práce žáků 6. ročníku ZŠ Londýnská
Bára Obrdová : Óda na čokoládu Čokoláda - to je věc, mám ji ráda, žádný kec. Hořká, sladká s medem a už do ráje jedem. Čokoládu miluju, dám ji k večeři i obědu a potom jako zákusek stačí mi i malý kousek. A když psal Ludwig Ódu na radost, snědl čokolády taky dost. Matěj Vejrosta : Óda na večer Ó, ty můj večere, přinášíš mi krásnou večeři. Oči máš modré jako já večeři. Tvůj měsíc krásně svítí a já se můžu napít. Volám tě k večeři, tati, po večeři na bowling můžeme zajít. Martin Rattay : Óda na slovo Slovo je zbraň, slovo je pohlazení, nad slovíčko od maminky nic hezčího není. Některá nás urážejí, některá nám radí. Některá nás uzdravují a občas i svádí. Slova nám i ubližují. Slova nás i hájí. Nad něžnými slovy se někdy dech tají.
Ester Střihavková : Óda na boření Já jsem princezna na bílém oři, mým velkým koníčkem je všechno bořit. A ty jsi princ na bílém volu, vezmem se za ruce a půjdem spolu. Zboříme všechno, co přijde nám do cesty, společně čelíme štěstí i neštěstí. Zbořili jsme Eiffelovku, sboříme i Big Ben a to všechno stíháme jen za jediný den. Boření je nejlepší věc, která mě kdy potkala, a to nepočítám mého obrovského potkana. Vzhledem k tomu, že už nemám inspiraci žádnou, že už mě nic nenapadá, že mám hlavu prázdnou, došla jsem já k závěru, že už je to na nic, že to asi zabalím u únosných hranic. David Koutesh : Óda na křečka Ty můj křečku měkký, proč se tolik krmíš? Hlodavče zavřený, proč se stále točíš? Kolik toho ohlodáš, ty můj míči malý! Po kleci si zalezeš, ty můj savče křeččí.
Anička Hátlová : Óda na potkany Potkani jsou chlupatí, holí nebo vousatí. Mám doma dvě potkanice, ty nám lezou do lednice. Nejradši mají kukuřici, té pak snědí plnou lžíci. Když už mají bříška plná, jdou si taky zacvičit. Proběhnou se po tyči a usnou mi v náručí. Adr Rollerová : Óda na hudbu Hudba nebo muzika, toť celá moje logika. Každý den ji poslouchám, hlavně píseň jednu, za chvíli přehrávač si porouchám, pak si smutně sednu. Muziko, ó muziko, co bych bez tebe si počala, ty úžasná lyriko, po domě sama smutně bych se toulala. Někdo umí zpívat krásně, jiný zase píše básně. A jsou také kapely, oblíbenou já jednu mám, jmenuje se Eurythmics, tu já vážně dobře znám. Kačka Čechová : Óda na tetu Moje teta je tak skvělá, vlastní bufet, vše mi dá hned, kdy budu chtít, chtít hned mít. Hlas má jako Dáda, mám ji ráda, ona mne taky, má krásné vlasy.
Catherine Portway : Óda na vodu Voda je lepší než soda, žádná lež to není, co bych si bez tebe počala, už bych byla nežila. Ó, ty vodo boží, jsi ve spoustě moří, voda je hezky průhledná, v ruce hezky plesky zmizí. Lucka Bauerová : Óda na vítězství Ó, ty můj smělý králi, přináším ti dopis z dáli. Dopis je to oslavný, vyhráli jsme nad pány. Byl to těžký boj, oni lhali a my spali. My jsme je přelstili a oni se zlobili. Tak to, králi, dopadlo, to naše moudro vyhrálo. Pavel Rek : Óda na hokej Ó, hokej je skvělý sport, prodávají při něm dort, spousta lidí na něj chodí, přijíždějí na něj lodí. Ó hej hej, v hokeji se vyhrává, také se tam slaví, hokej máme rádi, budem a jsme na něm kamarádi. Adéla Krofová : Óda na strom Ach, ty strome líbezný, stojíš jako přimrzlý. Stojí, stojí v lese, každý se s ním snese. Ach, ten strom náš překrásný!
Adéla Krofová : Óda na telefon Ó, můj drahý telefone, co já tady bez tebe? Mluvíš, zpíváš, taky píšeš a problémy taky slízneš. I styl tvůj je rozkošný, přesně podle vkusu, nemůžeš být u cirkusu! Damián Chaluš : Óda na školníka Když jdu ráno do školy, hned pozdravím školníka. Pak si nandám bačkory a jdu pozdravit Otíka. Pak, když skončí škola, počkáme až i áčákům, školníkovi řeknem datum, on nás nějakým vtípkem zdolá. Natálka Hubertová : Óda na ZOO V ZOO Praha jsou zvířata velká, malá, zubatá. Mají tam gorilu jménem King Kong, s krokodýlem hraje ping-pong. Mají tam i morčátka, co připomínají prasátka. Ryby tam plavaly v akvárku, potkala jsem tam Rozárku. Viděla jsem moc zvířátek, byla to velká krása, než jsem se rychle vzbudila, byla tu pro mne spása. Protože se rozbil autobus, musela jsem jet na koze, a protože byl pátek, den kdy koza měla svátek, dostala ode mě na památku šátek. Tak slavíme ZOO Prahu, do které jsme dali snahu, dostali jsme dárky a já jsem koukala, jak ovce jí párky.
Ota Zácsik : Óda na stolní tenis Stolní tenis, to je moje, zvládám v něm i turnaje. Jedna dvě tři čtyři pět, bodů zbývá už jen šest. Šest bodů je ještě dosti a já už mám pochybnosti. Soupeř už to vyrovnal a já takhle zas vyhrál. Vyhrál jsem tak fikaně, že jsem vyhrál pakoně. Na tom jsem se vezl domů a vykoupal ho v koupelně. Laura Pochobradská : Oda na mého kocoura Figaro, můj kocourku, sežereš i okurku. Na co přijdeš, sežereš, jseš moc tlustej, to neřeš. Když skočíš z pultu, otřásá se dům, jseš otravnej kocourek, ale jseš jen můj. Mazlíš se a hraješ si, skáčeš, běháš, škrábeš si. Malej tlustej kocourku, žereš i malou mouchu. Kryštof Bílek : Óda na Minecraft Jednou jsem si tě stáhl a padli jsme si do oka, expy klátím, bambus krátím, nemám, co bych k tomu řek, je tak super, ten kostičkovaný svět. Nemám iron a nemám komu závidět, není krásný ten širý svět? Sára Hudson : Óda na Poua Pou je vesmírné hovínko, vždycky si rádo hraje, nechodí na záchod na prkýnko a zábavou tě zabije. Jmenuje se Pou a ne Pepínko, je to milé hovínko. Pou může být hnědé, červené i zelené, ale vždycky ti bude věrné.
Všechny texty vznikly v rámci výuky Českého jazyka a literatury a jsou autentickou tvorbou žáků 6. ročníku ZŠ Londýnská. Sborník sestavil a k tisku připravil Jan Chaluš. V nákladu 22 kusů vytiskla Základní škola, Praha 2, Londýnská. © březen 2013
