Pozor, co číhá v regálech 1. Předražují řetězce české produkty? 2. Anketa: Využívají regiony regionální potraviny a produkty pro svůj marketing?

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 12.7.2016 - 20.7.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP Blesk Pozor, co číhá v regálech 20.7.2016

Blesk str. 8

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Milan Kolář

ceskapozice.cz Předražují řetězce české produkty? 14.7.2016

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma


Česká pozice, Kateřina Surmanová

COT business Anketa: Využívají regiony regionální potraviny a produkty pro svůj marketing? 3 Český svaz zpracovatelů masa 12.7.2016 COT business str. 27 Téma měsíce - TOP pmu

denik.cz Sdružení: Změny regulace trhu potravin jsou příliš časté 14.7.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika


echo24.cz Agrofert útočí na řetězce. Zasáhl ale sám sebe echo24.cz str. 0 Názory, Homepage, Krátké 18.7.2016 zprávy


Petr Holub

ekonomika.iDNES.cz Celníci zabavují na letištích cestovatelům výrobky z masa a mléka 6 Český svaz zpracovatelů masa 14.7.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Evropská unie - TOP MF DNES, Kristína Paulenková

FaktorS České domácnosti bohatnou 14.7.2016

FaktorS str. 44 Za co utrácíme

Grilmánie po česku 14.7.2016

FaktorS str. 50 Nákup a prodej

7 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 8 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Haló noviny TRIKY V KUCHYNI 16.7.2016

Haló noviny str. 13 Hobby


idnes.cz - blog První pomoc při zažívacích potížích 18.7.2016

idnes.cz - blog str. 0


Emma Hradecká

idobryden.cz Farmářské slavnosti 2016 startují! 14.7.2016

idobryden.cz str. 0 Zprávy


Linda Čtvrtečková

parlamentnilisty.cz Sdružení českých spotřebitelů: Ministerstvo zemědělství hýří nebývalou aktivitou. Je ale 12 možné se v kvalitě potravin lépe orientovat? Český svaz zpracovatelů masa 16.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice - TOP PV

psp.cz Stenografický zápis 48. schůze, 13. července 2016 13.7.2016

psp.cz str. 0


Retail info Plus Nejvíce biopotravin zkonzumují zákazníci v Praze 19.7.2016

Retail info Plus str. 14 Téma


Eva Klánová Počet zákazníků se neustále zvyšuje 19.7.2016

Retail info Plus str. 32 Sortiment


Simona Procházková

Téma 20 Potraviny, kterým se radši vyhněte 15.7.2016

Téma str. 30 Téma


Milan Eisenhammer

Týden Grilování, drahá česká vášeň 18.7.2016

Týden str. 46 Ekonomika Kamila Jušková


vitalia.cz Jak může být v uzenině 150 % masa? 13.7.2016

vitalia.cz str. 0


Petr Havel Nejdůležitější změny v potravinářské novele. Jde na ruku velkým výrobcům? 19 Český svaz zpracovatelů masa 15.7.2016 vitalia.cz str. 0 - TOP Petr Havel Maso do dětského jídelníčku patří, říká nutriční terapeutka 19.7.2016

vitalia.cz str. 0


Veronika Řeháková

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Šnek už procestoval 12 tisíc mil 5plus2 str. 4 Brněnsko, Blanensko a 15.7.2016 Vyškovsko

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

PAVLA KOMÁRKOVÁ

agris.cz Dovoz svačinek ze třetích zemí 14.7.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství


APIC-AK Test potvrdil, že Češi dostávají jiné potraviny než Němci. Česká šunka vypadá lépe, ale má 23 méně masa Český svaz zpracovatelů masa 14.7.2016 agris.cz str. 0 Potravinářství - Ostatní Aktuálně.cz Čeští producenti mléka a vepřového masa dostanou další mimořádnou podporu, může 24 dosáhnout až 550 milionů korun Český svaz zpracovatelů masa 19.7.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství - Ostatní MZe ČR

Aha! Vyrábí si nože z pazourků! 16.7.2016

Aha! str. 10 Aktuálně


řekl.

aktualne.cz Test potvrdil, že Češi dostávají jiné potraviny než Němci. Česká šunka vypadá lépe, ale má 26 méně masa Český svaz zpracovatelů masa 14.7.2016 aktualne.cz str. 0 Nakupování - Ostatní Ekonomika

apatykar.cz

Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím 27 lékařů Český svaz zpracovatelů masa 15.7.2016 apatykar.cz str. 0 - Ostatní

bankovnipoplatky.com Komentované zprávy bank: ČSOB se stará o naší stravu, RB má zisk 28 Český svaz zpracovatelů masa 13.7.2016 bankovnipoplatky.com str. 0 - Ostatní

blesk.cz Pozor na laciná vejce z Polska. „Kupujte jen českou kvalitu,“ radí Jurečka 29 Český svaz zpracovatelů masa 13.7.2016 blesk.cz str. 0 Politika - Ostatní 6 denních návyků, které našemu zdraví škodí více než kouření 17.7.2016

blesk.cz str. 0 Zdraví


byznys.ihned.cz V eurozóně začaly růst ceny. Hluboko v deflaci ale zůstává Kypr nebo Bulharsko 31 Český svaz zpracovatelů masa 15.7.2016 byznys.ihned.cz str. 0 - Ostatní ČTK, riz

Claudia Grilování pro a proti 19.7.2016

Claudia str. 20 Jím s chutí


Lukáš Vokrouhlík

COT business Enoturismus – významná forma cestovního ruchu 12.7.2016

COT business str. 9 Téma měsíce


Ing. Jiří Zelený

ČRo Plus Kupujte české vejce 19.7.2016

ČRo Plus str. 7 18:10 Názory a argumenty


ČRo Radiožurnál Rozhovor s premiérem Bohuslavem Sobotkou ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka 18.7.2016 Radiožurnálu


ČT 1 Venezuela na prahu krize

36

13.7.2016

ČT 1 str. 23 19:00 Události

Počet koze v Česku roste 15.7.2016

ČT 1 str. 1 18:00 Události v regionech - Brno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 37 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČT 24 Venezuelu trápí nedostatek potravin 13.7.2016

ČT 24 str. 3 21:31 Horizont

Kvalita potravin v obchodních řetězcích 14.7.2016

ČT 24 str. 5 22:00 Události, komentáře

38 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 39 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

denik.cz U sousedů padlo 1000 stromů za deset minut 16.7.2016

denik.cz str. 0 Jihočeský kraj

Ministerstvo vypsalo další dotace pro neziskové organizace 18.7.2016



Redakce / ČTK

dotyk.cz Glosa: Prázdninová bojovka za naše daně 16.7.2016

dotyk.cz str. 0 Publicistika


Moneta, AVG, Mall.cz i Hamé. Dotyk.cz vybral TOP 10 transakcí letošního roku 43 Český svaz zpracovatelů masa 19.7.2016 dotyk.cz str. 0 Byznys - Ostatní David Tramba

e15.cz Do Česka se pod cenou dovážejí polská vejce, varuje Jurečka 13.7.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Zemědělský fond rozbíhá kampaň Akademie kvality 13.7.2016

e15.cz str. 0 Zprávy

Štěpán Bruner: Na konci světa 15.7.2016

e15.cz str. 0 Blogy - Zápisník

44 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 45 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ekonomika.iDNES.cz Inspekce: Do Česka letos přišlo mnohem víc ošizených mléčných výrobků 47 Český svaz zpracovatelů masa 18.7.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika - Ostatní iDNES.cz, Filip Horáček

Haló noviny Dozor na potraviny slábne 15.7.2016

Haló noviny str. 2 Z domova


(ste) Pomoc na poslední chvíli 20.7.2016

Haló noviny str. 5 Názory, polemika


Havlíčkobrodský deník Když je koza šťastná, dá vydělat 18.7.2016

Havlíčkobrodský deník str. 10 Moje peníze


JAROMÍR HAMPL Senioři: moc uzenin a pečiva, málo ovoce a zeleniny 20.7.2016

Havlíčkobrodský deník str. 8 Česko - Z regionů


IVA MUŠÁLKOVÁ

Hradecký deník Česko zaplavují polská vejce 14.7.2016

Hradecký deník str. 10 Ekonomika


JIŘÍ JELÍNEK

Chvilka pro tebe OHEŇ nejlepší kuchař 20.7.2016

Chvilka pro tebe str. 38 Vaření


Veronika Drozenová

chytrazena.cz Jak začít s bezlepkovou dietou? 16.7.2016

chytrazena.cz str. 0


jicinsky.denik.cz Lidé paběrkují na polích. Zachraňují část úrody 19.7.2016

jicinsky.denik.cz str. 0 Z regionu


Redakce

Katka NAVLÉKÁME & OPÉKÁME 14.7.2016

Katka str. 35


krajskelisty.cz Politici nejsou důležití, jsou jen servisní personál, říká politolog. 57 Český svaz zpracovatelů masa 14.7.2016 krajskelisty.cz str. 0 Středočeský kraj - Ostatní Anička Vančová

krkonossky.denik.cz Paběrkování na Trutnovsku příliš nefrčí. Není co a není zájem 19.7.2016

krkonossky.denik.cz str. 0 Moje Krkonoše


Jaroslav Pich, Redakce

lidovky.cz Vlna odporu proti palmovému oleji opadla. Naštvaní zákazníci už nevolají, hlásí 59 supermarkety Český svaz zpracovatelů masa 19.7.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze - Ostatní Lidovky.cz, Šárka Kabátová

Magazín Víkend DNES Království klobás, knedlí a piva Magazín Víkend DNES str. 22 Prátdniny v 16.7.2016 evropě


PETRA POSPĚCHOVÁ

maminka.cz Příkrmy: Maso, mléko, sýr. Ale kdy? 13.7.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video


MARKETING SALES MEDIA Klasa má menší kampaň. Za 17 milionů 18.7.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 8 News


Mladá fronta DNES Výsledky testu: Zmrzliny byly přeslazené. Jediná porce obsahuje téměř celodenní dávku 63 cukru pro malé dítě Český svaz zpracovatelů masa 19.7.2016 Mladá fronta DNES str. 12 Test - Ostatní Krasík byl i v Ománu. Už procestoval 12 tisíc mil 19.7.2016

Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Morava


— Pavla Komárková

Moravskoslezský deník Senioři: hodně uzenin a pečiva, málo ovoce a zeleniny 19.7.2016

Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana IVA MUŠÁLKOVÁ


Naše rodina Melounové inspirace 19.7.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


(toj)

novinky.cz Populární letní diety očima odborníků 14.7.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví


Eva Dvořáková Zdravé letní grilování 15.7.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví


ema

Olomoucký deník Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2016 startují na Vsetínsku! 69 Český svaz zpracovatelů masa 15.7.2016 Olomoucký deník str. 21 Sport - Ostatní

Pardubický deník Blíží se úplný konec českého zemědělství? 15.7.2016

Pardubický deník str. 15 Pardubicko


parlamentnilisty.cz Bendl (ODS): Jestli zemědělci kradou nebo nekradou... Kolektivní vina v tomhle ohledu 71 není správný argument Český svaz zpracovatelů masa 13.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PV Český statistický úřad: Meziroční růst spotřebitelských cen se nezměnil 72 Český svaz zpracovatelů masa 13.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy - Ostatní Tisková zpráva Kalousek (TOP 09): Jednu cestu nyní aplikuje vláda. Je to cesta kontroly na hraně 73 buzerace Český svaz zpracovatelů masa 13.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PV Ministr Jurečka: V oblasti politiky ministerstva zemědělství se opravdu snažíme měřit 74 spravedlivě Český svaz zpracovatelů masa 13.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PV Šrámek (ANO): Budeme dovážet osmdesát procent potravin, pokud tento velmi nemocný 75 systém nezměníme Český svaz zpracovatelů masa 13.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní

PV Ve druhém čtvrtletí vzrostly ceny o půl procenta 13.7.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy


Tisková zpráva Velebný (ČSSD): Spěch na dotace. Podpoří se živočišná výroba 14.7.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům


PV Kandidát na hejtmana Vích: Současná migrace neprobíhá jako samovolný proces 78 Český svaz zpracovatelů masa 15.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory - Ostatní Kateřina Synková

patriotmagazin.cz Hygienici prověřili jídelny v domovech důchodců: Výsledek? Málo ryb, moc soli 79 Český svaz zpracovatelů masa 16.7.2016 patriotmagazin.cz str. 0 - Ostatní ČTK

Plzeňský deník PLZEŇANY LÁKAJÍ KVALITNÍ POTRAVINY 18.7.2016

Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko


plzensky.denik.cz Plzeňany lákají na farmářské trhy kvalitní potraviny 17.7.2016

plzensky.denik.cz str. 0 Moje Plzeňsko


Prima Jak nakupují senioři 14.7.2016

Prima str. 2 18:55 Zprávy FTV Prima


Rádio Čas Celníci zabavují výrobky z masa a mléka 14.7.2016

Rádio Čas str. 6 16:45 Zprávy


Retail info Plus Pro maso i k obslužnému pultu 19.7.2016

Retail info Plus str. 8 Aktuality

Cílem je sjednotit vzhled prodejen, sortiment i marketing 19.7.2016

Retail info Plus str. 18 Obchod Eva Klánová


5 klíčových otázek, 10 scénářů vývoje 19.7.2016

Retail info Plus str. 20 Obchod

Glukózo-fruktózový sirup je téměř všude 19.7.2016



Alena Adámková Evropská produkce brambor klesá 19.7.2016



ič K nejoblíbenějším patří barvy přírody 19.7.2016

Retail info Plus str. 44 Obaly & technologie


Ing. Jana Žižková

roklen24.cz Americká inflace stabilní, solidní maloobchod i průmysl roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Homepage, 15.7.2016 Zprávy Top


Jaroslav Průcha

Rytmus života Propadli zdravé stravě! 18.7.2016

Rytmus života str. 44 vip střípky


Tina Užitečné rady do kuchyně a domácnosti 20.7.2016

Tina str. 28 Tipy pro snadný život


TV Nova Zelená nafta pro české zemědělce 13.7.2016

TV Nova str. 21 19:30 Televizní noviny


Tv Pohoda MISTREM se člověk nerodí 18.7.2016

Tv Pohoda str. 15


Text a foto: Josef Louda

Týden Spartakiády: slzy v očích i zakázané diskotéky 18.7.2016

Týden str. 38 Aktuálně


Pavel Baroch Velrybáři nechtějí do Evropy

96

18.7.2016

Týden str. 72 Svět

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Gabriela Havlůjová, Tomáš Vlach

tyden.cz Grilování, drahá česká vášeň. Jak utrácíme 17.7.2016

tyden.cz str. 0 Česko


Kamila Jušková

Týdeník Televize Za mistry svého řemesla 19.7.2016

Týdeník Televize str. 11 Aktuálně


Simona Votyová

Vesmír Devět miliard hladových krků 14.7.2016

Vesmír str. 20 Téma - potraviny


Ondřej Vrtiška Lesk a bída mořského rybolovu 14.7.2016



Jan Plesník a Lubomír Hanel Skladování ovoce 14.7.2016



Aleš Rajchl a Rudolf Ševčík Chemie ve službách potravin 14.7.2016

Vesmír str. 38 téma - potraviny


Olga Šolcová Lepek na pranýři 14.7.2016

Vesmír str. 48 téma - potraviny


Iva Hoffmanová Věda není jen pro vědce 14.7.2016

Vesmír str. 88 nad knihou


Jiří Langer

Zemědělec Usnadní administrativu 18.7.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství


Zuzana Fialová Podpoří propagaci biopotravin 18.7.2016

Zemědělec str. 7 Publicistika Zuzana Fialová


Jak vidí evropské zemědělství bez Británie 18.7.2016

Zemědělec str. 8 Evropská unie


Lukáš Prýmas Farmárske slavnosti na Nachodsku 18.7.2016

Zemědělec str. 9 Evropská unie


Zuzana Fialová Výhled pro sklizeň obilnin a řepky 18.7.2016

Zemědělec str. 10 Zájamové organizace


Josef Kubiš Z konference Farm Europe 18.7.2016



Úřad Agrární komory České republiky Jak dál v produkci mléka? 18.7.2016



Petr Havel * Kalendář akcí 18.7.2016

Zemědělec str. 47 Zemědělský servis


Zemědělec (newsletter) Obchod s potravinami prochází proměnou 13.7.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0


Zuzana Fialová Slovenským farmářům vyšší dotace nepomohly 14.7.2016



Oldřich Přibík Škodí chov skotu životnímu prostředí? 15.7.2016



Jana Velechovská

zlinskenovinky.cz Farmářské slavnosti 2016 startují na Vsetínsku 16.7.2016

zlinskenovinky.cz str. 0 regiony


zpravy.rozhlas.cz Ve Venezuele prodloužili stav ekonomické nouze. Na dovoz a distribuci potravin dohlíží 117 armáda Český svaz zpracovatelů masa 14.7.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 amerika - Ostatní

David Koubek

Plné znění zpráv 12.7.2016 - 20.7.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP Blesk Pozor, co číhá v regálech 20.7.2016 Blesk str. 8 Milan Kolář Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Europoslanec Pavel Poc zodpovědný za evropskou bezpečnost potravin: uroposlanec Pa PRAHA – Maso na zeleno (to není recept, ale fakt) a výrobky šedivé stářím, to vše zabalené v tricích obchodníků. Taková byla letní zkušenost Blesku v jednom z pražských supermarketů. Na testovací nákup jsme si s sebou vzali europoslance Pavla Poce (52, ČSSD), který má v Evropském parlamentu na starosti bezpečnost potravin. Hned věděl, kam sáhnout…. Zahráli jsme si na otce od rodiny, který neumí moc vařit. Zaměřili jsme se tedy na potraviny s jednoduchou přípravou, takové, s jakými by si o letním víkendu poradil jen s pomocí grilu nebo pánve. Za deset minut jsme nakoupili deset výrobků. Čtyři z nich měly prošlou dobu trvanlivosti, přičemž pomazánka mohla být podle Pavla Poce i hostitelkou nebezpečných bakterií! Zboží s prošlou dobou spotřeby bylo nacpané v předních řadách regálů. Za ním se teprve schovávalo zboží čerstvé. To platilo i o nanucích. Dlužno dodat, že když pokladní spatřila v našem košíku asi největší propadák – mleté maso zřejmě pro vojáky, protože mělo barvu polní uniformy, hnulo se v ní svědomí. Upozornila nás, že mletina má to nejlepší za sebou, a nabídla výměnu. To bylo příjemné překvapení, ovšem v tomto obchodě jediné. Navíc tahle dobrá žena neměla nikdy připustit, aby zelené maso překročilo se zákazníkem práh prodejny. *** Mleté maso PAVEL POC: Asi do výrobní šarže nepřišly dusičnany, tím pádem maso zoxidovalo a ztratilo červenou barvu. A jak má masný výrobek podobnou barvu, rychle pryč od něj. Odpudivě šedozelená barva. Maximální spotřeba uvedena jeden den po nákupu. Co jsme nakoupili? Do košíku nám vklouzl již uvařený houskový knedlík, mleté maso, grilovací klobásky, špekáčky, šunka, šunkový salám, vajíčka a pomazánka. Česká vejce cereální PAVEL POC: Tato vejce jsou poměrně drahá (5 Kč za kus) a zákazník tak předpokládá kvalitu. Jenže u takto znečistěných vajec je velká pravděpodobnost nákazy salmonelou. Nebrat! Po otevření obalu se objevil závažný problém. Jedno vejce mělo prasklou skořápku a vytékal obsah, jenž potřísnil i okolní vajíčka. Česká vejce (normální)

PAVEL POC: Tato vejce jsou úplně v pořádku a na chatu si je v pohodě můžeme vzít. Jsou dobře zabalena, označena a mají i správnou velikost a tvar. Bez závad. Obal v pořádku. Všechna vejce uvnitř mají na skořápce kód CZ, což značí vejce z českého chovu. Houskový knedlík PAVEL POC: Vina je na straně obchodu. Prošlé knedlíky byly v regále vepředu a za nimi byly schovány čerstvé. Zkrátka opět podvod na zákazníka. Na první pohled bez problému, ale má o den prošlou dobu spotřeby. Šunkový salám PAVEL POC: Mohl by mít trochu míň soli než 2,5 %. Spotřebován musí být v den nákupu. Barva už začíná být velmi nevábná. A to vrchní našedlé kolečko bych ještě musel asi nějak tepelně upravit. Už je trochu oslizlé. Vypadá lákavě – Vepřová kýta – 80 %, nějaká ta zahušťovadla, stabilizátory. Je ve slevě 33 %, to pro někoho může být velmi zajímavé. Grilovací klobásky PAVEL POC: Vypadají chutné. Ale na chatu je v žádném případě nebrat, hlavně kvůli datu spotřeby. Obecně, u tohoto druhu výrobků je potřeba vždy mít v datu spotřeby nějakou rezervu. Vzhledově pořádku, ale opět doba trvanlivosti končí dnem nákupu. Dušená šunka PAVEL POC: Lidem, kteří trpí alergií na lepek, by neměla uškodit. Ale má malý obsah masa a je doplněna aromatem šunky. To znamená, že voní jako šunka pouze díky chemii. Masa jen 75 %, aromata, zvýšený obsah soli. Špekáčky PAVEL POC: Výrobek obsahuje dost antioxidantů, ale jinak by neměl červenou barvu. 65 % vepřového a hovězího masa, obsahuje koření a česnek, max. 3,5 % soli. Šunka pečená PAVEL POC: Velmi kvalitní šunka, krásná barva a vysoký obsah masa. Na škodu je hodně vysoký obsah soli. Kontrolovali jsme i limonády, ty ale byly vesměs v pořádku. 95 % obsahu vepřového masa, trvanlivost je ještě týden, relativně málo tuku – 4 %, hodně slané – 37 %. Pomazánka dříve pomazánkové máslo PAVEL POC: U tohoto druhu potravin se v případě, že jsou prošlé, mohou objevit bakterie, způsobující listeriózu, která může vést až k potratům u těhotných žen. Přitom čerstvá pomazánka byla regále opět pod hromadou prošlé O dva dny prošlá doba spotřeby, ale chuťově zákeřně bez závad.

Foto popis| RNDr. Pavel Poc – místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu. Foto autor| Foto: Robert Klejch

ceskapozice.cz Předražují řetězce české produkty? ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Kateřina Surmanová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.7.2016

zpět Potraviny z dovozu jsou levnější než české kvůli nižším maržím, zlobí se tuzemští výrobci i ministr zemědělství Marian Jurečka. Některé obchodní řetězce to prý dělají proto, aby v době krize zvýhodnily potraviny ze svých mateřských zemí. Je to absolutní nesmysl, tvrdí však obchodníci a naopak říkají, že podporují české produkty. Na trhu je přebytek českého mléka, másla i vepřového masa, ceny prudce padají, zemědělci prodělávají a hrozí demonstracemi. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto vyzývá lidi, aby kupovali potraviny domácích výrobců a pomohli tak trh stabilizovat. Jenže apel nefunguje, protože v mnohých obchodech jsou české potraviny dražší než identický produkt z dovozu. Podle producentských svazů i ministra Jurečky to některé obchodní řetězce dělají schválně, aby v době krize zvýhodnily potraviny ze svých mateřských zemí. Přirážka za český původ „Některé obchodní řetězce dávají na identické výrobky různé marže. Například máslo – obchodník nakoupí za stejnou cenu od českého a třeba německého dodavatele, ale na český výrobek dá výrazně vyšší marži,“ řekl LN ministr Jurečka. „V očích zákazníka je pak český výrobek tak drahý, že ho nekoupí. Pak se logicky víc prodávají výrobky, které jsou k nám dovezeny ze zahraničí, konkrétně dost často ze zemí, kde daný obchodní řetězec sídlí,“ popsal situaci ministr. České pobočky řetězců se nařčení z úmyslného předražování tuzemských potravin brání. Konkrétního obchodníka se zahraniční matkou nechce nikdo jmenovat, aby se situace nevyhrotila. České pobočky řetězců se nařčení z úmyslného předražování tuzemských potravin brání. „Naprosto nesouhlasíme a důrazně se ohrazujeme vůči tvrzení, že bychom znevýhodňovali prodej určitých komodit ve prospěch dovozových,“ sdělil LN Michael Šperl z českého zastoupení německého Kauflandu. „Nikoho neznevýhodňujeme“ „Naopak, máme exkluzivní smlouvy s dodavateli, kteří pěstují či produkují své zboží v České republice s českými zaměstnanci podle českých receptur,“ dodal Šperl. Stejně reaguje také další řetězec s německou matkou, Lidl. „Pro naši společnost to rozhodně neplatí. Nerozlišujeme mezi českými a zahraničními dodavateli,“ řekla LN mluvčí Zuzana Holá. Nařčení z neférového protežování importovaných potravin odmítá i Billa, jež má rakouské kořeny. „Podobné praxe si v Bille nejsme vědomi. Cíleně podporujeme české dodavatele,“ uvedla Lucie Borovičková, PR manažerka české pobočky. Ministr uvádí, že se opírá o informace a podklady od českých výrobců, kteří si ověřovali, za jakých cenových podmínek se konkrétní produkty dodávají ze zahraničí. Zaměřili se především na Německo a Polsko. „Připadá nám přirozené, aby zboží cestovalo na co nejkratší vzdálenosti a k zákazníkovi se dostalo co nejdříve od sklizně či zpracování,“ dodala Borovičková z českého zastoupení Billy. Dalším z velkých řetězců v České republice je nizozemský Ahold, který provozuje síť Albertů. Na dotaz LN nezareagoval. Ministr uvádí, že se opírá o informace a podklady od českých výrobců, kteří si ověřovali, za jakých

cenových podmínek se konkrétní produkty dodávají ze zahraničí. Zaměřili se především na Německo a Polsko, odkud se dováží nejvíc. Podle údajů celní správy import některých potravin za poslední rok prudce vzrostl, nejmarkantnější je to u másla, kde je nárůst o skoro pětadvacet procent. Je to paradoxní situace, protože objem dovozu se zvyšuje spolu s objemem domácí nadvýroby. „Máslo, tvaroh a některé druhy sýrů dovážíme v řádu miliard korun,“ říká Jurečka. Podle ministerstva zemědělství zatím producenti mléka na příjmech přišli o sedm až devět miliard, producenti vepřového masa o 3,3 miliardy. Kvóty a Rusové Mléka, másla a vepřového je na celém evropském trhu obrovský přebytek. První příčinou je zrušení mléčných kvót loni v dubnu. Předtím, od roku 1984, platil maximální limit, kolik mléka může zemědělec vyprodukovat. Pokud objem přesáhl, došlo na sankci. Limit ale padl a s ním i ceny, konkrétně u mléka prodávají hospodáři litr za šest korun, případně o padesát haléřů dráž, což znamená, že na každém litru mají dvoukorunovou ztrátu. Podobná je ztráta i na kilogramu vepřového masa. „Druhým významným faktorem je ruské embargo, které zakazuje dovážet na ruský trh mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. V důsledku tu je výrazný přetlak zboží, pro které se zatím nedaří najít tak rychle odbytiště. V případě mléčného sektoru Evropské unie to má dopad na značný pokles cen,“ dodává Jurečka. Máslo pro Koreu Jedním z velkých úkolů je proto najít nová odbytiště, zvláště ve státech, kde vyprodukované mléko nezvládá pokrýt poptávku. Mezi cíli jsou třeba arabské státy, kde už jsou zákazníci zvyklí na české sýry, stejně jako například v Číně, Japonsku nebo Koreji. Ambasády a zahraniční kanceláře CzechTrade dostaly za úkol, aby ve „svých“ zemích prozkoumaly možnosti mléčného odbytu. O tom, že situace je vážná, svědčí i nedávné vládní zmocnění pro ministra Jurečku, aby hledal další způsoby, jak agropodnikatelům pomoci, než krize pomine. O tom, že situace je vážná, svědčí i nedávné vládní zmocnění pro ministra Jurečku, aby hledal další způsoby, jak agropodnikatelům pomoci, než krize pomine. Mezi možnostmi je snížení daní nebo osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění, vedle toho přebytek mléka řeší i rozšíření dotačních výzev. Přesto odboráři varují, že pokud nedojde ke zlepšení, vyjdou do ulic. „V ohrožení je až patnáct tisíc pracovních míst. Jsme připraveni o ně bojovat s nejvyšší razancí, a to i blokádami supermarketů a Prahy,“ řekl před několika dny předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek. Na nejvyšší razanci došlo už v roce 2009. Na konci října tehdy vylili farmáři tisíce litrů mléka do polí a překřtili ho na nejdražší hnojivo. Traktory s cisternami vyrazily po celé republice, v některých městech zablokovaly dopravu. I tehdy se výkupní ceny propadly pod úroveň nákladů, zemědělci se zbavovali dojnic nebo krachovali – za litr mléka se platilo kolem pěti korun.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/predrazu....aspx?c=A160713_121725_pozice-tema_houd

COT business Anketa: Využívají regiony regionální potraviny a produkty pro svůj marketing? COT business str. 27 Téma měsíce pmu Český svaz zpracovatelů masa - TOP

12.7.2016

zpět Zajímalo nás pochopitelně, zda s fenoménem regionálních výrobků a zejména pak potravin pracují regiony při svých marketingových aktivitách. Představitelům krajských úřadů, v jejichž kompetenci

je cestovní ruch, stejně jako zástupcům organizací destinačního managementu a některých měst jsme proto položili následující anketní otázky: 1) Používá váš kraj/region pro svoji propagaci v oblasti cestovního ruchu regionální potraviny či další regionální produkty? Které? 2) Je pro vás podstatným kritériem při volbě zmíněných produktů certifikát stvrzující jejich původ, nebo se rozhodujete na základě jiných kritérií? VLASTA KRATOCHVÍLOVÁ, Královéhradecký kraj 1) Seznam regionálních potravin i produktů je uveden na turistickém portálu Královéhradeckého kraje http://www.hkregion.cz. 2) Certifikát by měl být určitou zárukou kvality a určitou roli hraje. Bohužel ne ve všech územích nebo u všech regionálních výrobků je možné některý z certifikátů získat. Důležitý je také zájem ze strany výrobců regionálních produktů či výrobků spolupracovat, což se vždy neděje. Všichni ale tuto možnost u nás dostávají. EVA VANÍČKOVÁ, Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko 1) Ano, používáme nejen regionální potraviny, ale i další regionální produkty. Z potravin zmíním třeba piva z Rychnovského pivovaru (např. pivo Zilvar), ze Staročeského pivovárku Dobruška (např. pivo Rampušák) a z minipivovarů Kanec Žamberk, Clock Potštejn a Jelen Letohrad. Dále pak stojí za zmínku mošty a přírodní ovocné pálenky z Podorlické sodovkárny, Frolíkova káva z Frolíkovy pražírny kávy v Borohrádku, Potštejnská medovina, produkty z Ovocných sadů Synkov, ryby z Kolowratských rybníků, domácí sirupy, džemy či bylinné preparáty paní Geržové ze Sedloňova nebo Bilerbinu v Lanškrouně, domácí zákusky Ateliéru Renata v Opočně, Deštenský či Ličenský chléb, maso a mléčné výrobky z Ekofarmy z Rampuše aj. Pokud jde o další regionální produkty, pro naše účely používáme třeba známou ručně paličkovanou Vambereckou krajku (například od paní Rejentové), výrobky z Ateliéru zvonaře a hrnčířky v Deštném v Orlických horách, z brašnářství Ladislav Hermlík v Rokytnici v Orlických horách, z Chráněné dílny Kopeček Bartošovice v Orlických horách nebo dřevěné hračky pana Jirsy z Dobrušky. 2) Certifikát Orlické hory – originální produkt je pro nás rozhodně garancí kvality a určité výjimečnosti, ale v žádném případě nepodceňujeme ani necertifikované produkty s dobrou referencí. Ty se poté snažíme k certifikaci motivovat. ILONA ŠNEBERGEROVÁ, Plzeňský kraj 1) Plzeňský kraj využívá k propagaci celou řadu regionálních výrobků (řemeslná výroba, regionální potraviny, tradiční produkty z jednotlivých regionů kraje), kterými propaguje nejen kraj jako takový, ale i jedinečnost a originalitu spojenou s tradicí daného výrobku ve vztahu geografickém či historickém. Zmínila bych například přírodní chmelová mýdla, vyrobená v Amálčině mydlárně, která jsme využívali při prezentaci Plzeňského kraje jako kraje piva. Balení bylo opatřeno nejen jménem výrobce a složením mýdla, ale i básničkou. Využíváme i kolovečskou keramiku, kterou rodina Volfů vyrábí již po sedm generací. Z jejich dílny je i dárkové balení typického chodského nástroje fanfrnochu. Dále zmíním svíčky z včelího vosku ve formě modelu památek z Plzeňského kraje (hrad Kašperk, rotunda), vyhlášené skašovské hračky (tradiční chodské dřevěné postavičky), chodské velikonoční kraslice – tzv. straky, chodské kroje, řezbářské výrobky ze Šumavy, pivní kosmetiku z Chodovaru, bořické koláče, pečené čaje a marmelády z Bučí atd. 2) Často zohledňujeme certifikované značky, které jsou zcela jednoznačně nositelem kvality (sama jsem členem pracovní skupiny Šumava – originální produkt, která certifikace uděluje). Úzce spolupracujeme s výrobci, kteří obdrželi značku Regionální potravina. Ale ne vždy jsou kvalitní výrobky pokryté certifikovanou značkou, a proto spolupracujeme i s řemeslníky, které osobně známe a víme o kvalitě jejich produktů, a můžeme tedy doložit originalitu, jedinečnost či

vysokou kvalitu i přes necertifikovaný produkt. Takže ano, certifikace značky je důležitá, ale není vždy rozhodující. KRISTINA ŠTĚPÁNOVÁ, Plzeň – TURISMUS 1) V soutěži regionální potravina Plzeňského kraje 2015 je několik zajímavých a opravdu typických výrobků. Jedním z nich je zelný salát z Plzně-Křimic, přičemž křimické zelí je na Plzeňsku gastronomický pojem. Křimická zelárna Ing. J. Lobkovicze (mimochodem založená před 94 lety) je sezonní záležitost, jedinou strojovou prací je krouhání, jinak se ale zelí vyrábí podle 150 let starého receptu, včetně šlapání zelí v modřínových kádích. Na podzim se zde konají Slavnosti zelí. Zkoušeli jsme se domluvit s výrobcem na možnosti zapojení zelárny do nějakého turistického programu, ale jde o potravinářskou výrobu a navíc sezonní, takže nelze uvést návštěvníky do provozu, a to prý ani na objednávku. Nicméně pokud bychom propojili tradici křimického zelí s další regionální specialitou, což je chov černostrakatého přeštického vepře, dospěli bychom k základům nejtypičtějšího českého jídla, tj. vepřo-knedlo-zelo, samozřejmě s nezbytnou sklenicí piva. Chybí už jen ty knedlíky, ale ty jsou opravdu celorepublikovou záležitostí. Plzeňsko bylo a je obilnářskou krajinou, takže hrubá mouka – vajíčko – droždí – voda – cukr a sůl, to jsou ingredience, které nechyběly v žádné domácnosti plzeňského venkova. Bohužel chov černostrakatého vepře z Plzeňska málem zcela vymizel, ale prý dnes už začínají některé restaurace toto maso zase používat, protože je velmi chutné. V Přešticích, cca 15 km od Plzně, se nachází sousoší dvou černostrakatých prasátek, tedy druhu, který byl vyšlechtěný právě tady a město proslavil. Sousoší bylo vyrobeno na konci 50. let 20. století v keramických závodech v Horní Bříze, jeho autorem je sochař Jaroslav Podmol. Naše příspěvková organizace Plzeň – TURISMUS je zodpovědná za propagaci Plzně, ale právě téma gastronomie je velmi atraktivní a plzeňské knedlo-vepřo-zelo do něj právem patří, takže se do budoucna budeme chtít tomuto tématu věnovat. Umím si představit větší kampaň na dobroty pocházející z Plzeňska právě v roce 2018, v roce 100. výročí založení republiky. Každý ví, že Plzeň proslavily pivo a Škodovka, ale proč ne také křimické zelí a vepřík z Přeštic? Věčná škoda je jen dnes už zaniklé značky Ex Plzeň, kdysi nejslavnějšího gastronomického festivalu v Československu. Nové aktivity typu Fresh festival, Festival polévky a další tento fenomén nemohou zcela nahradit, nicméně množství gastronomických akcí v Plzni a na Plzeňsku stále vzrůstá. 2) Certifikace je důležitá zejména pro ty, kdo si výrobky kupují, tj. u nás třeba na pravidelných a nesmírně oblíbených farmářských trzích – v Plzni se na centrálním náměstí konají v sezoně každých 14 dní. Jinak my s pojmy certifikovaných výrobků příliš nepracujeme, naším cílem je spíše propagovat tradiční nebo naopak moderní (z tradic vycházející) gastronomii. Na Plzeňsku jsou to klasické vošouchy, tedy bramboráky, které zná celé Česko. Ale pro zdejší region je typickým pokrmem také kynutá bramborová buchta, která je výborná k pivu. Tyto výrobky se ale nedají zařadit do certifi kovaných regionálních potravin, jsou to prostě oblíbená jídla na Plzeňsku, nejlépe, pokud se ještě v domácnostech dělají – třeba plzeňské tříbarevné koláče, velmi podobné těm chodským, klasické české buchty nebo štrůdl. Většinou se v té podobě, která je nejchutnější, nedají běžně koupit. TOMÁŠ ČIHÁK, Vysočina Tourism 1) Kraj Vysočina jako své dárkové a propagační předměty používá regionální potraviny a regionální produkty. Je jich celá řada, nejvíce využívané jsou regionální pálenky a medovina, sušené ovoce, ručně a podle tradičních receptů vyráběná čokoláda a uzeniny. Jsme si vědomi toho, že pokud chceme něčím zaujmout, je vhodné používat právě takovéto typy upomínkových předmětů. Zároveň tím vhodně propagujeme Kraj Vysočina a v neposlední řadě podporujeme zdejší podnikatele. 2) Podstatným kritériem pro Kraj Vysočina je, aby potraviny byly vyrobeny v našem regionu. Regionální potravinu vybíráme jako vhodný dárek podle ročního období, podle toho, komu je dárek určen, u zahraničních návštěv se snažíme o originalitu a jedinečnost.

Pokud má nějaký výrobek značku „Vysočina – regionální produkt“, tak to je výhoda a rádi se tímto pochlubíme, ale rozhodující kritérium to není. MARTINA MARTINCOVÁ, Středočeský kraj 1) Středočeský kraj používá regionální produkty nejen na veletrzích, ale také jako propagaci Středočeského kraje v zahraničí. Můžeme jmenovat např. Festival Porýní Falc, kde kraj tyto produkty propaguje. Na domácích veletrzích se jedná zejména o uzeniny, sladké pečivo či mošty. 2) Nejdůležitějším kritériem je to, aby výrobek byl z našeho regionu. Záleží nám rovněž na kvalitě. U zahraniční propagace kraje se snažíme o jedinečnost produktu. NORA DOLANSKÁ, Prague City Tourism 1) V předminulém roce jsme pro rezidenty připravili podzimní kampaň Do Prahy za pivem, která domácím turistům představila Prahu jako destinaci, v níž se skvěle daří malým pivovarům, pivním barům a pivotékám nabízejícím pivo doslova z celého světa, ale i speciální lokální receptury. Zatímco ještě v minulém století měla Praha čtyři pivovary, dnes jich je dobře přes 30 a neustále přibývají nové. K tomuto tématu jsme zpracovali velmi populárního Pivního průvodce Prahou, který je kromě češtiny a angličtiny k dostání také v ruštině a němčině. Letos jsme v souvislosti s oslavami 700. výročí Karla IV. zvolili zase vinnou gastronomii, která je v metropoli rovněž na vysoké úrovni. Brožura Víno v Praze, vydaná česky, anglicky a francouzsky, dává turistům tipy na padesát nejzajímavějších pražských podniků, kde dbají na skvělou nabídku domácích i zahraničních vín. Čtenář se zároveň dozví o historii pražských vinic, která spadá až do 10. století, a dostane celou řadu doporučení – např. jak správně rozumět vinným etiketám nebo odrůdám. 2) Vybíráme zpravidla taková témata, která mají potenciál oslovit velký okruh lidí. Chceme zároveň vyzdvihnout, že právě pražská gastronomická scéna prošla za uplynulých několik let obrovským vývojem. Turisté tak dnes mají mnoho možností, jak a kde Prahu v tomto duchu objevovat. Při zpracování tématu si vždy bereme k ruce odborníky, kteří nám pomáhají vybrat z aktuální nabídky skutečně jen to nejlepší. RADIM ADAMEC, Karlovarský kraj 1) Tradiční regionální produkty, jakými jsou např. bylinný likér Becherovka a lázeňské oplatky a tradiční regionální produkty v podobě porcelánu či skla ze společnosti Moser, používáme v rámci prezentace regionu takřka pravidelně. Co se týká výrobků s označením Regionální potravina, je to podstatně složitější. Dá se říci, že kromě výše jmenovaných nemáme v Karlovarském regionu žádný tradiční výrobek, jako jsou např. Olomoucký tvarůžek nebo Štramberské ucho. Ačkoliv je v regionu momentálně již více než 40 certifikovaných výrobků v podobě sýrů, klobás nebo alkoholických i nealkoholických nápojů a řady dalších produktů, je velmi složité to nějakým způsobem uchopit a používat při propagaci v rámci cestovního ruchu. Jen stěží lze marketingově využívat „Mysliveckou slaninu“ nebo „Farmářský kozí sýr“, když se jedná o produkty sice vysoce kvalitní, ale mnohdy srovnatelné s podobným regionálním výrobkem z jiné části republiky. Více než samotné produkty se proto snažíme propagovat místa a lokality, z nichž tyto výrobky pocházejí. Pokud například prezentujeme oblast Toužimska jako místo ideální pro agroturistiku, nevynecháme informace o biofarmách, které nabízejí vlastní produkty, mnohdy se pyšnící právě značkou Regionální potravina. Podobným způsobem pak pracujeme i v ostatních částech regionu. 2) Certifikát, respektive značka Regionální potravina, jsou samozřejmě vždy výhodou. Za povšimnutí ovšem mnohdy nestojí pouze produkty a potraviny označené touto značkou, ale i mnohé další, které zpravidla pocházejí ze stejné produkce, ze stejné farmy či výrobny. Proto zatím uplatňujeme zmíněný model prezentace samotného území s přidanou hodnotou v podobě regionální, nebo chcete-li, kvalitní potraviny.

LIBUŠE NOVOTNÁ POKORNÁ, Destinační agentura Dolní Poohří 1) Ústecký kraj se dlouhodobě snaží podporovat regionální potraviny a dlouhodobě spolupracuje s Agrární komorou, která již několik let pořádá soutěže regionálních potravin, které i my zapojujeme do svých projektů a prezentací. V loňském roce se podpora ještě zvýšila, protože se Destinační agentura Dolní Poohří stala členem Asociace regionálních značek a vzali jsme na sebe úlohu koordinátora značky Poohří – regionální produkt. V tuto chvíli proběhly tři výzvy a ocenili jsme na 13 produktů ve třech kategoriích – regionální výrobek, služba a zážitek. Na podzim letošního roku proběhne další výzva a již nyní se nám hlásí zájemci. 2) Původ produktu je pro nás stěžejní a je zakotven v certifikačních kritériích, jež jsme převzali od Asociace regionálních značek, která je naší matkou a která kromě nás zastřešuje ještě dalších 26 koordinátorů po celé České republice. Takže původ je jedním z mnoha kritérií, které musejí přihlášení zájemci o certifikát splňovat. ZUZANA VOJTOVÁ, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava 1) Našim nejvýznamnějším regionálním produktem je určitě víno, které je úzce spojeno s propagací regionu a je konkurenční výhodou regionu oproti ostatním v České republice. Jsou to ale také stále častěji další druhotné výrobky z vinné šťávy či jadérek (želé, olej, kosmetické výrobky apod.). Potraviny a další produkty mohou být také nositeli značek Regionální potravina, Moravský kras – Regionální produkt nebo Tradiční výrobek Slovácka. Národní vinařské centrum pak certifikuje také služby vinařské turistiky. Výrobce, jejichž potraviny nebo výrobky mají vazbu na jižní Moravu a vycházejí z regionálních tradic, prezentujeme na webové stránce produktymoravy.cz, kam průběžně doplňujeme nové výrobce a producenty. 2) Pokud je produkt nositelem certifikátu, je do nabídky zařazen a prezentován na webové stránce. Pokud produkt certifikát nemá, musí pak splňovat jistá kritéria. Pro potravinářskou produkci je kritériem pro zařazení do seznamu buď historický regionální původ (region Jižní Morava) nebo minimální podíl místních surovin (suroviny pocházející z území jižní Moravy). Minimální podíl místních surovin je 60 procent. Prodejny a restaurace, které budou mít v budoucnu zájem být na webu uvedeny, musejí být schopné prokázat regionální původ prodávaných/využívaných surovin čestným prohlášením. Pokud jde o nepotravinové výrobky, pro posouzení „míry tradičnosti“ produktu, výrobní technologie nebo výrobce, u kterých „míra tradičnosti“ není na první pohled jednoznačná, navrhujeme spodní hranici pro zařazení do seznamu minimálně 10 let (praxe výrobce nebo historie výrobku nebo výrobního postupu či technologie). Produkt musí být zároveň vyráběn alespoň částečně ručně. Nevylučujeme využití nejrůznějších nástrojů a pomůcek, ale výrobek musí nést osobní otisk – rukopis svého tvůrce. Nesmí se jednat o plně automatizovanou produkci. Jako základní kritérium navrhujeme minimálně 50procentní podíl ruční práce. Výrobky zařazené do seznamu musejí splnit obě kritéria. V případě, že výrobek splňuje pouze jedno z kritérií, bude jeho zařazení do seznamu posouzeno individuálně. EMA HAVELKOVÁ, Moravskoslezský kraj 1) Moravskoslezský kraj využívá v rámci svých prezentací jak regionální potraviny, tak i další regionální produkty. Příkladem takového produktu jsou kuchařky krajových receptů „Jak šmakuje Moravskoslezsko“, které často představujeme na prezentačních akcích společně s drobnou ochutnávkou regionálních specialit uvařených právě podle receptur z kuchařek. Ve spolupráci s destinačními managementy našich turistických oblastí samozřejmě propagujeme i jejich lokální produkty. Hezkým příkladem je „Pohádkové Poodří“, kdy je nabídka cestovního ruchu prezentována prostřednictvím pohádkových bytostí – skřítků Picmochů a dalších. 2) Původ produktů je pro nás samozřejmě stěžejní, certifikaci však striktně nevyžadujeme. Řada

kvalitních produktů totiž žádný certifikát nemá. Navíc na trhu je takové množství značek (Regionální potravina, Regionální značka, KLASA, Czech made atd.), že se v nich často neorientují nejen spotřebitelé, ale ani samotní výrobci. Pro nás je důležité, že produkty logicky a např. i historicky k území našeho kraje patří. LADISLAV PODBEHLÝ, Olomoucký kraj 1) Olomoucké tvarůžky, výrobky Tvarůžkové cukrárny, pivo Litovel, Holba a Zubr, minipivovary Chomout, Kolštejn a Svatokopecké pivo, Jesenická bylinná a Absinth z Bělé pod Pradědem, paštiky a džemy Via Delicia, Velkolosinské pralinky, Hanácké koláče, výrobky Levandulové kavárny, Staroměstské máslové trubičky, … 2) Preferujeme původ surovin i konečného výrobku v Olomouckém kraji. DANA DAŇOVÁ, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy 1) Regionální potraviny využíváme např. k prezentaci na veletrzích, při fama press tripech či prezentacích pro média, touroperátory i veřejnost a při pořádaných konferencích. Zlínský kraj využívá regionální produkty a potraviny také např. jako reklamní předměty. Jedná se o výrobky typické pro turistický region Východní Morava, např. o frgály, vdolky, lázeňské oplatky, mléčné výrobky, víno, slivovici a také řemeslné produkty z produkce místních výrobců. 2) S místními producenty dlouhodobě spolupracujeme. Využíváme také úzké spolupráce s kolegy z turistických oblastí, měst a obcí Zlínského kraje, kteří jsou schopni doporučit adekvátní reprezentativní produkty z dané turistické oblasti. V našem regionu existují certifikované regionální značky (např. Tradiční výrobek Slovácka, Pravé Valašské aj.), jejich přehled máme k dispozici a s ohledem na užití vždy volíme vhodný produkt. Jeho volbu konzultujeme právě také s kolegy z turistických oblastí. Foto popis| Řekne-li se „regionální produkt“, jsou olomoucké tvarůžky jednou z prvních asociací Foto autor| Foto: Thinkstockphotos.com, Plzeňský Prazdroj

denik.cz Sdružení: Změny regulace trhu potravin jsou příliš časté 14.7.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Praha - Časté změny regulace prodeje potravin v ČR mohou vést k přeregulovanosti trhu na úkor účinného výkonu dozoru. A i když je regulace vedena ve prospěch spotřebitele, většinu aktuálních problémů na trhu v podstatě není schopna vyřešit. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek uvedli zástupci Sdružení českých spotřebitelů. Zároveň upozornili na to, že letos vstoupí v účinnost další novela zákona o potravinách, a to v situaci, kdy i u současné právní úpravy existuje problém s vymahatelností. " Příkladem jsou požadavky zákona na označování nebalených potravin mj. na informace o výrobci či hlavní složce potraviny. „Je stále mnoho řeznictví, uzenářství, pultových prodejů ve větších prodejnách, kde tyto informace k dispozici nejsou. Je to tedy právě jeden z takových příkladů, kdy sice ve prospěch spotřebitele jsou opatření zavedena a my to vítáme, ale ve skutečnosti

uplatňována nejsou," uvedl předseda sdružení Libor Dupal. Obecně ale považuje regulaci trhu potravin za prospěšnou. Zákaz označování potravin logy Další novela zákona o potravinách, která letos vstoupí v účinnost, zavádí zákaz označování potravin logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Novela má také sjednotit způsob informování o původu nebalených potravin u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Jurečka změny hájil Velcí obchodníci budou muset předávat nevyužité potraviny do potravinových bank. Kritikům vadilo, že je nebudou moci dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s tím, že ročně je v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana. Za kvalitu přerozdělovaných potravin bude podle ministra odpovídat jejich konečný distributor. Má dostávat potraviny s deformovaným obalem nebo nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Čtěte také: Lidé mohou od loňska hlásit zdravotní obtíže po jídle na portálu"

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/sdruzeni...otravin-jsou-prilis-caste-20160714.html

echo24.cz Agrofert útočí na řetězce. Zasáhl ale sám sebe 18.7.2016

echo24.cz str. 0 Názory, Homepage, Krátké zprávy Petr Holub Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Internetové noviny iDnes minulý týden informovaly, že „se do Česka dostávají potraviny v nižší kvalitě, než jakou mají v Rakousku a Německu. Týká se to zejména privátních značek obchodních řetězců.“ Na této informaci je nejdůležitější, že ji přinesly noviny z mediální divize Agrofertu, největšího výrobce tuzemských potravin. Proto jsme na náměstích nemrzli Stěžovat si na nízkou kvalitu potravin, která je mnohem horší než u západních sousedů, patří k současnému folklóru. Běžné jsou i nářky, že za všechno mohou řetězce, které za více peněz nabízejí chudým Čechům nižší kvalitu než bohatým Němcům. Není divu, také řetězce jsou německé. Takový obraz světa, respektive jeho potravinářské sféry, je tím, co nás snad nejvíc trápí od dob listopadového převratu. Tak za nastolení takových poměrů jsme určitě nemrzli na náměstích a nezvonili klíči. Článek z iDnesu, který exkluzivně spolupracuje se spotřebitelským sdružením dTest, tedy jen opakuje obvyklý stereotyp. Možná proto výsledky průzkumu nekriticky převzala i další tuzemská média. Důkazy pro jeho tvrzení by ovšem uměl najít běžný návštěvník pohraničních supermarketů během půlhodiny. Sdružení dTest prostě zjistilo, že značkové potraviny velkých firem typu Nestlé jsou stejné, i když je člověk koupí v Německu, Rakousku nebo u nás. Jiné to je u privátních značek, které používají řetězce Kaufland a Billa. Tam je často kvalita zboží prodávaného v Česku nižší, týká se to třeba toastového chleba, párků, limonád a podobně. Vyrábí se z horších surovin a ještě se při přípravě častěji používají dochucovadla a jiné chemické látky. Faktem je ovšem i to, že rozdíly jde vyčíst z obalu. Pro dTest jsou tato zjištění vážná. Prostě by se neměly ve stejném obalu

prodávat různé potraviny. Podnikový zpravodaj v akci Informace z iDnes stojí za to pročíst pozorně podle pravidla: „Nic není takové, jak vypadá na první pohled“. Pro druhý pohled je klíčová otázka, proč se informační bulletin Agrofertu zaměřil na privátní značky řetězců. Řetězce jsou hlavním odběratelem produkce koncernu a každého tedy logicky napadne, že Agrofert chce zahraniční obchodníky přitlačit k tomu, aby víc odebírali jeho produkci. Je přece známo, že výrobky Babišova koncernu měly potíže při prodeji pod privátní značkou Pikok, kterou používá řetězec Lidl, protože se v nich nacházely kusy kovu. Je dost pravděpodobné, že se výrobky Kosteleckých uzenin či kombinátů v Krahulčí a Kroměříži od té doby pod značkou Pikok neprodávají, s výjimkou levných tvrdých salámů. Pozoruhodný je fakt, že při průzkumu privátních značek zůstal Lidl stranou, i když je jejich protagonistou. Právě v Lidlu dávají privátní značky jednoznačně najevo, že se potraviny vyrábějí pod stejnou normou v Česku, Německu i ve Francii. Kdyby dTest našel nějaké rozdíly, nepochybně by o nich informoval. Zřejmě nenašel. Tak se soustředil na značky K-Classic v Kauflandu a Clever v Bille, které však nejsou klasickými privátními značkami, spíše jen upozorňují na výhodné nákupy v dané zemi. Řetězcům se dá vyčítat leccos, ale v případě značek K-Classic a Clever dělají to, co po nich chtějí tuzemští politici a potravináři. Vybírají z nabídky převážně českých potravin, které se vyrábějí z důvodu úspor v nižší kvalitě. Požadovat po nich stejnou kvalitu jako v Německu fakticky znamená, že voláme po posílení importu, který válcuje tuzemský trh i bez těchto pomýlených výzev. Další test v Agrofertu? Analytici dTestu a deník iDnes neinformovali o kvalitě výrobků z Agrofertu, které se prodávají pod firemními značkami Kauflandu a Billy. Přitom se podle publikovaného testu dá předpokládat, že by ve srovnání se svými rakouskými nebo německými protějšky také dopadly špatně. Třeba máslo pro Billu vyrábí Mlékárna Hlinsko ze stáje Agrofertu a předem je možné říci, že by ve srovnání s rakouským máslem Billa neobstálo. Neuvádí třeba regionální původ mléka a nezaručuje, že se krávy krmí pouze trávou nebo senem a že nemusí konzumovat siláž. Lze tedy doporučit další díl průzkumu, který by přinesl informace o tom, jaké potraviny dodávají řetězcům Agrofert i další velké české koncerny, a srovnal je s cizinou. Byla by to cennější informace než prosté konstatování, že se za hranicemi dá nakupovat lépe. Další zajímavé články si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo

URL| http://echo24.cz/a/wwzCd

ekonomika.iDNES.cz Celníci zabavují na letištích cestovatelům výrobky z masa a mléka ekonomika.iDNES.cz str. 0 Evropská unie MF DNES, Kristína Paulenková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.7.2016

zpět Celní správa letos i přes zákaz dovozu opět zabavuje cestovatelům nejrůznější pochutiny a svačinky. Mnozí totiž nevědí, že ze třetích zemí, tedy nečlenských zemí EU, se až na výjimky nesmí dovážet maso, sýry, jogurty či salámy. Do kufrů si turisté balí jako suvenýr často právě sýry nebo klobásy, případně drobnou svačinu, a to přestože platí zákaz dovozu masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků ze třetích zemí do Evropské unie.

Celní úřad má povinnost takové věci zlikvidovat. Už loni úřady zabavily 1 200 kilogramů produktů živočišného původu. Jednalo se především o masné výrobky, uvedla Státní veterinární správa. Vyhodit zakázané potraviny můžou cestující na letištích do speciálních sběrných nádob, které jsou jasně označeny. Pokud tak neučiní a celníci zjistí, že někdo převáží potraviny živočišného původu, hrozí mu peněžitá pokuta nebo trestní stíhání. Nařízení se týká také balíků zaslaných poštou nebo kurýrní službou. Omezení má své opodstatnění. Při dovozu svačinek ze třetích zemí hrozí zavlečení nebezpečných patogenů, které se jinak v zemích Evropské unie nevyskytují. „Zboží může obsahovat škodlivé látky i z hlediska toho, že přeprava může trvat dlouho,“ vysvětluje Šárka Miškovská, tisková mluvčí Celního úřadu Praha Ruzyně. Potvrdila, že se problémy týkají především obchodních zásilek. Ryby, dorty či kojenecká výživa mají výjimku Zákaz se nevztahuje na dovoz z Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska, San Marina a Andorry. Z Islandu, Faerských ostrovů a Grónska je možné poslat či dovézt zmíněné potraviny do hmotnosti maximálně deseti kilogramů. Například milovníci ryb mohou i ze třetích zemí vozit vykuchané čerstvé ryby, když hmotnost na osobu nepřekročí 20 kilogramů. Výjimka se vztahuje také na dorty, sušenky či čokoládu. Dále se jedná o potraviny, které obsahují méně než 50 procent vajec či ryb. Pod podmínkou, že nejsou primárně z mléka nebo masa. Pro osobní spotřebu se dovoluje dovážet také ústřice, med, nebo šneky ( podrobnosti najdete zde ). Podle nařízení můžou lidé převážet i sušené mléko pro kojence, kojeneckou výživu a zvláštní výživu potřebnou z lékařských důvodů, pokud je v malém množství. Zpravidla můžete dovést tyto potraviny do hmotnosti 2 kilogramů. Stejná pravidla platí i u speciální výživy pro zvířata. Bez předložení k veterinární kontrole může být přivezen až 1 kg potravin živočišného původu, pokud se ale nejedná o výrobky z masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků (ryby, vejce, med..).

URL| http://ekonomika.idnes.cz/zivocisne-pr...uro.aspx?c=A160713_173318_eko_euro_kris

FaktorS České domácnosti bohatnou 14.7.2016

FaktorS str. 44 Za co utrácíme

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět ZA SOCIALISMU LÉPE ROZHODNĚ NEBYLO. ČESKÉ DOMÁCNOSTI SI DNES MOHOU DOVOLIT TÉMĚŘ O DVĚ TŘETINY ZBOŽÍ VÍCE NEŽ PŘED DVACETI LETY. Z Česka se stává bohatá země se vším všudy. Třeba nakupování v nákupních centrech je sedmou nejčastější víkendovou volnočasovou aktivitou dotazovaných rodin. Co do výše příjmů domácností doháníme – byť jen pomalu – západní státy. Za uplynulé dvě dekády se podle čerstvých dat Českého statistického úřadu zvýšil podíl výdajů na bydlení z 21 na 27 procent, významnost útraty za potraviny se naopak snížila z 19 na 17 %. V dostupnosti zboží jsme na tom nyní lépe než Řekové či Slováci, srovnávat se můžeme se Slovinci a Portugalci. „Takový trend je známkou toho, že se Česko může skutečně řadit k vyspělým zemím,“ řekla časopisu TÝDEN Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. „Pro rozvinuté ekonomiky je typické, že největší část rodinných financí spolyká bydlení.“ To potvrzují i další údaje. Ještě před 55 lety vydávali Češi a Slováci na potraviny průměrně 47 % ze svých celkových nákupů a na bydlení jen pětikorunu z každé stovky.

UTAHOVÁNÍ OPASKŮ Po čtyřicetileté éře reálného socialismu, kdy nebylo dostupné téměř žádné spotřební zboží a české domácnosti na něj neměly ani dostatek financí, nastalo období nevídaně vysoké spotřeby. Český zákazník byl po dlouhém odříkání doslova „hladový“ po spotřebě. To mělo i stinnou stránku v podobě snazší manipulovatelnosti. Proto má v českém prostředí doposud velmi silný vliv reklama. Češi dnes nakupují rádi a nákupním aktivitám se mnohé rodiny věnují i o víkendech či svátcích, což nebývá všude zvykem (v mnoha zemích na západ od našich hranic jsou v neděli obchody zavřené). Chování domácností prošlo v uplynulých letech několika rozdílnými etapami. Zejména první porevoluční roky byly silně poznamenány nejistotou možných dopadů ekonomické transformace a nevyhnutelného rozdělení Československa. Rok 1990 byl na nějakou dobu poslední, kdy spotřeba domácností prudce vzrostla a úspory silně propadly. Lidé kupovali zejména spotřební zboží a předzásobovali se před ohlášenou liberalizací cen. Ta přišla počátkem následujícího roku. Snížení míry úspor bylo dáno i uvolněním podmínek pro cestování a možností (byť velmi omezenou) nákupu volně směnitelných měn. Spotřebitelé po padesáti letech zkušeností s centrálně řízenou ekonomikou příliš nedůvěřovali prognózám o zlepšení trhu po liberalizaci cen a dávali přednost okamžité spotřebě. Ta ovšem prudce klesla poté, co byla uvolněna drtivá většina cen a inflace dosáhla bezmála 57 %. Spotřeba se snižovala i v roce 1992. DOHNAT A PŘEDEHNAT O rok později však začala etapa dohánění spotřeby, kdy se projevovalo několik faktorů. Mezi ně patří zejména masivní nárůst nabídky atraktivního zboží, vyplývající z rozmachu soukromého sektoru a liberalizace cen. Později už reálné příjmy obyvatelstva rostly a zrychlila výstavba a prodej nových domů a bytů. Na to měl vliv příchod nových finančních produktů (stavební spoření, hypotéky) na trh. Postupně se zvyšovalo bohatství a lidé začali akumulovat moderní zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou elektronické spotřebiče, počítače, lednice, automatické pračky nebo televizory a audiotechnika. V posledních letech se pak projevuje to, čemu se někdy říká spotřebitelská revoluce, kdy stále narůstá spotřeba luxusních druhů zboží. Úroveň spotřeby se přibližuje západoevropským zemím, přesto se český zákazník od svých západních sousedů v lecčems stále liší. Například tím, že se ve velké míře orientuje podle ceny, i když roste podíl lidí, kteří vyhledávají kvalitu. Průzkumy také ukazují, že Češi často nakupují intuitivně a nechají se zlákat nabídkou nejrůznějších slev. Mnohdy jsou ochotni utrácet za zboží, které ve skutečnosti ani nepotřebují. Podlehnou reklamní akci a na nákup si klidně i půjčí. ** ENGEL BY MĚL RADOST Německý statistik a ekonom 19. století Ernst Engel si všiml pozoruhodné zákonitosti. Rodina s růstem svých příjmů z nich utrácí menší procento za potraviny. Výdaje za zboží, jako je oblečení, doprava či rekreace, pak s růstem disponibilních příjmů domácností rostou. A to i v relativním vyjádření. Tento vztah funguje i opačným směrem a ekonomové jej nazývají Engelovým zákonem. A v souladu s ním se chovají i české domácnosti. Každý Čech v roce 2015 utratil měsíčně v průměru 16 672 korun. Z nich bylo vynaloženo nejvíce na bydlení (4511 Kč), potraviny (2855 Kč) a dopravu (1547 Kč). Struktura spotřebních výdajů domácností prošla za půlstoletí zásadní proměnou. Ještě v roce 1960 dosahoval podíl výdajů na potraviny (bez alkoholických nápojů) téměř poloviny. O dvaadvacet let později to byla už jen třetina, v polovině 90. let necelá pětina a v roce minulém jen 17 %. U výdajů na bydlení, vodu a energie je patrný vývoj přesně opačný. Před 55 lety to bylo pouhých pět procent, zatímco o 35 let později už téměř 21 %, tedy čtyřikrát více. Za tímto nárůstem stála především deregulace cen v oblasti služeb s bydlením souvisejících (vodné, stočné, elektřina, plyn), vyjma nájemného. K jeho uvolnění došlo až ke konci roku 2012. Zřejmě to je hlavní příčinou dalšího nárůstu podílu bydlení v rodinných rozpočtech až na více než 27 % v roce 2015. Ve spotřebním koši českých rodin se také výrazněji začaly prosazovat výdaje na dopravu a telekomunikace (z 3 na 12 %). Zde se patrně projevuje vliv rozvoje automobilismu, mobilních telefonů a internetu. ROSTOU I DLUHY

Rostoucí podíl výdajů domácností na bydlení jde ruku v ruce s nárůstem jejich zadlužení. Průměrná domácnost dnes dluží kolem 130 tisíc korun, zatímco před dvaceti lety to bylo jen kolem 18 tisíc. Přesto se dá říci, že se české rodiny zadlužují rozumně. A to jak co do výše, tak struktury dluhu. Zde se jednoznačně projevuje trend, kdy výrazně roste jen zadlužení dlouhodobé. V roce 1995 byl podíl krátkodobých dluhů na úrovni kolem 20 %, dnes je to zhruba 6 %. Drtivá většina dluhů směřuje do bydlení. Souvisí to jednak se vznikem a rozvojem hypotečního trhu po roce 1995, jednak s tím, že úrokové sazby z úvěrů na financování bydlení prakticky neustále klesají. „Příznivý vývoj ekonomiky, růst příjmů a také nízké úroky hypoték umožnily v roce 2015 domácnostem investovat 160,8 miliardy korun do bydlení, což je druhá nejvyšší hodnota za posledních 20 let,“ uvedla Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu zadlužení domácností docházelo v letech 2004 až 2007. Tehdy dluhy rostly až třicetiprocentním tempem za rok. Z mezinárodního srovnání vycházejí dluhy českých domácností velmi solidně. Míra jejich zadlužení (podíl dluhu na finančních aktivech včetně hodnoty bydlení) se pohybuje kolem třináctiprocentní úrovně. Česká republika je v tomto ukazateli devátá nejlepší z 22 porovnávaných evropských zemí. Relativní výše dluhu je u tuzemských rodin méně než poloviční ve srovnání s nejhorším Dánskem nebo Lucemburskem. Nejmenší dluhy mají naopak Lotyši a Italové (kolem 10 %). JÍME MÉNĚ MASA... Polistopadový vývoj se značně projevil také na jídelníčcích českých domácností. Za posledních 20 let poklesla spotřeba masa přibližně o 6 kilogramů na osobu a rok. Zatímco v roce 1995 jsme snědli 82 kilogramů masa, o dvě dekády později to bylo 76 kilogramů. Více než polovina přitom připadá na maso vepřové (necelých 41 kg). Tento trend se poslední dvě dekády prakticky nemění. Naproti tomu u masa drůbežího došlo ke zdvojnásobení spotřeby, ovšem zcela na úkor masa hovězího. Celkově se u nás sní přibližně dvakrát více masa než za první republiky v roce 1936. Je zajímavé, že tehdy v Československu vedlo maso hovězí a telecí (18 kg na osobu a rok), vepřové maso bylo se 14 kilogramy v těsném závěsu. Na třetím místě pak byly shodně ryby a drůbež (po 2 kg). Spotřeba masa pak stabilně rostla a kulminovala kolem roku 1990, kdy ho průměrný Čech zkonzumoval za rok více než 90 kilogramů. ... A VÍCE OVOCE I ZELENINY Na celkovou spotřebu potravin měly asi největší vliv ekonomické změny, zejména vývoj spotřebitelských cen potravin a také nepotravinářských služeb, nabídka a dostupnost výrobků na trhu ve vztahu k rozvoji distribuční sítě, reklama a propagace či zdravotní osvěta. Pokles spotřeby vepřového a hovězího masa v devadesátých letech byl pravděpodobně ovlivněn poklesy příjmů a zároveň růstem cen, lidé začali dávat přednost levnějšímu masu drůbežímu. Zpočátku „vynucené“ změny se postupně staly zvykem. V souvislosti s rostoucí nabídkou ovoce a zeleniny a jejich dostupností po celý rok je nárůst spotřeby těchto druhů potravin logický. Spotřeba zeleniny vzrostla v tomto období o 28 procent, ovoce dokonce téměř o 30 % a zdravotně příznivějších rostlinných jedlých tuků téměř o třetinu. V absolutních číslech to znamená nárůst ze 60 na 78 kg na osobu a rok u ovoce, ze 67 za 86 kg u zeleniny a z 13 na 16,5 kg u rostlinných a jedlých tuků. Spotřeba obilovin se ve stejném období snížila zhruba o 29 % ze 156 na 111 kg na osobu a rok. HYPERMARKETY, NAŠE LÁSKA Volba místa nákupu za socialismu byla velmi omezena. Samoobslužné prodejny byly jen ve větších městech, jinak převládaly takzvané pultovky. Do malých obcí občas zajížděly pojízdné prodejny. V 70. a 80. letech se sice budovaly obchodní domy, jenže díky všeobecnému nedostatku spotřebního zboží to nákupní chování lidí příliš neovlivňovalo. Teprve až v první polovině 90. let se u nás objevily zahraniční subjekty, které budovaly velkoplošné prodejny. V té době se předpokládalo, že spotřebitel nerad za nákupem dojíždí a raději je činí v blízkosti domu nebo práce. Na rozvoj prvních supermarketů rychle navázala výstavba hypermarketů a diskontů, která naprosto přetvořila český maloobchod. Česká veřejnost se velice rychle naučila velkoplošné prodejny využívat. Hypermarkety se pak staly součástí nově vznikajících nákupních center. Ty byly zprvu realizovány na okraji větších měst na zelené louce, později se začaly využívat i takzvané „brownfields“.

Češi nákupní centra vskutku milují. Ještě v roce 1998 byl každý druhý nákup proveden v samoobslužné nebo pultové prodejně a jen necelá čtvrtina připadla na supermarkety. Dnes jsou takzvané „měsíční“ nákupy uskutečňovány nejčastěji právě v hypermarketech (43 % populace). Na 23 procent nakupujících preferuje diskontní prodejny, 16 % zákazníků stále nakupuje v menších prodejnách, 16 % populace dává přednost nákupu v supermarketu a zbývající 2 % v tom nemají jasno. Lidé již nenakupují tak často a téměř 60 % populace využívá k nákupu auto. Roste také obliba nákupu potravin přes internet. JEŠTĚ PŘED 55 LETY VYDÁVALI ČEŠI A SLOVÁCI NA POTRAVINY PRŮMĚRNĚ 47 % ZE SVÝCH CELKOVÝCH NÁKUPŮ A NA BYDLENÍ JEN PĚTIKORUNU Z KAŽDÉ STOVKY. PROČ SE NÁM DAŘÍ LÉPE Za to, že se naše ekonomická realita stále přibližuje západním poměrům, vděčíme výkonům českého hospodářství. To už dva roky po sobě roste, předloni o 2,7, loni dokonce o 4,5 procenta. Hospodářský růst se samozřejmě odráží i na ekonomické situaci domácností. Těm rostou příjmy, a to jak v podnikatelské, tak v zaměstnanecké sféře. Měsíční mzdy a platy za celý loňský rok dosáhly 27 231 korun, a byly tak třikrát vyšší než v roce 1995. Příjmy podnikatelů tak rapidní růst nezaznamenaly, protože byly poměrně vysoké už v polovině devadesátých let. Z tehdejších 30 tisíc se během dvou dekád vyšvihly na 46 668 korun, a jsou tak vyšší zhruba jen o polovinu. Skutečná kupní síla mezd je dnes zhruba dvojnásobná. Naopak výdělky podnikatelů-fyzických osob jsou dnes méně koupěschopné, neboť rostly pomaleji než ceny. ZA POSLEDNÍCH 20 LET POKLESLA SPOTŘEBA MASA PŘIBLIŽNĚ O 6 KILOGRAMŮ NA OSOBU A ROK. *** Struktura výdajů domácností na konečnou spotřebu v jednotlivých letech (v %) potraviny alkohol a tabák odívání a obuv nájemné a služby bydlení bytové vybavení zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace, kultura a sport vzdělání stravovací a ubytovací služby ostatní zboží a služby (včetně daní a pojištění) FINANCE ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ V KOSTCE (V KORUNÁCH) 17 635 - to je čistý měsíční disponibilní příjem na obyvatele 16 672 - tolik průměrný Čech měsíčně utratí na spotřebu 4511 - vydají obyvatelé Česka v průměru každý měsíc na bydlení 1451 - tolik u nás jednotlivec měsíčně propije a prokouří 963 - je průměrná měsíční úspora jednoho obyvatele ČR 132 100 - je výše dluhu českých

domácností na osobu 7926 - tolik připadá z celkového dluhu na krátkodobé půjčky 67 785 - je průměrný měsíční výdělek Čechů pracujících v zahraničí Foto popis| Nedostatek spotřebního zboží z doby reálného socialismu si Češi náležitě vykompenzovali. Potraviny nám ale ukrojí z rodinných financí skoro třikrát méně, než v roce 1960. Foto popis| Přišly hrnce, přivezli máslo. Socialistický ráj na zemi. Foto autor| Foto: Profimedia a ČTK Foto popis| Hypermarkety milujeme. Nakupování je sedmou nejčastější víkendovou aktivitou českých rodin.

Grilmánie po česku 14.7.2016

FaktorS str. 50 Nákup a prodej

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět GRILOVACÍ SEZONA JE V PLNÉM PROUDU A ČEŠI ZA SVOU NÁRODNÍ VÁŠEŇ DÁVAJÍ STÁLE VÍCE PENĚZ, V PRŮMĚRU UTRATÍ ČTYŘI TISÍCE. TA HLAVNÍ SUROVINA – MASO – JE ALE LETOS VYJDE LEVNĚJI. OPROTI MINULÉMU ROKU KLESLY CENY HLAVNĚ U VEPŘOVÉHO. NAOPAK ZA UZENINY SI PŘIPLATÍME. Doba, kdy lidé šetřili a opékali i to, co nevidělo maso ani z rychlíku, je pryč. Češi si v posledních letech dopřávají na grilu ty nejkvalitnější steaky a burgery i dražší uzeniny. A obchodníci nestíhají rozšiřovat nabídku výrobků, které lze „hodit na gril“. Nejpopulárnější je dlouhodobě vepřové maso, konkrétně krkovice. Pro její milovníky máme dobrou zprávu – v posledních letech zlevňuje. V roce 2014 stál podle Českého statistického úřadu kilogram v průměru přes 116 korun, loni o sedm korun méně. V současnosti lidé zaplatí okolo 105 korun. Druhé nejoblíbenější je maso kuřecí. Tady se vyplatí sáhnout po celých kuřatech, jejichž cena stagnuje okolo 69 korun za kilogram. O více než šest korun levněji letos vyjdou kuřecí řízky – průměru 144 korun. Stále více ale roste obliba i hovězího, které v minulých letech vystrnadila na okraj zájmu vyšší cena. Ta se za kilogram zadního pohybuje okolo 204 korun. Češi objevili rovněž kouzlo burgerů, které dosud vévodily žebříčkům popularity spíše v anglosaských zemích. „Nárůsty vidíme i u méně tradičních druhů masa, jako je jehněčí a telecí. Jehněčí už není vnímáno pouze jako symbol Velikonoc,“ říká mluvčí řetězce Globus Pavla Hobíková. Zatímco dříve vedly špekáčky, v posledních letech se spektrum výrazněji rozšířilo i na ryby, mořské plody či různé druhy zeleniny, jako je lilek nebo cuketa. Výjimkou už není ani grilování ovoce. Špekáčky a klobásy na rozdíl od masa paradoxně zdražují. Za kilogram buřtů v řeznictví zaplatíte více než za krkovici – přes 108 korun. Pro srovnání – ještě před pěti lety to bylo podle statistiků o 30 korun méně. HLAVNĚ LEVNĚ? Co určuje vývoj trhu masa a uzenin na gril? V případě vepřového může za zlevňování jeho nadbytek nejen v Česku, ale i na celém evropském trhu. Převis nabídky nad poptávkou tak tlačí ceny dolů. U kuřecího sice poptávka roste (i proto, že je ze základních druhů masa nejlevnější), přesto mírně zlevňuje. „V tomto případě jde o vzájemnou konkurenci mezi dvěma druhy masa, producenti kuřecího se snaží z trhu dále vytlačovat vepřové hlavně pomocí nízkých cen,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel. O hovězí sice zájem stoupá i díky zmíněné oblibě burgerů z mletého masa, tudíž by mělo zdražovat, ale lidé mají podle Havla určitou psychologickou hranici. Většina z nich prostě zatím není ochotna si za kvalitnější a zdravější maso připlatit, proto ceny stagnují. LOVEČÁK? PŘIRÁŽKA PŘES 70 PROCENT

V případě špekáčků, klobás a dalších uzenin je situace trochu jiná. Jejich obliba má v Česku hluboké historické kořeny, takže lidé jsou ochotni sáhnout hlouběji do kapsy. Zdražování těchto pochutin v posledních letech má u nás na svědomí také takzvaná špekáčková vyhláška, která stanovuje minimální podíl masa a obecně základních surovin při výrobě tuzemských uzenin. Ačkoli to zní stále dost hrozně, například gothajský salám musí mít podle zákona minimálně 40 procent masa a maximálně 40 procent tuku. Výrobci tak byli nuceni omezit používání drůbežího separátu, kůží a sójových přípravků jako suroviny. Uzeniny jsou tedy v průměru kvalitnější, ale logicky dražší. Je tu ale ještě jiný důvod, proč si každý rok ogrilujeme špekáčky nebo klobásy dráže. Podle monitoringu Potravinářské komory ČR trvale rostou obchodní přirážky řetězců. „Jde o peníze, které si obchodník přirazí k ceně, za niž zboží od producenta nakoupil, včetně marží – zalistovacích poplatků, bonusu za objem prodaného zboží, marketingových akcí a podobně. Těmito poplatky se totiž nákupní cena od producenta výrazně snižuje,“ vysvětlila Faktoru S Dana Večeřová, ředitelka marketingu a komunikace českých potravinářů. Podle průzkumu této organizace si letos řetězce přirazili třeba k loveckému salámu 71 procent, ke gothajskému ** dokonce 78 procent. To je dvakrát více než před dvěma lety. VŠECHNO PŮJDE NA GRIL Prodejci se ovšem snaží vydělávat nejen na základních masných výrobcích. Sami přicházejí s novými příchutěmi marinovaných mas nebo netradičními ochucovadly. S výrobky označenými nápisem „Na gril“ se roztrhl pytel také letos. Postupně se objevují i na sýrech a uzeninách, které by vás dříve ani nenapadlo opékat. „Tradičně velký zájem je o burgery, v této kategorii jsme rozšířili sortiment oproti loňskému roku o další dva druhy,“ uvádí Václav Koukolíček ze společnosti Tesco. Řetězce také letos přišly s ještě širší nabídkou dresinků. „Stále více zákazníků hledá nové grilovací speciality všeho druhu a zkouší například netradiční a exotické omáčky a dresinky. Oblíbené jsou ty na jogurtové bázi,“ doplňuje Pavla Hobíková z Globusu. Většina lidí se ale podle ní snaží vyrobit omáčky a marinády sama z čerstvých surovin a bylinek. Firma Lidl předvádí svůj sortiment ve velkém na pravidelných tematických týdnech – v tomto případě „grilovacích“ nebo „kempařských“. TEPLOMĚR PRO FAJNŠMEKRY Největší zájem je tradičně o grily na dřevěné uhlí, opékače buřtů, brikety nebo podpalovače. Trendem poslední doby jsou i výrobky, které umožňují „něco navíc“ – teploměry, rožně, potřeby pro uzení. Ačkoli ve prospěch grilů na dřevěné uhlí mluví nižší pořizovací cena, podle prodejců roste obliba i dražších grilů na plyn. „Zákazníci převážně v posledních třech letech neváhají investovat do značkových grilů, které garantují delší životnost a vyšší kvalitu,“ říká Hobíková. Výhodou je také jednoduchost jejich ovládání. Průměrná cena všech druhů grilů je podle internetového srovnávače asi 2800 korun a každoročně roste o jednotky procent. GRILMÁNIE VE MĚSTECH Českou vášeň pro opékání jídla podporují kromě prodejců i veřejné instituce. Nejde totiž jen o to, co grilovat, ale také kde grilovat. A obyvatelé větších měst tolik příležitostí pro tuto kratochvíli nemají. Pražský magistrát proto postupně rozšiřuje možnost opéct si buřt i v centru metropole. Momentálně spravuje v městských parcích a lesoparcích osm piknikových míst, kam je možné přijít s přenosným grilem, a dalších osm s ohništěm. Tři stanoviště najdete ve Stromovce, dvě ve Hvězdě a na Vítkově. Grilovat je možné i na Petříně, v Divoké Šárce, Kunratickém lese, Ďáblickém háji, Hostivařském lesoparku, Chuchelském háji, Hloubětíně, Motole a Prokopském údolí. Radnice Prahy 14 zřídila na břehu Kyjského rybníka plochu s ohništěm pro piknik. Na těchto místech bývají lavice, odpadkové koše, případně i stůl, lesníci navíc u ohnišť příležitostně doplňují dřevo. Podobně vychází vstříc lidem, kteří nemají vlastní zahradu, i moravská metropole. Městská část Brno-střed se rozhodla rozmístit na svém území několik grill pointů, kde budou volně přístupné rošty. S vlastním přenosným grilem si ale lidé mohou připravit maso v kterémkoli z brněnských městských parků už teď.

*** CO ČEŠI HÁZEJÍ NEJČASTĚJI NA GRIL maso 97 % klobásky a uzeniny 74 % zeleninu 68 % ryby 55 % špízy 54 % sýry 43 % hamburgery 18 % Zdroj: průzkum společnosti Tesco ČEŠI A GRILOVÁNÍ V ČÍSLECH ****90 % českých domácností v letních měsících griluje ****37 % domácností griluje jednou za týden ****28 % domácností griluje jednou za dva týdny ****94 % lidí si maso na gril připravuje samo ****46 % lidí používá marinády na nakládání masa ****14 % lidí používá jako dochucovadlo hořčici ****4 % lidí používá jako dochucovadlo kečup ****8 % nepoužívá žádná dochucovadla ****75 % Čechů nakupuje ke grilování v super- nebo hypermarketu ****23 % nakupuje v samostatném řeznictví VĚTŠINA ČESKÝCH ZÁKAZNÍKŮ ZATÍM BOHUŽEL NENÍ OCHOTNA SI ZA KVALITNĚJŠÍ A ZDRAVĚJŠÍ MASO PŘIPLATIT. NA DRUHOU STRANU DÍKY TOMU CENY STAGNUJÍ. KOLIK ZA GRILOVÁNÍ ZAPLATÍME 17 %...... Čechů nedá za jedno grilování víc než 50 korun 43 %......se vejde do 100 korun 31 %...... se vejde do 200 korun 9 %........se vejde do 400 korun Foto popis| Hovězí burger. Hit, který přišel ze Západu, se rodinám prodraží. I proto, že k jeho přípravě musíte mít spoustu dalších „serepetiček“ a hlavně „lepší“ gril. Foto autor| Foto: Profimedia a ČTK Foto popis| Špekáčkový zákon sice zlepšil kvalitu uzenin, ale také je prodražil. Kilo vyjde v průměru víc než krkovice.

Haló noviny TRIKY V KUCHYNI 16.7.2016

Haló noviny str. 13 Hobby

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Příprava masa k uzení Doufáme, že jste již zkusili uzení ryb v jednoduché tzv. švédské udírně, o které jsme psali před týdnem. Pokud jste si našli čas. Dva postarší pekáče dobře přiléhající, uvnitř mřížka a na ní

očištěné osolené ryby, piliny z listnatých či ovocných stromů pod mřížkou, teplo zespoda. Zdrojem tepla může být sporák, kamna, nejlépe snad rozumně rozpálený gril. Dnes přidáme něco navíc. Maso a jeho přípravu na uzení, v tradiční rubrice Zlaté české ručičky navíc poradíme, jak si doma postavit udírnu, jednoduchou, jak jinak… Pravda, nejsnazší cestou ke konzervaci masa je jeho zmražení. Mrazáky – to je »moderna«. Mezi nejstarší způsoby konzervace patří solení masa. Aby konzervace solí byla dlouhodobě účinná, je nutné používat vysoké dávky soli, které maso chuťově ovlivňují a před jeho dalším použitím je třeba jej přebytečné soli zbavit. Další alternativou je pak zavařování masa do sklenic, nově i do konzerv. Maso se zavařuje buď syrové, pouze s kořením, nebo po tepelné úpravě (pečením? Proč ne?) s následnou sterilizací zavařováním v horké vodě. A konečně velmi starý způsob konzervace – uzení masa. Jeho podstatou je vystavení masa účinkům kouře. Kouř maso vysušuje a současně usazenou vrstvou chrání maso před napadením mikroorganismy. Uzené maso získává charakteristickou vůni i chuť, které jsou hlavním důvodem, proč se tato metoda stále používá. A navíc je stále populárnější! Uzené maso z obchodních kolosů však má s poctivým, doma uzeným, masem jen pramálo společného. Příprava masa je důležitá, ba co víc – zásadní. Kusy masa určené k uzení by měly mít optimální váhu asi 800 g. Vybrané kusy masa se před nakládáním do solného nálevu neomývají, jen se prosolí, na mokrém mase by se sůl rozpouštěla. Poté je natěsno uložte do kameninové nebo porcelánové nádoby, anebo do dřevěného sudu, máte-li ho. Neměl by být k ničemu jinému než k nakládání masa. Potom maso zalijte lákem (solným roztokem). Vodu je však třeba předem převařit a nechat vychladnout. Nálev, ano, lák, připravíte tak, že na 1000 ml vody přidáte až 200 g (nejméně však 100 g) obyčejné kuchyňské soli. Sto gramů je minimum. Pokud děláte slanější nálev, přidejte do něj ještě lžíci (asi 20 g) krystalového či moučkového cukru. Můžete přidat i koření, ale experimentovat vám nedoporučuji. Když koření, tak jen pár kuliček pepře, jalovce, jeden či dva bobkové listy na 1000 ml nálevu. Maso třeba do nálevu celé ponořit. Proto je důležité svrchu ho zatížit dokonale vyčištěnými kameny, aby nevyplavalo na povrch. Zatížení musí být rovnoměrné. Nádobu s masem uložte na chladné místo, teplota by neměla být vyšší než 6 °C. Pokud vlastníte dobrý, celoročně studený sklep, máte vyhráno. Ideální je hluboký, tmavý, hlavně však dobře větratelný sklep. Nemáte ho? Potom vězte, že pro vás je nejvhodnější doba k nakládání masa doba od září do dubna. Teplota je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšné nakládání masa. A maso by v něm mělo být »samo«. Bez plísní, barev a laků, rozpouštědel, bez ovoce a zeleniny. Nespěchejte! V nálevu nechte maso tři až šest týdnů, přičemž ho několikrát (ano, každé dva či tři dny) přeložte, zdola nahoru a naopak. Lák, který časem začne přetékat, včas odeberte, aby nevznikala hnilobná ložiska. Když je maso uležené, vyndejte je z láku, opatřete provázky, omyjte vlažnou vodou a pověste do jen velmi mírně zahřáté udírny nebo do místnosti s proudícím vzduchem, aby zprvu jen oschlo. Udit začněte až následující den, po důkladném oschnutí masa. Poznámka: Někdo (profesionálové prakticky vždy) dobu nakládání masa před uzením zkracuje použitím tzv. uzenářské rychlosoli. Ta se u nás prodává pod obchodním názvem Praganda. Je to dusitan draselný, který vlákna masa rozvolní během několika dnů a maso dostane růžovou barvu, nezešedne. Nic překvapujícího, naši předci používali sanytr (ledek, draselnou sůl), který měli doma v hojné zásobě a i dnes ho někteří k přípravě masa k uzení užívají. Léčil se jím dobytek, hnojila se jím pole. U Pragandy máte jistotu, že obsah dusitanu je »rozumný«, a když nevíte jak na to, stačí si přečíst návod, který je připojen. A teď bychom měli přidat spoustu dobrých rad a triků. Napadlo vás třeba někdy, proč uzený vepřový bok je běžně v supermarketu levnější než normální nevyuzený vepřový bůček? Důvod je jeden jediný - při uzení se maso napumpuje roztokem potravinářské chemie, která dokáže v mase udržet vodu - a té se třeba do bůčku vejde opravdu hodně. Možná pak máte radost, jak ten bůček krásně pouští šťávu - ve skutečnosti je to ale voda, injektovaná do masa ještě před uzením. A protože je voda levná, nižší je pak i cena masa plné vody. Vítejte ve světě moderní potravinářské chemie! Takže opět za týden, budeme se věnovat uzení masa. Foto popis|

idnes.cz - blog

První pomoc při zažívacích potížích 18.7.2016 idnes.cz - blog str. 0 Emma Hradecká Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět aneb Co jsem se dozvěděla o dietě GAPS. Jaký přístup zvolit, když "rohlík a černý čaj" nefunguje. Anebo když musíme dodržovat speciální autoimunitní dietu. Informace, které mohou pomoci každému z nás. Komu se za život nestalo, že snědl něco špatného nebo jej přepadla střevní chřipka. V takové chvíli se často nasazuje „černý čaj a suchý rohlík“. Ale podle vědeckých poznatků vašemu tělu prospěje úplně jiný přístup. Přináším vám návod na první pomoc při zažívacích potížích, který je inspirován dietou zaměřenou mimo jiné na zahojení poškozeného trávicího systému. GAPS je zkratka anglického Gut and Psychology Syndrome a používá se pro označení diety, kterou vyvinula Dr. Campbell-McBride, specialistka na neurologii a výživu. Vychází z poznatků o existenci propojení mezi střevem a mozkem, a tedy o vlivu stravy na neurologické obtíže. Dieta GAPS má prokazatelné účinky při léčbě chorob jako jsou poruchy autistického spektra, porucha pozornosti, hyperaktivita (ADHD/ADD), schizofrenie, dyslexie, deprese, obsedantně kompulzivní porucha, bipolární porucha a další psychické potíže. Dieta GAPS se ale také velmi efektivně používá pro léčení zažívacích potíží a problémů s imunitou. GAPS staví na SCD (Specific Carbohydrate Diet), která byla vyvinuta pro léčbu chronických zánětlivých onemocnění. Dodržuje se ve dvou fázích, tzv. Introduction Diet (většinou trvá tři až šest týdnů, při extrémních zažívacích potížích typu Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku, gastritida či ulcerózní kolitida ale může trvat hojení mnohem déle) a Full GAPS Diet (individuálně podle potřeby). Poškozené střevo by se pak mělo úplně uzdravit a diety by pak již nemělo být třeba. Navíc si během této doby každý zjistí, jaké má nesnášenlivosti a může při dalším stravování plně respektovat svůj organismus. Kromě stravy se GAPS také zaměřuje na doplňky (probiotika, vitamíny, minerály, enzymy) a detoxikaci jak organismu, tak okolního prostředí, a změnu životního stylu (např. klystýry, epsomové koupele či odstranění amalgámových plomb). Já jsem se o GAPS jako o první pomoc začala zajímat pro chvíle, kdy mám reakci na něco, co jsem snědla (ať už vědomě, či ne) a také jako přípravný detox před cestováním, kdy vím, že nebudu stravování dodržovat tak, jak jsem zvyklá doma. Měla jsem totiž v povědomí, že v rámci první fáze GAPS se konzumuje jen vývar, což tělu pomůže trávicí systém pročistit a dostat se z nejhoršího. A tak jsem se rozhodla najít si o tom víc informací. Čerpala jsem z knížky Gaps Guide: Simple Steps to Heal Bowels, Body and Brain [1] (původní knihu Gut and Psychology Syndrome od Dr. Campbell-McBride jsem bohužel v elektronické verzi nesehnala) a z oficiálních webových stránek ke GAPS. A co mi tedy hledání informací o GAPS přineslo? Musím říct, že především uvědomění (a úlevu!), že není jedno, co jíme. Vím, že nám všem je to jasné. Myslím tím ale, že není jedno, jestli sním půl lžičky kokosového oleje, čtyři banány za den nebo pět para ořechů. A proč to vůbec říkám? Za tu dobu, co se snažím pochopit své potravinové nesnášenlivosti, jsem neustále konfrontována s tím, jak extrémně citlivá jsem oproti ostatním lidem (a není to nic příjemného). Projevuje se to například tím, že přátelé a známí (i když mě dobře znají), mají pořád tendenci k tomu přistupovat stylem „To přece nemůže být tak hrozné.“, „Malé sousto přece nemůže mít takový vliv.“, „Žádný extrém přece nemůže být dobrý, strava má být vyvážená.“, případně názory typu „Mléčné výrobky / cereálie přece k životu nutně potřebuješ.“ Někdy stačí malá reakce typu: „Faaakt?“ ve chvíli, kdy

řeknu, že jsem zase nemohla celou noc spát, protože jsem včera snědla kousek ořechové tyčinky. Já vím. Je to extrém. Většině z nás (teda spíš z vás) se to nestává. Ale taková je moje realita. Fyzicky ani psychicky to není vždy jednoduché, ale samozřejmě mi nezbývá než s takovou realitou pracovat. Proto mi mimořádně pomohlo číst si o tom, jak je důležité každé sousto, jak se má začínat s množstvím velkým jako malá lžička, jak každý typ masa nebo zeleniny, který zařadíte do stravy, může mít na střevo vliv (jak pozitivní, tak negativní). Takže nejsem divná. Je to vědecky podložené. Jen se to týká malého procenta populace (alespoň v našem českém kontextu, na internetu člověk najde obrovskou komunitu lidí z celého světa s podobnými problémy). A to člověk opravdu někdy potřebuje slyšet. A co jsem se tedy dozvěděla? Jak na extrémně citlivý systém? Zde uvádím nejlépe stravitelné potraviny, které je možné zařadit ve chvíli, kdy máte jakýkoliv větší problém s trávením. (A dovolte mi ještě jednou zopakovat, že toto není zdaleka popis filozofie a fungování diety GAPS, jen vybrané poznatky, které lze použít i mimo kontext GAPS.) Nejsnáze stravitelné potraviny jsou následující (a všechny by měly být připravovány doma pouze z čerstvých, nejlépe organických surovin): Masové a rybí vývary. Vývar by měl být uvařen ze všech možných měkkých tkání a kostí (kosti včetně masa na nich, klouby, chrupavky, kůže atd.). Ty totiž obsahují látky, které vyživují a podporují obnovu buněk výstelky střeva, a tím podporují jeho hojení. Nejčistší variantou (a nejlépe stravitelnou) je pouze „voda“ z vývaru (která již obsahuje spoustu výživných látek ze zmíněných tkání). Pokud je vám opravdu ouvej, začněte pouze s její konzumací. Obsahuje dostatek potřebných živin na to, abyste klidně dva až tři dny nemuseli jíst nic jiného. Za tu dobu by vám také mělo být podstatně lépe. Podle vašeho stavu můžete postupně začít přidávat i morek, želatinové měkké tkáně, a až vám bude ještě lépe, můžete přidat i samotné maso. Takový vývar konzumujte s každým jídlem (pokud snesete i jiné potraviny). Probiotika (z potravin, ne potravinových doplňků). Probiotika (pocházející z doma vyrobených zdrojů) by se měla začít přidávat ke každému jídlu co nejdříve. Zprvu je potřeba postupovat velmi opatrně, protože i malé množství (např. jedna lžička vody z fermentovaného zelí či jiné fermentované zeleniny) může mít na citlivý trávicí trakt obrovský vliv. Pokud dobře snášíte mléčné výrobky, můžete v rámci této kategorie zařadit i doma vyrobený kefírnebo jogurt. Dbejte přitom na to, abyste probiotika nepřidávali do příliš horkých potravin – přínosné probiotické bakterie by to zničilo. Zázvorový čaj. Je to nápoj, který by měl být extrémně stravitelnýa zároveň podporovat protizánětlivéa hojivé procesy. Můžete přidat trochu medu (ideálně nezpracovaného, komerčně prodávaný med po zpracování neobsahuje téměř žádné antioxidanty, ani pyl), ať už na chuť nebo jako zdroj energie. Ale nepřehánějte to s ním, fruktóza v něm může citlivé prostředí dost narušit. Syrové žloutky. V rámci další fáze můžete začít do vývarů přidávat syrové žloutky (ideálně z bio vajec – nezapomeňme, že když náš extrémně citlivý systém reaguje na lžičku vody z fermentovaného zelí, může reagovat i na zbytky sóji, kterými se krmí v klecích chovaná kuřata). Opět platí pravidlo, že je potřeba postupovat opatrně. Začněte přidáním jednoho žloutku denně. Zjistíte tak, jestli na něj nemáte reakci a jestli se s ním váš trávicí systém dokáže poprat. Pokud ano, můžete postupně zvyšovat dávku (horní limit stanoven není), žloutek je extrémně výživná potravina, takže je rozhodně vhodné jej do naší stravy zařadit. Vařená zelenina. Pokud jste si naordinovali tuto přísnou dietu a držíte se jí tři až pět dní, je načase dodat tělu vlákninu. Ta je mimořádně důležitá proto, že jste v těle nastartovali proces detoxikace, tělo začalo vylučovat toxické látky, ty se vám hromadí ve střevě a je nutné je spolu s dalším odpadem vyloučit. Při tomto procesu je vláknina velkým (a nezbytným) pomocníkem. Pokud by se toxiny totiž nezačaly pravidelně vylučovat, budou se vám vstřebávat zpět do krve a váš zdravotní stav se nezlepší. Vařená zelenina je mnohem lépe stravitelná než zelenina syrová a je proto ideální přidat ji do vývarů (případně před konzumací ještě rozmixovat). Pokračujte ale dál v konzumaci masových a rybích vývarů a fermentovaných potravin. Můžete přidat i doma vyrobené přepuštěné

máslo (ghee). Tip: Osvědčil se mi systém, kdy mám v mrazáku neustále nachystaný „šuplík první pomoci“. Obsahuje většinou dvě sklenice vody z masového vývaru, dvě sklenice vývaru (i se zeleninou a masem) a dvě sklenice zeleninových polévek. Kdykoliv nastanou problémy a já nejsem schopná normálně fungovat (ať už kvůli menstruačním bolestem, kvůli silným zažívacím potížím nebo kvůli chřipce), jednoduše polévky rozmrazím a na dva dny mám vystaráno. Bez práce mám zajištěnou výživnou, ale zároveň lehce stravitelnou stravu, po které je mi vždy lépe. Tolik o první pomoci při zažívacích potížích inspirované systémem GAPS. Toto byl hlavní účel mého článku. Pro úplnost ještě ale doplním další informace. Výše jsou popsané fáze 1 (vývary, probiotika a zázvorový čaj) a fáze 2 (žloutky a vařená zelenina). Pro dokončení GAPS Introduction Diet chybí ještě následující: V rámci fáze 3 se navíc k předchozímu navíc přidává postupně: zralé avokádo, palačinky z organického ořechového másla, vajec a dýně či cukety nebo smažené na přepuštěném másle či kachním nebo husím sádle, míchanávejce smažená ve velkém množství přepuštěného másla nebo kachního či husího sádla podávaná s vařenou zeleninou (doporučuje se především vařená cibule) – tady mi dovolte jedno varování: bílky bývají pro citlivé jedince hodně problematické, v rámci probiotik se poprvé začíná konzumovat i samotná fermentovaná zelenina, ze které se v předchozích fázích používala fermentovaná šťáva opět se velmi zdůrazňuje, že je potřeba postupovat po malých dávkách. V rámci fáze 4 se dále přidávají do stravy následující potraviny: pečené a grilované maso (ovšem ne smažené), konzumované s vařenou nebo kysanou zeleninou, extra virgin olivový olej (jako vždy se postupuje po velmi malých dávkách), čerstvě vymačkaná šťáva ze syrové zeleniny (konzumace se opět začíná po lžičkách a používá se nejprve mrkev, potom celer a zelený salát a čerstvá máta), džusy se pijí nalačno, případně přimíchané k doma vyrobenému jogurtu, domácí chléb vyrobený z ořechové mouky, dýně či cukety, vajec, tuku (ghee, máslo, kachní či husí sádlo) a soli. V rámci fáze 5 se zařadí následující potraviny: jablečné pyré s trochou tuku, syrová zelenina – nejdříve salát či loupaná okurka, dále se přidává mrkev, rajče, cibule, zelí atd. džusy ze zeleniny a ovoce – k výše uvedeným džusům se může přidat i šťáva vymačkaná z ovoce, např. jablko, ananas, mango (citrusy se zatím nezařazují) V rámci poslední, šesté fáze je možné postupně zařazovat syrové ovoce (nejdříve loupané) a větší množství medu. Zařazují se pečené potraviny z bezlepkových mouk. Jako sladidlo se používá sušené ovoce či med. Po hladkém zvládnutí počátečních šesti kroků se přechází na tzv. Full GAPS, kde se postupně zařazuje více potravin. Ale to již není předmětem a cílem tohoto příspěvku – zde jsem chtěla jen uvést, jaké potraviny by pro poškozený a citlivý trávicí systém měly být nejlépe stravitelné a měly by pomoci jeho hojení a obnově.

Doufám, že tento článek nebudete nikdy potřebovat, ale pokud přece jen ano, snad pro vás bude užitečný. [1] Baden Lashkov, GAPS Guide: Simple Steps to Heal Bowels, Body and Brain. 2nd edition. B.C. Ltd. 2013 Autor: Emma Hradecká / pondělí 18.7.2016 9:58 / karma článku: 0.00 / přečteno: 61x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Emma Hradecká

URL| http://hradecka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=537179

idobryden.cz Farmářské slavnosti 2016 startují! idobryden.cz str. 0 Zprávy Linda Čtvrtečková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.7.2016

zpět Jako první otevře své brány Ekofarma Agrofyto – Lidečko Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. I letos připravilo Ministerstvo zemědělství další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. „Farmářskými slavnostmi chceme lidem přiblížit rodinné hospodaření a život na venkově. Jsou to totiž právě farmářské rodiny, které v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. O tom svědčí stále rostoucí zájem lidí o lokální a čerstvé produkty společně s rozvojem forem přímého prodeje, jako je prodej ze dvora, farmářské trhy či systém bedýnek. Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit. Vidět, kdo potravinu vyrábí, z jakých surovin, a pokud jde o živočišné produkty, v jakých podmínkách zvířata na farmách žijí. A z toho si pak každý může udělat obrázek při rozhodování, jakým potravinám bude dávat přednost jako spotřebitel,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Pro veřejnost se během léta otevřou čtyři farmy v různých krajích České republiky a Národní zemědělské muzeum v Praze a připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Letošní Farmářské slavnosti budou zahájeny 16. července na Vsetínsku na Ekofarmě Agrofyto - Lidečko. Farma leží v v hornaté oblasti Valašska a zaměřuje se na produkci mléka a hovězího masa v BIO kvalitě. Historie farmy se píše již téměř dvacet let. Ekologicky se zde hospodaří už od roku 1998, kdy se majitelé rozhodli vrátit k takovému způsobu hospodaření, jaký praktikovali již naši předkové. Nadační fond Bartákova hrnce udělil Ekofarmě Agrofyto ocenění za dlouholetou práci v souladu s přírodou „Nejlepší ekozemědělec roku 2009“. Ekofarma se specializuje na chov masných plemen Limousine a Simentál a mléčného Holštýnského skotu. Zvířata žijí téměř po celý rok na pastvinách. Jejich potrava je velmi rozmanitá a vždy přirozená. Samozřejmostí je vyloučení preventivního užívání antibiotik, hormonů, masokostních mouček, geneticky modifikovaných surovin a podobně. Mléko prodává ekofarma do mlékárny Valašské Meziříčí, kde se dále zpracovává. Kvalitní hovězí maso farma zpracovává v certifikovaných jatkách Valčík Valašské Klobouky a následně v

bourárně a zpracovně masa přímo na farmě. Vše probíhá pod přísným odborným dohledem, aby si maso i mléko zachovalo certifikaci BIO. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov. Cílem je ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání, současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Projekt má přiblížit, jak se žije na venkově, jak se vyrábí potraviny a jak vypadá dnešní moderní farmář, aby při volbě svého budoucího povolání děti zvažovaly i zemědělské profese a měly o jejich náplni co nejlepší představu. Chce také veřejnosti přiblížit kvalitní potraviny a představit místní drobné chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlný způsob nákupu poctivých potravin se zaručeným původem. Například čerstvé zeleniny, mléka a mléčných výrobků, masa, živých ryb a jiných produktů přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na farmářském trhu. Vstup na akci je pro návštěvníky zdarma. Program: 10.00 Slavnostní zahájení akce a představení ekofarmy 10.30 Písničky a tanečky pro děti s Vandou a Standou 11.30 Country kapela LOFOŠI 12.00 Jak zdravě (nejen) jíst – program pro děti 13.30 Country kapela LOFOŠI 14.00 Máme rádi přírodu – program pro děti 15.00 Country kapela LOFOŠI Doprovodný program a aktivity: • Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem • Ukázka tkalcovského stavu i pro malé návštěvníky • Kuchařská show s kvalitními potravinami • Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA • Hravý program – hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího • Vojta Molek a jeho veselý dvorek • Malování na obličej • Hrací koutek pro děti

URL| http://www.idobryden.cz/zpravy/farmars...i/5412b89f-49fa-11e6-ada1-005056ab0011/

parlamentnilisty.cz Sdružení českých spotřebitelů: Ministerstvo zemědělství hýří nebývalou aktivitou. Je ale možné se v kvalitě potravin lépe orientovat? parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP

16.7.2016

zpět Ministerstvo zemědělství hýří nebývalou aktivitou. Novela zákona stíhá další, vyhláška vyhlášku. Může se spotřebitel stále lépe a lépe orientovat v kvalitě potravin, dostává se mu v tomto směru více srozumitelných informací? Sdružení českých spotřebitelů (SČS) se na problematiku potravin zaměřuje jako na jednu ze svých prioritních oblastí. Využívá k tomu zejména zázemí pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel při České technologické platformě pro potraviny.

Od července letošního roku nabude účinnosti další novela zákona o potravinách. K této příležitosti zpracovalo SČS rozklad hlavních změn a hodnotí přínos pro spotřebitele (přílohy 1 a 2). Vnímáme pozitivně, že řada legislativních opatření je navrhována a přijímána s tím, že v hlavním cílem je zájem spotřebitele. SČS ale opakovaně upozorňovalo na některé nedostatky, jak přímo v legislativě, tak zejména ohledně neefektivního vymáhání. Příkladem uvádíme požadavky označování pro nebalené potraviny. Zdaleka ne v každém uzenářství máme bezprostředně k dispozici náležité povinné informace o výrobci, hlavní složce potraviny ad. “Vnímání kvality a její úrovně se spotřebitel od spotřebitele významně liší,“ zdůrazňuje ředitel SČS Libor Dupal a pokračuje: “Proto musíme my spotřebitelé dostávat a vyžadovat takové informace, které nám umožní se v kvalitě potravin orientovat.“ Jaké jsou příklady nekvalitních potravin na trhu z poslední doby? Jak nová legislativa může napomoci jejich zamezení? Zaznamenali jsme mnoho problémů, kde na “vině“ je výroba (a to jak u dovozového, tak domácího zboží): Přídatná látka, kam nepatří (medovina), chybějící složka, která je deklarovaná (vitamín), kontaminace způsobená ve výrobě, falšování vína glycerolem. Na druhé straně, mnoho prohřešků je pak způsobeno u prodejce: Prodej zkaženého zboží, zavádějící či zcela klamavé informace o původu, a hlavně, hlavně hygiena provozu! “Některé kroky regulátora nepochybně mají za cíl právní rámec s ohledem na analýzu situace zlepšit a mohou tedy přispět k účinnější vymahatelnosti práva. Jedná se určitě o preciznější vymezení české potraviny, ale i další, “ vysvětluje Dupal a zakončuje: “Svými publikačními aktivitami se pokoušíme pomoci spotřebiteli při výběru kvalitních potravin, tzn. lépe se orientovat při nákupu a za své peníze nakoupit potraviny v takové kvalitě, kterou očekává.“ Přínosy nové legislativy jsou rozvedeny níže v příloze 2. SČS připomíná svou edici “Jak poznáme kvalitu?“, kterou realizuje v kooperaci s Potravinářskou komorou v rámci priorit České technologické platformy pro potraviny. Publikace mají podporovat vnímání kvality potravin včetně identifikace určujících kvalitativních činitelů při výběru potravin. Edice je každoročně rozšiřována o další komodity potravin na trhu a jejími autory jsou vždy odborníci z daného oboru. Počet titulů už je ve třetí desítce, v letošním roce byla řada doplněna o témata luštěnin, obilovin, čaje a nealkoholických nápojů. Více v příloze (3). Příloha 1 k tiskové zprávě Regulace a kvalita potravin: Kvalita na trhu Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná. Právo také musí vytvářet legislativní podmínky proti: a) podvodným nebo klamavým praktikám; b) falšování potravin a c) jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl. Jak je to ale se vztahem kvality a spotřebitelského očekávání? Ve vnímání kvality a její úrovně se mohou spotřebitelé zásadně lišit. Je nutno dostávat takové informace, abychom se v kvalitě potravin orientovali a svá očekávání tomu přizpůsobovali. Spotřebitel je vystaven tlaku reklamy, lákavých obalů, informací, značek a dalších způsobů nabídky zboží (včetně ceny). Podléhá ale i různým “nezávislým“ široce šířeným a kolujícím informacím, často nepříliš důvěryhodným.

Otázka kvality výrobku zůstává jednou z nejobtížněji zjistitelných informací Jaké jsou příklady nekvalitních potravin na trhu z poslední doby? Jak nová legislativa může napomoci jejich zamezení? Nahlédneme-li do “potravin na pranýři“ a dalších zdrojů SZPI i dalších orgánů, pak můžeme sledovat následující hlavní problémy na trhu s potravinami: Závady a neshody na straně výrobce: Porušení zákonných ustanovení (technologie, složení, falšování) Aplikace barviva kde nesmí být /medovina/, kontaminace rýžové kaše pro děti /atropin/. Mikrobiální kontaminace - Salmonella v chlazeném krůtím mase (některé mikrobiální kontaminace mohou vznikat nezaviněně na výrobci). Bezlepková dieta (krabičky) obsahovala lepek. Deklarace zahraničního medu jako tuzemského, falšování medoviny přídavkem barviva, přídavek glycerolu do vína. Neplnění deklarovaných podílů složek Nižší sušina a obsah tuku v sýrech, vyšší obsah tuku v masných výrobcích, nižší ovocný podíl ve výrobku, Nízký podíl účinné látky - např. vit C v nápoji, či vit D v doplňku stravy Neodpovídající kvalita Sudové víno (v chuti a vůni) Závady a neshody na straně prodejce: Prodej zkaženého výrobku Plesnivý sýr, páchnoucí masný výrobek, zavadlé, nahnilé ovoce a zelenina Hygiena provozu Nečisté, i plesnivé prostory chladicího zařízení, špatný úklid, nelikvidovaný odpad; Výskyt trusu hlodavců Zavádějící klamavé informace - o původu aj. “Český výrobek“

Příloha 2 k tiskové zprávě: Rozklad k legislativnímu rámci a očekávání spotřebitele (Novela zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích /dále též ZPTV/ a vyhlášek MZe - implementace a očekávání spotřebitelů)

Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná. Právo také musí vytvářet legislativní podmínky proti: a) podvodným nebo klamavým praktikám; b) falšování potravin a c) jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl. Jak je to ale se vztahem kvality a spotřebitelského očekávání? Poslední vyhodnocení situace provedlo Sdružení českých spotřebitelů v listopadu 2015, kdy jsme bilancovali zhruba roční účinnost dosud poslední novely ZPTV/ (č. 139/2014 Sb.); v dubnu t.r. byla schválena další novela ZPTV (č. 180/2016 Sb.), která je v naprosté většině ustanovení účinná od 27. července t.r. Ještě k platnému znění zákona Zmiňovanou bilanci z listopadu loňského roku naleznete na adrese http://spotrebitelzakvalitou.cz/tema-dne/zakon-o-potravinach-nove.php. Poslední znění upravené výše citovanou novelou přineslo řadu drobných technických úprav, ale i několik věcných, zásadních (tentokrát ale velmi zkráceně): Spotřebitelé zaznamenali od počátku roku 2015 významný nárůst informací ohledně zákazu činnosti provozoven společného stravování. K tomu došlo zejména zvýšenou aktivitou Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Veterinární správy, které ze zákona dostaly oprávnění tuto oblast kontrolovat (před r. 2015 to byly pouze orgány veřejného zdraví - hygienická služba). Četnost těchto nálezů po roce a půl zřejmě příliš neklesá. Novela účinná od počátku r. 2015 upřesnila informační požadavky ohledně pokrmů a nápojů ve veřejném stravování. Ty (stejně jako již dříve potraviny všeobecně), musí být označeny viditelně a snadno čitelně tj. vždy písemně(!) názvem potraviny a informací o obsažených alergenech (určité nedostatky na trhu zjišťovány: absence informací pro nápoje aj.). Tržně uvědomělý, tedy poučený a informovaný spotřebitel zaznamenal také podstatné změny v informačních povinnostech prodejce nebalených potravin (zejména masné výrobky a sýry). Zdaleka ne vždy však tyto informace spotřebitel od prodejce dostává - rok a půl po nabytí účinnosti právní normy! Asi je na místě tyto povinnosti zrekapitulovat a prostřednictvím médií je připomenout, aby je spotřebitelé (ale také dozorové orgány!) účinněji vyžadovali. Jedná se o typický příklad, kdy ministerstvo s lehkým srdcem (?) uvalí na hospodářský podnikatelský subjekt další povinnost, avšak na její vymáhání a uplatňování pak samo rezignuje. Připomeňme tedy dosavadní informační povinnosti ohledně nebalených potravin: V těsné blízkosti potraviny: Název potraviny Výrobce (jméno, sídlo, apod.) Údaj o množství hlavní složky v % (pokud stanoví právní předpis) Země nebo místo původu Údaj o třídě jakosti (pokud stanoví právní předpis ČR nebo EU) V blízkosti místa nabízení k prodeji: DMT, DS (může být pouze na štítku připojené po zabalení apod.)

Údaj o přítomnosti alergenů Na vyžádání spotřebitele nebo viditelně zpřístupnit další informace, zejména Seznam všech složek Množství zdůrazněné složky Novela účinná od 27. července t.r. Prioritním účelem novely ZPTV (č. 180/2016 Sb.) je uvedení do souladu s předpisy EU s “tabákovou směrnicí“. Této oblasti se ale v tomto rozkladu dále nevěnujeme. Dalším záměrem bylo upravit kompetence dozorových orgánů, zejména ve vztahu k provozovnám společného stravování. Asi nepřekvapí, že ze záměr nebyl realizován v plném rozsahu. Stručný výčet změn: Upřesnění, či rozšíření požadavků na povinnosti provozovatelů potravinářského podniku upřesnění dodržování teplotních režimů při uchovávání potravin, uvádění na trh potravin určených pro zvláštní výživu a doplňky stravy - pouze balené, upřesnění požadavku, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží. Osvobození od požadavku na povinné deklarování výživových údajů Novela definuje tzv. malé množství potravin, které jsou evropským právem osvobozené od požadavku na povinné deklarování výživových údajů. (množství potraviny, které je výrobcem dodáváno přímo konečnému spotřebiteli nebo do místního maloobchodu, (...) a bylo vyrobeno v uzavřeném účetním období v potravinářském podniku, který v tomto období zaměstnával maximálně průměrný přepočtený počet 10 zaměstnanců.) Úprava a zpřesnění požadavků na uvádění informací při prodeji nebalených potravin (například země původu u dalších skupin masa nebo informace o adrese výrobce) Stanovení podmínek při označení “česká potravina“, Pro nezpracované potraviny, vinařské produkty nebo mléko - 100 % všech složek celkové hmotnosti pochází z České republiky, a prvovýroba, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo Součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v předcházejícím odstavci a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek; Zákaz výroby a uvádění na trh potravin vyrobených ze složek s prošlým datem použitelnosti; v případě prošlého data minimální trvanlivosti, musí být doložena bezpečnost potraviny. Ve vztahu k zabránění plýtvání s potravinami, vytvoření zvláštního režimu nařizujícímu prodejci distribuovat stanoveným charitativním a humanitárním organizacím potraviny, které nejsou v souladu s potravinovým právem, avšak jsou bezpečné a informace na obale neuvádějí spotřebitele v omyl (po uplynutí doby minimální trvanlivosti). Povinnost prodejce při uvádění potravin na trh komunikačními prostředky na dálku poskytnout

informace spotřebiteli shodné jako při přímém prodej (off-line). Zrušení nadbytečného požadavku na povinnost informování vývěskami veřejnost o původu prodávaného zboží). Vyhlášky rezortu MZe - nové a návrhy v projednávání O požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich O požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí O dalších způsobech vyjadřování nebo uvádění výživových údajů O způsobu uvádění pokrmů na trh a požadavcích na pokrmy O požadavcích na koření, jedlou sůl, ... O doplňcích stravy a složení potravin O požadavcích na mléko, mléčné výrobky, ... tuky a oleje O některých způsobech označování potravin ad. Hlavní předmět změn ve vyhláškách Rozšíření sortimentu (koření - máta, pažitka, citronová tráva)), terminologie pojmenování - např. nealkonápoje - čerstvá šťáva, pivo - ležáky a plná piva), nové vymezení podskupin (masný polotovar - masný výrobek), ad. O některých způsobech označování potravin zachování zamezení neoprávněného označení potraviny nebo její složky zavádějícími termíny jako vhodná pro děti, “čerstvá“, “domácí“, “pravá“ či “přírodní“ a zamezení dalších neoprávněných označení jako například “dia“ zamezení používání napodobenin názvů potravin jako například “vodečka“ nebo “poličánek“, stanovení podmínek, za kterých bude možné poskytnout informaci, že potravina byla vyrobena v České republice, stanovení podmínek, za kterých bude možné poskytnout informaci slovy “česká potravina“ nebo pomocí grafického znázornění, (předcházející - návazné s novelou zákona). ad. KLADY A ZÁPORY (FUNKČNOST, OČEKÁVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ, ATD.) Klady Obecně jsou regulace uplatňovány ve prospěch spotřebitele. Snížení plýtvání potravinami - regulace použití potravin s prošlou trvanlivostí,. Upřesnění rámce o původu potravin obecně a zejména ve vztahu k “české potravině“.

Odstranění zbytečných opatření z platného znění, hlavně zrušení požadavku informační povinnosti prezentování 5 zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí konkrétní provozovatel potravinářského podniku odebírá. Zápory Vyvarovat se opatřením, která jsou z důvodu evropských pravidel o volném pohybu zboží účinná jen pro naše výrobce, ale nelze bránit dovozu z jiných členských států (masné výrobku). Časté změny regulace, riziko přeregulovanosti na úkor účinného výkonu dozoru. I když je nová regulace vedena ve prospěch spotřebitele, většinu aktuálních problémů na trhu de facto neřeší (neboť ani nemůže).

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=445054

psp.cz Stenografický zápis 48. schůze, 13. července 2016 13.7.2016

psp.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět (Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, hezké dobré ráno, milé kolegyně, milí kolegové. Zahajuji další jednací den 48. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: pan předseda Jan Hamáček, paní poslankyně Margita Balaštíková od 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Ondřej Benešík z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Adolf Beznoska do 11 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Robin Böhnisch bez udání důvodu, pan poslanec René Číp ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Farský z osobních důvodů, paní poslankyně Jitka Chalánková z osobních důvodů, pan poslanec Miloslav Janulík z osobních důvodů, pan poslanec David Kádner z rodinných důvodů, paní poslankyně Radka Maxová od 11 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Miroslava Němcová bez udání důvodu, pan poslanec Igor Nykl ze zdravotních důvodů, pan poslanec Zbyněk Stanjura z osobních důvodů, pan poslanec Bohuslav Svoboda z osobních důvodů a pan poslanec Jiří Zemánek z odpoledního jednání z pracovních důvodů. Náhradní kartu číslo 3 má pan poslanec Jeroným Tejc. Dále o omluvení požádali tito členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka od 14 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, pan ministr Jan Mládek z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, pan ministr Robert Pelikán z pracovních důvodů a paní ministryně Kateřina Valachová z pracovních důvodů. Dnešní jednání zahájíme body z bloku třetích čtení, u kterých jsou již splněny zákonné lhůty, to jsou body 154 a 155. Poté projednáme body v tomto pořadí: 128, 224, 223 a 225. A připomínám, že na

12.45 máme pevně zařazený bod 187. Dále by následovaly body z bloku prvního čtení, zákony podle schváleného pořadí. Ptám se, jestli někdo má nějaký návrh k pořadu schůze. Jestliže nikdo nemá žádný návrh k pořadu schůze, tak dnešní jednání zahájíme bodem 154. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 608/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr dopravy Dan Ťok a také zpravodaj garančního hospodářského výboru pan poslanec Martin Kolovratník. (Hluk v sále se snaží ztišit sami poslanci: Ššššš.) No klid je pouze jeden problém. Druhý problém je ten zpravodaj hospodářského - a už ho vidím. Děkuji, pane zpravodaji. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 608/3, který vám byl doručen dne 2. června 2016. Usnesení garančního hospodářského výboru pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 608/4. Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy . Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předmětem předloženého návrhu zákona o dráhách je zejména zajištění transpozice evropské směrnice o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Tento návrh byl již představován a podrobně projednáván jak na plénu Poslanecké sněmovny, tak v hospodářském výboru a podvýboru pro dopravu. Dovolte mi tedy pouze stručný úvod. Předložený vládní návrh zasahuje do řady oblastí zákona o dráhách, ať už dílčím, nebo uceleným způsobem. Mezi nejpodstatnější oblasti dotčené novelizace patří kategorizace drah a vymezení přístupu na jednotlivé kategorie drah, zejména vleček; nová úprava provozování zařízení služeb upravující práva a povinnosti provozovatelů těchto zařízení a dopravců využívajících služby v nich; nové znění úpravy udílení licencí pro provozování drážní dopravy; nová úprava přidělování kapacity dráhy včetně možnosti posuzování ohrožení hospodářské vyváženosti drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách; za páté úprava působnosti a postupu drážní inspekce při šetření mimořádných událostí. Vedle výše uvedených témat obsahuje návrh změny i v oblasti správního trestání a organizace státní správy v oblasti drah, zejména v souvislosti s navrhovaným zřízením Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Dále některé dílčí vnitrostátní úpravy, zejména v oblasti kácení dřevin podél drah a stavby drah. K návrhu byla vznesena řada pozměňovacích návrhů. Stanovisko Ministerstva dopravy k nim je v zásadě shodné se stanoviskem garančního hospodářského výboru, až na dvě výjimky. Na rozdíl od hospodářského výboru Ministerstvo dopravy nepodporuje přijetí pozměňovacího návrhu paní poslankyně Matušovské označovaného jako C5. Tento pozměňovací návrh vkládá do zákona o dráhách nový § 46s obsahující zejména povinnost provozovatele dráhy a dopravce užívat při školení určitých kategorií zaměstnanců osob akreditovaných Ministerstvem dopravy. Tato úprava dle našeho názoru nepovede ke zvýšení bezpečnosti provozu na dráhách a bude navyšovat náklady provozovatelů drah a dopravců. Odchylně od hospodářského výboru dále Ministerstvo dopravy nepodporuje přijetí souboru pozměňovacích návrhů pana poslance Birkeho označených písmenem H. Jde o soubor vstupů do zákona o dráhách a zákona o ochraně přírody a krajiny, jejichž cílem je vyjmout kácení dřevin v okolí dráhy z působenosti zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy z působnosti orgánů ochrany přírody a krajiny. Zde rozhodně není sporu o tom, že stávající režim předběžného povolování

kácení dřevin v okolí drah není vhodný, je časově a administrativně náročný a ztěžuje operativní reakci v případě ohrožení. Vládní návrh v této oblasti ovšem obsahuje změny, které mění režim kácení z povolovacího na ohlašovací a zároveň významně v této oblasti posilují kompetence drážního úřadu a hlediska bezpečnosti provozu dráhy. Jedná se o změny dohodnuté a odsouhlasené Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí. Jsou výsledkem poměrně obsáhlých diskusí a dovolte mi vás v této oblasti požádat o podporu znění vládního návrhu. V ostatních jsou stanoviska Ministerstva dopravy k pozměňovacím návrhům shodná se stanovisky garančního hospodářského výboru. Vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh, který vláda předložila Poslanecké sněmovně, je výsledkem dlouhé a velmi usilovné práce, četných jednání s dotčenými subjekty i orgány veřejné správy a je nezbytný z hlediska implementace práva Evropské unie, obsahuje ale i řešení vnitrostátních problémů v oblasti drážní dopravy. Dovolte mi tedy požádat vás o jeho přijetí. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní otvírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče. Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já jenom stručně navážu na pana ministra. Bohužel moje dlouhodobě plánovaná operace a potom pooperační stav mi nedovolil se zúčastnit celého legislativního procesu, takže zpravodajování převzal, a děkuji mu za to, kolega Kolovratník. A ten proces byl trošičku poznamenán tím, že zpravodaj z opoziční strany měl trochu jiné názory než zpravodaj z koaliční. *** (9.10 hodin) (pokračuje Šidlo) Pan ministr tady zdůvodňoval a dával informaci postoje Ministerstva dopravy k pozměňovacím návrhům pod písmenem C uvedeným pod Květou Matušovskou. To jsou tedy pozměňovací návrhy moje, které jsem s odbornou veřejností prokonzultoval a připravil už k projednání hospodářského výboru, ale tam jsem neuspěl díky stanovisku Ministerstva dopravy, tak jsem to znovu zkusil ve druhém čtení, ale můj pooperační stav donutil - a děkuji za to Květě Matušovské, že se k tomu přihlásila a bylo možno je dostat na jednání do třetího čtení. Chci k tomu říci jenom jednu podstatnou věc. Rozumím tomu, že pan ministr nechce odstoupit od vládní předlohy, jak ji navrhl. Já to chápu, já to respektuji. Ale provoz a praxe, která je realizována na železnicích České republiky, vyžaduje dílčí změny. Konkrétně to, o čem tady hovořil, pozměňovací návrh ke vzdělávání a prokazování odborné způsobilosti, si myslím, že je přímo namístě, protože jsme měli v minulosti několik nehod a ve velice blízké minulosti i s tragickými následky, které svědčí o tom, že jednotlivé subjekty, které se pohybují jako dopravci na dopravní cestě, neznají a neumějí naplňovat ani oni sami jako jejich jednatelé a představitelé, tak jejich zaměstnanci, jednotlivá ustanovení dopravních a provozních předpisů, které jsou pro železnici závazné. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Dopravní a provozní předpisy této Sněmovny velí k tomu, aby tady byl klid, když mluví jiný poslanec. Proto prosím, aby ti, kteří vedou hovory, přenesli své hovory do kuloárů, a vy pokračujte, až se sál ztiší. Děkuji. Poslanec Karel Šidlo: Děkuji, pane místopředsedo. Já mám dost silný hlas, ale ani na železnici nebylo zvykem, když jsem mluvil, aby někdo hlučil, takže bude dobré, když vyslechnete odborné stanovisko a uslyšíte názor z praxe. Takže já bych vás moc požádal - je to v podstatě na poslední chvíli, ale do třetího čtení se to hodí -, pokud jste si pročetli podrobně obsah pozměňovacích návrhů pod písmenem C, moc bych požádal o jejich podporu, protože svým způsobem vytvoříme mnohem lepší a komfortnější prostředí pro to, aby železnice v České republice mohla fungovat podle jasných pravidel a za předpokladu přípravy zaměstnanců k vysoké bezpečnosti práce. Pokud to neuděláme, ta slavná liberalizace, která zde probíhá již 26 let, se dostává i do pracovní morálky zaměstnanců, protože nejsou ochotni dodržovat jednotlivá ustanovení drážních předpisů. A my tady ještě tu věc rozvolníme takovým způsobem, že

nové dopravní subjekty, které se na dopravní cestě pohybují, dokonce nemají ani žádnou povinnost se takto chovat. Takže já ještě jednou pléduji za to, zda byste mohli podpořit pozměňovací návrhy pod písmenem C, které svým způsobem řeší i otázku vztahu k nově vznikajícímu regulátorovi, tedy úřadu, který má být regulátorem přístupu k dopravní cestě. Jsem přesvědčen o tom, že pokud postavíme zákon a vznik úřadu na té trojnožce, to znamená železnice, letecká doprava nebo letiště a k tomu ještě elektronické mýtné, tak sami po zkušenostech s vývojem u elektronického mýtného vidíte, že to není jednoduchá problematika, a železnice je tak rozsáhlou aktivitou a činností v České republice v rámci dopravního sektoru, že si myslím, že si zaslouží samostatný úřad. I tam na to je pamatováno. Takže bych ještě jednou moc požádal o to, zda byste mohli podpořit ve třetím čtení pozměňovací návrhy pod písmenem C. Jinak vyjádření hospodářského výboru - úplně poslední poznámka. Pan zpravodaj, jak jsem na začátku uvedl, je poslancem za vládní koalici, a když jsme projednávali stanoviska garančního výboru, tak ve většině případů se přiklonil ke stanovisku ministerstva. Já mu to vůbec nemám za zlé, je to i logické, ale určitě kdybych zůstal zpravodajem já, tak tato stanoviska nebyla zpravodajem řečena a možná i hospodářský výbor vytvořil panu ministrovi větší problém v tom, že by tady zdůvodňoval, proč nepodporoval více bodů v jednotlivých pozměňovacích návrzích. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šidlovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré dopoledne. Já se teď hlásím do rozpravy ještě před tím momentem, kdy tady budu vystupovat v roli zpravodaje hospodářského výboru, to znamená v tuto chvíli za sebe coby člena hospodářského výboru a místopředsedy tohoto výboru, a vrátím se k debatě o tomto zákonu v posledním čtení nebo projednávání na hospodářském výboru. Pan kolega Karel Šidlo ví, že v řadě věcí se shodneme a spolupracujeme. Já to určitě necítím tak, že jsem tam působil v roli zpravodaje koaličního, a proto jsem slepě šel podle not nebo návrhu Ministerstva dopravy. Diskuse na hospodářském výboru byla poměrně obsáhlá, řekl bych nepolitická a odborná. Vás, kolegyně a kolegové, chci u tohoto bodu poprosit také o pozornost, resp. zamyšlení a případnou podporu. Ono je to vlastně celkem jednoduché, protože v té sérii pozměňovacích návrhů, pod kterými je podepsána Květa Matušovská, ale původním autorem byl pan poslanec Karel Šidlo, jsou to návrhy C1 až C10, tak je tam téměř stoprocentní shoda ministerstva s garančním výborem, a je to tedy shoda nedoporučující, pouze ten jediný rozdíl, ten jediný, nechci říci sporný, odlišný moment je pozměňovací návrh pod číslem C5. Ten bych i já osobně, byť s ním ministerstvo nesouhlasí, tak garanční výbor s ním souhlasí, a právě C5 bych i já osobně rád podpořil a poprosil vás o podporu, nebo bych se rád přimluvil jménem poslance Šidla za podporu právě tohoto pozměňovacího návrhu. On poměrně rozsáhlejším a propracovaným způsobem zavádí zpřísněné podmínky pro odbornou způsobilost zaměstnanců zajišťujících provozování dráhy a drážní dopravy. Sami i jako laici, neodborníci na dopravu, jistě dobře víte, že na železnici se pohybuje čím dál více soukromých subjektů, ať to jsou soukromí dopravci na hlavních koridorech, nebo na regionálních tratích, a opravdu z praxe ty informace jsou vážné. Strojvůdci často mají pracovní smlouvy podepsané se dvěma společnostmi, se dvěma firmami, nedodržují předpisy, co se týká bezpečnostních přestávek, školení atd., a právě tento návrh pod označením C5 by měl tuto situaci o něco zpřísnit a vylepšit. Podporu zakončím jedinou větou: Jde o lidské životy a věřím, že bychom to neměli brát na lehkou váhu. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Není zájem. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje garančního výboru,

aby nás seznámil s procedurou, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám k nim své stanovisko. Prosím. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Procedura je nakonec poměrně obsáhlejší, protože návrhů se sešlo větší množství. Hospodářský výbor je projednal na své 39. schůzi 8. června. Návrh procedury je následující. Jak jsme zvyklí, rozdělili jsme společně se sněmovní legislativou pozměňovací návrhy do logických celků, které spolu souvisí. Nejdříve tedy navrhujeme hlasovat jedním hlasováním pozměňovací návrhy A1, A3 a A4. - Ještě se omlouvám, pod písmenem A jsou označeny pozměňovací návrhy hospodářského výboru. Dále jedním hlasováním A2 a A13. Pokud toto bude přijato, tak se stává nehlasovatelnou legislativní úprava F7.2. Dále je navrženo hlasovat o pozměňovacím návrhu A5 ve variantě 1. Pokud bude odsouhlaseno, je nehlasovatelnou varianta 2, pokud by varianta 1 nebyla přijata, tak hlasovat o variantě 2. Čtvrté hlasování - jsme stále v hospodářském výboru - jedním hlasováním A6 až A9. Dále A10 až A12. Šestým hlasováním je první pozměňovací návrh poslance Bartošky (správně Bartoška) B1. Další hlasování - poslanec Bartoška (Bartošek), B2. Pod písmenem C přichází série oněch pozměňovacích návrhů s podpisem kolegyně Matušovské a autorstvím poslance Šidla. Jedno hlasování C1, C9 a C10 a potom samostatně po jednom hlasování C2, C3,C4, C5, C6, C7 a C8. Pod písmenem G se nachází pozměňovací návrh poslance Františka Laudáta. Pokud by byl přijat, jsou nehlasovatelné návrhy D1 a D2 poslance Pletichy. Pokud by návrh Františka Laudáta nebyl přijat, pod číslem 17 navrhujeme hlasování o návrhu pana poslance Pletichy označeném písmenem D1. Podotýkáme po dohodě s legislativou, že pozměňovací návrh pana poslance Pletichy pod písmenem D2 je pro nejasnost vložení textu nehlasovatelný. *** (9.20 hodin) (pokračuje Kolovratník) Osmnácté hlasování je poslanec Foldyna E1. Dále hlasování Foldyna E2. Pod písmenem F jsou skryty pozměňovací návrhy moje, tedy poslance Kolovratníka, a bylo by to samostatné hlasování pro F1, samostatné pro F2. Poté dohromady F3, F4 a F5. Dále samostatné F6, F7.1. Poté přicházíme k písmenu H, což je skupina pozměňovacích návrhů pana poslance Birkeho. Jedno hlasování H1 až H11. Poté navrhujeme hlasovat návrh zákona jako celek. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, jestli chce někdo něco doplnit k proceduře či navrhnout jiný návrh procedury. Není tomu tak. Odhlásím vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o návrhu procedury, tak jak ji přednesl pan zpravodaj. Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 187. Přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 154, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za vyslovení souhlasu s procedurou. Nyní tedy prosím hlasování o sérii pozměňovacích návrhů z hospodářského výboru, které budou označeny pod písmenem A v souladu s procedurou. První hlasování je o návrzích A1, A3 a A4. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra k A1, A3 a A4? (Doporučující.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor doporučuje.) Zahajuji hlasování o návrzích A1, A3 a A4. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 188. Přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 156, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní prosím hlasování o pozměňovacích návrzích A2 a A13. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také doporučuje.) Zahajuji hlasování o návrzích A2 a A13. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 189. Přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 158, proti žádný. Návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tím je nehlasovatelná legislativně technická úprava F7.2, která byla právě zde obsažena. Nyní prosím hlasovat pro pozměňovací návrhy hospodářského výboru A5 a to ve variantě 1. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji ve variantě 1.) Stanovisko garančního výboru? (Také doporučující.) Zahájil jsem hlasování o pozměňovacím návrhu A5 varianta 1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 190. Přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro je rovněž 160 poslankyň a poslanců. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Martin Kolovratník: Tím už je nehlasovatelná varianta 2, s kterou jsme se tímto vypořádali. Takže děkuji. A nyní prosím hlasování o pozměňovacích návrzích hospodářského výboru pod písmenem A6 až A9. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také doporučuje.) Zahajuji hlasování o návrzích A6 až A9. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 191. Přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 30. I tento návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní se vypořádáme s posledními návrhy z hospodářského výboru. A je to A10 až A12 jedním hlasováním.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko garančního výboru? (Také souhlasné.) Zahajuji hlasování o návrzích A10 až A12. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 192. Přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 158, proti žádný. I tento návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní jsme se tedy vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy, které v legislativním procesu připravil hospodářský výbor, a nyní pod jednotlivými písmeny z druhého čtení naše pozměňovací návrhy a návrhy našich kolegů. Pod písmenem B jsou dva návrhy pana místopředsedy Sněmovny Bartošky. Týkají se upřesnění vůle vlastníka dráhy, zda požádá o zařazení regionálních drah do nových kategorií. Prosím nejdřív písmeno B1. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jenom, abychom nekomolili jména kolegů. Ctěný pan místopředseda se jmenuje Bartošek. Takže je to kolegy Bartoška! (Poslanec Kolovratník děkuje za upozornění.) Stanovisko pana ministra prosím? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor bod B1 také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu B1 pana kolegy Bartoška. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 193. Přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 49, proti 75. Návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Došlo mi, že nedávno skončil Karlovarský festival, tak to je možná to vysvětlení k onomu jménu, k té úpravě. A nyní B2. Je to druhý pozměňovací návrh pana poslance Bartoška. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra prosím. (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru. (Také doporučuje.) Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu B2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 194. Přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 157, proti 1. Návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Děkujeme. Nyní se přesuneme ke skupině návrhů pod písmenem C. Už tady v rozpravě byly diskutovány. První hlasování je společné pro C1, C9 a C10. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra k pozměňovacím návrhům C1, C9 a C10? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o návrzích C1, C9 a C10. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 195. Přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 39, proti 89. Návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní pozměňovací návrh pod písmenem C2. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o návrhu C2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 196. Přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 36, proti 114. Ani tento návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Dále pozměňovací návrh pod písmenem C3. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu C3. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 197. Přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 38, proti 112. Návrh nebyl přijat. Dostáváme se k návrhu C4. (Zpravodaj: Ano.) Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu C4. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 198. Přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 38, proti 110. Ani tento návrh nebyl přijat. *** (9.30 hodin) Poslanec Martin Kolovratník: Nyní již diskutovaný pozměňovací návrh C5, kde je tedy nesoulad mezi ministerstvem a garančním výborem. Týká se onoho zpřísnění podmínek pro odbornou způsobilost zaměstnanců na dráze a v drážní dopravě. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Doporučuje.) Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu C5. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 199, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 106, proti 42, návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní pozměňovací návrh C6. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také nedoporučuje.) Zahájil jsem hlasování o pozměňovacím návrhu C6. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to jubilejní hlasování 200, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 43, proti 106, návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní pozměňovací návrh C7. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučující.) Stanovisko garančního výboru? (Také doporučující.) Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu C7. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 201, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 159, proti 1, návrh byl přijat.

Poslanec Martin Kolovratník: A nyní poslední ze série návrhů pod písmenem C a je to C8. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučující. Promiňte. Nedoporučující. Pardon.) Pan ministr nedoporučuje C8. Garanční výbor? (Chci se pro jistotu zeptat, protože tam je shoda. Garanční výbor také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o C8. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 202, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 40, proti 114, návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní přicházíme k pozměňovacímu návrhu pana poslance Laudáta, který je označen pod písmenem G. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor také doporučuje.) Zahajuji hlasování o návrhu pana kolegy Laudáta pod písmenem G. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 203, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 161, proti žádný, návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Konstatuji, že tím nebudeme hlasovat o pozměňovacích návrzích poslance Pletichy, které byly označeny pod písmeny D1 a D2, protože ten nyní přijatý poslance Laudáta v jiné, lepší formulaci obsahuje to samé. Nyní tedy přecházíme k dalším pozměňovacím návrhům, jsou označeny písmenem E, jsou dva a autorem je pan poslanec Jaroslav Foldyna. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejprve tedy budeme hlasovat o E1. Poslanec Martin Kolovratník: Omlouvám se. E1 jako první. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra k E1? (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor E1 také doporučuje. Je to úprava výše přirážky, kterou stanoví dopravce.) Zahajuji hlasování o E1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 204, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 158, proti žádný, návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní pozměňovací návrh poslance Foldyny pod písmenem E2, který zpřesňuje, resp. mění definici souvisle zastaveného území v obcích. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o E2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 205, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 16, proti 90, návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A nyní série pozměňovacích návrhů pod písmenem F, pod jejichž autorstvím jsem podepsán já. Jako první budeme hlasovat F1. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor také nedoporučuje.) Zahajuji hlasování o F1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 206, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 2, proti 130, návrh byl přijat.

Poslanec Martin Kolovratník: Nyní pozměňovací návrh pod písmenem F2. Nové stanovení cen za služby a za trakční energii. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také doporučuje.) Zahájil jsem hlasování o F2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 207, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 123, proti žádný, návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní jedním hlasováním série F3, F4 a F5. Všechny pozměňovací návrhy se týkají zpřesnění ustanovení ohledně mimořádných událostí na dráze. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také doporučuje.) Zahájil jsem hlasování o F3, F4 a F5. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 208, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 159, proti žádný, návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní pozměňovací návrh F6 týkající se pojišťování. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor také nedoporučuje.) Zahájil jsem hlasování o F6. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 209, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 34, proti 117, návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní pozměňovací návrh pod písmenem F7, a je to pouze F7.1, legislativně technická úprava. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Také doporučuje.) Zahájil jsem hlasování o F7.1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 210, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný, návrh byl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. F7.2 je nehlasovatelný, protože již byl vypořádán v předchozím hlasování, a z těch poslaneckých návrhů máme poslední hlasování o skupině návrhů pana poslance Birkeho, označeno pod písmenem H, a je to série H1 až H11. Celá tato série se týká nového nastavení, už o tom bylo tady hovořeno, diskutováno, systému, jestli mohou nebo nemohou pracovníci SŽDC zacházet s dřevinami a zelení na úseku dráhy. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor má doporučující stanovisko.) Zahájil jsem hlasování o návrzích H1 až H11. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 211, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 46, návrh nebyl přijat. Poslanec Martin Kolovratník: Pokud tedy k hlasování nejsou žádné námitky, nebo k proceduře, tak zbývá poslední hlasování a je to hlasování o návrhu zákona jako celku. Místopředseda PSP Petr Gazdík: O všech návrzích tedy bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o

celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 608, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Stanovisko pana ministra? K návrhu jako celku. (Doporučuji.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor také doporučuje.) Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 212, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 120, proti žádný, s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji za spolupráci. Mám tady ještě dvě omluvy. Pardon, jednu omluvu. Pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá dnes do 9.50 z osobních důvodů. *** (9.40 hodin) (pokračuje Gazdík) Přikročíme k dalšímu bodu našeho jednání a je to 155. Vládní návrh zákona o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře /sněmovní tisk 609/ - třetí čtení Místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr dopravy Dan Ťok i zpravodaj garančního hospodářského výboru pan poslanec Martin Kolovratník. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 609/3, který vám byl doručen dne 31. května tohoto roku. Usnesení garančního výboru pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 609/4. Nyní pan navrhovatel má zájem vystoupit před otevřením dopravy. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře souvisí se souběžně předloženým a před chvílí schváleným návrhem novely zákona o dráhách a implementuje rovněž právo Evropské unie. Jedná se o rozsahem nevelký návrh, jehož předmětem je zřízení nového ústředního orgánu státní správy, vymezení jeho základní kompetence a organizace. Konkrétní a podrobné vymezení působnosti a pravomoci úřadu se pak nachází v příslušných dopravních zákonech, zejména v zákoně o dráhách. Nechci tady číst celou tu zprávu, protože si myslím, že jsme zákon ve dvou čteních už podrobně zdůvodnili. Jenom bych rád uvedl, že k vládnímu návrhu zákona byly uplatněny čtyři pozměňovací návrhy. Ministerstvo shodně s garančním hospodářským výborem podporuje pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka a naopak nepodporuje pozměňovací návrhy paní poslankyně Matušovské. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi vás i zde požádat o podporu a přijetí tohoto návrhu zákona, protože přímo souvisí s předchozím zákonem a jeden bez druhého nemohou být. Děkuju. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Otvírám rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Není o ně zájem.

Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, přednášel pozměňovací návrhy a sdělil nám stanovisko svého výboru. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Martin Kolovratník: Opět děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, tento související zákon, je to sněmovní tisk 609, je poměrně zásadní, co se týká drážní dopravy jako takové. Pokud se o tu problematiku zajímáte, skutečně vznikne nový úřad, nový státní úřad, který se stane oním regulátorem na železnici. Víte, že proběhla jak tady na plénu, tak v hospodářském výboru řada debat o tom, jakou cestou se vydat. Nakonec jsme došli ke shodě a k souladu. Co se týká pozměňovacích návrhů, procedura je velmi jednoduchá a krátká. Hospodářský výbor i tento zákon projednal 8. června. Navrhuje hlasovat nejdříve o pozměňovacím návrhu pod písmenem A, poté o pozměňovacích návrzích dohromady B1 a B2. Dále samotné hlasování pro B3 a konečně čtvrté hlasování - budou to tedy pouze čtyři hlasování - o návrhu zákona jako celku. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, jestli někdo má nějaké výhrady či jiné návrhy k proceduře. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o proceduře. Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 213, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 155, proti žádný. Návrh procedury byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Martin Kolovratník: Takže můžeme přistoupit k hlasování a prosím první hlasování pod písmenem A. Je to pozměňovací návrh můj. (Stanovisko ministra: Souhlas. Stanovisko garančního výboru: Také doporučující.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem A. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 214, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 152, proti žádný. Návrh pod písmenem A byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Martin Kolovratník: Nyní prosím hlasování o pozměňovacích návrzích B1 a B2. (Stanovisko ministra: Nedoporučuji. Stanovisko garančního výboru: Také nedoporučuje.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o pozměňovacích návrzích B1 a B2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 215, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 37, proti 114. Návrh nebyl přijat Poslanec Martin Kolovratník: Nyní hlasování o pozměňovacím návrhu B3. (Stanovisko ministra: Nedoporučuji. Stanovisko garančního výboru: Také nedoporučuje.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu B3. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 216, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 34, proti 115. Návrh nebyl přijat. Tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Je to tak, pane zpravodaji? (Zpravodaj souhlasí.) Budeme tedy hlasovat o návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, podle sněmovního tisku 609, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." (Stanovisko ministra: Doporučuji. Stanovisko garančního výboru: Doporučuje.)

Zahájil jsem hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 217 přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 93, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 128. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené, podepsaná dne 7. října 2015 v Praze /sněmovní tisk 659/ - druhé čtení Prosím, aby se slova ujal pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobré ráno, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a kolegové. Jak již tady bylo uvedeno, předkládám vám dohodu mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené, ta byla podepsána loni v říjnu v Praze. Podstata této dohody o pracovní dovolené je, že mladí lidé ve věku od 18 do 30 let by měli možnost díky této dohodě uskutečnit poznávací pobyt na území druhé strany. To znamená Češi v Chile, mladí Chilané v České republice, a na základě této dohody by mohli nejenom pobývat v té zemi, ale mohli by tam i maximálně po dobu jednoho roku pracovat. Víte, že takovou dohodu máme už dnes s několika zeměmi, jako je Nový Zéland, Jižní Korea, Kanada, taky Izrael. Teď je tady předkládána podobná dohoda s Chile. Jenom pro vaši informaci, aby bylo jasné, pokud chcete dnes jet do Chile, tak můžete bez víza jet do tří měsíců na turistický pobyt. A podstata té dohody je, že tady by mohli být ti mladí od 18 do 30 let celý rok a samozřejmě by mohli také pracovat. Po uplynutí toho roku se musí vrátit, nicméně v případě této dohody mezi Chile a Českou republikou je ještě jedna věc navíc, že je možné o podobnou pracovní dovolenou žádat ještě znovu. To znamená, on se musí vrátit po tom roce, ale potom se může znovu o ni hlásit a může ji dostat. Takže tady je ještě navíc možnost vydat podobné povolení opakovaně, nejenom jednou. Takže si myslím, kdybych to měl shrnout, že Chile je přitažlivou zemí pro Českou republiku a určitě je přitažlivé taky pro české studenty a mládež. A nemám moc pochyby, že bude zájem využívat této pracovní dohody, protože prozatím všude, kde jsme ji sjednali, tak pokud máme už zkušenost, tak se ukazuje, že to je velmi dobře uživatelná nebo úspěšně používaná věc. Myslím si, že je velká šance, že podobně to bude v této dohodě mezi Chile a Českou republikou. Nenapadá mě ještě, co by bylo zásadní k hlasování, ale myslím si, že to je v kostce podstata toho, co vám předkládám, a věřím, že ve Sněmovně na tom najdeme jasnou shodu. Děkuji. *** (9.50 hodin) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím pana zpravodaje zahraničního výboru, pana zpravodaje Pavla Holíka, aby odůvodnil usnesení výboru, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 659/1. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych přednesl usnesení zahraničního výboru z 24. schůze ze dne 30. března 2016 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené, podepsaná dne 7. října 2015 v Praze. Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Miloslava Staška, zpravodajské zprávě poslance Pavla Holíka a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout

následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené podepsané dne 7. října 2015 v Praze, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu. Děkuji za slovo. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Pan poslanec Klaška má náhradní kartu číslo 13. Ještě sdělím jednu omluvu. Pan poslanec Radek Vondráček se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny z rodinných důvodů. Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, které navrhl zahraniční výbor a přednesl pan zpravodaj. Odhlásím vás všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o usnesení zahraničního výboru, tak jak jej přednesl pan zpravodaj, pan poslanec Pavel Holík. Zahajuji hlasování o návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 218, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 141, proti jeden. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Dalším bodem našeho jednání je 224. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 752/ - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych tady stručně připomenul, že hlavním cílem tohoto návrhu je transpozice nové směrnice Evropské unie proti praní peněz a financování terorismu, která byla přijata v květnu 2015. Implementační lhůta je červen 2017. Nicméně v souvislosti s teroristickými útoky vyzvala Evropská komise ve svém akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu, aby ji státy implementovaly nejpozději do konce roku 2016. Hlavními změnami v systému opatření proti praní peněz a financování terorismu jsou: zavedení principu hodnocení rizik do všech stupňů systému boje proti praní peněz a financování terorismu, snížení částky hotovostní platby, při níž musí každý podnikatel identifikovat svého klienta, zahrnutí téměř všech druhů provozovatelů hazardních her mezi povinné osoby a v neposlední řadě zřízení rejstříku skutečných majitelů právnických osob. Ještě bych rád krátce zareagoval na diskusi, která probíhala v rámci prvního čtení, konkrétně na problematiku politicky exponovaných osob. Politicky exponovanou osobou je osoba ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, což pochopitelně není běžný úředník, byť na stranickém sekretariátu nebo na ministerstvu. V příslušném ustanovení návrhu uvedený výčet funkcí je demonstrativní a je zde uveden pouze pro základní orientaci, přičemž musí zohledňovat mezinárodní přesah této definice. Předkladatel vzhledem ke komplikovanosti této problematiky předpokládá vydání metodického pokynu vycházejícího z Giddens FATF, ve kterém

bude přesněji a podrobněji specifikováno, které konkrétní funkce jsou tímto ustanovením pokryty. V této metodice je možné zohlednit rovněž připomínky, které zazněly v rámci prvního čtení. Rozpočtový výbor jako garanční návrh doporučil ke schválení. Dovoluji si vás proto požádat o podporu návrhu při dalším projednávání. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisk 752/1 a 2. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Karla Fiedlera, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Po zprávě předkladatele, která byla poměrně kompaktní a sdělila vše podstatné a potřebné k této novele, kterou projednáváme, mohu sdělit to, že i na půdě rozpočtového výboru, který projednával tento sněmovní tisk jako garanční výbor, nebyly zásadní připomínky a výhrady k tomuto, a předložené pozměňovací návrhy, které byly doručeny rozpočtovému výboru, podpořil. V tuto chvíli jsou k tomuto sněmovnímu tisku 752 kromě pozměňovacích návrhů, které doporučil rozpočtový výbor, v systému evidovány tři pozměňovací návrhy. Uvidíme, zda v rozpravě padne nějaký další. Všechny tři pozměňovací návrhy, které naleznete v systému, jsou víceméně upřesňující texty, které zpřesňují výklad jednotlivých odstavců zákona tak, aby nedocházelo k nejasnému výkladu, nebo jsou na bázi legislativně technických poznámek. Předpokládám, že k těmto pozměňovacím návrhům budou přednesena stanoviska a odůvodnění v podrobné rozpravě. Prozatím děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Dana Váhalová: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážená vládo. Velmi vítám projednávání tohoto vládního návrhu zákona. V průběhu několika zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy se na mne jako na vedoucí české parlamentní delegace obrátil výkonný tajemník Moneyval, výboru Rady Evropy, který se zabývá bojem proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Informoval mě o skutečnosti, že téměř všechny jurisdikce kriminalizují financování terorismu jako zvláštní trestný čin a Česká republika patří jako jediná evropská země na seznam zemí s nedostatečnými opatřeními v boji proti financování terorismu. Výbor pro hodnocení opatření na zabránění praní špinavých peněz a financování terorismu Moneyval se rozhodl uskutečnit v červnu návštěvu České republiky. V rámci této návštěvy se uskutečnil dialog mezi zástupci Moneyvalu ohledně implementace doporučení z posledního hodnocení České republiky z roku 2011. Setkali se s ministrem spravedlnosti Pelikánem, zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství včetně nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, s představiteli (představitelem?) finančního analytického útvaru, který vede českou delegaci při výboru Moneyval a na půdě parlamentu s předsedou ústavně právního výboru Jeronýmem Tejcem. Obsahem jednání byla především novela trestního zákoníku, konkrétně kriminalizace financování terorismu v českém zákoníku. Jak jsem uvedla v úvodu, mezinárodní mezivládní organizace Finanční akční výbor označil Českou republiku jako jedinou evropskou zemi na seznamu zemí s nedostatečnými opatřeními v boji proti financování terorismu. *** (10.00 hodin) (pokračuje Váhalová) Věřím, že tato novela přispěje také k plnění doporučení výboru Moneyval Rady Evropy z jeho čtvrté hodnotící zprávy o uplatňování opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu v České republice a naše země již nebude na seznamu zemí s nedostatečnými opatřeními v boji s financováním terorismu. Chtěla bych upozornit, že opatření, která by následovala vůči České republice při neplnění doporučení, by měla výrazný vliv na posuzování rizikovosti a důvěryhodnosti

naší země ze strany zahraničních společností a investorů. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra případně pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj Karel Fiedler. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Já krátce zdůvodním dva pozměňovací návrhy, které jsou do systému nahrány. První pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 4692. Tak, jak jsem vlastně řekl již ve svém úvodním slově, jedná se víceméně o zpřesňující termíny a upravení zákona tak, aby navazovaly na sebe jednotlivé odstavce. Zákonem č. 161/2016 Sb. byly do ustanovení podle § 11 zákona o soudních poplatcích doplněny odstavce 7 a 8, a proto musí být nově vkládaný odstavec označen jako odstavec 9. Další změna - odůvodnění. Předmětná změna je nutná zejména z toho důvodu, že evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem, avšak pro potřeby zákona o soudních poplatcích je třeba na ni tak nahlížet. Uvedené umožní také stanovit poplatek za zápis prováděný notářem v návaznosti na položku 39 sazebníku poplatků. Navrhované ustanovení má předobraz v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a další související zákony, sněmovní tisk 642. A jím se vkládá i §16a. Proto nové ustanovení navrhuje označit jako § 16b. Čili tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 4692. A ještě pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 4696, kde se jedná o vypuštění čl. 1 v bodu 134. Je to z toho důvodu, že zákon 188/2006, tj. doprovodný zákon k zákonu o hazardních hrách a zákonu o dani z hazardních her, obsahuje nové znění § 35, odst. 1, písm. b) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Novelizační bod 134 se tak stal nadbytečným, neboť změny v něm jsou obsažené v novele přijaté zákonem č. 188. Tímto se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod č. 4696. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jaroslav Klaška: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňujícímu návrhu, který jsem zadal do systému pod číslem - sněmovní dokument 4695 - a který reaguje na podle mého názoru malou nedokonalost, a to kolizi se čtvrtou směrnicí AML, podle níž mají členské státy zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví byly vždy k dispozici i dalším osobám nebo organizacím, které můžou prokázat oprávněný zájem. Tyto osoby mají mít podle čtvrté směrnice AML přístup přinejmenším k informacím o jméně, měsíci a roku narození, státní příslušnosti a zemi bydliště konečného majitele a o povaze a rozsahu skutečné držené účasti. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho takového nevidím. Končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra příp. pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji také návrh na vrácení či zkrácení lhůty. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Pan ministr si však ještě místo ponechá (místopředseda Babiš však odchází), protože dalším bodem našeho jednání je 223. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 839/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Bod byl přerušen v úterý 12. 7. před otevřením obecné rozpravy. (Krátká odmlka.) Tak a já se omlouvám, ale teď mi není vůbec jasné, kdo to za vládu uvede, neb tady mám přeškrtnutého ministra zemědělství Mariana Jurečku, který ještě navíc kromě toho, že je přeškrtnutý, tak není přítomný. (Domluva mimo mikrofon, že to ministr zemědělství uvedl. U stolku zpravodajů je pouze zpravodaj poslanec Kalousek.) Ano, nicméně předkládací zpráva odezněla, takže my jsme před otevřením rozpravy. Já ji tedy tímto otevírám a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. (Poslanec Kalousek mimo mikrofon: Zpravodajská zpráva ještě nebyla.) Aha, pardon. Omlouvám se panu zpravodaji. Zazní tedy zpravodajská zpráva. Prosím tedy pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Každý chápe, že vás to nutně uvedlo ve zmatek, protože předloha se týká daňové legislativy a daňovou legislativu má v každé zemi na starosti ministr financí. Nicméně v tomto případě je ministr financí především hlavním beneficientem této předlohy, tak se z toho vykroutil, a usnesení vlády ukládá zdůvodnění ministru zemědělství. A protože je také beneficientem této předlohy, tak dokonce usnesení vlády umožňuje panu premiérovi pověřit někoho jiného, než oba dva beneficienty, jak pana ministra financí, tak pana ministra zemědělství. Ještě se k tomu dostaneme. Nyní mi tedy dovolte jenom, abych připomněl, že vratka ze spotřební daně z minerálních olejů, slangově nazývaná zelená nafta, byla v roce 2011 novelou zákona o spotřebních daní touto Poslaneckou sněmovnou zrušena. Byla zrušena nikoliv jako úsporné opatření. Byla zrušena jako administrativně nákladná distorze, která nepochybně vedla a vede k poměrně masivním daňovým únikům. (Ministr zemědělství přichází ke zpravodajskému stolku.) V boji proti daňovým únikům můžeme volit různé cesty. Jednu cestu nyní aplikuje vláda. Je to cesta kontroly na hraně buzerace. Je to cesta zvyšování administrativních povinností, zátěže a podezírání v podstatě každého. Jinou cestou je odstraňování výjimek, distorzí, zjednodušování a především odstraňování mezer, které k daňovým únikům vedou. Můžeme se samozřejmě přít o to, který z těchto dvou přístupů je efektivnější. Nicméně asi se nebudeme přít o to, že výjimky a distorze k únikům vedou, takže je docela úsměvné, že vládě, která si boj proti daňovým únikům vetkla do svého štítu, v okamžiku, kdy jde o benefit pro soukromé zájmy ministra financí, zejména pro Agrofert, distorze najednou nevadí, výjimky se zavádějí a zelená nafta byla touto vládou znovu slavnostně zavedena. *** (10.10 hodin) (pokračuje Kalousek) Zavedena pro rostlinnou výrobu a my teď máme na stole předlohu, která zavádí tuto úlevu, výjimku, i pro výrobu živočišnou. Dovolte mi, abych vás jako zpravodaj velmi stručně provedl podstatou návrhu této novely. Ministerstvo zemědělství v roce 2015 seznámilo vládu s riziky stavu živočišné výroby, nutno říct, že předkladatel se neobtěžoval s tímto zdůvodněním seznámit Poslaneckou sněmovnu, a navrhl jako řešení eliminace těchto rizik zavést vratku k tzv. zelené naftě též pro živočišnou výrobu. Sazba vratky má činit, stejně jako pro rostlinnou výrobu jednotně a paušálně, 4 385 korun na tisíc litrů spotřebovaných minerálních olejů v živočišné výrobě a Ministerstvo zemědělství odhaduje, že se bude týkat zhruba tisíce nových subjektů podnikajících v oblasti živočišné výroby. Pro veřejné rozpočty to bude znamenat náklad, je to bilanční nevýběr, tzn. pro veřejné rozpočty to bude znamenat ztrátu, zpracovatel vyčísluje ztrátu ve výši cca 385,3 miliony korun, z toho cca 350,2 miliony korun pro státní rozpočet a cca 35,1 miliony korun pro Státní fond dopravní infrastruktuy. Propříště doporučuji předkladateli, až bude odhadovat dopad do veřejných rozpočtů a bude férově uvádět cca, aby těch čísel za tu desetinnou čárku napsal, pokud možno více než jenom jedno, ono to pak vypadá mnohem věrohodněji. Zavedení této vratky bude představovat též potřebu navýšení počtu zaměstnanců správce daně, to asi nepřehlédnete, koreluje s mojí úvodní větou, že zelená nafta je administrativně náročná distorze, tedy bude potřebovat navýšení počtu zaměstnanců správce daně, což je v tomto případě

celní správa, o cca 15 zaměstnanců, ale tady už žádnou desetinnou čárku nemáme, je to na celé zaměstnance, a provozní náklady správce daně tak stoupnou o cca 1,2 milionu korun, jednorázově o cca 9,2 miliony korun. K podstatě návrhu teď jenom konstatuji, teď nehodnotím, si dovolím říct, že nejde o žádné odborně podložené rozhodnutí, ale jde jen o politické rozhodnutí, o další státní subvenci do zemědělství z kapes daňových poplatníků ve výši tedy zhruba 400 milionů korun ročně, včetně správních nákladů. Vedle toho vzhledem k charakteru podkladu a zkušenostem, které se zelenou naftou správce daně má, jde také o rozšíření prostoru pro legalizaci potenciálních daňových úniků. V dobách, kdy jsem pracoval na Ministerstvu financí, odhadoval správce daně daňové úniky v objemu zhruba 70 až 80 % celkové legální úlevy. Dovolte mi několik slov ke kvalitě podkladu. Dovoluji si tvrdit, že kvalita návrhu a jeho zdůvodnění jsou velmi chabé, ať už z věcného či argumentačního pohledu, argumenty si často vzájemně protiřečí. Dovolte mi několik poznámek. Chybí analýza dosavadního vlivu zelené nafty na rozvoj rostlinné výroby a zároveň chybí klíčový podklad Ministerstva zemědělství, nebo alespoň anotace z něj, na základě kterého vláda rozhodla o vratkách zelené nafty též pro živočišnou výrobu, ale konec konců, vždyť jde jenom o cca 400 milionů korun. Nechápu logiku, na základě které materiál tvrdí, že těch zhruba 400 milionů vykryje ztrátu, kterou měli producenti v roce 2014, a že tedy bude možné financovat zlepšení nebo dosažení potravinové soběstačnosti v komoditách vepřové maso, drůbeží maso a vejce, zvýšit rentabilitu výroby hovězího masa a mléka, nárůst počtu kusů některých druhů hospodářských zvířat, zlepšení vývoje struktury půdy, včetně zvýšení obsahu humusu v půdě, a zvýšení ochrany ovzduší a přírody s rozšířením pastev pro zvířata. Jestliže platí, že jenom u drůbeže měli v roce 2014 producenti ztrátu 400 milionů, u vepřového masa ztrátu 1,2 miliardy a u hovězího byla rentabilita minus 18,5 % a u mléka byla ztráta 1,2 miliardy, tak dost dobře nechápu optimismus předkladatele, který je přesvědčen, že tohle všechno, co slibuje zařídit, zařídí za těch 400 milionů korun z té zelené nafty. Ze ztráty se financovat, podle mého názoru, nedá, pokud tam ta ztráta skutečně byla taková, jak je v materiálu vyčísleno. Nemám možnost ověřit. Zvláště úsměvný je argument, že zavedení zelené nafty pro živočišnou výrobu přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a přírody rozšířením pastev pro zvířata. Tedy skutečně pro zajímavost, jenom abychom si uvědomili, s jakou lehkostí nám vláda předkládá své argumenty, mi dovolte uvést data z Evropské komise, podle kterých se zemědělství dnes podílí na celkové produkci skleníkových plynů v Evropské unii zhruba 15 %, a to zejména kvůli metanu. Pro srovnání, největší podíl, 22 % emisí dnes připadá v Evropské unii na výrobu energií a dále na průmysl, to je také 22 %. Celý sektor dopravy produkuje 18 % skleníkových plynů a v zemědělství chov zvířat 14 %. Nechci teď polemizovat s tím, jestli chceme nebo nechcem rozšiřovat stáda, možná je to dobře, ale v každém případě tvrdit, že to přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a životního prostředí, je prostě plk, protože to objektivně přispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů. Dovolte mi teď jednu úvahu, aby bylo zřejmé, že nebojuji proti zelené naftě proto, že bych nepřál zemědělcům dalších 400 milionů korun z veřejných rozpočtů. Znovu opakuji, protestuji proti tomu zejména proto, že to je významná distorze, která legalizuje potenciální masivní daňové úniky, navíc pro správce daně poměrně nákladná. Kdybychom to nerealizovali ani v té živočišné výrobě, měli bychom k dispozici poměrně značné prostředky, tuším, že v rostlinné výrobě je to asi 1,5 miliardy, teď nemám přesné číslo před sebou, k tomu tedy 400 milionů za živočišnou výrobu, to jsme někde kolem 2 miliard, plus si připočtěme oněch správcem daně odhadovaných 70 až 80 % daňových úniků z celkového objemu, a jsme téměř na 3 miliardách korun, které bychom měli k dispozici druhou stranou bilance, tedy ne daňovou úlevou, ale dotací, rozdělit zemědělcům podle politických priorit, které by vláda měla mít, tzn. zejména pomocí malých farem. Bohužel tomu tak není. Zelená nafta tady bude fungovat, stejně jako dotační politika Ministerstva zemědělství, kdy dotační prostředky primárně systémově určené na podporu malých farem nejvíce prospívají nebo jejich objem nejvíc dostávají malí farmáři Andrej Babiš a Radovan Vítek. *** (10.20 hodin) (pokračuje Kalousek)

A podobným způsobem to bude fungovat u zelené nafty. Kdybychom skutečně chtěli podporovat malé farmy, musela by dotační politika vypadat zcela jinak, nicméně to od politiky současné vlády, která podporuje spíše oligarchizaci v českém zemědělství nelze očekávat. Je už evergreenem a tradicí, že jakmile jde o státní dotace soukromým firmám, tak tady, byť se to odehrává na jiné straně bilance, bezesporu představuje státní dotaci soukromým firmám, dostane se do konfliktu zájmů a pozice získaného majetkového prospěchu se státem náš pan ministr financí původním, možná i dosavadním povoláním agrobaron. (Smích z vládní lavice.) Možná je docela zajímavé sledovat legislativní stopu této vládní novely, kdy se nám do sítě konfliktů zájmů a tím i pozice získání majetkového prospěchu se státem dostal nejenom ministr financí, ale i ministr zemědělství. 7. 12. 2015 u bodu 24 jednání vlády ministr zemědělství seznámil vládu s riziky, prosadil úkol pro ministra financí zpracovat novelu zákona o spotřební dani a vláda vzala na vědomí sdělení prvního místopředsedy vlády, že se neúčastní tohoto bodu, který sám zpracoval a projednal, teď již mluvím o dubnové schůzi, neboť se cítí v možném střetu zájmů, samozřejmě masivním střetu zájmů. Pro pana předsedajícího jsem už uváděl onu velmi netypickou situaci, kdy vláda materiál ministra financí schválila a pověřila ministra zemědělství jeho odůvodněním v Poslanecké sněmovně a pověřila pro jistotu ještě předsedu vlády, aby mohl pověřit někoho jiného, než je jeden, nebo druhý beneficient, ať už ministr financí, nebo ministr zemědělství, kteří jsou v nepochybném konfliktu zájmů. Pokud vím, toto pověření získal pan ministr dopravy a máme na stole předlohu, kterou podepsal předseda vlády, tak jako u všech předloh, a zastupující ministr financí pan ministr Ťok. Kdybyste nevěděli, kdo svým podpisem garantuje legislativní správnost této předlohy, tak je to u daňové legislativy ministr dopravy. V této situaci je teď Poslanecká sněmovna. Blahopřeji panu ministrovi dopravy k jeho odvaze. Jinými slovy v současné praxi eliminace konfliktů zájmů naší protikorupční vlády funguje asi takto. Ministr Jurečka iniciuje, vypracuje a pak nechá vládou schválit materiál, který nepochybně jak jemu, tak ministru financí Babišovi přináší majetkový prospěch, a zároveň si nechají od vlády uložit úkol, aby tento svůj majetkový prospěch přeměnili v zákon. Ministr financí vypracuje tento zákon, který mu poskytuje majetkový prospěch, předloží jej vládě, ale jednání vlády k tomuto zákonu se nezúčastní, neboť hlásí potenciální konflikt zájmů. Aby nebyl ani stín podezření, že ministr Babiš v podstatě nemá vůbec nic s tím zákonem společného, byť ho zpracoval a předložil ke schválení, nechá takový zákon pro Parlament podepsat ministrem dopravy. Je samozřejmě otázkou, jestli si tohle chce nechat veřejnost a jestli si tohle chce nechat Poslanecká sněmovna líbit. Před našimi zraky se odehrává prosazování majetkového prospěchu členů vlády, které přeměňujeme v zákon. Pak to bude legální. Nikdo jim samozřejmě nebude nic moct vyčíst. Ty benefity budou mít podle zákona. A nejsem si jist, zda se má takhle chovat demokratická Poslanecká sněmovna. Znovu opakuji: pomoci českým zemědělcům lze jinak a mnohem efektivněji než vratkou z minerálních olejů zvané zelená nafta. Jenže to už by nemohly být ty vedlejší efekty, že nejvíc z toho profitují ti největší a že by se otevírala cesta masivním daňovým únikům. Pokud si přejete znovu pootevřít dveře dál masivním daňovým únikům a chcete dál přilepšit těm největším, tedy podpořte tuto novelu. Pokud chcete pomoci malým zemědělcům jiným způsobem, podpořte můj návrh, který jako zpravodaj předkládám, na zamítnutí této novely a ušetřené prostředky distribuujte efektivnějším a spravedlivějším způsobem bez rizika daňových úniků. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Ještě před otevřením obecné rozpravy s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych rád chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Kalouska. Začal bych s dovolením tím, jaká je politika Ministerstva zemědělství za posledních dva a čtvrt roku v této koaliční vládě a navázat na to, když tady pan poslanec Kalousek hovořil o masivní podpoře velkých podniků. Uvedu několik faktů a poprosím, aby pan poslanec tomu věnoval pozornost.

V rámci významného investičního a dotačního nástroje, jakým je společná zemědělská politika, kde proudí do zemědělství zhruba 33 miliard korun, tak je takzvaný první pilíř. Ten první pilíř - z něho se vyplácejí takzvané platby na plochu. U tohoto prvního pilíře jsou podniky, které mají vyšší výměru než 1 150 hektarů, kráceny na těchto přímých platbách a tyto finanční prostředky se překlápějí do takzvaného druhého pilíře, který se nazývá Program rozvoje venkova, kdy jsou určeny všem žadatelům v tomto dotačním opatření. S tím, že tyto prostředky jsou ročně zhruba na úrovni 100 až 120 milionů korun. Druhé zásadní opatření je právě ten zmíněný Program rozvoje venkova, kde se zase vyplácejí takzvané platby na plochu v oblastech LFA, to jsou oblasti, které jsou přírodně znevýhodněné, lidově bych řekl, že jsou to horské a podhorské oblasti. A tady zase funguje princip degresivity, kde už od výměry 500 hektarů se ta platba zkracuje. Dojdeme na hodnotu 1 800 hektarů, kde se tyto platby krátí až úrovní 30 procent. Tedy jasně další opatření, kde zase od velikosti středních podniků jsou tyto platby snižovány. Dále bych uvedl konkrétní příklad Programu rozvoje venkova za období let 2007 až 2013. Zde bylo na projekty zemědělcům do jednoho milionu korun vyplaceno za celých sedm let 245 milionů. Za fungování této vlády a za mého působení ministerstvu jsme jen v prvním kole nového programovacího období v obálce do projektu do jednoho milionu korun, která je určena zemědělcům do 150 hektarů, vyčlenili částku 385 milionů korun. Tato částka nebyla podanými žádostmi vyčerpána a všechny žadatele jsme uspokojili částkou 185 milionů korun během jednoho roku. Tady jsou jasná dvě čísla. 245 milionů korun za sedm let, 185 milionů korun za jeden jediný rok. *** (10.30 hodin) (pokračuje Jurečka) Další opatření, které se týká malých a středních podniků, jsou administrována přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, kde jsme otevřeli nové možnosti žádostí o provozní a investiční úvěry, které je možno kombinovat s podporou v režimu de minimis, kde částka de minimis je okamžitě odečitatelná z jistiny, to znamená, zhruba 405 tis. Kč za období tří let je okamžitě žadateli odpuštěno. Zde za 2,5 měsíce běhu tohoto programu máme v administraci žádosti o 600 mil. Kč zase z 80 % od farmářů, kteří žádají částky do 1 mil. korun. Takže si troufnu říct, že v oblasti politiky Ministerstva zemědělství se opravdu snažíme měřit spravedlivě, nastavovat naši politiku, která směřuje na podporu citlivých sektorů, to znamená ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy a sektoru živočišné výroby, to znamená oblasti, kde nejsme soběstační a kde je vysoký potenciál zachování anebo tvorby nových pracovních míst na venkově. To je reálná, skutečná politika Ministerstva zemědělství, kterou jsem schopen deklarovat na konkrétních číslech, nikoliv žádné politické domněnky a zkreslování této záležitosti, tak jak jste o tom hovořil vy. Když se posuneme do další oblasti, zdali živočišná výroba, jak vy jste přímo řekl, zvyšuje emise. Já bych chtěl říct, že stavy živočišné výroby od roku 1990 máme prakticky nejnižší za posledních zhruba 10 let, a bylo to i dáno politikou mých předchůdců, kteří tento sektor neuměli dostatečně podporovat investičně tak, aby byl přirozeně konkurenceschopný se svými konkurenty v zahraničí. Takže rozhodně živočišná výroba - je potřeba umět správně číst ta čísla. Ta čísla nehovoří o tom, že zvyšují emise o 15 %, ale je to současný výčet současných emisí, které máme. A pak si musíme položit také filozofickou otázku: Jestliže se podíváme na změny globálního klimatu a ČR a region střední Evropy je v horizontu příštích 50 let uváděn jako region vhodný i s ohledem na klimatické změny pro zemědělskou výrobu, tak logicky bude spousta regionů, kde nebude takto ideální klima, budou mít velké problémy, máme do toho tady nárůst obyvatel o 2,5 mld. obyvatel do roku 2050, dneska miliarda lidí trpí hladem a musíme si zodpovědět otázku, ve kterých regionech a které státy budou schopny zabezpečit vlastní potravinovou soběstačnost, a také na základě exportních možností zabezpečit obživu lidí v regionech, kde rostlinná a živočišná výroba nebude v takové míře možná. Takže i to je potřeba brát v potaz, když mluvíme o věcech, které se týkají emisí skleníkových plynů a jak k tomu budeme v budoucnu přistupovat.

Vy jste tady zmiňoval ztráty v živočišné výrobě. Odhadované ztráty, chtěl bych to uvést na pravou míru, v letošním roce za sektor mléka a vepřového masa jsou někde na úrovni 8 mld. korun, pokud budou průměrné ceny za první pololetí pokračovat i v druhém pololetí. My v rámci společné zemědělské politiky a nastavených podpor na citlivé sektory, bílkovinné plodiny a welfarová opatření jsme schopni tu ztrátu snížit zhruba na hodnotu 3,5 mld. A těch 3,5 mld., které letos zemědělci zatím nemají úplně pokryto, jsme schopni právě prostřednictvím doplněných národních dotačních titulů a v kombinaci právě i s tímto opatřením zelené nafty tuto ztrátu prakticky dostat alespoň na černou nulu. Musíme si uvědomit, že v zemědělství dneska pracuje 100 tis. lidí, z toho více než 50 % pracuje v živočišné výrobě. Položme si otázku, pokud připustíme devastaci živočišné výroby a zánik pracovních míst, jakým způsobem tato pracovní místa budeme nahrazovat. Pak se posouváme do další roviny a ta souvisí s tím, umíme zodpovědět otázku, když nebude živočišná výroba, nebudou na živočišnou výrobu navazovat osevní postupy, především trav, jetelovin, plodin, které mají obecně zlepšující charakter ve vztahu k půdě, plodin, které jsou protierozní, plodin, které zvyšují absorpční kapacitu půdy, nebude dostatek organické hmoty, kterou bychom do půdy vraceli, jakým způsobem tyto věci finančně oceníme a jaká ta ztráta bude, protože tyto věci, které mají dopad na životní prostředí, nikdo finančně v ČR nevyčísluje. Takže prosím pěkně, to je další argument, který je potřeba, pokud nahlížíme na živočišnou výrobu, si dát do souvislostí a umět s tímto pracovat. Vy jste tady konstatoval, že za vašeho působení zelená nafta, která byla administrována, měla daňové úniky ve výši 70-80 %. Nevím, z jakých dat vycházíte, jestli to je váš odhad, nebo jestli vám tato data lidé z jednotlivých celních okresních správ dodali, jestli jste je někdy konfrontoval se zemědělskou odbornou veřejností. Já jsem nikdy takovýto proces nezaznamenal. Chci jenom říci, že z pohledu člověka, který dříve proces zelené nafty administroval, že za vašeho působení zde ještě byly tvrdé normativy. Ty normativy byly propočítány na jednotlivé typy zemědělských kultur a na jednotlivé typy zemědělských výrobních oblastí a ty normativy nebylo možné překročit. Jako zemědělec vím, že ty normativy odpovídaly praxi. Takže nevím, z čeho vycházíte, když mluvíte o tom, že tady bylo 70-80% zneužití. Jestliže jsem měl já jako zemědělec v intenzivní výrobní oblasti možnost čerpat zhruba 130 litrů na hektar, tak si troufnu tvrdit, že byly roky, kdy jsme tuto hodnotu výrazně překročili a vratku jsme si na ni nemohli uplatnit. Takže tolik pro argument, který jste tady zmiňoval. Pak je potřeba si uvědomit, že víceméně všechny okolní státy kromě Slovenska mají pro své zemědělce podporu v podobě zelené nafty pro rostlinnou i živočišnou výrobu. A je to prostě rozdíl, který nedoženete v jiných národních dotačních titulech. Je potřeba si uvědomit, že každý národní dotační titul stojí lidskou administrativu, finanční náročnost, kontrolování na místě apod., takže žádný dotační titul se neobejde bez těchto nákladů, které jste vyčíslil u zelené nafty, jak jste citoval z té zprávy, na zhruba 9 mil. korun. Takže je potřeba na ty věci pohlížet opravdu objektivně a ne jenom jednostranně. To stejné, když jste mluvil o buzeracích a o kontrolách. Znovu říkám, každý dotační titul má svoji část, která se týká kontrol, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. Takže tolik asi můj komentář na váš projev, ve kterém jste tady velice kriticky hovořil k zelené naftě. Znovu opakuji, i v případě zelené nafty pro živočišnou výrobu jsou celním úřadům předány informace o normativech na dobytčí jednotky všech kategorií hospodářských zvířat, kterých se to bude týkat, a zemědělci si neuplatní vyšší nárok, než kolik je normativ, a pokud by chtěli, tak to musí jasně celní správě zdeklarovat a celní správa to má vlastně jako vodítko, aby se podívala, pokud ji zemědělci chtějí žádat o vyšší hodnoty litrů, na které chtějí vratku spotřební daně, tak musí jasně tyto věci deklarovat, na jakých činnostech ta nafta byla spotřebována, musí k tomu vést podrobné výkaznictví. Troufnu si tvrdit, že zelená nafta je dneska opatření, které výrazně pomůže sektoru živočišné výroby, pomůže zrovnoprávnit to postavení s ostatními státy, jako je Polsko, Rakousko, Německo a všechny státy staré evropské patnáctky. Takže prosím pěkně Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh v prvním čtení podpořila a abychom jej v září ve druhém a třetím čtení doprojednali. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane ministře, a dvě přednostní práva. S prvním prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika, připraví se pan poslanec Faltýnek.

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, já to řeknu krátce, srozumitelně a stručně. Všichni víme, že zemědělství a potažmo zejména živočišná výroba se nachází v dlouhotrvající hluboké krizi. Nebudu to dokumentovat na přesných číslech, ale všichni zase víme celou tu dobu od převratu, jak nám tady klesají stavy hovězího dobytka, zejména dojnic, jak nám tady klesají už i pod 50 % stavy vepřového dobytka, jaké jsou problémy s drůbežím masem nebo s drůbeží obecně, jak to všechno navazuje na situaci, kdy najednou nevíme, co s vypěstovaným obilím, protože málokdo si uvědomuje, že až 70 % vypěstovaného obilí, aby mělo nějaké smysluplné uplatnění, musí projít přes kožený pytel, to znamená, musí projít přes živočišnou výrobu, anebo musí být dobře prodáno. Ale je-li nedostatek krků, které by spotřebovaly ono obilí, tak to sráží i tu cenu obilí.*** (10.40 hodin) (pokračuje Kováčik) O dopadech na životní prostředí, na údržbu krajiny, na to, jak je třeba, aby byly respektovány všechny ty souvislosti toho systému, když máme potřebu zde budovat protipovodňová opatření, opatření pro zadržení vody v krajině, a zároveň ponižujeme stavy hovězího dobytka, na který jsou navázány trvalé travní porosty, luskoviny na orné půdě, vojtěšky, jeteloviny a podobně, to znamená opatření, která zlepšují přijímací schopnosti půdy, která zpomalují odtokové poměry a tak podobně, když nerespektujeme tyhle ty zvláštnosti, potom nastává situace, kde ten pokles živočišné výroby pomáhá řešit tyto problémy jinde v Evropě. Pan ministr velmi správně hovořil o Polsku, o Německu, o Rakousku. Já dodávám ještě Francii, zejména tedy staré země Evropské unie. Ale dodávám třeba také Dánsko, kde je více než dvouapůlnásobně vyšší stav například prasat, která spotřebovávají ty produkty rostlinné výroby. Ta hluboká krize, ve které se zejména živočišná výroba a v posledních týdnech a měsících zejména výroba a odbyt mléka, to znamená ten těžký průmysl toho zemědělství, nachází, má svoje příčiny, ale také je nutné, aby velmi rychle docházelo k řešení té krize. Jsem přesvědčen osobně o tom, že v dohledné době Evropská unie bude přehodnocovat svůj postoj například k mléčným kvótám, které byly nedávno zrušeny. A jedním z důsledků zrušení mléčných kvót je také momentální nadbytek mléka a mléčných výrobků, vedle zablokování ruského trhu, arabských trhů a tak podobně pro evropské výrobce, kteří potom zejména ze starých zemí Evropské unie hledají ten odbyt u nás na úkor našich zemědělců. A každé opatření, které povede ke zrovnoprávnění postavení českého, moravského, slezského zemědělce a potravináře v té soutěži - máme tady kapitalismus téměř volné soutěže, co se týká onoho trhu zemědělskými produkty určitě - na rovném evropském trhu, ale máme nerovné podmínky jednotlivých států. A Česká republika zde bohužel tahá za kratší konec. Takže prosím, každé opatření, které pomůže dnes řešit problémy živočišné výroby, zrovnoprávnit českého producenta, moravského a slezského, s producentem polským, německým a podobně, nám napříště, a to ve velmi krátké časové ose, pomůže zachránit pracovní místa na venkově, zachránit situaci, co se týká - řekněme - vodních poměrů na venkově, zachránit pracovní místa i ve zpracovatelském průmyslu. A každé z těchto opatření - toto je jedno z nich, které navrhuje Ministerstvo zemědělství, je řada dalších - Poláci například velmi účinně pomáhají svým zemědělcům v tom, že jim téměř odpouštějí sociální a zdravotní pojištění. Jsou země, kde velmi významně - málokdo ví, že u nás zemědělci - vždycky se říká "Máte dotace, co byste chtěli." - ale ty dotace jsou zdaněné. Ty odvody z dotací jsou velmi významné taky. Jsou země, které ulevují svým zemědělcům v odvodech z dotací. A další a další opatření, která pomáhají zemědělcům v jednotlivých zemích Evropské unie na společném jednotném evropském trhu udržet výhodnější postavení. Je na čase, aby Česká republika činila totéž, protože dnes se rozhoduje o tom, jestli napříště - a možná už příští, přespříští rok - zde bude alespoň nějaký rozměr českého zemědělství a řada politických stran včetně té naší má například soběstačnost nebo blížení se k soběstačnosti ve výrobě zemědělských produktů mírného pásma ve svém programu, každé to opatření nám to umožní.

Prosím, abychom toto první opatření podpořili. Prosím, abychom podpořili i každé další opatření, které povede k pomoci českým producentům zejména tedy nyní živočišných produktů. Přimlouvám se za to, aby to byla nejen oblast mléka, prasat, drůbeže, aby to byly i ryby, protože zejména v některých oblastech Čech a Moravy jsou význačné rybářské oblasti rybníkářské, ať už mluvím o jižních Čechách nebo Pohořelicku tam u nás na jižní Moravě, kde živočišná výroba je velmi intenzivně prováděna prostřednictvím chovu ryb, aby České republice jsme zachovali a postupně mohli mírně rozvíjet, alespoň tedy mírně rozvíjet ten sektor živočišné výroby tak, abychom se neztratili v konkurenci. To není jenom o tom obchodu. To je o tom, že jen tak může zemědělství plnit svoje mimoprodukční funkce, které jsou minimálně stejně důležité jako ony funkce produkční. To je o tom, že zemědělství jako takové jako celek, bude-li fungující soustavou, může velmi účinně přispívat k ochraně životního prostředí, k tvorbě prostoru pro rekreaci, k zachování, k zlepšování vodních poměrů v krajině. A to všechno má souvislosti, které třeba při prvním pohledu nejsme schopni dohlédnout. Proto prosím pěkně, plané řeči o tom, komu to pomáhá, kdo si co nahrává a tak podobně - já vždycky říkám: Není přece jediný zemědělský podnik Agrofert, je jich mnoho dalších. A jenom proto, že nechceme Babišovi něco přidat, tak sebereme všem ostatním a poškodíme zemědělství jako celek? Zamysleme se i nad touto situací a prosím tedy alespoň za klub KSČM, podpořme toto opatření. A podpořme je tak, aby co nejrychleji vešlo v platnost a pomohlo českým zemědělcům a producentům. Děkuji. (Potlesk zleva.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Faltýnka. Prosím, máte slovo. Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Mám sebou opět tu vzácnou knihu a upozorňuji, že vyšel druhý díl. Nadační fond proti korupci vydal pokračování tady té knihy. Ale protože jak se kolega Kalousek směje, opakovaný vtip není vtipem, tak dneska nebudu citovat z té knihy. Víte, je velká škoda, že když hovořil pan zpravodaj, tak mnoho lidí v sále neposlouchalo. To je velká škoda, protože on ve svém vystoupení opět nezklamal. A já osobně si ho za to velmi vážím, že drží tu linii mnoho let. Ta linie je pořád stejná - likvidace českých zemědělců. A já jsem až deska pochopil, přátelé, proč. A tady to zaznělo jasně na mikrofon. Já jsem nad tím přemýšlel léta, co se motám v zemědělství, 35 let. Až dneska jsem na to přišel. A já vám to řeknu, přátelé. Zaznělo tady dneska, že zemědělci mají velký problém v tom, že produkují skleníkové plyny, že 14 % skleníkových plynů v Evropě vytvářejí naši evropští zemědělci, protože ty krávy prdí. A to je ten velký problém. A proto my nebudeme, jak říkal kolega zpravodaj, podporovat zemědělce, protože jejich krávy prdí a vytvářejí skleníkové plyny. A 14 % skleníkových plynů, to je opravdu velký objem. Dokonce víc než v dopravě nebo zhruba na stejné úrovni. Ale vrátil bych se zpátky k zelené naftě. Je pravda, že vláda Mirka Kalouška zrušila zelenou naftu. Naše vláda, protože jsme to měly ve volebních programech všechny tři strany, že obnovíme zelenou naftu pro naše zemědělce, protože je v okolních státech. Aby byli konkurence schopni i v této oblasti, tak jsme ji opět obnovili. A ten návrh, který dneska jde z Ministerstva zemědělství, aby se zavedla i pro živočišnou výrobu, pouze reflektuje na tu situaci, která dneska je na evropském trhu. Chtěl bych poděkovat z tohoto místa Pavlovi Kováčikovi, který tady už sice není - (Hlas z pléna: Je tady.) - je tady, promiň, prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se - (Místopředsedkyně: Paní.) - paní předsedající, omlouvám se - že to jeho vystoupení totiž bylo řízeno pouze selským rozumem, ne politikou. Ale jenom selským rozumem. A to při debatě o zemědělství úplně stačí. A já jsem strašně rád, že konečně jsem pochopil, proč TOP 09 dlouhodobě likviduje naše české zemědělce. Prostě proto, že vytvářejí skleníkové plyny. Dobře. S tím se smiřme. Je to zpráva pro

naše zemědělce. Doufám, že tu zprávu zavnímají a podle toho se samozřejmě budou i chovat. Takže kolega Kalousek jenom potvrdil to, že je dlouhodobým nepřítelem českých zemědělců a v této rétorice zůstává v podstatě pořád stejný. *** (10.50 hodin) (pokračuje Faltýnek) Ještě mi dovolte jednu poznámku. Já jsem včera poměrně bedlivě poslouchal to úvodní vystoupení pana předsedy Kalouska, zpravodaje tohoto tisku. A já vám přečtu to úvodní vystoupení: Vážené dámy, vážení pánové, opozice si je dobře vědoma prekérního postavení vlády, která díky své liknavosti a neschopnosti se v případě implementace nových pravidel, vratky ze spotřební daně, již dvanáctý den ocitá v režimu nepovolené veřejné podpory. Jakkoliv vláda si sama sobě již v prosinci uložila, že k 1. červenci musí být nová pravidla předložena Evropské komisi, tak máme 12. červenec a ono tady nic takového není. Takže my rozumíme snaze vlády schválit to pokud možno v prvním čtení. No, ten problém spočívá v tom, že pan kolega Kalousek si popletl roky. Tato debata byla vloni, pane kolego prostřednictvím paní předsedající. Ta je za námi. Ale když jsme u toho, přátelé, tak já bych toho využil, protože tady hřmělo Poslaneckou sněmovnou před tím rokem, jak Agrofert na této vratce u vysokoobsahových paliv bude vydělávat, kolik miliard ten velkostatkář Babiš dostane atd. atd. Já jsem tady v té době řekl pár slov na toto téma. Ten projev byl tedy poměrně dlouhý, takže já vás tím dneska nebudu obtěžovat, ale pro připomenutí jenom jednu citaci. Když ministr financí Miroslav Kalousek 25. 3. 2009 obhajoval tuto záležitost, že je potřeba na žádost Evropské unie dotovat vysokoobsahová biopaliva, tak použil tu památnou větu, že vláda České republiky v souladu se svým programovým prohlášením a v souladu se závěry Evropské rady je odhodlána bojovat s klimatickými změnami do posledního muže, do poslední kapky krve, do posledního krejcaru, a proto vás žádám jako ministr financí o schválení této podpory. No, a za vlád dvou minulých ta podpora činila více než 8 mld. Kč na vysokoobsahová biopaliva. A víte, jak je to letos, přátelé? Když jsme se tady děsili před tím rokem, kolik miliard připadne Agrofertu, no tak je to tak, že za letošního prvního půl roku podpora státu na vysokoobsahová biopaliva je 380 tisíc korun. 380 tisíc korun! Tak kde jsou ty miliardy, které tady byly avizovány panem předsedou Kalouskem? A je to stejná debata jako když tady kolega Kalousek říká: Zemědělci jsou zloději, protože podvádějí /já jenom volně překládám, pane předsedo, omlouvám se prostřednictvím paní předsedající/, protože kradou, že podvádějí na vratce spotřební daně u zelené nafty. To tady přece zaznělo, že jsou tam daňové úniky. A kdo je dělá? No, jenom ti - podle pana předsedy Kalouska kdo tu zelenou naftu používají v rostlinné výrobě, a potenciálně tedy v živočišné výrobě. A já s tím zásadně nesouhlasím, říkám za sebe. Prostě zemědělci nejsou zloději. Zemědělci používají naftu na rostlinnou výrobu, a my jim chceme pomoci i v oblasti živočišné výroby. Takže prosím, nenazývejme zemědělce - i když opisným způsobem - zloději. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři faktické přihlášky. S první poprosím k mikrofonu pana poslance Paveru, poté pan poslanec Běhounek a poté pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo. Poslanec Herbert Pavera: Děkuji. Hezké a příjemné dopoledne. Chtěl jsem reagovat jenom na pana ministra zemědělství, ale trošičku mě zvedl ze židle i pan Faltýnek. Jenom mu chci říci, že je velký demagog, prostřednictvím paní předsedající. TOP 09 není proti zemědělcům. To v prvé řadě. K malým zemědělcům bych jenom chtěl říci to, co tady říkal pan ministr Jurečka - je fajn, že pan ministr tady povídal, kolik miliónů korun šlo malým zemědělcům. Určitě je to hezké, ale je zvláštní,

že zrovna ti malí zemědělci si nejvíce stěžují na to, že mají velké problémy s dotacemi, že by potřebovali větší dotace na první hektary, což si myslím, že by bylo přiměřené, aby mohli lépe reagovat na různé věci. A co je pro ně ubíjející, je to, že dostávají dotace s obrovským zpožděním. Přece není možné, že když zemědělcům, hlavně těm malým, přijde na kontrolu SZIF v září a následující rok v červnu ještě nedostanou peníze. To není normální, to se musí změnit, musí se to zlepšit, nesmí se vymlouvat jenom na Evropskou unii, že se změnily programy atd. Co se týká zelené nafty, protože mám jenom faktickou poznámku, určitě jsem proti. Ono se dá pomoci zemědělcům jinak. Dá se zvýšit dotace na hektar, dá se zvýšit dotace na dobytčí jednotku, na prasnici. To všechno se dá udělat, aniž by se zemědělci museli zabývat dalšími byrokratickými papíry. Myslím, že tak by to mohlo být. Co se týká podpor zemědělců, určitě jsme pro to, aby se našim zemědělcům pomohlo, protože ne vlastní vinou se dostali do situace, ve které jsou. Měla by se na tom podílet Evropská unie a rezervy jsou určitě i na Ministerstvu zemědělství. Určitě je možné trestat ty zemědělce, kteří neobhospodařují půdu tak, aby správně dodržovali osevní postupy. Tam se dají nějaké finance ušetřit. A samozřejmě se dá ubrat velkostatkářům, jako je to v sousedních zemích. Je to v Maďarsku, v Německu, v Rakousku i jinde. Takže tam jsou rezervy, které se dají využít na pomoc těm zemědělcům, kteří pomoc potřebují. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Běhounka také s faktickou. Připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, hezké dopoledne. Já jsem se přihlásil, protože jsem poslouchal velmi pozorně kolegu Kováčika a chci jenom - protože tady Vysočina včera byla zmíněna - upozornit, že skutečně stojíme před rozhodnutím najít jakékoliv kroky a možnosti podpory zemědělců. Jinak nyní stojí před rozhodnutím, zda začnou vybíjet stáda, zda začne péče o krajinu upadat. Uvědomte si, že voda je zásadní pro Prahu i Brno. Pokud tuto záležitost nedokážeme jako jeden z dílů podpořit, tak tento černý scénář /byl bych velmi nerad, kdyby se to, co tady říkám, splnilo/ je naprosto reálný. Já se s nimi scházím pravidelně skoro už půl roku a prostřednictvím Agrární komory a ostatních institucí jsme dostali příslib od premiéra i od pana ministra Jurečky, že budeme tyto záležitosti řešit, takže vás všechny prosím, abyste podpořili kroky, které jim situaci usnadní, protože ji usnadní i nám. To si laskavě uvědomme. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, možná byste mohla zvážit upozornit pana poslance Faltýnka, že on by měl nahlásit konflikt zájmů, protože jako člen představenstva Agrofertu je nepochybně vázán svojí odměnou na profitu této společnosti. Ale to není to podstatné. Škoda, že jeden z těch, kteří neposlouchali, co jsem říkal, byl také pan poslanec Faltýnek. Já jsem přece naprosto neřekl, že nám vadí zemědělství, protože dochází k flatulenci krav. Já jsem pouze citoval data Evropské komise, která jsou v přímém rozporu s argumentem předkladatele, který říká, jak nám to zlepší životní prostředí. No, nezlepší, není to pravda. Já neříkám, že mi to vadí. Já pouze říkám, že ten argument je nepravdivý a s jakou lehkostí nám předkladatelé umějí dávat nepravdivé argumenty. Není také pravda, že jsme proti tomuto objemu /klidně i mnohem vyššímu objemu/ českým zemědělcům. Jde o formu, kterou je poskytována a nevidím jediný důvod, proč by se nemohla poskytnout na výdajové straně bilance, tedy dotačním způsobem, nikoliv vratkou. Ten důvod je zřejmý. ***

(11.00 hodin) (pokračuje Kalousek) Protože dotačním způsobem by mohli být zvýhodněni ti malí proti těm velkým a to je politika, kterou Ministerstvo zemědělství zásadně odmítá. A co se týče toho nesmyslu se zloději - ano, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, já s vámi souhlasím. Mezi zemědělci je stejné množství poctivých a nepoctivých jako v jakémkoliv jiném podnikatelském sektoru. Škoda, že jste tak vášnivě nehájil ten sektor v okamžiku, kdy váš šéf tady prosazoval EET. S vaší argumentací bychom jistě přesvědčili pana ministra financí, aby tu blbost nezaváděl. (Potlesk z řad poslanců ODS a TOP 09.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana ministra Brabce. Poté s faktickou pan poslanec Faltýnek. Prosím, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, paní předsedající. Chtěl bych potvrdit slova pana kolegy Faltýnka, ale také pana kolegy Kalouska. Krávy opravdu prdí. Vyplývá to z mnohých velmi odborných podkladů. Ale stejně tak prdí stáda buvolů v Africe, sloni, žirafy, zebry. Tak je potom otázka, jestli bychom měli vybít i ty, protože i oni vlastně přispívají k tomu skleníkovému efektu. Chci tím říct, že samozřejmě Evropská unie se tímto zabývá a pokud vím - protože to bylo na celé řadě různých porad ministrů životního prostředí - musím konstatovat, že nic zásadního v této věci nevymyslela kromě toho, že na posledním jednání padl návrh, jestli by kravám neměly být namontovány jakési "lapače". Nicméně by byla pak debata, zda by nedošlo k nějakému vznosu krav v případě, že by ty lapače byly příliš naplněny. Takže, tím chci jenom - to byla vážná debata dokonce na úrovni porady ministrů a na poslední klimatické konferenci. Chci tedy jenom říct, že jakkoliv to ke skleníkovému efektu nějakým způsobem bezpochyby přispívá, to řešení, které by někoho mohlo napadnout - že by mělo dojít k omezení živočišné výroby, která samozřejmě pak produkuje organickou hmotu tak potřebnou pro zemědělskou půdu - tak opravdu není zatím vymyšleno. A obávám se, že ani vymyšleno nebude. Děkuju. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Faltýnka. Připraví se pan poslanec Kalousek. Po něm pan poslanec Kováčik a pan poslanec Heger. Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Jenom kratičkou reakci na kolegu Kalouska o těch formách. Vláda v současné době - a tohle není jediná záležitost, o které se diskutuje - ta je v té debatě nejdál - jak pomoci tomu sektoru, který se dneska nachází v totální krizi způsobené různými faktory v Evropě a ve světě. My jsme apelovali i na zemědělském výboru a přijali jsme k tomu několik usnesení na pana ministra zemědělství, aby hledal cesty, které jsou rychlé a hlavně nemusí být notifikovány v Bruselu. A to, co navrhuje předseda Kalousek, může být varianta teoreticky možná, ale bude dlouho trvat. A ti zemědělci, ti chovatelé potřebují pomoci teď. A potřebují dostat ten signál od nás, od vlády, od Sněmovny, že nám to není jedno, že se dostali do této kritické situace. Čili proto jdeme touto cestou navýšení vratky spotřební daně u nafty pro živočišnou výrobu, protože toto nemusí být notifikováno s Evropskou unií. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Poslanec Miroslav Kalousek: Ještě jednou. Omlouvám se, že zdržuju, ale mám zkušenost, že

stokrát opakovaná lež se může stát pravdou. Takže ještě jednou. Zpravodaj tady ani na půl vteřiny ho nenapadlo říct, že snad by se kvůli skleníkovým plynům měly omezovat stáda, nebo živočišná výroba. Já jsem jenom polemizoval s tím neodborným argumentem předkladatele, který tvrdí, že podpora živočišné výroby zlepší ovzduší a životní prostředí, což není pravda. Ale rozhodně jsem nenavrhoval žádné opatření, nebo snad bych neprotestoval proti navyšování skotu. To si prostě vymyslel jenom pan předseda Faltýnek ve své škodolibosti. Druhá věc k onomu termínu, který připomínal pan předseda Faltýnek. Prosím podívejte se všichni do navrhované účinnosti zákona, který vláda navrhuje. Máte tam napsáno 1. července, což byste vzhledem k dnešnímu datu nestihli, i kdybychom vám nevetovali tu devadesátku. Takže samozřejmě, že si vláda uložila to k 1. červenci schválit a jako vždycky to svojí neschopností nestihla. Takže jedna z věcí, která se v té předloze bude muset změnit, je i ono datum účinnosti. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika. Připraví se pan poslanec Heger, po něm pan ministr Jurečka a poté pan poslanec Urban. Prosím máte slovo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Přátelé, ta debata, kterou vedeme okolo skleníkových plynů je příkladem toho, jak se věci dají ohýbat podle toho, jak to komu vyhovuje. Chtěl bych v této souvislosti vyzvat vládu, aby se při svém nejbližším zasedání, na kterém se bude věnovat problémům zemědělství, věnovala mému podnětu, aby zemědělci dostávali vyplacenou podporu také za to, jak jejich pole, lesníci lesy, ale pozor i rybníkáři rybníky, spotřebovávají skleníkové plyny. Protože jak známo, v procesu asimilace, tedy fotosyntézy, se skleníkové plyny spotřebovávají. A ta celá bilance, nebo ta celá spotřeba prostřednictvím zelených rostlin v zemědělství, se porovnala s bilancí produkce prostřednictví živočišné výroby. Já vám garantuji, že zemědělci v tomto případě ne, že budou platit za produkci skleníkových plynů, ale budou brát obrovské dotace za tu bilanci, která je v tomto směru pro zemědělce výrazně pozitivní. Pojďme se od této debaty, která je mimoběžná, vrátit k tomu, co říkal pan kolega Běhounek. Tady je zemědělec opět ohroženým druhem. Ať už je to na Vysočině, nebo kdekoliv jinde a pokud rychle nepomůžeme, tak resuscitace je téměř nemožná. Zejména v živočišné výrobě. A ta živočišná výroba, jak už jsem tady řekl, má svoje multiplikační efekty. A rozhodujeme o tom, jestli tady bude jakési zemědělství, jestli tady bude zemědělství funkční ve všech svých funkcích. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Hegera. Prosím, máte slovo. Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Výjimečně jsem si dovolil zasáhnout do této debaty technickou poznámkou k charakteru rámce té debaty. Možná to ve mně vyvolal pan předseda Kováčik, když tady říkal o tom, jak je na tom zemědělství strašně špatně. Myslím, že když je na tom někdo špatně, má právo se obhajovat, ale na druhou stranu. My jsme tady opakovaně slyšeli prohlášení majitele Agrofertu a místopředsedy vlády a ministra financí o tom, jak on vydělává jako miliardář. A že je schopný a že když je někdo schopný, může na tom být dobře - z toho vyplývá. Ale to všechno patří k debatě o některých věcech, když si chce někdo něco prosadit. Mně na tom strašně vadí jedna věc. Že, když se podobná debata vede o zdravotnictví, neříká se, že to zdravotnictví opravdu potřebuje také peníze, jako se to tady říká o těch dotacích. Tak se jenom říká, že to zdravotnictví je špatné, že je tam korupce, že tam všichni kradou a že si má udělat pořádek samo uvnitř a žádné peníze nebude potřebovat. Takže jestli je tady něco mimoběžné, tak je to tento formát a styl debaty. Jestli na té debatě je něco pozitivního, tak je to to, že se tady vytahují modré knížky a nikoliv rudé knížky. Děkuji. (Potlesk

poslance Kalouska.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana ministra Jurečku. Prosím, máte slovo. *** (11.10 hodin) Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Chtěl bych jenom stručně vysvětlit k vystoupení pana poslance Herberta Pavery jeho úvahu o tom, ať tyto peníze vezmeme a navýšíme platby na hektar, na plochu, navýšíme platby na dobytčí jednotky. Ono to zní na první pohled strašně jednoduše, ale praxe je totiž jiná. Praxe je taková, že v rámci společné zemědělské politiky evropské 28 to funguje tak, že platby jsou v zásadě plus mínus stejné. Evropská komise si to hlídá. A pokud národní stát chce přijít a chce říci, já chci teď navýšit platbu na zeleninu nebo na hektar chmele nebo na dobytčí jednotku u prasat nebo u skotu, tak vy musíte detailně vysvětlit, proč tu platbu chcete navýšit. Vždycky to je spojeno s nějakým vyšším nákladem pro toho zemědělce, takže to není tak, že vezmu korunu, a tu korunu dostanu k tomu zemědělci. Ten zemědělec musel udělat nějakou poměrně výraznou investici, která mu většinou vždycky komplikuje jeho hospodaření, snižuje jeho konkurenceschopnost, a já tu korunu musím ještě zadministrovat. Tzn., zemědělec má náklad na to, že něco musí podat, my k němu jdeme, musíme tu žádost přijmout, administrovat a musíme to kontrolovat. Takže náklady na takovýto proces jsou výrazně vyšší, neefektivní, než případně podpory přes zelenou naftu, kdy peníze u zemědělců poměrně jednoduše ponechám, a na základě normativů, které jsme nově propočítali jak pro rostlinnou výrobu, teď nově pro živočišnou výrobu, ty normativy nejsou, řekněme, z hlediska rozhodnutí Evropského soudního dvora jediným parametrem a nejsou jenom tím, k čemu se přihlíží. Jsou doporučením pro pracovníky celní správy, a my s nimi interně komunikujeme, aby v okamžiku, kdy zemědělci žádají víc, než je námi propočítaný normativ k danému typu výroby, a vyžádali si od zemědělce jeho zdůvodnění a dokladování toho, proč má takovouto spotřebu. Vracím se k tomu, že ať se vám to líbí, nebo ne, ať máte jiné, třeba i filosofické a politické pohledy (Předsedající: Váš čas, pane ministře.) na státní podporu, tak toto je nejefektivnější způsob, jaký dneska můžeme volit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Urbana s faktickou poznámkou. Jenom pro pana Kalouska, je zhruba pátý v pořadí. Prosím máte slovo. Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Asi je zřejmé, že já jsem laik v této oblasti. Nicméně minimálně jednou za volební období se tady mluví vždy v Poslanecké sněmovně o krizi v zemědělství, která může vést k jeho likvidaci. Já nemám důvod vám, přátelé, kteří tomu rozumíte, nevěřit. Jsem připraven podpořit tuto normu. Nicméně jako laik se chci zeptat, co je příčinou té krize, protože to je dost důležité pro to, abychom do budoucna se takovým krizím mohli vyvarovat. Kdybych si tak představil naprosto jednoduše situaci, že v Evropě je pořád stejně lidí, nebo přibývá, spotřebují pravděpodobně stejně plus mínus potravin, tak je mi divné, že se tady opakují cyklické krize. Jedině snad bych si to dovedl vysvětlit tím, že státy okolo nás udělaly něco mimořádného ve prospěch zemědělců na úkor českých zemědělců. Pokud to tak je, tak samozřejmě my musíme dorovnávat krok, a tomu naprosto rozumím. Ale proč to neděláme včas? Potom se musím ptát. Nebo co je příčinou té krize? Zkuste nám to, laikům, vysvětlit, abychom tady komfortně s naprostým přesvědčením mohli hlasovat pro všechny kroky, které české zemědělství z té krize vyvedou. A snad malou poznámku na to, co nám tady sdělil pan ministr životního prostředí. On nám tady sdělil, čím se zabývá Rada ministrů životního prostředí. Mně se zdá, že to je tedy potom škoda peněz se scházet. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Kučera, faktické poznámky toto vše. Pan poslanec Fiedler ruší

svoji. Poprosím tedy pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Vácha. Prosím, máte slovo. Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vždy když poslouchám vystoupení pana předsedy Faltýnka, tak mám dojem, že se tady natáčí nový díl seriálu Okres na severu. Ono to tak tady často i tou dikcí vyznívá. Možná že je to takový trošku konkurz na obsazení hlavní role v tomto seriálu. Nicméně proč jsem chtěl vystoupit? Dámy a pánové, všichni si uvědomujeme, že zemědělství je absolutně předotovaný obor. V té krizi, v které se zemědělství nachází, jak nám tady tvrdil jak ministr zemědělství, tak pan předseda Faltýnek, tak v takové podobné krizi se nachází celá řada jiných oborů. Už tady zmiňoval pan poslanec Heger zdravotnictví. Já chci zmínit jiné obory, a to je české strojírenství. Řekněte mi, prosím, kdy tato vláda přišla s podporou českého strojírenství. Nemyslím toho velkého českého strojírenství, ale těch malých firem, těch firem, které mají 20 - 40 - 50 - 60 zaměstnanců. Které mají nakoupené drahé CNC stroje, které stojí miliony a miliony korun. Kteří proto, aby mohli vyrábět na těchto strojích, aby ty stroje skutečně uživili, nedostanou ani korunu, ani od pana Faltýnka, ani od pana Jurečky. Kteří si je musí pořídit za vlastní, kteří si na to musí vzít půjčky a kteří musí pracovat v třísměnném, ne-li čtyřsměnném provozu, aby tyto stroje uživili, aby uživili firmu, aby uživili zaměstnance. Tyto firmy můžou být, anebo jsou podle té logiky v podobné krizi, jako jsou naši zemědělci. My tady slyšíme, a je to logické, máme tady zástupce Agrofertu, slyšíme zemědělství. Já se ptám, kdo pomůže malým českým strojírenským firmám. Děkuji. (Potlesk vpravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Váchu. Připraví se pan poslanec Kalousek a po něm pan ministr zemědělství. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo. Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem původně nechtěl vystupovat, měl jsem jenom poznámku k vystoupení pana kolegy Kováčika, nicméně pak jsem se zalekl, aby se ta informace nedostala dál a nebyla zneužívaná. Myslím si, že trocha osvěty určitě neuškodí. Chtěl bych reagovat na jeho výrok, že pokud by se změřila bilance skleníkových plynů mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, že by ta rostlinná výroba snad mohla zachránit globální oteplování. Není tomu tak. Pan poslanec Kováčik zapomněl na to, že máme nějaké půdní bakterie, které produkují CO 2, a je to tak velký producent CO 2, že ta fotosyntéza to není schopna asimilovat. Když se podíváte třeba na les, tak les má nulovou bilanci produkce a spotřeby CO 2 . Není pravda, že by lesy byly plícemi planety. Lesy mají nulovou bilanci a rostlinná výroba, tzn. louky a pole, mají zápornou bilanci, tam množství CO 2, které produkují půdní bakterie, je vyšší, než to, co je schopný asimilovat fotosyntetický aparát rostlin. Takže ta živočišná i ta rostlinná výroba přispívají obě dvě, jedna více a jedna méně, k zvyšování anebo k produkci skleníkových plynů. Děkuji. (Potlesk vpravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska, po něm se připraví pan ministr zemědělství. Prosím. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Když jste mému kolegovi Paverovi odpovídal, pane ministře, na argumenty společné zemědělské politiky EU, tak by možná bylo fér dodat, že to byla Česká republika, která se nesmírně aktivně bránila reformní snaze Evropské komise k zastropování přímých plateb a k mechanismu vylepšení dotačních pravidel pro ty malé na úkor velkých. A že to bylo zejména české Ministerstvo zemědělství a zejména poslanec ANO 2011 pan poslanec Telička, který se velmi účinně zařadil do boje proti tomuto jistě správnému reformnímu návrhu. A že to je české Ministerstvo zemědělství, které nešlo cestou např. Německa, aby alespoň trochu v rámci možných pravidel přilepšilo malým na úkor těch velkých. A potom máme holt ty dva největší dotační příjemce, ty drobné farmáře, pana Ing. Babiše a pana Radovana Vítka.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana ministra zemědělství s faktickou. Po něm pan poslanec Faltýnek. Prosím, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Nechci se pouštět do polemik, jak jsou na tom jiné sektory a jak tam probíhá krize, ale když jsem se teď v rychlosti na internet na oblast strojírenství, tak tady se očekává růst v letošním roce o 2,7 %. Tržby mají růst o 5 %. Malé a střední podniky a firmy očekávají dokonce růst o 2,9 %. Růst je očekáván i v roce 2017. Tolik stručný pohled na oblast strojírenství a na otázku krize v něm. Stručně bych chtěl vysvětlit trošku jiný pohled na zemědělství. Zemědělství není výroba hřebíků. *** (11.20 hodin) (pokračuje Jurečka) V zemědělství, když přijde krize a rozhodnu se ukončit výrobu, tak ty kroky jsou někdy nevratné. Pokud dneska se rozhodnu zrušit stádo krav, přestanu dojit, propustím lidi a za půl roku se situace změní, tak potřebuji minimálně tři roky pro to, abych inseminoval novou krávu, narodilo se tele, ta jalovice potřebuje 15 až 18 měsíců, aby vyrostla, abych ji mohl znovu inseminovat a začal ji dojit. To znamená minimálně tři roky, pro to, abych tu výrobu mohl rozjet znovu. Takový příběh v jiných oborech hledáte velice obtížně, takovou paralelu. A taky bych chtěl zmínit, že my tady řešíme situaci, která vznikla také politickým rozhodnutím české vlády i vlád evropské osmadvacítky. Krize v sektoru mléka a vepřového masa je dána také tím, že tady byla opatření, která se týkala reakce na situaci na Ukrajině, evropské sankce, navazují na to ruské sankce vůči Evropské unii a také rozhodnutí ukončit režim mléčných kvót, který tady dával určitou garanci, protože i když byly v minulosti krize, tak ty krize velice rychle odezněly. Ale dneska je situace jiná. Takže díky dvěma politickým rozhodnutím je dnes velká část živočišné výroby v krizi a já vnímám jako důležité, aby také politická reprezentace řekla, když jsme takto rozhodli, tak jsme připraveni vám nyní podat pomocnou ruku a nenechat vás ústy rýt v zemi. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Faltýnka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo. Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuju. Je škoda, že v té debatě nejsme korektní. (Smích a potlesk v pravé části sálu.) Doufám, že aspoň někteří z nás, kteří z toho pravého spektra netleskali a dostanou se ke slovu až skončí přednostní práva, a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl ví, o kom hovořím, tak prostě řekne, že není pravda to, co tady neustále horuje pan předseda Kalousek. Protože podmínky nového programovacího období se vyjednávaly za vaší vlády - prostřednictvím paní předsedající - pane Kalousku, kdy ministrem zemědělství byl Ivan Fuksa a Petr Bendl. A já jsem se tehdy za agrární komoru a zemědělce aktivně těch jednání v Bruselu a ve Štrasburku účastnil. A lobboval jsem za to, a to tady přiznávám a to konec konců víme všichni, aby české zemědělství, ale nejenom české, ale i slovenské, maďarské, částečně i německé nebylo postiženo myšlenkou zastropování, toho cappingu. A tehdy to byla společná čísla resortu zemědělství a nevládních organizací. Ta částka byla odhadována ročně na 10 mld. korun, které jsme tímto lobbingem našim zemědělcům zachránili. Takže buďme v té debatě aspoň trošku korektní. Samozřejmě ve sněmovně se říkají ledajaké věci, i já samozřejmě toho využívám, ale tady v této konkrétní záležitosti ano, my jsme společně s Ministerstvem zemědělství bojovali v rámci Evropy s dalšími státy za to a hledali jsme tu alianci, kterou se nakonec podařilo vytvořit, aby princip cappingu, toho velkého, který byl namyšlen tehdy komisařem Cielosem, tak aby neprošel. Taková je pravda. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Teď konečně přicházíme k řádným přihláškám. Poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak jsem si zase přetrpěl dlouhou dobu čekání než přešly faktické poznámky. A jednu jsem i sám zrušil, pak jsem toho skoro litoval, protože se opět tady objevila nesmyslná debata o skleníkových plynech. Proboha, podívejme se na to, jaký bod projednáváme. Projednáváme spotřební daně a ty skleníkové plyny, jak tady řekl pan ministr

Brabec, Evropská unie se zabývá spoustou blbostí. S tím plně souhlasím. A když už jsem se tedy dotkl Evropské unie, prostřednictvím paní předsedající, panu poslanci Kučerovi: Pane poslanče, vy jste řekl, že zemědělství je absolutně předotovaný obor. Já si myslím, že s tím můžu souhlasit. Nevidím pana poslance, je tam pan poslanec Kučera. Já si myslím, že s tím můžu souhlasit. A proč je předotovaný obor, nejenom zemědělství. Protože nás do toho dotlačila ta slavná Evropská unie. Myslím, že bychom to asi sami od sebe nedělali. Jsou to ty slavné blbosti toho Bruselu, jak řekl správně pan ministr Brabec, toho tu nevidím. Tam se řeší spousta blbostí. A jednou z těch blbostí jsou ty nesmyslné dotace, které křiví normální podnikání, normální trh. A teď si dovolím prostřednictvím paní předsedající trošku výtku k panu poslanci Kučerovi. Vy jste přece ta strana, která je ta vstřícně evropská, pro tu Evropskou unii. Tak si to ujasněte. A zkuste občas taky říct, že Evropská unie dělá blbosti a zkuste někdy uvažovat reálně. Zazněly tady i nějaké další invektivy. Já už to tady nechci komentovat, pojďme se raději věnovat pragmatické stránce věci. Měl bych dotaz na pana ministr Jurečku, jestli pan ministr může poslouchat. Vy jste tady, pane ministře, řekl, že ty platby budou na dobytčí jednotky. Že tam budou normativy prvků výroby. Že ty normativy obdrží Celní správa a bude podle toho dělat kontroly ve spolupráci asi potom s finančními úřady, zda jsou oprávněně čerpány odpočty, vratky. Ale v důvodové zprávě, kterou jsem si trošku pročetl, bod 6, tam § 57, vrácení daně, bod 6: Nárok na vrácení daně se prokazuje: a) dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v odst. 1a. Za b) evidencí o skutečné spotřebě minerálních olejů uvedených v odstavci 1. Teď se na mě nezlobte, pane ministře, tady si protiřečíte. V tom, co jste říkal, jste hovořil o normativech, o nějakých paušálních platbách, ale v tom, co jsem četl v důvodové zprávě, se hovoří o evidenci skutečné spotřeby minerálních olejů. A to je to, co mě právě zaujalo, jak se bude vykazovat skutečná spotřeba minerálních olejů u živočišné výroby. Jestli to bude nějaké související jízdy nebo já nevím jak, nebo co toho všechno. Co tedy platí? Buď je blbost, co jste řekl, pardon. Anebo je blbost napsaná v důvodové zprávě. Protože se to absolutně vylučuje. Já bych tedy chtěl vědět, co platí. A pokud se to má evidovat na základě skutečné spotřeby, tak by mě opravdu zajímalo, jak se to bude evidovat, obzvláště u živočišné výroby. Já se tady zabývám touto částí této novely proto, že jsem členem rozpočtového výboru, tam častokrát řešíme výběry daní a odpočty a daňové úniky. A tady to je zase taková ošemetná věc, kde, jak řekl pan zpravodaj, tady mu dávám za pravdu, je to pole, které je k tomu bohužel živnou půdou. Čili můj konkrétní dotaz: Budou to normativy nebo bude to skutečná spotřeba? A pokud to bude skutečná spotřeba, jak se bude vykazovat? A teď budu pokračovat dále. To, že naši zemědělci jsou v porovnání s konkurencí z jiných evropských států častokrát znevýhodňováni, s tím souhlasím. Já se ztotožňuji s tím, že bohužel jim musíme pomoci právě proto, že jsou znevýhodňováni. Nejlepší by bylo, kdyby všichni měli stejné podmínky, ale to víme, co nám nadělala dotační politika. Takže tady jsem pro podporu našich zemědělců, aby nebylo výhodné vozit jogurty z Belgie, ale aby bylo výhodné produkovat mléko u nás, z mléka u nás vyrábět jogurty a u nás je prodávat. S tím se naprosto ztotožňuji. Ale myslím si, že bychom se mohli zamýšlet nad tím, jakou jinou formu zvolit. Když jsem si pročítal důvodovou zprávu a hledal jsem tam zdůvodnění, proč se zase rozšiřuje zelená nafta, která už byla, měli jsme ji zrušenu, tak já jsem v té důvodové zprávě, kterou mám teď před sebou vytištěnou, vytiskl jsem si ji celou, jsou body; budu citovat jen nadpisy odstavců. Zhodnocení platného právního stavu, Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy, Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, pak je tady Předpokládaný hospodářský a finanční dopad. A dále pokračujeme zase ve stejném duchu: Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení. *** (11.30 hodin) (pokračuje Fiedler) Takže, když jsem si chtěl vyčíst v důvodové zprávě, jaké jsou skutečné důvody, nebo proč tedy jdeme cestou té zelené nafty, tak jsem se toho, pane ministře, tady opravdu nedočetl. Já bych

chtěl, abyste to více zdůvodnili, proč tou cestou zelené nafty - že to je rychlá varianta, myslím si, že velmi správně to tady vyjádřil ve svém komentáři pan předseda Kováčik, který věcně a argumentačně správně řekl řadu věcí bez nějakého politikaření a snažil se dívat na věc reálně. Ale pojďme si vysvětlit, proč jdeme touto cestou. Byla tady ještě zmínka - zase ty dotace ke strojírenství. Proč se nedotuje u nás strojírenství. Já si myslím, že to je asi proto - kdo to říkal o tom strojírenství, dívám se do poznámek, už si to teď nevybavuji - to je přece proto, že ani ty ostatní evropské státy nedotují strojírenství a dotují právě zemědělskou výrobu. Tady jsme opět u těch nesmyslů Evropské unie. Takže doufám, až budeme projednávat nějaké naše vztahy k Evropské unii, tak ti, kteří to tady kritizovali - a teď opravdu mířím do poslaneckého klubu TOP 09, ať se na mě nezlobí, tak tyto kritiky, kritické výtky vůči Evropské unii, doufám, zopakujete. Znovu a naposled opakuji dotaz na pana ministra Jurečku, co platí, normativy, nebo skutečná spotřeba? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s řádnou přihláškou. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Konečně jsem se dostal s řádnou přihláškou ke slovu, i když mě svrběl prst, minimálně padesátkrát se přihlásit na ty dvě minuty, ale nestačilo by mi to. Takže aspoň teď budu moci reagovat na některá vystoupení včetně toho materiálu samotného, protože řada vystoupení se s tím materiálem zcela míjela. Začnu od pana předsedy Faltýnka, který sem akorát přichází. Ano, my jsme velmi bojovali za to, aby zastropování - pro ty z vás, kteří se v té problematice neorientují, to znamená - řeknu omezení získávání podpor - nebylo stanoveno podle velikosti farem. Za to jsme velmi bojovali, protože chceme rovné podmínky pro všechny, bez ohledu na to, jestli je někdo velký či malý. My chceme nastavit takové podmínky, které budou pomáhat všem a nebudou tam činěny výjimky a rozdíly. A to je to, k čemu my dneska vlastně tímhle materiálem dílem spějeme. A já pak řeknu, proč. A proto také ten materiál podpořit nemůžeme. Tehdy jsme byli ve stejných podmínkách pro všechny na stejné lodi. Pan kolega Urban se tady ptal velmi správně, co je vlastně příčinou. Protože v té příčině můžeme hledat důsledky a důvody toho, proč jsme a kde jsme. Dílem je to nadprodukce. Protože když tady pan kolega Kováčik mluvil o tom úbytku masného skotu apod., tak zapomněl připomenout, že prostě z hlediska spotřeby v České republice máme více hovězího, než potřebujeme, máme více mléka, produkujeme více mléka, než spotřebujeme. U zemědělství je tohle zvláštní kategorie, v okamžiku, kdy je nadprodukce, tak je to paradoxně pro zemědělce horší, než když je nedostatek, protože potom tou cenou to doženu, tu ztrátu. Ale v okamžiku, kdy produkuji víc, mám problémy s vysokými náklady, tak se dostávám do těch nůžek, které mě svírají čím dál tím víc, a najít z toho cestu, je složité. Podotýkám, pokud bychom chtěli být opravdu objektivní, tak zemědělství si v podstatě chrání každá vyspělá země na světě. Hledá způsoby, jak si zemědělství ošetřit, protože to má něco společného s potravinami, s potravinovou soběstačností atd., ale je otázka, jak se ten systém nastaví, míry byrokracie, míry protekcionalismu apod. A mám pocit, že tam už se pohybujeme někde, kde se pohybovat prostě nemáme. Jistou míru ochrany si každé národní - řeknu - zemědělství zaslouží, protože jsme na něm životně závislí. A týká se to nejen těch potravin, vody, životního prostředí, všeho, co s tím souvisí - máme tu rozumnou míru hledat a máme ji hledat v tom, abychom dělali systém - aspoň z mého pohledu - co možná nejjednodušší. Bude-li jednoduchý, bude průhledný, budou mu všichni rozumět, bude dlouhodobý atd., a nebudeme dělat urychlené kroky, které vlastně vnášejí zmatek do celého systému. Dneska se tady bavíme o zelené naftě a o tom, že tzv. polaři, nebo zemědělci, kteří hospodaří na polích, už tu zelenou naftu mají, a oni vám sami řeknou zkušenosti, jaké s tím jsou. Každou chvíli se mění formuláře, každou chvíli se mění doba vykazování. Dříve to bylo tuším půl roku, teď už to chtějí po nich co dva měsíce. Když se s nimi bavíte, tak jim z toho vstávají vlasy na hlavě a říkají "to jsou pořád nový formuláře, nový kontroly atd.", a my teď půjdeme zase do nových formulářů, zase do nových kontrol. A ministr zemědělství to tady řekl - nové kontroly budou muset být, vytváříme nový titul. A já vám na to říkám, možná že i v duchu toho - my jsme tady v loňském roce nebo kdy navrhovali zelenou naftu pro všechny. Proč ji nemají mít záchranáři? Proč ji nemá mít policie? To je dokonce "vlej - vylej", co se týká státního rozpočtu. Proč ji nemá mít strojírenství, o kterém jsme se

tady bavili. Tak pojďme, snížíme daňovou zátěž paliv obecně. A nebudeme potřebovat další úředníky, nebudeme potřebovat další kontrolory na Ministerstvu zemědělství. (S důrazem:) Pojďme se bavit o tom, že spotřební daň snížíme pro všechny. Je to jednoduché. Bude to fungovat. Nebude se muset nikdo vymlouvat na druhého apod. A dáme tím impuls nejenom českému zemědělství, ale celé české ekonomice. A dokonce i ten státní rozpočet na tom dílem ušetří, protože financuje čím dál tím víc úředníků, čím dál tím víc aut, kterým platí spotřební daň včetně zisku atd., atd. Zkrátka a dobře, možná že tohle je cesta. Zjednodušme to. Vůbec není potřeba to komplikovat novým zákonem, který tady máme. Víte, a tím dílem budu také reagovat na pana předsedu zemědělského výboru a předsedu poslaneckého klubu ANO, když se tady zmínil o té bionaftě a o té debatě z minulosti, po tom vítězném tažení vládní koalice za více řepky v České republice - to je mimochodem také - k panu poslanci Urbanovi, prostřednictvím paní předsedající, vzkaz - v minulém období, myslím finančním období Evropské unie, Česká republika v roce 2007 až 2013 neměla mezi prioritami podporu živočišné produkce. To je potřeba připomenout. Ona tam v zásadě velmi chyběla a my dneska doháníme, nebo chytáme čerta za ocas, abychom se vůbec přiblížili tomu, co v té Evropě už dlouhou dobu funguje a je to tam jaksi zakomponováno. A jestliže jsme se tady bavili o podpoře bionafty - jsme-li na tom tak špatně, nebo jste-li na tom Agrofertu tak špatně, že to je 380 tisíc, tak to pojďme zrušit. Vždyť to takto nefunguje. Vy z toho nic nemáte, říkáte, čekali jste možná víc, je tam 380 tisíc. My dlouhodobě říkáme, že tu řepku nechceme. Tak se pojďme napříč politickým spektrem dohodnout, že to byl nesmysl, dokonce to ani Agrofertu nepřineslo, a pojďme se vrátit k tomu, že český zemědělec má produkovat potraviny a ne nepotraviny. My chceme, aby zemědělec produkoval potraviny, aby pro něj bylo výhodnější produkovat potraviny než nepotraviny. Aby pro něj bylo výhodnější produkovat krmivo pro dobytek a ne krmivo pro bioplynky. To jsou parametry, které máme společně začít měnit, tak se o tom pojďme zkusit bavit, má-li pravdu pan předseda Faltýnek, a já o tom nepochybuji, když to nefunguje, vidíte, pojďme to zrušit, bude to celé mnohem jednodušší. A ještě k tomu, jestli tady bylo hodně sofistikovaně říkáno, že zemědělci kradou nebo nekradou. Tak to přece vůbec není. Rozhodně to neplatí - kolektivní vina v tomhle ohledu není správný argument a pan předseda Faltýnek to dobře ví. Ale to, že si jednotlivci občas prostě napočítají i čísla od bot a že se to vlastně zkontrolovat nedá, to ví pan předseda Faltýnek stejně tak dobře, jako já a jako řada zemědělců, kterých se to týká. Že absolutní kontrola v podstatě neexistuje, tak už by se ani nevyplatila, takže samozřejmě že tam ty daňové úniky jsou. *** (11.40 hodin) (pokračuje Bendl) No těžko je asi někdo změří do halíře. Ale tak, jak se tady správně ptal - a doufám, že na to ministr zemědělství odpoví, a doufám, že nás nebude přesvědčovat o tom, že potom nejlepší kontrola té skutečné spotřeby bude, že očipujeme traktory příp. očipujeme kombinézy traktoristů, abychom přesně věděli, kolik kilometrů nachodí apod. To už bychom opravdu byli někde v jiném světě jak to tedy vlastně bude kontrolováno a co je ta míra. A proč dva měsíce, proč každé dva měsíce, což je speciálně pro ty malé a střední opravdu extrémně nevýhodné. A ještě poznámka, pro koho to tedy vlastně děláme, když zelená nafta už existuje a využívají ji, bylo to tady řečeno, ti rostlináři nebo ti, kteří hospodaří na půdě, orají, sejí, sklízejí atd. A ti, co nemají pole, neorají, nesklízejí, ji nemají šanci využívat. A ti ji budou využívat na co? Primárně na to, aby si dovezli krmivo příp. odvezli to, co z toho bývalého krmiva zbude. A to je, bych řekl, primární náklad. Do jaké míry to kdo potom odkontroluje, jestli jsme jeli pro krmivo nebo pro něco jiného, kolikrát jsme tam byli atd. atd., to už nechám na vašem uvážení, do jaké míry to bude možné zkontrolovat fakticky nebo do jaké míry s tím půjde podvádět. Ale myslím si, že to opravdu cesta není. Že máme podporovat - pokud se tedy k tomu hlásíte a tvrdili jste to tady celou dobu, že budeme zamezovat korupci, že budeme zamezovat daňovým únikům atd., pak prostě nemůžete mít v plánu prosadit takovouto protekcionalistickou, složitě kontrolovatelnou pro jednu část podnikatelů v zemědělském sektoru určenou řeknu dotační záležitost.

Já bych se velmi přimlouval za to, abychom hledali společně, jaké jsou možné podpory v oblasti živočišné výroby a produkce učinit. Ale ne projekty, které velmi vybízejí k tomu, aby byly zneužívány a fakticky nic dobrého nepřinesou. Už to tady také bylo řečeno, malým a středním zemědělcům toto nepřinese vůbec nic. Je to samozřejmě, a všichni to víte, pro velké firmy. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kováčika, poté se připraví s řádnou pan poslanec Šrámek. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vaším prostřednictvím k panu kolegovi, kdysi ministru zemědělství, Petru Bendlovi. Já jsem samozřejmě nemluvil pouze o mastných krávách, jak mě tady citoval. Jinak všem ostatním, kteří mě citovali správně, děkuji. Já jsem tady mluvil o skotu jako celku. A mluvil jsem tady o tom, že ten stav, který tady je, je tristní, že je třeba teď zachránit, co se dá, a postupně budovat znovu nárůst. Podle vaší - prostřednictvím paní předsedající - filozofie, pane kdysi ministře, by to znamenalo, že byť by jen jedna jediná kráva, by byl příliš velký stav nad to, co potřebujeme, kdy bychom veškerou naši spotřebu mléka, mléčných výrobků, ať už jsou to sýry, máslo, jogurty apod., dovezli. Čili rozhodující opatření vedle těchto dílčích, z nichž jedno dnes projednáváme, je účinně zamezit dovozům! Nebudeme-li dovážet nebo nebudeme-li nadměrně dovážet, potom i ten stav, který máme ve výrobě mléka, se nám najednou nebude jevit jako nadbytečný a nebudeme muset podporovat export, což teď musí být další opatření, protože máme na skladě tisíce tun másla, sušeného mléka atp., kterého se musíme nějakým způsobem zbavit. To těm firmám, které zpracovávají mléko, visí ve skladech. A přepočítáme-li cenu, která teď je za tyto produkty, tak cena surového mléka je něco málo přes 3 koruny za litr. Uznáte, kdo jste kdysi někdy šli kolem zemědělství, zejména výroby mléka, že to je sakra málo. Takže, prosím pěkně, citujme se správně. Zamezit dovozům je teď také řekněme příkaz doby. Ale tento zákon, co dnes děláme, si myslím, že není jenom pro velké, že je pro všechny. A já znovu říkám, pojďme ho všichni podpořit. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Dvě faktické poznámky. Poprosím pana poslance Šrámka, aby vydržel. Nejdříve prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Předseda poslaneckého klubu KSČM navrhuje na jednání Poslanecké sněmovny zamezit dovozům zemi, která je výrazně proexportní. (S úsměvem.) To by byl takový faul České republice... To si pište, že by nám to vrátili. Tady ministr zemědělství pléduje za to, aby žádné sankce už nebyly. Koneckonců i představitelé KSČM na zemědělském výboru říkají - zrušte ty sankce atd.! No, v okamžiku, kdy my zamezíme dovozům, tak musíme přece čekat, že totéž udělají ostatní. Navíc jsme v nějakém prostoru, zavázali jsme se, ještě stále jsme v Evropské unii, která zatím ještě existuje, tak bychom si tohoto měli být vědomi, že není tak jednoduché takovéto rozhodnutí a že nás to vede do pasti, ze které by se nám špatně vycházelo. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, poté se připraví pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolega Bendl mě trošku předešel v té reakci. Já jsem chtěl zareagovat na pana předsedu Kováčika. To, co tady pan předseda Kováčik říkal, samozřejmě má logiku. A já to dokážu pochopit, dokážu se ztotožnit s důvody, proč to řekl. Ale to, co řekl kolega Bendl, to bychom nesměli být členy Evropské unie, abychom mohli omezovat dovozy a podporovat export. To bychom se asi dostali do nějakých problémů. A teď si uvědomme, do jaké situace jsme se dostali. Nám prostě klesají stavy zemědělských zvířat, skotu, prasat a všeho. A dováží se čím dál více. Příklad vína. U nás, jak jsem slyšel, vyprodukujeme 20 % vína, které se u nás vypije, zbytek se dováží. Ale nemůžeme zvětšit objem vinic. Skoro 50, říká kolega, mě opravuje. (Poslanec Kováčik.) Takže ty údaje jsem možná měl nepřesné nebo jsem si to špatně pamatoval. Ale nemůžeme si zvětšit rozsah vinic pro to, abychom nemuseli tolik dovážet, aby naši vinaři měli práci, aby naši lidé měli práci. To jsou, kolegové v této Poslanecké sněmovně, právě ty neduhy Evropské unie, toho Bruselu. A až tady zas budete jednou někteří, zvláště kolegové tady vlevo z té proevropské vládní sociální demokracie, pardon, zase v souvislosti s brexitem dělat výčet

těch ekonomických dopadů, které by nás postihly, tak nezapomeňte započítávat plusy i minusy. Nejen to, o co přijdeme, ale také to, co získáme. A tady to vidíme krásně na tomto příkladu zemědělství. Opět, že se vyplatí k nám dovážet, a našim se nevyplatí vyrábět. A vozí se to přes půlku Evropy, vozí se zelenina - (Předsedající upozorňuje na čas.) Pardon, já jsem zapomněl, že byla faktická. Omlouvám. se. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika s faktickou a po něm pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Ano, prostřednictvím paní předsedající pane kolego Petře Bendle, vaše reakce by měla logiku, kdyby to zacházení s českým producentem na evropském společném jednotném - a pojmenujme si to, jak chceme - trhu bylo rovnovážné, rovnoprávné. Běžte se podívat v tomtéž řetězci v Německu do toho obchodu a hledejte tam český jogurt v regálech. A v tomtéž řetězci se podívejte v České republice do regálů do toho obchodu a hledejte tam taktéž český jogurt! A bude vám jasné, proč mluvím o tom, že bychom měli zamezit dovozům. A je to jednotný trh a jsou to naši přátelé v Evropské unii, kteří proti nám zvednou sankce, když například německé či polské výrobky jaksi budeme okem přísným posuzovat, jestli vyhovují české zvyklosti či normě, nebo ten, kdo je veze, jestli má správně napumpovaná kola od kamionů nebo jestli má cokoli jiného. Čili k nám to zboží proudí bez jakékoli zábrany a od nás ven se nedostane téměř nic. *** (11.50 hodin) (pokračuje Kováčik) Já jenom chci, aby se měřilo všem stejným metrem, aby se zacházelo na celém evropském jednotném trhu se všemi producenty stejně, nikoli abychom my byli tím spotřebitelem téměř celé Evropy, když se prostě nemůže vozit do Ruska či do arabských zemí. Všechno, děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec... pan poslanec Kalousek stahuje. Prosím, máte slovo. Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, jen krátce zareaguji na slova mého předřečníka pana poslance Fiedlera, který už tady poněkolikáté volá po vystoupení z Evropské unie. Ta debata tady je poměrně na takové možná ekonomické úrovni, tak bych chtěl panu poslanci Fiedlerovi prostřednictvím paní předsedající připomenout, že Evropská unie je jednou z největších a nejúspěšnějších ekonomik světa. Odtamtud chcete vystoupit? Možná, že je sice předotovaná, možná, že je přesocializovaná, to se musí změnit, s tím souhlasím, ale vystoupit z jedné z největších a nejúspěšnějších ekonomik světa, po tom může volat jenom politický šílenec. Děkuji. (Slabý potlesk v sále.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s faktickou, po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Zase jenom kratičkou poznámku. Já jsem tedy nepochopil vystoupení pana kolegy Fiedlera jako volání po vystoupení z Evropské unie, ale sečtení plusů a minusů. To znamená, když bych opakoval větu, kterou tady řekl s dovolením Pavel Kováčik, který tady říkal: Účinně zamezit dovozu, to jsem si poznamenal a asi to bude i ve stenozáznamu. Pak spíše já rozumím větě, kterou následně taky říkal Pavel Kováčik: Rovné podmínky pro všechny. Ale to asi není úplně totéž. Já myslím, že ty rovné podmínky jsou správně, ty máme hledat, hledat, jak zvýhodnit pozici našich českých producentů, hledat to v méně byrokracii, v nižších nákladech. Tam si myslím, že bude cesta, než v tom neustálém předotování. A protože jsem na to zapomněl ve své řádné přihlášce, nevím, jestli to tu padlo, navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Já prostě musím reagovat na pana poslance Kučeru a děkuji panu kolegovi

Bendlovi, že umí vnímat to, co říkám. Prostřednictvím paní předsedající, pane poslanče Kučero, jestli v mém stenozáznamu najdete jediné slovo "vystoupení", tak opravdu se před vámi skloním, ale vy jste opravdu demagog, prostřednictvím paní předsedající, pane Kučero. Nic takového jsem tady neřekl. Vyzýval jsem k tomu, abychom se vážně zamysleli nad všemi plusy a minusy, abychom si reálně vyhodnotili věci. Kam půjdu v myšlenkách po tomto vyhodnocení, až si tohle všechno srovnáme a ujasníme a stanovíme si priority, to nechte na mně. Nepodsouvejte mi nic, co jsem tady neřekl. Jste demagog, pane poslanče Kučero. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika, připraví se pan ministr zemědělství. Všechno faktické poznámky. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já se omlouvám všem, kteří mají pocit, že tato debata je zdržuje. Jestliže jsem hovořil o rovných podmínkách pro všechny, tak pokud je někteří nedodržují nebo dokonce ty rovné podmínky ani fakticky neexistují, jsou pouze tzv. deklarovány někde na nějakém papíře nebo dokonce ani to ne, tak potom nastupuje ta sebeobrana a každý suverénní stát si svůj trh také chrání, nejen ho dává všanc všem. Jo, vono by to bylo hezký, mít svobodnej trh, volnej, naprosto všem přístupnej, bez jakejchkoliv omezení. Ale to bohužel neexistuje, nikdy to nebylo, ani to nikdy nebude, protože ta omezení existují. Teď se vrátím ke spisovné řeči. Ta omezení existují, ta omezení jsou mj. dána tím, jakou kdo má v tom společenství sílu, a to i ekonomickou i politickou, a podle toho to vypadá. A jestliže to posuzujeme z tohoto pohledu, tak potom se zdá, že Česká republika má buď velmi malou sílu chránit nebo malou vůli chránit svého zemědělce a zpracovatele, nebo velmi malou sílu chránit svého zemědělce a zpracovatele, anebo prostě, aspoň v té dosavadní době, u těch dosavadních vlád, na to prostě kašlala. Na to jste prostě kašlali. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana ministra Jurečku s faktickou, po něm s faktickou pan poslanec Gabal. Prosím, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já si vážím politiků ze všech politických stran, kteří umějí mít konzistentní názory a nemění svá vyjádření s probíhajícím časem a dokonce někdy úplně neotočí o 180 stupňů. Já bych si dovolil citovat 16. květen 2013: K zachování vratky daně ministra vyzvali zemědělci. Na otázku, zda na vládě předloží návrh na zachování podpor zelené nafty, Bendl odpověděl: Ano, na stejné úrovni jako pro letošní rok. (Ukazuje článek.) Prosím pěkně, titulek zní: Bendl chce oživit podporu zelené nafty pro zemědělce, Nečas je proti. Bývalý pane ministře, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, tak aspoň držte linii a neříkejte před třemi roky něco jiného, než říkáte dnes. V tom článku argumentujete a říkáte, že je to potřeba dát (?) těm farmářům, kteří nemají pole, mají živočišnou výrobu a podobné věci. Do dnešních dnů mezi zemědělskou veřejností, většinou z nich, kolují vtipné hlášky o tom, jakým jste byl tragickým ministrem zemědělství. Na rovinu říkám obrozené ODS, která se snaží o obrodu a vrátit se jako lídr pravice, dělal jste a děláte do dnešních dnů ostudu. Přestaňte s tím. Na otázky pana poslance Fiedlera odpovídám: V minulosti zemědělci museli vést evidenci, kterou předkládali zároveň s tím, že měli ten normativ, který nesměli překročit. Pokud ho překročili, buď to nedostali proplaceno, nebo museli zdůvodnit to proplacení, takže jednoduchá evidence o tom, kde co dělám v rámci toho měsíce, zdali to byl vývoz hnoje apod., musí zemědělec o tomto evidenci vést a vedl ji i v minulosti. Kde tu naftu spotřebovává, jak se ptal pan bývalý ministr a poslanec Bendl, spotřebovává ji nejenom v tom, že tam naváží krmiva, že jedou krmné vozy, naváží seno, naváží slámu, vyváží podestýlku, vyváží kejdu atd., to je všechno daleko více činností, které spotřebovávají naftu v živočišné výrobě. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Gabala, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo. Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, já jenom přestávám rozumět tomu, co tady rozebíráme. Já mám za to, že rozebíráme podporu českým zemědělcům tak, aby obstáli v poměrně tvrdých konkurenčních podmínkách největšího trhu a nejkvalitnějšího jak z hlediska produktů, tak z hlediska kvality života. A jsem rád, že pan kolega Kováčik vaším prostřednictvím kýve, protože já si pamatuji ty doby, kdy jsme chránili ten trh a byl tam jeden igelitový pytlík polotučného, jeden igelitový pytlík plnotučného, jedny trojúhelníčky, jedna Madeta a

kremžská a plnotučná. A to bych se nerad vracel. Děkuji moc. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Chalupa. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Pominu ta osobní invektiva pana ministra, protože je to ještě mladý člověk a moc toho nezažil, nevadí mi, že mě neoslovuje prostřednictvím předsedajícího, ale vůči tomu, co tady .... Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale oslovil vás mým prostřednictvím. Poslanec Petr Bendl: Tak já jsem to neslyšel. Nicméně k tomu roku 2013 se rád vyjádřím, protože to byl konec finančního období 2007 až 2013. Opakuji to, co jsem tady řekl před chvílí. Tak, jak byla nastavena podpora českého zemědělství v tom roce 2005 a 2006 na finanční období 2007 až 2013, tak tam v podstatě žádné podpory, které se týkaly zemědělců a toho, co bylo pro nás prioritní, nebyly, takže se hledala krátkodobá řešení, která se nastavovala na stejná pravidla, která tehdy vládla v Německu, a proto se nastavila zelená nafta jenom čistě částečně na to tak, abychom srovnali pravidla, a předpokládali jsme, že je Česká republika donastaví na to období 2014 až 2020 už tak, abychom takovéto kroky používat nemuseli. *** (12.00 hodin) (pokračuje Bendl) Řada takových pravidel. A těží z nich ministr zemědělství dodnes, přestože tvrdí, že to je výsledek jeho práce. Není to pravda. V tomto ohledu má tedy pravdu pan předseda zemědělství Faltýnek, který byl u toho na rozdíl od pana stávajícího ministra, kdy se nastavovaly podmínky a tvrdě se více jak rok a půl vyjednávalo s Evropskou unií o tom, jak ty podmínky budou nastaveny. Takže není pravda to, co tady předkládáte. Nezměnili jsme v tomto ohledu žádnou rétoriku. Jenom jsme prostě už na poslední chvíli aspoň něco se snažili udělat, protože těch sedm let nebylo nastaveno z hlediska našich zemědělců dobře a doháněli jsme, co vůbec bylo možné, neboť to bylo v minulosti nastaveno opravdu špatně. Jinak je to asi zbytečný. Zpátky na traktor. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Prostřednictvím paní předsedající panu kolegovi Gabalovi. Já pamatuju doby, kdy jsem pro mléko chodil s dvoulitrovou konvičkou jako malý kluk. A téměř pamatuju doby, kdy tady krávy zdechaly na tuberkulózu. A taky pamatuju ona 60., 70. léta, kdy došlo nejen k ozdravení českých, moravských a slezských chovů a k podstatnému nárůstu kvality. Ale vy, pane kolego Gabale, prostřednictvím paní předsedající, přece musíte pamatovat doby, kdy tady platily československé státní normy, které byly podstatně přísnější než to, co dnes platí v celé Evropské unii, co se týká kvality potravin, co se týká ochrany zdraví obyvatelstva. Takže prosím pěkně, nechme si těch zbytečných politikářských invektiv. Děkuji. (Celý projev řečen velmi nahlas a emotivně. Potlesk poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Šrámka s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, předem bych chtěl oznámit, že jsem v konfliktu zájmů. Nicméně dovolte i mně se vyjádřit k tomuto tématu. K vystoupení mě inspiroval pan poslanec Urban, který požádal, aby laikovi někdo vysvětlil, co je tedy v zemědělství za problém. Dovolte mi jako člověku, který se v tom pohybuje delší dobu, nastínit a vysvětlit, o jakou problematiku vlastně jde. V roce 2004 jsme přijali takzvaný systém převážně platby na hektar. 70 % plateb jde na hektar. Tento velmi zrádný systém byl už dávno vyzkoušený v roce 1981 například v Řecku. Řecko v roce 1981 přijalo takzvaný SAPS, neboli simplified payments, a zavedlo zjednodušenou platbu na hektar. Tím zásadním způsobem vlastně došlo k prioritizaci rostlinné výroby a likvidaci živočišné

výroby. Dnes po nějakých asi 35 letech Řecko dováží přes 80 % potravin. My se po 12 letech po vstupu do Evropské unie už blížíme skoro k číslu 50 % potravin dovozu. Jestli tento systém zachováme do budoucna, budeme po několika letech - a četl jsem vizi Ministerstva zemědělství do roku 2030, myslím, že, pane ministře, v roce 2030 si tam můžete připsat větu, že budeme dovážet 80 % potravin, pokud tento velmi nemocný systém nezměníme. Tento systém upřednostňuje především produkci rostlinné výroby, která téměř, nebo téměř zaměstnává velmi malý počet lidí, ve srovnání s živočišnou výrobou zhruba asi pětkrát méně. Na chov zvířat, skotu a dalších potřebujete zootechniky... mnoho lidí, kteří se kolem toho pohybují, musíte se starat o zvířata, o jejich zdraví atd. atd. A to je hodně práce. A samozřejmě zemědělci dělají především to, kde je méně práce a větší zisk. A tento systém právě toto upřednostňuje. Západní EU patnáctka tento systém neměla a dodneška nemá. Dovolte mi jenom uvést příklad jedné země. A předtím tedy ještě řeknu, platby na hektar jsou tam procentuálně v daleko menším zastoupení než právě například platba na VDJ, tedy na dobytčí jednotku, na vyvážení kejdy na pole. Například po zrušení mléčných kvót, které byly zrušeny minulý rok v dubnu, tak Belgie zvýšila produkci mléka o 35 %. Jejich dotace jsou úplně jiné. Například mají 15 euro za tunu kejdy vyvezenou na pole, čímž si samozřejmě svoje pole chrání, protože chtějí, aby byla dlouhodobě výnosná a úrodná. Když někdo na farmě něco vyrábí a tyto výrobky přímo vozí do obchodů, dostává 22 korun na kilometr za to, že se to tam vozí. Kdybych to například porovnal s naší farmou, která má také svoji vlastní výrobnu, tak celkově tento rozdíl ročně dělá 8,5 milionu korun. To ještě nemluvím o těch dalších věcech, které oni mají nastaveny. Nicméně Česká republika má výhodu v tom, že podniky jsou zde velké. Samozřejmě z dřívějška máme velkou koncentraci jak rostlinné, tak živočišné výroby, a jenom díky tomu, že máme tak velkou koncentraci a tím pádem máme velice nízké fixní náklady oproti například zemědělcům v Německu, proto ještě přežíváme. Ale dlouhodobě to nebude možné, pokud se tento systém nezmění. Co se týká likvidace stád, jak tady někdo řekl. Likvidace stád a pokles živočišné výroby nezačal zrušením embarga a konce mléčných kvót. Tato likvidace začala už dávno. V roce 1990 jsme měli přes milion dojných krav. Dnes máme 360 tisíc a předpokládá se, že po dnešní živočišné krizi dojde k poklesu zhruba o 10 až 20 %, pokud se zásadním způsobem něco nezmění a Ministerstvo zemědělství nám nepomůže. Co se týká systému dotací, ano, zemědělství má oproti jiným odvětvím dotace. Ale má je proto, protože ty dotace už měla bývalá patnáctka, nebo prostě Evropská unie tyto dotace zavedla. A pokud je my mít nebudeme, tak nebudeme konkurenceschopní. Kdyby bylo na mně, já bych 80 % všech zemědělských dotací okamžitě zrušil. Ale všude! Ne jenom u nás, ale i ve Francii, v Německu, v Belgii... A potom by se možná stalo to, že by nás nezaváželi oni potravinami, ale že bychom my zaváželi je potravinami. Takže my ty dotace bohužel - bohužel - musíme mít, ale máme je opravdu nastaveny špatně. Ještě se tady někdo zmínil o tom, že máme převis mléka. Nemáme převis mléka. Nebo resp. máme velmi malý a jiné země mají daleko, daleko větší. Dovolte mi jenom pár čísel. V České republice se vyrábí 75 litrů mléka na sto hektarů. V Německu se vyrábí 320 litrů na sto hektarů a v Holandsku se vyrábí 620 litrů na sto hektarů. Chci jenom zdůraznit, že to není jenom o tom mléku. Krávy samozřejmě produkují i organickou hmotu, která se dále vozí na pole. A v zemědělství je velmi důležité, aby zatížení dobytčí jednotky na hektar bylo co nejvyšší, aby právě ta organická hmota se na pole vracela a ta pole byla dlouhodobě úrodná. My máme na hektar něco asi 0,5 dobytčí jednotky. Holanďané mají 1,7 dobytčí jednotky. Holanďané byli vždycky velmi chytří zemědělci. Nakonec byznys s hovězím v Brazílii rozjeli právě Holanďané. Když tady byla zmíněná zelená nafta, víte, živočišná výroba tento rok bude s nejhorším odhadem asi 11 miliard v minusu, ty nejoptimističtější asi 7,5 miliardy v minusu. Zelená nafta v objemu 400 milionů je statistická odchylka. Je to taková malá náplast na velkou díru. Někdo zde mluvil o tom, že zemědělci kradou a budou tu zelenou naftu obcházet. Systém kontroly zelené nafty je velmi složitý, pane ministře zemědělství, je velmi složitý a už se v tom málokdo vyzná. Mnohé země, které zavedly zelenou naftu a mají ji, tak ji jedou na paušály: jedou na paušál na hektar, jedou na paušál na VDJ. Nemusí se nic složitě kontrolovat. Nemusí celní správa u nás jednou za dva roky trávit pět

dní, aby všechno zkontrolovala. A když ho prostě někdo má, stroje, které spotřebují méně nafty, tak na tom vydělá, pokud má staré stroje, které spotřebují více nafty, tak na tom samozřejmě nevydělá. Ale tyto paušály jsou jednoduché a nedají se zneužívat. *** (12.10 hodin) (pokračuje Šrámek) Takže bych poprosil, aby vyhláška pokud možno po schválení tohoto zákona, který samozřejmě doporučuji, ale sice jako malou náplast na velkou ránu, aby byla zjednodušena. Co se týká dovozu potravin. Opět. Víte, omezit dovoz potravin, to je velmi jednoduché, ale nesmíte zapomenout, že ČR je exportní ekonomika. Téměř 80 % exportujeme, a když například omezíme dovoz některých potravin, možná že nám třeba Němci omezí vývoz automobilů, a to by určitě pro náš rozpočet a pro naši ekonomiku nebylo dobře. Takže opět zdůrazňuji, není to problémem dovozu, ale celého systému. To znamená, my musíme ten systém podpořit tak, aby byl konkurenceschopný právě s těmi Belgičany, Francouzi a Němci, aby byl pokud možno stejný anebo velmi podobný. Na závěr mi tedy dovolte, abych jenom shrnul. Náš systém platby na hektar, který upřednostňuje především pěstování rostlinných produktů, jako je kukuřice do bioplynek, to je u nás velmi rozšířeno, řepka, ječmen do pivovarů, obilí, které vyvážíme, a to je prakticky všechno. Vojtěška, jeteli a další a další věci, které chovají řekl bych velmi citlivě k půdě, zmizí s tím, že zmizí zvířata, které to samozřejmě spotřebovávají, a zemědělci raději produkují tržní plodiny, které potom můžou prodat, než aby produkovali netržní plodiny, jako je vojtěška a jetel, které krávy sežerou a zemědělci z toho nic nemají. Takže to je jenom za mě. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šrámkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče. Poslanec Milan Urban: Já bych chtěl jenom poděkovat panu kolegovi poslanci Šrámkovi, protože si myslím, že takhle má vypadat debata o zemědělství v Parlamentu a ne tak, jak probíhala předtím, kdy se tady osočují představitelé různých politických stran, co kdo řekl, neřekl, jestli lhal, nebo nelhal, co dělaly krávy anebo dělají a dělat budou. Myslím si, že je to vážná věc a já děkuji za ten exkurz do problematiky zemědělství. Velmi pozorně jsem to poslouchal a doufám, že za čtyři roky, za pět, za deset tady nebude někdo sedět a nebude zase řešit krizi českého zemědělství tím, že bude hledat malou náplast na velkou ránu, jak řekl pan poslanec Šrámek. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem? Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Miroslav Kalousek: Já budu jenom velmi stručný. Dovolím si shrnout debatu. Vedle předpokládané diskuse o vhodnosti tohoto instrumentu pomoci českým zemědělcům vedla Sněmovna také debatu o stavu českého zemědělství, zazněly zajímavé příspěvky o flatulenci krav, pan poslanec Kováčik apeloval na možné omezení dovozů. Tady mně jako zpravodaji není úplně jasné, jak by se to dalo udělat, ale vzhledem k tomu, že pan poslanec Kováčik, jak nás sám informoval, chodil pro mléko s konvičkou, tak spolu snad něco vymyslí. (Pobavení.) V diskusi zazněl návrh na zamítnutí, který já jako zpravodaj doporučuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jak říkal pan zpravodaj, zazněl od pana poslance Bendla návrh na zamítnutí předloženého návrhu v rozpravě. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. A budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 219, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 121. Návrh na zamítnutí

nebyl přijat. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému garančnímu výboru? Není tomu tak. Zahajuji hlasování... (Námitky - hlásil se posl. Kováčik.) Omlouvám se, prohlašuji hlasování za zmatečné. Pan předseda Kováčik. Prosím, pane předsedo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Slibuji, že příště se budu hlásit hlasitěji. Navrhuji přikázat tento materiál jako výboru garančnímu výboru zemědělskému. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Přestože opakovaně tady kritizuji hlučení v Poslanecké sněmovně, tak prosím, hlaste se klidně hlasitě v takovém případě. Budeme tedy hlasovat nejprve o přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu, což je protinávrh pana předsedy Kováčika. Zahajuji hlasování o přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 221, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 118, proti 20. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme přikázali tento návrh zákona zemědělskému výboru jako garančnímu. Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru k projednání. Prosím, má někdo návrh na další výbor k projednání? Pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo. Poslanec František Laudát: Děkuji. Navrhuji rozpočtový výbor. Proboha, vždyť jsou to daně! Místopředseda PSP Petr Gazdík: Rozpočtový výbor. Ještě někdo nějaký výbor? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o návrhu pana předsedy Laudáta, aby tento návrh byl přikázán také rozpočtovému výboru k projednání. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 222, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 25. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán zemědělskému výboru jako garančnímu a rozpočtovému výboru jako dalšímu k projednání. (Námitky.) Kontrola hlasování ještě. (Po chvíli:) Ptám se, jestli je zájem o kontrolu hlasování?Není tomu tak. Pokud nemá nikdo zájem o kontrolu hlasování, tak končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Dalším bodem našeho jednání je bod 225. Návrh na udělování Pamětní medaile Za zásluhy o parlamentní demokracii, vyznamenání Poslanecké sněmovny PČR Sněmovní dokument 4667. Předložený sněmovní dokument obsahuje usnesení organizačního výboru číslo 299 ze dne 29. června tohoto roku a já prosím kolegu místopředsedu Poslanecké sněmovny Jana Bartoška, aby návrh uvedl. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. *** (12.20 hodin) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Tento bod je tématicky odjinud. Jedná se o bod, kdy budeme projednávat udělování pamětní

medaile za zásluhy o parlamentní demokracii, vyznamenání Poslanecké sněmovny. Tento bod je navržený podvýborem pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Tento podvýbor projednal tento bod na svém 7. jednání dne 17. 3. 2015 za přítomnosti představitelů Vojenského historického ústavu a projednal výtvarný návrh a provedení pamětní medaile Poslanecké sněmovny. Dále tento bod byl projednán a schválen na organizačním výboru 29. 6. 2016 a přijal souhlasné usnesení, návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna souhlasí s tímto návrhem. Návrh usnesení poté uvedu v podrobné rozpravě. Pamětní medaile za zásluhy o parlamentní demokracii bude udělována jednou ročně v počtu tří kusů. Poslanecké návrhy na udělení pamětní medaile budou předkládány podvýboru pro přípravu návrhu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, který je prověří po formální i obsahové stránce, vybere tři vhodné kandidáty a postoupí je svým usnesením k projednání organizačnímu výboru. Organizační výbor je po projednání postoupí svým doporučujícím usnesením ke schválení Poslanecké sněmovně. Pamětní medaile udělí předseda Poslanecké sněmovny k řádovému dni 14. listopadu. Proč 14. listopadu? Je to z toho důvodu, že v tento den se v roce 1918 sešlo Národní shromáždění, zbavilo habsbursko-lotrinský rod českého trůnu, prohlásilo Československou republiku a zvolilo prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka a vládu. Podoba této pamětní medaile je součástí sněmovního tisku 4667, který vám byl doručen. Pouze pro úplnost chci říct, že tento návrh zde není nový. Vy, kdo jste v Poslanecké sněmovně víc volebních období, tak víte, že touto myšlenkou se zabývali poslanci i v předchozích volebních obdobích a hledali vhodnou formu a podobu tohoto ocenění. Jsem si vědom, že někteří z vás tento návrh vítají, někteří tento návrh považujete za zbytečný, případně duplicitní. Ale sám za sebe mohu konstatovat, že tento návrh je správný včetně toho, že zde dokončíme myšlenku, která v Poslanecké sněmovně je několik volebních období. Ta pamětní medaile má označení za zásluhy o parlamentní demokracii. Chci zde říct, že jsme stále v procesu, kdy se demokracii učíme, a je dobré ocenit lidi, kteří na této cestě obstáli a byli inspirací pro nás ostatní. Myslím si, že to, koho bude Poslanecká sněmovna oceňovat, je možné také brát jako indikátor, který bude vypovídat o tom, jak to s demokracií u nás vypadá a jak si jí vážíme. Tolik aspoň na začátek z mé strany. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Karel Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chceme se opravdu takto zesměšnit? Pamatuji se, v roce 1989, 1990 jsme s posměškem vzpomínali na průvody starého režimu, kdy s různými odznáčky, metály, vyznamenáními pochodovaly pod mávátky, a řekli jsme, že tohle u nás nikdy nebude. Že nebudeme těmito směšnými záležitostmi se zabývat. A ejhle! Po čtvrt století se všechna dobrá předsevzetí zavrhli a teď uděluje nejenom prezident republiky, nýbrž různá ministerstva, ... a tak dále různé metály. Musí Poslanecká sněmovna se k tomu reji taky připojit? Je to nutnost? Nebudou naši voliči právem říkat: Ti poslanci mají důležitější věci rozhodovat a na důležitějších věcech (pracovat), než aby se rozdělovaly další metály.

Ten metál je opravdu symbol ješitnosti, ničeho jiného. Prosím vás, vážené poslankyně, poslanci, zachovejme, jestli je to divné, i já vám to musím připomenout, jistou republikánskou důstojnost. Za první republiky byl jenom Řád Bílého lva pro státníky zahraniční a byla vojenská vyznamenání. Jiná nebyla. Švýcarsko dodnes nezná žádné metály, a my tady udělujeme z každého spolku nějaké metály, vyznamenání, něco, co si můžeme přišpendlit. Já bych prosil, abychom zachovali důstojnost české Sněmovny a této ješitnosti a těchto nesmyslů zanechali. Děkuji mnohokrát. (Potlesk zprava.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzenbergovi. Další přihlášenou s přednostním právem je paní místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová. Prosím, paní místopředsedkyně. Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Přiznám se, že i já jsem na pochybách, jestli tento institut by měl Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna mít či nemít. Na druhou stranu se ráda nechám od navrhovatele přesvědčit. Zajímalo by mě typově komu a za co, protože ten pojem "zásluha o parlamentní demokracii" je skutečně tak široký, že se chci zeptat, jestli to bude směřováno do té novodobé historie, nebo jestli budeme sahat právě do té masarykovské éry. Proč se na to ptám? Ptám se na to proto, protože jak víte, ze zákona o obcích mají radnice možnost využívat institutu čestných občanů. Stává se třeba v našem zastupitelstvu takovou tradicí, že na začátku a na konci volebního období využíváme tento institut a nominujeme někoho. Samozřejmě ty, kteří již nežijí, tak nominujeme in memoriam. A mne by tedy zajímalo, jaký případný okruh těch lidí a časový úsek v té naší historii navrhovatel zamýšlí. Jsem členka výboru pro obranu a bezpečnost, takže obecně s udělováním pamětních medailí, ocenění tohoto typu jako člověk, který má blízko k Armádě České republiky, tak s tím nemám problém. Jenom předesílám, jenom trošičku bojuji se stejnými věcmi, které tady zmiňoval pan kolega Karel Schwarzenberg - nejenom já, ale i velká část klubu občanských demokratů, abych se skutečně nedostali do situace a známé historky Vlasty Buriana 'daj-li medajli, nedaj-li', a to bychom si asi jako Poslanecká sněmovna určitě nezasloužili, abychom se tady přeli ještě o nějaké nominace. Bojuji ještě s jednou věcí, o které si myslím, že možná připadne na mysl každému z vás, jestli se třeba nestane - a to by byla ostuda tohoto zákonodárného sboru - že někoho budeme po těch všech peripetiích, dohadech nominovat, a on řekne "Vážení poslanci, vážené poslankyně, já od vás ocenění nechci, protože já si vás nevážím.". A víte, jak si stojíme v průzkumech veřejného mínění jako poslanci a poslankyně. Není to nic, čím bychom se mohli chlubit. A tady si skutečně můžeme poměrně velkým způsobem lidově řečeno naběhnout a degradovat tuto Sněmovnu tak, jak si to nikdo z nás nepřeje. Takže bych chtěla poprosit pana navrhovatele, aby nám k tomu návrhu proto, aby třeba část našeho klubu mohla pro to zvednout ruku, tak aby nám k tomu řekl něco víc. Řekl ten časový úsek. Řekl typově za jaké zásluhy o parlamentní demokracii a jestli se počítá s tím, že v nějakých těch kolech nominací se nejprve bez toho, aniž bychom ty lidi zveřejňovali, byli předmětem nějakých polemik, tak jestli ti lidé, ti nominanti budou mít šanci se k tomu vyjádřit, jestli od nás to ocenění vůbec chtějí, abychom se skutečně nedostali do nějaké blamáže. Děkuji. *** (12.30 hodin) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Bohuslav Chalupa: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, my jsme tady byli zvoleni proto, abychom svoji práci dělali co nejlépe a jestli nás chce někdo odměnit za to, že za demokracii atd., ať si to udělá nějaká neziskovka (Smích v sále, velký hluk a potlesk.) co? Něco jsem nepochopil, že je tady smích? Parlamentní demokracie, ale proč - my jsme tady byli zvoleni, abychom dělali svoji práci nejlépe a žádné vyznamenání nepotřebuji a budu hlasovat proti. Děkuji. (Velký hluk a smích v sále.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já bych chtěl jenom ujasnit, že to vyznamenání se apriori netýká nás poslanců samotných. (Smích a potlesk.) S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já vím, že to je možná chvilku humorné, ale teď vážně. Tady kolegyně, paní místopředsedkyně našeho klubu, říkala, že u nás ještě jsou úvahy, jestli bychom to nepodpořili. Já tedy rozhodně patřím k těm, kteří zásadně nepodpoří tuto myšlenku, protože si myslím, že z principu je vadná v tom, že vlastně to vyznamenání bude udělovat kolektivně orgán, Sněmovna. Tam já vidím ten zásadní problém. Něco jiného je, když uděluje vyznamenání pan prezident. To je jeho rozhodnutí, má to jinou váhu. Sami víte, že někdy jsou problémy i tam. A tady bychom o tom měli rozhodovat kolektivně, hlasovat o tom. Prosím vás, nedělejme to. Nedělejme to. Já si myslím, že takto by se oceňovat osobnosti neměly. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Kováčik, po něm pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se přihlásil k faktické poznámce, protože jsem chtěl svému kolegovi vysvětlit, že to opravdu není medaile pro nás, ale už to tady bylo vysvětleno. Já bych chtěl ke kolegovi Adamcovi říci - ta medaile, když se o ní začalo na našem podvýboru hovořit, měla být něco, abych tak řekl, výjimečného, jedinečného, nemělo by se to stát žádnou tuctovou věcí. Víte, že všichni jezdíme na zahraniční cesty. Existuje nějaká meziparlamentní diplomacie a já si myslím, že někdy, kdyby prostě Sněmovna chtěla dát nějaký dar nebo někoho ocenit, měla by mít v zásobě takovouhle věc. Mne tady právě zarazilo, že pan kolega Bartošek řekl, že by to měli být tři lidé ročně. Já si myslím, že takhle by to být nemělo, protože je možné, že se prostě ti tři lidé za ten rok nenajdou, a pak bychom tu medaili jaksi degradovali, protože bychom ji museli dát za každou den. Proti tomu já mám výhradu, jinak samozřejmě jako výraz nějakého ocenění a poděkování vůbec nemám nic proti tomu, aby ta medaile byla. Přimlouvám se za to. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Kováčik s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Novotný, po něm pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Diskuse pěkně začala. Měl jsem pocit, že jedním z prvních oceněných, že to tak je připravováno, že to tak je dokonce cíleno, měl být pan kolega Karel Schwarzenberg (Smích v sále.), ale poté co vystoupil tak, jak vystoupil, si troufám tvrdit, že se vyřadil z této kandidátské listiny. A já bych si dovolil to nechat na panu prezidentovi, i když i tady mám určité pochybnosti. Prosím pěkně, pojďme se vrátit k věcem, které nás doopravdy trápí a trápí naše občany. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Novotný, po

něm pan poslanec Adamec, po něm s přednostním právem paní místopředsedkyně Černochová. Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, tato Sněmovna je někdy nevyzpytatelná a ono by se mohlo stát, že by to dokonce snad mohlo i projít. Já bych vás chtěl varovat, aby v době, kdy část této Sněmovny verbálně velmi silně zpochybňuje parlamentní demokracii, jedni tím, že to je žvanírna, kde se nedá vydržet a druzí tím, že říkají, že by bylo dobré tu parlamentní demokracii nahradit demokracií přímou a co možná nejvíce ji omezit, tak jestli v této době, kdy velká podstatná část Poslanecké sněmovny dokonce zpochybňuje ideu parlamentní demokracie, bychom zavedli tento řád, tak bychom ten institut parlamentní demokracie skutečně zesměšnili na nejvyšší možnou míru. Já bych chtěl spíše vyzvat ty, kteří tady ještě tu parlamentní demokracii ctí, aby pro ni něco dělali svojí prací a proboha, neschvalujme to. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Adamec s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Borka, po něm Vácha, po něm paní poslankyně Lorencová. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já už budu stručný, nebudu humorný. Já bych chtěl vzkázat vaším prostřednictvím panu kolegovi Plzákovi z hnutí ANO, aby si nepletl plakety a medaile, protože to je něco úplně jiného. Pokud jako je tady potřeba, že by někdo měl nějaké vyznamenání udělovat, tak ať si to udělá vedení Sněmovny, resp. předseda Sněmovny sám. Ale nemyslím si, že to je potřeba. Rozhodně se nenechme zatáhnout do této hry. Opravdu to za to nestojí. Vzbudíme za to jenom výsměch a posměšky, protože opravdu máme tu - jak říkal můj předřečník - na práci něco jiného, a toto podle mne na tuto půdu vůbec nepatří. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jako člen vedení Sněmovny děkuji panu poslanci Adamcovi za důvěru. S další faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Poslanec Karel Fiedler: Velmi jednoduše, rychle a krátce. Už to tady řekli kolegové přede mnou. Přestaňme tohle probírat, máme na práci podstatnější a důležitější věci. Pojďme hlasovat, já budu zamítat, já budu proti. Pojďme dělat rozumnější věci. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Vácha, po něm paní poslankyně Lorencová, po ní pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče. Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych chtěl upozornit na praktickou stránku věci. Já se bojím toho, aby kolektivní orgán rozhodoval o nějakých medailích. Představte si, že jedna část přijde s několika jmény, druhá část přijde s několika jmény, opozice, koalice. A my tady budeme jednat o jménech, o lidech. Někteří se budou snažit prosazovat ty své zájmy, jiní ty svoje, budou kydat špínu na ty své protivníky, a znovu budeme jednat o konkrétních lidech. Ti lidé si nezaslouží, abychom tu o nich jednali před Sněmovnou a před kamerami na ně kydali špínu. Takže já vás prosím, abyste zvážili i tuto praktickou část, praktickou stránku této věci a tento návrh nepodpořili. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Lorencová s faktickou poznámkou.

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem považovala tento návrh za natolik absurdní, že jsem se ani nezatěžovala zjišťováním toho, kdo s tím vlastně vyrukoval, v čí hlavě to vzniklo. Mě totiž napadlo, potom co někteří moji předřečníci o tom pronesli několik vět, do jak absurdní situace by se tato Sněmovna například dostala, kdyby někdo přišel a navrhl, aby byli tím řádem /nebo medailí nebo o čem to tady byla řeč, že je velký rozdíl mezi řádem a medailí/ - kdybychom měli rozhodovat o tom, zda budou vyznamenání například bratři Mašínové. Umíte si představit tu situaci, že bychom o tom hlasovali, bez ohledu na názory, bez ohledu na to, co si kdo myslíme o jejich zásluhách? Někdo mluví o vraždách. Ale návrh by takto mohl zaznít. *** (12.40 hodin) (pokračuje Lorencová) Myslím, že předseda vlády Topolánek, ex předseda vlády Topolánek, jim vlastně takovou jakousi plaketu, nebo medaili, nebo něco, osobně přivezl. Tak bych chtěla vědět, jaké by bylo rozložení Sněmovny, kdybychom o tom hlasovali. Bylo by to zajímavé. A taková situace, opravdu absurdní situace, by nastat mohla v případě přijetí tohoto, podle mě, nesmyslného zákona. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Pan poslanec Plzák s faktickou poznámkou. Po něm pan místopředseda Vojtěch Filip, po něm paní místopředsedkyně Černochová. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Mám opravdu tři faktické body. Myslím, že pan kolega Bartošek tady pak vysvětlí, co ten podvýbor k tomu vůbec vedlo. Podobné ocenění má Senát. Podobné vkusné ocenění má vláda. Sněmovna je vlastně jediné zákonodárné těleso, které tohle nemá. Ale to je jedna věc. Ke kolegovi Ivanovi Adamcovi. Já jsem mu to vysvětlil. Jako numismatika mě školit nemusí. Plaketa je jednostranná medaile ražená z obou stran. Další věc, poslední. Prosím vás, zaznělo tady od pana kolegy Kováčika - nechme to na prezidentovi. Proč teda sedíme v tom podvýboru pro udělování vyznamenání? Proč tam vůbec navrhujeme nějaké lidi? Já si tam potom připadám zbytečně. A jestliže je to opravdu na tom prezidentovi. Tak jestli nám to nepřísluší, tak ten podvýbor zrušme a nikoho nenavrhujme. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. S další faktickou poznámkou pan místopředseda Vojtěch Filip. Po něm paní poslankyně Černochová. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní a pánové. Budu velmi stručný. Snad největší doklad o tom, že bychom se tím měli vážně zabývat, přednesl pan kolega Vácha. Protože ten upozornil na to, že bychom tady na sebe mohli dštít síru, protože se nám nelíbí názor zleva nebo zprava. Přece, znakem parlamentní demokracie je, jestli jsme schopni se k sobě chovat jako lidé a místo osobních útoků ocenit práci toho, nebo onoho, byť má jiný politický názor. Že je schopen respektu názoru toho druhého, že je schopen ho vyslechnout, argumentovat. A argumentovat nikoliv osobním útokem, ale protiargumentem k tomu nebo onomu. Ale vzhledem k tomu, jak se vyvíjí debata, nejsem přesvědčen o tom, že tato Sněmovna je k tomu zralá. I když je to jediný orgán v parlamentní demokracii, který může přehlasovat prezidenta republiky a Senát a vláda je mu odpovědná. Takže si klidně necháme cokoliv nařizovat Magistrátem hlavního městě Prahy, budeme ustupovat od čehokoliv. Hlavně, abychom se zavděčili novinářům. To jsme dopadli. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Paní místopředsedkyně Černochová s faktickou poznámkou. Prosím. Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Odvolávám se na to, co jsem tady řekla před těmi patnácti

minutami. A nebylo mi stále ještě odpovězeno. Myslím si, že nás skutečně všechny zajímá, jakým způsobem to bude probíhat. Kolega z TOP 09 tady zmiňoval to, co jsem tady říkala já. Že se nikdo z nás nechce dostat do situace, že tady budeme generovat nějaká jména. Ti lidé o tom ani nebudou vědět. Možná o to ani nebudou stát. My je předhodíme tomu novinářského plénu. Ti budou zkoumat jejich životopisy, budou řešit, kdo co v minulosti udělal, nebo neudělal. Tohle přece není důstojné této Sněmovny. A já bych se chtěla také zeptat na to, jestli tady bylo řečeno, že podobné ocenění uděluje Senát Parlamentu České republiky? A chtěla bych se zeptat, jak často, jestli - nevím, možná je to moje neznalost, možná jsem si to nestihla před tím vystoupením vygooglovat - koho třeba nominoval v posledních letech Senát? Pokud by platilo to, co tady řekl kolega Plzák, že se s tím nebude plýtvat. Tady ale bylo řečeno, že se to bude udělovat jednou za rok třem jménům. Už to samo o sobě. Pokud je někde tato podmínka, tak to ve mně tedy nevyvolává pocit, že se s tím nebude plýtvat. Budeme mít normu, kterou musíme splnit? Takhle přece oceňování osobností fungovat nemůže! Já bych tedy chtěla opravdu poprosit pana místopředsedu Bartoška, aby nám ty věci vysvětlil a aby nečekal na to, až se uzavře ta rozprava. Ale aby je vysvětlil teď tak, abychom se mohli případně ještě doptat. Nejenom my s přednostním právem, ale i ostatní kolegové. Protože to téma tady na stole je. Byť si také myslím, že občané České republiky mají důležitější věci na starosti a na práci než to, aby se dívali na přenos ze Sněmovny, kde my diskutujeme (Předsedající upozorňuje na čas.), jestli někomu dáme, nebo nedáme medaili. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám jak kolegovi Kalouskovi, tak kolegovi místopředsedovi Sněmovny. Je 12.45 hodin a přerušuji projednávání tohoto bodu, neb na 12.45 máme pevně zařazený návrh na volbu člena dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Na lavice vám bylo rozdáno usnesení volební komise číslo 133 ze dne 24. května 2016. A nyní prosím o slovo předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka. Prosím, pane předsedo. Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající děkuji za slovo. Přeji vám i kolegům a kolegyním dobré odpoledne. Pustíme se tedy do volebního bodu. No nedá mi to, ještě krátký komentář. Většinou mám tendenci se v tento čas omlouvat ctěné Sněmovně za to, že jsem předchozí rozpravu přerušil tím pevně zařazených bodem. Ale dnes si říkám, že je to možná dobře. Že hlavy vychladnou a věřím, že až se k této debatě vrátíme na podzim, už bude na větší a vyšší úrovni. Děkuji tedy za pozornost a v rychlosti zrekapituluji podstatné povinné informace k tomuto volebnímu bodu. Je to bod 187. Návrh na volbu člena Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Za volební komisi konstatuji, že jsme obdrželi písemné sdělení poslance Jaroslava Faltýnka o jeho rezignaci na členství v této radě dne 4. května. Proto jsme vyhlásili lhůtu všem poslaneckým klubům na podání nových nominací. Ta lhůta byla do 23. května. Obdrželi jsem tři nominace, které jsme také přijali v usnesení č. 133 ze dne 24. května. V těch nominacích a v tom usnesení jsou navrženi: Za ODS Petr Bendl, za TOP 09 Herbert Pavera a za hnutí ANO Josef Kott. Zvláštní zákon způsob volby nestanoví a tuto volbu vždy provádíme způsobem tajným, tajným hlasováním ve Státních aktech. Proto vám komise i v tuto chvíli navrhuje tajnou volbu. Ještě poslední informace. Mezi přijetím usnesení ve volební komisi a samotnou volbou musí uběhnout ze zákona deset dnů. Což se stalo, jak jsem řekl. My jsme komisi měli už 24. května, takže tento bod je měsíc a půl připraven. Připraveni jsme také ve Státních aktech a já vás nyní prosím, pane předsedo, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům pro volbu jednoho člena Státního zemědělského intervenčního fondu. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zatím pouhý místopředseda, pane předsedo, ale děkuji. Otvírám

tedy rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí o slovo? Nikdo se nehlásí. Rozpravu končím. Ptám se na vaše závěrečné slovo? Prosím, pane předsedo. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Co není, může být. Nechci předesílat. Ale omlouvám se za tu drobnou nepřesnost. Pokud v rozpravě žádné návrhy nejsou, prosím tak, jak jsem avizoval - ta tajná volba je navržena v usnesení od volební komise, ale formálně bychom ji měli odhlasovat. Takže prosím nejdřív v tuto chvíli, abychom hlasovali o návrhu volební komise na provedení tajné volby. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přivolám naše kolegy z předsálí a všechny vás odhlašuji. A prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. A budeme hlasovat o usnesení volební komise, která navrhuje, aby se v tomto případě hlasovalo tajně, tajnou volbou. Počet přítomných se ustálil. Zahajuji hlasování o tom, aby následná volba proběhla tajně. Kdo je pro? Nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 223. Přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 111, proti 3. Návrh na tajnou volbu byl přijat. Prosím, pane předsedo. *** (12.50 hodin) Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní prosím, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a vyhlásili konání tajné volby. Pro jistotu, kolegyně, kolegové, znovu připomenu způsob označování volebních lístků. U kandidáta, pro kterého jste se rozhodli, označujete kolečkem číslo před jeho jménem. U zbylých dvou dáváte křížek na to číslo. Na vydávání volebních lístků požádám o 15 minut, tedy od nynějška do 13.05 hodin. Výsledky vyhlásím odpoledne na začátku odpoledního jednání. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Přerušuji tento bod a přerušuji i jednání sněmovny do 14.30 hodin na volbu a obědovou pauzu. Připomínám členům organizačního výboru, že ve 13.00 hodin se sejde organizační výbor. *** (Jednání přerušeno v 12.50 hodin.) (Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci... (Rozhlíží se.) Rád bych řekl vážený člene vlády, ale žádného nevidím... (Chvíle vyčkávání.) A, už vidím jednoho člena vlády, ano. Páni poslanci sice nabízejí, že by to vzali, pane vicepremiére (Bělobrádku), ale přesto... Vážený člene vlády, zahajuji odpolední jednání 48. schůze Poslanecké sněmovny, a než začneme projednávat další body schváleného pořadu, dovoluji si požádat předsedu volební komise pana poslance Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledkem volby. Prosím, pane předsedo. Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo i panu místopředsedovi vlády za to, že nás zachránil a umožnil mi seznámit vás s výsledkem volby. Kolegyně a kolegové, ta informace bude velmi krátká. Rozhodovali jsme o doplnění dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu o jednoho člena po rezignaci našeho kolegy pana předsedy Faltýnka. Výsledky volby jsou následující. Bylo vydáno a také odevzdáno 157 hlasovacích lístků. Kvorum nutné pro zvolení tedy bylo 78 hlasů. Poslanec Petr Bendl získal 19 hlasů, Josef Kott získal 91 hlas a Herbert Pavera 29 hlasů. Takže v prvním kole byl zvolen kolega Josef Kott, kterému tímto blahopřeji směrem na Vysočinu. (Potlesk.) Konstatuji, že tím volba končí a je zvoleno, dozorčí rada SZIF je kompletní. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi. Budeme pokračovat v přerušeném bodě 225. Návrh na udělování Pamětní medaile Za zásluhy o parlamentní demokracii, vyznamenání Poslanecké sněmovny PČR Je to sněmovní dokument 4667. Budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě. Dalším na řadě byl s přednostním právem pan předseda Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se v podstatě chci omluvit panu místopředsedovi Bartoškovi, protože nepochybuji o tom, že to myslel a myslí dobře. Já jsem skutečně na první signální byl připraven tento návrh podpořit a už jsem to veřejně říkal, že na rozdíl od pana předsedy Schwarzenberga já se neobávám devalvace. Já si myslím, že slušných poděkování slušným lidem není nikdy dost. A tak jsem v té první naivní úvaze uvažoval. Na druhou stranu, když si představím politické rozhodování v této Sněmovně nejenom v tomto období, ale i v příštích, tak jsem si uvědomil, že bych se opravdu, byť jako vetchý kmet, už mimo tuto Sněmovnu, nerad dočkal situace, kdy budou dostávat ocenění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR například členové Klubu českého pohraničí za postřílené lidi na hranicích, čímž prospěli parlamentní demokracii v této zemi. To a řad a jiných podobných rizik mi zabraňuje pro to zvednout ruku a prosím pana předsedu o pochopení. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S přednostním právem pan předseda Kováčik. Prosím, pane předsedo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Diskuse, která se tady, kolegyně a kolegové, vede, právě i bezprostředního předřečníka se týkající, je krystalickým pohledem, nebo krystalickým obrazem toho, jak by Sněmovna neměla vypadat a jednat. Vojtěch Filip to tady v dopolední části tohoto bodu řekl poměrně jasně. Poslanecká sněmovna jako jedna z nejvyšších institucí, instituce, která může přehlasovat prezidenta, může přehlasovat Senát, měla by - aspoň to má ve svém základu kontrolovat vládu, to jsou všechno vážné pravomoci, vážné kompetence, se nechá vláčet různými vášněmi, jejichž společným jmenovatelem je "ulov si svého poslance" nebo "zastřel si svého poslance nebo si ho aspoň pomluv, prostě udělej cokoliv, co znehodnotí a zneváží" a někdy se možná o to také někteří přičiňujeme, že nahráváme některým těmto tendencím. Ale ve skutečnosti obecně platí to, že to se netýká byť úplně stejně - stejných občanů České republiky, akorát tedy jiných jedinců, složených jiných institucí (?), ústavních či jiných... Že prostě Poslanecká sněmovna jakožto rozhodující i ústavní instituce je poslední léta terčem určitého soustředěného - řekněme jemně - působení, které má vzbudit v občanstvu vášně - zase jemně řečeno - proti Poslanecké sněmovně jako instituci. Já si pamatuji, a mnozí kolegové a kolegyně z poslaneckého klubu KSČM často vzpomínají, jak v dobách před 10 - 15 - 20 lety, když někam přijel poslanec nebo poslankyně, tak s posvátnou úctou byl vyslechnut, bylo s ním diskutováno, besedováno, cokoliv moudrého řekl, bylo bráno jako rozumná věc, někdy to ani rozumné věci nebyly, pamatujeme to, Slávku, že? - prostřednictvím paní předsedající - pana předsedajícího. Ale to, co se děje teď, začasté i za pomoci některých z nás, je prostě věc, která podle mého soudu hraničí s útokem na parlamentní demokracii. Já vím, že z úst komunisty to zní divně - možná, vím také, že budu možná kritizován, že tady hájím buržoasní demokracii. Nechť si každý myslí, co chce. Skutečností ovšem je, že jakákoliv diktatura, která by hrozila, jakákoliv monokracie, která by hrozila, jakákoliv jiná forma účasti občanů na správě svých věcí, tedy relativně demokratické, alespoň relativně svobodné, dané pouze obsahem stranické pokladny či pokladny sponzorů stranických, že prostě ta soutěž je přece jenom soutěž názorů, soutěž přístupů, soutěž občanských pohledů, je přece jenom nejširší možná, je přece jenom nejobjektivnější, a všechno ostatní občanská práva velmi, velmi omezuje a snižuje. Rád bych požádal, abychom se znovu vrátili na začátek projednávání tohoto bodu, zamysleli se nad tím i z tohoto pohledu, který spolu s předsedou ÚV KSČM a místopředsedou Sněmovny Filipem tady moc často nezní, pojďme zklidnit ty vášně a pojďme z toho vybrat to, které by mohlo být pozitivní. Je třeba přece jasně říci, že to nebude, že se poslanci a poslankyně budou

odměňovat sami mezi sebou. Nebo že někdo bude vystaven potupnému posuzování ostatními lidmi, ústavními činiteli tedy, poslanci a poslankyněmi. Pojďme se zamyslet nad tím, jestli přece jenom by nebylo dobré tu materii pustit dál, v příslušném výboru a podvýborech posoudit, jestli je to úplná hloupost, jak tady někteří říkají, a tvrdím, že mnozí ještě chvíli před tím, než to říkali, než začal tento bod, tak byli odhodláni věc podpořit. Já si myslím, že takoví tady taky vystoupili, nechci nikomu sahat do svědomí, to má každý sám, nechť si to sám vyzkouší. Ale proto, že ta atmosféra začátkem projednávání tohoto bodu prostě vypadá, jak vypadá, tak jako jsme se přiklonili k tomu, co se líbí médiím. Že? *** (14.40 hodin) (pokračuje Kováčik) Protože když o nás napíší něco špatného, že poslední den jednání Poslanecké sněmovny před nástupem na parlamentní prázdniny se ještě navíc - ó, jak morbidní, ó, jak hloupé! - zabývala takovýmto tématem, proto říkám: Pojďme se co nejrychleji vrátit k těm ostatním věcem, které tam máme. Nejsou to úplně maličkosti. A jestliže tedy máme dnes jednat poslední den, pusťme tuto věc dál. Nechme na výborech, ať posoudí, rozhodnou, upřesní, a můžeme tu věc zamítnout ještě v dalších stupních legislativního procesu. Ale přestaňme se, občany a média a vzájemně dohromady tady, trápit něčím, co dostalo úplně jiný spád, než by dostat mělo. A závěrem. Jestli dopustíme, abychom se nechali takto vláčet, pak přijdeme ne jako Poslanecká sněmovna, ne jako instituce, ne jako poslanci a poslankyně, ale jako občané této země nejen o to parkoviště. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník, potom s přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, dámy a pánové, myslím si, že ten nápad moci ocenit lidi za to, že se zasloužili o parlamentní demokracii, je nápad dobrý, že i taková pamětní medaile má smysl. Jenom se mi zdá jako poměrně i zkušenému komunálnímu a regionálnímu politikovi tento směr, tento způsob jako poněkud nešťastný. Možná by bylo lepší, ať už to hlasování dopadne jakkoliv teď, a já dokonce myslím a obávám se, že nemusí tento návrh šťastně procesem hlasování projít, tak aby se vedení Sněmovny zamyslelo, aby se název té medaile malinko změnil, aby to byla pamětní medaile předsedy Poslanecké sněmovny za zásluhy o parlamentní demokracii, aby ji uděloval předseda Sněmovny a aby jediný počin, kterým by jaksi navenek toto jeho rozhodnutí bylo projeveno, že se do rozpočtu Kanceláře předsedy Sněmovny dá patřičná částka na vyrobení těchto medailí. A předseda Sněmovny rozhodne, komu tu medaili bude udělovat. A nebude se o tom jednat na plénu. Zabráníme tomu, čeho jsme my, zastupitelé v Budějovicích byli svědky před krátkým časem na naší schůzi, kde jsme navržené kandidáty na ocenění cenou města podrobovali tu chvále, tu kritice, hlasovalo se, počítaly se hlasy, kolik ten který jak byl zvážen a shledám těžkým nebo lehkým v tom hlasování. Děkuji za pozornost. S tímto návrhem tedy takto neformálně přicházím. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, když poslouchám diskusi, tak mi vytanula na mysli slova Tomáše Garrigua Masaryka, který říkal "Tož demokracii už tady máme, ještě abychom

měli nějaké ty demokraty.". A já jsem, jak říkala kolegyně Černochová, vaším prostřednictvím, že jsem nereagoval, bylo to z toho důvodu, že jsem poslouchal probíhající rozpravu, dělal jsem si poznámky, abych na to, co zaznělo, mohl reagovat, abych vám nevstupoval do probíhající rozpravy a opakovaně jsme se nevraceli k některým věcem. Dělal jsem si poznámky a dovolte tedy, abych vám na ně odpověděl, na ty dotazy, které zde zazněly. Možná na začátek chci říct ještě jednu větu z mého úvodu, která zněla, že to, jakým způsobem Poslanecká sněmovna a komu bude tyto pamětní medaile udělovat, bude do určité míry i výpovědí o Poslanecké sněmovně a stavu demokracie v této zemi. Za sebe mohu říct, že pro mne demokracie není otázka toho, kdo je z levého nebo z pravého spektra. Jestliže je někdo založením demokrat, je to o nějakých životních hodnotách, životním stylu. A znám lidi jak z pravého spektra, tak z levého, kteří by si zasloužili toto ocenění, protože skutečně pomohli této společnosti v přerodu z totalitní k demokratické. Ale současně říkám, že ten proces, kterým procházíme zdaleka není u konce. Padla zde otázka, aby tato pamětní medaile byla udělená předsedou Poslanecké sněmovny. Věřte, že jsme se zabývali způsobem, mechanismem udělení na podvýboru. Diskutovali jsme všechny možnosti včetně této. Panovaly tam dva postoje - buď ať to uděluje předseda, anebo ať se k tomu vyjadřuje Poslanecká sněmovna jako celek, protože má-li to být medaile Poslanecké sněmovny, nechť se k tomu vyjádří prostě Poslanecká sněmovna jako celek. Je to názor, který tam zazněl, byl přehlasován. Z toho důvodu bylo do Poslanecké sněmovny postoupeno, aby o tomto udělení rozhodovala Poslanecká sněmovna jako celek. Dále zde padla otázka, zda tedy budeme muset oceňovat tři lidi každý rok. Ten návrh je až tři lidi. To znamená, ne že Poslanecká sněmovna každý rok musí ocenit tři lidi, ale jestliže budou vhodní nominanti, tak to mohou být až tři lidi, kteří budou oceněni. To, co je další věc, zaznělo zde, a plně se ztotožňuji s tím, že Poslanecká sněmovna a její hlavní role je zákonodárná. To nijak nezpochybňuji, ale současně si myslím, že Poslanecká sněmovna plní i reprezentativní roli, ať už v oblasti přijímání zahraničních delegací, potažmo si myslím, že i udělení této pamětní medaile má svoji hodnotu. Protože si myslím, a snad právě proto, co říkali moji předřečníci, jak kdyby stále bylo ukazováno, jak se něco nedaří, jak něco nefunguje. Líbila se mi připomínka ohledně parkování. Ale myslím si, že pro to, aby fungovala demokracie v této zemi, je důležitá Poslanecká sněmovna se všemi svými nedostatky a se vším, čím si procházíme. Ale bohužel jak říkal Winston Churchill, demokracie je ten nejhorší způsob vlády, ale nic lepšího lidi zatím prostě nevymysleli. Nebo nějak tak to bylo, lehce jsem to parafrázoval. Když budu pokračovat dál těmi otázkami, tak kdo by měl být oceněn. Když jsme přemýšleli v podvýboru, kdo by měl být oceněn, tak dovolte, abych vzpomenul Václava Havla. Přemýšleli jsme, že by bylo dobré, aby to byli lidi, kteří žijí, že to jsou lidi, kteří se skutečně zasloužili, a že by bylo dobré, aby osobně převzali tuto medaili jako ocenění, že přispěli této společnosti. Padla zde otázka na Senát. V rámci Senátu se udělují stříbrné pamětní medaile. Jenom pro pořádek - za rok 2015 jich bylo uděleno 25, za rok 2014 17, za rok 2013 18 a za rok 2012 23. Jinak se hovoří, že stříbrné pamětní medaile Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. Z těch oceněných budu jmenovat pár jmen, která zde mám z loňského roku: profesor Delong, vědec, profesor Havlas, chemik, profesor Hejnar, výzkumník virů, je zde Jiří Bartoška, je zde také profesor Rypka, internista, profesor Syka, neurofyziolog, a další. Mohl bych jmenovat další. Ta jména jsou uvedena na stránkách Senátu. To znamená, když jsme k tomu přistupovali z pohledu Poslanecké sněmovny, chtěli jsme skutečně, aby toto ocenění bylo jednoznačně určeno, aby to bylo za přínos nebo za zásluhy o parlamentní demokracii.

Rozumím tomu, že toto ocenění vyvolává velkou polemiku, velké vášně a znovu to vracím k tomu, co jsem říkal na začátku. Tato diskuse o tom, aby tato Poslanecká sněmovna mohla někoho ocenit, se zde vede několik volebních období. Podvýbor se protentokrát rozhodl, že se pokusí tuto myšlenku dotáhnout do konce a naváže na práci předchozí Poslanecké sněmovny, kdy se podařilo vytvořit logo Poslanecké sněmovny, které bude zakomponováno do grafického ztvárnění. *** (14.50 hodin) (pokračuje Bartošek) Tolik za mě. Je to o určité osobní odvaze, politické odvaze a o tom, že dokážeme odhlédnout od toho, kdo je z jaké politické strany a řekneme si, že demokracie pro nás znamená víc než být pouze členem politické strany. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo. Není zájem. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já přečtu návrh usnesení, který schválil organizační výbor Poslanecké sněmovny. To, co zde chci pro pořádek říci, tak tento bod není v režimu, že bude přikázán dále výborům k projednání, ale buď bude schválen, nebo bude zamítnut. Já přečtu návrh usnesení, o kterém by se mělo dát hlasovat: Poslanecká sněmovna souhlasí s návrhem Pamětní medaile Za zásluhy o parlamentní demokracii, vyznamenání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a s postupem udělování tohoto vyznamenání dle příloh tohoto usnesení. Toto je návrh usnesení, o kterém bych pak požádal dát hlasovat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. O závěrečné slovo není zájem. Přistoupíme tedy k hlasování. Já vás všechny odhlásím a přivolám naše kolegy z předsálí. (Chvíli čeká.) Budeme hlasovat o usnesení tak, jak je přednesl pan místopředseda Bartošek. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování pořadové číslo 224, přihlášeno je 129 poslankyň a poslanců, pro 52, proti 35. Návrh nebyl přijat. Děkuji panu místopředsedovi a končím projednávání tohoto bodu. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, jako demokrat respektuji rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Byl to proces, který trval několik volebních období, třeba se to povede někdy do budoucna. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. My budeme pokračovat dalším bodem. S přednostním právem se hlásí pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím pana předsedajícího, pane místopředsedo Bartošku, medaili nemáme, abychom vám ji mohli dát, ale chceme vám poděkovat za to, že jste se skutečně snažil, protože jsme přesvědčeni, že jste to vážně myslel dobře. My, kteří jsme hlasovali proti - na našem postoji nebylo vůbec nic osobního. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. My budeme pokračovat dalším bodem, kterým je přerušený bod 47. Návrh poslanců Michala Kučery, Františka Laudáta a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 220/ - prvé čtení Rozprava byla přerušena včera v úterý 12. 7. Ptám se proto, kdo se hlásí do rozpravy. Nejprve pan navrhovatel. Prosím, pane poslanče. Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já už jen víceméně krátce doplním moji úvodní zprávu, kterou jsem tady řekl na začátku. Chtěl bych znovu upozornit, že tady dnes budeme rozhodovat o tom, zda zakážeme či povolíme nebezpečné těžební metody, které se používají při dobývání břidlicových plynů a při podzemním zplynování uhlí. Tyto metody jsou nebezpečné tím, že mohou výrazně ohrozit stav podzemních vod. My jsme tady slyšeli dnes diskuse zejména v dopolední části o tom, jakým způsobem mají vliv některé segmenty našeho hospodářství na sucho v krajině. Chci říci, že tyto těžební metody jsou natolik devastační, že v případě havárie takového vrtu například při průzkumu, protože je důležité si uvědomit, že stejná technologie se používá jak při průzkumu, tak při těžbě, to znamená, že samotný průzkum je stejně nebezpečný jako těžba, tak při havárii takového vrtu může dojít k nevratnému poškození podzemních vod, to znamená kontaminace podzemní vody právě tou hydraulickou kapalinou. Chci říci, že tímto zákonem, touto novelou, nejdeme proti duchu horního zákona. V horním zákoně je už taxativně vyjmenována jedna nebezpečná těžební metoda, která je zakázána, a to je kyanidové loužení zlata. To znamená, že my k této nebezpečné těžební metodě, ke kyanidovému loužení zlata - všichni si pamatujeme ty demonstrace, které probíhaly tuším na Mokrsku a na Sázavě a Vltavě, v tom regionu, a právě ty obrovské demonstrace vedly k tomu, že se do horního zákona dal zákaz kyanidového loužení zlata - tak k této nebezpečné těžební metodě by přibyly další dvě, a to je zákaz frakování při těžbě a průzkumu nekonvenčních zemních plynů a zákaz podzemního zplyňování uhlí. Včera jsem tady zmínil, že ta zpráva, kterou předložila vláda, není úplně přesná v mnoha věcech. Říká, že třeba není známý pojem nekonvenční zemní plyn, ačkoliv jsem tady už zmínil, že je přímo v odborných studiích uváděn nekonvenční zemní plyn jako terminus technicus. Je dokonce přímo definován vymezením základních pojmů, co znamenají konvenční ložiska plynu a co znamenají nekonvenční ložiska plynu. V tomto je ta vládní zpráva velmi nepřesná. Já věřím, že tady budeme mít možnost o tomto návrhu debatovat ve výborech, že tady nepřistoupíme k tomu, že - aniž bychom se hlouběji s touto problematikou seznámili, a je to odborná tematika, není to žádné politikum - bychom to zamítli v prvním čtení. Já si myslím, že určitě minimálně ve výboru pro životní prostředí či v hospodářském výboru by tato diskuse měla proběhnout. V případě, že dojde k tomu, že s tím nebudeme souhlasit, tak samozřejmě můžeme nesouhlas vyslovit potom ve třetím čtení. Myslím si, že zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení by bylo jenom pohrdáním těmi lidmi, kteří se cítí být v daných lokalitách ohroženi. Já jsem tady víceméně často mluvil pouze o těžbě břidlicových plynů, ale chtěl bych zmínit i ono podzemní zplyňování uhlí. Já nevím, jestli si všichni uvědomujeme, o co se jedná. Jedná se - a teď mě omluvte, že to řeknu trochu laicky - o to, že se vyvrtají dva vrty, jedním vrtem se vhání kyslík a

zapálí se vlastně ta uhelná sloj, která začne v tom podzemí nekontrolovatelně hořet. Plyn, který vzniká tím hořením, že jímá a těží se na povrch. Omlouvám se, že to říkám trochu laicky, ale já si myslím, že takto je to srozumitelné. Chci říci, že zatím se nepodařilo vymyslet technologii, která by tuto uhelnou sloj, která je zapálena, uhasila. Taková technologie neexistuje. Může se stát, že i přestože tam nebude vháněn onen plyn či kyslík na podporu hoření, bude sloj dále hořet. Chtěl bych upozornit, že i u nás jsou taková ložiska. Taková ložiska jsou mezi Mělníkem a Benátkami nad Jizerou. Tady bych chtěl upozornit zejména třeba středočeské poslance - mezi Mělníkem a Benátkami nad Jizerou je asi miliarda tun geologických zásob uhlí. Samozřejmě, ne všechno je možno těžit touto metodou, ale zhruba 50 až 70 % je možno vytěžit právě podzemním zplyňováním uhlí. Takové úvahy tady proběhly. *** (15.00 hodin) (pokračuje Kučera) Takže si myslím, že zákaz těchto těžebních metod po té odborné diskuzi ve výborech může přispět k jistotě lidem v těchto regionech. Znovu říkám - nebudu to už dále prodlužovat - doufám, že nám bude umožněno tuhle odbornou debatu vést. Tento zákon není politický, je čistě odborný. Nejsou v tom zabudované nějaké, řeknu, emotivní pohledy, ale čistě technické. To znamená, měly by o tom skutečně rozhodovat výbory. A ne tento zákon zamítat v prvním čtení pouze z nějakého pocitu, že je nadbytečný. Tímto se velmi přimlouvám proto, aby tato novela byla připuštěna do výboru. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Vlastimil Vozka: Dobré odpoledne, pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Včera jsme tomuto sněmovnímu tisku č. 220 věnovali již dostatečnou pozornost a zde u toho pultu padly relevantní názory na tento sněmovní tisk. Je potřeba se víceméně zamyslet na tím, jaké argumenty tady padly a dnes jsme také slyšeli, že se u tohoto pultíku argumentuje většinou politicky. Bohužel smísením politických argumentů s technickými dochází k takovým nepřesnostem, jako jsem před chvílí slyšeli. Návrh tohoto sněmovního tisku jsme, jak jsem již včera uvedl, projednávali v rámci projednávání sněmovního tisku 500, kde jsme v části c a části d tyto oba návrhy s plnou vážností zamítli jako Sněmovna. Ten důvod nebudu opakovat. Znovu bychom se roztáčeli do zbytečných diskuzí. Chtěl bych vás jenom ujistit, že žádné ohrožení tím, že tento návrh nebude začleněn do horního zákona což si myslím, že by tak měla Sněmovna rozhodnout - souvisí s tím, že existuje řádná ochrana veřejných zájmů z hlediska životního prostředí. Jak pro ochranu občanů, tak pro ochranu samotného horninového prostředí. Věřte tomu, že předpisy v oblasti báňského podnikání, do kterého by tato záležitost samozřejmě spadla, jsou velmi přísné vzhledem k zahájení prací na nové dobývací metodě. A to bychom tímto způsobem museli absolvovat. Není v žádném případě přípustné, aby se v rozporu s přáním regionů, nebo občanů takovýto průzkum prováděl. Víte, jaké jsou problémy už jenom s problematikou vyhledávání úložiště jaderných odpadů. Nebudu dále tedy prodlužovat dnešní jednání. Vážím si ctěného času Poslanecké sněmovny. Proto s plnou vážností, pane místopředsedo, navrhuji zamítnutí návrhu zákona v prvním čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Hájek. Poslanec Josef Hájek: Dobré odpoledne, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jsem se tady k té problematice vyjadřoval už včera. Řekl jsem, že budu navrhovat zamítnutí v prvním čtení. Ale já jsem to nenavrhnul, na to mě upozornila legislativa. Za mě už to tady řekl předkladatel, takže

nebudu znova navrhovat něco, co je navrhnuto. Každopádně bych se ještě zmínil o jedné věci. A to je to, že skutečně ten vědecko technický pokrok nejde zastavit. A co se týká třeba jenom toho zplynování, tak vím, že v roce 2012 byla vynalezena nová metoda "Single well integrated flow tubing" - tak nějak se to jmenuje - která desetinásobně zvyšuje efektivitu třeba tady tohoto procesu. To znamená, zabít něco, co se může ukázat za deset, za dvacet, za padesát, za sto let jako průchozí, si myslím, že není dobré. Ještě jeden faktor je otázka bezpečnosti. Nemám námitek vůči předkladateli, který hovoří, že v určitých situacích - a zmiňoval tady Středočeský kraj - může tato metoda být škodlivá pro podzemní vody a okolí. Ale to nám řeší současná legislativa. Geologický zákon i skutečně to Ministerstvo životního prostředí nepovolí ten průzkum.Takže já si myslím, že v této chvíli je to sice dobrá myšlenka, ale nerealizovatelná. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, chtěl bych jenom podpořit ten názor, že ta diskuze o této problematice už proběhla. Proběhla na půdě hospodářského výboru dvakrát. Proběhla ve Sněmovně i za účasti zástupců výboru pro ochranu životního prostředí. Jestliže se toto rozhodneme poslat zpátky do toho procesu, tak budeme jenom opakovat argumenty, které už tady byly vysloveny. Žádné nebezpečí opravdu nehrozí. Na tom se usnesli jak poslanci hospodářského výboru, tak na konci Sněmovna, která příslušné pozměňovací návrhy zamítla. Takže opakovat celý tenhle proces je naprosto kontraproduktivní. Budeme to probírat zase dvakrát na tom garančním výboru a budou tam opakovány naprosto stejné argumenty, které už jsme x-krát slyšeli. Já rozhodně podpořím zamítnutí tohoto návrhu, protože opravdu životnímu prostředí, ani těm potenciálně dotčeným regionům nic nehrozí. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí ještě někdo další? Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova? Není zájem o závěrečná slova. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu tak, jak jej přednesl pan zpravodaj. Já vás všechny nejprve odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Zahajuji hlasování na zamítnutí předloženého návrhu. Kdo je pro? Nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 225. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 99, proti 23. Konstatuji, že návrh byl zamítnut v prvním čtení. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání jednotlivých bodů. Dorazily ke mně nové omluvy. Od 14.30 do 15.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Holík. Dále do konce dnešního jednání se omlouvá pan poslanec František Laudát. Dále se omlouvá na odpolední jednání pan ministr Babiš. A to jsou zatím všechny omluvy, které tady mám. *** (15.10 hodin) (pokračuje Bartošek) Otevřeme další bod dnešního jednání, a to je bod 48. Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Jana Chvojky, Pavla Blažka a Jana Farského na vydání

zákona, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 232/ - prvé čtení Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 232/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Jan Chvojka. Táži se, zda je přítomen pan poslanec Chvojka, aby předložil návrh, případně aby jej zastoupil někdo z jiných poslanců, kteří jsou součástí navrhovatelů. Jsou to poslanci Stanislav Polčák, Jan Chvojka, Pavel Blažek a Jan Farský. (Poslanec Sklenák mimo mikrofon: Není předkladatel. Pojďme dál.) Vzhledem k tomu, že po konzultaci s předsedou klubu sociální demokracie v současné době není přítomen předkladatel, ani nikdo z dalších předkladatelů, dávám návrh, abychom tento bod zařadili na konec projednávaných bodů. Táži se, zda má někdo námitku proti navrženému postupu. Není tomu tak. V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, jak jsem ho přednesl, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 226, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 2. S tímto návrhem byl vysloven souhlas, a já přerušuji projednávání tohoto bodu. Dále zde mám omluvu. Od 17.30 se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Štětina. Otevřeme další bod, a tím je 49. Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Jana Farského a Marka Ženíška na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 233/ - prvé čtení Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 233/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Jan Farský. Dobře, za navrhovatele vystoupí pan poslanec Ženíšek. Prosím. Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající, dobré odpoledne, dámy a pánové, dovolte mi, abych jako jeden z předkladatelů velmi stručně zdůvodnil předkládaný návrh, který letos v červnu završil svůj již druhý rok existence v Poslanecké sněmovně. Předkládaný návrh se týká článku 84 Ústavy ČR, a to odstavců 1 a 2, ve kterých se prodlužuje funkční období soudců Ústavního soudu ze současných deseti let na dvanáct, a zároveň se zabraňuje znovuzvolení. Nikdo by nemohl být jmenován soudcem Ústavního soudu více než jednou, což je ona podstata předkládaného návrhu. Podle současné platné právní úpravy není vyloučeno, aby se tatáž osoba stala soudcem Ústavního soudu opakovaně, opakovaný výkon mandátu není vyloučen ani fakticky, s ohledem na skutečnost, že minimální věková hranice stanovená pro soudce Ústavního soudu činí 40 let. Nelze tedy vyloučit případy, kdy bude jedinec soudcem Ústavního soudu jmenován dokonce více než dvakrát, což ale takový případ se ještě dosud v praxi nevyskytl. Z dosavadní ústavní praxe je však známo několik případů, je jich pět, kdy se tatáž osoba stala soudcem Ústavního soudu právě dvakrát. Největším nedostatkem stávající úpravy je podle nás samotná možnost opakovaného výkonu funkce soudce Ústavního soudu, jednak je zcela výjimečná i z komparativního hlediska, když existuje jen několik málo zemí, např. je to Ázerbajdžán, kde tomu tak je. A důvod, proč se takový model v naprosté většině zemí neuplatňuje, spočívá právě v obavě z ohrožení nezávislosti soudců Ústavního soudu. Asi je dobré si připomenout, že bychom našli v řadě zemí mnoho takových soudních rozhodnutí, která by sotva mohli vynést soudci, jež by museli myslet právě na své znovuzvolení. A oprávněnosti této obavy bohužel nasvědčuje také postup Senátu před dvěma lety, který tehdy nevyslovil souhlas s opakovaným jmenováním soudců Výborného a Nikodýma, přičemž nepříliš akcentovaným, byť podle nás patrně klíčovým argumentem byl jejich postoj ve věci posuzování ústavnosti zákona o

majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Tím Senát zcela nepochybně vyslal silný signál směrem ke všem stávajícím soudcům, jakož i osobám, jejichž jmenování soudcem Ústavního soudu v budoucnu přichází v úvahu, že jejich rozhodovací činnost se v případě snahy o opakované jmenování nemusí obejít bez následků. Přirozenou reakcí tak může být přizpůsobení rozhodovací činnosti názoru senátní většiny, což je v naprostém rozporu s požadavky na nezávislý a nestranný výkon funkce soudce Ústavního soudu. Tyto důvody, které uvádím, jednoznačně podle nás svědčí pro zrušení možnosti opakovaného výkonu funkce soudce Ústavního soudu toutéž osobou, a to také je podstatou navrhované právní úpravy, a doprovází ji návrh na prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu, a to z deseti, ze současného desetiletého období na dvanáct let. Tato změna se jeví jako vhodná právě s ohledem na argumenty, které jsem před chvílí uvedl. Po zvážení všech relevantních argumentů jsme se přiklonili k možnosti, dosáhnout této změny Ústavy ČR v průběhu legislativního procesu prostřednictvím jednoduchého pozměňovacího návrhu, který předkládáme, a bude-li na ní panovat po důkladném projednání, jaké si změna Ústavy přirozeně žádá, shoda. Děkuji za pozornost, takto asi velmi stručně a pevně věřím, že předkládaný návrh najde mezi vámi podporu. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Marie Benešová. Prosím, máte slovo. Poslankyně Marie Benešová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, návrh byl představen, já s ním v podstatě nemám problém a vždycky jsem podporovala jeden mandát, který se neopakuje, protože to vždy vede k tomu, že pak ti soudci ve snaze, aby znovu obnovili mandát, už se nechovali nezávisle. S tímto problém mít nebudu, návrh určitě podpořím a v podstatě se dá říci, že mandát se prodlužuje z deseti na dvanáct let, což je v podstatě o dva roky více. Jak jsem konzultovala na Ústavním soudu, ani ústavní soudci s touto změnou mít problém nebudou. Doporučovala bych propustit do druhého čtení a přikázat ústavně-právnímu výboru, kde se o tom pobavíme. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a to pana poslance Plíška. Prosím. Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se i já přimluvil za to, abychom propustili tento návrh změny Ústavy do druhého čtení. Tento návrh získal podporu v podvýboru pro Ústavu ústavně-právního výboru, a není to první návrh, který bychom propustili do druhého čtení, protože jsme už před časem propustili do druhého čtení návrh ústavní změny od poslanců KSČM, který se týká toho, že by poslanec ztratil mandát v případě pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin. *** (15.20 hodin) (pokračuje Plíšek) Takže je potřeba říci, že už ústavně právní výbor projednává nebo má k projednání jinou novelu Ústavy. Bohužel samozřejmě musím konstatovat, že je tady také zaparkovaný vládní návrh, který nevyslyšel některé návrhy opozičních stran a je předmětem pouze dohody ve vládní koalici. Samozřejmě si uvědomujeme, že k přijetí ústavní změny je příslušná kvalifikovaná většina v obou komorách českého Parlamentu, ale o tom se dá samozřejmě jednat právě při podrobném projednání, protože z věcného hlediska tento návrh má podporu nejen v podvýboru ústavně právního výboru pro Ústavu a parlamentní procedury, ale má podporu i odborníků na ústavní právo,

a jak jsme se přesvědčili při nedávné návštěvě ústavně právního výboru v Brně na Ústavním soudu, má tento návrh i podporu Ústavního soudu samozřejmě i s přihlédnutím k některým modifikacím ve druhém čtení, protože, jak už řekli moji předřečníci, paní poslankyně Benešová a hlavní předkladatel kolega Ženíšek, není žádoucí opakovat mandát u soudců Ústavního soudu, protože při tom potenciálním opakování toho mandátu hrozí, že v závěru toho prvního funkčního období buď budou přizpůsobovat ta svá rozhodnutí momentální politické většině v Senátu, nebo naopak, v Senátu schváleni nebudou, protože bude hodnoceno, jak rozhodovali v konkrétních rozhodnutích, usneseních či o nálezech Ústavního soudu. Takže myslím si, že vzhledem k tomu, že jiný návrh novely Ústavy už máme v ústavně právním výboru ve druhém čtení, není problém tam propustit i tento návrh. Možná se aspoň, nevím, jestli v tomto volebním období, zamyslíme nad tím, že bychom mohli jednat v rámci nejenom koalice a opozice, ale napříč politickým spektrem o těch návrzích, které mají šanci, a myslím si, že tento návrh je docela podrobně prostudován a hlavně rozpracován a odsouhlasen, že se o něm můžeme bavit. Proto vás žádám o jeho podporu i přesto, že jej předkládají opoziční poslanci. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Tejc. Prosím. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Tu debatu asi můžeme vést i nadále, jestli je dobře, aby zkušený a dlouholetý soudce nemohl opakovat mandát, přestože by o tom byl přesvědčen i prezident i Senát, a ten člověk by měl zájem dále pracovat a využít těch zkušeností nadále na Ústavně soudě, nebo je to naopak riziko z hlediska možné ovlivnitelnosti v tom jednom období pro to období další, chtěl-li by ten mandát získat. Já bych se teď spíše bránil tomu, abychom přijímali novely Ústavy za toto období dvě, tři, čtyři, měnili jednotlivosti, ale nechci bránit tomu, aby ten návrh pokročil do dalšího projednávání, takže nebudu dávat návrh na zamítnutí, jen bych chtěl požádat o to, aby v případě, že ten návrh postoupí dál, abychom nejdříve využili možnosti, bude-li projednáván současně vládní návrh širší novely Ústavy, aby toto bylo nejdříve projednáno jako pozměňovací návrh, nebude-li ten návrh schválen nebo nebude-li akceptován ten pozměňovací návrh, pak by ten návrh, který tady máme, byl použit samostatně a mohl by být přijat, takže spíše jde o to, abychom neustále neměnili Ústavu a pokud bude možný jeden pokus, abychom to zvládli společně, pokud ne, pak se k tomu návrhu můžeme vrátit, ale ten návrh může být ve výboru, může být projednán a můžeme tedy počkat s jeho zařazením na Sněmovnu, podle toho, jak to bude vypadat s tím návrhem, který je širší. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, nyní tedy pan poslanec Karamazov, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím. Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych také vyjádřil předkladatelům podporu v jejich záměru, který spočívá v prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu České republiky z deseti na dvanáct let a zároveň ve znemožnění vykonávat tuto funkci více než jednou. Jak sami navrhovatelé v důvodové zprávě naznačují, role soudců Ústavního soudu není vždy vnímána pouze z odborného právního hlediska, mnohdy však i z hlediska politického. Příkladem může být rušení zdravotnických poplatků, z doby dřívější pak třeba projednávání souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem. Obě tato témata a samozřejmě i mnohá jiná jsou natolik právně složitá, že ne vždy je možné o nich učinit jednoznačný závěr. O to více se pak vytváří prostor pro politiky, aby mísili argumentaci právní i politickou. Výsledkem toho je pouze politický tlak na jednotlivé soudce. Ti potom, ač nepochybuji o jejich nejlepších úmyslech, chtě nechtě musejí být tímto tlakem ovlivněni. Není tomu ani jinak možné, když o jejich případném dalším setrvání na Ústavním soudu rozhoduje prezident spolu se Senátem. Na základě toho se domnívám, že zamezení možnosti, aby ústavní soudce byl zvolen do své funkce více než jednou, může posílit nezávislost ústavních soudců, a tento návrh má tudíž moji podporu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda si pan navrhovatel nebo paní zpravodajka chcete vzít závěrečné slovo? Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení nebo zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání ústavně právnímu výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, žádný návrh. Přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru jako garančnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování s pořadovým číslem 227, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru jako garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům. Neeviduji žádnou přihlášku, tzn. žádnému dalšímu výboru tento tisk nepřikážeme. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu navrhovateli, tak paní zpravodajce. Přečtu omluvy. Od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr zahraničních věcí a dále dnes od 15.30 do 17.00 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Běhounek. Otevírám další bod dnešního jednání, a tím je bod 50. Návrh poslanců Stanislava Polčáka a Věry Kovářové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 249/ - prvé čtení Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 249/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla navrhovatelka poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, sněmovní tisk číslo 249 byl Poslanecké sněmovně předložen 30. června 2014. Ano, opakuji, 30. června 2014, tedy před dvěma roky. Od té doby se jej nepodařilo projednat ani v prvním čtení. Dnes tento slavný den nastal a já jsem tomu velmi ráda. Předložený návrh novely zákona o obcích je nerozsáhlý. V § 38 odst. 1 se za druhou větu vkládá věta následujícího znění: Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. *** (15.30 hodin) (pokračuje Kovářová) Ano, jde o změnu drobnou, ale s dalekosáhlými důsledky. Proč, to vysvětlím vzápětí. Výrazný nedostatek stávající právní úpravy, resp. její aplikace příslušnými orgány spočívá v posuzování právnosti nakládání s majetkem obce pouze prostřednictvím úzce chápaného kritéria ekonomické výhodnosti. Tento přístup nutí komunální politiky přijímat rozhodnutí, která jsou nezřídka v rozporu se zájmy obyvatel jimi spravovaných obcí. V případě, kdy představitelé samospráv kritériu ekonomické výhodnosti předřadí jiný legitimní cíl, vystavují se nebezpečí postihu, ať již v rovině civilní, tak i trestní odpovědnosti. V řadě případů, o kterých referovala média, se nebezpečí postihu skutečně proměnilo v trestní stíhání, která se pak po bližším seznámení jeví jako zcela nepřípadná.

Jak už bylo řečeno, my jako předkladatelé tohoto návrhu jsme přesvědčeni, že takto absurdnímu výkladu právních předpisů lze čelit prostřednictvím novelizace § 38 odst. 1 zákona o obcích. V něm obsažená kritéria účelnosti a hospodárnosti, která jsou v praxi vykládána velmi úzce, by měla být rozšířena o kritérium jiného důležitého zájmu obce. Jedině tak lze dosáhnout toho, že příslušné orgány budou ve své rozhodovací činnosti respektovat autonomii samospráv garantovanou na ústavní úrovni článkem 8 Ústavy České republiky. Explicitním zakotvením kritéria jiného důležitého zájmu obce se otevírá prostor pro zohlednění mimoekonomických aspektů přijímaných rozhodnutí. Typickým příkladem je posouzení konkrétní dispozice s ohledem na její účelnost pro rozvoj obce, nebo význam pro řešení sousedských vztahů. Požadavky vyplývající právě z tohoto kritéria přitom mohou být s požadavky opírajícími se o úzce ekonomicky chápaná kritéria hospodárnosti a účelnosti v rozporu, přičemž nelze rozumně tvrdit, že by druhá kritéria měla v případě územních samosprávních celků převládnout. Zároveň bych ráda zdůraznila, že přínosem novelizace je kromě výslovného rozšíření prostoru pro přijetí rozhodnutí, která vyhovují specifickým podmínkám jednotlivých obcí, a dosažení ústavně konformní aplikace zákonných ustanovení, rovněž v posílení právní jistoty, jejíž absence je v této oblasti oprávněně pociťována jako závažný problém. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče. Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den. Děkuji. Odvolám se na stanovisko vlády, která vyslovila nesouhlas, a uvedu i důvody. V platném znění § 38 odst. 1 obecního zřízení je stanoveno, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Nakládání s obecním majetkem se má tedy řídit oběma těmito kritérii, tedy jak ekonomickou výhodností, tak zájmy a úkoly obce jako veřejnoprávní korporace. Jako hlavní nedostatek navrhované změny ale spatřuji podobně jako vláda v tom, že zde není jasné, co by z praktického hlediska znamenalo řádné odůvodnění jiného důležitého zájmu obce. Navržené ustanovení proto vyvolává řadu otázek: Co by mohlo, či mělo být oním jiným důležitým zájmem obce? Jak by mělo řádné odůvodnění vypadat? Co ještě se bude, a co už se nebude pokládat za řádné odůvodnění? Kdo a kdy by je měl formulovat? Orgán obce, který bude rozhodovat o určitém majetkoprávním úkonu? A kdy? V okamžiku, kdy o něm bude rozhodovat, bylo by takové odůvodnění nutnou podmínkou schválení příslušného majetkoprávního úkonu? Bylo by možné v rámci dozoru státu nad samostatnou působností obcí toto odůvodnění přezkoumávat? A pokud by se došlo k závěru, že není řádné, vyzvat obec k nápravě a případně výkon příslušného úkonu obce pozastavit? Nebo by se takové odůvodnění formulovalo až dodatečně ve chvíli, kdy se daný majetkoprávní úkon stane předmětem pozornosti orgánů činných v trestním řízení? Dále vláda upozorňuje ve svém stanovisku, že navrhovaná novela zcela ignoruje skutečnost, že stejné pravidlo, jaké obsahuje § 38 odst. 1 obecního zřízení, obsahuje i § 17 odst. 1 krajského zřízení a § 35 odst. 1 o hlavním městě Praze. Jejich novely se však z neznámých důvodů nenavrhují. Pro tyto odůvodněné legislativní nedostatky pak v rozpravě budu navrhovat zamítnutí zákona v prvním čtení a případně jeho přepracování. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pak vás požádám, aby tento návrh zazněl v obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu a s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Gazdík. Prosím. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolím si panu zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího částečně odpovědět. On shrnul argumenty vlády, které jsou podle mě celkem na vodě. Každý z vás, kdo někdy kupoval auto, tak ví, že koupit si to nejlevnější auto pro momentální hospodárnost prostě není dobře, protože se hodnotí jakási hodnota toho vozidla za celou jeho životnost. To, že si koupím nejlevnější auto, neznamená, že má nejlepší spotřebu a že mi vydrží nejvíce let, abych nemusel brzo kupovat další. Angličané v jejich systému veřejných zakázek tomuto systému říkají value for money - hodnota za

peníze. A něco takového se navrhuje v tomto návrhu zákona. My nechceme nic jiného, než aby obce měly možnost a bylo to v zákoně a striktně odůvodněno kupovat hodnotu za peníze, což dnes u některých orgánů činných v trestním řízení vůbec není jasné a některé orgány činné v trestním řízení k tomu přistupují velice podivně a likvidují přímo komunální a regionální politiky na základě smyšlených obvinění. Tím, že by to bylo v tomto zákoně uvedeno, a tím, že by ta obec musela prokázat, že jí šlo skutečně o hodnotu za peníze, nebo byla přidělena nějaká hodnota, tak se ta situace mění. Ti z vás, kteří jste komunální politici, víte, že pokud se má zastupitelstvo rozhodnout v hypotetickém případě, jestli pronajme za mnohem větší částku za metr čtvereční nějakou plochu nějaké nadnárodní firmě, nebo někomu, kdo z toho udělá sklad a nezaměstná nikoho, nebo má zastupitelstvo stejnou plochu pronajmout za nižší částku firmě, která zaměstná deset místních, tak to je přesně ta hodnota, a to je přesně to odůvodnění, které vy jste, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, zmínil. A takové odůvodnění by mělo existovat. On už současný výklad, který u zákona o obcích je, říká, že by to neměla být nejmenší cena, ale že by to měla být celková ekonomická výhodnost. A tady ta formulace to pouze upravuje. To, s čím musím souhlasit, a to se dá odstranit v druhém čtení, je, zároveň s tímto návrhem zákona o obcích by měla jít i novela zákona o krajích a o hlavním městě Praze, protože jich se to samozřejmě také týká. Ale tento nedostatek navrhovatelů se dá lehce odstranit. Děkuju za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, chtěl bych připomenout, jak se posuzování této věci vyvíjelo v čase, a to v širším čase celého porevolučního období. V této Poslanecké sněmovně před zhruba dvaceti lety, kdyby probíhala diskuse na téma, že rozhodování obcí musí být poměřováno pouze ekonomickou výhodností pro obec, bylo by to považováno za naprosto absurdní, protože v té době probíhaly velké majetkové přesuny. *** (15.40 hodin) (pokračuje Novotný) Obce vlastnily například bytové fondy, větší města bytový fond v řádu tisíců bytových jednotek. Tyto bytové fondy privatizovaly občanům v té obci bydlícím a celkem logicky zohledňovaly v tomto svém počínání jakýsi z jejich hlediska veřejný zájem občanů té obce, to jest nikoli obce jako účetní jednotky a pouhý přínos do rozpočtu té obce, ale zájem, aby ti lidé měli i jakousi kapacitu a možnost získané bytové jednotky posléze spravit. A tehdy zastupitelstva ve většině v této zemi dospěla k názoru, že jestliže sídliště budou opravena a zateplena, jestliže staré činžovní domy z první republiky přestanou být oprýskané a zničené, ale jestli začnou hezky vypadat, že to je vyšší zájem než to, aby do rozpočtu obce za tu bytovou jednotku připlynuly prostředky na úrovni tržní ceny. Samozřejmě, že za období 15-20 let takových situací, kdy obce takto zohledňují nějaký veřejný zájem, který spočítá třeba i v nějakém desítky let trvajícím pokroucení tržního prostředí nebo majetkového prostředí, těch je mnohem méně než bylo tehdy. Ale v každém případě každý, kdo je zastupitelem, kdo se někdy setkal s komunální politikou, tak ví, že existují situace, kdy veřejný zájem, který nijak nesouvisí se soukromým zájmem zastupitelů, radních, s jakoukoli korupční motivací, se velmi těžko slučuje s pouhým pohledem na obec jako na účetní jednotku, se ziskem do městského rozpočtu. Takových situací každý komunální politik za volební období zažije celou řadu. To, co konala masově tehdy zastupitelstva - a myslím, že to bylo jednoznačně pozitivní a že to obrovským způsobem k lepšímu změnilo tvář České republiky - je dnes na úrovni masové trestné činnosti. Tak je to posuzováno. A já jsem sám osobně zažil při jednom soudu, kde jsem byl pozván jako svědek s jednou kolegyní z jiné strany z komunální politiky, která byla za něco takového obviněna a dnes už je naštěstí zcela zbavena jakéhokoliv takového obvinění, tak jsem zažil situaci, když jsem na toto upozornil státního zástupce. A ten mi na to odpověděl, že tento můj argument

vnímá, ale že zatím nemají žádný podnět se touto činností zastupitelstev na začátku 90. let zabývat. Neboli mi v podstatě potvrdil interpretaci, že on si myslí, že by se tím zabývat mohli a že by v podstatě veškeré generace zastupitelů měst a obcí mohli případně začít stíhat. Myslím si, že to je úplně absurdní, proto vítám legislativní iniciativu, která tady je, která je založena na skutečné zkušenosti s těmi situacemi, se kterými se zodpovědní politici na komunální úrovni setkávají a která jim trošku uvolní ruce a umožní jim rozhodovat v situacích, kdy to nejde posuzovat jenom ekonomicky a kdy dnes v podstatě každý městský radní, se kterým se bavíte, říká, že některé věci rozhodovat vůbec nechce, protože se bojí svojí kriminalizace. A já si myslím, že toto musíme změnit, a proto jsem připraven tento návrh podpořit. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji zde několik faktických poznámek. Chci se zeptat pana poslance Petrů, zda se hlásí řádně nebo s faktickou poznámkou. Dobře, tak jste v pořadí. Nejprve pan poslanec Urban s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo. Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tu iniciativu také vítám a řeknu proč. Možná takový malý příběh z mého rodného města, Čáslavi, kde jsem se narodil a kde žiji. Tam je na náměstí, hezkém náměstí, hotel, který se jmenuje Grand. Ten hotel pochází z první republiky a pak byl částečně rekonstruován, přepracován v tzv. Akci Z. Po 89. roce ho privatizační komise zařadila do malé privatizace a od té doby měl asi deset majitelů, ale žádný provoz, takže ten hotel chátral, chátral. Přešly přes něj různé úvěry, tak jak si to ty subjekty a noví nabyvatelé vždy zastavili různým bankám. A obec se rozhodla ten hotel zpátky vykoupit přesto, že to bude stát mnohem víc, ta tržní cena, než by samozřejmě měl v době, kdy prošel malou privatizací včetně nějakých koeficientů. A protože je zchátralý, tak se rozhodla hotel opravit. Kdyby byl jenom ekonomický pohled, tak pravděpodobně by bylo nejlepší prodat to někomu dalšímu a pozemek, který je jistě lukrativní, na tom náměstí, tak prodat a nechat to třeba nějakému komerčnímu domu, bankovnímu nebo komukoliv jinému. To obec neudělala a je to dobře, protože občané si přejí něco jiného. A kdyby to bylo posuzováno pravděpodobně nějak striktně jenom podle ekonomických parametrů, tak by asi zastupitelé mohli mít nějaké problémy. Já nevím, jestli je právně ten zákon úplně v pořádku, to neumím posoudit, ale ta myšlenka se mně líbí a filozofie podle mého názoru je správná. Takže pustit do dalšího čtení a posoudit to po právní čistotě. A to si myslím, že určitě stojí za to takto obcím pomoci. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, další pan poslanec Petrů, připraví se pan poslanec Adamec. Prosím. Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já asi navážu na svoje předřečníky jako bývalý starosta. Vezměte si, že u nás v pohraničí se v obcích prodávaly třeba pozemky na výstavbu rodinných domků za korunu. Přišla nová politická garnitura a předchozí měla potíže, protože bylo na ně trestní oznámení, že neprodali pozemky za tržní cenu. A já tedy pokládám otázku: Je odpovědnější zastupitelstvo, rada případně starosta a místostarosta, kteří prodají i za nižší cenu, postaví se rodinné domy a s ohledem na to, že jsou tam malé děti, mám naplněnu mateřskou školu, je naplněna základní škola, mám z toho daň z nemovitostí, beru vyšší sdílené daně atd., anebo to, že to prodám zrovna v ten okamžik za tržní cenu? Právě proto, aby bylo zabráněno perzekvování starostů, zastupitelstev a rad, si myslím, že to je velmi racionální návrh a skutečně stojí aspoň za to posouzení. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Adamec. (Chce vystoupit řádně.) Vzhledem k tomu, že nikdo není přihlášen řádně, tak prosím, můžete vystoupit. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající, za laskavost. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mně to nedá, abych k tomuto návrhu také neřekl pár slov. Docela mně připadá úsměvné, když komunální politik, mám pocit, že aktivní, chce zamítnout tento návrh hned v prvním čtení, protože ta myšlenka je správná. Ale já jsem se nad tím zamýšlel ještě trochu jinak. Víte, když tady mluvil kolega Novotný o privatizacích, tak samozřejmě také jsem ten, který zprivatizoval asi 5 000

bytů se svým zastupitelstvem, takže mi zatrnulo, ale jenom do chvíle, než jsem si uvědomil, že tehdy byly obce v naprosto jiném postavení. Tehdy totiž obce měly statut fyzické osoby. To znamená, soukromě právního subjektu a chovaly se podle hesla: Co není zakázáno, je dovoleno. Resp. co není v zákoně napsáno přesně, tak se mohu chovat podle svého vědomí a svědomí. Dneska je to jinak. My jsme tady udělali z obcí veřejnoprávní korporace. A to je ten problém, kde já vidím zásadní změnu. A dokonce jsme to chtěli dotáhnout do takové dokonalosti, že jsme chtěli poslat NKÚ na kontrolu financování obcí. To je všechno pokračování té změny statutu té obce. A tady celou dobu se šlo tím stylem, že je potřeba omezit možnosti zastupitelstev, je potřeba je hlídat, je potřeba je trestat, je potřeba je stíhat. A myslím si, že to je špatná cesta. Přiznám se, že nám se asi nepodaří už nikdy vrátit, protože asi v Evropě to není zvykem, se těm fyzickým osobám, jak to bylo kdysi, protože bychom si ušetřili spoustu problémů. A tyto diskuse, zda je něco hospodárné, ekonomické nebo není, bychom si mohli odpustit. Prostě obec je zastoupena zastupitelstvem. *** (15.50 hodin) (pokračuje Adamec) Je to politické rozhodování a politické rozhodování by se nikdy nemělo kriminalizovat v tom smyslu, že je neekonomické. Prostě může být dobré politické rozhodnutí, může být špatné politické rozhodnutí, ale nemělo by být politické rozhodnutí trestně stíhatelné. A to si myslím, že je ten zakopaný pes. Já jsem sám zvědavý, jak se navrhovatelům podaří tu myšlenku rozvinout, aby byla použitelná v běžné praxi. Ale mám obavu skutečně, že je to dobrá myšlenka, ale měli bychom prostě začít jinak v definici, co to vlastně obec je. A tady si nejsem jistý, jestli se nedostaneme do konfliktu s evropskými předpisy, s nařízeními Evropské komise apod. To mám velkou obavu, že asi touto cestou se vydat nemůžeme. A podle mého názoru by ta cesta byla nejvíc logická. Vrátit se k tomu, co fungovalo vcelku dobře na počátcích fungování obcí. A ukázalo se, když vezmete počet obcí, kterých je přes 6 tisíc, tak těch tzv. kriminálních činů v té době nebylo zas příliš mnoho. Jinak na závěr svého krátkého vystoupení, kterým chci říct, že podpořím, aby to šlo do druhého čtení, bych chtěl říct jednu věc. Nejsem zastánce přílišného otevírání zákona o obcích. Říkám to zcela otevřeně po svých zkušenostech. A je to tak vždycky. Prostě každá novela pro obce znamená zhoršení stavu. Říkám to zcela otevřeně, je to tak. Přiznejme si, že řada bývalých komunálních politiků v těchto lavicích zapomíná na to, jak fungovali jako komunální politici, a mění své názory de facto sice jako by ve prospěch státní moci, ale v neprospěch obecních samospráv. Takže já navrhuji propustit do druhého čtení skutečně už z toho důvodu, abychom se o těchto problémech bavili. Není možné je přecházet. Já si myslím, že pak se možná i vyvarujeme toho, že budeme schvalovat další zákony, které víceméně znesnadňují život v těch obcích, znesnadňují činnost zastupitelů. A de facto dneska, když se podíváte, jaký je zájem jít do komunální politiky, tak zjistíte, že řada lidí nechce, protože se bojí toho, že by mohli spadnout do problémů, mohli by mít opletačky se zákonem a pak si říkají, že jim to za to nestojí. Jinak jestli si někdo myslí tady, že práce zastupitele je prací vděčnou, že ho lidé za to budou chválit, tak se hluboce mýlí. Jak jsem vždycky říkal a můj předchůdce mě to učil, když jsme šli do komunální politiky - říkal, ať si tady nikdo nemyslí, že vaše práce bude zapsána zlatým písmem do knihy cti. A já jsem vždycky dodával - snažme se, abychom tam nebyli zapsáni písmem černým. Děkuji za pozornost a prosím o propuštění do dalšího čtení. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Potřebuji se zeptat - pan poslanec Novotný se hlásí řádně, nebo s faktickou. S faktickou poznámkou. Tak nejprve vystoupí pan poslanec Novotný Martin s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Novotný Josef. Prosím. Poslanec Martin Novotný: Já jsem chtěl ještě skutečně faktickou poznámku, tj. zareagovat na některá slova pana zpravodaje, který ale v tu chvíli četl ze stanoviska vlády. A tam se velmi silně zdůrazňovalo to, jakým obrovským problémem by bylo, kdyby některé rozhodnutí např. městského zastupitelstva bylo nepřezkoumatelné. To je taková ta filozofie, že existují objektivní metody, jak přezkoumat třeba některý majetkoprávní úkon. Jistě, jakési si lze představit, existují znalecké posudky apod. Ale celá řada úkonů zastupitelstev opravdu přezkoumatelná není. A my jsme se za

těch posledních dvacet let čím dál více snažili ustupovat od toho, že jakési přezkoumání činnosti zastupitelstev, to nejdůležitější spočívá v komunálních volbách, že ten volič se vyjadřuje, jestli zohlednění veřejného zájmu v tom či onom úkonu bylo přesvědčivě zdůvodněno, jestli ten politik si zachoval nějaký kredit ve chvíli, kdy nějaké rozhodnutí učinil, nebo ne. To je pro nás čím dál víc úplně na posledním místě. A my se snažíme ta politická rozhodnutí objektivizovat, měřit, přezkoumávat nejrůznějšími kontrolami. Těch, které takto přezkoumat jde, je jenom velmi málo. Většina ne. A mě proto to stanovisko vlády přijde jako typické úřednické stanovisko z toho trendu těch posledních let, kdy se snažíme tu komunální politiku sevřít do nějakého přezkoumávání měřitelnosti, které ve skutečnosti velmi často není možné. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Novotný a připraví se pan poslanec Václav Horáček. Prosím. Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já už jsem nechtěl vystupovat, protože tady už na podporu návrhu toho zákona bylo řečeno hodně. Já s tím vůbec nemám problém, naopak vítám, aby se začalo ve druhém čtení o znění zákona diskutovat. Mohl bych tady prezentovat příklad hotelu na Klínovci, který už dvacet let je zchátralý a přehazuje si ho Město Boží Dar, soukromý vlastník atd. atd. Ale ten důvod, proč jsem tady zareagoval, byl, že jsem zaslechl u svého předřečníka to, že mám obavy z toho, že Evropská komise bude do toho zasahovat a že nám celou záležitost může zhatit. Víte, mě vždycky přijde, když už nevíme kudy kam, tak začneme říkat, že za to může Evropská komise. Já si myslím, že jsme tady doma a že bychom měli starostům pomoct a trošku těm zastupitelstvům umožnit lepší rozhodování. Takže z mého pohledu je to celkem jasná volba, že podpořím propuštění do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Horáček s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Adamec. Prosím. Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Většina toho byla řečena. Já jenom chci říct, na tohle zlatá devadesátá. Mnozí kolegové pamatují tu dobu. Ví, že těch zákonů bylo o mnoho méně, že jsme nebyli tak spjati, že i kontrolní systém byl jednodušší. K čemu se dostáváme teď? Kontrolní systém nám nikdo nepřevedl, byť jsme jako výbor o to žádali. Obcím se neustále utahují všechny možné šroubky. Já si myslím, že je na čase, že takovýto návrh mých kolegů přišel. Já samozřejmě ho velice rád podpořím. A myslím si, že co alespoň trochu pomůže našim zastupitelům, našim radním, tak je dobře. A bude to vidět i na práci jednotlivých zastupitelstev. A opět se najdou lidé, kteří se budou rozhodovat, rádi pracovat v radě a zastupitelstvu. Protože - už tady bylo řečeno jedním z mých kolegů - mnoho lidí, dobrých, chytrých se velice rozhoduje, jestli vůbec půjde do té komunální politiky právě kvůli tomu, že mají neustálý strach z toho, že budou trestně stíháni. Takže já bych doporučil, abychom to propustili do druhého čtení. A děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Adamec. Prosím. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom velmi krátce zareaguji na vystoupení pana poslance Novotného. Omlouvám se, možná jsem to neřekl úplně jasně. Ale já jsem to myslel tak, že se jedná o statut té obce, tzn. kdy jsme třeba došli k závěru, že skutečně ta fyzická osoba, tzn. soukromoprávní subjekt, jako obec, je pro to hospodaření a posuzování politických rozhodnutí ta nejlepší právní forma. Nemyslel jsem to jinak. Vůbec se neodvolávám na Evropu. V tomto případě samozřejmě jsme doma. Ale mám obavu právě o to, že statut obce jako takový, o kterém jsem hovořil, by tam asi v těchto orgánech narazil. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pro pořádek pouze říkám, pane zpravodaji, vy jste ve své úvodní řeči zmínil návrh na zamítnutí nebo na vrácení. Tak jestli jej chcete dát hlasovat, je důležité, aby zazněl v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Já po proběhlé diskusi jsem uvážil a avizovaný

návrh nepřednesu. Protože si myslím, že tento návrh si zaslouží širší diskusi a ta bude právě ve výborech a v druhém čtení. (Potlesk z řad sociální demokracie.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaše vyjádření a táži se, zda někdo další chcete vystoupit v obecné rozpravě. Místopředseda Gazdík. Prosím. *** (16.00 hodin) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já bych chtěl velmi poděkovat panu zpravodaji za stažení toho návrhu nejenom kvůli tomuto zákonu, ale i obecně. Víte, mnohokrát se říká, že úkolem Sněmovny je, abychom tady schvalovali zákony jako na běžícím pásu. Úkolem Sněmovny je být institucionalizovanou diskusí a toto je první případ, co jsem tady za šest let zažil, že diskuse skutečně vedla k nějakému moudrému rozhodnutí Sněmovny, a to je stažení návrhu na zamítnutí. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj chcete mít závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádné návrhy nepadly na vrácení či zamítnutí, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím. Než dám hlasovat, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili svými kartami. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 228, přihlášeno je 126 poslankyň a poslanců, pro návrh 124, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, a tak se táži, zda máte návrh na přikázání dalším výborům. Prosím, paní navrhovatelka. Poslankyně Věra Kovářová: Navrhuji, aby byl návrh přikázán také ústavně právnímu výboru. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, kdo další se hlásí. Nikdo se nehlásí, žádný návrh není položen, v tom případě budeme hlasovat pouze o tomto návrhu. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro to, aby tento sněmovní tisk byl přikázán na projednání také ústavně právnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 229, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro návrh 42, proti 25. Tento návrh byl zamítnut. Já tedy konstatuji, že tento návrh nebyl přikázán k projednání dalšímu výboru. Já vám děkuji. Končím projednávání tohoto bodu a předávám řízení schůze. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych začal tím, že budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 16 do 17 hodin se dnes a od 18.30 do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Karel Fiedler a pan poslanec Klaška od 15.40 do 17 hodin. Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze bodem číslo

51. Návrh poslanců Anny Putnové, Karla Schwarzenberga, Vlasty Bohdalové, Heleny Langšádlové, Františka Váchy, Augustina Karla Andrleho Sylora, Jany Fischerové, Bohuslava Svobody, Zbyňka Stanjury, Věry Kovářové, Jana Zahradníka, Markéty Wernerové a Jaroslava Lobkowicze na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (zákon o pedagogických pracovnících), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 278/ - prvé čtení Děkuji paní poslankyni Anně Putnové, která je zástupkyní navrhovatelů, že zaujala místo u stolku zpravodajů, a požádám o totéž kolegu Kořenka, který je také už na svém místě. Ještě konstatuji, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 278/1. Nyní žádám paní poslankyni Annu Putnovou, aby návrh uvedla. Prosím, máte slovo. Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající - (V sále je velký hluk.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě vás přeruším, než začnete. Prosím, páni kolegové, paní kolegyně, o klid, aby mohla zástupkyně navrhovatelů přednést tento text. Prosím. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Předkládám novelu školského zákona, která už má poměrně dlouhou historii. Jejímu projednání v roce 2013 zabránily předčasné volby, takže podruhé jsme podali tuto novelu v červenci roku 2014. Nyní přichází tedy na pořad a já bych vás seznámila s principem upravované novely. Jedná se o české školy bez hranic, čili jedná se o podporu dětí ze smíšených manželství, jejich výuku, rozvoj jejich dovedností a také podporu dětí, jejichž rodiče dlouhodobě pracují v zahraničí. V zahraničí žijí přibližně dva miliony českých státních občanů či cizích státních občanů českého původu. Je zřejmé, že z pohledu ČR je žádoucí, aby svoji sounáležitost s ČR prohlubovali. V zahraničí takovou možnost nabízejí tzv. české školy. Řeknu, jaká je jejich současná právní úprava. Jako české školy lze označit instituce či aktivity, které v zahraničí zabezpečují potomkům českých občanů zachování znalostí českého jazyka a českých reálií, které by jim v budoucnu umožnilo vrátit se do ČR, případně vystudovat českou vysokou školu, uplatnit se na pracovním trhu, popř. jinak se zapojit do ekonomického či kulturního života v ČR. Konkrétně jde zejména o devět českých škol bez hranic, které jsou zároveň krajanskými spolky koordinované českým občanským sdružením Česká škola bez hranic. Na ně navazuje síť spolupracujících škol, které také vyučují český jazyk a české reálie, ale v menším rozsahu, než vyžaduje vzdělávací program českých škol bez hranic, proto nejsou členy tohoto občanského sdružení a nepoužívají název Česká škola bez hranic. Koncept České školy bez hranic vznikl v roce 2003 v Paříži a postupně se rozšiřoval do dalších měst. Zahrnuje školy, které jsou zpravidla neziskovými organizacemi, občanskými sdruženími podle práva státu svého působení. Zároveň jsou Ministerstvem zahraničních věcí registrovány jako krajanské spolky, z čehož je zřejmé, že Ministerstvo zahraničních věcí je vnímá jako subjekty, jejichž aktivita je potřebná, prospěšná pro obraz ČR v zahraničí. Hlavním cílem Českých škol bez hranic je výchova česky mluvící mladé generace vyrůstající v zahraničí, která bude v dospělosti schopna nejenom číst a psát, ale také si zachová povědomí o svých kořenech a pocit sounáležitosti s českým národem a Českou republikou. Hluboká znalost češtiny pro ni bude dobrou motivací pro udržení vztahů se zemí svého původu. Česká škola bez hranic tak přispívá k posílení české identity v měnícím se globalizovaném světě. České školy bez hranic jsou nyní financovány formou darů, a to ze soukromých zdrojů od sponzorů, zejména od rodičů dětí, z veřejných zdrojů od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle čl. 2 bodu 13 přílohy č. 2 usnesení vlády o zachování kulturního dědictví v zahraničí ze dne 13. června 2012 č. 414 a též Ministerstva zahraničích věcí podle usnesení vlády o zachování kulturního dědictví v zahraničí ze dne 13. června 2012 č. 414. ***

(16.10 hodin) (pokračuje Putnová) V neposlední řadě se na financování podílejí také česká centra a zastupitelské úřady, které dávají k dispozici výukové prostory a propagují činnost škol. České školy bez hranic vyučují podle vlastního vzdělávacího programu nazvaného Brána jazyků otevřená, který je v rozsahu požadavků Národního programu vzdělávání. Tento koncept vzdělávání je určen pro děti od 18 měsíců do 15 let, které pocházejí z bilingního prostředí. Vzdělání je rozděleno na předškolní výchovu a školní výuku. Předškolní vzdělání pro nejmenší děti je rozděleno do tří věkových kategorií. V první kategorii jsou nejmladší děti od 18 měsíců do 3 let, které se zpravidla českému jazyku věnují nejméně jedenkrát týdně jednu hodinu. Další kategorií jsou děti od 3 do 6 let, které se učí nejméně jedenkrát týdně dvě hodiny a poslední kategorií jsou školáci, kteří se učí čtyři hodiny týdně. Předškolní vzdělání pro nejmenší děti do 6 let je zaměřeno na porozumění českému jazyku, zlepšení slovní zásoby a vyjadřovacích schopností prostřednictvím hudby, kreslení, poslouchání příběhů, hraní her, které mají naučně výchovný charakter. Školáci, o kterých mluvím, plní svou každodenní vzdělávací povinnost na zahraniční škole a v rámci českých škol bez hranic se učí český jazyk, literaturu, dějepis, zeměpis českých zemí podle vzdělávacího programu Česká škola bez hranic, který byl v srpnu 2010 schválen. Jedná se tedy o sobotní školy. Výzkumným ústavem pedagogickým byl tento program doporučen a shledán v souladu s Národním programem vzdělávání. Výuka ve školách České školy bez hranic je realizována alespoň jedním pedagogickým pracovníkem v každém stupni. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní kolegyně, ještě jednou přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. A to na levé i pravé části Sněmovny. (Bez odezvy.) Myslím to úplně vážně. A pokud budete diskutovat o něčem jiném, tak v předsálí. (K paní poslankyni Putnové:) Prosím, pokračujte. Poslankyně Anna Putnová: Tento pedagogický pracovník je označen jako garant, který přebírá zodpovědnost za úroveň výuky na daném stupni. Garant školní výuky pro první a druhý stupeň je přitom v ideálním případě absolvent oboru český jazyk a literatura, pro první stupeň to může být též učitel pro první stupeň. Vedle plně kvalifikovaných učitelů ideálně s dlouhodobou praxí se na výuce podílejí studenti vyšších ročníků pedagogických nebo filosofických fakult, případně pracovníci s jiným vzděláním, například absolventi uměleckých, hudebních a výtvarných oborů. Je zřejmé, že nastíněný koncept českých škol bez hranic podporuje českou identitu a rozvíjí v dětech české kořeny. Rozvíjí je tam, kde žijí dočasně i trvale v zahraničí a přispívá k rozšiřování českého jazyka a kultury také tím, že děti o svých zážitcích, schopnostech, o tom, co prožily v sobotní škole mluví na svých domácích školách. Problémem je, že tato záslužná činnost, která je svou podstatou veřejná služba, nemá potřebné právní zakotvení ani stabilní zdroje financování. Přecházím tedy k principům navrhované právní úpravy. Vzhledem k výše uvedenému se jeví jako nezbytné, zakotvit postavení poskytovatelů výše uvedeného vzdělání v zahraničí do českého právního řádu a zároveň je integrovat do veřejného financování. To je smysl té změny. V obecné rovině se tedy předpokládá, že (pro?) zavedení nového školského zařízení, a to vzdělávacího zařízení v zahraničí, pro něž bude v základních rysech upraveno jeho právní postavení, včetně vztahů se zastupitelskými úřady, (bude?) zakotven titul pro financování ze státního rozpočtu. Bude tak užito stávající úpravy institutu zájmového vzdělání. Novela nijak nemění institut samotný, jak je zakotven v českém právním řádu, jen rozšiřuje výčet zařízení, která pod něj spadají.

Činnost vzdělávacího zařízení v zahraničí bude zčásti financována ze státního rozpočtu, ovšem v návaznosti na prokázané, účelně vynaložené výdaje na zákonem stanovené položky v předchozím roce, čímž bude zajištěno, že stát neponese náklady na tzv. pilotní provoz. Financování uskutečňované na normativním základě, který předpokládá určité zprůměrovatelné náklady, se jeví jako těžce proveditelné. Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a rovněž s politikou pomoci občanům České republiky v zahraničí, jakož i s politikou podpory zachování české kultury a vzdělanosti. Návrh zákona neznamená významné zatížení státního rozpočtu. Jedná se o řády desítek milionů Kč. Pokud by byly poskytnuty finanční prostředky všem dosavadním 9 školám, tak takový kvalitativní odhad, který jsme provedli na základě propočtu první České školy bez hranic v Paříži, činí 17 milionů ročně. Domnívám se, že je to úprava, která by velmi podpořila a pomohla by stabilizovat instituce, které poskytují české vzdělání, prohlubují českou identitu v dětech a budu velmi ráda, pokud nám umožníte projednat detaily této novely ve druhém čtení. Tímto se také hlásím se svým přednostním právem po zpravodajské zprávě do obecné rozpravy. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, paní kolegyně. Nyní zpravodaj Petr Kořenek, který je zpravodajem pro prvé čtení. A pokud mohu jenom komentovat, přednostní právo má zpravodaj a z navrhovatelů pouze ti, kteří přednostní právo mají ze zákona, to znamená ministři. Žel ostatní navrhovatelé toto právo nemají. Ale vaši přihlášku samozřejmě eviduji ještě před přihláškou paní kolegyně Fischerové. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den ještě jednou. Děkuji, pane předsedající, za udělení slova. Já se budu snažit být stručný, protože to podstatné tady padlo. Pravdou je, že sám osobně jsem navštívil jednu školu v Londýně, kde jsem se seznámil s jejím provozem, tak to mi možná usnadňuje ten pohled. Pravdou také je, že zlepšení financování tady je určitě důležité, nicméně vnímám jako zásadní problém, že se dostáváme do zákona 561/2004, v platném znění, který je v současné době otevřen a kde řešíme financování. Tak je otázka, zda to nešlo řešit pozměňovacím návrhem právě při této novele. Nicméně myslím si, že to více problémů. Jedna věc je, že dáváme do zákona 561/2004, školský zákon, nové odstavce, které charakterizují vzdělávací zařízení v zahraničí, nicméně i na tyto nedostatky poukazuje zpráva vlády, která dala nesouhlasné stanovisko právě v tom, že se jedná o docela nedokonalý legislativní návrh. Co já ale vidím jako zásadní, tak je, že upravovat financování v rámci zákona 561 je docela problém, protože i dneska se podílí na financování Ministerstvo zahraničních věcí a myslím si, že by to tak mělo zůstat. Rozhodně by se nemělo stát, že by tím financováním mělo být zatíženo pouze ministerstvo školství, protože ty prostředky na ministerstvu prostě nejsou. Další legislativní problém vidím v tom, že pokud se budeme bavit o financování vzdělávacího zařízení v zahraničí, tak se osobně domnívám, že to patří do zákona 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Takže tady vidím ty nedostatky, nicméně znovu opakuji, že myšlenka je velmi bohulibá, potřebná a myslím si, že je potřeba o tom vést i širší diskusi, která by se měla vést právě na výboru a případně v druhém čtení. To je zatím z mé strany všechno. Děkuji. *** (16.20 hodin) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášená paní poslankyně Semelová, potom paní poslankyně Putnová a paní poslankyně Fischerová.

Ještě před tím, než dám slovo paní poslankyni Semelové, přečtu omluvu pana poslance Josef Šenfelda, který se omlouvá od 16.50. Prosím, paní poslankyně, máte slovo v otevřené obecné rozpravě. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, novela zavádí nové školské zařízení, vzdělávací zařízení v zahraničí, pro které má být upraveno jeho právní postavení včetně vztahů se zastupitelskými úřady. Vzdělávací zařízení v zahraničí může být jak českou, tak zahraniční právnickou osobou. Nepředpokládá se, že by se zřizovala u jiných než soukromých zřizovatelů. Nevidím tedy důvod, proč by měla být financována tato zahraniční zařízení ze státního rozpočtu. Obecně platí, že materiální zázemí zajišťuje zřizovatel a tato zásada by měla platit i pro vzdělávací zařízení v zahraničí. Financování vzdělávacích zařízení v zahraničí tak nepatří do školského zákona, jak už tady řekl i pan zpravodaj, ale do zákona o poskytování dotací soukromým školám. Kromě toho i kdybych tyto argumenty pominula, je poněkud zvláštní, že navrhovatelé chtějí poskytovat finanční prostředky ve výši 50 % prokázaných účelně vynaložených výdajů v předchozím roce. Jenže pokud by měly být finančních prostředky poukazovány podle prokázaných loňských výdajů, musel by být nastaven nějaký mechanismus kontroly těchto výdajů. A ten nastaven vůbec není. Není ani definováno, co lze považovat za účelně vynaložené výdaje. Co se týče kontroly, nejde o jediný nedostatek v zákoně. Chybí zde i mechanismus kontroly dodržování povinností vzdělávacích zařízení v zahraničí. není jasná vazba poskytnutí finančních prostředků na dodržení povinností stanovených těmto vzdělávacím zařízením. Nyní k personálnímu zajištění chodu českých škol v zahraničí. Podle navrhovatelů není možné po nich chtít, po těchto školách, aby měli požadovanou pedagogickou kvalifikaci pracovníci. Podle návrhu stačí pouze jeden pedagogický pracovník, který je v rámci vzdělávacího programu České školy bez hranic označován jako garant a přebírá odpovědnost za úroveň výuky. Ovšem to je podle zákona o pedagogických pracovnících zcela nepřípustné. Požadavek, aby vzdělávání ve školských zařízeních zajišťovali pedagogičtí pracovníci, platí bez výjimky dokonce i pro školní družiny, tedy zařízení pro zájmová vzdělávání. Navrhovaná změna zákona o pedagogických pracovnících, článek dvě od návrhu zákona, je zcela nepřijatelná, i pokud jde o to, že se ustupuje od podmínky splnění předpokladů potřebných obecně pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, tedy jako je svéprávnost, odborná kvalifikace, bezúhonnost a zdravotní způsobilost. Rozumím tomu, že pro české rodiny žijící v zahraničí, případně tamější obyvatele s českým původem, je důležité udržování českého jazyka, kontaktů a povědomí o České republice. Za správné považuji záměr rozvíjet kulturu, český jazyk a informace o naší zemi. Na druhou stranu však nelze souhlasit s navrhovaným způsobem financování, které jde dokonce za rámec podpory podmínek financování soukromých škol v České republice. Stejně tak nepřípustná je i zmíněná rozvolněnost požadavků na kvalifikaci osob zajišťujících vzdělání a fakt, že zde neexistuje žádná možnost kontroly vzdělávacího procesu ze strany České školní inspekce. Z tohoto důvodu nemůže Komunistická strana Čech a Moravy zákon v předložené podobě podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Nyní paní poslankyně Anna Putnová už v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Chtěla bych přiblížit situaci Českých škol bez hranic, tak jak jsme je měli možnost s některými z vás

v reálu vidět. V roce 2011 jsem navštívila v Paříži tuto školu, která funguje ve velmi skromných podmínkách. Organizuje ji tam paní doktorka Lucie Boucher, která je zakladatelkou této sítě, a ona nám sdělovala ty problémy, se kterými se potýkají. Naprostá nepředvídatelnost financování. Nemají možnost dohodnout si, nasmlouvat si učitele, protože nevědí, jaké finanční zdroje budou mít, nemají možnost připravit si rozvojové plány. Žijí vlastně z darů, z té minimální podpory, kterou dostávají z České republiky, a je to vlastně zájmová činnost. Domnívat se, že se jedná pouze o děti českých rodičů, by byl omyl, protože největší procento dětí je ze smíšených rodin. A tehdy mě zcela dostalo její vyjádření,když řekla, že to není úplně jednoduché v tom cizím prostředí udržet si češtinu, to češství podporovat a podporovat to v rodině, kde jste jediným česky mluvícím člověkem, a předat to další generaci. A ona tehdy doslova řekla: Není to jednoduché, když otec nerozumí u večeře česky. Bylo to velmi dojemné setkání. My jsme viděli, jaké pokroky ty děti dělají. Ukazovali nám jejich práce, jejich písemné práce na začátku školního roku, na konci. Já znovu podotýkám, že se jedná o sobotní školy. Dovedete si představit režim té rodiny, která musí podrobit celý svůj program víkendový tomu, aby děti v sobotu mohly jít se učit česky? A pokud máte děti nebo vnoučata, tak víte, že dnešní děti nedostanete někam, kam nechtějí chodit. A ty děti tam chodí rády. Takže jsme slíbili, bylo nás tam tehdy několik, že se pokusíme vytvořit lepší podmínky pro fungování. I zašla jsem na Ministerstvo zahraničí, protože jsem vůbec neměla ambici tento nejednoduchý úkol zvládnout poslaneckou iniciativou, a požádala jsem o spolupráci. Tam mě odkázali na Ministerstvo školství. Na Ministerstvu školství řekli, abych s tím navštívila Ministerstvo zahraničí. Když jsem sdělila, že už mě odkázali na ně, tak mi řekli, že to nejde. No tak nezbývalo než se do toho pustit v rámci poslanecké iniciativy. A já jsem si tehdy vzpomněla na pana profesora Delonga, který říkal "Když něco nejde, dejte to mladým lidem, protože oni ještě nevědí, že to nejde, a oni to vyřeší.". Tak jsem se obrátila na mladé právníky z Masarykovy univerzity a oni připravili jistě ne dokonalý, ale životaschopný návrh. Body tak jak je přednášíme, mají svoji logiku. A teď je otevřený školský zákon, takže je možné, že bychom projednávali to financování Českých škol bez hranic v rámci změn financování regionálního školství. Myslím, že to dává smysl. Myslím, že stojí za to podpořit ty lidi, kteří se opravdu snaží nejenom o to, aby se vnoučata žijících prarodičů v České republice s nimi domluvila, ale kteří se snaží o to, aby česky uměla opravdu dobře, aby byla schopna tady studovat, případně jednou žít. Není to tak dávno, co jsme se v USA setkali s paní Evou Zucker(?) - myslím, že se jmenovala; pokud jsem jí zkomolila jméno, tak se jí na dálku omlouvám - která mluvila o tom, jak je důležité, aby měly možnost tyto děti skutečně přijít do českých škol, aby neměly zpoždění, aby nebyly handicapovány. Navíc ten synergický efekt, který je daný tím, že děti se vrátí v pondělí po víkendu a mluví se svými spolužáky o tom, co zažily, o tom, jak si připomínaly česká města, českou historii, české zvyky, tak to jsou vlastně malí ambasadoři v cizině. Takže znovu žádám, zvažte podporu a nechte nás pracovat na zlepšení a dotažení do konce tohoto návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Nyní paní poslankyně Jana Fischerová. Pardon, paní kolegyně, omlouvám se. Mám tady dvě faktické poznámky, které naběhly ve chvíli, kdy jsem vyslovoval vaše jméno, a to pana poslance Ivana Pilného a paní poslankyně Langšádlové, takže udělím dvě faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. *** (16.30 hodin)

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem měl také možnost se seznámit s těmi nadšenci, kteří provozují české školy v mnoha zemích, například ve Spojených státech. Já si myslím, protože tady už bylo zmíněno, že několik desítek tisíc nebo set tisíc rodin českých nebo ze smíšených manželství žije v těchto zemích, že věc jako udržování národní identity, vlastenectví a jazyka nemůže být omezováno jenom na nějaká představení nebo na nějaké semináře, které by to nějakým způsobem doprovázely. A určitě nechceme tu českou identitu a to vlastenectví nechat jenom na Jágrovi nebo lidech, kteří propagují svým způsobem češství v těch zemích. Je to prostě otázka udržování národní identitity, je to otázka udržování jazyka. Prostředky, které se na to navrhují, jsou velmi mírné a přiměřené tomu, čeho chceme dosáhnout. To, že se nám podařilo vytvořit jakési legislativní špagety, takže tento problém může zasahovat do různých zákonů, je možné. Také předkladatelé tohoto návrhu nemohli předpokládat, že paralelně s tím se ten zákon bude otevírat (? odvíjet ?) jako takový, protože s těmi opozičními návrhy nevíme nikdy, kdy to přijde. Tohle jsou všechno věci, které se určitě dají vyřešit. Nejistota financování, které je v podstatě drobným problémem, je velmi velký problém pro ty lidi, kteří to provozují, a provozují to opravdu - já jsem se s tím mohl sám seznámit - s nadšením. Já bych se velmi přimlouval za to, abychom tento návrh pustili do legislativního procesu a odstranili případné nedostatky a vazby, které jsou v něm skryty, protože si myslím, že to je možné, když budeme vedeni více dobrou vůlí než byrokratickým procesem. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, naše společnost má mnoho dluhů, ale jeden z dluhů, které máme, je vztah k našim krajanům. Jsme v tomto výjimeční. Mnoho dalších zemí v Evropě má své krajany a udržuje s nimi velmi pevné a intenzivní kontakty. V České republice je to jedna z oblastí, kterou jsme podcenili. Je nás deset miliónů a jak tady zaznělo, dva milióny českých krajanů žijí mimo území České republiky. Je potřeba těchto kontaktů využívat. Mnozí z nich jsou úspěšní, jsou na univerzitách, podnikají, jsou velmi ctěnými občany, obyvateli jiných států. A já jsem přesvědčena, že máme tento dluh napravit, že máme s našimi krajany udržovat, případně nově navazovat podstatně pevnější vztahy a využívat této jejich zkušenosti a jejich kontaktů v zahraničí. Já jsem přesvědčena, že z těchto kontaktů a z toho, co oni umí, by vzešlo mnoho dobrého i pro nás samotné, kteří zde žijeme. Tento návrh je jenom takovým malým kamínkem k tomu, jak jim pomoci, jak je podpořit, jak je podpořit v tom, aby posilovali českou identitu u svých dětí, aby posilovali jejich znalost českého jazyka. Proto bych vás chtěla moc poprosit, abychom propustili tento návrh zákona do druhého čtení a opravdu vážně v širších souvislostech o něm diskutovali. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Langšádlové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Rom Kostřica, potom s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se chtěl připojit k tomu, co tady řekla moje předřečnice paní poslankyně Langšádlová, a to z pozice

předsedy podvýboru pro styk s krajany zahraničního výboru. Je zde celá řada krajanů, mám teď na mysli zejména Spojené státy americké, kde je zájem o to, aby jejich děti získaly dobrou znalost češtiny. Ono to není problematické ve velkých centrech jako jsou New York, Chicago a jiné, ale jsou tam i menší komunity a města, a tam možnost studia českého jazyka je velmi problematická. Setkal jsem se už s několika případy, kdy nás žádali, jestli by bylo možno aspoň zejména v období tamních letních prázdnin umožnit dětem z těchto českých menšin studium i v České republice, sice krátkodobé, ale bylo by to rozhodně s výhodou. Myslím si, že i tento argument by zněl pro to, abychom propustili tento zákon do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Nyní s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já vůbec nechci zpochybňovat obsah předložené novely. Ostatně mezi předkladateli jsou i zástupci klubu sociální demokracie. Nicméně, jak už zde zaznělo, v současné době projednáváme novelu školského zákona. Včera jsme zahájili první čtení vládního návrhu. Víte, že Poslanecká sněmovna je i terčem kritiky, že měníme zákony příliš často. Novely přicházejí skutečně jedna za druhou. Já si myslím, že není ani praktické, abychom projednávali dvě novely školského zákona současně. Již zde zaznělo, že je vůle na straně Ministerstva školství nějakým způsobem zapracovat tuto problematiku do školského zákona. Přijde mi rozumnější soustředit se na jeden tisk, zapracovat to do projednávané novely školského zákona a neprojednávat dvě novely současně. Já v tuto chvíli ještě nenavrhuji zamítnutí tohoto návrhu, ale chtěl bych, aby se zástupkyně předkladatelů vyjádřila k této možnosti, jestli to není i z toho praktického pohledu projednávání lepší varianta. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Paní kolegyni Fischerovou ještě požádám o strpení, protože jsou tady tři faktické poznámky. První Ivan Gabal, poté Anna Putnová, potom Ivan Adamec. První s faktickou poznámkou tedy pan kolega Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já jenom čistě ze zkušenosti. Je fakt, že Česká republika ztrácí zpravidla děti našich občanů, kteří pracují dlouhodobě v zahraničí ať už ve státní službě, nebo v privátních společnostech, protože ty děti, jak procházejí zahraničním školstvím, ztrácejí kontakt s českým jazykem a pak se už nedokážou vrátit na naše školy. To znamená, že podpora je tady na místě. Otázka, kterou bych měl, zda bychom dokázali do projednávaného zákona skutečně to, co bylo navrženo, tuto věc začlenit, nebo zatím to propustit do dalšího čtení a nechat na školském výboru, aby se pokusil tu věc integrovat. To by se mi zdálo jako na jedné straně řešení věcného problému, který opravdu máme ztrátou mladší generace a zpravidla těch velmi schopných, a na druhé straně příslušnou legislativou. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Putnová také s faktickou poznámkou. Poslankyně Anna Putnová: Já bych se chtěla vyjádřit k návrhům, které vypadají poměrně logicky. Nás samozřejmě napadlo v minulosti vzít tento materiál jako pozměňující návrh, protože školský zákon byl několikrát otevřen, ale nám se to nezdálo korektní, protože ta úprava je poměrně velká, a my jsme přesvědčeni, že pokud se dělá taková změna, měla by to být samostatná novela. Čili já přiznávám, že jsem v rámci čistého legislativního procesu dala přednost této podstatně složitější a pro mě méně komfortní situaci, a podávám to jako novelu.

Myslím si, že by bylo dobré, pokud školský výbor ve druhém čtení uzná za vhodné to integrovat, tak to samozřejmě můžeme spojit, ale v tuto chvíli bych považovala za korektní, aby to byla samostatná novela. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Putnové. Ještě než se slova ujme pan kolega Adamec, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Pan poslanec Vojtěch Adam od 16.30 do konce jednání ze zdravotních důvodů, od 16 do 19 hodin pan poslanec Augustin Karel Andrle Sylor a pan kolega Šarapatka od 16.30 do konce jednacího dne. Prosím, pane poslanče, máte slovo také k faktické poznámce. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já tady budu reagovat na pana předsedu Sklenáka. On de facto říká, že nechce dát návrh na zamítnutí v prvním čtení, ale celé to vystoupení tak vyznělo. Já bych bral ten jeho návrh jako korektní, kdyby tady byla paní ministryně školství, která by se k tomu vyjádřila, zda chce toto implementovat nebo integrovat, nebo jak bychom to nazvali, do stávající otevřené novely školského zákona. Pak bych to tak vnímal, ale v tuto chvíli tuto informaci nemáme ani jiný další příslib, tak já osobně bych podporoval propustit to do druhého čtení a ať si s tím školský výbor po dohodě s paní ministryní poradí. Děkuji za pozornost. *** (16.40 hodin) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Fiedler také s faktickou poznámkou. A ještě jedna faktická poznámka kolegy Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím si, že to, co tady zaznělo od pana předsedy Romana Sklenáka je rozumný návrh - pospojovat to dohromady - nicméně si kladu otázku. Jestliže - a zase to, co říkal předřečník - paní ministryně tady nebyla, takže to zase nemá takovou váhu. Ale kladu si otázku. Pokud by to Ministerstvo školství a paní ministryně opravdu myslela vážně s tím, že to zapracuje do té vládní novely, proč už tak neučinily? Vždyť přece určitě ví, že tento sněmovní tisk s pořadovým číslem 278 je v systému už dlouho. A kdyby to opravdu Ministerstvo školství a paní ministryně myslely seriózně a vážně, že se tímto chtějí zabývat - že berou, že to je rozumný návrh a že ho chtějí implementovat do toho zákona - proč už tak neučinily v novelách, které byly předkládány později? Měly k tomu nejlepší možnosti. Takže asi optimální varianta je to, co tady už zaznělo od mých předřečníků - k té se přikláním propustit to do druhého čtení a nechat na školském výboru, aby to tam zůstalo. Eventuálně potom dát návrh na přerušení jednání. Ale určitě bych se na základě toho argumentu, který jsem řekl, nepřikláněl k tomu to zamítnout s tím, že se to dá do jiných běžících zákonů, ale nechat to v té fázi Říkám, opravdu, kdyby to ministerstvo myslelo vážně, nic nebránilo tomu, aby tuto myšlenku již zapracovalo do jiných předložených novel. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegu Fiedlerovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, dámy a pánové. Myslím si, že ten návrh, co tady říkal pan poslanec Sklenák, je rozumný z toho pohledu jestli chceme, aby tady skutečně tahle norma prošla a to v tomto volebním období. Pokud to bude projednáváno jako samostatný návrh, zvyšuje se tím šance, že to půjde pomaleji. Zase, neměli bychom se tvářit takovým způsobem, že bychom tady zamítali něco, co budeme chtít jako součást toho paralelně projednávaného návrhu. Takže bych si dovolil tímto dát formálně návrh na přerušení projednávání tohoto návrhu do příští schůze s tím, že během jednání školského výboru bude prostor najít ten způsob, jak to zapracovat do zákona o změně financování regionálního školství.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl procedurální návrh, o kterém rozhodneme bez rozpravy. Uznávám, že tady mám další čtyři faktické poznámky a řádnou přihlášku paní kolegyně Fišerové, ale podle jednacího řádu musíme nechat hlasovat bez rozpravy o návrhu na přerušení tohoto bodu s termínem zářijového jednání výboru o vládním návrhu školského zákona. Rozhodneme o něm v hlasování 230, ale nejdřív vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Zagonguji, protože jsem pro zmenšení hladiny hluku požádal kolegy o diskuzi v předsálí. A jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu kolegy Zlatušky na přerušení tohoto bodu. Zahájil jsem hlasování číslo 230. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. Je to hlasování číslo 230. Ze 130 přítomných, pro 89, proti 32. Návrh byl přijat. Omlouvám se všem přihlášeným, ale procedurální návrh byl schválen, takže přerušuji bod číslo 51 a to do projednání vládního návrhu školského zákona ve výboru školství. Děkuji paní zástupkyni předkladatelů. Děkuji panu zpravodaji. Pro tuto chvíli končím bod 51. Pokračovat budeme bodem číslo 52. Návrh poslanců Petra Gazdíka, Věry Kovářové, Jana Farského, Jiřího Skalického a Františka Váchy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 282/ - prvé čtení Zástupce předkladatelů je Petr Gazdík, ale připravuje se paní poslankyně Věra Kovářová. Požádám pana poslance Josefa Uhlíka, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Konstatuji, že stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 282/1. Paní poslankyně Věra Kovářová má za předkladatele slovo a to ve chvíli, kdy se uklidní Poslanecká sněmovna a rozpustíme hloučky před lavicemi tak, abychom - (Silný hluk v sále. Poslanci postávají a diskutují v prostorách celého sálu.) Já vám, paní kolegyně, rád udělím slovo, ale opravdu očekávám, že diskuze, které se nyní vedou k něčemu jinému, než je zákon o obcích a dalších zákonech, budou v předsálí a bude tady dostatečný klid. Prosím můžete hovořit. Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Máme před sebou poměrně rozsáhlý návrh, který se zaobírá problematikou způsobu volby starostů jako představitelů územních samosprávních celků. Podotýkám, že dosavadní právní úprava institut přímé volby starosty obce nezná. V současnosti se totiž uplatňuje model, podle něhož je starosta obce a členové rady - jsou-li splněny podmínky pro její zřízení - voleni zastupitelstvem obce na jeho ustavujícím zasedání. Tento model se přitom uplatňuje bezvýjimečně v obcích všech kategorií. A právě v tom má předložený návrh přinést změnu. Dovolte mi nyní, abych jej, jako jedna z předkladatelek, představila. Předloha zavádí přímou volbu starosty obce v územních samosprávních celcích s počtem obyvatel menším, než 1 500. Vyloučena ale není ani v lidnatějších obcích, kde může být starosta volen tehdy, rozhodne-li zastupitelstvo obce o tom, že nebude zřízena obecní rada. V obou případech i nadále, jako v současnosti, platí, že v těchto obcích, v nichž není rada obce zřízena, vykonává její kompetence starosta obce. Tento návrh se opírá o přesvědčení, že zejména v menších obcích, jichž je v podmínkách České

republiky naprostá většina, je přímá volba starosty výrazně vhodnějším způsobem ustanovování tohoto významného obecního orgánu. Je tomu tak proto, že obyvateli těchto obcí je starosta vnímán jako ústřední postava dotyčné územní samosprávy. *** (16.50 hodin) (pokračuje Kovářová) Tento dojem je oprávněný. Vzhledem k tomu, že starosta menší obce nemá k dispozici rozsáhlý aparát, leží veškerá odpovědnost za její každodenní fungování i za její zdárný rozvoj na jeho bedrech. Zavedení přímé volby je s tímto pojetím jednoznačně v souladu. Předkládaný návrh nicméně vychází vstříc i lidnatějším územním samosprávným celkům, v nichž může přímá volba starosty proběhnout, je-li splněna jednoduchá podmínka. Rozhodne-li obecní zastupitelstvo o tom, že se v dalším volebním období neustaví rada obce, jediný rozdíl tak je v tom, že v obcích do 1500 obyvatel je přímá volba starosty obligatorní, ve větších obcích jde o institut fakultativní. Dovolte, abych nyní stručně shrnula důležité argumenty pro tento návrh. V malých obcích bez obecní rady je starosta klíčovým institutem samosprávy a voliči by měli mít možnost, zvolit si ho přímo. Ve volbě starosty by nehrály roli jeden - dva hlasy málo početného zastupitelstva, ale hned po volbách by bylo jasné, kdo je starostou. S argumentem Sobotkovy vlády, že se tím umenší role zastupitelstva, nemůžeme souhlasit. Starosta malé obce bez rozsáhlého aparátu nese velké břímě odpovědnosti. Jeho legitimita by tedy měla být větší. Vyhneme se případům, kdy lidé vyloženě nechtěli konkrétního starostu a dali to najevo ve volbách. Nedostal preferenční hlasy a jeho spolustraníci ho přeskákali. Ale politickými dohodami byl vynesen do čela obce jen hlasováním v zastupitelstvu. Vládní argument, že by byla nutná změna Ústavy, neobstojí. Role zastupitelstva se nijak neumenšuje a přímá volba starosty není sice přímo popsána v ústavě, není s ní ale nikterak ani v rozporu. Neobstojí ani argument vlády, že odvolání přímo voleného starosty místním referendem není výkon přímé demokracie, ale jen opakem voleb. Podle nás je to opakem přímých voleb a přímé vyjádření vůle voličů. Na počátku svého vystoupení jsem uvedla, že předložený návrh je návrhem rozsáhlým. Je tomu tak už proto, že změna způsobu volby se nutně musí promítnout do řady ustanovení dotčených zákonů. Samotný princip, na kterém tato novela spočívá, jsem, myslím, dostatečně objasnila a těším se na další debatu. Přímou volbu starostů malých obcí vidíme z těchto i dalších důvodů, které jsem uvedla, jako přínos por demokracii na komunální úrovni, a proto vás prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové, která je jedním z předkladatelů, a nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Josefa Uhlíka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. (Řečník je velmi zadýchaný.) Omlouvám se. co se týká mé zpravodajské zprávy, na začátek bych řekl, promiňte, bych řekl to, že s návrhem já osobně nesouhlasím, ale protože se dělí přímá volba, omezuje se počet obyvatel přímé volby starosty, ale můžeme o tom diskutovat ve výborech, takže nedávám návrh na zamítnutí v prvním čtení, a takto bych se zatím omezil. Děkuji. Omlouvám se. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášený pan poslanec Ivan Adamec, dále se připraví kolega Chvojka, Petr Bendl a Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady před chvílí hovořil o otevírání zákona o obcích, že to velmi nerad vidím, protože většinou

to dopadne jako vždycky k horšímu, a tento případ já vnímám naprosto shodně. A musím říct, že mě překvapuje, že pořád tyto tendence, navrhovat tento způsob přímých voleb, je. My už jsme tady několikrát vystupovali. Byly tady návrhy hnutí Úsvit, které jsme zamítli a budeme v tom pokračovat. Musím říct, (Hluk v sále.) možná některé kolegy ten zákon o obcích nezajímá. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokusím se vám, pane kolego, sjednat trochu klidu na vaše vystoupení. Prosím ještě jednou všechny kolegyně a kolegy poslance, aby diskuse, které se netýkají zákona o obcích, vedli pouze v předsálí. Prosím. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. On ten návrh už má několik vad na začátku. Je potřeba říct, mně se vůbec nelíbí rozdělení na obce různých počtů obyvatel. Nakonec máme tady přes 6 tisíc obcí a rčení, že starosta malé obce má větší zodpovědnost, než starosta velkého města, tak tuto myšlenku já rozhodně nesdílím. Velké město, velké starosti, malé město, také velké starosti, malá obec, také velké starosti. To tak prostě je. Starosta je vnímán všude jako autorita, a pokud tomu tak není dlouho není starostou. To je potřeba také říct hned na úvod. Každý starosta má prostě svůj díl odpovědnosti a je nemalý, a je pravda, že občané vnímají starostu jako představitele města a nevnímají ho jako jednoho z členů zastupitelstva. To je pravda. Ale berte to tak, jak dneska probíhají komunální volby. Na rozdíl od jiných voleb můžete volit skrz kandidátní listiny, de facto pokud si pamatujete, volební lístek je jeden na komunální volby, kde jsou všechny strany, hnutí vyznačeny pod různými pořadovými čísly, a volič může volit buď jednu kandidátku, anebo může volit skrz strany nebo hnutí tím, že maximálně může využít svých hlasů tolik, kolik je členů zastupitelstva. Když se na to podíváte, není to o počtu hlasů, které získá jednotlivec, i když také se to tam může posouvat, ale je to o počtu hlasů, které získá jednotlivá strana, hnutí. Tady už vidím první kámen úrazu v přímé volbě, protože to bude tak, že vždycky podle tohoto by měl být starosta nejsilnější strany nebo hnutí. To tak prostě je, protože ten další, který je třeba oblíbený, ty hlasy bohužel nezíská, protože je tam samozřejmě to politické zabarvení. Další bod, který tam vidím, odvolatelnost v referendu. Já nevím, jestli předkladatelé četli, jak vypadá zákon o místním referendu, ale v tom zákonu je přímo zakázáno konat referendum na odvolání starosty. Tam je to přímo zakázáno. Takže ani tento způsob možný není. Pominu-li to, že navrhovaný zákon vnese chaos, protože pokud máte zkušenosti z komunální politiky, tak víte, že poslední zasedání zastupitelstva se určuje počet členů zastupitelstva dalšího. Už tam vznikají určité třenice, protože vlastně bývalí zastupitelé určují podobu, částečně podobu zastupitelstva nového. Tady si vůbec nedovedu představit, že by rozhodli o tom, že bude přímá volba starosty na posledním jednání. Musím říct, že zkušenosti z jiných zemí jsou různé, a my samozřejmě přímou volbu jsme si zakotvili do našeho ústavního systému již před několika lety, kdy proběhla přímá volba prezidenta, a myslím si, že ti, kteří ji tehdy vehementně prosazovali, dneska toho možná vážně litují. Ale já bych nerad, abychom přímé volby vztahovali na konkrétní lidi, protože to by se nemělo. Měl by to být systém. Já přímou volbu odmítám, protože to, že dneska zastupitelstva fungují, a ty případy, jak tady bylo řečeno, že třeba starosta vůbec není zvolen a odstoupí lidé z kandidátky, aby se posunul do zastupitelstva, a pak se nechá zvolit starostou, tak v praxi vím, co to znamená. *** (17.00 hodin) (pokračuje Adamec) Ta strana, která to udělá, nebo hnutí, které to udělá, si vykopou politický hrob. A ten člověk taky. A podle toho to zastupitelstvo pak i vypadá během těch čtyř let a dochází k velké nestabilitě. To si myslím, že byly takové ty začátky té zastupitelské demokracie na těch obcích, dneska to, podle mne, funguje dobře. Já jsem starý konzervativec v tom, že když něco funguje dobře, tak není důvod to měnit. A komunální sféra z hlediska toho, jak se volí starostové, funguje dobře. Mimochodem, vidíte dnes sami na řadě případů měst, že dochází ke změnám ve vedení měst, zastupitelstvo si s

tím poradit umí, konkrétně nechci jmenovat některá města, všichni jsme zažili situaci tady v Praze, v jiných velkých městech, ale možná je to dáno nezkušeností nových politických subjektů. Takže já tvrdím, že není dobré toto měnit. Mimochodem, slovenské zkušenosti by nás trochu měly varovat před tímto způsobem. Toto by byl jenom první krok, druhý krok by bylo, kdybychom zavedli přímou volbu starostů úplně, a pak samozřejmě to o jiném volebním systému a jiných pravomocech těch starostů a jiném postavení těch starostů. Ale jestli si někdo myslí, že vážnost starosty se určuje od toho, zda je volen občany anebo je volen zastupitelstvem, no tak já nevím. Zastupitelstva jsou veřejná, lidé tam chodí a samozřejmě, pokud nejsou spokojeni, tak to dají patřičně znát. Takže vnímám to skutečně jako návrh, který je kontraproduktivní dle mého soudu. Už jenom ten úvod, ty volby vlastně říkají, že pokud bychom chtěli přímou volbu starostů, tak by se musel změnit volební systém, to je první věc, a odvolávat starostu v místním referendu nelze, takže to je ta druhá věc, která je tam popsána. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak ještě jednou požádám odleva doprava, odprava doleva i střed, aby se Sněmovna uklidnila. Slovo má pan poslanec Ivan Adamec v rozpravě, ostatní vedou diskusi v předsálí. Poslanec Ivan Adamec: Já vím, že se už všichni těší na parlamentní prázdniny, jsme na tom všichni stejně, ale zkusme to vydržet do těch sedmi hodin. Nebudu tady připomínat ty případy ze zahraničí, kdy víme, že když starosta je zvolen přímou volbou za úplně jinou politickou stranu nebo subjekt oproti zastupitelstvu, jaké to má problémy. Ty modely jsou různé, nakonec to je nakonec i správně. To, že v Německu zaváděli přímou volbu starostů, tak v Německu je to vůbec jiné, tam jsou různá volební období, dokonce starosta nemusí být z té obce. Zase to jsou úplně jiné volby. Já si myslím, že v tomhle bychom si neměli hrát. Nechci to tady dále rozebírat, myslím si, že skutečně zákon o obcích, tak je nastaven, a volby do obecných zastupitelstev, tak jak jsou nastaveny, fungují velmi dobře, varuji před těmito zásahy. A pokud toho někdo nemá ještě dost, tak si vždycky vzpomeňte, jak přímé volby dopadají. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní dále přihlášený pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Už jsme tady něco podobného jednou měli, byť v takové větší šíři, pan kolega Adamec o tom mluvil. Už tady byl jednou návrh na to, aby byla zavedena přímá volba starostů, byť se to týkalo všech obcí a měst, teď je ten návrh lehce zúžen na obce do 1 500 obyvatel. Budu mluvit nejdříve obecně a potom konkrétně ohledně tohoto tisku. Tak obecně, myslím si, stejně jako, když jsem se vyjadřoval původně k tomu širšímu návrhu zákona, že to do ústavního systému a vůbec do systému demokracie a vůbec zákonů v České republice nepatří. My tady máme prostě volbu starostů zastupitelstvem. Je opravdu problém, a vidíme to na Slovensku, když je starosta zvolen či dokonce tamější župan, u nás hejtman přímo, a jinak nespolupracuje s tou většinou, která v tom zastupitelstvu je. Víme, že ta politická shoda se hledá velmi těžce a že je vždycky problém ten, když je starosta zvolen jako ten přímý, kdo získal nejvíce hlasů, a jinak je tam zastupitelstvo, které je úplně v jiných barvách a spolu si nerozumějí, a ten starosta samozřejmě neprosadí vůbec nic, pokud to nemá přímo ve své kompetenci a zastupitelstvo k tomu nepotřebuje. Takže obecně myšlenka přímé volby starostů a hejtmanů do České republiky mi přijde, jak už jsem říkal minule, jako jeden z nejvíce nemoudrých nápadů, který zde mohl někdo navrhnout. Co se týče tohoto konkrétního návrhu, tak za prvé. Tam mi vadí, a asi nejsem sám, proč zrovna 1 500 obyvatel, proč ne 1 300 nebo 2 000 nebo 3 000, prostě proč 1 500. My tu nikde v nemáme v zákoně o obcích nebo v Ústavě rozděleno: malá obec do 1 500, větší od 1 500, do 5 000 město. Prostě náš právní systém tuto terminologii nezná a to číslo 1 500 je, podle mého, naprosto umělé. Druhá věc. Přiznám se, nestudoval jsem ten návrh dopodrobna, mně stačí věcně ten nápad s tím, že s ním nesouhlasím, ale k jakému datu se těch 1 500 lidí počítá. Co když je to obec, kde je 1 498, pak se jich 20 v tom roce narodí, ta obec je větší, takže už nespadá do té kategorie obce, která by měla volit starostu přímo. Mně to nedává moc logiku. Může se stát, že jedno volební období by s ohledem na to občané té obce volili starostu přímo, druhé volební období by ho volili nepřímo,

protože by narostl počet obyvatel. Podle mě prostě ten návrh, byť chápu důvody pro to, proč byl předložen, tak podle mě ten návrh nemá logiku. Opakuji, číslo 1 500 mi přijde umělé, ostatně tak by mi přišlo jakékoli jiné číslo. Prostě náš právní řád nějakým způsobem nerozlišuje obce na malé, velké, menší, větší do 1 500 obyvatel nebo do 5 000 obyvatel. Co by se stalo, když by došlo k nějakému razantnímu zvýšení těch počtů obyvatel i třeba v rámci volebního období. Proběhla by volba přímo, pak by se v obci narodilo deset dětí, přelezlo by to tu hranici 1 500. Měl by ten starosta tu legitimitu? Samozřejmě byl zvolen, ale už by byl vlastně v obci, kde by ten přímo volený starosta neměl být, protože už to přeleze tu klauzuli těch 1 500. Takže já se připojuji k tomu návrhu na zamítnutí a prosím o podporu zamítnutí tohoto tisku. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana kolegy Adamce, jestli se opravdu hlásí k faktické poznámce? Je tomu tak. Pan zpravodaj jistě eviduje návrh na zamítnutí přednesený v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte k faktické poznámce. Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já se omlouvám, samozřejmě v zaujetí jsem zapomněl dát svůj návrh. Já tento návrh zákona považuji za velmi nebezpečný experiment, který by se nám skutečně mohl vymknout z ruky, a dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona již v prvním čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Petra Bendla, připraví se kolega Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já jsem v tomto ohledu v konfliktu zájmů, protože jsem zároveň zastupitelem obce, která má 900 obyvatel a na kterou by se vztahoval tento experiment, který, troufnu si říci, v praxi fungovat nebude. Už jsem tady včera říkal a znám to od kolegů na Slovensku: Zavedení přímé volby starosty je navenek sympatické pro každého, kdo vůbec neví, jak ty konstantní správy a samosprávy fungují. Vypadá to zvenčí hrozně hezky, konečně si budeme moci rozhodovat o tom, kdo to je, proto se to taky předkládá, ale je to nezodpovědné v tom, že všechna ta filozofie fungování obce je dneska nastavena nějak, je nastavena na bázi nutnosti spolupracovat, nutnosti hledat kompromisy, nebojovat spolu. *** (17.10 hodin) (pokračuje Bendl) A to, co dneska nejvíc malé obce typu do 15 tisíc obyvatel trápí, je, kde sehnat finanční prostředky na to, aby byly silnice, aby byly chodníky, aby bylo osvětlení atd. To jsou největší problémy obce. Ne to, jak bude zvolen starosta. To nakonec v té obci stejně postupně, zvlášť v těch malých, téměř všichni vědí. Lidé vědí, kdo je tam populární, kdo bude kandidovat atd. Ta zastupitelstva jsou dostatečně moudrá na to, aby si vybrala. Když si lidé vyberou špatně, tak holt fajn, jedno volební období bude takové či onaké. Ale problém v praxi není navolit starostu, ale taky se zbavit někoho, kdo se zblázní z té funkce. A to se občas opravdu taky stává, že někdo vypadá strašně sympaticky a pak mu všechno stoupne do hlavy a najednou začnou boje. Začnou praktické boje o to, jestli starosta má pravdu v předloženém rozpočtu. Anebo zastupitelstvo... Těch lidí, kteří když to potom sečtete, potom reprezentují větší počet hlasů, které dostali v zastupitelstvu atd. Je tam prostě obrovská spousta detailů a problémů, které občan vlastně vůbec nevidí a neřeší, pokud se nezajímá o to, co se v tom zastupitelstvu děje. A co si budeme namlouvat, jako davy na zastupitelstva nechodí, občas nějaké jednotlivosti, která hýbe městem, když se dělá nová kanalizace a čistička, nebo se tam dělá nová elektrifikace a sundávají se dráty ze vzduchu do země a podobně, něco, co se týká všech, nebo se zavádí nový systém svážení odpadů a poplatků, tak to se komunikuje, že tam přijde víc lidí. Ale jinak si myslím, že přímá volba není tím největším problémem obcí. Spíš je to, kde sehnat finance na to, co má obec poskytovat lidem za služby. Velmi bych plédoval za to, abychom tenhle experiment nezkoušeli a už vůbec ne na malých obcích, abychom raději hledali společně způsob, jak situaci zlepšit po finanční stránce. Považuji stávající fungování podle zákona o obcích, který vznikl tuším v roce 1992, ten úplný základ, který je různě modelován a modifikován až do dnešního dne jako jeden z nejlepších zákonů, který přetrval velmi dlouhou dobu. A jak tady říkal pan kolega Adamec, nerýpejme do věcí, které relativně fungují. A fungují docela dobře na to, jak obrovské množství problémů musí vstřebávat a každodenně řešit.

Koncept fungování krajů v minulosti - někteří z vás u toho možná byli, a já byl jeden z těch, kdo se podílel na formování zákonů reformy veřejné správy týkající se vzniku krajů - využili jsme konceptu fungování obcí. A myslím si, že to je taky systém, který funguje, který nepotřebuje zásadní změny. A tady už bychom šli salámovou metodou, že sáhneme do celého systému fungování veřejné správy, a podle mě nezodpovědným způsobem. Pojďme si zkusit říct, že tohle je pokus, který nestojí za to, abychom ho dále rozebírali, a pojďme ho shodit, nebo ho odmítnout již v prvním čtení. Připojuji se k tomu návrhu na zamítnutí v prvním čtení. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Jana Zahradníka. Připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, stará dobrá zásada říká, že není dobré rušit věci, které trvají. Tento návrh, který kolegové předložili, se mi zdá natolik zásadní, že mi trochu možná v té diskusi chybí nějaký hlas na jeho podporu. Ale bohužel musím se přiznat, že jakkoliv bych se chtěl takovým hlasem stát, tak se mi nedaří najít v tom návrhu patřičné dobré stránky. Zastupitelská demokracie má u nás dlouhou tradici a po celou dobu jejího trvání v naší moderní historii přicházejí čas od času návrhy, jak ji nějakým způsobem pozměnit. Někdy jsou ty návrhy z levé strany politického spektra, tradičně komunisté předkládají třeba návrh, aby v radách velkých měst, nebo v radách krajů bylo poměrné zastoupení stran zvolených do zastupitelstva, a tedy aby odpadla ta nezbytnost dohadovat se na vytvoření patřičné koalice. Nyní přichází návrh řekněme ze středové nebo pravostředové části politického spektra na přímou volbu. Naše zem učinila zkušenost s přímou volbou, a to konkrétně na tom nejvyšším místě naší politické hierarchie. Máme přímo zvoleného prezidenta, zvoleného v přímé volbě výraznou většinou. Výsledek volby je předmětem mnohé kritiky. Je zajímavé, že největšími kritiky přímo zvoleného prezidenta jsou ti, kteří před časem byli největšími zastánci a podporovateli přímé volby, kteří ji vlastně zavinili. Nyní tady máme přímou volbu starostů. Jaksi opomenu navrhnout také přímou volbu hejtmanů, jak zmínil kolega Bendl. Zákon o krajích vychází z naprosto stejných principů jako zákon o obcích. Možná by to bylo hezké volit přímo hejtmana. Já zde uvedu svoji zkušenost, kterou mám z mého působení v politice za 25 let. Jeden můj přítel, starosta středně velikého města na Dunaji, na hranici s Maďarskem je přímo volený primátor. V tom městě žijí dvě třetiny Maďarů, třetina Slováků. Polovina Maďarů a Slováci volí toho mého přítele Slováka primátorem. Ale ve volbě zastupitelstva již Maďaři jsou svorní a zvolí mu zastupitelstvo, s kterým se naopak velmi těžko na jakýchkoli politických principech dohaduje. Nemyslím, že by měl potíž s dorozuměním. Ten přítel mluví samozřejmě plynně oběma jazyky. Vezměme si příklad malých obcí. Já jsem také v konfliktu zájmů jako kolega Bendl. Jsem 26 let členem zastupitelstva města České Budějovice od samého vzniku této naší novodobé samosprávné demokracie. A hrozně si vážím principu obecního zastoupení, obecní samosprávy. Měl jsem možnost sledovat, ať už jako hejtman, nebo jako kandidát ve volbách, kdy jsem objížděl jednání zastupitelstev obcí, někde je konsenzus, někde je spor. Ale to je politika. Taková je politika a i na té nejmenší obci se vlastně jedná o jakési politické rozhodování, politické klání. A po pravdě řečeno, na malých obcích mnohdy voliči jakoby volí starostu. Oni vědí, kdo z těch nabízených sestav kandidátních listin je ten kandidát na starostu. A za časté se rozhodují právě podle jména tohoto špičkového, vrcholného kandidáta na daných kandidátkách. Po pravdě si myslím, že by tato změna zaběhnutého systému nic dobrého nepřinesla, a připojuji se k podpoře návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi a prosím zatím posledního přihlášeného do rozpravy pana poslance Martina Kolovratníka, aby se ujal svého slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo. Mně je skoro, kolegyně a kolegové,

líto se připojit k té silné frontě, která se tu pouští do kritiky ctěné kolegyně navrhovatelky, ale nemohu jinak, protože to tak cítím. I já jsem zastupitelem, zastupitelem krajského města Pardubice teď od těch posledních voleb. Takže snad i já už do té debaty mohu vložit tu svoji znalost problematiky. A možná je to velmi cenné porovnání té demokracie, toho systému rozhodování tady u nás ve Sněmovně a právě na obcích v komunálním zastupitelstvu. A argumenty kolegů, které tu padly, a jsou to všechno lidé s mnohem delší praxí než já, mohu zmínit Ivana Adamce - dlouholetého starostu Trutnova, pozorně jsem vnímal také Jana Chvojku, který působí podobně v Chrudimi, tak já se pod tyto argumenty musím podepsat a musím s nimi souhlasit. Možná to budu opakovat, ale připomenu tu možnost, ten jiný systém voleb do komunálních zastupitelstev, kde si lidé, občané, obyvatelé těch měst už dnes přece mohou vybírat právě napříč jednotlivými stranami. Někdy se používá ten termín, že si mohou takzvaně namixovat to zastupitelstvo podle sebe. *** (17.20 hodin) (pokračuje Kolovratník) A to, co je pro mě nejdůležitější argument, proč odmítnout tento návrh, tak prosím, zkuste si tu realitu, tu každodenní praxi představit. V obcích, na městech je to tak, že tím opravdu nejvyšším orgánem, tím, kdo schvaluje na té nejvyšší úrovni, není starosta nebo primátor, ale je to právě zastupitelstvo. Právě zastupitelstvo ze zákona o obcích má tu nejvyšší pravomoc rozhodovat a dát konečný verdikt. A skutečně já si příliš v praxi nedovedu představit v té přímé volbě, jak starosta, který vzejde z nějakého vlastně jiného systému a neshodne se se svým zastupitelstvem, tak jak by něco takového mohlo fungovat. Jsem přesvědčen o tom a dávám za pravdu kolegům, že by spíše hrozila paralýza toho rozhodování. A možná ještě jednu věc k tomu dodám. Mně na tomhle návrhu se nelíbí to, že my tím vlastně nepřímo říkáme, že politika je něco špatného. Ti politici jsou špatní lidé, politické rozhodování je špatné, je to negativní. Prosím, nedávejme tyto signály! Je to zastupitelská demokracie, nebo je to o zastupitelské demokracii, je to o rozhodování, je to o politických dohodách a o spolupráci jednotlivých stran. Tady je to naopak z mého pohledu stejné jak mezi Sněmovnou, Parlamentem, tak jednotlivými obcemi. Já tedy budu pro zamítnutí tohoto návrhu a bohužel s ním nemohu souhlasit. Cítil jsem potřebu toto říct. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Zástupce navrhovatelů nemá zájem. Pan zpravodaj tedy shrne rozpravu. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Josef Uhlík: Takže ještě jednou dobré odpoledne. Ještě jednou se omlouvám za předcházející indispozici. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsme slyšeli, vystoupilo mých pět kolegů, kteří, dá se říct jednoznačně novelu předkladatele zavrhují. Já jsem se taky vyjádřil ve smyslu, že přímá volba starosty pro část obcí, a to dělení na obce do 1 500 obyvatel a nad mně vůbec nedává logiku. Kolegové argumentovali jinými návrhy ohledně ne nesmyslnosti, ale špatné volby argumentace tady přímé volby starostů pro obce do 1 500 obyvatel. Takže já jsem nenavrhl zamítnutí prvních čtení, ale učinili tak dva kolegové, takže budeme hlasovat o zamítnutí v prvním čtení. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádal jsem kolegy, kteří vedli diskusi o něčem jiném, aby diskutovali v předsálí. Proto zagonguji a všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. A rozhodneme o návrhu na zamítnutí tisku 282, který projednáváme v bodu 52 v hlasování pořadové číslo 231, které zahájím, jakmile se ustálí počet přihlášených. Již tak mohu učinit. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí v prvním čtení. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 231. Z přítomných 127 poslanců pro 105, proti 13. Návrh byl přijat, tedy

bylo přijato zamítnutí projednávání tohoto zákona. Tím tento projekt končí. Děkuji zástupkyni navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod 52. Ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvu pana ministra Stropnického od 17.15 z pracovních důvodů až do konce jednacího dne. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 53. Návrh poslanců Radky Maxové, Jana Hamáčka, Jany Pastuchové, Jaroslavy Jermanové, Jany Hnykové, Soni Markové, Jany Černochové, Františka Váchy, Margit Balaštíkové, Martiny Berdychové, Marka Černocha, Radima Holečka, Pavla Ploce, Jiřího Dolejše a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 320/ - prvé čtení Předložený návrh uvede zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Radka Maxová, kterou žádám, aby přišla ke stolku zpravodajů. Paní kolegyně Pastuchová ji vystřídá? Dobře, čili paní kolegyně Pastuchová. A zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Radek Vondráček, ale ten je řádně omluven z dnešního jednání. Takže pan kolega Pleticha se hlásí jako zpravodaj. O tom budeme muset rozhodnout v hlasování ještě před zahájením jednání. Ptám se tedy, kdo souhlasí, aby zpravodajem pro prvé čtení tisku 320 byl pan poslanec Lukáš Pleticha. Zahájil jsem hlasování číslo 232 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 232, z přítomných 132 pro 119, proti 1. Návrh byl přijat a kolegu Pletichu požádám, aby se dostavil ke stolku zpravodajů a zároveň požádám zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Janu Pastuchovou, aby se ujala slova. Paní kolegyně, prosím. Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Zastoupím zde navrhovatelku Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě vás přece jen jednou přeruším. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, myslím, že je důležité, abychom v klidu vyslechli zástupce navrhovatelů a pokusili se vnímat tento návrh. Pokud vedete diskusi o něčem jiném, v tom případě v předsálí. Děkuji. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Zastoupím zde kolegyni Radku Maxovou, která je předkladatelkou, ale já jsem jedna ze 27 předkladatelů této novely zákona o registrovaném partnerství, která by měla umožnit osvojení dítěte partnerky či partnera v registrovaném partnerství. Než začnu hovořit o samotném obsahu návrhu, dovolte mi nejprve vysvětlit důvody, které nás k jeho předložení vedly. Stávající právní úprava neumožňuje, aby si partner či partnerka osvojili dítě svého registrovaného partnera či partnerky, se kterým žijí ve společné domácnosti a na jehož výchově a výživě se podílejí. A to obdobně jako si může osvojit například manžel dítě své manželky, které má z předchozího vztahu. Stejnopohlavní rodičovství je obvykle spojeno s otázkou, zda gayové a lesby mohou být dobrými rodiči a zda by měli vychovávat děti. Rodičem dítěte si myslím je ten, kdo vychovává dítě a pečuje o něj. Realitou i v České republice je, že existuje stále více rodin, kde oba rodiče mají stejné pohlaví. Navíc přibývá dětí, které se přímo stejněpohlavním, především lesbickým, párům rodí. Tyto děti jsou již od svého narození oproti dětem narozeným v heterosexuálních svazcích znevýhodněny, neboť právo jako rodiče neuznává osobu, kterou oni jako svého rodiče přijímají. Právní neuznání nebiologického rodiče přináší dětem i jejich rodičům v životě celou řadu menších i velkých komplikací. Nebiologický rodič nejen, že není zákonným zástupcem dítěte, a ačkoli ho

obvykle od narození vychovává, není oprávněn rozhodovat o jeho životě ani řešit každodenní věci jako je omluvenka do školy, rozhodování i lékaře. *** (17.30 hodin) (pokračuje Pastuchová) Nemá ani vyživovací povinnost vůči dítěti. Rodič ani prarodiče dítěte nemají právo na styk s dítětem v případě rozpadu partnerství. A takto bych mohla pokračovat poměrně dlouho a vyjmenovávat zde celou řadu problémových a rizikových situací, do nichž se dítě a jeho rodiče dostávají. Každý z vás, kdo máte děti, si zkuste představit, že nejste právními rodiči svých dětí a navzdory tomu, že byste pro ně udělali úplně všechno na světě, podle práva nejste vůbec nic. (Velký hluk v sále. Poslankyně Pastuchová se obrací k předsedajícímu.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, paní kolegyně. Přesto, že vnímám, že diskuse se vedou i na jiná témata, prosil bych, aby diskuse v tomto sále probíhala k otevřenému bodu, tedy k tisku 320, a aby hovořil jen ten, kdo má udělené slovo. Děkuji. Pokračujte. Poslankyně Jana Pastuchová: Já také děkuji. Můžeme říci, že některé právní věci rodiny se dají vyřešit i smluvně. To je skutečně pravda, ale rodičovství přece není o smluvních vztazích. Rodičovství je o pochopení, vzájemné odpovědnosti a právech a povinnostech z rodičovství plynoucích. Právní uznání nebiologického rodiče tak pomůže překonat nejen právní problémy rodiny, kde oba rodiče mají stejné pohlaví, ale přispěje k faktickému uznání této rodiny ze strany společnosti. Předložený legislativní záměr stanoví výjimku ze zákazu osvojení pro registrované osoby, kdy si nově budou moci partneři osvojit dítě svého partnera. Nepůjde tedy o osvojení cizího dítěte z náhradní ústavní péče, které je právě volné, ale o osvojení dítěte, které ve stejnopohlavní rodině žije s partnerem jeho rodiče. Dále bych vám k tomu ještě chtěla říci, že pokud má dítě druhého rodiče uvedeného v rodném listě, bude jeho osvojení registrovaným partnerem podle § 809 občanského zákoníku možné pouze se souhlasem tohoto rodiče. Například tedy, pokud bude mít dítě v rodném listě uvedenou matku i otce, bude moci partnerka matky dítě osvojit pouze s výslovným souhlasem otce. V případě, že bude dítě starší 12 let, bude v souladu s § 806 občanského zákoníku nezbytný také jeho souhlas s osvojením. Pokud dítě ještě nedosáhlo 12 let věku, bude podle § 807 občanského zákoníku souhlas s osvojením dávat opatrovník dítěte, přičemž opatrovníkem je obvykle soudem jmenován orgán sociálněprávní ochrany dětí. I osvojené dítě mladší 12 let soud vyslechne a vezme na jeho vyjádření zřetel s ohledem na stupeň jeho duševního vývoje. Soud se bude muset při svém rozhodování řídit nejlepším zájmem rodiny. Ještě na konec bych chtěla říci, že Česká republika by přijetím tohoto návrhu nezaváděla žádnou světovou novinku. Existuje řada zemí, kde je adopce dítěte partnera či partnerky možná. Uvedu zde například Finsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Rakousko a další. Z postkomunistických zemí je umožňuje například Slovinsko a Estonsko. Navíc šetření Centra pro výzkum veřejného mínění ukazují, že i Česká republika je na uznání stejnopohlavních rodin připravena. Podle sčítání provedeného v červnu 2014 podporuje možnost osvojení dítěte partnera nebo partnerky 58 % osob. Já bych vás tímto za všechny předkladatele chtěla požádat o schválení a vaši podporu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Pastuchové jako zástupkyni předkladatelů a žádám pana zpravodaje Lukáše Pletichu o jeho zpravodajskou zprávu. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vyslechli jsme zprávu ke sněmovnímu tisku 320, která pochází někdy z léta z doby před dvěma lety. Já bych vás na tomto místě rád seznámil s aktuálním vývojem, protože byť to všechno, co zde řekla paní zástupkyně předkladatelů, je pravda, bylo v té době aktuální, tak i legislativní vývoj poněkud pokročil a zrovna tuto problematiku před necelým měsícem rozhodoval Ústavní soud, který na

plenárním zasedání dospěl k závěru a rozhodnutí tak, že ten § 13 odst. 2 zákona 115/2006 o registrovaném partnerství se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. To znamená, že v momentě, kdy vlastně tento nález bude publikovaný, tak celá překážka, která dnes je, která se měla tímto řešit, odpadne. A tím pádem se stane tento zákon nadbytečný. Čili já bych dal na zvážení, jestli by předkladatelé tento tisk nestáhli a nebo abychom ho zamítli, protože skutečně bude během několika dnů zbytečný. A to, co vlastně chcete opravovat, co jste přednesla, tak to všechno bude vlastně nadbytečné a už vyřešené. Takže tolik z mé strany v tuto chvíli. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu, ve které ozřejmil pravděpodobně řadě kolegů, včetně navrhovatelů, současný právní stav po nálezu Ústavního soudu České republiky. Je samozřejmě jenom na navrhovatelích, jestli návrh stáhnou nebo ho ... (Domluva mimo mikrofon.) Ale já musím otevřít rozpravu po zpravodajské zprávě a tu také otevírám. První přihlášená je paní poslankyně Jana Hnyková do rozpravy. Připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já budu přistupovat k této novele tak, jak byla předložena před dvěma lety, protože i to, co nám tady zpravodaj přednesl, se bude muset legislativně upravit. Pokud je tam ten paragraf nadbytečný, tak stejně to bude muset projít Poslaneckou sněmovnou. Já bych se chtěla podělit o svůj pohled na tuto novelu. Když se na nás v komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národní menšiny obrátili představitelé Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu - PROUD a požádali nás o podporu a převzetí jejich návrhu o osvojení dítěte stejnopohlavními rodiči, moje první otázka směřovala k tomu - pokud dojde k osvojení dítěte, co se stane, když dojde k rozpadu registrovaného partnerství. A byla jsem ubezpečená, že v návrhu novely je zakotveno, že po zrušení partnerství se použijí ustanovení o výkonu rodičovské odpovědnost po rozvodu manželství, což je upraveno v § 13a odst. 4, které upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi partnery. V takovém případě se bude postupovat obdobně jako v případě rozvodu manželství. V případě ukončení partnerství bude muset soud nejprve rozhodnout o tom, který z rodičů bude o dítě nadále pečovat. Soud, pokud se rodiče nedomluví, se bude muset při svém rozhodování řídit nejlepším zájmem dítěte, a to je pro mě velmi důležité ustanovení. Vím, že tato novela vyvolává různé emoce a postoje občanů k této problematice a velmi často se toto osvojení zaměňuje s adopcí cizího dítěte, což musíme ale rozlišovat. *** (17.40 hodin) (pokračuje Hnyková) Navrhované ustanovení paragrafu 13a umožní registrovanému partnerovi osvojit si dítě jeho partnera, partnerky obdobně jako manžel může osvojit dítě své manželky. Nejedná se tedy o osvojení jako formu náhradní rodinné péče. A znovu musím upozornit na odpovědnost rodičů vůči svému dítěti. Nejen že mají právo dítě vychovávat... (V sále je velký hluk.) Pane předsedající, já chápu, že nezajímá mé kolegyně a kolegy výchova dětí, ale já bych se chtěla podělit s vámi o tento názor. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se pokusím, paní poslankyně. (Posl. Hnyková: Děkuji.) Ještě jednou žádám kolegy a kolegyně, aby diskuse, které se netýkají tohoto tisku, přenesli do předsálí, a pokud se chtějí přihlásit do rozpravy, mají možnost, protože rozprava je otevřena. Ještě chviličku vydržíme. Pokusím se zrušit jeden hlouček vpravo. Prosím, pokračujte. Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Já začnu tento odstavec znova, abyste to měli vcelku. Musím upozornit na odpovědnost rodičů vůči svému dítěti. Nejen že mají právo dítě vychovávat, ale i o něj pečovat, a to vede k odpovědnosti rodičů a bude to tak platit i u stejnopohlavních rodičů. navrhované ustanovení umožní registrované partnerce či partnerovi, aby prostřednictvím osvojení právně upravili vztah k dítěti, které obvykle od jeho narození fakticky vychovávají, vyživují a milují, aby měli právo také na informace ve škole, o zdravotním stavu, ale řeší se tím i pozůstalostní řízení v případě úmrtí jednoho z partnerů.

Velmi často slyším námitky, že to neodpovídá tradiční rodině. Ano, je to jiný druh rodinného modelu a zaměříme se na varianty, které se vyskytují v naší společnosti, kdy se o dítě stará osamělý rodičů, vyrůstá například dítě ve vícegenerační rodině, vychovává se dítě nesezdanými páry nebo páry s jedním rodičem dlouhodobě žijícím v zahraničí. A žádný z modelů nevede automaticky k tomu, že dítě má nějaký patologický vývoj nebo výraznou dysfunkci. Často slýchávám, že dětem bude chytě mužský nebo ženský vzor, ale jsou rodiče odpovědí a zdůrazňuji odpovědní, kteří povedou své dítě k utváření vlastního názoru a budou ho vést, aby mu pomohli nacházet vzory ve svém okolí díky kontaktům s různými příbuznými, přáteli a vrstevníky dětí. Víte, jsem přesvědčena, že pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde jsou lidé, co ho mají rádi, lidé, kteří mají k sobě láskyplný vztah, fungující komunikaci, sdílejí dobré, vidí i přirozené projevy nepohody a řešení problémů. To je přeci to nejlepší pro rozvoj dítěte. Přece tito rodiče nebudou dělat nic výjimečného, budou se starat o domácnost, péči a výchovu. Budou chodit nakupovat, dělit se o domácí práce, vodit děti do kroužků, vydělávají, platí účty, chodí na návštěvy. Také se hádají a usmiřují nebo si projevují city. Vzhledem k tomu, že děti ve stejnopohlavních rodinách jsou plánované, jsou i funkčnější co do rodinného života. Především rodiny lesbických matek ve srovnávacích výzkumech dosáhly výrazně více bodů, co se týká spolupráce a rodinné pohody. Stovky výzkumů realizovaných již více než 30 let dokazují, že děti mající stejnopohlavní rodiče neprospívají hůře, ani nemívají horší kázeň. Jediná jinakost těchto dětí ve výzkumu těchto dětí je vyšší míra tolerance Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás ještě jednou přeruším a skutečně požádám Sněmovnu o klid. Myslím si, že přes poměrně pokročilou hodinu můžeme mít každý dostatek úcty k tomu, kdo hovoří. Pokud máte jiné diskuse, prosím opravdu v předsálí! Nikdo vás nenutí tady u toho být. Děkuji. Pokračujte. Poslankyně Jana Hnyková: Jediná jinakost těchto dětí ve výzkumu je vyšší míra tolerance a citlivost vůči diskriminaci. Podle výzkumů s dnes dospívajícími či dospělými dětmi, které vyrůstaly s rodiči stejného pohlaví, vyplývá, že děti své rodiny jako nenormální nevnímají. Někdo z vás by mohl oponovat, že dětem hrozí šikana od ostatních dětí, pak je nutné se zeptat, jestli je to problém toho dítěte, nebo rodičů, že je okolí vnímá negativně, i obecně společnost a školní prostředí dětí, a to můžeme změnit i my svým postojem například k této novele zákona. Posměšky a šikana v dětských kolektivech můžou mít jakýkoliv důvod. Buď je dítě moc chytré, tlusté nebo brýlaté atd. Vážené kolegyně a kolegové, máme tu novelu zákona v prvém čtení. Požádala bych vás o propuštění do druhého čtení a vyzvala bych vás, abychom si v klidu popřemýšleli o této novel a měli především na mysli zájem dítěte a rodičů, i když stejného pohlaví, jak se chtějí odpovědně postavit k výchově a péči o dítě. Pořád si myslím, že tato novela je lepší řešení než to, co teď probíhá médii, kdy ministryně Marksová prosazuje oplodnění ženy bez souhlasu muže. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové a s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Roman Procházka. (Omyl.) Ne? Tak odmazávám. Faktická poznámka pana poslance Štěpána Stupčuka a potom kolegy Jaroslava Borky. A znovu žádám Sněmovnu o klid. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já myslím, že bychom neměli přehlédnout tu skutečnost, kterou uvedl pan zpravodaj, a tj. že je tady nějaký nález Ústavního soudu. Jestli jsem dobře porozuměl jeho obsahu a významu, tak nález Ústavního soudu tady vlastně odstraňuje tu legislativní překážku zvláštní úpravy ve vztahu k obecné úpravě, která je obsažena v občanském zákoníku. Jinými slovy, pokud platí nález Ústavního soudu, odstraní se ta překážka ve zvláštní právní úpravě, v zákoně o registrovaném partnerství, a veškeré jednopohlavní páry budou v režimu obecné právní úpravy občanského zákoníku a budou mít stejná práva jako oboupohlavní páry. Můžeme mít na to různý názor, jestli to je dobře, nebo ne, v každém případě nelze hovořit o tom, že by za takovéto právní situace byl kdokoliv diskriminován. Říkám to jenom proto, že si možná můžeme ušetřit tu složitou diskusi, nemusíme zde hledat zase nějakou jinou zvláštní právní úpravu, která by nakonec mohla vyústit v to, že menšina tady bude mít

víc práv než většinová společnost oboupohlavní. Jinými slovy, tvrdím, že úprava obecního zákoníku je dostačující a dostatečně pokrývá práva i jednopohlavních párů. To je vše. Děkuji. (Potlesk části poslanců ČSSD.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Nina Nováková v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Někteří předřečníci již říkali, že tento návrh je částečně zbytečný. Já se pokusím přidat k tomu jiný aspekt. My teď tady hovoříme o tom, že dvojice stejného pohlaví uzavře registrované partnerství. Už jako bychom zapomněli na to, když před léty se to projednávalo ve Sněmovně, já jsem tady nebyla, ale tu kauzu jsem sledovala, tak tehdy tyto páry říkaly, to je poslední, co chceme. My chceme být jaksi plnocennými členy společnosti v tom, že chceme dokázat, že jsme schopni uzavřít stálá partnerství. To je jedena aspekt. A teď mně se zdá z debat, které jsou třeba i na Facebooku atd., si uvědomuji, že tady dochází k mýlce. Tento návrh řeší situaci, kdy lidé žijí spolu v registrovaném partnerství a jeden z nich je biologickým rodičem, biologickým rodičem dítěte. *** (17.50 hodin) (pokračuje Nováková) Ten druhý spolu s ním, když žije ve stejné domácnosti, pohlíží se na něj - podle občanského zákoníku se na něj pohlíží jako na osobu blízkou, jako na osobu, která vůči tomu dítěti má povinnosti. To znamená, vyživovací povinnosti, povinnosti ho vychovávat. A já proto, že jsem ze školství, jsem si už navykla z opatrnosti - tady paní kolegyně Hnyková tak jako free o tom mluví, že je někdo rodič, pro mě ještě pořád je rodič jako biologický rodič, a pak je někdo, koho mohu mít velmi ráda, protože mě vychovává. A je to de facto jako moje matka, de facto jako můj otec. A teď znovu - vraťme se k této situaci. Ve škole - protože je zmatek, kdo je biologický rodič atd. jsme si navykli používat pojem zákonný zástupce. A to je právě ten, který - jak říkala paní kolegyně Hnyková - nese odpovědnost za výchovu a za přiměřenou péči o to dítě. Tomuto zákonnému zástupci náleží informace ze strany školy atd. a jedná se s ním jakoby - kdyby to byl - tedy v uvozovkách - rodič. Je to zákonný zástupce. A když žijí lidé v registrovaném partnerství, jeden z nich je biologickým rodičem, druhý má ten status, který se rovná vlastně zákonnému zástupci, neboli člověku, který má povinnosti vůči tomu dítěti, je osobou blízkou, tak kdyby náhodou nastala situace, že například ten biologický rodič zemře, tak zcela určitě ten, kdo je osoba blízká, bude jako první ve hře, aby mohl to dítě adoptovat. A teď tady motáme ten nález Ústavního soudu. Tam se jednalo o to, a to skutečně bylo trošku nevyrovnané, že člověk, který je řekněme sexuálně orientován na stejné pohlaví, mohl, když žil sám, adoptovat dítě. Ale když žil v registrovaném partnerství, tak ne. A o to se jednalo teď v tom nálezu Ústavního soudu. Ale teď se bavíme opravdu o něčem jiném. My to skutečně nepotřebujeme. Ten, který žije ve stálém partnerství, o to dítě pečuje, odpovídá za jeho výchovu, odpovídá za jeho výživu, je vlastně ve stejném postavení, jako je zákonný zástupce. Proto je to skutečně zbytečné zasahování do toho, že dítě zkrátka má biologického otce a biologickou matku, a pak mohou být samozřejmě jiní lidé, kteří ho vychovávají. Prosím také, abyste vzali v potaz, že se tím vůbec nijak neklade do kontrastu - dítě vyrůstá v registrovaném páru, tedy v domácnosti, kde je registrovaný pár, a vyrůstá v ústavní péči. A tady, když řekneme, lépe je dítěti, že žije v domácnosti, v láskyplném prostředí, o tom také to není. Tam to je prostě jenom o tom, a nezlobte se, já si pořád ještě myslím, že žijeme ve společnosti, kdy je mi divné, že v rubrice otec bude otec i matka, bude prostě nějaký pán (?) a v rubrice otec a matka budou tedy dvě dámy. Já si myslím, že to zatím opravdu nepotřebujeme a není to proti zájmu dítěte. Proto prosím, nepodporujme to, byť je to třeba dobře míněný návrh. (Potlesk z různých skupin v sále.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní mám sérii faktických poznámek. První faktickou poznámku paní poslankyně Jana Lorencová. Připraví se s druhou faktickou poznámkou Štěpán Stupčuk.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce. Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já musím na úvod říci, že mám mezi jinak orientovanými, tedy sexuálními páry, řadu přátel. Znám je důvěrně a mohu říct, že jedni žijí spořádaně, druzí se rozešli, ale to není tak podstatné. Chci říct hlavně to, myslíte si, že my tady v tom 21. století, když to nenapadlo nikoho z našich předků, jsme až natolik chytří, abychom rozhodovali o těchto věcech? Myslíte si, že na to máme pouvoir, abychom rozhodovali o tom, jestli bude chlapec nebo děvčátko říkat jednomu z rodičů - v uvozovkách - stejného pohlaví maminko, komu bude říkat tatínku, jak to bude vysvětlovat spolužákům! Kde jsme se to ocitli, co to tady řešíme! (S důrazem:) Co si to dovolujeme! Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní faktická poznámka kolegy Stupčuka. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Štěpán Stupčuk: Já bych chtěl faktickou poznámkou reagovat na moji předřečnici paní poslankyni Novákovou, protože mám pocit, že se trošku motáme v těch pojmech a ve výkladu toho, co ty pojmy znamenají. Samozřejmě že je rodič, ten je jasně daný biologickou vazbou na dítě. A současně platí, že je nejčastěji on tím zákonným zástupcem. Ale zákonným zástupcem může být samozřejmě i někdo jiný. Ať už to je osvojitel nebo prostě babička, pokud nemá atd. Tak jenom abychom si to vysvětlili. Současně ale platí, že ten partner, který žije v tom jednopohlavním vztahu, automaticky není zákonným zástupcem toho dítěte. On právě není vůbec nadán žádnými právy a povinnostmi k tomu dítěti, ač jej fakticky může vyživovat, či nikoliv. To může nastat pouze za situace, že ten rodič část těch svých rodičovských práv a povinností deleguje na toho partnera, který s ním sdílí společnou domácnost. Pak se on například může prokázat tím delegovaným výkonem rodičovských práv, když jde vyzvednout dítě do školy či jinam. Takže já bych chtěl vyvrátit to, co tady hlavně bylo tvrzeno, že automaticky ten partner je nadán těmi zákonnými - těmi právy k tomu dítěti. A podotýkám tedy zcela na závěr, a znovu to opakuji, ta obecná úprava v občanském zákoníku je naprosto dostačující, je nediskriminační a myslím si, že bychom neměli tady řešit nic nějakým speciálním zákonem, protože bychom tady zase vytvářeli zvláštní režimy, odchylky, které by se mohly ve finále ukázat - právě ony - jako diskriminační. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stupčukovi i za dodržení času k faktické poznámce. Další faktická poznámka pana poslance Jiřího Zlatušky, připraví se s faktickou poznámkou pan kolega Pavel Plzák. Prosím Sněmovnu o klid. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já k tomu, co tady říkala paní poslankyně Nováková, kdy říkala - na jedné straně je toto dítě žijící v tom partnerství s příslušným zastupováním apod., a na druhé straně ústavní péče, a potom z toho vyvozovala, že není potřeba žádná zvláštní úprava. Tak bych k tomu upozornil, že i kdyby tady tohle byla pravda, tak to nebude pravda v okamžiku, kdy ten rodič zemře a ta situace se změní. V takovém případě zůstává ten druhý partner bez jakéhokoliv vztahu k dítěti a ten ústav, na který paní poslankyně Nováková ukazovala, tak ten se stane domovem dítěte. Je to pro stabilitu toho dítěte. Je to potřebné proto, aby se vytvářelo prostředí, ve kterém opravdu tady tohleto může fungovat. A když už jsem tady, tak bych si dovolil ještě poznámku k tomu, jestli vytváříme instituty, které zde stovky let před tím ještě nebyly. Před stovkou, dvěma sty let bylo naprosto nemožné, aby například žena mohla získat vysokoškolské vzdělání, aby se mohlo říct "paní doktorko" nebo něco takového. Připadalo by to také nemožné. Přesto se to změnilo a nepřipadá nám na tom dneska nic divného. Nebojme se toho, takovéhle tradice měnit. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Zlatuškovi. Nyní pan kolega Pavel Plzák, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Všichni s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, ale já si myslím, že pan kolega Zlatuška nemá

pravdu, protože když zemře biologický otec v registrovaném partnerství, tak sociální pracovnice by měla zhodnotit poměry a doporučit věci v nejlepším zájmu dítěte. A doporučit soudu, který rozhodne. To neznamená přece, že každé dítě, kterému umře biologický otec - nebo biologický rodič v registrovaném partnerství, půjde okamžitě do ústavu. *** (18.00 hodin) (pokračuje Plzák) To si myslím, že není pravda. A druhá věc je už to zmatení pojmů tady babylónské. Takže pravdou je, že jsem se tím nezabýval, ale teď jak slyším tu diskusi, chcete tedy říct, otázka na předkladatele, že dvě ženy žijící v lesbickém páru, jedna biologickou matkou dítěte, biologický otec bude souhlasit s tím, aby druhá žena adoptovala to dítě, do kolonky "otec" bude zapsáno to ženské jméno? Představte si, že to dítě, dokud je malé, tak nic se neděje, ale pak mu bude čtrnáct, patnáct, oni se zeptají: Kdo je tvůj tatínek? A on řekne: Vlasta Nováková. (Smích v sále.) To pro to dítě musí být docela traumatizující. Já nevím. Možná se bude hlásit k tomu svému biologickému otci, kterého měl předtím. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě budu konstatovat omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Petr Adam od 17.45 se omlouvá do konce jednacího dne. Slova se ujme paní poslankyně Helena Válková k faktické poznámce a předám řízení schůze. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych se jenom chtěla připojit k těm hlasům konzervativnějších možná poslankyň a poslanců, kteří si myslí, že to, o čem tady diskutujeme, už částečně vyřešil minimálně v té podstatné části, o které tady diskutujeme, nález Ústavního soudu a že řada těch diskusí tedy je zbytečná. A potom bych chtěla podpořit svého předřečníka, vaším prostřednictvím, pana poslance Plzáka, protože opravdu všichni známe spoustu rozvodových sporů a víme, že soudy teď obzvlášť už ne automaticky nesvěřují biologickému otci, ale vždycky se zjišťují konkrétní poměry toho dítěte, a platí ta dobrá stará zásada z Úmluvy o právech dítěte, kterou je samozřejmě Česká republika vázána, že to musí být v zájmu dítěte. Takže ten případ, který tady byl citovaný, že zemře třeba biologická matka a ta lesbická partnerka by měla zájem o další výchovu dítěte, které s ní vyrůstalo deset roků, tak pochopitelně není ohroženo nedostatkem právní úpravy. A pochybuji, že by soud v takovém případě to dítě přikázal, respektive by rozhodl ve prospěch biologického otce. Takže za mne - ještě jsem se teď dívala taky na ten nález - si myslím, že zbytečně tady diskutujeme o úpravě, která není nutná. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. To byly faktické poznámky. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Nytrovou s řádnou přihláškou do rozpravy. Prosím, máte slovo. Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, připojuji se k názoru konzervativních poslanců. Zaštítila jsem petici proti adopci dětí homosexuálům. Jsem zásadně proti novele zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila registrovaným párům osvojit si dítě svého protějšku, pokud je v rodném listě dítěte uveden pouze jeden rodič, případně pokud jeho druhý rodič o dítě nepečuje a dá souhlas k osvojení dítěte.

Zákon o registrovaném partnerství prošel v roce 2006 jen těsnou většinou pouze o jeden hlas, a to proto, že nerozhodnutá část poslanců byla ubezpečena v tom, že si homosexuální páry nebudou klást žádné další požadavky. Dnes vidíme, že svému slibu nedostály. A nyní požadují zmíněnou adopci. Sliby chyby - slibem nezarmoutíš. Co se týče registrovaných partnerství, je nutné upozornit na jednu skutečnost. Jak už zde bylo řečeno, není pravdou, že pokud biologický rodič dítěte zemře, že toto dítě je automaticky umístěno do dětského domova. Dnešní soudní praxe potvrzuje, že pokud biologický otec dítěte zemřel, pak je dítě homosexuálního partnera dáno do výchovy pozůstalému partnerovi, který by se stal pěstounem nebo poručníkem, pokud je to v nejlepším zájmu dítěte. Z toho plyne, že uzákonění adopce, o něž propagátoři zákona usilují, je z tohoto hlediska absurdní. V těchto specifických situacích by se z praktického hlediska jednalo pouze o několik málo výjimečných případů a jak z výše uvedeného vyplývá, tyto mohou být uspokojivě vyřešeny v rámci současné stávající legislativy. Hlavní stránka tohoto problému však spočívá v naprosto jiné skutečnosti. Otevírá se zde totiž možnost, že všichni lidé hlásící se k homosexuálnímu způsobu života, si budou moci adoptovat dítě. A ta petice, kterou jsem zaštítila, je právě proto, aby hájila zájmy těch, kteří se sami hájit nemohou - práva nevinných dětí. Naší povinností je usilovat o to, abychom vytvořili co nejlepší podmínky pro výchovu dítěte a nevytvářet jiné alternativy, které nikdy nemohou nahradit základní buňku rodiny, již tvoří jeden otec a jedna matka. Naopak vytvářením nových alternativních variant můžeme snadno dospět k výraznějšímu zpochybnění a postupnému rozmělňování základního modelu rodiny. Tento model je třeba mít v úctě, chránit jej, aby zůstal i nadále pevným pilířem naší společnosti. Známou skutečností zůstává, že právě homosexuální páry se v drtivé většině vyznačují vysokou formou promiskuity, která je mnohonásobně vyšší než u běžných heterosexuálních párů. To znamená, že zde rozhodně nelze mluvit o stabilním prostředí, v němž by dítě mělo vyrůstat. To potvrzují i sami mnozí homosexuálové, případně samotné pochody sprite (?pride) pochodů. V tomto případě lze spíše mluvit o neuváženém experimentování na dětech než o upřímnou snahu hájit práva těchto snadno zranitelných dětí. Chci zdůraznit, že ta petice a mé vystoupení není namířeno proti homosexuálům jako takovým. Je namířena proti absurdnímu uzákonění adopce dětí těmito páry. Homosexuální lobby usiluje plíživými postupnými kroky ničit staletí osvědčený model, fungující model rodiny. Ze strany homolobby jde o systematický postup, jak změnit fungování naší společnosti. Odstrašujícími případy by pro nás mohly být praktiky z Velké Británie, Francie, Holandska a severských zemí. Na půdě Sněmovny jsme už několikrát diskutovali o praktikách v Norsku. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní kolegyně, moc se omlouvám, ale poprosím kolegy, pokud si mají co říct, aby tak učinili v předsálí. Děkuji. Pokračujte. Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Takže několikrát jsme na půdě Sněmovny diskutovali o tzv. norských dětech a o tom, jaké prakticky v Norsku v dnešní době existují. A myslím si, že toto je pro nás pro všechny odstrašující případ. My nejsme někde na začátku. My už se můžeme poučit z praxe v jiných zemích. Jaká je konkrétní praxe zavedení homosexuálních rodin? Homo-lobby má několik etap, které přesně podle svého programu plní. Nejprve gay pochody. Získává negativní reakce. Označují se za utlačovanou skupinu a potřebují mít svou ochranu. Když mají antidiskriminační zákony, chtějí registrované partnerství, údajně z důvodu zjednodušení právních norem, komplikací při soužití, informacích o zdravotním stavu. Dalším krokem, když mají registrovaná partnerství, chtějí adopci dětí. Nejprve adopci dětí biologického partnera a potom chtějí adopci dětí z dětských domovů. Chtějí rovněž umělé oplodnění, které je hrazené ze zdravotního pojištění. A když už mohou adoptovat děti, tak najednou dochází ke stavu, že ve společnosti je málo adoptovatelných dětí, a tak je musí někde získat.

A takhle začínají praktiky juvenilní justice. Začíná odebírání dětí heterosexuálním párům. Určitě všichni z vás dostáváte maily od tzv. ruské matěry, které přesně dokumentují ve svých mailech, kolika ženám byly v Norsku ukradeny děti z naprosto nesmyslných důvodů. Takže to jsou praktiky, ze kterých my se můžeme poučit. Do toho se vkliňují samozřejmě požadavky, aby se sexuální výchova a homosexuální výchova dostávala do škol, a snižuje se věk dětí, které jsou s těmito praktikami a s touto výukou seznamování. *** (18.10 hodin) (pokračuje Nytrová) A nakonec posledním krokem je prosazování snižování věku pro sexuální styk. Homosexuálové se budou snažit zrealizovat sex s dětmi. (V sále se ozývají výkřiky.) Mluvím o tom, jak už to v podstatě opravdu v některých zemích funguje. Rizikové faktory života dětí v homosexuálních rodinách, které mohou být vystaveny - dětí, vychovávaných homosexuálními páry, je tam vysoká promiskuita, vysoký výskyt pohlavních a jiných chorob, nadprůměrný sklon k alkoholu a drogám ve srovnání s heterosexuální společností, vyšší míra výskytu duševních a mentálních poruch, výrazně kratší věk dožití, výrazně vyšší výskyt násilného chování u homosexuálů. Vážení kolegové, já jsem přesvědčena o tom, a uznávám lidskou důstojnost všech, odmítám ale měnit zákony přirozenosti a přírody. Jsem přesvědčena o tom, že jedině muž může zplodit a jedině žena může porodit dítě, a proto se jedině muž a žena mohou stát rodiči. Jsem si jistá, že základem každé společnosti je spořádaná a pevná rodina. Muž a žena jsou biologicky odlišní ve své stavbě těla a mají odlišné sociální role. Proto nesouhlasím s novelou zákona o registrovaném partnerství a navrhuji tuto novelu zamítnout. Uvědomuji si, že je nutné chránit především zájmy nevinných dětí a je nutné usilovat o nejlepší a stabilní podmínky pro výchovu dítěte a nevytvářet alternativy, které nikdy nemohou nahradit základní model rodiny. Proč neřešíme otázku podpory rodiny a mateřství ve významu zakládání rodin? Proč komise pro rodinu neřeší právě jak pomáhat dnešním rodinám, dnešním manželstvím a dnešním krizím? Proč vytloukáme klín klínem? Proč trváme na rovnosti mužů a žen? Vždyť přece muž i žena jsou si rovni, ale každý z nich má jiné fyziologické a biologické přednosti. Podpora rodiny u mě není zakládání lesních školek, dětských skupin a podobně. Podpora rodiny je to, aby ženy mohly zůstat co nejdéle se svými dětmi a věnovat jim svou péči a lásku a nebyly nuceny nastoupit o nejdříve do zaměstnání. Toto je u mě ta pravá podpora rodiny. Takže bojuji za obnovu manželství a navrhuji zamítnutí této novely. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První prosím k mikrofonu pana poslance Dolejše, připraví se pan poslanec Stupčuk a pak pan poslanec Šrámek. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Dolejš: Máme tři čtvrtě hodiny do 19. hodiny. Tento bod sice určitě nezmění chod České republiky, ale vyvolal debatu, která není asi úplně překvapivá. Zažil jsem to, když jsme tu diskutovali o zákonu o registrovaném partnerství a potvrzuji jedno, že každý jsme nějak formovaní a ne vždycky je to dáno konfesí, tedy vírou, nebo stranictvím, což koneckonců potvrzuje, že civilizační vývoj od středověku do 21. století nešel vždycky rovně, nešel vždycky napřímo, ale někdy klikatou cestou a chvíli to trvá, než některé věci prostě projdou vědomím nejen jednotlivců, ale celé společnosti. Ale jde to. Koneckonců tak katolická země jako Španělsko má právě tento navrhovaný model. To je první poznámka.

Druhá poznámka - zájem dítěte. Zájem dítěte je především, aby vyrůstalo v nějakých podmínkách, kde ho budou mít lidi rádi. A upřímně řečeno, heterosexuální tatínek či maminka, která chlastá, která je na to dítě agresivní, tak je mnohem horší rodič než ten, který si vezme homosexuálního partnera biologického rodiče. Já si to myslím. A kdyby náhodou se některé z mých vnoučat nebo pravnoučat dostalo do této situace, věřím, že se budu rozhodovat na základě zájmu tohoto dítěte a ne podle určitých floskulí. Poslední poznámka. Má smysl projednat ten zákon, proto si nemyslím, že ho musíme teď zamítnout, byť rozhodne většina. Pochopitelně. Ale ten Ústavní soud zrušil jenom určitý problém, tu diskriminační bariéru, ale jak tady slyšíte z různých právních názorů, zdaleka není vyrovnána ta situace, situace skutečného rodiče, byť adoptivního, a o to koneckonců jde, a možná na to právě instinktivně někteří reagují, protože tohle se jim nelíbí. Ale já si myslím, že i to je legitimní krok a myslím si, že to má cenu prodiskutovat ve druhém čtení, a proto prosím, podpořte to, abychom mohli dále jednat. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Stupčuka. Připraví se pan poslanec Šrámek. Prosím, máte slovo. Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji. Já myslím, že to základní, co bychom měli mít na paměti při projednávání tohoto návrhu zákona, je to, co máme vepsáno do ústavy a do Listiny základních práv a svobod, že lidé jsou si rovni v právech a povinnostech bez ohledu na barvu pleti a pohlaví. V tomto případě tím kritériem pro posuzování je to pohlaví. Já tvrdím, že za současné legislativní situace a našeho právního řádu neexistuje žádná diskriminace a bariéra. Proto ten zákon je zbytečný v tuto chvíli. Rozumím důvodům předkladatele, když ho navrhovali za situace, kdy ta věc nebyla judikována Ústavním soudem. Nemůže obstát ani ten argument při úmrtí jednoho z těch dvou rodičů, protože analogicky ve stejné situaci se může ocitnout heterosexuální pár, kde se maminka rozvedla před X lety s tím manželem, našla si jiného partnera, toho si vzala, ale rodičovská práva zůstala tomu původnímu otci zachována, přestože třeba deset patnáct let spokojeně spolu žijí v manželství, maminka zemře, rodičovská práva má však ale ten původní otec, přitom to dítě je dávno vychováváno a citově poutáno k tomu druhému tatínkovi. A to je situace, ve které se samozřejmě mohou ocitnout i ty lesbické páry či páry dvou mužů. Prosím, abychom tady nehledali řešení toho problému. Toto řešení bychom měli případně hledat v rodinném právu, v obecné úpravě občanského zákoníku. A paní profesorka Válková to tady říkala, tím kritériem je vždycky citlivé posuzování soudu, co je v nejlepším zájmu dítěte. Ale přijímat tady nějakou speciální úpravu, legislativu, a dělat tady nějakou složitou architekturu, já před tím varuji, protože bychom nakonec zjistili, že tím diskriminujeme a znevýhodňujeme většinovou heterogenní společnost. A prosím, abychom toto měli na paměti. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Eviduji další čtyři faktické poznámky - pana poslance Šrámka, připraví se pan poslanec Černoch, poté paní poslankyně Hnyková. Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Víte, že se pohybuji nejen mezi lidmi, ale i mezi zvířaty a rostlinami. Znám význam jednopohlavní květiny nebo plodiny, ale mohl by mi tu někdo vysvětlit, co jsou to jednopohlavní rodiče? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já si myslím, že tento návrh je o tom, aby se děti měly lépe. Není to návrh, který by měl řešit nějaké nové mechanismy. Já sám jsem zastáncem tradiční rodiny. Myslím si, že chování norských úřadů je absolutně skandální v rámci odebírání dětí. Nechci si zvykat na nové mechanismy, o kterých mluvil pan kolega Zlatuška, vaším prostřednictvím, na co bychom si měli zvykat. Nebudu si zvykat ani na to, že se některý komunální politik nechá zbičovat důtkami a bere to jako že to je normální. Myslím si, že to není normální. Ale tady ten návrh je pro dobro dětí. Je pro dobro dětí a myslím si, že jakékoliv jiné diskuse jsou trochu mimo. A myslím si, že by si rozhodně zasloužil, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení a tam se o něm diskutovalo. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Já bych si dovolila zareagovat na moji předřečnici, paní kolegyni Nytrovou, prostřednictvím vás, paní předsedající. Když tady mluvila o komisi, tak já do té komise chodím docela dost pravidelně. Mluvíme tam o rodině, o tom, jak by se podmínky měly zlepšit. Já se zase znovu musím vrátit. Komise přece není od toho, aby připravovala legislativu na podporu rodiny. To je přece vaše paní ministryně, která by měla pro to udělat maximum. *** (18.20 hodin) (pokračuje Hnyková) Proto teď, když to tady slyším, je to pro mě velmi zarážející a musím na to upozornit, protože si myslím, že odtamtud, z Ministerstva práce a sociálních věcí, by měly především vycházet věci. A my na to i ve výboru pro sociální politiku upozorňujeme, aby ta podpora rodin byla daleko větší. A mluvím o tradiční rodině. Dneska se tady rozpoutala debata. Týká se to dětí u rodičů, které - jak tady říkal kolega, stejnopohlavního - ono to je zjednodušené, abychom věděli, o kom mluvíme. Ale já si myslím, že i tyto děti si zaslouží pozornost a právní úpravu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Jakubčík. Prosím máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Prosím vás kolegové, poslouchejme ty naše kolegy poslance právníky, kteří asi ví, co říkají. Tím mám na mysli zejména kolegu pana poslance Stupčuka. Řešíme tady už dlouhou dobu tento bod. Všichni se zaklínají starostmi dítěte, starostmi dětí, nebo péči o děti. Já s tím naprosto souhlasím. Co kdybychom ten čas věnovali jiným starostem o děti. O matky, které marně vymáhají alimenty, nemohou se jich dočkat, neví, jak zaplatí nájem, jak koupí dětem pomůcky do školy. Co kdybychom se starali o těch 10 % dětí, jejichž rodiče nemají na obědy v družinách? To bychom ten čas, který tady marníme tímto nesmyslem, využili daleko lépe! (Potlesk z levé strany sálu.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Jakubčíka. Prosím vaše dvě minuty. Poslanec Igor Jakubčík: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na pana kolegu Černocha vaším prostřednictvím. My tady tvrdíme, nebo někteří tady tvrdí, že bychom měli přesvědčovat naše i islámské spoluobčany, eventuálně lidi z Islámu, kteří k nám chodí, aby dodržovali naše zákony, že musí dodržovat naše zákony. Všechno dle našich zákonů. Nechápu jednu věc. Proč se neustále bere do úst Norsko? Proč měříme dvojím metrem. Když

někdo nedodržuje zákony v zemi, kde bydlí, je za to trestán. To znamená, příklad Norska a dětí je přece naprosto stejný jako příklad České republiky a řekněme Islámu. To je úplně to samé. My chceme, aby byly dodržovány české zákony, ale když se mají dodržovat norské zákony, tak se tady křičí, tak se tady volá, sepisují se petice, dělá se všechno možné. Dodržujme zákony my a nechme dodržovat ostatní státy svoje zákony. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. To byly v tuto chvíli faktické poznámky. Nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem paní ministryni Marksovou, připraví se pan poslanec Mihola. Prosím máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci. Jsem ze stejné strany jako jedna z předřečnic paní poslankyně Nitrová. A cítím opravdu velkou potřebu tady prohlásit, že se absolutně distancuji od toho, co tady říkala. Nechci tady plynule hovořit půl hodiny, nebo 45 minut, abych jedno po druhém vyvracela to, co tady bylo z jejích úst řečeno. Ale jsem opravdu přesvědčena - jak v tom oboru pracuji dlouho - že ta snůška těch nesmyslů byla opravdu dlouhá. Jinak jsem chtěla říci, že opravdu pro mě osobně je nejdůležitější, aby ty děti vyrůstaly v rodině, která je miluje. Jestli ta rodina je úplná a tak zvaně tradiční, nebo je neúplná a to je česká realita. My nemůžeme cílit jenom na tradiční rodinu, protože tady půlka rodin prostě tradiční není. Protože to jsou osamělí rodiče. Taková je prostě situace. Ať se nám to líbí, nebo ne. Anebo jestli ta rodina je s dvěma rodiči, kteří jsou stejného pohlaví. Myslím, že ten pojem je docela jasný. Tak mně je to úplně jedno. Pro mě je opravdu podstatné, aby to dítě bylo v bezpečí, mělo ty své rodiče, ať je to kdokoliv, rádo. A ti rodiče měli rádi to dítě. A to si myslím, že je to, oč tady běží. A já osobně několik takových párů znám, náhodou. Opravdu náhodou, jak jsem šla životem, tak jsem prostě takové potkala. Znám i takové, kde jsou dva muži a dítě. Znám i takové, kde jsou dvě ženy a dítě. A prostě chci jim pomoci aby - když nastane nějaká špatná situace - abychom si byli jisti, že to dítě bude v komfortní situaci. Protože, to rozhodování jak soudů, tak i našich OSPODŮ, může být velice nejednotné. Můžou se tam objevit najednou nějací příbuzní, kteří budou říkat. No jo, ale my jsem tady heterosexuální rodina, my to dítě chceme. Přitom to dítě je vidělo třeba velice zřídka ve svém životě a prostě s nimi žít nechce. Je zvyklé na toho druhého, třeba nebiologického rodiče - když se něco stane tomu biologickému. Opravdu bych chtěla zaručit, aby to dítě, které je v té určité rodině zvyklé, aby bylo v pohodě, aby mu nikdo neubližoval. A to si myslím, že bychom měli mít na mysli všichni. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní se vypořádáme se zatím třemi faktickými poznámkami. S první prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Připraví se pan ministr Jurečka a po něm pan poslanec Fiedler. Prosím vaše dvě minuty. Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Mě stačí možná i minuta. Já jenom vašim prostřednictvím panu kolegovi Jakubčíkovi. Vy jste koukal celou době na mě, ale s Norskem začala vaše stranická kolegyně. Ale je to pravda. Ano, ať se dodržují v Norsku zákony, které tam mají. Ať si je Norové dodržují. Nikdo nemá právo Norům říkat, jaké mají mít zákony. To je jejich věc. Na druhou stranu. Zákony, které jsou v Norsku a parametry, které jsou nastaveny v Norsku - tak si myslím, že tady nemají co dělat, v České republice. A je to bohužel v rámci některých organizací, které jsou - a myslím si, že příklad dětí Michalákových je toho jasným příkladem. Kdy celou dobu se snaží dostat své děti zpátky. A jakým způsobem to probíhá, ví asi každý. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana ministra Jurečku. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové. Ta diskuze je tady poměrně dlouhá a já se pokusím být velice stručný. Chtěl bych navázat na paní ministryni Marksovou, že není jenom důležité, aby to byla milující rodina, milující rodiče. Ale také, aby to byla rodina, která dobře zvládá výchovu a která nastavuje dobré vzory do života těch dětí! Jsou další aspekty, které bychom měli brát v úvahu. A o těch se tady nehovořilo. Takže byl bych velice rád, abychom neoslabovali tradiční rodinu, o které tak často hovoříme, že rodina je základ státu. Nevytvářejme další argumenty proto, jak tuto rodinu posílat do stále horší situace ve společnosti. A možná by také bylo dobré, když se tak argumentuje zájmy těch dětí. Prosím pěkně - a mluví se často o dětech, které jsou v dětských domovech. Ptal se jich někdo? Má ministerstvo, či předkladatel nějakou studii, kterou by opřeli o fakta, že tyto děti by opravdu chtěli být takto osvojováni a v takovýchto svazcích vychovávány? Já jsem nic takového v té diskuzi neslyšel. Dokud tyto věci také nemáme fakticky ověřené, nezaklínejme se tím, že pro dítě je takováto forma osvojení dobrá. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Kudela a po něm pan poslanec Ondráček. Všechno faktické poznámky. Prosím máte slovo. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji panu ministru Jurečkovi za nahrávku. Myslím to slovo v dobrém, pane ministře. A teď k paní ministryni Marksové. Vy jste tady, paní ministryně, říkala před chvilkou. Já to zopakuji tedy ještě jednou do toho mikrofonu. Že prostě pro dobro těch dětí. Vy jste ministryně práce a sociálních věcí. Tak dělejme něco pro ty sociálně potřebné děti. Udělejme něco pro ty - tak, jak říkal kolega Dolejš - teď ho tady nevidím. Klasický manželský pár otec žena. Muž holduje alkoholu. Žena by mu ráda zabezpečila klidný domov bez hádek, bez křiku. *** (18.30 hodin) (pokračuje Fiedler) Nemůže. Nemůže si dovolit bydlet samostatně, nemůže si dovolit častokrát ta matka toho dítěte odejít, protože to pro ni ekonomicky není průchozí. Nemůže si dovolit koupit byt nebo si nemůže dovolit koupit drahý nájem, protože jako samoživitelka nebo žena, která třeba pracuje, manžel ne, dělá u pokladny za pár peněz, nemůže si to dovolit. Tohle bychom měli řešit. Tyto sociální případy bychom měli řešit. Říkám to ještě jednou. A ještě jednu věc k tomu. Kolik je takovýchto případů? Deset procent dětí, jejichž rodiče nemají na zaplacení obědů. Jaký je to počet dětí? Co tady řešíme? Týká se to jakého segmentu společnosti? Kolik je těch homosexuálních párů, kolik z těch homosexuálních párů potká ten případ, že jeden z těch rodičů zemře a bude se muset řešit. Nicotné procento. To tady řešíme. Tím se zabýváme. A tím, kolik tisíc, deset tisíc dětí žije ve složitých podmínkách, to tu neřešíme. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pány kolegy a kolegyně, aby nekřičeli, je všechno dostatečně slyšet. Je to velmi třaskavé téma, nicméně si myslím, že bychom měli ještě zvládnout své emoce držet na uzdě. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Kudelu s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Kudela: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nejsem ze stejné strany jako paní poslankyně Nytrová, ale jsem ze stejného kraje. S jejími slovy jsem souhlasil, byť i na mé gusto byla příliš silná. Domnívám se, že pokud by byly dětské domovy a kojenecké ústavy prázdné, pokud by tam nebyly děti, pak nemusíme řešit ani tento návrh zákona. Paní ministryně, skutečně, postarejme se o to, aby rodiny chtěly děti, aby děti, které přijdou na svět, přicházely do prostředí, které je bude rádo přijímat, a aby děti nebyly odkládány do kojeneckých ústavů a dětských domovů, a potom nemusíme řešit tyto návrhy zákonů. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka také k faktické poznámce. Prosím, máte slovo. Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Kolegy a kolegové, já jsem jako obvykle nechtěl k této věci vůbec vystupovat, ale to, co zde zmínila paní ministryně, mě buď utvrzuje v tom, že jste v životě neviděla nový občanský zákoník nebo jste ho aspoň nečetla. Protože pokud by se tak stalo, tak to, co tady říkáte, nemůžete nikdy vypustit ze svých úst. Prosím, přečtěte si ten nový občanský zákoník, instituty náhradní rodinné výchovy a uvidíte, že současná právní úprava to dostatečně upravuje. A pokud chcete dělat speciální zákon pro svých "x" kamarádů, kteří žijí v tomto svazku, a kvůli tomu nám tady zabíráte čas, abychom řešili některé důležitější věci, tak zavzpomínejte, proč třeba nejste ochotna už více než pět týdnů nebo pět zasedání Sněmovny ve čtvrtek odpovědět na moji interpelaci, právě co se týká institutu náhradní rodinné výchovy, kdy pěstouni čekají na tzv. volné dítě přes dva roky. A nejste schopni pro to udělat vůbec nic, protože vy s těmi dětmi jenom kšeftujete a jste rádi, když je v těch ústavech máte. Takže, prosím vás, podívejme se do nového občanského zákoníku a držme se toho zákoníku, který tam je, protože úprava je dostačující a odpovídá všem potřebám toho dítěte. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, dovolte mi načíst dvě omluvy. Od 18.30 do konce dnešního jednacího dne se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Matušovská a pan poslanec Pavera se omlouvá z dnešního jednání mezi 18.00 a 19.00 hodin taktéž z osobních důvodů. Nyní prosím s přednostním právem k mikrofonu pana poslance Miholu, po něm pana ministra Dienstbiera. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Mihola: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Klub KDU-ČSL byl přesvědčen ještě před touto diskusí, že současná právní úprava je dostatečná, nakonec to tady potvrdil i zmíněný nález Ústavního soudu. Rád bych také zdůraznil, že někteří zde před zhruba deseti lety, ti, co zde byli, my všichni jsme tady nebyli, slyšeli přísežná prohlášení, že jde pouze o registrované partnerství a žádné další kroky, snahy a usilování nebudou následovat. Tak tady dobře vidíme, jak platí některé sliby, přísahy a já nevím, co všechno. Prostě, bohužel, nedá se ničemu takovému věřit. Pro KDU-ČSL je na prvním místě zájem dítěte, zatímco žádné právo na adopci neexistuje. Autoři zákona neuvedli, v čem podle nich současná právní úprava nedostatečně chrání práva dětí žijící s registrovanými partnery. Co se týká úmrtí biologického rodiče, je už dnes možné, aby ho pozůstalý partner adoptoval, pokud je to v zájmu dítěte. Co se týká povinnosti podílet se na výchově dítěte, tu má partner rodiče již dnes, pokud žijí ve společné domácnosti. K tomu je potřeba dodat, že návrh tohoto zákona přichází nedlouho před volbami, bez řádné celospolečenské diskuse. Ta debata naposledy proběhla při přijímání zákona o zmíněném registrovaném partnerství a, jak už jsem říkal, obhájci tehdy výslovně ujišťovali, že v oblasti výchovy dětí nemá v žádném případě tento návrh konkurovat manželství. Snaha o adopci dětí partnerem v homosexuálním páru je pokusem tento konsenzus prolomit s vidinou dalšího postupu a takto salámovou metodou přiblížit registrované partnerství institutu manželství. Přitom na rozdíl od práva na adopci, které není nikde zakotveno, výsadní postavení rodiny tvořené mužem a ženou chrání článek 32 Listiny základních práv a svobod. Předložený návrh toto postavení rodiny relativizuje. Argument, který zde také zazníval, že tradiční rodina je beztak ohrožena, pro nás rozhodně není důvodem k tomu, proč jí zasadit další politicky motivovaný úder. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona a prosím o vaši podporu. Děkuji. (Potlesk.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu paní poslankyni Nytrovou, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, máte slovo. Poslankyně Pavlína Nytrová: Panem ministrem Jurečkou tady byl položen dotaz, jestli vůbec

existuje nějaká analýza či rozbor na to, jestli ty děti z těch dětských domovů chtějí do homosexuálního partnerství dřív za nějakých podmínek, než zůstat v dětském domově. Taková analýza, takové dotazy byly podány na Slovensku. Dětem z dětských domovů nebylo povoleno, aby byly dotázány děti, které jsou zrovna v dětském domově, takže ti dotazující se ptali už dospělých lidí, kteří opustili dětský domov, zda by upřednostňovali dětský domov anebo homosexuální rodinu. A ty děti odpověděly, že dětský domov. Takže tady tato analýza už byla provedena a děti, které vzešly z dětského domova, tak odpověděly všechny, tam nebylo nějaké procento, ale všichni odpověděly, že raději by chtěly vyrůstat v dětském domově než v homosexuálním vztahu. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku, připraví se paní poslankyně Pastuchová, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já se omlouvám, pane kolego, ale poprosím Sněmovnu o klid. Prosím, pokračujte. Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem v té době, kdy byl přijímán zákon o registrovaném partnerství, byl v Senátu, vyjadřoval jsem se pozitivně v tom, že bych už tehdy preferoval, aby to bylo rozšířeno tady tímto způsobem, takže není úplně pravda, že takové hlasy nezazněly. *** (18.40 hodin) (pokračuje Zlatuška) Ale sledoval jsem tehdy tu debatu a nepostřehl jsem to, že zde mluvil kolega Mihola, nepostřehl jsem nikoho přísahajícího. Domnívám se, že jestli někdo vykládal skazky o přísahách, tak se mohlo stát, že to byli prostě jenom lidé, kteří měli vidiny. Silně pochybuji, že někdo v tom stavu dávání přísah byl. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Pastuchovou s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych zde jenom znovu zopakovala, jak kolegyni Nytrové prostřednictvím paní předsedající, tak panu poslanci Miholovi. Tady nehovoříme o adopci dětí z ústavní péče a z ústavu. Je to osvojení dětí páru, kteří spolu žijí. Tady vůbec o ústavech a adopci cizích dětí homosexuálními páry - o tom se tady nebavíme. Tady se bavíme úplně o něčem jiném. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem pana ministra Dienstbiera. Prosím, máte slovo. Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem tady jenom na část rozpravy a musím říct, že i ta vypovídá o tom, že někteří z přítomných si pravděpodobně návrh zákona ani nepřečetli a netuší, o čem diskutují. To, co tady teď už zaznělo, to je první poznámka, kterou jsem chtěl učinit i já, že zákon se vůbec netýká adopcí dětí, které jsou v ústavech, ale pouze dětí, které už žijí v rodinách tvořených párem rodičů stejného pohlaví, kdy jeden z toho páru je biologickým rodičem toho dítěte. Čili to je realita, která už v naší společnosti existuje. Tento zákon ji nechce vytvářet. Tento zákon pouze akceptuje realitu a jeho cílem je zajistit, aby děti v těchto rodinách měly stejná práva jako ostatní děti - například aby ten druhý z partnerů mohl vyzvednout dítě ve školce nebo ve škole, aby mohl získat přístup k informacím o zdravotních záležitost, a ano, i v tom extrémním případě, když zemře ten biologický rodič, tak aby to dítě mělo upraven vztah k tomu druhému partnerovi, ke kterému může mít stejně silný vztah jako k biologickému rodiči, který je schopen v té domácnosti, kde to dítě s oběma partnery žije, zajistit pro to dítě nejlepší možné podmínky, to dítě je na něj zvyklé. A díky tomu, že tam není ten právní vztah, tak ten zákon doopravdy není o tom, že se ty děti budou brát z ústavů, ale v tomto extrémním případě naopak dítě, které v takové rodině

žije, může v tom ústavu skončit, přestože by v té původní rodině i bez toho biologického rodiče mělo ty nejlepší podmínky pro svůj rozvoj. Stejně tak mimo realitu jsou ty poznámky, které argumentují proti zákonu nálezem Ústavního soudu z před několika dny, protože ani nález Ústavního soudu se vůbec nedotýká té problematiky, kterou upravuje navržený zákon. Nález Ústavního soudu se týká situace, kdy osoba homosexuální orientace podle dosavadní právní úpravy před nálezem Ústavního soudu mohla bez omezení osvojit dítě jako jednotlivec. To platilo po celou dobu. Přijetím zákona o registrovaném partnerství byla přijata zároveň úprava, že tato samá osoba nemůže osvojit dítě v momentě, kdy uzavře registrované partnerství. To nemá žádný racionální základ. Je to omezení práv, které není vyváženo žádným jiným relevantním zájmem, který by takovéto omezení práv umožňoval. To také jasně řekl Ústavní soud. A tento zákaz individuálního osvojení, nebo adopce, jak chcete, proto zrušil. Konstatoval, že to je diskriminační, že to popírá princip rovného zacházení a že to je i nepřípustný zásah do ústavního práva na ochranu soukromého života. A to je úplně něco jiného, než co je v tom navrženém zákoně, protože to se vůbec netýká individuálního osvojení, ale řeknu to těmito slovy - přiosvojení toho dítěte tím druhým partnerem, než je biologický rodič, v již existující rodině, kde to dítě je. To znamená není to o braní dětí z ústavní péče a není to ani nijak věcně spojeno s tím nálezem Ústavního soudu. Na druhou stranu na nález Ústavního soudu je potřeba reagovat, upravit právní řád do podoby, aby vyhovoval nálezu Ústavního soudu. A z tohoto důvodu do návrhu zákona, který jsem předložil vládě spolu s ministrem spravedlnosti, zapracujeme i úpravu, která bude reagovat na nález Ústavního soudu. A přespříští týden by vláda měla tento návrh zákona projednat. Ten návrh obsahuje jak věcně totožnou úpravu s tím dnes projednávaným návrhem, tak právě i reakci na nález Ústavního soudu, tak aby úprava registrovaného partnerství a osvojení dětí byla v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Děkuji za pochopení. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji šest faktických poznámek. S první prosím k mikrofonu pana poslance Kasala. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo. Poslanec David Kasal: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se vyjádřil i opravdu z praktické stránky. Tady bylo řečeno a prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně Nytrová, omlouvám se, ale váš proslov byl pro mě velmi homofobní. Můžu vám říct to, že problém třeba ve zdravotnictví, a říkal to můj předřečník, je opravdu velký, protože děti, které tam leží, všichni se tady zaštiťujete, že se jedná o děti a že pro ně chcete to nejlepší, ale ty děti, pokud jsou v nemocnici u konkrétně těchto párů, tak my nemůžeme podat žádné informace o zdravotním stavu, my ty děti nemůžeme propustit domů, pokud ten partner je nemocen, nebo je odjetý. Můžeme samozřejmě požádat soud. Soud musí reagovat do 24 hodin. Všichni tady hovoříme o tom, aby se pobyty v nemocnicích zkracovaly, a tohle to k tomu nevede. A ještě na margo tradiční rodiny - já ji samozřejmě taky podporuji a myslím si, že to je to nejlepší, ale myslím si, že jsme rovnoprávní všichni. Ale chtěl bych říct, že v porodnicích, odkud odcházejí šťastní rodiče, tak existují statistiky, že 10 % dětí nemá svého biologického otce. (Hluk v sále.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Schwarzenberg. Všechno faktické poznámky. Poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, paní předsedající. Navážu na slova pana kolegy poslance Kasala, který tady řekl určitý pohled na věc. Ale chci hlavně reagovat na to, co tady řekl pan ministr Dienstbier. Prostřednictvím paní předsedající pane ministře, když chce člověk vyzvednout dítě z družiny, nepotřebuje tady k tomu tenhle statut. Představte si, že bohatě stačí, když nahlásíte v družině, když rodič nahlásí jména osob, které to dítě mohou vyzvednout. Proboha neblázněme. Neblbněte ty lidi. Neuvádějte tady takové nesmysly. Prosím vás, to opravdu nejde. To, co tady říkal

pan kolega Kasal, to beru. Ale to, co jste říkal vy, to byl naprostý nesmysl. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Schwarzenberga k faktické poznámce. Prosím, máte slovo. Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, předtím jsme byli poučeni, že jde o rovná práva dětí. Já jsem tu diskusi sledoval a měl jsem spíše dojem, že zde jde o rovná práva dospělých, nikoliv dětí. Ale snad se mýlím. (Tleská několika poslanců v pravé části sálu, několika poslanců ve středu sálu a paní poslankyně Nytrová.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k faktické poznámce pana poslance Ondráčka. Připraví se pan poslanec Korte. Prosím, máte slovo. Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji, paní předsedající. Asi budu lehce reagovat na pana ministra Dienstbiera, protože to bylo sice hezké a srdceryvné, ale on už to kolega Fiedler zmínil. Opravdu nepotřebujete, když chcete vyzvednout dítě ze školy nebo z družiny, tam stačí nějaká ta delegace a škola se s tím spokojí, takže je plná moc. *** (18.50 hodin) (pokračuje Ondráček) Pokud chcete a žijete v takovém páru, dáte tu plnou moc, to, aby informace mohla být poskytnuta té konkrétní osobě, kterou uvedete do plné moci a do té legace, tak tu informaci také dostanete. Nebo dostane ten druhý z toho páru. A pokud mluvíme o tom, že si ho pak osvojí. Přece jsou i jiné instituty náhradní rodinné výchovy. Pokud by došlo k takové situaci, že biologický rodič zemře a dítě zůstane tzv. s tím druhým partnerem, tak existuje poručenství. To je na tu rychlou pomoc v dané věci. Pak je pěstounská péče. Nevím, proč za každou cenu chcete docílit toho, aby došlo k osvojení. Osvojení je vztah, kdy mezi osvojitelem a osvojencem vzniká stejný vztah jako mezi rodiči a dětmi. A osvojenec je potom zapsán do rodného listu osvojovaného dítěte. Ptám se, koho budete vyškrtávat? Zemřelou matku a napíšete tam tu novou ženu, anebo místo otce napíšete paní, která žila s předchozí matkou? Je to prostě trošku pokřivené a máme instituty, jak jsem zmínil, podle současného nového občanského zákoníku. Držme se jich a nevymýšlejme tady něco nového. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Korteho a připraví se pan poslanec Stupčuk. Prosím, vaše dvě minuty. Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na pana ministra Dienstbiera, který ovšem mluvil tak dlouho, že jsem zapomněl začátek a tudíž jsem nepochopil konec. (Smích v sále.) Nicméně bych se ho rád zeptal, pana ministra pro lidská práva, jestli by mi mohl definovat, co je to rodina. Protože to tady ještě nepadlo. Pane ministře pro lidská práva: Co je to rodina? Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stupčuka, připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, my už se tady druhou hodinu bavíme o tom a přesvědčujeme se, že ten zákon buď je potřeba anebo, že je zbytečný. Já jsem tady uváděl důvody, pro které se domnívám, že je zbytečný. Vyplývající tedy z té skutečnosti, že zde byl a je zde onen citovaný nález Ústavního soudu. To znamená, tady se nestalo nic špatně. Tady Ústavní soud pouze řekl, že homosexuální páry mají mít přesně tolik práv a povinností, kolik mají všichni ostatní. A já jsem překvapen, že tedy slyším, že by se zde měl přijímat nějaký zvláštní zákon, který by se měl připravovat jako snad vládní návrh novely. Takže bych rád slyšel důvody, právní důvody, které by měly odstraňovat jakousi nějakou asi případnou diskriminaci. Protože v tuhle chvíli jsem přesvědčen, že tady žádná diskriminace homosexuálních párů v tuto chvíli není. A pak taky jsem tedy zvědavý na diskusi, jak budete argumentovat ve vztahu k dětem, že vlastně některé děti jsou vhodné pro to, aby je adoptovaly homosexuální páry - to jsou ty, které mají jednoho biologického rodiče. A pak jsou tedy děti, které ostatní si adoptovat nemůžou ty homosexuální páry.

Tak se chci zeptat, co je legitimním důvodem téhle distinkce, protože jsem přesvědčen, že za stávající obecné úpravy občanského zákoníku po judikátu Ústavního soudu mají homosexuální páry práv právě mnohem víc. Mimo jiné i proto, že mohou adoptovat všechny ty děti. Tak jako kdokoli jiný. Ne jenom ty, u nichž je jeden z partnerů biologickým rodičem. Díky. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku k faktické poznámce. Připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si rovněž dovoluji požádat pana ministra Dienstbiera, aby definoval, co to je rodina, protože s tím měl problém už na našem poslaneckém klubu a nebyl nám to schopen vysvětlit. Chtěl bych říct, že navrhovaná úprava prolamuje smysl a účel tradičních společenských institutů a vazeb. Nový institut registrovaného partnerství byl zařazen do právního řádu teprve nedávno, v roce 2005. A to bylo za opakovaného ujišťování, že v oblasti hlavní funkce rodiny, kterou je výchova dětí, se nejedná o institut konkurující manželství. Tak, jak to říkal kolega Mihola. Tato skutečnost se následně promítla i do úvodních ustanovení zákona o registrovaném partnerství, který v § 1 hovoří toliko o společenství dvou osob stejného pohlaví. To je nepochybně podstatně rozdílné postavení od institutu rodiny, rodičovství a manželství, které podle § 3 odst. 2 písm. b) nového občanského zákoníku požívají zvláštní zákonné ochrany, jež je dále rozvinuta v § 655 nového občanského zákoníku, podle nějž hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Předložený návrh lze z toho hlediska obtížně interpretovat jinak než pokus o přiblížení registrovaného partnerství institutu manželství, a to navzdory původním střízlivým legislativním očekáváním spojovaným se samotným zákonem o registrovaném partnerství. A jenom pro připomenutí roku 2005 a toho zákona v důvodové zprávě v § 13 říká důvodová zpráva: Osvojení dítěte registrovanými partnery resp. kterýmkoli z partnerů v době trvání partnerství bude zakázáno. Důvodem je preference náhradní výchovy dítěte heterosexuálním párem. Proto děkuji i paní kolegyni Nytrové za její osobní postoj a za její petici. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající. Chci být velmi stručný, ale také velmi jasný. Pan poslanec Korte tady položil jednoznačnou otázku a žádal o definici rodiny. Což je myslím důležité, protože všechny naše politické strany mají v programu podporu rodiny. Máme dokonce zákon o rodině. A když to máme definovat, tak někteří z nás s tím, zdá se, mají trochu problém. Chtěl bych tedy za TOP 09, konzervativní stranu, říct zcela jednoznačně, že TOP 09 vnímá rodinu jako legitimní svazek ženy a muže, kteří společně, pokud možno, vychovávají děti. Bez alternativy vůči tomuto modelu. Se vší úctou a respektem ke všem, kteří v takovémto modelu žíti nemohou. Děkuji. (Potlesk části poslanců.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji panu poslanci. V tuto chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu. Prosím, abyste ještě chvilku vydrželi. Musíme se vypořádat s úpravou programu. V tuto chvíli bychom měli hlasovat o návrhu o vyřazení všech neprojednaných bodů z programu 48. schůze. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 233, do kterého je přihlášeno 145 přítomných, pro 80, proti 20. Konstatuji, že návrh byl přijat. V tuto chvíli končím 48. schůzi Poslanecké sněmovny a všem vám přeji krásné léto. (Schůze skončila v 18.58 hodin.) ***

URL| http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/48-6.html

Retail info Plus Nejvíce biopotravin zkonzumují zákazníci v Praze Retail info Plus str. 14 Téma Eva Klánová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

19.7.2016

zpět Další růst prodejů bio by podpořil správný marketing Poptávka po bioproduktech roste, a to i v regionech. Stále však platí, že nejvíce certifikovaných biopotravin zkonzumují zákazníci ve velkých městech, zejména v Praze. Poslední dostupná statistická data popisující trh s biopotravinami jsou z roku 2014 (zpracováno letos). Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací lidé v České republice v roce 2014 za biopotraviny utratili přes 2 mld. Kč. V porovnání s rokem 2013 je to nárůst o 3,9 %. Podle Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2014 dosáhl celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu přibližně 3,2 mld. Kč. Průměrná roční spotřeba na obyvatele však zůstává pod hranicí 200 korun. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů je na úrovni 0,72 %. Největší zájem májí zákazníci v případě biopotravin o mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Domácí bioprodukce má svou pozici nejen na českém trhu, ale nedílnou součást tvoří export hlavně do Německa a Rakouska, kde je velikost trhu i spotřeba biopotravin mnohem vyšší. Rovněž výkupní ceny mléka a masa jsou pro zemědělce výrazně příznivější. Nejvíce biopotravin se prodá v řetězcích Nejvíce biopotravin, za 825 mil. Kč, nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech, hypermarketech a drogistických řetězcích (40,9 %) a v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (24,8 %, za 500 mil. Kč). Trvale roste podíl biopotravin i v gastronomických zařízeních a provozovnách veřejného stravování (2,9 %). Více na http://eagri.cz/public/web/mze/ tiskovyservis/tiskove-zpravy/x2015_ministrzemedelstvi-diky-rostoucimu.html. Kromě tradičních kanálů popsaných výše, si lidé čím dál častěji hledají cesty směrem k sedlákům. Rozvíjí se jak prodej ze dvora, tak alternativní způsoby, ke kterým patří třeba systém komunitou podporovaného zemědělství. Právě pro malé sedláky, kteří finalizují svou produkci, je velmi obtížné dostávat své výrobky k zákazníkům a nutno přiznat, že distribuce je problematický článek řetězce. „Velký potenciál růstu spatřujeme v oblasti gastronomie a veřejného stravování. Jen pro zajímavost - v současné době je v ČR pouze šest certifikovaných biorestaurací (z toho čtyři provozovny jsou v Brně). V poslední době je znamenána snaha o zavádění biopotravin do školního stravování,“ uvádí Sylva Horáková, PR manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Obchodníci si chválí rostoucí zájem zákazníků Trend zdravého životního stylu a s tím zvýšený zájem o biopotraviny v současné době zaznamenávají obchodníci napříč všemi prodejními kanály. „V našich prodejnách tak zákazníci také najdou nabídku výrobků, které pocházejí z ekologického zemědělství. Aktuálně se jedná například o bio jogurty - přírodní nebo s příchutí, rýžové bio chlebíčky nebo bio olivový olej. V nabídce prodejen Lidl je také sortiment bio ovoce a zeleniny, který se mění dle sezóny. Jako reakci na zájem o bio výrobky zařadíme letos nově do naší nabídky také speciální tematický týden,“ říká Zuzana Holá, mluvčí společnosti Lidl. Rostoucí zájem o biopotraviny se projevuje také v nákupním chování zákazníků supermarketů Billa. „I do České republiky totiž stále silněji proniká fenomén takzvané kreativní spotřeby, která je postavena na aktivním a uvědomělém nákupním chování spotřebitelů. Lidé si uvědomují, že upřednostněním bioproduktů přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a k ochraně prostředí,

ve kterém žijí. Naši zákazníci umí ocenit kvalitu potravin, i proto je u nás zájem o potraviny v bio kvalitě rostoucí. Meziročně 2015-2016 došlo k nárůstu obratu o 9,6 %,“ uvádí Lucie Borovičková, PR Manager, Rewe Group Česká republika. „Biopotraviny máme ve všech základních kategoriích. Největší podíl má čerstvý sortiment, tzn. mléčné, ovoce a zelenina, maso nebo vejce. Naši zákazníci nejčastěji nakupují čerstvé mléko, jogurty, vejce, citrony či sirupy - sladidla. Mezi novinky posledních měsíců patří např. tempeh, farmářský jogurt zrající v kelímku, vanilkový cukr s pravou vanilkou a třtinovým cukrem, kakao, krekry s chia semínky, tvarohový dezert či biopečivo. Naše vlastní značka pro biopotraviny Naše bio se pyšní řadou ocenění v nezávislých testech,“ dodává L. Borovičková. Potenciál růstu vidí společnost zejména v kategorii čerstvých biopotravin. „Nákup biopotravin zůstává i nadále trendovou záležitostí, což potvrzují i prodejní čísla. Zájem o výrobky s označením bio roste meziročně v řádu desítek procent. Tento trend podporujeme rozšiřováním sortimentu a zařazováním novinek, ať už značkových, nebo v rámci naší privátní řady Albert Bio. Mezi nejoblíbenější biopotraviny patří podle našich zákazníků mléčné výrobky, vybrané druhy ovoce a zeleniny nebo vejce. V nabídce máme také několik celozrnných druhů mouky v bio kvalitě, oblíbená je například bio špaldová mouka,“ uvádí Barbora Vanko, mluvčí společnosti Ahold CR. Rostoucímu zájmu o biopotraviny napomáhají podle Jany Thompson, sortimentní manažerky kategorie zdravých potravin ve společnosti Globus ČR, regionální a celostátní soutěže, které motivují výrobce rozšiřovat sortiment a přicházet s tou nejlepší kvalitou. „Navíc se těmito aktivitami podporují čeští pěstitelé a chovatelé, což je skvělé pro naše zákazníky, kteří při nákupu preferují především biopotraviny původem z Česka,“ říká. Růst poptávky souvisí s lepší znalostí biopotravin, svoji roli hraje i přibývající počet certifikovaných výrobců a širší nabídka na pultech. Lidé jsou lépe informovaní a zjišťují, že tento sortiment nemusí nutně znamenat vyšší cenu než u konvenčního zboží. Rozdíl mezi cenou u čím dál většího počtu konvenčních potravin a biopotravin rok od roku klesá. V Globusu jsou dokonce cenově výhodnější např. semolinové těstoviny, brusinky, olivový nebo kokosový olej. Do toho přibývá zákazníků, kteří sledují etikety potravinářských výrobků, zajímají se o jejich složení s ohledem na zdraví a nakupují tak s větší rozvahou. Zákazníci dále pozitivně vnímají i fakt, že se při výrobě biopotravin nepoužívají geneticky modifikované nebo chemicky ošetřené suroviny. Velice přísně je regulováno také přidávání konzervačních látek. Používají se přírodní barviva a zpracování surovin je prováděno co nejšetrněji. „Se sortimentem bio neustále pracujeme, pořádáme pravidelné ochutnávky, sortiment stále upravujeme a rozšiřujeme podle zájmu našich zákazníků a podle trendů na trhu. V našich hypermarketech mohou zákazníci vybírat z více než 500 produktů napříč celým sortimentem. Zákazníci si tak mohou v bio kvalitě zakoupit nejenom základní potraviny jako je mléko, vejce, pečivo, ovoce a zelenina, těstoviny či mouka, ale také kávu, ovocné a zeleninové šťávy nebo i víno. Pro chvíle pohody nebo jako malou odměnu si jistě vyberou ze široké nabídky čokoládových tyčinek i slaných krekrů. Nezapomínáme ani na nejmenší strávníky, a proto v sortimentu nechybí dětská výživa nebo ekologické plenky,“ vyjmenovává. Mnoho zákazníků již bio nevnímá pouze jako životní styl, ale také jako záruku kvality, o kterou se mohou opřít další lifestylové směry, jako raw, vegan, bezlepek a podobně. „Stále častěji se zabýváme nabídkami zajímavých kreativních potravin, které jsou už například kombinované s takzvanými super foods, nebo jsou vhodné pro vegany a podobně. Potenciál vidíme také v nabídce přírodní kosmetiky, která oslovuje stále více žen,“ uzavírá Jana Thompson. V prodejnách Tesco najdou zákazníci aktuálně 190 položek bio potravin. „Z celého sortimentu zdravé výživy tvoří třetinu obratu. 34 bio produktů jsou přímo z naší privátní značky, z toho Tesco extra panenský olivový olej patří mezi nejprodávanější položky. Z ostatních značek patří mezi nejoblíbenější položky sirupy, ať už javorový, datlový či agávový, dále ovesné vločky, kuskus a špaldová mouka,“ uvádí Peter Siwiec, nákupčí biopotravin společnosti Tesco. Potenciál růstu pro segment bio na českém trhu vidí Tesco v dalším rozšíření nabídky vlastních značek od lokálních výrobců. Také Kaufland zaznamenává stále rostoucí zájem zákazníků o biopotraviny. V porovnání s minulým rokem za prvních pět měsíců se prodej zvýšil o 5,5 % kusů zboží. Poptávka roste především u zákazníků mladších věkových skupin a u rodičů. „V sortimentu máme například tyto druhy biopotravin - pečicí směsi, doplňky pro pečení, dětskou výživu, mléčné výrobky, těstoviny, nápoje, obiloviny a další. Zákazníci nejvíce kupují dětské výživy, křehké chlebíčky (např. rýžové, špaldové), čaj (sáčkový), krekry a sladké sušenky, mléko, luštěniny, mouku, kávu, těstoviny a nápoje,“ vyjmenovává Michael Šperl, mluvčí společnost Kaufland Česká republika. Sortiment biopotravin řetězec stále rozšiřuje, zahrnuje například i výrobky z luštěnin.

Česká biopotravina s cennými body Od letošního ročníku výherci jednotlivých kategorií soutěže Česká biopotravina budou mít snazší přístup k dotacím. Nově se totiž stalo získání ocenění preferenčním kritériem pro projektové opatření v Programu rozvoji venkova, a to v podopatření 4.2.1. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Česká biopotravina roku 2016 15. ročník soutěže Česká biopotravina je organizován PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. Výrobci mohou biopotraviny, certifikované a označené evropským nebo i národním logem pro biopotraviny, přihlásit do čtyř soutěžních kategorií: * Biopotraviny živočišného původu, * Biopotraviny rostlinného původu, * Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky, * Biovíno. Soutěž biovín je organizována ve spolupráci se Svazem vinařů České republiky a uzávěrka přihlášek je 9. srpna 2016. Ostatní biovýrobky lze přihlašovat do 15. srpna 2016. Vyhlášení vítěze se uskuteční 5. září 2016 na Ministerstvu zemědělství ČR v rámci kampaně Září - Měsíc biopotravin. Slavnostní předání ocenění proběhne 9. září 2016 v Bílých Karpatech, kde hospodaří Nejlepší sedlák PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců 2016, ekofarma Javorník - CZ. PŘEHLED VÝROBKŮ OCENĚNÝCH V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH SOUTĚŽE ČESKÁ BIOPOTRAVINA ROKU Foto autor| Foto: Fotolia.com / marrakeshh

Počet zákazníků se neustále zvyšuje 19.7.2016

Retail info Plus str. 32 Sortiment Simona Procházková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Potraviny (nejen) pro zvláštní výživu Každoročně celosvětově roste počet lidí, kteří onemocní diabetem nebo trpí celiakií či některou z forem potravinových alergií a musí si tak pečlivě hlídat jídelníček. Pokud jde o Čechy, ti si čím dál častěji pečlivě vybírají, jaké potraviny konzumují. Trh se speciálními a běžnými, konvenčními potravinami již nelze striktně oddělovat, jako tomu bylo dříve. Neustále totiž narůstá počet spotřebitelů, kteří potraviny určené pro zvláštní výživu zařazují do svého jídelníčku i v případě, že je k tomu nevedou konkrétní zdravotní důvody či obtíže typu alergií na určité složky potravy. Češi ve výživě čím dál častěji experimentují, rádi zkouší nové „módní“ směry a trendy typu raw food, veganská strava, bezlepková či bezmléčná dieta. A výrobci i obchodníci jim v tom vycházejí vstříc. Potraviny určené pro zvláštní výživu jsou podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR 54/2004 Sb.) všechny potraviny, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu svým zvláštním složením, nebo zvláštním výrobním postupem. Patří sem mimo jiné potraviny pro konzumenty s poruchami metabolismu sacharidů (diabetiky), bezlepkové potraviny, potraviny bez laktózy nebo s nízkým obsahem laktózy, produkty pro nízkoenergetickou výživu určenou ke snižování tělesné hmotnosti, potraviny bez fenylalaninu, s nízkým obsahem bílkovin, určené pro sportovce a další (kompletní seznam najdete na http://www.mzcr.cz a http://www.sukl.cz). Češi jsou vzdělanější „Na tuzemském trhu pociťuji zvýšený zájem o kvalitu potravin. Narostl počet kultivovaných zákazníků, kteří věnují pozornost tomu, co jedí - sledují, z jaké produkce, respektive regionu, daná

potravina pochází, co obsahuje, jakými úpravami během zpracování prošla. Ruku v ruce s tím jde i náklonnost k nejrůznějším výživovým směrům, které kladou důraz na čistotu surovin - vedle rawfood to je aktuálně například paleo. To jednoznačně dokreslují prodeje živého jídla Lifefood, které trvale rostou - v celkovém objemu jde meziročně o desítky procent,“ říká Tereza Havrlandová, majitelka české firmy Lifefood. Nejvýraznější skok v poptávce zaznamenává firma u produktové řady energy tyčinek Lifebar a Lifebar Plus. Jen za loňský rok se jejich prodej v tuzemsku takřka zdvojnásobil. Letos byla řada obohacena o čtyři nové příchutě. Úspěch slaví Lifefood také s raw čokoládami, dezertními kuličkami Rawmeo, loňskými novinkami, řadou Raw proteinových směsí se superfoods a Crawnchies neboli zeleninovými lupínky v dóze. Nejaktuálnější novinkou je slaný snack Rawsage - první raw veganská klobáska na světě. V kategorii raw pečiva pak vedou konopný a olivový bezlepkový raw chléb, které jsou vyhledávané zejména zákazníky s výživovým omezením - celiakií. „Vše vyrábíme ručně, šetrným sušením za teplot do 45 °C, čímž v jídle uchováváme maximum vitaminů, minerálů a enzymů. To na trhu není standardem, protože řada výrobců se sice drží zásad raw produkce, ale už nezkoumá původ a kvalitu jednotlivých ingrediencí. A v neposlední řadě se nám daří oslovovat stále více konvenčních strávníků, kteří přistupují k Lifefood jídlu jako k chutnému a zdravému zpestření jídelníčku. Veškeré naše potraviny totiž neobsahují lepek, laktózu ani přidané cukry a mohou být také vhodným doplňkem odlehčující diety,“ vysvětluje Tereza Havrlandová. Proč superpotraviny? „Na trhu speciálních potravin se pravidelně objevují novinky, ať už jde o superfruits (acai berry, pitahaya, granátové jablko), superseeds (chia, amarant, goji), raw produkty, alternativní mouky a produkty z ní a tak dále. U českých spotřebitelů vidíme snahu kupovat kvalitní a zdraví prospěšné potraviny, často je pro ně ale náročné zorientovat se v nabídce. Informace se na ně valí ze všech stran a tak pak často váhají, co je vlastně zdravé a zda si kupují ten správný produkt,“ vysvětluje Michaela Klisáková, produktová manažerka společnosti Racio. Během letošního roku plánuje Racio uvést novou produktovou řadu zaměřenou na méně obvyklé zrniny a dále nový druh knäckebrotu. Vydatná svačina, snack pro sportovce nebo rychlý zdroj energie na výlet, to je ovesná tyčinka FlapJack od Rupy. Uspokojí chuť na sladké, a jelikož jsou její hlavní složkou ovesné vločky, díky vláknině zasytí a podpoří správné zažívání. Oves se řadí mezi tzv. superpotraviny, což jsou potraviny s mimořádně vysokým obsahem cenných živin. V případě ovsa jsou to především bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny, vitamíny B1, B6 a E, železo, vápník a fosfor. „Abychom mohli cereálie považovat za kvalitní zdroj vlákniny, měly by být v jedné porci alespoň tři gramy, tedy 10 % doporučené denní dávky. Flapjacky tento předpoklad splňují,“ uvádí Tomáš Šteiner, výživový poradce a lektor České naturopatické společnosti. Jde to i bez mléka? Některou z forem potravinové alergie trpí v Česku asi 4 % obyvatel, přičemž nejvyšší výskyt je v dětském věku (u dětí do 3 let), kde to je až 8 %. Nejčastěji jde o alergie na lepek a mléčnou bílkovinu. Požadavky spotřebitelů na větší nabídku potravin bez laktózy vyslyšela i společnost Marks and Spencer a zařadila do sortimentu alternativy k živočišnému mléku, nápoje z rýže, kokosu a ovsa. Všechny tyto čistě rostlinné nápoje jsou bohaté na vitaminy a další výživné látky a hodí se nejen k běžnému pití, ale také do omáček, polévek, ovocných koktejlů nebo k přípravě pudinku. Mohou tak nahradit mléko nejen lidem, kteří trpí laktózovou intolerancí, ale jsou vhodným doplňkem jídelníčku i pro ty, kteří se zajímají o zdravý životní styl. Zejména pro konzumenty, trpící potravinovou intolerancí (ale nejen pro ně) je určena také značka Albert FreeFrom obchodního řetězce Albert. V hypermarketech a vybraných supermarketech je k sehnání bohatý sortiment bezlaktózových i bezlepkových výrobků. Ti, kteří vyhledávají potraviny bez mléčné bílkoviny, zde najdou máslo, zakysanou smetanu, jogurty i šlehačku. Pro celiaky jsou k dispozici směsi na pečení, těstoviny, snídaňové cereálie, slané i sladké pečivo i sušenky. Všechny tyto potraviny jsou viditelně označeny modrým logem. Raw a veganství jako životní styl

Počet vegetariánů a veganů se celosvětově odhaduje již na více než jednu miliardu. V České republice se tímto způsobem stravují zhruba tři procenta lidí. Nejen pro ně, ale pro všechny, kteří si čas od času rádi odlehčí jídelníček a ochutnají něco originálního, připravil obchodní řetězec Albert řadu Albert Veggie. K dostání je jedenáct druhů pomazánek v biokvalitě s neobvyklými příchutěmi a kombinacemi zeleniny, luštěnin, ovoce, bylinek a koření - pomazánka s cizrnou a mangem, s čočkou a mrkví, pikantní s fazolemi, rajčatová s olivami a další. Začátkem letošního rozšířila společnost Tesco sortiment tzv. speciální výživy o téměř stovku nových produktů (celkem jich tak nyní nabízí již více než sedmset). Jedná se o výrobky bez přidaného cukru, bez lepku, laktózy či bio nebo racio. Veškerý sortiment speciální výživy najdou spotřebitelé v obchodech na jednom místě. „Všechny tyto výrobky jsou k dostání jak pod privátní značkou Tesco, tak i od prověřených dodavatelů. Největšímu zájmu se těší těstoviny, luštěniny, oblíbené jsou ale také dezertní sirupy nebo pufované chlebíčky,“ říká Petra Kozová, nákupčí sortimentu speciální výživy ve společnosti Tesco a dodává: „Také v budoucnu budeme sortiment speciální výživy doplňovat a zařazovat novinky, o které mají naši zákazníci zájem.“ Foto popis|

Téma 20 Potraviny, kterým se radši vyhněte 15.7.2016 Téma str. 30 Téma Milan Eisenhammer Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Až dvě třetiny všech nemocí mají původ ve špatné stravě. Kukuřičné lupínky, energetické nápoje, kokosový tuk. To jsou některé z dvaceti nejrizikovějších potravin podle ankety týdeníku TÉMA. O žebříčku rozhodlo pět zkušených nutričních specialistů, které jsme oslovili. Jaká úskalí v sobě skrývají light výrobky? Proč výraz cereální neznamená zdravější? A proč bychom místo hovězího masa měli jíst raději krůtí? Jak se zorientovat, když výrobci v reklamách tvrdí o svém zboží jen to nejlepší? „Za nevhodné potraviny považujeme ty, které obsahují velké množství energie z cukrů nebo nezdravých tuků – zejména nasycených mastných kyselin, trans nenasycených mastných kyselin, pocházejících především z částečně ztužených rostlinných tuků. Dále pak ty, obsahující velké množství soli, různých aditiv (kvůli vylepšení nebo zachování trvanlivosti nebo vzhledu, konzistence, chutě, vůně, pozn. red.) a málo bílkovin, vlákniny, vitaminů a minerálních látek,“ vysvětluje Margareta Iliopulosová, nutriční terapeutka poradny FitBee. Proto nám tolik chutná ve fastfoodech. Tam jsou takové skoro všechny… Mezi dvacítkou nejrizikovějších potravin samozřejmě nemůžou chybět tři bílí zabijáci kuchyně: cukr, sůl a mouka. Samy o sobě jedovaté nejsou, ale jejich živelná spotřeba je příčinou nárůstu civilizačních chorob. „Sůl v těch zlech jednoznačně vede,“ tvrdí internistka Kateřina Cajthamlová, známá z televizního pořadů Jste to, co jíte a DoktorKA. Máme průměrnou denní spotřebu 15–20 gramů soli, tedy trojnásobek maximální doporučené dávky. Důsledek přejídání solí? Roste výskyt vysokého krevního tlaku, nemocí srdce, mozku a ledvin. A protože sůl zvyšuje chuť k jídlu, tak nepřímo přispívá k nadváze a obezitě. Solíme tolik, že nám pak normální potraviny připadají mdlé a bez chuti. Někteří z nás jsou na ní skutečně závislí. A jako u každé drogy časem potřebujeme zvýšit dávku. Výrobci potravin tak do nich cpou soli stále víc a víc a přidávají k tomu zvýrazňovač chuti glutamát sodný – ten naše chuťové pohárky ještě více oslabí. Přítomnost ve výrobku zjistíme celkem snadno – na etiketě bývá označen jako E621. JAK PROTI ZÁVISLOSTI Ale je tady jedna dobrá zpráva: závislosti na soli se zbavíme poměrně snadno. Pokud se budeme důsledně vyhýbat přesoleným potravinám, zabere nám to tři týdny, se zvířecí touhou po cukru je to

podstatně horší. Boj trvá klidně pět deset let. Proč? „Cukr je přirozeně přítomný ve většině potravin v docela vysokém množství – například i v ovoci. Je to základní palivo pro všechny buňky těla. Při zátěži vám klesne jeho hladina v krvi a potřebujete ho rychle doplnit,“ vysvětluje Cajthamlová. Doporučuje odvykat krizově, to znamená čistý řez, nikoli postupné odbourávání. Nadměrné dávky soli neobsahují jen uzeniny, bujóny a polévky z pytlíku, ale dost překvapivě třeba kukuřičné lupínky cornflakes. V tomto ohledu dokonce trumfnou i bramborové chipsy. Cukr se zase dost překvapivě skrývá i v chlebu, dokonce i v trvanlivém salámu, slaných krekrech nebo tyčinkách, byť minimálně. A věřili byste, že ve čtvrtlitrové tatarce jsou více než dvě kostky cukru? Je třeba číst etikety, kde najdete složení výrobku i výživovou tabulku. Odborníci tvrdí, že pokud by Češi stlačili příjem soli aspoň na polovinu, snížilo by se riziko mrtvice o 23 % a infarktu o 17 %. A kdyby se lidem podařilo vyloučit ze své životosprávy dva nejrizikovější faktory, cukr a nikotin, počet onemocnění rakovinou by se mohl snížit na polovinu. ÚSKALÍ JMÉNEM LIGHT Na cukry si člověk vypěstuje závislost celkem snadno. Hlavně v kombinaci s tukem vyvolávají v mozku vyplavení serotoninu nebo dopaminu, tedy těch samých látek, které se objevují při orgasmu či po silných drogách, jako je heroin. Cukr způsobuje nejen vyšší kazivost zubů, ale je i hlavním viníkem nárůstu obezity – tedy nikoli tučná jídla, jak se ještě nedávno tradovalo. Údajně zvyšuje i krevní tlak, hrozbu infarktu, poškozuje játra, může způsobovat žaludeční vředy nebo třeba akné, plísně a deprese. Je cesta sáhnout po potravinách pyšnících se nálepkou light? Panuje mylná představa, že to znamená bez tuku a cukru. Nikoli. Takové potraviny mají pouze snížený obsah tuků nebo cukrů. Nic ale není „zadarmo“. Když se někde na výrobku ubere, jinde se zpravidla přidá. Cukry jsou nahrazovány umělými sladidly. A vzhledem k tomu, že tuk funguje jako pojidlo, musí být v light výrobcích něčím nahrazen – nejčastěji jde o škrob nebo želatinu. „Light potraviny můžeme do redukčního jídelníčku zařadit, ale s rozmyslem,“ tvrdí specialista na výživu a životní styl Petr Havlíček. Podle něj je třeba si všímat všech nutričních hodnot a nespokojit se pouze s velkým nápisem „lehký“, který nemusí znamenat vůbec nic. A pak je tady ještě jedno úskalí. U light produktů máme tendenci jíst jich větší množství. „Jenže sníte-li místo jednoho klasického jogurtu tři light, postrádá výběr lehké varianty smysl. Kvalitního, chutného a bez náhražek nám obvykle stačí méně,“ dodává Havlíček. Ještě větší potíž je s přívlastkem cereální. I když zní hodně zdravě, znamená pouze to, že potravina je vyrobena z obilí, většinou z bílé pšenice. Pokud je pečivo tmavé, je dobarvované karamelem. Kdysi byla bílá mouka luxusem, peklo se z ní jednou týdně. Dnes už jinou než bílou prakticky neznáme. Je pravda, že déle vydrží, nežlukne. Ale obilné zrno se při takovém zpracování zbaví obalu a klíčku, kde jsou ukryty výživné látky, a namele se na prach. Do těla z ní proto dostaneme prázdné kalorie. Takže se po nadměrné konzumaci běžného pečiva, jehož spotřeba stále roste na úkor chleba, rychle přibírá. Mnohem lepší volba je pečivo z celozrnné mouky, která obsahuje složené sacharidy, z nichž se energie do krve uvolňuje pozvolna, takže vydržíme bez jídla delší dobu. Ve světě, například u amerických celebrit, je teď hitem bezlepková dieta (lepek neobsahují třeba kukuřičná, pohanková, sójová nebo jáhlová mouka). Ale pokud nejste na tuto bílkovinu alergičtí, netřeba se jí vystříhat úplně. MÓDU RADŠI NEPOSLOUCHAT Podléhat módním vlnám se ve výživě příliš nevyplácí. Ještě nedávno rádoby odborníci označovali kokosový tuk takřka za zázračnou potravinu. Přitom z rostlinných tuků patří k těm nejhorším, hlavně kvůli extrémně vysokému obsahu nasycených mastných kyselin, které škodí především cévám. Rehabilitace se naopak dostalo vejcím, která byla před časem zatracovaná. Před půl rokem jej odborná porota v týdeníku TÉMA dokonce zařadila mezi 25 nejzdravějších potravin, neboť jsou zdrojem vysoce biologicky hodnotných bílkovin a kvalitních tuků, které díky obsahu lecitinu a omega-3 nenasycených mastných kyselin mají pozitivní vliv na zlepšení paměti a snížení cholesterolu v krvi. Zrovna tak postupně mizí omezení v pití kávy. Pokud netrpíte zvýšenou reakcí na kofein (bušení srdce, kolísání tlaku) a káva je kvalitní a správně připravená (nejlépe filtrací), je možné klidně si dát

dva tři šálky denně (některé výzkumy dokonce mluví až o pěti šálcích). Kvalitní ovšem neznamená instantní! Tato káva je většinou vyrobená z levných zrn leckdy pochybného původu i kvality. A na závěr překvapení: do výčtu dvaceti nejrizikovějších potravin se nedostaly tavené sýry, které se v tuzemsku těší velké oblibě. Jsou hanlivě označované jako „sekaná mlékárenského průmyslu“, protože se díky jejich výrobě dá zužitkovat leccos, ale dají se najít i kvalitní produkty. Mají vysoký obsah bílkovin, relativně vysoký obsah vápníku. A nezdravých tavicích solí naopak celkem málo. Jen pozor na velké množství soli. Ve sto gramech výrobku může být i 3,2 gramu soli, což je víc než polovina denní dávky, takže bychom s nimi měli v jídelníčku šetřit. Stejně jako s červeným masem. Kdo ho konzumuje každý den, svému zdraví rozhodně neprospívá. Podle některých vědců zvyšuje riziko rakoviny. Navíc obsahuje hodně karnitinu, z něhož ve střevech a v játrech vzniká toxická látka TMAO, která spouští a urychluje aterosklerózu. Mnohem zdravější je třeba krůtí maso, obsahuje kvalitní bílkoviny, vitamín B, zinek a selen a malé množství tuku. Působí protinádorově a hodí se i pro hubnutí. Margareta Iliopulosová v poradně řeší velmi špatné složení stravy a nevhodné stravovací návyky klientů, ale objevuje se i posedlost zdravou výživou, tzv. orthorexie. „Nic není radno přehánět. Strava by měla být pokud možno co nejpestřejší. Pokud jíte pravidelně a více méně správně, tělo nemá až takovou chuť na nevhodné potraviny. Nejhorší je mít dlouho hlad, pak určitě sáhnete po nějaké sladkosti nebo tučném jídle.“ CUKR Jeden ze tří bílých jedů v kuchyni. Cukr je základní palivo pro všechny buňky těla, ale všeho moc škodí… Denně bychom měli zkonzumovat 50–70 gramů jednoduchých cukrů (počítá se sem i příjem cukru z ovoce, zeleniny a mléčných výrobků), což odpovídá maximálně čtrnácti kostkám. Český průměr je ovšem o deset víc! Cukr nezpůsobuje jen vyšší kazivost zubů, ale je hlavním viníkem růstu obezity; tedy nikoli tučná jídla, jak se ještě nedávno myslelo. Cukr se totiž v těle přeměňuje na zásobní tuky. Igor Bukovský: Je jedno, jestli je přidaný cukr bílý, hnědý nebo fialový… Čím víc přidaného cukru, tím hůř. Nejlepší sladidla? Třtinová melasa, domácí med, pravý třtinový cukr, javorový sirup a extrakt z rostliny stevia. CEREÁLIE A CORNFLAKES Tyto populární výrobky z obilovin (cereální nemusí být celozrnný!) jsou mnohdy vydatným zdrojem cukru, a pokud jsou zapékané, tak i tuků, pocházejících často z rafinovaných olejů (lisovaných za vysokých teplot a tlaků). Některé výrobky mají i poměrně nízký obsah vlákniny, byť na etiketě deklarují používání celozrnných obilovin. Jejich vysoká konzumace tedy jednoznačně negativně ovlivňuje naši váhu a následně může způsobovat rozvoj metabolických onemocnění (cukrovka, ateroskleróza, kardiovaskulární choroby). Nevhodné jsou hlavně pro děti, ač právě na ně cílí reklama na obalech. Margareta Iliopulosová: Na obalu sledujte nejen obsah přidaného cukru, ale i ztužených tuků a hlavně soli. Cornflaky ji obsahují mnohdy dokonce víc než chipsy. UZENINY Řada uzenin (salámů, párků, klobás) má nízký obsah masa a je vysokým zdrojem nasycených tuků, soli a různých aditiv. Dlouhodobá častá konzumace uzenin vede k tloustnutí a metabolickým chorobám. Uzeniny dokonce byly Světovou zdravotnickou organizací (WHO) prohlášeny za potravinu přispívající ke vzniku nádorových onemocnění. Riziko vzniku těchto onemocnění se umocňuje grilováním či opékáním. Pokud je tepelně upravujeme na otevřeném ohni, obsahují vinou škvaření tuků vyšší podíl dehtu. Ten ohrožuje sliznice trávicího traktu vývojem nádorových onemocnění. Nejlepší je grilovat na desce a k masu konzumovat hodně zeleniny a bylinek, například oregano a rozmarýn prý zabraňují vzniku karcinogenů při grilování a chrání naše buňky. kateřina Cajthamlová: Pokud už musíte uzeniny mít, hledejte ty s obsahem masa nad 85 %. Šunka s dodatkem glukózo-fruktózového sirupu nebo medu většinou obsahuje málo masa, přidaný cukr má přebít přesolenou chuť. SLAZENÉ NÁPOJE, SIRUPY

Podívejte se, kolik je ve všech těch „pitíčkách“ pro děti přidaného cukru! Stejně tak v dobarvovaných limonádách, sirupech nebo ochucených minerálkách. Pokud vypijete denně dva litry Coca-Coly, spořádáte neuvěřitelných 45 kostek cukru! A její light verze? Umělá sladidla jsou jakási „šidítka“ chuťových buněk, udržují závislost na sladké chuti a klamou centrální nervový systém. Avizované zvýšení hladiny cukru v krvi se totiž nedostaví, takže máme zhruba po hodině ještě mnohem větší chuť na sladké. Navíc nikdo neví, co nám ten chemický koktejl v těle udělá, protože jiná umělá sladidla jsou v potravinách, jiná v nápojích a jiná třeba ve žvýkačkách nebo v zubní pastě. Většina slazených nápojů je plných laciné koncentrované fruktózy. Ta podporuje obezitu, zbytnělá játra, chronické záněty, cukrovku a rakovinu. Igor Bukovský: Slazené nápoje nedávejte aspoň svým dětem! I kvalitní džusy nebo ovocné freshe je třeba pít v rozumném množství. Místo šťávy ze dvou tří pomerančů radši snězte jeden a zapijte to sklenicí vody. (SUŠENKY,ČOKOLÁDOVOOŘÍŠKOVÉ POCHOUTKY) Obsahují velké množství cukrů, podporují vznik zubního kazu a nadváhy. Třeba oblíbená Nutella (350 g) obsahuje 40 kostek cukru. Plus lískové oříšky, odtučněné kakao, sušené odstředěné mléko, sušená syrovátka, sójový lecitin, vanilin a palmový olej. Ten může podle nedávno zveřejněné zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) být zdrojem karcinogenních látek. Sušenky, levné čokolády a zmrzliny, ale i ovocné müsli tyčinky ať už v polevě čokoládové nebo jogurtové (kdy vlastně ani nejde o čokoládu a ani o jogurt) jsou plné nevhodných tuků, hlavně těch částečně ztužených obsahujících trans nenasycené mastné kyseliny. Ty vznikají při procesu ztužování rostlinného tuku (odborně hydrogenace). Trans nenasycené mastné kyseliny se podílejí na zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a mají negativní vliv na srdečně-cévní systém. Margareta Iliopulosová: Snažte se vybírat zdravější mlsání jako kvalitní čokoládu s vysokým obsahem kakaa, nebo třeba ovocné tyčinky bez polevy a přidaného cukru. BUJÓNY, KOŘENÍCÍ SMĚSI A MARINÁDY Kořenící směsi na guláš, na ryby, na kuře? Proč ne, vždyť je to za pár korun. Pohledem na složení ale zjistíte, že se vlastně jedná o hodně předraženou sůl. V balíčku jí je klidně více než 70 %. To znamená zátěž ledvin, zadržování tekutin a návyk na přesolenou chuť. Ta vede k nárůstu apetitu, tedy nepřímo k nadváze. Ohlupuje chuťové pohárky podobně jako glutamát, který je hojně obsažen v různých bujónech. Ten zatěžuje oběh a ledviny nadbytečným sodíkem. Každopádně se doporučuje denní dávka maximálně dva gramy denně. Vyšší může vyvolat například bolest hlavy. Ale jak zjistíte přesné množství, když výrobce tento údaj na obalu potravin neuvádí? A proč tak nečiní, když je podle nich naprosto bezpečný? miroslav Petr: Nebuďme líní a udělejme si doma poctivý vývar. Ten drůbeží máte za hodinu. Dá se ho udělat víc a pak zmrazit. A místo kořenících směsí jsou mnohem lepší čerstvé bylinky. CHIPSY, NACHOS, TYČINKY, ARAŠÍDY Tyto pochutiny obsahují značné množství tuků a soli, což je zátěž pro ledviny hlavně u lidí s vysokým krevním tlakem, ale také pro děti, seniory a těhotné. Arašídy vybírejte raději nesolené a nepražené. A pozor na čerstvost! Špatně skladované nebo žluklé mohou obsahovat plísně, které produkují aflatoxin. Ten způsobuje destrukci jaterních buněk. miroslav Petr: U televize můžete místo těchto pochutin zobat třeba nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Případně ořechy, ale těch jen pár, protože jsou tučné. A taková drobnost: arašídy nejsou ořechy, nýbrž luštěnina! INSTANTNÍ POLÉVKY Vysoký obsah soli, přítomnost většího množství aditiv, obsah nekvalitních rostlinných olejů plus vyšší glykemický index těstovin dělá z těchto výrobků potraviny, které velmi negativně ovlivňuji zdraví i váhu. Z hlediska živin, vitaminů a stopových prvků bývají „vyprázdněné“ – vinou sušení. kateřina cajthamlová: A hotový „pokrm“ nikdy neodpovídá krásnému obrázku na obalu. Udělat vlastní rajčatovou nebo čočkovou polévku zase nedá tolik práce a přitom máte kontrolu, co jste do

ní dali. ZMRAZENÉ POLOTOVARY (PIZZA, RYBÍ PRSTY, HRANOLKY) Mražená zelenina je úplně v pořádku, ale jak může být zdraví prospěšné něco, co je vyrobené z bílé mouky, sušeného mléka, sušených vajec, syrovátky, cukru, ztuženého tuku a různých aditiv? Tělu nedodají kvalitní živiny, ale jen prázdné kalorie. A chuť? Ta je tam jen díky velkému množství soli a glutamátu. Navíc při smažení hranolků a rybích prstů, které většinou obsahují jen velmi málo rybího masa, na nevhodném či dlouho neměněném oleji vznikají škodlivé trans nenasycené mastné kyseliny. I ve fastfoodech připravují jídlo ze zmrazených polotovarů, pokrmy proto bývají nadměrně slané a tučné. margareta iliopulosová: Opravdu jsme už zapomněli vařit a neobejdeme se bez polotovarů a glutamátu? ENERGETICKÉ NÁPOJE Zastírají únavu a nedostatečnou stravu. Jsou to vlastně přeslazené limonády, obohacené o stimulační látky, především kofein. Vysoké dávky kofeinu vedou ke zvýšené stresové reakci organismu, tedy zhoršené schopnosti relaxovat. Při vysoké konzumaci vedou proto k nárůstu váhy a ke zhoršení zdravotního stavu. Vedle jednoduchých cukrů často obsahují umělá sladidla a některé aminokyseliny, například taurin, který může způsobit průjmy. V kombinaci s alkoholem vedou ke změněným stavům vědomí, při nadužívání zatěžují kardiovaskulární systém, ledviny i mentální funkce (paměť) a vedou k návyku. margareta iliopulosová: Některé evropské státy konzumaci energetických nápojů dospívajícím dětem už zcela zakázaly a přísně omezily i jejich volný prodej. Sůl Bez soli, resp. sodíku není možný život, nicméně soli v Česku konzumujeme téměř třikrát tolik, než doporučuje zdravotní norma (což je 5–6 gramů, u dětí dokonce jen 2 gramy). Nadbytek soli vede nejen k onemocněním kardiovaskulárního systému a ledvin, ale i k rozvoji nadváhy a obezity, neboť sůl zvyšuje chuť k jídlu. Problém není ani tak v tom, kolik solíme doma, ale kolik procent soli je právě v potravinách. Z nich do těla dostaneme až tři čtvrtiny celkového příjmu soli, zhruba 15 procent přidáme při vaření a jen deset procent soli je obsaženo v přírodních surovinách. Nejvydatnějšími zdroji soli jsou uzeniny, sýry (například balkánský), konzervy, pečivo a průmyslově zpracované potraviny. Kateřina Cajthamlová: V Řecku mě místo soli naučili používat koření a citron. Sůl nedávám ani na steak, maso je slané samo o sobě. Nesolím brambory (vařím je v páře i se slupkou), ani rýži, jen špagety trochu. ALKOHOL V malém množství prospívá srdci a cévám, takže občas sem tam nějaké pivo nebo sklenka vína není na škodu. Ale pozor, jak tvrdí doktor Karel Nešpor – i malá dávka, pokud je konzumovaná pravidelně, značí závislost. Česko má dlouhodobě jasně největší spotřebu piva na hlavu na světě, zhruba 140 litrů, a ve spotřebě alkoholu jsme v první světové pětce. Nejhorší vliv na zdraví mají samozřejmě destiláty. Vinou vyššího podílu alkoholu je i menší dávka toxická pro jaterní buňky, destiláty ohrožují centrální nervový systém, dráždí žaludeční sliznici a vedou k nadprodukci žaludeční kyseliny, při dlouhodobé konzumaci k nádorům jater a žaludku. Kateřina Cajthamlová: Ozdravný efekt červeného vína se přeceňuje. A že se třeba Francouzi milující tento nápoj dožívají vyššího věku? To souvisí spíš s tříchodovým obědem konzumovaným v klidu než s červeným vínem. BÍLÁ MOUKA Obilné zrno se při zpracování zbaví obalu a klíčku, kde jsou ukryty výživné látky, a namele se na prach. Dobrovolně se tak vzdáváme 80 % hořčíku, železa a zinku, 90 % kyseliny listové a 100 % vlákniny. Jemně mletá bílá mouka je podobně jako cukr označována za zdroj prázdných kalorií. Ostatně výrobky z bílé mouky mohou mít glykemický index podobný jako cukr, tedy do těla se z nich dostane velmi rychle hodně energie. Proto se po nadměrné konzumaci pečiva tak rychle přibírá.

Igor Bukovský: Celozrnné pečivo vám nechutná? Kompromisem může být pečivo z grahamové mouky, což je směs pšeničné hladké mouky a mouky celozrnné s vyšším obsahem otrub (vnější obal zrna). BÍLÉ PEČIVO + TRVANLIVÉ, CEREÁLNÍ Běžné pečivo dnes rozhodně není tím, co bývalo v minulosti, kdy se při jeho výrobě používal přirozený kvásek. Díky němu se celkově zlepšila stravitelnost výsledného produktu a zlepšila se i jeho nutriční hodnota a doba uchování. Kvasnice sice proces výroby výrazně zkracují, ale nutriční hodnotu nijak nezlepšují. V minulosti stačila celozrnná žitná mouka, kvásek, voda a sůl. Dnes v pečivu najdeme běžně deset i více surovin a různých aditiv, minimum vlákniny a nižší množství minerálních látek. Pozor na slovo cereální. Neznamená to celozrnný, jak si ještě stále mnoho lidí myslí, nýbrž vyrobený z jakékoli mouky (většinou bílé) a pak je pečivo dobarveno karamelem. Do této kategorie patří i trvanlivé pečivo, různé croissanty nebo levné margarínové dortíky. Pozor na extrudované pečivo (tepelná úprava pod silným tlakem), což jsou třeba různé racio chlebíčky. Ty nejsou vhodné k hubnutí, protože mají vysoký glykemický index, po jejich konzumaci máte brzy hlad. margareta Iliopulosová: Celozrnné pečivo je lepší volba. Ale neznamená to, že klasický rohlík je tabu, je třeba mít stravu pestrou. A třeba pro děti do tří let nebo pro sportovce před výkonem je bílé pečivo dokonce vhodnější. První skupina ještě nepotřebuje tolik vlákniny a pro druhou je v ten okamžik výhodné vsadit na jednoduché cukry. KOKOSOVÝ TUK Ještě nedávno byl hitem. Některými „odborníky“ je stále doporučován jako velmi zdravý až zázračný, přitom svým složením patří z rostlinných tuků k těm nejhorším, hlavně kvůli extrémně vysokému obsahu nasycených mastných kyselin, které škodí hlavně cévám. petr havlíček: Rozhodně není vhodný k časté konzumaci, ale v malém množství samozřejmě neuškodí a skvěle se hodí do asijské kuchyně. Jeho hlavní výhodou je ale poměrně značná tepelná stabilita. MAJONÉZOVÉ SALÁTY A DRESINKY Levné saláty a pomazánky často skrývají zbytky či suroviny s procházející záruční lhůtou. Jsou vydatným zdrojem energie ve formě nutričně nehodnotných tuků. Rovněž jsou i zdrojem značného množství aditiv a soli, takže celkově negativně ovlivňují kardiovaskulární systém a hmotnost. Zároveň ve většině případů obsahují nutričně nehodnotné suroviny (např. výrobní salám z masového separátu). A saláty připravené z light majonézy? Ta obsahuje méně než polovinu kalorií, jen třetinu tuků, ale zase je tam více cukru a sacharidů. Menší množství tuku, který funguje jako pojivo, bývá v light výrobcích nahrazen škrobem. Petr Havlíček: Základní suroviny, podle které má daný salát název, je tam často jen velmi malé množství (například hermelínový salát klidně obsahuje jen 15 % hermelínu). NEKVALITNÍ MARMELÁDY Jsou levné. Ale místo ovoce obsahují škrob a spoustu glukózofruktózového sirupu nebo v případě light marmelád umělá sladidla. Byť je mnohdy deklarována snížená energetická hodnota, jejich méně výrazná chuť svádí k vyšší konzumaci a tím pádem ve finále i k vyššímu příjmu cukru, než by tomu bylo v případě použití chuťově výraznější, poctivé marmelády či ovocné pomazánky. Margareta Iliopulosová: Kvalitní marmelády a džemy obsahují nejméně 70 % ovoce. Pak můžou mít snížený obsah cukru. A jsou bez chemie, místo kyseliny citronové se dá použít citronová šťáva a k želírování přírodní pektin. PAŠTIKY Často jde o zbytky ze zpracování masa (sádlo, kůže, vnitřnosti) s nadbytkem soli. Kvalitních

vepřových, telecích, drůbežích nebo zvěřinových paštik je na trhu minimum. Paštika nepatří ke každodennímu stravování, protože obsahuje mnoho nasycených živočišných tuků. Petr Havlíček: Vyplatí se číst složení. I tohle může být paštika: vepřové sádlo, vepřová játra 23 %, voda, loupané mandle 2,8 %, jedlá sůl, cukr, sušená cibule, škrob, dextróza, glukózový sirup, směs koření, aroma, mléčné bílkoviny, stabilizátory (E 451, E 452), zahušťovadlo (E 412), antioxidanty (E 316, E 330), konzervant ( E 250). ČERVENÉ MASO + VNITŘNOSTI Obsahuje hodně karnitinu, z něhož ve střevech a v játrech vzniká toxická látka TMAO, která spouští a urychluje aterosklerózu. Alespoň to tvrdí výzkum amerického vědce Stanley Hazena z roku 2013. Nedoporučuje se ani častá konzumace vnitřností. Hlavně těhotné ženy by se jim měly vyhnout. Vnitřnosti mají vysoký obsah vitaminu A, který je v nadbytku pro plod toxický a může způsobit jeho vývojové vady. Zdravější než vepřové a hovězí maso je například jehněčí nebo krůtí. Igor Bukovský: Naši předci věděli, proč červené maso jedí jen jednou týdně. Jeho každodenní konzumace jednoznačně škodí zdraví. INSTANTNÍ KÁVA SE „SMETANOU“ I tady se projevuje naše lenost – nasypat do hrnku, nalít horkou vodou a káva je na světě. Ale jaká! Kvalitou se v žádném případě nemůže rovnat kávě z čerstvě umletých zrnek. Je to jako opakovaně použít pytlík čaje – pijete vlastně kávu už podruhé vařenou. Instantní káva se totiž vyrábí z pražené mleté kávy, uvaří se, poté se nechá odpařit a pak se usuší. Používá se k tomu většinou ta nejlevnější káva mnohdy nevalné kvality, hlavně drsnější a zemitější robusta, která je zhruba o polovinu levnější než arabica. Výsledek porovnání dvanácti rozpustných káv časopisem dTest v roce 2011 dopadl tristně, jen čtyři si vysloužily známku „dobře“. Ještě horší jsou kávy „2v1“ nebo „3v1“. Ty první obsahují sušené náhražky mléka, které jsou mnohdy zdrojem trans nenasycených mastných kyselin, ty druhé jsou navíc i zdrojem cukru. Jejich zvýšená konzumace může být tedy rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, způsobuje zvýšení hladiny cholesterolu a může přispívat k nárůstu váhy. kateřina Cajthamlová: Kvalitní a správně připravená káva (nejlépe filtrací) je zdraví neškodná, ba naopak může mít i pozitivní efekty. Zdravý člověk může vypít klidně dva tři šálky denně. Ze tří bílých zabijáků je sůl nejhorší. Tavené sýry zatracujeme asi neprávem. Pětičlenná odborná Porota kateřina cajthamlová, internistka Petr havlíček, specialista na výživu igor Bukovský, lékař margareta iliopulosová, nutriční terapeutka miroslav Petr, výživový poradce Foto autor| Foto: Shutterstock.com Foto popis| Další bílý strašák: mouka. Obilné zrno se dnes při zpracování zbaví obalu a klíčku, kde jsou ukryty výživné látky, a namele se na prach. Z takové mouky do těla dostaneme jen prázdné kalorie…

Týden Grilování, drahá česká vášeň

Týden str. 46 Ekonomika Kamila Jušková Český svaz zpracovatelů masa - TOP 18.7.2016

zpět Češi objevili kouzlo grilování a utrácejí za něj stále více peněz. Za sezonu jde v průměru o čtyři tisíce korun. Pokud si koupíte všechno, co se vám snaží vnutit prodejci, mohou to být i desítky tisíc. Doba, kdy lidé šetřili a opékali i to, co nevidělo maso ani z rychlíku, je pryč. Češi si v posledních letech dopřávají na grilu ty nejkvalitnější steaky a burgery i kvalitní uzeniny. A obchodníci nestíhají rozšiřovat nabídku výrobků, které lze opéct. Pozadu nezůstali ani výrobci grilů, doplňků a dalších nezbytností, které prý prostě musíte mít. Že grilování je závislost svého druhu, která pohltí vás i část rodinného rozpočtu, zjistil i Radek Baláš z Ústí nad Orlicí. Začal s obyčejnými kupovanými klobáskami a krkovicí na jednoduchém grilu na uhlí. Pak ale dostal jako svatební dar značkový plynový gril a tam začala ta pravá vášeň. Najednou zjistil, že se neobejde bez kvalitního náčiní, čisticích prostředků a jiného příslušenství. Dnes má „výbavičku“ za desetitisíce korun. A další tisícové částky „létají“ každou sezonu na nákup surovin. Pan Baláš už totiž necílí jen na ty nejlevnější – jeho rodina si oblíbila hovězí steaky a burgery. Jedna grilovačka ho tím pádem vyjde na 200 až 250 korun na osobu. „Za grilování pro celou rodinu utratím jen na jídle přes tisícovku, za sezonu i 15 tisíc korun,“ říká. Částečně ušetří tím, že si většinu věcí připravuje sám – od namíchání vlastní marinovací směsi po výrobu domácích telecích klobásek a karbanátků. Maso je základ Kouzlo hovězích burgerů a steaků, které dříve vedly žebříčky popularity spíše v anglosaských zemích, objevuje stále více Čechů. Hovězí maso bylo v minulých letech na okraji zájmu kvůli vyšší ceně. Ta se nezměnila. Za kilogram dáte letos podle údajů statistiků v průměru 204 korun. Díky lepší ekonomické situaci domácností už ale není vyšší cena překážkou. Pochopitelně jen do určité hranice. Největší oblibě se ale dlouhodobě těší vepřové maso, konkrétně krkovice. Ta navíc v posledních letech zlevňuje. V roce 2014 stál kilogram krkovice podle Českého statistického úřadu v průměru přes 116 korun, loni pak o sedm korun méně. V současnosti za tento typ masa lidé zaplatí okolo 105 korun. Druhým nejoblíbenějším je hned po vepřovém kuřecí maso. Tady se vyplatí sáhnout po celých kuřatech, jejichž cena stagnuje kolem 69 korun za kilogram. O více než šest korun levněji oproti loňsku letos vyjdou kuřecí řízky – za průměrných 144 korun. „Nárůsty vidíme i u méně tradičních druhů masa, jako je jehněčí a telecí. Jehněčí maso už není vnímáno pouze jako symbol Velikonoc,“ říká Pavla Hobíková, mluvčí řetězce Globus. Zatímco dříve vedly na grilovacích roštech špekáčky, v posledních letech se spektrum výrazněji rozšířilo i na ryby, mořské plody či různé druhy zeleniny, jako je lilek nebo cuketa. Výjimkou není už ani opékání ovoce. Špekáčky a klobásy na rozdíl od masa paradoxně zdražují. Za kilogram buřtů už v řeznictví zaplatíte více než za krkovici – přes 108 korun. Pro srovnání, ještě před pěti lety to bylo podle statistiků o 30 korun méně. Špekáčková vyhláška Pojďme se podívat blíže, co určuje ceny masa a uzenin na gril. V případě vepřového může za zlevňování jeho nadbytek nejen v Česku, ale i na celém evropském trhu. Převis nabídky nad poptávkou tak tlačí ceny dolů. U kuřecího masa sice poptávka roste (i proto, že kuřecí je nejlevnější ze základních druhů mas), přesto mírně zlevňuje. „V tomto případě jde o vzájemnou konkurenci mezi dvěma druhy masa, producenti kuřecího se snaží z trhu dále vytlačovat vepřové hlavně pomocí nízkých cen,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel. Zájem o hovězí sice stoupá, tudíž by měly růst i ceny, ale lidé mají podle Havla určitou psychologickou hranici. Většina z nich prostě zatím není ochotna si za kvalitnější a zdravější maso připlatit, proto ceny stagnují.

V případě špekáčků, klobás a dalších uzenin je situace trochu jiná. Jejich obliba má v Česku hluboké historické kořeny, takže si je zatím lidé kupují i za vyšší ceny. Zdražování těchto pochutin v posledních letech má u nás na svědomí hlavně takzvaná špekáčková vyhláška z roku 2001. Ta stanovuje minimální podíl masa a obecně základních surovin při výrobě tuzemských uzenin. Třeba gothajský salám musí mít podle zákona minimálně 40 procent masa a maximálně 40 procent tuku. Výrobci tak byli nuceni vyloučit nebo alespoň omezit používání drůbežího separátu, kůží a sójových přípravků jako suroviny. Uzeniny jsou sice v průměru kvalitnější, ale logicky dražší. Je tu ovšem ještě jiný důvod, proč si každým rokem ogrilujeme špekáčky nebo klobásy dráž. Podle monitoringu Potravinářské komory ČR trvale rostou obchodní přirážky řetězců. „Jde o peníze, které si obchodník přirazí k ceně, za niž zboží od producenta nakoupil, včetně marží – zalistovacích poplatků, bonusu za objem prodaného zboží, marketingové akce a podobně,“ vysvětluje Dana Večeřová, ředitelka marketingu a komunikace Potravinářské komory ČR. Podle průzkumu této organizace si letos řetězce takto přirazily třeba k loveckému salámu 71 procent, ke gothajskému dokonce 78 procent. To je v obou případech dvakrát více než před dvěma lety. Řetězce vydělávají Prodejci se ovšem snaží vydělávat nejen na základních masných výrobcích. Sami přicházejí s novými příchutěmi marinovaných mas nebo netradičními dochucovadly. S výrobky s nápisem „Na gril“ se protrhl pytel i letos. Postupně se objevují i na sýrech a uzeninách, které by vás dříve ani nenapadlo opékat. „Tradičně velký zájem je o burgery, v této kategorii jsme rozšířili sortiment oproti loňskému roku o další dva druhy,“ vypočítává Václav Koukolíček ze společnosti Tesco. Například Lidl předvádí svůj sortiment ve velkém na pravidelných tematických týdnech – v tomto případě „grilovacích“ nebo „kempařských“. Řetězce letos také přišly s ještě širší nabídkou dresinků. „Stále více zákazníků hledá nové grilovací speciality všeho druhu a zkouší například netradiční a exotické omáčky a dresinky. Oblíbené jsou ty na jogurtové bázi,“ doplňuje Pavla Hobíková z Globusu. Řetězce i pro tuto sezonu rozšířily nabídku marinovaných mas. Většina lidí se ale podle Hobíkové snaží vyrobit si omáčky a marinády sama z čerstvých surovin a bylinek. Podle průzkumu společnosti IBRS jde o 94 procent Čechů. Plyn, nebo brikety? Nákupní chování zákazníků je pochopitelně každý rok velmi ovlivněno počasím, a to především pokud jde o grily, uhlí a náčiní. Největší zájem je tradičně o grily na dřevěné uhlí, brikety, podpalovače nebo opékače na buřty. Trendem poslední doby jsou výrobky, které umožňují „něco navíc“ – teploměry, rožně, potřeby pro uzení. Ve prospěch grilů na dřevěné uhlí mluví nižší pořizovací cena. Podle prodejců ale roste obliba i těch dražších – plynových. „Zákazníci převážně v posledních třech letech neváhají investovat do značkových grilů, které garantují delší životnost a vyšší kvalitu,“ říká Hobíková. Výhodou je také jednoduchost jejich ovládání a nižší náklady na palivo (viz Kolik stojí výbavička na pořádné grilování). Průměrná cena všech druhů grilů je podle internetového srovnávače Heureka.cz zhruba 2800 korun a každoročně roste o jednotky procent. Stále více ale přibývá těch dražších s funkcemi navíc. Za ty nejlepší můžete dát i přes sto tisíc. Grilmánie ve městech Českou vášeň pro opékání jídla podporují kromě prodejců i veřejné instituce. Nejde totiž jen o to, co a na čem, ale i kde grilovat. A obyvatelé větších měst tolik příležitostí nemají. Pražský magistrát proto postupně rozšiřuje možnost opéct si buřt či steak i v centru metropole. Momentálně spravuje v městských parcích a lesoparcích osm piknikových míst, kam je možné přijít s přenosným grilem, a dalších osm s ohništěm. Tři stanoviště najdete ve Stromovce, dvě na Hvězdě a na Parukářce. Dále je možné grilovat na Petříně, v Divoké Šárce, Kunratickém lese, Ďáblickém háji, Hostivařském lesoparku, Chuchelském háji, Hloubětíně, Motole a Prokopském údolí. Radnice Prahy 14 na břehu Kyjského rybníka zřídila plochu s ohništěm pro piknik. Na těchto místech bývají lavice, odpadkové koše, případně stůl, u samotných ohnišť navíc lesníci příležitostně doplňují dřevo.

Podobně vychází vstříc lidem bez vlastní zahrady i Brno. Městská část Brno střed se rozhodla rozmístit na svém území několik grill pointů, kde budou volně přístupné rošty. První tři taková místa by měla vzniknout v průběhu léta. S vlastním přenosným grilem si ale lidé mohou připravit maso v kterémkoli z brněnských městských parků už teď. *** Graf Co nám nejvíce chutná (v procentech) maso 97 klobásky a uzeniny 74 zeleninu 68 ryby 55 špízy 54 sýry 43 hamburgery 18 Zdroj: Průzkum společnosti Tesco Kolik stojí výbavička na pořádné grilování 1. gril na dřevěné uhlí 2500 Kč na plyn 5000 Kč 2. palivo brikety (2,5 kg) 120 Kč* *náklady na 1 grilování pro 5 lidí – 60 Kč propan-butan láhev (5 kg) 1530 Kč* *náklady na 1 grilování pro 5 lidí – 30 Kč 3. doplňky nerez grilovací náčiní (kleště a obracečka) 950 Kč grilovací jehly 60 Kč grilovací motorek 340 Kč štětec na potírání 450 Kč pohrabáč na uhlí 380 Kč čistič grilu 210 Kč kartáč na čištění grilu 80 Kč zapalovací komín 540 Kč podpalovací kostky 100 Kč 4. maso a uzeniny (cena za 1 kg) vepřová krkovice 105 Kč hovězí zadní 204 Kč vyzrálé argentinské hovězí 750 Kč kuřecí řízky 144 Kč špekáčky 108 Kč losos 438 Kč 5. omáčky a marinády majonéza (420 ml) 50 Kč francouzský dresink (235 ml) 50 Kč BBQ směs na výrobu marinády 30 Kč

Zdroj: Heuréka, ČSÚ, TÝDEN Češi a grilování v číslech (v procentech) maso na gril si připravuje samo 94 v letních měsících griluje 90 potraviny ke grilování nejčastěji nakupuje v supermarketu 75 jako dochucovadla používá marinády na nakládání masa 46 jednou za týden griluje 37 jednou za dva týdny griluje 28 v samostatném řeznictví nakupuje 23 jako dochucovadlo používá hořčici 14 žádná dochucovadla nepoužívá 8 jako dochucovadlo používá kečup 4 Zdroj: IBRS, Tesco Kolik zaplatíme za jedno grilování (v procentech) do 400 korun 9 do 50 Kč 17 do 100 korun 43 do 200 korun 31 Zdroj: Tesco Foto popis|

vitalia.cz Jak může být v uzenině 150 % masa? 13.7.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Ve značení uzenin, a nejen vepřových, aby se prase vyznalo. A vám nezbude, když chcete mít šunku plnou masa z pašíka a salám z kravky, zkoumat složitě písmenka na obalu. A nevěřit všemu, co se tvrdí. Vzhledem k tomu, že obsah masa v masných výrobcích je jedním z důležitých parametrů kvality masných výrobků, zajímají se spotřebitelé celkem logicky o tento údaj. Poněkud matoucí jsou však v této souvislosti údaje, podle nichž obsahuje produkt více než sto procent masa, což je matematicky naprostá hloupost. Je to ale také zmatečné sdělení, které by se nemělo vůbec užívat. Přesto se s ním zejména při medializaci výsledků kontrol masných výrobků setkáváme stále častěji. Jak to tedy je? Trvanlivé uzeniny: Žádná procenta, ale množství masa na sto gramů výrobku Podle již řadu let platné legislativy se obsah masa, mluvíme-li o trvanlivých, tepelně opracovaných uzeninách (což jsou především salámy, klobásy, ale třeba i pršuty nebo sušené šunky) nevyjadřuje v procentech, ale hmotností masa použitého k přípravě sto gramů hotového výrobku. Vzhledem k tomu, že jde o trvanlivé výrobky, které se v průběhu výrobního procesu vysoušejí a ztrácejí tak významný podíl vody přirozeně obsažené v použitém mase, je množství masné hmoty použité při výrobě skutečně vyšší, než kolik nakonec váží v obchodech nakupovaný výrobek. Pokud

se tedy setkáme s údajem, že výrobek obsahuje třeba sto třicet procent masa, v praxi to znamená, že na sto gramů takového výrobku bylo použito sto třicet gramů masné suroviny. Nutno podotknout, že uvedené se týká jen popisované skupiny masných výrobků. Každopádně ale platí, že obsah masa v procentech by se neměl uvádět, a kdo tak činí, dává na odiv svou nekompetentnost ohledně zásad označování těchto výrobků. Pokud nicméně souhlasí „procentické“ vyjádření s hmotností masa použitého k přípravě sta gramů výrobku, nebere se takové označení jako porušení předpisů. Což je možná škoda, protože řada spotřebitelů oprávněně nevidí v nadstoprocentním obsahu masa v uzenářských výrobcích logiku. Podíl masa u měkkých salámů? Hluboko pod sto procenty Tím spíše, že u jiných masných výrobků, například měkkých salámů, je obsah masa hluboko pod sto procenty, přičemž rozpětí dosahuje obvykle dvaceti až šedesáti (nebo i více) procent. U této skupiny výrobků ale procenta vyjadřují něco jiného, a to obsah kosterní svaloviny, do kterého se nepočítá přidané sádlo, lůj, strojně oddělené maso, kůže, voda a další legislativou povolené složky výrobku. U šunky nehleďte na podíl masa, ale čisté svalové bílkoviny Speciální označování se pak na území ČR týká šunek, přičemž v tomto případě by pro orientaci spotřebitele neměl hrát údaj o obsahu masa pro změnu vůbec žádnou roli. Část výrobců sice na obalech šunek takový údaj uvádí, to je však spíše marketingový trik, neboť rozhodující je povinně uváděný údaj týkající se obsahu čisté svalové bílkoviny a dalších složek výrobku. Stávající legislativa dělí přitom podle kvality šunky na tři (původně byly čtyři) kategorie, a to standard šunky, výběrové šunky a šunky nejvyšší jakosti. Výrobky nesplňující svým složením požadavky pro zařazení do těchto tříd nesmějí být označovány termínem „šunka“, i když takto na první pohled vypadají. Nejkvalitnější šunky (nejvyšší jakosti) musí mít minimální podíl čisté svalové bílkoviny šestnáct procent, výběrové třináct procent a standard deset procent. Právě obsah čisté svalové bílkoviny je pro spotřebitele opticky nejjednodušším faktorem při výběru kvality. Ještě jednodušší je pak řídit se podle názvu kategorie (standard, výběrová, nejvyšší kvality), což samo o sobě znamená splnění dalších kvalitativních podmínek. To však platí jen pro tepelně opracované šunky vyráběné v ČR. Jde tedy o národní předpis, kterým se nemusí řídit šunky dovážené k nám ze zahraničí. O důvod víc kupovat produkty původem z ČR…

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/jak-muze-byt-v-uzenine-150-masa/

Nejdůležitější změny v potravinářské novele. Jde na ruku velkým výrobcům? 15.7.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Koncem měsíce nabude účinnosti poslední novela zákona o potravinách. Jaké změny přináší? Některé neplatí pro tzv. malé výrobce potravin. Do této definice se vejde ledaskdo. Koncem tohoto měsíce nabude účinnosti poslední novela zákona o potravinách (180/2016 Sb.). Zavádí další povinnosti a regulace pro výrobce i prodejce potravin v ČR, podmínky označování potravin jako „Česká potravina“ i definitivně ruší povinnost velkých prodejen informovat své zákazníky při vstupu o podílu původu prodávaných potravin z pěti zemí s nejvyšším počtem

nabízených potravinářských produktů. Jak přitom zdůraznil ředitel Sdružení českých spotřebitelů (SČS) Libor Dupal, sdružení hodnotí nová opatření převážně jako kroky ve prospěch spotřebitele. Zároveň ale upozornil, že ani další regulace a povinnosti nebudou schopny zcela zabránit přetrvávajícím problémům na tuzemském trhu potravin včetně falšování potravin a klamání spotřebitele. Zlepšení situace by naopak mohla mimo jiné podle Dupala přinést lepší koordinace a efektivita činnosti státních dozorových orgánů, například při kontrolách podniků veřejného stravování, které stále kontrolují tři instituce – hygienici, Státní veterinární správa i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Do novely se totiž nepodařilo prosadit původně deklarovanou úpravu kompetencí uvedených orgánů. Nejdůležitější změny v potravinářské novele Z rozboru novely podle SČS vyplývají následující nejdůležitější změny: Upřesnění či rozšíření požadavků na povinnosti provozovatelů potravinářského podniku (upřesnění dodržování teplotních režimů při uchovávání potravin, uvádění na trh potravin určených pro zvláštní výživu a doplňky stravy – pouze balené, upřesnění požadavku, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží. Osvobození od požadavku na povinné deklarování výživových údajů (novela definuje tzv. malé množství potravin, které jsou evropským právem osvobozené od požadavku na povinné deklarování výživových údajů. Množství potraviny, které je výrobcem dodáváno přímo konečnému spotřebiteli nebo do místního maloobchodu a které bylo vyrobeno v uzavřeném účetním období v potravinářském podniku, který v tomto období zaměstnával maximálně průměrný přepočtený počet deseti zaměstnanců). Úprava a zpřesnění požadavků na uvádění informací při prodeji nebalených potravin (například země původu u dalších skupin masa nebo informace o adrese výrobce). Stanovení podmínek při označení „česká potravina“. Zákaz výroby a uvádění na trh potravin vyrobených ze složek s prošlým datem použitelnosti; v případě prošlého data minimální trvanlivosti musí být doložena bezpečnost potraviny. Ve vztahu k zabránění plýtvání s potravinami vytvoření zvláštního režimu nařizujícímu prodejci distribuovat stanoveným charitativním a humanitárním organizacím potraviny, které nejsou v souladu s potravinovým právem, avšak jsou bezpečné a informace na obale neuvádějí spotřebitele v omyl (po uplynutí doby minimální trvanlivosti). Povinnost prodejce při uvádění potravin na trh komunikačními prostředky na dálku poskytnout informace spotřebiteli shodné jako při přímém prodej (off-line). Zrušení nadbytečného požadavku na povinnost informovat vývěskami veřejnost o původu prodávaného zboží. K uvedenému výčtu by nicméně bylo žádoucí dodat několik poznámek. Jednak že opatření k zamezení plýtvání s potravinami nabývá účinnosti až od roku 2018 (Potraviny nevhodné k prodeji smí jít na charitu. Řetězce to mají povinně). Za druhé, že povinnost uvádět výživové údaje je podle EU závazná až od 13. prosince letošního roku. A za třetí, že se v praxi prokázalo to, na co kritici upozorňovali dávno před přijetím příslušného opatření – totiž, že informační cedule před vstupem do obchodů informující o procentuálním podílu prodávaných potravin byla zcela neúčelná – a je tedy dobře, že ze zákona zmizela. Velká nejasnost s malými výrobci potravin Minimálně jedno z výše jmenovaných opatření si přitom zaslouží alespoň trochu podrobnější

komentář, do kterého se SČS nepustilo – a to „osvobození od požadavku na povinné deklarování výživových údajů“ pro výrobce malého množství potravin. Na evropské úrovni není ono „malé množství“ specifikováno, upravuje jej tedy národní předpis, což je uvedená novela. Ta definuje malého výrobce objemem ročních tržeb a především množstvím zaměstnanců do počtu deseti. K tomu je ale nutné dodat, že jde o klasické zaměstnance, za které platí zaměstnavatel příslušné odvody a že se do uvedeného počtu započítávají pouze zaměstnanci přímo spojeni s výrobou. Tedy ne manažeři, vedoucí pracovníci, řidiči a podobně, a také ne pracovníci typu OSVČ a externistů. To ovšem v praxi znamená, že podmínku malého výrobce potravin, který bude osvobozen od některých povinností (například uvádění výživových údajů), splní řada výrobců, pod nimiž si spotřebitel určitě nepředstavuje skutečně malého, regionálního producenta potravin. Skutečnost, že pojetí „malého výrobce“ v podání novely zákona o potravinách zahrnuje fakticky i relativně velké, nebo alespoň střední výrobce, lze přitom vykládat dvěma způsoby. Bude docela ilustrativní, jak svůj výklad pojme ministerstvo zemědělství. Na jednu stranu je totiž relativně široký okruh subjektů výrobců potravin, kteří nemusí dodržovat veškeré označovací povinnosti, určitým typem podpory našeho potravinářství obecně. Jde tak o jeden z mála kroků snižování nadbytečné administrativy. Na straně druhé ale nelze vykládat tuto úlevu jako podporu malých producentů potravin, neboť zvolená selekce vyhovuje i řadě větších výrobců. Pokud se pak týká spotřebitele, ten se výživových údajů na obalech poměrně širokého spektra potravin opět nedočká. Je ale pravda, že zrovna tyto údaje sleduje jen velmi malá část nakupujících.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nejdulezitejsi-zmeny-v-potravinarske-novele/

Maso do dětského jídelníčku patří, říká nutriční terapeutka 19.7.2016 vitalia.cz str. 0 Veronika Řeháková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Rozhodně nesouhlasí s vegetariánskou stravou u dětí, ke které některé matky své potomky vedou. „Maso do jídelníčku dětí patří, i když to nemusí být každý den,“ tvrdí Věra Boháčová. O vhodnosti vegetariánství a speciálně vegetariánství u dětí se vedou spory mezi laiky i odborníky. Někteří z nich zastávají názor, že děti vegetariánů nestrádají, jsou zdravější, jiní naopak varují před riziky, která vyloučení masa z dětského jídelníčku přináší. „U dětí s vegetariánstvím nesouhlasím. Dospělý má právo se sám rozhodnout, jak se bude stravovat, ale dítě by mělo dostávat vše, co ke svému správnému růstu a vývoji potřebuje, tedy i maso,“ říká jednoznačně nutriční terapeutka Věra Boháčová. Proč je důležité, aby děti konzumovaly maso? Jaké zásadní živiny maso obsahuje? „Co se týká vitaminu B12 a železa, neexistuje výhodnější zdroj (ať už s ohledem na množství nebo využitelnost) než je maso,“ říká Věra Boháčová Maso je důležitým zdrojem kvalitních bílkovin, a pak zejména vitaminu B12 a dobře využitelného železa. Jsou to látky nezbytně důležité pro správný růst a vývoj dítěte, ve stravě navíc nenajdeme vhodnější zdroj vitaminu B12 a železa, než je právě maso. Jsou to, mimo jiné, velice důležití krvetvorní činitelé a se zvětšujícím se objemem krve v rostoucím organizmu hrají v dětském jídelníčku naprosto nepostradatelnou roli. Kvalitní bílkoviny, které stejně jako maso obsahují všechny nezbytné (esenciální) aminokyseliny, najdeme i v mléce, mléčných výrobcích a vejcích. I v jejich zdrojích by však měla být pestrost, takže konzumace masa je na místě. Jaké druhy masa nejvíce doporučujete dětem konzumovat, případně jaká je jejich nejvhodnější

tepelná úprava? Jednotlivé druhy masa se také liší svým složením a doporučila bych jednotlivé druhy střídat. Některé mají více neutrální chuť, jiné jsou více aromatické, děti by měly ochutnat vše. Upřednostňovat bychom měli, i pro děti, maso libové (s výjimkou ryb, tam mají velmi výhodné složení i tučnější druhy). Nejvhodnější je přírodní úprava masa, kdy je maso nejlépe stravitelné, a ta by měla v dětském jídelníčku převažovat. Hůře stravitelná jsou masa pečená (bez poklice), grilovaná (bez alobalu) – tam, kde se utváří tvrdá kůrka, a nejhůře pak masa smažená. Mnohé maminky podléhají dojmu, že maso mohou nahradit uzeninami. Ty se však malým dětem do tří let nedoporučují, a když už, tak výjimečně. Nejlepší volbou je šunka se sníženým obsahem soli a vysokým obsahem masa. U starších dětí se za přijatelné považuje konzumace 50–100 g měkké uzeniny jedenkrát týdně. Jaké množství masa by měly děti jíst? A má se maso objevovat v dětském jídelníčku denně? Záleží na věku dítěte, ale také celkové skladbě jídelníčku. Pro úplně nejmenší děti se doporučuje zařazovat maso šestkrát až sedmkrát týdně. U dětí starších bych doporučila minimálně třikrát v týdnu. Každý den maso u starších dětí asi být nemusí, ale záleží na tom, jak je jídelníček sestavený. Maso se do jídelníčku dětí zařazuje již s prvními nemléčnými příkrmy, brzy po podání příkrmů zeleninových, tedy nejpozději v sedmém měsíci života dítěte. Jaké další zdroje mohou nahradit či doplnit nedostatek masa ve stravě? S ohledem na kvalitu bílkovin je možné maso doplňovat mlékem, mléčnými výrobky a vejci. Kvalitního složení bílkovin v jídelníčku můžeme dosáhnout i častějším zařazováním některých rostlinných potravin (luštěniny), pokud masa není tolik. Co se týká vitaminu B12 a železa, neexistuje výhodnější zdroj (ať už s ohledem na množství nebo využitelnost) než je maso. Jak přimět dítě, aby jedlo maso, pokud to odmítá? Máte nějaké doporučení, rady, tipy? Opět záleží na věku. U těch nejmenších s prvními masovými příkrmy je třeba zejména trpělivost. Dítě musí často novou potravinu ochutnat několikrát (některé zdroje uvádějí až patnáctkrát), než její chuť přijme a nebude ji odmítat. Důležitá je také správná technika krmení (odmítání masa, ale i jiných potravin může být způsobeno špatným způsobem podávání jídla). Ohlídat je třeba i konzistenci – u těch nejmenších by mělo být maso dohladka pomleté, s přibývajícím věkem (a rostoucími zoubky) se maso upravuje na konzistenci hrubší. V praxi hraje mnohem větší roli psychologie než chuť. Rodina je příkladem, a pokud je některý z rodičů vegetariánem, těžko bude dítěti vysvětlovat, proč maso nejí a on ho jíst má. Rovněž, když dá rodič dítěti najevo, že mu maso nechutná, s velkou pravděpodobností začne i potomek při pohledu na maso také říkat „fuj“. U starších dětí může jít o přechodné období vzdoru (které se může projevit i tím, že dítě některé potraviny odmítá). Opět je důležitá trpělivost a vlastní příklad (který už děti v batolecím období vnímají velmi intenzivně). U starších dětí záleží na tom, jestli maso odmítají, protože jim nechutná, nebo protože „je to maso“. Maso je vhodné připravovat dítěti v oblíbených úpravách, případně rozmixovat do polévky či omáčky (kde se nedá vybrat). Pokud dítěti vadí i chuť masa, je možné použít výraznějších dochucovacích prostředků, jako jsou bylinky, rajský protlak, apod. Další variantou, jak do dítěte maso nenápadně vpravit, jsou masové pomazánky. Mnohdy mu ani nedojde, co ve skutečnosti jí. Pokud dítě odmítá maso dlouhodobě, je na místě konzultace s odborníky – zjištění příčiny a vhodná úprava jídelníčku tak, aby byla dítěti zajištěná přiměřená výživa, kterou potřebuje nejen na

své fungování, ale také na zajištění správného růstu a vývoje. Věra Boháčová, Dis. nutriční terapeutka Již patnáct let se věnuje výživovému poradenství pro dospělé, v posledních pěti letech rozšířila působnost i na děti. Při svých aktivitách se specializuje zejména na problematiku prevence civilizačních onemocnění, zejména kardiovaskulárních onemocnění (ale i jednotlivých rizikových faktorů, jako jsou obezita, dyslipidémie, diabetes mellitus aj.), a to jako poradce, lektor nebo odborný partner pro média. Je členkou např. Fóra zdravé výživy, Sekce výživy a nutriční péče, týmu odborníků Poradenského centra výživa dětí http://www.vyzivadeti.cz.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/maso-do-d...elnicku-patri-rika-nutricni-terapeutka/

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Šnek už procestoval 12 tisíc mil 5plus2 str. 4 Brněnsko, Blanensko a Vyškovsko PAVLA KOMÁRKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.7.2016

zpět Maskot Pohádkového království Moravského krasu putuje díky geocachingu až za hranice kontinentu MORAVSKÝ KRAS / Jsou mu necelé tři roky a už má procestované sousední země, ale i Spojené arabské emiráty nebo Omán. Původně měl přitáhnout turisty z jiných koutů země do Moravského krasu a jeho okolí. Teď už šnek Krasík, konkrétně jeho postavička vyrobená z kanafasu, láká na geocachingovou hru v okolí jeskyní a do svého speciálního Pohádkového království zve cestovatele z celého světa. Jeho tvůrci, Místní akční skupina (MAS) Moravský kras, totiž postavičku zapojili do celosvětově propojené sítě geocachingu a cestovatelé teď Krasíka převážejí po celém světě. Postavička, jež měla návštěvníky přimět objevovat zákoutí regionu, seznámit se s výrobci tradičních potravin i s prací místních řemeslníků, tak už sama dělá to, na co do Moravského krasu lákala – objevuje nová místa a zažívá nečekaná dobrodružství. „Podle pohádkových knížek Slavomíra Szabó je šnek Krasík cestovatel a dobrodruh, který se každý den probudí na jiném místě a v jiném čase a zde zažívá dobrodružství. Původně jsme chtěli s pomocí projektů Pohádkového království šneka Krasíka a naší geocachingové hry nabídnout turistům i místním příjemný způsob, jak namotivovat děti k pěší chůzi a jak je zabavit. Pak nás ale napadlo alespoň symbolicky Krasíkovi dopřát to, na co sám láká, a umožnit mu cestovat po světě,“ vysvětluje Klára Kučerová z MAS Moravský kras. „Naše geocachingové schránky nejsou oficiálně registrované na geocaching. com, oba systémy jsme chtěli propojit a nalákat do Moravského krasu i cestovatele odjinud. Proto jsme Krasíka zaregistrovali a přes schránku ve Křtinách ho vypustili do světa,“ vysvětluje Kučerová. Využili takzvaných trackables, sledovatelných předmětů, které lze připojit k nějaké věci či hračce, pak je možné dohledávat, jak a kde se pohybují po geocachingové síti. Cestovatelé, kteří postavičku z kanafasu najdou v některé ze schránek po světě, pak mají za úkol ho v časovém limitu zase někde jinde umístit. „Šnek Krasík má misi, chce se podívat co nejdál, a zatím je poměrně úspěšný. Od zimy nacestoval skoro 12 tisíc mil, jeden cacher ho chvíli vozil po celé republice, pak Krasík přejel do Polska, poté do Ománu, hodně cestoval po Rakousku, Maďarsku, momentálně je na Slovensku ve schránce Banarka u Jakubovských rybníků,“ prozrazuje Klára Kučerová. Šanci najít postavičku z kanafasu ale mají i cestovatelé u nás. Místní akční skupina Moravský kras totiž na prázdniny připravila novou

geocachingovou hru. Malí cestovatelé mají pomocí indicií ukrytých ve schránkách po celém Moravském krasu sestavit souřadnice a s jejich pomocí najít vílu Tanculku. Mezi schránkami putují i dvě kanafasové postavičky šneka Krasíka, stejné, jaké vozí cestovatelé po světě. Jejich nálezci mají za úkol se s nimi na místě vyfotografovat. (na snímku) „Na novou sezonu jsme vydali novou knížku Neuvěřitelné příhody šneka Krasíka. Máme osm nových geocachingových schránek, přibyly odměny, ale také nové pohádkové kanceláře, například v Boskovicích,“ láká Jozef Jančo z MAS Moravský kras. Rodiny s dětmi se mohou zapojit také do loni odstartovaného projektu Sedm dní v pohádce. Ten nabízí malým cestovatelům putování po Krasíkově Pohádkovém království po předem připravených trasách. V některé z Pohádkových kanceláří lze získat pracovní listy i speciální Cestovní pasy šneka Krasíka, s nimiž se mohou malí dobrodruzi vydat za pokladem. Za návštěvu Pohádkových kanceláří děti získají razítka do pasu a za určitý počet razítek drobné odměny. Letos poprvé si mohou odnést i speciální tričko s logem Krasíka. Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Brno a brněnsko

agris.cz Dovoz svačinek ze třetích zemí agris.cz str. 0 Potravinářství APIC-AK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.7.2016

zpět S pokračujícím obdobím letních dovolených Státní veterinární správa (SVS) připomíná, jaká pravidla platí při dovozu tzv. „svačinek“ ze třetích zemí do Evropské unie, jinými slovy produktů živočišného původu pro osobní spotřebu. S pokračujícím obdobím letních dovolených Státní veterinární správa (SVS) připomíná, jaká pravidla platí při dovozu tzv. „svačinek“ ze třetích zemí do Evropské unie, jinými slovy produktů živočišného původu pro osobní spotřebu. Při dovozu svačinek (maso, salámy, šunky, klobásy, mléko, sýry, jogurty aj.) ze třetích zemí platí v rámci EU jednotný přístup. Obecně platí, že na základě nařízení Evropské komise není možné dovážet ze třetích zemí do EU pro osobní spotřebu maso, masné výrobky, mléko a mléčné výrobky. Tento zákaz se nevztahuje na zásilky živočišného původu pro osobní spotřebu z Andorry, Lichtenštejnska, Norska, San Marina a Švýcarska. Pro státy jako Grónsko, Faerské ostrovy a Island platí, že z nich lze dovézt maximálně 10 kg výše uvedených produktů. Dodržování uvedeného nařízení v České republice zabezpečují celní úřady, které na mezinárodních letištích provádí kontroly zavazadel cestujících přilétajících ze třetích zemí. Pokud příslušníci celního úřadu objeví v zavazadlech cestujících potraviny živočišného původu, které nemohou být v souladu s legislativou do EU propuštěny, produkty zabaví a předají k likvidaci. Pro tyto účely slouží na mezinárodních letištích speciální sběrné nádoby, které jsou jasně označeny. Zabavené produkty se následně likvidují např. v asanačním podniku. Stejná pravidla platí i pro balíky zaslané poštou či kurýrní službou a produkty živočišného původu, nakoupené přes internetové obchody ve třetích zemích. Tyto zásilky také podléhají veterinární kontrole a při zjištění nesrovnalostí jsou zabaveny a následně rovněž likvidovány. O úspěšnosti kontrol na letištích a poště svědčí také množství zabavených produktů. V roce 2015 bylo celními úřady nepropuštěno, případně zabaveno zhruba 1 200 kg potravin živočišného původu. Převážnou většinu těchto nepropuštěných/zabavených zásilek tvořily masné výrobky.

Omezení zavedená nařízením Evropské komise mají svá opodstatnění. Při dovozu svačinek ze třetích zemí hrozí riziko zavlečení nebezpečných patogenů, které se jinak v EU nevyskytují, a tudíž by mohly způsobit závažné nákazy, jak u lidí, tak i u zvířat. Z těchto důvodů je dovoz svačinek z masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků z třetích zemí vyjma některých států zakázaný. Podrobnější informace a přehled produktů, které mohou lidé dovážet do EU bez omezení, je možné najít v Úředním věstníku na našich internetových stránkách, nebo v nařízení Komise (ES) č. 206/2009. http://eagri.cz/public/web/svs/portal/...obni-spotrebu-do/dovoz-potravin-es.html. Mgr. Petr Pejchal Oddělení vnější komunikace E: mailto:[email protected]

URL| http://www.agris.cz/clanek/192904

Test potvrdil, že Češi dostávají jiné potraviny než Němci. Česká šunka vypadá lépe, ale má méně masa agris.cz str. 0 Potravinářství Aktuálně.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.7.2016

zpět Ukázal to test časopisu dTest, který porovnal 27 výrobků od velkých společností i vlastních značek obchodních řetězců, které lze najít u nás i v zahraničí. Potraviny pro test zástupci časopisu nakupovali v Německu a Rakousku. v class="textDetailHeader">

Na pohled hodnotitelům někdy více vyhovovaly české potraviny, které však měly být podle etiket méně kvalitní. "U toustové šunky Clever, která v Rakousku obsahuje 91 procent masa a v Česku 72 procent a zahušťovadla, vyhovovala hodnotitelům právě ta tuzemská. Rakouský výrobek se jim zdál svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý," říká Hoffmannová. A podobné to bylo i s vídeňským párkem K-Classic. Ten zakoupený v Německu obsahoval více masa a méně tuku než ten český, ale hodnotitelé přesto preferovali český párek kvůli jeho šťavnatosti. Jurečka v Bruselu neuspěl Výrobci se většinou hájí tím, že spotřebitelé v různých zemích mají různé preference a chutě. Proto prý vyrábějí stejné výrobky s odlišným složením pro různé trhy. Minimálně v Česku s tím ale mohou narazit, protože drtivé většině (88 %) zdejších lidí tato praxe vadí. Ukázal to únorový průzkum Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Třetina Čechů pak zmíněný argument výrobců považuje za "nehoráznou manipulaci". "Požadujeme přijetí opatření, aby běžný spotřebitel byl schopen již při nákupu rozlišit, že je daný výrobek na evropský trh uváděn v různých variantách, a určit, o jakou konkrétní variantu se jedná. K tomu by mu mohla pomoci třeba jasná informace na obalu výrobku," říká vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený. Zástupci časopisu o svých návrzích podle Zeleného jednají s českými ministerstvy, s eurokomisařkou Věrou Jourovou a některými poslanci Evropského parlamentu. Ministr zemědělství Marian Jurečka zkoušel v květnu téma otevřít na jednání evropských ministrů zemědělství, ale bez většího úspěchu. "Kolegové z ostatních zemí problém tolik nevnímají - na schůzce evropských ministrů zemědělství v Bruselu, kde jsem téma otevřel, mě podpořili jen slovenští kolegové," řekl v rozhovoru s časopisem Respekt.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...-ce/r~aa1b7174499b11e69966002590604f2e/

apatykar.cz Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů 15.7.2016

apatykar.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak exkluzivně zjistil portál APATYKÁŘ®, Soudní dvůr EU rozhodl v precedentním případu reklamy s nepovolenými zdravotními tvrzeními zaměřené čistě na odborníky. Výrobce se s odkazem, že se na něj příslušné Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin nevztahuje, snažil přes lékaře motivovat spotřebitele ke koupi doplňku stravy. Soud však tento názor nesdílí a ztotožnil se s dřívějším stanoviskem generálního advokáta Henrika Saugmandsgaard ?e. Původní spor Na Soudní dvůr se obrátil německý Zemský soud v Mnichově ohledně výkladu č. 1 a 2 uvedeného nařízení. Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi spolkem (Verband Sozialer Wettbewerb), který hájí obchodní zájmy svých členů, což zahrnuje zejména dohled nad dodržováním pravidel řádné hospodářské soutěže, a společností, která prodává doplněk stravy (Innova Vital), ohledně tvrzení obsažených v reklamním dopise, který tato společnost zaslala pouze lékařům. Soudní dvůr je poprvé vyzván, aby určil, zda se použijí požadavky uvedeného nařízení tehdy, jsouli výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin, jež mají být jako takové dodány

spotřebitelům, obsažena v obchodních sděleních, která jsou určena výhradně odborným kruhům. Článek 1 odst. 1 a 2 tohoto nařízení stanoví: „1. Toto nařízení uvádí v soulad právní a správní předpisy v členských státech, které se týkají výživových a zdravotních tvrzení, aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu a zároveň i vysoká míra ochrany spotřebitele. 2. Toto nařízení se vztahuje na výživová a zdravotní tvrzení, která jsou uváděna v obchodních sděleních, ať už při označování a obchodní úpravě potravin nebo v reklamách týkajících se potravin, které mají být takto dodány konečnému spotřebiteli. […]“ V listopadu 2013 zaslal jednatel Innova Vital (lékař) výhradně jmenovitě uvedeným lékařům dopis, podle kterého doplněk stravy Innova Mulsin® Vitamin D3 (emulze obsahující vitamín D3 podávaná ve formě kapek) přispívá k předcházení nemocem způsobeným nedostatečnou hladinou vitamínu D. V dopise se dále uvádí, že děti v Německu mají nižší hladinu vitamínu D než je doporučováno Německou výživovou společností a jak již ukázalo několik studií, vitamín D hraje významnou úlohu při předcházení několika nemocem, jako je atopický ekzém, osteoporóza, cukrovka a roztroušená skleróza. Podle těchto studií způsobuje příliš nízká hladina vitamínu D od dětství zčásti budoucí výskyt těchto nemocí. Závěrem dopisu jednatel uvádí, že jako lékař v oboru imunologie o této otázce přemýšlel a vytvořil uvedenou emulzi vitamínu D3, která má rychle předcházet a vyloučit stav jeho nedostatku. Na předkládající německý soud se proto obrátil spolek s tím, že firma porušila uvedené nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, protože v nařízení není striktně uvedeno, že by se nevztahovalo na odborné kruhy. Firma naopak argumentuje, že tomu tak není, protože nařízení se nemůže použít na reklamu určenou pro příslušníky odborných kruhů. Německý soud se tedy obrátil na Soudní dvůr s otázkou, zda musí být čl. 1 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 vykládán tak, že ustanovení tohoto nařízení se vztahují také na výživová a zdravotní tvrzení v obchodních sděleních v reklamě na potraviny, jež mají být jako takové dodány konečnému spotřebiteli, pokud je toto obchodní sdělení nebo reklama určeno výhradně pro odborné kruhy. Reklama přes lékaře Soudní dvůr ve svém rozsudku uvádí, že v souladu s jeho ustálenou judikaturou je třeba pro výklad ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz. např. rozsudek ze dne 17. listopadu 1983, Merck, 292/82, EU:C:1983:335). Přiklonil se k názoru generálního advokáta Henrika Saugmandsgaard ?e, který ve svém stanovisku k této věci uvedl, že nařízení neobsahuje definici „obchodního sdělení“, nicméně tento pojem je definován v jiných oblastech unijního práva ustanoveními sekundárního práva. Na základě nich musí být pojem „obchodní sdělení“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení vykládán v tom smyslu, že se týká zejména sdělení prováděných formou reklamy na potraviny určené k přímé nebo nepřímé propagaci těchto potravin. Přitom takové sdělení může mít i formu reklamní zásilky, kterou provozovatelé potravinářských podniků zasílají zdravotnickým odborníkům a která obsahuje výživová nebo zdravotní tvrzení ve smyslu tohoto nařízení, aby tito odborníci případně doporučili svým pacientům koupi nebo spotřebu uvedené potraviny. Nařízení nerozlišuje, zda se jedná o konečného spotřebitele nebo zdravotnického odborníka. Z toho vyplývá, jak uvedl generální advokát ve svém stanovisku, že konečnému spotřebiteli musí být určen samotný výrobek, a nikoliv sdělení, jehož je předmětem. Z žádného ustanovení nařízení č. 1924/2006 navíc nevyplývá, že se toto nařízení nepoužije na obchodní sdělení určená zdravotnickým odborníkům. Při používání výživových a zdravotních tvrzení by hlavním aspektem, na nějž je nutno brát zřetel, mělo být vědecké zdůvodnění. Zdravotničtí odborníci mohou být zajisté považováni za osoby, které disponují většími vědeckými znalostmi než konečný spotřebitel chápaný jako průměrný spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný. Nicméně u těchto odborníků nelze mít za to, že jsou s to mít neustále všechny specializované a aktualizované vědecké znalosti, které jsou nezbytné pro hodnocení každé potraviny a výživových nebo zdravotních tvrzení použitých při označování a obchodní úpravě těchto potravin nebo reklamě na ně. Nelze tedy vyloučit, že budou sami uvedeni v omyl nepravdivými, dvojsmyslnými nebo klamavými výživovými nebo zdravotními tvrzeními. Proto těmto zdravotnickým odborníkům hrozí, že v dobré

víře podají nesprávné informace ohledně potravin, které jsou předmětem obchodního sdělení určeného konečným spotřebitelům, se kterými jsou ve spojení. Toto riziko je o to větší, že uvedení zdravotničtí odborníci mohou z důvodu vztahů důvěry, který obvykle existuje mezi nimi a jejich pacienty, tyto významně ovlivňovat. Pokud by dále výživová nebo zdravotní tvrzení určená zdravotnickým odborníkům nespadala do působnosti nařízení č. 1924/2006, takže by se taková tvrzení mohla použít, aniž by bylo nezbytné vycházet z vědeckých důkazů, hrozilo by, že provozovatelé potravinářských podniků obejdou povinnosti stanovené tímto nařízením tak, že se obrátí na konečného spotřebitele prostřednictvím zdravotnických odborníků, aby tito doporučili jejich potraviny tomuto spotřebiteli. Soudní dvůr proto rozhodl, že článek 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1047/2012 ze dne 8. listopadu 2012, je třeba vykládat v tom smyslu, že do působnosti tohoto nařízení spadají výživová nebo zdravotní tvrzení uvedená v obchodním sdělení týkajícím se potraviny, která má být jako taková dodána konečnému spotřebiteli, když toto sdělení není určeno konečnému spotřebiteli, ale výhradně zdravotnickým odborníkům. Tuto informaci přinesl exkluzivně portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se více než 16 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie. URL| http://lekarenstvi.apatykar.info/lekarenstvi-ve-svete/clanek-3625

bankovnipoplatky.com Komentované zprávy bank: ČSOB se stará o naší stravu, RB má zisk 13.7.2016

bankovnipoplatky.com str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět STŘEDEČNÍ SERIÁL - KOMENTOVANÉ ZPRÁVY BANK: Opět přinášíme další díl komentovaných tiskových zpráv z bank. Opět budeme komentovat s lehkou dávkou ironie a nadhledu. Tentokrát se budeme věnovat ČSOB, Raiffeisenbank a ANO. Komentované zprávy nejsou přesnými či seriózními zprávami o krocích bank a jejich náplni. Jedná se o odlehčený komentář a ironizování tiskových zpráv z bank, které jsou často strohé, vážné a banky se v nich rády nekriticky chválí. Reakce některých zástupců bank na naši novou rubriku svědčí o faktu, že výše uvedený smysl této rubriky zatím nepochopili. Tento týden je plný pozitivních novinek. Čtěte! POROVNEJTE SI BĚŽNÉ ÚČTY A KREDITNÍ KARTY! ČSOB: Maso z našich talířů nezmizí, zájem o něj ale klesá No to je teda maso. Banka a informuje své klienty o spotřebě masa. Těžko říci, co tím banka doopravdy myslela a zda chtěla pouze informovat své klienty o zajímavém s finančnictvím zcela nesouvisejícím tématu, nebo si dělá skrytě propagaci k úvěrování zemědělců a zpracovatelů a výrobců potravin. Pokud nebudeme přímo jízlivý, pak musíme konstatovat, že článek je skutečně zajímavý a dozvíme se z něj, že životní styl lidí se v průběhu let postupně zlepšuje. Ano: ANO spořitelní družstvo snižuje úrok u termínovaných vkladů a spořicích účtů Aby nedošlo k mýlce, ANO o kterém zde píšeme není stejnojmenná politická strana nebo hnutí Andreje Babiše, ale spořitelní družstvo na něž dle mých informací nemá Andrej Babiš ani Agrofert žádný vliv. Je to holt zajímavá shoda názvů. Spořitelní družstvo Ano je stále více vidět. Zřejmě plánuje přerod na klasickou banku a potřebuje se před touto změnou nějak vymezit a vyprofilovat. V tomto případě ale jde ANO ve šlépějích všech ostatních konkurentů, kteří také jako na běžícím páse snižují úroky u vkladových produktů. S tím se musíme ještě nějaký ten měsíc či rok naučit žít. Raiffeisenbank: Za první čtvrtletí 2016 vykázala RAIFFEISENBANK zisk ve výši 517 milionů korun Raiffeisenbank se stejně jako jiné banky "pochlubila" svým ziskem za první čtvrtletí roku 2016. Ono toho moc k chlubení není, protože téměř všem bankám se v prvním čtvrtletí roku zisk snížil. Nutno však dodat, že banky za toto snížení ani tolik nemohou. Hlavní podíl na poklesu zisku má zvýšení povinných odvodů do fondů proti finanční krizi, kterou musí banky ve zvýšené míře odvádět. Je to

zajímavé. Zatímco proti zvyšování daní o pár procent vždy všichni protestují, proti takovýmto odvodům se paradoxně ani moc neprotestuje, asi se s tím nedá nic moc dělat. POJĎTE ROZHODNOUT O SVÉ NEJVSTŘÍCNĚJŠÍ BANCE A OZNÁMKUJTE SVOU BANKU V UNIKÁTNÍM HODNOCENÍ PRVNÍHO KLIENTSKÉHO RATINGU BANK GEEN VSTŘÍCNÁ BANKA ZDE! URL| http://www.bankovnipoplatky.com/koment...se-stara-o-nasi-stravu-rb-ma-zisk-33723

blesk.cz Pozor na laciná vejce z Polska. „Kupujte jen českou kvalitu,“ radí Jurečka 13.7.2016

blesk.cz str. 0 Politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na pultech českých obchodů si konkurují tuzemská vejce s těmi z Polska, Litvy nebo Německa. Ta jsou zpravidla levnější, ale ministerstvo zemědělství v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) varuje, že nemusí splňovat normy Evropské unie. Vejce se v poslední době vracela například do Polska. Lidé by tak podle resortu měli preferovat česká vejce, tedy ta, na kterých je explicitně natištěno v kódu „CZ“. „Není vejce jako vejce. Od začátku roku jsme zvýšili kontrolní aktivitu a narazili jsme na problematiku špatně značených vajec. Vraceli jsme je po stotisících do Polska,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. V Česku se podle údajů resortu pohybuje výrobní cena jednoho vejce mezi 1,5 až 1,7 koruny, zatímco dovozová vejce tlačí cenu až k 1,2 koruny. Často jsou ale problematická, nikoliv přímo zdravotně závadná, ale není jisté, zda splňují veškeré evropské standardy, například na výskyt salmonely nebo antibiotik. „Pokud chce zákazník kvalitu, ať kupuje česká vejce“ „V posledních měsících se potýkáme s problémy na trhu s mlékem a vepřovým masem, teď se k tomu přidává obtížná situace na trhu s vejci. Férově konkurovat těmto dumpingovým dovozům je problematické. Zahraniční dovozci nemohou plnit evropské normy a dosahovat takovýchto cen. Rozšiřuje se výroba a vzniká přetlak,“ míní Jurečkův náměstek Jiří Šír. „Máme přehled o používání antibiotik, balení, až na pult. Proto si troufnu tvrdit, že pokud chce zákazník kvalitu, ať kupuje česká vejce,“ lobboval také Jurečka. Veterinární správa má problémy především s Aholdem a Kauflandem Státní veterinární správa zvýšila počet kontrol vajec a prohlédnout je nově ve spolupráci s celníky může i po cestě do skladů. „Zastavují vozidla, a pokud převážejí potraviny živočišného původu, tak naši inspektoři je zkontrolují. V případě, že vejce jsou neoznačena nebo nenahlášena, odebíráme vzorky k laboratornímu vyšetření,“ vysvětlil šéf inspektorů Zbyněk Semerád. V celé Evropské unii se například musejí dělat vyšetření na salmonelózu v prostředí, ve kterém nosnice žijí, nejen přímo u slepic. V případě neoznačených vajec není ani možné zkontrolovat použití antibiotik. Největší problémy našli inspektoři v řetězcích Ahold, který provozuje supermarkety Albert a Kaufland. Jak velké pokuty dostaly, řekl v rozhovoru šéf veterinární správy: „V naší nabídce máme cca 80 procent vajec původem z České republiky, zbytek tvoří dovoz z okolních zemí. Nákup vajec od dodavatelů závisí na mnoha faktorech, jako je situace na trhu, kapacity dodavatelů apod. Umožňuje-li to situace, vždy dáváme přednost odběrům vajec českého

původu,“ řekl Blesk.cz Michael Šperl, tiskový mluvčí řetězce Kaufland. „Odmítáme, že by vejce nebyla označena. Zákazníky můžeme ujistit, že prodáváme kvalitní a označená vejce, která odpovídají požadovaným kvalitativním standardům. Neodpovídala měrná jednotka při nahlášení, což jsme po jednání se Státní veterinární správou ihned napravili. O pokutě žádnou informaci nemáme,“ dodal Šperl. „Téměř polovina vajíček různých velikostí a z různých typů chovů, které prodáme, pochází z České republiky. Stálou nabídku vajec českého původu včetně vajíček v bio kvalitě nebo podestýlkových vajec z naší privátní řady Albert Excellent doplňujeme dle situace na trhu sortimentem z dalších zemí,“ uvedla mluvčí Ahold Barbora Vanko. „V případě nabídky dostatečného objemu za konkurenční cenu preferujeme české dodavatele. Ujišťujeme zákazníky, že v našich obchodech najdou produkty splňující zákonné požadavky značení. Také máme striktní systém kontroly kvality. Každý dovoz vajec řádně hlásíme na Státní veterinární správu dle platné legislativy. Ojedinělý případ neúplného značení vajec jsme řešili na jaře tohoto roku. Výrobce chybu napravil a vejce řádně označil, až poté proběhla distribuce do obchodů,“ dodala Vanko. Společně se šéfkou drůbežárenské unie považuje Semerád za největší problém dovoz vajec z Polska. „Polsko je ve výrobě vajec soběstačné ze 170 %,“ zdůraznila Gabriela Dlouhá z unie drůbežáren, kterých je v Česku kolem 500. Jednu z nich zastupuje i Milena Koudelková. „Máme 300 tisíc nosnic většinou v obohacených klecích. Pokud naše výrobní náklady dosahují 1,65-1,75 koruny za jedno vejce, máme ztrátu na prodeji zhruba 50 haléřů na kus. Při 6 milionové měsíční produkci je to ztráta 3 miliony korun,“ shrnula. V Česku je podle nejnovějších statistik kolem 3 milionů slepic chovaných na vejce, před deseti lety to ale bylo zhruba 5,5 milionu. Jejich počet klesá právě i kvůli levnému dovozu ze zahraničí. „Řešit dumpingové ceny není lehká záležitost, nejlepší řešení je, aby spotřebitelé kupovali kvalitní česká vejce. Prosíme, kupujte česká vejce, máte jistotu kvality a přispějete k ekonomice naší země," vyzval spotřebitele také Šír.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/406713/pozo...kupujte-jen-ceskou-kvalitu-radi-jurecka

6 denních návyků, které našemu zdraví škodí více než kouření 17.7.2016

blesk.cz str. 0 Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nekouříte, abyste si neničili své zdraví? To je rozumné, ale schválně, jestli se vyhýbáte i dalším činnostem, které mohou poškozovat vaše zdraví? Některé z nich určitě děláte, aniž byste si to uvědomovali. Přitom dlouhodobě mohou vést k některým civilizačním chorobám. I přestože si jdete občas zacvičit, může mít celodenní sezení v kanceláři nebo třeba v autě vliv na vaše dlouhodobé zdraví. A to nejen, co se týče vašich zad, ale podle jedné studie prý celodenní sezení a nedostatek pohybu mohou být jednou z příčin, které vedou k nádorovým onemocněním, a to převážně tlustého střeva, konečníku, prostaty nebo prsou. Spíše ale než vaše pozice vsedě v kanceláři za to může životní styl s tím spojený. V potaz je také nutné brát fakt, že tyto výzkumy se prováději často v civilizovaných zemích, kde je výskyt těchto nemocí častější. Abyste se trochu rozhýbali, snažte se být trochu aktivní už v kanceláři. Když se zdravíte s kolegou, vstaňte od stolu, alespoň jednou za hodinu se jděte projít. Jen co přijdete domů, nesvalte se ihned

do gauče před televizi, ale udělejte si procházku. Byť se cítíte unaveni, věřte, že je to jen psychická znavenost, vaše tělo je po celodenním sezení čerstvé. Určitě jste někde někdy slyšeli, že uzeniny nepatří mezi to nejzdravější jídlo. Ale neměli byste to brát na lehkou váhu. Letos na jaře Světová zdravotnická organizace zařadila uzeniny na černou listinu produktů, které mohou být rakovinotvorné. Týká se to těch masných výrobků, které jsou zpracovány uzením nebo jinou konzervací. Nemusíte ale hned z lednice vyhazovat všechny potraviny, které by se eventuálně mohly podepsat na vašem zdraví. "Existuje jednoznačná spojitost mezi rakovinou tlustého střeva, stravou a pitím alkoholu. Důležité je zmenšit množství tuků, které konzumujeme," upozorňuje Kateřina Janovská, předsedkyně Národní sítě podpory zdraví. Jednou ze skvělých prevencí – ostatně proti většině neduhů dnešní doby – je používání selského rozumu. Pokud si jednou za čas dáte nějakou tu uzeninu, doplníte ji dostatkem zdravých potravin, hlavně botahých na vlákninu, které podporují zdraví střev, nemusíte se bát. Vybrat si ten správný olej je opravdu bojovka. Jeden je drahý, druhý je společensky nepřijatelný, třetí zase může být nezdravý, na čtvrtém se nedá pořádně smažit... Tak jak to tedy je? Rozhodně co se týče rostlinného oleje, dejte si při smažení pozor. Ne že by on sám snad mohl způsobit zdravotní problémy, ale výpary, které z něj stoupají při smažení, ano. Konkrétně jde o aldehydy a polycyklické aromatické uhlovodíky, tedy látky, které se nachází i v cigaretovém kouři. V posledních letech stoupá počet lidí s rakovinou kůže. Samozřejmě na tom má svůj značný podíl stále se zvětšující ozónová díra, ale také fakt, že kult krásy stále hlásá: čím opálenější, tím lepší! Takže se před sluníčkem příliš nechráníme, cestou do práce krémy nepoužíváme, což pak v celkovém součtu může být pro naše zdraví skutečně nebezpečné. A pokud to ještě podpoříme občasným grilováním v solárním studiu, na malér je zaděláno. Snažte se tedy skutečně dodržovat všechny zásady správného opalování, používejte krémy, mažte se každé dvě hodiny. V létě si pořiďte kosmetiku s SPF, která vaši pokožku ochrání. Jezte potraviny bohaté na beta-karoten, tedy na vitamin A, ve kterém je obsažen. Je například v mrkvi, meruňkách, rybím tuku, játrech, vaječném žloutku nebo třeba brokolici.No jasně, život je příliš krátký na to, abychom ho prospali. Na druhou stranu právě nedostatek spánku nám ho může zkrátit. Pokud budete spát denně méně jak šest hodin, zaděláváte si na vysoký tlak, infarkt, mrtvici, obezitu a další civilizační choroby. Ačkoliv nemáte pocit, že byste byli unavení, nepodceňujte své tělo, ono si to všechno totiž bude pamatovat a pak vám to jednou pěkně spočítá. Pozor ale, počítá se nejen nedostatek spánku, ale i jeho špatná kvalita. Jestli se cítíte dlouhodobě unaveni, rozhodně to není normální stav a měli byste to začít řešit s lékařem. Jasně, každý máme v životě období, kdy té energie příliš nemáme, ale to by nemělo trvat věčně. Ačkoliv některé studie potvrzují, že sklenička alkoholu denně je v pořádku, příliš na to nespoléhejte. Pravidelné užívání alkoholu totiž může naopak uspíšit rozvoj některých onemocnění, případně celkově zhoršit zdravotní stav. S alkoholem, a to zejména s pivem, jsou spojeny třeba rakovina tlustého střeva nebo vysoký cholesterol. Kromě toho, až příště půjdete na pivo, vzpomeňte si, kolik kalorií má. Za večer tak můžete "urazit" takový energetický příjem, že by vám vystačil na celý den. Cukry v alkoholu se pak přeměňují v tuk, který se ukládá v oblasti břicha, tedy stává se pro nás nebezpečným.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/406853/6-de...re-nasemu-zdravi-skodi-vice-nez-koureni

byznys.ihned.cz V eurozóně začaly růst ceny. Hluboko v deflaci ale zůstává Kypr nebo Bulharsko 15.7.2016

byznys.ihned.cz str. 0 ČTK, riz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Meziroční inflace eurozóny byla v červnu 0,1 procenta, v květnu se ceny naopak snížily o 0,1 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny v zemích platících eurem v červnu zvýšily o 0,2 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila v eurozóně stejně jako v květnu 0,8 procenta. Spotřebitelské ceny v eurozóně se v červnu vrátily k růstu, když v předchozích čtyřech měsících klesaly nebo stagnovaly. Meziroční inflace činila 0,1 procenta, v květnu se naopak ceny o 0,1 procenta snížily. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předchozí předběžné údaje z konce června. V celé Evropské unii ceny po květnovém mírném poklesu o 0,1 procenta v červnu stagnovaly. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny v zemích platících eurem v červnu zvýšily o 0,2 procenta. V zemích EU pak stouply o 0,1 procenta. Ceny energií v eurozóně v červnu klesly o 6,4 procenta, tempo jejich poklesu však zpomalilo z 8,1 procenta v květnu. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslového zboží vzrostly. Nejvyšší růst zaznamenal sektor služeb, a to o 1,1 procenta. Brexit obnažil italské banky. Nutně potřebují pomoc, jinak by mohly rozpoutat krizi v celé unii - čtěte ZDE Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila v eurozóně stejně jako v květnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace zrychlila na 0,9 procenta z 0,8 procenta v květnu. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily v celkem 13 členských zemích EU. Nejvyšší pokles, zhruba o dvě procenta, zaznamenaly Kypr a Bulharsko. Naopak nejvyšší inflace byla v Belgii, kde činila 1,8 procenta. Ve Švédsku pak dosáhla 1,2 procenta a na Maltě jednoho procenta. Evropská centrální banka (ECB) v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65368560-v-e...deflaci-ale-zustava-kypr-nebo-bulharsko

Claudia Grilování pro a proti Claudia str. 20 Jím s chutí Lukáš Vokrouhlík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 19.7.2016

zpět Sledujeme trendy ve výživě 12. díl ODBORNÍK RADÍ Lukáš Vokrouhlík kuchař, Kulinární studio Bauer Media Grilování milujeme Češi si grilování velice oblíbili. V letní sezoně se ze zahrad a teras line vůně různých grilovaných

pochoutek a stoupá bílý dým. Obchody nabízejí nepřeberné množství grilů od cestovních jednorázových až po velká monstra na elektřinu či na plyn. V létě prostě není nic příjemnějšího než sejít se s pár přáteli a společně konzumovat lahodné pokrmy, které voní kouřem z dřevěného uhlí – takové prostě na domácím elektrickém kontaktním grilu nepřipravíte, i kdybyste se rozkrájeli. Na co si dát pozor Při grilování ale vznikají odkapáváním tuku na rozžhavené uhlí karcinogenní látky, které jsou teplým vzduchem vyneseny na opékané maso či uzeninu. Naštěstí můžeme toto riziko snížit na minimum. Gril vždy důkladně vyčistěte, aby na grilovací mřížce nezůstaly žádné spáleniny. Používejte kvalitní grilovací uhlí nebo brikety. Vybírejte spíš málo tučné maso a grilujte na sálavém teple, ne nad plameny. U uzenin a tučnějších kousků masa používejte hliníkové grilovací tácky. Marinády a koření Maso obvykle několik hodin před grilováním nakládáme do marinád. Nejlepší jsou ty doma připravené, kdy si můžeme ohlídat, aby obsahovaly minimum oleje a soli – ta totiž z masa vytahuje vodu a pokrm se pak vysušuje. Skvěle se v nich uplatní čerstvé bylinky, chilli papričky, římský kmín, tandoori masala a další koření, v malém množství také alkoholické nápoje: víno, pivo, případně whisky. Před tepelnou úpravou nechte marinádu okapat, aby nestékala na rozžhavené uhlí. Co grilovat Maso vepřové, hovězí i kuřecí. To nejkvalitnější není nutné nakládat, stačí marinádu potřít, případně před grilováním pokapat citronovou šťávou, bude tak křehčí. Maso lze použít i mleté. Výborné jsou ryby, ty jsou navíc velmi rychle hotové. Uzeniny – klobásky, špekáčky a další. Grilovat lze i zeleninu (papriky, cukety, lilek, cibule...), a dokonce některé druhy ovoce (ananas, banán, jablka...). Oblíbené jsou sýry na gril, případně sýry v kombinaci se zeleninou. Na výběr je toho spousta, tak to rozpalte! Foto popis|

COT business Enoturismus – významná forma cestovního ruchu COT business str. 9 Téma měsíce Ing. Jiří Zelený Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.7.2016

zpět Enoturismus je označení pro cestovní ruch se vztahem k vinařství, který je založen na aktivním poznávání vinařského průmyslu a vinařských tradic, a to prostřednictvím cestování ve vinařských oblastech či degustací místního vína. Enoturismus je součástí gastroturismu, resp. kulinářského cestovního ruchu. Na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO je zapsána například francouzská či tradiční mexická kuchyně, středomořská strava a perníkářské řemeslo v severním Chorvatsku. V Evropské unii je aktuálně 1 349 chráněných názvů potravin. Chráněna jsou rovněž vína, aromatizovaná vína a destiláty, kterých je registrováno více než 2 090 názvů. V gastroturismu se rozlišují čtyři typy turistů – gurmán (labužník), který má vysoký zájem o kulinářství, gurmán (amatér), který projevuje střední zájem o kulinářství, „potravinový“ turista s nízkým nebo příležitostným zájmem o kulinářství a znalec potravin, který se zajímá o potraviny. Téměř každý, kdo se zajímá o gastronomii, slyšel někdy o základních pravidlech párování vín a pokrmů. Enogastronomie (angl. wine and food pairing/ matching) je již pojem méně rozšířený. Její hlavní náplní je právě co nejlepší skloubení chutí vín a jednotlivých chodů pokrmů. O úspěšnosti této činnosti svědčí také fakt, že se již neomezuje pouze na víno. Stále častěji se

setkáváme se snoubením pokrmů a piv, destilátů, koktejlů, ovocných nebo zeleninových šťáv, a dokonce i různých druhů vod. Zatímco ještě před pár lety byla enogastronomie záležitostí týkající se výhradně luxusních restaurací, dnes se prosazuje v čím dál větším počtu podniků. Rovněž běžní spotřebitelé se již při výběru vína pro „domácí konzumaci“ začínají řídit enogastronomickými pravidly. Čím je však způsobena tato kladná tendence ke stále větší oblíbenosti kombinování pokrmů s víny? Pozitivní vliv mohou mít výsledky některých vědeckých studií, které jednoznačně prokazují vazbu mezi víny a chutěmi různých surovin obsažených v jídlech. O tom, že je nutné v oblasti párování vín a pokrmů držet krok s dobou, svědčí i další nové poznatky. Dlouho platilo mezi sommeliery pravidlo, že steak z hovězího masa je nejlépe doprovázen červeným vínem zejména z toho důvodu, že bílkovina v masu dobře doplní třísloviny obsažené v červených vínech. Poslední studie však ukazují na to, že nebyla po celou dobu zohledněna jedna z důležitých ingrediencí používaných při přípravě steaků – sůl. Právě ta je často přidávána na hovězí steaky a způsobuje, že dobrým partnerem je červené víno s vysokým obsahem tříslovin. Současným trendem je také zdůrazňování vzájemného ovlivňování chutí obsažených v pokrmech i vínech. Tento efekt lze velmi dobře demonstrovat v praxi při spojování chutí sladká a kyselá. Aromatičtější suché víno se středně intenzivní kyselinkou může být vynikající při konzumaci salátu s kozím sýrem jako studeným předkrmem. Při kombinování se sladkým dezertem však působí víno až příliš kysele, jelikož se naše chuťové receptory adaptovaly na sladkou chuť. Dezert tedy vyžaduje stejně sladké, ne-li o něco sladší víno. Dřívější nejednotná enogastronomická pravidla se začínají sjednocovat, a to zejména díky novým vědeckým poznatkům, které významnou měrou přispívají k chápání enogastronomie jako exaktnější disciplíny. Ta je čím dál častěji přijímána pozitivně a stává se nezbytnou součástí dobře fungujících restauračních podniků. Enogastronomie je nepochybně nástrojem k dosažení vyšší spokojenosti hosta, což je alfou a omegou dnešního podnikání v oboru pohostinství. Enogastronomie je důkazem, že pro řadu turistů jsou hlavním motivem cestování gastronomie a kulinářské zážitky, účast na specializovaných gastronomických akcích nebo zážitky spojené s konzumací, přípravou a prezentací pokrmů a nápojů a seznámení se s gastronomickými tradicemi v destinaci cestovního ruchu, kterou je například jižní Morava. Foto autor| Foto: Thinkstockphotos.com O autorovi| Text: Ing. Jiří Zelený, odborný asistent katedry hotelnictví, Vysoká škola hotelová v Praze, mailto:[email protected]

ČRo Plus Kupujte české vejce 19.7.2016

ČRo Plus str. 7 18:10 Názory a argumenty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka -------------------"Kupujte česká vejce," vyzývají nás politici. Jak je to doopravdy, o tom Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor -------------------Před dovozy laciných vajec z Polska varoval ministr zemědělství Marian Jurečka. Česká vejce jsou určitě stejně kvalitní a tuzemský zákazník by jim měl dát přednost už z patriotismu. S takovou úvahou nelze než souhlasit. Do Česka se valí tisíce tun potravin z ciziny, tuzemští potravináři krachují a země přichází o soběstačnost. Navíc cizí potraviny zpravidla produkují velkovýrobny, které se u nás zbavují přebytků, a v mnoha ohledech už platí, že se stáváme odpadkovým košem Evropy. Souhlasit ovšem jde jen na této obecné úrovni, v řadě praktických detailů Jurečkova výzva

nesedí. Předně bychom jen s českými vejci už nevystačili. Soběstačnost poklesla podle ministerstva zemědělství loni ke třem čtvrtinám, takže čtvrtinu vajec musíme kupovat z cizí produkce tak jako tak. Je pravda, že skoro polovina je z Polska a že tento podíl roste. Ovšem přibývá i vajec z Lotyšska, které se na žebříčku vývozců vajec do Česka dostaly na třetí místo za Slováky. Také je pravda, že Češi rovněž vyvážejí, konkrétně v objemu dvou třetin dovozu, a produkci zdejších drůbežáren se jim daří umísťovat přes kruté Putinovo embargo z větší části na ruský trh. Představa o ryzích českých zemědělcích, kteří se otcovsky starají o české slepice, jsou však válcováni převahou zahraničních koncernů, tedy dostává trhliny. Ještě větší nesrovnalosti v potravinovém nacionalismu nastanou, když se člověk zeptá, jestli mají česká vejce nějakou lepší nebo zaručenou kvalitu. Lepší mohou být, pokud se produkují podle nějakých lepších a ekologičtějších pravidel, než vejce z dovozu. To by ovšem musela existovat kritéria, podle kterých se musí slepice chovat, třeba v ekologickém zemědělství pod širým nebem, nebo aspoň v halách, kde mají volný pohyb. Pokud se většina českých vajec získává z klecového chovu v gigantických drůbežárnách, pak vůbec není důvod dávat jim přednost. A to je skutečně náš případ. Samozřejmě se dají konzumovat i vejce z klecových chovů a neexistují přesvědčivé důkazy, že hodnota vajíček od slepic ze zahrad je lepší. Někdo ale třeba nechce jíst potraviny, kvůli kterým se mučí zvířata. A především, pokud by platily pro české slepice lepší pravidla chovu, pak by bylo možné zabránit dovozům. Cizím výrobcům se totiž těžko prokazuje, že plní předpisy stanovené úředníky jiné země. Tak třeba chrání svůj trh Rakousko a má v tom jednoznačné úspěchy. Ovšem prosadit tento přístup by vyžadovalo skutečný potravinový nacionalismus sdílený většinou společnosti. Nejen spotřebiteli ochotnými zaplatit za vejce víc peněz, ale také producenty, kteří by se nebáli investovat a třeba by i rezignovali na exporty do Ruska. Tady nejde o nesplnitelnou metu, vyžaduje to však určité propagační a výchovné úsilí nejen veřejné správy. Současný model přesvědčování, ať lidé konzumují česká vejce ovšem může mít sotva úspěch. Pokud v sobě někdo probudí entuziasmus a chce nakupovat kvalitní vejce, pak obvykle skončí u těch, které se do Česka dovážejí z nizozemských ekologických chovů. Pokud naopak nechce, aby se slepice trápily, tak si může být jist, že je rozumné nekupovat vejce od českých koncernů, které zásobují tuzemské supermarkety především z klecových chovů. Dokonce u produkce českých vajec se každý může nejsnáze přesvědčit, jak nelidský je chov ve velkých drůbežárnách. Ministrovi Jurečkovi jde o dobrou věc, pokud však nevyřeší zmíněný rozpor, pak se jeho úsilí musí minout účinkem.

ČRo Radiožurnál Rozhovor s premiérem Bohuslavem Sobotkou 18.7.2016

ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Dobrý den. Turecko a tamní pokus o puč, masivní zatýkání, stíhačky nad Istanbulem, minuta ticha za mrtvé v Nice, politici dnes slyšeli ve Francii kritiku i pískot, to jsou některá témata, která v těchto dnech hýbou světem. Hostem pořadu Speciál Radiožurnálu je předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka. Dobrý den. Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Dobrý den. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pane premiére, to, co se stalo o víkendu v Turecku, přiblížilo nebo oddálilo možnost vstupu Turecka do Evropské unie? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády

-------------------Tak, jak sleduji reakce současné turecké vlády na puč, tak si myslím, že spíše oddálilo, nicméně je dobré se na to podívat z pohledu toho, co potřebuje dneska Česká republika. My potřebujeme stabilní Turecko, potřebujeme Turecko, kde bude demokratický režim, kde se, pokud možno, nebudou porušovat lidská práva, potřebujeme Turecko, které bude schopno spolupracovat na narovnání v Sýrii, na dosažení míru v Sýrii, potřebujeme Turecko, které bude schopno se i nadále starat o několik milionů syrských uprchlíků, kteří tam v tuto chvíli našli domov a potřebujeme Turecko, které bude spolupracovat s Evropskou unií na řešení migrační krize, to jsou takové jednoduché prosté cíle, které si myslím, že teď máme jako mezinárodní společenství i jako Česká republika a já doufám, že turecká vláda nezneužije pokusu o puč k tomu, aby se masivně vypořádala se všemi svými politickými kritiky, protože některá ta opatření a některé kroky tak začínají vypadat. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A řekl byste, že Turecko je teď takové, jaké ho chce vidět Česká republika se všemi těmi parametry, o kterých jste mluvil? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Ten pokus o puč ukázal, že turecká společnost balancuje na hraně rovnováhy, že jsou tam silné nestabilní prvky, není to jenom problém Kurdů, kurdské národnostní menšiny, ale je to také problém pokračující debaty a pokračujícího souboje uvnitř turecké společnosti o to, jaký bude budoucí charakter tureckého státu a to, co si myslím, že je důležité, je, aby Turecko skutečně zůstalo demokratickou zemí. Prezident Erdogan se na to velmi často odvolával, turecký premiér se na to velmi často odvolává, říkali - je potřeba podpořit demokracii, v tomto měli jednoznačně pravdu. Poměry v demokracii není možné měnit ozbrojeným způsobem, ale je také důležité, aby teď vnímali ta omezení, která také demokracie představuje, není třeba možné retroaktivně zavádět trest smrti a není možné uplatňovat princip kolektivní viny a není možné se šmahem zbavovat opozice jenom pod záminkou toho, že ti lidé se nějakým způsobem podíleli na puči. Tady ta vina, spoluúčast musí být dokázána i prostřednictvím metod demokratického právního státu. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Podle vás mělo by eventuální zavedení trestu smrti v Turecku pro tuto zemi fatální následky, co do vztahu k Evropské unii, ale třeba také i co do vztahu k Severoatlantické alianci, jíž je Turecko členem? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Já myslím, že by to v podstatě znemožnilo nějaké další jednání o sbližování mezi Tureckem a Evropskou unií, pokud by Turecko zavedlo trest smrti a už vůbec není možné uvažovat o tom, že by byl zaveden retroaktivně a byl třeba použit vůči těm lidem, kteří se účastnili ozbrojeného puče. Takže ten ozbrojený puč jednoznačně je potřeba odmítnout, tohle není metoda, která by mohla být v civilizované demokratické zemi používána, ale současně myslím, že máme právo chtít po turecké vládě, aby se chovala v mezích ústavy a právního státu. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pane premiére, jaká je to členská země Severoatlantické aliance, když z rozpoutání puče obviňuje jinou významnou zemi Severoatlantické aliance? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Já si nemyslím, že to znamená, že Turci obviňují z puče Spojené státy, ale ten Erdoganův kritik, který byl původně jeho spojenec, teď je jeho kritikem, tak žije ve Spojených státech, takže tady je ta jasná spojitost, nicméně si myslím, že i potom, co se odehrálo v Turecku, Turecko zůstává důležitým členem NATO a především strategickým partnerem NATO. Turecko leží v regionu, který dnes připomíná rozbouřené moře. Ten region má celou řadu problémů, probíhají tam válečné

konflikty a dramaticky to přímo ovlivňuje Evropu, to jsme viděli loni, vidíme to i letos z hlediska migrační vlny, takže máme silný zájem na tom, aby Turecko bylo stabilní zemí, ale současně je potřeba, aby turecká vláda respektovala demokratické principy a respektovala lidská práva. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Turecko si je zřejmě dobře vědomo, že ho Evropská unie potřebuje? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Já myslím, že se potřebujeme vzájemně. Turecko má na svých hranicích konflikt v Sýrii, má na svých hranicích konflikt v Iráku. Má na svých hranicích Islámský stát, ty vztahy Turecka s Ruskem začaly být urovnávány až v poslední době. Turecko nemá skutečně jednoduché partnery a sousedy ve svém regionu a naopak Evropa patří k partnerům, kteří mohou být vypočítatelní, se kterými se dá jednat, se kterými se dají uzavírat dohody, což koneckonců ukázala i ta poslední dohoda o řešení migrační krize, která skutečně výrazně snížila množství uprchlíků, kteří přichází z Turecka do Řecka. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Posloucháte Speciál Radiožurnálu s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Pane premiére, máme za sebou další masakr na promenádě Angličanů ve francouzském Nice. Zemřelo přes 80 lidí, řidič je srážel nákladním autem. Dá se proti takovým činům bránit? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Je to strašná věc. Vždycky záleží na tom, jaké je pozadí, jak ta věc vznikla a jak je organizována. Určitě se dá bránit proti organizovaným teroristickým skupinám, pokud jsou ty věci připravovány v nějakém širším okruhu lidí, pokud jsou tady nějaké dodávky zbraní a podobně, tak tajná služba má šanci se o těchto věcech dozvědět. Pokud má dostatek spolupracovníků, informátorů, pokud má dostatečné kapacity a nejhorší je, když tady funguje osamělý vlk, někdo, kdo ty věci prostě řeší sám, rozhodne se pro ně, připraví se na to, a pak zaútočí takovýmto způsobem, jaký jsme viděli ve Francii, byť ta věc byla velmi složitá, tak si myslím, že francouzští policisté se zachovali správně, pokud toho člověka se snažili od prvního okamžiku zneškodnit, zastavit, jiná možnost v takovéto situaci rozhodně není. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Dnešní pietu k uctění památky těch desítek lidí zavražděných na promenádě v Nice poznamenaly protesty Francouzů nespokojených s tím, že vláda nedokáže zamezit teroristickým útokům. Co se s tím dá dělat? Jaký je to úkol pro politiky? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Vždycky je dobré se podívat na to, jaké jsou příčiny. Já teď ještě nechci spekulovat o tom, jaké byly příčiny toho útoku v Nice, protože ten obraz je trošku rozmazaný. Na jednu stranu se k tomu útoku přihlásil Islámský stát, na druhou stranu svědci tak, jak jsem četl dnes v tisku, mluví o tom, že ten člověk nebyl žádný náboženský fanatik a že to byl vlastně do značné míry takový hodně muslim, který se příliš nábožensky neangažoval, takže je otázka, jestli tam byl náboženský motiv, nebo tam byl nějaký jiný motiv, ale problém ve Francii je dneska napětí mezi, mezi majoritou společnosti, mezi muslimskou minoritou, Francie doplácí na to, že byla koloniální velmoc a i na základě toho měla roky velmi liberální migrační politiku, no, a teď je to otázka vztahů mezi lidmi, kteří se ve Francii usadili a mezi starousedlíky. Pokud to vyvolává radikalizaci, tak je potřeba hledat cesty, jak situaci uklidnit, je třeba dobré podívat se i na radikální duchovní, kteří se podílejí na rekrutaci lidí do řad Islámského státu a tihle radikální duchovní působí nejenom ve Francii, i v některých dalších západoevropských zemích. Prostě demokratické systémy, demokratické režimy musí mít také schopnost se bránit. A když teď debatujeme o změnách Evropské unie, tak jedna z linií, kterou my jako Češi říkáme, Evropa musí být garantem bezpečnosti pro lidi, to znamená, musíme mít schopnost spolupracovat a pokud jsou tady teroristické sítě, tak spolupracovat v boji proti těmto

teroristickým sítím, garantovat lidem bezpečnost. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Andrej Babiš, ministr financí a vicepremiér, v deníku Právo tvrdí, že Evropa Francii má pomoci s bojem proti terorismu, musí uzavřít se schengenská hranice a uvnitř Evropy provádět silnější kontroly problematických oblastí a sledovat podezřelé osoby. Tohle je oficiální linie České republiky? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak pro nás je teď důležité, abychom dokázali vyhrát informační válku. Uzavřít schengenské hranice, já nevím, co to znamená, jestli to znamená uzavřít hranice mezi jednotlivými státy, to by samozřejmě bylo ekonomicky, to by byla ekonomická sebevražda zejména pro Českou republiku. Já myslím, že to, co je důležité, je chránit vnější schengenské hranice a dosáhnout toho, že budeme schopni monitorovat pohyb lidí, kteří mohou být podezřelí z teroristické činnosti. Hlavní dnes problém Evropy je v tom, že za Islámský stát v jeho řadách odešlo bojovat skoro 6 tisíc, 6 tisíc lidí z evropských zemí, celkem je tam asi 25 tisíc zahraničních bojovníků. Řada těch lidí odešla bojovat z Francie, z Německa, teď se různým způsobem budou vracet a s těmito lidmi je potřeba se vypořádat tak, aby nepůsobili jako opora teroristických aktivit. Musíme mít sjednocenou legislativu, musíme být schopni monitorovat aktivity těchto lidí, pokud možno je vyhostit, ne pokud možno je nepustit zpátky do Evropy. Oni musí vědět, že pokud se vrátí, tak to pro ně nebude úplně jednoduchá záležitost. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vysokoškolský profesor Daniel Kroupa dnes napsal na Facebooku tento názor: "Ministr vnitra by se měl přestat zabývat řešením konfliktů v policii, které vyvolal, a připravit programy občanské protiteroristické sebeobrany. Možná, že pak nakonec žádné útoky nepřijdou, možná, že jim nedokážeme zcela zabránit, ale jen omezit, to hlavní však je nečekat na ně pasivně jako ovce na porážku, ale postavit se jim čelem jako lidé odhodlaní za svou svobodu bojovat," vy byste podepsal takový text? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------No, tak především nečekáme jako ovce na porážku, to rozhodně Česká republika nečeká. Chci připomenout naše vojáky v Afghánistánu, chci připomenout naše vojáky v dalších mezinárodních operacích, kde mimo jiné také bojujeme proti islamistům, ze kterých se rekrutují i teroristé, kteří útočí v Evropě. Chci připomenout fakt, že jsme začali velmi tvrdě řešit infrastrukturu v naší zemi. Já jsem před několika týdny navštívil s ministrem vnitra pražské letiště, chceme zabezpečit mezinárodní letiště v České republice na ten nejvyšší stupeň ochrany před možnými teroristickými útoky, je potřeba dělat naprosto konkrétní kroky. Já především jsem strašně rád, že jsme před dvěma roky změnili naši bezpečnostní strategii. My jsme měli bezpečnostní politiku, která počítala s tím, že se svět bude jenom neustále zlepšovat, vůbec se nepočítalo s těmi dramatickými riziky, kterým v poslední době velmi intenzivně čelíme. To, že jsme změnili bezpečnostní strategii státu, to, že jsme přidali armádě, přidali policii, rekrutujeme nové příslušníky tajných služeb, tohle všechno znamená ne, že se budeme připravovat, ale že už jsme se začali připravovat, před několika lety jsme se začali připravovat jako vláda České republiky v roce 2014 na to, že svět se zhoršil a musíme mít dostatečné kapacity, abychom lidem pomohli. My přece nemůžeme spoléhat na nějaké protiteroristické hlídky. My tady musíme mít profesionální tajnou službu, profesionální armádu, profesionální policii, kteří budou spolupracovat s našimi partnery a především před nebezpečím terorismu nemůžeme ochránit naše lidi sami. Tohle vyžaduje dobrou spolupráci, a proto taky potřebujeme Evropskou unii, participaci, spolupráci v rámci Evropské unie, proto je také důležité NATO z hlediska základní garance bezpečnosti České republiky. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Hostem Speciálu Radiožurnálu je předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka. K tomu, co jste říkal, taky potřebujeme mít dobrou policii. Podporujete policejní reorganizaci a jste si jist tím, že sloučení

elitních policejních útvarů nebrzdí práci policie na klíčových kauzách, teď už trochu odbočujeme od toho protiteroristického tématu? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Odbočujeme, ale ne úplně, protože koneckonců se mění ty formy trestné činnosti, se kterými se policie setkává. Přibývají nové, nové formy trestné činnosti, které už se třeba neodehrávají na ulicích, ale odehrávají se na internetu v rámci elektronické komunikace a policie se musí přizpůsobit a já vnímám ty organizační změny, které jsou v části policie, tohle není plošná reorganizace policie, ta se týká jenom části policejních struktur, tak je snaha přizpůsobit se na nové podoby organizovaného zločinu, na nové podoby rizik a hrozeb, které tady jsou, a současně snaha lépe koordinovat práci policie a zabránit tomu, aby tady bylo neefektivní soupeření mezi policejními útvary, aby tady bylo vzájemné vyšetřování policejních útvarů, aby tady bylo vzájemné podezírání policejních útvarů. Tohle všechno zpomalovalo práci policie a já si myslím, že ta reorganizace tak, jak bude provedena, pokud budou respektovány i připomínky ze strany státních zástupců tak, jak o nich vedeme debatu, tak by měla zlepšit činnost policie čelit kriminalitě. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Můžu z toho mít pocit ale, že státní zástupci včetně toho nejvyššího dodávají své připomínky až jaksi ex post, protože i Pavel Zeman říkal, že nebyl včas informován o takovém chystaném kroku? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------No, tak ta diskuse už se vede několik týdnů a už několik týdnů se zpracovávají připomínky, které dodali státní zástupci. Já jenom připomínám, že ta reorganizace, byť už o ní ministr vnitra rozhodl, tak bude účinná od 1. srpna letošního roku, to znamená, ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A bude? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Využívá se a bude, využívá se červenec k tomu, aby se zapracovaly připomínky do jednotlivých organizací rozhodnutí, kteří jsou v kompetenci policejního prezidenta a které, koneckonců to základní rozhodnutí bylo v kompetenci ministra vnitra. Já si myslím, že celá věc byla zbytečně politizována a měli bychom se spíš soustředit na věcné problémy, pokud existují a důležitá věc, kterou já vnímám jako klíčovou, policejní prezident, ministr vnitra jednoznačně garantovali, že nebudou ohroženy žádné probíhající kauzy, žádná probíhající vyšetřování a policie je musí dotáhnout do konce. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Při vší úctě není ale to zapracovávání připomínek státních zástupců už následná improvizace? Neměly být zakomponovány do takhle důležitého materiálu dřív? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Ale ta rozhodnutí nabíhají průběžně a znovu zdůrazňuji, reorganizace bude účinná od 1. srpna, policie se na ní připravuje tak, aby tam, pokud možno nebyly žádné organizační personální problémy, aby nebylo narušeno jakékoliv vyšetřování kauz, které tady jsou. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Jste spokojen s tím, jak se celá ta reorganizace vyvinula, že je spíš personifikována jako hra o Roberta Šlachtu? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády

-------------------Já myslím, že celá ta reorganizace stala obětí předvolebního boje a hnutí ANO se z toho pokusilo udělat věc volební kampaně. Když se podíváte na billboardy, tak já myslím, že lídři hnutí ANO teď musí být trošku smutní, protože byli přelepeni celoplošně billboardy hnutí ANO, kde se prostě využívá reorganizace policie k tomu, aby se útočilo na politické soupeře, takže bohužel hnutí ANO tu věc politizovalo místo toho, aby se tady věcně debatovalo. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Mně jde ale o tu osobu Roberta Šlachty. Je správné, aby šéf takového útvaru šel na pracovní úřad? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Já myslím, že ta reorganizace vytvořila řadu služebních pozic, které byly k dispozici pro Roberta Šlachtu a pokud vím, tak to bylo jeho rozhodnutí, že on se rozhodl už v poměrně rané fázi té diskuse o policejní reorganizaci odejít od policie a prohlásil tedy, že on odejde, ačkoliv v té struktuře zastřešených útvarů policejních byla, byly vytvořeny pozice, které podle mého názoru mohl zastávat, nebo se o ně mohl alespoň ucházet. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Zavřel už Robert Šlachta za sebou dveře do některé z těchto pozic natolik silně, že jeho návrat nepřipadá v úvahu? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------To já nevím a popravdě řečeno tohle ani předseda vlády neřeší, tohle je v kompetenci policejního prezidenta a pak je v to v kompetenci nadřízených v rámci těchto příslušných policejních útvarů. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Na půdě Poslanecké sněmovny vznikla další vyšetřovací komise. Co si od ní jako zkušený politik slibujete? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak já myslím, že byla shoda na tom, že je dobře, aby vznikla vyšetřovací komise. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Co si od ní slibujete? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------No, tak já předpokládám, že bude možnost, aby se všichni aktéři vyjádřili před poslanci, aby jim poslanci mohli položit otázky, aby nic nezůstalo skryto a předpokládám, že potom nám vyšetřovací komise předloží zprávu o těch zjištěních, ke kterým došla, /nesrozumitelné/ mapování celého toho procesu, policejní reorganizace a názorů a kritiky, která se, která se směrem k té reorganizaci objevila například ze strany státních zástupců nebo ze strany některých policistů. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Výsledky té vyšetřovací sněmovní komise budou zřejmě někdy v říjnu. Vy říkáte, že reorganizace začne platit 1. srpna, co s těmi výsledky potom bude, pokud by byly takového charakteru, pokud by výrazně měly zasáhnout do toho chystaného kroku? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak já nemám žádné informace o budoucím výsledku vyšetřovací komise, nemám informace o tom,

co tam kdo bude říkat u té vyšetřovací komise, nemám žádné informace o žádných živých běžících kauzách, to skutečně není můj koníček, já se soustředím na trošku jiné důležité věci z pohledu fungování vlády a tady pro mne je garancí rozhodnutí kompetentního policejního prezidenta a rozhodnutí kompetentního ministra vnitra. Já nepředpokládám, že by tato rozhodnutí měla být zpochybněna v rámci výsledků vyšetřovací komise tak, jak byla zřízena v Poslanecké sněmovně. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Říká host dnešního speciálu, předseda vlády Bohuslav Sobotka. Evropská komise oznámila novou pomoc v úhrnné výši půl miliardy eur pro evropské zemědělce. Podpora, se kterou dnes byli seznámeni ministři zemědělství členských zemí Unie směřuje zejména k producentům mléka. Co to v praxi znamená pro české producenty? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------No, já bych chtěl především poznamenat, že tohle, přesně tenhle příklad ukazuje, že jsme schopni jako Češi ovlivnit Evropskou unii, tohle totiž byla česká iniciativa. S tímhle návrhem přišla Česká republika, získali jsme proto podporu V4, pak jsme proto získali podporu většiny zemí Evropské unie. Já jsem pak proto získal podporu předsedy Evropské komise, takže jsme se dohodli předběžně na tom, že tato věc bude realizována, no, a nakonec se mi proto podařilo získat podporu Evropské rady na minulém jednání, takže Evropská rada dala úkol komisaři, který má tuto věc na starosti, aby předložil konkrétní návrh, povedlo se to. Ty peníze, je to zhruba 270 milionů korun, které dostaneme z evropského rozpočtu pro naše zemědělce, kteří se zabývají živočišnou výrobou. Vláda má možnost k tomu stejnou částku přidat. Já budu podporovat, aby vláda stejnou částku přidala. Ten propad dnes na trhu je velký a pro nás je strašně důležité, abychom udrželi alespoň částečnou potravinovou soběstačnost a ta souvisí s tím, abychom měli živočišnou výrobu, nebavím se vůbec o tom, o takových věcech, jako že potřebujem také udržet organické látky v půdě, v České republice, potřebujem mít i jiná než chemická hnojiva, prostě tohle všechno je strašně důležité nejen pro zemědělství. Potravinovou soběstačnost, ale i ekosystém v naší zemi, takže určitě je to dobré rozhodnutí a já jsem rád, že Evropská komise k tomu přistoupila. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Jak to, že se něco takového nepovedlo tradičně lobbisticky zdatnějším francouzským producentům mlékařů nebo polským? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak oni se k nám přidali, ale my jsme byli ti první, kdo to řekli nahlas, že je skutečně velký problém, že tady nebudou stačit jenom fráze nebo nějaká prohlášení politického typu, která tady byla v minulých měsících, ale že potřebujeme naprosto konkrétní návrh, no, a byla to Česká republika, které se to podařilo nakonec dotáhnout do konce. Čili je to ilustrace toho, že pokud jste důslední, pokud jste schopni získávat spojence a vysvětlit své argumenty v partnerům v "28", tak jsme schopni i jako Češi ovlivnit rozhodování celé Evropské unie. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A dostat na svou stranu i tradičně silné francouzské zemědělce? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Ti se přidali a ty země, které mají silný agrární sektor, to pochopily, protože se potýkají s obdobnými problémy, bohužel u nás je to ještě horší i díky tomu, že velké řetězce jsou vlastněny nadnárodními firmami, které jsou mateřské v zemích, odkud se k nám řada těch mléčných nebo masných výrobků dováží. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vy jste řekl, pane premiére, že hlavní agendou Evropské unie by teď po britském referendu

nemělo být jednání o vystoupení Velké Británie z Evropské unie, ale pozitivní změny Unie, které by jí získaly větší popularitu, které změny by to měly být? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak já si myslím, že se postupně ukazuje, že brexit bude důležitá agenda a nebude to úplně to hlavní, o čem bychom teď samozřejmě měli jednat, samozřejmě s Brity se nějak dohodnout musíme. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pardon, /nesrozumitelné/ Česká republika brexitem významného spojence v některých věcech? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------V některých věcech ano, já myslím, že v některých věcech ano. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Kdo ho nahradí? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------My jsme i v rámci V4 do značné míry připraveni některá témata akcentovat, na kterých jsme spolupracovali i s Velkou Británií. Nevím, jestli tam je úplně adekvátní náhrada, ale určitě třeba v té oblasti podpory lidských práv nebo důrazu na určitou společnou bezpečnostní politiku, tak tady Británie byla pro Českou republiku cenným partnerem. Když se vrátím k tomu, jak změnit Evropskou unii, já myslím, že potřebujeme, aby Evropa byla prakticky užitečná pro lidi, pro jednotlivé národní vlády. Já jsem teďka uvedl ten příklad reakce na trhu s mlékem a vepřovým. Druhá konkrétní věc, která se teď podařila domluvit, je EIA, kdy navzdory tedy problémům s byrokracií i v rámci Evropské unie budeme mít schopnost začít rychle stavět 10 klíčových dopravních staveb a tady si myslím, že Evropská komise by měla více vnímat potřeby jednotlivých členských zemí, být méně misionářem svých, řekněme, správných představ o evropské integraci, spíš hledat společná řešení v rámci Evropy, pomáhat hledat kompromisy mezi jednotlivými členskými státy. A pokud jde o ty změny v Evropě, co lidé prakticky potřebují v dnešním světě pocit bezpečí. Evropa musí být schopna garantovat lidem to, že budou bezpečni ve svých zemích, ve svých domovech, čili silnější společná bezpečnostní obranná politika v rámci Evropské unie a druhá věc, která je, myslím, velmi důležitá, hospodářský růst, zaměstnanost, sociální soudržnost v rámci Evropy jako důležitý projekt. To, co pomohlo stoupencům brexitu, byl problém s velkým množstvím pracovníků, kteří do Británie přišli v důsledku rozšíření Evropské unie ze střední a z východní Evropy. To, že nebyla vyřešena otázka liberalizace pracovního trhu důsledně, tak to dalo velký argument těm, kteří prostě chtěli mít větší kontrolu nad britským trhem práce, a ti pak hlasovali pro brexit. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Když mluvíte o tom, že Evropská unie by měla být pro své občany užitečná a říkáte - je to bezpečnostní situace, nad kterou by se měla Evropská komise silně zamyslet, je to tak, že by mělo vzniknout nebo že by měla vzniknout nějaká mezinárodní protiteroristická organizace? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Já myslím, že by Evropa mohla mít společné vojenské jednotky, které by bylo možné nasadit samozřejmě na základě ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vedle NATO?

Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Vedle NATO na základě mandátu OSN. Já říkám vedle NATO ne snad proto, že bych nepokládal NATO za klíčovou bezpečnostní organizaci, ale NATO tím, že má i jiné členy, než jsou země z Evropské unie, tak občas nemá úplně stejné priority Evropská unie a když šlo o to zasáhnou třeba proti pašerákům lidí ve Středozemním moři, tak to trvalo strašně dlouho, než se podařilo spustit operaci NATO, několik měsíců, bylo to strašně byrokratické. A když bychom měli společné evropské jednotky, tak bychom se možná dohodli mnohem dříve a byli bysme schopni je nasadit tak, aby operovaly v moři mezi Itálii - severní Afrikou, mezi Řeckem a Tureckem. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Předseda vlády Bohuslav Sobotka je hostem dnešního Speciálu Radiožurnálu. Pane premiére, proč jste před týdnem ve vládě rozhodli schválit postup navrhovaný ministrem Ťokem stran mýta, tedy prodloužit firmě Kapsch smlouvu na výběr mýtného, když jste předtím tenhle postup spíš odmítali? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak ta věc není skutečně úplně jednoduchá vzhledem k tomu, že potřebujeme zajistit výběr mýta, nepochybně to potřebujeme zajistit od 1. ledna příštího roku. Ta smlouva končí letos, ministerstvu dopravy se nepodařilo v posledních 10 letech uzavřít s Kapschem jakékoliv dodatky, které by umožnily bezproblémové technické předání provozu tohoto systému a my si nemůžeme dovolit výpadky. Denně ten systém vybírá 25 někdy 40 milionů denně na mýtném a potřebujeme, aby bezpochybně fungoval. Vedle toho je důležité, abychom připravili soutěž na nového dodavatele mýtného systému, takže ministerstvo dopravy předložilo určitý návrh, který po diskusi vláda vzala na vědomí, to znamená, ministr dopravy teď bude připravovat jednací řízení bez uveřejnění na maximální dobu tří let, je to maximální nejdelší možná doba a mezitím současně musí do poloviny příštího roku vypsat výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému. Současně musí také uzavřít s Kapschem dodatek, který umožní tomu budoucímu vítězi technologicky neutrální soutěže předat veškerá data a veškerý software, který souvisí s provozem z toho stávajícího systému. To je stručně řečeno. Samozřejmě ta věc není úplně jednoduchá, pohybujeme se v nějakém zákonném rámci, pohybujeme se v nějakém smluvním rámci, který jsme zdědili a který bohužel byl spíše zhoršen těmi dodatky, které byly uzavírány v minulých letech. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A propos, když už mluvíme o ministru dopravy Danu Ťokovi, vy jste ho v pátek požádal, aby vám dodal odůvodnění, proč u nás platí poměrně velkorysá pravidla provozu vodních skútrů. Učinil jste tak v souvislosti s ono smrtelnou nehodou na Orlické přehradě. Už vám ministr Ťok vysvětlil, proč u nás můžou vodní skútry jezdit i v místech, kde ohrožují plavce? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Víte, to je zvláštní věc. Ono totiž došlo na jaře loňského roku k vydání vyhlášky, která hodně liberalizovala pravidla. Do té doby tady platila přísná pravidla, skútry téměř nemohly jezdit po vodních nádržích, platila přísnější omezení i pro lodě s motorem a teď na jaře loňského roku ministr dopravy vydal vyhlášku, která výrazně pravidla uvolnila. Já jsem ho skutečně v pátek požádal dopisem, aby vysvětlil důvody, proč to udělal a v jakém směru ta pravidla změnil, co byly ty argumenty, které k tomu vedly a současně budu chtít, aby ministerstvo dopravy rychle provedlo revizi té vyhlášky a přišlo s návrhem, jak se teď bude postupovat. Myslím, že máme povinnost, abychom ochránili, ochránili lidi, aby nedocházelo k podobným tragickým nehodám, jaké jsme teď zažili, takže dopis mu odešel v pátek, zatím jsem nedostal odpověď. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Tak máme teprve pondělí. Předposlední otázka, pana premiére. Vy jste minulý týden vzbudil, i když ne vy, ten rozhovor spíš vzbudil rozruch, když jste naznačil v Hospodářských novinách, že jako podmínku své další práce v čele strany a vlády považujete úspěch v podzimních krajských a senátních volbách, a pak jste to svoje stanovisko ještě upřesnil, máme to chápat tak, že určitě

zůstáváte ve své pozici bez ohledu na výsledek podzimních krajských voleb a doplňovacích voleb do Senátu a rozhodnou až volby parlamentní? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak, o tom, jestli budu předsedou sociální demokracie, rozhodnou delegáti sjezdu příští rok na jaře. Já jsem potvrdil, že se budu ucházet o funkci předsedy sociální demokracie na našem jednání, které bude v Brně. A samozřejmě, že chci také přijet na ten sjezd s co nejlepším výsledkem sociální demokracie v senátních a krajských volbách. Takže se o to budu snažit a myslím si, že sociální demokracie za 2,5 roku ve vládě splnila velkou část svého programu, se kterým v roce 2013 kandidovala. Rozhodující samozřejmě pro mě bude úspěch v parlamentních volbách, které nás čekají na podzim roku 2017 a do té doby je mým cílem, aby vláda dokončila svůj mandát, to znamená, abychom dotáhli do konce věci, které se nám zatím ještě za 2,5 roků nepovedlo zvládnout, byť musím říct, že naprostou většinu legislativních návrhů, změn, které jsme, na kterých jsme se koaličně dohodli, tak předpokládám, že do konce letošního roku by měly být hotovy, minimálně by do konce letošního roku měly být předloženy do parlamentu. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Kam jedete na dovolenou, jestli se smím zeptat? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Tak dovolená pro vládu budou asi první tři týdny v srpnu, pokud se nic mimořádného nestane. Předpokládám, že budu asi tady v České republice, možná na Slovensku nebo někde nedaleko od hranic. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Takže nepředáváte premiérské kompetence dočasně? Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Počítám s tím, že ty tři týdny budu v dosahu. Pokud by se cokoliv dělo, tak si myslím, že můžu velmi rychle reagovat. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Přejeme hezkou dovolenou a děkujeme, že jste si udělal čas na Radiožurnál. To byl předseda vlády Bohuslav Sobotka, na shledanou. Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/, předseda vlády -------------------Já také děkuji a přeji hezké léto. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Takových bylo dnešních dvacet, nebo možná třicet minut Radiožurnálu. Před námi jsou další zprávy.

ČT 1 Venezuela na prahu krize 13.7.2016

ČT 1 str. 23 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Michal KUBAL, moderátor -------------------Situace ve Venezuele se vyostřuje. Zemi trápí kritický nedostatek potravin. Na distribuci jídla a léků bude dohlížet armáda. Vojáci taky převzali kontrolu nad největšími přístavy. Hospodářská krize žene do ulic čím dál víc lidí. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Sorena Vasquezová čeká každý den hodiny ve frontách na jídlo, aby nakrmila své děti. Sorena VASQUEZOVÁ, žena v domácnosti -------------------Stojíme tu od čtyř hodin od rána a nesehnali jsme nic. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Zemi chybí nejen základní potraviny, ale i léky nebo hygienické výrobky. obyvatelka Venezuely -------------------Nejsou k dostání potraviny, není k dostání nic. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Kvůli jídlu lidé rabují obchody i za bílého dne. Výjimkou nejsou potyčky na ulicích jako tady v Carakasu, kde se obyvatelé poprali o mouku. Továrny zavírají, naposledy americká firma na dětské pleny a kapesníky. Venezuelská vláda to ale označila za nezákonné. Prezident Maduro v tom vidí snahu Západu svrhnout jeho kabinet. Továrnu proto přezvali zaměstnanci. Nicolás MADURO, venezuelský prezident -------------------Firma Kimberly je v rukou zaměstnanců, kteří znovu spustili výrobu a pracují. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Venezuela se už měsíce zmítá v krizi způsobené zásahy státu do ekonomiky, a taky nízkým cenám ropy, která je hlavním vývozním artiklem. Většina potravin se do země naopak dováží. Když vláda na pár hodin otevřela hranice s Kolumbií, utíkaly tam nakoupit desetitisíce lidí. Carmen VELAZCOVÁ, Venezuelanka -------------------Nemáme jídlo, olej, mouku, takže jsme museli dojít sem. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Krize v ulicích vyvolává další rozsáhlé protesty lidí, kteří si přejí Madurův odchod. Ten to ale odmítá. Stejně jako dialog s opozicí, která se snaží vypsat referendum za jeho odvolání. Ondřej Nekola, Česká televize.

Počet koze v Česku roste 15.7.2016

ČT 1 str. 1 18:00 Události v regionech - Brno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------I o tom budou dnešní Události v regionech. V Česku přibývá chovatelů koz a roste zájem i o mléčné produkty. A to nejen na velkých farmách, ale i přímo ze dvora u malých chovatelů na vesnicích. Potvrzuje to jak statistický úřad, tak laboratoře. Každý farmář musí mléko ze zákona nechat otestovat dvakrát měsíčně. osoba -------------------Lízo, pojď sem, pojď. No neboj. Oni ti nic neudělají. osoba -------------------Taky, taky, taky podrbeme, no. osoba -------------------Tato je stará myslím 7 let. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Tato koza je jedna z 1500 v Jihomoravském kraji. Před 10 lety jich byla přitom jen čtvrtina. Přibývá chovatelů koz i kozího mléka. Alžběta ADÁMKOVÁ -------------------Po kůzlatech dojí klidně i 6 litrů jako za ten den. A takhle průměrně tak 4 litry denně. Božena DVOŘÁKOVÁ -------------------No tak aj to tady rozdáme po ulici. Něco prodáme, když někdo chce, no. Děláme sýr. Říkají, že je to zdravější no. Jeden pán si to tady bere, byl nemocnej. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Zatímco ale tady se počítá mléko na litry, na farmě v Šošůvce na hektolitry. Jan SEDLÁK, farmář, Šošůvky -------------------Je to i záležitost pro skupinu lidí, kteří trpí alergií na kravské mléko. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Místní stádo má 200 koz, včetně těchto tříměsíčních. Zatímco ty farmář chová na kašmírovou vlnu, většinu má kvůli mléku a mléčným produktům. Za jeden litr zaplatí člověk na farmě 50 korun. V obchodě se pohybuje cena kozího mléka o 50 až 70 % dráž. Levnější nebo dražší, všechno musí být kvalitní. Ve sterilním prostředí na to dohlíží tady. V jedné ze tří akreditovaných laboratoří v Česku, v brněnských Tuřanech. Denně zvládnou otestovat až 10 tisíc vzorků. Miloš KLIMEŠ, vedoucí, Laboratoř pro rozbor mléka Brno-Tuřany -------------------Já si myslím vzhledem k tomu, že už jsou dlouholetý pamětník tady v té oblasti, že kvalita mléka se výrazným způsobem zlepšila. Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka -------------------Mezi kravskými mléky dostane nálepku nevyhovující jen 0,5 % vzorků. U kozího je to 1 %. Nejčastější vadou mléka je obsah zbytků antibiotik, jiných léčiv nebo dezinfekcí. Vítězslav Krejčí a Barbora Žítková, Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Počet ovcí a koz chovaných v Česku za posledních 10 let výrazně vzrostl. Ovcí je oproti roku 2005 o 6 tisíc víc. U koz je nárůst témě pětinásobný, na zhruba 1500. Naopak u prasat došlo k výraznému poklesu. Z víc než 400 tisíc kusů na 168 tisíc. Co se týká dotací na živočišnou výrobu, za posledních 5 let se téměř zdvojnásobily, a to v reakci na celoevropskou krizi chovu zvířat. Loni ministerstvo podpořilo chovatele částkou víc než 1,5 miliardy korun. Letos poprvé se rozhodlo vyplatit jim i mimořádnou dotaci ve výši 850 milionů korun. Martin HOŠEK, místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz -------------------My jako chovatelé ovcí a koz cítíme, že chovatelé dojného skotu a masného skotu mají nepatrnou výhodu, protože těch prostředků dostávají víc. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------A ve studiu teď vítám Václava Hlaváčka, viceprezidenta Agrární komory. Dobrý den. Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------Dobrý den. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------My jsme teď slyšeli, že nejvíc podporovaný je skot. Je to tak dobře, nebo by se to mělo vyrovnat i u ostatních zvířat? Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------Já jsem přesvědčen, že je to dobře a ta stávající podpora je stále za těchto podmínek, které nastaly, nedostatečná. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Jak je to u chovu prasat? Podařilo se už zastavit ten trend toho poklesu? Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------Trend poklesu se nepodařilo zastavit ani u mléka a mléčných výrobků a ani u vepřového masa a přidává se k tomu pokles cen vajec a drůbežího masa. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------A jak je to možné? Vždyť jsme viděli, že dotace na živočišnou výrobu rostou. Takže ani teď, i když vlastně ministerstvo slíbilo ještě mimořádnou dotaci těch 850 milionů korun, nejsou dostatečné? Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------Nejsou dostatečné, protože ten propad odbytových cen je mezi 25, 30 % a ta dotace, která je, tak jenom z části kompenzuje tento propad. A to je trend, který je nastartován dlouhodobě, trvá více jak 20 měsíců, chovatelé skotu došli o více jak 9 miliard korun za rok 2015 a pokud bude pokračovat trend poklesu cen mléka a bude oscilovat cenu kolem 6 korun, tak jenom za rok 2016 dojde k poklesu, ke ztrátě na tržbách u chovatelů skotu o dalších 9 miliard korun. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------My jsme ale v reportáži viděli, že ten zájem ze strany spotřebitelů je, že si pro mléko nebo pro mléčné produkty jezdí přímo do dvora k chovatelům.

Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------To je minoritní záležitost. Na tom nemůžeme stavět budoucnost a, a chov skotu. To je jenom takový řekl bych doplněk. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Čili, jaké vidíte řešení? Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------No řešení není jednoduché. Řešení musí být razantní a musí být složeno z různorodých nástrojů a v současné době ministerstvo zemědělství hledá řešení ve formě daňových úlev, ve zvýšení vratky spotřební daně u zelené nafty pro živočišnou výrobu, dále pak ve snížení záloh na daň ze zisku a celá řada dalších opatření. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Takže ty daňové úlevy. To by byla ta cesta? Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------No jedna z možností jak snížit ten stávající trend. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Říká Václav Hlaváček, viceprezident Agrární komory. Díky, že jste přišel. Václav HLAVÁČEK, viceprezident, Agrární komora ČR -------------------Děkuji za pozvání. Hezký den.

ČT 24 Venezuelu trápí nedostatek potravin 13.7.2016

ČT 24 str. 3 21:31 Horizont

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------A teď v Horizontu kritická situace ve Venezuele. Na prodej potravin, léků nebo hygienického zboží, bude dohlížet armáda. Prezident Nikolas Maduro se snaží udržet kontrolu v zemi, která se propadá do chaosu. Vojáci taky přezvali dozor nad největšími přístavy. Nedostatek základního zboží a nejvyšší inflace na světě žene do ulic čím dál víc lidí. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Sorena Vasquezová čeká každý den hodiny ve frontách na jídlo, aby nakrmila své děti. Sorena VASQUEZOVÁ, žena v domácnosti -------------------Stojíme tu od čtyř hodin od rána a nesehnali jsme nic.

Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------V zemi chybí nejen základní potraviny, ale i léky nebo hygienické výrobky. Jolanda BERROTERANOVÁ, právnička v důchodu -------------------Nejsou k dostání potraviny, není k dostání nic. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Kvůli jídlu lidé rabují obchody i za bílého dne. Výjimkou nejsou potyčky na ulicích. Jako tady v Karakasu, kde se obyvatelé poprali o mouku. Továrny zavírají. Naposledy americká firma na dětské pleny a kapesníky. Venezuelská vláda to ale označila za nezákonné. Prezident Maduro v tom vidí snahu Západu svrhnout jeho kabinet. Továrnu proto převzali zaměstnanci. Nicolás MADURO, venezuelský prezident -------------------Firma Kimberly je v rukou zaměstnanců, kteří znovu spustili výrobu a pracují. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Venezuela se už měsíce zmítá v krizi způsobené zásahy Států do ekonomiky. A taky místním cenám ropy, která je hlavním vývozním artiklem. Většina potravin se do země naopak dováží. Když vláda na pár hodin otevřela hranice s Kolumbií, utíkaly tam nakoupit deseti tisíce lidí. Carmen VALEZCOVÁ, Venezuelanka -------------------Nemáme jídlo, olej, mouku, takže jsme museli dojít sem. Ondřej NEKOLA, redaktor -------------------Krize v ulicích vyvolává další rozsáhlé protesty lidí, kteří si přejí Madurův odchod. Ten to ale odmítá. Stejně jako dialog s opozicí, která se snaží vypsat referendum za jeho odvolání. Ondřej Nekola, Česká televize. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Iberoamerikanista Traian Urban, hezký večer. Traian URBAN, hispanista -------------------Dobrý večer. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Tu situaci ve Venezuele sledujeme už řadu týdnů. Stále se hrotí. A zatím na moji otázku, zda bude nějaký násilný převrat, všichni říkali, že spíš ne. Co si myslíte vy teď? Traian URBAN, hispanista -------------------Já si stále myslím, že ne, protože násilné převraty si Venezuela už užila i během vlastně vlády Huga Chaveze a nikam to nevedlo. Naopak. Ten režim se více utužil, takže myslím si, že opozice ani nemá zájem vlastně nějaký násilný převrat podporovat, aby se ta situace ještě nezhoršila. Když už dneska je relativně velmi vážná. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Zároveň stojí za Madurem armáda a klíčové složky. Takže z té ulice by to skutečně velmi obtížně vzešlo. Je to tak?

Traian URBAN, hispanista -------------------Přesně tak. Vlastně Chavéz, když nastoupil, tak vytvořil takový trošku paradoxní systém, zvrhlý systém, který upevňoval a získával kontrolu jak nad soudem, tak nad armádou, nad policejníma složkama. Tak vlastně nad veškerýma větvema, které kontrolují de facto ekonomicky politický život ve Venezuele, takže by to bylo velmi těžké a nechci říct nemožné, ale velmi problematické. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Když vidíme tolik lidí v ulicích, je ve Venezuele stále ještě někdo, kdo stojí za prezidentem? Myslím z obyčejných lidí, který drží ten jeho kult zděděný po Chavezovi. Traian URBAN, hispanista -------------------Tak samozřejmě, ta jeho populistická politika nebo populistická politika obou současných a bývalého prezidenta, tak umožnila, že někteří velmi chudí lidi získali určité postavení, získali určité bohatství, které třeba neměli nebo alespoň životní úroveň, kterou o které kdysi dávno snili. On vystavěl školy, vystavěl nemocnice po celé zemi, které samozřejmě velké množství lidí za tím vidí jisté výhody, které oni získávali ať už během posledních deseti let, takže samozřejmě můžou z toho obviňovat současnou krizi, imperialistický svět a nevidí nutnost ten režim měnit, protože se také pamatuji, že předtím jim taky nebylo dobře. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Právě na ty příčiny se zeptám. Levná ropa, ale co ještě dalšího? Prostě Maduro nezvládá tu situaci, je špatným politikem? Traian URBAN, hispanista -------------------Maduro je určitě, můžeme říct, že není ideálním politikem, kor ještě po nástupu po Hugo Chavézovi, tak tu situaci nezvládá zcela elegantně, ale problém je hlavně v tom systému, který byl tam nastartován. Veškerá ta kontrola, která měla Chavézovi zajistit absolutní moc, tak se zvrhla. Dneska vidíme, že nastala absolutní desindustrializace celé společnosti. Neexistují venezuelské firmy, které by něco hodnotného vyráběly a mohly zásobovat vlastně místní trh. Natož aby exportovaly. Venezuela trpěla takzvanou tou holandskou nemocí, která opravdu moc nepřispěla ke stabilitě. Venezuela byla dlouhodobě závislá pouze na exportu ropy a dneska se to odráží a přináší to obrovské problémy. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Traian Urban. Děkujeme. Traian URBAN, hispanista -------------------Také děkuji.

Kvalita potravin v obchodních řetězcích 14.7.2016

ČT 24 str. 5 22:00 Události, komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Čechům nabízí obchodní řetězce mnohem horší kvalitu potravin než našim německým a

rakouským sousedům. Tvrdí to alespoň magazín testu dTest, který hodnotil 27 výrobků a porovnával jejich chuť i složení uvedené na obalu. A výsledek? Zatímco u známých značek rozdíly ve většině případů nebyly, potraviny vyráběné velkými obchodními řetězci se už kvalitativně lišily. Třeba německé párky a šunka obsahují víc masa než ty české. Potraviny se pro místní trh také častěji dochucují a přidávají se do nich konzervanty.

denik.cz U sousedů padlo 1000 stromů za deset minut 16.7.2016

denik.cz str. 0 Jihočeský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Linec – Jen za úterní večer zaznamenala zemská tísňová centrála v Horních Rakousích 400 nouzových volání. K zásahům bylo nasazeno na 1500 pomocníků. " Obzvlášť drtivě zasáhla bouře „císařský" Bad Ischl. „Ani nejstarší občané něco podobného nepamatují," píše linecký deník OÖN a cituje okresního velitele hasičů z Gmundenu Stefana Schiendorfera: "Deset minut, to byla hotová zkáza světa." Během nich bylo vyvráceno více než tisíc stromů, potoky vystoupily z koryt, sklepy se ocitly pod vodou. „Bylo to jako hurikán. Někdo nám zavolal od Wolfgangsee, že se něco blíží, ale přišlo to příliš rychle, už jsme nemohli reagovat. Předzahrádku máme zdemolovanou, ale jsou to naštěstí jen věcné škody," uvedl „C. k. dvorní hospodský" Max Hofbauer. Připomněl, že padly i více než 200 let staré stromy v parku. Zásahové složky se musely k nejvýrazněji postiženým místům probojovávat, cesty byly blokovány stromy a zaplaceny. Rakouští oblíbenci S odstupem největší důvěře veřejnosti se z kapitánů průmyslu u našich sousedů se „přes jeho ,zatočení´ s radou pracujících v televizní stanici Servus", jak poznamenal deník OÖN, dál těší šéf Red Bullu (a majitel sportovních klubů, okruhu F1 atd.) „Didi" Dietrich Mateschitz ze Salcburku. Ve druhém čtvrtletí si výrazně polepšil Christian Kern, tehdy ještě šéf Rakouských drah, který chce ale dál svou image budovat v politice a ne v ekonomice. Podle procent „dobrých mínění" za druhý kvartál (v závorce I. čtvrtletí): 1. Mateschitz 58 (58), 2. Hannes Androsch 35 (33), 3. Christoph Leitl 30 (29), 4. H. P. Haselsteiner 27 (24), 5. Christian Kern 26 (17), 6. Alexander Wrabetz (generální ředitel televize ORF) 20 (19), 7. Brigitte Edererová (předsedkyně dozorčí rady ÖBB) 15 (14), 8. Erich Foglar (předseda odborů) 13 (14), 9. Andreas Treichl (Erste) 13 (13), 10. Wolfgang Eder (VÖEST) 12 (12). Pořadí nejoblíbenějších u Hornorakušanů: Johann Kalliauer (AK) 31 (36), Rudolf Trauner (WK) 29 (28), F. Gasselsberger (Oberb.) 17 (19), Heinz Schaller (RLB) 15 (15), Axel Greiner (Industrie) 14 (15). Kousali do citronů „Kdyby si mohli vybrat, mnozí by ve středu dopoledne nejspíš raději zaplatili pokutu, než se vystavit této nepříjemné scéně – jak jinak označit situaci, stanout před dvaceti dětmi a částečně s nuceným úsměvem, částečně se ,psím pohledem´ jim muset vysvětlovat, proč že zrovna jeli tak rychle," popisuje pasovská PNP středeční dopravní akci policie v Burghausenu. Má za geniální její nápad doprovodit ji dohledem školáků, učitelů a kolemjdoucích. Policisté uspořádali preventivní akci s názvem "Citron a čokoláda" mimo jiné před školou Johannese Hesse. Měřili rychlost, ale bez obvyklého výstupu rozdávání pokut. Šlo o to pozitivní příklady odměnit sladkostí a negativní příslovečným „kyselým jablkem" - v tomto případě museli neukáznění řidiči před očima celé třídy druháků kousnout do plátku citronu, rozvádí list. Musela se tomu podrobit i žena, která úsekem s povoleným maximem 30 km/h projela o čtyři

kilometry rychleji. Kdyby šlo o peníze, vyvázla by díky pětikilometrové toleranci radaru, ale dětem musela s patrným pocitem trapnosti vysvětlovat, že se asi zrovna nepodívala na tachometr. Do citronu už ale kousla s úsměvem a culili se i školáci a policisté. Společně na hranici Čtyři obce sousedících regionů, Schwarzenberg a Julbach z Mühlviertlu a Breitenberg a Neureichenau z Dolního Bavorska, se k upevnění přátelství už potřetí sejdou 22.-24. července ve Schwarzenbergu ke slavnosti "Drent & Herent", což v tamním nářečí znamená „u nich a u nás". Jak řekl starosta pořádající obce Michael Leitner, nebude to žádná klasická slavnost v pivním stanu, ale společné pobytí s muzikou a kulturou. Nedělní budíček kapel ze zúčastněných městeček a hostů má podle něho zahrát na 500 muzikantů. Počty prý ale nejsou u této akce důležité, jejím centrem je setkávání se. Vedle turistické kooperace, jako třeba muzeí Adalberta Stiftera z bavorského Lackenhäuseru a ze Schwarzenbergu, se tradičně sportuje, atd. Myšlenka slavnosti dvou zemí se zrodila před třemi roky. Vždycky ji pořádá jedna ze čtyř sousedících obcí. Po Julbachu a Neureichenau jsou letos na řadě kapela, hasiči a „klub kožených kalhot" ze Schwarzenbergu. „Podle Waltera Bermanna z Neureichenau mají být brzy zapojeny i sousedící české obce," pokračují OÖN. Na snímku jsou zleva starostové Leitner (Schwarzenberg), Plattner (Julbach), Rührl (Breitenberg) a Bermann (Neureichenau). McDonald´s platí dobře Rudolf a Sandra Koglerovi chovají v Tragweinu v okrese Freistadt, na statku, který rodině patří už 200 let, 65 dojnic. Před pěti lety do jejich ustájení investovali půl milionu eur. Rodinný podnik dnes drtí nízké nákupní ceny mléka. „Rok jako tento nás stojí 50 000 eur," říká Kogler v OÖN. Proto dál nemohou investovat. Mléko je dnes levnější než za otcových časů, to přece nemůže být, míní. Kromě produkce mléka Kogler má své krávy i na maso. Je jedním z asi 12 000 chovatelů, kteří skot dodávají řetězci McDonald's. Projekt „Donaldů", zájmového sdružení „Rind" a zpracovatelského podniku OSI Food Solution běží už dvanáct let. „Zemědělci dostávají až o sto eur za krávu víc," říká mluvčí McDonald´s Ursula Rieglerová. Podmínkou účasti v programu je členství u veterinární zdravotní služby spojené mimo jiné s pravidelnými kontrolami. McDonald's má za důležité informovat konzumenty, že maso v jeho burgrech pochází z Rakouska, pokračují OÖN. „To je tady důležité téma," potvrzuje Rieglerová. Své dodavatele chce firma proto odpovídajícím způsobem honorovat. OSI dodává řetězci ročně asi 6500 tun masa. Pro McDonald´s jsou zpracovávány přední čtvrtky, vysvětluje manažer z Ennsu Andreas Greisinger: Zbývající části skotu jsou prodávány velkoobchodům nebo gastronomii. „Tak se může klidně stát, že žebírka v restauraci pocházejí ze stejné krávy jako fašírka u McDonald´s," píše deník. Z Ennsu zásobují hovězím nejen fast-food řetězec, ale také třeba maďarské odběratele, jejichž maso prý z 95 procent pochází rovněž z Rakouska. Kogler své krávy nedodává ve velkém, prodává prý ty, které prodat může, tak asi do deseti kusů za rok. „Extra pro řetězec je nekrmíme," říká."

URL| http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/u-s...000-stromu-za-deset-minut-20160714.html

Ministerstvo vypsalo další dotace pro neziskové organizace 18.7.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika Redakce / ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Praha - Ministerstvo zemědělství vyplatilo v letošním druhém kole dotací pro neziskové nestátní organizace 11 milionů korun. Zároveň vypsalo třetí kolo, ve kterém chce přerozdělit 27 milionů korun. Celkově by tak letos měly organizace dostat 102 milionů korun, o 27 milionů více než loni. Čas na přihlášení do nového kola je pouze do 22. července. " Třetí kolo je zaměřené na projekty na propagaci spotřeby mléka a vepřového masa. "Právě tato oblast čelí aktuálně krizi. Lhůty uvedené ve výběrovém řízení byly stanoveny s přihlédnutím k časové náročnosti zpracování projektů i časovému prostoru pro realizaci projektu do konce roku," řekla mluvčí ministerstva Markéta Ježková. V prvním kole, kdy ministerstvo přerozdělovalo 64 milionů korun, dostaly dotaci například Český svaz včelařů, Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz. Více než 40 milionů korun podle ministerstva získaly projekty, které souvisí s lesnictvím. Z této částky získal 15 milionů Český svaz včelařů na vzdělávací a společensky prospěšnou činnost, plemenářskou práci v chovu včel a potlačování nemocí včel. Loni obdržel Český svaz včelařů 21 milionů korun. Rybáři dostanou skoro osm milionů korun na rekonstrukci rybích líhni, zarybňování a na spolkovou činnost. Peníze získala i Agrární komora s projektem Naskoč na mléčnou vlnu či Klub českých fousků na zlepšení lovecké upotřebitelnosti tohoto plemene. Část peněz šla do tzv. sociálního zemědělství. Ve druhém kole získala peníze například okresní agrární komora z Hradce Králové s projektem Potravina a řemeslo, zemědělská sociální farma Šťastný domov, Česká zemědělská univerzita na filmový festival a mimořádná stipendia nebo Český zahrádkářský svaz na propagaci zdravého životního stylu."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/minister...-pro-neziskove-organizace-20160718.html

dotyk.cz Glosa: Prázdninová bojovka za naše daně 16.7.2016

dotyk.cz str. 0 Publicistika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Okurková sezona je zdá se v plném proudu. Ministr zemědělství Marian Jurečka využívá prázdniny k tomu, aby propagoval česká vejce jako ta nejlepší na světě. Hlavně prý nemáme kupovat levnější vajíčka z dovozu, ale ta dražší česká. A k tomu si můžeme zasoutěžit o lednici nacpanou českým jídlem. Je to taková velká letní legrace za bezmála 17 milionů korun z našich daní. "Pravidla hry jsou jednoduchá: půjdete do obchodu a nakoupíte mléko, jogurty, tvaroh a sýry. Nesmíte si ale vybrat ty, které vám chutnají, ale takové, na nichž jsou ta správná loga. Tedy Klasa, Regionální potravina, vlaječka od Potravinářské komory či Biozebra. Celkem za ně musíte utratit aspoň stovku. Doma si je vyfotíte, zaregistrujete se na webu „Akademie kvality" (to je ta letní sedmitýdenní bojovka, na kterou všichni dáme skoro 17 milionů korun), prozradíte tam své jméno, adresu, e-mail i telefon, pošlete fotku a můžete vyhlížet štěstí. Kdo chce soutěžit, nesmí kupovat jogurty a sýry, které mu chutnají, ale takové, na nichž jsou ta správná loga. Hlavně si schovejte účtenku z obchodu. A ne, abyste se při čekání na výhru do jogurtů a sýrů pustili! Musí pěkně ležet v lednici a čekat s vámi. Co kdyby vás následující týden neohlášeně

kontaktoval promoční tým organizátora. Když si vás jako výherce vylosuje a zavolá, do 15 minut musíte někam v daném městě či obci naklusat i s účtenkou a všemi nerozbalenými nebo rozbalenými mléčnými výrobky. Prázdný kelímek po jogurtu vám bude k ničemu. Soutěže zaštítěné Státním zemědělským intervenčním fondem, kterou organizuje pražská agentura 1 Year & More Production, se mohou účastnit všichni čeští občané nad 18 let. Děti, které by snad na takovou bojovku měly o prázdninách čas, jsou mimo hru. Neváhejte! Soutěží, v níž můžete vyhrát i panáčka kvality (něco jako nahý igráček s konví na mléko), začíná velké roztáčení peněz daňových poplatníků na propagaci značek Klasa a spol. Dvouletá kampaň bude stát skoro 300 milionů korun. Jenom za Klasu už stát z našich daní rozfrcal kolem dvou a půl miliardy. Komu je to pořád málo? Asi jen reklamním agenturám a kapitánům tuzemského potravinářského průmyslu. O absurditě potravinářských kampaní se více dočtete v článku Kampaně, za něž EU promrhá miliardy."

URL| http://www.dotyk.cz/publicistika/glosa...nova-bojovka-za-nase-dane-20160716.html

Moneta, AVG, Mall.cz i Hamé. Dotyk.cz vybral TOP 10 transakcí letošního roku 19.7.2016

dotyk.cz str. 0 Byznys David Tramba Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět První pololetí současného roku nevyniká ani počtem, ani hodnotou oznámených fúzí a akvizic. Přesto se odehrály transakce, které významně změnily mapu českého byznysu. Zmínit lze třeba vstup banky Moneta na burzu, spojení softwarových firem Avast a AVG i početné transakce v maloobchodě a potravinářství. "Letos je to zatím slabší, ale druhé pololetí roku bude zajímavější, říkají oslovení odborníci o vlastnických změnách v českém byznysu. Zlepšení lze očekávat v druhém pololetí, kdy může přijít na řadu prodej Plzeňského Prazdroje za desítky miliard korun. Nového majitele mohou získat také bankrotující společnosti OKD a ČKD Praha DIZ. „Za první polovinu roku jsme zatím napočítali 47 transakcí nad jeden milion eur. To je o polovinu méně než za prvních šest měsíců roku 2015," vypočítává Petr Kříž, výkonný ředitel českého zastoupení poradenské společnosti EY pro fúze a akvizice. Jistým překvapením je výrazný pokles počtu uzavřených obchodů s komerčními nemovitostmi. Také hodnota uzavřených fúzí a akvizic je spíše podprůměrná. „Hodnota transakcí tam, kde byla zveřejněna, je letos nižší a činí přibližně 1,35 miliardy eur v porovnání s loňskými 3,44 miliardy eur. Je to ale z velké části způsobeno tím, že loni byly v prvním pololetí dokončeny dvě velké transakce," dodává k letošním výsledkům Jan Hadrava, odborník na transakce v poradenské společnosti PwC ČR. Situaci na trhu fúzí a akvizic nezachránila ani zvýšená aktivita finanční skupiny CEFC a dalších čínských investorů. V posledních měsících Číňané oznámili převzetí strojíren ŽĎAS, cestovního portálu Invia.cz, pražského hotelu Le Palais Art Hotel, fotovoltaických elektráren skupiny Energy 21 i navýšení podílu v leteckém dopravci Travel Service. Přehled 10 nejzajímavějších vlastnických změn, které se odehrály v českém byznysu od počátku roku, vypadá podle portálu Dotyk.cz následovně: 1. GE se zbavuje majority v Moneta Money Bank Dceřinou firmu lze prodat různým způsobem. Finanční divize amerického koncernu GE se rozhodla pro méně obvyklou cestu – většinu akcií české dceřiné banky Moneta Money Bank (dříve GE Money Bank) odprodala prostřednictvím veřejného úpisu. Na pražské burze lze s akciemi Monety obchodovat od počátku května. GE Capital si prozatím ponechala 41,35 procenta akcií. Zbývající podíl prodala investorům při ceně 68 korun za kus, což vychází na 20,4 miliardy korun za celý prodaný podíl.

Miliardová transakce přispěla k obnovení zájmu o pražskou burzu. Vlastnictví zbývajících téměř 59 procent akcií je nyní značně rozptýlené, zhruba pětiprocentní podíly podle informací na webu banky drží J. P. Morgan Securities, Rainer-Marc Frey a Artemis Investment Management. 2. Sdružení dvou bojovníků s počítačovými viry Svůj původ mají v Česku hned dva významní světoví dodavatelé programů na ochranu počítačů před viry a jinou „elektronickou havětí" – Avast Software a AVG Technologies. Podle dohody zveřejněné dne 7. července se tyto společnosti spojí do jedné. Finančně silnější Avast Software vykoupí akcie AVG po 25 dolarech za kus, celkem tedy zaplatí v přepočtu 31,7 miliardy korun. Téměř celou kupní cenu uhradí úvěrem od konsorcia UBS, Credit Suisse a Jefferies. Podle vyjádření šéfa Avastu Vincenta Stecklera pro Hospodářské noviny se o této transakci jednalo dva a půl roku. Sloučený podnik by v roce 2019 mohl vstoupit na burzu. Významnými akcionáři Avastu jsou stále jeho dva čeští zakladatelé Eduard Kučera a Pavel Baudyš. 3. Bývalý partner Penty Kúšik uzavřel deal s Vietnamci Slovenský miliardář Martin Kúšik, který byl dlouhé roky jedním z pěti majitelů finanční skupiny Penta Investments, si našel nové pole působnosti. Dal se dohromady s bývalým šéfem lékáren Dr. Max Pavlem Vajskebrem a koupil 50 procentní podíl v maloobchodním řetězci Sportisimo. Jedná se o transakci uzavřenou na přelomu června a července. Zakladatelé Sportisima, v Česku žijící vietnamští byznysmeni Do Hong Son a Thai Ngoc Nguyen, si ponechali zbývajících 50 procent. Sportisimo patří mezi největší prodejce sportovních potřeb v Česku, své obchody otevřelo také na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Ve finančním roce 2014/15 vykázalo tržby 4,95 miliardy korun a čistý zisk 154 milionů korun. 4. Velké nákupy investora Jakuba Havrlanta V oboru maloobchodního prodeje je letos živo. Vedle Mariana Kúšika nakupuje také šéf investiční skupiny Rockaway Capital Jakub Havrlant. Ten s finanční podporou miliardářů Daniela Křetínského, Patrika Tkáče a Petra Kellnera pořídil internetový obchod Mall.cz a cenový srovnávač Heureka.cz. Jedná se o transakci dohodnutou na podzim loňského roku, finalizována byla letos v červnu po získání souhlasu od antimonopolního úřadu. Rockaway Capital patří mezi rychle expandující hráče v oboru internetového prodeje, řadu transakcí včetně odkupu podílu ve firmě CZC.cz realizovala společně s firmou Czech Media Invest, za níž stojí Daniel Křetínský a Patrik Tkáč. 5. Strojírny ŽĎAS přecházejí do čínských rukou Dlouhých 14 let vlastnil žďárské strojírny ŽĎAS slovenský podnik Železiarne Podbrezová. Nyní si zaměstnanci a manažeři budou muset zvykat na poněkud exotičtějšího vlastníka. Novým vlastníkem se v srpnu má stát čínská investiční skupina CEFC. Byla to právě CEFC, kdo dal v únoru nejvyšší nabídku – zhruba dvě miliardy korun. Za tyto peníze získá strojírenský podnik s 2400 zaměstnanci, který se zaměřuje na výrobu hydraulických lisů, zaři´zeni´ pro va´lcovny, tvářecí stroje i na zpracování kovového odpadu. 6. Vstup investora do W.A.G. Payment solutions Bez větší mediální pozornosti se letos v lednu odehrála transakce, která si zařazení do TOP 10 určitě zaslouží. Blíže nespecifikovaný menšinový podíl v české společnosti W.A.G. Payment solutions, která se specializuje na tankovací karty pro nákladní auta a kamiony, koupila bostonská investiční skupina TA Associates. Většinovým vlastníkem zůstává zakladatel firmy Martin Vohánka, který do letošního ledna držel 85 procent akcií (zbytek vlastnili další top manažeři podniku). Novou akcionářskou strukturu zatím firma nezveřejnila. W.A.G. Payment solutions zaznamenává s každým rokem růst o desítky procent, a to hlavně díky expanzi na zahraniční trhy. V loňském roce vykázala rekordní tržby 13,7 miliardy korun a čistý zisk 207 milionů korun. 7. Litvínovský uhelný důl je opět Tykačův Uhlobaroni Jan Dienstl a Tomáš Fohler udrželi většinovou kontrolu nad litvínovským uhelným lomem po dobu tří let a tří měsíců. Letos v červnu se uhelný lom – a spolu s tím i později získaná Elektrárna Chvaletice – dostal zpět pod kontrolu finančníka Pavla Tykače. Severní energetická (původně pod názvem Litvínovská uhelná) kontrolovaná Dienstlem a Fohlerem měla být přijatelnějším partnerem pro vládu, která rozhodovala o prolomení těžebních limitů, i pro ČEZ, když prodával Elektrárnu Chvaletice. Poté, co firma koupila elektrárnu a vláda zamítla posun limitů na Mostecku, hra skončila a Tykač se vrací do role většinového vlastníka. 8. Výrobce oblíbených paštik Bolka Polívky koupili Norové

Potravinářskou společnost Hamé koupil norský podnik Orkla. Transakce za 175 milionů eur (4,7 miliardy korun) byla dohodnuta loni v prosinci a dokončena v letošním březnu. Orkla přitom není na českém trhu nováčkem, vlastní zde již od roku 2013 společnost Vitana. Prodávajícím byla islandská investiční skupina Nordic Partners. Norové díky transakci posílí své pozice na trzích střední a východní Evropy. Tradiční český výrobce paštik, kečupů, konzerv, džemů a dětské výživy totiž aktivně působí nejen v tuzemsku, ale také na slovenském, maďarském, rumunském a ruském trhu. Loni Hamé utržilo něco přes šest miliard korun, hospodaření firmy je dlouhodobě ziskové. 9. Čínský fond získal solární dvojku Energy 21 Nejprve solární nadšenci, poté Natland Group, Mid Europa Partners a od letošního ledna čínský fond China CEE Investment. To jsou vlastníci, kteří se od roku 2007 vystřídali ve společnosti Energy 21. Ta je druhým největším vlastníkem solárních elektráren na českém území, konkrétně provozuje 31 zařízení o celkovém instalovaném výkonu 61,2 megawattu. Informaci, kolik za firmu čínský fond založený China Exim Bank zaplatil, nelze z veřejných zdrojů zjistit. V loňské účetní závěrce se však lze dočíst, že původní vlastník Mid Europa Partners před prodejem důkladně „vybílil" kapitálové fondy a nechal si vyplatit 1,03 miliardy korun. 10. Dvojitá změna vlastníka firmy Invia.cz Internetový prodejce zájezdů Invia.cz má za sebou hned dvě vlastnické změny. Nejpve firmu v únoru převzala investiční skupina Rockaway Capital Jakuba Havrlanta, která za ni bývalému vlastníkovi – polskému fondu MCI – zaplatila zhruba dvě miliardy korun. Hned o měsíc později oznámila výkonná viceprezidentka evropské divize CEFC Marcela Hrdá, že nejméně poloviční podíl v Invii koupí zmíněná čínská společnost. Podle dostupných informací však není dodnes kapitálový vstup CEFC do Invie dokončený."

URL| http://www.dotyk.cz/byznys/moneta-avg-...-transakci-letosniho-roku-20160719.html

e15.cz Do Česka se pod cenou dovážejí polská vejce, varuje Jurečka 13.7.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Polská vejce se do ČR podle ministerstva zemědělství vozí za dumpingové ceny. Prodávají se hlavně v Kauflandu a v Aholdu, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zákazníci by podle něho měli kupovat především česká vejce, která mají na skořápce natisknutý český kód. "Budou čerstvá a chovy jsou řádně zkontrolované," dodal ministr. Stát letos zvýšil kontroly potravin prostřednictvím Státní veterinární správy (SVS). Vejce, stejně jako ostatní živočišné produkty, musí dovozci nahlašovat SVS den před dovozem. Obchodní řetězce podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda ale toto pravidlo nedodržují. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do ČR vozí hlavně přebytky z polského trhu. Pokud dostávají polští producenti vajec skryté podpory, tak jejich konkrétní struktura není známá, dodala. Podle mluvčího Kauflandu Michaela Šperla tvoří česká vejce přibližně 80 procent nabídky řetězce. „Umožňuje-li to situace, vždy dáváme přednost odběrům vajec českého původu,“ dodal mluvčí, podle něhož závisí nákup vajec na mnoha faktorech, jako jsou například kapacity dodavatelů. Už dříve se firma ohradila proti tvrzení výrobních svazů, že by znevýhodňovala české výrobce oproti zahraničním. Přečtěte si: Polské maso z Lidlu v sobě mělo bakterie salmonelózy

Ahold uvedl, že polovina vajec, které prodává, je z ČR. V případě, že mu nabídne za „konkurenční cenu“ v dostatečném objemu vejce český dodavatel, tak jej upřednostní. „Ujišťujeme zákazníky, že v našich obchodech najdou produkty splňující zákonné požadavky značení. Také máme striktní systém kontroly kvality,“ řekla za řetězec Barbora Vanko. Podle ní je každý dovoz řádně hlášený Státní veterinární správě. Na jaře podle ní došlo k ojedinělému pochybení, výrobce následně vejce řádně označil. Náklady na produkci jednoho vejce v ČR se podle náměstka ministra Jiřího Šíra pohybují mezi 1,5 až 1,7 korun za kus. V současnosti se ale podle něho prodávají za 1,2 koruny, výrobci jsou tak ve ztrátě. „Máme indikace, že dovozová vejce se dováží na český trh ještě za nižší ceny, okolo 0,8 koruny za kus,“ dodal Šír, podle něhož tak nelze konkurovat zahraničním dovozům. Stamiliony vajec Loni se do ČR dovezlo zhruba 800 milionů vajec, meziročně o 123 milionů více. Každý Čech podle ministerstva zkonzumuje ročně přibližně 260 vajec, většinou z tuzemské výroby. Cena v obchodech byla loni 3,1 koruny za kus. Na skořápce každého vejce by měly být vždy kódované informace o chovu, výjimka je u podniků do 50 nosnic. První číslo na vejci označuje, o jakou metodu způsobu chovu drůbeže jde, dále je na něm písmeny označení země původu a pak registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v obohacených klecích. Čtěte také: Chemici: Uvařené vejce lze vrátit do původního stavu Jak a čím nabarvit velikonoční vejce

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...eji-polska-vejce-varuje-jurecka-1308095

Zemědělský fond rozbíhá kampaň Akademie kvality 13.7.2016

e15.cz str. 0 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělský intervenční fond spouští edukativní kampaň na podporu kvalitních potravin. Podílejí se na ní agentury McCann-Erickson Prague, 1 Year & More Production a Knowlimits. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) spustil kampaň za účelem seznámit spotřebitele s benefity kvalitních potravin. Tematicky i obsahově volně navazuje na dřívější podporu národní značky kvality Klasa. „Čeští spotřebitelé se při nákupu potravin stále primárně orientují podle ceny, bez ohledu na kvalitu potravin, případně neumí kvalitu dostatečně definovat a rozpoznat. Výsledkem úspěšné komunikace by měla být změna v preferencích zákazníka, kdy bude při nákupu upřednostňovat potraviny s garantovanou kvalitou,“ uvedla mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Kampaň je rozdělena do několika tematických okruhů, se kterými budou spotřebitelé postupně seznámeni v následujících dvou letech. Prvním z témat jsou mléčné výrobky, následovat budou např. maso, zelenina, pečivo či lahůdky.

Začátek kampaně odstartoval spotřebitelskou soutěží. Hlavním komunikačním pilířem celého projektu budou webové stránky http://www.akademiekvality.cz. Maskotem a průvodcem kampaně je panáček kvality Klasáček. Realizaci kampaně mají na starosti agentury McCann-Erickson Prague (strategie, kreativa, PR, sociální sítě), 1 Year & More Production (realizace) a Knowlimits (mediální část). Předpokládaný rozpočet pro letní kampaň včetně médií je 16,8 milionu korun. Čtěte také: Kampaň značky Margot hledá ráj

URL| http://strategie.e15.cz/zpravy/zemedel...rozbiha-kampan-akademie-kvality-1307941

Štěpán Bruner: Na konci světa 15.7.2016

e15.cz str. 0 Blogy - Zápisník

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na 78. rovnoběžce vstupuji do supermarketu, jediného v okruhu více než tisíce kilometrů. Celkem oprávněně očekávám, že si odsud odnesu pár konzerv, trvanlivý salám a možná nějaké sušenky. Tedy potraviny, které bez následků přežijí čtrnáctidenní plavbu lodí. Více jsem se snad plést nemohl. Svalbardbutikken v Longyearbyenu na Špicberkách je navzdory své odlehlosti zásoben na vysoké úrovni. Zelenina, pro kterou v Praze musíte ke specializovaným prodejcům? V arktickém městečku s dvěma tisíci obyvatel to není žádný problém. Máte chuť na osso buco? V české metropoli jsem kvůli plátkům telecí kližky přeseknutým přes morkovou kost bez úspěchu obešel nespočet řeznictví, abych je nakonec sehnal u vyhlášeného venkovského řezníka. V Longyearbyenu stačí zalovit v mrazáku. Přestože já ani moji přátelé nejsme znalci a ze spodních regálů pro ta levnější vína jsme vybírali za pomoci dětského rozpočítadla a ještě o něco sofistikovanější metody poměřování velikosti prohlubně na dně lahve, během dvoutýdenního pobytu jsme nenatrefili na žádný patok. Čerstvé potraviny na ostrovy několikrát týdně dopravuje letadlo, tradiční výběr mezi žlutým a plesnivým pomerančem se tudíž nekoná. Celé to přitom není vykoupeno nijak hrozivou cenou – tedy alespoň na norské poměry. Návrat do české reality byl mimořádně krutý. Kdeže je ten konec světa? Tam, nebo tady? Čtěte další zápisníky redaktorů: Jan Vávra: Rap proti Zemanovi Pavel Otto: Pevná hráz

URL| http://nazory.e15.cz/blogy/blogy-zapisnik/stepan-bruner-na-konci-sveta-1308293

ekonomika.iDNES.cz

Inspekce: Do Česka letos přišlo mnohem víc ošizených mléčných výrobků ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Sýry s nedostatečným množstvím sušiny i jogurty s českou vlaječkou vyráběné v Německu. Státní zemědělská potravinářská inspekce má letos mnohem víc práce při kontrole mléčných výrobků z dovozu. Těchto problémových potravin letos zachytila téměř čtyřikrát víc než loni. „Počet nevyhovujících vzorků mléčných výrobků s původem mimo ČR jsme v roce 2015 zaznamenali celkem 122. V letošním roce jsme jich zjistili téměř 4x více, přesně 472,“ řekl iDNES.cz mluvčí SZPI Radoslav Pospíchal. Inspekce nemá přesný žebříček zemí, z nichž se problémové mléčné výrobky dovážejí, podle webu Potraviny na pranýři se však mezi zeměmi nejvíce vyskytuje Polsko a Německo, v menší míře také Slovensko a další státy. Inspekce nedává jednoznačné vysvětlení toho, co je důvodem tohoto prudkého nárůstu nekvalitních, falšovaných nebo dokonce nebezpečných potravin. „Může to být mléčná krize, ale také sankce vůči Rusku,“ spekuluje mluvčí. Mezi nejnovější zásahy SZPI v této oblasti patří zachycení falšovaných sýrů v obchodních řetězcích Billa a Ahold. V prvním případě se jednalo o tavený sýr Cheesy Singles with Cheddar německého výrobce Bonifaz Kohler, který měl nižší než deklarovaný obsah sušiny. Etiketa slibovala 49 procent, skutečnost byla 47,27 procenta. Mléčná sušina zásadním způsobem utváří kvalitu mléčného výrobku. Ve druhém případě měl výrobek v síti Aholdu Mozzarella Galbani di latte di Bufala Mini s datem použitelnosti do 18. června z Itálie obsah sušiny 36,45 procenta namísto 40,5 procenta. Navíc byl sýr tučnější - namísto uvedených 52 procent 65,93 procenta. Inspekce v obou případech zahájila správní řízení o uložení pokuty a předeslala, že intenzivní kontroly problematického segmentu budou pokračovat.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/nekvalitnich...ika.aspx?c=A160718_173720_ekonomika_fih

Haló noviny Dozor na potraviny slábne Haló noviny str. 2 Z domova (ste) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.7.2016

zpět Časté změny regulace prodeje potravin v ČR mohou vést paradoxně k horšímu výkonu dozoru. I když je regulace vedena ve prospěch spotřebitele, většinu aktuálních problémů na trhu v podstatě není schopna vyřešit, uvedli zástupci Sdružení českých spotřebitelů. Zástupci sdružení zároveň upozornili na to, že letos vstoupí v účinnost další novela zákona o potravinách, a to v situaci, kdy i u současné právní úpravy existuje problém s vymahatelností. Příkladem jsou požadavky zákona na označování nebalených potravin mj. na informace o výrobci

či hlavní složce potraviny. »Je stále mnoho řeznictví, uzenářství, pultových prodejů ve větších prodejnách, kde tyto informace k dispozici nejsou. Je to tedy právě jeden z takových příkladů, kdy sice ve prospěch spotřebitele jsou opatření zavedena a my to vítáme, ale ve skutečnosti uplatňována nejsou,« uvedl předseda sdružení Libor Dupal. Další novela zákona o potravinách, která letos vstoupí v účinnost, zavádí zákaz označování potravin logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v ČR a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75%.

Pomoc na poslední chvíli 20.7.2016

Haló noviny str. 5 Názory, polemika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět K VĚCI Není vše špatné, co bývalo kdysi samozřejmostí. Ať už to bylo právo na práci, které je zakotveno v ústavě, či téměř soběstačnost v potravinářské produkci. Dnes skomírají na úbytě mnozí pěstitelé, producenti mléka a vepřového masa. Supermarkety působící na území naší republiky nás zavalují dovozovými potravinami, o jejichž kvalitě mnohdy můžeme právem pochybovat. Lákavé obaly, ale kvalita často na hraně únosnosti, přesto tyto potraviny ničí české potravináře. Teď na poslední chvíli mají tuzemští zemědělci obdržet z Evropské unie mimořádnou podporu. Tato pomoc přichází již pět minut po dvanácté. Pro naše zemědělce je vyhrazeno 10,3 milionu euro. V přepočtu tedy zhruba 275 mil. korun. Obdobně vysokou částku předpokládá z rozpočtu přidat i ministerstvo zemědělství. Jedná se však o to, že některé chovy prasat již byly téměř zlikvidovány a je otázkou, zda je tato pomoc dokáže postavit opět na nohy. Potravinářské řetězce, které svoje majitele mají v zahraničí, se totiž nerozpakují dávat přednost dovozu potravin ze zemí svého původu. A tím prakticky diskriminují naše dodavatele. Proto každý z nás může přispět ke zlepšení odbytu domácích produktů tím, že je bude na pultech obchodů důrazně vyžadovat. Pokud totiž naši pěstitelé nenajdou odbyty, ač neradi, budou muset svoji činnost ukončit. A staneme se tak pro zahraničí odbytištěm toho, co často doma prodat nemohou. Embargo, které bylo prodlouženo na vývoz do Ruska, našim potravinářům také nijak neprospívá. Snažme se tedy v obchodech sáhnout po domácím zboží, byť není tak atraktivně zabaleno jako to z dovozu. Jeho kvalita však bývá ve většině případů mnohem lepší. Foto popis| O autorovi| Miloslava VOSTRÁ, poslankyně a místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM

Havlíčkobrodský deník Když je koza šťastná, dá vydělat Havlíčkobrodský deník str. 10 Moje peníze JAROMÍR HAMPL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Markéta Toběrná nazvala svou ekofarmu Šťastná koza. Jako první v Česku začala prodávat mléčné biovýrobky v bedýnkách. O koze se v dřívějších dobách mluvilo jako o krávě chudých – a toto skromné zvíře lidé na vesnici

také hojně chovali. Po historické přestávce kozu jako hospodářské zvíře znovu objevili majitelé živočišných farem, neboť produkce kozího mléka i masa vhodně zapadá do trendu zdravé výživy. ÚTĚK Z KANCELÁŘE Jak sama potvrzuje, přesně to si před třinácti lety řekla i Markéta Toběrná. V roce 2003 koupila polorozbořený statek ve Velkých Albrechticích na hranicích Moravy a Slezska, na takzvaném Moravském Kravařsku a po dvaceti letech v kancelářích se pustila naplno do podnikání v zemědělství. Do karet jí hrálo, že je absolventkou střední zemědělské školy. V současnosti hospodaří na deseti hektarech, ovšem vlastní pouze desetinu této výměry, zbytek si vzala do pronájmu. S láskou přesvědčeného ekologa nyní pečuje o 32 koz a dvě dojnice. Před pěti lety začala prodávat mléko ze dvora a už čtyři roky má i vlastní sýrárnu. Jako první v republice zahájila loni prodej mléčných biovýrobků v bedýnkách. KOUSEK OD OSTRAVY Z Velkých Albrechtic trvá jízda autem do Ostravy dvacet minut. Poloha na okraji Chráněné krajinné oblasti Poodří, ale zároveň v dosahu velkého města, je pro farmu ideální. „S manželem jsme začali budovat rodinnou farmu, protože nás to baví. Chtěli bychom vybudovat ještě malý penzion, takové milé ubytování pro lidi, které zajímá, jak se pracuje na farmě,“ říká Markéta Toběrná. Zdůrazňuje, že u nich není nic jako ve velkých podnicích, kde se o zvířata starají zaměstnanci a stroje. Zde se o všechno – včetně výroby sýra – stará sama majitelka spolu s manželem, který má navíc hlavní zaměstnání jinde. Na farmě je v jedné osobě technologem, ekonomem i administrativní sílou. KŘÍŽENÍ PŘINÁŠÍ UŽITEK Chovatelka začínala s tradičním českým plemenem, kozou bílou krátkosrstou. Nečistokrevné bílé kozy chovatelka postupně kříží s vysoce efektivním plemenem, kterým je v tomto případě anglo-nubijská koza. Kříženky pak dávají kvalitnější mléko s vyšším podílem laktózy, tuků a především bílkovin, které jsou důležité při výrobě sýrů. Kozy žijí v současnosti v boxech určených původně pro koně, ovšem víceméně zde pouze nocují. Během dne jsou na pastvě uvnitř ohrad. Ustájení majitelka farmy postupně přebudovává na volné. Porody probíhají v porodních kotcích, kde je matka s kůzlaty nějakou dobu oddělená od stáda. Zvířata jsou napájena mimo jiné teplou vodou smíchanou se syrovátkou, což má příznivý vliv na dojivost. Vzhledem k tomu, že na produkci masa se farma nezaměřuje, Markéta Toběrná prodává kůzlata pouze zjara a pouze jatečné kozlíky. JOGURT, TVAROH, SÝR Sama je pyšná zejména na produkci sýrů. „Sýr je živý organismus. Klidně ho ovlivní to, jestli zrovna zrají švestky,“ říká zcela vážně a dodává na vysvětlenou, že klimatické podmínky, ve kterých sýry vznikají, jsou velmi důležité. Například ty, které ovlivní dozrávání slivoní, způsobují u sýrů nakyslost. Sortiment farmy „Šťastná koza“ tvoří mléko, syrovátka, kravský i kozí tvaroh, jogurty, čerstvý kozí sýr přírodní i ochucený bylinkami, stejně jako sýry zrající. Cenová politika je podle farmářky přizpůsobena místním podmínkám. „Kilogram kozího tvarohu stojí u nás 220 korun, litr kozího mléka třicet. Čerstvý kozí sýr je za 380 korun. Není to ovšem velkoprodukce, ani během sezony nevyprodukujeme za týden více než patnáct kilogramů sýra,“ říká Markéta Toběrná. Jako správná lokální patriotka je majitelka farma hrdá na to, že všechny výrobky farmy nesou značku „Regionální produkt Moravské Kravařsko“. Foto popis| ZVĚDAVÁ JAKO KOZA. Bílé kozy na farmě chovatelka kříží s vysoce efektivním

plemenem anglo-nubijská koza. Foto autor| Foto: Sylva Holecová Foto popis| MARKÉTA TOBĚRNÁ vyrábí „Regionální produkty Moravského Kravařska“. Foto autor| Foto: Deník/Simona Mikšová Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Moje peníze; 10 Publikováno| Jihlavský deník; Moje peníze; 10 Publikováno| Třebíčský deník; Moje peníze; 10 Publikováno| Žďárský deník; Moje peníze; 10 Publikováno| Pelhřimovský deník; Moje peníze; 10 ID| 7a670672-cbd2-4c09-a9c5-66171b4903b0

Senioři: moc uzenin a pečiva, málo ovoce a zeleniny Havlíčkobrodský deník str. 8 Česko - Z regionů IVA MUŠÁLKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.7.2016

zpět Moravskoslezský deník Ostrava – Jídla mají dostatek, přesto jsou ohroženi podvýživou. Řeč je o seniorech. Nejen o těch, kteří si o svém jídelníčku rozhodují sami, ale zejména o obyvatelích různých domovů pro seniory s dlouhodobým pobytem, kde by na kvalitu jejich pokrmů měli dohlížet odborníci. „Senioři patří mezi nejvíce podvýživou ohrožené skupiny obyvatelstva a zajištění správné a nutričně hodnotné stravy může významně ovlivnit kvalitu jejich života,“ říká Renata Brablcová z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Právě proto si pracovníci odboru hygieny výživy v prvním pololetí „posvítili“ na kvalitu stravování seniorů v zařízeních s dlouhodobým pobytem. „U obědů jsme zjistili nedostatečné zařazování ryb a rybích výrobků, zeleninových a luštěninových polévek, naopak červené maso, zejména vepřové a uzeniny, byly podávány velmi často. Pro dochucování pokrmů byly používány i instantní směsi, které jsou pro vysoký obsah soli nevhodné,“ shrnuje výsledky Brablcová. Přitom obědy v těchto zařízeních byly většinou jediným teplým jídlem dne. Lépe ale nedopadlo ani hodnocení ostatních jídel, snídaní, svačin a večeří. „Hojně bylo využíváno sladkého pečiva a moučníků jako zdrojů jednoduchých cukrů, před cukry složenými, vyskytujícími se zejména v celozrnných výrobcích,“ konstatovala hygienička s tím, že ve sledovaných zařízeních nebyl nabízen dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, což v důsledku může vést až k potížím s trávením. Ani starší lidé, kteří bydlí doma a starají se sami o sebe, na tom ale nemusí být lépe. Vzhledem k výši důchodů a poplatků, na nichž ušetřit nelze, je totiž jídlo jednou z položek rodinného rozpočtu, na kterém se uspořit dá. „Senioři mívají nadváhu a přitom mohou být také podvyživeni. Na vině je nedostatek pohybu a laciné potraviny,“ shrnuje poznatky ze své dlouholeté praxe ostravský geriatr Hugo Přibyl. Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Česko - Z regionů; 08 Publikováno| Jihlavský deník; Česko - Z regionů; 08 Publikováno| Třebíčský deník; Česko - Z regionů; 08 Publikováno| Žďárský deník; Česko - Z regionů; 08 Publikováno| Pelhřimovský deník; Česko - Z regionů; 08 ID| f5a853bd-42ac-4f33-9771-5e16796a1ed3

Hradecký deník

Česko zaplavují polská vejce Hradecký deník str. 10 Ekonomika JIŘÍ JELÍNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět Nemáme moc na výběr, hájí se obchodní řetězce. Čeští producenti jsou oproti dovozu dražší. Stovky tisíc špatně označených vajec letos poslali inspektoři zpátky do Polska. Podle Státní veterinární správy velké množství zadržených potravin souvisí i s rostoucím importem živočišných výrobků. Zároveň může počet závad a vrácených zásilek stoupat i v důsledku toho, že importované potraviny bývají levnější, proto někdy i méně kvalitní. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) včera veřejnost informoval, že se do Česka vozí polská vejce za dumpingové ceny. Čeští producenti jim těžko konkurují a regály v supermarketech tak plní i Poláci. „Prodávají se hlavně v Kauflandu a v Aholdu,“ řekl Jurečka. Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška, který je zároveň ředitelem kvality Aholdu, ale říká, že s dovozem vajec nemají supermarkety moc na výběr. „Skutečností je, že v průběhu roku je v mnoha ohledech nabídka vajec od českých producentů jednak nedostatečná z hlediska jejich objemu a v mnoha případech také nekonkurenční z hlediska ceny,“ vysvětluje Mikoška. Dodává, že maloobchodní prodejci mají zájem podporovat české zemědělce. Ti ale musí být s nabídkou svých výrobků konkurenceschopní. Pokud ne, pak se vejce stejně tak jako i jiné výrobky s výrazně nižší cenou nabízenou v zahraničí budou na český trh vždy tlačit všemi existujícími kanály. Česká vejce tvoří 80 procent nabídky řetězce Kaufland, který Jurečka také zmiňoval. Podle tiskového mluvčího Kauflandu Michaela Šperla ale obchod dává přednost českým vajíčkům vždy, když to umožňuje situace. Tu ovlivňují i kapacity dodavatelů. S takovým zdůvodněním nesouhlasí předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Čeští výrobci jsou podle ní nuceni prodávat vajíčka za podnákladové ceny. „Do ČR se vozí hlavně přebytky z polského trhu. Jetliže pak na každém vejci tratíme 50 haléřů, naše kapacity postupně klesají, protože se často vajíčka prodat řetězcům nevyplatí,“ vysvětluje. „To se netýká jen vajec, ale i masa,“ připomíná. „Nejvíce by chovatelům drůbeže pomohlo omezení dovozu vajec do ČR, menší tlak obchodních řetězců na české dodavatele a vyšší zastoupení českých vajec a masa v řetězcích. Stejně tak snižení marží na naše produkty a podobně,“ myslí si. Producenti se mohou pokusit zalepit díry v účtech finanční pomocí státu a Evropské unie. V současné chvíli mohou čerpat z národních dotací na ozdravování chovu drůbeže nebo z evropského Programu rozvoje venkova. Pokud budou ale ceny dál pod výrobními náklady, málokdo bude podle Dlouhé ochotný investovat. Ministr Jurečka věří, že si česká vejce k zákazníkům cestu najdou. „Čeští drůbežáři musí splňovat přísné normy. Zákazník tak má u českých vajec jistotu kvality, navíc si u každého vejce může dohledat přesný původ. Kupovat česká vejce i další české potraviny se vyplatí, každý tak navíc podpoří i naše zemědělství a potravinářství,“ řekl Jurečka. *** V ČR spotřebujeme 2,6 miliardy vajec, to je 260 na osobu z druhé strany Dovezeme 800 milionů Sami vyprodukujeme 1,8 miliardy Průměrná cena vajec v supermarketu 3,1 Kč Náklady na výrobu českého vajíčka 1,5 – 1,7 Kč Náklady na výrobu polského vajíčka 0,8 Kč Supermarkety česká vykupují za 1,2 Kč

1 CZ 1234 Označuje metodu chovu nosnic 1 – vejce nosnic ve volném výběhu 2 – vejce nosnic v halách (na podestýlce) 3 – vejce nosnic v klecích 0 – vejce nosnic v ekologickém zemědělství (BIO) Kód ze mě původu CZ – Česká republika SK – Slovensko LT – Litva PL – Polsko DE – Německo NL – Nizozemsko ES – Španělsko Registrační číslo hospodářství (chovu) Z čeho se skládá vejce? 0,8 % minerální látky 0,9 % sacharidy 12 % tuky 13 % bílkoviny 74 voda % Skořápka, žloutek a bílek jsou většinou v poměru 1:3:6. Slepičí vejce váží v průměru cca 60 g. ZDROJ: MZE Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Krkonošský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Chrudimský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Jičínský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Náchodský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Svitavský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Orlický deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Rychnovský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Pardubický deník; Ekonomika; 10 ID| 1cca71bc-1141-4856-b107-6ab7621b05a8

Chvilka pro tebe OHEŇ nejlepší kuchař Chvilka pro tebe str. 38 Vaření Veronika Drozenová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.7.2016

zpět Ať už na něm opékáte kus masa, nebo jen špekáčky, vůně grilovaného jídla spolehlivě „svolá“ všechny strávníky ke společnému hodování. Vepřová žebra na grilu

Na 4 porce potřebujete: * 120 g meruňkového džemu * 1 lžíce plnotučné hořčice * 4 lžíce worcesteru * 1 lžíce citronové šťávy * 1 lžička nastrouhaného zázvoru * mletý černý pepř * sůl * 1500 g vepřových žebírek * tuk na rošt 1 V míse smíchejte džem, hořčici, worcester, citronovou šťávu, zázvor, pepř a sůl. Očištěná žebra naložte do připravené marinády a nechte je do druhého dne odležet v chladničce. Asi 30 minut před grilováním vyndejte žebra z chladničky, aby získala pokojovou teplotu. 2 Gril rozpalte na 180–230 °C. Uhlí rozhrňte tak, aby hlavní žároviště bylo u okraje grilu. Do grilu položte odkapávací nádobu. Rošt potřete tukem a položte na něj žebírka masitější stranou nahoru. Gril přiklopte a grilujte cca 45 minut doměkka. V průběhu grilování potírejte maso marinádou. 3 Hotová žebírka nechte asi 5 minut odpočinout a pak je rozkrájejte na porce. Podávejte např. se salátem s grilovanými broskvemi. Příprava: 60 minut (bez odležení) 1 porce asi 3792 kJ/906 kcal TI P! Zkuste potírat grilované maso směsí piva a medu. Získá skvělou chuť. Zeleninové špízy Na 4 porce potřebujete: * 2 cukrové kukuřice * hrst cherry rajčátek * 1 cibule * 1 lilku * 1 zelené papriky * rostlinný olej * sůl * mletý černý pepř * 4 snítky tymiánu 1 Kukuřici očistěte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a rozkrájejte na měsíčky. Zeleninu omyjte a lilek a papriku nakrájejte na menší kusy. 2 V menší misce smíchejte olej se solí, pepřem a omytými lístky tymiánu. Zeleninu napíchejte střídavě na dřevěné jehly na špízy (jehly před grilováním namočte do vody, aby se nad ohněm napálily) a potřete ochuceným olejem. 3 Grilujte na 180–230 °C asi 10–15 minut dozlatova. Špízy obracejte pomocí kleští a potírejte olejem. Podávejte třeba s grilovaným hermelínem a brambory. Příprava: 30 minut 1 porce asi 556 kJ/133 kcal Kuřecí křidélka na medu Na 4 porce potřebujete: * 24 kuřecích křidélek bez letky * 6 lžic medu * 2 lžíce octa * 6 lžic sójové omáčky * 100 ml bílého vína * 1 lžička mletého zázvoru * 3 stroužky česneku * sůl 1 Křidélka dobře opláchněte studenou vodou a osušte. Ve větší míse promíchejte med, ocet, sójovou omáčku, bílé víno, zázvor a prolisované oloupané stroužky česneku. Křidélka mírně osolte a vložte do marinády, v níž je důkladně ze všech stran obalte. Pak mísu zakryjte a křidélka nechte přibližně 4 hodiny marinovat v chladničce. Občas je promíchejte. 2 Asi 30 minut před grilováním vyndejte křidélka z chladničky, aby se maso ohřálo na pokojovou teplotu. 3 Gril rozpalte na 230–290 °C. Rošt potřete tukem. Křidélka grilujte za obracení kleštěmi nad přímým žárem asi 15 minut, dokud nebudou zlatohnědá a maso se nepropeče do jemně růžové barvy. Kuřecí křidélka podávejte například s čerstvým pečivem a grilovanou jarní cibulkou. Příprava: 30 minut (bez marinování) 1 porce asi 2031 kJ/485 kcal *** Rada Chvilky: Zdravě po italsku V létě i ten největší masomilec rád sáhne po zelenině. Vegetariánská kuchařka (Naše vojsko)

nabízí 100 italských receptů na zpracování zeleniny, bylinek, luštěnin, obilnin, ovoce, lesních plodů, a dokonce i květů. Sýr na gril 3 skvělé omáčky Dá se krátce grilovat či opéct na pánvi s kapkou oleje a pak jen doplnit studenou brusinkovou či švestkovou omáčkou. Polooštiepok na gril (4 ks + omáčka zdarma/ 100 Kč) je hitem farmářských trhů, tak si ho dopřejte i doma. 3 skvělé omáčky Bez dobré omáčky by grilování nebylo to pravé. Sladší švestková, pikantní brusinková s chilli (a 33 Kč) nebo čertovská Otma se hodí k masu i zelenině. Tak rozpalte gril! Strany 38–41: redaktorka: Veronika Drozenová, http://www.kulinarnistudio.cz. Kuchyňské spotřebiče: Whirlpool/Bauknecht, nádobí a rekvizity zapůjčily firmy: ASA, velkoobchod Fantazie, http://www.asa-selection.cz, Tchibo, http://www.tchibo.cz, Rosenthal – Potten&Pannen-Staněk, http://www.vasekuchyne.cz a Flowers&Living, Dejvická 42, Praha 6, http://www.flfl owers-living.cz Foto popis|

chytrazena.cz Jak začít s bezlepkovou dietou? 16.7.2016

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět S celiakií již nemusíte žít jako asketa. V současné době – zároveň se stále se zvyšujícím počtem celiaků a lidí dodržujících zdravější životní styl – vzrůstá počet speciálně vyráběných bezlepkových potravin i počet obchodů (včetně těch internetových), ve kterých je možné tyto potraviny koupit. Ne všechny ale chutnají tak dobře jako ty lepkové. Dnešní medicína má léky na nejrůznější druhy nemocí, ale lék na celiakii ještě nalezen nebyl. Bezlepková dieta je tak jediná cesta. Diagnóza této nemoci s sebou přináší celou řadu omezení. Z počátku není vůbec jednoduché přejít k „čisté“ bezlepkové dietě. Jisté pochybnosti o zvládnutí diety měl na začátku každý, ale nakonec ji většina dokázala úspěšně zvládnout. Kromě klasické formy celiakie, která postihuje asi jen desetinu pacientů, jsou i další formy s odlišným průběhem. Citlivost na lepek v podobě příznaků celiakie bez poškozování střev u sebe pozoruje čím dál více lidí, aniž by jim byla celiakie diagnostikována, což vede k rozvoji nového trendu: bezlepkové stravy (nikoliv diety, o které mluvíme v případě nemocných). Své zastánce má bezlepková strava mezi známými osobnostmi. Mezi českými osobnostmi můžeme jmenovat např. moderátorku a herečku Kláru Doležalovou. Jak začít s bezlepkovou dietou? Bezlepkovou dietu nemusíte chápat jako nutné zlo, ale třeba jako pozitivní změnu životního stylu. Bezlepková strava/dieta je zkouškou silné vůle. V dnešní době ji volí nejen nemocní lidé, ale i lidé, kteří chtějí žít zdravějším životním stylem a upravit si jídelníček. V první řadě je třeba si uvědomit, že jde především o vaše zdraví. Ani organismus zdravého člověka lepek vůbec nepotřebuje. Lepek je požehnáním pouze pro pekaře, protože zkvalitňuje vlastnosti těsta. Dál jezte svá oblíbená jídla! Bojíte se, že přijdete o většinu svých oblíbených a hlavně častých potravin jako je pečivo nebo třeba pizza? Výrobci potravin na celiaky již pamatují a snaží se vyrábět své produkty i v bezlepkové variantě a to při zachování stejné chuti. Lepší a spolehlivější jsou potraviny od výrobců, kde jakákoliv kontaminace lepkem či jinými alergeny nehrozí, jelikož výroba v provozu je výhradně bezlepková. Požádejte rodinu o spolupráci a zamezte tak dvojímu vaření. Příkladem je zahušťování omáček či polévek pouze bezlepkovou moukou. Vašim blízkým takováto nepatrná změna velmi prospěje.

Pozorně čtěte etikety. Dávejte přednost balenému zboží, kde musí být vždy uvedeno přesné složení. Zdroje lepku se přidávají do potravin jako separační a zahušťovací prostředek. Bezlepkové výrobky naleznete označené speciálním symbolem přeškrtnutého klásku. Zdroj: Nutrifree URL| http://www.chytrazena.cz/jak-zacit-sbezlepkovou-dietou-35835.html

jicinsky.denik.cz Lidé paběrkují na polích. Zachraňují část úrody 19.7.2016

jicinsky.denik.cz str. 0 Z regionu Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Česká republika/ Východní Čechy - Vadí vám dvouocasá mrkev? Uráží vás brambora o průměru větším než šest centimetrů? Jste nervózní, když má květák 13 a nikoliv obvyklých 15 centimetrů? "Že ne? Asi jste úplně normální. Na druhou stranu se vymykáte představě tuzemských supermarketů. Ty chtějí zeleninu i ovoce v „normě". A když není, od sedláků si ji ani nevezmou. Zemědělci pak křivou či hubenou zeleninu raději zaorají nebo dají na kompost. V EU se takto vyplýtvá až třetina zeleniny a ovoce. I v Česku se ale rozšiřuje iniciativa Zachraň jídlo, která na plýtvání upozorňuje a snaží se radit, jak paběrkovat. Tedy po dohodě se sedlákem sesbírat esteticky nevyhovující zeleninu či ovoce. Loni takto s pomocí dobrovolníků sesbírali při 18 výjezdech osm tun jídla. „Je to pouze zlomek toho, co jsme tam viděli a nechali. Během prvního paběrkování jsme s osmi lidmi nasbírali za 30 minut přes 300 kg kedluben a 150 kg salátů. Mohli bychom se tam vrátit desetkrát a nestačilo by to," popsal Deníku Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo. Nasbírané plody putovaly do Potravinové banky. Těch je v Česku 12 a za sezónní zeleninu jsou vděčni. Většinou totiž banky dostávají trvanlivější potraviny. „Mnoho let jsme mohli našim klientům nabízet jen polévky v sáčku, trvanlivé potraviny a konzervy, ale čerstvá zelenina, ze které mohou matky uvařit svým dětem polévku a pak mnoho hlavních jídel, je zkrátka báječná věc," popsala třeba Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha. Členové iniciativy dokonce vytvořili manuál, jak by měli lidé postupovat, když chtějí někde paběrkovat. Základem je samozřejmě dohoda se sedlákem, jinak jde o krádež. „Všechno darujeme potravinovým bankám, které to přerozdělí svým klientům. Bereme si maximálně jednu tašku, ze které si pak uvaříme," popisuje Podhola. Situace mezi zemědělci a obchodními řetězci je podle něj nepochopitelná. „Když jsme natáčeli video ke kampani v jednom skladu, zrovna se jim tam vrátil kamion plný kedluben. V Olomouci v obchodě je odmítli, protože nebyly dost hezké. Dostali jsme je darem. Chuťově byly perfektní, jen měly prasklou slupku, která se ale ořízne. Je to až absurdní," popsal Podhola. Právě kedlubny se vyhazují často – když hodně zaprší, prasknou a obchody je nechtějí. Stejně tak mrkve. Sedláci je sázejí do vyšších hromádek, aby se nekroutily. Když mají dvě nožičky, na poli zůstanou. Zemědělci, kteří své přebytky darovali k paběrkování, ovšem nelitují. „Dle mého názoru je lepší nadbytečnou produkci darovat, než vyhodit na kompost. Cením si veškerých projektů a hlavně lidí, kteří se tímto celosvětovým problémem zabývají. Budu určitě přispívat dál. Má to smysl!" pochválil iniciativu na webu soukromý zemědělec Vojtěch Sýkora. „Zjistili jsme zajímavou věc. V Čechách a na Moravě už není tolik míst, kde rostou poživatiny, nikoli obilí a řepka. Většinou jsou v Polabí, okolo Brna, Ostravy a na Plzeňsku. Česká republika ovšem není soběstačná v tom vypěstovat si dost jídla pro vlastní obyvatele," popsala další členka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová. Prostě na polích se dnes pěstují dotace, nikoliv jídlo. A co je dobré vědět před cestou na pole? Samozřejmě orientační dobu sklizně, abyste měli „plán". Brambory se sklízejí od června do září, květák či kedlubna od května do října. Mrkev roste od června do září, paprika či lilek od července do září či října, podobně jako dýně. (vb, jk, zpd) Paběrkování neláká: nechce se a nemají co

Orlickoústecko – Paběrkování je zemědělcem povolený sběr plodů a plodin, které zůstanou po sklizni na poli. Dříve to byla oblíbená tradice, při které byly spokojené obě strany – majitel pole i sběrači. V dnešní době však lidé paběrkovat příliš nechodí. Důvody jsou dva. Některým lidem se na pole nechce a hlavně – někde zkrátka není co sbírat. „Paběrkování se u nás ?v regionu týkalo především brambor, máku a kukuřice. Dřív bylo paběrkování poměrně rozšířené a zájemci na pole chodili. Jenže třeba u brambor došlo ke snížení osázených ploch. Ze 600 hektarů máme v současné době jen 250," vysvětluje současnou situaci Josef Gracias, ředitel svitavské agrární komory. Podle něj také úpadek paběrkování způsobilo lepší vybavení, se kterým zemědělci pracují. „Došlo k vylepšení technologií, takže po sklizni na poli zůstává méně zbytků," dodal Josef Gracias. Podle něj však jsou sběrači nejenom na Svitavsku velice aktivní. Jenomže ne při paběrkování. „Problémem je, že lidé na pole chodí před sklizní a berou si, co chtějí. To ale není paběrkování, ale trestný čin. Paběrkování je totiž dohoda mezi majitelem a sběrači o tom, že si můžou po sklizni něco odnést," řekl na závěr Josef Gracias. (mvo) Jako malí chodili na pole sbírat kukuřici pro zvířata Orlickoústecko – Ačkoli v dnešní době už paběrkování není tolik aktuální, mezi generacemi čtyřicátníků a starších se vzpomínky na sbírání na polích najdou.„Měli jsme doma hospodářství: kachny, husy, prasata, kozy a samozřejmě slepice a králíky. Jako malí jsme chodili na nedaleké pole sbírat kukuřici. Šla nás parta dětí a vraceli jsme se s plnými kbelíky a kárkou," vzpomíná například žena, která své dětství strávila v jedné z obcí na Lanškrounsku. „Na pole jsme chodili jako malí i my, nejen na kukuřici, ale vybírat i obilí nebo brambory, které byly malé nebo kazové. Pro zvířata to stačilo a pokud bychom to nevybrali, tak by to pak stroje stejně zaoraly," přidává vzpomínku její matka. „Dneska už se asi na pole vybírat nechodí, všechno je dostupné a doba je prostě jiná," krčí rameny. (jan)"

URL| http://jicinsky.denik.cz/z-regionu/lid...ich-zachranuji-cast-urody-20160719.html

Katka NAVLÉKÁME & OPÉKÁME 14.7.2016

Katka str. 35

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Steakové špízy S ARGENTINSKÝM CHIMICHURRI Pro 4 osoby: • 1 svazek hladkolisté petrželky • 1 cibule • 3 stroužky česneku • 2 žluté papriky • 1 rajče • 1 lžička sekaného oregana •1 lžička tymiánu • 1 lžička mleté papriky • 2 bobkové listy • 1/4 lžičky kajenského pepře • 2 lžičky soli • 75 ml červeného vína • 150 ml olivového oleje • 300 g zadního hovězího masa • 1 červená paprika • 1 kukuřice • pepř POSTUP: 1 Omytou a osušenou petrželku nasekejte najemno. Cibuli a česnek oloupejte a nakrájejte na kostičky. Půlku žluté papriky a jedno rajče zbavte semínek a nakrájejte nadrobno. Bylinky omyjte, osušte a nasekejte, koření rozdrťte a obojí smíchejte se solí, octem a 75 ml vody a nechte 30 minut uležet. 2 Do bylinkové směsi přidejte olej, přendejte ji do sklenice se šroubovacím víčkem a nechte v chladu a temnu uležet 5 dní. Důležité je, aby všechny přísady byly ponořeny v oleji. Podle potřeby olej přidejte. Uležením získá chimichurri intenzivní aroma. 3 Maso nakrájejte na kostičky. Zbylou papriku na nudličky, kukuřici na kolečka a vše střídavě napichujte na grilovací jehly nebo na špejle. Špízy podle chuti osolte, opepřete a opékejte na grilu alespoň 10 minut. V průběhu grilování je několikrát obraťte. Příprava: 35 minut + uležení Kuřecí jehly

S KUSKUS SALÁTEM Pro 4 osoby: • 200 g instantního kuskusu • 250 ml vývaru • 500 g vykostěných kuřecích prsou • 1 červená a 1 žlutá paprika • 2 červené cibule • salátová okurka • sůl, pepř • 5 lžic bylinkového oleje • 200 g ovčího sýra POSTUP: 1 Kuskus nasypejte do mělké mísy, přelijte horkým vývarem a pod pokličkou nechte stát 5 minut. 2 Kuřecí prsa omyjte, osušte a nakrájejte na kostičky. Zeleninu omyjte a osušte. Papriku nakrájejte na kousky, oloupané cibule na měsíčky, okurku oloupejte, podélně rozpulte, vyjměte semínka a nakrájejte ji na měsíčky. 3 Na grilovací jehly nebo na předem namočené špejle navlékejte střídavě kuřecí maso, dílky cibule a papriku. Špízy podle chuti osolte, opepřete a grilujte po obou stranách 8 až 10 minut dozlatova. Nemáte-li k dispozici gril, můžete je opéct v pánvi na rozpáleném oleji. 4 Kuskus načechrejte vidličkou, zakápněte olejem a promíchejte s nakrájenou okurkou a rozdrobeným ovčím sýrem. Špízy podávejte se salátem. Příprava: 40 minut TIP KATKY Ke grilovaným špízům skvěle chutná omáčka Steak brusinkami, Vitana, 43 Kč. Marinované špízy Z MASA NA GULÁŠ Pro 4 osoby: • 2 stroužky česneku • 4 lžíce sójové máčky • 1/2 lžičky sekaného čerstvého zázvoru nebo špetka mletého zázvoru • 300 g hovězího masa (kostky na guláš) • 600 g malých brambor • 400 g topinamburů • 2 papriky • 2 cukety • 20 g másla • sůl, pepř POSTUP: 1 Stroužky česneku oloupejte, nasekejte najemno a dejte do mělké misky, přidejte sójovou omáčku a čerstvý nebo sušený zázvor a dobře promíchejte. Pak do marinády vložte kostičky masa, misku přetáhněte potravinářskou fólií a maso nechte v chladu marinovat nejlépe do druhého dne. 2 Brambory a topinambury oloupejte. Zeleninu omyjte, očistěte. Papriky podélně rozřízněte, odstraňte semeníky a papriky nakrájejte na kousky, cukety na kolečka. Brambory podle velikosti buď rozpulte, nebo nakrájejte na menší kusy. Maso a zeleninu střídavě napichujte na dřevěné špejle nebo na grilovací jehly (máte-li špejle, namočte je předem do studené vody). 3 Špízy opékejte na grilu. Pokud nemáte gril, rozehřejte ve velké pánvi máslo a špízy opékejte asi 20 minut. Průběžně je obracejte, aby se propekly ze všech stran. Podle chuti je osolte a opepřete. Příprava: 50 minut + marinování 40 minut Špekáčkové špízy LEVNÁ RYCHLOVKA Pro 4 osoby: • 3 špekáčky • 200 g šunkového salámu v celku • 1 větší pálivá klobása • 50 g prorostlé slaniny • 2 různobarevné papriky • 2 cibule • hořčice • kečup POSTUP: 1 Špekáčky a salám oloupejte a nakrájejte na přibližně stejně velké kousky. Klobásu podélně přepulte a nakrájejte na špalíčky, slaninu na kostičky. Cibuli oloupejte, nakrájejte na čtvrtky a rozeberte na lupeny. Papriky omyjte a osušte, zbavte je semínek a nakrájejte na kousky. 2 Kousky uzeniny, slaniny a zeleninu střídavě napichujte na grilovací jehly. Položte je na gril a ze všech stran rovnoměrně opékejte. Špízy podávejte s čerstvým pečivem, hořčicí nebo kečupem. Tip: Můžete využít i zbytky tvrdého sýra. Aby nevytekl, obalte špízy v trojobalu a opečte v pánvi na oleji. Příprava: 40 minut TIP KATKY Špízy se sluší zapít pivem, co má říz. Zkuste třeba příjmeně nahořklý Moravan z pivovaru Litovel, 11 Kč. Foto autor| Foto: archiv (6)

krajskelisty.cz Politici nejsou důležití, jsou jen servisní personál, říká politolog. krajskelisty.cz str. 0 Středočeský kraj Anička Vančová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět Někteří se ale chovají, jako kdyby měli od Boha schopnost rozeznávat pravdu. Masa je moudřejší než elity, dodává Politolog Petr Robejšek je v Čechách stále populárnější, i když je v některých médiích osobou pro své názory nevítanou. Říká totiž věci, o nichž se u nás příliš nemluví, a nebo se o nich hovoří zcela jinak. Příkladem jsou jeho názory na Brexit. Podle něj britské hlasování vyhrála občanská společnost Velké Británie, potažmo v celé Evropě. Svůj postoj na toto velmi diskutované téma nedávno prezentoval v nezávislé televizi DVTV. Robejšek je například přesvědčen, že při Brexitu nebyla podstatná role politiků. Ti pouze splnili svoji roli a své sliby. Podle něj bychom měli politiky vnímat jenom jako exoty, jako servisní personál, který se snaží společnosti pomáhat moderovat proces hledání řešení, schůdného pro většinu. Kritizuje, že se někteří politici chovají jako někdo, kdo má od Boha schopnost rozeznávat pravdu a považují se za mnohem víc. „Politici mají navíc ten monopol, že mohou za společnost jednat a rozhodovat, mohou jí naložit na záda příliš mnoho a nenesou za to odpovědnost,“ říká Robejšek a zdůrazňuje, že politici by měli mnohem méně konzultovat svoje rozhodnutí s lobbisty a o to více s veřejností, například prostřednictvím referenda. Masa je moudřejší Vyhlášení referenda ve Velké Británii bylo podle něj správným krokem, ale neodváží se říci, zda je výsledek pozitivní, či nikoliv. To ukáže teprve čas. Rozhodně podle něj ale bylo správné, že rozhodla veřejnost a ne politici. Je přesvědčen, že většina, tedy masa, se mýlí mnohem méně než menšina a mnoho příkladů v historie to dokazuje. Musí jít ovšem o demokratické rozhodnutí v demokratické společnosti. Tím se uvnitř společnosti vybalancují extrémy. Robejšek nedávno zveřejnil na toto téma glosu, kterou nazval Proč je masa moudřejší než elity. Odmítá v ní názor, že obyčejní lidé věcem nerozumí a že tento většinový postoj vede k tomu, že samolibé elity odpírají lidem právo spolurozhodovat, jen aby nepřišly o svůj mocenský monopol. Snaží se prý vytvořit dojem, že v demokracii nejde o rozhodnutí většiny, ale o hledání správných řešení, přičemž si ale myslí, že masa je příliš hloupá na to, aby je rozpoznala. Švýcarský příklad Politolog na několika příkladech z historie dokazuje, že masa lidí dokáže většinou rozhodnout správně a rozvážně. Jeden z příkladů se týká i referend ve Švýcarsku. V nich lidé rozhodli, že nevstoupí do Evropské unie, že si neprodlouží dovolené a také že nesouhlasí s přísnějšími pravidly pro vyhošťování cizinců. Podle Robejška totiž masa dokáže vybalancovat egoismus a idealismus, pragmatismus s vizionářstvím, naivitu s cynismem a hloupost s přemoudřelostí. Naopak v malých skupinách převládá sklon k lehkomyslnému rozhodování nebo dokonce obava vyjádřit před kolegy menšinový názor. Fatální omyly Autor také argumentuje několika konkrétními případy a souhlasí s Robertem Michelsem, který říká, že podle zákonů oligarchie mají špičky tendenci sklon uskutečňovat vlastní cíle a často pracovat proti těm, jimž slouží. Ostatně, nejlépe to dokazují rozhodnutí naší politické reprezentace, ovlivněná lobbisty. Anebo fatální omyl prezidenta Bushe, podpořený také některými evropskými elitami, vojensky zasáhnout v Iráku. Následky nyní nese celý svět. Petr Robejšek proto neustále opakuje, že ve většině zemí rozhoduje menšina, která nenese žádnou odpovědnost, ale důsledky naopak odnese celá společnost. Je zajímavé, že když tuto glosu

zveřejnil na svém blogu v časopisu Respekt, část čtenářů s ním nesouhlasila. Někteří tvrdí, že masa žádný názor nemá a je to tupé stádo, které se nechá snadno manipulovat. Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/stredocesky...-masa-je-moudrejsi-nez-elity-dodava.htm

krkonossky.denik.cz Paběrkování na Trutnovsku příliš nefrčí. Není co a není zájem krkonossky.denik.cz str. 0 Moje Krkonoše Jaroslav Pich, Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.7.2016

zpět Trutnovsko - Paběrkováním se dají zachránit plodiny, které zůstanou ležet na polích nebo které nemají ideální parametry pro prodej. Na Trutnovsku se ale lidé na pole nehrnou, úrody se tak často zaorávají nebo vyhazují. "Paběrkování bylo dřív běžnou součástí zemědělství. Spočívá v povoleném sběru plodů po sklizni. Lidé si tak zadarmo mohou přijít na slušnou zásobu. Hospodářovi většinou za sesbíranou úrodu neplatí nic, jejich výdělkem je právě nasbíraná úroda. Zachránit se tak dají i tuny křivých, malých či příliš velkých plodin, které by jinak zemědělci museli stejně vyhodit. Zatímco sběr plodů, například na jahodových plantážích, je mezi veřejností vcelku běžnou a oblíbenou záležitostí, na podkrkonošská pole se lidé nehrnou. Na Trutnovsko se trochu pozapomenutý způsob hospodaření, který samotným zemědělcům může být i prospěšný, vrací pomalu. Lidé nemají zájem. „Že bych pořádal veřejná paběrkování nějak organizovaně, to určitě ne. Na polích toho obvykle zůstane dost, někdy lidé přijdou, ale není to tak časté. Ani třeba o makovice není moc zájem," potvrzuje zemědělec z Dolní Branné Jaroslav Plecháč. „Dneska už jsou lidé moc líní. Já jim třeba říkám, ať si přijdou sebrat, co zbude, abych to nemusel zbytečně zaorávat, ale většinou slyším, že člověka bolí záda. A že si to radši koupí, než aby šli pracovat," dodává farmář z Trutnovska. „Nejsem si vědomá, že by tu někdo paběrkování organizovaně pořádal. Zelenina se tu až tak moc nedělá, tak není moc co paběrkovat. Opravdu nevím o tom, že by to někdo využíval s tím, že je to veřejná služba. Maximálně nějací bramboráři. Já o nich ale nevím," potvrzuje Marcela Beranová, ředitelka Okresní agrární komory v Trutnově. Lidé paběrkují na polích. Zachraňují část úrody Vadí vám dvouocasá mrkev? Uráží vás brambora o průměru větším než šest centimetrů? Jste nervozní, když má květák 13 a nikoliv obvyklých 15 centimetrů? Že ne? Asi jste úplně normální. Na druhou stranu se vymykáte představě tuzemských supermarketů. Ty chtějí zeleninu i ovoce v „normě". A když není, od sedláků si ji ani nevezmou. Zemědělci pak křivou či hubenou zeleninu raději zaorají nebo dají na kompost. V EU se takto vyplýtvá až třetina zeleniny a ovoce. I v Česku se ale rozšiřuje iniciativa Zachraň jídlo, která na plýtvání upozorňuje a snaží se radit, jak paběrkovat. Tedy po dohodě se sedlákem sesbírat esteticky nevyhovující zeleninu či ovoce. Loni takto s pomocí dobrovolníků sesbírali při 18 výjezdech osm tun jídla. „Je to pouze zlomek toho, co jsme tam viděli a nechali. Během prvního paběrkování jsme s osmi lidmi nasbírali za 30 minut přes 300 kg kedluben a 150 kg salátů. Mohli bychom se tam vrátit desetkrát a nestačilo by to," popsal Deníku Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo. Nasbírané plody putovaly do Potravinové banky. Těch je v Česku 12 a za sezónní zeleninu jsou vděčni. Většinou totiž banky dostávají trvanlivější potraviny. „Mnoho let jsme mohli našim klientům nabízet jen polévky v sáčku, trvanlivé potraviny a konzervy, ale čerstvá zelenina, ze které mohou matky uvařit svým dětem polévku a pak mnoho hlavních jídel, je zkrátka báječná věc," popsala třeba Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha.

Členové iniciativy dokonce vytvořili manuál, jak by měli lidé postupovat, když chtějí někde paběrkovat. Základem je samozřejmě dohoda se sedlákem, jinak jde o krádež. „Všechno darujeme potravinovým bankám, které to přerozdělí svým klientům. Bereme si maximálně jednu tašku, ze které si pak uvaříme," popisuje Podhola. Situace mezi zemědělci a obchodními řetězci je podle něj nepochopitelná. „Když jsme natáčeli video ke kampani v jednom skladu, zrovna se jim tam vrátil kamion plný kedluben. V Olomouci v obchodě je odmítli, protože nebyly dost hezké. Dostali jsme je darem. Chuťově byly perfektní, jen měly prasklou slupku, která se ale ořízne. Je to až absurdní," popsal Podhola. Právě kedlubny se vyhazují často když hodně zaprší, prasknou a obchody je nechtějí. Stejně tak mrkve. Sedláci je sázejí do vyšších hromádek, aby se nekroutily. Když mají dvě nožičky, na poli zůstanou. Zemědělci, kteří své přebytky darovali k paběrkování, ovšem nelitují. „Dle mého názoru je lepší nadbytečnou produkci darovat, než vyhodit na kompost. Cením si veškerých projektů a hlavně lidí, kteří se tímto celosvětovým problémem zabývají. Budu určitě přispívat dál. Má to smysl!" pochválil iniciativu na webu soukromý zemědělec Vojtěch Sýkora. „Zjistili jsme zajímavou věc. V Čechách a na Moravě už není tolik míst, kde rostou poživatiny, nikoli obilí a řepka. Většinou jsou v Polabí, okolo Brna, Ostravy a na Plzeňsku. Česká republika ovšem není soběstačná v tom vypěstovat si dost jídla pro vlastní obyvatele," popsala další členka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová. Prostě na polích se dnes pěstují dotace, nikoliv jídlo. A co je dobré vědět před cestou na pole? Samozřejmě orientační dobu sklizně, abyste měli „plán". Brambory se sklízejí od června do září, květák či kedlubna od května do října. Mrkev roste od června do září, paprika či lilek od července do září či října, podobně jako dýně."

URL| http://krkonossky.denik.cz/zpravy_regi...frci-neni-co-a-neni-zajem-20160719.html

lidovky.cz Vlna odporu proti palmovému oleji opadla. Naštvaní zákazníci už nevolají, hlásí supermarkety lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze Lidovky.cz, Šárka Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.7.2016

zpět Zatímco ještě na začátku roku plánovaly tisíce lidí vzpouru kvůli palmovému oleji, po šesti měsících vlna silného odporu téměř úplně opadla. Zákazníci už nevolají ani nepíší rozhořčené maily vedení supermarketů, téma přestalo rezonovat i na sociálních sítích. Obchodníci se přesto snaží vyhovět lidem a nabízet co nejširší sortiment včetně alternativních produktů. Ještě v lednu bylo téma spojené s palmovým olejem masovou záležitostí. Katastrofa jménem palmový olej vyvolávala silné reakce mezi všemi vrstvami obyvatel. Tisíce lidí dokonce chystaly bojkot některých firem, které problémy při pěstování přehlíží a palmový olej i nadále používají. Odpůrci se báli jeho vlivu na tvorbu nežádoucího cholesterolu a hrozeb ekologů z celého světa, kteří dlouhodobě upozorňují, že kvůli němu mizí rozsáhlá území tropických pralesů. V Česku se nicméně zájem o ekologický problém zvedl až loni. Teprve tehdy se obyvatelé Evropské unie dozvěděli, do jakých potravin se palmový olej přidává. Výrobci se totiž kvůli novému nařízení museli přestat schovávat za obecné označení „rostlinný olej“. Zvýšený zájem? Ustal Po několika měsících však vlna odporu zase rychle opadla. „Zvýšený zájem a diskuze na téma palmového oleje, které probíhaly na přelomu roku, ustaly,“ potvrzuje trend mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl. Ani chování zákazníků se ve vztahu k této komoditě nijak výrazně nezměnilo. „V našich prodejnách jsme žádnou změnu nezaznamenali,“ uvádí dále Šperl.

Také společnost Billa už nemusí vyřizovat dotazy týkající se palmového oleje, kterými zákazníci dříve plnili mailové schránky. „Zákazníci nás v této souvislosti již nekontaktují,“ říká mluvčí obchodní sítě Lucie Borovičková. Dříve přitom, stejně jako v dalších supermarketech, muselo vedení denně odpovídat na rozhořčené dotazy zákazníků, proč jsou na pultech stále ještě dostupné čokoládové tyčinky, másla či s bonbony s palmovým olejem. Ani v Bille, Globusu, Tescu či Lidlu se nákupní košík zákazníků nijak zvlášť nezměnil. „Nezaznamenali jsme zvýšený zájem o produkty bez palmového oleje. Stejně tak jsme v tomto ohledu nezaznamenali ani žádnou změnu zákaznického chování,“ říká mluvčí Tesco obchodů Tereza Vojtíšková. Chování lidí v obchodech věrně kopíruje klesající aktivita na sociálních sítích v souvislosti s tímto fenoménem. Právě internet byl místem, kde se lidé na hromadným bojkotech a podepisování petic domlouvali. I tam jako by se na téma zapomnělo. Veřejné facebookové skupiny, které dříve bez ustání plnily lidé svými příspěvky, dnes doslova zejí prázdnotou. Také počet jejich sledovatelů klesl. Obchody přesto potřeby zákazníků, kteří odmítají kupovat s palmovým olejem, neignorují. Naopak se snaží stále rozšiřovat svůj sortiment. „Téma v současné době považujeme za stále aktuální a snažíme se na něj reagovat skladbou naší nabídky. V poslední době jsme tak rozšířili stálý sortiment o několik novinek bez palmového oleje jako například máslové sušenky či raw tyčinky,“ uvedla mluvčí společnosti Lidl Zuzana Holá. Podobně k problému přistupuje i řetězec Globus. „Neustále navyšujeme počet výrobků, které tomuto trendu odpovídají – ať už to jsou výrobky ekologického či biodynamického zemědělství,“ uvádí za společnost Pavla Hobíková s tím, že v posledních letech roste spolu se zájmem o zdravý životní styl i zájem zákazníků o biopotraviny. Ne všechny obchody však můžou skladbu svého sortimentu snadno ovlivnit. “Společnost Billa je primárně prodejce, nemůže proto určovat výrobcům složení potravin. Jiná situace je u produktů pod privátními značkami. Recepturu privátního výrobku máme plně pod vlastní kontrolou. Proto se palmový olej vyskytuje u potravin pod našimi značkami minimálně,“ vysvětluje mluvčí Borovičková. Supermarkety jinak nemají k dispozici žádný seznam výrobků, které by mohly palmový olej obsahovat. Ani na trhu se zatím žádné speciální značení o obsahu palmového oleje na obalech výrobků nepoužívá.

URL| http://byznys.lidovky.cz/vlna-odporu-p...enize.aspx?c=A160718_150948_ln_domov_sk

Magazín Víkend DNES Království klobás, knedlí a piva 16.7.2016

Magazín Víkend DNES str. 22 Prátdniny v evropě PETRA POSPĚCHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět NĚMECKÁ KUCHYNĚ je spíš zemitá a těžká, není to ale pravidlem. Zejména u francouzských hranic najdete šmrncovní pokrmy připomínající Středomoří. A některé knedlíky též nejsou kalorické bomby. Pokud máme s Německem něco společného, jsou to předsudky týkající se kulinární tradice. U Česka si každý hned představí mastný kus vepřového, Němci zase zapadají do přihrádky „klobásy a knedlíky“. Zčásti oprávněně, ale ne vždy. Je dané už rozlohou státu našich západních sousedů, že zdejší gastronomie je mnohem rozmanitější, než se zdálky zdá. Když nahlédneme do restaurací v okolí Freiburgu, vytane před

námi obraz kuchyně výrazně ovlivněné nedalekou Francií. Hlavní specialitou je slaný koláč Flammkuchen, plochý jako pizza a stejně tak pečený, ovšem potřený nikoli rajčatovým sosem, ale směsí zakysané smetany a tvarohu. Z lehčích pokrmů ještě v kraji najdeme Schupfnudeln, tlusté nudle z bramborového těsta. Předsudky o těžké německé kuchyni naopak potvrzuje Saumagen, což je falcká specialita: vepřový žaludek plněný nádivkou. Masnými specialitami jsou vyhlášeny též Hesensko a Porýní. Frankfurtské kotletky se dělají v troubě na sladkokyselém zelí, podobně sytá je též porýnská svíčková, jíž dávají typický sladký tón rozinky. Samostatnou kapitolou německé kuchyně jsou různé druhy knedlíků. V Durynsku se připravují Thüringer Klöse ze syrových brambor, jejich obdobou v Sasku jsou Grüne Klöse, podávané obvykle s červeným zelím a hovězím. Regionálním unikátem jsou Königsberger Klopse, pruské masité knedlíčky ochucené trochou sardele. Ve Švábsku se dělají úsporné nudlové nočky zvané špecle, jimž na výživnosti dodává hlavně množství přidaných vajec. Pokud se ocitnete v Bavorsku, skoro povinnou položkou k ochutnání je místní Leberkäse čili sekaná s játry a také bílé klobásky Weißwurst, k nimž neodmyslitelně patří sladce chutnající hořčice a preclíky s hrubozrnnou solí. Zatímco bílé klobásky jsou z telecího masa, v Norimberku dostanete stejně jemné uzeniny, ovšem z vepřového. Německou specialitou jsou takzvaní naháči (Nackerte), tedy klobásy bez střívka. Našim párkům jsou asi nejblíž ty frankfurtské, protáhlé a uzené na dubovém dřevě. Do klobáskového atlasu Německa bezpochyby patří též berlínská specialita Currywurst, která se podává s kečupem a žlutým práškem karí. Nejslavnějším stánkem, kde si ji objednat, je Konnopke. Delší než seznam německých klobásek a knedlíků (zmíněný výčet je jen krátkým výběrem!) už je leda seznam německých piv. Německo má dlouhou historii malých pivovarů a v každém větším městě narazíte na nějakou lokální varnu zajímavých speciálů. Nejobvyklejší jsou ležáky, ale nezapomeňte ochutnat ani pšeničné pivo, které má nejdelší tradici na jihu země. A neostýchejte se pivo naředit limonádou. V Hamburku je běžné pivo s oranžádou, v Bavorsku si do piva můžete přidat citronovou limonádu, v Berlíně se podává pivo s malinovkou. *** Jaké jedlé suvenýry si přivézt MARCIPÁN Z LÜBECKU V hanzovním městě na severu Německa zaznamenaly kroniky první marcipánovou cukrárnu už v roce 1530. Dnes náleží mezi nejslavnější výrobce Niedereggerovi či firma Erasmi & Cartens. TŘEŠŇOVICE Schwarzwaldská Kirchwasser čili třešňovice patří k perlám mezi německými pálenkami. Má jemné třešňové aroma a lehký mandlový dozvuk v chuti díky peckám, které v kvasu zůstávají. NORIMBERSKÝ PERNÍK Trvanlivou lahůdkou potěšíte zejména děti, ovšem díky výrazné kořenité chuti mají tyhle perníčky rádi i dospělí – někde se dokonce servírují jako chuťovka k pivu. PUMPERNICKEL Westfálský chleba má lehce nasládlou chuť, výrazně tmavou barvu a vyrábí se z kombinace žitné mouky a žitných zrn. LEIPZIGER LERCHE Koláčky jsou plněny směsí drcených mandlí, ořechů a třešní. Původní náplň ovšem bývala masitá: do těsta se dávala sekanina ze skřivánků (německy lerche). Foto popis| O autorovi| PETRA POSPĚCHOVÁ, mailto:[email protected]

maminka.cz Příkrmy: Maso, mléko, sýr. Ale kdy?

13.7.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Když se chýlí ke konci doba výhradního kojení nebo krmení umělou mléčnou výživou, nastupují první příkrmy. Kdy ale kojencům přidat potraviny obsahující bílkoviny? Světová zdravotnická organizace (WHO) stále doporučuje kojit alespoň do šesti měsíců věku, v poslední době ale odborníci upravili doporučení týkající se prvních příkrmů. Ješ Ještě před několika lety se maminkám radilo, aby plně kojily do ukončeného šestého měsíce, a teprve pak zahájily přikrmování. Nyní se půlrok věku považuje za období, kdy by dítě již první pokusy o přikrmování mělo mít za sebou, ať je kojeno, nebo krmeno uměle. Zahájení příkrmů se nyní doporučuje mezi čtvrtým a šestým měsícem a obvykle se začíná rovnou masozeleninovými příkrmy. Málo železa, moc bílkovin Maso je, co se kojenecké stravy týče, v našich končinách poměrně kontroverzní potravinou. Na jednu stranu většina odborníků maso doporučuje, protože velká část dětí trpí anemií. To souvisí s tím, že chudokrevná je také většina českých kojících matek, takže kojenci nemají v průběhu výhradního kojení možnost získat dostatečné množství železa. Na druhou stranu je maso v kombinaci s mléčnými výrobky rizikem kvůli vysokému obsahu bílkovin, jež kojenecký trávicí a vylučovací trakt zkrátka není schopen zpracovat. Odborník na výživu Petr Fořt ve své knize Aby dětem chutnalo výslovně uvádí, že pokud dítě konzumuje maso, musí mu maminka z jídelníčku ubrat mléko, jinak bude mít příliš mnoho bílkovin, které jeho metabolismus nezvládne. Také lékařka Anna Mydlilová v publikaci Výživové poradenství u dětí do dvou let píše, že strava s vysokým obsahem bílkovin, běžná v rozvinutých zemích, nepřináší žádnou výhodu, ale naopak vyvolává riziko přetížení jater a ledvin. Podle této publikace dostávají děti v České republice minimálně dvakrát, ale spíše až třikrát vyšší množství bílkovin, než je doporučeno odborníky. Kolik bílkovin je třeba Bez bílkovin nelze žít, pro lidský organismus, notabene pro ten dětský, jsou totiž naprosto nezbytné jako stavební materiál, pro tvorbu energie a tepla, vyživují některé tkáně, zejména nervovou soustavu a mozek, dále svaly a vnitřní orgány, a fungují také jako enzymy, hormony a protilátky. Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami, jichž člověk potřebuje asi dvacet, z toho pouze devět si tělo dokáže vytvořit samo. Zbylých jedenáct je tedy třeba dodat stravou. Pokud příjem bílkovin klesne pod kritickou hranici, hrozí dětem poruchy tělesného i psychického vývoje. Minimální množství přijímaných bílkovin je stanoveno na 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti, u dětí se ideální denní množství pohybuje okolo 2,5 gramu na kilogram hmotnosti. Potíž je v tom, že hlavní zdroj bílkovin, za který je u nás pokládáno mléko a výrobky z něj, obsahuje kasein, což je bílkovina pro děti velmi těžko stravitelná, proto se v umělé mléčné výživě zásadním způsobem upravuje. Malé dítě mnohem lépe stráví bílkoviny ze syrovátky. Stačí lžíce denně Jak z toho ven? Aktuální doporučení pro kojence ve druhém půlroce věku zní: asi 25 gramů masa denně, což je opravdu velmi malé množství. Do zeleninového příkrmu tak stačí přidat kousíček masa, který se vám vejde na polévkovou lžíci (dítěti jej samozřejmě dáte rozmělněný na kaši).

[ArticleBox Velký průvodce náhradní výživou kojenců : 47512] „Maso je nutné zavádět co nejdříve jako prevenci nedostatku železa, tedy od čtvrtého nebo pátého, nejpozději šestého měsíce věku, a to v množství asi jedné, maximálně dvou polévkových lžic denně,“ říká dětská lékařka Klára Šillerová. Dříve se jednoznačně doporučovalo maso bílé, tedy především drůbeží, dnes dostává zelenou spíše maso červené. „Ideální je libové tmavé maso, tedy hovězí nebo telecí,“ potvrzuje pediatrička. Zdraví, sílu najdeš v sýru? Spoustu bílkovin obsahují také luštěniny, ty by ale kojenci neměli konzumovat vůbec, především s ohledem na nadýmání a složitější stravitelnost. Zbývají tedy mléčné výrobky, které by se podle doktorky Kláry Šillerové rovněž měly zavádět mezi čtvrtým a šestým měsícem. V tomto období by to měly být výrobky zakysané, tedy ideálně jogurty. „Doporučuji jogurty smetanové, bio, neslazené a bez příchuti,“ říká doktorka Šillerová. Zejména v případě jogurtů je opravdu důležité číst složení výrobků na etiketách. Některé produkty, které se na první pohled tváří jako jogurty, jsou totiž spíše směsí trochy mléka s želatinou a škrobem. [ArticleBox Má vaše dítě vyvážený jídelníček? Maso je významný zdroj železa : 46541] Pokud dítěti bílý jogurt při prvních pokusech křiví pusinku, vyzkoušejte jogurt řecký, který není tak kyselý. Kojenci by kvůli vysokému obsahu bílkoviny kasein neměli konzumovat tvaroh, starším dětem je lepší nahradit tvaroh ricottou, která je ze syrovátky. Zkusit můžete také kefír, některým dětem totiž už od útlého věku velmi chutná. A pokud jde o zmiňovaný sýr, ten volte pouze u dětí, které již nejsou kojeny a zároveň odmítají umělou mléčnou výživu. Použijte sýr, jenž je přírodní a bez soli, například nesolenou mozzarellu. Kauza vejce Ta to v poslední době coby součást našeho jídelníčku neměla vůbec lehké. Na dlouhé roky se stala synonymem pro cholesterol, tedy původce aterosklerózy, infarktu a dalších kardiovaskulárních onemocnění. V poslední době ale řada studií potvrdila, že přiměřená konzumace vajec lidem neškodí, což se týká i dětí; pro ně naopak znamenají velmi kvalitní zdroj bílkovin. [ArticleBox Nezdravá vejce? Dnes už jen mýtus : 46320] Některé děti jsou však na vejce, respektive na bílek, alergické. Proto se u kojenců doporučuje podávat v příkrmech pouze žloutek, který kromě bílkovin obsahuje i řadu dalších cenných látek. S bílkem je pak lepší vyčkat až na období po prvních narozeninách, alergické děti totiž reagují i na velmi malé množství bílku prudkou reakcí, takže byste si mohli zbytečně přivodit rychlý převoz do nemocnice. Alergie na vaječný bílek však u drtivé většiny dětí vymizí v předškolním věku. Sóju vynechte Přestože je sója považována za zdravou potravinu, její konzumace je problematická a dětem se nedoporučuje. Je to dáno především obrovským podílem bílkovin, což tuto náhradu masa činí velmi těžko stravitelnou. Především ale sója obsahuje takzvané fytoestrogeny, které v lidském těle působí podobně jako lidské estrogeny, tedy hormony, a dávat kojencům hormony by chtěl určitě málokdo. CO JE PRO KOJENCE TABU? MUDr. Klára Šillerová, dětská lékařka „Do jednoho roku věku dítěti rozhodně nic neslaďte a nesolte. Kvůli vysokému obsahu bílkovin nepodávejte tvaroh. Do dvou let se nedoporučují nízkotučné potraviny. Neupravené kravské mléko lze použít od jednoho roku při vaření, k pití potom až od tří let.“

Článek vyšel v časopise Maminka 6/2016. [ArticleBox Pitný režim kojenců: S příkrmy podávejte i vodu : 47566] [ArticleBox Zvládněte na jedničku přechod z dudlíků na hrníčky : 41643] [ArticleBox První lžička: Kdy a co na ni dát? : 40445]

URL| http://www.maminka.cz/clanek/prikrmy-maso-mleko-syr-ale-kdy

MARKETING SALES MEDIA Klasa má menší kampaň. Za 17 milionů 18.7.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 8 News

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ERÁR MARKETING Státní zemědělský intervenční fond spouští kampaň, která tematicky i obsahově volně navazuje na dřívější podporu národní značky kvality Klasa. Cílem nové kampaně „Akademie kvality“ má být edukace spotřebitele v oblasti kvality potravin a je rozdělena do několika tematických okruhů, se kterými budou spotřebitelé v následujících dvou letech postupně seznámeni. Prvním z témat jsou mléčné výrobky, následovat budou např. maso, zelenina, pečivo či lahůdky. Kampaň startuje spotřebitelskou soutěží. Hlavním komunikačním pilířem celého projektu budou webové stránky Akademiekvality. cz. Maskotem a průvodcem kampaně je panáček kvality Klasáček. Předpokládaný rozpočet pro letní kampaň, za kterou stojí agentury McCann-Erickson Prague, 1 Year & More Production a Knowlimits, je 16‚8 milio nu korun. Agentury letos zvítězily v tendru na dvouletou propagaci Klasy a dalších značek za bezmála 300 milionů. Nejvyšší kontrolní úřad přitom v minulosti kritizoval ministerstvo zemědělství, že během šesti let zadalo reklamy za 1‚5 miliardy korun, aniž by se zjišťovala efektivita kampaní. Foto autor| FOTO SZIF

Mladá fronta DNES Výsledky testu: Zmrzliny byly přeslazené. Jediná porce obsahuje téměř celodenní dávku cukru pro malé dítě 19.7.2016

Mladá fronta DNES str. 12 Test

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Protokol testu * Testovali jsme deset různých vzorků jahodových zmrzlin, které jsme nakoupili v supermarketech, hypermarketech a jeden v cukrárně Ovocný Světozor. * Do testu jsme pro srovnání zařadili také jednu doma vyrobenou zmrzlinu. * MF DNES spolupracovala na testu s Potravinářskou komorou ČR a časopisem Svět potravin.

* VŠCHT v Praze analyzovala ovocný podíl v jednotlivých vzorcích. Zkoumala také, zda jahody nejsou nahrazeny levnějšími jablky, což nebyly. Dále zkoumala obsah cukrů a jejich rozdělení na glukózu, fruktózu a sacharózu. Zjišťovala také přítomnost syntetických barviv. * Senzorické vlastnosti zmrzlin hodnotila v laboratořích VŠCHT dvanáctičlenná porota, pět dospělých odborníků a sedm dětí ve věku 6 až 13 let. Porotci hodnotili jahodovou barvu, vůni a chuť. Po skončení degustace posuzovali také atraktivnost obalů jednotlivých zakoupených vzorků. * V redakci jsme hodnotili složení jednotlivých vzorků, hlavně množství a charakter přídatných látek. Zkoumali jsme i to, zda informace deklarované na obale odpovídají naměřeným hodnotám. * Zajímalo nás také, jak srozumitelně jsou pro spotřebitele zpracovány informace na zmrzlinách (výrobce, datum minimální trvanlivosti, složení, pokyny ke skladování a konzumaci atd.). U obalů nás zajímalo, jak komfortní jsou při otevírání – zda jdou otevřít jednoduše, či je třeba víčko roztrhat – a jak pevný je obal výrobku při konzumaci. * Jednotlivá balení zmrzlin stála 11 až 119 Kč. Při přepočtu na 100 ml vyšla jejich cena v rozmezí od 11 do 24 Kč (od 11 do 32 Kč/100 g). Sto mililitrů domácí zmrzliny vyšlo na necelých 9 korun. * Při testování jsme počítali, kolik doporučené denní dávky cukrů děti při konzumaci jednotlivých balení vyčerpají. Při přepočtu jsme vycházeli z výživových doporučení, podle nichž mají děti ve věku 4 až 6 let sníst denně maximálně 36 g cukru, děti ve věku 7 až 9 max. 44 g a ve věku 10 až 12 max. 52 g. Při výpočtu kostek cukru na balení jsme vycházeli z toho, že kostka váží 4 gramy. Jahodová dřeň Dione 1,4 koupeno: Tesco, Praha 5 – Zličín cena za balení: 17,90 Kč/80 g cena za 100 g: 22,40 Kč výrobce: Agrimex Vestec/ČR Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala podle analýzy druhý největší podíl ovoce ze všech vzorků. Podíl cukrů byl vzhledem k ostatním výrobkům podprůměrný. Do zmrzliny nebyly přimíchány žádné další pomocné přídatné látky, za složení si tak jako jediná z průmyslových zmrzlin odnesla jedničku. Kelímek šel výborně otevírat a měl lžičku. Informace pro spotřebitele byly srozumitelné, malým minusem bylo hůře čitelné datum minimální trvanlivosti natištěné jehličkovou tiskárnou přes text výrobku. Ovocný podíl: 67 % Smyslové hodnocení: Zmrzlina měla nejlepší barvu i vůni. Chuť byla podle porotců pravá jahodová. Obal na ně působil vesele. Známka za degustaci: 1,4 Cukr v číslech podíl ve složení 20 % kostky (balení 80 g) 4 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 44 % Hájek super jahoda 1,8 koupeno: Ovoc. Světozor, Dejvice cena za balení: 119 Kč/375 g cena za 100 g: 31,70 Kč výrobce: Hájek a Boušová/ČR Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala nejvíce jahod ze všech průmyslově vyráběných vzorků, měla však také největší počet doplňujících přídatných látek. Vedle stabilizátoru a regulátoru kyselosti také emulgátor, aroma či sorbitol. Syntetická barviva v ní však nebyla. Podíl cukrů byl průměrný. Papírový kelímek byl velmi měkký, promačkával se a měl na sobě jen volně položené víčko. Ovocný podíl: 68 % Smyslové hodnocení: Zmrzlina měla výtečnou jahodovou chuť, ale někomu přišla moc sladká a přirovnával ji k jahodovému koktejlu. Části poroty se líbila našlehaná konzistence, části vadila příliš světlá barva. Dětem přišel obal nevýrazný, nehledaly by v něm zmrzlinu. Dospělí naopak jednoduchost ocenili. Známka za degustaci: 1,5 Cukr v číslech podíl ve složení 25 % kostky (balení 375 g/500 ml) 23,4 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 260 % Zielona Budka strawberry sorbet 1,9 koupeno: Kaufland, Praha 6 cena za balení: 69,90 Kč/375 g cena za 100 g: 18,60 Kč výrobce: Zielona Budka/Polsko Co zjistil test: Zmrzlina měla ve složení nadprůměrný obsah jahod. Nadprůměrný byl také podíl cukru. Z přídatných látek obsahoval vzorek stabilizátory. Barva byla přírodní, syntetické barvivo nebylo ve zmrzlině stejně jako ve všech ostatních vzorcích v laboratoři zaznamenáno. Kelímek šel výborně otevírat a zmrzlina z něj šla dobře nabírat. Zeleně natištěné datum spotřeby šlo na černém okraji špatně luštit. Ovocný podíl: 48 % Smyslové hodnocení: Porotci ocenili kousky jahod ve vzorku. Někomu přišla chuť výborná, jiným přišla příliš kyselá, sladká a chemická. Obal byl hezký a vzbuzoval chuť na zmrzlinu. Dojem z něj však kazil černý okraj, který působil na několik porotců až morbidně. Známka za degustaci: 1,5 Cukr v číslech podíl ve složení 28 % kostky (balení 375 g/500 ml) 26,3 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 292 %

Albert Quality Jahůdka 2,4 koupeno: Albert, Liberec cena za balení: 26,50 Kč/140 g cena za 100 g: 18,90 Kč výrobce: Tipafrost/ČR Co zjistil test: Podíl jahod byl ve zmrzlině nadprůměrný, cukru naopak podprůměrný. Ve složení bylo více doplňkových látek – kromě jahod, vody a cukru stabilizátory, barvivo, aroma a regulátor kyselosti. Kelímek se lžičkou šlo otevřít špatně. Víčko se u některých balení trhalo. Světle červené písmo na obalu šlo hůře číst stejně jako datum trvanlivosti natištěné přes text. Ovocný podíl: 54 % Smyslové hodnocení: Porotci vytýkali vzorku vodovější konzistenci a nepřirozeně jahodovou až chemickou chuť, v níž bylo cítit cizí pachutě. Barva byla příliš tmavá a nepřirozená, jahodové aroma bylo příliš intenzivní. Obal se některým porotcům líbil a hodnotili ho lépe než obsah, jiným přišel trapný. Známka za degustaci: 2,5 Cukr v číslech podíl ve složení 21 % kostky (balení 140 g/150 ml) 7,4 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 82 % Ballino Jahodová dřeň 2,5 koupeno: Lidl, Liberec cena za balení: 10,90 Kč/85 g cena za 100 g: 12,80 Kč výrobce: neuveden Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala nadprůměrný podíl jahod. Cukr zaujímal téměř třetinu obsahu, což bylo nejvíc ze všech vzorků. Ve směsi byly vedle základních složek a vody také stabilizátory a kyselina citronová. Víčko šlo u některých balení špatně oddělit. Kelímek obsahoval lžičku. Datum trvanlivosti nebylo možné kvůli tisku přes text téměř přečíst. Z obalu se kupující nedozví, kdo zmrzlinu vyrobil. Ovocný podíl: 53 % Smyslové hodnocení: Porotě vadila přeslazená chuť a tmavá barva. Ocenila hladkou konzistenci, ale někomu vadilo, že je lepivá. Někteří degustátoři si mysleli, že hodnotí podruhé zmrzlinu Mrož. Obal příliš nenadchl. Někomu vadil bílý pruh pod názvem, jinému připadl staromódní. Známka za degustaci: 2,3 Cukr v číslech podíl ve složení 31 % kostky (balení 85 g/90 ml) 6,6 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 73 % Prima Mrož Jahodová dřeň 2,5 koupeno: Kaufland, Praha 6 cena za balení: 19,90 Kč/90 g cena za 100 g: 22,10 Kč výrobce: Bidvest Opava/ČR Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala nadprůměrný podíl jahod. Cukry tvořily téměř třetinu výrobku. Složení bylo stejné jako u výrobku Ballino. V informacích však bylo zdůrazněno zbytečné tvrzení, že výrobek je bez lepku. Ten ze své podstaty v jahodové zmrzlině být nemůže. Zmrzlinu šlo velmi špatně otevírat, papírové víčko se odchlipovalo od stran kelímku. Ovocný podíl: 50 % Smyslové hodnocení: Porotě vadila nepřirozená barva vzorku a příliš sladká chuť, jež navíc někomu připomínala malinu, a to i vůní. Hladká konzistence byla na jazyku příjemná, rušily ji však krystalky ledu. Obal se dětem líbil a připadal jim roztomilý. I dospělým připadal příjemný, uvítali by však na něm více jahod místo obrázku mrože. Známka za degustaci: 2,6 Cukr v číslech podíl ve složení 30 % kostky (balení 90 g/90 ml) 6,8 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 75 % Tesco Strawberry sorbet 2,6 koupeno: Tesco, Praha 5 – Zličín cena za balení: 54,90 Kč/375 g cena za 100 g: 14,60 Kč výrobce: neuveden/Polsko Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala třetí nejnižší podíl ovoce. Cukru v ní naopak bylo nadprůměrně. Z přídatných látek byly ve složení jen stabilizátory. Plastové víčko šlo z kelímku dobře odstranit, jen s trochu větší silou než u podobného obalu Zielona Budka. Informace pro spotřebitele byly na obale velmi dobře zpracovány. Slabinou bylo jen datum trvanlivosti, které nešlo kvůli světle zelené barvě dobře číst. Minusem bylo i to, že chyběl údaj o výrobci. Ovocný podíl: 34 % Smyslové hodnocení: Až na výjimky porotcům vzorek příliš nechutnal. Vadilo jim, že neměl skoro žádnou vůni, měl cosi cizorodého v chuti a byl hodně sladký. Obrázek jahod s kopečkem zmrzliny na obale se porotě líbil, ale dojem kazil černý okraj víčka. Známka za degustaci: 2,6 Cukr v číslech podíl ve složení 27 % kostky (balení 375 g/500 ml) 25,3 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 281 % Billa jahodová 2,6 koupeno: Billa, Liberec cena za balení: 14,90 Kč/90 g cena za 100 g: 16,60 Kč výrobce: neuveden/ČR Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala nadprůměrné množství jahod a druhý nejvyšší podíl cukru (stejně jako Prima Mrož). Složení měla stejné jako Prima a Ballino, tedy se stabilizátory a s kyselinou citronovou. Víčko šlo oddělit od kelímku nejhůře ze všech vzorků. Bylo nutné ho propíchnout, jinak se ke zmrzlině nešlo jednoduše dostat. Údaje na obale byly přehledné a čitelné. Minusem byl chybějící údaj o výrobci. Ovocný podíl: 56 % Smyslové hodnocení: Porotě

vadila příliš sladká chuť, v níž někdo cítil chemickou příchuť, jiný staré zatuchlé jahody. Vadila i příliš tmavá barva či lepkavá konzistence. Dvěma porotcům chutnala stejně jako Mrož. Design obalu připomínal porotcům jogurt a nevzbuzoval v nich chuť na zmrzlinu. Známka za degustaci: 2,8 Cukr v číslech podíl ve složení 30 % kostky (balení 90 g/90 ml) 6,8 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 75 % Calippo Strawberry 2,6 koupeno: Globus, Liberec cena za balení: 19,90 Kč/105 g cena za 100 g: 19,00 Kč výrobce: neuveden Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala druhý nejnižší podíl jahod. Pozitivní bylo, že cukru v ní bylo nejméně ze všech vzorků. Ve složení byla kromě stabilizátorů také barviva, aromata a regulátor kyselosti. Informace obsahovaly nadbytečné tvrzení, že je bezgluténový (bez lepku). Celkově šlo instrukce kvůli malému nahuštěnému písmu číst špatně. Víčko šlo dobře otevřít, ale měkká papírová tuba se po chvíli nepříjemně zmačkala. Ovocný podíl: 13 % Smyslové hodnocení: Porota si všímala nepříjemně vodovější a krystalkovitější konzistence, která se v ústech rozpadala a zalepovala pusu. Vůně i chuť byla nepřirozená, barva navíc příliš světlá. Vzorek byl sladký a připomínal sirup. Obal se porotcům líbil, přišel jim hezký a veselý. Známka za degustaci: 2,5 Cukr v číslech podíl ve složení 18 % kostky (balení 105 g/105 ml) 4,7 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 53 % Pinko Tubíno Jahoda 3,4 koupeno: Globus, Liberec cena za balení: 11,90 Kč/105 g cena za 100 g: 11,30 Kč výrobce: Pinko/ČR Co zjistil test: Zmrzlina obsahovala nejméně jahod ze všech, cukru v ní však bylo méně než u většiny ostatních vzorků. Vedle vody a cukru byly ve zmrzlině i stabilizátory. Vůni dodává vzorku jahodové aroma a barvu červená řepa. Syntetická barviva ani v tomto vzorku nalezena nebyla. Víčko šlo dobře sejmout z balení, tuba se trochu mačkala. Malé písmo zhoršovalo komfort při čtení složení výrobku. Ovocný podíl: 3 % Smyslové hodnocení: Výrobek měl nejhorší barvu, vůni i chuť. Barva byla růžová a průhledná, vůni nebylo skoro cítit a chuť přirovnávali porotci k oslazenému ledu či zmrazenému bonbonu. Obal zaujal víc než chuť, výmluvný název Tubíno byl ohodnocen jako vtipný. Známka za degustaci: 3,6 Cukr v číslech podíl ve složení 21 % kostky (balení 105 g/105 ml) 5,5 dítě 4–6 let vyčerpá DDD* 61 % Domácí zmrzlina 1,3 cena: 180,80 Kč/2 100 g cena za 100 g: 8,60 Kč Recept: 1 750 gramů jahod rozmixujte s 350 gramy sladidel (medu, sirupu z agáve a třtinového cukru). Nalijte do nádob a dejte do mrazáku. Ráno si můžete vytáhnout čerstvou dřeň. Co jsme zjistili: Zmrzlinu jsme na testování neposílali. Podíl jahod jsme znali (83,3 %). Podíl cukrů jsme odhadli podle množství této suroviny, k níž jsme přičetli průměrnou hodnotu cukru obsaženou v jahodách podle tabulek Food Composition and Nutrition Tables (vyšlo nám 22 %). Celková známka je tak zjednodušená. Je v ní jen podíl ovoce, cukru, senzorické vlastnosti a složení. Obal ani informace pro spotřebitele její součástí nejsou. Vzorek tak nejde plnohodnotně porovnat s ostatními. Smyslové hodnocení: Zmrzlina chutnala porotcům nejvíce ze všech a také barvu ohodnotili jako nejhezčí. Chuti vytkli příliš mnoho cukru. Nelíbila se jim ani řídká konzistence (zmrzlina nebyla zcela zmražená), a tak o ní někteří mluvili jako o výborném džusu. Známka za degustaci: 1,2 Známku testu tvoří 45 % senzorické vlastnosti (barva, vůně, chuť) 25 % ovocný podíl 15 % podíl cukrů ve složení 5 % složení výrobku 5 % atraktivita obalu 5 % přehlednost údajů na obale Foto popis|

Krasík byl i v Ománu. Už procestoval 12 tisíc mil Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Morava — Pavla Komárková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.7.2016

zpět MORAVSKÝ KRAS Původně měl přitáhnout turisty z jiných koutů Česka do Moravského krasu. Teď už šnek Krasík, konkrétně jeho postavička vyrobená z kanafasu, láká na geocachingovou hru v okolí jeskyní a do speciálního Pohádkového království zve cestovatele z celého světa. Jeho tvůrci, Místní akční skupina (MAS) Moravský kras, šneka totiž zapojili do celosvětově propojené sítě geocachingu. Krasík se tak už podíval nejen do sousedních zemí, ale také třeba do Spojených

arabských emirátů nebo Ománu. Postavička, jež měla návštěvníky přimět objevovat zákoutí regionu, seznámit se s výrobci tradičních potravin i s prací místních řemeslníků, tak už sama dělá to, na co do Moravského krasu lákala – objevuje nová místa a zažívá nečekaná dobrodružství. „Podle pohádkových knížek Slavomíra Szabó je šnek Krasík cestovatel a dobrodruh, který se každý den probudí na jiném místě a v jiném čase a zažívá tam dobrodružství. Původně jsme chtěli s pomocí projektů Pohádkového království šneka Krasíka a naší geocachingové hry nabídnout turistům i místním příjemný způsob, jak namotivovat děti k pěší chůzi a jak je zabavit. Pak nás ale napadlo alespoň symbolicky Krasíkovi dopřát to, na co sám láká, a umožnit mu cestovat po světě,“ vysvětlila Klára Kučerová z MAS. K tomu využili takzvaných trackables – sledovatelných předmětů, které lze připojit k nějaké věci či hračce, pak je možné dohledávat, jak a kde se pohybují po geocachingové síti. Lidé, kteří postavičku najdou v některé ze schránek po světě, ji pak mají za úkol v časovém limitu zase někde jinde umístit. „Krasík má misi. Chce se podívat co nejdál a zatím je poměrně úspěšný. Od zimy nacestoval skoro 12 tisíc mil. Jeden cacher ho chvíli vozil po celém Česku, pak šnek přejel do Polska, poté do Ománu, hodně cestoval po Rakousku či Maďarsku. Momentálně se nachází na Slovensku ve schránce Banarka u Jakubovských rybníků,“ dodává Kučerová. Šanci najít postavičku z kanafasu ale mají i cestovatelé u nás. MAS totiž na prázdniny připravila novou geocachingovou hru. Malí cestovatelé mají pomocí indicií ukrytých ve schránkách po Moravském krasu sestavit souřadnice a s jejich pomocí najít vílu Tanculku. Po schránkách putují i dvě postavičky šneka Krasíka, stejné, jaké vozí cestovatelé po světě. Jejich nálezci mají za úkol se s nimi na místě vyfotografovat. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Moravskoslezský deník Senioři: hodně uzenin a pečiva, málo ovoce a zeleniny Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana IVA MUŠÁLKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.7.2016

zpět Hygienici prověřovali, co jedí lidé, kteří žijí dlouhodobě v domovech pro seniory. Zjistili, že kvalita potravin zde z hlediska výživového pokulhává. Lépe na tom ale nejsou ani senioři, kteří se stravují sami. Ostrava – Jídla mají dostatek, a přesto jsou ohroženi podvýživou. Řeč je o seniorech. A to nejen o těch, kteří o tom, co jedí, rozhodují sami, ale zejména o obyvatelích různých domovů pro seniory s dlouhodobým pobytem, kde by na kvalitu jejich pokrmů měli dohlížet odborníci. „Senioři patří mezi nejvíce podvýživou ohrožené skupiny obyvatelstva a zajištění správné a nutričně hodnotné stravy může významně ovlivnit kvalitu jejich života,“ říká Renata Brablcová z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Právě proto si pracovníci odboru hygieny výživy v prvním pololetí „posvítili“ na kvalitu stravování seniorů v zařízeních s dlouhodobým pobytem. „U obědů bylo konstatováno nedostatečné zařazování ryb a rybích výrobků, zeleninových a luštěninových polévek, naopak červené maso, zejména vepřové a uzeniny, byly podávány velmi často. Pro dochucování pokrmů byly používány i instantní směsi, které jsou pro vysoký obsah soli nevhodné,“ shrnuje výsledky Brablcová a na vysvětlenou dodává, že uzeniny nejsou vhodné pro vyšší obsah tuku, cholesterolu a zejména vysokého podílu soli. „Nadměrný příjem soli má negativní vliv na zdraví a může způsobovat hypertenzi, srdečně cévní onemocnění, otoky, rovněž přispívá k obezitě,“ argumentuje. Pokračování na straně 3 Pokračování ze strany 1

KOLÁČ KE SVAČINĚ Přitom obědy v těchto zařízeních byly většinou jediným teplým jídlem dne. Lépe ale nedopadlo ani hodnocení ostatních jídel, snídaní, svačin a večeří. „Hojně bylo využíváno sladkého pečiva a moučníků, jako zdrojů jednoduchých cukrů, před cukry složenými, vyskytujícími se zejména v celozrnných výrobcích,“ konstatovala hygienička s tím, že ve sledovaných zařízeních nebyl nabízen dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, což může vést až k potížím s trávením. PODVYŽIVENÍ S NADVÁHOU Ani starší lidé, kteří bydlí doma a starají se sami o sebe, na tom ale nemusí být z hlediska stravování lépe. Vzhledem k výši důchodů a poplatků, na nichž ušetřit nelze, je jídlo jednou z položek rodinného rozpočtu, na kterých se nějaká ta koruna uspořit dá. Možné následky naznačuje ostravský geriatr Hugo Přibyl. „Senioři mívají nadváhu, a přitom mohou být z hlediska výživového podvyživení. Na vině je nedostatek pohybu a laciné potraviny,“ shrnuje zkušenosti ze své praxe. Přitom dostatek potřebných živin je podle něj možné získat dostatečnou konzumací ovoce a zeleniny. Jejich nákup však podle něj starší lidé omezují a nahrazují bílým a sladkým pečivem, paštikami a dalšími potravinami, které sice zasytí, ale z hlediska výživového nemají valnou hodnotu. Dohánějí to pak polykáním potravinových doplňků, které také nejsou zrovna laciné a vhodné. „Nemá smysl utrácet za vitaminy a minerály v tabletách, když je lze získat z potravy. Výjimkou je, podle jedné studie, vitamin D a C a kalcium, kterého mají nedostatek, a tudíž je možné doplňovat je prostřednictvím tablet,“ říká Přibyl. ZÁHADA Na straně druhé ale výše řečenému protiřečí údaje statistiků. Podle nich jsou důchodci skupinou, která utrácí za potraviny a nealkoholické nápoje ze všech skupin nejvíce. Loni v průměru 29 300 korun, zatímco zaměstnaní lidé 23 600 korun. Jak je to možné, to suchá řeč čísel nerozkrývá. Spekuluje se o tom, že senioři mohou potravinami zásobovat své děti a příbuzné. Foto popis| Region| Severní Morava

Naše rodina Melounové inspirace Naše rodina str. 27 U rodinné plotny (toj) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.7.2016

zpět Bezpeckový meloun Bouquet představuje ideální letní surovinu pro přípravu pokrmů, v nichž se kombinuje slaná chuť se sladkou. Práce je s ním mnohem jednodušší, protože není třeba ztrácet čas i trpělivost vybíráním semínek. Rovněž konzumní vyzrálost má spolehlivější. Je to vynikající dar přírody, díky kterému nabídneme svým strávníkům vždycky něco zajímavého. Kdo nevěří, ať to aspoň jednou zkusí. Téměř stoprocentně lze očekávat, že potlesk na otevřené scéně tvůrce nemine. MELOUNOVÁ PIZZA Spotřeba: • 7 meloun Bouquet • sýr feta (nebo balkánský) • olivy • bazalka (máta) • balzamikový ocet (suroviny podle potřeby a chuti) Postup: Meloun příčně rozpůlíme, odkrojíme z něj celistvý plát o síle asi 2 cm, položíme jej na dostatečně velký plochý talíř nebo prkénko a ostrým nožem

rozřízneme na osm výsečí. Kdo chce, může rovněž opatrně odstranit slupku a kousky znovu sestavit do tvaru pizzy. Na povrch rozdrobíme sýr, posypeme jej kolečky tmavých vypeckovaných oliv i čerstvými bylinkami a zakapeme balzamikem. Konzumuje se na talíři příborem. Poznámka: V Thajsku je běžné plátky melounu mírně osolit a popřípadě posypat chilli. Je to varianta na první pohled zarážející, ale velmi chutná. PEPŘOVÝ STEAK S MELOUNEM Spotřeba: • 600 g vepřové krkovice • 3 lžíce olivového oleje • bezpeckový meloun • celý zelený pepř • sůl Postup: Maso opláchneme pod proudem studené vody a osušíme. Upravíme na čtyři stejné plátky, osolíme a obalíme v podrceném zeleném pepři. Na pánvi rozehřejeme olej a steaky osmažíme z obou stran. Hotové podáváme s kousky bezpeckového melounu a bagetou. MELOUNOVÉ JEDNOHUBKY Spotřeba: • meloun upravený na kostky velikosti sousta • tvarově odpovídající plátky libovolného polotvrdého sýra • trochu husté zakysané smetany • na ozdobu čerstvé lístky bylinek Postup: Podklad z melounu zakryjeme sýrem, doprostřed dáme půl lžičky smetany, na párátko napíchneme zelený lístek a spojíme jím sýr s melounem. Obměna: Použít lze rovněž různé sýrové či tvarohové pomazánky, na ozdobu bobule hroznového vína, vypeckované olivy, kousky ořechu apod. KREVETOVÝ SALÁT S MELOUNEM Spotřeba: • 4 šálky drobně nakrájeného melounu Bouquet • 200 g očištěných krevet (lze nahradit krabími tyčinkami) • / ledový salát • 2 hrstě rukoly (nebo jiného listového salátu) • 2 lžíce olivového oleje • pár kapek balzamikového octa • citrónová štáva • pepř • sůl Postup: Na části oleje lehce orestujeme krevety nebo krabí tyčinky. Důkladně omyjeme, na sousta natrháme ledový salát i rukolu a v míse opatrně promícháme s připravenou melounovou dužninou. Doplníme tepelně upravenými krevetami, které pokapeme citrónovou šťávou. Pokrm dochutíme solí, pepřem i balzamikem a lehce zakápneme zbývajícím olivovým olejem. Poznámka: Meloun zpracováváme i podáváme vždy chlazený. OSTRÁ MELOUNOVÁ MLSÁ Spotřeba: • 3 šálky drobně nakrájeného bezpeckového melounu • 7/2 šálku najemno upravené zelené papriky • 2 lžíce limetkové (nebo citrónové) šťávy • 1 lžíce nasekaného koriandru • 1 lžíce nakrájené naťové cibulky • 7 lžíce co nejmenších kousků papriček jalapeňos Postup: Všechny přísady dobře promícháme a v uzavřené nádobě uložíme alespoň na hodinu do chladničky. Podávat můžeme s grilovaným masem či uzeninami, dobrá je s různými chipsy nebo tortillou jako svačina, popřípadě malé pohoštění. Foto autor| Foto: Anecoop

novinky.cz Populární letní diety očima odborníků novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví Eva Dvořáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět Před dovolenou mnoho žen doslova šílí v touze na poslední chvíli shodit špíček na břiše, nebo přebytečné centimetry v bocích. A často se kvůli tomu uchylují k rychlým letním dietám. Jaké jsou ty nejčastější? Odborníci shrnuli jejich plusy i mínusy.

Proteinová dieta „Co se týká diet, tak velmi vhodné jsou tzv. proteinové diety, kdy se ve zvýšené míře spaluje podkožní i viscelární-orgánový tuk a neubývá svalová hmota. Těmito dietami lze výborně nastartovat redukci váhy a po stabilizaci úbytku váhy pokračovat zdravým stravovacím a pitným režimem,” říká výživová poradkyně Lydie Kubalová z Medidiet. Výhodou je jednoduchá příprava proteinových jídel, v dietě je doporučena zelenina, efekt je poměrně rychlý a tím i motivační. Po zahájení proteinové diety nastupuje po 3-5 dnech stav ketózy. Jde o reakci těla na zvýšený příjem proteinů a snížený příjem sacharidů a tuků. Tělo začne rychleji spalovat tuky z podkoží a ty se vyplavují do krevního oběhu, při dobrém pitném režimu odcházejí z těla, váha jde dolů. Ketóza navozuje i příjemný psychický stav, pocit dobré nálady a dodává více energie. Ketony se totiž chovají podobně jako endorfiny. Proces ketózy může zastavit i byť jen malé porušení diety. „Výsledky jsou viditelné už po prvním týdnu. Netrpíte hlady, protože jíte pravidelně 5x denně. Tělo neošidíte o důležité živiny, vitamíny ani minerály. Proteinovou dietu si můžete poskládat z běžně dostupných potravin, kdy kombinujete bílkoviny, jako jsou ryby, maso, mléčné výrobky, vejce atd. se zeleninou,“ říká Martina Dvořáková z KetoDiet. Plusy a minusy + rychlá dieta, časově nenáročná, pod dohledem odborníků+ hubnoucí nemusí mít pocit hladu- je nutné vyřadit alkohol a sladkosti, ale ty je možné nahradit proteinovými tyčinkami- nutná asistence odborníka, může docházet ke zvýšené konzumaci tuku nevhodného složení (s vysokým podílem nasycených mastných kyselin, s výjimkou ryb), který je součástí bílkovinných potravin- pokud se vrátíte ke starým stravovacím návykům, čeká vás jojo efektSacharidové vlny Sacharidové vlny jsou známé především ze sportovní výživy, ale jejich využití je možné i pro hubnutí jako takové. Nicméně i zde platí, že cvičení musí být neoddělitelnou součástí. „Jsou založeny na tom, že každý den se přijímá jiné, přesně definované množství sacharidů. Velkou výhodou tohoto způsobu stravování je, že očekávaný výsledek se dostaví rychle. Nevýhodou je náročnost dodržování,” popisuje výživová specialistka Světa Zdraví Monika Bartolomějová. Denní porce jídel musejí být přesně navážené a jídlo musíte mít připraveno na celý den dopředu a vždy po ruce. „Ve dnech s nízkým příjmem sacharidů zkouší nejen vaše tělo, ale i vaše psychika. Efekt sacharidových vln je důležité podpořit intenzivním tréninkem,” vysvětluje odbornice a dodává, že myslet na hubnutí do plavek v červnu je pozdě. Navíc rychlé hubnutí není pro vaše tělo vhodné. Nejlepší způsob samozřejmě je, pokud držíte ideální váhu po celý rok, a když se přece jen ručička vyhoupne směrem nahoru, pak s úpravou jídelníčku začněte hned a nečekejte na zázrak. Plusy a minusy + účinná, efektivní dieta slibující rapidní úbytek váhy a vyrýsování postavy- drastičtější způsob hubnutí vhodný zejména pro vrcholové sportovce, například před přípravou na závody- dieta náročná na přípravu i disciplínu při dodržováníÚčinné letní hubnutí očima odborníka„Chceme-li pár kilo zhubnout, je možné stravu řešit několika způsoby,” říká Věra Boháčová, nutriční terapeutka Fóra zdravé výživy. „Můžeme dramaticky změnit jídelníček tak, že bude přesně podle odborných doporučení. Na to je však třeba silná vůle, a pokud naše současné stravování není úplně v pořádku, přehnaně změn nás může dříve či později odradit,” dodává. Doporučuje začít na přechodné období režimem striktnějším, a na něj pak navázat správnou stravou/dietou, kterou je možné dodržovat dlouhodobě, aniž bychom se museli bát, že bude nedostatečná nebo nevyvážená.

Výhodou může být rychlý úbytek několika kilogramů, což působí velmi dobře na psychiku hubnoucího. Je však nutné dodat, že kila tuku navíc nepřibývají přes noc, je tak nutné počítat s tím, že se jich přes noc také není možné zbavit. „Můžeme začít po malých drobných změnách (lepší pravidelnost v jídle, výběr vhodnějších potravin v rámci dané kategorie, mírné navýšení ovoce a zeleniny např. na úkor velikosti přílohy, apod.) doporučených odborníkem na základě individuálních stravovacích zvyklostí. Takový postup sice nezaručí raketový úbytek kil, ale pozvolné a lépe udržitelné hubnutí," říká nutriční terapeutka a upozorňuje, že nedílnou součástí hubnutí je i pravidelný pohyb. Pozor tedy na „přísné začátky“ diety – pokud se významně sníží příjem energie, na pohyb už žádná nemusí vystačit. „Důležité je také nehazardovat se svým zdravím (což některé diety umí), a pokud chceme mít úspěch (tedy nejen pár kilo zhubnout, ale váhu i udržet, a to všechno tak, aby nepřišlo k úhoně naše zdraví), raději se obrátíme na odborníky," doporučuje. Zeleninové a ovocné šťávyNěkteré dámy před letní dovolenou u moře praktikují šťávovou očistu, která je typická především pro jarní měsíce. A stačí na ni pouhé tři dny. „Tři dny pijete jen šťávy sestavené odborníky speciálně pro očistu organismu. Jejich složení totiž musí být takové, aby organismus v době očisty nezatěžovaly. K tomu přidejte tři dny před a tři dny po šťávové očistě s jídly podle lehkého jídelníčku, ať má očista efekt,” říká Adéla Flejšarová ze salaterií Ugo. První tři dny se standardně obejdete bez masa, obilovin i laktózy, po další tři dny se konzumují pouze šťávy a koktejly doporučené výživovými odborníky. Zbylé tři dny se nasazuje lehký jídelníček s recepty pro inspiraci, nebo podle vlastní volby. Plusy a minusy + chutná forma detoxu plná vitamínů a minerálů, která může přinést váhový úbytek+ strava, která v létě osvěží- návrat k „normálnímu” jídelníčku téměř ve všech případech bude znamenat okamžité nabrání ztracených kil- ne všem musí vyhovovat- odlehčení pro nastartování změny životosprávy, nutná konzultace s oborníkem, jak pokračovat dálStředomořská stravaStředomořská strava je odlehčená, chutná a dobře stravitelná. Je bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu, celozrnné obiloviny, luštěniny, skořápkové ovoce, ryby, mléčné výrobky (sýry, jogurty) a olivový olej. Jídelníček obsahuje dostatek bílkovin, komplexních sacharidů, dobrých tuků a vlákniny. Je velmi důležité mít jídelníček správně nastaven - abychom toho nepřijímali příliš, ale naopak ani málo. Jíst pravidelně, nejlépe pět porcí za den. Správně nastavený jídelníček jde ruku v ruce s dobře nastavenou pohybovou aktivitou. Plusy a minusy + chutná, zdravá, výživná+ vhodná pro dlouhodobé dodržování- je třeba hlídat množstvíLetní saláty a smoothie„V parném počasí je těžké dodržet pět chodů jídel za den. Pomoci mohou ovocné či zeleninové smoothie nápoje jako náhrada za jednu ze svačinek,“ radí nutriční specialistka Kateřina Šimková ze společnosti Zdravé stravování. Dále místo klasického oběda si můžeme dopřát lehký a svěží obědový salát, například s kuřecím masem, dobrým sýrem či lososem. Navíc se k salátu hodí semínka či oříšky a dochucený dresink. Takto si jídelníček zlehčíme a zpestříme. A nezapomínejte, štěstí přeje připraveným – krabičky vždy sebou. Jídlo si chystejte vždy den dopředu, abyste předešli hladovění. Plusy a minusy

+ lehká, snadno stravitelná jídla- i u smoothie musíme myslet na množství – do jedné sklenice se vejde velké množství ovoce a zeleniny, přidáme-li semínka či další ingredience, může se jednat o docela kalorickou svačinku, byť výživově velmi zajímavou

URL| https://www.novinky.cz/zena/zdravi/405...ularni-letni-diety-ocima-odborniku.html

Zdravé letní grilování novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví ema Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.7.2016

zpět Grilování mnoho Čechů bere jako společenskou událost, rádi ji sdílí s přáteli či rodinou. Většina z nich griluje vepřové a kuřecí steaky. Zakouzlit se dá ale i se zdravými variantami letních pokrmů inspirovaných Asií, chutěmi Orientu, bezmasou stravou, anebo odlehčenou variantou oblíbených burgerů. Grilovaná pražma se zeleninouFOTO: Tesco (2x) Suroviny: 2 pražmy, 4 rajčata, 1 citron, 4 větší brambory, čerstvý špenát, sušený česnek, sušený rozmarýn, grilovací koření, olej, sůlPostup: Rybu vykucháme, očistíme a lehce ji nařízneme. Řezů uděláme několik, aby se nám lépe grilovala. Připravíme si misku, kde smícháme citronovou šťávu, trochu oleje, česnek, rozmarýn, sůl a vše promícháme. Připravenou směsí ryby důkladně potřeme. Nesmíme zapomenout ani na naříznuté části. Necháme asi 10 minut odležet. Mezitím si připravíme zeleninu, kterou pečlivě očistíme. Brambory a rajčata nakrájíme na menší kusy. Brambory ochutíme grilovacím kořením. Zeleninu pokapeme olejem a grilujeme. Nakonec grilujeme také pražmu. Podáváme ji s grilovanou zeleninou a čerstvým špenátem. Grilovaný lilek se sýrem fetaSuroviny: 2 lilky, 200 g sýru feta, 100 g rukoly, 1 stroužek česneku, 5 lžic olivového oleje, sůl, pepřPostup: Lilek nakrájíme na plátky a osolíme, abychom jej zbavili hořké chuti. V malé misce smícháme olivový olej a drcený česnek. Přidáme mletý barevný pepř a promícháme. Plátky lilku vysušíme papírovým ubrouskem a potřeme jej připravenou směsí. Lilek grilujeme z obou stran. Hotový lilek podáváme s rukolou a sýrem feta. Je skvělý samostatně nebo jako příloha k masu. Kuřecí prsa v kořeněné marinádě s jogurtovým dipem FOTO: Pražské řeznictví 2x Suroviny (2 porce): 2 kuřecí prsa s kůží – nejlépe supreme Marináda: 3 kuličky nového koření, 6kuliček pepře, 1 lžičky římského kmínu, 1 lžičky mleté skořice, 1 lžíce olivového oleje, 1 lžíce tekutého medu – 20 g, 30 g rajského protlaku, špetka soli Jogurtový dip: 100 g bílého hustého jogurtu, 1 lžička kari koření, 1 lžička citronové šťávy, 1 stroužku česneku, sůl Navíc: rajče, okurka, koriandr, tortillyPostup: Koření vložte do hmoždíře a rozdrťte. Smíchejte s ostatními surovinami na marinádu a vetřete směs do masa. Vložte namarinované maso do misky, přikryjte potravinářskou fólií a nechte odležet alespoň dvě hodiny. Maso grilujte z obou stran dohněda, dokud nebude na dotek pevné. Nechte chvíli odpočinout na talíři. Jogurt smíchejte s kari, citronovou šťávou a česnekem utřeným se solí. Zeleninu nakrájejte na kostičky. Koriandr nakrájejte nadrobno. Tortilly opečte na grilu. Pokapejte dipem, posypte nakrájenou zeleninou. Maso nakrájejte našikmo a položte na tortillu. Posypte koriandrem a podávejte. Thajský salát s hanger steakemSuroviny pro steak (4 porce): 1 hovězí veverka, olivový olej, sůl, čerstvě mletý pepř Suroviny pro salát (2 porce): 200 g okurky, 80 g červené papriky, 80 g zelené papriky, 80 g žluté papriky, 80 g mrkve, 1 červená cibule, 2 snítky koriandru, 6 listů bazalky, 10 lístků máty, 2 lžíce nesolených arašídů Zálivka: 4 g nastrouhaného zázvoru, kousek nasekané chilli papričky, 1 nastrouhaný stroužek česneku, 2 lžíce sójové omáčky (Kikkoman), 2 lžíce limetové šťávy, 2 lžíce olivového oleje, 24 g tekutého meduPostup: Veverku nechte „orazit“ na pokojovou teplotu. Maso důkladně obalte v oleji a vložte na rozpálený gril. Grilujte z obou stran po 5 minutách. Sundejte z grilu a nechte 3-5 minut odpočinout. Osolte, opepřete. Nakrájejte přes vlákna na plátky. Mezitím v míse promíchejte ingredience na zálivku. Zeleninu nakrájejte na tenké proužky, mrkev naloupejte škrabkou. Bylinky nasekejte nadrobno, arašídy rozdrťte. Smíchejte zeleninu s bylinkami, přelijte marinádou a zlehka

promíchejte. Vložte do mísy, navrch poskládejte tenké plátky hanger steaku. Posypte arašídy.Šťavnaté grilované kuře s lehce pikantní omáčkouFOTO: Drůbežářský závod Klatovy 2x Suroviny na omáčku: 4 velká rajčata, 1 červená paprika, 2 šalotky, chilli papričky – jejich množství volte podle pikantnosti, jíž chcete dosáhnout, česnek, rajčatový protlak, 2 lžíce vinného octa, lžička třtinového cukru, tymián, rozmarýn, olivový olej, sůl a pepř na dochucení Postup: Papriku a chilli papričky očistěte od semínek a nasekejte nadrobno. Na olivovém oleji osmahněte šalotku, česnek a chilli papričky, přidejte rajčata, papriku a protlak. Omáčku dochuťte vinným octem, kořením a bylinkami. Směs nechte za občasného míchání na mírném plameni probublávat, dokud nezhoustne. Vychlazenou omáčku podávejte ke grilovanému masu a příloze. Pikantní kuřecí kousky v pivní marinádě Pikantní kuřecí kousky v pivní marinádě Suroviny: Kuřecí stehna či jiné kuřecí díly Na marinádu: 200 – 250 ml černého piva, 3 lžíce medu, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíce hrubozrnné hořčice, 2 šalotky, chilli papričky dle chuti, sůl, pepřPostup: Šalotky nakrájejte na měsíčky a smíchejte s ostatními ingrediencemi na marinádu. Vše důkladně promíchejte a nechte 5 až 10 minut odležet. Poté do marinády vložte naporcované a omyté kuřecí maso, zakryjte alobalem či fólií a marinujte alespoň 5 hodin, ideálně přes celou noc. Maso grilujte na středním žáru tak, aby se důkladně propeklo zevnitř a přitom mělo zlatou kůrčičku. Díky marinádě zůstane maso krásně šťavnaté. Chia raženka se salsou Pico de Gallo a grilovanými krevetami s koriandremFOTO: Dokřupava, Michal Suchánek Suroviny: 2 chia raženky, 10 větších syrových krevet, 1 masité rajče, 1 manga, 1 červené cibule, 2 stroužky česneku, 3 snítky čerstvého koriandru, 3 snítky kadeřavé petrželky nasekané nadrobno, 1 chilli papričky, šťávu z 1 limetky, kousek másla na opečení krevet, sůl, pepř Postup: Nejprve si připravíme salsu Pico de Gallo (kohoutí hřebínek), která je velmi chutná a nádherně barevně doplní celý recept. Rozpůlíme jedno masité rajče a vydlabeme z něj vnitřek. Zbytek rajčete nakrájíme na velmi jemné kostičky. Následně přidáváme další ingredience, všechny nasekané na stejné kostičky – 1 manga, 1 červené cibule, jeden stroužek česneku, 1 chilli papričky. Přidáme tři snítky čerstvého koriandru, šťávu z 1 limetky, sůl, pepř a vše zamícháme. Nyní je ta pravá chvíle na krevety. Do receptu volíme raději větší a syrové krevety. Mohou být i mražené, ale rozhodně ne předvařené. Nejprve si připravíme tři snítky kadeřavé petrželky rozsekané spolu s jedním stroužkem česneku. Rozpálíme pánev s kouskem másla a rozmrzlé krevety opečeme poměrně rychle do růžova. Ke konci opékání krevety osolíme a posypeme petrželkou s česnekem. Po vychladnutí je vyloupeme a použijeme do sendviče. Chia raženky podélně rozkrojíme, plníme salsou a nakonec přidáme krevety.Tofu špízy na griluFOTO: Eva Kuhnová, Svět zdraví 2x Suroviny: 1 kostka marinovaného tofu, 1 žlutá paprika, 1 červená paprika, cherry rajčátka, žampiony, 1 červená cibulePostup: Tofu, papriku, cibuli a žampiony nakrájíme na větší kostky. Na jednom konci špejle pomocí nože vytvoříme špičku. Napichujeme střídavě tofu, zeleninu, žampiony a rajčátka. Připravujeme na grilu, až bude tofu po okrajích křupavé a zelenina měkká, můžeme servírovat.Krůtí burger s grilovanou zeleninouKrůtí burger si dejte bez přílohy. Stačí grilovaná zelenina. Suroviny na burgery: 500 g masa ze spodních krůtích stehen, bylinky – rozmarýn, tymián, 1 ks cibule, sýr do 30 % tuku, rajče, ledový salát Grilovaná zelenina: 1 ks červené cibule, olivový olej, lilek, cuketa, rajčata (cherry), česnek, 4 ks celozrnných housek Majonéza: citronová šťáva, řecký jogurt, 1 lžička hořčice, sůl, pepř, olivový olejPostup: Maso nameleme na mlýnku. Smícháme s najemno nasekanou cibulkou a bylinkami. Osolíme a opepříme. Ze směsi připravíme 4 stejně velké burgery. Dáme do lednice pod fólii odpočinout. Zeleninu (lilek, cuketu, rajčata a cibuli) omyjeme a nakrájíme na půl centimetru vysoké plátky – rajčata stačí přepůlit. Zeleninu promícháme se sekanými bylinkami, nasekaným česnekem a pokapeme olejem. Vložíme do pekáčku, který jsme předtím vytřeli olivovým olejem, osolíme a opepříme. Dáme grilovat do trouby na 200 °C asi 25 minut. Maso vyndáme z fólie a vytvoříme z něj 4 bochánky, do kterých uděláme na jedné straně důlek. Burgery vložíme na gril, popřípadě do trouby předehřáté na 200 °C. Pamatujte si, že maso se smí otočit jen jednou, aby z něj nevytekla šťáva. Pečte asi 20 minut, dokud nebude dokonale propečené. Bulky podélně rozkrojíme a dáme na chvíli opéct dokřupava na mřížku do trouby. Mezi tím si připravíme majonézu tak, že smícháme všechny suroviny a dokonale je prošleháme metličkou. Spodní část bulky potřeme majonézou, na ni dáme jeden kus masa, plátek sýra, salátu a přidáme ještě plátek rajčete. Přiklopíme druhou částí bulky. Vše můžeme spojit špejlí, aby burger

lépe držel pohromadě. Servírujeme společně s grilovanou zeleninou.

URL| https://www.novinky.cz/zena/zdravi/408598-zdrave-letni-grilovani.html

Olomoucký deník Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2016 startují na Vsetínsku! 15.7.2016

Olomoucký deník str. 21 Sport

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. I letos připravilo Ministerstvo zemědělství další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Jako první z letošního cyklu Farmářských slavností pro rodiny s dětmi otevře své brány Ekofarma Agrofyto – Lidečko na Vsetínsku, která leží v malebné hornaté oblasti Valašska a zaměřuje se na produkci mléka a hovězího masa v BIO kvalitě. Pro děti je připravena spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh nebo kuchařská show s kvalitními potravinami. Návštěvníci si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O hudební program se postará country kapela Lofoši. Cílem projektu je přiblížit rodinám s dětmi český venkov, podpořit zájem mladých rodin o tradice a ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. Akce začíná v sobotu 16. 7. od 10 hodin a vstup je pro návštěvníky zdarma. Více na http://www.farmarskeslavnosti.cz. Hlavní program: 10:00 Slavnostní zahájení akce a představení ekofarmy 10:30 Písničky a tanečky pro děti s Vandou a Standou 11:30 Country kapela LOFOŠI 12:00 Jak zdravě (nejen) jíst – program pro děti 13:30 Country kapela LOFOŠI 14:00 Máme rádi přírodu – program pro děti 15:00 Country kapela LOFOŠI Doprovodný program a aktivity: • Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem • Ukázka tkalcovského stavu i pro malé návštěvníky • Kuchařská show s kvalitními potravinami • Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA • Hravý program – hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího • Vojta Molek a jeho veselý dvorek • Malování na obličej • Hrací koutek pro děti Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Sport; 21 Publikováno| Prostějovský deník; Sport; 21 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Sport; 21 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Sport; 21 Publikováno| Zlínský deník; Sport; 21 Publikováno| Valašský deník; Sport; 21 Publikováno| Slovácký deník; Sport; 21 Publikováno| Kroměřížský deník; Sport; 21 ID| ef254123-6edd-42e2-83cb-86946fc38f10

Pardubický deník

Blíží se úplný konec českého zemědělství? 15.7.2016

Pardubický deník str. 15 Pardubicko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Názor „Potřebujeme vůbec ještě zemědělství, nebo si vše potřebné dovezeme,“ zamýšlí se Jitka Janečková ze Zemědělského svazu. Pardubice – Zemědělství se pomalu, ale jistě z naší země vytrácí. Že to není pravda? Že je stále všude „žluto“? Možná ano, ale zemědělství není jen obdělané pole, ať už na něm roste cokoliv. Jeho velice důležitou součástí je také živočišná výroba, tedy hospodářská zvířata, a ta mizí. „PŮDNÍ PODNIKATEL“ Zemědělec, který nechová zvířata, ale pouze pěstuje obilí či řepku, není zemědělec, je to jakýsi „půdní podnikatel“. Sice je to smutné, ale stále se setkávám s názory, že zemědělství nepotřebujeme, že jsme součástí Evropské unie (EU), takže vše potřebné dovezeme. Ano, dovezeme, ale dnes a denně se přesvědčujeme o kvalitě dovezených potravin. Kolik kilometrů potraviny urazí, než se k nám dostanou? Kolik škodlivých emisí musíme díky tomu my a hlavně naše děti nadýchat? Co budeme jíst, pokud nastane situace, kdy si evropské státy budou chránit zásoby potravin pro své obyvatele? A myslím si, že při dnešním vývoji v Evropě to není až taková utopie. Naše zemědělství se postupně dostává do velmi složité situace. Začalo to likvidací chovu prasat. STAVY PRASAT KLESLY V roce 2015 jsme se v počtu prasat dostali pod předválečnou úroveň. U nás v Pardubickém kraji klesly stavy prasat od roku 2000 o 37 procent. V horizontu posledních deseti let se v České republice (ČR) produkce vepřového masa snížila zhruba o polovinu. Ale v Německu vzrostla téměř o 40 procent. Belgie má zhruba stejný počet obyvatel jako ČR a vyrábí pětkrát více vepřového masa. V ČR se výkupní cena vepřového pohybuje v průměru okolo 26 korun, a to při nákladech zhruba 33 korun. Tato výkupní cena je pod úrovní ceny z roku 1992, což je období před 24 lety. Podtrženo – sečteno: soběstačnost ve vepřovém mase je dnes v ČR již pod 50 procent (v roce 2000 to bylo 105 procent). Na pořadí je další komodita – mléko. Výrobní náklady činí okolo 8 korun, výkupní cena je dnes již na 6 korunách. Zejména díky ruskému embargu je v Evropě mléka nadbytek. Mléko je již delší dobu levnější než minerální voda. A to je situace, na které profitují zejména obchodníci. POD VELKÝM TLAKEM Prvovýrobci jsou vystaveni velkému tlaku svých odběratelů. Dojit musí každý den a mléko musí prodat, proto jsou vlastně rukojmí svých odběratelů. Nárůst cen potravin je realizován hlavně v důsledku rozhodnutí obchodních řetězců, respektive nárůstem marží obchodních řetězců a samozřejmě také chováním mlékáren přenášejících ekonomický a krizový tlak na zemědělce. Pro porovnání – marže obchodních řetězců byla v roce 2014 u másla 27 procent a v roce 2015 již 36 procent, u trvanlivého mléka 47 procent v roce 2014 a za rok 2015 již 55 procent. V EU je výkupní cena mléka vyšší než u nás, a přesto je takzvané „máslo“ z EU v řetězcích prodáváno za zhruba 21 korun a máslo české za cca 40 korun. Jak je to možné? A přestože výkupní cena za mléko stále klesá, marže stoupají. Kam to povede? Následovat bude vybíjení stád. V okolních zemích se staví velkokapacitní kravíny, ale u nás se budou krávy likvidovat (od roku 1989 se snížil stav dojných krav na polovinu).

V Pardubickém kraji jsme za posledních 20 let počet skotu snížili o 28 procent. Ano, je pravda, že si mléko i výrobky z něho v rámci EU dovezeme. HNŮJ JE DŮLEŽITÝ Ale pozor! Chov skotu není jenom o produkci potravin, skot produkuje také hnůj. Málokdo ví, jak cenná surovina to je. Jde o nenahraditelný zdroj organické hmoty, nezbytný pro dobrou úrodnost půdy (chemie hnůj nenahradí), ale také pro zadržování vody v půdě, je účinným protierozním opatřením (řeší sucho i povodně). Snížíme-li stavy skotu, připravíme se o surovinu nezbytnou pro naše zdraví, o kvalitní úrodnou půdu, ale i o celoroční zaměstnanost lidí na venkově. Pokračovat bych mohla s drůbeží, kde je podíl dovozu na domácí spotřebě více jak 40 procent, s ovocem a zeleninou (dovozy jablek se zvýšily o 75 procent, brambor o 254 procent) a tak dále. VLÁDY SITUACI NEŘEŠÍ Z toho všeho je jasné, že naše vlády situaci v zemědělství dlouhodobě neřeší. Proto vás prosím, pomozme našim zemědělcům my – kupujme kvalitní české potraviny! Pomůžeme nejen českému zemědělství, ale také sami sobě! Jitka Janečková, Foto popis| O autorovi| Zemědělský svaz ČR, územní organizace Pardubice Region| Východní Čechy

parlamentnilisty.cz Bendl (ODS): Jestli zemědělci kradou nebo nekradou... Kolektivní vina v tomhle ohledu není správný argument parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2016

zpět Projev na 48. schůzi sněmovny 13. července 2016 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních: Konečně jsem se dostal s řádnou přihláškou ke slovu, i když mě svrběl prst, minimálně padesátkrát se přihlásit na ty dvě minuty, ale nestačilo by mi to. Takže aspoň teď budu moci reagovat na některá vystoupení včetně toho materiálu samotného, protože řada vystoupení se s tím materiálem zcela míjela. Začnu od pana předsedy Faltýnka, který sem akorát přichází. Ano, my jsme velmi bojovali za to, aby zastropování - pro ty z vás, kteří se v té problematice neorientují, to znamená - řeknu omezení získávání podpor - nebylo stanoveno podle velikosti farem. Za to jsme velmi bojovali, protože chceme rovné podmínky pro všechny, bez ohledu na to, jestli je někdo velký či malý. My chceme nastavit takové podmínky, které budou pomáhat všem a nebudou tam činěny výjimky a rozdíly. A to je to, k čemu my dneska vlastně tímhle materiálem dílem spějeme. A já pak řeknu, proč. A proto také ten materiál podpořit nemůžeme. Tehdy jsme byli ve stejných podmínkách pro všechny na stejné lodi. Pan kolega Urban se tady ptal velmi správně, co je vlastně příčinou. Protože v té příčině můžeme hledat důsledky a důvody toho, proč jsme a kde jsme. Dílem je to nadprodukce. Protože když tady pan kolega Kováčik mluvil o tom úbytku masného skotu apod., tak zapomněl připomenout, že prostě z hlediska spotřeby v České republice máme více hovězího, než potřebujeme, máme více mléka, produkujeme více mléka, než

spotřebujeme. U zemědělství je tohle zvláštní kategorie, v okamžiku, kdy je nadprodukce, tak je to paradoxně pro zemědělce horší, než když je nedostatek, protože potom tou cenou to doženu, tu ztrátu. Ale v okamžiku, kdy produkuji víc, mám problémy s vysokými náklady, tak se dostávám do těch nůžek, které mě svírají čím dál tím víc, a najít z toho cestu, je složité. Podotýkám, pokud bychom chtěli být opravdu objektivní, tak zemědělství si v podstatě chrání každá vyspělá země na světě. Hledá způsoby, jak si zemědělství ošetřit, protože to má něco společného s potravinami, s potravinovou soběstačností atd., ale je otázka, jak se ten systém nastaví, míry byrokracie, míry protekcionalismu apod. A mám pocit, že tam už se pohybujeme někde, kde se pohybovat prostě nemáme. Jistou míru ochrany si každé národní - řeknu - zemědělství zaslouží, protože jsme na něm životně závislí. A týká se to nejen těch potravin, vody, životního prostředí, všeho, co s tím souvisí - máme tu rozumnou míru hledat a máme ji hledat v tom, abychom dělali systém - aspoň z mého pohledu - co možná nejjednodušší. Bude-li jednoduchý, bude průhledný, budou mu všichni rozumět, bude dlouhodobý atd., a nebudeme dělat urychlené kroky, které vlastně vnášejí zmatek do celého systému. Dneska se tady bavíme o zelené naftě a o tom, že tzv. polaři, nebo zemědělci, kteří hospodaří na polích, už tu zelenou naftu mají, a oni vám sami řeknou zkušenosti, jaké s tím jsou. Každou chvíli se mění formuláře, každou chvíli se mění doba vykazování. Dříve to bylo tuším půl roku, teď už to chtějí po nich co dva měsíce. Když se s nimi bavíte, tak jim z toho vstávají vlasy na hlavě a říkají "to jsou pořád nový formuláře, nový kontroly atd.", a my teď půjdeme zase do nových formulářů, zase do nových kontrol. A ministr zemědělství to tady řekl - nové kontroly budou muset být, vytváříme nový titul. A já vám na to říkám, možná že i v duchu toho - my jsme tady v loňském roce nebo kdy navrhovali zelenou naftu pro všechny. Proč ji nemají mít záchranáři? Proč ji nemá mít policie? To je dokonce "vlej - vylej", co se týká státního rozpočtu. Proč ji nemá mít strojírenství, o kterém jsme se tady bavili. Tak pojďme, snížíme daňovou zátěž paliv obecně. A nebudeme potřebovat další úředníky, nebudeme potřebovat další kontrolory na Ministerstvu zemědělství. (S důrazem:) Pojďme se bavit o tom, že spotřební daň snížíme pro všechny. Je to jednoduché. Bude to fungovat. Nebude se muset nikdo vymlouvat na druhého apod. A dáme tím impuls nejenom českému zemědělství, ale celé české ekonomice. A dokonce i ten státní rozpočet na tom dílem ušetří, protože financuje čím dál tím víc úředníků, čím dál tím víc aut, kterým platí spotřební daň včetně zisku atd., atd. Zkrátka a dobře, možná že tohle je cesta. Zjednodušme to. Vůbec není potřeba to komplikovat novým zákonem, který tady máme. Víte, a tím dílem budu také reagovat na pana předsedu zemědělského výboru a předsedu poslaneckého klubu ANO, když se tady zmínil o té bionaftě a o té debatě z minulosti, po tom vítězném tažení vládní koalice za více řepky v České republice - to je mimochodem také - k panu poslanci Urbanovi, prostřednictvím paní předsedající, vzkaz - v minulém období, myslím finančním období Evropské unie, Česká republika v roce 2007 až 2013 neměla mezi prioritami podporu živočišné produkce. To je potřeba připomenout. Ona tam v zásadě velmi chyběla a my dneska doháníme, nebo chytáme čerta za ocas, abychom se vůbec přiblížili tomu, co v té Evropě už dlouhou dobu funguje a je to tam jaksi zakomponováno. A jestliže jsme se tady bavili o podpoře bionafty - jsme-li na tom tak špatně, nebo jste-li na tom Agrofertu tak špatně, že to je 380 tisíc, tak to pojďme zrušit. Vždyť to takto nefunguje. Vy z toho nic nemáte, říkáte, čekali jste možná víc, je tam 380 tisíc. My dlouhodobě říkáme, že tu řepku nechceme. Tak se pojďme napříč politickým spektrem dohodnout, že to byl nesmysl, dokonce to ani Agrofertu nepřineslo, a pojďme se vrátit k tomu, že český zemědělec má produkovat potraviny a ne nepotraviny. My chceme, aby zemědělec produkoval potraviny, aby pro něj bylo výhodnější produkovat potraviny než nepotraviny. Aby pro něj bylo výhodnější produkovat krmivo pro dobytek a ne krmivo pro bioplynky. To jsou parametry, které máme společně začít měnit, tak se o tom pojďme zkusit bavit, má-li pravdu pan předseda Faltýnek, a já o tom nepochybuji, když to nefunguje, vidíte, pojďme to zrušit, bude to celé mnohem jednodušší. A ještě k tomu, jestli tady bylo hodně sofistikovaně říkáno, že zemědělci kradou nebo nekradou. Tak to přece vůbec není. Rozhodně to neplatí - kolektivní vina v tomhle ohledu není správný argument a pan předseda Faltýnek to dobře ví. Ale to, že si jednotlivci občas prostě napočítají i čísla od bot a že se to vlastně zkontrolovat nedá, to ví pan předseda Faltýnek stejně tak dobře, jako já a jako řada zemědělců, kterých se to týká. Že absolutní kontrola v podstatě neexistuje, tak už by

se ani nevyplatila, takže samozřejmě že tam ty daňové úniky jsou. No těžko je asi někdo změří do halíře. Ale tak, jak se tady správně ptal - a doufám, že na to ministr zemědělství odpoví, a doufám, že nás nebude přesvědčovat o tom, že potom nejlepší kontrola té skutečné spotřeby bude, že očipujeme traktory příp. očipujeme kombinézy traktoristů, abychom přesně věděli, kolik kilometrů nachodí apod. To už bychom opravdu byli někde v jiném světě jak to tedy vlastně bude kontrolováno a co je ta míra. A proč dva měsíce, proč každé dva měsíce, což je speciálně pro ty malé a střední opravdu extrémně nevýhodné. A ještě poznámka, pro koho to tedy vlastně děláme, když zelená nafta už existuje a využívají ji, bylo to tady řečeno, ti rostlináři nebo ti, kteří hospodaří na půdě, orají, sejí, sklízejí atd. A ti, co nemají pole, neorají, nesklízejí, ji nemají šanci využívat. A ti ji budou využívat na co? Primárně na to, aby si dovezli krmivo příp. odvezli to, co z toho bývalého krmiva zbude. A to je, bych řekl, primární náklad. Do jaké míry to kdo potom odkontroluje, jestli jsme jeli pro krmivo nebo pro něco jiného, kolikrát jsme tam byli atd. atd., to už nechám na vašem uvážení, do jaké míry to bude možné zkontrolovat fakticky nebo do jaké míry s tím půjde podvádět. Ale myslím si, že to opravdu cesta není. Že máme podporovat - pokud se tedy k tomu hlásíte a tvrdili jste to tady celou dobu, že budeme zamezovat korupci, že budeme zamezovat daňovým únikům atd., pak prostě nemůžete mít v plánu prosadit takovouto protekcionalistickou, složitě kontrolovatelnou pro jednu část podnikatelů v zemědělském sektoru určenou řeknu dotační záležitost. Já bych se velmi přimlouval za to, abychom hledali společně, jaké jsou možné podpory v oblasti živočišné výroby a produkce učinit. Ale ne projekty, které velmi vybízejí k tomu, aby byly zneužívány a fakticky nic dobrého nepřinesou. Už to tady také bylo řečeno, malým a středním zemědělcům toto nepřinese vůbec nic. Je to samozřejmě, a všichni to víte, pro velké firmy.


Český statistický úřad: Meziroční růst spotřebitelských cen se nezměnil parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2016

zpět Spotřebitelské ceny vzrostly v červnu proti květnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle doprava a oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu stejně jako v květnu, tj. o 0,1 %. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle doprava způsobilo zvýšení cen pohonných hmot o 4,0 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily zejména ceny dovolených s komplexními službami o 1,3 %. Na snižování cenové hladiny působil zejména pokles cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se snížily především ceny chleba o 1,6 %, vajec o 6,2 %, mléka o 2,0 %, sýrů o 1,1 %, ostatních mléčných výrobků o 1,9 %, másla o 3,7 %, nealkoholických nápojů o 0,8 %. Ceny zeleniny klesly o 2,9 %, přičemž ceny plodové zeleniny se snížily o 15,1 %, zatímco ceny brambor, v důsledku přechodu trhu z pozdních na rané brambory, vzrostly o 11,5 %. V oddíle odívání a obuv se snížily ceny oděvů o 1,0 % a ceny obuvi se nezměnily. Ceny zboží úhrnem i ceny služeb vzrostly shodně o 0,1 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu stejně jako v květnu o 0,1 %. Tento vývoj byl především důsledkem zmírnění poklesu cen v oddíle doprava a naopak vlivem prohloubení cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle doprava zmírnil pokles cen pohonných hmot v červnu na 10,2 % ze 12,9 % v květnu. V oddíle potraviny a nealkoholické

nápoje klesly zejména ceny ovoce o 5,7 % (v květnu o 3,2 %), chleba o 2,2 % (v květnu o 0,8 %), ostatních mléčných výrobků o 7,3 % (v květnu o 5,3 %), másla o 10,5 % (v květnu o 9,3 %), nealkoholických nápojů o 1,5 % (v květnu o 0,6 %). U zeleniny zpomalil cenový růst v červnu na 2,1 % ze 4,1 % v květnu vlivem vývoje cen brambor, které byly vyšší o 10,4 % (v květnu o 43,7 %). Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v červnu největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde vzrostly ceny tabákových výrobků o 5,1 % a alkoholických nápojů o 2,5 %. Vliv na zvyšování měly rovněž ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny čistého nájemného o 1,5 %, vodného o 1,6 %, stočného o 5,3 %, elektřiny o 1,2 %, tepla o 0,9 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 0,4 % a ceny obuvi o 5,2 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly především ceny rekreačních a kulturních služeb o 2,1 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,3 %, zatímco ceny ubytovacích služeb se nezměnily. V oddíle ostatní zboží a služby se zvýšily především ceny kadeřníků a služeb osobní péče o 2,2 % a finančních služeb o 2,1 %. Na snižování meziroční cenové hladiny nadále působil pokles cen zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly ceny mléka o 12 %, sýrů o 11 %, jogurtů o 11,6 %. V oddíle bydlení klesly ceny zemního plynu o 6,9 %. Snižující vliv pokračoval i v oddíle doprava (o 2,3 %). Ceny zboží úhrnem klesly o 0,7 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 1,2 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 99,9 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 0,3 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)[1]) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v květnu −0,1 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v dubnu. Nejvíce vzrostly ceny v Belgii (o 1,6 %) a na Maltě (o 1,0 %). Naopak v šestnácti zemích EU ceny klesly, z toho nejvíce v Rumunsku (o 3,0 %) a Bulharsku (o 2,5 %). Na Slovensku klesly ceny v květnu o 0,7 % (v dubnu o 0,4 %). V Německu byla meziroční změna cen v květnu 0,0 % (v dubnu pokles o 0,3 %). Podle předběžných výpočtů bylav červnu meziměsíční změna HICP v ČR 0,1 % a meziroční −0,1 % (v květnu 0,0 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za červen 2016 je 0,1 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkáchEurostatu: HICP.) Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-16 Indexy spotřebitelských cen - základní členění (měsíční periodicita) a 012019-16 Indexy spotřebitelských cen - podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-16 Indexy spotřebitelských cen - podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 9. 8. 2016 [1]) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné.

Související analýza: Vývoj indexů spotřebitelských cen - 2. čtvrtletí 2016


Kalousek (TOP 09): Jednu cestu nyní aplikuje vláda. Je to cesta kontroly na hraně buzerace parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2016

zpět Projev na 48. schůzi sněmovny 13. července 2016 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních: Nyní mi tedy dovolte jenom, abych připomněl, že vratka ze spotřební daně z minerálních olejů, slangově nazývaná zelená nafta, byla v roce 2011 novelou zákona o spotřebních daní touto Poslaneckou sněmovnou zrušena. Byla zrušena nikoliv jako úsporné opatření. Byla zrušena jako administrativně nákladná distorze, která nepochybně vedla a vede k poměrně masivním daňovým únikům. (Ministr zemědělství přichází ke zpravodajskému stolku.) V boji proti daňovým únikům můžeme volit různé cesty. Jednu cestu nyní aplikuje vláda. Je to cesta kontroly na hraně buzerace. Je to cesta zvyšování administrativních povinností, zátěže a podezírání v podstatě každého. Jinou cestou je odstraňování výjimek, distorzí, zjednodušování a především odstraňování mezer, které k daňovým únikům vedou. Můžeme se samozřejmě přít o to, který z těchto dvou přístupů je efektivnější. Nicméně asi se nebudeme přít o to, že výjimky a distorze k únikům vedou, takže je docela úsměvné, že vládě, která si boj proti daňovým únikům vetkla do svého štítu, v okamžiku, kdy jde o benefit pro soukromé zájmy ministra financí, zejména pro Agrofert, distorze najednou nevadí, výjimky se zavádějí a zelená nafta byla touto vládou znovu slavnostně zavedena pro rostlinnou výrobu a my teď máme na stole předlohu, která zavádí tuto úlevu, výjimku, i pro výrobu živočišnou. Dovolte mi, abych vás jako zpravodaj velmi stručně provedl podstatou návrhu této novely. Ministerstvo zemědělství v roce 2015 seznámilo vládu s riziky stavu živočišné výroby, nutno říct, že předkladatel se neobtěžoval s tímto zdůvodněním seznámit Poslaneckou sněmovnu, a navrhl jako řešení eliminace těchto rizik zavést vratku k tzv. zelené naftě též pro živočišnou výrobu. Sazba vratky má činit, stejně jako pro rostlinnou výrobu jednotně a paušálně, 4 385 korun na tisíc litrů spotřebovaných minerálních olejů v živočišné výrobě a Ministerstvo zemědělství odhaduje, že se bude týkat zhruba tisíce nových subjektů podnikajících v oblasti živočišné výroby. Pro veřejné rozpočty to bude znamenat náklad, je to bilanční nevýběr, tzn. pro veřejné rozpočty to bude znamenat ztrátu, zpracovatel vyčísluje ztrátu ve výši cca 385,3 miliony korun, z toho cca 350,2 miliony korun pro státní rozpočet a cca 35,1 miliony korun pro Státní fond dopravní infrastruktuy. Propříště doporučuji předkladateli, až bude odhadovat dopad do veřejných rozpočtů a bude férově uvádět cca, aby těch čísel za tu desetinnou čárku napsal, pokud možno více než jenom jedno, ono to pak vypadá mnohem věrohodněji. Zavedení této vratky bude představovat též potřebu navýšení počtu zaměstnanců správce daně, to asi nepřehlédnete, koreluje s mojí úvodní větou, že zelená nafta je administrativně náročná distorze, tedy bude potřebovat navýšení počtu zaměstnanců správce daně, což je v tomto případě celní správa, o cca 15 zaměstnanců, ale tady už žádnou desetinnou čárku nemáme, je to na celé zaměstnance, a provozní náklady správce daně tak stoupnou o cca 1,2 milionu korun, jednorázově o cca 9,2 miliony korun.

K podstatě návrhu teď jenom konstatuji, teď nehodnotím, si dovolím říct, že nejde o žádné odborně podložené rozhodnutí, ale jde jen o politické rozhodnutí, o další státní subvenci do zemědělství z kapes daňových poplatníků ve výši tedy zhruba 400 milionů korun ročně, včetně správních nákladů. Vedle toho vzhledem k charakteru podkladu a zkušenostem, které se zelenou naftou správce daně má, jde také o rozšíření prostoru pro legalizaci potenciálních daňových úniků. V dobách, kdy jsem pracoval na Ministerstvu financí, odhadoval správce daně daňové úniky v objemu zhruba 70 až 80 % celkové legální úlevy. Dovolte mi několik slov ke kvalitě podkladu. Dovoluji si tvrdit, že kvalita návrhu a jeho zdůvodnění jsou velmi chabé, ať už z věcného či argumentačního pohledu, argumenty si často vzájemně protiřečí. Dovolte mi několik poznámek. Chybí analýza dosavadního vlivu zelené nafty na rozvoj rostlinné výroby a zároveň chybí klíčový podklad Ministerstva zemědělství, nebo alespoň anotace z něj, na základě kterého vláda rozhodla o vratkách zelené nafty též pro živočišnou výrobu, ale konec konců, vždyť jde jenom o cca 400 milionů korun. Nechápu logiku, na základě které materiál tvrdí, že těch zhruba 400 milionů vykryje ztrátu, kterou měli producenti v roce 2014, a že tedy bude možné financovat zlepšení nebo dosažení potravinové soběstačnosti v komoditách vepřové maso, drůbeží maso a vejce, zvýšit rentabilitu výroby hovězího masa a mléka, nárůst počtu kusů některých druhů hospodářských zvířat, zlepšení vývoje struktury půdy, včetně zvýšení obsahu humusu v půdě, a zvýšení ochrany ovzduší a přírody s rozšířením pastev pro zvířata. Jestliže platí, že jenom u drůbeže měli v roce 2014 producenti ztrátu 400 milionů, u vepřového masa ztrátu 1,2 miliardy a u hovězího byla rentabilita minus 18,5 % a u mléka byla ztráta 1,2 miliardy, tak dost dobře nechápu optimismus předkladatele, který je přesvědčen, že tohle všechno, co slibuje zařídit, zařídí za těch 400 milionů korun z té zelené nafty. Ze ztráty se financovat, podle mého názoru, nedá, pokud tam ta ztráta skutečně byla taková, jak je v materiálu vyčísleno. Nemám možnost ověřit. Zvláště úsměvný je argument, že zavedení zelené nafty pro živočišnou výrobu přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a přírody rozšířením pastev pro zvířata. Tedy skutečně pro zajímavost, jenom abychom si uvědomili, s jakou lehkostí nám vláda předkládá své argumenty, mi dovolte uvést data z Evropské komise, podle kterých se zemědělství dnes podílí na celkové produkci skleníkových plynů v Evropské unii zhruba 15 %, a to zejména kvůli metanu. Pro srovnání, největší podíl, 22 % emisí dnes připadá v Evropské unii na výrobu energií a dále na průmysl, to je také 22 %. Celý sektor dopravy produkuje 18 % skleníkových plynů a v zemědělství chov zvířat 14 %. Nechci teď polemizovat s tím, jestli chceme nebo nechcem rozšiřovat stáda, možná je to dobře, ale v každém případě tvrdit, že to přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a životního prostředí, je prostě plk, protože to objektivně přispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů. Dovolte mi teď jednu úvahu, aby bylo zřejmé, že nebojuji proti zelené naftě proto, že bych nepřál zemědělcům dalších 400 milionů korun z veřejných rozpočtů. Znovu opakuji, protestuji proti tomu zejména proto, že to je významná distorze, která legalizuje potenciální masivní daňové úniky, navíc pro správce daně poměrně nákladná. Kdybychom to nerealizovali ani v té živočišné výrobě, měli bychom k dispozici poměrně značné prostředky, tuším, že v rostlinné výrobě je to asi 1,5 miliardy, teď nemám přesné číslo před sebou, k tomu tedy 400 milionů za živočišnou výrobu, to jsme někde kolem 2 miliard, plus si připočtěme oněch správcem daně odhadovaných 70 až 80 % daňových úniků z celkového objemu, a jsme téměř na 3 miliardách korun, které bychom měli k dispozici druhou stranou bilance, tedy ne daňovou úlevou, ale dotací, rozdělit zemědělcům podle politických priorit, které by vláda měla mít, tzn. zejména pomocí malých farem. Bohužel tomu tak není. Zelená nafta tady bude fungovat, stejně jako dotační politika Ministerstva zemědělství, kdy dotační prostředky primárně systémově určené na podporu malých farem nejvíce prospívají nebo jejich objem nejvíc dostávají malí farmáři Andrej Babiš a Radovan Vítek. A podobným způsobem to bude fungovat u zelené nafty. Kdybychom skutečně chtěli podporovat malé farmy, musela by dotační politika vypadat zcela jinak, nicméně to od politiky současné vlády, která podporuje spíše oligarchizaci v českém zemědělství nelze očekávat. Je už evergreenem a tradicí, že jakmile jde o státní dotace soukromým firmám, tak tady, byť se to odehrává na jiné straně bilance, bezesporu představuje státní dotaci soukromým firmám, dostane

se do konfliktu zájmů a pozice získaného majetkového prospěchu se státem náš pan ministr financí původním, možná i dosavadním povoláním agrobaron. (Smích z vládní lavice.) Možná je docela zajímavé sledovat legislativní stopu této vládní novely, kdy se nám do sítě konfliktů zájmů a tím i pozice získání majetkového prospěchu se státem dostal nejenom ministr financí, ale i ministr zemědělství. 7. 12. 2015 u bodu 24 jednání vlády ministr zemědělství seznámil vládu s riziky, prosadil úkol pro ministra financí zpracovat novelu zákona o spotřební dani a vláda vzala na vědomí sdělení prvního místopředsedy vlády, že se neúčastní tohoto bodu, který sám zpracoval a projednal, teď již mluvím o dubnové schůzi, neboť se cítí v možném střetu zájmů, samozřejmě masivním střetu zájmů. Pro pana předsedajícího jsem už uváděl onu velmi netypickou situaci, kdy vláda materiál ministra financí schválila a pověřila ministra zemědělství jeho odůvodněním v Poslanecké sněmovně a pověřila pro jistotu ještě předsedu vlády, aby mohl pověřit někoho jiného, než je jeden, nebo druhý beneficient, ať už ministr financí, nebo ministr zemědělství, kteří jsou v nepochybném konfliktu zájmů. Pokud vím, toto pověření získal pan ministr dopravy a máme na stole předlohu, kterou podepsal předseda vlády, tak jako u všech předloh, a zastupující ministr financí pan ministr Ťok. Kdybyste nevěděli, kdo svým podpisem garantuje legislativní správnost této předlohy, tak je to u daňové legislativy ministr dopravy. V této situaci je teď Poslanecká sněmovna. Blahopřeji panu ministrovi dopravy k jeho odvaze. Jinými slovy v současné praxi eliminace konfliktů zájmů naší protikorupční vlády funguje asi takto. Ministr Jurečka iniciuje, vypracuje a pak nechá vládou schválit materiál, který nepochybně jak jemu, tak ministru financí Babišovi přináší majetkový prospěch, a zároveň si nechají od vlády uložit úkol, aby tento svůj majetkový prospěch přeměnili v zákon. Ministr financí vypracuje tento zákon, který mu poskytuje majetkový prospěch, předloží jej vládě, ale jednání vlády k tomuto zákonu se nezúčastní, neboť hlásí potenciální konflikt zájmů. Aby nebyl ani stín podezření, že ministr Babiš v podstatě nemá vůbec nic s tím zákonem společného, byť ho zpracoval a předložil ke schválení, nechá takový zákon pro Parlament podepsat ministrem dopravy. Je samozřejmě otázkou, jestli si tohle chce nechat veřejnost a jestli si tohle chce nechat Poslanecká sněmovna líbit. Před našimi zraky se odehrává prosazování majetkového prospěchu členů vlády, které přeměňujeme v zákon. Pak to bude legální. Nikdo jim samozřejmě nebude nic moct vyčíst. Ty benefity budou mít podle zákona. A nejsem si jist, zda se má takhle chovat demokratická Poslanecká sněmovna. Znovu opakuji: pomoci českým zemědělcům lze jinak a mnohem efektivněji než vratkou z minerálních olejů zvané zelená nafta. Jenže to už by nemohly být ty vedlejší efekty, že nejvíc z toho profitují ti největší a že by se otevírala cesta masivním daňovým únikům. Pokud si přejete znovu pootevřít dveře dál masivním daňovým únikům a chcete dál přilepšit těm největším, tedy podpořte tuto novelu. Pokud chcete pomoci malým zemědělcům jiným způsobem, podpořte můj návrh, který jako zpravodaj předkládám, na zamítnutí této novely a ušetřené prostředky distribuujte efektivnějším a spravedlivějším způsobem bez rizika daňových úniků.


Ministr Jurečka: V oblasti politiky ministerstva zemědělství se opravdu snažíme měřit spravedlivě parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2016

zpět Projev na 48. schůzi sněmovny 13. července 2016 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních:

Já bych rád chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Kalouska. Začal bych s dovolením tím, jaká je politika Ministerstva zemědělství za posledních dva a čtvrt roku v této koaliční vládě a navázat na to, když tady pan poslanec Kalousek hovořil o masivní podpoře velkých podniků. Uvedu několik faktů a poprosím, aby pan poslanec tomu věnoval pozornost. V rámci významného investičního a dotačního nástroje, jakým je společná zemědělská politika, kde proudí do zemědělství zhruba 33 miliard korun, tak je takzvaný první pilíř. Ten první pilíř - z něho se vyplácejí takzvané platby na plochu. U tohoto prvního pilíře jsou podniky, které mají vyšší výměru než 1 150 hektarů, kráceny na těchto přímých platbách a tyto finanční prostředky se překlápějí do takzvaného druhého pilíře, který se nazývá Program rozvoje venkova, kdy jsou určeny všem žadatelům v tomto dotačním opatření. S tím, že tyto prostředky jsou ročně zhruba na úrovni 100 až 120 milionů korun. Druhé zásadní opatření je právě ten zmíněný Program rozvoje venkova, kde se zase vyplácejí takzvané platby na plochu v oblastech LFA, to jsou oblasti, které jsou přírodně znevýhodněné, lidově bych řekl, že jsou to horské a podhorské oblasti. A tady zase funguje princip degresivity, kde už od výměry 500 hektarů se ta platba zkracuje. Dojdeme na hodnotu 1 800 hektarů, kde se tyto platby krátí až úrovní 30 procent. Tedy jasně další opatření, kde zase od velikosti středních podniků jsou tyto platby snižovány. Dále bych uvedl konkrétní příklad Programu rozvoje venkova za období let 2007 až 2013. Zde bylo na projekty zemědělcům do jednoho milionu korun vyplaceno za celých sedm let 245 milionů. Za fungování této vlády a za mého působení ministerstvu jsme jen v prvním kole nového programovacího období v obálce do projektu do jednoho milionu korun, která je určena zemědělcům do 150 hektarů, vyčlenili částku 385 milionů korun. Tato částka nebyla podanými žádostmi vyčerpána a všechny žadatele jsme uspokojili částkou 185 milionů korun během jednoho roku. Tady jsou jasná dvě čísla. 245 milionů korun za sedm let, 185 milionů korun za jeden jediný rok. Další opatření, které se týká malých a středních podniků, jsou administrována přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, kde jsme otevřeli nové možnosti žádostí o provozní a investiční úvěry, které je možno kombinovat s podporou v režimu de minimis, kde částka de minimis je okamžitě odečitatelná z jistiny, to znamená, zhruba 405 tis. Kč za období tří let je okamžitě žadateli odpuštěno. Zde za 2,5 měsíce běhu tohoto programu máme v administraci žádosti o 600 mil. Kč zase z 80 % od farmářů, kteří žádají částky do 1 mil. korun. Takže si troufnu říct, že v oblasti politiky Ministerstva zemědělství se opravdu snažíme měřit spravedlivě, nastavovat naši politiku, která směřuje na podporu citlivých sektorů, to znamená ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy a sektoru živočišné výroby, to znamená oblasti, kde nejsme soběstační a kde je vysoký potenciál zachování anebo tvorby nových pracovních míst na venkově. To je reálná, skutečná politika Ministerstva zemědělství, kterou jsem schopen deklarovat na konkrétních číslech, nikoliv žádné politické domněnky a zkreslování této záležitosti, tak jak jste o tom hovořil vy. Když se posuneme do další oblasti, zdali živočišná výroba, jak vy jste přímo řekl, zvyšuje emise. Já bych chtěl říct, že stavy živočišné výroby od roku 1990 máme prakticky nejnižší za posledních zhruba 10 let, a bylo to i dáno politikou mých předchůdců, kteří tento sektor neuměli dostatečně podporovat investičně tak, aby byl přirozeně konkurenceschopný se svými konkurenty v zahraničí. Takže rozhodně živočišná výroba - je potřeba umět správně číst ta čísla. Ta čísla nehovoří o tom, že zvyšují emise o 15 %, ale je to současný výčet současných emisí, které máme. A pak si musíme položit také filozofickou otázku: Jestliže se podíváme na změny globálního klimatu a ČR a region střední Evropy je v horizontu příštích 50 let uváděn jako region vhodný i s ohledem na klimatické změny pro zemědělskou výrobu, tak logicky bude spousta regionů, kde nebude takto ideální klima, budou mít velké problémy, máme do toho tady nárůst obyvatel o 2,5 mld. obyvatel do roku 2050, dneska miliarda lidí trpí hladem a musíme si zodpovědět otázku, ve kterých regionech a které státy budou schopny zabezpečit vlastní potravinovou soběstačnost, a také na základě exportních možností zabezpečit obživu lidí v regionech, kde rostlinná a živočišná výroba nebude v takové míře možná. Takže i to je potřeba brát v potaz, když mluvíme o věcech, které se týkají emisí skleníkových plynů a jak k tomu budeme v budoucnu přistupovat.

Vy jste tady zmiňoval ztráty v živočišné výrobě. Odhadované ztráty, chtěl bych to uvést na pravou míru, v letošním roce za sektor mléka a vepřového masa jsou někde na úrovni 8 mld. korun, pokud budou průměrné ceny za první pololetí pokračovat i v druhém pololetí. My v rámci společné zemědělské politiky a nastavených podpor na citlivé sektory, bílkovinné plodiny a welfarová opatření jsme schopni tu ztrátu snížit zhruba na hodnotu 3,5 mld. A těch 3,5 mld., které letos zemědělci zatím nemají úplně pokryto, jsme schopni právě prostřednictvím doplněných národních dotačních titulů a v kombinaci právě i s tímto opatřením zelené nafty tuto ztrátu prakticky dostat alespoň na černou nulu. Musíme si uvědomit, že v zemědělství dneska pracuje 100 tis. lidí, z toho více než 50 % pracuje v živočišné výrobě. Položme si otázku, pokud připustíme devastaci živočišné výroby a zánik pracovních míst, jakým způsobem tato pracovní místa budeme nahrazovat. Pak se posouváme do další roviny a ta souvisí s tím, umíme zodpovědět otázku, když nebude živočišná výroba, nebudou na živočišnou výrobu navazovat osevní postupy, především trav, jetelovin, plodin, které mají obecně zlepšující charakter ve vztahu k půdě, plodin, které jsou protierozní, plodin, které zvyšují absorpční kapacitu půdy, nebude dostatek organické hmoty, kterou bychom do půdy vraceli, jakým způsobem tyto věci finančně oceníme a jaká ta ztráta bude, protože tyto věci, které mají dopad na životní prostředí, nikdo finančně v ČR nevyčísluje. Takže prosím pěkně, to je další argument, který je potřeba, pokud nahlížíme na živočišnou výrobu, si dát do souvislostí a umět s tímto pracovat. Vy jste tady konstatoval, že za vašeho působení zelená nafta, která byla administrována, měla daňové úniky ve výši 70-80 %. Nevím, z jakých dat vycházíte, jestli to je váš odhad, nebo jestli vám tato data lidé z jednotlivých celních okresních správ dodali, jestli jste je někdy konfrontoval se zemědělskou odbornou veřejností. Já jsem nikdy takovýto proces nezaznamenal. Chci jenom říci, že z pohledu člověka, který dříve proces zelené nafty administroval, že za vašeho působení zde ještě byly tvrdé normativy. Ty normativy byly propočítány na jednotlivé typy zemědělských kultur a na jednotlivé typy zemědělských výrobních oblastí a ty normativy nebylo možné překročit. Jako zemědělec vím, že ty normativy odpovídaly praxi. Takže nevím, z čeho vycházíte, když mluvíte o tom, že tady bylo 70-80% zneužití. Jestliže jsem měl já jako zemědělec v intenzivní výrobní oblasti možnost čerpat zhruba 130 litrů na hektar, tak si troufnu tvrdit, že byly roky, kdy jsme tuto hodnotu výrazně překročili a vratku jsme si na ni nemohli uplatnit. Takže tolik pro argument, který jste tady zmiňoval. Pak je potřeba si uvědomit, že víceméně všechny okolní státy kromě Slovenska mají pro své zemědělce podporu v podobě zelené nafty pro rostlinnou i živočišnou výrobu. A je to prostě rozdíl, který nedoženete v jiných národních dotačních titulech. Je potřeba si uvědomit, že každý národní dotační titul stojí lidskou administrativu, finanční náročnost, kontrolování na místě apod., takže žádný dotační titul se neobejde bez těchto nákladů, které jste vyčíslil u zelené nafty, jak jste citoval z té zprávy, na zhruba 9 mil. korun. Takže je potřeba na ty věci pohlížet opravdu objektivně a ne jenom jednostranně. To stejné, když jste mluvil o buzeracích a o kontrolách. Znovu říkám, každý dotační titul má svoji část, která se týká kontrol, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. Takže tolik asi můj komentář na váš projev, ve kterém jste tady velice kriticky hovořil k zelené naftě. Znovu opakuji, i v případě zelené nafty pro živočišnou výrobu jsou celním úřadům předány informace o normativech na dobytčí jednotky všech kategorií hospodářských zvířat, kterých se to bude týkat, a zemědělci si neuplatní vyšší nárok, než kolik je normativ, a pokud by chtěli, tak to musí jasně celní správě zdeklarovat a celní správa to má vlastně jako vodítko, aby se podívala, pokud ji zemědělci chtějí žádat o vyšší hodnoty litrů, na které chtějí vratku spotřební daně, tak musí jasně tyto věci deklarovat, na jakých činnostech ta nafta byla spotřebována, musí k tomu vést podrobné výkaznictví. Troufnu si tvrdit, že zelená nafta je dneska opatření, které výrazně pomůže sektoru živočišné výroby, pomůže zrovnoprávnit to postavení s ostatními státy, jako je Polsko, Rakousko, Německo a všechny státy staré evropské patnáctky. Takže prosím pěkně Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh v prvním čtení podpořila a abychom jej v září ve druhém a třetím čtení doprojednali. Děkuji za pozornost.


Šrámek (ANO): Budeme dovážet osmdesát procent potravin, pokud tento velmi nemocný systém nezměníme parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2016

zpět Projev na 48. schůzi sněmovny 13. července 2016 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních: Předem bych chtěl oznámit, že jsem v konfliktu zájmů. Nicméně dovolte i mně se vyjádřit k tomuto tématu. K vystoupení mě inspiroval pan poslanec Urban, který požádal, aby laikovi někdo vysvětlil, co je tedy v zemědělství za problém. Dovolte mi jako člověku, který se v tom pohybuje delší dobu, nastínit a vysvětlit, o jakou problematiku vlastně jde. V roce 2004 jsme přijali takzvaný systém převážně platby na hektar. 70 % plateb jde na hektar. Tento velmi zrádný systém byl už dávno vyzkoušený v roce 1981 například v Řecku. Řecko v roce 1981 přijalo takzvaný SAPS, neboli simplified payments, a zavedlo zjednodušenou platbu na hektar. Tím zásadním způsobem vlastně došlo k prioritizaci rostlinné výroby a likvidaci živočišné výroby. Dnes po nějakých asi 35 letech Řecko dováží přes 80 % potravin. My se po 12 letech po vstupu do Evropské unie už blížíme skoro k číslu 50 % potravin dovozu. Jestli tento systém zachováme do budoucna, budeme po několika letech - a četl jsem vizi Ministerstva zemědělství do roku 2030, myslím, že, pane ministře, v roce 2030 si tam můžete připsat větu, že budeme dovážet 80 % potravin, pokud tento velmi nemocný systém nezměníme. Tento systém upřednostňuje především produkci rostlinné výroby, která téměř, nebo téměř zaměstnává velmi malý počet lidí, ve srovnání s živočišnou výrobou zhruba asi pětkrát méně. Na chov zvířat, skotu a dalších potřebujete zootechniky... mnoho lidí, kteří se kolem toho pohybují, musíte se starat o zvířata, o jejich zdraví atd. atd. A to je hodně práce. A samozřejmě zemědělci dělají především to, kde je méně práce a větší zisk. A tento systém právě toto upřednostňuje. Západní EU patnáctka tento systém neměla a dodneška nemá. Dovolte mi jenom uvést příklad jedné země. A předtím tedy ještě řeknu, platby na hektar jsou tam procentuálně v daleko menším zastoupení než právě například platba na VDJ, tedy na dobytčí jednotku, na vyvážení kejdy na pole. Například po zrušení mléčných kvót, které byly zrušeny minulý rok v dubnu, tak Belgie zvýšila produkci mléka o 35 %. Jejich dotace jsou úplně jiné. Například mají 15 euro za tunu kejdy vyvezenou na pole, čímž si samozřejmě svoje pole chrání, protože chtějí, aby byla dlouhodobě výnosná a úrodná. Když někdo na farmě něco vyrábí a tyto výrobky přímo vozí do obchodů, dostává 22 korun na kilometr za to, že se to tam vozí. Kdybych to například porovnal s naší farmou, která má také svoji vlastní výrobnu, tak celkově tento rozdíl ročně dělá 8,5 milionu korun. To ještě nemluvím o těch dalších věcech, které oni mají nastaveny. Nicméně Česká republika má výhodu v tom, že podniky jsou zde velké. Samozřejmě z dřívějška máme velkou koncentraci jak rostlinné, tak živočišné výroby, a jenom díky tomu, že máme tak velkou koncentraci a tím pádem máme velice nízké fixní náklady oproti například zemědělcům v Německu, proto ještě přežíváme. Ale dlouhodobě to nebude možné, pokud se tento systém nezmění. Co se týká likvidace stád, jak tady někdo řekl. Likvidace stád a pokles živočišné výroby nezačal zrušením embarga a konce mléčných kvót. Tato likvidace začala už dávno. V roce 1990 jsme měli přes milion dojných krav. Dnes máme 360 tisíc a předpokládá se, že po dnešní živočišné krizi dojde k poklesu zhruba o 10 až 20 %, pokud se zásadním způsobem něco nezmění a Ministerstvo zemědělství nám nepomůže.

Co se týká systému dotací, ano, zemědělství má oproti jiným odvětvím dotace. Ale má je proto, protože ty dotace už měla bývalá patnáctka, nebo prostě Evropská unie tyto dotace zavedla. A pokud je my mít nebudeme, tak nebudeme konkurenceschopní. Kdyby bylo na mně, já bych 80 % všech zemědělských dotací okamžitě zrušil. Ale všude! Ne jenom u nás, ale i ve Francii, v Německu, v Belgii... A potom by se možná stalo to, že by nás nezaváželi oni potravinami, ale že bychom my zaváželi je potravinami. Takže my ty dotace bohužel - bohužel - musíme mít, ale máme je opravdu nastaveny špatně. Ještě se tady někdo zmínil o tom, že máme převis mléka. Nemáme převis mléka. Nebo resp. máme velmi malý a jiné země mají daleko, daleko větší. Dovolte mi jenom pár čísel. V České republice se vyrábí 75 litrů mléka na sto hektarů. V Německu se vyrábí 320 litrů na sto hektarů a v Holandsku se vyrábí 620 litrů na sto hektarů. Chci jenom zdůraznit, že to není jenom o tom mléku. Krávy samozřejmě produkují i organickou hmotu, která se dále vozí na pole. A v zemědělství je velmi důležité, aby zatížení dobytčí jednotky na hektar bylo co nejvyšší, aby právě ta organická hmota se na pole vracela a ta pole byla dlouhodobě úrodná. My máme na hektar něco asi 0,5 dobytčí jednotky. Holanďané mají 1,7 dobytčí jednotky. Holanďané byli vždycky velmi chytří zemědělci. Nakonec byznys s hovězím v Brazílii rozjeli právě Holanďané. Když tady byla zmíněná zelená nafta, víte, živočišná výroba tento rok bude s nejhorším odhadem asi 11 miliard v minusu, ty nejoptimističtější asi 7,5 miliardy v minusu. Zelená nafta v objemu 400 milionů je statistická odchylka. Je to taková malá náplast na velkou díru. Někdo zde mluvil o tom, že zemědělci kradou a budou tu zelenou naftu obcházet. Systém kontroly zelené nafty je velmi složitý, pane ministře zemědělství, je velmi složitý a už se v tom málokdo vyzná. Mnohé země, které zavedly zelenou naftu a mají ji, tak ji jedou na paušály: jedou na paušál na hektar, jedou na paušál na VDJ. Nemusí se nic složitě kontrolovat. Nemusí celní správa u nás jednou za dva roky trávit pět dní, aby všechno zkontrolovala. A když ho prostě někdo má, stroje, které spotřebují méně nafty, tak na tom vydělá, pokud má staré stroje, které spotřebují více nafty, tak na tom samozřejmě nevydělá. Ale tyto paušály jsou jednoduché a nedají se zneužívat. Takže bych poprosil, aby vyhláška pokud možno po schválení tohoto zákona, který samozřejmě doporučuji, ale sice jako malou náplast na velkou ránu, aby byla zjednodušena. Co se týká dovozu potravin. Opět. Víte, omezit dovoz potravin, to je velmi jednoduché, ale nesmíte zapomenout, že ČR je exportní ekonomika. Téměř 80 % exportujeme, a když například omezíme dovoz některých potravin, možná že nám třeba Němci omezí vývoz automobilů, a to by určitě pro náš rozpočet a pro naši ekonomiku nebylo dobře. Takže opět zdůrazňuji, není to problémem dovozu, ale celého systému. To znamená, my musíme ten systém podpořit tak, aby byl konkurenceschopný právě s těmi Belgičany, Francouzi a Němci, aby byl pokud možno stejný anebo velmi podobný. Na závěr mi tedy dovolte, abych jenom shrnul. Náš systém platby na hektar, který upřednostňuje především pěstování rostlinných produktů, jako je kukuřice do bioplynek, to je u nás velmi rozšířeno, řepka, ječmen do pivovarů, obilí, které vyvážíme, a to je prakticky všechno. Vojtěška, jeteli a další a další věci, které chovají řekl bych velmi citlivě k půdě, zmizí s tím, že zmizí zvířata, které to samozřejmě spotřebovávají, a zemědělci raději produkují tržní plodiny, které potom můžou prodat, než aby produkovali netržní plodiny, jako je vojtěška a jetel, které krávy sežerou a zemědělci z toho nic nemají. Takže to je jenom za mě.


Ve druhém čtvrtletí vzrostly ceny o půl procenta parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2016

zpět Ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 1. čtvrtletí 2016 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny ve 2. čtvrtletí 2016 o 0,2 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než v 1. čtvrtletí 2016. Mezičtvrtletní vývoj spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016 ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddílech odívání a obuv, alkoholické nápoje a tabák, doprava, zdraví. Růst cen v oddíle odívání a obuv ovlivnily vyšší ceny letních modelů obuvi a oděvů. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny tabákových výrobků o 3,9 % částečně vlivem doznívání dopadu zvýšení jejich spotřební daně od ledna 2016. V dopravě ovlivnily vývoj cen zejména ceny pohonných hmot, které po poklesu v předcházejících čtvrtletích vzrostly ve 2. čtvrtletí 2016 o 5,3 %. V oddíle zdraví se projevilo zejména sezónní zvýšení cen lázeňských pobytů. Protisměrně, tj. na snižování cen, působil především pokles cen v oddíle rekreace a kultura, kde klesly ceny dovolených s komplexními službami o 4,7 % vlivem poklesu mimosezónních cen tuzemských rekreací. Mírný pokles cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo zejména snížení cen ve skupině výrobků mléko, sýry, vejce. Průměrná meziměsíční změna úhrnného indexu spotřebitelských cen ve 2. tvrtletí 2016 byla stejně jako v 1. čtvrtletí 0,2 %. Indexy spotřebitelských cen (předchozí čtvrtletí = 100)

2015 2016 ODDÍL 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí ÚHRN 100,6 99,8 99,5 100,4 100,5 Potraviny a nealkoholické nápoje 100,5 98,0 99,1 100,8

99,8 Alkoholické nápoje a tabák 101,4 100,2 99,3 102,5 102,3 Odívání a obuv 104,0 97,3 105,3 96,0 103,4 Bydlení, voda, energie, paliva 100,2 100,1 100,2 100,3 99,9 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 100,5 99,4 99,7 100,4 100,0 Zdraví 101,5 100,6 99,5

100,7 101,8 Doprava 101,9 100,1 97,7 97,6 101,7 Pošty a telekomunikace 99,6 99,6 99,9 99,9 100,0 Rekreace a kultura 99,9 102,9 97,8 102,2 98,8 Vzdělávání 100,0 100,4 100,7 99,9 99,9 Stravování a ubytování 100,5 100,5 99,9

100,3 100,5 Ostatní zboží a služby 100,2 99,8 100,0 100,5 100,7 Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny ve 2. čtvrtletí 2016 proti 2. čtvrtletí 2015 o 0,2 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v 1. čtvrtletí. Tento vývoj ovlivnilo jednak zpomalení růstu cen zejména v oddílech odívání a obuv, bydlení, rekreace a kultura, jednak prohloubení poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti klesly ceny o 0,5 % (v 1. čtvrtletí růst o 0,1 %). Opačně, tj. na zvyšování cenové hladiny, působilo zvýšení cen především v oddílech alkoholické nápoje a tabák, ostatní zboží a služby. V oddíle doprava došlo ke zmírnění cenového poklesu vlivem vývoje cen pohonných hmot. Změny ve vývoji cen ve 2. čtvrtletí 2016 se promítly v mírném zpomalení meziročního růstu tržních cen na 0,3 % z 0,4 % v 1. čtvrtletí 2016 a regulovaných cen na 0,2 % z 0,7 % v 1. čtvrtletí 2016. Největší vliv na růst cenové hladiny spotřebitelských cen měly ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny alkoholických nápojů byly vyšší o 4,3 % (v 1. čtvrtletí 2016 o 3,2 %) a ceny tabákových výrobků o 4,4 % (v 1. čtvrtletí 2016 o 3,8 %). Na růstu cen cigaret se zčásti projevilo zvýšení spotřební daně od ledna 2016. V oddíle bydlení zpomalil cenový růst vlivem poklesu cen zemního plynu o 4,7 % (v 1. čtvrtletí pokles o 0,5 %). Ceny elektřiny byly v obou čtvrtletích vyšší shodně o 1,2 %. Vyšší meziroční růst zaznamenaly ceny vodného a stočného, které vzrostly o 1,6 %, resp. 5,3 % (v 1. čtvrtletí o 0,5 %, resp. o 3,3 %). Ceny čistého nájemného vzrostly o 1,3 % a tepla o 1,0 %. V oddíle odívání a obuv došlo v 2. čtvrtletí 2016 ke zpomalení meziročního růstu cen v důsledku zvýšení cen obuvi o 5,4 % a oděvů o 0,7 %, zatímco v 1. čtvrtletí to bylo o 7,0 %, resp. o 0,9 %. V oddíle rekreace a kultura způsobilo zpomalení cenového růstu zejména zmírnění růstu cen dovolených s komplexními službami na 3,2 % ze 7,4 % v 1. čtvrtletí. Současně se zvýšil dlouhodobý pokles cen zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku na −3,2 % (z −1,0 % v 1. čtvrtletí 2016). Na snižování cenové hladiny spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016 působily nadále ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které klesaly meziročně již ve všech čtvrtletích roku 2015 a tento pokles pokračoval i v roce 2016. Tento vývoj ovlivnil zejména propad cen ve skupině mléko, sýry, vejce, který činil ve 2. čtvrtletí 10,4 %, z toho ceny mléka klesly o 14,0 %, sýrů o 10,3 %, jogurtů o 12,1 %, ostatních mléčných výrobků o 6,8 %. U většiny dalších základních potravin pokračoval ve 2. čtvrtletí 2016 meziroční pokles cen. Ceny chleba klesly o 1,7 %, mouky o 16,6 %, masa o 2,0 %, másla o 9,8 %, cukru o 10,2 %. Ceny ovoce klesly o 3,6 % (v 1. čtvrtletí růst o 2,8 %). Růst cen zaznamenaly ceny zeleniny, který ve 2. čtvrtletí zpomalil na 4,9 % ze 16,9 % v 1. čtvrtletí. Důvodem bylo zejména snížení meziročního růstu cen brambor na 30,0 % z 50,1 % v 1. čtvrtletí, které bylo ovlivněno přechodem nabídky trhu z pozdních na rané brambory od června 2016. V oddíle doprava pokračoval meziroční pokles cen započatý v 1. čtvrtletí 2015. Důvodem byl vývoj cen pohonných hmot, které od prosince 2014 soustavně meziročně klesaly s tím, že jejich pokles

dosáhl v listopadu 2015 maxima (−17,6 %). V 1. čtvrtletí se meziroční pokles cen pohonných hmot zmírnil na −12,5 % a ve 2. čtvrtletí na −12,3 %. Ve 2. čtvrtletí 2016 došlo k obratu v meziměsíčním vývoji cen pohonných hmot, které od srpna 2015 do března 2016 soustavně klesaly, avšak od dubna jejich ceny rostly s průměrným čtvrtletním tempem růstu 3,6 %. Dlouhodobý pokles cen, který se v průběhu roku 2015 zmírnil, pokračoval v oddíle pošty a telekomunikace. Důvodem bylo snižování poklesu cen telefonických a telefaxových služeb započaté v polovině roku 2013. Ve 2.čtvrtletí 2016 byly tyto ceny nižší o 0,4 %. Ceny poštovních služeb vzrostly o 10,1 %. V oddíle zdraví skončil od 1. čtvrtletí 2016 meziroční pokles cen způsobený zrušením regulačních poplatků za návštěvu lékaře a výdej léků na recept v lékárně od ledna 2015, což se promítlo zvýšením cen v tomto oddíle ve 2.čtvrtletí o 2,7 %. Zrychlení meziročního cenového růstu v oddíle ostatní zboží a služby bylo způsobeno zvýšením cen výrobků a služeb spojených s osobní péčí o 0,4 % (v 1. čtvrtletí pokles o 0,3 %) a zvýšením cen finančních služeb o 1,9 % (v 1. čtvrtletí o 0,9 %). Výše uvedené pohyby spotřebitelských cen se projevily ve 2. čtvrtletí 2016 v prohloubení poklesu cen zboží úhrnem na 0,5 % z 0,1 % v 1. čtvrtletí a zpomalením růstu cen služeb na 1,3 % z 1,5 % v 1. čtvrtletí. Harmonizovaný index spotřebitelských cen v zóně EU28 Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 28 členských zemí EU byla podle údajů Eurostatu v dubnu −0,2 % a v květnu −0,1 %. V ČR byly meziroční hodnoty HICP v těchto měsících 0,5 %, resp. 0,0 %. Podle předběžných výpočtů klesl v červnu HICP v ČR meziročně o 0,1 %. Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že vývoj inflace byl v ČR i EU obdobný. V první polovině roku 2014 přírůstek HICP v ČR klesal výrazněji než přírůstek HICP EU28. Od poloviny roku 2014 byly hodnoty HICP v ČR (s výjimkou konce roku 2015) vyšší než hodnoty HICP v EU28. V jednotlivých měsících roku 2015 i 2016 zaznamenala řada zemí EU meziroční pokles HICP. V květnu se tento vývoj týkal šestnácti zemí s poklesem v rozmezí od −0,1 % (v Dánsku a Maďarsku) do −3,0 % (v Rumunsku). Zpracovali: pracovníci Oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ


Velebný (ČSSD): Spěch na dotace. Podpoří se živočišná výroba parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět Ministerstvo zemědělství spěchá s novými dotačními tituly, aby se lépe a rychle podpořili regionální zemědělci. Chtějí je motivovat k zachování živočišné výroby, především chovu dobytka, prasat a dalších zvířat. Nově byly spuštěny dotační tituly na podporu dobrých životních podmínek v chovu dojnic a účasti v režimech jakosti mléka. “Smyslem je zvýšit kvalitu mléka, a tím jeho uplatnění na trhu a pomoci chovatelům zlepšit parametry chovu, které se pozitivně promítají do ekonomiky produkce mléka. U dotačního titulu na

podporu účasti v režimech jakosti mléka byl letošní původní rozpočet navýšen z původních 65 milionů na 400 milionů, u podpory dobrých životních podmínek ze 70 milionů na 200 milionů korun,“ přiblížil poslanec Ladislav Velebný. ČR také vyplatila opatření na mimořádnou podporu chovatelů dojnic a prasnic ve výši 604 milionů korun, kdy polovina pochází ze zdrojů EU a polovina z národního rozpočtu ČR. “V červnu byl zahájen příjem žádostí na částečné kompenzace škod způsobených suchem v roce 2015, včetně kompenzací pro chovatele skotu a prasat za ztráty na kukuřici a trvalých travních porostech,“ doplnil Velebný. Podle Ladislava Velebného je zároveň potřeba zajistit urychlené schválení novely zákona o spotřební dani na úrovni Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, která zavádí “zelenou naftu“ do živočišné výroby tak, aby byl dodržen původní závazek platnosti a zpětné výplaty od 1. ledna 2016. Další možností rychlé pomoci chovatelům je dořešení problematiky vyplácení dotací na sucho. Vláda chválila usnesení realizovat zmírnění škod způsobených suchem na zemědělských plodinách a lesních školkách v období od května až do října 2015 vyplacením dotace do výše 600 milionů korun. “Dotační titul je notifikován, je možné přes něj rychle navýšit celkovou podporu. Celková výše kompenzace za škody způsobené suchem byla původně požadovaná ve výši 1 241 milionů korun. Vzhledem k situaci v sektoru živočišné výroby budu pro zvýšení výše dotace,“ pokračoval poslanec. “Je třeba také zavést systémové kontroly proti dovozu nekvalitních potravin a s přihlédnutím na dodržování zákona o hospodářské soutěži proti nepřiměřeně nízkým cenám, “dodržování platné legislativy zákona o cenách“ v souvislosti s obchodní politikou některých obchodních řetězců. Některé zahraniční obchodní řetězce svou cenovou politikou prokazatelně diskriminují domácí producenty,“ uvedl Velebný. Navíc Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond připravil nové podpory provozních a investičních úvěrů, kdy mohou zemědělci obdržet až 400 tisíc korun na dotaci snížení jistiny úvěrů a úroků z úvěru v rámci podpory de minimis. V Programu rozvoje venkova je zhruba 80 procent prostředků na investiční projekty směrováno na podporu ‎živočišné výroby.


Kandidát na hejtmana Vích: Současná migrace neprobíhá jako samovolný proces 15.7.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Kateřina Synková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V rozhovoru, který poskytl naší redakci Radovan Vích (SPD), se s námi podělil nejen o své plány s krajem. Rozebrali jsme i tři z hlavních priorit koalice. Posílení přímé demokracie, imigrační politiku a zrušení koncesionářských poplatků. Proč je přesvědčen, že se politici přímé demokracie bojí? Jak zastavit příliv uprchlíků? Koalice má dokonce připraven i komplexní návrh důchodové reformy. Jak vidí šance na úspěch? Řeč přišla také na budoucnost EU. A nejen to… Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti? Co můžete nabídnout voličům, pokud si vás zvolí? Mé dosavadní zkušenosti spočívají ve více než 30letém působení v armádě, z toho 13 let na ministerstvu obrany a GŠ AČR, a v šestiletém působení v mezinárodních orgánech NATO a EU v Německu a Bruselu. Měl jsem zde možnost získat nejen dostatečný přehled o fungování našich ústředních orgánů státní správy, ale i již zmíněných nadnárodních organizací, a tedy i jejich

způsobech jednání, metodách a přístupech k jednotlivým agendám v rámci různých formátů, ať již v pracovních skupinách anebo jednotlivých komisích. Z armády jsem odešel v roce 2010 v hodnosti plukovníka. Dlouhodobě se zabývám politickým děním na mezinárodní a národní úrovni a vojenskobezpečnostní problematikou. Několik posledních let podnikám v oblasti pohostinství. Pokud si nás, tedy představitele SPD, voliči zvolí, můžeme nabídnout nejen bohaté zkušenosti, ale i jiný přístup k řešení jednotlivých problémů v rámci kraje. Domnívám se, že klasické politické strany a hnutí v rámci zastupitelstva Libereckého kraje již dostatečně prokázaly, jak by se tato komunální politika dělat neměla. Od provázanosti na různé stavební firmy přes vazby na další podnikatelské subjekty až po prorůstající klientelismus a následné všeobecně známé kauzy. Je nám již dnes s SPO jasné, s kým si dokážeme spolupráci na krajské úrovni představit, a naopak s kým zcela určitě spolupracovat nebudeme. Jsem přesvědčen, že politika potřebuje nové tváře a osoby, které nejsou zatíženy různými kompromitujícími tématy a kauzami z minulosti. To může SPD v koalici s SPO v rámci letošních krajských voleb nabídnout. Mezi hlavní programové priority koalice SPO a SPD patří prosazení prvků přímé demokracie, zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média či imigrační politika. O to samé marně usilují představitelé strany i v parlamentu. Nedomníváte se, že tak témata přesahují krajskou politiku? A proč si myslíte, že budete v naplnění těchto plánů úspěšnější než zákonodárci? Hlavní programové priority budou přerůstat i do krajských témat, Liberecký kraj z toho nevyjímaje. Popularita prezidenta Miloše Zemana neustále roste a sílící proud ilegálních imigrantů bude pokračovat i nadále. Nezastaví ho ani 1 500 příslušníků pobřežní stráže EU a ani našich 40 policistů v Makedonii. Co se týká osvobození důchodců od koncesionářských poplatků ČT a ČR, tak v kompetenci zastupitelstev krajů je mj. vyhrazeno předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně anebo předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, a proto je zde možnost na prosazení tohoto návrhu mnohem větší než na úrovni předkládání v rámci jednacího řádu PS PČR. Proto si myslíme, že můžeme být z úrovně kraje nejen v těchto otázkách úspěšnější. O přímé demokracii se u nás hovoří již delší dobu. Proč podle vás zůstává jen u slov? Mají podle vás politici skutečně zájem na tom, přímou demokracii zavést? Počátek přímé demokracie je možné datovat do 6. století př. n. l. Současní politici a politické strany na zavedení přímé demokracie nemají zájem. Oni se jí přímo bojí. Mají k tomu důvod. Mohli by při chybách, které dělají v souvislosti s výkonem funkcí, velmi rychle skončit. Skončily by také třeba jejich vazby na různé formy strukturálních fondů, které přerůstají v rozličných formách do všech krajů na různé a zpravidla pochybné projekty. V Libereckém kraji jde například o ski areál Obřího sudu na Javorníku, který byl postaven v nadmořské výšce 500 m. n. m. Normálně by tento projekt v této nadmořské výšce nikdy nemohl vzniknout, ale šlo o možné čerpání dotací. Na vybudování ski areálu Obřího sudu na Javorníku šla z ROP Severovýchod dotace ve výši 116 milionů korun a dnes má tento projekt finanční problémy, a to nejen proto, že byly tři slabé zimy. Takovýchto projektů je v Libereckém kraji více. Současný způsob zastupitelské demokracie, ve kterém voliči volí jednotlivé politické strany a hnutí, které potom po dobu čtyř let dělají, co uznají za vhodné, se neosvědčil a prakticky nelze zvolené politiky po uvedenou dobu odvolat. To se projevuje v naší zemi již delší dobu, ale nejvíce markantní je to v současné době zejména v ohledu na řešení migrační krize. Převážná většina občanů našeho státu nesouhlasí se způsobem, jak se staví současná vláda k ilegální migraci, a neschvaluje migrační politiku EU jako takovou. Jsem přesvědčen, že současná vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL koná nejen v rozporu se zájmy ČR, ale i proti vůli převážné většiny občanů. Přitom řešení v rámci přímé demokracie, a tedy referenda, se přímo nabízí. My proto v SPD v koalici s SPO prosazujeme větší zapojení občanů, ve kterém je vůle lidu přímo přenášena do procesu politického rozhodování. V praxi jde například o přímou volbu, referenda, odvolatelnost úředníků a politiků či konečnou kontrolu politického rozhodování. Kombinace způsobu zastupitelské a přímé demokracie úspěšně funguje v takové zemi, jako je Švýcarsko. Jak podle vás účinně zastavit nekontrolovatelný příliv imigrantů do Evropy? Některé krajně pravicové politické strany nabízejí jednoduchá řešení. My v SPD prosazujeme kombinaci řešení formou souboru opatření na domácí a zahraniční úrovni. Příčiny přílivu nelegálních migrantů do Evropy jsou známy. Je to kombinace ekonomické, sociální, ekologické a demografické krize ve spojení s agresivní politikou USA v souvislosti s neúspěšnou koloniální

politikou přímořských států západní Evropy v minulém století. Tato migrace nyní neprobíhá jako samovolný proces, ale je nástrojem k prosazování a šíření ortodoxního islámu a nástrojem prosazování mocenských zájmů. Jednou z forem odstranění příčiny migrace je podpora států na vlastním území v boji s ISIL. Forma může být různá. Důležité je odříznout ISIL od finančních příjmů plynoucích zejména z obchodů s ropou. K účinnému zastavení a paralyzování bojovníků ISIL je potřeba mít dostatečné množství relevantních informací, které nemáme k dispozici. Vycházíme tedy pouze z informací z otevřených zdrojů, a to je pro objektivní analýzu situace málo. ISIL je v současné době v počtech okolo 20 tisíc bojovníků, ale přitom stále ovládá velké území. Jeho fyzická likvidace se dá odhadovat v řádu měsíců, možná jednoho roku. Následovat by měla vojenská operace na základě rezoluce RB OSN za účasti široké koalice včetně vojsk RF. Následně bychom podpořili přiměřené investice za účasti našich firem pro vytváření podmínek pro návrat uprchlíků do zemí původu. Na domácí úrovni potom soubor opatření na kontrole vlastních hranic za účasti Policie ČR posílené aktivními zálohami a popřípadě vojáky AČR. Nemyslíme tím neprodyšné uzavření hranic, ale zavedení kontrol na hraničních přechodech ČR. Těch opatření by bylo na obou stranách více, ale tato by byla asi nejvíce viditelná. Jaké jsou vaše plány v oblasti posílení bezpečnosti v kraji? SPD a SPO podporují všechny zákonné aktivity vedoucí k nárůstu schopností obyvatel připravujících se k obraně státu, kraj z toho nevyjímaje. Příprava občanů k obraně státu (POKOS) je nedílnou součástí plánování obrany státu. Zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionalizací Armády České republiky. V současném právním řádu je příprava občanů k obraně státu řešena zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 52 tohoto zákona je příprava občanů k obraně státu dobrovolná a má charakter vzdělávání, není-li zákonem nebo jiným právním předpisem stanoveno jinak. Provádění přípravy občanů k obraně státu řídí ministerstvo obrany, na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby v součinnosti s příslušnými krajskými a obecními úřady. Tyto aktivity bychom chtěli v rámci Libereckého kraje více podpořit. Zároveň Programová komise SPD již zpracovala opoziční návrh Koncepce výstavby AČR, kde navrhujeme mj. posílení role krajských vojenských velitelství o výcvikové a mobilizační prapory na snížených počtech a dále navrhujeme zavedení základního vojenského výcviku 18letých odvedenců (mužů a žen) v trvání osmi týdnů, a to na základě dobrovolnosti. Navrhujeme také navýšení počtu aktivních záloh. Podrobnosti návrhu této koncepce jsou veřejně přístupné na webových stránkách SPD. Jaké problémy trápí občany Libereckého kraje nejvíce a jaké řešení nabízíte? V koalici SPD a SPO zastáváme názor, že Liberecký kraj není jenom Liberec, ale je to také Semilsko, Českolipsko, Frýdlantsko a Jablonecko. Proto máme krajských témat více. Stav silnic II. a III. třídy je tématem snad všech politických stran, ale my bychom se chtěli zabývat i jinými věcmi. Třeba od rozvoje infrastruktury přes dostupnou zdravotní péči do okrajových částí kraje a finanční pokrytí sanace v důsledku těžebních limitů elektrárny Turów v Polsku. Podpora přímé volby hejtmanů a starostů je pro nás stejně zásadní jako zastavení sílící ilegální imigrace. Všemi demokratickými způsoby proto zamezíme výstavbu a umístění jakéhokoliv detenčního a azylového zařízení tohoto typu sloužícího k ubytování ilegálních imigrantů na území kraje. Liberecký kraj je svou velikostí druhý nejmenší, ale je zároveň nejlesnatějším krajem v rámci ČR. Máme výhrady k tomu, jakým způsobem se v rámci kraje hospodaří s vodou a lesy, kdy zde těžební práce provádí zejména dceřiná firma AGROFERTU Andreje Babiše na úkor malých lokálních zpracovatelů. Chceme také zásadním způsobem změnit úroveň kvality života v okrajových částech Libereckého kraje. Pokud dnes jedete do obcí, kde jsou uzavřené obchody a hospody a vítají vás prázdné chlévy a na poli roste řepka, potom není něco v pořádku. Budeme tedy prosazovat jiná témata a řešení než třeba stavbu cyklostezek, které vedou odnikud nikam, anebo výstavbu fakultní nemocnice, když se části některých menších nemocnic v kraji zavírají třeba pro nedostatek personálu. Čemu konkrétně byste se v zastupitelstvu chtěl věnovat vy sám a co konkrétně byste chtěl prosadit? Nemám konkrétní požadavek na funkci v zastupitelstvu. Toto budeme řešit až s koaličním

partnerem na základě reálných volebních výsledků. Máme na společné volební kandidátce s SPO dostatečné množství odborníků různých profesí od vysokoškoláků až po aktivní důchodce. Obecně nám jde o jednu společnou věc, a sice aby se všem občanům v rámci Libereckého kraje žilo lépe. Pro SPD jde o první krajské volby. Strana Práv Občanů v roce 2012 získala jen 1,71 % hlasů a do zastupitelstva se vůbec nedostala. Jak nyní vidíte své šance? Z kolika mandátů byste měl radost? Jsme realisté a neusilujeme o pozici hejtmana. Současné volební preference nám dávají v Libereckém kraji 6,8 %. Tedy prostým součtem s volebními preferencemi SPO z roku 2012 bychom dosáhli 8,5 %, a tím pádem zřejmě tři mandáty. Tato čísla však budou ještě narůstat. Popularita prezidenta Miloše Zemana je velká, máme dobře připravenou krajskou volební kampaň, podporu občanů, velkou členskou základnu a zajímavá volební témata. Program SPD je již také zpracován pro oblast zahraniční politiky, školství, částečně zemědělství a zdravotnictví. Máme připraven komplexní návrh důchodové reformy. Hodně lidí se k nám také hlásí, a přitom mají obavy z různých případných útoků ze strany zaměstnavatelů. Osobně bych byl s těmi třemi mandáty spokojen, ale chtěli bychom dosáhnout vyšší úrovně. Záleží také na voličské účasti. Necháme se překvapit. Jste přesvědčen o tom, že je EU nereformovatelná a její rozpad je nezadržitelný. Troufnete si odhadnout, jak dlouho to bude trvat? Domníváte se, že po odchodu VB nastane dominový efekt, nebo co bude podle vás spouštěčem definitivního konce EU? Rozpad EU je zřejmě definitivní. Alespoň hlavní představitelé EU pro to dělají zatím maximum. Půjde o dominový efekt v řádu několika let. Brexitem spouštěcí mechanismus nastal a pokračováním bude opakování druhého kola prezidentských voleb v Rakousku, kde s největší pravděpodobností zvítězí kandidát FPÖ Norbert Hofer. Dalším impulzem bude zřejmě vyhlášení referenda Geertem Wiljdersem o vystoupení z EU v Nizozemí. Toto bude pokračovat i v dalších státech Evropy. Marine Le-Penová zřejmě zvítězí v příštím roce již v prvním kole prezidentských voleb ve Francii a oznámila, že v tom případě ihned vyhlásí Frexit. Brexit bude pokračovat pravděpodobně odtržením Skotska. Následovat budou parlamentní volby v Rakousku, kde kandidát FPÖ na rakouského kancléře Heinz-Christian Strache dosahuje dlouhodobě volební preference přes 30 %. A takto bych mohl pokračovat. Do toho bude stále proudit sílící migrace. EU není schopna sebereflexe elit a občané jednotlivých států Evropy ztrácejí trpělivost. Třeba nesmyslné obchodní embargo EU na RF má obrovský dopad na celou podnikatelskou sféru. SPD si přeje Evropu, ale Evropu svobodných národů, a nikoliv Evropu států první a druhé kategorie, deformovanou Lisabonskou smlouvou. Evropa svobodných národů by měla být na základě vzájemně výhodné spolupráce jednotlivých států se svobodou pohybu, zboží, služeb a kapitálu. Vše ostatní je zbytečné a je to potřeba zrušit. Tohoto chce SPD dosáhnout vzájemnou spoluprací v rámci států V4 a politických stran jednotlivých evropských států sdružených v rámci ENF. Co by odchod z EU znamenal pro české zemědělce, obce, které jsou často na dotacích z EU závislé? Kde sehnat náhradu financí, jež nám nyní z EU plynou? Nejsem odborník na zemědělství. Nicméně určité osobní názory na řešení mám. Je nutné srovnat podmínky dotací pro všechny státy EU. Nejlepším řešením je vystoupit z EU. Tato dotační opatření ze strany EU zásadním způsobem deformují a poškozují naše zemědělce. Důsledně kontrolovat zákon o významné tržní síle. Ochránit malé regionální prodejce. Umožnit jim prodej jejich produktů v řetězcích za podmínek, které pro ně nebudou likvidační. Otočit nepříznivý vývoj v závislosti ČR na dovozu potravin. Důsledně chránit vodní zdroje, budovat rybníky, zadržet vodu v krajině (vhodné střídání plodin). Zavést povinné členství v hospodářské, potravinářské a agrární komoře. Veškeré zakázky by šly přes tyto organizace a o tom, kdo zakázku dostane, by rozhodovali členové, cechy (podnikatelé). Náhradu financí, které nám nyní z EU plynou, není třeba hledat. Pokud by nám totiž odvody do EU zůstaly na úrovni státu, tím bychom nejen ušetřili, ale zároveň bychom tyto prostředky mohli čerpat na obnovu vlastní potravinové soběstačnosti, rostlinné a živočišné výroby a obnovení třeba kdysi tradičního cukrovarnictví atp. Navíc finanční prostředky z EU, přidělené na zpravidla pochybné projekty, neumějí naši úředníci ani čerpat, za což nesou plnou odpovědnost současní vládní představitelé ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Jak jste upozornil na svém profilu na PL, nákup pásových obrněných transportérů pro armádu

zavání korupcí. Plánujete proti tomu podniknout nějaké kroky a věc třeba nahlásit na policii? Měl jsem možnost kdysi jedné takové komisi předsedat, takže o tom něco vím. Nechci samotný průběh výběrového řízení na nákup pásových obrněných transportérů nějakým způsobem dále komentovat. Vyjádřil jsem pouze svůj názor. Osobně se domnívám, že uvedená zakázka a její cena je nadsazená. Čtvrt miliardy za pásové obrněné vozidlo je opravdu mnoho. Podle platného zákona o veřejných zakázkách zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky, jestliže jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem je výroba vojenského materiálu. Pokud by se takto postupovalo, potom by se mohla oslovit přímo domácí firma, která by nabídla jistě cenu mnohem přijatelnější. Pokud je něco zavedené a dlouhodobě ověřené, tak to není třeba měnit. Navíc by došlo i k obnově tradičního zbrojařského průmyslu v návaznosti na úroveň zaměstnanosti a výrobu výrobků s velkou přidanou hodnotou včetně následného servisu atp. V případě velmi stručné zadávací dokumentace lze dosáhnout velmi nízké ceny. Naopak, pokud je zadávací dokumentace obsáhlá, je evidentní, že směřuje ke konkrétnímu dodavateli. Případní zájemci se také mohou na uvedené ceně dohodnout mezi sebou a přiměřeně ji odstupňovat. To vše nese znaky možného korupčního jednání, kterým je u tak zásadní strategické věci, jako je nákup pásových obrněných transportérů, potřeba všemi způsoby předcházet. V opačném případě jsou uvedené kauzy široké veřejnosti dostatečně známy.


patriotmagazin.cz Hygienici prověřili jídelny v domovech důchodců: Výsledek? Málo ryb, moc soli 16.7.2016

patriotmagazin.cz str. 0 ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nedostatek ryb a rybích výrobků, vysoký podíl soli i menší množství zeleniny a ovoce jsou nejčastějšími nedostatky v jídelníčcích sociálních zařízení pro seniory v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z výsledků šetření, které v první polovině letošního roku provedli krajští hygienici, kteří se zaměřili na kvalitu stravy poskytované seniorům s dlouhodobým pobytem v zařízeních sociální péče. „Důvodem byla skutečnost, že senioři patří mezi nejvíce podvýživou ohrožené skupiny obyvatelstva a zajištění správné a nutričně hodnotné stravy může významně ovlivnit kvalitu jejich života,“ řekla krajská hygienička Helena Šebáková. Z hlediska pestrosti stravy patřily k nejhůře hodnoceným pokrmům snídaně a svačiny. Ukázalo se také, že seniorům jsou nejčastěji podávány studené večeře, a obědy jsou tak jediným teplým pokrmem v průběhu dne. Právě proto se hygienici zvlášť zaměřili na jejich nutriční kvalitu. Výsledky šetření ukázaly, že zatímco ryby či zeleninové a luštěninové polévky jsou zařazovány nedostatečně, na jídelníčcích je naopak příliš často například vepřové maso nebo uzeniny. „Uzeniny z hlediska výživy nejsou zcela vhodné pro vyšší obsah tuku, cholesterolu a zejména vysokého podílu soli. Nadměrný příjem soli má negativní vliv na zdraví a může způsobovat hypertenzi, srdečně cévní onemocnění, otoky, rovněž přispívá k obezitě,“ uvedla Šebáková. Z analýzy navíc vyplynulo, že k dochucování pokrmů se používají hlavně instantní směsi, které mají rovněž vysoký obsah soli. K dalším chybám patřilo i nadměrné používání sladkého pečiva a moučníků nebo nedostatečné množství ovoce a zeleniny. Naopak u pitného režimu si podle průzkumu hygieniků zařízení vedou dobře a klienti mají během celého dne k dispozici dostatek vhodných tekutin. Na základě provedeného průzkumu hygienici zařízením doporučili například používat k ochucování místo soli bylinky a zelenin, zvýšit konzumaci ryb a drůbeže na úkor vepřového masa a uzenin, zvýšit spotřebu zakysaných mléčných výrobků, zvýšit přísun ovoce a zeleniny či luštěnin nebo omezit sladké pečivo a moučníky jako samostatný pokrm.

URL| http://www.patriotmagazin.cz/hygienici...ch-duchodcu-vysledek-malo-ryb-moc-soli/

Plzeňský deník PLZEŇANY LÁKAJÍ KVALITNÍ POTRAVINY 18.7.2016

Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Foto popis| FARMÁŘSKÉ TRHY. V sobotu se na náměstí Republiky opět konaly trhy, na kterých si mohou lidé zakoupit kvalitní lokální potraviny, jež prodávají samotní farmáři. Ti mají v současné době k dispozici zeleninu, kvalitní mléčné i masné výrobky, ale Foto popis| také třeba med přímo ze včelařské farmy. Pokaždé dorazí na náměstí několik stovek návštěvníků, kteří s nadšením kupují kvalitní potraviny. Trhy se konají jednou za dva týdny v sobotu od 8 do 12 hodin, a to až do 17. prosince. Foto autor| Foto: Deník/M. Říský Region| Západní Čechy

plzensky.denik.cz Plzeňany lákají na farmářské trhy kvalitní potraviny 17.7.2016

plzensky.denik.cz str. 0 Moje Plzeňsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Plzeň - V sobotu se na náměstí Republiky opět konaly trhy, na kterých si mohou lidé zakoupit kvalitní lokální potraviny, jež prodávají samotní farmáři. "Ti mají v současné době k dispozici zeleninu, kvalitní mléčné i masné výrobky, ale také třeba med přímo ze včelařské farmy. Pokaždé dorazí na náměstí několik stovek návštěvníků, kteří s nadšením kupují kvalitní potraviny. Trhy se konají jednou za dva týdny v sobotu od 8 do 12 hodin, a to až do 17. prosince."

URL| http://plzensky.denik.cz/zpravy_region...e-trhy-kvalitni-potraviny-20160717.html

Prima Jak nakupují senioři 14.7.2016

Prima str. 2 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Gabriela LAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Říká se, že nakupují ve slevách a chtějí, pokud možno, co nejvíce ušetřit. Data Českého statistického úřadu ale ukazují něco docela jiného. Senioři průměrně utratí za potraviny ze všech lidí nejvíc. Proč to tak je, co nejčastěji kupují a další zajímavosti zjišťovala reportérka Marcela Svobodová. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Někdo se vejde do stokoruny, jiný si odnáší potraviny za víc než 800 korun. Kolik senioři utratí za jeden nákup, je různé a dlouhodobě zažité tvrzení, že důchodci na jídle šetří a kupují jen to, co je ve slevě, už tak docela neplatí. osoba -------------------Někdy jo, někdy ne a vždycky radši si koupím to dražší, protože to je lepší než to, co je lacinější. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Podle odborníků je pro seniory jídlo mnohem důležitější než pro mladší lidi. Na rozdíl od nich proto dávají přednost domácí stravě a jídlo si většinou připravují sami. Není se tak čemu divit, že to, co mladý člověk utratí v restauraci, jídelně nebo stánku s občerstvením, zaplatí senior u pokladny v supermarketu. Martin ZELENÝ, Odbor šetření v domácnostech, ČSÚ -------------------V roce 2015 odhadované výdaje na potraviny u domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů 29 300 korun. U domácností zaměstnanců činila tato průměrná částka na osobu a rok 23 600 korun. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Jak často chodíte nakupovat? Potraviny myslím. osoba -------------------No, tak většinou jednou týdně. osoba -------------------Každej den. Já tady bydlím. Václav KOUKOLÍČEK, mluvčí sítě prodejen potravin -------------------V případě seniorů platí, že nakupují častěji a dělají spíše menší nákupy. Tím, že je to součást i jejich denního programu. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Mezi potraviny, které končí v nákupních košících seniorů nejčastěji, patří jednoznačně uzeniny, pečivo, ovoce a zelenina. Spousta z nich ale to, co nakoupí nespotřebuje sama a zásobuje potravinami i zbytek rodiny. Starší lidé mají totiž ještě pořád zafixované, že co je doma, to se prostě počítá. Olga ŠTIKOVÁ, výzkumná pracovnice, Ústav zemědělské ekonomiky a informací -------------------Sortiment, který se nabízel za toho socialismu, byl mizernej, čili se nakoupilo do zásoby, když to prostě bylo. Jak se zpívá v tý písničce, všichni všechno máme, ale nikdy nic není, že jo.

Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------V dnešní době se naopak s jídlem plýtvá. V tomto ohledu je nutné seniory jednoznačně pochválit. Vyhazování potravin se totiž týká především mladých lidí. Marcela Svobodová, Prima FTV.

Rádio Čas Celníci zabavují výrobky z masa a mléka 14.7.2016

Rádio Čas str. 6 16:45 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Marcela FABIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Celníci na letištích zabavují dovolenkářům výrobky z masa a mléka. Mnozí totiž nevědí, že ze třetích zemí, tedy nečlenských zemí unie, se až na výjimky nesmí dovážet maso, sýry, jogurty nebo salámy. Celní úřad má povinnost takové věci zlikvidovat. Už loni úřady zabavily 1 200 kilogramů produktů živočišného původu.

Retail info Plus Pro maso i k obslužnému pultu 19.7.2016

Retail info Plus str. 8 Aktuality

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kaufland Dvůr Králové nad Labem/ek - Ve čtvrtek 16. června 2016 byl otevřen nový obslužný pult s čerstvým masem v prodejně Kaufland ve Dvoře Králové. Zákazníci si dosud mohli vybírat čerstvé maso značek Naši řezníci a K-Purland pouze v samoobslužném oddělení masa. Nyní si mohou masové speciality a klobásy vybrat také v obslužném pultu, kde jim řezník připraví přesně takové množství, jaké potřebují. Nový obslužný pult s masem se nachází vedle pultu se sýry, uzeninami a lahůdkami. I v něm je nabízeno maso a masové speciality připravené ve vlastním řeznictví v Modleticích u Prahy. Všechny nabízené druhy masa jsou tu přehledně vyskládané a označené jako v řeznictví. Zákazníci si tu mohou vybrat i z výrobků, které v samoobslužném regálu s balenými masy nenajdou. Foto popis|

Cílem je sjednotit vzhled prodejen, sortiment i marketing 19.7.2016

Retail info Plus str. 18 Obchod Eva Klánová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Nezávislý obchod: K úspěchu by měla pomoci franchisa Prodejny na nezávislém trhu zanikají, ale současně vznikají jiné. Aby se rozvíjely, potřebují podporu. Společnost CBA se proto rozhodla jít cestou franchisy. Sjednotit vzhled prodejen, sortiment a marketing. „Touto cestou bychom rovněž rádi oslovili a nabídli možnost podnikání mladé generaci, která dostane ověřené know-how od zavedené silné značky,“ říká Klára Dubská, místopředsedkyně Družstva CBA CZ. * Podle průzkumu společnosti Nielsen ubylo v ČR v průběhu uplynulého roku 275 obchodů s prodejní plochou do 400 m2. Pozorujete tento negativní trend také v rámci sítě CBA? V rámci sítě CBA tento trend pozorujeme, ale ve většině případů je prodejna velmi rychle znovu otevřena novým majitelem. I my jsme měli možnost spolupracovat s našimi partnery na otevření několika úplně nových prodejen ve středních Čechách. Samozřejmě pravdou je, že obchodníkům dochází po mnohaletém podnikání drive. V poslední době se na nás obrátila s žádostí o radu celá řada maloobchodníků, kteří z mnoha důvodů zvažovali ukončení podnikání, a to v neposlední řadě i v souvislosti s EET. V CBA máme specializované týmy, které se okamžitě dokážou takovým prodejnám věnovat s maximální péčí. Pomohou udělat refresh prodejny a navrhnout efektivnější model interiéru. Pomohou s přestavbou prodejny, merchandisingem, marketingovou podporou, nabídnou pokladní systém na míru včetně centrálního ceníku, atd. Pokud je prodejna smluvním členem maloobchodní sítě, CBA se na investicích s majitelem prodejny podílí. Zpětná vazba od zákazníků je velmi pozitivní, o čemž vypovídají narůstající obrat a zisk prodejen. * Často zanikají „tradiční“ prodejny, ale úspěšně fungují prodejní koncepty zaměřené na kvalitní, farmářské, obecně tzv. poctivé potraviny. Čím to podle Vás je? Není pravidlem, že specializované obchody fungují. Velmi záleží na lokalitě a kupní síle. Nicméně nepopírám, že poctivé potraviny jsou tahákem, kterého využívají jak řetězce, tak nezávislý trh. * Za největší slabinu tzv. nezávislého trhu, jak jste uvedla pro Retail News 1-2/2016, považujete prostředí prodejny, nejednotnost sortimentu a absenci nové mladé generace obchodníků. Vidíte do budoucna nějaká možná řešení? Jedním z možných řešení, na kterém pracujeme již třetím rokem, je pro nás franchisa. Na nezávislém trhu většina maloobchodních sítí používá výrazy franchisa a franchisanti, ale zatím nikdo franchisu reálně neprovozuje. Jde o princip, kdy franchisor (poskytovatel franchisy) přináší franchisantovi (příjemci, podnikateli) ověřený a vyzkoušený podnikatelský koncept, který je popsán v provozní příručce a dalších dokumentech. Naším hlavním cílem je sjednotit vzhled prodejen, sortiment a marketing. Touto cestou bychom rovněž rádi oslovili a nabídli možnost podnikání mladé generaci, která dostane ověřené know-how od zavedené silné značky. V současné době máme v CBA podepsaných pět franchisových smluv, jedná se o pilotní projekty. * Řetězce bojují o zákazníka nejen cenou, ale i šíří sortimentu, otevírací dobou či různými věrnostními programy a spotřebitelskými soutěžemi. Co „zbývá“ pro nezávislý obchod? Dnes už nevidím rozdíl mezi řetězcem a nezávislým obchodem. Z mého úhlu pohledu se jedná o kamenné obchody, které mají a budou mít své místo na trhu v České republice vždy. Konečným cílem obou trhů je vytvořit na základě požadavků zákazníků dlouhodobé pohodlí. Dlouhodobý komfort chápu jako rovnováhu mezi vyčíslitelnými a nevyčíslitelnými faktory, mezi „dobrým pocitem“, „srdcem“ a „hlavou“. * V poledních letech se rozšiřuje on-line prodej potravin, který je stále dostupnější nejen pro zákazníky ve velkých městech. Pociťujete to ve svých prodejnách? Zatím nemohu říci, že bychom tento nastupující trend pociťovali na našich prodejnách. Je ale otázkou, co přinese budoucnost a co bude tzv. komfortním nákupem pro generaci Y a nastupující generaci Z. Zatím nám čísla ukazují jasně, že jde o něco, co nelze ignorovat. V roce 2015 dosáhly podle odhadu společnosti Incoma GfK online prodeje potravin přibližně 5,5 miliard korun, což považuji za velký úspěch, byť se jedná pouze přibližně o 1 % z celkového prodeje potravin v

České republice. V CBA si narůstající oblibu v online nákupu mezi českými zákazníky uvědomujeme, zatím ale o spuštění e-shopu v dohledné době neuvažujeme a to i z důvodu, že se jedná o projekt velmi logisticky, ekologicky a finančně náročný. Naopak využijeme výhody tradičního trhu, ke kterým patří například docházková vzdálenost, a zaměříme se spíše na řešení propojující prodejny a e-shop. Značka CBA pochází z Maďarska. Vznikla v roce 1992 spojením 17 potravinářských obchodů. Do České republiky se dostala v roce 2005 po úspěšném fungování společnosti nejen v Maďarsku, ale především na sousedním Slovensku. Značku CBA v současné době najdeme také v Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a Slovinsku, kde se, stejně jako v České republice, úspěšně snaží konkurovat nadnárodním obchodním společnostem. V současné době je do české sítě CBA zapojeno téměř 1 000 prodejen potravin, převážně na vesnicích a v malých městech. V České republice rozvíjí koncept franchisy a současně investuje do nových prodejen. Aktuálně jde o prodejnu CBA Premium v Němčicích nad Hanou slavnostně otevřenou v pondělí 25. července 2016, kterou ve spolupráci s CBA otevřela firma Fibas. Prodejna byla navržena tak, aby vyhovovala moderním trendům nakupování a nabídla zákazníkům široký sortiment zboží s možností nákupu do auta. Zákazník zde najde bohatou nabídku sortimentu mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, pečiva, uzenin a masa. Foto popis|

5 klíčových otázek, 10 scénářů vývoje 19.7.2016

Retail info Plus str. 20 Obchod

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brexit optikou potravinářského průmyslu a maloobchodu Britští voliči si vybrali v referendu odchod z Evropské unie. Velká Británie je členem EU od roku 1973 a současné podnikatelské struktury byly formovány po desetiletí, přičemž obchod s potravinami byl jeden z prvních cílů. Společnost IGD Research identifikovala pět klíčových otázek a pro každou z nich vytvořila dva scénáře, které pokrývají širokou škálu možných výsledků. 1. Celkový ekonomický dopad Růst produktivity britské ekonomiky je nízký a je částečně podporován růstem populace, přičemž růst populace je hnán migrací a migrační politikou. Úrokové míry mají silný vliv na dostupnost úvěrů pro obyvatelstvo a firmy a celkový ekonomický růst silně závisí na finančním sektoru a daních, které z nich stát získává. Negativní scénář Změny v imigrační politice státu mohou mít vliv na růst populace, což povede k pomalému růstu spotřebitelské poptávky. Investory odradí nejistota a budou hledat příležitosti jinde. Vzrostou úrokové sazby a sníží se cena nemovitostí. Velikost finančního sektoru se sníží a bankovnictví se přesune do EU, což bude mít negativní vliv na růst reálného domácího produktu a objemu příjmů do státního rozpočtu. Překážky obchodu mezi Británií a Evropou způsobí pokles vývozu. Pozitivní scénář Demografické trendy zůstanou na svém místě a počet obyvatel a poptávka poroste. Investoři podporují finanční sektor, protože finanční trh je méně regulovaný než v EU. Uvolněná měnová politika pokračuje a ceny nemovitostí rostou. Úrokové sazby zůstanou nízké a veřejný a soukromý

dluh zůstane snesitelný. Británie bude mít nadále volný přístup na trhy EU. Státní rozpočet zůstane stabilní. 2. Potravinářská a zemědělská politika Společná zemědělská politika byla cílem EU od samého počátku. Dotace hrají úlohu v řízení zemědělství a tvoří asi 40 % výdajů EU. Dotace také tvoří velkou část příjmů zemědělců i ve Velké Británii. S výstupem z EU bude muset Británie vypracovat nezávislou politiku - poprvé za několik desetiletí. Negativní scénář Zemědělské dotace z EU skončí nebo jsou pouze částečně nahrazeny. Zemědělci jsou nuceni se soustředit výhradně na výrobu, nikoliv na udržitelný rozvoj. Zemědělství projde konsolidací a některé odborné znalosti zaniknou. Pozitivní scénář Zemědělské dotace EU jsou nahrazeny novým britským systémem, který je pružnější a přesnější. Změny ve struktuře britského zemědělství jsou postupné. Zemědělství se stane efektivnější s lepším podnikatelským prostředím. Pravidla pro udržitelný rozvoj se nezmění. 3. Trh pracovní síly Volný pohyb pracovních sil je klíčovou zásadou EU. Britské firmy mohou nabírat zaměstnance z kterékoli země EU, omezení se týká zaměstnávání pracovních sil mimo EU. Potravinářské podniky v rámci celého dodavatelského řetězce zaměstnávají značný počet pracovníků, kteří se nenarodili ve Velké Británii. Negativní scénář Velká Británie vytvoří vlastní přistěhovaleckou politiku, jejímž záměrem bude omezit růst migrace. Současně se stane v důsledku změn v systému sociálních dávek méně atraktivní pro přistěhovalce. Imigrace se zpomalí s negativními dopady na hospodářský růst a daňové příjmy státu. Potravinářský sektor se bude potýkat s nedostatkem pracovní síly, což bude vyvolávat tlak na růst mezd. Pramen: IGD Research Foto popis| Velká Británie není soběstačná ve výrobě potravinářského zboží, přibližně 38 % potravin importuje (36,3 mld. GBP), přičemž EU tvoří velkou část dovozu potravinářských výrobků (25,9 mld. GBP). Podobná situace je také v exportu potravin, kde Británie vyváží potraviny za 17 mld. GBP, z toho za 10 mld. do zemí EU. Foto autor| Foto: Fotolia.com / Paul Murphy

Glukózo-fruktózový sirup je téměř všude 19.7.2016

Retail info Plus str. 34 Sortiment Alena Adámková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Fruktóza - zabiják nebo zachránce? Většina z nás si obvykle spojuje fruktózu s ovocem. Tento jednoduchý cukr skutečně tvoří část sacharidů v ovoci, většina z naší denní spotřeby fruktózy však nepochází z ovoce, ale jiných zdrojů, především ze sacharózy a z glukózo-fruktózového sirupu, který se vyrábí nejčastěji z kukuřičného

škrobu a jeho spotřeba neustále roste. Vědci zjistili, že tento nárůst úzce souvisí s nárůstem obezity. Fruktóza má ale i další škodlivé účinky. Kde všude glukózo-fruktózový sirup najdeme? Glukózo-fruktózový sirup je levnější náhrada cukru - má 2,5x vyšší sladivost a jeho výroba je mnohem levnější nežli sacharóza. Když se podrobně podíváme na etikety potravin, zjistíme, že je skoro všudypřítomný. Najdeme ho ve slazených nápojích, ve sladkostech, ve zmrzlinách, sušenkách, slazených mléčných produktech, ale i ve snídaňových cereáliích, müsli tyčinkách, pečivu, dresincích, kečupech, polotovarech, instantních výrobcích, v uzeninách, alkoholických nápojích. Zatím není legislativně předepsáno, aby výrobce uváděl na etiketách množství přidaného cukru. Na některých obalech tuto informaci najdeme, ale není to zdaleka pravidlem. Často tedy neodlišíme, kolik sacharidů je přirozeně se vyskytujících v potravině (např. sacharidy z obilovin, laktóza v mléku a mléčných výrobcích, přirozeně se vyskytující cukry v ovoci) a jaký podíl celkového obsahu sacharidů byl přidán až v průběhu výroby pro větší senzorickou atraktivnost výrobků. Ve složení potraviny by ale přidaný cukr být uveden měl - buď jako sacharóza, cukr, nebo právě glukózo-fruktózový sirup. Nezjistíme tedy bohužel, kolik ho tam je přesně přidáno, ale víme, že tam je. Fruktóza a obezita Našemu tělu neprospívá jak zvýšený příjem klasického cukru (sacharózy), tak ani glukózofruktózového sirupu. Jednoduché cukry rozkolísávají glykemickou křivku a vedou k pocitu hladu a přejídání. Podíl přidávaných cukrů se neustále zvyšuje. Nejvíce k tomu přispívají slazené limonády, energetické nápoje, mléčné výrobky - jogurty, nápoje, pribináčky, mléčné dezerty. Cukrovinky některé tyčinky obsahují i 50 % cukru, müsli tyčinky - vlákniny minimum, zato obrovský obsah glukózo-fruktózového sirupu. Problém je i s přidávanou laktózou nebo sladkou syrovátkou, což je technická laktóza, která se přidává i do tavených sýrů. Lidé se tak naučili preferovat sladkou chuť, cukr je návykový. Výrobci konzumenty takto vychovali, ti jsou pak závislí na sladkém a kupují tudíž více a více sladkých potravin. Sladké výrobky rychle zvýší hladinu glykemie, tělo začne produkovat inzulin, hladina cukru se rychle sníží. Inzulinová odezva má ale zpoždění, inzulin se produkuje i poté, co hladina cukru v krvi klesla na normální hladinu. Proto následně hladina cukru klesne ještě více, člověk dostane hlad. To však není příklad fruktózy. Na ni totiž inzulin nijak nereaguje. Prof. Ing. Vladimír Filip, CSc., vedoucí Ústavu mléka, tuků a kosmetiky Vysoké školy chemickotechnologické v Praze a Ing. Šárka Horáčková, CSc. ze stejného pracoviště, by diabetikům doporučili nahradit fruktózu buď sorbitolem, nebo steviol-glykosidy, které jsou mnohem sladivější než sacharóza a nejsou stravitelné, ale hlavně se vyhýbat jednoduchým cukrům. Pokud sladit, pak raději umělými sladidly. Je vhodné zařazovat do denní diety jídla s vyšším obsahem vlákniny, která je nestravitelná. Při konzumaci potravin s vysokým obsahem škrobu bývá doporučováno vybírat takové, které obsahují tzv. pomalu stravitelné škroby či tzv. rezistentní škroby (např. luštěniny). Při tepelné úpravě potravin s vysokým obsahem škobu (např. brambory) a jejich následném zchlazení dochází k tzv. retrogradaci škobu. Tyto škroby jsou pak také částečně rezistentní k trávicím enzymům. Vždy je lepší jíst starší pečivo, méně zralé banány a těstoviny upravovat pouze „al dente“. Fruktóza se začala doporučovat i diabetikům hlavně proto, že nezvyšuje glykemický index, inzulin na ni vůbec nereaguje. EK diabetikům fruktózu doporučuje místo glukózy. Potraviny pro diabetiky jsou proto dnes slazené fruktózou, běžně se prodává v i v maloobchodě. Jenže tato na první pohled výhoda má i své zápory. „Po konzumaci fruktózy je v menší míře uvolňována endokrinní látka tukové tkáně leptin, který omezuje příjem potravy. Když leptin nefunguje, tělo si neuvědomuje, že má přestat jíst. Naopak hladina „hormonu hladu“ (ghrelinu) roste, je to hlavní stimulátor chuti k jídlu. Není tak zajištěna přirozená regulace příjmu potravy. Jinými slovy - mozek nám neřekne, kdy máme dost,“ vysvětlují profesor Vladimír Filip a Šárka Horáčková. Zásadním rozdílem mezi těmito sladidly je však podle nich především jejich trávení a využití v těle. Řepný či třtinový cukr (sacharóza) patří mezi disacharidy. Skládá se ze dvou jednoduchých cukrů, z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly fruktózy. V levnější náhražce, glukózo-fruktózovém

sirupu, najdeme mnohem více fruktózy. A právě v ní je problém - glukóza se v těle mění na tuk jen asi z 5 %, zatímco u fruktózy je to 40 %. „Problém je, že tělo nemá u většiny buněk pro fruktózu přenašeče, na rozdíl od glukózy. Hlavní metabolismus fruktózy probíhá v játrech, kde je přeměňována z velké části na triacylglyceroly neboli tuky. Pak se ukládá ve formě zásobního tuku, zejména v oblasti břicha a podílí se na vzniku diabetes 2. typu - inzulin se nedostane kvůli nadbytku tuku v tukové tkáni k buňkám, vede to podle většiny studií až k metabolickému syndromu, ale i ke vzniku kardiovaskulárních nemocí,“ vysvětlují Vladimír Filip a Šárka Horáčková. Důsledkem podle nich je, že třeba děti, když vypijí sladké nápoje, dostanou hlad, potřebu další energie. U Američanů vyvolává nadměrná konzumace fruktózy až morbidní obezitu. Procento obézních se neustále zvyšuje. „Závislost na cukru vzniká už u malých dětí, vzniknou jim tukové buňky, snaží se pak hubnout, ale nedaří se jim to, jo-jo efekty, tukové buňky fungují jako nafukující se a vyfukující se balón. To jsou nevratné procesy. Tukové buňky vznikají už v dětství, pak už se s tím nedá mnoho dělat,“ popisují Vladimír Filip a Šárka Horáčková. Zvýšená konzumace fruktózy může být proto podle nich považována za jednu z možných příčin současné epidemie obezity. Jaké potraviny volit? Oba však připomínají, že sacharidy nelze ze stravy vyloučit, neboť mají ve výživě své opodstatnění, dodávají našemu tělu energii. Ty se mají ale konzumovat především ve formě polysacharidů škrobů, které jsou obsaženy třeba v pečivu, bramborech, rýži či těstovinách. Glukózo-fruktózový sirup stejně jako sacharóza (glukóza a fruktóza) Z cukr řepný, třtinový, se řadí mezi jednoduché sacharidy (cukry). A platí, že jejich příjem bychom měli co nejvíce omezit na maximálně 10 % z celkového energetického příjmu za den, tj. asi 50 g, nebo 850 kJ denně, a sledovat obsah přidávaných jednoduchých sacharidů do potravin a nápojů. Tento údaj lze získat na etiketách některých potravin, kde je uvedeno např. „sacharidy - z toho cukry“. „Měli bychom přijímat 60-65 % sacharidů, ale hlavně polysacharidů, 10-15 % bílkovin, 30-35 % tuků, hodně vlákniny (nestravitelný polysacharid), té obecně v české populaci přijímáme málo. Má být v přirozené podobě, tj. hlavně z ovoce a zeleniny. V konzumaci vlákniny jsme totiž hluboko pod průměrem Evropy, doporučení je 30-35 gramů denně, my v ČR přijímáme jen 15 gramů. Vláknina může zamezit přístupu některých trávicích enzymů, živiny se nevstřebávají, člověk netloustne,“ uvádí profesor Filip. Konkrétně bychom měli vyloučit uměle doslazované potraviny, které mají na nadměrném příjmu fruktózy hlavní podíl. Sladkosti si vybírat kvalitní a dopřát si je jen občas za odměnu. Dávat přednost neslazeným nápojům, neslazeným mléčným výrobkům, nesladkému pečivu. Když si například místo slazeného jogurtu dáte bílý, ušetříte až 13 g přidaných cukrů. A i když si bílý jogurt vylepšíte lžičkou marmelády, nejlépe domácí, kde si můžete být jisti složením, pořád si ušetříte asi 9 g jednoduchých cukrů oproti slazenému jogurtu. Vhodné je bílý jogurt kombinovat i s ovocem či medem. Tato přirozená dochucovadla totiž mají řadu biologicky aktivních látek: vitaminů, minerálních látek a jiných živin, které nám vysoce zpracované potraviny nedodají. Například u müsli a cereálií by měl být poměr celkových sacharidů a z nich cukrů minimálně 3:1 (např. 60 g polysacharidů a 20 g cukrů). Měli bychom se také vyhýbat potravinám, které obsahují glukózo-fruktózový sirup, který tam „nemá co dělat“, jako např. pečivo, masné výrobky aj. Také bychom se měli vyhýbat slazeným nápojům a také sirupům (kde je cukr a glukózofruktózový sirup hojně zastoupen) a preferovat neslazenou vodu či ovocné neslazené čaje. Samozřejmě je důležité číst obaly potravin a vybírat potraviny s nízkým množstvím přidaných cukrů. Výrazně omezit ty, které mají ve složení na prvních místech položky „cukr“, „glukózofruktózový sirup“, „invertní cukr“, „kukuřičný sirup“ apod. Tento údaj se již dnes dočteme na obalech, pokud výrobce uvádí výživové hodnoty. Takový výrobce musí uvádět pojem sacharidy, z toho cukry (tedy jednoduché sacharidy - mono a disacharidy). Od 13. 12. 2016 budou muset výrobci uvádět výživové údaje vždy. Profesor Filip však dodává, že vědecké poznatky ohledně metabolismu fruktózy nejsou ještě stále stoprocentní, a tak se stále objevuje poměrně dost dohadů a nejasností. Pepsi v ČR bez fruktózo-glukózového sirupu Společnost PepsiCo v dubnu oznámila, že začala v České republice používat ke slazení Pepsi cukr. Doposud tento nápoj obsahoval fruktózo-glukózový sirup. Pro novou recepturu nebylo třeba upravovat výrobní technologii, zároveň přechod na Pepsi s cukrem nemá vliv na její cenu pro

koncové spotřebitele. Cukr obsažený v Pepsi je vyráběn z cukrové řepy vypěstované v Česku. Více informací najdete na http:// retailnews.cz/aktualne/pepsico-meni-v-cr-slozeni-sveho-klicovehokolovehonapoje/ Foto autor| Foto: Fotolia.com/Voyagerix

Evropská produkce brambor klesá 19.7.2016

Retail info Plus str. 36 Sortiment ič Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Komodita, s níž se v EU čile obchoduje Brambor se sklízí ve světě stále víc. V roce 2014, za který jsou k dispozici poslední údaje (FAO), to bylo přes 384 mil. tun. Z toho zhruba čtvrtina připadala na Čínu a 15 % na Evropskou unii. Evropská produkce brambor však má tendenci k soustavnému poklesu. Loni se meziročně snížila o 8 % na 54,5 mil. tun. Z toho jsou zhruba 48,5 mil. tun brambory konzumní a 6 mil. tun brambory sadbové, uvádí Eurostat. Produkce brambor v EU proti roku 2000, kdy činila 83 mil. tun, tedy výrazně klesla. Nejvíce, a to o 69 % v Polsku. Brambory nyní v členských zemích pěstuje zhruba čtvrtina z celkového počtu farem. V Lotyšsku a ve Slovinsku je to kolem 70 %, naproti tomu v Itálii a Irsku jenom každá druhá ze sta. Brambory se v Evropské unii pěstují na výměře zhruba 1,6 mil. hektarů, z toho připadá skoro polovina na tři klíčové země - Polsko, Francii a Německo. Nejrozšířenější je bramborářství v Nizozemsku, kde zaujímá 15 % veškeré orné půdy. Průměr EU činí půldruhého procenta (údaje za rok 2014). V EU jsou tří klíčoví vývozci Obchod s bramborami je v rámci Evropské unie dynamický. Producenti z členských zemí v roce 2014 na její společný trh vyvezli 6,9 mil. tun v hodnotě skoro 1,3 mld. eur, z toho zhruba dvě třetiny představují stolní odrůdy z hlavní sklizně. Taktéž dvě třetiny vývozu v hodnotovém vyjádření připadly na tři hlavní vývozce - Francii Nizozemsko a Německo. A co říkají statistiky za rok 2015? Podle nich vývoz v rámci EU klesl na 6,4 mil. tun. Trh ostatních členských zemí zásobují hlavně Francie (1,8 mil. tun), následovaná Německem (1,4 mil. tun) a Belgií (850 tis. tun). Největším dodavatelem sadby je Nizozemsko (287 tis. tun). Nejvíce brambor z trhu EU dovážejí Belgie, Nizozemsko, Španělsko a Itálie. Vývoz z Evropské unie do třetích zemí kolísá. Loni proti roku 2014 stoupl o 5 % na 760 tis. tun, když dosáhl hodnoty 540 mil. eur. Největšími odběrateli konzumních a sadbových brambor jsou Alžírsko (12 %) a Egypt (10 %), dále Senegal, Izrael, Maroko a Saúdská Arábie. Evropská unie současně určitý objem brambor dováží. Tento import však v posledních několika letech klesá a loni dosáhl 300 tis. tun, z toho 280 tis. tun připadalo na brambory konzumní. Nejvíce se dováží z Egypta (50 % importu) a Izraele (46 %), nepatrné množství pak z Maroka a Švýcarska. Ceny podléhají značným výkyvům Ceny, za které se brambory vykupují (a tím i spotřebitelské ceny), se mezi jednotlivými zeměmi EU značně liší - hlavně v závislosti na ročním období (rané brambory, brambory z hlavní sklizně). Eurostat ve své květnové analýze poukazuje na skupinu producentů tvořenou Francií, Itálií, Rumunskem a Řeckem, kde jsou ceny mnohem vyšší než v ostatních členských zemích. Většinu brambor zpracovává pět zemí V roce 2014, za který jsou poslední publikované údaje, činila hodnota zpracovaných brambor (hlavně zmrazených hranolků a lupínků) v EU zhruba 10 mld. eur. To představuje 1,2 % produkce

potravinářského a nápojového průmyslu. Syrové brambory se coby výchozí surovina zpracovávají na čtyři základní druhy produktů: mrazené, sušené, sterilované (konzervované) a na potravinový škrob. Zpracování brambor je v EU soustředěno do pěti zemí - Nizozemska, Belgie, Británie, Francie a Německa. Itálii patří první místo ve výrobě zmrazených bramborových produktů s podílem 63 % (dle hodnoty). Jak poznamenává Eurostat, s ohledem na obchodní důvěrnost údajů není možné sestavit přesné pořadí producentů, přesto lze vypozorovat určitou specializaci hlavních zpracovatelů. Německo se zaměřilo na sušené produkty, Nizozemsko a Belgie na zmrazené hranolky, Velká Británie má největší podíl na výrobě smažených brambůrků (crips), hned za ní je Německo. Většinu sklizně v Evropské unii každý rok vykoupí několik klíčových zpracovatelů. Pět největších maloobchodních řetězců v Británii prodává 80 % všech sklizených brambor od přibližně 2 100 producentů. Země mají značnou volnost Trh brambor patří v rámci agrárního sektoru k těm několika málo, které v Evropské unii nepodléhají regulovanému režimu, zdůrazňuje obchodní sdružení Europatat. To znamená, že každý členský stát samostatně schvaluje vlastní pravidla a režim, včetně jakostních standardů. Pokud ovšem národní pravidla neporušují volný obchod v rámci jednotného trhu. Sdružení Europatat, jehož členem je od roku 1996 také Ústřední bramborářský svaz, se vždy stavělo proti tomu, aby se určovaly jednotné evropské standardy pro rané brambory i pro ty z hlavní sklizně, neboť produkční podmínky se značně liší podle regionů. Kromě toho, maloobchod v jednotlivých zemích určuje odlišné jakostní třídy v závislosti na národní specifi ce i požadavcích a přáních spotřebitelů. Brambory jsou v Evropě velice oblíbené. Vypovídá o tom i jeden z nedávných britských průzkumů. Podle něj si 34 % spotřebitelů ve Spojeném království pochvaluje, že brambory jsou levné, snadno se upravují (40 % respondentů) a hodí se jako příloha k mnoha pokrmům (65 %) Ale zhruba pětina britských spotřebitelů si stěžuje, že jim nákup kvůli bramborám hodně ztěžkne, necelá šestina míní, že jejich kuchyňská úprava trvá příliš dlouho. Výrazný pokles tuzemské produkce Brambory se podílejí na celkové hodnotě zemědělské produkce v Česku 1,73 %. Pro srovnání - u obilovin je to přes 26 %, zeleniny a zahradnických produktů 4,3 %, vyplývá z výroční zprávy Agrární komory za rok 2015. Celková produkce brambor loni proti roku 2014 klesla skoro o 28 % na 505 tis. tun. Způsobil to značný nedostatek vláhy, který se projevil právě v období, kdy dochází k tvorbě hlíz. Brambory se pěstovaly na 28 694 tis. hektarech, což bylo o 4,5 % méně než v roce 2014. Jak vypadá globální obraz Bramborářský sektor zaznamenal během uplynulých desetiletí v globálním měřítku podstatné změny. Až do počátku 90. let minulého století většinu brambor produkovala a také spotřebovávala Evropa, včetně bývalého Sovětského svazu, a Severní Amerika. Poté se ale produkce i poptávka poměrně rychle přesunuly nejen do Asie, ale také do Afriky a Latinské Ameriky, kde celková produkce stoupla z méně než 30 mil. tun počátkem 60. let na 165 mil. tun v roce 2007, vyplývá ze statistik Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Rozvojové země podle ní v roce 2005 poprvé v historii sklidily více brambor než země vyspělé. Největším producentem v současné době je Čína. Spolu s Indií na ni připadá skoro třetina celosvětové sklizně. NEJVĚTŠÍ PRODUCENTI BRAMBOR V EU (tis. tun) Země 2014 2015 Německo 11 607 10 370 Polsko 7425 7630 Francie 8055 7148

Nizozemsko 7100 6652 Velká Británie 5921 5170 Belgie 5121 3663 Rumunsko 3519 2779 Španělsko 2544 2245 Itálie 1365 1355 Dánsko 965 1748 OSTATNÍ VYBRANÍ PRODUCENTI Švédsko 822 803 Česko 698 505 Maďarsko 567 412 Litva 461 392 Slovensko 179 144 Pramen: Eurostat PRŮMĚRNÁ CENA BRAMBOR V OBCHODECH (eur/kg) Země 2012 2013 2014 Lucembursko 1,20 1,39 1,25 Itálie 0,94 1,11 1,05 Belgie 1,03 1,26 1,02 Španělsko 0,75 1,14 0,82 Chorvatsko 0,58 0,70 0,60 Slovensko 0,43 0,69 0,54 Bulharsko 0,53 0,58 0,52 Česko 0,42 0,65 0,49 Litva 0,29 0,41 0,36 Polsko 0,50 0,33 0,30 Pramen: Eurostat TUZEMSKÁ SKLIZEŇ BRAMBOR (tis. tun) Rok Sklizeň (v tis. tun) 2005 1013 2006 692 2007 821 2008 770 2009 753 2010 665 2011 805 2012 662 2013 536 2014 698 2015 505 Pramen: Agrární komora (výroční zpráva za rok 2015) Foto popis| Průměrná spotřeba brambor na jednoho obyvatele se v České republice pohybuje podle ČSÚ kolem 65 kilo ročně. Ve srovnání s padesátými lety minulého století je to však výrazně méně. Tehdy Češi snědli za rok v průměru 146 kilogramů brambor. Foto autor| Foto: Fotolia.com/fabiomax

K nejoblíbenějším patří barvy přírody 19.7.2016

Retail info Plus str. 44 Obaly & technologie Ing. Jana Žižková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Když obal musí působit BIO Biopotraviny jsou u spotřebitelů symbolem nejenom zdravějšího způsobu stravování, ale jejich konzumenti patří zároveň k vyznavačům environmentálního způsobu života. Biopotraviny pochází z ekologického zemědělství. Obal, do kterého jsou později zabaleny, by měl všechny aspekty tohoto sortimentu odrážet a i svým designem korespondovat se zkratkou BIO. Důležitým aspektem, který ovlivňuje kvalitu biopotraviny, jsou suroviny, ze které je potravina vyráběna. Pěstitelé či chovatelé se ve svém druhu podnikání musí obejít bez průmyslových hnojiv i pesticidů, zvířata jsou krmena přirozenou stravou, mají odpovídající péči i dostatečný životní prostor. Daní za kvalitu je u biopotravin jejich cena, neboť již svou podstatou nemohou cenově konkurovat průmyslově vyráběným potravinám. Spotřebitel má u biopotravin garanci kvality i tím, že pravidla ekozemědělství jsou dána legislativně a nad dodržováním zákona o ekologickém zemědělství bdí kontrolní orgány pověřené Ministerstvem zemědělství. Výrobce, který splňuje všechny legislativní podmínky, může svůj výrobek označit symbolem dobře známé biozebry. Správně označená potravina označená slovem BIO nese i kód kontrolní organizace (CZ-BIO-00x, kde x může být 1-3 podle typu organizace, která kontrolu prováděla). Od 1. července 2010 je navíc pro všechny balené biovýrobky, které byly vyrobeny v jednom z členských států EU a splňují stanovené normy povinné jednotné evropské logo. Mezi první české výrobce a dodavatele širokého sortimentu kvalitních biopotravin patří PRO-BIO, obchodní společnost. Tento náš největší tuzemský výrobce biopotravin se již před dvěma lety umístil i v soutěži Českých 100 nejlepších za rok 2014 v oborové kategorii Zemědělství a potravinářství. V současnosti nabízí kromě sortimentu pro retail i množství bioproduktů v baleních určených pro stravovací zařízení. Výrobky jsou baleny v praktických obalech usnadňující manipulaci s balením v hmotnostech 2,5-4 kg. Obal na BIO z BIO U biopotravin se lze setkat s dvěma trendy. Prvním je, že na přírodní bázi je i materiál vlastního obalu, druhé řešení pak představuje obal z konvenčních obalových materiálů, které v případě potřeby splňují legislativu pro styk s potravinou a s biovýrobkem korespondují především svým designem. Bioplasty se zobecněně nazývají jak biodegradabilní plasty vyrobené z přírodních zdrojů (zvláště škrobů), které se likvidují kompostováním, tak i oxodegradabilní plasty, které jsou vyrobené sice z ropy, ale na rozdíl od konvenčních plastů mají díky speciálním aditivům mnohem rychlejší čas rozpadu (jen za pomocí světla). Vzrůstající výroba těchto materiálů dokazuje, že si lidstvo začíná více uvědomovat svou zodpovědnost k životnímu prostředí. Známým faktem je, že zatímco spotřeba různých typů výrob z petrochemické produkce stoupá, zdroje ropy se vyčerpávají. Výkyvy ceny ropy logicky postihují i výrobce konvenčních obalových plastů, byť z celkové spotřeby petrochemických produktů tvoří poměrně malou část, cca 5 %. Dalším důvodem pro vzrůstající tendenci bioplastů je i neustále se zvyšující environmentální zátěž z důvodu likvidace konvenční produkce. A v neposlední řadě jsou důvodem používání bioplastů i biopotraviny. Zároveň s typem obalů je nutné zajistit i odpovídající balící technologii. Již před pár lety výrobce Inauen Maschinen vyvinul systém VC999, který umožňuje výrobcům biopotravin balit jejich produkty do odbouratelných materiálů bez jakéhokoli poškození balených potravin. Balení typu VC999 nabízí kombinovaný balicí systém pro vysokou kvalitu čerstvých potravin a biopotravin. Potraviny se balí za modifikované atmosféry do biologicky odbouratelných obalů, které jsou vyrobeny z přírodních obnovitelných surovin. E-shop GreenStore CZ se vedle bioproduktů soustřeďuje i na některé typy obalů, především gastro charakteru, včetně jednorázového nádobí z netradičních (jak jinak než bio) materiálů. Pro výrobu ekologických palmových gastro obalů Vegware se používají spadané listy palmy Areca, které se ručně sbírají, v páře lisují a oříznou do pořadovaného tvaru. Tyto produkty jsou unikátní svou tepelnou odolností, pevností a velmi rychlým biologickým rozkladem v kompostárně či půdě. Obdobně jsou pro jednorázové použití určeny i dřevěné příbory vyrobené z certifikované FSC dřevěné dýhy. Velice pevné tácky ze 100% biodegradabilních materiálů vyrábí i italský výrobce Isap Packaging. Eco kay tácky jsou navíc vhodné i pro ohřev v mikrovlnné troubě. Zajímavé, až téměř umělecké obaly především na produkty z biosurovin (domácí typy pečiva,

chleba apod.) nabízí například holandská společnost Denlop Natural Arts. Stojací sáčky pro biopotraviny Swiss Pac patří již po tři desetiletí mezi přední výrobce flexibilních obalových materiálů, specializující se na stojací (stand up, doypack) uzavíratelné obaly. Speciální typ papírového materiálu potaženého metalickou vrstvou dokáže ochránit produkt před vzduchem, vlhkostí a světlem, takže vydrží déle čerstvý. Vedle doypacků s uzavíratelným zipem nebo bez něj či s výsekem pro snazší otevření, společnost vyrábí na balení potravin i sáčky s bočními sklady (mohou být ve verzi s jednosměrným odplyňovacím ventilem nebo bez něj) či s plochým dnem. Všechny sáčky lze na přání zákazníka potiskovat velice kvalitní metodou hlubotisku až do počtu devíti barev. Sáčky, zvláště v přírodní hnědé barvě od nejrůznějších výrobců, si ostatně prodejci i distributoři pro biopotraviny velmi oblíbili. Ať již se jedná o domácí či zahraniční (často i v podobě Fair Trade) provenienci. Setkat se s nimi lze i při balení spiruliny (vyskytuje se ve sladkovodním prostředí a chutná a voní podobně jako mořská řasa), která je často považována za jeden z nutričně nejúplnějších potravinových doplňků. Mezi biotekutiny patří i dnes stále populárnější biovína, která jsou vyráběna z ekologicky pěstovaných hroznů. Biovína jsou však v průběhu celého svého životního cyklu citlivější na otřesy a změny teplot ať už při přepravě, tak při skladování u prodejců. Vedle primárního obalu v podobě láhve se vína distribuují i v obalech sekundárních. Těmi může být obal z vlnité lepenky nebo stále populárnější PS termoobaly, obvykle na 1 až 6 lahví. Biovíno je pak v perfektní kondici, skladované podle požadavků biovinaře s ohledem na dodržení chladného a temného prostředí. V designu vedle zelené dominuje hnědá Obaly na biopotraviny obvykle nehýří barvami, ani zušlechťovacími procesy ve smyslu horké ražby, výrazného lakování apod. Výjimkou jsou případy, kdy zkušený designér dokáže s těmito hodnotami v balení biopotravin pracovat, což vzhledem k jejich vnímání spotřebiteli, není vůbec jednoduché. Jedním z velmi zdařilých počinů luxusního obalu na BIO produkt jsou obaly na Marawkánky Bio, což jsou placičky z oříšků a ovoce, šetrně sušené do 42°C a polévané jemnou pomerančovou raw čokoládou. Obal, včetně skupinového prezentačního SRP balení vyvinula společnost TOP Tisk obaly. Celkový vzhled balení se vyvíjel postupně. V první fázi byl vznesen požadavek navrhnout obal na jednu Marawkánku, teprve později i skupinové balení. Jednoduchost skládání je zajištěna tříbodovým lepením konstrukce a jednotlivé kusy jsou od sebe odděleny a zafixovány vložkou. Výrazný černo-bílo-zelený obal s plošnou texturou posouvá svým vzhledem biopotravinu do kvalitativně vyšší úrovně a není divu, že zaujal nejenom výrobce a následně spotřebitele produktu, ale i komisi národní soutěže Obal roku, která mu udělila jedno z oceněních. K nejoblíbenějším barvám patří barvy přírody, tedy především hnědá a zelená. Zatímco zelená je symbolem pro floru, hnědá je vnímána jako barva přívětivého podzimu, je tedy také barvou přírody, která navíc evokuje pocity síly a spolehlivosti. Navíc přírodní odstíny hnědé vyvolávají pocit jistoty, pořádku, domova a tradice. Na hnědé typy obalů vsadila i Bedřiška Kotmelová, která kromě kamenného prodeje realizuje i e-shop. V její nabídce určitě zaujmou obaly na rýži. Na rozdíl od klasického balení do skládaček z lepenky či papírových nebo plastových sáčků, rýži nabízí v atypických obalech v podobě vinuté kartonáže. Rýže v netypických lepenkových dutinkách s jednobarevným potiskem představuje dobrý příklad netradičního způsobu balení. Foto autor| Foto: Jana Žižková O autorovi| Ing. Jana Žižková, obalový specialista a lektor

roklen24.cz Americká inflace stabilní, solidní maloobchod i průmysl 15.7.2016

roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Homepage, Zprávy Top Jaroslav Průcha

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Závěr týdne přinesl několik údajů z americké ekonomiky. Spotřebitelské ceny v červnu vzrostly meziměsíčně o 0,2 procenta. Rostly stejným tempem jako v květnu, když analytici dle agentury Bloomberg počítali s růstem o 0,3 procenta. Ceny rostou již čtvrtý měsíc za sebou. Američané dali více za bydlení, zdravotní péči a energie, naopak klesly ceny potravin. Meziročně ceny stouply procento, když analytici čekali zvýšení o 1,1 procenta. Fed již dřív uvedl, že předtím, než bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, chce důkazy, že inflace roste. Dobrá čísla v květnu reportoval americký maloobchod, který se v červnu meziměsíčně zvýšil o 0,6 procenta, když analytici počítali s růstem jen o 0,1 procenta. Maloobchod tak zdravě roste, což je další znamení toho, že se spotřebitelské výdaje na jaře zvedly. Výdaje na stavební materiály a zahradnické potřeby byly vyšší o 3,9 procenta. To je nejvíce od dubna 2010. MMF: Dopady brexitu na ekonomiku USA se zdají zanedbatelné Průmyslová produkce v červnu meziměsíčně rostla o 0,6 procenta po poklesu o 0,4 procenta v květnu. Trh počítal s růstem o 0,3 procenta. Podle Fedu jde o signál, že ekonomika ve druhém čtvrtletí znovu nabývá na síle. Výroba automobilů stoupla o 5,9 procenta, výroba strojů o 1,1 procenta a výroba počítačů, elektroniky a spotřebičů o 1,5 procenta. Nový rekord amerických akcií! S pomocí *BankofEngland i *JPMorgan - https://t.co/NcCrUgxKbQ @roklen24 $JPM *earnings pic.twitter.com/rMLYkL2EfW — Roklen24.cz (@roklen24) 14. července 2016

URL| http://roklen24.cz/a/ibhyT

Rytmus života Propadli zdravé stravě! 18.7.2016

Rytmus života str. 44 vip střípky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Doby, kdy se celebrity oddávaly nezřízené konzumaci masa, lahůdkových uzenin a alkoholu, jsou pryč. Každý dnes žije zdravě! Jaromír Jágr Na popud své přítelkyně Veroniky zcela změnil jídelníček! Známý milovník řízků a tatranek se pustil do bezlepkové stravy. Po večerech se láduje bábovkou bez klasické mouky a v receptu, který nabízel i »Rytmu života«, dokonce nebyl žádný cukr. Partnerka hokejovému bohu připravuje výhradně domácí pokrmy a vyřadila mu z jídelníčku spoustu nezdravých potravin. Jarda tak sice omezil maso, ale zato jí ryby, a to každý den! A Helena Houdová Vůbec největší fanatička v propagaci zdravého životního stylu je právě bývalá Miss! Ta by se už nedotkla nejen masa, ale ani mléčných výrobků či tepelně upravených bezmasých jídel. Bývalá topmodelka jí výhradně zcela syrovou, tzv. raw stravu. Její podstatou je, že ovoce a zelenina se nesmějí ohřát na víc než 36 stupňů Celsia! Svůj životní styl Helena propagovala na »Raw festivalu«, kde se k němu snažila přemluvit i další známé osobnosti! A Jaroslav Dušek Je českým guru alternativních stylů. Mnoho našich celebrit právě u něj čerpá svou inspiraci. Hercovým vzorem je Henri Mounford, zakladatel pránové výživy. Lidé, kteří se podle ní »stravují«, nejedí nic, protože čerpají výživu z »prány« – vesmírné energie. Jarda toho touží dosáhnout také. Kateřina Winterová & Linda Rybová

Tyto dvě herečky se snaží okolí přesvědčit o tom, že všechny starosti stačí spláchnout správně namíchaným odvarem z bylin. V pořadu »Herbář« odhalují tajemství léčivých rostlin a jejich vhodnou kombinaci a množství k vyléčení nejrůznějších nemocí. Lindě je ovšem vyčítána vychrtlost, a proto se veganství vzdala. A Iva Kubelková Moderátorka by nepozřela kus masa, šunky či jiné uzeniny, ani kdyby jí hrozilo vyhladovění! Stále dokola opakuje historku o tom, jak viděla krávy jedoucí na porážku do jatek, a nemohla se ubránit dojetí a slzám. Je zapřísáhlou vegankou a jí jen sójové maso a různě upravenou zeleninu a ovoce. Nutno podotknout, že jí to moc sluší! A Roman Vojtek Skvěle vypadá, zpívá, tančí i hraje. Každý si láme hlavu nad tím, jak je to možné, ale snad něco napoví jeho zdravý životní styl! Herec se načas zhlédl v práně (druh půstu), ale později od této extrémní »stravy« ustoupil a jí »jen« normálně zdravě. A David Kraus Je romantik, miluje přírodu a stále koketuje se zdravějším životním stylem. Jeho partnerka, profesionální tenistka Barbora Strýcová, má jídelníček sestavený od výživového specialisty, a tak zdravé výrobky, ovoce i zelenina jsou pravidelnou součástí jejich stravy. David ale zatím vzdoruje v tom, že se odmítá vzdát svého milovaného masa. „Nejhorší, co se může stát, je, že by byl člověk postižen stihomamem nesmrtelnosti,“ říká David Kraus, kterého zdravotní problémy zatím netrápí. A Ivana Jirešová Kritici jí vyčítali přílišnou hubenost, ale zdá se, že herečka ke zdravému životnímu stylu přistupuje s rozumem. Zcela syrovou raw stravu odmítá a tvrdí, že bez polévky by se v zimě neobešla. Má ráda kuskus se zeleninou, ovoce a celozrnné výrobky. Do všeho přidává sezamová a lněná semínka a ráda pije zelený čaj s medem a citronem. A Janis Sidovský Tak dlouho odolával nejrůznějším moderním trendům, až se nakonec i se svým partnerem Pavlem Vítkem zhlédl v ezoterice. Producent se oddává hlavně meditacím a zpěvák léčení reiki energií. Meditace vyžaduje zdravé stravování, které nezatěžuje tělo. To znamená hlavně pití bylinných čajů, filtrované vody, pojídání čerstvého ovoce, zeleniny a obilí. A Foto autor| Foto: P. Dvořák (1), I. Kahún / RŽ / PS (1), Newfoto.cz (2), Profimedia.cz (5)

Tina Užitečné rady do kuchyně a domácnosti 20.7.2016

Tina str. 28 Tipy pro snadný život

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 2 Makové mlsání Máslové sušenky s mákem a marmeládou z černého rybízu značky Tastino obsahují opravdu poctivou dávku másla. Pečou se v chráněné dílně, takže můžete mlsat s dobrým pocitem. Prodává je Lidl, cena 39,90 Kč. 3 Sladká a poctivá Jestliže nemáte rádi náhražky v potravinách, vynechte je také v nápojích. Pepsi změnila recepturu - už není slazená fruktózoglukózovým sirupem, ale přešla k pravému cukru. Kolovou chuť bez náhražek můžete najít na pultech obchodů v plechovkách o obsahu - 0,33 litru za cenu 20 Kč. 4 Bleskurychlý oběd Boloňská omáčka s masem od značky Vitana vás zachrání od dlouhého vyvařování. Ve sklenici

najdete kombinaci rajčat s vepřovým a hovězím masem. Směs je dochucena cibulí, mrkví, celerem, česnekem a bylinkami. Omáčku můžete použít jak na ž těstoviny, tak ke grilovanému masu. g Stačí ji jen ohřát. Cena 45,90 Kč. 5 Vanilková káva Ledová káva Mr. Brown vám zajistí r. osvěžení v každé dé situaci. Skvěle chutná, dodá energii a umožní vám vždy zůstat ledově klidní. Ochutnejte novinku Mr. Brown French Vanilla s jemnou vůní a příjemnou nasládlou chutí královny koření - francouzské vanilky. Vaření, pečení, praní, uklízení - ulehčete si domácí práce a vyzkoušejte tipy šéfkuchařů, zkušených hospodyněk i našich čtenářů. 6 Kukuřici na popcorn na chvilku namočte Kukuřici na popcorn nechte ještě před ohříváním v mikrovlnce pár minut namočenou ve vodě. Zkrátíte dobu, než puknou všechna zrníčka, a v míse jich zbude daleko méně neotevřených, což znamená více popcornu pro vás. 7 Placky z brambor Uvařte, oloupejte a rozmačkejte najemno o 250 g brambor. Pak je smíchejte s jedním vejcem, 75 g netučného tvarohu, 3 lžícemi nasekaných bylinek, solí a pepřem. Vypracujte hladké těsto a upečte z něj křupavé placky. Ještě teplé je přikusujte k listovému salátu. 8 Kedlubny naplňte masem a zapečte Urodilo se vám letos hodně kedluben? Vyzkoušejte je zapečené se směsí z mletého masa, uzeného boku, česneku, soli a koření. Pro pestrost přidejte i trošku zeleniny. p Pečte je na másle. 9 Chleba napařte Tvrdý chleba můžete zvláčnit, když ho necháte pár minut napařit na pařáčku pro knedlíky. Bude jako čerstvý. Aby chléb déle vydržel a neplesnivěl, jednou týdně vyčistěte chlebovku teplou octovou vodou. 10 Sladká kůrka Při nízké teplotě rozpusťte na pánvi trochu másla. Rozdrťte 200 g máslových sušenek, smíchejte je s 100 g nasekaných oříšků a krátce opražte na másle. Sušenkovou hmotu nechte vychladnout a smíchejte ji se 100 g medu. Tuto směs rozetřete na vychladlý tvarohový koláč a nechte ztuhnout. Je to lahodná křupavá tečka. 11 Makové mléko uklidní nervy i žaludek Pokud chcete doplnit vápník, udělejte si makové mléko. Obsahuje dvanáctkrát více vápníku než to obyčejné. Propláchněte 100 g semínek máku, zalijte je 850-1000 ml vody a nechte přes noc stát při pokojové teplotě, aby se z nich uvolnil tuk. Když dáte do máku méně vody, bude mléko husté a krémovité, pokud více, bude tekutější. Odstátou vodu s mákem rozmixujte do pěny a přes jemné sítko přeceďte do sklenice. Makové mléko pomůže s překyseleným žaludkem i pocuchanými nervy. 12 Aby byla sušená rajčata měkčí Jsou na vás sušená rajčata příliš tuhá? Změknou, když je krátce povaříte ve vodě se lžící octa. Pak je nechte 10 minut odstát. 13 Máslový krém nastavte pudinkem

Máslový krém bude pěkně hladký, když budou mít všechny přísady pokojovou teplotu. Abyste v dortu ušetřili kalorie, můžete použít vždy jeden díl máslového krému a jeden díl vanilkového pudinku. 14 Domácí ledový čaj musí mít sílu Na ledový čaj uvařte svůj oblíbený druh, ale musíte ho připravit dvakrát silnější než obvykle. Zelený čaj louhujte tři minuty, černý pět a ovocný klidně až osm minut. Poté sklenici doplňte ledem a ovocem. SNADNÉ A RYCHLÉ 15 Plátky listového těsta nakrájejte na tyčinky, posypte cukrem a upečte. Vychladlé je zapíchejte do zmrzlinového poháru. 16 Celer na zahrádce trošku přisolte Celer dává přednost půdám s větším obsahem soli. Pokud vám na záhonku příliš neprospívá, dopřejte mu občas slanou zálivku. Na 10 litrů vody dejte jednu lžíci soli. 17 Rozmarýn jako přírodní repelent K létu bohužel patří i otravný hmyz. Pokud se nechcete každý den stříkat chemií, vyrobte si domácí repelent proti komárům z přírodních ingrediencí. Nejdříve dejte vařit 4 šálky vody. Když začne vřít, přidejte do ní plátek citronu, tři polévkové lžíce nasekaného čerstvého rozmarýnu a důkladně míchejte. Po 5 minutách hrnec odstavte a směs nechte vychladnout. Nalijte ji do jemného rozprašovače a repelent je připravený k použití. 18 Rychle vychlazená plechovka Když chcete lahev či plechovku vychladit opravdu rychle, obalte ji mokrým papírovým kapesníkem a vložte na několik minut do mrazáku. Za chvilku bude obsah správně osvěžující. 19 Zanesené pračce pomůže ocet Někdy se stane že prádlo i po vyprání zapáchá. Buď jste do pračky zapomněli dát prací prášek, nebo máte zanesené těsnění či usazeniny v bubnu. Vydrhněte občas gumu starým kartáčkem na zuby namočeným v octě. Asi čtyřikrát ročně nechte proběhnout běžný prací cyklus (při 60 stupních) s octem, ale bez prádla, tak ji zbavíte zatuchlého zápachu a pračka bude k nepoznání. 20 Svazek bylinek spotřebujte celý Stonky, které vám zbydou po otrhání lístků z bazalky, rozmixujte s hrubou solí. Voňavou zelenou směsí osolte vodu na vaření těstovin. Stejně můžete zužitkovat i stonky petrželky nebo kopru. 21 Ústní voda pro čistou toaletu Ve skříňce vám odedávna stojí poloprázdná lahev ústní vody, kterou už nikdy nespotřebujete? Můžete ji ještě použít na vyčištění toalety. Ústní vodu nalijte do mísy, nechte 20 minut působit a následně záchod ještě vyčistěte kartáčem. 22 Nikdy nehaste hořící tuk vodou Co dělat, když vám olej při vaření začne hořet? Plameny uduste pokličkou nebo plechem na pečení. Olej nikdy nehaste vodou, situaci byste jen zhoršili. 23 Znovu zářivě bílé kalhoty Aby byly zažloutlé kalhoty znovu jasně bílé, otočte nohavice naruby a vyperte je jako obvykle, ale k

pracímu prášku přidejte jeden sáček kypřicího prášku do pečiva. Ten dělá s bílou barvou divy. SNADNÉ A RYCHLÉ 24 Dobrým prostředkem k zamaskování škrábanců na parketách je bezbarvý krém na boty. 25 Nemáte-li správný svícen, pořiďte si na zahradu speciální venkovní svíčky se silnějším knotem, které ani za mírného vánku jen tak nezhasnou. OD ČTENÁŘŮ ZA 100 KORUN 26 Taška usnadní povlékání polštářů Můj muž vymyslel zlepšovák na povlékání polštářů, který může pomoci těm, kdo nemají trpělivost a šikovné ruce. Přes výplň polštáře navlečte igelitovou tašku s rozstřiženým dnem, po které bude povlak dobře klouzat. Když polštář povlečete, igelit zase vytáhněte ven. Maruška Birnerová 27 Pokud hodinky nenosíte, zastavte je Jestliže hodinky nenosíte každý den, vytáhněte nařizovací kolečko a hodinový strojek zastavte. Baterie vydrží mnohem déle. Jaroslava H. 28 Domácnost vyleštíte citronem Než vyhodíte vymačkaný citron, potřete jím nerezovou vodovodní baterii. Spolehlivě odstraníte skvrny od vody. Šárka 29 Vaše zmrzka Domácí zmrzlinu bez éček a přebytečných sladidel, jen z čerstvého ovoce a smetany, si můžete připravit sami pomocí zmrzlinovače Della Casa od firmy Tescoma. Najednou vyrobíte až 600 ml zmrzliny. Cena 899 Kč. 30 S povolením zabíjet Zbarvením se podobají tygrovi, jsou hbité, neodbytné a láká je jídlo všeho druhu. Ano, řeč je o vosách. Než uspořádáte hostinu pod širým nebem, vybavte se pomůckami k jejich zneškodnění. Bilolit Plus 007 je sprej, který vás spolehlivě ochrání proti vosám i sršním. Cena 139 Kč. 31 Základní výbava Než se vaše dítka vrhnou na skotačení ve vodě, navlékněte jim veselé nafukovací plovací rukávky Speedo Sea Squad, se kterými se budou cítit bezpečněji. Jsou pro děti od dvou do šesti let a neobsahují PVC. Koupíte je za 299 Kč. 32 Veselá parta O prázdninách čeká na rodiče zásadní výzva: Jak zabavit děti? Co třeba zkusit kuželky Skittle. Tahle hra dokáže zaměstnat celou kopu dětí najednou. Vezměte je s sebou na dovolenou a jakmile budete mít čas, pusťte se do stavění. Stojí 799 Kč. Aby vás nevykradli... 33 Zapomeňte na klíče pod rohožkou Vloupání do domácností v létě bohužel přibývá, rostou i škody na majetku. Takže když opouštíte byt či dům, vždy se ujistěte, že jste zamkli dveře a zavřeli všechna okna. Nikdy neschovávejte klíče do květináčů nebo pod rohožku, usnadňujete tak zlodějům práci a zároveň ohrožujete plnění pojistného. Nepodceňujte ani zabezpečení vstupních dveří. Jestliže máte na běžných dveřích zámkové vložky starší než deset let, je možné, že dveře zlodějům neodolají. Nepomůže vám ani

dílčí výměna vložky za kvalitnější. Nenechavce zastaví jen certifikované bezpečnostní dveře minimálně ve III. bezpečnostní třídě s vložkou a kováním alespoň ve stejné bezpečnostní třídě jako dveře samotné. 34 Nechlubte se svým majetkem Na cedulkách u zvonku, na schránce i na dveřích raději uvádějte jenom příjmení, bez titulů a ideálně v množném čísle. Nikdy nenechávejte na dveřích od bytu či domu vzkazy, které by mohly prozradit, že zrovna nejste doma. Neuvádějte žádné informace o své nepřítomnosti ani na svém záznamníku. Příliš se nechlubte před cizími lidmi, co máte doma cenného. To platí i o sociálních sítích. Zloději si jinak snadno zmapují terén a půjdou najisto. 35 Udělejte si seznam cenností Máte-li v bytě cennosti, nikdy je nenechávejte pohromadě na jednom místě. Dobré je pořídit si trezor. Zapište si sériová čísla všech cenností a elektronických výrobků a vyfoťte si je. Seznam uložte někam do bezpečí. V případě vykradení tak usnadníte práci pojišťovně i policii a snáze získáte své věci nebo peníze zpět. 36 Nechte roztažené závěsy v oknech Zloději se do domácností snadno dostávají také oknem. Stačí nadzvednout okenní křídlo, odemknout šroubovákem obvodové kování nebo prostě rozbít prosklenou tabuli a otočit kličkou. Pozor si dejte na zatažené závěsy, žaluzie a rolety, zbytečně tak přitahujete pozornost. Pro zloděje je to jasný signál, že nejste doma a můžou nerušeně loupit. Pokud bydlíte v domku, je dobré dbát na dostatečné osvětlení pozemku, především u vchodových dveří. Zloděje často odradí také udržovaná zahrada - především posečený trávník znamená, že v domě pořád někdo je. Nenechávejte na zahradě ležet žádné nářadí ani žebřík, mohlo by to zlodějům usnadnit práci. Jak si vychutnat dovolenou 37 Očkování není třeba přehánět Ať už jedete na dovolenou do Chorvatska, Řecka, Egypta, nebo do Indie, je třeba se na cestách chovat obezřetně: mimo jiné dodržovat přísnější hygienu a pozorně si hlídat své věci. K moři po Evropě si vystačíte s běžným očkováním. Pokud se vydáte někam dál, doporučuje se očkování proti žloutence typu A a břišnímu tyfu. Do některých zemí je také povinné očkování proti žluté zimnici. Tyto tři vakcíny vás ochrání ve většině zemí světa - od Bulharska přes Egypt až po Nepál. Proti malárii funguje vlastní moskytiéra, triko s dlouhým rukávem a širák, ale také třeba vitamin B. Dejte si pivo nebo džin s tonikem - béčko a chinin komárům nesvědčí. Pokud jde o virus zika, většina cestovatelů si ani nevšimne, že nemoc prodělala. Jen těhotné ženy v prvním trimestru by měly zvážit cestu do rizikových oblastí. 38 Vše si oloupejte, převařte či ugrilujte Pokud jde o hygienu a stravování, choďte jen do restaurací, kde sedí hodně lidí, ty jsou totiž prověřené. Mimo Evropu je pak dobré dodržovat pravidlo oloupat, převařit, ugrilovat. Není-li to možné, je lepší potravinu vyhodit. Tepelně upravená jídla jsou zbavená mikroorganismů, tak by se vám nemělo nic stát. I v indickém Dillí je možné jíst na ulici, ale musíte vědět jak. Třeba tak, že si necháte usmažit čerstvou samosu (plněnou kapsu) přímo před očima a odmítnete tu, kterou má prodavač na pultě. 39 Buďte opatrní při konzumaci masa Nebezpečné mohou být také ryby a mořské plody v restauracích, které nejsou přímo u moře. Pokud vám ryba nevoní, nejezte ji. Jestliže chcete ochutnat místní masové speciality, pak jen z čerstvě zabitých zvířat. 40 I motorkáři vás mohou okrást

Nezřídka se stává, že cestovatele někdo okrade. Vždy platí, že zloději to mají těžší, pokud cestujete ve skupině. Dejte si pozor na kapsáře, neublíží, ale jsou všude - v Praze, na Jadranu i v Egyptě. Riziková jsou místa, kde se shromažďuje hodně turistů. Je tedy dobré nosit dobře uzavíratelný batoh a vepředu kapsičku s penězi tak, abyste na ní měli ruku. Každou chvíli si kontrolujte, jestli ji máte dobře zavřenou. Také pozor na zloděje-motorkáře. Ti operují po setmění. Přiblíží se, vytrhnou vám fotoaparát či tašku z ruky a za vteřinu se ztratí mezi dalšími deseti motorkami. 41 Peníze rozdělte do tří hromádek Zmizet mohou i věci z aut, autobusů či hotelových pokojů. Peníze si rozdělte na dvě až tři místa do trezoru, do kufru a část noste v kapsičce na krku. V autě nenechávejte vůbec nic. Jak bojovat s roztroušenou sklerózou 42 Zpomalte tempo a žijte zdravěji Pacientů s roztroušenou sklerózou stále přibývá. Svou daň si nejspíš vybírá stres v běžném životě choroba se totiž poslední dobou projevuje u mladých lidí, kteří žijí takříkajíc naplno. 43 Rozpoznejte příznaky nemoci Roztroušená skleróza je zákeřná nemoc: pacienti čas od času prodělají ataku nemoci, a jinak se cítí zdraví. Jak takový relaps, jak se také útoku nemoci odborně říká, vlastně vypadá? U každého se projevuje jinak, časté je ovšem zdvojené či rozmazané vidění, brnění končetin, bolesti v obličeji a slabost nohou při chůzi. Takové příznaky se samozřejmě musí přeléčit, navíc je ale nutné, aby probíhala i dlouhodobá léčba samotné choroby. 44 Léčbu nikdy nepodceňujte I tady jako u mnoha jiných nemocí platí: Čím dříve, tím lépe. Roztroušená skleróza má totiž dvě fáze - v té první ještě lékaři umí pacientům pomoct, ve druhém stadiu už ale léčba nezabírá, proto je nutné začít s ní ihned po první atace nemoci. 45 Zkuste tablety místo injekcí Na léčbu roztroušené sklerózy v první fázi se donedávna používaly injekce, které si pacienti museli aplikovat i několikrát týdně. To samozřejmě nebylo moc příjemné - zvlášť ve stadiu, kdy nemocní žádné akutní problémy nepociťovali. Od loňského roku jsou ale k dostání i tablety, léčba je tedy mnohem komfortnější a spousta pacientů pak nemá problém dodržovat její postup. 46 Informujte se o nové léčbě Když léky první linie nepomáhají, přistupují lékaři k účinnější, i když trochu rizikovější léčbě. Ta by si s chorobou měla umět poradit nadobro. Pacient dostane v prvním roce celkem pět infuzí a ve druhém roce se léčba v nižších dávkách zopakuje. Během dvou let tato kúra vyhubí všechny lymfocyty, které se podílí na vývoji nemoci. Co to znamená? Že díky tomuto léčebnému postupu by roztroušená skleróza mohla být úplně zastavena. 47 Průšvih v práci: Bude za to trest? Možná se vám stalo, že jste v práci něco pokazili a zaměstnavatel hrozí, že vám za to sníží mzdu. Může si to dovolit? Máte-li špatné pracovní výsledky vinou své liknavosti či nešikovnosti, ale neporušili jste povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, tak to udělat může. Podmínkou je, že mzdu nemáte sjednanou v pracovní smlouvě či jiné dohodě, nýbrž jednostranně stanovenou zaměstnavatelem v platebním výměru. Ale za porušení pracovních povinností vám mzdu snížit nesmí - ani když třeba neodvádíte předepsané kvantum práce, protože v pracovní době často řešíte osobní věci. Jaký tedy může být postih?

Jako trest za takovéto porušení pracovních povinností má zaměstnavatel k dispozici různé sankce může sáhnout třeba k výpovědi z pracovního poměru. Citelně se vás pak dotkne, když po vás bude žádat náhradu škody, pakliže jste nějakou způsobili například vyrobením nepoužitelných zmetků nebo tím, že kvůli vašemu nevhodnému chování firma přišla o zákazníky. Více zákoník práce. CO MUSÍTE VĚDĚT PŘED ODJEZDEM 48 Máte všechny potřebné informace? Nechtěli jste mít starosti, tak na dovolenou jedete s cestovkou. Berete přitom vážně zásadu důvěřuj, ale prověřuj? Česká obchodní inspekce totiž zjistila, že stále existují cestovní kanceláře a cestovní agentury, které mají problém chovat se ke klientům podle předepsaných paragrafů. Neřeknou jim třeba, jaké služby si v rámci zájezdu musí platit sami (a klienti jsou pak rozčarovaní), nechají si pro sebe, jak je to s podmínkami a odpovědností za vadné plnění nebo jak budou vyřizovat reklamace. Některé věci si tedy ohlídejte sami a předem. - Neklame hotel tělem? Zkontrolujte si, že hotel, který inzeruje váš prodejce, má opravdu k dispozici pokoje té kategorie, již máte uvedenou ve smlouvě, nebo jestli lepšími pokoji třeba vůbec disponuje. Ověřte si také, jaký typ stravování váš hotel poskytuje a zda si nebudete muset nějaké jídlo dokupovat. - Je osm dnů opravdu osm? Přezkoumejte, zda uvedený počet noclehů odpovídá délce pobytu s ohledem na příjezd, dobu ubytování a odjezd; jestli se osm dnů kvůli přepravě nescvrkne třeba jenom na šest. Zeptejte se, kdy musíte vyklidit pokoj a zda nebudete půl dne sedět na kufrech. - Nekupujete zajíce v pytli? Musíte dostat potvrzení o zájezdu. V něm nesmí chybět povinně vyjmenované prvky jako služby, ceny, platební a storno podmínky. Měl by v něm být způsob, jak můžete případně uplatnit svou reklamaci. - Co když z cesty sejde? Ve smlouvě či potvrzení máte mít uvedenou výši odstupného pro pořadatele pro případ, že od smlouvy odstoupíte. Pojištění storna si sjednejte rovnou spolu s cestovním pojištěním. - V kolik se vlastně letí? Pořadatel vám musí nejpozději sedm dnů před zahájením zájezdu doručit podrobné a pro vás důležité údaje, které vám ještě nesdělil. Patří k nim místo, datum a hodina odjezdu či odletu. Musí vám také dát kontakt na osobu, na niž se během zájezdu můžete obrátit s žádostí o pomoc při potížích. - Mohou náhle zvýšit cenu? Ano, ale její zvýšení vám musí pořadatel oznámit nejpozději jedenadvacet dnů před sjednaným okamžikem zahájení zájezdu a dojít k němu může jen ze zákonných důvodů. Jinak to nemusíte akceptovat. Více najdete v občanském zákoníku § 2525 a následující, kapitola Potvrzení zájezdu. 49 Smí s vámi do letadla taky váš pes? Veterinární lékaři by mohli vyprávět, jak lidé cestovali se svými psy či jinými domácími mazlíčky, a tím přivodili jim i sobě celou řadu zbytečných potíží. Nejde jen o riziko nákazy, ale i o stres zvířete z

cesty. „Cesta letadlem je dobrá kvůli rychlosti přesunu, ale zjistěte si včas podmínky přepravy u své letecké společnosti: zda zvíře vůbec vezme, do jaké váhy smí s vámi na palubu, jak má vypadat přepravní schrána a kolik cesta stojí. Některé letecké společnosti zvířata nepřeváží s výjimkou asistenčních psů; to se týká zejména nízkonákladových aerolinek. Některé společnosti nepřeváží zvířata v létě kvůli horkému počasí a určité cílové destinace tento způsob dopravy vůbec nepovolují. Budeteli se psem v zahraničí déle, zjistěte si podmínky pro dočasný dovoz zvířat a posléze pro jejich návrat,“ radí Josef Duben z komory veterinárních lékařů. 50 Pendleři: Kde platí pojistné? Jste příhraniční pracovník, tedy osoba, která v jednom státě bydlí, do druhého jezdí za prací a minimálně jednou týdně se vrací do státu bydliště? Pak pojistné odvádíte a dávky pobíráte od státu, v němž pracujete. Ale zůstanete-li bez práce, uplatníte nárok na dávky v nezaměstnanosti jen ve státě svého bydliště. Vedle povinnosti zaregistrovat se u místního kontaktního pracoviště ÚP máte možnost se doplňkově zaregistrovat i u úřadu práce ve státě svého posledního zaměstnání. Může vám totiž pomoci hledat nové pracovní uplatnění. Tomu, že jsou nápoje určené pro děti, odpovídá jejich veselý obal, ale obsah už ne. 51 Všechny mají stejný nešvar Mezi dětská pitíčka patří limonády, džusy, nektary, ochucené minerální vody, mléka, ledové čaje nebo ředěné sirupy, to o všechno v roztomilých lahvičkách čkách a obvykle v malém balení. bai Rozdíl mezi nimi je například v tom, kolik ovoce do nich výrobce přidal (pokud vůbec) nebo jaké é přídatné látky obsahují. hují. Společný mají vysoký oký obsah cukru. Sladká chuť působí na děti ů bí dě i všech věkových kategorií jako magnet, proto výrobci její intenzitou nešetří. Malý zákazník je spokojený, sladký nápoj chutná a výrobce má zajištěný odbyt. Jenže při dlouhodobé konzumaci na sebe zdravotní následky nenechají čekat. A není důležité, zda je nápoj slazen cukrem, sirupem, nebo náhradními sladidly. U dětí by měla optimální dávka cukru představovat nanejvýše čtyři lžičky (tedy 16 gramů) za den, což je množství, které snadno pokryje jedna sna lahvička většiny dětských slazených nápojů. A to slazen děti ještě nic nesnědly. dět 52 Sladší 5n než zmrzlina Než si nějaké pitíčko dáte do košíku, prostudujte si tabulku dá d k šík nutričních hodnot, kde se dozvíte, kolik cukru obsahuje ve 100 ml. Do úvahy však berte i objem lahve, a tedy celkové množství cukru, které vaše dítě přijme. Nápoje s vyšší koncentrací cukru, ale v malých baleních mohou ve výsledku představovat menší zlo než ty méně sladké ve větším objemu. To je případ nápojů Kubík Waterrr jablko a Jupík Crazy Aqua, které celkový vysoký obsah cukru nahánějí půllitrovým objemem. V obou se nachází zhruba pět lžiček cukru. Nápoj, který ze srovnání z letošního června vyšel jako nejsladší (Cappy Pulpy), obsahuje 11 lžiček cukru, což je skoro třikrát více, než se doporučuje dětem za celý den, téměř dvakrát více, než by měly denně přijmout ženy, a o dvě lžičky více, než je doporučený limit pro dospělé muže. Celkově nejvíce cukru však dítě přijme, vypije-li celou lah vič ku nápoje Dizzy z řetězce Lidl. Kvůli svému objemu 4 dcl je zdrojem bezmála 50 g (nebo 12 lžiček) cukru. Do denního maxima pro děti se vedle kojenecké vody Rajec vešlo jen dalších pět výrobků (Hipp, Dobrá voda, Capri-Sonne, Hello Kitty Multifruit a Bobík s příchutí maliny). Otázkou zůstává, do jaké míry dítě ocení, že mu denní dávka cukru proteče hrdlem během chvilky místo toho, aby si dalo třeba ještě zmrzlinu. 53 Když už pitíčko, tak ho dětem řeďte Další bod ve prospěch obyčejné vody představují přídatné látky. Opravdu je nutné zásobovat organismus těch nejmenších konzervanty? Při srovnání obsahovala konzervační látky skoro pětina výrobků. Jejich absence u ostatních produktů dokazuje, že vyrobit nápoj jde s úspěchem i bez jejich

přídavku. A to samé platí i o barvivech nebo stabilizátorech. Problém je, že si děti na svá pitíčka rychle zvyknou a obyčejnou vodu jen tak nevypijí. Pokud už s jejich chutěmi nehnete, alespoň jim nápoje řeďte. 54 Děti a sladké, to nikdy nedopadne dobře Nejhorším důsledkem pití přeslazených nápojů je obezita. Rodiče berou pitíčka jako součást pitného režimu, ale nenapadne je, že by měli dětem adekvátně zvýšit energetický výdej, aby vyvážili vyšší příjem. Vždyť to není čokoláda… Ale tím to bohužel nekončí. Dalším problémem jsou zubní kazy. Dětské zuby jim odolávají hůře než ty dospělé a sladké nápoje jejich riziko zvyšují. Kaz způsobují bakterie v ústní dutině živící se cukrem. Přeměňují cukr na kyseliny, které následně narušují zubní sklovinu a kaz je na světě. Naleptávání skloviny zvyšují také kyseliny třeba v kolových nápojích. A bez rizika nejsou ani neředěné stoprocentní džusy zejména z citrusů -ty sice obsahují přírodní kyseliny z ovoce, ale se stejným dopadem na chrup. Nejhorší je pít sladké a kyselé nápoje na noc, kdy se tvoří méně slin, které zuby chrání. Více informací najdete na http://www.dtest.cz. 55 Smoothie je rychlé Připravte si výživný koktejl plný vitaminů. Se šikovným mixérem Mix & go Electrolux budete o buz hotoví raz dva. Všechny ingredience dáte do jedné nádoby a rozmixujete ozmixužadoence, do požadované konzistence, zavíčkujete a máte hotovo. V balení alení jsou dvě nádobky, obky, které můžete střídat. e stříCena 1299 Kč. 99 56 Schová všechno Potřebujete vyřešit přes léto skladování nářadí, zahradnických potřeb nebo podsedáků na venkovní nábytek? Pořiďte si zahradní box značky Fieldmann. Skříně a boxy jsou z vysoce odoln odolného plastu, který může stabilně stát na větru i dešti. Cena 2240 Kč. 57 Vychutnejte život Fixační krém Corega vytváří mezi zubní náhradou a dásní podtlak, který brání ulpívání zbytků jídla a následnému podráždění, zvyšuje také sílu skusu a stabilitu náhrady. Provedení bez příchuti je neutrální, takže nijak neovlivňuje pokrm, na kterém si právě pochutnáváte. 58 A je to v suchu Brusinky jsou nejen dobré, ale obsahují celou řadu přírodních látek, jako jsou antioxidanty nebo polyfenoly, které podporují správnou funkci močového ústrojí a podílí se na ochraně močových cest. Blahodárný vliv je vědecky ověřený. Terezia Bruslinky jsou k dostání v lékárnách nebo http://www.terezia.eu. na www terezia eu Foto popis| Popcorn je poměrně dietní chuťovka ke sledování filmu. Foto popis| Někdy prádlo nevoní ani po vyprání a na vině je pračka. Foto popis| Ivan PAVLÍČEK odborník na zabezpečení bytu Foto popis| První vloupání bývá jen průzkum terénu, během několika týdnů či měsíců často následuje další. Foto popis| Luboš L FELLNER F cestovatel Foto popis| Foťák nebo počítač si raději vezměte na palubu letadla. Foto autor| Připravila: V. Blahovcová, ilustrační foto: Fotolia (5), Shutterstock. Připraveno ve spolupráci s CK S. E. N. a firmou NEXT.

Foto popis| MUDr. Eva NOVOTNÁ lékařka Foto popis| Malý pes může do kabiny, většího ale dají mezi kufry. Foto popis| Máte zájezd od cestovky? Obě strany mají svá práva i povinnosti. Foto popis| JUDr. Jana J POSLEDNÍ P právnička Foto popis| Hana HOFFMANNOVÁ vedoucí redakce časopisu dTest

TV Nova Zelená nafta pro české zemědělce 13.7.2016

TV Nova str. 21 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------Jak jsme zmiňovali v úvodu, poslanci dnes jednali i o takzvané zelené naftě. A v prvním čtení schválili, že by mohli mít nárok na finanční vratku i zemědělci, kteří podnikají v živočišné výrobě. Až dosud se část spotřební daně z pohonných hmot vracela jen farmářům, kteří naftu spotřebovali při péči o pole. Stát tím chce podpořit chovatele skotu, prasat nebo drůbeže. Ivan BERKA, redaktor Martin ŠNAJDR, redaktor redaktor -------------------Rekordní propad cen vepřového masa i mléka, nadprodukce, dotační válka a nemožnost jejich vývozu do Ruska kvůli sankcím sráží české zemědělce na kolena. Vladimír PELANT, předseda představenstva SZP Sychrov -------------------Nejen že za ně tržíme málo, ale ta prasata nikdo nechce. Václav KOŘÍNEK, majitel farmy Poustka -------------------Zemědělství v daný chvíli prožívá dost složité období. Ivan BERKA, redaktor Martin ŠNAJDR, redaktor redaktor -------------------Ministerstvo zemědělství teď přichází s pomocí, která podpoří chovatele v živočišné výrobě. Až dosud mohli zemědělci čerpat takzvanou zelenou naftu jen pro rostlinnou výrobu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství ČR /KDU-ČSL/ -------------------Děláme maximum pro to, abychom letos zemědělcům dokázali překonat tento těžký ztrátový rok. My jsme schopni zajistit, aby nebyli v těžkých ztrátách. Ivan BERKA, redaktor Martin ŠNAJDR, redaktor redaktor -------------------Pan Kořínek s třemi tisíci hektary a tisícem kusů dobytka obhospodařuje podstatnou část Frýdlantského výběžku a patří mezi středně velké farmáře. Na dosekávání pastvin, údržbu ohradníku a zejména na krmení zvířat v zimě spotřebuje ročně 50 tisíc litrů nafty. Ta oproštěná od části spotřební daně by mu mohla pomoci.

Václav KOŘÍNEK, majitel farmy Poustka -------------------Při čtyřicetiprocentní slevě spotřební daně by to pro nás mohlo dělat 160 tisíc. Ivan BERKA, redaktor Martin ŠNAJDR, redaktor redaktor -------------------Hodí se? Václav KOŘÍNEK, majitel farmy Poustka -------------------No, tak hodí se každá koruna. Jiří TEPLÝ, Agrární komora ČR Liberecký kraj -------------------Ta nafta tam taky teče proudem a je dobře, že se nezapomnělo ani na tyto zemědělce. Dneska čekají na každou korunu. Bude to bohužel další papírování, které, si myslím, se vyplatí. Marian JUREČKA, ministr zemědělství ČR /KDU-ČSL/ -------------------Počítáme, že ve druhém čtení bychom ten návrh poupravili, oproti tomu vládnímu zvýšili tu sazbu na tu nejvyšší možnou hodnotu, tak že bychom v zemědělském sektoru mohli ponechat přes 900 milionů korun ročně. osoba -------------------Když jich nepodpoříme my, no, tak pak prostě jsme sami proti sobě. osoba -------------------Nepochybuju o tom, že i v tomhle sektoru se najdou zemědělci, který toho budou zneužívat. Prodají to dál. Ivan BERKA, redaktor Martin ŠNAJDR, redaktor redaktor -------------------Pokud návrh schválí obě komory parlamentu a prezident, budou moci zemědělci nároky uplatnit u celní správy už v listopadu či v prosinci, a to zpětně za celý rok. Ivan Berka a Martin Šnajdr, televize Nova.

Tv Pohoda MISTREM se člověk nerodí 18.7.2016 Tv Pohoda str. 15 Text a foto: Josef Louda Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Redaktoři České televize Iveta Toušlová a Josef Maršál se opět vydali na prázdninové putování, aby divákům přiblížili zajímavosti o českých řemeslech a jejich mistrech. * Iveto, co divákům Toulky za cechy a řemesly přinesou?

Letošní prázdninový speciál Toulavé kamery se nese v duchu cechů a řemesel. S kolegou Josefem Maršálem navštívíme v každém díle dva zástupce různých oborů. Pro sebe si je dělíme na měkká a tvrdá řemesla. Kupříkladu kamnáři spolu s řezníky. Prozradíme, jak se ke své práci dostali, jakých úspěchů dosáhli a něco z profese si vyzkoušíme. Navíc nabídneme výlet do její historie a představíme některá nej či speciální názvosloví. * Jaké setkání na vás zapůsobilo? Zajímavé je každé, protože potkáváme lidi, pro něž je jejich zaměstnání většinou i vášní a v řadě případů se dědí z generace na generaci. Úžasná byla třeba návštěva u kamenosochaře Bohumila Pánka, jehož rodina se mj. už víc než tři století stará o Katedrálu sv. Víta. Dokonce mi dovolili sekat do vimperka, což je gotický architektonický prvek stejného jména, jaké má mé rodné město. Kdo ho tak nazval a proč, to se neví. Příjemný byl i den strávený s manželi Kantovými z Lubence na Lounsku. Patří mezi nejlepší vitrážisty u nás. Nyní pracují na skleněných obrazech vytvořených technikou tiffany podle předlohy světově uznávaného amerického umělce Kyla Valleyho. Hotová díla poputují do prestižní galerie v Paříži. Přitom on je původním povoláním strojař a ona učitelka češtiny a výtvarné výchovy. Se sklem neměli nic společného. Teď navíc svépomocí opravují kostel v Libyni a postupně ho mění v originální muzeum vitráží. * Říkáte, že jste si všechno vyzkoušeli. Co vám šlo, bavilo vás a co naopak ne? Hodně mě bavilo vázat kytice u jednoho z našich nejlepších floristů Pavla Hrušky nebo u kamnáře Pavla Mlázovského vyrábět kachle. U výhně jsem ale trošku trpěla a okovat koně bylo vysloveně nad moje síly. Pepa pro změnu zazářil u pekařů. Vánočku upletl jedna báseň, ale docela pohořel u kameníků. Jeden z učitelů odborné školy v Lipnici nad Sázavou dokonce jeho snažení okomentoval slovy, že by si nevydělal ani na slanou vodu. Holt mistrem se člověk nerodí, ale stává. A u řemesla to platí dvojnásob. Za vším je obrovská dřina, píle a vytrvalost. * A co vás vyloženě překvapilo? Třeba u rybářů v líhni v Hynčicích na Broumovsku jsem poprvé v životě viděla zlaté pstruhy. Opravdu. Jde sice o anomálii, hříčku přírody, ale nesmírně půvabnou. Navíc je tam dokáží množit, takže mají hejno těchto blyštivých krasavců. Pár jsem si jich i chytila a zase je pustila zpátky do vody. Samozřejmě pod podmínkou, že mi splní nějaké přání. Tak čekám, jak se hoši pochlapí. * A kde vám nejvíc chutnalo? Asi u řezníka a uzenáře ve Skupicích na Chrudimsku. Vyrábí totiž výbornou paštiku s medvědím česnekem a taky skvělé farmářské klobásy. Kromě toho má neuvěřitelný příběh. To bylo tak. V době napoleonských válek byl kousek od Chrudimi zraněn francouzský voják. Jistý Sterweiss, byť to zní hodně německy. Domů už se nevrátil. Usadil se tam, založil si rodinu a místní ho dokonce přejmenovali. Proto je dnes jeden z nejlepších českých uzenářů Francouz. Přesněji Ladislav Francouz, aby nedošlo k mýlce. Potomek onoho muže. 18 20 Toulky… ČT1 pátek 29. 7. Foto popis|

Týden Spartakiády: slzy v očích i zakázané diskotéky Týden str. 38 Aktuálně Pavel Baroch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 18.7.2016

zpět

Snad v každé české rodině byste našli někoho, kdo dobrovolně nebo z donucení cvičil na spartakiádě. Historik Petr Roubal nyní podrobně zmapoval tyto grandiózní akce, do nichž se zapojily miliony cvičenců, organizátorů a diváků. Když se krátce po listopadu 1989 rozhodovalo o osudu VII. spartakiády naplánované na červen 1990, uspořádalo vedení Československého svazu tělesné výchovy a sportu anketu: ponechat spartakiádu, nebo ne? Reakce lidí byla ohromná. Do 3. ledna 1990 dorazily na tři tisíce dopisů, dvě třetiny byly od tělovýchovných jednot reprezentujících téměř 200 tisíc cvičenců. Pro zachování spartakiády se tehdy vyslovilo 78 procent respondentů. „Kdo to neprožil a neprošel Branou borců na Strahově, těžko pochopí, co to je za zážitek, zvláště pro mládež, když v hledišti tleská 150 tisíc párů rukou; je horko a vám jde symbolicky mráz po zádech, slzy se vám tlačí do očí, když při nástupu přišlápnete krok, vypnete hruď, hlavu vzhůru, našponujete prsty i celé tělo – nemluvíte –, potom z vás všechno spadne a cvičíte bez chyby – snad jako nikdy,“ napsal v jednom z dopisů předseda malé tělovýchovné jednoty, který se zúčastnil posledních sokolských sletů a poté všech spartakiád. Besedy na žíněnce Petr Roubal z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR právě vydal více než čtyřsetstránkovou publikaci o historii československých spartakiád a při studiu dobových listin a dokumentů ho nejvíce zaujaly právě tyto dopisy z přelomu let 1989 a 1990. „Většina dopisů dokumentuje hluboký vztah ke spartakiádám a intenzivní osobní, můžeme říct tělesnou zkušenost, již tato událost pro účastníky znamenala,“ napsal Roubal v knize Československé spartakiády. Pro vládnoucí KSČ byla ovšem spartakiáda především ideologií, jedním z prostředků, jak vytvořit nového člověka a společnost. „Spartakiády měly demonstrovat masovost a vyspělost československé tělovýchovy, péči strany o blaho lidu a především samozřejmě vděčnost Sovětskému svazu za osvobození v roce 1945,“ připomíná historik. Vznikaly dokonce ideologické příručky a metodické pokyny, jak například působit na nejmladší generaci. V instrukcích s názvem Štafeta československých spartakiád z roku 1985 se například cvičitelům doporučovalo postupovat formou dotazů. Dětem se měla třeba položit otázka o významu slova štafeta. Odpověď měla směřovat k tradici spartakiád, kterou teď děti přebírají. „I ty, Honzíku, i ty, Evičko, Ivono, Jano, Péťo… Tu štafetu před námi nesli i naši tatínkové, maminky, babičky, strýčkové.“ Na otázku, proč vlastně cvičí na spartakiádě, měly děti odpovědět, aby se z nich nestali bumbrlíčkové a aby byly zdravé. „A kdo je zdravý, ten se také dobře učí, stane se z něho dobrý pracovník a statečný obránce socialistické společnosti,“ stálo v příručce. Cvičitelé byli rovněž upozorňováni, že se mezi jejich svěřenci mohou objevovat „chybné postoje“ a „nesocialistické jevy“. Těmto cvičencům pak bylo zapotřebí pomáhat, aby se špatných myšlenek zbavili. Podle Roubala lze ovšem o účinnosti politickovýchovných školení s úspěchem pochybovat, což dokládá třeba zpráva z roku 1960: „Přes některé dobré výsledky je třeba přiznat, že ‚Besedy na žíněnce‘ byly na mnohých místech uskutečněny jen formálně, nebo vůbec ne.“ Výživa národa má přednost Ačkoli významná část cvičenců vzpomíná na strahovská vystoupení před desítkami tisíc diváků jako na neopakovatelný zážitek, předlistopadovému režimu se nikdy nepodařil základní cíl: aby se všichni účastnili spartakiád dobrovolně. Například výzkum při III. celostátní spartakiádě v roce 1965 mezi dorostenkami (v kategorii, kde byly tradičně nejmenší potíže s náborem) ukázal, že jen něco málo přes polovinu účastnic nacvičovalo zcela dobrovolně. U ostatních to bylo „částečně dobrovolně“, „částečně z donucení“ či „zcela z donucení“. Velké potíže s účastí měli organizátoři především u první spartakiády v roce 1955. Režim chtěl předvést, že umí takovou akci lépe než předtím Sokol. Avšak právě v 50. letech se ukázalo, že dělat něco na způsob sokolského sletu bez Sokola (který KSČ zrušila) bylo velmi obtížné. Třeba v Závodě J. V. Stalina v Martině, kde se mimo jiné vyráběly tanky, se do nácviku zapojilo jen devět mužů a dvacet žen. A v Třebíči se podle dobového hlášení dokonce „nepřipravuje ani jeden cvičenec, ve městě není jediný plakát a na schůzích jednot se o ní nemluví“. Na vesnicích zase někteří předsedové JZD nechtěli pouštět své pracovníky na nácvik, dokud nebudou vykopány brambory. Zemědělská družstva navíc často zabrala bývalé sokolovny a změnila je na sklady obilí s argumentem, že „výživa národa je přednější“. V roce 1955 se nakonec podařilo naplnit strahovský stadion cvičenci v devatenácti skladbách i díky tomu, že organizátoři

mezi sebe vzali některé bývalé činovníky Sokola, kteří pak ve štábech zůstali až do roku 1990. Italský salám z Rumunska Největší organizační nápor nastal v okamžiku, kdy do Prahy dorazily až stovky tisíc cvičenců. Například v roce 1960 bylo vydáno 1 834 000 snídaní, 110 000 svačin, 1 425 000 obědů a 1 660 000 večeří. A jíst chtěli i diváci, v tomto roce se na Strahově prodaly více než dva miliony vstupenek. Takové počty ovšem narážely na limity socialistického zásobování. V roce 1955 musely být z jídelníčku vypuštěny brambory, protože podzimní byly nekvalitní, raných byl nedostatek, ale především – jak upozornila dobová zpráva – nebylo možné zaručit, že bude dost škrabek. Organizátoři a dietologové se rovněž pokusili využít spartakiád k tomu, aby u cvičenců změnili staré stravovací návyky na správnou a racionální výživu. Tato snaha ovšem zkrachovala, jak ukazuje příklad z roku 1960, kdy byla do jídelníčku zařazena jako hlavní jídlo máslová buchta s tvarohem a kakao. Jiří Krupička, jeden z organizátorů, musel velmi brzy uznat, že „nespokojenost strávníků byla tak velká, že muselo být toto jídlo z jídelního lístku vypuštěno a nahrazeno obvyklými druhy jako hovězím gulášem, vepřovým masem v zelenině a podobně“. Stejně ostatně dopadla i snaha podávat k snídani Malcao a „výbornou“ sýrovou pomazánku. Záhy se do jídelníčku vrátil salám. Režim chtěl zdůraznit sváteční událost strahovské spartakiády i tím, že v zahraničí nakoupil tropické ovoce včetně banánů či mandarinek. To ovšem mělo i svou odvrácenou stránku. „Prostředky nahromaděné pro oslavy pochopitelně chyběly v období před oslavou a po ní, případně mimo hlavní město,“ připomíná historik Petr Roubal. Kromě exotického ovoce hrálo významnou úlohu maso. Například v roce 1955 psalo Rudé právo, že se dovezlo 80 tun pravého uherského salámu a rovněž „nový typ italského konsumního salámu z Rumunska“. V roce 1960 se dokonce vyráběl zvláštní druh salámu s názvem Zdar Spartakiádě a v roce 1975 noviny otiskly snímek cvičenek, které se „pustily s velkou chutí do lahodných párků“. Nanuky od kapitalistů Noviny už ale třeba nezmiňovaly zprávu Státní bezpečnosti, jež v roce 1985 upozorňovala, že takřka všechny krajské výpravy si stěžují na nedostatek stravy. „Bylo zjištěno, že zejména zahraniční účastníci a turisté z kapitalistických států zneužívají této situace, do procházejících davů hází sušenky, nabízejí ovoce, čokoládu, nanuky a celou situaci dokumentují fotograficky,“ píše se ve svodce. Na spartakiádách se také ve velkém pil alkohol, a přestože to režim neviděl rád, různé incidenty včetně opileckých rvaček v ubytovnách se obvykle řešily jen domluvou. Například údaje z roku 1960 hovoří o tom, že jen na Strahově se ve stáncích a restauracích vypilo 400 tisíc piv. Zpráva z roku 1975 zase uvádí, jak byli politickovýchovní pracovníci šokováni, když spatřili, že se cvičencům prodávalo pivo přímo na seřadišti před strahovským stadionem. A další hlášení ze stejného roku upozornilo, že „ženy a dorostenky začaly navštěvovat podniky“, přičemž u „mužů se to dá očekávat, jakmile jim to dovolí program“. „Svazák“ v dívčí ubytovně Značné úsilí věnovali organizátoři rovněž tomu, aby od sebe oddělili ženy a muže, respektive cvičenky a cvičence (o stycích stejného pohlaví dobové prameny mlčí). StB zaznamenala mnoho pokusů o proniknutí do ubytoven cvičenek, často značně promyšlených – například jednomu neznámému muži se to podařilo, když se vydával za pracovníka ÚV SSM. Státní bezpečnost byla znepokojena zejména kontakty mezi zahraničními studenty a českými dívkami. „Na základě upozornění agenturní sítě jsou prováděna opatření s cílem zamezit účasti cvičenek na diskotékách pořádaných zahraničními studenty ubytovanými na bloku vysokoškolské koleje Sázava,“ píše se v hlášení z roku 1985. Podle Petra Roubala z Ústavu pro soudobé dějiny není doložitelné, že by existovala skupina „spartakiádních dětí“ počatých mezi masovými vystoupeními. Vzniklo ovšem nemálo „spartakiádních manželství“. Jak ale ukazuje dokument z roku 1955, spartakiády někdy vedly i k rozvodům. Vojenský velitel si ve zprávě stěžuje na to, že odměnu za zdárný chod spartakiády má dostat i jistý nadporučík Pláteník: „Byl propuštěn do zálohy, protože svoji činnost ve spartakiádním štábu rozšířil na navázání známosti s funkcionářkou téhož štábu a tím rozbil vlastní manželství.“ ***

Z historie hromadných cvičení Na pražském Strahově se uskutečnilo šest spartakiád, první v roce 1955 a poslední 1985. Konaly se každých pět let, výjimkou byl rok 1970, kdy byla spartakiáda po „pražském jaru“ zrušena, uskutečnily se jen místní tělovýchovné slavnosti. V roce 1990 se konaly Pražské sportovní hry na menším Stadionu Evžena Rošického. KSČ se hlásila k odkazu první dělnické spartakiády 1921, ale spíše šlo o pokračování sokolských sletů – poslední se uskutečnil v roce 1948. Kvůli spartakiádám se postavily strahovské koleje a dělaly se stavební úpravy strahovského stadionu. Často na poslední chvíli, takže v roce 1965 se na čtyři čtrnáctileté žáky ze severovýchodního Slovenska zřítil sloup rozhlasového zařízení. Jeden zemřel, další dva utrpěli těžké otřesy mozku, ale nejspíše přežili. Čtvrtý chlapec vyvázl s lehkým zraněním. V roce 1985 vyvolal paniku takzvaný spartakiádní vrah. Šestnáctiletý učeň Jiří Straka v Praze postupně napadl jedenáct žen, tři z nich zavraždil. Jeho útoky se spartakiádou nesouvisely, ale policie byla pod tlakem, aby pachatele chytila dříve, než grandiózní akce na Strahově vypukne. Straka byl dopadem 22. května 1985, měsíc před zahájením spartakiádního finále. -barSpartakiádní hlasy „Nebudou-li vykopány brambory, nebude spartakiáda.“ Někteří předsedové JZD před spartakiádou 1955 nechtěli pouštět své zaměstnance na nácviky. „Vojáci se odvážně vrhali na blátivou zem. A tu už nebyli sněhobílí, ale téměř splývali s barvou plochy stadionu. Člověka napadlo – splývají, srůstají se zemí. Se zemí, jejíž klid a mír byly svěřeny jejich rukám – Československé lidové armádě.“ Rudé právo o spartakiádě 1975. „Je třeba zesílit politicko-výchovnou práci, aby spartakiáda mohla dokumentovat krach protičeskoslovenské antikomunistické imperialistické propagandy i bankrot skupinek tzv. disidentů, tj. zbytků protisocialistických sil uvnitř republiky.“ Autor příruček pro politickou výchovu cvičenců Jaroslav Marek před spartakiádou 1980. „Přijde cvičenka do tělocvičny a hned povídá: ‚Holky, já dneska ani nechtěla přijít, mám doma takového žehlení!‘ A po cvičení pak řekne: ‚To jsem ráda, že jsem přišla!‘ Vidíte, dostala se z denního koloběhu do jiného světa.“ Spoluautorka cvičení žen Eva Bémová o spartakiádě 1985. barFoto popis| VE VZDUCHU. Vystoupení vojáků patřilo pokaždé k nejočekávanějším. Občas si sice někdo rozbil nos nebo měl otřes mozku, podle velitelů ale počet úrazů nepřekročil míru běžného vojenského výcviku. Foto popis| POUPATA. Za dvě verze této skladby, kterou pro starší žákyně na spartakiádě 1985 nazpíval Michal David, dostal textař Jaroslav Machek necelé dva tisíce korun. Foto popis| IDEOLOGIE. Žádná ze spartakiád se neobešla bez propagandistických hesel a útvarů. Jako tato z roku 1960. Foto autor| Foto: ČTK

Velrybáři nechtějí do Evropy 18.7.2016 Týden str. 72 Svět Gabriela Havlůjová, Tomáš Vlach Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pokud chcete vidět velryby a hned poté ochutnat jejich maso, jeďte na Island. Kytovce tu ukazují turistům i loví – a také kvůli tomu se nijak nehrnou do sjednocené Evropy. Húsavík je jedním z míst kousek od silnice číslo 1, která vede okolo celého ostrova a ukazuje to nejzajímavější, co Island nabízí – horké prameny, gejzíry, přístavní vesnice i desítky kilometrů bez civilizace. Jinak tuctový přístav přitahuje návštěvníky z celého světa. Stal se totiž vyhlášeným místem pozorování velryb. První podnikavci s tím začali v roce 1995, tehdy to bylo nanejvýše osm

plaveb denně. Dnes na moře vyplouvají desítky lodí a zájem je obrovský. Výběr plavidla a rezervace místa na přesný čas je nutností. Všechny firmy ve svých letáčcích upozorňují, že kladou důraz na ochranu přírody a dodržování přísných norem – hlavně dostatečné vzdálenosti, omezení hluku, plavba na lodi prý minimálně zasahuje do běžného života místní flóry a fauny. Průměrná cena za tříhodinové pozorování velryb a papuchalků vyjde na 2000 korun na osobu s tím, že v letních měsících máte 99procentní šanci, že velrybu skutečně uvidíte. Lov velryb je od roku 1986 celosvětově zakázán, výjimku mají jen obyvatelé Sibiře, Aljašky a Grónska, pro něž je maso těchto mořských savců nutností. Tři země světa – Japonsko, Norsko a Island – pak moratorium nerespektují. Zatímco v Japonsku je velrybí maso vyhlášenou delikatesou a Norsko loví bez přílišných ohledů na cokoli, Island hledá v otázce lovu velryb tak trochu sám sebe. Patří to sice k národním tradicím, velrybí maso tam ale konzumují zhruba jen tři procenta lidí. Spíše než pro domácí potřebu se nabízí turistům nebo na vývoz. Pozorování velryb se rozmohlo v posledních dvaceti letech a dnes patří k největším atrakcím na ostrově, ročně se ho účastní na 200 000 lidí a přináší vyšší příjmy než lov. Kde máte ty velryby? Naše loď se jmenuje Faldur a dříve sloužila pro rybolov. Dostáváme neoprenové kombinézy a vyrážíme na tříhodinovou plavbu, která by nám měla zaručit, že uvidíme velryby na vlastní oči. Po hodině plavby a fotografování několika papuchalků začíná být na lodi cítit nervozita. Každý si přeje vidět alespoň ploutev. Když průvodce Aksel do mikrofonu upozorní: „Dívejte se směrem na jedenáctou hodinu,“ všichni upnou zraky směrem na obzor ke slunci. Nic, jen se zavlnil oceán. Projíždíme dál záliv, čas od času kapitán lodi vypne motor a jen se čeká. Začíná mi být špatně, hlásí se mořská nemoc, a tak ani nevnímám dotazy mířené na průvodce – kde že ty velryby jsou? Zdá se mi to nepodstatné. Nejsme v akváriu, ale v přírodě. Po chvilce čekání vidíme krásnou zadní ploutev – ani nevím jakého druhu velryby. Jinak jsme štěstí neměli. Nevadí. Pro mě však plavba po oceánu i ta jedna velrybí ploutev má smysl. Zážitek z doteku přírody na otevřeném oceánu, kde žijí desítky velryb (byť zrovna nebyly vidět) je pro mě nezapomenutelný. A navíc mám radost, že jsme přispěli na pozorování – a nikoli na lov velryb. Kdo chce o velrybách vědět více, má možnost navštívit místní muzeum. Bylo jako nezisková organizace založeno v roce 1997 a hlavním cílem je osvěta. Je tady k vidění 11 koster různých druhů velryb, největším lákadlem je kompletní skelet 25 metrů dlouhé samice plejtváka obrovského. Tu se před šesti lety nepodařilo zachránit, když zůstala uvězněná na pláži na severu Islandu. Prostor je věnován každému specifickému druhu velkých mořských savců z místního oceánu s určením délky, váhy a jejich stravy. Prostřední místnost připomíná nešťastnou minulost i smutnou současnost velkých mořských savců. Konkrétně dvou druhů kytovců, které jsou dodnes loveny pro komerční účely. Jde o plejtváka malého (dosahuje délky okolo 8 metrů) a plejtváka tmavého (délka až 27 metrů). Průvodce v muzeu objasňuje smutnou historii velryb v islandských vodách: „Například počet plejtváka velkého před rokem 1999 byl odhadován až na 240 000 zvířat, po lovu klesl na 5000, v případě plejtvákovce šedého žije jen 100 velryb z původních 10 000.“ V roce 2003 islandská vláda omezila lov plejtváka malého na oblasti, kde neprobíhá pozorování velryb. Aksel, průvodce na lodi, říká: „V Húsavíku se prostě nestane, že vystoupíte z lodi a záhy kousek od turistické atrakce uvidíte, jak velrybu porcují. Město dbá, aby se to nedělo.“ Skutečností ale je, že se stále potkávají lodě výletní a ty, na kterých se loví. Steak za 60 korun Islanďané loví velryby už od 12. století a s dobou si vypracovali řadu postupů, jak obrovského kytovce vážícího desítky tun na moři zdolat. Rozmach průmyslového rybolovu nastal koncem 19. století, naopak ve 30. letech století dvacátého začalo jeho postupné omezování, které se později, v padesátých letech ještě zpřísnilo. Od roku 1986 platí již zmiňované celosvětové embargo, které však Islanďané respektují, jen když se jim zrovna chce. V roce 2002 Island znovu vstoupil do Mezinárodní velrybářské komise, organizace, která dbá na ochranu kytovců. Vláda přislíbila, že do roku 2006 země přestane s komerčním lovem velryb. Nakonec ale rozhodla jinak a naopak komerční lov plejtváka tmavého a plejtváka malého – byť v omezeném množství – povolila. Stalo se tak přes protest 25 zemí, které vyzvaly Island ke zrušení rozhodnutí. Mezinárodní nezisková organizace Whale and Dolphin Conservation uvádí, že v roce 2014 bylo na

Islandu uloveno 137 ohrožených plejtváků tmavých a 24 plejtváků malých. V roce 2015 to bylo již 155 plejtváků tmavých a 29 plejtváků malých. V únoru 2016 Kristjan Loftsson, ředitel největší islandské velrybářské firmy Hvalur HF, řekl místnímu listu Morgunbladid, že už letos v létě žádné lodě na moře nevyšle. Spíše než ohledy k přírodě budou důvodem, jak se zdá, katastrofální potíže s odbytem. Podle britských novin The Guardian se totiž loni nepodařilo přepravit zásilku 1700 tun velrybího masa, které mělo jít přes Angolu do Japonska, kvůli odmítnutí některých přístavů takový náklad převzít. Rok předtím se stalo totéž s 2000 tunami masa kytovců. Klesá i počet turistů, kteří si na Islandu dají velrybí steak chutnající spíše jako hovězí než rybí maso. Průzkumy ukazují, že zatímco si ho v roce 2009 dalo 40 procent dotazovaných, před dvěma lety už jen 18 procent. Přibývá tak restaurací označených jako Whale Friendly – tedy nepodávající velrybí maso. Stále je ale možné ho ochutnat nebo koupit v supermarketu, čtyřiceti -gramový plátek v restauraci vyjde na přijatelných 60 korun. Lov důležitější než EU Lov velryb byl jedním z mnoha důvodů, proč loni v březnu stáhla euroskeptická středopravá vláda po dvou letech přihlášku do Evropské unie. Tu podal v červenci 2009 sociálnědemokratický kabinet premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové, která v EU viděla jedinou šanci, jak dlouhodobě stabilizovat hospodářství. Bylo to krátce poté, kdy Island katastrofálně zasáhla hospodářská krize, protože banky se zadlužily neúměrnými expanzemi v zahraničí. Kolaps bank tehdy srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se s žádostí o pomoc obrátila na Mezinárodní měnový fond a některé evropské země. V roce 2011 Island úspěšně dokončil záchranný program a vrátil se na dluhopisové trhy. Island zůstává členem schengenské zóny a Evropského hospodářského prostoru. K zemi s pouhými 330 000 obyvateli je doba celkem příznivá. Statistiky ji řadí mezi nejproduktivnější a nejbohatší na planetě, ekonomika celkem šlape a podle světové mírového indexu, který už osm let zveřejňuje organizace The Economist Intelligence Unit, je Island nejmírumilovnější zemí na světě (na opačném konci ze 162 hodnocených je Sýrie). Situace tak přeje turistice, která je vedle zpracování ryb a počítačového průmyslu jedním z nejdůležitějších odvětví v zemi – jen služby se na HDP podílejí 70 procenty. Island ročně navštíví 1,1 milionu turistů, tedy třikrát více, než činí jeho populace. Současná doba, která vyhání návštěvníky z míst postižených terorismem, pak turistice na ostrově ještě více nahrává. Více turistů nechceme Nedá se však říct, že by služby turistům zrovna překypovaly přívětivostí. Odbočky z hlavní silnice jsou většinou pouze prašné a odpočivadla tvoří jen rozšířený okraj silnice – lavičky, stůl, odpadkový koš či WC bychom hledali marně. Možná je to způsobeno nedostatkem dřeva, který je citelný po celém ostrově, možná jen pasivitou – proč lákat návštěvníky, když sem i tak ochotně přijíždějí za ojedinělými přírodními úkazy. Zvláštní přístup pozná zákazník i v restauracích, obchodech a na benzinkách. Nikdo nikam nespěchá, nikdo se vás nesnaží okouzlit přehnanou ochotou. Ve frontě v supermarketu čekáte dvacet minut a prodavačka si nervózně pošlapávajících turistů ani nevšimne. V restauraci si vás obsluha nesnaží nějakým způsobem získat. Spropitné není běžné, rychlá obsluha ovšem také ne. Také možnosti ubytování jsou omezené. „V šest večer jsme začali shánět ubytování, ale narazili jsme. Vše rezervováno někdy i rok dopředu,“ říká česká turistka Jana. Dvoulůžkový pokoj se sdílenou koupenou vyjde až na 6000 korun, lepší variantou je proto stan a spacáky. Jedna česká cestovka sem už dvacet let vozí turisty hotelbusem. „V začátcích pamatuji, že u gejzíru nebyl nikdo, dnes návštěvník stojí v zástupu,“ říká řidič vozu. Také majitelka hotelu v Höfnu na západě země se v poslední době potýká se stále větším zájmem turistů: „Dříve byla sezona jen v létě, ale poslední roky vlastně už nekončí. Turisté jezdí i během zimy, hlavně za polární září. Ubytování mám plné na několik měsíců dopředu.“ Přitom se nedá říct, že by zájmu o služby místní lidé využívali a kapacity navyšovali: „Neexistuje žádné omezení možností poskytovat ubytování, my sami ale prostě nechceme,“ dodává hoteliérka. „Vážíme si naší přírody a nechceme si ji zničit. Regulujeme turismus vlastně sami.“ *** Islandský fotbalový zázrak

Fotbalisté třistatisícového národa Islanďanů dokázali na mistrovství Evropy zázrak. Základní skupinou prošli bez prohry a v osmifinále zdolali Anglii 2:1. Zastavilo je až čtvrtfinále s Francií, kde prohráli první poločas 0:4 a už to nedokázali srovnat. Island vypadl, ale fotbalisté byli vítáni jako vítězové. Nebylo výjimkou, že po příjezdu domů zazpíval místní sbor svému reprezentantovi na nejváženějším místě ve městě islandskou hymnu. Rovněž v bazénech, saunách či supermarketech se nemluvilo o ničem jiném. Zůstává ale záhadou, jak národ, který má 21 500 registrovaných hráčů, dokázal vygenerovat tým schopný porazit fotbalovou velmoc, jako je Anglie. Stát se tu hráčem národního mužstva není zase až tak těžké, nikoli utopickou šanci má muž ve věku 20 až 40 let. Island má přitom jen 11 plně vybavených fotbalových hřišť a několik desítek plácků na fotbal. Manažer fotbalového týmu Heimir Hallgrímsson zastával dosud svoji práci na částečný úvazek, pracoval přitom ještě jako dentista: „Můžete dosáhnout úspěchu i bez dobrých hráčů, současný tým naši islandští trenéři připravovali deset až patnáct let, každému se pečlivě věnovali,“ objasňuje Hallgrímsson kořeny úspěchu. -gh- -tvFoto popis| PROTI SVĚTOVÉMU ZÁKAZU. Island je jednou ze tří zemí, které navzdory světovému moratoriu dodnes loví velryby. V minulých letech to bylo kolem 150 zvířat ročně, letos lodě na moře nevyjely. Foto popis| FRONTA NA PŘÍRODU. V letní sezoně bývá problém sehnat na Islandu nejen ubytování, ale i místo na fotografování. Foto popis| POZOROVÁNÍ VELRYB je v poslední době populárnější než ochutnávky. Foto autor| Foto: 3, 4 Gabriela Havlůjová O autorovi| Gabriela Havlůjová, Tomáš Vlach, Island,

tyden.cz Grilování, drahá česká vášeň. Jak utrácíme 17.7.2016 tyden.cz str. 0 Česko Kamila Jušková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Češi objevili kouzlo grilování a utrácejí za něj stále více peněz. Za sezonu jde v průměru o čtyři tisíce korun. Pokud si koupíte všechno, co se vám snaží vnutit prodejci, mohou to být i desítky tisíc. Češi objevili kouzlo grilování a utrácejí za něj stále více peněz. Za sezonu jde v průměru o čtyři tisíce korun. Pokud si koupíte všechno, co se vám snaží vnutit prodejci, mohou to být i desítky tisíc. Doba, kdy lidé šetřili a opékali i to, co nevidělo maso ani z rychlíku, je pryč. Češi si v posledních letech dopřávají na grilu ty nejkvalitnější steaky a burgery i kvalitní uzeniny. A obchodníci nestíhají rozšiřovat nabídku výrobků, které lze opéct. Pozadu nezůstali ani výrobci grilů, doplňků a dalších nezbytností, které prý prostě musíte mít. Že grilování je závislost svého druhu, která pohltí vás i část rodinného rozpočtu, zjistil i Radek Baláš z Ústí nad Orlicí. Začal s obyčejnými kupovanými klobáskami a krkovicí na jednoduchém grilu na uhlí. Pak ale dostal jako svatební dar značkový plynový gril, a tam začala ta pravá vášeň. Najednou zjistil, že se neobejde bez kvalitního náčiní, čisticích prostředků a jiného příslušenství. Dnes má "výbavičku" za desetitisíce korun. A další tisícové částky "létají" každou sezonu za nákup surovin. Pan Baláš už totiž necílí jen na ty nejlevnější - jeho rodina si oblíbila hovězí steaky a burgery. Jedna grilovačka ho tím pádem vyjde na 200 až 250 korun na osobu. "Za grilování pro celou rodinu utratím jen na jídle přes tisícovku, za sezonu i 15 tisíc korun," říká Radek Baláš. Částečně ušetří tím, že si většinu věcí připravuje sám -

od namíchání vlastní marinovací směsi po výrobu domácích telecích klobásek a karbanátků. Maso je základ Kouzlo hovězích burgerů a steaků, které dříve vedly žebříčky popularity spíše v anglosaských zemích, objevuje stále víc Čechů. Hovězí maso bylo v minulých letech na okraji zájmu kvůli vyšší ceně. Ta se nezměnila. Za kilo dáte letos podle údajů statistiků v průměru 204 korun. Díky lepší ekonomické situaci domácností už ale není vyšší cena na překážku. Pochopitelně jen do určité hranice. Největší oblibě se ale dlouhodobě těší vepřové maso, konkrétně krkovice. Ta navíc v posledních letech zlevňuje. V roce 2014 stálo kilo krkovice podle Českého statistického úřadu v průměru přes 116 korun, loni pak o sedm korun méně. V současnosti za tento typ masa lidé zaplatí okolo 105 korun za kilo. CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 18. ČERVENCE 2016.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...ha-ceska-vasen-jak-utracime_390986.html

Týdeník Televize Za mistry svého řemesla Týdeník Televize str. 11 Aktuálně Simona Votyová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.7.2016

zpět Letní speciál Ivety Toušlové Prázdninový speciál Toulavé kamery je v lecčems výjimečný. Chtěli jsme dozvědět víc, a tak jsme se zeptali autorky pořadu Ivety Toušlové. * Pořad Toulky za cechy a řemesly je jiný než klasická Toulavá kamera. Na co se diváci můžou těšit? S kolegou Josefem Maršálem navštívíme v každém díle zástupce dvou různých oborů. Pro sebe si je pracovně rozdělujeme na „měkká“ a „tvrdá“ řemesla. Třeba kamnáři poběží společně s řezníky. Prozradíme, jak se řemeslníci ke své práci dostali, jakých úspěchů dosáhli a také si něco z jejich profese vyzkoušíme. Navíc nabídneme malý výlet do její historie a představíme některá „nej“ či speciální názvosloví a jazyk. * Které z těch setkání na vás nejvíc zapůsobilo? Zajímavé je každé, protože potkáváme lidi, pro něž je jejich zaměstnání i vášní a v řadě případů se u nich dědí z generace za cechy na generaci. Úžasná byla třeba návštěva u kamenosochaře Bohumila Pánka, jehož rodina se mimo jiné už víc než tři století stará o katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Dokonce mi dovolili sekat i do vimperka, což je gotický architektonický k prvek stejného jména, jaké má mé rodné město. Kdo ho tak nazval a proč, se ovšem neví. Takže jsem vlastně ryla do svého rodiště. Příjemný byl i den strávený s manželi Kantovými z Lubence na Lounsku. Patří mezi nejlepší vitrážisty u nás. V současné době třeba pracují na skleněných obrazech vytvořených technikou tiffany podle předlohy uznávaného amerického umělce Kehinde Wileyho. Hotová díla poputují do prestižní galerie v Paříži. Přitom on je původním povoláním strojař a ona učitelka češtiny a výtvarné výchovy. Teď navíc svépomocí opravují kostel v Libyni a mění ho v originální muzeum vitráží.

* Říkáte, že jste si všechna ta řemesla také vyzkoušela. Co vám šlo a co naopak ne? Hodně mě bavilo vázat kytice u jednoho z našich nejlepších floristů Pavla Hrušky nebo u kamnáře Pavla Mlázovského vyrábět kachle. U výhně jsem ale trošku trpěla a okovat koně bylo vysloveně nad moje síly. Pepa Maršál pro změnu zazářil u pekařů. Vánočku upletl jedna báseň. Ale pohořel u kameníků. Jeden z učitelů odborné školy v Lipnici nad Sázavou dokonce jeho snažení okomentoval slovy, že by si nevydělal ani na slanou vodu. Holt mistrem svého řemesla se člověk nerodí, ale stává. * Našlo se něco, co vás během natáčení vyloženo překvapilo? Ano. Třeba u rybářů v líhni v Hynčicích na Broumovsku jsem poprvé v životě viděla zlaté pstruhy. Jde sice o hříčku přírody, ale nesmírně půvabnou. Mají jich tam celé hejno. Pár jsem si jich i chytila a zase je pustila zpátky do vody. Samozřejmě pod podmínkou, že mi splní přání. Tak čekám, jak se hoši pochlapí. * A kde vám nejvíc chutnalo? Asi u řezníka a uzenáře ve Skupicích na Chrudimsku. Vyrábí totiž výbornou paštiku s medvědím česnekem a taky skvělé farmářské klobásy. Krom toho má neuvěřitelný příběh. To bylo tak. V době napoleonských válek byl kousek od Chrudimi zraněn jeden francouzský voják – jistý Sterweiss, byť to jméno zní hodně německy. Domů už se nevrátil. Usadil se tam, založil si rodinu a místní ho dokonce přejmenovali. Proto je dnes jeden z nejlepších českých uzenářů Francouz. Přesněji Ladislav Francouz, aby nedošlo k mýlce. Potomek onoho muže. Foto popis| IVETA SI VYZKOUŠELA třeba práci v kovárně. A má prý talent, celkem jí to šlo. Foto autor| FOTO: ČESKÁ TELEVIZE / PETR MERTA

Vesmír Devět miliard hladových krků Vesmír str. 20 Téma - potraviny Ondřej Vrtiška Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět Okolo roku 2042 bude na Zemi žít devět miliard lidí. Budou mít co jíst, když už dnes trpí každý devátý člověk podvýživou? Rovnici o mnoha neznámých řeší zemědělci, ekonomové, politici, ale také molekulární genetici, klimatologové a programátoři. Nad polem s plodinami, jejichž genom byl s přesností na jednotlivé báze DNA vyladěn pro dosažení maximálního výnosu, létá dron měřící vše od půdní vlhkosti po intenzitu fotosyntézy. Robotické stroje automaticky upravují množství postřiku nebo hloubku orby podle potřeb jednotlivých částí pole a sýpky se utěšeně plní. Sci-fi? Jistě, zvláště při představě, že by takto mohlo vypadat zemědělství v Bangladéši nebo v Súdánu. Potřebné technologie však již existují a před šedesáti lety také sotvakdo věřil, že by z jednoho hektaru bylo možno sklidit osm tun pšenice, když se v té době i země s nejlepšími podmínkami dokázaly dostat stěží na tři tuny. Ještě v roce 1994 trpěla více než miliarda lidí podvýživou. Při velikosti světové populace 5,4 miliardy toto číslo představovalo 18,5 % obyvatel planety. Dnes je ve stejné situaci „pouze“ 792 milionů lidí ze 7,4 miliardy, tedy 10,8 %. Z toho 161 milionů dětí. Klesající trend je důvodem k optimismu, na druhou stranu lze sotva pocítit uspokojení, pokud každý devátý člověk na planetě nemá zajištěn dostatečný kalorický přísun. Zhruba miliarda lidí dnes žije za dolar nebo méně na den a polovinu svých příjmů vydává na jídlo. Každý den asi 25 000 lidí zemře v přímé či nepřímé souvislosti s podvýživou. Zároveň má 1,6

miliardy lidí potíže s nadváhou a 654 milionů je obézních. Boj o zrno Produkce obilovin a řady dalších plodin se mezi roky 1950 a 1973 zdvojnásobila, a to především zásluhou rostoucích výnosů. Vděčíme za to zelené revoluci, která přinesla kvalitnější odrůdy, umělá hnojiva, pesticidy, mechanizaci a efektivní zavlažování. Od devadesátých let však v mnoha oblastech zaznamenáváme stagnaci výnosů. Týká se to například pšenice na severozápadě Evropy nebo rýže ve východní Asii. Regiony, v nichž se už nedaří výnosy zvyšovat, přitom zajišťují 33 % světové produkce rýže a 27 % pšenice.1 Zdá se, že plodiny tam už vyčerpaly svůj potenciál a další zvyšování výnosů není bez nových odrůd či technologií možné. Produkci navíc ohrožují klimatické změny spojené jak s šířením patogenů, tak s extrémními projevy počasí. V této souvislosti stojí za zmínku, že zemědělství přispívá k emisím skleníkových plynů z celé čtvrtiny – především přičiněním živočišné výroby. Intenzivní zemědělství ohrožuje svou vlastní budoucnost i postupnou degradací půd, narušením vodního režimu, vznikem plevelů rezistentních vůči herbicidům… Rozloha obdělávané půdy se zhruba od roku 1984 v celosvětovém měřítku významně nezvětšuje, kolísá okolo 1,4 miliardy hektarů. A produkci potravin začíná konkurovat pěstování rostlin pro výrobu biopaliv, zatím v řádu jednotek procent. Dalších 3,35 miliardy hektarů připadá na pastviny. Zdaleka ne všechny oblasti světa však už narazily na hranice svých možností. Například asi 15 % plochy, na níž se pěstuje kukuřice, leží v Africe, kontinent se však na globální produkci této plodiny podílí jen necelými pěti procenty. Zlepší-li se podmínky afrických zemědělců, mohou výnosy kukuřice významně vzrůst. Jak se budou alespoň některé rozvojové země vymaňovat z chudoby, efektivita zemědělství vzroste. Na druhou stranu se změní i nároky obyvatel na složení jídelníčku, což spolu s růstem populace zvýší spotřebu masa a dalších potravin náročnějších na produkci. Zatímco v šedesátých letech snědl průměrný obyvatel planety za rok 24 kg masa (bez ryb a mořských plodů), v roce 2013 to bylo už 43 kg. Za posledních dvacet let stoupl počet kusů chovaného dobytka o 13 %, prasat o 16 % a kuřat o 68 %. FAO ve svých analýzách předpokládá, že počet lidí s podvýživou bude dále klesat. Zároveň však varuje, že ekonomický rozvoj s sebou přinese koncentraci produkce do větších agrárních společností. Malí farmáři přestanou být konkurenceschopní. Důležitá tedy bude nejen efektivita zemědělství, ale také celkový společenský vývoj, proměna trhu práce a způsob, jakým na měnící se podmínky budou reagovat jednotlivé vlády. Bio a jiné technologie Do budoucnosti zemědělství bezesporu promluví i technologie, ať s předponou bio-, nebo bez ní. GM plodiny se nyní pěstují na 179,7 milionu hektarů, loni jimi osetá půda zaznamenala první mírný pokles rozlohy (ze 181,5 milionu ha) po neustálém růstu od roku 1996. Nejpopulárnější jsou v USA (70,9 mil. ha), Brazílii (44,2 mil. ha) a Argentině (24,5 mil. ha), celkem se pěstují ve 28 zemích včetně České republiky. Mezi GM plodinami dominují sója (92,1 mil. ha), kukuřice (53,6 mil. ha), bavlník (24 mil. ha) a kanola (8,5 mil. ha). Naprostá většina GM plodin je vybavena geny, které jim zajišťují buď ochranu před hmyzími škůdci, nebo odolnost vůči herbicidům. Možnosti jsou však mnohem širší, prozatím ovšem omezované nedůvěrou veřejnosti a přísnou regulací, především v Evropě. Mezinárodní ústav pro výzkum rýže (IRRI) se sídlem na Filipínách se například pokouší dodat rýži vlastnosti C4 rostlin,2 její výnosy by pak mohly být až o polovinu vyšší. To by byl zásadní průlom, protože rýže je po pšenici druhou nejdůležitější plodinou světa a lidská populace roste nejrychleji v Asii. Zatímco dnes musí každý hektar rýžových polí uživit 27 lidí, v roce 2050 jich bude už 43. Další vědecké týmy se pokoušejí naučit rostliny přijímat pro ně dosud nedostupné formy fosforu, fixovat vzdušný dusík nebo odolávat suchu. Protože některé z nových metod umožňují zasahovat do genů způsobem, který nenaplňuje definici GMO podle evropské legislativy, mohly by mít takto vzniklé odrůdy snazší cestu na trh a veřejnost by je mohla přijmout lépe než transgenní plodiny. Pochopení fyziologie rostlin na molekulární úrovni, znalost genomů a schopnost rychle a levně hledat v DNA žádoucí sekvence navíc umožňují efektivnější šlechtění i za pomoci tradičních metod. (Více o biotechnologiích v zemědělství na s. 430.)

V minulém čísle jsme popisovali změny považované za čtvrtou průmyslovou revoluci – s tím, že tyto změny se netýkají pouze průmyslu, projevovat se budou i v dalších oborech lidské činnosti včetně zemědělství. Běžnou výbavou traktorů hi-tech farmářů je dnes satelitní navigace, která plánuje optimální trasu a zajišťuje rovnoměrnost postřiků. Zemědělské stroje mohou být vybaveny senzory měřícími půdní vlhkost, obsah živin a další parametry. Některé informace sbírají drony, využít lze i satelitní monitoring. Stroje se učí „číst“ pole s centimetrovým rozlišením. Univerzita v Sydney například představila robota RIPA, který projíždí polem, vyhledává plevel a na jednotlivé rostlinky aplikuje mikrodávky herbicidu. Je zaděláno na vznik „jednotných datových družstev“: zemědělci už nebudou sdílet půdu a stroje, ale data o kvalitě půd a semen, o výnosech, o dávkách hnojiv a pesticidů… Anonymizovaná databáze zemědělských informací usnadní rozhodování o vhodném postupu, jak slibuje například společnost Farmer’s Business Network.3 Velcí hráči jako Monsanto nebo DuPont investují do akvizic firem zabývajících se sběrem a zpracováním dat stovky milionů dolarů. A někteří novodobí zemědělci to zkoušejí i bez půdy a slunce. Třiatřicet metrů pod povrchem londýnské čtvrti Clapham roste v krytech z druhé světové války listová zelenina určená pro místní restaurace, trhy a stánky s občerstvením. Firma Growing Underground využívá hydroponické pěstování, prostory osvětlují lampy LED se spektrálním složením vyladěným pro co nejefektivnější fotosyntézu, kultivaci řídí procesory na základě dat z bezpočtu senzorů.4 Klíč k potravinové bezpečnosti lidstva to jistě není, ale podobné počiny prošlapávají cestu vertikálním farmám, které by (třeba ve spojení s čistírnami odpadních vod) mohly představovat lokálně důležité producenty zeleniny. l 1) Grassini P. et al., Nat. Commun. 2013: DOI: 10.1038/ncomms3918. 2) Viz seriál o C4 rostlinách: Vesmír 91, 35, 2012/1; 91, 92, 2012/2; 91, 146, 2012/3. O projektu C4 rýže více na http://c4rice.irri.org. 3) farmersbusinessnetwork.com. 4) growing-underground.com. Foto popis| Súdánský farmář s úrodou čiroku. Zatímco v Evropě začínají výnosy klíčových plodin stagnovat, v Africe existuje stále velký potenciál pro růst. Foto autor| Snímek UN/Fred Noy

Lesk a bída mořského rybolovu 14.7.2016 Vesmír str. 22 Téma - potraviny Jan Plesník a Lubomír Hanel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Uspokojí chov poptávku po rybách? Současný rybolov již dávno postrádá romantiku z povídek a románů Jacka Londona či Ernesta Hemingwaye. Častěji představuje buď vyloženě průmyslový odchyt a zpracování mořských živočichů pomocí soudobé techniky, nebo tvrdou práci drobných rybářů s nejistým výsledkem, na němž existenčně závisejí nejen jejich rodiny, a to bez jakýchkoli dotací. Přestože pohled na glóbus snadno vyvolá představu, že nedohledná plocha světového oceánu zůstává i v 21. století nedotčena činností člověka, opak je pravdou. Lidé necitlivým průmyslovým rybolovem, výstavbou v pobřežních oblastech a znečišťováním z lodní dopravy již významně ovlivnili 45 % rozlohy všech moří a jen 4 % oceánu můžeme označit za čistě přírodní prostředí. V roce 1883 tvrdil známý britský přírodovědec Thomas Henry Huxley, že všechna velká loviště mořských ryb jsou pravděpodobně nevyčerpatelná. A to se už v roce 1830 v důsledku nadměrného rybolovu zhroutila populace sledě obecného (Clupea harengus) u nizozemského pobřeží a od té doby se již nevzpamatovala. Mezinárodní odborné organizace i vlády některých zemí opakovaně upozorňují, že populace některých druhů mořských ryb se ocitly na pokraji kolapsu a další lov by mohl vést k jejich úplnému zničení. Celosvětový úlovek mořských ryb se od konce druhé světové války, odkdy jej sleduje Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO, Food and Agriculture Organization),

zvýšil více než čtyřnásobně. Vrcholil v polovině devadesátých let 20. století a od té doby stagnuje nebo mírně klesá. Národní akademie věd Spojených států označila již v roce 1995 nešetrný, příliš intenzivní rybolov za hlavní hrozbu pro život v oceánech. Podle FAO postihovalo přelovení v roce 2011 celkem 29 % populací mořských ryb, zatímco u 61 % dosáhli rybáři maximálního udržitelného výtěžku (MSY)1 nebo se mu blíží. Jen u desetiny rybích populací žijících ve světovém oceánu se dá předpokládat, že se úlovek z nich může ještě zvyšovat. Výtěžek 35 % nejdůležitějších rybích populací z hlediska světového obchodu se proto soustavně zmenšuje. Z populací ryb nejvíce postižených necitlivým rybolovem lidé každoročně odebírají 80– 90 % jedinců. Někteří vědci až tak pesimističtí nejsou, i když i oni uznávají, že tlak na komerčně významné druhy mořských živočichů není dlouhodobě udržitelný. Rybí statistika rozhodně není nuda Jak upozorňuje Daniel Pauly z Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru, údaje do databáze FAO poskytují jednotlivé země samy a FAO je nemůže nijak měnit, a to ani v případě, že jsou na první pohled podezřelé. Podklady příslušných vlád nezřídka neberou v úvahu ani úlovky drobných rybářů, zejména v rozvojových zemích, ani sportovní rybolov, provozovaný především v hospodářsky vyspělých státech. Pauly a jeho spolupracovníci se proto snaží stanovit skutečný úlovek ryb v globálním měřítku, a to jak v minulosti, tak v současnosti. Při pátrání po reálném úlovku mořských živočichů využívají nejrůznější státní archivy, záznamy správců přístavů, letecké fotografie, rozhovory s rybáři i vědecké zprávy. Předběžné výsledky Paulyho týmu naznačují, že rybáři v hospodářsky vyspělých zemích uloví přinejmenším o polovinu více ryb, než oficiálně uvádí FAO. V rozvojovém světě se oba informační zdroje rozcházejí ještě více. Vancouverští mořští biologové kupříkladu dospěli k závěru, že čínští rybáři chytají ve světovém oceánu desetkrát více mořských živočichů, než oficiálně tvrdí pekingská vláda. Přitom právě z oficiálních údajů odvozují vlády kvóty dalšího odlovu. Nemůžeme proto vyloučit, že z moří na naší planetě čerpáme mnohem víc ryb a dalších živočichů, než se běžně usuzuje. Navíc je dost dobře možné, že světový úlovek zmiňovaných organismů nestagnuje, ale výrazně se snižuje. Nicméně dlouhodobé oficiální statistiky světového rybolovu lze u jednotlivých druhů využít alespoň ke sledování trendu počtu ulovených jedinců či jejich biomasy. Úsilí udržet odlov ryb pod hodnotou MSY nebude pochopitelně nic platné, pokud bude necitlivý rybolov a odchyt necílových druhů ryb nadále snižovat schopnost příslušného ekosystému vyrovnat se se zásahy zvenčí. Až na samé dno Mezinárodní vody zaujímají 85 % plochy a 90 % objemu světového oceánu. Protože početnost průmyslově využívaných mořských organismů, zejména ryb, v blízkosti pobřeží v důsledku nadměrného lovu výrazně poklesla a soudobé rybolovné technologie se překotně zlepšují, vydávají se rybáři stále častěji dál od břehu, na otevřené moře. Platí to i o způsobu lovu, při němž táhnou po mořském dně sítě, zatížené těžkými kovovými řetězy a betonovými deskami, a to až v hloubce 2 km. Druhová skladba a populační dynamika jednotlivých druhů ryb ve větších hloubkách se od povrchových vod oceánů liší. Hlubokomořské ryby dospívají ve vyšším věku a jejich plodnost není příliš vysoká. Modelovou skupinou jsou hlavounovití (Macrouridae), kteří se občas objevují i v nabídce konzumních ryb. Intenzivními odlovy došlo v posledních desetiletích minulého století k poklesu jejich početnosti o více než 90 %, takže se rázem stali ohroženou skupinou. Střízlivé odhady hovoří o tom, že již dnes se 40 % lovišť lodí s vlečnými sítěmi, taženými po mořském dně, nachází v hloubce větší než 200 m, kam již neproniká dostatek slunečního světla. Rok co rok tak lidé ovlivní přinejmenším 15 milionů km2 mořského dna, tedy plochu 1,5× větší, než je rozloha celé Evropy. Přitom 70 % mořského dna naopak tvoří měkké usazeniny. Jde o plošně vůbec nejrozšířenější ekosystém Země. Není divu, že hlubokomořský rybolov má pro mořské dno naprosto zničující účinky – připomíná dětské pískoviště s bábovičkami, po němž se opakovaně přehnala těžká vojenská technika. Zvířené bahno nad mořským dnem je dobře viditelné na družicových snímcích. Akvakultura nastupuje Myšlenka, že pomyslné čím dál rozvřenější nůžky mezi poptávkou po mořských rybách a tím, co

světový oceán může poskytnout, významně zacelí chov ryb a dalších vodních organismů (akvakultura), se na první pohled zdá být oním dlouho hledaným řešením. Kromě toho, že by se snížil tlak na populace průmyslově lovených druhů ryb, vytváří i nové pracovní příležitosti. V celosvětovém měřítku akvakultura patří mezi nejrychleji rostoucí odvětví. V posledních patnácti letech svou produkci dokázala zdvojnásobit (viz graf na předchozí straně). Značná část celkové biomasy vodních organismů z chovů pochází ze sladkých vod jižní a východní Asie. Není proto žádným překvapením, že podle některých údajů se chov mořských živočichů včetně korýšů a mlžů podílí na jejich celosvětové spotřebě plnými 46 %. Poslední dostupný odhad, uveřejněný FAO, se vztahuje k roku 2013 a je skromnější: podle něj pochází z chovů přibližně každý čtvrtý konzumovaný mořský živočich. Odvrácená tvář chovu mořských ryb Dnes je již víc než zřejmé, že běžným způsobem provozovaná akvakultura mívá negativní dopad na prostředí, a to hned v několika ohledech. Intenzivní chovy uvolňují do moře organický odpad a živiny v podobě pevných částic (trus ryb a nezkonzumovaná potrava) či rozpuštěných živin, vylučovaných žábrami a močí. Lososí farma chovající 200 000 jedinců vyprodukuje stejné množství živin a exkrementů jako město se 20 000–60 000 obyvateli. Obdobné znečišťování prostředí se nejvíce projevuje u farem nahuštěných v částech moře s pomalým prouděním vody. Následná eutrofizace ohrožuje nejen okolní vodní prostředí, ale i samotnou rybí produkci. Nahloučení ryb v chovech vyžaduje používání antibiotik, přičemž organismus ryb přijme jen část z nich. Na farmách chovajících mořčáky evropské (Dicentrarchus labrax) se do prostředí dostává 60–70 % oxytetracyklinu. Zmiňovaný preparát zastavuje růst mořské zelené mikrořasy Tetraselmis chuii, představující významný zdroj potravy pro četné volně žijící mořské organismy. Objevily se také úvahy, nakolik přispívá konzumace rybího masa z farem k jedné z tikajících bomb, souvisejících s lidským zdravím – zvyšující se rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Také proti rybím parazitům se na farmách nasazují chemické přípravky. Korýš příchytka Lepeophtheirus salmonis, živící se pokožkou, svalovinou a krví hostitele, působí v chovu lososů na severní polokouli roční ztrátu více než 180 milionů eur (4,9 miliardy Kč). Z chovaných lososů se tento nepříjemný cizopasník, běžně označovaný jako „mořská veš“, dostává i do populací volně žijících ryb. Úmrtnost lososů vyvolaná příchytkou kolísá mezi 16–97 %, často však přesahuje 80 %. Nedávný pokus Ole Samuelsena a jeho kolegů z Ústavu mořského výzkumu v norském Bergenu potvrdil, že běžné dávky teflubenzuronu mohou v okolí lososí farmy usmrcovat četné korýše včetně hospodářsky významných druhů, jako jsou humři. Rovněž látky využívané k omezení růstu řas nebo vilejšů na pletivu klecí organismům ve volném moři zrovna neprospívají. Obsahují totiž měď, která omezuje vývoj jedlých mlžů, poškozuje rybí žábry a zabraňuje růstu fytoplanktonu, a to i ve vzdálenosti 300 metrů od klecí. Chyby při nakládání s rybami stejně jako mechanické poškození chovných zařízení čas od času rybám umožňují, aby se dostaly z farem do okolního moře. Ukazuje se kupříkladu, že kříženci lososů uniklých z chovů a obvykle menších volně žijících jedinců žijí kratší dobu než lososi v přírodě a až tři čtvrtiny zárodků druhé generace uhynou. Z 1369 invazních nepůvodních druhů ryb osídlujících v současnosti Evropu a okolní moře se sem 206 dostalo právě v souvislosti s akvakulturou. Veterináři se shodují, že nepůvodní, na farmách chované druhy představují na našem kontinentě hlavní zdroj nových chorob volně žijících ryb. Již od samého začátku rozmachu akvakultury upozorňují odborníci, že chov oblíbených druhů, jako je losos obecný nebo mořčák evropský, vyžaduje jako krmivo velké množství průmyslově lovených ryb, např. sardele rodů Anchoa a Engraulis, sardinky rodů Sardina, Sardinella a Sardinops nebo sledě obecné. Ještě dnes se 36 % globálního úlovku mořských ryb přeměňuje na rybí moučku a rybí tuk: 70 % veškeré rybí moučky se zkrmí na farmách chovajících ryby a další mořské živočichy. Potravu lososů na farmách tvoří 45 % rybí moučky a 25 % rybího tuku. Na vyprodukování kilogramu lososího masa se spotřebuje více než kilogram krmiva. Musíme ale přiznat, že tlak západoevropské a severoamerické veřejnosti vedl v nedávné době ke snížení negativního dopadu akvakultury na prostředí a na lidské zdraví a ke zlepšení podmínek pro chované ryby. Jak dál? Výrazněji zvyšovat světový úlovek mořských ryb a dalších živočichů se od poloviny devadesátých

let 20. století nedaří, a to i přesto, že se rybářské technologie neustále zdokonalují. Výjimkou není ani 140 km háků s návnadou nebo rybářské lodě tak velké, že by bez problémů pojaly tucet obřích letadel Boeing 747 Jumbo. Pouze polovina dnešní světové průmyslové rybářské flotily by byla kapacitně schopna vylovit všechny ryby v mořích. V souvislosti s probíhajícími a očekávanými změnami podnebí se často hovoří o smrtícím triu, které zahrnuje oteplování a okyselování oceánu a úbytek kyslíku v něm. Světová banka odhaduje, že v roce 2030 bude 62 % mořských živočichů sloužících lidem jako potrava vyprodukováno v akvakultuře. Řešením popsaných problémů pochopitelně není rybolov drasticky omezit a vrhnout se na akvakulturu. Lov ryb zaměstnává na naší planetě více než 57 milionů lidí. Pouze v Asii závisí na rybách jako na hlavním, těžko nahraditelném zdroji živočišných bílkovin více než miliarda obyvatel. Na celé zeměkouli představují mořské ryby pro 200 milionů osob dokonce existenční zdroj potravy. Již dnes převyšuje výroba potravin z ryb světovou produkci drůbežího, vepřového nebo hovězího masa. Jestliže chceme včas předejít později jen těžko řešitelným problémům, měl by být společným cílem rybářů i ochránců přírody dlouhodobě udržitelný odlov ryb, a tím i zachování správně fungujícího mořského prostředí. Opakovaně se potvrdilo, že zmiňovaný přístup nelze vynutit pouze povolenými kvótami odlovu, pokud jej nepřijme rybářský průmysl za svůj. *** 1) Maximální udržitelný výtěžek (MSY, maximum sustainable yield) označuje počet nebo biomasu jedinců, které můžeme odebrat z určité populace, aniž bychom ohrozili její dlouhodobou životaschopnost. RNDr. Jan Plesník, CSc., (*1960) vystudoval systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, působí v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, kde se zaměřuje na teoretické a praktické otázky péče o biodiverzitu. Vyučuje na přírodovědeckých fakultách UK v Praze, UP v Olomouci a OU v Ostravě a na České zemědělské univerzitě v Praze. Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., (*1956) absolvoval systematickou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, přednáší na Pedagogické fakultě UK a České zemědělské univerzitě v Praze, zabývá se zoologií a ochranou přírody. Foto popis| Nahoře: Oficiální statistiky FAO často nezahrnují úlovky drobných rybářů. Tradiční lov ryb u senegalského pobřeží. Foto autor| Snímek Jan Plesník Foto popis| V našich obchodech dnes nacházíme pestrý výběr sladkovodních i mořských ryb. Ke gastronomicky nejhodnotnějším patří losos obecný (Salmo salar). Foto autor| Snímek Lubomír Hanel Foto popis| Celosvětový úlovek ryb v mořích a sladkých vodách (horní křivka) a produkce ryb v akvakulturách (dolní křivka) v období 1950–2012 (podle údajů FAO ). Foto popis| Protože více než 70 % jihokorejského území pokrývají hory, zůstává rybolov pro místní obyvatele důležitým zdrojem potravy. Trh v Naksaně. Foto autor| Snímek Jan Plesník Foto popis| Celosvětový úlovek mořských ryb, který se od konce druhé světové války zvýšil podle oficiálních údajů více než čtyřnásobně, vrcholil v polovině devadesátých let a od té doby stagnuje nebo klesá. Rozdíl mezi poptávkou po rybách a jejich globálním úlovkem musí doplňovat chov. Rybáři třídící úlovek na německém ostrově Rujana. Foto autor| Snímek Jan Plesník Foto popis| Nahoře: Makrela obecná (Scomber scombrus) je na našem trhu běžně dostupná. Ročně se jí celosvětově loví kolem 700 000 tun. Dole: Dravý mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) se vyskytuje ve východním Atlantském oceánu a běžně se chová na farmách ve Středomoří. V našich obchodech bývá označován nepříliš vhodným názvem „mořský vlk“. Foto autor| Originály Květoslav Hísek

Skladování ovoce 14.7.2016 Vesmír str. 30 Téma - potraviny Aleš Rajchl a Rudolf Ševčík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Skladovatelnost ovoce závisí na mnoha faktorech a moderní způsoby skladování ovoce jsou technologicky náročným procesem, který klade vysoké nároky na zařízení i obsluhu. Ve skladech ovoce se reguluje nejen teplota a vlhkost, ale i složení atmosféry včetně obsahu rostlinného hormonu etylenu. Ovoce bylo odjakživa nedílnou složkou jídelníčku lidí. Jak je ale uchovat na nepříznivé období roku, jak překlenout sezonnost jeho produkce? To předně závisí na tom, o jaký druh ovoce jde. Je pochopitelné, že některé ovocné druhy dlouhodobě skladovat nelze a nikdy asi nepůjde, např. jahody, borůvky apod. Takovéto ovoce je třeba konzervovat, a to v dobách dávno minulých nebylo nikterak snadné. Vždyť objev, že jsou to mikroorganismy, kdo potraviny kazí, je v dějinách lidstva „horká novinka“. Ale i bez této znalosti naši předci empiricky nalezli mnohé konzervační postupy, jako je sušení, proslazování aj. Jiné ovocné druhy určité předpoklady pro dlouhodobější skladování mají, v našich podmínkách např. jablka nebo hrušky. Tyto druhy byly tradičně skladovány v chladných a vlhkých místech, jako jsou sklepy, komory apod. Než si povíme něco o moderních způsobech skladování ovoce, budeme si muset udělat malou exkurzi do fyziologie plodů. Předně plody jsou živé a mají aktivní metabolismus. Ovoce stále dýchá (tab. I), spotřebovává kyslík a produkuje oxid uhličitý. Intenzita dýchání závisí na druhu ovoce, teplotě, obsahu kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře, stadiu vývoje plodů a jejich „welfare“, tedy na tom, zda nejsou napadeny škůdci, mechanicky poškozeny apod. Obecně ale platí, že čím intenzivněji plod dýchá, tím je jeho skladovatelnost horší. Z hlediska intenzity dýchání během zrání plodů se rozlišují plody klimakterické a neklimakterické. V případě klimakterických plodů se s nástupem jejich zrání intenzita dýchání zvyšuje. V případě neklimakterických plodů intenzita dýchání během zrání neroste či jen minimálně. Protože klimakterické plody mohou plnohodnotně dozrát mimo mateřskou rostlinu, jsou vhodné i pro transport, neboť je lze převážet ještě nevyzrálé, a tudíž mechanicky odolnější, dozrávají pak až na místě spotřeby. Naopak neklimakterické plody nemohou plnohodnotně dozrát mimo mateřskou rostlinu. K určitým změnám (např. k vybarvení plodu) sice dochází, ale nejedná se o plnohodnotné vyzrání. Mezi klimakterické plody patří jablka, hrušky, meruňky, broskve, švestky, avokádo, banány, rajčata aj., mezi neklimakterické třešně, citrusy, papriky, jahody, vodní meloun ad. Proto z daleka dovážené banány dosahují na našem trhu uspokojivé kvality, zatímco jahody, které je třeba transportovat ne zcela zralé, aby dlouhou cestu přežily, jsou senzoricky neuspokojivé. Naopak v případě citrusů či melounu je transport již vyzrálých plodů snazší, neboť měkkou dužninu chrání pevná slupka. Důležitou roli při skladování hraje i etylen, jeden z rostlinných hormonů, který je zodpovědný i za zrání plodů. Skutečnost, že etylen má na rostliny vliv, objevil již v roce 1901 ruský fyziolog D. N. Neljubov, který dokázal, že ve svítiplynu, jehož vliv na rostliny byl v té době již znám, je onou účinnou složkou právě etylen. V roce 1925 bylo zjištěno, že etylen lze využít pro dozrávání některých plodů, a skutečnost, že ho tvoří i rostliny (tab. II ), je známá od třicátých let minulého století. Etylen biosyntetizují rostliny z L-metioninu. Plody uvolňují etylen do okolního prostředí, a tím ovlivňují i ovoce ve svém okolí. Klimakterické a neklimakterické plody se reakcí na uměle přidaný etylen do atmosféry liší. U klimakterických plodů nastane účinkem etylenu klimakterická fáze, tedy nárůst dýchání a zrání plodů. Maximum intenzity dýchání u klimakterických plodů ale nezávisí na samotné koncentraci přidaného etylenu a daný jev je nevratný. Pokud je tedy překročena limitní hodnota etylenu ve skladu, začne zrání, ovoce autokatalyticky produkuje etylen a jeho dozrání již nelze zastavit. U neklimakterických plodů intenzita dýchání sice závisí na koncentraci přidaného etylenu, ale k zrání nedochází, a pokud je etylen z atmosféry opět odstraněn, intenzita dýchání se po několika dnech vrací na původní hodnotu. Průmyslově se etylen intenzivně využívá v komorách pro dozrávání banánů, rajčat nebo pro vybarvování slupky citrusů. Ve skladech je ale přítomnost etylenu nežádoucí a musí se efektivně odstraňovat, a to např. větráním, vazbou na zeolity či reakcí

s manganistanem draselným. Ve skladech se udržuje v koncentraci pod 100 nl/l vzduchu. Účinky etylenu lze při skladování ovoce potlačit použitím některých chemických látek (např. 1methylcyklopropenu aj.), které blokují vazebná místa pro etylen, a tak eliminují jeho vliv. Jak se tedy ovoce skladuje ve velkém? V případě jednodušších způsobů skladování ovoce je základem větrání a dostatečné chlazení skladu. Při chladírenském skladování ovoce se teplota nastavuje v závislosti na skladovaném druhu (tab. III ). Obecně platí, že tropické ovoce (banány, avokádo, mango, papája, ananas aj.) je třeba skladovat při vyšších teplotách než ovoce mírného pásma (jablka, třešně, kiwi, broskve, hrušky, švestky, jahody). V případě nedodržení teplotních limitů dochází k nevratnému chladovému poškození plodů. To se vizuálně nejčastěji projevuje hnědnutím dužniny, známé jsou ale i další projevy takového poškození. Při skladování ovoce musí být také dostatečně vysoká rovnovážná vlhkost vzduchu (tab. III), aby nedocházelo k vysychání skladovaných plodů. V moderních skladech se reguluje i složení atmosféry (CA, z anglického controlled atmosphere), upravuje se poměr kyslíku, oxidu uhličitého a dusíku. V normální atmosféře je obsah kyslíku 21 % a oxidu uhličitého 0,03 %, v řízené atmosféře pro skladování ovoce je obsah kyslíku výrazně snížen až k jednomu procentu a obsah oxidu uhličitého naopak řádově navýšen běžně na několik jednotek procent (tab. III). Tlak vzduchu při skladování ovoce může být stejný jako atmosférický, v případě hypobarického skladování (LP, low pressure) je snížen. I když teoretické základy pro skladování ovoce a zeleniny v řízené atmosféře byly položeny již v dvacátých letech minulého století, první sklady s touto technologií se objevují až v šedesátých letech. Sklady určené pro skladování v řízené atmosféře musejí být plynotěsné. Úpravou složení plynů v chladírenské komoře dochází k snížení metabolické aktivity skladovaných plodů, a tím k významnému prodloužení jejich trvanlivosti (v závislosti na druhu o týdny až měsíce) při zachování vysoké kvality produktů. Pro úpravu atmosféry lze využít vlastní dýchání plodů, spalování, membránové difuzéry, separaci vzduchu na aktivním uhlí, zřeďování původní atmosféry dusíkem ad. Změny ve složení vzduchu při aplikaci řízené atmosféry musejí být pozvolné. Finální koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého závisejí zejména na skladované surovině, přičemž vliv mají i další faktory, např. doba a teplota skladování aj. Pro jednotlivé ovocné druhy jsou pak stanoveny fyziologické limity pro kyslík a oxid uhličitý. Pod těmito limity by nemělo být ovoce skladováno, jinak dochází k anaerobnímu dýchání (dušení) a ovoce je znehodnoceno. Pokud je koncentrace kyslíku při skladování nastavena blízko fyziologického limitu pro daný druh (pro jablka např. 1,0–1,2 %), označujeme tento způsob skladování ULO (ultra low oxygen) a příslušný sklad nazýváme ULO sklad. Tato technologie se uplatňuje zejména při skladování jablek, vhodná je ale i pro peckové či drobné ovoce. V současné době tento způsob skladování převládá, neboť nejvýrazněji prodlužuje trvanlivost ovoce, klade ovšem i největší nároky na obsluhu. Objevují se však i nové technologie skladování ovoce (zejména jablek), například dynamicky řízená atmosféra (DCA, dynamic control atmosphere), při které se uplatňují i koncentrace kyslíku nižší než 1 procento. Surovina skladovaná v řízené atmosféře musí být v pravidelných intervalech kontrolována, a to s respektem k zásadám bezpečnosti práce (používání plynové masky, vstup do skladu jen s dozorem apod.). Skladovací prostor musí být označen jako sklad s řízenou atmosférou (hrozí udušení) a zabezpečen proti otevření. Pro kontrolní účely jsou sklady vybaveny inspekčními vstupy. *** K dalšímu čtení… J. Goliáš: Skladování ovoce v řízené atmosféře, Brázda, Praha 2011. N. K. Sinha, J. S. Sidhu, J. Barta, J. S. B. Wu, M. Pilar Cano: Handbook of Fruits and Fruit Processing, Wiley-Blackwell, Oxford 2012. J. E. Lozano: Fruit manufacturing, Springer, New York 2006. S. Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia, Praha 1998. R. Dris: Crops, Growth, Quality and Biotechnology, WFL Publisher, Helsinky 2005. Tab. I: Intenzita dýchání u vybraných

ovocných druhů. intenzita dýchání mg CO2·kg–1·h–1, 5 °C príklad velmi nízká < 5 orechy, datle nízká 5–10 jablka, citrusy, hrozny, kiwi strední 10–20 merunky, banány, trešne, broskve, hrušky, švestky vysoká 20–40 jahody, ostružiny, avokádo Tab. II : Intenzita produkce etylenu u vybraných ovocných druhů. intenzita produkce etylenu µl C2H2·kg–1·h–1, 20 °C príklad velmi nízká <0,1 trešne, citrusy, jahody nízká 0,1–1 boruvky, maliny, ananas strední 1–10 banány, fíky, mango vysoká 10–100 jablka, merunky, kiwi, broskve, hrušky, švestky Tab. III : Doporučené teploty, vlhkost a složení atmosféry při skladování vybraných druhů ovoce. ovocný druh teplota [°C] relativní vzduchu vlhkost [%] O2 [%] CO2 [%] jablka –1–4 90–95 2–3 1–2 bobulové ovoce 2–4 90–95 5–10 15–20 hrušky –1,5– –0,5 90–95 2–3 0–1 pomerance 3–9 85–90 5–10 0–5 švestky –0,5–0 90–95 1–2 0–5 banány 13–14 90–95 2–5 2–5 ananas 7–13 85–90 5 10 Doc. Ing. Aleš Rajchl, Ph. D., (*1980) je potravinářský chemik, absolvent VŠCHT Praha. V Ústavu konzervace potravin VŠCHT Praha se zabývá vybranými potravinářskými technologiemi, výživou a analýzou potravin. Ing. Rudolf Ševčík, Ph. D., (*1974) je absolvent VŠCHT Praha. V Ústavu konzervace potravin VŠCHT Praha se zabývá technologií, analýzou potravin a systémy řízení jakosti a zdravotní nezávadnosti při výrobě potravin. „Předně plody jsou živé a mají aktivní metabolismus. Ovoce stále dýchá, spotřebovává kyslík a produkuje oxid uhličitý.“ Foto popis| Inspekční vstup do skladu s varováním. Foto popis| Dýchací křivka klimakterických a neklimakterických plodů.

Chemie ve službách potravin Vesmír str. 38 téma - potraviny Olga Šolcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět

Pod slovem potravina si každý představí něco jiného: grilovaný steak, šťavnatý meloun, restovanou zeleninu, čokoládový dort, mléčný koktejl. Záleží na povaze, věku, místě, čase. Jak se ale potravina získává a jak vzniká, tuší málokdo. Přitom právě technologický proces rozhoduje o její ceně a kvalitě i o množství odpadu a dopadu na životní prostředí. Chemické technologie, vyvíjené po staletí, v našich zeměpisných podmínkách vznikaly hlavně ve spojitosti s lihovarnictvím či cukrovarnictvím. V malém viděl jejich základní použití skoro každý: od produktů dědova či pradědova destilačního přístroje přes babiččiny macerované či extrahované šťávy po různě konzervované nebo sušené plody a zeleninu. Dnes technologie zasahují do výroby potravin mnohem razantněji, vysoké nároky panují nejen na rozmanitost a kvalitu potravin, ale i na šetrné zpracování surovin s minimem odpadů. Potraviny se získávají dnes již zavedenými standardními technologickými postupy, výzkum se tedy dnes zaměřuje na zavádění nových produktů, potravinových doplňků (například z mikrořas), které jsou zdrojem žádaných, zdraví prospěšných látek, na zpracování rostlinných a živočišných odpadů či na vývoj zpracovatelských technologií u potravin, které jsme v minulosti běžně pěstovali, poté se na ně pozapomnělo, ale díky příznivým výživovým vlastnostem se opět vracejí na trh. Obroda topinamburu Jednou z takových „znovunalezených“ rostlin je slunečnice topinambur, starším názvem topinambur hlíznatý, lidově židovské brambory, která se dříve pěstovala k jídlu i jako krmivo pro zvířata. Dnes víme, že hlízy obsahují zajímavý polysacharid inulin (s vysokým obsahem fruktózy) a také minerální látky – železo, křemík, zinek, hořčík, draslík, fosfor a vápník, vitaminy skupiny B a C, pektinové látky, vlákninu, organické kyseliny, peptidy a aminokyseliny. Díky inulinu jsou topinambury velmi vhodným doplňkem jídelníčku zejména pro diabetiky či sportovce, pomáhají i při redukci nadváhy, zlepšují činnost trávicí soustavy, podporují ochranu jater a ledvin, snižují hladinu cholesterolu v krvi a mají i antistresové účinky. Vývoj moderní zpracovatelské technologie byl navržen jako bezodpadový s důrazem na maximální využití celé plodiny topinamburu. Začíná loužením řízků nebo lisováním umytých hlíz, nezbytná je pasterizace šťávy z hlíz, následuje filtrace pro oddělení bílkovin a dalších látek. Dále probíhá odpařování, které umožní zahuštění sirupu, sušení matoliny (zbytku hlíz po vylisování šťávy) a hydrolýza nezbytná pro získání fruktózy z inulinu. Důležité je, že v rámci této technologie se používají pouze metody zpracování založené na fyzikálních principech, tedy bez přídavku chemikálií (tzv. bioprocesní technologie). Získané produkty jsou suché i kapalné, patří mezi ně inulinový a fruktózový sirup, nízkokalorické sladidlo, křupinky pro zdravou výživu a výživové doplňky či tablety. Jakožto bezodpadová technologie řeší i využití zaschlé natě, optimálně briketace pro energetické účely, ale také pro zpětné obohacení pole o biogenní prvky nezbytné k růstu rostlin. V přírodě je totiž nutné sledovat nejen koloběh uhlíku, ale i dalších biogenních prvků, jež nikde samovolně nevznikají. Z těchto důvodů by měl každý rostlinný odpad i popel skončit na poli. Platí to nejen pro topinambur a další plodiny využívané pro potravinářství, ale i pro rostliny určené pro farmacii, kde se z rostlin získávají, většinou extrakcí, cenné látky coby přísady do kosmetických krémů, olejů i léčivých mastí. Taková ozdobnice čínská či obrovská obsahuje přes sto látek, velmi cennou surovinou je žlutý vosk získaný pomocí extrakce či vyluhování. Její odpadní nať je využitelná stejně jako u topinamburu. Problém s koloběhem biogenních prvků nastává u plodin, které jsou pěstovány pro biosložky motorových paliv, jako je například řepka – prvky nezbytné pro znovuobohacení půdy končí v okolí silnic ve formě emisí. Směr mikrořasy Současný výzkumný technologický trend je zaměřen také na pěstování a zpracování mikrořas (viz článek na s. 406). Mikrořasy mohou obsahovat až sedmdesát procent škrobu, případně až padesát procent oleje, svým složením velmi podobného rostlinným olejům, dále nenasycené omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, širokou škálu minerálů, karotenoidy, vitaminy, růstové faktory, chlorofyl atd.; jsou tedy zdrojem řady bioaktivních látek. Konzumují se buď přímo jako součást pokrmů, nebo z nich mohou být funkční složky extrahovány a jakožto přírodní přísady přidávány do jiných potravin. Například mikrořasa rodu Chlorella je již běžně dostupná a uvádí se, že podporuje

trávení, přispívá k normální funkci střevního traktu, podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a chrání tělo před volnými radikály. Běžný technologický proces zpracování mikrořas do formy pelet zahajuje jejich kultivace, pak vločkování (flokulace) nezbytné k vysrážení a zahuštění, dále odstředění, vysušení či vymražení a peletizace. Pokud chceme získat aktivní látky, po flokulaci následuje rozrušení stěn řasových buněk, extrakce s následným odstraněním rozpouštědla, čímž získáme surový extrakt. Biomasa, která zbude po extrakci, stále obsahuje mnoho cenných látek a lze ji použít například jako přísadu do krmiv. Tento technologický proces je však dosti složitý a některé klíčové technologické kroky jsou energeticky náročné, což spolu se značnou spotřebou vody na kultivaci řas proces prodražuje. Velkoobjemové pěstování je prozatím vyřešeno pro rychle rostoucí řasy, což je například již zmíněná chlorella, která se pěstuje ve venkovních otevřených plošných fotobioreaktorech. Pro pomalu rostoucí řasy, které jsou rychle potlačovány náletovými rychle rostoucími řasami, tyto reaktory vhodné bohužel nejsou. Dá se říci, že ať pěstujete ve venkovním fotobioreaktoru cokoliv, vždy dostanete chlorellu. Pro pomalu rostoucí řasy s vysokým obsahem lipidů i dalších látek se vyvíjejí a optimalizují fermentory a fotobioreaktory o různých velikostech, které jsou vhodné do uzavřených prostor. Umístění jakýchkoliv fotobioreaktorů je navíc výhodné u bioplynových stanic, kde je možno využít vznikající plyny jako zdroje oxidu uhličitého i dalších látek a odpadního tepla pro temperaci. Bezodpadové technologie nezbytně vyžadují recyklaci vody, jejíž spotřeba je při produkci řas vysoká. Z těchto důvodů bylo nutné nahradit jiným činidlem flokulant chitosan, běžně používaný k vločkování a zahuštění řas, který lze z vody těžko odstranit a jehož přítomnost zabraňuje normálnímu růstu řas. Byl použit čpavek, který při vhodném pH také zajistí flokulaci řas dostatečnou pro následnou filtraci a navíc obsahuje výživové látky. Díky této změně je možné až osmdesát procent vody znovu použít pro růst dalších várek řas, aniž by to jakkoli ovlivnilo rychlost růstu. Posun nastal i u extrakce aktivních látek z řas, dnes se získávají z vlhkých řas, bez předchozího narušení buněčných stěn. Popsané úpravy jednotlivých technologických kroků snížily energetickou a finanční náročnost celé technologie. Přímo vypěstované řasy se využívají nejen jako přísady do potravin, ale také jako krmivo společně se zbylou řasovou biomasou po jejich extrakci. Přídavky řas do krmiv se dnes v živočišné výrobě testují, podle dosavadních poznatků přispívají k ozdravení chovů, k prevenci některých chorob a zvyšují obsahy cenných látek v mase. Omega-3 kapr obohacený pomocí řas je na trhu již delší dobu (viz též Vesmír 93, 706, 2014/12), nedávno se objevila díky obohacení krmiva nosnic také omega-3 vejce. Nyní se testují přídavky řas do krmiv u kuřat. Kuřata i s peřím Kuřecí maso je jedním z nejběžnějších na trhu. Růst jeho spotřeby se sice již zpomalil, ale jen v ČR se vyprodukuje přes 300 tisíc kuřat denně. Všechna jsou zpracována a jdou rychle na trh, některé části těla se však na českém potravinovém trhu neuplatní. Pařátky je možno vyvézt do Asie, kde jsou velmi žádanou surovinou, odřezky a další zbytky se zpracovávají do krmiv pro naše domácí miláčky, psy a kočky, některé zbytky putují jako surovina do dalších průmyslových odvětví. Zbývá však ještě velmi obtížný odpad – kuřecí peří, jež tvoří přibližně desetinu hmotnosti kuřete. Peří v pokrývkách i polštářích nahradila umělá vlákna, móda péřových bund pominula, proto je cena peří na trhu nulová, někdy i záporná. Keratin obsažený v peří je možno kysele či zásaditě hydrolyzovat za použití anorganických kyselin či hydroxidů, ale použití pro výslednou směs obsahující chemikálie se těžko hledá. A právě toto je další výzva pro chemické inženýry. V současnosti se vyvíjí technologie zpracování peří založená na fyzikálních principech pouze s přídavkem malého množství oxidu uhličitého. Do autoklávu, což je míchací vytápěná uzavřená nádoba umožňující pracovat za vyššího tlaku, se vloží peří s vodou v objemovém poměru přibližně 1 : 1. Reakce probíhá v atmosféře oxidu uhličitého za teploty nad 110 °C a tlaku nad pět atmosfér. Po několikahodinové reakci vznikne nažloutlý roztok obsahující aminokyseliny a částečně rozpustné peptidy (a v případě nečištěného peří zbylé nečistoty, které je možno odfiltrovat). Hydrolýza peří je velmi jednoduchá, vlastně by se dala dělat v tlakovém hrnci, lidově papiňáku, vzniklý produkt je zcela ekologický, takže vhodný například do krmných směsí pro prasata, kde může nahradit dodávané aminokyseliny, je možné jej použít i jako plnohodnotné krmivo pro rybí plůdek. V současnosti se testují i jeho účinky jako růstového stimulátoru rostlin, kde má i ochranou

funkci proti povětrnostním vlivům či nadměrnému odpařování vody. Možné je i jeho využití ve vlasové kosmetice a v mnoha dalších odvětvích průmyslu. Toto jsou jen příklady vyvíjených technologií, které v současnosti představují výzvu pro chemickými inženýry a biotechnology. *** Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., (*1956) vystudovala VŠCHT Praha a pracuje v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde vede oddělení katalýzy a reakčního inženýrství. Zabývá se základním a aplikovaným výzkumem v oblasti katalýzy, fotokatalýzy, transportními procesy, přípravou nanomateriálů pro energetiku a životní prostředí, aplikacemi chemického inženýrství v životním prostředí a v poslední době zvláště biotechnologiemi. Výše zmíněné technologie byly vyvíjeny v rámci programu AV21, Potraviny pro budoucnost, a projektu BIORAF podporovaného Technologickou agenturou v ČR. Foto popis| Porost ozdobnice obrovské. Foto autor| Snímek Libor Mrnka Foto popis| Vosk z ozdobnice obrovské. Foto autor| Snímek Milena Rousková Foto popis| Hlízy topinamburu před zpracováním. Foto autor| Snímek Václav Veselý Foto popis| Kvetoucí topinambur. Foto autor| Snímek Václav Veselý Foto popis| Získaný roztok aminokyselin po hydrolýze peří, barva dle množství peří. Foto autor| Snímek Olga Šolcová

Lepek na pranýři Vesmír str. 48 téma - potraviny Iva Hoffmanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět Bezlepková dieta se v posledním desetiletí stala módní záležitostí, propagují ji celebrity i média. Populární teorie mluví o nezdravosti pšenice a jí příbuzných obilovin, veřejnost vnímá bezlepkovou dietu jako všelék na rozličné obtíže a nemoci. Mnohé je mýtus, ale… V západní kultuře, kde denní spotřeba lepku bývá tradičně vysoká (průměrně 20–50 gramů), se zvyšuje konzumace bezlepkové stravy a roste trh s bezlepkovými potravinami. Průzkumy trhu v USA ukazují, že přibližně třetina obyvatel drží bezlepkovou dietu či dietu s omezeným obsahem lepku. Nadměrná konzumace obilovin se dává do souvislosti s nárůstem civilizačních chorob, zejména s obezitou a s diabetes mellitus 2. typu, ale i s onemocněními alergickými, autoimunitními, dokonce i s neuropsychiatrickými (včetně schizofrenie a autismu). Vědecké výzkumy z různých úhlů pohledu však přinášejí velmi rozporuplné výsledky. Lepek (latinsky, anglicky: gluten) je hlavním strukturálním proteinem zrna pšenice, žita, ječmene a ovsa. Jeho schopnost vázat velké množství vody propůjčuje těstu výhodné pekařské a potravinářské vlastnosti, tedy schopnost kynutí, viskozitu a elasticitu. Gluten je složitá struktura, složená z rozvětvených proteinových řetězců a z řetězců lineárních. Nejvíce studovaným je gluten pšenice, konkrétně jeho lineární řetězec nazývající se gliadin. Gluten je do velké míry rezistentní vůči působení trávicího traktu člověka. Enzymy štěpící bílkoviny přítomné v žaludeční šťávě, ve šťávě slinivky břišní a tenkého střeva nejsou schopné rozštěpit gluten na jednotlivé aminokyseliny, ale pouze na různě dlouhé aminokyselinové řetězce, a ty

pronikají v neporušené podobě do sliznice tenkého střeva. U disponovaných jedinců zde aktivují různé složky imunitního systému. U pšeničného gliadinu je známo nejméně 50 různých sekvencí aminokyselin, které fungují jako antigenní struktury, a jsou tedy schopny vyvolat imunitní odpověď. Nejimunogennější je gliadinový fragment obsahující přesně definovanou sekvenci 33 aminokyselin, který je u celiakie zodpovědný za aktivaci systému adaptivní imunity. Různé další imunogenní oblasti gliadinu mají rozličné funkce: indukují vrozenou imunitní odpověď, ovlivňují propustnost tenkého střeva, jsou cytotoxické, zamezují růstu nebo vyvolávají předčasný zánik epitelových buněk tenkého střeva či jsou zodpovědné za uvolnění zánětlivých cytokinů ve sliznici tenkého střeva. Imunogenními vlastnostmi disponují i glutenové součásti ječmene, žita a řady odrůd ovsa. Ani alergie, ani celiakie, přesto potíže Obiloviny byly zavedeny do výživy člověka před osmi až deseti tisíci lety. Původní odrůdy pšenice obsahovaly malá množství imunogenního glutenu, šlechtěním vedoucím k vývoji tetra- a hexaploidních odrůd se jeho imunogenicita zvýšila. Kvalitu glutenu v chlebu a pečivu nepříznivě ovlivňuje i dnes běžně používaný technologický postup spojený se zkrácenou dobou kvašení těsta. Moderní lékařská věda řadila tradičně mezi choroby vyvolané konzumací glutenu celiakii a alergii na lepek (resp. na pšenici). U každé z těchto chorob vyvolává gluten unikátní a odlišnou imunitní reakci, ve které se uplatňuje především systém adaptivní imunity. U celiakie jde o autoimunitní reakci sliznice tenkého střeva. V její patofyziologii je doložena tvorba specifických autoprotilátek i cytotoxická reakce namířená proti strukturám tělu vlastním – proto se při histologickém vyšetření tenkého střeva u celiakie nachází atrofie slizničních klků. Alergie na pšenici je charakteristická produkcí imunoglobulinu E, který senzitizuje makrofágy a žírné buňky, a následně se uvolňují mediátory alergické reakce, např. histamin či leukotrieny. Odborná i laická veřejnost však zhruba od osmdesátých let 20. století upozorňuje na skutečnost, že existuje nemalá skupina jedinců, kteří nemají ani celiakii, ani alergii na pšenici, a přesto trpí řadou symptomů (zažívacích i jiných) při konzumaci stravy obsahující pšenici a příbuzné obiloviny. Trochu záhadná nová choroba je podle shody odborníků od roku 2011 označována jako neceliakální glutenová senzitivita. Za její první popis je považována kazuistika publikovaná v časopise Lancet v roce 1978. Dokumentuje případ pacienta s průjmy, bolestmi břicha a normálním bioptickým nálezem v tenkém střevě, jehož stav se zlepšil po zavedení bezlepkové diety. Neceliakální glutenová senzitivita byla posléze „znovuobjevena“ za dalších 20 let, když byla v roce 2000 zveřejněna studie z Finska, v níž 63 procent z 94 dospělých jedinců s gastrointestinálními příznaky nesplnilo diagnostická kritéria ani celiakie, ani alergie na pšenici a i jejich obtíže se zlepšily po bezlepkové dietě. Rychle narůstající počet publikací popisujících obdobné pacienty vedl k uznání existence tohoto syndromu vědeckou veřejností a k jeho začlenění do spektra chorob vyvolaných glutenem, přičemž definován je jako syndrom projevující se širokým spektrem obtíží střevních i mimostřevních, které vznikají krátce (v řádu několika hodin až dnů) po konzumaci stravy obsahující gluten a které se zlepší či vymizí po vynechání glutenu a znovu se objeví po jeho opětovném zavedení do stravy. Mezi střevní příznaky patří například průjem, nadýmání, bolesti břicha, zácpa, pálení žáhy a reflux či aftózní stomatitida. Mimostřevní obtíže zahrnují projevy kožní (ekzém, vyrážky), neurologicko-psychiatrické (bolesti hlavy, únavu, brnění či necitlivost nohou, rukou a prstů, změny chování, zmatenost či „mlhavou mysl“, deprese, úzkost), ale také kloubní nebo svalové bolesti či chudokrevnost. Studuje se rovněž vztah lepku ke schizofrenii a autismu. Problém je, že v současnosti není pro neceliakální glutenovou senzitivitu dostupné žádné objektivní kritérium ani žádný specifický sérologický marker. Jde o tzv. diagnózu per exclusionem et ex iuvantibus, tedy založenou na vyloučení jiných podobných chorob a na potvrzení efektu léčby. Konkrétně je nutné zjistit, že nejde o celiakii a ani alergii na pšenici, a to bezpodmínečně v době, kdy pacient ještě přijímá stravu bez omezení lepku. Nasadila-li by se bezlepková dieta předčasně, mohly by být výsledky testů falešně negativní. Diagnózu neceliakální glutenové senzitivity podporuje vymizení symptomů po bezlepkové dietě v řádu hodin až několika dnů a definitivně potvrzena má být glutenovým (resp. pšeničným) expozičním testem. Zvláště ten je však v klinické praxi často obtížně dosažitelným ideálem. Výskyt této choroby v populaci není přesně znám. Víme jen, že se objevuje zejména u dospělých mladšího až středního věku, v dětství bývá vzácná a je třikrát až šestkrát častější u žen než u mužů. Spolehlivý epidemiologický výzkum je totiž problematický zejména proto, že řada pacientů si sama nasazuje bezlepkovou dietu bez předchozí konzultace s lékařem, aniž byla řádnou diagnostikou vyloučena celiakie a alergie na pšenici. Odhaduje se však, že prevalence ve všeobecné populaci kolísá mezi 0,5 až 6 procenty.

Mechanismy neznámé, možných příčin mnoho Jaké mechanismy vedou k výše popsaným projevům nemoci, není dosud dostatečně známo. Existují sice určité doklady o aktivaci některých humorálních i buněčných složek systému přirozené imunity ve sliznici tenkého střeva, to však je slabý důkaz ve srovnání s jasně doloženou aktivací systému imunity adaptivní u ostatních dvou chorob vyvolaných glutenem (autoimunitního typu v případě celiakie a alergického typu v případě alergie na pšenici). Není rovněž známo, zda neceliakální glutenovou senzitivitu vyvolává pouze gluten, nebo i jiné složky obilného zrna. Intenzivní výzkumy se zabývají neglutenovými bílkovinami obilného zrna, jakými jsou lektiny a inhibitory amylázy a trypsinu. Ty fungují v obilném zrnu jako obranný mechanismus proti infekcím a plísním, jsou podobně jako gluten odolné vůči enzymům trávicího traktu štěpícím bílkoviny a byla u nich prokázána schopnost aktivovat vrozený imunitní systém. Na vzniku střevních potíží se mohou podílet i sacharidové složky obilného zrna – tzv. FODMAP (akronym označující fermentabilní oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly). Kromě obilovin typu pšenice, žita a ječmene jsou zdrojem těchto sacharidů i další potraviny s vysokým obsahem fruktózy, laktózy, fruktanů, galaktanů a cukerných alkoholů polyolů, mimo jiné tedy i některé druhy ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, houby, luštěniny a sladidla obsahující fruktózu či sorbitol. Tyto sacharidy se v tenkém a tlustém střevě stávají substrátem pro bakteriální fermentaci, která vede ke zvýšení obsahu plynu a tekutiny ve střevě, jehož následné rozepětí vyvolává funkční střevní obtíže – břišní křeče, nadýmání, plynatost, ale i zácpu či průjem. Je známo, že dieta obsahující nízké množství těchto sacharidů výrazně zlepšuje stav i u pacientů se syndromem dráždivého tračníku. Střevní potíže může způsobovat rovněž konzumace potravinových aditiv, jakými jsou glutamáty, benzoáty, sulfity a nitráty, jež výrobci přidávají do komerčně vyráběných potravin pro zlepšení chuti, barvy a ke konzervaci a jež mohou být u pacientů s citlivým trávicím ústrojím zdrojem nežádoucích stimulů pro autonomní nervový systém střeva. Avšak i gluten samotný může, dle některých náznaků, ovlivňovat nervový systém střeva a činnost střevního svalstva. Například u HLA-DQ8 transgenních myší gluten vyvolává uvolnění mediátoru acetylcholinu, což vede ke zvýšeným stahům střeva a sekreci vody a hlenu. Existují však i pozorování opačného působení glutenu na střevo ve smyslu zpomalení střevní peristaltiky, kdy jeho podávání zdravým dobrovolníkům vyvolalo zácpu, která byla zřejmě způsobena stimulací střevních opioidních receptorů (byla reverzibilní podáním opiátového antidota naloxonu). K rozvoji neceliakální glutenové senzitivity může rovněž přispívat i přítomnost tzv. subklinického střevního zánětu, změny střevní propustnosti či složení střevní mikrobioty. Léčba dietou Léčba spočívá ve změně stravovacích zvyklostí v několika směrech. Je nutné vyloučit lepek z potravy, vynechat potraviny s aditivy a konzervanty (tedy komerčně vyráběné výrobky). Naopak je třeba upřednostňovat přirozeně bezlepkovou stravu (maso, ryby, vejce, brambory, zeleninu, ovoce, pseudocereálie a cereálie, jakými jsou rýže, kukuřice, pohanka či proso). Zatímco jedinci s celiakií a s alergií na pšenici musejí dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, nemocní s neceliakální glutenovou senzitivitou mohou být relativně liberálnější a lepek čili pšenici a zmíněné příbuzné obiloviny si mohou dávkovat podle symptomů. Není rovněž dosud jasné, zda individuální tolerance lepku kolísá v průběhu času a zda jde o přechodnou, či trvalou poruchu. Syndrom neceliakální glutenové senzitivity lékařská veřejnost nepřijímá jednotně. Odpůrci poukazují na jeho problematickou diagnostiku, na podobnost střevních projevů se syndromem dráždivého tračníku či na možnost, že jde o druh alergie, která není spojena s tvorbou IgE protilátek, a proto je obtížně diagnostikovatelná. Nezanedbatelný je i placebo efekt bezlepkové diety. Je ale nutno též zdůraznit, že neexistují seriózní vědecké doklady o prospěšnosti bezlepkové diety pro všeobecnou populaci, tedy pro jedince, kteří konzumaci glutenu snášejí. Teprve čas a další výzkum ukážou, zda je neceliakální glutenová senzitivita módní diagnózou s jepičím životem, nebo onemocněním zasluhujícím větší pozornost medicíny i zemědělského a potravinářského průmyslu. l Článek vznikl na základě autorčiny přednášky na semináři o bezlepkové dietě, který se

konal v listopadu 2015 v rámci projektu Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost“. *** MUDr. Iva Hoffmanová, Ph. D., (*1968) vystudovala medicínu na 1. lékařské fakultě UK. Pracuje jako odborná asistentka a vedoucí lékařka lůžkového oddělení zaměřeného na gastroenterologii na 2. interní klinice 3. LF UK a FN Královské Vinohrady. Zabývá se problematikou celiakie a chorob vyvolaných glutenem, věnuje se abdominální sonografii a hepatologii. Foto autor| Snímek Bluemoose, CC-BY-SA-3.0

Věda není jen pro vědce Vesmír str. 88 nad knihou Jiří Langer Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.7.2016

zpět Sborník přednášek tří prominentních britských vědců proslovených na XXI. valném shromáždění Učené společnosti České republiky, které zorganizoval její předseda profesor Jiří Bičák. Přednášky uvedl stručnou historií učených společností ve světě. První část publikace tvoří kratší přednášky z dopoledního zasedání 18. května 2015, na ně pak navazují tři rozsáhlejší odpolední přednášky, jež daly sborníku název. Přednášky se týkaly rozdílných oblastí vědy, a i proto je časopis Vesmír vhodným místem k zamyšlení nad výslednou knížkou, neboť i on je po celou svou historii časopisem interdisciplinárním. Interdisciplinarita by ovšem měla znamenat více než to, že pojednání z několika vědních oborů se ocitnou pod jednou střechou – měly by zde být patrné mosty mezi nimi a jakýsi jednotící princip. Co má společného astrofyzika a kosmologie s naukou o oceánech či genetickou modifikací potravin? V krátké přednášce Věda, etika a budoucnost Martin Rees, jeden z vůdčích světových astrofyziků, cambridgeský profesor ozdobený prestižním titulem královského astronoma a povýšený královnou za vědecké zásluhy do šlechtického stavu s titulem baron Rees of Ludlow, vyslovuje myšlenku, že věda není jen pro vědce. To ovšem není nic tak objevného, tento princip stojí za veškerou popularizací, Rees však ideu pozoruhodně rozvádí. Dnešní svět je stále závislejší na vědou podložené technice a stále zranitelnější, pokud technika selže či se vydá špatným směrem. Vyvstávají palčivé otázky, jejichž řešení vyžaduje nejen vysoký etický standard, ale i značně specializované vědomosti. Rees uvádí příklady takových problémů. Mají se stavět jaderné, nebo větrné elektrárny? Do jaké míry je přípustné genetické inženýrství, pokud vůbec? A najednou si uvědomíme, že seznamování široké veřejnosti s vědeckými výsledky z různých oborů má i jiný, snad i důležitější význam než dopřát spoluobčanům podíl na radosti, kterou vědci pociťují z poznání. Vlastně zde narážíme na jeden z velkých problémů demokracie. Věda otvírá lidstvu obrovské možnosti, jež však skrývají i nebezpečná, možná fatální úskalí. Jak může občan rozhodovat o správné cestě? Platon chtěl svěřit vládu nad obcí osvíceným filozofům, Karl Popper však v Otevřené společnosti varuje před nebezpečím vzniku totality v takovémto systému, odhlédneme-li od skutečnosti, že skutečně osvícení technokraté jsou spíše nedostatkové zboží. V demokratické společnosti rozhodují nakonec politikové, ti by měli být prodlouženou rukou voličů a uplatňovat jejich většinový názor. Může to ale v praxi fungovat? Je samozřejmě iluzí doufat, že každý volič (o politicích nemluvě) může nabýt dostatečných znalostí, aby mohl zodpovědně rozhodovat o všech speciálních otázkách, vždy bude třeba nějak vyhodnotit názor odborníků a nějak poznat a přijmout ten optimální. Věříme-li ale v demokracii, nemůžeme to prostě vzdát. Musíme doufat, že vzdělanější společnost je i odolnější vůči vábení demagogů. A v dnešním světě musí vzdělání zahrnovat také široké spektrum znalostí přírodovědných. I proto geofyzik a geolog Geoffrey Boulton, který je nejen význačný vědec, ale i vládní poradce, upozorňuje na nutnost hledat cesty jak si poradit s přívalem dat a na nezbytnost udržet jejich otevřenost. V poslední dopolední přednášce biolog sir Brian Heap, který mimo jiné své funkce je i předsedou Expertní rady evropských akademií pro vědu, referoval o zajímavém projektu energeticky

soběstačné „chytré vesnice“. Reesova přednáška Od Marsu k multiverzu pojednává o našem místě ve vesmíru, budoucnosti astronautiky i současném scénáři vývoje vesmíru. Její téma je na první pohled vzdálené současným pozemským starostem, kromě snad ducha kantovského údivu nad hvězdným nebem nad námi a mravním zákonem v nás (ten „zákon v nás“ lze jistě obecně zpochybňovat, ale rytíř Martin Rees jej v sobě zcela jistě nosí). Jako ve všech svých textech Rees jasně a srozumitelně argumentuje a dává tím návod, jak podávat věrný obraz i tak komplikované disciplíny, jakou je současná kosmologie. Mimo jiné si uvědomíme, že vesmír kolem nás je obrovskou laboratoří a v ní se testují myšlenky, jež mohou ústit v praktické aplikace. Boultonova přednáška Země, úžasná vodní planeta už trochu bije na poplach. Zdůrazňuje význam oceánů pro Zemi a život na ní, adresně upozorňuje, že i když Čechy mají moře jen v Shakespearovi, vývoj oceánů je klíčový i pro nás a hříchy lidstva páchané v Poseidonově říši mohou mít fatální následky. Každému čtenáři je asi jasné, že oceány jsou důležitým faktorem v hrozících klimatických změnách, ale detailnější vylíčení jednotlivých aspektů mne velmi zaujalo, právě tak jako popis rozsáhlých a nákladných výzkumů na oceány zaměřených. Konečně následuje opravdu kontroverzní téma. Heapova přednáška Jak nám geneticky modifikované potraviny mohou pomoci nasytit svět? tvrdí, že bez genetického inženýrství se v budoucnu nepodaří udržet produkci potravin na dostatečné výši. Uvádí mnoho tabulek (musím přiznat, že až příliš mnoho na to, abych je detailně prostudoval), jež ukazují zemědělskou produktivitu v různých částech světa a možnosti pro její zvyšování, a předkládá argumenty (zdá se, že důvěryhodné) ve prospěch neškodnosti geneticky modifikovaných potravin pro lidské zdraví a nutnosti vydat se touto cestou, abychom naplnili rostoucí spotřebu lidstva. Celou problematiku zkoumá z obecnějšího etického hlediska, cituje i nejvyšší církevní autority, které, ač opatrně, dávají genetickým manipulacím certifikát „nihil obstat“. Evropská unie je však ke geneticky upraveným potravinám zdrženlivá, a to především pod vlivem zelených aktivistů. Zda právem, či neprávem, neumím ani po přečtení přesvědčivého Heapova textu rozhodnout. Ale je to přesně ten případ, o kterém jsem hovořil dříve na obecnější úrovni. Až se situace s nedostatkem potravin stane tíživější, bude nutné, abychom zaujali nějaký postoj, a nemůže být omluvou, že nejde o náš úzký obor. Mezioborová informovanost je ovšem důležitá i proto, že myšlenky z jedné oblasti se mohou přenášet jinam. V této souvislosti citujme ještě ze sborníku roztomilý vtip Martina Reese. Dva bobři si prohlížejí přehradu hydroelektrárny a jeden z nich říká: „Vlastně jsem to nepostavil, ale vychází to z mého nápadu.“ Ať tedy interdisciplinarita vzkvétá! Text výborně přeložil Martin Žofka z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Každý, kdo dostane sborník do ruky, si však může udělat na překlad svůj názor, protože je tam paralelně umístěn text český i anglický. Editor Jiří Bičák to zdůvodňuje tím, že pro některé čtenáře mohou být takto vydané přednášky užitečné i z jazykového hlediska. Drobnou vadou na kráse je, že tam, kde byl text uvnitř obrázku, zůstal nepřeložený. Protože ale pod každým obrázkem je popisek, prakticky to nevadí. Jedním z cílů, který si Učená společnost klade, je i popularizace vědy. Vydaný sborník je jistě dobrým krokem tímto směrem. Foto popis| Jiří Bičák (ed.): O hvězdách, oceánech a lidstvu (On Stars, Oceans and Mankind) přeložil Martin Žofka, vydala Učená společnost České republiky, Praha 2016, doporučená cena 285 Kč

Zemědělec Usnadní administrativu Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Vláda minulý týden schválila zásadní novelu veterinárního zákona, která více ochrání zvířata a chovatelům usnadní papírování. Od začátku příštího roku tak začnou platit nová pravidla například pro domácí zabijačky, útulky pro toulavá zvířata nebo takzvané množírny. Informovala o tom

tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. „Novelou zarazíme neetický obchod se zvířaty provázený jejich utrpením, tedy množírny psů. Každý, kdo bude chovat více než pět fenek, bude mít zároveň povinnost nahlásit to veterinární správě. Tím získáme lepší přehled, jak kdo se zvířaty zachází," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Pravidlo se nebude vztahovat na osoby, které vedou chovy upravené jinými právními předpisy, například na chovatele služebních, loveckých, asistenčních nebo vodicích psů. Novela poprvé zavádí povinnou registraci útulků pro toulavá zvířata, aby tato zařízení mohla být pod veterinárním dozorem. Ministerstvo tak chce zabránit vzniku nezmapovaných černých útulků, které zvířatům někdy poskytují pochybnou a nevhodnou péči. Změní se i pravidla pro domácí porážky zvířat. Maso a orgány ze skotu se mohou spotřebovat v domácnosti chovatele. V případě jiných zvířat, například při zabijačce domácího prasete, si budou moci odnést výslužku i osoby blízké chovateli. „Narovnali jsme tak stav, který v praxi existuje. Blízké osoby si obvykle odnášejí ze zabijačky výslužku. Dosavadní zákon to oficiálně neumožňoval. Toto znění paragrafů ale bylo zbytečně přísné, proto jsme ho upravili tak, aby odpovídalo zvyklostem našeho venkova, které nikomu neubližují a patří k naší tradici," uvedl ministr. Zvýší se také věk pro domácí porážky skotu z 24 na 72 měsíců. Možnost doma porážet maximálně dvouletý skot byla zavedena jako preventivní opatření při epidemii BSE (tzv. nemoc šílených krav). Tato choroba se u nás ale neobjevila již dlouho, proto Evropská komise zařadila Českou republiku mezi země, které mohou zavést mírnější pravidla. Ruší se povinnost, kdy dosud musí chovatel požádat o povolení domácí porážky skotu a jelenovitých a hlásit ji sedm dní předem. Nově postačí takovou porážku předem pouze oznámit ve lhůtě tří dní. Pokud se zvíře zraní nebo trpí, bude moci zemědělec provést nucenou porážku i mimo jatky. Ulehčení administrativy přinese chovatelům možnost na základě rozhodnutí ošetřujícího veterinárního lékaře a pod jeho dozorem provádět ve svém hospodářství některé veterinární úkony, jako například podání léčiv. „Neznamená to ale, že každý zemědělec bude moci libovolně veterinárně ošetřovat svá zvířata. Jde nám pochopitelně také o to, aby zvířata netrpěla a měla patřičnou péči. Chovatele k tomu musí oprávnit ošetřující veterinární lékař a musí absolvovat specializovanou odbornou přípravu," vysvětlil Jurečka. Prvovýrobci budou moci nabízet na trhu v malém množství nejenom čerstvé drůbeží a králičí maso, ale nově i nutrie. *** Klíčové informace Vláda schválila zásadní novelu veterinárního zákona Změní se i pravidla pro domácí porážky zvířat Prvovýrobci budou moci nabízet na trhu v malém množství nejenom čerstvé drůbeží a králičí maso, ale nově i nutrie.

Podpoří propagaci biopotravin Zemědělec str. 7 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že v příštím roce spolu s kampaněmi na Klasu a Regionální potravinu přidá ještě speciální kampaň na propagaci biopotravin v předpokládaném objemu asi 30 milionů korun. Uvedl to počátkem července na Bioslavnostech ve Starém Městě pod Sněžníkem, které již pojedenácté pořádala společnost Pro-Bio v areálu své společností, ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministr také prozradil plány na osvětovou kampaň ekologického zemědělství v příštím roce. „Za ty dva a čtvrt roku, co dělám práci ministra, vnímám také to, že je tady deficit informovanosti široké veřejností o tom, co všechno je za produkcí biovýrobků. Nemyslím teď pouze zdravotní faktory, ale

zejména celý přístup v rámci výrobního procesu ve vztahu k životnímu prostředí, důvody, proč mají biovýrobky vyšší cenu než konvenční výrobky a další souvislosti v ekologickém zemědělství," řekl ministr a pochválil firmy, které již umí široké veřejnosti prezentovat agrární sektor jako moderní odvětví s novými technologiemi a zajímavými výrobky. „Obzvláště v biozemědělství je to dvakrát tak důležitější, protože zde bojujeme s různými klišé a s nepoměrem ploch ekologického zemědělství vůči procentu biovýrobků v rámci celého sektoru potravin," poznamenal Jurečka Připomněl, že v České republice se ekologicky obhospodařuje skoro 12 procent výměry zemědělských ploch. Podíl biopotravin na českém trhu však podle něj pokulhává. „To je potřeba nějakým způsobem dát do souladu," doplnil. Podle ministra právě takové akce jako Bioslavnosti jsou důležité pro to, aby široká veřejnost viděla, jaké kvality umí české firmy v biosektoru dosáhnout „Návštěvníci si tak udělají sami obrázek o tom, jak ekologičtí zemědělci vyrábějí své produkty, což je pak může ovlivnit při nakupování," řekl. „Měl jsem možnost vidět v Pro-Biu celé zázemí firmy, výrobní prostory, technologie i s odborným výkladem. Líbí se mi to, že se tady snoubí využití starého vinařského areálu s moderními výrobními prostory," doplnil. Jurečka rovněž ocenil to, že v regionu, kde nejsou pracovní příležitostí, vznikla firma, která dokáže zaměstnávat více než 120 lidí a nabízí produkty, které mají uplatnění nejen v České republice, ale i v zahraničí. To si myslím, že je ukázka podnikatelského úspěchu, dodal Jurečka s tím, že hodně investic, které se tady realizovaly, bylo právě s podporou dotačního programu. „Vloni všichni zemědělci, kteří požádali o dotace na zpracování produktů, byli plně uspokojeni a tento trend se budeme snažit udržet," poznamenal. Největší podpora však podle něj není v dotacích, které dají zemědělcům a potravinářům v České republice. Nep větší podporou je, když si český spotřebitel daný výrobek koupí, zdůraznil. Inspirace pro návštěvníky Barbora Hernychová ze společností Pro-Bio pro týdeník Zemědělec připomněla, že Bioslavnosti byly založeny v roce 2006. „Chtěli jsme nějakou zábavnou formou realizovat osvětu a vzdělat lidi v oblasti biopotravin a ekozemědělství," vysvětlila. Poprvé podle ní přišlo přes tisíc lidí. Vloni jich dorazilo již 3500, stejné to bylo i v letošním roce. „Tento posun je obrovský. Lidé již vědí, že bio neznamená jíst 'nějaké zrní', ale může to být cokoliv, je to životní styl a něco normálního. Touto cestou se pořád snažíme jít Bioslavnosti jsou pro to, aby se tady všichni dobře najedli, ochutnali, koupili si biovýrobky a vyzkoušeli si z nich uvařit Je tu i řada aktivit pro děti s ekologickou tematikou. Letos měli návštěvníci možnost ochutnat pestrou nabídku biochlebů, inspirovat se recepty na pečení, poradit se či si domů odvézt čerstvý chlebový kvásek. „Upéci domácí kváskový chléb vždy neodmyslitelně patřilo do naší kuchyně i kultury. Chutí a vůni domácího chleba se nic nevyrovná. Ukazujeme, že pečení chleba je snadné a stačí několik základních kvalitních surovin," vysvětlila Hernychová. V sekci biovíno návštěvníci ochutnali přes desítku tuzemských biovín. „Víno se dá pěstovat bez zbytečné chemie. Biovíno je přirozený produkt, jehož základem jsou kvalitní ekologicky pěstované suroviny a tradiční způsob zpracování. Neobsahuje rezidua pesticidů ani další syntetické přísady a je bohatší v chuti a vůni," upřesnila Novinku, kterou bylo špaldové biopivo s názvem Špaldový pašerák, pokřtili zástupci firmy a moderátorka akce herečka Kamila Špráchalová. Jedná se o nepasterizovaný nefiltrovaný 11° ležák. Jeho název souvisí s pašováním osiva pšenice špaldy, které jsme jako první po revoluci převezli přes rakouské hranice," poznamenal zakladatel firmy Pro-Bio Martin Hutař. Zaměřuji se na minoritní plodiny Společnost Pro-Bio je první český výrobce a významný dodavatel biopotravin. Její filozofií je návrat zapomenutých tradičních plodin a potravin do života lidí. Provozuje tři mlýny, laboratoř, balírnu, sklady a administrativní budovu. Zabývá se zpracováním a výrobou biopotravin rostlinného původu, prodejem bioproduktů a obchodem s certifikovanými bioosivy. V sortimentu společnosti je přes 1400 výrobků certifikovaných v kvalitě bio. Hernychová poukázala na to, že společnost provozuje i vlastní ekologickou farmu ve Velkých Hostěrádkách na jižní Moravě, která se rozkládá asi na 400 hektarech. Tam se zabývá ekologickým pěstováním pohanky, špaldy, čiroku, nebo pšenice dvouzrnky. Kromě toho spolupracuje s malými rodinnými farmami po celé České republice. „Spolupráce je v některých případech už dlouholetá, trvá deset, dvacet let a pořád nacházíme její další možnosti. Funguje to tak, že se třeba v zimě domluvíme, co je třeba na jaře zasít," přiblížila Hernychová. Společnost tak podpoří české farmáře, kteří vědí, že budou mít odbyt a my budeme mít zdroj suroviny. Každý rok je ale jiný, protože zemědělství není žádná průmyslová výroba, aby každý rok byty stejné uniformní výrobky. „Třeba

před dvěma lety se nám stalo, že došla špalda a nebyla po celém světě. Ta propagace špaldy byla tak velká, lidé na ni slyšeli, že kupovali špaldu a zemědělci nestíhali," podotkla Společnost je také součástí mezinárodního projektu týkajícího se pěstování a využití minoritních plodin v zemědělství a gastronomii, do kterého jsou zapojeny státy z celé Evropy. Minoritními plodinami se nyní označují takové plodiny, jako je špalda pšenice dvouzrnka, žito a další. Jsou to plodiny, které u nás byly široce pěstované, ale pak ustoupily do pozadí. Mají přitom úžasné nutriční složení," poznamenala Hernychová s tím, že lidé s nimi neumí pracovat Bioslavnosti jsou rovněž možností, jak lidem tyto plodiny přiblížit Doplnila že společnost rozšiřuje bezlepkový sortiment Například máme bezlepkové luštěninové mouky a dále vyvíjíme naše předpřipravené směsi. To je cesta pro lidi, kteří nechtějí dlouho vařit nebo ještě neumí tyto plodiny zcela využít Hernychová dodala že letos se akce zúčastnila i řada významných hostů z řad odborné veřejností. Na Bioslavnosti zavítali i zástupci svazu Pro-Bio či České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Své výrobky představilo více než dvacet biovýrobců, veřejnost měla možnost navštívit i ekologické farmy Seninka či v Branné. Večer patřil pestrému hudebnímu programu. Se svojí kapelou 5P vystoupil například legendární Luboš Pospíšil. Další ročník Bioslavnosti se uskuteční v sobotu 15. července 2017. *** Klíčové informace • Ministr zemědělství Marian Jurečka chce podpořit propagaci biopotravin. m V České republice se ekologicky obhospodařuje skoro 12 procent výměry zemědělské půdy. • Podíl biopotravin na českém trhu však podle ministra pokulhává. Foto popis| Barbora Hernychová ze společnosti Pro-Bio přiblížila filozofii firmy Foto Zuzana Fialová Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka si prohlédl areál společnosti Pro-Bio. Provedl ho zakladatel a její jednatel Martin Hutař a výkonná ředitelka Jana Lysákova Foto Zuzana Fialová Foto popis| Společnost produkuje široký sortiment biovýrobků Foto popis| Na Bioslavnostech se návštěvníci mohli seznámit s různými druhy mouk Foto Zuzana Fialová Foto popis| Pro-Bio provozuje ve Starém Městě na Šumpersku i mlýny Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Jak vidí evropské zemědělství bez Británie Zemědělec str. 8 Evropská unie Lukáš Prýmas Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Jak se vyvine společná zemědělská politika bez spoluúčasti Velké Británie? To ví asi málokdo. Evropští lídři a čelní představitelé agrárních uskupení vyjadřují své názory. Vybíráme ty nejzajímavější. Ministr zemědělství Velké Británie George Eustice, který byl pro brexit uvedl v krátkém prohlášení: „Skvělá zpráva, že národ se rozhodl opustit EU a obnovit demokratickou samosprávu ve Velké Británii. Můžeme dokázat mnohem víc. Myšlenka EU je zastaralá již 20 let, nyní lze čelit budoucnosti s důvěrou." Ministryně životního prostředí Elizabeth Trussová, která byla naopak pro setrvání v unii, uvedla na svém twitterovém profilu: „Britové zvolili, nyní musíme přiložit svou ruku k dílu a zajistit odjezd z EU tím nejlepším způsobem pro Británii." Evropský komisař pro zemědělství Phil Hogan prohlásil: J e mi to líto, ale respektuji rozhodnutí britského lidu opustit Evropskou unii. Opakuji výzvu prezidenta Jeana-Clauda Junckera pro rychlé a rozhodné jednání v souladu s článkem 50 (o vystoupení z EU) v zájmu zajištění stability obou stran. Odhodlaný mléčný sektor Dr. Judith Bryans, výkonný ředitel sdružení Dairy UK prohlásil: „Mlékárenský průmysl Velké Británie

je adaptabilní, odolný a odhodlaný. Dokáže čelit četným inovativním výzvám. Sdružení Dairy UK nestálo stranou v diskusi, věděli jsme, že bez ohledu na výsledek budeme i nadále působit na globálním trhu s mlékem a demonstrovat naše neochvějné odhodlání dát veřejnosti jen to nejlepší z mléka Velké Británie. Jedinečná příležitost Nick von Westenholz, výkonný ředitel Asociace Crop Protection řekl: „Volba odejít nabízí možnost posoudit předpisy upravující zemědělský sektor ve Velké Británii. Referendum poskytlo vítanou příležitost prozkoumat současnou zemědělskou politiku včetně jejích nedostatků, které poškozovaly konkurenceschopnost britského zemědělství. Nyní máme jedinečnou příležitost formovat pravidla agrárního sektoru ve prospěch britského zemědělství. Musíme lépe podporovat naše zemědělce tak, aby na stolech v celé Velké Británii byly zdravé, bezpečné, spolehlivé a cenově dostupné potraviny. Nyní je čas na práci s vládou, aby zavedla zemědělskou politiku, která podporuje zemědělce ve Spojeném království a umožnit jim soutěžit a obchodovat se zbytkem světa." Nové scénáře již jsou na světě Anglické a welšské sdružení Tenant Farmers Association (TEA) vyzvalo k moudrosti a diplomacii. Prezident George Dunn sděl! „Před námi je hodně práce při řešení velkých problémů, kterým čelí zejména živočišná výroba. Je třeba se vyrovnávat s volatilitou na světových trzích, přizpůsobit se změně klimatu, využívat nové technologie, zabývat se chorobami hospodářských zvířat Rovněž je nutné optimálně používat pesticidy a jiné zemědělské chemikálie a zajistit potravinovou a environmentálni bezpečnost. Teď musíme najít své vlastní řešení těchto důležitých otázek, což bude vyžadovat rychle dát stranou naše rozdílné názory v průběhu referenda a začít spolupracovat" TEA již v dubnu 2016 zveřejnilo nový scénář pro britské farmáře po výstupu z EU (Possible post Brexit farm strategy). Evropa se musí zkonsolidovat Zastřešující sdružení nevládních zemědělských organizací COPA/COGECA popsalo brexit jako „smutný den" pro zemědělce v EU a ve Velké Británii. „Klíčovým bodem pro nás bude, aby se zabránilo dalšímu narušení evropského zemědělského trhu, vzhledem k významu hospodářských vazeb přes kanál La Manche a současné krize zemědělského trhu. Je velmi důležité udržovat stabilitu na trhu," uvedl generální sekretář COPA/COGECA Pekka Pesonen. „Více než polovina exportu britských potravin a nápojů v současné době směřuje do EU a britský trh je také velkým exportním trhem pro jídlo a pití z jiných členských států. Budeme tvrdě pracovat, aby bylo zajištěno, že zemědělská komunita v EU nebo ve Velké Británii nedoplatí na mezinárodní politiku a dopad na obchod bude minimalizován," pokračuje Pesonen v komentáři. Největší francouzská unie farmářů FNSEA na twitteru zveřejnila, že výsledek vystoupení Británie znamená, že Evropa se musí sjednotit a opětné zavádění důvěry v „EU projekt". A zemědělství by mohlo být základem jeho budoucnosti. (Zdroj: agra-itet.com, Adam Sharp)

Farmárske slavnosti na Nachodsku Zemědělec str. 9 Evropská unie Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Letošní druhé farmářské slavnosti, kterými chce ministerstvo zemědělství podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, se budou konat 23. července od 10:00 hodin na Ekofarmě Bošina na Nachodsku. Cílem je ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání, současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Projekt má přiblížit, jak se žije na venkově, jak se vyrábí potraviny a jak vypadá dnešní modenu farmář, aby při volbě svého budoucího povolání děti zvažovaly i zemědělské profese a měly o jejich náplni co nejlepší představu.

Právě farmářské rodiny v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. O tom svědčí stále rostoucí zájem lidí o lokální a čerstvé produkty společně s rozvojem forem přímého prodeje, jako je prodej ze dvora, farmářské trhy či systém bedýnek," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka „Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit Vidět kdo potravinu vyrábí, z jakých surovin, a pokud jde o živočišné produkty, v jakých podmínkách zvířata na farmách žijí. A z toho si pak každý může udělat obrázek při rozhodování, jakým potravinám bude dávat přednost jako spotřebitel," doplnil. Rodinná Ekofarma Bošina se nachází v CHKO Broumovsko v malé obci Vernéřovice blízko Broumovských a Adršpašsko-teplických skal. Zabývá se především chovem a křížením masného skotu plemene salers a chovem prasat plemene mangalica. Doplňkovou aktivitou je také chov drůbeže a dalších hospodářských zvířat na Dětské farmě. Pyšní se certifikací na bioprodukty kontrolní organizace KEZ. Historie farmy se píše od roku 2001, kdy manželé Bošinovi začali hospodařit na 200 hektarech pronajatých pozemků, které později odkoupili. Ještě téhož roku se stali ekologickou farmou. V roce 2011 opravili kravín a začali budovat porážku a bourárnu masa, která byla o dva roky později schválena a certifikovaná Brzy poté se Bošinovi dočkali ocenění v soutěži Zemědělec roku 2012 v kategorii Mladý farmář a hned následující rok byl farmě udělen certifikát Broumovsko regionální produkt*. Mezi nejnovější úspěchy patří rozšíření chovu o prasata mangalica a drůbež, založení dětské farmy a stavba vlastní prodejny, kde bude možné zakoupit produkty místních farmářů. V rámci farmářských slavností nebude chybět ani kuchařská show, ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou Klasa. Součástí akce bude i program pro děti, hry, soutěže, kvizy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího. Pro veřejnost se během léta otevřou ještě tři farmy v různých krajích České republiky a Národní zemědělské muzeum v Praze a připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Vstup na akci je pro návštěvníky zdarma. *** Klíčové informace * Druhé farmářské slavnosti se uskuteční na Ekofarmě Bošina na Nachodsku. * Ekofarma se zabývá především chovem a křížením masného skotu plemene salers a chovem prasat plemene mangalica. * Doplňkovou aktivitou je také chov drůbeže a dalších hospodářských zvířat Foto popis| Rodinná Ekofarma Bošina se nachází v CHKO Broumovsko Foto autor| Foto archiv Foto popis| Bošinovi chovají skot plemene salers Foto autor| Foto archív

Výhled pro sklizeň obilnin a řepky Zemědělec str. 10 Zájamové organizace Josef Kubiš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Ve středu 29. června 2016 proběhlo předžňové jednání Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR v Hodkovicích. Komoditní rada konstatovala, že zásoby ze sklizně loňského roku jsou téměř vyprodány a do žní jdeme se zásobou 1,35 milionu tun obilovin, což je normální stav. Výprodej zásob umožnil zvýšený zájem ze strany obchodníků a větší vývoz během posledního období. Vzhledem k příznivému průběhu počasí při zakládání porostů na podzim loňského roku a mírné

zimě, kdy porosty vegetovaly skoro během celé zimy, byl stav porostů na jaře velmi dobrý. Setí jařin proběhlo včas, porosty dobře vzešly a celkový stav porostů obilnin a řepky je vcelku dobrý. Poslední dva měsíce bylo v některých oblastech sucho, hlavně na lehčích půdách, došlo k částečnému poškození porostů. Naopak poslední dobou jsou značné přívalové deště, které způsobují místy silné polehnutí porostů, jež bude mít vliv na ztráty při sklizni a zhoršenou kvalitu. U řepky, kde se očekával velmi dobrý výnos, se vlivem nadměrných srážek nyní rozšiřují houbové choroby včetně zasychání šešulí, což se opět projeví na výnosech a kvalitě. U řepky bude rozhodující hmotnost semen, která velkou mírou rozhoduje o výnosu. Celkově se očekává mírně nadprůměrná sklizeň, oproti loňskému roku bude nižší asi o 350 tisíc tun obilovin. Podle odhadů Evrospké unie se očekává v celé Evropě nižší sklizeň pšenice o pět milionů tun a bude i nižší sklizeň sladovnického ječmene. Celosvětově se očekává menší sklizeň pšenice o sedm milionů tun. Mírně klesají i zásoby, a tak se po propadu cen dá očekávat jejich oživení. U řepky se předpokládá pokles sklizně ve světě o dva miliony tun, jenom na Ukrajině bude výpadek 500 tisíc tun, což je třetina sklizně, zásoby jsou podnormální. Proto se dá očekávat dobrý odbyt a oživení cen nad deset tisíc korun za tunu. Problémy s počasím, kdy prudké lijáky a kroupy zasáhly celou Evropu, budou mít vliv na kvalitu, což se projeví zvýšeným zájmem o kvalitní potravinářské obilí. Závěrem komise konstatovala, že celková sklizeň u obilovin se očekává mírně nižší oproti sklizni roku 2015. Doporučuje věnovat zvýšenou pozornost kvalitní sklizni, roztřídit a ošetřit zrno, protože o kvalitní potravinářské obilí, jak pšenici, tak ječmen, bude zájem, a lze tak docílit i odpovídající ceny. U řepky, kdy vzhledem ke zpracovatelské kapacitě bude v Evropě chybět přes dva miliony tun, se očekává oživení cen. Další jednání komoditní rady bude začátkem srpna, kdy už budou známy první výsledky žní. Foto popis| Odhady výnosů a sklizní (vybrané zemědělské plodiny, absolutně, indexy) O autorovi| Josef Kubiš viceprezident Agrární komory České republiky

Z konference Farm Europe 18.7.2016 Zemědělec str. 10 Zájamové organizace Úřad Agrární komory České republiky Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komora České republiky se v tomto roce stala součástí organizace Farm Europe. Tím Členové komory získali přístup k množství informací včetně nejrůznějších studií a analýz, které se pravidelně objevují na portále akcr.cz v sekci 'pro členy'. Kromě toho členství ve Farm Europe přináší také možnost prezentace priorit tuzemského zemědělství na mezinárodních fórech. Příležitostí k tomu naposledy bylo Fórum o budoucnosti společné zemědělské politiky EU, které se konalo 8. června v rumunské Bukurešti. Následně je uveden zkrácený příspěvek Agrární komory ČR do diskusního panelu tohoto fóra. Evropská unie krizi neřeší Evropská unie a společně s ní také společná zemědělská politika (SZP) stojí na rozcestí. Ukazuje se, že Evropská unie není schopna řešit závažné problémy, jako je ekonomická nestabilita jižního křídla unie, masová migrace ze severní Afriky a Blízkého východu, a co je z našeho pohledu nejdůležitější - selhává také v řešení krize v sektoru zemědělství. Přitom byla SZP dlouho jakousi výkladní skříní evropské integrace. Dnes jsme v situaci, kdy sektor výroby mléka zažívá jednu z největších krizí v historii a Evropská komise přitom stále nemůže nalézt řešení, i když se na vzniku problému ukončením režimu kvót půl roku po vyhlášení ruského embarga do značné míry podílela. Odpovědnost za řešení situace komise přenáší na národní státy, čímž hrozí faktické narušení jednotného trhu se zemědělskými komoditami a potravinami. Situace na trzích je kritická

V problémech není totiž jenom mléko, ale také sektor výroby vepřového masa, drůbežího masa a vajec, ale též ovoce a zeleniny. Nedávno' sice došlo k menšímu oživení cen u vepřového masa, tam však nejspíš svoji roli hraje sezónní výkyv cen a výpadek produkce v Číně. Navíc, aby toto oživení mělo větší význam, musely by ceny růst konstantně nejméně rok. Stále platí, že jen v České republice sektor výroby mléka přijde v tomto roce na tržbách téměř o 330 milionů eur a sektor vepřového masa o 110 milionů eur, v chovu drůbeže a výrobě vajec se dají očekávat nižší tržby zhruba o 75 milionů eur. Pro porovnání je třeba říci, že EU v rámci záchranného balíčku vyplatila České republice pouhých jedenáct milionů eur. Příčiny krize jsou známé Příčiny stávající situace zůstávají pořád stejné. Jsou tu čistě externí vlivy, jako je ruské embargo nebo zvýšení produkce v dalších zemích, které nedokážou zemědělci ani stát z hlediska příslušnosti k jednotnému evropskému trhu žádným způsobem změnit Nedávno oznámené prodloužení sankcí jak ze strany EU, tak embarga ze strany Ruské federace přispěje k tomu, že opět nejvíce zasaženi budou zemědělci a zpracovatelé, přičemž Rusko se svými aktivitami a investicemi do prvovýroby a zpracování bude posilovat a jeho trh se nám bude stále více vzdalovat a uzavírat Ke všem dopadům je tedy nutné připočítat i zmaření vynaloženého úsilí a investic do působnosti firem v Rusku. Problémem u nás jsou především řetězce Existují i vlivy interní, přičemž největší roli v poklesu cen v tomto roce mají především obchodní řetězce a jejich obchodní a cenová politika. V České republice jsou uplatňovány například rozdílné marže na tuzemské a dovozové zboží, místní zboží je na pultech diskriminováno třeba i tím způsobem, že se záměrně nedoplňuje, po místních dodavatelích jsou požadovány dodávky za ceny pod běžnými náklady. Například u vajec velikosti M požadují řetězce cenu do 30 eurocentů za deset vajec včetně obalu (cena krabičky asi sedm eurocentů), přičemž reálné náklady včetně obalu se v našich podmínkách pohybují kolem 70 eurocentů za balení deseti vajec. Podobná situace je u mléka a mléčných výrobků a také u vepřového masa. Výkupní cena mléka se nyní pohybuje pod hranicí 20 eurocentů za litr, mlékárny jsou velkou část produkce schopné ve výrobcích realizovat ještě výrazně pod tímto číslem, při nynějších cenách vychází litr mléka v kilogramech sušeného mléka na jedenáct eurocentů, u sýrů je to přibližně třináct eurocentů, u tvarohů 21 eurocentů za litr mléka. Jedinou záchranu tak představují výrobky s přidanou hodnotou, kde ovšem největší díl přidané hodnoty prostřednictvím marže seberou právě obchodní řetězce, které navíc, jak bylo řečeno, protěžují zahraniční konkurenci. V Evropě existuje nerovnost Přitom podle dostupných údajů by vzhledem k ceně práce a technologiím měla být tuzemská výroba objektivně cenově naprosto konkurenceschopná. Do hry vstupují i další aspekty, jako daleko menší ohledy na pohodu zvířat v některých zemích, ze kterých se k nám živočišné produkty dovážejí, a především výrazné daňové úlevy a další osvobození od některých pro nás povinných poplatků. V sousedním Polsku například platí sleva na sociálním pojištění, osvobození dotačních podpor od daně z přijmu, slevy na dani z nemovitosti nebo na poplatcích za odběr povrchové vody. Podobné daňové úlevy chystá také sousední Německo, a to 100 milionů eur přímé pomoci a 40 miliard eur ve formě kombinace daňových úlev. Německo společně s Polskem přitom mají největší podíl na dovozu živočišných produktů do České republiky. Společná zemědělská politika tak ztrácí právo na své pojmenování, tedy „společná" a státy nyní spíše stále více rozděluje. Evropské unii situace částečně vyhovuje Sama Evropská unie je v řešení krize spíše pasivní, zdá se, že situaci v tichosti monitoruje a spoléhá se na přirozené vyčištění trhu, které však není v systému, kde všichni nemají rovné podmínky, možné. Evropská unie zatím naprosto selhává ve společné regulaci obchodních řetězců, jejichž chování

přispívá k zhoršování situace. Jsou tu jednoznačně stopy monopolního či oligopolního jednám, které za normálních podmínek bývá protizákonné. Je třeba si zároveň uvědomit že ačkoli slovo regulace někomu nezní dobře, je tržní prostředí maloobchodu v ČR a v mnoha zemích EU již natolik pokřivené, že to bez ní nepůjde. Inspirací může být regulace trhu s telefonními službami, která byla prospěšná především pro zákazníka. Řešení pro Česko musí přijít okamžitě Česká republika má jednu z nejnižších cen mléka v Evropské unii hlavně kvůli nerovným podmínkám v porovnání s ostatními státy a kvůli chování obchodních řetězců. Pokud se nenajde způsob, jak v České republice v tomto roce zemědělcům prostřednictvím daňových a dalších úlev ponechat v závislosti na dalším vývoji trhu zhruba 250350 milionů eur, bude velmi brzy stát řešit mnohem větší problémy, ať už se to tyká příjmů státního rozpočtu nebo sociálních a environmentálních dopadů na venkov. Evropské unii hrozí politická krize V úvodu zaznělo, že Evropská unie stojí na rozcestí, příčinou je možný odchod Velké Británie z Evropské unie. Důvodem britského rozladění byla dlouhodobá frustrace obyvatel Spojeného království kvůli unijnímu přehlížení některých problémů a neschopnosti řešit výzvy, které s sebou ekonomická integrace a globalizace přinášejí. Podobnou frustraci pociťují i zemědělci sdružení v Agrární komoře ČR Podle názorů, které rezonují během společných jednání s některými dalšími zeměmi východního rozšíření Evropské unie, nejsou zemědělci Agrární komory ČR sami. Evropská unie tak brzy nebude dále přehlížet krizi zemědělskou, ale bude muset řešit akutní krizi politickou. Každá krize je však zároveň příležitostí. Současná politická krize, která Evropskou unii postihla, podle nás představuje ideální příležitost k sebereflexi a k reformě, která by měla zaručit aby karty byly rozdány spravedlivěji a společná zemědělská politika opět získala právo být nazývána společnou.

Jak dál v produkci mléka? Zemědělec str. 11 Zájamové organizace Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.7.2016

zpět Trvalý pokles cen navýsost strategické suroviny - mléka, který není jediným případem nízkých cen v posledních deseti letech, nastoluje opět základní otázku - totiž, zda se v České republice vyplatí i nadále mléko produkovat, a především zda se vyplatí produkovat mléko i v budoucnosti. Velmi schematická a tedy nepřesná odpověď na ni není přitom zrovna pozitivní - vše totiž nasvědčuje tomu, že současný objem produkce mléka v ČR bude stále méně udržitelný a část jeho výrobců tak bude muset skončit. Nezabrání tomu ani vyšší dotace, ani daňové úlevy, jimiž se snaží ministerstvo zemědělství produkci mléka zachránit, respektive podpořit ekonomiku jeho producentů. Nepomohou přitom především proto, že jsou podpory špatně zacíleny, protože nezohledňují ani ekonomiku produkce mléka v České republice, ani lokální specifické podmínky, nerozlišují „malé od velkých", ani hory od nížin. Prostě jsou plošné, jakoby v zemědělství existovala pouze plošná a univerzální řešení, která ovšem neexistují ani v průmyslu, natož v odvětví, které pracuje v prostředí přírody - všeobjímajícího organismu, který má nekonečné množství průběžně se měnících variant Vývoz dotovaných přebytků není možný Situace, která se dnes zdá velmi kritická, navíc ještě není zřejmě pomyslným dnem problémů, které producenty mléka v ČR, ale i v zásadě v celé Evropské unii, čekají. Na světovém trhu se totiž stále více prosazují mimo jiné také s produkcí mléka druhdy rozvojové a mléko dovážející země, jako je Čína a obecně asijský kontinent a Jižní Amerika. I kvůli potravinářské válce s EU buduje cíleně

vyšší soběstačnost v této komoditě Rusko, ve hře je také Indie a všechny takzvané třetí země, kam Evropská unie svou nadprodukci v minulosti vyvážela. Často ale za cenu dotovaných (subvencovaných) exportů, což je ovšem opatření, které bylo na úrovni Světové obchodní organizace (WTO) před dvěma lety definitivně zakázáno, a je iluzorní, že by bylo opět obnoveno. Iluzorní je v tomto smyslu i snaha Ministerstva zemědělství i Agrární komory ČR, protože Česká republika takovou sílu, aby zvrátila složitě domluvené podmínky celosvětového obchodu, nemá a mít nebude. Pokud by se přitom EU rozhodla porušit tyto podmínky jako celek, riskovala by tím sankce ze strany WTO, včetně odvetných opatření ze zemí, kam by se snažila oficiálně dotované mlékárenské přebytky vyvézt Ani tudy tedy cesta nevede. Efektivita namísto maximalizace Řešení pro zachování produkce mléka v ČR ale existují, jde však o celý soubor vzájemně provázaných kroků, jejichž finálním výsledkem by mělo být hned několik důsledků. Jednak - a to je základní, je nutné využít všechny ještě existující rezervy ke zvýšení efektivity tuzemské produkce mléka. To však automaticky neznamená zvyšování užitkovosti - v některých případech by měl být výsledkem dokonce pravý opak. Nejde totiž o objem produkce, ale o efektivitu produkce mléka nebo ještě jinak - dosažení co nejnižších nákladů na výrobu litru mléka. Česká republika ovšem šla zatím - a stále to platí, právě cestou maximalizace produkce, té je však často (jistě ale ne vždy) dosaženo za cenu vysokých nákladů, především v případě mléčného skotu chovaného převážně ve stájích, byť s vysokou užitkovosti'. I kvůli zlepšení stavu životního prostředí, rozšíření spektra plodin pěstovaných na orné půdě, snížení rizik sucha a eroze a v neposlední řadě i kvůli zaměstnanosti přitom naše země potřebuje spíše více skotu (a přežvýkavců obecně) na horách a v podhorských oblastech, a naopak méně vysokoprodukčních dojnic v kravínech. Ukazuje se totiž, že právě vysokoprodukční chovy mají největší ekonomické problémy, které se ještě zásluhou nastavení dotačních programů stávajícího vedení ministerstva zemědělství prohloubily, neboť se značná část producentů zadlužila, například díky podpoře investic v Programu rozvoje venkova. Diverzifikace produkce Dalším bezpodmínečně nutným výsledkem potřebné restrukturalizace produkce mléka v České republice musí být cílený rozklad rizik vyplývajících z cenových výkyvů na trhu s mlékem, které současnou situací nekonči, i když lze předpokládat snad ještě v průběhu letošního roku mírné oživení cen. To znamená, že všichni producenti mléka v ČR by měli usilovat o diverzifikaci své produkce, přičemž platí, že pro specializovanější podniky je nutnost diverzifikace důležitější. Právě k tomu by měla vést podpora státu (ministerstva zemědělstvo, přičemž spektrum možných programů posilujících příjmy producentů mléka může být velmi široké a dokonce nemusí být jen ze zdrojů ministerstva zemědělství. Například taková adaptační strategie na klimatické změny, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí, může být jedním z takových zdrojů, právě na základě již zmiňovaného příznivého vlivu chovu přežvýkavců na retenční schopnost krajiny. Podpora 'správných bioplynek' I když jde o velmi spornou aktivitu, bylo by žádoucí opětovně otevřít problematiku účelné podpory „správných" bioplynových stanic (BPS) a obecně podmínky produkce obnovitelných zdrojů energie (OZE), které mají přímou návaznost na zemědělskou výrobu a v nichž lze otevřít nové možnosti zdrojů například i pro producenty mléka. K tomu by ale bylo nutné vysvětlit laické i novinářské veřejnosti rozdíl mezi BPS na „cíleně pěstovanou biomasu" a těmi, které likvidují zemědělský a potravinářský odpad a které tak přispívají ke snížení ukládání odpadů na skládkách. To ale nestačí, protože efektivita z takových zdrojů vyráběné energie je poměrně nízká, a k tomu, aby 'uklízeči bioplyn" splnily svůj účel, by bylo nutné revidovat dosavadní pravidla. K tomu, aby mohli producenti mléka flexibilněji reagovat na změny na trzích s mlékem, ale obecně na jakékoli změny (nejen) na mléčném trhu, by ale bylo také nutné vytvořit pro takové flexibilní reakce prostor, což v praxi znamená opustit nebo výrazně omezit stávající systém víceletých závazků, které takovou reakci neumožňují. Co navázat k produkci mléka

Samotné jednotlivé firmy produkující mléko by nicméně měly samy uvažovat o tom, co je možné k produkci mléka navázat - a opět je možností celá řada. Jednou z nich je alespoň částečné zpracování mléčné suroviny na finální potravinářské výrobky, další jsou spojené s agroturistikou nebo pohostinskými aktivitami a obecně veškerými oblastmi služeb, které mají na našem venkově stále velké rezervy. Platí přitom to, co bylo řečeno v úvodu - univerzální recept neexistuje, mnoho naznačených aktivit nemůže řada podniků naplnit, naproti tomu je značné množství možností, které zmíněny nebyly. Orientace na biomléko Pro část producentů mléka, působících zejména v horských a podhorských oblastech, může představovat zlepšení ekonomiky produkce mléka jejich orientace na biomléko, které lze v porovnání s konvenčním mlékem, alespoň v současné době, prodat za dvojnásobné ceny, přičemž často s nižšími náklady na produkci litru. Kromě toho jde o dobrý exportní artikl, i když je více strategické zpracovávat biomléčnou surovinu rovnou na území České republiky. Efektivnější zpracování v mlékárnách V úvodu zmíněný předpoklad snížení dosavadní produkce mléka na území ČR by jistě nemusel platit, pokud by byla tuzemská produkce mléka, ale i jeho zpracování v našich mlékárnách efektivnější, to vše spolu s účelným marketingem a vyšší vůlí spotřebitele preferovat při nákupu potravin produkty tuzemského původu. To se však i díky stávajícímu nastavení nejen našich, ale i evropských dotací nejspíše nestane. Kompenzace za útlum výroby mléka Bylo by tak žádoucí, aby se ministerstvo zemědělství zabývalo možnostmi kompenzací útlumu produkce mléka v ČR, jako tomu je ve Francii, Německu nebo Polsku, a především nastavením potřebných parametrů takovým způsobem, aby mléčný trh případně opouštěly subjekty s nejnižší efektivitou. Není to sice záměr pro získávání politických bodů, ale pro předvídatelnost podnikání v sektoru produkce mléka by to bylo nanejvýš záslužné. Existuje i možnost zpracovat soubor opatření k udržení současné produkce mléka v naší zemi - to je ale problematika o řád složitější, nehledě na to, že dosavadní opatření k tomuto cíli (Program rozvoje venkova) nevedou, a nelze tak předpokládat zásadní obrat v současném pojetí mlékárenské politiky. Je to smutné, ale je to tak. Foto popis|

* Kalendář akcí 18.7.2016

Zemědělec str. 47 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec. cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce @ profipress.cz. * 19.7. Polní den pluchatých pšenic v ekologii se koná v Dačicích, okres Jindřichův Hradec pěstování pšenice jednozrnky, dvouzrnky a špaldy v ekologickém zemědělství, přednosti i rizika jejich pěstování, uplatnění na trhu, prohlídky porostů. Organizátorem je PRO-BIO. Info: Ing. Petr Trávníček, tel.: 603 150 701, mailto:[email protected]. * 21. 7. 9.00 hod. Polní den o bramborách se koná v Olešné 29, 580 01 Olešná. Organizátory jsou Medipo Agras H. B. a Solmilk Olešná, Dobrovského 2366,580 01 Havlíčkův Brod. Info, tel.: 569 422 245.

23.-24.7. Ovčácké slavnosti západočeského krajského sdružení, krajská výstava ovcí a koz se koná v Horšovském Týně. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz. Info: tel.: 777 754 800, mailto:[email protected], http://www.schok.cz. 26. 7. Základní výběry býků plemene české strakaté se konají v Osiku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340, 252 42 Veštec. * 26. 7. 9:00 hod. Odborný seminář a polní den o bramborách se koná v Havlíčkově Borové. Organizátory jsou Český bramborářský svaz, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Havlíčkova Borová, zemědělská a. s. Info: tel.: 603 266 167. * 27. 7. 09:30 hod. Bramborářský seminář se koná v Březové u Opavy. Organizátory jsou Český bramborářský svaz, Brezovská zem. a. s. Info: mailto:[email protected], tel.: 569 466 243. 30. 7. 11.00 hod. XXTV. národní přehlídka chovných koní plemene Shagya araba se koná v Humpolci, na kolbišti Zlaté podkovy. Organizátorem je Svaz chovatelů Shagya araba České republiky. Info: tel.: 775 343 634. 13. 8. Ovčácké slavnosti na Zlobici - celostátní výstava plemen ovcí a koz se koná ve Zlobici. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz. Info: tel.: 777 754 800, mailto:[email protected], http://www.schok.cz. * 13.-27. 8. Škola přírodního stavitelství se koná v Bílých Karpatech. Organizátory jsou Ekovesnice, Eko-osada,. Info: Nicol Vondra, tel.: 774 216 807, mailto:[email protected]. * 18.-21.8. Agrokomplex Nitra 2016 (43. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy) se koná v Agrokomplexu Nitra. Organizátorem je Agrokomplex -Výstavníctvo Nitra. Info: +421 376 572 123. * 25.8.9.00 hod. - 30.8.17.00 hod. Země živitelka na téma Budoucnost českého zemědělství a českého venkova (43. ročník mezinárodního agrosalonu, národní dožinky, prezentace kvalitních českých potravin, soutěž o Zlatý klas) se koná na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice, Husova 523, 370 21 České Budějovice ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, MMR, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Zemědělským svazem ČR. Info: http://www.vcb.cz. * 25. 8. 13.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žlunice se koná ve Žlunicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 27. 8.10:00 hod. Národní dožinky (dožinkový průvod a celodenní kulturní akce v Pivovarské zahradě) se konají na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. Info: mailto:[email protected]. * 30. 8. Seminář k dřevině roku Třešeň ptačí se koná v Lesním závodu Židlochovice (blok přednášek a exkurze v porostech). Info: Vít Skála, http://www.cesles.cz, http://www.lesnictvi.cz. * 3. 9. Pelhřimovské dožinky (dožinková slavnost s bohatým doprovodným programem) se konají v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:[email protected]. * 3.9.9.30 hod. Ležnické biodožínky (tradiční oslava dokončení sklizně) se konají v Ležnici 810, Horní Slavkov. Organizátorem je Agrafa, Ležnice 810,357 31 Horní Slavkov. Info: tel.: 724 437 685. * 8. 9. 9.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žabčice se koná v Žabčicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 8.9.10.00 hod. Agroshow Dynín se koná v Dyníně. Organizátorem je Bednař FMT, Lohenická, Praha 9 - Vinoř. * 10.-11.9.8.00 hod. Jiřinkové dny (více než 300 odrůd Jiřinek světového sortimentu, novinky roku 2016, výstava růží, mečíků, begónií, fuchsií a dalších květin) se konají ve Slovci u Městce Králové. Organizátorem je Zahradnictví Dahlia. Info: Luděk Brzák, Zahradnictví Dahlia, http://www.dahliabrzak.cz. * 10. 9. 9.00 hod. Historické traktory 2016 (historické traktory - stabilní motory - zemědělské stroje 2016), akce se koná v Kropáčově Vrutici 27 219, PSČ 294 79. Organizátorem je N & N Kosátky, Kropáčova Vrutice 111,294 79 Kropáčova Vrutice. Info: tel.: 603 289 403. * 12.-14.9.21. Odborný seminář s mezinárodní účastí s názvem Aktuální aspekty pěstování zpracování a využití léčivých, aromatických a koreninových rostlin (legislativní aspekty pěstování LAKR, léčivé konopí, biologická aktivita, nejnovější výsledky výzkumu, pěstování a zpracování LAKR) se koná v České zemědělské univerzitě v Praze. Organizátorem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: mailto:[email protected]. * 12.-14. 9. 19.30 hod. Konference Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2016 (nejnovější výsledky teoretického a aplikovaného výzkumu v oblasti stresové fyziologie rostlin, včetně aplikace získaných výsledků ve šlechtění, pěstování a ochrany rostlin) se koná ve Zvolenu, Štúrova 2, ÚEL SAV SK, SK. Organizátory jsou Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Ústav Ekologie lesa SAV Zvolen. Info: doc. Ing.

František Hnilička,Ph. D.,ČZU v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129,165 21 Prahaó-Suchdol, mailto:[email protected].

Zemědělec (newsletter) Obchod s potravinami prochází proměnou Zemědělec (newsletter) str. 0 Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2016

zpět Obchod s potravinami v České republice prochází velkou proměnou, která je téměř srovnatelná s příchodem hypermarketů ve druhé polovině 90. let. Zatímco donedávna bylo pro řetězce hlavním zdrojem růstu otevírání nových prodejen, dnes zbývá obchodníkům jediná cesta - získat zákazníka kvalitnějším zbožím, které se dá prodat za vyšší cenu. Slevové akce k růstu obratu již nevedou. Vyplývá to z nejnovější studie GfK Supermarket-Diskont-Hypermarket 2016. Mezi příčinami této velké proměny maloobchodu jsou například změna životního stylu českých zákazníků či růst ekonomiky v posledních letech. "Ale jedním z hlavních faktorů je proměna obchodu samotného. Jen největší řetězce přidaly za posledních deset let 77 procent nových obchodních ploch, ovšem v posledních letech se nárůst počtu prodejen prakticky zastavil," uvedl analytik GfK Zdeněk Skála. V letech 2002 až 2004 otevřely největší řetězce 30 procent nových prodejen a získaly tak o 20 procent vyšší obrat. Mezi roky 2012 a 2016 tytéž řetězce celkem zvýšily počet prodejen o jedno procento, ale jejich obrat rostl celkově o deset procent. Zdroje růstu tedy obchodníci našli jinde, dodává GfK. Slevové akce v ČR k růstu obratu podle studie nepřispívají, podíl zboží prodaného ve slevách je přitom v ČR nejvyšší v Evropě. Růst objemu spotřebovaných potravin je však minimální a dále zvyšovat šíři sortimentu na regálech obchodníci již také nemohou. Podle Skály řetězcům zbývá jediná cesta k růstu - získat zákazníka kvalitnějším zbožím, s vyšší přidanou hodnotou, které se dá prodat za rozumně vyšší cenu. URL| http://zemedelec.cz/obchod-s-potravinami-prochazi-promenou/

Slovenským farmářům vyšší dotace nepomohly Zemědělec (newsletter) str. 0 Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2016

zpět Ani vyšší dotace nepomohly slovenským zemědělcům v minulém roce zlepšit hospodaření. Výnosy odvětví klesly i kvůli nižším prodejním cenám, vyplývá z údajů slovenského ministerstva zemědělství. Zisk sektoru se loni propadl o více než polovinu na 30,5 milionu eur (825 milionů korun), byť dotace do slovenského zemědělství stouply o bezmála čtvrtinu na 873,9 milionu eur (23,5 miliardy Kč). Výrazné zvýšení finančních podpor, které souviselo s čerpáním peněz z předchozího a současného sedmiletého programového období unijních fondů, nezabránilo mírnému poklesu výnosů sektoru. Podle ministerstva zemědělství by bez dotací většina farmářů ale vykázala ztrátu. Slovenští farmáři se loni potýkali s poklesem cen svých produktů, přičemž nejvýrazněji, o desetinu, zlevnily výkupní ceny mléka a vepřového masa. V reakci na takzvanou mléčnou krizi, kterou vyvolal přebytek mléka na evropském trhu, slovenský premiér Robert Fico oznámil mimořádnou dotaci farmářům ve výši 33 milionů eur (891 milionů korun).

Slovenští zemědělci a potravináři dlouhodobě upozorňují na nelichotivý stav odvětví a na klesající zastoupení domácích potravin na pultech obchodů. Negativní saldo zahraničního obchodu Slovenska s potravinami a zemědělskými produkty se loni prohloubilo téměř na 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun), přičemž pětinou se na tomto výsledku podílela obchodní výměna s Českem.* URL| http://zemedelec.cz/slovenskym-farmarum-vyssi-dotace-nepomohly/

Škodí chov skotu životnímu prostředí? Zemědělec (newsletter) str. 0 Jana Velechovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.7.2016

zpět Chov skotu pro produkci mléka a hovězího masa je od pradávna rozšířen takřka po celém světě. Ale není tomu zase tak dávno, co začalo být toto odvětví zemědělské výroby obviňováno ze zločinu jménem globální oteplování. A tak se začaly vydávat spousty peněz na výzkumy toho, jak dopady skleníkových plynů produkovaných skotem „ve velkém“ zmenšit. Ale je vliv skotu skutečně tak strašný? Statisíce let se na severoamerických prériích pásla obrovská stáda bizonů a v Evropě zubrů a praturů a nic tak významného (nepočítáme-li střídání dob ledových a meziledových) se nedělo. To až dnes v epoše sebestředného „sebeobviňování“ se někteří jedinci (a hlavně jejich nátlakové skupiny maskované za ekology) snaží probíhající přírodní procesy svést na přemnožené a zkažené lidské pokolení a krom jiného i na jeho „zločinné“ zalíbení v hovězím mase. Proto již z různých stran a v různých médiích padla nejedna výzva k omezení konzumace hovězího masa, někdy je to v zájmu vlastního zdraví, poslední dobou dokonce v zájmu celého životního prostředí a udržitelnosti života na naší planetě. Vegetariáni a zastánci práv zvířat by v otázce, zda přistoupit k omezení chovu skotu pro záchranu planety, měli okamžitě naprosto jasno. Ale, není tomu zase tak dávno, co byla publikována studie, ze které je patrné, že dávat rovnítko mezi omezení chovu skotu a snížení produkce skleníkových plynů není tak docela správné, jak by se mohlo „dobrotrusům“ s jednodušším pohledem na svět na první pohled zdát. Vědci odhalili, že snížení produkce hovězího masa, resp. omezení stavů skotu nemusí vždy a všude vést ke snížení emisí skleníkových plynů. A možná, že v globále je tomu právě naopak.* Více informací si přečtete ve Farmáři č. 6 URL| http://naschov.cz/skodi-chov-skotu-zivotnimu-prostredi/

zlinskenovinky.cz Farmářské slavnosti 2016 startují na Vsetínsku 16.7.2016

zlinskenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Ministerstvo zemědělství opět připravilo další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi. Pro veřejnost se během léta otevřou čtyři farmy v různých krajích České republiky a Národní

zemědělské muzeum v Praze a připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Letošní Farmářské slavnosti budou zahájeny 16. července na Vsetínsku na Ekofarmě Agrofyto – Lidečko. „Farmářskými slavnostmi chceme lidem přiblížit rodinné hospodaření a život na venkově. Jsou to totiž právě farmářské rodiny, které v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. Stále více lidí chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit,“ zve na slavnosti ministr zemědělství Marian Jurečka. Zlínský kraj i letos podpoří tradiční Slavnosti vína První z farem leží v malebné vesnici Lidečko v hornaté oblasti Valašska a zaměřuje se na produkci mléka a hovězího masa v BIO kvalitě. Návštěvníci se mohou těšit na prohlídku masných plemen Limousine a Simentál, mléčného Holštýnského skotu a další hospodářská zvířata. Jsou připraveny tematické hry a soutěže a bohatý doprovodný program pro děti i dospělé. Nebude chybět hod lasem ani simulátory dojení krávy a jízdy na býkovi. Budete moct proniknout do celého procesu výroby mléčných bio výrobků a podívat se do prostorů farmy, které udělil Nadační fond Bartákova hrnce ocenění za dlouholetou práci v souladu s přírodou „Nejlepší ekozemědělec roku 2009“. Ilustrační foto Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov. Cílem je ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání, že současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Projekt má přiblížit, jak se žije na venkově, jak se vyrábí potraviny a jak vypadá dnešní moderní farmář, aby při volbě svého budoucího povolání děti zvažovaly i zemědělské profese a měly o jejich náplni co nejlepší představu. Pro Zlínskénovinky.cz Bc. Linda Čtvrtečková, DiS., GATE. (lh,zlinskenovinky.cz,foto GATE)

URL| http://www.zlinskenovinky.cz/zpravy/re...e-slavnosti-2016-startuji-na-vsetinsku/

zpravy.rozhlas.cz Ve Venezuele prodloužili stav ekonomické nouze. Na dovoz a distribuci potravin dohlíží armáda 14.7.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 amerika David Koubek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Venezuelský prezident Nicolás Maduro prodloužil o další dva měsíce stav ekonomické nouze. Původně ho vyhlásil v lednu a od té doby je to už třetí prodloužení. Opatření mimo jiné umožňuje zvláštní režim v zásobování obyvatelstva základními potravinami, kterých se v obchodech nedostává. Dekret prezidenta Madura opět připomíná termín "ekonomická válka". Toto sousloví Maduro používá velmi často. Tvrdí, že nedostatek zboží, ale už i například surovin pro výrobu léků, je výsledkem tlaku opozice a podnikatelů, kteří údajně sabotují socialistický projekt, který začal Hugo Chávez a Madurova socialistická vláda v něm pokračuje.Dekret, který dává prezidentovi silnější pravomoci a omezuje některá práva Národního shromáždění, platí na další dva měsíce.Armáda

mimo jiné převzala kontrolu nad pěti klíčovými přístavy, kterými se dováží do země zboží a suroviny. Do vedení úřadu pro správu přístavů jmenoval prezident Maduro armádního generála Efraína Luga.Maduro také jiným dekretem vytvořil zvláštní orgán, takzvanou Velkou misi suverénního zásobování, kterou povede ministr obrany Vladimir Padrino. Vojáci budou podle výnosu dohlížet nad distribucí potravin, hygienických potřeb nebo léků. Orgán má také právo donutit soukromou firmu, aby státu odprodala zboží.Už teď začínají fungovat takzvané lidové výbory, které rozdělují základní potraviny mezi obyvatelstvo.V obchodech ve Venezuele je nedostatek zboží, v poslední době je čím dál častější rabování. I v těchto případech zasahuje armáda.Venezuelská opozice tvrdí, že stav ekonomické nouze povede k vyvlastňování majetku. K tomu už v minulosti docházelo, ale nešlo zatím o masový jev.Šlo například o jeden řetězec supermarketů a také jednoho prodejce elektrospotřebičů. Naposledy to byla americká firma Kimberly-Clark, která vyráběla třeba toaletní papír a hygienické potřeby, ale zastavila výrobu kvůli nedostatku surovin. Na jejich dovoz se často firmám nedostává deviz. Vláda proto převzala kontrolu nad závodem, jak řekl ministr práce Oswaldo Vera, a předala ho do rukou dělníků, aby spustila znovu výrobu.Venezuela dočasně otevřela hranice s Kolumbií, v zemi chybějí potraviny Venezuelské pivovary Polar obnoví produkci. Nedostatky zboží ale v zemi trvají Venezuelané ověřují statisíce podpisů pod peticí za odvolání prezidenta. Jsou prý neplatné Ve Venezuele pokračuje masové rabování, policie zadržela 400 lidí Venezuelská opozice odmítá státem řízenou distribuci potravin Venezuelská vláda bude rozdělovat 70 procent potravin, v zemi roste kriminalita a sílí protesty

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1632821

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Pozor, co číhá v regálech 1. Předražují řetězce české produkty? 2. Anketa: Využívají regiony regionální potraviny a produkty pro svůj marketing?

Recommend Documents