Pozvání na slavnostní zasedání

Říjen 2005

Ročník 11/1

QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS)

Pozvání na slavnostní zasedání Vědecké rady a Akademického senátu Slezská univerzita v Opavě

Slavnostní zasedání

úterý 15. listopadu 2005 v 10 hodin

Vědecké rady a Akademického senátu

Doctor honoris causa

Zlatá medaile Slezské univerzity

prof. Jiří Bičák prof. Jiří Niederle

prof. Vítězslav Balhar prof. Stanisław Senft

Hlavní partneři Slezské univerzity v Opavě

strana 2

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Interní grantová soutěž rozvoji univerzity IGS SU 2003-2004-2005 poþet podaných návrhĤ

poþet pĜijatých projektĤ

50 45

45 40

poþet návrhĤ a projektĤ

V roce 2002 byla na Slezské univerzitě (SU) poprvé vyhlášena interní grantová soutěž (IGS). Jejím cílem je podpora rozvoje vědeckovýzkumné a tvůrčí umělecké činnosti pedagogických a vědeckých pracovníků SU prostřednictvím financování vybraných interních grantů, které směřují k rozvoji oborů a univerzity. IGS vyhlašuje rektor, který rovněž vyčleňuje z rozpočtu SU grantový fond. Výši prostředků schvaluje Akademický senát SU. IGS řídí Rada IGS, jejímž předsedou je prorektor pro vědu a zahraniční styky. Rada IGS doporučuje přidělení interního grantu a výši finanční dotace. O udělení interních grantů má právo se ucházet každý pedagogický a vědecký pracovník (s výjimkou členů Rady IGS) nebo pracovní kolektiv SU, a to prostřednictvím hlavního řešitele. Spoluúčast pracovníků mimo univerzitních (včetně zahraničních) pracovišť není vyloučena, není možné ji však financovat ze zdrojů IGS. Interní granty se podávají na období jednoho roku. Návrh interního grantu se podává formou přihlášky ve stanoveném termínu. Navrhovatel interního grantu odpovídá za úroveň řešení příslušného interního grantu po stránce odborné, organizační i ekonomické, včetně účelného využití přidělených financí. V rámci IGS je zřízena dozorčí rada, která dbá na dodržování právních předpisů a interních předpisů SU v souvislosti s realizací IGS a přidělováním grantových prostředků. Každý rok na podzim jsou stanoveny priority IGS pro nadcházející ročník soutěže. Tyto priority jsou projednány v Radě IGS, kolegiu rektora a ve Vědecké radě SU. Po schválení priorit je vydána směrnice rektora, a tím vyhlášena IGS na nadcházející rok. Prioritami IGS v roce 2005 byly: a) Projekty: • pro pracovníky do 40 let podporující jejich aktivní účast na mezinárodních konferencích a/nebo • tvorbu monografií a/nebo • termínovaně závaznou přihlášku na habilitační řízení nebo

37

35 30

30

20

26

25

25

23 18

18

15

22

17

12

12 10

10

6

4 3

3 3

5

7

6

8

7

7

7

0 FPF

OPF

MÚ

CELKEM

FPF

OPF

2003

MÚ

CELKEM

FPF

OPF

2004

MÚ

CELKEM

2005

roky

2003 FPF

OPF

MÚ

CELKEM

2004 FPF

OPF

MÚ

CELKEM

2005 FPF

OPF

MÚ

CELKEM

počet

18

3

4

25

17

6

7

30

26

12

7

45

počet přijatých projektů

12

3

3

18

10

6

7

23

22

8

7

37

jmenovací řízení profesorem. b) Projekty podporující vědeckovýzkumnou zahraniční spolupráci (včetně tvůrčí umělecké činnosti). c) Vědeckovýzkumné projekty podporující rozvoj regionu. d) Projekty podporující transfer technologií a rozběhnutí spolupráce s průmyslem Na rok 2005 bylo podáno 45 návrhů s požadovanými prostředky 2 748,5 tis. Kč. Koncem roku 2004 byli osloveni externí a interní oponenti, kteří návrhy hodnotili. Na základě těchto posudků sestavila Rada IGS pořadí návrhů interních grantů a posoudila přiměřenost požadovaných finančních prostředků, případně přistoupila k úpravám těchto částek. Rada IGS schválila 37 návrhů a celkem přidělila 1 521,5 tis. Kč. V období letních měsíců řešitelé pracují na projektech. Veškeré změny v rámci řešení projektů jsou projednávány na základě žádostí Radou IGS. Po ukončení projektu řešitel předloží Radě IGS závěrečnou zprávu a návrh na formu a způsob využití práce. Tyto dokumenty mají povinnost řešitelé odevzdat nejpozději do 15. listopadu

běžného roku, v němž byl grant přidělen. Závěrečné zprávy s výstupy jsou zaslány oponentům k posouzení. Veškeré dokumenty se potom zašlou k hodnocení zpravodajům, kteří projekty také hodnotí. Poté zasedne Rada IGS, která zhodnotí celý průběh soutěže. Projekty se archivují na rektorátu – oddělení vědy a zahraničních styků. V září zasedaly Rada IGS (16. září) a Vědecká rada SU (27. září), které schválily novou Směrnice rektora k vyhlášení IGS v Opavě na rok 2006. Prioritami pro nadcházející ročník IGS schválené Vědeckou radou SU 27. září jsou: a) Projekty podporující: a1) aktivní účast pracovníků do 40 let na mezinárodních konferencích a/nebo a2) tvorbu monografie publikovanou pracovníky do 50 let v souvislosti s jejich kvalifikačním růstem a/nebo a3) termínovaně závaznou přihlášku na habilitační řízení nebo jmenovací řízení profesorem. b) Projekty podporující vědeckovýzkumnou zahraniční spolupráci (včetně tvůrčí umělecké činnosti).

c) Vědeckovýzkumné projekty související s rozvojem SU. Projekty je nutno odevzdávat na rektorát SU - oddělení pro vědu a výzkum, a to do 11. listopadu do 12 hod. ve třech vyhotoveních na předepsaných formulářích a v elektronické podobě a se všemi náležitostmi stanovenými Statutem IGS. Jeden navrhovatel může podat nejvýše jeden projekt. V tomto roce projekty nesmí obsahovat požadavky na mzdové prostředky. Konečné vyhodnocení projektů provede a o pořadí rozhodne Rada IGS podle příslušných ustanovení Statutu IGS, Konkurzního řádu IGS a Jednacího řádu Rady IGS. Průběh a porovnání jednotlivých ročníků soutěže zachycují tabulka a graf. Tabulka č. 1 a graf č. 1 - počet podaných návrhů a přijatých projektů za SU v letech 200305 i s rozdělením na jednotlivé součásti. Z grafu č. 1 je patrné, že rok od roku vzrůstá jak počet podaných návrhů, tak počet přijatých projektů. V porovnání s rokem 2003 vzrostl v roce 2005 počet podaných projektů dvojnásobně. Alena Cibulcová

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 3

Fyzik a fotograf Zdeněk Stuchlík při jubileu Pane děkane, letos v srpnu jste se dožil malého životního jubilea 55 let, ale také naše fakulta si prakticky ve stejném období, konkrétně v říjnu, připomene 15 let své existence. Osobně jsem se s Vámi setkal v přípravných výborech pro vznik Slezské univerzity v únoru 1990. Mohl byste dnes ze svého pohledu připomenou rozhodující faktory, které vedly k tomu, že Slezská univerzita vůbec existuje? Rozhodující bylo, že vznikl dobře fungující tým, který v sobě spojoval jak lidi odborně dostatečně zdatné, aby rozjezd nové instituce zabezpečili, tak lidi, kteří politicky tento rozjezd prosadili. Doba to byla velmi dramatická, přinášela dramatické situace. Ty nejdramatičtější přinesl rozkol mezi opavskou a ostravskou částí členů přípravného výboru. V jedo důsledku nakonec vznikly dvě univerzity. A dnes se ukazuje, že to bylo řešení šťastné. Co vás do Opavy vůbec přivedlo? Zcela konkrétně. By to kolega dr. Fronček z Vysoké školy báňské, který mě oslovil už počátkem prosince 1989. Říkáte, že lidé tu byli odborně zdatní, ale já dobře vím, že také absolutně nezkušení… Těch několik lidí se zkušenostmi naštěstí stačilo. Ale rád bych tu zdůraznil nezastupitelnou pomoc kolegů z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, v počátečním období třeba ze strany prof. Bičáka. Samozřejmě zcela klíčovou roli sehráli prof. Jelínek a prof. Černohorský z Brna, ten posledně jmenovaný nejen při vzniku, ale pak i při samotném počátečním rozvoji nové univerzity. V prvém roce jsme na opavskou fakultu přijali jen něco přes stovku studentů. Jak byste je hodnotil jako první absolventy? Jsem přesvědčen, že to byla krásná doba, kdy se ukázalo, že mezi prvními studenty je řada opravdu významných osobností. Tak dnes z televizní obrazovky všem divákům známá Martina Kociánová vystudovala Historii-Muzeologii, v celostátních médiích úspěšný Dalibor Balšínek Českou literaturu a její tvořivé využití. David Lička je dnes ředitelem významného podniku v našem kraji. Pochopitelně jmenovat by si zasloužili i další. Obecně studenti sehráli mimořádně pozitivní roli při rozběhu fakulty a posléze univerzity, a to zvláště svým aktivním při působením v akademických senátech. Splnila k dnešku dosažená úroveň fakulty a univerzity očekávání, která jste před 15 lety měl? Myslím, že jak univerzita, tak hlavně fakulta, za niž mohu mluvit, a to třeba na příkladu Ústavu fyziky, velice úspěšně

původní záměry - být centrem vzdělanosti pro region a ve vybraných oborech dosaženými výsledky kontaktovat a oslovovat svět - naplnily. V případě fyziky se to podařilo. Ale takových oborů je pochopitelně více, což nás může těšit. Univerzita tedy své předpoklady naplnila a dále je rozvíjí. Vím, že také Vy osobně jste hlavně ve vědě dosáhl výrazných úspěchů a dnes jste zván a přednášíte na celé řadě univerzit v Evropě. Na vědeckých konferencích jste dokonce vystupoval i na jiných kontinentech. Vraťte se proto, prosím, do roku 1990 a rekapitulujte své vědecké počiny.

Základním záměrem bylo vytvořit v Opavě kvalitní skupinu lidí, kteří by pracovali v oblasti relativistické astrofyziky a kosmologie. Na tomto úkolu jsem pracoval od vzniku univerzity a nyní dochází k završení tohoto úsilí naplňováním výzkumného záměru. K jeho prvním výstupům patřila naše jedenáctičlenná červencová účast na velké einsteinovské konferenci v Paříži. Pro srovnání, univerzity z Prahy, Brna a Olomouce tam měli po jednom zástupci. Můžete uvést alespoň některé studenty či absolventy, kteří se zapojují do řešení projektu? Co se týká mých studentů, velice úspěšný je Mgr. Gabriel Török. Na konci 2. ročníku doktorského studia má již čtyři publikace v prestižních odborných časopisech a jeho další práce prochází recenzním řízením. Už mnohokrát prezentoval své výsledky na mezinárodních konferencích. Bc. Eva Šrámková se letos v létě zúčastnila prestižní letní školy v Santa Barbaře v Kalifornii. Těch šikovných studentů a studentek

je pochopitelně mnohem více, např. kolega Urbanec, který absolvoval studijní pobyt v Oxfordu, kolegyně Plšková a Mrázová., ale i mladší posluchači, kolegové Schee, Bakala, Kološ a Kotrlová. Pane děkane znám celou řadu vědců, kteří se kromě svého oboru zajímají o další oblasti lidských aktivit. O Vás vím, že jste velký znalec hudby a fotografie. V té se Vám podařilo dosáhnout mimořádných uměleckých výsledků. Vaše práce nejsou prvoplánové, ale mají další filozofické roviny. Pro mne to překvapení není, ale pro mnohé jste byl ze začátku fotografující fyzik. Vím, že jak věda dělaná na špičkové úrovni, tak Vaše fotografie dosahují vysoké profesionální kvality. Vaše fotografie dnes prezentují českou fotografickou kulturu v zahraničí. Kde se ve Vás bere síla zvládat tyto dvě náročné disciplíny na takopvé úrovni? Odpověd je jednoduchá, obojí mě baví. A jestliže něco člověka baví, nachází dostatek motivace a síly pro to, aby se daným záležitostem věnoval. Navíc jsem takového založení, že to, co dělám, se snažím dělat co nejlépe a nejpořádněji. Rád bych v této souvislosti znovu upozornil na podstatnou věc, na kterou upozorňuji rád a často. Totiž na to, že jak věda, tak umění v případě, že jsou dělány zodpovědně, představují kombinaci úsilí rozumového a emocionálního. Pouze akcenty, v případě vědy rozum, v případě umění emoce, se liší. Přesto ale ta druhá složka – tedy ve vědě emoce, v umění rozum – musí být u obou latentně skrytá. Pane děkana, rád bych Vám popřál ještě jednou tolik let, kolik Vám je, abyste zdvojnásobil svou úspěšnost ve vědě i umění a abyste stejnou měrou jako akademický funkcionář zdvojnásobil výsledky fakulty. Jaké je ale Vaše osobní přání? Přání osobní bych rád spojil s přáním naší univerzitě. Aby šla stále kupředu, aby všem talentovaným studentům i pracovníkům dávala maximální šanci k jejich rozvoji. Pokud jde konkrétně o opavskou fyziku, přeji si, aby ve světovém kontextu přispívala pokroku, který věda přináší. Jako děkan fakulty chci dále iniciovat tak dynamický rozvoj, který by vedl ke vzniku nové univerzitní součásti. Vedou k němu dvě cesty, a to v podobě kombinovatelnosti stávajících oborů a vzniku nových oborů na základě dosaženého potenciálu. Výhled ukazuje na vznik řádově desítky nových oborů, což se nepochybně pozitivně promítne na ještě výraznější možnosti přijímat více studentů. Je tu tedy předpoklad, že trend posledních let – vysoká dynamika počtu přijímaných studentů – bude udržen. Rozhovor vedli Vojtěch Bartek, Ivan Augustin

strana 4

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Studenti z Ukrajiny na Slezské univerzitě Devítičlennou delegaci studentů a pedagogů Hornického institutu v Doněcku (DonNTU), který sám nedávno při své pracovní a studijní cestě na Ukrajinu navštívil, přijal v pondělí 11. července oficiálně rektor Slezské univerzity prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. Přijetí a následná beseda na téma možností česko-ukrajinských kontaktů se uskutečnily v rámci tři týdny trvajícího pobytu ukrajinských hostů v Ostravě. Jeho důležitou součástí byla návštěva vybraných průmyslových podniků. Přímo v Opavě se proto vedle Slezské univerzity v doprovodu svých hostitelů z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské – Technické uni-

verzity Ostrava živě zajímali o Ostroj, ale nevynechali ani návštěvu blízkého Hradce nad Moravicí, kde se seznámili s jeho evropsky významnými hudebními tradicemi. „Jsem rád, že jsem mladé Ukrajince mohl informovat o podmínkách studia na naší univerzitě, a to z pohledu jeho transformace ve smyslu naplňování závěrů tzv. boloňského procesu,“ konstatoval Jirásek, který je kontaktům s univerzitami ze zemí východní Evropy nakloněn. Od roku 2001, kdy zastává rektorskou funkci, uzavřela proto Slezská univerzita v Opavě oficiální dohodu o spolupráci už se čtyřmi partnery z tohoto teritoria.

S Univerzitou Mykolase Romerise v litevské metropoli Vilniusu se kontaktují dvě pracoviště Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, konkrétně Ústav veřejné správy a regionální politiky a Institut tvůrčí fotografie. Zájem o výměny se Státní univerzitou ekonomiky a financí v Petrohradě, Tsenovovou ekonomickou akademií v bulharském Svištově a Státní akademií řízení v Doněcku má především Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. „Je to vcelku pochopitelné, vždyť naši východní partneři se zaměřují na sběr poznatků a zkušeností, které ČR získala díky ekonomickému vývoji v posledních 15 letech,“ uzavírá rektor Jirásek. (ian)

Univerzita získala působivé sochařské dílo

necké železárny. Slavnostnímu odhalení díla byli přítomni i zahraniční účastníci z USA, Japonska a Polska, účastníci workshopu RAGtime. K dílu sochaře Mikuly promluvil JUDr. et PhDr. Jaromír Stach-Černín. Odpočinkový a rozptylový prostor zeleně, jemuž dosud v sousedství „přes plot“ vévodil bludný balvan, dopravený sem před lety z Palhance, tak získal v podobě ležícího aktu v životní velikosti další dominantu. (ian)

Malá slavnost v podobě odhalení monumentálního sochařského díla se ve čtvrtek 25. srpna v 17 hodin uskutečnila v zahradě za objektem Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity na Masarykově ulici. O osazení bronzové plastiky Michala Mikuly nazvané Ráno se společně zasadili děkan fakulty prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., znalec umění Leonard Adamec a donátor Ján Móder, jeden z představitelů a. s. Tři-

Představitelé Slezské univerzity v Bulharsku Ve dnech 11. až 14. května se uskutečnila oficiální návštěva rektora Slezské univerzity (SU) v Opavě prof. PhDr. Zdeňka Jiráska, CSc., v Tsenov Academy of Economics ve Svištove v Bulharsku. Doprovázel ho při ní proděkan Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné pro zahraniční styky PaedDr. Jiří Mezuláník, CSc. Svištovská Akademie se nachází blízko hranic s Rumunskem a byla založena na základě sponzorského daru významného

bulharského podnikatele D. Tsenova. V současné době má Akademie přes 10 tisíc studentů, čtyři fakulty a další vědeckovýzkumné ústavy. V souvislosti s přistupováním Bulharska do Evropské unie se významně rozšiřují též zahraniční kontakty Akademie. Cílem pobytu představitele SU a její karvinské fakulty bylo prodloužení stávající smlouvy o spolupráci mezi oběma institucemi, k jejímuž uzavření došlo na jaře

2002, a rozšíření dosavadních forem spolupráce o nové aktivity. Obě strany považují za velmi přínosné zejména organizaci odborných praxí ve firmách, semestrální pobyty posluchačů s výukou v anglickém jazyce a letní kurzy ekonomických studií. Na setkání s vedením Akademie byla zvláštní pozornost věnována možnosti společných projektů v rámci programů Evropské unie, společných konferencí a publikační činnosti. (JM)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 5

RAGtime tentokrát hostilo také Polsko

Dva z polských účastníků workshopu RAGtime - Marek Abramowicz (vlevo) a Włodzimierz Kłuźniak v rozhovoru se Zdeňkem Stuchlíkem

Foto ian

strana 6

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Srpnové a zářijové jednání astrofyziků

R G

time 7

A

WORKSHOP ON BLACK HOLES AND NEUTRON STARS, 18–20 SEPT 2005 TH

Relativistic Astrophysics Group at the Institute of Physics Faculty of Philosophy & Science Silesian University in Opava Bezručovo nám. 13, CZ-746 01 Opava, Czech Republic http://www.physics.cz/rag/time7/

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 7

RAGtime i s jmenovcem Isaaca Newtona

Zpátky do Anglie se v úterý 20. září ze sedmého opavského workshopu RAGtime (čas pro skupinu relativistických astrofyziků), který se konal na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity, společně se dvěma kolegy – prof. Johnem Millerem a svým generačním druhem Paulem Taylorem - rozjel také Will Newton (viz foto vlevo nahoře). Sympatický sedmadvacetiletý posluchač doktorského studia v Oxfordu, jehož jméno vyvolává už na první pohled přímo učebnicovou asociaci, obohatil třídenní odborné setkání propracovaným a suverénně předneseným výkladem na téma vnitřní „slupky“ neutronových hvězd (The Inner Crust of Neutron Stars: Beyond Nuclear Pasta). „Na zakladatele klasické mechaniky Isaaca Newtona se mě mnoho lidí ptá, a mezi spolužáky tato shoda příjmení přirozeně vyvolala nejeden úsměv,“ řekl Will, ale domněnku, že by vedla k jeho rozhodnutí stát se fyzikem, nepotvrdil. Sám po hvězdách pokukoval od útlého mládí, a v šestnácti, když si uvědomil, kolik možností nových objevů astrofyzika stále nabízí, se stal z koníčka zájem profesní. Teď je školitelkou rodáka z Blackpoolu na univerzitě v Oxfordu původem Češka, prof. Jiřina Říkovská-Stone, jejíž babička pocházela přímo z Opavy. (Přednášku prof. Říkovské-Stone už měli možnost vědecko-pedagogičtí pracovníci i studenti Ústavu fyziky také vyslechnout – uskutečnila se při jejím vůbec prvním pobytu v sídelním městě naší univerzity 7. ledna 2003 a nesla název Neutron Stars and Nuclear Physics). Newtona-klasika, který byl právě před 300 lety povýšen královnou Annou do šlechtického stavu, však přece jen mladý Angličan obdivuje. „Ovlivnil řadu aspektů naší disciplíny a jeho objevů

stále plně využíváme. Tak třeba když NASA přistává na Marsu, přicházejí ke slovu Newtonovy zákony,“ specifikoval Will, jehož ze všeho nejvíce fascinuje skutečnost, že může sedět na Zemi a celý vesmír zkoumat pohledem na hvězdy. „Ve výzkumu jedné části oné slupky neutronových hvězd patří Will ke špičce,“ prozrazuje jeho opavský kolega Martin Urbanec (viz foto vpravo nahoře), který s ním letos v Oxfordu absolvoval dvouměsíční studijní stáž, na niž velmi rád vzpomíná. A znovu je tedy svedl dohromady RAGtime. „Opravdu se mi líbil a užil jsem si ho,“ pochválil Will workshop. Své další plány však nijak konkretizovat nechtěl. „Manželka je z USA, možná se tam přestěhujeme,“ pokrčil rameny. Mnohem jasnější je ovšem jeho představa pracovní. „Chtěl bych pokračovat ve výzkumu neutronových hvězd a toho, z čeho jsou tvořeny. Jak se s Martinem shodl, někdy se té hmotě říká příznačně těstovina,“ usmál se na závěr našeho setkání a potvrdil, že RAGtime bude stoprocentně vyznačen i v jeho kalendáři pro příští rok. P.S. Willa jsem si z hostů workshopu vybral pro příjmení „oslavující“ letošní Světový rok fyziky. Jak mě však upozornil duchovní otec opavských jednání relativistických astrofyziků prof. Zdeněk Stuchlík, také Willův kolega Taylor nese jméno velkého vědce. Brook Taylor (1685-1731), o němž mě dále poučil doc. Artur Sergyeyev z Matematického ústavu, vytvořil zcela novou oblast matematiky, dnes nazývanou „počet konečných diferencí“, objevil integraci po částech a známý Taylorův rozvoj funkce. A tak se jeho mladý jmenovec Paul stává naším dalším potenciálním respondentem. Uvidíme, zda na osmý RAGtime přijede. Ivan Augustin

Willův anglický kolega Paul Taylor při své opavské přednášce nazvané Theory and Observations of Gamma-ray Bursters Foto ian

Prof. John Miller, působící na univerzitě v Oxfordu a ve Škole pokročilých studií v Terstu, při výkladu „The Double Pulsar J0737-3039“ Foto ian

strana 8

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

TRIANON spolupracuje s karvinskou fakultou Rok 2005 je rokem, kdy si naše společnost připomíná řadu výročí, mezi něž se řadí i 15. výročí založení Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) v Karviné. Karviná - město havířů se před 15 lety stalo také městem vysokoškoláků, tedy mladých lidí. OPF se za tuto dobu stala významnou součástí nejen města, ale i regionu Slezska a celé ČR. Za historicky krátkou dobu získala fakulta významnou pozici a společenskou úctu zásluhou práce vědecko-pedagogického sboru, uplatnění absolventů školy v praxi doma i v zahraničí a spolupráce s partnery různého zaměření. Občanské sdružení TRIANON z Českého Těšína je jednou z mnoha institucí, které s OPF stále více spolupracují. Věřím, že obě strany obohacuje a především motivuje do dalšího hledání nových metod práce. Spolupráce se datuje od roku 2003 který Evropská komise vyhlásila Evropským rokem osob se zdravotním postižením (EROZP). V tomto roce sdružení s partnery zorganizovalo mezinárodní konferenci Bez bariér bez hranic, kde se diskutovali otázky a problémy pracovní integrace osob se zdravotním postižením. Za OPF se konference zúčastnila doc. Ing. Eva Sikorová, CSc., která vystoupila s velmi aktuální a hodnotnou přednáškou k problematice legislativy vstupu ČR do EU. Zahraniční účastníci (Slovensko, Polsko, Rusko) informovali o procesu integrace zdravotně postižených ve svých zemích. První konference přinesla řadu cenných poznatků, ale především organi-

zátoři a partneři byli doslova vyzváni, aby v takové akci pokračovali. Aby každým rokem byla možnost diskutovat o tom, jak se mění situace zdravotně postižených k lepšímu a na této bázi využívat zkušeností zahraničních partnerů. Od první konference neuplynulo mnoho času, ale výrazně se prohloubila spolupráce partnerů. Jde především o Rehabilitační sanatorium Lázní Darkov Karviná, a.s., Ústav sociální péče Hrabyně a OPF. Potěšil zájem statutárního města Karviné, Svazu obcí okresu Karviná, ale i významných podnikatelských subjektů (Třineckých železáren, a.s.). Bez bariér bez hranic není název jenom mezinárodní konference. Od roku 2003 se postupně „rodil“ PILOTNÍ PROGRAM Bez bariér bez hranic, který zahrnuje další rozvoj: vzdělanosti, informovanosti a zaměstnanosti zdravotně postižených, jako kriterium efektivnosti práce sdružení a partnerů. Jaký je tady prostor pro OPF a další vzdělávací instituce, to ponechávám

na úvaze čtenáře. Uvedu jenom několik informací. Zásluhou spolupráce a komunikace s doc. Sikorovou jsou oba subjekty zapojeny jako partneři do řady projektů. Jde např. o projekty: Screening bezbariérovosti zdravotnického zařízení Moravskoslezského kraje, Jeden manažer v kolektivu zdravotně postižených (JEMA v KOPO), Edukační centrum pro udržitelný rozvoj (ECUR) Grantová agentura ČR (GAČR) a další. Na problematice integrace zdravotně postižených pracuje několik studentů OPF, ale i střední zemědělské školy Český Těšín formou diplomových prací, SOČ, studentské praxe. Jde např. o studentky L. Nytrovou (2004), L. Švajčákovou a K. Sikorovou (2005), Z. Ciencialovou a další. Na počátku října proběhla 3. mezinárodní konference Bez bariér bez hranic, na které spolupracujeme s mnoha partnery. Druhý den konference proběhla v prostorách OPF za účasti partnerů a zahraničních hostů. Hosté jednali i o dalším ročníku konference a spolupráci na realizaci pilotního programu Bez bariér bez hranic. Chci využít možnost k poděkování doc. Sikorové za spolupráci, vedení Slezské univerzity a OPF za podporu této spolupráce. Zároveň přeji vědeckým pracovníkům, studentům a všem zaměstnancům OPF hodně sil a zdraví do další práce, aby další období existence fakulty bylo obdobím úspěšné a plodné vědecké a pedagogické činnosti. Viliam Šuňal

Významná mezinárodní konference v Karviné

Na počátku září vypršel termín pro zasílání abstraktů referátů a podávání přihlášek na mezinárodní konferenci Perspektivy bankovnictví v České republice a ve světě, jejíž v pořadí už 10. ročník se bude na půdě Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzity v Karviné konat ve dnech 19. a 20. října. Členové pořádající katedry financí si vytkli za cíl přispět k oslavám 15. výročí založení fakulty jubilejním ročníkem významné

konference na aktuální odborné téma s vysoce prestižní mezinárodní účastí. Podle už uzavřeného počtu doručených přihlášek z ČR i zahraničí lze předpokládat, že se tento ambiciozní cíl podaří organizátorům jednání více než naplnit. Hlavní referáty totiž v Karviné přednesou Reint Gropp (zástupce vedoucího divize Evropské centrální banky), Jan Frait (člen Bankovní rady České národní banky), Iikka Korhonen (zástupce vedoucího Institute for Economies in Transition při Národní bance Finska) a Jan Juchelka (absolvent OPF a předseda Výkonného výboru Fondu národního majetku). Na konferenci se dále přihlásili účastníci z 24 zemí

(Arménie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Írán, Island, Itálie, Kamerun, Malajsie, Německo, Nigérie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Taiwan, Turecko a Velká Británie). Jedná se jak o přední odborníky z vysokých škol, tak o zástupce vládních organizací a finančních institucí. Obsahově budou vystoupení účastníků pokrývat široké spektrum témat z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálových trhů, měnové politiky, devizových kurzů, firemních financí, veřejných financí, měnové integrace, mezinárodního finančního systému či teorie portfolia.

Zatímco mezinárodní programový výbor konference nyní pracuje na rozdělení jednotlivých vystoupení do tematických sekcí, organizační výbor dolaďuje organizační zajištění akce včetně doprovodného společenského programu. Bezprostředně po ukončení konference a dodání konečných verzí anglicky psaných příspěvků započnou redakční práce na vydání komplexního recenzovaného sborníku. Daniel Stavárek

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 9

Co je světový kongres ICCEES?

Světový kongres ICCEES v Berlíně

Zatímco země západní části Evropy se již v minulosti poměrně dobře znaly a čile spolu komunikovaly, znalost zemí ležících východním směrem, počínaje už východní částí střední Evropy, bývala úměrná jejich vzdálenosti od středisek západoevropské civilizace. Pro Západ měla tajemný nádech už třeba Halič, Volyň, Banát či Bukovina, podobně jako Balkán či Rusko, a což teprve Kavkaz a střední Asie, kde už se zájem Evropy ztrácel v asijských temnotách. Bližšímu poznání východu bránily nejen překážky přírodní v podobě hor, lesů či bažin, špatné či žádné cesty, neosídlené končiny, rozlehlost prostoru či kruté podnebí, ale i despotické a totalitní režimy, jaké tu obvykle vládly. Platilo to i ve druhé polovině minulého století, kdy Evropu rozdělila železná opona na dva nepřátelské bloky, jež spolu vedly studenou válku. Možnost poznávání zemí v sovětském bloku, v němž se ocitla i značná část střední a jihovýchodní Evropy stejně jako Pobaltí, se na mnoho desetiletí značně ztížila, ale zájem západního světa o středoevropská a východoevropská studia stále přetrvával. Historici, sociologové, zeměpisci, ekonomové, právníci, pedagogové, přírodovědci, kunsthistorici, literární vědci, politologové, etnografové, filozofové, teologové, lingvisté a další badatelé z nejrůznějších vědních oborů, kteří se zajímali o výzkum sovětské střední a východní Evropy, se v širokém interdisciplinárním a mezinárodním zastoupení sešli v září 1974 v západokanadském Bannfu. Všichni cítili potřebu otevřené výměny informací a myšlenek a chtěli překonávat národní a politické bariéry výzkumu, vzniklé v období studené války. Založili proto Mezinárodní výbor pro sovětská a východoevropská studia (International Committee for Soviet and East European Studies, ICSEES), který měl jejich výzkumy podporovat a koordinovat. Dohodli se rovněž, že každých pět let uspořádá některá ze členských zemí ICSEES světový kongres badatelů východoevropské problematiky. Druhý kongres se konal v roce 1980 v Garmisch-Partenkirchen v Německu, třetí v roce 1985 ve Washingtonu. Na čtvrtém kongresu v roce 1990 v britském Harrogate došlo k přeformování výboru a k jeho přejmenování na dnešní název – Mezinárodní rada pro středo- a východoevropská studia (International Council for Central and East European Studies, ICCEES). Pátý kongres v roce 1995 se poprvé konal na „východě“, ve svobodné Varšavě. Šestý kongres v roce 2000 hostilo finské Tampere. Letos přišel na řadu Berlín. Uspořádání sedmého kongresu zajistila pro ICCEES Německá společnost pro vědy o východní Evropě (Deutsche Gesellschaft für Osteuropakunde e.V., DGO) a kongres finančně podpořilo 35 německých podniků, společností a institucí. V současné době tvoří ICCEES národní společnosti z celkem 20 zemí, další čtyři společnosti mají přidružené členství. Prvním zástupcem České republiky v ICCEES byla Společnost pro výzkum východní a střední Evropy, sdružující odborníky i laiky z různých vědních oborů, kteří se zajímají o tyto oblasti výzkumu. Vznikla již v roce 1993, ale protože funguje bez dotací, nemohla zaplatit pravidelný členský poplatek ICCEES a je dosud pouze přidruženým členem této organizace. Řádným členem ICCEES se stal až Český národní komitét pro středoevropská a východoevropská studia, ustavený v březnu 2001. K jeho cílům patří kromě podpory středoevropských a východoevropských studií a koordinace činnosti vědeckých pracovišť i jednotlivců v tomto úsilí rovněž příprava české účasti na světovém kongresu ICCEES. Mečislav Borák

VII. světový kongres ICCEES, největší a nejvýznamnější světové setkání badatelů různých vědních oborů, kteří se zabývají střední a východní Evropou, se konal od 25. do 30. července v Berlíně pod záštitou federálního ministra zahraničních věcí Německa Joschky Fischera. Slavnostní zahájení se odehrálo v berlínském Domě kultur světa a promluvil na něm prezident Polské republiky Aleksander Kwaśniewski, jednání zakončil náměstek ministra zahraničních věcí Ukrajiny Oleg Šamšur. Kongres měl v záhlaví jako své hlavní téma otázku: „Evropa – náš společný domov?“ Pokusilo se na ni odpovědět více než 1600 účastníků z 50 zemí Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie, vědců různých vědních oborů, jak je vymezilo celkem 19 disciplin či oblastí výzkumu nabídnutých programem: Historie, Sociologie, Geografie, Náboženství a filosofie, Ekonomie, Právo, Pedagogické vědy, Jazyk a lingvistika, Literatura, Kulturní studia, Židovská studia, Genderová problematika, Politika, mezinárodní vztahy a bezpečnost, Evropské integrační procesy, Jihovýchodní Evropa, Baltské státy, Kavkazské státy, Střední Asie, Jiné. Na kongresech vždy převažovali badatelé ze západních zemí, např. ve Washingtonu bylo ze zemí „sovětského bloku“ jen 45 z celkem asi tří tisíc účastníků kongresu. Zásadní politické změny v zemích východní Evropy po roce 1989 způsobily, že čtvrtého kongresu v Harrogate se účastnilo již 240 zástupců postsovětské východní Evropy. V Berlíně tvořili téměř čtvrtinu účastníků (celkem 385). Organizátoři jim sice nabídli možnost udělení cestovních grantů na pokrytí nákladů spojených s cestou do Berlína, ale nakonec mohli ze svých prostředků uspokojit pouze 130 z více než 600 žadatelů. Blízkost místa konání kongresu bývá pro účastníky rozhodující – zatímco například kongresu v Tampere se zúčastnilo 410 Finů a 449 Rusů, kongresu v Berlíně jen 115 Finů a 171 Rusů. Platí to ostatně i naopak třeba právě o Němcích, kterých do vzdáleného Tampere přijelo jen 91, zatímco v Berlíně jich bylo 466. Tradičně silné zastoupení měli v Berlíně též badatelé z USA (239 osob) a Spojeného království (119 osob), z Polska přijelo 51 účastníků, z Francie 49, z Kanady 40, ze Švédska 38, z Ukrajiny 36, z Japonska 30 atd. Ani Češi se v této statistice neztratili, bylo jich tentokrát 32 (Slováků jen sedm). Jednání kongresu probíhalo ve třech budovách Humboldtovy univerzity vždy ve dvou dopoledních a dvou odpoledních blocích. Celkem dvacet bloků tvořilo téměř 400 panelů, souběžně tedy jednalo v průměru dvacet panelů. Pilný účastník kongresu tak mohl absolvovat nejvýše čtyři panely denně, a pokud to vydržel až do sobotního večera, mohl jich stihnout celkem dvacet, tedy pouhých pět procent kongresové nabídky. Propozice kongresu stanovily, že v každém panelu mají být aspoň tři příspěvky na podobné téma, připravené referenty z různých zemí. Většina panelů se těmito pravidly řídila, ale objevily se i panely sestavené pouze z jediného příspěvku, připravené pouze jednou institucí či pouze jedinou zemí. Jednání panelu nesmělo být delší než hodinu a půl čistého času včetně diskuse, aby se posluchači mohli včas přemístit na další zvolený panel. Doba přednesu jednoho příspěvku proto nemohla být delší než patnáct, maximálně dvacet minut. Jazyky kongresu byly angličtina, němčina, francouzština a ruština. Celkem bylo předneseno více než 1300 příspěvků, jejichž abstrakty v angličtině pořadatelé vydali v knižní podobě. Po čtyři večery se ještě konaly panelové diskuse na témata spojená s představami o nové podobě Evropy jako společného domu a o možných způsobech a perspektivách soužití obyvatel tohoto domu. Mečislav Borák

International Council for Central and East European Studies

strana 10

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Opavská věda se na kongresu ICCEES neztratila V posledním červencovém týdnu žhnul betonový Berlín letním žárem a kdo jen trochu mohl, spěchal rychle někam k moři. Město se téměř vylidnilo, místo domorodců se v něm však začaly objevovat stovky zpocených vědců a vědkyň v oblecích a svátečních šatech. Každého jitra spěchali do Humboldtovy univerzity, v jejíchž budovách se konalo prestižní světové setkání badatelů různých vědních oborů, zabývajících se střední a východní Evropou. Konal se tu VII. světový kongres ICCEES, největší a pro příštích pět let nejvýznamnější setkání těchto odborníků, mezi něž patřila i početná výprava vědců ze Slezské univerzity. Tvořili ji rektor prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., prorektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., a pracovníci Ústavu veřejné správy a regionální politiky FPF doc. PhDr. Mečislav Borák, CSc., a PhDr. Oľga Šrajerová, CSc. Slezská univerzita patřila na tomto světovém fóru k nemnoha institucím, jimž se dostalo cti a příležitosti reprezentovat Českou republiku v samostatném kongresovém panelu. Proto jsme předsedu tohoto panelu doc. Boráka požádali o rozhovor. Co pro vědce znamená účast na světovém kongresu ICCEES? Pro badatele ze všech oborů převážně společenských věd, kteří se zabývají oblastí střední a východní Evropy, je účast na světovém kongresu ICCEES něčím mimořádným, asi jako pro sportovce účast na olympiádě. Kongres se koná jednou za pět let a obvykle se na něm sejde mnoho set odborníků z celého světa, třeba ve Washingtonu v roce 1985 to byly dokonce tři tisíce účastníků. Dnes, kdy uplynulo už 15 let od pádu železné opony v Evropě a až na výjimky v ní existuje svobodná a přímá výměna informací, mohou vědci jistě využít mnoha jiných možností komunikace. Nicméně zájem o světový kongres dosud trvá, jak dokazuje přes 1600 účastníků z 50 zemí světa, kteří do Berlína přijeli. Je to příležitost k setkání se špičkovými odborníky z různých oborů, k seznámení s výsledky výzkumů zahraničních kolegů i k představení výzkumů vlastních, jež jsou součástí prezentace jednotlivých států. Jak vypadala prezentace České republiky na kongresu v Berlíně a jaké místo v ní měla Slezská univerzita? Na posledním kongresu ICCEES, který se konal v roce 2000 ve finském Tampere, byla Česká republika zastoupena jen minimálně, což vyvolalo ve vědeckých kruzích značnou kritiku. Akademická rada Akademie věd ČR proto rozhodla zřídit Český národní komitét pro středoevropská

a východoevropská studia, který by nejen podporoval a koordinoval domácí výzkum, ale i přípravu české účasti na kongresech ICCEES. Protože jsem byl jmenován jedním ze členů tohoto výboru, byl jsem do příprav kongresu od počátku podrobně zasvěcen. Mohl jsem tedy po konzultacích v Opavě vypracovat návrh na zřízení kongresového panelu, který by vycházel z výsledků výzkumů opavských pracovišť a zároveň by je prezentoval na světovém fóru. Nakonec se podařilo sestavit celkem sedm kongresových panelů reprezentujících Českou republiku: jejich garanty byly dva

ústavy AV ČR – Historický ústav a Ústav pro soudobé dějiny, dvě ministerstva – Ministerstvo kultury a Ministerstvo práce a sociálních věcí, dva panely garantovala Karlova univerzita v Praze a ten sedmý Ústav veřejné správy a regionální politiky FPF Slezské univerzity v Opavě. K tomu lze ještě připočíst asi deset jednotlivých vystoupení českých vědců v panelech jiných zemí. V čem konkrétně spočívaly přípravy opavské účasti na kongresu? Nejprve jsem musel zformulovat záměr projektu a sestavit obsah panelu, přičemž jsem vycházel ze znalosti výsledků výzkumů o problematice národnostních menšin, které v Opavě již po několik desítek let organizuje Slezský ústav Slezského zemského muzea. O odborné úrovni pracoviště svědčí i každoroční vědecké konference o menšinové problematice, pořádané s podporou Rady Evropy. V posledních letech jsou tyto výzkumy propojeny i s činností ÚVSRP Slezské univerzity, kde někteří pracovníci Slezského ústavu přednášejí. Dále jsem musel oslovit alespoň dva zahraniční ústavy, abych vyhověl propozicím

kongresu, požadujícím mezinárodní sestavu panelu. Naštěstí máme dobrou spolupráci se Společenskovědním ústavem SAV v Košicích i s Opolskou univerzitou v Opolí, takže to nebyl o mnoho větší problém, než přesvědčit k vystoupení domácí odborníky. Nakonec tedy byl návrh panelu přeložen do angličtiny a zaslán do Berlína, kde byl přijat k realizaci. Potvrzeni byli rovněž všichni přednášející a také já jako předseda panelu. Začala další etapa práce, kdy jsme museli vytvořit a přeložit abstrakty určené k publikaci, sestavit a vzájemně sladit jednotlivá vystoupení, zařídit uhrazení kongresových poplatků, dopravu a ubytování atd. Ucházeli jsme se i o přidělení cestovního grantu, ale mezitím se Česká republika stala členem Evropské unie, takže přednost dostali uchazeči z „chudších“ evropských zemí. Naštěstí se nám potřebné prostředky nakonec podařilo sehnat. Jaké bylo složení „opavského“ panelu a jak dopadlo kongresové vystoupení? Panel pod názvem Situace národnostních menšin v postkomunistických zemích střední Evropy srovnával změny v postavení menšin v ČR, na Slovensku a v Polsku. Příspěvek Gabriely Sokolové (v přednesu Ireny Korbelářové) pojednával o otázkách národního vědomí menšin v České republice, Oľga Šrajerová hovořila o Slovácích jako národnostní menšině České republiky. Příspěvek Aleksandry Trzcielińské-Polus (Opolská univerzita, Opole) se týkal postavení národnostních menšin v Polsku, podobný příspěvek Štefana Šútaje (Společenskovědní ústav SAV, Košice) pojednával o menšinách na Slovensku, především o Maďarech a Romech. Ohlášený příspěvek Mariána Gajdoše z téhož ústavu o otázce národnostní identity Rusínů nebyl bohužel pro onemocnění autora včas předložen. Panelová diskuse se týkala hlavně problematiky menšinového školství, zvláště vysvětlení příčin neexistence slovenských škol v ČR, problémů se zaváděním romských škol na Slovensku, počtu a úrovně ukrajinských škol v Polsku. Účastníci panelu se živě zajímali o komparaci postavení menšin v jednotlivých zemích a o změny, k nimž došlo v posledních letech. Další dotazy zjišťovaly například postavení židovské minority v ČR, příčiny změn národního vědomí některých minorit atp. Mezi posluchači panelu, jichž bylo asi padesát, což byla v podmínkách kongresu účast značně nadprůměrná, byli kromě Čechů a Slováků též Poláci, Ukrajinci, Rusové, Němci, Američané, ale též například Japonci. Jeden z nich mi dokonce po skončení panelu věnoval obsáhlý svazek edice slavistických euroasijských studií, vydaný v angličtině Slovanským výzkum-

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 11

ným střediskem Univerzity Hokkaido v Sapporu. Co Vás na kongresu zaujalo? Dověděl jste se něco nového? Už po prvním nahlédnutí do programu jsem se zděsil toho hektického střídání pestrých a zcela nesouměrných témat, jež se každodenně proháněla dvacetistupem panelů, v nichž ve stejnou dobu probíhalo nejméně šedesát přednášek. Moc obtížně se vybíralo, neslyšel jsem ani zlomek toho, co bych si chtěl poslechnout. Musel jsem okruh svých zájmů nakonec zúžit jen na ty nejpodstatnější, ale stejně bylo možno realizovat jen mizivou část kongresové nabídky. Zaujaly mě třeba přednášky o gulazích nejen v Rusku, ale i v severní Koreji, Vietnamu a Číně, o hladomoru na Ukrajině, o deportacích donských kozáků a krymských Tatarů, či o následcích II. světové války pro sovětské obyvatelstvo. Někdy bylo podnětem k návštěvě jméno přednášejícího, jako třeba v případě Pavla Poljana z Ruské akademie věd v Moskvě, odborníka na problematiku válečných zajatců a internovaných, nebo Jana T. Grosse z Princentonské univerzity, který přednášel o pogromu v Kielcích. Ve většině panelů bylo možno uslyšet novinky o předmětu zájmu, mne zaujaly například nové pohledy na autorství Protokolů sionských mudrců, nebo archivní zprávy o napětí v sovětsko-japonských vztazích ve 30. letech.

Jak tedy hodnotíte celkový průběh berlínského kongresu a českou účast na něm? Sled panelů a přednášek byl pro mne příliš drtivý a eklektický. Určitě si mnohý z účastníků tak jako já pomyslel, že jakákoliv třebas menší, ale tematicky vyhraněná konference bývá smysluplnější než takový Babylon. To je sice pravda, ale smysl světového kongresu patrně spočívá právě v té vřavě témat, názorů a pohledů nerozlišených na hlavní a dílčí, z níž si každý vybere podle svého zájmu a také se sám svým tématem představí ostatním. Hlavní váha kongresu tedy spočívá spíše v kontaktech, ve výměně zkušeností a poznatků se zahraničními kolegy v oboru, v získání přehledu o šíři a pestrosti výzkumných projektů. A koneckonců i ta prezentace výsledků vědecké práce má své opodstatnění, neboť i s vědomím oněch omezení k ní přece jen dochází. Řekl bych, že přes tematickou roztříštěnost panelů i příspěvků byly v Berlíně česká účast i česká problematika jako předmět výzkumu zastoupeny vcelku dostatečně, patrně adekvátně současným možnostem vědeckých institucí a univerzit. A opavská věda se v berlínském kontextu rozhodně neztratila. Chystá se už další kongres? A bude opět s účastí Opavy? Na kongresu v Berlíně padla i otázka, zda vůbec ještě budou specialisté na

východní Evropu potřební, když dochází ke stírání rozdílů mezi východem a západem Evropy. Profesor Thomas Bremer z Teologické fakulty Westfálské Wilhelmovy univerzity v Münsteru, předseda Programového výboru kongresu ve své odpovědi konstatoval, že dnes naopak rostou rozdíly mezi středoevropskými a východoevropskými zeměmi, přestože obě skupiny mají společné základy v historických, politických i ekonomických podmínkách. Studia střední a východní Evropy existovala již před rozdělením kontinentu na dva bloky a budou zapotřebí i nyní, když rozdělení bylo překonáno. Navíc je zde stále zřetelný zájem ICCEES o studium zemí bývalého Sovětského svazu včetně střední Asie. Již v době berlínského kongresu začaly přípravy VIII. světového kongresu ICCEES, který se bude konat 23. – 27. července 2010 ve Stockholmu pod heslem „Eurasie: naděje na širokou spolupráci“. Mezinárodní programový výbor kongresu již nyní nabízí všem zájemcům příležitost ke studiu všech aspektů integračních procesů na kontinentu Eurasie, o nichž bude pojednávat příští kongres. Výsledky dlouhodobého studia v ruských a ukrajinských archivech, které v rámci projektu Grantové agentury ČR provádí tým pracovníků Slezské univerzity budou v té době již zpracovány, takže není vyloučeno, že se Opava znovu představí i ve Stockholmu. (re)

Univerzita přispěla Dnům evropského dědictví

Zpřístupněním šesti vybraných památkových objektů se do programu letošních Dnů evropského dědictví v sobotu 10. září zapojila také Opava a v jejím rámci Slezská univerzita. Akci po celý den provázel zájem o individuální nebo skupinové prohlídky Slezského divadla, historické měnírny elektrického proudu, Švédské kaple, Slezského zemského muzea, Knihovny Petra Bezruče a budovy rektorátu a Matematického ústavu Slezské univerzity. V její aule se na ukončení každé ze čtyř okružních jízd v historickém autobuse typu Škoda 706 RTO s přídavným vozem z roku 1966 (na snímku vlevo) scházeli početní příslušníci všech generací. Vítal je průvodce symbolicky oblečený do důstojnické uniformy,

aby připomněl, že budova nejdelší část své historie patřila armádě. Již dopoledne byla mezi návštěvníky i devítičlenná rodina Kurkových. Zajímala se podrobně nejen o původní poslání budovy Na Rybníčku, ale i její současné využití. „Chci být hasičem,“ přiznal na akademické půdě zcela bez váhání osmiletý Lukáš Kurka (na snímku vpravo) poté, když si v aule pořádně vyzkoušel projekční plochu, plnící při přednáškách také funkci dotykové tabule. „Prohlídky měly jak u účastníků okružních jízd, tak individuálních návštěvníků velmi dobrý ohlas,“ potvrdila za organizátory vydařené akce pracovnice odboru prezentace a zahraničních vztahů magistrátu města Mgr. Monika Štěpánková. (ian)

strana 12

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Matematický workshop pod Lysou horou

Výklad z topologické dynamiky provedl polský matematik Artur Siemaszko z Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego w Olsztynie Foto ian

Česko-slovenský workshop o diskrétních dynamických systémech má pověst setkání, které vyhledávají mladí matematikové Foto ian

Týden od neděle 4. září hostila Rajská bouda v Malenovicích v Beskydech na dvě desítky účastníků v pořadí již devátého česko-slovenského workshopu o diskrétních dynamických systémech. Akci lze jinak označit za tradiční odborné setkání dřívějších i současných posluchačů vyhlášeného semináře prof. RNDr. Jaroslava Smítala, DrSc., ředitele Matematického ústavu Slezské univerzity. Pořádající pracoviště na ni však zve i další kolegy z různých zemí Evropy, kteří se zabývají matematickou ana-

Bela v Banské Bystrici Matúš Dirbák, jehož sem přivedl doc. RNDr. Ľubomír Snoha, CSc., vůbec první Smítalův žák. Podobné pocity prožíval i polský pedagog Artur Siemaszko z Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego w Olsztynie. „Diskuse probíhá k mé plné spokojenosti, a tak si myslím, že prvotní navázané kontakty budu rozvíjet,“ konstatoval Siemaszko i za přítomné kolegy ze Španělska, Portugalska a Rakouska. Pol Lysou horou se k akci pořádajícímu Matematickému

lýzou. Setkání se pokaždé koná ve vysoce korektní a kolegiální atmosféře. „Máme rádi horské prostředí, a tak po několika letech, kdy jsme se scházeli pod Pradědem, přišly na řadu Beskydy,“ říká Smítal a pokládá raně podzimní workshop za skutečnou tvůrčí dílnu nových myšlenek v oboru, která pokaždé láká nové mladé matematiky. „Jsem tu poprvé a nelituji. Vyslechl jsem mnoho zajímavého a sám i referoval,“ přiznal posluchač čtvrtého ročníku matematiky a fyziky na Univerzitě Mateja

ústavu hlásili RNDr. Alžběta Haková (jejím oborem je geometrie) a matematičtí analytici RNDr. Zdeněk Kočan, Ph.D., RNDr. Lenka Kozáková, Ph.D., RNDr. Jiří Kupka, Ph.D., RNDr. Marek Lampart, Ph.D., a RNDr. Michal Málek, Ph.D. Zaslouží si být jmenováni, protože všichni absolvovali doktorské studium právě v Opavě a svou vědeckou budoucnost s pracovištěm, které vede prof. Smítal, vesměs i nadále spojují. A tak není pochyb, že se opět za rok setkají při jubilejním desátém workshopu. (ian)

Italská návštěva na Matematickém ústavu Během dvou zářijových týdnů se na Matematickém ústavu Slezské univerzity v Opavě uskutečnila návštěva profesora Luigi Paganoniho, významného italského matematika v oboru funkcionálních rovnic a dynamických systémů, působícího na univerzitě v Miláně. Pane profesore, jaký byl účel Vaší návštěvy? Přijel jsem na pozvání ředitele vašeho pracoviště profesora Jaroslava Smítala, s nímž jsem před odevzdáním k publikování prováděl závěrečnou konzultaci obsahu společného článku na téma dynamických systémů. Také jsem byl požádán, abych udělal přednášku Comparision between one dimensional and triangular maps v rámci vašeho doktorského semináře z Matematické analýzy. Jak dlouho se znáte s profesorem Smítalem? Známe se již 27 let, ale spolupracujeme spolu přibližně 14 let. Za tu dobu jsme napsali společně pět článků, z toho

dva se třetím spoluautorem, profesorem Fortim. Gian Luigi Forti je můj dlouholetý spolupracovník z univerzity v Miláně, s nímž jsem napsal přibližně dvacet článků převažně z oblasti funkcionálních rovnic. Ovšem články napsané spolu s profesorem Smítalem jsou z oblasti dynamických systémů, konkrétněji z oblasti trojúhelníkových zobrazení, což je téma, na kterém pracuje většina vašich doktorských studentů Matematické analýzy. Pokolikáté jste v České republice? V České republice jsem popáté, z toho

tady v Opavě podruhé. Poprvé jsem se zúčastnil konference v Brně v roce 1998. Dále jsem dvakrát navštívil Prahu, ale jen jako turista, a vloni v červnu jsem se zúčastnil 42. ročníku mezinárodního sympozia z funkcionálních rovnic v Hradci nad Moravicí pořádaného vaším Matematickým ústavem. Jak vidíte, frekvence mých návštěv ve vaší zemi se zvyšuje. Jak jste u nás spokojen? V Česku se mi líbí hodně. Jsem tady spokojen. V každé zemi, kterou navštívím, preferuji místní jídla, a česká kuchyně mi chutná. Také služby v hotelu, v němž jsem ubytován, jsou na dobré úrovni. A váš Matematický ústav se mi líbí kvůli nevšední rodinné atmosféře. Abych ale řekl úplnou pravdu, nejsem žádný velký cestovatel. Vystudoval jsem a celý život působím na univerzitě v Miláně a můj nejdelší pobyt v zahraničí byl v Kanadě a trval měsíc. Takže mám rád spíše kratší pobyty a vždy se už těším zase domů do Milána. Petr Sebestyén

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 13

Výzkum sleduje otázky národnostní a integrační

Účastníky konference jménem nepřítomnného rektora pozdravil prorektor Slezské univerzity doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. Foto ian

Významným mezníkem jeho novodobé historie se pro Slezský ústav Slezského zemského muzea stala mezinárodní konference, která se pod názvem Migrace, tolerance, integrace uskutečnila ve dnech 20. a 21. září v aule Slezské univerzity (SU). Pořádající opavské vědecké pracoviště si jí totiž připomenulo, že jednání bylo jubilejním desátým setkáním tohoto druhu. Zúčastnili se ho nejen naši, ale též slovenští, polští, maďarští a němečtí znalci, jejichž úkol spočíval v uchopení stanoveného tématu s podtitulem Kultivace společnosti prostřednictvím vzdělávání a problémy integrace v současné

společnosti mezioborově. Prestiž jednání nesporně povýšila skutečnost, že bylo konáno ve spolupráci s Informační kanceláří Rady Evropy v Praze. Toto partnerství Slezskému ústavu přineslo zřízení informačního centra Rady Evropy přímo v jeho prostorách, které při své návštěvě Opavy na jaře 1999 oficiálně otevřel velvyslanec Francie v ČR Philippe Coste. „S Informační kanceláří Rady Evropy pořádáme už osmou konferenci,“ uvedla k počátkům jednání o národnostních otázkách, která nesla název Etnika v pohybu, PhDr. Oľga Šrajerová, CSc., ze Slezského ústavu (působí však také na Ústavu veřejné správy

Hlavní organizátorka konference - PhDr. Oľga Šrajerová, CSc., ze Slezského ústavu Slezského zemského muzea Foto ian

a regionální politiky Filozoficko-přírodovědecké fakjulty SU). „U příležitosti 50. výročí vzniku našeho ústavu jsme před sedmi lety uspořádali třetí setkání a při něm jsme si nové partnerství poprvé úspěšně vyzkoušeli,“ dodala a letošní konferenci označila za pokračování té loňské. „Její závěry prokázaly, že si v podmínkách vývoje současné společnosti tato komplikovaná a mnohostranná problematika vyžaduje naši zvýšenou pozornost. Ať už se na ni díváme z pohledu migračních přesunů, či evropské integrace,“ osvětlila zvolenou tematiku Šrajerová. A živá diskuse přítomných pracovníků vědeckých institucí a vysokých škol jak při

společném zasedání, tak ve dvou připravených workshopech její slova potvrdila. Hlavním cílem jednání byla tentokrát orientace referujících na samotný fenomén integrace. Vedle vlastního výkladu tohoto pojmu se však účastníci konference zaměřili na sledování integračních procesů v širších sociálně-ekonomických a demografických souvislostech. „Stranou pozornosti nezůstaly ani otázky politického a právního postavení menšin, národní identity a kultury, a konečně celá široká oblast společenského vědomí,“ řekla Šrajerová a vyzdvihla středoevropskou dimenzi, v níž bylo o tématu jednáno. (ian)

Nové navazující magisterské studium Knihovnictví bylo po celá staletí spíše praktickou činností. Až koncem 19. století se v evropském civilizačním okruhu začalo měnit v povolání, které vyžaduje určitou odbornou přípravu. Tradice vzdělávání na území dnešní České republiky začala v roce 1927. Tehdy byly na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze otevřeny knihovnické kurzy a jejich absolventi představovali první univerzitně vzdělanou knihovnickou generaci. V současné době samostatné studijní programy probíhají v ČR na šesti školách, z toho jsou tři univerzitního typu. Počátky vzdělávání v oboru knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě byly úzce spjaty se studiem české literatury, v rámci kterého se probírala vymezená část knihovnické problematiky s důrazem na knižní kulturu. Samostatné studium knihovnictví bylo poprvé otevřeno v akademickém roce 1993/94 s cílem vychovávat absolventy pro jejich působení ve veřejných knihovnách. V návaznosti na tradici bakalářského knihovnického vzdělávání

se od akademického roku 2005/2006 na Ústavu informatiky otevírá dvouleté magisterské studium oboru „Informační a knihovnická studia“ v prezenční a kombinované formě. Koncepce studijního programu vychází ze společenské potřeby vysoce kvalifikovaných odborníků v oblastech spojených s informačními procesy ve společnosti a odborných pracovníků v celé sítí knihoven, které zcela mění technologii zpracování a zpřístupňování dokumentových informací. Cílem je připravit absolventy pro budování a profesionální provoz knihoven, pro práci v prostředí počítačových sítí a pro profesionální zvládnutí informačních zdrojů, metod a informačních služeb na všech řídících a profesních úrovních ve všech oblastech lidské činnosti. Beáta Sedláčková PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D., vedoucí oddělení informační vědy Ústavu informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Její pracoviště nové magisterské studium odborně garantuje Foto ian

strana 14

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Zemřel skvělý fotograf Piotr Szymon

Na tisíc lidí, mezi nimi i tři desítky někdejších i současných studentů Slezské univerzity (SU) v Opavě, se v sobotu 3. září v katedrále Krista Krále v Katovicích rozloučilo s tragicky zesnulým Mgr. Piotrem Szymonem, jedním z prvních polských absolventů Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty. Poslední poctu přední osobnosti současné polské fotografie pak ve smuteční řeči vzdal jeho pedagog na Institutu a později spolupracovník a přítel doc. Mgr. Jindřich Štreit. Szymon ukončil magisterské studium v Opavě před čtyřmi lety a vedle tvůrčí práce se v posledním období věnoval pedagogickému působení na katovické Akademii výtvarných umění. Jeho jméno bylo do historie SU natrvalo zapsáno v roce 1999, a to v souvislosti s udělením Zlaté medaile na jaře zemřelému papeži Janu Pavlu II. Szymonovy působivé snímky z cyklu Kalwaria Zebrzydowska, které zachycují

atmosféru poutního místa ležícího blízko papežova rodiště ve Wadowicích, vysoké ocenění pro hlavu katolické církve provázely a jsou dnes součástí uměleckých sbírek vatikánských paláců. Za tuto reprezentaci naší školy byl jejich autor rektorem prof. RNDr. Demeterem Krupkou, DrSc., dne 1. února 2000 oceněn Bronzovou medailí SU.

„Piotr žil a tvořil s neuvěřitelnou pokorou v přístupu k lidem. Proto byl náš vztah plný vzájemného respektu, ale také zalíbení, které návštěvy poutního místa v Zebrzydowicích, absolvované jak s opavskými, tak i jeho katovickými studenty-fotografy rok od roku násobily,“ vzpomíná na Szymona Štreit. Rovněž tajemník Insti-

Piotr Szymon v hlavní roli při zahájení výstavy fotografií Vojtěcha Bartka „Z plén na Kubu“ v galerii Szara v Cieszynie 16. června Foto archiv

tutu Vojtěch Bartek považuje Szymona za mimořádného tvůrce a člověka. „Naposledy jsem se s ním setkal v červnu v Cieszynie, kde zahajoval mou výstavu. I tam mluvil o tom, že Institut pozvedl úroveň polské fotografické vzdělanosti, a zvláště vyzdvihl trvalou pomoc našeho pracoviště tvůrcům z Horního Slezska,“ říká Bartek a slibuje, že Szymonova tvorba bude nadále Institutem připomínána výstavami, stejně jako reprodukcemi jeho děl a texty v odborných publikacích. „Ještě na počátku devadesátých let minulého století polská fotografie subjektivní dokument vlastně ani neznala. A je i Piotrovou zásluhou, že celá řada jeho úspěšných následovníků, kteří přišli studovat do Opavy z různých koutů Polska, dnes v této kategorii u našich severních sousedů, a to v celonárodním měřítku, naprosto jasně dominuje,“ charakterizuje Szymonův nadčasový tvůrčí odkaz Štreit. (ian)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 15

Učebnice pro studenty i pro širší veřejnost v podmínkách dokonale konkurenčního i nedokonale konkurenčního trhu. Důraz je položen na vysvětlení, jak tržní vlivy ovlivňují rozhodnutí o rozsahu produkce. Pátý oddíl umožňuje pochopení základních souvislostí fungování trhu výrobních faktorů. Závěrečný oddíl představuje návrat k obecné problematice fungování trhu se zdůrazněním vazby mezi tržním selháním a chováním státu v hospodářství. Součástí tohoto oddílu je i stručný výklad teorie veřejné volby. Učebnice je napsána srozumitelným jazykem, je přehledná a bohatě vybavená grafy. Autoři jsou vedeni snahou přibližovat výklad teorie konkrétními příklady z praxe. Pomocníkem čtenáři je i slovník základních pojmů a rejstřík. Text je vhodný nejen pro studenty předmětu mikroekonomie, ale také pro ostatní zájemce z řad širší veřejnosti. (KF)

Učebnice Tuleja, P., Nezval, P., Majerová, I.: Základy mikroekonomie. Brno, CP Books, 2005. ISBN 80-251-0603-9. (261 str.) je dílem kolektivu autorů z katedry ekonomie karvinské Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity. Publikace umožňuje čtenáři pochopit základní souvislosti, kterými se zabývá mikroekonomie, a to v rozsahu odpovídajícímu základnímu kurzu ekonomie. Výklad je rozdělen do šesti oddílů, z nichž první představuje úvod do ekonomie a zavádí základní pojmy a souvislosti ekonomie, včetně předmětu. Druhý oddíl je věnován utváření rovnováhy spotřebitele, firmy a je završen výkladem všeobecné rovnováhy. Ve třetím oddílu je vysvětlen vztah nákladů a příjmů. Následující oddíl představuje jádro mikroekonomie základního kurzu. Podává výklad rozhodovacího procesu firmy o rozsahu výstupu

Mezinárodní ekonomické sympozium v Bulharsku Ve dnech 12. – 17. září se v bulharském letovisku Sunny Beach uskutečnil 4. ročník mezinárodního sympozia Economy and Business, tentokráte s podtitulem Ekonomický rozvoj a růst. Vědecké setkání organizovala Akademie věd Bulharska, Unie bulharských vědců, Univerzita prof. dr. Assena Zlatarova v Burgasu a společnost Science Invest. Program jednání zahrnoval celkem 37 prezentací vědeckých příspěvků, jejichž autoři pocházejí ze 16 zemí (Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Indie, Írán, Nizozemí, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovinsko, Srbsko a Černá Hora, Turecko a Velká Británie). Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) byla na sympoziu zastoupena pětičlennou delegací, kterou tvořili prorektor Slezské univerzity a člen katedry informatiky doc. RNDr. František Koliba, CSc., členka katedry společenských věd doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc., a členové katedry financí Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., Ing. Michaela Roubíčková, Ph.D., a Ing. Petra Růčková, Ph.D. František a Helena Kolibovi se ve svém společném příspěvku věnovali překážkám širšího zapojení populace do programů celo-

životního vzdělávání v ČR. Daniel Stavárek se zaměřil na srovnání efektivnosti bank v zemích s rozdílným stupněm dosažené evropské integrace a ekonomického rozvoje. Michaela Roubíčková provedla analýzu vlastnické struktury českých veřejně obchodovatelných akciových společností. Petra Růčková se ve svém vystoupení věnovala vzájemným vazbám mezi kapitálovou strukturou a ukazateli ziskovosti ve vybraných firmách. Příprava všech tří příspěvků členů katedry financí i jejich účast na sympoziu byla podporována projekty Interní grantové soutěže Slezské univerzity. Tematické zaměření ostatních příspěvků bylo různorodé, nicméně problematice mezinárodních financí, malých a středních firem či veřejnému sektoru věnovali účastníci konference největší pozornost. Všechny příspěvky prošly před akceptováním recenzním řízením a byly následně publikovány ve sborníku. V průběhu sympozia navázali zástupci OPF s organizátory a účastníky pracovní kontakty, jež by mohly vyústit v jejich účast na vědeckých setkáních pořádaných OPF – International Conference on Finance and Banking nebo Joint International Symposium. (DS)

z univerzitního dění... z univerzitního dění... ◘ Seminář koordinátorů vzdělávacího programu Evropské unie Socrates/Erasmus se na půdě Slezské univerzity uskuteční ve dnech 28. a 29. listopadu. Opava bude tuto akci, konanou dvakrát ročně, hostit vůbec poprvé. Organizátoři očekávají účast osmi desítek koordinátorů, protože jsou vedle zástupců veřejnoprávních vysokých škol tentokrát pozváni také jejich kolegové ze soukromých vysokých škol. (PA) ◘ Slezská univerzita přidá letos ke své tradiční účasti na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus v Brně, který proběhne v termínu 1. - 4. listopadu, rovněž prezentaci v rámci 9. ročníku obdobného slovenského veletrhu Akadémia v Bratislavě. Na něm se představí ve dnech 25. - 27. října. (re)

Tragická dopravní nehoda připravila počátkem července o život Lucii Dudkovou, čerstvou absolventku magisterského studia učitelství pro střední školy v kombinaci čeština dějepis na opavské fakultě, i její sestru Hanu, která v létě ukončila druhý ročník studia oboru Evropská unie na fakutě v Karviné. Nezapomeneme!

◘ Další ztrátu z řad studentů hlásí Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Obětí tragického neštěstí se stal zdravotně handicapovaný a na vozíček odkázaný posluchač prvního ročníku Jiří Raszka. (re) ◘ Rektorát Slezské univerzity vydal v průběhu prázdnin nový prezentační tisk, a to jak v české, tak anglické mutaci. Barevná tiskovina ve formátu A4 tak alespoň částečně pokryje potřeby naší instituce prezentovat se před významnými našimi i zahraničními návštěvami a hosty. (re) ◘ Rektor prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., jmenoval k 30. září na dobu jednoho roku hostujícím profesorem Slezské univerzity v Opavě pro obor Německá literatura prof. dr. habil. Klause Wernera, narozeného v roce 1942 v Drážďanech. (re)

strana 16

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Univerzity se rozvoj příhraničí dotýká Setkání s představiteli polského partnera posunulo v pátek 9. září dál úsilí Slezské univerzity v Opavě napomáhat všestrannému rozvoji příhraniční česko-polské spolupráce. Předmětem jednání na Městském úřadě v příhraničních Głubczycích se stala příprava blížící se konference o veřejné správě, na niž byly získány prostředky z programu Evropské unie Phare CBC. „Jsme přesvědčeni, že podobná společná akce má plné opodstatnění,“ tvrdí hlavní řešitelka projektu PhDr. Marie Babničová, vedoucí krnovského Vzdělávacího centra Slezské univerzity. Stěžejní podíl právě tohoto univerzitního pracoviště přivedl organizátory konference k rozhodnutí, že za polský protějšek byly vybrány Głubczyce. „Jsou dlouholetým partnerem Krnova a vytváří s ním, podobně jako je tomu v mediálně přece jen o něco známějším případě Opavy

Hlavní organizátoři připravované říjnové česko-polské konference v Karlově Studánce - Marie Babničová a Bolesław Buniak Foto ian

a Ratiboře, města-dvojčata,“ říká Babničová. Koordinátorem účasti Głubczyc je tajemník města a gminy Ing. Bolesław Buniak, jeho kolegové pak přednesou na konferenci referáty, v nichž se chtějí podělit zejména o praktické zkušenosti ze své práce. „Víme o intenzivní a dlou-

hodobé podpoře, jakou Krnov Slezské univerzitě věnuje, a tak jsme na jeho doporučení roli spoluorganizátora jednání rádi převzali,“ potvrzuje Buniak zájem głubczycké samosprávy i státní správy. Prestiž konferenci, která se bude konat v závěru října v lázeňské atmosféře Karlovy Studánky,

dodává fakt, že ji společně zahájí rektor Slezské univerzity prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., a starosta polského města Kazimierz Jurkowski. Skutečně reprezentativní účast českých referujících pak zajišťují nejen zástupci ministerstev vnitra a zahraničních věcí, ale též pracovníci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Euroregionu Silesia, odborníci z Univerzity Pardubice a četní představitelé samospráv obcí a měst zejména z Opavska a Bruntálska. „Naše instituce přikládá jednání značnou vážnost. Není to sice zdaleka jediná aktivita, kterou se ve směru k dalšímu posilování česko-polské vzájemnosti snažíme dlouhodobě vyvíjet, zato je zcela originální zasazením do klimaticky kvalitního prostředí Jeseníků i volbou nového partnera, od něhož očekáváme konkrétní přínos započaté spolupráci,“ uvedl rektor Jirásek. (ian)

Pro seniorské vzdělávání dalších 894 tisíc korun Díky aktivitě Asociace univerzit třetího věku získala už druhým rokem Slezská univerzita (SU) v Opavě dotaci 894 tisíc Kč na rozvoj infrastruktury univerzity třetího věku (U3V). Finance poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v rámci Národního programu pro přípravu na stárnutí v letech 2003-07. Dotace byla přidělena na základě projektu, na jehož vypracování se

podílela Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) v Karviné, rektorát a Vzdělávací centrum v Krnově. Projekt byl podán jako rozvojový a finanční prostředky SU dostala v červenci prostřednictvím Ministerstva školství ČR. Peníze budou použity především na dovybavení počítačové studovny pro seniory v Olbrichově ulici v Opavě a dále

na nákup potřebné didaktické, počítačové a další techniky, která slouží k výuce, organizaci a administrativě spojené s U3V. V letošním roce navštěvuje univerzitu třetího věku, která je realizována na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě, OPF v Karviné, ve Vzdělávacím centru v Krnově a v počítačové studovně rektorátu kolem 600 seniorů. (ba)

Česko-polské spolupráci ve veřejné správě Dne 23. června podala Slezská univerzita (SU) v Opavě projekt žádosti o grant z programu Společného fondu malých projektů 2002 EU Phare CBC na přípravu a realizaci dvoudenní mezinárodní konference s názvem „Podpora česko-polské spolupráce ve veřejné správě“. Oficiálním partnerem projektu je Město Głubczyce. Na realizaci projektu získala SU grant ve výši 8 635 EUR. Cílem projektu je podpora aktivní příhraniční spolupráce v jednotlivých oblastech veřejné správy mezi vybranými cílovými skupinami euroregionů Silesia a Praděd. Mezi ně patří zástupci veřejné správy, hospodářských komor, pracovníci školství i podnikatelská veřejnost. Konference se koná ve dnech 26. a 27. října v Lázních Karlova Studánka, které mají vhodné jednací i ubytovací prostory. Zahájení konference se ve středu 26. října ujmou rektor Slezské univerzity prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., a starosta Głubczyc Kazimierz Jurkowski. Během července a srpna bylo pracovníky Vzdělávacího centra v Krnově rozesláno na 300 pozvánek na konferenci, a to v české i polské verzi, a to spolu s harmonogramem a organizačními

pokyny. Počet účastníků konference je omezen na 100 osob, z toho 50 polských účastníků se zavázalo zajistit město Głubczyce. Do konce září proběhly s polským partnerem dvě organizační schůzky s kontrolou plnění úkolů obou stran. Zajišrěno je vystoupení zástupců Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Euroregionu Silesia, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Univerzity Pardubice a Městského úřadu Bruntál. Termín pro odevzdání příspěvků z české i polské strany byl stanoven na 30. září, a to z důvodu zahájení práce na vydání česko-polského sborníku, který bude jako výstup z konference následně kolportován mezi všechny výše uvedené cílové skupiny. Sponzorem dodání prezentační techniky a simultánního tlumočení je AV Media, a. s. Program konference bude doplněn i po kulturní stránce. V průběhu obou dní konání konference si budou moci účastníci prohlédnout ve vyhrazených prostorách výstavu fotografií, kterou zajišťuje Městské kulturní centrum Głubczyce. Večer 26. října bude věnován hudbě a na účastníky čeká vystoupení Komorního pěveckého sboru Slezské univerzity. Monika Sedláčková

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 17

Soutěž diplomových prací v Karviné Průběh letošní soutěže o nejlepší diplomovou práci pořádaný Obchodně podnikatelskou fakultou (OPF) v Karviné byl oproti předchozím ročníkům výjimečný. Nesl se v duchu oslav 15. výročí založení OPF. V sobotu 11. června byl na absolventském večírku zveřejněn seznam nominovaných studentů o nejlepší diplomovou práci v akademickém roce 2004/2005 a 15. července při příležitosti slavnostních promocí absolventů magisterského studia proběhlo slavnostní vyhlášení soutěže s předáním knih a diplomů oceněným studentům. Důvodem pro hodnocení se již tradičně stalo několik momentů: zejména doporučení do mezinárodních a celostátních kol soutěže o nejlepší diplomové práce (obdobně jako v předchozích letech), jakož i tradice v pořádání této soutěže na OPF spojená vždy s „novými“ absolventy magisterského studia. Návrhy jednotlivých diplomových prací vzešly z jarního termínu státních magisterských zkoušek, resp. z návrhů jednotlivých státnicových komisí, které se uskutečnily ve dnech 1. až 7. června. V letošním roce bylo registrováno celkem 20 návrhů diplomových prací, a to v šesti oborech. Z celkového počtu návrhů byl jeden návrh diplomové práce z oboru Finance, dva návrhy z oboru Evropská unie, Sociální management a oboru Veřejná ekonomika a správa. Nejvíce byl zastoupen obor Marketing a management (sedm diplomových prací) a obor Ekonomika podnikání v obchodě a službách (šest diplomových prací). Stejně jako v minulosti byly příslušným katedrám, garantujícím obor, předány veškeré podklady (seznamy diplomových prací včetně jména studentů, vedoucích diplomových prací a tabulky pro hodnocení). Hodnocení bylo prováděno ze dvou pohledů (hodnocení odbornosti včetně aktuálnosti tématu, aplikace v praxi apod., jakož i úrovně zpracování). Na řadu přišlo i bodové hodnocení 1 - 5 (5 nejvyšší počet, 1 nejnižší počet bodů) a stanovení pořadí diplomových prací v jednotlivých oborech.

Studenti byli oceněni diplomy (na nichž bylo uvedeno jejich jméno, umístění, včetně studovaného oboru a názvu diplomové práce), jakož i další náležitosti (razítko fakulty, podpis děkana); vytištěny byly v Tiskárně Kleinwachter ve Frýdku-Místku a předány společně s knihou jednotlivým studentům při příležitosti slavnostních promocí v prostorách velkého sálu OPF. V oboru Sociální management byla oceněna Lucie Zymová, která zpracovávala diplomovou práci na téma Problematika dlouhodobé nezaměstnanosti se zaměřením na Karvinsko (vedoucí práce dr. Mgr. Bohumil Fiala) a Zuzana Sečkařová s diplomovou prací pod názvem Marketing obce Petrovice u Karviné (vedoucí práce doc. Ing. Emanuel Šustek, CSc.). V oboru Veřejná ekonomika a správa nejlépe uspěli Markéta Kubáňová s diplomovou prací na téma Firemní filantropie na Frýdecko-Místecku - spolupráce nestátních neziskových organizací a soukromých firem (vedoucí práce Ing. Petra Kuzmová) a Martin Pop s prací Reforma veřejné správy v ČR a její profesionalizace (vedoucí práce JUDr. Jaromír Richter). V oboru Finance byla vyhodnocena práce Jiřího Melčáka P* model inflace pro Českou republiku v letech 1994 - 2002 (vedoucí práce doc. Ing. Lumír Kulhánek, CSc.). Obor Marketing a management byl ve znamení žen. Zuzana Wolfová zpracovala diplomovou práci na téma Návrh marketingové strategie nakládání s odpady, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve společnosti DALKIA ČR, a.s., divize Kar-

viná (vedoucí práce Ing. Karel Stelmach). Blanka Králová obsadila 2. místo a její diplomová práce nesla název Rozbor nákladů v podmínkách společnosti M.L.S., Holice spol. s r.o., Olomouc (vedoucí práce doc. Ing. Eva Sikorová, CSc.) a jako třetí se umístila Silvie Ošlejšková s prací Komunikační strategie zaměřená na podporu prodeje ve firmě Oděvní podnik, a.s. (vedoucí práce doc. Ing. Emanuel Šustek, CSc.). V oboru Ekonomika podnikání v obchodě a službách byl oceněným Jiří Kovaříček s prací na téma Návrh rozvoje firmy INDET SAFETY SYSTEMS, a.s. (vedoucí práce doc. Ing. Eva Wagnerová, CSc.), 2. místo obsadila Šárka Pastrňáková, jejíž diplomová práce nesla název Finanční analýza firmy Hruška, spol. s r.o. (vedoucí práce doc. Ing. Eva Sikorová, CSc.) a pomyslnou třetí příčku obsadila Daniela Hótová s prací na téma Uvedení výrobku na zahraniční trh (vedoucí práce Ing. Miroslava Vašíková). V oboru Evropská unie se nejlépe umístili Jarmila Slaninová se svojí diplomovou prací Vývoj vztahů Turecka k EU (vedoucí práce doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D.) a Eva Bergerová s prací Veřejné zakázky v ČR (vedoucí práce JUDr. Marie Sciskalová). Všem oceněným studentům blahopřeji a přeji jim hodně úspěchů při reprezentaci v celostátních a mezinárodních kolech. Protože je tato soutěž značně časově i odborně náročná a patří k významné tradici fakulty, děkuji všem za spolupráci, resp. předsedům a všem členům státnicových komisí za odevzdané návrhy a vstřícnost při realizaci této soutěže včetně studijního oddělení a rovněž jednotlivým katedrám a sekretariátům. Při vlastním vyhodnocování pak vedoucím odborných kateder a vedení fakulty za podporu realizace této soutěže. V této souvislosti stojí za zmínku příprava nejen dalšího ročníku této fakultní soutěže, ale také příprava jejího mezinárodního kola. Eva Sikorová

Obchodně podnikatelská fakulta má hosta z USA Prof. Cindy Miglietti, Ph.D., z Bowling Green State University v USA získala stipendium Fulbrightovy nadace a od září do prosince hostuje na Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) v Karviné. Působí na katedře financí, vyučuje firemní finance pro české i zahraniční studenty a zároveň se bude podílet na výzkumu projektů řešených pracovníky katedry financí. Cindy Miglietti vyučuje v USA finanční manažerské, nákladové a daňové účetnictví, osobní a firemní finance. Na domovské

univerzitě je ředitelkou studijního programu Business Management Technology. Fulbrightův program by založen v roce 1946 s cílem prohloubit vzájemné porozumění mezi USA a „zbytkem“ světa. Od té doby poskytla nadace více než 250 tisícům lidí – pedagogům i studentům - možnost působit na zahraničích univerzitách. Na OPF působil v letech 1995-96 prof. Robert Balik, Ph.D., z Western Michigan University Kalamazoo, rovněž oceněn Fulbrightovou nadací. (DS, woj)

strana 18

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Rozsáhlá rekonstrukce v Karviné ukončena O prázdninách proběhla rozsáhlá investiční akce v budovách karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) na Univerzitním náměstí. Komplexně byly vyměněny všechny rozvody slaboproudu (napojení počítačů) a zásuvkové silnoproudé rozvody včetně rozvaděčů. Po rokunstrukci budou v činnosti tyto hlavní funkce: zásuvkové silnoproudé rozvody a rozvaděče, slabouproudé rozvody, telefonní ústředny, elektronická požární signalizace a systém samozhášení ústředen, kamerový bezpečnostní systém a přístupový systém. V rámci rekonstrukce byly kompletně zrekonstruovány dvě servrovny. Byly v nich položeny dvojité podlahy a servrovny byly dovybaveny „rack“ skříněmi pro aktivní prvky a servery. Obě servrovny jsou dále vybaveny klimatizací a napájeny přes záložní zdroj, který při výpadku proudu udrží servrovny ještě po určitou dobu v činnosti. Nové uspořádání v servrovnách umožňuje správ-

V této učebně se u počítačů museli během celých prázdnin střídat všichni pracovníci Obchodně podnikatelské fakulty Foto archiv

cům sítě efektivně řídit provoz počítačové sítě. Zvýšila se tím bezpečnost a spolehlivost provozu těchto „mozkových center“ počítačové sítě karvinské fakulty. Do všech kanceláří byly přivedeny nové kabely pro telefon, počítače a k protipožárním čidlům. Ke všem vstupním dveřím a učebnám byly instalovány vstupní zámky na čipovou kartu. V každé kan-

celáři a učebně byl vyměněn parapetní systém, v němž jsou instalovány nové zásuvky pro připojení počítačů a telefonu v dostatečné rezervě. Zaměstnanci fakulty tak nyní určitě pocítí zvýšený komfort přístupu ke službám počítačové sítě a Internetu. Z výše uvedeného vyplývá, že rekonstrukce se dotkla všech místností budov na Univerzitním náměstí. Celé prázdniny

byla budova „rozkopána“, provoz počítačové sítě byl improvizovaně přemístěn do velké posluchárny „A111“, kam byly přemístěny servery a 20 počítačů. Výsledkem rekonstrukce, provedené na základě výsledku výběrového řízení firmou NETPROSYS, s.r.o., pod pečlivým dohledem firmy PiiS, s.r.o., která vykonávala technický dozor, za dobu 59 dnů s celkovým konečným nákladem 35 959 437 Kč je, že rozvody počítačové sítě a její prvky (servery, switche) jsou na nejvyšší možné úrovni. Za nemalé úsilí, které bylo během prázdnin vyvinuto pracovníky Ústavu informačních technologií a technicko-provozního oddělení OPF, stejně jako investičním oddělením rektorátu Slezské univerzity v Opavě, jim patří uznání a poděkování. To na říjnovém zasedání kolegia oficiálně vyjádřil i děkan OPF doc. dr. Vojtěch Malátek, CSc. Zdeněk Franěk Tomáš Kolarčík

Koleje u cukrovaru znovu studentům domovem

V pondělí 26. září studenti opavských součástí Slezské univerzity (SU) opět obsadili všech 250 lůžek největší vysokoškolské koleje Vávrovická 44. Začala totiž výuka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF) a Matematickém ústavu, což se výrazně projevilo nejen na provozu poslucháren, ale též v devíti ubytovacích kapacitách ve městě. Na Vávrovickou se ale mohli nastěhovat bez spěchu, protože po všech stránkách připravené koleje jim tu byly k dispozici už od 19. září. Zato na otevření nové kapacity na Hradecké si musí FPF ještě počkat. V okamžiku, kdy se tam měli studenti ubytovat, došlo k rozhodnutí pustit rekonstruovat i druhou část objektu a celý ho otevřít až po jejím dokončení.

„Na studenty jsme se těšili a snažili jsme se jim opět vytvořit takové podmínky, aby se tady cítili skoro jako doma,“ uvedla před otevřením vedoucí koleje „u cukrovaru“ Anna Tkačíková (snímek vlevo). Rekonstrukcí prošlo zařízení před sedmi lety a od té doby na ně osm pracovníků dbá tak, že je jako nové. „Myslím, že se jím můžeme pochlubit,“ řekla za fakultní správu kolejí v těch dnech velmi zaměstnaná Miroslava Havlíčková, která požadavky na ubytování už roky vyřizuje a koncem září její pracovní nasazení kulminuje. Ojekt na Vávrovické má 82 třílůžkových a dva dvoulůžkové pokoje. „Ty pro dva spolubydlící jsou situovány v přízemí a bývají přednostně rezervovány případným žadatelům s tělesným postižením,“ vysvětluje Tkačíková a dodává, že k vybavenosti všech pokojů patří čidlo požární signalizace. Na každém z pěti nadzemních podlaží spojených výtahem je společné sociální zařízení a kuchyňka s potravinovými skříňkami, skříňkami na nádobí, ledničkou, mikrovlnkou, elektrickou troubou a varnými konvicemi. Patro je vždy vybaveno také telefonem, celá kolej prádelnou, žehlírnou, kulturní místností s televizorem.

„Pronajmout lze 25 počítačů s připojením na internet,“ popisuje Tkačíková příjemné a pečlivě udržované interiéry. Pokud jde o nejbližší okolí koleje, mohou studenti využívat venkovní posezení a ohniště. Zastávka městské hromadné dopravy a parkoviště jsou přímo pod okny. „Jen aroma cukrovaru nám stále ztěžuje život, byť nové technologie výroby přinesly přece jen zlepšení,“ komentuje stav místního ovzduší Tkačíková bydlící ve Vávrovicích. Sama se teď těší na úpravu přilehlého sportoviště. „Antuku po získání prostředků, o něž se v objemu 3,5 milionu korun ucházíme, proměníme v asfaltový povrch,“ potvrzuje kvestor SU Ing. Jaroslav Kania. (ian, foto Tomáš Kramný)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 19

Postřehy z letošní konference NAFIPS’05

Setkání Petra Čermáka (vpravo) s Tomohirem Takagim ve Fordově muzeu Foto archiv

Organizací 24. ročníku prestižní konference NAFIPS (North American Fuzzy Information Processing Society) byla pověřena Waynova státní universita ve městě Ann Arbor poblíž Detroitu, centra amerického automobilového průmyslu. Vedoucí programového výboru prof. Hao Ying s organizačním výborem vykonali kus dobré práce. Konference probíhala ve třech místech. Hlavním byl Four Point by Sheraton s konferenčními místnostmi a ubytováním, druhým dějištěm se stalo Tank-Automotive Research, Development and Engineering Center (TARDEC) a do třetice šlo o Fordovo muzeum v centru Henryho Forda v Detroitu. Bohužel TARDEC byl přístupný pouze účastníkům s občanstvím země, která jednání hostila. Konference se konala na sklonku června opět pod patronací nestora fuzzy teorie, prof. L. A. Zadeha. Na tomto místě je příhodné pozna-

menat, že tento rok je rokem 40. výročí vydání zakládajícího článku „Fuzzy Sets“ Lotfiho Zadeha, profesora na univerzitě v Berkeley, a vzniku fuzzy množinové teorie jako základu softcomputingu a výpočtové inteligence. Hlavním tématem konference byly právě přístupy softcomputingu pro aplikace v reálném světě v průmyslu a armádě. Mezi tyto aplikace patří např. systém pro automatické parkování vozidel, modely visuální percepce pro detekci vojenských vozidel, aplikace segmentace obrazů v medicíně, řízení pneumatického svalového systému pomocí fuzzy logiky, virtuální a augmentovaná realita pro operační navigaci, modelování multiagentových společenstev pomocí fuzzy frameworku a mnoho dalších. Konference se účastnilo přes 160 odborníků z celého světa, sborník obsahoval 151 kvalitních článků. Konference měla 39 sekcí, 11 zvaných přednášek, návštěvu Fordových závodů prohlídku Green Field Village a samozřejmě banket ve Fordově muzeu. Dostalo se mi cti vést konferenční sekci „Fuzzy Control Teory II“, přičemž jsem přednášel jako vůbec jediný účastník z České republiky. Má přednáška nazvaná „Online Learning of Takagi-Sugeno Fuzzy Model“ se dotýkala problematiky on-line identifikace fuzzy TS modelu v prostředí neuronové sítě a návrhu on-line učícího se fuzzy-nelineárního regresního modelu (OLNFRM). Sledováno bylo on-line učení, změny struktury a parametrů, fuzzy-neuronové sítě při predikci

Jeden z mnoha atraktivních exponátů Fordova muzea v Detroitu Foto archiv

syntetické časové řady, jejíž parametry byly během procesu predikce měněny. Během konference jsem měl možnost diskutovat s předními odborníky Lotfim Zadehem, Madanem Guptou, Geaorgem Klirem, Tomohirem Takagim nad současnými i novými směry softcomputingu. Třešničkou byl závěrečný banket ve Fordově muzeu, se kterým byla spojena mimo jiné i ukázka simulace multifunkční skupiny tří bojových bezposádkových vozidel a jejich kooperace při nasazení v akci, a samozřejmě prohlídka Fordova muzea. Finanční zabezpečení konference bylo na úrovni, mezi sponzory figurovaly Ford Motor Company, US Army, IEEE Systems, Man & Cybernetics Society, Tank-Automotive Research, Development & Engineering Center, Wayne State University Smart Sensors and Integrated Microsystems Program, Wayne State University. Petr Čermák

Hádání o knihovnické profesi a vzdělávání Stalo se už v českem knihovnickém světě tradicí pořádat akci Učené hádání, kde se scházejí zástupci institucí zabezpečujících různé formy a stupně knihovnicko-informačního studia, aby se vyjádřili formou panelové diskuse k aktuálním problémům oborového vzdělávání. V pořadí už třetí akce s podnázvem Knihovnická profese a vzdělávání se 7. září uskutečnila na Slezské univerzitě v Opavě pod záštitou oddělení informační vědy Ústavu informatiky (ÚI) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF). Panelové diskuse se zúčastnili Ing. Zdeněk Kadlec, Dr., a PhDr. Pavla Kánská z Kabinetu knihovnictví Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty (FF) Masarykovy univerzity v Brně, doc. PhDr. Dušan Katuščák, PhD. ze Slovenskej národnej knižnice (SNK) v Martině, prof. Ing. Štefan Kimlička, PhD., z Katedry knižničnej a informačnej vedy FF Univerzity Komenského v Bratislavě, prof. Ing. Milan

Konvit, PhD., z Katedry knižničnoinformačných vied a didaktiky informatiky Fakulty prírodných vied Žilinské univerzity, doc. PhDr. Miloš Kovačka, CSc., z Národného bibliografického ústavu SNK v Martině, doc. PhDr. Milada Písková, CSc., z oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity, PhDr. Jana Slámová z Vyšší odborné a střední školy informač-

ních knihovnických služeb v Brně a doc. PhDr. Rudolf Vlasák z oddělení informační vědy Ústavu informatiky ÚI FPF a Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy v Praze. Diskusi za pořadatele moderovala PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. Hosté Učeného hádání se vyjadřovali k následujícím otázkám: Jaké znalosti a dovednosti tvoří podstatu nebo základ oborového

vzdělávání, jakým procentem ve vašem studijním programu je tento základ zastoupen, jaké jsou přednosti a nedostatky oborového vzdělávání v České/Slovenské republice ve srovnání s ostatními státy Evropské unie a co považujete za nejaktuálnější problém současného profesního vzdělávání. Názory hostů a závěry panelové diskuse vyjdou v listopadovém čísle elektronického časopisu Ikaros, viz www.ikaros.cz. Druhá část akce byla věnována nastínění možnosti a směrů spolupráce mezi jednotlivými institucemi. Kromě jiného ze strany slovenských hostů byla nabídnuta účast na projektu EU „Techniques of presentation of European scientific heritage”, kterou oddělení informační vědy ÚI přijalo. Další ročník akce Učené hádání se bude konat na Slovensku pod záštitou Katedry knižnično-informačných vied a didaktiky informatiky Fakulty prírodných vied Žilinské univerzity. Beáta Sedláčková

strana 20

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

K výstavě Česká fotografie 20. století Uměleckoprůmyslovému muzeu (UPM) v Praze patří určující zásluha na realizaci grandiózního projektu výstavy, která už od konce června zaslouženě vzbuzovala pozornost všech našich a mnohých zahraničních příznivců výtvarného umění. Jeho péčí a za přispění Galerie hlavního města Prahy, s podporou Ministerstva kultury ČR mohli početní návštěvníci hned ve třech místech (vedle výstavního sálu Uměleckoprůmyslového musea v ulici 17. listopadu, připomínajícího si letos 120. výročí svého založení, o něž se zasadila Pražská obchodní a živnostenská komora, ještě v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí a v Městské knihovně na Mariánském náměstí) vidět skutečně reprezentativní bilanci české fotografie 20. století. Dvě jmenované instituce však ke spolupráci vyzvaly řadu dalších partnerů. A tu je potřebné na prvním místě jmenovat zcela nezastupitelný podíl prof. PhDr. Vladimíra Birguse, který už 15 let, tedy od jeho samotného vzniku, vede Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Prvního z autorů výstavy (druhým je Jan Mlčoch), koncepce a textů publikace, která ve formě průvodce člení materii výstavy do 37 kapitol, i výběru fotografií do ní. „Jeho“ opavskému Institutu se pak dostalo zcela zaslouženého uznání i v úvodním slově ředitelky UPM Heleny Koenigsmarkové, v němž je spolu s oražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou a FAMU uveden mezi subjekty, které s hlavním pořadatelem výstavy dlouhodobě spolupracují. Navíc prostřednictvím svého stále se rozšiřujícího archivu figuruje také mezi těmi, kdo fotografie k velkolepému představení zapůjčili.

Jindřich Štreit - Vdova u hrobu svého manžela o Dušičkách

Václav Podestát - Z cyklu Lidé; Berlín, 1995

Nedá se na tak malém prostoru podrobněji k výstavě o více než 1200 exponátech promlouvat, a ani to z hlediska univerzitního periodika není jeho posláním a cílem. Nepominutelným však i pro zúžený pohled zůstává skutečnost, že seznam vystavujících autorů přináší řadu známých jmen, které oprávněně a s pýchou spojujeme se Slezskou univerzitou a ITF její Filozoficko-přírodovědecké fakulty (dvě z nich - doc. Mgr. Jindřicha Štreita a Mgr. Václava Podestáta - připomínají rovněž reprodukované fotografie). Je to mimořádná příležitost znovu si uvědomit, v jak dobrých rukou jsou jeho posluchači, kolik se jim od jejich pedagogů-tvůrců dostává, a dále, se stejnou intenzitou, do jakých významných souvislostí svým opavským působením město i univerzitu pozvedají. To se ostatně promítá i v chronologii české fotografie 20. století, sestavené opět Birgusem. Opava je tu citována už mezi událostmi roku 1990, kdy se Institut tvůrčí fotografie stal po dvacetiletém působení při Svazu českých fotogragů a jiných organizacích součástí nově vzniklé Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, od roku 1991 samostatné Slezské univerzity, nebo roku 1995, kdy byl výstavou Pavla Diase otevřen Kabinet fotografie Slezského zemského muzea. Zasvěcení vědí, že „rukopis“ ITF poznamenává také mnohé jiné uvedené události (např. výstava Jistoty a hledání v české fotografii 90. let, 1996; retrospektiva Martina Parra Doma i v cizině, 1999). A ještě poslední, sice krátká, ale mediálně nikoliv zanedbatelná poznámka. Mezi ty, kdo celý projekt obohatili svým tvůrčím vkladem, najde návštěvník a pozorný čtenář průvodce výstavou též talentovanou pražskou posluchačku magisterského studia na ITF Barboru Kuklíkovou, jíž byl svěřen grafický design webových stránek. Ivan Augustin

Litevská mise Institutu tvůrčí fotografie Dvě výstavy instalovali a zahájili v průběhu září za svého pobytu ve spřátelené a spolupráci nakloněné Litvě pedagogové Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Jeho vedoucí prof. PhDr. Vladimír Birgus navíc toto opavské univerzitní pracoviště představil na teoretickém setkání členů Svazu litevských uměleckých fotografů. O hostitelství výstav se podělila dvě největší a „nejevropštější“ města i naší kultuře nejbližší pobaltské země. Její metropole Vilnius projevila velký zájem o soubor nazvaný „Patnáct“ (litevsky Penkiolika), už názvem připomínající, že ITF působí v Opavě právě 15 let. „Byl vytvořen z prací našich současných posluchačů, které vznikly v rámci výuky předmětů Subjektivní dokument, Barevná dokumentární fotografie

a Fotografický portrét nebo jako klauzurní či diplomové práce, tématem z těchto oblastí vycházející,“ uvedl Birgus. Úspěšnou premiéru si tato výstava pořádaná mj. ve spolupráci se Svazem litevských uměleckých fotografů, odbyla v červnu a červenci v Pražském domě fotografie a dále ji uvidí také návštěvníci v Ostravě, Opavě a německém Würzburgu. Kaunas jako druhé kulturní centrum Litvy dostal zase příležitost seznámit se s tvorbou pedagoga ITF Mgr. Václava Podestáta. Cyklus černobílých snímků Lidé si už uznání získal na mnoha místech, ale do Litvy se jeho autor obzvláště těšil. „Poprvé jsem tam byl před 16 lety a s řadou kolegů jsme navázali tak pevné kontakty, že nové setkání vyvolalo pocit, jako kdybychom se rozešli včera,“ popsal Podestát své dojmy. „Vždyť si uvědomte, že v září 1989

to byl ještě Sovětský svaz, ale všichni tam znali Dubčeka a vřele sympatizovali s událostmi a idejemi Pražského jara,“ doplnil příznivec česko-litevské kulturní vzájemnosti, který ji v oblasti fotografie datuje už od doby, kdy byla i v Pobaltí dostupná a se zájmem sledovaná ruská mutace časopisu Revue fotografie. Kontakty Institutu s Litvou zintenzivnily zvláště poté, kdy Slezská univerzita uzavřela na podzim 2003 dohodu o spolupráci s Univerzitou Mykolase Romerise ve Vilniusu, která ještě tehdy nesla název Law University of Lithuania. „Od té doby už spolupracujeme prakticky bez jakéhokoliv přerušení,“ konstatuje Birgus a za příklad dává uskutečněné výstavy prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc., v Litvě nebo vystoupení Antanase Sutkuse v opavském Domě umění. (ian)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 21

Setkání nad českou a slovenskou literaturou Je dlouhou tradicí pořádat v Opavě literárněvědné konference, od konce čtyřicátých let to bylo nejprve z iniciativy Slezského studijního ústavu, poté Památníku Petra Bezruče a po vzniku Slezské univerzity postupně organizování přecházelo na Ústav bohemistiky a knihovnictví její Filozoficko-přírodovědecké fakulty. I tematické zaměření se vyvíjelo – nejprve byl kladen důraz na písemnictví v oblasti Slezska a Ostravska, později už (za spolupráce brněnské pobočky Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV) to byla celá česká literatura v kontextu s literaturou slovenskou. Tak je tomu dodnes, Slováci jezdí do Opavy velmi rádi, a když jsem při letošní Bezručově Opavě tři odborné pracovnice Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě (včetně vedoucí Katedry slovenskej literatúry) provázel na jejich přání naší pěknou budovou na Masarykově třídě, jedna z nich položertem prohlásila: „A nemáte tu volné místo?“ Sluší se podotknout, že kromě konferencí o české a slovenské literatuře od roku 1995 Ústav bohemistiky a knihovnictví pořádá každého listopadu také vědecká setkání se vztahem k české a polské

Historický pohled do hlediště opavského městského divadla

literatuře; připomínám jméno již zesnulého prof. Edmunda Rosnera z Filii Uniwersytetu Śląskiego Cieszyn, jenž byl iniciátorem těchto akcí. Letošní 48. ročník multikulturního festivalu Bezručova Opava, trvající od 1. září do 1. října, měl hlavní moto „Svět

Foto archiv

v divadle“. Vždyť je tomu právě 200 let, kdy v nové budově na Horním náměstí začaly hrát operní a činoherní ansámbly městské profesionální scény, která se dnes jmenuje Slezské divadlo. Proto v měsíci září hostovala řada souborů z Prahy, z Brna, z Ostravy i ze

Slovenska, ale šlo též o filmové produkce, výstavy, hudební pořady, a dokonce se pořádal i happening, při němž různé divadelní figury vstupovaly do vozidel městské hromadné dopravy v rámci akce „Divadlo v pohybu“. Pochopitelně ani literárněvědná konference nemohla pominout hlavní moto festivalu, proto se zaměřila k tématu „Divadlo v české a slovenské literatuře“. Ve dnech 13. a 14. září se konala přímo ve Slezském divadle a referáty zpestřilo i vystoupení sólistů opery, druhého dne pak scénické čtení v češtině a slovenštině z Knihy o cintoríně a hřbitově od Samka Tále. K vystoupení byli přihlášeni odborníci z Prahy, Plzně, Ústí nad Labem, Olomouce, Bratislavy, Nitry, Prešova, Banské Bystrice a pochopitelně také vlastní pracovníci pořádajícího ústavu. Setkání mělo velmi přátelskou atmosféru, i s doprovodnými akcemi, jako bylo též večerní představení Smutek sluší Elektře od Eugena O´Neilla. A příště? 49. Bezručova Opava už zná své zaměření, je to „Dítě v nás“. Že se opět zapojí rovněž Ústav bohemistiky a knihovnictví, je nabíledni a nemůže tomu být vzhledem k mnohaleté tradici konferencí ani jinak. Jiří Urbanec

Konference Divadlo v české a slovenské literatuře

Foyer Slezského divadla byl ve dnech 13. a 14. září vyhrazen dvoudennímu jednání českých a slovenských literárních vědců. Jejich konference patřila do programu divadlu věnované Bezručovy Opavy, a tak není divu, že účastníky v úvodu přivítal šéf činoherního souboru opavské scény Zdeněk Černín. O slavnostní zahájení a navození pravé divadelní atmosféry

se pak postarali sólisté opery. Ještě před nimi však hosty letos komorního odborného setkání pozdravili doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc., proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, a dramaturg festivalu Mgr. Petr Rotrekl za samosprávu města. Na úvod pracovní části pořadatelé zcela symbolicky vybrali zamyšlení PhDr. Drahomíry Vlašínové, CSc. (na snímku), z opavského Ústavu bohemistiky a knihovnictví Sny o divadle, sledující především připomínku dramatického odkazu Elišky Krásnohorské. (Vlašínová je autorkou monografie o Krásnohorské, která vyšla v pražském nakladatelství Melantrich v roce 1987, a to v edici Odkazy pokrokových osobností naší minulosti). Vystoupení však poukázalo také na mnohé další souvislosti české literatury 19. století s divadlem

K odkazu těšínské kavárny Avion, od roku 1933 centra společenského a kulturního života města, i obnově jejích tradic v podobě setkávání tří kultur v posledních letech promluvil PhDr. Libor Martinek, Ph.D. Foto archiv

a ve svém vyznění formulovalo citací myšlenky Julia Zeyera (jemu zase autorka referátu věnovala monografii vydanou nakladatelstvím Istenis Brno v roce 2003) motto celé konference. „Bez snění, bylo by vůbec umění?“ (ian)

strana 22

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Díky Igoru Hornišerovi Kapličkový vrch žije Od hlavní cesty vedoucí z Malé Morávky na Karlovu Studánku zdoláte převýšení asi šedesáti metrů, v jehož finiši na vás čeká 64 schodů. A stojíte na Kapličkovém vrchu před soukromým muzeem Igora Hornišera, sídlícím v pozdně barokní lesní kapli Nejsvětější Trojice, která svému původnímu poslání sloužila až do roku 1945. Pak přišly dlouhé roky devastace; prosadit její rekonstrukci nebylo snadné; mohl by o tom hovořit Igorův otec, vždyť dílem i kvůli tomu musel opustit své místo vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ale mluvit už nemůže, zemřel. Jeho myšlenky ovšem díky Igorovi žijí a mají sílu oslovovat. Ten historii miluje, a přestože mu v jejím studiu na Filozoficko-přírodovědecké fakultě chybí ještě rok, je už dávno odborně (a také lidsky) bohatě vybaven. A když kdysi našel v okolí kaple pod vývratem stromu střepy ze 13. století, jimž věnoval práci v rámci středoškolské odborné činnosti, a zvláště pak poté, kdy se v letech 1983-92 rekonstrukci objektu přece jen podařilo naplnit, začínalo být zřejmé, že se mu Kapličkový vrch stane osudem. „Muzeum jsem tu založil před jedenácti lety. Nebyl k němu přístup, řešily se majetkoprávní vztahy k pozemkům,“ říká Igor skromně a cítí dluh vůči těm, kdo mu pomáhají. Rodáci z Malé Morávky, kteří po válce odešli do Německa, uspořádali sbírky na výstavbu schodů a pořízení zvonu, o vstřícnost se snaží samospráva a ti nejvěrnější utvořili Společnost přátel muzea Kapličkový vrch. „Obecně lidé oceňují, že kaplička nespadla, vždyť je to kulturní památka v památkové zóně Malé Morávky,“ charakterizuje Igor postoj okolí. Přiznává, že mu dělá radost, když lidi přijdou a mají zájem. „Obyčejně můj výklad trvá 45 minut,“ reaguje na můj dotaz a omluvu za to, že jsem ho zdržel mnohem déle, přechází s úsměvem. „Hledět

na nějakou tu hodinu jsem si dávno odvykl, to bych to tady musel už dávno vzdát,“ ohlíží se za desítkami víkendů strávených v roli kustoda, průvodce i jednatele své „firmy“. Co jeho sbírky návštěvníkům, jichž se tu za sezónu nasbírá na tisíc, nabídnou? „Za nejcennější považuji vykopávky vypovídající o stáří Malé Morávky a poukazující na její středověké železnorudné hornictví. Mám tu i sedm století staré srdce zvonu nebo hrot šipky do vrhacího stroje,“ popisuje a exponáty člení na materiály archeologické, přírodniny, sbírku etnografickou a kolekci dokumentů. „Expozici obměňuji jednou za rok. Je čím, lidé už mi dokonce nosí nálezy z půd nebo to, co najdou při rekonstrukci svých obydlí,“ dodává s tím, že prohlídka muzea bývá obohacena i příležitostnou výstavou, jak tomu v minulosti bylo u titulů Stará Malá Morávka či Z nádob našich předků. Neměnnou ozdobou interiéru potom zůstává deskový strop, přičemž tempera na dřevě je docela zachovalá. Závěrem něco o Igorových přáních a tužbách. „Rád bych zůstal v oboru, v přímém spojení s tímto krajem, z něhož jsem vyšel, i když teď bydlím v Přerově, a ze všeho nejraději bych byl, aby mě jednou práce v soukromém muzeu uživila,“ shrnuje sběratel pověstí z Hrubého Jeseníku, jejichž kritické vydání připravuje, reklamních pohádek, od útlého dětství vášnivý kreslíř (titul jeho Obrázků z Pradědovy říše, vydaných v roce 1999, reprodukujeme na poslední straně) a hlavně člověk s otevřenou hlavou, v níž se rodí řada sympatických plánů. Je jich tolik, že se za ním do Malé Morávky opravdu vyplatí vypravit. Udělám to i já, zvláště proto, že vzhledem k dalšímu obsahu tohoto vydání novin jsem musel původně zamýšlený porostor pro tento příspěvek o polovinu redukovat. Ale přece jen si prohlídku muzea ani na vlastní oči nenechejte ujít. Igor Hornišer vás rád uvítá. Ivan Augustin

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana I

Slavnostní zahájení výuky 11. října 1990

před patnácti lety

strana II

Noviny Slezské univerzity

před patnácti lety

říjen 2005

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana III

„Vize proměny regionu se naplnila,“ říká první děkan Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné doc. Emanuel Šustek

Je otcem myšlenky přivést vysoké školství také do Karviné. O založení fakulty v ryze průmyslovém a hornickém regionu začal přemýšlet ve dnech sametové revoluce v roce 1989. Doc. Emanuel Šustek je spoluzakladatelem Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) v Karviné, byl členem přípravného výboru k založení OPF, prvním děkanem karvinské fakulty v letech 1990-94, do roku 1995 vedoucím katedry marketingu. Dodnes je vysoce platným členem pedagogického sboru karvinské „ópéefky“. Proč bylo podle Vás vhodné usilovat o vznik fakulty zaměřené na ekonomické studijní obory? Byla to moje vize a bylo jasné, že v našem regionu musí dojít ke strukturálním ekonomickým přeměnám. Bylo zřejmé, že hornictví a hutnictví nebude mít na Karvinsku a Ostravsku perspektivu a bude nutné orientaci pracovního trhu převést zejména do oblasti služeb a obchodu. Proto i název naší fakulty – obchodně podnikatelská. Dalším důvodem vzniku fakulty byla skutečnost, že z populačního ročníku mladých lidí se na vysoké školy z ostravského regionu dostává nejnižší procento. Svou důležitost v rozhodnutí mít v Karviné vysokou školu sehrál také sociální aspekt – bylo jasné, že příjmy lidí tady budou spíše klesat, nezaměstnanost vlivem strukturálních změn poroste – to jsou celosvětové zkušenosti. V přípravném výboru vzniku fakult budoucí Slezské univerzity pracovalo hodně lidí z regionu, kteří měli dostatek zkušeností

kaci lidí a my tuto kvalifikaci v Karviné poskytujeme. Bylo příjemné zjištění, že naši absolventi se pracovně umisťují nejen v celé České republice, ale také v zahraničí. Nestali jsme se výhradně regionální vysokou školou, protože jsme vždy měli a máme studenty z celé České republiky i ze zahraničí. Na velmi dobré úrovni máme kontakty s významnými zahraničními vysokými školami v Evropě i mimo ni. Jak se díváte na perspektivu karvinské fakulty a celé univerzity? Perspektivu rozvoje univerzity a samozřejmě fakulty pro nejbližší období i vzdálenější roky vidím ve velmi dobrém světle a mám pro to několik důvodů. Naši studenti i pedagogové pronikají do povědomí široké veřejnosti – laické i odborné – zastáváním různých pozic a funkcí jak ve veřejné správě, tak ve významných firmách a institucích. Do budoucna vidím jako dobrý předpoklad dalšího rozvoje odborný růst našich pedagogů. Mnoho jich prošlo a prochází doktorským studiem, získávají pedagogické i vědecké hodnosti. Naši lidé jsou silně zapojeni do vědeckovýzkumné oblasti a do řešení mezinárodních projektů. Důležité rovněž je, že na fakultě učí lidé středního a mladšího věku, jsou to lidé ambiciózní, mnozí s odbornou praxí a bohatými zkušenostmi právě ve vědeckém světě a mohou fakultu posunout o hodně kupředu. Za rozhovor děkuje Eva Wojnarová z dřívějšího působení na vysokých školách, a tak jsme ihned v porevolučních dnech mohli úspěšně rozvíjet kontakty na ministerstva, prezidenta Václava Havla a další politické osobnosti dané doby, s nimiž jsme hovořili o možnostech zřídit vysokou školu ve Slezsku. Co bylo další příznivou podmínkou vzniku Slezské univerzity? Od prvního momentu nám byla příznivě nakloněna Masarykova univerzita v Brně a její tehdejší rektor profesor Milan Jelínek. Vzali nás pod svá křídla a vlastně rok byly obě fakulty – v Karviné i Opavě – součástí brněnské Masarykovy univerzity. Děkani opavské a karvinské fakulty byli členy vědecké rady brněnské univerzity. Splnila fakulta a univerzita své poslání v regionu? Jsem přesvědčen, že bezezbytku. Vytvořily se tady možnosti ke studiu, ekonomicky jsme snad ulehčili rodinám v regionu, které k nám posílají studovat své děti. Samotná strukturální přestavba, o které jsem hovořil na počátku, si vynucovala novou kvalifi-

před patnácti lety

Emanuel Šustek na historickém snímku ze slavnostním zahájení výuky na Filozofické fakultě v Opavě 11. října 1990 Foto archiv

strana IV

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Univerzita vznikala jako něco nového Také Jaromír Reger, dnes vedoucí technicko-provozního úseku Filozoficko-přírodovědecké fakulty, patří k těm, kdo měli po příchodu do teprve se rodící instituce v rubrice zaměstnavatel nejprve zapsánu Masarykovu univerzitu v Brně. Jako člen občanské komise pro výstavbu při Občanském fóru přišel mezi první iniciátory založení nové univerzity přímo ze stavby krajské nemocnice v Ostravě. A datum nástupu na Filozofickou fakultu? Prvního září 1990! „V Ostravě jsem byl stavbyvedoucím, ale přesto u mě nová nabídka zvítězila. Byly k tomu dva důvody. Odpadlo časově nárošné dojíždění, a pak, chtěl jsem pomoci. Vždyť chuť a elán nadšencům nechyběly, a tak jsem k nim přidal své kontakty. Přesto jsme jakoukoliv podporou pohrdnout nemohli,“ oživuje Reger situaci, kdy se v čase uvolnění budovy na Bezručově náměstí 13 a přípúrav prostor pro výuku náklady „psaly na zeď“. „K tomu byla potřebná poměrně velká odvaha,“ dodává a připomíná, že šlo opravdu o holé stěny, bez sebemešího vybavení místností nábytkem, bez zajištění palivem… „A když k montáži nábytku nebo svépomocně

vyrobených příček došlo, dělali jsme ji přes noc a vlastním nářadím, ale s vnitřním uspokojením, že v porevoluční euforii něco nového vzniká.“ Byl členem Rady města a městského zastupitelstva, a tak se mu řadu věcí podařilo prosadit. Zvláště složitost četných majetkových převodů vedla k myšlence, že je nutné vtáhnout do problematiky vznikající instituce samosprávu. Stalo se tak 16. listopadu 1990, kdy vznikla Koordinační rada města Opavy pro podporu a spolupráci se Slezskou univerzitou. Zažloutlý zápis z jejího ustravujícího jednání patří v jeho složce dokumentů k nejcennějším.

„S dneškem se nedá nic z té doby srovnávat. Přímo propastný kontrast mezi obrovským uvolněním na jedné straně a nuznými materiálními podmínkami na straně druhé. Těžko se dalo rozpoznat, kdo je veden skutečně dobrým úmyslem a kdo jen osobním ziskem. Přesto se něco dařilo rychle. To proto, že se v mnoha věcech nedodržoval zákon, neexistovaly lhůty. Někteří lidé se báli o svou existenci, a tak nám šli na ruku, ale jisté je, že dnes by tímto živelným způsobem univerzita vzniknout nemohla,“ přemítá Reger a znovu v procesu jejího konstituování zdůrazňuje určující roli přelomu společenského klimatu.

Z jiného pohledu vidí možnosti tehdejšího snadnějšího postupu. Úkoly byly plněny, lidé se neptali, co za to. Protipól ale představovala nepoužitelnost získaných objektů, v nichž bylo nezbytné provést nové rozvody elektrické sítě, telefonních ústředen, a to za stavu, kdy sehnat telefon představovalo pořádný problém, opravit topení a v prosinci roku 1990 střechu ještě dříve, než uhodí mrazy. „Samotná snaha někdy nestačila, rozhodovaly postoje lidí, a tak se zdaleka ne vše odvíjelo podle původních představ. Opravy probíhaly za chodu, stáhaly nás časté peripetie a šlo se dopředu, i když definitivu dala univerzitě Česká národní rada teprve v létě 1991,“ konstatuje Reger a z minulosti se obrací k budoucnosti. „Přál bych si dodělat věci, které ukončeny nejsou. Objekty na Hradecké, Hauerově, Bezručově náměstí 13. U dalších staveb, konkrétně Bezručova náměstí 14, nechť se vyvarujeme chyb. A do třetice bych rád, abychom odstranili absurdní řešení, jak je tomu příkladně u prostor někdejší čajovny Bludný kámen na Dolním náměstí,“ vypočítává Reger priority. (ian)

Zrod Slezské univerzity podpořila slezská města Před 15 lety vstoupilo několikaměsíční intenzivní úsilí přípravného výboru pro ustavení vysoké školy v Opavě do rozhodující fáze. V létě 1990 totiž vznik nových fakult v Opavě a Karviné oficiálně podpořili zástupci 22 slezských měst. Tuto vůli projevili nejen ve společném prohlášení, ale také otevřeným dopisem adresovaným tehdejšímu ministru školství Petru Vopěnkovi. „S odstupem času považuji za stále důležitější, že se nám podařilo do práce zapojit širokou veřejnost a zmobilizovat její vědomí,“ potvrzuje za iniciátory ideje vzniku univerzity současný vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc. V této souvislosti připomíná přednášku na téma filozofie hnutí

světového sjednocení, kterou v Opavě 1. března 1990 pronesl profesor Wilson z Harvardské univerzity. „Jeho výklad a následnou diskusi se dvěma stovkami posluchačů v sále Městského domu kultury Petra Bezruče je možno pokládat za první odbornou akci budoucí univerzity, byť k ustavujícímu zasedání akademické obce došlo teprve měsíc po ní,“ hodnotí Urbanec. Nejvýznamnější veřejnou demonstrací snah o vznik nové univerzity se ovšem stalo setkání na památné Ostré hůrce nad Hájem ve Slezsku 19. května 1990. Za aktivní účasti premiéra české vlády Petra Pitharta, který už dříve přípravný výbor při své návštěvě Opavy plně podpořil, byla tato iniciativa deklarována jako jeden ze stěžejních dokladů „nového oživení celého Slezska“.

před patnácti lety

Další výrazný posun ve směru ke vzniku univerzity přineslo jednání v České národní radě 23. července 1990 za předsednictví Jaroslavy Moserové. Na něm rektor prof. PhDr. Milan Jelínek, CSc., souhlasil s tím, že Masarykova univerzita převezme úkol zřídit v Opavě a Karviné fakulty tak, aby po schválení zřizovacího zákona přešly do svazku Slezské univerzity. Ministerstvo školství toto stanovisko v srpnu 1990 potvrdilo. „Ačkoliv o zřízení fakult definitivně a teprve na druhý pokus - hlavně díky zásadnímu postoji a nezvratnému přesvědčení rektora Jelínka o správnosti tohoto kroku - rozhodl Akademický senát Masarykovy univerzity v Brně 17. září 1990, bez podpory slezských měst, která ovlivnila i úspěch veřejné sbírky na pořízení insignií, bychom se neobešli,“ říká Urbanec. (ian)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 23

Kognice a umělý život letos už popáté

Ve dnech od 30. května do 2. června se konal v pořadí již pátý ročník česko-slovenského semináře s názvem „Kognice a umělý život“. Letošní ročník pořádala Slovenská společnost pro umělou inteligenci a Fakulta informatiky a informačních technologií Slovenské technické univerzity (STU) v Bratislavě ve spolupráci s Ústavem informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity v Opavě. Seminář se konal v překrásném prostředí Kongresového centra Slovenské akademie věd, na zámku Smolenice. Seminář zahájila přednáškou „Lindenmayerove systémy a ich tvorca v spomienkach, faktoch a citátoch“ doc. RNDr. Alice Kelemenová, CSc. (na snímku dole), z Ústavu informatiky FPF. Věnovala ji příležitosti nedožitých 80. narozenin A. Lindenmayera a připomněla jubilanta nejenom jako světově proslulého vědce, nýbrž i jako sympatického kolegu a člověka. Pro velký zájem o akci probíhal letošní

Úspěšný absolvent V pondělí 20. června obhájil na Univerzitě Hradec Králové doktorskou disertační práci v oboru Systémové inženýrství a informatika absolvent magisterského studia informatiky a výpočetní techniky na Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity z roku 2002 Mgr. Martin Dostál, působící nyní jako asistent na katedře informatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho disertace byla věnována propojení funkcionálního přístupu k automatickému programování s problematikou genetických algoritmů. Mgr. Dostál, jehož školitelem byl prof. RNDr. Jozef Kelemen, DrSc., z Ústavu informatiky FPF, je prvním absolventem opavské informatiky s titulem Ph.D. (hč)

ročník poprvé ve dvou paralelních sekcích, což svědčí o vzrůstající oblibě tohoto semináře ve vědeckých kruzích v Česku i na Slovensku. Své příspěvky z různých

oblastí informatiky, matematiky, lingvistiky, psychologie a jiných oborů prezentovalo celkem 54 přednášejících z českých i slovenských univerzit, vědeckých pracovišť, ale i soukromých firem a organizací. Semináře se účastnili odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky Technické univerzity Košice, Fakulty elektrotechniky a informatiky, Fakulty informatiky a informačních technologií a Fakulty chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě, Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty dopravy a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Pedagogické fakulty KU v Ružomberoku, z Fakulty matematiky, fyziky a informatiky a Přírodovědecké fakulty UK v Bratislavě, dále účastníci z Laboratoře inteligentních systémů VŠE v Praze, z Přírodovědecké fakulty a 1. Lékařské fakulty UK v Praze, Centra teoretických studií UK v Praze, Slovenské akademie věd, Přírodovědecké fakulty v Ostravě, Filozofického ústavu

a Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty informatiky MU v Brně, Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradci Králové, ale také účastníci z firmy Microstep-mis Bratislava nebo Slovenské národní galerie. Ze Slezské univerzity se semináře aktivně zúčastnilo celkem osm přednášejících, Michaela Ačová, Luděk Cienciala, Jozef Kelemen, A. Kelemenová, Miroslav Langer, Petr Tučník a Šárka Vavrečková z Ústavu informatiky FPF a dále pak i Tomáš Kopf z Matematického ústavu. Kromě přednášejících, kteří se podíleli na zviditelnění vědecké činnosti naší univerzity, je třeba jmenovat i Hanu Černínovou a Alenu Hlaváčovou z Ústavu informatiky FPF. Ty měly jako členky organizačního týmu hlavní podíl na bezchybném průběhu semináře a vzniku sborníku přednášek, který redigovali prof. RNDr. Jozef Kelemen, DrSc., a dále prof. Ing. Vladimír Kvasnička, DrSc., a doc. RNDr. Jiří Pospíchal, CSc., ze STU v Bratislavě. Letošní seminář nelze hodnotit jinak než jako velmi vydařený. Jeho přínos v oblasti výzkumu kognitivních věd a umělého života je značný, neboť umožňuje setkání odborníků z různých oblastí těchto interdisciplinárních věd. Přináší nejnovější informace z jejich výzkumu a otevírá nová témata a diskuse a možnosti užší spolupráce na nových projektech, či zapojení do projektů již probíhajících. Rádi bychom připomněli, že seminář se konal za finanční podpory společnosti Gratex International a. s. (Bratislava) a projektu IGS SU č. 24/2005. Organizační tým stanovil další ročník semináře na konec května 2006. Proběhne v Kongresovém centru AV ČR na zámku v Třešti. O organizaci akce se postarají Ústav informatiky AV ČR a Ústav informatiky FPF. Miroslav Langer, Hana Černínová

strana 24

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Průzkum a analýza spokojenosti pedagogů s platovými a pracovními podmínkami Cílem průzkumu byla analýza spokojenosti pedagogických pracovníků Slezské univerzity (SU) na všech třech jejích součástech v Opavě a Karviné s platovými a pracovními podmínkami. Prostřednictvím ankety bylo osloveno 201 pedagogických pracovníků Slezské univerzity, kterým byl doručen dotazník s 27 otázkami. Z toho počtu byly čtyři otázky identifikační, pět otázek se týkalo platové politiky na SU (otázky č. 1 až 5), sedm otázek se týkalo pracovních podmínek na SU (otázky č. 6, 9, 10, 13, 15, 16), tři otázky byly zaměřeny na prestiž SU (otázky č. 8, 11, 12) a konečně osm otázek směřovalo k perspektivě práce na SU (otázky č. 14, 17 až 23). Pro ty, kdo zapomněli, připomínáme základní statistické charakteristiky, které jsou při popisu výsledků použity. Vzhledem k tomu, že odpovědi měly kvalitativní povahu uspořádaných kategorií, např. velmi spokojen, spokojen, nespokojen, používá se jako charakteristik polohy nejčetnější kategorie – modus a také medián, což je prostřední kategorie v uspořádaném souboru odpovědí na danou otázku. Vráceno bylo 109 vyplněných dotazníků, tj. 54,2 %. Struktura respondentů byla následující: Slabší byla účast respondentů z FPF (28,3%) ve srovnání s OPF a MÚ (68,6% a 56,5%). V anketě se vyjádřilo 43,4 proc. mužů a 56,5 proc. žen. Věkové zastoupení bylo 58% ve věkové třídě do 30 let, 46,1% v třídě mezi 31 až 55 lety a 38,3% ve věkové třídě nad 55 let. S výjimkou respondentů z FPF bylo zastoupení ve sledovaných třídách poměrně rovnoměrné. Výsledky jednotlivých částí průzkumu. 2.1 Mzdová a platová politika SU U jednotlivých otázek byly získány tyto výsledky: 1. Aby můj plat odpovídal mým schopnostem, vzdělání a pracovnímu vytížení, měl by bý ... Nejčastěji (36,7%, modus i medián) si respondenti myslí, že by jejich plat měl být o 5 až 10 tis. Kč měsíčně vyšší. Se svým platem je spokojeno jen 4,6 % respondentů. 2. V platové politice je vůči mě univerzita… 40 procent respondentů si myslí, že je SU v platových otázkách vůči nim nespravedlivá, 25,7 procent považuje postup SU za spravedlivý. 3. Podíl nadtarifních složek mého platu činil loni asi… Nejčastější podíl nadtarifních položek je mezi 10 až 20% základního platu. Medián je však 5 až 10%. 4. Se svým platem a dalšími peněžitými příjmy jsem… Nejčetnější kategorie (45,9%) – modus je „nespokojen“ s příjmy, spokojen a velmi spokojen vyjadřuje 9,1 % respondentů. 5. Moje příjmy z činností mimo vysokou školu činily loni asi… Nejčastější odpovědí pro příjmy mimo SU je „do 10% příjmů na SU“, což je zároveň mediánová kategorie. Téměř 5% respondentů však má mimo SU příjmy přesahující jejich příjem na SU. Téměř 2/3 respondentů má ještě kromě SU jiný zdroj příjmů. Souhrnně lze konstatovat, že pedagogičtí pracovníci SU jsou převážně nespokojeni se svými výdělky na SU. Myslí si, že je to vůči nim nespravedlivé a představovali by si zde výdělek o 5 až 10 tis. Kč měsíčně vyšší. Většina má ještě vedlejší zdroj příjmů. 2.2 Pracovní podmínky na SU 6. Mám pocit, že nadřízení dokáží moji dobrou práci vidět a ocenit… Nejčastější odpovědí je, že nadřízený „dokáže většinou dobrou práci ocenit“ (41,3%), mediánovou odpovědí je však, že nadřízený „někdy dokáže dobrou práci ocenit“. V 5,5% případů vedoucí nikdy neocení dobrou práci. 7. Odměny a osobní ohodnocení se na naši fakultě rozdělují… Nejčetnější odpověď je „nevím“ (43,1%), jinak se respondenti nejčastěji domnívají, že se odměny „rozdělují většinou podle pravidel“ (35,8%).

9. Moje práce na univerzitě mne… Nejčastější odpovědí (modus i medián) je, že práce pedagogy na SU plně vytěžuje (57,8%). 10. Když se mi podaří dobře zvládnout nějaký úkol, můj nadřízený… Po zvládnutí úkolu pracovníkem jeho nadřízený nejčastěji reaguje jinak než je uvedeno (37,6% - modus), nebo nereaguje vůbec (22,0% - medián). 13. Přijdu-li s nápadem (či iniciativou), je brán vážně a je snaha uplatnit jej… Nápady respondentů jsou nadřízenými brány vážně „občas – tak napůl“ (36,7% - modus) nebo „spíše ano“ (34,9% - medián). 15. Pokud jsem kritizován(-a) nadřízeným, je kritika oprávněná a přiměřená… Nejčastějším názorem na oprávněnost kritiky nadřízeným je, že je „většinou“ oprávněná (44,0% - modus i medián). 16. Svoji práci považuji za… Výrazná většina respondentů považuje svoji práci na SU za „velmi zajímavou“ (70,6% - modus i medián). 2.3 Prestiž práce na SU 8. Svým známým se svou prací na univerzitě pochlubím… Většina respondentů (54,1% / modus i medián) se svojí prací na SU „občas“ chlubí na veřejnosti. 11. Podle ohlasů veřejnosti soudím, že naši fakultu hodnotí… Hodnocení fakulty SU (obecně) podle ohlasů veřejnosti je „průměrné“ až „dobré“ (po 35,8%). 12. Moje zaměstnání na univerzitě mi v mém okolí (rodina, příbuzní, známí atp.) pomáhá získávat vážnost … Celkem 37,6% (modus) respondentů udává, že jim jejich zaměstnání na SU získává na veřejnosti vážnost. Mediánová kategorie je však „nevím“. 2.4 Perspektiva práce na SU 14. Možnosti, které mi poskytuje vysoká škola pro zvyšování mé odborné, vědecké či umělecké úrovně hodnotím… Nejčastější odpovědi na otázku možností zvyšování odbornosti jsou „dobré“ (32,1% - modus i medián), „průměrné“ (31,2%) a „velmi dobré“ (25,7%). 17. Moje schopnosti, dovednosti a kvalifikace jsou využity… Respondenti nejčastěji uvádějí, že jejich kvalifikace je na SU využita „dosti“ (47,8% - modus i medián). 18. Pro moji pedagogickou činnost mi moje fakulta vytváří podmínky... Jak uvádějí respondenti v 48,6 procentech (modus i medián), fakulty pro ně vytvářejí „velmi dobré“ podmínky ke zvyšování kvalifikace. 19. Jak by podle vašeho názoru zareagovali vaši nadřízení, kdybyste požádal(a) o tvůrčí volno na 6 měsíců podle §76 zák. 111/98 Sb.? Nejčastěji uváděná kategorie u otázky na reakci nadřízeného na žádost o tzv. sabatical semestr je „nevím“ (39,4%), jinak je to kategorie „vedoucí mě přesvědčí, abych nežádal“ (36,7% - medián). 20. Pokud budu dobře pracovat,… Respondenti nejčastěji odpovídají, že pokud budou dobře pracovat, pak „je naděje, že se jejich finanční situace zlepší“ (39,4% - modus i medián). 21. Zdá se mi, že možnost postupu je na naší fakultě otevřena… Na otázku, zda je možnost postupu na fakultě otevřena, jednoznačně převažuje odpověď, že „každému, kdo se snaží“ (57,8% - modus i medián). 22. Uvažujete v budoucnosti o odchodu z vysoké školy? Z více než 60 procent (60,6% - modus i medián) respondenti neuvažují o odchodu ze SU. Naopak, o odchodu uvažuje 35,8 % respondentů. Souvislost mezi úvahách o odchodu z SU a pohlavím, resp. věkem

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

je statisticky nevýznamná. Na druhou stranu se ukázala významnou souvislost s otázkou č. 11 Hodnocení SU veřejností: Respondenti, kteří uvažují o odchodu, udávají častěji niží hodnocení SU veřejností. Z těch respondentů, kteří uvedli svoji příslušnost k fakultě (11 tak neučinilo), se prokázala souvislost mezi úvahami o odchodu z fakulty a příslušností k dané fakultě. Nejčastěji uvažují o odchodu respondenti z MÚ, nejméně z OPF. Zdánlivě to je v rozporu s tím, že jsou respondenti z OPF nejvíce nespokojeni s platem (ot. č.1). Důvodem k úvahách o odchodu z SU tedy zřejmě nejsou nejvýynamnější špatné platové podmínky na SU. 23. Pokud jste na otázku 22 odpověděl(a) ano, uveďte důvod: Nejčastěji respondenti neuvádějí důvod, kvůli němuž by odešli ze SU (62,4%), nejčastěji uváděný důvod je ovšem „nízký plat“, avšak pouze u 22,0% respondentů. 2.5 Rozdíly mezi fakultami Pomocí Chi-kvadrát testu nezávislosti byl zjištěn statistický významný rozdíl (tj. signifikace menší než 0,05) u odpovědí respondentů z jednotlivých fakult u těchto otázek: otázka č. 1. „Můj plat by měl být vyšší o …“ (Respondenti z OPF mají nejvyšší nároky, respondenti z MÚ nejnižší.) Dále jsou statisticky významné rozdíly podle fakult u otázek: otázka č. 2, otázka č. 9, otázka č. 11, otázka č. 14, otázka č. 22. U ostatních otázek jsou rozdíly odpovědí respondentů z jednotlivých fakult statisticky nevýznamné, jejich odpovědi nezávisí na tom, ze které jsou fakulty. Signifikace je větší než 0,05. 2.6 Rozdíly mezi muži a ženami Taktéž pomocí Chi-kvadrát testu nezávislosti byl zjištěn statistický významný rozdíl odpovědí mužů a žen u těchto otázek: otázka č. 2, otázka č. 9. U ostatních otázek jsou rozdíly odpovědí mužů a žen statisticky nevýznamné, jejich odpovědi tedy nezávisí na pohlaví. 2.7 Rozdíly mezi věkovými skupinami Pomocí Chi-kvadrát testu nezávislosti byl zjišťován statistický významný rozdíl odpovědí respondentů v uvažovaných věkových skupinách. Na obvyklé hladině významnosti 0,05 nebyl u žádné otázky statistický významný rozdíl v odpovědích podle věkových skupin. Při zvýšení hladiny významnosti na 0,10 byl statisticky významný rozdíl zjištěn u těchto otázek: otázka č. 2 a otázka č. 6. U ostatních otázek jsou rozdíly odpovědí podle věkových skupin na této hladině rovněž statisticky nevýznamné, odpovědi tedy nezávisí na věku respondentů.

strana 25

2.8 Zajímavosti Zajímavé byly některé „glosy“, které respondenti připojili k daným otázkám mimo předvolené odpovědi. Několik respondentů odmítlo odpovídat na otázky spojené s jejich příjmem mimo univerzitu. V otázce č. 10 řada respondentů konstatovala, že je nadřízený za dobře splněný úkol sice pochválí, avšak peněžní odměnu neudělí. Jeden pak ještě dodal: „Nemá z čeho“. V platové politice někteří doplnili, že věří, že je SU vůči nim spravedlivá. U otázky č. 1 bylo konstatováno, že plat vyšší o 2 až 10 tis. Kč odpovídá již dnes úrovni základní či střední školy! Objevily se názory, že možnost postupu je na SU otevřena jen tomu, kdo v tom „umí chodit“. Řada poznámek byla k otázce možného odchodu z VŠ. Respondenti svorně kritizovali výši platu VŠ učitele, někdy i nevybíravými slovy: „Je to hanebné!“ Pokud jde o mzdovou politiku SU, pak z ankety jasně vyplývá, že pedagogičtí pracovníci jsou s platem na univerzitě nespokojeni a připadají si podhodnoceni. To fakticky odpovídá silnému nepoměru mezi požadovanou kvalifikací, odbornosti a společenským významem jejich práce na jedné straně a finančními možnostmi univerzity na straně druhé. Naproti tomu jim však univerzita umožňuje získat vedlejší příjem, čehož většina iniciativně využívá a vylepšuje si tím svoji celkovou finanční situaci. Pokud jde o pracovní podmínky na SU, pak práce na univerzitě respondenty většinou plně vytěžuje, je pro ně zajímavá. Nadřízený – vedoucí pracovník obvykle dokáže ocenit dobrou práci, i když často nereaguje na splnění úkolu a eventuální dobrý nápad podřízeného. Respondenti se též většinou domnívají, že odměny se na SU přidělují podle stanovených pravidel. Dotazovaní dále udávají, že jim jejich zaměstnání na SU získává na veřejnosti vážnost, svojí prací na univerzitě se často chlubí. Podle nich je hodnocení SU mezi veřejností průměrné až dobré. Využití schopností, dovedností a kvalifikace je na SU hodnoceno respondenty velmi dobře a stejně tak možnosti, které univerzita vytváří pro jejich odborný růst a pedagogickou činnost. Jednoznačně převažuje odpověď, že možnost postupu na fakultě je otevřena každému, kdo se o něj snaží. O odchodu z univerzity uvažuje přibližně třetina pedagogů, a to zejména z finančních důvodů, 60 procent o odchodu z univerzity neuvažuje. Závěrem lze konstatovat, že provedená anketa neprokázala na SU žádné překvapivé výsledky, které by vybočovaly ze situace známé i na jiných vysokých školách v České republice. Jaroslav Ramík, Lenka Kozáková, Jana Žáčková

Šetření mezi uchazeči o studium v Karviné Letos v červnu přistoupila karvinská Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) Slezské univerzity již podruhé k dotazníkovému šetření mezi uchazeči o studium. Cílem orientačního šetření je zlepšovat informovanost a prezentovat OPF před budoucími zájemci o studium i celou širokou veřejností. Do prvního kola přijímacích zkoušek, které se uskutečnily v týdnu od 13. června, se přihlásily dva tisíce uchazečů, ke zkouškám v průběhu čtyř dnů přistoupilo bezmála 1600 z nich. Zájemci o studium v dotazníkovém šetření odpovídali na pětici otázek a vyplnili rovněž údaj, ze kterého kraje pocházejí. Na dotaz, odkud se zájemci o studium na vysoké škole dověděli o možnosti studovat na OPF, odpovědělo nejvíce z nich – celkem 583 – že od kamarádů a rodičů. Druhou nejčastější odpovědí na uvedenou otázku byla odpověď „z internetu“, kterou zvolilo 466 respondentů. Tři stovky

respondentů na tuto otázku odpovědělo, že o možnosti studovat na OPF se dovědělo z novin. Na dotaz, zda byli uchazeči dostatečně obeznámeni s nabídkou a možnostmi studijních oborů na OPF, odpovědělo 1289 dotazovaných, že ano, 246 z nich, že ne a zbývající neodpověděli. Vedení OPF rovněž zajímalo, zda jsou dotazovaní v případě, že úspěšně složí přijímací zkoušky, rozhodnuti ke studiu na OPF v Karviné nastoupit. Odpověď určitě ano zvolilo 753 respondentů, 285 zatím nevědělo a 493 dotazovaných odpovědělo, že ke studiu v Karviné by nastoupili pouze v případě, že úspěšně vykonají přijímačky pouze sem. Další dotaz se týkal důvodu, proč si ke studiu vybrali zrovna OPF. Na dotaz „co vás nejvíce oslovilo a proč jste si vybrali OPF“ odpovědělo 1098 dotazovaných, že nabídka studijních programů a oborů. Druhou nejčastější odpovědí – zvolilo ji

celkově 412 respondentů – byla skutečnost, že OPF je blízko bydliště uchazečů o studium. Na otázku „co vás vedlo ke studiu ekonomického oboru“ odpovědělo 567 dotazovaných, že se o tuto oblast zajímají, 467 respondentů vedla k uvedenému studiu budoucí možnost uplatnění se na trhu práce a 376 respondentů zaujala široká možnost dále se jazykově zdokonalovat. Nejvíce respondentů – 873 – pochází z Moravskoslezského kraje, 224 z nich z kraje Olomouckého, 172 ze Zlínska a 95 z Jihomoravského kraje. Zbývající respondenti pocházejí z českých krajů a okolo 130 je ze Slovenska. Informace získané z dotazníku zpracovali pracovníci Ústavu informačních technologií OPF RNDr. Zdeněk Franěk a Ing. Václav Król ve spolupráci s oddělením Public Relations a pomocnou vědeckou silou Lukášem Bernatíkem. Eva Wojnarová

strana 26

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Pobočka Historického klubu opět funguje Opavská pobočka Sdružení historiků ČR (Historického klubu podobně koncipovaných výletů bude pořádáno podstatně více. 1872) vznikla jako vyústění snah studentů historie o vlastní tribunu Zároveň lze již nyní předeslat, že pobočka pro akademický rok k prezentaci výsledků své práce v roce 1998 a rychle se vyvíjela. 2005-06 připravuje celou škálu novinek zaměřených jak na starší V Univerzitním klubu čajovně Bludný kámen byly pořádány studenty řešící ročníkové, diplomové či disertační práce, tak na mnohé přednášky místních i hostů. Pozadu nezůstávali ani peda- generaci nejmladší. gogové, s nimiž studenti úzce spolupracovali. Během doby ovšem Ne vždy ovšem bylo na růžích ustláno. Jako největší problém většina zakladatelů z univerzity odešla, nebo jim pracovní vytížení se ukázala zejména absence vhodného prostoru, který by umožnil nedovolovalo takové nasazení, jaké bylo obvyklé dříve. Členská neformální diskuse a debaty nad přednesenými problémy, a vůzákladna se zužovala a nakonec bec organizování studentských pobočka existovala jen díky aktivit jako takových. Od doby, vytrvalosti svého předsedy kdy bývalý univerzitní klub na Mgr. Martina Čapského. Dolním náměstí slouží z vůle Léto 2004 však přineslo univerzity samotné jako herna, poměrně nečekaný obrat. Již od chybí jakákoli tribuna pro června probíhala přípravná jedmimoškolní činnost opavských nání, která vyústila na podzim studentů. Bylo by jistě možné ve znovuoživení pobočky. Spovyužívat některou ze stávajílupráci navázali Mgr. Čapský, cích učeben, to bychom se však čerství studenti doktorského dostali do příkrého rozporu oboru historie a jejich mladší s ideou, že Historický klub by kolegové, jejichž jádro zprvu měl být především platformou tvořili pomocné vědecké síly neformálního setkávání studentů, z Knihovny historie. Slovo a ne jakýmsi doplňkem výuky. dalo slovo a hned na počátku Elementárním požadavkům ze zimního semestru byl obnoven snadno pochopitelných důvodů cyklus přednášek. Mgr. Čapský Účastníci šlépěje Raduň - Hradec nad Moravicí nevyhovuje ani prostor restauFoto archiv poté předal žezlo novým sturace v budově rektorátu. dentským posilám a radou, pomocí i zkušenostmi z praxe pomáhal Pochopení pro naše potřeby prokázala nejprve provozovatelka přetvářet prvotní nadšení v konkrétní činy. Dnes je možno říci, že Café de Patio na Pekařské ulici. Její čajovna-kavárna nabízela se nám většinu předsevzetí podařilo splnit. Cesta to nebyla vždy pohodlí a velmi příjemnou atmosféru. Oboustranně prospěšná lehká, avšak možná právě to je důvodem k příjemnému pocitu, spolupráce byla bohužel přerušena finančním úpadkem podniku. kterému člověk při ohlédnutí za nedávno uplynulým akademickým Díky Asociaci studentů a přátel Slezské univerzity, která nezištně rokem jaksi mimovolně podléhá. poskytla své kontakty, se nám podařilo pro poslední dvě předPrvním úkolem byla nutnost sehnat někoho, kdo by vynesl nášky zajistit refektář Domu umění. Pro akademický rok 2005/06 svou kůži na trh a přednášel. To, že vystoupí začínající doktorandi, bychom snad měli mít k dispozici Moravskou kapli Domu umění. bylo vcelku logické. Důležitější ale bylo aktivně zapojit do vzni- Zde je však důležité dohodnout se nejprve s jejím vlastníkem kajícího projektu širší studentskou obec. Způsobem navazování Magistrátem města Opavy - na odpuštění nájemného. kontaktů „od nejstarších k nejmladším“, neboť jiná možnost než Tím se dostáváme ke chronickému nedostatku peněz, neboť osobní přesvědčování se v praxi neosvědčila, se však vše podařilo. naše činnost je nevýdělečná. Nejnutnější náklady pokryl Fond rozPřednášek bylo nakonec více, než jsme původně zamýšleli. voje výuky Slezské univerzity, z něhož byly uvolněny prostředky Ještě závažnější než samotné obnovení činnosti pobočky na nákup nejzákladnějších potřeb (papírů na plakáty a fólií na byla rekonstrukce její členské základny. Stačilo si jen projít starší meotar). Vstříc vyšel i ÚHM, který vždy nezištně poskytl promízáznamy, aby člověk nabyl dojmu, že na valné hromady vlastně tací zařízení. To by mohla být první vlaštovka k navázání opravdonení koho svolávat. Ano, byli zde členové-pedagogové, na těch vější spolupráce mezi Historickým klubem a pedagogy. ale činnost pobočky v podmínkách malé univerzity stát nesmí Na závěr bychom chtěli poděkovat především bývalému a nemůže. Členové-studenti byli ovšem druhem na pokraji fyzic- vedení pobočky Historického klubu za jeho obdivuhodnou vytrvakého vymření. Bylo nám jasné, že pokud není koho „organizovat“, lost a studentům za projevený zájem a podporu. Bez nich bychom veškerá aktivita, jakkoli přínosná, nutně končí s odchodem oněch nebyli a celá naše snaha by se byla od podstaty marná. Účast na několika nadšenců, kteří ji ztělesňovali. Hrozivou situaci se nic- přednáškách a dalších akcích zároveň svědčí o skutečnosti, že méně podařilo záhy zvrátit. Je nepochybné, že k tomu přispělo často pranýřovanou pasivitu nelze používat paušálně pro označení i obnovení činnosti pobočky navenek, neboť v podstatě minimálně všech studentů. Doufáme, že zájem neopadne a že se budeme jednou za měsíc se s ní každý mohl setkat na nástěnkách Ústavu stejné a větší přízni těšit i v budoucích letech. Tyto řádky nechť historie a muzeologie (ÚHM) i jinde na univerzitě. Dnes čítá tedy současně slouží jako pozvánka na naše akce v akademickém pobočka 20 členů, z toho většinu tvoří studenti v rozpětí od dru- roce 2005-2006. hého do pátého ročníku. Došlo i k navázání konKdokoli by se chtěl aktivně zapojit do čintaktů se stejně starými kolegy z Hradce Králové, nosti Klubu (členství přitom není podmínkou), které vyústily v pozvání k výletu do Wrocławi. ať se obrací na tyto e-mailové adresy: Mimo přednášek, jichž bylo devět a probíPetr Kozák (předseda), [email protected], haly s železnou pravidelností každý měsíc od Petr Galuška (tajemník), [email protected], října 2004 do června 2005, došlo i na obnovu Martin Krčál (hospodář) [email protected]. kdysi oblíbených „šlépějí“, tedy tematicky zaměPřehled aktivit opavské pobočky Sdružení řených exkurzí do širšího i vzdálenějšího okolí historiků ČR najdete na internetových stránkách: města Opavy. Zájemci se na ně mohou opět těšit; http://historickyklub.fpf.slu.cz/ Petr Kozák

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 27

Knihovníci absolvovali letní studium

Čtrnácti přednáškám, čtyřem exkurzím a návštěvě komorního kulturního vystoupení v atriu budovy na Masarykově ulici věnovali týden od 11. července na tři desítky účastníků premiéry letní knihovnické školy. Na akademické půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity ji uvedeného dne za pořádající Ústav bohemistiky a knihovnictví zahájila vedoucí pracoviště knihovníků doc. PhDr. Milada Písková, CSc. „Myšlenka uspořádat takovéto setkání se zrodila na naší únorové konferenci věnované dnešní úloze knih a knihoven v estetické a etické výchově,“ uvedla při zahájení Písková. Potvrdila, že je výsledkem úzké spolupráce pedagogů

s kolegy z každodenní knihovnické praxe. Ti jsou také spolu se studenty knihovnictví účastníky letní školy. Zájem o získání certifikátu, který absolventi v závěru obdrželi, přitom neprojevili pouze milovníci knih z Opavy či regionu, ale i z dalších krajů ČR a jejího hlavního města. Jak prozradili, přilákal je obsah zaměřený jak na současnou českou, slovenskou, polskou, židovskou i světovou literaturu, tak připravené exkurze do profesionálních zařízení typu Památníku Petra Bezruče a v roce jeho jubilea také do Slezského divadla. Už první výklad vedoucího Ústavu bohemistiky a knihovnictví doc. PhDr. Jiřího Urbance, CSc., seznámil účastníky letního studia

také s průběhem a čerstvými závěry prestižního pražského kongresu světové literární bohemistiky. „Zaujaly mě především nově získané poznatky o současné české literatuře. Ale i výklad z dějin židovské literatury byl velmi přínosný,“ zhodnotila své dojmy mladá pracovnice Regionální knihovny v Karviné Marcela Wierzgoń. Její mnohem zkušenější kolegyně Pavla Břížková, která je své profesi věrná už 33 let, přijela na letní školu z Městské knihovny ve Frýdku-Místku. „Jsem nadšená zvláště přednáškou o bílých místech ve slovenské literatuře. Celkově byl pro nás program výzvou, abychom se na mnohé knihy

podívali buď znovu, nebo ty novější a úplně nové vzaly brzy do rukou poprvé,“ uvedla Břížková. Pro dalšího z účastníků, Romana Jančaře z Městské knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, byla škola prvním kontaktem s Ústavem bohemistiky a knihovnictví, který by už v příštím roce rád rozvinul jako jeho posluchač. „Věřím, že byl s naší nabídkou přednášek spokojen a přihlášku ke studiu knihovnictví si do Opavy opravdu podá,“ konstatovala Písková a netajila záměr uspořádat letní školu i za rok. „Už první příznivé ohlasy jsou zavazující, a tak se budeme snažit, abychom nadšené účastníky nezklamali,“ uzavřela. (ian)

Letní aktivity Institutu tvůrčí fotografie Hned čtyři výstavy reprezentovaly Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v desetidenním programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Již 31. ročník vyhledávaných svátků filmového umění skončil 31. července a jeho výstavy, jimž mezi doprovodnými akcemi patří stále dominantnější místo, garantoval, jak se v posledních letech stalo zvyklostí, pedagog ITF doc. Mgr. Jindřich Štreit. Ke třem zvoleným tématům „Vlajka vzpoury“, „Filmová revolta“ a „Irský film“ promluvily vedle známých Štreitových fotografií také snímky absolventů ITF Jakuba Chlebouna (warholovsky laděných barevných fotografiích mladé muže v prostředí ostravských klubů), Kateřiny Jochové (černobíle provedené stylizované dvojice jako svědectví současné Prahy) a Ivana Bárty i jeho současných posluchačů. Ti společně se studenty hradišťské umělecké průmyslovky představili výsledky projektu, jehož cílem bylo zdokumentování atmosféry loňského jubilejního ročníku tradičního setkání ctitelů stří-

brného plátna. „Zatímco fotografie dvou prvně jmenovaných našich absolventů tvořily součást výstavy nazvané Protest, revolta, odpor, revoluce, Bártovy snímky zachytily jeho dojmy ze čtyřletého pobytu v Irsku. Vybrali jsme snímky z koňských trhů a dále z Dublinu a jeho okolí s akcentem na dokumenty dětí z periferie irské metropole,“ zhodnotil účast ITF Štreit. Účast na Letní filmové škole nebyla ale zdaleka jedinou aktivitou Institutu v prázdninových měsících. Ve dnech od 6. do 14. srpna se dva jeho zkušení pedagogové zúčastnili 10. ročníku Letní fotografické školy, kterou pořádá

Dům fotografie v Popradě. „V dílně věnované dokumentu znovu přednášel Jindřich Štreit, krajinářům pak Mgr. Jan Pohribný,“ potvrzuje tajemník agilního univerzitního pracoviště tvůrčí fotografie Vojtěch Bartek. Dodává, že vedoucí ITF prof. PhDr. Vladimír Birgus se zase v létě plně věnoval výstavám své tvorby v Chorvatsku a Mgr. Václav Podestát připravil soubor pro zářijovou prezentaci v Litvě, kde ITF reprezentovala také výstava studentů nazvaná „Patnáct“. Konečně posluchačka ITF Kristina Moješčíková z Frýdku-Místku byla účastnicí do 7. srpna probíhajícího třetího mezinárodního výtvarného plenéru Krnov 2005, který obeslali tvůrci z ČR, Slovenska, Polska, Německa, Francie a Litvy a zakončili ho i tentokrát výstavou nově vzniklých děl. V loňském roce se Slezská univerzita prostřednictvím svého krnovského Vzdělávacího centra stala dokonce spolupořadatelem této akce. „Pokud jde o náš Institut, zastoupeni jsme byli každý rok. Kristina navázala na své předchůdce Evu Palkovičovou a Jiřího Žižku,“ potvrdil Bartek. Ivan Augustin

strana 28

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Odborné knihovny na Ústavu cizích jazyků

Opavská germanistika se během let svého působení na Slezské univerzitě (SU) cíleně zaměřila na vybudování vysoce kvalitního zázemí pro fungování oboru. Počátečním impulsem bylo díky velké pozornosti a úsilí univerzity otevření Rakouské knihovny v roce 1993. Práce knihovny je zaměřena zejména na tzv. austriaka a je spojena také s kulturně osvětovou činností. V audiocentru Rakouské knihovny se konají kulturní pořady určené studentům germanistiky, pořádané ve spolupráci s Rakouským kulturním institutem v Praze. Vyhledávání možných finančních zdrojů a navázání spolupráce s dalšími zahraničními partnery se shledalo s výraznou podporou univerzity. Představa a snaha germanistického pracoviště vybudovat odborné zázemí, které by moderním způsobem pokrylo všechny součásti oboru, tak vyústila v roce 1997 v zahájení činnosti Německé knihovny. Od počátku je Německá knihovna koncipována jako vědecké pracoviště, jež je homogenní součástí rozvíjejícího se vysokoškolského ústavu. Za zmínku jistě stojí, že se SU díky velkorysé podpoře Obecně prospěšné Niermannovy nadace podařilo vybudovat - podle slov našich i zahraničních hostů - špičkovou knihovnu, která disponuje obsáhlým knižním fondem, zohledňuje současný stav vědění v oboru germanistické lingvistiky, literární vědy a metodiky. Konkrétní práce zdůrazňuje především autonomní přístup k vědění v oboru germanistiky a jeho dostupnost moderními informačními prostředky. Pedagogové připravují pro studenty tzv. semestrální aparát, který obsahuje kromě povinné části, také materiály určené k doplňkovému samostatnému studiu. Součástí Německé knihovny je audiocentrum, které je vybaveno magnetofony, CD-přehrávači, přehrávači minidisků, videopřehrávači, dále výkonnými multimediálními počítači pro práci s elektronickými, resp. interaktivními výukovými programy na elektronických nosičích. Rovnoměrně jsou zastoupeny nejdůležitější svazky primární a sekundární literatury v oborech germanistické lingvistiky (mezi jinými např. velmi cenná řada HSK de Gruyter, díla z řady Linguistische Arbeiten Niemeyer, der deutsche Sprachatlas atd.) dále publikace z oblasti literární vědy (např. Kindlers Literaturlexikon, primární literatura je postavena vždy se sekundární literaturou podle periodického členění a je zastoupena většinou ve více výtiscích pro přímou práci v literárních seminářích) a metodiky němčiny jako cizího jazyka (nejnovější učebnice, audio-videomateriály, odborná sekundární literatura), dále lexika (všechny relevantní slovníky včetně posledního vydání Grimmova slovníku). V profilu knihovny nechybí ani popularizační svazky a materiály určené pro odbornou veřejnost. Snahou opavských germanistů je, vytvořit na pracovišti zázemí i pro učitele v regionu (někteří z nich jsou již našimi absolventy) a formou pravidelných seminářů zastřešit jejich další vzdělávání v oboru. Německá knihovna tak ve své současné podobě postupně naplňuje naši představu rozvíjejícího se informačního centra.

Příruční knihovna anglistiky (viz foto dole) datuje svou existenci téměř od samého vzniku Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty. V současné době čítá přes čtyři tisíce svazků, kromě odborné literatury a skript z oblasti anglistiky a amerikanistiky zde najdete také množství anglicky psané beletrie a diplomové práce obhájené na oddělení anglistiky. Knihovna se zejména může pochlubit nabídkou odborné literatury týkající se výuky cizích jazyků. Knihovnu navštěvuje přes dvě stě studentů nejen z ÚCJ. O běh knihovny se starají pomocné vědecké síly z řad studentů angličtiny. Zodpovědná osoba, Mgr. Eva Lorencovičová, udržuje aktivní kontakt se zástupci čelních nakladatelství v oblasti anglicky psané literatury a výuky cizích jazyků, např. Oxford University Press či Longman. Knihovna však stále hledá nové zdroje pro rozšíření knihovního fondu. Když bylo v roce 1995 na ÚCJ zřízeno bakalářské studium italštiny, začali se pedagogové oddělení italistiky a latiny starat rovněž o budování příslušné odborné knihovny (viz foto nahoře). Základní odborná literatura se získávala jednak nákupem v tuzemských vydavatelstvích, jednak také v zahraničních, která jsou specializována podle zaměření. Jsou to vydavatelství a knihkupectví Feltrinelli (beletrie), dále Mulino a Hoepli (lingvistika), Zanichelli (slovníky), Laterza (literární kritika) a Einaudi (reálie). Finanční prostředky byly čerpány z rozpočtu ÚCJ, podstatnou částku poskytoval každoročně Italský kulturní institut italského velvyslanectví v České republice. Platnou pomocí byly také částky pocházející z finančního daru slezské rodačky paní Jindry Pelikánové z Bernu, jež věnovala na nákup odborné literatury ÚCJ v roce 2002. Odborná knihovna oddělení italistiky a latiny se tak z původně nulového stavu rozrostla za uplynulá léta na současných 1256 knih. Knihovna obsahuje jak základní lingvistickou literaturu, tak řadu děl beletristických pro výuku italské literatury a slovníky. Jmenujme např. velký slovník Il Grande Dizionario dell´Uso, Dizionario di Linguistica nebo čtyřsvazkový etymologický slovník. Pro oblast lingvistiky možno vedle několika moderních gramatik jmenovat třísvazkovou Grande Grammatica Italiana. K dispozici je dále 60 svazků zrcadlově uspořádaných latinsko-italských textů z antické literatury, 20 svazků přehledu dějin Itálie La Storia d´Italia uspořádaných podle italských krajů, 18 kvalitních nástěnných map italských krajů, výběr nejdůležitějších klasiků a kritiků italské literatury, elektronickou databázi knih o 300 dílech nebo kompletní kolekci 17 ročníků měsíčníku Bell´Italia, k níž je k dispozici pět ročníků časopisu Viaggi ze soukromých zdrojů italského lektora. Studující mají volný přístup k virtuální knihovně 25 největších italských univerzit v rámci ICON na internetu. Dodejme ještě, že knihovna vlastní poslední vydání českého překladu Dějin římské literatury, jejichž autorem je G. B. Conte, a dosud nejlepší latinsko-český slovník autorů Pražáka-Novotného a Sedláčka. Oddělení disponuje bohatou videotékou. Knihovna je spravována knihovníkem z řad posluchačů oboru italistika. (ÚCJ)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 29

Kongres světové literárněvědné bohemistiky mentu ČR, jakož i zahájení výstavy Památníku národního písemnictví k 100. výročí narození Vladimíra Holana Noční hlídka srdce v letohrádku Hvězda na Bílé hoře. „Jednání přineslo některé nové poznatky. Tak třeba komiksová literatura začíná být součástí literatury vážné. Jiným trendem je užívání slov oficiálně dosud nefrekventovaných,“ přibližuje Urbanec a třetí kongres považuje přítomností účastníků až z USA či Japonska za dosud nejrozsáhlejší. Jeho podtitulem se stala témata Hodnoty a hranice a Svět v české literatuře, česká literatura ve světě. „Mohlo by se tedy zdát, že o bohemistiku je všude velký zájem. Přesto však jsem byl jako člen Rady Obce spisovatelů na jejím zasedání 30. června svědkem přijetí usnesení na podporu slavistiky v Německu,“ upozorňuje Urbanec. „Z tohoto pohledu je nesporným i velký propagační význam kongresu, který se schází jednou za pět let,“ uzavírá. (ian)

První vydání Babičky Boženy Němcové před 150 lety a 100. výročí narození Vladimíra Holana – to byly dva impulsy pro jednání III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky, který se od 28. června do 3. července sešel v Praze. Slezská univerzita na něm měla zastoupení. Vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) její Filozoficko-přírodovědecké fakulty doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., ho nejen pozorně sledoval, ale vystoupil také s referátem, který věnoval osobnosti, dílu a „evropanství“ spisovatele Oty Filipa, který se před 75 lety narodil ve Slezské Ostravě. Obojí, účast i vystoupení, platí navíc také na adresu tajemníka ÚBK PhDr. Libora Martinka, Ph.D. Jeho referát nesl název Česká literatura na stránkách Głosu Ludu. Vedle vlastní práce dvou sekcí bylo součástí kongresu rovněž slavnostní setkání u příležitosti 150. výročí prvního vydání Babičky Boženy Němcové v Senátu Parla-

Zajímavá přednáška historika z Würzburgu instituce navíc pojí oficiální dohoda o spolupráci, uzavřená v květnu 1997. Oboustranné kontakty dokládají nejen pobyty našich pedagogů a studentů ve Würzburgu, ale i skutečnost, že dvě přední osobnosti této partnerské německé univerzity obdrželi v minulosti od Slezské univerzity vysoká vyznamenání. V květnu 1999 byla prof. dr. Theodoru Berchemovi udělena Zlatá medaile a v dubnu 2003 převzal čestný doktorát Slezské univerzity prof. dr. dr. Gundolf Keil. (ian)

Ústav historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě uspořádal ve čtvrtek 29. září přednášku prof. dr. Petera Baumgarta z univerzity ve Würzburgu na téma Židovská menšina v habsburském a pruském Slezsku v 17. a 18. století. Přednášející v Opavě pobýval v rámci pravidelných recipročních výměn, které mezi sebou Slezská univerzita a Julius-Maximilians-Universität Würzburg realizují prostřednictvím vzdělávacího programu Evropské unie Socrates/Erasmus. Obě

Ratiboř partnerskou Opavu tentokrát předčila Příhraniční polská Ratiboř hostila ve dnech 29. a 30. září literárněvědnou i jazykovědnou česko-polskou konferenci, kterou obeslal také Ústav bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. V programu literárněvědné sekce vystoupili

doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc., s referátem Český a katolický modernismus 20. století v evropském kontextu a PhDr. Libor Martinek, Ph.D., na téma Intertextualita v díle vybraných autorů českého Těšínska. Obsah jednání v jazykovědné sekci pak obohatil PhDr. Ladislav Binar, Dr., vystoupením nazvaným Spisovnost a obraznost. V Ratiboři šlo svým rozsahem i zaměřením o první podobnou akci svého druhu. O to víc zaujalo poměrně hojné zastoupení českých účastníků z Prahy, Brna, Olomouce, Ostravy, Plzně, Hradce Králové, Ústí nad Labem a Zlína, nesouměřitelné třeba s malou přízní, kterou letos naši literární vědci věnovali konferenci ÚBK pořádané v rámci Bezručovy Opavy. A tak

by pobyt v partnerském městě Opavy měl výše jmenované pracovníky ÚBK vést nejen k hlubšímu zamyšlení nad nastolenými odbornými tématy a problémy, ale také k úvaze, jak dál s konferencemi tohoto typu, odbývajícími se pod hlavičkou naší univerzity. Ivan Augustin

strana 30

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Za fyzikou do Skandinávie i do zámoří Po dlouhé době bylo září prvním měsícem, který posluchačka druhého ročníku navazujícího magisterského studia na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Bc. Eva Šrámková z Ostravy prožívala většinou v Česku. Jinak ji totiž letos studijní zájmy a povinnosti diktovaly absolvovat tisíce kilometrů na cestách hned dvěma kontinenty. Po celý letní semestr se pro ni stal přechodným bydlištěm Göteborg, kam ji na Chalmers University pozval uznávaný polský astrofyzik prof. Marek Abramowicz. Eva se stala členkou jeho výzkumného týmu, který se zabývá kvaziperiodickými oscilacemi. „Je to jev, pozorovaný u neutronových hvězd a černých děr ve světelných křivkách,“ snaží se nezasvěceným přiblížit svůj pracovní problém, a hned dodává, že ve Švédsku byla po celou dobu dost zaměstnaná. „Pracovali jsme velmi

Eva Šrámková v pracovně posluchačů doktorského studia, v níž je umístěna také odborná knihovna Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univezity v Opavě Foto ian

intenzivně, a tak jsem se domů vracela s pocitem, že pobyt realizovaný v rámci vzdělávacího programu Evropské unie Socrates/Erasmus byl plnohodnotně využit,“ zhodnotila Eva svou první dlouhodobou zahraniční stáž. Nadlouho nezůstalo je při ní. Už v červenci mohla ochut-

nat atmosféru ještě věhlasnějšího pracoviště. Pozvání ke čtrnáctidennímu pobytu do Santa Barbary na University of California podepsal sám ředitel jejího Kavliho institutu pro teoretickou fyziku prof. David Gross. „Ten dopis si asi ve svém archivu nechám, vždyť přišel od loňského nositele

Nobelovy ceny za fyziku,“ přiznává studentka, která za pobytu v USA stihla také krátkou návštěvu New Yorku a Los Angeles. „Jen třiadvacetikilový kufr mi při pohybu trochu překážel, i když byl přirozeně na kolečkách, jinak bych ho ani neutáhla,“ směje se. „Ale cestování je mou velkou vášní,“ prozrazuje s tím, že byla už také v Jižní Africe a Mosambiku. K dalším koníčkům pak fyzička-cestovatelka řadí sport a hudbu. Od šesti let hrála na housle a ještě donedávna byla houslistkou v orchestrálním souboru. Vivaldiho si ráda pouští také jako příjemnou zvukovou kulisu, když se na svou odbornou práci potřebuje plně soustředit. Po zámořské zkušenosti by se mohlo zdát, že srpnové vystoupení na workshopu RAGtime v polských Wojnowicích brala jako hračku. „Ale kdepak, mluvit před renomovanými znalci není nikdy snadné,“ namítá Eva. Ivan Augustin

Martin Urbanec si Oxford nemůže vynachválit

Clarendon Laboratory, v níž měl Martin Urbanec pridělen počítač. Pracoval tu společně s Williamem Newtonem, účastníkem letošního workshopůu RAGtime Foto archiv

Od jeho tříměsíčního pobytu v Oxfordu už sice uplynulo více než půl roku, přesto se k němu posluchač třetího ročníku doktorského studia Teoretické fyziky a astrofyziky na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Mgr. Martin Urbanec z České Skalice a absolvent oboru učitelství pro střední školy v kombinaci fyzika – matematika na Univerzitě Hradec Králové nejednou vrací. Studijní stáž realizovaná v období leden březen v rámci programu Socrates/Erasmus mu dala v podobě přednášek i vlastní práce s tamějšími studenty čtvrtého, tedy tam závěrečného ročníku mnoho.

„Rád bych se věnoval astrofyzice a pracoval na univerzitě,“ říká Martin hned úvodem a ví, že výzkumný záměr, do jehož řešení je zapojen, mu to nyní umožňuje. V Oxfordu ho vedla prof. českého původu Jiřina Říkovská-Stone, a podobně jako ji i jeho velmi zajímají neutronové hvězdy. Zcela konkrétně se zabývá stavovými rovnicemi. „Jejich strukturní problémy jsou už vyřešeny, ale pro neutronové hvězdy je nutno použít více stavových rovnic pro různé hustoty, která se mění. Uvnitř neutronových hvězd je vysoká, a to je právě problém, jehož řešení je pro mě výzvou,“ vysvětluje Martin, jehož vesmír lákal už od klukovských let. „Diplomku jsem dělal z biofyziky, ale pak jsem se rozhodl rozjet na přijímačky k doktorskému studiu do Opavy a přiznávám, že se mi tu zalíbilo,“ netají okolnosti, za nichž východní Čechy alespoň na čas doktorského studia vyměnil za Slezsko. Má-li se vrátit k lednovým, únorovým a březnovým zážitkům z Oxfordu, potvrzuje, že pobyt tam překonal všechna jeho očekávání. „Poznal jsem mnoho sympatických kolegů a lidí vůbec. Spolupracovat s prof. Johnem Millerem, prof. Říkovskou nebo kolegou-doktorandem Willem Newtonem, s nímž jsem se v září znovu setkal

Z České Skalice a Hradce Králové přišel Martin Urbanec do Opavy a dovede si představit, že by na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity zůstal Foto ian

v Opavě, bylo velmi poučné a inspirující,“ konstatuje. Tyto dojmy proto nemohly smazat ani další Martinovy aktivity ve Světovém roce fyziky. Hned tou následující byl dubnový návrat do Anglie na konferenci pořádanou na univerzitě ve Warwicku, zatím poslední pak vystoupení na 7. ročníku workshopu RAGtime. Milovník hor už svůj nejvyšší dosud pokořený vrchol – tatranský Kriváň – ve fyzice překonal, ale je si vědom, že k osmitisícovkám vede i v částicové fyzikce a stavových rovnicích ještě obtížná cesta. „Ale kdyby mě po ní nechali jít v Opavě, nezlobil bych se,“ svěřuje se Martin. (ian)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 31

Ze dvou kurzů přežití: na Hartě a v Budišově

„Pstruzi po krizácku“ ze Setonova hrnce, jímž je v zemi vyhrabaná díra naplněná horkými kameny a vystlaná kopřivami, všem chutnaly Foto ian

Vedoucí skaut Dalibor Zeman měl jako kormidelník co dělat, ale čtyři mladí matematici si plachtění na vodní ploše doslova užívali Foto ian

Od pondělí 22. do soboty 27. srpna absolvovali v lokalitě Včelí les na břehu Slezské Harty kurz přežití studenti Matematického ústavu Slezské univerzity. Od plnění úkolů je neodradil ani vytrvalý přívalový déšť, který v noci z 23. na 24. srpna postihl jejich tábořiště. Vydržet až do konce bylo pro prváky oboru Aplikovaná matematika pro řešení krizových situací podmínkou k udělení zápočtu. Se členy oddílu opavských vodních skautů přístavu Poseidon si pod dohledem zkušeného vedoucího skauta Dalibora Zemana stačili osvojit různé techniky vázání uzlů, práci s táborovým nářadím a nahlédli i do tajů polní kuchyně. Z vody je sice přírodní živly napoprvé vyhnaly, ale uprostřed týdne vlny a vítr projížďku na obojživelné pramici podpořily. „Přežívám, a asi proto se mi tu začíná líbit,“ řekla s úsměvem při naší „inspekci“ tábora Iveta Rečková z Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm. „Ochutnal jsem zdejší vodu při plavbě kanoí a na vlnách jsem poznal i první příznaky mořské nemoci,“ přiznal její spolužák Radek Do z Krnova,

zatímco vášnivý rybář Michal Mrkva z Dolního Benešova-Zábřehu na Hlučínsku na největší zážitek z Harty teprve čekal. „Garantuji jemu i vám, že se dočká,“ reagoval na jeho slova vedoucí tábora Zeman a prozradil, že ve čtvrtek 25. srpna studenti i skauti absolvovali výšlap naučnou stezkou na Velký Roudný s poznáváním vyvřelin a poté noční bivakování v přírodě. „Na samotný závěr pro ně chystám evakuaci. Jak jsem tady zatím měl možnost poznat, i tu všichni zvládnou,“ dodal Zeman, který tu výcvik starších „matematiků-krizáků“ vedl i vloni. Dívky byly v kurzu přežití v převaze. „Studium mě baví, učitelé mají dobrý přístup a zápočet z tohoto týdne, abych mohla do druháku, snad také dám. Ale po škole bych se nejraději ze všeho chtěla bohatě vdát,“ netajila své nejbližší i vzdálenější představy Zuzana Hyblerová z Nymburka. Zato Barbora Kaniová z Hatě o budoucnosti přemítá přece jen jinak. „Místo mi drží na Městském úřadě v Hlučíně, pochopitelně jen tehdy, pokud školu dokončím,“ přiznala. Ivan Augustin

Neobyčejnou zápočtovou povinnost před samotným vstupem do třetího ročníku studia na Matematickém ústavu Slezské univerzity v Opavě splnili v pátek 2. září trošku unavení, ale jinak spokojení posluchači oboru Aplikovaná matematika pro řešení krizových situací. V průběhu studia totiž absolvovali již svůj druhý kurz přežití. K plnění jeho programu vyráželi do okolí ze základny v Budišově nad Budišovkou. „Chyběl nám jen občas nějaký ten stín,“ ohlédl se za pěti slunečnými dny strávenými v přírodě Václav Menšík z Kozmic. Spolu s ostatními vyrážel ze základny v Budišově „v plné polní“ k plnění zadání, která stanovil vedoucí výcviku, kapitán Armády ČR Robert Holeš. Šlo třeba o přesun na Velké sedlo podle mapy, bez pomoci buzoly, rekognoskaci terénu pro možnou evakuaci, práci s radiostanicí, stavbu přístřešku ve tmě nebo přípravu syrového masa. „Přesuny, především ten na okraj vojenského prostoru Libavá, nám daly docela zabrat,“ přiznal Václav a za dost náročný označil rovněž úkol na vzdálenost větší než sto metrů transportovat raněného na nosítkách, jejichž držadla vytvořily větve a vyztužila

celta. „Všichni dále zvládli i poznávání rostlin, maskování a kladení pastí. Program kurzu byl splněn,“ potvrdil instruktor Holeš. Jak se studenti shodli, „Přežití II“ náročností překonalo první kurz na břehu Slezské Harty, který absolvovali před rokem s vodními skauty. „Ale i tak jsme zůstali ode dna sil ještě hodně daleko,“ prohlásil za souhlasu všech spolužáků, mezi nimiž převládají dívky, Jan Stoklasa z Opavy. „Ani radiostanice v krosně se mi při celodenním pochodu moc těžká nezdála,“ dodal. Spokojenost v závěru kurzu vyzařovala rovněž z Ing. Jaromíra Sýkory, CSc., uznávaného duchovního otce oboru krizového řízení na Slezské univerzitě. „Patří se poděkovat armádě, zvláště VÚ 6292, u něhož jsme znovu našli plnou podporu. Vždyť kapitán Holeš vedl naše posluchače při kurzu přežití letos už potřetí. Dělá to opravdu senzačně a má proto u mladých lidí okamžitě přirozenou autoritu,“ konstatoval Sýkora. Sám, ačkoliv je nejméně o dvě generace starší než studenti, ani tentokrát v Budišově nad Budišovkou po celý týden nechyběl. (ian)

Závěrečný úsměv Lenky Obadalové z Vítkova dokládá, že posluchače aplikované matematiky pro řešení krizových situací náročný program kurzu přežití o dobrou náladu nepřipravil Foto ian

Složit na sluníčku vysušenou celtovinu, která v podobě stanu sloužila všem účastníkům kurzu přežití týden jako střecha nad hlavou, to byl poslední úkol úspěšně zvládnutého výcviku Foto ian

strana 32

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Míša zahájila léto konferencí v USA Patnáctiminutovým referátem pro další účastníky 29. letního sympoziu z reálné analýzy na půdě Whitman College ve Walla Walla (stát Washington, USA) zakončila RNDr. Michaela Čiklová ve dnech 21. – 25. června mimořádně úspěšný akademický rok 2004-05. Přestože u zkoušek nebo při veřejných vystoupeních bojuje s poměrně značnou trémou, dokázala v něm možná víc, než si ještě na podzim stačila pomyslet. „Nejprve v květnu zvítězila se svou prací Protipříklady na hypotézy Akina a Kolyady o Li-Yorkově senzitivitě na minimálních množinách v česko-slovenské soutěži studentské a vědecké odborné činnosti, v červnu stihla ukončit magisterské studium a složit rigorózní zkoušku. Navíc jsme ji přijali k doktorskému studiu,“ vypočítává ředitel Matematického ústavu Slezské univerzity prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., který je jejím

školitelem. „A v USA byla její čtvrthodinová přednáška o dynamických systémech generovaných funkcemi se souvislým G-delta grafem přijata velmi příznivě,“ dodává. Míša se konference takového významu zúčastnila poprvé. Pořadatelé ji na ni dokonce pozvali, což znamená, že také uhradili vzniklé náklady. „Jela bych klidně znovu,“ řekla po návratu ze čtyřdenního odborného setkání, které si prodloužila ještě krátkým pobytem v New Yorku, z něhož jí na památku zůstane suvenýr v podobě zmenšeniny Sochy svobody. „Pracovní program jednání mě natolik zaujal, že jsem oželela i návštěvu vinných sklípků,“ shrnula své dojmy nejmladší účastnice sympozia. Hned na místě navázala nový kontakt s Kiko, matematičkou japonského původu působící na americkém kontinentě. „Její příjmení z hlavy neřeknu, padly jsme si zkrátka do oka, je jen o něco starší než já,“ přiznala

Míša, ale brzy vše s matematickou přesností napravila v elektronické zprávě. „Kiko se jmenuje celým jménem Kiko Kawamura (University of North Texas),“ uvedla v ní. Co čerstvou doktorandku, která přišla do Opavy studovat z Rýmařova, čeká dál? Povinností měla i v létě docela dost. Pro publikování připravila svůj vítězný příspěvek ze soutěže studentské a vědecké odborné činnosti a pracovala na zkrá-

cené verzi referátu do sborníku z konference v USA. „Samozřejmě, pokud na to ovšem budu stačit, chci za mořem navázané kontakty udržovat a rozvíjet. Ráda bych komunikovala především s kolegyní, která se zabývá příbuzným odborným tématem,“ uzavřela s myšlenkou na Itálii, kde na Seconda Universita degli Studi di Napoli působí pro ni v matematice nekbližší Emma D‘Aniello. Ivan Augustin

Matematik Lampart vyznává kontaktní výuku S myšlenkami na „svou analýzu“ prožil poslední školní prázdniny nedávný absolvent doktorského studia na Matematickém ústavu (MÚ) Slezské univerzity RNDr. Marek Lampart, Ph.D., z Hlučína. Po červencové promoci referoval už jako odborný asistent MÚ s vědeckou hodností na mezinárodní konferenci v Praze (viz snímek) a od září učí na celý úvazek na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. „Také v Opavě jsem získal částečný

úvazek, ale z něho bych při další vědecké práci živ být zkrátka nemohl,“ říká sedmadvacetiletý mladík, který doktorské studium matematické analýzy zvládl v mimořádně krátkém čase dvou a půl roku. „Nevím, zda se ho tady podařilo udělat někomu ještě dříve, ale abych byl objektivní, magisterské studium jsem si naopak o něco prodloužil, a tak to celkově vyšlo na devět let,“ usmívá se Marek. Opavské univerzitní pracoviště považuje ve svém oboru

za opravdu špičkové. „Jednak tu působí vskutku geniální profesor Smítal, jednak se zde o kvalitu stará povětšinou praktikovaná kontaktní forma výuky, při níž se každý ze studentů musí připravovat nejen intenzivně, ale především soustavně,“ vysvětluje. Matematika Marka bavila už na základní škole, ale přesto se dnes na svůj dřívější přístup k ní dívá kriticky. „Roky na gymnáziu jsem jistě nevyužil naplno,“ přiznává. Zato v průběhu vysokoškolského studia zrál jako víno. „Nejhorší jsou první čtyři semestry do souborky, pak už si člověk řekne, že to prostě musí dodělat,“ ohlíží se. Pokud jde o recept na rychlost doktorského studia, řídil se filozofií nejprve složit veškeré zkoušky a poté se vrhnout na psaní požadovaných odborných prací. „Ty ale samozřejmě musejí být publikovány, což je asi největší problém,“ dodává při pohledu na dosavadní vrchol svého úsilí. V současnosti má do tisku připraveno řešení dalšího matematického problému, na nějž se vrhl se dvěma španělskými kolegy. „Naposledy jsem v Cartageně a Murcii přednášel v květnu a ze spolupracovníků je mi tam nejblíže jen o tři měsíce starší Juan Louis Garciá Guirao,“ dodává Marek. Za katedrou tak od miunulého měsíce není rozhodně žádným nováčkem. (ian)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 33

Pedagogické zkušenosti získává výukou jazyků

Start výuky na opavské Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity, kde na Ústavu cizích jazyků vstoupila do čtvrtého ročníku studia učitelské kombinace angličtina-němčina, byl v posledním zářijovém týdnu pro Petru Pekovou (na dolním snímku vpravo) z Postřelmova rutinní záležitostí. Už druhým rokem se totiž na svou příští profesi středoškolské učitelky připravuje tak, že sama oba jazyky na částečný úvazek učí. „Na Soukromou střední podnikatelskou školu v Opavě mě přivedla spolužačka z ročníku Lucie Žídková, a tak tu teď působíme spolu. Ale první praxi jsem získala ještě dříve, než jsem začala studovat,“ ohlíží se Petra za roční zkušeností z Obchodní akademie v Šumperku, k níž nyní přidává další poznatky přímo v místě studia. S ním také spojuje svou budoucnost. „Jsem tu spokojená a ráda bych jednou učila buď v Opavě, nebo na Ostravsku. Šance zakotvit tu natrvalo se mi zdají dobré už pro koncentraci větších měst na poměrně malém teritoriu,“ netají představu o příštím uplatnění. Za velký zážitek považuje účast na červencové mezinárodní letní škole ve Wrocławi, kde prožila dva prázdninové týdny ve společnosti generačních druhů z ČR, Polska, Německa a Ukrajiny. „Před vlastním zahájením výuky, která byla stejně jako celý pobyt zajištěna s nesmírnou pečlivostí, nás všechny v nádherné aule Leopoldina oficiálně přivítal jak rektor prof. dr hab. Zdzisław Latajka (na horním snímku vlevo), tak i zástupci českého a německého konzulátu. Hned první den jsme si prohlédli také zajímavé univerzitní muzeum. Ze Slezské univerzity jsem tam byla jediná a jako vůbec první studentka, přestože se tato akce letos konala už potřetí, ale osamocená jsem se necítila,“ popisuje Petra své dojmy a dodává, že její spolužačka Marta Sukeníková z Oldřišova, která

se musela nakonec na poslední chvíli účasti pro nemoc vzdát, může jen litovat. „Kontakty s kolegy z univerzit v Praze, Brně, Ostravě i s dalšími zahraničními účastníky, přestože to byli povětšinou politologové, přijdou určitě vhod,“ dodává a obsah i jazykovou úroveň výuky si pochvaluje. V jejím rámci dokázala zvládnout rovněž simulovanou hru na Evropský parlament, i když přiznává, že jí při ní chybělo více ekonomických znalostí. „Zastupovali jsme jednotlivé členské a přistupující země Evropského společenství, stala jsem se na tu chvíli reprezentantkou Rakouska,“ přibližuje a dodává, že ideální by tato zkušenost byla pro studenty oboru Veřejná správa a regionální politika či posluchače oboru Evropská unie, vyučovaného v Karviné. Letní škola byla totiž věnována otázkám evropské integrace a o přednášky se podělili polští a němečtí vysokoškolští pedagogové. „Angličtinu i němčinu jsem si tam procvičila pořádně a v terminologii, kterou přece jen běžně neužíváte. Všichni přednášející na tom byli jazykově dobře. U těch mladších mě to neudivilo, ty starší jsem však opravdu obdivovala. Potvrdili, že Vratislav je městem setkávání Východu se Západem,“ zdůvodňuje svou spokojenost a podobnou praxi doporučuje i dalším. „Když bude příležitost, pojedu znovu,“ přemítá a myslí jak na bohaté fondy Německé knihovny, která jsou na univerzitě ve Wrocławi studentům-germanistům k dispozici, tak na zážitky z návštěvy německého konzulátu, kde účastníci letní školy převzali na závěr certifikát, nebo z třídenního výletu za pamětihodnostmi na polské straně Krkonoš. Přesto ale cítí, že jejím hlavním jazykem bude angličtina. Téma z anglické literatury by tedy mělo být předmětem její diplomové práce. „Rozhodnutá zatím nejsem, uvidíme, ale o své učitelské kariéře nijak nepochybuji,“ konstatuje Petra. (ian)

strana 34

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Doktorandi z fyziky měří kosmické záření

Josef Juráň (vlevo) a Michal Vojík u detekčního zařízení pro sledování kosmického záření v půdním prostoru budovy Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity na Bezručově náměstí Foto ian

Zkušebním provozem právě prochází speciální zařízení, které bylo v průběhu srpna instalováno na půdě objektu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě na Bezručově náměstí. Zaznamenává spršky kosmického záření a starost o jeho spolehlivý chod byla plně svěřena doktorským studentům fyziky Mgr. Josefu Juráňovi a Mgr. Michalu Vojíkovi. „Získali jsme ho zásluhou kontaktů našeho školitele prof. RNDr. Petera Licharda, DrSc., s Českým vysokým učením technickým (ČVUT),“ říká Juráň k cestě, po níž se zařízení do Opavy dostalo. „Na počátku stál

projekt ALTA (Alberta Large area Time coincidence Array) vzniklý v Kanadě, na University of Alberta v Edmontonu,“ doplňuje informaci Vojík s tím, že výzkum spršek kosmického záření si žádá rozsáhlý systém pozemních detektorů. „Kanaďané navázali spolupráci s ČVUT, konkrétně s jeho Ústavem technické a experimentální fyziky, a ten si zase za prvního českého partnera transformovaného projektu CZELTA (Czech Large area Time coincidence Array) vybral Slezskou univerzitu. Toho si pochopitelně vážíme,“ objasňuje dále Juráň. Vedle vědeckovýzkumného hlediska sleduje naplňování

Z půdy jsou naměřené hodnoty kosmického záření převáděny na Ústavu fyziky tímto „mozkovým centrem“ detekčního zařízení (vlevo) do počítače a odtud putují do centrálního shromaždiště dat Foto ian

projektu také vzdělávací aspekt. „Ve světě se tyto detekční stanice budují zvláště na střechách středních škol. Není tedy vyloučeno, že ho v budoucnu získá i Mendelovo gymnázium, s nímž, jak ukázal průběh finále letošního ročníku Turnaje mladých fyziků, spolupracujeme,“ konstatuje Vojík a potvrzuje, že Ústav fyziky s exkurzemi gymnazistů už dnes počítá. Z čeho se vlastně zařízení dodané kanadskou stranou a zaplacené a do Opavy natrvalo zapůjčené ČVUT skládá a jak funguje? Detekční stanici tvoří tři scintilátory umístěné v dřevěných bednách (ty na míru vyrobili pracovníci údržby fakultních budov) vytvářejících

trojúhelníkovou formaci se stranou deseti metrů, GPS anténa, přístroj, který lze označit za srdce zařízení, a počítač. „Stanice sleduje přesný čas a směr vysokoenergetické části kosmického záření, jehož zdroje hledáme,“ vysvětlují mladí fyzikové. Zařízení zajímají sekundární částice, vznikající z těch prvotních při průletu atmosférou, a to pouze ty, které v podobě světelných záblesků zaznamenají a na elektrické impulsy převedou všechny scintilátory. „Zjištěná data jsou shromažďována centrálně, přístup k nim je ale pro všechny účastníky projektu umožněn prostřednictvím internetu,“ dodávají Juráň a Vojík závěrem. (ian)

Ze studenta pracovníkem Slezské univerzity Zvláštní kouzlo měl pro Josefa Víchu první červenec, když jeho promoce jako čerstvého absolventa bakalářského studijního oboru Aplikovaná matematika pro řešení krizových situací připadla v pátek 1. července na den, kdy se stal kmenovým pracovníkem Matematického ústavu Slezské univerzity. Přijat byl do funkce koordinátora výuky oboru, který sám absolvoval. Pro krizové řízení se rozhodl až poté, co si nejprve vyzkoušel studium matematické ana-

lýzy. „Nakonec jsem si vybral praktičtější obor, ověřil jsem si, že věnovat se vědě by mi mému naturelu přece jen nesedělo,“ vysvětluje Vícha motiv, který ho ke změně zaměření vedl. „Že ale jednou budu pracovníkem Matematického ústavu, to by mě před pěti lety, kdy jsem sem přišel, nenapadlo“, dodává mladík z Opavy, k jehož koníčkům patří sport, skauting a četba, z níž preferuje literaturu faktu a špionážní román. Aplikovanou matematiku pro řešení krizových situací považuje za obor budoucnosti. „Oceňuji, že se nám hned jako prvním posluchačům dostalo kvalitních teoretických i praktických vědomostí, které lze široce využít. Přesto někteří spolužáci budou pokračovat v magisterském studiu na jiných univerzitách. Má volba však padla na Matematický ústav a práci s těmi, kdo půjdou v našich stopách,“ říká Vícha. Na jaře uspěl ve výběrovém řízení a od té doby se na organizaci výuky oboru, který v červnu ukončilo prvních sedm absolventů, aktivně podílel.

Stejně jako dalším mu v průběhu studia největší zážitky připravily praktické kurzy. Představovaly největší lákadlo, ale to nemá znamenat, že by ho nezaujala i teoretická výuka. „Naopak, obdivuji garanta oboru Ing. Jaromíra Sýkoru, CSc., že dokázal přivést odborníky, kteří ve svých specializacích patří u nás ke špičce,“ potvrzuje Vícha vysokou úroveň přednášek, jimiž si obor vydobyl nezastupitelné místo ve studijní nabídce Slezské univerzity. (ian)

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 35

Na Šrámkově Sobotce jsme byli úspěšní Přiznám se, že Šrámkova způsobem skrze jazyk uchopujeme Sobotka patří spolu s Bezručovou realitu, jakým způsobem jazykově Opavou k festivalům mého srdce, přemýšlíme a jakým způsobem se i když jsem v obou naprosto prostřednictvím jazyka vztahujeme odlišným účastníkem. Zatímco na ke světu kolem nás. Jedním z kmeopavském mám více než třicet let nových témat kognitivní lingvistiky možnost být aktivním spolutvůrv současnosti jsou jazykové stereocem, sobotecký se stal pro mne po typy, silně zakotvené v naší kulturní řadu desetiletí především místem tradici a podstatně ovlivňující naše poznávání a setkávání s českým chápání světa. U zrodu kognitivní jazykem a literaturou i hledáním lingvistiky v osmdesátých letech nejrůznějších forem aktivizace jeho minulého století stálo polské lingvisúčastníků. A po mém příchodu na tické pracoviště v Lublinu, dnes již Slezskou univerzitu též místem existuje pevná meziuniverzitní čessrovnávání a inspirace. To tehdy, ko-polská spolupráce. Souvislosti když se Šrámkova Sobotka stala s přístupem hermeneutické filozofie, celostátní přehlídkou i dílnou stuzejména s Gadamerovým koncepdentů bohemistiky českých vysotem předporozumění světu v jazyce kých škol a když jsem měl možnost či s Patočkovým fenomenologickým začít sledovat nebojácnou účast pojmem přirozeného světa, jeho právě studentů bohemistiky Filozo- Petra Štenclová svým přednesem Sobotku zaujala čtverností „tělo, společenství, jazyk, Foto Ladislav Sobr ficko-přírodovědecké fakulty Slezsvět“ ukazují na podstatné aspekty ské univerzity v soboteckých soutěžích a přehlídkách. Ta byla totiž hned zkoumání jazykového obrazu světa, na souvislosti s výchovou, péčí od počátku díky velkému studentskému zájmu výrazná a úspěšná přede- o duši, o svět, se schopností či neschopností sdílet obraz světa uložený vším na poli autorském – z literární soutěže jsme si opakovaně odváželi v mateřském jazyku. i ceny nejvyšší. Naznačila ale také aktivitu na poli prezentace v samoNe, nechci zde být dále recenzentem ani lingvistického cyklu předstatných pořadech malých forem a v uměleckém přednesu. Přechodná nášek festivalu – k zajímavým např. patřila i přednáška prof. dr. Karla doba útlumu i neúčasti byla prolomena před dvěma roky úspěchem Lenky Kučery, CSc., z FF UK „Čeština v USA“ nebo „Pohled z druhého patra Dolákové v prestižní přehlídce nejlepších interpretů uměleckého přednesu – O jazykové praxi“ doc. dr. Zdeňka Starého, CSc., rovněž z FF UK, studentů všech vysokých škol, na niž s obdivuhodným elánem a stejným ani ostatního bohatého kulturního a společenského programu festivalu. úspěchem loni navázala další naše studentka – Petra Štenclová. Chtěl bych ale opakovaně a zvláště vyzvednout především jeho složku Je tedy pochopitelné, že na letošní 49. Šrámkovu Sobotku jsem se tvůrčí dílny pro studenty českého jazyka a literatury v oblasti tvorby, těšil ještě s větší intenzitou a s napjatějším očekáváním. Bylo to nejen interpretace a uměleckého přednesu. Právě tato každodenní dílna, kdy proto, že jejím ústředním tématem se pod názvem „Kolik příležitostí má pod vedením jak odborně připravených, tak většinou i profesionálně jazyk – procházka lingvistickými lesy“ staly opětovně po několika letech vystupujících interpretů po celý týden pracují studenti zúčastněných škol krásy a úlohy nejrůznějších stránek mateřského jazyka, ale především nad textem, který si (většinou již rozpracovaný) přivezli na festival, je tou proto, že Slezská univerzita měla opětovně zastoupení jak v oblasti autor- školou a prací, jež bohužel nemá na školách, a to ani vysokých, dnes ské, tak interpretační. Do Sobotky totiž odjížděly studentky bohemistiky své místo, přestože je nám všem zřejmé, že je tou nejvlastnější branou Hana Suchánková, Martina Vašková a Petra Štenclová a v autorské k porozumění jak samotnému jazyku, tak i literatuře. A je pochopitelné, soutěži festivalu čekaly na ocenění i básně Nely Pliskové. Splnění oče- že v závěrečném festivalovém přehlídkovém večeru těch nejlepších se kávání každého člověka potěší a já v tomto směru nejsem výjimkou. setkáme s naprostou převahou jen s těmi, kteří sem přijeli již s předchozí Určitě jsem nebyl zklamán souborem lingvistických přednášek ani usilovnou prací nad svým textem. To je i případ naší letošní reprezennávazných seminářů, i když je mezi nimi určitě z hlediska přínosu a po- tantky Petry Štenclové, která se uměleckému přednesu věnuje pod znatků možno diferencovat. Už úvodní přednáška prof. dr. Radoslava vedením PhDr. Zdenky Pfefferové dlouhodobě ve Studiu Petra Bezruče Večerky, DrSc., z Filozofické fakulty (FF) Masarykovy univerzity v Brně v Opavě, byla úspěšná již na loňské Šrámkově Sobotce, zúčastnila se – „K pramenům slov – o etymologii“ - se i díky umění přednesu před- minulého ročníku prestižního mezinárodního soutěžního Moravského nášejícího setkala s mimořádným zájmem, snad také proto, že plynule festivalu poezie ve Valašském Meziříčí a i na letošní Šrámkově Sobotce přesáhla svůj vymezený cíl a prozradila i současné pracovní zaujetí pana zazářila svým přednesem textu Paula Coelha „U řeky Piedro jsem usedla profesora pro dějiny české jazykovědné bohemistiky v nejširších souvis- a plakala“. Petřina usilovnost a houževnatost je příkladná a je i výzvou lostech evropského humanitněvědného poznání a pro hledání poznatků k následování. Dovedu si velmi živě představit budoucí úspěšnost jejích o našem přístupu k jazyku, o škodlivosti užitkového chápání jazyka a po- interpretací ve škole ve vyučovacím procesu, její schopnost své umění třebě zprostředkování společného obrazu světa jazykem. Neméně pří- předávat dalším. Jestliže Petra Štenclová bodovala v konkurenci studentů nosnou se stala rovněž přednáška prof. dr. Jiřího Krause, DrSc, z Fakulty 12 filozofických, pedagogických fakult a JAMU, další naše studentka Nela sociálních věd Univerzity Karlovy (UK) v Praze „Rétorika dříve a nyní“, Plisková nás úspěšně zastupovala v literární soutěži Šrámkovy Sobotky, která především zdůraznila rétoriku ne jako umění řečnické, ale jako his- kde za svou poezii nejen získala čestné uznání, ale její básně Petěrburský toricky komplexní pohled na jazykovou komunikaci, jako kulturu řeči i kul- pláč I. a II. byly zařazeny do přehlídky nejúspěšnějších a oceněných děl turu myšlení. Řeč ve spojení s kulturou argumentace - tedy jak správně interpretovaných v pořadu „Chci být i kýmsi čten“. Stojí za připomenutí a přesvědčivě sdělovat a jak kultivovaně a logicky myslet. Apelativně pak i počet zaslaných autorských příspěvků – 140, abychom si o to více uvěvyzněla potřeba zdůraznění teorie argumentace, která je popelkou i na domili Nelin úspěch. našich vysokých školách, a potřeba rétoriky jako umění interpretace textu. Ohlédnutí za naší účastí na Šrámkově Sobotce je tedy letos opravdu Dalším jazykovědnou tematikou festivalu se stala kognitivní lingvistika. radostné, na místě je, abychom za dosažené úspěchy oběma studentkám PhDr. Irena Vaňková, CSc., z FF UK v Praze v přednášce „Jazykový obraz upřímně poblahopřáli, ale také vyslovili výzvu k následování a ještě světa – Tělo v jazyce“ obrátila pozornost účastníků festivalu na to, jakým bohatší účasti v ročnících dalších. Vladimír Pfeffer

strana 36

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Moskva mě nezaujala, ale… Když jsem si na podzim loňského roku podávala žádost o zahraniční studijní pobyt v Rusku, nevěřila jsem příliš v úspěch celé věci. Měla jsem pravdu – vybrali mě coby náhradnici. Ztratila jsem poslední naděje. O to větší bylo mé překvapení, když se mi letos v květnu v telefonu představila pracovnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (což jsem pokládala za další nejapnost jedné vtipné studentky Slezské univerzity v Opavě) a oznámila mi, že se pro mě uvolnilo místo. Během týdne jsem navštívila několik lékařů a úřadů a vydobyla několik lejster včetně potvrzení o HIV negativitě, na němž Ruská federace trvá, chcete-li v ní strávit dobu delší než třicet dní. Druhé kolo úřednických bojů mě čekalo v červnu. Odstartovalo ho začarované slovo „vízum“. S vízem do Ruska jsou problémy vždycky. Když se ale připletou pod nohy ještě nepředvídatelné okolnosti, na které nemáte vliv, začíná pravé peklo. Moskevská univerzita mi poslala zvací dopis s chybou v datu narození. Bylo by marné pokoušet se rozmotávat ony smyčky, do nichž jsem se kvůli tomuto nedopatření zapletla. Ostatně všechno dopadlo po řadě bezesných nocí a po řadě dnů strávených střídavě v Praze na ministerstvu a v Brně na konzulátě nakonec dobře. V úterý 5. července jsem spolu s jedenácti studenty a dvěma učiteli z různých měst České republiky (seznámili jsme se na letišti) složila kufry v chodbě Puškinova státního institutu ruského jazyka. Ubytování mě mile překvapilo. Po všelijakých zkušenostech lidí, kteří v Rusku strávili nějaký čas, jsem byla připravena na nejhorší. Je pravda, že jsme se setkali s nějakým tím hmyzem, ale jen v koupelně, a nebylo ho zase tolik. Teplou vodu zastavili až po čtrnácti dnech od našeho příjezdu. A když v objektu koleje někdo falešně nahlásil uložení bomby a varoval před jejím výbuchem, evakuovali

celou polovinu čtrnáctipatrové budovy, tedy všechny ty, které se podařilo v noci tlučením na dveře jejich pokojů probudit a kteří zároveň uvěřili, že nejde o recesi. Navíc v objektu fungovala menza, knihovna, internetová kavárna, tělocvična a bar s diskotékou.

Vyučování probíhalo od pondělka do čtvrtka (+ páteční výběrové semináře) od devíti hodin. A jako na každé škole i zde působili učitelé vynikající i horší, což se odrazilo v počtu posluchačů. Mě osobně nejvíc zaujal zeměpis, slovesa pohybu a lingvomuzikální seminář,

Měsíční pobyt v Moskvě přinesl Nele Pliskové (snímek nahoře) poznání řady památek. Byl mezi nimi i Novoděvičí monastýr Foto autorka

kde se studenti učili ruské písně s důrazem na správnou výslovnost textů. Na konci pobytu obdržel každý potvrzení o absolvování kurzu ruského jazyka. Po škole následovala „výuka v terénu“. Kromě individuálních výletů se mohli účastníci každý víkend zúčastnit výletů za Moskvu. Zdarma byla všem zajištěna projížďka na parníku. Moskva mě nezaujala. Snad proto, že jsem okouzlená Sankt Petěrburgem, se kterým se hlavní město Ruska nedá srovnávat. Moskva je velkoměsto bez ladu a skladu. Pár metrů od starobylého chrámu uvidíte paneláky, Okudžavův Arbat hyzdí reklama, hlasitá ne-ruská hudba a „Hospoda pro bohaté lidi“, z jejíž střechy kape pro ozdobu voda. V té jsme si chtěli umýt ruce při vzpomínce na bábušky, které se u metra den co den snažily prodat kelímek angreštu… V Moskvě jsou ale i krásná místa plná ticha a minulosti. Stojí za to je hledat a dostat se k nim třeba i električkou, ve které na vás dýchne ten pravý ruský duch. Namátkou (nejen) Okudžavova dača v Peredělkinu, botanický sad, Patriarchovy rybníky, Novoděvičí monastýr… A vůbec nejsilnější okamžiky z měsíčního pobytu? Místa, v nichž jsem chtěla být a byla sama: Muzeum Dostojevského, Vagaňkovský hřbitov při 25. výročí úmrtí Vladimíra Vysockého plný lidí, kytar, písní a květin. A ovšem – Muzeum Mariny Cvětajevy, kde v pokoji pro hosty visí na zdech fotografie míst, kde pobývala během emigrace. Na jedné z nich je náměstí Moravské Třebové, kde jsem se narodila… A proč to celé píšu? Málokdo zná nabídku zahraničních studijních pobytů. Proto všem doporučuji hledat na webových stránkách Slezské univerzity. Každý takový pobyt je cennou zkušeností (a to nejen z hlediska jazykového), kterou vám nikdo nemůže vzít. Nela Plisková

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 37

Komorní univerzitní sbor v Dolní Lutyni

Nezapomenutelné tři dny prožili na počátku července členové stále pilnějšího Komorního pěveckého sboru Slezské univerzity v Opavě při vystoupení v Dolní Lutyni na Karvinsku. Ke koncertu a doprovodu bohoslužby v kostele sv. Jana Křtitele je pozval Lukáš Kraus, jeden z pěvců, který se tak chtěl se sborem oficiáloně rozloučit. Působil v něm od února 2002, když se přímým impulsem k jeho vstupu do komorního společenství stal zážitek, který v něm uchovalo vánoční zpívání tělesa na sklonku roku 2001. Sborový zpěv je však jeho koníčkem už dlouho. Schola v Dolní Lutyni by si svou činnost bez Lukášova zpěvu a hry na kytaru neuměla ani představit a celá místní farnost si váží toho, že už 19 let let zůstává věrný roli ministranta. V úterý 20. září Lukáš státnicemi ukončil tříleté bakalářské studium historie a muzeologie, a byť dosud definitivně jasno o své další budoucnosti nemá, může se stát, že Opavu opustí. „Nechtěl jsem

tedy rozloučení se spolužáky a kolegy-pěvci nijak odkládat, vždyť jsme se velmi sblížili a máme mnoho společných zážitků,“ komentoval své rozhodnutí Lukáš a za vrchol svého působení ve sboru považuje loňské koncertování na Apeninském poloostrově. Podle sbormistra MgA. et MgA. Petra Škarohlída patří k těm, kdo s osudy sboru po celou dobu svého působení v něm doslova žil. „Je to bez jakékoliv nadsázky zcela mimořádná osobnost, jakých mnoho nepotkáte. A to se sborovému zpěvu věnuji už plné čtyři desítky let,“ řekl na Lukášovu adresu Škarohlíd, k jehož zásadám patří volit takovou dramaturgii, kterou by pěvci přijali za svou. „Nikdy jsem nepochyboval, že univerzitní sbor je v nejpovolanějších rukou. Pana Škarohlída si cením mimo jiné proto, že se intenzivně věnuje rovněž hudbě duchovní. V ní se naše zájmy prolínají bezesporu nejvíce,“ reaguje Lukáš a netají, že roky strávené studiem v Opavě by bez existence sboru nebyly pro něj ani zdaleka tak bohaté, jak je vidí a hodnotí dnes. „Dokázali jsme přežít dokonce velký generační zlom po loňském koncertním turné do Itálie. Do sboru přišli noví pěvci, a zase jsme se zanedlouho sžili, bez ohledu na to, že věkový rozdíl mezi nejmladšími studenty a nestorem tělesa, jímž je jeho spoluzakladatel, pedagog Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty PhDr. Artur

Sommer, představuje neuvěřitelných pět desítek let,“ připomíná. S jeho pohledem souhlasí i Škarohlíd, který by Lukáše rád ve sboru viděl také po prázdninách. „Když ale odejde, přál bych si, abych za něj brzy našel pro hudbu stejně zanícené mladé pěvce,“ dodává sbormistr. „Koncert univerzitního sboru měl v Dolní Lutyni obrovský ohlas. Lidé mě dodnes zastavují a ptají se, kdy něco podobného uslyší znovu, a slovy chvály nešetřil ani náš pan farář Pawel Ziołkowski,“ uzavírá Lukáš, jehož hlavním cílem je nyní sehnat uplatnění. Nebránil by se ani práci v některém z muzeí v polském příhraničí, ale rozhodně chce zhodnotit to, co studiem získal. O Lukášově soustředění na duchovní sféru života svědčí i téma jeho diplomové práce u Mgr. Antonína Šimčíka – Konzervace věčného světla z kostela sv. Jana Křtitele v Dolní Lutyni. Historická lampa, o niž se v práci jednalo, v jeho rukou omládla. Ivan Augustin

David Macháč tíhne k sociálnímu dokumentu Za vcelku vydařené životní období považuje David Macháč uplynulý akademický rok, v němž zdárně ukončil druhou třetinu bakalářského studia na Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Jako jeden z autorů fotoprojektu Opava na prahu nového tisíciletí totiž významně pokročil v tvůrčí práci na svém cyklu nazvaném Cesta. „Zajímá mě zvláště sociální dokument, a tak své fotografie konzultuji především s doc. Mgr. Jindřichem Štreitem. Ale samozřejmě se nevyhýbám ani názorům dalších pedagogů, vždyť tu působí opravdu ti nejlepší,“ hodnotí dva roky na ITF třiadvacetiletý David. Po základní škole si sice na fotografickou ještě netroufl a absolvoval Střední integrovanou školu v Opavě, ale civilka

ho přivedla na pracoviště, které ho oslovilo. Když mu po 18 měsících skončila, rozhodl se záhy po přijetí ke studiu na ITF zůstat i jako stálý zaměstnanec. „Svěřili mi správu veškeré techniky, vybavení ateliéru, komory a digitální učebny. A podílím se také na instalaci většiny výstav, kterých je v různých místech

u nás i v zahraničí požehnaně,“ říká a netají svou spokojenost. K intenzivnímu fotografování ho před osmi lety přivedl otec, který se jako odborný fotooddělení Slezského zemského muzea specializuje na video. „Už na přijímačky jsem vybral snímky z venkovského prostředí Bruntálska, a teď svůj

pohled na sociální dokument ještě více rozvíjím sledováním obdivuhodného souboje mladého tělesně handicapovaného chlapce se zdravím. Jeho životní cesta se tak stává i mou Cestou,“ prozrazuje David na adresu barevných fotografií, jejichž výběr má být opavské veřejnosti premiérově představen v závěru roku při prezentaci výsledků citovaného projektu v Domě umění. Samostatné tvůrčí kroky se učí vidět v kontextu úsilí svých spolužáků a společně s nimi oceňuje tradici a kvality naší fotografie. „V červenci jsem měl možnost návštívit v Praze velkou výstavu Česká fotografie 20. století, jejímž spoluautorem je vedoucí našeho ITF prof. PhDr. Vladimír Birgus. Člověk si tam dobře uvědomil, jak moc se ještě musí učit,“ loučí se David. (ian)

strana 38

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

O zahraniční spolupráci mají školy zájem

Oficiálního uvíání účastníků konference se za hostitelskou Slezskou univerzitu v Opavě ujal kvestor Ing. Jaroslav Kania Foto ian

Silvie Pýchová, hlavní koordinátorka české národní účasti v evropském programu eTwinning, při úvodním výkladu Foto ian

V aule Slezské univerzity (SU) v Opavě se ve dnech 18. a 19. srpna konala celonárodní konference, kterou souběžně doprovodila přehlídka již vzniklých projektů v programu na podporu mezinárodní spolupráce základních a středních škol prostřednictvím informačních a komunikačních technologií eTwinning. O „elektronické párování“, jak by se dal název programu přeložit, je značný zájem. Vždyť se prvního setkání tohoto druhu, oficiálně zahájeného kvestorem SU Ing. Jaroslavem Kaniou, zúčastnilo na sto zástupců vzdělávacích institucí, školní inspekce, samospráv a krajských úřadů. „Město Opava pro ně bylo vybráno hlavně vzhledem k příznivým dojezdovým možnostem slovenských a polských účastníků jednání, Slezská univerzita proto, že na úrovni poskytla veškeré potřebné zázemí,“ uvedla za pořadatele z Národního podpůrného střediska pro eTwinning a Národní agentury Socrates hlavní koordinátorka programu Mgr. Silvie Pýchová. Za hlavní cíle konference pak označila rozšíření informovanosti o možnosti tvorby společných projektů žáků i učitelů na dálku prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Mottem programu mezinárodního partnerství škol, který je k dnešku realizován ve 25 zemích Evropské unie a dále též na Islandu a v Norsku, se stala metafora „i když daleko, tak blízko“. V České republice je v něm až dosud registrováno 366 škol, z nichž 25 už své partnerství uzavřelo. „První údaj nás zatím řadí na sedmé místo, druhý na počátek druhé poloviny zúčastněných zemí,“ řekla Pýchová a vysvětlila, že každá z nich si vytvořila vlastní národní model naplňování programu, s nímž nejsou vázány žádné dotace. „Přesto jsem přesvědčena,

že se vzniklé internetové projekty stanou základem pro tzv. projektové vyučování, v němž eTwinning vytvoří partnery jak mezi školami, tak mezi jejich učiteli, žáky či celými třídami,“ konstatovala optimisticky. K prvním z těch, které si svého zahraničního partnera našly, patří i Obchodní akademie v Opavě. Její představitelé se proto o získané zkušenosti podělili s ostatními účastníky jednání. Prezentace ředitele Ing. Petra Kyjovského zaujala. „Odnáším si dobré dojmy a určitě podnikneme kroky, abychom se brzy zapojili,“ řekla Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D., která na Mendelově gymnáziu v Opavě vyučuje informatiku a výpočetní techniku a také ekonomii (na Ústavu informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU pak programování, počítačové sítě, distribuované a decentralizované systémy a didaktiku informatiky). Se svými kolegyněmi Zuzanou Baďurovou a Květoslavou Krajčovou dává výuce zprostředkované společnými internetovými projekty partnerských škol budoucnost. „Ráda bych takovou možnost využila v ekonomii a mám už konkrétní představu projektu. Zabýval by se porovnáním životní úrovně našich a zahraničních studentů,“ uvedla. Program e Twinning je dosud uplatňován v 27 evropských zemích. „Kdyby bylo rozhodnutí na mně, volila bych školu v anglicky mluvícím prostředí, což by studenty zároveň motivovalo ke zdokonalení jazyka,“ dodala Chmelařová. Úspěšná konference, která se odehrávala ve formě modelového internetového projektu, skončila jak zhodnocením výstupů, tak přijetím strategie rozvoje programu eTwinning na školní rok 2005-2006 a závěrečnou prezentací národního programu Socrates. (ian)

Improvizované prezentace vytvořené o přestávce jednání vyvolaly mezi účastníky živou a většinou vysoce inspirující diskusi Foto ian

Pro pedagožky (zleva) Zuzanu Baďurovou, Květoslavu Krajčovou a Magdalenu Chmelařovou byla konference vítanou inspirací Foto ian

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 39

Pro životní pojistku do České spořitelny O významu sjednání životní pojistky v dnešním moderně-technickém pojetí světa jsme si povídali s ředitelem poradenské pobočky České spořitelny v Opavě Ing. Milanem Fišerem. Proč si sjednat životní pojištění? Volba ano či ne závisí na každém z nás. Zaobírat se myšlenkou jeho sjednání by měl člověk vždy v situaci, kdy je nezbytné finanční zabezpečit své blízké pro případ nenadálé životní události jako je smrt, invalidita či závažné onemocnění. Dalšími důvody může být zhodnocení úspor, spoření na stáří či zajištění bankovního úvěru nebo hypotéky. Jak se rozhodnout? Které životní pojištění je pro mě to pravé? Každý typ životního pojištění má svá specifika. V případě zabezpečení svých blízkých doporučujeme univerzální typ pojistky, v našem případě je to flexibilní životní pojištění Flexi, které lze sjednat již od 200 Kč měsíčně. Flexibilita v tomto případě znamená schopnost produktu přizpůsobovat se měnícím se situacím a potřebám klienta během jeho života. Pro ty, kteří chtějí spojit pojistnou ochranu s možností investování finančních prostředků, nabízíme investiční životní pojištění Flexi Invest. O jeho kvalitách svědčí mimo jiné druhé místo v příslušné kategorii v soutěži o nejlepší finanční produkt „Zlatá koruna 2005“. Jednorázovým vkladem do kapitálového životního pojištění Kapitál můžete navíc vedle základní pojistné ochrany zhodnotit své finanční prostředky s garantovaným výnosem. Pro děti pak máme k dispozici speciální dětské životní pojištění Junior s úrazovým pojištěním a spořící složkou, která je určena výhradně dítěti po dosažení jeho dospělosti. Obecně platí, že má-li být člověk pro různá životní rizika dostatečně pojištěn tak, aby jeho životní úroveň zůstala i po pojistné události přibližně na stejné úrovni jako dosud, měl by svůj život pojistit na takovou částku, která je minimálně jedno až trojnásobkem průměrného ročního příjmu. Co jiného mi sjednání životního pojištění přinese? Životní pojištění je daňově podpořeno i státem. Při splnění zákonem daných podmínek je možné uplatnit daňové odpočty až 12 tisíc Kč ročně (týká se produktů Flexi, Flexi Invest a Kapitál). Nezanedbatelnou výhodou je možnost úprav výše placeného pojistného či dočasné přerušení placení pojistného bez rizika zániku pojistky, tzv. platební prázdniny, kdy pojistné neplatíte, ale přitom Vaše pojistná ochrana nadále trvá (u produktů Flexi a Flexi Invest). Efektivitu spoření lze zvýšit také prostřednictvím příspěvku svého zaměstnavatele.

ČESKÁ SPOŘITELNA, A. S. HLAVNÍ PARTNER SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

strana 40

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Vstupte do Univerzitního sportovního klubu

Univerzitní sportovní klub Slezské univerzity v Opavě je tu pro vás letní aktivity

zimní aktivity

6/*7&3; *

školy inline bruslení pro začátečníky i různě pokročilé sobotní jízdy noční Opavou na inline bruslích závody Opavská brusle, Eliminator

carving snowboarding lyžování

¶ ,-6# 7/

41035 ¶ 0 5/ 64,

cyklistika inline bruslení vodní turistika

kurzy carvingu ve střediscích v Rakousku a Itálii snowboardová škola v Tošovicích lyžařské školy

Výhody členství v Univerzitním sportovním klubu Slezské univerzity možnost účasti na všech klubových aktivitách

desetiprocentní sleva na zakoupení sportovního vybavení a poskytování všech služeb u společností JAGLARZ a ZAMO




výrazná sleva na pravidelné využívání fitcentra PEPA




možnost slevy při návštěvách dalších opavských sportovních zařízení

0 1"7"

plnohodnotné sportovní vyžití pod dohledem zkušených instruktorů

Přihlášky k členství přijímá sekretariát kvestora Slezské univerzity

říjen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 41

Adrenalin už i v Opavě. Užijte si naplno svůj den! z mnoha druhů bruslí, dále nabízíme servis bruslí a veškeré náhradní díly (ložiska, kolečka, chrániče, přilby). V zimě se specializujeme na lyže-běžky-snowboard. Nabízíme k prodeji široký sortiment vybavení pro lyžaře a snowboardisty. Provádíme servis a montáž. Dále u nás naleznete testovací centrum, půjčovnu lyží, snowboardů a střešních boxů. Hlavním náplní našeho sportservisu je specializace na profesionální broušení lyží. Jsme vybaveni špičkovým strojním vybavením švýcarské firmy Montana a patří k šesti Skiservisům v republice, které jsou oprávněny používat ochrannou známku V dnešní době je moderní dělat spoustu věcí. Nové a nové činnosti můžeme objevovat prakticky každý den. Rodinná firma Jaglarzovi vám ve sportovních odvětvích, jakými jsou inline brusle, tenis, squash, badminton a všechny lyžařské disciplíny, ráda pomůže. V letní sezóně si u nás můžete vybrat

Naši lidé jsou pravidelně proškolováni v sídle firmy. Po osobní konzultaci vám doporučíme typ a druh servisu, které vaše lyže

nebo váš snowboard potřebují. Přijďte k nám, srdečně vás zveme! Najdete nás na Vávrovické ulici 24 v Opavě-Palhanci (za mrazírnami Nowaco). Navštívit nás můžete rovněž na nových internetových stránkách www.msport.cz. (PR) RODINNÁ FIRMA JAGLARZ OPAVA-PALHANEC, VÁVROVICKÁ 24 mobil 777 854 410 e-mail: [email protected], www.msport.cz VÁM NABÍZÍ TYTO SLEVY 5 % studentům Slezské univerzity v Opavě (po předložení studijního průkazu) 10 % členům Univerzitního sportovního klubu (USK) Slezské univerzity v Opavě (po předložení členského průkazu)

Pro kvalitní kolo do prodejny společnosti ZAMO Naše firma ZAMO je na trhu téměř deset let. Již od počátku provádíme jak prodej kol sériových, tak i stavbu „na zakázku“. Dodáváme i veškeré další vybavení nejen pro cykloturisty, hobby závodníky, ale i pro profesionály. Na kolo vás kompletně vybavíme. V prodejně máme mnoho náhradních dílů, plášťů IRC, přileb SELEV a treter DMT. Splňují ta nejpřísnější kritéria bezpečnostní

a funkční, jak se již potvrdilo na závodech všech úrovní. Sami jsme několikrát pořádali závody ve sjezdu a slalomu v Hradci nad Moravicí v prostředí zámecké zahrady a lyžařského svahu Kalvarie. V říjnu 2004 jsme uspořádali první ročník eliminační exhibice přímo na Horním náměstí, kde došlo ke vzájemné konfrontaci mezi třemi mistry ČR ve sjezdu, cross county a bike marathonu.

SPOLEČNOST ZAMO, OPAVA, OLOMOUCKÁ 11 tel. 553 616 666, mobil 777 616 662 e-mail: [email protected], www.zamo.cz VÁM NABÍZÍ TYTO SLEVY 5 % studentům Slezské univerzity v Opavě (po předložení studijního průkazu) 10 % členům Univerzitního sportovního klubu (USK) Slezské univerzity v Opavě (po předložení členského průkazu) Sleva se vztahuje na nákup, servis a ubytování bez stravy Informace o členství v USK na tel. 553 684 631

Máme vlastní servisní zázemí vybavené vším potřebným. Provádíme veškerý servis všech typů kol. Jsme schopni provádět servis odpružených vidlic a kotoučových brzd všech značek a typů. Vedle cyklistického sortimentu prodáváme i lyžařské a snowboardové oblečení, chrániče a helmy italské firmy DAINESE, stejně jako snowboardy, vázání a boty. Vše, co si zakoupíte, můžete

vyzkoušet v našem penzionu ZAMO v Holčovicích-Spáleném. Je to ideální prostředí k prožití aktivní dovolené na kolech či lyžích. K penzionu patří vlastní 400 m dlouhý lyžařský svah s vlekem Tatrapoma upravovaný rolbou. Věříme, že se brzy setkáme v prodejně na Olomoucké ul. v Opavě. Sleva poskytnutá pro vás, studenty Slezské univerzity, tomu snad napomůže. (PR-TM)

strana 42

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Klub Arma vám nabízí své služby

- NOVÝ PROVOZOVATEL!!! - NOVÁ PROVOZNÍ DOBA: po-pá 09.00 - ???, so 18.00 - ??? - FILMOVÉ, SPORTOVNÍ A HUDEBNÍ PROJEKCE - SNÍDANĚ, OBĚDY, VEČEŘE - SOUKROMÉ OSLAVY (dohodou) i mimo provozní dobu - TURNAJE VE STOLNÍM FOTBÁLKU o skvělé ceny - PROSTOR pro iniciativu studentů - REZERVACE na tel. 608 713 457, e-mail: [email protected] - www.ubaru.wz.cz (veškeré informace o klubu a jeho akcích; hlasování, chat) - AKCE KAŽDÝ TÝDEN (2+1, apod.)

strana 43

Noviny Slezské univerzity

řijen 2005

Asociace studentů a přátel informuje Činnost Asociace studentů a přátel Slezské univerzity (ASPSU) zůstane v akademickém roce 2005-06 nezměněna. Uměleckým a vědeckým činnostem studentů zprostředkovává podporu z Fondu rozvoje výuky. Vydává básnický almanach Artemisia. Organizuje tradiční: Jazz and Hot Dance - oslavu dne studentstva, předvánoční vinšování, univerzitní ples – letos v nových prostorách, Pivní maratón, Majáles, každých čtrnáct dní filmové projekce. Novinkou by se měla stát říjnová uvítací akce (nejen pro přivší prváky). Tato má zatím programovou strukturu „co univerzita dá“. Počítá se s divadelními, hudebními, recitačními, tanečními, výtvarnými, literárními, žonglérskými, šermířskými a jinými skupinami vzniknuvšími na půdě univerzity či majícími mezi svými členy studenta SU.

VÝZVA I skupiny (i jednotlivce) mající zájem na této akci vystoupit, aby se obrátili na členy ASPSU (kancelář v budově na Masarykově třídě, podkroví) s žádostí o bližší informace a s chutí zapojit se

VÝZVA II všem, kteří by se chtěli zapojit do organizačních činností ASPSU okolo výše zmíněných akcí, a to v jakémkoli rozsahu (běhání, vyřizování, shánění, vymýšlení; tvorba a vyvěšování plakátů, prodej vstupenek, příprava občerstvení a prostor)

VÝZVA III Výčet akcí v tomto článku avizovaných by také nemusel být úplný (a bylo by tomu jenom dobře), kdyby si chtěl někdo zrealizovat nápad svůj. ASPSU se do akademického roku 2005/2006 uvádí jako otevřená, připravená, těšící se, očekávající nové „asociály“ i sympatizující.

ZDAR, ZDAR, ZDAR (Scházíme se každé úterý v 18 hodin v učebně M6, budova na Masarykově třídě.) Do vydání přispěli: Mgr. Petra Auerová, pracovnice oddělení vědy a zahraničních styků rektorátu SU; Ivan Augustin, pracovník Public Relations SU; PhDr. Marie Babničová, vedoucí Vzdělávacího centra SU; Vojtěch Bartek, tajemník ITF FPF; doc. PhDr. Mečislav Borák, CSc., pedagog ÚVSRP FPF; Ing. Alena Cibulcová, pracovnice oddělení vědy a zahraničních styků rektorátu SU; Ing. Petr Čermák, Ph.D., vedoucí oddělení informačních a znalostních systémů ÚI FPF; Hana Černínová, pracovnice sekretariátu ÚI FPF; RNDr. Zdeněk Franěk, vedoucí Ústavu informačních technologií OPF; doc. PhDr. Kamil Fuchs, CSc., pedagog Katedry ekonomie OPF; Ing. Tomáš Kolarčík, vedoucí oddělení investic a správy budov rektorátu SU; Mgr. Petr Kozák, posluchač doktorského studia ÚHM FPF; RNDr. Lenka Kozáková, Ph.D., pedagožka MÚ; Tomáš Kramný, technický redaktor Novin SU; Mgr. Miroslav Langer, pedagog ÚI FPF; PaedDr. Jiří Mezuláník, CSc., proděkan OPF pro zahraniční styky; pedagogové ÚCJ FPF; PhDr. Vladimír Pfeffer, pedagog ÚBK FPF; Nela Plisková, studentka ÚBK FPF; prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc., vedoucí Katedry matematických metod v ekonomii OPF; RNDr. Peter Sebestyén, posluchač doktorského studia MÚ; PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D., vedoucí oddělení informační vědy ÚI FPF; Ing. Monika Sedláčková, pracovnice Vzdělávacího centra SU; doc. Ing. Eva Sikorová, CSc., vedoucí Katedry účetnictví OPF; Ladislav Sobr, autor fotografie ze 49. ročníku festivalu Šrámkova Sobotka; Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., pedagog Katedry financí OPF; Viliam Šuňal, předseda občanského sdružení TRIANON; Blanka Švédová, studentka ÚHM FPF, prezidentka Asociace studentů a přátel SU; doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., vedoucí ÚBK FPF; Ing. Eva Wojnarová, pracovnice Public Relations OPF; Mgr. Jana Žáčková, tajemnice ÚVSRP FPF.

První číslo jedenáctého ročníku vyšlo 19. října 2005 Uzávěrka 30. září 2005 Vydává rektorát Slezské univerzity v Opavě jako svůj informační materiál Adresa redakce: Slezská univerzita v Opavě, Na Rybníčku 626/1 746 01 Opava (tel. 553 684 625, 553 684 650) e-mail: [email protected], http://www.slu.cz/ Připravila redakční rada ve složení: prof. Ing. František Němec, PhD., prorektor pro rozvoj (předseda), PhDr. Marie Babničová, Vojtěch Bartek, Jiřina Böhmová, Hana Černínová, Eva Jakubcová, Tomáš Kramný, PhDr. Libor Martinek, Ph.D., Blanka Švédová, Radek Vaníček, Ing. Eva Wojnarová, Ivan Augustin (výkonný redaktor) Sazba a typografická úprava: Tomáš Kramný Tisk: Tiskárna KLEINWÄCHTER, Frýdek-Místek Náklad: 2200 kusů

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., Odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2596/97-P/1 ze dne 3. 7. 1997. NOVINY SLEZSKÉ UNIVERZITY jsou zapsány do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 10027.

ISSN 1801-1071

strana 44

Noviny Slezské univerzity

říjen 2005

Druhou vášní historika Hornišera je kresba