POZICE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V RÁMCI ROZVOJE ÚZEMÍ Halina Starzyczná, Pavlína Pellešová, Beata Blechová, Miroslava Vaštíková Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Email:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]
1. Charakteristika zóny - obsahuje základní informace, charakteristiku technické infrastruktury a logistiky; 2. Stávající investoři v průmyslové zóně; 3. Marketingová propagace průmyslových zón; 4. Nabízené zvýhodněné podmínky pro podnikání nad rámec státu; 5. Problémy se získáním zaměstnání; 6. Vliv multiplikačního efektu.
ABSTRAKT Příspěvek se věnuje sledování potenciálu průmyslových zón v Moravskoslezském kraji. Tým realizoval výzkum, jehož výsledkem bylo hodnocení efektivnosti průmyslových zón i jejich úlohy jako multiplikátoru ekonomického rozvoje regionu. Byla provedena analýza nákladů a výnosů, sloužící k vyjádření efektivnosti výstavby průmyslových zón. Závěrem lze podotknout, že multiplikační efekt hodnocených stávajících zón v Moravskoslezském kraji je minimální, vyvolaná pracovní místa v důsledku obsazení zóny téměř nevznikla.
Obeslali jsme celkem 36 průmyslových zón. Odpovědělo celkem 20 respondentů, tj. 55,6 %. Z tohoto počtu město Havířov sdělilo, že průmyslovou zónu nemá. Kurzívou jsou označeny obce, které nereagovaly.
KLÍČOVÁ SLOVA Průmyslová zóna, náklady, výnosy.
efektivnost,
multiplikační
efekt,
Tabulka 1: Přehled obeslaných průmyslových zón (potencionálních pozemků ) v Moravskoslezském kraji – viz příloha.
1. Úvod
Výzkum přinesl následující poznatky:
Regionální politika většiny evropských zemí byla v první polovině minulého století silně motivována sociálními důvody. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století však došlo k poměrně výrazné změně tohoto přístupu, když v této oblasti začala nad sociálními hledisky převažovat hlediska ekonomická a zejména pak hledisko růstu a rozvoje regionu. Proto se výzkumný tým OPF SU v rámci projektu GAČR zaměřil na analýzu významu a efektivnosti průmyslových zón, jako potenciálních růstových polí regionu i hlavních činitelů růstu ekonomiky regionu.
Většina průmyslových zón je stavěna na zelené louce (13), ze zkoumaného vzorku jsou pouze tři výrobní a jedna potravinářská. Rozloha průmyslové zóny je velmi diferencovaná, pohybuje se od 0,8 až po 43 hektarů. Průměrná rozloha zkoumaných průmyslových zón činí cca 18,4 hektarů na jednu zónu. Celkově je nabízeno 331,3 hektarů pozemků pro investory. Největší potenciál z hlediska rozlohy představují průmyslový park Kopřivnice, Nový Jičín a průmyslová zóna Karviná. Ve většině případů je kupní cena pozemků stanovena a pohybuje se od 25 Kč/m2 do 400 Kč/ m2 podle atraktivity dané lokality. Cena pronájmu je rovněž velmi diferencovaná a pohybuje se v rozmezí od 25 Kč/m2 do 200 Kč/m2. Většina však není předem stanovena a je výsledkem dohody. Převažujícím vlastníkem průmyslových zón je obec (město), případně pozemkový fond ČR. Soukromé vlastnictví je ojedinělé, jedná se o vlastnictví fyzických nebo právnických osob, případně o smíšené vlastnictví.
2. Průzkum efektivnosti a připravenosti průmyslových zón v Moravskoslezském kraji Cílem výzkumu bylo zjistit, zda při politice budování průmyslových zón jako zamýšlených pólů rozvoje nedochází k chybám, jako jsou: nedostatečná velikost centra, nedostatečně budované vazby na ekonomiku regionu a rozptyl finančních prostředků. V roce 2003 a 2004 se výzkum zaměřil na zjištění potenciálu průmyslových zón vybudovaných v Moravskoslezském kraji. Respondenti, kterými byli města a správci stávajících zón, odpovídali na následující otázky, jejichž pomocí jsme hodlali zhodnotit jak potenciál zóny, tak její úlohu jako multiplikátoru ekonomického rozvoje. Dotazník se skládal z 6 tematických částí .
Z hlediska rozvoje regionu, či v našem případě spíše lokality a multiplikačního efektu a hodnocení potenciálu PZ má největší význam ukazatel obsazenosti průmyslové zóny. Z celkového počtu 20 průmyslových zón byla v r. 2003 méně než polovina obsazena investory (11), což představuje 57,89%. Investoři přicházejí z různých zemí
378
• Lískovecká, • PZ Rýmařov. Vzhledem k nemožnosti získat údaje, potřebné pro podrobnou analýzu výnosů a nákladů, otázky byly zjednodušeny. Přesto se nepodařilo získat odpovědi, které by umožňovali podrobnější zhodnocení potenciálu zón jako růstových pólů či center rozvoje.
% 95 90
3
15
16
85
Karviná VTP Ostrava Ostrava Mošnov Ostrava Hrabová Třinec Baliny Lískovecká Rýmařov
V roce 2004 se výzkumný tým snažil o rozpracování výše uvedeného výzkumu tak, aby bylo možno explicitně vyjádřit efekty výstavby průmyslových zón za pomocí analýzy nákladů a výnosů. Dle názoru výzkumného týmu by měly být postiženy veškeré náklady (včetně alternativních nákladů) a výnosy – včetně alternativních.
Výnos daně ze zisku právnických osob – pokud nejsou v zóně absolutní daňové prázdniny Odhad výnosu ze snížení sociálních dávek, popř. příspěvku v nezaměstnanosti Alternativní výnos z platby zdravotního či sociálního pojištění, popřípadě alespoň počet zaměstnaných osob v zóně a odhad jejich průměrné mzdy
celkem
neuve deno 178 000 17 000
139 119
40
863
3 478
161
195 000
10
135
19 500
1 144
146 900 46 000
192 900
22
300**
8 768
643
216 000
216 000
20
10 800
144
140 000
140 000
20
1 500 *** 100
7 000
1 400
41 833
7,1
5 892
nejsou
14 364
8,6
1 670
47
41 400 433 14 300
303
64
Tabulka 2: Analýza výnosů a nákladů Výnosy Výnos daně ze mzdy závislých osob
139 119
v
Náklady Investiční náklady, včetně případných ročních odpisů, pokud jsou uplatňovány a kdo je uplatňuje Náklady na přilákání investorů (poskytnuté investiční pobídky, výše daňové úlevy, na kolik let…)
Výše uvedená tabulka uvádí pouze celkové investiční náklady, tj. náklady na výstavbu zóny a její infrastrukturu. Nebylo možno získat náklady, ale ani dosavadní výnosy ze zóny v požadované struktuře. Na druhou stranu je nutno uvést, že ani v zahraničí není model hodnocení efektivnosti průmyslových zón dostatečně rozpracován. Výzkumný tým se snažil v tomto smyslu získat informace při návštěvě irské agentury IDA. Pouze francouzská agentura DATAR připravuje modelové zpracování hodnocení efektivnosti zón, které by dle informací mělo být dokončeno v r. 2005.
Souhrnná výše příspěvků na doposud vytvořená pracovní místa (případně na předpokládaná pracovní místa) Náklady na správu zóny (administrativní náklady, případně náklady na rozvod tepla, vody, elektřiny – pokud jsou doposud hrazeny obcí či jiným majitelem zóny než podniky v ní usídlenými)
Pokusíme se tedy alespoň o značně zjednodušený výpočet efektivnosti. Náklady na jednoho pracovníka zaměstnaného v zóně lze pak za tohoto předpokladu vztáhnout k odhadu výnosu ze snížení sociálních dávek, popř. příspěvku v nezaměstnanosti. Předpokládáme dále, že průměrný výdělek v průmyslové zóně je zhruba roven hrubé průměrné mzdě v národním hospodářství, tj. cca 18 tis. Kč. Alternativní výnos ze zdravotního a sociálního pojištění by pak činil zhruba 75 600 Kč ročně, alternativní výnos plynoucí z příspěvku pobíraného v nezaměstnanosti (v průměru 50% během půl roku) by pak činil při stejné předpokládané hrubé mzdě asi 41 tis Kč. Ročně by se tedy alternativní výnos z jednoho vytvořeného pracovního místa rovnal cca 117 tis. Kč ročně. Z výše uvedené tabulky je tedy zřejmé, že investiční náklady na 1 pracovníka by se v zóně Karviná zaplatily asi za 16 měsíců, v zóně Hrabová (za předpokladu její obsazenosti) za 14 měsíců. Je nutno však upozornit, že nebereme v
Alternativní náklady – pokud existovaly (např. vyjmutí z fondu zemědělské půdy, výkup pozemků, ekologické expertízy, apod.)
V průběhu měsíce dubna až prosince 2004 proběhl výzkum ve vybraných PZ. Výzkum proběhl na základě osobní návštěvy dané PZ či příslušné dozorové instituce (Magistrát města Ostravy, Magistrát města Karviné…). Byly navštíveny tyto průmyslové zóny: • Karviná- Nové Pole, • Ostrava-Vědeckotechnologický park, • Ostrava-Mošnov, • Ostrava - Hrabová, • Třinec Baliny,
379
Náklady na 1 místo v tis. Kč
ne 19 18
zóny
Náklady na 1 ha plochy v tis. Kč
% 5 10
vybrané
Počet míst
ano 1 2
na
Náklady v tis. Kč
vliv na vznik nové firmy vliv na rozšíření sítě stávajících firem vliv na růst počtu zaměstnanců ve stávajících firmách
Další náklady v tis. Kč *
Tabulka 1: Vliv průmyslové zóny
Náklady v tis. Kč
Průmyslová zóna
Multiplikační efekt stávajících zón je vidět z následující tabulky.
vzniku
Tabulka 3: Náklady Moravskoslezském kraji
Velikost v ha
jako je Mexiko, Španělsko, Itálie, Švédsko, Holandsko, Palestina, Německo, USA a ČR. V rámci propagace využívá průmyslová zóna pro vlastní prezentaci nejvíce webové stránky města v 16 případech, tj. 84,2 % průmyslových zón, v 15 případech inzerce v regionálním tisku, tj. 78,9% a Czechinvest ve 14 případech, tj. 73,6% průmyslových zón. Ze zkoumaného vzorku vůbec zóna nepoužila ke své propagaci Czech Trade, v jednom případě nevyužívá propagace a jako důvod uvedla skutečnost, že je již zaplněna.
investic do biotechnologií (nejsou však vyčísleny přesně) a elektronického průmyslu. Při hodnocení přímých zahraničních investic, včetně těch, které přicházejí do PZ, je nutno mít na paměti, jak uvádí na svých webových stránkách společnost Patria finance: „ i zahraniční investoři jsou motivováni tvorbou zisku, kterého si dříve či později budou chtít užít. V případě hluboce podkapitalizované ekonomiky, jakou ČR na začátku hospodářské transformace zcela jistě byla, je příliv přímých zahraničních investic možností, jak zvýšit potenciál hospodářství, urychlit konvergenci k vyspělejším zemím a zvýšit životní úroveň. Každá investice a reinvestice s sebou ovšem přináší budoucí závazky ve formě výplaty dividend, které mohou destabilizovat vnější ekonomickou rovnováhu a směnný kurz“.
úvahu další náklady spojené například s propagací zóny, investičními pobídkami, správou a údržbou zóny, atd. Nejnižší jsou pak náklady v zóně Rýmařov. Efektivnost zóny je však nutno posuzovat také z hlediska jejího multiplikačního efektu. Z tabulky 2 však je zřejmé, že multiplikační efekt hodnocených stávajících zón v Moravskoslezském kraji je minimální, vyvolaná pracovní místa v důsledku obsazení zóny téměř nevznikla. Znamená to tedy, že se potvrzuje zjištění vyslovené v teoretickém hodnocení regionální politiky zaměřené na rozvoj pólů a center rozvoje, totiž to, že i našem případě dochází k přecenění efektu spojeného s regionálním multiplikátorem. Máme-li odpovědět na další otázku, tj. zda se průmyslové zóny a zejména firmy v nich umístěné stávají centrem rozvoje nových technologií, nelze na otázku odpovědět zcela jednoznačně, protože by si vyžádala podrobnější průzkum zde usídlených firem a jejich vazeb na moderní technologie, výzkum a vývoj nebo alespoň kvalifikační strukturu zaměstnanců. Takovou návaznost by měl mít Vědeckotechnický park Ostrava a návaznosti na vysoké školy v regionu. (Česká vláda se však rozhodla výzkum na školách v Moravskoslezském kraji téměř nepodporovat). Tyto údaje se však celostátně nesledují a zatím se jimi nezabýval ani výzkumný tým. Existují údaje Czechinvestu, které uvádíme v následující tabulce:
Graf 1: Vývoj přímých zahraničních investic v ČR v letech 1993-2003
Tabulka 4: Investice zprostředkované agenturou Czechinvest v období od 1.6.2001 do 30.4.2004 podle odvětví
Průmysl/Odvětví automobilový elektronický a elektrotechnický chemický, biotechnologický, plastikářský dřevozpracující, papírenský, tiskařský stavební sklářský strojírenský, letecký, kovozpracující
Počet firem
Výše investice (mil. USD)
Výše investice (mil. CZK)
97
4 319,827
148 188,601
48
1 713,666
56 420,359
29
973,818
33 594,265
14
523,835
17 330,541
9
224,967
7 720,160
5
148,913
5 392,310
29
311,288
10 783,6903
textilní
14
264,950
8 733,689
ostatní
43
856,716
28 871,966
CELKEM
288
9 337,980
317 035,582
Tento problém například začíná pociťovat Estonsko. Jako příklad zde uvádíme příliv celkových příjmů a odliv celkových příjmů podle platební bilance Estonska. Tabulka 5: Příliv a odliv příjmů v mil. EEK Příliv příjmů celkem Z toho: příjmy z PZI Odliv příjmů celkem Z toho: příjmy z PZI Poměr přílivu příjmů k odlivu příjmů celkem %
2000 2008 224 3502 3502 36,6
2001 2995 456 7920 5421 37,8
2002 3293 841 8764 655 37,6
2003 3381 1266 10918 8544 31,0
Pramen: viz odkaz 1 Sörg uvádí dále, že výhody Estonska z doby před 15 lety, tj. levná pracovní síla, vysoká návratnost investic, levné suroviny, se postupně vytrácí. Pro všechny nové členské státy EU platí postupná konvergence platů, cen a míry zisku. Tomu se musí přizpůsobit i Česká republika. Možné strategie zvyšování konkurenceschopnosti na trzích investic lze hledat na příkladech ze zahraničí. Pro srovnání se zahraničím se výzkumný tým soustředil především na Irskou republiku a její agenturu IDA. IDA (Industrial Development Agency) Irsko je prvořadá vládní
Pramen: www.czechinvest.cz Z tabulky je zřejmé, že největší objem investic zprostředkovaný celkem v ČR za sledované období agenturou Czechinvest směřoval do automobilového průmyslu, který však je přinejmenším z hlediska dlouhodobého setrvání v hostitelské zemi poměrně citlivý, mimo jiné i z důvodu značné citlivosti na výkyvy v hospodářském cyklu. Kladně lze naopak hodnotit příliv
380
základem přeskupení nejvýznamnějších činitelů zviditelněných i v globálním měřítku. Mezi nejdůležitější činitele spoluvytvářející bohatství patří nezpochybnitelně služby, politika francouzské vlády zdůrazňující zároveň zásadní roli průmyslu a to z následujících důvodů: • zvýšení konkurenceschopnosti a přitažlivosti Francie, • vytváření hnacího efektu pro další odvětví ekonomiky, • realizaci směny zboží a služeb, které vytváří, • pokrok v oblasti vědy a techniky. Budování „pólů konkurenceschopnosti“ usnadňuje rozvoj průmyslových činností, zaměstnanosti a posiluje území; je zaměřeno nejen na nové technologie (nanotechnologie, biotechnologie, mikroelektroniku, ...), ale stejně tak na zralejší obory (automobilový a letecký průmysl, atd.). Mělo by také získat mezinárodní, především evropský rozměr: vytváření velkých pólů otevřených zahraničním partnerům – zejména v rámci programů Euréka a PCRD. Rozvoj infrastruktury a zřizování partnerství v úzké spolupráci s regiony představují klíčové faktory úspěchu. Definice pólu konkurenceschopnosti: Pól konkurenceschopnosti je v určitém území výsledkem kombinace tří složek: podniků, center vzdělávání, organizací výzkumu a tří rozhodujících faktorů: partnerství, výzkumných projektů, zviditelnění v mezinárodním měřítku. Zhodnocení: Hodnotíme-li strategii České republiky, pak zde zcela jasně chybí: 1) vytvoření komplexnějšího modelu hodnocení efektivnosti zón, (viz kritéria efektivnosti zón Czechinvestu, ) 2) rozlišování mezi jednotlivými zónami dle jejich významu a lokalizace v méně rozvinutých regionech (největší investice šly do Středočeského kraje – viz tabulka 7) a v důsledku toho přílišná roztříštěnost zón s malou plochou a téměř nulovým multiplikačním efektem.
agentura zodpovědná za podporu přímých zahraničních investic v Irsku a za rozvoj stávající základny zahraničních společností. Jejím základním cílem je přilákat takový typ investorů, kteří dokáží využívat zkušeností a znalostí, které Irsko může nabídnout. Uvádíme zde poslední výsledky IDA, publikované v její Zprávě o výsledcích hospodaření za r. 2003. • Téměř polovina všech společností podporovaných IDA realizuje nyní určité aktivity v oblasti výzkumu a vývoje a 7 300 lidí je do těchto aktivit zapojeno. • V r. 2003 Gogole, Overture a eBay/PayPal, vesměs globální vůdci ve své oblasti, oznámily vytvoření svých klíčových evropských poboček v Irsku, což znamená skutečnou konjunkturu v sektoru internetových služeb. • V r. 2003 vyjednala a zajistila IDA 64 vnitřních investičních projektů. • Společnosti podporované IDA utratily v r. 2003 14.7 mld. € v rámci irské ekonomiky z jejich celkových ročních tržeb 69.3 mld. € a z exportu zboží a služeb v hodnotě 65.2. billionů €. • V r. 2004 oznámily největší aktivity v oblasti výzkumu a vývoje společnosti Bell labs, Merit Medical, IBM a Liebherr. Z uvedeného je zřejmé, že IDA se podařilo přitáhnout investory z oblasti moderních technologií a že se jí daří umístit, v souladu s její novou politikou i centrály společností, nebo alespoň jejich hlavní zastoupení pro Evropu. Cílem této politiky je minimalizovat nebezpečí odchodu společností ze země po vypršení daňových prázdnin, nebo v důsledku zdražení pracovní síly. Z tohoto důvodu se také IDA při udělování investičních dotací a pobídek stanoví jako podmínku vytvoření kvalifikovaných pracovních míst a míst pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky. Strategií IDA je soustředit se na investice do 12 hlavních zón, (tzv. gateways – bran), umístěných ve větších městech, která jsou zároveň centry okresu a 11 vedlejších zón, (hubs – střed pohybu), v menších městech. Kromě toho je v Irsku 20 vědeckotechnologických parků, různé velikosti. Francie se v důsledku změn v mezinárodním ekonomickém prostředí a jeho dopadu na národní ekonomiku rozhodla iniciovat velkorysou průmyslovou politiku zaměřenou na klíčové faktory odvětvové konkurenceschopnosti v první řadě na zvýšení potenciálu vědy a výzkumu a faktory a ovlivňování činitelů působících v rámci politiky pólů konkurenceschopnosti. Rozhodnutí meziministerské rady pro zdokonalení a rozvoj území (CIADT) ze září 2004 by mělo vést k realizaci nové průmyslové politiky a definování nástrojů používaných pro rozvoj pólů. Tato francouzská politika se uplatňuje v obecnějším evropském kontextu podpory konkurenceschopnosti. Mnohé státy EU se zabývají stejnou problematikou a zaměřují se na trvalý ekonomický rozvoj. Klíčovým faktorem konkurenceschopnosti průmyslu se stávají inovace. Inovace jsou však mnohem efektivnější, je-li jejich
381
elektřiny, řízení odpadového hospodářství, blízkost výzkumným centrům, vhodné vlakové spojení.
Tabulka 6: Rozdělení investic dle krajů od 1.6.2001 do 30.4.2004 Rozdělení investic dle krajů Hl. m. Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina
Výše investice (mil.CZK)
Výše investice (mil. USD)
Pracovní místa
12 198,310
364,123
4 854,605
191,811
2 051
14 741,869
432,210
6 942
4 641
4 866,403
155,096
652
21 326,968
616,399
4 369
Královehradecký kraj
14 009,046
410,454
4 676
Liberecký kraj
14 106,422
391,010
2 659
Moravskoslezský kraj
15 878,708
476,659
4 972
Olomoucký kraj
33 182,233
959,320
7 155
Pardubický kraj
17 354,414
497,535
5 239
9 552,745
366,767
4 963
Středočeský kraj
93 039,878
2 687,499
15 650
Ústecký kraj
51 306,155
1 452,849
9 443
Plzeňský kraj
2. Integrace podnikatelských aktivit do celkové strategie ekonomického rozvoje regionu.
Zlínský kraj
10 617,825
336,250
1 744
CELKEM
317 035,582
9 337,980
75 156
Hlavní zóny podnikatelské aktivity mají být rozděleny do pěti kategorií: Podnikatelské parky, Logistické parky, Technologické parky spojené s Vědeckými parky, Sektor služeb a Podnikatelské parky se smíšenou aktivitou. Každá z těchto kategorií musí vyhovět specifickým požadavkům. Podnikatelské parky musí být například umístěny mimo rezidenční oblasti, zatímco Parky služeb a Technologické parky musí být dostupné v rámci veřejné dopravy. Dalším důležitým kriteriem je velikost zóny. Aby zóna získala kvalifikaci Hlavní zóny podnikatelské aktivity, musí být vybudována nejméně na 100 ha pozemků a musí zahrnovat dalších 50 ha pozemků určených pro budoucí expanzi zóny. Musí mít také požadovanou dopravní infrastrukturu, včetně sítě silnic a železnic.
3) malá návaznost zón na vědu a výzkum ale i na vzdělávání, od učňovského po vysokoškolské, 4) výběr zón – pólů rozvoje či konkurenceschopnosti a v jejich rámci pak spolupráce veřejného a soukromého sektoru, ale i obcí mezi sebou. Níže uvedený průzkum stejně jako výsledky průzkumu výzkumného týmu (pozn.3) tuto nutnost potvrzují. Jak uvádí DATAR, podle zákonů Evropské unie je možno poskytovat pomoc velkým společnostem v oblasti investic a vytváření pracovních míst za podmínky, že tato pomoc podporuje vytváření a rozvoj podnikání v tzv. Prioritních rozvojových oblastech (PDA - Priority Development Areas). V těchto oblastech je k dispozici větší škála rozvojové asistence.
Podíváme-li se na akreditované zóny v Moravskoslezském kraji, je nutno upozornit na skutečnost, že ani jedna nevyhovuje stanoveným kriteriím pro prioritní průmyslové zóny. Největší zónou ze sledovaných je průmyslový park Kopřivnice – Vlčovice, s 80 ha. Dopravní napojení jak na železnice, tak silnice existuje, nicméně, s výjimkou ostravských zón je to spojení nepřímé, a to jak na železnice, tak na silniční síť. Zóny bezpochyby nabízejí kvalitní infrastrukturu (výjimkou je napojení na internet). Opět s výjimkou Ostravy bychom mohli hodnotit jako problematickou oblast doplňkových služeb – zejména kvalitní struktury sítě vzdělávacích zařízení. S tím souvisí i skutečnost, že dle našich zkušeností z Lotrinska jsou v mnoha stávajících průmyslových zónách (i menšího významu), budována učňovská zařízení, popřípadě střední školy technického charakteru. Je dále skutečností, že každá průmyslová zóna ve Francii má svého managera, ať již je jím soukromá společnost, nebo smíšená společnost, tzn. s účastí místní správy a podnikového sektoru. O propagaci zón se starají jednak zóny samy, jednak státní společnost Capem. Tím se dostáváme k dalšímu problému průmyslových zón v Moravskoslezském kraji – tím je jejich propagace, jak na mezinárodní, tak celostátní úrovni. Je nutno podotknout, že i přes posílení úlohy Czechinvestu v MS kraji, je dosavadní efektivita obsazování zón nepříliš vysoká. V této souvislosti by bylo vhodné vypracovat také hlavní směry politiky obsazování zón. Je třeba podporovat vznik nových podniků, růst stávajících podniků a příchod nových investorů z jiných částí ČR a ze zahraničí. Proto je třeba úzce spolupracovat s podnikateli. K činnostem, které pomohou dosáhnout tohoto cíle, patří: • materiální a komunikační infrastruktura která podporuje současné i budoucí potřeby podnikatelů,
Pro porovnání uvádíme kriteria pro zařazení zóny do kategorie prioritní rozvojové oblasti. • dostupnost - zóna musí nabízet efektivní dopravní síť, musí ležet v blízkosti městských center a musí nabízet dobrou kvalitu života (vhodné životní prostředí, spolu s dostupností sociálních zařízení), • geografické umístění - projekt musí být v souladu s místními předpisy o vytváření zón, a pozemky musí být geologicky vhodné pro výstavbu (například musí být mimo záplavové oblasti), • prostředí - projektované podnikatelské aktivity musí respektovat životní prostředí a plánování krajiny, tak aby byly v souladu s okolím, • zařízení a služby - zóna musí být schopna nabídnout kvalitní zařízení a služby, včetně rychlého přístupu k Internetu, plynofikační sítě, vodovodní sítě, elektrické rozvody, požární ochranu a odvoz odpadu. Oblast určená pro služby by měla nabízet následující aktivity: hotely, restaurace, bezpečnostní služby. Další prvky zvyšující hodnotu zóny: nízké náklady na spotřebu
382
• definice klíčového průmyslového sektoru, který bude základem silné regionální ekonomiky, • kvalita a cílená podpora podnikům - v regionu je spousta organizací na podporu podnikání, s nepříliš dobře vymezenou agendou a překrývajícími se oblastmi činností. Je nutno racionalizovat poskytování služeb v oblasti podpory podnikání prostřednictvím jasných kriterií kvality a zlepšit přístup k těmto službám a rozlišovat kvalitní poradenské organizace. • kultura vzdělávání pro lidi i pro podniky - pro úspěch strategie je ústředním tématem zajištění vhodné kvalifikace pracovní síly a přístupů k ekonomickému rozvoji. Je nutno, aby region chápal vzdělávání jako kontinuální proces, nezbytný pro adaptaci na změny. Je nutno zdokonalit celkové vzdělání v moravskoslezském regionu, nedostatek vyspělých technických a specifických schopností může totiž omezit růst podnikání v části regionu. Životně důležitý je vztah mezi podnikáním a vzděláním. Instituce vyššího a dalšího vzdělávání musí více vzdělávat studenty v oborech, požadovaných podniky a musí zajistit, aby i podniky byly vždy ochotny se vzdělávat a inovovat. Tento vztah může posílit i lepší spojení mezi podniky a výzkumem na univerzitách. • investovat s cílem zvýhodnit nejpotřebnější oblasti řešení ekonomické nerovnováhy znamená, že region musí umístit rozvojové projekty a investice do nejvíce postižených oblastí. Nelze to vždy dokázat, nebo to nemusí být pro trh atraktivní. Partneři musí být více aktivní při podpoře místních zdrojů pracovní síly, vzdělávání, dodávek, investic a vytváření kapacit. Přitom je nutno respektovat a podporovat řešení, se kterým přijdou samy zaostávající obce.
Literatura: [1] ADAMČÍK, S. a kol. Základní teoretickometodologické otázky spjaté s formováním regionální politiky v ČR. Výstup 3/31/1993 úkolu „Strategie regionálního rozvoje ČR“. Ostrava: VÚROM, 1993, Z 613 [2] BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje. Nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5. [3] MAIER, G., TÖDTLING, F. Regionálna a urbanistická ekonomika. Teória lokalizácie a priestorová šktruktúra. Bratislava: Elita, 1998. ISBN 80-8044-044-1. [4] MAIER, G., TÖDTLING, F. Regionálna a urbanistická ekonomika 2. Regionálny rozvoj a regionálna politika. Bratislava: Elita, 1998. ISBN 808044-049-2. [5] Materiály IDA Irsko, a DATAR Francie – viz též www.ida.ei a www.datar.fr
383
Příloha Typ PZ
Okres
Název zóny
Rozloha v ha 16,1 26 5,7
Cena za m2 75 75 75
Pronáje m za m2 -
budovy
vlastnictví
Bruntál
Bruntál-severní PZ ZL Bruntál- PZ Opavská ZL BruntálPZ ZL v bývalých kasárnách Podnikatelská zóna Úvalno Podnikatelská zóna Osoblaha Krnov-Červený dvůr Průmyslová zóna ZL Rýmařov
-
PF PF PF
14
50-80
-
-
FO
10,6
40
2
bez
obec
18 8,6
100-180 dohoda
dohoda
nízkopodl. haly ano
město město
ZL
12,7
25
dohoda
-
město
ZL
7,1
25
dohoda
-
město
20 12,21
dohoda -
dohoda 100
Výrobní haly -
město město
40,0 0,8
-
-
Výrobní haly neuvedeno Výrobní hala
město PO soukromé
Nestanov ena 75-200
-
-
-
-
město + soukromé město
RýmařovJamartice Rýmařov Východ I Rýmařov –východ II Moravskoslezský Kočov-Střed Frýdek - Průmyslová zóna – Místek Chlebovice Průmyslová zóna Lískovecká
Pstruží Karviná
Třinec-Baliny ZL Průmyslová zóna – výrobní Český Těšín- Pod zelenou Karviná –Nové Pole ZL Petřvald – Tomas výrobní Petřvald – potravin potravinářská ářská
Stonava NKZ Nový Jičín
Horní Suchá Dvůr –I. Horní Suchá Dvůr –II Průmyslový park – Nový Jičín Průmyslový park – Kopřivnice -Vlčovice
ZL
43
ZL
80
Areál Mankovice Tatra a.s. – pozemek B1 Tatra a.s. pozemek B 2
Tatra a.s. pozemek C Průmyslová Přední Čtvrtě
zóna
384
Ostrava
Skotnice-Hanice (Příbor) Vědecko ZL technologický park Ostrava Průmyslová zóna ZL Ostrava Hrabová Průmyslová zóna ZL Ostrava-Mošnov Ostrava –Svinov výrobní
10
-
2Є
multifunkční
město
20
400
40
-
město
22
-
0-40
-
4,5
200
20
-
OstravaProskovice Ostrava-Nošovice
385
město
