Pozdní přihnojení ozimé pšenice dusíkatými hnojivy (Obdobný článek, v širším rozsahu, byl publikován v Agromanuálu č. 5) Pozdním přihnojením ozimé pšenice na konci sloupkování a v metání dusíkem se snažíme zvýšit a prodloužit aktivitu asimilačního aparátu rostlin a tím vytvořit předpoklady pro dosažení vysoké hmotnosti zrn v klasu a zlepšení technologické jakosti zrna. Největší efekt přináší toto opatření u odrůd, které dosahují vysoké výnosy zrna s nižším obsahem bílkovin (např. Cubus, Mulan, Manager, JB Asano, Baletka apod.). Čím hnojíme později, tím méně ovlivňujeme hmotnost zrn a naopak vytváříme podmínky pro zvýšení obsahu dusíkatých látek v zrnu. Využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami je většinou nižší než při hnojení v ranějších fázích růstu a pohybuje se v našich podmínkách zpravidla jen od 30 do 50 % a je závislé na množství a časnosti srážek po aplikaci hnojiv. V letošním roce při rychlém nárůstu biomasy rostlin v důsledku pozdějšího začátku jara bychom měli zabránit popálení rostlin, a to zejména při postřiku kapalnými hnojivy do dvou dnů po větších srážkách nebo po předcházejícím silném větru, kdy je vysoké riziko poškození listů. Při průměrném využití dusíku při pozdním hnojení okolo 40 % rostliny přijmou z dávky 50 kg N/ha jen 20 kg N. Přitom odrůdy s velkými praporcovými listy obsahují v těchto listech 30 i více kg N/ha (nejvíce ve špičkách) a jejich popálením může být významně omezen transport tohoto již přijatého dusíku do zrna. V tom případě pak přihnojení přinese více škody než užitku.
Dodání dusíku roztoky močoviny Přestože roztoky močoviny můžeme rostlinám dodat jen menší množství dusíku než běžnými dusíkatými hnojivy, může i malé množství dusíku přijaté přes listy rostlin zvýšit a prodloužit aktivitu asimilačního aparátu rostlin a to zejména v době, kdy je omezen příjem dusíku z aplikovaných hnojiv přes kořeny rostlin. Na rozdíl od běžných dusíkatých hnojiv působících přes půdu je příjem močoviny přes listy velice rychlý a při vhodných podmínkách při pozdní aplikaci může být rostlinami využito až 80 % N (u běžných hnojiv až 60 % N). Roztoky močoviny se nejčastěji používají s přípravky na ochranu rostlin. Přestože je možné až do fáze praporcového listu použít k aplikaci na listy rostlin i více koncentrované roztoky močoviny, většinou jsou vzhledem k rychlosti rozpouštění hnojiva a poklesu teploty postřikové kapaliny používány koncentrace do 13 %. Aplikace roztoků močoviny není vhodná za teplého, slunečného a větrného počasí, kdy se voda z roztoku na listech rychle odpařuje, močovina krystalizuje a vzniklé krystalky padají na povrch půdy a tím se snižuje využití dusíku z hnojiva často pod 40 %, zatímco při příjmu přes listy může být za optimálních podmínek i dvojnásobné. Jak vyplývá z našich výsledků (grafy 1 a 2 ), účinnost aplikovaných roztoků močoviny se zvýšila po přidání přípravku Stabiluren s inhibitorem ureasy (3 ml na 1 kg močoviny), který prodloužil dobu přijatelnosti nepřeměněné močoviny přes listy rostlin a také mohl zvýšit využití dusíku z močoviny přes půdu. Roztoky močoviny byly aplikovány na začátku května ve fázi 2. kolénka (13 % roztok spolu s insekticidem proti přenašečům viróz) a na začátku metání (5 % roztok spolu s fungicidem). V obou roztocích bylo aplikováno celkem 25 kg N/ha a při použití Stabilurenu byly dosaženy srovnatelné výnosy zrna jako po hnojení 60 kg N/ha v LAV nebo DAM na začátku metání ozimé pšenice. Aplikace roztoků močoviny se Stabilurenem se projevila ve srovnání se základním hnojením mírným zvýšením výnosů zrna ozimé pšenice (statisticky neprůkazné) a vyšším obsahem dusíkatých látek v zrnu o téměř
jedno procento. Roztoky močoviny v koncentraci nad 5 % mohou při pozdních aplikacích mohou již popálit špičky praporcových listů, ve kterých je největší koncentrace dusíku a konečný výsledek pak může být kontraproduktivní. Z našich výsledků vyplývá, že odrůdy s velkými praporcovými listy obsahují v těchto listech 30 i více kg N/ha a jejich popálením nebo poškozením houbovými chorobami může být významně omezen transport tohoto již přijatého dusíku do zrna.
Aplikace tuhých a kapalných dusíkatých hnojiv Účinnost dusíku z aplikovaných hnojiv je závislá na časnosti a množství srážek po hnojení a dobrém zdravotním stavu rostlin. Právě nedostatek srážek po přihnojení v době metání ozimé pšenice je zejména v sušších a teplejších oblastech častou příčinou nízkého využití dusíku z hnojiv rostlinami. Ve většině pěstitelských oblastí je proto vhodnější aplikovat dusík již před metáním, nejpozději na začátku metání. Jen ve vlhčích oblastech (roční úhrn srážek nad 600 mm) s nadmořskou výškou nad 500 m je většinou dobrá účinnost přihnojení i během metání. Lépe působí kapalná nebo dobře rozpustná tuhá hnojiva s pohyblivými formami dusíku v půdě (nitrátová, amidická), u kapalných hnojiv je však nutné zabránit popálení porostu, zejména klasů a praporcových listů. Dávka dusíku při pozdním přihnojení ozimé pšenice se nejčastěji pohybuje od 40 do 60 kg N/ha, přičemž vyšší dávky jsou vhodné pro odrůdy s vysokou produktivitou klasu a výnosy nad 8 t/ha po horších předplodinách, po bezorebném zpracování půdy a při požadavku na vysoký obsah N-látek v zrnu (např. 14 %). Při nedostatku srážek jsou pozdní dávky dusíku v tuhých hnojivech málo účinné, ale i kapalná hnojiva potřebují srážky k posunu dusíku ke kořenům rostlin. Při nízkých nebo pozdních srážkách po hnojení v metání nacházíme často ve srovnání s dřívější aplikací N-hnojiv zvýšené obsahy reziduálního dusíku v půdě po sklizni. V tomto případě je vhodné zařadit po pšenici řepku ozimou, která většinou dokáže tento dusík během podzimního růstu využít. Kromě toho po pozdním přihnojení zůstává zpravidla více dusíku v listech a stéblech, což přispívá k rychlejšímu rozkladu slámy. Z minerálních dusíkatých hnojiv je doporučován pro pozdní přihnojení ledek amonný s vápencem, ledek vápenatý, UREAstabil, močovina, DAM apod. Přitom ledek vápenatý vzhledem k ceně hnojiva a problémům s aplikací při vyšší teplotě a vlhkosti vzduchu nebo při rozhozu na větší vzdálenosti není téměř používán, ačkoliv je pro pozdní přihnojení velmi vhodným hnojivem (dobrá rozpustnost a pohyblivost nitrátového dusíku v půdě). Ledkem amonným s vápencem nebo dolomitem je třeba hnojit dříve, protože potřebuje větší a opakované srážky, neboť po prvních srážkách 10 – 15 mm a rozpuštění granulí se dostává ke kořenům rostlin většinou jen v půdě pohyblivá nitrátová forma dusíku. Dusík z amonné formy hnojiva může být ke kořenům rostlin transportován až po přeměně na nitráty a dalších srážkách. U močoviny při aplikaci běžnými rozmetadly nastávají problémy s rovnoměrností aplikace při vzdálenosti kolejových řádků 24 m a více. Nejlépe je močovinu aplikovat letecky nebo rozmetadly s pneumatickým dávkováním a největší efekt hnojení nastává, jestliže je při aplikaci hnojiva teplota vzduchu nižší než 20 °C, nízká sluneční aktivita a nejpozději do dvou dnů přijde minimálně 10 mm srážek. V případě, že nezaprší, stává se močovina velmi pomalým hnojivem. Vhodnějším hnojivem než močovina je hnojivo UREAstabil (močovina s inhibitorem ureasy), která má lepší granulaci a vyrovnanost granulí, po aplikaci minimální ztráty dusíku únikem amoniaku a inhibitor ureasy o 5 – 10 dní prodlužuje dobu, kdy může být nepřeměněná močovina transportována v půdě ke kořenům rostlin. Aplikaci kapalného hnojiva DAM je možné doporučit jen speciální technikou (aplikační hadice, trubice) nebo postřikem na list při ředění s vodou v poměru 1 : 6, kterým však dodáme bez většího rizika
popálení porostu jen malé množství N (většinou do 20 kg N/ha). Riziko popálení porostu je značné i při použití „damových“ trysek a nižší dávky hnojiva (např. 80 – 100 l DAM/ha). Riziko popálení rostlin při pozdním hnojení kapalnými dusíkatými hnojivy je možné omezit použitím aplikačních trubic nebo hadic, pomocí kterých je hnojivo aplikováno rozstřikem pod horní listy rostlin nebo vytéká na povrch půdy. Při použití aplikačních trubic umístěných na postřikovači ve vzdálenosti 25 cm vytéká kapalné hnojivo mezi řádky (ob řádek) na povrch půdy. Výhodou tohoto postupu je, že hnojivo není aplikováno na rostliny a posklizňové zbytky a je i při vyšších dávkách dusíku minimalizováno riziko popálení porostu a ztrát dusíku únikem amoniaku. Vzhledem k lokální aplikaci hnojiva a pozvolnému zpřístupňování dusíku rostlinám je vhodné zejména v sušších a teplejších oblastech tímto způsobem přihnojovat ozimou pšenici již v době sloupkování. Kromě klasicky seté ozimé pšenice se vzdáleností řádků 12,5 cm jsou velmi dobré výsledky v zemědělské praxi dosahovány v kombinaci se založením porostů plošným setím do 15 cm pásů s mezerami 10 cm, kterými pak projíždějí aplikační trubice . V porostech s jinou roztečí řádků nebo u velmi hustých porostů a na souvratích vzniká riziko „vyjíždění“ trubic a hadic nad horní listy pšenice a jejich popálení v pozdějších fázích růstu. Z výsledků polních výživářských pokusů s ozimou pšenicí založených v letech 2010 – 2012 na stanovišti v Ruzyni (základní hnojení : 60 + 60 kg N/ha v LAV) vyplývá, že přihnojení dávkou 60 kg N/ha v LAV nebo DAM na začátku metání zvýšilo výnos zrna ozimé pšenice v průměru o 0,3 – 0,4 t/ha (grafy 1 a 2) a obsah N-látek o 1 - 1,2 %. To se také projevilo v celkovém odběru dusíku zrnem pšenice, který se po pozdní aplikaci hnojiv nejvíce zvýšil v roce 2010 (optimální podmínky pro využití později aplikovaného N) o 20 až 37 kg N/ha (nejvíce u DAM + Stabiluren trubicemi) a nejméně při suchém jaru 2012 o 6 až 23 kg N/ha (nejvíce u DAM + Stabiluren rozstřikem pod klasy – tato varianta byla jen v roce 2011 a 2012). Ve dvou letech ze tří se při použití kapalného hnojiva DAM příznivě projevilo přidání Stabilurenu v dávce 0,2 l na 100 l DAMu. Stabiluren snižuje ztráty N volatilizací amoniaku a zpomaluje hydrolýzu močoviny. To má příznivý vliv na transport dusíku ve formě nerozložené močoviny po srážkách do prokořeněného půdního profilu a využití N z aplikovaného hnojiva rostlinami. Prezentované výsledky byly získány v rámci řešení Výzkumného záměru MZe ČR MZe0002700604. Autoři: Ing. Pavel Růžek, CSc. Ing. Helena Kusá, Ph.D. Ing. Radek Vavera, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha - Ruzyně 22.05.2013
Graf 1: Výnos zrna ozimé pšenice po různém způsobu hnojení dusíkem (průměr let 2010-12; Ruzyně) 0 LAV DAM stř
r MO DAM tr
r MO+Stab DAMst tr
Výnos zrna t/ha
8 7 6 5
Graf 2: Obsah dusíkatých látek v zrnu ozimé pšenice po různém způsobu hnojení dusíkem (průměr let 2010-12; Ruzyně)
Obsah N-látek %
14
0 LAV DAM stř
r MO DAM tr
r MO+Stab DAMst tr
13 12 11
Popis variant hnojení: ke grafům 1 a 2 základní hnojení 2. kolénko hnojivo kg N/ha hnojivo kg N/ha 0 LAV 60+60 r MO LAV 60+60 roztok MO 13% 18 r MO+Stab LAV 60+60 roztok MO 13% 18 + Stabiluren LAV LAV 60+60 DAM tr LAV 60+60 DAMst tr LAV 60+60 DAMstř
LAV
60+60
začátek metání hnojivo Roztok MO 5% Roztok MO 5% + Stabiluren LAV DAM trubice DAM+Stabiluren trubice DAM rozstřik pod klasy
kg N/ha 7 7 60 60 60 60
Popálený porost ozimé pšenice po aplikaci kapalného hnojiva DAM
