POZNÁMKY
K OBRAZOVÝM
PŘÍLOHÁM
1. (Frontispice) Portrét Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564 — 1621). K r e s l i l a r y i Aegidius Sadeler (1570—1629). Z Harantova cestopisu Putování aneb Cesta z království Českého atd. Vytištěno ve Starém Městě Pražském u dědice M . Daniele A d a m a z Vele slavína 1608. Brno, U n i v . knihpvna, sign.: A II M d 4. 2. M a p a Evropy. R y t i n a z první poloviny 17. století. Z díla: Joannes Philippus A b e 1 i n u s, Theatrum Ěuropaeum (Frankfurt a. M . 1662). R y l Mattháus M e r i a n starší (1593 — 1650). První vydání Abelinova spisu vyšlo v 1. 1633 — 1635. Brno, U n i v . knihovna, sign.: S T 3-15. 3. Kolorovaný portrét Jacoba Handla-Galluse v díle Quartus tomus Musici operis harmoniarum. Tenor. Pragae, Typis Georgii N i g r i n i , A n n o M D X C . Portrét je na foliu 9a. Brno, hudebně hist. oddělení Moravského muzea, sign.: A 20.530. 4. Titulní strana z díla: Jacobus H a n d l ( G a l l u s ) , Quartus tomus Musici operis harmoniarum quatuor, quinqu/e, sex, octo et plurium vocum, quae ex sancto catholicae ecclesiae usu Ua sunt dispositae . . . Q u i n t a vox. Pragae, Typis Georgii N i g r i n i , A n n o M D X C . Brno, h u debně hist. oddělení Moravského muzea, sign.: A 20.530. 5. Titulní strana z díla: Horatio Vecchi da Modena, P i u e diversi madrigali e canzonette á 5. 6. 7. 8. 9. et JO. voci, per avanti separatamente iti in luce, et ora insieme raccolti. Basso. I n Norimbergo, nella stamperia delli Gerlachii, M D X C I I I . Brno, hudebně hist. oddělení Moravského muzea, sign.: A 369. 6. Titulní strana z díla: Jacobus Regnard, Missae sacrae ad imitationem selectissimarum eantionum suavissima harmonia a quinque, sex et octo vocibus . . . Sexta vox. A p u d Wolfgangům Richterům, impensis N i c o l a i Steinii, bibliopol. et notarii publ. M D C I I . Brno, hudebně hist. oddělení Moravského muzea, sign.: A 20.531. 7. Titulní strana z díla: Orlando d i Lasso, Magnum opus musicum . . . Complectens omneš cantiones quas motetas vulgo vocant i. . . II. III. IV. V. VII. VIII. IX. XII. vocum. Bassus. Monachii, ex typographia Nicolai Henrici M D C I V . Brno, hudebně hist. oddělení Moravského muzea, sign.: A 20.527. 8. M a p a Čech. Rytina ze 17. století. Ze sbírky map a rytin Balthasara Ferdinanda M o l l a (1717 — 1771), rakouského rytce a sochaře. Brno, U n i v . knihovna, sign.: G F X X 17. 9. Pohled na část Pražského Nového Města a Vyšehrad, detail z prospektu 1601. Dřevoryt Jana Willenberga z díla Bartoloměje P a p r o c k é h o z Hlahol, Diadochus. U dědiců Jana Šumaná, Staré Město Pražské 1602. N a 5. a 6. straně oddílu O počátku a dávnověkosti měst i> království Českém. Praha, knihovna Národního muzea. 10. Pohled na horní část Pražského Nového Města. K r e s b u pro pohled narýsoval císařský vyšívač Philipp van den Bosch, usedlý v Praze od roku 1604. Detail z tzv. prospektu Aegídia Sadelera, poprvé vydaný roku 1606. R y l Johann Wechter. Praha, knihovna Národního muzea. 11. Pohled na pražskou Letnou, část Malé Strany a Starého Města. Kresbu narýsoval císařský vyšívač P h i l i p p van den Bosch, usedlý v Praze od roku 1604. Detail z tzv. prospektu A e g i dia Sadelera, poprvé vydaný roku 1606. R y l Johann Wechter. Praha, knihovna Národního muzea. 12. Ukázka italské renesanční architektury v Praze. Celkový pohled na letohrádek Belvedere (Letohrádek královny A n n y ) v Praze. B u d o v u postavil za vedení Jana Spatia kameník
168
13.
14.
15
16.
17.
18.
19.
20.
Paolo della Stella, který působil v Praze od r. 1538. Patrovou nástavbu dokončil v 1. 1560 až 1567 královský stavitel Bonifác Wohlmut, původem z Kostnice. Z archívu Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Fotografoval Vladimír F y m a n . Ukázka renesanční architektury v Čechách. Arkádový dvůr státního zámku v Opočně, okres Rychnov nad Kněžnou. Jihovýchodní část nádvoří. Zámek b y l postaven v 1. 1560 — 67. Původně b y l v majetku rodiny Trčků z Lípy. Z archívu Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Fotografoval Vladimír F y m a n . Ukázka pozdní italské renesanční architektury na Moravě. Arkádový dvůr státního zámku v Bučovicích. Tuto nejkrásnější moravskou renesanční zámeckou budovu postavil v 1. 1567 až 82 italský architekt Pietro Ferrabosco d i Lugano (Lagno) pro Jana Šemberu Černo horského z Boskovic. Z archívu Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Fotografoval Čestmír Šila. Portrét císaře Rudolfa I I . (1576 — 1611). Z díla Joannes Philippus A b e l i n u s , Theatrum Europaeum (Frankfurt a. M . 1662). R y l Mattháus M e r i a n starší. První vydání Abelinova spisu vyšlo v 1. 1633 — 1635. Brno, U n i v . knihovna, sign.: ST 3 — 15. Octavius de Strada (1550— před r. 1615)- symboly císaře R u d o l a I I . z díla: Simbola j Romanorum Imperatorum \ occidentis et orientis regumque His | paniarum Galliarum, Anglorum, Scotorum, Lusitanorum | utriusque Siciliae, Hieruselimitarum, Hungarorum, Bohémorum | PollonoTum, Daniarum, Suevorum, Navarrorum etc. | Per Octavium de Strada, čivem Romanům \ S. Caes. Miis Nobilem Aulicum. Brno, U n i v . knihovna, sign: M k 51, rukopis z bývalé Ditrichštejnské knihovny v Mikulově, sign. I, 215. Ukázka z obrazové galerie Pražského hradu. Petrus Paulus Rubens (1577 — 1640), Shromáž dění olympských bohů. Obraz v z n i k l asi roku 1602. Olej na plátně, 2 0 4 X 3 7 9 cm. Inv. čís. O 102. Katalog hradní obrazárny (Neumann), čís. 52. Fotografoval Prokop P a u l . Ukázka z obrazové galerie Pražského hradu. Cornelius v a n Haarlem (1562 — 1638), Bacchanale (Hostina lásky). Obraz v z n i k l asi kolem roku 1600. Tempera na dřevě, 3 6 , 2 X 2 7 , 3 c m , Inv. čís. O 232. K a t a l o g hradní obrazárny (Neumann), čís. 20. Fotografoval Prokop P a u l . Ukázka z obrazové galerie Pražského hradu. Oratio Gentileschi-Lomi (asi 1565 —1647), Vítězný amor. Obraz v z n i k l asi v prvním desítiletí 17. století. Olej na plátně, 1 7 0 X 1 0 3 cm. Inv. čís. O 107. Katalog hradní obrazárny (Neumann) čís. 30. Fotografoval Prokop P a u l . Bartoloměj Paprocký z H l o h o l (1540 — 1614), Zrcadlo slavného markrabství moravského. Olomutii, excussum apud haeredes Milichthaleri 1593. Titulní strana. Brno, U n i v . knihovna, sign.: St 3-6211. Pierandreo Matthioli (1500 — 1577), Herbář aneb Bylinář. Tlačeno v Starém Městě Pražském u Daniela Adama z Veleslavína 1596. T i t . strana. Brno, U n i v . knihovna, sign.: S t - 2 3 . 3 1 1 . Václav Budovec z Budova (1551 — 1621), Antialkoran, to jest mocní a nepřemožení důvodové toho, že Alkoran turecký z dábla pošel . . , Vytištěno ve Starém Městě Pražském v impresi Šumanské v domě, jenž slově u Červeného jelena 1614. Titulní strana. Brno, U n i v . knihovna sign.: S T 1 - 24969. Jakub Kunvaldský (1528— asi 1578), Kancionál český, jenž jest kniha písní duchovních. Vytištěno v Olomouci u Jana Olivetského 1576. Titulní strana. Brno, Státní archív, sign.: G 21/St11-107. Portrét Jakuba Kunvaldského (1528— asi 1578) ve věku 48 let z jeho Kancionálu českého, jenž jest kniha písní duchovních. Olomouc 1576. Kunvaldský b y l český bratrský duchovní učitel, utrakvistický farář v Přerově (1565 — 1570) a luterský farář ve Starém Jičíně (1571-1578). Portrét Václava Miřinského (rodem z Moravy, zemřel asi 1492) z jeho Kancionálu velmi starého a pěkného. Bez místa vydání (Praha?) a udání tiskaře, 1590. Praha, knihovna Národ ního muzea, sign.: 24 C 6. Tobiáš Závorka Lipenský (nar. na počátku 1555 v Lipníku n. B . , zemřel před 1614 v Doubravníku), Zpívání pohřební staré i nové. Vytištěno ve Starém Městě Pražském u Jiříka Nigrina 1592. Titulní strana. Praha, knihovna Národního muzea, sign.: 27 D 12. Šimon Lomnický z Budce (nar. 1552 v Lomnici n. Lužnicí, zemřel kolem 1624?), Kancionál aneb Písně nové historické. Vytištěno u Jiříka N i g r i n a v Praze roku 1595. Titulní strana. Brno, U n i v . knihovna, sign.: St 2 - 23375. Jiří Strejc (nar. 1536 v Zábřehu, zemřel 1599 v Židlochovicích na Moravě), Žalmové neb Zpěvové svatého Davida. Vytištěno v Kralicích v tiskárně Českých bratří roku 1598. Titulní strana. První vydání vyšlo tamtéž roku 1587. Brno, U n i v . knihovna, sign.: S T 1 -454460. Žalmové, to jest Zpěvové svatého Davida (žaltář z Písní duchovních evangelických). V K r a l i 1
21. 22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
169
cích, vytištěno v tiskárně Českých bratří 1615. Titulní strana. Brno, U n i v . knihovna, sign. S T 3 - 50.605. 30. Literáti při zpěvu. V popředí hráč na kontrabas. Z rorátniho kancionálu sedlčanského. K a n cionál b y l pořízen nákladem a péčí Jakuba Krčina ze Sedlčan (asi 1535—1604). Praha, Národní muzeum, hudební oddělení, stará sign.: C 4 537. 31. Literátský kúr při zpěvu. N a titulní straně kancionálu Jana Roha. Písni chval božských. Vytištěno ve Starém Městě Pražském u P a v l a Severýna z Kapí H o r y roku 1541. Dřevoryt. Brno, Státní archív, sign.: G 21/St. 11-150. 32. Literátské bratrstvo při zpěvu. N a titulní straně kancionálu Písně chval božských (tzv. kancionál šamotulský). Vytištěno v Šamotulech u Alexandra Aujezdeckého roku 1561. Dřevo ryt. Kancionál b y l vytištěn redakcí Černého. Blahoslava a Šturma. Brno, Státní archív, sign.: G 21/St. 11-179. 33. Literátské bratrstvo při zpěvu. N a titulní straně kancionálu Písně duchovní evangelické . . . Vytištěno v Ivančicích od Václava Solína a pomocníků jeho pod zpracováním bratra Jana B l a hoslava 1562—1564. Dřevoryt. Brno, U n i v . knihovna, sign.: S T 2 - 4 5 8 . 4 7 2 (neúplné). 34. Vyobrazení literátů prachatických při zpěvu v kostele z roku 1604. In Effigiem Amplissimi Chori Prachaticensis. 35. Ukázka české chorální rombické notace v kutnohorském graduále z roku 1471. Praha, U n i v . knihovna, sign.: X X I I I Aj 2. 36. Ukázka české chorální rombické notace v malostranském graduále z roku 1573. Praha, U n i v . knihovna, sign.: X V I I A 3. 37. Ukázka české menzurální notace na pětilinkovém notačním systému z benešovského kancio nálu z roku 1576. Praha, archív Státní konservatoře hudby, depositum Městského archívu v Praze, bez sign. 38. Autoportrét miniaturisty Matouše Radouše (zemřel 1631) z rorátní knihy královéhradecké N a obrázku je zpodobněn Matouš Radouš s písařským náčiním při práci na iluminovaném kancionále v dílně miniaturisty Matyáše Litoměřického (zemřel 1599 v Hradci Králové). V pozadí obrazu vpravo je portrét skladatele Jiřího Rychnovského (asi 1545 — 1616). 39. Ukázka miniatury z Franusova kancionálu z roku 1505. Introit „Cibaviť o Božím těle. Iniciála C s obrazem K r i s t a při poslední večeři Páně. Hradec Králové, Městské muzeum, sign.: II - A 6, B 1. 40. Ukázka miniatury z křížovnického graduálu z roku 1557. Iniciála D s obrazem Panny Marie, sv. Josefa a narozeného Ježíše. (.Dítě narodilo se jest nám.') M i n i a t u r u zhotovil F a b i a n Puler (asi kolem 1520, po roce 1565). 41. Ukázka českého iluminátorského umění a české chorální rombické notace z dvoudílného rakov nického kancionálu J . Rejčkové z let 1594—1596. 42. Johannes Campanus Vodnianus, Sacrarum odarum libri duo. Francofurti ad Moenum. Excudebat Erasmus Kempfer, Impensis Godefridi Tampachii. Anno 1618. Titulní strana, Brno, hud. historické oddělení Moravského muzea, sign.: D 112. 43. Ukázka tištěné menzurální notace ze sbírky italských doprovázených monodií, které vydal Angelico Patto pod názvem Canoro pianto u tiskaře Bartholomea M a g n i v Benátkách roku 1613. Ukázka monodie Isidora Abbonda „Deh, chi potria mai dire". Ze sborníku vzácných tisků italské doprovázené monodie, který si pořídil roku 1612 Franciscus Godefridus T r o i l u i á Lessoth, císařský rada Rudolfa I I . v Praze. Praha, U n i v . knihovna, sign.: 11 B 41. 44. Ukázka titulní strany italského hudebního tisku vokálních skladeb s instrumentálním dopro vodem Strali ďamore, které napsal Giovanni Boschetto Boschetti a vydal u tiskaře Giacoma Vincentiho v Benátkách roku 1618. Ze sborníku vzácných tisků italské doprovázené monodie, který si pořídil r o k u 1612 Franciscus Godefridus Troilus á Lessoth, císařský rada Rudolfa I I . v Praze. Praha, U n i v . knihovna, sign.: 1 1 B 4 1 . 45. Ukázka renesanční architektury v Čechách. Pohled na druhé nádvoří horního traktu státního zámku v Českém Krumlově s renesančními malbami a portálem z roku 1577. Z archívu Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Fotografoval Vladimír Hyhlík. 46. Ukázka renesanční architektury v Čechách. Pohled na severní křídlo vnitřního nádvoří stát ního zámku v Třeboni. Původní renesanční výstavba v úpravě z konce 18. století. Z archívu Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Fotografoval V . Obereigner. 47. Hudebni nástroje 16. století. Dřevoryt Hanse Burgkmaira (1473 — 1531) z c y k l u .Triumfální průvod císaře Maxmiliána I' (.Kayser Maximilians I. Triumph"). Cyklus v z n i k l v letech 1512 až 1518. Je deponován ve Státní grafické sbírce v Mnichově (Staatliche Graphische Sammlung). N a dřevorytu jsou vyobrazeny (zleva do pravá) tyto nástroje: viola da gamba, harfa, viola da braccio, loutna tenorová a altová, vzdušnicové šalmaje a jednoruká flétna s bubnem.
170
48. Hudební nástroje 16. století. Dřevoryt Hanse Burgkmaira (1473—1531) z c y k l u .Triumfální průvod císaře Maxmiliána I." (.Kayser Maximilians I. Triumph'). C y k l u s v z n i k l v letech 1512 až 1518. Je deponován ve Státní grafické sbírce v Mnichově. (Staatliche Graphische Sammlung). N a dřevorytu jsou vyobrazeny (zleva do pravá) tyto nástroje: pozoun, pumorty a zakřivené rohy. 49. Hudební nástroje 16. století. Dřevoryt Hanse Burgkmaira (1473 — 1531) zobrazující císaře Maxmiliána I. mezi hudebníky (.Kayser Maximilian I. unter Musikern'). Tento list je součástí alegorické biografie .Der Weisskunig", která byla započata r. 1505 a dokončena r. 1516. První tištěné vydání se 118 dřevoryty vyšlo teprve až r. 1775. Dřevoryt je depono ván v Osterreichische Nationalbibliothek ve Vídni (Cod. 3032, fol. 142v). N a levé straně dřevorytu jsou vyobrazeni čtyři zpěváci s notami, nad n i m i je hráč na cink. Dole vlevo je portativ, uprostřed je hráč na harfu. N a pravé straně leží na stole clavichord nebo spinet, housle, flétna, činky, pod stolem trumšejt, pozoun, loutna, buben a kotel (tympán). 50. Ukázka renesanční architektury na Moravě. Pohled na arkádový dvůr státního zámku ve Velkých Losinách v okrese šumperském. Snímek z jižní strany. Zámek b y l postaven v letech 1569 — 1589. V rudolfínské době patřil Žerotínům, později Lichtenštejnům. Z archívu Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Fotografoval Čestmír Šila.
171
