EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.5.2013 SWD(2013) 353 final
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Posouzení národního programu reforem na rok 2013 a konvergenčního programu ČESKÉ REPUBLIKY
Průvodní dokument k Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012-2016
{COM(2013) 353 final}
CS
CS
OBSAH Shrnutí ...................................................................................................................................... 3 1.
Úvod............................................................................................................................. 5
2.
Hospodářský vývoj a problémy ................................................................................... 6
2.1.
Aktuální hospodářský vývoj a výhled.......................................................................... 6
2.2.
Výzvy ........................................................................................................................... 7
3.
Posouzení koncepce politik.......................................................................................... 9
3.1.
Fiskální politika a zdanění ........................................................................................... 9
3.2.
Finanční sektor ........................................................................................................... 20
3.3.
Politika trhu práce, politika vzdělávání a sociální politika ........................................ 21
3.4.
Strukturální opatření na podporu růstu a konkurenceschopnosti............................... 25
3.5.
Modernizace veřejné správy ...................................................................................... 30
4.
Přehledová tabulka ..................................................................................................... 32
5.
Příloha ........................................................................................................................ 36
2
SHRNUTÍ Hospodářský výhled Ekonomika ČR v roce 2012 poklesla o 1,3 % a očekává se, že v roce 2013 opět klesne o 0,4 % a že reálný růst HDP dosáhne pozitivních hodnot (1,6 %) v roce 2014 v důsledku rostoucích příjmů domácností. Míra nezaměstnanosti, která v roce 2012 činila 7 %, se má podle předpokladů v roce 2013 zvýšit na 7,5 % a v roce 2014 se začne snižovat. Průmyslová výroba ve srovnání se slabým výsledkem v roce 2012 vykazuje známky stabilizace a důvěra spotřebitelů se již začala zlepšovat, i když z velmi nízké úrovně. Očekává se, že inflace zůstane mírná, přičemž se z 3,5 % v roce 2012 sníží na 1,9 % v roce 2013 a 1,2 % v roce 2014. Celkový rozpočtový schodek se v roce 2012 zvýšil na 4,4 % HDP, což je výrazně horší výsledek, než se předpokládalo v konvergenčním programu na rok 2012, a Komise předpokládá, že v roce 2013 klesne na 2,9 % HDP. České orgány však neplánují další konsolidační opatření na rok 2014 a roky následující a podle prognózy Komise se tak schodek v roce 2014 nepatrně zvýší na 3 % HDP. Konvergenční program na rok 2013 potvrzuje střednědobý cíl strukturálního schodku ve výši 1 % HDP, ale nespecifikuje lhůtu pro jeho dosažení. Předpokládá se, že strukturální schodek se v letech 2014–2016 zvýší; neplánuje se proto žádná korekce k dosažení střednědobého cíle. Veřejný dluh dosáhne v roce 2016 téměř 52 % HDP (z přibližně 46 % HDP v roce 2012), ale zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP. Klíčové otázky V minulém roce bylo dosaženo pokroku v oblasti fiskálních a strukturálních politik a Česká republika v roce 2012 i přes zhoršující se hospodářskou situaci snížila svůj rozpočtový schodek, s výjimkou jednorázového dopadu přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který schodek zvýšil. Za posledních dvanáct měsíců provedly české orgány rozsáhlý soubor konsolidačních opatření, včetně zvýšení nepřímých daní, i reformu systému zadávání veřejných zakázek a podnikly kroky k posílení správy finančních prostředků EU a kontrolního systému jejich využívání. Nicméně úsilí o reformu v jiných oblastech, mimo jiné v oblasti dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kvality fiskální korekce, služeb péče o děti a vzdělávání, bylo jen omezené. V krátkodobém horizontu je hlavním úkolem nastartování hospodářské obnovy prostřednictvím fiskální konsolidace podporující růst, zajištění správného využívání fondů EU, lepšího využívání potenciálu trhu práce a zlepšení veřejné správy, vzdělávání a výzkumu. I nadále je třeba pokračovat ve strukturálních reformách, ale z důvodu slabého růstu a rostoucí míry nezaměstnanosti je nezbytně nutné hledat politická řešení, která jsou schopna přinést výsledky také v krátkodobém horizontu. 3
•
Veřejné finance: Upřednostňování výdajů na zaměstnanost, výzkum a inovace, vzdělávání, péči o děti, dopravu a projekty v oblasti životního prostředí — například projekty spolufinancované z fondů EU — by posílilo růst, zatímco rozšíření daňových základů, a to i prostřednictvím dalšího vyrovnávání rozdílů mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, by mohlo nenarušujícím způsobem přispět ke zvýšení příjmů. Přestože poměr veřejného dluhu k HDP je relativně nízký (45,8 % v roce 2012), rostoucí výdaje na důchody a zdravotní péči by mohly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu omezit prostor pro výdaje na ostatní politiky a způsobit značné schodky veřejných financí.
•
Trh práce: I když se situace na trhu práce v České republice ukázala jako relativně stabilní, výzvou je i nadále začlenit do pracovní síly větší počet žen a znevýhodněné skupiny, zejména mladé a starší lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané a Romy. Míra zaměstnanosti žen dosáhla v roce 2012 pouze 62,5 % (oproti 80,2 % u mužů) a tento trend je umocněn přetrvávajícím nedostatkem zařízení pro péči o děti, zatímco rozdíl v odměňování žen a mužů v roce 2011 činil 21 %, čímž se řadí k nejvyšším v EU (16,2 %). Je rovněž nutné zajistit, aby vzdělávání a odborná příprava odrážely potřeby trhu práce, jelikož počet absolventů terciárního vzdělávání se mezi rokem 2006 a 2012 téměř zdvojnásobil (ze 13,1 % na 25,6 %).
•
Inovace: Velkým problémem je relativně nízká úroveň investic do výzkumu a vývoje ze strany domácích podniků (0,72 % HDP v roce 2011, což je méně než průměr v EU) a mezinárodní význam výzkumu prováděného ve veřejných výzkumných institucích.
•
Veřejná správa: Nízká úroveň odpovědnosti a stability ve veřejné správě ohrožuje řešení problémů, kterým Česká republika čelí. Veřejná správa je omezována nejasným kariérním postupem a citlivostí na politické tlaky. Jako hlavní problémy ve veřejné správě jsou vnímány korupce a nízká provozní efektivita a v žebříčku vnímání korupce vypracovaném organizací Transparency International je Česká republika mezi zeměmi EU nadále na 21. místě. Kromě toho existuje prostor pro lepší dodržování daňových předpisů.
4
1.
ÚVOD
V květnu 2012 navrhla Komise soubor doporučení týkajících se politik hospodářských a strukturálních reforem v České republice. Na základě těchto doporučení přijala Rada Evropské unie v červenci 2012 šest specifických doporučení pro Českou republiku ve formě doporučení Rady. Doporučení Rady se týkala oblastí veřejných financí, daňového systému, důchodového systému, trhu práce, výkonnosti veřejné správy a vzdělávání. Předkládaný pracovní dokument útvarů Komise hodnotí stav provádění těchto doporučení v České republice. Útvary Komise v tomto pracovním dokumentu posuzují politická opatření na základě zjištění obsažených v roční analýze růstu na rok 2013 vypracované Komisí1 a druhé výroční zprávě mechanismu varování2, které byly zveřejněny v listopadu 2012. Roční analýza růstu obsahuje návrhy Komise na budování nezbytného společného chápání priorit, pokud je o opatření na úrovni EU i členských států v roce 2013. Komise vytyčuje pět priorit, které mají členským státům pomoci obnovit růst: provádět diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst; obnovit běžné úvěrování ekonomiky; podpořit růst a konkurenceschopnost pro dnešek a budoucnost; řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu. Zpráva mechanismu varování slouží jako počáteční nástroj kontroly, který má určit, zda v členských státech neexistuje makroekonomická nerovnováha nebo nehrozí její vznik. Ve zprávě mechanismu varování se objevily pozitivní náznaky toho, že makroekonomické nerovnováhy v Evropě jsou napravovány. Aby se zajistilo, že bude dosaženo úplné a trvalé rovnováhy, byl u 14 vybraných členských proveden přezkum toho, jak se nerovnováha vyvíjí a jak je překonávána3. S ohledem na doporučení Rady z roku 2012, roční analýzu růstu a zprávu mechanismu varování předložila Česká republika v dubnu 2013 svůj aktualizovaný národní program reforem a konvergenční program. Tyto programy obsahují podrobné informace o pokroku dosaženém od července 2012 a o budoucích plánech vlády. Informace obsažené v těchto programech tvoří základ posouzení provedeného v předkládaném pracovním dokumentu. Předložené programy prošly otevřeným konzultačním procesem. Na přípravě národního programu reforem se podíleli zástupci českého parlamentu, sociální partneři, regionální orgány a další zúčastněné strany. Než konvergenční program schválila vláda, byl předložen českému parlamentu, který jej projednal. Celkové posouzení
1
COM(2012) 750 final. COM(2012) 751 final. 3 Dne 10. dubna 2013 bylo zveřejněno 13 hloubkových přezkumů. Ačkoli původně byl Kypr ve zprávě mechanismu varování k hloubkovému přezkumu vybrán, přezkum v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze u něj vzhledem k pokročilým přípravám na program finanční pomoci nakonec proveden nebyl. 2
5
Rozbor v tomto pracovním dokumentu došel k závěru, že Česká republika dosáhla určitého pokroku, co se týče opatření přijatých na základě doporučení vydaných Radou ohledně fiskální konsolidace, zdanění, veřejných služeb zaměstnanosti a reformy veřejné správy. V uplynulých dvanácti měsících byl přijat obsáhlý soubor konsolidačních opatření, včetně zvýšení nepřímých daní, a byla provedena reforma zadávání veřejných zakázek a akční plán na posílení kontrolního systému prostředků plynoucích z EU. Pouze omezeného pokroku bylo zatím dosaženo v provádění doporučení z roku 2012, která navrhovala zvýšit dostupnost zařízení péče o děti, zlepšit kvalitu fiskální korekce a hodnotit vzdělávání a výsledky výzkumu. Žádného pokroku nebylo dosaženo v oblasti zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Problémy identifikované v červenci 2012 a znovu uvedené v roční analýze růstu zůstávají nadále aktuální. V krátkodobém horizontu je hlavním úkolem nastartovat hospodářskou obnovu, a to podstatným zlepšením kvality fiskální korekce, zajištěním správného využívání prostředků EU a jejich upřednostňováním, lepším využitím potenciálu trhu práce a zlepšením a stabilizováním veřejné správy a zadávání veřejných zakázek. Vyšší kvalita a efektivita vzdělávacího a výzkumného systému by podpořila inovace a lidský kapitál, a zlepšila tak střednědobé a dlouhodobé vyhlídky na růst. Plány politik předložené Českou republikou řeší problémy zjištěné v loňském pracovním dokumentu útvarů Komise a je zajištěn obecný soulad obou programů. Národní program reforem potvrzuje závazek České republiky, že se bude zabývat nedostatky v oblasti vzdělávání a v podnikatelském prostředí. V konvergenčním programu se Česká republika zavazuje dosáhnout souladu s doporučeními vydanými v rámci postupu při nadměrném schodku v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. 2. 2.1.
HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ A PROBLÉMY Aktuální hospodářský vývoj a výhled
Aktuální hospodářský vývoj Česká ekonomika vykázala v roce 2012 negativní růst HDP o –1,3 %; a pokles trvá již ve čtvrtém čtvrtletí v řadě. Hlavními překážkami růstu v roce 2012 byly značný propad důvěry spotřebitelů, který se projevil ve spotřebě domácností, pokles veřejných investic a slabší vnější prostředí. Zvlášť silný byl dopad na spotřebu domácností kvůli zvýšení cen energie a potravin a probíhající fiskální konsolidaci, která zahrnuje zvýšení daní (zejména daně z přidané hodnoty). Míra nezaměstnanosti vzrostla doposud jen mírně, avšak poměrně silná výkonnost trhu práce zakrývá skutečnost, že pracovní síla se stále přesouvá od řádného zaměstnání k nepravé samostatné výdělečné činnosti a rovněž se snižuje počet odpracovaných hodin. Domácnosti jsou tedy pod tlakem, nejen kvůli slabému růstu příjmů, ale také kvůli méně jistému zaměstnání, a to vše má jasný dopad na důvěru. 6
Hospodářský výhled Hospodářská činnost by se měla v polovině roku ustálit a mělo by následovat postupné oživení důvěry spotřebitelů. Nicméně se očekává, že reálný HDP bude v roce 2013 stále mírně klesat, a to z velké části kvůli slabším vyhlídkám pro investice. Ačkoli průmyslová výroba ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2012 vykazuje známky stabilizace, klesající domácí a zahraniční objednávky nenaznačují, že by mělo dojít k rapidnímu zlepšení. Na druhé straně důvěra spotřebitelů se již začala zlepšovat, i když z velmi nízké úrovně. Slabý růst mezd a poněkud vyšší nezaměstnanost pravděpodobně budou nadále v roce 2013 zatěžovat soukromou spotřebu, ale zotavení by mělo nabrat na síle v roce 2014. Hospodářství by se mělo v roce 2014 oživit díky růstu reálného příjmu domácností a pomalejšímu tempu fiskální konsolidace. Vzhledem k tomu, že se v blízké budoucnosti neočekává tlak poptávky ani tlak na náklady, inflace by měla v horizontu předpovědi zůstat mírná. Makroekonomický výhled, z něhož konvergenční program a národní program reforem vychází, je v podstatě reálný. Podle konvergenčního programu se očekává, že růst reálného HDP v roce 2013 dosáhne 0,0 % a v roce 2014 1,2 %, zatímco prognóza Komise z jara 2013 počítala s –0,4 % v roce 2013 a 1,6 % v roce 2014. Tento makroekonomický scénář konvergenčního programu a národního programu reforem nezahrnuje odhadované makroekonomické dopady strukturálních reforem. 2.2.
Výzvy
Česká republika se nadále potýká se značnými problémy, pokud jde o posilování domácích motorů růstu a institucionálních základů hospodářství. Celkově lze říci, že české hospodářství je ovlivněno kvalitou konsolidačních opatření, nedostatečnou efektivitou veřejné správy, nedostatečně využívaným potenciálem na trhu práce, zejména žen s dětmi, a pomalým přechodem na růst založený na znalostech. Zatímco je nadále třeba pokračovat ve strukturálních reformách, zhoršující se cyklická situace a rostoucí míra nezaměstnanosti zdůrazňují význam politických řešení, která jsou schopna přinést výsledky také v krátkodobém horizontu. V současnosti je proto hlavním úkolem podporovat udržitelnou obnovu vedoucí k vytváření pracovních míst. Vzhledem k tomu, že manévrovací prostor pro fiskální politiku je omezen potřebou zavázat se k fiskální stabilitě, je nezbytně třeba pokračovat ve fiskální konsolidaci způsobem, který zmírňuje krátkodobý negativní dopad na hospodářský růst. Na straně příjmů to znamená vytvořit efektivnější a spravedlivější daňový systém rozšířením daňových základů, protože velké rozdíly přetrvávají například mezi daněmi uplatňovanými na zaměstnance a na osoby samostatně výdělečně činné. To přispívá k narušení daňových příjmů, a v důsledku toho ke „stínové zaměstnanosti“. Kromě toho by bylo možné zlepšit dodržování daňových předpisů a přesunout strukturu zdanění od zdanění práce k daním, jež jsou méně škodlivé pro vytváření pracovních míst a stimulují udržitelný hospodářský růst 7
účinněji využívající zdroje, například periodické daně z bydlení a daně z provozu motorových vozidel. Rychlejší a udržitelné obnově brání opakované škrty ve veřejných investičních výdajích. Upřednostnění výdajů na podporu růstu s vysokým multiplikačním účinkem, například projektů spolufinancovaných z fondů EU, by nejen podpořilo obnovu, ale mohlo by rovněž přispět k řešení dlouhodobých problémů, které byly zjištěny v pracovním dokumentu útvarů Komise z roku 2012. Růst by mohl být výrazně ovlivněn výdaji na politiky stimulující zaměstnanost, na výzkum a inovace, vzdělávání, zařízení péče o děti a projekty zlepšující kvalitu dopravní sítě a životního prostředí. Vzhledem k vysoké energetické náročnosti českého hospodářství by investice do energetické účinnosti posílily základy udržitelného rozvoje. Zároveň je klíčové zajistit správnost a efektivitu těchto výdajů. Modernizace důchodového systému a systému zdravotní péče by pomohla zajistit jejich udržitelnost a přiměřenost. Dlouhodobé projekce ukazují, že český důchodový systém a systém zdravotní péče budou v dlouhodobém horizontu vystaveny podstatnému nárůstu výdajů. Přestože poměr veřejného dluhu k HDP je relativně nízký, rostoucí výdaje na důchody a zdravotní péči by mohly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu omezit prostor pro diskreční výdaje na ostatní politiky a způsobit značné schodky veřejných financí. Lidský kapitál hraje zásadní roli pro posílení růstu založeného na znalostech. Vzhledem k tomu, že počet absolventů z českých vysokoškolských institucí v posledních letech roste, hlavním úkolem je nyní zajistit, aby vzdělávání a odborná příprava studentů měly odpovídající kvalitu a odrážely potřeby trhu práce ve vnitrostátním i regionálním kontextu. Pokud jde o systém výzkumu a inovací, velkým problémem je relativně nízký mezinárodní význam výzkumu vyprodukovaného domácími podniky a veřejnými výzkumnými institucemi. Potenciál výrazného zaměření hospodářství na oblast špičkových technologií, který se nabízí díky značně velkému výrobnímu odvětví, není dosud plně využit. I když se situace na trhu práce v České republice ukázala jako relativně stabilní, přetrvávají problémy v některých segmentech. Na prvním místě je nevyužitá možnost zapojení žen s malými dětmi, které jsou znevýhodněny nedostatkem cenově přístupných a kvalitních služeb péče o děti. To jim zabraňuje v tom, aby se po skončení rodičovské dovolené vracely do zaměstnání dostatečně brzy, a zachovaly si tak dovednosti a lidský kapitál získané vzděláváním a předchozím zaměstnáním. Zaměstnatelnost znevýhodněných osob a jejich účast na trhu práce je rovněž nadále třeba zlepšit, zejména proto, že opatření ze strany veřejných služeb zaměstnanosti tento problém účinně neřeší. Nízká úroveň odpovědnosti a stability ve veřejné správě ohrožuje řešení problémů, kterým Česká republika čelí. Výkonnost veřejné správy je omezována nejasným kariérním postupem a citlivostí na politické tlaky. Kvůli těmto faktorům jsou za velké problémy považovány korupce a nízká provozní efektivita ve veřejné správě.
8
3. 3.1.
POSOUZENÍ KONCEPCE POLITIK Fiskální politika a zdanění
Rozpočtový vývoj a dynamika dluhu Cílem rozpočtové strategie České republiky je snížit do roku 2013 celkový schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP a v období 2014–2016 schodek pod referenční hodnotou 3 % HDP udržet. Program potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl, který byl v předchozím programu z roku 2012 stanoven jako strukturální schodek ve výši 1 % HDP. Střednědobý rozpočtový cíl odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Nicméně lhůta pro dosažení střednědobého cíle je odložena na období po roce 2016 bez dalšího upřesnění. Kromě toho program předpokládá, že strukturální schodek se v letech 2014–2016 zvýší. Celkový schodek veřejných financí se v roce 2012 zvýšil na 4,4 % HDP, což je výrazně horší výsledek než cíl stanovený v programu z roku 2012. V tomto zhoršení se odráží hlavně dopad dvou jednorázových operací zvyšujících schodek: přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (1,5 procentního bodu HDP) a opravy, které jsou výsledkem nesrovnalostí ve správě finančních prostředků z EU (0,3 procentního bodu HDP). Bez těchto operací by se celkový schodek zlepšil více, než předpokládal předchozí program (schodek ve výši 2,9 % HDP). Konečný rozpočtový výsledek byl rovněž ovlivněn opatřeními na straně příjmů i výdajů (viz rámeček č. 1) a pokračujícím snižováním veřejných investic. Rozpočet na rok 2012 byl celkově realizován v souladu s doporučením z roku 2012, i když veřejné investice byly výrazně omezeny. Program předpokládá v roce 2013 snížení celkového schodku veřejných financí na 2,8 % HDP. Růst výdajů by měl být poněkud omezen přijatými výdajovými opatřeními (další plošné škrty ve veřejné spotřebě, pokračující zmrazení mezd ve veřejném sektoru na centrální úrovni a nižší valorizace důchodů), ale vyloučí-li se účinek dvou jednorázových opatření z roku 2012, celkový podíl výdajů by se podle odhadů měl v roce 2013 zvýšit o 0,6 procentního bodu na 43,3 % HDP. Očekává se, že příjmy se v roce 2013 zvýší o 0,4 procentního bodu na 40,4 % HDP díky dočasným i trvalým opatřením na straně příjmů schváleným v roce 2012, k nimž patří zvýšení jak sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), tak spotřebních daní a daně z převodu nemovitostí, společně se změnami v oblasti daně z příjmu fyzických osob a příspěvků na sociální zabezpečení (viz rámeček č. 1). Útvary Komise v prognóze z jara roku 2013 předpokládají mírně vyšší schodek veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2013, a to na základě konzervativnějšího makroekonomického scénáře pro rok 2013. Přestože diskreční opatření měla čistý kladný účinek, přepočítané strukturální saldo4 se v roce 2013 zlepší pouze o 0,1 procentního bodu na 1,6 % HDP. Riziko horšího než očekávaného rozpočtového výsledku v roce 2013 vyplývá zejména z dodatečných oprav 4
Cyklicky očištěné saldo bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, přepočítané Komisí na základě informací poskytnutých v programu za použití společně dohodnuté metodiky.
9
úhrad z fondů EU. Na druhé straně jednorázové příjmy spojené s plánovanou dražbou nových telekomunikačních kmitočtových pásem by mohly mít za následek lepší výsledek rozpočtu, než se předpokládalo v konvergenčním programu i v prognóze útvarů Komise z jara roku 2013.
10
Rámeček č. 1. Hlavní opatření Hlavní rozpočtová opatření Příjmy • • • •
• • • • • • •
• • • • • •
•
Výdaje 2012 Zvýšení nižší sazby DPH z 10 % na • Přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s 14 % (+0,5 % HDP) církvemi (+1,5 % HDP) Zavedení loterijní daně (+0,2 % HDP) • Škrty v provozních výdajích a veřejných dotacích na stavební spoření (–0,6 % Zvýšení spotřební daně z tabáku (+0,1 % HDP) HDP) opravy výdajů Vyšší daňové úlevy pro rodiny s dětmi (– • Finanční spolufinancovaných z EU, které nebyly 0,1 % HDP) uznány (+0,3 % HDP) 2013 Zvýšení sazby DPH a spotřebních daní • Škrty v provozních výdajích ústředních (+0,4 % HDP) vládních institucí (–0,3 % HDP) Změny daně z příjmů fyzických osob • Nižší valorizace důchodů (–0,2 % HDP) a příspěvků na zdravotní pojištění • Snížení dotací na energie z (+0,2 % HDP) obnovitelných zdrojů (–0,1 % HDP) Zavedení soukromého důchodového pilíře (–0,2 % HDP) Zvýšení daně z převodu nemovitostí a další příjmy (+0,1 % HDP) 2014 Další změny spotřebních daní přijaté jako • Změny v platebním systému součást balíčku opatření na straně příjmů nemocenských dávek (+0,1 % HDP) v roce 2012 (+0,1 % HDP) • Úspory dosažené zjednodušením veřejné Konec platnosti zvláštní daně správy (–0,3 % HDP) z fotovoltaických elektráren (–0,2 % HDP) Dřívější uplatnění některých opatření v oblasti daně z příjmu fyzických osob (+0,1 % HDP) 2015 Změny týkající se reformy přímých daní • Úspory ve veřejné spotřebě spojené a plateb (–0,4 % HDP) se zavedením jednoho inkasního místa (– 0,3 % HDP) Sleva na dani z dividend pro obchodní společnosti (–0,2 % HDP) Snížení hranice povinné registrace pro účely DPH (+0,1 % HDP) Sleva na dani z dividend (–0,1 % HDP) 2016 Změny příspěvků na sociální nejsou údaje zabezpečení (+0,3 % HDP) Skončení platnosti některých změn přijatých v roce 2012 v oblasti daně z příjmu fyzických osob a příspěvků na sociální zabezpečení (–0,2 % HDP) Sjednocení sazeb DPH (–0,4 % HDP)
Pozn.: Rozpočtový dopad v tabulce je dopad uvedený v programu, tzn. poskytnutý vnitrostátními orgány. Kladné znaménko znamená, že příjem/výdaj v důsledku uvedeného opatření vzroste. Míra
11
podrobností odráží informace poskytnuté v konvergenčním programu a – pokud je k dispozici – ve víceletém rozpočtu.
Program nepředpokládá další konsolidační opatření na rok 2014 a následující roky a rozpočtové plány navíc nejsou dostatečně podloženy konkrétními opatřeními. Program rovněž upouští od předchozích plánů konsolidace pro období 2014–2016 a namísto toho stanoví nový cíl udržet v období 2014–2016 celkový schodek těsně pod 3 % HDP, aby nedošlo k „prohloubení procyklických účinků fiskální politiky“. Podle programu se schodek veřejných financí v roce 2014 zvýší o 0,1 procentního bodu na 2,9 % HDP, což je pravděpodobně důsledkem zaokrouhlení, protože poměry příjmů a výdajů se změní obecně ve stejném rozsahu. Úspory ve veřejné správě plánované na rok 2014 nejsou dostatečně upřesněny a zdá se, že z velké části je tvoří prodej státního majetku, a nikoliv trvalé úspory nákladů. Protože vláda plánuje v programovém období veřejné investice pouze mírně zvýšit z historického minima, na něž klesly v roce 2012, je možné, že výdaje budou vyšší, aby pokryly investiční mezeru vytvořenou v minulých letech. V pozdějších letech programu ovlivní schodek řada faktorů: ukončení dočasných opatření na straně příjmů v roce 2015, dopad plánovaných změn týkajících se reformy přímých daní a plateb v témže roce a sjednocení DPH v roce 2016. Nejsou plánována žádná opatření, která by tyto faktory kompenzovala. Předpokládané významné snížení výdajů o 0,7 procentního bodu HDP v roce 2015 a 0,6 procentního bodu HDP v roce 2016 není doprovázeno dostatečně specifikovanými opatřeními. Úspory v důsledku zavedení jednoho inkasního místa se pravděpodobně rozloží na více let. Ačkoli cíl pro schodek v roce 2013 je v souladu s doporučením Rady, plánované fiskální úsilí není v souladu s paktem. Cílová hodnota schodku veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2013 je v souladu s doporučením Rady ze dne 2. prosince 2009. Program potvrzuje předešlý střednědobý rozpočtový cíl, kterým je schodek ve výši 1 % HDP, což přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Nově vypočítaný strukturální rozpočtový schodek podle projekcí vzroste o 0,3 % HDP v roce 2014, 0,2 % HDP v roce 2015 a 0,5 % HDP v roce 2016, a program tedy nepředpokládá žádnou korekci směřující k dosažení střednědobého cíle, což není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Tempo růstu veřejných výdajů bez vlivu diskrečních opatření na straně příjmů je podle informací poskytnutých v programu v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu v roce 2014, ale nepředpokládá se, že by v letech 2015 a 2016 mohlo přispět k roční strukturální korekci směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle o 0,5 % HDP. Důvodem je to, že tempo růstu veřejných výdajů překročí v těchto letech (o 0,3 % a 0,5 % HDP) nižší úroveň podle výdajového kritéria ve výši 0,45 % HDP. Míra veřejného zadlužení vzroste, i když i nadále zůstává pod referenční úrovní. Protože poměr dluhu k HDP se nachází pod referenční hodnotou, referenční hodnota pro snížení dluhu se nepoužije. Poměr dluhu k HDP se podle prognózy bude v průběhu programového období 12
nadále zvyšovat, i když stále pomalejším tempem, a v roce 2016 dosáhne 51,9 % HDP. Příspěvky primárního salda a výdaje na úroky by měly zůstat stabilní. Úrokové riziko a měnové riziko se zdají být obecně omezené, vzhledem k poměrně nízkému podílu krátkodobého a variabilního dluhu a dluhu denominovaného v cizích měnách. Rámeček č. 2. Postup při nadměrném schodku v České republice Dne 2. prosince 2009 Rada rozhodla, že v České republice existuje nadměrný schodek. Stejného dne bylo přijato nejnovější doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU. Rada doporučila, aby orgány České republiky odstranily současný nadměrný schodek do roku 2013. Konkrétně bylo České republice doporučeno, aby provedla opatření sloužící ke snížení schodku v roce 2010 tak, jak předpokládá návrh rozpočtového zákona na rok 2010; zajistila v letech 2010–2013 průměrné roční fiskální úsilí ve výši 1 % HDP, a upřesnila opatření nezbytná k nápravě nadměrného schodku do roku 2013 v případě, že to podmínky hospodářského cyklu dovolí, a k rychlejšímu snižování schodku, pokud se ukáže, že hospodářské nebo rozpočtové podmínky jsou lepší, než se v té době očekávalo. Za účelem omezení rizika korekce bylo České republice navíc doporučeno, aby důrazně vynucovala svůj střednědobý rozpočtový rámec a zlepšila sledování toho, jak je během celého roku rozpočet prováděn, aby se zamezilo překročení výdajů oproti rozpočtovým a víceletým plánům. Rada dále vyzvala české orgány, aby provedly reformy za účelem zvýšení růstu potenciálního HDP a reformy, které přispějí ke zvýšení kvality veřejných financí, zejména reformy zvyšující účinnost a efektivitu veřejných výdajů. Rada navíc vyzvala české orgány, aby i nadále prováděly nutnou reformu důchodového systému a zdravotnictví. Přehled o aktuálním stavu postupů při nadměrném schodku je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/deficit/index_en.htm (viz přehled o jednotlivých zemích na konci stránky). Fiskální rámec Fiskální rámec se z velké části nezměnil od roku 2004, kdy byla přijata poslední komplexní reforma. K jeho hlavním rysům patří výdajové pravidlo pro ústřední vládní instituce a víceleté fiskální plánování v rámci střednědobého rozpočtového rámce, který je založen na průběžném tříletém fiskálním výhledu. Kromě nominálních výdajových stropů neexistují žádná dodatečná numerická a závazná fiskální pravidla zaměřená na ústřední vládní instituce. Prosazování výdajových stropů není dostatečné, neboť byly několikrát revidovány směrem nahoru. Kromě toho tyto stropy neplatí pro místní orgány a souvislost mezi jejich výdaji a výdaji státního rozpočtu není snadno rozpoznatelná. Mezi další nedostatky stávajícího fiskálního rámce patří malá transparentnost rozpočtového procesu, omezená koordinace mezi různými úrovněmi státní správy v rámci rozpočtového cyklu a absence systematického hodnocení veřejných výdajů na základě jasných kritérií výkonnosti. V současné době je v parlamentu projednáván nový ústavní zákon o fiskální odpovědnosti, který vláda přijala v roce 2012. Ústavní zákon má tyto hlavní složky: i) 13
dluhový strop ve výši 60 % HDP pro vládní instituce a nápravná opatření, bude-li překročena prahová hodnota ve výši 40 % HDP (vyjma peněžní rezervy na financování veřejného dluhu), ii) vytvoření národní fiskální rady, iii) pravidlo týkající se zadlužení pro regionální a místní orgány státní správy a iv) povinnost všech veřejných subjektů vypracovat tříletý rozpočtový výhled. Rovněž je v něm obsažen závazek zavést výdajová pravidla pro celý sektor vládních institucí. Byl předložen návrh zákona o pravidlech fiskální odpovědnosti, který upřesní provádění ústavního zákona o fiskální odpovědnosti a další pravidla, zatím jej však neschválila vláda ani parlament. Návrh zákona předpokládá zřízení výboru pro rozpočtové prognózy, který by předběžně dvakrát ročně hodnotil makroekonomické prognózy a prognózy příjmů vládních institucí. V této fázi není jasné, jak bude zaručena nezávislost tohoto výboru. Návrh zákona dále uvádí podrobnosti o pravidlech pro dluh a výdajových pravidlech, jakož i obsah střednědobého rozpočtového rámce. Pravděpodobně se bude uvažovat o přechodném období pro dluhové pravidlo, jelikož aktuální zadlužení již je nad plánovaným prahem 40 %. Návrh zákona kromě toho stanoví složení, financování a úkoly fiskální rady, které by zahrnovaly sledování fiskálních pravidel a hodnocení fiskální politiky. Urychlené zprovoznění fiskální rady, jakož i zajištění její nezávislosti a poskytnutí dostatečných zdrojů by přispělo k větší transparentnosti správy veřejných prostředků a bylo by v souladu s osvědčenými postupy. Dlouhodobá udržitelnost Česká republika se i nadále potýká s velkou mezerou udržitelnosti. Ačkoli se nezdá, že by Česká republika čelila riziku fiskálního napětí v krátkodobém horizontu, hrozí jí středně vysoké riziko ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, zejména kvůli nákladům na stárnutí obyvatelstva5. Poměr veřejného dluhu k HDP (45,8 % HDP v roce 2012 a očekávaný nárůst na 50,1 % v roce 2014) je pod hranicí 60 % HDP. Střednědobé projekce vývoje dluhu (viz graf pod tabulkou V v příloze) udávají, že při úplné realizaci programu se dluh do roku 2020 zvýší, i když se nadále udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP. Rizika by byla vyšší, pokud by se strukturální primární saldo vrátilo k nižším hodnotám zaznamenaným v minulosti, jako byl například průměr v období 1998–2012. K udržitelnosti veřejných financí by přispělo omezení růstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, zejména výdajů na důchody a zdravotní péči. Hlavním zdrojem neudržitelného nárůstu výdajů na důchody je i nadále pomalé tempo, jakým se zvyšuje zákonem stanovený věk odchodu do důchodu. Zatímco ve většině členských států dosáhne v roce 2020 zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro muže 65 let, v České republice bude v roce 2020 pouze 63 let a 8 měsíců (tempo zvyšování hranice je pouze dva měsíce za rok). U žen bude očekávaný věk pro odchod do důchodu též nižší než
5
Česká republika má mezeru udržitelnosti ve výši 5,0 % HDP, což je více než průměr EU (3,0 %). Ve srovnání se zprávou o fiskální udržitelnosti z roku 2012 se mezera o 0,5 procentního bodu snížila.
14
65 let, ale to je především způsobeno velmi nízkou výchozí úrovní6. Udržitelnost systému by se výrazně posílila, pokud by bylo zajištěno, že do roku 2020 dosáhne hranice pro odchod do důchodu 65 let a poté se bude odvíjet od naděje dožití7. Graf č. 1: Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu v roce 2020 (muži)
Pozn.: Věková hranice pro odchod do důchodu ve Finsku, Francii a Švédsku není definována na srovnatelném základě. Zdroj: Komise. Během vykazovaného období vláda nepřijala systémová opatření ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti prvního důchodového pilíře. Jako součást strategie konsolidace omezila vláda nárůst důchodů v letech 2013 až 2015. Toto opatření má být ukončeno v roce 2015. Poté budou důchody upravovány na základě stávajícího vzorce indexace důchodů (ceny a třetina růstu reálných mezd). Řada členských států si zvolila vzorec indexace založený na cenách, který je při dlouhodobém uplatňování také významným zdrojem úspor a zároveň zachová kupní sílu důchodců. V lednu 2013 vstoupily v platnost dvě reformy druhého a třetího pilíře. První reforma zlepšila fungování dobrovolného soukromého systému důchodového spoření („třetí pilíř“) a druhá reforma zavedla nový plně fondový statutární pilíř s částečným dobrovolným vystoupením z „prvního pilíře“. Druhý pilíř zatím přilákal jen malý počet účastníků, a to částečně kvůli riziku, že by systém mohl být v blízké budoucnosti zrušen vzhledem 6
Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu u žen se dvěma dětmi má v roce 2020 dosáhnout 61 let a 8 měsíců. Podle současných právních předpisů má rozdíl zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu mezi muži a ženami, včetně rozlišování podle počtu dětí, zcela vymizet v roce 2041. 7 Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu v českém důchodovém systému se zvyšuje o dva měsíce (a více) dle roku narození bez předem stanoveného omezení. Neexistence jasné a přímé vazby na hodnotu naděje dožití však systém vystavuje riziku nedostatečné nebo přehnané reakce na budoucí změny.
15
k nedostatku širšího společenského konsenzu ohledně této reformy. Účast na plně fondovém statutárním pilíři je rovněž podmíněna zvýšením stávající úrovně příspěvků o další 2 % platu, což je za současné ekonomické situace poměrně obtížné. Až se systém zažije, bude pravděpodobně vyžadovat legislativní úpravy, kterými by se zajistilo, že si spořitelé během životního cyklu svých úspor zvolí vhodné investiční profily a že plánovaná ujednání o výplatě důchodů nebudou penalizovat ty, kteří se rozhodnou pro doživotní důchod. Odpovídající úroveň účasti na druhém i třetím pilíři bude zásadní pro zajištění přiměřenosti starobních důchodů. Vláda v roce 2013 v rozporu s doporučením zavedla nový systém předčasného odchodu do důchodu, jenž dává možnost čerpat důchod po dobu až pěti let před dosažením zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Předčasné důchody budou placeny ze (třetího) pilíře důchodového spoření. Tento pilíř však dostává značné státní dotace prostřednictvím přímého spolufinancování a možnosti daňového odpočtu příspěvků. Příjemci těchto důchodů navíc nebudou kvůli dřívějšímu odchodu do důchodu penalizováni, pokud jde o výši jejich starobních důchodů, což je jinak v případě režimů předčasného odchodu do důchodu běžné8. Bez ohledu na to, zda kritéria způsobilosti pro přístup k režimu skutečně splní pouze omezený počet osob, jak očekává vláda, toto opatření příjemcům umožňuje využívat dříve nahromaděnou veřejnou dotaci k účelu, který odporuje politice prodloužení pracovního života. Významný příspěvek k nákladům na stárnutí obyvatelstva bude rovněž způsoben očekávaným nárůstem výdajů na zdraví a na dlouhodobou péči. V uplynulých letech byly v České republice provedeny reformy, jejichž cílem je zlepšit efektivitu zdravotnictví omezením nákladů a pomocí více tržně orientovaných řešení. Například poplatky za návštěvy u lékaře, recepty a pobyt v nemocnici, které byly zavedeny v roce 2008, celkem úspěšně snížily nadměrné využívání zdravotnických služeb9. Monitorováním reforem zvyšujících soukromé platby by se snížilo riziko vzniku nerovného přístupu ke zdravotní péči. I přes dosud podniknuté kroky však problémy přetrvávají. V porovnání s ostatními členskými státy se český systém zdravotní péče obecně příliš soustředí na nemocniční péči, což vede k neefektivitě. Jak podíl výdajů veřejných nemocnic na celkových běžných veřejných výdajích na zdravotnictví, tak počet akutních nemocničních lůžek na 1 000 osob jsou jedny z nejvyšších v EU. Pacienti navíc často zůstávají v nemocniční péči příliš dlouho a podíl jednodenních chirurgických zákroků na celkovém počtu hospitalizací je nejnižší v EU10. Poskytování péče by bylo možné zlepšit klinicky nejvhodnějším a nákladově efektivním 8
Zavedený systém předčasného odchodu do důchodu v současné době umožňuje pracovníkům odejít do důchodu až o tři roky dříve, než dosáhnou zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Toto období se zvýší na pět let, jakmile zákonem stanovený věk odchodu do důchodu dosáhne 63 let (pod podmínkou dosažení věkové hranice 60 let). 9 Viz společná zpráva EK(ECFIN) a EPC o zdravotnických systémech (2010). 10 Viz společná zpráva EK(ECFIN) a EPC o zdravotnických systémech (2010). Počet akutních nemocničních lůžek na 100 obyvatel činí v České republice 4,9 ve srovnání s průměrem EU ve výši 3,7; průměrná délka pobytu je 7 dní (oproti 5,9 v EU) a podíl ambulantních chirurgických zákroků je 5 % oproti 23 % v EU.
16
způsobem, například přechodem k ambulantním zákrokům či snížením nepřiměřené délky pobytu v nemocnicích s akutní péčí. Přechodu od dlouhodobých nemocničních pobytů k řešením v podobě nezávislého života by napomohl další rozvoj alternativ k ústavní péči. Opatření předložená v národním programu reforem na rok 2013 zaměřená na optimalizaci sítí zdravotních a sociálních služeb a zvýšení efektivity systému zdravotního pojištění představují kroky správným směrem. Daňový systém Česká republika celkově učinila podle doporučení o zdanění z roku 2012 určitý pokrok. Doporučení Českou republiku vyzývalo, aby využívala dostupný prostor pro zvýšení daní, které nejméně omezují růst, přesunula vysokou úroveň zdanění z práce na zdanění v oblasti bydlení a ekologické daně a snížila rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Poměr daní k HDP je v České republice ve srovnání se zbytkem EU stále relativně nízký. V roce 2011 dosahoval 34,4 %, zatímco průměr EU činil 38,8 %. Česká republika má však vysokou implicitní daňovou sazbu pro práci (šestá nejvyšší v EU). Zdanění práce je hlavním zdrojem příjmů (51,9 %, což je mírně nad průměrem EU27 50,8 %), následuje zdanění spotřeby (32,6 %) a majetku (15,5 %). V roce 2012 byla přijata některá opatření k využití stávajícího prostoru pro zvýšení daní, které nejméně omezují růst. Obě sazby daně z přidané hodnoty byly s platností od roku 2013 zvýšeny o 1 procentní bod (do roku 2015), postupně byla zrušena některá osvobození od spotřební daně vztahující se na motorovou naftu používanou v zemědělství a rovněž byly zvýšeny sazby spotřební daně u tabáku a cigaret. V roce 2014 budou osvobození od spotřební daně vztahující se na motorovou naftu používanou v zemědělství zcela zrušena a spotřební daň u cigaret se dále zvýší. Úplné sjednocení obou sazeb daně z přidané hodnoty, které by systém zjednodušilo a snížilo náklady na dodržování předpisů, bylo odloženo na rok 2016. V roce 2012 se jen částečně pokročilo se zvyšováním daně z bydlení a ekologické daně. Zatímco daň z převodu nemovitostí byla zvýšena o 1 procentní bod (na 4 %), nebyly učiněny žádné kroky ke zvýšení velmi nízké sazby periodické daně z nemovitostí (čtvrtá nejnižší v EU). Od plánů na zavedení daně z emisí CO2 a zrušení osvobození od spotřební daně u zemního plynu pro vytápění se upustilo. Zatímco příjem z ekologických daní z energie v roce 2010 byl šestý nejvyšší v EU, v důsledku poměrně vysoké energetické náročnosti české ekonomiky bylo implicitní zdanění energie pod průměrem EU. Navíc v oblasti dopravy jsou ekologické daně vyjma daní z paliv i nadále velmi nízké (třetí nejnižší v EU). Ačkoli dočasná opatření přijatá v roce 2012 zvýšila progresivitu systému zdanění práce a rovněž daňové zatížení práce, stávající právní předpisy zahrnují snížení celkového daňového zatížení práce v roce 2015. Opatření přijatá v roce 2012 zahrnují zavedení další daňové přirážky ve výši 7 procentních bodů nad horní hranici sociálních příspěvků pro osoby s vysokými příjmy, zrušení horní hranice příspěvků na zdravotní pojištění a zrušení základní slevy na dani pro pracující důchodce. Platnost těchto opatření skončí v roce 2015. Stávající 17
právní předpisy obsahují daňovou reformu, jež byla přijata v roce 2011 a bude účinná od roku 2015, která by snížila celkové daňové zatížení práce. Od roku 2015 se sazba daně z příjmů fyzických osob zvýší o 4 procentní body na 19 %, i když s užší daňovou základnou. Příspěvky na sociální zabezpečení se mírně zvýší, neboť celková výše příspěvků zaměstnavatelů, která v současnosti činí 34 %, bude nahrazena daní ze mzdy ve výši 32,4 %, ale příspěvky zaměstnanců na zdravotní pojištění by se měly zvýšit o 2 procentní body. Přetrvávají strukturální problémy ohledně zdanění práce. Ačkoli daňové zatížení osob s nízkými příjmy není podle standardů EU nepřiměřeně vysoké11, mohlo by být jednou z příčin, které stojí za relativně vysokou mírou nezaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací. Minimální daňový základ pro příspěvky na zdravotní pojištění v současnosti způsobuje relativně vysoké daňové zatížení zaměstnanců na částečný úvazek, kteří vydělávají méně než minimální mzdu, což by mohlo být jedním z faktorů, kvůli nimž je práce na částečný úvazek velmi málo využívána. Opatření k řešení tohoto problému by proto mohla na trhu práce podpořit účast osob, které by přinášely do domácnosti druhý příjem. Omezeného pokroku bylo v roce 2012 dosaženo ve snižování rozdílů v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). V roce 2012 byla stanovena hranice pro vybrané kategorie paušálních odpočtů výdajů, jež mohou OSVČ použít12, což má dopad pouze na omezený počet OSVČ s vysokými příjmy, a dále byla zavedena některá omezení na využívání přídavků na manžela nebo manželku a děti OSVČ. Současný systém zdanění OSVČ je kombinací nízkého základu daně (50 % ze základu daně z příjmu) s velkými paušálními odpočty výdajů (procentem z celkového příjmu), a tím vytváří nevhodné pobídky pro zaměstnavatele, aby najímali de facto závislé zaměstnance jako OSVČ. Kromě toho se tím výrazně snižují daňové příjmy získávané od velké a stále rostoucí skupiny daňových poplatníků13, což za jinak stejných okolností vyvíjí tlak na veřejné orgány, aby pokryly nedostatek příjmů prostřednictvím vyšších daní z ostatních činností. Navzdory rostoucímu počtu OSVČ se daňové příjmy od těchto osob značně snížily, a to zejména od roku 2008, kdy byly přijaty poslední významné změny daňového systému. V roce 2011 představovaly v hotovostním vyjádření pouze 2,2 % celkových příjmů z daně z příjmů fyzických osob, zatímco v roce 2008 to bylo přibližně 12 %.
11
Daňové zatížení osob s nízkými příjmy (svobodné osoby vydělávající 67 % průměrné mzdy), dosahující 39,3 %, bylo v roce 2012 desáté nejvyšší v EU. 12 Paušální odpočty výdajů byly pro činnosti v kategorii způsobilé pro 40% paušální odpočty výdajů omezeny na 800 000 CZK za rok a pro činnosti v kategorii způsobilé pro 30% paušální odpočty výdajů na 600 000 CZK za rok. 13 Podíl osob samostatně výdělečně činných na celkové zaměstnanosti vzrůstá od roku 1995 a v roce 2011 představoval 17 % (šestý nejvyšší v EU).
18
Graf č. 2: OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) 20
15
10
5
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Podíl na celk. zaměstnanosti (%)
2009
2010
2011
2012
Podíl na DPFO (%)
Pozn.: Hodnota daně z příjmů fyzických osob (DPFO) ze samostatné výdělečné činnosti je získána z údajů uvedených v daňových přiznáních. Všechny osoby samostatně výdělečně činné, na rozdíl od většiny zaměstnanců, jsou povinny podat daňové přiznání. Zdroj: Česká finanční správa, AMECO. V České republice existuje prostor pro zlepšení účinnosti daňové správy. Administrativní náklady v poměru k čistým vybraným příjmům jsou jedny z nejvyšších v EU14. Systém výběru daní vytváří malým a středním podnikům zátěž spojenou s dodržováním daňových předpisů, jež je jednou z nejvyšších v EU a také jednou z hlavních překážek, které brání dynamičtějšímu rozvoji podnikatelského prostředí v České republice15. V reakci na doporučení z roku 2012, aby byla přijata opatření ke zlepšení výběru daní, ke snížení daňových úniků a ke zlepšení dodržování daňových předpisů, přijala vláda několik opatření s cílem omezit vyhýbání se placení DPH. Patří sem nový pojem „nespolehlivý plátce“, požadavek používat pro všechny obchodní transakce ověřené bankovní účty a povinnost nově registrovaných plátců DPH podávat daňové přiznání měsíčně, přičemž dva posledně jmenované požadavky jsou prováděny od roku 2013. Účelem prvního opatření je zabránit daňovým poplatníkům, aby vyhlásili bankrot dříve, než splní své daňové povinnosti. Konkrétně budou obchodní partneři společností, které v minulosti závažným způsobem porušily zákon o DPH, ručit za nezaplacenou DPH ze svých transakcí. V národním programu reforem na rok 2013 se rovněž uvádí, že daňová přiznání k DPH se budou od roku 2014 podávat výlučně v elektronické podobě. Všechna tato opatření pravděpodobně omezí 14
OECD (2011): Daňová správa v zemích OECD a ve vybraných zemích, které nejsou členy OECD. Údaje o rozsahu správy a nákladech na správu na čistý příjem viz zpráva fóra OECD pro daňovou správu z roku 2011, a odhady zátěže spojené s dodržováním předpisů pro podniky viz zpráva PriceWaterhouseCoopers o placení daní z roku 2013. 15
19
prostor pro podvody s DPH, zároveň ale zvýší zatížení podniků spojené s dodržováním předpisů a znesnadní tak podnikání. Ze zpráv vyplývá, že největší náklady na dodržování předpisů, pokud jde o dobu potřebnou pro zaplacení daně, jsou způsobeny daní z příjmu fyzických a právnických osob (včetně zdravotních a sociálních příspěvků)16. Pro tyto daně plánuje vláda v roce 2015 zavést jedno inkasní místo, jež má soustřeďovat procedurální aspekty, jako jsou platby, daňová kontrola a odvolání17. Toto opatření by mohlo efektivně racionalizovat daňovou správu a pomoci zjednodušit stávající systém pro daňové poplatníky. Avšak velkou nevýhodou reformy je, že základy daně z příjmů fyzických osob a příspěvků na zdravotní a sociální pojištění nebudou harmonizovány, a velká část potenciálních přínosů reformy tak zůstane nevyužita. Aby mohli daňoví poplatníci stanovit výši daně, budou nadále muset vyhovět několika právním předpisům, rozhodnutím a postupům. Ačkoli datum vstupu jednoho inkasního místa v platnost je stanoveno v zákoně, stále je jeho zavedení výrazně ohroženo vzhledem k tomu, že již došlo k několika zpožděním. 3.2.
Finanční sektor
Bankovní sektor je převážně v zahraničním vlastnictví a české banky jako celek jsou i nadále čistými věřiteli svých mateřských bank. Navzdory zhoršení reálné ekonomiky se v českém finančním sektoru udržely stabilní podmínky, jak o tom svědčí klíčové makroobezřetnostní ukazatele, a tento sektor odolával vnějším rizikům. Bankovní odvětví přináší solidní zisky a je dobře kapitalizováno, neboť poměr úvěrů ke vkladům je výrazně nižší než 100 %. Přestože se podíl nesplácených úvěrů v poslední době zvýšil, je i nadále značně pod průměrem EU. Díky relativně nízkému veřejnému zadlužení a klesajícím úrokovým sazbám českých státních dluhopisů v roce 2012 zůstal rating státu stabilní a i nadále těží ze stabilního výhledu. Index přístupu malých a středních podniků k financím vykazuje pro Českou republiku ve srovnání s průměrem EU v roce 2011 slabé výsledky, což je zejména způsobeno velmi špatným přístupem k rizikovému kapitálu, nicméně přístup k bankovním úvěrům vnímají malé a střední podniky stále jako relativně dobrý. Od roku 2009 do roku 2011 se přístup malých a středních podniků k bankovním úvěrům zhoršil jen mírně. Jelikož burza cenných papírů a trh rizikového kapitálu nejsou dostatečně rozvinuté, zůstává kapitálové financování velmi omezené a reálná ekonomika v podstatě závisí na financování poskytnutém bankami nebo na vlastních zdrojích. V roce 2012 byl zaznamenán určitý pokrok vzhledem k tomu, že vláda začala zřizovat nový státní fond pro zahájení činnosti a rizikový kapitál, který má 16
Zpráva PwC o placení daní z roku 2013. Toto opatření navazuje na vnitřní reformu daňové správy, která byla zahájena v roce 2011 a oddělila ředitelství daňové správy od ministerstva financí do samostatného subjektu. V roce 2012 byl vytvořen specializovaný útvar pro velké daňové poplatníky a v roce 2013 budou některé z hlavních úkolů (včetně plánování daňových kontrol) převedeny z místní na regionální úroveň. Jakmile se tato zásadní reforma zažije, měla by podle očekávání harmonizovat praktické a metodické aspekty práce daňových úřadů. 17
20
pomoci s financováním nově vznikajících inovativních podniků. Pro inovativní začínající podniky v České republice vytvořily nový záruční mechanismus také obchodní banky. 3.3.
Politika trhu práce, politika vzdělávání a sociální politika
Trh práce v České republice, jenž v předchozích letech prokázal svou odolnost, začal vykazovat známky zhoršení. Míra nezaměstnanosti se v roce 2012 začala zvyšovat a dosáhla 7,0 %, což je však stále značně pod průměrem EU, který činí 10,6 %. Míra zaměstnanosti zároveň v roce 2012 vzrostla na 71,5 % z důvodu rostoucí zaměstnanosti starších pracovníků. Nicméně nejnovější projekce18 naznačují, že pokud nebudou přijata žádná vyrovnávací opatření, cíl míry zaměstnanosti na rok 2020 nebude splněn o 1,9 procentního bodu. Trvalým problémem zůstává situace žen s malými dětmi a dalších znevýhodněných osob, zejména mladých a starších lidí, pracovníků s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaných a Romů. Rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen19 a rozdíl v odměňování mužů a žen20 jsou jedny z nejvyšších v EU. Ačkoli míra nezaměstnanosti mladých lidí (15–24 let) se od roku 2008 zdvojnásobila a v roce 2012 nadále rostla, je stále pod průměrem EU. Kromě toho je podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, stabilizovaný a tento údaj je rovněž lepší než průměr EU. Zhoršení situace na trhu práce však zvyšuje význam efektivních veřejných služeb zaměstnanosti a reformy politiky vzdělávání, aby bylo možné řešit slabý trendový růst produktivity práce. Trh práce Česká republika dosáhla omezeného pokroku ohledně doporučení z roku 2012, aby se zvýšila dostupnost cenově přístupné a kvalitní péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání. Přestože přetrvává nedostatek zařízení péče o děti, zejména pro děti mladší tří let21, neexistují žádné plány na zvýšení rozpočtové podpory na veřejná zařízení péče o děti předškolního věku, a to na úkor míry zaměstnanosti žen. Nedávné prognózy OECD (z roku 2012) ukazují, že pokud by se míra zaměstnanosti žen zcela vyrovnala zaměstnanosti mužů, zastavilo by se předpokládané snižování celkového počtu pracovních sil a do roku 2030 by se HDP na obyvatele zvýšilo až o 16,5 %22. Podle databáze OECD týkající se rodin patří rodičovská dovolená v České republice stále k nejdelším a nejdražším v EU. Návrh zákona o předškolních zařízeních, který má vláda projednat v roce 2013, obsahuje plány na zřízení 18
EPC pracovní skupina pro stárnutí populace: Zpráva o stárnutí populace za rok 2012. Míra zaměstnanosti v roce 2012 (osoby ve věku 20–64 let) byla 62,5 % u žen a 80,2 % u mužů, z čehož plyne vysoký rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen ve výši 17,7 procentního bodu (EU: 12,2 procentního bodu). Rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen je vysoký u mladých lidí (např. ve věkové skupině 30–34 let dosahuje 34,3 procentního bodu; EU: 13,7 procentního bodu), ale je rovněž velmi vysoký u starších pracovníků (55–64 let), kde činí 21,3 procentního bodu (EU: 14,6 procentního bodu). 20 Rozdíl v odměňování mužů a žen v roce 2011 činil 21 % a je jedním z nejvyšších v EU (16,2 %). 21 V roce 2011 bylo ve formálních zařízeních péče o děti zapsáno pouze 5 % dětí ve věku do tří let, což je pod průměrem EU, který činí 29 %. 22 Closing the Gender Gap. Act Now (Překonání genderové nerovnosti. Jednejme teď), OECD, 2012. OECD Publishing. 19
21
soukromých „dětských skupin“ pod vedením profesionálních chův, na něž by byla poskytovatelům péče a zúčastněným rodinám poskytována daňová podpora. Opatření je krokem správným směrem, ale nenaplňuje však cíl umožnit většině pracovníků vrátit se po skončení rodičovské dovolené do zaměstnání. Zejména rodiny s nízkými příjmy nebudou mít z plánované daňové úlevy pravděpodobně velký prospěch, pokud nepracují pro velké podniky, které jsou nejpravděpodobnějším místem, kde by soukromé mateřské školy mohly vznikat. Nebyly podniknuty žádné kroky k zajištění kvality péče v soukromých zařízeních. Existuje riziko, že nová soukromá zařízení nezajistí dětem odpovídající rozvoj lidského kapitálu. Od roku 2013 probíhá pilotní projekt Evropského sociálního fondu (ESF) podporující zřízení podnikových zařízení péče o děti, který asi ke zlepšení situace přispěje pouze v malé míře. Graf č. 3: Děti mladší 3 let umístěné do formální péče (%)
Zdroj: Eurostat, (EU SILC). Pokroku bylo v souladu s doporučením z roku 2012 dosaženo ve zlepšení výkonnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Reforma veřejných služeb zaměstnanosti přijatá v roce 2011 byla nadále prováděna i v roce 2012 a očekává se, že se ve střednědobém horizontu projeví její pozitivní účinky. V roce 2012 se však pracovní zátěž úřadů práce zvýšila, čímž by v kontextu rostoucí dlouhodobé nezaměstnanosti mohla utrpět kvalita poskytovaných služeb zaměstnanosti a pomoc při hledání práce. V této souvislosti se v národním programu reforem na rok 2013 plánuje počet zaměstnanců na úřadech práce v roce 2013 zvýšit o 750 nových pozic, což představuje krok správným směrem. V roce 2013 mají být rovněž realizovány projekty ESF s cílem zlepšit dovednosti a schopnosti zaměstnanců úřadů práce, nebyla však oznámena žádná opatření, kterými by se snížila vysoká administrativní zátěž těchto úřadů a zvýšila se dostupnost jejich služeb. V roce 2012 byl schválen systém externího dodávání služeb zaměstnanosti soukromými poskytovateli, který však nebyl uskutečněn kvůli nedostatkům ve struktuře poplatků, mechanismech o hodnocení činnosti agentur a cílené 22
politice výběru. Pozměňovací návrh, který by systém externího poskytování služeb zrevidoval, má vláda projednat v roce 2013. Přestože rozpočet pro aktivní politiky na trhu práce byl v roce 2013 navýšen, jak je rovněž uvedeno v národním programu reforem na rok 2013, a úloha odborného vzdělávání byla posílena, celkové výdaje na aktivní politiky na trhu práce jsou stále poměrně nízké, stejně jako podíl zúčastněných osob hledajících práci. Díky spolufinancované podpoře z Evropského sociálního fondu jsou aktivní politiky trhu práce zlepšovány s cílem řešit přetrvávající nedostatky v monitorování a hodnocení aktivačních programů. V roce 2012 byly zavedeny dva nové aktivační programy, které mají za účel zlepšit přístup k zaměstnání a podporovat stávající pracovní místa v podnicích zasažených hospodářskou recesí23. Vzdělávání Český systém vysokoškolského vzdělávání zaznamenal bezprecedentní zvýšení počtu studentů, které pravděpodobně usnadní splnění národního cíle v oblasti terciárního vzdělávání v rámci strategie Evropa 202024. Hlavním úkolem je nyní zajistit, aby studenti byli vybaveni dovednostmi potřebnými k úspěchu na trhu práce a dále podporovat kvalitu vzdělávání na všech úrovních, aby se využil rostoucí počet studentů. V reakci na doporučení z roku 2012, aby byl zaveden transparentní systém hodnocení kvality vysokoškolských a výzkumných institucí s jasnou vazbou na jejich financování, byla navržena dvě hlavní opatření. Zaprvé byl podíl finančních prostředků, které jsou vysokoškolským institucím přidělovány podle výkonnosti, zvýšen z 20 % celkového financování institucí v roce 2012 na 22,5 % od roku 2013. Národní program reforem nepředpokládá v krátkodobém horizontu žádné další změny podílu nebo významnosti ukazatelů kvality. Zadruhé vláda připravuje novelu zákona o vysokých školách, která má být přijata v roce 2013. Očekává se, že revize posílí akreditační systém (od roku 2015) a diferencuje financování (od roku 2016) podle profilu studijních programů (profesionální, akademické a výzkumné), které nabízejí jednotlivé vysoké školy. Co se týče akreditace, je plánováno zejména přejít od kontroly ex ante týkající se kritérií „vstupu“ (jako je např. kvalita akademických pracovníků) ke sledování založenému na vnitřních mechanismech hodnocení kvality. Předpokládaná změna financování by měla ve střednědobém horizontu podpořit stabilitu, neboť smlouvy by byly víceleté, a stimulovat rozvoj praktičtěji zaměřených bakalářských oborů, které by mohly pomoci zmírnit rekordní podíl studentů, kteří pokračují ve studiu pro získání magisterského diplomu, a přispět ke snížení počtu studentů, kteří nedokončí studium. Jedná se o relevantní a ambiciózní návrhy, i když jejich skutečný dopad bude záviset na konečném návrhu a harmonogramu reformy a na jejím přijetí u klíčových zúčastněných stran. V národním programu reforem na rok 2013 byla rovněž oznámena 23
V období 2012–2014 jsou pod záštitou ESF prováděny projekty „Stáže ve firmách — vzdělávání praxí“ (Traineeships in companies — education through practice) a „Školením ke stabilitě“ (Get trained for stability). 24 Podíl absolventů vysokých škol mezi mladými lidmi ve věku 30–34 let se mezi rokem 2006 (13,1 %) a 2012 (25,6 %) zvýšil o více než 95 %.
23
opatření týkající se posílení spolupráce mezi odvětvím vzdělávání a zaměstnavateli, která by mohla přispět k lepší využitelnosti na trhu práce, zejména u odborného vzdělávání a odborné přípravy. Na úrovni povinné školní docházky dosahují čeští žáci v mezinárodním srovnávání vzdělávacích výsledků, např. PISA (2009), zhruba průměrných výsledků. Systém je relativně nákladově efektivní v tom smyslu, že průměrné výsledky jsou dosahovány za podprůměrné náklady. Ve všech testovaných oblastech se však výsledky vzdělávání v průběhu času zhoršují a vykazují velké rozdíly mezi žáky i v rámci jedné školy25. Z těchto důvodů Rada doporučila vytvořit rámec pro hodnocení zaměřený na zlepšení, který by pomohl určit slabé prvky systému a pracovat s nimi. Kromě probíhajících reforem učebních osnov reagovaly české orgány na toto doporučení přijetím dvou hlavních souborů opatření. První z nich zahrnuje stanovení minimálních standardů vzdělávání spolu s rozvojem celostátního testování žáků. Testování je v současnosti v pilotní fázi a mělo by být plně funkční od školního roku 2013–2014. I přes známá rizika by testy mohly pomoci identifikovat školy, učitele a žáky, kteří potřebují dodatečnou podporu, a poskytnout jim užitečnou zpětnou vazbu26. Má-li se toto opatření stát relevantní reakcí na doporučení, bude třeba tuto podporu poskytovat systematicky. Cílem druhého souboru opatření je zvýšit kvalitu a přitažlivost učitelského povolání. Vláda v roce 2012 zvýšila nástupní plat učitelů a vyvíjí nový systém služebního postupu, který by měl vstoupit v platnost v roce 2014. Systém by měl zlepšit odbornou přípravu v zaměstnání a posílit propojení mezi mzdami a výkonem. Účinnost tohoto opatření bude rovněž záviset na tom, zda bude zahrnovat pobídky, které by mohly přilákat kvalitní ředitele a učitele na školy s nízkým společenským a ekonomickým statusem. Sociální politiky Podíl obyvatel, kterým hrozí chudoba a sociální vyloučení, je stále jedním z nejnižších v EU a podle údajů z roku 2011 činil 15,3 %. Chudoba postihuje zejména znevýhodněné skupiny, jako jsou nezaměstnaní (ohroženo chudobou 46,4 %), rodiny s jedním rodičem (ohroženo chudobou 35,6 % ) a Romové, kteří se potýkají s významnými překážkami lepší integrace, zejména ve vzdělávacím systému a na trhu práce. Nedávné průzkumy UNDP/WB/EK (2011) odhadovaly riziko chudoby u Romů na některých územích na více než 80 %, míru nezaměstnanosti na více než 50 % a jejich zkušenost s diskriminací při hledání práce na více než 60 %27. Rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzívnímu vzdělávání romských dětí zůstává nedořešen, vzhledem k tomu, že pouze 24 % romských dětí navštěvuje předškolní 25
Viz výsledky zprávy PISA OECD za rok 2009. Nicméně nejnovější údaje ze studie „Trendy v mezinárodním studiu matematiky a přírodních věd“ (TIMMS) a „Pokrok v mezinárodním studiu porozumění psanému textu“ (PIRLS) naznačují, že sestupná tendence se možná v poslední době obrátila. 26 Počítačové testy budou pravděpodobně zaměřené na úzký rozsah schopností. Existuje také riziko, že výuka se bude příliš soustředit na testovaná témata. Více podrobností viz pracovní dokument útvarů Komise z roku 2012.
24
zařízení a vzdělávací systém podporuje segregaci prostřednictvím rozšířené praxe, která spočívá v umisťování romských dětí do speciálních škol s nižší úrovní vzdělávání určených pro děti s mentálním postižením. Podle údajů České školní inspekce tvořili v roce 2012 Romové 26,4 % dětí navštěvujících tyto speciální školy. Pozitivní zprávou však je, že jejich počet během předchozích dvou let poklesl o 8,6 procentního bodu a od ledna 2014 je plánováno nové posouzení a náprava diagnostických nástrojů28. Zajištění kvality a inkluzívní péče pro všechny děti je zásadní pro podporu jejich rozvoje. Agentura pro sociální začlenění vypracovala řadu iniciativ ke zlepšení situace v několika vyloučených lokalitách, ale její kapacita a zdroje zůstávají omezené. Vládní politiky boje proti sociálnímu vyloučení jsou popsány ve dvou strategických dokumentech29, avšak odpovědnost za koordinační kanály není zcela jasná, což může provádění těchto politik významně ohrozit. Strategie postrádají integrovaný přístup, více konkrétních opatření, kvantifikovatelné ukazatele, jasný časový plán a spolehlivý kontrolní mechanismus. Žádná nová konkrétní opatření v národním programu reforem na rok 2013 navrhována nejsou. 3.4.
Strukturální opatření na podporu růstu a konkurenceschopnosti
Potenciální růst produkce v tomto desetiletí se podle očekávání zpomalí na méně než polovinu úrovně dosažené v předchozím desetiletí. Je to především způsobeno klesající tendencí růstu produktivity. Nízký očekávaný růst produktivity odpovídá celkovému postavení České republiky, kterého dosáhla ve srovnávacím přehledu výzkumu a inovací Unie v roce 2012 jako „umírněný inovátor s podprůměrnými výsledky“. K relativně silným stránkám českého hospodářství patří kvalita lidských zdrojů a solidní dynamika podniků, co se týče zavádění obchodních nebo organizačních inovací a vstupu na nové trhy. Nicméně některé klíčové hybné síly inovační výkonnosti jak vně, tak uvnitř podniků dosahují ve srovnání s ostatními členskými státy zřetelně horších výsledků. To se týká zejména úrovně otevřenosti, excelence a přitažlivosti výzkumného systému a výsledků, kterých země dosahuje u patentových přihlášek a ochranných známek a průmyslových vzorů Společenství. Existuje rovněž široký prostor pro zlepšení, pokud jde o podnikatelské prostředí, účinné využívání zdrojů a kvalitu dopravní infrastruktury. Výzkum a inovace Český inovační systém je ovládán zahraničními pobočkami velkých nadnárodních podniků. V roce 2011 dosáhly výdaje podniků na výzkum a vývoj 1,11 % HDP, což je hodnota, která se blíží průměru EU, ale stále neodpovídá silnému inovačnímu potenciálu 27
FRA pilotní průzkum u romské populace z roku 2011; regionální průzkum romské populace pořádaný Rozvojovým programem OSN, Světovou bankou a EK z roku 2011. 28 Viz zpráva České školní inspekce (2012) „Postup transformace bývalých zvláštních škol ve školním roce 2011/2012“. Podle průzkumu Rozvojového programu OSN, Světové banky a EK z roku 2011 ukončuje v České republice školní docházku předčasně více než 90 % mladých Romů (18–24 let). 29 Národní strategie romské integrace pro období let 2010–2013 a strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015.
25
výrobního odvětví České republiky. Nízký podíl výdajů tuzemských podniků na výzkum a vývoj se odráží zejména ve slabém výstupním výkonu země, pokud jde o patentové přihlášky v rámci Smlouvy o patentové spolupráci, a v nízkých příjmech z licencí a patentů plynoucích ze zahraničí30. Existuje prostor pro zlepšení kvality a významu veřejného výzkumu, jež se v mezinárodním srovnání jeví poměrně nízké. Velmi nízký je především počet významných vědeckých publikací a míra spolupráce mezi veřejnými výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou31. Pokud jde o vstupy, veřejné výdaje na výzkum a vývoj vzrostly v roce 2011 na 0,72 % HDP, což je devátý nejlepší výsledek v EU. Hlavní výzvou pro český inovační systém je proto i nadále zlepšit efektivnost své vědecké základny, aby tak dosahoval vyšší úrovně excelence a podporoval rozvoj inovativních činností posílenou spoluprací s domácími společnostmi. Veřejné výzkumné činnosti jsou v současnosti rozděleny mezi akademické ústavy (s omezenou výukou) a vysoké školy. To s sebou nese rizika rozdrobení dovedností a schopností na úkor kritického množství a excelence nezbytných pro udržitelné partnerství s průmyslem. K zajištění toho, aby veřejné finanční prostředky na výzkum a vývoj byly přidělovány na základě excelence, Rada doporučila, aby vláda zlepšila systém hodnocení kvality výzkumných institucí a zajistila, aby finanční prostředky byly vázány na výsledky hodnocení kvality. Současný systém financování veřejných výzkumných institucí dostatečně nezohledňuje zvláštnosti každé vědecké oblasti a potřeby podnikatelského sektoru. Kromě toho výsledky metodiky hodnocení nejsou závazné pro přidělení institucionálního financování, protože pouze zhruba 20 % institucionálního financování veřejných výzkumných institucí je přidělováno na základě hodnocení jejich výkonu. V reakci na tuto situaci hodlá vláda přijmout pro období 2014–2016 revidovanou metodiku založenou na nových hodnotících kritériích a vzájemném hodnocení s cílem lépe zohlednit kvalitu a význam prováděného výzkumu. Souběžně s tím se má s podporou finančních prostředků EU začít pracovat na novém systému hodnocení a financování zaměřeném na podporu excelence a maximalizaci hospodářského dopadu výzkumu. Řízení národního systému výzkumu a inovací je nicméně nadále rozděleno mezi několik subjektů32, což může způsobit zpoždění v provádění plánovaných reforem.
30
Pokud jde o patentové přihlášky v rámci Smlouvy o patentové spolupráci, je Česká republika v EU na 18. místě s normalizovanou hodnotou (na HDP) ve výši 22 % průměru EU. Pokud jde o zahraniční příjmy z licencí a patentů, nachází se na 20. místě v EU s normalizovanou hodnotou (na HDP) ve výši 9 % průměru EU. 31 Česká republika se umístila na 21. místě v EU, neboť v 10 % nejčastěji citovaných vědeckých publikací na světě („významné vědecké publikace“) bylo zveřejněno pouze 5,5 % všech českých vědeckých prací, oproti průměru EU, jenž činí 10,9 %. Pouze 1 % výzkumu a vývoje prováděného vysokými školami je financováno podnikatelským sektorem (a pouze 3,4 % v případě výzkumu a vývoje prováděného jinými veřejnými výzkumnými organizacemi). 32 Mezivládní řídící výbor koordinuje provádění strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, zatímco Rada pro výzkum, vývoj a inovace poskytuje v souvisejících oblastech poradenství předsedovi vlády.
26
Byly přijaty některé kroky pro větší zapojení soukromého sektoru. Byly spuštěny nové programy, včetně programu technologické agentury nazvaného „Alfa“, které mají podněcovat spolupráci mezi veřejnými výzkumnými institucemi a podniky v odvětvích, jako je doprava, energetika a životní prostředí. Kromě toho byl pozměněn zákon o dani z příjmu, aby od ledna 2015 umožnil soukromým podnikům odečíst si náklady na externě zadané činnosti výzkumu a vývoje ze svých zdanitelných příjmů. Podnikatelské prostředí Zlepšování podnikatelského prostředí zůstává v České republice problémem, zejména co se týče zahájení podnikání33. Česká republika v tomto ohledu zaostává v plnění cílů vyplývajících ze závěrů Rady ve složení pro konkurenceschopnost z května 2011 o potřebě zřídit plně funkční jedno správní místo pro podniky a snížit dobu a náklady na založení podniku. Nicméně nový zákon o obchodních korporacích, který byl přijat v roce 2011 a bude účinný od roku 2014, by měl přinést určité zlepšení podnikatelského prostředí pro vybrané skupiny společností, zejména pro společností s ručením omezeným. Pokud jde o ostatní ukazatele kvality podnikatelského prostředí, průměrná doba potřebná k vymáhání smluv a řešení platební neschopnosti je i nadále nad průměrem EU, ale bylo dosaženo určitého pokroku při zkrácení zpoždění v platbách34. Česká republika má navíc poměrně dobré výsledky, pokud jde o dobu a náklady spojené se získáváním licencí35. Využívání služeb elektronické veřejné správy se také zlepšilo, pravděpodobně v důsledku zřízení základních registrů veřejné správy. Služeb elektronické veřejné správy využilo 92 % podniků (údaje z roku 2012) a 42 % občanů (údaje z roku 2011), což by mělo napomoci pokroku v plnění cíle stanoveného v této oblasti pro rok 2015. Národní program reforem na rok 2013 obsahuje informace o probíhajícím projektu ekologických auditů, jehož cílem je snížení administrativní zátěže podniků vztahující se k právním předpisům v oblasti životního prostředí. Podle databáze pro regulovaná povolání se Česká republika řadí mezi členské státy s největším počtem regulovaných povolání36. V roce 2012 proběhla veřejná konzultace o přezkumu předpisového rámce pro povolání a její výsledky mají být předloženy v roce 2013. Jedná se o důležitý krok za účelem snížení nebo odstranění překážek pro povolání, u nichž není prokázána nezbytnost regulace nebo u nichž se regulace považuje za nadměrnou (včetně délky povinných stáží) a u nichž by jednodušší přístup mohl umožnit vznik dalších pracovních míst a růst. Energetika, klima a účinnost zdrojů
33
Ve žebříčku Světové banky týkajícího se podnikání („Doing Business“) z roku 2013 se Česká republika řadí na 140. místo (ze 160 zemí), pokud jde o snadnost zahájení podnikání. 34 Světová banka, „Doing Business“, 2013. 35 Studie Evropské komise „Dynamika podnikání: Začínající podniky, převody podniků a úpadky“ (Doing Business: Start-ups, business transfers and bankruptcy), 2011. 36 Viz internetové stránky Evropské komise: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof.
27
I přes zlepšení v několika posledních letech patří Česká republika stále ještě ke státům s nejvyšší energetickou náročností a náročností na emise CO2 v EU37. Potenciál pro úspory energie je značný, zejména u budov a v průmyslových odvětvích38. Současné plány na zlepšení energetické účinnosti mají pouze malé ambice, neboť usilují o dosažení pouze přibližně třetiny potenciálních úspor energie, jichž by bylo možno dosáhnout vyšší energetickou účinností39. Absence integrované strategie pro energetickou účinnost a silné schopnosti koordinace představují velké omezení bránící dalšímu zlepšení. Takováto strategie by přinesla dlouhodobou vizi a stanovila by odvětvové priority potřebné pro účinné přidělování dostupných zdrojů a určení vhodných nástrojů40. Česká republika dosud nestanovila orientační národní cíl týkající se energetické účinnosti, který vyžaduje směrnice o energetické účinnosti41, ani neuvedla, jak bude dosaženo přijatelné úrovně primární spotřeby a konečné spotřeby energie v roce 2020. Pokud jde o účinnost v odvětví bydlení, financování druhého programu zaměřeného na energeticky účinné budovy (plánované na další sedmileté období) není zcela zabezpečeno, neboť závisí na příjmech z dražeb emisních povolenek v rámci systému ETS, které jsou těžko předvídatelné. Vysoká energetická náročnost se rovněž odráží v relativně nízké kvalitě ovzduší v České republice. V mnoha regionech České republiky byly v posledních letech opakovaně překročeny normy EU pro PM 1042. Po přijetí zákona o ochraně ovzduší v roce 2012 musí Česká republika v roce 2013 připravit nový národní program snižování emisí. Pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, Česká republika splnila svůj prozatímní cíl stanovený na roky 2011–2012 již v roce 2009, ale od té doby se pokrok výrazně zpomalil, a to zejména v důsledku moratoria, které bylo stanoveno v roce 2010 pro připojení nových obnovitelných zdrojů energie do distribuční soustavy. Hlavním zdrojem obnovitelné energie zůstává biomasa využívaná k vytápění. Ve výrobě elektrické energie činí energie z obnovitelných zdrojů pouze 7 % (průměr v EU je 17 %), z čehož většina pochází z vodních elektráren a spoluspalování biomasy43. V národním akčním plánu pro energii z obnovitelných 37
Energetická náročnost v České republice činila v období 2005–2010 383 kgoe/1 000 EUR, více než dvojnásobek průměru EU-27 (153 kgoe/1 000 EUR). Podobně uhlíková náročnost českého hospodářství dosahující 1,2 t ekvivalentu CO2 /1 000 EUR představuje více než dvojnásobek průměru EU (zdroj: Eurostat). 38 Všechna klíčová odvětví hospodářství, včetně průmyslu, dopravy a bydlení, vykazují výrazně nižší výkonnost v oblasti energetické a uhlíkové účinnosti, než je průměr EU (energetická náročnost průmyslu ČR je 263 toe/1 000 EUR oproti průměru EU ve výši 150 toe/1 000 EUR a energetická náročnost dopravy je 627 toe/1 000 EUR oproti průměru EU ve výši 512 toe/1 000 EUR a energetická náročnost bydlení je 112 toe/1 000 EUR). Plánované úspory energie oznámené v národním akčním plánu pro energetickou účinnost jsou však u budov a v průmyslových odvětvích ve srovnání s jejich potenciálem obzvláště nízké (zdroj: databáze Komise týkající se energetické účinnosti). 39 Česká republika ve svém druhém národním akčním plánu energetické účinnosti oznámila pro rok 2016 pouze malé plánované úspory energie. Pro srovnání s možnými úsporami viz databáze Komise týkající se energetické účinnosti. 40 Viz zpráva o výzkumu STE (2011), kterou zpracovalo Forschungszentrum Jülich. 41 Článek 3 směrnice o energetické účinnosti vyžaduje, aby členské státy oznámily své cíle ohledně vnitrostátní spotřeby energie do 1. května 2013. 42 Hodnoty PM 10 (částice) začaly platit v roce 2005 v souladu se směrnicí o kvalitě ovzduší. 43 Energetická závislost členských států: hodnocení na základě ukazatelů, 13. prosince 2012 (informační přehledy o jednotlivých zemích).
28
zdrojů jsou nastíněna některá opatření pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jež však nejsou považována za dostatečná ve všech odvětvích, zejména v dopravě a v posílení distribuční soustavy. Národní program reforem na rok 2013 uvádí plány na přezkoumání a stabilizaci právních předpisů týkajících se obnovitelných zdrojů energie v roce 2013. Česká republika má velké zpoždění ve vnitrostátní politice nakládání s odpady, protože stále do značné míry využívá skládkování komunálního odpadu44. I přes povzbudivý pokrok v recyklaci a kompostování se produkce komunálního odpadu v období 2008–2010 oproti obecné tendenci v zemích EU-27 zvýšila. Projednávaná změna zákona o odpadech zahrnuje postupné zvyšování poplatků za skládkování, což by představovalo jeden z důležitých kroků k zavedení „hierarchie způsobů nakládání s odpady“, ačkoli příjem z poplatků za skládkování je již nyní poměrně vysoký. Důvěryhodnost úsilí, které české orgány v tomto směru vyvíjejí, by posílilo, kdyby bylo toto opatření začleněno do aktualizovaného plánu pro nakládání s odpady a vnitrostátního programu pro předcházení vzniku odpadů, který je plánován na rok 2013. Doprava Omezená kapacita dopravní infrastruktury je jedno z překážek bránících růstu. Na výkon dopravy má rovněž nepříznivý dopad nedostatečně efektivní propojení mezi železnicí a jinými druhy dopravy. Železniční síť je rozsáhlá, ale nedostatečně udržovaná. Několik regionálních železničních tratí bylo nedávno v důsledku ztrátovosti zrušeno. V národních programech reforem pro roky 2011 a 2012 byl předložen ambiciózní seznam železničních a dálničních projektů a další plány na rozvoj dopravní infrastruktury obsahuje národní program reforem na rok 2013. Bylo však dosaženo pouze omezeného pokroku a výhledy do budoucnosti jsou nejisté kvůli omezením investic do dopravní infrastruktury45. Kromě toho projekty infrastruktury často nejsou příliš účinné a účelné v důsledku nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, což vede ke zvyšování nákladů na probíhající projekty, chybějící ekonomické analýze a systematickému přístupu k plánování. V první polovině roku 2013 má vláda v úmyslu schválit druhou fázi strategie pro odvětví dopravy a novou dopravní politiku na období 2014–2020, což jsou vhodné kroky směřující k lepšímu strategickému plánování. Očekává se, že nová dopravní strategie bude zahrnovat opatření ke zlepšení interoperability v městské a veřejné osobní dopravě i v železniční dopravě prostřednictvím lepšího využívání inteligentních dopravních systémů a inovativních technologií. Pozitivním výsledkem je, že otevření železničního trhu pro soukromé provozovatele u některých tratí přispělo k větší hospodářské soutěži, nižším cenám a lepším službám pro cestující. Celkově je však hospodářská soutěž stále omezená a je nezbytné železniční odvětví dále otevřít a zcela oddělit dopravu od provozu infrastruktury. 44
Viz internetové stránky GŘ pro životní prostředí „Podpora provádění — komunální odpad“ (Support to implementation — municipal waste). 45 Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury činily 83 miliard CZK v roce 2008 a 44,4 miliardy CZK v roce 2011 (Ročenka dopravy České republiky 2011).
29
3.5.
Modernizace veřejné správy
Efektivita a kvalita veřejné správy je pro Českou republiku stále problémem. Mezi klíčové problémy, na něž upozornily průzkumy u podnikatelů, patří nadměrná byrokracie, korupce, nízká vymahatelnost práva, časté změny právního rámce, nestabilita a neefektivní veřejné výdaje. Index vnímání korupce zjišťovaný organizací Transparency International se pro Českou republiku v roce 2012 mírně zlepšil a posunula se tak z 57. místa v roce 2011 na 54. místo v roce 2012. V hodnocení EU se však v posledních třech letech umisťuje stále stejně, a to na 21. místě. Částečný pokrok byl dosažen v oblasti nezbytného posílení boje proti korupci, což bylo zdůrazněno v doporučení pro Českou republiku na rok 2012 týkajícím se veřejné správy. Většina nelegislativních opatření byla přijata, avšak pokrok v přijímání prioritních právních aktů strategie pro boj s korupcí na období 2011–2012 je velmi pomalý (např. ohledně nezávislosti státních zastupitelství, střetů zájmů, svobody informací, vytváření specializovaných soudů, regulace lobbingu, služebního zákona, financování politických stran). V některých případech zastavil proces přijímání Parlament ČR (rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, ochrana informátorů)46. Nová protikorupční strategie na období 2013–2014, kterou vláda schválila v lednu 2013, a národní program reforem na rok 2013 nadále zmiňují úmysl prioritní akty přijmout. Služební zákon, který byl v doporučeních z roku 2012 požadován, dosud přijat nebyl. Návrh zákona, jenž byl vypracován po meziresortním připomínkovém řízení v dubnu 2013 a jejž má vláda v roce 2013 projednat, nadále obsahuje závažné nedostatky, přestože bylo dosaženo určitého zlepšení oproti dříve předloženým verzím návrhu. Nový návrh zřejmě dostatečně nezaručuje cíl oddělení politicky jmenovaných kandidátů od nepolitických zaměstnanců, který by zaručil nezávislost a stabilitu státních úředníků a vytvořil by dobře fungující systém služebního postupu. V tomto ohledu se služební zákon nevyrovná zákonu o veřejné službě, který byl přijat v roce 2002, avšak v důsledku několika odkladů nevstoupil v účinnost a má být nahrazen právě novým služebním zákonem. Kvalita veřejné správy je jednou z předběžných podmínek pro využívání fondů EU v novém programovém období 2014–2020. V národním programu reforem na rok 2013 je nadále obsažen záměr připravit nový služební zákon. Česká republika v souladu s doporučením z roku 2012 významně pokročila při provádění zákona o zadávání veřejných zakázek. Změna zákona je v platnosti od dubna 2012 a další prováděcí pravidla k tomuto zákonu byla přijata v roce 2012. Z nedávných měsíčních údajů vyplývá, že počet a hodnota nových veřejných zakázek se blíží průměru za poslední dva roky, což naznačuje, že počáteční potíže s prováděním byly překonány. Nicméně byla vyvinuta pouze omezená snaha řešit obtíže s prováděním zákona, které
46
Zpráva z roku 2012 o provádění strategie na období 2011–2012.
30
oznamují místní orgány, zejména nedostatek správní kapacity a pokynů, které by mohly proces urychlit a zjednodušit. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti lepšího využívání finančních prostředků EU, a to v souladu s doporučením na rok 2012. Z důvodu nesrovnalostí v projektech financovaných z prostředků EU, byly v roce 2012 uplatněny finanční opravy. S Komisí byl dohodnut akční plán na posílení systému řízení a kontroly implementační struktury pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) a většina opatření v něm obsažených byla provedena do konce roku 2012. Plnění akčního plánu bude však třeba průběžně sledovat. Kromě tří programů využívajících platby z EFRR/FS, které byly zcela nebo částečně pozastaveny na konci roku 2012, byly v březnu 2013 zcela nebo částečně zastaveny platby u dalších šesti operačních programů a o dalších možných finančních opravách se vedou jednání. Převážná většina nedostatků v provádění fondů EU je způsobena nevýkonnou veřejnou správou, nedostatečnými právními předpisy ohledně střetu zájmů, nedostatkem transparentnosti ve vlastnické struktuře zúčastněných podniků a obcházením právních předpisů o zadávání veřejných zakázek. Významného pokroku bylo dosaženo ohledně vydávání anonymních listinných akcií47 zdůrazněného v doporučeních z roku 2012. Nedostatek transparentnosti, pokud jde o vlastnictví společností s anonymními akciemi, podporuje korupci, praní peněz a daňové úniky. V prosinci roku 2012 mělo podle České kapitálové informační agentury 53,5 % akciových společností v České republice pouze listinné akcie na doručitele a 41,7 % mělo pouze listinné akcie na jméno. Zákon regulující anonymní akcie byl schválen parlamentem v květnu 2013. V navrženém zákoně se uvádí, že pokud firmy nezapíší listinné akcie na doručitele do centrálního depozitáře nebo je neuloží v bance, budou převedeny na zaknihované listinné akcie na jméno. Předpis umožňuje vybraným veřejným orgánům požádat o informace o vlastnictví listinných akcií na doručitele uložených v bankách a centrálním depozitáři. I když tento zákon představuje krok správným směrem, situaci by dále zlepšilo, kdyby se právo požadovat informace rozšířilo i na další státní orgány, zejména na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. K větší transparentnosti by rovněž přispěl požadavek na registraci třetích stran pro všechny typy akcií, včetně zaknihovaných listinných akcií. Důležité je, že nový občanský zákoník účinný od roku 2014 zavádí novou formu vlastnictví majetku, tzv. „svěřenecký fond“ s omezenou transparentností ohledně uživatele a příjemce výnosů z vlastnictví, včetně akcií. Tento krok se zdá jít opačným směrem než navrhované změny ohledně anonymní držby akcií.
47
České právní předpisy umožňují existenci specifických typů akcií: listinných akcií na majitele/doručitele, jejichž vlastnictví se určuje podle fyzického držitele listinné akcie a jež nejsou nikde zaknihovány, a listinných akcií na jméno, jejichž vlastnictví se určuje podle seznamu akcionářů, který má v držení daná společnost. Jak akcie na jméno, tak akcie na doručitele mohou také existovat v zaknihované podobě registrované v centrálním depozitáři.
31
4.
PŘEHLEDOVÁ TABULKA Závazky na rok 2012
Souhrnné posouzení Doporučení pro ČR
Doporučení č. 1: Zabezpečit naplánovaný pokrok směrem ke včasné nápravě nadměrného schodku. Za tímto účelem v plném rozsahu splnit rozpočet na rok 2012 a upřesnit opatření trvalé povahy nezbytná na rok 2013 tak, aby se dosáhlo ročního průměrného strukturálního přizpůsobení stanoveného v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Dále zabezpečit odpovídající úsilí o strukturální přizpůsobení s cílem dosáhnout dostatečného pokroku směrem ke střednědobému cíli, včetně splnění výdajového kritéria. V této souvislosti se vyhnout plošným škrtům, zajistit prorůstové výdaje a vystupňovat úsilí o zlepšení efektivity veřejných výdajů. Využívat dostupný prostor k takovému zvyšování daní, jimiž by byl minimálně dotčen růst. Přesunout vysokou úroveň zdanění práce na zdanění v oblasti bydlení a životního prostředí. Zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Přijmout opatření ke zlepšení výběru daní, k omezení daňových úniků a ke zlepšení dodržování daňových předpisů, včetně zavedení jednoho inkasního místa pro všechny druhy daní.
Doporučení č. 2: Zavést další změny veřejného důchodového systému k zajištění jeho dlouhodobé
32
Určitý pokrok Cíl v podobě schodku veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2013 je v souladu s termínem pro nápravu nadměrného schodku stanoveným v doporučeních Rady. Prognóza z jara 2013 předpovídá celkový schodek v roce 2013 ve výši 2,9 % HDP. Průměrné roční fiskální úsilí 1,4 % HDP během období 2010–2013, založené na (nově vypočteném) strukturálním rozpočtovém saldu, je vyšší než úsilí ve výši 1 % HDP, jež doporučila Rada. Určitého pokroku se dosáhlo ve snížení objemu plošných škrtů a snížení prorůstových výdajů. Vláda v roce 2013 schválila plány na zjednodušení státní správy v letech 2014–2015 a výdaje na výzkum a vývoj se budou zvyšovat. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti daní. Balíček daňových opatření přijatý v prosinci 2012 zvýšil nepřímé daně (DPH a spotřební daně) a zdanění majetku (daně z transakcí s nemovitostmi) a snížil hranice odečitatelných výdajů pro osoby samostatně výdělečně činné. Balíček rovněž obsahoval dočasná opatření, která zvyšují zdanění práce a progresivitu systému. Nebyla přijata žádná opatření v oblasti ekologických daní a periodických daní z nemovitostí a současné plány se pravděpodobně opozdí. Omezeného pokroku bylo dosaženo v oblasti výběru daní a dodržování daňových předpisů. Byla přijata opatření k omezení podvodů s DPH a na rok 2015 je plánováno zavedení jednoho inkasního místa pro daně z příjmu. Není však přitom využit prostor pro snížení administrativní zátěže spojené s placením daní a pro jeho účinné provádění existují jistá rizika. Žádný pokrok
udržitelnosti. Přehodnotit plány umožňující předčasný odchod z trhu práce. Podpořit efektivní účast mladších pracovníků v plánovaném fondovém systému tak, aby byla zlepšena přiměřenost důchodů.
Doporučení č. 3: Přijmout další opatření k podstatnému zvýšení dostupnosti cenově přístupné a kvalitní předškolní péče o dítě.
Doporučení č. 4: Posílit veřejné služby zaměstnanosti zvýšením kvality a efektivity odborné přípravy, pomoci při hledání zaměstnání a individualizovaných služeb, včetně externě zadaných služeb.
Doporučení č. 5: Naléhavě přijmout a uvést v účinnost služební zákon s cílem podpořit stabilitu a efektivitu veřejné správy a zamezit porušování předpisů. Zajistit odpovídající provádění nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Zabývat se otázkou anonymní držby akcií. Zajistit bezchybné využívání fondů EU a dále posílit boj proti korupci.
V oblasti udržitelnosti důchodového systému nebylo dosaženo žádného pokroku. Jako součást konsolidačního balíčku byla snížena valorizace důchodů. Česká republika zavedla režim předčasného odchodu do důchodu, což odporuje politice prodlužování pracovního života. Účast v nově zavedeném plně fondovém důchodovém pilíři je menší, než se očekávalo. Pilíř ještě musí prokázat svou životaschopnost. Omezený pokrok Návrh zákona týkajícího se péče o děti předškolního věku by měl být vládou přijat v roce 2013. Zákon usnadňuje poskytování soukromé péče o děti a zavádí daňové pobídky pro podniky a rodiny. Není však jisté, zda bude zajištěna širší dostupnost, cenová přístupnost a odpovídající kvalita nových zařízení péče o děti. Nebyly poskytnuty žádné dodatečné kapacity v oblasti veřejných služeb péče o děti. Určitý pokrok V roce 2011 byla přijata reforma veřejných služeb zaměstnanosti a byla prováděna v průběhu roku 2012, její účinky by se měly projevit ve střednědobém horizontu. Dodatečná podpora je rovněž poskytována z různých projektů Evropského sociálního fondu, jejichž cílem je zlepšit poskytování pomoci, kvality a dostupnosti služeb atd. V roce 2012 byly zavedeny dva nové aktivační programy pro zachování pracovních míst a odbornou přípravu. Bylo oznámeno, že se plánuje zvýšit počet zaměstnanců na úřadech práce a zlepšit odměňování. Externí poskytování služeb zaměstnanosti je v roce 2014 třeba přezkoumat. Určitý pokrok Omezeného pokroku bylo dosaženo v boji proti korupci. Klíčová opatření z protikorupční strategie 2011–2012 nebyla přijata. Plány jsou zachovány a mají být opožděně provedeny ve strategii na léta 2013–2014. Se služebním zákonem se pokročilo jen omezeně: Nový návrh z dubna 2013 má stále významné nedostatky. Podstatného pokroku bylo dosaženo v provádění zákona o zadávání veřejných zakázek a existuje prostor pro poskytnutí další podpory pro správní
33
kapacity na místní a regionální úrovni; Výrazného pokroku byl dosaženo při řešení anonymních akcií: Parlament v květnu 2013 schválil zákon, kterým se od roku 2014 regulují anonymní akcie. V zákoně se uvádí, že pokud firmy nezapíší listinné akcie na doručitele do centrálního depozitáře nebo je neuloží v bance, budou převedeny na zaknihované listinné akcie (na jméno). Informace o vlastnictví nezaknihovaných akcií na doručitele budou zpřístupněny vybraným orgánům veřejné správy. Existuje prostor pro větší transparentnost prostřednictvím registrace třetích stran pro všechny typy listinných akcií.
Doporučení č. 6: Přijmout nezbytné právní předpisy k vytvoření transparentního a jasně vymezeného systému hodnocení kvality vysokých škol a výzkumných institucí. Zabezpečit, aby financování bylo udržitelné a vázané na výsledky hodnocení kvality. Vytvořit rámec pro hodnocení zaměřený na zlepšení v oblasti povinné školní docházky.
Určitého pokroku bylo dosaženo ve využívání fondů EU. Je prováděn akční plán kontrolního systému finančních prostředků EU dohodnutý s Komisí. V březnu 2013 se opět objevily problémy při vyplácení prostředků EU a opatření přijatá v roce 2012 týkající se míry nesrovnalostí u projektů EU zatím nemají pozitivní dopad. Omezený pokrok Systém hodnocení kvality vysokých škol se za vykazované období změnil jen nepatrně. Další pokrok se očekává od provádění reformy vysokoškolského vzdělávání, která má být přijata v roce 2013. Vazba mezi kvalitou a financováním byla v roce 2013 částečně posílena, ale v blízké budoucnosti se neplánují žádné další kroky. Rámec, který by stanovil a propojil povinnosti a možnosti státu, financujících subjektů, ředitelů a učitelů ohledně zlepšování kvality povinného vzdělávání, nebyl předložen. Opatření ke zlepšení hodnocení výsledků v oblasti vzdělávání a kvality výuky v rámci povinné školní docházky se připravují (celostátní testování od roku 2014 a oznámený nový systém služebního postupu pro učitelský sbor), ale systémová podpora žáků a učitelů se slabšími výsledky dosud není organizována.
Evropa 2020 (národní cíle a pokrok) Cílová míra zaměstnanosti stanovená programu reforem na rok 2011: 75 %
v národním
Míra zaměstnanosti: – 2011: 70,9 % – 2012: 71.5 % Vzhledem k poměrně vysoké míře zaměstnanosti
34
jsou cíle / dílčí cíle dosažitelné; avšak: – Chybí podstatný pokrok v klíčových oblastech, jako je poskytování péče o děti, návrat rodičů s malými dětmi do zaměstnání nebo posílení veřejných služeb zaměstnanosti; – Zvýšení skutečného zdanění pracujících důchodců a odstranění stávající nižší úrovně zákonné minimální mzdy vztahující se na osoby ve věku 18 až 21 let a na zdravotně postižené od ledna 2013 jsou opatřeními, jež by mohla způsobit malé ztráty pracovních míst. Cíl týkající se financování výzkumu a vývoje stanovený v národním programu reforem na rok 2011: 1 % Cíl pro emise skleníkových plynů: omezit nárůst na +9 % (ve srovnání s emisemi z roku 2005; emise v rámci systému obchodování s emisemi do tohoto národního cíle nespadají).
Cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů: 13 % Podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy: 10 %
Změna objemu emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi mezi lety 2005 a 2011: –6 % Podle nejnovějších národních odhadů předložených Komisi a při zohlednění stávajících opatření se očekává, že cíle bude dosaženo: –6 % v roce 2020 oproti roku 2005 (s předpokládaným rozpětím 15 procentních bodů). Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie činil v roce 2011 9,4 % a v odvětví dopravy 0,6 % . (Zdroj: Eurostat. duben 2013. Za rok 2011 jsou zahrnuta pouze formálně vykázaná biopaliva, která jsou souladu s články 17 a 18 směrnice 2009/28/ES)
Orientační národní cíl v oblasti energetické účinnosti pro rok 2020: neoznámen.
Česká republika nesplnila povinnost oznámit svůj cíl v oblasti energetické účinnosti, jak to požadují články 3 a 24 směrnice o energetické účinnosti.
Cíl v oblasti výzkumu a vývoje (veřejné financování výzkumu a vývoje): 1 %
Velký nárůst z 0,63 % v roce 2010 na 0,70 % v roce 2011.
Cíl pro předčasné ukončování školní docházky: 5,5 %
Míra předčasného ukončování školní docházky: 5,5 % v roce 2012. Dosažení terciárního vzdělávání: 25,6 % v roce 2012. Jelikož Česká republika má velmi vysoký počet studentů zahajujících terciární vzdělávání, klade větší důraz na zlepšení kvality než na další zvyšování počtu studentů.
Cíl pro terciární vzdělávání: 32 %
35
5.
PŘÍLOHA
Tabulka I. Makroekonomické ukazatele
36
1995-1999 2000-2004 2005-2009
2010
2011
2012
2013
2014
Klíčové ukazatele Míra růstu HDP Mezera výstupu 1 HISC (roční % změna) Domácí poptávka (roční % změna) 2 Míra nezaměstnanosti (% pracovní síly) 3 Tvorba hrubého fixního kapitálu (% HDP) Hrubé národní úspory (% HDP)
2,3 -2,2 7,1 2,6 5,6 29,9 26,7
3,6 0,0 2,5 3,5 8,1 27,5 23,9
3,6 3,5 2,7 2,3 6,3 26,0 24,2
2,5 -1,3 1,2 2,1 7,3 24,5 19,7
1,9 -0,6 2,1 -0,1 6,7 23,9 20,7
-1,3 -2,3 3,5 -2,9 7,0 23,6 21,3
-0,4 -3,3 1,9 -0,6 7,2 22,6 20,7
1,6 -2,4 1,2 1,6 7,2 22,5 20,8
Vládní instituce (% HDP) Čisté půjčky (+) nebo čisté výpůjčky (-) Hrubý dluh Čistá finanční aktiva Celkové příjmy Celkové výdaje z toho: úroky
-5,6 13,8 43,9 38,9 44,5 1,1
-5,1 25,3 16,9 39,8 44,9 1,0
-2,9 29,5 9,9 39,5 42,4 1,1
-4,8 37,8 -5,1 39,0 43,8 1,4
-3,3 40,8 -5,8 39,8 43,0 1,4
-4,4 45,8 n.a 40,1 44,5 1,5
-2,9 48,3 n.a 40,5 43,4 1,6
-3,0 50,1 n.a 40,3 43,3 1,6
-3,3 -124,5 5,5 21,7 25,9
-0,6 -102,6 -0,6 19,1 27,8
-0,7 -95,7 -4,1 17,4 29,3
0,2 -93,1 -2,9 14,7 28,4
0,2 -95,6 -1,4 15,8 28,6
-1,6 n.a n.a 15,8 27,2
-1,2 n.a n.a 14,9 26,6
-1,2 n.a n.a 14,9 26,4
Domácnosti a NISD (% HDP) Čisté půjčky (+) nebo čisté výpůjčky (-) Čistá finanční aktiva Hrubé mzdy a platy Čistý důchod z vlastnictví Přijaté běžné transfery Hrubé úspory
5,1 72,3 31,6 4,9 16,0 6,8
1,4 70,2 31,3 3,8 17,2 5,5
1,1 59,3 31,5 3,7 17,1 5,6
1,4 63,5 31,8 3,2 18,5 6,4
1,1 64,7 32,2 3,1 18,6 5,4
4,6 n.a 32,9 3,5 19,1 7,4
3,2 n.a 33,0 3,2 19,3 7,4
2,8 n.a 32,9 3,1 19,3 7,4
Zbytek světa (% HDP) Čisté půjčky (+) nebo čisté výpůjčky (-) Čistá finanční aktiva Čistý vývoz zboží a služeb Čisté prvotní důchody ze zbytku světa Čisté kapitálové transakce Obchodovatelný sektor Neobchodovatelný sektor z toho:odvětví stavebnictví
-3,8 3,6 -2,9 -0,9 0,0 54,6 36,2 7,0
-4,2 16,4 -1,0 -3,3 0,3 55,0 35,9 6,0
-2,5 30,9 3,0 -5,6 0,7 53,3 37,0 6,1
-3,1 38,3 3,1 -7,5 2,1 50,4 39,8 6,6
-2,0 38,9 4,0 -7,0 1,9 51,4 38,7 6,1
-1,4 n.a 5,3 -7,1 1,2 51,6 38,0 5,7
-0,9 n.a 5,6 -7,2 1,6 n.a n.a n.a
-1,4 n.a 5,7 -7,3 1,1 n.a n.a n.a
Reálný efektivní směnný kurz (index, 2000=100)
68,7
86,7
109,9
118,0
121,7
119,3
117,5
116,5
Cenové relace obchodu se zbožím a službami (index, 2000=100) Výkonnost exportního trhu (index, 2000=100)
99,9 77,2
100,9 89,1
98,4 105,4
96,9 114,0
95,4 117,8
94,8 121,5
95,1 121,1
95,1 120,9
Právnické osoby (% HDP) Čisté půjčky (+) nebo čisté výpůjčky (-) Čistá finanční aktiva; nefinanční podniky Čistá finanční aktiva; finanční podniky Tvorba hrubého kapitálu Hrubý provozní přebytek
Poznámky: 1
Mezera výstupu představuje rozdíl mezi skutečným a potenciálním hrubým domácím produktem v tržních cenách roku 2005.
2
Ukazatel domácí poptávky zahrnuje zásoby.
3
Nezaměstnané osoby jsou všechny osoby, které nejsou zaměstnané, aktivně hledaly práci a byly připraveny začít pracovat ihned nebo do dvou týdnů. Pracovní síla je celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob. Míra nezaměstnanosti zahrnuje věkovou skupinu 15-74. Zdroj: Prognóza Komise z jara 2013, konvergenční program
37
Tabulka II. Srovnání makroekonomického vývoje a prognóz 2012 KOM KP Reálný HDP (% změna) Soukromá spotřeba (% změna) Tvorba hrubého fixního kapitálu (% změna) Vývoz zboží a služeb (% změna) Dovoz zboží a služeb (% změna) Příspěvky k růstu reálného HDP: - Konečná domácí poptávka - Změna zásob - Čistý vývoz 1
Mezera výstupu Zaměstnanost (% změna) Míra nezaměstnanosti (%) Produktivita práce (% změna) Inflace HISC (%) Deflátor HDP (% změna) Odměny zaměstnanců (na osobu, % změna) Čisté půjčky/výpůjčky vůči zbytku světa (% HDP)
2013 KOM KP
2014 KOM KP
2015 KP
2016 KP
-1,3 -3,5 -1,7 3,8 1,9
-1,3 -3,5 -1,7 3,8 1,9
-0,4 -0,4 -3,2 1,1 1,0
0,0 -1,2 -0,4 1,3 0,9
1,6 1,4 2,3 5,1 5,2
1,2 1,0 0,9 3,7 3,5
2,1 2,1 2,6 4,9 4,7
2,6 2,5 3,1 5,4 5,1
-2,4 -0,4 1,5
-2,4 -0,4 1,5
-0,9 0,3 0,1
-0,8 0,3 0,4
1,3 0,1 0,2
0,4 0,5 0,3
1,5 0,2 0,4
2,0 0,1 0,5
-2,3 0,4 7,0 -1,7 3,5 1,4 1,8 -1,4
-2,3 0,4 7,0 -1,7 3,5 1,4 2,1 -1,4
-3,3 0,0 7,2 -0,4 1,9 1,3 1,5 -0,9
-3,0 -0,2 7,6 0,2 2,1 0,4 1,5 -1,3
-2,4 0,2 7,2 1,4 1,2 0,7 2,1 -1,4
-2,6 0,0 7,7 1,2 1,7 0,9 2,8 -1,2
-1,7 0,1 7,3 2,0 1,9 1,4 3,0 -1,3
-0,4 0,2 6,7 2,4 1,1 1,1 3,9 -1,6
Poznámka: 1
V % potenciálního HDP, s růstem potenciálního HDP přepočítaného útvary Komise na základě scénáře programu s použitím společně dohodnuté metodiky. Zdroj: Prognóza Komise z jara 2013 (KOM); konvergenční program (KP).
38
Tabulka III. Skladba rozpočtové korekce (% HDP)
2013
2012
2014
2015
2016
Změna: 20122016
KOM
KOM
KP
KOM1
KP
KP
KP
KP
40,1
40,5
40,4
40,3
40,2
39,5
38,9
-1,2
12,0 7,2 15,6 5,3 44,5
12,3 7,3 15,5 5,4 43,4
12,4 7,3 15,5 5,2 43,3
12,3 7,3 15,4 5,3 43,3
12,1 7,5 15,5 5,1 43,0
12,0 6,9 15,6 5,0 42,3
11,4 6,8 15,8 4,9 41,7
-0,6 -0,4 0,2 -0,4 -2,8
43,0
41,8
41,8
41,7
41,5
40,8
40,2
-2,8
7,3 5,7 20,0 2,0 3,1 4,9 1,5 -4,4 -2,9 -1,8
7,3 5,7 20,2 2,0 3,3 3,3 1,6 -2,9 -1,3 0,0
7,3 5,8 20,2 2,0 3,2 3,1 1,5 -2,8 -1,3 -0,1
7,3 5,5 20,1 2,0 3,5 3,2 1,6 -3,0 -1,4 0,0
7,2 5,5 20,3 2,0 3,3 3,1 1,5 -2,9 -1,3 -0,1
6,9 5,4 20,2 2,0 3,3 3,1 1,5 -2,8 -1,3 -0,1
6,7 5,3 19,9 1,9 3,3 3,0 1,5 -2,8 -1,3 -0,1
-0,6 -0,4 -0,1 -0,1 0,2 -1,9 0,0 1,6 1,6 1,7
-2,6
-2,9
-2,7
-3,0
-2,8
-2,7
-2,7
-0,1
-2,3
-3,3
-3,0
-2,4
-2,6
-1,7
-0,4
1,8
Cyklicky očištěné saldo2
-3,5
-1,6
-1,6
-2,1
-1,9
-2,1
-2,6
0,9
Strukturální saldo3 Změna strukturálního salda Dvouletá průměrná změna strukturálního salda Strukturální primární saldo3 Změna strukturálního primárního salda
-1,7 1,4
-1,6 0,1
-1,5 0,1
-2,1 -0,5
-1,8 -0,3
-2,0 -0,2
-2,5 -0,5
-0,9 -
1,4
0,7
0,8
-0,2
-0,1
-0,3
-0,4
-
-0,2
0,0
0,0
-0,4
-0,3
-0,5
-1,0
-0,8
0,1
0,2
-0,4
-0,3
-0,2
-0,5
-
1,25
1,25
1,25
0,45
0,45
0,45
0,45
-
-1,1
-2,3
-3,1
0,0
-0,4
0,3
0,5
-0,8
-1,7
-1,7
-1,2
-1,8
0,0
0,4
-
Příjmy z toho: - Daně z výroby a dovozu - Běžné daně z příjmů, majetku atd. - Příspěvky na sociální zabezpečení - Ostatní (zbytek) Výdaje z toho: - Primární výdaje z toho: Odměny zaměstnancům Mezispotřeba Sociální platby Dotace Tvorba hrubého fixního kapitálu Ostatní (zbytek) - Výdaje na úroky Saldo veřejných financí Primární saldo Jednorázová a jiná dočasná opatření Saldo veřejných financí bez jednorázových opatření Mezera výstupu2
Výdajové kritérium Platná referenční míra4 5
Odchylka (% HDP) Dvouletá průměrná odchylka (% HDP) Poznámky: 1
Na základě nezměněné politiky
2
Mezera výstupu (v % potenciálního HDP) a cyklicky očištěné saldo podle programu, přepočítané Komisí na základě scénáře programu s využitím společně dohodnuté metodiky.
3
Strukturální (primární) saldo = cyklicky očištěné (primární) saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření
4
Referenční střednědobá míra růstu potenciálního HDP. (Standardní) referenční míra se použije počínaje rokem t+1, pokud země dosáhla svého střednědobého rozpočtového cíle v roce t. Nižší referenční míra se použije, dokud se země pohybuje ke svému střednědobému rozpočtovému cíli, včetně roku t. Referenční míry platné počínaje rokem 2014 byly v roce 2013 aktualizovány. 5 Odchylka od míry růstu veřejných výdajů bez diskrečních příjmových opatření a zvýšení příjmů stanovených zákonem od platné referenční míry. Agregát výdajů použitý pro výdajové kritérium se získává podle společně dohodnuté metodiky. Kladné znaménko znamená, že růst výdajů překračuje platnou referenční míru. Zdroj : Konvergenční program (KP); prognózy Komise z jara 2013 (KOM); výpočty Komise
39
Tabulka IV. Dynamika dluhu (% HDP) Hrubá míra zadlužení1 Změna míry Příspěvky 2 : 1. Primární saldo 2. Efekt sněhové koule z toho: Výdaje na úroky Růstový efekt Inflační efekt 3. Vnitřní dynamika dluhu z toho: Rozdíly mezi hotov./akruálním přístupem
Průměr 2007-2011 33,9 2,5
2013 KOM KP 48,3 48,5 2,6 2,7
2012 45,8 4,9
2014 KOM KP 50,1 50,3 1,8 1,8
2015 KP 51,2 0,9
2016 KP 51,9 0,7
2,1 0,5
2,9 1,5
1,3 1,2
1,3 1,3
1,4 0,5
1,3 0,6
1,3 -0,2
1,3 -0,3
1,2 -0,5 -0,3 -0,1
1,5 0,5 -0,6 0,5
1,6 0,2 -0,6 0,1
1,5 0,0 -0,2 0,1
1,6 -0,8 -0,3 -0,1
1,6 -0,6 -0,4 -0,1
1,5 -1,0 -0,7 -0,2
1,5 -1,3 -0,5 -0,3
0,5
0,1
0,0
-0,2
-0,4 0,0 0,0
-0,2 0,0 0,0
-0,1 0,0 0,0
-0,1 0,0 0,0
2013 KOM / KP4 KP3 n.r. n.r. n.r. n.r.
2014 KOM / KP4 KP3 n.r. n.r. n.r. n.r.
2015
2016
KP
KP
n.r. n.r.
n.r. n.r.
n.r.
n.r.
Akumulovaná finanční aktiva Privatizace Oceňovací a rezid. Efekty 2012 Odchylka od doporučené hodnoty dluhu5,6 Strukturální přizpůsobení7 ve srovnání s:
n.r. n.r.
požadované přizpůsobení8
n.r.
n.r.
n.r.
n.r.
n.r.
Notes: 1
Konec období.
2
Efekt sněhové koule zachycuje dopad výdajů na úroky na akumulovaný dluh, jakož i dopad růstu reálného HDP a inflace na míru zadlužení (prostřednictvím jmenovatele). Vnitřní dynamika dluhu zahrnuje rozdíly mezi hotovostním a akruálním účetnictvím, akumulaci finančních aktiv a efekty ocenění a ostatní reziduální efekty.
3
Posouzení procesu konsolidace stanoveného v KP za předpokladu, že růst se bude vyvíjet podle prognózy KOM.
4
Posouzení procesu konsolidace stanoveného v KP za předpokladu, že růst se bude vyvíjet podle projekcí KP.
5
Není relevantní pro členské státy, na které se v listopadu 2011 vztahoval postup při nadměrném schodku, a po tři roky po nápravě nadměrného schodku.
6
Ukazuje rozdíl mezi poměrem dluhu k HDP a doporučenou hodnotou dluhu. Je-li výsledek kladný, předpokládaný poměr dluhu k HDP není v souladu s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu.
7P
latné pouze v období tří let po nápravě nadměrného schodku pro postupy při nadměrném schodku, které probíhaly v listopadu 2011.
8
Definuje zbývající roční strukturální přizpůsobení po přechodné období, které zajišťuje, že členský stát, který se jím řídí, dosáhne na konci přechodného období souladu s doporučenou hodnotou pro snížení dluhu za předpokladu, že budou naplněny rozpočtové projekce KOM (SP) za uplynulé roky.
Zdroj: Konvergenční program (KP); prognózy Komise z jara 2013 (KOM); výpočty Komise
40
Tabulka V. Ukazatele udržitelnosti CZ Scénář nezměněné politiky S2 z toho: Počáteční rozpočtová pozice Dlouhodobé náklady na stárnutí obyvatel z toho: důchody zdravotní péče dlouhodobá péče ostatní S1 (požadovaná korekce)* z toho: Počáteční rozpočtová pozice Požadavek na dluh Dlouhodobé náklady na stárnutí obyvatel
Scénář SKP
Scénář SKP
5,0
5,7
3,0
1,3
1,3 3,7
1,7 4,0
0,8 2,2
-0,9 2,2
1,8 1,1 0,4 0,3
2,3 1,1 0,4 0,3
1,0 0,9 0,6 -0,4
1,1 0,8 0,6 -0,3
0,7
1,2
2,2
0,5
0,9 -0,6 0,4
1,3 -0,6 0,5
0,0 1,9 0,3
-1,8 1,9 0,4
0,24
S0 (rizika fiskálního tlaku)**
EU27 Scénář nezměněné politiky
:
Dluh, % HDP (2012)
45,8
87,0
Výdaje souv. se stárnutím obyv., % HDP (2012)
20,1
25,8
Poznámky: Scénář "nezměněné politiky" zobrazuje mezeru udržitelnosti za předpokladu, že se rozpočtová pozice bude do roku 2014 vyvíjet podle jarní prognózy z roku 2013. Scénář "SKP" zobrazuje mezeru udržitelnosti za předpokladu plného provedení rozpočtových plánů v programu. * Požadovaná korekce primárního salda do roku 2020 za účelem dosažení veřejného dluhu ve výši 60 % HDP do roku 2030. ** Kritický práh pro ukazatel S0 je 0,44. Zdroj: Útvary Komise, program stability na rok 2013.
41
(% HDP)
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0 1990 1992 1994 1996 1998
2002 2004 2006 2008
42
2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030
Hrubý dluh jako % HDP - CZ - Střednědobá projekce dluhu
2000
Tabulka VI. Ukazatele zdanění Celkové daňové příjmy (včetně skutečných povinných příspěvků na soc. zabezp., % HDP) 1 Rozpis podle ekonomické funkce (% HDP) Spotřeba z čehož: - DPH - spotřební daně z tabáku a alkoholu - energie - ostatní (zbytek) Pracovní síly v zaměstnání Pracovní síly mimo zaměstnání Příjmy z kapitálu a podnikání Majetkové daně p.m. Ekologické daně 2
2002
2006
2008
2009
2010
2011
34,6
35,3
34,4
33,4
33,5
34,4
9,6
10,3
10,3
10,8
10,9
11,2
6,0 1,0 2,1 0,5 17,1 1,2 5,8 0,8 2,4
6,4 1,3 2,3 0,3 17,1 1,3 6,0 0,7 2,5
6,8 1,1 2,2 0,3 16,8 1,2 5,4 0,6 2,4
6,9 1,4 2,2 0,3 15,7 1,3 5,0 0,6 2,4
6,9 1,4 2,2 0,3 16,1 1,4 4,5 0,6 2,4
7,0 1,6 2,2 0,4 16,5 1,4 4,6 0,8 2,3
41,0
53,3
57,5
56,0
53,9
54,7
3
Účinnost DPH Skutečné příjmy z DPH jako % teoretických příjmů za základní sazby Poznámky:
1 Daňové příjmy jsou rozepsány podle ekonomické funkce, tj. podle toho, zda jsou daně vybrány ze spotřeby, práce nebo kapitálu. Podrobnější vysvětlení viz Taxation trends in the European Union, Evropská komise 2013. 2 Tato kategorie zahrnuje daně z energií, dopravy a znečištění a zdroje zahrnuté ve zdanění spotřeby a kapitálu. 3 Účinnost DPH se měří pomocí poměru DPH k teoretickému příjmu. Poměr DPH k teoretickému příjmu je definován jako poměr mezi skutečně vybraným příjmem z DPH a příjmem, který by byl teoreticky vybrán, pokud by se DPH uplatnila v základní sazbě na veškerou konečnou spotřebu. Nízký poměr může ukazovat na snížení základu daně v důsledku velkých odpočtů nebo na uplatnění snížené sazby na širokou škálu zboží a služeb ("nedostatky politiky") nebo na neschopnost vybrat veškeré daně např. v důsledku podvodů ("nedostatky výběru"). Podrobnější vysvětlení viz Tax reforms in EU Member States, European Economy 6/2012 a Taxation Papers 34/2012, Evropská komise (2012). Zdroj: Komise
43
Tabulka VII. Ukazatele finančního trhu
Celková aktiva bankovního sektoru (% HDP) Podíl aktiv pěti největších bank (% celkových aktiv) Zahraniční vlastnictví bankovního systému (% celkových aktiv) Ukazatele finančního zdraví: - nesplácené úvěry (% celkových úvěrů)1),2) - poměr kapitálové přiměřenosti (%) 1),2) - návratnost kapitálu (%) 1),2),3) Bankovní úvěry soukromému sektoru (meziroční % změna) Úvěry na nákup nemovitosti k bydlení (meziroční % změna) Poměr úvěrů ke vkladům Likvidita centrální banky jako % závazků Angažovanost bank vůči zemím, jež jsou příjemci oficiální finanční pomoci (% HDP) Soukromý dluh (% HDP) Hrubý vnější dluh (% HDP)4) - veřejný - soukromý Přirážka dlouhodobých úrokových sazeb vůči Bundu (bazické body)* Rozpětí swapů úvěrového selhání pro státní dluh (5leté cenné papíry)*
2008
2009
2010
2011
2012
101,8 62,1 97,8
113,8 62,4 89,8
116,7 62,5 …
115,5 61,8 …
125,8 … …
2,8 11,6 20,7 16,3 20,2 71,6 0,0 … 47,4
4,6 14,0 26,4 1,5 11,7 77,0 1,0 … 53,8
5,4 15,3 19,7 4,2 6,9 74,7 0,0 … 56,9
5,2 15,0 18,3 5,9 7,6 76,1 0,0 … 56,2
5,1 15,7 20,9 3,4 5,6 75,4 0,1 … …
7,1 20,0 0,6 35,2
9,8 22,9 1,6 82,4
12,3 23,1 1,1 85,9
11,7 23,0 1,1 106,7
14,3 24,6 1,3 114,1
Poznámky: 1)
Poslední údaje (září 2012).
2)
Metodika FSI Compilation Guide od roku 2008 dále; předchozí roky nemusí být porovnatelné.
3)
Po mimořádných položkách a zdanění. Kapitál Tier 1.
4)
Poslední údaje za 3. čtvrtletí 2012.
* Měřeno v bazických bodech Zdroj : Banka pro mezinárodní platby a Eurostat (angažovanost vůči makrofinančně zranitelným zemím), MMF (ukazatele finančního zdraví), Komise (dlouhodobé úrokové sazby), Světová banka (hrubý vnější dluh) a ECB (všechny ostatní ukazatele)
44
Tabulka VIII. Ukazatele trhu práce a sociální situace Ukazatele trhu práce
2007
Míra zaměstnanosti (% populace ve věku 20-64) Růst zaměstnanosti (% změny oproti předchozímu roku) Míra zaměstnanosti žen (% ženské populace ve věku 20-64) Míra zaměstnanosti mužů (% mužské populace ve věku 20-64) Míra zaměstnanosti starších pracovníků (% populace ve věku 55-64) Zaměstnání na částečný úvazek (% celkové zaměstnanosti, osoby od 15 let) Zaměstnání žen na částečný úvazek (% zaměstnanosti žen, od 15 let věku) Zaměstnání mužů na částečný úvazek (% zaměstnanosti mužů, od 15 let věku) Zaměstnání na dobu určitou (% zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou, od 15 let věku) Přechod od dočasného na stálé zaměstnání Míra nezaměstnanosti1 (% pracovní síly ve věku 15-74 let) 2
Dlouhodobá nezaměstnanost (% pracovní síly) Míra nezaměstnanosti mladých lidí (% pracovní síly mladých lidí ve věku 15-24) Podíl NEET3 mladých lidí (% populace ve věku 1524) Předčasné ukončení vzdělávání a profesní přípravy (% populace 18-24 s max. nižším střed. vzděl. a nenavštěvující další vzdělávání nebo profesní přípravu Dosažení terciárního vzdělání (% populace 30-34, kteří úspěšně dokončili terciární vzdělávání Formání péče o děti (od 1 do 29 hodin; % populace mladší 3 let) Formání péče o děti (30 a více hodin; % populace mladší 3 let) Produktivita práce na zaměstnance (roční % změna) Počet odpracovaných hodin na zaměstnance (roční % změna) Produktivita práce na odpracovanou hodinu (roční % změna; stálé ceny) Odměna na zaměstnance (roční % změna; stálé ceny) Růst nominálních jednotkových nákladů práce (roční % změna) Růst reálných jednotkových nákladů práce (roční % změna)
2008
2009
2010
2011
2012
72,0
72,4
70,9
70,4
70,9
71,5
2,1
2,3
-1,8
-1,0
0,3
0,4
62,4
62,5
61,4
60,9
61,7
62,5
81,5
82,0
80,2
79,6
79,9
80,2
46,0
47,6
46,8
46,5
47,6
49,3
5,0
4,9
5,5
5,9
5,5
5,8
8,5
8,5
9,2
9,9
9,4
9,6
2,3
2,2
2,8
2,9
2,5
2,9
8,6
8,0
8,5
8,9
8,5
8,8
4,0
3,3
3,5
3,1
3,2
:
5,3
4,4
6,7
7,3
6,7
7,0
2,8
2,2
2,0
3,0
2,7
3,1
10,7
9,9
16,6
18,3
18,1
19,5
6,9
6,7
8,5
8,8
8,3
8,9
5,2
5,6
5,4
4,9
4,9
5,5
13,3
15,4
17,5
20,4
23,8
25,6
2,0 0,0
1,0 0,0
3,0 0,0
2,0 0,0
4,0 1,0
: :
3,5
0,8
-2,8
3,5
1,6
-1,7
-0,8
0,4
-1,2
1,9
1,0
-1,6
4,4
0,4
-1,5
1,6
0,6
0,0
2,8
2,2
-2,9
5,0
3,5
0,5
2,6
3,4
2,2
0,0
1,1
3,6
-0,7
1,5
-0,1
1,4
1,9
2,2
Poznámky: 1
Nezaměstnané osoby jsou všechny osoby, které nejsou zaměstnané, aktivně hledaly práci a byly připraveny začít pracovat ihned nebo do dvou týdnů. Pracovní síla je celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob.
2
Dlouhodobě nezaměstnané osoby jsou osoby, které nebyly zaměstnané alespoň 12 měsíců.
Zdroj: Komise (průzkum pracovních sil v EU a evropské národní účty)
45
Výdaje na dávky sociálního zabezpečení (% HDP) Nemocenská/Zdravotní péče Invalidita Staří občané a pozůstalí Rodina/Děti Nezaměstnanost Bydlení a sociální vyloučení, jinde nezařazené Celkem z toho: Dávky s průzkumem majetkových poměrů
Ukazatele sociálního začlenění Riziko chudoby nebo vyloučení1 (% celkové populace) Riziko chudoby nebo vyloučení u dětí (% osob ve věku 0-17) Riziko chudoby nebo vyloučení u starších lidí (% osob ve věku 65+) Míra ohrožení chudobou2 (% celkové populace)
2006
2007
2008
2009
2010
5,96 1,49 7,52 1,31 0,56 0,07 17,39 0,89
5,88 1,43 7,67 1,61 0,60 0,06 17,46 0,57
5,79 1,42 8,02 1,39 0,61 0,06 17,46 0,37
6,36 1,52 9,01 1,43 1,04 0,08 19,68 0,35
6,30 1,52 9,19 1,33 0,82 0,11 19,49 0,38
2007
2008
2009
2010
2011
15,8
15,3
14,0
14,4
15,3
21,5
18,6
17,2
18,9
20,0
10,9
12,5
11,7
10,1
10,7
9,6
9,0
8,6
9,0
9,8
Vážná materiální deprivace3 (% celkové populace)
7,4
6,8
6,1
6,2
6,1
Podíl osob žijících v domácnostech s nízkou intenzitou práce4 (% (% osob ve věku 0-59)
8,6
7,2
6,0
6,4
6,6
Míra pracujících osob ohrožených chudobou (% zaměstnaných osob)
3,3
3,6
3,2
3,7
4,0
Dopad sociálních transferů (vyjma důchodů) na snížení chudoby
52,2
55,0
52,0
50,3
45,6
Prahové hodnoty, vyjádřené v národní měně za stálých cen5 Hrubý disponibilní důchod (domácnosti) Relativní propad příjmů (60% mediánového ekvivalizovaného příjmu, věk: celkem)
92212 1921296
98198 2053789
99800 2124749
101694 2155612
101507 2140752
18,1
18,5
18,8
21,1
17,2
Poznámky: 1
Lidé ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením: lidé ohrožení chudobou a/nebo trpící vážnou materiální deprivací a/nebo žijící v domácnostech s nulovou nebo velmi nízkou intenzitou práce). 2
Míra ohrožení chudobou: podíl osob s ekvivalentním disponibilním příjmem nižším než 60 % národního ekvivalentního mediánového příjmu.
3 Podíl osob, které trpí alespoň 4 z 9 deprivací: lidé, kteří si nemohou dovolit i) zaplatit nájem nebo účty za domácnost, ii) přiměřeně vytápět svou domácnost, iii) neočekávané výdaje, iv) jíst každý druhý den maso, rybu nebo ekvivalent proteinů, v) strávit jednou za rok týden dovolené mimo domov, vi) automobil, vii) automatickou pračku, viii) barevnou televizi nebo ix) telefon. 4
Lidé žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce: podíl osob ve věku 0-59 žijících v domácnostech, kde dospělí (vyjma vyživovaných dětí) v průběhu předchozích 12 měsíců pracovali méně než 20 % své celkové potenciální pracovní doby. 5
Pro EE, CY, MT, SI, SK: prahy nominálních hodnot v EUR; HISC - index 100 v roce 2006 (průzkum z r. 2007 odkazuje na příjmy v r. 2006).
Zdroj: ESSPROS (výdaje na přídavky sociálního zabezpečení), EU-SILC (sociální začlenění).
46
Tabulka IX. Výkon produktového trhu a ukazatele politiky Ukazatele výkonnosti 1
Produktivita práce ekonomika celkem (roční růst v %) 1
Produktivita práce ve výrobě (roční růst v %)
20032007
2008
2009
2010
2011
2012
4,7
0,8
-2,8
3,5
1,6
-1,7
11,7
9,5
-7,3
15,1
4,8
0,0
6,8
17,0
-10,9
-4,0
-11,5
neuv.
2,7
-4,3
-4,8
6,4
-1,7
-5,4
25,9
39,7
45,5
51,2
neuv.
neuv.
2008
2009
2010
2011
2012
653
611
611
611
611
32 1,3
20 1,4
20 1,5
20 1,6
20 1,8
20 neuv.
12,9
15,4
17,5
20,4
23,8
25,3
4,2
3,9
4,4
4,2
neuv.
neuv.
2007
2008
2009
2010
2011
2012
neuv.
1,6
neuv.
neuv.
neuv.
neuv.
neuv.
1,6
neuv.
neuv.
neuv.
neuv.
2,0
n.a.
neuv.
neuv.
neuv.
neuv.
1
Produktivita práce v odvětví elektřiny, plynu, páry a klimatizace (roční růst v %) 1
Produktivita práce ve stavebním sektoru (roční růst v %) 2
Celkový počet patentových přihlášek na milion pracovníků
20032007 657
Ukazatele politiky 3
Vymáhání smluv (dny) 3
Doba na založení podniku (dny) Výdaje na výzkum a vývoj (% HDP) Dosažení terciárního vzdělání (% populace ve věku 30-34) Celkové veřejné výdaje na vzdělávání (% HDP) 4
Regulace produktového trhu , celkem (index; 0=neregulovaný; 6=nejvíce regulovaný) 4 Regulace produktového trhu , maloobchod (index; 0=neregulovaný; 6=nejvíce regulovaný) 4
5
Regulace produktového trhu , síťová odvětví (index; 0=neregulovaný; 6=nejvíce regulovaný) Poznámky: 1
Produktivita práce je definována jako hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) děleno počtem zaměstnaných osob.
2
Celkový počet patentových přihlášek Evropskému patentovému úřadu (EPO) na milion pracovníků.
3
Metodika pro tento ukazatel včetně předpokladů je podrobně popsána na adrese http://www.doingbusiness.org/methodology.
4
Metodika ukazatelů regulace produktového trhu je podrobně popsána na adrese http://www.oecd.org/document/1/0,3746,en_2649_34323_2367297_1_1_1_1,00.html. S výjimkou síťových odvětví jsou poslední ukazatele regulace produktového trhu k dispozici za roky 2003 a 2008. 5 Regulace v energetice, dopravě a komunikacích (ETCR) celkem. * údaj za rok 2007.
Zdroj : Komise, Světová banka - Doing Business (pro vymáhání smluv a dobu pro založení podniku) a OECD (pro ukazatele regulace produktového trhu).
47
Tabulka X. Zelený růst 20022006
2007
2008
2009
2010
2011
0,49 1,55 2,03 neuv. -2,9% 13 7,9 14,1% 7,1%
0,50 1,56 neuv. 0,27 -3,4% 13 -1,9 13,6% 7,1%
0,48 neuv. neuv. neuv. -4,1% 14 3,8000002 neuv. neuv.
Ukazatele zeleného růstu Macroekonomické Energetická náročnost Uhlíková náročnost Náročnost na zdroje (reciproční k produktivitě zdrojů) Odpadová náročnost Energetické saldo obchodu Váha energie v HISC Rozdíl mezi změnou cen energie a inflací Ekologické daně vůči zdanění práce Ekologické daně vůči celkovému zdanění
kgoe / € kg / € kg / € kg / € % HDP % % poměr poměr
0,61 1,97 2,50 neuv. -2,3% neuv. neuv. 13,5% 7,0%
0,53 0,50 1,69 1,58 2,23 2,13 neuv. 0,28 -3,3% -4,3% 14 15 0,0999999 7,8999996 13,0% 13,3% 6,7% 7,0%
kgoe / € % HDP € / kWh € / kWh % HDP % HDP poměr % kgoe / € kg / €
0,37 14,2 neuv. neuv. neuv. neuv. 17,7% neuv. neuv. neuv.
0,27 14,7 0,09 0,02 0,01% 0,01% 23,0% 59,5% 0,62 1,78
0,24 14,8 0,11 0,04 0,02% 0,01% 21,9% 56,6% 0,61 1,73
0,25 13,9 0,11 0,03 0,02% 0,01% 23,5% 55,3% 0,61 1,70
0,25 neuv. 0,11 0,03 0,02% 0,01% 30,7% 55,0% neuv. neuv.
neuv. neuv. 0,11 0,03 0,02% 0,01% neuv. 55,6% neuv. neuv.
% HHI HHI %
neuv. neuv. neuv. neuv.
25,0% 0,27 0,31 4,6%
27,9% 0,29 0,29 4,9%
27,0% 0,30 0,28 5,7%
25,6% 0,29 0,28 6,2%
28,6% neuv. 0,28 6,8%
Odvětvové Energetická náročnost průmyslu Podíl energeticky náročného průmyslu na ekonomice Ceny elektřiny pro průmyslové uživatele stř. velikosti** Ceny plynu pro průmyslové uživatele stř. velikosti*** Veřejný výzkum a vývoj pro energetiku Veřejný výzkum a vývoj pro životní prostředí Poměr recyklace komunálního odpadu Podíl emisí skl. plynů zahrnutých do systému ETS* Energetická náročnost dopravy Uhlíková náročnost dopravy
Zabezpečení dodávek energie Závislost na dovozu energie Diverzifikace zdrojů dovozu ropy Diverzifikace skladby zdrojů energie Podíl energie z obn. zdrojů na skladbě zdrojů energie
Poznámky ke konkrétní zemi Vzhledem k nedostatku údajů tabulka neuvádí rok 2012. Obecné vysvětlení položek tabulky Zdroj: Eurostat, pokud není uvedeno jinak; vysvětlení GŘ ECFIN níže Všechny makro ukazatele intenzity jsou vyjádřeny jako poměr fyzického množství k HDP (v cenách roku 2000) Energetická náročnost: hrubá domácí spotřeba energie (v kgoe) děleno HDP (v EUR) Uhlíková náročnost: emise skleníkových plynů (v ekvivalentech kg CO2) děleno HDP (v EUR) Náročnost na zdroje: domácí spotřeba materiálů (v kg) děleno HDP (v EUR) Odpadová náročnost: odpad (v kg) děleno HDP (v EUR) Energetické saldo obchodu: saldo vývozu a dovozu energie vyjádřené jako % HDP Váha energie v HISC: podíl "energetických" položek ve spotřebním koši použitém pro konstrukci HISC Rozdíl mezi změnou cen energie a inflací: energetická složka HISC a celková inflace HISC (roční % změna) Ekologické daně vůči zdanění práce nebo celkému zdanění: z databáze GŘ TAXUD "Trendy zdanění v Evropské unii" Energetická náročnost průmyslu: konečná spotřeba energie v průmyslu (v kgoe) děleno hrubou přidanou hodnotou průmyslu (v EUR z roku 2005)
Podíl energeticky náročného průmyslu na ekonomice: podíl hrubé přidané hodnoty energeticky náročného průmyslu na HDP Ceny elektřiny a plynu pro střední průmyslové uživatele: pásmo spotřeby 500 - 2000 MWh a 10000 - 100000 GJ; bez DPH. Poměr recyklace komunálního odpadu: poměr recyklovaného komunálního odpadu ke komunálnímu odpadu celkem Veřejný výzkum a vývoj pro energetiku pro životní prostředí: veřejné výdaje na výzkum a vývoj (GBAORD) pro tyto kategorie jako % HDP Podíl emisí skleníkových plynů zahrnutých do systému obchodování s emisemi: na základě emisí skleníkových plynů, které členské státy vykázaly EEA (kromě LULUCF)
Energetická náročnost dopravy: konečná spotřeba energie v dopravě (v kgoe) děleno hrubou přidanou hodnotou dopravy (v EUR z roku 2005) Uhlíková náročnost dopravy: emise skleníkových plynů v dopravě děleno hrubou přidanou hodnotou odvětví dopravy Závislost na dovozu energie: čistý dovoz energie děleno hrubou domácí spotřebou energie včetně mezinárodních zásobníků paliv Diverzifikace zdrojů dovozu ropy: Herfindahlův index (HHI), vypočítaný jako součet druhých mocnin tržních podílů zemí původu Diverzifikace skladby zdrojů energie: Herfindahlův index vypočítaný ze zemního plynu, veškerých ropných produktů, výroby tepla z jaderné energie, energie z obnovitelných zdrojů a pevných paliv
Podíl energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie: procentní podíl na hrubé domácí spotřebě energie, vyjádřené v tunách ropného ekvivalentu
*Prozatímní údaje (k 15. dubnu 2013). Útvary Komise a EHP. ** V roce 2007 průmer S1 a S2 pro DE, LU, NL, FI, SE a UK. Ostatní země mají pouze S2. *** V roce 2007 průměr S1 a S2 pro IT, NL, FI, SE a UK. Ostatní země mají pouze S2.
48
