STRANA 6 z LET LYŽOVÁNÍ

1

STRANA 6 z 27  100 LET LYŽOVÁNÍ

ČÍSLO 10 / 2003  SNOW

APUL NEWS

72

APULNEWS

Úvodník prezidenta Milí kolegové,

SNOW  ČÍSLO 19 / 2005

díky spolupráci s časopisem SNOW máte opět možnost náš APULový půlročník číst v reprezentativní podobě a kromě našich učitelských informací si zde prohlédnout i články a obrázky, které připravila redakce SNOW. Je začátek března, pro někoho je již sezóna pryč, pro některé právě vrcholí, a mnozí mají možnost (nebo musí?…) zůstat na horách ještě více než měsíc. V příspěvcích našich kolegů si můžete přečíst krátké glosy z některých akcí, které letošní zimu APUL pořádal. Podíváme-li se do termínové listiny, zjistíme, že jich letos bylo (nebo ještě bude) celkem přes 20, a podle mých odhadů se jich zúčastnilo okolo 600 lyžařských učitelů. A to nepočítám účast našich závodníků a závodnic na paralelních slalomech v Janských Lázních a v Peci pod Sněžkou ani Mistrovství učitelů lyžování ČR v Jankách a MSR na Slovensku. Účast na těchto závodech neustále roste, a z „obavy“ o překonání loňských 200 závodníků na MČR sáhl letos pořadatel ke kvalifikaci do druhého kola obřího slalomu, aby se obřák a demoteamy stihly vůbec za jeden den uskutečnit. Všichni víme, že těžiště naší práce v zimních měsících leží v našich domovských lyžařských školách. Přesto nebo právě proto děkuji všem členům výkonného výboru, lektorům a pořadatelům, že si našli čas zorganizovat výše uvedené akce. Pro letní měsíce máme v plánu, kromě běžného programu, zejména přípravu účasti na Mistrovství světa učitelů lyžování ve Finsku a další jednání, která vedou k užší spolupráci a integraci vzdělávání učitelů lyžování v rámci Evropské unie. Přeji všem hezký zbytek zimy (březen je podle mého pro učitele vždy ta největší odměna) a těším se na Vás na závodech nebo jiných akcích. Nezapomeňte si objednat lyžařský materiál od našich partnerů (Dynastar, Lange, Look, Kama, Husky, Alpine Pro). Protože kdo neobjedná – ten nemá! A kdo nemá, ten jezdí na starém, a tedy řečeno ústy klasika – jezdí již opodál! Libor Knot

Zkuste kippen!

Zase je to tu. V metodice se nám objevilo nové slovo a máme se s čím potýkat. A navíc je tak provokativně jednoduché – kippen. Němci, respektive Rakušané stroze řeknou, respektive udělají „kippen”, a my, Češi, se slovanskou hloubavostí můžeme přemýšlet, jak to přeložit a jak to hlavně udělat. S tím cizím slovem se setkáme u paralelního carvingového oblouku (opět dvě cizí, naštěstí už téměř domestikovaná slova). Cituji z metodiky APUL: „Dynamika paralelního carvingového oblouku vzniká v dobře stupňovaném tlaku na lyže. Velmi důležitým momentem je pak zahájení změny směru jízdy v podobě mírného pohybu vpřed a nahoru (kippen – náklon ve směru středu budoucího oblouku). Přitom platí, že se zvyšující se rychlostí se zvyšuje i tento náklon.” No a abychom si to vyjasnili, tak kippen může ještě znamenat: naklopit, překlopit, padnout, položit se, jít nějakým směrem… A tak tedy hloubejme a hlavně zkoušejme zahájit carvingový oblouk naklopením, překlopením, náklonem… těla ve směru středu budoucího oblouku. Až vás to přestane bavit, tak zkuste kippen. Lyže se dostanou dále od těla, objedou vás a najednou ucítíte, jak je to jednoduché. Zkrátka jenom kippen a je to tam. Zdeněk Černík lektor APUL

73

Autoři: Sylva Brouková – LŠ Skol Max Ski School a.s.

Učitelem lyžování v Japonsku Píše se rok 1998 a v Naganu vrcholí přípravy na olympiádu. A já balím plna očekávání na svou první cestu do země vycházejícího slunce. Má cesta ale s olympiádou nesouvisí, chystám se podílet na tzv. German-Japanese Good-will tour, což je výměnná akce lyžařských instruktorů z Evropy a Japonska. V Japonsku je totiž velmi uznávána původní rakouská lyžařská škola a alpští instruktoři lyžování jsou velmi žádaní, takže létají do Japonska už více než 20 let. Za jednu sezónu se v malebném lyžařském středisku Hachi Kogen poblíž Osaky sejde na 500 instruktorů z celého světa. Japonci, Kanaďani, Rakušané, Němci i učitelé z Nového Zélandu. Jak už to u Japonců bývá, jsou všude a je jich hodně… Každý den se středisko naplní tisíci dětí ze základních a středních škol. Výcvik je zde povinný.

»Je to fantastická

zkušenost, lyžovat na zasněženém rýžovém poli…

«

Dobrodružství začíná

Když se prvně ubytováváme v „papírových“ japonských ubikacích, jsme poněkud překvapeni automatickým rozdělením podle pohlaví. Jsme v Japonsku. Organizace je tady jakoby principem všeho. Bydlení je tradiční. Spí se na zemi, na bambusových rohožích zvaných tatami. Jediným nábytkem v místnosti je kodazu – malý stoleček uprostřed, ke kterému je zespoda připevněno topení a místo ubrusu je potažen dekou, z pod které sálá příjemné teplo. Večer se k němu všichni sesedáme, a zatímco venku zuří vichřice, seznamujeme se při saké s japonským týmem. První den. Jako vystřižený z magazínu. Po vichřici ani památky. Ve fungl novém krásném oblečení značky Descente, pochopitelně všichni stejném, míříme vstříc práci, plni očekávání. Jak se budeme dětem líbit? Jsme perfektně připraveni, ale Japonsko stejně překvapí. ČÍSLO 19 / 2005  SNOW

74

APUL NEWS

poskládat k zemi v neúprosném domino efektu. Už abychom byli u lanovky, která nás doveze zpět k hotelu. I když ani pak ještě není vyhráno. Sedačky tady nemají žádný ochranný rám. Nad korunami stromů se děti drží křečovitě sedaček a piští a křičí strachy. Na konci lyžařského dne se loučíme písničkou nebo pokřikem a nechybí ani fotografování. A slib, že se zase brzy shledáme.

Příroda bez řádu

V Japonsku panuje přísný řád společnosti, o to méně je poslušné počasí. Často se radikálně změní, někdy je taková vichřice, že ani nedohlédnu na konec své skupiny. Výuka ale pokračuje stále. V takových chvílích se třeba všichni chytneme jednoho lana a svoláváme se pomocí píšťalky. Zažila jsem i takový vichr, že nám sfukoval děti ze svahu, jednou jedno dítě vypadlo z vázání a lyže odletěla jako kus hadru, že už ani nemělo smysl ji hledat… Japonské děti jsou ale velmi bojovné a houževnaté. A když se přelomí půlka února, najednou nevíte, co na sebe. Je horko a vzápětí zase zima, do toho pak dešťové přeháňky.

Přísný řád

Venku čeká neuvěřitelných asi 500 dětí, precizně seřazených v zástupech, podle družstev. Stojí v pozoru, jako vojáci. Nezbytná uvítací ceremonie je japonsky dokonalá. Nechybí tu ředitel ani manažer hotelu, všichni si musí vyslechnout mnoho slov o důležitosti sportovní výchovy, o odhodlanosti, se kterou je třeba k tomu přistupovat. Jsme ještě asi v šoku. Uklání-li se ostatní, ukláníme se taky, tleskají-li, tleskáme.

SNOW  ČÍSLO 19 / 2005

Zmatení národů

Všechny děti mají stejnokroj. Je to neuvěřitelné. Opravdu mají stejné bundy, stejné čepice, stejné rukavice… I ty obličeje jsou stejné. Proboha, jak si poznám svoji skupinu!? Ulevilo se mi, když jsem zjistila, že jsou dětem přidělována startovní čísla. Ani ten lístek se jmény, který mi dali do ruky ráno, by mi k ničemu nebyl. Ani vlastně nevím, jestli ho nedržím obráceně. Přemýšlím, jak si jména zapamatuji. Nemůžu přeci dětem říkat číslem. No, uvidíme, napíšu si je foneticky a pak se uvidí. S angličtinou jsem pohořela hned po první větě. Děti se sice ve škole anglicky učí, ale nerozumí mi vůbec. Smějí se všemu, co udělám a řeknu. Jako by to byl nekonečný vtip. Stále dokola pokřikují „how are you“ nebo „I love you“. A já umím jen pár frází v japonštině, nevím, jestli mi budou stačit. Ta nejlepší zní: „co to mate“ a znamená: „počkej“. A tak zkouším z dětí vymámit jména a pomocí různých hieroglyfů si je zapsat a doufám, že si s tím nějak poradím. Hned potom musím zkontrolovat všem dětem přezkáče, neb zjišťuji, že si často pletou levou a pravou botu a obouvají si „kozí nohy“. Je neuvěřitelné, jak jsou manipulovatelné a tvárné. Stačí říct jen jednou jedinkrát „stoupněte si do řady“ a už v ní jsou, jako bych mávla kouzelným proutkem. Jeden z nich má řídící funkci, tzv. iciban. Je mojí pravou rukou a vše poslušně řídí. Jeho jméno je teď pro mě ze všech nejdůležitější.

Japonské děti

Ve skupině vládne jakási utajená hierarchie, vše funguje naprosto perfektně. Poslouchají na povel, pomáhají si navzájem a jejich vůdce je respektován. Postižené děti nejsou z kolektivu nijak vyčleňovány, naopak. Jsou jako ostatní u všeho a dostává se jim od skupiny obrovského fandění a radosti z každého, byť sebemenšího úspěchu. Za devět let, co tohle dělám, mám s japonskými dětmi spoustu nových, krásných i dojemných zážitků. Umí se ze všeho kouzelně radovat. Domluva s nimi nakonec není tak problematická, jak jsem se původně obávala. Anglicky moc nerozumí, dalo by se říct,

že mají dva kurzy v jednom. Jeden lyžařský a druhý anglického jazyka. Tam, kde nepomáhají slova, ochotně napodobují. Opakují vše, co dělám. Je to někdy až k smíchu. Jednou, když se mi podařilo asi po dvacetiminutovém úsilí oklepat všem dětem sníh z bot a dostat je do vázání, všimla jsem si, že na konci řady jedno dítě z vázání vypadlo. Musela jsem mu jít na pomoc, tak jsem nic netušíc vypla své lyže a sklonila se k němu a … v tu ránu za mnou 30krát zacvakalo, cvak, cvak, cvak … všichni vzorně zopakovali můj pohyb. Vrcholem kurzu bývá tzv. Beginner way, začátečnická tříkilometrová cesta, klikatící se lesem. Na vjezdu se tlačí desítky skupin dětí čekajících na povel „let's go!“. Vznikne dlouhatánský lidský had plužících lyžařátek, který se šine lesem směrem dolů. V zatáčkách patrolují instruktoři, kteří zvedají děti na zem spadlé a vracejí je zpět „do hada“. Dětem se tato podivná zábava tuze líbí, pokřikují celou cestu a smějí se. Já mám ale trochu strach. Jak snadno by se mohly všichni

V Japonsku je vše dokonale organizované a plánované. Přesvědčuji se o tom stále znovu. Rozvrh dětí na kurzu je rozplánovaný snad po minutách a i my, instruktoři, se musíme podřídit přesnému režimu. I zvykům. Nesmrkáme na veřejnosti, neukazujeme prstem, před a po toaletě se přezouváme do pantoflí, sprchujeme se v sedě, říkáme „hai“ (ano), i když myslíme ne, nenadáváme… A jsme nějak ohleduplnější nejen vůči ostatním, ale i k sobě. Hůlkami nás naučil jíst hlad, polévka s rýží či rybkou k snídani se postupně stala i naší oblíbenou stravou. Na konci sezóny pak zbývá čas vyrazit šikanzenem za krásami a kulturou Japonska, navštívit různá vzdálená místa, ostrovy… Japonsko. Je krásné. Kontakt. Ludwig Kilger, každoroční organizátor a duše Good-will tour Japan: [email protected] Nebo přímo na mě: [email protected]

75

Kurzy APU2004/05 Před novou sezónou se tradičně konal seminář lektorského sboru APUL, tento rok v rakouském středisku Pitztal. Cílem semináře bylo především představení novinek v metodice výuky a upřesnění si některých nových termínů před kurzy „C“ a „B“, které proběhly v následných termínech. Úkolem semináře bylo také včlenění nově přijatých škol do APULu a seznámení se s jejich metodickými postupy. Následná diskuse vedla k jejich sblížení a ukázala další možný směr práce lektorského sboru. V neposlední řadě přispěl seminář i k „utužení“ vztahů mezi lektory z různých lyžařských, často i konkurenčních škol z celé republiky i ze zahraničí.

Lektorský seminář APUL Pitztal 11. 11.–13. 11. 2004

Kurz B 26. 11.–5. 2. 2004

Kurz Apul „C“ Pec pod Sněžkou 3.–12. 12. 2004

Ve spolupráci s Tyrolským lyžařským svazem proběhl v termínu 26. 1 1.–5. 12. 2004 v rakouském středisku Obergurgl kurz APUL „B”. Kurz probíhal opět paralelně s rakouským kurzem. Včlenění našich kurzů „B” a „A” do tyrolského vzdělávacího systému znamená ohromnou možnost získání zkušeností a nových poznatků pro všechny účastníky včetně lektorů. Lektoři se účastní ranních pracovních schůzek, kde se probírá denní program družstev, upřesňuje harmonogram využití pomůcek, případně sjezdovky pro trénink např. obřího slalomu, diskutují se lyžařské technické věci, fáze oblouků, vertikální pohyb, šířka stopy, postoj atd. Zároveň jsou lektoři seznamováni s aktuální sněhovou situací, předpovědí počasí a lavinovým nebezpečím, na které je v Rakousku kladen obzvláště velký důraz. Kurzisté pak mají na sjezdovce možnost přímého porovnání a konfrontace s rakouskými kolegy. Mohou sledovat různá cvičení, vedení skupiny, výběr terénu a provedení oblouků, a sami se tak zdokonalovat. Letošní kurz „B” byl zatím největší v historii Apul. Zúčastnilo se ho 46 adeptů, kteří byli rozděleni do 5 skupin. I to svědčí o dlouhodobé kvalitě kurzů Apul a koncepční práci v oblasti lyžařského vzdělání.

pro členy APUL v příloze nabídka lyžařského materiálu za vynikající ceny!!!!

www.apul.cz, [email protected] Staňte se členy APUL

Tradiční apulový kurz „C“ v Peci pod Sněžkou se uskutečnil v časném termínu od 3. 12. 2004. Zúčastnilo se ho rekordních 56 uchazečů licence „C“. Klimatické podmínky byly tentokrát dostačující a v závěru možno říci vynikající. Slunné počasí a upravené sjezdovky přály frekventantům v závěrečných zkouškách, a úspěšnost tak překročila 85 %. Celkově kurz splnil veškeré podmínky vzdělávacích osnov Apul a hodnotíme ho jako velmi vydařený.

Zájem o kurz ve Špindlerově Mlýně byl ve srovnání s minulými roky o 30 % vyšší. Přijelo 140 účastníků! Lektorský sbor se zkušenými zahraničními lektory z Austrálie a Švýcarska za ideálních sněhových podmínek odvedl standardně dobrou práci. Z výše zmíněného celkového počtu zúčastněných jich získalo základní licenci 117. Částečně uspělo a stalo se čekatelem licence APUL „C“ 14 absolventů. Letošní kurz v našem největším zimním středisku považujeme za velice úspěšný.

Kurz APUL „C“ Špindlerův Mlýn 3.–12. 12. 2004

Kurz Apul „C“ Harrachov 11.–20. 12. 2004

Kurz v Harrachově byl letos oživen přistoupením LŠ Classic a LŠ Ploc do APULu a následným zapojením jejich lektorů, respektive bývalých lektorů ČSLŠ, do lektorské práce. Vznikaly tak velmi živé diskuze na téma progresivity používaných metodik, které by v budoucnu měly přispět k vzájemné inspiraci. K 75 frekventantům kurzu se na závěrečné 4 dny připojilo 10 účastníků zkráceného cvičitelského kurzu APUL „C“. Úspěšnost účastníků kurzu při závěrečných zkouškách byla téměř 90 %.

Zkrácený kurz Apul „C“ určený pro zájemce s licencí cvičitel lyžování, je každoročně pořádán v závěru řádného kurzu „C“ tak, aby uchazeči absolvovali závěrečné zkoušky společně. Kurzu se zúčastnilo celkem 18 osob, což je dvojnásobný počet oproti minulosti. Kurz klade zvýšené nároky na lektory, neboť je třeba probrat veškerou učební látku řádného devítidenního kurzu „C“. Absolventům napomohlo vynikající „zkouškové“ počasí, a protože lektoři opět odvedli kus poctivé práce, byl také tento kurz zakončen dobrými výsledky.

Kurz Apul „C“ cvičitelský Pec pod Sněžkou 8.–12. 12. 2004

Letos podruhé se uskutečnil seminář věnovaný výuce dětí pořádaný Asociací profesionálních učitelů lyžování ve Špindlerově Mlýně. Narozdíl od semináře loňského byl tento zaměřen na hlubší rozebrání problematiky výuky dětí i náctiletých v lyžařských školách. Semináře se zúčastnilo více než 60 zástupců téměř všech lyžařských škol sdružených pod hlavičkou Apul. Děti tvoří nemalé procento klientely lyžařských škol, a právě proto se Apul snaží vychovávat specialisty, kteří se pak budou výuce dětí věnovat. Seminář vždy dělíme na dva hlavní bloky, a to výuku začátečníků a kurzy pro pokročilé děti. Seminář zároveň probíhá jako „workshop”, kde dochází ke vzájemné výměně informací a zajímavým debatám nad problémy specifické dětské výuky. Letošní „dětský den“ se stejně jako loňský opět vydařil a doufejme, že i v příštích letech bude účastníků, a zároveň tedy kvalitních učitelů dětí jen přibývat.

Seminář pro dětskou výuku 15. 1. 2005

ČÍSLO 19 / 2005  SNOW

Všichni držitele licence „B” byli v minulích dnech obesláni pozvánkou na kurz A. Pokud bude dostatečný zájem, uskutečníme kurz licence A již letos v měsíci dubnu předpokládaný termín je 10.–24. 4. 2005

Kurz „A“ 10.–24. 4. 2005