Pracovní pomůcka Krajského úřadu Jihomoravského kraje Uzavírání veřejnoprávních smluv dle ustanovení § 160 odst. 5 a § 160 odst. 6 správního řádu
Institut veřejnoprávních smluv je s účinností od 1.1.2006 upraven v ustanoveních § 159 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podle ustanovení § 159 správního řádu se jedná o dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy a nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy. Veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu.
1. Druhy veřejnoprávních smluv Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy. Z pohledu metodiky určené obcím při uzavírání veřejnoprávních smluv, k nimž je potřeba souhlasu správního orgánu (krajského úřadu), mohou územní samosprávné celky (obce) mimo jiné v souladu s ustanoveními § 160 odst. 5 a § 160 odst. 6 správního řádu uzavírat: a) veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy Dle ustanovení § 160 odst. 5 správního řádu územní samosprávné celky mohou vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, jen stanoví-li tak zvláštní zákon (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o obcích“) a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu, který posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. b) veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících ze samostatné působnosti při výkonu veřejné moci Územní samosprávné celky mohou dle ustanovení § 160 odst. 6 správního řádu uzavírat veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících z jejich samostatné působnosti při výkonu veřejné moci, jen stanoví-li tak zvláštní zákon (např. zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o obecní policii“) .
2. Uzavírání veřejnoprávních smluv Úprava uzavírání veřejnoprávních smluv je obdobou úpravy uzavírání soukromoprávních smluv dle občanského zákoníku. Návrhem smlouvy je dostatečně určitý projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, z nějž vyplývá vůle toho, kdo návrh činí, být jím v případě jeho přijetí vázán (ustanovení § 163 správního řádu). Návrh smlouvy působí od doby, kdy dojde k osobě, které je určen. Navrhovatel je oprávněn návrh, i když je označen jako neodvolatelný, zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem smlouvy. Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině. Pokud zákon stanoví, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Nestanoví-li správní řád jinak, použijí se na problematiku veřejnoprávních smluv přiměřeně ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, a ustanovení o započtení. Jak vyplývá i ze stanoviska ministerstva vnitra, při použití ustanovení občanského zákoníku se doporučuje posuzovat smlouvy individuálně s ohledem na to, aby byl zachován veřejnoprávní charakter smluv. Nedoporučuje se používat ustanovení soukromoprávní povahy, např. ustanovení o smluvních pokutách. Tato doporučení se opírají o to, že veřejnoprávní smlouvy mají veřejnoprávní povahu a neuplatňuje se zásada, podle níž je dovoleno vše, pokud to zákon nezakazuje.
3. Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy Pokud hodlají smluvní strany změnit obsah veřejnoprávní smlouvy, mohou tak učinit pouze písemnou dohodou. Jestliže bylo třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělení souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je také ke změně obsahu veřejnoprávní smlouvy nutný její souhlas. Změna obsahu je pak účinná až dnem, kdy rozhodnutí správního orgánu nabude právní moci (ustanovení § 166 odst. 1 správního řádu). Dodatky k veřejnoprávním smlouvám lze uzavírat jen za doby trvání veřejnoprávní smlouvy – po jejím skončení již nejde o dodatek ke smlouvě, ale o smlouvu novou. Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen tehdy, pokud je to ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla stanovena výpovědní lhůta. Výpověď je možné učinit pouze v písemné formě (ustanovení § 166 odst. 2 správního řádu). Pokud je ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuta možnost ukončit veřejnoprávní smlouvu výpovědí, je nutno stanovit přesně všechny podmínky, tedy blíže specifikovat, zda půjde o výpověď bez udání důvodu či s udáním důvodu, musí být přesně stanovena výpovědní lhůta, počátek výpovědní lhůty apod. Opomenutí byť i jen jedné z podmínek výpovědi (např. výpovědní doby či určení počátku výpovědní doby) činí veřejnoprávní smlouvu nevypověditelnou. 2
Jak vyplývá ze zákonné úpravy, k výpovědi veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu správního orgánu, a to ani za předpokladu, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je jeho souhlas potřebný. Jedná se o jednostranný právní úkon smluvní strany, dostačující je pouze splnění všech smluvně ujednaných podmínek. Je však třeba, aby smluvní strany daly na vědomí správnímu orgánu, který k veřejnoprávní smlouvě udělil souhlas (krajský úřad), vypovězení smlouvy. Oproti tomu, pokud k uzavření veřejnoprávní smlouvy je potřebný souhlas správního orgánu, je potřebný i ke změně obsahu veřejnoprávní smlouvy dohodou, tak i k jejímu zrušení (resp. k dohodě o zrušení veřejnoprávní smlouvy). Každá ze smluvních stran veřejnoprávní smlouvy je oprávněna podat písemný návrh na její zrušení pouze z důvodů, které jsou uvedeny v ustanovení § 167 odst. 1 správního řádu, tj. v těchto případech: bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat, jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy, z důvodu ochrany veřejného zájmu, jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela. Pokud bylo k uzavření veřejnoprávní smlouvy třeba souhlasu správního orgánu, vyžaduje se jeho souhlas i ke zrušení veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouva zaniká dnem právní moci rozhodnutí příslušeného správního orgánu o udělení souhlasu ke zrušení veřejnoprávní smlouvy. Ve veřejnoprávních smlouvách, zejm. uzavřených na dobu neurčitou, je vhodné upravit způsob ukončení veřejnoprávní smlouvy – např. dohodou či výpovědí. Pokud nebyla u smluv na dobu neurčitou dohodnuta výpověď, lze doporučit obcím postup, podle nějž uzavřou dodatek k veřejnoprávní smlouvě, kdy dohodou možnost výpovědi upraví, nebo dodatek, kdy dohodou stanoví, že smlouva se uzavírá nikoli na dobu neurčitou, ale určitou.
4. Typy smluv a) Veřejnoprávní smlouvy dle ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích Smlouvy uzavírané dle zákona o obcích jsou nejčastějším případem veřejnoprávních smluv. Dle ustanovení § 63 zákona o obcích obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí (např. matriční úřad). K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat a) označení účastníků smlouvy,
3
b) dobu trvání smlouvy, c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Tento výčet náležitostí smluv není taxativní a veřejnoprávní smlouva tedy může řešit i další otázky (např. personální a administrativně technické zajištění apod.). Ve smlouvě musí být smluvní strany přesně a určitě označeny (název obce, její sídlo, identifikační číslo, uvést, kdo ji zastupuje navenek). Smlouva musí obsahovat přesnou dobu trvání s uvedením začátku platnosti (např. ode dne právní moci rozhodnutí krajského úřadu, kterým bude udělen souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy) a dne skončení platnosti, který je možno uvést buď jako datum, nebo jako poslední den lhůty, jejíž počátek běží ode dne uzavření veřejnoprávní smlouvy, event. uvést, že se jedná o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Předmět smlouvy musí být přesně specifikován, tzn. je nutná konkretizace zákona, konkretizace příslušných ustanovení zákona a přesné určení rozsahu přenesené působnosti. V praxi se nejčastěji objevují veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, o výkonu přenesení působnosti dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Ve smlouvách je třeba jasně vymezit, která ustanovení příslušného zákona bude možno na základě veřejnoprávní smlouvy aplikovat, tzn. uvést, že předmětem veřejnoprávní smlouvy je výkon přenesené působnosti např. dle ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nebo např. dle ustanovení § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, nebo příp. v celém rozsahu svěřeném obecním úřadům definovaným v § 4 odst. 1 písm. c) zákona zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, apod. Veřejnoprávní smlouva musí obligatorně obsahovat způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Náklady na výkon přenesené působnosti se časem zvyšují. Při uzavírání veřejnoprávních smluv na delší dobu či dobu neurčitou je vhodné, aby tento růst nákladů byl zohledněn také ve veřejnoprávní smlouvě. Smluvní strany tak mohou učinit uzavřením nové veřejnoprávní smlouvy nebo formou dodatku k původní veřejnoprávní smlouvě, výhodné se jeví zapracování určitých ustanovení do původní veřejnoprávní smlouvy, která stanoví pro zvyšování ceny za výkon přenesené působnosti pevná pravidla, např. určitou inflační (valorizační) doložku. Vlastní smlouva však nemusí obsahovat přesnou částku zvýšených nákladů, pro účely naplnění dikce zákona postačí, pokud bude smlouva obsahovat způsob výpočtu úhrady těchto nákladů. Takovýto způsob výpočtu lze stanovit např. s přihlédnutím k počtu vyřízených věcí. S ohledem na základní povinnost obce hospodárně a účelně využívat majetek by se měla úhrada nákladů v maximální možné míře blížit skutečným nákladům vzniklým při zajištění výkonu přenesené působnosti. Obec, která závazek zajištění výkonu přenesené působnosti převzala, je oprávněna požadovat od druhé smluvní strany náhradu nákladů s touto činností spojených, naproti tomu zajišťování výkonu přenesené působnosti je součástí výkonu státní správy a jako takové nemůže být předmětem tvorby zisku.
4
Dle společných ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (ustanovení § 66c zákona o obcích) pak není-li v zákoně o obcích stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu. Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena (dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu, kterým byl vysloven souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy), zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení. Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou. S ohledem na text věty první odst. 1 § 63 zákona o obcích je v textu smlouvy (event. v žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě) vhodné prohlášení obcí o tom, že obě smluvní strany jsou obcemi, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, případně je možno uvést, do kterého správního obvodu obce s rozšířenou působností smluvní strany přísluší. Ve veřejnoprávních smlouvách o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků se objevují např. i ustanovení o tom, že osoba jedné obce bude jako člen Komise pro projednávání přestupků druhé obce zvána k projednávání přestupků, přičemž ve smlouvě je uváděno jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu této osoby. Doporučujeme zvážit vhodnost takovýchto smluvních ujednání s ohledem na ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň upozorňujeme, že při změně v osobě je nutné změnit smlouvu, a to způsobem uvedeným v bodě 3. této metodiky. b) Veřejnoprávní smlouvy o výkonu úkolů obecní policie Veřejnoprávní smlouvy o výkonu úkolů obecní policie jsou uzavírány dle ustanovení § 3a zákona o obecní policii, nikoli dle ustanovení § 63 zákona o obcích (jde o veřejnoprávní smlouvu týkající se plnění úkolů vyplývajících ze samostatné působnosti obcí). Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené zákonem o obecní policii nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. Veřejnoprávní smlouva vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlasu krajského úřadu. Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat a) označení obcí, které jsou jejími smluvními stranami, b) určení rozsahu úkolů podle zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona, které bude obecní policie vykonávat na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a které jsou smluvními stranami této smlouvy, c) den, od kterého bude obecní policie úkoly vykonávat, d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem úkolů. O náležitostech smlouvy platí to, co již bylo řečeno při výkladu veřejnoprávních smluv dle ustanovení § 63 zákona o obcích. I když není doba trvání smlouvy obligatorní náležitostí veřejnoprávní smlouvy o výkonu úkolů obecní policie, lze doporučit, aby i v těchto smlouvách byla doba trvání stanovena.
5
Úkolům obecní policie odpovídá komplexní systém vzájemně propojených oprávnění a povinností (ustanovení § 2 zákona o obecní policii), jehož rozsah není vhodné účelově zužovat nebo omezovat a který je tento povinen realizovat v úplném rozsahu vždy, tj. na území obce, která obecní policii zřídila, tak i na území obce, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy a obecní policii sama nezřídila. Z toho vyplývá, že vyčleněním určitého konkrétního oprávnění či povinnosti obecní policie v rámci uzavřené veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii by došlo k popření smyslu podstaty existence tohoto orgánu obce, k omezení oprávnění a povinností obecní policie. Zákonem č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, který nabyl účinnosti 1.1.2009, byl novelizován mimo jiné i zákon o obecní policii. Do tohoto zákona bylo kromě jiného vloženo nové ustanovení - § 3b. Dle tohoto ustanovení k plnění úkolů podle § 2 zákona o obecní policii na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, oprávněn uzavřít veřejnoprávní smlouvu se starostou jiné obce o poskytnutí strážníků. Základní pojmy krizového řízení jsou vymezeny a podrobnosti jsou upraveny v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Veřejnoprávní smlouva v tomto případě obsahuje zejména a) názvy obcí, které jsou účastníky veřejnoprávní smlouvy, b) právní titul pro uzavření veřejnoprávní smlouvy, c) počet poskytnutých strážníků, d) časový úsek, na který jsou strážníci poskytnuti, e) vymezení konkrétních úkolů plněných poskytnutými strážníky. V zákoně není uvedeno, že by veřejnoprávní smlouvy uzavírané dle ustanovení § 3b zákona o obecní policii vyžadovaly ke svému uzavření souhlasu krajského úřadu. c) Veřejnoprávní smlouvy o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup Ustanovení § 26 odst. 1 správního řádu ukládá každému správnímu orgánu, tedy i každé obci, povinnost zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná. Obsah úřední desky musí být rovněž povinně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud není správní orgán schopen zajistit zveřejnění obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup, musí obec, jejíž je tento správní orgán (obecní úřad) součástí, podle § 26 odst. 3 správního řádu uzavřít s obcí s rozšířenou působností veřejnoprávní smlouvu o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nedojde-li k uzavření takovéto veřejnoprávní smlouvy, postupuje krajský úřad podle § 65 zákona o obcích, tedy rozhodne, že tuto působnost bude vykonávat pověřený obecní úřad. Dle názoru Ministerstva vnitra lze tzv. vedení elektronické úřední desky považovat za výkon přenesené působnosti, a tedy veřejnoprávní smlouvy uzavírané podle § 26 odst. 3 správního řádu podléhají režimu veřejnoprávních smluv k zajištění výkonu přenesené působnosti podle ustanovení § 160 odst. 5 správního řádu, tzn. k jejich uzavření je třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu (v případě obcí příslušného krajského úřadu).
6
Co se týče náležitostí těchto smluv, lze odkázat na náležitosti veřejnoprávních smluv uzavíraných dle § 63 zákona o obcích. d) Veřejnoprávní smlouvy o provozování elektronické podatelny Podle ustanovení § 37 odst. 7 správního řádu může obec, která nezřídila elektronickou podatelnu, uzavřít veřejnoprávní smlouvu o provozování elektronické podatelny s obcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má sídlo. Platí tedy, že uzavřít veřejnoprávní smlouvu o provozování elektronické podatelny není možné s obcí s pověřeným obecním úřadem. Nedojde-li k uzavření takovéto veřejnoprávní smlouvy o provozování elektronické podatelny, postupuje se v případě obecního úřadu rovněž podle § 65 zákona o obcích. Dle názoru Ministerstva vnitra lze provozování elektronické podatelny považovat za výkon přenesené působnosti, a tedy veřejnoprávní smlouvy uzavírané podle § 37 odst. 7 správního řádu podléhají režimu veřejnoprávních smluv k zajištění výkonu přenesené působnosti podle ustanovení § 160 odst. 5 správního řádu, tzn. k jejich uzavření je třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu (v případě obcí příslušného krajského úřadu). Co se týče náležitostí těchto smluv, lze rovněž odkázat na náležitosti veřejnoprávních smluv uzavíraných dle § 63 zákona o obcích.
5. Žádost o vydání souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy Po podepsání veřejnoprávní smlouvy oběma smluvními stranami je nutné podat příslušnému správnímu orgánu (krajskému úřadu) žádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy. O vydání souhlasu je rozhodováno ve správním řízení. Toto řízení je zahájeno dnem, kdy je příslušnému správnímu orgánu doručena žádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Účastníky řízení jsou obce, které předmětnou veřejnoprávní smlouvu uzavírají. Dle ustanovení § 45 odst. 1 správního řádu musí mít žádost náležitosti podání uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky. Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Obec, která je právnickou osobou, uvede v žádosti svůj název, identifikační číslo a adresu sídla. Žádost musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí. Podle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu lze podání, tj. úkon směřující vůči správnímu orgánu, učinit - písemně, - ústně do protokolu, - v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem (podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů),
7
-
pomocí jiných technických prostředků, zejména dálnopisem, telefaxem, prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. V tomto případě je ovšem bezpodmínečně nutné podání do pěti dnů potvrdit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání je povinen správní orgán přijmout ve všech výše uvedených formách, vzhledem k nutnosti doložení příloh je však praktické podávat žádost písemně, protože jakékoli jiné podání musí být v každém případě písemně doplněno. Je dostačující, pokud žádost o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě strany podá krajskému úřadu pouze jedna smluvní stana (žadatel). Z hlediska hospodárnosti a účelností správního řízení o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě lze však doporučit, aby žádost podaly smluvní strany společně. V tomto případě pak není nutno zasílat účastníkům řízení (smluvním stranám veřejnoprávní smlouvy) oznámení o zahájení řízení a vyrozumění o tom, že mají možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čímž se správní řízení urychlí. Současně pak přichází v úvahu aplikace ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, kdy žadatelům, jejichž žádosti se v plném rozsahu vyhovuje, nemusí být dána možnost k tomu, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí. Podání žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě oběma smluvními stranami se jeví vhodné i z hlediska určitých procesních kroků, které může činit žadatel, kterými je např. zpětvzetí žádosti dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu. Žádost o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě podává smluvní strana (smluvní strany), tj. obec (obce), kterou (které) zastupuje navenek starosta. Žádost proto podepisuje ten, kdo podepisuje veřejnoprávní smlouvu, tedy starosta. Pokud smlouvu či žádost podepisuje za osobu jednající za obec navenek (starostu) místostarosta v zastoupení („v z.“), musí být u jeho podpisu uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce. Tzn. není možné k předtištěnému jménu a příjmení starosty připojit podpis jiné osoby. Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní smlouva musí být v souladu s veřejným zájmem, je vhodné uvést v žádosti prohlášení o tom, že obec, která bude výkon přenesené působnosti vykonávat, má vytvořeny potřebné organizační, personální, materiální a finanční podmínky pro splnění veřejnoprávní smlouvy (tj. zda správní orgán, který bude po uzavření smlouvy agendu zajišťovat, je dostatečně personálně vybaven, zda potřebná část zaměstnanců splňuje podmínku zvláštní odborné způsobilosti tak, aby byl zajištěn výkon státní správy v zákonných lhůtách, zda je zajištěna optimální dopravní obslužnost pro účely kontaktu občana se správním orgánem, zda umístění spisové dokumentace nezbytné k výkonu zajišťovaných činností bude zabezpečeno odpovídajícím způsobem - prostorové vybavení, bezpečné uložení apod.) a její obecní úřad je schopen řádně vykonávat předmět smlouvy, a prohlášení obce, za niž bude výkon přenesené působnosti vykonáván, o tom, že není schopna z organizačních důvodů zabezpečit řádný výkon státní správy na výše uvedeném úseku. Žádost je nutno formulovat s ohledem na to, zda jde o veřejnoprávní smlouvu o výkonu přenesené působnosti nebo zda jde o plnění úkolů vyplývajících ze samostatné působnosti (úkoly obecní policie). Souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy je rozhodnutím vydávaným ve správním řízení, proti kterému je možno uplatnit opravné prostředky, které správní řád obsahuje.
8
Přílohy žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě: 1) veřejnoprávní smlouva podepsaná oběma smluvními stranami Přílohou žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě je veřejnoprávní smlouva, k jejímuž uzavření žadatel/žadatelé požadují udělit souhlas. Ve smlouvě musí být smluvní strany přesně a určitě označeny (název obce, její sídlo, IČ, uvést, kdo ji zastupuje navenek). V souladu s ustanovením § 103 odst. 1 zákona o obcích zastupuje obec navenek starosta, v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 zákona o obcích starostu zastupuje místostarosta. Podpisem je třeba rozumět vlastnoruční podpis osoby, která zastupuje obec navenek. Z důvodu právní jistoty se jeví vhodné přikládat k žádosti doklad o tom, kdo je starostou obce, případně kdo je místostarostou obce (usnesení/výpis z usnesení zastupitelstva obce o volbě starosty, resp. místostarosty), a to v originále nebo ověřené kopii. Úřední ověření podpisu osoby zastupující obec navenek není zákonnou podmínkou uzavření veřejnoprávní smlouvy, přiložení podpisového vzoru starosty (místostarosty) lze z důvodů právní jistoty doporučit. Pokud podepisuje za osobu jednající za obec navenek (starostu) místostarosta v zastoupení („v z.“), musí být u jeho podpisu uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce (viz výše). Veřejnoprávní smlouva pak musí obsahovat doložku dle ustanovení § 41 zákona o obcích. Podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o obcích podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Jelikož obec nemůže jakožto právnická osoba učinit právní úkon bez předchozího schválení některého z orgánů obce, musí být doložka potvrzující, že jsou splněny zákonné povinnosti, u všech písemných právních úkonů, nebo u všech právních úkonů, o kterých se pořizuje zápis. Výjimku tedy netvoří ani uzavírání veřejnoprávních smluv. Z doložky musí být patrno, kdy došlo ke schválení, zveřejnění nebo souhlasu, který orgán tak učinil a zda s daným právním úkonem souhlasil. Při používání razítek na veřejnoprávních smlouvách doporučujeme vyjít ze zákonné úpravy, tedy ze zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky (tedy i obce) oprávněny, resp. povinny, státní znak užívat jen při výkonu přenesené působnosti. Při výkonu samostatné působnosti nemohou obce, resp. jejich orgány, užívat malý státní znak, jelikož se nejedná o výkon státní moci, ale o výkon samosprávy, při níž obce jednají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. V případě vlastního uzavření veřejnoprávní smlouvy jde vždy o samostatnou působnost obce, a to i v případech uzavírání veřejnoprávních smluv o výkonu přenesené působnosti. Na těchto smlouvách by se tedy nemělo objevit razítko s malým státním znakem. Stejně tak by se tato razítka neměla objevit na zápisech z jednání rady obce a zastupitelstva obce a výpisech z usnesení těchto orgánů, a ani na žádostech o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě. Obce oproti tomu mohou při výkonu samostatné působnosti používat razítko obce (ustanovení § 111 odst. 5 zákona o obcích). Může se jednat o razítko tzv. hranaté, textem odpovídající ustanovení § 111 odst. 1 a 3 zákona o obcích, nebo razítko kulaté se znakem obce či bez znaku. Při výkonu samostatné působnosti nemusí obce užívat žádná razítka.
9
2) usnesení příslušného orgánu obce o tom, že veřejnoprávní smlouva byla příslušným orgánem obce schválena Přílohou žádosti o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy je doklad prokazující, že veřejnoprávní smlouva, k jejímuž uzavření je požadováno udělení souhlasu, byla schválena příslušným orgánem obce. Zákon neobsahuje výslovné ustanovení, do působnosti kterého orgánu obce je rozhodování o uzavírání veřejnoprávních smluv svěřeno. Vzhledem k tomu, že nejde o záležitost, která by byla vyhrazena zastupitelstvu obce, bude tímto orgánem rada obce, ledaže by si ji zastupitelstvo obce vyhradilo. V obcích, kde není volena rada obce, je obvyklé, že veřejnoprávní smlouvu schvaluje zastupitelstvo obce. V textu usnesení zastupitelstva obce/rady obce musí být přímo uvedeno, že: zastupitelstvo obce/rada obce X s c h v a l u j e veřejnoprávní smlouvu s obcí Y, na úseku ………, která je přílohou tohoto usnesení“. Formulace usnesení musí přesně odpovídat smlouvě a musí obsahovat výraz „schvaluje veřejnoprávní smlouvu s obcí …“. Klademe důraz na to, aby tato usnesení byla z důvodu právní jistoty osob, vůči nimž je a bude vykonávána přenesená působnost svěřená veřejnoprávní smlouvou, případně vůči nimž budou vykonávány úkoly vyplývající ze samostatné působnosti, přesně specifikována a konkretizována. Veřejnoprávní smlouva musí být schválena příslušným orgánem obce p ř e d jejím podepsáním, nelze veřejnoprávní smlouvu schvalovat zpětně až poté, co byla osobou zastupující obec navenek podepsána (smlouva by byla absolutně neplatná a tato neplatnost by nemohla být zhojena ani jejím dodatečným schválením). Dokladem prokazujícím, že příslušná veřejnoprávní smlouva byla příslušným orgánem obce schválena, je zápis o průběhu zasedání zastupitelstva obce nebo zápis ze schůze rady obce, na němž/na níž bylo přijato příslušné usnesení o schválení veřejnoprávní smlouvy, a to v originále nebo v ověřené kopii (dále jen „zápis“). Rovněž může být doložen výpis z usnesení příslušného orgánu obce (zastupitelstva obce/rady obce), v originále nebo ověřené kopii. Nedostatečné je dokládání prostých kopií zápisů či výpisů z usnesení. Zápis podepisují osoby, o nichž to stanoví zákon. Dle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o obcích se o průběhu zasedání zastupitelstva obce pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. Dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona o obcích pořizuje rada obce ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. Výpisy z usnesení zastupitelstva obce/rady obce musí být podepsány osobami uvedenými shora. Pokud se výpis z usnesení zastupitelstva obce/rady obce vyhotovuje až po pořízení zápisu, opatří se jménem a příjmením osob, které zápis podepsaly, s uvedením zkratky „v.r.“ a údajem „Za správnost“, přičemž výpis podepíše pouze osoba, která za správnost vyhotovení výpisu odpovídá.
10
Závěr Z rozhodovací činnosti prováděné Krajským úřadem Jihomoravského kraje vyplývá, že obce se při uzavírání veřejnoprávních smluv stále dopouštějí chyb a nepřesností, vyplývajících z nepříliš dlouhé praxe v oblasti uzavírání veřejnoprávních smluv, vycházející z nové právní úpravy, když přitom některé problémy praxe nejsou zákonem výslovně řešeny. V zájmu urychlení schvalovacího procesu se obcím v případě pochybností doporučuje předem konzultovat návrh smlouvy s Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Konzultace umožní včas vyjasnit sporné otázky a odstranit případné nejasnosti a pochybení, které by mohly mít za následek přerušení správního řízení o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy, či případně i vydání rozhodnutí o neudělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy.
Kontaktní osoba pro případné dotazy: Mgr. Radka Klusáčková, Odbor kontrolní a právní KrÚ JMK tel: 541651234, mail:
[email protected]
11
VZOR 1: Žádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti/plnění úkolů samostatné působnosti Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno
V ………. dne …………....
Žádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy Obec X, se sídlem ....., identifikační číslo: ....., navenek zastoupená starostou obce ....., a obec Y, se sídlem ....., identifikační číslo: ....., navenek zastoupená starostou obce ....., tímto v souladu s ustanovením § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, žádají Krajský úřad Jihomoravského kraje o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi obcí X a obcí Y, sepsané dne ... , o výkonu přenesené působnosti na úseku ……………. (příp. o plnění úkolů samostatné působnosti). Pro výkon přenesené působnosti: Obec X prohlašuje, že má vytvořeny potřebné organizační, personální, materiální a finanční podmínky pro splnění veřejnoprávní smlouvy a že je zajištěna dopravní obslužnost mezi obcemi X a Y. Obec Y konstatuje, že není schopna z organizačních důvodů zabezpečit řádný výkon státní správy na výše uvedeném úseku. Obec X a obec Y jsou obcemi, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
Jméno Příjmení Obec X
.......... Jméno Příjmení Obec Y Přílohy: 1. Veřejnoprávní smlouva mezi obcí X a obcí Y, sepsaná dne ... , o výkonu působnosti na úseku ……
12
2. Usnesení zastupitelstva (rady) obce X ..... ze dne ...., č. ....., o schválení veřejnoprávní smlouvy (v originále/ověřené kopii) 3. Usnesení zastupitelstva (rady) obce Y ..... ze dne ...., č. ....., o schválení veřejnoprávní smlouvy (v originále/ověřené kopii)
Doporučené přílohy: 4. doklad o tom, kdo je starostou obce X (v originále/ověřené kopii), včetně podpisového vzoru starosty 5. doklad o tom, kdo je starostou obce Y, (v originále/ověřené kopii), včetně podpisového vzoru starosty
13
VZOR 2: Veřejnoprávní smlouva o výkonu přenesené působnosti dle ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích Veřejnoprávní smlouva o výkonu přenesené působnosti na úseku ….. Na základě usnesení zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... ., č. ....., a usnesení zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... ., č. ....., uzavírají níže uvedené smluvní strany tuto veřejnoprávní smlouvu: Čl. I Smluvní strany 1. Obec X zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu obce s rozšířenou působností ….. (dále jen „Obec X“) a 2. Obec Y zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu obce s rozšířenou působností ….. (dále jen „Obec Y“) Čl. II Smluvní rozsah výkonu přenesené působnosti (1) Podle § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bude příslušný orgán Obce X vykonávat namísto orgánu Obce Y v jejím správním obvodu přenesenou působnost podle zákona č. ……, v tomto rozsahu ….. (2) Na základě této smlouvy bude orgán Obce X místně příslušný správní orgán v řízeních pro správní obvod Obce Y. Varianta pro veřejnoprávní smlouvu o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků: (3) Výnos pokut, nákladů řízení a pořádkových pokut z projednaných přestupků jsou příjmem rozpočtu Obce X.
14
Čl. III Úhrada nákladů Varianta 1. (1) Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne Obec Y ze svého rozpočtu Obci X na její účet č. ..... roční příspěvek ve výši …….; příspěvek se poskytne do ..... dnů ode dne uzavření této smlouvy (příspěvek bude poskytován průběžně v pravidelných měsíčních – čtvrtletních – splátkách, ve výši …). (2) V případě, že veřejnoprávní smlouva bude platná po dobu kratší než jeden kalendářní rok, úhrada nákladů se poskytne v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců platnosti této veřejnoprávní smlouvy, přičemž celková částka bude zaokrouhlena na celé koruny nahoru. Varianta 2. (1) Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne Obec Y ze svého rozpočtu Obci X na její účet č. ..... příspěvek ve výši ..... ; a to ……(např. za vyřízení jednoho oznámení o přestupku). (2) Vyúčtování bude provedeno dvakrát ročně, a to za období leden až červen a červenec až prosinec. Platba bude splatná do ….dnů ode dne doručení vyúčtování.
Čl. IV Doba trvání smlouvy (1) Varianta 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od jejího uzavření do ..... Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. Varianta 2. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. (2) Smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou. Výpovědní lhůta činí ..... a počíná běžet ..... (3) Smlouvu lze měnit jen písemnou dohodou smluvních stran. K uzavření takové dohody je třeba souhlasu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. (4) Smluvní strana může podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy. Čl. V Společná ustanovení (1) Obec Y předá do ..... dnů ode dne uzavření smlouvy Obci X veškerou spisovou agendu související s výkonem činností podle čl. II této smlouvy. Obec X vede po dobu platnosti této smlouvy veškerou spisovou službu související s výkonem činností podle čl. II této smlouvy. (2) Smluvní strany zveřejní veřejnoprávní smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů nejméně po dobu 15 dnů.
15
(3) Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých obecních úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu. (4) Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, přičemž jeden stejnopis obdrží Obec X, jeden stejnopis obdrží Obec Y a jeden stejnopis veřejnoprávní smlouvy obdrží Krajský úřad Jihomoravského kraje spolu se žádostí o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy.
V …………… dne…………….. ……………………………..
……………………………..
Obec X
Obec Y
Doložka dle ustanovení § 41 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Tato veřejnoprávní smlouva byla schválena usnesením zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... , č. ....., a usnesením zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... , č. ..... .
16
VZOR 3: Veřejnoprávní smlouva o výkonu působnosti na úseku obecní policie Veřejnoprávní smlouva o výkonu úkolů obecní policie Na základě usnesení zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... ., č. ....., a usnesení zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... ., č. ....., uzavírají níže uvedené smluvní strany tuto veřejnoprávní smlouvu: Čl. I Smluvní strany 1. Obec X zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu Jihomoravského kraje (dále jen „Obec X“) a 2. Obec Y zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu Jihomoravského kraje (dále jen „Obec Y“) Čl. II Určení rozsahu úkolů obecní policie (1) Podle ustanovení § 3a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bude Obecní policie obce X vykonávat na území Obce Y v celém rozsahu úkoly obecní policie dle ustanovení § 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, tedy úkoly dle zákona o obecní policii a dle zvláštního zákona. (2) Obecní policie obce X bude výše uvedené úkoly vykonávat ode dne .... (pozn. nejdříve dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jímž bude udělen souhlas k uzavření této veřejnoprávní smlouvy). Čl. III Úhrada nákladů (1) Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne Obec Y ze svého rozpočtu Obci X na její účet č. ..... roční příspěvek ve výši .....; příspěvek se poskytne do ..... dnů ode dne
17
uzavření této smlouvy (příspěvek bude poskytován průběžně v pravidelných měsíčních – čtvrtletních – splátkách, ve výši ….). (2) V případě, že veřejnoprávní smlouva bude platná po dobu kratší než jeden kalendářní rok, úhrada nákladů se poskytne v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců platnosti této veřejnoprávní smlouvy, přičemž celková částka bude zaokrouhlena na celé koruny nahoru. Čl. IV Doba trvání smlouvy (1) Varianta 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od jejího uzavření do ..... Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. Varianta 2. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. (2) Smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou. Výpovědní lhůta činí ..... a počíná běžet ..... (3) Smlouvu lze měnit jen písemnou dohodou smluvních stran. K uzavření takové dohody je třeba souhlasu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. (4) Smluvní strana může podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy. Čl. V Společná ustanovení (1) Obec Y předá do ..... dnů ode dne uzavření smlouvy Obci X veškerou spisovou agendu související s výkonem úkolů podle čl. II této smlouvy. Obec X vede po dobu platnosti této smlouvy veškerou spisovou službu související s výkonem úkolů podle čl. II této smlouvy. (2) Obec Y vydá strážníkovi Obecní policie obce X písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na území Obce Y. (3) Smluvní strany zveřejní veřejnoprávní smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů nejméně po dobu 15 dnů. (4) Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých obecních úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu. (5) Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, přičemž jeden stejnopis obdrží Obec X, jeden stejnopis obdrží Obec Y a jeden stejnopis veřejnoprávní smlouvy obdrží Krajský úřad Jihomoravského kraje spolu se žádostí o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy. V …………… dne……………..
18
……………………………..
…………………………….. Obec Y
Obec X
Doložka dle ustanovení § 41 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Tato veřejnoprávní smlouva byla schválena usnesením zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... , č. ....., a usnesením zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... , č. ..... .
19
