Jarní hnojení dusíkatými hnojivy

Jarní hnojení dusíkatými hnojivy (článek byl publikován v tisku – Zemědělec č. 11, s. 24-25) Na rozdíl od loňského jara, které následovalo po suchém roce 2007 a teplé zimě, můžeme počítat v letošním roce s nižším množstvím minerálního dusíku uvolněného z půdy během zimy a na začátku jara. Vyšší a časnější regenerační dávky dusíku budou vyžadovat porosty ozimů založené bezorebně s ponecháním části posklizňových zbytků na povrchu půdy, porosty po předplodinách se zapravením většího množství slámy a porosty ozimé řepky, kde během zimy došlo k odumření větší části listové plochy. Pro příjem živin z aplikovaných hnojiv je rozhodující teplota půdy, proto po letošní zimě s promrznutím půdního profilu do 20 až 40 cm budeme začínat na půdách, které se rychle prohřívají a většinou také umožňují časnější vstup aplikační techniky. Čím dříve začneme s regeneračním hnojením (1. polovina března), tím více používáme hnojiva s amonnou a amidickou formou dusíku, zatímco při pozdějším a rychlém nástupu jara upřednostňujeme ledky. Využitelný dusík z půdy Rozdíly ve využití dusíku z aplikovaných hnojiv pěstovanými rostlinami v loňském roce se projevily významně v množství zbytkového dusíku po sklizni. Například po řepce byly nejvyšší obsahy Nmin zjištěny u porostů hnojených více než 180 kg N/ha s průměrnými až podprůměrnými výnosy způsobenými většinou polehnutím, napadením hlízenkou apod. Při odběrech půd z desítek provozních honů v různých agroekologických podmínkách v průběhu měsíce listopadu byly největší obsahy minerálního dusíku v půdě zjištěny po kukuřici, řepce, máku a bramborách (obr. 1). Přitom největší rozdíly v množství Nmin mezi jednotlivými hony byly po řepce a kukuřici. Například po řepce byla nejmenší zásoba Nmin v půdě do hloubky 60 cm 19 kg N/ha a nejvyšší 191 kg N/ha, po kukuřici 59 resp. 259 kg N/ha. Z toho vyplývá potřeba stanovení množství minerálního dusíku v půdě minimálně do hlouby 60 cm před jarním hnojením dusíkatými hnojivy. Při podzimním odběru byla převážná část minerálního N v horní vrstvě půdy do 30 cm a ve formě nitrátů, které se po srážkách během zimy posunuly do spodní vrstvy půdy, ale dá se předpokládat, že u většiny půd zůstaly v dosahu kořenů rostlin. Korekce jarních dávek dusíku na základě obsahu Nmin v půdě bude proto patřit v letošním roce mezi nejefektivnější postupy při snižování nákladů na výživu rostlin. Ušetřit lze také nákupem levnějšího hnojiva, ale je třeba dát pozor na špatnou kvalitu některých levných hnojiv z dovozu jako močovina, LAV apod., které lze jen obtížně rovnoměrně aplikovat, a to zejména při větší vzdálenosti kolejových řádků. Na obrázku 2 jsou znázorněny průměrné ceny dusíku v různých hnojivech v říjnu loňského roku ve srovnání s koncem února letošního roku. Nejlevnější dusík je v současné době v močovině, následují UREAstabil, DAM, LAD a hnojiva se sírou (DASA, SA). Obr. 1 : Obsah Nmin. v půdě po různých předplodinách

N min. kg/ha

200 160

0,3-0,6m

0-0,3m

120 80 40 0 ina obil n

bory bram

vka cukro

Náklady (Kč/kg N)

Obr. 2 : Ceny dusíku v různých hnojivech (říjen 2008 a konec února 2009)

38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18

říjen

LAD

DASA

SA gran.

DAM

únor

MO

UREAs

Hnojení řepky ozimé V teplejších a sušších oblastech, kde sníh roztál již během února bude snahou, pokud to povětrnostní podmínky a stav půdy umožní, přihnojit porosty ozimé řepky již v první polovině března. Přitom půda pod řepkou se bude po letošní zimě jen pomalu prohřívat a při teplotách pod 5 °C bude dočasně omezen příjem nitrátového dusíku, fosforu, vápníku, hořčíku apod. Časné regenerační hnojení dusíkem tedy zpravidla nemůže bezprostředně zlepšit výživný stav regenerujících rostlin, ale vzhledem k běžně používaným hnojivům vytváří časový prostor pro rozpuštění granulí hnojiv a přeměnu v půdě špatně pohyblivých forem N (např. NH4+) na pohyblivou nitrátovou formu, která se po srážkách dostává do prokořeněné vrstvy půdy a je pak rostlinám k dispozici v době intenzivního růstu. Kromě rizikových půd z hlediska vyplavení nitrátů nebo povrchového smyvu hnojiv není proto nutné 1. dávku dělit na 1a a 1b, protože jen malá část z aplikovaného dusíku může být využita na regeneraci rostlin a většina je přijímána až v době intenzivního růstu rostlin. Na nepromyvných půdách s pozdějšími přísušky je nejefektivnější aplikovat celkovou dávku dusíku ve dvou dílčích dávkách na začátku jarní vegetace (březen – začátek dubna). Jestliže jsou vyšší teploty vzduchu, probíhá fotosyntéza a nadzemní část rostlin vytváří energeticky bohaté látky, velmi vhodnou formou dusíku v kořenové zóně je amoniakální (NH4+-N), který je přijímán i při nižších teplotách než 5 °C, je metabolizován v kořenech rostlin a do nadzemní části je translokován většinou ve formě aminokyselin, což je příznivější vzhledem k riziku pozdějších mrazů než výživa nitrátovým dusíkem. Vytvoření zásoby amoniakálního dusíku v prokořeněné vrstvě půdy na začátku vegetace rostlin však nelze dosáhnout aplikací hnojiv s NH4+ jako síran amonný nebo DASA apod., protože u většiny našich půd je amonná forma dusíku sorpčně vázána v povrchové vrstvičce půdy a ke kořenům rostlin se většinou dostává až po nitrifikaci ve formě nitrátů. Proto se k tomuto účelu používají hnojiva s amidickou formou dusíku jako např. močovina nebo UREAstabil, po jejichž aplikaci a následných srážkách dochází k transportu nehydrolyzované močoviny ke kořenům rostlin, kde pak dochází k přeměně na amoniakální dusík. Největší efekt tohoto hnojení nastává, jestliže na močovinu zaprší (min. 5 mm srážek) do 2 – 4 dnů a na hnojivo UREAstabil do 10 – 14 dnů. U velmi slabých porostů nebo porostů významně poškozených mrazem s velkou redukcí listové plochy by dávka dusíku v tomto případě neměla překročit 60 kg N/ha. Při rychlejším nástupu jara spojeném s prohřátím půdy je lepší na slabé a poškozené porosty aplikovat hnojiva s ledkovou formou dusíku. V tabulce 1 jsou uvedeny dávky dusíku k ozimé řepce v jarním období podle doby nástupu jara a charakteristiky půd z hlediska rizik vyplavení a smyvu živin. Při časnějším

hnojení do poloviny měsíce března a při nestálém počasí s častými srážkami používáme většinou hnojiva s amoniakální a amidickou formou dusíku, a to zejména na promyvných půdách, kde při použití hnojiv s nitrátovou formou dusíku může docházet k následnému vyplavení nitrátů. Na těchto půdách dělíme celkovou dávku dusíku do 3 dílčích dávek, přitom pro první nebo druhou dávku vybíráme většinou hnojivo s obsahem síry. Na středních až těžších nepromyvných půdách v oblastech s pozdějšími přísušky aplikujeme dusík většinou ve 2 dávkách, případnou 3. dávku aplikujeme za příznivých podmínek s přípravky na ochranu rostlin. Při pozdním a rychlém nástupu jara aplikujeme většinou 2 (3) dávky dusíku a první dávku volíme v hnojivech s ledkovou formou dusíku (např. LAV, LAD, při teplejším počasí také DAM). Ledky jsou také nejvhodnějšími hnojivy pro regeneraci slabých a mrazem poškozených porostů s velkou redukcí listové plochy. U porostů založených minimalizačními technologiemi s posklizňovými zbytky na povrchu je vhodná vyšší první dávka N (80 – 100 kg N/ha) v LAD nebo DAM, který je nejlépe aplikovat 3otvorovými tryskami, což snižuje množství hnojiva zachyceného na posklizňových zbytcích a odumřelých listech. Tab. 1: Dávky dusíku k řepce ozimé v jarním období Kat. Charakteristika půdy a nástupu jarní vegetace I časnější a pomalejší nástup jara v 1. polovině března II pozdější a rychlejší nástup jara ve 2. polovině března A rizikové půdy z hlediska vyplavení a smyvu živin (lehké, písčité až hlinitopísčité, mělké, B

svažité apod.) střední, těžší, nepromyvné půdy, roviny až mírně svažité

Doporučení hnojení řepky ozimé pro různé půdy a nástup jarní vegetace 1. dávka 2. dávka (zač. prodl.) 3. dávka (před květem) IA 40-60 kg N/ha 65- 90 kg N/ha 20-40 kg N/ha DASA, LAS, LAD, SA, LAD, Us, MO, 2xDAM DAM, LAD (MO) IB 60-90 kg N/ha 80-l00 kg N/ha (20-30 kg N/ha) DASA, LAS, LAD, (MO, LAD, Us,(MO), 2xDAM DAM Us) IIA 50-70 kg N/ ha 65-100 kg N/ha (20-30 kg N/ha) LAD, LAS,(DASA, MO), LAD, LAS, Us (MO), DAM DAM 2xDAM IIB 60-100 kg N/ha 80-110 kg N/ha (20-30 kg N/ha) LAD, LAS, (DASA, MO, LAD, LAS, Us,(MO), DAM Us), DAM 2xDAM Poznámka : Údaje v závorce znamenají určitá omezení pro aplikaci (např. nevhodná 1. dávka v močovině u slabých a mrazem poškozených porostů, nevhodná 2. dávka v močovině při nejistých srážkách a teplejším počasí apod.) Regenerační hnojení ozimé pšenice Na určení dávky dusíku a termínu aplikace bude mít významný vliv zjištěná zásoba minerálního dusíku v ornici i podorničí (nejlépe do 60 cm) a stav porostu. Většina porostů ozimé pšenice je středně až méně odnožená a ve srovnání s předcházejícími ročníky je méně hustých porostů, u kterých při zásobě Nmin v půdě větší než 60 kg/ha je lepší hnojení posunout do pozdějšího období, aby nedošlo k dalšímu zahuštění. Při regeneračním hnojení středně odnožených porostů ozimé pšenice postupujeme podle zásady, že čím dříve začínáme s hnojením, tím více používáme hnojiva s amonnou a amidickou formou dusíku (DASA,

močovina, UREAstabil) v dávce 40 – 60 kg N/ha. Naopak při pozdějším a rychlém nástupu jara má nezastupitelnou úlohu nitrátový dusík, který nejčastěji dodáváme v ledkových typech hnojiv. Ledky jsou také nejvhodnějším hnojivem pro slabší porosty, u kterých potřebujeme podpořit odnožování. Naopak pro již dostatečně odnožené rostliny se 2 – 3 silnými odnožemi, jestliže nechceme výrazněji podpořit další odnožování a přitom nechceme, aby rostliny hladověly, používáme hnojiva nejlépe s amidickou formou dusíku. Přitom je třeba, aby se dusík v amidické formě dostal až ke kořenům rostlin. Proto při očekávaných srážkách (min. 5 mm) do 2 – 4 dnů hnojíme močovinou, zatímco při nejistých srážkách hnojivem UREAstabil s inhibitorem ureázy, který při nízkých teplotách na povrchu půdy na začátku jara udrží nepřeměněnou močovinu 10 – 14 dnů i déle. Je třeba, aby nedošlo k hydrolýze močoviny na povrchu půdy a dusík byl po srážkách transportován ke kořenům rostlin v dobře pohyblivé amidické formě. Rostlina pak může přijímat dusík ve formě močoviny, po hydrolýze ve formě amonného iontu a po prohřátí půdy a následné nitrifikaci ve formě nitrátového iontu.V sušších oblastech s častými pozdějšími přísušky je časné jaro vhodným obdobím pro aplikaci vyšších dávek (70 – 90 kg N/ha) močoviny nebo hnojiva UREAstabil, a to zejména u půdoochranných technologií zpracování půdy, kde při pozdější aplikaci může být vzhledem k vyšší aktivitě mikroflóry dusík z hnojiv ve větší míře imobilizován mikroorganismy. Také při pěstování obilnin na výrobu bioetanolu aplikujeme dusíkatá hnojiva (LAV, UREAstabil, močovina, DAM apod.) ve větších dávkách v ranějších fázích růstu (většinou do 2. kolénka). Z výsledků našich polních pokusů s aplikací různých forem dusíku značených 15N v dávce 50 kg N. ha–1 na začátku jarní vegetace ozimé pšenice vyplývá, že do začátku sloupkování (fáze BBCH 31) rostliny využily v průměru různých ročníků 50 – 60 % N aplikovaného v nitrátové formě v dusičnanu amonném, 5 – 15 % N v amonné formě a 20 – 40 % dusíku z aplikované močoviny. Přitom vyšší hodnoty (nad 30 %) využití dusíku z močoviny rostlinami byly dosaženy při použití močoviny s inhibitorem ureázy (hnojivo UREAstabil), který zpomaluje rozklad močoviny, omezuje ztráty únikem amoniaku a vytváří lepší předpoklady pro transport nehydrolyzované močoviny ke kořenům rostlin. Na obrázku 3 je znázorněn odběr dusíku rostlinami ozimé pšenice odebranými na začátku sloupkování po regeneračním hnojení různými dusíkatými minerálními hnojivy v dávce 60 kg N/ha (ledek amonný s vápencem = LAV, močovina = MO, UREAstabil = Us, ledek vápenatý = LV) při různých systémech zpracování půdy (O = orba, M = minimalizace, BZ = bez zpracování s ponecháním posklizňových zbytků na povrchu půdy).

Odběr N kg /ha

Obr. 3 Odběr dusíku rostlinami ozimé pšenice po regeneračním hnojení (Ruzyně 2006-08, 60 kg N/ha)

90 80

0

70 60

LAV MO

50 40

Us

30 20

LV O

M

BZ

Ze získaných údajů vyplývá, že z porovnávaných hnojiv byl největší odběr dusíku rostlinami ozimé pšenice zjištěn u orby po regeneračním hnojení ledkem vápenatým a UREAstabil, u minimalizace nebyly zjištěny v odběrech N po hnojení LAV, LV, a UREAstabil podstatné rozdíly, jen u močoviny byl nižší a u půdy bez zpracování byl největší odběr dusíku rostlinami po hnojení ledkem vápenatým. Po hnojení močovinou byly zjištěny největší rozdíly mezi ročníky v závislosti na průběhu povětrnosti. Proto také v letošním roce, kdy se dá vzhledem k levné močovině předpokládat její širší uplatnění, je třeba její používání optimalizovat na základě průběhu povětrnosti a stavu porostu. Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR, projektu č. 00027006-01. Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze - Ruzyni