VERZE k

III.

REGIONÁLNÍ OPERAýNÍ PROGRAM NUTS II JIHOZÁPAD NA OBDOBÍ 2007 - 2013

VERZE k 23.6.2006

-1-

ROP NUTS II JIHOZÁPAD

OBSAH: Seznam zkratek ....................................................................................................................... 5 KAPITOLA 1 – ÚVOD ............................................................................................................. 7 1.1

Koordinace a partnerství pĜi zpracování Regionálního operaþního programu programu.. 7

1.2

Zhodnocení výchozích dokumentĤ dokumentĤ........................................................................... 8

1.3

Legislativní rámec pĜípravy ROP ............................................................................ 13

KAPITOLA 2 – SOUýASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONU ...... 14 2.1 Analýza zkušeností s realizací pĜedchozích programĤ............................................. 14 2.2

Situaþní analýza regionu regionu.......................................................................................... 19

2.2.1

Poloha a osídlení osídlení................................................................................................... 19

2.2.2

Regionální infrastruktura a dostupnost .............................................................. 23

2.2.3

Životní prostĜedí prostĜedí..................................................................................................... 29

2.2.4

Rozvoj cestovního ruchu ...................................................................................... 32

2.2.5

Ekonomický rozvoj rozvoj................................................................................................. 39

2.2.6

Rozvoj lidských zdrojĤ .......................................................................................... 45

2.3

SWOT analýza ROP NUTS II Jihozápad Jihozápad............................................................... 50

KAPITOLA 3 – POPIS ZVOLENÉ STRATEGIE STRATEGIE............................................................... 52 3.1 Popis Strategie ROP NUTS II Jihozápad Jihozápad.................................................................... 52 3.1.1

Východiska Strategie ROP NUTS II Jihozápad Jihozápad................................................ 53

3.1.2

Globální cíl cíl.............................................................................................................. 53

3.1.3

Strategie k dosažení globálního cíle .................................................................. 54

3.1.4

Specifické cíle a prioritní osy programu programu............................................................. 55

3.1.5

Obsah prioritních os .............................................................................................. 56

3.2 Návaznost Strategie ROP NUTS II Jihozápad na zastĜešující strategické dokumenty .............................................................................................................................. 60 KAPITOLA 4 – PRIORITNÍ OSY A INDIKÁTORY .......................................................... 67 4.1 Prioritní osa 1: Dostupnost center center................................................................................ 67 4.1.1 Výchozí stav ................................................................................................................. 67

-2-


4.1.2 Cíle Cíle................................................................................................................................. 67 4.1.3 Strategie pro dosažení cílĤ ........................................................................................ 68 4.1.4 Popis oblastí podpory ................................................................................................. 69 4.1.4.1 Oblast podpory 1.1 – Silnice II. a III.tĜídy ............................................................. 69 4.1.4.2 Oblast podpory 1.2 – Dopravní obslužnost obslužnost.......................................................... 70 4.1.4.3 Oblast podpory 1.3 – Regionální letištČ letištČ................................................................ 71 4.1.4.4 Oblast podpory 1.4 – Místní komunikace komunikace............................................................. 73 4.1.5 PĜedpokládané výsledky a dopady dopady........................................................................... 75 4.2 Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj mČst a obcí obcí........................................................ 76 4.2.1 Výchozí stav ................................................................................................................. 76 4.2.2 Cíle Cíle................................................................................................................................. 76 4.2.3 Strategie pro dosažení cílĤ ........................................................................................ 77 4.2.4 Popis oblastí podpory ................................................................................................. 78 4.2.4.1 Oblast podpory 2.1 – Revitalizace þástí mČst a obcí ......................................... 78 4.2.4.2 Oblast podpory 2.2 – Rozvoj infrastruktury a programĤ základního, stĜedního a vyššího odborného školství .............................................................................................. 79 4.2.4.3 Oblast podpory 2.3 - Rozvoj infrastruktury a programĤ pro sociální integraci integraci80 4.2.4.4 Oblast podpory 2.4 – Rozvoj zdravotnické péþe péþe................................................. 82 4.2.5 PĜedpokládané výsledky a dopady dopady........................................................................... 83 4.3 Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu .................................................................... 84 4.3.1 Výchozí stav ................................................................................................................. 84 4.3.2 Cíle Cíle................................................................................................................................. 84 4.3.3 Strategie pro dosažení cílĤ ........................................................................................ 85 4.3.4 Popis oblastí podpory ................................................................................................. 85 4.3.4.1 Oblast podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu .......................... 85 4.3.4.2 Oblast podpory 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dČdictví v rozvoji cestovního ruchu ruchu.................................................................................................... 88 4.3.4.3 Oblast podpory 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktĤ cestovního ruchu ................................................................................................................... 90 4.3.5 PĜedpokládané výsledky a dopady dopady........................................................................... 92

-3-


4.4 Prioritní osa 4: Technická pomoc pomoc................................................................................. 93 4.4.1 Výchozí stav ................................................................................................................. 93 4.4.2 Cíle Cíle................................................................................................................................. 93 4.4.3 Strategie pro dosažení cílĤ ........................................................................................ 93 4.4.4 Popis oblastí podpory ................................................................................................. 94 4.4.4.1 Oblast podpory 4.1 - Podpora Ĝídících, implementaþních a kontrolních úkolĤ Ĝídícího orgánu orgánu....................................................................................................................... 94 4.4.4.2 Oblast podpory 4.2 - Podpora zvyšování absorpþní kapacity regionu ............ 96 4.4.5 PĜedpokládané výsledky a dopady dopady........................................................................... 97 KAPITOLA 5 – REALIZAýNÍ ýÁST OP ............................................................................ 98 5.1 Implementaþní struktura ................................................................................................ 98 5.2 Finanþní Ĝízení Ĝízení............................................................................................................... 103 5.3 Kontrolní systém ........................................................................................................... 105 5.4 Monitorování .................................................................................................................. 109 5.5 Hodnocení programu programu.................................................................................................... 110 5.6 Propagace Propagace...................................................................................................................... 111 KAPITOLA 6 – FINANýNÍ ZAJIŠTċNÍ OP OP...................................................................... 113 PěÍLOHY .............................................................................................................................. 117

-4-


Seznam zkratek CF

Fond soudržnosti

CHJ MF

Centrální harmonizaþní jednotka Ministerstva financí

CR

Cestovní ruch

CRR

Centrum pro regionální rozvoj

CSG

Strategické obecné zásady Spoleþenství

ýNB

ýeská národní banka

ýR

ýeská republika

ýSÚ

ýeský statistický úĜad

ýVUT

ýeské vysoké uþení technické

ýZU

ýeská zemČdČlská univerzita

EK

Evropská komise

EO

Ekvivalentní obyvatel

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ES

Evropská spoleþenství

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

FDI

PĜímé zahraniþní investice

FS

Fond soudržnosti

HDP

Hrubý domácí produkt

HPH

Hrubá pĜidaná hodnota

CHKO

ChránČná krajinná oblast

CHOPAV

ChránČná oblast pĜirozené akumulace vod

IC

Informaþní centrum

ICT, IKT

Informaþní a telekomunikaþní technologie

IDS

Integrovaný dopravní systém

IOP

Integrovaný operaþní program

ISPA

PĜedvstupní program Evropské unie pro životní prostĜedí a dopravu

IZS

Integrovaný záchranný systém

JþK

Jihoþeský kraj

JV

Jihovýchod

JZ

Jihozápad

KÚ

Krajský úĜad

MAS

Místní akþní skupina

MF, MF ýR

Ministerstvo financí ýeské republiky

MHD

MČstská hromadná doprava

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj ýeské republiky

MS

Moravskoslezsko

MSP

Malé a stĜední podniky

MSSF

Monitorovací systém strukturálních fondĤ

NNO

Nestátní neziskové organizace

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický referenþní rámec

NUTS

Územní statistická jednotka Evropské unie

-5-


OKEý

Oborová klasifikace ekonomických þinností

okr.

Okres

OP

Operaþní program

OZE

Obnovitelné zdroje energie

PCO

Platební a certifikaþní orgán

Phare CBC

PĜedvstupní program Evropské unie pro pĜeshraniþní spolupráci

PJ

Platební jednotka

PK

PlzeĖský kraj

PPS

V souþasných cenách

ROP

Regionální operaþní program

RR

Regionální rada

ěO

ěídící orgán

SAPARD

PĜedvstupní program Evropské unie pro zemČdČlství a rozvoj venkova

SEA

Strategické posouzení vlivĤ na životní prostĜedí

Sý

StĜední ýechy

SF

Strukturální fondy

SLDB

Sþítání lidu, domĤ a bytĤ

SM

StĜední Morava

SOZS

Strategické obecné zásady Spoleþenství

SRN

Spolková republika NČmecko

SROP

Spoleþný regionální operaþní program

SÚS

Správa a údržba silnic

SV

Severovýchod

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, pĜíležitostí a ohrožení

SZ

Severozápad

THFK

Tvorba hrubého fixního kapitálu

TOP

Tématický operaþní gram

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vČdu a kulturu

UV

Usnesení vlády

VaV

Výzkum a vývoj

VOC

TČkavé organické látky

VŠ

Vysoká škola

VŠE

Vysoká škola ekonomická

Wi-Fi

Bezdrátová technologie pĜipojení k internetu

ZýU

Západoþeská univerzita

-6-


KAPITOLA 1 – ÚVOD Regionální operaþní program NUTS II Jihozápad (dále ROP NUTS II JZ) je jedním z regionálních operaþních programĤ, které budou realizovány pro Cíl 1 – Konvergence dle naĜízení Evropských spoleþenství (dále ES) o Evropském fondu regionálního rozvoje (dále ERDF). Hlavní programový dokument urþuje priority regionu pro þerpání strukturálních fondĤ v programovém období 2007 - 2013 pro uvedený region soudržnosti Jihozápad tvoĜený Jihoþeským a PlzeĖským krajem. PĜi jeho tvorbČ se vycházelo z Ĝady koncepþních a strategických dokumentĤ na úrovni krajĤ, regionu NUTSII, ýeské republiky (dále ýR) a Evropské unie (dále EU), které jsou podrobnČji popsány v kapitole 1.2 Zhodnocení výchozích dokumentĤ. ROP NUTS II JZ je prostĜednictvím vybraných prioritních os a oblastí podpory zamČĜen na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobČ udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Vzhledem k vČtší tématické pestrosti je komplementární k ĜadČ pĜipravovaných tématických operaþních programĤ. Definuje intervence v navzájem souvisejících oblastech komplexního rozvoje regionu týkajících se dostupnosti center, urbálního rozvoje mČst a obcí, rozvoje školství, dostupnosti sociálních služeb, zdravotnické péþe a rozvoje cestovního ruchu a kultury. Ve svých zámČrech, cílech a prioritách navazuje ROP NUTS II Jihozápad na Strategické obecné zásady spoleþenství (dále SOZS), Národní rozvojový plán (dále NRP), Národní strategický referenþní rámec (dále NSRR) a Národní plán reforem (dále NPR). Tato návaznost je podrobnČji popsána v rámci kapitoly 2.2 Návaznost strategie ROP NUTS II Jihozápad na zastĜešující strategické dokumenty. Úkolem koordinace pĜípravy všech Regionálních operaþních programĤ bylo povČĜeno Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR).

1 .1

Koordinace a partnerství operaþního programu

pĜi

zpracování

Regionálního

PĜíprava a zpracování dokumentu ROP NUTS II Jihozápad je od poþátku Ĝízena Koordinaþní skupinou pro pĜípravu ROP NUTS II Jihozápad. Jedná se o šestiþlennou skupinu, složenou z politických reprezentantĤ Jihoþeského a PlzeĖského kraje a povČĜených pracovníkĤ obou krajských úĜadĤ, která byla ustavena usnesením Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad þ. 20/2005, ze dne 20. kvČtna 2005. Úkolem této skupiny je zajistit, aby zpracování dokumentu ROP NUTS II Jihozápad probíhalo v souladu jednak s Metodikou pro pĜípravu programových dokumentĤ pro období 2007-2013, s dalšími strategickými dokumenty, závaznými pro nadcházející programovací období a zejména krajských regionálních rozvojových strategií. SouþasnČ s Koordinaþní skupinou pro pĜípravu ROP NUTS II JZ se na pĜípravČ ROP podílelo dalších 5 tématicky zamČĜených pracovních skupin, jejichž úkolem bylo na základČ analytické þásti ROP pĜispČt k formování jednotlivých oblastí podpory. Pracovní skupiny pĤsobily v následujících oblastech: x

Regionální infrastruktura a dostupnost

x

Ekonomický rozvoj

x

Rozvoj cestovního ruchu

-7-


x

Rozvoj lidských zdrojĤ

x

Financování

Pro zajištČní principu partnerství, vycházejícího ze ýlánku 10 návrhu obecného naĜízení Rady EU, byly ke spolupráci na pĜípravČ ROP NUTS II Jihozápad vyzvány také veĜejné subjekty zahrnující nestátní neziskové organizace, podnikatele, Svaz mČst a obcí ýR, Spolek pro obnovu venkova, Regionální agrární komory a další subjekty. Smluvní spolupráce s tČmito partnery byla navázána zejména v rámci realizace projektĤ zamČĜených na budování absorpþní kapacity v obou krajích tvoĜících region soudržnosti NUTS II Jihozápad. Pro zástupce výše uvedených subjektĤ byly poĜádány pravidelné workshopy, jejichž smyslem bylo pĜedstavení dokumentu ROP v rĤzné fázi rozpracovanosti a diskuse nad jednotlivými aspekty a pĜipomínkami partnerĤ, které byly vypoĜádány a v rámci možností do pokroþilejších verzí ROP NUTS II Jihozápad zapracovány. Na procesu pĜípravy se svými pĜipomínkami a podnČty podíleli i zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí ýR, dále pak v rámci meziresortního pĜipomínkového Ĝízení i další resorty . VeĜejnost mČla možnost pĜipomínkovat návrh dokumentu ROP, který byl zveĜejnČn na webových stránkách obou krajĤ (www.kraj-jihocesky.cz; www.kraj-plzensky.cz ) i na stránkách Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad (www.nuts2jihozapad.cz ). V prĤbČhu zpracování ROP NUTS II JZ probíhaly paralelnČ konzultace i se zpracovateli Ex-ante evaluace a SEA evaluace. Koneþné výstupy a doporuþení tČchto hodnocení budou zpracovatelem vypoĜádány a poté zapracovány do pokroþilejší verze programového dokumentu ROP NUTS II Jihozápad.

1 .2

Zhodnocení výchozích dokumentĤ

Základním východiskem pro tvorbu programového dokumentu byly Strategické obecné zásad Spoleþenství na období 2007 – 2013 (Brusel, 05-07-2005) KOM (2005) 0299), zásadními národními dokumenty pro koncipování ROP byl Národní strategický referenþní rámec ýR 2007 – 2013 (dále jen NSRR) urþující prioritní osy a specifické cíle. Dále se pĜi zpracování dokumentu vycházelo z Národního programu reforem ýR (dále jen NPR), Národního rozvojového plánu 2007-13 (dále jen NRP) a ROP rovnČž navazuje na obecné principy a priority definované v rámci Strategie udržitelného rozvoje (UV ýR þ. 1242/08-122004), zejména pĜi respektování tĜí pilíĜĤ udržitelného rozvoje a rovnČž v dalších oblastech (výzkum a vývoj, vzdČlávání; evropský a mezinárodní kontext, správa vČcí veĜejných). ObdobnČ ROP NUTSII JZ vychází i ze Strategie hospodáĜského rĤstu (UV ýR þ. 984/ 20-072005). PodrobnČji je vazba na zastĜešující dokumenty popsána v rámci kapitoly 3.2 tohoto dokumentu. Regionální operaþní program NUTS II Jihozápad byl vytvoĜen v souladu se základními koncepþními a analytickými dokumenty Jihoþeského a PlzeĖského kraje a s jejich využitím. V následujícím textu je shrnut zpĤsob využití tČchto dokumentĤ pĜi zpracování ROP NUTS II Jihozápad. KromČ komplexnČ zamČĜených dokumentĤ byly použity také vybrané oborové koncepce a analýzy, které mČly bezprostĜední vztah k Ĝešeným tématĤm. Úzký vztah k ROP a obecnČ ke strategii rozvoje regionu mají i územní plány, které musí nČkterá navrhovaná opatĜení provČĜit také z územního hlediska. V souþasné dobČ oba kraje pĜipravují nové územní plány pro celá území krajĤ v souladu s novou legislativou (zásady územního rozvoje). Z toho dĤvodu nejsou územní plány krajĤ v pĜehledu zmínČny, i když i v aktuální podobČ obsahují cenné analytické i koncepþní poznatky. -8-


Programy rozvoje územního obvodu krajĤ Programy rozvoje územního obvodu krajĤ jsou základním strategickým dokumentem na úrovni kraje, které kraje zpracovávají v souladu se zákonem þ. 248/2000 Sb. a které schvaluje zastupitelstvo kraje. Tyto programy vytváĜejí základní rámec regionální politiky krajĤ, neboĢ na základČ analýzy hospodáĜského a sociálního rozvoje formulují rozvojové priority. Program rozvoje územního obvodu Jihoþeského kraje (RERA, a.s. & kolektiv, 2001) Program rozvoje územního obvodu Jihoþeského kraje je základním dokumentem pro formování regionální politiky kraje s ohledem na regionální politiku Evropské unie. To umožĖuje skloubení zájmĤ a potĜeb jednotlivých mikroregionĤ s naplĖováním konvergenþních kritérií EU a také úþinnou kombinaci aktivovatelných zdrojĤ regionu, státu a fondĤ EU s vnitĜními i zahraniþními zdroji soukromých investorĤ. Program rozvoje PlzeĖského kraje (Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje o.p.s., 2002) Globálním cílem Programu rozvoje PlzeĖského kraje je „rĤst kvality života obyvatel“. NaplĖování tohoto cíle se soustĜedí na rozvoj ekonomiky, rozvoj lidských zdrojĤ a na územní aspekty rozvoje (sídla, doprava). Dále je zvláštní pozornost vČnována stabilizaci a rozvoji venkova a zlepšování životního prostĜedí. V tomto rámci je definováno 12 úžeji pojatých priorit. Lze Ĝíci, že koncepce ROP NUTS II Jihozápad odpovídá pojetí programĤ rozvoje obou krajĤ na úrovni globální cílĤ. Rozdíly na nižší strategické úrovni mezi programy rozvoje krajĤ a ROP vyplývají z principu komplementarity, neboĢ ROP se dĤslednČ soustĜedí na regionální aspekty rozvoje. Podstatnou þást sociální oblasti, ekonomického rozvoje nebo životního prostĜedí je úþelné Ĝešit na celostátní úrovni (TOP).

Komplexní analýzy Analytická þást programĤ rozvoje obou krajĤ již v souþasné dobČ je dosti zastaralá, neboĢ orgány Jihoþeského i PlzeĖského kraje po svém vzniku zpracovaly nebo nechaly zpracovat Ĝadu analytických a koncepþních podkladĤ. V obou krajích vznikla potĜeba komplexnČji pojatého dokumentu, který vyváženým zpĤsobem shrne tyto dosavadní poznatky oborových koncepcí. SociálnČ-ekonomický profil Jihoþeského kraje (RERA, a.s. & KP projekt, s.r.o., 2005) Vzniklá analýza v maximální míĜe zohledĖuje koncepþní podklady, které již Jihoþeský kraj nechal v posledním období zpracovat, porovnává vývoj kraje oproti stavu zachycenému ve starších dokumentech a snaží se o popis tČchto posunĤ. Dále vychází z maxima dostupných statistických dat a dalších relevantních podkladĤ, studií a koncepcí. Pokud je to možné, jsou pro získání globálnČjšího pohledu sebraná data porovnána s daty za ostatní kraje, se situací v celé ýR a z þásti i se stavem v Evropské unii nebo v sousedních regionech za státní hranicí. Podklady Regionálního plánu (Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje o.p.s., 2005) V PlzeĖském kraji byly v letech 2004 a 2005 zpracovány tzv. Podklady Regionálního plánu za oblasti, které byly v té dobČ již koncepþnČ rozpracovány. Celkem bylo takto zpracováno 9 témat.

-9-


Oba tyto dokumenty se staly solidním základem pro zpracování pĜedevším analytické þásti ROP NUTS II Jihozápad.

Oborové koncepce Dále uvádíme struþný pĜehled oborových koncepþních a analytických dokumentĤ za oba kraje, které byly použity pro doplnČní hodnocení a analýz podle témat ROP NUTS II Jihozápad. Obyvatelstvo a osídlení Generel osídlení PlzeĖského kraje (Ateliér T-plan spol. s r.o., Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje o.p.s., 2003) Jedná se o koncepþní dokument, který se systematicky vČnuje vývoji, stavu a trendĤm osídlení v celém PlzeĖském kraji po roce 1990. Využit byl pĜedevším v analytické þásti ROP a pĜi návrhu celkové strategie. Analýza potenciálu lidských zdrojĤ pro strategické služby v PlzeĖském kraji (Bartušek OndĜej, 2005) Cílem analýzy byla definice postavení PlzeĖského kraje a jeho þástí v oblasti lidských zdrojĤ v rámci ýR a zhodnocení možností kraje v této oblasti. Za tímto úþelem bylo provedeno shrnutí a vyhodnocení poznatkĤ o obyvatelstvu od poþátku 90. let do souþasnosti a vypracován nástin oþekávaných trendĤ. Dokument byl využit pĜi zpracování analytické i strategické þásti ROP. Vyjížćka a dojížćka za prací a do škol na území PlzeĖského kraje (Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje o.p.s., 2005) Studie je zamČĜena na prĤmČt zjištČných skuteþností o pohybu obyvatel kraje do zamČstnání do širšího kontextu. Postupuje od hodnocení pracovních vztahĤ v regionu až k sídelní struktuĜe PlzeĖského kraje. Hodnocení sídelní struktury je kromČ nových poznatkĤ o významu center a jejich vztazích založeno také na analýze dojížćky za vybranými službami. Zpracovaná data bylo možno využít nejen v tématice osídlení, ale i v þásti vČnované ekonomickému rozvoji. ŠetĜení potĜeb trhu práce a školské soustavy v Jihoþeském kraji (Jihoþeská spoleþnost pro rozvoj lidských zdrojĤ, o.p.s., 2005) Projekt ŠetĜení potĜeb trhu práce a školské soustavy v Jihoþeském kraji v roce 2005 je zamČĜen na zjištČní situace na trhu práce ve stĜednČdobém horizontu s cílem vytipování a zjištČní konkrétních profesí a oborĤ, které budou trhem práce požadovány a které naopak požadovány nebudou. Dílþí trendy a výstupy studie se staly souþástí analytické þásti v oblasti rozvoje lidských zdrojĤ ROP (kapitola 2.2.6). Doprava Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihoþeského kraje (UDIMO, spol. s r.o., 2003) PĜedmČtem Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihoþeského kraje jsou zejména dopravní cesty a dopravní zaĜízení silniþní, železniþní, cyklistické, vodní a letecké dopravy. V samostatných kapitolách je charakterizován cílový stav dopravní infrastruktury v rámci návrhového období s þasovým horizontem do roku 2030 a hlavní trendy vyplývající ze studie prostupují analytickou i strategickou þástí ROP.

- 10 -


Koncepce dopravy PlzeĖského kraje – návrh (SUDOP Praha a.s., Ateliér T-plan spol. s r.o., BOHEMIAPLAN s.r.o., IKP Consulting Engineers spol. s r.o., 2006) Návrh koncepce Ĝeší komplexnČ problematiku dopravy v PlzeĖském kraji. V ROP byly kromČ hlavních analytických poznatkĤ a hodnocení využity i nČkteré informace o oþekávaných trendech. PĜedbČžné závČry byly promítnuty i do strategické þásti ROP. Technická infrastruktura Územní energetická koncepce Jihoþeského kraje (City Plan, spol. s r.o., 2003) Koncepce navrhuje zpĤsoby lepšího hospodaĜení s energiemi zejména pro velké budovy, napĜ. školy, nemocnice, obytné domy. RovnČž Ĝeší využití nových možností dodávek tepla, napĜ. využíváním sluneþních kolektorĤ, biomasy, bioplynu. V ROP byly využity pĜedevším informace o souþasném využití a možnostech obnovitelných zdrojĤ energie (OZE). Studie ochrany vod PlzeĖského kraje (AQUATEST a.s., Praha, 2005) Cílem studie bylo shromáždČní a utĜídČní dostupných vodohospodáĜských informací, jejich zhodnocení a pĜedložení návrhĤ Ĝešení pĜi ochranČ a využívání vod. Využito bylo pĜedevším hodnocení vodohospodáĜské infrastruktury a stavu vod. Územní energetická koncepce PlzeĖského kraje (Tebodin Czech Republic s.r.o., 2004) Koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy Ĝešení energetického hospodáĜství na úrovni kraje. Jako v pĜípadČ energetické koncepce Jihoþeského kraje byly využity pĜedevším informace o souþasném využití a možnostech OZE. Ekonomický rozvoj Projekt A3/4/5 Brownfields (RERA, a.s., 2003) Koncepce revitalizace nevyužívaných prĤmyslových objektĤ a areálĤ (tzv. brownfields) ukazuje možné zpĤsoby Ĝešení revitalizace, vþetnČ metodiky postupu pĜi realizaci a financování. Dílþí þásti studie byly využity pĜedevším pĜi tvorbČ analytické þásti ROP. Projekt A3/4/8 VytvoĜení systému péþe o investory v Jihoþeském kraji – Aftercare (RERA, a.s., 2003) Dokument se zabývá následnou péþí o investory, která je nezbytným nástrojem pro uchování a zejména pak do budoucna pro rozšíĜení investic na území Jihoþeského kraje. Studie objasĖuje a sjednocuje poznatky o zahraniþních a domácích investorech pĤsobících na území Jihoþeského kraje. Výsledky studie byly využity pĜi koncipování analytické þásti ROP. Projekt A3/4/2 Koncepce podpory a marketingu Jihoþeského kraje pro oblast pĜílivu a udržení investic (RERA, a.s., 2003) Koncepce je podpĤrným prvkem pro rozhodování na celokrajské úrovni o zpĤsobu prezentace kraje jako celku napĜ. na tuzemských i zahraniþích veletrzích a výstavách. Cílem je zvýšit efektivitu prezentaþních a propagaþních akcí krajského úĜadu i jednotlivých obcí. Studie byla využita pĜedevším pĜi koncipování analytické þásti ROP. Analýza potenciálu aplikovaného výzkumu a vývoje v kontextu PlzeĖského kraje a ýeské republiky (Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje o.p.s., 2005) Studie promítá obecné poznatky o využití výsledkĤ vČdy a výzkumu v praxi do reálií PlzeĖského kraje. S využitím výsledkĤ prĤzkumu formuluje také potĜeby zvýšení kapacit v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje. Studie byla využita v analytické þásti ROP.

- 11 -


Regionální inovaþní strategie - region PlzeĖ (BIC PlzeĖ, Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje o.p.s., 2004) Základní strategický dokument v oblasti inovací, výzkumu a vývoje definuje na základČ prĤzkumĤ a dalších analýz pilotní projekty v této oblasti. RovnČž byl získán pĜehled aktivit nutných k posílení inovaþního potenciálu PlzeĖského kraje a základní rámec systému podpory inovací. Dokument byl využit v analytické þásti ROP. Cestovní ruch Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihoþeském kraji (RERA, a.s. & kolektiv, 2002) Hlavním tématem studie je vyhodnocení situace v sektoru cestovního ruchu v kraji vþetnČ zpracování profilu kraje, SWOT analýzy, návrhu cílĤ a opatĜení. Jedná se strategický dokument sloužící k efektivnČjší koordinaci podpory dalšího rozvoje cestovního ruchu v kraji s návazností na možnost podpory sektoru prostĜednictvím státních fondĤ i fondĤ EU. Výstupy studie se staly souþástí analytické þásti ROP a podkladem pro definování vlastní oblasti podpory v rámci prioritní osy 3. Program rozvoje cestovního ruchu v plzeĖském regionu (Institut rozvoje podnikání, s.r.o., Enterprise plc a Respond & Co, s. r. o., 2002) Cílem dokumentu je návrh krokĤ pro rozvoj cestovního ruchu v podmínkách PlzeĖského kraje. V analytické i návrhové þásti ROP byla využita pĜedevším základní faktografie a hodnocení stavu cestovního ruchu v kraji. Obþanská vybavenost Dlouhodobý zámČr vzdČlávání a rozvoje vzdČlávací soustavy v Jihoþeském kraji na období 2006-2009 (Krajský úĜad Jihoþeského kraje, 2005) Dokument obsahuje analýzu vzdČlávací soustavy v kraji a na základČ pĜedpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a zámČrĤ dalšího rozvoje kraje stanoví zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdČlávání, strukturu vzdČlávací nabídky, pĜedevším strukturu oborĤ vzdČlávání, druhy, popĜípadČ typy škol a školských zaĜízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdČlávání a školských služeb v kraji. Analýza stavu a dílþí trendy byly využity pĜedevším v analytické þásti ROP. Strategie podpory práce s dČtmi a mládeží v Jihoþeském kraji na období 2005-2008 (Krajský úĜad Jihoþeského kraje, 2005) Strategie podpory práce s dČtmi a mládeží v Jihoþeském kraji na þtyĜleté období vychází ze schválené „Koncepce státní politiky v oblasti dČtí a mládeže do roku 2007“. Výstupy studie byly promítnuty do analytické þásti ROP. Dlouhodobý zámČr vzdČlávání a rozvoje vzdČlávací soustavy PlzeĖského kraje (Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úĜadu PlzeĖského kraje, 2006) Dokument vyhodnocuje plnČní úkolĤ vyplývající z Dlouhodobého zámČru z roku 2003 a stanoví další koncepci vzdČlávání s ohledem na specifické podmínky PlzeĖského kraje. Využito bylo pĜedevším hodnocení stavu a perspektiv vzdČlávání v kraji. Životní prostĜedí Koncepce ochrany pĜírody a krajiny PlzeĖského kraje (Skleniþka Petr – LARECO, 2003)

- 12 -


Koncepce byla zdrojem informací o ochranČ pĜírody a krajiny i o dalších souvisejících problémech využívání krajiny. Program snižování emisí zneþišĢujících látek v PlzeĖském kraji (CITYPLAN spol. s r.o. Praha, 2004) Cílem dokumentu je návrh opatĜení ke zlepšení kvality ovzduší v kraji, zejména dosažením imisních limitĤ jednotlivých zneþišĢujících látek a dosažením krajských emisních stropĤ do roku 2010. Souhrn poznatkĤ byl využit v analytické þásti ROP. Plán odpadového hospodáĜství Jihoþeského kraje (ECO trend s.r.o., 2004) Plán odpadového hospodáĜství je zpracován za úþelem pĜedcházení vzniku odpadĤ, omezování jejich množství a nebezpeþných vlastností a nakládání s nimi podle zákona o odpadech, zákona o obalech a dalších souvisejících pĜedpisĤ, v souladu s principy udržitelného rozvoje a za úþelem plnČní mezinárodních a vlastních závazkĤ ýR a kraje. Cílem tohoto dokumentu je vytvoĜit funkþní systém hospodaĜení s odpady v kraji a zajistit dynamický, vnitĜnČ provázaný rozvoj celého systému odpadového hospodáĜství, urþit smČry a cíle pro budoucí nakládání s odpady a stanovit zásady, opatĜení, postupy a nástroje k jejich dosažení. Plán odpadového hospodáĜství PlzeĖského kraje (BOHEMIAPLAN s.r.o., 2004) Cílem plánu bylo navrhnout optimální zpĤsoby nakládání s odpady, vþ. potĜebných kapacit zaĜízení pro nakládání s odpady. Dokument byl cenným zdrojem informací o odpadech v kraji.

1 .3

Legislativní rámec pĜípravy ROP

Programový dokument kromČ výše zmínČných analýz a koncepþních dokumentĤ respektuje legislativní východiska pro þerpání prostĜedkĤ ze strukturálních fondĤ: x

Návrh naĜízení Rady (ES) xxx/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM (2004) 492 v koneþném znČní);

x

návrh naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) xxx/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (KOM (2004) 495 v koneþném znČní);

x

návrh NaĜízení Evropské komise stanovující implementaþní pravidla k Obecnému naĜízení;

x

zákon þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ;

x

zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ;

x

zákon þ. 218/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ;

x

zákon þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ;

x

zákon.þ. 320/2001 Sb., o finanþní kontrole;

x

zákon þ. 420/2004 Sb., o pĜezkoumávání hospodaĜení územních samosprávných celkĤ.

- 13 -


KAPITOLA 2 – SOUýASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONU

2.1 Analýza zkušeností s realizací pĜedchozích programĤ V ýeské republice, a tudíž i v regionu NUTS II Jihozápad, jsou realizovány rozvojové programy již zhruba od roku 1990. Výhodná poloha regionu, který z jihu sousedí s Rakouskem a NČmeckem, umožnila žadatelĤm získat velmi záhy znaþné zkušenosti s pĜípravou žádostí a realizací projektĤ financovaných z prostĜedkĤ EU. Od roku 2004 byly novČ využívány i zdroje strukturálních fondĤ. Na regionální úrovni NUTS II Jihozápad byl konkrétnČ realizován Spoleþný regionální operaþní program. NUTS II Jihozápad se stal co do poþtu pĜedkládaných žádostí do SROP jedním z nejúspČšnČjších regionĤ v ýR.

PĜedvstupní programy Evropské unie Od roku 1994 byl na základČ naĜízení Evropské komise þ.1528/94 realizován program pĜeshraniþní spolupráce Phare CBC. Ten byl nejprve zahájen pouze pro þesko-nČmecké pĜíhraniþí, od roku 1995 pak pro území pĜi þesko-rakouské hranici. Dalším významným pĜedvstupním programem, který byl v ýR realizován od roku 2002, se stal program SAPARD, jehož cílem bylo vytvoĜit pro kandidátské zemČ podmínky pro trvale udržitelné zemČdČlství a rozvoj venkova v pĜedvstupním období. Stanovené rozdČlení prostĜedkĤ v podílu 2:1 mezi projekty v sektorech zemČdČlství a rozvoje venkova nebylo zcela optimální, neboĢ se ukázalo, že obce byly na program SAPARD pĜipraveny lépe než podnikatelé, o þemž svČdþil pĜibližnČ dvojnásobný poþet žádostí pĜijatých od mikroregionĤ a obcí než od podnikatelĤ (i když pĤvodní pĜedpoklad byl opaþný). ProstĜednictvím dalšího pĜedvstupního programu, jenž byl zamČĜen na financování velkých infrastrukturních projektĤ v oblastech životního prostĜedí a dopravy - programu ISPA - se v rámci NUTS II Jihozápad podaĜilo získat z evropských zdrojĤ pĜes 4,5 mil. EUR napĜ. na realizaci projektu „ZajištČní standardĤ EU ve vodárenské soustavČ Jižní ýechy“, pĜedkládaného Jihoþeským vodárenským svazem. Dále pak byly realizovány projekty související s obnovou území po povodních v r. 2002. Pomoc z Evropské unie v rámci programu Phare a Fondu solidarity EU byla využita také v souvislosti s niþivými povodnČmi v ýeské republice v roce 2002, které významnČ zasáhly region NUTS II Jihozápad.

Programy strukturálních fondĤ Region soudržnosti NUTS II Jihozápad stejnČ jako ostatní regiony kromČ Prahy mĤže od roku 2004 využívat podporu urþenou pro Cíl 1, zamČĜenou na zaostávající regiony. Tato podpora je v ýR realizována prostĜednictvím operaþních programĤ PrĤmysl a podnikání, Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství, Rozvoj lidských zdrojĤ, Infrastruktura a prostĜednictvím Spoleþného regionálního operaþního programu. NeménČ významným nástrojem þerpání finanþních prostĜedkĤ EU je pak Iniciativa Spoleþenství Interreg, která je zamČĜena na meziregionální spolupráci a jejíž jedna þást v podstatČ navázala na pĜedvstupní program Phare CBC. Operaþní programy jsou zamČĜeny odvČtvovČ a realizují jednotlivé vČcné prioritní osy Národního rozvojového plánu. Aþkoliv Ĝada aktivit jednotlivých operaþních programĤ probíhá na území regionĤ soudržnosti, rozhodovací pravomoci v rámci tČchto programĤ jsou témČĜ výhradnČ na úrovni pĜíslušných rezortĤ. Úþast krajĤ (regionĤ soudržnosti) na pĜípravách tematických operaþních programĤ a i na jejich administraci byla a je minimální.

- 14 -


Spoleþný regionální operaþní program (SROP) podporuje pĜedevším aktivity, jejichž realizace podle platné legislativy spadá do pĤsobnosti obcí nebo krajĤ. Tento program se stal prvním finanþním nástrojem, ve kterém jsou rozhodovací kompetence i administrace þásteþnČ svČĜeny regionĤm soudržnosti. Administrací tohoto programu na úrovni NUTS II jsou povČĜeny Sekretariáty regionálních rad, o výbČru projektĤ pak rozhodují na základČ pĜedem stanovených pravidel regionální rady regionĤ soudržnosti. Koneþnou odpovČdnost za realizaci SROP má Ministerstvo pro místní rozvoj ýR, které je jako jediné v rámci SROP oprávnČno vydávat rozhodnutí o podpoĜe projektĤ z prostĜedkĤ strukturálních fondĤ. V rámci pĜípravy SROP bylo umožnČno regionĤm soudržnosti aktivnČ se úþastnit veškerých pĜípravných a vyjednávacích procesĤ. Tyto zkušenosti byly pro regiony NUTS II cenné zejména z hlediska jejich využití pĜi pĜípravČ strategických dokumentĤ pro programovací období 2007 – 2013. PĜedevším o zkušenosti z pĜípravy a realizace SROP se opírají i další þásti analýzy zkušeností Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad s využíváním pĜedchozích programĤ.

Nastavení opatĜení a aktivit versus skuteþné potĜeby regionu Globální cíl SROP, kterým je „dosáhnout trvalý a vyvážený rozvoj regionĤ ýR i rĤst kvality života všech skupin obyvatel regionĤ na základČ povzbuzování nových ekonomických aktivit s dĤrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním mČĜítku, na zlepšení kvality infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojĤ a na prohlubování sociální integrace“, smČĜuje v souladu s cíli Rámce podpory Spoleþenství k vyváženému rozvoji všech regionĤ. Nastavení opatĜení a aktivit Spoleþného regionálního programu vzhledem k unifikaci pro všechny regiony a zejména pak shodné rozložení finanþních prostĜedkĤ však v tomto kontextu nemohly dostateþnČ reflektovat meziregionální disparity, neboĢ situace jednotlivých regionĤ ýR se v jednotlivých oblastech znaþnČ liší. KonkrétnČ v Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad je v rozvojových aktivitách kladen hlavní dĤraz na modernizaci dopravní infrastruktury jako na hlavní potenciál rĤstu všech navazujících rozvojových aktivit (rozvoj obchodu a podnikání, cestovního ruchu i lidských zdrojĤ).

Finanþní alokace na jednotlivá opatĜení, absorpþní kapacita Rozložení finanþních prostĜedkĤ mezi jednotlivá opatĜení SROP ne zcela koresponduje s reálnými rozvojovými potĜebami NUTS II Jihozápad. Navíc již pĜi pĜípravČ tohoto programu bylo zĜejmé, že celkové finanþní prostĜedky alokované pro SROP pĜi „rozdrobenosti“ tohoto programu do pomČrnČ znaþného poþtu opatĜení a podopatĜení mohou regionĤm soudržnosti pĜinést spíše jakýsi „rozjezdový“ potenciál. Vzhledem k celkové výši finanþních prostĜedkĤ pro NUTS II Jihozápad a znaþné absorpþní kapacitČ tohoto regionu, (která dle uskuteþnČných prĤzkumĤ nČkolikanásobnČ pĜevyšuje možnosti programu) bylo možné k dubnu roku 2006 konstatovat, že þerpání probíhá úspČšnČ. PĜesto však napĜ. s využitím velkých objemĤ finanþních prostĜedkĤ ESF, urþených na realizaci programĤ rozvoje lidských zdrojĤ a sociální integrace, byly zaznamenány v regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad stejnČ jako v celé ýR urþité obtíže.. Ty byly þásteþnČ zpĤsobeny nesnadným pĜístupem subjektĤ oprávnČných k realizaci pĜíslušných neinvestiþních aktivit k prostĜedkĤm na zajištČní pĜedfinancování a kofinancování svých projektĤ (jednalo se pĜevážnČ o NNO).

Implementaþní struktura Zapojení regionĤ soudržnosti do implementaþních struktur jednotlivých operaþních programĤ bylo v období let 2004 – 2006 znaþnČ omezeno. O reálné úþasti zástupcĤ regionĤ soudržnosti na implementaci programu, a tudíž o využitelných zkušenostech se dá hovoĜit

- 15 -


hlavnČ v souvislosti s realizací SROP (rovnČž Interreg IIIA) v nČmž na regionální rady (celkem 7 orgánĤ podle jednotlivých regionĤ NUTS II) Ministerstvo pro místní rozvoj ýR delegovalo výkon nČkterých Ĝídících funkcí, které se týkaly výbČru projektĤ a realizace SROP v rámci jednotlivých regionĤ NUTS II; regionální rady rovnČž plnily prostĜednictvím svých sekretariátĤ úlohu tzv. zprostĜedkujícího subjektu. Jelikož ve stávajícím programovacím období byla legislativnČ podcenČna právní subjektivita regionálních rad, bylo nezbytné akceptovat pomČrnČ složitou strukturu implementace SROP, která zahrnovala orgány od úrovnČ MMR, pĜes CRR, CzechInvest, Sekretariáty regionálních rad a oddČlení grantových schémat jednotlivých krajských úĜadĤ. Takto složitá struktura implementace byla nároþná zejména pro orientaci žadatelĤ, znaþnČ však komplikovala a prodlužovala i proces administrace žádostí a finanþní toky pĜi realizaci jednotlivých projektĤ. Tato skuteþnost by se bez zjednodušení procesu implementace a podmínek financování projektĤ mohla stát v budoucnu limitujícím faktorem pro zajištČní dostateþné absorpþní kapacity jednotlivých regionĤ soudržnosti. Již nyní je zĜejmé, že tČchto negativních zkušeností bude využito pĜi pĜípravČ implementaþní struktury nových programovacích dokumentĤ, pĜiþemž legislativní zmČny na úrovni ýR, které zajišĢují regionálním radám kompetence Ĝídících orgánĤ pĜipravovaných Regionálních operaþních programĤ, probČhly již koncem roku 2005 (novela zákona þ. 248/2000 Sb.).

Nastavení indikátorĤ a jejich sledování Nastavení indikátorĤ SROP je provedeno na úrovni programu, pĜiþemž sledován je zejména: x

nárĤst HDP na obyvatele

x

snižování míry nezamČstnanosti v regionech

x

struktura zamČstnanosti podle odvČtví

x

hrubá pĜidaná hodnota ve výrobČ

Sledování dosažení globálního a specifických cílĤ se provádí na úrovni dopadĤ, pĜiþemž sledován je zejména : x

HDP na obyvatele

x

poþet vytvoĜených þistých pracovních míst

x

podíl MSP na HDP

x

zvýšení dopravní bezpeþnosti

x

podíl dlouhodobČ nezamČstnaných na celkovém poþtu nezamČstnaných osob

x

devizové pĜíjmy z cestovního ruchu

Zdrojem pro výslednou kvantifikaci a hodnocení budou vesmČs monitorovací a hodnotící zprávy podpoĜených projektĤ. Jelikož k zaþátku roku 2006 bylo na úrovni NUTS II Jihozápad ukonþeno jen nČkolik málo projektĤ, nelze reálnČ posuzovat vhodnost nastavení indikátorĤ

- 16 -


ani vhodnost metod jejich sledování. Vzhledem k tomu, že nastavení indikátorĤ bylo provedeno plošnČ na všechny regiony soudržnosti, lze oþekávat, že v závislosti na charakteristikách rozvoje jednotlivých regionĤ bude plnČní urþitých indikátorĤ obtížné. Zkušenost získaná z hodnocení indikátorových soustav v plánovacím období 2004 – 2006 1 pĜedevším ukazuje na potĜebu racionalizace systému ukazatelĤ v novém programovacím období. Touto racionalizací by mČlo být dosaženo v prvé ĜadČ snížení poþtu a komplikovanosti ukazatelĤ navrhovaných pro hodnocení programových aktivit, a tím zvýšení transparentnosti a pĜehlednosti kontrolních mechanizmĤ monitoringu a hodnocení úspČšnosti operaþních programĤ. Druhý závČr získaný z tohoto hodnocení poukazuje na potĜebu vyšší kvality zvolených indikátorĤ z hlediska jejich relevantnosti ve vztahu k pokrytí programových cílĤ a jejich použitelnosti v etapČ hodnocení efektivnosti intervencí realizovaných operaþními programy. V komplexu pĜíþin, které ovlivĖují kvalitu Ĝešení indikátorových soustav, lze rozeznat dva typy nedostatkĤ: jednak metodicko-technické nedostatky zvolených ukazatelĤ (nepĜesné vymezení obsahu a konstrukce ukazatelĤ, nesprávná terminologie a zdroje zjišĢování) a jednak jejich nevhodné funkþní vlastnosti z hlediska vazby na deklarované programové cíle.

Monitorovací systém Za úþelem monitoringu realizace projektĤ v rámci programĤ spolufinancovaných ze strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti Evropské unie byl vybudován Monitorovací systém strukturálních fondĤ (dále MSSF). Garantem centrální úrovnČ systému ve spolupráci s vČcnČ pĜíslušnými orgány státní správy je Ministerstvo pro místní rozvoj ýR. Jelikož se jedná o speciální informaþní systém, který využívá data ze všech úrovní implementace a spolufinancování projektĤ a programĤ, lze konstatovat, že jeho fungování je prozatím provázeno znaþnými nedostatky a problémy. Jako pĜíklad nedostatkĤ MSSF lze uvést komplikovaný proces zpracování a distribuce dat mezi jednotlivými složkami implementaþní struktury þi velmi obtížná filtrace pĜehledĤ a tiskových sestav.

Systém hodnocení projektĤ Systém hodnocení projektĤ je nastaven u jednotlivých operaþních programĤ odlišnČ, a to v závislosti na charakteru jejich implementace. V rámci SROP byly hodnoceny pouze ty projekty, které splĖovaly kritéria formálních náležitostí a podmínky programu (pĜijatelnost). Vlastní hodnocení bylo provádČno bodováním, jehož cílem bylo postihnout všechny dĤležité aspekty pĜedložených projektĤ, zejména pak: x

schopnost a zkušenost žadatele pĜedložený projekt financovat, realizovat a udržet výsledky;

x

zasazení projektu do kontextu, relevance projektu vzhledem potĜebám a požadavkĤm v místČ, na trhu, u cílové skupiny a také jeho provázanost s ostatními aktivitami v místČ;

1

Projekt evaluaþního plánu, 6/04 Hodnocení indikátorĤ/ukazatelĤ a vhodnosti jejich nastavení, institut Jana Pernera, 2005

- 17 -


x

vlastní kvalita projektu jak z hlediska finanþního a ekonomického, tak z hlediska požadovaných výstupĤ a výsledkĤ, jejich udržitelnost, hodnocen je také celkový plán, harmonogram a rozpoþet projektu;

x

vztah a dopady projektu do vnČjšího okolí, na životní prostĜedí, rovné pĜíležitosti, sociální integraci, vyvážený rozvoj regionĤ v souladu s horizontálními prioritami EU.

Paušální nastavení hodnocení vztahu všech projektĤ k horizontálním kritériím pĤsobilo pĜi bodování znaþné problémy, neboĢ zamČĜení nČkterých projektĤ neumožĖovalo vyhovČt souþasnČ všem kritériím. Pro programy pĜíštího programovacího období je vhodné vČnovat nastavení hodnotících kritérií v souvislosti s plnČním stanovených indikátorĤ vČtší pozornost.

Grantová schémata Grantová schémata se v pĜípadČ SROP jevila s ohledem na nastavení implementace tohoto programu jako úþinný nástroj regionální politiky, neboĢ zamČĜení grantových schémat i systém výbČru projektĤ umožĖoval zacílit podporu na specifické problémové oblasti regionĤ. To však za cenu znaþných administrativních a finanþních nárokĤ na jednotlivé kraje. S ohledem na plánovaný charakter implementace budoucích Regionálních operaþních programĤ lze grantová schémata považovat za nadbyteþná.

- 18 -


2 .2

Situaþní analýza regionu

2.2.1 Poloha a osídlení Poloha a správní þlenČní Region NUTS II Jihozápad tvoĜí Jihoþeský a PlzeĖský kraj, které jsou rozdČleny do 72 správních obvodĤ obcí s povČĜeným obecním úĜadem (37 v Jihoþeském kraji a 35 v PlzeĖském kraji) a spolu s 1 vojenským újezdem zároveĖ do 32 správních obvodĤ obcí s rozšíĜenou pĤsobností (17 v Jihoþeském kraji a 15 v PlzeĖském kraji). Celková rozloha regionu þiní 17 618 km2. Region se nachází pĜi jižní a jihozápadní hranici ýeské republiky. Na západČ sousedí se Spolkovou republikou NČmecko, na jihu s Rakouskou republikou. Ostatní hranice jsou vnitrozemské. Na severu je to hranice s Karlovarským a Ústeckým krajem (NUTS II Severozápad) a se StĜedoþeským krajem (NUTS II StĜední ýechy). Na východČ sousedí region s krajem Vysoþina a Jihomoravským krajem (NUTS II Jihovýchod). Reliéf regionu se vyznaþuje pásem pohoĜí pĜi státní hranici a kotlinami ve vnitrozemí. Také pĜi hranicích s ostatními kraji se vyskytují vrchoviny a pahorkatiny. V jihoþeské kotlinČ se rozkládají dvČ pánve – ýeskobudČjovická a TĜeboĖská – se soustavami rybníkĤ. Naprostá vČtšina území regionu je odvodĖována Ĝekou Vltavou. Obrázek 1 - Poloha regionu NUTS II Jihozápad

Zdroj: Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje, o.p.s., 2006 Region má výhodnou dopravní polohu (viz obrázek þ. 1). Spojení ve smČru sever-jih (Rostock-Berlín-Praha-ýeské BudČjovice-Linec-Rijeka) tvoĜí na území Jihoþeského kraje

- 19 -


silnice E55 a IV. tranzitní železniþní koridor. Dopravní spojení ve smČru západ-východ (PaĜíž-Norimberk-Praha) tvoĜí na území PlzeĖského kraje dálnice D5 a III. tranzitní železniþní koridor. Strategická poloha regionu se dosud pozitivnČ projevuje pĜedevším v pĜílivu kapitálu.

Obyvatelstvo a osídlení Obyvatelstvo Na území NUTS II Jihozápad žije 1 175 tis. obyvatel, což je 11,5 % obyvatel republiky. Regionu patĜí podle poþtu obyvatel 5. místo z 8 NUTS II v ýR. Tabulka 1 – Srovnání vývoje poþtu obyvatel (bude doplnČno o aktuální data za rok 05) Poþet obyvatel Region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravskoslezsko Praha ýeská republika

1991 624 111 557 444 1 181 555 1 111 244 1 127 613 1 488 681 1 659 514 1 246 021 1 281 031 1 216 889 10 312 548

ZmČna poþtu obyvatel 2001 624 568 549 600 1 174 168 1 123 931 1 123 164 1 483 901 1 642 808 1 236 843 1 261 503 1 160 118 10 206 436

absolutnČ 457 -7844 -7387 12687 -4449 -4780 -16706 -9178 -19528 -56771 -106112

RelativnČ 0,07 -1,41 -0,63 1,14 -0,39 -0,32 -1,01 -0,74 -1,52 -4,67 -1,03

Zdroj: ýSÚ (SLDB 1991, SLDB 2001) V období 1991 až 2001 došlo v regionu k relativnímu úbytku poþtu obyvatel o 0,6 %. Tento úbytek jde na vrub PlzeĖského kraje, kde se snížil poþet obyvatel o 1,4 %. V Jihoþeském kraji došlo k mírnému nárĤstu populace (viz tabulka þ. 1). Rozdílný populaþní vývoj v obou krajích souvisí s odlišnou vČkovou strukturou populace. Jako celek se sice region NUTS II Jihozápad Ĝadí k prĤmČru ýR z hlediska vČkového složení i jeho vývoje (napĜ. podle indexu stáĜí), ale charakteristiky krajĤ jsou odlišné (podrobnČji viz tabulka þ. 51 v pĜíloze). Populace Jihoþeského kraje má podstatnČ pĜíznivČjší vČkovou strukturu. V roce 2001 zde bylo témČĜ o 20 % více obyvatel v pĜedproduktivním než v poproduktivním vČku. V PlzeĖském kraji je tato pĜevaha pouze 8 %, což je nejménČ ze všech krajĤ ýR (vyjma Prahy). NepĜíznivá je prognóza populaþního vývoje regionu NUTS II Jihozápad. Podle projekce ýSÚ má do roku 2015 dojít ke snížení poþtu obyvatelstva v regionu na 1,142 mil. obyvatel, tj. pokles témČĜ o 3 %.

- 20 -


Tabulka 2 – Meziregionální srovnání pohybu obyvatel region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravskoslezsko Praha ýeská republika

PrĤmČrný relativní pohyb v období 2000 – 2005 (%) pĜirozený migraþní Celkový -1,43 2,32 0,89 -2,69 2,75 0,06 -2,02 2,52 0,50 -2,61 11,53 8,92 -1,07 1,53 0,46 -1,48 0,65 -0,83 -2,00 0,70 -1,30 -1,95 -0,29 -2,23 -1,74 -1,83 -3,56 -3,65 4,80 1,16 -2,04 2,22 0,18

Zdroj: ýSÚ Výsledky populaþního vývoje v posledních letech jsou však oproti projekci ýSÚ pro oba kraje pĜíznivČjší. V období 2000 až 2005 dosahují oba kraje celkového pĜírĤstku obyvatel. Negativní pĜirozený pĜírĤstek kompenzován migrací obyvatel (viz tabulka þ. 2). Celkový vývoj i vývoj pĜirozenou mČnou je opČt pĜíznivČjší v Jihoþeském kraji. Vyšší relativní migrace je v PlzeĖském kraji. PodrobnČji rozdíly v migraci na úrovni okresĤ v posledních letech dokládají obrázky (kartogramy) þ. 4, 5 v pĜíloze dokumentu. Relativní migrace v okresech PlzeĖského kraje se v období 2000 až 2005 pohybuje v pomČrnČ širokém rozpČtí. V Jihoþeském kraji vykazuje tento indikátor mnohem nižší dynamiku s tendencí k diferencovanému rĤstu s výjimkou vnitrozemských okresĤ Písek a Tábor. PĜíznivý vývoj populace v posledních letech je ovlivnČn zapojením nejmladších silných roþníkĤ z první poloviny 70. let do reprodukþního procesu. CelkovČ se však reprodukþní chování populace pĜíliš nemČní. VČkové složení obyvatelstva a demografický vývoj v NUTS II Jihozápad tedy zĜejmČ povedou k poklesu poþtu obyvatel regionu a k jejich postupnému stárnutí. Osídlení NUTS II Jihozápad má nejnižší hustotu osídlení ze všech regionĤ ýR (67 obyv./km2), což je témČĜ o 50 % obyvatel ménČ ve srovnání s prĤmČrem ýR a o 16 % ménČ ve srovnání s prĤmČrem EU. Na území regionu NUTS II Jihozápad se nachází 1 124 obcí (623 v Jihoþeském kraji a 501 v PlzeĖském kraji) a 3 518 þástí obcí, což je nejvíc ze všech regionĤ NUTS II. Pouze v regionech NUTS II Jihozápad a Severozápad je prĤmČrný poþet þástí obcí na jednu obec vČtší než 3 (viz tabulka þ. 29 v pĜíloze). Z tabulky je dále patrné, že z hlediska velikostní struktury obcí se region NUTS II Jihozápad vyznaþuje nejvyšším podílem malých obcí (do 200 obyvatel) i venkovských obcí (do 2 000 obyvatel). RoztĜíštČný charakter sídelní struktury v podrobnČjším þlenČní podle velikostních skupin obcí dokládá obrázek þ. 6 v pĜíloze. Základní rysy sídelní struktury obou krajĤ, které region tvoĜí, jsou shodné. V Jihoþeském i PlzeĖském kraji pĜedstavují obce do 2 000 obyvatel více než 90 % obcí. V obou krajích žije

- 21 -


v tČchto obcích ménČ než 1/3 obyvatel a takto vymezené venkovské oblasti pokrývají témČĜ 80 % rozlohy obou krajĤ. Centra a rozvojové osy Urþité odlišnosti mezi krajem Jihoþeským a PlzeĖským jsou na úrovni center osídlení (viz tabulka þ. 31 v pĜíloze). PlzeĖský kraj se vyznaþuje velkým rozdílem mezi významem krajského mČsta a dalšími vyššími centry. V Plzni žije více než 30 % obyvatel kraje a vþetnČ zázemí je to témČĜ polovina obyvatel kraje. Výsledkem je zĜetelnČ monocentrická sídelní struktura kraje. V Jihoþeském kraji není rozdíl mezi krajským mČstem a ostatními velkými mČsty tak propastný, pĜesto i zde jsou ýeské BudČjovice dominantním centrem. VČtšina ostatních okresních mČst plní pro své okolí i vyšší funkce. Mezi výrazná regionální centra na republikové úrovni tak patĜí i oblast Tábor-Sezimovo Ústí. ObČ krajská mČsta pĜedstavují nejvýznamnČjší póly rozvoje regionu NUTS II Jihozápad. Také nČkterá další vyšší centra mají významný rozvojový potenciál. Pro naplnČní této funkce však musí vyšší centra eliminovat své specifické problémy, napĜ. zaostávání kapacity a kvality dopravní infrastruktury, rostoucí negativní vliv dopravy na životní prostĜedí, zmČny ve využití území a vznik brownfieldĤ, problémy panelových sídlišĢ þi ohrožení center mČst vysidlováním. NČkteré z tČchto jevĤ souvisejí s procesem suburbanizace. Z vývoje poþtu obyvatel v období 1991 až 2001 (viz obrázek þ. 7 v pĜíloze) lze vyvozovat, že v PlzeĖském kraji již proces suburbanizace zapoþal i v bývalých okresních mČstech. Z nejnovČjších dat vyplývá, že k procesu suburbanizace dochází i v Jihoþeském kraji. Z krajského mČsta ýeské BudČjovice se v posledních 5 letech roþnČ stČhuje do menších obcí (pĜedevším v okolí mČsta) 800 až 1000 osob. Za posledních 10 let to bylo více než 8 000 osob. V ostatních okresních mČstech Jihoþeského kraje není proces suburbanizace tak patrný, ale v posledních letech ztrácejí stČhováním roþnČ 100 – 200 obyvatel také mČsta ýeský Krumlov, Strakonice a Tábor. Urbanistickou strukturou, která má zpravidla významný rozvojový potenciál, jsou urbanizaþní osy (dále rozvojové osy). Rozvojové osy propojují urbanizaþní oblasti nebo urbanizaþní centra a slouží jako smČry šíĜení pozitivních ekonomických trendĤ (ICT, inovace, VaV apod.). Rozložení tČchto os v regionu dobĜe indikuje obrázek hustoty osídlení þ. 8 v pĜíloze. Rozdíly ve struktuĜe center se promítají také do struktury a uspoĜádání rozvojových os. V Jihoþeském kraji má nejvČtší rozvojový potenciál „trojúhelník“ spojující 3 nejvýznamnČjší urbanizované prostory kraje, a sice ýeské BudČjovice – Tábor, Sezimovo Ústí – Písek, Strakonice. V PlzeĖském kraji je zĜetelné radiální uspoĜádání rozvojových os z PlznČ podél vČtšiny hlavních dopravních tras (viz obrázek þ. 9 v pĜíloze). NČkteré z nich jsou tvoĜeny jen velmi blízkými malými centry do 5 000 obyvatel (kolem silnice I/26 nebo silnice I/27 severnČ od PlznČ). Regionem procházejí 2 mezinárodnČ významné rozvojové osy. Ve smČru sever-jih je to osa Praha - ýeské BudČjovice - Linec, jejíž plné fungování je podmínČno výstavbou dálnice a rychlostní komunikace D3/R3 a modernizací IV. tranzitního železniþního koridoru. Podobné je to také ve smČru východ-západ na ose Praha - PlzeĖ - Norimberk vázané na dálnici D5 a na III. tranzitní železniþní koridor. Na regionální úrovni se uplatĖují i další rozvojové osy, nČkteré z nich také s mezinárodním dosahem. V Jihoþeském kraji je to napĜ. rozvojová osa kolem silnice R4-I/4 Praha -

- 22 -


Strakonice - Vimperk - Pasov a v PlzeĖském kraji kolem silnice I/26 PlzeĖ - Domažlice Mnichov. Další rolí center (kromČ rozvojových pólĤ a os) je stabilizace sídelní struktury, pĜedevším venkovských oblastí. V tom hrají významnou roli i centra nižší, která plní do znaþné míry funkce pracovní a obslužné i pro své okolí. Základní podmínkou plnČní stabilizující funkce center ve venkovských oblastech je kvalitní dopravní napojení obcí na mČsta a další centra. Venkovské oblasti Venkovské oblasti tvoĜí naprostou vČtšinu území regionu NUTS II Jihozápad. RoztĜíštČná sídelní struktura v tČchto oblastech s sebou nese vysoké náklady pĜi budování infrastruktury a údržbČ silniþní sítČ. RovnČž udržení standardní úrovnČ dopravní obslužnosti a obþanské vybavenosti je nákladné. Dochází proto k selektivnímu vysidlování venkova a ke stárnutí jeho obyvatelstva. Významným indikátorem tohoto vývoje je pokles poþtu obyvatel. Nejrozsáhlejší takto postižené oblasti se nacházejí v severní þásti Jihoþeského kraje a v sousední jihovýchodní þásti PlzeĖského kraje (viz obrázek þ. 7 v pĜíloze). ZamČstnanost a sociální stabilitu venkova lze zlepšit výrazným zpĤsobem zajištČním kvalitního napojení venkovských obcí na mČsta a další centra osídlení. KromČ zlepšení vlastní dopravní infrastruktury je rovnČž nutné zajistit odpovídající dopravní obslužnost hromadnou dopravou. V souþasné dobČ dochází na venkovČ k postupné nápravČ škod, které zde vznikly v prĤbČhu posledních desetiletí v dĤsledku nevhodného zpĤsobu hospodaĜení a existence „železné opony“. Znaþným problémem zĤstává využití zemČdČlských areálĤ a objektĤ opuštČných vlivem transformace, které mají charakter brownfieldĤ. Vztah venkova a zemČdČlství se pĜesouvá z výhradnČ produkþní funkce zemČdČlství k multifunkþnímu zemČdČlství, údržbČ krajiny, rozvoji aktivit cestovního ruchu apod. NČkteré venkovské oblasti byly zaĜazeny mezi hospodáĜsky slabé regiony podporované státem. V regionu NUTS II Jihozápad se jedná novČ pouze o území okresu ýeský Krumlov. Dále byly na úrovni krajĤ vymezeny i menší územní jednotky jako hospodáĜsky slabé regiony. V Jihoþeském kraji je to 13 a v PlzeĖském kraji 12 správních obvodĤ obcí s povČĜeným obecním úĜadem. V obou pĜípadech se jedná cca o 16 % obyvatel kraje.

2.2.2 Regionální infrastruktura a dostupnost Doprava Oblast dopravy pĜedstavuje jednu z priorit regionální samosprávy a tvoĜí znaþnou þást rozpoþtĤ krajĤ v rámci NUTS II Jihozápad. KromČ údržby a rozvoje dopravní infrastruktury je znaþná finanþní nároþnost spojena se zajištČním základní dopravní obslužnosti. Region NUTS II Jihozápad disponuje k 1.1.2005 110 km dálnic a 11 137 km silnic. Z toho je 1 075 km silnic I. tĜídy, 3 149 km silnic II. tĜídy a 6 913 km silnic III. tĜídy. Hustota silniþní sítČ je pod prĤmČrem ýR a Ĝadí region NUTS II Jihozápad na 5. místo mezi 7 srovnatelnými NUTS II v ýR. Provozní délka železniþních tratí þiní 1 680 km a podle hustoty železniþní sítČ je region v rámci ýR na posledním 7. místČ (Roþenka dopravy 2004).

- 23 -


Z hlediska hustoty je dopravní infrastruktura srovnatelná se zemČmi EU, ale v kvalitativních parametrech podstatnČ zaostává. NejvČtší význam má na území regionu silniþní doprava, která bČhem devadesátých let postupnČ pĜevzala vedoucí postavení oproti dopravČ železniþní. Tento vývoj vedl ke zvýšení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo (emise, hluk). Region NUTS II Jihozápad je pĜitom výraznČ tranzitním územím. Po vstupu ýR do EU se podstatnČ zvýšila intenzita silniþní dopravy na vybraných hraniþních pĜechodech, zejména v RozvadovČ, a to v souvislosti s novým dálniþním hraniþním pĜechodem a dokonþováním dálnice D5. K omezování rĤstu podílu silniþní dopravy je nutná podpora jiných druhĤ dopravy a pĜizpĤsobení podmínek tranzitní dopravy v ýR stavu obvyklému v EU. Širší dopravní vazby Z pohledu širších dopravních vazeb (viz obrázek þ. 9 v pĜíloze) je pro Jihoþeský kraj velmi dĤležitá osa mezinárodního významu sever - jih (Rostock - Berlín - Praha - ýeské BudČjovice - Linec - Rijeka), tvoĜená silnicí evropské sítČ E55, IV. tranzitním železniþním koridorem (železniþní traĢ þ. 220), vltavskou vodní cestou a cyklistickou trasou EuroVelo 7. Zásadní pro další rozvoj regionu a napojení Jihoþeského kraje na mezinárodní dopravní síĢ je výstavba dálnice D3 a rychlostních komunikací R3 a R4. Práce na výstavbČ tČchto komunikací ale postupují velmi pomalým tempem. Z plánovaných 172 km dálnice je aktuálnČ v provozu 11 km v plném profilu a 18 km v poloviþním profilu. Pro PlzeĖský kraj je rozhodující spojení východ-západ reprezentované IV. A vČtví IV. transevropského multimodálního koridoru Norimberk - Praha. Tento koridor tvoĜí dálnice D5 Praha - PlzeĖ - Rozvadov a III. tranzitní železniþní koridor Praha - PlzeĖ - Cheb (železniþní traĢ þ. 170). Pro mezinárodní dopravní napojení regionu jsou významné další silnice evropské sítČ (E49, E53, E55, E551). KromČ této evropské sítČ je prioritou dopravní infrastruktury nadregionálního významu pro území Jihoþeského kraje silnice I/4 Praha - Strakonice Strážný, u které se v úseku Praha - Nová Hospoda (okr. Písek) pĜedpokládá pĜestavba na rychlostní komunikaci. V PlzeĖském kraji neustále roste význam silnice I/26 PlzeĖ - Folmava, která je spoleþnČ s železniþní tratí þ. 180 souþástí dopravního spojení Praha - PlzeĖ Regensburg - Mnichov (odboþná vČtev multimodálního koridoru). Silniþní infrastruktura PáteĜní propojení center regionu NUTS II Jihozápad, tj. ýeských BudČjovic a PlznČ, je postaveno na silnici I/20 (E49), která nemá klíþový mezinárodní význam. Podobné je to i u silnice I/22, která propojuje pĜíhraniþní þásti regionu. Hlavním problémem silniþní sítČ v regionu je špatný stavebnČ-technický stav dopravní infrastruktury a velké množství bodových závad. Jen málo silnic splĖuje normové parametry. NepĜíznivá situace je ještČ dále zhoršována rostoucím dopravním zatížením na pozemních komunikacích. Region NUTS II Jihozápad spoleþnČ se stĜedními ýechami (kromČ Prahy) dosahuje nejvyššího poþtu osobních automobilĤ na 1 000 obyvatel (více než 400) – viz tabulka þ. 32 v pĜíloze. Také meziokresní srovnání podílu dojíždČjících do zamČstnání v rámci ýR ukazuje na velký význam automobilové dopravy v regionu (viz obrázek þ. 10 v pĜíloze). PĜitom Koncepce dopravy PlzeĖského kraje pĜedpokládá na republikové úrovni do 10 let nárĤst na 500 osobních automobilĤ / 1000 obyvatel a ve velkých mČstech na hodnotu ještČ vyšší.

- 24 -


NedaĜí se v potĜebné míĜe omezovat negativní vlivy dopravy na obyvatelstvo (dopravní nehody, emise, hluk, vibrace apod.). ChybČjí obchvaty sídel, pĜiþemž tímto nedostatkem trpí i velká mČsta regionu vþetnČ obou krajských mČst. Další nedostatek silniþní sítČ spoþívá v problematickém napojení center na nadĜazenou síĢ. NČkterá regionálnČ významná centra neleží na silnicích I. tĜídy a jejich dopravní obsluhu zajišĢují jen silnice II. tĜídy. PatĜí mezi nČ i dvČ bývalá okresní mČsta Tachov a Prachatice a z dalších mČst s více než 10 tis. obyvateli Sušice (viz obrázek þ. 9 v pĜíloze). Také se projevuje špatná dostupnost nČkterých potenciálních regionálnČ významných rozvojových ploch na nadĜazenou silniþní síĢ (StĜíbro, LínČ). ěešení výše uvedených dopravních problémĤ vyžaduje dlouhodobou koncepþní, projektovou a majetkovou pĜípravu dopravních staveb, neboĢ investice do dopravní infrastruktury se vyznaþují vysokou nároþností pĜípravy. V rámci Akþního plánu Programu rozvoje územního obvodu Jihoþeského kraje byla zpracována Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury, která stanoví základní priority rozvoje v této oblasti. Také v PlzeĖském kraji se v souþasné dobČ zpracovává Koncepce dopravy PlzeĖského kraje, která bude dokonþena v roce 2006. Z meziregionálního srovnání podílu silnic ve vlastnictví krajĤ na celkové délce pozemních komunikací vyplývá, že NUTS II Jihozápad je na 2. místČ ze sedmi NUTS II ýR (vyjma Prahy) v podílu silnic II. a III. tĜídy. Stejné místo patĜí regionu Jihozápad i pĜi hodnocení podílu silnic II. tĜídy (viz tabulka þ. 30 v pĜíloze). PĜitom silnice II. tĜídy jsou nároþnČjší z hlediska nákladĤ na údržbu i rozvoj. Rozsah sítČ silnic II. i III. tĜídy vyžaduje dílþí optimalizaci.

Silnice II. a III. tĜídy byly pĜedány z vlastnictví státu do vlastnictví krajĤ ve špatném stavu. NapĜíklad v PlzeĖském kraji je 37 % silnic II. tĜídy nevyhovujících nebo dokonce v havarijním stavu. U silnic III. tĜídy je situace ještČ horší. V Jihoþeském kraji je situace obdobná, jak dokládá mimo jiné tabulka stavu silniþních mostĤ þ. 52 v pĜíloze). Jedním z problémĤ, s nímž je nutné se pĜi pĜípravČ investiþních akcí vypoĜádat, jsou nevyĜešené majetkoprávní vztahy k pozemkĤm pod silnicemi. Letitým problémem je stavebnČ-technický stav vČtšiny místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Jejich znaþný rozsah klade nepĜimČĜenČ velké nároky na rozpoþty obcí. Nedostateþný rozvoj místních komunikací brání využití rozvojových lokalit rĤzného urþení. Železnice Na území regionu NUTS II Jihozápad se nachází 14 celostátních a 19 regionálních tratí ve vlastnictví státu. Systém je doplnČn dvČma privátními úzkokolejnými drahami. Železniþní síĢ, jejíž základ byl vybudován ve II. polovinČ 19. století, neodpovídá souþasným potĜebám regionĤ. PáteĜí této sítČ jsou trasy III. a IV. tranzitního železniþního koridoru ýR smČĜující do SRN a Rakouska, které jsou souþástí prioritního projektu dopravní infrastruktury EU þ.22. Propojení obou krajských mČst zajišĢuje železniþní traĢ þ. 190. Propojení s evropskou železniþní sítí zajišĢují þtyĜi železniþní pĜechody, z toho dva do Bavorska a po jednom do Horního a Dolního Rakouska. Železniþní síĢ je pĜevážnČ jednokolejná, dvoukolejné jsou pouze kratší úseky, což neumožĖuje zvýšení provozní spolehlivosti a omezuje propustnou výkonnost železniþní dopravy. V souþasné dobČ nesplĖují ani hlavní tratČ požadavky kladené na mezinárodní provoz jak z hlediska cestovní rychlosti, tak interoperability. NČkteré regionální tratČ ztrácejí na pĜepravním významu v konkurenci se silniþní dopravou.

- 25 -


K nejvČtším problémĤm železnice patĜí zanedbaný stavebnČ-technický stav tratí i budov, zastaralost sdČlovací a zabezpeþovací techniky i systémĤ Ĝízení provozu. Atraktivitu železnice snižuje i technický stav hnacích a tažených vozidel pro osobní dopravu, neexistence lehkých elektrických a motorových jednotek pro regionální osobní dopravu, nedostatek pĜestupních terminálĤ vlak – bus a parkovišĢ pro zákazníky typu Park & Ride. Oba kraje podporují urychlenou výstavbu železniþních koridorĤ, modernizaci navazujících regionálních tratí, optimalizaci hustoty a délky sítČ na svém území a mají vlastní rozvojové zámČry, které by mČly pĜispČt k revitalizaci železniþní sítČ v rámci regionu. Ke zvýšení atraktivity železniþního provozu by mČlo napomoci budování a postupné rozšiĜování integrovaných dopravních systémĤ (Integrovaná doprava PlzeĖska, IDS ýeské BudČjovice, IDS Tábor) spoleþnČ se zavádČním taktové dopravy a ve vazbČ na dálkovou železniþní dopravu. Ostatní dopravní infrastruktura V regionu NUTS II Jihozápad se letecká doprava uplatĖuje jen minimálnČ. Nacházejí se zde sice 2 veĜejná mezinárodní letištČ (Hosín u ýeských BudČjovic a Klatovy) a 8 veĜejných vnitrostátních letišĢ, ta jsou však využívána ke sportovním letĤm, ke smluvní nepravidelné dopravČ osob, ke cviþným letĤm, letĤm v rámci IZS a ostatním leteckým þinnostem (vyhlídkové a propagaþní lety, letecké snímkování, výsadkové lety, lety pro zemČdČlství). NegativnČ se projevuje absence významných veĜejných regionálních letišĢ s mezinárodním provozem. Nejlepší pĜedpoklady pro zavedení mezinárodního leteckého provozu vČtšího rozsahu mají bývalá vojenská letištČ Planá v Jihoþeském kraji a LínČ v PlzeĖském kraji. Na území Jihoþeského kraje se nachází zákonem uznaná vodní cesta Vltava (E20-06 mezinárodní klasifikace). Jejímu využití brání nedokonþené technické úpravy na vodních dílech v úseku TĜebenice - ýeské BudČjovice, které neumožĖují splavnost. Jihoþeský kraj pĜipravuje projekt vltavské vodní cesty pro plavbu v kategorii 300 t, což by umožnilo kromČ plavby sportovní i plavbu rekreaþní. To by pĜineslo zvýšení rekreaþního potenciálu Jihoþeského kraje. V posledních letech byl zaznamenán rozvoj cyklodopravy, vþ. vytváĜení sítČ cyklotras. V naprosté vČtšinČ se však jedná o soubČh cyklistické a automobilové dopravy, což pĜi nárĤstu automobilové dopravy nevytváĜí dobré podmínky pro další rozvoj. ěešením je budování systému cyklostezek oddČlených alespoĖ v exponovaných místech od silniþní sítČ.

VeĜejná doprava a dostupnost Významným aspektem kvality života obyvatel regionu NUTS II Jihozápad je dopravní obslužnost, která je z velké þásti v kompetenci krajĤ. Vzhledem k nízké hustotČ osídlení a velké rozloze regionu je zajištČní dopravní obslužnosti velmi nákladné. Cílem systému veĜejné dopravy je dosažení alespoĖ základní dopravní obslužnosti na celém území regionu. Na zajištČní základní dostupnosti se podílejí zejména osobní a spČšné vlaky a veĜejná autobusová doprava. Již v souþasné dobČ je podíl pĜepravních výkonĤ veĜejné autobusové dopravy o polovinu vyšší než osobní železniþní dopravy. Tento pomČr by mČl zĤstat zachován i pĜi dalším zvyšování podílu individuální automobilové dopravy (viz Koncepce dopravy PlzeĖského kraje a Optimalizace dopravní obslužnosti Jihoþeského kraje). Jedním z významných smČrĤ zatraktivnČní a zefektivnČní veĜejné dopravy je vytváĜení integrovaných dopravních systémĤ ve veĜejné dopravČ (IDS). Cílem je zastavit nepĜíznivý trend rĤstu podílu individuální dopravy na úkor dopravy hromadné. Dalším problémem je

- 26 -


pomalá obnova vozového parku veĜejné dopravy a s tím související nízké využívání alternativních paliv. Z dĤvodu optimalizace systému dopravní obslužnosti a nákladĤ na provoz systému byl v Jihoþeském kraji zpracován stČžejní projekt Optimalizace dopravní obslužnosti Jihoþeského kraje, který rovnČž Ĝeší fungování integrovaného dopravního systému. V PlzeĖském kraji byla zavedena tzv. Integrovaná doprava PlzeĖska, která zahrnuje více než 40 mČst a obcí na PlzeĖsku ve 2 zónách. S rozvojem IDS souvisí také modernizace informaþních a odbavovacích systémĤ (PlzeĖská karta). PĜipravuje se IDS Šumava jako spoleþný projekt obou krajĤ regionu NUTS II Jihozápad a Bavorska.

Technická infrastruktura Hlavním problémem technické infrastruktury je nízká vybavenost prĤmyslových zón a dalších rozvojových ploch v regionu. Budování této infrastruktury z velké þásti závisí na aktivitČ místních samospráv. Zásadním omezením jsou nedostateþné investiþní prostĜedky na stranČ veĜejných rozpoþtĤ. DĤležité je také zvládnutí delimitace majetku a agend, vytvoĜení odvČtvových koncepcí, finanþních plánĤ a aktualizace územnČ plánovací dokumentace.

Vodní hospodáĜství Ve vodním hospodáĜství nabývá na významu naplĖování smČrnice EU o þištČní mČstských odpadních vod, pro kterou bylo ýeské republice schváleno tzv. pĜechodné období, tj. odklad jejího plnČní. Postup výstavby a modernizace þistíren odpadních vod vytvoĜil dobré pĜedpoklady pro splnČní smČrnice v aglomeracích nad 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) do roku 2006. Naopak problematické je její splnČní v aglomeracích s 2 000 - 9 999 EO do roku 2010. PomČrnČ vysoký podíl obyvatel napojených na veĜejnou kanalizaci a naopak nižší objem þištČných odpadních vod pĜedevším v Jihoþeském kraji naznaþuje zaostávající výstavbu þistíren odpadních vod za výstavbou kanalizací. Tabulka 3 - Srovnání úrovnČ þištČní odpadních vod

region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj

Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravskoslezsko

Poþet obyvatel 625 541

Obyvatelé bydlící v domech napojených na veĜ. kanalizaci osoby 545 879

(%) 87,3

Odpadní vody vypouštČné do veĜ. kanalizace (tis.m3) 38 837

ýištČné odpadní vody (bez srážkových) (tis.m3) 33 653

(%)

Podíl obyvatel zásobovaných vodou (%)

86,7

550 113

412 466

75,1

31 768

28 926

91,1

1175654 1135795 1125117 1480771 1640081 1228179 1260277

958345 694332 941883 1029158 1310190 925287 927633

81,5 61,1 83,7 69,5 79,9 75,3 73,6

70605 47535 58834 70433 73465 61245 72630

62579 46704 55085 67130 67144 58441 67629

88,6 98,3 93,6 95,3 91,4 95,4 93,1

86,5 82,0 96,6 92,0 92,1 87,4 95,6

Zdroj: ýSÚ V podmínkách regionu NUTS II Jihozápad je nutno vČnovat pozornost þištČní odpadních vod i v obcích s 500 - 1 999 EO v blízkosti vodohospodáĜsky významných tokĤ, resp. území. Z pĜedchozí tabulky vyplývá, že region je sice druhý v podílu obyvatel bydlících v domech napojených na veĜejnou kanalizaci, ale je na posledním místČ v podílu þištČných odpadních

- 27 -


vod vypouštČných do kanalizace. PĜitom se jedná o území vodohospodáĜský velmi významné (viz kap. Životní prostĜedí). PĜíkladem komplexního Ĝešení þištČní odpadních vod v povodí je zahájení integrovaného projektu þištČní odpadních vod s podporou EU v povodí Ĝeky Radbuzy v PlzeĖském kraji, který Ĝeší þištČní odpadních vod ve mČstech a obcích do 10 000 ekvivalentních obyvatel. Nezanedbatelným problémem zĤstává také zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou. Region je v tomto ukazateli druhý nejhorší. Problém zásobování kvalitní pitnou vodou se týká zejména menších sídel, kde žije vČtšina obyvatel, kteĜí nejsou napojeni na vodovody pro veĜejnou potĜebu. PĜitom stále platí, že voda z individuálních zdrojĤ nemá þasto potĜebnou kvalitu.

Energetika Z hlediska energetiky a požadavkĤ EU se region NUTS II Jihozápad vyznaþuje nízkým využíváním obnovitelných energetických zdrojĤ. Z obnovitelných zdrojĤ mĤže mít v podmínkách regionu nejvČtší význam biomasa. V souþasné dobČ pĜevažuje spalování odpadového dĜeva. Jen málo je biomasa využívána pro centrální zásobování teplem. Výjimkou jsou napĜ. Trhové Sviny, Kardašova ěeþice, Nová Pec nebo Hartmanice. Dalším dosud málo využívaným, ale perspektivním smČrem energetického využití biomasy je spalování rychlerostoucích dĜevin. V regionu NUTS II Jihozápad je v provozu více než 400 malých vodních elektráren. V PlzeĖském kraji je takto využita pouze 1/3 potenciálu. VČtší možnosti zĤstávají ve energetickém využití bioplynu pĜi þistírnách odpadních vod, na skládkách odpadĤ nebo v zemČdČlských velkochovech. Využití dalších obnovitelných zdrojĤ (sluneþní nebo geotermální energie) zĤstává spíše výjimkou. Existují zámČry na výstavbu vČtrných elektráren, které však narážejí na zájmy ochrany pĜírody, neboĢ vhodné lokality se þasto nacházejí ve zvláštČ chránČných þástech pĜírody (národní parky, chránČné krajinné oblasti).

Využití informaþních a komunikaþních technologií Telekomunikaþní infrastruktura prošla v minulých letech prudký rozvoj a pĜes negativní vliv monopolu v oblasti poskytování telekomunikaþních služeb je stávající vybavenost na srovnatelné úrovni v rámci Evropy. Liberalizace telekomunikací umožĖuje nové využití souþasných i budovaných sítí. Byla rozšíĜena a zkvalitnČna veĜejná pevná telefonní síĢ, další sítČ budují mobilní operátoĜi. Prudce se rozvíjí mobilní telekomunikace. Z výsledkĤ výbČrového šetĜení k této problematice je zĜejmé, že v roce 2003 patĜily oba kraje regionu NUTS II Jihozápad ve vybavenosti domácností osobním poþítaþem i pĜipojením na internet k podprĤmČrným (viz tabulka þ. 33 v pĜíloze). BČhem roku, tj. do roku 2004, došlo v Jihoþeském kraji k podstatnému zlepšení v obou ukazatelích. PlzeĖský kraj však zĤstal pod prĤmČrem ýR. V rozvoji využívání informaþních technologií je zásadní potĜeba zvýšení rychlosti a bezpeþnosti pĜenosu dat ve venkovských oblastech. Netýká se to pouze nezbytného pĜipojení úĜadĤ na internet a rozvoje on-line dostupných veĜejných služeb. Dostupnost internetu mĤže pĜispČt také ke zvýšení konkurenceschopnosti privátního sektoru þi ke

- 28 -


zkvalitĖování lidských zdrojĤ. Oba kraje ve spolupráci se studijními a vČdeckými knihovnami zahájily projekty internetizace veĜejných knihoven. Soukromé aktivity jednotlivcĤ rozšiĜují dostupnost internetu i ve venkovských oblastech prostĜednictvím bezdrátové technologie (Wi-Fi).

2.2.3 Životní prostĜedí Životní prostĜedí je na vČtšinČ území regionu NUTS II Jihozápad hodnoceno jako ménČ poškozené. Území se vyznaþuje pĜevážnČ pestrou a zachovalou krajinou. Nachází se zde Národní park Šumava a 6 chránČných krajinných oblastí. Hlavním cílem regionu v oblasti životního prostĜedí je splnČní požadavkĤ EU pro rĤzné složky životního prostĜedí. Na úseku ochrany vod je to smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod (viz kap. Technická infrastruktura, Vodní hospodáĜství), v nakládání s odpady smČrnice o obalech a obalových odpadech. V ochranČ pĜírody se jedná o implementaci významných evropských lokalit (NATURA). V ochranČ ovzduší byly stanoveny emisní stropy hlavních zneþišĢujících látek. Také nová evropská legislativa týkající se hluku si vyžádá nČkterá opatĜení.

Voda Voda je v regionu NUTS II Jihozápad významným krajinným fenoménem. Zejména v Jihoþeském kraji je vysoký podíl vodních ploch (4 % rozlohy). KromČ rozsáhlých rybníkáĜských oblastí s nejvČtšími rybníky v ýechách jsou zde i velká vícefunkþní vodní díla na VltavČ (Lipno, Orlík). V Jihoþeském kraji se nachází republikovČ významné chránČné oblasti pĜirozené akumulace vod (CHOPAV). Jedná se o CHOPAV Novohradské hory a CHOPAV TĜeboĖská pánev. Na území obou krajĤ regionu leží CHOPAV Šumava a do PlzeĖského kraje zasahuje i CHOPAV Brdy a CHOPAV Slavkovský les. V uplynulém desetiletí došlo ke zlepšení kvality tekoucích vod ve vČtšinČ sledovaných ukazatelĤ. PĜetrvávají však problémy s kvalitou vod ve vodních nádržích vlivem eutrofizace. V oblasti vod pĜedstavují velké riziko v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad povodnČ. I v následujícím období je nutné pokraþovat v realizaci protipovodĖových opatĜení technického i krajináĜského charakteru. PĜitom opČt sílí tlak na umisĢování staveb v záplavových územích, což výraznČ mČní odtokové pomČry v krajinČ. Snižování následkĤ povodní a pĜípadnČ dalších krizových situací vyžaduje vyšší bezpeþnost systémĤ zásobování pitnou vodou (náhradní zdroje, propojení systémĤ).

Odpady V souladu s globálním trendem dochází také v regionu NUTS II Jihozápad k nárĤstu produkce odpadĤ. Dosud je naprostá vČtšina odpadĤ zneškodĖována skládkováním. Jedním z hlavních dĤvodĤ je nízká ekonomická nároþnost této formy odstraĖování odpadĤ. Na vČtšinČ území existují ještČ dostateþné kapacity skládek. Nová národní legislativa vycházející z požadavkĤ EU však vyžaduje realizaci úþinných opatĜení, která povedou k omezování ukládání odpadĤ na skládky. Zvláštní pozornost je pĜitom nutno vČnovat obalovým odpadĤm.

- 29 -


PĜedpokladem splnČní legislativy je zvyšování podílu oddČleného sbČru a využití složek komunálních odpadĤ. Jednotlivé fáze nakládání s odpady nelze Ĝešit oddČlenČ, ale je nezbytné zavádČt integrované systémy nakládání s odpady. Ty se ve fázi sbČru zamČĜují kromČ zvyšování poþtu nádob pro oddČlený sbČr a míst jejich lokalizace pĜedevším na výstavbu dalších sbČrných dvorĤ, které zpravidla pĜijímají širokou škálu odpadĤ, vþetnČ nebezpeþných. Tímto zpĤsobem lze pĜi využití ekologické výchovy a osvČty výraznČ omezit vznik þerných skládek. SbČrné dvory mohou být využity v rámci spolupráce obcí a privátní sféry také pro zpČtný odbČr odpadĤ z rĤzných výrobkĤ, který ukládá prodejcĤm a dovozcĤm nová legislativa. Takovým pĜíkladem mohou být úspČšné krajské projekty likvidace vyĜazených výrobkĤ domácího chlazení. Problémem zatím zĤstávají kapacity pro materiálové využití nČkterých druhĤ odpadĤ.

Ovzduší Od poþátku devadesátých let došlo v regionu NUTS II Jihozápad k podstatnému snížení hlavních emitujících látek. Hodnoty mČrných emisí v regionu dosahují nižších hodnot, než je prĤmČr ýR (viz tabulka þ. 34 v pĜíloze). Na vČtšinČ území je kvalita ovzduší dobrá. Výjimku tvoĜí dopravnČ exponovaná území, tj. nČkterá centra a sídla na hlavních dopravních tazích. Doprava má dominantní vliv na kvalitu ovzduší. Tento fakt je zesilován výraznČ tranzitním charakterem dopravy v regionu. DĤsledkem je v posledních letech rĤst nČkterých zneþišĢujících látek souvisejících s dopravou. Jedná se napĜ. o VOC (tČkavé organické látky) nebo CO. NejvČtším problémem jsou však emise NOx. Oþekávaný vývoj automobilové dopravy nedává pĜedpoklady pro dosažení doporuþených emisních stropĤ pro NOx. Nad úrovní doporuþené hodnoty krajského emisního stropu se v Jihoþeském kraji pohybují i celkové emise NH3, což souvisí s vysokým podílem zemČdČlství na hospodáĜství kraje.

Další environmentální rizika S dopravou souvisí také ochrana obyvatelstva pĜed hlukem. Rostoucí hluková zátČž se též projevuje pĜevážnČ v sídlech na hlavních dopravních tazích. Koncepþním Ĝešením je odklon tranzitní dopravy mimo sídla, tj. pĜedevším budování obchvatĤ (viz kap. Doprava). Nová legislativa vyžaduje realizaci dalších protihlukových opatĜení v sídlech - napĜ. pĜi modernizaci dopravní infrastruktury. V regionu NUTS II Jihozápad je registrováno cca 300 starých ekologických zátČží odpadového typu. NČkteré z nich jsou i znaþného rozsahu, napĜ. MAPE Mydlovary v Jihoþeském kraji. PostupnČ jsou tyto staré zátČže sanovány. Sanace je ukonþena u 1/10 registrovaných starých ekologických zátČží, pĜiþemž rychlost sanace není možno považovat za dostateþnou. Zásadní je aktivita vlastníkĤ dotþených pozemkĤ, která je však poznamenána velkou finanþní nároþností sanaþních prací a nedostateþnými zdroji možné veĜejné finanþní podpory. PĜetrvávají rizika pĜedevším vodní eroze spojená s vysokým stupnČm zornČní. Postup zatravĖování orné pĤdy ohrožené erozí je i pĜes finanþní podporu z veĜejných zdrojĤ zatím nedostateþný. KromČ iniciativy vlastníkĤ zemČdČlské pĤdy hraje významnou roli v tomto procesu realizace komplexních pozemkových úprav, která však dosud probíhá velmi pomalu.

- 30 -


Aktuální a lokálnČ významná je potĜeba sanace skalních masivĤ ohrožujících provoz na dopravních cestách, popĜ. dalších objektĤ. Roste tlak na umisĢování staveb ve volné krajinČ (stožáry sítČ mobilních operátorĤ, vČtrné elektrárny, obchodní centra nebo bytová a rekreaþní výstavba).

- 31 -


2.2.4 Rozvoj cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu Poloha regionu Výhodná poloha regionu NUTS II Jihozápad v sousedství Bavorska a Horních a Dolních Rakous pĜedstavuje významnou konkurenþní výhodu regionu v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Napojení regionu NUTS II Jihozápad na evropskou páteĜní dopravní infrastrukturu je nedostateþné, zejména v pĜípadČ Jihoþeského kraje. Region postrádá pĜedevším vyhovující dálniþní, železniþní i letecké napojení. V nevyhovujícím stavu je i místní dopravní infrastruktura pro zpĜístupnČní a propojení turistických cílĤ. PĜírodní potenciál Centrální þást Šumavy ve spojení s bavorskou a hornorakouskou stranou vytváĜí nejdĤležitČjší komplex pĜírodních atraktivit, které významnČ ovlivĖují návštČvnost regionu. NávštČvník nejþastČji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou pĜevážnČ zamČĜeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pČší turistika, cykloturistika, vodáctví, lov a rybolov). Centrální þást Šumavy se nachází ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu a i ostatní þásti šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje - napĜ. Novohradské hory, ýeský les, Blanský les, podhĤĜí Šumavy. Významný pĜírodní potenciál rozvoje cestovního ruchu má rovnČž CHKO TĜeboĖsko. ěada vodních ploch na území regionu má dobré pĜedpoklady pro rozvoj vodních sportĤ a rekreace. Kulturní bohatství Bohaté kulturnČ historické dČdictví pĜedstavují þetné památkovČ chránČné objekty, movité kulturní památky, mČstské památkové rezervace (26% podíl v rámci celé ýR), vesnické památkové rezervace a památkové zóny. Významnou roli ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu hrají také historická mČsta, církevní stavby (þasto ve špatném technickém stavu) a hrady a zámky reprezentující historický vývoj spoleþnosti, kulturní krajiny a architektonických slohĤ. Specifickým potenciálem regionu jsou lidové zvyky, tradice, Ĝemesla, lidová architektura, tradiþní kuchynČ a tradiþní výroba piva. O významu primárního potenciálu cestovního ruchu svČdþí mimo jiné fakt, že mČstská památková rezervace ýeský Krumlov a vesnická památková rezervace Holašovice jsou zapsány na Seznamu svČtového kulturního dČdictví UNESCO. Region je vzhledem k zachovalým pĜírodním a kulturním atraktivitám vhodný pro další rozvoj cykloturistiky. Na jeho území se rovnČž nacházejí významné vodácké trasy (Vltava, Otava, Berounka, Lužnice).

- 32 -


NejnavštČvovanČjšími turistickými cíli 2 jsou zámky Hluboká nad Vltavou, Kozel, ýeský Krumlov, JindĜichĤv Hradec, ýervená Lhota, hrad Rabí, novČ také zrekonstruovaný Zbiroh, mČstské památkové rezervace ýeský Krumlov a ýeské BudČjovice, lázeĖské mČsto TĜeboĖ, Zoologická a botanická zahrada v Plzni nebo ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou. MČsta ýeské BudČjovice a PlzeĖ jako správní, hospodáĜská, obchodní a kulturní centra regionu nabízejí nejlepší podmínky pro mČstskou, nákupní a kongresovou turistiku, pĜiþemž jsou zároveĖ významnými cíli i pro poznávací turistiku. Spoleþenské atraktivity jsou rovnČž významnou složkou potenciálu cestovního ruchu. Jde zejména o kulturní programy nejvýznamnČjších turistických destinací. Obrázek 2 – NejvýznamnČjší cíle cestovního ruchu v NUTS II Jihozápad

Zdroj: Regionální rozvojová agentura PlzeĖského kraje, o.p.s., 2006

Význam cestovního ruch v ekonomické struktuĜe NUTS II Jihozápad Dle statistik ubytovacích kapacit a poþtu návštČvníkĤ pĜedstavuje NUTS II Jihozápad významnou destinaci. Toto platí zejména o jihoþeské þásti regionu. Z hlediska struktury návštČvníkĤ turistických cílĤ a rekreaþních zaĜízení pĜevažují obyvatelé ýR a

2 NávštČvnost pĜevzata ze Statistiky kultury 2004 Národního informaþního a poradenského stĜediska pro kulturu.

- 33 -


západoevropských zemí. Významným zpĤsobem roste také segment návštČvníkĤ z Ruska a Japonska, jak dokládají každoroþní marketingová šetĜení agentury CzechTourism. Ubytovací kapacita NUTS II Jihozápad Na vývoji lĤžkové kapacity jednotlivých regionĤ lze doložit pomČrnČ výrazný rozvoj ubytovacích služeb v NUTS II Jihozápad, který je nad prĤmČrem poþtu ubytovacích zaĜízení v ýR a je druhý nejvyšší po Praze. PomČrnČ významnČ se na celkovém rĤstu kapacit podílí Jihoþeský kraj. Na základČ tohoto ukazatele lze þásteþnČ demonstrovat i celkový rozvoj a význam cestovního ruchu v meziregionálním srovnání. Tabulka 4 – Srovnání poþtu ubytovacích zaĜízení regionĤ NUTS II v ýR NUTS II Praha

NUTS II Sý

7 469

502

613

7 640

598

560

102,3% 119,1%

91,4%

Rok

ýR

Ubytovací zaĜízení

2000

Ubytovací zaĜízení

2004

Index rĥstu kapacit

04/00

Ubyt. zaĝízení na 1000 obyv.

2004

0,749

0,513

0,492

NUTS II JZ

NUTS II SZ

NUTS II SV

NUTS II JV

NUTS II SM

NUTS II MS

1 340

818

2 207

837

669

483

929

411

1 433

825

2 173

847

714

490

1 007

426

106,9% 100,9% 1,220

0,734

JþK

PK

98,5% 101,2% 106,7% 101,4% 108,4% 103,6% 1,469

0,517

0,582

0,389

1,610

0,776

Zdroj: ýSÚ, portál www.czso.cz Zajímavým ukazatelem ve výše uvedené tabulce je poþet lĤžkových zaĜízení na 1000 obyvatel, který þásteþnČ dokládá význam ubytovacích zaĜízení pro zamČstnanost v regionu. 3 Silné postavení regionu v porovnání s jinými dále dokládá následující tabulka uvádČjící vývoj poþtu lĤžek v ubytovacích zaĜízeních v jednotlivých NUTS II a vývoj kapacit volných ploch kempĤ.

3

ýSÚ sleduje hospodáĜský význam jednotlivých odvČtví (HDP, zamČstnanost) vþetnČ pohostinství a ubytování. Tato data jsou ovšem výraznČ zkreslena bČžným provozem restauraþních zaĜízení a význam cestovního ruchu jako takového lze z tČchto dat vysledovat jen orientaþnČ.

- 34 -


Tabulka 5 - Srovnání ubytovacích kapacit regionĤ NUTS II v ýR Rok

NUTS II Praha

ýR

NUTS II Sý

NUTS II JZ

NUTS II SZ

NUTS II SV

NUTS II JV

NUTS II SM

NUTS II MS

JþK

PK

53 425

38 697

26 354

47 854

20 661

40 029

26 353

51 685

21 810

LĤžka v ubyt.zaĜ.celkem

2000

437 440

68 379

32 864

68 515

45 984

103 222

LĤžka v ubyt.zaĜ.celkem

2004

433 214

68 913

30 112

73 495

46 645

98 955

48 712


04/00

99,0% 100,8%

91,6% 107,3% 101,4%

95,9%

91,2% 103,4% 100,0% 108,0% 105,6%

Místa na volné ploše kempĤ

2000

41 692

808

5 872

13 790

3 277

7 617

7 300

1 853

1 177

11 501

2 289

Místa na volné ploše kempĤ

2004

48 743

1 221

5 935

17 000

3 658

9 185

7 411

2 481

1 852

13 142

3 858


04/00

116,9% 151,1% 101,1% 123,3% 111,6% 120,6% 101,5% 133,9% 157,4% 114,3% 168,6%

Zdroj: ýSÚ, portál www.czso.cz V poþtu lĤžek je NUTS II Jihozápad se 7,3% nárĤstem mezi roky 2000 – 2004 vĤbec nejrychleji rostoucím regionem v ýR. Vývoj celkové ubytovací kapacity za ýR spíše dokládá urþitou stagnaci tohoto odvČtví národního hospodáĜství na rozdíl od vývoje v NUTS II Jihozápad. Infrastruktura ubytovacích, stravovacích a dalších doprovodných služeb je tradiþnČ závislá na poptávce po vybraných pĜírodních, kulturních a spoleþenských atraktivitách. V þástech regionu, které jsou významnými centry cestovního ruchu, lze sledovat kvantitativní a kvalitativní optimalizaþní procesy ve vývoji základní i doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Nabídka služeb cestovního ruchu je ovšem územnČ nevyvážená a cestovní ruch v jednotlivých oblastech regionu roste rĤzným tempem. Celkový rozsah ubytovacích kapacit odpovídá intenzitČ cestovního ruchu v regionu, nedostateþná nabídka je však v pĜípadČ hromadných ubytovacích zaĜízení vyšší kvality, tj. þtyĜhvČzdiþkových a pČtihvČzdiþkových hotelĤ. NávštČvnost regionu V následujícím tabulkovém pĜehledu jsou uvedeny statisticky sledované ukazatele návštČvnosti. DopĜedu je nutné podotknout, že statistika návštČvníkĤ regionu odráží pouze pobyty s ubytováním v hromadných ubytovacích zaĜízeních. Tato statistika rovnČž bývá þasto zkreslena nekázní majitelĤ nČkterých ubytovacích zaĜízení, kteĜí vykazují nižší poþty návštČvníkĤ oproti skuteþnosti. Tabulka 6 – Srovnání celkové návštČvnosti regionĤ NUTS II v ýR NUTS II Praha

NUTS II Sý

NUTS II JZ

NUTS II SZ

NUTS II SV

NUTS II JV

NUTS II SM

NUTS II MS

10 864

2 620

965

1 395

945

2 128

1 295

878

639

937

458

2004

12 220

3 864

855

1 588

920

2 043

1 414

940

597

1 069

519

04/00

112,5%

147,5%

88,6%

113,8%

97,3%

96,0%

109,2%

107,1%

93,5%

114,0%

113,4%

(v tis.)

Rok

ýR

Hosté v ubyt.ovacích zaĜízeních

2000

Index vývoje poÿtu návštčvníkĥ

JþK

PK

2000

44 200

7 334

2 862

5 990

5 900

9 539

5 058

4 413

3 103

4 098

1 892

2004

40 781

10 667

2 607

5 332

5 086

7 796

3 443

3 732

2 119

3 658

1 673

Index vývoje poÿtu pĝenocování

04/00

92,3%

145,4%

91,1%

89,0%

86,2%

81,7%

68,1%

84,6%

68,3%

89,3%

88,5%

Prĥmčrná délka pobytu návštčvníkĥ

2004

3,3

2,8

3,0

3,4

5,5

3,8

2,4

4,0

3,5

3,4

3,2

Poþet pĜenocování

Zdroj: ýSÚ, portál www.czso.cz - 35 -


Tabulka 7 - Srovnání návštČvnosti regionĤ NUTS II v ýR návštČvníky ze zahraniþí NUTS II Praha

NUTS II Sý

NUTS II JZ

NUTS II SZ

NUTS II SV

NUTS II JV

NUTS II SM

NUTS II MS

2 319

412

337

536

558

379

134

97

218

119

6 061

3 470

268

488

535

602

410

179

108

318

171

04/00

127,0%

149,6%

65,1%

144,7%

99,9%

107,8%

108,1%

133,6%

111,5%

145,7%

142,9%

2000

15 597

6 377

1 135

1 066

3 187

2 045

949

502

335

680

386

2004

18 980

9 797

709

1 343

3 069

2 344

845

587

288

843

500

04/00

121,7%

153,6%

62,5%

126,0%

96,3%

114,6%

89,0%

116,8%

85,8%

124,0%

129,4%

3,1

2,8

2,6

2,7

5,7

3,9

2,1

3,3

2,7

2,7

2,9

(v tis.)

Rok

Zahraniþní hosté v ubytovacích zaĜízeních

2000

4 773

2004

Index vývoje poÿtu zahr. návštčv. Poþet pĜenocování zahraniþních hostĤ Index vývoje poÿtu pĝenocování Prĥmčrná délka pobytu návštčvníkĥ

2004

ýR

JþK

PK

Zdroj: ýSÚ, portál www.czso.cz Mezi roky 2000 a 2004 byl celkový nárĤst poþtu návštČvníkĤ v regionu NUTS II Jihozápad druhý nejvyšší hned po Praze, která vzhledem k velmi prudkému nárĤstu o 47,5 % zvyšuje prĤmČrný rĤst poþtu návštČvníkĤ ýR na úroveĖ, kterou kromČ Prahy dosahuje a pĜekraþuje právČ pouze NUTS II Jihozápad. Celkem v regionu v letech 2000 – 2004 pĜenocovalo v hromadných ubytovacích zaĜízeních více než 2 mil. hostĤ ze zahraniþí. Z toho bylo 39,4 % hostĤ z NČmecka, 8,8 % z Nizozemí, 7,7 % z Rakouska, 6,6 % z Francie, 5,8 % z Polska a 4,8 % ze Slovenska. V obou sledovaných množinách návštČvníkĤ došlo v období 2000 – 2004 ke zkrácení prĤmČrné délky pobytu, a to celkem výraznČ. V regionu NUTS II Jihozápad je to v pĜípadČ všech návštČvníkĤ zkrácení ze 4,3 dnĤ na 3,4 a v pĜípadČ zahraniþních návštČvníkĤ se doba pobytu krátila ze 3,2 na 2,7 dnĤ pobytu. Tento trend jednoznaþnČ ohrožuje ekonomickou výtČžnost cestovního ruchu a jeho další rozvoj v mimopražských regionech. ýásteþnČ lze za tímto problémem vidČt pĜirozený vliv Prahy jako dominantního centra cestovního ruchu. VýznamnČjšími dĤvody nižší prĤmČrné délky pobytu v regionu jsou pĜetrvávající nedostatky v nabídce služeb a nedostateþná snaha regionĤ zaujmout návštČvníky kromČ dominantních atraktivit nabídkou doprovodných služeb a pĜidružených produktĤ. Dle statistik ýSÚ (tuzemské delší cesty) je zĜejmé, že NUTS II Jihozápad je významnou destinací tuzemských návštČvníkĤ. V délce pobytu a zejména ve výdajích na jednu cestu je ovšem postavení regionu Jihozápad spíše prĤmČrné. Pokud bychom mČĜili intenzitu cestovního ruchu pĜepoþtem na jednoho obyvatele destinace, dostihuje region NUTS II Jihozápad v poþtu dovolených první NUTS II Severovýchod. V poþtu pĜenocování je NUTS II Jihozápad na prvním místČ.

Služby cestovního ruchu Destinaþní management Vznikající destinaþní management pĜedstavuje ve spojení s rozvojem služeb informaþních center pĜíležitost cíleného rozvoje marketingu cestovního ruchu v regionu. Ekonomické využití cestovního ruchu je v souþasné dobČ omezeno nízkou nabídkou regionálních produktĤ cestovního ruchu. Stále nebyla dostateþnČ využita možnost logického propojení turistických atraktivit regionu do celkĤ, které by tvoĜily zajímavou nabídku produktĤ pro þeské i zahraniþní turisty. Rezervy jsou ve spolupráci s incomingovými cestovními kanceláĜemi pĜi

- 36 -


spoleþné aktivní propagaci produktĤ cestovního ruchu, které jsou zamČĜeny primárnČ na centra cestovního ruchu na území NUTS II Jihozápad. To lze demonstrovat na aktivitách touroperátorĤ, kteĜí v souþasné dobČ ucelené produkty cestovního ruchu, které by byly primárnČ zamČĜeny na cílový region NUTS II Jihozápad, témČĜ nenabízejí. PĜesto lze Ĝíci, že již byly nastartovány aktivity v oblasti destinaþního managementu a první ucelené produkty vznikají. Využití informaþních a komunikaþních technologií: Stále nedostateþné je využití moderních informaþních a komunikaþních technologií v regionu. Pouze v 17 % ubytovacích zaĜízení na území NUTS II Jihozápad lze platit platební kartou, jen cca 16 % ubytovacích zaĜízení disponuje veĜejným pĜístupem k internetu. Ucelený informaþní systém vþetnČ rezervaþních a objednávkových služeb na úrovni regionu NUTS II Jihozápad þi nižší dosud neexistuje. PĜi zohlednČní aktuálních vývojových trendĤ - svČtový rĤst obratu elektronického obchodování - lze pĜitom pĜedpokládat, že právČ informaþní a komunikaþní technologie budou do budoucna jedním z hlavních komunikaþních a distribuþních kanálĤ cestovního ruchu. Dle studie Poþítaþe a internet v þeské spoleþnosti (ýSÚ, 2003) tvoĜil v roce 2002 objem prodeje prostĜednictvím elektronického obchodování v oblasti ubytování 8,2 % a v oblasti rekreace, kultury a sportu pouze 1 % celkového obratu sledovaných þeských ekonomických subjektĤ. Na druhou stranu 93 % subjektĤ v oblasti ubytování a v oblasti rekreace, kultury a sportu hodnotí zavedení elektronického obchodování za pĜínosné z dĤvodu snížení nákladĤ a získání nových zákazníkĤ. Podpora rozšíĜeného využívání tČchto technologií je tak jednou z priorit, na které by mČla být soustĜedČna pozornost. Standardizace služeb: Pouze velmi malá þást ze stávajících ubytovacích kapacit v regionu NUTS II Jihozápad byla dosud certifikována v rámci jednotné klasifikace ubytovacích zaĜízení HO.RE.KA. V nabídce ubytovacích kapacit dle statistik ýSÚ pĜevládají tĜíhvČzdiþková zaĜízení. Tato klasifikace ovšem ve vČtšinČ pĜípadĤ není podložena certifikátem. Nabídka vyšší kvality ubytování se zpravidla omezuje na velká sídla, tedy okresní mČsta, která jsou zároveĖ významnými centry cestovního ruchu (ýeské BudČjovice, ýeský Krumlov, JindĜichĤv Hradec, Písek, PlzeĖ, Klatovy, Tábor). Doprovodné služby ubytovacích zaĜízení DĤležitým aspektem konkurenceschopnosti regionu je nabídka doprovodných služeb. V následující tabulce je uveden pĜehled vybavenosti hromadných ubytovacích zaĜízení v regionu k 31.12.2004. Z pĜehledu jednoznaþnČ vyplývá, že ve vČtšinČ sledovaných ukazatelĤ je NUTS II Jihozápad za celostátním prĤmČrem, pĜiþemž ve vČtšinČ ukazatelĤ vykazuje PlzeĖský kraj vyšší standard služeb než kraj Jihoþeský.

- 37 -


Tabulka 8 - Vybavenost hromadných ubytovacích zaĜízení NUTS II JZ ve srovnání s prĤmČrem ýR Index vybavenosti na jedno hromadné ubytovací zaĜízení

Restaurace pouze pro ubyt. Hosty Restaurace pro veĜejnost

PlzeĖský Jihoþeský kraj kraj 0,234 0,196 0,449 0,378

NUTS II Jihozápad

ýR

0,207

0,233

0,399

0,406

Kavárna, vinárna, bar

0,167

0,164

0,165

0,223

Vlastní parkovištČ

0,692

0,572

0,608

0,611

Bezbariérový pĜístup

0,178

0,185

0,183

0,177

Možnost úhrady platební kartou

0,169

0,169

0,169

0,221

SmČnárenské služby

0,072

0,067

0,069

0,103

PoĜádání kongresĤ

0,016

0,014

0,014

0,020

PoĜádání školení, kurzĤ, prac. Setkání

0,407

0,330

0,353

0,395

Obchodní (sekretáĜské) služby

0,046

0,055

0,052

0,075

PĜístup k internetu

0,157

0,163

0,161

0,200

DČtský koutek, hĜištČ

0,333

0,283

0,298

0,256

Bazén

0,123

0,101

0,108

0,121

Sauna, solárium

0,139

0,082

0,099

0,122

Fitness centrum

0,063

0,056

0,058

0,072

Jiné druhy sport. vyžití (tenis, kuželník, golf apod.)

0,259

0,246

0,250

0,239

LázeĖské procedury

0,002

0,005

0,004

0,018

KadeĜnictví

0,014

0,024

0,021

0,035

Kosmetické služby, masáže

0,044

0,052

0,049

0,069

Praní, žehlení, þištČní (pouze jako služba hostĤm)

0,109

0,101

0,104

0,142

Prodej map, prĤvodcĤ, suvenýrĤ apod.

0,326

0,273

0,289

0,315

Zdroj: ýSÚ, portál www.czso.cz

Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu Region disponuje kvalitním znaþením pČších turistických tras. V posledních letech došlo k výraznému rozvoji cyklotras. Výstavba cyklostezek ovšem vzhledem k investiþní nároþnosti stále zaostává. Do dnešního dne bylo zprovoznČno pouze nČkolik desítek kilometrĤ cyklostezek. NovČ je budována infrastruktura pro rozvoj hipostezek jako nového produktu cestovního ruchu. Kvalitní dopravní infrastruktura cestovního ruchu (pČší stezky, cyklostezky, hipostezky) je nástrojem umožĖujícím nabídnout návštČvníkovi poutavou formou pĜírodní atraktivity i památky v regionu. Stávající vybavenost v této oblasti neodpovídá významu atraktivit. Nedostateþná je doprovodná volnoþasová infrastruktura cestovního ruchu vþetnČ vybavení regionu pro sportovní aktivity. V ĜadČ center cestovního ruchu je nevyhovující základní sociální infrastruktura, pĜiþemž obdobná situace pĜetrvává i v ĜadČ kempĤ na území NUTS II Jihozápad. Atraktivitu regionu snižuje špatný technický stav nČkterých památek a nedostatek prostĜedkĤ pro udržení kvality muzejních expozic. V souþasné dobČ v mnoha pĜípadech chybí technické zázemí pro vytvoĜení expozic, které by prezentovaly zajímavé movité památky a kulturní hodnoty.

- 38 -


PĜírodní a kulturnČ historické bohatství pĜedstavuje pĜíležitost pro rozvoj dalších forem a produktĤ cestovního ruchu. PĜíznivá poloha a trvající komparativní výhoda nižších cen mohou pĜilákat pĜíznivce Ĝady sportovních a turistických odvČtví, které výrazným zpĤsobem prodlužují letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních mČsícĤ. Tradice lázeĖství a jeho rozvoj, v posledních letech s vyšší orientací na wellness služby, pĜispívá ke zvyšování potenciálu cestovního ruchu a k rĤstu poþtu návštČvníkĤ regionu. Roste podíl klientĤ (jak tuzemských, tak zahraniþních), kteĜí si pobyt v lázních hradí z vlastních prostĜedkĤ. Souþasná infrastrukturní vybavenost brání v mnoha pĜípadech prodloužení sezóny a tvorbČ kvalitních produktĤ cestovního ruchu zejména v jarních a podzimních mČsících. Konkurenceschopnost regionu v zimních mČsících je v porovnání s nabídkou nČmeckých a rakouských zimních stĜedisek nižší. KromČ horších parametrĤ sjezdovek je to zejména kvĤli nízké kapacitČ vlekĤ, malé nabídce doprovodných služeb a nedostateþné údržbČ bČžeckých lyžaĜských tras. Ohrožení rozvojových zámČrĤ v dĤsledku zájmĤ ochrany pĜírody brání rozvoji cestovního ruchu zejména ve venkovských oblastech. Týká se to pĜedevším území velkoplošných chránČných území, CHKO a území Natura 2000. Vzniká tak zásadní nesoulad mezi zájmy ochrany pĜírody a rozvojem území prostĜednictvím cestovního ruchu. V zájmu zachování pĜírodních hodnot chránČných území budou tyto oblasti v dlouhodobé perspektivČ rozvoje cestovního ruchu patrnČ smČĜovat k regulaþním opatĜením a limitĤm intenzity využití. Jednou z možných cest optimální regulace je zvyšování kvality a pestrosti služeb za vyšší ceny. MénČ intenzivnČ využívané destinace cestovního ruchu mají stále pĜimČĜenou perspektivu kvantitativního rozvoje nových kapacit.

2.2.5 Ekonomický rozvoj Základní ekonomické parametry NUTS II Jihozápad Z porovnání základních ekonomických parametrĤ vyplývá, že z pohledu makroekonomických ukazatelĤ neexistují mezi kraji v rámci regionu NUTS II Jihozápad výraznČjší rozdíly. HospodáĜství obou regionĤ je založeno na existenci pĜirozených center rozvoje, jejichž potenciál je posílen výhodnou polohou v sousedství silných evropských ekonomik NČmecka a Rakouska. Z údajĤ však také vyplývá zĜetelná závislost okrajových þástí regionu NUTS II Jihozápad na rozvojových centrech. V pĜípadČ PlzeĖského kraje je tato závislost ještČ markantnČjší než v pĜípadČ Jihoþeského kraje. PĜílišná závislost na centrech, vyšší podíl zamČstnanosti v zemČdČlství þi nedokonale rozvinutý sektor služeb by mohly být v regionu NUTS II Jihozápad pĜekážkou v dalším rĤstu HDP. Region NUTS II Jihozápad vykazoval v roce 2004 po Praze, regionu NUTS II StĜední ýechy a regionu NUTS II Jihovýchod þtvrtý nejvyšší HDP na 1 obyvatele (14 337 EUR) v paritČ kupní síly..Ve srovnání s republikovým prĤmČrem dosáhla hodnota tohoto ukazatele výše 91 %, což odpovídá 64,3 % prĤmČru EU 25. Vyšší podíl byl zaznamenán u PlzeĖského kraje 65,6 % (Jihoþeský kraj 63,1 % prĤmČru HDP na obyvatele EU 25). Podíl regionu NUTS II Jihozápad na vytvoĜeném hrubém domácím produktu ýeské republiky dosáhl v roce 2004 výše 10,4 % (viz tabulka þ. 9).

- 39 -


Tabulka 9 – Hrubý domácí produkt v roce 2004

Jihoþeský PlzeĖský Jihozápad Hl. m. Praha StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravskoslezsko ýeská republika

Podíl na HDP, ýR = 100 5,5 5,0 10,4 23,0 10,4 9,2 12,5 14,7 9,6 10,1 100,0

HDP na 1 obyvatele v PPS 14 072 14 638 14 337 31 893 14 802 13 161 13 587 14 476 12 648 12 979 15 808

ýR = 100

EU 25 = 100

89,0 92,6 90,7 201,8 93,6 83,3 86,0 91,6 80,0 82,1 100,0

63,1 65,6 64,3 143,0 66,4 59,1 61,0 65,0 56,8 58,2 70,9

Zdroj: ýSÚ Rozhodující význam pro tvorbu HDP mají aglomerace velkých mČst, které jsou centry ekonomických aktivit regionu. PomČrnČ vysoký relativní HDP souvisí s atraktivní polohou vĤþi centrĤm ekonomických aktivit v EvropČ, s vyšším podílem pĜímých investic a pomČrnČ intenzivní stavební výrobou v obou krajích (napĜ. bytová rozestavČnost, jedna z nejvyšších v ýR, je srovnatelná s Prahou a regionem Jihovýchod). Za urþitý varovný signál však lze považovat nižší tempo rĤstu hospodáĜství v regionu, které v roce 2004 ve srovnání s pĜedchozím rokem þinilo pouze 3,8 % (z toho v Jihoþeském kraji 4,0 % a PlzeĖském kraji 3,7 %), což byl druhý nejnižší pĜírĤstek po NUTS II Severovýchod (3,2 %). Míra nezamČstnanosti, která se pohybuje do 7 %, je po Praze druhá nejnižší mezi ostatními regiony v ýR. Dlouhodobý trend vývoje nezamČstnanosti je vyrovnaný. Míra ekonomické aktivity je po Praze, NUTS II StĜední ýechy a NUTS II Severozápad nejvyšší a dosahuje 59,5 %, což je o 0,3 % bodu více než republikový prĤmČr. Region vedle Prahy a regionu Jihovýchod patĜí v rámci ýR k územím se silným rozvojovým potenciálem založeným na koncentraci prĤmyslových aktivit v nejvČtších sídlech a podél významných mezinárodních dopravních os. Na druhé stranČ periferní území venkovského charakteru se zemČdČlskou orientací patĜí v rámci hodnocení ýR k hospodáĜsky slabým regionĤm. Z 10 státem podporovaných hospodáĜsky slabých regionĤ 4 se v NUTS II Jihozápad nacházejí dva, a sice pĜíhraniþní okresy Tachov a ýeský Krumlov. V rámci ýR má region pomČrnČ vysoký podíl zamČstnanosti v prĤmyslu, stavebnictví a zemČdČlství, nižší relativní podíl vykazuje sektor služeb. Významné zemČdČlské aktivity pĜedstavuje chov ryb, drĤbeže a tČžba dĜeva, která souvisí s nadprĤmČrným zalesnČním území. V regionu se nacházejí významná ložiska nerostných surovin pro keramický prĤmysl. Tradiþním potravináĜským produktĤm regionu dominuje výroba piva. Útlum tČžkého prĤmyslu

4

Strategie regionálního rozvoje ýR, pĜíloha þ. 2 Typy a vymezení regionĤ se soustĜedČnou podporou státu

- 40 -


byl kompenzován nárĤstem zamČstnanosti ve službách a pĜedevším novými pĜímými investicemi, nejþastČji spojenými s rostoucí automobilovou a elektrotechnickou výrobou. V regionu pĤsobí technicky i humanitnČ zamČĜené univerzity, což se však pĜíliš neprojevuje na charakteristikách znalostní ekonomiky regionu, které jsou i v meziregionálním srovnání ýR spíše podprĤmČrné.

HospodáĜské sektory Význam hospodáĜských sektorĤ je dále hodnocen z pohledu tvorby HDP, tvorby hrubého fixního kapitálu a podílu na zamČstnanosti. OhlednČ odvČtvové struktury lze jednoznaþnČ za nejdĤležitČjší odvČtví považovat zpracovatelský prĤmysl s podílem 29 % z celkové hrubé pĜidané hodnoty vytvoĜené v regionu NUTS II Jihozápad, resp. 26,9 % v Jihoþeském a 31,2 % v PlzeĖském kraji. Za další významná odvČtví lze oznaþit odvČtví dopravy, skladování, pošty a telekomunikací s 11,2 % (z toho Jihoþeský kraj 11,5 % a PlzeĖský kraj 10,8 %) a obchod a opravy spotĜebního zboží s 10,8 % (Jihoþeský kraj 10,1 %, PlzeĖský kraj 11,6 %). Mezi odvČtvími s vyšším podílem lze ještČ zmínit odvČtví komerþních služeb s 9,7 % a stavebnictví, kde podíl na celkové vytvoĜené hrubé pĜidané hodnotČ v roce 2004 þinil za NUTS II Jihozápad 7,6 %. Za republikovČ nadprĤmČrný lze oznaþit podíl zemČdČlství, který dosáhl výše 5,3 %, což je o 2 procentní body více, než þiní výše podílu za ýR, respektive o 1,1 procentního bodu více, než þiní podíl za ýR bez Prahy (kompletní pĜehled viz tabulka þ. 35 v pĜíloze). Tvorbu hrubého fixního kapitálu (THFK) v regionu lze na základČ posledních odhadĤ hodnotit pozitivnČ. Podíl THFK na republikovém úhrnu byl ve srovnání s ostatními regiony NUTS II tĜetí nejvyšší (11,1 %). JeštČ lépe lze hodnotit výši podílu THFK pĜipadající na 1 obyvatele v regionu, jehož hodnota dosáhla 96,8 % republikového prĤmČru, z toho Jihoþeský kraj 99,5 % a PlzeĖský kraj 93,7 %. Výše podílu THFK pĜipadající na 1 zamČstnance za NUTS II Jihozápad dosáhla v roce 2004 95 % republikového prĤmČru. Z pohledu odvČtvové struktury lze za nejvýznamnČjší oznaþit podíl na celkové výši regionální THFK v odvČtvích veĜejné správy 33,2 %, zpracovatelského prĤmyslu 23,5 % a dopravy, skladování, pošty a telekomunikací s 13,5 % (kompletní pĜehled viz tabulka þ. 36 v pĜíloze). TĜetinový podíl (podobnČ jako v pĜípadČ ukazatele HDP) vykazuje zpracovatelský prĤmysl. V PlzeĖském kraji je nadprĤmČrná zamČstnanost v prĤmyslu a stavebnictví, v Jihoþeském kraji lze poukázat na nadprĤmČrný podíl zamČstnanosti v priméru (zemČdČlství), neboĢ jsou zde mnohem lepší pĜedpoklady než v PlzeĖském kraji. Region má ve srovnání s ýR nižší nárĤst podílu zamČstnanosti v terciéru (službách).

Podnikání Malé a stĜední podniky (MSP) tvoĜí významnou protiváhu velkým podnikĤm, které zejména v oblasti zpracovatelského prĤmyslu hrají klíþovou roli v ekonomice ýR i regionu NUTS II Jihozápad. Na tvorbČ HDP se MSP v ýR podílejí zhruba 52 %. Významný podíl MSP (podniky do 250 zamČstnancĤ) je zejména v sektorech stavebnictví, dopravy, obchodu, služeb a zemČdČlství. Vysoké výkony na 1 zamČstnance generují MSP zejména v sektoru obchodu, dopravy a služeb. Poþet zamČstnancĤ MSP za poslední období obecnČ stagnuje nebo mírnČ klesá (viz Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoĜe v roce 2004 pro parlament ýR). V regionu NUTS II Jihozápad se nachází zhruba 267 tisíc ekonomických subjektĤ. Z celkového poþtu ekonomických subjektĤ þiní fyzické osoby v Jihoþeském kraji 88 % a v PlzeĖském kraji 79 %.

- 41 -


Z hlediska poþtu malých a stĜedních podnikĤ se region Jihozápad Ĝadí na 4. místo za Prahu, Jihovýchod a Severovýchod. Podíl drobných podnikatelĤ Ĝadí region Jihozápad na 3. pozici za Severovýchod a Prahu (viz tabulky þ. 37, 38 v pĜíloze). NejvČtší poþet MSP je koncentrován do regionálních center obou krajĤ, v nichž je registrováno cca 88 tisíc podnikatelských subjektĤ (vþetnČ fyzických osob). Nejvyšší podíly samostatnČ podnikajících na poþtu ekonomicky aktivních vykazují pĜíhraniþní regiony Klatovy a Prachatice. DĤvodem je horší dostupnost tČchto þástí regionu pro zahraniþní investory a vyšší podíl zamČstnanosti v službách cestovního ruchu v oblasti Šumavy (viz obrázek þ. 11 v pĜíloze).

Trh práce Situace na trhu práce byla ovlivnČna transformací prĤmyslu i zemČdČlství, pĜesto ji však lze hodnotit pĜíznivČji než v ostatních regionech ýR. Svou úrovní registrované míry nezamČstnanosti (6,66 % k 31.12.2004) se Ĝadí region NUTS II Jihozápad na druhé místo za Prahu (3,58 %). Srovnatelnou úroveĖ má NUTS II StĜední ýechy (6,85 %). PĜitom ale existují vnitroregionální disparity. Nejvíce postiženi nezamČstnaností jsou obyvatelé okresĤ ýeský Krumlov (10,17 %), Tachov (8,99 %), Klatovy (8,51 %) a Písek (8,34 %), kde se registrovaná míra nezamČstnanosti pohybuje nejblíže kolem republikového prĤmČru (9,47 % k 31.12.2004). Tabulka 10 – Meziregionální srovnání míry registrované nezamČstnanosti ýR, NUTS II ýeská republika Hl. m. Praha StĜední ýechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravskoslezsko

míra registrované nezamČstnanosti (%), 31.12.2004 9,47 3,58 6,85 6,66 14,43 8,26 10,12 10,65 15,66

Zdroj: ýSÚ Vcelku pozitivnČ lze hodnotit stav poþtu uchazeþĤ na 1 volné pracovní místo (vztaženo ke konci roku 2004) v obou krajích, a tudíž i v celém regionu soudržnosti Jihozápad s výjimkou okresĤ JindĜichĤv Hradec (20,35) a Rokycany (14,2). DlouhodobČ se tento ukazatel za region pohybuje pod úrovní republikového prĤmČru (tento ukazatel se þasto mČní, v rámci regionu v poslední dobČ spíše pozitivnČ - viz tabulky þ. 39, 40, 41 v pĜíloze). PrĤmČrná hrubá mČsíþní mzda v regionu v roce 2004 þinila 16 287 Kþ (hodnoceno dle sídla podnikĤ). V Jihoþeském kraji je prĤmČrná mzda o 6 % nižší než v kraji PlzeĖském. Nejvyšší prĤmČrné mzdy jsou vypláceny v okresech PlzeĖ–mČsto a v okrese ýeské BudČjovice. Nejnižší hrubá prĤmČrná mzda byla zaznamenána v okresech Klatovy a Písek (viz tabulky þ. 42, 43, 44 a obrázek þ. 12 v pĜíloze).

- 42 -


Tabulka 11 – Meziregionální srovnání salda mezikrajové dojížćky Kraj Hlavní mČsto Praha StĜedoþeský kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysoþina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

Jihoþeský -6 479 -90 x 290 116 203 100 -3 94 766 187 129 170 386 -4 131

PlzeĖský -3 878 -643 -290 x 719 379 59 40 26 53 -24 58 99 227 -3 175

Zdroj: ýSÚ Dle SLDB k 1. 3. 2001 bylo v NUTS II Jihozápad zjištČno celkem 564 160 zamČstnaných. Z celkového poþtu zamČstnaných vyjíždČlo do zamČstnání mimo obec 222 361 osob, tedy 39,41 %. PĜi porovnání s prĤmČrem ýR je tento podíl vyšší témČĜ o 3 %. VyjíždČjící z obce v rámci okresu pĜedstavují 62,22 %, vyjížćka z okresu v rámci kraje þiní 24,62 %, mimo NUTS II Jihozápad 10,63 % a do zahraniþí 2,54 %. Do obcí obou krajĤ NUTS II Jihozápad dojíždČlo za zamČstnáním celkem 209 417 osob. Bilance mezikrajového pohybu pĜi cestČ do zamČstnání (bez vyjížćky do zahraniþí) byla jako ve vČtšinČ ostatních krajĤ (kromČ Hlavního mČsta Prahy a Jihomoravského kraje) záporná. U obou krajĤ je nejvČtší bilanþní ztráta, stejnČ jako u vČtšiny ostatních krajĤ, s Hl. mČstem Praha,a to -10 357 osob, což je 52 % z celkového poþtu vyjíždČjících mimo oba kraje (bez vyjížćky do zahraniþí). Dále oba kraje vykazují spoleþnou bilanþní ztrátu se StĜedoþeským krajem. Porovnání dojížćky a vyjížćky mezi PlzeĖským a Jihoþeským krajem vyznívá ve prospČch Jihoþeského kraje. NejvýznamnČjší kladnou hodnotu bilance dojížćky a vyjížćky vykazuje PlzeĖský kraj s kraji Karlovarským a Ústeckým, v pĜípadČ Jihoþeského kraje je tomu tak s kraji Vysoþina a Moravskoslezským. Bilance pohybu za prací na úrovni okresĤ byla kladná pouze v okresech PlzeĖ-mČsto (saldo 18 797 osob) a Tachov (saldo 564 osob) v PlzeĖském kraji a v okrese ýeské BudČjovice (saldo 6 443 osob) jako jediném v Jihoþeském kraji. Vyjížćka do zamČstnání má nejvyšší podíl v prĤmyslu 35,93 %, což souvisí pĜedevším s koncentrací výrobních kapacit do ekonomických center. Nejmenší podíl 6,99 % má vyjížćka do zamČstnání v zemČdČlství a lesnictví. Výjezdy za prací do zahraniþí jsou orientovány pĜedevším do odvČtví prĤmyslu 34,73 % a stavebnictví 13,05 % (kompletní pĜehled viz tabulky þ. 45 - 48 v pĜíloze). Dojížćka za prací v rámci kraje a do kraje se soustĜećuje hlavnČ do velkých center, pĜedevším pak do mČst ýeské BudČjovice a PlzeĖ, která poskytují nejvíce pracovních pĜíležitostí v rĤzných odvČtvích národního hospodáĜství a kvalitnČjší služby. Lze pĜedpokládat, že dojížćka za prací se bude i nadále zvyšovat, a to pĜedevším pĜesunem pracovních sil smČrem k vČtším mČstĤm (centrĤm). Další rozvoj dojížćky je spojen s funkþním trhem s byty, dostateþnou dostupností a kvalitní infrastrukturou.

- 43 -


Výzkum a vývoj (VaV) Hodnocení rozvojového potenciálu ekonomiky je mj. spojováno s výzkumnými a vývojovými kapacitami. Výdaje na VaV jsou v ýeské republice na úrovni 35,1 miliardy Kþ, což je v pĜepoþtu jen 1,27 % HDP. Mezi státy EU zaujímá ýeská republika 11. místo, pĜiþemž mezi špiþku patĜí Švédsko s podílem na HDP 3,95 %, Finsko s 3,48 % a Dánsko s 2,62 %. Sledované ukazatele Ĝadí region mezi podprĤmČrné. Poþet pracovníkĤ ve výzkumu a vývoji dle údajĤ ýSÚ v roce 2004 v regionu þinil 1 781 (v Jihoþeském kraji 64 %, v PlzeĖském kraji 36 %), což Ĝadí Jihoþeský kraj (1 141 osob) na 6. místo a PlzeĖský kraj (640 osob) až na 11. místo v mezikrajovém srovnání. Jihoþeský a PlzeĖský kraj je v mezikrajovém srovnání objemu výdajĤ na 7., resp. 10. místČ. PĜi pĜepoþtu údajĤ k výši HDP dojdeme ještČ k horšímu výsledku, neboĢ hodnota 0,76 %, resp. 0,61 % HDP Ĝadí kraje na 9., resp. 10. místo v mezikrajovém srovnání. Nižší hodnoty dosahuje pouze kraj Zlínský, dále kraj Vysoþina a Ústecký a Karlovarský kraj (viz tabulky þ. 49, 50 v pĜíloze). Situaci vČdy a výzkumu lze demonstrovat i na poþtu pĜihlášek vynálezĤ a udČlených patentĤ. V roce 2004 bylo v PlzeĖském kraji podáno celkem 23 pĜihlášek, v Jihoþeském pouze 11. V obou pĜípadech se jedná o podprĤmČrné þíslo, ménČ podaných pĜihlášek než v Jihoþeském kraji je pouze v kraji Karlovarském. Pozice v mezikrajovém srovnání není lepší ani v poþtu udČlených patentĤ. PlzeĖský kraj s poþtem 13 a Jihoþeský s poþtem 8 udČlených patentĤ je na 8., resp. 12. místČ v mezikrajovém srovnání. ýinnost Akademie vČd ýR v Jihoþeském kraji jako jediné významné instituce základního výzkumu v NUTS II Jihozápad dosud nepĜináší vyšší výstupy v oblasti aplikovaného výzkumu. Zvyšuje se podíl vývojových aktivit velkých podnikĤ zpracovatelského prĤmyslu, a to i díky veĜejné podpoĜe tČchto aktivit na národní úrovni. DĤležitým prvkem v podpoĜe infrastruktury vČdy a výzkumu (mimo vČdeckovýzkumné instituce jako univerzity þi Akademie vČd ýR) jsou vČdeckotechnické parky. Oblast vČdeckotechnických parkĤ je v Jihoþeském kraji oficiálnČ zastoupena tĜemi institucemi, v PlzeĖském kraji dvČma. Technická infrastruktura pro podporu VaV je v obou regionech doposud silnČ poddimenzovaná.

PĜímé zahraniþní investice (FDI) Podle místa realizace zahraniþních investic (ukazatel koresponduje s hodnotou THFK) se region NUTS II Jihozápad podílí na celkových investicích 11,1 %, když zhruba 40 % celkových objemĤ pĜíchozích investic (dle sídla podnikĤ) je umisĢováno na území Prahy a v NUTS II StĜední ýechy. PlzeĖský kraj s hodnotou FDI zhruba 49 790 mil. Kþ je na 6., Jihoþeský kraj s hodnotou 32 965 mil. Kþ na 8. místČ v mezikrajovém srovnání. Co do objemu investic na obyvatele se PlzeĖský kraj umisĢuje za Prahou, StĜedoþeským krajem na 3. místČ. Jihoþeský kraj je až na 10. místČ. OhlednČ investic na obyvatele lze Ĝadit území mČsta PlznČ za Prahu. VČtšina pĜímých investic, zejména do zpracovatelského prĤmyslu, smČĜuje do aglomerací nejvČtších mČst. Více než šedesátiprocentní podíl z celkových zahraniþních investic v rámci Jihoþeského kraje je alokován do okresu ýeské BudČjovice, do mČsta PlznČ je koncentrováno cca 70 % investic smČĜovaných do území PlzeĖského kraje. Z hlediska podmínek pro rozvoj pĜímých prĤmyslových investic je rozhodující dopravní napojení a dostupnost pracovní síly. S tím souvisí nejvČtší zájem o realizaci investic v zázemí velkých mČst a podél významných dopravních cest, pĜedevším dálnice. Rizikem s negativním dopadem na situaci na trhu práce je pĜípadný odchod investorĤ.

- 44 -


2.2.6 Rozvoj lidských zdrojĤ Bydlení Stávající intenzita bytové výstavby je v regionu NUTS II Jihozápad nedostaþující. V souvislosti s technickým stavem bytového fondu, zejména panelových sídlišĢ, hrozí v budoucnosti stále nedostatek bytĤ. Bytová výstavba v PlzeĖském kraji sice roste a je po Praze a StĜedoþeském kraji nejvyšší v ýR, ale intenzitu bytové výstavby vyšší než 4 dokonþené byty na 1 000 obyvatel, která zajišĢuje alespoĖ obnovu bytového fondu, dosahují v posledních letech pouze okresy Domažlice, PlzeĖ-jih a PlzeĖ-sever. MČsto PlzeĖ se potýká s nedostateþnou nabídkou bydlení (výraznČ zaostává za krajským i republikovým prĤmČrem). Intenzita bytové výstavby v Jihoþeském kraji patĜila v letech 2000 - 2004 v porovnání s jinými kraji ke slabšímu prĤmČru (v prĤmČru cca 2,8 dokonþených bytĤ na 1 000 obyvatel). K nepatrnému nárĤstu došlo v roce 2004, kdy intenzita bytové výstavby stoupla na 3,5 dokonþených bytĤ na 1 000 obyvatel. Za období let 1991 – 2004 byl poþet dokonþených bytĤ v Jihoþeském kraji nad celostátním prĤmČrem, pokud však zohledníme i úbytek v rámci bytového fondu a zkoumáme absolutní pĜírĤstek poþtu bytĤ za toto období, þiní nárĤst za toto období pouhých 4,7 %. Tabulka 12 – Vývoj bytové vybavenosti NUTS II Jihozápad region, kraj

Poþet trvale obydlených bytĤ na 1000 obyvatel 1991

2001

index rĤstu

Poþet bytĤ celkem na 1000 osob 1991

2001

index rĤstu

Jihoþeský kraj

354

370

104,5%

406

448

110,3%

PlzeĖský kraj

364

380

104,4%

407

444

109,1%

Jihozápad

359

374

104,2%

407

446

109,6%

StĜední ýechy

359

367

102,2%

414

443

107,0%

Severozápad

372

389

104,6%

411

431

104,9%

Severovýchod

356

369

103,7%

402

433

107,7%

Jihovýchod

342

355

103,8%

375

405

108,0%

StĜední Morava

336

353

105,1%

368

396

107,6%

Moravskoslezsko

353

371

105,1%

376

401

106,6%

Praha

407

427

104,9%

425

473

111,3%

ýeská republika

359

374

104,2%

396

427

107,8%

Zdroj: ýSÚ, Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1991, 2001 Celková bytová vybavenost v NUTS II Jihozápad je v pĜípadČ trvale obydlených bytĤ v porovnání s jinými regiony NUTS II prĤmČrná. Nižší využití celkového bytového fondu souvisí s rekreaþním využíváním velké þásti bytĤ (7,3 %), což je ze všech regionĤ NUTS II nejvíce. Tento fakt potvrzuje význam regionu jako rekreaþní a turistické destinace. Statistika vývoje poþtu bytĤ na 1000 obyvatel regionu NUTS II Jihozápad mezi léty 1991 – 2001 koresponduje s celkovým pozitivním trendem rĤstu poþtu trvale obydlených bytĤ ve všech regionech ýR.

VzdČlávání VzdČlanostní úroveĖ regionu NUTS II Jihozápad je nižší, než je standard v EU (EU 15), a to zejména v oblasti terciárního vzdČlávání, kde pouze 13 % obyvatel ve vČku od 15 – 64 let dosáhlo vyššího odborného þi vysokoškolského vzdČlání. PrĤmČr EU 15 þiní cca 22 %.

- 45 -


VzdČlanost obyvatel má však pozvolna rostoucí tendenci, jak dokládá následující tabulka vzdČlanostní úrovnČ obyvatel v letech 1991 a 2001. Tabulka 13 – Vývoj vzdČlanosti obyvatel NUTS II Jihozápad region, kraj

Obyvatelstvo s úplným stĜedním vzdČláním s maturitou 1991

2001

Jihoþeský kraj

112 915

131 029

116,0%

31 256

57 693

184,6%

PlzeĖský kraj

102 874

115 972

112,7%

28 205

50 363

178,6%

Jihozápad

215 789

247 001

114,5%

59 461

108 056

181,7%

StĜední ýechy

190 824

230 405

120,7%

46 223

97 709

211,4%

Severozápad

178 718

209 477

117,2%

39 721

78 089

196,6%

Severovýchod

261 631

304 445

116,4%

66 763

131 923

197,6%

Jihovýchod

289 812

337 321

116,4%

96 967

172 998

178,4%

StĜední Morava

211 598

251 447

118,8%

60 275

113 242

187,9%

Moravskoslezsko

209 491

245 665

117,3%

61 782

113 608

183,9%

Praha ýeská republika

index rĤstu

Obyvatelstvo s vyšším odborným a vysokoškolským vzdČláním 1991

2001

index rĤstu

299 982

309 156

103,1%

160 795

243 088

151,2%

1 857 845

2134917

114,9%

591 987 1 058 713

178,8%

Zdroj: ýSÚ, Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1991, 2001 SíĢ pĜedškolních a školských zaĜízení v regionu NUTS II Jihozápad tvoĜilo k 31.12.2005 dle informací KÚ JþK a KÚ PK 554 mateĜských škol, 446 základních škol, 38 gymnázií, 92 stĜedních odborných škol, 66 stĜedních odborných uþilišĢ a 20 vyšších odborných škol všech zĜizovatelĤ. V souvislosti s demografickým vývojem v regionu NUTS II Jihozápad významnČ klesá poþet dČtí (o cca 30 % do roku 2013), což vede k nutnosti optimalizovat a redukovat stávající vzdČlávací soustavu na území obou krajĤ, a to pĜedevším na úrovni základního a stĜedního školství. Optimalizace základních a stĜedních škol je však na poþátku. ýást regionu NUTS II Jihozápad (pĜedevším PlzeĖský kraj) se potýká s nerovnomČrným rozložením zaĜízení sekundárního vzdČlávání (omezená nabídka v okresech PlzeĖ-jih, PlzeĖ-sever a Tachov, koncentrace kapacit a široká oborová nabídka v Plzni – pĜesto nejvČtší pĜevis zájmu, existence 7 lyceí, z toho pouze jedno mimo PlzeĖ). V Jihoþeském kraji jsou školy a školská zaĜízení rozmístČny rovnomČrnČ. Stále aktuálním problémem regionu je nedostateþná komunikace mezi zástupci stĜedních a vyšších odborných škol a zástupci zamČstnavatelĤ. Z pohledu potĜeb trhu práce je nutné upravit oborové zamČĜení škol v obou krajích a pĜizpĤsobit systém vzdČlávání dovednostem, které trh práce vyžaduje. V Jihoþeském kraji od roku 2002 probíhají pravidelná šetĜení potĜeb trhu práce a školské soustavy. Tato šetĜení pomáhají zodpovČdČt zásadní otázky další perspektivy konkrétních vzdČlávacích oborĤ ve vztahu k možnostem uplatnČní na trhu práce. Vyšší odborné školy se v prĤbČhu posledních let staly významnou souþástí vzdČlávacího systému na území regionu NUTS II Jihozápad. NČkteré z vyšších odborných škol aspirují na zavedení statusu vysoké školy. Investice do objektĤ základních, stĜedních i vyšších odborných škol a školských zaĜízení, vþetnČ doprovodné infrastruktury byly v minulých letech znaþnČ poddimenzovány zejména vzhledem ke stavu veĜejných rozpoþtĤ na místní i krajské úrovni. Na druhé stranČ v ĜadČ oblastí došlo ke zpĜísnČní právních norem, které vyvolaly další nutnost selektivních investic do škol a školských zaĜízení. Došlo tak k zanedbání stavebnČ technického stavu vlastních

- 46 -


budov a rovnČž vybavení škol pro výuku odpovídající aktuálnČ dostupným moderním vzdČlávacím metodám a technologiím. Centry vysokoškolského vzdČlávání jsou v regionu NUTS II Jihozápad PlzeĖ a ýeské BudČjovice. ýeské BudČjovice jsou sídlem Jihoþeské univerzity, která je v souþasné dobČ tvoĜena 9 fakultami a ústavy, a to Biologickou fakultou, ZemČdČlskou fakultou, Pedagogickou fakultou, ZdravotnČ sociální fakultou, Teologickou fakultou, novČ založenou Filozofickou fakultou, Historickým ústavem, Ústavem fyzikální biologie se sídlem v Nových Hradech a Výzkumným ústavem rybáĜským a hydrobiologickým ve VodĖanech. KromČ tČchto fakult pĤsobí v Jihoþeském kraji i celoškolská pracovištČ Jihoþeské univerzity - Centrum informaþních technologií, Jazykové centrum, Evropské informaþní centrum a Institut pro etiku hospodáĜství a regionální rozvoj. V JindĜichovČ Hradci sídlí Fakulta managementu pražské VŠE. V kraji pĤsobí i soukromé vysoké školy. Jsou to þeskobudČjovická Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., zajišĢující vzdČlání budoucích pracovníkĤ ve veĜejné a státní sféĜe, a dále Filmová akademie Miroslava OndĜíþka v Písku. V Plzni sídlí Západoþeská univerzita se svými 7 fakultami - Fakultou strojní, Fakultou elektrotechnickou, Fakultou pedagogickou, Fakultou aplikovaných vČd, Fakultou právnickou, Fakultou ekonomickou a Fakultou filozofickou. V Plzni má dále sídlo LékaĜská fakulta Univerzity Karlovy a soukromá Vysoká škola v Plzni, o.p.s., zajišĢující bakaláĜské studium zdravotnických oborĤ. V Klatovech je poboþka ýZU Praha. Jihoþeská i Západoþeská univerzita kromČ bakaláĜského a magisterského studia nabízejí i Ĝadu doktorských studijních programĤ. StejnČ tak Fakulta managementu v JindĜichovČ Hradci nabízí doktorský stupeĖ studia v akreditovaném studijním programu. Region NUTS II Jihozápad se potýká s absencí nČkterých vysokoškolských oborĤ. Na území Jihoþeského kraje se nenachází vysoká škola technického typu, v PlzeĖském kraji chybČjí vysoké školy s chemickými a stavebními obory. V Jihoþeském kraji je tato situace Ĝešena elokovanými pracovišti strojních fakult v regionu - Fakulty strojní Západoþeské univerzity v Plzni a Fakulty strojní ýVUT v Praze. V obou pĜípadech jsou však v jižních ýechách pouze první roþníky a ostatní þást studia musejí studenti absolvovat v Plzni a v Praze. KromČ zmínČných vysokých škol podpoĜil Jihoþeský kraj také vznik další vysoké školy technického a ekonomického zamČĜení v ýeských BudČjovicích, která zahájí svou þinnost v roce 2006. Podíl populace, který je zapojen do terciárního vzdČlávání, je v regionu NUTS II Jihozápad ve srovnání s EU velmi nízký. ObdobnČ nepĜíznivá situace je i ohlednČ úþasti populace na dalším (dĜíve celoživotním) vzdČlávání, která je zhruba tĜikrát nižší, než je prĤmČr v EU 15. Je potĜeba vytvoĜit ucelený systém dalšího vzdČlávání a odpovídající regionální infrastrukturu poskytující další a specializované kvalifikace dospČlým obþanĤm s praxí, zlepšit pĜístup k informacím, orientaci v nabídce a kvalitu služeb dalšího vzdČlávání, podpoĜit rozvoj výzkumu a vývoje, metodologii vzdČlávání dospČlých vþetnČ vybudování institucionální kapacity a zvýšit odbornou a pedagogickou zpĤsobilost lektorĤ, konzultantĤ, uþitelĤ, metodických a Ĝídících pracovníkĤ pĤsobících ve sféĜe dalšího vzdČlávání. PotĜeba spolupráce aktérĤ na trhu práce se vzdČlávacími spoleþnostmi pĜi dalším vzdČlávání je stejnČ významná jako v oblasti poþáteþního vzdČlávání. V souvislosti s pĜílivem finanþních prostĜedkĤ ze strukturálních fondĤ do systému dalšího vzdČlávání se však nabídka v této oblasti postupnČ zlepšuje. V regionu NUTS II Jihozápad pĤsobí Ĝada regionálních a celostátních vzdČlávacích firem vþetnČ škol, v PlzeĖském kraji navíc existuje Ústav celoživotního vzdČlávání pĜi ZýU v Plzni. Jsou zaznamenány zvyšující se snahy o vybudování školicích stĜedisek a nárĤst významu vnitropodnikového vzdČlávání v obou krajích.

- 47 -


Sociální služby a zdravotnictví V souvislosti se stárnutím obyvatelstva jsou v regionu NUTS II Jihozápad oþekávány nezbytné zmČny struktury sociálních a zdravotních potĜeb obyvatel. PĜi stanovování optimální struktury sociálních služeb a zdravotnictví je nezbytnČ nutné zohlednit fakt, že postupnČ dochází k poklesu vČkové skupiny 15 – 44 let a k nárĤstu zastoupení obyvatel ve vČkové skupinČ 45 – 64 let a 65 a více let. V plánování sociálních služeb a zdravotnictví je nutné rovnČž zohlednit stárnutí silných pováleþných roþníkĤ, které se blíží k dĤchodovému vČku. S nárĤstem poþtu starších obyvatel bude nutné do systému sociální i zdravotní péþe ve vysoké míĜe zahrnout alternativní formy poskytování služeb – tzn. rozšiĜování nabídky terénních služeb sociální péþe, které umožní jejich uživatelĤm (starým þi zdravotnČ postiženým obþanĤm) zĤstat v jejich domácím, pĜirozeném prostĜedí pĜi zachování sociálních vazeb – napĜ. peþovatelská služba a služby osobní asistence. Tabulka 14 – Vývoj demografické struktury regionu NUTS II Jihozápad region, kraj

poþet obyvatel ve vČku 15-64 let (v %)

poþet obyvatel ve vČku 65 a více (v %)

1991

1991

2001

2004

2001

2004

Jihoþeský kraj

66,1

69,8

70,8

12,3

13,6

13,9

PlzeĖský kraj

66,6

70,0

70,8

13,0

14,3

14,6

Jihozápad

66,3

69,9

70,8

12,6

13,9

14,2

StĜední ýechy

66,2

69,8

70,8

13,4

14,3

14,1

Severozápad

67,5

71,0

71,8

10,9

12,1

12,4

Severovýchod

66,1

69,5

70,5

12,6

13,8

14,1

Jihovýchod

65,6

69,5

70,5

13,1

14,2

14,5

StĜední Morava

66,0

69,8

70,8

12,3

13,6

14,2

Moravskoslezsko

67,2

70,5

71,6

10,8

12,4

12,9

Praha

66,2

70,4

71,8

15,4

16,2

15,7

ýeská republika

66,3

70,0

71,0

12,7

13,8

14,0

Zdroj: ýSÚ, Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1991, 2001, Statistická roþenka ýR 2004 V regionu NUTS II Jihozápad poskytují zdravotní péþi zdravotnická zaĜízení státní i nestátní, vþ. obecních a církevních zaĜízení þi zaĜízení provozovaných dalšími právnickými nebo fyzickými osobami. Ve zdravotnictví zabezpeþuje lĤžkovou péþi v regionu NUTS II Jihozápad v první ĜadČ 21 nemocnic s 7379 lĤžky (údaje za všechny rezorty). V Jihoþeském kraji je zdravotní péþe koncentrována pĜedevším v 7 nemocnicích ve vlastnictví kraje, v 1 soukromé nemocnici a dále ve 4 odborných léþebných ústavech a 6 léþebnách pro dlouhodobČ nemocné. V oblasti neodkladné pĜednemocniþní péþe došlo v Jihoþeském kraji od 1.7.2005 ke sjednocení jednotlivých organizací záchranné služby do jediné organizace – Záchranné služby Jihoþeského kraje, která disponuje 23 výjezdovými stanovišti, a pokrývá tak svou dojezdností území celého Jihoþeského kraje. Tento stav je považován za optimální. V PlzeĖském kraji je celkem 11 nemocnic, z toho je 1 nemocnice následné péþe, 8 nemocnic privátních a 2 léþebny pro dlouhodobČ nemocné. Nemocnice jsou všech okresech kraje vyjma okresu PlzeĖ-sever, kde se nenachází žádné lĤžkové zdravotnické zaĜízení. Nová nemocnice byla vybudována v Domažlicích. Vzhledem ke struktuĜe osídlení PlzeĖského kraje je velmi nároþné zajištČní dostupnosti neodkladné pĜednemocniþní péþe. Zdravotní stav obyvatel regionu NUTS II Jihozápad vykazuje dlouhodobČ nČkteré negativní trendy zejména ve výskytu nádorových onemocnČní. Tento vývoj dostateþnČ nereflektují

- 48 -


programy prevence. Pracovní neschopnost v regionu NUTS II Jihozápad se pohybuje kolem prĤmČru ýR a prĤmČrné procento pracovní neschopnosti od roku 2000 vykazuje rostoucí trend. Oblast sociálních služeb se potýkala a dosud potýká s chybČjící legislativou o sociální pomoci (zmČny v systému financování služeb). V souþasné dobČ jsou již alespoĖ stanoveny standardy kvality poskytování sociální a zdravotní péþe. SíĢ sociálních ústavĤ a služeb je v rámci regionu NUTS II Jihozápad nerovnomČrná a jsou znaþné disproporce mezi jednotlivými okresy, a to jak co do množství, tak co do typu jednotlivých zaĜízení. NČkteré okresy mají sociálních služeb pomČrnČ málo, napĜ. okres ýeský Krumlov, Rokycany, Prachatice, Tachov. Jiné okresy mají zase služby koncentrované pouze do nejvČtších obcí, zejména v okresech JindĜichĤv Hradec a Strakonice. V budoucnu by v regionu mČl být kladen dĤraz na rozvoj terénních sociálních služeb s cílem zlepšení jejich dostupnosti, kvality a efektivity. Jedná se pĜedevším o peþovatelskou službu provádČnou v domácnostech klientĤ, denní stĜediska sociální péþe apod. Snahou je, aby obþan mohl za pomoci široké nabídky rĤzných sociálních služeb zĤstat co nejdéle ve svém domácím prostĜedí. PĜi rozvoji sociálních služeb jsou v regionu NUTS II Jihozápad uplatĖovány metody komunitního plánování.

Volný þas Region NUTS II Jihozápad disponuje relativnČ velkým množstvím kulturních a sportovních zaĜízení, jejichž technický stav a vybavenost je ovšem v ĜadČ pĜípadĤ nevyhovující. V roce 2004 bylo v regionu NUTS II Jihozápad 87 kin a multikin, 1 190 veĜejných knihoven vþ. poboþek, 161 galerií, 28 divadel, 36 pĜírodních amfiteátrĤ, 234 koupališĢ (z toho 27 krytých bazénĤ), 1 368 hĜišĢ, 637 tČlocviþen a 162 stadionĤ (vþetnČ zimních stadionĤ). Území regionu je však z hlediska rozmístČní sportovních zaĜízení vybaveno nedostateþnČ. Budována jsou nová sportovní zaĜízení, napĜ. zimní stadiony v TachovČ, TĜemešné a v Plzni, aquapark v Horažćovicích þi sportovní zaĜízení pro nové (netradiþní) sporty. Ve srovnání s vČtšinou ostatních regionĤ republiky je však nutné konstatovat, že v materiálnČ technické základnČ pro další rozvoj tČlovýchovy a sportu jsou v regionu NUTS II Jihozápad ještČ znaþné rezervy.

- 49 -


2 .3

SWOT analýza ROP NUTS II Jihozápad Silné stránky

Slabé stránky

Strategická a atraktivní poloha regionu na spojení východ-západ a sever-jih

Pomalá výstavba (resp. pĜíprava) III. a IV. tranzitního železniþního koridoru

Hustá silniþní i železniþní síĢ

Nevyhovující dopravní napojení na nadĜazenou silniþní síĢ

Sídla dvou univerzit, soukromých vysokých škol; sídla a pracovištČ dalších fakult ChybČjící obchvaty sídel, vþ. krajských mČst univerzit a vysokých škol Absence regionálních letišĢ Pozitivní vliv center na strukturu Nejvyšší podíl malých a venkovských obcí zamČstnanosti ze všech regionĤ ýR NadprĤmČrná ekonomická úroveĖ regionu Rozsáhlé periferní oblasti se zhoršenými ve srovnání s ostatními regiony ýR životními podmínkami obyvatel Technicky vzdČlaná a relativnČ levná Nízká úþast na celoživotním vzdČlávání pracovní síla Špatné postavení regionu v oblasti SíĢ zdravotnických zaĜízení a rozsah aplikovaného výzkumu a vývoje; poskytovaných služeb ve zdravotnictví nedostateþná míra spolupráce veĜejných výzkumných kapacit a podnikatelské sféry Bohatý kulturnČ-historický potenciál Tradice lázeĖství Dobré pĜírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

Zastaralé technické vybavení zdravotnických zaĜízení pro poskytování zdravotní péþe Špatný stav a nedostateþná prezentace nČkterých technických a kulturnČhistorických památek a atraktivit SezónnČ nevyvážená nabídka cestovního ruchu Nevyhovující místní turistická dopravní infrastruktura pro zpĜístupnČní a propojení turistických cílĤ Eutrofizace vod ve vodních nádržích Nevyhovující systém odkanalizování v obcích pod 2 000 ekvivalentních obyvatel

- 50 -


PĜíležitosti Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 v Jihoþeském kraji Optimalizace sítČ silnic II. a III. tĜídy Rozvoj jiných druhĤ dopravy než silniþní Optimalizace vzdČlávací soustavy Rozvoj nových forem vzdČlávání Zlepšování hospodaĜení zdravotnických zaĜízení ve vlastnictví kraje Vybudování inovaþní infrastruktury (vČdeckotechnických parkĤ a inovaþních center) Propojení atraktivit regionu do turisticky zajímavé nabídky Rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Propojení turistických a kulturních aktivit v širším územním a pĜeshraniþním kontextu

Ohrožení NepĜíznivý vývoj vČkové skladby obyvatel Zhoršení dostupnosti center z venkovského prostoru (práce, služby) Další zhoršení technického stavu dopravní infrastruktury Nesoulad mezi zájmy ochrany pĜírody a rozvojovými zámČry Zájem o studijní obory neodpovídající potĜebám trhu práce Odchod významných zamČstnavatelĤ Možná ztráta komparativních výhod a podhodnocení významu aftercare Nedostateþná kapacita a struktura sociálních a zdravotních služeb Další zhoršení technického stavu školské, sociální a zdravotní infrastruktury Omezená konkurenceschopnost služeb v cestovním ruchu

Vyšší využívání informaþních a komunikaþních technologií cestovního ruchu Postupná a úþinná sanace a rekultivace starých ekologických zátČží

- 51 -


KAPITOLA 3 – POPIS ZVOLENÉ STRATEGIE

3.1 Popis Strategie ROP NUTS II Jihozápad Strategie ROP NUTS II Jihozápad (dále jen Strategie) vychází z krajských rozvojových dokumentĤ, navazuje na pĜedchozí Regionální operaþní program 2004 – 2006 (pozdČji þásteþnČ realizovaný jako Spoleþný regionální operaþní program) a na dílþí situaþní analýzy regionu. Reflektuje Národní rozvojový plán 2007 – 2013 stejnČ jako Strategické obecné zásady Spoleþenství (CSG). V rámci zpracovávání Strategie byly aplikovány souþasné rozvojové modely zdĤrazĖující posilování konkurenceschopnosti jednotlivých aktérĤ i území jako takového. Role veĜejného sektoru je zamČĜena na spolupráci s dalšími institucemi s cílem stimulace rozvojového potenciálu, odstraĖování bariér, podpory a rozvoje progresivních a inovativních postupĤ a posilování sociální soudržnosti - to vše pĜi respektování zásad udržitelného rozvoje. Strategie ROP NUTS II Jihozápad vznikala v diskuzi všech zainteresovaných aktérĤ, a je tedy spoleþným konsensuálním výstupem. Strategie je zamČĜena na stimulaci vnitĜního potenciálu. Usiluje o zvyšování atraktivity regionu NUTS II Jihozápad jak pro jeho obyvatele þi podnikatele, tak pro nadnárodní subjekty, které mohou poskytnout dodateþné rozvojové impulzy. Principy, které byly pĜi formulování Strategie použity, vycházejí ze zásad uvedených v NRP a v dokumentech EU, tj. hlavnČ z Politiky soudržnosti pro podporu rĤstu a zamČstnanosti: Strategické obecné zásady Spoleþenství, 2007 – 2013 (Brusel, 05-07-2005), KOM (2005) 0299), ze Strategie udržitelného rozvoje (UV ýR þ. 1242/08-12-2004) a Strategie hospodáĜského rĤstu (UV ýR þ. 984/ 20-07-2005). PĜi formulování Strategie jsme vyšli z následujících zásad a principĤ uvedených v NRP a následnČ pak v NSRR : a) nasmČrování podpory a intervencí do oblastí s vysokým rĤstovým potenciálem; b) zamČĜení podpory na identifikované potenciály s možným multiplikaþním efektem, a to jak v oblasti podpory hmotných investic (budování infrastruktury), tak investic do rozvoje lidských zdrojĤ, podpory zlepšování podmínek pro rozvoj VaV a podmínek pro vyšší inovativnost místních podnikatelĤ; c) využití komplementárnosti s ostatními programy a politikami realizovanými jak na úrovni EU, tak politikami realizovanými v rámci ýR; d) podpora komplexního a integrovaného pĜístupu k Ĝešení identifikovaných problémĤ a využití možných potenciálĤ zejména zajištČním jak horizontálního, tak vertikálního provázání intervencí v rámci jednotlivých politik a programĤ; e) udržitelný rozvoj ve všech jeho dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální; f) ekonomická soudržnost, tj. snižování výrazných disparit v ekonomické výkonnosti mezi þlenskými státy, mezi regiony (NUTS II) a také uvnitĜ tČchto regionĤ; g) sociální soudržnost jako další dlouhodobý strategický cíl politiky soudržnosti zamČĜený na kvalitu života obyvatel; h) územní soudržnost usilující o komplexní pĜístup k rozvoji území; tj. využití regionálních a mikroregionálních center jako rozvojových pólĤ; i)

konkurenceschopnost spojená s modernizaþním úsilím EU (Lisabonský proces);

- 52 -


3.1.1 Východiska Strategie ROP NUTS II Jihozápad Strategie ROP NUTS II Jihozápad vychází z obecných východisek platných pro zpracování ROP i ze specifických potĜeb regionu. V obecné rovinČ regionální operaþní programy: x

rozpracovávají Národní strategický referenþní rámec pĜedevším v prioritní ose Vyvážený a harmonický rozvoj území ýR,

x

koncentrují se na oblasti, které jsou regionĤm nejbližší z hlediska svČĜených kompetencí (princip subsidiarity).

Mezi hlavní specifické rysy regionu NUTS II Jihozápad, které musí ROP NUTS II Jihozápad respektovat, patĜí napĜ.: x

atraktivní poloha na hranicích s pĤvodními þlenskými zemČmi EU,

x

velký potenciál dalšího rozvoje cestovního ruchu

x

nadprĤmČrná ekonomická úroveĖ regionu ve srovnání s ostatními regiony ýR,

ale také: x

nejvyšší podíl malých a venkovských obcí ze všech regionĤ ýR,

x

rozsáhlé periferní oblasti se zhoršenými životními podmínkami obyvatel,

x

velké rozdíly mezi urbanizovanými a venkovskými oblastmi.

V kontextu situaþní a SWOT analýzy byly definovány základní problémy spojené pĜedevším s velkými rozdíly mezi urbanizovanými oblastmi a venkovskými oblastmi, špatnou dopravní dostupností jak uvnitĜ regionu tak v napojení na nadĜazenou dopravní infrastrukturu, a nedostateþnČ využitým primárním potenciálem cestovního ruchu.

3.1.2 Globální cíl Na základČ shrnutí hlavních poznatkĤ z dostupných externích zdrojĤ a vlastní situaþní analýzy regionu byl formulován globální cíl Regionálního operaþního programu NUTS II Jihozápad pro období 2007 – 2013: Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobČ udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Zvýšení konkurenceschopnosti regionu je podmínČno pĜedevším rĤstem konkurenceschopnosti stávajících podnikatelských subjektĤ a vhodnými podmínkami pro pĜíliv dalších investic, což souvisí s moderní a diverzifikovanou strukturou ekonomiky a rozvojem základního a aplikovaného výzkumu vþetnČ inovací. Tyto oblasti jsou pĜedevším v kompetenci státu, a jsou tedy obsahem tématických operaþních programĤ. Regionální a místní správa k ekonomickému rozvoji pĜispívá zejména zvyšováním konkurenceschopnosti pracovní síly, tj. rozvojem vzdČlávací soustavy a další sociální infrastruktury a celkovým zvyšováním atraktivity území.

- 53 -


Pro zvyšování atraktivity regionu a zlepšování kvality života jeho obyvatel nutné rozvíjet také technickou vybavenost území zvláštČ v oblasti dopravy, zlepšovat estetickou hodnotu sídel a krajiny a zkvalitĖovat nabídku zajímavostí pro návštČvníky.

3.1.3 Strategie k dosažení globálního cíle Jako základ pro rozpracování globálního cíle do konkrétní Strategie ROP NUTS II Jihozápad byly použity následující principy: x

uplatnČní komplexního pĜístupu k zajištČní územní soudržnosti,

x

nasmČrování intervencí do oblastí, resp. center s vysokým rĤstovým potenciálem.

UplatnČní principu územní soudržnosti v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad, který má pĜevážnČ venkovský charakter, vyžaduje vČnovat zvýšenou pozornost venkovskému prostoru. Pro stabilizaci venkovských oblastí je nutné: x

stabilizovat základní funkce venkovských obcí,

x

aktivizovat potenciál cestovního ruchu

x

rozvíjet stabilizaþní funkce center venkovského osídlení,

x

rozvíjet vztahy venkovských obcí a jejich center.

Stabilizaþní funkce center spoþívá pĜedevším v plnČní významné pracovní a obslužné funkce (nabídka pracovních míst a nabídka služeb) i pro okolní venkovská území. K tomu je nutné zajistit: x

rozvoj podnikatelského prostĜedí,

x

lokalizaci investic,

x

rozvoj služeb (napĜ. školství, sociální služby, komerþní služby),

x

dobrou dostupnost z okolních venkovských obcí.

Vztahy mezi venkovskými obcemi a jejich centry nejsou pouze dopravní. PatĜí sem i rĤzné typy ekonomických vazeb (dojížćka za prací, dojížćka za službami, za vzdČláním apod.). Zvláštní význam má v tomto ohledu cestovní ruch, jehož rozvoj vyžaduje posilování oboustranných vazeb mezi venkovem a centry v širších územích. PĜi uplatnČní principu smČĜování intervencí do oblastí, resp. center s vysokým rĤstovým potenciálem je nutné respektovat, že v regionu NUTS II Jihozápad je omezený poþet velkých center, která splĖují požadavky kladené na póly rozvoje v celostátním nebo dokonce v evropském mČĜítku (napĜ. populaþní velikost). Je zde relativnČ velký poþet menších mČst a obcí, které jsou významné nejen pro stabilizaci sídelní struktury, ale i pro zvyšování rozvojového potenciálu území. V takovém pĜípadČ mohou plnit funkci rozvojových pólĤ pouze centra, která mají pĜedpoklady zapojit se do širších vazeb uvnitĜ regionu (rozvojové osy) a vytváĜet vnČjší ekonomické vztahy mimo region. Vazby center na rozvojových osách vytváĜejí synergické efekty, které do jisté míry eliminují horší rozvojové podmínky menších center. V rozvojových centrech a oblastech s vysokým rĤstovým potenciálem je potĜeba pĜímo i nepĜímo posilovat: x

podmínky pro rozvoj vyšších forem ekonomické aktivity (inovace, klastry, primární výzkum), - 54 -


x

rozvoj vyšších služeb (služby veĜejné správy, stĜední a vyšší vzdČlávání, zdravotnictví apod.),

x

vzájemnou dostupnost tČchto center a jejich napojení na nadĜazenou infrastrukturu v návaznosti na pĜedpokládaný rozvoj nadregionálních dopravních sítí.

Rozvojovou funkci budou plnit ta centra, která dokáží nejlépe aktivizovat svĤj potenciál a vytvoĜit nejsilnČjší rozvojová partnerství schopná realizovat zásadní projekty. Dobrou praxí jsou zde principy vytváĜení místních akþních skupin (MAS), které mohou být uplatnČny i u vČtších subregionálních center. Výsledkem rozvoje hlavních funkcí center osídlení a zlepšení jejich dostupnosti bude nadprĤmČrné tempo hospodáĜského rĤstu v porovnání s EU a udržení pozice regionu NUTS II Jihozápad v rámci ýR z hlediska ekonomické výkonnosti. x

Indikátor globálního cíle Zdroj

Koneþná ÚroveĖ Poþáteþní hodnota indikátoru hodnota 2005 2015

ýSÚ, Eurostat

Dopad

Zdroj


ýistý disponibilní dĤchod na jednoho V tis. Kþ obyvatele ( stĜední stav)

ýSÚ

kontext

Poþet trvale celkem

ýSÚ

kontext

ýSÚ

kontext

Indikátor

Jednotka

PomČr HDP na obyvatele NUTS II Jihozápad v paritČ kupní síly vĤþi % HDP na obyvatele EU 25 v paritČ kupní síly

x

Bude doplnČno

Bude doplnČno

Indikátory kontextu

Indikátor

Jednotka

bydlících

Roþní pĜírĤstek stČhováním

obyvatel Osob k 31.12. osob

3.1.4 Specifické cíle a prioritní osy programu Vzhledem k charakteru území a identifikovaným problémĤm regionu je pĜedpokládána znaþná územní diferenciace pĜi jejich Ĝešení se zamČĜením na: x

zlepšování dopravní dostupnosti uvnitĜ i vnČ regionu

x

zlepšování atraktivity regionu prostĜednictvím rozvoje a modernizace center;

x

zajištČní podmínek pro dlouhodobČ udržitelný rozvoj všech tĜí dimenzí tj. environmentální, ekonomické a sociální (integrovaný místní rozvoj);

x

zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu.

Na základČ strategie pro dosažení globálního cíle a s ohledem na princip komplementarity s ostatními operaþními programy a Programem rozvoje zemČdČlství a venkova byly definovány následující specifické cíle a jim odpovídající prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad:

- 55 -


1) Zlepšit dostupnost center osídlení z dalších obcí a mČst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitĜ regionu – prioritní osa 1 Dostupnost center. 2) Stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídleních funkcí mČst a obcí – prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj mČst a obcí. 3) Zlepšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam udržitelného cestovního ruchu – prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu. 4) Zajistit efektivní þerpání prostĜedkĤ ROP a podpoĜit absorpþní schopnost regionu – prioritní osa 4 Technická pomoc. Pro zachování jasného smČru a pro udržení strategického charakteru strukturálních investic je tedy ROP koncentrován do 4 prioritních os. Tento postup by mČl vést k integraci projektĤ, a lépe tak naplĖovat globální cíl rozvoje regionu se zajištČním maximálního efektu þerpaných prostĜedkĤ.

3.1.5 Obsah prioritních os Prioritní osa 1 Dostupnost center Cílem prioritní osy 1 je zlepšit dopravní dostupnost center osídlení z dalších obcí a mČst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitĜ regionu. Oblast podpory 1.1 - Silnice II. a III. tĜídy Oblast podpory 1.2 - Dopravní obslužnost Oblast podpory 1.3 - Regionální letištČ Oblast podpory 1.4 - Místní komunikace V synergii zejména s TOP Doprava dojde ke zlepšení celkové dostupnosti významných stabilizaþních a rozvojových center a k napojení regionální dopravní infrastruktury na nadregionální dopravní síĢ. Bude posilován význam hromadné dopravy prostĜednictvím zvyšování její konkurenceschopnosti.

Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj mČst a obcí Cílem prioritní osy 2 je stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídleních funkcí mČst a obcí. Spadají sem zejména komplexní rozvojové projekty s výrazným pozitivními efekty na zvyšování kvality života obyvatel a zlepšování životního prostĜedí. Oblast podpory 2.1 - Revitalizace þástí mČst a obcí Oblast podpory 2.2 - Rozvoj infrastruktury a programĤ základního, stĜedního a vyššího odborného školství Oblast podpory 2.3 - Rozvoj infrastruktury a programĤ pro sociální integraci Oblast podpory 2.4 - Rozvoj zdravotnické péþe V souvislosti s revitalizací þástí mČst a obcí dojde v rámci prioritní osy ke zlepšování celkové atraktivity rozvojových a stabilizaþních center regionu a jejich obslužných sídelních funkcí v oblasti vzdČlávání, sociálních služeb a zdravotnické péþe.

- 56 -


Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu Cílem prioritní osy 3 je zlepšení využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i mČstském prostoru. Oblast podpory 3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Oblast podpory 3.2 - Revitalizace památek a využití kulturního dČdictví v rozvoji cestovního ruchu Oblast podpory 3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktĤ cestovního ruchu Dojde ke zlepšení využití potenciálu cestovního ruchu jako významné souþásti ekonomické základny regionu, což zásadním zpĤsobem pĜispČje k diverzifikaci ekonomiky pĜedevším venkovských oblastí a k vyváženému rozvoji celého regionu.

Prioritní osa 4 Technická pomoc Cílem prioritní osy 4 je zajistit efektivní þerpání prostĜedkĤ ROP a podpoĜit absorpþní schopnost regionu nejen v rámci ROP, ale i v rámci dalších operaþních programĤ. Oblast podpory 4.1 - Podpora Ĝídících, implementaþních a kontrolních úkolĤ Ĝídícího orgánu Oblast podpory 4.2 - Podpora zvyšování absorpþní kapacity regionu

Horizontální principy Strategie ROP NUTS II Jihozápad V souladu se SdČlením Komise ke strukturálním fondĤm a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti v návaznosti na þl. 10 odst. 3 naĜízení Rady (ES) þ. 1260/1999 je ROP NUTS II Jihozápad založen na následujících horizontálních principech: x

udržitelný rozvoj,

x

rovné pĜíležitosti vþetnČ sociální integrace,

x

rozvoj informaþní spoleþnosti,

x

vyvážený rozvoj regionĤ vþetnČ tvorby pracovních míst.

1. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj jako horizontální priorita pĜedstavuje takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi tĜemi základními pilíĜi: ekonomickým, environmentálním a sociálním. PĜi realizaci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory bude program pĜispívat k udržitelnému rozvoji prostĜednictvím: x

zamezení vysidlování venkovských oblastí kraje jako rizika trvale udržitelného rozvoje tČchto území

x

diverzifikace ekonomické základny udržitelného rozvoje cestovního ruchu

x

zvyšování plynulosti dopravy spojené se snížením negativních vlivĤ dopravy na životní prostĜedí

venkova

prostĜednictvím

podpory

trvale

- 57 -


x

snižování množství produkovaných odpadĤ a odpadních vod a jejich negativního vlivu na životní prostĜedí;

x

likvidace starých ekologických zátČží pĜi revitalizaci brownfieldĤ;

x

snižování spotĜeby energie a zvyšování využívání obnovitelných zdrojĤ energie;

x

podporování vývoje smČrem k veĜejné dopravČ (dostupnost), chĤzi a cyklistice;

x

povzbuzování místních orgánĤ k využívání kvality jejich životního prostĜedí jako klíþového ekonomického faktoru vþetnČ využívání metod sociálnČ ekonomického plánování s širokým zapojením dotþených „nositelĤ zájmĤ“.

Princip udržitelného rozvoje je zakotven do kritérií pro výbČr projektĤ u adekvátních oblastí podpory. Projekty ale musejí být v rámci ROP posuzovány jednotlivČ z hlediska vlivu na životní prostĜedí tak, aby byly eliminovány negativní dopady na životní prostĜedí dle § 14 zákona þ. 244/1992 Sb., o posuzování vlivĤ rozvojových koncepcí a programĤ na životní prostĜedí, v platném znČní. Mezi základní principy patĜí: x

respektování principu udržitelného rozvoje v dalších fázích aktualizace programu vþetnČ posouzení vlivĤ na životní prostĜedí aktualizovaných verzí,

x

zahrnutí mechanizmu environmentálního hodnocení projektĤ v rámci výbČrových Ĝízení projektĤ,

x

zohlednČní doporuþení navržených v dokumentaci SEA,

x

nutnost, klást pĜi výbČru projektĤ dĤraz na princip partnerství v rámci Místní agendy 21, tj. upĜednostĖovat projekty založené na partnerské spolupráci rĤzných cílových skupin v regionu (podnikatelé, nestátní neziskové organizace, obce, vysoké školy atd.).

2. Rovné pĜíležitosti a sociální integrace Rovné pĜíležitosti pro muže a ženy i pro menšiny pĜedstavují základní demokratickou zásadu, jejíž zaþlenČní do všech politik se stává samozĜejmostí. Princip rovných pĜíležitostí je podporován širokým okruhem aktivit, které lze charakterizovat jako pozitivní akce, napĜ. tréninkové aktivity pro jedno pohlaví nebo menšinu, rovnost pĜi zamČstnávání apod. K uplatnČní tohoto principu je u jednotlivých prioritních os bráno v úvahu následující: x

základní proud rovnosti, kdy je ohled na rovnost pĜíležitostí zabudován do všech oblastí podpory, implementaþních a hodnoticích systémĤ a procesĤ. Tento pĜístup bude využíván ve všech stádiích realizace a Ĝízení programu; zvláštČ bude sledován u oblastí podpory zamČĜených na revitalizaci mČst (mČstské brownfields) jak z hlediska jejich využití, tak z hlediska tvorby a flexibility pracovních míst podpoĜených dílþími þástmi projektĤ realizovaných v rámci kĜížového financování jako „mČkké“ (ESF) aktivity;

x

rovnost v zamČstnanosti, kdy bude snahou dosáhnout stejného pĜístupu k zamČstnanosti a vzdČlávacím pĜíležitostem a bude vyvinuto úsilí pro zlepšení kvality zamČstnání pro ženy a pro zajištČní vČtší pružnosti pĜi ochranČ pracovních míst pro ženy; tento princip se dále rozšiĜuje i na další menšiny vþetnČ imigrantĤ;

- 58 -


x

informace o rovných pĜíležitostech, kdy pĜi hodnocení oblasti podpory z hlediska rovnosti pĜíležitostí budou prostĜednictvím monitorování a hodnocení projektĤ pravidelnČ analyzována pĜíslušná data.

Princip rovnosti pĜíležitostí je zakotven do kritérií pro výbČr projektĤ u adekvátních oblastí podpory. 3. Rozvoj informaþní spoleþnosti V minulém období vzrostlo tempo využívání informaþních a komunikaþních technologií ve vnitĜní organizaci státních institucí a podnikĤ. RovnČž vzrostly nároky kladené na znalosti a organizaci práce, ve vztazích mezi podnikateli, obchodními partnery, obþany a státními orgány. Tyto technologie mají znaþný vliv na regionální ekonomiku. Informatizaci, tj. snahu stát se „nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamiþtČjší ekonomikou založenou na znalostech na svČtČ“, podporuje tzv. Lisabonský proces. ROP NUTS II Jihozápad bude pĜi hodnocení projektĤ reflektovat priority ýeské republiky v oblasti rozvoje informaþní spoleþnosti, ovšem bez pĜímé podpory budování širokopásmového internetu, který je v kompetenci Integrovaného operaþního programu. Širokopásmový pĜístup regionech: ýeská republika ve spolupráci s Evropskou komisí bude podporovat zavádČní širokopásmového pĜipojení na celém území a kde to bude možné, bude využívat finanþní pobídky. Zvláštní pozornost bude vČnována odlehlejším oblastem. V rámci regionu NUTS II Jihozápad bude vzhledem k rozsáhlým venkovským oblastem zlepšení pĜístupu k internetu nezbytné pro zvýšení kvality života jeho obyvatel a zamezení vysidlování venkova. RovnČž tak pro rozvoj cestovního ruchu je plošný pĜístup k širokopásmovému internetu do budoucna nezbytností. Interaktivní veĜejné služby: Ze snahy o zlepšení dostupnosti služeb vyplývá nutnost tvorby aplikací, které Ĝeší pĜístup k tČmto službám pro osoby ve venkovských oblastech a osoby se zvláštními potĜebami, jako jsou napĜ. lidé s postižením nebo senioĜi. V rámci ROP NUTS II Jihozápad je pĜímo podporován rozvoj internetových služeb, které zvýší dostupnost sociálních služeb a zdravotnické péþe. Kultura a cestovní ruch: S rozvojem služeb v oblasti kultury a cestovního ruchu je nutné podporovat vyšší využívání informaþních technologií, které dostateþnČ interaktivním zpĤsobem umožní využívat nabídku cestovního ruchu a kultury a pĜispČjí ke zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu. Informatizace a internetizace bude podporována v rámci všech prioritních os ROP NUTS II Jihozápad s dĤrazem na: x

dopravní obslužnost a tvorbu integrovaných dopravních systémĤ,

x

zvýšení dostupnosti sociálních služeb a zdravotnické péþe,

x

rozvoj produktĤ a služeb cestovního ruchu.

- 59 -


4. Vyvážený rozvoj regionĤ Vyvážený rozvoj regionĤ je hlavní prioritou ROP NUTS II Jihozápad, a proto se program soustĜedí na zmírnČní negativních dopadĤ vyplývajících z poklesu konkurenceschopnosti regionu (stagnace HDP, vysidlování venkovských oblastí, stagnace a pokles poþtu návštČvníkĤ regionu), který se projevuje v rĤzných oblastech regionu s rĤznou intenzitou. Cílem ROP NUTS II Jihozápad je pĜispČt k tomu, aby mČly všechny oblasti regionu v dlouhodobém horizontu prospČch z deklarovaného vývoje (posílení regionálních center a stabilizace okolního prostoru). Eliminace negativních dopadĤ regionálních disparit musí být jedním z hlavních aspektĤ vnitĜní soudržnosti a stability celkového regionálního rozvoje v NUTS II Jihozápad. Železnice a silniþní síĢ v regionu jsou dostateþnČ husté, jsou však charakteristické nízkou kvalitou a nedostateþnou kapacitou. ZkvalitnČním tČchto sítí pĜispČje ROP NUTS II Jihozápad k rozvoji jednotlivých oblastí, ale také k možnostem využívat infrastrukturu koncentrovanou ve vČtších centrech, které napomáhají stabilizaci venkovských území a vytváĜejí rozvojové póly tvoĜící kvalifikovaná pracovní místa. Jejich rozvoj je iniciován v rámci prioritní osy 2 ROP. PĜi hodnocení projektĤ je nutné tedy vzít v úvahu i „regionální“ princip, tedy jak projekt zapadá do kontextu posílení rozvojových center a stabilizace okolního prostoru.

3.2 Návaznost Strategie ROP NUTS II Jihozápad na zastĜešující strategické dokumenty Tabulka 15 – Provázanost globálních cílĤ Globální cíl NSRR : Globálním cílem NSRR v období 2007 – 2013 je pĜemČna socioekonomického prostĜedí ýeské republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ýeská republika byla pĜitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. ProstĜednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného rĤstu, jehož tempo bude vyšší než prĤmČrný rĤst EU 25. ýR bude usilovat o rĤst zamČstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionĤ, který povede ke zvyšování úrovnČ kvality života obyvatelstva. Globální cíl ROP NUTS II Jihozápad: Globálním cílem Regionálního operaþního programu NUTS II Jihozápad v období 2007 – 2013 je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobČ udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Vazba globálního cíle ROP NUTS II Jihozápad na globální cíl NSRR: Globální cíl ROP NUTS II Jihozápad pĜímo navazuje na zámČr zvyšování konkurenceschopnosti ýR obsažený v globálním cíli NRP s ohledem na závČry analytické þásti ROP. Region NUTS II Jihozápad jako - dle terminologie NSRR - rozvíjející se region má šanci výraznČ pĜispČt k naplnČní cílĤ NSRR.

- 60 -


Tabulka 16 - Návaznost ROP NUTS II Jihozápad na NSRR, strategický cíl: Konkurenceschopná þeská ekonomika NSRR - I. strategický cíl: Konkurenceschopná þeská ekonomika, prioritní osa: Posilování konkurenceschopnosti þeské ekonomiky ROP – Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu V rámci situaþní analýzy byl konstatován mimoĜádný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v regionu NUTS II Jihozápad. Zlepšeným využíváním tohoto potenciálu a s tím spojeným zkvalitĖováním infrastrukturní základny a nabídky produktĤ cestovního ruchu dojde ke zvýšení atraktivity regionu jako turistické destinace a ke zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické výkonnosti regionu.

Tabulka 17 - Návaznost ROP NUTS II Jihozápad na NSRR, strategický cíl: OtevĜená, flexibilní a soudržná spoleþnost, prioritní osa: Rozvoj moderní a konkurenceschopné spoleþnosti NSRR - II. strategický cíl: OtevĜená, flexibilní a soudržná spoleþnost, prioritní osa: Rozvoj moderní a konkurenceschopné spoleþnosti ROP – Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj mČst a obcí Realizace ROP NUTS II Jihozápad pĜispČje prostĜednictvím oblasti podpory 2.2 Rozvoj infrastruktury a programĤ základního, stĜedního a vyššího odborného školství ke zvyšování kvalifikace a adaptability lidských zdrojĤ, a tím i zamČstnatelnosti a uplatnitelnosti v souladu s potĜebami rozvoje ekonomiky a trhu práce. V rámci této oblasti podpory budou modernizovány objekty a prostory pro poþáteþní vzdČlávání a zlepšeno vybavení škol a školských zaĜízení za úþelem modernizace výuky. ROP NUTS II Jihozápad pĜispČje k oslabování a k prevenci sociálních rizik plynoucích z pĜemČny vnitĜní struktury spoleþnosti (demografické zmČny - stárnutí populace, vnitĜní a vnČjší migraþní toky, péþe o zdraví obyvatel, prevence sociálního vylouþení). V souladu s NSRR bude usilováno o prosazování principu rovnosti pĜíležitostí ve všech oblastech a o prevenci sociálního vylouþení. V rámci oblasti podpory 2.3 Rozvoj infrastruktury a programĤ pro sociální integraci bude s dĤrazem na zajištČní vyvážené nabídky sociálních služeb podporována výstavba a rekonstrukce zaĜízení pro sociální integraci a výstavba a rekonstrukce zaĜízení pro sociální služby na místní úrovni.

Tabulka 18 - Návaznost ROP NUTS II Jihozápad na NSRR, strategický cíl: Atraktivní prostĜedí, prioritní osa: Životní prostĜedí a dostupnost dopravy NSRR - III. strategický cíl: Atraktivní prostĜedí, prioritní osa: Životní prostĜedí a dostupnost dopravy ROP – Prioritní osa 1: Dostupnost center ROP NUTS II Jihozápad pĜispČje v synergii s TOP Doprava k napojení regionu na základní síĢ kapacitních komunikací a klíþových spojnic, a tím ke zlepšení dostupnosti a atraktivity regionu. V rámci prioritní osy 1 dojde rovnČž k posílení dopravní obslužnosti a k rozvoji environmentálnČ šetrné dopravy (návaznost na železniþní dopravu, integrované dopravní systémy).

- 61 -


Tabulka 19 - Návaznost ROP NUTS II Jihozápad na NSRR, strategický cíl: Vyvážený rozvoj území, prioritní osa: Vyvážený a harmonický rozvoj území ýeské republiky NSRR - IV. strategický cíl: Vyvážený rozvoj území, prioritní osa: Vyvážený a harmonický rozvoj území ýeské republiky ROP – Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj mČst a obcí ROP NUTS II Jihozápad bude v rámci prioritní osy 2 Stabilizace a rozvoj mČst a obcí, konkrétnČ oblasti podpory 2.1 Revitalizace þástí mČst a obcí, podporovat posilování úlohy mČst a urbánních systémĤ jako „motorĤ“ socioekonomického rozvoje formou komplexního pĜístupu k revitalizaci vybraných þtvrtí. Vzhledem k rozptýlené sídelní struktuĜe regionu s pĜevažujícím venkovským územím bude v rámci této oblasti podpory kromČ mČst posilován i rozvoj venkovských oblastí prostĜednictvím identické podpory významných venkovských center s dĤrazem na aktivizaci místního potenciálu.

Tabulka 20 – Návaznost ROP NUTS II Jihozápad na SOZS PĜitažlivČjší Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující Tato zásada je pro ROP NUTS II Jihozápad zásadní a její naplĖování vychází z následujících pĜedpokladĤ: RozšíĜení a zlepšení dopravní infrastruktury viz prioritní osa 1 Dostupnost center V prostĜedí regionu NUTS II Jihozápad je zlepšení dopravní infrastruktury velmi dĤležité vzhledem k tomu, že pro rozsáhlé venkovské oblasti a centra regionu je stávající dopravní dostupnost nedostateþná a již v souþasné dobČ vede k vysidlování regionu z dĤvodu velkých rozdílĤ v kvalitČ života v mČstských a venkovských þástech regionu. V souladu s touto zásadou bude pomoc ze strukturálních fondĤ smČĜovat do rozvoje infrastruktury, která pĜímo povede k hospodáĜskému rĤstu ohrožených oblastí. Zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické výkonnosti regionu viz prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu Na základČ analýzy regionu byla jako perspektivní oblast s velkým rĤstovým potenciálem, která mĤže zásadním zpĤsobem pĜispČt k naplĖování této zásady, definována oblast cestovního ruchu. Prioritní osa 3 úzce souvisí se snahou o hospodáĜskou diverzifikaci a stabilizaci venkovských oblastí. Oþekává se, že rozvoj cestovního ruchu v duchu SOZS a horizontálních priorit bude mít rovnČž pĜíznivý dopad i na pĜírodní, kulturní a historické dČdictví. ZatraktivnČní životních podmínek obyvatel viz prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj mČst a obcí V rámci prioritní osy 2 budou formou komplexního pĜístupu zkvalitĖovány životní podmínky a dostupnost služeb s cílem rĤstu atraktivity regionu a kvality života obyvatel. Tento zámČr bude realizován prostĜednictvím aktivit zamČĜených na revitalizaci vybraných þástí mČst a obcí, na rozvoj infrastruktury a vybavenosti základního, stĜedního a vyššího odborného školství, zaĜízení sociální péþe a zdravotnických zaĜízení. V souvislosti s tČmito aktivitami bude posilována bezpeþnost, podporována ekonomická, sociální a kulturní integrace nejvíce znevýhodnČných osob a zlepšena dostupnost klíþových služeb a pĜístup k tČmto službám. Zlepšení znalostí a inovace: cesta k rĤstu V kontextu ROP NUTS II Jihozápad se bude naplĖování této zásady dotýkat pĜedevším technologického rozvoje. Oblast výzkumu bude v souvislosti s realizací ROP podpoĜena pouze nepĜímo v rámci naplĖování první zásady. Výrazný technologický rozvoj je oþekáván v souvislosti s realizací: Prioritní osy 1 Dostupnost center, konkrétnČ oblasti podpory 1.2 Dopravní obslužnost, kde lze

- 62 -


oþekávat rozvoj integrovaných dopravních systémĤ s vyšším využitím informaþních a komunikaþních technologií a s rĤstem technické vybavenosti v rámci modernizace infrastruktury pro veĜejnou dopravu. Prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu, kde by zejména v oblasti podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktĤ cestovního ruchu mČlo dojít k zásadnímu pokroku ve využívání informaþních a komunikaþních technologií (ICT). Podporována bude vzájemná synergie rozvoje ICT v prioritní ose 1 a 3 (napĜ. formou specifických služeb pro návštČvníky v rámci dopravní obslužnosti regionu). VytváĜení vČtšího množství lepších pracovních míst Realizace ROP NUTS II Jihozápad jednoznaþnČ pĜispČje k tvorbČ nových pracovních míst, a to v rámci všech prioritních os programu. K pĜímé tvorbČ pracovních míst v rámci podporovaných projektĤ dojde zejména v prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu, což pĜímo souvisí s hospodáĜským významem tohoto odvČtví pro region.

Tabulka 21 - Vliv ROP Jihozápad na naplĖování Národního Lisabonského Programu (Národní program reforem, dále jen NPR) Národní Lisabonský program je klíþovým dokumentem Vlády ýR pro naplĖování Lisabonské strategie, dokumentu EU , který koordinuje kroky vedoucí ke stimulaci rĤstu, zamČstnanosti a konkurenceschopnosti þlenských zemí EU, pĜi zachování úrovnČ kvality života obþanĤ a úrovnČ ochrany životního prostĜedí v podmínkách globální hospodáĜské konkurence a nepĜíznivého demografického vývoje v EvropČ. ROP Jihozápad jako souþást Národního strategického referenþního rámce pĜispívá k naplĖování NPR v þástech které jsou definovány v dalším textu. Prioritní osa 1 - Dostupnost center pĜispívá k plnČní NPR v jeho prioritních oblastech : x

Modernizovat a rozvíjet dopravní sítČ

x

ZavádČt inteligentní systémy pro Ĝízení dopravy a dopravního provozu (zvláštČ oblast podpory 1.2)

ZkvalitnČní dostupnosti center pak má nepĜímý vliv na prioritu x

Zvýšit územní mobilitu (dojíždČní za prací)

Priorita 2 Stabilizace a rozvoj obcí pĜispívá pĜímo k prioritním oblastem NPR : x

Rozvíjet inovaþní infrastrukturu (v pĜípadČ revitalizací brownfields na objekty vhodné jako inovaþní infrastruktura, VTP apod.)

x

Maximalizovat energetickou a materiálovou efektivnost a racionální využívání zdrojĤ (formou zavádČní energetických úsporných opatĜení u modernizovaných nebo sanovaných mČstských brownfieldĤ)

x

Podporovat environmentální technologie

x

RozšíĜit pĜístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdČlávání (tam kde je souþástí rozvoje obce rozšíĜení vzdČlávacích kapacit, viz oblast podpory 2.2.)

Priorita 3 Rozvoj cestovního ruchu pĜispívá jako významný potenciální zdroj pracovních míst hlavnČ k cílĤm NPR v oblasti zamČstnanosti, tvorby nových a zkvalitĖování stávajících pracovních míst tj. má pĜímé i nepĜímé dopady na prioritní oblasti x

Snížit nezamČstnanost mladých do 25 let

- 63 -


x

Prosazovat rovné pĜíležitosti žen a mužĤ na trhu práce

x

Zvýšit participaci starších osob na trhu práce

x

Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikace

x

Podporovat další vzdČlávání ve firmách

Priorita 4, Technická pomoc Podporuje nepĜímo prioritní oblasti NPR. Zejména ve vztahu ke zkvalitĖování výkonu veĜejné správy ale i pro zvýšení absorpþní schopnosti NUTS II Jihozápad pro cíle NPR a NSRR neĜešené v rámci ROP, tj. napĜíklad oblast podpory podnikání, dalšího vzdČlávání, vývoj a zavádČní inovaci.

Tabulka 22 – Provázanost specifických cílĤ NRP pro ROP a cíle prioritní osy 1 ROP NUTS II Jihozápad NRP – specifické cíle: -

Modernizace technické infrastruktury zvyšující zohledĖování ochrany životního prostĜedí.

pĜitažlivost

regionu

pro

investice

pĜi

-

Zvýšení prosperity regionu vytváĜením prostĜedí pro rozvoj malých a stĜedních podnikĤ vþetnČ prostĜedí pro inovace a vytváĜením nových pracovních pĜíležitostí.

-

Zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodáĜské prosperitČ regionu a na vytváĜení pracovních pĜíležitostí.

-

Modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve mČstech a na venkovČ související s rozvojem hmotného prostĜedí, lidských zdrojĤ, kultury a volnoþasových aktivit, pĜispívajících ke zvýšení atraktivity tČchto území pro hospodáĜský rozvoj.

ROP NUTS II Jihozápad – cíl prioritní osy 1 – Dostupnost center: Cílem prioritní osy 1 je zlepšit dostupnost center osídlení z dalších obcí a mČst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitĜ regionu. Vazba specifického cíle NRP a cíle prioritní osy 1 ROP NUTS II Jihozápad: -

Dostupnost center a s tím spojené zachování ekonomické stability venkovského prostoru je v pĜípadČ NUTS II Jihozápad zásadní vzhledem k tomu, že osídlení je rozptýleno do malých venkovských sídel a na základČ analýzy jsou venkovské oblasti silnČ ohroženy vysídlením.

-

Dostupnost regionu je v pĜípadČ NUTS II Jihozápad zásadním faktorem ovlivĖujícím konkurenceschopnost a pĜitažlivost regionu pro investice.

-

Rozvoj malého a stĜedního podnikání je na regionální a místní úrovni negativnČ ovlivĖován zhoršenou dostupností pracovní síly, služeb, materiálových vstupĤ a informaþních a komunikaþních technologií, a to vþetnČ dostupnosti pĜeshraniþní.

-

Rozvoj cestovního ruchu je do znaþné míry závislý na dostupnosti a propojenosti regionálních atraktivit a turistických destinací v oblasti dopravy a informaþních a komunikaþních systémĤ.

-

Kvalita života obyvatel regionu úzce souvisí s dostupností informací a služeb a s dostatkem pracovních pĜíležitostí.

- 64 -


Tabulka 23 – Provázanost specifických cílĤ NRP pro ROP a cíle prioritní osy 2 ROP NUTS II Jihozápad NRP – specifické cíle: -

Modernizace technické infrastruktury zvyšující pĜitažlivost regionu pro investice pĜi zohledĖování ochrany životního prostĜedí.

-

Modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve mČstech a na venkovČ související s rozvojem hmotného prostĜedí, lidských zdrojĤ, kultury a volnoþasových aktivit, pĜispívajících ke zvýšení atraktivity tČchto území pro hospodáĜský rozvoj.

ROP NUTS II Jihozápad – cíl prioritní osy 2: Cílem prioritní osy 2 je stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídelních funkcí mČst a obcí. Spadají sem zejména komplexní rozvojové projekty s výrazným pozitivním dopadem na zvyšování kvality života obyvatel a zlepšování životního prostĜedí . Vazba specifického cíle NRP a cíle prioritní osy 2 ROP NUTS II Jihozápad: Koncentrace prostĜedkĤ do regionálních a mikroregionálních center pĜispČje k vytváĜení podmínek pro dlouhodobČ udržitelný rozvoj na regionální a místní úrovni. V oblasti podpory 2.1 Revitalizace þástí mČst a obcí budou podporovány projekty zamČĜené na rekonstrukci a sanaci ploch a objektĤ, které zásadním zpĤsobem snižují atraktivitu sídla a kvalitu života jeho obyvatel, vþetnČ výstavby související dopravní a technické infrastruktury. V oblasti podpory 2.2 Rozvoj infrastruktury a programĤ základního, stĜedního a vyššího odborného školství budou podporovány aktivity vedoucí ke zlepšení celkové vybavenosti tČchto stupĖĤ vzdČlávání s dĤrazem na zkvalitĖování výuky a perspektivní vzdČlávací programy a s cílem rozvoje lidských zdrojĤ a zvyšování pĜitažlivosti regionu. Oblasti podpory 2.3 Rozvoj infrastruktury a programĤ pro sociální integraci a 2.4 Rozvoj zdravotnické péþe souvisejí pĜedevším se zlepšováním kvality života obyvatel mČstských i venkovských oblastí regionu prostĜednictvím lepší dostupnosti sociálních služeb a zdravotnické péþe.

- 65 -


Tabulka 24 – Provázanost specifických cílĤ NSRR pro ROP a cíle prioritní osy 3 ROP NUTS II Jihozápad NRP – specifické cíle: -

Zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodáĜské prosperitČ regionu a na vytváĜení pracovních pĜíležitostí.

-

Zvýšení prosperity regionu vytváĜením prostĜedí pro rozvoj malých a stĜedních podnikĤ vþetnČ prostĜedí pro inovace a vytváĜením nových pracovních pĜíležitostí.

ROP NUTS II Jihozápad – cíl prioritní osy 3: Cílem prioritní osy 3 je zlepšení využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i mČstském prostoru. Vazba specifického cíle NSRR a cíle prioritní osy 3 ROP NUTS II Jihozápad: V rámci prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu budou podporovány aktivity, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti odvČtví cestovního ruchu a jeho podílu na hospodáĜské prosperitČ regionu a k aktivizaci potenciálu CR i v odlehlejších venkovských oblastech regionu. x

V rámci oblasti podpory 3.1 bude podporováno budování infrastruktury cestovního ruchu jako nezbytné základny pro rozvoj cestovního ruchu.

x

Oblast podpory 3.2 je zamČĜena na revitalizaci památek a využití kulturního dČdictví v rozvoji cestovního ruchu, þímž dojde ke zlepšení využívání mimoĜádného kulturního a historického dČdictví regionu pro potĜeby cestovního ruchu.

x

Oblast podpory 3.3 se zamČĜuje na služby na podporu rozvoje cestovního ruchu vþetnČ podpory marketingu a tvorby nových produktĤ cestovního ruchu jako nezbytné souþásti turistické nabídky regionu.

- 66 -

KAPITOLA 4 – PRIORITNÍ OSY A INDIKÁTORY

4.1 Prioritní osa 1: Dostupnost center 4.1.1 Výchozí stav Region NUTS II Jihozápad má velmi výhodnou polohu mezi pĤvodními a novými þlenskými zemČmi EU. Plnému využití této rozvojové pĜíležitosti však brání omezená dostupnost regionu. Teprve zapoþala výstavba nadĜazené dopravní infrastruktury, tj. dálnice D3 a rychlostních komunikací R3 a R4 v Jihoþeském kraji a modernizace III. tranzitního železniþního koridoru v PlzeĖském kraji. Výstavba IV. tranzitního železniþního koridoru v jižních ýechách se teprve pĜipravuje. Na regionální úrovni pĜetrvává na jedné stranČ problém napojení rozvojových území a ploch na nadĜazenou silniþní síĢ, na stranČ druhé špatná dostupnost center z venkovských oblastí. PĜíþinou je zanedbaná regionální silniþní síĢ a nedostateþná dopravní obslužnost. DĤsledkem souþasného nevyhovujícího stavu v dopravní infrastruktuĜe je pokles konkurenceschopnosti regionu a snižování jeho atraktivity pro investory, návštČvníky i obyvatele (viz globální cíl ROP). Regionální silniþní síĢ tvoĜí silnice II. a III. tĜídy, které jsou ve vlastnictví krajĤ a pĜedstavují nejvČtší þást silniþní sítČ regionu (témČĜ 90 %). Silnice byly pĜedány krajĤm velmi zanedbané z hlediska technických i bezpeþnostních parametrĤ. Hlavním problémem je špatný stavebnČtechnický stav a velké množství bodových závad. Situaci komplikují také nevypoĜádané majetkové vztahy k dotþeným pozemkĤm. Na silnicích II. a III. tĜídy nadále pĜetrvává nepĜíznivá finanþní situace v oblasti údržby a odstraĖování závad. Další oblastí dopravy, která je z velké þásti v kompetenci krajĤ, je dopravní obslužnost. Nejnižší hustota osídlení NUTS II Jihozápad ze všech regionĤ ýR klade znaþné nároky na zajištČní dopravní obslužnosti. K tomu pĜistupuje obecný trend poklesu zájmu o veĜejnou dopravu ve prospČch individuální automobilové dopravy, což zhoršuje ekonomické parametry veĜejné dopravy. Rozvojovou pĜíležitostí nejen z hlediska dostupnosti regionu, ale i možností pro ekonomický rozvoj jsou letištČ. VytváĜejí jiný typ dostupnosti než silnice, tj. umožĖují velmi rychlé spojení i na velké vzdálenosti. Na území NUTS II Jihozápad je negativnČ vnímána absence významného veĜejného mezinárodního letištČ. I když existuje síĢ regionálních letišĢ, mají nejlepší rozvojové pĜedpoklady bývalá vojenská letištČ v blízkosti obou krajských mČst. Oba kraje mají zájem o jejich intenzivnČjší využití. Pro dopravní obsluhu na místní úrovni jsou klíþové místní komunikace. Jejich souþasný stav je z velké þásti nevyhovující. Rozvoj místních komunikací podmiĖuje rozvoj ekonomických aktivit, rozvoj bytové výstavby, služeb apod.

4.1.2 Cíle Hlavní cíl: x

Zlepšit dostupnost regionu a jeho þástí

Specifické cíle: x

Zlepšit technické a bezpeþnostní parametry a stavební stav silnic II. a III. tĜídy - 67 -


x

Zastavit pokles zájmu o veĜejnou dopravu

x

Zvýšit význam letecké dopravy

x

Zlepšit stav místních komunikací

Hlavní indikátory dopadu: Zdroj


Relativní nehodovost = poþet nehod, pĜi kterých došlo ke poþet nehod / zranČní nebo k usmrcení osob / 10.000 aut poþet registrovaných motorových vozidel

ýSÚ

dopad

Poþet a podíl obcí zapojených do integrovaných dopravních systémĤ (IDS) v regionu

Odbory dopravy KÚ JþK a PK

dopad

Indikátor

Jednotka

Poþet/podíl obcí

4.1.3 Strategie pro dosažení cílĤ Prioritní osa 1 Dostupnost center je zamČĜena na vybranou regionální dopravní infrastrukturu, která nejvíce ovlivĖuje rozvojové možnosti regionu, tj. na silnice II. a III. tĜídy, regionální letištČ a místní komunikace. Dále se tato prioritní osa zabývá dopravní obslužností. Stav regionální a místní silniþní sítČ se stává limitujícím faktorem pro rozvoj regionu pĜedevším z hlediska dostupnosti rozvojových území a ploch. Za významnou rozvojovou pĜíležitost je v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad považováno rozšíĜení možností letecké dopravy. Pokraþující pokles zájmu o veĜejnou dopravu vyžaduje zlepšení podmínek pro klienty veĜejné dopravy. Prioritní osa se zamČĜuje pĜedevším na modernizaci vozového parku a další infrastruktury pro potĜeby veĜejné dopravy. Oblasti podpory této prioritní osy jsou navrženy s ohledem na specifické cíle, rozhodující kompetence regionu a komplementaritu s dalšími operaþními programy a ostatními prioritními osami ROP. Nemotorové druhy dopravy, které souvisejí s cestovním ruchem, jsou obsahem prioritní osy 3. Zbývající dopravní infrastruktura (dálnice, silnice I. tĜídy, železnice, vodní doprava) je obsahem TOP Doprava. Oblasti podpory x

Silnice II. a III. tĜídy

x

Dopravní obslužnost

x

Regionální letištČ

x

Místní komunikace

- 68 -


4.1.4 Popis oblastí podpory 4.1.4.1 Oblast podpory 1.1 – Silnice II. a III.tĜídy Operaþní cíle x

Zlepšit dostupnost center z venkovských území

x

Napojit centra a rozvojové plochy na nadĜazenou silniþní síĢ tvoĜenou silnicemi I. tĜídy, popĜ. dálnicemi a rychlostními komunikacemi

x

KvalitnČ propojit centra na rozvojových osách

x

Zlepšit pĜístup k hraniþním pĜechodĤm

ZamČĜení podpory Oblast podpory je zamČĜena na ucelená Ĝešení úsekĤ silnic II., popĜ. III. tĜídy, tj. pĜedevším na jejich rekonstrukci nebo modernizaci. PotĜeba výstavby nových silnic II. a III. tĜídy mĤže být vyvolána napĜ. výstavbou nadĜazené silniþní sítČ a nutností vybudovat nová regionální napojení na tuto síĢ. Aktuální neuspokojivý stav regionální silniþní sítČ však vyžaduje také Ĝešení kritických míst regionální silniþní sítČ, tzv. bodových závad. Oblast podpory se soustĜedí zejména na napojení regionální dopravní infrastruktury na nadĜazenou dopravní síĢ, budování obchvatĤ sídel, propojení venkovských regionĤ s urbanizovanými oblastmi a rozvojovými centry. Aktivity x

Výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. tĜídy

x

OdstraĖování bodových závad na silnicích II. a III. tĜídy - kĜižovatky, pĜejezdy, mosty

Kategorie podle oblastí intervence Regionální a místní silnice – oblast intervence 23 Typ podpory Individuální projekty, popĜ. velké projekty PĜíjemce Kraje, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ Flexibilita Nebude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti jiného fondu. Návaznost na jiné OP Výstavba silnic II., popĜ. III. tĜídy ve vazbČ na rozvoj silnic I. tĜídy, rychlostních komunikací a dálnic mĤže navazovat na TOP Doprava:

- 69 -


x

Prioritní osa 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury sítČ TEN-T vþetnČ aspektĤ bezpeþnosti, interoperability a vlivu na životní prostĜedí a rozvoj další infrastruktury železniþní dopravy s jasným pozitivním vztahem k životnímu prostĜedí

x

Oblast podpory 1.2.: Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítČ TEN-T

Prioritní osa 2 – Rozvoj navazujících sítí silniþní infrastruktury a podpora multimodality nákladní dopravy z dĤvodĤ ochrany životního prostĜedí

Oblast podpory 2.1.: Rekonstrukce, modernizace a odstranČní závad na rychlostních silnicích navazujících na sítČ TEN-T a silnicích I. tĜídy za úþelem odstranČní jejich nevyhovujícího technického stavu, výstavba obchvatĤ a pĜeložek dopravnČ významných silnic

4.1.4.2 Oblast podpory 1.2 – Dopravní obslužnost Operaþní cíle x

Zlepšit dopravní dostupnost center z venkovských oblastí

x

Zvýšit atraktivitu a bezpeþnost pĜímČstské veĜejné dopravy

x

Zlepšit dostupnost veĜejné dopravy pro obþany s omezenou schopností pohybu a orientace

ZamČĜení podpory Oblast podpory je zamČĜena na investice do nezbytné infrastruktury veĜejné dopravy. DĤležitým hlediskem rozvoje dopravní obslužnosti je zvyšování dostupnosti a bezpeþnosti veĜejné dopravy na území regionu. Za tímto úþelem budou preferovány ucelené projekty rozvoje integrované dopravy a projekty zlepšující pĜístup obþanĤ s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále budou preferovány projekty realizované v souvislosti s výstavbou jiné dopravní infrastruktury, napĜ. modernizace železniþních tratí, resp. nádraží a zastávek, ale také v souvislosti s rozvojem silniþní sítČ. Aktivity x

PĜíprava koncepcí, programĤ a projektĤ zamČĜených na Ĝešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho þástech vþetnČ pĜípravy nezbytné související dokumentace

x

Modernizace infrastruktury pro potĜeby veĜejné dopravy zamČĜená na zlepšení dopravní obslužnosti regionu (napĜ. dopravní terminály, zastávky, informaþní systémy)

x

Modernizace regionálních železniþních stanic v rámci budování pĜestupních terminálĤ integrované dopravy a v rámci celkového zlepšování dopravní obslužnosti regionu

Kategorie podle oblastí intervence MČstská doprava – oblast podpory 25; Inteligentní dopravní systémy – oblast podpory 28

- 70 -


Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené obchodním zákoníkem) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 36 % uznatelných nákladĤ VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky. Flexibilita Nebude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti jiného fondu. Návaznost na jiné OP Modernizace další infrastruktury pro potĜeby veĜejné dopravy ve vazbČ na rozvoj silniþní i železniþní sítČ mĤže navazovat na TOP Doprava: x

x


Oblast podpory 1.1.: Modernizace a rozvoj železniþních tratí sítČ TEN-T


Oblast podpory 1.4.: Modernizace a rozvoj dalších železniþních tratí


x


Prioritní osa 6 - Rozvoj ekologické mČstské hromadné dopravy – ROP NUTSII Jihozápad se na rozdíl od TOP doprava zamČĜí na podporu pĜímČstské hromadné dopravy, která zlepší vzájemnou dostupnost venkovských a mČstských oblastí. ROP NUTSII Jihozápad tak navazuje na aktivity podporované v rámci TOP Doprava.

4.1.4.3 Oblast podpory 1.3 – Regionální letištČ Operaþní cíle x

Vybudovat dostateþnČ kapacitní veĜejné mezinárodní letištČ

- 71 -


x

Zkvalitnit podmínky leteckého provozu na ostatních regionálních letištích

ZamČĜení podpory I když v regionu existuje pomČrnČ hustá síĢ regionálních letišĢ s rĤzným statusem a jsou zde i bývalá vojenská letištČ s dobrými rozvojovými pĜedpoklady, nemá letecký provoz dosud vČtší ekonomický dopad. Stávající letištČ nevyhovují v potĜebném rozsahu nČkterým požadavkĤm na mezinárodní letecký provoz. Oblast podpory je zamČĜena na dopravní napojení areálĤ letišĢ, na jejich stavební, technickou a bezpeþnostní vybavenost a na splnČní ostatních podmínek leteckého provozu odpovídajících statusu letištČ. Aktivity x

Výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veĜejných regionálních letišĢ

x

Dopravní napojení letišĢ na okolí

x

Zlepšení technického a bezpeþnostního vybavení regionálních letišĢ

Kategorie podle oblastí intervence LetištČ – oblast podpory 29 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, obþanská sdružení (podle zákona þ. 83/1990 Sb.), obecnČ prospČšné spoleþnosti (podle zákona þ. 248/1995 Sb.), sdružení právnických osob, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené obchodním zákoníkem) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 46 % uznatelných nákladĤ VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky. Flexibilita Nebude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti jiného fondu. Návaznost na jiné OP Dopravní napojení letišĢ na okolí ve vazbČ na rozvoj silnic I. tĜídy, rychlostních komunikací a dálnic mĤže navazovat na TOP Doprava: x


- 72 -


x




4.1.4.4 Oblast podpory 1.4 – Místní komunikace Operaþní cíle x

Zvýšit bezpeþnost a plynulost dopravy ve mČstech a obcích

x

Napojit rozvojové plochy na silniþní síĢ

ZamČĜení podpory Místní komunikace jsou zásadní pro dopravní obsluhu na místní úrovni. Souþasný stav velké þásti z nich vyžaduje rekonstrukci, popĜ. modernizaci. Požadavky na rozvoj sítČ místních komunikací souvisí s napojením rozvojových zón, ale také se zlepšováním bezpeþnostních parametrĤ dopravy. PatĜí sem též budování a rekonstrukce chodníkĤ, popĜ. dalších cest pro jiné druhy dopravy než automobilové. Vzhledem k venkovskému charakteru rozsáhlých území regionu a rozdrobené sídelní struktuĜe NUTSII Jihozápad lze oþekávat oproti jiným regionĤm nadprĤmČrnou potĜebu investic do místních komunikací. V rámci oblasti podpory budou podporovány pĜedevším místní komunikace komplementární k dalším aktivitám ROP a TOP Doprava tj. související s napojením na nadĜazenou silniþní síĢ, budováním obchvatĤ sídel, zpĜístupnČním významných atraktivit a destinací cestovního ruchu. Aktivity x

Výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací

Kategorie podle oblastí intervence Regionální a místní silnice – oblast intervence 23 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce MČsta a obce, popĜ. jimi zĜizované a zakládané organizace Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ

- 73 -


Flexibilita Nebude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti jiného fondu. Návaznost na jiné OP Výstavba místních komunikací ve vazbČ na rozvoj silnic I. tĜídy, rychlostních komunikací a dálnic mĤže navazovat na TOP Doprava: x


x




Výstavba, modernizace a rekonstrukce místních komunikací ve vazbČ na rozvoj venkova mĤže navazovat na Program rozvoje venkova:

Prioritní osa 3 - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáĜství venkova, opatĜení III.2.1 – Obnova a rozvoj vesnic

- 74 -


4.1.5 PĜedpokládané výsledky a dopady ÚroveĖ indikátoru

Dopad

Dopad

Název indikátoru

Relativní nehodovost = poþet nehod, pĜi kterých došlo ke zranČní nebo k usmrcení osob / poþet registrovaných motorových vozidel

Kód ýR

Kód EU

85 08 00 / 85 13 00

Jednotky

Poþáteþní hodnota (2005/06)

Koneþná hodnota (2013/15)

poþet nehod / 10.000 aut

Poþet a podíl obcí zapojených do integrovaných dopravních systémĤ (IDS) v regionu

poþet

Výsledek

Délka nových silnic II. a III. tĜídy

85 02 00

CORE 14

km

0

Výsledek

Délka zrekonstruovaných silnic II. a III. tĜídy

85 03 00

CORE 16

km

0

Výsledek

PĜepravní výkony veĜejné dopravy

Výsledek

Poþet upravených regionálních letišĢ

85 12 00

Výsledek

Délka nových místních komunikací

85 02 00

Výsledek

Délka zrekonstruovaných místních komunikací

Výstup

Poþet projektĤ

osobo kilometry poþet

0

CORE 14

km

0

85 03 00

CORE 16

km

0

85 01 00

CORE 13

poþet

0

- 75 -


4.2 Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj mČst a obcí 4.2.1 Výchozí stav Nejvíce urbanizované oblasti – centra a rozvojové osy – jsou potenciálními místy rĤstu a rozvoje v regionech, mají však specifické problémy. ěada z nich se potýká s nedokonþenou transformací ekonomiky, se zhoršující se demografickou a sociální situací a nevyhovující infrastrukturou. Je nezbytné zabránit vzniku sociálnČ nepĜíznivého prostĜedí v mČstských a pĜímČstských lokalitách, pĜedevším v panelových sídlištích. Tyto faktory se mohou stát potenciálními bariérami dalšího rozvoje. MČsta jsou zpravidla zdrojem inovací pro region, ve kterém se nacházejí, avšak tato jejich role není dosud dostateþnČ systematicky rozvíjena. Region NUTS II Jihozápad se vyznaþuje vysokou rozdrobeností sídelní struktury. Je možné vymezit nČkolik typĤ venkovských oblastí, v nichž se prosazují odlišné trendy. Tato odlišnost vyplývá z jejich polohy vĤþi urbanizovaným oblastem. Venkovské oblasti v zázemí velkých mČst jsou ovlivnČny suburbanizací a zaznamenávají výrazný nárĤst populace, což ovlivĖuje jejich rozvojové a zvláštČ investiþní priority. DobĜe dostupné venkovské regiony mají potenciál stát se rekreaþním zázemím mČstských oblastí, což opČt specificky dopadá na jejich potĜeby. NejvČtší problémy mají periferní venkovské oblasti, které se vyznaþují podinvestovanou infrastrukturou, nevyhovující, nedostateþnou nabídkou služeb ve venkovských sídlech, nedostatkem pracovních pĜíležitostí na venkovČ a odlivem obyvatel v produktivním vČku. Strategie rozvoje venkovských oblastí je založena na zlepšení základní vybavenosti venkovských obcí spolu s vytvoĜením širší nabídky pracovních míst a dosažením vyššího standardu služeb v nejbližších centrech (viz prioritní osa 1). Cílem tČchto opatĜení je zvýšit kvalitu života místních obyvatel. Z tohoto pohledu hrají centra ve venkovských oblastech významnou roli pĜi stabilizaci venkova. Na základČ principu komplementarity s ostatními operaþními programy se ROP NUTS II Jihozápad v oblasti urbánní a venkovské problematiky koncentruje na regeneraci a revitalizaci obcí a mČst a na podporu infrastruktury veĜejných služeb (školství, sociální integrace, zdravotnictví).

4.2.2 Cíle Hlavní cíle: x

Posílit rozvojová centra

x

Stabilizovat venkovské oblasti


Zvýšit kvalitu životních podmínek a životního prostĜedí obyvatel

x

VytvoĜit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí mČst a obcí

x

Zkvalitnit infrastrukturu pro vzdČlávání

x

Zlepšit infrastrukturu sloužící pro sociální integraci obyvatel

x

Zkvalitnit zdravotnickou infrastrukturu

- 76 -


Hlavní indikátor: Indikátor

Jednotka

PĜírĤstek obyvatel migrací

osob

Zdroj ýSÚ

Koneþná ÚroveĖ Poþáteþní hodnota indikátoru hodnota 2005 2015 dopad

4.2.3 Strategie pro dosažení cílĤ Stabilizace mČst a obcí z hlediska územního i populaþního závisí pĜedevším na zkvalitĖování životních podmínek obyvatel a zvyšování atraktivity sídel. Jedním ze zpĤsobĤ, který k tomu mĤže výraznČ pĜispČt, je eliminace hlavních funkþních a estetických závad, které pĜedstavují zanedbané objekty nebo plochy uvnitĜ zastavČných území mČst a obcí nebo v kontaktu s tČmito územími. NemĤže se však jednat pouze o sanaþní opatĜení. Pro zajištČní udržitelnosti tohoto typu projektĤ je nezbytné najít nové využití tČchto objektĤ a ploch. Revitalizace zanedbaných území a ploch je však zpravidla velmi nároþná a je úþelné ji podpoĜit, neboĢ se jedná o cenné rezervy pro rozvoj sídelních funkcí (viz dále). KromČ estetických a funkþních zlepšení je dalším pĜínosem tohoto Ĝešení omezování extenzivního zpĤsobu rozvoje sídel, tj. rozšiĜování zastavČné plochy pĜi ponechání zanedbaných objektĤ a ploch v centrech nebo v jejich blízkosti. Rozvoj mČst a obcí spoþívá v rozvoji sídelních funkcí. Regionální a mČstská správa se mĤže na rozvoji svČĜeného území podílet dvČma základními zpĤsoby: x

nepĜímo – zvyšováním atraktivity prostĜedí,

x

pĜímo – rozvojem specifických funkcí, které jsou v její kompetenci.

Prioritní osa je dále zamČĜena na pĜímou podporu funkcí mČst a obcí rozvojem infrastruktury pro nekomerþní služby. Jedná se pĜedevším o infrastrukturu pro vzdČlávání, sociální integraci a zdravotnictví. Ve vzdČlávání mají rozhodující kompetence obce v oblasti základních škol a kraje v oblasti stĜedního a vyššího odborného školství. Také v sociální oblasti jsou hlavní kompetence rozdČleny na regionální úrovni mezi obce a kraje. Ve zdravotnictví mají kromČ státu významné kompetence i kraje. Zanedbaný stav velké þásti obþanské vybavenosti v kompetenci obcí a krajĤ v podmínkách NUTS II Jihozápad je do znaþné míry limitující pro rozvoj nekomerþních služeb poskytovaných obyvatelĤm regionu. Oblasti podpory x

Revitalizace þástí mČst a obcí

x

Rozvoj infrastruktury a programĤ základního, stĜedního a vyššího odborného školství

x

Rozvoj infrastruktury a programĤ pro sociální integraci

x

Rozvoj zdravotnické péþe

- 77 -


4.2.4 Popis oblastí podpory 4.2.4.1 Oblast podpory 2.1 – Revitalizace þástí mČst a obcí Operaþní cíle x

Odstranit zanedbané areály, objekty a plochy v sídlech

x

Nalézt nové využití zanedbaných objektĤ a ploch

x

Zvýšit bezpeþnost a veĜejný poĜádek

ZamČĜení podpory Rozvoj regionálních i mikroregionálních center je podmínČn eliminací jejich zásadních nedostatkĤ. MČstské brownfieldy, tj. pozemky nebo objekty, které nejsou efektivnČ využívány a jsou zanedbané, popĜ. kontaminované, pĜedstavují významné funkþní a hlavnČ estetické závady mČst i obcí. Zchátralé objekty v centrech ovlivĖují vnímání obcí a mČst obyvateli, návštČvníky i investory. Nové využití tČchto území ve veĜejném zájmu mĤže být spojené napĜ. s vytváĜením podmínek pro zlepšování úrovnČ vzdČlanosti, pro lokalizaci objektĤ veĜejných služeb a veĜejné správy, pro trávení volného þasu obyvatel apod. Vedlejším pĜínosem takovýchto opatĜení je zvýšení bezpeþnosti, veĜejného poĜádku a prevence sociálnČ patologických jevĤ. Nové využití území s opuštČnými a chátrajících objekty mĤže v závislosti na jejich stavu vyžadovat sanaci poškozených budov. Preferovány však budou aktivity smČĜující k rekonstrukci objektĤ a ploch pro nové využití. Souþástí projektĤ je také vybudování nezbytné dopravní a technické infrastruktury. Aktivity x

Sanace mČstských þástí, objektĤ a ploch

x

Regenerace a revitalizace mČstských þástí, objektĤ a ploch pro nové využití

x

Výstavba a rekonstrukce doprovodné dopravní a technické infrastruktury, zelenČ a zaĜízení pro volnoþasové aktivity

Kategorie podle oblastí intervence Integrované projekty mČstské a venkovské regenerace – oblast intervence 62 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ

- 78 -


Flexibilita V rámci této aktivity bude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit, které jsou pro zdárnou realizaci a udržitelnost projektĤ nezbytné (napĜ. neinvestiþní aktivity vedoucí k oživení regenerovaných mČstských þástí, aktivity veĜejného projednávání a publicity projektĤ) do max. výše 10 % uznatelných nákladĤ na projekt. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF. Návaznost na jiné OP Na projekty mohou navazovat aktivity související s novým využitím objektĤ podporované napĜ. z ESF: x

TOP VzdČlávání – možná návaznost projektĤ hrazených z ESF a využívajících revitalizované prostory

x

TOP Lidské zdroje a zamČstnanost – možná návaznost projektĤ hrazených z ESF a využívajících revitalizované prostory

x

Program rozvoje venkova – v obcích do 2000 obyvatel nebude z ROP podporována revitalizace brownfields do 2 ha, které samostatnČ Ĝeší Program rozvoje venkova.

4.2.4.2 Oblast podpory 2.2 – Rozvoj infrastruktury a programĤ základního, stĜedního a vyššího odborného školství Operaþní cíle x

Modernizovat objekty a prostory pro poþáteþní vzdČlávání

x

Zlepšit vybavení škol a školských zaĜízení pro zkvalitnČní vzdČlávání

ZamČĜení podpory Oblast školství je jednou ze základních kompetencí regionální a místní veĜejné správy. Dostupná nabídka kvalitního vzdČlávání je významným faktorem pĜedevším pro mladší þást populace. Aktuální stav školských objektĤ a jejich vybavenost neodpovídá v nČkterých pĜípadech požadavkĤm na kvalitní vzdČlávání. Proto je nutná obnova objektĤ škol a školských zaĜízení, ale také zkvalitnČní vybavení pro vzdČlávání. Pro úþel ROP se poþáteþním vzdČláváním rozumí vzdČlávání základní, stĜední a vyšší odborné. Aktivity x

Výstavba a rekonstrukce objektĤ škol a školských zaĜízení (vþetnČ sportovišĢ)

x

PoĜízení vybavení pro zkvalitĖování vzdČlávání

Kategorie podle oblastí intervence VzdČlávací infrastruktura – oblast intervence 75

- 79 -


Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, soukromé základní, stĜední a vyšší odborné školy Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ, pokud v pĜípadČ projektu pĤjde o veĜejnou podporu, pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 36 % uznatelných nákladĤ. VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky. Flexibilita Bude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit, které jsou pro zdárnou realizaci a udržitelnost projektĤ nezbytné (napĜ. zvyšování kvalifikace zamČstnancĤ žadatele) do max. výše 10 % uznatelných nákladĤ na projekt. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF. Návaznost na jiné OP Na projekty mohou navazovat aktivity související s využitím objektĤ podporované napĜ. z ESF: x

TOP VzdČlávání – návaznost projektĤ tvorby nových vzdČlávacích programĤ na základČ dostupnosti vybavení poĜízeného v rámci ROP

x

TOP Lidské zdroje a zamČstnanost (bude upĜesnČno) – návaznost vzdČlávacích a tréninkových projektĤ sociální integrace a zvyšování konkurenceschopnosti a adaptability na trhu práce.

4.2.4.3 Oblast podpory 2.3 - Rozvoj infrastruktury a programĤ pro sociální integraci Operaþní cíle x

PĜizpĤsobit nabídku zaĜízení a služeb v oblasti sociální integrace novým potĜebám

x

Zlepšit kvalitu zaĜízení a služeb v sociální oblasti

ZamČĜení podpory Sociální integrace rĤzných znevýhodnČných skupin obyvatel vyžaduje zaĜízení se specifickým vybavením. PĜedevším v souvislosti se stárnutím populace a s oþekávaným zvyšováním nárokĤ na péþi o zdravotnČ postižené je nutno doplnit stávající kapacity i o nové typy sociálních zaĜízení. Velkou pozornost je nutno vČnovat také zlepšování kvality

- 80 -


sociálních zaĜízení, aby splĖovala souþasné požadavky kladené na infrastrukturu pro sociální integraci. Problémy je nutno Ĝešit podle rozsahu na krajské i na místní úrovni. Aktivity x

Výstavba a rekonstrukce zaĜízení pro sociální integraci

x

Výstavba a rekonstrukce zaĜízení pro sociální služby na místní úrovni

Kategorie podle oblastí intervence Integrace sociálnČ znevýhodnČných skupin obyvatel – oblast intervence 71 Jiná sociální infrastruktura – oblast intervence 79 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, obþanská sdružení (podle zákona þ. 83/1990 Sb.), obecnČ prospČšné spoleþnosti (podle zákona þ. 248/1995 Sb.), církevní právnické osoby, školské právnické osoby, zájmová sdružení právnických osob, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené obchodním zákoníkem) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 36 % uznatelných nákladĤ VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky. Flexibilita Bude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit, které jsou pro zdárnou realizaci a udržitelnost projektĤ nezbytné (napĜ. zvyšování kvalifikace zamČstnancĤ žadatele) do max. výše 10 % uznatelných nákladĤ na projekt. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF. Návaznost na jiné OP Integrovaný operaþní program, Priorita 1, opatĜení 1.2 – Podpora infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojĤ ve veĜejné správČ navazuje na tuto oblast podpory, která se soustĜedí na jiné cílové skupiny uživatelĤ pomoci, než je veĜejná správa a její zamČstnanci. Na projekty mohou dále navazovat neinvestiþní aktivity související s využitím vybudovaných kapacit: x

TOP Lidské zdroje a zamČstnanost – návaznost vzdČlávacích a tréninkových projektĤ sociální integrace a zvyšování konkurenceschopnosti a adaptability na trhu práce.

- 81 -


4.2.4.4 Oblast podpory 2.4 – Rozvoj zdravotnické péþe Operaþní cíle x

Modernizovat zdravotnická zaĜízení a jejich vybavenost

x

Optimalizovat systém neodkladné pĜednemocniþní péþe

ZamČĜení podpory Souþasný stav zdravotnické infrastruktury, vþ. nČkterých velkých zdravotnických zaĜízení, je nevyhovující. Kraje v NUTS II JZ po pĜevzetí nemocnic do svého majetku provedly jejich transformaci a podaĜilo se fungování nemocnic stabilizovat. Ve vČtšinČ pĜípadĤ se však jedná o zastaralá zaĜízení s vysokými provozní náklady. To se týká nejen objektĤ, ale i vybavenosti zdravotnických zaĜízení. DĤsledkem jsou omezené možnosti zvyšování kvality zdravotnické péþe. KromČ modernizace a rekonstrukce nemocnic, popĜ. poliklinik, je nutno posílit síĢ zaĜízení, která slouží k neodkladné pĜednemocniþní péþi. DĤraz v rámci modernizace zdravotnické péþe bude kladen na zdravotní prevenci a s tím spojené moderní diagnostické technologie. Aktivity x

Modernizace a rekonstrukce zdravotnických zaĜízení

x

Rozvoj sítČ neodkladné pĜednemocniþní péþe

x

Využití moderních léþebných technologií a informaþních a komunikaþních technologií ve zdravotnictví

Kategorie podle oblastí intervence Zdravotnická infrastruktura – oblast intervence 76 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené obchodním zákoníkem) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 46 % uznatelných nákladĤ VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky.

- 82 -


Flexibilita Bude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit, které jsou pro zdárnou realizaci a udržitelnost projektĤ nezbytné (napĜ. zvyšování kvalifikace zamČstnancĤ žadatele) do max. výše 10 % uznatelných nákladĤ na projekt. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF. Návaznost na jiné OP Nebyla identifikována pĜímá vazba na TOP.


Název indikátoru

Kód ýR

Kód EU

Dopad

PĜírĤstek/úbytek obyvatel migrací

65 09 00

Dopad

Výsledek

Poþet novČ postavených þi rekonstruovaných objektĤ

Výsledek

NovČ využitelná plocha postavených þi rekonstruovaných objektĤ

Výsledek

ýistá plocha rozšíĜených, speciálnČ upravených a zrekonstruovaných prostor všech druhĤ podpoĜených vzdČlávacích zaĜízení

Výsledek

m2

Výsledek

Plocha získaná investiþními projekty umožĖujícími realizaci návazných projektĤ z ESF

Výsledek

m2

Výsledek

Poþet novČ hlášených pĜípadĤ pracovní neschopnosti pro nemoc

Výstup

Poþet projektĤ

Jednotky



m2

68 01 00

Výstup

- 83 -


4.3 Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu 4.3.1 Výchozí stav Jak prokázala situaþní analýza a pĜedchozí analytické prĤzkumy v regionu, disponuje NUTS II Jihozápad jedineþným pĜírodním, historickým a kulturním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. KromČ zachovalého pĜírodního bohatství se v regionu nachází množství historických, kulturních a technických památek, vþetnČ památek zapsaných na seznamu UNESCO. Tento potenciál však v souþasnosti není dostateþným zpĤsobem využíván, což je ovlivnČno pĜedevším nízkou úrovní základny cestovního ruchu (základní i doprovodné infrastruktury cestovního ruchu), špatným technickým stavem památek a nízkou kvalitou základních i doplĖkových služeb cestovního ruchu. Zásadní pro souþasný stav cestovního ruchu je i nedostateþná prezentace regionu, zejména pak v oblasti rezervaþních a informaþních systémĤ a ucelených produktĤ cestovního ruchu.

4.3.2 Cíle Hlavní cíl: x

Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i mČstském prostoru


Zkvalitnit základní a doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu

x

RozšíĜit a zpĜístupnit nabídku cestovního ruchu

x

Zkvalitnit propagaci cestovního ruchu

Hlavní indikátor: Indikátor 5

Jednotka

Zdroj

Poþet pĜenocování (hosté v ubytovacích zaĜízeních x prĤmČrná délka pobytu)

Poþet pĜenocování

ýSÚ

ÚroveĖ Poþáteþní indikátoru hodnota 2005

Dopad

598 496

Koneþná hodnota 2015 Bude doplnČno

5

Podíl cestovního ruchu na ekonomice regionu není ve statistikách ýSÚ pĜímo sledován jako samostatné odvČtví, tj. nelze uvést ekonomické agregáty, které by pĜímo odrážely podíl CR na ekonomické výkonnosti regionu (napĜ. HDP, HPH).

- 84 -


4.3.3 Strategie pro dosažení cílĤ V souvislosti s primárním potenciálem regionu lze cestovní ruch oznaþit za významný stabilizaþní a rozvojový prvek zejména venkovských oblastí díky jeho schopnosti vyrovnávat regionální disparity, vytváĜet nová pracovní místa a podnikatelské pĜíležitosti v místech, kde perspektiva jiných druhĤ podnikání není pĜíliš velká. Cestovní ruch využívá pĜirozených hodnot území a nepĜedstavuje pĜi stanovení limitĤ únosnosti dotþeného území zvýšené ohrožení životního prostĜedí. Jako zásadní pro další rozvoj cestovního ruchu lze dle aktuálních regionálních analýz definovat rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, a to zejména turistických cest, sportovnČ rekreaþní vybavenosti a ubytovacích a lázeĖských kapacit soubČžnČ se zlepšováním technického stavu památek a zkvalitĖováním nabízených služeb. Výsledným efektem podpory by mČlo být zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitČ regionu. DĤraz bude proto kladen na zvyšování poþtu návštČvníkĤ a prodlužování doby jejich pobytu v širším územním kontextu i mimo tradiþní turistická centra. Rozvoj cestovního ruchu pĜispČje k naplĖování globálního cíle ROP prostĜednictvím: x

integrovaného pĜístupu k rozvoji územní soudržnosti diverzifikace venkovských i mČstských oblastí,

x

investic do oblastí s vysokým potenciálem rĤstu,

x

partnerství veĜejného a soukromého sektoru a širší územní spolupráce uvnitĜ i vnČ regionu.

podporou

hospodáĜské

Oblasti podpory x

Oblast podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

x

Oblast podpory 3.2 - Revitalizace památek a využití kulturního dČdictví v rozvoji cestovního ruchu

x

Oblast podpory 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktĤ cestovního ruchu

4.3.4 Popis oblastí podpory 4.3.4.1 Oblast podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Operaþní cíle x

Posílit vzájemnou provázanost atraktivit cestovního ruchu a jejich dostupnost

x

Zvýšit podíl turisticky atraktivních a k životnímu prostĜedí šetrných zpĤsobĤ dopravy

x

ZpĜístupnit mimoĜádnČ cennou venkovskou krajinu regionu

x

Zvýšit využití celkového potenciálu území regionu

x

RozšíĜit nabídku možností pro trávení volného þasu návštČvníkĤ

x

Posílit konkurenceschopnost nabídky v období zimní sezóny

- 85 -


x

Zvýšit kvalitu a úroveĖ poskytovaných služeb

ZamČĜení podpory Smyslem a úþelem oblasti podpory je vybudování odpovídající infrastrukturní základny pro zvýšení konkurenceschopnosti a další rozvoj cestovního ruchu. Oblast podpory se zamČĜuje na: x

ZpĜístupnČní a propojení významných cílĤ cestovního ruchu turistickými cestami urþenými k dopravČ šetrné k životnímu prostĜedí. Krajina regionu významným zpĤsobem umocĖuje celkovou nabídku cestovního ruchu, a to jak vzhledem k mimoĜádnému pĜírodnímu bohatství, tak i díky zachovalému venkovskému rázu, který je unikátní a dotváĜí charakter jednotlivých dílþích atraktivit cestovního ruchu. Z vČcného hlediska bude podpoĜena:

x

Výstavba a rekonstrukce turistických cest

Výstavba a rekonstrukce doprovodné infrastruktury a znaþení

OdstranČní nedostateþné vybavenosti sportovnČ-rekreaþních zaĜízení a zlepšení kulturní nabídky, neboĢ nedostatek alternativních aktivit pro návštČvníky zejména v pĜípadČ nepĜíznivého poþasí v souþasné dobČ výrazným zpĤsobem snižuje konkurenceschopnost regionu. Podporovány budou vČtší investiþní akce smČĜující k výstavbČ, pĜípadnČ rekonstrukci sportovních zaĜízení s jasnou vazbou na rozvoj cestovního ruchu (napĜ. aquaparky, golfová hĜištČ, víceúþelová sportovní hĜištČ, tenisové kurty atd.) a kulturních zaĜízení zamČĜených na poznávací cestovní ruch. Z vČcného hlediska bude podpoĜena:

x

Výstavba a rekonstrukce sportovnČ rekreaþních zaĜízení

Výstavba a rekonstrukce kulturních objektĤ pro potĜeby poznávacího cestovního ruchu

Výstavba a rekonstrukce doprovodných sociálních zaĜízení

PoĜízení základního investiþního vybavení sportovnČ rekreaþních zaĜízení

ZkvalitnČní stávající nabídky ubytovacích kapacit a rozvoj nových ubytovacích kapacit vedoucí k vyvážené nabídce ubytování na celém území regionu. Podporovány budou investiþní akce smČĜující k rozšíĜení nabídky ubytování pĜedevším vyšší kvality mimo urbanizované mČstské oblasti. Z vČcného hlediska bude podpoĜena:

x

Rekonstrukce, modernizace a výstavba ubytovacích kapacit

Rekonstrukce, modernizace a výstavba nezbytné technické infrastruktury v areálu objektu

PoĜízení základního investiþního vybavení ubytovacích kapacit

ZkvalitnČní nabídky stávajících lázeĖských a wellness kapacit a vytvoĜení podmínek pro vznik nových lázeĖských a wellness kapacit na území regionu s preferencí stávajících lázeĖských míst (statut lázeĖského mČsta). Z vČcného hlediska bude podpoĜena:

- 86 -


Výstavba a modernizace zaĜízení (stavebních objektĤ vþetnČ vybavení) urþených pro lázeĖské a další ozdravné procedury (wellness)

Výstavba a modernizace doprovodné technické infrastruktury související s lázeĖským a wellness provozem

Úprava prostranství a pČších zón (parky, kolonády, laviþky, informaþní systémy, vodní plochy a toky a další lázeĖská infrastruktura, doplĖování zelenČ ve vnitĜních územích lázeĖských míst)

Budování a modernizace infrastruktury a vybavení pro poskytování doplĖkových služeb v lázeĖských místech a lázeĖských areálech (napĜ. kosmetické salóny, solária, kadeĜnictví, obchody, spoleþenské sály, klubovny, þítárny, kavárny, þajovny apod.)

Aktivity x

Výstavba a rekonstrukce turistických cest a jejich vybavenosti

x

Výstavba a rekonstrukce sportovnČ-rekreaþní a kulturní vybavenosti

x

Výstavba a rekonstrukce ubytovacích kapacit

x

Výstavba a rekonstrukce lázeĖské infrastruktury

Kategorie podle oblastí intervence Cyklistické stezky – oblast intervence 24 Prezentace pĜírodního bohatství – 56 Ochrana a rozvoj pĜírodního dČdictví – 57 Pomoc pĜi zlepšování kulturní nabídky - 58 Rozvoj kulturní infrastruktury – oblast intervence 60 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, obþanská sdružení (podle zákona þ. 83/1990 Sb.), obecnČ prospČšné spoleþnosti (podle zákona þ. 248/1995 Sb.), církevní právnické osoby, zájmová sdružení právnických osob, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené obchodním zákoníkem) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 46 % uznatelných nákladĤ VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky. Minimální pĜípustná 1 000 000,- Kþ.

výše

celkových

uznatelných

nákladĤ

na

jeden

projekt

þiní

- 87 -


Flexibilita Nebude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti jiného fondu. Návaznost na jiné OP V souvislosti s podporou infrastruktury cestovního ruchu je pro ROP zásadní návaznost na: x

Program rozvoje venkova, podopatĜení III.1.3.2 Turistická infrastruktura

V rámci Programu rozvoje venkova, podopatĜení III.1.3.2 Turistická infrastruktura budou podporováni pouze zaþínající podnikatelé (tj. podnikatelé existující 0 – 2 roky) na venkovČ (v obcích do 2 tis. obyvatel) bez omezení oblasti jejich podnikání (bez omezení OKEý) a zemČdČlské podnikatelské subjekty bez omezení na 2 roky podnikání. V ROP budou podporováni podnikatelé podnikající v oblasti cestovního ruchu více než 2 roky (bez omezení území). V ROP nebudou v obcích do 2000 obyvatel podporovány projekty agroturistiky, které spadají pod Program rozvoje venkova. x

Integrovaný operaþní program, opatĜení 3.2 – Podpora budování destinací cestovního ruchu národního a nadregionálního významu

OpatĜení 3.2 se zamČĜuje na výstavbu þi rekonstrukci zaĜízení cestovního ruchu u objektĤ a území národního a nadregionálního významu za úþelem vytvoĜení komplexních center cestovního ruchu v ýeské republice. Bude nutno ze strany MMR definovat o jaká centra jde (jmenovitČ, jejich plošné vymezení apod.);

4.3.4.2 Oblast podpory 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dČdictví v rozvoji cestovního ruchu Operaþní cíle x

RozšíĜit celkovou nabídku atraktivit cestovního ruchu

x

Zachovat kulturní a historické dČdictví

x

Zvýšit celkovou atraktivitu regionu

x

Zlepšit využití kulturnČ-historického potenciálu

x

Zlepšit podmínky pro podnikání v oblasti cestovního ruchu

ZamČĜení podpory Smyslem a úþelem oblasti podpory je revitalizace památkovČ chránČných objektĤ a území pro využití v oblasti cestovního ruchu, a tím zvýšení potenciálu a atraktivity regionu pro rozvoj cestovního ruchu. Oblast podpory se zamČĜuje na: x

Komplexní revitalizaci nemovitých památek s velkou kulturnČhistorickou hodnotou vþetnČ rozvoje aktivit na oživení tČchto památek, které výrazným zpĤsobem pĜispČjí k rĤstu potenciálu cestovního ruchu na území dotþeném projektem. Z vČcného hlediska bude podpoĜena:

Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek

- 88 -


x

Restaurování movitých kulturních památek v dotþeném objektu

Výstavba nezbytné doprovodné infrastruktury vþetnČ sociálních zaĜízení

Úprava pĜilehlých prostranství v areálu památkovČ chránČných objektĤ

Budování doprovodných informaþních systémĤ a znaþení

PoĜízení investiþního vybavení na podporu nového využití objektĤ

Aktivity související s novým využitím památek v oblasti cestovního ruchu (do 5 % uznatelných nákladĤ projektu)

Úpravy veĜejných prostranství a výstavbu nezbytné technické infrastruktury v památkovČ chránČných územích. MČstské a venkovské památkové zóny a rezervace pĜedstavují pro mČsta a obce pĜíležitost dalšího rozvoje. Oproti bČžné obþanské vybavenosti jsou tato území spojena se zvýšenými nároky na stavební úpravy a celkovou revitalizaci. V souvislosti s realizací této aktivity dojde ke zlepšení vzhledu památkovČ chránČných území jak ve venkovském, tak mČstském prostoru a k celkovému zatraktivnČní regionu pro potĜeby cestovního ruchu i pro život jeho obyvatel. Z vČcného hlediska budou podpoĜeny:

Komplexní úpravy veĜejné infrastruktury, veĜejných prostranství (jako napĜ. námČstí, ulic, zelenČ, parkĤ, tržišĢ), vodních ploch, vodoteþí, pĜilehlého okolí

Obnova technické infrastruktury a místních komunikací v území

Aktivity x

Oprava a rekonstrukce památek vþetnČ aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchu

x

Revitalizace památkovČ chránČných území

Kategorie podle oblastí intervence Ochrana a uchování kulturního dČdictví – oblast intervence 59 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, obþanská sdružení (podle zákona þ. 83/1990 Sb.), obecnČ prospČšné spoleþnosti (podle zákona þ. 248/1995 Sb.), církevní právnické osoby, zájmová sdružení právnických osob, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené obchodním zákoníkem). Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 46 % uznatelných nákladĤ VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky.

- 89 -


Minimální pĜípustná 1 000 000,- Kþ.

výše

celkových

uznatelných

nákladĤ

na

jeden

projekt

þiní

Flexibilita Bude využito tzv. kĜížového financování ze zdrojĤ ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit, které jsou pro zdárnou realizaci a udržitelnost projektĤ nezbytné (napĜ. zkušební provoz revitalizované nemovitost, aktivity pro zvyšování odborné úrovnČ pracovníkĤ žadatele) do výše maximálnČ 10 % uznatelných nákladĤ na projekt. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF. Návaznost na jiné OP V souvislosti s revitalizací kulturních památek a využitím kulturního dČdictví pro potĜeby cestovního ruchu je pro ROP zásadní návaznost na: x

Integrovaný operaþní program, opatĜení 4.1 – Obnova a ekonomizace využití kulturního dČdictví, konkrétnČ podpora památek ve vlastnictví státu, které mají status národní kulturní památky nebo které jsou zapsány v seznamu UNESCO

4.3.4.3 Oblast podpory 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktĤ cestovního ruchu Operaþní cíle x

Zlepšit kvalitu a dostupnost informací o nabídce cestovního ruchu v regionu

x

Zvýšit podíl informaþních technologií pĜi prezentaci a propagaci regionu

x

VytvoĜit nové produkty cestovního ruchu

x

Zvýšit intenzitu územní spolupráce subjektĤ zapojených do cestovního ruchu v regionu

ZamČĜení podpory Smyslem a úþelem oblasti podpory je soubČžnČ se zvyšováním vybavenosti infrastruktury cestovního ruchu zlepšovat kvalitu a dostupnost nabídky regionu na trhu cestovního ruchu. Oblast podpory se zamČĜuje na: x

Zlepšení kvality a dostupnosti nabídky cestovního ruchu regionu s dĤrazem na využití informaþních a komunikaþních technologií, širší územní spolupráci na bázi partnerství soukromého a veĜejného sektoru. Významnou roli pĜi tvorbČ nových produktĤ hraje kulturní nabídka regionu, která má pĜímou vazbu na cestovní ruch, tj. bude souþástí produktĤ cestovního ruchu. Ve struktuĜe nákladĤ pĜevládá nákup služeb. Z vČcného hlediska bude podpoĜeno:

Budování a rozvoj internetových informaþních systémĤ cestovního ruchu

Tvorba rezervaþních a objednávkových systémĤ

Propojení nabídky atraktivit a služeb do celkĤ vytváĜejících produkty cestovního ruchu

- 90 -


VytváĜení marketingových kampaní k produktĤm cestovního ruchu

Aktivity x

Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu

Kategorie podle oblastí intervence Podpora zlepšení služeb cestovního ruchu – oblast intervence 58 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Kraje, mČsta a obce, resp. jimi zĜizované a zakládané organizace, dobrovolné svazky obcí, obþanská sdružení (podle zákona þ. 83/1990 Sb.), obecnČ prospČšné spoleþnosti (podle zákona þ. 248/1995 Sb.), církevní právnické osoby, profesní organizace (hospodáĜská a agrární komora), zájmová sdružení právnických osob, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené obchodním zákoníkem) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 85 % uznatelných nákladĤ, u podnikatelských subjektĤ pĜímá nevratná dotace maximálnČ do výše 46 % uznatelných nákladĤ VeĜejná podpora soukromým podnikatelským subjektĤm bude poskytována na základČ blokové výjimky. Minimální pĜípustná výše celkových uznatelných nákladĤ na jeden projekt þiní 300 000,- Kþ. Flexibilita V rámci této aktivity bude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit které jsou pro zdárnou realizaci a udržitelnost projektĤ nezbytné (napĜ. zvyšování kvalifikace a odborné zpĤsobilosti pracovníkĤ žadatele) do max. výše 10 % uznatelných nákladĤ na projekt. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF. Návaznost na jiné OP V souvislosti s rozvojem služeb na podporu rozvoje cestovního ruchu je pro ROP zásadní návaznost na: x

Integrovaný operaþní program, opatĜení 3.1 – Organizace a Ĝízení cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni

x

Integrovaný operaþní program, opatĜení 3.3 – Rozvoj produktĤ a marketingová podpora cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni, které se týkají buć území celé ýR nebo více regionĤ NUTS II.

- 91 -



Název indikátoru

Výsledek

Délka nových turistických cest

Výsledek

Délka zrekonstruovaných turistických cest

Výsledek

Poþet nových sportovnČrekreaþních zaĜízení

Výsledek

Poþet zrekonstruovaných sportovnČ-rekreaþních zaĜízení

Výsledek

Poþet novČ vybudovaných lĤžek

Výsledek

Poþet zrekonstruovaných lĤžek

Výsledek

NárĤst poþtu návštČvníkĤ vybudovaných lázeĖských zaĜízení

Výsledek

Poþet zrekonstruovaných památek

Výsledek

Poþet vybudovaných informaþních systémĤ cestovního ruchu

Výsledek

Poþet nových produktĤ cestovního ruchu

Výsledek

Poþet marketingových kampaní k produktĤm cestovního ruchu

Výstup

Poþet realizovaných projektĤ

Kód ýR

Kód EU

Jednotky



- 92 -


4.4 Prioritní osa 4: Technická pomoc 4.4.1 Výchozí stav Technická pomoc zastĜešuje aktivity, které mají podpoĜit efektivní Ĝízení, kontrolu a monitorování þerpání finanþních prostĜedkĤ z ROP. NRP definuje technickou pomoc jako aktivity podporující efektivní Ĝízení, kontrolu, sledování a vyhodnocování realizace Národního rámce politiky soudržnosti, jehož je ROP NUTS II Jihozápad souþástí. V rámci realizace SROP bylo zjištČno, že potenciál projektových zámČrĤ a finanþních zdrojĤ na stranČ možných pĜíjemcĤ podpory je dostateþný, nezbytnČ ovšem musí dojít ke zvýšení pružnosti administrace operaþního programu a zavedení vyhovujících podmínek pro žadatele, zejména v oblasti plateb. Vzhledem k nové implementaþní struktuĜe, novému zamČĜení prioritních os, vČtšímu objemu dostupných finanþních prostĜedkĤ a novým pravidlĤm þerpání podpory se jeví jako nezbytnČ nutné zajistit dostateþnou informovanost možných žadatelĤ a jejich odpovídající kvalifikaci pro úspČšnou realizaci schválených projektĤ.

4.4.2 Cíle Hlavní cíl x

Zajistit úspČšnou realizaci ROP a naplnČní jeho cílĤ


Zajistit dostateþnou administrativní kapacitu pro realizaci ROP

x

Zajistit plynulé plnČní veškerých úkolĤ Ĝízení, implementace, monitoringu a kontroly ROP

x

PodpoĜit absorpþní schopnost regionu nejen v rámci ROP, ale i v rámci dalších operaþních programĤ

Hlavní indikátor: Indikátor

Jednotka

Zdroj

Podíl úspČšnČ realizovaných projektĤ s podporou ROP

Ks

ROP

ÚroveĖ Poþáteþní indikátoru hodnota 2005 dopad

0

Koneþná hodnota 2015 Bude doplnČno

4.4.3 Strategie pro dosažení cílĤ Regionální rada jako pĜíjemce technické pomoci plní Ĝadu úkolĤ souvisejících s Ĝízením, implementací, monitoringem a kontrolou realizace ROP. Technická pomoc umožĖuje Ĝídícímu orgánu zajistit odpovídající administrativní kapacitu ÚĜadu Regionální rady, nákup nezbytného vybavení a odborných služeb potĜebných k efektivní realizaci ROP a posiluje potĜebnou znalostní základnu prostĜednictvím zvyšování kvalifikace zamČstnancĤ ÚĜadu Regionální rady.

- 93 -


Dále bude tato prioritní osa zamČĜena na vzdČlávání všech skupin aktérĤ na místní a regionální úrovni zapojených do pĜípravy a následné realizace ROP i jednotlivých projektĤ. DĤraz bude kladen na zvyšování informovanosti a kvalifikace potenciálních pĜíjemcĤ pomoci. Tato podpora bude zamČĜena na poĜádání rĤzných forem kurzĤ, semináĜĤ, školení, workshopĤ, vydávání brožur a publikací, na poradenskou þinnost, vytvoĜení internetových stránek apod. V neposlední ĜadČ tato prioritní osa slouží pro podporu pĜípravy rozsáhlejších projektĤ pro veĜejný i neziskový sektor. Oblasti podpory x

Oblast podpory 4.1 - Podpora Ĝídících, implementaþních a kontrolních úkolĤ Ĝídícího orgánu

x

Oblast podpory 4.2 – Podpora zvyšování absorpþní kapacity regionu

4.4.4 Popis oblastí podpory 4.4.4.1 Oblast podpory 4.1 - Podpora Ĝídících, implementaþních a kontrolních úkolĤ Ĝídícího orgánu Operaþní cíle x

Zajistit efektivní a úþelnou realizaci ROP prostĜednictvím ÚĜadu Regionální rady

ZamČĜení podpory V rámci této oblasti budou podporovány aktivity (vþetnČ investic do IKT) spojené s efektivním Ĝízením, implementací, monitoringem a kontrolou realizace ROP. x

x

ěízení a implementace

PĜíprava, výbČr, hodnocení a monitorování podpory a þinností spojených s realizací ROP

OdmČĖování vþetnČ pĜíspČvkĤ na sociální zabezpeþení v pĜípadČ úĜedníkĤ pĜidČlených doþasnČ na základČ úĜedního rozhodnutí pĜíslušného orgánu pro plnČní výše uvedených úkolĤ nebo u jiných zamČstnancĤ zamČstnaných za úþelem plnČní úkolĤ souvisejících s realizací ROP za pĜedpokladu, že období, po které jsou osoby pĜidČleny nebo zamČstnány za výše uvedeným úþelem, nesmí pĜekroþit mezní datum pro zpĤsobilost výdajĤ stanovené v rozhodnutí o schválení podpory

Monitoring a hodnocení

Jednání Monitorovacího výboru ROP vþetnČ úþasti odborníkĤ a jiných subjektĤ na tČchto jednáních

Ex-ante hodnocení a hodnocení vlivĤ na životní prostĜedí

Mid-term a ex-post hodnocení programu vþetnČ výdajĤ na externí poradce

Získání a instalace monitorovacího systému, tzn. poþítaþového systému pro Ĝízení a monitorování realizace ROP a provádČní informaþních analýz

- 94 -


x

Zpracování analýz, podkladových studií a samostatná pĜíprava pro období 2014-2020, vþetnČ zpracování ex-ante hodnocení a hodnocení vlivĤ na životní prostĜedí

Zpracování studií a analýz zamČĜených na sledování dopadĤ realizace programu pro zefektivnČní Ĝízení programu þi využití zkušeností pro další programovací období

Podpora aktivit zamČĜených na zlepšování metod hodnocení a výmČnu informací o praktických postupech v oblasti þerpání pomoci ze SF

Kontrola a kontrolní systémy

x

x

Audity, podpora vnitĜního kontrolního systému, kontrola provádČná pĜímo na místČ þinností a s tím spojené zprávy, kontrola zadávání veĜejných zakázek, dohled nad pravidly poskytování veĜejné podpory

Informace, publicita, publikace

Zpracování studií a zpráv o postupu realizace ROP jako podkladĤ pro jednání Monitorovacího výboru ROP vþetnČ zpracování podkladĤ pro pĜípravu výroþní a závČreþné zprávy

ZajištČní požadavkĤ vyplývajících z komunikaþní strategie ROP vþetnČ poĜádání informaþních a propagaþních akcí, vydávání propagaþních materiálĤ a provádČní analýz dopadĤ tČchto akcí

Organizace semináĜĤ a workshopĤ zamČĜených na výmČnu zkušeností jednotlivých aktérĤ zapojených do realizace programu

Realizace Komunikaþního akþního plánu ROP

Nezbytné þinnosti platební jednotky ROP

Kontrola žádostí o proplacení prostĜedkĤ dotace

ProvádČní plateb na úþet pĜíjemce

Vypracování souhrnné žádosti o platbu ze strukturálních fondĤ

Aktivity x

ěízení, implementace, monitoring a kontrola realizace ROP

Kategorie podle oblastí intervence PĜíprava, implementace, monitoring a kontrola – oblast intervence 84 Typ podpory Individuální projekty PĜíjemce Regionální rada regionu NUTS II Jihozápad (Ĝídící orgán ROP) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace do výše maximálnČ 85 % uznatelných nákladĤ

- 95 -


Flexibilita V rámci této aktivity bude využito tzv. kĜížového financování spadající do oblasti ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit v rámci Ĝízení, implementace, monitoringu a kontroly realizace ROP vþetnČ soustavného zvyšování kvalifikace pracovníkĤ ÚĜadu Regionální rady, a to maximálnČ do 15% finanþní alokace oblasti podpory. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF.

4.4.4.2 Oblast podpory 4.2 - Podpora zvyšování absorpþní kapacity regionu Operaþní cíle x

Zajistit pro navržené prioritní osy a aktivity ROP odpovídající absorpþní kapacitu

x

Podporovat absorpþní kapacitu v rámci dalších nástrojĤ podpory dle NSRR

ZamČĜení podpory Úþelem podporovaných aktivit je zlepšovat schopnost regionu efektivnČ þerpat prostĜedky z fondĤ EU, a to nejen prostĜednictvím ROP, ale i prostĜednictvím dalších operaþních programĤ v rámci NSRR s dĤrazem na vzdČlávání osob zapojených do pĜípravy a realizace programu a do pĜípravy a realizace projektĤ na regionální úrovni. Souþástí vzdČlávání bude seznámení se s pĜíslušnými pĜedpisy EU þi ýR pro jednotlivé úseky spojené s pĜípravou a realizací programĤ a projektĤ (napĜ. zadávání veĜejných zakázek, ochrana životního prostĜedí, rovné pĜíležitosti, financování a finanþní kontrola, veĜejné podpory podnikĤm, monitorování programĤ a projektĤ apod.). Podpora bude zamČĜena zejména na: x

PoĜádání rĤzných forem kurzĤ, semináĜĤ, školení, workshopĤ

x

Vydávání brožur a publikací

x

PĜípravu projektĤ

x

Poradenskou þinnost

ProvádČné þinnosti musejí jasnČ vést ke zvýšení informovanosti, získávání vČdomostí, dovedností a odborné praxe potĜebných pro splnČní požadavkĤ vyplývajících z pĜíslušných naĜízení nebo z rĤzných aspektĤ rozvoje regionu a zpracování projektĤ. Aktivity x

Podpora zvyšování absorpþní kapacity regionu

Kategorie podle oblastí intervence Hodnocení a studie, informace a komunikace – oblast intervence 85 Typ podpory Individuální projekty

- 96 -


PĜíjemce Regionální rada NUTS II Jihozápad (Ĝídící orgán ROP) Forma a výše podpory PĜímá nevratná dotace do výše maximálnČ 85 % uznatelných nákladĤ Flexibilita V rámci této aktivity bude využito tzv. kĜížového financování spadajícího do oblasti ESF v souvislosti s podporou mČkkých aktivit pro zvyšování absorpþní kapacity regionu v rámci využívání operaþních programĤ. Ze zdrojĤ ESF bude hrazena pĜedevším osvČtová þinnost spojená s realizací školení a pĜednášek pro potenciální pĜíjemce pomoci v regionu, a to maximálnČ do 50% finanþní alokace oblasti podpory. Podporované aktivity v rámci kĜížového financování nemají pĜímou vazbu na konkrétní programy financované z ESF.


Název indikátoru

Kód ýR

Kód EU

Jednotky



Dopad Výstup

Objem vyplacených prostĜedkĤ podpor v rámci realizace ROP

Výstup

Poþet osob, které se zúþastnily vzdČlávacích kurzĤ zamČĜených na posílení kapacity místních a regionálních orgánĤ za jednotlivé kraje

Výsledek

Poþet realizovaných projektĤ

- 97 -


KAPITOLA 5 – REALIZAýNÍ ýÁST OP

5.1 Implementaþní struktura Obecná ustanovení Implementaþní struktura Regionálního operaþního programu je v souladu se zákonem þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a zákonem þ. 138/2006 Sb. novelizující zákon þ. 248/2000 Sb. (dále Zákon). ěídícím orgánem programu je Regionální rada. Ministerstvo financí bude plnit funkci Platebního a certifikaþního orgánu a Auditorského orgánu. Popisy jednotlivých subjektĤ vycházejí z Návrhu naĜízení Rady o obecných ustanoveních ERDF a ESF a FS z 9.3.2006. ěídící orgán nezĜizuje zprostĜedkující subjekty. Cílem je vytvoĜit jednoduchou a pĜehlednou a dostateþnČ pružnou implementaþní strukturu, která bude v maximální možné míĜe vstĜícná vĤþi uživatelĤm pomoci. Za tímto úþelem budou zĜizována pracovištČ Ĝídícího orgánu v jednotlivých krajích.

Implementace programu Celkovou odpovČdnost za realizaci ROP NUTSII JZ nese Ĝídící orgán - Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen „RR“). Orgány Regionální rady jsou dle Zákona.: Výbor Regionální rady (dále jen „Výbor“) , pĜedseda Regionální rady a ÚĜad Regionální rady (dále jen „ÚĜad“). Pro potĜeby schvalování kritérií pro výbČr projektĤ a monitorování na úrovni programu bude ustaven Monitorovací výbor ROP NUTSII JZ, který též bude zprostĜedkovávat vazbu na sociální partnery a orgány EU. Funkci Platebního a certifikaþního orgánu a Auditorského orgánu bude plnit Ministerstvo financí ýR. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad je jako Ĝídící orgán ROP NUTSII JZ odpovČdná za Ĝízení a provádČní operaþního programu. V souladu se zásadou Ĝádného finanþního Ĝízení bude RR zodpovČdná zejména za transparentní výbČr projektĤ, monitorování projektĤ, zajištČní spolufinancování z veĜejných zdrojĤ, Ĝízení þinnosti monitorovacího výboru, poskytování informací a zpráv, zajištČní publicity programu atd. RozdČlení úkolĤ mezi jednotlivé orgány RR stanovuje Zákon. Sídlo Regionální rady NUTS II Jihozápad je dle Zákona v ýeských BudČjovicích. Takto vzniklá regionální rada plní úkoly programovacího období 2007 – 2013, ale nadále soubČžnČ zajišĢuje úkoly spojené s programovacím obdobím 2004 – 2006. PĜedseda Regionální rady je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Ze své þinnosti je odpovČdný Výboru. PĜedsedu spolu s místopĜedsedy volí a odvolává ze svých Ĝad Výbor tak, aby byl každý kraj zastoupen buć pĜedsedou, nebo místopĜedsedou regionální rady. PĜedsedu v jeho nepĜítomnosti zastupuje místopĜedseda. Je-li zvoleno více místopĜedsedĤ, pĜedsedu zastupují místopĜedsedové v poĜadí stanoveném Výborem.

- 98 -


Výbor Regionální rady je ustanoven na základČ Zákona. ýlenové Výboru jsou voleni z þlenĤ zastupitelstva krajĤ, které tvoĜí region soudržnosti Jihozápad – Jihoþeského a PlzeĖského kraje. Výbor Rady NUTS II Jihozápad bude mít 16 þlenĤ (po osmi z každého kraje). ýleny volí zastupitelstva krajĤ Jihoþeského a PlzeĖského. Výbor vykonává své pravomoci i po ukonþení volebního období zastupitelstev krajĤ až do zvolení nového výboru. Výbor je usnášeníschopný, je-li pĜítomna nadpoloviþní vČtšina všech þlenĤ Výboru zvolených v jednotlivých krajích tvoĜících region soudržnosti zvlášĢ. ZároveĖ je dle NaĜízení Rady ES nutné zĜídit tzv. monitorovací výbor operaþního programu. Výbor regionální rady je odpovČdný za Ĝízení a provádČní ROP NUTSII JZ a dále je odpovČdný za: a. pĜípravu a projednání OP a jeho pĜedložení Evropské komisi; b. zavedení systému pro shromažćování spolehlivých finanþních a statistických informací o provádČní OP, zavedení ukazatelĤ monitorování a hodnocení; pĜedávání tČchto údajĤ v dohodnutém elektronickém formátu Monitorovacímu výboru, Certifikaþnímu orgánu, Platebnímu orgánu (Ministerstvo financí) a Evropské komisi (EK), c. zajištČní vypracování výroþní a závČreþné zprávy o provádČní OP a (po schválení Monitorovacím výborem) pĜedložení a EK, d. zĜízení a þinnost monitorovacího výboru programu e. poskytování monitorovacímu výboru dokumenty umožĖující sledovat kvalitu provádČní operaþního programu s ohledem na jeho konkrétní cíle; f.

zajištČní, že Platební a certifikaþní orgán obdrží všechny potĜebné informace o postupech a auditech provádČných ve vztahu k výdajĤm pro úþely vydání potvrzení o oprávnČnosti výdaje,

g. zajištČní, že auditní orgán obdrží požadované dokumenty a podklady pro úþely analytické a zpravodajské þinnosti h. zabezpeþení vyhotovení hodnocení ROP SV, i.

zajištČní toho, že subjekty, které se úþastní na Ĝízení a provádČní OP vþetnČ pĜíjemcĤ podpory a dalších subjektĤ zapojených do implementace, povedou samostatný úþetní systém, nebo budou používat vhodné kódové oznaþení úþtĤ pro všechny transakce týkající se pomoci,

j.

zabezpeþení šetĜení a Ĝešení nesrovnalostí

k. zajištČní nápravných opatĜení v pĜípadČ vzniklých nedostatkĤ, l.

zajištČní shody s národními politikami a politikami Spoleþenství, zvláštČ s ohledem na zadávání veĜejných zakázek, pravidla veĜejné podpory, ochranu životního prostĜedí a rovnost pĜíležitostí mužĤ a žen,

m. zajištČní zdrojĤ národního spolufinancování, n. poskytnutí informací, které Evropské Komisi umožní provést vyhodnocení velkých projektĤ o. plnČní povinností týkajících se informací a propagace OP p. výbČr projektĤ, kterým Regionální rada poskytne dotaci þi návratnou finanþní výpomoc ÚĜad Regionální rady je výkonným orgánem RR, který zabezpeþuje veškeré úkoly spojené s funkcí Ĝídícího orgánu ROP SV s výjimkou tČch záležitostí, které jsou svČĜeny nebo

- 99 -


vyhrazeny Výboru a pĜedsedovi RR. ÚĜad také plní úkoly spojené s odborným, organizaþním a technickým zabezpeþením þinnosti RR. V þele ÚĜadu stojí Ĝeditel, kterého jmenuje a odvolává Výbor na návrh PĜedsedy. Jmenování Ĝeditele zakládá pracovní pomČr k RadČ NUTS II Jihozápad, Ĝeditel je podĜízen pĜedsedovi. Na Ĝeditele i ostatní zamČstnance ÚĜadu se vztahuje zákon þ.312/2002 Sb., o úĜednících územních samosprávních celkĤ. DĤležitou funkci v implementaþní struktuĜe plní územní pracovištČ ÚĜadu v jednotlivých krajích v rámci NUTS II Jihozápad. To zabezpeþuje efektivní a uživatelsky pĜíznivé implementaci programu.

RozdČlení kompetencí v rámci ROP NUTSII JZ V odpovČdnosti Ĝídícího orgánu je Ĝízení a realizace Regionálního operaþního programu NUTS II Jihozápad v souladu se zásadou Ĝádného finanþního Ĝízení. ěídící orgán zejména: 1. ProstĜednictvím Výboru: a. schvaluje realizaþní a Ĝídící dokumentaci Regionálního operaþního programu, b. schvaluje opatĜení, týkající se publicity a informovanosti o Regionálním operaþním programu, c. schvaluje výbČr projektĤ, kterým Regionální rada poskytne dotaci þi návratnou finanþní výpomoc, d. schvaluje rozpoþet a závČreþný úþet, e. volí pĜedsedu a místopĜedsedy RR, f.

jmenuje a odvolává Ĝeditele ÚĜadu na návrh pĜedsedy RR,

g. stanovuje organizaþní strukturu a poþet zamČstnancĤ RR, h. schvaluje další záležitosti, pokud tak stanoví jednací Ĝád Výboru. 2. ProstĜednictvím ÚĜadu: a. vytváĜí a aktualizuje manuály, metodiky a dalších dokumenty týkající se implementace programu b. pĜijímá žádostí o podporu a organizování výzev k pĜedkládání projektĤ, c. podává informací o programu d. plní funkci sekretariátu monitorovacího výboru programu e. posuzuje pĜijatelnost, úplnost a formální náležitosti pĜedkládaných projektĤ, f.

zajišĢuje kvalitativní hodnocení projektĤ,

g. zajišĢuje pĜípravu smluv o financování, h. zajišĢuje monitorování plnČní pravidel pro zadávání veĜejných zakázek, i.

zajišĢuje kontrolu postupu prací na jednotlivých projektech,

j.

zajišĢuje fungování monitorovacího systému - elektronické evidence dat pro monitorování a vyhodnocení implementace programu,

k. zajišĢuje zpracování údajĤ o výdajích jako podkladĤ pro certifikaci,

- 100 -


l.

zajišĢuje, aby certifikaþní orgán obdržel pro úþely certifikace všechny nezbytné informace postupech a ovČĜeních provádČných v souvislosti s výdaji;

m. pĜipravuje podklady pro výroþní a závČreþnou zprávu ROP NUTSII JZ, n. vypracovává výroþní a závČreþné zprávy o provádČní a po schválení monitorovacím výborem je pĜedkládá Komisi; o. vykonává finanþní kontroly realizace projektĤ s cílem ovČĜit, zda spolufinancované výrobky a služby byly dodány a požadované výdaje byly vynaloženy v souladu s podmínkami smlouvy o financování projektu a legislativou ýR i EU p. pĜezkoumává pĜedložené žádosti o proplacení uskuteþnČných výdajĤ koneþnými pĜíjemci podpory (pĜedevším ovČĜení souladu se stanovenými výkonovými cíli a finanþním plánem projektu, souladu s politikami a legislativou ýR i EU, posouzení, zda výdaje jsou uznatelné, atd.) q. pĜipravuje a realizuje projekty Technické pomoci r.

zajišĢuje publicitu programu,

s. zajišĢuje soulad krokĤ administrace se všemi právními dokumenty EU i ýR, t.

sestavuje rozpoþet a závČreþný úþet RR,

u. zajišĢuje aby všechny dokumenty, které jsou podklady pro audit (audit trail) byly ĜádnČ uchovávány. Delegování pĤsobností Ĝídícího orgánu ěídící orgán nemĤže delegovat þást svých pĤsobností na zprostĜedkující subjekt. Monitorovací výbor Monitorovací výbor jmenuje Regionální rada na základČ nominace navržené zastupitelstvy Jihoþeského a PlzeĖského kraje. Monitorovací výbor prĤbČžnČ dbá na úþinnost a kvalitu provádČní operaþního programu v souladu s tČmito ustanoveními: a. posoudí a schválí kritéria pro výbČr financovaných operací do šesti mČsícĤ od schválení operaþního programu a schvaluje veškeré revize tČchto kritérií podle potĜeb programování; b. na základČ dokumentĤ pĜedložených Ĝídícím orgánem pravidelnČ hodnotí pokrok v dosahování konkrétních cílĤ operaþního programu; c. pĜezkoumává výsledky provádČní, zejména dosahování cílĤ stanovených pro každou prioritní osu, a evaluací podle þl. 46 odst. 3; d. posuzuje a schvaluje výroþní a závČreþné zprávy o provádČní podle þlánku 66; e. je informován o výroþní kontrolní zprávČ nebo o þásti zprávy týkající se operaþního programu a o veškerých souvisejících pĜipomínkách, které Komise vznese po pĜezkoumání této zprávy nebo které se týkají dotþené þásti zprávy; f.

mĤže Ĝídícímu orgánu navrhnout jakoukoli revizi nebo pĜezkum operaþního programu, které by mohly pĜispČt k dosažení cílĤ FondĤ nebo zlepšit jeho Ĝízení, vþetnČ finanþního Ĝízení;

g. posuzuje a schvaluje veškeré návrhy na zmČnu obsahu rozhodnutí Komise o pĜíspČvku z FondĤ.

- 101 -


Úkoly pĜíjemcĤ PĜedkladatel pĜedloží návrh projektu povČĜeným pracovníkĤm územních pracovišĢ ÚĜadu. PĜíjemcem pomoci mĤže být pouze osoba s právní subjektivitou. PĜíjemci bude poskytnuta finanþní pomoc na základČ smlouvy o financování mezi pĜíjemcem a Ĝídícím orgánem na základČ zákona 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ. PĜíjemce pomoci zajišĢuje: h. zpracování žádostí o poskytnutí pomoci zahrnující identifikaci, hodnocení a pĜípravu projektu vþetnČ finanþního plánu; i.

pĜípravu zadávací dokumentace projektu;

j.

v úzké koordinaci s ěídícím orgánem zadávání veĜejných zakázek a podpis pĜíslušných smluvních dokumentĤ s dodavateli;

k. Ĝádnou realizaci projektu dle smluv uzavĜených s vybranými dodavateli; l.

ovČĜování a proplácení ovČĜených faktur dodavatelĤm;

m. fungující oddČlený úþetní systém projektu ve smyslu zákona þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; n. vnitĜní finanþní kontrolu, o. podávání pravidelných zpráv ěídícímu orgánu o postupu projektu a pĜípadnČ pĜíležitostných zpráv bČhem pĜípravy; p. zpracování a pĜedávání podkladĤ ěídícímu orgánu pro monitorování; q. regionální a místní publicitu a informaþní tabule na místČ staveb ve smyslu pĜíslušných pravidel EU. Koneþní pĜíjemci odpovídají za to, že výdaje projektĤ požadované k proplacení v rámci ROP jsou uznatelné a že pĜi realizaci projektu budou dodrženy podmínky smlouvy o financování a pĜíslušná legislativa ýR i EU. PĜi pĜedkládání žádostí o platby pĜíjemci odĤvodní pĜedkládané výdaje a doloží, že odpovídají podmínkám realizace projektĤ obsažených ve smlouvČ o financování. Veškeré platební nároky musí být podloženy doklady, které prokáží, že se jedná o prostĜedky vynaložené efektivnČ, hospodárnČ, úþelnČ a transparentnČ.. PĜíjemci musí zajistit vedení dokumentace o projektech, která bude dostateþnou pomĤckou pro audit zamČĜený na finanþní toky. PĜíjemci musí umožnit, aby doklady o projektech byly kdykoliv k dispozici pro kontroly a auditní šetĜení provádČné oprávnČnými osobami nebo subjekty. Doklady budou archivovány v souladu s platnou legislativou EU i ýR. Systém výbČru projektĤ PĜedkladatel pĜedloží návrh projektu ěídícímu orgánu – ÚĜadu – územní pracovištČ dle místa realizace projektu. Územní pracovištČ ÚĜadu posoudí formální úplnost a pĜijatelnost projektu a zajistí jeho kvalitativní hodnocení dle stanovených výbČrových kritérií.

- 102 -


Schválení projektĤ, kterým bude poskytnuta finanþní pomoc z prostĜedkĤ ROP je v kompetenci Výboru. ÚĜad informuje o výsledcích jednání Výboru a o jeho rozhodnutí PĜíjemce. Obecná kritéria výbČru projektĤ v ROP Kritéria pro hodnocení projektĤ zahrnou jak kritéria spoleþná pro všechny oblasti podpory, tak i specifická kritéria pro hodnocení projektĤ v rámci jednotlivých oblastech podpory. PĜi schvalování projektĤ jsou závazná následující obecná kritéria: x

soulad s prioritními osami NSRR

x

regionální dopad a význam projektu

x

hospodáĜský a sociální pĜínos, zejména dopad na regionální rozvoj

x

vyhodnocení z hlediska horizontálních témat

x

udržitelnost projektu

5.2 Finanþní Ĝízení ProstĜedky strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti budou Evropskou komisí zasílány na úþet Platebního a certifikaþního orgánu (souþasný Platební orgán). V rámci Platebního a certifikaþního orgánu metodicky Ĝídí finanþní prostĜedky strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti oddČlení Metodiky finanþního Ĝízení a plateb, které rovnČž bude realizovat pĜevody prostĜedkĤ strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti do státního rozpoþtu. Systém finanþních tokĤ prostĜedkĤ operaþních programĤ bude zajištČn prostĜednictvím finanþního toku pĜes státní rozpoþet. Žádosti pĜíjemcĤ budou pĜedkládány Ĝídícímu orgánu pouze v mČnČ CZK. Platební a certifikaþní orgán po obdržení souhrnné žádosti provede proplacení prostĜedkĤ strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti do kapitoly státního rozpoþtu, která poskytla pĜedfinancování prostĜedkĤ Ĝídícímu orgánu ze strukturálních fondĤ.. Systém finanþních tokĤ SF/CF - popis Platby pĜíjemcĤm probíhají formou ex-post plateb (zpČtné proplacení pĜíjemcem již uskuteþnČných výdajĤ) þi formou ex-ante plateb (formou zálohy poskytnuté pĜíjemci z rozpoþtu Regionální rady na realizaci projektu). Proces proplácení finanþních prostĜedkĤ ze SF je následující: a. PĜíjemce na základČ uskuteþnČných výdajĤ vystavuje žádost o proplacení prostĜedkĤ z rozpoþtu Regionální rady (odpovídající evropskému i národnímu podílu), pĜiþemž žádost je pĜedložena ke kontrole a schválení Ĝídícímu orgánu b. ěídící orgán žádost pĜíjemce schvaluje a dává pokyn finanþnímu útvaru k provedení platby na úþet pĜíjemce; c. Finanþní útvar ÚĜadu provádí platbu z rozpoþtu Regionální rady na úþet pĜíjemce; d. Finanþní útvar na základČ provedených úhrad z rozpoþtu Regionální rady vystavuje souhrnnou žádost o provedení platby prostĜedkĤ strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti z úþtu Platebního a certifikaþního orgánu do pĜíslušné kapitoly státního rozpoþtu;

- 103 -


e. Platební a certifikaþní orgán provádí kontrolu pĜedložené souhrnné žádosti, její zaúþtování (rozhodným datem pro stanovení kurzu pro pĜepoþet prostĜedkĤ z CZK na EUR je datum zaúþtování Platebním a certfikaþním orgánem) a následnČ úhradu prostĜedkĤ strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti do pĜíslušné kapitoly státního rozpoþtu; f.

Platební a certifikaþní orgán žádá po provedení certifikace Evropskou komisi o doplnČní prostĜedkĤ na jeho úþtu;

g. Evropská komise žádost odsouhlasí a zasílá prostĜedky na úþet Platebního a certifikaþního orgánu. Platební a certifikaþní orgán (PCO) PCO urþuje vláda. Výkonem funkce PCO pro strukturální fondy („SF“) a Fond soudržnosti („CF“) bylo rozhodnutím ministra financí vydaném na základČ usnesení vlády þ. 198 ze dne 22. února 2006 povČĜen odbor Národní fond Ministerstva financí. PCO provádí zejména následující þinnosti: a. spravuje prostĜedky poskytnuté ze SF a CF na úþtech zĜízených u ýNB; b. vypracovává a pĜedkládá žádosti o zálohové platby u projektĤ CF; c. vypracovává a pĜedkládá žádosti o prĤbČžné platby a závČreþné platby Evropské komisi pro všechny programy na základČ výkazĤ výdajĤ pĜedložených Ĝídícími orgány; d. pĜijímá platby z Evropské komise; e. na základČ kontroly Souhrnných žádostí pĜedkládaných finanþními útvary jednotlivých kapitol pĜevádí prostĜedky SF a CF do rozpoþtových kapitol; f.

úþtuje o úþetních pĜípadech za oblast prostĜedkĤ PCO Ministerstvo financí;

v

rámci

úþetní jednotky

g. vede systém finanþního výkaznictví pro prostĜedky PCO; h. vykonává pĜedbČžnou a prĤbČžnou finanþní kontrolu za oblast prostĜedkĤ PCO v rámci své pĤsobnosti ve spolupráci s národními kontrolními orgány a kontrolními a auditorskými orgány vysílanými EK a Evropským úþetním dvorem, i.

certifikuje uskuteþnČné výdaje a vypracovává certifikát o uskuteþnČných výdajích, který zasílá spolu s žádostí o prĤbČžnou platbu nebo závČreþnou platbu Evropské komisi;

j.

pro úþely certifikace ovČĜuje Ĝádné fungování Ĝídícího a kontrolního systému na všech úrovních implementace;

k. provádí kontroly na místČ; l.

vytváĜí a aktualizuje metodické pokyny pro provádČní certifikace výdajĤ SF a CF a pro finanþní toky a kontrolu prostĜedkĤ SF a CF;

m. vrací neoprávnČnČ vyplacené výdaje, vþetnČ úrokĤ Evropské komisi, nebylo-li v souladu s pravidly ES rozhodnuto o jejich realokaci v rámci programu, ve kterém k neoprávnČnému þerpání prostĜedkĤ došlo; n. vrací nevyužité prostĜedky Evropské komisi; o. na základČ odhadĤ vypracovaných Ĝídícími orgány pĜedkládá aktualizované odhady týkající se žádostí o platby (výhled výdajĤ) Evropské komisi pro bČžný a následující rok do 30. dubna;

- 104 -


p. postupuje podle pravidel Ĝídící kontroly; q. reaguje na pĜipomínky a doporuþení Evropské komise; r.

zajišĢuje koncepci a metodiku rozvoje IS VIOLA SF/CF pro výkon funkce PCO vþetnČ datové komunikace s monitorovacím systémem SF;

s. vyhodnocuje þerpání alokací SF a CF, resp. sleduje plnČní pravidla n+2 (n+3). Finanþní útvar Regionální rady Bude zajišĢovat platby na úþty pĜíjemcĤ; za tímto úþelem zejména: a. pĜijímá žádosti o platby pĜíjemcĤ a provádí jejich kontrolu (formální kontrola žádostí a dokladĤ koneþných pĜíjemcĤ, zjišĢování souladu s finanþním plánem programu), b. pĜevádí pĜíspČvky z ERDF pĜíjemcĤm c. spolupracuje s PCO, d. vede úþetnictví a zaznamenávat údaje o všech akcích týkajících se správy prostĜedkĤ ze strukturálních fondĤ do informaþního systému PodrobnČjší postupy v rámci finanþního Ĝízení je uvedený v Metodice finanþních tokĤ a kontroly strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti, zpracované Ministerstvem financí.

5.3 Kontrolní systém Auditorský orgán Auditorský orgán se zĜizuje ve smyslu þl. 58 naĜízení Rady (ES) þ. xxxx/2006. Usnesením vlády ýR þ. 198 ze dne 22. února 2006 je výkonem funkce auditorského orgánu povČĜeno Ministerstvo financí. Rozhodnutím ministra financí byl výkonem této funkce povČĜen útvar Centrální harmonizaþní jednotka pro finanþní kontrolu, který je funkþnČ nezávislý na Ĝídícím orgánu a na platebním a certifikaþním orgánu. V souladu s požadavky naĜízení Rady (ES) þ. xxxx/2006 a provádČcího naĜízení (ES) þ. xxxx/2006 a s þeskými právními pĜedpisy bude auditorský orgán provádČt zejména následující þinnosti: a. zajišĢuje audit pĜipravenosti Ĝídícího a kontrolního systému programu; b. pĜedkládá Ĝídícímu orgánu pĜed podáním žádosti o první platbu a nejpozdČji do 9 mČsícĤ od schválení programu zprávu posuzující nastavení Ĝídících a kontrolních systémĤ operaþního programu vþetnČ stanoviska k jejich souladu s pĜíslušnými ustanoveními právních pĜedpisĤ ES; c. pĜedkládá Komisi do 9 mČsícĤ po schválení operaþního programu strategii auditu zahrnující subjekty, které budou audity provádČt; d. zajišĢuje provádČní auditu ve veĜejné správČ za úþelem ovČĜení úþinného fungování Ĝídícího a kontrolního systému programu; e. pĜedkládá každoroþnČ Komisi aktualizovanou strategii auditu; f.

pĜedkládá každoroþnČ Komisi konsolidovaný plán auditĤ prostĜedkĤ poskytovaných z fondĤ EU;

- 105 -


g. kontroluje þtvrtletnČ plnČní konsolidovaného plánu auditĤ a informuje o tomto plnČní platební a certifikaþní orgán; h. pĜedkládá metodu výbČru vzorkĤ pro audity operací a pro plánování auditĤ, která zajišĢuje jejich provádČní u hlavních subjektĤ a jejich rovnomČrné rozložení na celé programové období; i.

zajišĢuje provádČní auditu ve veĜejné správČ na vhodném vzorku operací pro ovČĜení výdajĤ vykázaných Evropské komisi;

j.

zajišĢuje metodické vedení dalších auditorských subjektĤ zapojených do auditĤ ve veĜejné správČ operaþního programu;

k. dohlíží na kvalitu auditu ve veĜejné správČ provádČných dalšími auditorskými subjekty u prostĜedkĤ z operaþního programu; l.

podílí se na tvorbČ a aktualizaci metodických pokynĤ pro provádČní auditu ve veĜejné správČ prostĜedkĤ z operaþního programu;

m. pĜedkládá každoroþnČ v období od roku 2008 do roku 2015 Komisi výroþní kontrolní zprávu, která obsahuje zjištČní z auditĤ provedených bČhem pĜedchozího roku v souladu se strategií auditu operaþního programu jakož i nedostatky zjištČné v Ĝídících a kontrolních systémech programu. Informace týkající se auditĤ provedených v letech 2015 a 2016 budou zahrnuty do závČreþné zprávy o kontrole, která je podkladem pro prohlášení o uzavĜení; n. vydává každoroþnČ pro Komisi stanovisko k tomu, zda fungování Ĝídícího a kontrolního systému poskytuje pĜimČĜenou záruku, že výkazy výdajĤ pĜedložené Komisi jsou správné a že související transakce jsou zákonné a Ĝádné; o. pĜedkládá prohlášení o þásteþném uzavĜení, ve kterém hodnotí zákonnost a Ĝádnost dotþených výdajĤ dle þlánku 86a všeobecného naĜízení Rady (ES) þ. xxxx/2006; p. pĜedloží Komisi nejpozdČji do 31. 12. 2016 prohlášení o uzavĜení, ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o závČreþnou platbu a zákonnost a Ĝádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závČreþného výkazu výdajĤ; q. zajišĢuje, aby byly pĜi auditorské þinnosti zohlednČny mezinárodnČ uznávané auditorské standardy; r.

provádí analýzu nahlášených nesrovnalostí pro úþely zpracovávání prohlášení o uzavĜení nebo þásteþném uzavĜení;

s. zpracovává každoroþnČ zprávu o výsledcích finanþních kontrol za operaþní program pro vládu ýR. Auditorský orgán zajišĢuje, aby se pĜi auditorské þinnosti používaly mezinárodnČ uznávané standardy pro audit. Systém finanþní kontroly Ministerstvo financí jako ústĜední správní úĜad pro finanþní kontrolu v souladu s pĜíslušnými ustanoveními zákona þ. 2/1969 Sb., o zĜízení ministerstev a jiných ústĜedních orgánĤ státní správy ýeské republiky, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, metodicky Ĝídí, koordinuje a zajišĢuje výkon finanþní kontroly v rámci operaþního programu. Základním východiskem pro vydávání dílþích metodických pokynĤ, konzultovaných s pĜíslušnými orgány Evropské komise, jsou platné právní pĜedpisy ýR a ES .

- 106 -


V kontrolním systému musí být zĜetelnČ oddČlen vnitĜní kontrolní systém a systém kontroly ve veĜejné správČ od systému auditu ve veĜejné správČ, ve kterém provádČní auditĤ zajišĢuje auditorský orgán. Kontrola ve veĜejné správČ ěídící orgán odpovídá za Ĝízení a provádČní operaþního programu v souladu se zásadou Ĝádného finanþního Ĝízení, a proto zajišĢuje, aby operace byly pro financování vybírány podle kritérií pro operaþní program a aby po celou dobu provádČní byly v souladu s pĜíslušnými pĜedpisy Spoleþenství a s vnitrostátními pĜedpisy. Dle Zákona zajišĢuje Ĝídící orgán výkon finanþní kontroly ěídící orgán zajišĢuje kontrolu prvního stupnČ tím, že ovČĜuje dodání spolufinancovaných produktĤ a služeb a skuteþné vynaložení výdajĤ na operace vykázaných pĜíjemci. ěídící orgán zajišĢuje existenci systému pro záznam a uchovávání úþetních záznamĤ v elektronické podobČ pro každou operaci a shromažćování údajĤ nezbytných pro audit. Úkolem Ĝídícího orgánu je také zajistit, aby postupy a všechny dokumenty týkající se výdajĤ a auditĤ operaþního programu byly Evropské komisi a Úþetnímu dvoru k dispozici po dobu tĜí let od uzavĜení operaþního programu. VnitĜní kontrolní systém Všechny orgány podílející se na implementaci operaþního programu budou mít zaveden potĜebný Ĝídící a kontrolní systém, který bude v souladu s národní legislativou a bude zpĤsobilý vþas identifikovat administrativní, systémové nebo zámČrné chyby a vytváĜet podmínky pro prevenci vzniku chyb. ěídicí kontrola: je zajišĢována odpovČdnými vedoucími zamČstnanci a tvoĜí souþást vnitĜního Ĝízení všech subjektĤ zapojených do implementace operaþního programu, pĜi pĜípravČ operací pĜed jejich schválením, pĜi prĤbČžném sledování uskuteþnČných operací až do jejich koneþného vypoĜádání a vyúþtování a následného provČĜení vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledkĤ a správnosti hospodaĜení. S ohledem na principy úþinného a efektivního Ĝídicího a kontrolního systému v prĤbČhu implementace programu bude zajištČno, že: a. všechny subjekty zapojené do Ĝízení a kontroly programu mají jednoznaþnČ stanoveny konkrétní funkce, a to jak v rámci celého systému implementace tak i v rámci každého subjektu zvlášĢ; b. je dodržována zásada oddČlení platebních, Ĝídicích a kontrolních funkcí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do implementace programu i v rámci subjektĤ samotných; c. jsou stanoveny jednoznaþné postupy pro zajištČní správnosti a zpĤsobilosti výdajĤ vykazovaných v rámci programu; d. jsou zavedeny spolehlivé úþetní systémy, systémy monitorování a systémy finanþního výkaznictví; e. je zaveden systém podávání zpráv o implementaci programu a projektĤ a monitorování; f.

jsou pĜijata opatĜení pro provádČní auditu fungování Ĝídicího a kontrolního systému;

g. jsou zavedeny takové systémy a stanoveny takové postupy, které zajistí podklady pro audit (audit trail); - 107 -


h. jsou stanoveny postupy hlášení a monitorování pro nesrovnalosti a vymáhání neoprávnČnČ vyplacených þástek. Pro každou úroveĖ Ĝízení a implementace programu bude vypracován manuál vnitĜního kontrolního systému ve formČ Ĝízené dokumentace, která bude obsahovat detailní popis pracovních postupĤ pro provádČné þinnosti. Interní audit: Útvar interního auditu bude funkþnČ nezávislý a organizaþnČ oddČlený od Ĝídicích a výkonných struktur a bude podĜízen pĜímo Ĝediteli ÚĜadu. Útvary interního auditu budou v pravidelných intervalech provČĜovat vnitĜní kontrolní systém. Jejich þinnost bude kromČ jiného zahrnovat provČĜování plnČní základních požadavkĤ na vnitĜní kontrolní systém. Významnou souþástí bude též pĜedkládání doporuþení ke zdokonalování kvality vnitĜního kontrolního systému, k pĜedcházení nebo zmírnČní rizik, k pĜijetí opatĜení k nápravČ zjištČných nedostatkĤ a konzultaþní þinnost. Zprávy z interních auditĤ pravidelnČ provádČných na jednotlivých úrovních implementace budou pĜedkládány pĜíslušnému vedoucímu orgánu veĜejné správy. Zprávy z interních auditĤ na úrovni zprostĜedkujících subjektĤ budou pĜedkládány útvaru interního auditu na úrovni Ĝídícího orgánu. Jednotný pĜístup k auditu na všech úrovních implementace a reportování zjištČní auditu bude podkladem pro Ĝízení rizik na úrovni Ĝídícího orgánu. Audit ve veĜejné správČ Za výkon auditu ve veĜejné správČ na všech úrovních realizace finanþních prostĜedkĤ z operaþního programu podle zákona þ. 320/2001 Sb., o finanþní kontrole ve veĜejné správČ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a v souladu s pĜímo použitelnými pĜedpisy Evropských spoleþenství, je odpovČdný auditorský orgán, který ovČĜuje úþinnost systému finanþního Ĝízení a kontroly a na vzorku operací vykazované výdaje finanþních prostĜedkĤ operaþního programu. Funkce auditorského orgánu je popsána výše. Kontrola Nejvyššího kontrolního úĜadu Nejvyšší kontrolní úĜad je oprávnČn vykonávat nezávislou kontrolní þinnost ve smyslu pĜíslušných ustanovení zákona þ. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úĜadu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Auditní þinnosti provádČné orgány Evropské komise a Evropským úþetním dvorem Evropská komise, která má povinnost pĜesvČdþit se, že v rámci operaþního programu byly zavedeny a úþinnČ fungují Ĝídicí a kontrolní systémy v souladu s þlánky 57 až 61 návrhu Obecného naĜízení. Tuto kontrolu provádí Evropská komise na základČ výroþních kontrolních zpráv a výroþního stanoviska auditorského orgánu a vlastních auditĤ. Evropský úþetní dvĤr, který v rámci své pĤsobnosti vykonává samostatné a nezávislé kontroly vyplývající z jeho pĤsobnosti. Nesrovnalosti Všechny orgány podílející se na implementaci operaþního programu mají povinnost hlásit Ĝídícímu orgánu zjištČná podezĜení na nesrovnalosti. ěídící orgán podezĜení prošetĜí a ta, která považuje za opodstatnČná pĜedá vČcnČ pĜíslušným orgánĤm k zahájení správního nebo soudnímu Ĝízení. Hlášení kontrolních orgánĤ je tĜeba vždy považovat za opodstatnČné.

- 108 -


ěídící orgán zároveĖ do patnáctého dne následujícího mČsíce hlásí tato opodstatnČná podezĜení subjektĤm zapojeným do vnČjší úrovnČ hlášení.

5.4 Monitorování Monitorovací výbor Monitorovací výbor se zĜizuje v souladu s þlánkem þ.62 NaĜízení. Cílem Monitorovacího výboru je zajistit úþinnost a kvalitu poskytované pomoci. ýleny monitorovacího výboru volí Výbor a jmenuje pĜedseda RR a zohlední pĜitom nutnost naplnČní principu partnerství. Povinností Monitorovacího výboru je zajistit dohled nad realizací ROP SV, zejména nad zajištČním souladu s pĜedpisy ES a legislativou ýR, dosažením cílĤ programu pĜi efektivním využití veĜejných prostĜedkĤ, aj. Monitorovací výbor bude zajišĢovat zejména následující úkoly v souladu s þlánkem 64 NaĜízení: a. sledování pĜípravy, realizace a vyhodnocení OP, jeho efektivnosti a úþinnosti, b. posuzuje a schvaluje kritéria pro výbČr projektĤ vþetnČ veškerých revizí tČchto kritérií c. hodnocení postupu pĜi dosahování konkrétních cílĤ OP a pĜi dosahování cílĤ pro každou prioritní osu programu d. analyzuje výsledkĤ realizace OP, e. posouzení a schvalování výroþní a závČreþné zprávy OP pĜed jejich zasláním Evropské komisi, mĤže navrhovat Ĝídícímu orgánu revizi þi pĜezkoumání ROP SV za úþelem dosažení cílĤ ROP SV, vþetnČ finanþního Ĝízení.

f.

g. Zváží a schválí veškeré návrhy na úpravu obsahu rozhodnutí komise o pĜíspČvku ERDF a FS Pro monitoring OP bude využíván Monitorovací systém strukturálních fondĤ (MSSF). Systém umožní poskytnutí požadovaných výstupĤ pro potĜeby Evropské komise. Výroþní a závČreþné zprávy o implementaci ěídící orgán zasílá Komisi výroþní zprávu o implementaci (po schválení Monitorovacím výborem) do 30. þervna následujícího roku, pĜiþemž první zpráva bude Komisi pĜedložena v roce 2008. ZávČreþná zpráva o implementaci bude postoupena Evropské komisi do 31.12.2016. Všechny výroþní a závČreþné zprávy o implementaci by mČly obsahovat následující informace: x

dĤležité socio-ekonomické trendy se vztahem k podpoĜe, vþetnČ národních, regionálních a sektorových politik,

x

postup v realizaci priorit a opatĜení ve vztahu k jejich specifickým cílĤm, s kvantifikací jejich fyzických indikátorĤ a indikátorĤ výsledkĤ a dopadĤ

- 109 -


x

finanþní implementace pomoci, sumarizace celkových výdajĤ proplacených Certifikaþním orgánem pro každé opatĜení a záznamy o celkových platbách ze strany Evropské komise a dále kvantifikace finanþních indikátorĤ

x

všechny kroky ze strany ěídícího orgánu a Monitorovacího výboru pro zajištČní kvality a efektivnosti implementace, pĜedevším:

x

ҟ monitorování, finanþní kontrola a hodnocení opatĜení, vþetnČ organizování sbČru dat,

x

ҟ pĜehled všech podstatných problémĤ vyskytujících se pĜi Ĝízení podpory a pĜehled pĜijatých opatĜení,

x

ҟ opatĜení pro zajištČní publicity,

x

kroky k zajištČní sluþitelnosti s politikou Spoleþenství.

x

opatĜení pĜijatá pro zajištČní informovanosti a publicity OP

x

informace o významných problémech vztahujících se k dodržování souladu s politikami Spoleþenství, které byly zjištČny bČhem implementace OP a pĜijatá opatĜení pro jejich nápravu

x

vývoj ve financování velkých projektĤ

x

využití pomoci vrácené ěídícímu orgánu nebo jinému veĜejnému orgánu v období provádČní OP dle þlánku 99 (2) NaĜízení

Poté co bude výroþní zpráva postoupena Evropské komisi, bude EK a ěídící orgán posuzovat hlavní výstupy z pĜedchozího roku. Po tomto posouzení mĤže EK vznést pĜipomínky a ěídící orgán bude Komisi následnČ informovat o opatĜeních, pĜijatých na základČ tČchto pĜipomínek. Pokud Evropská komise dojde k závČru, že pĜijatá opatĜení jsou nedostateþná, mĤže doporuþit ěídícímu orgánu zmČny vedoucí k zefektivnČní monitorování nebo Ĝízení podpory. ěídící orgán by mČl na takovéto doporuþení reagovat zavedením doporuþených zmČn a nebo vysvČtlením, proþ navržená doporuþení nebyla akceptována. OdstraĖování nedostatkĤ v monitorovacím a Ĝídícím systému Ve spolupráci s dodavatelem monitorovacího a Ĝídícího systému bude vypracován systém aktualizace a oprav systému vþetnČ pĜípadných sankcí, tak aby Regionální rada mohla pružnČ reagovat na požadavky spojené s implementací ROP a veškerou kontrolní a monitorovací þinností viz. kapitoly 5.3 a 5.4.

5.5 Hodnocení programu Ex-ante hodnocení ROP NUTSII JZ Pro zajištČní efektivnosti pomoci Spoleþenství ze strukturálních fondĤ bude v souladu s þl. 46 NaĜízení zajištČno ex-ante hodnocení, mid-term hodnocení a ex-post hodnocení, navržené pro vyhodnocení dopadĤ a analýzu efektĤ na specifické strukturální problémy. Ex-ante hodnocení má za cíl ovČĜit vhodnost navrhovaných cílĤ a priorit ROP SV a jejich vzájemnou provázanost, ale napĜíklad i pĜimČĜenost. Jde o mnohostranný proces, jehož výsledkem jsou expertní názory a doporuþení, vypracované nezávisle na zpracovatelích programu. Kapitola bude doplnČna po obdržení výsledkĤ hodnocení ex-ante ROP SV

- 110 -


Hodnocení SEA ROP SV Kapitola bude doplnČna po obdržení výsledkĤ hodnocení SEA

5.6 Propagace Podle þlánku 68 NaĜízení musí být v souvislosti s OP pĜimČĜeným zpĤsobem provádČna informaþní a propagaþní opatĜení, jejichž cílem je zvýšení povČdomí veĜejnosti o OP a þinnostech EU. Za zajištČní propagace nese zodpovČdnost ěídící orgán, který zajistí zejména informovanost: x

pĜípadných pĜíjemcĤ pomoci, hospodáĜských a sociálních partnerĤ, subjektĤ prosazujících rovnoprávnost mezi muži a ženami, pĜíslušných nevládních organizací o pĜíležitostech, které nabízená pomoc pĜináší;

x

široké veĜejnosti o úloze Spoleþenství v poskytování pomoci prostĜednictvím ERDF a FS a také o koneþných výsledcích této pomoci.

- 111 -


Obrázek 3 – Schéma implementaþní struktury ROP NUTS II Jihozápad

Evropská komise MMR PCO MF

ěídící orgán ROP NUTSII JZ + Detašované pracovištČ PK

Finanþní útvar ROP NUTSII JZ

Koneþní pĜíjemci

Ĝídící a inf. tok tok prostĜedkĤ

- 112 -


KAPITOLA 6 – FINANýNÍ ZAJIŠTċNÍ OP Východiska pro finanþní rámec ROP Regionální operaþní program Jihozápad bude financován pouze z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Finanþní plán Regionálního operaþního programu NUTSII JZ je vypracován v návaznosti na rozdČlení prostĜedkĤ v rámci cíle Konvergence uvedeného v Národním rozvojovém plánu ýeské republiky 2007 – 2013. Finanþní alokace ze strukturálních fondĤ Evropské unie pro Regionální operaþní program Jihozápad vycházejí z aktualizovaného materiálu MMR þ.j. 14368/2006-14 „Evropské zdroje v letech 2007-2013“ ze dne 4.5.2006, kde byla pro Regionální operaþní programy stanovena alokace ve výši 13,25 % z celkových alokací urþených pro ýeskou republiku na nové programovací období. V hodnotovém vyjádĜení se jedná o þástku 3 429,4 mil €. Asociace krajĤ ýeské republiky na svém jednání dne 9.6. 2006 rozhodla o rozdČlení 13,25% pro všechny ROP z celkových alokací na jednotlivé regiony soudržnosti. NUTSII Jihozápad získal z celkového objemu finanþních prostĜedkĤ urþené pro ROP 13,3 %. RozdČlení této þástky na jednotlivé roky 2007-2013 a jednotlivé priority Regionálního operaþního programu NUTSII Jihozápad je obsaženo v následujících finanþních tabulkách. Tabulka 25 - Indikativní alokace pro ýR na politiku soudržnosti mil €, bČžné ceny Konvergence Kohezní fond Konkurenceschopnost (Praha) PĜeshraniþní a transnac. spolupráce z toho: pĜeshraniþní dodateþná pĜeshraniþní** transnacionální Celkem soudržnost

2007 2 115 1 096 56 52 34 13 5 3 319

2008 2 220 1 150 58 53 34 13 5 3 480

2009 2 325 1 202 59 54 35 13 5 3 640

2010 2 435 1 258 60 55 36 14 5 3 809

2011 2 546 1 314 61 56 37 14 5 3 977

2012 2 655 1 371 62 57 37 14 6 4 145

2013 2007-2013 2 767 17 064 1 427 8 818 64 419 58 384 38 251 15 96 6 37 4 316 26 686

Tabulka 26 – PĜedpoklad vývoje roþních závazkĤ ERDF pro ROP NUTS II Jihozápad V mil. €

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 20072013

Strukturální fondy (ERDF nebo ESF) 1 56,588 59,379 62,162 65,093 68,022 70,949 73,906 456,1

Fond soudržnosti 2

Celkem 3=1+2 0 0 0 0 0 0 0

56,588 59,379 62,162 65,093 68,022 70,949 73,906

0

456,1

- 113 -

Podíl prioritních os, oblastí podpory

51,00%

29,00%

16,00%

4,00% 100,00%

2007 – 2013

Prioritní osa 1 Dostupnost center

Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj mČst a obcí

Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu

Prioritní osa 4 Technická asistence Celkem

18,2 456,1

73

132,3

232,6

ERDF a

3,2 80,3

12,8

23,3

41

21,4 536,4

85,8

155,6

273,6

Celkové Národní veĜejné veĜejné zdroje zdroje b a+b

VeĜejné zdroje

Tabulka 27 – Podíl zdrojĤ financování v mil. €, NUTS II JZ 13,3 %

0 43,8

25,5

13,7

4,6

Soukromé zdroje c

21,4 580,2

111,3

169,3

278,2

Celkem d=a+b+c

85% 79%

66%

78%

84%

Míra spolufinancování EU e=a/d

0 0

0

0

0

PĜíspČvky z EIB

- 114 -

0 0

0

0

0

Ostatní finanþní nástroje

celkem ERDF Celkem CF Celkem ESF EAFRD EFF

OP ZamČstnanost OP VzdČlávání

ERDF ERDF ERDF + CF ERDF CF ERDF + CF ERDF CF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF

1,00% ERDF

11,75% 8,00% 20,00% 14,82% 85,18% 21,50% 20,76% 79,24% 7,50% 13,25% 12,00% 13,30% 16,01% 15,12% 14,09% 15,37% 14,11%

Fond

10,00% ESF 7,00% ESF Celkem cíl Konvergence

Integrovaný operaþní program Regionální operaþní programy StĜední ýechy Jihozápad Severozápad Jihovýchod Severovýchod Moravskoslezsko StĜední Morava OP Technická pomoc

OP Doprava

OP Podnikání a inovace OP Výzkum vývoj a inovace OP Životní prostĜedí

Cíl Konvergence operaþní program Celkem 2007 ERDF a CF 3 041,2 377,3 2 070,6 256,9 5 176,5 642,2 767,2 95,2 4 409,2 547,1 5 564,7 690,4 1 155,2 143,3 4 409,5 547,1 1 941,2 240,8 3 429,4 425,5 411,5 51,1 456,1 56,6 549,0 68,1 518,5 64,3 483,2 60,0 527,1 65,4 483,9 60,0 258,8 32,1 ESF 2 588,2 321,1 1 811,8 224,8 25 882,3 3 211,2 12 663,6 1 571,2 8 818,7 1 094,1 4 400,0 545,9 0,0 0,0 337,0 235,9 3 369,6 1 648,7 1 148,1 572,8

395,9 269,6 673,9 99,9 574,0 724,5 150,4 574,1 252,7 446,5 53,6 59,4 71,5 67,5 62,9 68,6 63,0 33,7

2008

352,8 246,9 3 527,5 1 725,9 1 201,9 599,7

414,5 282,2 705,5 104,6 600,9 758,4 157,4 601,0 264,6 467,4 56,1 62,2 74,8 70,7 65,9 71,8 65,9 35,3 369,4 258,6 3 693,8 1 807,3 1 258,6 627,9

434,0 295,5 738,8 109,5 629,3 794,2 164,9 629,3 277,0 489,4 58,7 65,1 78,4 74,0 69,0 75,2 69,1 36,9

PĜíspČvČk Spoleþenství 2009 2010

Tabulka 28 - Finanþní tabulka NSRR - indikativní roþní alokace podle fondĤ a programĤ

386,0 270,2 3 860,0 1 888,6 1 315,2 656,2

453,6 308,8 772,0 114,4 657,6 829,9 172,3 657,6 289,5 511,5 61,4 68,0 81,9 77,3 72,1 78,6 72,2 38,6

2011

402,6 281,8 4 026,2 1 969,9 1 371,8 684,4

473,1 322,1 805,2 119,3 685,9 865,6 179,7 685,9 302,0 533,5 64,0 71,0 85,4 80,7 75,2 82,0 75,3 40,3

2012

- 115 -

419,4 293,6 4 193,9 2 052,0 1 429,0 713,0

492,8 335,5 838,8 124,3 714,5 901,7 187,2 714,5 314,5 555,7 66,7 73,9 89,0 84,0 78,3 85,4 78,4 41,9

2013


PěÍLOHY

PěÍLOHA þ. 1 – Obrázky a tabulky k situaþní analýze ROP NUTS II Jihozápad

- 117 -


PěÍLOHA ý. 1 – Obrázky a tabulky k situaþní analýze ROP NUTS II Jihozápad Obrázek 4 - Relativní migrace podle okresĤ Jihoþeského kraje v období 2000 - 2005 12,00

Relativní migrace (‰) podle okresĤ Jihoþeského kraje v období 2000 - 2005

8,00

4,00 ýeské BudČjovice ýeský Krumlov

0,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

JindĜichĤv Hradec Písek Prachatice

-4,00

Strakonice Tábor -8,00

Zdroj: ýSÚ Obrázek 5 - Relativní migrace podle okresĤ plzeĖského kraje v období 2000 - 2005 12,00

Relativní migrace (‰) podle okresĤ PlzeĖského kraje v období 2000 - 2005

8,00

4,00 Domažlice Klatovy

0,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

PlzeĖ-mČsto PlzeĖ-jih

-4,00

PlzeĖ-sever Rokycany Tachov

-8,00

Zdroj: ýSÚ

-117-


Obrázek 6 – Podíl obcí podle poþtu obyvatel v NUTS II 100%

Podíl obcí podle poþtu obyvatel 80%

Poþet obcí s 100000 a více obyvateli 60%

Poþet obcí s 50000-99999 obyvateli Poþet obcí s 20000-49999 obyvateli Poþet obcí s 10000-19999 obyvateli

40%

Poþet obcí s 5000-9999 obyvateli Poþet obcí s 2000-4999 obyvateli Poþet obcí s 1000-1999 obyvateli

20%

Poþet obcí s 500-999 obyvateli Poþet obcí s 200-499 obyvateli Poþet obcí do 199 obyvatel

Ji ho zá pa St d Ĝe dn íý ec hy Se ve ro zá pa Se d ve ro vý ch od Ji ho vý ch St od Ĝe dn íM M or or av av a sk o -s le zs ko

0%

Zdroj: ýSÚ

-118-

Zdroj: ýSÚ

Obrázek 7 – Vývoj poþtu obyvatel

-119-


Zdroj: ýSÚ

Obrázek 8 – Hustota osídlení NUTS II Jihozápad

-120-


Zdroj: ýSÚ

Obrázek 9 – Centra a silnice v rámci NUTS II Jihozápad

-121-


Zdroj: ýSÚ -122-

Obrázek 10 – Podíl vyjížćky automobilem vþ. kombinací na celkové vyjížćce z obce do zamČstnání


Zdroj: ýSÚ

Obrázek 11 – SamostatnČ þinní na 100 ekonomicky aktivních obyvatel

-123-


Zdroj: ýSÚ -124-

Obrázek 12 – Míra registrované nezamČstnanosti podle krajĤ a okresĤ ýR k 31.12.2004


Poþet obcí celkem 623 501 1 124 1 146 486 1 116 1 376 698 302

Poþet þástí obcí na abs. obec 1 975 3,2 1 543 3,1 3 518 3,1 2 783 2,4 1 656 3,4 2 830 2,5 2 314 1,7 1 193 1,7 636 2,1

765 713

3,2

0,8

0,2

2,7

1,5

306

48

18

262

83

StĜední ýechy

Severozápad

Severovýchod

17 0,5 Moravsko - slezsko *) dálnice a rychlostní komunikace

Zdroj: ýSÚ

StĜední Morava

Jihovýchod

0,1 2,0 1,0

9 102 110

Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad

870

1 205

717

780

664 411 1 075

(%)

(km)

21,3

13,5

9,1

12,3

11,5

8,1

10,8 8,0 9,6

(%)

silnice I. tĜídy

(km)

region, kraj

D + RK *) (%)

744 22,2

1 495 26,3

3 115 32,5

2 301 23,5

1 465 23,6

2 369 24,7

1 639 26,7 1 510 29,5 3 149 28,0

(km)

7

3

1

6

5

4

2

poĜ.

silnice II. tĜídy

Poþet obcí do 199 obyvatel relat. abs. (%) 243 39,0 196 39,1 439 39,1 290 25,3 83 17,1 279 25,0 461 33,5 68 9,7 14 4,6

Zdroj: ýSÚ Tabulka 30 – Srovnání dálniþní a silniþní sítČ v ýR

region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko

Srovnání sídelní struktury

Tabulka 29 – Srovnání sídelní struktury v rámci ýR

1 886

3 418

5 384

6 266

4 009

6 251

3 819 3 095 6 914

(km)

56,4

60,2

56,2

64,1

64,4

65,3

62,3 60,5 61,5

(%)

-125-

6

5

7

3

2

1

4

poĜ.

2630

4913

8499

8567

5474

8620

5458 4605 10063

(km)

78,6

86,5

88,7

87,7

88,0

90,0

89,0 90,0 89,5

(%)

7

6

3

5

4

1

2

poĜ.

3344

5678

9587

9771

6220

9574

6131 5118 11249

(km)

Celkem

Poþet obcí s 10000 a více obyvateli relat. abs. (%) 7 1,1 6 1,2 13 1,2 18 1,6 24 4,9 23 2,1 17 1,2 19 2,7 16 5,3

silnice II. a III. tĜídy

Poþet obcí s 2000-9999 obyvateli relat. abs. (%) 43 6,9 36 7,2 79 7,0 64 5,6 52 10,7 82 7,3 93 6,8 78 11,2 57 18,9

silnice III. tĜídy

Poþet obcí s 200-1999 obyvateli relat. abs. (%) 330 53,0 263 52,5 593 52,8 774 67,5 327 67,3 732 65,6 805 58,5 533 76,4 215 71,2



Tabulka 31 – Mezikrajové srovnání velikostní struktury center Velikostní skupina Nad 100 000 50 000 - 99 999 20 000 - 49 999

10 000 - 19 999

5 000 - 9 999

2 000 - 4 999 do 1999

MČsta

Jihoþeský kraj Poþet obyvatel

ýeské BudČjovice Tábor Písek Strakonice JindĜichĤv Hradec ýeský Krumlov Prachatice

Milevsko TĜeboĖ Vimperk Týn nad Vltavou Daþice Sezimovo Ústí SobČslav Kaplice Blatná Veselí nad Lužnicí VodĖany BechynČ 30 obcí 594 obcí

PlzeĖský kraj Poþet obyvatel MČsta PlzeĖ 166118

97339 36557 29796 23800 22695 Klatovy 14443 Rokycany 11843 Tachov Sušice Domažlice 9486 9016 8281 8143 7937 7495 StĜíbro 7290 NýĜany 7125 PĜeštice 6644 Horažćovice 6641 6581 5931 92306 205918

DobĜany Planá Nýrsko 29 obcí 459 obcí

23033 14305 12696 11462 11048

7745 6913 6453 5716 5666 5400 5109 90147 178877

Zdroj: ýSÚ Tabulka 32 – Srovnání automobilizace v rámci ýR

region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko Praha ýeská republika

Poþet obyvatel 625 712 549 618 1 175 330 1 144 071 1 126 721 1 480 144 1 640 354 1 225 832 1 257 554 1 170 571 10 220 577

Poþet osobních aut na 1000 absolutnČ obyvatel 250 435 400,2 230 238 418,9 480 673 409,0 470 939 411,6 394 036 349,7 550 790 372,1 573 934 349,9 383 413 312,8 381 316 303,2 580 446 495,9 3 815 547 373,3

Zdroj: ýSÚ

-126-


Tabulka 33 – Srovnání využití informaþních technologiích v krajích ýR

kraj Praha hl. mČsto StĜedoþeský Jihoþeský PlzeĖský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysoþina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ýR celkem

Vybavenost domácností osobním poþítaþem 2003 2004 2003-2004 (%) poĜ. (%) poĜ. (%) poĜ. 38 42 4 1 1 8 24 29 5 5 6 3 19 32 13 12 3 1 23 28 5 8 7 3 22 27 5 10 10 3 17 22 5 13 13 3 24 27 3 5 10 9 20 31 11 11 4 2 25 28 3 4 7 9 28 31 3 3 4 9 30 33 3 2 2 9 15 18 3 14 14 9 24 27 3 5 10 9 23 28 5 8 7 3 24 30 6

Vybavenost domácností pĜipojením k internetu 2003 2004 2003-2004 (%) poĜ. (%) poĜ. (%) poĜ. 29 35 6 1 1 3 16 22 6 3 2 3 12 19 7 10 4 2 12 16 4 10 9 6 16 17 1 3 6 10 10 15 5 13 11 5 13 17 4 9 6 6 14 22 8 8 2 1 16 14 -2 3 12 14 16 17 1 3 6 10 19 19 0 2 4 12 9 13 4 14 14 6 15 14 -1 7 12 13 12 16 4 10 9 6 15 19 4

Zdroj: ýSÚ

Tabulka 34 – Srovnání emisí hlavních zneþišĢujících látek v ýR MČrné emise (t/km2)

Region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko Praha ýeská republika

tuhé látky celkem 0,50 0,54 0,51 0,67 0,76 0,65 0,41 0,52 1,55 1,43 0,64

oxid siĜiþitý 1,13 1,53 1,30 2,37 10,24 2,76 0,58 1,53 5,35 3,82 2,86

tČkavé oxidy oxid org. dusíku uhelnatý slouþeniny 0,47 1,19 0,34 0,66 1,49 0,41 0,55 1,32 0,37 1,65 2,46 0,83 8,26 2,42 0,93 1,63 2,25 0,68 0,53 1,13 0,39 0,86 1,33 0,53 4,38 25,82 0,88 6,18 6,13 2,02 2,06 3,46 0,61

Zdroj: ýSÚ

-127-

3,8 3,3 0,0

VzdČlávání

Zdravotnictví a sociální péþe; veterinární þinnosti

Ostatní veĜejné, sociální a osobní služby

ýinnosti domácností

Zdroj: ýSÚ

6,0 3,9

VeĜejná správa, obrana; povinné sociální zabezpeþení

13,2

3,1

10,9

2,0

12,4

ýinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské þinnosti

Finanþní zprostĜedkování

Doprava, skladování a spoje

Ubytování a stravování

Obchod; opravy motorových vozidel a výrobkĤ pro osobní potĜebu a pĜevážnČ pro domácnost

4,0

25,9

Zpracovatelský prĤmysl 6,9

1,2

TČžba nerostných surovin

Stavebnictví

0,0

Výroba a rozvod elektĜiny, plynu a vody

3,3

Rybolov

100,0

2 530 927,0

ZemČdČlství, myslivost, lesnictví

v tom:

HPH (%) celkem

Regionální HPH celkem (mil. Kþ)

ýeská republika

0,0

5,1

2,9

2,9

7,4

22,6

8,1

13,0

3,2

16,7

5,8

3,0

9,2

0,0

0,0

0,1

100,0

583 145,7

Praha

0,0

2,3

3,0

3,2

4,8

11,2

0,9

12,6

1,3

12,4

6,1

3,1

34,6

0,3

0,0

4,2

100,0

264 172,6

StĜední ýechy

Tabulka 35 – Hrubá pĜidaná hodnota (HPH) v roce 2004

0,0

2,7

4,2

4,1

6,9

9,7

1,9

11,2

1,7

10,8

7,6

4,8

29,0

0,3

0,0

5,3

100,0

264 165,9

0,0

3,5

5,0

4,0

6,3

7,3

1,7

10,6

2,2

9,1

7,6

7,7

27,7

5,3

0,0

2,0

100,0

232 122,3

Jihozápad Severozápad

-128-

0,0

2,6

4,1

4,3

5,2

9,7

1,7

10,0

1,7

11,4

7,3

3,4

33,7

0,2

0,0

4,6

100,0

315 352,4

Severovýchod

0,0

3,0

3,8

4,6

5,5

13,6

1,6

9,7

1,5

11,5

7,4

4,6

26,7

0,6

0,1

5,6

100,0

372 337,6

Jihovýchod

0,0

2,7

4,5

4,7

4,8

10,3

1,4

8,9

2,3

11,7

7,5

1,8

34,1

0,4

0,0

4,9

100,0

243 394,0

StĜední Morava

0,0

3,0

4,6

4,5

5,5

9,4

1,6

9,2

1,4

10,7

6,7

4,8

31,6

4,7

0,0

2,1

100,0

256 236,4

Moravsko slezsko

0,0

2,6

4,1

4,2

6,7

9,8

1,8

11,5

1,8

10,1

7,8

6,2

26,9

0,3

0,0

6,2

100,0

138 053,5

Jihoþeský kraj

0,0

2,8

4,3

4,0

7,1

9,6

1,9

10,8

1,5

11,6

7,3

3,2

31,2

0,3

0,1

4,3

100,0

126 112,4

PlzeĖský kraj



Tabulka 36 – Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v roce 2004 ýR, NUTS II, kraje ýeská republika StĜední ýechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko Hl. m. Praha StĜedoþeský Jihoþeský PlzeĖský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysoþina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Celkem Podíl v mil. Kþ (%) 743 807 76 184 82 828 66 925 78 490 105 751 59 446 59 552 214 631 76 184 45 337 37 491 20 544 46 381 28 586 28 303 21 601 27 083 78 668 30 405 29 041 59 552

THFK

100,00 10,24 11,14 9,00 10,55 14,22 7,99 8,01 28,86 10,24 6,10 5,04 2,76 6,24 3,84 3,81 2,90 3,64 10,58 4,09 3,90 8,01

na 1 obyvatele THFK Podíl THFK celkem (%) v Kþ 72 873 100,00 66 960 91,89 70 514 96,76 59 524 81,68 53 049 72,80 64 495 88,50 48 458 66,50 47 316 64,93 184 135 252,68 66 960 91,89 72 491 99,48 68 263 93,67 67 642 92,82 56 519 77,56 66 885 91,78 51 743 71,00 42 758 58,67 52 356 71,85 70 090 96,18 47 848 65,66 49 115 67,40 47 316 64,93

Zdroj: ýSÚ

-129-

1-9 zamČstnancĤ mikropodniky 254 563 43 598 27 298 35 584 22 058 43 989 34 851 24 327 22 858 12 884 22 700

Zdroj: ýSÚ

ýeská republika Praha StĜední ýechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj

Bez zamČstnancĤ

1-9 zamČstnancĤ mikropodniky x x 17,09% 17,13% 11,45% 10,72% 11,13% 13,98% 10,29% 8,67% 13,93% 17,28% 15,18% 13,69% 11,49% 9,56% 9,45% 8,98% 6,46% 5,06% 4,66% 8,92%

Tabulka 38 – Poþet subjektĤ podle poþtu zamČstnancĤ (%)

Zdroj: ýSÚ

ýeská republika Praha StĜední ýechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj

Bez zamČstnancĤ 1 343 626 229 649 153 829 149 499 138 263 187 158 203 911 154 339 126 978 86 825 62 674

250 a více zamČstnancĤ velké podniky 2 017 463 167 233 192 251 299 207 205 118 115

-130-

10 - 49 50 - 249 250 a více zamČstnancĤ - zamČstnancĤ - zamČstnancĤ malé podniky stĜední podniky velké podniky x x x 18,30% 18,70% 22,95% 10,09% 9,43% 8,28% 11,06% 11,57% 11,55% 9,57% 9,81% 9,52% 14,24% 13,88% 12,44% 15,97% 16,62% 14,82% 11,04% 11,26% 10,26% 9,72% 8,72% 10,16% 5,84% 5,89% 5,85% 5,22% 5,69% 5,70%

10 - 49 50 - 249 zamČstnancĤ - zamČstnancĤ malé podniky stĜední podniky 48 834 11 345 8 939 2 121 4 928 1 070 5 402 1 313 4 674 1 113 6 954 1 575 7 798 1 886 5 391 1 278 4 748 989 2 851 668 2 551 645

Tabulka 37 – Poþet subjektĤ podle poþtu zamČstnancĤ (absolutní þísla)

x 19,12% 10,91% 10,95% 10,42% 13,42% 14,39% 10,43% 10,35% 5,70% 5,26%

nezjištČný poþet zamČstnancĤ

nezjištČný poþet zamČstnancĤ 692 216 132 353 75 529 75 830 72 154 92 912 99 577 72 212 71 649 39 450 36 380



Tabulka 39 – Poþet uchazeþĤ na jedno volné místo k 31.12.2004 (ýR, kraje) ýR, kraje ýeská republika Hl. m. Praha StĜedoþeský Jihoþeský PlzeĖský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysoþina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

poþet uchazeþĤ na jedno volné pracovní místo 10,6 1,8 6,8 7,1 4,8 15,7 24,9 8,0 10,9 12,0 19,3 19,2 15,8 17,9 39,4

Zdroj: ýSÚ

Tabulka 40 – Poþet uchazeþĤ na jedno volné místo k 31.12.2004 (ýR, NUTS II) ýR, NUTS II ýeská republika Hl. m. Praha StĜední ýechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravskoslezsko

poþet uchazeþĤ na jedno volné pracovní místo 10,6 1,8 6,8 5,8 22,3 10,1 19,2 16,7 39,4

Zdroj: ýSÚ

Tabulka 41 – Poþet uchazeþĤ na jedno volné místo k 31.12.2004 (kraje, okresy) Kraj, okresy Jihoþeský kraj ýeské BudČjovice ýeský Krumlov JindĜichĤv Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

poþet uchazeþĤ na jedno volné pracovní místo

Kraj, okresy

7,1 PlzeĖský kraj 4,1 Domažlice 10,8 Klatovy 20,4 PlzeĖ-mČsto 10,0 PlzeĖ-jih 7,8 PlzeĖ-sever 7,4 Rokycany 4,8

Tachov

poþet uchazeþĤ na jedno volné pracovní místo 4,8 7,3 6,9 2,4 5,8 8,7 14,2 9,0

Zdroj: ýSÚ -131-


Tabulka 42 – PrĤmČrné hrubé mČsíþní mzdy podle sektorĤ v Kþ (fyzické osoby), 2004

PrĤmČrné hrubé mČsíþní mzdy (fyzické osoby) v zemČdČlství, lesnictví a rybolovu v prĤmyslu ve stavebnictví v obchodu a opravách v pohostinství a ubytování v dopravČ, skladování a spojích v penČžnictví a pijšĢovnictví v nemovitestech ve veĜejné správČ, obranČ ve vzdČlávání ve zdravotnictví a sociálních þinnostech v ostatních službách

ýeská Jihoþeský kraj republika 18 035 15 771 13 171 17 503 18 071 18 346 12 998 19 418 35 425 19 581 20 490 16 415 16 753 14 738

12 795 16 591 16 203 14 511 11 634 15 090 24 917 12 927 18 213 16 012 16 541 13 225

PlzeĖský kraj 16 831 13 378 17 667 16 718 16 235 9 918 16 847 23 892 15 532 18 317 16 299 17 461 14 341

Zdroj: ýSÚ Tabulka 43 – PrĤmČrné hrubé mČsíþní mzdy podle okresĤ v roce 2004 Jihoþeský kraj ýeské BudČjovice ýeský Krumlov JindĜichĤv Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor PlzeĖský kraj Domažlice Klatovy PlzeĖ-mČsto PlzeĖ-jih PlzeĖ-sever Rokycany Tachov

15 771 17 270 15 883 14 291 13 890 14 684 15 399 15 119 16 831 15 457 14 991 18 686 15 569 15 266 15 892 15 128

Zdroj: ýSÚ Tabulka 44 – PrĤmČrné hrubé mČsíþní mzdy v Kþ (fyzické osoby) v roce 2004 – kraje ýeská republika Hl. m. Praha StĜedoþeský Jihoþeský PlzeĖský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysoþina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

18 035 22 437 17 704 15 771 16 831 15 414 16 320 16 231 15 732 15 579 15 562 16 226 15 448 15 629 16 909

Zdroj: ýSÚ -132-

Zdroj: ýSÚ

ýeská republika celkem kraj vyjížćky: Hlavní mČsto Praha StĜedoþeský kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysoþina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

3 397

1 350

2 843

2 795

1 374

1 342

693

832

735

889

3 288

1 142

1 508

2 585

K1

K2

K3

K4

K5

K6

K7

K8

K9

K10

K11

K12

K13

K14

24 773

Zahraniþí

20 153

15 008

17 327

19 642

19 951

17 276

15 118

13 676

20 656

6 645

10 163

13 481

105 713

26 018

320 827

ýR celkem

Tabulka 45 – Dojížćka mezi kraji

7 501

3 910

4 480

5 742

5 871

5 012

5 043

4 133

10 508

2 690

4 653

7 631

95 934

x

163 108

K1

1 328

494

606

798

1 580

1 662

3 107

4 057

3 967

476

1 707

1 564

x

18 955

40 301

K2

523

244

263

663

2 328

205

164

260

457

218

1 399

x

1 474

1 152

9 350

K3

300

170

157

206

123

116

188

145

704

1 931

x

1 109

1 064

775

6 988

K4

160

79

90

126

59

75

91

100

980

x

1 212

102

229

318

3 621

K5

268

168

168

316

151

182

216

1 403

x

708

325

254

1 420

1 005

6 584

K6

237

130

120

151

154

283

1 534

x

2 441

116

86

160

1 404

837

7 653

K7

-133-

422

244

286

475

364

5 740

x

2 883

461

90

148

167

1 404

915

13 599

K8

445

198

1 985

1 464

1 301

x

3 766

215

216

49

90

111

1 122

409

11 371

K9

Kraj dojížćky

333

173

214

3 361

x

1 067

137

93

142

37

70

1 562

811

435

8 435

K10

2 265

4 171

3 454

x

7 444

1 886

431

180

383

161

230

476

408

588

22 077

K11

4 059

3 276

x

1 960

291

724

223

89

154

65

99

134

158

234

11 466

K12

2 312

x

3 537

3 757

131

120

81

46

97

40

71

74

104

171

10 541

K13

x

1 751

1 967

623

154

204

137

72

146

64

73

137

181

224

5 733

K14

-

-14 420

-4 467

-5 861

2 435

-11 516

-5 905

-1 519

-6 023

-14 072

-3 024

-3 175

-4 131

-65 412

137 090

saldo mezikraj. dojížćky


29 415 x x 26 018 3 397

1 066 899 314 378 320 827 24 773

K1

1 726 877

ýeská republika

Hlavní mČsto Praha StĜedoþeský kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

VysvČtlivky:

Zdroj: ýSÚ

K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7

Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysoþina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

K8 K9 K10 K11 K12 K13 K14

36,5 5 Struktura vyjíždČjících za prací z obce bydlištČ podle odvČtví zemČdČlství a lesnictví 4,8 2,3 prĤmysl 36,7 21,1 stavebnictví 9,8 8,8 obchod 9 17,8 doprava a telekomunikace 7,8 6,3 školství 4 3,7 zdravotnictví a sociální þinnosti 5,4 6,2

Podíl vyjíždČjících zamČstnaných z obce bydlištČ

Vyj. za prací mimo obec bydlištČ celkem VyjíždČjící za prací do ostatních obcí okresu VyjíždČjící za prací do ostatních okresĤ kraje VyjíždČjící za prací do ostatních krajĤ VyjíždČjící za prací do zahraniþí

Ukazatele

39,8 7,4 34,2 11,8 8,7 7,4 4 4,9

4,2 29,7 8,9 10,7 10,1 3,7 5,2

2 843

13 481

17 769

84 901

118 994

K3

51,7

1 350

105 713

30 277

142 324

279 664

K2

Tabulka 46 – Vybrané ukazatele vyjížćky za prací podle krajĤ

6,6 38 9,7 7,8 7,2 3,4 5,2

39,1

2 795

10 163

36 967

53 442

103 367

K4

3,1 38,5 9 8,6 6,5 3,1 6,2

38,4

1 374

6 645

7 277

40 037

55 333

K5

K7

3 45,9 8,3 7,5 6,3 3,8 4,3

34,7

v%

693

13 676

10 197

47 630

72 196

Poþet

-134-

3,5 35,6 9,7 8,6 9,4 3,8 5,2

38

1 342

20 656

19 694

94 748

136 440

K6

5,5 38,1 8,5 9 7,1 4,3 5,6

38,8

832

15 118

12 394

72 831

101 175

K8

Kraj vyjížćky

5,9 38 10,1 9 8,5 4,2 5,1

42,2

735

17 276

12 109

68 641

98 761

K9

8,8 40,3 9,9 6,8 6,5 4 5,6

41,5

889

19 951

7 340

70 384

98 564

K10

5,2 35,7 11,8 9,3 7,3 4,3 5,6

38,1

3 288

19 642

69 624

101 714

194 268

K11

5,6 36 10,4 8,5 7,9 4,5 6,2

41,3

1 142

17 327

12 264

86 732

117 465

K12

3,7 41,4 11,4 8,8 6,2 4,3 5,3

44,7

1 508

15 008

13 624

90 815

120 955

K13

2,9 41,8 8 8,6 7,3 4,3 5,5

37,8

2 585

20 153

64 842

112 700

200 280

K14


298 605 87 163 29 172 43 722 32 852 24 355 32 546 48 795

ZamČstnané osoby

112 020 38 102 10 499 13 837 9 472 8 702 12 227 19 181

celkem v rámci ýR 96 147 31 925 8 930 12 427 8 079 7 308 10 865 16 613

z toho dennČ

Zdroj: ýSÚ

Kraj celkem Domažlice Klatovy PlzeĖ-mČsto PlzeĖ-jih PlzeĖ-sever Rokycany Tachov

Kraj, okres 264 070 29 268 40 943 79 333 32 463 35 531 21 512 25 020

ZamČstnané osoby 97 397 12 942 14 617 27 362 11 114 11 552 8 783 11 027

celkem 84 662 11 418 12 495 22 852 10 131 10 512 7 927 9 327

z toho dennČ

DojíždČjící

103 367 14 770 16 632 8 565 19 759 21 548 11 630 10 463

celkem

-135-

86 458 12 245 12 918 5 901 17 609 19 184 10 083 8 518

z toho dennČ

VyjíždČjící

118 994 31 659 13 174 16 583 12 204 10 505 13 612 21 257

v rámci ýR 96 620 27 074 10 657 13 142 9 338 7 856 11 255 17 298

z toho dennČ

VyjíždČjící celkem

Tabulka 48 – Bilance dojížćky za prací v okresech PlzeĖského kraje

Zdroj: ýSÚ

Kraj celkem ýeské BudČjovice ýeský Krumlov JindĜichĤv Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

Kraj, okres

DojíždČjící

Tabulka 47 – Bilance dojížćky za prací v okresech Jihoþeského kraje

v rámci ýR -473 4 851 -1 727 -715 -1 259 -548 -390 -685

z toho dennČ

-5 970 -1 828 -2 015 18 797 -8 645 -9 996 -2 847 564

celkem

-1 796 -827 -423 16 951 -7 478 -8 672 -2 156 809

z toho dennČ

Saldo dojížćky

-6 974 6 443 -2 675 -2 746 -2 732 -1 803 -1 385 -2 076

celkem

Saldo dojížćky

977 1 074 908 937 917 926 957 957

na 1000 zamČstnaných

258 100 27 440 38 928 98 130 23 818 25 535 18 665 25 584

977 938 951 1 237 734 719 868 1 023

Obsazená pracovní místa na 1000 celkem zamČstnaných

291 631 93 606 26 497 40 976 30 120 22 552 31 161 46 719

celkem

Obsazená pracovní místa



Tabulka 49 – Poþet a podíl výzkumných pracovníkĤ v krajích ýR v roce 2004 Kraj Praha StĜedoþeský kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysoþina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ýR

Poþet prac. VaV 15 027 2 688 1 141 640 97 595 870 1 080 1 057 341 6 297 1 328 745 2 246 34 152

% 44 7,87 3,34 1,87 0,28 1,74 2,55 3,16 3,09 1 18,44 3,89 2,18 6,58 100

Zdroj: ýSÚ

Tabulka 50 – Výdaje na VaV v krajích ýR v roce 2004 (v Kþ) Kraj Praha StĜedoþeský kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysoþina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ýR

Výdaje na VaV 13 300 282 330 7 237 678 840 1 145 944 750 835 885 270 96 433 060 510 156 170 867 725 650 1 177 382 080 1 364 470 430 529 250 560 3 963 995 890 1 054 154 110 787 189 430 2 212 490 390 35 083 038 960

Zdroj: ýSÚ

-- 136 --


Tabulka 51 – Srovnání vývoje vČkové struktury populace (1991, 2001) 1991 - v tom ve vČku absolutnČ region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko Praha ýeská republika

Poþet obyvatel 624 111 557 444 1 181 555 1 111 244 1 127 613 1 488 681 1 659 514 1 246 021 1 281 031 1 216 889 10 312 548

0-14 15-64 65+ 131 889 414 914 77 308 111 048 373 791 72 605 242 937 788 705 149 913 221 702 739 462 150 080 238 653 764 796 124 164 309 955 988 779 189 947 347 951 1 093 970 217 593 264 371 827 261 154 389 275 460 865 310 140 261 219 773 808 505 188 611 2 120 802 6 876 788 1 314 958

2001 - v tom ve vČku absolutnČ

pokraþování

region, kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Jihozápad StĜední ýechy Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravsko - slezsko Praha ýeská republika

Poþet obyvatel 624 568 549 600 1 174 168 1 123 931 1 123 164 1 483 901 1 642 808 1 236 843 1 261 503 1 160 118 10 206 436

0-14 15-64 65+ 101 779 437 342 85 447 84 914 385 792 78 894 186 693 823 134 164 341 176 859 787 066 160 006 186 574 799 967 136 623 243 023 1 034 804 206 074 263 825 1 145 343 233 640 200 311 867 011 169 521 211 385 893 110 157 008 153 192 819 582 187 344 1 621 862 7 170 017 1 414 557

relativnČ index 150-14 64 65+ vitality 21,1 66,5 12,4 170,6 19,9 67,1 13,0 152,9 20,6 66,8 12,7 162,1 20,0 66,5 13,5 147,7 21,2 67,8 11,0 192,2 20,8 66,4 12,8 163,2 21,0 65,9 13,1 159,9 21,2 66,4 12,4 171,2 21,5 67,5 10,9 196,4 18,1 66,4 15,5 116,5 20,6 66,7 12,8 161,3

relativnČ index 150-14 64 65+ vitality 16,3 70,0 13,7 119,1 15,5 70,2 14,4 107,6 15,9 70,1 14,0 113,6 15,7 70,0 14,2 110,5 16,6 71,2 12,2 136,6 16,4 69,7 13,9 117,9 16,1 69,7 14,2 112,9 16,2 70,1 13,7 118,2 16,8 70,8 12,4 134,6 13,2 70,6 16,1 81,8 15,9 70,2 13,9 114,7

Zdroj: ýSÚ

Tabulka 52 – Stav nosné konstrukce silniþních mostĤ (1.7.2005)

Poþet mostĤ Celkem - závadné v%

Jihoþeský kraj tĜída silnice I. II. III. 285 400 647 20 28 46 7,0 7,0 7,1

PlzeĖský kraj tĜída silnice I. II. III. 164 374 959 9 31 86 5,5 8,3 9,0

Zdroj: ěeditelství silnic a dálnic ýR

-- 137 --

VERZE k

Recommend Documents