POZEMKOVÉ ÚPRAVY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ JAKUB FORAL MODUL 01 POZEMKOVÉ ÚPRAVY FAKULTA STAVEBNÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

JAKUB FORAL

POZEMKOVÉ ÚPRAVY MODUL 01 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Pozemkové úpravy · Modul 01

© Ing.Jakub Foral, Brno 2006

- 2 (140) -

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................9 1.1 Cíle ........................................................................................................9 1.2 Požadované znalosti..............................................................................9 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................9 1.4 Klíčová slova.......................................................................................10 1.5 Použité zkratky....................................................................................10 2 Účel, formy a základní pojmy pozemkových úprav ................................13 2.1 Předmět současných pozemkových úprav ..........................................13 2.2 Historie pozemkových úprav ..............................................................16 2.2.1 Egypt .....................................................................................16 2.2.2 Velká kolonizace ve 12.-14.st., zakládání vesnic .................16 2.2.3 Po zrušení nevolnictví, robot a poddanství (1785) ...............16 2.2.4 Původ a typu plužin (historie pozemkových úprav). ............16 2.2.5 Dobrovolné scelování – 1856-1883 ......................................18 2.2.6 Úřední scelování – komasace, 1883 – 1900..........................18 2.2.7 Agrární operace.....................................................................18 2.2.8 Technicko-hospodářské úpravy pozemků (THÚP) od1947 .18 2.2.9 Hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP) od1955..18 2.2.10 Souhrnné úpravy pozemků (SÚP) 80.léta.............................18 2.2.11 Operace s půdou v letech 1945-1948....................................18 2.3 ZPF – zemědělský půdní fond ............................................................19 2.4 Účastníci pozemkových úprav: ...........................................................19 2.4.1 Účastník PÚ ..........................................................................19 2.4.2 Zpracovatel PÚ .....................................................................20 2.4.3 Doba trvání a náklady ...........................................................20 2.5 Důvody provádění PÚ – kriteria pro výběr katastrálního území ........20 2.5.1 Hospodaření a majetkoprávní otázky....................................20 2.5.2 Investiční záměr velkého rozsahu.........................................20 2.5.3 Ekologické poměry ...............................................................20 2.5.4 Správní vazby........................................................................20 2.6 Formy PÚ............................................................................................21 2.6.1 Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) .................................21 2.6.2 Jednoduché pozemkové úpravy – JPÚ (obecně) ..................21 2.6.2.1 Jednoduché pozemkové úpravy se zápisem do KN..............21 2.6.2.2 Jednoduché pozemkové úpravy bez zápisu do KN...............22 2.7 Etapy PÚ .............................................................................................27 2.7.1 Programová ...........................................................................27 2.7.2 Přípravná ...............................................................................27 2.7.3 Projektová .............................................................................27 2.7.4 Realizační..............................................................................27 2.7.5 Kontrolní ...............................................................................28

- 3 (140) -


2.8 2.9

Financování pozemkových úprav....................................................... 28 Legislativní předpisy pro PÚ.............................................................. 28 2.9.1 Pozemkové úpravy ............................................................... 28 2.9.2 Půdní fond ............................................................................ 29 2.9.3 Katastr nemovitostí .............................................................. 31 2.9.4 Územní plánování a stavební řád ......................................... 32 2.9.5 Ochrana přírody a krajiny .................................................... 32 2.9.6 Životní prostředí – všeobecně .............................................. 32 2.9.7 Ochrana lesního půdního fondu ........................................... 33 2.9.8 Ochrana vod ......................................................................... 33 2.9.9 Oceňování............................................................................. 33 2.9.10 Nerostné bohatství................................................................ 33 2.9.11 Odpadové hospodářství ........................................................ 33 2.9.12 Související právní předpisy (správní a místní orgány, správní řízení apod.).......................................................................... 33 2.10 Soustava pozemkových úřadů a dotčené organizace.......................... 34 2.10.1 Ústřední pozemkový úřad .................................................... 34 2.10.2 Pozemkové úřady ................................................................. 34 2.10.3 Správní úřady a dotčené organizace..................................... 35 2.10.3.1 Referáty městského úřadu .................................................... 35 2.10.3.2 Krajský úřad ......................................................................... 35 2.10.3.3 Ostatní úřady ........................................................................ 35 3 Pozemkové úpravy. .................................................................................... 37 3.1 Zahájení řízení .................................................................................... 37 3.2 Obvod pozemkových úprav................................................................ 38 3.2.1 Obvod PÚ a zjišťování průběhu hranic................................ 39 3.2.1.1 Obvod pozemkové úpravy – ObPÚ ..................................... 39 3.2.1.2 Dílčí obvod:.......................................................................... 40 3.2.1.3 Pozemky se zvláštní charakteristikou: ................................. 41 3.2.2 Dokumentace k určení ObPÚ............................................... 42 3.2.2.1 Doplnění podrobného polohového bodového pole .............. 42 3.2.2.2 Rekognoskace stávajícího polohového bodového pole........ 43 3.2.2.3 Návrh nových ost. PPBP ...................................................... 43 3.2.2.4 Zřizování značek bodů bodového pole................................. 44 3.2.2.5 Číslování bodů polohového bodového pole ......................... 44 3.2.2.6 Zaměření ostatních PPBP.................................................... 44 3.2.2.7 Výpočet souřadnic................................................................ 46 3.2.2.8 Ověření ................................................................................. 46 3.2.2.9 Podrobné měření polohopisu (výškopisu)............................ 47 3.2.2.10 Rekognoskace terénu............................................................ 48 3.2.2.11 Předměty podrobného měření .............................................. 49 3.2.2.12 Geometrický základ podrobného měření. ............................ 49 3.2.2.13 Měření výškopisu ................................................................. 50 3.2.2.14 Číslování pomocných a podrobných bodů ........................... 51

- 4 (140) -

Obsah

3.3

3.4 3.5

3.6

3.7

3.2.2.15 Měřický náčrt ........................................................................52 3.2.2.16 Výpočet souřadnic. ...............................................................52 3.2.2.17 Přesnost měření.....................................................................52 3.2.2.18 Mapa podrobného měření .....................................................52 3.2.2.19 Výsledný elaborát geodetického podrobného měření...........53 3.2.3 Zpracovatelé pozemkových úprav ........................................53 Účastníci pozemkových úprav ............................................................59 3.3.1 I. okruh..................................................................................60 3.3.2 II. okruh.................................................................................60 3.3.3 III. okruh ...............................................................................60 Přípravné práce řízení o pozemkových úpravách ...............................60 Úvodní jednání ....................................................................................61 3.5.1 Účastníci úvodního jednání...................................................62 3.5.2 Obsah jednání: ......................................................................62 3.5.3 Nároky vlastníků...................................................................63 3.5.4 Soupis nároků........................................................................65 3.5.4.1 Transformace map KN a PK do JTSK..................................66 3.5.4.2 Kontrola souladu SGI a SPI v rozsahu obvodu ....................66 3.5.4.3 Stanovení opravného koeficientu výměr. .............................66 3.5.4.4 Volba vztažného (referenčního) bodu pro určování vzdáleností ............................................................................66 3.5.4.5 Ocenění jednotlivých parcel podle BPEJ..............................67 3.5.4.6 Výpočet prostých nároků: .....................................................67 Návrh pozemkové úpravy ...................................................................75 3.6.1 Plán společných zařízení.......................................................75 3.6.1.1 Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti, kritéria přiměřenosti nových pozemků..............................................75 3.6.2 Ocenění pozemků..................................................................76 3.6.3 Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) ...................76 3.6.3.1 Charakteristika BPEJ ............................................................76 3.6.3.2 Vedení BPEJ .........................................................................77 3.6.3.3 Aktualizace BPEJ..................................................................77 3.6.4 Návrh nového uspořádání pozemků......................................77 3.6.4.1 Věcná břemena......................................................................82 3.6.4.2 Plán společných zařízení - PSZ.............................................83 3.6.4.3 Závěrečné jednání .................................................................88 3.6.5 Podklady a činnosti po nabytí právní moci rozhodnutí OPÚ o schválení návrhu PÚ .............................................................92 3.6.5.1 Souhrn činností .....................................................................92 3.6.5.2 Vytyčení pozemků ................................................................93 3.6.5.3 Vyhotovení podkladů pro obnovu katastrálního operátu......95 Geodetické činnosti při pozemkových úpravách ................................98 3.7.1 Geodetické činnosti při pozemkových úpravách – 1. blok ...98 3.7.2 Geodetické činnosti při pozemkových úpravách – 2. blok ...99

- 5 (140) -


3.8 Podklady pro pozemkové úpravy ..................................................... 100 4 Eroze.......................................................................................................... 105 4.1 Vodní eroze ...................................................................................... 106 4.1.1 Teorie ................................................................................. 106 4.1.2 Posouzení erozní ohroženosti pozemků (tradiční metody) 107 4.1.2.1 Podklady (základní dostupné) ............................................ 107 4.1.2.2 Univerzální rovnice Wischmeier-Smith............................. 107 4.1.3 Posouzení erozní ohroženosti pozemků – modely ............. 108 4.1.4 Opatření proti vodní erozi .................................................. 111 4.1.4.1 Soubor organizačních PEO: ............................................... 111 4.1.4.2 Soubor agrotechnických PEO: ........................................... 111 4.1.4.3 Biotechnická PEO: ............................................................. 112 4.2 Větrná eroze...................................................................................... 115 4.2.1 Teorie ................................................................................. 115 4.2.2 Metody určení erozní ohroženosti...................................... 115 4.2.2.1 Opatření proti větrné erozi ................................................. 116 4.2.3 Větrolamy........................................................................... 116 4.2.3.1 Prodouvaný větrolam ......................................................... 116 4.2.3.2 Neprodouvaný větrolam ..................................................... 117 4.2.3.3 Poloprodouvaný větrolam .................................................. 117 4.2.3.4 Působení větrolamů na krajinu ........................................... 117 4.2.3.5 Postup při navrhování větrolamů v rámci KPÚ ................. 117 4.2.3.6 Návrh sítě nových větrolamů ............................................. 118 4.3 Vliv eroze na produkční schopnost půd ........................................... 118 4.4 Řešení PEO v návaznosti na ÚSES .................................................. 119 4.4.1 Prvky jednoznačně vymezené ............................................ 119 4.4.2 Prvky rámcově vymezené .................................................. 119 4.4.2.1 Biocentra ............................................................................ 119 4.4.2.2 Biokoridory ........................................................................ 119 4.4.2.3 Interakční prvky ................................................................. 120 4.5 Automatizované zpracování ve vazbě na digitální model terénu. .... 121 4.5.1 Aplikace vodohospodářských procesů a eroze................... 121 4.5.2 Aplikace řešení návrhů PÚ v prostředí grafického systému MicroStation....................................................................... 121 5 Polní cesty ................................................................................................. 123 5.1 Síť polních cest................................................................................. 123 5.1.1 Některé pojmy uspořádání polních cest ............................. 124 5.1.2 Hustota cestní sítě (hodnotící charakteristika) ................... 125 5.1.3 Návrhové parametry polních cest....................................... 125 5.2 Objekty polních cest ......................................................................... 126 6 Návrh pozemků ........................................................................................ 131 6.1 Návrh zemědělských pozemků......................................................... 131 6.1.1 Vliv velikosti a tvaru pozemku na proces obdělávání........ 131 6.1.2 Optimální délka pozemku .................................................. 132

- 6 (140) -

Obsah

6.1.3 Velikost pozemků ...............................................................132 7 Závěr ..........................................................................................................133 7.1 Informace ..........................................................................................133 7.2 Shrnutí...............................................................................................133 7.3 Korespondenční úkoly ......................................................................133 7.4 Autotest .............................................................................................134 7.5 Studijní prameny ...............................................................................134 7.5.1 Seznam použité literatury ...................................................134 7.5.2 Seznam doplňkové studijní literatury .................................136

- 7 (140) -

Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Předmět Pozemkové úpravy je určený studentům kombinovaného stupně studia k seznámení s poznatky z oblasti pozemkových úprav, které jako obecný obor zahrnují základní informace z oblasti pedologie, dopravních staveb, hydrologie, ochrany přírody a krajiny a také z problematiky katastru nemovitostí. Svým profilováním je zde uváděná problematika bližší zaměření oboru Geodézie a kartografie. Text objasňuje problematiku zpracování návrhu pozemkových úprav v celém rozsahu a návaznosti jednotlivých etap a postupných kroků v oblasti působení geodetických složek. Seznámen s těmito základy, obohacen o další praktické poznatky, bude absolvent schopen správně řešit otázky problematiky pozemkových úprav z pohledu zpracovatele geodetické části návrhu nebo i pracovníka institucí veřejné správy.

1.2

Požadované znalosti

Studijní text je určen pro pokročilé frekventanty studia zeměměřictví. Obsahem studia jsou pozemkové úpravy v celém rozsahu a blíže jsou popisovány etapy vstupu zeměměřiče do řešení problematiky. Předpokládá se, že při studiu frekventant zúročí svoje znalosti ze základů geodézie, bodových polí, vytyčovacích prací, katastru nemovitostí a inženýrské geodézie a pod.

1.3

Doba potřebná ke studiu

Při studiu tohoto textu Vám doporučuji nejdříve se seznámit zhruba s jeho obsahem, v čase asi jedné hodiny. Po získání celkového přehledu je vhodné se pustit do vlastního studia. Zde je doba potřebná ke studiu vysoce individuální a je závislá na míře již získaných znalostí a uživatelských zkušeností. Studium teorie je v podstatě závislé na přístupnosti literatury a ostatních individuálních aspektech. Časový rozsah odhaduji na cca 20 hodin. Procvičení, výpočty, kontrolní otázky a nezbytné základní rozbory odhaduji na cca 39 hodin. Pro Vaše samostatné studium a tím pádem i pro všechny Vaše odpovědi na kontrolní otázky platí následující upozornění: „V případě, že nebudete schopni dostatečně a kvalifikovaně odpovědět na zadané otázky, prostudujte si znovu předchozí text a popřípadě zadanou literaturu“!

- 9 (140) -


1.4

Klíčová slova

Pozemkové úpravy, katastrální území, bonitované půdně ekologické jednotky, územní plánování, geodetické podklady, majetkoprávní podklady, katastrální operát, dotčené organizace, úvodní jednání, sbor zástupců, jednací řád, průzkum území, krajina, geomorfologie, ekologická stabilita území, zemědělský půdní fond, dopravní systém, polohopis, výškopis, hranice, vlastník, nároky, obvod pozemkových úprav, síť polních cest, soupisy, vodohospodářské opatření, druhy pozemků, věcné břemeno, věcné právo, plán společných zařízení, ústní jednání, požadavky na výstavbu, rozhodnutí, lhůty, odvolání, vytyčení, digitální katastrální mapa, soubor popisných informací, výroková část, odůvodnění, projekt společných zařízení, terénní úpravy, stavební řízení, kolaudace, územní řízení, pozemkové úřady.

1.5

Použité zkratky

BPEJ- bonitovaná půdně ekologická jednotka ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální DKM - digitální katastrální mapa EL - evidenční list EN- evidence nemovitostí GP - geometrický plán GPS- globální polohový systém HTÚP- hospodářsko technické úpravy pozemků JPÚ - jednoduché pozemkové úpravy KM- katastrální mapa KM-D - katastrální mapa digitalizovaná KN - katastr nemovitostí KPÚ- komplexní pozemkové úpravy k.ú.- katastrální území KÚ- katastrální úřad LV- list vlastnictví MEO- míra erozního ohrožení MZe - Ministerstvo zemědělství České republiky ÚPÚ - Ústřední pozemkový úřad OP- ochranné pásmo ObPÚ- obvod pozemkových úprav OPU- pozemkový úřad

- 10 (140) -

Úvod

ost. PPBP - ostatní bod podrobného polohového bodového pole PPBP - podrobné polohové bodové pole PEO- protierozní ochrana PF ČR - Pozemkový fond České republiky PHO - pásmo hygienické ochrany PK- pozemkový katastr PO - projekční oddělení PÚ- pozemkové úpravy sbor - sbor zástupců SGI - soubor geodetických informací SMO-5- státní mapa odvozená I : 5 000 SN -soupis nemovitostí SPI- soubor popisných informací SPÚ- souhrnné pozemkové úpravy THM - technicko hospodářská mapa TIP- trvalé travní porosty ÚPD- územně plánovací dokumentace ÚPP- územně plánovací podklady ÚR - územní rozhodnutí ÚSES- územní systém ekologické stability VB- věcné břemeno VKP - významný krajinný prvek Vlastník - vlastník pozemků a jiný oprávněný VÚMOP - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha ZBP - základní polohové bodové pole ZDO- zóna diferencované ochrany ZhB - zhušťovací bod ZMVM - základní mapa velkého měřítka ZPF- zemědělský půdní fond ZPMZ- záznam podrobného měření změn ZVHS- Zemědělská vodohospodářská správa (Poznámka: uvedené zkratky byly použity v této publikaci nebo jsou uváděny v použité nebo jiné literatuře)

- 11 (140) -


- 12 (140) -

Účel, formy a základní pojmy PÚ

2

Účel, formy a základní pojmy pozemkových úprav

“Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.”

2.1

Předmět současných pozemkových úprav

Komplexní pozemkové úpravy představují jeden z hlavních nástrojů projektové a realizační fáze úprav krajiny, kterým lze do území promítat veřejný zájem. V Evropě, zejména v její střední části se vyskytují jen v malém rozsahu oblasti, ve kterých mohou samovolně a dlouhodobě probíhat přirozené přírodní procesy, relativně neovlivněné lidskými aktivitami. Převážná část území je již po několik staletí přeměněna a využívána lidskou společností pro výstavbu sídel, těžbu nerostů, ukládání odpadů, rekreaci apod. Záměrně, pro ekonomický efekt, jsou v krajině pěstovány rostliny a chována zvířata. Tím se sice využívají některé přírodní procesy (fotosyntéza, fermentace biomasy jako krmiva apod.), ale existence takových organismů je výrazně závislá na vkládání dodatkové energii (hnojení, ochrana rostlin a živočichů, krmení, příprava pozemků apod.). Území je více či méně rozčleněno liniovými technickými stavbami, které představují různou měrou propustné až nepropustné bariery pro část spektra přirozených organismů zastoupených v území. Pro tento typ území se používá pojem kulturní krajina. Její vzhled se odvíjí od realizovaných opatření a změn, kterými jsou lidské aktivity do území promítány. Takové záměry lze označit jako koncepční úpravy krajiny. Problémy nastávají, když jsou do území nekoordinovaně promítány a protlačovány různé, dílčí koncepce resortů, vlastníků, podnikatelských subjektů, obcí, sdružení apod., které jsou často protichůdné a ve svém souhrnu mohou působit jako chaos koncepcí. Je nezbytné, aby společnost neustále hledala ve vztahu ke krajině mechanismy pro: . přijímání potřebných kompromisních řešení, . stanovování priorit . vymezování veřejného zájmu . odstraňování újmy vlastníkům

- 13 (140) -


Na území ČR lze považovat začátky padesátých a devadesátých let minulého století za zlomová období. Došlo v nich, v důsledku společenských změn, ke dvěma zásadním změnám pojetí krajiny. Čtyřicet let byla krajina postupně přizpůsobována záměrům intenzifikace a koncentrace zemědělské výroby a parametrům zemědělské velkovýrobní techniky. Dominovalo uživatelské hledisko nad vlastnickými vztahy k nemovitostem. Od devadesátých let minulého století přestalo být státem toto pojetí krajiny prosazováno. Od té doby pro změnu v krajině dominuje vlastnictví a uživatelské hledisko je potlačeno. Z velké části byla dokončena obnova institutu vlastnictví a je nastartováno odstátnění zemědělské půdy. Intenzivní zemědělská produkce již není veřejnou prioritou. Zemědělské nemovitosti ztrácí funkci, kterou plnily v předchozím období. Na utváření krajiny se promítá řada dílčích koncepcí vlastníků, investorů. Krajina přitom plní řadu funkcí ve veřejném zájmu. Hledá se proto forma, obsah a nástroje, kterými lze: -koordinovat široké spektrum záměrů, -specifikovat a prosazovat zájmy státu, krajů, obcí -hledat kompromis, který ochrání jak soukromé, tak veřejné zájmy v krajině. Jako příklad pokusu o zahájení koncepčního utváření krajiny lze uvést převedení teorie územních systémů ekologické stability (ÚSES) do praxe. ÚSES představoval jeden z prvních kroků při vymezování a při ochraně veřejných zájmů v krajině. Na něj měla navazovat řada dalších opatření, která však již nebyla systémově zajištěna. ÚSES je proto ne právem chápan jako špatný nástroj tvorby krajiny. Kampaňovité pojetí při prosazování USES do praxe a změna priorit na MZP učinila z USES "viníka ", který může za vše co se v krajině nedaří realizovat, ať z hlediska ochrany přírody, tak z hlediska investorů. Současně však bývá používán jako "donucovací prostředek" na investory a vlastníky, kteří si představovali finančně výhodnější zhodnocení jejich restituovaných pozemků, než na nich mít biocentrum. Koncepce a dlouhodobé strategie státu začaly vznikat v polovině devadesátých let minulého století. Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky přijala vláda usnesením č. 415 ze dne 17. 6.1998. Zásadní skutečností je, že se nejedná pouze o resortní program Ministerstva životního prostředí, ale o dlouhodobý program, ke kterému se přihlásila celá vláda. U dlouhodobých programů je však důležité, jakou prioritu jim budou dávat i následné vlády. Na území ČR souvisí řada problémů v krajině s uvedenými společenskými změnami. Současně však většina problémů v krajině má obecnější charakter. Za nejdůraznější podnět ke koncepčnímu přístupu v otázkách krajiny lze považovat povodně, které v uplynulém desetiletí postihly postupně významnou část území CR ale i řady dalších evropských států.

- 14 (140) -


V posledních několika letech byla na celostátní úrovni přijata prakticky každým resortem dlouhodobá koncepce jeho rozvoje. Jejich průmět do území se může dostat do střetu s principy ochrany krajiny. Přímý vliv na ochranu a tvorbu krajiny mají především programy Ministerstva životního prostředí a zemědělství. Dotační tituly a příspěvky jsou určeny na realizaci v programech specifikovaných opatření. Výše objemu finančních prostředků, které stát uvolňuje na krajinná opatření, však může vyřešit stávající problémy v krajině za stovky let. Chybí větší provázanost přidělených veřejných prostředků na jejich systémové využití v konkrétním území. K tomu by bylo možné využít například územní plány obcí nebo projekty komplexních pozemkových úprav. Jejich zpracování vychází z podrobnější znalosti území než lze uvést v celostátních programech, V současné době jsou rozpracovány krajské koncepce ochrany přírody a krajiny. Reálnost jejich navržených opatření bude výrazně závislá na skutečnosti, zda i na krajské úrovni vzniknou účelově vázané fInanční prostředky na krajinářské úpravy. Koncepci krajinářských úprav na místní úrovni mohou vyjádřit především dva typy materiálů - komplexní pozemkové úpravy a územní plán obce. Mají k tomu následující předpoklady, protože se zabývají rozsáhlejší, souvislou částí území, měřítko obou dokumentací umožňuje navrhovat umístění jednotlivých opatření v krajině s přesností na pozemky, ale současně lze mezi nimi postihnout vzájemné vazby a za poslední mají charakter dokumentu, který se projednává a schvaluje. Síť účelových komunikací (pěšiny, stezky pro pěší a cyklisty apod.), v odpovídajících parametrech a kvalitě, má zajišťovat pohyb územím. Její vytvoření představuje základní podmínku funkčnosti zázemí .Ve volné krajině představují trasy komunikací významné linie jejího kompozičního členění. Realizaci nových tras komunikací, jako většiny liniových staveb, komplikuje jednání a dohody s vysokým počtem dotčených vlastníků. Řešení krajiny v zázemí sídel pro potřeby jejich obyvatel plně závisí na přístupu obce. Jedná se o dlouhodobou záležitost a první krok by měl spočívat ve vypracování podkladové, ideové studie. Studie by měla naznačit, kde je potřeba zajistit prostupnost územím a které prostory a lokality jsou pro každodenní rekreaci prioritní. Z přijaté koncepce by mělo vyplývat kde je z hlediska obce vhodné či potřebné zatravnění, zalesnění, výsadba nelesní vegetace, výsadba doprovodné vegetace. Koncepční přístup k řešení krajiny při komplexních pozemkových úpravách přímo úměrně závisí na zájmu obce se problémy krajiny zabývat. Pozemkové úpravy se provádějí od doby prvního osídlování okrajových částí našich historických území. Jde o prostorové uspořádání pozemků, které scelením nebo dělením zabezpečí přístupnost a využití pozemků s vyrovnáním hranic tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Provádějí se formou KPÚ, kdy předmětem jsou všechny pozemky v obvodu bez ohledu na dosavadní způsob využití a existující vlastnické vztahy k nim.

- 15 (140) -


V případě, kdy se pozemkové úpravy realizují jen na části katastrálního území, nebo se jimi řeší jen některé hospodářské potřeby, jedná se o jednoduchou pozemkovou úpravu (JPÚ). Výsledek pozemkových úprav je podkladem pro obnovu katastrálního operátu a je také podkladem pro územní plánování. Z hlediska geodeta se v průběhu pozemkových úprav jedná o zjišťování průběhu hranic dotčených parcel, zaměření skutečného stavu v terénu a realizaci pozemkových úprav. Podkladem pro vyhotovení pozemkových úprav je aktualizovaný soubor geodetických a popisných informací, operáty bývalého pozemkového katastru a další navazující operáty přídělového a scelovacího řízení spolu s dalšími rozbory a územně plánovací dokumentací. ČÚZK vydává data ve výměnném formátu.

2.2

Historie pozemkových úprav

Učební text svým rozsahem umožňuje pouze strohý výčet historických etap vývoje.

2.2.1

Egypt

Vytyčování pozemků po záplavách Nilu

2.2.2

Velká kolonizace ve 12.-14.st., zakládání vesnic

– lokátoři, rozvržení a vyměření půdy obdržené od feudála pro jednotlivé přídělce, určení hranice mýcení lesů, rozmístění jednotlivých druhů pozemků – delimitace, zpřístupnění pozemků – síť cest, v zamokřeném území vybudování odvodňovacích příkopů a kanálů, tvar pozemků se mění, normové typy vesnic

2.2.3

Po zrušení nevolnictví, robot a poddanství (1785)

Větší pohyb nájemců půdy, dělení pozemků, vznik nevhodných tvarů pozemků (klíny, řemenové, přerušené, bez přístupu) a roztroušená držba – rozptýlené a roztroušené pozemky (1 hospodář – vlastník měl třeba i 29 pozemků i v různých k.ú.)

2.2.4

Původ a typu plužin (historie pozemkových úprav).

Svědectví o historickém osídlování a hospodaření podávají fragmenty středověké organizace půdního fondu. Jsou základem v návaznosti na sídla, od kterého se odvozuje dnešní pozemková držba. Pozemkové úpravy v takových krajinných strukturách by měly respektovat jejich ochranu a obnovu. Termín plužina se dá popsat jako vyživovací základna rolnického sídla tj. polnosti a lesy jen tam, kde byly zahrnuty v souvislé parcelované ploše polí. Významným faktorem, který ovlivnil výslednou podobu organizace půdního fon-

- 16 (140) -


du, bylo zemědělské nářadí (rádlo – obdělávání XXX – tvar čtverce, pluh – obdělávání III – tvar dlouhých obdélníků).

Plužina úseková - se skládá z nestejně velkých tvarově odlišných částí = úseků, které jsou rozděleny na parcely, lišící se od sebe velikostí a tvarem. Podmíněno nerovným terénem u menších hromadných vsí, vlastnictví k parcelám na více místech katastru.

Plužina délková - jsou pravidelné rovnoběžné široké pásy napojené na usedlost, končí na hranici katastru a pásů probíhajících mimo osadu. Přístupné z cest a částečně z usedlostí. U návesních, silničních a krátkých řadových vsí.

Plužina záhumenicová - se skládá z pásů 100m širokých a 2-3 km dlouhých, které nasedají bezprostředně na humna usedlostí a svírají s osou obce pravý úhel. Přístup na pozemky přídělu z usedlosti nebo z polních cest.

Plužina traťová - sestává z několika velkých pravidelných částí, zvaných tratě, které jsou rozděleny v úzké, jednosměrně probíhající parcely. Pozemky jsou přístupné z polních cest a někdy i usedlostí. Z hlediska provádění pozemkových úprav je velkou výhodou, že v územích s plužinou fixovanou trvalou vegetací obvykle vlastnické parcely poměrně věrně kopírují jednotlivé prvky této historické struktury. Korekce určitě nebudou nutné při řešení dílčích věcných problematik, v případě návrhu dopravního systému apod. Pokud se však týká protierozní a protipovodňové ochrany území, můžeme narazit na požadavky, které budou neslučitelné. V takových případech je třeba volit protierozní opatření, která nebudou vizuálně narušovat celkovou kompozici plužiny ( ochranné zatravnění, protierozní osevní postupy). Dá se říci , že kde se plužiny dochovaly dodnes, tam se jednoznačně osvědčily jako optimální krajinné uspořádání z hlediska vlastnických, uživatelských a dalších vztahů.

- 17 (140) -


2.2.5

Dobrovolné scelování – 1856-1883

Autorem je Fr.Skopalík, Záhlinice na Moravě, přidělování nových pozemků losem, na Moravě celkem 17 obcí, v Čechách jen dvě obce.

2.2.6

Úřední scelování – komasace, 1883 – 1900

Zákon z roku 1883 o scelování hospodářských pozemků, platil pouze na Moravě, až do r.1940, kdy byl rozšířen i na území Čech.

2.2.7

Agrární operace

Akceptují komplexnější přístup podobný KPÚ, 1900 - 1947 (nedokončená scelovací řízení).

2.2.8

Technicko-hospodářské úpravy pozemků (THÚP) od1947

Realizace dle scelovacího zákona, slučování pozemků, rozorávání mezí, zakládání družstev mělo za následek nedokončená scelovací řízení.

2.2.9

Hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP) od1955

Od roku 1955 až po 70.léta, charakteristické velké scelování, veliké lány – velká mechanizace. Bez ohledu na potřeby krajiny!

2.2.10 Souhrnné úpravy pozemků (SÚP) 80.léta Pokračování HTÚP se zařazením korekční fáze – korekční fáze = opětovné začlenění PEO, obnovení významu ekologické stability.

2.2.11 Operace s půdou v letech 1945-1948 Je nezbytné se zmínit o přídělových řízeních (Benešovy dekrety, odsun Němců a dalších, přidělování zemědělského majetku novým osídlencům) – nedokončená přídělová řízení. Kontrolní otázky Jaký je význam pozemkových úprav? Popište vývoj pozemkových úprav na našem území.

- 18 (140) -


2.3

ZPF – zemědělský půdní fond

Do ZPF patří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a také půda dočasně neobdělávaná, která byla a v budoucnu má být obdělávaná (pozemky dočasně odňaté zem. výrobě a pozemky dočasně neobdělávané). Do ZPF jsou také zahrnuty rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby jako jsou polní cesty, pozemky se zařízením pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, protierozní meze a terasy, ochranné hráze apod. ZPF je jedním z přírodních bohatství státu, nenahraditelný výrobní prostředek pro zemědělskou výrobu a jedna z hlavních složek životního prostředí. V rámci ochrany životního prostředí je důležitá také ochrana ZPF, jeho zvelebování a racionální využívání. Celková rozloha české republiky v současnosti je asi 78 860 km2 (tj. 7886 tis.ha), z toho zemědělská půda tvoří přibližně jednu polovinu, 4284 tis.ha (54,3%), lesní půda 2634 tis.ha (33,4%), trvalé travní porosty (louky a pastviny) zabírají asi 22,1% tj. 947 tis.ha. Procento zornění je 72%. Na jednoho obyvatele připadá přibližně 0,4 ha zemědělské půdy a 0,3 ha orné půdy. Ochrana ZPF se řídí zákonem ČNR 334/92 Sb. v platném znění. Orgány ochrany ZPF – odbory/referáty na Obecních úřadech, Krajských úřadech, MZe. Změna druhu pozemku, vynětí ze ZPF – trvalé, dočasné, odvody Vlastnictví ZPF: Fyzické osoby a soukromé společnosti – 82% …….. stát – 17% Obhospodařování ZPF: Právnické osoby – 74% Fyzické osoby – 26% Celkem je pronajímáno 92% ZPF, na vlastních pozemcích hospodaří pouze 8% ZPF.

2.4

Účastníci pozemkových úprav:

2.4.1

Účastník PÚ

Státní správa = Pozemkový úřad a další orgány státní správy (KP-katastrální pracoviště, SU-stavební úřad, ZPF, LPF, SMS-státní meliorační správa aj.)

- 19 (140) -


Účastníci = Vlastníci + obec + správci IS, lesů, vodních toků, komunikací apod.

2.4.2

Zpracovatel PÚ

Renomovaná geodetická a projekční firma + specialisté => tým, neexistuje komplexní zpracování pro jednotlivce, práce se provádí na základě výběrového řízení – veřejná obchodní soutěž na zakázku PÚ

2.4.3

Doba trvání a náklady

Doba trvání PÚ různá: 2, 5, 6, až 9 let, Náklady: 2 až 8 mil.Kč. Financuje stát: ze státního rozpočtu 500-800 mil.Kč/rok (1mld.Kč 2005) + PF ČR + stavebník + programy ministerstev např.obnova venkova, apod.), fondy EU.

2.5

Důvody provádění PÚ – kriteria pro výběr katastrálního území

2.5.1

Hospodaření a majetkoprávní otázky

Produkční schopnost půdy, zájem o hospodaření vlastníků a jiných subjektů, rozpad většího hospodáře, půda leží ladem, neuspořádané vlastnické vztahy (nedokončené scelovací nebo přídělové řízení, duplicitní zápisy vlastnictví), velké množství JPÚ Nejasné vlastnické a nájemní vztahy (ČON, ZBU), žádost vlastníků nadpoloviční výměry k.ú.

2.5.2

Investiční záměr velkého rozsahu

Budování liniových staveb – dálnice, železniční koridor, letiště, vodní kanály.

2.5.3

Ekologické poměry

Nízká ekologická stabilita v krajině, ohrožení, degradace půd, nadměrná vodní a větrná eroze, lokální záplavy, škody na životním prostředí, nepřístupnost pozemků a neprůchodnost krajiny .

2.5.4

Správní vazby

Návaznost na sousední katastrální území, kde PÚ již proběhly, hospodářské oživení regionů, socioekonomické otázky (podpora dotačních zemědělských programů, náhradního využití zemědělských půd a hospodářské oživení regionů)

- 20 (140) -


Kontrolní otázky Co je to ZPF? Kdo je účastníkem PÚ? Vyjmenujte důvody, které vedou k provádění PÚ?

2.6

Formy PÚ

2.6.1

Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ)

KPÚ (základní forma) vždy se zápisem do KN, řeší celé území (obvod PÚ – extravilán k.ú.) včetně sítě polních cest, ochrany půdy a PEO, vodohospodářských opatření, ekologické stability a krajinného rázu a další. KPÚ řeší nové uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy. Do obvodu jsou zahrnuty pozemky zpravidla jednoho katastrálního území. Nezahrnují se pozemky v zastavěné části obce, některé pozemky zvláštního využití mohou být zahrnuty jen se souhlasem jejich vlastníka. Cílem KPÚ je nové prostorové a funkční uspořádání, zabezpečení přístupnosti pozemků a celých částí území (lesa, nivy apod.) a vyrovnání hranic pozemků tak, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro obhospodařování. Současně jsou řešena opatření pro stabilizaci a zlepšování stavu životního prostředí a vodního režimu v krajině. KPÚ se též zabývá nedořešenými vlastnickými vztahy (Pozemkový fond ČR, obecní úřad, historický majetek obcí, církev, příděly, náhradní pozemky za nevydané v restitucích, nedořešené dědictví, duplicitní vlastnictví, a pod.) Systematické řešení problému roztříštěnosti vlastnické držby, nepřístupnosti pozemků, nejasností ve vlastnických vztazích a hlavně problémech ekologie krajiny, dokončeno na 223 000 ha v 600 k.ú., rozpracováno 260 000 ha v 515 k.ú. (celkem v ČR na 13 000 k.ú.).

2.6.2

Jednoduché pozemkové úpravy – JPÚ (obecně)

Jedná se o pozemkovou úpravu, která má jeden nebo jen několik cílů a neřeší širší územní vztahy a veřejné zájmy. Řeší například jen nedostatky v evidenci vlastnictví nebo řeší pouze blok pozemků v rámci katastrálního území. Jednoduchá pozemková úprava má umožnit efektivní hospodaření uživatelům do doby než se provede komplexní pozemková úprava. 2.6.2.1

Jednoduché pozemkové úpravy se zápisem do KN

Řeší vlastnické vztahy – nedokončené přídělové nebo scelovací řízení (UPP) část k.ú. – několik vlastníků (GP-geometrickým plánem), bez řešení PEO (protierozní ochrany), ÚSES (územní systém ekologické stability), sítě polních cest, krajiny, vodohospodářských opatření a dalších …

- 21 (140) -


V r. 2004 bylo 176 000 ha vyřešených a 55 000 ha rozpracovaných = v řadě případů dostatečné řešení situace v oblastech katastrů s nedokončeným přídělovým řízením. Za finanční pomoci PF ČR = vyjasnění pozemkového vlastnictví státu. 2.6.2.2

Jednoduché pozemkové úpravy bez zápisu do KN

Rychlé vyčlenění pozemků pro hospodaření vlastníků, několik etap, množství JPU přes sebe, v KN beze změn, první polovina 90. let 20. st., dnes (od roku 2002, zákon č.139/2002) se již nepoužívají. •

S využitím zatímního užívání = bylo poměrně rychle dosaženo stavu, že rozhodující části vlastníků (po r. 1989) umožněno použít pozemky k hospodaření, cca 300 000 ha, řešeny pouze užívací vztahy, nutno dořešit vlastnické vztahy s ohledem na již založené užívání pozemků v podmínkách efektivního hospodaření.

•

Technická pomoc hospodařícím subjektům = uspořádání pozemků respektive pomoc při organizaci užívacích vztahů, pokud nelze brzo očekávat provedení pozemkové úpravy. Od r. 2003 je povinnost upravena zákonem na celkem 122 000 ha.

- 22 (140) -


Obr. 2.01 Ukázka grafické montáže ortofotomapy a stavu pozemků před PÚ

- 23 (140) -


Obr. 2.02 Ukázka grafické montáže ortofotomapy a stavu pozemků po provedení PÚ

- 24 (140) -


Obr. 2.03 Ukázka grafické montáže leteckého snímku a stavu map KN PK před PÚ

- 25 (140) -


Obr. 2.04 Ukázka grafické montáže KPÚ. Zákres do leteckého snímku - stav mapy Pozemkového katastru (modře) a stav návrhu KPÚ (červeně).

- 26 (140) -


2.7

Etapy PÚ

Charakterizují postup (proces) prací, harmonogram. Všechny etapy se prolínají, podílí se na nich PÚř, zpracovatel, KP a další orgány státní správy, správci IS a účastníci PÚ.

2.7.1

Programová

• Pozemkový úřad: informace o území, shromažďování podkladů, vyhodnocení, stanovení naléhavosti PÚ, zájem vlastníků a obcí, pořadník k.ú., zahájení PÚ, veřejná obchodní nabídka na dodávku prací pro PÚ – výběr zpracovatele

2.7.2

Přípravná

• Pozemkový úřad: vyrozumění DOSS(dotčené orgány státní správy) a dalších organizací • zpracovatel – geodet: shromažďování podkladů, PBPP, KN, obvod PÚ, zjišťování průběhu hranic, zaměření skutečného stavu, koeficient výměr, soupis nároků vlastníků, • zpracovatel – projektant: shromažďování podkladů, (správci majetku a IS), shromažďování podkladů, úvodní jednání, volba sboru zástupců, obvod PÚ, PSZ zpracování plánu společných zařízení (PSZ), obvod PÚ, zjišťování průběhu hranic, koeficient výměr, soupis nároků vlastníků

2.7.3

Projektová

• zpracovatel – projektant: zpracování návrhu pozemkové úpravy a jeho projednání – souhlas vlastníků ¾ výměry • Pozemkový úřad: závěrečné jednání, připomínky a námitky, 1. rozhodnutí o schválení návrhu PÚ, 2.rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv

2.7.4

Realizační

• Zpracovatel – projektant: projekty společných zařízení • Pozemkový úřad: zápis do KN – obnovení operátu, realizace (výstavba, rekonstrukce) společných zařízení (investice) • Zpracovatel – geodet: vytyčování hranic nových pozemků, podklady pro zápis do KN – DKM, nový SPI, geodetické činnosti v investiční výstavbě

- 27 (140) -


2.7.5

Kontrolní

• Pozemkový úřad: kontrola čerpání financí ze státního rozpočtu a dalších zdrojů, kontrola funkce společných zařízení, … Kontrolní otázky Co jsou to jednoduché pozemkové úpravy a jaká mají specifika? Vyjmenujte etapy PÚ.

2.8

Financování pozemkových úprav

Náklady na pozemkové úpravy hradí stát. Podle zákona č.139/2002 Sb. se mohou na financování podílet i sami účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li na provedení pozemkové úpravy zájem; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů. V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno stavební činností, je zpracována studie, na základě které se stanoví rozsah území dotčeného činností stavebníka a jeho podíl na nákladech pozemkových úprav. K výběru zpracovatele studie pozemkový úřad pozve stavebníka.

2.9

Legislativní předpisy pro PÚ

Pozemkové úpravy jsou širokospektrálním oborem a jimi navržená opatření se dotýkají celého prostoru extravilánu v zájmových územích. Z toho plyne, že návrhy pozemkových úprav se dotknou zájmu různých rezortů. Se zástupci těchto rezortů je potřeba v průběhu zpracování návrhu PÚ spolupracovat a je nutno respektovat i příslušná legislativní opatření. Nejdůležitějiší zákony a prováděcí vyhlášky lze s jistým stupněm zjednodušení zařadit do následujících oblastí (u frekventovaných předpisů s případným komentářem):

2.9.1

Pozemkové úpravy

Zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona 229/91 Sb. ( o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů). Vyhláška č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění PÚ a náležitosti návrhu PÚ

- 28 (140) -


2.9.2

Půdní fond

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Je velmi rozsáhlý a jeho podstatou bylo navrátit vlastnictví půdy a jiného zemědělského majetku těm osobám, které o ně v udaném období přišly v zákoně vymezeným způsobem a zmírnit následky těchto majetkových křivd. Realizace zákona o půdě nesouvisí bezprostředně s pozemkovými úpravami, vytváří však pro ně nezbytnou výchozí podmínku – ujasněnost ve vlastnických vztazích k půdě. Zmínky o některých ustanoveních zákona: Majetek tedy i půda se navrací do vlastnictví původních vlastníků, přešel-li ve výše uvedeném období na stát některým z následujících způsobů – výrokem o propadnutí majetku – odnětím a vyvlastněním bez náhrady – v důsledku politické perzekuce – v tísni uzavřenou kupní nebo darovací smlouvou. Vytváří pojem – oprávněná osoba = občan ČR, který pozbyl svého vlastnictví některým z uvedených způsobů – povinná osoba = stát nebo právnická osoba, která majetek ke dni účinnosti držela – definuje kategorii pozemků, které nelze vydat = pozemky, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání, na nichž byl zřízen hřbitov nebo byly zastavěny, nachází se na nich chatová nebo zahrádkářská osada a nebo zastavěné tělovýchovným zařízením. Za pozemky, které nelze vydat převede Pozemkový fond (instituce ke správě státní půdy) oprávněné osobě jiné pozemky ve vlastnictví státu. Nesmí však jít o pozemky, které jsou sice v současné době státním majetkem, ale jejich původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace == platí až do přijetí zákona o tomto majetku. Není-li možno poskytnout majetek, přísluší oprávněné osobě náhrada podle zvláštních předpisů. Dnem, kdy zákon vstoupil v platnost, se zrušily všechny dříve platné užívací vztahy a užívat buď vlastník nebo nájemce. Pro JPÚ (kdy nedochází k výměně vlastnických vztahů) vytváří zákon institut časově omezeného nájmu. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Pojem zemědělský půdní fond jsou následující druhy půdy – pozemky zemědělsky obhospodařované = orná, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny, dočasně neobdělávaná zemědělská půda – rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže – nezemědělská půda potřebná k zajištění zemědělské výroby (polní cesty, závlahové nádrže, zařízení proti erozi, odvodňovací příkopy apod.) Změny kultur zemědělské a nezemědělské půdy – na základě rozhodnutí v řízení o využití území na návrh vlastníka pozemku může být provedena přeměna nezemědělské půdy na půdu zemědělskou nebo orné půdy na zahradu – změna louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (pověřené obecní úřady ,správy

- 29 (140) -


národních parků a ministerstvo životního prostředí, u hl. m. Prahy trochu jinak) .

Odnětí půdy ze ZPF – k odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je potřeba souhlasu orgánu OchrZPF – tento souhlas není potřebný když se jedná o nezastavěnou plochu zastavěných pozemků, pozemky zahrádkových osad, účelové - 30 (140) -


plochy a zařízení občanské vybavenosti, pozemky v současně zastavěném území obce, pozemky pro geodetické účely do 30 m2, nezemědělské účely pro dobu do 1 roku. Odvody za odnětí půdy ze ZPF dle plochy a BPEJ kromě staveb zeměd. Prvovýroby, polních cest, rybníků s chovem ryb a drůbeže, melioračních staveb, čistíren odpadních vod a skládek odpadů, …

Vyhláška č. 327/1998 Sb. kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup při jejich vedení a aktualizaci. Zákon č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu ČR Vyhláška č. 546/2002 Sb. kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup pro jejich vedení a aktualizaci Nařízení č. 72/1999 Sb. o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.

2.9.3

Katastr nemovitostí

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech a jiných věcných práv k nemovitostem. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitosti ČR (katastrální zákon) Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Vyhláška č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR. Zákon č. 175/2003 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech.

- 31 (140) -


2.9.4

Územní plánování a stavební řád

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

2.9.5

Ochrana přírody a krajiny

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení z.č.114/1992 Sb.

2.9.6

Životní prostředí – všeobecně

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů. Definuje životní prostředí, ekosystém, ekologickou stabilitu, únosné zatížení prostředí, ekologická újma apod. – území nesmí být zatěžováno nad míru únosného zatížení – přípustná míra znečišťování je určena mezními hodnotami podle zvl. předpisů – směřování k výchově, osvětě a vzdělávání – činnosti při ochraně pouze po zhodnocení vlivů na životní prostředí.

- 32 (140) -


Posuzuje vliv činností na životní prostředí – v oddílu Zemědělství a vodní hospodářství jsou uvedeny i meliorační zásahy, jimiž se rozumí odvodnění, závlahy, protierozní ochrana půd a pozemkové úpravy. Odpovědnost za porušení povinností při ochraně …- povinnost nahradit ekologickou újmu buď finančním způsobem a nebo obnovou přirozené funkce narušeného ekosystému – ukládání pokut. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění z.č. 334/1992 Sb.

2.9.7

Ochrana lesního půdního fondu

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

2.9.8

Ochrana vod

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) .

2.9.9

Oceňování

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Vyhláška č. 540/2002 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o oceňování nemovitostí. (o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků)

2.9.10 Nerostné bohatství Zákon č. 61/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2.9.11 Odpadové hospodářství Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

2.9.12 Související právní předpisy (správní a místní orgány, správní řízení apod.) Zákon č. 40/1964 Sb.,

- 33 (140) -


občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 182/2000 Sb., o obcích, úplné znění č. 410/1992 Sb. Zákon č. 132/2000 Sb., o změně zákonů souvisejících se zákonem o krajích a obcích. Zákon č. 77/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony.

2.10 Soustava pozemkových úřadů a dotčené organizace Soustavu pozemkových úřadů tvoří Ústřední pozemkový úřad a pozemkové úřady, které spadají pod Ministerstvo zemědělství.

2.10.1 Ústřední pozemkový úřad ÚPÚ vykonává tyto činnosti: •

řídí pozemkové úřady

•

zajišťuje výzkum, rozvoj, vzdělávání a osvětovou činnost v oboru pozemkových úprav a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o BPEJ

•

uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti

•

je odvolacím orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů

•

po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj zabezpečuje vazbu pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací velkých územních celků

2.10.2 Pozemkové úřady PÚ vykonávají tyto činnosti: •

rozhodují o pozemkových úpravách a organizují jejich provádění, popřípadě jejich nezbytnou projektovou část provádějí

•

zajišťují vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánu osobami s odbornou způsobilostí

•

koordinují součinnosti s orgány územního plánování návaznost pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny

- 34 (140) -


•

předkládají příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům

•

soustřeďují a poskytují údaje z oblasti pozemkových úprav

•

zajišťují změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o BPEJ v číselném a mapovém vyjádření

•

jsou příslušné k úhradě nákladů podle z.č.139/2002 Sb., dále nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, nákladů spojených s aktualizací BPEJ a lustracemi pozemků

•

jsou příslušné k přijetí peněžní částky podle §10 a §17 z.č.139/2002 Sb.

•

spolupracují s ÚPÚř při udělování, popřípadě odnímání úředního oprávnění

•

vyjadřují se, zda zamýšlené využití pozemků v územním a stavebním řízení není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav

•

vykonávají činnost podle z.č.229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, popřípadě dalších zvláštních právních předpisů

2.10.3 Správní úřady a dotčené organizace Tyto orgány jsou vyrozuměny o zahájení řízení a do 30 dnů po obdržení vyrozumění stanoví podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů. 2.10.3.1

2.10.3.2

2.10.3.3

Referáty městského úřadu •

stavební úřad

•

odbor rozvoje města, úsek výstavby a územního plánu

•

odbor místního hospodářství

•

odbor životního prostředí (např. vodní, odpadové, lesní hospodářství, ochrana přírody – zemědělský půdní fond, ovzduší)

Krajský úřad •

odbor regionálního rozvoje

•

odbor životního prostředí a zemědělství

Ostatní úřady •

Katastrální úřad

- 35 (140) -


•

Policie České republiky, Dopravní inspektorát

•

České dráhy,a.s., správa dopravní cesty

•

Správa CHKO

•

Lesy ČR,s.p.

•

Pozemkový fond ČR

•

Správa dálkových kabelů

•

Tranzitní plynovod

•

Vodovody a kanalizace

•

Zemědělská vodohospodářská správa

•

Správa telekomunikací (Český Telecom a.s. atd.)

•

Produktovody (ČEPRO a.s., Transgas a.s. atd.)

•

Správa a údržba silnic; Ředitelství silnic a dálnic

•

Správa sboru požární ochrany

•

Krajská hygienická stanice

•

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

•

Obvodní báňský úřad

•

Archeologický ústav (AV ČR Praha)

a další dotčené organizace dle konkrétní situace. Kontrolní otázky Jaké rozeznáváte pozemkové úřady? Jaké rozeznáváte správní úřady? Vyjmenujte zákony a vyhlášky z oblasti Katastru nemovitostí, které mají souvislosti s PÚ.

- 36 (140) -

Pozemkové úpravy

3

Pozemkové úpravy.

Podmínky pro zahájení pozemkové úpravy v katastrálním území stanovuje zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

3.1

Zahájení řízení

Pozemkový úřad posuzuje podané požadavky k zahájení. K těmto požadavkům se vyjádří do 30 dnů v písemném sdělení. Shledá-li odůvodněnost pak zahájí řízení o pozemkových úpravách. V odůvodněných případech může pozemkový úřad zahájit řízení i bez požadavků. Řízení se považuje vždy za zahájené z podnětu pozemkového úřadu. Zahájení řízení vždy, pokud se vysloví se svými požadavky vlastníci nadpoloviční výměry katastrálního území. Oznámení veřejnou vyhláškou. Vyvěšena na úřední desce po dobu 15 dní, poslední den lhůty je dnem zahájení PÚ. Písemné vyrozumění orgánů státní správy, tyto úřady stanoví do 30 dnů po obdržení podmínky k ochraně zájmů podle zvl. předpisů. Lhůty mimo správní řád, zastavení řízení pokud odpadl podnět a zvláštní oprávnění vstupu a náhrady případných škod. Řízení o pozemkové úpravě zahajuje Pozemkový úřad na základě těchto možných skutečností: •

Požádají-li o zahájení PÚ vlastníci nadpoloviční většiny výměry zemědělské půdy v katastrálním území. V tomto případě musí Pozemkový úřad zahájit PÚ vždy.

•

Podle posouzení Pozemkového úřadu na základě udaných důvodů, naléhavosti a účelnosti KPÚ. Výběrovými kritérii jsou: - lokální rajonizace území (škody na životním prostředí, erozní ohroženost, neúnosné ekologické poměry) - produkční schopnost půdy - aktivita a diverzita hospodařících subjektů - je-li pozemková úprava vyvolána v důsledku stavební činnosti

Podané požadavky na zahájení pozemkové úpravy OPÚ posuzuje a vyjádří se k nim písemně do 30 dnů.

- 37 (140) -


Předpokládaný termín zahájení oznámí pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci, budou-li výsledky pozemkové úpravy sloužit k obnově katastrálního operátu. O samotném zahájení informuje pozemkový úřad orgány státní správy a dotčené organizace, které stanoví své podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů.

3.2

Obvod pozemkových úprav.

Definování obvodu: Obvod pozemkové úpravy stanoví pozemkový úřad, zahrne do něj pozemky, které jsou nezbytné pro dosažení cílů pozemkové úpravy a obnovy katastrálního operátu, s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu. V obvodu jsou pozemky, které jsou dotčené pozemkovou úpravou a které lze směňovat, tak i pozemky, u kterých se provádí pouze obnova SGI a které nejsou směňované. Zjišťování průběhu hranic probíhá komisionelně a poprvé se zde setká individuálně projektant s vlastníkem. Vlastníci stvrzují souhlas se současným průběhem podpisem v protokolu o výsledku zjišťování průběhu hranic. Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníku, postupuje se dle zvláštního právního předpisu (zákon č. 344/1992 Sb.) Komise pro šetření obvodu PÚ se sestává z: •

geodeta

•

pracovníka pozemkového úřadu

•

pracovníka katastrálního úřadu

•

vlastníků (jsou pozváni, je-li jejich účast potřebná pro vyjasnění průběhu vlastnické hranice v terénu; jde-li hranice obvodu po hranici zastavěné či zastavitelné části obce, zvou se dotčení vlastníci)

•

zástupce obce

•

zástupci sousedních obcí (zvou se, tvoří-li obvod PÚ hranice obce)

Předmět šetření hranic na obvodu PÚ: •

Porovnání skutečného stavu s katastrální mapou (hranice katastrálního území, obce, lesních komplexů)

•

Podklady pro vypracování soupisů nároků

•

Tvorba DKM a nového souboru popisných informací (SPI)

•

Vytyčení nových pozemků

•

Vyhotovení dokumentace potřebné pro zápis obnoveného operátu do katastru nemovitostí

- 38 (140) -

Pozemkové úpravy

3.2.1

Obvod PÚ a zjišťování průběhu hranic

Individuálně se projektant s vlastníkem setká na počátku prací při šetření hranic obvodu pozemkových úprav. Za tímto účelem stanoví pozemkový úřad komisi, ve které musí být zástupci obce a katastrálního úřadu. Vzhledem k tomu, že komisionelně vyšetřená a stanovená hranice se stává závaznou nejen pro práce na vlastním projektu KPÚ, ale také při mapování zastavěné části obce, kterou následně provede mapovací oddíl katastrálního úřadu, měli by se vlastníci ve vlastním zájmu šetření hranic obvodu KPÚ zúčastnit. Na důležitost tohoto kroku jsou vlastníci, jejichž pozemky tvoří obvod pozemkové úpravy, případně jsou jejich parcely obvodem děleny, upozorněni v pozvánce rozeslané pozemkovým úřadem nejméně týden předem. Neúčast pozvaných není překážkou pro zjišťování průběhu hranic a využití zjištěných výsledků. (Pro stanovení postupu při zjišťování průběhu hranic se postupuje podle §50 a 51vyhlášky č.190/1996 Sb. s určitými výjimkami a jinak výsledky zjišťování potvrdí v protokolu předseda komise podpisem §9 odst. 5 zákona č.139/2002 Sb. Veškerá korespondence je pro průkaznost vedena obálkami na doručenku resp. doručenku do vlastních rukou. Při šetření hranic katastrálního území nejsou zváni vlastníci jejichž pozemky jsou sloučeny do velkých uživatelských celků, protože hranice mnohdy není v terénu znatelná a je proto zbytečné zvát vlastníky tam, kde nemohou k průběhu hranice něco nového sdělit. Jestliže se současným průběhem hranic v terénu dotčení vlastníci pozemků souhlasí, potvrdí svým podpisem protokol o výsledku zjišťování průběhu hranic. Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků, postupuje se podle zvláštního právního předpisu. (§14 odst. 6 zákona č.344/1992 Sb. = Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování se označí jako sporné.) Kontrolní otázky Jaký je postupáři zjišťování průběhu hranic obvodu PÚ? Kdo zahájí řízení o PÚ?

3.2.1.1

Obvod pozemkové úpravy – ObPÚ

• vnější – hranice k.ú. • vnitřní – rozhraní intravilán - extravilán • jeden nebo více celků v k.ú.

- 39 (140) -


3.2.1.2

Dílčí obvod:

• území ohraničené trvalými hranicemi • pozemky v sousedním k.ú.

Obr. 3.01 Schéma PÚ - 1 K1 – katastrální území „1“ K2 – katastrální území „2“ e1┐ e4┤jeden nebo více řešených celků v katastrálním území e3┤ e2┘ i - intravilán e - extravilán Do PÚ jsou zahrnuty všechny pozemky v ObPÚ bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim: řešené § 2 zákona č.139/2002 Sb

neřešené § 2 zákona č.139/2002 Sb

↕

↕

tj. scelování, slučování, směna a/

tj. pouze se obnovuje SGI/

/narovnání hranic

/(souřadnice, DKM, výměra)

↕

↕

směňované

nesměňované

↕ Snížené zemědělské využití: zvýšená balvanitost, výskyt elektrických stožárů,potřeba odvodnění směna jen se souhlasem vlastníka § 3 odst.4 zákona č.139/2002 Sb ↕

↕

- 40 (140) -

Pozemkové úpravy

zahrnuté do PÚ

3.2.1.3

nezahrnuté do PÚ

Pozemky se zvláštní charakteristikou:

• zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu • cesta a pozemky funkčně související s touto stavbou • zastavěné stavbou ve vlastnictví státu (silnice,zemědělské hospodářské budovy apod.) • oplocené pozemky (zahrady, pozemky v zastavěném území obce • zastavitelné pozemky (územní plán) • hřbitovy se řeší v PÚ podle §2 zákona č.139/2002 Sb jen se souhlasem vlastníka • církevní - ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu (PF ČR) vedou a řeší se odděleně - nepoužijí se na plochu pro společná zařízení (PSZ) • těžba nerostů • obrana státu • vodní toky se řeší v PÚ podle §2 jen se souhlasem vlastníka a správce (§3 zák. č.139/02 Sb.)

Obr. 3.02 Schéma PÚ -2 K1 – katastrální území „1“ K2 – katastrální území „2“ e1┐ e3┤jeden nebo více řešených celků se zvláštní charakteristikou e4┤ e2┘

- 41 (140) -


i - intravilán e – extravilán Z – pozemky se zvl. charakteristikou Kontrolní otázky Co si představíte pod pojmem „pozemky se zvláštní charakteristikou?

3.2.2

Dokumentace k určení ObPÚ

Základními předpisy, které stanoví pravidla pro měřické práce při PÚ jsou zákony a vyhlášky. U jednotlivých měřických činností (práce v polohovém bodovém poli, podrobné měření polohopisu aj.) musí zpracovatel bezpodmínečně dodržovat technologické postupy (včetně předepsaných kontrol) stanovené zvláštními předpisy. Bylo by hrubou chybou nedodržovat technologický postup jenom proto, že vlastní měření se provádí nejmodernější technikou. Podle ustanovení zákona pověření zaměstnanci orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR a orgánů územní samosprávy a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti a jejich pomocní pracovníci jsou oprávněni: a) vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na nemovitosti a to po oznámení b) vstoupit na nemovitost, která je oplocena, a to se souhlasem vlastního nebo oprávněného uživatele nemovitostí, c) vstupovat do staveb, a to se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu na pozemek bránit. Poznámky: Pokud byly veškeré práce na zakázce z jakýchkoliv důvodů zastaveny a po nějaké době obnoveny, pak je nutno ohlašovací povinnost splnit. Jestliže práce na zakázce plynule pokračují ( došlo pouze k přerušení geodetických činností nebo se jedná o kontrolu měření prováděnou s delším časovým odstupem) a projektant je neustále v kontaktu s obcí i vlastníky, stačí obnovení geodetických prací nebo provádění kontrolního měření oznámit ( případně vysvětlit) starostovi. Geodet tak může učinit v předstihu i prostřednictvím projektanta. 3.2.2.1

Doplnění podrobného polohového bodového pole

Základní informace Geometrickým základem 'podrobného měření při KPÚ jsou body polohového bodového pole, které je tvořeno základním polohovým bodovým polem (dále jen ZBP) a PPBP. ZBP zahrnuje body čs. trigonometrické sítě, PPBP za-

- 42 (140) -

Pozemkové úpravy

hrnuje zhušťovací body (dále jen ZhB) a ostatní body PPBP (dále jen os1. PPBP). PPBP se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou u ZhB 0,02 m, u os1. PPBP 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům ZBP. Mezní odchylka se stanoví 2,5 násobkem základní střední souřadnicové chyby. Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (ZBP i PPBP) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území obce 150 až 300 m a v nezastavěném území obce hustotou nejméně jeden bod na km2. 3.2.2.2

Rekognoskace stávajícího polohového bodového pole

V měřítku 1 : 5 000 nebo 1 : 10 000 se připraví zákres ZBP + PPBP a pořídí kopie geodetických údajů o daných bodech, podle nichž se tyto body vyhledají v terénu a jejich poloha přezkouší. Při pochybnostech o totožnosti daných bodů nebo při jejich poškození se jejich poloha přezkouší kontrolním měřením a výpočtem. Mimořádnou péči je třeba věnovat nenalezeným bodům, které mohou být pouze překryty vrstvou zeminy. Případné zničení těchto bodů musí být nesporné. Jejich poloha se přezkouší vytyčením a vytyčené místo i jeho nejbližší okolí se důkladně prošetří. Při přezkoušení daných bodů kontrolním měřením a výpočtem nových souřadnic se s KÚ dohodne, zda se pro další výpočty použijí a nadále povedou původní nebo nově určené souřadnice. Vyhotoví se "Oznámení závad a změn na bodech ZBP" pro každou evidenční jednotku, tj. triangulační list a zvlášť "Oznámení závad a změn na bodech PPBP", a to pro každý list mapy SMO-5. Při zjištění chybného místopisu nestačí tuto skutečnost pouze konstatovat, ale chybné údaje je nutno opravit a předat KÚ. Místopisy musí být vyhotoveny tak, aby body byly jednoznačně vyhledané. Při určování místopisu se přednostně použijí konstrukční míry, dále lze použít i křížové míry od blízkých trvalých předmětů. Poloha bodu by měla být zajištěna nejméně dvěma mírami, z nichž alespoň jedna musí být úsečka a pořadnice. 3.2.2.3

Návrh nových ost. PPBP

Při zřizování ZhB se postupuje podle zvláštního předpisu. ZhB budou zřizovány zcela výjimečně, a to především resortem ČÚZK, takže pozornost této publikace je zaměřena na zřizování především os1. PPBP, které je třeba volit tak, aby z nich byla možná orientace na další body ZBP nebo PPBP téže nebo vyšší přesnosti (vzít v úvahu především při zřizování os1. PPBP metodou GPS). Poloha se volí tak, áby umožňovala doplnění PPBP při navazujících činnostech a při pozdějším doměřování ploch nezahrnutých do ObPÚ (zastavěná část obce, průmyslové areály aj.). Technické požadavky na body PPBP včetně jejich stabilizace stanoví vyhláška. Doporučuje se provádět stabilizaci kamennými hranoly. Znaky z plastů se lámou. Stabilizaci je nejlépe doplnit ochrannou tyčí. Bezpečnější je použít tyče dvě s měřickou značkou uprostřed. Návrh lokalizace ost. PPBP se zahrne do elaborátu "Návrh doplnění PPBP", který se předá KÚ k odsouhlasení. Návrh obsahuje: a) technickou zprávu s uvedením výsledků rekognoskace bodového pole v daném území (vyplnění "Oznámení závad a změn na geodetických bodech"), způsob určení, observační a výpočetní plán (ne v případě určování ost. PPBP metodou GPS), požadovanou přesnost, způsob stabilizace, termín zahájení prací,

- 43 (140) -


b) kopii "Přehledu sítě PPBP a jejího vývoje" (mapa SMO-5) s vyznačením a barevným rozlišením hranice k.ú., hranice ObPÚ a zákres navrhovaných bodů. 3.2.2.4

Zřizování značek bodů bodového pole

Ochrana měřické značky Správcem značky je orgán zeměměřictví a katastru ( s výjimkou značek zřízených pro Ministerstvo obrany). Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitosti V případě, že nelze bezprostředně určit pozemek, na kterém je měřická značka zřizována, oznámí se její zřízení vlastníku pozemku dodatečně po vytvoření grafického souboru DKM. Vlastníku se neoznamuje zřízení měřické značky např. vysekání křížku na opracované ploše skály, při zřízení hřebové značky zabetonované do skály, při zřizování značky na vstupních a jiných šachtách, na technických objektech aj. Správce značky je povinen vlastníka nemovitosti a oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady.

3.2.2.5

Číslování bodů polohového bodového pole

a) Čísla ZBP a ZhB mají dvanáctimístný tvar: 0009EEEECCC0, podle dřívějších předpisů devítimístný tvar: 9EEEECCC0, kde EEEE = číslo triangulačních listů, CCC = pořadové číslo bodu (u ZBP od 1 do 199, u ZhB od 201 do 499). b) Čísla ost. PPBP mají dvanáctimístný tvar: PPP00000CCCC, podle dřívějších předpisů desetimístný tvar: PP0000CCCC, kde PPP = číslo k. Ú. v okrese, CCCC = pořadové číslo v rámci k.Ú. v rozmezí: 501 až 3999. c) Body dočasně stabilizované se číslují jako pomocné body. Poznámka: U nově zřizovaných bodů se použije vždy dvanáctimístné číslo.

3.2.2.6

Zaměření ostatních PPBP.

Použití GPS. Nejběžnějším způsobem určování ostatních PPBP při KPÚ je použití GPS. Při určení ostatních bodů PPBP se použijí přijímače GPS zaručující požadovanou přesnost bodů. Poloha i výška bodů se určuje výpočetním postupem ze signálů

- 44 (140) -

Pozemkové úpravy

družic přijímaných anténami přijímačů současně na nejméně dvou bodech. Nové body se určují se současným měřením na bodech daných. Pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů PPBP a podrobných bodů vydal ČÚZK pravidla, která upravují postup KÚ při přejímání výsledků určení podrobných bodů při vyhotovování geometrických plánů, vytyčování hranic pozemků a pozemkových úpravách ( dále jen "výsledky podrobných bodů" ) technologií GPS od fyzických a právnických osob. Technologie GPS zahrnuje i metodu VRS (systém virtuálních referenčních stanic provozovaný např. společností by/S@T ). Pravidla rovněž zavazují zeměměřické a katastrální inspektoráty k jejich respektování při dohledech nad ověřováním prací. Podkladem pro hodnocení výsledků určení PPBP i pro hodnocení výsledků určení podrobných bodů, jsou údaje protokolu pro PPBP resp. protokolu pro podrobné body. Použití fotogrammetrických metod Ostatní body PPBP a popř. i vlícovací body podrobného měření se určují i aerotriangulací (zpravidla analytickou aerotriangulací). Použijí se letecké měřické snímky na rozměrově stálé podložce, pořizované kalibrovanými leteckými komorami nejméně se 60 % podélným a 30 % příčným překrytem. Nejmenší použitelné měřítko snímků je 1 : 5 000. Výchozí polohové body (body ZBP a ZhB) musí být po fotogrammetrické signalizaci identif1kovatelné na snímcích. Signalizují se čtvercovými znaky o rozměru 0,20 m x 0,20 m kontrastní barvy vůči svému okolí. Snímkové souřadnice se měří a registrují na přístrojích umožňujících čtení na 0,001 mm. Měří se dvakrát, rozdíl nesmí přesáhnout 0,02 mm. Použití geodetických metod Zřizování malého počtu ost. PPBP bude zpracovatel ve většině případů zajišťovat vlastními geodety, a to především geodetickými metodami. Dále jsou proto uvedeny hlavní zásady, které je nutno respektovat při použití těchto metod. Ostatní PPBP se zaměřují: a) plošnými sítěmi s měřenými vodorovnými úhly a délkami, b) polygonovými pořady oboustranně připojenými a oboustranně orientovanými. Polygonové pořady kratší než 1,5 km mohou být jednostranně orientované, popř. neorientované (vetknuté). Neorientované pořady mohou mít nejvýše 4 strany a dovolují-li okolnosti, alespoň na jednom z určovaných vrcholů se zaměří orientační úhel a porovná se podle ustanovení platných předpisů, c) protínáním vpřed z úhlů, protínáním z délek nebo kombinovaným protínáním nejméně ze tří daných bodů (ZBP, ZhB, ostatní PPBP) Úhel protínání na určovaném bodě musí být v rozmezí 30g až 170g. Kratší vzdálenost od daného bodu k bodu určovanému v určovacím trojúhelníku nesmí být větší než 1500 m. Směry na body vzdálené od stanoviska více než 500 m se měří ve dvou skupinách, d) rajónem do délky 1 500 m

- 45 (140) -


d.l) s orientací na daném bodě na dva dané body (body ZBP, ZhB, ost. PPBP s prokazatelnou střední souřadnicovou chybou do 0,04 m), d.2) s orientací na daném i určovaném bodě. Použije-li se postup s orientací na určovaném bodě, musí být na něm úhel v rozmezí 30g až 170g, délka rajónu nesmí být delší než délka nejvzdálenější orientace, pokud je délka větší než 800 m, měří se všechny úhly ve dvou skupinách, vychází-li rajón z bodu PPBP se střední souřadnicovou chybou mezi 0,04 až 0,06 m, nesmí být delší než 300 m. Vodorovné úhly se měří ve skupinách (nejméně jedné) teodolitem zajišťujícím přesnost měřených směrů 0,6 mgon (2") podle ČSN. Při délkách do 500m je možné použít teodolit s přesností 2 mgon (10"). Mezní odchylka v uzávěru skupiny (v opakovaném prvním směru) a mezní rozdíl mezi skupinami je 0,003g, při určování ZhB - 0,0015g. Délky se měří dvakrát, dálkoměrem s přesností do 0,01 m a obousměrně, neníli to vyloučeno. Krátké délky lze měřit pásmem (zpravidla na jeden klad). Použijí se komparované dálkoměry a pásma. Naměřené délky se opravují o fyzikální redukce (z teploty a tlaku vzduchu), o matematické redukce (do vodorovné roviny, z nadmořské. výšky) a o redukce do zobrazovací roviny S-JTSK.

Mezní rozdíl dvojice měřených délek je u délek kratších než 100 m

-

0,02 m, u délek od 100 do 500 m - 0,04 m, u délek větších než 500 m - 0,06 m. Centrační prvky se nezavádějí při excentricitě menší než 0,01 m. V polygonových pořadech se stranami kratšími než 300 m se používá trojpodstavcová souprava. 3.2.2.7

Výpočet souřadnic

O průběhu automatizovaného výpočtu se zpracovává (tiskne) protokol. Ten má obsahovat nejméně vstupní údaje o dosažených odchylkách v určovacích obrazcích sítě (např. v polygonových pořadech) a při vícenásobném určení souřadnic bodů údaje o dosažených odchylkách včetně porovnání dosažených a mezních odchylek. Souřadnice se udávají v metrech a zaokrouhlují se na dvě desetinná místa.

3.2.2.8

Ověření

Příslušné samostatné části elaborátu doplnění PPBP musí být ověřeny oprávněným zeměměřickým inženýrem a ověření musí mít všechny náležitosti stanovené v § 16 odst. 4 zákona č.200/1994 Sb. O zeměměřictví. Výsledný elaborát doplnění PPBP (odevzdává se do 30 dnů po dokončení na KÚ). a) Technická zpráva Obsahuje podrobné údaje o stávajícím bodovém poli (shrnutí výsledků rekognoskace a kontrolního měření), údaje o použitém stroji (přesnost, komparace), o měřické metodě s rozborem přesnosti nově určených bodů, dodržení technických předpisů, o metodě výpočtu souřadnic, o číslech triangulačních listů, o - 46 (140) -

Pozemkové úpravy

počtu a hustotě bodů, o způsobu stabilizace, signalizace a ochrany, přehled o uložení seznamu předávaných částí operátu doplnění PPBP. b) Záznamy o rekognoskaci bodů (při použití GPS) Oznámení závad a změn na stávajících bodech ZBP a na stávajících bodech PPBP. c) Seznam souřadnic (a výšek) Uvádějí se pouze souřadnice nově určených bodů. d) Přehledný náčrt PPBP Náčrt kromě stávajících i nově navržených bodů PPBP musí obsahovat vyznačení měřených směrů a délek (s rozlišením měřených směrů na vzdálené body). e) Zápisníky měření. f) Protokoly o výpočtech Obsahují údaje o dosažení přesnosti. g) Geodetické údaje Uvádí se číslo mapy SMO-5. Jestliže se uvádí orientační jižník na bod ZBP nebo na ZhB, uvede se do popisu číslo bodu a do závorky číslo evidenční jednotky. Ost. PPBP se popisuje kolmým typem písma o velikosti 2-3 mm. U místopisných náčrtů se používají smluvené značky podle ČSN . h) Doklady Oznámení o zřízení měřické značky, popř. doručenky aj. i)

KÚ potvrzený návrh na doplnění PPBP.

ii) Kontrolní otázky Jak se provádí rekognoskace polohového bodového pole? Vyjmenujte metody určení bodů. Co je předmětem ověření?

3.2.2.9

Podrobné měření polohopisu (výškopisu)

Zeměměřická činnost jako podklad pro návrh PÚ Podkladem pro návrh KPÚ je podrobné zaměření polohopisu, příp. výškopisu ObPÚ. Mají-li být výsledky PÚ způsobilé k převzetí do KN a využitelné pro následnou obnovu katastrálního operátu, musí splňovat ustanovení obecně závazných právních předpisů. Jako podklad pro zpracování návrhu PÚ se vždy využijí výsledky dosavadního číselného určení předmětů měření, pokud se kontrolním zaměřením potvrdí soulad se skutečným stavem a dodržení kódu kvality 3 podrobného měření. Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí: a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami vypočtenými ze souřadnic, nebo pomocí - 47 (140) -


b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnáním s určenými souřadnicemi. Výsledky provedeného testování přesnosti projedná OPÚ s KÚ a dohodnou se na dalším postupu (rozsahu nového měření). Pokud byly znaky dochované na hranici ObPÚ určeny s jiným kódem kvality než 3, provede se jejich nové zaměření. U KM v číselném vyjádření, která nesplňuje předepsaná kritéria přesnosti, tj. kód kvality 3 - mxy = 0,14 m a u KM v sáhovém měřítku se provede podrobné zaměření celého ObPÚ. Rozsah a způsob zaměření pozemků v ObPÚ, které jsou z PÚ vyloučeny, dohodne OPÚ s KÚ při zahájení prací na návrhu PÚ. Je nanejvýš účelné, aby se před zahájením měřických prací dohodl geodet se zpracovatelem přímo v terénu na podrobnostech a rozsahu polohového, příp. výškového měření. Rozsah a detaily podrobného měření se předem projednají a dohodnou s OPÚ. Zpracovatelé návrhu PÚ se budou setkávat s pojmy: a) geometrické určení nemovitosti a k. ú. je určení tvaru a rozměru nemovitosti a k. ú.,vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině b) polohové určení nemovitosti a k. ú. je určení jejich polohy k ostatním nemovitostem a k.ú.

3.2.2.10

Rekognoskace terénu

- identické body Podrobnému měření polohopisu předchází doplnění bodů PPBP a podrobná rekognoskace terénu, kdy podle KM a map dřívější pozemkové evidence i jiných do chovaných grafických podkladů (náčrty, ZPMZ, GP) zpracovatel ověří (nejlépe za účasti vlastníků nebo pamětníků), zda se nedochovalo trvalé označení zakreslené v mapových podkladech, a to jak na hranici ObPÚ, tak i uvnitř ObPÚ (přichází v úvahu především v lesích, na okraji zastavěné části obce a v neoratelných částech k.ú.). Nalezené původní hraniční znaky slouží pro orientaci při zjišťování průběhu hranic a mohou po zaměření v S-JTSK sloužit jako identické body pro transformaci dosavadních map do S-JTSK. Jako identické body slouží především znaky na hranicích k.ú., na styku třech nebo více k.ú., v ostatních lomových bodech hranic pozemků, rohy na obvodu budov z původního mapování. Za identické body mohou sloužit i body dřívější pozemkové evidence, které neexistují v KM, ale jejich souřadnice v S-JTSK jsou známy, nebo je lze dodatečně určit. Při vyhledávání a dalším využívání identických bodů se dává přednost bodům zobrazeným na mapě při jejím vzniku, liniovým prvkům v terénu určitým a zřetelným (silnice, cesty, terénní stupně aj.). Určení jednoznačně identifikovatelných podrobných bodů se kontroluje oměrnými mírami (do 50 m), kontrolními mírami vztaženými k jiným jednoznačně identifikovatelným podrobným bodům (křížové míry) nebo druhým nezávislým určením (z jiného stanoviska) při podrobném měření polohopisu. Při rekognoskaci terénu se současně vyšetří jednotlivé druhy pozemků, především nesoulad mezi skutečností a stavem vedeným v KN.

- 48 (140) -

Pozemkové úpravy

Při terénním průzkumu a následujících zeměměřických činnostech mohou osoby vykonávající zeměměřickou. činnost vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na nemovitosti teprve po oznámení. Na nemovitosti, které jsou oplocené, mohou pověřené osoby vstupovat jen se souhlasem jejich vlastníků nebo oprávněných uživatelů. Oprávnění se prokazuje služebním nebo úředním průkazem, příp.živnostenským listem.

3.2.2.11

Předměty podrobného měření

Zaměřují se předměty, které: a) jsou obsahem KM, a to hranice územní správní jednotky, hranice k.ú., hranice vlastnické, hranice druhů pozemků a další prvky polohopisu KM, jako nadzemní vedení VN a VVN vč. stožárů, osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici, průmyslové závody, mosty aj., b) nejsou obsahem KM (nepředávají se KÚ), ale zaměřují se pro potřeby návrhu PÚ a vedou se ve zvláštních vrstvách grafického počítačového souboru, jako např. dráhy soustředěného odtoku, všechny druhy nadzemních vedení, hospodářské přejezdy, sjezdy, propustky, mosty, vjezdy do objektů a do uzavřených prostor, skupiny stromů, keřů, solitéry, u sadů, vinic, chmelnic) jednotlivé řady, skalky, svážná území, prameniště, močály, závlahy aj. Pro zpracování návrhu KPÚ je velice důležité zaměřit povrchové znaky i průběh všech druhů podzemních vedení. Rozsah zaměřovaných předmětů nad rámec obsahu KM dohodne zpracovatel s geodetem přímo v terénu, kterému předá situaci se zákresem předmětů měření a tento rozsah odsouhlasí s OPÚ. 3.2.2.12

Geometrický základ podrobného měření.

Geometrickým základem podrobného měření polohopisu jsou body ZBP a PPBP. Pro podrobné měření se tyto body doplní podle potřeby pomocnými body. Síť pomocných bodů se volí v hustotě nezbytné pro zaměření podrobných bodů. Pomocné body se označují dočasnou stabilizací (dřevěný kolík, železná trubka aj.) a zaměřují se současně s podrobným měřením. Při podrobném měření je nutné dodržovat předepsaný technologický postup 1] a kritéria přesnosti. Podrobné body se obvykle zaměřují polární metodou. Doplňující metody (metoda pravoúhlých souřadnic, protínání ze směrů aj.) se používají k zaměření podrobných bodů, které není možné nebo to není účelné určit polární metodou. Při podrobném měření je nutné uplatnit především tyto zásady: Měřické přístroje (komparované), pomůcky a metody jejich použití musí zaručovat stanovenou přesnost výsledků. Při použití metody pravoúhlých souřadnic nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky. Při zaměření podrobných bodů, které se zaměřují s použitím polárních kolmic vytyčených hranolem, nesmí být polární kolmice delší než 1/2 délky od stanoviska k patě kolmice. Největší přípustná délka kolmice je 30 m. U pravoúhlých budov lze výstupky do hloubky 5 metrů, popř. i čtvrtý hlavní roh budovy, určit konstrukčními oměmými, nejde-li o hranici vlastnictví.

- 49 (140) -


Největší přípustná délka volného polygonového pořadu (nejvýše tří na sebe navazujících rajónů) je 250 m. Délka rajónu smí být nejvýše 1000 m (přitom smí být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky její delší části, je-li výchozí bod rajónu mezilehlý), na kterou je rajón připojen nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu. Délka měřické přímky a pomocných polygonových pořadů nesmí být větší než 2 000 m. Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva dané body polohového bodového pole nebo na pomocné body. Nejméně na jeden z nich se měří délka. Výjimka je přípustná jen při orientaci na dva trvale signalizované nepřístupné body. Jde-li o volné polární stanovisko, musí být na dané body polohového pole nebo na pomocné body změřeny nejméně dvě délky a dva vodorovné směry. Směry se v tomto případě musí protínat pod úhlem v rozmezí 20g až 180 g . Na stanovisku se zaměří nejméně jeden bod určený z jiného stanoviska. Délkové údaje se měří dálkoměrem a zapisují s přesností na 0,01 m. Naměřené délky se opravují o fyzikální redukce (z teploty a tlaku vzduchu), omatematické redukce (do vodorovné roviny, z nadmořské výšky) a redukce do zobrazovací roviny S-JTSK. Redukce se zavádějí, přesáhne-li jejich součet pro danou délku 0,02 m. Vzdálenost určovaného bodu od stanoviska smí přesáhnout délku spojnice stanoviska s nejvzdálenějším orientačním bodem nejvýše o jednu polovinu. Úhlové údaje se měří alespoň na 0,01 g, při vzdálenosti nad 500 m na 0,001 g. Na hranici parcely se vyjádří obecná křivka úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranic neodchýlil více než 0,1 m na vlastnické hranici a 0,2 m v ostatních případech. Na kruhovém oblouku se volí tři podrobné body, a to koncové body a třetí bod přibližně v poloviční vzdálenosti mezi body. Předměty měření, jejichž rozměry dovolují zřetelné zobrazení na mapě, se zaměřují s takovou podrobností, aby je bylo možno spolehlivě zobrazit na mapě. Určení jednoznačně identifikovatelných podrobných bodů se kontroluje oměrnými nebo křížovými mírami nebo nezávislým opakovaným zaměřením. Kontrolní otázky Popište geometrický základ podrobného měření. Vyjmenujte předměty podrobného měření.

3.2.2.13

Měření výškopisu

Nejběžnější způsob měření výškopisu je číselná tachymetrie. Při tachymetrii (v doslovném překladu rychloměřictví) se určuje poloha jednotlivých bodů měřené situace vzhledem ke stanovisku měřícího stroje polárními souřadnicemi měřením vodorovného úhlu, délky a měřením svislého úhlu, z

- 50 (140) -

Pozemkové úpravy

něhož, jakož i z délky se odvodí výška bodu nad horizontem stanoviska nebo pod ním. Používá se souřadnicový systém S-JTSK a výškový systém Balt po vyrovnání. Pokud se v odůvodněných případech použije místní souřadnicový systém, vztáhne se k blízkým stabilizovaným bodům, pomocí nichž lze později toto měření přetransformovat do absolutního systému. Pro výškové souřadnice se volí výrazně odlišné hodnoty od hodnot absolutních, aby nedošlo k záměně. Použité systémy musí být uvedeny jak v technické zprávě, tak i na výsledném výškopisu. Výškopisné zaměření dotčeného území musí umožnit návrh optimální trasy liniové stavby (např.průlehu, komunikace ), stanovení množství výkopů a násypů ( tím i stavebních nákladů) a především u liniových staveb budovaných v předstihu určení tvaru i výměry parcely budovaného objektu. Hustota podrobných bodů při výškopisném měření je závislá na členitosti terénu i měřítku grafického zpracování. Body se volí v místech výrazné změny sklonu terénu, na hřbetnicích a v údolnicích. Při celoplošném zaměřování území se terén rozdělí na plochy čtvercového tvaru tak, aby vytvořené plochy tvořily rovinu. Strany vytvořených elementárních ploch se obvykle volí v terénu bez členitostí a situace v délce do cca 30 m. Protože se podrobné body zaměřují pouze jednou, musí být k měření použity jen řádně seřízené (rektifikované ) přístroje. U stávající liniové stavby s příkopy se zaměří její profil, tj. hrany a dna příkopů, paty svahů, hrany koruny a obvykle pruh pozemku po obou stranách liniové stavby v šířce cca 30 m. U plánované liniové stavby se po dohodě se zpracovatelem volí výškově zaměřovaný pruh v rozsahu, který umožní určité posunutí trasy i konstrukci příčných profilů. Používaný interval vrstevnic je 1 m, každá pátá je zvýrazněna. V rovinovém území se volí interval po 0,50m až 0,25m. Body, na které nelze interpolovat, tzn. body nad terénem (např. vrch nadzemního znaku podzemního vedení) nebo pod terénem se zvlášť označí (*), aby se daly při tvorbě digitálního modelu terénu vyloučit.

3.2.2.14

Číslování pomocných a podrobných bodů

a) Pomocné body Číslování má dvanáctimístný tvar: PPP 00000 CCCC, kde PPP = pořadové číslo k.ú. v okrese podle SPI, CCCC = pořadové číslo pomocného bodu od 4001. Jednotkou číslování pomocných bodů je k.ú. b) Podrobné body Číslování má dvanáctimístný tvar: PPP 0 ZZZZ CCCC, kde ZZZZ = číslo měřického náčrtu, CCCC = číslo podrobného bodu. Jednotkou číslování podrobných bodů je měřický náčrt.

- 51 (140) -


3.2.2.15

Měřický náčrt

Měřický náčrt se zakládá na kreslícím papíru o hmotnosti nejméně 150 g/m2 nebo plastové pokreslovací fólii. Obvykle se zakládá v rozsahu a měřítku náčrtu zjišťování průběhu hranic (dále jen zjišťování hranic) a kopie, popř. zvětšenina tohoto náčrtu může být jeho podkladem, nezhorší-li se tím přehlednost a čitelnost výsledků. Pro měřické náčrty se používají nová volná čísla ZPMZ, které přidělí KÚ. Měřické náčrty mohou obsahovat i naměřené údaje (např. oměrné míry). Body polohového pole a pomocné body se zakreslují a číslují červeně, stejně se zakresluje měřická síť a orientace k severu. Požadavek na důsledné dodržení formálních i věcných náležitostí měřických náčrtů vyplývá z nutnosti dlouhodobé archivace i potřeby vyjádřit další údaje nutné pro jednoznačnou identifikaci předmětů měření a zajištění návaznosti s dalšími částmi obnovy katastrálního operátu.

3.2.2.16

Výpočet souřadnic.

Při výpočtu souřadnic se zpracují všechny naměřené údaje vč. oměrných a jiných kontrolních měr. Vypočtou se souřadnice pomocných a podrobných bodů a testuje se dodržení mezních odchylek. O průběhu výpočtu se zpracovává protokol, který musí obsahovat nejméně údaje o dosažených odchylkách v určovacích obrazcích měřické sítě.

3.2.2.17

Přesnost měření

Přesnost podrobného měření a výsledných souřadnic podrobných bodů polohopisu se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům PPBP popř. ZBP. Není přípustné jakékoli měření bez provádění kontrol dosažené přesnosti. Prokázání dosažené přesnosti je nutnou součástí technické zprávy. Při převzetí souřadnic z KN určených v S-JTSK, případně dalších prvků je nutná kontrola a posouzení z hlediska kritérií přesnosti. Kontrolní otázky Co si představíte pod pojmem“ pomocný a podrobný bod“? Jak se vede měřický náčrt?

3.2.2.18

Mapa podrobného měření

Výsledkem podrobného měření je mapa podrobného měření a zpracovává se v počítačové podobě ve vztažném měřítku 1 : 1 000 a současně se vyhotovuje výstup v analogové podobě v měřítku 1 : 2 000 po mapových listech, kde klad, rozměry a označení mapových listů jsou shodné s KM. Mapa podrobného zaměření obsahuje nad rámec obsahu KM i další zaměřené prvky polohopisu.

- 52 (140) -

Pozemkové úpravy

Před konečným vyhotovením mapy podrobného měření se provede pohledová revize, při níž se přímo v terénu porovná zákres v mapě se skutečností. 3.2.2.19

Výsledný elaborát geodetického podrobného měření

a) Technická zpráva. b) Přehled měřických náčrtů. c) Měřické náčrty. d) Zápisníky podrobného měření. e) Protokoly o výpočtech. f) Seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů. g) Mapa podrobného měření.

3.2.3

Zpracovatelé pozemkových úprav

Pozemkové úpravy provádí: •

státní správa - Pozemkový úřad - (Zemědělská agentura a pozemkový úřad) - okresní působnost

•

vlastníci – účastníci

•

zpracovatel - odborná firma - (minimálně geodetická a projekční + další speciální) – s oprávněním k projektování

Oprávnění k projektování pozemkových úprav uděluje ÚPÚ na základě podmínek: • způsobilost k právním úkonům • bezúhonnost • odborné vzdělání - VŠ (magisterský nebo bakalářský program), SŠ v oborech - zeměměřictví, zemědělství, lesnictví, ochrana a tvorba krajiny • praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav (3 roky pro VŠ-Ing. nebo 6 let pro VŠ-Bc. a SŠ) • zkouška odborné způsobilosti - odborné znalosti z projektování PÚ a souvisejících oborů (zeměměřictví, vodní a lesní hospodářství, územní plánování, dopravní stavby, zemědělství, ochrana půdy, ochrana a tvorba krajiny), • znalost platných právních předpisů, • možno dvakrát opakovat Držitel úředního oprávnění • vypracovává návrhy pozemkových úprav • odborná stanoviska a posudky Zánik úředního oprávnění

- 53 (140) -


• rozhodnutí ÚPÚ o odnětí (znovu až po 3 letech) • na žádost držitele, při změně předpokladů Cvičení 3.1 V katastrálním území Alexovice byla vyhlášena KPÚ. Bylo vybudováno podrobné bodové pole (PBPP) , kterým bylo doplněno nedostatečné stávající bodové pole. Při místním šetření průběhu hranic na vnitřním obvodu části KPÚ se zjistilo, že poloha hranic odpovídá zákresu v katastrální mapě. Vaším aktuálním úkolem je z dat, která jsou součástí přílohy, vypočítat souřadnice současných lomových bodů hranice části KPÚ a z rastrových dat po vektorizaci ověřit, že poloha současných hranic odpovídá zákresu v mapách. Ověření doložit odchylkami na identických a ostatních bodech. Závěrem ze získaných souřadnic lomových bodů vypočítat výměru KPÚ. Vyhotovíte veškerou dokumentaci, která odpovídá přílohám a náležitostem podle Vyhlášky č. 190/1996 Sb. s přílohami ve znění následujících předpisů a Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním do fáze kompletního ZPMZ. V příloze jsou pro digitální řešení uvedeny zde vytištěné následující cvičné podklady:

1. Kopie části katastrální mapy s vyznačením obvodu PÚ (zesílenou čarou rovnoběžně s hranicemi uvnitř lokality)

- 54 (140) -

Pozemkové úpravy

2. Kopie části mapy bývalého pozemkového katastru – označení souboru rastr PK 02541.tif

- 55 (140) -


3. Zápisník měření – označení souboru zápisník měření Alexovice.txt Zápisník měření Zakázka: 209 - 01/2006 Číslo

Hz

Lokalita: Alexovice

Z

27001874003

Vod.Dél. 0,00

27001874002

20,3898

99,6578

302,71

27001890101

5,2442

99,5442

186,75

27002090030

4,9981

99,7646

184,25

27002090031

395,1024

99,7152

191,36

27002090032

394,6620

99,7148

187,95

27001890089

393,4016

99,4312

189,12

27001890086

391,5820

99,7208

178,14

27002090035

391,4304

99,7852

173,82

27002090036

377,8861

99,8062

194,19

27002090001

344,0700

99,5918

121,95

27002090002

343,5790

99,5790

123,96

27002090003

342,0584

99,4940

122,59

27001890045

343,2404

99,5624

118,04

27001890043

348,3440

100,0042

102,87

27001874001

349,6378

99,7724

102,15

27002090006

332,3414

99,4822

91,83

27001890032

310,9806

99,6874

87,99

27002090008

309,6746

100,7896

35,28

27002090009

119,2376

100,2074

25,07

27001890119

80,4588

100,6358

28,83

27001890117

45,2922

101,2534

52,06

27001890115

30,0646

100,0432

97,33

27001890107

24,3922

99,8656

146,98

27001890112

22,4716

99,3436

179,75

27002090015

22,2642

99,6448

183,95

27001874002

Popis

stanovisko

znak z plastu

znak z plastu

0,00

Stanovisko znak z plastu

27002090015

7,7855

100,0428

118,97

27002090016

356,0114

99,8652

176,27

27002090017

351,4258

99,9432

191,81

27002090018

345,9496

99,8486

165,66

27002090019

334,0758

99,8380

127,09

27002090020

320,5114

99,8248

103,49

- 56 (140) -

Signál

Pozemkové úpravy

27002090021

317,7008

99,9832

100,11

27002090022

314,6628

99,6684

92,47

27002090023

108,8248

100,1138

45,20

27002090024

105,0616

100,1404

47,53

27001890144

89,5334

100,0920

49,90

27002090026

84,7756

101,5864

51,28

27001890143

81,1984

100,1800

52,61

27002090028

62,2226

99,8252

64,25

943072200

393,5198

27001874003

10,7036

99,8622

302,71

27001874001

32,4554

99,9006

273,20

znak z plastu

- 57 (140) -


4. Náčrt měření

5. Seznam souřadnic bodů PBPP – označení souboru souřadnice Alexovice pro výuku 0506.doc 943072200 27001874001 27001874002 27001874003

614604,31 617221,71 617483,01 617180,63

- 58 (140) -

1169302,96 1170321,89 1170242,13 1170228,39

Pozemkové úpravy

6. Ortofotomapa zájmového území lokalita Alexovice

Poznámka! V situaci s vyznačením obvodu PÚ neuvažujte s parcelou 394/168, tato parcela je v přebírané dokumentaci chybně zakreslena, jak vyjde najevo při řešení v dalších etapách. Toto místo zaujímá proto parcela 394/131! Doporučené údaje pro vyplnění: (číslo záznamu = 0209 , JTSK , Mapa = Moravský Krumlov 6-5/1, 7-5/2 , … , číslo zakázky = 209-01/2006 , přístroj Topcon GTS … , hranice značeny v terénu znaky z plastu , KÚ = Katastrální úřad Brno-venkov, Katastrální pracoviště B-v , obec = Ivančice , k.ú. = Alexovice, důvod změny = např. určení hranic pozemků při pozemkových úpravách , ostatní dle vlastního uvážení , …) Výsledný elaborát musí minimálně obsahovat následující části: 1. Jednoduchá technická zpráva s vyhodnocením, 2. Výpočetní protokol, 3. Seznam souřadnic nových bodů, 4. Náčrt s vykresleným obvodem PÚ z CADu (cca 1:2000), 5. Výpočet výměry.

3.3

Účastníci pozemkových úprav

Různé výklady v literatuře, uvádí se 1 - 3 okruhy účastníků:

- 59 (140) -


3.3.1

I. okruh

•

vlastníci fyzické nebo právnické osoby, které jsou dotčeny řešením návrhu pozemkových úprav (pozemků řešených podle §2), neznámí, zemřelí, dědictví soud (za zemřelého vlastníka osoby z okruhu dědiců sdělené soudem), opatrovník vlastníka, který není znám nebo jehož pobyt není znám - obec, nesmí dát souhlas s překročením kritérií

•

obec (pokud o to požádá do 30 dnů po zahájení, může být i sousední obec) na jejímž území jsou pozemky zahrnuté do pozemkové úpravy

•

osoby s věcnými právy (věcná práva = vlastnické, zástavní, předkupní, odp. věcnému břemeni)

•

stavebník - investor stavby (dálnice, žel. koridor) - podílí se na nákladech, je-li pozemková úprava vyvolána stavební činností

3.3.2

II. okruh

•

DOSS + SIS - dotčené orgány státní správy a správci inženýrských sítí

•

KÚ (KP), SÚ, úz. plánování, ochrana ZPF, ŽP,

•

vodohospodáři, rybářství, Lesy ČR, SMS,

•

památkáři, dopravní odbor, Policie, atd.

•

Č.Telekom, dálkové kabely, Transgas, VaK,

•

ČD, SÚS, ŘSD, STE apod.

3.3.3

III. okruh

•

ZO - zájmové organizace

•

myslivecký svaz, ČSZ, sport. oddíl, chatová osada, ekologické iniciativy, občanská sdružení

Kontrolní otázky Vyjmenujte podrobně účastníky pozemkových úprav.

3.4

Přípravné práce řízení o pozemkových úpravách

Pozemkový úřad definuje obvod PÚ a tím území dotčené pozemkovou úpravou. S jeho předpokládaným průběhem seznámí účastníky na úvodního jednání. V rámci přípravných prací jsou zajišťovány bezúplatně potřebné podklady a to

- 60 (140) -

Pozemkové úpravy

k území stanovenému obvodem ObPÚ. Dále se vyrozumí orgány státní správy a dotčené organizace, které do 30 dnů po obdržení vyrozumění stanoví podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů.

3.5

Úvodní jednání

Úvodní jednání svolá Pozemkový úřad písemnou formou veřejnou vyhláškou na úřední desce obecního úřadu. Dále písemně doručí oznámení o zahájení řízení formou pozvánky na úvodní jednání všem známým účastníků jednání. Na úvodní jednání přicházejí jednotlivý vlastníci poprvé do kontaktu s děním kolem jejich pozemků. Pozemkový úřad informuje účastníky úvodního jednání: •

účelu, cíli a principu PÚ

•

vysvětlí předběžný obvod PÚ

•

předběžném harmonogramu navrhování

•

významu PÚ a obnově katastrálního operátu a vyplývajících povinnostech ze zákona

•

informuje o PSZ

•

upozorní na možnost zavedení opravného koeficientu

•

projedná a nechá odsouhlasit způsob oceňování pozemků

•

projedná způsob určování vzdálenosti

•

seznámí účastníky se zpracovatelem

•

právech a povinnostech geodetů (vstup na pozemky, újma,…)

Vlastníci pozemků na úvodním jednání: •

zvolí sbor zástupců a mohou být do něj voleni.

Sbor zástupců není účastníkem řízení o PÚ. Je volen na dobu provádění pozemkových úprav. Spolupracuje při zpracování návrhu KPÚ, posuzuje varianty řešení, vyjadřuje se k návrhu plánu společných zařízení, k podaným námitkám podaným v průběhu pozemkových úprav, odsouhlasuje návrh KPÚ a spolupracuje při realizaci schváleného návrhu KPÚ. Volí se lichý počet členů, minimální počet je 5. Volba nadpoloviční většinou přítomných vlastníků na úvodním jednání, lichý počet členů, zvolit více – náhradníci. Ve sboru zástupců je nevoleným členem ředitel pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník PÚř a zástupce obce. Velký vlastník nad 10% půdy má nárok být členem Sbor je usnesení schopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Shrneme–li pak:

- 61 (140) -


• zastupuje vlastníky • spolupracuje při zpracování a realizaci • posuzuje varianty návrhu • vyjadřuje se k odvolání a námitkám • schvaluje PSZ (plán společných zařízení) •

dohodnou se na způsobu oceňování pozemků a určení vzdálenosti

Zpracovatel na úvodním jednání: •

seznámí účastníky se způsobem zpracování PÚ

•

oznámí zodpovědného řešitele, sídlo a způsob kontaktu

Z úvodního jednání je veden zápis. Zápis podepsaný a ověřený Pozemkovým úřadem je zaslán v minimálním rozsahu všem účastníkům řízení pozvaným na úvodní jednání.

3.5.1

Účastníci úvodního jednání

Úvodního jednání se účastní výše uvedení účastníci řízení o PÚ. Účastníky úvodního jednání jsou tedy: 1. pozemkový úřad (PÚř) 2. zpracovatel 3. vlastníci pozemků v obvodu PÚ (pozvaní, podle nabývacích titulů) 4. fyzické osoby a právnické osoby s užívacími právy 5. stávající nájemce půdy 6. obec (zastupitelstvo) 7. vlastník s náhradními pozemky z nedokončeného scelovacího řízení a nenabyl vlastnického práva k nim 8. stavební úřad 9. pozemkový fond a zemědělská vodohospodářská správa 10. další účastníci dle rozhodnutí PÚř

3.5.2

Obsah jednání:

•

účel, forma a předpokládaný obvod

•

postup při stanovení nároků

•

potřeba rebonitace

•

představení první varianty plánu společných zařízení (PSZ)

- 62 (140) -

Pozemkové úpravy

3.5.3

Nároky vlastníků

Pro každého vlastníka, jež je účastníkem řízení, je vypracován soupis nároků podle ceny, výměry a vzdálenosti. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic, která je rozhodující pro další zpracování návrhu, a výměrou podle katastru nemovitostí se nároky vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. Toho se docílí na základě zavedení tzv. opravného koeficientu, který je dán podílem výměry obvodu pozemkové úpravy určené ze souřadnic a výměry určené podle údajů v SPI. Je to bezrozměrné číslo blízké jedné. V případě, že Ok < 1 znamená to, že nároky vlastníků ve výměře a ceně budou o tento koeficient sníženy, je-li Ok > 1 znamená to, že nároky vlastníků ve výměře a ceně budou zvýšeny. Jestliže se vlastníci podílí částí výměry na výměře navržené pro Plán společných zařízení, zpracovatel provede další korekci v rámci poměrné části přesně bilancovaného plošného nároku na společná zařízení. Základním podkladem, který pro tuto činnost zpracovatel KPÚ použije, je soupis nároků, tedy opravených o poměrnou část rozdílu mezi údaji v KN a skutečným stavem, projednaných a odsouhlasených. Takto upravený nárok bude sloužit jako podklad pro návrh nově navržených pozemků. Vzor soupisu nároků je uveden v příloze vyhlášky č. 545/2002 Sb., Tabulka č.1. Soupis nároků tvoří následující tři tabulky uvedené za textem: •

Pozemky v obvodu pozemkových úprav – řešené dle §2 zákona č. 139/2002 Sb.- v této tabulce se uvádí kromě výměry pozemků také jejich ocenění a dopravní vzdálenost od zvoleného vztažného bodu

•

Pozemky v obvodu pozemkových úprav – neřešené dle §2 zákona č. 139/2002 Sb.- tabulka obsahuje soupis nároku jen podle výměry pozemků

•

Pozemky mimo obvod pozemkových úprav

Kontrolní otázky Co je náplní úvodního jednání? Jak se řeší nároky vlastníků? Kdo může být účasníkem úvodního jednání?

- 63 (140) -


- 64 (140) -

Pozemkové úpravy

3.5.4

Soupis nároků

Předcházelo: •

definování obvodu pozemkové úpravy,

•

zjišťování průběhu hranic na obvodu,

•

označení a zaměření všech lomových bodů na obvodu.

- 65 (140) -


3.5.4.1

Transformace map KN a PK do JTSK

(na identické body - IB) Zvektorizování katastrální mapy v rámci obvodu pozemkové úpravy a její doplnění o parcely vedené ve zjednodušené evidenci (PK) v místech, kde parcela KN není zapsána na LV. KN + PK = vlastnická mapa

3.5.4.2

Kontrola souladu SGI a SPI v rozsahu obvodu

(soulad výměr a parcelních čísel, opravy chyb ve výměrách a zákresech).

3.5.4.3

Stanovení opravného koeficientu výměr.

OK = PSS/PSPI = PJTSK/PKN PSS - výměra ze souřadnic S-JTSK, měřené, kód kvality = 3 PSPI = Σ PLV - součet výměr všech listů vlastnictví - nárokových listů (pozemky v obvodu PU) PLV = Σ Pi - součet výměr všech parcel v rámci jednoho listu vlastnictví - nárokového listu (pozemky v obvodu PU)

3.5.4.4

Volba vztažného (referenčního) bodu pro určování vzdáleností

a určení přímé (vzdušné) vzdálenosti jednotlivých pozemků od vztažného bo-

du. - 66 (140) -

Pozemkové úpravy

R.B. = referenční (vztažný) bod

3.5.4.5

Ocenění jednotlivých parcel podle BPEJ

– základní cena bez přirážek. Ocenění = vlastnická mapa se sjednotí s mapou BPEJ

3.5.4.6

Výpočet prostých nároků:

CLV = Σ Ci

PLV = Σ Pi

DLV = Σ (Pi * Di) / Σ Pi Vypočítat upravené nároky: PU = PLV*OK CU = CLV*OK DU = DLV a sestavit nárokové listy (tabulky). Mapa nároků je vlastnická mapa doplněná o barevné zvýraznění jednotlivých vlastnictví. Kontrola: PSS(JTSK) = Σ PU (= OK* Σ PLV = OK* Σ Σ Pi = OK*PSPI(KN)) Vypracovaný soupis nároků vyloží po dobu 15 dnů na místě příslušném obecním úřadem a zároveň doručí vlastníkům na doručenku, jejichž pobyt je znám. Se soupisem nároků je zaslán vlastníkům pozemků také výřez mapy se zákresem vlastnických vztahů daného vlastníka. K tomuto soupisu mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem. Námitky projedná pozemkový úřad se sborem.

- 67 (140) -


Kontrolní otázky Jak se řeší otázka referenčního bodu? Jak vypočítáte prosté nároky? Jakou roli hrají BPEJ? Cvičení 3.2 Dělení pozemků. Cvičné dělení parcel různými způsoby (cvičení obsahuje 2 příklady). Zadanou parcelu č.261 rozdělte: 1. podle výměr, 2. podle cen. Pro obě části zadání navrhněte od jihovýchodního rohu parcely č.261 novou přístupovou cestu o šířce 3,15 m, která zpřístupní všechny nově navržené pozemky. Cesta bude rovnoběžná s jižní hranicí pracely č.261. 1. První díl P1 oddělte v západní části parcely č.261 tak, že nová hranice bude vycházet z bodu č.52 směrem na jih k nové cestě. Výměra pozemku P1 = 1162 + ČS [m2]. Zbylou část parcely č.261 rozdělte na čtyři části P2, P3, P4 a P5 v poměru výměr 1 : 2 : (2+0.01* ČS) : 1. Nejmenší výměra bude v západní části a východní části,nej větší výměry budou uprostřed. Nové hranice budou rovnoběžná se spojnicí bodů č.51 a 52. 2. První díl C1 oddělte v západní části parcely č.261 tak, že nová hranice bude vycházet z bodu č.52 směrem na jih k nové cestě a tuto cestu zároveň ukončí. Cena pozemku C1 = 4000 – 2*ČS [Kč]. Zbylou část parcely č.261 rozdělte na dvě části C2 a C3 v poměru cen (2+0.01*ČS) : 3. Pozemek s nižší cenou bude v západní části a pozemek s vyšší cenou ve východní části. Nová hranice bude rovnoběžná se spojnicí bodů č.167 a 108. Pro obě části zadání určete souřadnice bodů na nových hranicích tak, že výsledná výměra se nebude lišit od navrhované o více než 2 [m2] a výsledná cena se nebude lišit od navrhované o více než 10,- Kč. Vypočtěte výměry a ceny jednotlivých dílů a parcel. Sestavte výslednou bilanci nových parcel P1-5 a C1-3. Jako koeficient ČS použijte např. číslo 10. Pro výpočet jsou uvedena následující data: Seznam souřadnic – (linie BPEJ nemají čísla bodů). SEZNAM SOURADNIC (souřadnicový systém S-JTSK) Linie BPEJ: Y X 759149.46 1065828.03 759192.27 1065828.52 759184.88 1065833.63 759146.58 1065835.33 759180.84 1065839.99 - 68 (140) -

Pozemkové úpravy

759145.07 1065844.32 759178.72 1065848.48 759146.20 1065854.26 759178.91 1065857.36 759150.42 1065863.53 759180.26 1065867.59 759156.00 1065872.41 759185.07 1065876.46 759160.43 1065880.32 759192.19 1065882.05 759202.77 1065888.42 759213.41 1065896.65 759220.96 1065903.84 759225.50 1065911.41 obvod parcely: Čb. Y X 6 759244.77 1065872.82 7 759228.68 1065920.98 51 759229.49 1065831.62 52 759219.24 1065864.80 68 759199.16 1065822.77 84 759153.76 1065821.29 108 759074.75 1065832.99 109 759163.70 1065890.16 166 759103.84 1065821.27 167 759080.70 1065817.86 Polohopisná mapa –mapa dělení

- 69 (140) -


Stručný návod k provedení úlohy (klasický způsob bez použití CAD). Dělení podle výměr. Cesta v jižní části. Vytvořte rovnoběžky se stranami 108 – 109 a 109 – 7 ve vzdálenosti 3,15 m směrem na sever. Vypočtěte průsečíky těchto rovnoběžek se stranami 108 – 167 (např. 1002) a 6 – 7 (např. 1003) a i průsečík obou rovnoběžek (např. 1004). Oddělení výměry P1. Z bodu 52 vedete přímku směrem na jih (zhruba rovnoběžnou se směrem 52-51) a určíte průsečík (např. bod 1001) se cestou. Vypočtete plochu parcely P1/(52, 1001, 7, 6, 52) . Rozdíl výměry dP = P1 – P1/ určuje posun přímky 52 – 1001, který určíte z přibližně pravoúhlého trojúhelníka, jehož jednu stranu tvoří body 52 a 1001. Určíme posun bodu 1001 po přímce 7 – 109. Znovu vypočtete výměru P1 a pokud je rozdíl od požadované výměry > 2 m, postup podle předchozího bodu opakujeme. Určení dílů P2, P3, P4 a P5. Pokud je vše v pořádku, řešíte další díly P3, P4 a P5 podobným způsobem. Kontrola je nezbytná ! Dělení podle cen. Postup je podobný předchozímu dělení s tím rozdílem, že u všech nových hranic musíme určovat i průsečíky s liniemi BPEJ a počítat velikosti (ceny) jednotlivých dílů podle cen. Nejprve oddělíte výměru parcely C1. Opět vedete z bodu 52 přímku směrem na jih a určíte průsečík se stranou 7 – 109. Určíte cenu parcely C1/ při respektování ploch cenové mapy, dělené liniemi BPEJ. (Dle následujícího obrázku.)

- 70 (140) -

Pozemkové úpravy

Rozdíl ceny dC = C1 – C1/ je základem pro výpočet posunu v z trojúhelníka kde l3 a l4 jsou dílčí úseky nové hranice v oblasti s cenou 4.00Kč/m2 a 5.00Kč/m2 . Hodnotu v určujete postupně iterací pokud se ceny C1 a C1/ nerovnají.

v=

2 ∗ dC l 3 ∗ 3Kc / m 2 + l 4 ∗ 4 Kc / m 2

Pro C2 nebo C3 určíte posun z přibližného pravoúhelníka, kde l4 a l5 jsou dílčí úseky nové hranice v oblasti s cenou 4.-Kč/m2 a 5.-Kč/m2.

d=

dC l 4 ∗ 4 Kc / m + l 5 ∗ 5 Kc / m 2 2

Cvičení 3.3 Pokračování úlohy ze „cvičení 3.1“. Zadání je ve formátu pro Microstation a obsahuje: Rastr mapy KN, rastr mapy PK a linie a kódy BPEJ, obvod pozemkové úpravy jako výkres pro Microstation. Úkolem je zpracovat upravené nároky pro všechny listy vlastnictví (LV) zahrnuté do obvodu PÚ. Úprava nároků představuje zavedení koeficientu (OK) z poměru výměr ze skutečného zaměření v terénu (obvod PÚ) a součtu výměr parcel zahrnutých do PÚ podle SPI. Parcely budou oceněny podle Vyhlášky č.540/2002 Sb. O oceňování majetku a ……. základní sazbou bez přirážek. Úloha navazuje na úlohu "Řešení obvodu KPU", jejíž výsledky i s podklady budou beze zbytku využity. Při soupisu nároků bude postupováno podle vyhlášky č.545/2002 Sb. O postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu…, §7 – zeměměřické činnosti a §8 – soupis nároků… Poznámka k řešení úlohy (a následující): Zápis nároků se provede do formulářů uvedených v příloze, kde jsou samostatně i vysvětlivky a vzor.

- 71 (140) -


V průběhu projektování pozemkových úprav byla parcela 394/118 prodána a rozdělena na 3 části. Vlastníci jsou následující: Radek Brázda a Lenka, SJM, Za ústavem 11, čp. 514, 66419 Ivančice, RČ 701212/4123, 705111/1253, výměra 866 m2, původní číslo LV 2007 zůstává. Vognar Josef, 1/1, 66412 Padochov 34, výměra 866 m2, RČ 680114/4352, nový LV 2187. Kincová Ria, 1/1, Nový Svět 11, 66412 Padochov, výměra 865 m2, RČ 826108/7441, nový LV 2186. Změna musí být pro schválení PÚ a následný vklad zahrnuta. Označení BPEJ a jejich ceny (v Kč) pozemku za m2 : 2.55.00 6.76 2.08.50 7.47 2.58.00 7.70 2.08.10 8.75 Poloha referenčního bodu pro určování vzdáleností pro stanovení nároků je určena následovně: Každý ze studentů si ve zpracované situaci obvodu KPÚ prodlouží směrem k jihu úsečku danou body 209-15 a 209-17. Od bodu 209-15 směrem k jihu vynesete délku 600.00m. Konec této délky je referenční bod C(d). Jako přílohy k úloze jsou uvedeny: Původní podklady k předchozí úloze: 1. Kopie části katastrální mapy s vyznačením obvodu PÚ (zesílenou čarou rovnoběžně s hranicemi uvnitř lokality) 2. Kopie části mapy bývalého pozemkového katastru 3. Zápisník měření - označení souboru 4. Náčrt měření - označení souboru rastr 5. Seznam souřadnic bodů PBPP Nové:

- 72 (140) -

Pozemkové úpravy

1. Mapa linií a kódů BPEJ

2. Seznam vlastníků a jiných oprávněných

- 73 (140) -


3. Seznam parcel vstupujících do pozemkové úpravy

4. Kopie náčrtu (vlastnická mapa) s vyznačením vstupních nároků

- 74 (140) -

Pozemkové úpravy

3.6

Návrh pozemkové úpravy

3.6.1

Plán společných zařízení

Než je možné přistoupit k návrhu nového umístění pozemků, je nutné na základě důkladného rozboru terénních průzkumů, shromáždění všech dostupných podkladů charakterizujících řešené území, vyjádření dotčených orgánů a organizací, posouzení ekologické stability, vyhodnocení erozní ohroženosti a vodního režimu krajiny, vypracovat návrh plánu společných zařízení a projednat jej jak se sborem zástupců, zvoleným na úvodním jednání z řad vlastníků, tak se zastupiteli obce a konečně na veřejném zasedání obecního zastupitelstva. Plán společných zařízení obsahuje především návrh nové cestní sítě, protierozní a vodohospodářská opatření spolu s návrhem prvků ÚSES (územního systému ekologické stability). Zpracovaný plán společných zařízení předloží pozemkový úřad dotčeným orgánům státní správy, které se k němu do 30 dnů písemně vyjádří. Dále PSZ posoudí sbor zástupců. Jejich souhlasná stanovisko nahrazují opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů. Pokud je návrh odsouhlasen umožní tento souhlas převést společná zařízení do vlastnictví obce, pokud některý vlastník neprojeví přání si některý prvek společných zařízení ponechat. Návrh PSZ se zpracuje tak, aby obsahoval přehled všech navržených společných zařízení včetně změn druhů pozemků. Obsahuje přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků. Pro společná zařízení se použijí přednostně pozemky, které v rámci pozemkových úprav byly vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu. Pokud není v obvodu pozemkové úpravy státní půda, je použita půda z vlastnictví obce, a není-li dostatečné množství půdy z vlastnictví obce, je půda poměrně brána od ostatních vlastníků. Použití půdy od ostatních vlastníků na PSZ se promítne do tvorby nároků vlastníků, kdy kromě opravného koeficientu se provádí další oprava o poměrnou část výměry potřebné na vymezenou kostru společných zařízení. Pozemky na nichž se nachází prvky společného zařízení by měly být ve vlastnictví obce. V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové stavby nebo rekonstrukce, popřípadě modernizace stávajících staveb. • nové uspořádání pozemků, včetně PSZ • projednává se s vlastníky - několik variant • vlastníci se k návrhu vyjadřují – nutné souhlasy (3/4 výměry) 3.6.1.1

Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti, kritéria přiměřenosti nových pozemků

• P - výměra ±10% • C - cena ±4%

- 75 (140) -


• D - vzdálenost ±20% ve vztahu k původním pozemkům v nároku – celkem projednává se s vlastníky překročení kritérií je možné pouze se souhlasem vlastníka

3.6.2

Ocenění pozemků

V řízení o pozemkových úpravách se používá pro oceňování zvláštní právní předpis – zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku. Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), bližší údaje ve vyhlášce č.327/1998 Sb. (viz. další kapitola), jež jsou evidovány v číselných a mapových podkladech. Při oceňování zemědělských pozemků se použije základní cena, která se zjistí podle BPEJ evidovaných v celostátní databázi a vztažených k zaměření skutečného stavu v terénu. U chmelnic, vinic, zahrad a pozemků s lesním porostem se v nárocích uvede cena pozemku a cena porostu odděleně a s členěním podle druhu porostu.

3.6.3 3.6.3.1

Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) Charakteristika BPEJ

Podrobnější údaje jsou uvedeny ve vyhlášce č.327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup při jejich vedení a aktualizaci. Doplňující údaje jsou ve vyhlášce č.546/2002 Sb., stejného názvu…(s aktualizovanými přílohami k vyhlášce č.327/1998 Sb.). BPEJ je dle výše uvedeného charakterizovaná klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku. Klimatický region: Zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst plodin. Je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu ( 0 až 9 ). Hlavní půdní jednotka: Definuje seskupení půdních forem příbuzných vlastností (tj. genetický půdní typ, subtyp, půdotvorný substrát, zrnitost, hloubka, stupeň hydromorfismu, sklonitost nebo morfologie terénu a zúrodňovací opatření). Je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu ( 01 až 78 ). Sklonitost a expozice ke světovým stranám: Vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku. Je vyjádřena čtvrtou číslicí pětimístného číselného kódu ( 0 až 9 ). Skeletovitost a hloubka půdy:

- 76 (140) -

Pozemkové úpravy

Řeší vazbu podílu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm a hloubky půdy. Je vyjádřena pátou číslicí pětimístného číselného kódu ( 0 až 9 ). 3.6.3.2

Vedení BPEJ

BPEJ jsou jednotně vedeny v číselném a mapovém vyjádření v celostátní databázi BPEJ, která obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství prostřednictvím odborné organizace. Celostátní databáze obsahuje: •

Mapy BPEJ v digitální a grafické formě,

•

Informace o klimatických a půdních podmínkách,

•

Záznamy o aktualizaci BPEJ,

•

Údaje o plošném zastoupení BPEJ v katastrálním území,

•

Účelová seskupení BPEJ v katastrálním území.

3.6.3.3

Aktualizace BPEJ

Aktualizací se ověřují a upřesňují, a tím vymezují, nové hranice rozdílných BPEJ, popřípadě se mění číselný kód BPEJ. Provádí se terénním průzkumem. Aktualizaci převážně zajišťuje okresní pozemkový úřad a to v těch případech , kdy dochází ke změně map BPEJ. Další významné podrobnosti najdete ve výše uvedených vyhláškách.

Kontrolní otázky Popište plán společných zařízení a jaké řeší pozemky? Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek? Kdo vede agendu BPEJ?

3.6.4

Návrh nového uspořádání pozemků

Návrh nového uspořádání pozemků je pak zpracován na základě požadavků a připomínek vlastníků při projednání nároků. Vlastníci jsou k projednání návrhu přizváni s dostatečným předstihem pozvánkou na doručenku do vlastních rukou. Připomínky a požadavky uplatněné na tomto jednání jsou dále zapracovány a znovu projednány. Na jednání je vlastník znovu obeslán pozvánkou na doručenku do vlastních rukou, která obsahuje místo a datum konání. Pokud vzniknou v návrhu další změny, jsou projednány s vlastníky, kterých se změna přímo dotkne. Dle možností je při návrhu nového umístění pozemků brán ohled na sjednané nájemní vztahy s hospodařícími subjekty.

- 77 (140) -


Na každém jednání je s vlastníkem sepsán protokol, do kterého jsou připomínky vepsány a podepsány jak projektantem, tak vlastníkem. Stejnopis si vlastník vždy odnáší pro kontrolu s sebou. Veškeré materiály a informace jsou vlastnictvím pozemkového úřadu a není možné je bez jeho souhlasu poskytovat dalším osobám, proto není možné pracovní mapy ani další informace vlastníkům poskytovat. Pokud se vlastník k návrhu nevyjádří, přepokládá se, že s ním souhlasí. Kromě oficiálních projednávání má vlastník možnost navštívit zpracovatele v sídle firmy, kde jsou k dispozici všechny dosažitelné materiály, a to i takové, které jsou vlastníkům běžně hůře dostupné – jako jsou původní parcelní protokol, geometrické plány atd. Je považováno za důležité nepromeškat žádnou možnost k setkání s vlastníky, kteří mají zájem nejen o pozemkovou úpravu ale v konečném důsledku o vzhled a funkčnost krajiny. Vlastníkům pozemků jsou navrženy projektantem nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřenou cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí celkem za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách. Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků Cena – je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo nižší o více než 4%. Překročení kritéria ve prospěch vlastníka lze za předpokladu, že vlastník souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující toto kritérium. Výměra – nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10% výměry původních pozemků. Vzdálenost – nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší než 20%. Vzdálenost se stanoví jako vážený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou čarou od původní zemědělské usedlosti. Neexistuje-li tato usedlost, je místo (vztažný bod), od kterého se budou vzdálenosti měřit, dohodnuto sborem (není-li zvolen sbor, určují místo vlastníci). Dokončený návrh je pozemkovým úřadem po předchozím vyrozumění vlastníků poskytnut k nahlédnutí po dobu 30 dnů jak na pozemkovém úřadě tak na obecním úřadě. Pokud má vlastník k návrhu připomínky, je možno je písemně zaznamenat a pozemkový úřad se k nim ve spolupráci se zpracovatelem vyjádří. Pokud je to možné je tato připomínka či požadavek zapracován do návrhu. Podle znění zákona je to poslední příležitost pro vlastníky uplatnit své připomínky. Po uplynutí lhůty 30 dnů pozemkový úřad svolá závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto. - 78 (140) -

Pozemkové úpravy

Jako ukázka jsou dále uvedeny tři vzory formulářů (tabulek), které slouží k soupisu nových pozemků pro pozemky řešené a neřešené v rámci pozemkových úprav a pro pozemky mimo obvod pozemkových úprav.

- 79 (140) -


Cvičení 3.4 Návrh společného zařízení a dokončení dělení pozemků ( z předešlé úlohy cvičení 3.3). Zadání úlohy: V souvislosti s dělením pozemků je nutno navrhnout společná zařízení, v tomto případě příjezdové cesty k přímému dosažení všech navržených parcel. Pro zabezpečení optimální obsluhy veďte příjezdovou cestu z prostoru parcely č. 391/47 dle poskytnutých informací tak, aby směrový (tečnový) polygon byl co nejjednodušší a nedělil jednotlivé parcely.

- 80 (140) -

Pozemkové úpravy

Velikost nových pozemků a jejich tvar je nutno řešit s ohledem na mechanizační hledisko a dopravní podmínky (pracovní a nepracovní jízdy) majitele nových pozemků. Vliv přírodních podmínek není rozmanitý – rovinaté území , menší rozměr lokality (pouze JPÚ), úzké spektrum BPEJ. Možné parametry navrhované cesty: 1.

Cesty možno klasifikovat jako přístupové, kategorie Pp 3,5/30 nebo Pp 4 /30 s lehkým provozním zpevněním,

2.

nejmenší přípustný poloměr kruhových oblouků při dostředném sklonu 5% je stanoven pro návrhovou rychlost 30 km/hod v hodnotě 45 m,

3.

výškové oblouky nebudou uvažovány vzhledem k rovinatému území (viz. obraz mapy ve tvaru SMO),

4.

křížení a napojování řešit v rozsahu 60 až 90o se zaoblením rohů v hraně cesty s poloměrem 8 m.

5.

Ostatní parametry , stejně jako sjezd z hlavní (příjezdové) cesty budou upřesněny v době zadání úlohy!

Nově vytvořené parcely číslujte od čísla parcely 201, 202, 203, …. Výslednou dokumentaci zpracujte dle vyhl. 545/2002 Sb., čl. č. 8 přílohy odst. a, čl. 9 přílohy odst. d (přiměřeně rozsahu zpracovávaných informací) a dále dle vyhl. Č. 190/1996 Sb. vč. posledních změn dle oddílu desátého §76, §77, §78 (přiměřeně rozsahu zpracovávaných informací). Při dělení a upravování pozemků přihlédněte ke kritériím 139/2002 Sb. §10 odst. 1 až 4.

dle zák.

Přílohy: Jako přílohy budou využity výsledky předchozích už zpracovaných úloh a následující.

- 81 (140) -


Snímek výřezu z mapy SMO - 5

3.6.4.1

Věcná břemena

Již součástí stanovení nároků je prověření existence věcných břemen a jiných omezení vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že všechny nové parcely jsou po PÚ přístupné ze sítě obecních polních cest, není nutné zachovat věcná břemena týkající se přístupu na pozemky (právo chůze a jízdy), tato věcná břemena jsou většinou navržena ke zrušení. Jiná břemena – právo užívání – zůstávají zachována a přecházejí na nové pozemky. Zástavní právo je adekvátně převedeno v plném rozsahu na nové pozemky a s bankovním domem či jiným úřa- 82 (140) -

Pozemkové úpravy

dem, v jehož prospěch je omezení dispozičního práva zaznamenáno, je nový stav také projednán. Církevní půda. Zvláštní skupinou jsou pozemky zapsané na LV Pozemkového fondu a jejichž původ je hromadně označován jako církevní půda. Pro jejich identifikaci je třeba nahlédnout do pozemkové knihy a v návrhu je oddělit jako identifikovatelné a porovnatelné s nárokem - odpovídající zákonným tolerancím ve výměře, ceně a vzdálenosti. Církevní půda nesmí být použita pro společná zařízení. Při projednání nároku Pozemkového fondu jsou zjišťovány případné potřeby vytvoření náhradních pozemků pro nevyřízené restituční nároky, kdy je vlastníkům přiznán nárok na náhradní pozemky. Umístění těchto pozemků, ač jsou i po dokončení PÚ zapsány na LV Pozemkového fondu, je projednáno s vlastníky, kterým budou po dokončení PÚ převedeny. Jejich umístění je kromě přání vlastníků omezeno cenou původních pozemků stanovenou podle oceňovacích předpisů v r. 1991. 3.6.4.2

Plán společných zařízení - PSZ

V obvodu PU navrhuje stavby, opatření, změny druhu pozemků a jejich využití – společná zařízení. Výsledkem tvorby návrhu PSZ jsou prováděcí projekty staveb společných zařízení (generel, plán polyfunkční kostry, polyfunkční kostra) . Jako součást dokumentace pozemkových úprav - mapová a písemná část.

Řeší obvod pozemkových úprav včetně návaznosti na okolní území z hlediska: • zpřístupnění pozemků – polní a případně lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně, návrh pozemkové úpravy obsahuje zásady návrhu dopravního systému a jeho projednávání, kategorizace a základní parametry prostorového uspořádání hlavních a vedlejších cest, objekty a zařízení dotčené návrhem cestní sítě, přehled cestní sítě (polní a lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy apod.) Kromě funkce zpřístupnění pozemků, může plnit cestní síť také funkci protierozního opatření, zvyšuje průchodnost krajiny a umožňuje příliv turistiky, dále může plnit funkci biokoridoru a být významným krajinným prvkem. Projektování je dáno normou:

ČSN 786101 Silnice a dálnice ČSN 730100 Názvosloví ČSN 730140 Výkresy cestních komunikací • protierozní opatření pro ochranu půdního fondu – protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně, • vodohospodářská opatření

- 83 (140) -


-návrh pozemkové úpravy obsahuje opatření navrhovaná ke zlepšení vodních poměrů, k odvádění povrchových vod z území, k ochraně před povodněmi, k ochraně povrchových a pozemních vod, k ochraně vodních zdrojů, opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích a staveb sloužících k závlaze a odvodnění pozemků jako např. nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod. • opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, -návrh pozemkové úpravy obsahuje plán územního systému ekologické stability, návrh opatření k zajištění a zvýšení plné funkce územního systému ekologické stability a zvelebení krajiny jako např. místní územní systém ekologické stability, doplnění příp. odstranění zeleně, terénní úpravy apod. V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové stavby nebo o rekonstrukce, popřípadě modernizace staveb stávajících. Na potřebné výměře pro společná zařízení se použijí pozemky ve vlastnictví: • státu (dohoda s PF ČR, bez církevní půdy) • obce • (vlastníci) V případě nedostatku půdy ve vlastnictví státu a obce se na potřebné výměře pro společná zařízení podílejí vlastníci úměrně velikostem svých výměr – zavádí se druhý opravný koeficient, ten je omezen kritériem přiměřenosti výměr (±10%). Druhý opravný koeficient výměr (PSZ) Je-li v obvodu nedostatek půdy ve vlastnictví obce a státu pro společná zařízení:

PPSZ > Pobec + Pstát PPSZ - Pobec - Pstát = Pvlastníci OK2 = (PSS - Pvlastníci) / PSS Vypočítat upravené nároky pro plochu na společná zařízení: CU2 = CU*OK2

PU2 = PU*OK2

DU2 = DU

Projednávání plánu společných zařízení: sbor zástupců, vlastníci, dotčené orgány státní správy (vyjádření do 30 dnů kladné), správci IS, účastníci PÚ. PSZ schvaluje: •

sbor zástupců

•

zastupitelstvo obce na veřejném zasedání (podobným způsobem jako územní (regulační) plán)

- 84 (140) -

Pozemkové úpravy

Společná zařízení přecházejí většinou do vlastnictví obce. Odvody za odnětí ze ZPF se nepředepisují. Otázka údržby a oprav (polní cesty, údržba zeleně a výsadby, sekání trávy), na výsadbu je třeba mít smluvně sjednanou údržbu pro prvních 5-8 let. Výhodou PSZ proti ÚSES 1. revitalizace říčních systémů 2. územní plán 3. návrh řešení včetně majetkoprávního vypořádání 4. pozemky pro jednotlivá společná zařízení. 5. Přesné vymezení a umístění jednotlivých společných zařízení. Polyfunkční charakter společných zařízení - jednotlivé prvky mají několik funkcí.

Obr. 3.03 Ukázka společných zařízení. Polní cesta s příkopem a liniovou zelení.

- 85 (140) -


Obr. 3.04 Ukázka společných zařízení. Záchytný příkop.

Obr. 3.05 Ukázka společných zařízení. Biokoridor (právě realizovaný).

- 86 (140) -

Pozemkové úpravy

Bilance společných zařízení: Výměra půdního fondu : •

podle vlastnictví (stát, obec, vlastníci)

•

podle typu (druhu) zařízení - polní cesty, protierozní opatření (příkopy, meze, průlehy, zatravněné údolnice), biokoridory, biocentra, liniová zeleň, solitery apod.

Technické parametry – jsou dány projektovou dokumentací (rozměry, kapacita, složení, struktura, výpočty, výkresy). Naléhavost a pořadí realizace (výstavba, rekonstrukce, výsadba, terénní úpravy, průřez apod.).

Obr. 3.06 Ukázka společných zařízení. Suchý poldr.

Obr. 3.07 Ukázka společných zařízení. Biocentrum (před realizací).

- 87 (140) -


Obr. 3.08 Ukázka společných zařízení. Biokoridor (nově připravený pozemek s nezbytným oplocením).

Kontrolní otázky Jak se řeší otázka věcných břemen? S čím souvisí druhý opravný koeficient?

3.6.4.3

Závěrečné jednání

Závěrečné jednání svolá pozemkový úřad po uplynutí lhůty 30 dnů od vystavení dokončeného návrhu na pozemkovém a obecním úřadě. Provádí se veřejnou vyhláškou, doručením účastníkům, návrh PÚ k nahlédnutí = poslední uplatnění námitek a připomínek. Závěrečné jednání zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto. Vydání prvního rozhodnutí - o schválení návrhu pozemkové úpravy Pozemkový úřad vydá první rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry půdy pozemků, které jsou řešeny v pozemkových úpravách. Pokud některý z vlastníků podá odvolání proti návrhu KPÚ, je celé řízení zastaveno do vyřízení odvolání. Vlastníci jsou o tom písemně vyrozuměni pozemkovým úřadem. • možnost odvolání proti prvnímu rozhodnutí • možnost uplatnění žaloby proti prvnímu rozhodnutí u soudu O odvoláních rozhoduje Pozemkový úřad nebo ÚPÚř jako odvolací orgán.

- 88 (140) -

Pozemkové úpravy

Schválení návrhu pozemkové úpravy se vyznačí (zapíše) do Katastru nemovitostí. Návrh je podkladem pro: • zpracování obnoveného SGI – DKM • vytyčování hranic nových pozemků v terénu Vydání druhého rozhodnutí o schválení pozemkových úprav úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a je vlastníkům zasíláno do vlastních rukou. Jeho součástí je souhrnná bilance – soupis všech pozemků na listu vlastnictví rozdělené na parcely z pozemkové úpravy vyloučené a do pozemkové úpravy zahrnuté – nesměňované a směňované a pak pozemky nově navržené – vzniklé v KPÚ. K novým pozemkům jsou přiloženy části mapy s vyznačenými nově navrženými pozemky. Proti tomuto druhému rozhodnutí se může vlastník odvolat do 15 dnů od doručení k Ministerstvu zemědělství. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, které nabylo právní moci, pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí. Rozhodnutí ovlivňuje následující:

Nabývací titul pro nové pozemky - zápis do KN (obnova katastrálního operátu na části k.ú.). Zanikají nájemní vztahy. Kontrolní otázky Jakým způsobem se vyhlašuje druhé rozhodnutí o schválení pozemkových úprav a jaké jsou jeho právní aspekty?

- 89 (140) -


Obr. 3.09 Ukázka komplexní pozemkové úpravy s výměnou vlastnictví (stav před úpravou)

- 90 (140) -

Pozemkové úpravy

Obr. 3.10Komplexní pozemková úprava – Letecký snímek k.ú. po realizaci KPÚ

Obr. 3.11 Komplexní pozemková úprava – původní uspořádání pozemků

- 91 (140) -


Obr. 3.12 Komplexní pozemková úprava – nové uspořádání pozemků

3.6.5 3.6.5.1

Podklady a činnosti po nabytí právní moci rozhodnutí OPÚ o schválení návrhu PÚ Souhrn činností

Pokud nikdo z vlastníků nepodá odvolání proti rozhodnutí OPÚ o schválení návrhu PÚ do 15 dnů po jeho obdržení a vrátí se všechny doručenky nebo o odvolání rozhodne odvolací orgán, nabude rozhodnutí právní moci. OPÚ doručí rozhodnutí s doložkou o nabytí právní moci KÚ a současně předá KÚ aktualizovaný seznam dotčených pozemků k zapsání schválení návrhu PÚ do KN a KÚ zruší vyznačení o zahájení PÚ. KÚ zapíše údaj: "Schválené pozemkové úpravy". . Do vydání rozhodnutí OPÚ o výměně nebo přechodu vlastnických práv se v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (např. v kupní smlouvě, v zástavní smlouvě aj.) kromě původních pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu. Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Nový vlastník vstupuje do práv a povinností původního vlastníka a musí počítat s tím, že po vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv může být vlastníkem zcela jiných pozemků, než těch, které koupil. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník v uvedené

- 92 (140) -

Pozemkové úpravy

době bez souhlasu OPÚ zatížit nebo zcizit. Souhlas může být prakticky vydán v případě, že se bude jednat o všechny pozemky vlastníka dotčené PÚ. V případě jednotlivých pozemků tehdy, půjde-li o pozemek, který v PÚ nedoznal změny v umístění (výměře). OPÚ udělí takový souhlas formou sdělení. Probíhá vytyčování vyčleňovaných pozemků podle požadavku vlastníků s ohledem na zájem hospodařit na vyčleněných pozemcích. Zpracovatel kompletuje podklady sloužící pro obnovu katastrálního operátu, včetně DKM a geometrické plány pro věcná břemena, které se týkají části parcely. Tyto podklady musí být KÚ předány před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. OPÚ vydává rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, zadává zpracování projektů společných zařízení a zabezpečuje výstavbu společných zařízení.

3.6.5.2

Vytyčení pozemků

Nejdříve mohou být nové hranice vytyčeny po nabytí právní moci prvního rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy. Pokud rozhodnutí o schválení návrhu proběhne bez odvolání resp. po vyřízení odvolání,vydá pozemkový úřad druhé rozhodnutí – o přechodu a výměně vlastnických práv. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Listina o druhém rozhodnutí je pro vlastníky velmi důležitá – je to nabývací listina k novým pozemkům, na základě které zapíše katastrální úřad nový stav do KN. Tímto rozhodnutím přechází do vlastnictví obce pozemky určené pro společná zařízení. Vlastník má právo po dokončené pozemkové úpravě na jedno bezplatné vytyčení nových pozemků. Vzhledem k tomu, že je tato záležitost značně nákladná je třeba, aby vlastník zvážil správný okamžik uplatnění svého požadavku. Pokud vlastník žádá o vytyčení pouze pro představu umístění jeho nových pozemků a má smlouvu s velkoplošným uživatelem, není jeho požadavek reálný a akceptovatelný. Došlo by k téměř okamžitému zničení hraničních znaků. Pozemkový úřad přistoupí k vytyčení pozemků těch vlastníků, kteří je sami užívají, užívají je jiní drobní zemědělci (doložené smlouvou o užívání), případně k žádosti o vytyčení doloží výpověď dosavadnímu uživateli. Těmto jsou pak v terénu předány hraniční znaky a vlastník je povinen o ně pečovat. K nově vytyčeným pozemkům jsou vytyčeny přístupové komunikace a následně pozemkovým úřadem realizovány. Společná zařízení a další opatření vyplývající ze schváleného návrhu jsou realizována dle společného výběru pozemkového úřadu se sborem zástupců podle finančních možností pozemkového úřadu a s ohledem na potřeby vlastníků. Realizační projekty jsou zpracovány autorizovanými projektanty. - 93 (140) -


Podrobnosti k činnosti vytyčování pozemků. Na základě schváleného návrhu PÚ stanoví OPÚ po dohodě s vlastníky a se zřetelem na finanční zajištění z prostředků státního rozpoctu postup realizace PÚ. Ve smyslu zákona o pozemkových úpravách se nové uspořádání pozemků vytyčuje a označuje v terénu podle potřeby vlastníků. Vytyčování hranic pozemků, označování hranic pozemků a označování územních hranic obce upravuje vyhláška č. 190/1996 Sb. Vytyčovací prvky (úhel, délka při použití polární metody, staničení a délka kolmic při použití ortogonální metody) se určí ze souřadnic lomových bodů určených v S-JTSK vzhledem k použitým bodům vytyčovací sítě. Vytyčovací síť tvoří body ZBP a PPBP, případně dochovaná síť pomocných bodů z podrobného měření nebo se založí vytyčovací síť nová. Hranice pozemku v terénu se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranic jejich vzdálenost větší než 200m. Vytyčovací práce se provádějí za účasti vlastníků. S každým vlastníkem se sepíše protokol o vytyčení jeho pozemků, v němž vlastník svým podpisem potvrdí, že byl seznámen s průběhem a označením vytyčených hranic pozemků. Pokud byly k provedenému vytyčení vzneseny připomínky, uvedou se do protokolu. Do protokolu se uvedou i důvody, pro které vlastník odmítl vytyčené pozemky převzít nebo protokol o vytyčení podepsat. Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje: jméno (název), adresu vytyčovatele, jméno (název), adresu (sídlo) vlastníka, údaje o vytyčované hranici mezi pozemky s uvedením jejich parcelních čísel, k.ú., obce, údaje o podkladu, podle něhož bylo vytyčení provedeno, popis vytyčovacích prací, způsob označení lomových bodů vytyčované hranice, připomínky zúčastněných stran k výsledku vytyčených hranic, jména a podpisy zúčastněných stran, datum, razítko, podpis vytyčovatele. Pořídí se přehledné seznamy vlastníků, kteří převzali vytyčené pozemky bez připomínek nebo s připomínkami, či odmítli vytyčené pozemky převzít. Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranic pozemků, ač k tomu byli vyzváni, OPÚ jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranic pozemků. Při vytyčovacích pracích v terénu musí být zabezpečena kontrola provedeného vytyčení. Lomové body se vytyčí a označí trvalým způsobem. Hraniční znaky se kontrolně zaměří nebo se vytyčení kontroluje zaměřením oměrných měr, které se porovnají s oměrnými mírami vypočtenými ze souřadnic. Je nepřípustné vydávat oměrné míry vypočtené ze souřadnic (případně upravené) za oměrné míry získané měřením v terénu. Souřadnice ze zaměření se porovnají se souřadnicemi podle návrhu a při překročení mezní odchylky mxy = 0,14 m se odstraní chyba vytyčení. V KN se vedou nadále souřadnice lomových bodů parcel podle návrhu PÚ.

- 94 (140) -

Pozemkové úpravy

Dokumentace vytyčení prováděného před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv (tj.druhé rozhodnutí) je součástí mapového díla, předávaného v závěru prací v návrhu PÚ. Dokumentace vytyčení po druhém rozhodnutí tvoří samostatný elaborát, který obsahuje vytyčovací náčrt (úprava je přiměřeně shodná se ZPMZ, vyznačí se všechny pevné body použité při vytyčení, lomové body vytyčovaných pozemků, vytyčovací prvky), protokoly o vytyčení, zápisníky měřených směrů, délek, oměrných, výpočty, seznam souřadnic.

Kontrolní otázky Popište postup vytyčování pozemků. Jak se provádí kontrola vytyčení pozemků?

3.6.5.3

Vyhotovení podkladů pro obnovu katastrálního operátu

Digitální katastrální mapa. Základní údaje. DKM se rozumí soubor dat, které představují číselné vyjádření KM a informace, umožňující prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky jeho zobrazení.Souřadnicový systém DKM je S-JTSK. Prvky obsahu DKM (tj. body bodového pole, polohopis a popis) jsou stanoveny vyhláškou. Kvalita (přesnost určení) podrobných bodů se vyjadřuje kódy charakteristiky kvality. Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) Zvláštní předpis definuje strukturu a obsah digitálních dat BPEJ a specifikuje rozdíly při aplikaci výměnného formátu DKM na data BPEJ. Topologie digitální mapy BPEJ umožňuje bezchybně vytvářet plošné (uzavřené) objekty bonitovaných ploch reprezentovaných kódem BPEJ a nebonitovaných ploch reprezentovaných kódem nebonitované plochy. Data se předávají po k.ú., hranice BPEJ musí být uzavřeny s kódem uprostřed. Podklady předávané KÚ na základě pravomocného rozhodnutí OPÚ Podklady o schválení návrhu PÚ Po nabytí právní moci rozhodnutí OPÚ o schválení návrhu PÚ vyhotoví zpracovatel závěrečnou etapu měřické části návrhu PÚ. Ucelený přehled o měřických činnostech prováděných v rámci celého průběhu zpracování návrhu KPÚ poskytuje průvodní zpráva. Pro tyto ucelené části se v průvodní zprávě uvedou základní informace a v podrobnostech se odkáže na příslušnou technickou zprávu. Průvodní zpráva se zaměří na dodržení stanovených charakteristik a kritérií přesnosti, zhodnocení výsledných kontrol. Součástí je soupis výsledného elaborátu.

- 95 (140) -


Obr. 3.13 Ukázka komplexní pozemkové úpravy s výměnou vlastnictví – stav po úpravě. KÚ se předává: 1. Průvodní zpráva. 2. Průvodní záznam. 3. Soupis parcel KN zahrnutých do ObPÚ 4. Seznam čísel LV zahrnutých do ObPÚ. 5. Doplnění PPBP

6. Podrobné měření polohopisu 7. Určení ObPÚ vč. zjišťování hranic a změny hranice k.ú., GP, ZPMZ 8. Rejstřík vlastníků ajiných oprávněných 9. Soupis nových parcel podle parcelních čísel

- 96 (140) -

Pozemkové úpravy

10. Soupis nových parcel podle LV. 11. Srovnávací sestavení parcel v ObPÚ vyloučených z PÚ 12. Seznam souřadnic bodů týkajících se obnovy SGI 13. GP pro grafické znázornění věcných břemen (VB) 14. Soupis parcel s VB a dalšími věcnými právy, omezeními, přehled změn údajů o ochraně nemovitostí. 15. Zápisníky podrobného měření. 16. Výpočet souřadnic podrobných bodů (protokoly o výpočtech). 17. Výpočet výměr nových parcel. 18. Kontrolní oměrné, porovnání souřadnic při dvojím nezávislém určení bodu. 19. Přehledný náčrt identických bodů (transformační tabulky). 20. Doklady (o schválení změn hranic obcí, o změnách údajů o ochraně nemovitostí, o změnách pomístních názvosloví aj.). 21. Dokumentace k vytyčení pozemků (pokud bylo prováděno) 22. Grafická část a) přehled měřických náčrtů, b) měřické náčrty (došlo-li k vytyčení, jsou náčrty doplněny o hraniční znaky), c) přehled kladu mapových listů, d) DKM tisk na papíře, e) digitální forma SGI, SPI, KN a dat BPEJ ve výměnném formátu nebo formátu dohodnutém s KÚ (* .dgn), DKM vč. databáze bodů,SPI vč. BPEJ, data BPEJ. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv Závazným podkladem pro rozhodnutí OPÚ o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení VB k dotčeným pozemkům je schválený návrh PÚ. Schválený návrh je rovněž závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Toto druhé rozhodnutí musí být v souladu se schváleným návrhem a právoplatným rozhodnutím OPÚ o schválení návrhu PÚ. Za změnu návrhu nelze považovat drobné opravy, ke kterým dojde např.: při vytyčování hranic vyčleňovaných pozemků, kdy ve smyslu splnění podmínky, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky, bude třeba vložit na hranice pozemků mezilehlé body a provést nový výpočet výměry ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely a v důsledku zaokrouhlení dojde k nepatrnému rozdílu proti původní výměře, při drobných opravách vyplývajících z pohledové revize, z kontroly tvorby DKM i jiných závěrečných kontrolních činností, upřesnění podkladů resortu - 97 (140) -


zeměměřictví a katastru aj., které nemění návrh PÚ, ale upřesňují především nezávazné údaje KN. Vzhledem k tomu, že se rozhodnutí dotýká velkého počtu osob, jsou vlastníci a výroky o výměně nebo přechodu vlastnických práv v příslušném k.ú. uvedeni ve zvláštních přílohách, které tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.

Kontrolní otázky Pokuste se vyjmenovat dokumenty, které se předávají katastrálnímu pracovišti. Předává se taky DKM?

3.7

Geodetické činnosti při pozemkových úpravách

3.7.1

Geodetické činnosti při pozemkových úpravách – 1. blok

• příprava a zpracování podkladů z KN soulad SPI a SGI (opravy výměr, opravy zákresu v KM, opravy druhu pozemku, neznámí vlastníci, zemřelí, dědictví -> opatrovník = obec) • na základě definování obvodu - seznam parcel zápis poznámky do KN “zahájeny pozemkové úpravy”, flexibilní obvod - podle vyjádření DOSS a vlastníků se upravuje a upřesňuje • podrobné bodové pole polohové - PBPP vybudování, obnova a doplnění, rekognoskace, projekt umístění bodů (hustota, 150-300m, 1 bod/km2, stabilizace, projednat s KP), zaměření (GPS, terestrická měření - úhly a délky - včetně výšek), výpočty - vyrovnání sítí charakteristiky přesnosti, místopisy - GÚ, technická zpráva, seznam souřadnic, přehledka bodů • ortofotomapa zajišťování informačního a lokalizačního podkladu (jednání s vlastníky umístění parcel, druh pozemku, průběh hranic, pro pojektování, DMT, snímkování v předstihu, vlícovací body) - 98 (140) -

Pozemkové úpravy

3.7.2

Geodetické činnosti při pozemkových úpravách – 2. blok

• zjišťování průběhu hranic -.komise (geodet, zástupce PÚ, obce a KP, vlastníci - pozvaní, místní znalec, ochrana ZPF a správa lesů) -.hranice na obvodu PÚ + parcely nesměňované (obnova SGI) -.protokol o zjišťování průběhu hranic - vlastníci souhlasí s průběhem a označením hranice v terénu Varianty: • existuje hranice v terénu - soulad s KM - označení, zaměření • nesoulad s KM - posun hranice v terénu (vytyčení), KM zůstává - hranice v terénu zůstává, GP+majetkoprávní vypořádání (listina - smlouva), změna do KM • neexistuje hranice v terénu (vlastníci neznají průběh) - vytyčení hranice podle KM a dokumentace • zaměření skutečného stavu -.prvky do DKM - body bodového pole, popis, polohopis - hranice nemovitostí -.GPU (geometrické a polohové určení), a dále: osa kolejí, koruna silnice, most, propustek a tunel, portály tunelu, břehová čára toku a nádrže, stavební objekt na vodním toku, el. vedení VN a VVN, stožáry vysílacích a retranslačních stanic, schodiště, komunikace v parcích a sadech širší než 3m, zvonice, pomník, socha, mohyla, kříž, boží muka, věž studna, budovy tvořící příslušenství k budově hlavní na stejné parcele a nejsou to drobné stavby, oplocení, propustky - NE garáž • zaměření skutečného stavu - včetně výškopisu - předměty nad rámec obsahu DKM - podklad pro projekt - hranice druhů pozemků podle skutečnosti, -.cesty, hospodářské sjezdy, u silnice i příkopy a hrany -.náspy a zářezy, krajnice, střed -.inženýrské sítě (šachty, šoupata, objekty, křížení atd.)

- 99 (140) -


-.propustky, meliorační šachty a vedení, odvodňovací -.příkopy a protierozní opatření, -.závlahové hydranty a zařízení -.konstrukce trvalých kultur (vinice, chmelnice, rybízy apod.) -.dráhy soustředěného odtoku, zamokřená půda, prameny, -.drobné stavby, oplocení -.remízky, liniová a doprovodná zeleň, solitery.

Kontrolní otázky Vyjmenujte geodetické činnosti při provádění PÚ.

3.8

Podklady pro pozemkové úpravy

Shromáždění podkladů V rámci přípravných prací jsou zajišťovány bezúplatně potřebné podklady. Podrobný průzkum terénu Průzkum se provádí v celém obvodu pozemkové úpravu, pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a povodněmi apod., provede se i v lokalitách navazujících. K průzkumu jsou pozváni zástupci: 1. orgánu ochrany zemědělského půdního fondu 2. státní správy lesů 3. dalších dotčených orgánů Předmětem průzkumu jsou především: 1. způsob současného užívání pozemků a označení jejich hranic 2. dopravní zatížení, technický stav všech komunikací a jejich příslušenství, přístup na pozemky 3. degradace půdy, zjištění projevů vodní a větrné eroze, rozmístění a stav všech prvků sloužících k ochraně proti vodní a větrné erozi, rozmístění ochranné zeleně a dalších prvků důležitých pro tvorbu a ochranu krajiny 4. technický a funkční stav odvodnění a závlah pozemků, stav koryt vodních toků a vodních děl, vodních nádrží

- 100 (140) -

Pozemkové úpravy

5. výskyt skládek odpadů, sloupů elektrického vedení, studní 6. nesoulad mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí 7. posuzuje se možnost změny druhu pozemků Výsledky podrobného terénní průzkumu se zpracovávají graficky a písemně a jsou součástí podkladů pro stanovení cílů pozemkové úpravy. • majetkoprávní podklady KN = SPI + SGI (KM (rastr) + ZE (rastr) = PK,EN,SO,PO), listiny (smlouvy), nabývací tituly, dokumentace, přídělové a scelovací řízení, přídělové listiny, osvědčení o přídělech, pozemkové reformy, pozemková kniha, železniční kniha apod.

• mapové podklady - katastrální mapa - KM (různé formy – grafická a analogová, číselná a měřítka (1000, 1250, 1440, 2000, 2500, 2880, 5000), ZE – historické tisky map rakouského stabilního katastru, ), - vojenské mapy 1., 2., 3. vojenského mapování – historický stav krajiny - krajinný ráz - střední měřítka – SMO5, (SM5) – 1. a poslední vydání, historický stav polních cest a uspořádání pozemků, historické druhy pozemků, výškopis, - ZM10, ZM25 – přehledové mapy, - oborové – vodohodpodářské, půdní, klimatické, správní hranice, dopravní-silniční, ÚSES, CHKO, NATURA 2000, apod. - zaměření skutečného stavu – obvod PU (zjišťování průběhu, protokol – vlastníci, označení, zaměření do S-JTSK, výměra PSS, transformace rastrů, opravný koeficient OK = PSS/PSPI = PJTSK/PKN mapové podklady ostatní Rastr katastrální mapy 1:2880 Rastr mapy bývalého pozemkového katastru (PK) – 1 :2880 Soutisk rastrů KN a PK - 1:2880 Vektorový formát - z rastru KM 1:2880 Vektorová mapa KN - parcely zapsané na LV Vektorová mapa KN - parcely zapsané na LV a rastr PK Vektorová mapa KN - parcely zapsané na LV a upravený rastr PK (ořezaný, s maskou)

- 101 (140) -


• mapa terénního průzkumu – rekognoskace – do SMO5 (nebo zvětšenina katastrální mapy), čísla jednotlivých prvků a jevů + zápisník s popisem prvků a jevů – rozměr, funkčnost, kvalita, materiál, charakteristika, hodnocení – pro PSZ, fotodokumentace, (diktafon, video), zaměření na ochranu půdy, vody, krajiny a přírody • BPEJ - bonitované půdně ekologické jednotky vektorový výkres, databáze kódů a cen [Kč/m2], KPP (KPZP) – mapy a textové zprávy, laboratorní vzorky a vyhodnocení

• Ortofotomapa, DMT (digitální model terénu)

• Oborové podklady - Voda – meliorace, závlahy, projekty, projekty meliorací – ZVHS - Protierozní opatření – PEO - Půda a příroda - Klima – atlas podnebí ČR (1953) – srážkové poměry, teplota, směr a síla větru, vlhkost, fenologické údaje o agrotechnických termínech a osevních postupech, produkční oblasti, -Geologie – podloží, nerosty – těžba - ÚSES - územní systém ekologické stability - ÚPD – územní plány, územně plánovací dokumentace, územní rozhodnutí - hodnocení krajinného rázu, krajinný plán - Území se zvláštním režimem, CHKO, NP, PHO, CHOPAV atd. - Program obnovy venkova - MMR - Krajinotvorné programy MŽP – revitalizace říčních systémů, péče o krajinu (Agentura ochrany přírody a krajiny – AOPK) - Dřívější projekty pozemkových úprav (HTUP, THUP, SUP, JPU) - lesní hospodářské plány - směrný vodohospodářský plán - dopravní situace - inventarizace polních cest (Agroprojekt 1967) - Letecké snímky – historické – Dobruška, aktuální - projekty přeložek silnic, rozšíření, nové dálnice a železniční koridory (liniové stavby)

- 102 (140) -

Pozemkové úpravy

- podmínky dotčených organizací – KP, doprava, SU, vodohospodáři, lesní správa, ZPF, atd. - podmínky EU pro čerpání ze strukturálních fondů - IACS - integrovaný a kontrolní systém, pro žádosti o dotace z EU a jejich čerpání a kontrolu - na základě leteckých snímků, RPB - registr půdních bloků -.oblasti LFA (Less Favoured Areas) – se sníženou produkční schopností (zhoršené přírodní a socio-ekonomické podmínky, ztížené podmínky pro zemědělství).

Kontrolní otázky Kdo je přizván k podrobnému průzkumu terénu? Jaké se používají oborové podklady?

- 103 (140) -

Eroze

4

Eroze

Erozi dělíme na typy: vodní , větrná , (ledovcová, sněhová) Eroze v malé míře je normální a přirozený jev. Negativní jev je zrychlená eroze na svažitých pozemcích - (plošná, rýžková, rýhová, strže) - způsobuje škody a proto je nežádoucí.

Negativní vlivy eroze • odnos půdy • snižování obsahu živin a hloubky půdy • zanášení příkopů, nádrží, škody na komunikacích V ČR je potenciálně ohroženo: 50 % orné půdy vodní erozí, 7,5 % orné půdy větrnou erozí (?) (konkrétně s podílem Čechy 23%, Morava a Slezsko 41%) Tabulka - míra ohrožení vodní erozí v ČR Ohrožení vodní erozí

Smyv půdy

Procento výměry

[t*ha-1*rok-1]

%

. Velmi slabé

do 1,5

3

Slabé

1,6 - 3,0

26

Střední

3,1 - 4,5

25

Silné

4,6 - 6,0

17

Velmi silné

6,1 - 7,5

11

Extrémní

7,5 a více

18

_______________________________________________________________

- 105 (140) -


4.1

Vodní eroze

4.1.1

Teorie

Zdrojem vstupních informací pro návrh PEO jsou písemné a mapové podklady, které jsou shromažďovány v přípravné části pozemkové úpravy. Základní mapové podklady jsou doplněny přesným výškopisem a polohopisným zaměřením navržených tras odtokových liniových prvků PEO a jsou využívány pro řešení PEO. Dále jsou důležitou informací stanoviska dotčených organizací pro analýzu a zjištění zájmů. Po shromáždění podkladů a jejich analýze si projektant údaje ověřuje průzkumem terénu v rámci rekognoskace a místního šetření. Zjišťují se odchylky od skutečnosti v terénu a v podkladech se opravují. Objektem zájmu jsou především – vodohospodářské poměry, vodní zdroje a jejich ochranná pásma, odtokové poměry. Dále se ověřuje rozvodnice, erozní jevy, stupeň poškození erozí, inundace, zamokření plochy; stav vodotečí všech řádů, svážná území, odvodněné plochy; organizace půdního fondu; reliéf území – vertikální a horizontální členitost; způsob obhospodařování pozemků; souvislá a rozptýlená zeleň; odtokové poměry ohrožující intravilán. Návrh pozemkové úpravy obsahuje přehled navrhovaných opatření proti vodní erozi a posouzení jejich účinnosti, navrhovaná opatření proti větrné erozi, přehled dalších opatření navrhovaných k ochraně půdy jako např. protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod. Příčiny vodní eroze: • klimatické a hydrologické - zeměpisná poloha - nadmořská výška - množství, intenzita a rozdělení srážek, povrchový odtok - teplota, výpar, směr a síla větrů • morfologické - reliéf terénu - sklon území, délka a tvar svahu, expozice a návětrnost • geologické a půdní - půdní druh a typ - textura a struktura půdy, vlhkost, zvrstvení, obsah humusu • vegetační - hustota a doba vegetačního pokryvu

- 106 (140) -

Eroze

• způsob využívání a obhospodařování půdy - velikost, tvar a umístění pozemků - způsob obdělávání - agrotechnika, směr - osevní postupy, střídání plodin

4.1.2

Posouzení erozní ohroženosti pozemků (tradiční metody)

Při posouzení míry ohroženosti pozemků je třeba vycházet nejen ze stavu obhospodařování půdy na jednotlivých pozemcích, ale i z posouzení většího územního celku, kam vyšetřované pozemky patří, tzn. celého povodí, příp. dílčího povodí. Vychází se z těchto podkladů: 4.1.2.1

Podklady (základní dostupné)

Topografie terénu (terénní reliéf) • DTM - digitální terénní model (DMR, DMT, DEM) Půda • KPP - komplexní průzkum půd • BPEJ - bonitované půdně ekologické jednotky • rebonitace Vegetace • osevní postup • land-use - druh a využití pozemku • letecké a družicové snímky Klimatické a meteorologické údaje Vyznačení části povodí a EUC do vrstevnicové mapy a do stávajícího stavu vyobrazeném na fotografii. Volba erozních profilů v trasách plošného povrchového odtoku. Zakreslení linií + sondy + BPEJ. Zakreslení linií + sondy do stávajícího stavu vyobrazeném na fotografii.

4.1.2.2

Univerzální rovnice Wischmeier-Smith

Univerzální rovnice Wischmeier-Smith má tvar: G = R*K*L*S*C*P [t/ha/rok] kde: G - průměrná roční ztráta půdy R – faktor erozní účinnosti deště - 107 (140) -


K – faktor náchylnosti půdy k erozi L – faktor délky svahu S – faktor sklonu svahu C – faktor ochranného vlivu vegetace P – faktor vlivu protierozních opatření. Dosazením odpovídajících hodnot faktorů šetřeného pozemku do univerzální rovnice se určí dlouhodobá průměrná ztráta půdy vodní erozí v t*ha-1*rok-1 z tohoto pozemku při uvažovaném způsobu jeho využívání. Porovnává se s přípustnou ztrátou půdy podle Metodiky ÚVTIZ 5/1992. Toto porovnání slouží jako výchozí podklad pro návrh druhu PEO.

4.1.3

Posouzení erozní ohroženosti pozemků – modely

V současné době je snaha empirický základ hodnocení intenzity erozních procesů (Universální rovnici) nahradit kvalitativně vyššími metodami. Je to dáno zejména úrovní znalostí v oborech, které zkoumají vztahy způsobující erozi, rozvojem výpočetní techniky včetně GIS, ale zejména změnou v prioritách PEO, kdy je třeba posuzovat erozi nejen ve vztahu k ochraně půdy, ale i k ostatním ekologickým dopadům. Vznikají proto simulační modely erozních procesů, které řeší erozní jevy na základě fyzikálních popisů jednotlivých procesů. Při metodě simulačního modelování se složitý erozní proces rozděluje na základní, snadněji definovatelné procesy, kterými jsou: uvolnění půdních částic deštěm, přemístění půdních částic deštěm, uvolnění půdních částic povrchovým odtokem, transport půdních částic povrchovým odtokem. Základními rovnicemi simulačních modelů erozního procesu jsou rovnice kontinuity pohybu vody a rovnice kontinuity pohybu půdních částic (splavenin). V simulačních modelech erozního procesu se na vyšetřované ploše definují a matematicky vyjadřují jednotlivé dílčí erozní procesy, které se liší podle formy erozního procesu, dané především formou povrchového odtoku. Na výše uvedených principech byla v zahraničí sestrojena řada simulačních modelů hydrologických, erozních a transportních. Příklad situačního modelu – AGNPS (Agricultural NonPoint Source). Rozdělení modelů a zároveň různé přístupy a úrovně řešení • globální – stovky km2, státy, kontinenty, velká území • regionální – desítky km2, povodí, různé scénáře • lokální – jednotky km2, jednotlivé pozemky a svahy, návrh protierozních opatření • empirické

- 108 (140) -

Eroze

USLE – Universal Soil Loss Equation - Wischmeier a Smith, 1978, USA RUSLE – Revised Universal Soil Loss Equation - 90. léta 20. století, USA • fyzikálně-matematické – simulační (často včetně srážkového odtoku – CN křivky) v ČR: SMODERP – FSv, katedra hydromeliorací DesQ – ČZU, FLE, Hrádek Atlas DMT – Eroze EUROSEM ve světě: EROSION 2D/3D AGNPS ANSWERS CREAMS WEPP Spojení s GIS, s hydrologickými a klimatickými modely Určení dle empirického vztahu USLE podrobněji s popisem jednotlivých faktorů:

G=R.K.L.S.C.P

( vyjadřuje ztrátu půdy v tunách z hektaru za rok)

[t.ha-1.rok-1] (tvůrci Wischmeier – Smith) Faktory: • R - erozní účinnost deštů (průměr pro ČR - R = 20, interval<16,35>) [t.ha-1.rok-1] • K - náchylnost půdy k erozi podle BPEJ, nomogram Wischmeier – Smith (W-S) - charakteristiky půdy (dle nomogramu Wischmeier – Smith (W-S)) K´ - a.a. jednotky K - SI jednotky K = K´ * 1,317 ) • LS - topografický faktor (délka a sklon) DMT – GIS je je základním digitálním podkladem. • C - ochranný vliv vegetace

- 109 (140) -


plodiny s vysokou, střední a nízkou protierozní ochranou: (lesní p.), TTP, obiloviny - úzkořádkové plodiny, okopaniny širokořádkové plodiny • P - zohlednění protierozních opatření pokud nejsou, tak P = 1

Gpř- přípustné ztráty půdy (v udávaném rozměru) ------------------------------------------------------------------------------------Podle hloubky půdy převzaté z BPEJ hloubka půdy

Gpř [t.ha-1.rok-1]

mělké (do 30 cm)

1

středně hluboké (30-60 cm)

4

hluboké (nad 60 cm)

10

------------------------------------------------------------------------------------Testování: (Gpř vypočítané) G < Gpř

V pořádku

G > Gpř

Protierozní opatření - PEO - provést

G = Gpř

Přesnost 10-30%, terénní průzkum, PEO přešetřit

Klasický výpočet dle Wischmeier – Smith kritéria. Vzorec se převede na tvar Lpříp. = Gpříp. / ( R . K . S . C . P) Volba erozních profilů se provede v trasách plošného povrchového odtoku. Pro stanovení přípustné délky svahu se z faktoru L příp. určí d příp. (tj. přípustná šířka lokality ve směru spádu v metrech) za předpokladu, že se na lokalitu nedostává při horním okraji cizí voda. d příp. = (L příp.)p .22,13 Hodnota exponentu p se při I ≤ 10% se uvádí 2 a při větších sklonech by měla být 1,7.

- 110 (140) -

Eroze

Kontrolní otázky Popište negativní vlivy vodní eroze. Co obsahuje topografický faktor? Jak se posuzuje ohroženost pozemků pomocí modelu?

4.1.4

Opatření proti vodní erozi

Organizační opatření – jsou nejjednoduššího charakteru. Vycházejí především ze znalosti příčin erozních jevů a zákonitosti jejich rozvoje a vyúsťují v obecné protierozní zásady: včasný termín výsevu plodin, výsev víceletých pícnin do krycí plodiny, posun podmítky do období s nižším výskytem přívalových dešťů, tzn. září, zařazování bezorebně setých meziplodin, rozmístění plodin podle svažitosti pozemku. Důležitou roli sehrává vegetační pokryv, který působí proti erozi několika směry: chrání půdu před přímým dopadem kapek, podporuje vsak dešťové vody do půdy, svými kořeny zvyšuje soudružnost půdy, která se tak stává odolnější vůči účinkům stékající vody. Těchto vlastností, které se různí podle typu plodin, lze využít při výběru organizačních opatření s protierozním účinkem.

4.1.4.1

Soubor organizačních PEO:

1. tvar a velikost pozemku 2. delimitace kultur 3. ochranné zatravnění (snížení faktoru C) 4. ochranné zalesnění 5. protierozní rozmisťování plodin (snížení součinu faktorů C a L) 6. protierozní osevní postupy (snížení faktoru C) 7. pásové střídání plodin (ovlivní velikost faktoru P) 8. protierozní směr výsadby ve speciálních kulturách (snížení faktoru P)

4.1.4.2

Soubor agrotechnických PEO: protierozní agrotechnologie na orné půdě - výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků (snížení faktoru C) - hrázkování a důlkování povrchu půdy (snížení faktoru P) protierozní agrotechnologie ve speciálních kulturách - zatravnění meziřadí (ovlivnění faktoru C a snížení faktoru P)

- 111 (140) -


- krátkodobé porosty v meziřadí (snížení faktoru C a snížení faktoru P) - mulčování ( ovlivnění hodnoty faktoru C) - hrázkování a důlkování povrchu půdy v meziřadí (ovlivnění P) 4.1.4.3

faktoru

Biotechnická PEO: - systém protierozních mezí - zasakovací pásy - protierozní průlehy - asanace drah soustředěného povrchového odtoku - protierozní manipulační pásy - protierozní příkopy - protierozní nádrže

Cvičení 4.1 Zakreslete do mapy spádnici ze zadaného bodu. Zadání úlohy: V libovolné vrstevnicové mapě (např. SM – 5, SMO – 5, nebo i jiného většího měřítka 1 : 1000 (2000)) bude stanoven tutorem (nebo i Vámi cvičně) výchozí bod, ze kterého zkonstruujete např. v jižním sektoru spádnici (křivku kolmou na vrstevnice) a její podélný profil. Pokuste se stanovit co nejmenší počet úseků s konstantním spádem.

Cvičení 4.2 Ze zadaných údajů určete faktor svahu. Zadání úlohy: Testovaný profil spádnice na řešeném svahu je charakterizován následujícími hodnotami délek částí svahu a hodnot jejich spádu: a [m]:

80

b (m):

140

c (m):

90

d (m):

100

Ia (%):

14

Ib (%):

16

Ic (%):

9

Id (%):

6

- 112 (140) -

Eroze

Převod sklonu svahu I v % na faktor sklonu (v podobě návodu). Váhy desetinných částí svahu Pořadí na svahu: 1 Váha:

2

0,03 0,06

3

4

5

6

0,07 0,09 0,10 0,11

7

8

9

10

0,12

0,13

0,14

0,15

Faktor sklonu svahu je funkcí sklonu a vyjadřuje se vztahem S= (0,43 + 0,30 I + 0,043 I2) / 6,613

kde I je sklon v (%).

(Faktor je poměr ztráty půdy na pozemku daného sklonu ke ztrátě na pozemku o sklonu 9%.) Pokud má spádnice v částech různý spád, definuje se v úsecích stejného spádu a pro každý úsek se vypočte hodnota faktoru S samostatně. Výsledná hodnota faktoru S je potom váženým aritmetickým průměrem těchto hodnot. Váha se odvozuje ze závislosti erozní síly na vzdálenosti od horní hrany svahu v deseti stejně dlouhých oddílech (viz výše uvedené váhy). Z toho důvodu se celá délka spádnice rozdělí na 10 oddílů. Váha jednotlivých hodnot S je rovna součtu vah těch oddílů, které příslušný spád překrývá. S = Σ (pi Si) / Σ pi Data získaná ve Cvičení 4.1 mohou být také cvičně stejným způsobem řešena.

Cvičení 4.3 Ze zadaných hodnot určete přípustnou šířku pozemku. Zadání úlohy: Zjistěte přípustnou šířku pozemku na svahu s proměnlivým spádem. Pro řešení použijte Univerzální rovnici ztráty půdy (Wischmaier-Smith) a vzorec

dPRIP = LPPRIP∗ 22,13 dPRIP je délka svahu, kde p = 2 (u svahu se sklonem větším než 10% je p = 1,7). Faktor náchylnosti půdy k erozi K (určete faktor K´ z nomogramu W-S a převeďte jej na koeficient K=K´*1.317. Pro přepočet faktoru K do jednotek SI užijte konstantu 1,317). Podkladem pro odečtení hodnoty K´v dále uvedeném nomogramu jsou následující údaje: druh půdy: hlinitopísčitá (tj. lehká půda)

- 113 (140) -


struktura půdy: drobtovitá hloubka půdy: 40 cm propustnost půdy: 4,0 cm/hod obsah humusu v půdě:2,0 % zrnitostní složení půdy dle KPP (komplexního půdního průzkumu) je uvedeno: 0,001 – 0,1 mm = 37,6%, 0,1 – 2,0 mm = 56,7% Faktor erozní účinnosti deště: R = 20 Faktor protierozních opatření: P = 1 Přípustné množství ztráty půdy GPRIP =(stř. hluboká do 30cm) 1 t/ha/rok Faktor sklonu svahu: S = (použijte výsledek z předchozího Cvičení4.2) Faktor ochranného vlivu vegetace: C (použijte hodnotu C = 0,184) Určuje se podle hodnot faktoru C v závislosti na rozložení faktoru R na jednotlivé měsíce a podle agrotechnických lhůt jednotlivých plodin pro uvažovanou lokalitu. Postup řešení této subúlohy bude probrán podrobněji tutorem při konzultacích nebo zadání jiné cvičné úlohy.

- 114 (140) -

Eroze

4.2

Větrná eroze

4.2.1

Teorie

Větrná eroze působí škody rozrušování povrchu mechanickou silou větru (abraze), odnášením rozrušovaných půdních částic větrem (deflace) a ukládáním těchto částic na jiném místě (akumulace). Procesem větrné eroze jsou tedy působeny škody nejen na zemědělské půdě odnosem ornice, hnojiv, osiv a ničení zemědělských plodin, ale i v ostatních odvětvích národního hospodářství tj. zanášením komunikací, vodních toků a dalších objektů tvořením zeminných návějí, znečišťováním ovzduší apod. Větrnou erozi ovlivňují zejména faktory meteorologické a půdní, které jsou zesilovány nebo tlumeny přímými zásahy člověka. Podrobněji příčiny větrné eroze: • klimatické a hydrologické - intenzita a směr větrů - vlhkost • morfologické - reliéf terénu - tvar pozemku a orientace k převládajícím směrům větru • geologické a půdní - struktura a druh půdy - obsah jílových částí <0,01mm - mikroreliéf - drsnost povrchu půdy - vlhkost půdy - soudržnost částic • vegetační - hustota a doba vegetačního pokryvu • způsob využívání a obhospodařování půdy - velikost, tvar a umístění pozemků - způsob obdělávání - agrotechnika, směr - osevní postupy, střídání plodin s různou výškou

4.2.2

Metody určení erozní ohroženosti

Z meteorologických faktorů, které vedle půdních způsobují větrnou erozi, jsou to především poměry větrné, srážky a výpar (rychlost větru a půdní vlhkost). Z půdních faktorů je to obsah neerodovatelných částic (> 0,8 mm) a obsah jílovitých částic (< 0,01 mm) v půdě. Přírodní faktory prostředí, vyvolávající větrnou erozi, vyjadřují ohroženost půd větrem označovanou termínem erodovatelnost.

- 115 (140) -


Pro projekční praxi je vhodné použít závislosti erodovatelnosti půd větrem na druhu půdy (vyjádřené obsahem jílových částic): E = 2,28 * 10

-0,0787M

[t/ha/rok] ,

kde: E je erodovatelnost půdy větrem [t/ha/rok] M je obsah jílových částic (< 0,01 mm) v půdě [%]. Nejvyšší erodovatelnost je u lehkých půd (písčité a hlinitopísčité), výrazně nižší je u půd středních (písčitohlinité, hlinité a jílovitohlinité) a minimální u půd těžkých (jílovité a jíly).Pro přesnější vyjádření erodovatelnosti půd větrem je možno použít rovnic a nomogramů podle PASÁKA (Metodiky pro zavádění výsledků výzkumu do zemědělské praxe – Ochrana zemědělské půdy před erozí 5/1992) 4.2.2.1

Opatření proti větrné erozi

Organizační PEO Základem je uspořádání pozemků. Pozemky by měly mít obdélníkový tvar s delší stranou kolmou na směr převládajícího větru. Ke snížení rychlosti větru při povrchu půdy se pozemek pásově rozčlení pěstováním jednotlivých výškově rozdílných plodin. Mezi pásy vyšších rostlin se pěstují málo odolné plodiny, např. zelenina. Agrotechnická PEO Půdu je třeba udržovat trvale ve strukturním stavu s dostatečnou vlhkostí a tak zvyšovat její odolnost před účinky větru. Při kultivaci půd ohrožených větrnou erozí se mají používat typy nářadí, které půdu nerozprašují, ale naopak vytvářejí hroudy. Technická PEO Jako umělé zábrany se používají přenosné ploty. K nejúčinnějším opatřením patří trvalé lesní porosty, tzv. ochranné lesní pásy – větrolamy. Podstatou příznivého účinku větrolamů je snížení rychlosti větru v určité vzdálenosti před a za větrolamem a snížení turbulentní výměny vzdušných mas v přízemních vrstvách.

4.2.3

Větrolamy

Větrolamy je možno rozdělit do tří základních typů: 4.2.3.1

Prodouvaný větrolam

jedná se o větrolam složený z jedné či dvou řad stromů, keřové patro není přítomno; od těchto větrolamů se většinou ustupuje z důvodů možnosti vzniku tryskového efektu v kmenovém prostoru aleje.

- 116 (140) -

Eroze

4.2.3.2

Neprodouvaný větrolam

prostor je složen z více řad, keřové patro je vytvořeno; na návětrné straně i závětrné straně dochází k vytvoření uzavřené stěny. Tímto typem větrolamu neprocházejí téměř žádné větrné masy, ty jej obtékají. U neprodouvavého typu pásů klesá rychlost větru podstatně více, než u typu poloprodouvavého, ale na kratší vzdálenost. Účinnost pásů se vyjadřuje poměrem délky chráněného území k výšce pásu nebo násobkem výšky porostu a je dána vzdáleností, kde je snížena unášecí rychlost větru pod kritickou mez. U neprodouvavého větrolamu klesá rychlost na návětrné straně až na 60% původní rychlosti, za pásmem poklesne na nulu, vznikne na krátkou vzdálenost tišina, pak však rychlost narůstá až na svou původní hodnotu, která dosahuje ve vzdálenosti 15-20 násobku výšky větrolamu.

4.2.3.3

Poloprodouvaný větrolam

je složen z více řad stromů, keřové patro je vyvinuto v menší míře nebo korunová vrstva má menší zapojení. Tento typ se udává jako nejvhodnější, jelikož zde dochází jak k obtékání vzdušných mas přes větrolam, tak také k jejich prostupovaní porostem. Na závětrné straně dochází ke splývání proudnic jež obtékají větrolam přes vrchol s těmi, které jím procházejí. Výslednice obou proudů pak směřuje k povrchu půdy, ale ve větší vzdálenosti, než u větrolamu neprodouvavého. Na návětrné straně působí poloprodouvavý větrolam do vzdálenosti zhruba 10ti a na závětrné straně 20-25ti násobku své výšky. Nastává tedy u tohoto typu na obou stranách podstatné snížení rychlosti větru. Před pásem klesá rychlost větrolamu na 60% a za ním asi na 10-20% původní rychlosti.

4.2.3.4

Působení větrolamů na krajinu

Vliv větrolamů na krajinu se projevuje především v klimaticky suchých oblastech. V oblastech vlhčích není jejich vliv tak průkazný. Příznivé působení spočívá ve vliv na teplotu, vlhkost vzduchu, snížení výparů z půdy a vegetace, tvorba rosy, zachycení sněhu, zvýšení zemědělských výnosů. Nepříznivé působení způsobuje odčerpání živin a vláhy kořeny stromů v blízkém okolí pásů a zastiňování pěstovaných zemědělských kultur, částečně také omezení využití zemědělských mechanizačních prostředků.

4.2.3.5

Postup při navrhování větrolamů v rámci KPÚ

•

posouzení řešeného území z hlediska ohroženosti větrnou erozí

•

posouzení stávajících větrolamů

- 117 (140) -


•

4.2.3.6

posouzení možnosti využití organizačních a technologických opatření na základě změn vlastnických

Návrh sítě nových větrolamů

Při konstrukci větrolamu je třeba také dbát na jeho polyfunkčnost – pásy trvalé zeleně mohou sloužit jako prvky ÚSES – biokoridory, plnící estetickou a krajinotvornou a současně je možno podél nich vést cestní síť. Druhová skladba by měla být promyšlená a dostatečně pestrá, aby ochranný pás vedle funkce erozní plnil i funkce další. Volba druhů dřevin vychází z dobré znalosti teplotních, půdních a vláhových poměrů. Důležitá je následná péče o porosty.

Kontrolní otázky Popište mechanizmus působení větru. Jaký je rozdíl mezi prodouvaným a neprodouvaným větrolamem? Druhy opatření proti větrné erozi?

4.3

Vliv eroze na produkční schopnost půd

V rámci KPÚ jsou nově konsolidovány půdně ucelené hospodářské jednotky jednotlivých vlastníků. Tyto pozemky jsou lokalizovány (v rámci polyfunkční kostry společných zařízení) často na bloky zemědělské půdy, poškozené za uplynulá léta intenzivní erozní činností. V důsledku tohoto poškození se tyto bloky vyznačují velkou heterogenitou přirozené produkční schopnosti, což je nutné vzít v úvahu při umisťování nového pozemku. Svažité pozemky je možné rozdělit na tři základní zóny: - zóna infiltrační (eluviální) - zóna transportní (může mít průběh lineární, konkávní, konvexní či kombinovaný) a dělí se na dvě části – část od středu nahoru blíže eluviu a část od středu dolů blíže deluviu - zóna akumulační (deluviální) V rámci těchto zón dochází k výrazné diferenciaci produkční schopnosti půd. K nejvýraznějšímu snížení výnosů dochází v zóně přechodu z části infiltrační do transportní. Dále z hlediska produkční schopnosti je příznivější část blíže k deluviu, neboť přejímá zvolna sediment a vláhu z výše ležící části svahu. A nejvyšší produkční schopnost jednoznačně prokazuje zóna akumulační. Pro projektanta vyplývá, že musí výše uvedené brát v úvahu a na základě podrobného vyhodnocení intenzity eroze rozdělit svažité pozemky do těchto zón. Na základě tohoto rozdělí bude pak kvalifikovat a specifikovat podíl té které zóny v rámci celkového plošného nároku. Není např. možné rozdělit svažitý pozemek vrstevnicově soustavou liniových prvků a do takto vzniklých pásů - 118 (140) -

Eroze

bez ohledu na zonaci situovat nově konsolidované pozemky jednotlivých vlastníků.

4.4

Řešení PEO v návaznosti na ÚSES

Územní systém ekologické stability díky specifickému vnitřnímu uspořádání a způsobu členění území může plnit v krajině vedle ekologické funkce i další doplňkové funkce příznivě ovlivňující přirozený krajinný potenciál (zejména funkci půdoochrannou a vodohospodářskou). Rozdíl v možnosti ovlivnit plnění mimoekologických funkcí je mezi prvky ÚSES jednoznačně a rámcově vymezenými:.

4.4.1

Prvky jednoznačně vymezené

Některé biokoridory a biocentra, které byly již ve fázi generelu na základě přírodních podmínek vymezené v podstatě jednoznačně – nelze již v rámci KPÚ přizpůsobovat potřebám území.

4.4.2

Prvky rámcově vymezené

Prvky ÚSES, u nichž možnosti jejich vymezení v prostoru i po zohlednění potenciálních a aktuálních přírodních podmínek, společenských limitů a záměrů budou širší než metodické požadavky na jejich prostorové parametry. 4.4.2.1

Biocentra

– jsou pro mimoekologické funkce nejméně využitelná. Rámcem vymezení biocenter jsou obvykle stanovištní podmínky vhodné pro navrhovaný typ společenstva, případně ještě omezené některými známými společenskými limity a záměry. Důležitější funkci, kterou mohou biocentra plnit, je funkce vodohospodářská (zpomalení povrchového odtoku z území a možnost zvýšení vsaku srážkových vod do podzemních zvodní). V řadě případů bude tato funkce úzce spjata s protierozní ochranou půdy. Z globálního hlediska ovšem není možno považovat biocentra za prostředek PEO. 4.4.2.2

Biokoridory

- jsou využitelnějšími rámcově vymezenými prvky ÚSES pro mimoekologické funkce. Rámec jejich vymezení je totiž volnější než u biocenter. Detailní trasování rámcově vymezených biokoridorů lze tedy do značné míry přizpůsobovat i jiným než ekologickým potřebám. Důležitá je například možnost vzájemného přizpůsobování tras biokoridorů a liniových prvků protierozní ochrany jakož i navrhované cestní sítě. Ekologická funkce může tedy být zároveň doplněna o funkci další, zejména v rámci ochrany území proti vodní a větrnou erozí. Biokoridory mohou být zapojeny do systému PEO zejména tím, že: - přeruší délku erozně ohroženého svahu - zpomalí rychlost odtoku přívalových vod a v případě doplnění vhodnými liniovými prvky PEO - umožní jejich neškodné odvedení - 119 (140) -


- sníží unášecí schopnost větru Protierozní funkci biokoridoru lze přizpůsobovat pouze jeho prostorovou lokací, nikoli strukturou jeho vegetačního krytu. 4.4.2.3

Interakční prvky

Nejvíce využitelnou kategorií prvků ÚSES pro zabezpečení jiných ekologických funkcí jsou interakční prvky - IP. V průběhu zpracování KPÚ jsou v zásadě navrhovány interakční prvky dvojího typu: a) interakční prvky (IP) s primární půdoochrannou funkcí - navrhované tak, aby omezovaly procesy vodní a větrné eroze. 1. zatravněné průlehy oseté pestrou směsí trav a dalších bylin 2. asanované strže technicky zpevněné, s výsadbou dřevin 3. vsakovací pásy zatravněné, oseté pestrou směsí trav a dalších bylin 4. protierozní meze spojené se zasakovacími zatravněnými pásy osázené směsí keřů, případně stromů 5. protierozní meze spojené se zasakovacími pásy, osázené ovocnými dřevinami a oseté pestrou směsí trav a dalších bylin 6. protierozní meze oseté pestrou směsí trav a dalších bylin osázené sporadickou výsadbou dřevin 7. biokoridory s funkcí větrolamů o minimální šíri 15 m složené z keřů a stromů odpovídající STG (STG – skupina typu geobiocénu) b) interakční prvky (IP) vytvářející doprovodné vegetační pásy (vodních toků a kanálů, výrobních a jiných areálů, komunikací atd.): 1. břehové porosty 2. aleje a stromořadí 3. travobylinná společenstva 4. náletové porosty dřevin 5. izolační pásy dřevin Optimální prostorové a funkční uspořádání ÚSES v rámci KPÚ lze tedy za určitých podmínek přizpůsobovat potřebám PEO půdy, přístupnosti pozemků a jejich uspořádání, pokud nebude narušena nebo omezena jejich ekologická funkce.

- 120 (140) -

Eroze

4.5

Automatizované zpracování ve vazbě na digitální model terénu.

V souvislosti s úkony projektantů pozemkových úprav, vodohospodářů a administrativních složek pozemkových úřadů v oblasti hydrologie pro analýzu odtokových poměrů na území a v oblasti protierozní ochrany se mohou využívat počítačové aplikace uváděné na trh.

4.5.1

Aplikace vodohospodářských procesů a eroze.

Lze jmenovat aplikaci EROZE (od firmy Atlas s r. o.) , která pracuje s daty digitálního modelu terénu ATLAS DMT. Obsahuje hydrologické nástroje pro analýzu odtoků na území a výpočet půdního erozního smyvu. Hydrologické nástroje jsou založeny na metodě spádových křivek, kdy se jedná o lomené čáry, ležící na terénu a mající směr kolmý k vrstevnicím této plochy. Na základě spádových křivek jsou vytvořeny analytické nástroje pro zjišťování plochy povodí ke koncovému profilu, znázornění směru spádových křivek na zadaném území, zobrazení odtokových poměrů atd. Tyto nástroje se dají využít ve spojení se standardními prostředky systému ATLAS DMT (vrstevnice, hypsometrie, vyznačení sklonitosti a expozice svahů. Výpočet eroze vychází z metodiky univerzální rovnice Wischmeier – Smith. Uživatel si v situaci zadá spádovou křivku nebo polygon, kde se provádí další výpočet. Program vykreslí trasu polygonu a vynese podélný profil. Hranice výpočtu a případné umístění příčného profilu lze interaktivně měnit, a program intenzivně mění všechny údaje. Následuje určení faktoru topografického (faktor svahu) a podle standardní metodiky rozdělení profilu do 10-ti úseků. Po zadání srážkového faktoru R, faktoru náchylnosti k erozi K, faktoru protierozních opatření P a faktoru vlivu vegetace C program vypočítá maximální dlouhodobou ztrátu půdy z pozemku. Výpočet může probíhat v několika variantách pro různé hodnoty faktoru C. Výpočty jsou protokolovány a databáze archivovány.

4.5.2

Aplikace řešení návrhů PÚ v prostředí grafického systému MicroStation.

Zde lze aplikovat systém POZEM (vytvořený firmou HSI spol. s r.o., Praha), který slouží ke zpracování digitální mapy nemovitostí vstupujících do PÚ a k tvorbě databáze nového stavu katastrálního území, vzniklého KPÚ. Vazba grafických a popisných prvků v databázích zakládá informační systém. Systém obsahuje funkce pro přípravu a zpracování grafických a databázových dat, pro výpočet nároku a pro tvorbu KPÚ v rámci platné legislativy. Vstupem databázovým jsou soubory výměnného formátu (.VFK) ISKN poskytované katastrálními pracovišti. Jako vstupní grafická data slouží mapy BPEJ, mapa zaměřeného stavu a dále kresby parcel, které jsou výchozím podkladem pro stanovení nároků např. map z katastru nemovitostí, z map původního (pozemkového) katastru, ve vektorovém tvaru. Proces probíhá v prostředí, kde se při umisťování parcely průběžně zobrazuje cena, výměra a podíl nové parcely na celkové nárokované výměře v %. Sou-

- 121 (140) -


časně s umístěním parcely je automaticky prováděno podle BPEJ. Po umístění parcely lze editovat její tvar opět s okamžitou aktualizací ve všech sledovaných hodnotách. Pro parcelu lze graficky určit její vzdálenost od referenčního bodu, věcné břemeno a způsob ochrany nemovitosti. Údaje získané v průběhu projektování jsou vkládány do databázových tabulek, charakteristických shodným režimem záznamu s KN. To zaručuje snadný přístup k těmto údajům i po schválení PÚ. V pracovním prostředí lze vytvářet aktuální přehledy o stavu současném, tak i o navrženém stavu ve fázi projektování. Rovněž lze v grafice vyhledávat prvky podle různých selektivních kritérií. Stručně konstatováno, POZEM podporuje následující procesy: 1. příprava a správa dat pro PÚ 2. vyčíslení nároků pro PÚ 3. tvorba projektu PÚ 4. generování výstupů 5. změny funkčnosti programu

Kontrolní otázky Jak se komplexně řeší protierozní ochrana? Vyjmenujte interakční prvky.

- 122 (140) -

Polní cesty

5

Polní cesty

Polní cesty jsou součástí účelové komunikační sítě, která je určena převážně pro zemědělské účely, komunikační turistiku ( cykloturistiku, pěší turistiku) a pro obsluhu lesních komplexů. Při provádění pozemkových úprav se návrh cestní sítě řeší v rámci plánu společných zařízení. Projektování polních cest se řeší dle ČSN 73 6109. Polní cesty plní následující funkce: 1. Krajinářská 2. Ekologická 3. Vodohospodářská 4. Ochrana půdy 5. Dopravní – ovlivňuje následující ukazatele:

o zpřístupnění krajiny o zpřístupnění pozemků vlastníků o napojení na komunikační sítě o rychlost a bezpečnost dopravy o střední dopravní vzdálenosti o snížení spotřeby energie o snížení nákladů na údržbu mechanizace

5.1

Síť polních cest

Cesty se dělí na hlavní, vedlejší a doplňkové podle významu. Další kritérium dělení je podle kategorií. Polní cesty

-hlavní

- dvoupruhové – P6.5/50

-hlavní

- jednopruhové – P4.5/30

-vedlejší


-doplňkové


(u zpevněných polních cest krajnice 2 x 0,50 m a šířka vozovky je zbytek do volné šířky cesty. Doplňkové cesty jsou převážně bez krajnic. Cestní síť se dělí podle systému na radiální, paralelní, šachovnicová a kombinovaná.

- 123 (140) -


Obr. 5.01 Příčný řez tělesem polní cesty.

Obr. 5.02 Schéma cestní sítě paralelní.

Obr. 5.03 Schéma cestní sítě radiální.

5.1.1

Některé pojmy uspořádání polních cest

V souvislosti s cestní sítí je třeba si připomenout pojmy jako trasa, směrový polygon, jízdní pás, jízdní pruh, niveleta – výškový polygon, podélný profil, příčný řez a příčný sklon. Současně je nutno zvážit některé zásady pro podélné a příčné uspořádání cesty. Podélné uspořádání – směrové (přímky a kružnicové oblouky), nutno vkládat mezipřímé úseky v průměrné délce 15 – 20m mezi dva oblouky. Podélné uspořádání – výškové, nutno dodržovat maximální a minimální podélné sklony. Příčné uspořádání – na šířce vozovky a krajnice závisí rozšíření vozovky v obloucích s poloměrem R ≤ 200 m, dále je důležitý dostředný sklon v obloucích v hodnotě 5 – 6 %. Kromě toho se podle okolností řeší v přímé jednostranný a oboustranný příčný sklon v hodnotě 1,5 – 6 %.

- 124 (140) -

Polní cesty

5.1.2

Hustota cestní sítě (hodnotící charakteristika)

Hustotu cestní sítě charakterizuje koeficient H1 =D / P , kde D je celková délka cest v km a P v km2 nebo ha je celková výměra zemědělské půdy v zadaném území. Vypovídací schopnost H1 není jednoznačná, závisí na faktorech: •

Vertikální členitost území

•

Procentní zastoupení zemědělských ploch

•

Zastoupení jednotlivých druhů pozemků

•

Hustota silnic a místních cest

•

Průměrná velikost hospodářských jednotek

•

Zaměření rostlinné výroby

(v ČR je průměrná hustota 21 m/ha, v Holandsku 25 m/ha, ve Švýcarsku 60 m/ha). Lépe vystihuje charakteristiku systému koeficient H2 = {2 (D2 + 0,5 D1)} / P, kde D1 je délka těch cest, jež jsou obsluhují pozemky pouze z jedné strany, D2 je délka cest, které obsluhují pozemky po svých obou stranách a P je výměra zemědělské půdy (jsou uvažovány pouze části cest uvnitř zemědělské půdy). Tolik pro přiblížení problematiky, která by byla nad rámec této publikace.

Kontrolní otázky Jaké je dělení cestní sítě? Definujte podélné a příčné uspořádání polních cest.

5.1.3

Návrhové parametry polních cest

Polní cesty musí splňovat kritéria stanovená pro pozemní komunikace. Návrhy řešení a elementy postupu zahrnují dost obsáhlou oblast dopravních staveb a jsou dostupné frekventantům v jiné oblasti studia oboru Geodézie. Potřebné podrobnosti budou sděleny pověřeným pracovníkem (tutorem) našeho ústavu. Pro přiblížení je však nutné vyjmenovat soubor kritérií: Komunikační: •

Propojení podniků mezi sebou

•

Omezit zemědělskou dopravu z intravilánu

•

Jednoduchý přístup na pozemky

•

Zvýšit prostupnost a návaznost krajiny a komunikací

•

Zkvalitnit přístup k ostatním „ prvkům“

Kontaktní: •

Začlenění do PEO - 125 (140) -


5.2

•

Nerušení krajinného rázu

•

Liniová zeleň

•

Přirozené komplexní hranice

•

Hospodárnost výstavby

•

Velikost hospodářského obvodu

•

Výškový kontakt s terénem

Objekty polních cest

Objekty polních cest jsou nedílnou součástí liniové stavby a jsou umísťovány dle konfigurace požadavků.

o terénní úpravy o náspy a úvozy o propustky a mostky o sjezdy na okolní pozemky o odvodnění = příkopy , trativody, drenáže a žlábky o bezpečnostní objekty = svodidla, zábradlí, sloupky o vysazená vegetace (minimání vzdálenost je 0,5 m od vnějšího okraje příkopu)

Obr. 5.04 Ukázka zpevněné polní cesty.

- 126 (140) -

Polní cesty

Obr. 5.05 Ukázka zpevněné polní cesty s krajnicí.

Obr. 5.06 Ukázka rozšíření polní cesty protierozním zařízením v podobě krajnice s obrubníkem.

- 127 (140) -


Obr. 5.07 Ukázka zpevněné polní cesty s krajnicemi.

Obr. 5.08 Ukázka propustku a vybudovaných kamenných hrázek.

- 128 (140) -

Polní cesty

Obr. 5.09 Ukázka komunikace s vybudovaným opěrným kamenným tarasem.

Obr. 5.10 Příkop podél cesty (opevněný travními dlaždicemi) a jímací zařízení.

Kontrolní otázky Vyjmenujte objekty polních cest a pokuste se popsat jejich význam v souvislosti s PEO.

- 129 (140) -


- 130 (140) -

Návrh pozemků

6

Návrh pozemků

6.1

Návrh zemědělských pozemků

Při projektování pozemkových úprav je primárně řešena problematika pozemků orné půdy před sekundárním postupem u pozemků s travními porosty a podobně. Tento efekt je způsobený náročnějším obděláváním orné půdy. Pozemky speciálních kultur (např. vinice, sady apod.) se řeší specifickým způsobem. Pozemky orné půdy jsou nyní převážně v podobě maximálních celků, které z pohledu současnosti jednoznačně vypovídají o zohledňování mechanizačního faktoru. To sice způsobuje zvyšování efektivity obdělávání, ale od určité výměry je pozitivní efekt zanedbatelný. Objevují se některé faktory záporného vlivu způsobené, převážně vodní a větrnou erozí, zvýšením nákladů na zemědělskou dopravu, stlačováním povrchových vrstev půdy a likvidací rozptýlené zeleně. Z tohoto stavu a z pravděpodobného vývoje způsobu hospodaření větších hospodářských celků pak vychází projektová činnost návrhu pozemků. V první fázi musí být sjednoceno řešení a poloha společných zařízení dle odsouhlaseného PSZ. Konkrétně se jedná o cesty, PEO, vodohospodářská opatření, EO, vymezení ploch jiných zemědělských forem. Ve druhé fázi pro lokalizaci pozemků se jedná o optimalizaci vazeb mezi ekonomikou obdělávání a velikostí a tvarem pozemků.

6.1.1

Vliv velikosti a tvaru pozemku na proces obdělávání.

Protože se při obdělávání orné půdy používá celá řada různých mechanizmů nebo různých sestav, které procházejí neohraničeným vývojem, je pro nezasvěceného v zemědělství obtížné stanovit vazby, obecně platné. Efektivnost využití agregátů se vyjadřuje: Délkou nepracovních jízd SN Délkou pracovních jízd SP Součinitelem pracovních jízd ϕ , který vyjadřuje vazbu dvou předchozích ukazatelů: ϕ = SP / (SN + SP) SN, SP nezávisí jen na tvaru a velikosti pozemku, ale i na poloměru otáčení, jízdní šířce zařízení, šířce záběru a výjezdní délce zařízení. Nepracovní délky jsou složeny převážně z otáček a smyček. Délky pracovních a nepracovních jízd jsou kromě výše uvedených faktorů ovlivňovány způsobem pohybu zařízení po pozemku. Rozeznáváme následující typy: člunkový pohyb, kruhový pohyb a pohyb do skladu a rozoru. Délka pracovní závisí v přepočtu na 1 ha obdělávané plochy na velikosti agregátu (pracovního zařízení) tedy jeho šířce. Délka nepracovní dráhy už však závisí v přepočtu na 1 ha na velikosti agregátu, na tvaru a velikosti pozemku a na druhu pozemku.

- 131 (140) -


V literatuře lze sledovat rozbory pro stanovení optimální a minimální nebo dostatečné délky pozemku.

6.1.2

Optimální délka pozemku

- je ta, při které je SN/ha minimální. Poměr délky a šířky pozemku v optimální pozici je vyjádřený následujícím vzorcem: mopt. = dS / B kde dS je délka nepracovní jízdy při jedné smyčkové otáčce. Z toho vyplývá, že mopt. např. při člunkovém pohybu zařízení závisí jen na parametrech použitého agregátu (zařízení). Délka minimální a dostatečná: P (ha)

2-5

5 - 10

10 - 25

mmin.

2 – 1,5

1,5

1,5 – 0,7

mdost.

4 – 3,5

3,5 - 3

3-2

6.1.3

Velikost pozemků

Realizuje se podle následující zásad: -

měly by se vytvářet pozemky větší než cca 3 ha

-

nejoptimálnější a také nejintenzivnější využití mechanizmů je u pozemků velikosti cca 10 – 15 ha

-

pozemky větší než 20 – 25 ha jsou neekonomické

Obecně lze ještě konstatovat, že k výše uvedeným závěrům došlo rozborem obdélníkového tvaru pozemku. Stejných výsledků se dosáhne i u pozemků jiných tvarů s podmínkou, že dvě protější strany ve směru brázdy jsou rovnoběžné (v přímce nebo křivce) a zbývající zalomené do úhlu cca 60grad . Délky se uvažují v těchto případech jako průměrné. Další ovlivňující faktory: -

upřesnění tvaru a velikosti pozemků ovlivní protierozní opatření

-

různorodá svažitost velkého pozemku ovlivní podmínky obdělávání a proto je nutné dělení ve smyslu tříd mechanické přístupnosti (1. třída = mírný sklon do 14%, 2. třída = přechodný sklon 14 až 18%, 3. třída = speciální svahová technika pro sklon 18 až 27%)

-

expozice vůči světovým stranám u svažitějších pozemků

-

jednotnost agrotechnických postupů (využívání systému BPEJ)

-

dopravní podmínky

Kontrolní otázky Jaké vlivy má velikost a tvar pozemků na proces ochrany půd? Co je to optimální délka pozemku? - 132 (140) -

Závěr

7

Závěr

7.1

Informace

Vaším úkolem je prostudovat problematiku uvedenou v tomto Modulu 1, Pozemkové úpravy, která se dotýká technických, organizačních a právních aspektů jednoduchých a komplexních pozemkových úprav. V této učební pomůcce je pojednáno o této problematice ve velmi zjednodušené formě, což odpovídá rozsahu výuky a doporučené literatuře. Ke kvalitnímu a efektivnímu zvládnutí dané látky musíte použít doporučenou literaturu, která však k získání základních poznatků není nutná. Totéž platí i o doplňkové literatuře, která je nutná pro řešení aspektů velmi specifických případů. Pokud se však jedná o doplnění poznatků, případně upřesnění je literatura k dispozici.

7.2

Shrnutí

Modul 01 Pozemkové úpravy je publikační snahou o shrnutí základních informací z velmi rozsáhlých teoretických, legislativních, správních a aplikačních vzájemně souvisejících oblastí. V první etapě jsou Vám předkládány základní informace z oblasti základních pojmů, jsou vysvětleny formy a etapy PÚ, legislativní a správní předpisy a je Vám předložen soubor souvisejících úřadů. V následující nejobsáhlejší druhé etapě je řešená otázka komplexu správního řízení při pozemkových úpravách, pojednává o geodetických postupech a výkonech při aplikaci jednotlivých etap pozemkových úprav. Jedná se zde o vymezení jednotlivých pojmů a řešení postupu výkonu a vlastního řízení. Ve třetí etapě je publikována problematika erozních jevů s dělením na vliv vody a větru. Ve dvou posledních etapách je úsporným způsobem řešena otázka návrhu polních cest a návrhu velikosti a tvaru pozemků. Dnešní pozemkové úpravy jsou v podstatě komplexní aplikací celé řady předpisů, metod, univerzálních měřících systémů a správních postupů na platné zákony a vyhlášky. Výkladové sektory jsou vhodně proloženy řadou aplikačních cvičení pro ověření znalostí a samostatné aplikace.

7.3

Korespondenční úkoly

Zadání a pokyny k řešení úkolů, které budou případně nad rámec tohoto modulu, Vám budou zasílány na Vaše elektronické adresy, které bude nutné před zahájením výuky zaslat v elektronické formě pověřenému pracovníkovi (tuto-

- 133 (140) -


rovi) našeho ústavu. Jeho elektronickou adresu se dozvíte na studijním oddělení.

7.4

Autotest

Veškeré odpovědi na požadované otázky je možno nastudovat z tohoto modulu a z literatury uvedené. Formulaci otázek autotestu Vám bude předkládat pověřený pracovník našeho ústavu ( tutor ) před zahájením semestru v elektronické podobě jako doplněk před realizací korespondenčních úkolů a případně testů. Základem autotestu bude vždy prohloubení obsahu a odpovědí uváděných kontrolních otázek.

7.5

Studijní prameny

7.5.1

Seznam použité literatury

[1]

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

[2]

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

[3]

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

[4]

Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprava náležitostech návrhu pozemkových úprav

[5]

Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů

[6]

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

[7]

Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů

[8]

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ve znění pozdějších předpisů

[9]

Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů

[10]

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů

[11]

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění pozdějších předpisů

[12]

Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb., o katast- 134 (140) -

Závěr

ru nemovitostí ČR( katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů [13]

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

[14]

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

[15]

Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů

[16]

Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů

[17]

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

[18]

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů

[19]

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

[20]

Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších předpisů

[21]

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zařízení), ve znění pozdějších předpisů.

[22]

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů

[23]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[24]

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

[25]

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů

[26]

Vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů

[27]

Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí s prováděcí vyhláškou č. 23/1964 Sb.

[28]

Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

[29]

ČSN 013410 Mapy velkých měřítek Základní a účelové mapy.

[30]

ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek Kreslení a značky.

[31]

ČSN 01 3473 Výkresy inženýrských staveb. Výkresy hydromeliorací.

[32]

ČSN 73 0212 Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. Kontrola přesnosti.

[33]

ČSN 730415 Geodetické body.

[34]

ČSN 736100 Názvosloví silničních komunikací.

- 135 (140) -


[35]

Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení, ČÚZK, č.j. 5238/1998 - 23.

[36]

Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí, ČÚZK, č.j. 4571/2001 - 23.

[37]

Návod pro obnovu katastrálního operátu, ČÚZK, č.j. 21/1997 - 23, ve znění dodatku Č. 1 č.j. 5239/1998 - 23.

[38]

Technologický postup pro revizi a zřizování zhušťovacích bodů, ČÚZK, č.j.2112/1997-22.

[39]

Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy, katastrální mapy digitalizované, souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky a digitálních dat BPEJ verze 1.3 ze dne 24.11.1999 čj. 5270/1999-22

[40]

Pravidla ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů technologií GPS, ČÚZK čj. 5896/2003-22

[41]

Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy. VUT v Brně, FAST, akad. nakl. CERM, srpen 2004. ISBN 80-214-2668-3.

[42]

Švehla, F., Vaňous, M. Pozemkové úpravy. Vydavatelství ČVUT, 1997. ISBN 80-01-01277-8.

[43]

Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, 2004, 2. vydání.

7.5.2

Seznam doplňkové studijní literatury

Dále uvedený seznam studijní literatury je uvedený pro řešení speciálních případů, kde je nutný rozbor vzniklého problému překračující obvyklé aplikace.

[44]

Pokyny pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, ČÚZK, č.j. 4669/1993 - 22.

[45]

Prováděcí pokyn MZe ČR aČÚZK Č. 22/ 1999 ze dne 26.8.1999 č.j. 1547/99-5010 pro zavedení údajů o vztahu BPEJ k parcelám do katastru nemovitostí ČR, pro jejich vedení a pro aktualizaci BPEJ.

[46]

Metodika ÚVTIZ: Protierozní osevní postupy. 16/1986.

[47]

Metodika ÚVTIZ: Ochrana zemědělské půdy před erozí. 5/1992.

[48]

Metodika VÚMOP: Doporučený systém protierozní ochrany v procesu komplexních pozemkových úprav.

[49]

Metodika VÚMOP: Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu komplexních pozemkových úprav.

[50]

Jednací řád katastrálního úřadu ze dne 6. listopadu 1996, ČÚZK Č. 4982/1996 - 23 (dodatku Č. 1 ze dne 3. října 1997, ČÚZK Č. 4063/1997 - 23) a ve znění sdělení o opravě chyby ze dne 9. ledna

- 136 (140) -

Závěr

1997, ČÚZK Č. 24/1997 - 23, a dodatku Č. 2 ze dne 31. srpna 1998, ČÚZK Č. 2787/1998 - 23. [51]

Uživatelské příručky vydané ČÚZK: PROGRAMOVÝ SYSTÉM NEMOVITOSTI - subsystém POMOCNÉ EVIDENCE, - subsystém AKTUALIZACE a - subsystém INFORMACE.

[52]

Hydropedo1ogický průzkum pro meliorační účely (Hydroprojekt Praha, 1974).

[53]

Pedologický průzkum pro meliorační účely na zemědělských půdách (Hydroprojekt Praha, 1989).

[54]

Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití, 1-5 díl, MZe ČR (1984-1990).

[55]

Katalog vozovek polních cest TP (MZe ČR, ÚPÚ 2288/98-5010,1998).

[56]

Hydrologické poměry ČSSR.

[57]

Mapování krajiny, metodika.

[58]

Koordinace postupu zpracování územně plánovací dokumentace a návrhu komplexních pozemkových úprav (ÚÚR Brno, 1999).

[59]

ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic.

[60]

Zákon č. 201/2002Sb., o úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů

[61]

Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (zákon scelovací).

[62]

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění

[63]

Nařízení vlády ČSR, kterým se vydává statut Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství.

[64]

Zákon Č. 81/1920 Sb., kterým se vydávají po rozumu § 10 zákona ze dne 16. dubna 1919 Č. 215 Sb. zákonů a nařízení, ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní poměr ku přidělené půdě (Zákon přídělový). Změna Č. 665/1920 Sb.

[65]

Zákon Č. 329/1920 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (Zákon náhradový). [125] Nařízení vlády Č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky

[66]

Občanský zákoník Č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů

[67]

Ústavní zákon Č. 150/1948 Sb. Ústava Československé republiky.

[68]

Vyhláška Č. 463/2002Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů

[69]

Vyhláška Č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

- 137 (140) -


[70]

Zákon Č. 138/1973 Sb., o vodách ( vodní zákon ), ve znění pozdějších předpisů

[71]

Vyhláška Č. 104/1997Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

[72]

ON 482506 Hrazení bystřin a strží včetně komentáře.

[73]

ČSN 736114 Vozovky pozemních komunikací

[74]

ČSN 736109 Projektování polních cest.

[75]

ČSN 736121-31 Stavba vozovek

[76]

ČSN 736815 Vodohospodářské řešení vodních nádrží.

[77]

ČSN 736823 Úprava vodních toků s malým povodím včetně komentáře.

[78]

ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic.

[79]

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

[80]

ČSN 752410 Malé vodní nádrže (z r. 1997).

[81]

ČSN 75 4210 Odvodňovací kanály

[82]

ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy

[83]

ČSN 75 4922 Údržba odvodňovacích zařízení

[84]

TS 06-868 Protierozní ochrana zemědělských půd, 1984.

[85]

TS 206-777 Suchá retenční nádrž (poldr).

[86]

TS 02173-850 Zdrsněné skluzy a stupně pro meliorační kanály a malé vodní toky.

[87]

TS 06-887 Dimenzování kanálů, příkopů a průlehů v protierozní ochraně.

[88]

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

[89]

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

[90]

Zákon č. 93/2004 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

[91]

Vyhláška č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí

[92]

Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů

[93]

Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

[94]

Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů

- 138 (140) -

Závěr

[95]

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ( zákon o vodovodech a kanalizacích)

[96]

Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla

[97]

Vyhláška č. 38312001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ( katalog odpadů)

[98]

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

[99]

Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změní dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[100] Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů [101] Zákon ČNR č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů [102] Vyhláška, č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů [103] Vyhlášky č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů. [104] Vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. [105] Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů [106] Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [107] Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [108] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů [109] Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů [110] Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů [111] Vládní nařízení. č. 29/1959 Sb., o oprávněních k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu. [112] Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). [113] Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. [114] Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci.

- 139 (140) -


[115] Dekret prezidenta republiky č. 27/1945 Sb., o jednotném řízení vnitřního osídlení. [116] Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, ve znění pozdějších předpisů.

- 140 (140) -

POZEMKOVÉ ÚPRAVY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ JAKUB FORAL MODUL 01 POZEMKOVÉ ÚPRAVY FAKULTA STAVEBNÍ

Recommend Documents