POZDNE STREDOVEK4 STOIA VE VIMPERKlJ: PRISPEVEK ilRCHEOBOT!lNIKl' ROZSIVEK K lJRCEN1 Ji'lJNKCE VODOVODNIRO DIIA JAROMIR BENES- JAN KASTOVSKY, Ceske Bu
1. VVOD Prllzkum a registrace archeologickjch pam:itek v katastru mesta Vimperka je Cerstvou z3leZitosti, souvisejici jak s odbornou aktivitou prvniho ze spoluautorll tohoto Clanku na jihovychodni Sumave (Benes 1994; 1995), tak s dlouhodobjrn vyzkumnym projektem F. Kubu a P. Zavfela (1994), zamerenjrn na registraci historickych a archeologickych dokladu o existenci a prubehu ruznych vetvi Zlate stezky, jedne z nejvyznamnejsich ccskych historickych obchodnich komunikaci. Na podzim roku 1996 provedli autoi'i tohoto clanku zachranny archeologicky vjzkum podzemni' prostory na ncimesti ve Vimperku , okr. Prachatice. Vjzkum byl vyvohln rekonstrukcf inZenjrskjch sfti, jejichZ investorem hylo mhto Vnnperk. Pi'edmetem vjzkumu byla podzenmi historicka stavba, jejiz ucel byl zpocatku nejasny. Stola byla podrobena komplexnimu pruzkumu, ktery se skh\dal z pi'esm~ho geodetickeho zamereni diilnfm zpllsobem, z prllzk.umu stavebnfch detaihi a z archeologickCho a archeobotanickCho posouzeni uloZenin. K urCeni funkce podzemni sta vhy hyla pouzita analyza rozsivek (Bacillariophyceae) (cf. KrammerLange-Bertalot 1986; 1988; 1991a; 1991b), jejii vysledky pi'i.spely k urceni funkce dila (k metode srov. Battarbee 1985). V pi'ipade Vimperka se jedna podle naiich informacf o prvni analjzu rozsivek v Ceske archeologii vi1bec.
2. VIMPERSKA STOLA Pi'i. rekonstrukci inzenyt·skych siti byI v srpnu 1996 ve vychodnim vylisteni vimperskCho n:imCsti' pred vchodem do dneSni radnice proraZen tCZkjm kladivem na bagru prostor do podzemi. Prace zde hyly pozastaveny az do i'ijna, kdy byly provedeny zamerovaci (Majer 1996) a pruzkumne prace. Prorazeny vstup do podzemi se nachcizi ve SteinbrenerovC ulici ve spodni vjchodni C:isti n:imCsti v nadmorskC vjSce 694,2 m (urovei\ vozovky). Misto se nachazi na ZM l: 10 000 22-43-22, 339 mm od Z okraje s. c. a 372 mm od J okraje s. c. Prostor, pod niffiZ byla objevena stola, je vytvcifen zminCnou ulici, prUCelfm radnice na jiZni stranC, mE!stskou vliZi na z:ipadnf stranC a ji.Zni stCnou kostela Nanebevzetf P. Marie na stranC severn! (obr. I).
Otvor byl prorazen v miste maleho zaklenuteho prostoru . Klenuti zde bylo vytvoi'eno z lomoveho kamene (obr. 4, rez c. 9), oblouk pak tvoi'imisto, ktereje zde Archeologickfi ro%/zledy L, Pralm 1998
851
nejbliZe povrchu vozovky (obr. 2, Ctverec s krouZkem uvnitf: osazeni vodotCsnCho krytu) a jako jedina cast dila byla ve stavebnim kontaktu s povrchem vozovky. Vlastni Stola byla zachycena ve fragmentu ukonCenCm na obou stranfich zivaly. Dilo probilifi pii.bli.Zne po ose spiidnic_e pomerne strmCho svahu, na kterem je ostatnC vystaveno celC vimperske namesti. Stoia je ruCne raZena do skalniho ruloveho masivu, ve kterem jsou patrnC sporadicke kfemenne Zily. Stoia mCH 550 em severovjehodnim smCrem po spi:ldniei a 1330 em zipadnlm smCrem proti spfidniei. Celi pfistupna linie mCTI 1880 em. SvCtlost i profil Stoly se prudce mCni, st3.Ci se a ve dvou misteeh zasahuje pod budovu dneSni radnice, a to v hloubkich 260 a 280 em (obr. 2). V miste i'ezu c. 5 je patrny lomeny oblouk (obr. 5). Jako jedine misto pfistupnCho fragmentu rna tento detail i estetickou, nikoliv pouze statickou Ulohu. Na mnoha mistech stCn i stropu Stoly je moZno pozorovat stopy diHniho n:iCinL Dilo je tesano pi'ibliZne na rysku lidske postavy ( obr. 6), v nekterych mistech vsak lze jen s obtiZemi prolCzt, eoZ zpllsobovalo nemale technickC problemy pfi prUzkumnjch pracich (obr. 3 a 4). Jediny detail, ktery spojuje zachyceny usek stoly stavebne s povrchem, je kamennC klenuti ( obr. 4-9), pod kterjrn dosahuje Stoia nejvCtSi svCtlosti. Je moZnC, Ze tento prostor se pii tesfini Stoly provalil (zvCtrala sk3.la?, chybne mCfeni?), jeho strop byl misledne napevno sklenut a mfsto zasyp:ino. Dno Stoly pokrjvala vlhk3. CernoSed8. uloZenina. JeStC pfed naSim pnizkumem se ve Stole proch3.zeli nepouCeni zvCdavci, takZe sediment byl na mnoha mistech jiZ rozSlap:in a pfipadn:i stratigrafie tak zniCena. NaStCsti se podan.Io v prostoru mezi profllem C. 4 a 5 nalCzt neporuSenou kapsu, kter3. byla tvofena 10 em CernoSedCho jilovitCho bahna. Pod ni se nalezala asi 5 aZ 8 em moen:i vrstva materi:ilu stejnC barvy, ktery vsak by! hrubsi, piscitejsi.
3. PO PIS NALEZO A DATOVANI STOLY Keramilca a mince byly nalezeny pr:ivC v tCchto mistech, nikoliv vSak v sedimentu , ale na spoCinku, kterj se naeh:izi mirnC nad Urovni vrstvy. DalSi keramika byla nalezena na ohdobnC profilovanCm spoCinku aZ za profllem C. 8. Pod proraZenjm otvorem z vozovky byl nalezen zlomek dfevCneho potrubi se Zeleznou manZetou. Keramika: Keramicke n:i.lezy poch:i.zeji v menSI mite z tdoicniny nu Jnti, ale vtitSf mtirou z nizko umisWnjch vjstupkU v bodch Stoly. Je velmi prnvdtipodobne, Ze sem byly nuplaveny a vytl-idtiny vodou. Sediment: 5 malfch (od 28 mm do 44 mm max. delky a od 2 mm do 4 mm sily stfepu) zlomk:U CernoSede, redukCnC pa.Iene keramiky a I zlomek Stuku? (M Prachaticc, pf. C. 20-l/96, C. s. 136). DatovB.ni: 15.ail6.stoleti. Vjstupek: 10 maljch aZ stfednC velkjch zlomlni Cerne a CernoSede, redukCni:: pD.lene keramiky v rozmCrech od 16 mm do 73 mm a v sile od 2 mm do 4 mm. Datovii.ni: 15.-16. stoleti. 4 glazovane barokni neho novovCke stl-epy. (M P rachatice, pf. C. 20-1/96, C. s. 136) Sklo: Ziomek okraje Cit·eho, jemnCho tenkostenneho poh
Av., ce>ky lev dol., WLADIS (LAVS SECVN) DVS Rv.:hladkj
]. BeneS-}. KaStovslcf -A. Majer: Pozdn€ stfedovifkci. Stoia ...
+
ia
\ :~
·~
.J
:5
l
i
·~
:i ·~
¢:I
'!
.~
~
G
I
I
£ ~
~
$ ~
h + 853 ]. BeneS - ]. Kaitovskj-A. Majer: Poa:drW stfed01Jekdi,ola. ...
pr. 13,2 x 13 mm, pri okraji ohnutY stHZck Lit.' Ca,elin 1930, 79, T. 1/IOC, T. IU6. 2. Slezsko, kniZectvi Wiirtemberg-OleSnice-Bernstadt, Christian Ulrieh I. (1699-1717) mincovna OleSnice, mm Christian vonLoh (1699-1717) AR3fenik(greSle)l701 Av.: korunovanj znak v ovUlnfm Stitn v kartuSi, nuhofe 17-01, dole (3) Rv.: slezskY orel v kartuSi, pod nim CVL pr.l5,7x16mm Lit.: Saurma 1883, 12, C. 322, typ. t. XXIX/82 ; SchOn 1984, 813, C. 3.
ArcheologickC vysvCtleni funkce objektu rna oporu jak v analyze rozsivek (srov. niZe), tak i ve vlastnim archeologickCm pozorov
4. ANALYZA ROZSTVEK Pro diatom:irni analjzu bylo zvoleno vYSe zmlnCne odbCrovC misto na dnC Stoly mezi proflly (rezy) c. 4 a 5. K urceni druhoveho spektra rozsivek (BaciUariophyceae) byly odebr:iny celkem Ctyfi vzorky. Jako C. 1 byl oznaCen vzorek ze svrchni jilovitC C:isti dna Stoly, jako C. 2 pak byla odebr:ina C:ist hrubSfho, pisCitCjSfho materi:ilu ode dna stoly. Vzorek c. 3 je prusakova kapilarnf a puklinova voda odkapavajfci ze stropu. Jako vzorek c. 4 byl oznacen kus dreveneho potrubf, ktery byl nalezen pod valenou klenbou ,vstupniho" prostoru. Tento vzorek vSak neobsahoval Z:idnC rozsivky. Pro upravu vzorku byla pouzita obvykla metodil
C.3
FragiUaria capucina DESM.
Synedra ulna (NITZCH.) EHRENB. Pi-nnularia sp. EHRENB. Navicrd.a sp. BORY Amphora nonnanii RABENH. Nit::schia parvula LEWIS FragiUaria cf brevistriata Cym.bela ventricosa KDTZ. Gomphonema truncatum EHRENB. Meridion circulare (GREV.) AG. Achnanthes lanceolata {BREB.) GRUN. Diatoma hyemalis (ROTH.) HEIB. FragiUaria crotonensis KITT. Pinnularia borealis EHRENB. Eunotia sudetica 0. MOLL. Gomphonema acuminatwn EHRENB. S nedra pukheUa (RALFS) KOTZ.
32 IS 14
9
Ziskane vjsledky umoZiiuji nmohdy pouze ponekud spekulativnf zavery a rozhodne nenabizeji moZnost jednoznaCne interpretace. Lze vSak mit za velmi pravdepodohne, Ze druh Navicula sp. (ve vSech tfech vzorcich se jedn:i o sice neurCenj, ale totoZnf druh) se dostal do ni.ZSich horizontil sedimentu prilsakem z povrchu. Velmi Cil3 komunikace vody a s ni i druhU Tas mezi povrchem zeme a podzemnimi prostorami je naprosto bezna (Ka5tovsky 1997). Probihala i v mnohem hloubeji umistenych jeskynfcb, v pfipade vimperske stoly by! pri\sak patrny ina miste samem . To potvrzuje i n3lez Navicula sp. ve vzorku C. 3 ito, Ze v chemicky nezpracovanych vzorcich c. l a c. 2 byly nalezeny tyto rozsivky zive. Tento drub je tedy nutno z nasledujfcich ekologickych uvah vypustit. ]. BeneS-]. Ka:Stovskj- A. Majer: Pozdne stfedovekri Stola ...
855
l} Sms B
U IM,ERK,
V I H P £ R X ,
«ala,
~tali',
•••D.l.
p-~~
e.S
U I H P £ R X ,
!tola.,
.-. %.
1!.6
:tftm
Obr. 3. Vimperk. PUdorysnj pian Stoly (A) s umistCnim j ednotlivi! dokumentovanfch profihi (C. 1-6) dUlnim profiJovlinim (B). U nich je uthina i'itvercova si[ v metrech s nadmofskou vjSkou (zamtil-ena hydraulickounivelaci).
856
] . BeneS-]. Kaitovskf-A. Majer: Pozdnii scfedovikd. i tola .. .
....... m.m 2
692
1
2M
Obr. 4. Vunperk. Profily C. 7-9. Popis na obr. 3.
u ostatnich rozsivek je pravdepodobnejsi, ze byly na lokalitu dopraveny podzemnim tokem. Duvody, ktere mis vedou k teto domnence jsou dva: a) Druhove spektrum je bohatsi, nez by se dalo predpokladat u eventualnich periodickych naddek na povrchu ulice, tj. kaluzi nebo odpadnich struzek. b) Nektere nalezene druhy (napf. Fragilaria crotonensis) jsou planktonni, jioe jsou zase druhy proudicich potoku (Achnanthes lanceolata; Meridion circulare) a je vehni nepravdepodobne, ze by se vyskytovaly v naddkach popsanych vyse. JiZ na pocatku vfzkumne akce ve Vimperku existovala jako nejpfijatelnejsi hypoteza, Ze podzemni dilo m:i souvislost s nejakjm rozs:ihlejSim vodohospod:ifskjm systemem. Prltomnost Sirokeho druhoveho spektra i mnoZstvl rozsiVek v sedimentu v kombinaci s archeologickjm pozorov:infm (umistenf dila po sp:idnici tesne pod povrchem ulice, stavebni vzhled, koncentrace nalezu ve vfstupcich) tuto hypotezu potvrzuje. Co se tyee kvality vody ve stole, diky niZ se sedimentaci vytvoii.ly vjSe popsane ninosy, lze pfedpokl:idat radilullni' zmenu stavu. Jsou zde obsaZeny druhy cistych chladnych vod (Pinnularia borealis; Eunotia sudetica; Meridion circulare, Diatoma hyemalis), temer vSechny nalezene ve spodnim sedimentu (vzorek 2). Wtsina nalezenych druhu rna sirokou ekologickou valenci od xenosaprobity aZ po beta - mesosaprobitu a nelwlik druhll (Gomphonema truncatum; Gomphonema acuminatum) je vyloZene eutrofnich. }. BeneS-}, KaStovskj- A. Majer: Pozdni stfedovikci Stoia , ,
Obr. 5. RuCni! tesanf lomenY oblouk v prostoru fezu C. 5. Foto J. BeneS, 1996.
858
}. BeneS - }. KaStovskf - A. Majer: Pozdni stfedoveka Stoia ...
Obr. 6. Stoia v m:i'ste rezu i!. 8. Foto J. BeneS, 1996.
Byt neni znama Casova posloupnost ukl3d3nf jednotlivYch druhll v homogennf vrstvC dnoveho n3nosu, pfftomnost popsanfch reprezentantll rllznfch ekologick)ich skupin rozsivek naznaCuje moZnost postupne eutroflzace pllvodne Cisteho zdroje pitne vody na vodu dost zneCiStCnou. Celkovf saprobnf index vzorku 2. je 0,56, u vzorku l. se zvfSil na 1,30 (pozn. saprobita = organicke zneCiStCnf). Z relativnC vysokeho poCtu nalezenfch druhll rozsivek lze vyvozovat, Ze system podzemniho toku mel nCkde na povrchu n3drZ nebo Cast koryta pffstupnou sluneCnimu zafenf (rozsivky jako fototrofnf organismy by seve zcela podzemnfm systemu rozhodnC nevyskytovaly v takovem mnoZstvi). Malj poCet rozsivek ve vzorku C. 2 signalizuje (spolu s hruhSirn charakterem sedimentu) interpretaCnf mo.Znost, Ze pfi vzniku vodovodni funkce stoly byla vnejsi nadri\ velmi mala nebo to bylo jen kratke koryto vedene na povrchu (tedy malf prostor pro vznik fas), a pfedevSlm, Ze voda v podzemi proudila rychleji (usazovcini hrubS:iho sedimentu i menSf mira usazovcini rozsivek). Tato voda byla pravdepodobne take dosti cista (vsechny zde nalezene druhy Ziji ve vodcich s nfzkou saprobitou). PoslCze pak doSlo ke zpomalenf toku a ke zvetSeni nebo pflmo vybudovcini n:idrZe. Vyznamna je alkalifilita temer vsech zastupcu (Diatoma hiemale; Meridian circulare; Synedra ulna; Fragilaria crotonensis; Achnantes lanceolata; Gomphonema truncatum; Gmnphonema acwninatum; Nitzchia parvula). V)iskyt techto rozsivek v jinak kyselem okolnim substratu by! pravdepodobne zpusoben tim , Ze alespoll Cast vodovodniho stvolu hyla zdena a tudfZ obsahovala vcipno, kterC zmenilo pH tak, ze to vyhovovalo nalezenym druhum. ], BeneS-], Kaitovskf' -A. Majer: Po::dne stfedovekU Stola ..
859
5. ZAVER Archeologicky a algologicky rozbor konstatoval ve Vnnperku milez pozdne sti'edoveke vodovodni stoly. Tato stola byla vybudovana jako soucast dosud neznameho vodohospodafskeho systemu. Po urcitou dobu funkce systemu protekala stolou Cist3 pitnci voda, pozdeji mUZeme konstatovat jeji postupnou eutroflzaci. Byi je skalni masiv, jim.Z byla Stoia tescina, chemicky kyseleho charakteru, svedCi nektere druhy rozsivek o z3saditem prostfedl. To lze vysvetlit pritomnosti malty v nekterjch usecich vodovodniho dila. Kdy pi'esne dilo vzniklo a jaky by! jeho prostorovf a hospod:ifskj rozsah, mii.Ze zjistit aZ dalSi etapa vjzkumu.
Prameny
Majer, A. 1996: Archiv UAPPSC Praha, C. j. 402/96, Vimperk. Zpr:iva o geodetickem mCieni dolni CBsti nRrnCsti a nalezene podzenmi iitoly.
Literatura Battarbee, R. W. 1985: Diatom analysis. In: B. E. Berghmd (ed.), 527-570. BeneS,]. 1994: Regiomi.lni archcologickj vjzkum Prachatickeho muzea v roce 1993: Evidence, dokumentace a zO.chrana kulturniho dCdictvi - Die regionale archiiologische Forschung des Prachatitzer Museums in den Jahren 1993 und 1994, Zlat:i stezka 1, 105-110. 1995: Vjzkumy archeologickeho pracoviStC Prachatickeho muzea v roce 1995 - Forschungen der archiiologischen Arbeitsstiitte des Prachatitzer Museums im Jahre 1995, Zlata stezka 2, 159-165. 1996: Archeologickj a archebotanickj vjzkum pozdne stfcdovekeho vodovodu z Prachatic ArchB.ologische und archiiobotanische Erforschung des spiitmittelalterlichen Wasserleitungswerkes in Prachatitz, Zlat3 stezka 3. Berglund, R. W ( ed.) 1985: Handbook of Holocene Paluecology and Palaeohydrology. ChichesterNew York- Brisbane- Toronto- Singapore. Castelin, K. 1930: Ke chronologi.i biljch peni!z Vladislava II., NCCsl6, 75-94. Houk, V.- Marvan, P. 1993: KliCk urCov:inl centrickjch rozsivek. Bratislava. KciStovskj, ). 1997: R.asovll flOra MladeCskjch a JavoliCskjch jeskynl, Ziva 3/97, 101-102. Krammer, K. - Lange-Bertalot, H. 1986: Bacillariophyceac 1. In: H. Ettl et al., Siillwusserflora in Mitteleuropa 2/1, Stuttgart- New York. 1988: Bacillariophyceae 2. In: H. Ettl et al. , Sii8wasserflora in Mitteleuropa 2/2, Stuttgart New York. 199la: Bacillariophyceae 3. In: H. Ettl et ul. , Sii.Bwasserflora in Mitteleuropa 2/3, Stuttgart New York. 1991b: Bacillariophyceae 4. In: H. Ettl et al., SiiBwasserflora in Mitteleuropa 2/4, Stuttgart New York. KubU, F. - Zavfel, P. 1994: TeifCnni pritzkum CeskC Clisti Zlate stezky - Geliindcrforschnng am Goldenen Steig in BOhmen, Zlat6. stezka 1, 54-76. Saurma-)eltsch, H. F. V. 1883: Schlesische Miinzen nntl Mctlailen. Bre.slau. SchOn, G. 1984: Deutscher Miinzkatalog 18. Jahrhnndert. Battenberg.
]. BeneS-]. KaStovskj-A. Majer: A Late MedievalAdit in Vimperk, Czech Republic: Archaeological and Diatom Analysis. In the autumn of 1996, rescue excavations were carried out in the town of Vimperk (South Bohemia) in the framework of the complete renewal of its telecommmrlcations and sewage networks. In the course of this eonstruction work, developers broke into a subterranean space of indeterminate nature. The subsequent archaeological investigation concentrated on conducting a three-dimensional survey of the space, and on searching for datable material. The survey revealed traces of working,
860
]. BeneS-]. KaStovskj -A. Majer: PozdrW stfedovikti Stola ...
clearly caused by hand tools, on the sides and r oof. The space - over 13 metres long , blocked by collapses as both ends - was not wllform in its shape, but o small Jlart of it r esembled a Gothic archway. Coins and ceramics from the Late Medieval and Ear!y Modern periods were discovered in the sediments lying in the bottom of the structure. The structure can be interpreted us most probably belonging to a larger Late Medieval and Early Modem water supply system. Diatom analysis was used for the first time in Czech Medieval archaeology to aid in a functional reconstruction of this formerly aiJUUtic environment. Two distinct sediment layers were found in the boltom of the adit. The upper layer was of grey-black muddy clay, while the lowe1· contained larger partides of sand. Samples were taken from each layer, as well as from the walls of the adit. The older layer contained common diatom species with a wide environmental valency, and some oligotrophic specU!s which may reflect clear water streaming through Ute adit system. The younger layer also contained common species with a wide valency, but other species indicated that a gradual eutrophisation of the mruatic environment (dirtier water) had taken place. The analysis of the &le from the walls excluded Navicula species from the historical reconstruction, as these had recently penetrated from the surface of the town square, and thus cannot be taken into account. From the relatively broad spectra of species present, it was possible to assume with a high degree of probability, the existence of a previously tmknown surface reservoir with an at least partially alkaline character, perhaps resulting from tl1e use of a chalk-based mortar English}, BeneS- S. Aitchison
]. BeneS-}. Kaitovskj -A. Majer: Pozdn£ stfedovikti Stola ..
861
