Pracovní materiály pro účastníky kurzů. Program 3 Obchodněprávní vztahy Jak správně uzavírat smlouvy

Program 3 – Obchodněprávní vztahy – Jak správně uzavírat smlouvy, modul 1 – Úprava obchodněprávních vztahů

Pracovní materiály pro účastníky kurzů

Program 3 Obchodněprávní vztahy – Jak správně uzavírat smlouvy

Modul 1 Úprava obchodněprávních vztahů v novém občanském zákoníku, zásady uzavírání smluv

vytvořený v rámci realizace projektu SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o. Brno, Křenová 52, 602 00 Brno „Vyšší úroveň dalšího vzdělávání v klíčových oborech podnikání“ registrační číslo: CZ.1.07/3.2.04/03.0018 hrazeného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje

únor 2015

SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

1 / 20


OBSAH: Část A: Obecná ustanovení do závazkových vztahů v NOZ (zásady uzavírání smluv, přechodná a závěrečná ustanovení NOZ, právní jednání, neplatnost právního jednání, zdánliví právní

jednání,

forma

právního

jednání,

relativní

neúčinnost

právního

jednání)………………………………………………………………………………………..…3

Část B: Počítání času, promlčení a prekluze u závazkových vztahů…………………………….....7

Část C: Uzavírání smluv obecně (předsmluvní jednání, vztah mezi uzavřenou smlouvou, obchodními podmínkami a doložkami, smlouva o smlouvě budoucí, smlouvy uzavírané adhezním způsobem, úroky z prodlení, smluvní úroky, nové instituty v NOZ – lichva, závdavek)…………………………………………………………………...............................9

Část D: Změny v závazkových vztazích - smluvních ujednáních (změny v osobě věřitele nebo dlužníka, změny v obsahu závazku § 1879 až 1900)………………………………...……12

Část E: Zánik závazků……………………………………………………………………….…………15

Část F: Zajištění závazků………………………………………………………………………..……..18

Část G: Náhrada škody § 2894 NOZ až 2971 NOZ…………………………………………..……..19


2 / 20


Úprava obchodněprávních vztahů v novém občanském zákoníku Část A: Obecná ustanovení do závazkových vztahů v NOZ (zásady uzavírání smluv, přechodná a závěrečná ustanovení NOZ, právní jednání, neplatnost právního jednání, zdánliví právní jednání, forma právního jednání, relativní neúčinnost právního jednání) NOZ zrušuje mimo jiné tyto zákony:  Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník  Zákon č. 94/1963 Sb. zákon o rodině  Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech  Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor  Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech  Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů  Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech  Zákon č. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku  Nařízení vlády č. 142/1194 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatků z prodlení a poplatku z prodlení  Zákon č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Pro podnikající subjekty budou v rámci jejich podnikatelské činnosti počínaje 1.1.2014 stěžejní zejména tyto právní předpisy: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – účinnost od 1.1.2014 Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev Základní zásady NOZ a závazkových vztahů dle NOZ  Dispozitivnost  Bezformálnost  Autonomie vůle  Přednost platnosti právní jednání před neplatností  Přednost relativní neplatnosti před absolutní neplatností § 586 NOZ


3 / 20


 Předpoklad dobré víry jednajícího (až na výjimky), kdo tvrdí opak, musí to prokázat  Obecně se lze předem vzdát svých práv, kde to nelze, nebo je to podmíněno, je zákonem výslovně uvedeno Pomůcky pro výklad jednotlivých ustanovení v NOZ  Vyvratitelná domněnka (připouští se důkaz opaku). V NOZ ji poznáme výrazem: „má se za to, že“  Nevyvratitelná domněnka (nepřipouští se důkaz opaku). V NOZ ji poznáme výrazem: „platí, že“  Právní fikce se označuje výrazem: „považuje se za“, „hledí se na“ Lze se odchýlit od konkrétního ustanovení NOZ za splnění těchto podmínek: § 1 odst. 2 NOZ  není u něj výslovný zákaz, a současně  Odchylnou úpravou nebudou porušeny dobré mravy Výslovný zákaz se v NOZ vyjadřuje těmito výrazy: „zakazuje se“, nebo poukazem na „neplatnost ujednání“, nebo poukazem na to, že „k jinému ujednání se nepřihlíží“. Některá ustanovení přechodná a závěrečná (jsou kogentní) od § 3028 NOZ  Základem je zásada, že zákony nepůsobí zpětně a že NOZ se řídí práva vzniklá nejdříve ode dne jeho účinnosti  Výjimku tvoří práva osobní, rodinná a věcná, která byť vznikla za dosavadních pr. předpisů, má být po nabytí účinnosti NOZ aplikován NOZ. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.  Plně se projeví zásada, že zákon nepůsobí zpětně u závazkových vztahů (závazky ze smlouvy, jednostranných pr. jednání atd.), zde na závazkové vztahy vzniklé před účinnosti NOZ se aplikují dosavadní pr. předpisy, za kterých vznikly, a to až do jejich zániku. Avšak i na tyto závazkové vztahy vzniklé před účinností NOZ se budou i na tyto závazkové vztahy vztahovat zásady hlavy první, části první NOZ, tedy včetně


4 / 20


zásady dispozitivnosti. Strany si ale mohou smluvně sjednat, že se na jejich závazek bude aplikovat již NOZ.  Promlčecí lhůty a doby, které začaly běžet před účinností NOZ se až do svého zakončení posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle dosavadních předpisů se posuzují i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet až po dni nabytí účinností NOZ.  Zajištění závazku: Práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Strany si mohou ujednat, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.  Náhrada škody: Právo na náhradu škody se posuzuje podle těch právních předpisů, které byly účinné v době, kdy došlo k porušení dané právní povinnosti, z důvodu kterého škoda vznikla. Výjimka: pokud o náhradě škody, která vznikla porušením právní povinnosti stanovené právními předpisy před účinnosti NOZ, nerozhodl soud, může soud na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle NOZ.  Nájem: nájemní vztah s ohledem na jeho dlouhodobost se řídí NOZ ode dne jeho účinnosti, ačkoli tento vztah vznikl před dnem jeho účinnosti. Avšak vznik nájmu a práva a povinnosti vzniklé před dnem nabytí účinnosti NOZ se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Výjimka u nájmu movitých věcí a pachtu. Soudní řízení o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu zahájená před dnem účinnosti NOZ se po věcné právní stránce posuzují podle dosavadních právních předpisů. Zdánlivé právní jednání NOZ zavádí pojem „zdánlivé právní jednání“ § 551, § 552, § 553, § 554 NOZ Pokud u právního jednání chybí vůle, nebo není učiněno vážně, určitě, srozumitelně jedná se o zdánlivý právní úkon, tzn., že se vůbec nejedná o žádný práv. úkon. § 553 odst. 2 NOZ Smluvní strany mohou dodatečně opravit vadu, která způsobuje zdánlivost a tak od počátku učinit se zdánlivého právního úkonu, se kterým zákon nespojuje žádné právní účinky, úkon platný. Forma právního jednání §559 až 564 NOZ, Písemná forma je povinná, pokud: SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

5 / 20


 to u daného právního jednání stanoví zákon, nebo  si to smluvní strany sjednají. Pokud je písemná forma stanovena zákonem, pak bez dalšího musí být v písemné formě učiněna i změna právního jednání. Pokud písemná forma právního jednání je stanovena dohodou smluvních stran, pak změnu právního jednání je možné učinit i v jiné méně formální podobě, pokud strany si samy neujednaní písemnou formu. Právní následky nedostatku formy pr. jednání, § 582 odst. 1 NOZ Nově v NOZ možnost zhojit nedostatek formy pr. jednání, ať už požadované zákonem nebo smluvně, tím že strany dodatečně pr. jednání učiní ve formě, kterou vyžaduje zákon či smlouva. Neplatnost právního jednání § 580, 581, 582, 583, 584, 585 NOZ  Absolutní neplatnost pr. jednání způsobuje např.: § 588 NOZ  Zjevný rozpor s dobrými mravy  Rozpor se zákonem a současně zjevné narušení veřejného pořádku  Nemožnost plnění – musí být od počátku.  Relativní neplatnost pr. jednání způsobuje např.  Odpor se zákonem, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje  Pr. jednání učiněno pod hrozbou  omyl Doručení zásilky, § 573 NOZ NOZ upravuje domněnku, že pokud bude zásilka odeslána v rámci ČR s využitím provozovatele poštovních služeb, pak se má za to, že ta došla třetí pracovní den po odeslání, pokud bude zásilka odeslána na adresu do jiného státu, pak se má za to, že byla doručena patnáctý pracovní den po odeslání. Relativní neúčinnost, § 589 až 599 Nově v NOZ, věřitel se může dovolat neúčinnosti pr. jednání, které dlužník učinil:


6 / 20


 V posl. 5 letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám  V posl. 2 letech a zkrátil tak své věřitele, musel-li být takový úmysl druhé straně znám  V posl. 2 letech pr. jednáním uzavřeným mezi ním a osobou jemu blízkou, nebo které dlužník v posl. 2 letech učinil ve prospěch osoby jemu blízké, a kterým zkrátil věřitele, ledaže osobě blízké v době učinění pr. jednání dlužníkům úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.  V posl. 2 letech bezúplatným pr. jednáním, výjma: o Bylo plněno dle zákona o Jednalo se o příležitostné dary o Jednalo se o dar v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel o Bylo jím vyhověno mravnímu závazku či slušnosti  V posl. roce, jednalo-li se o kupní či směnnou smlouvu, pokud druhá strana musela poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým dlužník věřitele zkracoval. Část B: Počítání času, promlčení a prekluze u závazkových vztahů Počítání času, § 601 až 608 NOZ  NOZ nově rozlišuje pojem „doba“ a „lhůta“  § 601 Dobou se rozumí časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto pr. následku projevit vůli.  Lhůtou se rozumí časový úsek, v průběhu kterého dotčená strana má uplatnit právo u druhé strany, popř. u jiné osoby nebo u příslušného orgánu.  § 602 Nově v NOZ upravuje, že pokud je právo potřeba vykonat nebo povinnost splnit je nutné tak učinit v obvyklou denní dobu. Výjimka: odlišné ujednání stran, jiné zvyklosti, zavedená praxe stran a okolnosti případu.  § 607 NOZ, POZOR: pouze u lhůt platí, že připadne-li poslední den na sobotu, neděli či svátek, tak konec lhůty nastane nejblíže následující pracovní den.  V NOZ se výslovně upravuje počítání lhůt či dob v kratších časových jednotkách než den. Tato lhůta či doba se počítá od okamžiku, kdy začne do okamžiku, kdy skončí.  Promlčení a prekluze, § 609 až § 654 NOZ


7 / 20


 NOZ zachovává po vzoru SOZ obecné důsledky uplynutí promlčecí a prekluzivní lhůty  § 610 odst. 1 NOZ výslovně stanoví, že se nikdo nemůže vzdát předem práva uplatnit námitku promlčení. Pokud se toto sjedná ve smlouvě, hledí se na to, jako by to nebylo vůbec sjednáno. Běh a délka promlčení  V případě náhrady škody okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty zahrnují vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě  V případě náhrady škody způsobené vadou výrobku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty zahrnují vědomost o škodě, o vadě a o totožnosti výrobce.  V případě práva na vydání bezdůvodného obohacení okolnosti rozhodné pro

počátek

běhu

promlčecí

lhůty

zahrnují

vědomost

o

tom,

že

došlo

k bezdůvodnému obohacení a o osobě povinné k jeho vydání.  U dílčích plnění běží promlčecí lhůta u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. V případě, kdy se pro neuhrazení některého z dílčích plnění stane splatný celý dluh, pak promlčecí lhůta běží ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.  U práva vzniklého z celkového zničení nebo ztráty dopravované věci počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy zásilka měla být příjemci doručena. U práva vzniklého z poškození dopravované věci nebo z opožděného doručení zásilky počne promlčecí lhůta běžet ode dne doručení poškozené zásilky nebo ode dne opožděného doručení Délka promlčecí lhůty, § 629 NOZ  Obecná subjektivní promlčecí lhůta je 3 roky  Objektivní lhůta u majetkového práva, není-li v NOZ upraveno jinak činí 10 let ode dne, kdy dospělo Speciální délky promlčecích lhůt  § 636 NOZ náhrada škody a jiné újmy - nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (objektivní). U práva na náhradu škody nebo jiné újmy, která byla způsobena úmyslně, se právo promlčí nejpozději za 15 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (objektivní). SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

8 / 20


 § 637 NOZ náhrada škody způsobená vadou výrobku - právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh. (objektivní)  § 638 NOZ bezdůvodné obohacení - nejpozději se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. U práva na vydání bezdůvodného obohacení, které bylo nabyto úmyslně, se právo promlčí nejpozději za 15 let od dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.  § 639 NOZ uznání dluhu – uznané právo se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo (pokud dlužník v uznání určí dobu, do které splní, pak promlčecí lhůta počíná běžet od posledního dne této určené doby)  § 640 NOZ máme-li pravomocný rozsudek, plnění soudem v něm přiznané se promlčí za 10 let ode dne, kdy mělo být dle rozhodnutí plněno Smluvní úprava délky promlčecí doby § 630 NOZ Strany si mohou ujednat jinou subjektivní promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, avšak je třeba splnit tyto podmínky:  Sjednaná lhůta nesmí být kratší než jeden rok a delší než 15, kdy její počátek je ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé  Sjednaná lhůta, ať už kratší či delší nesmí být v neprospěch slabší strany  Nesmí se sjednat kratší promlčecí lhůta u promlčení práv na plnění vyplývajících z újmy na svobodě, zdraví, životě nebo o promlčení práva vzniklého z úmyslného porušení povinnosti. Část C: Uzavírání smluv obecně (předsmluvní jednání, vztah mezi uzavřenou smlouvou, obchodními podmínkami a doložkami, smlouva o smlouvě budoucí, smlouvy uzavírané adhezním způsobem, úroky z prodlení, smluvní úroky, nové instituty v NOZ – lichva, závdavek) § 1751 až 1755 vztah smlouvy a obchodních podmínek a doložky  Obchodní podmínky k tomu aby byly součástí smlouvy, je zapotřebí, aby:  obchodní podmínky byly připojeny ke smlouvě (tedy byly připojeny k nabídce na uzavření smlouvy) nebo  byly stranám známy, pak nemusí být připojeny (může to být řešeno tak, že se ve smlouvě prohlásí, že strana obchodní podmínky zná) SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

9 / 20


 pokud se jedná o smlouvu uzavíranou mezi podnikateli, pak lze na obchodní podmínky i jen odkázat. To však jen v případě, že se jedná o obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.  § 1751 odst. 2 NOZ Pokud strany v nabídce a přijetí nabídky odkáží na jiné obchodní podmínky, které si odporují, pak je smlouva i tak uzavřena a to s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu, pokud to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle nevyloučí. Toto nelze vyloučit ani ujednáním v obchodních podmínkách. 

§ 1753 NOZ – pokud některé ustanovení obchodních podmínek nelze po

obsahové stránce nebo po stránce způsobu jeho vyjádření rozumně očekávat, pak je neúčinné (př. nečitelné, malá písmena), ledaže dané ustanovení přijala druhá strana jiným způsobem i dodatečně výslovně.  Pokud obsah smlouvy je v rozporu s obchodními podmínkami, pak má přednost smlouva. Jednostranná změna obchodních podmínek § 1752 NOZ až § 1755 NOZ  § 1752 v NOZ je sjednána možnost za určitých podmínek v obchodních podmínkách ujednat možnost jejich jednostranné změny. Aby se jednalo o platně provedenou jednostrannou změnu obchodních podmínek, je potřeba, aby: o smlouvy s danými obchodními podmínkami uzavírala strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob, kterým se tak zavázala poskytovat opětovné plnění stejného druhu dlouhodobě o vyplývá-li již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba pozdější změny obch. Podmínek (pokud ve smlouvě nebyl ujednán rozsah změn, pak se nepřihlíží ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již strana odkazující na obchodní podmínky musela v době uzavření smlouvy předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejich osobních a majetkových poměrů. o musí to být mezi stranami sjednáno a dále sjednán i způsob oznámení provedené změny druhé straně a právo odmítnout změny a z tohoto důvodu tak smlouvu vypovědět v dostatečné výpovědní době o a musí změna být v přiměřeném rozsahu


10 / 20


Doložka § 1754 NOZ  V případě, že smlouva mezi podnikateli obsahuje doložku upravenou v užívaných vykládacích pravidlech, má se za to, touto doložkou zamýšlely vyvolat pr. účinky stanovené vykládacími pravidly. Pokud je stranou smlouvy spotřebitel, pak se nelze vůči němu dovolat doložky, která byla ve smlouvě upravena pouhým odkazem, jedině že bude prokázáno, že její význam musel být této straně znám. Smlouva o smlouvě budoucí - § 1785 a násl. NOZ -

Nově obsah smlouvy o smlouvě budoucí má být ujednán alespoň obecným způsobem

-

Nevyžaduje se písemná forma

-

Alespoň jedna strana se v ní zavazuje s druhou stranou uzavřít smlouvu a to v dohodnuté lhůtě po vyzvání oprávněnou stranou, jinak do 1 roku.

Lichva § 1796 až 1797  Je tím nahrazena pr. úprava tísně ve SOZ, se kterým ale bylo spojeno pouze právo odstoupit, nikoliv neplatnost  Oproti pr. úpravě o tísni ve SOZ zde se podrobněji vymezují případy, na které dopadá (zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany).  Stejně jako ve SOZ se to nevztahuje na podnikatele. Podnikatelé nemohou ani požadovat zrušení smlouvy dle ust. § 193 odst. 1 NOZ kvůli tomu, že plnění, ke kterému se ve smlouvě zavázali je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem § 1798 až 1801  Adhezní smlouva – jedná se o každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejich pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.  Pokud je v adhezní smlouvě doložka upravena pouze odkazem, pak je tato doložka platná, pokud slabší strana s ní byla seznámena nebo prokáže, že ji význam doložky musel být znám.  Pokud je v adhezní smlouvě doložka špatně čitelná (př. malá písmena), nebo nesrozumitelná, pak je tato doložka platná jen, pokud silnější strana prokáže, že byl SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

11 / 20


slabší straně obsah ustanovení vysvětlen nebo pokud daná doložka je ve prospěch této slabší strany.  Pokud smlouva uzavřená adhezním způsobem obsahuje doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to důvod, jedná o neplatnou doložku. Úroky § 1802 až 1806 NOZ  je možné sjednat místo zákonných úroků úroky smluvené – převzato v ObchZ  Výslovně se v NOZ upravuje, že úroky se hradí v měně jistiny  Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období  Je stanovena nejvyšší možná výše úroků, které může věřitel žalovat a to max do výše jistiny (ale jak podá návrh u soudu, pak od toho dne mu náležejí další úroky) Závdavek § 1808 až 1809 NOZ  Nový institut spočívá v tom, že jedna ze stran či obě vzájemně poskytnou druhé majetkovou hodnotu (př. peníze), která však není předmětem plnění ze smlouvy, je to plnění navíc – má tři funkce.  pokud strana, která dala závdavek, nesplní, co sjednala, pak závdavek propadá druhé straně. V případě že neplní ta strana, která závdavek přijala, pak ta je povinna vrátit té straně, která závdavek dala dvojnásobek závdavku. Tato sankční funkce však nastupuje pouze v případě, že k porušení došlo z příčin na jedné či druhé straně. Pokud tedy k plnění nedošlo z důvodu vyšší moci, pak sankce nastoupit nemůže. Část D: Změny v závazkových vztazích - smluvních ujednáních (změny v osobě věřitele nebo dlužníka, změny v obsahu závazku § 1879 až 1900) Postoupení pohledávky  Z větší části pr. úprava převzata ze SOZ  Oproti SOZ již není požadována písemná forma  Podstata: věřitel i bez souhlasu dlužníka postoupí třetímu subjektu pohledávku  Lze postoupit celou pohledávku i její část  Postoupení se současně postupuje i příslušenství dané pohledávky a práva s pohledávkou spojená včetně zajištění SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

12 / 20


 Nelze postoupit právo, které zaniká smrtí, nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil  Pro dlužníka je postoupení právně významné až od okamžiku, kdy postupitel mu to, že pohledávku postoupil, sdělí, či od okamžiku, kdy mu postupník, postoupení prokáže. Do té doby tak dlužník splní svoji povinnost, bude-li plnit postupiteli.  Nově upraveno, že postoupení není vůči osobám poskytujícím zajištění účinné, dokud jim není postupitelem oznámeno nebo postupníkem postoupení prokázáno.  Dlužní může po postoupení uplatnit všechny námitky, které měl proti pohledávce již před postoupením. Dlužník může proti postupníkovi dokonce namítat i pohledávky, které má vůči postupiteli, ačkoliv v době postoupení nebyly ještě splatné. Musí o těchto svých pohledávkách však postupníka informovat bez zbytečného odkladu, co se o nich dozvěděl.  Postoupení pohledávky může být úplatné i bezplatné. Je-li úplatné, pak postupitel odpovídá postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky, že pohledávka v době postoupení trvala a ručí za její dobytnost.  Na postoupení pohledávky se přiměřeně použije § 1914 NOZ až § 1925 NOZ – o vadách – viz níže  I když dojde k postoupení pohledávky, může nadále postupitel vymáhat plnění po dlužníkovi, a to svým jménem na účet postupníka, ovšem musí ho o to požádat postupník.  Nově je výslovně řešen případ, kdy postupitel postoupí pohledávku pro více postupníků, pak pro dlužníka je účinné to postoupení, o němž se dozví jako o prvním postoupení.  Nově výslovně upravena možnost tzv. hromadného postoupení pohledávek (souboru pohledávek), a to jak současných tak i budoucích. Převzetí dluhu  Nevyžaduje se písemná forma  Dohoda mezi dlužníkem a třetí osobou, že přebírá dluh + potřebný souhlas věřitele, ať už daný dlužníku nebo přejímateli dluhu (praktická bude trojstranná smlouva)  Pokud věřitel souhlas k převzetí dluhu nedá, pak mu nevzniká vůči přejímateli dluhu přímé právo, avšak přejímatel dluhu má však povinnost zařídit (splnit i tak), aby


13 / 20


dlužník nemusel plnit. Tuto povinnost má i ta osoba, která se zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli.  Dopad na zajištění poskytnuté třetí osobou zůstává stejné jako ve SOZ – toto zajištění trvá jen tehdy, pokud třetí osoba souhlasí se změnou v osobě dlužníka.  Přejímateli dluhu zůstávají po převzetí dluhu všechny námitky, které mohl uplatnit původní dlužník Přistoupení k dluhu  Z větší části převzato ze SOZ - Osoba, která si bez souhlasu dlužníka s věřitelem vyjedná, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka.  Oproti SOZ se však přistoupení k dluhu nevztahuje pouze na peněžité plnění 

Pokud je dluh zajištěn, pak pokud k tomu osoba poskytující zajištění

nedala souhlas, pak věřitel nemůže se u ní domáhat plnění z důvodu toho, že neplní nový dlužník Převzetí majetku  Nový institut v NOZ  Ten, na koho se převede všechen majetek dlužníka nebo část, se pak ze zákona stává se zcizitelem společně a nerozdílně dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Je solidárním dlužníkem max do výše hodnoty takto nabytého majetku.  Maximální omezení však neplatí pro osobu dlužníkovi blízkou. Navíc u osoby blízké se předpokládá vědomost. Na osobě blízké je pak prokázat, že o určitém dluhu nevěděla a ani vědět nemusela. Postoupení smlouvy  Smyslem je, aby, bude-li uzavřena smlouva, mohla jedna ze stran práva a povinnosti z dané smlouvy přenechat třetí osobě za určitých okolností.  Podmínkou pro platné postoupení smlouvy je: o S postoupením smlouvy musí souhlasit ta strana, která ze smlouvy zavázána zůstává. o Nesmí to vylučovat povaha smlouvy o Nebylo dosud ze smlouvy plněno SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

14 / 20


 Postoupení smlouvy je vůči druhé straně účinné okamžikem souhlasu s tímto postoupením, a dala-li souhlas předem, tak okamžikem, kdy je jí toto postupitelem oznámeno nebo postupníkem prokázáno.  Účinností postoupením smlouvy vůči postoupení straně se postupitel osvobozuje od svých povinností v rozsahu postoupení. Ovšem postoupená strana může tomuto následku zabránit prohlášením vůči postupiteli, že jeho osvobození odmítá, což bude mít za následek, že postoupená strana bude moci po postupiteli požadovat, aby plnil, nebude-li plnit postupník. Toto prohlášení může postoupená strana učinit do 15 dnů ode dne, kdy se postoupená strana dozvěděla nebo kdy musel zajistit, že postupník neplnil. Pokud postoupená strana prohlášení učiní opožděně, neztrácí právo ani nárok, avšak je povinna nahradit škodu způsobenou prodlením.  Té straně, která ve smluvním vztahu zůstala, zůstávají zachovány všechny námitky, které by mohla uplatnit vůči druhé straně, která svá práva a povinnosti převedla nebo i jiné námitky vůči postupiteli, pokud si sjednají ve smlouvě nebo si to vyhradí při souhlasu s postoupením. Část E: Zánik závazků  § 1913 NOZ pokud jedna strana smlouvy dluh vzniklý z jiného právního důvodu nesplnila řádně a včas, není to důvodem druhé strany proto odepřít plnění či odstoupit od smlouvy z jiného důvodu  Není-li ve smlouvě ujednána jakost, je dlužník povinen plnit ve střední jakosti. Právo z vadného plnění – obecná úprava v NOZ  Ten, kdo přijímá plnění, může se vzdát i předem práva z vadného plnění, ovšem je potřeba to učinit písemně § 1916 odst. 2 NOZ. Uplatnění vad  Vada musí být uplatněna bez zbytečného odkladu poté, kdy měl ten, komu bylo plněno, možnost věc prohlédnout a vadu zjistit. Vadu lze vytknout do 6 měsíců ode dne převzetí věci.  Pokud není vada vytknuta řádně a včas vůči tomu, kdo plnil, a namítne-li to ten, kdo plnil, pak soud nemůže právo z vad přiznat. Ovšem i když bude vada opožděně uplatněna, pak ji soud přizná, i když bude namítnuto opožděné uplatnění vad, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které ten kdo plnil, při předání věděl nebo musel vědět. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

15 / 20


Právo ze záruky  Zárukou se ten, kdo plnění poskytuje, zavazuje, že věc bude mít po určitou dobu po splnění způsobilá pro použití ke sjednanému účelu a že si podrží sjednané vlastnosti. Právo ze záruky vzniká až na základě:  Ujednání ve smlouvě  Prohlášení v záručním listu  Vyznačením záruční doby na obalu Uplatnění vad ze záruky  Vada musí být uplatněna bez zbytečného odkladu poté, kdy měl ten, komu bylo plněno, možnost věc prohlédnout a vadu zjistit. Nejpozději v reklamační lhůtě (v záruce). Při odstranitelné vadě má ten, komu bylo vadně plněno, právo na:  Opravu věci nebo  Doplnění toho, co chybí nebo  Přiměřenou slevu Při neodstranitelné vadě, pro kterou nelze věc řádně užívat, má ten, komu bylo vadně plněno, právo na:  Přiměřenou slevu nebo  Odstoupení od smlouvy § 1949 NOZ kvitace  Je písemným potvrzením věřitele dlužníkovi o tom, že věřitel přijal plnění. Musí obsahovat identifikaci věřitele a dlužníka, kdy a kde bylo plněno a předmět plnění.  Pokud věřitel odmítne kvitaci vydat, dlužník může plnění odepřít  Pokud bude kvitace vydána na jistinu, pak se má za to, že byly vyrovnány i úroky. § 1952 NOZ dlužný úpis  Pokud dlužník věřiteli písemně prohlásil, že mu dluží, pak je věřitel povinen mu toto prohlášení (dlužný úpis) vrátit poté, co dlužník splnil nebo na dlužném úpisu vyznačit, že bylo částečně plněno. Není-li možné vrátit dlužný úpis, pak je dlužník oprávněn požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužný úpis pozbyl platnosti.


16 / 20


 Pokud dlužník obdrží od věřitele dlužný úpis avšak nikoliv kvitaci, pak se má za to, že dluh byl splněn. Místo plnění dle zákona:  Pro nepeněžitý dluh je místem plnění dlužníkovo sídlo či bydliště  Pro peněžitý dluh je místem plnění věřitelovo sídlo či bydliště. Vznikl –li závazek při provozu závodu či provozovny, plní se dluh v místě závodu či provozovny. Čas plnění § 1958 NOZ a 1967 NOZ  Pokud je čas plnění přesně ujednán, je dlužník povinen plnit v daný čas, aniž by bylo potřeba jej k tomu vyzývat.  Pokud si strany neujednají, kdy má přesně dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je pak povinen plnit bez zbytečného odkladu. Fixní závazek Pokud je ve smlouvě sjednána přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy závazku vyplývá, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel oznámí dlužníku bez zbytečného odkladu, že na plnění trvá. Zánikem závazku nastávají tytéž účinky jako by věřitel od smlouvy odstoupil. Odstoupení od smlouvy a) Ze zákona  Je-li dlužník v prodlení, pak má v případě odstoupení právní význam, zda prodlení znamená podstatné či nepodstatné porušení povinnosti.  Pokud je smlouva prodlením porušena podstatným způsobem, pak může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévající straně oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o porušení dozvěděla.  Pokud je smlouva prodlením porušena nepodstatným způsobem, pak může druhá strana od smlouvy odstoupit až poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě, kterou druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.


17 / 20


b) Ze smlouvy  Strany si ujednají podmínky, za kterých je možno odstoupit od smlouvy. Po vzoru ObchZ rozlišení na podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Odstoupení od smlouvy se smlouva zrušuje od počátku. Část F: Zajištění závazků Ručení  Písemné ručitelské prohlášení o tom, že bude ručitelem + souhlas věřitele s tím, že dotyčný bude ručitelem  Ručením lze zajistit i jen část závazku, budoucí dluh, podmíněný, soubor dluhů určitého druhu vznikající dlužníkovi v určité době či soubor různých dluhů z téhož pr. důvodu.  Ručením lze zajistit pouze platný závazek, až na jednu výjimku  Věřitel má právo požadovat plnění po ručiteli až poté, co jej na písemnou výzvu v přiměřené lhůtě nesplní dlužník. Výzva není třeba, pokud ji nemůže věřitel uskutečnit  Ručitel není povinen plnit, pokud věřitel si zavinil, že nemůže být uspokojen dlužníkem.  Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník.  Převzato ze SOZ nikoliv z ObchZ – V případě, že dlužník uzná svůj dluh vůči věřiteli, pak vůči ručiteli je toto uznání účinné jen, pokud k tomu dal souhlas. Zajišťovací převod práva § 2040 až § 2044 NZ  Nevyžaduje se písemná forma smlouvy  Pokud si strany nesjednají jinak, je při zajišťovacím převodu práva ze zákona úhradou zajištěného dluhu právo opět převedeno bez dalšího právního jednání.  Oproti právního úpravě ve SOZ tímto zajištěním může být předmětem zajištění nejen právo dlužníka, ale i třetí osoby.  pokud se věc, která je předmětem tohoto zajištění zapíše do veřejného seznamu, pak se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva.  Pokud smlouva o zajišťovacím převodu práva neobsahuje údaj o výši dluhu a hodnověrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli pak aby dokázal, že obvyklá cena jistoty zajištěný dluh nepřevyšuje.


18 / 20


Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů § 2045 až 2047  Dohoda mezi věřitelem a dlužníkem  Může být strháváno ze mzdy, platu, z odměny – strhnutí nesmí přesáhnout polovinu mzdy, platu a odměny  Pokud není věřitelem zaměstnavatel, pak je vždy k uzavření dohody potřeba souhlasu tohoto zaměstnavatele Smluvní pokuta  Pouze z důvodu porušení smluvní povinnosti  povinnost k úhradě smluvní pokuty je objektivní  moderační právo  smluvní pokuta může spočívat jak v peněžitém tak i nepeněžitém plnění  splnění smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti plnit porušenou povinnost  Zůstává stejné, že smluvní pokuta může být určena bud určitou částkou nebo způsobem jejího určení  Není zde podmínka písemné formy Uznání dluhu  Požadavek vymezení důvodu a výše  Požadavek písemné formy,  uznáním určitého dluhu je i projev hrazení úroků z prodlení z daného dluhu nebo i plnění části dluhu, avšak tento projev je uznáním pouze, pokud jde o nepromlčený dluh  Uznat lze i promlčení závazek, avšak musí být uznání projeveno písemně. Část G: Náhrada škody § 2894 NOZ až 2971 NOZ  Hradí se jak majetková újma, tak i nemajetková újma  § 2898 NOZ NOZ výslovně u náhrady škody stanoví, že náhrady škody způsobené úmyslně, z hrubé nedbalosti, nebo v případě poškození přirozených práv člověka, nebo náhrady škody jako práva slabší strany se nelze předem platně vzdát.  2896 NOZ NOZ dále výslovně stanoví, že nelze se platně zprostit povinnosti prohlášením samotného škůdce.


19 / 20


Porušení zákonné povinnosti  V případě mimosmluvní/zákonné povinnosti k náhradě škody je třeba obecně zaviněné porušení takové povinnosti, které je nutnou podmínkou vzniku povinnosti k náhradě škody, přičemž pokud škůdce porušil zákonnou povinnost, nedbalost se předpokládá. Hrubou nedbalost a úmysl, je třeba prokázat. Porušení smluvní povinnosti  V případě smluvní povinnosti k náhradě škody není třeba zavinění, a tedy škůdci nepomůže prokazovat, že škodu nezavinil. o Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně

nebo

trvale

bránila

mimořádná

nepředvídatelná

a

nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Porušení dobrých mravů  Kdo poruší úmyslně dobré mravy a způsobí tím škodu, je povinen ji nahradit. To neplatí, pokud vykonával své právo a nesledoval tím jako hl. účel poškození jiného. Škoda způsobená informací a radou § 2950 – kdo se hlásí jako odborník, a způsobí škodu tím, že v dané oblasti poskytne neúplnou, nesprávnou radu, pak je povinen nahradit škodu z toho vzniklou. U jiných škůdců se pak hradí škoda, kterou danou radou nebo informací způsobili vědomě. § 2955 NOZ Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí jí podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Při zpracování podkladů bylo čerpáno vedle dotčeného zákona i z této literatury:  K. ELIÁŠ, a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, 2012, Nakladatelství Sagit, a.s. ISBN 978-80-7208-922-2.  A.J. Bělohlávek a kol. Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících, 2012, vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., ISBN 978-80-7380-413-8.


20 / 20

Pracovní materiály pro účastníky kurzů. Program 3 Obchodněprávní vztahy Jak správně uzavírat smlouvy

Recommend Documents