomoravský kraj, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Český úřad zeměměřický a katastrální, České dráhy - Railreklam s. r. o.). 4. Vázání účinnosti smluv na zveřejnění v registru naopak korupční prostředí vytváří, komplikuje smluvní vztahy, mezi které vnáší právní nejistotu (Unie zaměstnavatelských svazů ČR), prodlužuje realizaci sjednaného plnění (Akademie věd ČR). 5. Požadavek nahrazení systému absolutní neplatnosti smluv při jejich nezveřejnění a nahrazení systémem sankčním (sankcionován, např. pokutou, za správní delikt by měl být orgán veřejné moci, který nesplnil povinnost zveřejnění, nikoli soukromoprávní partner), (Ústavní soud, Nejvyšší soud ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo kultury, Jihomoravský kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Zlínský kraj, Energetický regulační úřad, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru - GŘ HZS, Unie zaměstnavatelských svazů ČR). 6. Jedná se o duplicitu se současným zveřejňováním smluv na profilu zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách (úsek náměstka pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů Ministerstva vnitra, úsek náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku, Generální ředitelství cel, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Královéhradecký kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Krajská hygienická stanice kraje Vysočina, Český báňský úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Národní divadlo).

39

7. Návrh zákona není v souladu s aktuální novelou zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která zavádí obdobnou povinnost u smluv o poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci, ale zveřejňování provádí jinde a jiným způsobem. Tyto smlouvy budou zveřejňovány duplicitně. Požadavek veřejnoprávní smlouvy v režimu zákona č. 250/2000 Sb. z návrhu vypustit (Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Jihočeský kraj, Kraj Vysočina, Pardubický kraj, Středočeský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Asociace krajů ČR). 8. Návrh zavádí protiústavní nerovnost smluvních stran, a to prostřednictvím následků uvedených v § 6 a § 7 návrhu zákona, kdy na druhou smluvní stranu, jenž není povinným subjektem, přenáší povinnost sledovat, zda smlouva bude či nebude řádně a včas zveřejněna (Liberecký kraj). 9. Návrh zákona v názvu pojem „platnost“, neobsahuje žádné ustanovení upravující podmínku platnosti, ani platnost jako takovou. Upravuje pouze v § 7 zrušení smlouvy, které je zcela jinou právní kategorií, než (ne)platnost smlouvy (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany). 10. V návrhu jsou zaměňovány pojmy „platnost“ a účinnost“ (Ministerstvo kultury). 11. Promiscue se v zákoně objevuje pojem „uveřejnění“ a „zveřejnění“ (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Unie zaměstnavatelských svazů ČR). 12. V návrhu není řešena dostatečně ochrana obchodního tajemství, řešena je jen ve vztahu k vybraným povinným subjektům (Sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany). 13. Chybí nastínění komplexního technického řešení zveřejňování smluv. Návrh zákona neobsahuje zmocnění Ministerstva vnitra ČR (správce systému) k vydání prováděcích právních předpisů, které budou definovat technické náležitosti – formulář, vlastní obraz smlouvy, formát OCR (strojově čitelný obraz smlouvy), pojem metadat atd. (Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj), nebo náležitosti v § 5 odst. 5 (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). 14. Návrh by měl obsahovat dobu, po kterou mají být smlouvy v registru uveřejněny (např. 5 let), (Národní památkový ústav). K § 1 (Předmět úpravy): K § 2 (Uveřejňované dokumenty):  odstavec 1: 1. Návrh nestanoví, že by smlouvy měly být od určité hodnoty uzavírány v písemné podobě, nebo že by podpisy smluvních stran měly být na jedné listině (Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury). Není dořešeno, co se stane se smlouvami uzavřenými jinak než na jedné listině (Ministerstvo zdravotnictví). 2. Návrh nedefinuje pojem „písemně“ (Kancelář prezidenta republiky). 3. Z návrhu není zřejmé, kdo je povinen smlouvu uzavřenou za účasti uvedených subjektů uveřejnit (formulace „se povinně uveřejňuje“) (Ústavní soud, Plzeňský kraj). 40

4. Požadavek rozšířit uveřejňování v registru smluv na všechny smlouvy uzavírané veřejnými institucemi (nikoli jen na soukromoprávní smlouvy), (Nejvyšší správní soud). 5. Do důvodové zprávy doplnit výslovně, že se návrh nevztahuje na Fond pojištění vkladů a Garanční fond obchodníků s cennými papíry, resp. budoucí Garanční systém finančního trhu (Ministerstvo financí). 6. Není patrné, proč mezi subjekty, na které se zákon vztahuje, nejsou zahrnuty veřejné vysoké školy (Ministerstvo financí). 7. Požadavek uveřejňování smluv pouze při výkonu státní správy (přenesené působnosti), (Hlavní město Praha). 8. Chybí upřesnění, zdali se budou zveřejňovat smlouvy, jejichž předmětem není finanční plnění (Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní pojišťovna MV ČR), zdali by se návrh neměl vztahovat jen na úplatné smlouvy (GŘ HZS, Ministerstvo dopravy), a veřejnoprávní smlouvy mezi obcemi při výkonu přenesené působnosti (Královéhradecký kraj). 9. V návrhu nejsou zohledněny např. nájemní a darovací smlouvy s nepodnikající fyzickou osobou (Pardubický kraj); výjimka pro smlouvy s těmito osobami (v zákoně obsažená) vytváří prostor pro obcházení zákona formou uzavírání subdodavatelských smluv (Ústavní soud). 10. Požadavek vypustit povinnost zveřejňovat smlouvy o poskytnutí dotace (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany) nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, poskytované podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), (GŘ HZS, Ministerstvo průmyslu a obchodu). 11. Požadavek vyřazení obcí z působnosti zákona (eventuelně přenesení povinnosti zveřejňovat smlouvy obce na auditory v rámci kontroly hospodaření obcí), (Sdružení místních samospráv ČR). 12. Požadavek vypustit z návrhu zákona městské části nebo městské obvody územně členěného statutárního města, nemají právní osobnost (subjektivitu), a tak nemohou být smluvní stranou (Svaz měst a obcí ČR). 13. Zařazení veřejných výzkumných institucí mezi povinné subjekty nerespektuje specifika jedinečnosti informací v oblasti vědy a výzkumu (na rozdíl od původního návrhu), (Akademie věd ČR). 14. Požadavek vypustit z působnosti zákona státní podniky i národní podniky (Ministerstvo obrany, Ministerstvo zemědělství) a akciové společnosti, které jsou napojeny na státní rozpočet (Ministerstvo průmyslu a obchodu). 15. Vypustit § 2 odst. 1 písm. m), (zároveň není zřejmé, proč byla použita spojka „nebo“ mezi slovy „Český rozhlas“ a „Česká televize“), (Český rozhlas, Česká televize). 16. Požadavek vypustit z § 2 odst. 1 písm. n) slova „, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby“ (České dráhy – Telematika a.s.). Za problematické považujeme kritérium „většinové účasti“, dochází zde k narušení ústavně garantované rovnosti pro podnikající subjekty, a to navíc na základě momentální vlastnické struktury. 41

Ustanovení o účasti státu a územně samosprávných celků „prostřednictvím jiné právnické osoby“ bude v praxi velmi obtížně zjišťovat (Svaz měst a obcí ČR). 17. Požadavek vypustit všechny právnické osoby podle § 2 odst. 1 písm. n), (České dráhy – Railreklam, s. r. o., Ministerstvo průmyslu a obchodu). 18. Není zřejmé, zda se návrh bude vztahovat na objednávky (Moravskoslezský kraj, Kancelář Poslanecké sněmovny), není přesně vymezen pojem „smlouva“ (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Národní památkový ústav). 19. Požadavek stanovit, že všechny smlouvy s veřejným subjektem jsou veřejné (Kraj Vysočina).  odstavec 2 1. Neexistuje zřejmý věcný důvod pro bezvýjimečnou osobní výluku z režimu zákona pro právnickou osobu založenou podle jiného než českého práva, která působí převážně mimo území ČR (vztahuje se na ně již věcná výluka v § 3 odst. 2 písm. d)) a naopak z důvodu transparence by měly režimu uveřejňování smluv podléhat (Nejvyšší správní soud). K § 3 (Výjimky z povinnosti uveřejnění):  odstavec 1: 1. Není upravena odpovědnost za případné zveřejnění informací, které nelze poskytnout podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (měla by být na straně registru), (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany). 2. Mezi § 3 odst. 1 a § 5 odst. 6 je vnitřní rozpor (Ministerstvo průmyslu a obchodu). 3. Návrh výslovně neřeší pracovněprávní smlouvy (Moravskoslezský kraj). 4. Problematické je provázání s předpisy upravujícími svobodný přístup k informacím. V návrhu by neměla být vymezena pouze obecná premisa, že se nezveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím, ale přesné vymezení (Svaz měst a obcí ČR, Jihočeský kraj, Středočeský kraj). 5. Doporučení zvolit obecnější formulaci ve znění „(…), která se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje,(…)“, (odbor veřejné správy dozoru a kontroly Ministerstva vnitra).

 odstavec 2: 1. Vyjmout smlouvy uzavřené z veřejných zakázek v oblasti obrany státu (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Ministerstvo obrany). 2. Požadavek výjimky pro smlouvy s výkonnými umělci podle autorského zákona (Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Česká televize, Ministerstvo kultury, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín).

42

3. Požadavek výjimky pro smlouvy bez finančního plnění (Ministerstvo zdravotnictví, Unie zaměstnavatelských svazů ČR). Nejasné vymezení, zdali se návrh vztahuje na smlouvy bez finančního plnění (Národní ústav lidové kultury). 4. Požadavek výjimky pro farmaceutické společnosti (Unie zaměstnavatelských svazů ČR). 5. § 3 odst. 2 písm. a) část věty před středníkem doplnit tak, aby u podnikajících fyzických osob bylo kritériem pro zveřejnění to, že se jedná pouze o smlouvy související s jejich podnikatelskou činností (Svaz měst a obcí ČR), výjimku formulovat pro všechny smlouvy pokud je jednou ze stran nepodnikající fyzická osoba (Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu). 6. Nahradit nejasný pojem „hmotné nemovité věci“ (Ministerstvo průmyslu a obchodu, GŘ HZS). 7. § 3 odst. 2 písm. b) považujeme za nezbytné doplnit o „hesla, přístupové kódy, licenční a jiné obdobné klíče, sériová a jiná obdobná čísla,“. Údaje, které jsou z principu určeny pouze smluvním stranám, by mohly mít, v případě jejich uveřejnění, za následek ohrožení majetku povinného subjektu (Svaz měst a obcí ČR). 8. Problematické vymezení výjimky v § 3 odst. 2 písm c), může být interpretována velmi široce. V praxi tak nebude jasné, na které smlouvy se uvedená výjimka vztahuje a na které nikoliv. Smlouvy, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit bezpečnost České republiky, je tak jako tak chráněna prostřednictvím právních předpisů na ochranu utajovaných informací (Svaz měst a obcí ČR). 9. Výjimka v § 3 odst. 2 písm. d) může být zneužívána k fiktivnímu přesouvání plnění mimo území ČR (zejména v důsledku toho, že zákon stanoví, že bude „prováděno převážně mimo území ČR“, lze si představit např. u smluv na poskytování právních služeb), (Ústavní soud). Požadavek, aby pod toto ustanovení spadaly zahraniční výpůjčky mobiliáře (Národní památkový ústav). 10. § 3 odst. 2 písm. e) považujeme za nezbytné rozšířit výjimku i na osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b), f) a h), neboť i obec, dobrovolný svazek obcí či příspěvkové organizace územního samosprávného celku mohou provozovat činnosti, při nichž se uzavírá velké množství adhezních smluv s podnikateli (Svaz měst a obcí ČR); pojem „poptávkové řízení“ zákon o veřejných zakázkách neobsahuje (GŘ HZS) . 11. Definovat pojem „adhezním způsobem“ (prostor pro odlišné výklady, právní nejistota stran), (Ministerstvo zemědělství, Středočeský kraj). 12. V § 3 odst. 2 písm. f) nahradit slova „burze cenných papírů“ slovy „regulovaném trhu nebo zahraničním regulovaném trhu“ (Ministerstvo spravedlnosti), a doplnit o elektronické tržiště (Český úřad zeměměřičský a katastrální). 13. Výjimka uvedená v § 3 odst. 2 písm. g) by měla být koncipována tak, aby dopadala pouze na situace, kdy akciová společnost obchoduje s jiným subjektem než s veřejnými institucemi uvedenými v taxativním výčtu § 2 odst. 1 návrhu (Nejvyšší správní soud). Není vymezen pojem „regulovaný trh“ (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). 14. Požadavek doplnit do § 3 odst. 2 písmeno h), které zní: „veřejnoprávní smlouvu, jestliže je zveřejněna podle jiného právního předpisu“ (Moravskoslezský kraj). 43

15. Požadavek explicitně stanovit výjimku pro smlouvy o poskytnutí institucionální podpory ve výzkumu a vývoji podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (Technologická agentura ČR, Ministerstvo zemědělství).  odstavec 3: 1. Považujeme za vhodné přijmout výjimku z povinnosti uveřejnění smluv alespoň do výše hodnoty předmětu smlouvy 50.000,- Kč bez DPH, a to přímo v návrhu zákona, nikoli nařízením vlády (Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Městská část Praha 18, Odbor pro válečné veterány Státního tajemníka Ministerstva obrany, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Zdravotní pojišťovna MV ČR, Energetický regulační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Moravské zemské muzeum, Muzeum umění Olomouc, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Muzeum romské kultury, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Pražský filharmonický sbor, Národní památkový ústav). 2. Požadavek zvýšit limit na 100.000,- Kč (Ministerstvo zemědělství, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Energetický regulační úřad, GŘ HZS, Český báňský úřad, Národní ústav lidové kultury). 3. Požadavek snížit limit např. na 30.000,- Kč a limit stanovit nařízením vlády (Nejvyšší správní soud). 4. Pro nemocnice stanovit limit zaměstnavatelských svazů ČR).

1.000.000,-

Kč

přímo

zákonem

(Unie

5. Pravomoc vlády omezit povinnost uveřejnit smlouvy prostřednictvím registru smluv u smluv s hodnotou vyšší než 50.000,- Kč bez DPH (Odbor pro válečné veterány Státního tajemníka Ministerstva obrany, Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany). 6. V návrhu zákona o registru smluv chybí spodní finanční limit uzavřené smlouvy, od kterého je povinnost zveřejnit obsah smlouvy v registru smluv (Sekce ekonomická Ministerstva obrany, Liberecký kraj, Ústecký kraj, Pardubický kraj, Kancelář prezidenta republiky). 7. Není zřejmé, jakým způsobem se bude stanovovat hodnota předmětu smlouvy (Zdravotní pojišťovna MV ČR, Jihomoravský kraj), (např. u nájemních smluv na dobu neurčitou), (Moravskoslezský kraj). K § 4 (Registr smluv): K § 5 (Způsob uveřejnění):  odstavec 1: 1. Návrh by měl obsahovat možnost uveřejňovat sken smlouvy (Plzeňský kraj, Svaz měst a obcí ČR). 2. Návrh nedefinuje, co se rozumí otevřeným formátem a formátem strojově čitelným (pozn. v současné době je v Poslanecké sněmovně projednáván vládní návrh zákona, 44

kterým se mění zákon o svobodném přístupu k informacím /ST č. 395/, který pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím tyto pojmy definuje, případná definice by se od tohoto návrhu zákona neměla odchylovat), (odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Svaz měst a obcí ČR, Národní památkový ústav).  odstavec 2: 1. Doplnění odpovědnosti správce registru za pozdní vložení smlouvy (opomenutí vložení apod.), (Hlavní město Praha, Ministerstvo zdravotnictví). Je potřeba upřesnit, zdali v případě, že smlouva a s ní související metadata nebudou uveřejněny správcem registru bezodkladně po doručení, budou zveřejněny chybně nebo vůbec, bude to znamenat vznik odpovědnosti státu za škodu, příp. nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. (odbor právní Ministerstva vnitra, Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany, Asociace krajů ČR, Jihomoravský kraj). 2. Do formuláře k registru smluv, uveřejněném na Portálu veřejné správy, nelze pro zápis metadat doplnit více smluvních stran a není zřejmé, zda to bude tak i do budoucna (Olomoucký kraj). 3. Lhůta 30 dnů by měla být snížena a měla by korespondovat se lhůtou uvedenou v § 147a odst. 2 zákona o veřejných zakázkách (15 dnů), (Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany). 4. Navrhujeme, aby osoby uvedené v § 2 odst. 1 smlouvy nezasílaly ke zveřejnění, ale aby naopak zveřejňovaly smlouvy samy (Ministerstvo kultury), a to např. přímo v informačním systému registru smluv přes pověřené osoby (Moravskoslezský kraj, Kraj Vysočina). 5. Požadavek zasílání smluv ke zveřejnění (včetně zasílání oprav) výlučně osobami uvedenými v § 2 odst. 1 (nikoli „ nebo smluvními stranami“), (Hlavní město Praha, Ministerstvo životního prostředí, úsek náměstka ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Ministerstva vnitra, Národní památkový ústav). 6. Není dořešeno, kdo bude mít povinnost zaslat smlouvu k uveřejnění v případě, že obě smluvní strany budou osoby podle § 2 odst. 1 (Pražský filharmonický sbor). 7. Zákon nepamatuje na situaci, kdy povinný subjekt odešle povinné informace ke zveřejnění do registru smluv, ale k jejímu zveřejnění nedojde (či k němu dojde opožděně). Návrh nepamatuje na technické závady (výpadek registru), (Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Jihomoravský kraj, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Technické muzeum v Brně). Navrhujeme toto ustanovení vypustit, či je vázat na moment, kdy povinný subjekt odeslal smlouvu ke zveřejnění do registru (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Český telekomunikační úřad, Kraj Vysočina).

45

8. Zveřejnění správcem registru „bezodkladně“ po doručení smlouvy je z hlediska právní jistoty nedostatečné (České dráhy – Telematika a.s.), požadavek „do tří pracovních dnů“ (Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav) požadavek „nejpozději do 5 dnů“ (Hlavní město Praha), nejpozději do druhého kalendářního dne (Český báňský úřad).  odstavec 3: 1. Vymezení postupu uveřejnění s pomocí datových schránek a formuláře na portálu veřejné správy v § 5 je příliš tvrdé. Registr by měl umožnit uveřejnění s pomocí strojového rozhraní, ideálně bez využití zmíněných technologií (Ministerstvo financí). 2. Návrh neřeší případ, kdy velikost souboru bude větší než datová zpráva (datová zpráva je omezena 10 MB, což může potencionálně způsobit potíže při odesílání souborů s větším objemem dat - např. u veřejných zakázek bývá často velikost souboru až několikanásobně větší), (Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Odbor Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra).  odstavec 4 1. Správce registru by měl informovat o zveřejnění nejen osobu, která zaslala formulář, ale i ostatní smluvní strany, druhý smluvní partner je v nejistotě ohledně počátku účinnosti smlouvy (Ústavní soud, Kancelář veřejného ochránce práv, Ministerstvo spravedlnosti, Pardubický kraj). Nebo vázat účinnost smlouvy nikoli na uveřejnění, ale na okamžik, kdy druhé smluvní straně došlo potvrzení, že smlouva byla uveřejněna (Ministerstvo spravedlnosti). 2. Vyrozumění by mělo být v určité lhůtě např. nejpozději následující pracovní den po zveřejnění (Ministerstvo kultury). 3. Není dořešeno, zda a jak bude smluvní strana vyrozuměna v případě, kdy jí zaslaná smlouva nebude k registraci přijata, aby mohla odstranit případné nedostatky a tím zabránit zrušení smlouvy podle § 7 (Ministerstvo průmyslu a obchodu).  odstavec 5: 1. V případě, že smlouva bude uveřejněna způsobem odporujícím § 5 odst. 5 a takové pochybení osoby uvedené v § 2 odst. 1 a jiné smluvní strany smlouvy bude zjištěno až po uplynutí 3 měsíční lhůty, tedy poté co smlouva zdánlivě nabyla účinnosti a započalo plnění, půjde o plnění bez právního důvodu (bezdůvodné obohacení § 2993 NOZ). Hrozí riziko soudních sporů. (odbor právní Ministerstva vnitra, Ústavní soud, Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Hlavní město Praha, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Český rozhlas, Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, ČEZ, a.s. – resp. Hospodářská komora). 2. Ustanovení § 5 odst. 5 odporuje zásadám civilního práva (úsek náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku, Generální ředitelství cel, Český rozhlas). 3. Ustanovení § 5 odst. 5 je v rozporu s občanským zákoníkem (je porušena právní jistota smluvních stran, do dvoustranného právního vztahu ingeruje třetí subjekt, na jehož 46

jednání jsou závislé účinky smlouvy, což je v rozporu s § 1 odst. 1 občanského zákoníku), (Karlovarský kraj, Jihomoravský kraj, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Kancelář prezidenta republiky). 4. Požadavek vypustit toto ustanovení (Královéhradecký kraj, Jihomoravský kraj). 5. K § 5 odst. 5 písm. c) - u smluv o bezúplatných převodech nemovitostí navrhujeme stanovit možnost použití hodnoty v účetní nebo operativní evidenci, pokud není cena stanovena ve smlouvě. Tím se zamezí dodatečným nákladům na pořizování znaleckých posudků (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). 6. Mělo by být stanoveno určité překlenovací období (kvůli počáteční zvýšené míře smluv bez potřebných náležitostí), (úsek náměstka ministra vnitra pro státní službu Ministerstva vnitra). 7. Doplnit, který subjekt bude dohlížet na soulad vkládaných smluv se zákonem (Státní úřad pro jadernou bezpečnost). 8. Návrh nedefinuje pojem „metadata“ (Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní pojišťovna MV ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Svaz měst a obcí ČR, Středočeský kraj). 9. Registr by měl umožnit nepovinné uveřejňování dalších informací mimo základních metadat (bez sankce neplatnosti), jako například evidenční číslo veřejné zakázky, informaci o dotačním titulu apod. (Ministerstvo financí).  odstavec 6: 1. Skutečnosti uvedené v § 5 odst. 5 písm. a) nebo c) zákona (tj. identifikace smluvních stran nebo cena či způsob jejího určení) nemohou představovat obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb. (Ústavní soud). 2. Není upravena odpovědnost za zveřejnění informací, které lze vyloučit. Odpovědnost za zveřejnění by měla stíhat registr (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Moravskoslezský kraj). 3. Metadata, která lze označit za obchodní tajemství mohou dle ustanovení § 5 odst. 6 ZoRS znečitelnit pouze osoby uvedené v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k), l) nebo n). Navrhujeme stejné podmínky, buď tuto možnost nikomu nepovolit, nebo určit pro všechny povinné osoby (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Ministerstvo dopravy). 4. Není vyřešen technický způsob začerňování metadat (Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav). 5. Požadavek rozšířit výjimku i na osoby v § 2 odst. 1 písm. b), h) a f), neboť i obce, příspěvkové organizace územního samosprávného celku či dobrovolný svazek obcí mohou vykonávat činnosti na vysoce konkurenčním trhu (např. technické služby – svoz a nakládání s odpady), (Svaz měst a obcí ČR), rozšířit o výjimku pro státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územního samosprávného celku (Unie zaměstnavatelských svazů ČR).  odstavec 7: 47

1. Není zřejmé, zda budou uveřejňovány i dodatky smluv. Ustanovení počítá pouze se situací, kdy se po uveřejnění smlouva bude „opravovat“, smlouva ovšem nemusí být pouze opravena, ale i dodatkována. Pokud je dle zákona o veřejných zakázkách již smlouva uzavřena, není možné do jejího obsahu zásadně zasahovat, pouze v určitých případech lze uzavírat dodatky ke smlouvě. Je třeba tento nedostatek dát do souladu se zákonem o veřejných zakázkách (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Ministerstvo životního prostředí, Technologická agentura ČR, Moravskoslezský kraj, Kraj Vysočina, Národní ústav lidové kultury).  odstavec 8: 1. Není jednoznačné, kdo má znečitelnění provést. Povinnost znečitelnit údaje by měla být jasně stanovena pro osoby uvedené v § 2 odst. 1 a jiné smluvní strany smlouvy. Výslovné stanovení, že správce registru neodpovídá za správnost znečitelnění údajů dle § 5 odst. 8 návrhu. Je potřeba vyjasnit, zdali uveřejnění takových údajů správcem registru bude znamenat vznik odpovědnosti státu za škodu příp. nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., a možnost podání žaloby na ochranu osobnosti podle NOZ, příp. na porušení obchodního tajemství (odbor právní Ministerstva vnitra). 2. Zde dochází k rozporu s § 147a odst. 2 písm. b) ZVZ, kdy se smlouvy, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a) ZVZ (v případech, kdy by došlo k vyzrazení utajované informace), nezveřejňují vůbec. Dále s § 147a odst. 2 písm. b) ZVZ uvádí i další případy, ve kterých se nezveřejňuje smlouva, které však v návrhu zákona o registru smluv nejsou zohledněny (veřejné zakázky zadávané v rámci zvláštních bezpečnostních opatření, veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou služby poskytované ČNB atd.), (Sekce ekonomická Ministerstva obrany). K § 6 (Následky uveřejnění):  odstavec 1: 1. Je potřeba vyjasnit, jak bude vyřešena účinnost u smluv, které se zapisují do veřejného rejstříku (např. do katastru nemovitostí) a tímto zápisem nabývají účinnosti (úsek náměstka ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů Ministerstva vnitra). 2. Ustanovení doplnit o slova „ pokud smlouva nestanoví účinnost delší než 3 měsíce ode dne jejího uzavření“ (Ministerstvo zdravotnictví).  odstavec 2: 1. I při běžném chodu věcí nastávají situace, kdy dojde k havárii technického zařízení, informačního systému apod., na kterých závisí bezpečnost lidí a majetku. Jsou-li uzavírány smlouvy k odstranění takové situace, měly by fungovat ve stejném režimu (Sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany, Český báňský úřad). Není dořešena výjimka pro situace, kdy je potřeba urychleně reagovat na nutnost promptní objednávky zboží (např. při organizaci vrcholných státních návštěv - viz výjimka v zákoně o veřejných zakázkách § 18 odst. 4 písm. a)), (Úřad vlády ČR). 2. Požadavek doplnit o výjimku, kdy registr smluv nebude funkční (Svaz měst a obcí ČR). 48

K § 7 (Zrušení smlouvy):  odstavec 1 1. Vázat účinky zrušení smlouvy ex tunc na nedostatek uveřejnění po uplynutí stanovené lhůty se nejeví jako vhodné, není plně v dispozici smluvních stran. Doporučujeme vázat účinek „zrušení smlouvy“ na nezaslání smlouvy správci registru ve stanovené lhůtě (obdobně jako v zákoně o obchodních korporacích „Není-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy.“). Zvážit také nahrazení slov „smlouva (…) zrušena od počátku“ že se „závazek zrušuje od počátku“ např. slovním spojením „hledí se na smlouvu, jako by nebyla uzavřena“ (Ministerstvo spravedlnosti). 2. Požadavek zrušení § 7 návrhu zákona (Sdružení místních samospráv ČR). 3. Ustanovení není provázáno se zákonem o veřejných zakázkách, podle kterého je u smluv nad 500 000 Kč zadavatel povinen uveřejnit smlouvu do 15 dnů od jejího uzavření (Ústavní soud, Ministerstvo obrany). 4. Požadavek nahrazení absolutní neplatnosti při nezveřejnění neplatností relativní (Ministerstvo dopravy, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). 5. V § 7 odst. 1, namísto slov „kdy byla uzavřena“ vložit text „kdy nabyla platnosti“, protože v registru smluv by v zájmu právní jistoty neměly být zveřejňovány smlouvy, které dosud nenabyly platnosti (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). 6. Je potřeba upřesnit, zdali v případě, že smlouva a s ní související metadata nebudou správcem registru uveřejněny ani do 3 měsíců po doručení, bude to znamenat vznik odpovědnosti státu za škodu, příp. nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. (odbor právní Ministerstva vnitra, Ústecký kraj). 7. Návrh neřeší zveřejnění informace o zrušení smlouvy jednou ze smluvních stran (příp. odstoupení od smlouvy), (Hlavní město Praha).

49

 odstavec 2 1. Riziko, že osoba se o skutečnostech dozví až po uplynutí 3 měsíců a smlouva bude mezitím zrušena (Ministerstvo spravedlnosti). 2. Omezení možnosti namítnout neplatnost smlouvy pro její neúplné zveřejnění (Slezské zemské muzeum) a zavést speciální přezkum (správní nebo soudní) úplnosti zveřejnění, a teprve na rozhodnutí v rámci tohoto přezkumu vázat plynutí lhůt podle § 7 odst. 2 písm. a) návrhu (obdobně, jako je tomu v písm. b)), (Ministerstvo dopravy). 3. Není zřejmé, jak se dozví povinná osoba o nesouladu, aby mohla provést opravu podle § 7 odst. 2 písm. a). Požadavek upřesnění této osoby. (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Svaz měst a obcí ČR). 4. Požadavek rozšířit výjimku v § 7 odst. 2 také na informace, které nelze poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, Svaz měst a obcí ČR). 5. V registru by neměla být uvedena původní i opravená data (Hlavní město Praha). 6. Požadavek stanovit také objektivní lhůtu pro možnou opravu dat (Ministerstvo zemědělství).  odstavec 3 1. Z důvodu právní jistoty smluvních stran by měly být opravy činěny vždy, když jsou zjištěny (nikoli až ve lhůtě 3 měsíců), (Hlavní město Praha). K § 8 (Společná a přechodná ustanovení): VARIANTA I (dvouletý odklad uveřejňovací povinnosti pro obce nevykonávající přenesenou působnost a pro „jejich“ právnické osoby) – Nejvyšší soud ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, úsek náměstka ministra vnitra pro státní službu, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, GŘ HZS, Sekce ekonomická Ministerstva obrany, Středočeský kraj, Město Blansko, Hlučín, Národní technické muzeum (13 míst). VARIANTA II (dvouletý odklad uveřejňovací povinnosti pro obce, které ke dni 1. ledna 2015 mají méně než 10 000 obyvatel, a pro „jejich“ právnické osoby) – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Liberecký kraj, Jihočeský kraj, Hlavní město Praha, Svaz měst a obcí ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Kancelář veřejného ochránce práv, Muzeum romské kultury, Památník národního písemnictví, Luhačovice, odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra (12 míst). 1. Nejvhodnější řešení - odložení účinnosti pro všechny obce (Svaz měst a obcí ČR). 2. Odklad u obou variant způsobí právní v praxi dvojkolejný režim u totožných smluvních vztahů a tím i právní nejistotu soukromoprávních smluvních partnerů (Ústavní soud). 50

3. U § 8 odst. 3 vyjmout z povinnosti uveřejnění smlouvy, jimiž se „staré“ smlouvy pouze „ruší“ (Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo kultury). 4. Požadavek upravit formulaci v § 8 odst. 3 ve vztahu k dohodám o doplnění, změně či nahrazení smlouvy uzavřené před účinností zákona – jednoznačně uvést, zda se na takovéto dohody vztahují ustanovení zákona (zejm. ve vztahu k účinnosti dohody), anebo se takovéto dohody pouze „uveřejní prostřednictvím registru smluv spolu s původní smlouvou“ (bez jakéhokoliv vlivu např. na účinnost takovéto dohody), (Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav). 5. Jelikož registr smluv není profilem zadavatele v souladu s § 17 písm. w) zákona o veřejných zakázkách, uveřejněním smlouvy v registru smluv nebude splněna povinnost v § 147a zákona o veřejných zakázkách, jak uvádí § 8 odst. 4 zákona (Ministerstvo spravedlnosti). Nutnost provázat toto ustanovení se zákonem o veřejných zakázkách (Ministerstvo zdravotnictví). 6. Podle zákona o veřejných zakázkách je, kromě povinnosti uveřejňovat smlouvu, stanovena také povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů dodavatele. Jelikož tato povinnost není návrhem nijak reflektována, může nastat situace, kdy budou smlouva a informace s ní úzce související uveřejňovány na jiném místě (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Kancelář prezidenta republiky, Česká pošta, s.p., Slezské zemské muzeum). 7. U § 8 odst. 4 návrh pamatuje pouze na situaci, kdy registr bude suplovat zveřejnění na profilu, neřeší ovšem situaci, kdy se zadavatel rozhodne nejprve zveřejnit smlouvu na svém profilu a až následně ji odešle do registru. Bylo by účelné současně novelizovat ustanovení § 147a zákona o veřejných zakázkách tím, že povinnost zveřejnění smlouvy je splněna právě odesláním do registru smluv a nezveřejňovala by se dále na profilu zadavatele (Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany). 8. U § 8 odst. 4 - požadavek doplnění také o zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (Svaz měst a obcí ČR).

51

Příloha č. 3

Dotazník pro zpracování dopadové studie k návrhu zákona o registru smluv Prosím proveďte zhodnocení dopadů přiměřeně podle metodiky RIA s tím, že primárně bude hodnocena varianta návrhu zákona o registru smluv obsažená v rozesílaném komplexním pozměňovacím návrhu a provedeno její srovnání se stávající povinností zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele. 1. Zhodnocení stávající povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele podle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Prosím popište stávající situaci v oblasti zveřejňování smluv ve Vašem resortu, případné problémy a rizika. 2. Zhodnocení navrhované povinnosti zveřejňovat smlouvy dle návrhu zákona o registru smluv ve znění komplexního pozměňovacího návrhu Prosím zhodnoťte nově navrhovanou povinnost zveřejňovat smlouvy dle návrhu zákona o registru smluv. Uveďte přínosy navrhovaného řešení, dopady a případná rizika. Možnost výběru varianty u § 8 odst. 2 zákona o registru smluv, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. 3. Odhadované personální dopady spojené s plněním povinnosti zveřejňovat smlouvy Prosím na modelovém příkladu z Vašeho resortu odhadněte personální náročnost zajištění řádného uveřejnění smluv dle nově navrhovaného zákona o registru smluv a srovnejte personální dopady se stávající povinností zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele. 4. Odhadované jednotkové náklady spojené s plněním povinnosti zveřejňovat smlouvy Prosím proveďte modelový propočet jednotkových nákladů (nákladů na zveřejnění 1 smlouvy) spojených se zveřejněním smlouvy v organizaci ve Vašem resortu a porovnejte tyto náklady s náklady na plnění stávající povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele. 5. Odhadované další dopady zákona o registru smluv, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, v působnosti připomínkového místa (například dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady, dopady na specifické skupiny obyvatel apod.) Prosím uveďte případné další dopady návrhu zákona o registru smluv ve znění komplexního pozměňovacího návrhu.

6. Rizika spojená se zrušením smluv při neuveřejnění metadat smlouvy dle § 5 odst. 5 návrhu nebo nesprávném uveřejnění smlouvy, uveďte prosím modelový příklad včetně odhadu pravděpodobnosti výskytu. Uveďte prosím modelový příklad včetně odhadu pravděpodobnosti výskytu.

7. Případný další komentář

Připomínkové místo Zpracoval Kontakt

52

13

Z toho počet smluv do 50.000 bez DPH (srov. § 3 odst. 3 rozesílaného návrhu).

Odhadovaný počet smluv v průměru měsíčně, na které se vztahuje nově navrhovaná povinnost zveřejnění

Měsíční náklady spojené s plněním povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele (v tisících Kč)

Přepočtený počet zaměstnanců, kteří zajišťují splnění povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele

Počet smluv uveřejňovaný těmito subjekty v průměru měsíčně na profilech zadavatele (nad 500.000 Kč bez DPH)13

Typologie dotčených subjektů a) Česká republika b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy c) státní příspěvková organizace d) státní fond e) veřejná výzkumná instituce f) dobrovolný svazek obcí g) regionální rada regionu soudržnosti h) příspěvková organizace územního samosprávného celku i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem k) státní podnik nebo národní podnik l) zdravotní pojišťovna m) Český rozhlas nebo Česká televize n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby

Počet subjektů v působnosti připomínkového místa s dopadem návrhu zákona o registru smluv

Počty dotčených subjektů, smluv a nákladů

Poznámka (prosím uveďte zdroj a stručné odůvodnění uvedených dat)

Podle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je stanovena povinnost uveřejňovat na profilu zadavatele smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejich změn a dodatků, jejichž hodnota převyšuje 500.000 Kč bez DPH, dále výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.