PoUtick^ \ \ Spisy. Karla RavUha. 6orov9kbo. Cena K- 4. pofada Dr. Zdcnik Y. Cobolka. lltkm Dra. niikudem 3ana EaicMcra. d. 6ri8ra

Karla

RavUha

6orov9kbo

PoUtick^ \ \ Spisy pofada Dr. Zdcnik Y. Cobolka.

niikUdem 3ana EaicMcra na Hr. Uinohradcch- 1900.

lltkm Dra €d.

6ri8ra.

Cena

K-

4.—

/^

KARLA HAYLICKA BOROVSKEHO

POLITICKE

SPISY,

K WDANI UPRAYIL

Dr.

ZDENEK

TOBOKA.

V.

DIL

I.

»PRASKE

NOVINY«.

(1846-1 848.)

Y PRAZK M/t,, .^gj^ Jaxa

Laichtera na Kral. Vinohradech. 1900.

:181

^39A25 1900 DIL

cl ROBA

1

(Veskera privfi vvhrazena.)

Tiskem Dra Kdv. Gr.gra

v Praze

tIVOD. Politicke stati v tomto svazku otitene jsou prace K. Havlika z doby jeho redaktorstvi pri Praskych Novinach.

Havliek redaktorem novin

K. 1.

ledna

r.

tech

stal

se

dne

1846. Byl tehdy teprve dvacetipetilety (narodil

se 31. fijna

nepriprayen.

r.

1821),

avak

nebj^l pro redigovani

Havliek proel

stredni

novin

koly a sebevzde-

lanim doplnil a poopravil sve nazory kolske. Znal latinsl^ umel nemeck}^, v recich slovanskych yyznal se dokonale, cestami rozsliil svuj obzor dusevni. R. 1842 procestoval svoji vlast, videl Polsko a Rusko.

1845 byl

inny

literarne

s

Od roku

takovym uspechem, ze

jej

za redaktora »Praskych Novin« nakladateli K. V. Aledauovi doporuoil sam Frant. Palacky. Haylióek ujimal se redaktorstvi » Praskych Novin« a jejich prilohy »Ceske

Vely«

se

vl vanosti poctiveho,

svedomiteho, pilneho a snaiveho loveka. Nebyl z tech-

kdo osobuji

si

neomylnost,

dostatku, ale prinael statku

tech

se

si

zbaviti.

byl

vedom

si

svych nedo

pokud mono nejvice neHavliek v novinach svych

vuli

chtel co nejvice piispeti »k zvelebeni vlasti sve, a

k po-

V7

Uvod.

A o novinach svych aby b\"ly »jako pamatnikem, Jennikem iv"Ota narodu, vernym a pokud mona uplnym ohlasem vseho psal duleiteho, co se deje«. » Dobre zrizene noviny, jednotlivce Havliek, maji kadeho zpraviti a pouiti o vsem, co se na jinych mistech znameniteho pfihodilo, aby tak udreno byo spojeni jakesi mezi rozlinymi zememi a mezi jednotlivci kade zeme, jim na stavu zeme vubec a na pokroku neco zalei.« Vytknutemu ukolu svych novin Havliek hledel initi co nejvice zadost. V rubrice »Domici zaleitosti« sdeloval tenarum a posuzoval ve, co se duleiteho stao V zemicli eskycli zvlate a v iisi vubec, v rubrice »Zahiranine zpravy« zaznamenaval vse, co pameti ueni si

k vyrazeni svych krajanu«.

i

pra,

udao

liodneio

se

mimo

ilsi

rakouskou, v »Smisenycli

zpravachi« pojednaval o nepoitickych pametiiodnostech

V »Praskem denniku* zabyval se referovanim praskyci zaeitostech vyznamu mistniio, v »Dopi-

cizicli,

o

pfehiel innost v jednotivycli mistech ebavi sve tenaie, v »Novych knihach« zaznamenaval kratkymi poznamkami zjevy nove na poli iterarnim a ve velkych ancich pod arou nebo v uvode istu prisovateli«

V »ertovnych Novinkach« vtipne tepa

skych,

nael jak sam zeni«

o

si

napsal »theoreticky

i

poueni a povzbu-

vsech duleitejich otazkach zajimajicich ve-

rejnost.

A

V

kade

z techto rubrik, treba ze cela nepochazela

Havikova, byo videti vdy Havlika celeho, smeiujiciho pevne k jednomu ciii, rozhodneho, radiciho, pouujiciho, nekolisajiciho a s davem compromissu neiniciho. Havlióek vytykal ve, co vide u nas spatneho z pera

a volal po naprave, a kde musil miti ohledu na censuru,

Vii

lJvod.

doby absolutismu, lam Havlicek ukazoval na podobne pomery jinde a konstatovanim prostym nebo proloenym pismem naznaoval, co nemohl dosti prisnou za

rici

oteyfene.

Noviny Havlikovy byy vecne, usecne psane, mene cit, vice na rozum. Jen v chvilich plnych

pusobih' na

rozechveni, pfi zvlat' velkych udalostech (jako prohla-

eni

ustavnosti v breznu

r.

1848)

Havliek

jako by svolaval a ze sna budil opozdile a

lank}^

Havl{kov}'

jsou vice

psal

lanky

spici.

poune neli

Jinak

rozilujici

A

Haylicek pouoval rad a v list svem odpovidal na ve, co zodpovedeti si prali zvedavi a po pouceni pra-

hnouci tenari. Zaalo-li se mluviti ylicek uverejoval

o vetroplavbe,

tiskl

lanek

v politice o Helgolandu, o Helgolandu,

mluvilo-li

Hase

Havlicek lanek >>Plavba povetrna«,

upoutal-li na sebe pozornost anglicky parlament, ziskal

lanek »Znzeni anglickeho parlamentu*, vystoupity-li do popredi politickeho ivota pomery francouzske, shledali jste se v Praskych Novinach s lanky »0 ustave ve Francii« a »Francouzske komor}'*, kazily-li se treba na polich bramboiy, zjedna si Havliek od zkuenych lidi stat' »Nakaza bramboru« atd. atd. Kratce Havliek byl vdy na svem miste a pouival kade nalady ve vei'ejnosti, aby pouil. Vechno, co Havliek psa,val v Praskych Novinach, bya pripraya tenai-stva pro dobu, kdy presta b}^ absolutism a kdy nasi lide dostali by se do prakticke politiky. A pro tu chyili — nastaa poprye dne 15. brezna roku 1848 — chite Haylicek nase lidi miti poueny Kriticv3' o ysech nejduleitejsicti otazkach yerejnych. probra r. 1846 proto eske nazory o yzajemnosti siosi

Uvod.

VIII

vanske a proti v^efejnemu mlneni prohlasil zasad}', ze Slovane nejsou jeden naród, nybr tyr}' samostatne a mezi sebou nespojene narody, ze kady z narodu slovanskych sam pro sebe stoji, a jeden za druhj^ ani

V dobrem, ani ve ziem neodpovida, ze pro velikou podobu jaz3'ku slovansk3^ch uiteno a potrebno jest kademu narodu slovanskemu literdrne co mona nejvice ostatnich si vima'j, a z jejich literatur a jazyku a ndjen mezi eskymi a jirodnostl pro sebe koiistiti, nimi Slovan3' mohou byti yeti sympathie mimo sj'mjest vec nemona, ab}' nekdy Slopathii literarnich, vane vsiciini jedineho jazyka v literatur mohli uiyati, a konene napsal, co r. 1848 stao se heslem eske politiky: »Alocnai-st\"i rakouske jest nejlepl garantie na zachovani nasi a liirske narodnosti, a cim vyse vzroste

e

e

moc

rakouskeho,

cfsarstYi

tim

jisteji

stoji

nae

narod-

nosti.*

Pfed likoly

svym

r.

obci

co

hrozicimu

1848.

a

pia

mona zlu,

Havliek upozorrio\'al vei'ejnost na si, aby obec poskytovala obanum

nejv'ice

co

bezpenosti prod Yselikemu jim

mona

nejrice a nej snadnej sich pro-

stredku ke yselikemu polvroku v dobrem,

neobmezujic vsak pi-i tom bez nevyhnute!ne potreb}' jejich svobody pfi pfileitosti vydani knihy Dra F. A. Braunera: »Bohmische Bauernzustande« projevil Havliek sve nazor}^ o otazce robot}', volaje po yykoupeni z ni a pobizel, aby se pro zvelebeni rolnictvi v pomeru zvlate k prii-

myslu vice delalo, a uvadeje, jak rolnictvo »se pi nynejich pomerech svych dle monosti ve vsem zvelebovati a tak k lepimu a dustojnejimu postaveni« i

pi-ivadeno byti

mue;

may

boji

naród

v

chteje

ulaizati,

jak

si

ma

vesti

svem za samostatnost, napsal Ha-

Uvod.

vliek

staf »Daniel 0'Conell«

IX

a zdurazoval v

nem

vdy

pravdu, ze naród ztrativ narodnost svou kiesa

tu

vice

V bidu a opovreni.

A V jinych lanclch adal Havliek za zrizoyani kol, ylaste odbornych, prumysloyych i hospodarskych, uprayeni financnlch pomeru uitelstya a zlepeni uitel-

ine ysechny tyto poadayky z toho yedomi, ze politicke uspechy podminuje yzdelanost lidu, jeho zdatnost a yniti^ni sil. Hayliek eskou politiku skeho yzdelani,

zakada na iroke

— — —

podstati Imlturni.

»Praske Noyiny« yychazely dyakrat y ty dnu s prilohou »eska Vela« v r. 1846 a 1847 ye formatu fol., 1848 ye formatu yelke fol. a ji y prosinci r. 1846 r. byy na tehdeji dobu dosti rozsii-en}^; melyf k 600 odberatelu. Roku 1846 redakci »Praskych Noyin» yedl K. Hayliek sam, od noyeho roku 1847 pfibyli mu jako sali spolupracoynici professor Jan Prayoslay Koubek (1805-1854) (yiz str. 154), Frantiek Klacel (1808-1882) a Yaclay Bolemir Nebesky (1818-1882) (yiz str. 155). Redakce uiyala k prci sve jako pramenu yedle jineho cele rady noyin. Byy to predeyim Oest. Beobachter, Augsburger Allgemeine Zeitung, Wiener Zeitung, Bo:

hemia, Morayia,

Prager Zeitung,

Mahrisch-Standische

Briinner Zeitung, Illustrirte Zeitung, Gegenwart,

Zeitung,

Kólnische Zeirung, Oest

Blatter

ftir

Agramer Litteratur

und Kunst, Fliegende

Blatter, Casopis Ceskeho Musea, Tydennik, Prasky Pose, Poutnik, Listy zabayne a ponaucne pro rolnika a remesnika, Pfitel mladee,

Kyet}',

Casopis

pro

katolicko

duchoyenstyo,

Tatransky

orel.

Gazeta Lwowska, Narodne noyine, Zora dalmat., Danica,

Uvod.

Kmetijske

in

rekodelske novice a

j.

a

ktereto asoktere redaktoH

j.,

redakce bud" sama mela nebo >^Praskych Novin« itali v pekne itarne praske Me-

pisy

fanske Besed3^ (Praske NoYinj'

r.

1847. S. 38.)

Praskych Novin za redakce K. Havlika yychazela tistena tim zpusobem, ze uivano byo »\v« Prvni isla

a misto

pozdejiho »ou« »au«, od 14. kvetna r. 1846 Praske Noviny uplne pravopisem Ceske

titeny

byl}''

Matice

(sr.

str.

117).

Redaktorem Praskych Novin i Vely prestal byti K. Haylicek dne 4. dubna r. 1848. Vzdal se redakce

ponevad za slibu konstituce (15. bfezna r. 1848) Praske Noviny mety byti k tomu ustanoyenj^ aby ve

proto,

smyslu vlady »psaly a ji zastavaly«. K. Havliek ponazory vlady nekryji se s nazorj' jeho, a

zoroval,

e

proto nejen se redakce vzdal, ale stara se dustojnelio

eskeho narodu asopisu. Novy

nazyyal se Narodni Noyiny, a prvni

redakce K. Havlika dne

5.

jehio

i

zaoeni

o

tento

iso

asopis

yyo

za

dubna 1843.

Co y tomto dilu Politickydi spisu K. HavlikaBoroyskeho se podava, byo yesmes otisteno v Praskych Noyinach. Yj^daya se tu yse, co K. Haylek jako sye znakami H. B., Redaktor, H. Boroysky, oznail anebo co dle yniti"ni praydepodobnosti nebo slohu, ti'eba nebylo oznaeno za prci K. Havlil
Havlika ponechany jsou u anku,

abj'-

Uvod.

XI

tenar pozna, co jiste pochazi z pera K. HavHka nebo die soudu vydavatele jest Havlikovo. Nazvy lanku zustaly tak, jak Havllek je iivedl. Kde lanek nazvu nemel byl od V3'davatele priinen. V tisku oznaceno jest to tim zpusobem, ze nazev olanku, vyco jen

,

davatelem

lanku

dany, jest

v kulatych za,vorkach.

Pravopis

do tohoto vydani, nybr uito toho zpusobu psani, jakeho nyni se uiva. Po strance S3'ntakticke neb3'lo na slohu Havlikove niceho meneno.

K

K.

Havlika

neb^.i prejat

vydani pfipojeny jsou V3^davatelem uvody a vya to proto, ponevad po spisech K. Havlika

svetlivk}',

sahne

jiste

stava.

Tfeba

byo

i

jemu yyiho

mnohy,

ovem

vzdelani se nedo-

pripamatoyati, ze

i

pri

poznamkach

tfeba etriti jiste miry.

yydani byo uito nekolikero druliu Pismem velikym (garmond) titeny jsou prace Havlikovy, pismem prostrednim (borgis) uvody yj^dayateoyy a ty asti y lancici K. Hayika, ktere pociazeji ze spisoyateu jinj^ci, pismem nejmenim (petit) poznamky pofadateloyy. Poznamky pod arou drobnym pismem titene a zayorkami opati^ene, poctiazeji primo od K. Hayika. Rejstfik z duvodu praktickych pfipojen bud k posednimu dilu. Na konec budi mi doyoeno s yde<em yzpomenouti pfitee p. Kara Noyaka, ktery mi pfi pfipraynyci Pfi tisku tohoto

pisma.

a

praceci k tomuto diu

V

by

napomocen.

Praze, 14. zaH 1900.

Dr. Zd.

V.

Toboka.

o B S A H. Stranka

V

Uvod

DELi LANKY: 1.

K

2.

Potrebnost prumyslove skoly ceske.

3.

ctenarum.

(1.

ledna

Neco pro uitele a o r.

1846.)

r.

1

(1.

a 4. ledna

(29. ledna,

ucitelich.

1., 5.

1846.)

r.

aS. unora 13

1846.)

4.

Slovan a Cech.

5.

Hlasove o potfebe jednoty spisovneho jazyka pro Cechy,

brezna,

3.,

Moravany

(15.,

26. unora,

22.,

19.,

kvetna

17. a 21.

r.

O

7.

Cojestobec?

(5.,

22. listopadu,

19.

8.,

1846.)

r.

r.

13.,

....

103

...

119

1846.) 17.,

20.,

24.,

126

1846.)

r.

8.

(Pozvan{ k predplaceni.) (20. prosince

9.

(K ctenarum.)

(3.

12.

8.,

28

dopisech z venkova. (24. a 28. kvetna

27. a 31. prosince

5.,

1.,

1846.)

a Slovaky. (10. a 14. kvetna

6.

10.

3

ledna

r.

1846.)

r.

....

153

156

1847.)

Spis Dra. Braunera o nasich selskych zaleitostech. (21. ledna,

4.,

11. Zrizeni

14.,

10.,

12. Daniel 0'Conell. (13., 13.

Nas pokrok v roku

14.

Uvod novinarsky.

15. Pi^ehled r.

21. a 25. linora

18.,

eske jednoty prumyslove. 17.,

(9.

a

a

6.

ledna

1847.)

kvetna

a 27.

20., 24.

1848. (19. prosince

(2.

r.

13.

r.

ervna r.

1847.)

....

157

r.

1847.)

185

r.

1847

)

194

....

216 222

1848.)

n3mejich zaleitosti evropejskych.

(9.

a 13. ledna

229

1848.)

16.

(Prohlaseni ustavnosti.) (19. a 23. brezna

17.

Korouhev nase.

18.

Slovo k ctenarstYU.

(19.

a 23. brezna (4.

dubna

r.

r.

1848.)

1848.)

r.

1848.)

.

.

235 238 247

MENi CLANKY:

Stranka

250

20.

Domaci zaleitosti Zahranine zpravy

21.

Prazsky dennik

319

19.

309

342

22. Dopisovatel

23. Zertovne 24.

novinky

357

(Poznamky redakce)

362

OPRAW: poledni' radek vynech pfi slove korun

Str.

15.

Str.

15. 4.

Str.

22.

Str.

28. 9.

Str. 89.

fadek z dola. Misto 8 ti

poledni fadek vynech

»r.

c.«

»r.

.«

6.

pfi slove

korun

fadek z dola. Cti verschiedenen misto yerschieden.

Poznamku

Meni

1.

polo do

chyb}' tisku opravi

zavorek. si jiste

teniif sam.

:

Rok

1846.

K CTENARUM.

1.

(Praske Noviny.

1.

ledna 1846.

.

1.

S.

1.)

K. Havliek stal se dnem 1. ledna r. 1846 redaktorem >Praskych Novin« a jejich pfflohy »Ceske Vely«. Stao se tak na doporueni Fr. Palackeho nakladateli K. V. MedauoYi. Havliek, (* 31.

fijna

a

tehdy

byl

teprve

petadvacetilety

nepfichazel nepfipraven

pro svuj ukoi. kdy z toho rozifil vedomosti

1821),

Prosel stfedni koly, melt' stati se knezem, a

selo, professorem, a sdm vlastni pili jich ve kole naby. Znal nejen latinu, neminu, nybr i dokonale fei slovanske. Tez cestam doplnil svuj duseynf obzor. R. 1842 dal se na cesty po sve vlasti a navtivil Polsku a Rusko. Az do roku 1844 by vychovatelem. stal se Havliek redaktorem »Praskych Novin<; a >eske Vely«, nebyl v literarnim svet eskem osobou neznamou. Od r. 1845 pusobil jako literat otiskuje sve prace v asopisu Musea eskeho a v Ceske Vele. (Tuma K. Kare Havliek Borovsky. Nejslavneji publicista eskelio naroda. V Hofe Kutne 1885.) Jako redaktor sve,

Kdy

:

)Praskycli

pfedstavil

Novin'<

se

Havliek

tendfstvu

takto

Vdy spisovatel

byvala prispeti

Havliek: Politicke

moje touhia, abychi co ponekud k zvelebeni vlasti

nejvreleji

moli

spisy.

1

:

Kare Havliek: K tendrum.

2

sve, a k

poueni

zamestnani

jine

Yechnu

k vyraeni svych krajanu. \'echno

i

stranou

vynaloil jsem

nechavaje,

prci, abych se k duleitemu stavu spisovatele,

pokud mi

sil

schopnym

stai,

uinil.

A

nyni,

dHve

ne

jsem se nadal, yyplnila se nejmilejsi moje adost: svereny jsou memu vedeni d\^a asopisy,') a s tim pfileitost, pusobiti ve vlasti sve tak, jak

pfeji.

si

\'e-

zemi inim slib, ze vemone k dobremu prospechu slouiti a svedomite tento oufad svuj zastavati chci. Dobre nahlieje duleitost tohoto povGlani, yj^stnhati se budu velike lehkovarejne zde pfed celou

nosti.

Odjakiva jsem

marneho narikani

byl nepntelem

a kvileni, presveden jsa, ze jenom pilna prace a sna-

eni k predu pomue. Kdyby lovek na tom miste, kde stoji, by se

Proe

take myslim, aby

okoo

sebe,

pravoval,

cela

kady

radeji

mae

nedustatk}''

ku kterych zdvihnuti moc jeho

misto

planeho

na-

staci,

Yeobecne velike nemue. Tak bychom

stesku na

nedustatky, ktere jeden napraviti

se zajiste

jednotli\'y

k dobremu se snail

zeme fastneho stavu neminula.

zajiste

i

kady

jen

dnve velikeho rozkvetu

vlasti sve

dokali.

PredkoY nasi yymyslili pfekrasne pnslovi P o r u , a udelej sam; a dobre by byo, kdybychom se :

vichni dle neio vdy a ouplne ndili. K prospechu svemu pnpominam Yaenemu Ctenafstvu jete jine pfislovf, toti: zajest

e

atek teky; proe aspo skave shoveni, pozdeji

at'

z

kady

poatku zadam

ji nastoupi

o

prisnost.

Redaktor. ')

Praske Xoviny

a

cska

Yela.

la-

2.

POTREBNOST PRUMYSLOVE SKOLY ESKE.

(Praske Noviny.

1.

a 4. ledna 1846.

.

1.

a

2.

S.

1—2. 5—6.

prumysloveho vyuovani statem merkantilniho systemu nejprve ve Francii. V Rakousku ji za INIarie Teresie vyskytuji se nesoustayne pokusy poskytovati jednotlivym odvetvim prumyslovym vzdelaai odborne. V Praze r. 1767 bya zfizena krajkafska skola. Od polovice 18 st. etne jsou zakadany v eciaci prumyslove koly pro pfadldky a tkalce. R. 1787 v Ceclidch byo ji pres 100 prumysoyycli ko, a to pfadlackycli, icici, petafskych a kol pro pestem' iedvabnictvi. koy pfadacke pozdeji upaday a r. 1840 zaniky docela. Ku konci 18 st. probot Kindermann zabyva se v Cecliaci myslenkou spojiti koy obecne s prumysoYou. R. 1773. v Kapici zaved prvnf femeslnou dinu. R. 1790 byo sko podobnyci ji 232. R; 1804 dvorni komise studijni vypracovaa pan pro zfizeni a sprayu kolstvi, V nem uinen pokus spojiti jakysi drui realnyci se koami obecnymi, a v poitickem zfizeni <^o obecnyci z 11. srpna 1805 uoeno byo znova uiteum a duciovni'm, aby konai opakovaci vyuovani, ktere byo pozdeji zase proiaeno zavaznym pro veskeru mdde do 15, roku a pro une do yyueni. Ku Iconci let tyficatyci byo V zemici rakouskycti 7 t. zv. kol relnych. (V zemici eskycli V Praze, Brn, Rakovnice a Liberci.) R. 1802 23. srpna usnesi se stavove eti zfiditi Myslenka

zrodila

se

organisace

koem

17. stoi. vlivem

ko

ko

:

•y

Praze svym

nakadem

technickou

kou

s

oddeenim me-

:

Kare Havliek

4

stavebnim a chemickym. Podnet k provedenE purkrabi kralovstvf eskeho hr. J. R. Chotek^ intelektuelnim puvodcem v§ak cel vci byl Gerstner, jen touil po zaoeni vysoke skoly pro vekerd umni technick V Rakousku po vzoru pafiske »cole polytechnique«. Siy uitelsk a sbirky na techniku praskou byy pfejaty z byvale koly inenyrske, ktera ji r. 1718 stavy eskymi byia zaloena jako ustav vojensko-§lechticky. R. 1833 stavove pfipojili k technice v Praze jako ustav pfipravny R. 1834redlni kolu, prvni to kolu realnou v Cechach.

chanickym, dal

ncjv.

r. 1837 Liberec. R. 1829 zaloSpolek ten hned V Praze Prumysova Jednota. od sveho vzniku stara se, aby se dostao potfebneho poYzneseni technickeho hlavne femeslnictvu, vetsinou naeegeneranfho fiditeR. 1835 jicimu eske narodnosti. stvi Jednoty, knie Friedrich Óttingen zfidi na svuj ndkad R. 1837 zaloil nedelni kolu prumyslovou na Zbrasavi. knie Kare Egon Fiirstenberg eskou skolu prumyslovou na Kfivoklat a teho roku Prumysova Jednota v Praze zaloila oboujazynou kolu nedlni pro ivnostniky. Mimo kreleni uio se na te strojnictvi, a technologii. Po zfizenf denni eske koly prumyslove v Praze touil V schuzi Jednoty dne 2. prosince 1845 JUC. Prav. Trojan; uinil tehdy navrh, aby zfizena bya cska denni

obdrel redlku Rakovnik,

ena bya

en

ub

koe

prumysovd v Praze nakadem Jednoty s uitei trvale zpusobilymi a zejm. eskeho jazyka znalymi. Tento navrh TrojanuY sta se podnetem Havikovi k se psani lnku o potfebnosti prumyslov skoly eske. (Gruber J.^ skola

zfizenymi,

K dejindm vyvoje prumysloveho kolstvi v ecliach. Obzor narodohospoddfsky 1898. 227 ad.)

Mnohy snad pousmeje

se nade

mnou,

feknuli,.

koly proto, aby se v nich deti neemu nauiy! »Tys nam neco pekne noveho povedel a tojete V Novinach Tof se vi, ze se ve kolach deti neemu ze jsou

!

!

nauf, proto mi

mnohy

rikajf

pan, majici sobe

—

pana uitel!« doloi snad sverene vychovani mladee.

koly eske.

Potfebnost prum\'slove

5

na takove rei, jako nevenci nevini nevfm uvidime feknu V duchu svem »Hm Ja

ale,

nedbaje nic

!

—

jete!«

Prvni clovek,

!

jen kolu

jmeno jeho nevime, abychom

!

zavedl

(skoda, ze

vdenosti pripominati mohli !) uinil to zajiste jen proto, aby svou zkuenost, sve umeni jinym sdeliti, aby jim cestu k moudrosti, kterou sam obtine vykonal, ulehiti a mohl.

•zkratiti

uiva

umem a lide

se

Ale tak to chce tento svet

!

kade znova vymylene uitene

a proto ji

je s

si

i

s

prospechem, pak

ale

Z poatku veci s roz-

kdy

ovedni,

privyknou, odbyva se ji ledabylo, bez ohledu

na uel, ku kteremu by vlastne

dle

ureni sveho

vesti

mela.

Za naich asu

kol

;

jako

musf, jako

se ji deti ze zvyku do napred chovati, pak voditi

posilajf

kade dite kade k zubum se

aste

ani

rodium,

ani

rovne

stona,

urita doba nastan, do koly se

uitelum

posila.

—

a

tak,

Proc

snad

'?

kdy to za-

take di-

chodivali do

Nasi otcove a dedove teti nenapadne. koly, a proto my tam chodime, oni se uili napred pismenky, pak slabikovat, pak cist, Einmaleins, pak psat, poitat a mezi tim nazpamet katechismus, a my rovne tak po nich initi musime. I vyi koly se v nich mlady lid jsou Yeobecne v te povesti, velmi mao pro ivot naui, a proto take kady zkoni

e

kolni leta, teprv se neemu veru uitenemu se koly docela od poina. Nelze zapnti, samy pro sebe stoji, neostatniho ivota oddelily, dbajice na ostatni beh sveta ony nas neui te moudrosti a opatrnosti, kterou na cestach ivotem potrebujeme, nybr neemu zcela jinemu, co se tam ve

ivi

e

uiti

e

:

Kare Havlicek:

6

kolach sice moudrosti jmenuje, ve svete vak jenom kady ze kol zkusenejim nebernym jest penizem. yystoupi, ne tam vstoupil jest mnohem vice zasluha mimokolni zkusenosti, nabyte za ten as. ne koly

e

:

same.

Timto neduhem postonava za naich asu vetsi ast skol u vech narodu: zaroven vak nalezen jest ji lik ureny k tomu, aby dosavadni nesro\malost mezi kolou a ivotem odstranil, a uinil ze koly opravdovy ivot, jako jest ivot opravdivou kolou. opatrovny maych ditek, realni, pruTento lik jsou atd. koly, techniky myslove Mae peti- neb estilete dite pole se do koly, aa, b b atd. ani ubohe prvni co tam uslyi je :

:

decko

emu

k

VI,

budou

uelu neb prospechu se zhola nevimave dokonce

je

koly

trivialni')

6

naboenstvi jenom fici,

by

ze dukladne, se dite prvni

cist

ani

nebylo by

;

ted}^

ui

kliky,

divu, pakli

se za ten

as krome

a

cist,

psat a pocftat, a aby se

tri

nemue.

se leta

by

ktera

Dle pravidla chodi dite do

naui

let,

to

se

k jakemu

nahlizi,

a roztrite chovalo k veci,

nemue.

vabiti

podivne

tyto

cist a psit,

nejvic slabikovat,

mohla Dejme tomu,

—

ve kole

e

ani slabikovat ani

neuilo. »Pro Boha! a ')

Trivialni

tato prace:

emu

se tedy

kola bya nii

ma

ty

tri

leta

uit?«

kola obecna, ji v\Mneiena b\']a a dokonaa

aby aci zjevene nabozenstvi' Kristovo dobre

umeli, o vecech, ktere

koem

sebe maji a o pomerecli ivota sveh0'

aby

a ili,

jak mravouka

spravne

soudili

A

vedle nabozenstvi meli se nauciti isti,

si

zrucnost slohovou.

stvi

kfestanska psati,

pocitati

pfcdpisuje.

a osvojiti

(afranek J.: YjH-oj soustavy obecneho kolV kralovstvi eskem od roku 1769—1895. V Prazc 1897. 47.)

;

Potrebnost prum\'slov kol}- ceske.

Naboenstvi

—

mu

—

pnrodo-

historii,

Dite je zvedave (diky

a co neni

Bohu za

tu

noveho uslyi, uvidi, tedy o veliems moudre povida Co si dobre

dobrou vlastnost

!)

rado

neco

!

a pomysliti

predstaviti

!

a

rozum otevira, vekera moudrost! nechf se

pane uiteli

vemu, co pochopiti mue, vdyf pai^ teni a psani jete

zemepisu

pisu,

7

nemue,

af se

mu ukae bud

samo aneb v obrazku. Cim vice lovek vidf a slyf, tim jest zkueneji a moudrejsi: nebot nenabyvame zkuenosti toliko stafim, nybr pohybovanim se ve svete. Mlady lovek jest zkueneji a moudrejsi ne stary, jestli

vi'c

slyel a zkusil

videl,

ne

onen. Af

si

ji to pak lovek slyi a vidi kdekoli, tfeba ve kole, jenom kdy jsou to veci zdrave, pravdive a uitene. Takovych tedy veci bych diteti prvni tri leta povidal a ukazoval, tim bych zostril jete vice jeho zvedavost; povedel bych, ze se o tom o vice jinem v knihach doisti mue, zbudil bych v nem napfed touhu po teni a psani, pripravil k tomu jeho outly rozum, a vsazim se, by se pak za poledni tri leta prece i

e

jete lepe psati a isti nauilo, ne nyni za est. K tomu se uinil prvni krok zrizenim^) opatroVe

n,

ve

vlasti

leta

kterych

ovem

posud jenom v skrovnem potu vak by byo, aby se zaateni kol stal opatrovnami. V techto

marne, dobre

vech

trivialnich

1) Prvni ceska opatrovna vziiikla r. 1832 v Praze na Hradku zaloena bya nejvysim purkrabim hrabetem Karlem Chotkem R. 1837 vznikla z dobrovoInych pn'spevku z Chotkova a Yojnina.

V Praze na

Mae

keho kolstYi. J.

Strane druha opatrovna. (Safranek

V Pamatniku na

V. cisafe a krale Franliska Josefa

I.

J.:

Rozvoj ces-

padesatileteho pan. jubilea

osIavu

V

Praze 1898.

S.

5.)

Kare Havliek:

8

podobnych, jak jsem prave reki, pravzdelany uitel trivialni' skolj' ve sve kole luesti. mohl by zajiste zpusob ten dle predpisu ze deti svych isti a Ovem se rozumf, psati uit musi; smysl vak me fei byl jenom ten, ze se krome teni a psani mnohemu jinemu vyuovati ma, co duleitejf jest ne ono. Sice by mnohemu tecT linemu takovou radou dobre posloueno byo, neui jen psat cist, a pak by zpusobu a stareho dle dle noveho ani tomu ji neuil. To by pak bjio posviceni, byt uitelem Yznikly za nynejich asu duch fabrini, prumyslny Yzbudil tez koly realni, prumyslove, techniky, ktere jsou vude preplneny aky. Zda se, ze cely nas as k tomu smefuje, aby velikou mezeru v dustojnosti, ktera posud mezi remeslnikem, rolnikem s jedne, a tak nazvanym studovanym lovekem s druhe strany panovala, vyrovnal. Stavy ufednikuv, uencu, dustojse toti asi dle

videl s detmi zachazi, a

i

i

!

—

a

niku atd.

teka,

vak

skrovna strany

za

naich

asu

v nich

poina

byt vyiva;

jsou

tak

fabriky,

se yyplaceji, plodiny stoji:

femesla

preplneny,

jista tak brzy,

s

tak

druhe

a hojne

zemske v tak vysoke vdj' cen druhym vyrovnati, ba tito

ze se ji brzy jedni

nad ony vyvyiti moci budou. Poradny, vycvieny pak vanosti remeslnik brzy se ji uplne duchody vyrovna urednikovi a uenci aby se to vak stati mohlo, hlavne dopomohou prumj^sloYÓ skoly. Ony budou moci i^emeslnika postavit na takoV'y stupe Yeobecneho vzdelani, aby se jinym stavum, pokud i

i

:

zapotrebi, vyrovnal.

Aby vak

tyto

koly prumyslove

takovy, jakjsme

Potfebnost

prumyslov koly

9

ceske.

mohly miti uzitek, zvlate pro naród nas, za predevim jedne uhlavni zmeny, ktere se asem svym nejen prumyslove koly a techniky, nybr ostatni koly vyi a nii dokaji a dockati

pravili,

potfebi

i

museji.

Krome vech

ostatnich ji drive vypsanych nena ktere koly vech narodu postonavaji, maji nae koly jete jeden hlavni samy pro sebe. Jest to ten, ze se neui v jazyku narodnim. Jazyk nemecky jest u nas posud nevyhnutelny most, pres ktery kady Cech donucen jest kraeti do chramu osvety kdo nemecky neumf, nemue se skoro posud niemu nauiti, aspo ne verejne, a kdo nedbaje na

dustatku,

;

onen most, pfece nejak na svou pest v jazyku eskem vycviiti se chce,

kymi obetmi, a Casteji

se

nemue

ne

to jinak uciniti

mnohym protivenstvfm. ji po radne rozloilo,

s

veli-

s

jak

velika

skoda pro vzdelani vubec, a zvlate niich trid narodu naeho z takoveho odstreni jazyka eskeho vyplyva. Povame jen ku pfikladu, kdyby nejaky zednicky tovary, nerozumejici nemecky, zdokonaliti se by se vemu, chtel take v stavitelstvi'. Nepochybne, co k tomu nevyhnutelne zapotfebi, bystra hlava za rok vyuila, a na technice Panu Stavu Ceskych uf aby jen se opravdu dosti zednickych tovaryu. Ale tomu, emu se na technice za rok nauiti mue, rozum el, musi se napi^ed 2 neb 3 leta nemecky Tai se nyni, v jakem jest spojeni nemina uiti. s maltou a s uhelnici? bud polir ji lepe staveti, se nauil nemecky? Nikoli, ba naproto,

e

—

e

opak, kdyby

se misto toho

asu,

ktery

s

nemeckou

Kare Hariiek:

10

mluvnici

travil,

ve svem umeni stavi-

radeji tim vice

telskem b}^ cviil, lepe by sve veci rozumel.

A

tak jest

to

vech

ve

vsem umeni. Veti ast naich

a vaibec ve

femeslech, deti,

ani jeste

nerozumi nemecky, a pfece se jim jenom v

vechno

vyklada,

neni tedy divu,

poradne fei

teto

ze uiteli a profe-

sorum jenom na polo rozumeji, a tak probehnou skoly jako

olej

V

vodu, to

jest,

gymnasiich a

ovem

bez nemeckeho jazyka a proto se jedenkrat jeji.

Tu

se jen

mue

dobre

anebo jinak t e n e umet :

esk}^,

1

nic se

na ne neprilipne. jete by to prolo^

yyich kolach

se universita neobejde,

nemecky nauiti museji oudove pfidat

:

blisif koile

umeti nemecky, ale a proto

i

ne

kiibat,

nevyhnu-

na vysich

kolach

jazyk a literatura domaci zasloueneho mista miti ma,, a brzy snad miti

bud.

a v podobnych praktickych tam jest nemcina jenom zdrovani aku, prekaka fadneho vecnateho vzdelani, a pro docileni pokroku V teto veci nevyhnutelne zapotfebi, ab}' se co nejdi-iv odstranila. Kdyby se mne nekdo tazal, kudy je cesta do Prahy, a ja misto rychle odpovedi v jazyku tom, ktery on rozumf, teprv jej poal uiti jiny^ ponevad mu z lvrdohlavosti jenom prave v tom odpovediti chci zajiste by se tak promekal, ze b}'' ji pozde na sve misto doel, a hrube by mizatakdrahe a obtine poueni nedekoval. V takovem stavu jsou ted" vichni lide v Cechach, hodlajicf se v prumyslu zdokonalit, a divfm se velice, ze takovy nedustatek posud jete odstranen neni, pi^i te horlivosti, s jakou se vemone prumysl, remesla

Ale V prumyslovych

kolach,

:

Potfebnost prumyslove skoly cesk.

zdokonaliti hledf.

Jaka to jest duslednost podporovati

z jedne strany prumysl, a s

pfekaku

II

druhe neodstraniti hlavni

!

Nase Prum3^slova Jednota, od ktere se arci vim pravem v teto veci nejlepfho nahlidnuti oekavati dao, uinila prvni rozhodny krok. Uzavrela ji zaloiti V Praze kolu prumyslovou, v ktere se vechny k yzdelanf dobrych prumj^slniku, femeslniku, kupcu i

—

rolniku (doufam, ze

kady

nahlff, ze nas rolnik

jete zbytene vzdelan neni) potfebne veci uiti budou V jazyku eskem. Kdyby jen hodne brzy ji opravdu stal! Ba, kdyby jich radeji stao misto jedne v Praze, v Cepo jedne aspo v kadem kraji na ]\Iorave i

chach

!

Prumyslova jednota jest spolenost majici duchody sve z prispeyku oudu kdo se rone 10 zl. stf.^) plastan se oudem jednoty a ma hlas na titi uvouje, shromadeni. Ke by tedy spanilomyslni podporovatele narodniho baha hojnym pnstupovanim do Prumyslove jednoty jeji peneite siy zvetiti pomohli, aby tim veti sumu k takovemu spasitelnemu ueu obetovati mohla! Krome toho nadejeme se take od Panu Stavu kraIovstvi Ceskeho, ze na ustave technickem, jen pod jejich rizenim stoji, take eskemu jazyku misto dati raci. Horlivost Panu Stavu Ceskych pro vechno dobre vlasti ji od starodavna v dejinach nasi zeme dobre zapsana jest, a nynejsi Pani Stavove jiste v niem. dobrem od pfedku svych se oddalovati nebudou. Po:

•)

10

zl.

str.

=

21

korun.

Kare

12

Havli'cek; Potrebnost

prumyslove koly ceske.

jenom, aby se o to, jak nalei, zadao, a k tomu by snad met'anstvo praske nejlepe pfikroiti mohlo.

trebf

Lina usta hole netesti:

o

to

slune, a

bud nam

poadejme

chceme-li neco,

dano.

vubec fici, ze si sice asto na mnohe zteujeme, ale potfebne a prave kroky k odstraneni jich uiniti ani nam nenapada, Kdo u pf. strany kol adost poda, tam, kde by potrebi byo, toti k Milostive Vlade? Znamo jest, ze narodum svym V niem, co veru k blahu vede, nepfekaf, ba naopak rada dobre podporuje. Avak musime dnve uprimne aby se nam pomoci moilo. povediti, co nam ciybi, v kolach zvedne se znajaz3'ka eskeho Uvedenim

Musi

se

nedustatky

menite prave vzdelani, a prave vzdelani jest prospecli cele zeme, vlady

i

narodu.

Jednou se ten krok uini, byo.

ale dej Buh, ab}^ to co nejdnve

H.

B

o

r

o V

s

k y.

3.

NECO PRO UCITELE A O UCITELICH. Od

(Prazske Noviny 29. ledna,

H.

BoroYskeho. a

5.

1.

37—38.

41.

8.

linora 1846

.

9.

a

12. S.

33.

45—46.)

Stav uitelstva v Rakousku v prvni polovici tohoto Uitelstvo naleao se v bide nebyl nijak uteeny. hmotne a nedochazelo dostateneho vzdelani pro povostoleti

lani

sve.

»Dle ustanoveni z r. 1785. (§ 167.) mel uitel na venku roniho patu ncjmene 130 zlatych, pomocnik 70 zlatych; pozdeji mel uitel 150 zl, pomocnik 80 zl. Do teto vymery sluneho zapoitalo se, co mel uitel prfjmu za slubu kostelnickou, z nadaci a ze skolneho. Dvornim dekretem ze dne 16. kvetna 1816 is. 8799. byo nafizeno, by uitelum kol trivialnich, ktefi meli jen slune, placenabylo 250 zl. rone. Za iteni svetnice, v ni pres 50 dftek byo vyuovano, bral uitel 12 zl. rone, za svetnici mensf 10 zlatych. kolne ureno byo dle mistnich pomeru vybiral si je uitel pfi yymefe vynosu skolneho poitan by koni rok na 47 tydnu ze 100 ditek kolou povinnych odpoetlo se 10, o nich se myslilo, ze do §koly pro nemoc nebo jine pfekaky neprijdou a tudi skolneho nezaplati. (28. kvetna 1836 is. 3213.) Zanedbani koly pokutovano dvojnasobnym obnosem tydenniho skolneho. Chudi byli od ;

;

;

placem' skolneho osvobozeni

souasne kolne ji

platili.

;

tez rodie, ktefi za

O vech

tri

ditky

yypoitateln^ch davkach

u

Kare Haylicek:

pro uitele, o naturaliifch, jemu pfisluicich dotacich, zdelana bya kolni fasse.« (afranek, J. Vyvoj soustavy obecneho 1895. V Praze kolstvi V kralovstvf eskem od roku 1769 1897. 54.) Aby dostao se kolam zpusobilych katechetu a uitelu, bya vydana tato nafizeni Z kandidatu theologie nikdo nesmel byti vysvecen na kneze, kdo se nevykazal dobrym

—

:

vysvedenim o zkouce

z

katechetiky,

pfedmtu

to posled-

niio roku studii theologickyci a paedagogiky. Yyjimku zde inili jen klerikove radu Piaristu, ktefi v noviciate sveho klastera nabyvaii

podobneho

vzdelani.

»Za uitele trojtfid-

kol hlavnich vzdelali se mladici v fadnem, estimesinim kursu paedagogickem ph vzorni kole hlavni kdo chtel vyuovati na hlavni kole ve tfide tvrte, tomu byo nich

;

zkousku podniknouti (dvor. dekr. 16. srpna 1823 cis. 5450.). Kdo chtel byti uitelem na kole realni, tomu byo prokazati, ze sam kolu realni navtevoval, ze kurs na vzorni lcole hlavni s prospechem venii dobrym zvla.tni konkursni

yykonal a zkou-skou konkursni osvedil, ze s potfebami cikuY na kole realni obvykou, dokonale s methodou jest seznamen. Pro hodnost uitele na kolach trivialnich dostaoval kurs tfimesini, yykonany na nktere kole hlavni s prospechem dobrym, kdy kandidat u pfitomnosti kolniho dozorc okresniho zkouskou theoretickou praktickou vedomosti sve osvedi a na vysvedeni peeti a podpisem feditele te ktere koly hlavni opatfenem, mel od okresniho dozorc pfipsanou klausuli »kann ais Gehiilfe gebraucht werden«. Ktery kandidat pri zkousce se neosvedil, neobdrel vysvedeni. Dvorskyni dekretem ze dne 7. dubna 1822 is. 1430. byo pro kralovstvi a markrabstvi Moravske nafizeno, aby kandidati vech praeparandii yykonali zkouku pfijimaci, na jejim vysledku byo zavisle pfijeti jejich do kursu ku zkouce t pak pf iputeni toliko kandidati, ktefi 3. tfidu koly ilavni s prospechem dobrym yychodili. Doba kursu pro koly trividlni prodouzena bya na est msicu. S!oui-li kandidat nejmene rok jako pomocnik a dosdhl-i stafi nejmen dvaceti let, smel se i

i

:

esk

;

i

:

Neco pro uitele a o uitelich.

15

u sveho okresnfho dozorc skolniho uchazeti, by vysvdeni jeho pro ufad uitele byo adjustovano. O kandidatech takovych opatfoval si pfislusny dozorc kolni zevrubne zpravy a to ve pfiine didakticke dovednosti od uitele, kteremu pomocnik byl pfikazan, ve pfiine kdzn skolni od mistniho duchovniho, ve pfiine pak mravn{ zachovalosti od ufadu obecniho a mistniho skolniho dozorc. U ktereho kandidata shledana bya souhlasna vysvedeni doporuujici, toho si okresni dozorc skolni pfisne pfezkouel a shledal-li, ze by vysvedeni uitelskeho byl hoden, navrhl konsistofi, aby V nejblie pfistim obdobi jej k pisemni i ustni zkousce poYolala. A na zaklade tom dostao se mu pak od yrchniho dozorc skolniho fadneho vysveden{ za uitele formui »kann ais Lehrer in Yorschlag gebracht werden*. (Tamte

51-52.) u nas naskytne loyeku pfileitost, mluviti o bidnem stavu venkovskyci vesnickych uitelu, a co dim vesnickyci, fekneme zrovna maliem vech uitelu trivialni'chM farnfcli-) kol. Tu ma nektary chudas 100 zl. v. .^) na rok, a za teci 100 zl. ma mil vice rozumu, ne cela ves dohromady mnohy musi s trakafem do lesa na dnvi jezdit, a rozumi se, ze kdyby tu nejakou soui zadarmo a pro Boha nedostal, prinucen by byl ohrivati se jenom takovym Casto

se

i

;

teplem,

ze

ktere

mnohy

mu Buh ji

do krve vloil. Jisto jest, slubu ma, ne nektefi ditky a onino jenom dobytek

obecni pastyf lepsi

ubozi uiteloYÓ, akoli

tito

opatruj i. Pfi

•) '-)

takovem

Viz

stavu

jsem

poznamku na str. 8. koly byy ty koly

Farni

si

ji

trivialni,

farnim. ^)

100

zl.

stribra

—

210 korun

t.

.

kolikrat pomyslil,

ktere se

naleay

v miste

!

Kare Havliek:

16

e

by snad mnohy takovou ebrackou slubou nadany uitel lepe udelal, aby obci sve aneb patronu ji dokonce tu chatrnou slubu odpustil, a radej ji zadarmo zastaval aspo si tak liplne zalub}^ ziska pra onen svet, a na tomto svete bez toho ji se mu mnohem huf vesti nemue. Divme se pak tomu, si Yelijakym, nekdy dosti neistym zpusobem k nejakemu ivobytiku domoci hledi! Hlad je teka vec Vechno posud feene bya zajiste voda na myn vech panu uitelu, ted ale pustime take trochu vody na myny panu patronu a obci. Takove dovolene chytrosti ji davno uivame, se kademu,, ;

e

a

e

komu neco nemileho

fici

chceme,

napred neco pnje-

mneho pod vousy povi, aby tak tu horkou pilulku V sladkosti obalenou polknul a dobre zail. Po pfetenf tohoto zaatku jiste reki kady pan uitel »Ten

ma

pravdu!«

uzna,

a ted,

kdy

tu prvni

nesmi se druhe neprijemne

prijemnou pravdu tak

urputne pro-

tiviti.

A sveto

ta

neprfjemna pravda,

vyjiti

neclici,

s

neni jina,

kterou tak

ne

e

douho na

veti ast

trivianich uitelu de schopnosti s\^ych adny lepsi pat nezasluhuje. To je pravda, papryka a peprnejf ne hofice, nlcmene mi kady pravy uitel, ktery jsem, takove estne jmeno vim pravem zasluhuje, a svatou povinnost sveho stavu svedomite vykonavati chce a dovede, jiste pnsvedi'. Yeobecne jsou ty dve nemile pravdy u nas uznany, jsou paty uitelstv^a trivialniho tuze chatrne, a vzdeani a schopnosti teho uitestva jete nestojf na tom stupni, aby se z nich. ostra jako

vak pfesveden

e

e e

Neco pro

ucitele a o ucitchch.

17

praveho baha pro zem nasi oekavati dao. Oba tyto boiestne nedustatky nasi vlasti jsou v tesnem spojeni, jeden zvetuje druhy!

Neradno, z nici spis

ba naprosto

zle

by byo,

ponevad by napravila. Kdyby

v3-zdvihnouti,

zhorila

ne

nynejfm stavu

se

jenom jeden tak

cela

vec

se piaty uitelu

znamenite zvyily, melo by to ten nasledek, ze by tim buf slubu svou zasiavali, ponevad lovek nevzdelany, im lepe se pri

mu

jejich vzdelani

tim vice zlenoi a zbujni.

vede,

A kdyby

se zas

naopak, co nejvice o vzdelani a vycvieni uitelu

pee

kdo

by

se

ne

je uitelstvi.

tri-

odvail po velkem namahani a po pracnych priprayach takovou bidu snaeti, jako posavad nejveti ast uitelstva naeho trpi? Schopnosti dobre a vzdelani otevfelo by mu vude vialnich

jinde cestu k

Musi

vedla,

lepimu testi zarove

se tedy

a o lepsi V3'cvieni a

i

piaty

uitelu zlepovati

pripravu k takovemu pro celou

zem nejduleitejimu stavu pee

vesti.

Ponu-li mluviti o nejakem lepim yzdelani, ktemestsky potreboval, ji reho by lid nas vesnicky napred vim, ze se mnohym tuze nezavdeim. K velike mrzutosti sve musel jsem ji mnohokrate oklive rei o tom poslouchati, jak vycvienost pfi sprostem lidu jenom na kodu jest, ze se pak stavaji neposluni, ze nemaji ve vanosti sve predstavene atd. ujem ale dobre, odkud ten smradlavy vitr veje. To vy byste, mili pani, nejradeji, abyste jenom vy sami byli chytfi, a ostatni lide aby zustali necvienci, chytry pak mnohem snadneji hloupeho k svemu prospechu pouiti mue Vlk by si take pra, aby jenom i

!

Havliek

:

Politicke spisy.

2

:

Karci Harliek

IS

Ovsem by lid. kdybj' dustavechny nepoctive praktiky, kterymi

on sam mel ostre zuby

tene vycvien

byl,

!

mnozi radi nedovolenym spusobem na utraty poddanych kapsy nabijeji, dovedl od sebe odvra.titi a pak by arci mnohy, majici jen nekolik set poctivych pnjmu nemohl prostopane tisice vyhazovati a utraceti. A kdo se boji, ze by vanost svou u lidu ztratil, kdyby lid lepe vycvien bj^-l ó uboatko ten jiste vanosti nezasluhuje! Poctivy a vzdelany muz ale tim vice ve vanosti bud, im vice se mezi lidem lepsi vzdelani rozifi, ponevad teprv pak lidi jeho zasluhy si

;

:

!

dobre nahlieti a oceniti dovedou.

Lecjakys ale kara-

banik, ktery sam nic neumi, ne lidi idit, arci se musf bat, aby se lidi nevycviili, proto ze by byli hned moudfejf ne on sam, a on by skrze osvetu o vanost a o vydelek prisel. Nase milostiva vlada vdy se o zve-

kol

lebeni jeji

stara,

a prave

k teto veci obracen

byl

vzdelan

jest.

vycvicen,

a

mnohem vi'ce zretel Vlada nae chce, aby lid

nyni proto

ze

vycvieny lovek

umi dobre umysy zemskeho znzenf

oceniti, a neda se hned od rozlinych zlomyslnych lidi popouzeti. Jenom sovy se svetla boji, nas ale orel mue smele do slunce hledeti.

Tak odpovidame

vem

obecne vzdelanosti. Jsou proti

lepimu

pee

o testi

cvienost ve vydani atd.

se

lid

zlomyslnym odpurcum ve-

vak

i

jini

dobromyslni, kteri

vzdelani lidu z dobreho srdce a z uprimne

krajanu

svych namitaji, ze skrze veti

take veti potreby miti, hrdeji

V3^im stavum

si

poinati,

se vyrovnati, marnosti v

odevu

naui.

Nemueme

upfiti,

ze

opravdu polovini nyneji

Neco pro

ucitele a o ucitelich.

19

yzdelani takove zle nasledky miva, jak toho patrne du-

kazy vidime na leckterem panu pisariku, na nekolik mil zvandrovanem femeslniku, na mnohych panech kapralich atd., na rozlinych panech syncich, probehlych skrze nekolik gymnasialnich klasu a jinych podobnych. n S dobrym vak rozmysem prayili jsme p o o \' Yzdelani, proto ze by, kdyby trochu dukladneji byli 1

vycvieni,

sama

prestala

panoYitost,

ktera jest

nuYfch trochu k Prave

niemna marnost

podilem jenom

i

a pul-

osób pfiuch-

yzdelani.

jest

to

ta

i

kletba

mnozf jenom povrchni

a netesti

naich

casu,

ze

na sobe miti se staraji, a vnitrne tak pri tom necvieni zustavaji, jak byli od jakiva. Mue se rici, ze od takovych lidi skoro vechno zle pochazi, na ktere si nynf nejyfce stezujeme oni Yichni temef niim jinym yzdelanost svou ukazati nehledi a nedovedou, leda yetsim vydanim ne pnjmy doYoluji. A zrovna tato vlastnosti Yzdelanejich

lidi

:

zahuba, ktera se za naich asu vdy vice ifi, a netestim hrozi, mela by byt silneji pohnutkou, abychom prave, vnitfni, dukladne yzdelani roziriti se starali, co jediny patny

proti velikemu vetroprostopane nadutosti. Kdo du-

prostredek

plastvi a nemotorne

leitost, zasluhy a yzdelani sve v hlave ma, nepotrebuje

ho kabatem, utratou a pychou ukazovati a Ihati. Zname sami nekolik rolniku, kieh jsouce jiste ve vsem., co

hojne

loveku

ylastnorune se nestydi. •)

yedeti potrebno a

orati a

Jeden

Rozumej

uiteno, vycvieni,

kneh pro sebe a pro

sbirky

:

jine maji,

avak

hospodarstvi sve jak naleite YÓsti

z nich

ji take do techto noYin

Prask3''ch Novin.

*)

Kare Havliek:

20

pnspevky poda. Opravdu vzdelany clovek nikdy se nebude marne na svuj stav yypinati znaje svou dupfed Bohem vichni lide to, ze si leitost, jako fovni jsme, vzdavati pfece bud vdy est tomu, komu ;

i

nalei

pfesveden, ze poradek bez predstavenych byti

;

nemue, posluen bud pfedstavenemu, nezadavaje pravu svemu a vanosti. TakoYi vak opravdu Yzdelanf vstatijinak,

kola

ne

jest ta,

z dobre

lide

nic

nemohou po-

znzenych kol, a dobre znzena

v ktere je pravy vzdelany uitel. Ji dnve

jsem V lanku svem o potrebnosti prumyslove koly eske ') v kratkosti o tom promluvil, ze veci ty, ktere posud ve skolach venkovskych ui, velmi mao se poti-ebneho vzdelani podati mohou, zde to ji opakovati nebudu. Zde jenom tolik jete pfisadim, ze veti poet naich uitelu ani tolik schopnosti nemajf,. aby tern chatrnym vecem, jako teni, psani, poitani, dukladne a lehce vyuovati dovedli. Nepostauje, aby kdo jineho teni nauiti chce, neco jineho jest sam umeti, sam jenom isti umel neco jineho vyuovati. Vedomosti, ktere potfebne jsou, aby uitel duse svych aku k umeni a cnosti priyedl, nejsou tak skrovne a lehke, aby se jim kady klouek, sotva vystoupivsi z tretiho normalniho klasu, za pul leta neb za rok v preparande ") nauil.

a

:

Viz V tomto ^ Praeparandie

*)

vydani' clanek 2. Str. 3. bylj'

koly

pri

normalnich skolach ziizene a

k vychove kandidatu uitelstri urene. didati

naboenstvi

poitanf

;

s

V

praeparandii

biblickou dejepravou, niethodice

pozdeji pribrano

mylenek, pfehled zemepisu (afranek J., O. c. 22.)

uceni

mluvnici

a dejepisu,

a

ucili

se kan-

cteni,

psani a

pravopisu,

vyjadrem'

pHrodopisu a pnrodozpytu.

!

:

Neco pro

ucitele a o ucitelich.

21

Ku podivu jest, jaka v tom ohiedu jeste panuje ve svete prevracenost. Lekar, dnve ne nam smi predepsat prasek pro uvolneni bricha, projiti musi gj^mnasium a vysoke koty a uitel, ktery z nas teprv lidi utvoriti ma, kteremu s\'erena jest nase due prave V tu dobu, kde se naemu budoucfmu vzdelani, nasi :

cnosti

zakad poloiti ma

ne

trebuje nic,

z pastvy

mue,

a

tento uitel nepo-

do preparandy

jiti

!

Pravnici,

let studujf, aby pre nae kdyby vak ucitele tolik let studovali, nepochybne by se lid tak vzdelati m.ohl, ze by veti ast procesu a prf ani nepovstala. Prave takove Yzdelani, jake knestvo nae dostava, melo by vem uitelum podavati nebof knei jsou take se ucitele a hlavne proto studuji, aby vyuovati mohli,

soudcove

atd. take

mohli

rozsuzovati

dvanacte

:

i

k

:

pouhe

moci cirkevni, jakou hodnost a posveceni

kneske sebou nesou, toti takovych

cirkevni vedy),

rozena

udileni svatosti atd

studii zapotfebf neni

jest.

ponevad

Jak podivno,

,

jiste

(vyjimaje dogmatiku a

tato

moc beztoho

kdy

v jednom miste jeden

nadpfi-

uitel

(duchovni) tolik let se cviiti musil, a druhy kolni uitel za rok vechno odbyti dovedl A k tomu je cyieni ditek mnohem tei ne cvieni yyrostlych krome toho duchovni hlavne jen v naboenstvi yyuuje, a uitel v naboenstvi v ostatnim vem Jaka ne!

i

i

!

srovnalost

byli.

Predkove nasi v tom ohiedu ji na lepsi stop Jak nam p. Tomek v loskem Musejniku *),

V lanku svem o Bachakovi dokazal, ')

Tomek,

V. V.

:

hledel

tento

Pameli o skolach ceskych z rektorskj-ch

M. Martina Bachacka (1598—1612).

M.

1845.

let

370—397, 604—640.

!

Kare Havlicek:

22

znamenity Rektor Uenf Praskeho hlavne na to, aby se za uitele do nifch venkovskych kol jenom takovi brali, kteri vysoke koly Praske byli prosli, a protiviI se vemone pnjimanf lecjakychs necvienych kantoru. Tenkrate velika ast mladych uenych lidi po skonenem studium na yysokych kolach nekolik let zastapak se jinych vali sluby uitelske v niich kolach, ufadu neb ivnosti uchytili. Povaovalo se to take pri uenem loveku za spasitelnou praxi, aby se po nekolik let vyuovani mladee venoval. Nasi predkove

a

byli jiste

moudre hlavy

Yeobecne jest za naich asu zteovani, ze je tudovanych lidi jako na pouti kobyek, jedna na druhou seda, a vespolek se poiraji, nevi se, kam s nimi, kady rok aby se yymylel novy kana, kterym by se tato zatopa uenych lidi nkam odvadela. Buh vi,

by

jakych ufadu

se veti cast podelila. vlast,

Zda

se

vak, ze

mlady lovek

neunaveny,

asem

nezitny, obetavy:

nejake zbrklosti,

jinak vynahradi.

A

nedojde

plnenosti,

V mladi uradu.

pfi

vak

ast

pp. uitelu byli tudovani zbyteni vytudovanci nemohli ?

300

str.

zl. ')

200

zl.

tedy dost a ze by veti

stati

=

420 korun

r.

A

c.;

proc

by

se

ti

uiteli v trivialnich

nema aspo 200 neb

roniho patu.') Jen o str.

pre-

vyjimkou

mam

lide!

Proto, ze trivialnf uitel

vude

a

nemue,

lidi rici

se

mnohonasobne

le nahodou

Studovanych

na-

horli-

a dopusti-li

to jiste

takove jako je nyni

nikdo

prece se na dobre svedomi

kolach

ve svem uradu

jest

pro

tato vec

nema dobrych

pro vladu a pro veobecnost

sledku. Prave

veji,

navymylet, jen aby

se musilo

300

tech 200 zl.

str.

=

neb 300

630

kor.

r.

c.

Neco pro

se jedna, a byli

23

ucitele a o ucitelfch.

mohli bysme byti hned

predkove nasi pred 200

lety,

tak

daleko, jako

toti mfti na

maych

kolach ucitele skonivi beh vysokych kol. V takovem padu by jiste veliky poet nejschopnejich mladiku, kten prave pri nynejfm stavu veci ani nevedi, do ktereho stavu se pustiti majf, bez rozmyleni volili uitelstvi. Nebof vyuovani jinych, buc! si to oustne nebo pisemne, pracovani ve skvele rii osvety, zustane vdy prvni a nejkrasneji veci na svete, ktere se take skoro kady jasneji duch velmi rad uchyti, nehlede pfi tom tuze ouzkostlive na pfiyeeny obrok. Ubezpeen jsem, ze by kady radneji mladik radeji za tento prece jen skroyny patek o duevni zvelebeni cele obce pracoval, ne by se jinde za dobrou mzdu na pouhou mainu sniil. Velke obeti, jake duchovni stav od privtelencu svych da, zastrauji mnoheho, ktery by

—

klonnost

e

poet, miti

due

k stavu tomu

jinak

mel jen

profesur

:

vdy

mue. Kdo

vzdelavajicimu

ale jest

tak

slunou

z nekolika jeden

tedy

nejlepi na-

v pomeru

domacim vychovatelem neb

sovatelem byti nechce,

nuce

jest

voliti

si

stav,

kteremu ani trochu naklonnosti, ba ani potfebne nosti

nema

a

stati

neb lirednikem

A vechno

spi-

ku

vlast-

se jen pro zaopatfeni sve lekarem,

nejvice

by byo

may nadeji

obyejnym,

jinak,

byo by

asto patnym. kdyby jen

a

dobre,

duchody nemeli tu by se oteby ani vrelo takove mnostvi primefenych mist, jeden pofadny ak vysokych kol ani chvii po vytudovani na ufad, na slubu ekati nemuse. Ze by ucitele

tak praspatne

:

e

pak za nekolik desitiletf potrebuji ani dooiti.

vlast

nae

jinak yypadala, ne-

Kare

Havlicek:

vezmeme kadeho

ucitele

24

Odkud 300

ale

pro

stf.

zl.

tech

zazranych ?

—

200 neb

Milostiva vlada

ji pred nekolika letj' nandila ') kolnim dozorcum a krajskym uradum, aby se vemone duchody uitelstva zvelebiti starali zpusobem, jakym se kde nejlepe hodf, jenom ze ovem tak vysoko nebyly naznaceny. Pfi vi horlivosti pro tuto potrebnou vec nemaji zemske duchody nae tolik peneite sily, aby tak ohromne yydani, jako by bya tato veti dotaci uitelst\-a, podniknouti mohly, zda se vak jiny snadneji a take primereneji spusob, jakym by se ta vec poznenahla mohla.

ale jiste dokazati

kade

Skoro V

obci jest nejake obecni jmeni, nej-

mnohych mistech

vice polnosti, take jine duchody, a na

Nevim ovem,

jest dosti patrne.

osadach yynaklada; stojnejiho,

ne

na nic

tolik ale

na

vim,

maych

tene

a

na nic du-

se

uitenejiho vynaloiti nemue,

jsou koly. Nedime ani o tom,

jmeni v

v rozlinych

se

e e

takove obecni

mistech, ve vesnicich asteji dost zby-

mizerne se rozbehne a nekdy

i

propije,

ponevad u nas jeste nevznikl pravy obansky duch, aby se toti kady o veobecne dobre stara,

Kady jenom sam nemue tak jako o sve.

nema.

Nenauili jsme

tomu, co spojene

demu ')

se

jete rozumet jak

mohou

a jak

starati se o Yechn}'' sve

Strany

.

sily

jenom dba o sebe a co sam, o to ji velikou starost

uiti,

kol

Myslfm,

31.302.

e

mueme zde H.

prospeno

nalef jest ka-

krajany.

prave nejlepe ukazati

narazi na dekret z

ProTinzial-Gesetzsammlung

das Jahr 1842. Prag 1843. 409—410.

21.

des Kónigreichs

.

179.

kod-

ervna 1S42 Bohmen fiir

!

Neco pro

25

ucitele a o uitelich.

takoYho nelaskaveho sobeckeho smyleni. Byf by si kola v obci (ve meste neb yesnici) sebe huf znzena bya, nenapadne prec adnemu, ze sveho neim na ni pfispeti. Ze ale to, co pak na necviene a zanedbane deti sve jinde yynaloiti musi, aby se pak s yelikou ztratou asu a penez jenom drobatko zase napravilo, co se z mladi promekalo, co se tak snadne miti mohlo na to nemj-sli adny. Kdyby se v leckterem meste od nekoho may prispevek na kolu adal, nemelo by hubovani ani koce ze by ale jeho deti mnohonactekrat tolik vyzi'skati mohli v budoucim ivote, kdyby z mladi' neco radneho zvedeli, nenapadne livost

:

:

adnemu. Jenom poitejme

to,

co

pisemnosti vyda, ktere by

kady

si

sam

za psani rozlinych sestaviti

maych

pro nevedomost svou od rozlinych

urozenych

A

a

neurozenych

ejdiru

toho by nikdy zapotrebi nebylo

mohl, a i

pnpraven

pri

o

yelkych,

byva

dobre zrizenych

Nesmime si arci m3'sliti, e je kola jen proto, aby tam kuci metou dostavai, pak keeli, pod kominem stali atd. Patrne je to na kade osad znati, kde je moudry a vycvieny uitel, a doufam, e mi v tom kady, kdo mel pnleitost bydleti v osadach s dobrou a patnou skolach.

koiou, pfisYedi. Cele pokoleni ma z toho nejkrasnejf pamatku, potestilo-li 'se mu choditi do koly za asu dobreho ucitele. Ji z toho take nasledky blahodejneho z jeho osady, pusobeni cvieneho ucitele vidime, byf by dost nepatrna bj-la, vdy nektere deti na studie prichazeji, a potom do yyich stavu pnstupu najdou, asteji z eho pro osadu takovou nejen est, nybr

e

i

Karci Ha\iicek:

26

znamenity uitek yyplyne. Deti, ktere skrze dobre vedeni ve kole ji nejakou zvedavost a vimavost, a touhu po dalim vycvieni pfijali, take v remesle

ne jine zanedbane. Takovy bystry vyuiv se nejakemu femeslu, nespokoji se pri cestovani na zkuenou jenom tremi milemi za pec (jak nkame), nybr nabyv jak v remesle svem tak V ostatnim ivobyti, a v spusobech naleite zkuevdy

dale dojdou,

mladik,

proYozuje umeni a ivnost svou s nejiepim prospechem, a do takoveho mfsta, kde radni re:r.eslnici

nosti,

vdy

usedli jsou,

se

i

mnoho

prace

i

penez

tahne.

Mohl bych zde na vystrahu jedno kralovske svobodne mesto uvesti, ktere mi vak prave etrnost vysIoviti nedoYoIuje. Stav koly normalni v nem ji po dlouhy as byl nizko pod kritikou, pini uitelove by kady jiny ourad, pri kterem by adneho rozumu zapotrebi nebylo, lepe zastali

ne

nasledky z toho pro mesto

?

vine

klesaji

mimo

to,

ven

i

e

e

ne

nebyli,

adna

pro neumelost se

nic neuili,

prave uitelsky

Obchód

:

ajake

a femesla usta-

mestskych

synku,

take jete dale

nekdy za humny na trene

z

kten

mesta

vylezli:

prace odjinud do mesta nejde, ba jete z mesta prace

naeji.

V

penize od blizkeho vetiho mesta se za-

i

zaleitostech

obecnich a mestskych

kdo moudre slovo promluviti dovede, z jinych smutnych nasledku vzrusta.

eho

Zkratka neni nic v obci tak duleiteho, pro

zarove

tak

myslim,

e

uiteneho, jako se

obecni jmeni

ne

mao

pak mnoho

dobra kola, lepe vynaloiti

vechny a

proto

nemue,

na zvyeni patu uitelskych, to jest na zlepeni koly. Ovem se rozumi, se pak, kdy sluny piat yykazan bud, pri obsazovani mista uitelskeho na to

e

Neco pro

uciteie a o ucitelich.

27

i strejcek jest, f dceru atd si vezme, umariti umi, a (Boe, odpust hfichy !) kolik sudu piva panum sousedum a kolatorum propiti da! To Ysechno nejsou hlavni dobre vlastnosti na uciteli, nybr dbati nesmi, zdali

vzdelanost, hodnost, vic tim

pilnost a jine jim podobne,

Take

se rozumf, ze cele obce nejsou na

kol dobrych

stupni Yzdelani, aby potfebnost a

ji dokonce

na

i'm

lip.

aby samy

ne,

takovem

nahliely,

obecniho jmeni neco

z

uitelsky pridati chtel}^ nybr ze by radeji a mnohy kolator vefejnou licitaci dreli,

piat

mnoha obec kdo

mi

vezme

:

kade

muu,

kteri

kovych

podnikavosti a moci pi^emluvili.

vak

nadeje ve vlast nasi marne,

obci

naleza jeden neb vice

tolik

ze se skoro v

Znamo

to nahlidnuti

i

e

jest,

aby

inny

jeden

zarove

a

na ostatni maji,

a

je

ta-

tolik

k tomu

rozumny

sto

ostatnich za sebou tahne.

Na jednu vec jete ku

konci,

veci jako jest zvelebeni kol,

zornost tenaru obratit

ne

mluviti

musime

o tak krasne

prestanem,

aby povaili,

:

e

pojest

zvyeni patu nejhlavneji potreba k zvelebeni kol,

ponevad pak se tecf

o schopne

jenom pro pouhe

a jete stan, zustane

lidi

nouze nebude.

lepsi vzdelani

vdy

marnym prostredkem. Stav uitelsky musi

jen

Opakujeme jete naposled ve patu, ivevanosti, :

Cokoli

uitelu stava

vevzdelanosti jinymi stavy mene ne onjestduleitymi na stejny stu pen hodnosti pfiveden byt ma-li prave vzdelani a i

znamenite povyen

a

i

s

i,

testi narodu kvesti.

Blaze

naeho pevny zakad dostati a statene vyvem, kteri k tomu neim pfispeti mohou !

4.

SLOVAN A CECH. Od


.

14.

a

novin\' 21. S.

15.

H.

19. 22.

Borovskeho. 26. unora,

1.

5.

8.

12.

brezna

1846.

53—54. 59—60. 63—64. 67—68, 71—72. 75—77. 81—82, 85—86.

V druhe polovici 18. stoi. poina se proces obrozeni Tirodu evropskych. I narodove slovansti podlehli tomuto proudu, a podlehnuti to znamena pro ne novy ivot. Znovuzrozeni narodu slovanskych stao se ve znaku znameni Yzajemnosti slovanske. Jednotlivi narodove sIovanti v pomeru proti narodum jinym, zvldte Nemcum, citili se sabymi, a slabosti te uniknouti hledeli spojenim Slovanu, slovanstvim. Mylenka yzajemnosti slovanske zvldst u Cechu nasla pudy. echove take dali narodum slovanskym mue, ktery mylnku yzajemnosti slovanske uvedl v soustayu. Byl

(1793— 1852) peyec »Sldvy Dcery«. R. 1837 yydal samostatn spis: »Ueber die literarische Wechselseitigkeit zwischen den yerschieden Stammen und Mundarten der slawischen Nation* a v obsirne yyloil, o pfed tim iiryvkovite psal co jest yzajemnost slovanska. Kollarova mylenka yzajemnosti yytryskla z uyedomeni, ze to Jan Kollar

nm

em

:

sloyansk jsou mai. Malosti unika sdruenim. Kmeny sloyanske pry mely tYofiti jeden naród, rozlind jich ndfei mela byti pokadana za jednu fe. Sloyane poali se sdruoyati y jeden syazek pres to, e jsou pnsluniky ruznych ffsi. Svazku jich nepfekdi ani mofe ani

jednotliye yetve

29

SIovan a Cech.

zeme a to proto, ponevad snaha jich neni snaha po sdrueni politickem, nybr je to jen spojeni literarne duchovni, je to literami vzajemnost. Ta spoiva v tom, by vecky narodni vetve spolenou mely ast duchovych ploduv sveho naroda, by vzajemne kupovaly, etly ve vech slovanskych ndfeich vydane spisy a knihy. Kade nafei aby novy ivot

druheho

z

erpalo,

aby se omIazovalo,

a vzdelavalo, a pfece na druhe nesahalo, hati davalo,

nybr aby

vedle

vech

obohacovalo

ani na sebe

sa-

ostatnich na sve vlastni

pude dale stao. Pfi vzajemnosti zfistdvaji vechny kmeny a nafei nezviklane na svem starem miste, pomdhaji vsak vzajemne spojenym pusobenim a zavodenim vykvetu spolene literatury narodni vzajemnost neni zde kvetinou, nybr bohyni kvetin, ktera rozmanite kvetiny sije, sazi, pestuje, zaliva a och^auje, a jich pyl k nove spanile smesi porada. Literami vzajemnost nedotyka se ani utvaru statnich ani zfizeni cirkevnich, neni to take snaha po splynuti vech dialektu slovanskych v jednu hlavni fe a v jeden spisovny jazyk. Yzajemnost literami zada, aby SIovan stojici na prvnim stupni vzdelanosti a osvety znal tyfi nafei slovanska rusky, illyrsky, polsky a eskoslovensky, Slovan druhe tfidy pfiui se i mensim nafeim a podnafeim, Slovan tfidy poledni, tfeti, musi znati vechna nafei slovanska bez vyjimky, af jsou ivouci nebo vymfela. Znalost ve vsech pfipadech musi byti aspo gramaticko-lexikalni. Potfeba Yzajemnosti nejvice citila se u toho kmene slovanskeho, ktery nemel v literatufe temef nic sveho, byo to u sabych Slovaku. Sovaci jsou pravym otcem yzajemnosti. Yzajemnost literami ma chraniti od toho zla, do neho by mohy upadnouti slovanske kmeny a nafei, je majf vlastni Yolnou nezavislou vlast, ma je chraniti, aby vice patriotismem se nezabyvali, nei narodnosti a aby nezapominali na sve nesYobodne a sabe spoubratry. Yzdelanost u samostatnych kmenu sovanskych nesmi se sesabiti, nesmf se stati jednostrannou a partiellni. Sabe kmeny slovanske maji ve yzajemnosti hledati a najiti utechu ztratily sice vlast, ne te mohou opet nabyti; chovaji jako drahy pokad narodnost :

:

;

Kare Hav!{cek:

30

a fe,

ktere,

kdyby

ji

ztratily.

vice

nabyti by nemohly.

kmeny slovanske nesmeji oddati se separatismu, nebof loYk, kmen a lid, ktery mimo sebe nieho nemiVe yzajemnosti musi luje, nemuze miIovati ani sebe sam.

Jednotlive

vidti Slovane posiani v

svoji spasu.

fad

Yzajemnost ukazuje jim velikosti

Jich ukoi je smifiti dobu novou, vesti od antiky k romantickemu a odtud k principu humanity. Tak Slovane maji vyplniti sve bosk posiani, tak maji pracovati pro venost. Slovane maji pravo na probuzeni, svobodu a vzdelani, tfeba ze mnozi z nich

jich

starou

iiji

narodu.

s

pod cizim jhem a

byli

do

kulturniho. Slovane vystupuji

te

doby vzdaleni od ivota

sice pozdeji

na jevite dejin

Evetovych, ale maji za to pfed sebou budoucnost. Yzajemnost pfinai mnohonasobny prospech. Ji rozsifuje se obzor du-

evni,

ponevad

stoupenci yzajemnosti vice 4^1 literarnich chrani jazyk od

je pfistupno, ona podporuje prodej knih. cizich slov a frazi a

uje pokusum

inf tim nafei

slovantejsimi,

zabra-

Slovanu ne-li literdrnf a zaehnavd nesvary mezi Slovany. Yzajemnost mue o jakekoliv jine spojeni

podafi-li

kvesti,

se

Slovanam

odvratiti

uklidniti ynitfnf spory sloyanske.

nenavist cizincfi a

Aby dokonale

Kollar yy-

yzajemnosti mini, uyddel i prostfedky, o nich myslil, ze se jimi yzajemnost literdrnf da uskuteniti. adal za zfizeni sloyanskych knihkupectvi ye ysech hlavnich mestech sloyanskych kmenu, navrhoval yymenu knih mezi loil,

co

rozlinych kmenu, pfal si zaoeni uitelskych kolnich katheder sloyanskych ndfei, »kde by aci a mladf Sloyane aspo zaatkum se uiti a povzbuzeni k dalsim pokrokum nabyti mohli,« touil po yydayani veobecneho, ysenafeneho, slovanskeho literarniho asopisu, spisoyateli stolic

a

pfimlouyal se za zafizeni yefejnych a soukromych knihoyen, y nich by >knihy yech ndfei se nalózaly a ku teni propujoyaly*, domlouyal, aby se yydyaly sroynyaci mluynice a sloynfky yech nafei, pisn lidoye a pfisloyf. Ndvrhy sye zakonil Kollar pfdnim po odstranni cizonarodnlch sloy a forem, a touhou po i)fijimani slov prayych a ist sloyanskych. A tim ddal »podmfnne pfibUoydni se

SloYcin a Cech.

31

ideau vesIovanskeho jazyka t. j. fei, ji by kady kterhokoliy kmene snadno rozumel*. Sjednoceni Slovanii mel podporovati jednostajny, filosoficky, v duchu slovanske fei zaloeny pravopis, na nem by se smluvili Yichni Slovane nebo aspo ti, ktefi uivaji »jednostejnych pismen lacinskych a kyrilskych-r. Nazory KoIIarovy o Yzajemnosti slovanske dosly rozifeni u vsech Slovanu, Slovaci postavili se pod prapor mylenek Kollarovych, Srbove luiti pf ijimali uenf KolIarovo za sve, na jihu slovanskem Koliara povaovaIi za sveho uitele. Hrvat L. Gaj hlasil se tam k mylence Kollarovy Hterdrni Yzajemnosti. Gaj stal se otcem ueni zvaneho »illyrism«, a otcem tim stal se ne bez vlivu Kollarova. Illyrism vytryskl k

Slovan

take z poznani slabosti a malosti naroda, opiral se o ideu jene chtel, aby dfive pusobilo se k sjednoceni Hrvatu s nejbliimi druhy sIovanskymi. Velka Illyrie mela obsahovati cele Jihoslovanstvo, k Illyrum meli patfiti vseslovanstvi,

Hrvati, Slavonci, Dalmatinci, Bosaci, ernohorci,

Slovinci,

Srbove

i

hrvatsky,

jich jazykem ml byti pisemni jazyk jazykem nove srbske literatury. V Halii se k nazorum Kollarovym, na Ukrajine v Char-

Bulhafi, slity

Lvov

hlasil

kove

byli

s

stoupenci Kollarovi atd

sam o sobt

atd.

napsal, vskutku velikym

Kollar stal se, jak

knezem

Slavy.

Nazory Kollarovy nebyly ve vem spravne. Byy mdo realni a svadely k povrchnosti. A proto od tech, kdo videli a dobre poznili svet slovansky, proti nazorum KoUarem hldsanym vznikal odpór. Yefejne tomuto odporu pruchod dal K. Haylfek ji r. 1843 bani »Tys bratr na3« (Basnicke spisy Karla Havlika. Pofadal Ladislay Quis. V Praze 1897. 10.) a r. 1846 lankem »Slovan aech«. (nuniiH^ A. RaHCJiaBHSMt Bt npOLUirOMT. H HaCTOHlUeM-b B-BCTHIIK^B EbponLi 1878. XI. V. 312. ad. Ty: JTiiTepaTypHUii naHcjiaBiiSMt. Tamte 1879. XI. III, 591 ad. Perwolf, J. Slovanskd yzajemnost. Panslavismus. Riegruv Slovnik nauny heslo "Slo-vane«.— PlBaHOBt I. CJiaBHHCKaTa BsaiiMHOCTb B-L óopóiiTe H CT>6opiiTe. Bij.irapcKH riperjieflii, Toji. V. CoiiHl899. KHHraV.VII. Jan Kollar 1793 — 1852 Sbornik :

—

—

:

—

Kare Havlicek:

32

stati

O

Dcery*.

ivot, pusobeni a literami innosti pevce ^-Slayy Ve Vidni 1893 — Ky.iaKOBCKin, n IIJiJiiipii3M-. :

BapmaBa 1894.) Zarove s probuzenim narodniho ducha

vyi

innosti ve

vlasti nasi pristehovala se

Slovanstva, aneb s

veti silou a

radeji

procitla

veti nadeji

s

ne

a nejake

mylenka jenom ze

opet,

drive za starodavna.

Jak obyejne na svete byva, stal se

vechny

i

i

tato

mylenka

nove myslenky m ó d o u u nas, take pf ed nekolika lety kady skoro sebe jmenoval Slovanem, styde se jaksi za tak mae jmeno, jako nae Cech, Moravan, Slezan, Slovak: kady drive ne se poal uit mluvnici eske, pfebehl Slovanstva, jako

rusky, polsky aj. jazyky, ale pfece

s

uenou

jine velke a

mnoho

o nich sice nevedel,

knihy a asopisy v rozma-

tvan

nitych jinosIovanskych jazycich ital, a z nich mnoho,.

asem Ilirj''

nesmyslne, do

etiny

prekladal. Rus}', Polaky

a jine Slovany jmenoval

se o jejich prospech. ne-li vice

sveho narodu

a

:

ti,

kteri

kady sve bratiy, aspo tak jako o

nejpraktineji

V srdci svem pevne presvedenl,

stara!

vznik

byli,

kojili

e asem svym

Yech

Slovanu (i s temi miliony, co jich zatim jazyk pisemni, jedny sympathie a vechny ktere jmenovati nesluno a nedovoleno jest,

80 milionu

priroste) jeden

jine veci,

dohromady

bud

miti

budou

;

zkratka,

e

z nich ze

vech

jediny naród v takovem smyslu, jako jsou Fran-

couzi atd. jednim narodem.

To

Yechno dohromady

nazvali Nemci P a nho jete mnohymi zviate pfimylenymi nemotornostmi, vzali (jen na papire) troubu valenf do zubu a troubili proti Panslavismu a Slovanum „Mordelement!"

slavismus,

:

a

vynonve

Slovan a Cech.

33

Zkratka o tom Panslavismu nadelalo se po mnoho kriku a povyku, napred u nas v Cechach

hluku,

let

em

jete dovoluji prci pp. Hurbana a tura') mile Slovensko k naemu kmenu pripoisti), pak V Ilirsku, hned na to v Nemcich, potom V Rusfch na to ve Francouzsku, odkud se potom ta idea bezpochyby nahodou v nejakem novem fraku do Polska prestehovala a majic ji jako z Francouz (pfi

si

ignorovati

a

i

i

dustateneho kreditu take nami srdce roztahnula

pfichazejicf

k bratrstvi

s

vem

Pola kum

!

Prosim zatim nehoriti se nic pro tu ironii, s kterou jsem se o tak svate veci psati osmelil mae strpeni a doteni tohoto lanku ku konci, a pak doufam :

a

kadeho s nahledy svymi. Ubezpeiti mohu, na sobe nikdy nevynucuji ani vynutiti mohu ironii, mluve o vecech zdravych, pravdivych, uitenych a rozumnych. Nejveti rozsahlosti a opravdoveho vniknuti do smifiti

e

')

LudoYit Stur (1815

mylence: intelligenci

lid

— 1856),

literat

slovensky

stal

se otcem

slovensky probuditi jeho rodnym jazykem a sjednotiti

slovenskou,

rozdvojenou v stranu katolickou a evange-

lickou. centralni slorencinou. Stur a zacal vydavati

r.

1845 uskutecnil

mylenku

»Slovenskje narodnie noviny«

politicke

svoji

s beletri-

stickou prilohou >Orol tatransky«, psane sloveninou. R. 1846

vyel

jeho spis »Narecia slovenskó alebo potreba pisania v torato na,reci«,

kde se oduvoduje, proc Slovaci zakladaji

svoji

Zavedeni slovenciny jako jazyka spisovneho velike polemiky. Proti

V Praze spisem

kroku Sturoru postavili se zvlate spisovatele

Cechy, Moravany a Slovaky«

slovenskej.

literaturu.

pfedmetem

»Hlasove o poti^ebe jednoty spisovneho jazyka pro

rovy, zastancem jeho

Josef L'udovit

vlastni

stao se

nazoru

(r.

1846).

Hurban (1817—1888).

V Turc

sv. Martine.

Havliek: Politicke spisy

I.

Stoupencem mylenky

a bojovnikem

Stii-

v polemice byl Slovak

(Vlcek Jar.:

Dejiny literatury

1890. 68 ad.)

o

:

Karci Havliek

34

ivota dokala se a

nam

vak

i

tato idea

Slovanstva u nas a v

Ilirum take nejyfce

proto,

ze u nas

prospenou

Ilirsku,

se stal. Prave

takoveho

takove popularnosti,

rozrifeni dola, zanechala nam take mnoho zbytecnosti, prehnanosti a kodnych nasledku, ktere na tomto svete

vdy

co trusky

k

nejuitenejimu primiseny

byvaji.

o

se

se tu jedna, uchytili Mnozi u nas nerozumejfce, slova a pfijali na sebe vechny nepotrebne fanta-

yysledky mylenky Slovanstva, z pravych vak uitenych vyhod, jejich adnou neokusili. A konene se ze veho udelala takova matenice, e veti ast sticke

a

z tech, kten sebe Slovany nazyvali, ani sami nevedeli nac, proc a

za, kam

to vede,

co to je atd.

Takove

maych mylenky co mona V m3'slich krajanu porovnati, kodne odstraniti a uitecne tim vfce vtipiti a vubec yechny dobre stranky mylenky Slovanstva schvaliti a na kodne poukazati jest ouelem tohoto lanku. Nahliim ale, ze slova n ah

1

e

d y o Slovanstvu panuji jete dilem nynf v

mestech

naich.

Tyto bludne

ma, aby tim jistejiho pruchodu nala, jakesi garantie ze ivota potfebuji:

pfedsudkum vyprospechem to uinime, prizname-li se sami, ze jsme kdysi v nich vezeli. Zkustoupiti,

s

enemu

se

chceme-li proti

nejlepim

vdy

vice a radeji uven.

')

Za studentskych let na universite Praske, kdy lov§k nejzpusobileji jest rozpaliti se nemoudre pro novou oblfbenou myslenku, v te dob, kdy se

a

jedna veti polovice mladych lidi zamiuje do devat, a druha mensi do idei, zablysklo se mi teprv neco ')

>uven«.

V

originalu

stoji

»neven«,

ale

je

to

patrna

chyba

misto

Slovan a Cech.

35

O yelikem Slovanskem narodu, o bratrstvu, stejnem smyleni jeho rozdflnych kmeiiu mezi sebou, o budouci

Yzneenosti jeho atd. znelky ze Slavy Dcery deklamovali jsme tie a nahlas, tvorily se (avak netiskly) take znelky, uchopili jsme se abeced a mluvnic velikych Slovanskych nafei, kadli si za velkou est zpivati dve polsk, jednu ruskou a dve ilirske pisne. V teto blaene dob seznav dle monosti z knih jazyky, deje a obyeje kmenu Slovanskych, uminil jsem si pevne procestovati vechny jejich kraje, a seznamiti se se vemi bratry slovanskymi osobne v jejich krajinach. Seznal jsem Polsko, a nezalibilo se mi, s nenavisti a pohrdanim opustil jsem Sarmatske kraje, ') a po novem roce ") v nejtuich mrazich klusal jsem na kybitce do Moskvy, zahnvan nejyfce horkosti sve srdene veslovanske vzajemnosti Rusk mrazy a ;

—

rusk

mne poledni jiskru vekosmopolitismu jsem beztoho nikdy nemel ani za mak v tele, a tak jsem se vratil do Prahy Cechem, pouhym neustupnym Cechem, ba s jakousi ostatni

veci uhasily ve

slovanske lasky

tajnou

;

kyselosti

proti

jmenu Slovana,

znavfmu dostatene Rus

—

i

ktere

Polsku jakousi

mi se-

ironii

za-

Po nejakem ase, kdy jsem na nemile dójmy ponekud byl zapomenul, umirnila se mi opet krev a byl jsem v stavu vechny podivne pestre mylenk}^ nenavist a prichylnost v dusi sve porovnati a

vanelo.

pfi

chladne myli vysledky na miste nabyte a mrzute

osobni zkuenosti

V soumernost

s

predelou poetickou nadenosti opet Zkratka utYofil jsem si pro sebe

uvesti.

) Sarmatskym krajem mysli se vubec kraje na yychode Evropy.

^

R.

1843.

Kare Havlicek:

36

zasady o Slovanstvu a Cestvu a ty zde tenarum uvaeni predloiti hodlam. Pfedevim, abj^h jak se nka, s dvermi do domu vpadl, vyslovuji pevne a nevyvratne presvedeni sve,

jen pouze k

i

ze r

Slovane, toti Rusove, Poaci, Cesi,

o V e atd.

n ej

ou

s

jako

slova jsou

j

e d

n

i

m narodem. —

\'2/povecf vojny,

II i-

Tata

a tak rozhodna, ze

obimeho vysvetleni' potfebovati budou. Nechteje zde vechno opakovati, co jsem najinem miste (Cizozemci V Rusch V Cas. Ces. Mus.^) k ureni toho, co naród ji povedel

jest,

:

uchopim

Komu kdy napado

se zde

radeji

o narodu

mluviti

prirovnanL

romanskem

germanskem? Komu

napado jmenovati Vlacha bratrem Spanele a Francouze aneb Angliana s Nemcem

neb

do stejneho narodu poitati ? A zrovna tak jako Spanele, Portugezi, Francouzove, Vlai dohromady jsou ti narodove; a Nemci, Dani, S\^edi, Norvezi, Ro Hollancfane Germanskymi narody slovou zrovna tak jsme my. Poaci, Iifi, Rusove atd. Sovanskymi na-

man

:

jmeno Sovan jest a zustati ma vdy jen zemepisnym a vedeckym, nikoi vak jmenem srdenym, jmenem sympatiie, s jakou kady naród jmeno sve vysovuje. Tak jako nema byt lovek poi-adny kosmopoitou (kdo pravi, kadelio miuje,, nemiluje adneio), tak jako by smeno byo, cititi patriotismus indoevropejsky a delati vere o nem V nadeni zrovna tak, jenom ovem v meni mire, nepravdive jest vlastnectvi vesovanske. Namitne-i rody,

j

a

menem

e

;

ze snad

nekdo, ')

Cizozemci

95—132.

mezi narody

v Rusich.

Od

M

slovanskymi

H. Borovskeho.

neni tak 1846.

XX.

Slovan a Cech.

velika rozdilnost, jako mezi

musime tomu naprosto rozlinych

mezi jazyky

37

romanskymi agermanskymi: Tfeba by u pf.

odporovati.

Slovanskych narodu ani tak

veliky rozdfl nebyl jako mezi jednotliyymi a

romanskymi (akoli

blie jest nemeckemu frantinou a vlatinou

rutinou

a

etinou)

nejen jazyk,

nybr

neni vetiho rozdflu

nesmime

tedy

pi-ece

take obyeje,

Yzdelanost, sympathie a i

germanskymi

u prikladu jazyk holandsky ne rusky eskemu, a mezi

j.

v.

ne

mezi

zapominat,

ze

naboenstvi, vlada,

dohromady narodnost

rozdily mezi rozlinymi narody tvori,

a

a bere-li

na vechno to naleity ohled, nesmime ji tvrditi, ze by si na pf. Rusove a Cesi, Poaci a Rusove, Iliri a Poaci blie stali, ne kterikoli dva narodove germanti neb romanti. Cas a okolnosti rozdelily velike mnostvi lidu Sloyanskeho puvodu ji od davna na tyry podstatne od sebe rozdilne narody, z kter3''ch kady (vyjimaje Iliry) ji od davna jednim narodem samostatnym jest, a Yechno bud mel neb ma, co zapotrebi jest, ma-li se o narodu mluviti. Upirati nebudeme, jest to velke testi, byti lenem velikeho, rozireneho nase pfi slovanskych

narodech

e

rodu, tak jako

si

mnohy may lovek

pfeje byt velkym,

tak jako by snad nikdo dobre vlastnosti,

moc, jmeni

kdyby je miti mohl, od sebe neodstrkoval s druhe strany ale slune se od rozumneho loveka oekava, aby s osudem svym spokojen byl, a s tim co ma se Slechetna spokojiy, neadal toho, co miti nemue. atd.,

:

mysi Kollarova rozhfala nas ve Slay}' Dceri nejvice k jakemusi neuritemu pfatelstvi a bratrstvi se vsemi slovanskymi narody zapotrebi byo tak silne, ive a :

Kare Havlicek:

38

nove paky, aby se due nae tak dlouhou necinnosti a zvednele opet k nejakemu ivotu probraly, a take jsme opravdu z teto mylenky velmi jete pomnoho dobreho pro sebe nakoristili, o zdeji zminku uinime. S druhe strany se ale prave timto basnickym a velmi neuritym pfatelstvim a bratrstvem, klere se ustavine mezi pouhou literami vzajemnosti (ji to ale vlastne se vemi narody miti marne a mueme, byt by si ostatne nasi nejuhlavneji nepratele byli) a ostatnimi vyfknutymi a nevyfknutymi zmalatnele

em

poadavky pomatly,

panslavistickymi kolibalo,

zviate

v zemepisu

lidem

konene

tak hlavy

a historii

jako

slovanskem narodopisu mene cvienym, nevedel kudy ven a kudy tam s tim Slovanstvem. Nasledky pak z takove pomatenosti myslenek, a z neuritosti pojmu byvaji vdy podivne a nejvice kodne.

ze ji sami

i

Prave toho marne ted

rany

na Slovensku. Komu povedomy jsou tameji pomery^ vedeti bud, jak tam panslavismus kraloval, jak nadene se mnozi Slovaci v myslence kochali, ze jednou Yichni Slovanti narodove jednu literaturu a Buh vi co jete dohromady miti budou, jeden ji vydal gramatiku veslovanskou,') t. j. utvoriti chtel veobecnou slovanskou re zkratka kady vi, mezi Slovaky nejvice panovalo domneni, by se opravdu jete casem svym ze vech narodu slovanskych jediny utYoriti mohl. Roku 1842 presvedil jsem se sam na ceste sve po .Slovensku o vem prave reenem, ackoli pr-fklad

jen trochu

e

:

e

')

H. zde narazi na spis

e vivis dialectis J.

Herkel.

eruta

et

:

lilementa universalis linguae slavicae

sanis logicae principiis suffnela.

Auetore

Budac 1826.

i

!

!

39

Slovan a Cech.

ji

Z toho, CO pfichozi

sam

L.

p.

A kdo a turovi, yatelskoLi

od Prahy Slovaci

(a

mezi nimi

Stur) mluvili, dost vysvitalo.

by

si

byl pomyslil, ze se 1845.

dvema marnym, vice ne o baho narodu

p.

Hurbanovi

o slavu svou spiso-

sveho

starostlivym

ostatne dosti nepatrnym lidem (prirovname-li je k slav-

nym

zaslouilym Slovakum predele doby) podari misto yelikeho spojeni vech Slovanu odtrhnouti Slovensko jete od nas ostatnich, s kterymi opravdu ji V literatur a v narodnosti pevne spojeno byo Nepodoba-li se to nejtrpi ironii ? Uveril-H b}' to kdo na pouhe slovo ? a

!

panove Hurban a osobnimu mrzkemu a kodnemu poinani pie, jako hanu na cele Sloyensko potahnouti, aby tak rozhofeni mezi nami a Sloyaky, ktefi ydy naimi miymi a yaenymi bratry jsou a poHurbanoysko-turskem apotolstyi zustanou, tim yice yzrustalo, a jejich sobecky, marny zamer, utyofiti ze sebe malinkych loyfcku patriarchy, tim Z toho ohledu prosime snane snadneji se podafil. Se zylatni chytrosti hledi

tur,

co se

to

jenom

tito

proti jejich

i

kadeho

vlastimilovneho Sloyaka, ktery

nae

hsty ita,

aby dle monosti yechno to, co proti Hurbano-Sturoyskym novotam pieme, mezi svymi krajany roziril a rozhlasil, tak aby se Slovaci z isteho pramene o naem mineni dovedeli, nikoli ale z pokaleneho

pramene Orla neb Noyin turoyych.') Doufame ale, ze kady rozumny, o pomerech Sloyenska k Madarum dobre zprayeny Slovak, pravdivost naich slov atd. ')

Viz

poznamku na

str.

33.

Kare Havlicek:

40

uzna, a poinani Hurbano-Stiirske, z ktereho pro cely nas naród jenom skoda vyplynouti mue, tak jako

slavny a zaslouily nas Kollar a my vichni zatrati. Neni zde mista ani potreby dlouhe yykladj' o podreti,

litice

rozum

tolik

pravi, ze

ale

tak

mnoho

zkuenost

historicka

i

udreti se

nemue,

proto

bratfi

?

—

ze

pfileitosti jest k vzniknuti sobectva, kde

o

ko-

porovnaji,

ne

asto otazky nastanou o jmenf, o uitcich,

lach atd.

pouhy

mezi narody sousednimi nikdy jiste,

pevne pfatelstvn' velmi

i

Kdo

nevi,

ze se lepe

cizi

Z

nektere tedy pnbuznosti mezi naród}'' slovanskymi neda se ji oekavati svornost mezi nimi, ba sousedstvi jejich pfislibuje nam vdy hojnych nesvorBerme svet tak, jaky jest, a oekavejme tedy nosti. pratelstvi a svornost mezi lidmi a narody jen tenkrat, kdy z toho obe strany uitek maji, kdy skody a vyhody, ely a radosti spolene jsou, a k hadkam priina vyskytnouti se nemue. Takovy ale pomer je proe take toliko mezi narodem naim a ilirskym ujifuji, ze opravdove a trvanlive pratelstvi a bratrstvi, prava vice ne literami vzajemnost jenom mezi nami a Iliry byti mue a take bud, jako vubec jisto jest, ;

ze temto

dvema narodum nejveti

zisk z idei Slovan-

stva yyplynul.

Avak prehledneme ji velike nasledky, ktere nove vzkriena mylenka Slovanstva u rozlinych narodu Slovanskych zpusobila. Dobre marne pravo sami o sobe v tomto padu dnve promluviti. Ji od starodavna u nas, bez poch3^by proto, jsme co may naród v ustavinych valkach

e

Slovan a Cech.

s

yelikym

Nemectvem

pomoci

41

povstalo

potfebovali,

po spojeni ostatnich slovanskych kmenu V jeden celek. Husite zrovna urite se o to uchazeli, nazyyajice ostatni Slovany svymi bratry. Zminky o tom pribuzenstve ustavine nachazfme v rozlinych dobach.

toueni

Kramerius

')

zrovna pie, ze se jeho Noviny

i

v Polsku

naTureckych hranicich itaji, kde vude bydh' narody plemene. Od Dobrovskeho -) pak, do teto doby dospela mylenka ta k nejveti skutenost Nehodlame a nemueme zapirati, ze jsme my cely

i

a

naeho

naród eskoslovansky, nejyfce vak obyvatele kralovstvi Ceskeho ze vech slovanskych narodu nejyfce sotva ten jazyk potratiH raz syuj zylatni a narodnost :

ze jsme

si

zachoyali, a to jete ne yichni a ne iste.

Nemectyo na nas jazyk, na nae smyleni, na nae obyeje, zkratka na yechno u nas yeHky a snad ji nechceme-li tedy, aby nenaprayitelny yplyy proyedlo se o nas rici mohlo »e jsme take Nemci, jenom ze s k y m u y c i«, musi byt hlavni nae starost, yyhledayati yemone yeho, i'm se kdysi narodnost nae oznaoyala aneb dflem jete podnes oznacuje. :

e

i

1

A

tu

stojime

ylastne

pfi

nejhlaynejim

uitku,

by nam z yzajemnosti vSloyanske yykvesti mel jenom ze jsme posayad tuze mae pee

ktery

a

a mohl,

o to meli. jaci byyali

ukazuji nam ponekud, neznemih' otcoye nai; a kde tento slaby Staroitnosti

pramenek yysycha, staroitnosti ')

-)

yubec,

eske

uchytiti

se

ponevad

mueme si

sloyanskych

sloyanti narodoye

Vaclav Rodomil Kramerius nar. 1792 f 1861. Josef DobroYsky tvurce slavistiky a buditel cesky il v letech

1753—1329. (Brand!

V.,

ivot Josefa Dobrovskeho.

V Brn

1883.)

Kare Havlicek:

42

asy

e

vem mnohem

jete podobneji byli; do vak jinf narodove slovanti narodnost svou dneka Ipe zachovali ne my, podava nam narodopis slovansky velmi hojne pomoci. Z narodopisu tedj^ a pred

ve

a

i

veslovanskych

se pfiufme, tam jako v zrcadle co naeho nase neporuene predky vidime. S litosti tedy pozorovali jsme, jak vetina jenom na skorapce Yeslovanstva lepeti ziastala, hrajic si jenom rozlinymi nepatrnymi drobnostkami, jako jmeny, pisnikami, pismenky atd. a mao dbajic o prave poznani' jinych narodu slovanskych. Zda se, jako bychom na Safarika ') byli vioili

ze staroitnosti

nejlepe

a co ciziho u nas jest

pei a vechno mohou, a co

celou snesti

;

nepovaive, co bedra jedineho

to

nikoli.

V

narodopisu Safankove

^)

mam se i

jako vykres budoucfho velikeho staveni; uinil pofadek v ohromne prci, urenim hranic na zem

V jazycich

obirna

zustala

:

prace,

nam vak ovem ji

\^yplniti

celou

geograficky a ethnograficky do ty

kmeny

kdy

se

Kdy

slovanske.

dokame

tu

lehi,

ale

osnovu, a popsati

podrobnosti

se takoveho dila

cestovatelu do Ilirska,

vechny dokame,

o kterem tak

mao

yfme? Ovsem jest leheji nazvati sebe Borivojem nebo nejakym X.-aslavem, ne prispeti opravdu praci svou k narodnimu zvelebeni'. Rovne tak chatrne stojime v historii veslovanske: Safarikoyy Staroitnosti ^) jsou alfa omega ky by i

')

Erbena v

V

Pavel Joscf ataiik

Brn

1887.

—

*

Ylek

1795 f 1861. Brandl Pavel Jos. aiarfk.

J.,

^)

Slovansky narodopis. Sestavil

•')

P.

J.

Praze 1837

Safarik:

:

Slovanske

P.

J.

Safaiik.

staroitnosti:

V.,

V

ivot

V Praze

oddi'1

K.

J.

Praze 1896. 1842.

dejepisnj'.

43

Slovan a Cech.

jen mravopisni sime, ze byt

dil

by

i

take vyel,') pri

sil a vek jedineho

em

povaiti mu-

mue

k uplnemu

provedeni rozsahleho dila postaovaly, prece jete ani

pomucky k

dilu

tomuto vydany nejsou. A co pak od te doby, kde presta-

historie ruska, polska, ilirska

—

Napie se sama? afarikoyy Staroitnosti? S ohledem na jazyk je dobre znani rei slovanskych hlaynim pruvodim k poznani, co jest germanismus, aneb jina neeskost z ostatnich slovanskych jazyku shledavati mueme to, co jsme ztratili neb vaji

;

jete v fei sve nemame. Jmenovite co se vyi posavad u nas vzdekonversani rei tyce, ktera lana neni, podava nam rutina a poltina velmi hojA kdo jich mao uivame. nych pomucek, jenom

eho

a

e

by to reki, ze my echove, filologicky naród, nemame posavad ani jedne radne gramatiky kterehokoli sloYanskeho jazyka? Kdo by si pomyslil, ze vdy velikou zachazkou pomoci ciziho nemeckeho jazyka pfibuzne

nam fei uiti se musime Z literatury rusk a polsk mohli bychom s brym prospechem yaiti nejen pfekladanim, nybr ?

tenim dati

:

dovice

nebot se mi marnotratstvim byti zda, pfekla-

a vydavati v

etine

to,

Yzdelany nainec porozumeti se arci pfekladati

emu mue.

tak snadne

kady

(Popularni knihy

mohou.)

Totot tedy je vzajemnost slovanska, to jsou vyhody, ktere z toho mam, ze nejsme osamotneli ve Dii tento neryel nikdj'. afank nedokonal to, o em praUlomky mravopisni'ho dilu jsou rozline rozpravy, nyni spo-

'•)

coval.

lene tiskem vydane od spisy «. Dii

III.

V

J.

Jireka v »Pavla Jos. afarika sebrane

Praze 1865.

!

!

Kare

44

svete,

A

jako MaJari

Havlicek:

neb Skipitari;

ze

jsme Slovane!

pokavad nevyerpame vechno zde uvedene,

vice

mona,

af

adny nezpiva

Nechme pianych fei

co nej-

o bratrstvu mezi Slovany

chopme

a krasnych floskuh' a

se

»Ne ten vejde do kralovstvi nebeskeho, ktery nka ale ktery plni vuli Otce meho.« Pane, Pane Lehko Slovanu a zpivati pisne jest piti na zdrav{ vech dila.

:

!

o velike Slavii

:

ale

teko

uciti

se gramatiky a historie

a ethnografie

tech uvedenych duevnich vyhod mueme Cechove mnohe jine materialni uitky ze Slovanstva miti. Jak snadno jest nam pro blizkost a podobu jazyku vyuiti se velmi rychle kterykoli jiny slovansky jazyk. Ponevad ale vichni ostatni narodove slovanti mnohem mene vzdelani jsou ne my, a zarove vlast nae lidmi ji dost naplnena jest: marne vdy nejlepsi prileitost, co vzdelanci velikych spusobu remeslnici, umelci atd. v jinoslovanskych zemich dobre obivy najiti, radne jmeni nashromaditi a pak doma ovoce sve pilnosti v pokoji ztraviti. Stesti a dobry byt kade zeme musi ale rusti, kdy obane jakymkoli zpusobem z jinych zemi pricinliyosti svou

Krome

i

my

hojne jmeni do zeme sve tahnou. jak nalei,

nepouili,

urednici pfichazeji

I

a jenom v

echove

teto okolnosti jsme,

naem

cisafstvi co

hojne do jinoslovanskych

zemf, za hranice ale rakouskeho mocnafstvi se

mao

kdo

odvauje.

Tu tak na jednu okolnost pozornost svou obratiti musime, ze my, jakoto naród nizkomyslny, pokaeny a zmalatnely, nemajice dost narodni hrdosti, brzy mezi jinymi

Slovany, zapomi'najice

fe

sv^ou.

narodnost a

45

Slovan a Cech.

re

Obyejne

jinoslovanskou prijinname.

se to delo ze

sprostoty a bez pomyleni, ze by to nedobre

byo

:

co

vak

nastaa mylenka vzajemnosti Slovanske, malem takove podle poinani jete cnosti byo nazvalo. se b}^ Ponevad se s podivnou prevracenosti a nepraktinosti,

eciy, Morava,

ne

take,

e

doma

jest,

Slezsko, Slovensko, nybr

za vlast nasi povaovalo,

cele Slovanstvo

Cech ku

pr.

jako v Praze

a ze opustiti

;

svou a prijmouti jinou slovanskou, stehovati

ku

pf.

se

Chrudimska do

z

profesuru

Rusfch

Veslovanu

z takovych

neckym,*),

a

minili tfm

v

i

myslilo se

v Rusfch a Polsku,

o vlast svou

tak

jest tak,

Caslavska

dobre

a narodnost

!

jako prePrijmouti

by se adnemu pocinanim nevlaste-

nezdalo

naich pro

pracujice

fe

slovanske

jine

Ceskou

narody,

j dustatecne zasluhy

miti.

Proti

vystoupiti zjevne,

e

takoYmu zahubnemu smysleni zde urite drime za svatou povinnost, a vyslovujeme Cech pfestoupivi k narodnosti jinoslovanske, vlasti sve prohreuje, jako by se

zrovna tak se proti

Nemce atd., a zrovna tak Nebof opakuji jete jednou vlast nae neni SI o van s tv o, nybr

byl pretYofil ve Francouze,

odrodilcem s

durazem,

jen

e

Cechy,

Kdyby

Morava,

[Pro

narodem

e

vak vdy

na

jisty cas

byli,

byo, kdyby vichni

ji bychom

uvarovani velikych patm^ch vykladu,

sve presvedem', ze na

davati.]

Slovensko, Slezsko.

cele Slovanstvo vlasti nasi

Slovane jednim ')

se stava.

vdy

vlast

svou

sice

byli meli

vyslovuji

zde

nikdo opouteti nema;

dovoleno a s vlasteneckym smyslenim spojitelno jest, v cizine prospechu sveho v jakemkoli povolani vyhle-

:

Kare Havliek

46

davno prijmouti jazyk rusky, jako prevladajici, co spisovni re, co jiste posud adnemu motidremu z nas nenapadlo. V tom musi byt prvni zasada nasi narodnosti, ze se

adny

jazyka sveho nikdy

sebe pribuzneji

nikdy za

odrici, a jej

dobrovolne

vymeniti

ne-

chceme. Kdo jinak smyli, neni s nami, nybr proti nam. Jiny, akoli jen zdanlivy uitek, mylenky Slovanstva bji ten, ze se nepfatele a hubitele nasi eske narodnosti odstraiti meli tak velikym 80milionovym

jmenem, jako

jest

Slovan

tak

:

aby

ostatni Slovane co nepfatele ale

kadem

V

esky vichni

se ani

umny

obirne toho i

vzati,

c

hn

i

jedna druhou v

a

e

e

dotykati,

techto

S ovan jako

ohe

achu dri

kady

bez toho

e d o h r o

1

je

Nechceme roz-

honeny lovek dobre

m a d y,

skoro nic neplati, protoe

proti druhe,

lovice

politika

ohledu detinska a smena.

a V zaleitostech

eV

vi,

sil

Takova

stali.

kademu

proti

hodlajicimu potlaiti nevelmi hojny naród

proti

jako jedna

vdy vode

a k innosti

jedna po-

jest,

a tudj'

nepripouti,

vyhruka s celym vSlovanstvem jenom piana zkuenemu jete smena byti musi.

tedy

jest a

Ale abychom zkratka

a urite vec odbyti mohli, pak jsou tito nepratele nasi narodnosti, pfed kterymi tak prehrozny strach miti musime, je touto 80milionovou banknotou Slovanstva odstraiti chceme ? Pan uselka, Laube atd. ? *) Ti jsou sami radi na svete a nedovedou zahladiti naród esky! A kdyby vichni

kdo

e

i

')

Franz Schuselka, Nemec z Cech, publicista nemecky, il od

roku 1811

— 1886. —

Heinrich Laube,

nemecky basnfk

pochazel ze Slezska. Nar. 1806, f 1884. Oba tito eskemu obyvatelstvu .svoji nenavisti k Slovanum.

mui

a spisovatel byli

znami

Slovan a Cech.

Nemci dohromady o

zahubu

nasi

vdyf nejsme sami

tak neni,

47

stali,

tomu Jsme ast

ackoli

Cesi proti nim

!

mohutneho mocnafstvi, a stat nas co do mocnosti vyA vlada nae najiste celemu Nemecku. rodnost nasi nikterak nepotlauje, ba naopak ji zvelebi, rovna se a V

as

potreby

Jediny

a

zastavati

i

opravdovy

bud

!

nasi narodnosti

nepritel

—

my

jsme yefejne nabizi

sami. Jenom my sami plichtime se vude ani nas k tomu kdo neb nuti, krome nasi prevracenosti a modarske k narodnosti nemecke,

zastarale narodni zkaenosti. Ackoli se ji, chvaia Bohu,

mnoho

za nejnovejich

asu

k lepsi

strance uinilo,

prece jete posavad vetina v zastaralem bludu a len-

nemeckem potopena jest. Kolik set (na tisice nemohou) Cechu umi posavad jazyk svuj pravopisne psati Nemecky pravopis neumeti je u nas pro kadeho, kdo vzdelanym slouti chce, velika drianu

se jiste poftati

?

haba

!

A esky

z\iatni est ')

si,

[Zde

jak se

si

?

nemueme

nam

1788

byo

Mnozi venkovti pani Francove za ze ani

opomenouti

ufednici

narizeno,

tak zvani justiciarove,

byo vydano

e

isti neumeji!^)

pozornost na

nevimnul vyhybaji

patrne

pravnici

esky

obratiti

zda, jete vefajne nikdo

koYti vrchnostenti (r.

—

kladou,

pfi

:

e

zakonu

ufadech

to,

ceho

se toti ven-

zemskemu>

vrchnostenskych,

majf byti zbehlf v jazyku ceskem.

Stejne na-

kommissary v eskych krajinach Solc J., Narodnost a jeji vyznam v ivote vefejnem. V Praze 1881. S. 325.), ktery od kadeho v Cechach liradujiciho vysIovne gramatiku a pravopis). zada liplnou znamost jazyka naseho (tedy esky vak jazyk neuci se nikde ec na yysich ustavech (jako na yysokych kolach) a ponevad vrchnostenti pisari tak vysoko ve fizeni

pro krajske kolni

i

kolach neproraeji, nybr obycejne jen nekolika klasy gymnasialnimi 5ve yekere vzdelani ukonf: uchazeji tim zpusobem tak jaksi te eske gramatice. Ky by se tak mohl nejaky dobry spusob vymyslit, kterak by nejak lacine lepiho yzdelani dojiti mohli!] atd.

:

Kare Havliek

48

Kdo nam zakazuje uit Ba,

nekteri

kterych),

z nas

kterym

(a sice

to

se esky'^ cist a psat?

je

hodne mnoho tech ne-

vyslovne nanzeno

jest

Yelijakym zpusobem ve sve necvienosti raji.

A

eni

o zvelebeni jazyka

jsou

i

taci lide (sic:

—

lide),

naseho

od vlady^

zustati se sta-

kten pokladaji snaa narodnosti

za ne-

dovolenou vec, za jakesi rebelantstvi My tedy sami jsme nejyeti nepratele narodnosti sve a proto zapotrebi neni v Rusich a v Polsku pomoci hledati, nybr jenom zastaralou prevracenost ze !

!

sebe yypuditi.

O

e

na probuzeni narodniho smyleni z povelikeho a dobreho vplyvu mela, ji dnve jsme zminku uinili zde jenom pfidame zvlatni jete spasitelny uinek jeji ve \iasti nasi. Nas eskoslovansky naród nemel testi spojenu byti vdy pod stejnou vladou. Tim nejvice utYorily se u nas rozdilnosti provincialnf, a nevyhnutelna provincialni zat, a fevnivost na kodu celku. Hlavnf vada pri nas jest take to, ze spoleneho jmena narodniho jako Francouzi, Angliane, Nemci, Poaci, Vlai atd. nemame. Nae »Cech« znai yyhradne obyvatele kralovstvi tohoto, a Moravan, SIovak ji sebe nenazve Cechem, ani svuj jazyk eskym, nybr moravskym,. slovenskym. Nedustatek tento ruici svornost a jednotu celku ji davno tece se citil, a proto nastao jmeno echoslovan, ktere se vak pro Ipici na nem zapach uenosti k takove potrebe nehodi. by nikterak mona nebylo provincialni smyleni blahu cele vlasti obetovati a jmena Cech (a pro spisovni jazyk: esky), ktere ji mnoho v historii tom,

atku mylenka Slovanstva

:

Co

:

Slovan a Cech.

49

na sobe nese, a v cizine za spolene nam vem CechosIovanum prijato jest, vude kde o celem naem narodu re jest, uivati ? Poaci V tom ohledu takto se v'yhnuli zmatku Obyvatele kralovstvi Polskeho naz3>vaji se koroniari, a Poaci jsou vichni dohromady. I my bychom provincii Ceskou nazyvati mohli vyhradne »kralovstvfm«, a Cechy by pak vechno dohromady sloulo pak by se, kde by rozdfl provincialni vytknouti zapotrebi byo, i

:

obyvatele kralovstvi jmenovati mohli, ku

pr,

korunari,

posavad

Moravane, Slezane, Slovaci. Vichni ale jsou echove, echove v kralovstvi, echove na Morave, Cechove na Slovensku. A nebo se snad Provensale, Vendejci, Burgundane nechteji jmenovati Francouzi: a Sasove, Pruaci nenazyvaji sebe a ostatni jako

—

Nemci ? S mylenkou Slovanstva vznikla touha po spojeni vech Slovanu v jeden naród, s jedinym pisemnim jazykem;*; touha tato uskuteniti se nemue. Ky by aspo mezi nami Cechoslovany, co hlavnimi pestiteli teto krasne, velike, avak neprakticke mylenky, za

odmenu prava svornost ve vem, V jeden naród, a

vdy

s

jedinym

uplne

a

spojeni

pfsemnim jazykem nastay

trvaly,

Nejnefastneji ze vech Slovanskych narodu bj^l Ilirsky. Nejen ze skoro vdy v hrube poddanosti ')

ET.

Viz o tom

pHjy 3.pyrnxt

ve spis A. Budilovie. oómiiK-b

flasHKOBt

Oómec.iaBHHCKiii hshkt.

apeBHeu

ii

hoboh EBponbi.

BapmaBa 1892. Uvahu obifrnou o prci teto od Dr. F. Jokla prineslo Athenaeum X. 161 ad. Kapitola vye uvedena slova Havlickova v\^svetlujici vyla v ceskem pfeklade J. Hejreta v Pisku 1895. Havliek: Politicke spisy

I.

4

!

Kare

50

Havlicek:

u Turku a Ylachu, nepatrnych dilcu rozdelen byl a

Yzdychal

adneho

nemeli

line narodnosti ylaska

kodny

spojeni',

na mnoho maych jest, kteri mezi sebou

nejen ze ode

vech

stran roz-

madarska, nemecka, turecka, recka, vplyv na meli a z asti jej pomada-

ponemili,

fili,

e

:

poturili,

pofectili,

povlatili;

ale po-

tkao tento naród jete podivneji a hroznejf netesti V naboenstvi. \''yznavaji naboenstvi katolicko, fecke, unitske,

mohamedanske a

proti jednote

v narodu

protestantske

za naich

pro naboenstvf

jeste vstavu jsou

kresfanske jeden druheho trhati a

Co vak ji

nejnesnesitelneji

Hodna rana

!

asu,

kde se

a z lasky

zabijeti,

—

lide

jisti

jest,

i

ta

mizerna

na dve strany, C3Tilskou a latinskou, glagolitika pomahala vemu dobremu do ba dnve A k tomu jete rozdeluje cyrilika a latinka tfetice. V literatur a v ivote naród mluYici jednim nareim, nebof mezi srbtinou a ilirtinou (jakou v Zahrebe a V Dalmatsku pif) dokonce adneho neni rozdilu, vyZa naich asu, kde jimaje nepatrne provincialism\^ abeceda

deli je i

!

se

Yechno

jest

ovem

sbliuje,

sestreduje,

spojuje,

k politovani

takova malicherna rozdelenost k vuli abe-

a pokavad se nejakym zpusobem neodstrani, nebude naród ilirsky ve svete zaujimati takovou duleitost, jakou by dle pooeni, potu a jarosti sve cede,

miti mohl.

Slovanstvo a slovanska vzajemnost uinilj^ v tom Ilirum nejduleiteji pomoci, skrze ni nauili

ohledu

povaovati za jeden naród; Srbove, Bosaci, Hercegovci, ernohorci, Dalmatinci, Chorvate, se jini Slovane

Hraniafi, Styrti

i

krajinti Slovenci otevfeli

oi

a na-

Slovan a Cech.

51

e e V

podobneji jsou ne posud myslili; pochoniemnosti zahynou a v boji s velikymi silnymi narodnostmi utonou, pakli jete dele pestovati budou mnostvi maych literaturek, kadou s jinym podivnym a nemotornym pravopisem.

hlidli, pili,

si

I podarilo se v Zahrebe, kde vlastne nejvice narodnimu ivlu misto priznive byo, utvoriti stfedite jiniio Slovanstva nerecke viry; vzdeany ji dosti jazyk starych Dubrovnickych spisovatelu a nas esky pravopis prijati jsou co blahoslavene spojidlo vekereho dolniho Slovanstva. Proti jmenu Ilir vedla se sice jete oposice/) avak nenahhzime, proc by se prijmouti nemohlo na jmenu zajiste mao zalei, jake jest, ale nejake spolene jmeno miti nevyhnutelne zapotrebf k udreni pevneho svazku a jednoty. A proto myslime, by tu vechny uene dukazy a domnenky pfestati, a jenom baho celku, budouci velikost narodu ;

e

a

pred

oima

prece

vemi od jmena spoeneho

byti

Kademu vetimu

mela,

ktera,

se to ti-eba nezda, zavisi.

narodu prejeme, aby se co

testi dopracova,

mona

k nej-

a jinim Slovanum krome

priiny vechno dobre pi-ati a jim dle monosti pomahati, protoe mezi nami a jimi veika anaogie jest, kterou kady, kdo veci rozumi, sam nahieti musi. Cesi a Iliri mohou byti pobratimci, oni mohou ukazati svetu ridky, ba neznamy posud prikad pfatestvi dvou narodu. Vechny priiny toho a duvody nedaji se zde tak pojednou toho zvlaf

)

jete marne

Zviate Srbove vystupovali

jmeno

-vrhovali

pHjati

EapmaBa

1894. 162.)

Ji!ioslovane.

proti

pojmenovani

(Ky.iaKOBCKiiI, 11.:

lUyri a naII;i;iiipii3M'i..

4*

;

Kare Havliek:

52

uvesti

budeme vak jete

:

leite veci mluviti,

asteji budoucne o tak du-

ktera pro oba narody velmi dule-

ita a uitena jest a teprv bud. Opravdive tri narei jazyka ilirskeho spojily se ji V jednu literaturu, a spojeni toto vdy upevovati a iriti se bud. Tim vice vak litovati musime, ze kdy se tato tei vec podarila, pfece k vuli pouhe liter, k vuli pouhe nekfesfanske naboenske zati cely naród, cela sfla jeho na dve rozpoltena byti ma; nebof re, jakou v Zahfebe a v Dalmatsku pii, uplne A neni nadeje, jest takova jako se v Srbsku mluvi aby kdy toto rozdvojeni tak stateneho narodu prestalo, le ze by se v Srbsku latinska litera prijala ve !

svetskych

spisech,

a

podrela.

Tim by

(o

bystrym hlavam

proraziti

pfiytelenim

ziskali

jenom pro naboenske cyrilica ky by se to nekdy podafilo

se

!)

nejen

Srbove sami velice

k ostatnim osvicenejim

litera-

turam Evropejskym, tim by se emancipovali od zahubneho pro samostatnost svou vplyvu rustiny, ktery posud tak veliky jest, ze snad ku pf. novinam Belohradskym Rusove lepe rozumeti mohou, ne sami Srbove tim by se teprv jak nalei zvedla literatura ilirska, kdy by cely naród kady spis isti mohl a kdo yypote vechny jine blahodejne nasledky prijati Vime dobre, se tomu latinskeho pisma!

a

;

e

knestvo srbske protivi, ale prave tim by ziskalo naboenstvi, kdyby se cyrilicy jenom jakoto svateho ctihodneho pisma v naboenskych spisech uivalo Latinsti Ilirove nemohou adnym zpusobem cyri!

licu prijmouti,

leho

narodu

ma-li stat,

se tu tedy

zavisi vec

—

neco pro spojeni ce-

jenom od Srbu.

I

zde

Slovan a Cech.

doloiti musime,

ab}',

kdy

53

se cele Slovanstvo v jeden

aspo

naród, v jednu literaturu spojiti neda,

mue, zanedbano

stati

nebylo

ratury a ilirskeho narodu, aby

jednotlivych prospechu

i

—

co se

to,

spojeni ilirske

lite-

zde ustoupila marnost

veobecnemu.

Bulharove posavad jete osameli stoji a uriti se neda, budou-li sami pro sebe, nebo-li se z nich stanou Rusove, ci Ilirove. Rusove se o ne sice dost opatrne staraji,

vak

jako o tom sam osobni zkusenost

pevne,

ze se prece

z vnuknuti

konene k Srbum pridaji, z eho baho vykvesti mohlo. —

mam

doufam stracu

:

anjelu

jedine

by pro ne

prave

Jazyk ilirsky vynika nad jine slovanske bohatosti korenu a blahozvunosti svou, to jako mnohe krasne staroslovanske zvyky, ktere se v jihu zachovaly, a raznost, zmuilost, prava svobodomyslnost (nejen lechticka, jako v Polsku) mohou se vichni ostatni Slovane od Iliru priuiti. Zvlate nasi eske poesii, ktera posud mnoho blahozvunosti nevyplodila, nemohlo by dukladne studium jazyka narodni poesie ilirske na ujmu byti jako by obema nam, Cechum Ilirum, dobre byo, vzajemne vlastnosti sve trochu si vymeniti my od nich statenost, poctivost, i

a

;

i

:

nezkaenost narodni, a oni od nas zas trochu industrie, a toho Ernstu v ivote, kteremu jsme se drobet ji od Nemcu nauili, pro ktery ale posud jete ani my, ani

dny Uprfti

jiny jazyk sIovansky slovika nema. se

nemue,

e

Ilirove

ze

vech

ostatnich

Slovanu nejdale v umeni, vedach a vubec ve vzdelani pozadu zustali a tu prave mohou pouiti pfileitosti z lia od ostatnich Slovanu, co jim velmi snadno, ;

i

Kare Havlicek:

54

teratury,

veji co

i

z praktickeho ivota,

mona

i

z jazyku (toti no-

ktera posud jazyk jejich nema)^

slova kultury,

nejvice kofistiti.

Jedna

vec

asem svym Evropejskych

prislibuje

narodu Ilirskemu v rade narodu

zvlate

a znamenitost

velikost

myslim rozmanitost astek, z kterych pod kterymi stojf. Jete vdy se

:

a vplyvu,

sestava

pozorovati mohlo, ze se ve svete rozmanitost, pakli V jeden celek soumerne spojena bya, neminula s velikymi nasledky, a dobre pooeni a rozline nestejne

sousedstYO jiniho

rui nam za budouci ivota tohoto narodu. inim tenare na to, ze v Ilirech Slovanstva

znamenitost literatury

Pozorna zde

i

cele ostatni Slovanstvo jest

:

Cechove, ponemili,

eneji

na snemich,

ilirska

s

malem jako representovano a

pnsadou

horlivi katolici,

;

Bosna

Belorus

;

ilirstf

jako

protestanstvi', ilirstf

ilirti

nejvycvi-

Poaci, bufii

lechta vechno a sedlak

Rusove, kupci, fecke viry

je hlucha,

neinna.

a Cernohorci jsou

v otroctvi

ilirti

s

cy-

klesla

Kozaci. Opravdu

(akoli omnis similitudo claudicat)

jsou tyto analogie

napadn ji

velmi

jsou

tyrsti

V i'-emeslech; Chorvati jsou

nic; Srbove jsou rilicou

v

korutanti

Slovenci

jen

proto,

ze take zrovna v tom

poradku za sebou tyto zeme lef. Pfistupuji

jednani, k

te

budoucnosti

Rusu,

prave

Malorusu

Slovanstva. a

Polaku

o SIovanstvf,

Jest to

pomer

mezi

sebou.

narody slovanske dohromady mnohym snad trpke ktere jsem hned na poatku

tyto th

ospravedlnf nejlepe vechny,

yyroky

asti sveho po-

okolnosti, ktera vlastne rozhoduje o cele

mylenky

Tento pomer, jak stojf,

k nejduleiteji

Slovan a Cech.

—

sveho pojednani uinil, a

55

uiniti musel.

Opatrneji

bych by mohl zanechati tyto prikre, a u nas neobvykle sady ku konci, aby se tenafstvu celym pojednanfm ji ponekud oblomenemu nezdaly tak podivne a (jak rikame) paradoxni ponevad ale v tak duleitych vecech za potrebne uznavam, aby si hola, nezakryta pravda sama cestu prorazila, postavil jsem hned na cele zjevne vyznan{ sve, kam smefuji, a doufam, se konene nejveti ast tenarstva s nahledy

a

;

e

temito spfatelf.

na

Cele Slovanstvo je \iastne

rozdeleno

(rozdeleno

V spojeni nejsou,

pravim),

toti jedna

stvo (Cechoslovane), druha

a

tfeti

vy eh

o

tri

nestejne

asti

mezi sebou

ktere

ast zapadni Slovan-

jini

Slovanstvo

dni Slovanstvo (Rusove, Poaci

(IIirove),

a

Mao-

rusove).

Spojeni musi

se zde arci jenom v zevrubnejsim smyslu brati, nebof ze nektery Rus neb Polak do Cech prijede, a kdy bohaty jest z ertu a k vuli demonstraci do Matice ^) vstoupi, ze nektere rusk, polsk knihy teme atd. to se jete spojenim nazvati nemue. Akoli sic Rusove na jini Slovanstvo ponekud vplyv maji, jako v Bulharsku, v Srbsku a V Cerne Hor, prece vdy jete ohledem na ten veliky vplyv, ktery Rus, Polsko a Malorus na sebe Yzajemne m e 3^, maji a dy m i t b ud ou, fici musime, ze nyni tyto tri asti, Yychodni zapadni a

a relativnim

v

1

i

:

jini

Slovanstvo,

jsou. (Ne

kada

vdy tomu

tak

sebe

pro

byo

:

Polsko ku

asteji v takovem spojeni byli, ze )

Rozumej do »Matice ceske«.

stoji

a isolovany pr. s

Cechy

stejneho pano\^nika

Kare Havliek:

56

s

vdy

tomu

bud

ku pf. Cechy budoucne v mnohem veti vzajemnosti budou

mivali

ne

;

a ne

posavad.)

— —

tak

Ilirsko

:

—

Prehledneme v kratkosti dejiny velikeho Slovanskeho yychodu, a osudy techto tfech velikych slovaiiskych narodu, a uvidime, jak jeden po druhem snai se o primat, o hegemonii nad ostatnimi dvema, co se snad z te okolnosti zemepisne ponekud vysvet!iti da, ze mezi temito narody od pnrody adne hraaice ur-

eny

nejsou.

Napred vladl Kijev a Malorus, tam se utYorila ostatni prvni mohutnost rie, a zdao se, ze Polsko nyneji Rus do fie te vtaeny budou. Brzy vak i

i

klesla velika

ne

Vladimira')

a

s

ni

upady

vyhh'dky

—

na samostatnost narodu Maloruskeho. Nyni poaly yznikati najednou naród polsky velkorusky, napred, ponevad stredky jejich Krakov a Moskva velmi od sebe Yzdaleny byy, jeden o druhy nedbajice potom vak tim vice prichazejice mezi sebou do rozlinych pomeru, im vfce se moc obojich irila, im vice se hranice rii jejich vzajemne bh'ily, konecne spou bezprostredne hraniiti poaly. Tak se setkali dva nad miru podobni a nad miru rozdini velikani podobni v anarchii a nespravedivosti domaciho znzenf, rozdini ve vife, jeden samovladafsky, druhy aristokratsky. Brzy nastaa mezi i

;

a

:

obema zaf, po zati vojny, a z vojen utYorila se poznenahla takova nenavist narodni, ze jeden o zkazu druheho usilovati poa, a tak jete podnes stoji

a

obe narodnosti polska ')

i

ruska,

na

proti sobe.

Yladimir, stolny knize kyjeysky, panoval od

r.

——

980 do 10 ló.

:

Slovan a Cech.

57

Ovem

je lehko objimati v duchu a Ifbati vekeren nemeti kosmopolit, takova ctnost je velmi obroYska a pri tom nejlacinejf ze vech, ponevad

svet jako

se

pouhym

vetrem, slovem yyplniti da. Ale pry laska

skutkem

se okazuje

ponevad

Slovany,

Mam

!

nami

s

tedy

milovati

vechny

puvodu jsou a tedy milovati Rusy Po-

stejneho

podobny jazyk mluvi, mam Rusove Poaci maji milovati nas. A ta laska ukazat skutkem Prosim, rate si techto se ma Dve strany se spou nekolik slov premysliti. o ivot a o smrt potykajf, naród rusky s narodem i

laky, a

i

!

polskym,

kterak

—

mono

je

Nedret

obema

s

sympatisovati,

sjednou ani

s druhou zatakoYou lasku obe strany stranou, se podekuji'/) akdo sjednou stranou jest, musi byt nepfitelem druhe. Mohli jsme i sami na sobe pozorovati, k emu takova neprakticka, skrze moc poesie vypestovana laska a sympathie Slovanska vede. Jenom lidi papoukujici po jinych mylenk}'- mohli se pri takovych pomerech

oba

stejne milovati

udret

polsko-ruskych

teko

byo

ale

stanovite.

?

ve

na prave, na pravdive

byli nakloneni

a nenavideli ruskou,

jini

vestrannosti

slovanske

se tu

postaviti

Nekteri

ani

narodnosti

naopak, a

to

polsk

mela byt ve-

sloranska yzajemnost.

Sam

o sobe

fasy proel

jsem

sve pomatene dovedl,

V

na priklad

uvesti,

jake

ne

jsem

sympathii,

rozmasti a v poradek uvesti jsem Polakum nenavide Rusy, opravdivy stav veci v Polsku blie

ale

pfal

seznal, jakmile mi pred -)

zde

ve slovanske

nahledy

Z pocatku

jakmile jsem

mohu

originale stoji

oima

»nepodekuji«.

spadla

rouka

poeticky

;

:

Karci Havliek

58

zakryvajici prosaickou bidnost a

polsk

slechty

jest,

moje V nenavist, Poaci. Dlouho

to

a z jakesi psychologick}^ velmi po-

oposice zdali se mi Rusove lepsi byti

chopitelne

jest Petr

zkaenost narodu,

promenila se hned naklonnost

:

vak

a nahlfdnul jsem, ze

netrvalo

to

ne

jako Pavel, Rus jako Polsko, zmizela slovan-

ska sympathie, nauil jsem se Rusy Polak}' povaovati pfi vi prfbuznosti jazyku, puvodu a obyeju jako narody nam Cechum cizi: nauil jsem se nahlfeti, ze nam Cechum neni dobre jisti polivku, do i

ktere

davna

jsme

nedrobili,

mezi sebou

yyjednaji.

Nemoudro

a co

Rusove a Poaci od

maji, af

a

si

to take

nebezpeno

staro-

mezi sebou

jest pnpojovati se

jakymkoli zpusobem k vecem tak netastnym a mrzutym, jako jest rusko-polska narodni

Nesmime

ostatne

zat".

na zaleitosti

rusko-polske tak

zaslepenym okem hledeti, jako vetsi ast ostatni Evropy a zvlaste Nemecko, nesmfme si mysliti nevinneho beranka v drapech vlich, nybr vezme, ze se vlk s ylkem potykaji, a kdo viastne mezi nimi berankem jest (ze Malorus), o tom povime nieji. Poaci sami dnve tak stali o zahubu Ruska, jako ted naopak

daremnymi kousky hledela republika zniRusove ve Yarave, tak byli Poaci v Moskve; do chramu ruskych staveli na potupu a z bujnosti kone, a hanebnym zpusobem hubili zeme vekoruske. (Jak se k Maorusum chovali, neopomineme pfidati na svem miste.) Akoli nemueme schvalovati jednani Rusu v noveji'ch asech proti Polakum, pfece by nespravedlive byo zamleti, ze nasilim,

Isti,

iti rfi ruskou, jako jsou ted

jim nejvice

jen takovou

mirou

odme^-uji,

jakou jim

i

:

Slovan a Cech.

davnej v

as

5S>

mohutnosti sve Poaci

merili.

Tu

se musi'

jenom: >^Dnes mne, zejtra tobe!« a teko by byo uriti, kdo vice vinen jest. Dobre vim, by mi tu nekdo namitnouti mohl >->V takovych tedy okolnostech jest bratrska, opravdu ffci

e

slovanska

povinnost

nae

starati se

o smireni techto

dvou narodu, jako pntel nedorozumeni mezi svymi narovnati hledf. Pak pfece docflime ideau

pi^ateli

sveho,

SYornosti

mezi

vemi

Slovany.«

K

V3'vra-

ceni teto namitky postaram se dokazati, ze se rozepfe

a boje mezi narodem polskym a ruskym

nikdy

uti-

nemohou, a zde prichazfme na malo-

iti a zkonciti

ruske stepe.

Ukrajina jest ustavina kletba, kterou Rusove, jest jabko nad sebou vyfkli Poaci nesYornosti iozene osudem mezi tyto dva narody, jest pninou ustavine nenavisti mezi obema, pokavad jeden zcea pokoren nebude. Pomer, v jaky napred Posko a pak Mos
sami

i

i

V Posku V Rusici panovaa nevoe, a jenom obirnyci stepici Ukrajiny projidel se Kozak vony, jako bujny vitr na techto stepich utvoria se poznenaia svoboda primerena idskemu dustojenstvi, jake nebyo ani v Posce a na Rusi, r3'tirsky brani zde kozak vast svou, svobodu a viru, a zahane busurmany (mohamedany). Akoi mezi nimi byi muove velikych sovans^yci narodu (i veikyi

na

:

Kare

•60

Havlicek:

poet yyhnancu eskych) prevladal vdy ivel malopodrusky, -a ponevad vetina narodu maloruskeho danosti u polsk lechty bya, musela vzniknouti nev^

navist mezi temito volnymi Malorusy, kteri jenom jineji asti Ukrajiny zaujimali, a lechtou Polskou (Lachy). Nastay pak jete horsi pnin}'' k nenavisti Malorusove vichni horlive vyznapro naboenstvi ;

vali

feckou

viru,

a Polska lechta s jezovity nekresfan-

skym, nelidskym, lstivym, Bohu a Kristu nemilym zpusobem, usiloyala jim vnutiti katolicko naboenstvi. Zuril boj Malorusu proti Polakum, v kterem se pachaly ve udatne hlave hetmana BohKJabelske ukrutnosti dana Chmelnickeho*) upevnila se mylenka osvoboditi dokonce naród od vplyvu Polsk lechty a utvonti samostatnou maloruskou fisi ale okolnosti nebyly priznivy, a tak se musel s asti sveho narodu dat pod ochranu stejneven'ciho cara, ana ostatni veti ast Yzdychati nepfestavala pod pretekym jhem rozpustile ;

;

polsk.")

aristokratie

Aspo

ast,

ta

ktera

se

bya

dala ruskemu caru pod ochranu,

uivala jete nejake obmezene samostatnosti hetman Mazepa^) chtel pouiti okolnosti a zaloiti svobodnou, zcela samostatnou fisi maloruskou, ale Petr V."*) zvitezil, a Katefina^) zni;

^)

^

Bohdan

zachazela

mueme ^)

hetman kozacky,

Zinovij Chmelnickij,

zenirel

[Jak ZYifecky tenkrate lechta v tech krajiniich s

a zvlasf

obirne Ivan

polska lechta

s

lidem riiskym,

r.

Hdem

1657.

sryni

o tom zde ne-

jednati.]

Stetanovic

Mazepa,

hetman

kozacky,

il

1672-1725.

R.

v

letech

1640-1709. •)

•se

Petr Yeliky,

car

rusky,

il od

r.

carem. •')

Katefina U. vlddla v letech 1762-1796.

1689

stal

Slovan a Cech.

61

poledni jiskru svobody maloruske, a dala lid^ posud osobni volnosti poival, v rabstvi, a tak zhasl naród stateny, maje z jedne strany Polakj^, z druhe Moskvany za pany (za lechtu), a poal byti jenom nejnii luzou ve sve vlasti, chranene dlouhoila

ktery

km

a

vlastnich predku.

Neni nadeje, aby se kdy opet z mohyl (hrobu) pOYznesli vzhuru bujni oiiove ukrajinti, jenom strasne, bohatyrske

dumky

a pisne

budou vene

hlasat svetu

netastne osudy narodu maloruskeho, a velike mohyly, rozstaveni to po cele zemi stracove minulosti, vene se budou zasmuile divat na kiesie syny ukrajinske, nad kterymi se zdaji kvileti hejna ernych ptaku, poletujici od mohyly k mohyle. — — Duch narodu maloruskeho pohfbili Poaci a Rusove, ale o velike telo poali se deliti, a jak obyejne byva pfi deleni, poali se svarit a podnes se jete nepoi

—

Poaci, vydavaj{ Oba dva narody, Rusove malorusky jazyk (kteiy ostatne od polod rutiny stiny tak vzdalen jest, jako ku pr. etina od poltiny) za narei sveho jazj^ka obzvlat Poaci snaili se v polednich asech, vidouce velikou prednost na strane dost smenym spusobem lid svuj rusk, velijak podmaneny malorusky jenom za zkaene nejake Marovnali.

i

i

i

;

i

jenom za patnou

zury, a jazyk organicky Malorusu,

nejakou a pokaenou poltinu vydavati. Moskala (Kacapa) Akoli ostatne Malorusove Polaka (Lacha) nenavidi, a od obou dle vech svych i i

vlastnosti

co dritele

znane

na sve strane maji

,

a podstatne

Maloruska

ne

se

mnohem Poaci

:

lisi

:

pfece Rusove

prizniveji

S

t

e

j

n o s

t

okolnosti

v

e

v

f

f

e

:;

€2

Karol Havli'oek:

(recke)

anahodilastejnostnarodnihojmena,

zvlate zde rozhoduji. Moskvane vzali zde zrovna takovou politiku, jako davnej Poaci s Litvou jako se tito s ni pobratfili, aby ji pohltiti mohli a popoltiti tak, ze tam ji nyni cela lechta je polska: zrovna ;

tak delaji se nyni Moskvane bratry Malorusu, a pod zaminkou, jako by se za utisky uinene drive vire rusk a narodnosti od Polaku pomstiti chteli, vydiraji jenom poddane Malorusy z rukou Polaku a berou si je sami za poddane. Tak poznenahla zacina vytiskovati lechta velkoruska ze vech byvalych yychodnich asti velike republiky Polsk lechtu polskou. Tu jsme tedy videli tri velike narody Slovanskeho vychodu, z kterych kady ostatni dva velBfii nenavidi a take spravedlivou pfiinu nenavisti ma. O bratrstve zde nemue byt rozumnym spusobem adna re. Nic mene jako na vzdor pfece u techto narodu mylenka Vseslovanstvi pruchodu, ba obliby nala. Zdao by se, i

e

to proti

mne svedi

V jakem Poaci jali,

dokae

i

:

zatim

ale

prave ten spusob,

Rusove Veslovanstvi rozumeli a

to zas nejvice,

ze nezasluhuji

nasi

pri-

sym-

pathie.

e

ja smyRusove (nemluvim zde o vlade, proto rusk vedeti nemohu), chopili se idei \'eslovanstva, jak fikame, zuby nehty. V celem svete, zvlat ale v Evrope jsou Rusove bud nenavideni neb opo\Teni (a to skoro na porad z dobrych priin) byo jim tedy divno, ale nad miru prijemno nalezti prece nekde na zapade pratele. I spfatelili se hned, a sbratrili (se) s nami s Iiry, povaujice se vak potaji za starsi bratry, za poruniky nae. Ruti panslaviste sleni vlady

i

!

Slovan a Cech.

toti dle sveho poetileho smyleni

63

i

o nas

i

o Ilirech

bychom radi pod jejich vladou stali pevne jsou presvedeni, ze jednou vechny slovanske zeme v moci sve miti budou Tef se ji, jaka jim porostou V Dalmatsku vina. Tito panove poinaji vude misto rusky ffkati a psati slovansky, aby pak misto slovansky zas take rusky nci mohli. Sam osobne jsem se na Slovensku dovedel a presvedil, ze dva ruti profesofi B. a S.,*) cestujice Slovenskem Slovaky popichovali, aby se od nas Cechu V literatur odtrhli a samostatnou literaturu zaloili, dokazujfce Slovakum, ze jejich jazyk jest mnohem lepsi a slovantejf ne esky, ze se kady kmen slovansky samostatne vyvinouti ma atd. To arci vechno se domnivaji, ze

!

a.

!

!

!

jen z bratrske slovanske lasky, a ne snad dle zasady:

—

divide et impera. Take jsem se dovedel krasnou anekdotu v Moskve o 10.000 rublu (asi 12.000 zl. r. .),^) kterymi tinti

Rusove

Ilirove

(privatni lide)

prijali

v

aby

dovesti chteli,

literatur

cyrilskou

Yechno

la-

abecedu.

jen z lasky bratrske, bez ohledu roku 1806 vyla v Petrohrade brourka »Pise o vysvobozeni Srbska«, v ktere se Alexandr I. jmenuje Yelikym Slovanskym carem, a ktera se koni tim, »e cela Rusko-Slovanska sila jde vysvobodit vechny sestry !

A

sve od tyranstva«.

tam:

Ve zvlatnim poznamenani

»Sestry ty jsou:

Polsko,

Prusko,

pravf se

Mie

Saska,

Myslim, ze H. narazi zde na professora slavistiky na uniMoskevske Osipa Maksimovlce Bodjanskeho (1808 1877) a na professora slov. filologie na univ. Charkovske Ismaila Ivanovie Sreznevskeho. (1812—1881.) ')

—

yersite

•^)

12.000

zl.

str.

= 25.200

korun.

!

!

:

Kare Havlicek

64

Slezsko,

Uhry,

Cechy,

Styrsko,

Iliri

Tirol (sic)^

ciii

Korossko (Karinthia), Dalmatie, Dubravnik, ernahora, Albanie, nova Alaunie, Epirotie ciii Maa Rus (! !), Bosna, Bulharsko, Sedmihradsko, Multany, Valasko, stara ruska Hali, a slovem vechna plemena a narody Slovanskeho puvodu.« Nemue se nci, by zde byl ktery slovansk3> naród \ynechan, neni-li nekolik novych primyleno a pfisloYaneno Nemoku zde obirne Yechiio vypisovati a na svedectvi uvadeti, co jsem v Rusich o Slovanstvu mluviti slyel a yyrozumel dosvedti vak mohu, ze Rusove Benatky,

e

!

:

s

ostatnimi Sloyan}^

nikoli bratrsk}'-,

a sobecky smyleji. Jak

by tedy

s

smeno,

tajnym nepritelem

nybr

nepoctive

jak neprakticky

svym,

ktery

byo

rouchem

bratrskym chtivost svou jen zakryva, bratrovati se Pfiznayam se, ze mi Madari, co zjevni nepfatele Cechu !

i

Iliru

jsou mileji

ne

—

Rusove, kten

s

Jidaskym

po-

Cechove jsme a Cechove zustati hodlame na vdy, a nechceme se stati ani Nem ci, ani Madary, ani Rusy, a proto budeme k Rusum chladni, nechceme je dokonce nenalibenim

prichazejf

nas vstrit do kapsy.

videti.

budme

k Polakum, Poaci se svazanyma ruk a m a. Povedomo, ze dnve Poaci o Sovanstvu pranie vedeti nechteli, nazyvajice ho Rusismem, teprve kdy demokrati a emigranti poltf ve Francouzich na fastnou tu myslenku pfili, ze by snad ostatni Slovane take s Poaky zarove ehkomyslne revouce vyvadeti, a Ale prave tak chladni

jsou take Rusove, jenom

i

ze

tudy Jim v jejich patne yypotenych planech posouiti mohli tu teprva poali se s nami bratrovat, a :

!

Slovan a Cech,

ji

ve sve lehke sanguinicke

si

65

myli

predstavovali,

jak budou oni hegemonii vest mezi zapadnimi liberal-

budou

nimi Slovany, jak se za ne

budem

s

Blazni byli, kordy meli

!

—

krev a lepsi rozum.

nejsi

budeme

ho jmenovati),^)

nasi vudcove,

oni

kadym

biti,

My

jak

zatim ale

mam chlad-

Byl take jeden Polak ktery

hojnost knih polskych posila,

my

koho oni nenavidf

jen

proto

ponevad

do

(ne-

Cech

myslil, ze se

asem svym popoltime!! to, ze Rusove Poaci Znamenite jest konene Slovanu yyluuji: vzajemne z potu Ruti jedni druhe ueni dokazovali o Polacich, ze jsou neslovanskeho plemene Sarmatskeho (a po tichu reeno, polska lechta i

i

sama

drfc svou krev za neco lepiho, -selska), a Poaci zas dokazovali o Rusich, ze jsou mongolskeho puvodu. Ani Rusove ani Poaci neumeli posavad z mylenky Slovanstva tak koristiti, jak by pro ne nejprospesneji byo. S jakousi vihackou nadutosti hedi oba narody na nas Cechy s vyky dou, jakoto na nepatrny narodek akoli se jim pfi tom zrovna tak deje jako vdy ve svete, kde se naduty s priinivym

ne

tak smylela,

slovanska a rusinska

je

•

:

skromnym lovekem schazeji. Tei mne veice, ze zde mohu s chloubou rici, kterak my echove, akoli dle potu a mohutnosti Rusum, Polakum nepatrny naród, pfece u vech

proti •)

povedi byl

Polak zde mineny jest dle vlastniho pfiznani H-ova J.

Maemu Adam

zrlate ve styku

Junosza Rociszewski (1774

s V.

Hankou

a velike

— 1844),

v odktery

mnostvi knih venoval

(Viz: Korespondencya pana Adama Junosza musejni. Rociszewskiego z Wacawem Hank. (Refleksye z czasów odrodzenia) 1829—1844. Przes Edwarda Jelinka. Pozna 1894.)

bibliothece

Havliek: Politicke spisy

I.

5

:

Kar! Havliek:

66

rozumnych a vzdelanych ve veti vanosti stojime se vude o naich pfedcich, o velikych

jak estne

eskeho narodu

skutcich

mluvi, jak pochvalne se

nae

upnmne a opravdove snaeni v nejnoveji dob ode vech ctihodnych lidi uznava! Rusove jsou vude V nenavisti, Polaky jenom vude lituji (nesnesitelny

mue

los pro

praveho

jiste se

zalibenim,

s

litovanu byti

uctou

!),

ale

svet hledi,

na nas Cechj^ chladnou,

jak

pevnou rukou sahame do kol osudu, chtejice ho v behu jak svymi tvrdymi, eskymi hlavami tak setrvale bijeme do steny predsudku a protivenstvi, Krasne, velike to podivani na naród stase shroutf! zastaviti

;

a

tene

a

mune

bojujici o sve zachovani, o svuj ivot,

mam se snad lekati velikych a mnomam malomyslneti pfed obtinou, necestou, kterou kraeti musime Mam se

o narodnost

!

A

hych prekaek, prfjemnou

?

—

Cech snad detinsky, nemuzsky najineho spolehati? se prace a prekaek neleka, Cech nezmalomyslni, Cech se

na jineho nespoleha:

Cech

a

pfemue

pilneji pracuje,

neni po-

se pfiini,

Yechno. Prave proto, ze se u nas

na lepim historickem zakadu, ktery marne, a pri lepich okolnostech z ohledu \^eobecneho Yzdelanf naeho lidu, my Cechove prece jete V umeni, v literatur a vubec v testi narodnfm Rusy Polaky pfedhonime. Akoli v potu mnohem slabi jsme ne Poaci a Rusove, prevyujeme pfece na poet V duevnim ohledu aspon Polaky ponevad v Rusich a V Polsku jenom lechta fsti umi a v literatur naród representuje, ostatni ale naród v duevnim, literarnim ivote temef adneho uastenstvi nema. chybnosti,

ze

i

i

i

;

:

Slovan a Cech.

67

Zde jete jednu okolnost pomeru narodnosti rusk, polsk a maloruske vynechati nesmime toti vychodni Halic. Obyvatelstvo vychodni asti Halie jsou Rusini (Malorusove) a dohromady s uherskymi na poet tri :

miliony vynai.

To

jsou jedini Malorusove, nestojici

a

pod vplyvem narodnosti velkoruske. Ponevad vak posavad vdy od lechty polsk v naboenskem polii

tickem ohledu utiteni

byli, a narodnost jejich nikterak uznavana, tim mene podporovana a vzdelavana nebyla panovalo o nich vdy domneni, ze s adostivym okem

do moskevske rie

hledi,

kde zvlate naboenstvf

slavne panuje. Znemiti tento

lid

neni

mona,

jejich

zpoltiti

neni radno, kdyby se ale narodnost jejich uznaa, poa podporovala, a na zaklade historie maloruske, nafef maloruskeho vzdelavala: nejenom ze by tam Yechny sympathie rusk polsk prestaly, ba tito

jistila i

i

z ohledu narodnosti svobodni a samostatni Rusinove,

by se prirozenym behem hlavni antagonist Velkovelika ast ostatnich Malorusu a naopak by Vlada nae uinila sice s temito sympathisovala. ji jeden hlavni krok tfm, ze mezi Rusiny aspo jeden yyi Yzdelany stav utvonla. Drive toti vechni drobet yyi byli Poaci, a nae vlada dotovala pofadne knestvo fecko-unitske a postavila ho s katolickym, i ve Yzdelani ve vanosti na stejny stupe (dnve byli popove ruti V Halii pouze nevzdelanci v niem od ostatniho lidu se neliice), a tim ji dosta naród v dustali

rusu,

i

—

i

evnim

ohledu nejakou representaci.

Kdyby mu

ted

jete koly popfany byy, kdyby zavazek k lechte tak tuhy nebyl, a kdyby jmenovite zahubnymi normalkami uetren byti mohl ziskal by se tak naród temef :

;

Kare Havlicek:

68

novy, zcela a uprimne vlade oddany.

Do

podrobnosti

rozpravu re iriti nemoha, odkadam nekde k pnznivejimu mistu. Konene jete za dobre uznavam hlavni pninu uvesti, ktera mne pohnula, abych oduvodnene mineni sve o Slovanstvu verejne zde v novinach pronesl. Znamo jest kademu, kterak zlomyslni lide, zvlaf nemeti spisovatele v fisi ustavine poctive a bezelstne snaeni nae o zvelebeni narodnosti a jazyka naeho Yelijakym podskonym zpusobem zle yykladajf, vinice nas u vlady, jako bychom zradu proti ni ve spolku s ostatnimi Slovany zamyleli. Dobre zname sobecke

zde o tom o tom

dalsi

a

priiny, z kterych se

nam

tato

krivda deje,

ponevad

by nas radi ponemili a tak svuj naród nasi zahubou rozmnoili a povznesli, nad miru protivne jest zvelebovani' a vzrustani narodnosti eske. A ponevad tedy spravedlivym spusobem nic proti

temto lidem,

kteri

nasi narodni veci miti pratele

nemohli,

Rusu pfed celym svetem

hledeli

osoiti.

nas

co tajne

Akoli

ne-

mezi nami vubec a snad jinde uznana jest, uminil jsem si prece, dokazati, ze takove sympathie mezi nami, Polaky i Rusy ani pravdivost tohoto

obvineni

i

nemohou, jako o cele myslence Slovanstva Yubec jasne se yyjadriti, aby budoucne takovym lidem ta poledni branka, z ktere proti nam vypady inili, zayfena bya. Z te priiny sepsan jest tento obirneji lanek obirneji pravim jen s ohledem na misto, kde vytiten jest, nebof myslim, by se o veci pro nas tak duleite mnohem obirneji a na mnohych mistech srozumitelneji a s mnohymi vyklady, ktere jsem zde pro byti

i

i

e

i

69

Slovan a Cech.

Co jsem napsal vyplyva z teni skoro veho, co posud o zaleitosti Panslavismu psano jest, a z osobni zkuenosti me, kterou jsem dilem na cestach, dilem z knih o slovanskych narodech nabra, a vechno zde napsane jest

kratkost dati nemohl, jednati melo.

liplne

presvedeni moje. Hlavni zasady celeho pojed-

nani, ktere zde jete dohromad}^ sestavim, jsou

tyto

:

Slovane nejsou jeden naród, nybr tyry tak samostatne a tak mezi sebou nespojene narody, jako ktereKady z tech narodu koli jine narody evropejske. Slovanskych sam pro sebe stoji, a jeden za druhy ani

—

V dobrem, ani ve ziem neodpovida; est a hanbu naPro velikou podobu jazyku rodni nemaji spolecne. slovanskych uiteno a potrebno jest kademu narodu

—

slovanskemu

co

literarne

Yimati, a z jejich

mona

literatur a

nejvice ostatnich

si

jazyku a narodnosti pro

—

Jenom mezi Ceskym a Ilirskym nasebe kofistiti. rodem mohou byt krome toho veti sympathie, protoe dle nynejich pomeru, jeden druhemu nikoliv nebezMocnarstvi peen, ovem ale prospesen byti mue. Rakouske jest nejlepi garantie na zachovani nasi a

—

Ilirske

narodnosti,

a

im vye

Yzroste

moc

cfsarstvi

—

Aby Rakouskeho, tim jisteji stoji nae narodnosti. nekdy Slovane vichni jedineho jazyka v literatur uivati mohli, je vec nemona a proto kade snaeni k tomu nesmyslne, a jako mareni asu kodne. Nikdo

e

oni jsou nyni v jedne zde nepoukazuj na Nemce, literatur spojeni, akoli mezi jednotlivymi nafeimi

mnohem Nemci ktere

veti mezery jsou,

byli

u nich

dnve ji literaturu

ne

politicky

jednu

mezi

spojeni,

utvonly,

slovanskymi. a

okolnosti,

nejsou

mezi

70

Slovany.

Kare Havliek: Slovan

Zkratka

s

a Cech.

hrdosti narodni reknu

:

»Ja jsem

Cech«, ale nikdy »ja jsem Slovan«. Kdykoli se nazvu

Slovanem, uinfm to vdy jenom ve smyslu uenem, zeme- a narodopisnem. Slovane maji tyry vlasti a ne jednu v]ast: a patriotismus slovansky jest jenom Lep jest o neco mene hori ne kosmopolitismus. mene lidf ale dukladne a vrele milovati, ne kadeho trochu.

H. Borousky.

:

lanek Havlikuv »Slovan a ech« dal podnet k novinafske polemice. Jakub Josef Dominik May (1811 1885), >Kvety«, zahajil proti r. 1846 skuteny redaktor asopisu

—

Havlikovi boj. V Kvetech z 7. (. 41. 163 — 164), z 9. (. 42. 166 — 167), z 11. (. 43. 191-192), z 16. (. 45. 178—179), z 23. (. 48. 191), z 28. (. 50. 198 199) dubna r. 1846 uvefejnen byl od J. B. Maleho polemicky lanek »Slovan a Cech* zneni nasledujiciho

—

I

Co den se osvetou,

V tomto case povstanou prorokove falenf.

opravdivejsi, staleji,

len

f.

moc hrubeho

nasili pfed sifici moci loveka dustojneji, kterato nazyvd se vefejne s my-

vic a vice mizi

ustupujic moci jine,

Organem

jejim

jest tisk,

zvlate tisk periodicky,

a pestitele jsou vichni, kteff mineni projevuji.

V oumyslu

pouovati

jine,

i

smyleni sve yefejne a tak usudku obe-

censtva je podvrhujice. V c e k u soudf obecenstvo vdy spravedive, a proto jako i, ze kdo co uitel jinych vystupuje, befe na sebe oufad svaty, vany a pfeduleity, stav se V celo mravniho pokroku loveenstva, musi veskere takove vefejne vystoupeni stati se s naleitou rozvahou, To vse pfisnou vanosti a slunou etrnosti obecenstva. se nespatfuje v pane Borovskeho lanku »Slovan a Cech* V Praskych Novinach, ano naopak vidime v neodpustitelnou lehkovanost, drzou opovalivost, nevedomost a nesetrnost obecenstva, co od nas nikoli jemu na ublieni ledabylo do vetru mluveno neni, an to v pln mife dokazati chceme. Nemuemet' toho trpeti, aby se litera1

nm

Kare Havliek:

72

nae, toto palladium naseho ndroda, takovymto zpusobem zlehovalo. Jest podivu hodno, jak skladatel lanku toho s neco malem pravdy smichal tolik patrnych Ii, tolik tura

makavho nesmyslu ldnek a

Chcemet'

!

ho tuto stopovati po cely

slova jeho, jak slusi, objasovati.

Hned na zaatku pravi »Jak obyejne b^va, stal se mylenka Slovanstva, jako vechny jin v e k e a :

i

tato

1

nove

mylenky,

kad^

modou

u nds, tak

e

pfed nekolika lety

skoro sebe jmenoval Slovanem, styd

mae jmno, jako nae Cech, Moravan, Slezan, Slovdk; kady dffve ne se poaluit mluvnici eske, pfebhl rusky, polsky a jazyky« atd. — Pan Borovsky nazyva mysejaksiza tak

j.

lenku Slovanstva velkou

;

opravdiva pak velikost nemfie

pan Borovsky

obstati bez pravdy,

ale

bojuje proti

te

mylence, tedy bojuje zoumysln proti pravde. Nova ta mylenka dokonce neni, jako pan Borovsky pozdeji

sam podotyka,

se obirali,

tedy

s

ru je. Pro pouhou dlouho,

a neni

e

ob

ji pfed stoletimi nasi pfedkove ji pan Borovsk^ patrne odpo-

modu

jeste

trva

pozorovat,

vdy rozifuje se a skoro stydel za jmno

spie

mylenka Slovanstva

e

silf.

pfiJi

e

by ochabovala, nybr by se byl u nas kady

sveho narodu, to

tvrditi jest ve-

opovalivost, ktera se niim omluviti nedd. Za jmno by nds kdy narodu sveho stydi se jenom zpozdilec, a to si mue troufat rici tonejveti dil zpozdilci byvali nejen pfed neliko p. Borovsky. To vak pravda jest, kolika Ity, nybr posud kady osviceny Cech, Moravan, Slezak s hrdosti takovym se byti vyznavaje Slovak dr ive, spou s pychou Slovanem se nazyyd. ne se poal uiti mluvnici esk, pfebhl rusky, polsky nktefi ovem posud tak a j. jazyky, neni pravda pan redaktor Praskych ini, a mezi takove nalei Novin a eske Vely, jinak bychom v tech asopisech to mnostvi hrubych a kfiklayych gramatickych chyb neitali. Dale teme: »a ti, ktefi nejpraktinji byli, kojili V srdci svm pevn pfesvdeni, asem svym vech lika

e

—

e

i

e kady

;

a

t

e

Slovan a Cech.

80

milionu Slovanu

(i

s

73

temi miliony,

co

jich

roste) jeden jazyk pisemni, jedny sympathie a

kterejmenovat neslusno

veci.

a

—

zatim

pfi-

vechny

jine

nedovoleno

jest, dohromady (sic) miti budou.« Proc pan Borovsky ty veci nejmenoval? ojednu neslusnost vice nebylo by tak ze, a beztoho povida dost veci, ktere zdravy rozum povidat nedoYoluje. stva

Pan Borovsky vyznava, ze ndm a Ilirum idea SlovanneJYice prospesnou se stal on ale zasazuje ;

se proli

ni,

tedy zasazuje

sezoumyslne proti veci

neJYice prospene. Hned na tu jedna,

to pravi

uchytili

:

»Mnozi u

nas, nerozumejice,

na

se slova a pfijali

sebe

o

vechny

se

ne-

potfebne fantasticke vysledky mylenky SlovanstV3, z pravych vsak a uitenych vyhod jejich adnou neokusili. A konene se ze veho udelala takova matenice, ze veti

asttech, ktefi sebeSlovany nazyvali,

ani

saminevedeli, na, proc aza, kamtovede, co to je« atd. — Jak jsme svrchu povedeli, kad^ osviceny Cech, Moravan, Slovak a Slezan nazyva se nazyval vdy Slovanem k nevzdelancum se idea Slovanstva nedostala — tedy veti ast naich osvicencu jsou neYdomci. Mne se zda, ze panuje matenice v hlave nekoho i

—

—

:

kam to vede, co to je atd., co pise. Dale pravi pan Borovsky: »Seznal jsem Polsko a nezalibilo se mi, 5 nendvisi a s pohrddnim opustil jsem Sarmatskó kraje. « Poslyste, milovnici lidu devatenacteho

jineho, ktery nevi,

—

—

souvekeho vam spisovatele On nema politovani pro zablouzeni lidska, on nema slzy outrpnosti pro bfdu a snfenost rozumneho tvora, on vychlouba se, ze cel^ stoleti

!

!

!

ze celym narodem pohrda! Pan BoroYsky vyznava »Kosmopolitismu jsem beztoho nikdy nemel ani za mak v tele,« a astokrate vy-

naród nenavidi,

:

jidi proti kosmopolitismu, bera toto slovo v jinem smyslu, ne jak je sobe rozumny, osviceny lovek vykladati musi.

Pravy kosmopolitismus zale

kadynatommiste,

1

na ktere ho

v

tom,

aby

yendpro-

Kare Havlicek:

74

postavila, povinnosti povoldni sveho verne vykondval. Celemu svetu najednou poslouiti popfano toliko mao velikym genium, ktefi obje-

zfetelnost

venim pravd mocne sahaji do kol duevniho pokroku sveta. Ostatnim lidem vykazan veti meni okres jich psobeni die schopnosti jejich,

cely naród.

a jen

yytene hlavy

Kdo neinnost svou vymlouva

rozifuji

jej

na

tim, ze se na-

zyva kosmopolitou, ten Ie. Jako pfi sloenem stroji kade sebe mensi koleko k hybani se celku pfispi'va, tak sebe nepatrneji lovek, vypluje-li prospne misto sve, k blahu vekerenstva pfispiYa a jako kdyby ono koleko toiti se prestalo, cely strój by se matl a v bhu stavel, tak kady jednotlivec, ktery povinnosti povoldni sveho nevypluje, pokrok vekerenstva zdruje. Pan BoroYsky vyslovuje »pevne a nevyvratne pfesved;

eni

ze Slovane,

sve,

Rusove, Poaci, Cesi,

toti

Ilirove atd. nejsou jednim narodem*. O neco dale doklda: »Komu kdy napado mluviti o ndrodu romanskem neb germanskem? Komu napado jmenoyati Vlacha bratrem panele a Francouze aneb AngHana s Nemcem do stejneho narodu poitati ? A zrovna tak jako panele, Portugezi, Francouzove, Vlai doliromady jsou Romansti nrodoye a Nemci, Dani, vedi, Norvezi, Hollandan Germanskymi narody slovou zrovna tak jsme my, Poaci, atd. Slovanskymi narody a jmeno Slovan Ilifi, Rusov jest a zustati ma vdy jen jmnem zemepisnym a vedeckym, ;

:

vak jmenem srdenym, jmenem naród jmno sv vyslovuje.«

nikoli

kady

e

jsme panu Borovskmu ne nadarmo

yyitali, patrne tato slova jeho ukazuji.

se ne o

i

o

kmenu

rusky,

polsky,

narodu, nybr

remu nalef nrodov jestli

sympatliie, s jakou

nkde

pscino

neb titno

:

nevedomost

Obyejne mluvivd

slovanskm, ku kteesky, ilirsky atd., a

naród sovansky,

jeliko v skutku Slovane V jazyku, duevni povaze, mravich a osudech mnohem vice spoleneho maji, neli ktefikoliv jini narodove jednoho kmene. Mluviti o narodu aneb spie kmenu romanneni

to tak pffli velika chyba,

—

Slovap. a Cech.

75-

s k e m byl by ovem pravy nesmysl, jeliko kady naród romansky jest smienina jinych pokoleni vlasky etruskych, latinskych, feckych, celtickych a germanskych; panelsky iberskych, fimskych, karthaginskych, germanskych a arabskych francouzsky celtickych, fimskych a germanskych valassky dackych, fimskych, feckych a slovanskych, proe povaha zpusoby vude jine, tak jejich docela nestejna a mravy ze krome nahodne podobnosti jazyku, povstale z toho, ze vitezove nad svetovladnym Rimem civilisaci jeho, a nasledovne latinu za jazyk jednaci a ueny pfijali, ktery pak s jich rozlinymi materskymi idiomy se smichal, jine adne :

;

;

i

i

podobnosti mezi nimi nalezti nelze. Jak pfikfe stoji naproti Co se sobe narodni povaha Ylacha, panele a Francouze pak kmenu germanskeho tyce, co nevi pan Borovsky, Nemci dfive neH o domnelem nejakem panslavismu jako stranem bubaku kfieti poali,') mnohem smeneji pangermanismus hlasaH a hlasati posavad nepfestavaji, my sobe ovem take mnohem mene Yimali. Pan BoroYsky mel by lepe Augsburske yseobecne noviny a jine nemecke asopisy itat, jiste by nael veci v tom Nemluvice o jejich zamerech, zmocniti ohledu znamenite. se usti Dunaje, osaditi malou Asii, ponemiti Ameriku, yyhnati nas z Evropy, zdali nemusime se outrpn pousmati, kdy, jak asto se stava, germanismus s civilisaci za jedno Angliany a Skandinavce kladou, ovsem do okresu jeho potahujice? Onino, tak pestra smichanina rozlinych plemen, !

e

eho

i

kterykoHv naród romansky, ovsem jsou praktineji jenom nekdy protektorsky na chudeho yzdaleneho stryka s V3'e se podfvaji, co toho ihned povinnym plesem napluje tito naprosto nieho s nimi miti nechti, pestujice

jako a

;

svuj

separativni

skandinavismus. Co

se vsak stejneho

oceneni spopuYodu Nemcu, Holland'anu a Skandinavcu lenych jejich pamatek tyka, to u vech stejneho uznani i

Straidlo toto hlavni puvod svuj ma v nepoyedomosti neslovanskych veci, jako vubec Nemeci uvykli vdy o to se starali, co vzdaIeneho jest a do eho jim nic neni, a to pak, co jim duleiteho a blizkeho, mao dbati. 1)

mecke

;

:

Karci Havliek

76

nalza, a vichni poitaji se ku kmenu (nikoli pak narodu, jak se pan Borovsky vyjadfuje) germanskemu. by to tedy zrovna tak se slovanskou pfibuznosti nasi vypadlo jako pfi narodech romanskych, mue jenom ten fici, kdo V deje- a narodopisu evropskem ouplnym cizincem jest Nemci pak, jejich pfibuznost k HoIland'anum a Skandinavcum pfibuznosti slovanskych narodu mezi sebou se vyrovna, pfedesli nas davno dobrym pfikladem, akoli nae slovansk snaeni nikdy toho se nedopusti, aby jine narody poslovanstiti chtelo, tak jako oni o germanisovani ylaste Slovanu se zasazuji. Ostatne vae k sobe Slovany jine jete a pfesilne pouto i pouto netesti a ulohy. Nejenom ze vichni Slovane »holubii ten naród « svou tichou a mirnou, v potfebe pak bojovnou a vytrvalou povahou mnohem vice k sob dusevne vespolek podobni jsou, ne ktenkoliv jini

e

—

spoleneho

spolene

i

soukmenoYci nejenom ze stejne druhdy naboenstvi, stejne mravy a obyeje, a v nejstari doby zajiste jediny jazyk je V jeden celek spojoval, eho veho posud mnohe stopy a pamatky se zachovaly Slovany vae k sobe podobny netastny osud. Yickni Slovane zbaveni byli a dilem jest jsou davne civilisaci a svobody sve zloplodnym pusobenfm cizich narodu, s jedne strany Germanove, s druhó ;

a

i

:

Turci a Mad'afi nasilne je zniili a nohama na vymenu nesouce potlaenym vsichni Slovane stejnou kfivdu trpeli a posud trpi od utrek vzdelanci se nazyvajicich surovcu, ktefi jim stejnoradost se zapadnimi narody evropskymi upiraji, pfcdstirajice jim, ze ten trochu vzdelanosti, co maji, jest dav cizincu rovnym prvem mohl by se chlubiti vefejny loupenik, ktery nasilim z dobrho kabAtu svlekl a za to roztrhanou kazajku dal, ze me odel vsichni Slovane stejnou maji lilohu, yydobyti si, co ztratili, toti estn misto v fad narodu vzdlanych, ovem jen spojenymi silami prostfedkem Yzajemnosti dusevn, ktera posud jest nikoli te rozsdhlosti, jake potfebi, nedosdhla, dosici Ize (rozumi se, ze cestou pfisn zakonni); to ve jsou pouta nad mfru tuhci, kterd zase Tatafi,

lapali,

otroctYi

;

i

—

—

eho

;

m

J7

Slovan a Cech.

vekere slovanske narody k sobe vdou, pouta neroztritelna, tak ze na vzdor panu Borovskemu s ouplnou pfejmeno Slovan nikoli svedenosti vysloviti mueme :

jmeno pouze zemepisne a vedecke, nybr jmeno ovem srdene, jmeno sympathie, jmeno bratrstva. neni

Dle pana Borovskeho nalei k narodnosti »nejen jazyk, take obyeje, naboenstvi', vlada, vzdeIano3t, sympathie aj. v.« Dle toho nebylo v husitskych valkach, V ktere pfece narodnost eska v nejvetim kvetu svem

nybr

bya, adneho eskeho narodu, nybr rozlini jini taborsky, dle siroti, kalinicky, nmsko-katolicky a jini narodove protestantske toho maji panove tiir a Hurban dobre, Slovaky k narodu eskemu nepoitaji, a veru nevfme, proc jim pan Borovsky jejich dle jeho vlastni theorie jen chvalidle toho neni adneho natebne poinani tak za zle ma ne na vypoftavati vysledky, roda polskeho dle toho jich kady rozumny tenaf na sta vypravi z te tak mistrne :

;

e

;

—

;

a trefne definici.

Pan BoroYsky, pfedeslay nkolik slov o prospechu, ktery jsme z idey S!ovanstva, Kollarem probuzene, meli, pry se >konene tak hlavy pomatly, dokada na konec, v slovanskem ylaste lidem v zemepisu a historii, jako ji sami nevedeli kudy ven narodopisu mene cvienym, a kudy tam s tim Slovanstvem«. Tato slova se patrn na pana BoroYskeho sameho yztahuji, o kterm jsme y pfedese v dje- a narodopisu slem isle jasne dokazali, eyropskem nezna, jako cele jeho pojedndnf o yelike po-

e

i

e

e

e

myli syedi a nejednou patrne yidti jest, kudy yen a kudy tam s tim Sloyanstyem. Na to hned z cista jasna yyjede proti turoyi a Hurbanoyj, ktefi, jak jsme syrchu ukazali, jeho ylastni theorii

matenosti neyi

ve skutek uyesti se snai, a hrdinsky s nimi tfm zbra proti sobe obracuje, veda,

zapoli,

e

e

ne-

sam scbe

porf. Pan ^BoroYsky nikdy jiste,

pravi,

peyn

»e

mezi

narody

pfatelstyi udreti

sousednimi se

nemue.

Kare Haviicek:

78-

protoe velmi mnoho pfileitosti jest k vzniknuti sobectva, kde tak asto otazky nastanou o jmeni, o uitcich, o kolach atd. kdo nevi, ze se lepe cizi porovnaji, nebratfi?« ze se sousede asto spou hastefi, nikoli nedokazuje, ze by nemohlo mezi nimi pevne pfatelstvi byti. Ci si maji spie do vlasu pfijit, jen pro vzdalenost od sebe v adnych stynostech

Danu

a

Znamy

spou nejsou?

vedu

cpolu, a

jsou dlouhoveke valky

nyni podavaji sobe ruce k jednotd

pfatelstvi Nemcu a Holland'anu nikdy narodni Ylachy a nmecke Porynsko pferuseno nebylo sympathisuji s Francouzy, a zapomnól pan Borovsky na Bratf i, ktef se sympathie stare Polsky s Uherskem ? spou porovnati neumeji, jsou bratfi nezdarni, a idea vzajemnosti slovanske prave ten ouel ma, rodne bratry spou seznamovati, k sobe pfibiovati, to co pfedei vekove zanedbai, naliraditi, a tak v dusevnim smysu z celeio Sovanstva uiniti jednu rodinu narodu, jejito kady jedno tivy oud ovsem sve vastni liospodarstvi ma. Pan Borovslcy nepotfebuje nam radit, abyciom brai svet, jalcy jest, to my inime, toiko s tim rozdiem, ze pan BoroYslcy mysi, ze svet musi zustati takovy, jaky jest, my pak naopak, ze svet musi pokraovati a vecky pfedsudky, cbzvate jednolio narodu proti druimu, z nlio vymizeti. Ze z idey Ysiclini sloSovanstva, jak ji tuto vefejn vyznavame, vanti narodove v naeite mife k poznani jejimu pfijdou, vecky strany stejnou vyliodu mfti budou, jak vc na jev leicf, a proto mueme v budoucnosti s jistotou oekvati pfatelstYi a svornost mezi narody slovanskymi, co by pan BoroYsky, neYim proc, tak rad upfel.

skandinavsk

;

valkou

;

—

i

a

Pan BoroYsky

praYi,

e

>praYa,

vice

ne

iterdrnf

Yzajemnost jenom mezi nami a Iliry byti mue«. Jemu neni tedy pouze literrni, anebo jinak feeno, duevnf Yzdjemnost praYd? jine ncYime a nikdy neMy o vddi jesti pan BoroYsky jeite jinou na mysi ma, ta pouze Y jelio lilaY strai. Posud pry »Ytina jenom na skofapce YesoYanstYa lepti zustala, lirajic si jenom rozinymi nepatrnymi drób-

ddn

;

!

Slovan a Cech.

79

nustkami, jako jmeny, pisnikami, pismenky atd. a mao dbajfc o prave poznani jinych narodu slovanskych«. Pan Borovsky tedy pfipousti, ze jista ast pesdtelu idey slovanske vzajemnosti pravou ulohu jeji nejenom poznaa nybr vykonavati se snai, a aluje, ze ne vich'ii se tak zai mel najednou veskery naród esk^ sve ivzachovali. nosti, obchody a femesla opustit a slovanska studia delat anebo ranec na rameno vzit a po Polsku a Rusku putovat Pan Borovsky pta se, zdali se hijako pan Borovsky ? storie ruska, polska, ilirska od te doby, kde pfestavaji afafikovy staroitnosti sama napie ? Dobre vime, se sama nenapie, a proto radeji delame neco jineho, neli psat pojednani a la Borovsk3^. »Z literatury rusk a polsk, « pravi pan Borovsky, »mohli bychom s dobrym prospechem vaiti nejen pfekladanim, nybr vice t e n i m nebol; se mi marnotratstvim byti zda, pfekladati a vydavati v etine to, tak snadne vzdelany nainec porozumeti mue.« Jak se srovnava sada tato se smyslenim pana Borovskeho ? On nechce miti ideu S]ovanstva, a zada od kadeho vzdelaneho naince, aby umel rusky a polsky »Pokavad nevyerpame vsechno zde uvedene, at adny nezpiva o bratrstvu mezi Slovany !« vola pan Borovsky. Ale, miy pane, co se to samo vyerpa ? a zdali pak to mueme yyerpati bez idey Slovanstva ? Vdyl! to vyerpavani prave jest ouel Yzajemnosti mezi Slovany. »I.ehko jest piti na zdravi vech Slovanu a zpivati pisne o velike Slavii ale teko uiti se gramatiky a historie a ethnografie!« koni pan Borovsky jedno islo sveho pojednani; my to obratime takto Lehko jest vastati do v6tru a jednim trhnutim pera cele narody ze ivota vymazati, ale ovsem teko uiti se gramatiky a historie a ethnografie Neni-li pravda, pane Borovsky, ktery jste dfive studia delal, ne jste se spisovatelem stal, jako jste se na jinem miste v Praskych Novinach chlubi ?

Co

—

e

:

emu

:

:

!

Pan BoroYsky radi, k tomu pouili, k emu,

abychom myslenky Slovanstva »ponevad vichni ostatni naro-

!

Kare Havlicek:

80

dove slovansti mnohem

rove

nae

men ji

vzdelani jsou

ne

my, a za-

naplnena jest," nejlepi pfileitost marne, toti >co vzdelanci vselikych zpusobu, femeslnici, umelci atd. v jinoslovanskych zemich dobre obivy najiti, radne jmeni nashromaditi a pak doma ovoce sve pilnosti v pokoji ztraviti«. Nebudeme na tuto radu iroce odpoYidati, my slova ta pouze vyali na okazku, jakho ducha pan Borovsky jest. Chvalitcbna zajiste vec, starati se o chleb yezdejsi, ale lovek nemel by zapominat, ze neni pouze iv od jfdla a od piti, nybr take od slova boiho. A jak by to asi dopadao s laskou ostatnich Slovanu k nam, kdyby seznali, ze je povaujeme za svou dojnou kravu ? Pan BoroYsky prohlauje nas tuto za naród vzdelanejs{ nad ostatni Slovany, jinde pak zas projevuje sve pfesvedeni, >neni pbchybnosti, ze na lepsim historickem zakadu, ktery marne, a pfi lepfch okolnostech z ohledu yeobecneho Yzdlani naeho lidu, my echove pfece jete v umenf, V literatur a vubec v stesti narodnimi Rusy Polaky pfedhonimc«. Kterak se to obe srovnava? Ale takove odpory nejsou u pana Borovskeho nic neobyejneho. Tak pravi, jsme „naród nizkomyslny, pokaeny a zmalatnely«. A pfece vyvddime dle jeho ylastniho svdectvi takov kusy, nebof V zdvrenem cisie sveho pojednani pravi tato slova: »Na ns Cechy jiste se zalibenim, s uctou svt hledi, jak chladnou, pevnou rukou sahame do kol osudu, chtjice ho v bhu zastaviti, jak svymi tvrdymi, eskymi hlavami tak setrvale bijeme do stny pfedsudku a protivenstvi, se srouti Krdsne, velik to podivani na ndrod staten a bojujici o sve zachoYni, o svuj ivot, o ndrodnost.« Co si myslit o takovem spisovateli ? Pan BoroYsky horli proti vem, kdo v cizine za pfiinou sve obivy se usadive jinou ndrodnost na se vlast

lidmi

dost

e

i

e

a

mun

mam

t

berou.

Co pak by

asi

tomu

reki,

kdyby nktery

Nmec

mezi pouhymi Cechy se usadiY neustupn Nmcem zfistati chtl. Jisty Francouz steoYal si, jest ji 25 let v Amsterodamd usedly, a ten hloupy hollandsky lid pry se od

e

Slovaii a Cech.

81

neho jest ani tolik francouzsky nenauil, aby mu rozumel. byl pravy vlastenec a la Borovsky Ostatne jak snadno n. pf. nezapomene Cech pfi delim pfebyvani v Polste svou matefskou re pfi tak blizke jeji pfibuznosti s polskou a to beze veko zleho umysu. Ja soudim, ze ta zeme jest na§e vla:t, ktera ns ivi, a jestli jsme se z pfirozene sve vlasti do jine zeme pfesteboyali a tam usadili, tedy jsme se one odfekli a novou vlast zvolili. Avak adny pfintehovanec do zeme nevyzuje se tak hned ze vech citu a zpominek, na pfirozenou vlast a naród jeho jej poutajicich, a teprva deti jeho mohou ponekud narodnost te zeme, v ni se narodily, na se pfijmouti. Pan Borovsky vyslovuje >sve pfesvedeni', ze na vdy vlast svou nikdo opousteti nsma*. Bya by to hezka vec, kdyby byl lovek panem okolnosti, ale pokud toho nebude, mue se stat, ze leckdos v cizine mue vice pro vlast initi neli doma. Pan BoroYsk;^ vytyka nam, »e jediny a opravdovy nepfitel naf narodnosti jsme my sami«, jeliko vude jen k nemine se pfihlaujeme a esky uit se nechceme. »Kdo

To

!

!

i

—

esky istapsat^« tae se. Kam Borovsk^ } jak^ to tit nastavujete > myslite, ze vas za nim nenajdu } Pry s tim stitem, pojd^te na bozi svetIo. Vy jste mne cisty hospodar, pane BoroYsky, proc pak jste se ji davno nestal milionafem ? vdyt' vam nam

zakazuje uit se

se to skryyate, pane

nikdo nebrdnil, nikdo nezakazoval. Vy se na nine s podivenim divate a rad byste se mne zeptal, zdali blaznim. Nikoli neblaznim, ale se vi opravdovost{ opakuji svou otazku. Vy odpovidate, ze jste nemel pfileitosti obohatit se. Tedy nestauje pouhe nebraneni? tedy na tom neni dost, kdy se dobra vec nezakazuje ? To jsme chteli od vds slyset Pravite, ze nkten z nas (a sice je hodn mnoho tech nekterych), kter^m to vyslovne nafizeno od vlady, vselijakym zpusobem ve sve necvienosti zustati

—

!

se starajf. Ja zase znal nktere (a byo hodne nekterych), ktefi jsouce rozeni Nemci, kdy po

mnoho tch skonenych

studiich vysvedeni z etiny od nich se dalo s pfipomenutim, ze bez nho nemohou se stati oufedniky v adnem navlice!i: Politicke spisy

I.

(3

Kare Havliek:

S2

na to alovali, ze aebyli k naueni radne na studiich vedeni, a na kfivdu sobe uinenou si steovali, jak pry zkraceni jsou proti rozenym echum, kten v celem mocnafstvi mohou do oufadu pfichazeti, kdeto oni pouze na nemecke kraje jsou obmeMladik studujicf sam od sebe na to nepomysli. ze zeni. po skonenych studiich bud se na nem adat vysveden{ Jest z pfedmetu, ktery v adne kole obligatnim nebyl.

eskem

miste,

se jazyku

velice

eskmu

nemeckym naim krajanum kodi an tito, kdy to nevyhnutehia potfeba kae, snadno ve sve materske fei isti a psdti se naui, kdeto naopak o rodilem Nemci plati, ze emu se Honziek nenauil, tomu Honza tim mne se naui. Tomu by se pomohlo, kdyby se jazyk esky stal radnym Pfi te pfileitosti obracuje pfedmetem na gymnasiich. pan BoroYsky pozornost na co, »ze se venkovti vrchnostensti ouf ednici p a t r n e vyhybajf zakonu zemskemu, ktery od kadeho v Cechach ufadujiciho vyslovne zada uplnou gramatika a pravopis). znamost jazyka naseho (tedy esky vsak jazyk neui se nikde le na vyich ustavech (jako na yysokych kolach) a ponevad vrchnostensti pisafi tak vysoko ve kolach neproraeji, nybr obyejne jen nekolika klasy (sic) gymnasialnimi atd. sv6 vekere vzdlani

to nedostatek, ktery vice

neli rodilym

echum,

—

—

i

uchazeji tim zpusobem tak jaksi te eske gramaPan Borovsky je tedy toho mineni, ze feeni pdnove proto univcrsitni beh nedokonuji, aby se vyhnuli eskemu jazyku. To nam jete nepfipadlo, ze by vrchnostensti oufed-

ukoni

:

tice«.

nfci

tak prohnani ferinove

byli

a tak chytre

zemskym

za-

vyhybat umeli jsme upfimne povdni panu BoroYskemu, takove nedovoIen obchdzeni zakonu vefejne odkry. Pan Borovsky pravcm na to aluje, naród nd adneho spoleneho jmena nemd, an »ech znai yyhradn obyyatele krdlovstvf tohoto, a Moravan, Slovdk ji sebe nenazve Cechem, ani svuj jazyk eskym, nybr moravskym, slovenskym«. Ale jmno echoslovan nelibi se mu, jcliko pry se »pro Ipici na zdpach uenosti k takove po-

konum

se

e

;

e

nm

;

Slovan a Cech.

83

tfebe nehodi*. A pfece brzy na to vyjadfuje se o jmenu >Proti jmenu Ilir vedla se sice velika oposice, Ilir takto :

avak nenahliime (sic), proc by se pfijmouti nemohlo na jmenu zajiste mao zdlei, jake jest, ale nejake spolene jmeno miti nevyhnutelne zapotfebi k udreni pevneho svazku a jednoty.« — Pan Borovsky navrhuje, pouze o celem naem naaby se jmeno Cech,

esky

rode uivalo, >provincii eskou* mohli bychom pry nazyvati vyhradne kralovstvfm a obyvatele jeji ko runa fe za pfikladem Polaku, ktefi obyvatele kralovstvi Polskeho nazyvaji Koroniafe na rozdfi od oby vatelu ostatnich zemf polskych, vsecky pak sebe vespolek teprv Polaky. Radime panu Borovskemu pro budoucnost veti opatrnosti pfi voleni slov, aby se nevydaval vice v takove nebezpeenstyf, jako tuto uinil, kdeto bychom jej vim viniti mohli, ze ztenuje dustojnost staroslavneho kraIovstvi eskeho a jednotu velebnost eske koruny ruiti obmyli, kdybychom nevedeH, ze oumysl jeho takovy nebyl. My nezname jineho nazvu zeme eske, ne kralovstvi, ktereto co pf edni a

pravem

i

hlavni ast eske koruny v jeden stat spój en o s korunou Uherskou a jinyini zememi pod slavnym domem Rakouskym. Korunafi pak n:kdy nemueme nazyvati vyhradne obyvatele kralovstvi eskeho, an by se tim V3'znam jmena »koruna eska'< tenil a Morava Slezsko z ni vyhraovaly. Polakum sloul stat jejich v celosti »Rzecz pospolita*, a tedy dobre mohli jmenovati kralovstvi tez korunou u nas i

;

to jinak.

Pan BoroYsky pravi dale

e

»s

mylenkou

s vlastn{ jemu lehkovanosti, Slovanstva vznikla touha po spojeni vsech

Slovanu v jeden naród, Kterak se smi opovait,

s

jedinym pisemnim jazykem*. nekoho bez duvodu ? Kdy,

vinit

kde a u koho z nas vznikla takova touha? Ci to jen Nemcum k vuli prohozeno, aby myslili, ze to jejich panslavisticke strasidlo pfece jednou kosti a maso melo ? Kdy pry »nektery Rus neb Polak do Cech pfijede, a kdy bohaty jest, ze ertu a k vuli demonstrtci do Matice

:

Kare Havliek

84

Ystoupi,

e

polsk knihy teme atd., to se nemue«, pravi pan Borovsky. chce nejakeho spojeni? Nas ouet jest

nektere rusk,

spojenim Medle, kdo pak

nazvati

jeSte

literdrni

vzajemnost, a

zatkove

to,

co vypoital, jsou pfece alespo

jejf.

»Dve Lice zapas Poldku s Rusy pravi pan Borovsky se spou o smrt a o ivot potykaji, naród rusky kterak je mono s obema sympatis ndrodem polskym Nedret ani s jednou ani sovati, oba stejne milovati r obe strany pos druhou stranou, za takovou lasku se dekujf, a kdo s jednou stranou jest, musi byti nepntelem Kdy tedy nkdo vidi dva z bratru svych do druhe.« krve se rvdti, tedy mu nic jineho nezbyvd neli jednomu z nich proti druhemu pomahati ? Ma on hned lasku svou k jednomu z nich v nenavist obratiti, tak jako rukaviku na ruby obratime ? U p. Borovskeho to ovsem neco velmi )>Zpoatku pfal jsem snadneho, nebot' brzy na to pravi Polakum n e n d v d 6 Rusy, jakmile jsem ale opravdivy stav veci v Polsku blie seznal, jakmile mi pfed oima pada rouska poeticky zakryvajici prosaickou bidnost a zkaenost narodu, to jest lechty polsk.se hned naklonnost moje v nenavist, a z jakesi psjfchologicky velmi pochopitelne oposice zdali se mu Rusove lepSi byti neli Poaci. Potom pry ale seznal, »ejestPetr jako Pavel, Rus jako Polsko «, ergo... a t6 ndm radf: »Bud'me k Rusum chladni, nechceme-Ii je dokonce nendvideti.« Veru, pan Borovsky jest pravy aposto nendvisli ! Co se pak svrchu uvedeneho pfikladu o sva:

strany

;

—

:

i

promnila

'<

—

ficich se bratfich tyce

:

nebude-li kady, v

jiskra bratrske Idsky neutuchla,

nesYorn,

kom

poslednf

hledt roztrhnout a smifit

oba srdci jeho stejne jsou drazi, nedorozznovu je spoutati k sob svazkem pfedele, pfirozene lasky.? Ze »se rozepfe a boje mezi ndrodem ruskym a polskym nikdy utiiti a skoniti nemohou*, jest proroctvi, ktermu my, jsouce hlasatele miru a svornosti, nevdfime. Ov§em se od apostola nendvisti jinho nadfti nelze.

umnni

ktefi

je rozdvojuji'ci vyjasniti a

Slovan a Cech.

85

Pan BoroYsky nezda se dobre vedet, co je naród. Jednou je mu narodem jen lechta polska, a podruhe vinu yysledku nekdeji daremne p o t k y, kterymi tak dobre rusky jak polsky naród trpi, ihned na cely naród uvaluje, polska lechta nenavidi ruskou lechtu vladu, nema praadne vahy, vsak se neddvno okazao, jak dalece mue se ona nazy vati polskym narodem malorusoye jsou podrobeni zde Polakum, tamto Rusum, to neni skutek 1

i

i

e

i

e

;

ani polskeho ani

ruskeho narodu,

nybr

nasledek politickeho

naród co takovy

netesti. Posud ani polsky ani rusky

V celosti sve nevystoupil. Polskeho sedlaka odira pdn a id, ruskeho sedldka duse patfi panu a telo knutu oba sobe mao odevzdaji, jeden druhemu nikdy neubliil kde tedy podnet k nenavisti ? pak v Polsku v Rusku asem svym pravni postaveni lidu obecneho pfimefene zlepeno bud, pevne veffme v interesu lovenstva, a potom bud se moci v pravem smyslu mluviti o narodu polskem a ruskem ale do te doby budou pfirozenym behem oba narodove davno sblieni. Z jednotlivych soukromych osób jednani pan Borovsky celemu narodu za vinu klade, co prave tak jest, jako kdyby nekdo zanevfiti chtel na cele pokoleni lidske, ponevad mu ten neb onen ubliil. ;

;

e

i

i

;

—

Nesmyslne brourky u nas adne vahy nemaji, jmepak od pana Borovskeho uvedena nieho pro nej nedokazuje. Jak to s pane Borovskeho tvrzenim, >e Ru-

novite

sove s ostatnimi Sloyany nikoli bratrsky, nybr nepoctiv6 a sobecky smysleji«, vypada, ze svrchu povezeneho patrno. My umfme init rozdil mezi ruskou vladou a ruskym narodem. S onou nieho initi nemame; naród pak neodsuzujeme.

Pan BoroYsky na

pfiklad, jak opet

Poaci o nas smy-

jeho jmenovati nechce, »ktery knih posila, ponevad mysli, svym asem popoltime!!* My bez jeho jmenovani koho pan Borovsky mysli, ale jak to asi ten samy

uvadf jisteho Polaka, jen proto do Cech hojnost sleji,

e

se

vime,

Polak

i

obmye

bibliotek

a

se

ustavu

svymi zase

krajany,

hojnost

kdy

eskych

i

do

knih

polskych

kupova

?

!

:

86

Kra-el

Bezpochyby ze

poestit!

chtel

je

—

Jakeho nevdeku

onomu mui obetovnemu

dopustil se tu p. B. k

e

Havli'cek:

>Rusove Poaci jedni druhe vzajemne z potu vyluuji«, tomu, kdyby posud tak byo, vhy niadne nepfikladame jsoute pfiklady, ze lide sami sebe vyluuji, my pak je i proti jich zfetelz zbloudile, poyyfeni pfece za lidi a sve bratry, vaovati nepfestaneme. i

Slovanu

i

;

loveenstva nmu Pan BoroYsky

nemeti

zvlast

snaeni

nae

a

proti

tomu

horli,

»zlomyslni

ze

ustavin poctive

spisovatele v Risi

lide,

a bezelstne

o zvelebeni narodnosti a jazyka naseho vselivinice nas

jakym podskonym spusobem zle vykladaji, u vlady, jako bychom zradu proti ni ve spolku

— Co

s

ostatnimi

mezi nasinci nadivu, kdy Slovany zamyleli*. ktefi nepfately nase chazeji se nerozvalivi spisovatel^, V takovem bludu lehkomyslne potvrzuji. Na to vsak nesmime dbat, spravedlivd nae vlada zna Cechy, vi im byli a im jsou, a zlomyslnho osoovani a prazdneho tlachanf sobe nevima.

»Lpe Dobre

to

to nebyli

mens

jest

kadeho

neli

lidf,

trochu, <

i

dukladne a vfele milovati, pan Borovsky svuj lanek.

ale

zavira

ze pfece nkoho miuje, my bychom o nem, ktery ustavine jenom nenavist

povdel, myslili

hlasa.

>S hrdosti narodni,« vola, ale nikdy:

tato kydani

hany

na svuj rod

nala nikde pana

kady

ohlasu. Ja zase, Borovskeho postaviti

pravy

vlastenec

vyznavdm a tim s

»feknu: Ja

— Nc

jsem Slovan.«

Ja

—

?

pfed celym nasim Jablonskym honosim

»e

jsem

jsem Cech, nejsou

dosti toho,

slova

vak

ne-

pokud svou osobu proti osob smim — a se mnou zajistó s nemalou chloubou a pychou

se

krvi, dusi

ze jsem srdcem,

Zdali

svtem

vefejne

Slovan,

duchem ech!^

a hlasit

Slovan a Cech.

Haylfek odpovedel NoYinach

z

3.

Maemu

.

kratce

(v

Praskych

35. Str. 150.):

May

Jakub

Pan

J.

kvetna 1846.

87

43, 45, 48, 50 odpovecf

V etonfchi novinacT.

poda ve Kveteci fs. 41, 42, na muj lane^ »Slovan a Ceci* Ocel
lanek nejakou kritiku a odpór, ponevad cea ta dueita vec nemue byt jednim razem ukonena a vyjednana nada jsem se vak odpovedi te od nekotio :

rozumnejiio a take zdvonejitio ne je p. Jakub May, kterj'' mne ined z poatku jednim doukem »ehikovanycti, drzyci, opovaivyci, nevedomychi, neetrnj-ci k obecenstYU, patrnyci Iiafu, apotolu nenavisti« atd. jako na ovocnim trliu yynada. Nenif sice anek p. Jakuba Malehio ioden odpovedi, a take kady, kdo se v polemice zna, ty kulhave dukazy a mnoha pfekrucovani snadno sam bez

meio priineni

e

nahilieje, zde nemluvi y obhajce pravdy proti jejimu nepritei, nybr predpojaty panoe rozdradenycti Kvetu proti soku, Novinam a Yele ze mi vak velice na poneti tom zaei, aby se o Slovanstvu pfed nasim obecenstvem có mona nejzretelneji y^^jasnilo, bodam

statny

neod v

proilidne,

i

s

:

mineni sve proti

veikym namitkam

zapotrebi jest obirneji yyoiti.

a

braniti,

Ponevad jsem

pokud si

ale

dobrych priin umini, v Novinach ve Vee vepodam likycli iadek obzvlaf s Kvety se varovati odpove(f svou co pridayek ve zvlatni pfioze k Novinam, aby ji kady, kdo takove poemi^y nepritelem jest, snadne zahioditi moi, bez pohoreni. z

i

:

H. BorovsJr'\

Toto oznameni pfijateho boje nasledovala odpoved' Havlikova pod nazvem »Slovan a Cech. List do pamatniku panu Jakubu Maemu od H. Borovskeho.« (Pfiloha k Praskym Novindm ze 17. a 21. kvtna 1846. 39 a

.

40. S. 167, 168, 172).

Odpovd'

ta znela

:

»Beda tomu,

kdo

by po-

horil jednoho z malickych

Predevim poadati musim

takove

pp.

!«

tenafe,

kterym na veci same, t. j. pomerech slovanskych nezalei, a ktefi snad ani muj lanek »Slovan a Cech« V 14 21. is. Novin, ani p. Jakuba Maleho odpovecf na to V IS. 41, 42, 43, 45, 49, 50 Kvetu pozoiiive nepreetli, aby take ani tento pritomny lanek isti

—

neraili,

proto

v

ze

ovem

naleznou,

ale

Hodlaje Novinam byti

mue, smer

nem dokonce adne zabavy chladne veci same rozbirani.

naim

narodni,

dati,

ne-

—

pokud v moci me

domacf,

videl

jsem brzy

pred sebou pomer Slovanstva jakoto duleity predmet, ktery nyni

vechnu

nasi pozornost zasluhuje.

O

tomto

Slovanstvu psal jsem dle liplneho pfesvedenf, prudce,

Jakub May lehkovane, drze, opovalive aneb dokonce live, a bohda ne nesmyslne. *Prava, o veci te soud svuj pronesti, vydobyl jsem si dost pracne, a jestli ze

jak jest muj spusob, pravi,

i

nikoli

vak, jak

p.

Slovan a Cech.

p.

Jakub

May

smelost mel,

89

sam

ve vecech, ktere

i

ne-

zkusil a nevidel a nepoznal, kantorsky nadute mistro-

mne, ktery jsem

vati

by

mu

nektera

ast

videl a

je zkusil,

techto jmen, jakymi

pozna, snad mne obsypa,

s vetsim pravem prisluela.

V lanku mem musime

rozeznavati vec samo u, a pak formu, kterou jsem ji dal dle sve osobnosti. Jiny by zajiste ty same pravdy mfrne, etrne byl protim by se ale pranie ve veci same nezmenilo. nesl, Tak mel p. Jakub May (kdyby mu na pravde a na veci same byo zaleeo) vice vyvracovati tilavni zasady meho pojednani, ktere jsem mu ku konci (N. 21, 4)^) pro pohodi V kratkosti opakova, a ktere zde pro tenafe, jim prave ono iso pri ruce neni, jete posadim Slovane nejsou jeden naród, nybr tyry tak samostatne a tak mezi sebou nespojene narody, jako Kady z tech nakterekoi jine narody evropejske. rodu Sovanskyci sam pro sebe stoji, a jeden za druiy ani V dobrem, ani ve zem neodpovida; est a lianbu Pro veikou podobu janarodni nemaji spoene. zyku sovanskych uitecno a potrebno jest kademu narodu sovanskemu literarne co mona nejvice ostat:

—

—

nich

si

Yimati, a z jejich

literatur a

jazyku a narod-

—

Jenom mezi Ceskym a Ilirskym narodem moliou byt krome toho veti sympathie, proto e dle nynejicli pomeru, jeden druhemu nikoli nebezpeen, ovem ale prospeen byti mue. Mocnarstvi Rakouske jest nejepi garancie na zactiopro sebe

nosti

koristiti.

—

')

viny

;

K.

Pro kratkost budeme

=

Kvety, prvni' cifra

v

citaci

oznacovati takto

znamena

cislo,

:

N.

=

druha sloupec.

No-

90

Karol Havlicek:

im

vani nasi a Ilirske narodnosti, a

rj-se vzroste

moc

Rakouskeho, tim jisteji stój nae narodnosti. Aby nekdy Slovane vichni jedineho jazyka v literatur uivati mohli, je yc nemona, a proto kade snaeni k tomu nesmyslne, a jako mareni asu kodne. Zkratka s hrdosti narodni reknu »Ja jsem Cech« ale nikd}^ ^'Ja jsem Slovan«. Kdykoli se nazvu Slovanem, uinfm to Ydy jenom ve smyslu uenem, zeme- a narodopisnem. Slovane maji tyry viasti, a ne jednu viast a patriotismus slovansky jest jenom o neco mene hori ne kosmopolitismus. Z tech ale p. Jakub May ani jedine nevyvratil, Jedina vec, v ktere mne jak mu hned dokaeme. vinil, jest to, co jsem o kralovstvi p. J. M. pravem eskem, o korunanch navrhl (N. 17. 4.), to vak jest vec jen mimotni, pouhy napad, od ktereho ja velmi snadne ustoupiti mohu, a take ustupuji. Dobre jsem vedel, ze ku korune Ceske vice ne nyneji kralovstvi Ceske nalei; a nazval-li jsem Ceske nyneji kralovstvi provincii, myslil jsem tim provincii ko runy ceske, nebera s]ova prisne na vahu. ale ostatni, co p. J. M. proti mne v odpoved sve pronesl, nepravdive jest, a pakli bych nyni bud" z nedopatreni aneb pro kratkost neco vyvratiti opominul svobodno budi p. Jakubu Maemu pripomenouti mne na to, abych nepravdivost toho ihned dokazal. — Hned z poatku postavim ty pady, v kterych J. M. slova ma patrne pfekrucuje a z nich chybne p. cisarstvi'

i

—

:

:

Yechno

:

argumentuje: 1.

Ze pry bojuji zoumyslne

pry sam nazyvam Slovanstva

proti

mylenku

pravde

:

nebof

velkou, a oprav-

!

Slovan a Cech.

diva velikost

Budu

p a

tiku,

nemue

t

gramatika

n a

bez pravdy (K. 41.

obstati

take tak argumentovat

91

:

p.

May

nestoji

ale

za

1.).

grama-

sepsal nic

tedy

:

—

A jen jsem si p. Maleho gramatika nestoji za nic. pridal to sloviko patna, jako p. May si pridal: opravdiva. Ostatne ale kdo pak p. Maemu zjevil, ze treba opravdiva velikost neni bez pravdy 2.

ji

Patrne pry sobe

nasi predkove

—

?

odporuju, jednou pravim,

Husite

o Slovanstvi

mylenku jmenuji novou. (K. 41. 1.) — mylenky te, jaky nyni panuje, nebyl za Husitu,

tu

ze

pak Ten spusob a

vedeli,

a proto

nova tak jako (abych popularne mluvil) delaji nove epice ze starych sosu. 3. Ze se pry zasazuju proti veci n ej vice prosam vyznavam, spene, nebof ze nam a Ilirum idea Slovanstva n e j v c e prospenou se stal (K. 41 2.) Ja vsak tam slovo nejvfce neberu vubec nybrjen potamo, toti nam a Ilirum nejvice, jinym mene bya prospena. Kdybych tak argumentoval, pfie bych na nejveti absurda; ku pf. kdyby p. Jakub May v to same okameni nekde tfeba na moste sam jediny sta, kdj^^ tam nekolik ovci pfibehne a ja o te situaci reki: »Pan Jakub May jest na tom moste nejrozumneji tvor«, naseduje z toho, ze je ji p. J. M. vubec nejrozumneji tvor? Hoffentich deutlich genug 4. K. 45. 3. pripisuje mi p. M., jako b^Th byl reki, ze vrchnostensti ufednici jen proto do vyfch kol nechodf, aby se eske gramatice uiti nemusei

je

:

i

.

;

—

:

—

!

—

!

Sovo yyhybat, lirednfcich,

tak ze,

ma

kdy

ktereho

take smysl

ku

pf.

z

(N.

17.

3.)

uivam

neumyslnosti

Prahy do Vidne jedu,

o tech

v sobe,

ji

e o

Kare Havlicek:

92

ipso Dradanum se vyhnu, akoli to v umysu ani nemam. Tak se ti urednici, ponevad z jinych pnin do yyfch kol nedojdou, eo ipso vyhnou ceske gramatice, ktera se jen na

Vubec

mne

si

(K. 42.

ne

Ystali

velikym, jak

s

1.)

May

zapotrebi jest!

ustavech prednaf. jete na mnohych

ani

ze ja (N.

o

toti jak po-

tom velmi

ueny

uenosti sve nevimaje, mluvim o narodech jak jsou nyni,

ve hlubokosti

si

15.

mfste

poteenim o mne

parvista,

romanti narodove, a dri mi

yyklad,

mnohem

Tak na jinem

se zda,

kady

ze ani nevim, co

mj^^sli,

vyich

Jakub

sveho pojednani predstavuje

jinych mistech

hloupejiho,

p.

1.)

tedy o resultatech bez ohledu,

odkudajak

ty resultaty

poYStaly. 5.

nosti,

sime,

Na atd.,

ejsme my

to,

proto

ze se z

sami nepritelem sve narod-

nerozumu sami k nemine

odpovida mi

p.

Jakub May: »Kam

hla-

se to

Borovsky? jaky to tit nastavujete ? myslite, ze vas za nim nenajdu ? Pry s tim titem, pojdte na bozi svetlo!« Nevyfknuty smysl techto slov kdybychom pod jinymi zasplacim jen opovrenim odpovedel bych na tak nizke pfedkony ivi byli, huzky tim, jak ve Kvetech cinove Iice jmenuji, kdy z rutiny prekladaji projidku po Zakavkazkem kraji. Ze jsme my sami opravdu nejhlavneji nepi^atele sve narodnosti, opakuji zde jete jednou; narodu svemu smim V dobrem umysu trpke veci do oi povidati, kady svate pravo. Vlade na tom zak tomu ieeti nemue, aby narodnost nae potlaena zustala, skryyate

pane

;

—

i

mam

nebof se od myslenky cisare Josefa

ponemena bya, ji davno

II.,

ustoupilo,

aby cela rie a proto

nepo-

93

Slovan a Cech.

naemu

chybuji, ze vlada jazyku

ve kolach a v

ura.-

a

jen dech takoveho mista popreje, jako si adame: cely naród (t. j. vetina) o to uprimne a opravdove stati bud. Ze tato vetina bohuel jete ani nevi, Myslim, ze snad se jedna, kdo toho nejyfce vinen ?

o

pfece

nae

Cechove

profesofi nasi nejsou s

sem

milionafstvim docela

prileitost

Co

zmalatnelost.

uit

se

?

pak urednici, ucitele, Podivne priroynani

—

nepatfi.

esky ? aneb

Co

pak nemame

milovat narodnost svou?

Kdo pak nam

nafizuje jist, na balj^, do divadla chodit kdybj^chom tedy tak svuj jazyk milovali, jako Kdo pak Macfarum narizuje, jine chatrneji veci uit se madarskj'' a milovat jazyk a narodnost ? nevi zas p. May, 6. Na jinem miste (K. 45. 1.) co si ma m^^slit o takovem spisovateli, ktery, jako jsem to ja uinil, jednou Cechy z ohledu narodnosti hanf a po druhe je z toho sameho ohledu vychvaluje. Lehka ale vymluva p. Jakube Takove ramenafstvi May! Kdy jsem hanel, myslil jsem ty, ktefi hany zasluhuji, a kdy jsem chvalil, myslil jsem ty ostatni. — Rovne tak s beder svych svalfm predhuzku (K. 45. 1.), atd.?

.

.

.

!

i

ze jsem jednou

nazval Cechy vzdelanejf

narody slovanske prece ostatni

a

pak jsem

Slovany.

V

pravi],

em

ale

ep jsem

f e

ne

ostatni

dho n

pravil,

i

m

e

e

je

pi'edhonfme: v testi narodnfm, v literatur, v umeni,

rozumej

vude

narodnim,

nebof vzdelaneji jsme ji

e

jenom ne narodnim spusobem. Jak pry se mi jmeno echoslovan nelibi a zas pri jmenu Ilir na jmenu nezalei, jakejest. Ovem nezapravim,

nyni,

e

lef na jmenu, p.

Maemu, aby

jen

kdy

je prakticke

misto Cech Hkal

:

;

a proto radim

Beloch-Indoevropo-

Kare

94

Havlicek:

slovanoech, a ja proti tomu nic nebudu mit, ale budou-li se mu vichni Cechove sami tez tak nazyvat,

—

to je jina.

Jakub May tei ze sve ostro1) napfed sam ze mne patnou definici, co je naród, utvon, a pak s velikym zalibenim rozlina absurda z ni tahne. Citoval jsem (N. 15, 1) o tom, co je naród, lanek svuj z Musejnika, a tam Nejvic se ale

7.

Ytipnosti,

1846

kdy

str.

1.

95

p.

(K. 43,

stoji:

»Narodem

sluje v

nejistim

anejidealnejim smysluatd.«, kdy tedy

reknu

e

(N. 15, 2), nejen jazyk, nybr take obyeje, naboenstvi, \iada, vzdelanost, sympathie aj.v. (ti jinych vic) dohromady narodnost tvon, a pfed tim onu definici z Musejnika cituju, nemue se mi bohda pripiso-

ze by za

vati,

atd.

jako

asu

mych

husitskych dle

slov

narodove v Cechach byli. K zapotfebf p. Jakub May zde inf,

:

taborsky

takovym zaverkam, jest take

ma-

leho rozumu. (K. 41,

8.

ma

narodu

za

1)

zle,

mi take jsem

e

nazyval Slovanem, styde se

ech«. Soviko

jako je

May

p.

ve

jmenu celeho

kady skoro jaksi za tak mae jmeno,

jaksi p.

a hned to melo V3>znam ten,

»e

reki,

e

se

May chytre

vynechal,

jsem nejvetimu

dilu

celeho narodu zpozdilcu nadal. 9.

nikdy

Ja jsem Cech, ale »S hrdosti narodni feknu (rozumej nereknu s hrdosti narodni) Ja jsem :

:

Slovan.«

O

tech slovech pravi

jsou kydani hany na

mohu proc

?

f ici

s

Proto,

svLij rod.

p.

hrdosti narodni,

e

May

Ha ha

e

(K. 50, 3),

e

ha! Ovsem, ne-

jsem Slovan,

ale

nejsou Slovane naród. Proto ale prec

kady Cech Slovanem

jest,

treba by to

nemohl

rici

:

95

Slovan a Cech.

hrdosti narodni

s

:

prec V pfirodopisu

hrdosti

s

kady Cech eo ipso ssavec hrdosti narodni fikati Ja

s

;

musim smysl

narodni. Vdyf

naleime take mezi

tedy

zde

vichni Evropane,

tak jako jsme

akoli se tak nenazyvame

ssavce, a akoli

nebudeme pfec

jest,

jsem ssavec! Ostatne

tech svych sIov jete lepe vyloiti

Naród mue s hrdosti jmenovat jmeno sve, pakH opravdu s jmenem tim nejaka est spojena jest. Slava jmena narodniho jest resultat slavnych inu celeho narodu. Yichni Slovane dohromady v historii zname nevystupuji, i

a

nemue

tedy byt slava narodni a tedy

hrdost spolecna, n3>br Cechove, Rusoye, Poaci maji

svou ylastni. Co nasi praotcove Cesi slavneho konali, k tomu jini Slovane nic nepriinili. Proto mueme jen Jmenovati »Ja jsem Cech!« s hrdosti narodni f ici Slovany dohromady narodem, pakli by se to iirite mue se inilo, jest hruba chyba a kodny nesmysl

—

:

:

narodech

mluviti o s

1

oVan

s

ke

slovanskych, ale ne o

n\.

Nektere podivnosti, klouzly, finice

narodu

ktere

velice nas zabayi!}'-

kosmopolitismu

:

(K. 41.

p.

Maemu

tak ku pf. 2)

z pera y}'-

de

jeho de-

by skoro

bjd

kady

kamen, rostlina, zvire, slunce, mesie atd. kosmopolita (kdyby se misto slova lovek do jeho definice postavily), protoe skoro vdycky »na tom miste, na tvor,

ktere je

vena

ceny Cech,

vymi

Moravan,

Slovak,

byti se vyznavajice

s

—

Kady

Slezan

s

pry osvi-

hrdosti tako-

pychou Slovanem

zyvaji! (K. 41, 2) Dale doleji pravi,

cum

povinnosti po-

prozretelnost postavila,

volani sveho verne vykonavaji«.

idea Sloyanstva nedola«.

Tu

»e

se na-

k nevzdelan-

bychoni se

p. J.

M.

Kare

96

Havli'cek:

koho pocita a nepocita mezi vzdelance?

tazati museli,

Jsou Yichni tenari ceskych asopisu (v kterych se pfec ustavine o Slovanstvu mluvf) vzdelanci ? Nepourednfky, dustojniky, cita z druhe strany profesory,

I

'

aspo

slechtu atd.

z vetsi asti mezi vzdelance? Zatim

odpovedit si na Velmi naivne se mne p. Jakub (K, 41, 2) pta, proc pry jsem ty neslune a nedoYolene veci nejmenoval ? lnu proto, ze neni doyoleno, p. Jakube May! Take tak naivne mluvi

snad tech

mue

ne

nekolik

p.

Jakub

otazek

May

postaci',')

sam.

—

—

May

Jakub

p.

TakoYÓ fei

»o

tiolubiim naród e«. se do poezie v

nadeni

(K. 42, 2)

ale ne do politickych lanku chce-li p. Jakub May byti holubem, kdo proti nemu ? Vdyf ja a kady jiny SYobodu svou ma navideti a nenavideti, jak kdy za hiodi

atd.,

;

i

dobre uzna:

proc by tedy jiny nemohl byt iolubem.

Zajic je take

ticlie

z\ve.

—

Jeste naivneji (K. 43, 2)

duevnim smyslu jednu rodinu narodu«. Jen v duevnim, hm! v duevnfm Neradime p. Jakubu Maemu, aby se s ertem treba jen v duevnim smysu spoji, sice by ho pak chce udeat >z ceelio Sovanstva v

!

i

s

je

telem

i

s

dusi

tvrzeni

ale

p,

vousy pohltil. Jakuba Maleho (K. i

s

—

Nejnaivneji

42, 2 a 3),

ze

vae dohromady pfesilne spoene lilohy, im mi

Slovany

netesti a

dokazovati chce.

Tof by

ale

pouto spoeneho snad pansavismus nastay vzajemnost a

vemi lepymi, chromymi atd., proto spoene netesti a vubec kypytafi, Baskove,

bratrstvo mezi

e

maji

Cikani,

')

Maajove, divochove amerikanti \'

orig.

stoji

»potIai«.

atd. atd.

meli

Slovan a Cech.

by stejnou

stejne netesti

lilohu,

97

tedy vzajemnost

a

—

atd.

Co

vsak

se

literami

vzajemnosti tyce

t.

j.

aby

jeden naród slovansky ital knihy ostatnich, potrebnost a

vyhody takoveto vzajemnosti, dokazal jsem

ne

May,

mne

ja

tuim

M. stare veci jsme pratele. ale pfi tom mluviti o ceste zakonni; snad abychom knihy nepaovali ? aneb abychom netli liberalni spisy, ktere v Rusich yychazeji ? k tomu, kdy rusk knihy isti chci, zapotrebi jest cely rusky naród Yech 50,000.000 k srdci si pnvazati ? Tof je pro slabeho ballast »Jak pry se to mue vyerpati bez idey lepe

jeste

znoYU

p.

tedy

p.

mluYiti nemel. Nechce-li nic vic, tof

Na

Na

!

Slovanstva?« (K. 43. vice se storii,

i

narodopis

zteovati,

si

ze

2.)

ne

ji nauil

Jaf

jsem z nemecke

ze slovanskych,

obyeje nemecke

i

Nemce

a

miluju!

prili

literatury

znam snad

hi-

nemohl bych

—

A

take

to

Maemu

nechce do hlavy, ze prece pri vi sve neslovanskosti zadam, aby kady nas vzdelanec ruskj^, polsky a ilirsky rozumel, bez idey Slovanstva. Vdyf

p.

May!

jest to p.

kadeho

pro

yzdelance

naeho

velmi

snadna vec: a jak by se musela ta idea jmenovat, dle ktere se onen povestny kardinal v Rime *) kolik jazyku nauil. Ostatne ma p. May nejblii pnklad na mne :

vem

svem nesovanskem otrovstvi umim pfece rusky, polsky ilirsky, a to bohda lepe ne p. May pri

i

i

se

svou ideou Slovanstva.

Co

pravi

Poaky

mezi ')

p.

J.

M. o

mem

a Rusy, doufam,

»proroctvi« nesvornosti

e

Josef Mezzofanti (1774—1849).

Havliek

:

Politicke spisy

1

jsem

(N.

19.

5,

a 6)

:

Karci Havlicek

98

priiny dobre teprv

vj'lozil,

mel

t}'-

svornost budouci

p.

May

vyvratit,

a pak

Chce-li mi ale na

prohlasit.

Yechny duvody odpovidatkatechysmem, jako (K. 43, 2) uinil, »e svet musf pokracovat, vecky pfedsudky odloit atd.« a podobne moralni

rovne

fei vest

to ja

:

mu

aby ani pokój svuj nesvet pokraovati musi a takove chyby odloiti. Bratrem nazyvat se a

se sve strany zaviral,

bratrstvo

vemu

veril,

radim, atd.,

pohodlna,

hlasat je tuze

Yechno znamenajici vec

ponevad

bratri

:

krasna a nic neb

jsou synkove jednoho

pak pratele, pak znami, pak vichni udove jednoho narodu, pak vsichni stejne vericf, pak vichni Zkratka to slovo nic neznamena, a lide jsou bratri. jest jen take opotfebovany klin te neurite, temne, zmatene panslavistiky, proti ktere ja bojuji. Ze Stur a Hurban, jak mi p. May predhazuje, jenom mou theorii nevykonavaji, vi pan May lepe ne ja. Umys muj je samostatnost svelio narodu zastavat, a ze mj'', Moravane a Slovaci jeden naród jsme, nikdy jsem nepochybova. Tomu jsem se opiral, abycliom neclitei otce,

s Rusy, s Polaky v takovyci pomerecli byti, jako jsme mezi sebou: a to jest hiavni cliyba Novoslovaku, ze jim je Rus, Polak, eci veclino jedno. Proto se od nas moii odtrinout vdyf jsou po odtreni ta '>draia Slovane jako diwe, a mat' Slavie« jim vdy zustane, tf-eba se od sveho narodu odlouili. Ted jete nekolik punktu v kratkosti »Ze pry naród polsky a rusky co takovy nikdy jete nevystoupil.« Prosim p. Maleho, aby mi rail jmenovat jediny pad v historii, kde naród ve vi celosti sve vystoupil tak, aby kady pendlikar pri tom byl ? :

i

:

i

Slovan a Cech.

99

Naród vystupuje vdy v representaci, af si je jakaCo mi o Rociszewskym (K. 50. 2) a o nekoli. ydeku, o poesteni Polaku pravi, musim ja, kteryjsem Rociszewskeho a jeno zamery osobne znal, lepe snad vedeti, ne to p. J. May pouhjTn nosem sv3>m z Prahy fti mue. Ze nejen polska lechta s ruskou se nenavidi, nybr naród polsky vubec Rusy v okli-

—

—

i

Yosti nii,

musim

opet lepe ja vedeti

vsak ja ze sve strany Rusy

me

i

ne

p.

May.

Polak}^ nenayidfm,

e jest

subjektivni presvedceni, a nkoli do celeho pojed-

nani o Slovan3tvu nenalei. navisti zustane tim,

fm

dukaz

mne.

proti ani pro

jest.

—

Clanek muj bez Nenavist ma neni i

te

ne-

dny

O

svych ch3'bach gramatickych a jinych tak dobre jako kdo jiny: presveden jsem, ze jete dost vim dlouho trvat bud, ne si sloh zcela cisty navyknu, obzvlaf pri urnalisticke erstvosti, kde se veci tak dlouho rozvaovat a prehliet nemohou.

eti

Vubec jsou

isteho jazyku nejvice podobni onem rimskym augurum, a jeden druhemu smati se musi, kdj^ se potkaji. Odkud se ale ja mam neemu lepimu nauit, kdy sam p. May tak patnou gramatiku yydal, a kdy on sam, ktery tolik let ji spisovatelstvi proYOZUJe, jete buf ne ja ch3'buje proti rei. Neb chyby me delaji se z erstvosti, on ale po dobrem rozvaeni mne svym s c za chyby pokada, co dobre spisovatele

z ohiedu

i

—

A jeiko

pan Jakub May, »v duevnim smyslu« redaktorem Kvetu jest, radfm jemu kolegialne, aby V tom ohiedu pred svymi vraty metl, ab3xh se ja z Kvetu aspo dobre etine, tedy neemu prec, nauiti mohl.

jest.

on,

i

Kare Havliek:

100

Tote

dobrem nauceni o dustojnosti aso-

o

plati

pisu, o jejich vanosti, svatosti (palladium) atd., ktere

mi

May

Jakub

p.

dava. Af

si

jen milostive pripomene^

jak se co redaktor Kvetu (v dusevnim smyslu) choval,

kdy vyla Tomkova niku,*)

najeho Spravedlivou kro-

kritika

sam pod jinym jmenem sebe

jak

zastaval,

a

jete celou kritiku potutelne za ert pratelsky yyhlasii, dobre veda, ze tomu prec nekdo uven, jak se stao, i

pfipomene tu krasnou deklamovanku od Trnobranskeho v letonich Ryetech,*^) a nektere bujne vyaf si

rustky »rytirskeho vtipu«

proti

mne

Chocholoukovu noveIu

pane

toho«

atd.

atd.

a pak af

atd.,*)

pak

v is. 36,^)

»Kdo

koho, ten

s

vzpomene na du-

si

a-

leitost asopisu, tohoto palladium atd. Duleitost

sopisu

znam

ja take, a proto jsem

asem

Kvety k in-

nekteremu z Yanostpanu celou novelu sloil, nezdal se mi nikdo tak du-

nosti popichoval,

abych

ale proti

leity.

Absurda a chyby, do kterych v polemice sve proti jsou ovem jenom nasledkem rozhorenosti jeho, jakoto redaktora (v duevnim smyslu)

mne upad,

') Maly J. B. 1844—1845. Uvaha 249—261.

:

V. V. Trnobranskj'

^)

dubna 1846,

z 18.

Kvety z

^)

verovani':

c.

26.

V

Praze

Musea

1846.

Prostonarodni dejepis ceske zeme.

Tomka v asopisc

V. V.

Nova Arkadie.

:

46. S. 181

brezna

Dek!amovanka.

Kvety

— 183.

1846,

r.

Ces.

Ylastenci dle nejnoveji

36.

cis.

mody,

143—144

S.

namirene

proti

pfinesly

H — ovi,

zvlate proti jeho clanku: Slovan a Cech. *)

z

12.,

122,

Prace 14.,

:

17.,

»Kdo 19.

s

koho, ten toho.«

brezna

r.

1846,

125— 126, 129—131. Jako

Masopustni novela. Kvety

. 30—33.

autor podepsan

S.

X

117 .

.

— 119, .

sky.

121

a

:

:

Slovan a Cech.

101

Kvetu proti mne za rozline, proti Kvetum a jejich kratkym odpovedem atd. v Novinach a ve Vele vystrelene ipky. Nepsalf p. Jakub May proti »Slovanu a Cechu*, nybr jen proti H. Borovskemu.

Boj obou stran ukonen by prohlasenim J. Maleho V Kvetech z 26. kvetna 1846 (. 62, str. 250) zaslanem nadepsanym »Panu Karlovi Havlikovi, alias Borovskemu.« May tam psal

Rozumny

a

zdvofily Pane!

Nikoli snad ze adosti, miti poledni slovo, o kterem

a

pcsud projevovane povaiy nadeji, ze je sobe vziti nedate, nybrz z duleite a vane pfiiny nucena se vidim, k Vam na zaverek naf pfe strany lanku »Cech a Slovan« toto vefejne promlaviti. Na Vae kroutive vytoky a namitky, proti me odpovedi na Vas lanek elici, na vybeky proti me osobnosti odpov:dati nebylo jako nebot' jste tim by ani estno ani by ouel jaky melo pfed celym obecenstvem sam nad sebou ortel vyfknul. Jest vak jedna vec ve Vai replice, kterd se vztahuje na fakt u a kde Vy se uralive me spisovatelske cti dot^kate. Pravfte toti v ohlaseni sve repliky v . 35. Praskych Novin o mne, »e zde nemluvi statny, neodvisly obhajce pravdy proti jejimu nepfiteli, nybr pfedpojaty se do Vasi

i

;

m

panoe rozdradenych Kvetu

proti soku,

Novinam a Vele«

;

V zavrce pak repliky sve obvineni toto opakujete, pravice proti mne » Absurda a chyby, do kterych v polemice sve upad, jsou ovsem jenom nasedky rozhofenosti jeho, jakoto redaktora (v duevnim smysu) Kvetu proti za rozline, proti Kvetum a jejicli kratkym odpovedem atd. V Novinach a ve Vee yystfeene ipky. Nepsalt' p. Jakub May proti Sovanu a Cechu, nybr proti H. Borovskemu« tomu tak, k tomu kdybych mlel, snadno by nekdo, veriti mohl. Proe vzte, Vae osoba mi nikdy dosti

mn

—

e

e

Kare Havliek; Slovan

102

a Cech.

duleitou nebyla, abych sve pero o ni brousil. Ostatne Vy sam k tomu se znate, ze jste rozlinymi vybeky Kvety k boji vybizel, co Vy jmenovati raite »popichovanim k innosti« (medle kdo Vas ustanovil pohunkem nad Kvety ?), ale dobre vite, ze kde toho potfebi byo, vdy slunou odpoved' jste mel bya tedy yeta za velu. Co se lanek »Slovan a ech« tyka, pak me odpovedi na dokadam se sve po cely as me literami innosti bez poskvrny zachovane spisovatelsk cti, ze jsem k sepsani jejimu pfikroil teprv po mnohem svych pfatel dolehdnf, jmenovite pak na vicekrate opetovanou adost skuteneho a opravdiveho redaktora techto listu, pana Jaroslava Pospisila, ktery obzvla§te ten duvod na srdce mne kladl, ze kdybychom se v as neozvali proti Vasemu podkopavan{ te svate idey, ktera veho naseho snaeni pevny zakad a prostranny podstavek jest, nemohi bychom se z tolio pfcd ;

Va

:

Vy tedy vinite mne beze pomutka moje pfi sepsani one odpovedi bya osobnost proti Vam, co by ode mne bya strannost a podlost a jalco ve zvyku mam, tolio, kdo potomstvem ospravedniti.')

vsechduvodu,

ze

;

oie

krade, jmenovati zodejem, kdo se

oupee

dopousti,

otrem

:

tim

zakada, liafem, kdo i Vas,

samym pravem

ktery mne vefejne na cti ubiujete, pokavad obvineni sve neospravednite, nazy vam yefejnym utriaem, co neni-i Vam po ibosti, mat na vui liedati pravo, <de slui.

S tim

SC

do nenavisti Vasi poroui predpojaty panose Kvetu aneb jak

jet

jej

kc)li

jinak jmenovati raite

Jakub May. ^)

ze p.

Oupnou pravdu

May

skoni.

toliko

toio dosveduji s tim doloenim, po delsim se zdratiani k adosti me se Jarosay Pospisi.

:

:

HLASOYE O POTREBE JEDNOTY SPISOYNEHO JAZYICA PRO CECHY, MORAYANY A SLOVAKY. 5.

(Praske Xoviny

z

10.

a Odtrzeni

Moravany

kvetna

a 14.

se S!ovaku

r.

1846

cis.

37 a 38,

159

a

od

literami jednoty

157,

str.

155

161.)

s

Cechy a

pfimelo »Sbor musejni pro fe a literaturu eskou« k vydani spisu: Hlasove o potfebe jednoty spisovneho jazyka pro Cechy, Moravany a Slovaky. V Praze 1846. Praske Noviny pfinesly o teto (viz pozn.

na

33.)

str.

knize referat

nechaji se na tre rozdeliti

Narodnosti evropske

kvetoucf, kiesie

a

takove,

Yzmahajicich

ZYJate

meni

a protiviti se

se

narodnosti

narod^^

ujiti

ktere vlastne nikdy

Nynejsi vek jest

valneho vzniku se nedodelaly.

yemone

:

se snai obivotu zahube, jejich ivot a re

hrozici jejich

vetim kmenum,

kteri

pak tyto slabi narody v sobe se rozmnoiti usiuj i. zniiti, a

I

my echove naleime

nyni se opet vzmahajici'm o

to,

abychom estne

vek

:

k

pohltiti a

nimi

narodum kleslym, a

starame

se

vemi

silami

misto, ktere nasi stafi predkove

Kare Havliek:

104

ve svete dreli, opet zaujali, a zda

se,

ze

priineni

nae, ackoli poet horlivych, dobrovolnych delniku posud jen skrovny a prostfedky jen mae jsou, dobre poehnani, adouci nasledky miti bud. Zakad}^, na kterych testi a slava narodu spoleha,

dobre zfizeni, vzdelanost, zeme plodonosna, telesni duevni schopnost lidu, a cetnostjeho. Prvni doufam, ze mi nikdo

jsou hlavne

:

i

jenom proti poledni bysnadnejaka pochybnost vzniknouti mohla. Mohlo by se namitnouti, mali narodove, a prave oni, nejfastneji byti ze mohou, ze take potem dosti nepatrne narodky nejslavnejimi se stali. I to pravda jest: avak jiste by tito proslavivsi se narodove posavad kvetli, kdj^by upirati nebude, a

i

etnejf svou

byli byvali,

proti

narodum

a

spusobileji

hajiti

neodvislost

cizim.

zde vsechny vyhody etnosti narodu podotknu jenom jednu za vsechny ostatni toti, ze se z velkeho vdy mae, ale ne z maleho velke stati mue. To jest, naród etny poivaje jinak vsech vyhod velikosti sve, mue vdy ve vnitrni administraci, kde prehledu dobreho zapotfebi jest, na mae asti rozvren byti, ktere se vnitme dle svych

Nemoha

uvesti,

:

mistnfch potreb spravuji.

V

literatur

vak

a v zahra-

ninich zaleitostech a stynostech s jinymi narody nemuc byt etnost a mohutnost nikdy na kodu,

ovem k dustojnosti a slave nejvice priini. My naród eskoslovansky nenaleime sice

ym

k ma-

narodum, jako jsou Holandane, Datane, Svedi, take vak ne do potu veilcych jako Francouzi, Rusove, Angliane atd. Tim vice nam Madal-i atd.

;

o

vem jakoLi

potfebe jednoty spisovneho

na tom zaleeti musi, abychom aspo v te sile, nam okolnosti day, zustali a svevo!ne se na

meni jete narodky

dob

105

jazji^ca.

nedrobili;

jako

to

v nejnoveji'

opet nekterym Slovakum napado, novou sloven-

sobe zaloiti, a s predeleho svazku nami ostatnimi se nasilne vytrhnouti. Sbor Matice eske, jehoto hlavni povinnosti jest,

skoii literaturu s

dbati o Yznikani nasi literatury, usnesl

se proti tako-

vemu nechvalnemu a celemu naemu Slovakum samym kodnemu poinani ale

narodu, nejvice vefejne

aby mnozi mladi Slovaci, kteri zajiste jen z pfekvapeni veci tak zahubne se prichytili, radou zkuenych a po cele vlasti na slovo vzatych muu povzbuzeni, poznave nebezpenost jednani sveho, stranu Sturovu a nezdarne jej poinani opustili, a na spolenou drahu nasi se navratili. Z te priiny vydany jsou »Hlasove«, sbirka rozlinych, dilem ji dfiye V rozlinych okolnostech, dilem nyni zvlate sepsanych pojednani o jednote pisemneho jazyka a proti velikym nepotrebnym novotam. Spisovatele techto pojednani jsou nejyice rozeni Slovaci, a akoli vlastne cely spis velm.i duleity jest, uminili jsme si, abychom pozornost obecenstva na obratili, pfedbene zde podati yyjimky yystoupiti,

i

jenom z Kollara, ktery nejvlastneji proti nynejimu poinani Novoslovaku vystupuje a take nejveti zasluhy o vydani techto »Hlasu« ma. Takto pie mezi jinym Kollar ')

Kollar Jan, pevec

^)

za odpovecf na

>Slavy dcery«, hlasatcl vzajemnosti slo-

vanske narodil se 29. cervence v Moovcich, f 24. ledna 1852 ve pera Vidni. Strune a pekne pouenf s udanim literatury najde Dra J. Jakubce v Ottove Slov. Naucnem XIV. 564 nd. 7.

Karci Havlick:

106

jiste

hrozive psani, kteiym

jej

p.

.Stiir

aby se novotam jeho v cestu nestavel

odstraiti chtel^ :

(Nikdo se vice neteil Vasim Novinam, nikdo se ii!asove '-'j— 1'-9pro nc tolik nepotil, tolik nepracova], tolik nebhal, tolik sem tam nepsal, jako ja. Toto svedectvi ze sob ja i pfed Bohem i pfed syetein ddti mohu, to Vam samemu, tusim, nejlepe znamo bud.) (Jake bych tedy ja mohl proti tern

Novinam

podvraceni adati,

brojiti a bojovati,

jsem

aneb

jejich

j^|^g^,^.

;

j-,.,

velke asti ja splodil > Vas cil a Noviny, jako takove, ja z celeko srdce schvaluji ale Vas pfevraceny prostfedek a bludnou cestu k tcmuto ciii sobe osklivim a naprayiti hledam. Jestli by Vas to ale mrzelo, ze ja sam Yasich Noviii nedrfm a netu, tedy otevfene Vam vyznam, ze to inim mezi jinymi vanjsimi narodnimi pfiinami ji i pro osobni usetfcni meho zdravi, ant' mne pfi uvcdeni VaSi, duchu a kofenum fei nasi cele nepfimefene orthographie, oi, pfi slyeni Ya.sich hrubych, surovozvukych slov ui boleti zainaji, anobr sam ich na jakousi nepfijemnou vuni upominan byva, jakova ze staji, z krem a jinych pelei nizkeho ivota zapacha a nos uri. To pak se stava nejen mne, ale i jin)'m. Steovali sobe mnozi z pfedplatitelu na Vase Noviny, ze kolikratkoli tuto Vasi luzovinu isti zaali, nektere

z

;

mdloba je napada takova, ze se jim aludek zdviha], ') od toho radji cele upustiti museli. Proe sm obecny lidYae a jemu podobne nafei nenazyva jinac, ne taraka,. habarka, trpaina, baovina, ledaina, sprostaina.) Piete mi: (»Z nkterych mist se illasove i3Q. ,,,^ chut' a

proc

i

,,,

•'

oYaem

jistem pfedseyzcti pouuzpraveni jsme o vSem, co mysi te chcete.«) (Nu acoejest to za jiste m,^

jeme a poiti pfedseyzeti? — krate v jste to ')

i

o

nm

Yy

a .^^,

co -j,

prdvó dva-

svem zminku inite Jste-li upffmny, proc pfedsevzeti nezjevil ? Nepochybne rozumite tim pfedlistu

\'ynechano vk daveni'».

?

o

potrebe jednoty spisovneho jazj-ka.

107

co do vyziskani a vydavani novych eskoslovenskych novin. K tomu jste adnych spehfu nepotfebovali,

3evzeti

to adne skryte potajemstvi' neni; to jest zajiste nejen moje, ale i mnohych jinych predsevzeii, a paklie Vy dale ve svem bludu urputne setrva.vati budete, to se i stan a ant'

i

stati

mus

i,

sv

jestlie Slovaci jete

jasne, stale, sirokodaleko svitici

stesti

slnnce

miluji

a radeji

biblitiny nasiedo-

neH klamne blyskotky nonich svetlonosuv do bahen a jezer k utonuti je nevyhnutelne zavadejicich.

vati chteji,

Vy

pisete dale

SIavove!

»e

:

ja pry

lenky o svornosti a nesvorncsti, moKlce nenalezam. Kdoe zaal i

ci

nesvorni

pry, jakou jen mohu, nesvorVy a Yainci veru podivne mat my-

nost tropim.<

jednotu, ja

My

volam:

sam

a

Vy

?

ktcre ruiti

jli ten nesYorny,

kdo

dale v pokoji pokraovati chce a radf,

ja

aspo

tuto

v

adne

syonaos;;

a

tfistoletoa cestou ili ten,

kdo od

jine k tomu svadi a odskakuje tahne ?) (Lei-li Vam testi a ivot naseho kmene 4i'30ve na srdci ukate to skutkem, laskou a syorncsti, 136—137.

te

cesty

stare

i

sam

i

:

sjednocenoYanirn a shromad'ovanim sil, srdenym pfipojoyanfm se k takovym, ktefi neli vice rozumu, aspo delsi zkusenost ji maji neli Vy, a ktefi teto roli svate ne 2 3 roky, ale cely svuj ivot ji sku-

muum

—

Vam vice zivot a testi naseho ctiadost noveho reformatora ve spisovne fei na srdci lei. Co nam po vsech idiotismech, provincialismech, nafeich anobr i po vech feech, jestli se tim SYornost rusi, naród mat, a ivot nas narodni samovraedne do propaste uvaluje. Vdyt fe neni cilem, ale jedine prostfedkem k ciii. Ta chvalika a chlubika, kterou Vy co kadidlem nos a ich nektcrych sabych Slovaku lechtate

tene

obetovali

km.ene,

;

ukazie, ze

ne

:

»Nas kmen pry bud miti vlastni ivot, vlastni litcraturu, vlastni pisemnou fe;« kadidlo tohoto chvastani neni pryskyfice indicka, ale bole-

ertkus kocourkovsky.) (Opravdivy ivot inasoye i:>^— i^s. nektereho kmene zalei v tom, ivot tento poY^iti, rozsifiti a oslaviti vc svetle narodni celosti, nikoli

hlav a

Kare

103

Havli'cek:

nebo toto jest jista takovem pfipade, kdyby hrstika obyvateluv aektereho yelikeho mesta aneb nekter obce fekla: »Bratfi nechejme toto mesto a vecko obecenstvi s jinymi spolumefany, opust'me tento nam spo-

pak

jej

zouiti,

poniiti a osamotiti,

smrt kmene. Co bysme

myslili o

!

leny chram, vi, skolu, odstrame se radeji nkam na tam budeme vesti vlastni ivot, tam o vlastni'ch

pouf

;

vystavime sobe novy vlastni chram, novou vlastni alaf, nove ylastni dikolu, novy vlastni pital vadla a myny atd. tam sobe povolamc vlastnich kndu lekare, vlastniho noniho hlasuitelu, vlastniho soudce nika, ylastniho volaka, ovaka, vlastniho 5viaka, vlastniho pastyfe telat, husi atd. Ha, to bud ivot! to radost, to kvet nasi obce !« Nu ale jak ze trva tento ivot, tato radost a tento kvet? Jak drahy to ivot, kde jeden ptkrate platiti tolik a vyV takoYÓ osamelosti trinakladati musi na vsecky tyto, a pfece planf a slabi takovto filistinstvi a veci potfeby ? jakovato radost ardarstyf ?) silach

vei

i

i

;

i

i

—

a

—

i

(Vy mne, ndsledovne tedy afafika, anobr Nedoerina, Doleala, Tablice, Palkovie, Se-

Hiasov-e

i

i

beriniho,

Josefiho

esky

a

vecky

jine

spisovatele

i39-i4i.

a

Slovaky,

povaujete co ncpfately a vrahy ivota kmene slovenskeho tato kareda potYora HegeloYske Vdmi a Yainci zboovane filosofie nejen Va§i hlave, ale ktefi

psali a pii,

:

srdci est nedela. Vy nesisini zastupove kauitelu a spisovatelu ve Slovensku, ktefi jste ode tfi set let V biblicke neturovske fei lid a ivot slovensky vzdlavali, vy vichni jste byli jen kazikmenove, jen duchovni Attilove a Tmerlanov Slovakuv vy vichni nyni jet ijici duchovnici a knei, ktefi v chramcch V biblicke fei kaete a katechisujete, zarmoucenych povy kolni teujete a ku smrti pracujfcich posilujete uitele, ktefi mlade teto fei yyuujete, pohfebni yerse V teto fei drite, slyte popravny ortel svuj od pana tura vy jste dle nho jen pohlcoyatele a bofitele iyota ylastniho kmene, vy jste y§ickni jen krvoiznivi Herodesoye ani

Yasemu

zatelu,

;

;

:

o

vaich

109

potiebe jednoty spisovneho jazj'ka.

vlastnich ditek,

nic jineho nezaslouili

vy vickni

ne

me

ubohy pospolity lide, jen nyni ve chrame kadodenne pisne i

jste tedy

jeste zpivas,

v

dle

p.

Ovem

a provaz.

fei

a

v

teto teto

Stiira

cely ty

dema rei se

modlfs, pfi svatbach a kfestinach, v listech a dopisech, V obligacech a kvitancech, v testamentech a v jinych pisemnostech teto fei u{vas a nikoli krekaske, trpaske anebo jine mistni ach vy vickni krtite ^) ivot kmene sIovenskeho vy jste samovrahove, vy politovani liodni kdybyste to neinili, tul! by ji vas kmen mohl slepci miti posavad dva, tri anobr sta a tisice vlastnich ivotu, by nepotfeboval Orel Tatransky sem tam poletovati. tut' na vsech techto bezdunych mrtvinach se pasti a je Podle tohoto noveho, neslychapazoury svymi drapati. neho evangelium beda beda beda Vam samemu, pane ture Vy sam jste vetev pod sebou utai, Vy sam jste hul nad vlastn{ hlavou zlamal, Vy vrahu vlastniho ivota sveho Trenanskeho kmene a nafei, ant' nepisete drotarinu ani bernolainu ve svych Novinach a knihach, ale jakousi hroninu ciii kfiyaninu, aneb buh vi jakousi plebejinu, kterou asto sousede nejblisich stolic a krajin, k. p. Turane nerozumeji, nad jeji neokroucbanou nemotornosti, jejimi nesislnymi strakatymi varianty v pohlavi, ve skloovam' a asovdni, jejfmi huat5'mi vyrazy a pnzvuky, slovem nad celou neumytou, neuesanou, opdpefenou a zaspinenou poProti Vam tedy musime my stavou se hnevaji a mrzeji. Yickni ostatni tento ivot kmene naSeho braniti, a proto mejte se na pozoru, aby vas snad z Presovskeho okoli ;

;

;

—

!

!

!

Djouky

preslicemi, Nidzyvky prucikami, Turanske transke d v k y pytlikami, Beuohorti muadenci panicami a yiduami, Sotaci a aryske valaly burkovnicami, Gemerane jernymi simami a nuami, tavniti havin knourami i

bunkovy nkde nepoprotoe Vy zanedbavanim jejch nafei a opovrhanim jejich kmenu o vlastni ivot jim hrcite^

a touchnami, Dolnozemci lapsiky a padli a nevypraskali,

1)

V3'nechano: »a mrtvite<

,

!

Kare Umiicek.

110

pfednost Vasim nejoblibenejsim milakum hronskych bravjaru a miskdr& a jejich Vam nade vse »drahjemu, sladkjemu, zvunjemu, dokonaljmu, nezanovitjemu« krajomluYU. O ubohy, pobony Komensky, o krasocitny Palacky, o libomudrcky KlAcelu, vy vrahove iYota moravjste knihy nepsali v hanain, valasin skeho, proto, aneb v kopaniarine moraYsk.) davajice

—

e

(Ba sam ty vy borny vabe, bosky illere, ]^;"!!!"Jf uprostred Plattdeutschuv rozeny klassicky Goethe, veta po vasi slave, vasem spasenf, vy pohrdai a uskokove a vraedlnici svych kmenuv, nebudou-li tur a jeho apostole za vas pf ed trunem boim orodovati Herder. Kant a sam Hegel stojit' nyni co zradcov a vraedlnici svych knienu pfcd soudnou stolici Tatranskych Novoslovaku. Vy Yecky skvele hvezdy german^ke literatury a narodnosti prohloupili a prohfeili jste se tece proti vlastnimu ivotu sveho svabskeho, vejcarskeho, rakousk(5ho, pruskeho, bavorskeho, hesskeho, hanovcrskeho, meklenburskeho, sedmihradskeho, mctzensaifakeho, handrburskeho, krikchajskho, anobr nefandum dictu sameho saskeho kmene, protoe jste psali ne v aryvarech techto kmenu a nafei, ani v nafei saskem, ale jen v nafei jednoho msta a okoli Mieskeho.)^ (V Italii ^ psal Ariosto ne ve Ferrar- „, ^ Hlasove .4J. skem, !Manzoni nyni ijici pis ne v Medulansvych krajanuv ndi'ei, ale v nfei Tosknskem, prav tak jako afafik, Tablic, Tranovsky, Jakobei v eskem, ani kdo proto temto Vlach&m banditu, sve kmeny plenicich nadal!) (Yidite tedy) pane Sture (e ma^,..,^, ].i3 toto me hrdni o ivot kmene sloYcnskeho nic jineho neni nez obuda Vasi pomatene fantasie, ant' my Cechove, Moravan a Slovdci nejen jeden ndrod a jazyk jsme, ale i z politickho ohledu pod berlou jedne a sice otcoYske vldy stojime.) (Jd s me stranky) (pfesvden jsem, ze :,i.,gpve 144 z tohoto hrozneho Tatrami hybani, potfasani a burcovani konen nebude ne poctivy smich, alovdni na zlobivost a nedbalost Slovclkuv aneb chvastavy venec doty

1

!

i

.

skm

!

,

.

,

o

potrebe jednoty spisovneho jazyk:t.

111

miieleho muedlnictvi. Od Tater jako takovych neekejte spasenf a slavy naeho kmene a lidu slovenskeho, ani od zdraveho jejich ohromnosti a nebetynosti, ani od jejich

silodarnho povetfi a erstvych vod, ani od jejich plavnych potoku a fek, ani od jejich na zlato, stfibro a jine kovy bohatych doIuv a bani, ani od pasouciho se na nich stada ony nam nespomohou, a dobytka a temto podobnych veci neli my jim, navzdor vsemu p. Hurbana a jinych Yasincti o tom mudrovani a prorokovani.) :

— (Vae

boha

30 dokldda ni jest pokoueni boha, uj^i*].)^ oekavanim od neho zazraku, nejen dle pfirozbyteneho a nezeneho behu ;iaroduv nemoneho, ale potfebneho, ovem kodliyho obema strankam, jak Slovakum, tak Cechum a Moravanum. Co neni z Boha, to i

i

Vase rozdvojovani nas ale neni z Bolia, nebo psano stoji »Co Buh spojil, lovek nerozluuj.« Krkonos a Tatra jsou jako manel a manelka, poctivym satkem manelsky^m spojeni: z tohoto manelstvi mue se zroditi krasne, ctne, rozifene a silne potomstvo, kteremu nejen V letopisech Slavjanstva, ale v dejinach sveta estne misto dano byti musi. Yezmeli ale pani Tatra listek propusteni od sveho manela, potom nebude vice ani pannou, ani manelkou, ani vdovou, ani mniskou, nybr stan se neuchylne bud' kubenou Mad'aruv, bud' slukou Nemcu A jakove nasledky tento pohorslivy a svodny pfiklad rozsobasoYuni za sebou tahnouti a miti bud pro jine } Pose rozprchne. :

i

testi-li

pfiklad

se

Slovakum

Slovaku

tento

nasledovati

odskok a rozdvoj dnes, budou Slezaci, krom

tce

2itra

toho

ziskani a jete jen z polovice pfivteleni pozejtfi pfiklad Slovaku a Slezanu nasledovati budou Moravane, a ;

taks z

rozdvojeni stan roztrojeni, z roztrojeni rozetvrceni, a pfi teto kmenni a nafeive pytve oud za oudem odpadn a cele telo s oudy se zmafi. V kratkem ase tedy pri vech naich tak mnohych a velikych narodu naemu i

od boha danych pfed

tisiciletim,

budeme tam

silach

toti

nikde.)

opet, kde jsme (Teprv nedavno

psal pan Belopotocky tu

alobu

proti

pfi dani rukojemstvi

kaucie

4000

ciii

Vam zl.

:

stf.

e za

byli

147—°48.

2

Karci

1 1

Vas

Vase

a

Noviny

skrze

HavHek

:

Vs oklaman

jest,

ant'

Vy

pry tehda je§t o bernolaine aneb jine nebiblicke fei ani te nejmensi zminky neuinili jste. Tak i j, p. Prokopius a mnozi jinf v Pesti a Budine, ktefi na yydobyti novin slovenskych nejyfce pracovali a jim se pfedkem velice radovali, nyni tó rovnym spusobem vefejn na Vds alovati musime, ze jste nas okama, ant' my ani drotarinu

kopanidrinu, ani miskdrinu a bravarinu, ani, jak superintendent Seberini mluvf, koitinu a yalatinu, ani, jak jinf fikajf, smetitinu a kuchyninu nikdy od jsme neoekdvali, a pro ni jiste ani jedinkeho kroku nebyli bysme uinili. I my sobe sloveninu kadeho kraje vaime a ctime, nakolik ona krajomluvem jest a zustdva jak mile ale ona z nekterho tmaveho kouta na trun literatury se drdpe a kasa, zmatek v lidu a v narodu pusobf, do boje a nepfatelstYi s jinymi blisimi neb vzdalen^jimi sestrami se pouSti tu trati sama svou mistni cenu a astenou vyznamnost a stan se pfedmetem smichu anebo prave hnvu a opovreni. Jeste kdy jste poslednfkrdte u mne byl, V mem vlastnim pfibytku vyjddfil jste se, ze aspo do Orla promiscue (jsou Vae slova) ldnky brati budete, V biblickem v bernolackem nafei proc aspo tu slova a

p.

Vs

:

:

i

i

svemu Yrnym

:

nejste?)

Hiasove (Jakou pak zkazu a nefest uvalil jste posavad ji na nd kmen a naród Vy ten zlaty fetz, ktery samojcdiny ns a na§e pfedky ode tfi set let s nejblii krvi spojoval, otcovradnou rukou trhate. M^li jsme jedinou tce zaloenou a jeste tieji sdrovanou a proti odpurcum brdnSnou katedru a professuru nai eskoslovensk fei a literatury v Bfctislavi, kterou jste Vy lehkomysln ztroskotal aneb aspo nebezpen podkopa. Znamef zajist dobre bez vyzvdauv, kterak jste Vy co erv ve strom ode ddvna na teto stolici skrytd hlodal a vrtal, sprdchniv61a kterak jste ji tóm&f ji se vsech stran podryvaI, aby se im dffve svalila a Vasi plebcjin aneb fantastitin im dfiv misto uinila. P. Palkovi, tento zaslouily sediyec, ndramn nad tfmto roz!

nm

i

a

i

;

Hlasove o potfebe jednots- spisovneho jazyka.

113

dvojenim Vami spusobenym nafika, a jest se eho obavati, jeho dobróinne umysy co do poruaby Vase jednani enstvi nezmenilo, a aby nad syny toho lidu nezoufal, kteremu ivot obetoval. Pomyslete sam, co ji ode dvou roku, ba jen od lonska, z naseho Prepurskeho ustavu byti mohlo, kdybyste Vy v duchu ctcuv a zakladateluv i

jeho byl pokraoval a pracoval.) (Jak pevne a vane byli celou Evropou stali, kdybyste

bysme

Hiasoye jiz pfed ~ domneli tvofitele Novoslovenska sve sily k posilneni, ne zemdleni sil nasich, ku smifenf a milovani, ne ku stvani a ozbrojova,ni bratru proti bratrum, synu proti otcum, mladiku proti starcum byli obratili. Proc vecky nae podniky a spolky posavad jako houby rostly a vadly ? Nic nebylo a neni ani z Fandli-Bernolakovskeho tovary§stva v Trnave, ani ze Zoro-Almanachovske jednoty v Budine. ani z TablicoBanske spolenosti v Hont, ani z Bfetislavskeho ustavu, nic neni a nebude ani z Yaeho Tatrinu proc ? protoe nam chybi soustfedivost a koncentrace, ze nas ene vsudy jen moc centrifuga, ne centripeta, ze V5udy jen pracujeme analytice, nikde synthetice. Kady jednotlivec a kady spóek slovensky chce se povaovat co osa, okoo ktere lukoti a bahry celeho ostatniho SIavjanstva toiti se majf. Odtud tato nae vdy padajicf ve babylonska, odcudto tento zmatek a posmech ony jsou plod a tfest' Cechophagu, Tatrosalencu, Hronoklanitelu a jejich ouzkodusne Slovakomanie. Mam spravy a aoby s mnohych stran, jste v caych sovenskych okolich ji pfedmetem oklivosti, ant' jste ruznice a roztritosti spusobii, tu mezi cirkvemi a pastyfi, jinde mezi kazatelem a kolnim uiteem, jinde, jste samy svate Icnihy a naboenstvi v lehkovnost u lidu uvedli, jinde, jste samy suby bozi ve chrame na posmech a kandalypromenii. Timtozlehovanim zvlate drahe protestantum biblie dopoustite se svatokradee proti palladium nasi fei a nabonosti od pfedku nam zdedenemu. Mladictvo nase z veike astky umeli jste veikymi praktikami a schuz-

Vy

:

;

e

e

e

Havliek: Politicke

spisj'

I.

o

Kare

114

Havli'ek:

kami, deklamovanim a Iermovanim proti Cechum, slboydnim jim nesmrtedlnych jmen a zasluh o Slovensko a temto podobnymi mamy a titerkami svesti a aspo na nekolik roku oslepiti. Z tohoto nakaliveho svrabu a neduhu nektefi snad nikdy vice neozdraveji jini potfebovati budou msice a roky, dokud ke stfizlivosti pfijdou a jasnou studenou rozvahou na pravou, od otcu proklestenou a od :

se navrateji. Ukradli jste ndm tim nam prave nyni toho veku nejdrai jest, toti z asu, aspo deset neb dvacet let, a ze sil a schopnosti a nadeji aspo jedno pokoleni, a to tehdy, kdy jsme tento as a tyto sily na cele jine vaneji veci potfebovali, neli jsou rvaky pro fe a nafei. A toto vecko udelali jste tomu kmenu a narodu, ktery sobe jmenovit a obzvlate

nich

oputenou cestu

z toho, co

od Vas, od schopnosti Vaseho ducha a od vdenosti Vaeho srdce nekdy tak mnoho sliboval, a nyni s pfedesenim vychoval hada v zaadfi.) videti musi,

e

(Nenavidim

echafeni

poetile

nekterych ale prave

Hi-^^o^u loO.

sobelibych echaku a Protislovakii, tak nenayidim i blaznive slovaen{ nekterych sobelibych Novoslovaku a Protiechu. My jsme a musime byti jedno tlo,

jedna due. potfebi

tu zlata prostfedni cesta nejbezpenejsi,

1

hned

Osmelme

se a

ku

pokrajnostem

zaneme

moudfeti.

a

konetinam

Jestli jste

ani

skakati.

meli smlost,

odtrhnouti se od dobre veci, od syj^ch vdznj'ch pfedkuY a otcuY, a od svych upf imnych pfdtelia a ctitelu

;

mejte smelost

Tato poledni smelost bud uslechtileji a uitenjf, neli onano prvni'. Nepodavajte ui nekterym Slovakum, tfebas pastyfum a spravcum lidi, kteh' dilem ze zlerozumene naboenske nenavisti, dilem z pouh lenivosti nasi vzdlaneji spisovne fei, nasim klassickym mluvnicem a slovnikum, a nasemu etymologicky-analogickmu pravopisu uiti se nechteji, oekavajice, aby jim hned vsecko bez prce hotov s nebe dou pado, a ktefi prdve proto Vam tak lichotive pochlebuji, nalezajice na Va§em ndfei yitanou poduku. — My lite se velice v tom,

k

nim

se

opet

pfipojiti.

i

i

i

:

HIasove o potfebe jednoty spisovneho jazyka.

jestli

Ysecky katolicko Slovaky

za sve

115

priznivce a za ne-

navistniky Cechu drfte.) Hi^soye (Pfed nekolika lety zasia jeden katolicky °^~ '^'' knez a basnik do almanachu Zora dlouhou basen proti Cechum a estine a ke chvdle bernolainy po pfeteni ji poYStali oudove te Zoroye Jednoty, vickni osYiceni katolfci a muove svetskeho stavu jednohlasne a s patrnou nevoli proti tomu podu cteneho a milovaneho jinae basnika, ustanovivse, aby se nepfijala a netiskla, bratrum Cechum rozsiyati ant' nenavist k aejblizsim nam nesluno. Nepoina!i-Ii sobe tito bratfi katolfci mnohem moudfeji a chvalitebneji neli Vase novoprotestantska, kfioY valky proti Cechum a estine hlasajici a podnikajici sekta? Nejsou-li tito svetti lide osviceneji a opravdiveji kfest'ane, neli Vasi duchovniho stavu apostole a kazatele, eske knihy na hranice odsuzujici r Ceske knihy, tyto matky, ktere je prvnim nabonym a mravnym mlekem kojily a vychovaly Cti otce i matku, aby dlouho iv kmene slovensky byl na zemi, synu sloyensky Navrat'te se tedy zpatkem ku prave yj^borne zaate ceste, na ktere jste pfed tim tak zdafile a chvalitebne kraeli; otevfeno Vam a Yasincum jeste otcovske naruf nae, jako synum a bratrum milovanym. Nasledujte muj pfiklad, pamatujice, ja v podobnem pokuseni ve mlad,

—

!

—

i

e

!

i

a

ich mych letech jsem se nalea, ovem nikoli ani V tom spusobu^ ani v te mie a na tom stupni nebo od bratru Cechu a Moravanu se o d t r h n o u t mne nikdy ale Bohu dkuji a dekovati budu ani na myli netanulo a do hrobu, mi jeste dosti asne v tom oi otevfel. ;

i,

:

c

Ta

zasada a rada:

i

»Vehozkuste,

co dobreho

a

se drte« chranila mne od klopotneho novotafstvi od zatvrdileho zustavani v bludu. Nestydel jsem se nikdy omyl svuj yyznati a napraviti, anobr jeste dkoval sem tm muum, ktefi mne na pozornym uinili, k memu vastnimu zdokonalovani napomocni byli. a tfm Nco jsem vlastnimu soudu, ale mnoho i soudu pfdtelu

toho

jest,

i

i

i

i

a zkuienych

muu

dovefova. Tak

ite

i

Vy, a poblouzeni 8^

Kare

116

Vae

Havlicek:

nejen Slovensko, nejen milerdda Vam promine,

Slavie

poehnani vam

Mjte

udeli.

echie a Morava, ale cel. anobr nove dvoj nasobni

se blaze

!)

Preduleita take jest odpoved Jana Kollara na dodopisy jinych, zvlate mladicli Slovaku (XII.

mluv3'' a

C.

str.

V ktere se zvlate pfedhuzky od Slovaku yj^^yracuji. Velmi radi bychom

]68.),')

echum

obyejne inene

z te yjHahy podali Jak se tam krasne jevi snaelivy duch prudkeho Kollara: jak zaleitostem vlasti obetuje by v tom vem svym krasve ylastni libustky.

i

!

Ky

janum a mnohym vine pfed oima yelmi

mnoha

nfch,

mezi

z nas ostatnich co pravy vzor ustasvitil

—

!

Ku

konci nasleduji jete

jina svedectvi Slovaku a zvlat: duchov-

nimi

i

muu

velezaslouilych, jako jsou

kteri se vichni proti novotam stavi, a k staremu biblickemu jazyku co v^erni synove hlasi. Naim domacim eslwm zbytenym Cyrilum, abecedarskym prorokum a novotafum schvalujeme take jete lanek Safankuv^) a prejeme dobreho Jozefi,*^)

')

Palkovic,^)

Seberini,^)

»Odpoved' Jana Kollara na domluvy a dopisy

mladsich Slovaku.« Hlasove 168 '^

V

XXXI. Pavel

jin3''ch.

zvlaste

— 182.

Jozefi (Slovak, nadziratel

okoli Tisskeho).

ci'rkvi

dopisu k Janovi Kollarovi dne 20. kvetna 1845. HIasove 225—229. ^)

XXVI.

Jiri

Palkovi. (Slovak, professor rei a

slovanske v Prepurku.)

V

dopisu

p.

J.

Kollarovi od

literatur}^ 7.

esko-

brezna 1846.

Hlasove 212. •*)

A. V.

Teho

XXXII. Jan Scberini.

Baskeho

okoli.)

(Slovak,

nadziratel

ci'rkvi'

a

kol

A) Pastyrsky hlas, vyznani a svedestvi.

dopisy Kollarovi ode dne

Tehoz dopis k temu ode ^) Hlasove 65—88.

3.

8.

dubna

linora 1846.

a

5.

ervence 1845.

Hlasove 230—236.

ev.

B) C).

Hlasove o potfebe jednoty spisovneho jazyka.

117

zaiti a velikeho prospechu. Vubec se tato kniha

mue

povaovati co velmi duleity krok v slovenskoeskem narodnim vote. Nastan rozhodna doba, rozhodneji a duieiteji ne mnozi mysliti dovedou. Dej to nebe, aby se zaleitost ta k naemu prospechu slovenskoeskemu eskoslovenskemu ukonila. Dodatek redakce. Abychom my aspo nejakou i

i

e

malikosti dokazati mohli, tito Hlasove nejsou volajici na pouti, a ze jsme si svou asteku yybrati umeli upustfme od teto chvile od te mae sice avak :

prec nejake ruznosti v pravopisu, kterou jsme se posud s Maticf) nesrovnavali. Od nynejka budou yychazet Noviny iVela satt a tedydokonceMatinfm pravopisem. ')

19.

Rozumej

ceskou.

Matici

:

—

Ku

konci

18.

a

na pocatku

ozyvaly se hlasy po opraveni' chyb a neduslednosti pravopisu

st.

Hlasy ty nezustaly bez pochopeni.

bratrskeho.

Nejprve provedena

oprava tak zv. analogicka, podle ktere pfestalo se psati y a cy misto i ci a psalo se po z, s tu i a tu y, jak toho zadaa analogie, b3'la

a pfestalo se psati v

—

tuto nejveti zasluhu

ma

g,

dne

(r.

j

r.

ej

za byv. ey; teto opravy ujal se

1843.

dne

fijna

I.

r.

te

s J.

P. J.

Jungmannem

a

1842 pfednesl v sezeni esko-filologicke sekce kral.

Spolecnosti

musea 1.

a psani

1842). Safarik uradil se o oprave

cervna

2.

eska

za byv.

i

Safafik

;

Jos.

tak zv. skadna, kterou se

byv.

— —

u (na zaatku sIov) o opravu Jungmann. Pozdeji nasledovala oprava uvedly nyneji litery g za byvale g, j za

misto u

nauk „Slovo o

3 ad.).

eskem

pravopisu« (Casopis ces.

K.nazorum Safarikem uvedenym

1842 sbor musejni dokladaje,

e

^ostatne

pristoupil

niadnych

dalich promen a novot ve pravopisu eskem, a tak ani uveden!

ou misto au a v misto w, potfebu neb uitecnost jim ve spisech od Matice vydavanych mista propujuje«. Teprve r. 1849 ujalo se ou a v za byvale au a w. (Genavrhovaneho neuznava,

bauer

J.,

ani

Piiruni mluvnice jazyka ceskeho pro uitele a studium

soukrome. V Praze 1900. 448. III.

266

ad.)

-

Pahicky

Fr.,

Radhot. V Praze 1873.

K. Havlicek: Hlasove o potrebe jednoty spisów jazyka.

118

Doufame,

e

i

redakce tak uini, abychom

ostatni

nezakladali vice na

korapce

vubec nemuze

ve

bj^ti

vem

etymologii a vyslovnosti

si

ne

na jadre. Pravopis dusledny dvema panum, :

zarove

slouiti se nemuze,

treba se on vyslovovalo, prece analogie s jinymi slovan-

skymi jazyky a

prec

Vyslovuje se take

atd. ati zada.

pieme kdy

chybne byo, pfece

atd.

A kdyby

radeji s Matici

gdy

au docela a ostatnimi Cechy i

to

pro svornost chybovati chci v nepatrne veci,

ne

v

ta-

kovych titerkach originalnost vyhledavati. Ji je tu svrchovany as, abychom jednoho pravopisu uivali podrobme se tedy radeji Matici, ne bychom adah, aby ona nam se podrobia. Zvlate to oekavame, ze ted Ysichni moudfejsf od modniho v upusti v napisech verejnych v pnvatnim psanf, aby ji konene pfestaly aloby na tak rozline pravopisy. Ani w ani V samo sebou nevede k spaseni, ale jedno z nich :

i

i

kterekoli k svornosti chteji

hlav,

miti

n>,

aby jim

a

Staff nasi a zaslouili spisovatele

:

kdo

z nas

to pro jejich

kazu trebas jenom k

libosti

ostatnich

bud

tak sve-

zasluhy bez velikych du-

neuinil

?

—

6.

O DOPLSECH Z VENKOVA.

(Praski noyinj^ z

24. a 28. kvetna

r.

.

1846

41. 42.

s.

173.

177—178.)

Z ohledu dopisu tech,

z venkova, drive nejvice ve Kvepak ve Vele a nynf zas v techto Novinach ^) umiste-

nych panuje nejveti ruznost mineni. Jsouf nekteri, se dokonce takove (jak rfkaji obirne, malicherne) dopisy o tancich, piti, zpevu a divadle protivi, a jini zas naopak s nejveti oblibou prave tyto dopisy ftaji,

jim

tak ze nam za zle vykladali, adnych nepodavame. Pokusim i

proc ve

Vele

se tedy o vec

letos

na prvni

pohled sice tekou, toti dokazati, ze obe strany,

t. j.

venkova vlastne stejneho smysleni jsou po nejakem vak veci te uvaeni nahlidneme, ze zde jako vubec preasto V jinych padech, lide vlastne co do veci stejne smylejice jenom o slova se hadaji. Okae se toti, proti dobrym dopisum z venkova nic nenamita, jenom povime, jake dopisy dobrymi nazyyati se mohou. Hledati v asopisech a zvlat v novinach p o u z e vy raeni, jest za naich casu ji vec, abych nejpffzniyci

i

nepn'znivci

dopisu

z

:

e

dny

a

')

Rozumej v Praskych Novinach.

Kard Havliek:

120

asopisy takove, ktere pouhou, zabavu tenarum svym prinaeji, mohou se posavad udreti jenom v zemich mene osvicenych, pohrouenych jete v starem, nepraktickem, detinskem stavu vefejneho smyleni, kde kady jen o svuj hrnec dbaje, nechava svet beeti, jak bef, a pokavad jeho chaupa nehori, na haeni nepomysli. V takovych zemich naplneny jsou noviny a asopisy samymi zpravami o divadle, o herekach, o zpevacich, o koncertech, o dobroinnych sbirkach a almunach, o zabavach a hrikach, o straliyych mordech a netestich, rebusy, anekdotami a podobnou urnalistickou plevou. Takovym ale spusobem hanobi se asopisectvi, a narodu jako diteti podava se rehtaka, hraka do rukou, aby na nic duleitejiho nemel kdy mysliti vekere zemi hlasa se obirne, jakou sukni ktera hereka v kterem kuse na sobe mela, koHk lamp byo rozsviceno: jake ale svetlo v zemi sviti, na to se nedba; kdy se kterykoli basista neb tenorista z mista hne, musi se to hned veskere rii vemi asopisy troubiti ale v zemi se mohou diti promeny nejduleiteji, ani naleznou V asopisech ohlasu nejakeho neb posouzeni. Jestli se vsak v naich eskych asopisech o balech, mirneji reki, zastarala, a

jaloYOU

;

;

o koncertech

a besedach,

o divadle

jest to zcela jina vec, kteri se

urnalistickeho jest,

ze

my

nemravu

techto

atd.

posuzovati

jinak

asteji pis,

uvedeneho znamo nesmi

dle svrchu

nepatrnych

:

veci

uivame

jenom co nastroju k dosaeni neeho velikeho ba nejduleitejsiho, toti narodnosti a jazyka. Akoli sice V zakonech narodnost eska a jazyk nas rovneho s

nemeckym prava ma,

prece se v praxi zcela jinak

o deje

dopisech z venkova.

a nemajice jinych prostredku

121

v rukou,

musime

besedami, koncerty, bay, divadlem lasku k jazyku a

cit

narodni vzbuzovati. Proto maji opravdu zpravy o techto balech, besedach, divadlech atd. pro celou zem zanynejich asu znamenitou duleitost: ponevad nam predevim nejhlavneji na tom zaleeti musi, aby nas jazyk vude, kde zapotrebi, v uradech, ve kolach, ve vyi spolenosti, u vefejnosti naleiteho pruchodu dosahl, zkratka, abychom se opet pravymi Cechy stali. Nikdo nemluv, ze na jazyku nic nezalei, jakym mluYime, eskym neb nemeckym, ze ji nyni lepe jest opovreny a zanedbany esky jazyk nisfm stavum zanechati, a neminy k vuli veti kultur se pfidroyati. To by byo zrovna tak, jako by nekdo ptakovi, ktery maje kfidla svazana po zemi behati musi, radil, aby si ji radeji neuitena kndla sva ustfihnouti dal a na veky s tvernohymi na dvou nohach svych poskakoval. Ne, vene o to dbati musi, aby svazana kridla sva, mona-li, uvolnil a vzhuru vzletnul do sveho prirozeneho ivlu. O to take my nyni hlavne dbati musime; kam a jak yysoko potom doletime, o tom prozatim.

eskych

i

ani re, napfed kndla rozvazat.

Noviny majf byt jako pamatnikem, dennikem ivota narodu, vernym a pokud mona uplnym ohlasem veho duleiteho, co se deje. Dobre zfizene noviny maji

kadeho

jednotlivce

zpraviti

a

pouiti o

co se na jin^^ch mistech znameniteho

vem,

prihodilo,

aby

udreno byo spojeni jakesi mezi rozlinymi zememi a mezi jednotlivci kade zeme, jim na stavu

tak

zeme vubec Poueni

a na pokroku neco zalei. a povzbuzeni

—

hlavni to iv]y novin

—

:

Kare Havliek:

122

se mohou pounymi lanky, stavati

denim pnkladu, losti,

abychom

dilem theoreticky, to jest zvlastnimi

dilem zas (a nejlepe) prakticky, uva-

to jest

jednotlivych opravdivych uda-

se dle nich,

kd3'' dobre jsou,

riditi,

a

jsouli chybne, jich se yystrihati mohli.

Ji samo sebou se rozumi, ze si domaci noviny pfedevim jinym a nejvice vimati maji vlastni zeme sve

:

smeno

jest

zjiste, dovidati se o vecech, ktere

se u nas deji, teprv z cizfch novin a asopisu.

lank}' poune,

pak zahranine zpravy z jinych zemi, a udalosti hIavniho mesta podavati, celym novinam jisty smer a tendenci zpusobiti a udrzeti, ma Tim vak jete a mue byt ovem ukoi redakt.omv. v ostatnich menem' representovana vekera zeme, stech a krajich deji se dobre veci, ktere pochvalu, a tez zas chybne veci, ktere dutky zasluhuji; aby se ostatni kraje dle dobrych onech ridit a chybnych yystrihati mohli. Maji-li tedy byt noviny pravym ohlasem i

nasi,

nesmi v nich nikterak chy-

tento poledni ivel,

ktery jest zas ukoi dopiso-

celeho ivota beti

vlasti

yatelu.

Dopisoyatel

kady ma

byt

yernym ohlasem sveho

mesta neb sve krajiny, veho duleiteho pilne si yimaje, ma o tom ostatnim dilum ylasti potfebne zprayy podayati. Co yak kde duleiteho jest, neumfme poyediti

kdybychom

o tom o

vsem

yedeli,

dopisy ekati. Zustayeno to ji rozsouditi,

kolik

by se

z toho,

nemuseli bychom na

samemu co

dopisovateli

se y jeho meste

neb nachazi, hodilo, yefejne cele yjasti oznamenu byti, tak aby z toho pro yeobecnost nejaky zisk poystati mohl. Zajiste kady kdo takoyymto spusobem deje,

o

123

dopisech z venkova.

predevim povedom byti musi aby posouditi mohl, co v jeho meste a okoli zvlatniho, jinde neznameho a tudf pameti a nasledovani hodneho jest. Posavad byl nejvice obyej podavati jenom zpravy o tom, co se narodnosti, fei tykao, tedy o besedach, divadlech atd. Proti takovym zpravam ovem nic nek celku

mame,

chce

pfispeti

ponekud v

cele zemi,

se jenom v slusne kratkosti, obyejnych uvah a uvodu a intrad, Yelikych

kdy

podaji-li

se

neustale

s

maymi

jen

variacemi

opakuji, neyyhnutelne omrzelymi se stavaji.

a bez ktere

odevad

Dopisomusi na zfeteli miti, ze nepie jenom pro jedno, sve mesto, kde ovem kada ta malikost snad duleita a zajimava byti mue, nybr pro celou zem. A kam by noviny staily, kdyby se o kade besede tak obirna vedomost podavati meia. Zajiste my zde V Praze do roka vice besed mivame, a duleitejfch i skvelejich ne snad kdekoli jinde a pfece se jim tolik mista V asopisech poprati nemue a nesmi. Avak nesmime v jednom jedinem smeru jako zdreveneti, a jednou cestou jeden za druhym se enouce, veho ostatniho si nevfmati bya b}'' to neprominutelna jednostrannost, ktera by nam asem svym velice kodila. posud byy asopisy nae temef jednostranne toiko organy pro fe a narodnost, veclien ostatni ivot zaneclTavai jsme jenom nemeckym asopisum, tak, chte-i se kdo o necem, narodnosti se netykajicim dovedeti, k temto nemeckym istum obratiti se musi. Tak jsme se jako sami z opra\^dovosti vyobcovai, ivouce ve svete budoucfm, ktery teprv asem vatel

kady

:

A

e

svym utvoren

byti

mue.

Kare Havliek:

124

O

nyneji skutenost

opfiti

musime snaeni

sve,

V kterem se vichni, byt' by si jinak nejruznejsiho mineni, srovnavame, toti o pokrok a zvelebeni nasi otiny. A tu podava cela statistika hojnych pnleitosti

ba pohnutek k dopisum. Skoro v kade krajine, v kameste je neco zvlatniho, jinde neobyejneho, bud co zasluhuje odjinud povimnuti a nasledovani nejake obyeje pravni neb domaci, nejaky zvlatni ufad, nejaka dobra jinde nezavedena praxe bud zas nejaky dobry ustav, vyuovani, zvlast dobre zfizena

dem

:

:

kola

atd.

:

bud nejaka

nejaky neobyejny pru-

dihia,

mysl, jiny druh hospodarstvi

co

atd.,

vecko vypoi-

Vubec cela statistika poskynejuiteneji zpravy: a asto vec, ktera se loveku nemajicimu dobry pfehled jenom nepatrnou tavati ani zapotrebi neni.

tuje nejlepi a

byti zda,

pfeduleita

jest,

zavdati pfileitost

ohlasi,

Ji kleslych

to

mue, kdy

a

k

se

by pro vznik naich nyni tak

mest

vefejne

adoucim opravam

jinde.

hluboce

davnym skvelym prospeno byo, kdyby nam

(porovname-li je

s

stayem mohutnosti), velice z kadeho nekdo dukladne popsal cely statisticky nynynejsi stav, mohutnost, jmeni obce, administraci, poet ufedniku a piaty jejich, zvyky representani, pnjmy a vydani obecni, atd. Jiste se skoro v kadem meste nekdo nachazi, kdo by k takove (ovem nelehke) prci chuti a schopnosti mel, a tak by pak jedna obec dle druhych porovnavati mohla svuj ylastni stav a uiniti

si

mnohe

notabene.

My

zas

podame asem svym

popsani starodavniho znzeni obci naich. Yerejnost je zachova-li se

hlavni

vechno

zakad vseho dobra v

zemi,

jen pod poklikou, nepodrobeno

o

dopisech z venkova.

125

soudu verejnemu, nemue se nic napraviti, a tak odsouzeni zustaneme vdy k staremu lendryanu, a nechame se ve vem od jinych narodu predhonit. To nebyl zpusob naich predku, kteri ve dobrem zrizeni obecnem bud jinym za pnklad slouili, aneb aspo ostatnfm se vyrovnali.

Ze takove zpravy

s

mnohymi neprijemnostmi

spo-

onen uraziti, tu pochvaIou nei jinych zati vzbuditi musi: nahlfime dobije. Avak kdo by se tomu vyhnouti chtel, musel by vene spati

jeny jsou, ze se tu

a

zkameneti

kady tam iide,

;

ten,

kameny

tu

kteri se hybati,

nejlepe

se

kam ho

srovnajf,

protoe

ne tak pokraovati maji. Dobre svedomi

leeti zustane,

neboji se verejnosti, a se

zym

polozime,

se nemaji delat

compH-

menty. Jen kdyby nekdo odkudkoU

s

takovymi zpravami Pro uvarovani

pocal, ostatni jiste nasledovati budou.

vak

rozHcnych malomefackych mrzutosti a klepu, ubezpeujeme kadeho takoveho P. T. pana dopisovatele, ze se jeho

jmena, pakH

redakce nikdo nedovi. prave jmeno pravdivost

uredne

stati

p.

dopisovatele

takovych musi.

mu

na tom zalei, od

Redakci same musi se ovsem zprav,

oznamiti,

ponevad za

kdyby zapotrebi

byo,

7.

(Praske Noviny

CO JEST OBEC?

17.20. 24. 27. 3:. s, 357. 361. 365. 373. 377.-378. 401.— 402. 405. 409. 415. 419. 423.-424.)

prosince

r.

z 5. 8.

.

1846,

V dob

86

12.

a

19.

22. listopada,

88. 90. 91.

97

a

13.

102.

pobelohorske zfizeni obecni v zemfch eskych

utvafelo se jinak v mestech a jinak v obcich vesnickych. V mestech kralskych vefejna sprava pozvolna se dostaa

do rukou purkmistru a zkousenych radu magistrdtnfch, dosazenych zemskou vladou ve srozumni se soudem appepokud v jete lanim, ale sprava jmeni obecniho, 2stupcove mefanstva meli uastenstvi, bya ochromena stdlou ingerenci gubernia a ufadu podkomofskeho. Na venkov6 vliv rozhodujici na zaleitosti obecni mely vrchnosti, vliv snadno vysvtlitelny svazkem poddanskym. Yrchnosti vykonavajice samy moc soudni a poiitickou netoliko ze nebyly podrobeny moci organu obecnich, nybr dosazujice rychtafe a konely obecni spravovaIy prostfednictvim tdchto

nm

i

osób

i

vlastni

majetek obecni.

V

pozdjich

letech pfidru-

ila se k tomu rozsahU ingerence tehdejsich lifadu krajskych. Zrueni svazku poddanskeho (r. 1781) a spojene s nim sestatneni veskereho konani spravedlnosti a sprdvy politicke zpusobilo pfevrat v dosavddni organisaci obci. Podstatny rozdil mezi mesty svobodnymi a obcemi venkovskymi, do tehdejsi doby patrny, byl etfen. My.slenky

a

pak,

je

nejen z

se

v r. 1848, vrchnostenskho,

projevily

podrui

zaday yymanni ale

i

z

obci

porunikovani

Kare

Co

Havli'cek:

jest

obec?

127

moci stdtni. (Praak J. Rakouske pravo ustavni. V Praze, 1895. I. 47 48.) K. Havliek v lanku nie otistenem hledel ukazati, co by se z obci za stisnenych pomeru tehdejsich dao uiniti, kdyby byli v obci lide opravdovi, »obyejnejsich, vsektefi by si byli vedomi lielu obce

—

obecnejsich a duleitejich«.

Kdyby tak clovek jen po nasi mile vlasti cestoval mista a misteka navtivil, a pak odpovediti Yelika a »Obec jest mel na tuto otazku, musel by asi rici nad kadymi dvermi jest misto potem ohraene :

,

numero,

jednom dome bydli rychtaf, v jednom jednom slouha a v prostfedku je loue.«

v

servus,

v

Nic vic?

—

upy pohromade aby,

kdy

— A

Nic. ?

—

byl

a cha-

snad

proto,

ostatni lehce shoreti

mohly.

Nevim

jedna chytne,

To by

domy

proc tedy jsou ty

i

veru,

ovem may

leda

prospeci obce, ale jinak

pohromade, bydi jeden vedle druheho, V jedne obci, v jedne spolenosti, ale nepomysli a nevedi proc a na. Nespachame knvdu, rekneme-i, ze snad z tisice jednomu z naich krajanu nenapadlo, proc tak asi vede sebe ve spolenosti, v obci ijeme, neni. Lide jsou

proc nesedi

kady lovek

a

kada

rodina

sama

o sa-

mote od ostatnfch vzdalena a oddelena. Veru bychom museli pochybovati

naleite

o dustojnosti

lidske,

kdybychom

a pnsne vypoitavati a povaovati

lovek bud proc a za.

dela neb

Pouhe pohromade

s

chteli,

co

sebou deati necha, neveda

bytf,

vedle sebe byti beze

ve-

likeho vedomi, bez vzajemnosti neni jete obec, a nej-

lepi pnklad takove spolenosti vidime pri stade, ktere hnano jsouc kamkoli od pastyre sveho, akoli opravdu

Kare

128

ve spolecnosti ije,

prece

H
adnych vyhod

uiva, ba naopak

jeste

hemu

ufra a prekaf.

jen pastvy

skodu

z toho nejeliko jedno dru-

trpi,

Nemue

se

tedy

druhemu nepomaha, proto ze nemaji spoleneho uele sveho. Tak tez b}' se obci nazyvati nemela vesnice neb mesteko, kde lide pouze ved]e sebe bydli, toliko sobe pfekaestado nazvati obci, proto ze jeden

jfce a

kodfce, aneb

aspo adneho lechetneho vy-

iho spoleneho uele spolenost, spojene

sily

lid

nemajice.

Proto jest obec, jest

aby co jednotlivy sam dovesti nemue, dokazaly pasti se ale mue kade zvife :

samo, k tomu nepotfebi stada. pohodli pro zisk

pastyre,

ale

Stado jest jenom pro obec

ma

byti pro po-

hodli, pro zisk vsech.

Dobre prfklady obce vidime jen pfi tvorech, ktere nerozumnymi jmenujeme, bezpochyby proto, ze my jim sami nerozumfme: pri mravencich a velach. Tu nejlepe poznati mueme uitek prave obce, prave spo-

kdy vidfme, jak velika dila provedou tak malicf tvorove spolene. Ba jete v{ce tvorove tito by bez obecneho spoleenskeho zffzeni ani obstati nemohli, tak velice ji do jejich pfirozenosti vloen jest pud obecensky, spoleensky. \' tom ohledu tedy i sameho loveka prev3'-ujf, ktery asto dokonce osamotnele ije, neznaje ani dobrodinf spoleenskych svazku. A kde lovek opravdu zejmena v obci ije, jak astokrate jej vidime zanedbavati bud umylne neb z netenosti velike povinnosti a vyhody obanske, jak asto jeste ostatnim spoluobanum svym na zkazu a na prekaku byva ? Na dvou velikych hlvni'ch zakladech vystaven.

lecnosti,

i

Co

obec?

jest

129

vekeren lidsky svet, Schiller ') jej jmenoval hlad a lasku, my je pojmenujeme naklonnost (ponevad se ji u nas laska ber jen ve smyslu sexualnim) a uzi tek, a stavime naklonnost jen ho-

jest

:

:

noris gratia na svete skoro

lovek

na

ini

bud

dela,

by

(leda

nem uitek

nic nemyslil

mechanicky),

mue

initi

prvni mfsto, nebof v opravdivem

vdy

a

a

blaeny

Cokoli

neb pro

uitek

uitene

vechno neveda proc, kdo vechno uitene komu vechno, co z na-

delal ten,

z naklonnosti, a

klonnosti uinil,

(hlad) stava.

z naklonnosti

jest.

Zde stojime pfi zakladnim uzlu lovei bytosti, egoismu (pro uitek) a pfi mravnosti (z naklonnosti). Co jest ylastne egoismus (sobectvi), pfeteke pri

ureni,

to

a

jednotliyych

niadna lidska moc udati nemue pfi inech hranice mezi egoismem a mrav-

Clovek

nosti.

spinavejfch, hnutek, platiti

.

mue z

nejkrasneji iny yykonati z nejnejzitnejich a nejnemravnejich po-

a naopak

dobry

limysl

mue

pfed

svetem

za zly!

A proto by nebylo dobfe snovati zakady vefejneho zfizenf obce na pouhe naklonnosti, na mravnosti, z te pfiiny, ze lidsky bystrozrak dobfe provedene pokrytstYi proniknouti nemue, a tedy by od sobeckych chytraku, vydavajicfch se za nezitne obetovave mue, pfeasto izen byval. Jenom rodina, tato maa obec, jest vyhradne zaloena na naklonnosti, ponevad se V ni, jakoto vdy pohromade ijici, pokrytectvi ')

V

1.

Schiller,

Johann Christoph

Friedrich,

nemecky basnik

1759—1805. Havifek: Politicke spisy

I.

o

zil

Karol Havliek:

130

mnohem ti

provesti

da,

ackoli

i

tu

marne mnohe

oklive priklady. Kada dobre zfizena obec musi byt ale jen zat k u a sice na uitku veobecnem. To loena na u jest kady jednotlivec musi z toho uitek miti, V obci ije, sice jest tato obec patna. Kada obec i

e

obmezeni svobody jednotlivcu, lovek prave do obce vstupuje, k rozlicnym povinnostem se zavazuje, ktere by sic jinak (jako pouhy lovek osamely aneb v rodine ivouci) nemel, a k temto poz toho yinnostem zavaziije se dobrovolne jen proto,

jest jakesi

tim,

e

e

te obce za to veti uitek ocekava. (Nebereme zde uitek jen ve smyslu nejhrubim.) \' obci nic za nic, a im platiti musi zasada: Neco za neco, vice se obec dri te zasady, tim dokonalejsi jest.

spolku, od

Aby nam nikdo

e

zle

nerozumel,

doloiti,

naklonnost, obetavost atd. (co se patriotismus zove),

nikterak z obce nevyluujeme, tyto

e

a byti musi, ale jenom

sama na stati

a

nymi

zaloena

nich

zkvetati

nahodile

nebyla,

slaby

a

vdy v a

aby

patriotismem a jinymi

skutky obanu. Nebof

by takovy zakad jen

musime

pfi

nejisty,

kady

budou aby obec nechtela obec obci

tak,

dobrovol-

nahlieti musi,

e

zname povaze lidskeho ducha ba nanejvys nebezpeny byti

musel.

e

ji rozumi, nemu byti adna obec jenom k prospechu (pro uitek) jednoho neb nekolika mao osób, sice by pfestala byti spolenosti. Kdy se jakakoli spolenost a k jakemukoli ouelu sestoupi, neni sice zapotfebi, aby kady jednotlivy oud te spolenosti stejne obtie nesl, t. j. stejne

Samo sebou

se

I

;

Co

jest

obec

k spolecnemu ouelu pnspival

kadem

131

?

:

vak

to

nevyhnutelne

aby kady oud v tom pri pomeru uival spolenych vyhod a iiitku, v jakem pomeru nese spolene obtie, toti aby ten, kdo vice pfispiya, zase veti podil bral z vyteeneho, sice jest spolenost zaloena na nespravedlivosti. Tote V obci musi byti, ponevad obec jest spolenost. I v obci tedy ma ten, kdo vice prispiva k obecnimu dobru, bud si to penezmi (danemi) nebo praci svou, aneb jinym jakymkoli spusobem, veti podil dostavati z vyhod obecnich. Aneb obracene feeno, kdokoli chce v obci vetich vyhod uivati, musi i veti obtie nesti k obecnemu dobru. Darmo aneb z p o o d a r m o uivati velikycli vyhod a uitku na utraty a na cizi obti jest nedustojno cestneho -cizi loveka, jest buci lupicstvi aneb nectne darmochIebstvi. Neni snad zapotrebf, abychom veci tyto ire a uriteji vypisovali, udavajice rozline zpusoby takovych proti pravemu ouelu obce elicich poklesku soudny a pfemylejici tenar sam si je zajiste pomyli, jeliko ne ziidka se pfihazuji. Povaujeme vak toto zde V kratkosti postavene co dostatenou odpoved na vechno, cokoli se o aristokratii, demokratii, spolku byti musi,

i

i

1

monarchii jest dobre,

a

obyejne mluviva. Kade zrizeni obce kde se nadfeeny spravedlivy pomer zasluh

atd.

vyhod kadeho jednotliveho ouda shledava,

poivajici V obci vyhod

vetich,

ne

nehodny oud obce, bud

jsou

a

oud

jeho

za-

on v jakemkoli nebof takovy oud jest dustojnosti jakekoli stavu a V k obtfnosti ostatnim, ne vsak ku prospechu jejich. nehodnost takoveho sobeckeho Rozumi se samo, sluhy, jest

si

:

e

9*

Kare Havliek:

132

fm vye v

a jeho skodlivost tim veti jest,

ouda same

obcr

fm

vetich \yhod uiva od obce, nekonaje za ne obci pfimerene sluby. Mnohem vak hori jete jest takovy oud, jen stoji

t.

j.

cim vice a

nenesa pfimerene obtiznosti obecni, jete sam bud" cele obci aneb jednotliv5''m oudum obtiznosti ini, a nepomahaje dle povinnosti sve k dosaeni obecnfch oucelu jete jim umylne pfekai. Takovy oud neb takovi

oudove obce jsou mnohem hori

ne

zjevni nepfatele

obce.

Uele obce mohou a

kada

obec

mue

si

mnohe a rozmanite, veobecne vule oudu svych my zde jenom o obyejnejich,. bjHi velmi

dle

ouele vytknouti Yeobecnejfch a duleitejich lielech obce promluvfme.

jine

:

Nebylo

dobre

bj^

rozkadali

posuzovati

a

ouele obce bez ohledu na

rozlicne

zde

nasi skutenost,

nebof jsme ji davno pfesvedeni, ze se

ma

pfi

kadem

pfemylenf a rozjimani vyjiti od neeho skuteneho, ne pak ve vetru de as honiti, jak pravi nas Koi

menskji'

velmi trefne v Labyrintu

^)

vS\^eta.

Pfedevim zde musime pozornost na jednu nahodilou, ale pfeduleitou

na

ze jsme do obce,

tu,

dobrem rozvaeni

a po

a tak nechtic se

zrodili,

')

Jan

.'Yinos

nich

lenu

stvi.

Ze spisu jeho

slozeny z pera

ucnem.

r.

J.

okolnost

nybr

nevstoupili,

oudy obce

Komensky il v

1.

jest nejznameji':

1623 a poprve vydany

1592

stali.

— 1670.

v

se

Kdy

r.

»Labyrint 1631.

Pekne

ni

lovek

Byl jeden z pred-

sveta

a

raj

a strucne

Novaka o Komenskem naleznes v Ottove

XI\'. (il8 ad.

sice

ve ktere ijeme, dobrovolne

Jednot}' ceskych bratri a zakladatelem novovekelio

V.

sice

a

obratiti,

kolsrdce,

poueni

Slovni'ku

Na-

Co

sam

jest

dobrovolne k obci

a

obec?

toto znzeni

a

proto

ustavy

tyto

skoro

pfistoupf,

cele znzeni jejf zna, a prave

mu

133

vdycky

pristupuje,

ze

zalibily,

ze se

souhlasi

jeho smylenim. Takovy pak oud obce, znaje zakony a uele obce a nde se dle nich, jest vdy uiteny. Naopak ale obane nepristoupivi dobrovolne s

k obci, a ijice v

ni

jen

ze

proto,

se

tam

narodili,

obyejne (nemyslime, ze by tak vdy byti muselo) ani ouele obce sve, ani znzeni (zakony) jeji, a takove oban}^ nemeli bychom ani obany nazyvati, neznaji

nybr

vlastne

nabytkem

Nebot" zrovna tak,

obce.

memu

jako almara postavena k pohodli

nemu

v

mem

po-

nazvana obyvatelem meho pokoje, proto ze tam stoji nevedomky, a ne k svemu, nybr pouze k memu prospechu zrovna tak obyvatel obce, koji

byti

:

uele a zfizenf jejf, a nepusobici vedome a samoYolne k tomuto ueli nezasluhuje jmeno obana, neznajici

nybr

a neni take oud, stvi dale

vysvetlovati

nab3^tek obce. Toto podoben-

nemueme

kady vak sam

:

nejlepe to uiniti dovede.

Oban

neznajici

uele a

zffzenf

(zakony)

obce

sve, nevedouci, co se v ni deje, jak se ndi, nechapajici

cele

listroji jejf,

nemue

take ani dobre znati sve po-

svych prav nezna. Takova nevedomost a lepota obanu jest vak k nejvetf kode

vinnosti, tak jako ani

cele obce

(ovem

Kademu

i

vech obanu

jednotlivych).

budou nasledky te nevedomosti znamy ze zkuenosti. Jak asto vidfme mue jinak V privatnfm ivote svedomite, ktefi by adnym zpusobem nikoho ze sousedu svych ani o nejmeni vec neosidili, proti statu jednati lstive a velmj oemetne. z nas

:

Karci Havliek

134

Patrme na vefejne stavby, na silnice, eleznice, na pachty, odvody k verejnym zemskym potfebam a Yubec na ysechno, co obec na sve utraty kona, jake se tu casto deji podvody.

Tu paovanim, pfedepsane,

dani

uplatku, tu

tu

patnou

klesly, otupely

Ba

Kdo

b}'

tak dalece jest v

neprobuzeny),

(neb vlastne

kove podvody obce nejsou.

sveho tom ohledu

praci atd. atd., nejeden dle

zpusobu idi obec. cit

podvodnickym vyhybdnim se tu zas pnjimanim

uplacenim,

tu

se

ku

pf.

stydel

ze ta-

hanebne

ani ve vefejnem mineni

pao-

ze koui^i

fici,

vany tabak?

Duch

a n s k

o b

y

,

o b

a n s

adneho

podilu

a hlasu

e

s

my

obane

chybi V takovych obcich, ve kterych

obecni

Ic

nemaji,

1

e n

i

ve sprave

o zrizeni a

ucelech obce nic nevedi, kde se sprava vefejne a vsem

pfed

oima

nekona.

kterak

hh'eje,

i

Jak3>

pak

div,

e

oban

nena-

jeho obeti k udreni celku nevyhnunevida

naleiteho

spojeni mezi cbti-

tehie

zapotfebi,

emi,

ktere pro obec nese, a uitky, jake od ni

ponevad vdy na ocich ma,

jen obtie sve

(dane a

suby)

ber, patrne

prospech

ale ne tak patrne: jaky div takovou obec co nejakou obti povaovati naui, a potvrzen jete v mineni svem ne-

pravim,

e

se

oban

vh'dnosti a nespravedlivosti

obec pfitele

jedna,

oufednickou

vdy nemue), konene sveho a

nemoha

kudce moci,

dri,

aspo

(za

ni

arci

obec za zjevneho nea

nepfatelsky

lstive a

proti

ni

podvodne?! Tak

obcich, ve kterych lid umylne V nevedomosti obecneho zfizeni, obecnych vyloh a pfijmu, obecne spravy dran jest, tenty lid nauipose tedy v takovych

Co

jest

obec

135

?

vaovati obecne jmeni co jmeni ne sve, jmeni

sice

bohate

osoby,

mao

sprostnost myslf,

ktere

to,

nybr

jak

on

cize a

ve

sve

uskodi, bude-li o neco oizena;

dane jest mu nanejvy obtino, ponevad mysli, on chudsi dava bohatimu, jeliko nenahlii a nahlieti nemue, ze t3^to dane vlastne dava jen sam sobe, jako z jedn kapsy do druhe. (Tu arci na zreteli jen spravedlive zrizeni obce, kde kady takove uitky ma, jake obtie nese a jake prace kona, Kide nejsou marni darmochlebove ijici z cizi prace, nebof takova nespravedliva obec jest arci kudnice platit!

e

mam

mnohych obanu.) Avsak o

i

vzdelaneji

takovychto

vecech

oudove takove

dobre

nahlidnuti

obce, maji,

kteri

prece

vak

zjevne nevidi, jakou cestou prijmy obecne jdou na vydani, ani pfesvedeni jsou, ze se vechno dobre,

moudfe a spravedlive i

tito

obane

Yzdelaneji

duveru.

zmocni

fidi

(ponevad

chovaji k obci sve

Takova obanska nesvedomitost se

vec!i

zkracuje obec a

stavu,

jeji

kady

jiny zas patrnym zlodejstvim.

e konene

kdy jini

prijm}'

danim, clu

vdy

ne-

a netenost

die postaveni

sveho

jmeni, ten nesvedomitym placenim

dane, onen podvodnickou aneb

vai,

fizeni tajne jest),

jen sebe

aspo nedbalou slubou, To vak mao kdo po-

sam a sve

pfatele idi.

Nebof

obce zkracuji, vyhybajice se podskocne

atd., jini

zas vyuani

jeji

zvetsuji,

konajice

patnou slubu za dobrou mzdu, co z toho konene ze veho pojiti mue? Jen patny stav obce, toti e nemue tak mnoho prospeneho obcanum podavati, jako by podavala, kdyby se vechno svedomite konao a odvadelo.

ji

Kare

136

Havli'cek:

A jak smene, jak detinsk jest pfi tom cele toto poinani? Zadny nepovai, ze pfi vem svem podvodu pfece ylastne tolik dane platf, jako by platil bez neho. Obec yypie tolik dani, kolik na V3'dani sva zapotrebi ma. Oidis-li ji pfi jedne dani o nekolik zlatych rone, musi ti zas jinou novou da uloiti, nebof bez tech penez, o kteres

ji

sam

nepoctivost

zkratil,

si

byti

nemue. A

ze pfece ty dani ujdes, ajiny poctiveji

pfece

tak

a

plati,

tomu

Ó, nevef

!

tak tedj' pro

dane zvetuje. Aneb snad mysli,

podskoku

z

Tak jako

sveho

ji

za tebe za-

lovek dreti nema

se adn^'?-

za nejdokonalejiho a nejcnostnejsiho, tak by se (z

mas?

uitek

rovne

pouhe skromnosti) nikdo nemel dret za nejvetsiho

ibala. Oidi-li ty obec

jen

jini,

pfece

rone

o 10

zl.,

pova

ze jsou

o 1000 zl. pfivedou, a tu pak na tebe veti skoda, ne jsi vyhral, nebof ony tisice

ji

padn

musi. Obci penize nerostou, a co od tebe a tvych spoluobanu, co se ji uzme,

take ty nahraditi

ma,

ma

uzme

se tobe, a co se

Ky

by

ji

pfida, pfida se tobe.

byo mona, aby

obec vechno,

o

do

roka bud" nepoctivosti neb nedbalosti pfivedena byva, spoitati, a pak co zvlatni

na kadeho cizena patrne

obana

suma

da,

da

nepoctivosti

rozvrhnouti mohla, aby se tak od-

navratila.

a pochopitelne

Tak by

se

bohda brzy nauili

kodlivost jednani

sveho

na-

e

obane

po-

hlieti.

Ale nejen timto obec takova vinnosti svenekonajf

:

nybr

trpi,

take pro nedustatek ducha

obanskeho nikdo pro veobecnost nic nepodnikne nad svou povinnost. Co nezname, to milovati nemueme, a co nemilujeme, kterak se budeme pro to obetovati?

!

Co

jest

obec?

137

Takovy nedustatek ducha obcanskeho zvlate urednictve.

Kady

vadi pri

dobre nahlfi, jaky jest rozdil mezi

pracf s hotiivosti konanou, a mezi nadenickou, otrockou. Jak lehko se zanedba sluba nekonana verejne? jak lehce se neuchyti pri ufedniku pfevracene mineni, ze

svuj

urad

nybr

ne za povinnost

odmenu svou, suebnika

za

za prebendu povauje, a sam sebe misto za

porunika Tak zustava obec takova vdy jen v zakrnelosti, a obane nemajice v ni duvery, nejsou ji oddani, lehce •obce za jejiho

se proti ni popuditi daji, a nakloneni jsou k vzboureni.

Obec sama nikdy

zkvetati

nemue,

zustava za jinymi, a k tomu jest

vdy

a

vdy

pozadu

v nejveti ne-

bezpenosti. Zcela jinak

obec,

stoji

ve ktere

oban sam

sve

povinnosti a prava, zrizeni a spravu obce zna, kde se

Yechno

pfede

vemi

V fizeni

obce

jiste

a vefejne jedna, a kde

ma Dane kady

pfimerene

panuje duch obcansky.

kady sam Tam

iiastenstvi.

rad

nahhzeje

plati,

potrebnost jich, a jsa pfesveden o dobrem hospodafstvi s nimi,

jako

i

zas uitek ber.

o tom,

e im

Kady

veda,

vic dani dava, tim

e

z asti jeho jest, bdi horlive dle postaveni

se ani

lehkomyslnostf,

ani

veti

co obci nalei, take

nepoctivosti,

SYho, aby

ani jakym

dny

jinym spusobem obci nikde skoda necinila, neda si v niem uknvditi, znaje sva prava a znaje sve povinnosti, nekrivdi jinemu, a tak obec silena ze Yech stran, blahodejne na vechny strany pusobi, a zas kady nahh'eje vyhody a uitek obce sve, naui se ji si vaiti, a poivaje v ni mnohonactereho dobra, miuje ji, jest ji s dusi odda, obetuje se pro ni v as ;

Kare Havli'ek:

138

To

potreby, jako se obetuje pntel za pntele.

jest patrio-

tismus, vlastenectvi.

Tak jako vechny

ostatni veci lidske

na svete ne-

mue

byt obec adna uplne dokonaa, to jest jinymi peknejimi sIoy}' feeno Clovek jest ustavineho zdokonalovani schopen, tak ze si vdy, byf by v jakemkoli stave b}'!, jiny dokonaleji a pekneji m3'sliti a k nemu smefovati mue. Kam ale velika obec smerovati ma, ktery jest jeji uel, na to odpoved' veobecna jest velmi snadna. Uel obce musi byti napomahati, by kady jeji oban skrze obec uele sveho loveenskeho snadneji a co mona nejdokonaleji dosahnul. Obec sama, jako obec, nemue mit adneho vIastniho uele, nybr jenom jednotlivi oudove jeji maji kady uel svuj, to jest, obec jest pro obany, ne pak obane pro obec. Akoli toto poledni ji vicekrat tvrzeno, ba v mnohych obcich skutene uvedeno byo (jako ve Sparte a nyni ve mnohych absolutnich zemich): pfece kady hned lehko a

:

i

i

mue

videti

protismyslnost takove zasady. Proc

do obce vstupuje

mu

lepe

byo

ne

ku prospechu svemu?

o samote iti.

Kdj^

ale

lovek by

sice

obana jakym uelum

obec sama

jeho jen co prostredku buhvi k uiva, tu jest obec sama viastne jeho nepfitel, a on do obce vstoupiv prave tomu za obef padn, emu se yyhnouti chtel vstupuje do obce, t. j. neije ve svete, jak by mel, sam pro sebe, nybr co nisi tvorove ije pohlti,

pro jine. Ma-li se

vak

zevrubneji udati

se ve tfech slovech zahrnouti s

t

o

t

a,

p o k

r

o

k,

a

s

ouel

obce, snadno

mue, ktere

v o b o d a o b

an u

;

jsou

j

i

-

obec toti

Co

ma

jest

obec?

13&

obanum svym co mona nejvice bezvelikemu jim hrozicimu zlu (j istota),

posk3'tovati

penosti

ma

proti

mona

jim poskj^torati co

nejvfce a nejsnadnejfch

prostredku ke velikemu pokroku v dobrem

(p o krok), tom bez nevyhnutelne potreby SYobodu jejich. Cim vice podava obec obanum svym j s t o t y, pokroku a s v o b o d y, tim. dokona-

vak

neobmezujic

pri

i

adna vak

leji jest,

poda uplnou

jistotu,

nejvyi pokrok

vak bud

Zapotrebi

bud,

obec, co svet svetem

a uplnou sYobodu.

kadem

o

ne-

z techto

tff

licelu

dobre obce neco obsirneji podotknouti. J

a

kodlive

istota. Jsouf veci na svete

tene.

Slova tato jsou

dodavame jen

tolik,

kademu

arci

e

ui-

zde bei'eme v nejirsim

je

bez ohledu na moralku

smj^slu

a

pochopitelna

t.

mezi kod!i\'Osti

j.

nemravne a zle. Skoro \'elikemu kodliklademe vemu na svete mueme se bud uh n out i, aneb pakli i

aspo

se uvarovati nelze,

vice

h

r

bud

ad

i

z a s

t

a V

t i,

neb u

m

i

r

n

i

t

aneb

i

mona

nej-

aspo

n a-

t i.

Skoditi

nam mohou bud ni lide, bud m}^ sami Jini lide nam kodi bud' nasil im, My sami sobe kodime obyejne z n ej

sobe,

bud os ud.

bud

s

1

i

nasledky jeho co

t i.

rozumu

i

nechtic, nekdy vak z dobreho rozvaeni a naschval. Osud nam kodi tak zvanou nahodou (ku kdyby koho nejake teleso padajic porouchalo, neb kdyby jmeni [penize] ztratil, prci nenael atd.) bud n eh o do u ivelni (elementarni) ohnem, vodou, vojnou, zvirat3^ atd. asto vice neb mene a

i

pi'-,

s

nejakou

meni

neb veti vinou

nedustatkem prirozenym nemoci, slabotou, starim, blbosti

nasi,

ku atd.

aneb konene mrzactvim,

pr,

:

Kare Havlicek

140

Z toho prave reeneho bud nyni ouel a Yelika povinnost obce. Proti

mona

yelikym temto

nejvice

jistoty

a

vyplyvati veliky

kodam ma nam obec co bezpenosti podavati obec :

ma kadou kodlivost bud nemonu uiniti a zabraniti, aneb aspo dle monosti zastaviti, umirniti aneb nahraditi. K jistote v obci tedy nalef, abychom nejen proti vpadu nepratelskemu odjinud silni byli, nybr aby ani doma v obci nikdo silneji slabiho utiskovati nemohl a nemel, bud si to ji utiskovani jakekoi a proto ma byt v obci dobry rad, pofadek a dohlidka, proto jsou V obci ui^adove, aby chranili slabiho proti silnejfmu. Rozumi se tedy, ze tim mene ouradove sami koho utiskovati maji, nebot" jak pismo pravi: »kdy sul nebude siana, soproti Istnym a podvodlili?* Rovne tak ma obec nym kudcum obany sve hajiti, podvod bud ji dobrym znzenim zameziti, aneb aspo silnymi tresty ;

imbudeme

i

kudce

takove ve strachu dreti, je pilne V3^hledavati,

k nahrade nutti, trest jejich

a

kdy aby

tak znditi,

nahraditi

nemohou, aspo

asem svym aspo

nejakou

nahradu bud obci za vylohy, bud tem, kterym ukodili,

Ku nybr

podati mohli.

pr. jisto jest,

ze se pracovity

lovek

jmeni si uetriti mue. Budi tedy kudce tak dlouho k prci dran a k etrnosti nuce, nahradi tolk, kolik skody spusobil atd. nejen uiviti,

i

a

Opet se (aneb organy

tu

samo rozumf,

jeji,

c

tim

mene obec sama

urednictvo) oban}' sve Istne iditi,

bud ve jmeni neb v emkoli jinem zkracovati ma, snad zneuivajic duchodu zemskych k jinemu ne

je

Co

k

emu

ureny

Ht

obec?

jest

jsou aneb vselijakym jinym spusobem^

jak zde nesnadno jest vypoitavati.

Rovne

kodam,

proti

rozumu,

z

sp-Lisobiti

mohl,

ktere

by

si

pfislunych

nedostatku opatfiti

jej

ma

kdo sam vedomosti

z neatd.

avak aby

obec,

se

svoboda bez potreby neobmezovala, nebof loveku jinak za rozumneho a dospeleho uznanemu svobodno byti musi, paklie chce samemu sobe ukoditi jakymkoli spusobem, jenom kdy vyslovne povinnosti sve tim nerui a jinym zarove tim proti jejich vuli nekodi. Bezpenost ta a jistota proti velikym kodam, ktere od jinych lidi v obci nasili neb Isti nam hrozi, i

poskytuji obyejne obce nejstarostliveji, a zvlatni uradove ustanoveni byvaji verejne bezpenosti, akoli

v nejlepe znzenych obcich velmi mao prospechu nalezame. Ji ale obrana proti cizincum, akoli tu jete

i

drae prijde obanum (udrovani vojska) byva obyejne mao patna, tak ze by snad adny nepntel obanum tak neukodil, jak jim kodi vylohy tak velikych vojsk. V ostatnich ale ohledech obyejne velmi mao obce obanum svym prosp{vajf. Zv]ate proti velikym nehodam osudu nepodavaji obce obanum svym praadne jistoty, a podavaji-li nekde nejake, deje se to vdy jenom mimoradne a

velmi

yyjimkou. Tak ale prave nejkrasneji stranka obanske vzajemnosti zanedbana jest. Povaujeme to,

jako

a snad

vim

pravem,

vlastnost loveka, s

jinymi

viti,

sdileti,

ze

za

hor

a tak

a testi rozmnoiti

nejpfedneji a

sam sobe

mue.

nejpekneji

dobre jinym netesti uleVdyf na nekterych

sve a radost, i

i

zle

i

142

KariJl

ze sabsi od silnejich

zvifatech vidime, byvaji.

A

HarKcek:

lovek,

podporovany jest, osud

jen rozumem svym uren

(aspo z asti) ffditi, nemel by pojistiti sebe a na velijake rany nahody ? Cim mene lovek zavisi od nahod}' (tak zvaneho osudu), im vice sam panem jest osudu sveho tim skveleji objevuje se ve svuj

jine

:

A

sve dustojnosti.

prave obec, co ^elika spolenost,

nejyfce schopna jest uiniti loveka neodvislym od nahody; nebof kde ovem nepostai sily jedineho !oveka, dustatena jest sila mnoha lidi spojenych. Prace, pod kterou by kady jednotlivy klesi, jest spojene sile mnohych jenom snadnou hrakou, a kodu, ktera by kadeho jednotIiveho zahubila, ani neuciti mnozf, kdy ji vichni spolene ponesou. Divno jest veru, ze prave tato stranka v obci posud temef zcela zanedbana bya. Skoro kady jednotlivy oban citi outrpnost pfi nehode jineho loveka, ber v ni uastenstvi', pomahii mu, ale obec

a

(vichni dohromady) neciti praadne utrpnosti, chladne vdi obany sve hynout, v netesti padat, ani jim ku pomoci pnspiva!? Jest to veru podivne zablouzeni ducha lidskeho. Ani o chude, o mrziky, nemocne atd. nepeuje

obec

(stat)

a cokoli se pro ne v obci deje, ncjde od

nybr jen od jednotlivcu neb jinych spotu neni pee o takove nefastniky lenosti V obci. A dustatena, sily k tomu urene (ovem take mae) rozstrikaji se na tuze mae astl
i

a nikde dustatene nepomahaji.

iste pro churave a mrzaky) r

o

t

i

nc

e,

u

s

t

a vy

Hospitaly

(t.

j.

domy chudych,

pro lepe,

h

1

u ch

e,

n e

utos i-

m e,

^n

Co

obec

jest

nemocnice, blazince

atd.

143

?

jsou obyejne jen ne-

dustatene, a krome toho se jen zridka od obce vydruji. Tez o

co se pro ne od obce deje,

jim asto

kodi

ze

obce

mitej,

(ouredniku), maji.

Zda

od

obce

suebnik

peuji

ponevad

znamenite dane to

ne

vice

se mi, ze

sirotky

o

kady ale

plati,

jen

pouhe jmeno, aneb Nikdo mi nena-

jest

prospiva.

suebniku

svych

otcove jejich o obec zasluhu

obcan, kdo po cely ivot

asto

veti

neuije,

obce,

obce skoro pranie, a

nepecuji

sirotky

mao

zasluhy

co neb pranie za

ma

o obec,

za svou prci placen

ne

jest.

I za naich osvicenych asu vidime obany (a jete znamenitych obci, jako ku pri Anglicka) hladem mriti; a co by se horiho ne smrt pfihoditi mohlo loveku ijicfmu na tomto svete bez obce ? Zebrati tez vidime obcany ve vech obcich, jakoto patrny dukaz, jak mao posavad davaj{ obce obanum svym jistoty a podpory. Rovne tak vidime vude mrzaky, biby, starce k prci ji neschopne aneb jine neduivce, ani se obce (staty) po nich ohiieji, zanechavajice je pouze pec svrchovaneho Boha aneb

to

nahodile pomoci dobrych

Jmenovite

to take

lidi.

jest

vec

politovani hodna, co

nehodami ivelnimi vzniklych. kupecke spolenosti, ktere tak

se deje s ohledu skód

Tut vidime zvlatni zvane asekurace proti ohni, povodni neb krupobiti atd., co nejakou dobrou spekulaci zavedly a dri, tak sve zaleitosti vypoitane majice, aby jim ze vkladu od jednotlivych, jmeni sve pojisfujicich, uinenych, po vyplate nahrad jete pfec znamenity zisk v rukou zustal. Jest to vec sluna, aby nekdo jete z netesti

Karol Havliek:

144

spoluobana sveho zisk miti smel aby jeste za strach svych jakousi da pro iyl}'' od spoluobanu ?

pred

—

Nebylo bj^ mnohem lepe, pfirozeneji aby sama obec prevzala velike tyto asekurace a bez uitku je zastavala, a aby nikoho z obanu nevyluujic vselike skody jednotlivcum od iv]u spusobene co da na vekerou obec v primefenem rozmeru rozvrhovala! Tak by se nejlevneji a zarove pro vsechny nejspravedliveji a nejplatneji pojistiti mohli jednotlivci proti yelikym nahodnym kodam jmeni sveho. Yechny skody ku pf. za rok v cele zemi spusobene spoitaly by se, a kady oban by na tuto sumu dal cast v pomeru te nahrady, jakou by^ kdyby jeho jmeni ke zkaze prilo, sam od obce adal. I mravni jistota obanu, aby ku pr., pokud sami dospeleho rozumu nedosahnou, od lidi zych a nemravnych zkaeny nebyly atd., aby se nepodavaly pnleitosti lehke k prostopanostem a daremnostem atd., nalei mezi povinnosti obce avak takova dohlidka a pece obce o mravni bezpenost obanu svych, jakoto vec velmi obtina a nesnadna nemue se od obci ve pfiline dukladnosti adati. Yubec jest liplna jistota obanuv ve velikych ohledech, vec nad miru teka a obirna, tak ze by niadnym zpusobem obec velikemu v tom ohledu pi-ani nikterak uplne vyhoveti nemohla, kdyby chtela. Avak tolik se ani od adne obce neada jisto jest jenom, ze posavad obce v e m sebe

V3'biral

?

a vice sluno,

:

monmu i

1

:

mao

jistoty podavaji

Po kr ok.

mao

obanum.

Podavaji-li

jistoty proti

i

zemu,

ale

tim

obce

obanum svym

mene jete o

pokrok

I

Co

jest

obec?

V dobrem peujf. -Cloveenstvo

145

cele

a

kady

jedno-

ureni ma patrne, aby vdy dale se zvelebovali ve Yelikych ohledech, ve kterych mohou. I zkuenost dlouhoveka, pouhy rozum nas ui, lide jenom tlivec

e

i

kdy

ve spolecnosti ijf,

veti

a to sice vzdelanosti ducha

Co

i

vzdelanosti dochazeji

;

srdce.

rozlinych naukach, umeni, pokroku ve velikem takovem dotye,

se Yzdelanosti v

prumyslu

atd.,

a

pfedevim patrno jest, e sam jednotlivy clovek kdy by byl s to, opatriti si k tomu velike pfileitosti, a e jenom ve spojeni s jinymi adouciho poueni nabyti mue. Tuf stojime u hlavni povinnosti tut"

mao

obce,

vzdelavani

u

mladee

t.

j.

budoucich

obanu. Patrne jest zrizeni loveka, aby dle pfikladu jinych tvoru Boich z poatku (z mladi) byl vzdeaby pak v dospelem veku uitek jest ustrojeno moudre hospodafvekerenstva, aby kada ast uitek braa a uitek

lavan, pripravovan,

vzdavati mohl. stvi

Tak

davala, a nic nebylo nadarmo.

mravne (tak zvany charakter) musi kademu loveku hlavne podati rodina, priklad a vychovani domaci, a jisto jest, aspo hlavni zakad celeho sveho smyleni mravniho befe lovek z detinstvi, bud od rodiu aneb od jinych, kteri u neho misto rodiu zastavali. Vzdelani vak rozumove, v rozlinych naukach, v umenich, prumyslu atd. nemue jiny podati ne obec sama, a nebo vubec veti spolecnosti. Hlarni povinnost obce v tomto ohledu musi tedy byti, aby predevsim jinym o dobre yzdelani mladee sve peovala ustanovenim a udrovanim velikych potrebnych kol, a vubec jinych pfileitosti ke vzdelani Yzdelani

e

Havliek

:

Politicke spisy

I.

1Q

Kare Havliek:

146

ducha a pokroku ve vem dobrem. kol, vzdelani mladee a vubec obanu ma a musi dobra obec ponakad vaovati co hlavni likol svuj, a hlavne siy svuj na ne obraceti. Prave vzdelani obanu jest prvni a nev3^hnutelna vyminka prospechu a testi cele i

obce.

Vezmeme-li

vak

duleitost vzde!ani

obanu

s

jedne

nakad, nepatrnou pei, jake

strany, a s druhe nepatrny

Buh

mu obyejne

venuji obce,

prevracenosti

vzdelani lidu za vec mimotni,

haby

povaujice,

vi z

jake

ktera se

jmenu leda byo odbyva, aneb dokonce za vec nebezpenou a kodnou ji nevyhnutelne nahidnouti musime bidny stav vech takovych obci a nedustatek obanskeho smyleni. Yimneme si jen veikeho roniho vydani

jen pro uvarovani

vefejne a jen k vuli

:

na Yojsko (i v as pokoje), a mnohem nepatrnejsiho na vychovani a na skoly obanske, a pomer ten nejlepe take vysveth' vechno, emu bychom se jinak divii. Pokavad uitelove povaovani zustanou co nii ufednici obce, pokavad budou v obci lepe odmenovani pestovatele koni ne pestovatee ditek, nebude obec kvesti.

nam

Co

bychom

si

vak

pomysiti meli o takove obci,

by obanum svym prileitosti k pokroku, k lepimu Yzdeani nepodavajic, jete jim, kdy sami svym vlastnim priinenim je vyhedavaji, rozline pfekaky ktera

do cesty

kada

zumysne

a tak je

duevni zdrovati chtea?

Tohof

v temnosti a zajiste

bid

adna

obec

obce,

stati

neuini.

Naopak

jest

svata

povinnost

kade

vdy na vrcholu vzdeani sveho asu, adny pokrok V jakemkoi odvetvi idskych vedomosti a kdekoi

;

RBI

Co

uineny,

nema

tajny

ji

obec?

jest

byti,

147

starati se

ma. aby cc

mona

doma nejdnve kade zlepeni jinde uvedene opakovala. A take opravdu dobre o baho obanu svych dbajici'

i

obce samy

vysilaji

aby ustavy tameji

zemi,

prospeno byo

i

doma

zkuene obcany do a pak

ohledli,

cizich

pokud by

uvadeli, neobmezujice stykani

obanu

svych s cizozemskem dopoutf velikou zahranini zkusenost do kraju svych a im veti a rozmaniteji skok velikych nahledu a zkuenosti, tim. snadneji, jisteji a lepsi pokrok. Vdyf se dobra obec se

;

nemusi bati zhoubneho a kodliveho vplyvu z cizozemska: budto jsou cizozemske ustavy lepsi ne jeji, sama brzy uvede aneb a tu jiste co dobra obec je jsou hori, a tu moudn a vzdelani obane jeji po nich baiti nebudou. Nicmene vak prece vidime, kterak mnohe dost mae obce hledice si jen pouze diplomatickych hraek (jinak zajiste nezasluhuje nazvano byti velike duleite smeno-hrdinske vyjednavani o kadou malikost, kdy se mnostvi drahych kuryru asto v tak nepatrne zaleitosti pole a rozele, ze v jednoduchem psani po poste za nekolik krejcaru od soukrome osoby i

;

k soukromemu poslanem duleiteji veci stoji), ktere zemi velmi drae prijdou nepfinaejice ji krome trochy dymne slavy praadneho uitku, aneb zas nezkoneneho, veneho, ohromneho, domaciho uredniho dopisoyani, popisovani, jest,

ze se

zapisovani,

rozpisovani,

opisovani

(jisto

asto pro nepatrnou vec zdvihne mezi urady

tak srdnate dopisovani a psani, ze jen papir a ingoust

na

to

vypotfebovany

poitajic ani drahe tim

vak innost

vice

sluby

stoji

ne

lifedniku u

cela ta vec,

ne-

udrovani ufadu)

svou bez potfeby rozirily,

e 10*

jim

Kare Havlicek:

148

ji

mnoho asu nezbyva

ani

potrebne a

t.

dobre

skoly,

platneji veci, jako jsou

knihovny,

ustavy

vzdelavaci

opatriti.

p.

S V o b o d a neni snad bezuzdna nevazanost, nybrz prirozena duchu lidskemu samostatnost, ab}^ se obec bez potreby do osobnich zaleitosti obanu svych nemichala prekaejic jim ve volnem obcovani. Sem nalef, aby jednotlivy aneb cele stavy proti jinym v krivde nebyly

atd.,

co vechno

nemueme. zdam obce verejnost, kterato vechny jine dobre yypoitati zde

Hlavni zakad svobody a vubec dobreho

vem

jest Ye

ustavy za sebou brzy pnvede. Pravda se svetla nebojf.

Nemueme

se ani s

rozlouiti, nepodotknouce

obcich vesnickych

lankem nieho

a mestskych,

o

timto

m

e

ani s

n

f

ktereto

rokem

o b c

i

t.

j.

meni menimi

co

spolenosti tvori stat, jsouce samy tez jako Velmi mnoho ze veho toho, co o statu plati, staty. jmenovite ale o techto obcfch rozumeti se mue i

;

druha povinnost obce, p ok rok, hlavni stranka, kterou zvlaf na zfeteli miti, a ktere si take s velikym prospechem hledeti mohou. Blizke vedle sebe iti sousedu a vznikajicf asto potreby vzajemne pomoci naui aneb aspo nauiti mohou snadne hlavni obanske cnosti uilosti; zarove pak uitek spoleneho i-

jest

vota,

nasledky dobre spojenych

asto prakticky

se objevi.

velmi

sil

Jak asto mnsi souscd po-

moci sveho souseda uiti, patrne to ponauenf, svou pomoc v as potreby jemu neodepiral.

aby

i

Akoli

zfizeni

a

stav

obci v nasi

vlasti

daleko

jete Yzdaleny jsou od nejakeho stupne dokonalosti, tu se naskyta asto dosti pi^ileitosti ehnati pfece i

Co

jest

obec?

149

prospech spoleenskeho ivota, aneb

jeho

aspo

si

vyh ody

Tak ku pf. patrne vidime, ze z obce, dobra kola zaateni jest, jiste mnohem vice

prati.

ve ktere

mladiku

nastupuje do

vyich

kolene tete obce shleda se

stavu, a na

jiste

budoucim

poehnani' dobreho

kolniho vycvieni. A tak jest v kade nepatrne obci, V chude visce, dosti prileitosti k ulechteni ivota, jenom kdy nekdo o povzbuzeni dba. i

Mnohemu obci,

bud

podiv'no, fekneme-li,

na dobrem

zrfzeni jednotlivych

snad zdati se

ze vlastne vice zalef

na municipalnim

zfizeni,

ne

na zfizeni celeho

vysich stupnich. Nebof se ustavy vyi v statu zridka jen stekaji s ivotem jednotlivych obanu, ovem ale ustavy municipalni. Vice zajiste zaleeti musi obanu jednotlivemu, aby se ku pr. v jeho obci (meste neb vesnici) s jmenim obecnim moudre hospodafilo, ne na tom, jak se ve statu celem hospodari. I ta okolnost jest nesnadno cely pri tom poyaena byti zasluhuje, stat a jeho ustavy opravovati, co jen obyejne nekolika mao vyvolencum osudu zustaveno jest: kady statu ve

e

ale

skoro,

byt"

i

sebe

nepatrny

Iovek,

lechtiti a zvelebovati jednotlive obce,

mue vdy

bud pfikladem

neb pouenim svym. I sebe meni opravdiva dobra innost jest prospeneji, ne velike neuskutecnene a nemone zamery. A jak mnoho se tu naskj^^ta zvlaf nekterym stavum dle jejich spoleenskeho postaveni prileitosti k uslechfovani obci jako ku pr. kneim, uitelum, ufednikum atd., kdyby jenom pustive sobecke ohledy stavu sveho z

oi pouze veobecneho

dobra vyhledavali. Blaena obec, kde jest nekolik osvicenych moudrych a innych lidi pohromade, a tim

Kare Havlicek:

150

maji'-li tito muove jete dle postiiveni sveha pfimy vplyv na zaleitosti obecni. Ovsem byo by si pfati, abj^ obce uivaly od statu veti Yolnosti v domaci sprave sve, aby nebyly tak pnsne dohlidce podrobeny, aby svobodneji mohly jmeni sve vynakladati a vubec se dale vyvinovati, aby samy obce obecni sve zaleitosti riditi mohly bez

blaeneji,

i

Avak

ciziho vmisovani se.

i

tak

vdy

dosti jest pri-

dobremu, kdyby jenom vule dobre neschazelo. Kdyby v naich mestech, mestekach a vesnicich jenom panoval duch obcansky, osviceny, milovn3> pokroku, byo by ustavine dosti pfileitosti pusobiti nim k do-

leitosti k

bremu. Tak na

pri.

nyni,

kdeto vlada

projevila dosti

aby piaty venkovskych uitelu zvyeny byy, nepfekaelo by nic jednotliv3>m obcim uiniti to ze svych prostredku, im by pak, ponevadz; obyejne samy jsouce patronem, pana uitele si voli, teprva nabyy monosti opatfiti detem svym moudreho a Yzdelaneho mue za uitele a vychovatele. Ale za 100 300 zl. V. .') rocnich duchodu af obec neada

zrejme svou

vuli,

—

ueneho

uitele.

Rovne

tak by nikdo neprekael obcim, kdyby si svemu knihovny zakaday spolene, kdyby ve vetich obcich a mestech mono) vysi koly

ke Yzdelani si

(jak

samy zakaday spolene, nemaji-i jich kdj^by se spolenou podporou z poddanstvi vylcupovay (jako to nyni V Uhnch mnohe obce ini) ^) kdyby spolene v as ;

;

')

'-')

z

1.

100

zl.

stf.

= 210

kor.

300

zl.

stf.

= 630

kor.

Poddanske nevolnictvi

listopadu

1781.

lidu selskeho

Vykupovani

z roboty

zruseno b\io patentem ledroral

ji pied timto

Co

kdy

zimy,

jest

obec?

151

prace polni prestala, radeji misto lenoseni

nektere prumyslove prace podnikaly (jako se to ku pf.

V Rusich deje, kde v celych velikych obcich spolene

rolnici sami nektary prumysl, z eho obyejne veliky zisk mfvaji), sloive se na potfebnou k tomu jistinu a delice se spolene o uitek kdyby pestLiji

;

misto dosavadnich

i

ve vsi same radeji

kaluin, jam,

dir,

poradek sposobili,

okoo domu svych denne

po kterych

urovnali atd. Nenif

vak

kopeku iste

si

atd.

cesty,

chodi a jezdf,

k tomu spoleenskeho ducha

a praveho vzdelanf, a vyskytuje-li se kde, byva to jen

neobyejnym spusobem. Tak ale ne aby obce novych vyhod a noveho dokonaleni vyhle-

zfidka a jako

nae

davaly, dbajf.

ony

Ne

ani

vLibec o obecni

sve ne-

zaleitosti

zfidka vidime zvlaf ve mestech, ze

kdyby

mesfane voliti sobe meli nektereho urednika, na kterem pfec jako ku pr. na radovi velmi mnoho zalei, ani k voleni neprijdou. V tomto ohledu vyznati musime, ze akoli mesfane nasi jinak nad selsky stav vysoce sami se rokem Raab, vrchni

vsech korunnfch

feditel

i

byvalych jesuitskych

Raab navrhoval ;>Vrchnost slevi poddanym nevolnictvi a roboty, rozdeh' mezi ne poplunf pudu, proda jim dvorska staveni i dobytek, slovem promem' svoje dosud na vlastni' licet vedena hospodafstvi v mai statky selske, za hlavni podminkou, aby statku V Cechach.

se

j dostao

V duchu

pine

:

nahrady

navrhu Raabova

za

vecky dnve poi'vane duchody.*

pusobila \iada.

Za Leopolda

(r.

1791)

vlada staraa se o vykupovani z robot, ale snaha vlady tehdy

jako

i

pozdeji rozbijela se o neochotu

lechty.

R.

II.

1846 cirkulafem

c.

k.

zemske spravy v Cechach od 30. prosince . 79689 projevil panovnik vuli vykupovani z roboty co nejvi'ce podporovati. Konene a uplne yymaneni lidu selskeho stao se skutkem r. 1848. (Kaizl J. Lid selsky, jeho poroba a vymaneni v zemich ceskych. Nae doba II.)

Kare Havliek: Co

152

ceni, prece

u nas

ne

tyce,

selsky

stav jete

peliveji

mestsky, ve vsich naich je vice

nalniho duchu

Avak

obec?

v tomto ohledu co se etfeni svych zalei-

obecnich

tostf

jest

se

ne

opet utuhly nyni

s

jest

komu-

ve mestech.

asem svym

stranku promem',

jiste

bohda

!

vechno na

lepim vzdelanim vzejde

obansky

lepsi

i

u nas

duch, ktery predkurri

naim

k tak velike slave a mohutnosti dopomohl. a pak na-

stanou

vlasti nasi a

nam nove bahe asy. H.B.

8.

(POZYANI K PREDPLACENI.)

(Praske Noviny z

20. prosince

1846.

99. 413-414.)

c.

Rok 1846. brz}- se ji ku konci svemu schyli, zveme uctive vaene obecenstvo, by predplaceni

proe

sve na vili,

nae Noviny

a

Ceskou \'elu

opet obno-

aneb zapoali.

Z mnohych

stran

Praske Noviny davani

sice

projevuje

se

prani,

aby

se brzy rozfrily a zvlate o pfi-

ufedniho oznamovatele,

jako jest v ne-

meckych novinach, asteji upominani byvame. Avak jsme ji drive oznamili, jak tato zaleitost stoji; posud slavne ourady rozhodnutf na nasi adost nepodaly, a tak

aspo

nyni jete posekati musime. Stranj^

zveteni formatu a astejiho (aspo 3krat za tyden) yychazeni rovne nahliime, ze by to vec velice sluna a prospena bya, nebof se pfiznati musime, ze takove noviny {dvakrat za tyden pul archu) jsou narodu naeho velice nedustojny, ohledneme-li se na okólni narody, jak u nich vude veti verejnost panuje. A noviny jsou zajiste duleita vec za naich asu. — Casto take projevuje se prani,

abychom

vice ze

nych zaleitost! (tak zvanou p o Kady soudny zajiste nahlii, e by pro

1 i

neji

byo,

cele islo

takovou politikou

t

i

za

h ranio-

k u) poda\^ali.

redakci nejsnad-

naplniti,

nebof

tolik

Kare Havh'cek:

154

asopisu zahraninych k ruce marne, ze bychom pouhymi pfeklady ne arch, ale 10 archu tydne a to s nejvetim pohodlim naplniti mohli. Nebot' pfekladat jest nejlehi vec. Avak yybirame z toho mnostvi pribehu zahranin3>ch jenom duleite, patne a poune veci, nic potrebneho neopomijejice. A nasemu rlastnimu domovu musime pfec v Ceskych Novinach mfsta venovati, pokud mueme ? Aneb marne my psat v Novinach Praskych jen o Francouzfch a Anglianech atd. a o sobe nic Tof b}^ byl}'' noviny jen hraka, ale nic uiteneho, nic praktickeho. Ubezpeujeme tenarstvo, ze nae ustavina snaha bud zvetovati, zdokonalovati Praske Noviny, k tomu vak nalei te uastenstvi obecenstya. Posavad poet odbiratelu naich ?

ani zcela

do 600 nedoel,

cen (kdy

levne

odrazi, asi za 2

kady

a

se kolkj'

— 20

kr.')

nem potu odbiratelu podavati nemue.

stf-.

nahlii, ze pfi tak z

kr. stf.

1

kadeho isla

za cely rok) a tak skrov-

nakladatel vice tisku

a pjipiru

Ceska Vela bud

od Noveho Roku \ychazeti same velikosti formatu jak Praske Noviny bez povyeni ceny pi-edplatnf, a nastan ji co do vnitfniho V

te

uspofadani a rozmanitosti clanku podstatna zmena.

Redakce

ziskali

spolupracovniky

p.

:

=

si

od Noveho Roku

prof.

20 kr

K

o u b k a

=

70

')

2 kr. stf

-)

Jan Pravoslav Koubek, nar. v Blatne

tainte 28. prosince

7

r.

hal.

1854.

R.

str.

1839

rei a literatmy eske na univ. Praske,

stal

-),

p.

tri

W.

hlavni

K

polsk

i

rusk

a jako basnik.

a-

hal. .5.

se

cervna

1SC'Ó,

zemroj

Koubek professorem

roku 1847 bji povyAen za

radneho professora teho predmetu. Koubek vynikal jako znalec ratury

1

lite-

Pozvani k predplaceni.

c e

I

a

a')

slouiti

p.

Nebe5keho

V.

155

jejichto jmena zajiste

-),

mohou va. tenarstvu

co

pokroku

rukojme

nasich asopisu. Vem se arci nikterak nemueme vd3'cky zavdeciti, avak zadam e o shovivavost, kdeto by se pnina nejaka nespokojenosti vyskytla. Siu sn e adosti V takovem ohledu, kdy se redakci oznami, neoslysime rac jen kady povaiti, ze jsou vichni lide :

i

proe

chybni,

redaktori

kdy nam asopsech nach ve zna-

mileradi jsme,

nekdo nedostatek nektery v most uvede. Cena pfedplatni jest jako dosavade na c. k. postach za Noviny a Yelu se zasilkou potovni pulletne s obalkou 5 zl. 24 kr. str., .

.

bez obaik}'

V

5

novinarne

nasi

prijima se predplaceni na

Noviny

na

kade

pulletne 2

Velu

pulletne

30

tvrtletne 45 kr. ) Klacel

eske

1808 V

Frantiek,

Americe. Byl augustinian, z kterehoto ufadu klastera.

R.

1848.

spisy filosoficke a -)

1835

r.

na

b}'!

!7.

tury svetove, zvlate fecke,

srpna

-)

5

zl.

24.

sti-.

1

zl.

stf.

=

•

.

K.

v Brn,

znovu do

v Praze. Klacel psal basne,

nar. se r.

18.

1882.

srpna 1818 na

=

anglicke. Napsal celou i-adu

samostatne spisy basnicke.

11-34 K. 5

2-10 K.

1

zl.

zl.

30

Xovem

Nebesk}'^ bj-1 znatei litera-

Vdclava Belemira Nebeskeho.

4 20 K. 1-57

filosofie

1845. vratil se

R.

as

panelske a

studii literarne historickych a vydal

a spisy

professorem

stal se

nejaky

Nebesky Vaclav Bolemir

ivot

dubna

7.

p.

Dvore, zemrel v Praze

J.:

narozen

brezna 1882 v Belle Plaine v Sev.

17.

1844 byl sesazen.

r.

kr., stf.^j

jmen. Matous,

klaster,

Trebove, zemfel

islo 86)

zl.,

1

zl.

1

ulici

zylaf:

zl.,

tvrtletne

na

zl.

krioynicke

(v

:

stf.

kr. stf.

V

(Hanu

Praze 1896.)

= 10 50 K. 2 = 3 15 K. 45

zl.

str.

kr. stf.

==

=

Rok (K

9.

(Praske Noviny

pokroku naseho

doba,

R

o

z 3. ledna

Bohu

!

1847.

bystrosti

v nejnoveji a

vdy

1.

S.

dob

1.)

ivejim vyvinu

narod-

skrovna v

historii

jest zajiste

pilne pozoruji postup narodnosti

ze zvlate

c.

i

nas dosti vyznamna.

pro

k,

CTENARUM.)

diky

Pri nynejsim,

niho

1847.

Yichni,

jen

eske, yyznati musi,

desitilete

s

poteitelnou

ve vetim rozmeru postupovaU jsme prinesl nam vdy mnoho noveho jsme se my radovati nasi nemohH. V asopisech, jakoto hlasate-

ku predu, kady rok a dobreho,

z

eho

pnznivci horsiti h'ch

veku sveho,

arci

inu

registratura

i

i

predevim ma byt uloena jako a akoli asopisy nae

celoronich,

daleko jete jsou vzdaleny od dokonalosti, jakou slynou

cizozemske, dosavadni,

aspo, sec budou nae okolnosti v tomto budoucim roku budeme hledeti

pfece i

predevim domacnosti

sve,

zornosti nasi neubehlo.

Avak, aby asopisy vypravo-

aby

nic duleitejiho po-

mely o em, zapotfebi jest predevim skutku hojne konanych, a proto prejeme si, aby se u nas vdy vice mnoilo muu innych, dobra obecneho pilnych, pokroku a osvety milovnych, o jejichto skutcich horlive vypravoyati budeme.

vati

10.

BRAUNERA O NASICH SELSKYCH ZALEITOSTECH. SPIS DRA.

(Praske Noviny 10.

R.

z 21. ledna. z 4.

13.

15.

16. Str.

14.

21—22.

10.

37.

21. 25.

49—50.

unora 1847

1847 vysla ve Vidni v nakadu firmy

& Leo«

c.

6.

59. 64.)

»Schmidt

>Bohmische Bauernzustande im Interesse kniha der Landeskultur und des Nationalwohlstandes besprochen«, jejim autorem byl Dr. F. A. Brauner. Dr. Frant. Aug. Brauner je jeden z nejzajimavejich praktickych politiku eskych. Narodil se r. 1810 (22. ledna) v Litomyli a zemfel r. 1880 (21. ervna) v Roztokach u Prahy. Brauner stal se r. 1836 ve Yidni doktorem prav a od toho roku do r. 1841 slouil u c. k. komorni prokuratory v Praze. Tuto jeho slubu pferusil jen r. 1838 a 1839, kdy pusobil jako rada mestsky ve Falknove. Po r. 1841 stal se Brauner sudim na panstvi vlaimskem a v postaveni tom. do r. 1845, kdy je sam opustil. Od r. 1849 setrval byl Brauner zemskym advokatem v Praze. Od doby, kdy konstituce bya v Rakousku prohlaena, byl Brauner inny politicky. Hned v bfeznu r. 1848 sepsal navrh adosti pro schuzi svatovaclavskou, stal se teho roku lenem obecnich starich mesta Prahy, zvolen by posacem a na nskem snemu hral roli ne poledni. Po padu obnovenho absolutismu r. 1860 Brauner znova vystoupl do praktick do smrti na drae teto vytrval. Poledni popoitiky a liticka fe Braunerova jest z 3. unora r. 1880. (Houba, Q. :

a

a

a

:

Kare Havli'ek

158

O yyznamu Dr. Frant. Aug. Braunera. V Litomyli [18S7]), Brauner byl literarne inny. Vedle lanku novinafskych V Nar. listech, Narodu a Nar. Pokroku vydal tyto samostatne spisy: Bohmische Bauernzustande (1847), O robot a yykoupeni roboty (1848, te nemecky), Uvahy o stehoZ literami pusobnosti dra vani se Cechu na Rus (1868). Braunera jsou nejcennji jeho spisy tykajici se lidu selskeho. Dr. Brauner, ktery lid selsky dobre znal, hledel praktickymi radami co nejvice pfispeti k zlepeni jeho Spis » Bohstavu, pfed r. 1848 jiste velice neuteenemu. mische Bauernzustande « chtel vydati dr. Brauner v Cechach, avak od censurnfho referenta pfi zem. guberniu, rady Janka, nedostal k tisku povoleni. Brauner nemoha V Cechach dojiti k tisku sve prace, zasia rukopis censufe Yideske, ktera spis bez pfekaek schvalila. Kniha vysla pak ve Vidni. O

knize pfinesl K. Havliek v Pra. Novindch Referatem tim chtel Havliek pobidnouti k tomu, pro zvelebeni' rolnictvi v pomeru zvlast k pru-

teto

referat.

aby se myslu vice

a

delalo,

pak

chtel

upozorniti,

jak |^|iictvo

nynjich pomrech svych dle monosti ve vem zvelebovati a tak k lepimu a dustojnejimu postaveni« »se

i

pfi

pfiyadeno byti

mue.

Za naich asu upnuto

jest

vsechno temef sna-

eni na

prum3'sl, na penene obraty a spekulace, prumyslem, fabrikami, na bursach, v akciich bohatnou a chudnou lide jako ve snu, sami nevedouce jak a Zarove take jsou velike nyneji okolnosti kterak. sveta tak znzeny, ze se jednotlivi bohaove vdy,vice a nesmirne obohacuji, a vetsina pi'i tom tim vice

chudn zvetuji stran

nych,

;

velike se,

a

hromady pohlcujice mae okoo sebe

mai

zasobky mizi; akoli se se vech

ozyvaji kfiky o svobodu atd.,

neodvisIych

lidi

ubyva

prece

samostat-

den ode dne, a poet

o

nasich selskych zaleitostech.

suebniku maych Nahliime-li,

V titerkach a hrakach V prave

stavu

obanu nybr

:

tut'

do

mefany

i

vice.

nybr

mona

sobe tim vice budeme vazde nejen

ktereho

menich

a jine majitele

poitame (veti

hospodarstvi

znane od

moderniho liberalismu, pokud

rolnickeho vubec,

selsky stav,

vdy

se

prave testi nezalei

v samostatnosti

neodvislosti

nejveti casti iti

mnoi

velkyci

i

prava svoboda,

ze

159

hospodafsivi

nelii

se

meni hospodarove jsou krome poasi a Boskeho

jinych fabrik). Tito

nejmene odvisli od kohokoli poehnanf; a vidime v nich nejjistejf obranu proti vem zhoubnym nasledkum penenych a prumyslovych spekulac, a proti neprirozenemu, veobecnosti kodnemu sestfedeni (koncentraci) sil a monopolum. Fabrikace, spekulace agiotage jsou draci, kteri

konene

sami sebe

nejmoc-

pohltiti musi.

Priroda sama,

tato

neji, stoji v tomto boji na strane rolniku

;

nebof vy-

robky prumyslu

nejsou

potfebne loveku

kademu, jako pokrm kadodenni.

a

ma

kdo

v

rukou

tak

nutne

spiirny,

ten

a

nevyhnutelne

nejjisteji

vladne

svetem.

jenom

Proto

asu,

a to

rolnictvi

v

zaleitosti,

sice

litovati

zvlate

pomeru jmenovite

tak

musime, v nasi

mao

vlasti

ini,

se

pro

kdeto

mnohem

o prumysl,

Minime zde rozireni vedomosti

e

za nasich zvelebeni se vice

o jine dba.

zkuenosti hospodarskych vubec bez ohledu na jine pomery hospodaru polnich. Kdy vak na ty jine, avak na cele a

hospodafstvi veliky vplyv majici, pomery zfetel obratime. tu se

nam pfedevim vyskytne duleity

a veliky rozdil

selskych a neselskych hospodai^u. Tito nemajice krome

Kare Havlicek:

160

zemskych a obecnich adnych jinych zavazku jsou, ne stav selsky, na nem

dani

mnohem fastneji

obtie a nasledky stfedovekeho feudaponekud zmirnene, ale prec dosti velike. V!ada nae nahliejic kodlivost jejich, rada by sama na ceste spravedlive vznesla tyto kodlive ouvazky, avak neni vec tato tak snadna, jak by kdo myslil. Snadneji vak, akoli ne tak rycha, pomoc stavu selskemu jest, kdy se pri nynejich pomerech svych dle monosti ve vem zvelebovati, a tak k lepimu a dustojnejimu postaveni privadeti bud. A k takovemu ouelu sepsana jest kniha Dra Braunera yj^^dana sice V jazyku nemeckem (Bóhmische Bauernzustande. Wien. Yerlag v. Schmidt u. Leo 1847.). Jazyk nemecky neni knize teto nikterak na kodu, nybr naopak jen ku

posud

]pi

lismu,

ovem

stare

i

pravdy v ni povedene, astokrat se hlavne pro hospodarske pany ufedniky, a u tech jest posud nemina temef yyhradne fei domaci. Proe si tim snadneji budou moci mnohou dobrou radu z bohate zasoby teto kniky vyvaiti,

prospechu

hodne

V nito

nebot

:

trpke,

p.

hodi

skladatel

venkovskych a

to

nejveti ast pomeru selskych a

vdy

ze zkusenosti

jemu znamych

uloil.

Hlavni zasluha teto kniky, kdybychom

e

ji

veobecne

tam p. spisovatel mnostvi zych a kodnych obyeju venkovskych jak v hospodarstvi tak V uradovani atd., udava a popisuje zarove s dobrou radou, jak by se odstraniti mohly. Ji z rozdeleni ponekud videti mueme mnohostrannost I. hlavajedna o Yzdelani a vychovani, II. o ustupovani gruntu, satcich atd., III. o deleni gruntu, IV. o hospodafstvi vubec

udati meli, jest

ta,

;

o naich

selskych zaleitostech.

161

a sice v esteru oddeleni, o polnim hospodafstvi, o lu-

kach,

zahradnictYi,

o

o

lesich,

o

chovani

dobytka,

o prumyslu hospodafskem, V. o stavbe, VI. o obecnich zaleitostech, ktera jest nejduleiteji.

Vude

ve knize vane

eske smylenf, spisovateI sam prohlauje se, ze jenom o pomerech eskych (slovanskychj sedlaku, jakoto jemu ze zkuenosti znamych, jednati chce, co iste

opravdu zachovava. Dedikace knihy, jindy asto zcela pozornosti nehodna, jest naopak zde velice yyznamna. Jak jsme ji dnve oznamili, pfijal ji J. C. V. nas spravce zemsky *)^ i

im

patrne na jevo dal, ze

jemu nahledy, v knize teto V naich okolnostech,

obsaene,

nikoli nemiie nejsou.

kdeto

kady

nemilych stranek se dozakofenelym pfedsudkum a zym obyejum se postaviti, jest to znamenita podpora muu o zlepieni a pokrok usilujicich, kdy pan se

jaksi ostycha

tknouti, a proti zastaralym a

tak vysoce postaveny,

jemu

jest

sverena vlada v kra-

naem, takove schvaluje snaeni. Zarove vak na yystrahu jest mnohym ufednikum, ktefi nechovajice se die zakonu, a naduivajice moci sverene ke zemu, radi by se tak schovali a ukryli za nedo-

lovstvi i

aby na neslune jednani jejich odnikud paprsek pravdy prosvitnouti a nehodnost jejich svetu objeviti nemohl. Co pravi p. sp. ve predmluve o dustojnosti a duiknutelnost ufadu sveho,

) Tehdejim zemespravcem byl arcivevoda tepan. prijal

Ten knihu

prostfednictYim sveho sekretafe hrab. Vratislava a odmenil se

darem zlatj^ch hodinek s retizkem. Cisaf prci Braunerovu do sve soukrome knihovny a autozlatoii medalii pro umeni a vedu.

Dr. Braunerovi za dedikaci

Ferdinand rovi udelil

HAvl!ek

prijal

:

Politicke spisy

I.

i\

Kare Havliek:

162

stavu

leitosti

rolnickeho,

zcela jest

asu,

Bylaf to velika chyba minulych ivitele celeho narodu

vaeni stav

vdy

(zajiste se

rolni

i

lide

nizko

s e

d

mineni.

prave proto, ze selsky

;

byval mezi ostatnimi

postaven

za jmeno

nae

1

ak

stydivali

!)

nemohlo

hospodarstvf vysokeho stupne dokonalosti dosaa nasledovne

hnouti, I

tak

i

ze tak lehce byli

duvod

ten, ze

nemeni naem

ma

skou,

i

zeme

cela

nas rolnicky stav nejvice

zkvetati pfi

nemohla.

veobecnem

po-

udrel narodnost starootcov-

velikou vahu.

Co

ale

z\iate podotknouti

musime pri teto pnleitosti, jest neliby pomer mezi mefanstvem naim a stavem selskym. Komu pove-

domo

neni, jak

znamenite

nybr

mefan

nas, a to nejen kra-

poddanych mesteek, hodnost svou nad rolnika stavi, hrde nim opoyrhuje? \'eru ze se obyejne ani lechta tak vysoce neklade nad rolnika jako mesfan Je-li smyleni takove vude jinde kodlive, tim vice u nas, kde by vlastne mefansky stav Jaky jest se selskym nejiieji se spojiti mel a mohl. zakonem rozdil mezi ? metanem a sedlakem nas pi^ed u Zajiste nepatrny. Jeden poddany vrchnosti, druhy poddany magistratu! Prece vak jest domylivost naeho metana tak velika, ze by to ji za velike snieni pokada, kdyby dite jeho do selskeho stavu pfestoupilo Pokavad nasi metane sami takto smyli o sedlacich, jakeho prava maji na lechtu si zteovati, ze ona zas »Kdo v pouta jima otroky, sam jest jimi pohrda? lovskych mest,

i

!

!

otrok.«

kadali,

My bychom kdj^bj'

za velike testi pro vlast nasi po-

stav

selsky

s

mefanskym

bez nadutosti a svorne obcovaIi, diny stav, stav to

ob

an

povaujice

u pr a c o vi ty c

h.

pratelsky, se za je-

Kdo

k to-

HHBHBOHDHH

O naich

163

selskych zaleitostech.

dle postaveni sveho pfispeti mue, nemalo se celemu narodu a jmenovite stavu selskemu mestskemu mefane sedlaci zavdei, nebof spojenim takovym

muto

i

i

i

ziskaji.

Slova

Pravda

p.

sp. o

ze

vech

stavu snad nej-

cvien byva ke svemu povolani. venkovske koly prispeti ke nase mohou nyneji

mene pripravovan

Co

vychovani jsou rovne tak vasna.

rolnik nas

ze

jest,

a

rolnika? kol

Yzdelani

rolnickych

bychom

arci tak

vech

potrebovali jako prumj^slnich, a jako vubec.iinych

dobrych

skol.

nyneji velice kodna preplnenost Yyich eska vykriena studentska povode a zaplava, a nasledkem jejim dvacetilete praktikovan{ a zaauskultantenost vech ouradu, to vechno vyta

I

kol,

ta

plyva jen z hfine nevanosti a stav selsky se snai,

dran

aby

deti

jakeho zail on

Co

byl.

e

ve ktere posud otec

vemone

jeho sproteni bjii tyrani a ponieni',

Presvediv

?

kriyd}'',

divu,

se

ze

vlastni

bolestne

(nechceme je snadne pomyli) od jeho sedlaka veho nabyvaji, toui po tom, aby tez synove brati mohli a davati nemusili. Tuf pak nae tak pfili etna gjminasia (polovice, ba tfetina by netake postaila) precpavajf se aky schopnymi schopnymi. Kady vi, jak snadno jest na naich gymzkusenosti, jak

jmenovati,

lehce

avsak

si

stavove

nekteri

je

kady

i

i

i

nasiich

i

vech

beze

dale studovati

:

a

co

schopnosti z toho

a beze

konene

vi

pilnosti

pojde? Hojnost

studovanych nadutych nevzdelancu a nedustatek schopnych uenych lidi. Kdyby se pfi vstupovan{ do g3'mnasium pfisny \'ybor inil (nyneji pristupni zkouka je

u*

Kare

164

Havli'ek:

pouha jen formalnost) a vubec v prvnich letech prisne pokraovalo, meli bychom mene studentu a za to dobre, a znamenite by se zmenil poet lidi k niemu neschopnych, ktefi vak se ale o vechny ufady uchazeji. Tof jest patrno a kademu ze zkuenosti znamo, ze by se nasi studovani lide, kdyby skrze slubu zaopatreni nedoli, svymi nabytymi vedomostmi nikterak neuivili.

Co

zych nevasneho odstupovani selskych gruntu, Husek') v pfedelem ronfku Praskych

pravi spis. v druhe kapitole o velikych

nasledcich

ji take p. Novin dosti

srovnavaji se,

obirne vyobrazil a oboje pfedstaveni co uplne svedi o pravde. Ponevad

puvod jest suba vojenska, ktere se lid (ponekud ne bez priiny) boji, byo by ovem nejlepe, kdyby se jete na mene let -) obmeziti mohla, pak ale

hlavni

kady

syn rolnicky bez vyminky odvesti musel. pod dobrou a pnsnou dohlidkou s dobrym okoo sebe pobyti v^e vetich mestech a p fik cviiti telo dusi, nebylo by snad nikomu na kodu. Skoly Yojenske, ktere ji nyni zavedeny jsou, jete vice by se zdokonaliti mohly tim, by mnoho literne vzdelanych mladiku zarove slouilo, ktefi by ostatni vyuovati mohli, jako se nyni deje. Zarove by se slubou Yojenskou rozlini stavove posud oddeleni zhola

Nekolik

let

ldem

i

i

e

')

kraje.

J.

Host.

Huek: Z domaciho ivota v

Praske Noviny

i

jini

casti

Kourimskho

1846. S. 381 ad.

^ Pi-ed r. 1848 suba vojenska bya osmileta. V navrhu adosti praskych pro schuzi v laznich svatovaclavskychv Praze dne 1 1. brezna r. 1848 od Dr. Braunera vypracovanem se zadao: »bezvyminena zavaznost k stavu vojenskemu losovanim a co mona nic desf ne 4etou slubou «.

o

nasich selskych zaleitostech.

pratelsky sbliili, z

eho

165

by pro veobecnost jen dobre Pak by take selsky synek,

nasledky vznikati musely.

nabyv leckde zkuenosti a obratnosti, mnohem lepe k samostatnosti co hospodar se hodil a nedal b}* se jako nyni asto od lecktereho lehkomyslneho loveka zastrasiti pisemnostmi a iditi. Vubec by se mohlo ustavu Yojenskeho vyborne pouiti pro dobro obecne, pro Yzdelani

a

lidu

vtipeni

v

nich praveho

oban-

skeho ducha. Dale jedna v

II.

hlave

p.

spis.

o manelstvi ne-

usedlych obyvatelu venkovskych, a yykladaje zle nasledky sfiatku

lidi

chudych k prci neschopnj^ch neb aby se tak lehce ne-

lehkomyslnych, k tomu radi, udeiovalo povoleni k satku. ze

')

Yech snad kodnych

pri

satku

neni prece radno

zovati,

ylaste

kdy

Avak

se

i

i

zda,

takovych

nasledcich

svobodu osobni povaime, jak se

nam tu

obme-

nyni moci

k poYoleni satku od mnohych ufednfku zle uiva, povauJ!Cich tuto moc svou co studnici hojnou nedoYolenych prijmu. V dobre zrfzene zemi, zvlate nenf-li pfili preplnena obyvateli (co se o nasi vlasti fici nemue) mue se ovem kady, kdo pracovati chce, slune uiviti, aneb se aspo k tomu hledeti ma, by se uiviti mohl. Zajiste mue chudy venkovsky nadennik poctiveji rodinu svou uiviti, ne ve hlavnim meste ufednik s 350 zl. stf. rocni sluby-) a ktery

')

Zakonem

benci odbyli

se

zadao k vstoupeni v

zkouku

stenskeho listek svolovaci'. -)

3óO

zl.

str.

=

stav

manelsky, aby snou-

u farniho uradu a vyzvedli

735 korun.

si

u uradu vrchno-

:

Kare

166

k

tomu

a tudy

i

si

rano

odpoledne

i

krome

Havli'cek

v

kancelafi sedeti musi,

suby nieho

Zlepeni kol

jest

prostf edek

hlavni

zym

nemue.

vydelati

proti

nasledkum satku chudych ma se duch kadeho potud vzdelati a otevriti, aby rady vedel, aby nesedel ve sve vsi jako hlemyd u skorabky, nybr aby si umel nalezti prci a vydelek. Jestli se u nas eho nedostava, nedostava se jiste dobrych delniku (a to niich), prace jest vude V kadem ohledu yyfch dosti. Co jest patno loveku, umet trochu slabikovat a malovat pism.eny, kdy ani nevi, na by se toho uiti mohlo, kdy ani na dve mile okoo sebe nezna vlast svou a svet okoo sebe ? Yelike zamezovani satku by jedine prospeno byo pri idech ehkobez satku budou mysnych, ehkomyslni lide ale :

i

i

i

miti

nemanelske

zamezuje, aby

se

deti,

a jeliko se jen proto

chudych

nemnoilo,

deti

satek ji

videti

patrne, ze prostfedek takovy neni na piat.

Yelikeho povsimnuti hodno pravuje o ditkach,

nalezencich

jest,

z

co

p.

spis.

vy-

Praske porodnice

na venkov do vychovavani davanych mnoha a strana by si slov jeho zneuivani odkryva nam tuto. ktefi ve veci teto jakehokoli Yichni ti povimnui, bud oufedniho neb neoufedniho vplyvu maji. O deleni gruntu seskych (v III. have) podava p. spisoY. oduYodnene mineni sv, ze by se zvaste V nekterych krajfch ani zakonne povolena nejmeni ;

Ky

(40merova) velikost gruntu

pi^i

deleni pi-ipouteti ne-

mela, a ze by vubec prospeneji byo,

ivnosti

zi^izoYati,

chaupnicke

jejich majitelove se krome polnosti

Jete femeslem pnivuji,

ne

takove

mae

selske grunty

o naich

167

selskych zaleitostech.

nepostauji k tomu, aby ouplnou dobrou vyivu etne rodine poskytovaly. Jest sice v tom ohledu rozline mineni mezi rozlinymi stranami my vak zjevne se prohlaujeme, ze vubec majoraty (nejen u lechty, nybr mezi jinymi stavy) za vec yelmi prospenou uznavame, toti ustavy takove, kde jen syn celou usedlost dedf a ostatni jinym zpusobem zaopatreni :

i

byvaji. Zustane-li nyni

mnoho

mueme

velikych selskych gruntu

a

asem

selskemu svym, stavu YLibec vetf neodvislost, vetf vzdelani a veti samovanost vanost u jinych nastan, dokati ve nerozdelenych,

se

i

ylasti

sve nejjadrnejiho stavu

»kmetskeho«,

stavu

posud jete v kade zemi mezi nejfastneji, nejmravnejf a nejuiteneji obany nalei kteri nejsouce tak bohati, aby nic prostrednich

hospodaru,

ktefi

:

sami nepracujice z cizych rili,

tolik

pf-ece

jisteho

od nikoho

maj], ze

mozou

jen ivi byli a hy-

nezahubitelneho

odvisli

nejsouce,

jmeni

samostatne

fti

mohou, nejsouce nici sluhove leda zakonu, a ktefi netieni kopotami vezdejiho chleba duch svuj vye hospodarstvi atd. zdokomohou,* kdeto majitele skrovnikych usedlosti

pOYznesti a stav svuj, role, nalovati

sotva ze

do

ivotem

huby Co

se protlukou a

jak rikame z

ruky

iti musi.

a

od 48 202 str. o rozlinych povenkovskeho hospodai-stvi bud neschvaluje, neb navrhuje, neb osvetluje, jest sice vechno velmi daleite a povimnuti hodne, zavedlo vak by p.

spis.

drobnostech

nas pfili daleko, odvetvi si

tedy

pro

kdybychom

o

kadem

jednotlivem

mao promluviti chteli. Zustavujice budouci as zminku o' nektere z techto

jenom

dosti

Kare HavHek:

168

hospodafskych zaleitosti prejdeme zrovna k hlave

\'I.

o zaleitostech obecnich.

Hned

z

poatku pojednani sveho

obecnich vede

p.

o zaleitostech

spisovatel stinost na

to,

ze

mnoho

jmeni obecniho behem asu obcim odcizeno jest, a udava pak nejvhodneji prostredky, jakymi by se nyi

neji Jmeni obecni na provesti ale

vdy

pojistiti,

i

ztracene,

pokud

mona, opet navratiti mohlo. Prede vim jinym zaoeni obecnich gruntoynich

nayrhuje

—

Ze vak obecni jmeni a tim vubec dustojkneh. nost naich obci jak mestskych tak vesnickych (na velikou

i

kodu

pfiinou toho

cele vlasti) tak

jest

maa

hluboce klesla a kiesa,

vzdelanost vubec a tudy vznikla

zrovna nosu se netyneb vesnian dost mao dbava o vlastni zaleitosti sve, nadtof by jete mel o obec pei miti. Af obecni jmeni zahyne, at nenese nic, af nedbalost o veci, kajici.

Mefan

jak fikame,

nas

—

tof jsou paprsky nim vladne kdo prave chuti ma pfinaseho svetla obanskeho. V jinych zemich se jednotlive obce dobrym hospodarenim klady, si

mam

e

z poddanosti uplne vyobecnim jmenim konene koupily z vynosu jmeni obecniho, jak jmenovite v uherskych novinach asteji itavame. U nas dbavame kady obyejne jen o sebe, nic o veobecnost, z eho pak

s

i

prir!,'Zeny

nasledek byva,

zkraceni byvaji. vice

mohou

lovek

a

e

Stara jest

vak

i

vseobecnost ijednotlivci

ji pravda,

ku podivu,

e

e

sily

se dle teto pravdy

naui jenom na znamenitem Jenom narodove vysoce vzdelani

jednati

vzdelanosti.

spojene

uivati vyhod spolku a sjednocenych

stupni iimeji

sil.

Netenost v obecnich zaleitostech u nas dosahla

:

o naich jiste

nejvyiho (i

stupne

Na

kladati).

169

selskych zaleitostech.

vinou,

priklad bj^ch zde

mohl

nemueme

zde vy-

uvesti jedno mesto

kraloYske, kdybych se sam za ne nestydel. Magistrat tamneji sestaven jest z tn radnich, zkoueneho a z dvou nezkouenych, ktereto dva si mesto samo voli. Z toho tedy patrno, ze by toto mesto vlastne samo zaleitosti sve fiditi mohlo. Nebof nezkoueni dva radove vdy maji, kd3^ stejneho mineni jsou, vetinu

hlasu

a dle jejich

jeliko je ale

mue

nahledu se tedy v obci

mefane sami

by

mohli

voli,

vladne si

vdy

yybrati, o jejich

dobrem, raznem, nezkuenosti pfesvedeni jsou. Kdy A uinili to mefane tohoto kralov. mesta? je purkmistr svoIal v nedeli na voleni', la vetina z nich radeji za mesto na pivo a radni vyvolen kdeto pak velmi jest od maleho potu pritomnych, bez schoplehce mona jest nekolika ziskanymi hlasy pri voleni reprenosti vyvolenu byti. Tez tak deje se sentantu nevolt se za representanty a raddy muo\^e zkueni, jadrnf, ale obyejne jisti patriciove, t. j. synkoY bohatich mefanu, studovavi s nepatrnym prospechem nekolik latinskych kol, z kterych jim ale ji jen upominka studentstvi v hlave zustala s nechuti k femeslu a s opovrenim velike ivnosti. Tito netakove

smyleni

zitnem

a

—

—

;

i

i

:

majice

ne

v

niem praadne

zkuenosti,

neumejice

nic

meste svem zvyovati, tito maji horIive dbat o celou obec? Neumejice sami vydelavati a jmenim svym vladnouti, sami o sebe se utraceti a luxus

starati,

ve

—

maji se

U zkouenych obyejne jinde rodilych jinam opet naznaenych, nemue

starati

o celou obec?

radnfch a purkmistru, jakoto

a po nekolika letech

^

Kare Havlicek:

170

se

obyejne takova pelivost o obec hledati, jako u dokten pro potomky sve hospodari se jmenim

macich,

predku svych. Takto nesmyleli predkove nasi, a proto kvetly mesta nae snad jednotlivci dobre se meli obce, nikdy ji nedosahnou toho stupne, na kterem pred i

asy

:

Ovem

stavala.

jest municipalni

svedomite a horlive

by aspo veho meli mefane, co jim

vak

a

')

hledeti

si

posavad zustaveno jest. Ve vesnickych obcfch

mnohem

vice

ne

pelivosti o obecni zaleitosti

misty

jenom kdyby

ne

stavalo,

naim

se v^enkovanum

jim

nae ubohe

p. spisovatele, ze jim

stinost

ztraceno

jest,

vech takovych ze

byti

obci

muu

a

na poznamenani

31.

a zt

p.

mohou.

podati plati

spraved-

behem casu mnoho

co se obyejne vrchnosti, nekdy

Tu obracime

livcum jinym do rukou dostava..

pelivych

shledame

ve mestech,

vice vzdelani do-

tridalky

Zvlate o jmeni obecnem vesnickem liva

odato

jim v novejich dobach

samonzeni,

i

jednot-

pozornost

v nich o dobro obecni spisovatele na

str.

211:

prosince 1851 sbehne Ihuta let k n arace ni prava (401eta proti obcim a spoie-

doby zustane ji kade tomu, kdo po a pak pfestanou ji velika, spravedliva prava, neuini Ii se mezi tim asem byt bud aloba pravni, aneb nebude-li jmenim vladnout mezi tim asem sama ona opravnena obec. Proe nostem,

tech 40

od

let

te

v dreni byl)

i

dbati o to maji obce a

'•)

R.

1834 dostaa

uradu podkomorsklio.

se

ti,

jim

venna

vedeni obecnich zale-

mes.a

pod

spr;'ivu

gubernia a

o naich

selskych zaleitostech.

171

aby snad malou dbalosti s\^ou prava vdy zbavena nebyla obec. Rade p. spis., kterak by se obecniho jmenf prospene uivati melo, zavrhuje ten spusob uivani, kdy se na nem emphiteuticke ') domky bez polf postavi, ponevad takovi najemnici nemajice asto ani fm by najem zaplatili, obci vice na kodu byvajf. O vefejnych itosti sverenojest,

spravedliveho dokonce a na

obecnich

cestach

(ne silnicich) lituje p, spis.,

ze tak

asto liplne bez dohlidky zanedbany jsou, a ani ustanovenou zakonem 4 sahovou ifku nemaji, byve uorany od sousednich hospodaru. Opravdu se musime \yznati, ze

nae

patne, jamovite, kamenite

ktere se vi'ce k

tomu

byti zdaji,

nost a umelost vozkova projeviti

atd.

cesty verejne,

aby se na nich schopmohla, ne k rychle

nakadem, ze jsou tyto cesty nae nejbolestnejim dukazem neprocitleho jete u nas ducha obanskeho. Kady jen vechno dela pro sebe, a co verejneho jest, za cize povauje a ne za sve. Kdyby nas hospodar desetkrat na ceste sve zvratil a pohodlne jfzde

aneb

s

vuz potloukl, prece se ji opraviti vaha, snad jen pouze proto, ze by take jete jiny krome neho pohodh' tohoto uival Kdy asi zavane k nam rozumne obecni smyi

!

leni, dle ktereho

lovek

a pro potomstvo ucinil,

nahlidne,

prece

i

e

i

to,

co pro jine

jemu samemu

i

pro-

spechu poda aneb aspo ke cti poslouf. Co se pachtu vefejnych obecnich staveni dotye, a podvodu rozlinych pri tom (jak kademu znamo),^ tu

bychom )

opet

musili opakovati prave

Pravo emfyteuticke

a uirani

statku

ciii

reene

o ne-

zakupni jest nazev pro dedine

mestskych a selskych.

dre

Yykupem pozemku pravo

emfyteuticke promenilo se casem v pravo vlastnicke.

:

Kare Havliek

172

citu pro obecni

dostatku

dosavadni

pfi

dobro.

P. spis.

ncschvaluje

tom tak zvanou lasku, kdeto obane

zdarma prci konaji, pfi em arci nepofadek panuje. Co se tak zvanych radnie (rathousu) v maych poddanych mistech dotye, vytyka p. spis. to, e pfilis i

veUke byvajf s mnohymi zcela nepoti^ebnymi castemi, a ze se tudy na stavbu zbytene mnoho v'yplytva obecniho jmeni, ktereho by se jinak mnohem lepe pro obec uiti mohlo. Obecni kovarny radi p. spis. prodati a kovarstvi jako ostatni femesla volne konkurenci zustaviti. Na-

opak p.

ale

spis.

pastouky ustav

obecnich pastyi^u nejen

spojiti

vechny skody od

mezeny byy, nybr

pee

aby obecni zustaly,

uiteny

zvlate

se vedla

ne

i

vei^ejnych

radi (v V. oddel.),

dob^^tka na polich o dobytek

lepsi a

s

kterymi

zkouenych kterym by

inene zarozumneji

dosavade.

Strany pachtu obecnich polnosti odkryva

p.

spis.

vak

mnohe pfi tom obyejne podvody, nemohou opet jinak ne opatrnosti a dbalosti obce same a tech, jim fizeni svefeno jest. O lukach obecnich myli p. spis., aby se radeji ji prodavaly kadorone vynosy jejich, avak s dohlidkou dobrou, ktera by je dilem yypasti nedala, dilem sama nevypasla. zameziti se

Stinosti na nesmirne hubeni a vymytovani lesu V Cechach jsou velmi aste, ale jak se zda zcela najest potomstvu koddarmo. Kady nahlii ovem, livo bezlesi ve \iasti nasi, ale kady take dobfe umeje

e

poitati

vi,

a zpeneiti,

potomstYO

e

na okamik poraziti lesy nechati je pro ozdobu krajiny a pro Obyejne na vech panstvich velmi

jest vynosneji

ne stati.

o naich dobre

mi'vaji

zavedeny rad

vene asy

lesni,

mnoho

vedecky a znalecky, jak aby se na

vystailo

V pokladnici panske suchota,

vemu

lesu treba proti

173

selskych zaleitostech.

vypoteno se

:

jest dosti

rone poraeti ma^

ale

jakmile

ihned se

pfesvedeni.

P.

ji

nastan

obetuje kus

spis.

pfedevim

maje dosti obirne o teto duleite asti obecniho hospodarstvi rady sve a mineni pronai. Co hlavni priinu patneho hospodareni s lesy udava tu, ze z obecnich lesu sousede dane plati, kdeto

jenom obecni lesy na

zreteli

obec sama zapravovati mela. ajak se Nastava nyni velmi ivotni otazka obecni jmeni nakladati ma, a kdo nim vlastne vladne?

by

je

na

Rozum zdravy ovem lehkou na ale nesouhlasila

by snad

s

to

najd odpoved,

dosavadni praxi.

P.

spis.

mnoha zneuivani obecniho jmeni k ouelum neslunym, naznauje ouel jmeni obecniho na takova udavaje vydani,

ktera

nenaleice do oboru

adne

jine verejne

vekere obci k prospechu jsou a kteratake vekera obec za takova uznaa. Ji v techto slovech obsaena jest ona hlavni zasada, ze obec sama uro-

pokladnice,

vati

si

ma, jak sveho

(kdy uzna toti Sama vys. narizenim od

obecniho jmeni uivati chce

svuj prospech). slav.

14.

sprava zemska pronesla o tom

pros. 1844.

. 71186 »ejmeni

obecni

nalei opravdu obci a proto se ma vplyv ouradu vrchnostenskych a politickych obmeziti jenom na dohlidku, primefene-li a svedomite se ho uiva, do outovani

sameho, aby se michali.«

P.

ale tito

spis.

ouradove do outu samych nes timto narizenim udava

soumerne

1. dane z obecnich statku; na obecni pastouky, pazderny, pkamy a kolky

hlavni.vydani obecni takto: 2.

Kare Havhek:

174

tepne; 3. na byky a hrebce obecni; 4. naznaena rone ast na opravovani a zrizoyani navsi, cest a mostu, luk, lesu a sadu; 8.

odmeny

ztravene

5.,

6.,

rychtaru

atd.

chodu celeho

7.

piat

obecnich pastyfu ahajnych;

za dny v zaleitostech obecnich

by

(Kominici

se

pry meli

Predevim

panstvi).

platiti

z

du-

ale zapotrebf jest

dobrych zastupcu (representace) obecnich, ktere p. spis. Urujici zastupdeli na urujfci a yykonne. cove, toti Yoleny ode vech sousedu vybor, naznauji, jak se obecnim jmenim vladnouti ma, a vykonny zastupce, te od cele obce voleny rychtaf, vykonava jen to, co oni urili. Timto zpusobem, kdyby zaveden

by sama obec svym jmenim vladla dle vule Pak by take zajiste zkvetalo nejen jmeni obecni, nybr obce samy a to ve velikych ohledech nebof se dosavadni netenost a nevimavost v zaleitostech obanskych hlavne tomu take pi^ipoisti musi, ze jsou obce prfli pod poruenstvi ouradu postaveny. Uvazany byl, arci

sve.

i

:

lovek OYem

nic zleho initi

nemue,

ale

— take

nic

dobreho.

Co nejkrasneji a nejuiteneji ouel, na ktery by se obecniho jmenf etfiti nemelo, udava p. spis. zrizeni hospodarskych kol, ve kterych by se po zkonene trivialce *) mlade teprv^a neemu pro ivot nauila. O teto veci zustavujeme si budoucne obirneji a snad astokrat jeste pojednati,

ne tyto koly

opravdu zfizeny budou.

se

Konene jete udava riejlepi spusob, kterak by outy obecni vesti melj', a radi obcim, aby si ')

Viz

poznamku na

str.

6.

mMwwHwim

o naich

selskych zaleitostech.

175

dohromady nekoHk zvIatniho sveho lirednika k tomu ouelu platily. Timto se tedy louime prozatim od knihy prvni sveho spusobu u nas p. spis. ma zajiste pfedevim :

tu zasluhu,

selskeho

sve

poda

ze

prvni

v nasi

obratil

vlasti

zfetel

a pouze

svuj na stav lidu

zkuenosti

z vlastni

hojnost dobrych nahledu,.

dle

nich by

se

byt lidu vesnickeho zlepsiti a ulechtiti mohl. Zapotrebi

bud

nynf jenom,

aby

i

skutene dobre mineni jeho

V ivote a v praxi se zachovavalo. Nebof miti

se dle nich opravdu.

prakticke

V

co

na

piat,

ovsem krasne a jadrne psane knihy, nechovame-li

em

nasledky,

zajiste

i

Prejeme

tedy,

ovoce knihy

teto

aby co nejdnve v nas dozraly,

pan spisovatel stejneho

s

nami

jest

mineni a prani.

H. B.

:

Poatek zustande* dfive

skem

referatu

Havlfkova o knize »Bohmische Bauern-

Dr. F. A. Braunerovi, tak ze tento, ne-li byl ce\-^ referat Havlikuv vefejnosti tiodevzdan, ohradil se v Kv€tech z 13. unora r. 1847 nelibil

se

jete

is. 19., takto

str.

75.-76.

zpusobu referovani Havlikem

proti

POZNAMENANI SPISOYATELE DILA »0 ZALEZITOSTECH STAYU SELSKEHO V ECHACH« (BÓHMISCHE BAUERNZUSTANDE) NA CL ANEK REFERENTA O TEM SPISU V PRASKYCH NOYINACH

ESKYCH . Uznavaje

bodnemu

zouplna prdvo

10.

kadeho

posuzovatele k svozasaddm posupfidayam pfece k tomu tu

projeveni mineni vlastniho,

i

kdy

zovaneho dila zcela se pfii, yyminku, aby posuzovatel zcela stanovit spisovatele pojal, tak poda, jak ji spisovatel a vc ktera odporuje poddva a oduvoduje. To v§ak v referdtu o zminnem dile V . 10. Novin Praskych zcela nenachdzfm. a ponevad kademu, kdo Noviny eskó te, moje v jazyku nemeckem psane dilo do rukou se nedostane, mne vak valne na tom zdlei, aby pouze eske obecenstvo, jeho zdleitosti prav

—

—

i

a hlavne

na

zfeteli

mam,

vefejne jsem se prohlasil

:

zvdlo, i

mitkdm mne v onom ldnku

jak o nich smy.slim a pfinucena se vidim, proti na-

uinnym mfnnf sv

obrdniti.

;

177

Pozn. spisovatele o zaleitostech stavu selskeho.

e

v hlav II. dila sveho o manelneusedlych obyvateIu venkovskych jednaje k tomu radim, aby se jim tak lehce povoleni k satkum neudeloradno neni svobodu osobni valo, a stav{ proti tomu, i pfi vech zych nasledcich takovych satku obmezovati, z pf iin 1. ponevad mnozi ufednici te moci, povoleni ke satku dati neb odepriti, by zle a k svemu zisku jen uivali 2. V dobre zfizene i ne pfilis zalidnene zemi, jako posud Cechy jsou, kady, kdo pracovati chce, uiviti se mue a Pravi p. referent,

stvi

e

:

pfi nich by — jak p. reobmezenf satku prospesnym mimo satek deti splodi, a tedy ono obmebyti mohlo, zenf, jakoto prostfedek proti mnoeni se chudeho lidu, nic patno by nebylo. Z toho tenaf, neznaje posouzene dilo, souditi musi, jsem ja onen pomer manelskych satku mezi lidem venkovskyni hloub nepojal, ne jak asi stai onen, v majetnejim obyvatelstvu venkovskem naskrze rozsifeny nafek by »e kady h — k povoleni ke satku dostane, a toho pani dopouteti nemeli.« — Na miste vseho rozklddini uvedu vlastni sva slova, jimi jsem se pronesl o tom na 3.

ferent

ponevad

lide lehkomyslni,

sam pfiznava

— jedine

i

e

:

e

str.

19. a 20. sveho dfla.

satky manelske mezi lidem neusedlym na venku baho stavu selskho vubec. Rozmnoovani se samostatnych rodin povaujeme za dukaz rozkvetu a zrustajiciho baha v obcich (statech), a to vim pravem pfi statech novych (ku pf v Americe), ktere v prvnim rozvinuti stojf, neb tak po dlouhych yeobecnych nesnazich, yalkdch, vnitfnich boufich a j. v as douheho miru vak »I

jsou nad miru duleite pro

.

;

a V statech,

mnoeni se a ve Yech

jen na

vyim

stupni vyvinutosti ji

r,toji,

kdy

jest

vseobecne tfiddch obyvatestva v stejnem pomeru se dje. Nerovnost toho zrustani v stavu prostfednim a v nejniich tfidach obyvatelstva jest vdy jen ukaz nepfiznivy, jeho pfiinou neduivost jistych havnich stek vefejneho organismu jest. Prave jak v stavu seskem pfi usedlych ponarodin tenkrate jen potesitelne,

ilavhek: Politicke spisy

I.

12

Kare Havliek:

178

a s potf ebnym

vrene obmezeni satku n a rovne

tak

mue

i

pii

lidu

ve n k ov

s

ke

m

stati

se

mue

'),

ze tfidy neusedlych

yyhodn, toliko zpusobem jinym. Pfi usedlych satky na d o sp e ej s t a f i, pfi neusedlych pak vubec obmezeny byti. enit' se v niich tffddch na venku lide, kteff nejen poctive vyivy ncmaji, ale ani jake take schopnosti k tomu. — Mrzaci, neduivci, pobehlici eni se na venkov pouze pro pohodli, aby toti z vena, ktere si nevsta ve slube uspofila, jen nekolik nedl \6pe iti mohli, s tcikovou smto byti

toti by mely

1

i

e

losti a resignaci, jakou jen z pfesv5deni nabyti mohou, V nejhori pffpadnosti, bez daliho zavazku opet do stavu sve prvotni sYobody vstoupi. Takovych manelu nachazime hojnost na venku a veru zfidka kdy mue neenateho najdeme, ktery znak liplne neschopnosti k vykonavani o b 1 1 n y c h povinnosti manelskych takof ka na cele vyryty mi. Z takoyychto satku pochazi ona ebrota, jen obl^ha nae silnice, trhy a vefejne prochazky takove satky plodi nam sejdife a zlodje, ktefi bezpenosti vefejneho obchodu kodi vezdejf trapie a nezvane hosti usedlych metanu a rolniku, osady trestnic, jichto rodie sedlak iviti musi V jiste nadeji, deti jejich, kdy yykonaji radu zkuenostf rodiu svych, do sv6 otiny se navrati, aby rovn od sed!

—

—

e

laka doiveni byli.

Ovem e

byti musi v

e

i

rodina spojenymi

mue,

lidem

zcela

chudym volno

satek manelsky silami

i

praci

vstoupiti, proto nadennickou dostaten

prdv

rodiny takove velmi potfebnou a duleitou tfidu lidi slouicich nam poskytuji. A vsak by proto pfece na schopnost k poestne vyiv, na dostatenost tlesnf a na jist^ stupe duevni vzd61anosti a poestnosti vice hledti se mlo, a to ji dle zdkonu stivauiviti se

e

jen pfikazuji, snoubenci od duchovnich pastyfu zkouSeni byti a pfi oufadech ohldsiti se museji (lid to jmenuje zadani o cedulku). Jak ale se tento zdkon zachovva?

jicich, .

a

')

Duvodne priiny toho uvedeny jsou na

str,

15

—

18.

B^l^

f

Pozn. sp;sovateIe o zaleitostech stavu selskeho.

179

Kady,

kdokoli se pfihlasi, ihned to obdri, a jestlie komu poYoleni neb vysvedeni' to z dobrych pffin se odepr, tu ije s nevstou svou mimo satek, splodi dti a pak jete vyzyvan byva k oddani se. Ovsem ze takto splozenym ditkam jak fi karne »poctive jmno« se ziska kdyby t a;

vak

kovi snoubenci ksatku adne nadejenemeli, nebyly by enske takovym enichum, ktef i

beztoho nic zavodneho do sebe nemaji, tak snadno poYolny, a onen skandal (souloznictvi) by zajiste fidfm se stal. Nektere pady vyminene vak jsou pfilis nepatrne proti Yemu tak zemu, jen ze svobody satku takovych pro baho veobecne vyplyva.« Totot' jsou slova ma vlastni, a ji sama o sobe, mimo souvislost s ostatni asti II. hlavy feeneho dila, postaci k pfesYedeni, ze Jsem se nepronesl o teto veci tak jalove, jak by se podle duvodu p. referenta proti mne uivanych zdati muselo, ktere duvody, alespo druhy a tfeti, ode mne sameho naleite uvaeny jsou. Co se pak prvniho duvodu tyce, pfipomfnam p referentovi, ze by vubec nehrube dobre byo, zakony osobni svobodu obmezujici proto ruiti, ponevad k vykonavani jich moci oufedni tfeba a teto moci i zle uiyati se da. Proti tomu jsou prostfedky jine a velmi snadne, o nich ysak v dile svem nejedndm. Ostatne p r a v e tu nejmene se bati jest onoho zleho uivani, ponvad tu o satcich zcela chudych obyvatelu jedndm, a samo se rozumi, ze kdo sam nic nema nic dati nemue. Zavrhujic p. referent prostfedky ode mne udane (a spou ;;akonn{) ponavrhuje za hlavni prostfedelc proti zym nasledkum temto, a na nedostatek pralctinosti posavadniho skolniho cvieni narazi. Tu by se opet zdati mohlo, ze jsem ja prostfedek ten zcela pominul a snad ani tolik o nem nefekl, co zde p. referent sam o tom pravi. prave naopak to jest. Cele me dilo vlastne jedna o potfebe praktineho narodnfho vzdelani, a prave hlava IV. dila o pomerech hospodafskych v sesteru oddeleni, toti a) o rolnictvf, b) o lunim hospodafstvi, c) o zahradnictYi, o lesnfm hospodafstvi, e) o chovan{ dobytka, d) i

zepeni

ko

— Ne

mho :

12*

!

Kare

180

Havlicek:

O promyslu a obchodu hospodar skem nevyhnutelnou praktinych narodnich kol ve vech pfipadnostech povolani rolnikova a vubec cele masy naroda provadi, aby to nebylo jen pouhou veobecnou deklamaci, ktere e s e d 1 d k velika tf ida lidi odporovati uvykla tim duvodem f)

potfcbnost

:

nepotfebuje byti vzdelanym

lovkem,

kdy poslunym poddanym

dobrym hospo-

darem

a

jen

—

byti umi. Dokazal-li jsem ja naproti tomu jsem dokdzal ze sedlak role, luka, zahrady, lesy a dobytek naleite spravovati, hospoddfsky promysl a obchód prospesne vesti nikterak nemue a nedovede, jestli se mu naleiteho praktineho ueni z mladi nepoda, jest to prave a snad jednou zdsluhou meho dila, a nepochopuji, h aVn jak prave p. referent, jestli vubec uitenost celeho dila vecko to a tak mlenim uznava — eho dukazy poda opominul, jako bych ja jen vady a zle zvyky pfi hospodafstYi byl vytykal, o kolach a narodnim Yzdlanf ale ani zminku nebyl uinil. a to

—

1

1

—

Pfal bych, ne sobe, ale Yeobecnemu prospchu nrodnimu, je upfimne a poctiv jsem zastaval, aby pra.v tyto od p. referenta zcela mlenim opominute hlavni astky meho dila mezi Cechy posuzovatele naly, ktery by bud' duYodne nahledy me opravil, aneb jsou-li prave a dobre, k nim ze sve zkuenosti co ndlei pfidal a tim k praktin prostonarodni literatur ji posud nemame a pfece nade Ysecko potfebujeme drahu razi. Mamet' basni, romnu, novel, poYidek, gramatik, pravopisu uenych kneh, na bychom si beze skody dosti dlouho jet posekati mohli, hojnost, o hospoddfstYi, narodnim promyslu a obchodu, o spraYach a zdleitostech Yefejnho a pospoHteho iYota, o sterych strankdch a pomerech jeho Yak posud nemime n c, a tak praY y onom IyIu, y ndm jedine nadje a sfla budoucnosti nasi zakotYeno jest, chudnem a hynem. Hic rhodus proti zdani p. referenta zachraniti se Jet Y musim. Nardeni proti dleni selskych gruntu on bez UYedeni duYodii mych y ten smysl Yykldd, jakobych j4

—

—

i

n

i

nem

m

i

^ Pozn. spisovate!e o zalezitostech stavu selskeho.

majoraty

refentem

3

p.

a

jist

jsem,

jen by

nenajde,

zastaval.

tenaf meho

ze pozorny

Tomu

zcela

odpiram

slova v

dila ani

se tak yyloiti dao, pakli jen

181

nm

co vlastne majoraty jsou Majorat (vlastne fedeicommis) jest toti majetnost vech lenu jiste rodiny na vene asy, z ktere vdy jeden toliko len, bud' nejblii pokrevnosti zakladateli neb poslednimu driteli majoratu neb nejstari ze vech postoupniku (tu se to nazyva seniorat) statku doivotne uiva, jej

vak

ani

prodati

ani

rozdeliti,

ani

vi,

ani pak

zmeniti,

pfes tfetinu ceny zadluiti nesmi. Jest tedy pan majoratu ne ylastnikem, ale pouze uivatelem statku. Sedlak vak jest ouplnym ylastnikem sveho gruntu a jej volne prodati, jak se mu libf zmeniti a zadluiti, jedine rozdliti bez poyoleni yyiho jej nesmi. Tu tedy znamenity rozdil mezi majoraty a usedlostmi selskymi, jeho nejelnjsi yysledek ten jest, ze cokoli sedlak na syem grunte podnikne a zmeni zcela jemu nalef, ze grunt kteremukoli z deti syych odkazati a postoupiti mue, a ze, kdy Spatnym hospodarem jest, statek se mu proda a opet v ruce

mue

mam

:

lepiho hospodfe pfijde. Ze yech duyodu myck proti deselskych gruntu tedy ani jedinky na majoraty upotfebiti se neda. Pfipominam tedy p. referentovi, aby jestli dale jete pokraoyati bud leni

—

—

1.

nhledy me tak poda,

aby nahledy ylastni od neop snji deliti neopominul. 2.

Tak

jen

i

mne

—

jak v prayde dany jsou, tech,

ktere posuzuje,

tfeba mi odporoyal

.zaroye prospenym byti

—

i

dobre veci

mue. Dr

a

pi^f-

Brauner.

Na ohrazeni Dra Braunera odpovedeI Havliek, dfive ne-li byl cely jeho referat ukonen, lankem v Prask)'ch 14. S. 55: Novinach z 18. unora r. 1847.

.

spis dra.

brauinera o nasich selskych

zAleitostfxh. O

s

p

r

a Ve d

1

n e n

spusob protestace

My

vinach.

o

Ve Kvetech .

pfede vsim V3^znavajice

stoji

zfejme

dukladiiemu

tolikeronasobnich

19.

jakysi

knize zde v no-

proti referatu o teto

sabe schopnosti k knihy

i.

nae

posouzeni

zaleitostech

jen cele

jednajici,

a

se zarove vyhnout pouhym jalovym veobecnym pochvalam dila, chteli jsme, jak te hned z poatku praveno, obratiti jen pozornost obecenstva chtejfce

na tuto velmi uitenou knihu. A to jsme dle sveho pfesvedeni svym obyejem konali, pronaejice zarove vedle mineni p. spisovatele svuj soud o vecech tam ob-^^aenych neb jim podobnych, myslice ze p. Dr. Braun er o vi co spisovateli takove knihy hlavne na tom zaleeti musi, aby se v narodu o vecech techto premylelo. Co se satku neusedlych tyce, i

i

—

i

nyni tvrdime,

ralni,

co

i

ze

e

jest

mineni

sameho

citatu

p.

spis.

o nich neUbe-

sve knihy ve Kvetech

B^n^

o naich

selskych zaleitostech.

183

ne my. Stat mue obmeziti eneni zakony vyslovnymi ku pr. mrzak af se neeni, af se eni Jide v tom neb onom roku atd., ale zustaviti ourednikum pravo a moc, aby oni snad z milosti a

dokazal lepe

dle

uznani spoluobanum

svym

(jako pani otrokum)

povoleni ke satku, k nejduleitejimu kroku, udelovali, jest

nesluno At nenamita

nemue

\ak

p.

ze chudy nic dati

spis.,

chudy asto za rozline malikosti, ktere konati zdarma svata a prvni oufedniku

:

povinnost oufedniku

A

stoupiti musi.

jest,

vime,

ze

i

rozline behani a prace pod-

kolikrate se

mu

fekne

:

»a

zejtra
ponevad dnes pan vrchni s nekolika znamymi kouri a jete po obede ernou kavu nevypil Co se majoratu tyce, doufame, ze p. spis. veri, !

e

—

Novin tak dobre vi, co jsou majoraty, jako kady jiny, kdo po tyry leta co radny oud cechu na juristske bay chodil. Hlavni vec u majoratu neni spusob dedeni, nybr nedelitelnost: na tom statu velmi mao zalei, Petr-li neb Pave sedi na panstvi tech neb onech, nybr o to bei, aby panstvi vdy pohromade zustala. Vyslovne stoji psano, redakce

Prask3'^ch

e

redakce (t.

j.

Novn

(a

ne

nedelitelnosti

p.

Dr. Brauner)

nekterych

si

vai majoratu

usedlosti,

jine

af

zustanou volne), a p. spis. jen potud se ponekud k mineni naemu chyli, zapotrebi uznava, aby se

e

selske statky prili nedelily.

Ze jsme

vak

duleity

prost fedek knihy

zcela

preskoili, stao se proto, aby nyneji zprava o knize prili nevzrosta, a

ponevad snadno bud

i

budoucne

ve zvlastnich lancich na jednotlive tam podane nosti

hospodarske pozornost obecenstva

zkue-

obratiti. Nikoli

184

K. Havliek:

vak

O naich

selskych zaleitostech.

znevaovani oddeleni tohoto, pro krajany nae velmi uiteneho. Srovnavame se dokonce s p. spis. v tom, ze literatura nae hlavne na spisy prakticke nedostatek trpf, pri tom si ale prece pfati musime jete vice a lepich knih poetickych a belletristickych, ne posud mam.

jsme

tfm nechteli

projeviti

nejake

1 1

.

ZRIZENI CESKE JEDNOTY PRUMYSLO VE.

(Praske Noviny

z 9. a 13. kvetna

165.

r.

1847

.

36.

a 37.

S.

164

a

169—170.)

Na poatku tohoto stoleti objevily se v Cechach snahy poYznaeti a k rozkvtu pfiyddti rodici se prumysl domdcf. Snahy ty projevovaly se pfedevfm pofadanim prumyslovych vystav. Prva vystava toho druhu bya v echdch uspoMddna roku 1828, po ni pfily prumyslove vystavy jine. S spechem zvldt potkaa se vystava r. 1831. Vystavnf yybor teto vystavy stal se jddrem k yzniknuti eske Jednoty PrumysloY. Mylenku, aby bya zfizena eskd Jednota Prumyslovd, vyslovili lenove vystavniho vyboru hr. Dietrichstein a Neumann, o uskuteneni myslenky se pfiinil hrab Kare Chotek. Hrab Dietrichstein vypracova Jednot jejf prvni stanoyy, hr. Chotek stanovdm tern zjedna schvaeni. Spóek, jeho jmeno byo »Jednota ku povzbuzeni prumyslu V Cechach*, ustavi se dne 1. bfezna r. 1833. Ustanoveny spóek pfijal od vyboru vystavniho jeho funkce, prava jmeni a zapoa sibn pracovati zakada prumysove skoy, zfidi knihovnu vefejn pfistupnou, rozdava cestovni stipendia, podporova iterarni snahy eici k povzneseni i

;

eskeho prumysu, pofada vystavky, stara se o tovarenske zakonodarstYi, me pei o komunikaci atd. atd. Aby innost

moha jeste vfce rozkvetati, byy de ndvrhu 18. dubna 1841 uineneho stanovy zmneny. Zmndm dostao se schveni dne 23. zafi r. 1843. (Geschichte des Yereins

Jednoty r.

186

Havliek:

Kiirel

zur Ermunterung des Gewerbsgeistes in Bohmen, herausgegeben bei Gelegenheit der Feier seines 25jahrigen Bestandes am 7. Marz 1858. Prag 1858.)

esk

Havlicek naleel k horlivym fedrovateIum snah Jednoty Prumyslove a velice asto v Praskych Novinach popfaval lankum o Jednote mista.

Jednota Prumyslova ziskala si za polednich dob pusobenim svym zv]atni pozornost naincu, nebof se tam poalo dle spravedlnosti o nas lid peovati. i

Jednani

jeji

jest

asem svym

ti'm

pro

nas

ji nyni a bud naincu mezi

duleite

duleiteji,

im

vechno

vice

vetinou hlasu. Aby vak celemu jednani, o nem nyni bohda obirneji zpravy podavati budeme, kady naleite rozumeti mohl, musi se nevyhnutelne zfizeni (statuta) Jednoty,') jejf prava a zakony v ni piat majici ve veobecnou znamost uvesti. Proe je tuto podavame.

oudy

pi-istoupi.

Nebof

se

fidi

Fosavad jsme jen vyhridne jazyk svuj pestovali, se detinsky a bez potfeby o malichernou pismenu, nechavali jsme cely opravdivy ivot a cele Misto co bychom byli dbali jednani v rukou jinych. o dalsi pokrok ve vecech duleitych a v ivote opravdovem, pokadali si mnozi z nas za nejveti zasluhu yymysliti nejakou novou kliku v abocede a nove pravidlo orthograficke. Tak jsme si brali a jini zatim klidili nae ito, a silili se na oucet nasi nepraktinosti. hadajice

')

Statuten des Yereins

—

in

Bohmen.

V

Praze, dne

jest

Ylastni

stanoY jest

18.

kvetna 1842.

pieklad jine.

zur Ermunterung

Stanovy jednot Havli'ckuv

k zvelebeni'

esky z

text

nemciny.

des

Gewerbsgeistes

prumyslu

v

Cechach.

stanov nie uvefejneny Officielni

eske zneni

;

Znzeni' Ceske Jednoty PrumysIove.

Chopme

se

nj^ni

do stodol svych

i

my

srpu a hledme

187

shromacJovati

!

ku pobuzenf prumyslu v Cechach jest poyolenim zfizena soukroma spolenost pod bezprostfedni ochranou J. C. K. apot. Milosti. § 2. Kady nejyysi purkrabi jest protektorem jednoty. § 3. Probuzeni a povzbuzeni prumyslu v Cechach ve Ysech jeho odvetvich jest liel jednoty. § 4. Ysechny k dosaeni tohoto cile vhodne prostfedky dohromady jsou okres innosti ustavu toho, a podle potfeby bud se jich uivati, zmeni neb zavrhnou se. Jsou pak bud' 1. poYzbuzeni a rozsifeni nauk a umeni ve smeru prumyslnim, neb 2. povzbuzeni innosti femeslni a obchodni. §

s

Jednota

1.

nejyysim

Oudove. dajicich,

a

§ 5, Jednota sestavena jest z oudu zaklainnych, zaslunych a estnych.

pfispfyajicich,

Oudove

§ 6.

zakladajici

ciii

zakladatele

jsou,

ktefi

ke dni prvniho shromadeni zakladatelu svym yyjadfenim, ze pfistoupi, jednotu zaloili a v roni pfispevek dvaceti tyr zlatych ve stfibfe se uvazali pak ti, ktef od te doby potud co zakladatele pfijmuti a uznani byli konene ti, ktefi od nynji doby ronimi d v a c e t i tyrmi zlatymi ve stfibfe nejmene pf ispivati slibi, a krome toho k zakladni jistine nejmene padesat zlai

;

a

tych ve stfibfe §

spevek § a vuli,

7.

Oudove

nejmene

sloi.

pfispivajici

jsou,

ktefi se

v roni pfi-

desiti zlatych ve stfibfe

uvazali.

Hlavnimu feditelstvu (generalni direkci) dano v moc aby pfihlaeni oudu zakladajfcich a pfispivajicich

8.

pfijalo.

§ 9. Cinni oudove jsou, ktefi od jednoty jmenovani byve, povinnost na sebe vezmou, ze pro jednotu pracovati

budou.

vti

§ 10. Zasluznf oudove obdri tento charakter co nejvyznamenani za prace v oboru prumyslnem vykonane. § 11.

estnymi oudy mohou jmenovani

byti,

ktef poi

Kare

188

Harlicek:

e

estno bud pro jedvzbuzovanim prumyslu tak vynikli, notu, budou-li spoluoudy jejimi nazyvani§ 12. inni, zasluni a estni oudove mohou se tak V peneite ph'spvky uvazati, tak ale potom prohlisiti, ze nebudou je dale davati, ani pfestanou spoluoudy byti. § 13. Yichni oudove smeji' svobodne ke schuzce pf ijfti, maji stejne pravo v sezenich a k hlasovdni, kde statuty vyslovne neuruji vyminky(§23.); mohou

poadati velik

zpravy

a

vykazyo zaleitostech

jednoty, poznamendni sva k nim udati

a

navrhyiniti.

Oudem

pfestava kady byti: 1. dobrovolnym vystoupenim; 2. zakladatele a pfispivajici oudove tenkrate, kdy tfikrte upomindni byve sve pffspeyky pres rok nezapravf 3. innf oudove tenkrate, kdy bez dustatene pfiiny vykazane scbe prace odmrsti, neb pfejat pro jednotu prace v roce porad sbehlem nevykonaji. § 14.

;

§ 15. Zaleitosti jednoty spravovdny bud'te bud' od osób k tonm ustanovenych, bud' od spoluoudu samych v tydnich, mesfnich a ronich schuzkach.

Organy

innejsou

Hlavni reditel, jednatel, prumyslnich zamestnani, vybory z tech vech sestavene hlavni feditelstvo, pak agentove a zkousici komise. Hlavni reditel. § 17. Hlavni reditel jest pfednosta Jednoty, a vede hlavni feditelstvo a vecky schuzky jednoty, ktere k tomu ureny jsou, aby v nich patne o vcech se rozhodovalo. Volen budi ze zakladatelu na e s t e t od § 16.

stale

:

sprcivcov, representanti pro prumyslni osvetu a

1

oudu jednoty.

Jednatel. § 18. Jednatel hledf k tomu, aby jednani podle poukzani hlavniho feditele rozdlena a fddn vedena bya, a zastava misto hlavniho feditele, je-li tento zaneprzdnn. Je-li on zaneprazdnn, vznese bud' hlavni reditel neb on na jednoho ze sprdvcu vrchni spryu jednoty. Jednatele volf oudove ze sebe na e s t 1 e t. Sprdvcove § 19. tyfi jsou sprvcove a vedou: 1. pfsemni zdleitosti, 2. innost v oboru naukovem, 3 peni

it

a 4.

ekonomicke

zdleitosti.

Yechny sprYce

volf

oudov

Zfizeni Ceske JednoU' Prumyslove.

ze sebe na

jednatel

est

spolen.

let,

prace jim vykazuji' hlavni feditel a prozatimnich zastupcu po-

Kdyby byo

vyvoli je opet

tfebi,

189

oudove ze sebe.

Representace

pr

umylni eh zamestnani.

1. horRepresentace prumyslnich zamstnani jsou nictvi a hutnictvi, 2. femesel, 3. fabrik a 4. obchodu. Tito representanti stale udrujte srozumeni jednoty s vykonnymi prumyslnfky, aby dokonale znamy byy stav i potfeby prumyslu. § 21. Kada representace sestavena budi z representanta ve veci te sbehleho a jeho tajemnika i sekretafe, ktere kadorone voliti budou oudove ze sebe, k hlavni feditelstYO uini navrh a vsak beze vseho zavazku pro voIfci. Misto representantOYO, je-li tento zamestnan, zastayej

§ 20.

:

emu

jeho tajemnik.

Stall

vyboroveproprumyslni'osvetu.

vyborove pro prumyslni osvetu jsou

§22.

pro technickou lubu (chemii), 2. pro technicke strojiiictvi (mechaniku), 3. pro technicke pomocni nauky a prumyslni yzdelani vubec, 4. pro umeni s ohiedem na femesla, 5. pro prumyslni statistiku. Tito vyborov k tomu jsou ureni, aby peovali o vyvinovani a rozsifeni dukladnych vedomostf a podrobn^ch zkuenosti ve svych odvetvich, a aby vy.setfili, jak jich ufti

Stall

mona § ktefi

:

1.

v zaleitostech jednoty. 23 Kady tento vybor volen budi rone od oudu,

sami v odvetvi to se zapsati

dali,

a sice jen z nich,

vybor pak vy voli ze sebe pfednostu a jeho tajemnika. Poet oudu techto vyboru uri hlavni feditelstvo. Pfednostu, je-li zamstnan, zastava tajemnik, a nemue li ani ten, tedy od techto obou jmenoyany pfisedici.

Hlavni feditelstvo. §24. Hlavni feditelstvo sestaveno jest z 15 osób a sice jsou v nem: hlavni feditel, jednatel, tyfi spravcove, tyfi representanti prumyslnfch zamestnani neb jich zastupcove, pak pfednostove peti vyboru pro prumyslni osvetu neb jich zastupcov. § 25. Hlavni feditclstvo fidi ve svych sezenich, v Yichni jeho oudove patfi, innost jednoty, a rozhoduje tedy

n

:

Karol Havliek

190

O vsem,

co se na to vztahuje

a vyslovne neni

ponechno

schuzkam vsech oudu jednoty. Zaleitosti sprvni ale, tedy takov, ktere se jmeni jednoty, kancelafe a suebniku tykaji, ndi se v sezenfch, do kterych jen hlavni feditel, jednatel a tyfi spravcove chodi.

Agentove. § 26. Pro yseobecne neb zvlastn{ zaleitosti jednoty a se zvlastnim ohledem na prumyslni odvtvi V rozlinych krajinach v Cechach a s ohledem na tamni oudy jednoty uri z techto hlavni feditelstvo sve venkovske a g e n t y, ktefi v tomto lifade potrvaji, dokud sami se nepodekuji, neb hlavn{ feditelstvo je op^t nepropusti. Prozatimni zvlatni vyborov. § 27. Hlavnimu feditelstYU budi dano v moc a vuli, aby ke zvlastnfm laelum podle potfeby zvlastni vybory z oudu sestavovala, ktefi by pak v poradu veli s cizimi znalci. Zkousici komis e. § 28. Pro pfehlieni outu o jmeni jednoty vyvoli oudove ze sebe zkousici komisi, ze tfi osób sestavenou, krome tri zastupcu feenych komisarii na sest let, a ti vyvoli ze sebe pfednostu, ktery zamstndn jsa, sYho zastupce jmenuje. Komise tato napomina ke zrychleni outu, pfehlii a potvrzuje je. Ty dni schuzkyoudu. §29. Kadho tydne sejdou se oudove, ktefi se pfedmetem jisteho stdlho vyboru pro prumyslni osvtu zabyvaji, v fdne posloupnosti a v ureny pfed tim den. V techto tydnich schuzkdch voli se 1. v kade prvni schuzce po novem roce, aneb kdykoli toho potreba kae novi vyborove, 2. jedna se o pfedmtech tohoto i

jisteho oddeleni.

Mesinf schuzky.

§ 30. V napfed ureny den kavyjmouc mesie B fez en, bud veobecnA schuzka vech oudu. V techto 1. podd hlavni feditelstvo zpravu o vsem, co se podstatneho od poledni msini schuzky uinilo, a oudove to posud^ie 2. md se rokovati rozhodnoutl, co noveho by mlo byti pfedsevzato, co podstatn zmnno neb zrucno, tato vak rozhodnuti nesmf

dho

mesice,

;

i

se tykati

njak zmny

sprdynich pravidel

;

3.

voli

se pro-

;

eske

Zfizeni

Jednot}' Prumyslove.

191

inni oudove 5. ma ma k emu obratiti zakladni jmeni 6. v mesinich schuzkach po roni schuzcc nejprve pfitich voli se representace prumyslnich zamestnani o pfedmetech, o ktere se jednota stara. 7. pojednava se schuzka. § 31. Ronf schuzka jest kadorone v mesici Br eznu, V ni se jednd o nasledujicich pfedmetech: 1. Posuzuje se zprava za cely rok od hlavniho

zatimni zastupcove spravcu, se rozhodnouti o tom,

zdali

jako

i

4.

;

a jak se

;

Roni

feditelstva podana.

2.

Voli se hlavni feditel, jednatel, sprava jich zastupcove.

cove, zkousici komisafi

3.

Voli se za-

Oznamuji se vyhosteni z jednoty. 5. V ni se menf scatuty, ktere pak se pfedloi J. C. M. k nejyyimu potvi-zeni. 6. INIeni se spravni pravidla. 7. Rozhoduje se o zrueni jednoty a o naoeni se jmenim spolenim, je-li jake, k uelu veobecne prospenemu, podobnemu lielu sluni a estnf oudove.

4.

jednoty.

Yeobecna

pravidla.

stemu uelu voleny oud

§ 32. jestli nektery k jivystoupil dfive, ne vyprsel as,

na ktery volen byl, a tudy noveho voleni potfebi byo, nastoupi nove zvoleny na misto sveho pfedchudce jen pro ostatni Ihutu, a pak jest opet nove radne voleni. § 33. Aby byo zvoleni patne, jest jen absolutni yetiny hlasu pfitomnych potfebi. U vech ostatnich hlasovani rozhoduje r e 1 a t i v n f yetina hlasu. Hlas pf edsedatele ma V hlasovani jen tenkrate rozhodne moci, kdyby bez neho neb s nim byo na obou stranach stejne hlasu v tomto pfipadu se poita jeho hlas za dva. § 34. Jen skutene pfitomni oudove mohou ve schuzkach hlasovati. Spolky, ktere jakoto moralni osoby oudami jsou, mohou ze sebe voIiti organ, ktery pak jich prava a ;

povinnosti zastava. fidf se innost nae v Jednote kdo dali jednani sledovati chce, mue nyni pomoci tohoto zde uvefejneneho zrizeni dokonale vekeremu jednani rozumeti. Dobre jenom bud, jestli hojny poet ylasteneck}' smylejicfch muu za

Dle techto pravidel

Prumyslove, a

kady

!

Kare Havliek:

192

oudy

Obef tuto pfineena neni velka, rocne byo by si prati, aby nae mesta aspo Yechna za oudy pfistoupila co jest to 10 zl. stf. z obecniho duchodu kadeho mesta neb jine obce?! 10

pristoupf.

a zvlate

zl. stf.,')

;

PrumysIova mue jen tenkrat dustojne sia jeji peneita naleite vzroste. Dejme Jednote asi 40 neb vice tisic zl. str. ronich duchodu a podivime se pak sami blahodejnemu pusobeni jejimu. Nesteujme si marne na okolnosti, nybr chopme se ivota tam, kde jest cesta otevrena. Jak prospene jest

A

Jednota

kdy

pusobiti,

V

kadem

ohledu spolcovani

kady ma

dokazovati,

se,

nepotrebujeme zde

nejkrasneji

priklad

v jinych

zemich proc bychom ale neuivali teto svobody tam, kde nam dovoleno, bakdejete spolek jest ve zvlatni ochran J. M. C. krale naeho ? :

Kdo

jen

ponekud

ohlaena zde

statuta

soudne

uvail, pozna snadne, jak obfrny a

asu naemu

mefeny

teto,

obór innosti Jednoty

jest

asem svym

mohla

stati

nejduleitejim

Yzdelani vecneho, praktickeho, ktereho

pri-

a jak by se

mam

organem tak tuze

kdyby po krajich a ve mestech naich pocaly se zakadali pusobenim Jednoty koly p r firny sio ve, jaky by z toho vzniknul kvet cele vlasti Proe kady dle okolnosti svych bud sam za nasi ouda pristupte aneb mesto sve, cech svuj a jinou spolenost (k. p. streleckou atd.) ku pristoupeni pozapotrebi.

Ji

jen

!

vzbuzuj.

V kadem

meste najdou

se

muove,

ktefi

ostatnim duleitost a uitek veci vysvetliti a pfesvediti je

dovedou. ')

10

zl.

Budte ubezpeeni, str.

==21

kor.

ze

penez

takovym

Znzeni

spusobem

eske

nabytych

Jednoty PrumysIove.

v Jednote jak

prospechu ceie zeme uito bud,

e

nalei

193

dobre ku

jmenovite narod-

uknvdeno nebude. Kdo jednani v polednim ohlaena ital, mohl se presvediti, jakeho smylenf jest vetina oudu a dle vetiny hlasu ndi se vechno. nosti nasi

ase

V naich novinach

H. B.

Havliek: Politicke spisy

I.

J3

12.

DANIEL 0'CONELL. Od

H. B o

r

o V s k e h

o.

a

z 13. 17. 20. 24. 27. ervna r. 1847. c. 44 199—200. 203—204. 207—208. 211—212. 215—216.)

(Praske Noviny S.

48.

ivot a skutky tohoto znameniteho mue poneme, postavime zde pravdu, na nito cely jeho ivot jakoto na pevnem zakadu spoival, z nito Yechny jeho velikolepe skutky jako pramenove vody ive prytily. Jest to ona pravda ze naród ztrativ narod-

Dnve

ne

vypravovati

:

nost svou kiesa

enf. Tuto

vdy

vice

velikou pravdu hlasa

bidu a opovrnam dejenis, ajme-

v

ji velmi patrne a pnpak pfiina ztracene narodnosti jakakoli (nejobyejneji jest nasilna poroba, kdeto vitez premoenemu moci vnucuje jazyk svuj a narodnost), vdy ale tahne za sebou stejne nasledky. Ciza panujici narodnost brzy se zmocni velkych cest k lepimu ivotu, usadi se ve vynosne oufad}', pritrhne k sobe obchód a prumj^sl a vubec vechno snadneji a vynosneji zamestnani a dric v rukou svych (pomoci jazyka sveho) velike prostfedky k \^edomostem a

novite pri narodu irskem vidime

kladne.

Bud

si

Kare Havlicek: Daniel

0'Conell.

19&

k lepimu

vzdelani zanechava domaci pfemoene najenom nadennicke kopotem', tekou, mao vynosnou runi prci. Ovem tez mnohy opustiv narodnosti

rodnost svou a pnch3'te se panujfci, k snadnejimii

pristupu

nevad

cesta

ale takto

zjedna sobe tak

nadhernejimu ivotu, po-

a

ovem

ostatnim,

kteri

narod-

nost svou zachovaIi, zavrena

jest,

ze domaci

niich mene Yzdelanj^ch cizi mezi vemi yyimi

narodnost jen

stavech pntulku naleza,

panuje

a

delim zvykem pfejde

ve ktere (boliuel i

v

ana

na narodnost

nene kady

nii

!)

jejich,

prijav

za svou prirozenou

stava se poznenahla,

maa

vanost,

yyici

byvavaji,

pak

stavove u

na jazyk domaci, tak ze se kona sebe cizi panujfci narodnost,

vefejne

stydi.

Cim

vice se roz-

maha opovreni vlastni domaci narodnosti, tim vice se rozmaha chudoba a niemnost mezi vemi pfidrujicfmi se ji, a chudoba mnoi pak opet opovreni. Takove jest ono osudne kolo, a velmi nesnadne jest z neho vyvaznuti, obyejne se narodnost uhnetena po dlouhem a tekem utrpeni dokonce vytrati, a jako nehodny -slunce Boiho tvor s hanbou a potupou klesne do hrobu zapomenuti. V pomerech Anglicka a Irska mam nejpatrneji

——

veho

toho pfiklad,

vidime obrovske zapaseni o na-

ivote Daniela 0'Connella spatfime nejbystreji a nejnadaneji tok tohoto lechetneho, ale pretekeho namahani. Dnve vak ne o 0'Connelovi samem co povime, zapotrebi bud, milovanou vlastjeho, netastnymi osudy stihany Er n {tak nazyvaji Irane sami vlast svou, ostrov Irsko) minuly stav a V duchu navtiviti, a jak nyneji tak rodnost klesajici, ba kleslou, a v

i

i

13"

Kare Havliek:

196

osudy jeho v kratkosti pred oi sobe postaviti, bez eho by teko byo snaeni 0'Connellovo dobre a patne oceniti. Irsko poita mnoho pres 8,000.000 obyvatelu, z nichto nejveti ast velmi chuda jest; 20,000.000dri duchovenstvo (anglikasko) a lechta jiter zeme (statkafi) a jen asi pul druheho milionu jiter lid sam^ a sice asi 20.000 hospodafu se 100 zl. str.') ronich prijmu, 10.000 asi s 200 zl. a 2000 2) asi s 500 zl. stf. Ostatni vichni jsou jen nejbidJaky to may poet !

nebot duchovenstva statkafi jest) davaji statky sve po vetich oddilech do najmu, a jejich najemnici je teprva na malink asteky rozdli a chudemu lidu do najmu pustf. Kdy pak se s vetimi najemniky zmena stan, museji vichni poda sice najemnici u najemniku,

neji najemnici

ovem

(mezi kterymi

najemnici

sva

pole

nejvfce

Takovym spusobem nepeuje, ponevad jistoty

opustiti.

nikdo o zvelebeni polnosti

nema.

Zeme sama

jest

mirneho

(asi

plodiny

eho

i

a take cele

zeleny Erin mnoho

zeme.

o tom, aby

naeho)

take po

nikdy kruta,

nizin

podna

dosti

a

sluje.

Rovin

bafinatych,

Ryb

Zima neni

rok zeme se zelena,

cely

jest velmi

od

mnoho,

zmenujfcich vynos

(V novejich asech mj^slilo vysueny byy.) V zim mnoho

a snih zridka byvaji.

vechny

rodi

podnebi.

se

mnoho

prf,

mrazy

a jinych vodnich

ivoichu

veliky dustatek. ')

stf.

= ')

100

zl.

stf.

=

210

kor.,

200 z.

str.

=

1050 kor.

V

originale stoji patrne

chybn

20.000.

420

kor.,

500 zL

Daniel 0'Conell.

Nejvice seseje oves, ktery

nejhlavneji vyiva

veti' asti

s

bramborami

Iranu, len se

197

jest

tez

skoro

mnoho

yyteek ale z dobytka (jako maso, syr, maso vyvai se do Anglian, nebof Irane tak hluboko klesli do chudoby, ze si ani techto plodin zeme sve poprati nemohou a podmanitelum svym je prodavati museji. Ba Iran (jak mnozi viry hodni svedkove tvrdi) maa prasatka sva na prodej mlekem krmi, ktereho sam sobe dopfati nemue. Vubec vyvai Irsko do Anglian koe, maso, dobytek, maso, lihy, sul a pfizi. vysiva, atd.)

Lid irsky nalef k narodu keltickemu (galskemu)

a mluvi zvlatni nafei rei galske, ve vyich stavccli, ve kolach a v oui^adech ale vude panuje angliina.

Irane na sobe maji Yechny dobre vlastnosti bodreho, a Yechny chyby podmaneneho narodu. Od Anglianu se lif dokonce, a pomer narodniho karakteru irskeho k anglickemu jest asi takovy, jako slovanskeho k nemeckemu vubec. Iran jest udatny, dobrosrdeny, vemilovnik starych otcovskych obyeju lehkomyslny a vubec vice poctiveho ducha, kdeto Anglian chladne poita a dobre hospodari. Potmeilost, mstivost, poverenost, naklonnost k vrade sely, hostinny,

avak

i

a harstvi, kterymi se Iran asto bohate anglicke lechte a nenavidenemu anglikanskemu duchovenstvu msti, tyto

u Iranu poroba, nebof jsou vude pody. Irane jsou maeho, sineho vzrustu, maji

vlastnosti vypestovala jeji

cerne vlasy

vai zpev.

si

(Angiane jsou

veici s bladymi

vlasy),

se

miuji hudbu a vubec od Anglianu nesmirne lisi,

Angiane

zcela oddani jsou cirkvi sve prote-

narodnosti sve a dejin vasti,

Ve

lak jako

vem

Kare Havliek:

198

stantsko-anglikanske

a

nenavidi

katolickou,

tak zas

Irane hoiiivi katolici za adnou cenu od katolictva k anglikasko (panujici) cirkvi nepfestoupf a knestva katolicko, akoli velmi chude a take mao vzdelane jest pro nedostatek primerenych kol, pfece u narodu Irskeho velike poiva moci a vanosti, ovem hlavne proto, ze narodni a s narodem samym zarove utlaeno jest, nebof jinak naród irsky pro nesmirnou neyzdelanost a poverivost svou (tez nasledky poroby) neumi naboenstyf sve naleite oceniti.

% veskereho

Katoliku jsou

kasko

vak

obyvatelstva, k angli-

cirkvi pfiznaya se jen asi

500.000 dusi, prece

jsou 4 arcibiskupoY, 18 biskupua a

anglikanskych Katolici

maji

15,000.000

s

str.

zl.

jen jednoho

si

1700

knef

ronfch duchodu.^)

arcibiskupa a nekolik bi-

skupu a knei tolik asi, co anglikanti. Anglikanskym duchovnim museji katolici desatky a jine piaty davati, a krome toho sve knestvo sami zcela si platiti. Dejiny irske

pfedstavuji

nam nekonene pasmo

bfd, a nesnadno povediti o jinem nefastnou historii svou vyrovnal ubohym Iranum. Minouce nejstari a stfedni historii ostrova Erinu, ktera se neporadkem a nasilnictvim dokonce vyrovnava vem ostatnim zemim v podobne dob, pi-ejdeme zrovna ku pomeru Anglicka k Irsku jako nejpounejim.

nejhorich utrpeni a narodu,

jen by

se

Dnve poivali Keltove a samostatni vladykove

nach bez velikych ')

15,000.000

zl.

str.

irti syobod}^ ve vlasti sve

panovali v rozlinych koni-

uritych

svazku mezi sebou, le

= 31,500.-rOO

konin.

199

Daniel 0'Conell.

vyjma snad jednu narodnost. Nejvfce podobni jsou Slovanum v tom, ze pastevnictvi a orbu pestovali, majice spolene zemi rozdelenou. Kresfanstvi prijali ji r. 430 a sice tak horlive, ze brzy Irsko samo se stao semenitem kresfanstva pro celou severni a strednf Evropu, nebof mnichove irti *) putovali ze zeme do zeme, hlasajice

vude nove

naboenstvf. Zarove na-

staa tenkrate v Irsku mniska klatefni ucenost. Danove a Normane v rozlinych dobcich nasilne

vdy

tom zachovali veku ale nasta do nynejka trval vplyv anglicky, a od te doby vdy boj (bud zbrani neb duchem) mezi pfemoenou panovaii v Irsku,

akoli se

domaci viadykove.

Ku

konci

pri

i

XII.

a

narodnosti irskou a nasilnickou anglickou. Pficina, pro kterou Angliane do Irska prili,

jest obycejna,

toti

domaci rozbroj, jako v stare historii eske vidime, ze ve sporech domacich obyejne nektera strana Nemce ku pomoci volala, kteri pak ale co nepratele obou stran (aspo celeho narodu) v zemi zustati a zle hoR. 1169. preplavili se dva anglictf spodafiti chteli. panove (baronove), ku pomoci povolani byve, do Irska a podmanili sobe znamenite krajiny na vychodni (soui

sedni

Anglicku)

k

strane

ostrova.

Kral

anglicky

Jindrich II. sam r. 1171 tez s dosti patrnym na ten as Yojskem dle prikladu tohoto do Irska tahl, a maje od pape pisemni darovani ostrova tohoto, nasel ^)

neb nia),

[I

u nas V Cechach dobre znami pod jmenem Hiberaku (od latinskeho z Erin zpotvoreneho jmena Hiber-

Hiberhatu a jete

nj^neji celnice

pfed nedavnem u lidu slula vedle nf jmeno toto nese.]

Praska

(klaster

^u Hiberatu«,

zrueny Hiberatsky) jako dosavad ulice

Kare Havli'ek:

200

zvlaf ve knestyf znamenitou podporu,') a konene si veti ast Irska (jini a vychodni) zcela podmanil, strana v samoanat' se na sevefe a zapade narodni statnosti proti cizincum po mnohych bojfch fastne udrela. Kral anglicky zavedl anglicke pravo a rozda dobytou zemi svym baronum. Tito pak mocf se do darovanych krajin usazovali yyhanejice domacimajitele, jim od nepameti zeme naleela. Vubec povaovala tato bujna anglicka lechta cele Irsko za krajinu pana nemajicf, a dle libosti si nasilne braa pudu, vyhanejic z nf prave majitele, tak asi jako Spanelove v Americe Nasta tudy boj za s nebohymi obyvateli zachazeli. bojem, neporadky, nejbujnejf

a anglicke

nasili,

jmeno

stao se predmetem dobre zaslouene nenavisti u domacich. Nekteri domaci vladykove se ovem anglicke korune pokofili a stali se tak rovne anglickymi barony

avak

i

brzy

ti

sve utlaoyali. proti

angickou narodnost

Okoo

cizincum,

ale

tfm veti nastaa.

1315

stao

prijali

a rodaky

povstani

se velike

bez prospechu,

tak

e

jen

Ba zvatnim zakonem od

r.

bida

1367

prohlaeni jsou Ircane za nepfatele, a Anglianum zakazano jest pod nejhorimi tresty, aby s Irany v manelstvi nevstupovaIi, a

Tim

fe

jejich a

obyeje

nepi-ijimali.

se obe narodnosti jete vice rozdelily.

Akoli

se

od te doby cele Irsko jakoto zeme Anglianum podrobena povaovala, pfece vsak nejveti ast opravdu

posluna sve,

ii

nebyla, a Irane

ztrativ'e

predele vzdelani

jako divochove v ustavinych

s nepi'ateli

maych

bojfch

svymi.

[Toho asu pape rimsky sebe za zemskho ^) povaoval, a zeme a narody rozddval dle vule sv.]

pajia,

na zemi

201

Daniel 0'Conell.

puvodce anglikasko cirkve nove naboenstvf, ktere se v Anglianech vy-

Kral Jindfich VIII.^) chtel

borne

ujalo,

take v Irsku

chazely novoty se

uvesti,

ponevad

Irane co nejurputneji a setrvalj ve vemu snaeni kralovu, v em je

proti r.

ale po-

od nenavidenych Anglianu, vife i

protivili

katolicko

Jezovite,

Albeta*^) sice ponevad se ale pape

od

Kra-

1541 V Irsku zdomacneli, velmi podnecovali.

chtela katolickou viru chraniti,

lovna

a katolicka strana v Irsku

nepratelsky k ni meli, uminila

si

i

vdy

v Irsku nasilne re-

formaci zavesti, a pobravi cele zadusi katolicko cirkvi,

Na

pak od r. 1560 ustavicne trvaIo povstani, ktera pape a Spanely horlive podnecovali a podporovali, Tehda mnoho Iranu, nedarovala je anglikasko.

to

majicich ve vlasti sve vyivy,

do francouzske a pa-

sluby chodilo a ve zbrani yydelkem domu se vracovalo. Teto

nelske vojenske

se vycvi-

ivi, s pouil srdnaty a zkueny

okolnosti

irsky vladyka

a sebrav je

1595

spusobil

r.

velike

Hug

0'Niele

povstani

proti

Anglicanum, chteje naród svuj od jha jejich osvoboditi. Toto poYStani se panelskou pomocf nekolik let trvalo, konene Ircane opet premoeni, veliky poet jich pobit, a statky jim odaty a Anglicanum darovany

a

jsou.

Kral Jakub

I

^)

se sice

potom stara o zvelebeni

lepfho radu, a ustanovil take parlament irsky, ve kterem vak protestanti (tedy Anglicane) silne pfevladali. Prece vak byy katolikum (tedy

zeme

')

^) •i)

a zavedeni

Jindfich VIII. 1509—1547. Albc'a 1558—1603. Jakub I. 1603—1625.

:

Kare Havlicek

202

narodni strane) vechny oufady nepnstupny, pro pnsahu predepsanou, ve ktere by byli musili krale anglickeho uznati za h]avu cirkve. R. 1641 vzniklo pod

0'Neale'm pro nelidskost anglickeho vladare Strafforda, jen narodnost irskou hrube pronasledoval, nove velike povstani, do ktereho se

pfidalo a

anu)

lid

k zavradeni

hned vekere obyvatelstva

vech

protestanta

se rozpali, tak ze jich v nekolika

zavradeno

jest.

republikansky

vak

Mezi tim

revoluce, angl. kral

(Angli-

dnech 50.000

Kare

I.^)

nastaa velika anglicka usmrcen jest a parlament

ustanoviv zuriveho

Cromvella

misto-

dricim V Irsku, odesa jej tam r. 1649. s veikym vojskem. Za devet mesfcu pokori a vyhubi tento cele Irsko po nesmirnem krve proevani; po pfemoeni musili muove zbroje sciopni vlast svoli opustiti, aby dokonce ji povstani mone nebyo. Ponevad ale pfece po tomto nelidskem vradeni mnoho jete zustalo Iranu narodnosti a vife sve vernych, a nechtejicich se panujicimu naboenstvi podrobiti, uminil si Cromvell vyvesti je

a

vechny

(nejvice se jich skryvalo

moalech) do Amerik3^

Ze

to

po lesich

vak mone

nebylo,

aspo

yechn}^ do zapadni asti ostrova zahnati, a tam pod dohlidkou anglickeho obyvatelstva do pevnosti zavriti, ale to se pri vi ukrutnosti nepodafilo. Zemi domacfm pobranou rozda vojsku svemu poruil

je

i

a

angickym kolonistom,

a pravi majitelove

po lesich a moalech, umirajice

a

jeji

boudili

mrazem ve

sv. S obnovenim kralovstvi v Angianech prestao pronasedovani strany irske, prece vak zustaly

vlasti

sice

hadem

')

K'arol

I.

1625—1640.

:

203

Daniel 0'ConelI.

anglickych nedlouho take Irane z pokusu krale Jakuba II.') o obnoveni katolictva v Anglianech pocitili. Y^^hnany z Anglian kral (Jakub II.) pritahl r. 1689. s francouzskou pomoci 5000 muu do Irska, a lid vida tu dobrou prileitost k nabyti narodni svobody, hrnul .se odevad k nemu, brzy byl cely ostrov v moci narodnf strany mnoho anglickych panu musilo statky sve opet Iraniiim odstoupiti. Ale r. 1691. porazi novy

pobrane

statky

v rukou

;

trva!a radost, kterou

;

anglicky kral Yilem

")

vojsko irske,

Mnostvi

jsou Irane Anglicku.

brano

Utyorily

jest.

k tomu ouelu, ab}^

se z\iatni

sila

a opet podrobeni

statku jim opet po-

anglicke spolenosti

strany narodni dokonce uhne-

tena a jazyk irsky zcela vymyten byl

vydany jsou

proti

Iranum,

;

dustojnici

hrube zakony cirkve

jejich

naboenstvi pfemoenych nesmelo se verejne pestovati ani uiti, Irane byli vyloueni z oufadu, nemohli miti statkj' zemske (prec ve vlastnf sve zemi !), nesmeli jako nejaci opovrenci s anglickymi ve satek veji'ti, kafty svobodne initi atd. Ba co jen V Turcfch nalezame nesmeli na draim koni, ne za 5 lib. jezditi, sice jim kady Anglian kone vzi't musili opustiti vlast,

—

—

smel za 5

lib.

penez. Zkratka,

Iranum vechna ponieni

tfm

odata jsou pfemoenym

lidska prava.

vice

Avak

podnecovalo

anglicke viade a k zoufalym

prave toto velike

Iran}''

snaenim

eho

k zati proti osvoboditi se

se vim pravem boje angl. parlament, uminil si poledni pramen zamonosti irske (vyrobky vlnene) zruiti ustanovenim velkych cel vyvoznich, tak ze se *)

Jakub

II.

'•O

Vilem

III.

1635—1688. Oranzsky 1689—1702,

Kare

204

Havli'cek:

pro tato cla skoro nic z Irska vyvaeti nemohlo.

stao vechno

s

tim oumyslem,

To

se

aby prumysl v Irsku

nemohl a naród vdy jen v chudob zustal, a z poddanosti pomoci nemohl. Dlouho zustali Irane v nejhori porobe, ponevad Yechna sila narodu zm arena bya. Statky byy pobrany, hodnosti cirkevni a ouredni byy v rukou angickych, vyi a prostfedni (mestslvy) stav b3'y bud anglicke neb smyley po anglicku, vemu vzdeani idu irskeho bya cesta zamezena, ktery nemaje adne cvienosti neume sobe pomoci a konene sve vastni opovreni ani neciti. Konene poa se prec id ovem hrubym spusobem hybati proti urputnym angickym statkafum a duchovnim panujici cfrkve. Nastay v Irsku spoenosti tak nazvanych o brane u. R. 1760 poai kvesti

tudy

si

i

tak zvani bili

hoi

(od koil, ktere pres odev nosii);

vyhnani sedlaci atd., shromazdujici se V noci ku pomst nad nevlidnymi statkafi, ang. knemi, oufedniky atd. adny Iran proti nim pfed oui:-adem nesvedil, a proto z\dat" byo teko proti nim jednati.

byi

to

To vak

delnici,

prece

mao pomahao

se severo-amerikanske soustatij proti

koonie

Angianum

Irsku,

a konene,

pozdvihly,

vynutili Irane,

uivajice teto pfiznive doby, od zastrasene angl. nektera

ueheni.

R.

kdy

(nynejsi repubikanske

vady

1778zrueny jsou

proti narodnosti irske,

nektere zakony Irane smeli statky zemske na

999 let najimati t. j. kupovati. Kdy toho asu Francouzsko ypadem hrozio a v Irsku mao vojska eeo, zaoili Irane, kofistice z teto dobre pfilezitosti, sbor rskych d o b r o v o n k u, jak udavai k obrane zeme. Tento sbor vzrostl brzy na 50.000 muu a dobrovonici i

f

;

205

Daniel 0'Conell.

ozbrojeni poali podpisovati adosti a stinosti k vlade, se tim

ktera

k nim

vice

pridali

ulekla,

a o opravu

ze se

i

mnozi

protestant!

v Irsku zadali.

politickou

V!ada povolila Iranum

samostatnou domaci vladu a Irane smeli si kol}^ zakladati, a naboenstvi s\'e svobodne konati. Do teto doby probuzeneho ponekud narodniho vedomi pada take narozeni parlament,

Daniela 0'Connella

as

V'

(r.

francouzske

1775).

revoluce

nejvice

ale

se pro-

touha po samostatnosti. V Dubline se 1791 spolek »Jednota Irska«, do ktereho protestantu pristoupilo. Tajny oumysl tohoto

jevila V Irsku

utvofil i

r.

mnoho

spolku byl

osYoboditi

a uiniti

Irsko

neho samo-

z

statnou republiku. R. 1792 zadali od vlady, aby Irane

ve

(katolfci)

vem

byli pfed

zakonem

rovni

(protestantom). Vlada dovolila, aby smeli

katske hodnosti povati. R.

stele,

1793

upad,

katolik

dojiti

a s

Angliany ve satky

zrueny jsou nebyl-li

Anglianum

Irane advo-

tresty,

vstu-

do kterych dr{ve

v nedeli v protestantskem ko-

smeli voliti do parlamentu (ale sami tam pi:-istupu

nemeli) a k

Tato

nybr

niim ouradum

vak

priputeni jsou.

ustanoveni neuspokojila stranu narodni,

povzbudila jen ke smelejimu poinani.

Vlada posadky do mest, a pozdeji, kdy se Francouzove pokoueli o vpad do Irska, dala cely ostrov pod vojenske pravo. R. 1797

zruila

»Jednotu

irskou«,

vloila

obnovila se Jednota irska potaji,

silne

a dala

si

dobre vo-

Jenske zrizenf, spravovana jsouc od peti direktoruv,

je-

jichto jmena nikomu znama nebyla. Ji poitala Jednota 500.000 o

vem

spoluoudu, tu se vlada skrze zradu dovedeIa.

Pfece

ale

1798 r. vypuklo v Maji verejne

:

Kar! Havlicek

206

silnem

vlada

mnohych

na

povstani

mistech,

irsky parlament

spojiti

vdy

zvlatni snemy

ktere

Od

premohla.

proliti

kr\^e

s

vlada po

ale

doby uminila

teto

si

ponevad

anglickym,

udrovaly jakousi samostatnost

novemu

V Irsku, a mohly snadne

povstani dati jakousi

Navrh ale, v tomto ohledu irskemu parlamentu uineny, odmrten jest. Tu vlada uila stranku

prava.

zakoupila hlasy v irskem parla-

penez a podplaceni;

mente asi

(za jeden

16,000.000

a

platila str.

zl.

200.000

zl.

stf.

a v celosti

Takovym spusobem

').

docilila

dne 26. Maje 1800 vetinou hlasu pfijal spojeni irskeho parlamentu s anglickym, a odtud nastava pro Irsko nova doba. 0'Connell protiviI se tomuto spojeni parlamentu, ze

vlada,

angl.

dobre

V kterem

parlament

uplne klesnuti samostatnosti a

videl

narodnosti Irske a

13.

irsky

ledna 1800 drel v shromadeni

vlastencu irskych v hlavnim meste Dublfne prvni svou

fe

tomuto spojeni, ktere vak shromadeni tensam on brannou moci rozehnano jest, tak

proti

e

krate s

tekosti uel zatknuti.

rodiny Daniel

avak

irske,

majtny

(rok jeho

jeho

otec (kupec) nebyl zvlate

narozeni udava v rodine

nejstari

bjd

0'Connell pochazel ze stare

stavu

kneskemu dosta od

vani,

a dale

a jezovitu,

vzdelal

se

kdeto mu

znamenitou budoucnost.

Londyne

se V

nicka 1)

s

a stal se 200.000

zl.

33,600.000 korun.

na

jeho

sti-.

1798

=

kneze

pevnine

jsa ke

prvni vycho-

u dominikanu

predstaveny pfedpovidal

Opustiv ale theologii, vloil

neobyejnou r.

kat.

se 1774 a 1775).

ustanoven

a

advokatem

420.000

na studia pravv hlavnim meste

pilnosti

korun.

16,000.000

zl.

str.

=

207

Daniel 0'Conell.

Neobyejna sbehlost v obratnost mylenek a fei

otiny nost

pravich,

sve.

a

jmeno

advokata.

slovutneho

ziskaly

vymluv-

mu

brzy

Smelost vlastenecka a

dobyy mu brzy naklonnost Kadeho potlaeneho Irana zasta a proti kademu nespravedlivemu

horlivost pro narodni veci

a duveru krajanu. se pred

soudem,

natisku oufednictva vedl

alobu

pravni.

kadou jury (soudem pnsenych) umeje humorem svym

vdy

Zvlate pfed

zvitezi

vdycky,

nakloniti soudce na svou

stranu a protivniky v posmech uvesti. Prvni

hlavni

zasluhy o naród

svuj

ziskal

si

pfi

obnoveni katolickeho spolku. Kdy toti slibena od ministra Pitta emancipace Iranu (katoliku) j. t.

Angliany ve skutek nerozhoreni mezi Irany a 1802

uplna rovnopravnost jejich vela,

nastao velike

zrizen

jest v

s

Dubline veliky

spolek

vlastenecky pod

jmenem katolickeho spolku. Oucelem spoleni byo osvoboditi narodnost irskou od velikeho nespravedliveho natisku, avak cestou dovoienou, ne poYstanim, nybr velikymi adostmi a aobami. Tento spolek by po mnoha let streditem irskjch narodnich zaleitosti a

veti

si

ale

0'Connel nejhorliveji'm spoluoudem. im ten ziskal vanost a moc mezi

spolek

Irany, tim vice se proti nemu rotila strana anglicka, zfizujic sobe zas jine spolky. Zvlate r. 1811 nastao proti strane irske

nove utiskovani od vlady, stare ne-

zruene zakony trestni uvadely se v platnost, parlament vydaval nove proti nepokojnym Iranum, znameniteji vudcove

jejich ustavine stihani jsou soudy kraloYskymi (kdeto ale 0'Connel brane je co yyteny adyokat se vyznamenaval) a noviny irske pronasledo-

Kare

208

Havlicek:

oufadove anglicti ustavicnymi soudy a tresty, ^) a 0'Connelova nejznameniteji re jest ta, kterou drel pfed soudem k obrane obalovaneho redaktora Dublinvali

skych novin.

Jakkoli

vak

ouradove

spolek katolicky,

0'Connell

pravo adosti

kady oban

jest

(ze

vdy

pronasledoval

tvrdil,

pokavad

ze

k parlamentu

a-

nejakym zakonne dovolenym spusobem pokraovati ve snaeni narodnim, Tenkrate pracoval neunavene a bez prestanf, heslem jeho byo Byronovo »Dedini otrokove nevite, ze kdo SYoboden byti chce, sam zaiti musi'!* Mezi nejznameniteji nepfatele 0'Connellovy naleela Dublinska (angl. smylejici) mestska radda, kterou ustavine ve yefejnych schuzkach nesmirne tupil. Proto vyzvan jest od jednoho z ni na souboj a dne 31. ledna 1815 zaNicmene stfelil 0'Connell v souboji sveho nepfitele. vak 0'Connell po teto strane udalosti dle stareho obyeje tupil sve politicke protivniky a vyzvan jsa opet po nekolika mesfcich na souboj od p. Peela (tehdejdost podati smi),

si

troufa

!

:

i

iho

sekretafe u lorda mistodriciho v Irsku, byvaleho

prvniho

jej

ktery

ministra),

V Irsku, a

kdy

nasledoval,

se Peel do

podarilo

ouradove

souboj

Anglian odebra se

zamezili

a 0'Connell

Londysko

policii

i

tam

souboj pfekaziti. Tak zachovan jest ivot jednoho z dvou

muu,

kteri pozdeji

slavou svou

kady

vlast ozdobili.

Hlavni innost 0'Connellova v cele teto ')

[Ponevad v Anylicke Hi nepanuje

tisknouti, co

mu

libo,

veci protizakonne,

a

vlada teprv pohnati

shledaly-li

soudi vsak ouradnici,

by sc

nybr obane

tiikove

censura,

mue

dob byo mue kady

pred soud pro

nckde v novinach. Ne-

sami stejneho stavu

vanym, cim libovolnost ouradnicka obmezena

jest.]

s

obzalo-

209

Daniel 0'Conell.

ustavine shromacfovani (ktere tam zakon nezakazuje) narodu irskeho, schuzka stihala schuzku, a tak vzrusily, po rozlinych stalo uvedomeni potfeb svych mestech vlasti sve zakada v narodnfm duchu vedene noviny a asopisy, aby pusobily na mineni lidu a pripravovaly jej lepfm vzdelanim ku politicke dospelosti. skutkem lid, aby dba o samostatnost Podnecuje fei prava, umel jej zarove vzdrovati od svou a lepsi Yelikeho nasilneho povstani, ackoli utiskovani od angl. i

i

vlady k

nemu

popuzovala. 0'Connell jenom silou

ve-

obecneho minenf pusobil proti angl. vlade a nespravedlivym, kodnym zakonum. Dobre znaje neodolatelnou moc, kterou ma spojena pevna vule vekereho narodu, hledel jen cely naród o potrebnosti a prospenosti nayrhoYanj^ch pprav pi-esyediti, veda dobre, ze pak ji nevyhnutelne vlada opravy takove zavesti a od nespravedlnosti dosavadni pro narodnosti irske upustiti musi.

Konene

zmenil

zrizeni

(statuta)

»

Katolicko Jednoty«

ustanoviv misto dosavadniho roniho patu ouda 50 zl. str. '), ktery chudym Iranum zamezoval pfistoupeni, jenom skrovniky mesini piat, tak ze nasledkem teto zmeny skoro vichni Irane do nf pfistoupili a Jednota sama takove moci dosahla priinlivosti 0'Connellovou, ze ji ministerstvo 1825 zvlatnim zakonem zakazao. 0'Connel podrobi se zakonu, zruil »Jednotu«, zfidil ale hned zas pod jinym jmenem a na jiny spusob. ji

Kdy

r.

1828 nastao nove,

Iranum

nepriznive mini-

chte ji naród nasilne povstati, a jenom 0'Connelovi podario se zameziti toto vzboufeni. Teho sterstYO,

')

50

Havliek

zl.

:

str.

=

105 korun.

Politicke spisy

I.

14

Kare HavHcek:

210

pokusia se strana narodni o neco noveho. 0'Connell zvolen jest naschval za deputovaneho do parlamentu '), a hned se odebra do Londyna. Nechtel vak sloiti pfedepsanou pfisahu strany panujici cirkve, a proto pfiputen nebyl. Nyni ale nastao v Irsku nove namahani vlastenecke jednoty, vichni Irane platili dobroYolnou da, aby temito penezi mohly byt provedeny zaleitosti narodni, a poalo se takove hnuti roku

ale

lidu a takove

samo

r,

poboufeni mysli, ze ministerstvo uleknuto

1829 poalo jednati

emancipaci

o

katoliku

Angliany. Nyni byo po 20tietem pusobenim vykonano iavni dfo 0'Connellovo, a od teto doby sedel on s jinymi deputovanymi strany narodni ustavicne v paramente, a tak moil aspo ve verejne snemovne prednaseti adosti sve o potrebnych jinyci opravach v Irsku. (Iranu) a rovnopravnost jejich

Prvni navrh, ktery uinil

byo zrueni panujici

jsou V Irsku

tyto

Znamo

farni

jest

v paramente,

z ourednich

ba

kneim

vykazu, ze

kdeto mezi 3450

osady,

15 protestantu, aneb

12 protestantu,

nimi

0'Conne

desatku, ktere musili Irane davati

cirkve.

liky ije jen

s

i

kato-

mezi 5393 katoliky

ze jsou osady s 1500 dusi,

neni ani jednoio protestanta.

Prece

mezi

vak

maji

osady farafe anglikasko, kterym vsichni osadnici

desatky odvadeji. Rozumi

Iranum

nepfijemna

se,

bya,

k cirkvi anglikasko chovali. tento

desatek

vlada

nemoia

')

[dny

ze

ji

tato povinnost

nenavist,

kterou

Ji dnve panovala pro

mnoha poboufeni nikterak

zvate pro

jednotlivych osad, a

urovnati

neprijemny

katolik (Ircan) nemel byti v paramente.]

pomer

Daniel 0'ConelI.

211

Kdy ku konci r. 1830. nastaa whigicka vlada V Anglianech, ktera sama se prohlasila, ze chce jednati o zrueni techto desatku, nechteli ji Irane angl. farafum desatky davati a ani pomoci oufadu a ozbrojencu nemohli je tito vymoci. Mnostvi vojska musilo se vyslati, aby zajali nekolik kusu dobytka misto nezapraveneho desatku, a pak kdy se zajaty dobytek tento.

yefejne prodaval, nechtel ale vlada a

jej

adny Iran

koupiti.

Kdy

parlament ustanovili, aby se desatky spla-

cely vrchnostem, tu se

dobu

yystoupil v tuto

lid

se

nespokojen

znamym

protivil.

0'Connell

(repealem) repilem,

a s odtrenim od Anjednotu v Dubtomu oueli zvlatni glicka, a line, aby adostmi ku parlamentu inenymi rozdeleni t.

j.

zvlatni yladou pro Irsko k

zridil

takove uskutecnila.

za zradu

0'Connella

Pak

zemskou, i

s

hlavnimi

ale nahliejic

irskych

mue, Nove

poboureni ustala

Vlada povaujic pocinani takove zakazaa spolek ten, a pohnala

sama,

pomocniky jeho pfed soud. pr takovem vech mysli

ze

0'Connell

vlade

od aloby a vela

s

prospenym nim v

byti

pratelstyf.

Yoleni do parlamentu vypadlo ve smyslu 0'Con-

nellove

a vstoupil

kten ve

vem

tam se 40 jinymi deputovanymi,

svorne

a stejne hlasovali,

tak

e

vdy

ona strana v parlamente, ku ktere se onech 40 (potupne ohonem 0'Connellovym zvanych) pridalo, zvitezila. Takovym spusobem panovala maa hrstka Iranu pro svornost svou v parlamente anglickem a zvlate pusobenim jejich opraveno jest parlamentni zrizeni.

Tim dilem

Yzrostia vlastni

duvera Iranu, sve jmeni

a

ponevad 0'Connell

na zaleitosti narodni vyna-

Joil, dflem ale vynosne advokatstvi (kterym

rone 14*

a

Kare Havliek:

212

na 80.000

str.

zl.

zfskaval)

')

pro

podnikani narodnf

Irane pro neho z\iatni dobroYolnou da ronich 13 a 180.000 zl. stf. '^), aby vsechny sve siy pouze zaleitostem narodnim obetovati, a umyle sve ku prospechu narodu temito penezi provesti mohl. uloili

zanedhal,

Kdy

r.

Normanby)

si

1835. hrabe Mulgrave (pozdeji

maruis

muz

narodni

se

vladafem v Irsku,

stal

strane priznivy, tu teprva zakusilo Irsko lepsich

Predela dobra

narizeni' a

zakony, ktere

Anglianu pracne

si

asu.

strana na-

nezachovavaly se, na ne, pfece kde mohla Irany, angl. soudcove dreli yd}^ stranu svym navodovcum proti katolikum. Mulgrave pomohl Iranum do vyich oufadu, zavedl nestranne soudy, zrizoYal koly, vymytal ouf-edni nespusoby a drel na

rodni od

a

mocna

uzd

bujne protestanty (Angliany), jejichto spolkove-

zakonem

1836. zakazani jsou.

0'Connell mohli, sahli,

prece

r.

docilil

e

Ircane

ze desatky o polovici zmir-

dustojnosti

a ze v rizeni

:

byo

mao, zvlate kdy se vlada zmenila, hlasati sepoal r e p e al,0'Connell cestoval

pfili

usilneji

1842 celou zemi

madeni hlasal

tolik,

soudcovske dojiti obecnim mest ouastenstvi dokdeto dnve jen Angliane panovali to vak

neny jsou,

Tim

dobj^la,

angl. strana utlaovala, nedbajic

(asem

lidu

potrebu

a svolaval

vude

nesmirna shro-

a SOO.OOO), kterymto reci ohnivou

oddeleni

se od Anglicka-

zarove k miru a zraeje ode velikeho 1)

2)

80.000

zl.

130.000

378.000 korun

stf. zl.

= stf.

napominaje tak aby

nasili,

168.000 korun.

=

273.000

korun.

180.000

zl.

str.

=

213

Daniel 0'Conell.

eho

provedeno byo ceslou zaode velikeho spojeni s angl. radikalisty a s franc. demokraty. R. 1843., kdy se k nemu cele kat. duchovenstvo pridalo, ziskalo hnuti toto nesmirneho rozfreni. Krome 70 menich odb}^ ji 0'Connell 20 velikych shromadeni (monstermeetings) v rozlinych astech ostrova a chystal se prave

vechno, konni.

zapotfebi,

Opatrne

k nejvetimu,

vzdaloval

se

tu

vak

ministerstvo

bojic

se velikeho

rozileni Iranu zamezilo schuzku brannou moci (ktere se

Irane

a zavedlo

dle proti

liky proces,

rady 0'Connello\/y dokonce neprotivili)

nemu

vinic

a ostatnim

hlavam repealu ve-

je ze spiknuti

a ze zrady zemske,

vyatky z rei jejich rozlinych lanku z novin. Odsouzeni jsou zarove s 0'Connellem syn jeho Jan, tri vydavateIove novin, jeden knez katolicky, jeden pro0'Connellovi prisouzeno testant a sekretar repealu. kterato obvineni k lidu dranych a

jest

roni

dokazovalo

z

vezeni, 20.000

z!,

str.

trestu, a

50.000

zl. str.

kauce '), ze se po 5 let tie zachova. Napomenuv lid k pokoji (ponevad se chtel pro ten soud boufiti), odebra se dne 30. Maje 1844 s ostatnimi soudruhy V Dubline do vezeni. Ale 1. zafi prohlasil soud peersky onen rozsudek pro rozline protizakonni neporadky, kterych se vlada pri procesu na ujmu obvinenych dopustila, co neplatny, a vudcove repealu vyli vitezne z vezeni. Od te doby ridil 0'Connell repeal jete opatrneji ne drive, a ustavine budil naród svuj k lepdo koce vlastniho ivota imu, stastnejimu ivotu

a

sveho. ')

korun.

20.000

zl.

str.

=

42.000 korun.

50.000

zl.

str.

=

105.000

Kare Havliek:

214

Pravdivost a potrebu snaeni 0'Connellova nejlepe svetu vubec,

jak

dokazal,

tak vlade angl. zvlaf,

le-

toni neourodny rok ') v Irsku. Ponevad pro patne tameji znzeni' nejveti ast obyvatelu lide jsou, jak nkame z ruky do ust ijfci, uinil letoni netastny rok z celeho Irska ebraky, a vlada nestai penize a potravy do zeme posilati, jen aby se horimu zemu cesta zamezila, nebof znamo, ze hlad nezna prava. Lide nemajici na tomto svete nieho, co by ztratit mohli, krome sveho nuzneho nefastneho ivota, a pri tom nevzdelani, zdivoili, schopni a nakloneni jsou ustavine k nepofadkum a vzbourenim, a proto vlada an-

sama sobe posloui,

nejlepe

glicka

bude-li pecovati

o lepsi Yzdelani a o lepsi prava narodu irskeho.

ivot mue tak nesmirne inneho, snaeni vekere narodu osmiby k tomu nestailo ani nekolik knih,

Vypraviti

V

nemto

cely

se sestfedilo

milionoveho,

nadtof tyto skrovne

slouici

horlive

listy.

chvalen a ztupen jest co

zustanou

jeho

kocem

velici

0'Connell jako

strane

jiste

i

a

mona nejvice,

u pratelu

ivota dokal se

protivici

i

kady muz jine

vy-

skutkove

vak

se

u nepratelu.

Pred

jeste te nepfijemnosti, ze se

mezi Irany dve strany utyofily. 0'Connell znaje

moc

drel se prede vim v celem snaeni svem viry narodni a proto mel zcela na sve strane duchovenstvo pozdeji ale, kdy ve vecech naboenskych veti chladnost nastaa, vznikla mezi repealisty strana, peujici vice o narodnost vubec a pustic mimo sebe rozdil viry; mezi nimi byo hlavne mnoho proteyfr}^

na myli

lidske,

:

')

Rozumej

r.

1847.

215

Daniel 0'Conell.

stantu, kten,

nemohouce

s

0'Connellem nesmirne hor-

livym katolikem co do viry souhlasiti, prece o narodnost

a politicke

opravy lidu irskeho upfimne

Tato strana nazyva se mlade Irsko, zeslabla

moc Iranuv

a na

timto rozdvojenim.

dbali.

kady pad

:

13.

NAS POKROK V ROKU

(Praske Noviny

z

19.

prosince

roku 1847

.

1848.

98. 99. S.

416—417.)

a

PraskychNovin byo posud obtine a nevdene. Abychom se ani o jinych mrzutych okolnostech nezmiovali, ktere pred obecenstvo dflem nenalei, dilem z jinych prfin do vedomosti Yeobecne nepfichazeji, podotkneme tuto jen Postaveni redaktora

pfili

jedinou, ale nejvetf tosti

nerovnosti

a

obtfnost,

tenarstva

ktera vezi v rozmani-

naeho.

Kdeto

jinde

u tak etneho, jako jsme my, narodu nekolikere noviny rozlinych zpusobu vychazeji, tak ze kade tyto noviny pro jistou tndu tenafstva zvlate zrizeny a uspofadany jsou a tudy se lepe kademu zachovati mohou my posavad jenom jedinke noviny Praske pro velikere obecenstvo rozmaniteho stavu, Yzdelani' a smyleni, a to jete byy co do mista prili mae a obmezene. tedy divu, ze mnohiy tenar V nekterem isle zhola nic neb mao pro sebe naezl, Nebyaf vdy vina a nespokojene noviny odoi ? redaktorova rate povaiti, ze jest nae tenarstvo sestaveno lilavne ze dvou tnd a) netouci krome naichi adne jine politicke noviny pro ktere byciom tedy co mona nejvice :

mam

Co

!

;

—

;

217

Nas pokrok v roku 1848.

zahraninych zprav ze \^ech dilu sveta podavati meli, aby vdy vekere udalosti pfed oima miti mohli mnoho b) tenafove, ktefi krome naich novin jinych domacich neb zahraninich novin itaji, a proto astokrat cele nae zahranine zpravy vynechaji, akoli by to initi nemeli, nebof to vedomi marne, ze se nae kratk sestaveni zahraninych zprav pro takove asto dobre hodi, kteri jine obirneji nemecke noviny itaji. Pro tuto druhou tridu tenafstva jsou jen Doi

i

maci zaleitosti, dopisy a ostatni nae puv^odni zpravy, narodnich a domacich

tykajici se veci

:

adaji,

Jedni tedy

abychom

podavali

jini

ueni,

o zabavu stoji; tu nas ku predu

zase

veci

zahraninych; jedni vice o po-

domacich, jini

vice

enou,

tu

tenaf nestudovany pfal by si leckde yyklad, jiny zas mrzi se, ze veci jemu dobije zname teprve vykladame nakladatel ') zas pro prilinou laci novin take nemohl se sve strany vice pro ne uiniti kri, a zkratka bez vlastni velike skody a jedina utecha nae bya ta, ze posud nikdo dobre smylejici aspo smer na nehanel. Aby vak ostatni spravedlive pfiiny nespokojenosti prestaly, a aby vubec noviny nae naród esky pfed svetem slune zastupovaly, zapotfebi byo predeYim pole a tudy innost roziriti, co se nam nyni skutene podafilo. S rokem 1848 ponou nae noviny vychazeti ve formatu dosavadnich Yidenskych Novin nemeckych -), dvakrat za tyden arch veliky, na istem bilem papire, ve ti^ech sloupcich. Timto rozirenim

nazpatek

trhaji

;

;

—

i

i

•)

K. V. Medau.

2)

Yelke

folio.

mam

Kare Havliek:

218

bud

Novin (cena

bud

v Praze

1

30

zl.

kr. str.

tvrtletne

ze rozmanitym

redakce v prijemnem stavu,

*)

a-

dostem rozmaniteho tenafstva sveho jak nalei vyhovi.

HIavni ouel nas

monym prispfyati,

bud jako

skrovnost mfsta tuze vadila) e s

keh

do

o,

neho

a ze

veho

vlasti dle sil (v

em

naich

nam posud

vernydenniknarodu budou

zapisovati

verni

synove

Ceskym okem

jeho Yelike potreby lidu sveho. hledeti redakce

nam

posud, vselikym

zpusobem ke zvelebeni a Noviny Praske budou

na vechno, co se jinde ve svete

jak z dobreho, tak ze zleho

hledavati prospech celeho narodu

bud

bud deje,

jen vy-

naeho.'

Krome zaleitosti domacich, dopisu z venkova, Praskych zprav atd., o ne dbati chceme, zvlate pokud jine v nasi moci neleici okolnosti dovoli, budeme nyni zahraninym politickym zpravam moci obetovat tolik mista, ze noviny nase pro kadeho vzdelance ouplne postaci. Z toho ohledu, ze u nas se zvlate Yeobecne Augspurske noviny -) zhustaitaji, budeme o to dbati, abychom zvlate takove zpravy politicke prinaseli, ktere v Augspurskych bud dokonce neprichazeji,

aspo

neb

Take

si

je z

asti drive podame.

nyni hospodai-stvi, prumyslu a praktickeho

menich zabavnych ivota vubec vice vimati, jako laneku pod rozlinymi rubrikami v hojnosti v kadem cisie Novin pfinaeti budeme. Ouredni zpravy, jako povyeni v ouradech atd. budeme nyni, pokud se nasi zeme tykaji, od r. 1848 i

zl.

30

kr,

str.

^

K

3 15.

')

1

')

Augsburger Allgemeine Zeitung.

219

Nas pokrok v roku 1848.

pravidelne podavati, pak ceny obilni

vdycky,

zahranini

asem,

a

jine

Praske

meni

a Ceske

vedomosti

takoveho spusobu.

Clanky poune, car o u

mivali,

ktere

jako jsme (zvlate 1846)

jsme

ale

po

nynf

pro rozlicne okolnosti vynechavati musili, r.

dlouhy

pod

as

budeme od

1848 opet stale a pravidelne podavati, venujice Jim a zakladajice na nich zv]ate dule-

obzvlatni pilnost

itost casopisu sveho.

Na

em

si

ale

hlavne zakladame,

1848 hodlame noviny sve lidu

jest,

naemu

ze

s

rokem

VLibec pffstup-

nejimi uiniti. Ponevad se ale ve venkovskych kolach naich zemepisu a dejepisu veobecnemu ajinym

podobnym uitenym a vecnym naukam vude nevyuuje, teko jest pro obyejneho nestudovaneho tenovinam jak nalef a zapotrebi jest rozumeti, pravy a uitek z nich vaiti tez teko, aby lid vekery a zvlate mestsky a rolnicky v novinach onu nare,

;

i

prospenou zabavu nalea, neveda (abychom se prostonarodne vyjadrili), odkud vlastne vitr jde a kam veje. Z toho ohledu bud redaktor sam po cely r.

k

arou podavati vselike vedomosti, ktere obyejnemu poHtickemu vzdelani kadeho stavu te1848 pod

nafe potfebne jsou,

jmenovite v kratkosti cel o u hizemepis a statistiku sveta, popsani rozmanitych politickych ustavu u rozlinych narodu o statnfm hostorii,

spodafstYi, zkratka s dobre

promylenym soumernym

planem bud se starati encyklopedicky o to, aby kady jinak nestudovany pilny tenar z 1848. ronfku Praskych Novin vedle zabavy si poznenahla za tento rok Yechny ty vedomosti zjedna, ktere k ouplnemu vy-

'

Kare Havl{ek;

220

rozumem' tyto

politice

lanky

Avak budou

nevyhnutelne jsou.

tak zfizeny, ze

i

tenafstvo

ostatni

je

bez

prospechu a bez zabavy isti nebude. Proto ale se obracime ke vem pnznivcum vzdelani a pokroku narodnosti eske, aby nam napomocni byli ylaste r. 1848, rozsirujice Noviny tam, kde posud zname nebyl}', aby poet odbiratelu vye vzrostl, k dalimu rozkvetu Novin jimi rozsirovaneho smyleni nevyhnutelne zapotrebi jest. Budouf nae Noviny r. 1848 jistym spusobem jako poatek daliho vyvinuti narodu naeho, a proto si prejeme, aby co mona nejvetiho rozireni dosahly. Nepfiznivci teto redakce dosti nam posud koditi usilovali, nestydice se vyslovne od odbirani Novin a Vely zrazovati rate tedy pratele nasi (duvefujeme se, jich take) s druhe strany nam ku pomoci prispeti, aby dobra vec, o nito se dle upnmneho presvedeni sveho ujfmame, kodu neutrpela. Vela bud yychazeti ve spusobu tom, jako posavad, jenom ze sloupce trochu rozifime a \'ice textu davati budeme. Tu bud hlavnfm ouelem naim zabava, a aby eh om se neim novym odbfratelum za-

nae

eho

i

i

i

i

;

e

mam

budeme ve Vele asto podavati karikatury a

vdeili,

Ze se nekdy

rozlina komicko-satyricka yyobrazeni.

nae Zihadlo') kady povai, ze se

nekdo na

rozmrzi,

ale af

skoro

')

r.

Za sve redakce

napfed vime,

kady

smich

V

z

lezne u

r.

1846 uvefejfiovanych

L. Quise:

LIII.— LIV.

Basnicke

znakou

ronicich 1845, 1847 a 184S nenalezaji

adne epigramy Havlikovy. Seznam

vych

deje

1846 uverejnil Havliek v vCeske Vele«

1846 epigramu 21, opatfenych (vyj ma jeden nepodepsany)

H. Borovsky nebo H. B. se

r.

to

i

zneni epigramu Havliko-

v rubrice nadepsane »Zihadlo« na-

spisy

Karla Havli5ka.

V

Praze 1897.

Nas pokrok roku 1848.

221

na nei outraty, a byo by tedy nespravedlivo, aby se na sve v as t ni outraty lovek nezasmal. Ostatne se kada spieka zapomene pravdu si mluvme, dobfi spou bucfme, a kdy nekdo na redakci \'ely dobre Zihadlo zale, pfesvedi se, ze se umime sami fidit dle svych slov. Ostatne bud se n5'ni' na c k. postach na Velu zvlate pfedplaceni pHjimati, tak ze si kady dle libosti bud Noviny Velu, bud jen Noviny aneb jen Yelu po c. k. postach dreti mue. Nynf se bud od r. 1848 kade zvlate rozesilati, tak odbiratel Novin Vely

take nekdy

1

:

i

i

e

tyrykrat

i

za tyden je dostavati

na

Ponevad jete V

ale

Yelu

sl.

co se na

(myslime tak

asi

30

str.,

bud

od

r.

kr.

stf.,

c.

zl.

45

post ve Yidni

nemueme

prozatim nic

zl.

stf.) -)

oboje

;

rai

zatim

zl.

6

zl.

30, a za

vaene obe-

a

predplacenim na postach posekati,

s

bud

postach predplaceti

k.

puUetne bez obalky za 2

1848:

kr, str.')

reditelstvo

za Noviny samotne pulletne 4

Yelu samotnou censtvo

—

k.

nerozhodlo,

te veci se

jisteho udati,

kr.

c.

1

Cena pfed-

z. 30

platnf V Praze v nasi novinarne

tvrtletne na Noviny

bud.

bli

zpravy oznamfme.

Aby

pozdeji predplatitel ouplne vyti sky postarame vetim potem vytisku, nebof se jiste pro tyto zmatky v predplaceni mnohy opozdi. Ye tvrtek^) pfidame take k Novinam jeden list budoucich Novin, na ukazku velikosti a tisku. Redakce. tentokrat

dosta, o

2

zl.

i

to se

')

l

zl.

30

kr.

stf.

2)

6

zl.

30

kr.

stf.

stf. ^)

=

Ve

= =

3-15 K. 45 kr. 13-65 K.

4

stf.

zl.

4-20 K. ctrrtek

t.

j.

30. prosince

r.

1847.

30

= kr.

l-S?'/, stf.

K.

=

9-46 K'

Rok 14.

UVOD NOYINARSKY.

(Praske Noviny z

2.

a 6. ledna

Dve velmi duleite

Kdo

politicka

veci,

r.

1848.

.

1.

2.

S.

na ktere prede

1.

5—6.)

vim

zretel

jsou rozline spusoby vlady a roz-

obratiti zapotfebi,

lina

1848.

smyleni

ciii

s

trany politicke.

o techto dvou zaieitostech dobre,

zdrave a pri-

tenf ma hlavni zakad vekereho rozumenf vecem vefejnym a obecnym. Avak behem asu se tyto veci tak zahatily, bud samy zamota}', neb oumyslne zamotany jsou, nahromadilo se tu tolik

rozene smyli,

druhu,

jmen,

rozdilu,

tak dalece se veci od jmen, a

e

jmena od veci uchyliy, se nyni ji lide o pouhe lupiny toho hadaji, jedni schvalujice neco, jinf hanice.

K jista

obec

vuli

pofadku v obci nevyhnutelne musi byti v nf ktera dilem pravidla, dle nichto se ustanovuje (zakony), dilem vykonava ve

nejvyi moc, fidi,

jmenu vech i

ostatnich

obanu, ehojednati prospeno S ohledem spusoby kde jeden velikou nejvyi

zapotrebi, dilem rozepre velijake soudi.

na tuto nejvyi vlady:

moc

jsou

monarchicka,

nyni

tri

hlavni

Uvod novinarsky.

223

moc ve sve osob zastava; aristokratska, kde nejvyi moc v obci dana jest do rukou maleho potu osób Yzneenejich, a demokraticka, kde bud yekeren, aneb skoro vekeren lid sam dle sve vule se ridi'. Tyto dve poledni mohou byti a jsou opravdu velmi rozmaniteho druhu a od ouplne monarchie do ouplne demokratie mony jest nesislny poet stupnu,

konstituni vlada,

nejhlavneji ale rozdfly jsou

:

kde mocnar obmezen

v moci

jest

aristokratska konstituce,

a

sve,

kdy may poet

bud obme-

sice

tuto

moc V rukou ma, aneb demokratska, kde veliky poet neb cely lid \iadafe obmezuje pak republika, kde se bez mocnafe obec spravuje svefujic moc na zujici

;

as

Yolenym oufednikum, a

ta opet

mue

byti aristo-

kratska neb demokratska.

Tof jsou OYem jen nejznameniteji rozdfly, a marne by byo chtiti zde vechny druhy a spusoby vlad vyjm.enovati, nebof jest jisto, ze nejsou ani dve vlady na svete docela stejne. Ponevad ale spusob vlady jest zaleitost, od nizto velice zavisi pozemska blaenost, spokojenost lidu, pokrok, rozkvet a slava

narodu

:

proto take odjakiva lide velmi

mnoho

o teto

veci premyleli, rozlina mineni vznikla o tom, a tudy

nevyhnutelne hadky, nebof jedni onen, jini jiny spusob vlady vice schvalovali a sobe prali, proti emu zase jinak smylejici se

vemone

opirali.

Tak

skrze toto

nedorozumeni skrze takove rozline a od sebe rozdilne smyleni o vladach, pro tyto hadky, jaka v zemi vlada ma, povstaly opet rozline politicke strany rozmanitymi jmeny se jedna od druhe vyznaujici, jako jsou konservativni, liberalni, radikalni, servilnf, byti

Kare

224

moderados

atd.

Havlicek:

Strana politicka jest

poet

lidi

jisty

spusob vlady schvalujicich, a zasazujfcich se o to, aby takoveho spusobu vlada v zemi jejich panovala. Strany politicke jsou tedy se spusobem vlad ouzce spojeny, a jedno bez druheho se dobre mysliti (neda).') Zustali

ze jsou

stati,

—

ji

z toho

rovne

bez druheho

vidime,

ze

jako

tak veliky,

ma kada

nebof

politicke se

stran}''

spojeny a jedno a

—

jsme v pojednani svem nahodou prervanem

isle nemilou

v

predelem

te

mylenky

spusobem vlad ouzce

se dobre

mysliti neda,

jest poet stran politickych poet rozlinych druhu vlad,

svuj oblibeny

strana

u

spusob vdady,

ktery za nejlepi dri, a s ostatnimi protivne smyleji-

cimi stranami v nepratelstvi ije.

Jsou tedy rozdilne

ve velikem

nyni

zmatku za-

od sebe rozline. Jest take veliky poet rozlinych spusobu vlad, a v norinach pfichazeji zpravy o sporech a hadkach takovych stran V rozdilnych zemich, a vidime brzy ten, brzy onen pletene strany politicke,

strany politicke si spusob vlady chyaliti neb haneti vespolek v novinach vyitaji, jedna druhou v pode;

zreni pfed ostatnim

narodem uvadejic, a zlehujice

se

vespolek velmi krute a nelaskave. Patrna jest tedy potreba miti v teto dosti zapletene

nehoto nesmirne teko novinarskym zpravam naleite rozumeti, a vdy pravy smysl slov rozline postavenych sobe vybrati. vec nedela, co Pripomeneme napred,

veci nejaky jasny pohled, bez jest

ejmeno

plati

i

')

o vladach

i

o stranach

Slovo uzavorkovane

je

politickych,

v originalu vynechano.

mnohy

se

Uvod noYJnarsky.

225

jmenuje Pokorny a je hrdy, a lecktery Svoboda je drabem. Kada vlada a kada politicka strana mue byti dobra a take patna, dilem podle okolnostf zeme a narodu (nebof se kady spusob vlady pro kady naród stejne nehodi) hlavne vak podle jedne vlastnosti, bez ktere adna vlada a adna politicka strana, bud si jeji jmeno sebe krasneji a sebe módneji, k

platnosti

kada

v!ada

narodu

neni,

zem svou

a

oblaiti

kterouto

s

mue.

vIastnosti

Jestif to

pocti-

kdy kdy vlada pfedevfm sve vlastni zakony sama take zachovava, a sama take vechno cini, vlada nestranne a spravedlive

V o st, toti

vechno

ridi,

co jinym predpisuje,

a nic takoveho

sama

necinf,

co

opravdu baho narodu a ne jen svuj zisk a sve pohodli na zreteli ma, kdy vlada opravdu uznava moudrou onu od mnohych na obanech svych,

tresce

e

jest vlada dobrych mocnaru proneenou zasadu, pro naród, ne ale naród k vuli vlade na svete, zkratka, kdy sebe vlada nevymiuje z mravnich zasad, ktere i

jednotlivcum

konem si

spolenostem od Boha vecnym

i

za-

prfrody pfedepsany jsou.

Pod kadou poctivou vladou jest dobre iti, budi ona monarchie neb republika, aristokraticka nebo ale

kada

a naród a konecne

sama

demokraticka, konstituni nebo

uvadi

nepoctiva vlada

zem

i

absolutni

:

sebe do netesti.

na ktere uvest chceme ctenarstvo V kratce reeno nasledujici: Nejlepi vlada nejpoctiveji', a kdykoli nam bud rozhodovati

Hlediste tedy, sve, jest

mezi cimi

jest

dvema stranama rekneme,

e

jest

Havh'ek: Politicke spisy

I.

o spusob

vlady

ona strana

se neshoduji-

nejchvalitebneji, 15

Kare Havliek

226

uprimne chce,

ktera

:

aby se v

jeji

dle

onech

jejich

v no-

zemi

zasad poctivosti vIadlo. Pfi

politickych a hadkach

stranach

vinach vedenych zreteli

a tern ticke

zv]ate slui zasadu nasi dobre na miti. Nebof v zemich konstitucnich, v republikach podobnych znzenich statu maji ty strany poli-

vdy

nadeji, ze

ony samy ezlo vlady do rukou

dostanou: nesmime tedy zapomenouti, ze se tim

asem

aby moc vlady v rukou

jejich

jedna jen o

vice

bya, Prave

ne

ne

to,

aby se skutene

proto tupi

jejich jest

asto

se

vlada zmenila a opravila.

k jine

vla.du

pnznavajici,

a

pohticke

strane

yytykaji

ji

mnoho

kdy sama

chyb a nedostatku, kterych

se pak,

strana k"vlade se dostane,

ve stejne mife dopouteji.

Neni tedy

vdycky radno jenom na

pfi

jejich

sporech takovychto po-

jmena ohled miti a na jmena se spolehati, a to tim vice, ze astokrat jest skutene snaeni techto stran zcela protivne jejich jmenu, ba ze astokrat tato jmena v rozlinych zemich zcela jiny a nekdy protivny smysl maji ku p. w h g o v e V Anglianech a v Sv. Americkem Soustati. V dalich islech, kdeto stav nyneji rozlinych litickych stran

jejich

tato

i

stran politickych v

kade zemi ukaeme, bud

pfile-

itost pfesvediti se o pravdivosti toho veho, nebof po-

dotknouce v kratkosti vechny hlavnf zasady kade strany, snadno budeme moci leckde dukazy podati, ze mnoha strana zcela naopak jedna ne jejf zasady ukazuji. Jete jedna jest vec, kterou naleite uvaiti sluno noviny a asopisy, ktere zvlate v zemich

—

konstitucnich,

republikach atd. velike duleitosti maji.

Tuto znamenati slui,

e kade hlavneji

noviny sloui

Uvod novinafsky.

22 7

jiste politicke strane vyhradne rozirujice jenom smyleni a protivice se vemone tomu, co se

jeji

smylenim

timto se nesrovnava.

Casto se

ted}^ stava,

ze zpravy o stejne udalosti jsou v rozlinych novinach zcela rozline, a kdo se

skutene p

r a v e pravdy dood zpravy odraziti vechno to, co jest jen pouhe presvedeni te strany, ku ktere noviny nalei, nebof asto jedny noviny

chce,

delati

zrovna

musi

nevyhnutelne

to chvali, co jine nejvice tupi a naopak.*)

ale nekomu toto nae mineni (ze jest spusob vlady dobry, kdy jen poctiva jest) nevhodne, ohledni se jenom do skutenosti svetske a shleda pravdivost toho. Kady druh vlady ma sve

Zdali se

kady

zvlatni

dobre a zle stranky,

sve

zvlatni vyhody a

skody, a proto jsou a budou tyto rozline druhy jen forma, kterou

si

bez

due

vdy

(poctivosti) ani prati ani

nepfati hodno neni. Opravdu take kvesti mue velike poehnani ivota obecniho, toti bezpenost, pokój, •pokrok, SYoboda v dobrem a zabraneni zleho, pod kadou po et iv o u v]adou, bud si ona formy jakekolivek, jako to skutenost historicka nade velikou pochybnost ukazuje. Nachazime fastne narody pod vladou monarchickou tak jako v republice, a naopak Yzbuzuje stav lidu v republice v monarchii asto i

nae

spravedlive

vlady ')

fidi

baho

[Yedeti,

politovani

-noviny

vech

se podle poctivosti

narodu.

atd.,

ve kterem

sloui a jake

jest

jeho

pravemu smeru jsme tomu te zvlatni

jest vec k vyrozumeni'

udalosti politickych nevyhnutelna, uchystali,

vdy

ktery casopis, ktere strane

snaeni, jeho zasady

lanek

:

proe

popieme

v kratkosti vselike

hlavnej{

zemi'.]

15'

Kare Havliek: Uvod noYinarsky.

228

Poctiva vlada

fidi

vechno

dle

n

e

j

1

ep

fh

o pre-

svedeni sveho, t. j. dle rozumu neprovadi vak vdy jen svou vuli bez ohledu k dobremu li ci k zemu. A V nejdemokratitejich statech asto chytry a mocny jednotlivec velikymi oklivymi prostredkj'' dovede vuli sve vetinu hlasu ziskati a neobmezene vladnouti, a naopak. Proto se take ani z pouheho jmena nic souditi neda o vlade. Zbyva nam tedy jete budoucne velike spusoby vlad, jake hlavne mezi yzdelanj^mi narody tohoto sveta V obyeji jseu, pokud k tomu nae noviny mista po:

skytuji,

kratce

nestranne,

jak

ale

toho

srozumitelne okolnosti

popsati,

adaji.

a

to

zcela

Nebof jenom

oumysl nas pri techto lancich jest, aby nae tenarstvo, pokud jinde k poueni takovemu dobre pfileitosti nema, poznao hlavni osnovu velikeho spusobu vlad, bez ktereto znamosti nelze nikterak v tenf novin onu uitenou zabavu naleznouti, ktera jest h]avne naim smerem. Cokoli se deje ve svete politickem, nemue byti srozumitelno tomu tenafovi, ktery o zi-fzeni jednotliyych zemi aspo povrchni vedomosti nema. Proto se stava, ze tako vi tenafove noviny itaji jen proto, aby vedeli neco noveho ze ale prece akoli se veho dotou, vlaslne nevedi', co se stao.

—

15.

PREHLED NYNEJSICH ZALEZITOSTI EVkOPEJSKYCH.

(Praske Noviny z

9.

Stale trvajici

narody nikdy jete

velike

V

rii

a

13.

ledna

1843.

r.

mir vzbudil

duevni jako

nyni.

3.

vude

duevni pokroky, nepanovala

.

a 4. S.

9— 10.

13.)

mezi vzdelanym

mue

a

se nci,

e

veobecna innost Noviny dle ouele sveho

takova

podavaji ustavine zpravy o teto innosti, a

my

verni

oueli podavame zde pfedevim, s ohledem zvlatnim na nove tenafstvo nae, kratky pfehled

toinuto

nynejiho stavu ni evropejskych.

V Anglicku docilili po nesmirne dlouhe snaze zrueni obilnich zakonu t. j. pravo pnvaeti od jinud se stal velika zmena v cele zemi, do zeme obili, nebof tim jako izruenim cel a svobodou zvitezily penize nad lechtou, ktera ob c h o dn zruenim obilnich zakonu nesmirnou ast moci Prave timto rychym presve a duchodu ztratila. nesmirnym s vratem spojenym s neourodou nasta v Anglicku stavenim eleznic stao se, neslychany posud nedostatek o hotovych penezfch a nesmirne mnoho bankrotu velikych obchodniku. Jedna

im

1

,

e

,

Kare Havhek:

230

se nyni

idum

o

aby

to,

t.

kte-

dlouheho utisko-

pfichazeji nasledky

rem nyni na jevo vani

povolen byP

k vuli Rothschildoyi

snemovny zemske. Irsko, ve

pfistup do

chudoba, zdivoilost, mstivost, nevzdelanost^ starosti. Po smrti 0'Con-

j.

pusobi anglicke ylade nejvice nellove

posud jete

')

se nerozhodlo,

s jistotou

jakou

cestou chti nyni Irane kraeti k dosaeni svych prav.

Z whigskeho nynejiho za hranicemi

pfi

ministerstva yystupuje Anglicka

rozlinych

politickych

plelichach co

doma nadruje znamenite slabim zvlaf naboenskym, tak ze na sebe velikou

spojenec liberalnich a stranam,

nenavist starovercu anglikanskych uvrhlo.

O Francouzsku neda znamnejiho Ludvik F

povedeti, 1

i

Hlavn{ jeho s

i

p

^)

se

ne

aby vichni

usilovani jest,

pri

vi

zunvosti

lide

peneiti

zakada bezpenost Pri velikem kvaeni

a tak

byli,

svou a trunu sveho na penezich.

oposice,

vysoce postavenych

poctivostech

krat

svym ministrem Guizotem.^)

jeho vladou spokojeni

V zemi,

kratiho a vy-

nic

se

ze tam posud \iadne

pri

velikych

ouredniku

ne-

zvitezila

posud vdycl
ve Svycarech, ve Spaneh'ch

vude

se jevi jeden

vlady Ludvika Filipa, jenjest: dojiti

se

smer

sveho cile

zachovanim slunosti. ')

0'Connel f 1847. Filip I. Orleansky 1S30— 1848.

^ Ludvik ^)

statmk, r.

Francois Pierre Guillaume zi!

od

r.

1787—1874. Od

1848 byl ministiem zahranin^^ch

ministerstva.

Guizot, dejepisec francouzsky a

28.

hjna

r.

1840

zaleitostf

a

do

23.

a skutenoii

unora hlavou

;

231

Pfehled zaleitosti evropejskych.

p

y uvreny jsou nyni neobyejnymi zmatky a neporadky dvorskymi do zych okolnostf. Jedno ministerstvo vstupuje a pada za druhym a aste meneni ministru ji ve Spanelich tak zevednelo, ze si nyni an e

1

adny nevimne.

Kralovna matka C h r s t n a monosti o sebe a svou rodinu se postarati na outraty zemske a pomaha rozmnoovati bidu a zmatek. Kralovna mlada. panujici Isabella*) jest trtina na vechny strany klacena. Za asu povesttoho ani

snai

te

se

nych satku, ktere provedla

panely

i

i

dle

politika

anglicke,

proti

francouzska pro svuj uitek

hrozila vojna

evropejska,

tenkrate tak na sebe obracely pozornost

a

ve-

obecnou jako nyni Ylachy a Svycarsko.

Portugalsko

vezi

v

dluzich,

ruznicich

v

a

V nepofadcfch.

vycary odbyy nedavno nebezpenou valku obiinskou mezi dvema zcela sobe odpornyma stranama smer vi'tezne strany jest obnoviti zfizeni spolku Svycarskeho, aby toti jednot!ive mae kantony (kraje) posud skoro samostatne oueji se vespolek spojily a tak aby vy carsko nabyo veti moci. V Belgii

panuje nyni ouplne strana

druia strana drive tam nesmirne jednim razem vechnu byvalou

Take v

Hollandsku

mocna

a

a

nyni

silu.

proti

vemu

stao nedavno vfeleji ouastenstvi v linuti.

liberalni,

ztratila

obyeji na-

politice a

iveji

eh nasta od vyvoleni papee Pia IX.'*) Tento dobrotivy panovnik zcela novy a jiny ivot.

Ve V

i

1833—1868.

')

Isabella

2)

Pius IX. (1846—1878).

II.

Kare

232

presveden

vasnych

ze zrizeni zemi jeho velmi potrebuje

jsa,

poal ihned tyto opra\y lu-adeti, maje svem velkovevodu Toskanskeho ') a

oprav,

brzy po boku pozdeji italsko

i

Harlicek:

i

Mylenka

Sardinskeho.-)

krale

narodnosti

vznikla a upevnila se v myslich

velmi rychle

Italie, a akoli v^etina muu mirnych uznava, ze jenom na ceste pokoje, tichych oprav, SYornosti mezi vladami a obany pro Vlachy tak zanedbavane prave baho vzniknouti mue: pfece jest dosti prudkych a nedokavych hlav, kteri nespokojeni jsouce s tou mirnou ale jistou cestou, radeji by hned a to treba nasilne vechno zmenili. Tito nyni zvlate Piu IX. velice obteuji kroky k dalim opravam.

obyvatelstva

—

vekere

V Neapolsku vdy

panuje jakasi neduvera, a o

a-

maych vetich nepokojich slychati. Umrti M. vevodkyne Parmenske ^) jete vice zapletlo stav veci italskych, a mue se ffci, ze cela Evropa

stych J.

i

C.

nedokave oekava,

nyni

k

jakemu

konci

piijdou

Vlachove se svymi opravami.

Recko

posud jete

postonava na hluboce za-

kofenelou chybu svou, na nevzdelanost, a

pfi

vi

svo-

bode zrizeni zemskeho nepovzneslo se pro ustavine neporadky k nejakemu patrnejimu zvelebeni. Take jest Recko snad nejpatrneji ze vech ostatnich zemi evropejskych ktere

se

tam

hrikou diplomatu

vdy

mezi

velikych

sebou o moc

potykaj i.

')

Leopold

II.

(1824—1859.)

^ Kare Albert (1831 ^ Marie Ludovika f

— 1849). !"• prosince

1847.

mocnosti,

nad Reckem

233

Pfehled zaleitosti evropejskych.

V Turcich

poali poledni dva spusoby evropejske, posud ale

uvadeti

panovnici

vdy

^)

jenom

lupiny techto spusobu, jadro zustalo posud zcela staroturecke, az na tu okolnost, ze ji kresfane od muhamedanu zjevne a zakonne utiskovani byti nemaji, co vak jest vice nasledkem slabosti turecko fie proti ostatnim kresfansk^m mocnostem Evropejskym, ne ovoce mravni a lidske vzdelanosti Turku. V S r b s k u, v M u 1 a n e c h, v e V a a s ku vidime podivnou michaninu samostatnosti a odvislost od sutana mue se rfci, Srbsko jest ze vech 1

1

e

;

tech nejsamostatneji, nasledek to zachovalosti a sta-

tene myli tohoto slovanskeho kmene. V Srbsku vidime b^^stry pokrok a upfimne snaeni o dobre ustavy, pri

vi osobni svobode narodu

spatrujeme poradek;

kdeto jest v ostatnich dvou blie k Rusku leicich zemich vice jen zevnitfniho lesku. V Rusich snai se vlada nejvice o utueni sve Yojenske hmotne siy, o uvadeni fabrik, o poznenahle ochabnuti vech ostatnich slovanskych narodnosti a tudy pak o jednotvarnost vekere ohromne fie. Boj s podmanenymi ale po dlouhy as svou samostatnost a svobodu hajivimi narody nyni ji znamenite ochabl, a sil jejich ji ruskou zbrani skoro uplne zlomena jest. Samovladafstvi cisafovo") tui se tam vd3' vice, k emu smefuje usiIovani vlady o zrueni osobni poroby lidu. i

i

Ve ')

Svedsku

kral

^)

velmi

oblibeny

Mahmud (1S08— 18'9), 'Abd-ul-Medid (1839—1861).

O Mikula ^)

panuje

Otakar

I. I.

1825—1855.

1844— 1S59.

a

Kare Hav!iek

234

pracuje nyni o

:

Prehled zaleitosti evropejskych.

zmenach potrebnych ve

zrizeni

zem-

skem.

V Dansku neinecke

krajiny

spusobil}^ vlade v nejnovejich

asech

mnohe

nepfi-

Slesvicko-Holtynske

staemu

Danskem, jak yyhasnuti nynejiho Po kralovskeho viada preje. si rodu ') chti tyto krajiny jenom k nemeckemu Spolku naleeti a od Danska se odtrhnouti. YNemecku panovalo za polednich dob hlavne

jemnosti, protivice se

naboenske

spojeni

s

hnuti, od katolicko od protestanske cirkve poali se mnozi odtrhovati zakladajice mae cirkviky i

rozlinymi jmeny. Nejvice pozornosti na sebe Prusko a to hlavne svolanim veobecneho zemskeho snemu, co mnozi nazyvali konstituci. V celku vidime nyni v jinich zemich v Badensku, ve Wiirtenberku, v Bavonch veti pokroky ne v seYernich. Hlavni snaeni vech vzdelanych v Nemecku jest, aby Spolek nemecky -) vdy oueji se spojoval, aby pfestala dosavadni rozdilnost jednotlivych zemi, a nastaa jednota, im doufaji veti vahy v politice

pod

obratilo

evropske nabyti. ')

-')

vneji

i

Rod Oldenbursky a Conderburg-Gliickbursky. Tak zv. nemecky spolek byl zHzen roku 1815 »k udrzeni vnitrni

bezpenosti a

na uhajenf neodvislosti jednotlivych

Nemecky spolek ndilo spolkove shromadeni ve Frankfurte n. M. Staym pfedsedou jeho b}''! cisar rakousky. Ten ke spolku pfistoupil se vemi svj''mi zememi nemecko-rakouskymi a zememi koruny ceske. nemeckych

statu«.

16,

(PROHLASENI USTAVNOSTI).

(Pr;iske Noviny z 19. brezna

r.

184S

.

23. S. 89.)

Dne 15. brezna r. 1848 pod vlivem udalosti ve Francii pod vlivem hnuti revoluniho v Nemecku prohlaena bya V Rakousku konstituce. Prohlaeni konstituce mimo jine

a

byo pfedevim

spojeno se zruenim censury a se slibem brzkeho uvefejneni zakona tiskoveho. Yyznamnou uddlost tuto, o ni zprava do Prahy pfila k veeru dne 15. brezna r. 1848., tenafstvu svemu sdelil Kare Havliek hned V isle 22. »Praskycli Novin< ze dne 16. brezna r. 1848, otisknuY V cele listu (s. 85) tune telegrafickou zpravu dolou hr. Stadiona a na konci uvefejniv (s. 88) >Oznamenf« cis. kral. zemskeho presidia. Teprve vak v isle 23. ze dne 19. brezna r. 1848. s, 89. se Havliek o daru konstituce obirneji rozepsal.

Yichni

verni

Strune pfipominal

echove

toto:

jak v Praze tak na venkove

aby ke cti nove konstituce svoje nemecke firmy, tity a vyvesky zruili a eske si vyvesili, aby se tak s nami vnitrne zevnitme stal dustojna zm.ena. Vichni pravi vlastencove zvlate V Praze dbejte o to, aby take ti spolumetane, kterym snad tyto listy do rukou nepfijdou, o tomto napomenuti se dovedeli a brzy dle neho ucinili dokame svetu, se tuto napominaji,

i

;

ze

CechoY

hynuli

!

——

sice

dve

ste

let

spali

ale

—

nevy-

:

Kare Havliek:

236

Pfedele islo novin byo jen z asti bez censury vydano a toto jest prvni, ktere zcela svobodne dle sveho srdce pieme a vydavame. Pratele drazi! dobrodini tohoto dostao se nam jako ve snu, kterak budeme ui'vati sYobody, zvykli jsouce na uzdu censurni? Cela Evropa hledi nyni na nas, ukaeme-li se hodnf svobody, nebudem-li ui'vati svobody nerozumne ke zemu. Dokame, ze jsme byli ji davno pro duevni samostatnost dozrali, drme se vane, zmuile, aby snad zlomyslni nepratele svobody, kterych jest jiste veliky pocet, neukazovali s ousmechem zlostnym na nas,

e

svobody.

Mluvme

nejsme

hodni

pravdu,

pokud k prospechu

a

pime kady

zmuile

narodu,

jest

dle

sveho nejlepiho presvedeni, co mueme zodpovidat pfed Bohem, pfed dobrymi lidmi a pi^ed svym svedomim,

mluvme

pime

a

srdnate, ale

bojme

se

estneho lisudku

rozumnych a poctivych lidi. Tak obstojime beze vech zakonu a svobodny tisk posloui nam k zvelebeni vlasti, ne pak k roztrkam a ku potupe, jak by nepratele pokroku radi meli.

trestnich

Yybfdnuti Havlikovu, tykajicimu se firem a titku, nadobre porozumeno. Haviek proto lined dne 23. bfezna r. 1848 v Prazskyci Novinaci is. 24. S. 94 poda toto vysvtleni

byo vude

Firmy Nekteri nasi

a

t

i

t

y.

nemetf spoluobyvatele ekaji

jej nedelni eske noviny stranu znzovani

titu

a

vaka,

adne

napisu

se

lanku,

eskych

prinesly. Nebojte se, neni to

adna

nepi^atelstvi, neni to tak myleno, jak se

237

Prohlaeni ustavnosti.

treba na prvni pohled zda aneb

vykladati

mue.

Ze

spusob kramskych vyvesku a tabuli, dle neho by Praha do kofan nemeckym mestem byti musila, pfestane, se v tom rovnost uini, kdo by poch3'boval? Slunost tohp musi kady uznati. To se pomau, jak as a prostredky staf, samo sebou dosavadni

e

i

Nemec ze k tomu kady, Cech monosti prispeje, rad a ochotne, z lasky a etrnosti k svym spoluobanum. Kde pouhe jmeno je, nech si je da Cech esky, Nemec nemeck}^ napsati, udela,

a doufame,

podle

sve

kde Yicere udani stejnou slunosti

komu

to take

i

je,

nechf je

vude

v obojim jazyku,

To nebude ji

nenapadlo

;

sic

zejtra vecko, a niby musila cela Praha

—

a to na jednou krabati, malovati, psati a lakovati ale doufame, by sio zle a jsou take jine prace jete, bud se to pomau, vic a vice okazovati, vak ne na milove lokte; im kdo rozumneji a narodni rovnosti a svornosti milovneji, tim bud v tom pninliveji, aby jinym dobry pfiklad dal. Tak to je snad dobre ?

—

—

KOROUHEV

17 (Praski Noviny

V Praze stiha druhou,

nam

z

:9.

dne dej

brezna

r.

brezna

17.

NASE.

1848

23. S.

c.

1848.

Jedna udalost nikdo nevi,

se hrne za dejem,

pfinese budouci doba. Zapotrebi jest

nedajice se unesti valem novych

rozvaili

stav

svuj

nyneji,

veci',

89—90.)

ale,

co

abychom

pokojne a zmuile

abychom

se

ji

dfi^e a

as ohledli po ceste, kterou kraeti marne. V nyneji dob nevime nic, ne ze mam svobodutiska a dostaneme konstituci. Svoboda V

tisku

sama v sobe dokonao

jest

nejlepi

prostredek ke

vemu,

pravo,

nebof jest

kady mue smyleni

a pfesvedceni sve vefejne pronesti a dobra vec ziska si

Musime vdy s dobrym a uprimnym vena myli miti, ze kada spravedliva a

pruchod.

domim to poctiva

vlada v konstituni

jak tomu chce naród, a

zemi tak jednati musi,

ponevad jest mao kdy ouplna

SYornost v narodu, tedy

aspo musi

vlada jednati tak,

tomu chce veti dfl narodu. Kdo tedy pro mineni sve svobodnym tiskem do vekerych konin vlasti V novinach a jinymi spisj' rozneene vetsi ast narodu ziska: ten provede oumysl svuj. Prav^e proto jsme nazvali svobodu tisku prostredkem ke vemu ostatnimu.

jak

Kar! Havl{ek

Korouhev nase.

:

239

Konstituce je ale kulate slovo, ktere

samo

v sobe

jete neznamena nic dobreho.

Francouzove meli take do za krale Ludvika Filipa *) konstituci od r. 1830 r. 1848, a prece konene museli r. 1848 krale sveho s celou vladou ze zeme vyhnati. Nebof jim chytry i kral Ludvik Filip jenom zevnitrni formy svobody ne-

a

vechno

chaval, zatim ale

couzum mao

U

nas

ale

mueme,

tak uplatniti dovedl, ze Fran-

svoboda

prospivala

doufati

musime

take

a

jejich konstitunf.

presvedeni

byti

Ferdinand"), jen jest pan d o b r o v y a p o c t v y muz, nam vernym obyyatelum koruny eske skutene a uprfmne obmyli dati konstituni svobody a adouci opravy. Avak ze

J.

M. C. t

nas

kral

i

i

i pri nejlepf vuli mocnaf-oye neni vdj^jisto, ze dobra vec pruchodu najd, a jmenovit6 u nas ve Vidni, kdeto jete ze statniho stroje mnohe koleko, od by-

vale

zruene vlady

^)

zastrene,

vyato

byti musi,

dobre pujde, zvlate u nas ve Vidni

strój

sime, ze snad osob}^ mnohe,

ktere od

bati se

predelych

ne mufe-

dle

zeme ustanoveny jsou a posud mista sva dri. Yelike monosti sve k tomu smefovati budou,

aby

se ze stareho kv^asu

ditelu

nae

Proto musi byt

co

mona

nejvic zachovalo.

abychom

se mezi sebou o Yechno sjednotili, eho nam k opravdivemu narodnimu testi a k obnoveni stare eske slavy zapotrebi jest, a pak dbati musime, abychom v bratrske svornosti mezi sebou take skutene tak dlouho usi-

hlavni starost,

lovali a se poctive snaili, ')

Ludvik Filipp

2)

Ferdinand

I.

I.

a

si

vechno v3^dobudeme,

Orleansky 1830—1848.

Dobrotivy 1835=1848.

^ Vlada Metternichova.

Kare Havlicek:

240

eho nam zapotrebf. Az posud dokazali jsme skutene chvalitebnou svornost a proto se nam pri vech i

obtiznostech nepfizniye

ylad}'',

ve vsech narodnich za-

merech dosti dobre vedlo, take jsme vdy poznenahla ku predu kraeli, kdy nam okolnosti nedovoIovaly, lychle letet. Ovem jest vec prirozena, ze nyni mezi nami nastanou mnohe strany a roztrky pro smyleni, se pfi svobode v3'hnouti nelze ale prosim vas, bratfi milf, pro vsechno a ve jmenu vlasti nasi, abyste aspo tak dlouho se zaprenim vlastnich osobnich na-

emu

;

Yeobecnou svornost zachovali, a budeme mit Yechno to pojiteno, co nyni zde (ovem jen v kratkosti) yypotu a co povauju za nevyhnutelne poadavky pro baho naeho narodu a nasi zeme. hledu

Odtreni koruny eske, toti Cech, Moravy aSlezska odNemeckeho spolku.*) 1.

Spolek nemecky bez toho nyni dostane zcela jine

zfi-

nebudeme povinni k novemu spolku se pripojiti. Zvlate nyni, kdy cele Nemecko v nesmirnem kvaeni se nachazi, nejprimereneji doba jest pro nas, abychom se politickeho spolku zbavili, ktery nam nikdy k uitku neb}^ a byti nemue. Nas spolek jest ale Rakousko tu jsme se svymi slovanskymi bratry, s Iliry a Polaky pohromade, a zde budeme miti vdy prirozenou pfevahu, kdeto bychom ve spolku nemeckem jenom malinky privesek byli, ureny k zahynuti, k zaphweni od nemectva. Rakousko budi zcela samostatne, zcela neodvisle, mocne cisarstvi: zeni a

:

V

nem dojdeme my Slovane konene •')

Viz

str.

234.

slavy

;

v

titule

Korouhev nase.

cfsare

naeho

jest

sedm

241

kralovstvi sIovanskych,^)

a

krome toho Uhry, ve kterych jsou Slovanu ^/g Samostatnost ouplna bya by pro nas Cechy za nynejich asu, kde same nesmirne fie v Evrope povstaly, jenom hole netesti, byli bychom predne vdy jen mocnarstvi slabounke od jin\'ch odvisle, a k tomu !

nae

narodnost

vdy

v nejvetsi nebezpenosti.

koruna eska velike samostat-

co zvlatni

poivati

Takto

mueme

v Rakousich

ale ve spojeni s jinymi Sloyan}'

zarove velikych vyhod a uitku velikeho naeho statu. Tedy upnmne a srdecne dbejte o vznik Posud ovsem nemelo slovo Rakouskeho cisarstvi nosti,

a

I

»Rakousy<

adneho

nas

pro

mileho

zvuku,

adne

sympathie; ba spfe nenavist a mrzutost v nas pusobilo

bya

toho

ale

;

nae

vinna stara

patna

vlada,

utiskovala ne sice zjevne

narodnosti

ktera

ale tajne,

ktera nas v tuhe, nizke, dustojnosti vzdelancu

nehodne

poddanosti a kazni drela, neprejic nam adnych slasti dobre zfizeneho statu. Nynf, kdy nam svoboda na-

nabudeme vice pntulnosti k cisarstvi svemu, o kterem bychom si ale k jeho vlastnimu prospechu prali, aby j n e j m e n o pfijalo, na dosavadnim Ipi rozline 2001ete hrichJ^ (Jmeno Rakouskeho cisarstvi beztoho jest z Napoleonskych asu).^) 2. Zarove ale o to se pevne ujmouti musime, aby koruna nae (Cechy, Morava, Slezsko) v cisafstvi staa, bohda brzy

i

Rakouskem ouplne administrativn{ samostat')

Kral esky, dalmatsky, chorvatsky, slavonsky, halicsk3% vladi-

mefsky a

ilyrsky.

^11. srpna

r.

1804 cisaf nemecky Frantiek

II.

pHjal nazev

dedicneho cisafe rakouskeho. Havli6ek

:

Politicke spisy

I.

jg

Kare Havliek:

242

nosti uivala, lemu

a

svou

snem

svuj zvlastni cisarstvi

jednu

zvlatni

konstituci,

Bez toho neni

mela.

konstituci

dati,

mona

a proto

ce-

nadeji

marne, ze Cechove. Poaci, Ilirove, Uhrove, \'lacnove,

Nemci a kady naród svou zvlatni konstituci dostane, aby uivati mohl pfi snemich sveho narodniho jazyka, kterak b}'' se pri veobecnem sneme vech techto narodu jednao ? Jiste jsme presvedeni, ze by

dny bud

z nich

ciziho

jazyka

neuival

rad

A

!

kdy kady doma svym panem

nejlepe,

proto

zustane,

udri se potrebna svornost a vzajemna naVe vyssi sprave zemske ovsem musi byt Yechny zeme nejak sestredeny jakym spusobem se to stati ma, zanechame rozhodnuti zkuenym diplomatum. Co se rovnosti obou jazyku eskeho nemeckeho ve kolach tyce, nesmime tomu tak rozV ouradech umeti, jakobychom chteli jen rovnost nejakou z m ibez rovnosti d u s t o j n e nesmime se nyni spoo st tak jedine

klonnost.

:

i

i

i

1

:

e

nezapominejme, take posud bya na ouplna rovnost obou jazyku pfed zakonem *) papire, jak jsme se ale my Cechove pri tom meli, vime kady dobre.-) A proto nyni, pokud elezo hiorouci jest, kovejme: kady Cech jest nynf v te to z radce sveho narodu, ktery pevne neneprijimejte nic od oui-adu stoji na svem jazyku vude nemeckeho (ylaste take od krajskych), aby se ti pakojiti.

Bratri,

—

dob

;

')

Sr.

poznamku na

str.

47.

^ [Redakce techto listu ma mnohe lanky, ve kterych jsme na rovnosti te

To bya

rovnost

!]

trpke zkuenosti, stali,

censura

e

nam

vytrhovala

!

!

Korouhey nae.

nove pohodlnf,

kteri

V tomto ohledu

vyhoveti,

sveho

jazyka

pravopis

posud

asu

243

nemeli

mermomocf

materskeho,

ktery

za pecen chleba zradne prodali.

chv-ili

zakonum nauit

musili

a

Haba

po tu

Cechu

Neuivejte nyni v teto dob pfechodu nikd\^ a nikde jazyka nemeckeho, kde toho neni nevyhnutelna potreba, sice se dostane nasi ubohe matertine, pomin doba tato, opet nfzke a opo-

vude Cechem

ktery neni

!

a

vrene stanovite

!

nyni jest poledni jete doba,

ve

mue, pntel nebo nepritel naPosavad jste se panove nasi nikdy nepriznivc narodu svemu a jeho narodnosti,

rodu sveho ukazali

dreli jste

s

!

dokazati

ktere

jste,

predelle

eska

Slechto

jsi-li

!

s

potlaovateli sve vlastni krve, zapominali

ze jest

oukol velikeho rytire dreti

utlaenym

a proto netloukly nase srdce pro vas,

proto jste byli slabi, proto jste b3ii utlaeni od

bi^iro-

Predevim oekava od vas naród, abyste ouradnikum svym na eskj^cn panstvich h n e d nyni naridili, by vechno po esku vedli, ab3'ste vude, kam kratie.

vplyv

va

saha, dbali o dustojnost a velebnost jazyka

eskeho, hodni jsouce svych slovutnych predku. Oznamujeme tuto zarore, ze se tyto dni bud V Praze podpisovat zadost k vys. slav. Panum Stavum kralovstvi eskeho, aby hned n^^ni na svem divadle tyrykrat za tyden esky a trik rat

nemecky hned sami

hrati poruili.^j

uiniti,

To mohou

pani Stavove

na dukaz sve lasky k narodnosti,

') Na divadle stavovskem cesky hralo se tehdy jen v nedeli a ve svatek odpoledne. (Ladeck\^: Pnspevk\' k dejinam eskeho

.divadla.

V

Prazc 1895.

10.)

16"

:

Kare Harhcek:

244

jsout neobmezeni majetnici sveho divadl«, a

zarove pro sebe nejlepi prileitost zpusobem v jazj^ku narodnfm.

cviiti se

nabudou

pnjemnym

tak, aby vechna vechny vefejne napisy take eske byy, aby vechno v novinach take po esku oznamovalo

Rovnost V oufadech rozumi se take

ohlaeni, se

adame

aby nyni, kdeto nepochybne velika shaka po vysvedenich z etiny nastan, prisne se nebof nam pfi tom ode vech profesoru pokraovalo jest dobre znamo, ze posavad mnohy dosta z pouhe zdvorilosti vysvedeni, ktery nic neumel. Pani profeatd.

take,

;

mat

sorove,

nyni velikou

moc

odpovidanf,

a velike

mam

est oznamiti, ze my verne budeme a pady takove ohlaovati, kd^^ nekdo nezaslouene vysvedeni dostane. Nerate zaa

zarove

prava sveho

uivati

pominati, ze jest v tomto padu velmi lehko dokazati,. ze nezaslouene jest V3^svedeni'.

Rovnost ve kolach nesmime take rozumeti v ten aby snad jen eske gramatice se vyuovalo nybr predevim vyfknuta budi zasada, ze nikdo do yyfch kol (do gymnasii) pfistupu nema, kdo neumi esky nemecky, a na gymnasiich ve v'ysich kolach mue se pak esky nemecky prednaseti. Proto ale nemeckych eske norse musi zaloiti v krajinach malky, aby nasim krajanum nemeckym pfileitost dana smysl,

i

i

i

bya

uiti se esky. 4.

Co

se

snemu zemskeho

tyce,

nevime arci nynf, presvedeni jsme,

jakou obmyleji uiniti zmenu, ale ze ta stfedoveka stavovska representace Maji-li byt

skuteni

s

ta v o v

e,

at

pfestati musi.

jsou ze

a nejen lechta, knestvo a mesfanstvo.

vech

My

stavu

myslime,.

:

Korouhev nae.

poradach velikych stavu

ze

prednesl, co

veobecnem dobru zemskem

o

pri

245

aby

pritomni byti maji,

mu

zapotrebi,

umeti musi. Zvlate lechta

emu kady nemue

miti

lide

kady sam

sam arc rozna budoucim

snemu, ma-li byt konstituce dobra, veti vahy a vetiho hlasu, ne jest pfimefeno velikosti nemoviteho jejiho jmeni, a ostatni stavove musi k nf tez v po-

dobnem pomeru

stati.

K asti lanku »Korouhev eska« dal Havliek hned V nasledujicim isle Praskych Novin (z 23. bfezna r. 1848 c. 24 S. 94) toto opraveni a doplneni Strany divadla. 56

nam

^by

se

hralo,

ve predelem

Litujeme nemily omyl, ktery

isle novin prihodil,

myslny

vysvetli

demu

povedomo

si

sam

omyl,

nebof ka-

e se tydne osmkrat

a ne sedm-

jiste

jest,

tento

krat hraje. Litovali jsme tohoto omylu,

nasi

ze -misto,

tyrykrat eskyact3'rykratnemecky yytiteno jest nemecky tri krat. Kady dobro-

vuli a

proti

naemu oumyslu

e

ktery se proti

v tisku

pi-ihodil,

nam jej mnozi tak vykladali, jako bychom Cechove ji nyni hned z mezi rovnosti vystupovali, a proto snad mnozi proti nam v teto veci oustne horlili. Kdy ale nyni oumysl svuj v teto zaleitosti lepe vysvetlime, nepochybujeme, adost tato od sl. panu vyplnena vys. Stavu skutene bud. Myslime toti, aby se v nedeli odpoledne jako posud esky hralo pro onu ast obyvatelstva naeho, ktere veerni <doba neprileita jest. Pak se jednou za tyden m^ue lim vice,

my

e

Kare Havhek; Korouhev nae.

246

eska

davat

do

zpevohra,

tak dobre choditi

esky

Ictere

nerozumejic?

mohou, jako do vlaske

a

do ne-

mecke, dvakrat za tyden hralo by se eske drama veselohra. Takovym zpusobem by ovem meli nemeti obyvateIe pro sebe pet predstaveni tydne a to myslim, e neni nemona vyminka. Co se ostatne

neb

strany nedostatku herectva namita, statne;

znamot',

ze

zhola jest nepod-

mueme kadou

chvili

za dobre

eskou vybornou zpevohru setemite vyminkami najd se eske drama a

slovo a trochu penez staviti,

s

veselohra.

Kdy

nynf za darmo jsme

obstojnou hereckou spolecnost,

')

si

podar

yj^dreli dosti se

to zajiste

mnohem lepe. Taeme se, jake by bya nyneji nemecke divadlo V3^s. slav, panu Stavu eskych,. kdyby take hercove adne piaty nedostavali, jako posud u eskeho, nybr jenom pouhe dobroinnosti obe-

za dobre piaty

censtva odevzdani byli

')

noc

r.

?

V stavovskem divadle za reditelstvi Hoffmannova od velikobyy pestovany ceske hry pod vedeniin J. K. Tyla.

1846

Tyl jsa

dramaturgem

ceskych

predstaveni,

ceska dramata puvodni a opatfoval

Pnspevky k dejinam eskeho

mu

divadla.

V

dodaval

Hofl'mannovi

ceske pfeklady. (Ladecky Praze,

1895,

10.)

J.^

:

18.

SLOVO K CTENARSTYU.

(Praske Noviny

z 4.

dubna

r.

1848.

cis.

28. Str.

114.)

Dne 4. dubna r. 1848 pfestal byti Kare Havliek redaktorem »Praskych Novin« a »Vely«. Vzdal se redakce proto, ponevad za slibu konstituce » Praske Noviny« mely k tomu byti ustanoveny, aby ve smyslu vlady »psaly a ji zastavaly«. Havliek pozoroval, ze nazory vlady nekryji se s ndzory jeho, a proto nejen redakce se vzdal, ale stara se o zaoeni dustojneho eskho nrodu asopisu. Dobr^ i

pntel Havlikuv Yojtech hr. Deym ze Stfitze (nar. r. 1812), pfed r. 1848 ji vefejne inny v Prflmyslove Jednote a r. 1848 na ruchu eskem liast berouci, snahy Havlikovy podporoval tim, ze slibil pfevziti nakladatelstvi noveho listu nechavaje pfi tom Havlikovi pfi redigovani asopisu liplnou neodvislost. Novy asopis nazyval se >Narodni Ncviny«, a prvni jeho islo vysIo dne 5. dubna r. 1848. Den pfed tim se rozlouil Havlfek s tenafi >Praskych Novin« takto

S dnenim dnem dokonil jsem povolani sve

koto

redaktor a z velike asti

Prevzal jsem tyto noviny

nostech,

a

usilim

mnohym

a

podarilo

se

r.

i

1846

mi za

ja-

spisoyatel techto listu. jiste

tato

ve

dve

zych

leta

okol-

mnohym

utrpenim zjinaiti stav naich jedi-

nych novin. Stav nas jakoto redaktoru

a spisovatelu

Kare

248

Havh'cek:

asopisu byl pfealostny, ani pomysliti

listy zajiste

mrzutosti i

s

jinymi

stao,

a obecenstvo si

nemohlo, co

jak z\iate

nerozumnymi

s

lidmi,

itajici

kade

to

nekterymi oufady,

ne

se

nae islo tak

pekne vytitene

tenafstvu do rukou dostao. obecenstvu vaenemu,

Dekuji

veti podporou poinani meho, za

ktereto

upnmne

bj^lo

nej-

ouastenstvi,

spolupracovnikum svym

na roli vlastenecke, spisovatelum naim, ktefi pomahali zvednouti ducha narodu naeho. Nebyl bych zajiste ustoupil od redakce Praskych Novin a Vely, kdyb}' neb}^!}^ nastoupily tak r^Thle onj^ zmeny bahe v zemi nasi, ku kterym jsem sice v asopisech svych vdy d e m o n o sti smefoval, ktere jsem ale jako mnozi jini se mnou jete do dalsi budoucnosti kladl. Casy nas pfekv^apily, ale nedali jsme se omraiti neoekavanym testim V nejvetim prekvapeni prece musfme pevnym zrakem nahlieti do budoucnosti a na novych shodnejich cestach rychym krokem kraeti k oslaveni a zvelebeni dekuji

tez

i

1

:

vlasti sve a

narodu.

Uzna jsem meli nyni,

za nevyhnutenou potfebu,

kdeto svobodne

tostech jednati a psati

abychom

o svych domacich zalei-

mueme, krome Pras
Novin,

vdy

na est et do najmu (pachtu) se davaji zarove s nemeckymi, abychom meli nyni take jine zcea neodvisle noviny poiticke, ktereto by samostatne stay, dustojnosti jak zev'nitfni tak vnitfni ostatnim nemeckym novinam se vyrovnay, ktere jsou jmeni vlady a od ni

a ve

vem

zastaval\'

naród nas eskoslovansky. Hned

jak nastaa konstituce a svoboda tisku,

byo

toto prvni

moje mj^lenka, a stateny nas hrabe \'ojtech

Deym

249

Slovo k ctenafstYu.

jednatel PrumysIove jednoty a nyneji obyvatelstva Praskeho velikych zavyboru pfednosta

jento ji co

lub

o

zaleitosti

vlastenecke

si

vydobyl,

dopomohl budou vy-

mylence me ke skutenosti. Od zejtri jeho nakadem a mou spravou a redakci »Narodnfch ceske noviny pod jmenem velike Nov!n«, o kterychto zevrubneji ohlaeni postaveno teto

chazeti

:

jest V

Oznamovatel k tomuto isu.')

Pfestupuje tedy s innosti svou na jine pole, doufam, ze narodu

ne

svemu v novem postaveni

platneji

poslouim

dosavade. K. Havlicek, odstupujici redaktor.

')

Oznamovatel Praskych Novin fs.

28. z 4.

dubna 184S.

19.

DOMACI ZALEZITOSTI.

tykajici se obyvatelstva eskeho v Rakousku Havliek v rubrice zvane >Domaci zleitosti*. Tuto ast sveho listu vyploval skorem Havliek sam.

Zpravy

pfinasel

ROK a)

(Praske Noviny

z

18.

1846. ledna

r.

1S46.

.

6.

S.

21.)

podavaji obirnou zpravu na rozlinych panstvich slezskych. UiteIove a uitelV horach moravskych kyne nejvice pochazeji ze koly Adrsbaske, a na utraty jednotlivych vrchnosti tam posiani a take nastroje odtud zaopatfeny byy. Chvalitebna jest pee, s kterou se lechetni lidumilove o zlepeni stavu zchudlych skrze fabriky a jine okolnosti platenniku a pradcu v horach Ceskomoravskych zasazuji, to jako vechno, co se u nas k zvelebeni prumyslu deje, velikeho uznani zasluhuje. Zapominati vak nesmime, ze jsou prumysl

Brnenske Noviny

o

zavedeni

kol

cis. 11.')

pradelnich i

i

a fabriky k ')

S.

dobremu stavu zeme

Mahrisch-Standische Brunner Zeitung

59—60.

sice nevyhnutelny,, 11.

ledna 1846, Nro

U.

Domaci

avak

bohatstvi a jine

na

jen

as

j

z

sousedni zeme

jine

vyhody z nich vyplyvajici vdy Dnes pone nejaka nova ni je ohromny; zejtra vak

a nejiste jsou.

vydelek

fabrikace,

251

zalezitosti.

take

zavedou,

ji

vdy

Jedine hospodarstvi je vec solidni,

pena. Nepochopuji proc

a je

po

vem.

trvajici,

bez-

se ve vlasti nasi tak urodne,

posavad o zlepieni hospodarstvf a rolnictvi tak mao starame (aspo mnohem mene ne o prumysl), kdeto by prece pri dobre vedenem rolnictvi zeme nae jete snad o polovici lidu vice uiviti mohla. Sila zeme zaloena na rolnictvi vdy spoi'va pevneji ne na fabri-

kdy neslune rozmnoeny budou, poet n as t a vaj c fch ebraku Krome toho zapomenouti nesmime,

kach, skrze ktere se,

jenom

veliky

f

V zemi zahnfzdf, ze

skrze

se

uvadi, proto

Yemone

hojne

e

take nemravnost

fabriky

zvetenem potu

se pri

odbyt vyhledavati

a tudy

a luxus

fabrikatu take bucf laci bucf

lid

jinak k nepotrebnemu vydani zavadeti musi.

— \'echno

zde reene nebudi ostatne na ujmu prumyslu a fabrik, kterych potrebu a vyhody dobre znanie

jenom

zda,

se

ji

protoe v m.óde

ina, veci

ze

a jmenovite

Bojime

se,

ab}^

na

prumyslnictvi

tuze

rolnictvi

z toho

pro

nam po-

ze se pri tom na jine

a

jest,

tolik se

pfehaneti

:

may

ohled ber.

zem skoda casem nepo-

Ystala.

bj

(Prask Xoviny

z

18.

ledna

r.

1846.

c.

6.

S. 22.)

Dr. F. A. Brauner (viz str. 157.) zaznamenal v pametni knize o vzniku Besedy Metanske toto: »Cit narodnosti, po skonenych valkach naeho veku u narodu stfedoevropskych znovu vzbuzeny, u nas Cechu, naposled i

a

:

Kare

252

Havlicek:

ivot obansky pronikati poal nejprve v dosti skrovnem potu uenj-ch pestitelu vd a umeni a v duchovenstvu, od tch pak v srdce a jadro ndroda, v stav mesfansky, pfesel. Po tolika boufich, navalech a velkych nesndzich, jeto obyejne, ne-li zahynuti dosti mocnych a velkych narodu, alespo liplny pfevrat jich ivota a narodnosti, procitna,

;

nejprve

v hlavnich

mestech

nae

a sidlech

jejich

za nasledky

svem puvodnim razu slovanskem. Ona nekdejsi matka vzneenych myslenek a skvelych inu naroda eskeho po 2001etem spanku opet mivaly,

zustala

staroslayna Praha pfi

svoje luno yysledkum yzdelanosti novejsi'ch dob, opet pfijala novorozence eske narodnosti k prsoum svym, aby noYou rodinu zas mnoiti poala a odchovala ji ku kondni ctnosti obanskych, ku pestovani umeni. ved a prumyslu, k mocne podpor cirkve a trunu. Yysledkem ivota toho v praskem met'anstvu byo toueni po yzajemnem poznani se, po spolenem obcovani a rozmlouvani o zaleitostech narodnich, obanskych i soukromych jednotlivych stava. Jelikoz takove spojeni pnbh'eni se nikterak povzniknouti nemohlo, le spojenymi silami a odvrenim pfedsudka ohledu osobnich a malichernych rozdilu V obanskem poYolani, zjevila se v mefanstvu zdej§im myslenka, zaraziti spolek vem tffdam met'anstva osobam vzdlanym ostatnich stavfi pfistupny k spolene i zdbav a spou ku yzdelani ducha, pod nazvem sMestanske Besedy«. adost o poyoleni tohoto toyarystya dne 12. listopadu 1844 zhotoyend a od 30 mesfanu podepsana, dne 20. listooteyfela

i

i

padu 1844 is. 68.240 ku zadana

MSfane

sl.

c. kral.

fizeni

zemskemu

magistratu s tou adosti podporovati neopominul. Tu »Spojiti se s nkterym z ozbrojenych sbor take sye schuzky a besedy maji.«

uchylili

se

aby obanskou zaleitost

vak

yys.

jest.

jim

radno

:

mefanskych, jen

k

sl.

tu

Yys. sl. c. kral. fizeni zemske pak dekretem od 28. listopadu 1844 is. 68.240 adost tu magistratu praskemu k zufadoydni podao, nae Magistrat nalezem od 19. pro-

.

25?

Dom-:;' zaleitosti.

1844 is. 64.317 Yj-rok uinil, ze povoleni zadano V moci sve nema, proe adost ze zavrhnouti musi. Nicmene neoekavanym vysledkem timto nedal se onen skrovny spolek met'anstva, jento se o vec s poatku byl zasadil, ve svem snaeni zastraiti, ano opet novou adost sice

dati

zhotoviv, 21.

zada

ledna

1845.

ji

od fs.

vice 90 metanu podepsanou dne 4121 k vys. sl. c kral. fizeni zem-

skemu.

Ohledem adosti te byl tazan Magistrat o sve mfneni dekretem vys. sl. c. kral. fizeni zemskeho od 1 8. ervence 1S45 is 28.682 zaraeni jNIetansk Besedy povoleno, a dekret ten vynosem praskeho Magistratu od 4 srpna 1845 is. 39 949 pol. met'anstvu ozndmen jest. Dne 12. fijna 1845 selo se 31 met'anu, ji adost tu byli podepsali a zYolili Y^bor k zaraeni tohoto ustavu, sestavajicf z 11 lenu V§ichni zvoIeni to pfijali a dne 27. fijna 1845 drelo se a

.

.

v nem zvolen jest vemi hlasy za pfedsedu pan Dr. Jos. Fri, za nmestnika pan Prokop Richter, ji oba ZYoleni to pfijali« (Schwarz F. V. Pamatnik Besedy jNIetanske v Praze na oslavu padesatilete innosti spolku 1845 6—1895-6. V Praze 1896. 1 2.) Ukoi zvoleneho yyboru by yykonati pnpravne prace k innosti spolkove, pfedevim mel se starati o pnhodne misto pro Besedu, mel ziskavati spolku lenstvo a opraviti stanovy. Haylfek lanky ve svych novinach snahu v^boru vemone podporovaI. Kdy bliila se doba zahajeni innosti spolkove (dne 31. ledna r. 1846) napsal lanek o kolu a prvni zasedani vyboru,

:

—

cilech

—

Mefanske besedy.

otevreni nove zrizene metanskebesedy ji rychym krokem. Nikdy bychom si odpustiti nemohli, kdyby se v techto listach o tak duleite veci adne zminky nestaJo. Prave take nynf zrizuji si ve Vratislavi mefane resourci, a asopisy nemecke ji dosti hluku o tom predbene nadelaly akoli jete tak. pevneho zakadu nema jako nae.

Doba

blizi

se

:

:

Karci Havliek

254

Velika

cast zajiste

povauje

co institut pro pouhe vyraeni

pokrok,

innost,

zkvetani'

nastavajici b e s e d u

avak muove,

:

zeme

a

muu

kten

podobne pravych maji, neuinili by

hodne pfedmety pfed oima pouhe vyraeni tak velike pnpravy. A pro takove mue, kten zabavu bez uitku nemiluji, jiste ma nastavajfci beseda jiny, veti, abych smel rici, estnejsi uel. Yymena mylenek, porady ve vem tykajicim

jiste

pro

rozdrobenych

pusobeni spose rozlinych posud od sebe vzdalenych stavu, pestovani praveho spoleenskeho ducha atd. to jest ovoce majici vzrusti se ivnosii,

spojeni

lene k prospechu

jednotlivcu,

sil,

sblieni

a

:

z

mefanske besedy.

Vzdelani,

a vubec inteligence vladne

mefanskemu jest veho

on

vedy, umeni, prum3^sl

za naich

stavu musi se ta

est

asu

vzdati,

toho pestovateIem, ze stavu

svetem,

a

ze hlavne

mefanskeho

novejich asech skoro vichni rozirovatele Nesmime si vak snad z marnosti tajiti duleitou pravdu, ze jsme posavad za jinymi narody tuze zpatky zustavali poznani nedustatku ji jest hlavni krok k napraveni. Hlavni pfiina teto nedospelosti nenijina, ne neprocitlost narodniho ducha, ze jsme sami posud nevedeli, jsme-H Cesi nebo nic. Af si mluvi kdo chce co chce, ale est zustane vdy silnou pakou h3>bajici svetem a lidmi Yelka ast nejkrasnejich inu, ktere historie zna, nestala se z jine pohnutky ne pro est narodu a narodove, ktefi posud nejyzdelaneji jsou, Angliane, Francouzi dri se vdy hrde sve narodnosti. Zadny Anglian, adny Francouz nebude se stydet za svou i^e. Jindy umirali muove pro est, pro baho sveho narodu my vak z tete priiny budeme iti a pracovati. poYStali V

Yzdelani u intehgence.

:

!

:

:

Domac!

mue

Mefanska beseda

velikeho

zeni ohniskem

spodarskeho,

255

zaleitosti.

se

stat pfi

dobrem

\'zdelani prum3'sloveho,

estetickeho

i

vedeckeho

:

zri-

ho-

konversace

sjednotlivci vynikajicimi v jednotlivych odvetvich nauk.

knih nemine se pak dobre zrizend itarna asopisu rozireni inteligence a skrze dobreho uele, toti jiste ni zlepeni' stavu. Nesmfme zapomenout, ze za nynejsich asu jenom cvienost mefanu vanosti dodava, a zarov'e nemajetnemu k jmenf pomaha, a bohatemu zamonost udruje a zvetsuje. Penize sice svetem vladnou, ale rozum vladne penezi, Ukoi mefanske besedj^jestpredeyfm ireni yedomosti, a k tomu uelu se adnych vyioh etfiti nema: ponevad se kady takovy nakad mnohonasobne nahradi. Co se obcovani spoleenskeho dotye, Yybrala si i

m.

efanska beseda

Syornost,

krasne

heslo

dve hyezd}', bez kterych v

nosti brzy neporadek a temnota vznika.

Rovnost

a

kade spoleO rovnost je

snadneji; vichni oudove jsou mesfane, nekteri bohati,

zkuenejsi a vak prece mesfane vichni, kde nepodliza a adny se neyypina, musi byt rovnost Druha, svornost ji mnohem rideji se vydan, a spolenost, ktera ji udreti dovedla, patrne ji dokazala, zasluhuje byt spolenosti. Snaet mineni jinych a nevnucovat jinemu sve, jest zakad cvienej{,

Praane vichni

dny

;

!

e

s\'ornosti,

Yzdelaneho

a

snaeliv'0st

loveka.

je

znamka kadeho

hlavnf

Uplne provedeni

tohoto

hesla

pfejeme srdene nastavajfci besede tim jenom ubezpei se stale, pevne jeji trvani a skrze to vdy blae:

neji vzkvetani nasi 'Vlasti.

stare

Prahy a zvelebeni vekere

256

c)

(Praske Noviny

Zpravy, tykaji se

—

z 22. ledna

1846.

je asopisy Moravske arci

s

—

vyjimkami

c.

7.

s 25.)

a Slezske podavajf,

docela jen divadla.

jen jako obyejny vyjev z Vidne neb do Vidne nasi zemi se zablyskne, pise obyejnou

Jen nektary umelec,

zmeni. Jakoby tenafum listu techto tak naramne duleite byo, zda-li p. N. neb sl. T. v Brne^ Holomouci neb Opave zpivali, dnes ochrapteli, a predevirem se libili Co jsou tyto prfpadnosti tak znamenite, aby na pf. pozornost tenafe nektereho journalu ve Vidni, jen kadou chvili poinani chvalitebne vytenych duchu pozorovati mue, nevyhnutelne na se obratily? Aneb se u nas docela nic nedeje, co by Yseobecneho povimnuti zaslouilo ? Tak pravi „ Moravia", a shodujem se uplne s tfmto minenim. Zvlaste Videske asopisy v tom ohledu k politovani jsou, yetf ast nejak

!

mista

sami

V nich zaujimaji

O yanych,

atd,

pro celou

herci,

herkyne,

umelci

zem opravdu uitenych

vecech zndka se jen co pronese.

d) (Praske Noviny z

5,.

bfezna 1846.

.

19.

S.

75

— 76.)

«

Podivili

jsme

se,

kterak Augsbursko

Noviny, jinak prece povalive, umistiti

mohly lanek

o Slovanech.

z

Veobecne

v pnloze 58

')

letoni

Prahy zasiany o Nemcich a

Spisovatel

toho

lanku za

prileitosti

jmenu nemecke narodnosti na nas Cechy narika, jakoto na utiskovatele Nemcu, tak se o budouci nemecky ivot otevfeni

')

mefanske besedy

tak alostne ve

Prag, 17. Febr. (Die Deutschen

und

die Slaven.) Beilage zur

Aligemeinen Zeitung. 27. Februar 1846. Nr. 58.

S.

462.

!

Domaci

V Cechach

pomoc

boji,

proti

a tak uzkostne

257

ostatni

Nemecko na

nam ubohym utiskovateIum Nemecke

narodnosti vola:

ze se

nad miru smati musi.

smichem

zaleitosti.

odbyh,

byli

I

kady znatel naich okolnosti my bychom ho jenom pouhym

kdyby v lanku tomto nektere takovem spu-

sproste, sobecke a velmi nadute veci v

sobu

ze

nestali,

odpovedi

z nasi

»Vlade ze pochlebujeme, pripisujice

ji

strany

zasluhuji.

zasadu, ze

kadou

tyrech narodnosti nemeckou, slovanskou, madarskou a vlaskou svobodne se vyvinovati nechava, ale o tom pry se nezmiujeme, ze se tak na utraty nez

:

mecke Yzdelanosti

(des deutschen Culturlebens) hrube,

nevzdelane ivly vzbuzuji a posiluji:

re

otom

pry neni

zeme naleejici k nemecke rii (ein deutsches Reichsland) pfipojena k ni namahanim a krvi jejich nemeckych pfedku odtrhuje, a nenemeckym mocnostem zrovna odevzdava« atd. Pomau, pane Ultraneme rozumime ovem kam to bije, ale budeme se delat, jakoby nechapajice. Nenemecka mocnost, ktere odeze se

Yzdani jsme a odevzdani zustaneme, akoli byste nas radi k velike

jedno-nemecke

fisi,

kterou prave v po-

zakladate, jakoto sve poddane priili, tato nenemecka mocnost jest Cisarstvi Rakouske sestavajici z koruny eske, Uherske atd. atd. atd. Nemecka rie, ku ktere jsme arci, tfeba s nechuti, nekdy naleeli, ji od asu Napoleonovych^) prestala yetfi

byti,

a proto k ni naleeti

nemueme.

Ostatne marne

jakoto naród v korune sve rovna s vami prava, a proto se svym jazykem a se svou narodnosti vude ')

6 srpna

r.

1806

cisaf

Frantisek

sloil

dustojenstvi

nemeckeho. Hayliek: Politicke spisy

I.

17

cisafe

Kare Havliek:

258

urady v3^stupovati smime, chceme Ze na tento as jazyk nas ve kolach, V uradech a v ivote nestoji posavad s jazykem neverejne

pred

i

a musime.

meckym eni

v rovne

nybr

jsme

ze

a nedbalosti,

se limyslne

nestalo

mife,

nasi narodnosti,

k potla-

hlavne nasi hlavni vinou

ho sami, oslepeni jsouce

si

ci-

módou a malichernosti nevai!i a o sve se nehlasili. Ted bohda poznenahla zase k svemu prijdeme, slunou a dovoIenou cestou, ne jako rebelanti, za ktere by jste nas radi yykfieli, nybr adajice o to, co se nam prospeno zda, jak nalei u vlady.

zotOLi,

Ze dopisovatel onen naród nas hrubym, vzdelanf a jenom svemu narodu

neschopnym ivlem jmenuje,

nemeckemu schopnosti

ke vzdelani osobuje

my

Cechove nedokazali 100

chlubite, o

rozum

let

vas

stYoril jen pro

my

Zkratka

za to

mu

Co

pak jsmejmevy se nejvic pred vanii?') Anebo snad pan Buh

YOtujeme prebendu v Katefinkach novite

:

jsme

!

im

to,

—

?

narodnosti Cesi,

dle

a

mam

V korune sve nimi byti, proe si toho prava nepotrebujeme nedovolenym spusobem teprv yyhleda-

pravo

vati; politicky ale tvofime s jinymi narodj^

O Nemecke

Rakouske.

cisarstvi

eti nechceme. Ja pan, ty schaft niche

e)

4. ')

— —

(Praske Noviny z

Kvty jako

!

ze

dne

5.

odstavec lanku Narazi se zde

nemeckmu

na

8.

brezna

brezna J.

dohromady

nevime a slypan, und drum keene Feend-

r.

r.

fisi

nic

1846.

1846

c.

20. S. 81.)

(is.

27. S.

Slavomila, nadepsaneho

eske

hnuti

rcformacni

hnuti reformacnimu ilutheranismu).

107)

»Veho-

(husitisin) proti

Domaci

259

zaleitosti.

chuf«, opakovaly ndvrh svuj dfive ji uineny, aby k ffeni prostonarodniho vzdelani zaloen byl zvlastni fond pro vydavani prostonarodnich spisu, »Prostonrodni Matice*; a pfidavaly, aby prvni zakad finanni k tomuto fondu uiHavli'kovi opakovanI nila »Mestanska beseda v Praze*. stareho navrhu dao podnet k teto poznamce :

NoV

a

P

r

o

s

t

o n a

o d n

r

ji po nejaky as Kvety

M

e,

kterou

zaloiti chteji,

zda se

1

a

t

i

c

nam nam

V nynejich okolnostech velmi nepotrebna vec, akoli jako kdo jiny, potrebu a uitek prostonarodnich spisu nahliime. V celem tom ji omrzelem

tak dobre,

mluveni o ni nevidime nic jineho, ne detinsky spusob, to co na veikych videti jest, take po nich v malem rozmeru delati. Nae dosavadni Matice je hlavne fond na v\'davani vedeckych a takovych kneh, ktere by pri neskvelem stavu nasi literatury odbytu a naV takovem ale pomeru nejsou kladatele nenaly,

e

u nas spisy prostonarodni, kadeho se tolik proda, nakad vyplati, a z vyteiiych spisu mue se pfi dost mirne cen jete veliky zisk peneity dociliti. Kac tedy podporovat ? Kady spisovateI prostonarodni, stojirli jeho spis za neco, najd sam pouhym odbytem se

!

slunou nahradu. — A kdyby ta Matice ji bya i

vydavat? kde jsou spisy?!

I

nae

zfizena,

co

bud

dosavadni Matice*)

kady

dobry prostonarodni spis, ale kdo by tedy uinii ti, kteri o zaoeni mluvi, kdyby radej misto rei sami prostonarodni spisy p s a A nac ostatne porad ty projekty psane, nac to poukazovani na jineho (jako vydala

ji

jaky

by

—

poda

?

—

Lep

1

')

Rozumej

:

i.

».Matice eska<>.

17-

Kare Havliek:

260

na besedu mefanskou)? — Nejlepe zde jest sporu, a udelej sam,« to jest, misto ustavineho psanf, vymohl bych si napred doYoleni u vlady, pak bych V erstvosti

sebral

asi

10.000

stf.')

penez, sepsal ne-

kolik dobrych prostonarodnich spisu, avydavalje, jen

by prailo, a

adneho bych

f) (Praske Noviny z

se neptal.

bfezna

12.

r.

1846

c.

21.

S.

85.)

S mrzutosti se ji po nejaky as pozoruje, ze nenad svou cti se zapominajici Hde v rozHnych zahraninich nemeckych asopisech, a zvlaste v tech, kteri

idum sverena jest, utrhanymi a Iivymi dopisy svymi nejen mue jednotlive dobre zachovale, nybr poctive snaeni celeho narodu eskeho o zvelebeni literatury a narodnosti han obi a v oklive podezreni uvadeji. Ponevad se vak takove na cti utrhanf a hyzdeni jenom potaji, a bez dovoleni, ba zrovna proti vuli nejvyfho rizeni a proti vyslovenym zakonum zemskym deje povzbuzuje a napomina se temito radky kady, komu by jmeno nektereho z tech nectnych krabalu a hanebnych utrhau povedomo byo, aby je ihned na urad, jak se slui, uda, nae jiste zaslouilemu a spravedlivemu trestu neujdou.

jejich redakce

i

:

Dodati se zde ani nemusi,

ze jest to vec nepoti'ebna

nesluna, proti takovym protizakonnym a nepoctivym hanobitelum bud sebe neb jineho zase verejne V asopisech zastavati, a est si proti nim nazpet dobyvati, proe se z toho take kady vyslovne a ba

i

usilne zrazuje. ')

10.000

zl.

str.

=

21.000 K.

Domaci g) (Praske Noviny z

5.

261

zaleitosti.

dubna

r.

1846.

.

28. S.

113.)

Znamojest, jak velike prekaky posavad pokrokum narodnosti nasi na Morave a jmenovite v Brn stay V ceste, tak ze se jen zndka kdy odtamtud hlas narodniho smyleni ozval. Nyni ji bohda! nastan spasitelna promena v Brn. Yysokym dekretem dvorske kolni komise od 7. brezna letoniho roku obdrel

Reda Dudik,') profesor veobecneho dejepisu a filologie na filosofickych kolach Brnenskych povoleni, dreti v Brn prednaky o ceskem jazyku a literatur, s tim pravem, aby vefejne zkouky s aky svymi odbyvati, a jim pod dohledem direktoratu filosofickych kol zakonne patna vysvedenf udelovati mohl. Dne 26. brezna o 2. bod. s poledne zapoal ji pan dr. Dudik prednaky sve, ku kterym kady pan

dr.

Yolneho pristupu ma. Knihovna, spisu nejduleitejfch

eskych

600 svazkova ze

asi

sestavena,

zarove

ka-

demu

posluchai k pouiti pristupna jest, aby se dale V jazyku svem narodnim vzdelavati mohli. Pan profesor kona vyuovani bez patu, jenom z pouhe horlivosti pro dobrou vec.

Tim

naeho

vdy

vye,

Byl

knezem. leta

byl

na

nar.

v Kojetine

lenem radu

Teho to

krok dale v pozdvieni

stal

pomau vdy

a tak

nula

o krok dale kracejme,

Beda Dudik

')

hrade.

tedy ji zase se

klesleho jazyka,

roku

stal

r.

1815.

benediktinskeho se

professorem veob.

a

Zemfel r.

1840

professorem klassicke dejin

stupe dies sine

r.

o

1890 v Raj-

byl

vysvecen

filologie

na lyceu brnenskem.

R.

a

tri

1855

Dudikjmenovanstavovskym historiografem moravskym. Z mnohych

jeho spisu nejduleiteji jsou ^Mahrens allgemeine Geschichte*, Dejiny Moravy.

Kare Havliek:

262

lin a!

Prirozenym spusobem dojdeme konene opet

tam, kde jsme vlastne od jakiva byti meli, nebof ten stav jazyku a narodnosti nasi, v jakem ted jsme, zamusime neprirozenym, nesoumernym jiste nazvati s

ostatnimi pfirodnimi zakony. Pri teto prfleitosti

stive

vlady nasi,

pripominame

si

nanzeni milo-

v kterem se tez na gymnasiich vy-

uovani v jazyku eskem

schvaluje

a radi.

')

Akoli

musime, ze lide jim jen radi, nebudou horlive konati; jeto to, co se se prec patrnemu nanzeni a porueni asto zadost neini (jako ku prikladu strany eskych ufednich odpovedi, ktere urednici dle zakonu") na ceske adosti davati maji a pfece bud docela nedavaji anebv jazyku chybnem a nesrozumitelnem), duvefujeme se prece, ze se na mnohych gymnasiich vyuovani takove v skutku deje. Z dobrych priin adame, ab}' nam z kazdeho gymnasialniho mesta v Cechach, na Morave v Slezsku, kde se takove vyucovani opravdu deje, laskave podana bya zprava podrobneji o tom vyuovani, od koho, jak asto, pfed jakym posluchastvem, s jakymi jinymi prostfedky a s jakym prospechem se deje, a co se vubec pro zvclebeni jazyka eskeho na gymnasiich a vyich ustavech ji stao a stava. sice dle prirozene liknavosti

se bati

i

dvorni komisse nad studiem z 23. srpna 1816.

')

Dekret

^)

Dekret dvorni kancelare z 27. ledna 1833

c.

k.

hejtmanum a komissaium v Cechach ufednikum soudnim.

a nahzeni

c.

ze

1794 krajskym 7.

rijna

1843

I

Do maci (Praske Noviny

h)

Dne

kvetna

11.

rejne a slavne, jak

eti vech

se Pani

panskeho,

z

17.

')

263

zaleitosti.

kvetna

byl

r.

1846

39. S.

c.

163.)

zapoat letoni snem

obyejne. 4 stavu,

O

hodine

10.

sjeli

ve-

jsou

toti stavu duchovniho,

jakoto zakonni vekere zeme, na hrade Praskem, postulaty ciii poadovani J. Milosti krale

rytirskeho

mestskeho,

a

predstavovatele

aby poslechli

naeho

strany

dani

madenych

na rok

v pruvodu

komisari

pani

stavu

pp.

1847.

Kdy

kralovti

i

nekolik vyslancu

prijeli

a

s

temito

ze shro-

mista

sva

ve snemovne zaujali, otevrely se dvefe vedleji velike

nae dotene krapreteny byy napfed V radne Cetine a napotom neminou. Ne posledneji (nemecky) tenar dokonil, sestoupil onen (esky) s tribuny a poda kralovsky rozkaz s priveenou velikou peeti Jeho Excel. panu hrabeti Salmovi, jakoto naaby

sine,

lovske

tez lid

obecny

postulaty

vstoupil,

—

vefejne

mestniku nejvyiho purkrabstvi a prednostovi pp. Stavu, kteryto vzav kralovsky list, rozestrel a pozvedl jej, a

vem

pritomnym tak ho poukazav, pronesl v uctiodpoved svou ve jmenu vech pp. Stavu

vosti zatimni

jadrnou Cetinou

opet

asi

v ten

predobre porozumeli stavove kralovske

smysl:

Yuli,

»jak

a ze po-

adovani takove v dukladne uvaeni vezmou«.

Tak

osveduji Stavove eti kadorocne, ze nepfestali byti pravymi Cechy Cftili jsme se zas jednou prave jako doma. Tak tu rei obou v zemi obvyklych materske toti nemecke slune etrino. Ke by to byo tak vdy a vady Co Madarove v Uhrach nedavno teprv !

—

—

i

!

')

R.

1846.

Kare Havlfek:

264

pracne dosahli/j aby se toti zaleitosti zemske v jejich fei vyjednavaly, to nam zachovano od stara pres

a

po ten as narodnosti nasi opet doby nejsmutneji prizniveji. Jak nekdy pouhy zvyk dobre veci posloui! nebo nim hlavne udrana bya ctihodna tato pamatka slavnych otcuv k uvedomeni potomstva Ostatne je vubec znamo, ze nejdustojnejsi prelatove pfedstavuji !

stav duchovni,

vyi

lechtu, kniata, hrabata a baroni

stav pansky, rytirove

stav rytifsky,

a zastupcove ne-

kterych mest zvlatnimi vysadami opatrenych

—

stav

mestsky v Cechach. Polednich (takovychto mest) poita se posud jen ctyri zde a tri krom Prahy.

eh)

(Praske Noviny

Nevfme

veru,

z 28. cervna

r.

1846

c.

49. S. 207.)

odkud a zjakych pramenu

nabiraji

eskych zaleitoa jete mene vime, stech tak nemotornych zprav z hlouposti-li anebo z potmeilosti nemetf novinari nektere cizozemske noviny o nasich :

pomerech narodnosti nasi tak live domnenky, jako asteji v jejich listech itati musime. Tak jsme se v as povstani polskeho-) dovedeH z cizozemskych novin, ze u nas v Praze revoluce vypukla, hrabe T. zatknut jest, ze jsme na bale podivne kouzlili s erbem zemskym atd. Prave nyni zase teme V Hamburskych novinach korespondenci od eskych hranic dne 5. ervna, z ktere se krome jinych podiv-

rozsimji

o

i

e

')

R.

1840 zavedena jen inaJartina, drive uivalo

se jazj'ka

tom vice v dile Horvdth M. Fiinfundzwanzig Jahre 1848. Leipzig 1867 1.551 ad. aus der Geschichte Ungarns von 1823

latinskeho. Viz o

:

—

2)

R.

1846.

Domaci

nych a u nas neslychanych

nae

narodnost

nemecka, a ze

dovfdame

veci take to

:

ze

eska mnohem vetich prav uiva ne se etiny pri rfzeni zemskem a u vlady

ne

mnohem vice etri naeho zemespravce

e

265

zaleitosti.

nemin}^ C. ^^

J.

zemske

odstoupiti chce od spravy

nejvice mrzi

to ze

tepana,

arcikniete

atd.

atd.

nemeti spisovatele takovymi Iemi jenom nevasne kvaeni V zemi nasi spusobiti, chteji-li jenom, jak mysh'me, nemeckou ast obyvatelstv^a naeho kralovstvi proti nam pobouriti: nepovauj{ jiste, na i Chteji-li

vechno

hlavu konecne toto

jejich

Jestlie

nemecka narodnost nas

jiste

velm mao,

ji

mireno

jest

tomu,

k

naemu jazyku eho kralovstvi

cele

nae

neutiskuje,

svah'.

my

za-

pracne snaeni na-

abychom rovna prava, ktera nemeckemu v zakonech na-

tak jako

nalef,*) a kterych v praxi

uivame, opravdu

naeho narodu

a

popuzovani se

a

a k

skutene meh, a

novemu rozireni

posud ne-

jich k zvelebeni

slavy

eske

uiti

mohh.

i)

(Praske Novin_v

V turoyych nyni asteji Matice

:

z

19.

cervence 1846.

Str.

Slovenskych Novinach

hlasy proti »Hlasum«

s

jedne strany hlasy

Eduarda Lika, Pavla

kodaka,

Tomae

Martina

')

Srovnej Srovnej

poznamku na poznamku na

str.

1^62.

str.

33.

nasi

tiir dnve

p.

Marecka,

Tomakovie,

Josefa Pavlikovie a jinych jete takovych

^)

ozyvaji se

'^)

vydanym od

a snadne se da pomysUt, kterym

uven. Jsou tu

231—232.)

zkuenych

:

Kare

266

muu,

zaslouilych

uencu,

proslulych

Havli'cek

hlubokych proti

filologu

Evrope

a po

Tablicovl, Palackemu^

Jungmannovi, Palkoviovi, Tomakovi, Jose fi mu, Se beri ni mu, Kollarovi, Safarfkovi ') a jinym takovym tudentum a nezkuenym mladikum

A pan vdy

Slovenskych na prahu pohotove s troubami Novin, stoji a s bubny, a kadeho hned yftezne uvita v nezkon-

enych

!

!

notach

Stur, slavna redakce

hvezdikami:

s

—

To od Dunaja do Torisi! vam, drahi, mladi brafja!

A

dobre! atd. atd.

nene

vam hluna !

—

v isle 35.

sam do

Stur

p.

»Slava

Slava po slovenski Tak je Slava vam, Orla Tatranskeho koyystupuje o podivnou

je

boje

predmluvou.

Ji jsme jednou toti vechno,

co

odkryli

chj^trost p. Sturovu, ze

vlastne

jen

se

mluvi a pie proti

jeho osob, co svudci a hlavnimu puvodci celeho toho

naem

e

vechno to podskone a nepoctive obracuje v uraku proti Slovensku, aby tak krajany sve omamene za nejlechetnejf cit, za cit obansky uchytil, a tim svou vinnou hlavu ochranil. Tu pak OYem kdo jeho jednani ambitiaf ske nenetesti

v

musi

narode,

nepntelem yeskereho Slovenska. Brojeni proti jeho zplaenemu poinani umel p Stur velmi duYtipne, ba zlodune, pfedstaviti co boj zavistivy Cechu proti Slovakum, narodu proti narodu, akoli protiynfci jeho nejvice sami Slovaci jsou. »Styd se, neustupny Kollare vezmi si pfiklad z gymnasiastu schvaluje,

byti

!

KocurkoYskych a Trnavskych, a upusf od spisovneho ')

Srovnej

poznamky na

str.

116.

Domacf

jazyka

!

Boha

Boj se

a seminaristu Bystrickych, a pis

jako oni Sturovinou!«

vech duYodu

p.

267"

zalezitosti.

Takovy

jest

v kratkosti obsah

Sturovych.

nam

ji do ertu, hodlame jete slov k panu Sturovi promluviti. My pfede vim durazne na tom stati musfme, ze v pomeru naem k Slovakum nemue byti fe o adne kmenove neb narodni zavisti, aneb o ceske zitnosti, s kterou bychom snad na SIovensku panovati chteli literarne. My jsme posud byli jedno telo, skody a vyhody meli jsme spolene, Slovaci Cechove povaovali vechno ceske slovenske co sve, byli jsme jediny organicky celek. V takovem celku kada ast pro sebe volna jest a byti musi, ackoli pro spolenou vyhodu s ostatnimi spojena Rika-li tedy pokój dava, nam kodit p. Stiir V Oiiu, ze on nam Ale neni

nekolik

chladnych

dele

opravdivych

i

i

!

nam dobre preje, ze vime ovem, ze to jsou

nechce, atd.,

umysy

jen svoje chce spofadat sice krasne fei, ale zle

Poinani Sturovo kodi nam Cechum, inic nas naród o 3,000.000 slabim, ale ono SIovakum rovne tak, ba vice zahubne jest, ponevad z nich a skutky.

i

mfsto

9,000.000

narodu utvonti

a k tom.u bez literatury,

bez

historie,

chce

3,000.000ovy,

bez uradni rei, bez ustavu,

beze vseho.

Pan Stur ovem pravi, ze jenom k vuli svornosti na Slovensku krok tento uinil, ponevad tameji katolici bez toho se nasi spisovni f-ei nedreli. ajeliko na Slovensku protestanti slabi astka jsou, ze tedy rovne nafei krajove prijali za spisovnou i^e, aby aspo na Slovensku jediny celek tvorili. Ale jak neplatny je tento duvod Katolici na Slovensku bez

—

!

;

:

Kare Havlicek

268

mao

toho bud nic aneb velmi

psali,

a protestanti byli

tam posavad temef sami representanti literatury. Nechteli snad slovensti katolici isti spisy protestantu slovenskych, a proto musel p. Stur jejich spusob nechvalny nasledovati a novy jazyk pisemni utvonti? Tof eska literatura bya jednou take hlavne od protestantu pestovana, ale proto prece my, ackoli katolici jsme,

k vuli

Mysli-li

tomu ale

jiny spisovny jazyk

opravdu,

Stur

p.

nevymylime! maji

ze

Slovaci

zvlatni jazyk, ze jsou jiny od nas ostatnich rozdilny naród, proc pak timto jazykem tomuto nove stvofenemu

narodu sve Noviny nepie? Jazyk, kterym posud pile, je veru nas spisovny, jen ze zmrzaeny koncovkami a slovy

vech rovne na-

a smetenymi ze

shledanymi

naschval

a pravopisem psany,

sterbin Taterskych,

schval a neuhledne v\'mylenym, jen aby, kde opravdu

may

rozdil jest,

Stur

opravdu takovym

proc by

aspo

nebyl

a

posud

proc by to i

moh.

vetsi se ukazati

eskemu sovu

naim

pritelem

Kdyby pan

by, jak

pravi,

obyejny nas pravopis

prijal

uciniti

nemolil

?

proc by,

krajane jeho rozumeji,

kde

radeji toho

neuival pro veti vzajemne srozumeni. A pak se p. Stur nestydi priklad Horvatu na svou

kde

stranu uvadet: proti

pfece

to

nemu svedi. Oni

nicky jazyk co spisovny,

ji mei davno,

odstupuji

ale !

tito

nejvice a nejsilneji

nedavno

teprv

prijali

Dubrov-

Slovaci od toho,

Vubec

p.

ktery

Stur zrovna ty

nemu vedou, »e se povznesti chaupy k yyimu ivotu« atd. na

dukazy, ktere se proti

musime nad str.

svoje

275. Orla na svou stranu uvadi. Ani zjevna popu-

zovani

proti

kneskemu

stavu

evangelickemu, ktery

:

269-

Doinaci zaleitosti.

se

spisovneho jazyka,

sveho

co

svateho,

patnym

nejsou panu Sturovi

spustiti

nechce,

prostredkem k dosaeni

cile.

Rekne-li

vak

p.

Stur,

z\iatniho

ze se potreba

spisovneho jazyka na Slovensku tim ukazuje,

ji nyni velkeho odpirame

mu

ucastenstvi

ponevad

vzbudila jeho nova

Kdyby

fe

on a jeho pratele drive tolik pusobili, co nyni pro svou libustku konaji, byo by se na dosavadni ceste rovne tolik na as vdyf provedlo. A velika ast zasluhy pada u nas v Cechach narodni smyleni se v nekolika letech znamenite rozsifilo, akoli jsme jny jazyk nevymysUIi. Konene ale af p. Stur nemluvi mnoho o vuli narodu, o apelaci k nemu, o verejnem smyleni atd. Nestydi-li se pred svymi nalapniky takove rei vesti, aspo by se pred nami, kteri jeho jednani dobre toho naprosto.

byl

i

i

;

i

prohliime, stydeti mohl.

On sam dri

cele toto hnuti,

on je veho prvni a poledni pfiina, on vechny ty napred pokrtil, kteri nyni pro apotoluji. Af se tedy pred svetem nepretvaruje, jako by jen vuli narodu vyBystriti a konaval verili mu to tudenti Trnavti, Preporti, my mu to nevenme. Avak co patno nae psani ? On sam si to pi^ete, anebo neprete: a jeho nasledovnici maji velikou moudrost svou z jeho Novin a Orla! My se rmoutime, :

iMadari

byt V

se raduji,

nejmeni

vsi

a

p.

Stur?

prvnim,

—

ne

p.

Stur

radeji

chce

v Rime druhym.

—

:

:

Karol Havliek

270

j) (Prazske Noviny z 26. cervence

1846,

r.

.

57. S.

239— 240

)

neemu moudremu Heckera/) zniimeho

Zase marne krasnou prileitost se nauiti, a sice od P. T.

p.

deputovaneho Badenskeho,

mor

V 28. sezeni

Nemcum

kteryto v tameji

nasledujicim

II.

ko-

spusobem pred nami

vystrahu daval

»Myslim, ze

vlasti

Pohlednete

na

nasi

velike a snad blizk

nebezpei

literatura Slovanskou,

na silu v ni se jevfci, ktere si povedomi jsou, pohlednete na usilovani panslavismu. Poslouchejte pfednasky v Pafii, poslouchejte je uprostred Nemecka (v Berline), slyte vitezoslavne voIni Slovanu, pfetete si poledni vuli Petra Yelikho -), Yzezfete na zeme podunajske, pohlednete, kterak Slovan zajiste ndm ji ruku svou vztahuje na Eidcru (reku) hrozi panslavismus blizkym, velikym nebezpeim. Jdte pak do Rakouskych zemi, jdete do Cech, Uherska, Chorvatska, a kdekoli se jen z chye Slovana koufi, v domku nejchudsiho robotnika, spatfite podobizna carovu, a na otazku, odpovi vam kdo to jest Obraz naeho otce, ktery nas jednou vecky v jeden ndrod spoji. A muete-li, pdnov, takoveto moci stejnou silou se protiviti } silou, rovnou t, o kterou se sila Napoleonova ztroskotala.!"* hrozi.

—

.?

:

—

Tolik

takove

p.

Hecker!

bychom

se, kdyby se Badenskem vedly, komorach Ten nefastny ubozi Nemci v Rii jako

Nedivili

v nejakem jinem ustave

feci

tfeba V blazinci,

panslavismus

!

jenom ne v Pfed

tim

li

!

pred nejakym polednim straidlem ustavicne se jeste

1842

')

Hecker Friedrich Karl Franz

je

zvolen

stcrstvu BlittersdorffoYU ziskal ^)

|Baji

zil

v letech 1811

— 18S1.

do druhe badcnske komory a opposici si

Roku

proti niini-

popularity.

se cosi o tajnem testamentu Pctra V., aneboli o tajnem

navedcni' pro sve nasledniky na trune nosti nabyli meli.]

ruskem, jak by velike moc-

Domaci

plai, a po

loime

nem do

vetru vyhazuji! Kterak

nepotrebny

jejich

271

zaleitosti.

ustaviny

si

strach

?

ale

vy-

Mnozi

reknou, ze od patneho svedomi. Vedif oni pry dobre

V dusi sve, ze se na slovanskych narodech prohreili,

a proto je nyni ta mylenka panslayismus, kterou si sami yymyslili, co veny id Ahasverus bezkonene o zdrave oi pnpravovati bud. desiti, a o rozum Proto vidi nyni v tomto svem panslavistickem snu i

Yude

obraz cara, kde ho neni a jete nikdy nebjdo,

Iliry a Rusy Luiany vidi ve provazem velikym v rukou, kterym bychom najednou zadrhli ivot matky jejich, Germanie! Ubozi Nemci.

a nas

snu

>fe_;

Cech}'',

tahnout

Polaky,

i

s

(Prazske Noviny z 30. cervence

r.

1846

c.

58.

243—244.)

S.

Brnenske Noviny nemecke v isle letonim 197 ') podavaji nam dlouhou zpravu o odmenach, jake vytenym pestitelum koni na Morave udeleny jsou. Pri teto pfileitosti pocitili jsme velikou utrpnost s ubohymi vlastnfmi jmeny naincu, ktera jsme zde, jako na mnohych jinych mistech, zvlaf ufednich spisech, zmrzaena a bez milosti zpotvorena isti museli. Pisatel takoyych zkaen3>ch jmen ani si snad pomysliti i

Tiedovede, jake cizinou

horkosti zakusi

Moravan aneb Cech,

kdy

poctivy a vidi

nezkaeny

psano

:

Mussill,

Kreczy (Kreji), Hradschan, Starry, Kregczy, Hallanek von Lawiczek (Halanek z Lavicek ?), Matiezow (?), ')

^o.

Mahrisch-Standische Brunner Zeitung. Montag 20.

197. S.

1175— 117B.

Juli

li

Kare Havliek:

272

von Maratitz, Chodalik von StrioKrpetz von Sobiesuk, Wiskal von Wschetul, witz, Perschil, Lehkotsch aus Pyowitz, Leszak, Koterba, Czutzka, Widusik, Zaiirek atd. To a tomu podobne adnemu pisafi uradnimu neslune aneb jen podivne se nezda: takovy dale nemyslici lovek ani nenahlii, ze jest to zrovna tak, jako bych psal Gesnr, Hajnrych, Frydlich, Birgr, Dalman, Fir atd., misto Gessner, Heinrich, Friedlich, Burger, Dahlmann, Fischer atd. Na kady pad jest takove p a t r n e neznani pravopisu naseho pri uradech, kdeto vude znani jeho vyminkou pfijetijest, uralive pro kadeho, a jako hruby posmech proti zakonum, pakH se jete verejne novinami takove tuposti hlasaji pfi ani o tom nic nevime, ze se asto jmeno nae do nepoznani a Prnitza, Zhaniel

:

em

:

a

k pochybnosti zpotvori.

Zda

vdy

se

nam,

ufednik,

ze

chceH

vim

a jiste zachovati, pfede

genci vyznamenavati se ma,

vanost svou

nejakou

vyi

intelH-

poitaH sebe tak vysoko nad sedlaka, aspo by mel umet sedlakovo jmeno napsati, eho velmi zhusta pohfeujeme. Takove nevzdelanosti souvisi pak silne dohromady prvni pisar napie z neumelosti Krichischek se ji (misto Kfiek) a vichni ostatni pak mysli, proto jmeno uboheho Knka tak zpotvorovati musi a

;

e

vdycky, ponevad pry Krasne pravidIo Aby ji chybovati se melo

kdy

!

A

nejvi'ce se

jmena

se

meniti

jednou chybeno

nemaji!!! jest,

vdy

!

divime,

e

i

na mfstech, kde by se

trochu vice vzdelani hledati mohlo, podobny slendryan panuje.

Tak ku

pr.

Vykaz roni Brnenskeho gymna-

Domaci

273

zalezitosti.

zvany Klassenzettel) jete mnohem hori ne jsme tuto uvedl, a jenom se smichem mue se na ne pohedeti. eska a Moravska vlastn*f jmena musi se V nemeckych spisech dle dobreho sium

(tak

jmena v sobe hosti,

i

eskeho prav opisu to

takove, teprv V psati

(nejlepe

latinou),

a

padu,

r, sch,

:

mfsto

psati

ponevad eska fe zvuky ma pro ne v nemine znamky neni. Na tedy nemine novy pravopis esky yymysleti, na

kadem

V

tz,

z

misto

atd.,

,

r,

c

aneb

sch

?

Jmena

mist,

oufednich

pisaru

poznati

zvlate vesnic jsou timto spusobem od tak zhanobena, ze je kolikrat ani

nemueme.

Panove ji jest tu as, vene ta nedbalost trvati nemue, zakon narizuje vam, ^) abyste jazyk narodni znali, mluvili psali, a my, z lasky k svemu jazyku budeme vam tak dlouho zakony tyto pfipominati, se opravdu esky nauite. !

i

a

(Praske Noviny

IJ

z 9.

srpna

r.

1846.

c.

61.

.S.

255.)

Jeden nemecky Prasky asopis ") hofekoval nedavno dilem na priline parno, dilem zas na prilinou

oudu prum.yslove

chladnost

k mesini schuzce, na den poznamku na

')

Viz

^)

Bohemia

3)

Viz

*)

Na

str.

4.

r.

jednoty,^) t.

ponevad pry

m. ohlaene,'*) dusta-

262.

1846

cis.

112.

v mfstnich zpravach.

185.

srpna

r.

1846.

Havliek: Politicke spisy

I

str.

z 6. srpna

4.

I.

jg

Kare Havlicek:

274

teny poet

se ani neseel, tak ze

z toho ohledu

8milovou

cestu

pan jednatel, ktery

byl podstoupil, s ne-

vyfizenou se navratiti musel. Pnznavame, ze okolnost

pnli poteitelna, akoli pninu nehledame nybr radeji v same jednote. Nyneji prumyslova jednota nehledi si potfeb casu, nejde za smerem novym v zemi nasi se vzmahajicim, zkratka nedba o to, postaviti se na rovny stupe s intelligenci novejiho veku. Cela nova doba v Cechach vyznauje tato neni

V povetrnosti,

e

draha prirozena vude opet se nastupuje, do narodnosti od starich neestnych pro naród nas a zahubnych obj^eju upouti, ze se naród ve vlastnim jazyku, jakoto nejpfimereneji a nejjistejf se tfm,

ze se co

cestou k osvete,

potrebu

vyuuje.

Yichni

vyteneji uznali ale prumyslova

a kraeji touto cestou,

tuto,

jednota posud jeste nedospela k tomu.

jsme toho dukaz, a vidime posud

Nejlepe videli

navrhu o znzenf eske koly pro prumyslniky. ^) Krome sve peeti nenahlfdla posud jete prumyslova jednota nikde jinde potrebu a uitek etiny, a proto se nedivime maemu uastenstvi. Matice Ceska nepotrebuje si na patne uastenstvi steovati.

m) (Praske Noviny

—

Od Brnenske

sistore prilo narizeni,

z 3.

zan

r.

pri

1846.

.

68. S. 285.)

a vysoce dustojne konaby se ve kolach ditky neuily

velebne

ji V krasopisu tak zvanemu frakturnimu a kancelarskemu pfsmu, nybr jenom latine a kurentu, a zarove *)

Viz

str.

4.

Domuci

275

zaleitosti.

P. T. p. dekanoYÓ (vikan) oznamiti meli do konsistore, V kterych kolach se ji narizeni toto zachovava. 2ajiste velmi uitecne narizeni, povaime-li, jak mnoho asu se v naich venkovskych kolach posud takovym hravym a nepotfebnym krasopsanim mari, kde to by se vice na to dbati melo, aby aci jedno neb dvoje pfsmo zbene a iste psati umeli, aby pak opravdu V ivote pisemnosti sobe sestaviti mohli, a ne jen ten <;hloubny predpis ke zkouce.

—

i

n) (Prazske Noviny z

— tine nikdy,

15.

r.

1846.

.

80. S. 333.)

Kterak by se nynf mohl zjednat epff stup do vysokych kol. Netajime ze jest nae upfimne prani, aby tak jako v zemi

nasi oba narody, cesky vaji,

njna

tez

i

i

nemecky, rovnych prav ui-

nas jazyk uplne tak byl

K tomu

vaen

a vzdelavan

(krome jine sem nenav nejvyim vyuoleici prani) nevyhnutelno, aby vani mista sveho mel vedle neminy. Nepochybujice

jako nemecky.

jest

i

nikterak,

adost

ze vlada

asem svym

tuto

spravedlivou

poukazujeme zde jenom na krasnou pfileitost, kterak by se nyni ji lehkym zpusobem na yysokych kolach esky prednaeti mohlo. Letoni rok *) toti jest pro universitu Praskou hlavne znamenity tim, ze mimoradne vyuovani (docentstyi) dle prikladu zahraninych universit od vlady poYoleno jest, cim se zvlaf mladim ucencum pfileitost dostaa, ke vzdelani akademickeho posluchastva 1)

nasi vyslyi,

R.

1846.

18*

Kare Havlicek:

276

Ponevad vak

dle chute a horlivosti sve prispeti.

vy-

bezpatne a mimoradne, a poslouchani rovne dobrovolne jest: nevidime adnych priin, proc esky prednaeti nemohlo. Tu by se tedy by se uenci z naincu, jim na pokroku narodnosti nasi opravdu a uprimne zalei, k takovemu docentstvi v rei eske hojne hlasiti mohli im by se pak, kdjd^y posluchastvo hojne a horlive byo, nejlepe dokazati mohlo nasi Milostive Vlade, kterak nam narodni jazyk duleity jest. Nepochybujeme, ze by pak asem svym radne placene profesoiy pfednaejici v jazyku eskem ucovani

toto

i

i

:

i

ustanovila.

Jak jsme ji kolikrate

pomoci

u jinych,

pravili

:

nehledejme napred

nybr pomozme

si

sami,

a

Buh

nam pomue.

o)

(Praske Noviny

z

njna

15.

Mefanska beseda rave. Ve Znojme zrizena povolenim 1.

rfjna.

r.

1846.

ve Znojme na Movysokym presidialnim

mefanska beseda jest,

seznamiti

lostmi nynejska,

jak pokrok

stavu pronikajici

muzneji

pracech dennich

skemu poskytla

a

zotaviti,

a

otevTena

a

dne

jak stanovy desiti pa-

se s nejduleitejfmi

ragrafove pravi,

zadaj i,

80. S. .333.)

jest s

IJel teto besedy

Denkungsart)

c.

asu

uda-

mocne do vech jasneji smyleni (lichte a

spoleenske zabave se po pak aby obyvatelstvu Znojm-

v

strediste dovoleneho zakonem teni asopisu a rozmluv, a aesthetickeho vzdelani hlavy i

srdce.

Domaci

277

zalezitos'.i.

Tak teme v Moravii Si hic et ille, cur tu non Augustine? pravime, ocekavajice, ze brzy nae veti mesta podobneho dovoleni u vlady si vymohou. Neda :

i

se ani tak na kratce vypovedit, jaky prospech

zrizena

vedena metanska

a

dobre

beseda mefanstvu

Podivejme se jenom do zemf, v kterych moci a vanosti nabyo, a shiedame vude besedy co hlavni ohniska rozumneho, svetleho a stateneho sm3>lenf, ktere jedine mesfanstvu mue ziskati nejakou vanost a moc za naich asu, kde jenom prave zasluhy uznani nalezaji a zaprinesti musi.

met"anstvo ji znamenite

predsudk}'

starale

mestsky stav ve byy doby a

—

vdy

vice

historie

eska

A

mizi.

nebylf

vdy

nemohutny, jako nyni,

tak

vlasti nasi

~

o nich slavne hlasa

V kterych mefanstvo moci a vanosti nad jine stavy se Yznaelo.

Proe

kraejme

vdy

rozumne

dale

ku

predu.

p) (Praske Noviny

—

z

18.

fijna

r.

1846, is. 81. Str.

Na zdejim ustavu technickem

eskych bud

se

take

jazyku. Tesi nas yehni,

ze

')

337—338.)

Panu Stavu vlaskemu

nyni vyucovati takto

akove na

technice

p o h o d n e j s prileitosti nabudou, priuiti se tomuto cizem u jazyku, pohodlneji dime proto, ze od techni1

1

kroku

ui

ckeho ustavu

asi

skemu jazyku

v Klementine. »I\Iohla se tedy tato masf

prodati, a dati

chudym « dime

ale,

ten »)

nekolik

set

s

pismem.

ebrak, ktereho zde na zreteh

Viz

str.

3.

se tez vla-

Ten chudy

mam,

jest jiste

Kare Havliek:

278

eYelike podpory hoden, a zvlate od Panu Stavu tento nyneji ebrak pochazi tez z velnii skych

—

lechetneho rodu,

a

rodokmen jeho

kterekoli rodiny, a nebyl

vdy

jako

jest

starsi

ne

nyni ebrakem,

aby se mu tento nekde v kouteku popfalo skrovneho misteka Tento nyneji ebrak jest nas jazyk esky. jazyk naich otcu citi v sobe starou lechetnou krev, stydi se ebrati na ulicich jako pobehlik, stydi se keale jeho ponieni mluvi mrati ustavine o podporu a prosi za samo.

jen na vechny

dvere

prosebne

fuka,

—

———

—

V

cele Praze jediny jen profesor jazyka

nemeckemu

pravopisu,

nemecke mluvnici

eskeho!')

mueme

se

kade trivialce pfiuiti a svemu jen na vysokych kolach! Co pak je ten pravopis esky

V Praze v tak

teky

studiech

a nepochopitelny, rozeni

nebezpeny,

e

e

mu

teprva po yelikych

Cechove rozumeti mohou, aneb tak se jenom dospelym na rozumu

prednaeti

mue?

Ko u bek

letos

Jak

doslychame,

temer k 800

ma

p.

posluchau,

profesor

patrny to

dukaz potrebnosti veci same a chuti k ni u akademiku. Avak bud i poznenahla zrovna nemono, aby se Yichni tito posluchai do jednoho salu veli. Ma se snad dfive nektery zalknout, ne se druhe stolice

eske dokame

?

e

Myslime, bychom kadeho ji promrzeli, kdybychom poali dokazovati, jak jest znamost ne estiny, nybr eske gramatiky a eskeho pravopisu kademu technikovi nevyhnutelne potrebna,

')

Jan Prav. Koubck. Viz poznamku na

a jak by tedy za-

str.

154.

Domaci

279

zaleitosti.

potrebf byo, aby se nejen dobrovolne teto veci uili,

nybr zrejmym predpisem k tomu pridreni byli. Jde nam tu take dilem o to, aby se zbytene mylna mfneni nerozirovala tak by si nekdo, kdy okoo techniky jde a ten esky napis spatn, lehce mysliti mohl, ze se tam dilem. po esku ui, nebof pro koho ;

jest ten napis si

?

mysli,

tak

—

Nemusime snad

ve

velikem

technice ve Lvove

ui

dodati, ze ten,

bludu

jest.

Na

cis.

kdo kral.

polskemu tydne dve neui se jazyku

se jazyku

hodiny, na stavovske technice v Praze

eskemu.

K lanku nach

z

tomuto

listopadu

8.

doda Havliek v Praskych Novi-

r.

1846,

is.

87.

S.

362—363

vy-

svetleni.

— Vyuovan! dani

(Domaci

na technice.

ohledem na lanek v

s

zaleit.)

obsaeny

cisie

doloiti,

Bjii jsme po-

81. techto

ze

Pani

Novin

Stavove

Ceskeho ji dfive za dobre uznali, aby se pri technice jazyku eskemu vyuovalo,') aby se take jeden pfedmel (a sice technologie) na technice esky prednael, a aby se na niich kolach po esku yykladala nauka jazyka nemeckeho (posavad deje se to po nemecku, ti^eba tomu deti nekralovstvi

na

realni

')

[Na

kole

cisafske kralovske technicke akademii ve Lvove te v realni skole polskemu (narodnimu) jazyku

V Halii yyuuje se

a sice dve hodiny tydne, jak se 6.

zaii

dovidame z programu od direkce dne

1846 v polskych novinach (Gazet Lvovske) ohlaeneho. Co

tedy jest

ji

stavovske

pri

cis.

kral.

technice v Praze.]

technice

ve

Lvove,

mue

byti

i

pfi

!

Karei Hevh'ek:

280

vech filologu davno na zakadu dobreho gramatikalniho znani vlastnfho jazyka kady mnohem snadneji a dukladneji vyuiti mue cize rei, a proto nepochybujeme, asem svym zasada tato vude u nas pruchodu najd, Co se vak teto adouci zmeny na technice Praske dotye, pfejeme si, aby co nejdnve nastoupila, a neopomineme tenarstvu co nejrychleji o tom zpravu podati. Vlaskemu jazyku poalo se ji na technice v3^uovati. Ovem, v kade dobre vzdelane spolenosti dava se hostum pred domacimi pfednost to zada pry zdvonlost. Tof vime ze zkuenosti nekdy by lovek zlosti puknul — a prec musi byt zdvorily. — Tak to chce tento svet, tak-to-

rozumely).

uznana,

e

Jest to

zasada ode

se teprv

e

—

;

chce-tento-svet

r) (Prazskd

VenkO

NoYim-

z 25. lijna

r.

1846.

c.

83.

S.

345.)

V s k e k n h o v n y. Znzovani kolnich a mestskych verejnych knihoven povaujeme za nejdui

leiteji a nejlepsi prostredek ke vzdelani lidu

— toti

soukrome moci jsou. Skoly atd. reformovati jest jenom v rukou vlady, a proto zustane nam vdy jenom zrizoyani bibliotek co hlavni zakad budouciho pokroku. Nebof knihovna jest take kola, a sice kola pro mlade

z prostredku takovych, ktere v nasi viastni

pro dorostle, kola vestranna, v ktereto ui mnoho moudrych uitelu a k tomu bez hole, bez metly, bez erne tabulk}'. Neda se upriti, e cela krajina za kratky

i

as

jine tvafnosti nabude,

zridi,

kdy

a v lidu chul! ke cteni

se v ni nekolik

moudre vzbudi.

knihoven

Domaci zaleitosti

281

Urninili jsme si od nynejka veti pozornost knihovnam venkovskym venovati a jete letos podame struny statisticky prehled vech, bud" kolnich, bud mestskych knihoven, ktere posud zaloeny jsou, aby tak nase obecenstvo vedomosti nabyo, jak se v ktere

ohledu

krajine v tomto

adame vechny

K

pokroilo. vzdelanosti

pfatele

tomiito

uelu

pokroku, aby

a

nam o knihovnach jednotlivych dle nejlepiho uznani sveho brzy nejnoveji zpravy podali, doufajice, ze se pri kade knihovne nekdo najd, jen potrebnost a yyhody takoveho uverejnen{ uznavaje, pfi prci teto nam ku pomoci prispeje. Adresovati racte do redakce Praskych Novin.

r)

(Prazske Noviny z

Ji itou,

toti, ze v

ke teni

;

.

85

S.

353.)

jednu vec podotknouti,

v naich

praxi

predepsanem

podana jsou

ke teni

chleli

1840.

r.

sice nepatrnou, ale pfece velmi dule-

tykajici se

Znamo

listopadu

jsme

kolikrate

na prvni pohled

1.

i

narodnich

slabikifi

jako

kolach. i

v knize

latinou titena cvieni

znamo vak te,

ze velmi

asto pani uite-

nazvana latinska teni velmi may ohled majf, tak ze deti jinak ve teni dosti zbehle, prece v latince zatrhujf, aneb aspo velmi pomau itaji. Povaime-li vak, ze se proto deti isti ui, aby si pak pozdeji knihy samy preisti a z nich se vzdelove

lavati

na

tato

mohly,

eske (aspo (a

tak

zarove duleite)

nemecke knihy

dite

ale

i

to,

knihy

ze se

nyni

skoro

vechny

tisknou

latinou

eske nemue bez pochyby

282

Kiirel

nemecky nerozumi): ji nahliime nevy-

kd3'z

itat,

hnutelnou toho

asu

a tak

aby pani

potrebu,

na latinske teni ohled vajice,

Havli'ek:

uitelove zvlate

nikterak

brali,

jej

nezanedba-

ku pokrokum a poadavkum nynejiho

se pfibliili.

(Praske Noviny

sj

— O

19. listopadu

z

1846. C. 90. S. 373.)

budoucim Moravskem asopisu

opet podrobnejsi

zpravy.*)

kupec Brnensky

p.

Wimmer

Dne

9.

1

:

ma

a vychazcti

Spusob

1

musime

tento

n

i

po archu

tydne

schvaliti,

jsme

m. zada kneh-

t.

k slavnemu

zemskemu praesidium adost svou. bud »Ty d e n n k, s ty p on au

dostali

Moravskemu

Nazev asopisu e a

zab a vn e«,

velkeho

dobfef

formatu.")

jiste

bud

na-

zaatek redakci astym V3'chazenim zbytene nepohodli neinil. Pokud nyni na Morave ivot narodni jest slaby a ukazy jeho nehojne, byo by asteji vychazeni asopisu jen marna a nepohodlna ostentaci. V tom ohledu jsou pfed jen jednou tydne

jej

vydavati, aby

Kvety pfikladem napfed yychazely jednou za t3'-den, pak podavajice radne prilohy, vdy zarove se tenarstvem se ffily, na pres rok, jak doslychame^ tyrykrat za tyden vychazeti budou. Na kady ale spusob radime uprimne naim lite:

a

')

Neurcitou zpravu o moravskin asopisu, nepochazcjicf z pera

Havl{ckova, pHnesly

^ vylo V

I-*rvni

Brn

islo 6.

Praske

ledna

vatelem Frantiek

Noviity

>Tydennfka«, r.

1848.

Wimmer.

ji listu

diive.

ponaucnych

Redaktorem

by

a zabavnych

Jan Oheral, vyda-

!

Domacf

283

zaleitosti.

N oveho Roku poali vydavati (bude-li do te doby poYoleni). Kady ztraceny neb provahany mesie vola do rarnim spolupracovnikum na Morave, aby ji od

nebes co hfich, spachany na krajanech naich Moravskych. Cas se nevraci a dnes podany peniz ma casto !

veti cenu

€

ne

podane tisice. Pomnete panove puda oihlede trati, kady rok, kady

zitra

se pod vami

ba

mesie,

kady

den klesate hloubeji,

a

bud vam povstati. A ostatne jake to ohromne pnpravy nejste sami. Nae siy jsou vae siy,

nesnad-

ti'm

neji

e

Jenom

vae.

jsou

budou

vdy

vaim

tu

lokalni,

ukolem,

iste

Jen nevahati!

neni.

m yl eti

e

?

a

Pomnete,

nae

ji

ruce

lanky

I\Ioravske

v ostatnich

odsud hojna podpora, akoli

!

bud

pracech

ylastne zapotrebi

lepe uinit jeden krok,

ne

za-

jich tisic.

o tomto budoucim asopisu Moravasto zmiujeme, nebude snad nikomu divno povaujemef (a bohda slusne !) vydavani radneho asopisu aspo tydenniho co epochu znamenitou V dejinach IVIoravskych. Jen takovy asopis mue tam Yzbuditi zdravy narodni ivot, ktereho tam velice za-

skem

se v'ak

tak

;

potrebi.

Jen se varujte velike

V nejyetsim

s)

i

v

(Praske Noviny

nejmenim

z

2'. listopadu

O eskych Turc Turc iji, odpo\a'dame, poznati mohl, popieme

i

c h.

e

zlopovestne

separace

184G

377—378.)

!

r.

Na

c.

91.

S.

otazku, kde v Cechach

skoro vude, aby

je

kady

je dle jejich vlastnosti. Turci

Kare Havli'ek:

284

starych pamatek, surove a barnakadali a nakladaji, co jim pfedkove

neznajice

duleitost

barsky se

vim

jejich V zemi, spanilomyslni

nechali, skve!e bouraji,

sochy

Turci

eneho

lliikou atd.

od Turku tureckych jen v tom

ceti jsou ze

rozdilni,

Rokove, znameniteho za-

pamatky starobyiych umeleckych staveb

tito

Reku,

narodu,

pamatky svych

vak

onino

vlastni'ch otcu

!

eti

stejna, v necitehiosti jsou

K eskemu

pamatky cizeho premo-

hubi krasne

jest

obou

Turci yjHeneji.

nalei Hde

Turectvu

esti Turci kazi

Nevzdelanost

vech

stavu od

nejnifho vesniana, jen stare naiezene penize idovi za malikost proda, z naiezene stare zbrane neb jineho kovoveho nal-adi mot3d
a

vee

stare

taje,

a stavby

boura,

a z kameni

chlevy

aneb nejduleiteji veci ze stare registratur}^ kupcum na obalky a na syr prodava. Tif vichnijsou stavi,

eti

Turci.

Z mnohych

stran

dostavame veru bolestne a po-

horlive zpravy o takovem lehkomj^slnem hubeni starych pamatek. Kolikrat

se

ji

o te veci dutkli\'e psalo, ale

Ky

by se ji konene kady by Yzdelanejf osiatni, do rukou nedostanou, pouili,

Yechno bez prospechu.

nainec nahlieti nauil, a kterym

se

tyto

listy

ky

jak snad zhubenim dosti nepatrneho (na pohled)

asto jedina

a poledni

listu

pamatka nejduleitejiho inu

nasich pfedku zahynula, ktera snad celemu naemu narodu bya ke cti a na obranu, kterak asto dosti

nepatrny

pozustatek,

jako peniz,

zbrój,

nastrój atd.

,

Domaci

285

zaleitosti.

asu mnohe duleite veci, iny a obyeje naich predku nam vysvetliti mue Vubec by si pfati byo, aby kady takove staro-

Z minulych

—

!

itne veci k

naemu

dleni odevzdaI,

leita vec cela sbirka

ke

cti

vlasteneckemu

kdeto kada

ve spojeni

nasemu

s

bez pro-

sama sebou mene du-

ostatnimi vanosti nabude, a

narodu

u navtevujicich

cizincu.

poslouf.

ROK t)

i

Museum

(Praske Noviny z

1847.

28. ledna

1847.

.

8.

S.

30—31.)

Z KARLINA. (Clanek ke zvlastnimu povimnuti.)

— Roni schuzkatenafskespolecnosti. Znama

ji mnohoslranne ve vlasti nasi horlivost Karlfnanu, ktera se vdy velmi dustojne jevi. Nejkrasneji ale ze vech skutku, ktere tam podnikl muove bedlivi o dalsi vzdelani a pokrok, jest zaoje

eni zvlatniho spolku tenafskeho,

ktery

se

e

tam prevyborne dari, by velmi mnohym jinym mistum Karlin v tomto ohledu za vzor slouiti mohl. V nedeli dne 17. Ledna drela tato spolenost ve velikem sale hostince »Mesta Lipska* vyroni

vaeneho Karlinskeho uradu a hojnych hostu Praskych Kaiiinskych, pri ktereto schuzce zaslouily a neunayen}'' podnikatel velikych schuzku, V pritomnosti

i

;

K

286

a

r e

1

Yeobecne prospesnych

H

a V

c e

ustavu

mistr klempifsky v Karline,

a

1

1

k

:

Menc

Branislav

p.

1,

zpravu o innosti spolku

outy prednael.

Z techto se jevi, ze tato spolenost od prvniho shromadeni sveho dne 14. Ledna 1843 nyni poita 40 innych lenu (6 se povauje za odstouple, sice by byo 46). Na poatku 1846. byo vech innych lenu jenom 16. Knih ma nyni spolenost 434 svazky pod 237 cisi}'- v cen 226 z. 58 kr. sf. Na poatku r.

byo 342 svazku v cen 150

1846.

Za Ysechny knihy

zl. 42 kr. str. vydano jest jenom 90zl. 17 kr.sfr.,

ale

darovany jsou neb

ostatni

Z innosti spolku za

levneji koupeny.')

1846.

r.

uvadime

jen hlav-

Opatrovne Karlinske dano 102 zl. 36 kr. stf. co cisty vynos plesu draneho dne 10. Unora. Na obnoveni kapliky, co podekovani za ochranu pfi yelike povodni 1845, sebrano 74 zl. str. Obnoyenf neji

udalosti

:

stao 146 zl. 4S kr., pfi em zdarma mnoho uinii. Dne jeji dran pak veer slavny 133

na zapraveni outrat

zl. sir.

uinen od

p.

pro tovarye

vak mnozi

Dne 8. ervna kola zpevecka

darovan.'*)

aby

vrcliniho navrh, zfidila, a

dobrodinci

Ledna na zasveceni pies, jeho cisty vynos 1.

se

vydalo popsani Karlina.

Take jednano o tom, jak by Karlin za mesto vyzdvien a koste v nem rychleji vystaven byti moh. V obou ale techto vecech od spolku dale nic vyplneno nebylo. Skola zpevecka zaloena jest, ale zanika brzy. ')

226

48 h; 90 2)

146

zl.

102

48

58

zl.

17

zl.

zl.

kr.

kr.

kr.

36 stf.

kr.

= 549 = 218 K = 215

str.

stf.

stf.

«= 308

K

K

2 h;

49

h.

K

150

50 h; 74

24 h; 133

zl.

stf.

zl.

zl.

42

kr. stf.

stf.

= 279

= 155 K

30

= 384 K 40 h.

K h

Domaci

287

zaleitosti.

Dne 10. Srpna pfijat jest navrh ke zfizeni bratrstva nemocne podpomjiciho a zemfelym na pohfeb prispivajiciho.

Dne 31. Srpna odevzdan jest spolenosti od slav. uradu mistniho dekret vys. slav. Spravy zemske na zaoeni a zfizeni prumyslove knihovny v Karline, s doloenim, aby se stanovy k potvrzeni poday (co prekladem) a aby s nemeckym se stao 15. zari kadorone dva stejni vykazove nove pribylych kneh i

slav.

censuru odevzdani byli. Spolenost pristoupila do Matice eske. Ze sbirky, uinene pri slavnosti dne 31. Prosince,

uradu pro

k.

c.

zakoupen jest jeden nastrój pro nedelni prumyslovou kolu. Vubec byo vydani celoroni spolku 1306 z. 4^l^kr. a prijem 1277 z. 40*/: kr.,*) z eio vjdime znamenitou ouinlivost Karlianu. Nascliva jsme zde poloii obsirneji tuto zpravu, aby snad jinde spaniomyslni obane dle toioto krasneio pnkladu se Hditi mohi, co si uprimne pfejeme.

Konene

slui

o probuzeni

nam

oceniti

zasuiy

Menela, jen

p.

smyleni takovelio v Karline nemale zaH. B.

sluliy sobe ziska.

u) (Praske Noviny z 13. cervna

r.

1847.

c.

44. S.

199.)

Z Bavorova. Svceniazakldddni uhelnfho k nemocnici mstsk. Velke zisluhy

kamena ')

stf.

1306

= 3095

K

zl.

41,2

25

h.

kr.

stf.

=

3164

K

65 h;

1277

zl.

40'/2 kr.

288

Karel Havlicek:

O Yseobecne dobre Bavorova ziskal sobe v polednich ósmi letech urozeny p. radni Linhart z Gamsenberku, mnoho radostnych dnu ji se objevilo u nas jak z ohledu zdbavy, tak i vlastenecke snahy vak adny z tchto nebyl tak slavny, adny s tak lidumilnymi a svatymi city spojeny, jako den dnenf, den 26. k v e t n a, den pooeni a zasv6ceni zakladniho kamen k nove nemocnici. ;

Naladuje pak obirny, popis cele slavnosti, narstvo V celem

ktery

dosti

basnicky a ozdobny

vak jakoto

pro cele te-

Avak jsme

mene zanimavy vynechati

miisime.

marne

nejakych

dopisu

hledali

zprav o nemocnici same,

f pomoci, na bud panovati

kolik

faktickych

jakym spusobem, od koho,

osób zrizena

jest,

a jaky

v

ni

duchody a odkud miti bud, pnli daleko jest nejvetf ast dopisovatelu venkovskych od praveho urnalistickeho stanoviska, aby dbali o to, cim by opravdive do ivota narodu sveho zasahli, aby povaili, na vlastne noviny a asopisy jsou neb aspo byti majf. Lecktera slavnost velmi mao pomue vem tem, kteri obirne o ni popsani pfetou, ale popis veci same vzbudi bud prikladnosti neb neprikladnosti svou duch v jinych ove neb tam a tam maji ji memestech. Ejhle v fanskou nemocnici na tolikto osób, s takovymto pfijmem ronim, takto zrizenou, nakad na ni odtudto vzali atd. pomyli si tenar, a bud dbati, aby se Tu take V jeho meste neco podobneho zandilo. na mefane zridili si Tam a tam stoji V novinach obecni nakad prumysovou neb vubec vysi mestskou rad, jake

atd. atd. atd. Jeste

.

.

.

—

:

kou,

takhle

jest

znzena,

—

a tim

V nkolika jinych mestech chuf po

K tomu ouelu

jsou vefejnó

listy

snad

neem

vzbudi

se

podobnem.

a asopisy, a dopi-

:

Domaci

sovateluv

krasny ukoi

289

zaleitosti.

vechno

jest,

co

bud

priklad-

neho neb kodliveho ve svem okoli pozoruje, ve veobecnou znamost uvesti. Tak se pomoci vefejneho mineni dobrym prikladem povzbuzuje, a' od zleho odstrachuje veobecnym zahanbenim.

v)

(Praske Noviny

z

19.

prosince

r.

1847

c.

98. 99.

S.

415—416.)

Havliek prinesl o prosincovem jednani Matice eske 1847 obirny referat. K poslednimu navrhu tam pfijatemu pf idal H. tyto poznamky r.

Pfijato jest

5

procent

z

dle

navrhu

onech

p.

'-^/g

kuratora,

vdy

aby

kadorone

pfiby-

lych penez od zakladatelu na zvelebeni

knihovny musejni Nechceme zde

sl.

se vynaloilo. vyboru musejnimu neco pred-

vetenym pripomena puvod jej ich a na smyslenf zakladatelu Matice byy jenom na slovanske knihy obetovany. Ku politovani jest avak nezda

pisovati,

se

nam

byti

nutim, aby tyto penize s ohledem

veru

stav

musejni biblioteky ve Slovanskych

litera-

kneh drahocennych v jednom odvetvi pozorujeme opet bidnou chudobu v druhem, a nesoumernost v celku, co ovem jinak byti nemue, kdy se povai, ze se jenom nahodou a nejvic darem slovanske knihy do Museum dostavaji, nikoli vak systematickym kupovanim. Praze se ovem dela vejest metropole slavistiky, a obecne kompliment, mysli, ze Praha jest representant a tlumonfk ylaste se Slovanstva pred ostatni Evropou. Posud ale zaloena bya tato nae slava vice na nekolika jednotlivych turach, vedle

hojnosti

e

Havliek

:

Politicke spisy

I.

19

Kare

290

ucencich,

kten

odiinud

k

na

i

ji

nybr

sve ucenosti v Praze nenabyli,

nam

asy

dalsi

mame

Havli'cek:

mona

Kterak

prinesli.

slavistickou slavu,

tuto

udreti Praze

kdj^ ani ne-

povrchnich vedomosti o tom, co se u jinych

narodu slovanskych v literatur v ivote deje jmenoNemamef vite myslim nejhlavneji, Rusy a Polaky. V Praze nikde ruskych a polskych asopisu, ani neji

nove

yybornejf

Yechny

knihy

polsk a rusk

naimi magnati jako

k

nam

?

Nejsou mezi spiso-

V Rusich a zvlate v Polsku,

kten by sami ve svych knihovnach mohli vati

se

nedostavaji; jaka tu tedy slavistika? jaka to

metropole slovanske intelligence vateli

:

drahe

knihy

rusk

melo by tuto mezeru

a

polsk, ale

yyplniti, a

Museum

jemu

nase

prave v tomto druhem

novem ustanoveni vidime k tomu vhodny Ostatni zapad,

shromado-

prostf-edek.

pro neznamost jazyku slovan-

skych literatury tyto nepfistupne jsou, nikde nebude moci Prahu (bude-li Praha uprimne chtiti) pi^evyiti V slavistice, a vdy bud od nas vaiti vechny slavisticke vedomosti, jako zase s druhe strany pro ostatni slovanskou domacf uenost

mue

yinym

nae

To

stfeditem.

jest

zustati

Praha ustapole, na

pfirozene

kterem neco puvodniho, velikeho, svetodejneho spusobiti mueme, na nem musime predevim sestfcditi ale samo sebou neni nic, za jeden den neb3'l Rim vystaven, alaboribus Diiomniavendunt! Dobra ouplna knihovna slovanska jest ale pri tom alfa omega takove eske yytenosti, a z toho ohledu ovem sbor Matini ke zvelebeni literatury eske velmi

siy sve

:

i

dobije

uini,

literatury

kdy

eske

i

na tomto

se zasazuje.

poli

o

budouci slavu

Domaci

zaleitosti.

ROK x)

(Praske Noviny

1848.

z 2. ledna

ESKE k

novemu roku

1848. a ke

291

r.

1848.

c.

1.

S.

1.)

PRANI

vem

budoucim jak dalece zapotrebi

bud.

Akoli jsme co odbiratele omIuvenky novoroni od vselikych gratulac pravne a jak nalei osvobozeni, prece zde na svou povinnost z dobre vule prani umistnime, jako vstup a uvod

nych Praskych Novin. Prejeme s tedy, co aspon prati maji, a sice 1.

Aby

si

obnovenych a zvete-

vsichni Cechove preji aneb

:

skutene panovaIadale

svornost

obou narodu v zemich koruny nasi bydlfcich, tak jak veli zakony a moudra vule naich kralu aby kady Yzdelanec obou jazyku zemskych stejne mocen byl, aby tedy kady dobrou prileitost mel priuiti se jim, rodily Cech nemine v te mife, jako rodily Nemec etine. kdo tuto rovnost vyhledava, 2. Aby se adny, za zlomyslneho, za nebezpeneho, za bufie, za prepjatce neprohlaoval dle zasady: »Quod mihi justum, tibi aequum«, t. j. »Co nechce sam trpeti, nei jinemu«. Aby tedy kady, ne nektere snaeni Cechu haneti a zatracovati pone, napred rozvail, co by sam :

na

jejich miste a

v jejich stavu inil.

Nemci nedivili tomu, kdy si Cechove 3. Aby pncinUvosti svou k tomu dopomohou, eho posud nese

19*

Kare Havliek:

292

nybr aby

se tomu clivili, ze to posud Cechove neehral nikdo na Cechy proto, ze se nemeli, a aby chti jemu vyrovnati, nybr radoval se, ze se on Cechum meli,

rovnati nemusi. 4.

Aby byo

zabijeni

Cechu v

statistikach

pnsne

zapovezeno, 5.

Aby

kvetla narodnf svornost

mezi kmeny na-

rodu eskos]ovanskeho, aby se adny nad ostatni nepovyoval, a adny pod ostatni neponioval. Aby literatury pevne stal, a svornost a jednota jazyka i

aby ji konene prestala pravopisni reformace. 6.

Aby te

svornost rozlinych stavu a rozlinych

mineni panovala, tvonc z ruznobarevnych kvetin

jeden

krasny venec. 7.

Aby

k blahodejnym

oucelum zrizene jednoty

a spolenosti nase probuzene dale vzrustaly a nepro-

buzene se probudily, podavajice naim Novinam vdy hojneji latku ke zpravam poteitelnym. Aby se ale take pro tyto zpravy na nas nemrzely, nas nekacerovaly.

ale

8. Aby se v3''vaelo ze zeme nasi mao mnoho obili, dnvi, uhli, vlny, eleza, skla,

prize, 9.

patna, ovoce

Aby

se

atd,

Vem

penez,

sukna,

atd.

Stavum

dobre

a

dle

adosti

darilo.

Ponevad si, jak kady vidi, nic nesluneho a nemoneho neprejeme, tim pevneji oekavati mueme, ze se nae prani brzy vyplni.

:

Domaci

z)

(Praske Noviny

z

r.

1848. z

Z93

zaleitosti.

a 27. ledna

1^3.

c.

7.

a

8.

S.

25— 26.

29—30.)

Wer

Motto:

Marne ze timto

vo a n 1

man klaget, zum Thater an.

sich entschuldigt, ehe

Giebt sich selbst

Akoli dobre pfesvedeni jsme,

i.

lankem nikoho nezmenime

z

tech,

proti

kterym jej pieme, proe jsme jej take takovymto nadpisem opatfili prece zada povinnost vefejneho postaveni naeho, abychom hlasu sveho pozdvihli tu, kde se narodu naemu bud vedome a naschval, aneb :

z

omylu ubliuje.

nam tentokrate pan guSchnabel') a to sice svymi statistickymi tabulkami kralovstvi

Hlavni bernialni

predne

priinu

podava

rada a profesor

lankem, vytitenym nemeckych Praskych novin pod titulem »Zur Verstandigung«.-) Ummili jsme si se vi monou chladnosti jenom tolik povediti, eho povediti treba, aby se nam dokonce adna prepjatost, zapalenost atd., Ceskeho,

V isle

jak

a za druhe zvlatnim

9.

obyeji

V

byva,

nemohla,

vytykati

presvedceni

sama vec tak za sebe mluvi, ze ji ani yylienymi slovy ani nadenim podporovati nemusime. Ve sve 8me tabulce statisticke jednajici o na-

jsouce, ze zde

rodnostech v Cechach uvadi ')

Georg Norbert Schnabel,

Kniha, o

ni

se

p.

gub. rad.

statistik,

Havli'ek zmiuje,

Schnabel

il vletech(1791

zove se

:

»Tafeln

— 1857.).

zur Statistik

von Bohmen. Eine Sammlung tabellarischer Uebersichten der Arealund Bevolkerungs-, der Industrie- und Culturverhaltnisse Bóhmens nach ihrem neuesten Zustande.« Prag 1847. 2)

Prager Zeitung z

16.

ledna

r.

1848. No. 9. S. 129.

:

Kare

294

vemu

proti

Havlicek:

dosavadnimu presvedeni pomer Cechu

Nemcu v Cechach v r. 1847 jako 4:3, udavaje poet Cechu jen 2,557.399, Nemcu ale na 1,828.105.

a

(afarik uvadi v narodopisu

p.

Schnabel 66.046

kady,

zajiste

pobude,

r.

1842: 3,016.000 Cechu,

Nemcu, 66.000 idu.) V Praze ku

1,145 000

Nemcu

pf.

kdo jen slyi

a nekolik

udava

- co

a 36.687 Cechu!!

dni v Praze

za nesmirnou hyperboli uznati musi.

Avak

jete nezdalo panu gub. radovi dosti prijemne, novy, posavad dle naeho vedomi si zcela V adne statistice neuivany prostfedek vymysHl, kterak by pocet Cechu jete vice sniiti a Nemcu zvyiti mohl. Pravi toti v poznamenani k tabulce te doslovne

to se

proe

takto

»Krome toho

jest

jete veliky poet slovanskych

^)

v mistech kterychto povolani, treba by sIovanskych bydleli, poaduje, aby si nemecke vzdelani opatfili. Ktemto nalei pfedevim kupcove a obchodnici obyvatelu,

i

Yelikeho druhu, fabrikante a vichni veti prumyslnici, pak hostinti, uitelove, studujici, duchovni, ourednici hospodafti, justini

a

poHtiti.

Praze

Pfi

mue

se

opravdu fici, ze z vye udanych 36.687 obywatelu slovanskeho puvodu polovice, tedy 18.340 do nazna12.760 enych onech trid patri. Povaime-li dale,

e

')

[Pan gub.

jinak nejmenuje

rada Schnabel

ne

Slaven,

ve

svych

slavische

tabulkach

BevoIkerung,

nas

echj'

nevime veru

nae

narodni strycovstvi s Rusy a Polaky jmenujcme Cechove, po nemecku Hohmen a jenom v narodopisnem ohlcdu nalczime k Slovanum. Nikdo zajistó

proc,

vdy

leda snad,

nefika a nepfe,

Nemci

aby na

opatrne ukaza.

tak

My

se

ze ku pr. v .Sasich ije milion

Germanu, akoH

nalei k narodum gcrmanskym jako Cechove k Slovanum.]

«

Domdci

295

zalezitosti.

podle pomeru svrchu nalezeneho 7292 na slovanske krajiny pfipada, a uzna-li se te, co velmi pravde podobno, ze vdy ve druhem miste jest kupec a hospodsky, vdy v tretim take jete uitel, mist V zemi

a knez,

studuji'ci

vdy

v patem jete take hospodafsky,

estem take justini neb politicky ufednik; dela to dohromady 17.985 a s Prahou 36.325 osób puvodne slovanskych, kterevaknemecke vzdelani maji, a proto se od slovanskeho obyvatelstva odraziti aknemeckemu pripoYd}'' V

1

s

t

muse Ovem z i

1.

j

brusu nova theorie ve statistice, ale dumyslna a ostrovtipna. Kady, kdo rozumi nemecky, jest Nemec Skoda jenom, p. Schnabel

Yclmi, velmi

e

!

zrovna u poatku stati zustal a sveho yynalezu lepe neuil. Jaka jest to nahrada jen 36.000 Cechu za tak skvostny napad Yechny bych je byl sv3>m yynalezem !

Dejme tomu, ze jenom polovice z toho zbytku Cechu nemecke v^yroky a pripisy od ouradu dostava,

yyhubil

!

kterym

jiste

rozumeti musf, dela tedy zase

:

Nemcu; u vojska

jest asi 50.000, dela tedy

Nemcu. Zbyo by

jeste asi

zbytkem

?

—

I

na ten

oufednf zalezitosti

Yojnu postavil,

:

kdy

1,300.000 1,350.000

1,200.000 Cechu, co

s

tim

Skoro vechny nekoho volaji, aby se na

jest prostfedek.

kdy

svolavaji

kdy

dedice,

ventele,

kdy

najmu davaji prace atd. atd. atd., oznamuji se jenom nemecky v novinach, a jiste tomu kady rozumeti musf, sice by neuposlechna asto nejveti tresty, jako ztratu jmenf, ba obanskych prav na se uvalil, a do nejveti skody upadnouti mohl dela ted}^ opet tech polednich se

prodavaji

statk}^,

;

se do

Kare Havlicek:

296

Nemcu, a nasledovne jest summa summarum 0. vech Cechu v kralovstvi Ceskem 1,200.000

=

Ale

nejen ze se timto

novym vynalezem

p.

prof.

Schnabla vichni Cechove z kralovstvi tohoto vykiidit mohou, jete se krome toho rozlinymi pronarody vyperkovati mue. Nebof die te same zasady musi byt take kady, kdo francouzsky umi, Francouz, latinsky

Riman

A

atd.

bud

co tu

v kralovstvi ceskem Fran-

couzu, Anglianu, Rimanu, Reku, Hebraeu (ku kterym

mezi jinym

ponevad

vekere

se v

I.

vel.

duchovenstvo naleeti musi,

roce theologie hebraitina yyklada),

Chaldeu, Arabu, Ylachu, Spanelu, a (horrendum dictu!

!)

Rusu a Polaku ') Ba vime o nekolika Macfanch a o jednom Turkovi. A sam p. prof. Schnabel na neho bud mit jiste take nekolik narodu spravedlive — Ha! co jest to? pravo, ku kteremu se pripote? i

i

!

—

—

jako blesk kmitla mi v hlave sfastna, tragicka m3^lenka!

Pan

prof.

Schnabel sam pravi ve svem »Zur Yerstandi-

etine

gung«, ze se od sve mladosti v

esky

ted}^ »

k

o d

n

e

m

rozumi, e c k e h o

se

ted}'

o byv a

t

e

1

s

horlive cviil,

sve vlastni theorie

dle t

v a

o d

r

a z

i

t i,

ces kemu pripoistimusi«, dela tedy 0+1 =

a 1

Pan prof. Schnabel jest Cech, jest poledni, O krasna, vznejediny Cech v kralovstvf Ceskem to jest:

!

ena

Dokazave ')

prof.

!

tragicka kombinace.

per

deductionem ad absurdum neve-

[Bohuzel musi sebe

Sch.

i

redaktor techto Novin dle theorie pana

z poctu Cechu vymazati,

nebudou-li

jej

ostatni

narodove,

stejneho prava maji, reklamovati

!]

dvema pronarodum

a k temto

(ac s krvaceji'ci'ni srdcem) pfipoisti, a to

jctc

s

ustavin3hn strachem,

ktcr na ncho

dle te theorie take

:

Domacf

deckost jednoho mfnenf

297

zaleitosti.

p. prof.

Schnabla, pristupujeme

nyni k uvaeni jeho udani o statistickem pomeru obou narodnosti vubec. Oufednich a jistych pramenu k

zhola neni

p.

:

prof.

Sch. vail, jak

vechnu vedomost svou

sam

pravi v

tomu

.

9.

duchovenstva ') na r. 1847., a to sice, jak sam pravi, s nejpfisneji historickou p r a vd vo s 1 1, prvnim to poadavkem statistickych zprav. Neopomenuli jsme Prager Ztg.,

z katalogu

i

se ihned vlastnim

a yysledek

poitanim o tomto hledet presvediti, tuto podavame.

naeho zkoumani

V katalogu tomto neudava se nikde rejme poet Cechu a Nemcu, nybr jenom poet dusi kade kolatury, a tyto kolatury oznauji se na tvery spusob

eske, nemecke, esko-nemecke (kde poet Cechu prevlada) a n e m e c k o- e s k e. S prvnimi dvema druhy snadne jest porizeni, ale kterak v onech michanych kolaturach udati poet Cechu a Nemcu ? Patrali jsme tedy, jakeho mentka p. prof. Sch. uil, a shledali jsme hned v Berounsku tam jenom Pfibram s 9047 a Sv. Horu s 41 duemi udava katalog co kolatury nemecko-eske, ostatni vechny co eske. Pan Schnabel uvedl ale v Berounsku 6027 Nemcu, patrno tedy, ze V michanych kolaturach 3 poita vdy k prevladajici :

'^

narodnosti,

t.

j.

v nemecko-eskych

Cechum a nasledovne chum a Y3 k Nemcum. Y3 k

"/g

k

Nemcum,

v esko-nemeck3-ch

%

k Ce-

Pokusili jsme se tedy p. prof. Schnabla dle tohoto

jeho ylastniho pravidla v nekterych vati.

Ku ')

pr.

v

Catalogus

Taborsku cleri

pro

kadou

krajich kontrolo-

se uvadi v katalogu duch.

dioecesi jest zvlatni.

:

Kare Havliek

298

na

r.

co nemecka

1847

mista:

Adamsfreiheita 1674,

Altstadium 3241, Baumgarta 2364, Blauenschlaga 1552,

Hosterschlaga 1934, Neofistricium 1344, Riegerschlaga 3242, Schamersium 1443 dela

Co esko-nemecka uvadi

Kumatecium

4025,

dohromady 16.794 due. Jaroovicium 2851,

se tam:

Neobistricium

7116,

Novodomus

Pilgramium 6616, Taborium 8282, dohromady 39.738, ted}^ tfetina 13.246, a k tomu predele delalo by jen 30.040 dusi, ale p. prof. Schnabel, kterj^ s n ejpravdivosti dle toho katalogu poital, udava p f s n ej 10.848,

1

1

Nemcu.

38.371

Yezmeme Chrudimsko:

tak

duchov. V kolaturach nemeckych

:

udava

katalog

Abtsdorfium,

Blu-

menenavia, Bohna, Carolofortium, Cenkovicium, Ditters-

bachium, Dittersdorfium, Johnsdorfium, Ketzlsdorfium,

Knappendorfium, Korber, Landskrona, Lipavia, Michlsdorfium, Niklium, Rudelsdorfium, Schirmdorfium, Schonbrunna, Sichelsdorfium, Tomigsdorfium, Tribicium, \'orlika dohromady 43 726 Nemcu. Pak v nemecko-eskych Austa, ermna, Lauterbachium, Liebenthalium, Teutobela, Teuto-Hermanicium, Yeipersdorfium dohroPak 16.044 Nemcu. mady 24.367 dusi, tedy 2/3 Bistra, Tfebovium, V esko-nemeckych kolaturach Dasicium, Holicium, Litomylium, Moravana, Pardutedy bicium, Segemicium dohromady 43.989 duf, kraji celem Nasledovne v 14.663 Nemcu. Y3 :

=

:

=

43.726 16.244 14.663

74.633

Domaci

299

zaleitosti.

Kterakym tedy spusobem mohl p. prof. Sch. naNemcu v Chrudimsku ? Tolik na ukazku, v jakem smyslu se rozumeti ona nejpfisneji historicka spravedlivost na-

poitati 84.086

ma

:

myli vak

my

jsme

nikdo, ze skutecne takovy

zde nyni poitali.

Cechum

pod jmenem nesmi se ani '/a Nemcu

patrna

krivda

Caslavsko jakoto se tez

Nemecky

uiniti. kraj

jest,

jak

Jmenovite v kolaturach,

ktere v katalogu duch. prichazeji,

pomer

es k o-nemeckych nechce-li se

brati,

Na pnklad uvedeme

nam osobne znamy: tam

Bród, Dusov, Sv. kfi, Koetice, Krupa,

Zhor dohromady s 21.824 dueskonemecke kollatury uvadeji, a dobre vime, ze ve vech dohromady ani 3000 Nemcu by se nesitalo, kdeto by na onu '/s pres 7000 pripadalo a to plati skoro o vech kolaturach esko-nemeckych ku pf. Litomyle, Pardubice, Tabor atd. atd. ba asto se kolatura jenom proto esko-nemecka jmenuje, ze se

Lipnice, Vojnovmestec,

emi

co

;

V ni take nemecke kazani dri.

poet Nemcu ku

Pak by

pfikladu v Taborsku

ovem

jiste ani

V Chrudimsku ani 64.000 nedelal, a tak ve nich kraj ich.

Kterak ale mohl

Cechy a Nemce na

nebof se jestli

far

bei^e,

ostat-

Sch. do takove podrobnosti

nenaleza zhola p. prof.

vech

ji naprosto nepochopujeme,

spoitati,

to

snad v Praze

pomer

p. prof.

pravy 22.000,

Sch. dle

nenalezame ani

adnych pramenu,

a

nemeckych a eskych slov, jakymi bychom

statistickou obezretnosti v Praze echove a Nemci o Hrom-

podiveni sve nad takovou vyjadrili. Zajiste se

Jakube a Havle z fary do fary stehuji, nenalezame zakon, aby Nemci jen v neme-

nicich, o Jirim,

a nikde

Kare Havliek:

300

ckych a Cechove jen v eckych farach bydleli. V Praze by se jenom ze kolnich deti ponekud dao souditi na pomer narodnosti, nebof se mue aspo s nejakou jistotOLi

mysliti, ze

chazeji.

My

nic

ale

eske

deti jen z

eskych

rodin po-

nemajice jasnych pramenu, nechceme

uriteho udavati.

Kady takto

proti

opfeii,

soudny uzna

pot^-cbnost toho,

tabulkam p. na takova udani

statistickym

ponevad

se

ze

prof.

jsme se Schnabla

statisticka bez

daliho zkoumani obyejne mnoho staviva, a kdo vi, jake pro nasi narodnost kodhve mylenky by povstati

mohly

Obyejna

z teto statisticke kriYd}^

jest zvyklost

nam Cechum do svedomi vstrkati, jakobychom jen nemeckym krajanum svym zaf rozsfvali, a sam „Zur Yerstandigung" p. prof. Sch. se ve svem lanku proti

:

a zabalene prohoditi,

zdreti nemohl, neco podobneho

mluve o tom, ze povaujeme Cechy j en za svuj domov, ze chceme Nemce o jejich pohticka prava pi-ipraviti, ze nezkuene mladei nenavist proti nemecke i^ei a literatur vtepujeme a je k nevzdelanosti zavadime, eb n c (! !) klanici se filoba ze jsme m odl os log c k y m notabilitam, a ze pfevracene posuzujeme 1

u

i

i

i

mravni a velike charaktery

!

Potom

sice p. prof. Sch.

svou naklonnost k nam Cechum, k nasi narodnosti, fei a literatur, ale jest jisty instinkt, dle ktereho kady pozna sveho pntele a nepritele, a to skrze vsechny panelske steny jakove

mnohymi

slovy

osveduje

jsou pouha slova.

Pan

prof. Sch. jest ostatne

neminy ne my

sam vetim nepritelem

vichni, nebof kterak se marne

s

chuti

Domacf

301

zaleitosti.

nemine uiti, kdy nas hned za to p. Sch. od narodu naeho mileho odrazi a k jinemu pripote? Cokoli se v Cechach a na Morave pro zvelebeni nasi

verejne, v asopisech pred

narodnosti deje, stava se

oima

nasi milostive vlady a s povolenim ouradu, tedy

ouplne zakonnfm spusobem.

Vf-li

doYoleneho

proti

kdo na nas neco nezakonum, proc to ouredne neuda? proc zustava pri pouhem postrannim a privatnfm pomlouvani? Ta taktika, uvadeti Cechy jen porad v podezreni, aby se jim v provedeni dobrych zameru prekaelo, jakym jmenem nazveme tuto taktiku? Cechove jsou naród v historii v dobrem a v ziem zleho,

mnoho

zkueny,

ceh'ciho

bouri

preneslo se pres nasi vlast a

ne na darmo, a naród nas mue se pripocisti k mirnym povalivym narodum. Co se ale navrene prumyslove koly tyce (nebof o tom se p. Sch. neopominul v nemeckych novinach

i

zminiti),

jest

veru

podivno,

uitenost

uznavaji',

yystupuji.

Onen

jisty

ale

ze vichni protivnici

z jinych

pnin

jen

jeji

proti ni

dobrodinec take zavolal chlapce

do zahrady, aby si jabek natrhal, ale jakmile ku ktere jaboni pristupoyal, zastavil jej vdy onen dobrodinec rka

:

z

te

Yechny

netrhej

—

z te

jablone obeli

zustati a ze

zahrady

take ne,

odejiti

ich dob

ve

r.

1848,

a

laskominach H. B.

.

9.

S.

33.)

na rodni. Mezi ukazy za poslednejnasi neobyejne avak jiste potemusime mnohe smutkove slavnosti a

vlasti

itelne pripocisti

pri

musil.

A. (Praske Noviny z 30. ledna

Ydenost

z te take ne,

—

a chlapec

:

Kare Havlicek

302

vdecne upominky na J Jungmanna'), ktere se po rozlinych mistech slavily rozlinym, mene neb vice hlunym spusobem. V Augs. Veob. Nov. divil se jim take

ji znamy jeden dopisovatel Prasky prave jete

adny

nebyl

tolik cten

steneckem

spisovatel

»Snad

:

brzy po smrti sve

tak

jako Jos. Jungmann od Cechu, kten ve \ia-

vechny

cteni podporovatelu literatury sve

narody prevyuji', ji 42 pohfebnich slavnosti konao se za

ne

J.

Jungmanna

dobre minena jsou.

Akoii sIova tato chceme

atd.«

z nich patrne hledf,

vice pravi

pi^ece radi

Avak

ze

veriti,

v Praze a v Cechach sly-

i

diviti, »e Cechove Jungmanna, spisovatele Slovnika, tak pnli vyznamenaU« a mnohy snad v duchu poHtoval nas, kterak

eli jsme se take ji leckoho tomu J.

nam

vyhradni cnosti sve od cizozemcu rknute, toti

f

lo

i

I

ogi

n o

s

Ubezpeeni vak jsme,

dobrotive

ze nikdo

z techto

hlavni zasluhu nebotikovu na zreteli nemel, z nich

nepovail,

zarove svou o zachovani

e

Cechove v

jeji

mezi

J.

narodnost,

vlastni

nyni

pri-

verni zustavame.

t i,

Jungmannovi a

nejveti

veUke malicherne

puntikovani, jak dalece v ucte sve k nebotikovi marne. svete,

')

Komu nebo ne Jos.

let.

:

tenf

ovem

Jungmann, jeden

zakladatel ceske

74

jest Ihostejno,

z prynich

mluvy spisovne, zemfel

Nejduleitejf dilo jeho

jest:

povolan vaiti

buditelu

14.

jiti

Cechove na

jsou-li jaci

neni

ctf

mue, jen

toti

ijicimi prvni

zasluhu mel, a tu pak ji pi^estane

panu

e nikdo

si

ceskeho naroda,

listopadu

r.

1847 ve veku

»Slovnik cesko-nemecky.x.

Za

Jungmanna ve v.ech probudilejich mistech eskych byy hned po jeho umrtf sloueny zaduni me. O Jos. Jungmannovi viz cldnek J. Jakubce v Ottove slovniku naunem. XIII. 668 ad.

;

Domaci

303

zaleitosti.

Jungmanna, a treba by byl slovnik stodilovy sepsal svou spisovatelskou vechny svety naplnil kdo ale pfistupen jsa citum lechetnejfm, vedle sve vyivy, vedle sveho pohodli a Liivani jete take neco vyi'ho uznava na svete, kdo nemiluje toliko sebe nybr svou rodinu, a ne toliko svou rodinu, nybr svou dedinu, a nejen dedinu svou, nybr cely naród' tenf zajiste nebude zachova.nf a zvelebeni narodnosti sve, est narodu sveho pred svetem poitati mezi veci nepatrne a nepotrebne. Tenf take dovede uvaiti cenu a slavou

i

i

i

Jungmannovu. Vimef dobre, ze ne 40 neb 80, nybr mnohem vice po yekere vlasti prineseno jest obeti za dusi tohoto skromneho mue, jen za ivobyt{ sveho adne pocteni neprijimal jsa milov'nik ticheho pusobeni: ale kdy nevdenost mezi nejerneji ohavnosti se klade, musi byti vdenost krasnou chvalitebnou cnostf, a dobra budoucnost prorokovati se mue narodu vdenemu svym zaslouilym muum. Zpravy o techto nabonych upominkach jiste potel}'' kadou vlasti a narodu oddanou dusi, nebof nad miru jest kademu prijemno shledati myli soucitne se svou. Zviate poledni Videnska zprava v techto listech jak se nadejeme, mnohym spusobila uteenou chvili. N3'ni vak ab3'chom jinym

uitenym

a duleitym

hodlame ji

lankum

prili mista neujimali,

podobne zpravy jenom

nejstruneji

co

na co vaene P. T. dopisovatele sve posebe potezorny inime. Nesmime v niem, b3'f by itelneji byo jednotvarne utkveti, nybr vdy dale neunavene kraeti v innosti, ktera jest mila Bohu lidem

podavati,

i

i

dobre vule.

H. B.

Kare

304

Havlicek:

B. (Praske Noviny z 12. bfezna

1848.

r.

.

21. S. 81.)

Matice polska. S velikou radosti a bratrskym pranim pozdravujeme pfibuzny nam naród polsky na te ceste pokroku na rodni ho, na ktere ji my Cechove, Srbove, Ilirove, Luiane kraime. Prave lef pfed nami titene ohlaeni, ve kterem mlad3> knie Lubomirski')

Jifi

co zastupce kuratora narodniho

Lvovskeho Museum (Zakadu imienia Ossoliriskich) ohlauje zaoeni ustavu zvaneho Biblio teka polska dle

vzoru nasi Matice.")

Jakmile se sejde 250 zakla-

kady

z kterych

datelu,

musi, aby pravo mel

50

najednou sloiti

str.^)

zl.

vechny od

Matice polsk vydane

knihy darmo dostavati, pone se hned tisk. Pozdeji mohou jako u nas svych 50 zl. v 5 letech

zakladatele

porad sbehlych sloiti, knihy vydavati se budou v tiskarne polskeho Museum. (Kdy asi nae chude Museum Yzmue se na tiskarnu ? Museum Lvovske nese na sobe jest.)

bud

e

od bohate lechty polsk podporovano Outy se budou davati verejne a vechno jmeni yynaloeno na vydavani kneh. Knihy bud tato

patrny raz,

Matice

polska

yj^^darati

:

historicke vselikeho

druhu,

zemepisne a narodopisne, pnrodnicke, hospodafske, prumyslove nejvic s ohledem na vlast, prameny prav zemskych, statistiku, narodni hospodarstyf, paedagogicke, elementarni,

vim

naboenske,

gramatiku polskou pro ')

ucastcn

sacem

Lubomirski

na ve

Jifi

knie

bibli, filologicke

Polaky

narodil

sjezdu slovanskem v Praze Vi'dni.

'')

Rozumej: Matice ceske.

3)

50

zl.

stf.

—

105 K.

se a

r. r.

a pf ede-

a jine narody,

1817.

1849

V bj^l

r.

1848 byl

i-fskym po-

:

Domaci

305

zalezitosti.

gramatiky jinych slovanskych narei, sloyniky, peknou literaturu, zvlare povidky starsi a noveji, aby se z nich

asem svym

mohl

utvorit

vybor nejlepich spisovatelu,

chrestomatie, encyklopedie, histor. literatury atd. Hlavni

ouel lid

aby tak se upovechniti a mezi ma byti cena techto

jest lace knih,

dostati

knih asi

mohlo kr.

1

vzdelani, a proto

za arch.

str.

Nyni se tedy uchopili Poaci v Halii onoho prostfedku ke zvelebeni a upevneni narodnosti sve, ktery jest nejbezpeneji, nejtrvanliveji, na ktery my Cechove, starodavni kmenovci a bratfi jejich velikou silu svou obetujeme a vechnu nadeji stavime jest i

:

yeobecne vzdelani, vycvieni aulechteni narodu. To jedine jest zakad trvani a slavy

to

Ji jednou jsme hoc signo vinces!

narodnosti naich.

posud

In

:

(Praske Noviny z

C)

Dne

26.

bfezna

r.

pravili a

1S48.

c.

25.

pravime

S. 99.)

v Rakousku obsolu235.) V radostne tto udaiosti Kavli'ek napsal nie otitene vyzvani 15. bfezna

tism, a slibena

bya

Vyzvani.

r.

1848

prestal

konstituce.

Prali

(Sr.

b^^^chom,

str.

aby

Cechoslovane,

za priinou dn'vejich okolnosti, dilem odnarodnicimu cizemu ivlu ustoupiti musili, V cizine se zdruji, vlast svou navtivili aneb navdy se Yratili, neb nastan brzo doba, ve ktereto yytene kteri

dilem

proto, ze

hlavy sve otine k nejvetsimu uitku budou. Pravych

ufadum schopnych Cechoslovanu nemame posud nazbyt, akoliv se nyni velky poet k etine hrne, a k

aby

si

na kvap k nevyhnutelne potfebe pro budou-

Havliek: Politicke spisy

I.

20

:

Karel Havliek:

306

znamost eskeho jazyka opatrili a mohli. Jsme pfesvecleni, bydlici Cech schopneji jest, aby urady,

cnost jakou-takou tfm V ufadech

e

zustati

mnohy V cizine koly a ustavy eske

ne

spravoval,

nektefi z techto

nove utvofenych Cechu. Proez mysh'me, ze by mnohy Cech do vlasti se navratiti mohl, aby bud co uitel eske fei, bud co spisovatel esky aneb uitel neb uradnik eskym spolubratrum vzmenenych okolnostech prospeti mohl. Stare

patne asy

my musime

prestaly a

o to dbati, aby se vice nenavratily. D) (Praske Noviny

Dne

14. bfezna

censura, a

byo

zakon.

Dne

17. bfezna

aby dvorske jinych

pak

se

obecneho trestniho

c.

28.

S.

109.)

ufady vypracovaly

nmeckych

statu

cisaf zasia

dvorskych kancelafi kabinetni pfedpis tykajfci

1848

r.

1848 v Rakousku zrusena dfivj§f

r.

nafizeno,

dle vzoru

bez prodleni

dubna

z 4.

list,

s

tiskovy

presidiu spojonych

niin zasia prozatfmni

pfeinu tiskovych dle ustanoveni vezakonnika. Tuto cisafske nafizeni ne-

Ministr tehdej^i, Pollersdorf, vec odioil a stara se o vypracovani zakona tiskoveho. Komise tiskov. za zklad svlio elaboratu vzaa tiskovy zakon Bddensky z r. 1831, V (§ 13.) fidia se pak francouzskym zakonem zafijovym. Dne 1. dubna r 1848 by ve > Wiener pub!ikovan. Nelibi se vsak, Zeituns^« prozatimni zakon v eciacli se novinafi postavili proti novemu ve Vidni (Toboka Z V. Poatky konstituniio ivota zakonu. Havliek ve svych V ecidch. V Praze 1898 107 ad.) novincli soudil o novm prozatimnim zdkonu tiskovm takto

bylo ohlaseno.

nem

i

Novy prozatimni zakon ve Vidni, ale neupokojil ')

[Ovem bud

trvati

zemskem zakonni konstituni ze tak dlouho trvati budc]

o

tisku vyel ji

nae oekavani.

')

Myslili jsme,

a

jenom do te doby, se na snemu cestou novy zakon ustanovi ale dost, :

!

Domaci

e

aspo soud pfisenych

hymi redaktory,

kdy nam alaremi

Nyni

hrozi.

nad nami ubo-

(jury)

spisovateli a vydavateli souditi

vech

se

307

zaleitosti.

bud,

jenom samymi pokutami a nad nami soudi zemsky soud,

stran ale

budeme za tu pen a haneni zfi§ 12 mesicu do tekeho alare pozenf zemskeho na 3 spravy zemske a sazeni; za tupeni a haneni oufad. Dle

19.

i

—

oufedniku v zaleitostech oufednich dostaneme se take na 13 dni neb 6 mesicu do alare. Dobra! nebudeme nikdy tupiti ani haneti zhzeni zemske: ale jak pak uinime, kdy se nam nebude neco libiti? Jsme ji co obane konstituniho mocnafstvi Rakouskeho eo ipso povinni, vechno co vlada a oufadove uini chvaliti ? Musf se nam vechno libiti? To bj^hom se veru radeji mohli vichni vystehovat? A pak jaky nam dal pan ministr domacich zaleitosti vyklad toho, co jest tupenf a haneni Bud v Rakousfch vechno to tupeni a haneni, co se slavnym oufadum nelibi?! O prozatimni zakone! tvych 88 paragrafu lei na nas jako 00.000 centu i

!

1

nejtvrdiho vlaskeho mramoru Dle proti

alare,

§

a v

6 mesicu mravnost!

!

ukada na

22. se

studu

!

ne uraka

a cnosti

^ 20. Tedy

Uraka proti

na jest

oplzlosti a

jenom tupeni

3 dni

hrube

a

oufedniku

ourednik vice

vybeky

do 3 mesicu

ne

14

dni

cnost,

a ne

proti oui^edniku pi^isneji se tresce,

mravnosti a cnosti!!! Yideti ji, kdo

onen zakon kdyby jej bya delala cnost, bya by snad urila vetsi trest na uraky proti cnosti, ne na uraky proti oufednikum. Cnost jest ale u nas V Cechach vice, ne ourednik, panove!! delal

:

20*

20.

ZAHRANICNE ZPRAVY.

Zahranine zpvdvy Havlikem titne, jsou vetsinou Havliek zahranin volny pfeklad zprav z listu cizich. zpravy psaval temef vechny sam, zvlate v r. 1846, v \6tech nasledujfcich svefoval tuto rubriku sveho asopisu Havlikovy zahranire zpravy nebyly nekriticky jinym. i pfejimane, nybr zcela vedom a uelne byy pfevzaty. Sve dodatky k nim mohl zfidka kdy Havliek censurm'

tomu tehdy

A. a) (Prazske

dati.

Noviny

V

BELGII.

z 8. ledna

r.

1846,

c.

S.

3.

KraloYska akademie dostaa nyni jine ze tam

ji

stoupeny couztina.

i

Pomery

nejvice v ceste stay.

narodni jazyk a zaleitosti

10.)

zrizenf, tak

flemske

za-

byti majf, kdezto drive celou zaujimala fran-

Posud byl jediny

W

vak

i

1

1

e

ms

'i

z flemske

bud. pokady flemske iteratury. Tyto zprav3^ poteiy nadmiru veciny narodne smylejici, a zarmoutiy veciny ibujici si stareho cizostrany v akademii,

nyni

jich vice pfijato

Maji se take vydavat stare

il V

')

Willems Jan Frans byl ilamsky

1.

1793—1846.

filolog,

dejezp3^tec a basnik

Zahranine zpravy.

zemskeho lendrianu. Nejveti nosti jest p.

D

ze

odpustit,

u

m o r ti e

nechteji

r, ^)

309

nepfitel flemske narod-

ktery

Flamingum

nemue

a predhazuje

mrtvi,

byti

vem

narodne smylejicim, ze proti vlade belgicke jsou, a holandske se pfidruji. Z toho vidime, ze je cely svet stejny, o nas Ceich, kdy jsme fe svou vzdelavati poali, mnozi nepratele nasi narodnosti, kten by radi na nae utraty naród svuj a moc rozmnoili, chytre a podvodnicky prohIaovali, jako bychom Buh VI jak hanebne a bufiske umyle meli proti vlade kdeto m}^ tak verni a bohda verneji poddani sveho Cisafe Pana jsme ne mnohy jiny podpalova, a

—

i

:

i

,

jenom sve

si

B. b)

nam

hajime, co

(Praske Noyin}'

pred

Bohem

patfi.

VE FRANCOUZICH. z

15.

linora

r.

1846,

c.

14.

S.

55.)

komorach v duchu prave paiiamentarnosti Francouzi za Angliany jsou. Posezeni

podavaji

Radost se

nam

a debaty

je z toho,

kady

ve

francouzskych

nejlepsi dukazy, jak daleko jeste

jak usilne, opravdove a

s

rozvahou

v Anglianech kdo jen nejakeho vplyvu na

prospene rozhodnuti nynejich velikych navrhu zasazuje vechny osobnosti jako by ani nebyly, kady ma jen obec a baho vlasti nebo baho vetiny na zreteli. Ve francouzskych komorach jedna a mluvi se jakoby same damy pohromade se-

yerejne zaleitosti ma, o

:

')

1797

Dumortier,

— 1878.

Barthelemy Charles, znamenity botanik il v

1.

Kare

310

dely u ajnfho stola na

se

re

ostatne

je-li

mao

Havli'cek:

visite,

jenom kdo vtipne mluvi,

jeho rozumna a

dba. Marnost

couzovi tak podstatna vIastnost,

neukae.

a nikdy minister

vdy

prospena, o

vlasti

kadem

je pfi

ze

to

jednotlivem Franse

bez

nikde

ni

Jednali se o vec nejduleitejf, dovede

nekolika peknymi slovy pozornost od

same odvratiti, o svobode, konstituci atd. parliruje samych floskulach, a jedna se zrovna naproti ni. Nejlepe se to opet ukazao v hadce o svobody

veci

se V

universitnf,

pan Guizot

poYidal a tak krasne

Francouzi

do komornich schuzek: radej

a

uchlacholil

ji

opery

baho

komor

pekne toho

tak

')

vlasti

milo.

misto

chodili

by

jiste

na-

Ba kdyby do

pfi

svych tom ji

vice netrpelo

Constitutionell

Francouzske noviny

vypra-

vane, kterak nedavno pfeskvostna truhlice se znakem kralovskym do Anglian odesana jest, napnena lipnym vybytim pro nejmieji pannu (outku k hrani) nejstari dcerus
vuji

C.

c)

(Praske Noviny

V ANGLIvANECH. z 6.

srpna

r.

1846,

Anglicky asopis »Examiner«

napomenuti: »Neni divu, ')

*)

poznamku Viz poznamku

Viz

3 2.

na

na

str. str.

e 230. 230.

c.

60. S. 251.)

uinil k Irum toto

repealstvo

adnych

po-

U

311

Zahianicne zpravy.

Kroku nedela.«

»Irsko

pro Irany«

jest heslo jejich

zatim reci anglicke proneenajsou. Irsko pro Irany nue proc ne take re Irska pro Irany a Irsko, a sice jedine a vyhradne? Proc zneuctivaji Irane usta sva rei nasi? Cotonenistarapravda, ze naród, ktery fe nepritele sveho pfijme, tim samym poIovine ji podmanen jest? Pan 0'Connell ') nechce ani anglickeho svu na atu svem trpeti, a pfece Veru Irane by se meli aspo pfi mluvi anglicky svych schuzkach v irskem reneni cviiti, aby irsky ho jednou budou jazyk V parlamente vlastnim, Znamo toti, ze Irane mluvi mit, zavesti mohli. zcela jinym jazykem puvodnim, a ze jenom nyni poanglieni jsou od te doby, co si je Angliane pod-

avak

jak prevracene vypada smysl sIov techto

kdy

Anglianstvu pfesycenych,

proti

v

!

!

a

—

manili.

D. d)

(Praske Noviny

Dne

10.

V DANSKU.

z 24. zafi

zari prijel

r.

1846,

Dansky

kral

c.

74.

'^j

S.

311.)

do mesta

sviku.

Purkmistr, radda a vybor mesfansky uvitali

avak

pry jen

s

chladnou

zdvonlosti,

vivaty

Slejej

nikdo

klobouky se nesmekali. Tie pry jel koar kralovskym mestem. Veir se selo mnoho lidu, a blie kralovskeho zamku volali advokatovi Beselenevolal, ani pry

»)

Viz l. 12.: Daniel 0'Conell.

2)

Kristian VIII.

(1839—

Str.

194 ad.

Kare

3)2

rovi,

Havli'cek:

nemectva v Slesviku a

statecnemu zastavateli

')

Holtyne hlucne vvaty. Byo pry k 2000

lidu pohro-

made. Odtud se obratili k bytu nynejiho presidenta vlady Sles\acko-Holtynske von Scheela, vypiskali a yynadali mu,

konene

tito

nekolik

vytloukli

patrioti

oken (take jednomu Danovi) a rozeli se spat. To se kralovyma okoo sameho Yecko delo pred zamku. Tak podavame zpravy samych Nemcii bez promeny. Jina zprava take jete pravi: ze kralovsky vuz po ulici jel, anijediny lovek nesmeknul, kral ale ze na obe strany

oma

kdy

hojne me£anstvo pozdravoval, na jese jevil zarmutek. Ano mel se jeviti zarmutek na obliejich mefanu

a

hoto obliejich

Slesvickych, a sice zarmutek nad tim, ze jsou takovi grobiani,

chvastajice

pozdravoval,

je

se

vdy

vzdelanosti.

a oni nechali

na

iete verejne v novinach chlubi,

rozumny lovek

tomu nul,

—

mefanstvo

osiu,

za

by

se

Slesvicke

kral

a tim se

kady jiny

stydel. Jest to vystfelek prave

nadutosti, ktera se v jine zemi

mueme

Tedy

hlavach,

osacke

ji tak nevydan, a jinak

prirovnati,

ne-

ne

jen na ulici onoho reckeho mudrce kopmu ale za to zdvonle z cesty vyhnul.

ktery se

nedorozumeni mezi vladou Danskou a casti obyvatelstva Slesvickeho a Holtynskeho, mohou se na jine ceste vyrovnati, tim ale, ze se obyvatele tak Jsouli

')

V

1.

Wilhelm Kartwig

1806

stavu a

— 1884.

stal

R.

1844

Beseler, stal

se

slesvicko-holstynsky

se jeho presidentem. Vystupoval prikre proti

^ladniho komisare von Scheela a zastdval

Holitynska a Slesviku.

statnik

il

lenem shromd.denf lesvickych prehmatum

mylenku nerozlunosti

313

Zahranine zpravy.

hrube a nevzdelane nic jineho,

ktery

ji

proti

dokazati

Ten jete

hrubost.

body,

ne

jest

chovaji,

krali

svetu

svou

nedovedou

nevzdelanost a

daleko vzdalen od prave svo-

hleda v neurvalosti

a v hrubosti proti

predstavenym.

e)

(Praske Noviny z

11.

dubna

r.

1847,

c.

28. S.

130)

S nekter3>ch stran psalo se o tom, ze svolan bud do Kodane veobecny snem dansky, do ktereho by Slesvicko-Holtynti Nemci povolali. Korresponse dent z Kielu do jistych nemeckych novin pie, ze to jest vec nemona zvlate z ohledu na jazyk pri jednani snemovnim. »Nebof pry nehledic na to, ze by snad Yichni deputovani dansky a nemecky mluviti i

nemue

neumeli,

za

zle,

miti

nikdo ani

jen v narodnim

chteji-li

naopak jete za Divna vec

to

!

Danum

ani

svern jazyku mluviti,

chvaly zasluhuji.«

budou-li

se

Poaci

z

Poznaska na

nynejim Yeobecnem snemu Pruskem (zacne zasady

dle teto

meckych

Nemcum

riditi,

nestojime jim za

to,

li,

dubna)

ze od pp. ne-

novinai^u velike pochvaly dojdou.

nam

Jine

jete blii pfiklady pro uvarovani mrzutosti ani uvesti maji Nemeti nechceme. Tolik jenom zapnti se neda, redaktofi a spisovatele dvoji moralku jednu postni pokorno u, dle ktere se fidi mluvice o Dansku, Ostsejskych provincich ruskych, Francouzsku, Uhfich, Severni Americe a jinych mistech, kde Nemci utlaeni

e

:

jsou, a

druhou masopustni bujno u,

dle ktere

se

V Cechach, v Poznani atd. atd. atd.

atd.,

ridi

nemina

panuje a prevlada.

My jakoto

lid

chudsi

kde

mam

Kare

314

jen

Havlicek:

jedinkou mor alku

na vedni den

ovika, o V pisme k hreivfmu Davidovi »Co sam nema rad, a ta zni jako ona

bilou tak

:

na svatek^ prorok

Liber

Regum

XII.)

jinemu.«

V NEMCICH.

E.

Noviny z

f) (Prazske

(viz

nei

i

mluvil

ktere

4.

njna

Spolenost nemeckych

r.

1846,

77. S. 322.)

c.

vlastericu

neb germanistu

ve Frankfurte, mela dne 24. zan v 9 hodin rano prvni

schuzku V cisafskem a

salu,

mnoho posluchau

sjelo.

ku ktere se

asi

lenu

160

Pritomni byli mnozi nej-

hlavneji nemeti uenci, a za pfednostu vybrali sobe

Grimma.') Tento

veliky jazykozpytec ve sve vstupni

rei hned z poatku odpovedel na otazku

naród?

»Narod jest

a sice

poet vech

jednim jazy kem mluvicich«, V budoucnost,

budou

tYofiti

z toho,

ze

nekolik

narodu.

Flemu

lidi

a projevil nadeji

ze jednou ne feky a hory, hranici

Co jest

:

Radost

nybr fei

take

pfftomnych byo.

projevil

Strany

zkoumani jazyku podotknul Grimm, aby se jazyk radeji V istote a presnosti udroval ne nasilne istil t. j aby se radeji bez potf-eby ciza slova do jazyka neuvadela, avak ta, ktera ji behem casu v fei zastarala jsou,

nahle

a

nasilne

se

nevypuzova]a,

co

nekterym naincum, jakoto slova zkueneho mue, zvlate uvadime, aby oni od pfi'zde pfileitostne

i

')

Jakub Ludvi'k Kare Grimm

logie a staroitnictyi.

il

vi. 1785

jest

— 186J.

zakladatelem nemecke

filo-

Zahranicne zpravy.

31S

lineho

a nasilneho isteni jazyka a uvadeni zle tvorenych novych slov za stara ciza, ale ji zdomacnela upustili.

g) (Praske Noviny z 18. Hjna

—

r.

1846,

Slovenske noviny

c.

81. S. 341.)

podavaji'ce

zpravu

konene: dri veobecnou

o schuzce germanistu ve Frankfurte dodavaji

»Nam tu jenom napada: Gern:ianiste vedeckou schuzku, a proti tomu se ani due neozve; dobre! ale jaky by to byl krik po celem germanskem svete, kdyby se ueni Slovane seli nekde v Praze, ve Vidni, ve Varave, v Srbskem Belehrade, v Peti aneb zrovna v Moskve o slovanskem umeni a naukach pohoYofit. To by snad svobodomyslny Dahlmann ') yyhlasil za zradu svobody a osvety, a vecky nemecke uene paruky by se zjezily nad tou opovalivosti sloyanskych barbaru, kteri by chteli myslit a mluvit o vedach, o umenich a osvete ducha.« My infme redakci Slovenskych Novin na tu okolnost pozornu, ze kdyby se opravdu ruti, rusinti, polti, ilirti, srbti, eti, luitf (zapomeli jsme, s o v e n 1 1) uenci nekde, kdekoli, seli na vedecke rokovani, by ji nebylo to co jest schuzka germanistu, nebof zapominali neslui, ze Nemci maji j ed n u literatur u ajsoujeden 1

naród, co Rusove,

Poaci,

Rusinove,

Ilirove,

Srbove,

Luiane a (abychom zas nezapomeli) Siovaci nejsou, aspo v tom smyslu ne jako Nemci. NeCechove,

myslime ')

tedy, ze

by schuzka slovanskych

Friedrich Christoph Dahlmann,

narodil se

r.

1785 a zemrel 1860.

uencu na

nemecky dejepiseo a

statnik

!

316

Karci Havliek

skodu b^da (akoli by

se pri ni

nemyslime

mluviti muselo),

:

.

nepochybne nemecky ze by se nasi pani

take,

sousedeNemci na ni tak tuze hnevali pfi n3^nejich okolnostech, ale jsme ubezpeeni aspo o tom, ze by se pfi ni o politice ani slova promluviti nemohlo z te pfiiny, ze slovanti narodove neinaji stejnou politiku,

Jenom dva slovansti narodove Cesky a Ilirsky maji stejne interesy. stejne interesy jako Nemci.

h) (Prazske

—

Noviny z

8.

listopadu

r.

1846,

c.

87. S.

363—364.)

SlesYik-Holstyn aHoltyn-Slesvik, Eduard und

—

Kunigunde und Eduard poi^ad jete strai v nemeckych novinach. Nebylo toho dosti,

KunigLinde,

e

srdnati

muove

vech koutu Nemecka

ze

posiali

adresy

k Slesvicko-Holtynskym, dodavajfce jim smelosti proti krali

Danskemu

chopily se

—

—

^)

ne

nastay kruteji asy,

mee,

ale

per a papiru

i

a

enske napsaly

Hamburske hrdinky toti napsaly-- enam hrdinu Slesvicko-Holtynskych stateny dops, v kterem jim za projevene ji hrdinstvi jejich muu slunou pochvalu a uznalost projevuji, napominajice je, aby adresu.

i

o

budouci statenost panu manelu svych pei mely.

Jake testi, ze jest prave vynalezena

sti^elni

bavlna!

Tu budou moci nemecke damy, a vojna s Dany nastan, ze vech svych zbytenych atu munice nadelati,

a povaime-li, jak

mivaji,

musime

mnoho damy zb3'tenych

nahlidnouti, ze v

nedostatek munice

')

Kristian VIII. (1839—1848).

nemecke

fisi

satu

nebude

317

Zahranicne zpravy.

(Praske Noviny z

eh)

—

V

KraloYci

v Prusich

r.

1846. C. 90. S. 374.)

otevfen jest

novy ve-

k cvieni telesnemu (Turnanstalt).

rejny ustav

si

19. listopada

Bya

na jedne strane visel nemeckeho vlastence Jahna.^) Nad obraz stateneho nim vlaly tri korouhve s napisy: »Svetla hlava Silne rame«. — Takovatelesna Smele srdce cvi ceni by zvlate nae veleb. duchovenstvo a uitelstvo venku v mladei uvadeti melo, aby majic uitenou a nevinnou zabavu, jinych kodnych nehledala. a telesne nezakrnela. Avak, bohuei v tomto ohledu mnozi nasi p. paedagogove jete tak dalece pozadu jsou, ze by dite, kdyby si poskoilo neb nekde na

hlavni

iste

ozdobena,

a

—

—

!

jete pro skotactvi potrestali tak ze deti, si, pana ucitele z daleka pfichazeti vidi, rozutikaji. Takovy uitel jest pak misto

strom

lezlo,

kdy

hrajice

!

rychle

se

vudce,

straidlo mladee.

i)

(Praske Noviny z

17.

prosince

r.

1846.

.

98. S. 406.)

—

Ji kolikrate se nam pfihodilo, vysmivati se nemeckym urnalistum a politikum projejich zbyteny

Rusky,

na ktery nyni zvlate stonavaji. konene »Deutsche Allgemeine Zeitung« do nich vstoupiI duch prorocky, zjevne ji vidi v duchu tahnout divoke Moskvany, ba co, vedi ji, kolik

strach

V .

339.

'^)

Ludwig Jahn (1778-1852) byva nazyvan otcem Snail se probuditi v Nemcich narodniho ducha podporovanim vzrustu sfly telesne a mravni. Dovedl vyborne agitovati slovem ')

Friedrich

turneiu.

i

pismem ^)

a za snahy sve v

Allgemeine Zeitung z

dob 5.

reaknf take mnoho

prosince

r.

1846.

. 339.

trpel.

S. 2707-2708.

318

pole

bily car vojsk proti

Jedno

ktere po-

(t. j.

druhe pres do Lipska, ve kterem

misto krve inkoust kouje).

Na Krakov pry adne

tahne.

pry pres Vislu

Vratislavu do srdce

vak

Nemecku, a kudy

z techto vojsk

Nemecka

nepfijde, to

ji

k Berlinu,

vedi.

Treti vojsko po-

do jinfch Nemec, a sice bud skrze vychodnf Hali anebo skrze Sedmihradsko. Ostatne musime pfitahne

aby

k tomu smefuje, patno nebylo, Krakov tak jete mnohe jine moudre

ze Yelike toto proroctvi jen

loiti,

se dokazalo,

upevniti proti

rady podavaji

ze by nic

Rusum.

nam

A

Lipske

noviny

strany

upevneni

Ruskeho. My jen radime by se modlili, aby tento vpad Husky se stal v as postu, v kteryto as, jak znamo, Rusove adneho masa, ani hoveziho ani Iovei'ho nejedi.

Krakova

Severo

a strany

Nemeckym

napadu

novinarum,

PRAZSKY DENNIK.

21.

ROK a) (Prazske

Noviny z

1846.

23. ledna

r.

1846.

.

8.

S.

31.)

Za uelem, aby se budilo a utvrzovalo eske vdomi Zarodkem ndrodni v Praze, byy pofadany eske bay. eskych balu byy soukrome zabavy ochotnicke spolenosti V Kajeta.iskem dome na Mae Stran, pofadane zasuliou Prvni esky ba by r. 1840. 5. unora v sale J. K. Tyla. konviktskem na Starem Mste Praskem. Na bay tyto meli

Yzdanci, a zadao se, aby se tam esky mluakoliy nmina a jine jazyky z liovoru vyIoueny nebyy. Prvni bay, v jici pofadatelstvu mimo _;ine byy Dr. Piclil, F. L. Riegcr, A P. Trojan a j., zdariy se a teiy se oblibe. Avak ji r 1845 nadeni pro eske bay utuciao ponekud, pozdeji vak zase se yratilo v nove sve sie. Z eskych balu vznikly »besedy eske*, pfi nici se schiazela eska sp )cnost, zpivalo se, deklamovao a tanio. (Zibrt . Jak se kdy v Cecidcli tancovalo. V Praze 1895. 306 ad) pfistup jen

vio,

:

Cesky narodni

bal.

Nejvice

naf

a

ponekud

cizi vinou stao se, ze narodnost nae iluboce kesla V ponieni, a jazyk nas vylouen jsa ze vech

take

yyich

a duleitycli sfer

naeio

ivota,

zavren

byl

Kare Havlicek:

320

na dlouhy as jen do nejnii domacnosti. Abychom rei sve matefske ve vyim obecenstve opet nejakeho pnstupu vyjednali, byli jsme nuceni uchopiti se veci a prostredku posud neslychanych, a k takovym neobyejnym neslychanostem naleeji take eske bay a eske besedy. Vodu jsme museli prosit, aby aspo jednou za rok bya mokra, led aby aspo jednou byl studeny, ohe aby aspo jednou byl horky, a Cech aby aspo jednou do roka nekolik hodin m]uvil u vefejnosti esky. A uposlechly nas voda, led ohe ale Cechove jete ne vichni uposlechi. i Pani yybofi usporadave letoni tri skvele besedy nenazvali je ji eskymi, nybr naprosto jen besedami, a to z logickych pfiin jakoby toti byo

a

;

:

smene

zbytene

mokra voda, chladny led, zdao nepotrebnou veci, jmenovati besedy v Praze drane eske besedy, proto ze se ani v Praze jine besedy ne ty eske dreti nemohou a nemaji. Referenti vak v mnohych asopisech

teply

a

ohe,

a mnozi

jini

Besedy mluvi!

nkati

tak se jim

nereferenti

Povame

si,

dovat a povdeni byt, jiny tam

ktery ktere

zteuji

mue

na

si

Bay

nae

mnoho

ustavine, ze pry se tam

misto co by se z toho meli ra-

jete se jim

nemecky

mluviti

nelibi.

to

ne

rodily

esky neumi?! Kd3' ale na bay a na se j en esky ohasuji, do kterych se j e

Ystupni listky davaji, kde jest taneni

deklamaci, ba

i

a

nemecky

jidelni listek jen

—

Kdo

Nemec, besed}'', ri

eske

poradek,

zpev,

esky,

ja fku,

kdy

na takove bay a besedy rodii Nemcove sveho aludka nebezpeenstvim prece prichazeji: jest to jen dukazem, ze se bud ji trochu esky nauili s

nejvetim

)

!

Prasky

dennik.

321

aneb vechno nepohodli a aludka sveho nebezpeenjen kdy eskeho vyraeni uastni byti mohou. Z druhe stranj^ jest znamo, ze se besedy a bay jen proto nejvic davaji, aby se dokazalo, ze Cechove mohou skvele a nadherne vystvi radi podstoupiti chteji,

i

kdy

rodili Nemcove osobou jmenim svym jete k veti nadhernosti pfispfyaji, proc se budeme horiti ? Radujme se, a im vice se tam tedy nemecky mluvi, tim vice to je narodnosti nasi k slave a prospechu. Jedine takovych padu se trochu lkam,

stoupiti,

tedy

i

kdyb}^ se dve strany z rozlinych narodu do sebe zamilovaly, jak by

Patrne tedy balu a na

zdvonle

si

vidime,

ze pani

besedy pristup

a

———

porozumely?

snaelive,

le

vybon davajice do

rodilym

i

take

Nemcum,

k slave a

nejen

prospechu

nasi narodnosti tak uinili.

ji dukladne a z kade strany ovsem jen tak ku prikladu ten nepodobny pravde pad, ze by take rodili Cechove na nasich balech a besedach nemecky mluvili. Nemona to vec neni, ale velmi pravde nepodobna Ktery Cech bud tak nemoudry a prevraceny, aby zrovna na besedu el nemecky mluviti, kdeto k tomu

Abychom

povaili,

tu vec

zde take

pfipustime

vude jinde a v kade hosp'ode vice a lepsi prileitosti ma (obzvlate na tandlmarku, na kterem se cela konversace nejvice jen nemecky vede). Jak praveno, jest takovy pad nemony. Ponevad se vak lovek dle polskeho pnslovi nieho odfikati nema, le toho, ze by si nos ukousnouti mohl dejme tomu, ze by tam :

prec nekteri lidi

vak

echove esky

radim,

abychom

Hayliek: Politicke spisy

I.

mluviti nechteli. se stydeli a je

Za takove mezi sebe 21

322

Knrel Havlicek:

pro hrubou

nepoitali,

nevzdelanost.

Nebo

vyi

budto ze potrebu nenahlieji, aby se ceska

kon-

aproto jsou nevzdelani. aneb esky rod stydi, a tu zase neznajfce hi-

yersace zavedla, se za svuj

jsou nevzdelani.

storii

deho mue,

Cech vedle kanarodu smele postaviti marnym vychloubanfm zda, viz Zajiste se

jineho z evropejskj>ch

komu

a

se to

nasi historii. Velike a skvele

nam

iny

lechtickeho prava mezi

nasich otcu

dobyy

evropejskymi.

naród}''

Letoni ba] vynikal nadherou, upravnosti ahlunou navtevou znamenite; obzvlate osviceni a alounicke prace pochyal}'- doly. Popisovati, jak vlastne

znzeno byo a vyhh'elo,

vechno

zda se mi tuze malicherne

kuchyske, bez toho to krome mne velike mnostvi Jenom a mnozi si vechno lepe pamatovali. jsem pozoroval, ze se letos na ofinskem ostrovu tuze patne muselo urodit obih', obzvIaf jemen a houska, ktera je v Praze za 1 kr. plati se penice tam za 3 kr. stf, a fiaska piva ne zcela masova za A to ji ted pfed hromicemi, jak pak 10 kr. stf ^) o Jakubu ? Tof ti ubozi obyvatele toho ostrova v lete a

yidelo,

:

.

!

!

hladem pomrou.

Yichni

Chudaci

jsou toho vinni, proc nevj'zdvihnou

!

Ale nechf,

Ob

i

1

n

sami

zakony,

i

na ostrovech britskych. Kdyby se tam byl by tak aciny jako V Praze a v Cechach! — Navteva b^^la tak hlun;i, mezi ze se z poatku temer ani tancovati nemohlo nejyazenejfmi hosty byl nas miloyany zemesprayce^

jako ted

chteji

odjinud chleb pfiyaeti smel,

:

J.

C. V.

hodiny <)

4

pan arciknie Stepan,

setrvati rail, jak se zda, kr.

str.

=

14 h;

10 kr.

stf.

=

ktery pres dye-l

spokojen 35

h.

s

upravou,.

Prasky

i

nejvyich panu

hojny poet

a pak

323

dennik.

a

lechty nasi

cizozemske, kten vichni velnni etrne k nasi narod-

Obyejne vak to byva, ze se pani, svym pnchodem spolenosti ke cti sloui, mnohem setrneji chovaji, ne ti, kteri b}'' si z toho velikou est nosti se chova!i.

kteri

delati

meli, ze byli

do spolenosti priputeni.

H. Borovsky.

b)

=

(Praske Noviny z 1. unora r. 1846. C. 10. S. 39— 40 Schwarz Pamatnik Besed}' Aletanske v Praze na oslavu padesatilete cinnosti spolku 1845;6— 1895 6. V Praze 1896. S. 7.-9.)

F. V.

Mefanske Besed y.

Otevreni

naich Novin pamatovati budou jete, co jsme V kratkosti ji drive o ustavu tomto pronesli *) adost nae vyplnila se ji uplne. Vcera veir ^) slavilo se hlune prvni otevfeni besedy mefanu Praskych. Ctenafi

:

Ji po

domu

6.

hodine poali

schazeti a sjideti,

se

a

udove do iste

kady

zrizeneho

dychtive prochazel

obirne mistnosti besedni. Zvlate itarna obracela na se pozornost pro vkusne a upravne zfizeni; vubec Yechny pokoje cisty, ne zbytene nadherny raz do sebe maji, jak se slui.

hodinou byli ji zvani pani hoste besedy pohromade, nae je pani yybofi, ukazave jim vechny pokoje, do itarny Pfed sedmou

jako

i

ostatni uastnici

uvedli.

Do ')

pul kola u stou v prostfed

Viz

^31.

str.

itarny postave-

251—256.

ledna

r.

1846. 21*

!

:

Kare

324

Havli'cek:

pozvani hoste besedy usedli Mestsky pan hejtman/j pan purkmistr Prasky,**) pan Jungmann,^) pan Palacky,*) pan Safank *) okoo stao mefanstvo

neho

:

;

nae

a udove,

rane

prednosta

Fri

p. Dr.

^)

nasledujici

re

pronesl

»Vysoce urozeni, urozeni, vysoce ueni Pani a Pani! Velevaeni panove a spolumefane Dneniho dne jsme se k tomu ciii shromadili, abychom besedy mefanske zapoali, ktere na ob-

drene k tomu povoleni pricinenim spolenym

zriditi

nam poprano byo. mefanstvo

Vyhledava

Praske

tim

toliko

pro-

stredku k vespolnemu se priblieni, k ulechteni srdce,

kdeto

a k zotaveni ducha po pracech sveho povolani,

se pod otcoYskou ochranou sveho nejmilostivejihio krale a pana, veskere zeme mocnarstvi Rakouskeho ze svateho miru tesi.

—

Vdeni

vak

za tento

krali a

panu svemu, a drahe

kadeho

casu,

za ne ivoty kterak

dar milosti Bozi,

mefane Pratf na

nikdy

i

svate

viasti sve, a hotovi jsou,

svych praotcu,

za prikiadem slavnych statky nasaditi,

predkove

jejich

pri

nezapomenou povinnosti ku

dobre o tom vedouce, a

krali

panu svem

vdy

stali

a setrvali, a zvlate to ve sve pameti cho-

')

Hr. z

Deymu

-)

Jos. ryt. z Miilleru byl purkmistreni

verne

3)

Vi z

'')

Nejduleiteji

str.

eskeho naroda

mestskym hejtmanem. Praskym.

byl tehdy

302. dilo

Fr.

Palackho

a statnika jest:

(1798—1876),

»Dejiny narodu

dcjepisce

eskeho v Cechach

a na Moraye*. *)

Viz

")

Dr. Jos. Fri,

str.

42.

advokat a

politik

cesky

il v

1.

1804—1876.

i

!

Prasky

e

vajice,

325

dennik.

metane Pratf,

osiraleho

sveho

krale

Vacslava

II.

z nespravedliveho

lenovali,

e

milovane kralovne sve Elice a choti

vysvoboditi ne-

zajeti

je-

jimu kralovi Janovi brannou rukou pristup do mesta zjednali, prava dedina krale Ladislava a kralovny Marie Terezie verne hajili, navalu vedskemu mune odolali, ano v asech nedavno minulych svou vernost a oddanost krali a panu svemu Frantikovi, slavne pameti, pri kade pfileitosti dokazali, aby hodnymi

e

e

i

zustali

jmena

udelil, fka:

toho,

e

Tuto cnost vice i

ne

sobe jej

cisaf

Kare

IV.

predku svych, ji nepokvrnenou zachovati, ano hotovo zustavajic, mesfanstvo

vernosti, co dedictvi

tisicilete,

skutkem dokazati

Praske

jeto jim nekdy

jsou oka jeho zfitelnice.

vdy vdy

aby se cile chvalitebneho, besedach vytknuteho neminulo, nybr

se zajiste pficini,

pfi techto

ouplne a v plne mffe dosahlo

Zapoinajice

tedy

dnenim shromadenim

me-

kde rovnost a svornosl heslem se vdy jeviti ma, spolek, ktery do

sfansky tento spolek,

vem

a ve

jest,

dnenfho dne 19

zakladatelu,

193

innych

a 120 pri-

udu poita, naim vysoce vaenym p. p. hostum nejvroucneji diky vzdavame, se k prosbam naim nakonili a spolenost nasi svou vzneenou pnspivajicich

e

tomnosti

poctiti racili,

spou

je co nejuctiveji adajice,

aby pamatku teto milosti a pfizne, zapsanim jmen svyci V knihu pameti, nam zustaviti, sebe laskave i

|propujili.«

Po ukonene rei Ijmena

poao Yeci

sva do pamatni knihy

pet

panu hostu

besedy vpisovati,

pri

; :

:

:

Kare Havlfcek:

326

em

hluny

z vedlejiho pokoje

Jelena

^)

mistrne prednasel tato slova

Zavzni plese po zde

Jednot}''

Kdo

ji

naeho

sbor nzenim

chova v

Pristup

sem

vi

a

Pntel

Jsou

nae

Slava

ti,

je

Jsou

prava:

nae

Kdo znas

ctiti,

Slava

slaval

Bud'

velky, bud'

si

tele,

Pak se postav mezi nas. Rovnost a svornost

nam!

Rovnost a svornost

Kdo zna

v jednom

vecky vae pas sta se z nepntele,

Jeden

dusi drae, vi'tej

due

Jedna

Praze

chram

stoji

si

ti,

prava:

tak fti, slava!

may,

Jen kd}' estnou mysi mas, Srdce verne Dej

nam

vlasti,

krali:

ruku: ty

jsi

nas!

Rovnost a svornost Jsou

nae

prava;

Pro ne umHti, Slava

Po zapsani

je,

utichl sbor, a z

—

zavznelo: Slava, Slava!

Na

to

slava!

se zasedalo v

pro 103 osoby priprayena

list

vech pntomnych

'/jS.

k tabuli, ktera zarove

bya

ve tfech pokojich: pres

el jediny dlouhy stul, za kterym na cestnem miste nadfeeni ji vysoce vaeni pani hoste, ted p. Preslem rozmnoeni, umistcni byli, ostatek inni udove zaujimali. cely

prostrednf

Pri

skvostne a vesele hostine, kterou zde zevrubneji

popisovati, ')

nejdeli

asu nam

do rana nezbyva, slyeti

Cesky hudebni skladatel Alois Jele (1801

sucastnil nzeni hudebniho

popularneji sbory jsou:

— 1857)

ruchu v kostelich a spolcich.

»My eti manove«

a

»Ve

byo

cinne se

Jeho nej-

jen ku chvdle

vlasti a kralec.

I

:

!

:

:

!

Prazsky dennik.

327

ase eske zpevy sboru, a se veefe ku Tu nastay slavne toast}' umnymi femi ampaskeho. Pfednosta besedy p. Dr. Fri

vdy as

po

konci chyliti poala.

povstal s

cisi

a pronesl ke

cti

Zemepana

takto

panu naemu nejmilostivejimu Ferdinandu V., pod jeho otcovskym panovanim, vedy, umeni a prumysl kvetou a prospivaji; Jehoto skutkove milosti, z neskonale dobrotivosti srdce Nejjasnejimu

kiali

a

Jeho yychazejici Jemu v asech pritomnych ujistili

prijmi:

kralovstvi

»Dobrotiveho«, a ktery

na jeho zdar a

Ceskeho,

slaymeho kmene kralovskeho

ratolesti

i

budoucich

nejyyi zpravu baho, Yzneene sveriti a tim nej-

tiiebneji prani svych vernych Cechu

yyplniti rail,

budi volano Slava, slava, slava A po Yech pokojich pio se na zdravi Cisare

z celeho srdce

:

Pana, a odevsud znela: Slav-a!

Na

J.

Prokop Richter tento toast pronesl Zemezpravci Jeho Cisarske vysosti nejosvicenejimu Arciknieti to

C. V.

Ste p an

pan

naemu milovanemu

u,

jemu

nejmilostivejsi cisar a kral nas spravu

nasi mile vlasti svefil, aby vernost v^ech prav3>ch

u nejvysiho trunu svem slasti miru

i

nejlaskaveji dehti zna,

Potom pan

osvedil,

jemu, an

horkosti

trudnych

budi

stavitel

v

dob

Cechu

povoiani s

nami

Slava, Slava

Rypota panu mestskemu Hejt-

manu Nas vevaeny, milovany mestsky hejtman vy-

D ey m u, mezi vemi

soce urozeny pan hrabe z

stejne spravedlivy

jak laskavy prostfednik

stavy nasi staro-

blahomyslny ctitel narodu sveho, fastne a dlouho mezi nami ije slavne

Prahy,

!

—

af

:

!

:

!

Kare

328

Hevlicek:

Panu Purkmistru Praskemu pan

Fr.

Ptros tento

toast

Nas yysoce cteny appelacni rada a primator mest Praskych, pan J o s e f rytir z M ii e r u, velikomyslny podnikatel veho prospechu mefanskeho, jeho zna1

1

menite zasluhy nejmilostiveji Cfsar a kral nas co nejodmeniti

dustojnej

rail,

at!

mezi nami dlouho jeste

setrva a ije

Po

kadem

toastu rozlehaly se pripitky po

vech

pokój ich.

Kdj^

ale

konecne pan

Dittrich povstana,

raznou

reci pronesi

chopim cis, abych v teto radostne dob I ja se proudu upnmneho srdce sveho vylev uinil. Cii a myslenka,

jen

predustojna!

nas

—

spojila v tento stred,

Zotaveni

sil

jest

krasna a

starostmi vezdejimi skli-

ducha k obcovani s mui, kteri okrasou Ylasti a Naroda sveho jsou, bratrske pfichyto jsou leni se mefana k mefanu, Cecha k Cechu ty pokady, jich kady zde najd, kdo jich nalezti

enych,

vzdelani

:

—

chce a hledati zna.

Neuchylme

Budme

V

srdci

se nikdy rovni,

v

spolek co zvestovatel po ze Praha

poznali,

od tohoto vzneeneho

cile

!

myli svorni, a potrva nas vi Ylasti, ze jsme cenu svou

ve svem mefanstvu posud Cechy

chova

Proe veky ije

Tu meli, ze

—

spolek

Af ije

af

na

koce

ne-

nas v rovnosti a svornosti !

—

teprv volani a radostni pHpitkove ani

vech pokoju

schazeli se udove a pripijeli

Yzajemne na Slavu narodu a

Ylasti nasi.

si

:

!

Prasky

329-

dennik.

a

Jete dlouhou chvili trvalo veobecne nadeni, pak je, kdy umdlevati melo, opet nenadale povzbudil milovany a veobecne vaeny pan mestsky hejtman hrabe z Deymu. Ystana pronesl esky pnpitek v tato slova

Na ustavine zkvetani me dedin}^, a na svornost vemi Cechy, mymi miymi krajany Lehko si pomyslit, jak vdene city slova tato V prsou kadeho povzbudila. Pan purkmistr Prasky mezi

pronesl nemecky toast na zdareni teto zaloene besed}^ pak nasledoval jete jeden nemecky toast proneeny od p. Dra Kaspara. Na to nas Palacky promluvil mnoho vanych sIov o dejinach narodu naeho a Prah}'', kterak se, jak z teto slavnosti videti, duch narodni opet zvedati poina a pripil na slavu Prahy Praanu. Za nim nas Safarik pripil na snaelivost vech narodu a jazyku v Rakouskem mocnarstvi, aby jeden druhemu i

neprekaeli v lepim vznikani.

Oba pnpitky vzbudily

opet velke uastenstvi a spokojenost.

Na odebrali,

mnohem

to se asi

ostatnich

k

11.

hod.

vak

vaeni hoste

besedniku

veti

z

besedy

ast jete

dele se bavila.

jenom pouha ji dustatecne za sebe mluvi. Tolik se rici musi, ze mefanstvo Praske yystoupilo poprve ve veti slave v duchu uplne eskem, uinivi tak statny krok k budoucimu ustavicnemu vyznavani narodnosti sve pred svetem. Dnes ji jest beseda v innosti sve, akoli snad uplne zrizeni a usporadani velikych maPodali jsme zde bez velikych uvah

fakta, myslice, ze

likostf teprv za nejaky

as ukoneno

buda, jako

nemue.

H. Borovsky.

tak velike veci jinace byti

pri

:

:

Karci Haylfek

330

(Praske Noviny

c)

Takto pravi

»Slove

o

z

pan

tanci«

unora

15.

r.

profesor

v

Pfiteli

>'Baby zahuba

1846. C.

14.

S.

Stransky

mladee

56).

ve svem

1845, sv,

1.:^)

jsou deti nejlepsich,

Moroyy jed cist nevinnosti, Pele lotroYska duim, hrob cnosti, Hody pfemile a slavne duchu zych Jsoute kola pekla, v nito puch Jizliyych zarazi nepravosti',

Ve

tu jde

na zkazu due:

hosti.

Noh}', ruce, usta, srdce, zrak

i

such.

-i

nejyfce ale stfevice, dlouhe aty aplice trpi dodavam jete ja ze sve prakticke moudrosti, ine pri tom laskave tenafe pozorny na patny rytmus V techto verich, ktery sam bez obsahu dokazuje,

—

i

profesor nerai

ze pan

byt

umelec v taktu a

veliky

V tanci.

Kady si mue pomyslit, jak pevne a nevyvratne zasady moje o balech byti musi, ktery jsem veda dobre o techto stranych verich pfece jete dne 10. Unora v outery cesky spoleensky bal ve Sv. Vaclavske lazni navtiviti neopominul. Tento bal ostatne dobrym usporadanim (vechno v narodnich barvach, z jedne strany ve vyklenku mezi kvitini socha J. C. V. naeho milovanelio Zemespravce a pred nim lev, toilleta pro sleny rovne tak vkusne ajednodue okraslena) nenucenou veselosti a vubec vsemi ')

Prof. Slransky,

redaktor

casopisu

pro

rodni skol\' »Pntel mladee*, vydavaneho od

KraloYhradecke, napsal do o tanci«.

Na

str.

53 uvedl

1.

cisla

eskoslovanske nabiskupske konsistofe

sveho casopisu

r.

vye uvedenou verovanou

1846 »Slovo yystrahu.

Prasky

dennik.

331

krasnymi vlastnostmi opet yynikal, na ktere jsmc ji Mezi vemi ostatnimi bay (i narodni na Zofine nevyjfmajic) yyznamenal se

V sale Sv. Vaclavskem priyykli.

jen vyh radne esky

take tim, ze se tam

Mezi velevitanymi hosty byli zaslouili literatury a narodniho jazyka.

mluvilo.

pestitele nasi

Cokoli se proti balum a besedam ceskym namita

slune a neslune lovati

vak jisto jest, ze se to schvavdy ve vetich spoleenskych

tolik

:

musi, pakli se

i

zabavach na jakysi lechetneji uel a vyznam nezapomina a mylenka pfeduleita narodnosti s oi nespouti. Skoly atd. ovem duleiteji jsou, avak pro ty a pro ostatni potreby narodu naeho ini se co mona. A abychom te prisne veci opet masopustni obrat dali, pfipomeneme, ze jsou take duleitepro i

bay

narodni

v y c h o v an

Neverite

?

V

balech pry se inivaji prvni znamosti

a kroky k

satkum,

vychovani,

ted}' z

rodu.

—

i.

a z dobrych satku byva dobre dobrych balu dobre v3^chovani na-

Neni-li to pravda, aspoi^

by

to

melo pravda

byti.

Ostatne jete o dodati musim,

naem

bale v Sv. Vaclavske lazni

do sytosti tancovati mohlo, co nemirne taneniky je pro (ku kterym nas sameho bohda adny zlomyslne nepiipote) velmi mila, avak ze

se

na Praskych velikych balech neslychana vec. K nemirnym tanenikum vsak poitame jen ty, kten tri noci po sobe taniti dovedou.

H. B.

Kare Havlicek:

332

d) (Prazske Noviny z 26. unora

Nae

merenda,

r.

1S46.

.

kterou jsme opet

17.

S.

letos,

70.)

jako ji

po nekolik let v pondeli pred popelcem (letos dne Unora) slavili, ma s ivotem naim vubec jednu velikou podobnost, a jednu velikou nepodobnost. V ivote se totiz vydavaji' mnozi Cechove za Neechy 23.

po cely rok, a na merende se vydavaji jenom ti echove, kten po cely rok pravi Cesi jsou, za Neechy. Cim vice ubyva tech, kten po cely rok na prestrojenou hraji, tim vice pnbyva costumovanych na merende. Letoni ve sv. Vaclavske lazni pfevysila opet lonskou jak hojnou navtevou tak vybranymi a vkusnymi obleky. Yideli jsme rozline narody a pronarody, kroje rozlinych veku, komicke figury (kterych vak by vice koditi nemohlo), ale tuze mao vyznamneho, charakteristickeho, s hlubim smyslem. Kady se obyejne pfi takovych pfileitostech snai, ukazati se jen vubec jinak ne opravdu jest, a nejveti zani'mavost pro navtevovatele lei prave v kontrastech mezi tim, co kdo V ivote jest, a tim co v costume predstavuje. Nejlepe se tento kontrast dle naeho zdani podani jednomu panu, ktery prestrojiv se za vtipneho loveka, neco deklamoval o vingulacich. Nevim, jestli to byo proto aneb pro jinou pfiinu, ze se jaksi nechtel rozedrobet dovadivy duch, ktery pfi takovych pfileitostech vanouti ma. Zpozorovav to jeden pfitomny »blazen«, chtel za vechny ostatni dovahfati veseleji,

a tim se stao, ze rozpustilost jeho bya tuze koncentrovana, tuze intensivni. Krasnych, veru krasnych, a tuze krasnych dam byo toik, ze jsem si deti,

Prasky

333

dennik.

V nadeni odtud povstaleho byl uminil, e s t nejkrasnejich pro venou pamatku zejmena nazvati. Potom vak potazav se s rozumem, nahledl jsem nechytrost sveho kvapneho predsevzet,', a zustal jsem

e

na tom, tech o s m nejkrasnejich dam (ponevad jsem k nim po dobrem rozvaeni jeste z dobrych priin dva velmi krasne obleene zname sve muskeho pfipoital) ze jmena nepovim, abych tak u vech kandidatek dobreho oka ziskal. A tento referat je poledni masopustni kousek.

pohlavi

H. B.

e)

(Praske Noviny

z

1.

brezna

r.

1846.

.

18.

S.

73.)

merende ve verejich Kvetech (is. 25.) ') ponapraviti musime, ese mfsto »prednaela se deklamovanka, ktere vak pro neetrnost rozliceneho harlekina a nekolik jemu podobnych pouze ti ouastneni byli, jen se na blizku deklamatora nachazeli«, radeji melo fici pfednaela se deklamovanka, kterou vak pro roztritost obecenstva, vzniklou z nezanimavosti te deklamovanky jenom ti suovani byli, kteri se u sameho deklamatora nachazeli. Mezi temito nefastniky byl take jisty Referat o

deklamace vtom

strany

—

:

—

Cerkes,

po

jen

pri

deklamaci tak bolestne a

cele

ze by se

vak

sami Rusove vidouce to nad nim byli slitovati museli, a od ktereho erkesa take tuto zpravu marne, a kteremu ta deklamace na celou noc dobry humor pokazila, jak se o tom ve t

i

1)

c

hu

Kvety

zfval,

z 23. linora

r.

1846.

i

.

25. S.

100.

:

Kare Havlicek

334

Yerejich »Ost und West« doisti mueme. Nevenli tomu vaena redakce Kvetu, mue tu deklamaci tak, jak na merende prednaena bya (a ten erkes si ji dobre pamatoval), vytisknouti, pak af obecenstvo samo rozsoudf. Dle narodni povesti Cerkes5ke zcetil

H. Borovsky.

f) (Praske Noviny

z 5. bfezna

r.

1846.

.

19.

S.

79.)

Staroeske hodiny na nasi radnici staromestske,') ktere ji po nejaky as zkaeny byy a nesly, budou zname figury nyni opet znzeny a sice tak uplne, ze tak jako drive se pohybovati budou. Jest to dobra znamka naseho asu, ze si opet upominek na staroaby se nam davne asy vaiti poiname. Dej Buh jete vice navratilo staroeskych cnosti a staroeskych i

!

statenosti.

g) (Praske Noriny

B

e s e

Mue

z 5. listopada

na Z o

da

byt, ze

f

i

snad se

r.

.

1846.

R

n e d n e 28. referat

86. S. 359.)

f

j

po tydnu

—

n

a.

bud

zdati

opozdeny rejenom zdati, nebof povolani. A krasnef jest krasne ferat mue mit asto kdo ale zajiste povolani bliniho sveho pouovati opozdeny,

ale

i

—

')

pokada

Jest to tak

Mistr

r.

1490.

Viz:

V

Praze

b.

r.

zvany staromestsky

Hanu, Steinich

professor K.

:

orloj,

na yysokem

.Staromestsky

orloj

za

jehoz

uceni

na

strujce se

praskem

kol

radnici v Praze.

Prasky

nas blini

jest

—

Kadj^ lovek, tedy

?

— vyi

neni-li

335

dennik.

referent ve Kvetech

i

')

tvor.

Ze pry byl na te besede »duch do maci*! Pan Buh s nami a zle pry Tedy chodi ji na besedy straidla Jaka to neprozretelnost referenta ve Kvetech, takoYou vec verejne do tisku dati a slecinky straiti !

!

duchem.

Ja

pfiznayam jeliko V

se,

pouhou

deli

na

ze

o sve

—

dusi.

nebyl-li

hor

nepochybuji, ale

smelosti

bych s duchy nerad tancoval, a krasnem tele duch byti nemue,

kadem aspo pfece

tancuji s

sam

radeji

pouhym

s

ne

telem,

Ostatne jsme toho ducha nikde nevito ten p.

k posledu .sam

referent

—

v pokojich arci behalo nekolik domacich duchu,

ale se servitky

pod pai. Zkratka cela

ta

vec

nejaka

je

yymylenost.

Druhy poklesek tohoto svrchujmenovaneho bli-

naeho

niho

jest

v a I

s

t

e

n

e c

k

o s a c

e

t

v

ktere

i,

barometrem v ruce leve, a se ikovici v prave vsude obchazi po besedach, meric ve vzduchu pomer, V jakem mluvena etina k mluvene nemine stoji. s

Nemue

se napsati referat

podotknuti, ze se tam

t

o bale ani

ak e

o besede bez

nemecky mluvilo

ji obycj referentsky. Za onoho asu, kde se snad

—

za-

staraly to

stydei, kde se myslilo,

spolenosti mluviti neni arci

poaly bay eske

zalo pochybnikum, ')

Kvety

Nadeny

referat

S. 524.

z pera referenta S.

ze po

esku

mono,

ani

a besedy,

ze se o besede

v

lidi

cisie

za jazyk nas

v lepsi

a

vyi

dovoleno tenkrat aby se nimi doka:

na eske pozvani a ohlana ofine dne 28. 130. ze

dne

rijna pfinesly

31. rijna

roku 1846.

Kare Havliek:

336

eni

dosti honetni lide sejdou,

daji

nevrice, ze dovedou

made, ani se jim steskne. Ale nyni

byti

e

se po

esku

privitat

nekolik hodin pohro-

po obvykle nemecke kaice zaji jest obecenstvo nae vychovano, a proto nam jakoto ji rozumnym

ji jsme dospeli, a dospelym povoleno byti musi, uivati vecijinak zakazanych (t. j. neminy), kde toho zapotfebi. Budi nam tedy dovoleno bez predhuzek v asopisech mlus temi, kten esky viti i na eske besede nemecky nerozumi, a pokavad iti budeme v nynejich okol-

nemue kady obyvatel Prask3> umeti cesky. kdy Nemec nasi besedu rad navtevuje,

nostech

Dosti toho,

i

treba napred v^edel,

Zkratka

rei ale

rozii-me dostojne

sve

a

mune

ufvati,

kde slusno, ne

Budme radi nam v tom ohledu podarilo, a eho beseda podaa nejkrasneji dukaz, toti ze

nedospele,

detinsky,

s

kapricemi.

co se

z toho,

nam

e

se tam nejvfce jen cesky mluvi. ji ponekud prsa sva, a ume se

tato

jazyk nas neni jazyk helotsky, jazyk

Obecenstvo na

bencu.

jak myslime dle priprayili

covu

veho

ni

byo yybrane

nizkych poroa bavilo se,

zdani, yyborne. Pani podnikatele

nam hudebnf lahudku,poprosive slenuGauL au ba i

o krasne pisne a mladeho umelce pana

(znameho ji z predeleho cisla Novin) o mistrne t(3ny, kterym jsme se zvlat v Carnevalu Benatskem podivili. Jete V jednom ohledu musfme nadreeneho bhzniho

sveho

a referenta ve Kvetech poopraviti, spolenost neetna zdaa. Tof musel prijit bud hncd z pocatku aneb brzy pred kocem mj' ale nejmenujeme spolenost, ktera pri uadrilach cely sal vyplni', neetnou. H. B.

toti

e

se

mu

:

Prasky (Praske Noviny z

k)

3.

337

dennik.

ledna

r.

1847.

.

1.

S. 4.)'

—

Znamy budou naemu tena.fstvu besedy praji po kolik let v sale Sv. Vaclavskem davane: letos pfenesli spanilomyslni podnikatele tuto zabavu svou do iste obnoveneho salu konviktskeho, ktery byl od spolenosti same k teto prileitosti pfimefene a v duchu narodnim ozdoben. V cele skvel se veliky znak nas zemsk}?- b y e v, a po stranach vlaly korouhve barev telske,

i I

narodnich

1

te eskymi

lvy

ozdobene, a na sloupech

soky

panovnikuv naich Spolenost bya velmi hluna, a udroval se pri vem nejp6knejsi pofadek. Zabava bya nenucena, srdena, zcela jina ne o besedach na Zofine, kdeto panuje vice obmezenost a suchota. Hlavni vak zasluha usporadatelu teto besedy jest smyleni eske narodni^ ktere se vude v pfatelske rozmluve u zhusta obsazenych stou i v iojnyci deklamacech a zpevichi jevilo. postaveny

salovych

byl}^

eskych.

i

ciorem od cele spolenosti neod basniku; jmenovite ale s pru-

Pisni zpivano jest

kolik

narodnich

i

i

vodem hudby velmi rana

pise metanska,

ktera

ve zvlatnich otiscich rozdavana bya, a dvakrate opakovana byt musela. O pulnoci ozvay se Jeenovy ^) Yeselost a rozmar panovaly dlouho jete pres sbor}^

a

do noveho Roku, v kterem si pfati musime, aby smyleni tak pekne objevene v teto besede vdy dale a vdy vice po vlasti nasi se irilo, a hojneho ovoce vydavao. Nesmime zapominati, ze smy eni narodni jest jenom poatek veikeho budouciho pokroku a osvety, kterych bychom se radl ve vlasti sve

piilnoc

doekali. >)

Viz

Havliek

:

Nezustavejme tedy jen str.

pfi

poatku

H. B.

326.

Politicke spisy

stati.

I.

22

:

Kare Harhcek:

338

eh) (Prazske Noviny z 20. cervna

Dne

19.

cervna

r.

1847

bj^l

r.

1847.

.

46. S. 210.)

Frantisek Ladislav Rieger,

narozeny, promovan za doktora prav. Rieger ji tehdy byl muz zaujimajici vyznamne postaveni ve vefejnem ivote ceskem. Byl znam svymi literarnimi pn'spevky v Kvetech od r. 1835 otiskovanymi, ziskal si jmena jako podporovatel ceske literatury, pofadatel ceskych plesu, neohroeny bojovnik s policejnimi lifady, vyborny recnik, snaziyy pracovnik myslenky znditi ceske narodni divadlo, jako cinny clen Prumyslov jednoty, spoluzakladatel Mesfanske Besedy atd. (Jahn J. V., Frantisek Ladislav Rieger. V Praze 1889.) Havh'cek o promoci Riegrove promluvil temito r.

1818

(10.

v Semilech

prosince)

slovy

Vera

meli jsme pHjemnou slavnost v nasich staroskolach Praskych. Nas Fr. Ladislav vysokych slavnych Rieger povysen jest toho dne na stupe doktora vekerych prav. Rieger nalei do i-ady muu, jejichto snaha o zvelebeni narodu naseho mnohymi skuiky osvedena jest, muu, kteri sobe za prednejsi povinnost Neni yytknuli, dbati o rozsireni slavy jmena eskeho. adny druh snaeni vlasteneckeho za poslednejsich dob, ve kterem by Rieger dobreho ouastenstvi byl

v mnohych

nemel,

a

to

diileitych

podniknutich ale

e

veCo tedy divu, stoji on mezi nejpfednejsimi. rejsiho dne velika sine slavneho Karolina naplnila se hostmi osvedcujicimi pozornosti touto uznani zasluh jeho bylaf tu cela temer nase literatura shromadena, a mue se rici, ze krasna, durazna fe p. Riegrova, :

s kterou se ku konci slavnosti k pfatelum svym a k celemu shromadeni obratil, a ve ktere vrelymi slovy

osvedil tato

kdy

fe se

pravo-eske nasla i

myli

slavnosti

smysleni sve,

mue

a srdce ourodne.

se nci, ze

Radi

mam,

zevsednele a stfedovekosti svou

Prazsky dennik,

339

jako jsou nae promoce, udeli smer smer k ivoiu. Nepochybujeme, ze nyni p. Rieger dosahnuv hodnosti doktora vekerych prav tim vice pnleitosti nabude, pracovati dale v tom smeru, ve kterem Ychni pracujeme na ceste prava a spravedlnosti kraeti tam, odkud vzejde baho narodu nasemu, vyhledavati a braniti svata prava narodnosti a

nam

odcizele,

srdeneji,

:

jazyka naeho, kraeti dale

s

dobrym svedomim a proto

beze Yelike lidske bazne.

i)

(Praske Noviny z

5.

H. B.

prosince

r.

1847. C. 94. S. 402.)

Divadlo Praske. Obecenstvu eskemu podava se

nyni pochoutka za pochoutkou, novinka jedna za

bud se ve prospech naeho vyteneho, obpana Kask ponejprv provozovati: vKrkonosskych horach ciii Poledni PosYiceni druhou, dnes

libeneho

herce

3^

prazdniny. Yeselohra ve 3 dejstvi od V. Klicpery.

Vime

ji napred, ze bud dum preplnen, a jinak by se ani nesluelo. Pan Kaka dela po cely rok nam zabavu. H. B. uime my ji jemu aspo jednou za rok.

j)

(Praske Noviny z

5.

prosince

r.

1S47. C. 94. S. 402.)

SmichoYska beseda

dne 28. listopadu. Jest to ukaz neobyejny ale miy, jak nase predmesti Praska »Smichov a Karlin* vzmahajice se o zavod veru

horli

ve

vem,

co se

vzneenejich uloh naeho vota

Tato beseda usporadana jsouc ku prospechu knihovny tameji (cisty vynos byl 26 zl. 30 kr. ve stf.)^) podaa nam toho zase krasny dukaz, tim vitanejsi nam, dotyka.

»)

26

zl.

30

kr.

str.

=: Ó5-66 K. 22*

Karel Ha\iicek:

340

e

jsme se jim jaksi pochlubili mohli miemu hostu svemu, p. O h er al o vi ^) z Brna, jen v zaleitostech budouciho asopisu »Tydennika« prave do Prahy zavtal, a srdene se teil z tohoto dukazu, jak se smysleni narodni vsech trid obecenstva naseho ujima, v jake SYornosti rozlini stavove tuto v jedinem nam nyni potfebnem se shoduji — zkratka jak Cechove pooinaji byt zase pravymi Cechy. Podnikatele byli vlastne lenove spolenosti tenafale

ske,

dobie

mezi

bya cela Praha i s Karlinem mnozi oudove besedy mefanske,

hostmi

zastoupena,

ast literatoru a hojnost mladee Praske naplnili krome Smichovskych prostoru velikeho salu v Eggenberku, k teto piileitosti narodnim spusobem ozdobe-

velika

neho.

Oheralovi a v jeho lala se

hluna

osob

brati'im

Moravskym

vo-

»Slava« od cele spolenosti doprovazena

jsouc hfmotnou slavnostni hudbou.

—

Ostatne stiidaly

deklamace dobre volene prednaene, s hudbou a zpevem, k jehoto oiveni hlavne pfispivali co hoste pp. Strakaty a Meyer, a p. Jakub Derdelinx odevzdal ve jmenu poradku sklenarskeho naemu Karlu Strk a te mu cti a darem pekny skleneny pokal s obrazem Karla IV. za uteene chvile a za mnohe nadseni, ktere ji tento nas vlastenecky zpevec hlasem svym munym ve spolenostech nasich spusobil.

se

i

Nikdo neopustil besedu bez srdeneho podekovani srdenou pravo-eskou zabavu. b}'' duch takovy po cele vlasti se ifil H. B.

pp. poradatelum za tuto

Ky

!

')

Viz

str.

282.

Prazsky dennik.

ROK h)

(Praske Noviny z

13.

341

1848.

linora

r.

1848.

.

13. S. 52.)

Tentokrat truchlivou neseme zpravu o ztrate mue, misto zaujimal innosti svou, pfi velikem

jen uitene

nelehkem stavu sveho povolani. Dne 10. linora skona zde pan Yincenc Sohaj, tajemnik zdejiho c. k. mestskeho hejtmanstvi a policejni direkce, muz, jakych neni snadno shledati veliky poet. Vedle schopnosti svych nevednich vynikal pfi veskerem oufadovani prikladnou ylidnosti a obezfetnosti. Zvlate redaktor techto listu a

s

nim tedy vsichni

pfatele literatury nasi maji dosta-

tecne pfiiny, s vdenosti sobe pHpominati onoho

jen

pfi

mue,

vedeni censury umel pismenu zakonu vlidne

e

pfi pohfbu, ktery Doufame, dnes ve 4 hodiny odpoledne z Konskeho trhu na Malou stranu povede, hojny poet shromadenych dozaslouilych kae svetu, kterak si umime vaiti

a rozvalive vykonavati. se

muu

oudove nasi mefanske besedy alespo dle Yeobecneho usneeni shromadive se v besede odtamtud ve valnem potu k pruvodu se pfipojiti hodlaji. V oufadu

:

H. B.

22.

DOPISOYATEL.

V

teto rubrice sveho listu K. Havli'cek uvefejnil velice Vysvetluje se to obsahem rubriky same. Co Havh'cek zde pfece podava. sveho, jsou vetsinou bud' na zaklade informaci

mao.

podana

cizich

sdeleni, bud*

dodatky k uverejnenym dopisum.

ROK a)

Praske Noviny

1846.

z 29. ledna

r.

1846.

.

9.

S. 34.

Z Moravy. Z dopisu soukromych dovidame se, ze na Morave pilne jednaji o zaraeni zabavneho asopisu eskeho, budto v Brn nebo v Olomuci. ^) Konene jednou Mimo v^eobecna poteeni, ktere zprava tato zde spusobila, marne take my jete sve zvlatni poteeniko, ze dostaneme koUegu, od neho jiste vice zprav o Yelikem ivote na Moraye budeme]dostavati, ne od panu sovatelu, je jsme za asteji a ouplneji dopisy snane zadali. Nicmene vytyka se nam jete, ze si Moravy nevimame Nae redakce objednala si za tou pfiinou z brusu nove botj^ sedmimilove, a jakmile je obdri, bud kady tyden v touristicke prochazce milou Moravou se Slezskem obchazeti; dokud ale zazranych techto bot nedostaneme, adame opet a opet, aby sobe skoupozYUci pfatele nasi te prace nesteovali, nam as po ase nejake zprayj^ poslati o tom, co pohyba srdce !

!

i

i

rozumy »)

jejich.

Sr. str. 282.

—

Pis

se

nam

take dale, ze je ^^elika

;

843

Dopisovatel.

nadeje, ze bratii nasi povoleni k vydavani

stanou.

by jim

proc leni

A kdo

b}-

o.

tom pochyboval

milostiva

asopisu doNevime \-eru,

moudra vlada nase povoktera ma bezmala dva

a

pro zemi,

odepriti mela,

miliony ob3'vatelu eskoslovanskych, sopis zaloiti?

!

Jete pry

dakci uvazati mel. Jakysi

elma

Cunctator ji nebotikem,

aspo

pry

a-

jeden

kdo by se v

rozchazi,

je

litoval,

re-

ze je Fabius

by

zajiste ji by ouradu tomu po vi zemi vaeny a k tomu takorka povolany p. prof. Sembera;^) u vececech redaktorskych nemalo zkueny p. Oberal svymi spisj' dosvedil, ze dop. Miksiek, -) ktery statene perem vladnouti' umi, anebo nektery jiny nedostal? \'i'met zajiste, ze takovy asopis z poatku nektere nedostatk}- miti bud, jak v obsahu tak i v rei. — Kdo by pro nejakou clij^biku, ktere se vyhnouti za-

davno do toho

ten ze

bj''

se

A co

dal.

i

ateniku to

e

ani nelze, celou

nikomu na

vec

odstrkoval

Nebud

!

to

pikoi- povedino, ale jesti to vec nechybna,

zde nebylo

tolik

muu

uenych

schopnych, a tak

obratne perem vladnoucich, jako jich nyni na Moraye se Veerni \'yraeni asopisy vydavati pocali. A prece to byli fastni poatkove eske urnalistiky. A Sychra*) V3'daval

nalezneme,

a

Kramerius

.kd3'

'')

jini jine

*)

Alois Yojtech

mouci a od

r.

Sembera (1807-1882)

by

od

r.

1839 v Olo-

1847 v Brne, professorem na stavovske akademi. Pfi-

spival hojne pfed

r.

1848 do asopisu eskych:

CechosIava,

aso-

pisu ces. musea, Kvetu, \'ely atd. ^)

Matej

Mikiek

pochazel

z

Dacie

na Jihlavsku.

studoval

V Litomyli a pak se oddal kupactyf. V'ydal nekolik sbirek narodnich bachorek a povesti'. Vaclav Rodomil Kramerius (1792 — 1861) vydaval v letech 1830 — 1834 asopis »Veerni Vyraeni«. •')

")

Matej Josef Sychra (1776-1830) piisobil od

r.

1808 — 1824

Kare Havliek:

344

jednou asopis sam a sam, ani pH tom farni svuj ourad zanedbaval. Jli strach o rukopisy, snad by se aspo pfekladu a prekladatelu nedostavalo. A umi-l

aspo

redaktor z cizich literatur

mu

ne

tim vice prospeti,

ginalu.

A

naleznou, byt by

Pan Buh

patiu

lictu gramatice,

c)

ori-

lanky, vedouci o zaleitostech naanebo aspo zpravy lokalni o probuzovani

se narodnosti, osvety a o se jiste

mue

podavanim nedospelych

nektere

—

rodnich

dobre vybirati a usta-

co by se pro obecenstvo jeho hodilo,

novovati,

Praske Noviny

vem i

vice k srdci ale

ivot

patnym pravopisem psane. ne na pravopis. Yechnu

plati vic

z 26. a 29. brezna 104.

tom, co v srdci nosime,

107

ne

.

1846.

r.

gramatika!

— 108.)

25. 26. S.

103

a

Tento dopis jest satyrou na malomestske pomery ceske. Havlicek v nem pfedstira dopisovatele venkovskeho, kterym nade vsi pochybnost jest sam.

Pane Redaktore!

Dlouho ji ekame, poda-li

naem

meste zpravu v nekterem asopise. Jak sam rozumite, nechteli jsme se sami taki^ka chlubiti a slavu svou po sirem svete hlasati: proe jsme porad ocekavali nekdo z cizincu, kterych k nam tak velke mnostvi zabluzuje, a kterym se u nas posud vdy dobre libilo, neco chvalitebneho o nas napise. Ale marne ekani: nehodlajice tedy ji dele ve

nekdo take o

a

vlasti sve

nepoznani

iti,

na Jihlavsku v Jimramove jako klateri

u Zcfaru.

Od

r.

a

piseme farar,

1812 byl

a

Vam

pak

a

inny te

sami.

—

do sve smrti v Predliterarne.

Fsal

spisy

obsahu naboenskeho, naucneho a kratochvilneho. V letech 1815 1817 vydaval asopis >Povidatel«.

a

34S

DopisoYatel.

Pfedevim neoekavejte ode mne zpravu o eskem bale neb o

o

eskem

eskych

divadle aneb

O vem tom nevime

konene

vlastencich

o

titech,

u

ani

nas,

a

o besede eske,

vlastenkach

co to

je,

atd.

a proto

se

tuze divime, ze se v novinach a asopisech tak asto

o tech vecich

nam pfi

deji

zminky

Jeden mlady svihak z Prahy

!

»eske« jmenuje, jsme se mu vysmali muselo »esky« piidayat:

to sice tak vysvetloval, ze se to

em

se

esky

mluvi

Tof by se u nas, ja fku,

eske eske

!

Ale

vude

my

t

eske skoly, eske kostely, eske schiizky, eske veefe atd., proto e my vude skoro mezi sebou mluvime esky, a vdy jazyka eskeho ufufady,

obedy,

kdy jedname s cizozemci. U nas kolach ui vechno esky, na uradech se jedna esky, a kae se esky, tity na domech mam dopisujeme si po esku, protoe kady z nas psati umi, divadlo hrajeme po esku, mam v

vame, krome

eskou knihovnu, nemluvime.

v bale

a v besede jinak

se ve

a

pie

eske,

esky meste

ne esky

A nemame od nas daleko do Nemec: 4 mile od nas je nemecke mesto, tam zas maji nemecke koly, nemecke lirady, nemecke kazani, nemeckou knihovnu, nemecke tity atd. a vsichni mezi sebou mluvi nemecky, a kdy my tam prijedeme my s nimi nemeck}' mlui

Nebof nesmite myslit, pane redaktore! jinych jazyku krome eskeho nezname. — vime.

A

jeden z nas,

ktery

mnoho

a

daleko

ze snad

cestoval,

ze ve Francouzich zrovna tak s francouzskym jazykem, v Anglianech s anglickym, v panelich s parika,

nelskym atd., jak vy pane redaktore! snad o tom take nejakou znamost miti budete. ^) Nedavno sem k nam ')

[adnou znamost nemame, ba pochybujem.

Vak

jsou preci

Kare Harliek;

346

priel jisty lovek, ktery na tom

mody Angliane vsechny

stal,

ze

si

nyni dle nove

uitele a uredniky z Francouz

vypiou, a Francouzove z Anglian, a sice z te pfiiny, aby urednikum a uitelum svym nerozumeli. Ale toho loveka dali jsme pod ochranu dvou silnych lidi na \'Liz a posiali jsme ho do Praskeho blazince, vak ho tam najdete, jmeniije se -) jen se poptejte. .

.

.

Ale o tech viastencich a vlastenkach prece jeste

Slyime mnoho teme o nich take V asopisech (nebot vechny drime v mnohych vytiscich) a prave ten veliky poet ylastencLi a vlastenek posavad nevime

s jistotou,

o nich tuze asto mluvit,

co vyznamenavaji.

a

nam

je ini jaksi podezrele a plete nas. \'dyck3' jsme posud mj^slili, ze je vlastenec jenom ten, kdo se pro cely svuj naród obetuje, neco velikeho, znameniteho, zasluneho pro podnikne a vyvede, kdo zvlate vynika velikymi vlastnostmi nad jine atd. Veite mne, pane redaktore! taivOvych lidi je mao: mne se zda, pane redaktore! ze jich ani v Praze tolik neni, aby se baiy nimi naplovati mohly! Prosim Vas tedy, pane redaktore! rate nam laskave vysvetlit, jak to ti lide mysH s temi vlastenci a vlastenkami,-') i-eknete mi

a

Angliane a Francouzi vude ve svete co rzdelane narody znami, ne pomoci nemeckeho jazyka? Myslime tedy upfimne, se v takoWch Yzdelanj-ch zemich jinak ne nemecky mliwiti, ufadovati a ve skolach uiti nemue.

jak by se byli jinak mohli vzdelat

e

H. ^)

H.

nostem. ')

B.]

[Jmeno jsme naschval v\'nechali. chtejice se vj'hnout osob[Nesnesitelny, mrzuty dopisovael

pohlari.

My

Sama

otazka!

B.]

co pry to

sam: vlastenec je muskeho vichni jsme tecT vlastenci a punktum. H. B.]

je ylastenec a vlastenka?! Siaka ja vi'm

a ylastenka enskeho

!

1

I

!

347

Dopi50vateI,

uprimne, neni-li

lakovta

to

b}1o V Cechach vic

My

snad

nejaka mylka.

vec, takovych vlastencu

vlastencu

Limim

a vlastenek neli

lidi

?

u nas vlastence zcela jinak piedstavujeme:

si

ma to slovo poi-cid vetsi se vak o tom, jak nalei,

u nas

Tot by bya

a vlastenek! Tof by

kurs

ne v Praze. Neproe Vam to,

vyjadHt,

pane redaktore radeji v'ysvetlim pnkladem. — Nas pan dekan je ylastenec. On ma 6000 ronich duchodu, z kterych vak pro svou osobu a vyivu jenom 1000 vynaklada ostatek vsechen obetuje dilem na vzdelani mesfanu na rozmnoeni zdeji knihovny, na zvelebeni kol, dilem na podporu nuznejich ob3^vatelu. Krasne povinnosti svateho stavu sveho v kostele, ve skole a vude jinde vykonava yd}' take sam, akoli dva mladi pomoc niky ma. Neuyerite, jak milo jest se na toho ctihodneho starce !

:

podivati,

kdy sam

ve kole

nae

ditky nejen v nabo-

v mnohych jinych piedmetech vyuuje. sam asto iikava, ze se proto duchovnim jmenuje,

enstvi, n3^br

On

by

i

aby o vechno dba, Jsa pri tom muz ueny a ve svete sbehly, sleduje ustavine pokrok ve vech zemich a jakmile se o neem novem, prospenem dote, eho jete u nas nezname, neopomine

aby

jako dusi celeho mesta,

co se naseho

nam

a

vzdelani a osvety dotye.

ihned uiteonost veci

je

neco podobneho

muete

si

ani

uctu

chj'bujiciho

on

je

On

na

dovede nejuhlavneji

ponapravit;

jako zakon, jako naiizeni, dobre pei ma.

a neustane dfive,

v nasem meste uvedeno. Necele mesto s jakou

pomyslit,

hledi, jeho jedine slovo smifit,

i

pi-edstaviti,

jeho slovo

vime,

ije pro nas,

ze jen

nepi-atele

u nas

plati

vdy

o

nae

a ne mj' pro neho;

pravy spravce naich dusi, on je vlastenec! duchovni a uitelove (o kterych nas pan

Mladsi

!

Kare Havlicek

348

dekan nkava,

e

take

:

k duchovenstvu

hlavni povinnost duchovni to

j.

patii,

vyuovani,

ponevad

konaji) uplne

se ve vsem dle jeho navodu a prikladu chovaji. Avsak vidime krasny prospech na ditkach emu se jinde ani na yyssich kolach nenaui tomu nae mae ditky dobre :

Nasi ucitelove nejsou

rozumeji.

uciteli

8—10

jen od

a od 2—4, nybr cely den a cely svuj ivot. Kdekoli vyrostse jim pfileitost naskytne pouiti dite (aneb i

leho),

neopominou

cliovenstvo

a

to uciniti.

Skrze nase osvicene du-

roziieno jest v celem nasem ze kdo psat a cist se na u cii,

UGitelstvo

meste pi-esvedeni,

jete nic neumi, nybr teprv prileitosti naby neemu se nauiti. — Svet a ivot marne

kolach

poznati, i-ikava nas pan dekan musime co dobreho a uiteneho ve svete jest, abykde vedet, chom si pf-iklad vziti, a kde co chybneho, kodneho, abychom yystrahu miti mohli. Pokavad nezname jenom sve, budeme vdy v pi-edsudcich (kdo nevdel Prahu, je jeho Kocourkov velke mesto) a kdy o nimyli jinem nevime, drime sve za nejlepsi. Nevzdelanost je je matka povery. — A myslite, pane redaktore u nas poti^eba deti do koly honit, jako leckde jinde? Nae deti se ani te hodiny dokati nemohou, ponevad vdy ve kole neco noveho, nece krasneho slyi, a tedy je tam piirozena zvedavost Idka. Kde deti jenom jako palikove vedle sebe tie sedeti, a jednotvarne slabikovani jinych poslouchati musi, kde asto kolik dni ani jednou si jich uitel nevimne: tam je arci uradem do kol nutiti zapotfebi jest. Vdyf by ani yyrostli lide nedovedli tak pokojne jako vezove v alaii sedeti Kdy jsem se ji o liradech zminil, musim Vam oznamiti, prave lak dobre uredniky marne, jako du-

ve

:

e

em

!

e

e

:

349

Dop;sovatel.

Nas pan purkmistr jest v jistem chovni a uitele. ohledu zrovna takovy muz jako pan dekan, jenom

pruny

mladsi,

a vice jete pri silach. a ne

uradove pro pohodli

jsou

e

On

nkava,

k obtinosti

e e

obanu

sluebnikem zakonu a ne paa zeme, nem podrizenych svych. Horlive pri tom hledi na pojest lifednik

radek, dba o zvelebeni mesta v

eni duchodu,

kadem

ohledu, o zvy-

vqz take o sveiofnite vy-

ale co hlavni

naloeni tech duchodu takovym zpusobem, aby z toho mesto pravy uitek melo. Jeho pfiinenim zavedeny jsou V nasem meste mnohe velmi krasne a prospene ustay}'', z kterych hlavnejsi Vam zde uvedu 1.

Yseobecna dilna mestska, velike staveni aby tam v zim v lete veliky poet lidu

tak zi-fzene,

emu

tam take vselikeho spusobu nafadi a phleitost nachazi. Usazeno tam jest nekolik yytenych mistru, rozlinych f-emesel, rozline prace konati mohl, k

dohliitelu pracujici

pracovati

a

dohliitelky,

dohlieji atd. chce,

dilo

V

kteri

teto

najd, tak

se

prace

dilne

e

rozdeluji,

vdy kady, nikdy bez

na kdo

prace

a bez yydelku zustati nemusi. Obec udruje tuto dilnu

na sve utraty a prodava yjTobky tam zhotovene a kady k prci schopny lovek, ktery se o podporu vei-ejnou toti o almunu hlasi, pozvan byva misto daru do nasi :

dilny. 2. Hospital mestsky, v kterem kady k prci neschopny, ktery se sam ze sveho jmeni udreti nemue, na obecni utraty vyivu dostava.

3.

Nemocnice,

v ktere se obsluha a leeni

vem

chudym zdarma dostane, a na adost mohovitym, pakli doma takoveho oetieni nemaji, za slunou nai

hradu.

!

:

:

Kare Ha\iicek

350

Dve opatrovny maych

4.

maym

ditkam, ktere

doma

nemohou, utoite,

miti

di tek, v nichz se

z jakychkoli priin dohlidky

zabava,

pouceni a dohlidka

venuje. 5.

Mestsky pojifo v'aci ustav,

kady, jen spoluoudem

byti

do ktereho

mesine

chce

may

pri-

spevek vklada, odkud se pak, potkali nekoho nesfastna nahoda, skoda utrpena nahradi.

A krome toho vice jete podobnych ustavu, Vam asem svym snad obsirne popisu. Nas pan mistr rikava,

kdy byo

e

ktere

purk-

proto lide iji v obci, aby se vespolek,

toho potreba

jest,

obci, ktere pastyi"

podporovali

Jeden z nejlepich ustavu

stva

pecujici

tento

sestaveny

o

:

sice

je take

vybor

spusobnost a dobre z

e

by

i

stado

ene

nejvaenejsich

a

mef an-

mravy.

Vybor

nejuinivejsich

starych metanu nema sice adne zakonni moci, prece vsak se nil^do neosmei protiviti se jeho vyrokum. Vseobecna potiipa by bya nasedkem. Vybor tento uruje mae tresty za chyby, ktere zakonem nejsou zakazany jako za nepracovitost, za zbytene vihactvi, za pomlouvani, za marnotratstvi, za tyrani zvifat (spóek prod nemu nemame, ae za to spóek proti tyrani idi, a verte mne, pane redaktore! ze se na svete idi posavad pi-ece jeste vice tyraji, ne zvii-ata), za neuctivost k i-idnym lidem atd. Z penez tak nabytych okraliije se velijak mesto, a tak okIive vastnosti nekterych mesfanu pfispivaji aspo k okras mesta. Mnoho bych

Vam

jeste

me

co psat, jak zde vsechno

mam,

de monosti

nas sam navstivte, a pak se podivate na nasi knihovnu, na ostatni rozline dobre

zrizeno

ale

radeji

351

Dopisovatel.

sbirky a na cele zrizeni.

za

Ja se bez toho bojim, ze

co jsem psal, budu muset

to,

pokuta celou

ji

vyboru met'anstva

zaplatit, pro marnost a chloubu, ze jsem pred Ceskou zemi mesto nae vychvaloval. Nemohl

jsem se vsak zdret, a jedine, co k pojiteni syemu uiniti mohu, jest, ze jmeno sve nepodepisu. Vytisknete to jen bez jmena v Novinach a za odmenu Vam dam jete ku konci dobrou radu. Vase Noviny a Vela (ktere zde take itame) maji krome mnoha jnych menich chyb (nemyslim zde chyby tisku, których tam mat taky dost) jednu nejhlaynejsi. Tato nejhlavneji chyba jest, ze se tuze mnoho starate o chybne a mizerne lidi, vic ne o poradne. Dbejte radej o to, jak byste hodne a radne lidi pouil a potesil, ne o napravovani hlupaku a prostaku, kterym se tak rad posmivate, satyricky je sbirajice. Verte mne, miy pane redaktore ze je nenapravite, nybr je pouze na sebe rozlobite. A nebylo by divu, aby Vam pak nekde po tme neposvitiIi. Ostatne ale svet nepredelate, ji pismo pravi: »Bezpecneji jest loveku potkati se s medvedici, ktere pobraU mlade, ne s blaznem doufajicim V blaznovstvi sve.« — !

Poznamenani. a mesto, odkud je a jeste ke

Co

je

vemu

tedy

Tu

lo

marne!

dopis zaslan,

nepodepsal

tomu,'se ku konci do redakce pustil.

delat?

Zadam

aby mi, kdo

toliko uctive,

o tom meste nejakou znamost ma, jmeno pi-iiny,

se,

take zapomnel udat,

uda jen

z te

abych se tam na tohoto nezdvoHleho dopiso-

vatele poptati, a

jej

za tu smelost nejak

Yj^platiti

mohl.

H. B.

Karel Havliek:

352

(Praske Noviny z

d)

26.

dubna

.

1846.,

r.

33. S.

142.)

Na poYimnuti. Stao

se

ji

nekolikrate, ze nektery

venkovsky pan

dopisovatel najednou (a sice jednou postou)

i

do redakci

do redakci Kvetu stejnou zpravu s sice doslovne zasia. Podotknouti zde musime pro budoucnost a poadati, aby se to nestavalo, a aby kady zpravu

Novin

^)

i

svou bud' do Novin neb do Kvetu zasia dle sve

ponevad ji

dosti toho

kdy

se takove zprayj''

libosti,

jenom

jednou tisknou. Jinak ale, se stati mue, eby takova asto nevelmi patrna zprava teho dne v obou asopisech najednou a doslovne stal, nebof Praha je velika a od redakce Novin k redakci Kvetu je daleko, take jedna o druhe napfed nevi, co do budoucich óisel svych postaviti zamyli. e)

Praske Noviny

Do Karlina

z

a

18.

ervna

r.

1846.,

.

tak dale. Podana

46. S.

jest

197.)

nam

dosti

obirna zprava o sveceni noveho obrazu v kaplice tameji, kterou vsak piijmouti nemueme. Af vaeni pani dopisovatele povai, jak ohromne by nae Noviny byti musely, kdyby se o podobnych, ostatne vude stejnych, udalostech v Novinach psati melo. »Co nechce, aby tobe jini inili,

nei

i

tamte drane,

ani

z

k jakemu

ciii

jim.«

— O

dopisu

vynos obracen

besede dne

vyrozumeti

jest,

co

pi^ec

1.

ervna

nemueme, nejhlavneji

veci takove zpravy byti musi. Nebof ze lide tancuji a se

duleita ani nova ale ze pri radovankach svych neco podstatnejiho, neco uiteneho, ulechfujiciho na zreteli maji, to se kademu libiti musi. to se hodi pro veobecnost, to se mue oznamiti. bavi, neni vec ani

^)

Rozumj »Praskych

:

Novin.«

353

Dopisovatel.

f) (Praske Noviny z

cervence

16.

r.

1846.

c.

54. S.

229.)

r. 1846 v Prakde dne 21. ervna r. 1846 na uvi'tanou biskupa postavili branu s nemeckym napisem »Willkommen«. K tomuto dopisu Havlicek pripojil:

Havlicek

uvefejnil

^kych Novinach dopis

dne

cervence

16.

z Pribyslavi,

Podobny, ba jete mrziiteji dopis strany nehodneho pfijeti p.

dostali

biskupa Brnenskeho, spusobem papoukovit3>m,

jsme

pravi nas

p.

z

Dacie

(na Morave), tak ze se tam, jak

dopisovatel, ditky

musely nemeckou pise k pranie nerozumely, tak ze

eske na zpamef

uvitani

si ji

teprv

p.

biskupa,

uiti ktere

dom a eskym

pra-

vopisem napsati musely, aby se ji na zpamef nauiti mohly, jak nam sdelena jest: Hoher her cu dajnr frajd — Las uns bunte blimchen trajn — Und im vajsn unulcklajde — Unzr rajnes herc dir vajn atd. Jaka prevracenost ? Co pak neni lepe (kdy jinak byt nemue), aby radeji ditky rozumely tomu, co i

u

zpivaji,

ne

p.

biskup?

Zajiste deje se visitac' pro po-

yzbuzenf a ponaueni ditek, ne pak pana biskupa, ktery se takovym prevracenym a nevasne podlizavym je-

dnanim urazi.

s

detmi

co

Lito

nam

jest,

nejvyi duchovni

pastyi'

jenom

ze jsme onen dopis z Dacie pro

jistou nepfijemnou okolnost yytisknouti nemohli.

Naopak sdelil nam dopisovatel nas Polensky, ze od lidu pHrozenym tam Hradecky p. biskup od dltek jazykem pfiyitan jest; na vitezne brane skvel se napis: na »Slava'<, a pfi slavnostnim osvetleni byy ve kole jinych domech napisy jen eske, a J. Exc. pan biskup proehazeje se veir po meste, se zalibenim a s vdeTake dali pani Polensti, ktefi vubec nosti to pfijal. narodnost svou s chloubou a radi vyznavaji, k teto prii

i

Havliek

:

Politicke spisy

I.

23

:

:

:

Kare Havliek

354

letosti peknou kantatu tisknouti, ktera se od muskych Redakce. sbom pfed dekanstvim zpivala.

g) (Praske Novin\' z

2.

srpna

r.

1846.

c.

59. S. 249.)

V dopise z Chrudimi sdeloval dne 2. srpna r. 1846 V Praskych Novinach Jos. Paulus, ze metane tamnejsi » realni skolu ve vlastnim narodnim jazyku zaloziti chteji.« Havliek k dopisu Paulusove ucinil tento dodatek redakce Nenif

nam

sice

ich okolnostech

posavad nic dukladne znamo o blizrizoyani nove realni neb vyi

pii

mestske skoly v Chrudimi, le

to,

ze se vlastnim

na-

kadem mestskym zriditi ma. Akoli njmejl okolnosti nenae nepochybne tam yjmiahati budou, aby se meckemu jazyku slune misto ponechalo, a ted}' se ani mysliti neda, by vsechno pouze esk}^ vedeno byo i

i

nadejeme se vak s druhe strany od zdraveho a soudneho smyleni panu Chrudimskych tolik, ze s dobrym ohledem na pokroky novejich asu svemu narodnim u jazyku veliky a zasloueny okres naznai, obzvlate ve kole, kterou si na vlastni nakad zrizuji, pro sve potomstYO a tedy ne pro cizozemce. Mysiime proto, ze se na nove kole Chrudimske eska re nejen co pfedmet zvlatni povaovati, nybr ze jine predmety po esku vykladati budou. Bez toio byo by zapoti-ebi, abychom miostivou vadu o to poadai, by se na ostatnici ji znzenyci ale uplne po nemecku vedenych, mestskych koacli nas narodni jazyk, jak slusno jest, zavedl a prave proto mysiime, ze by se to pri nove kole hned od poatku mnoliem snadneji zpósobiti dao a tedy zpusobti melo. i

i

:

i

:

Dopisovatel.

h)

(Praske Noviny

z

srpna

13.

355.

1S46.

r.

c.

62. S. 262.)

Vilem Dusan v dopise nadepsanem »Z Morav3'« v Prazskych Novinach ze dne 13. srpna r. 1846 steoval si, ze na piaristickem gymnasiu v Kromefizi jmena studujicich »hanebnym jakymsi pravopisem ci nesvaropisem jsou zpotvofena.« Havliek k dopisu poznamenal

Divna vec, ze jedine proti gymnasiim velebnym z radu pobonych kol sverenym takove stinosti se ozyv'aji, kdeto ostatni gymnasia, tfebas v Nemeckych koninach poloena v ronich \'ykazech svych svedomiteji eskeho pravopisu etn. Tu se naskytuji asnoucimu oku jmena skoro k nepfeteni zohavena. Domnivame se, ze bj^ ti, kteri mlade k vysimu a dokonalejimu vzdelani vesti maji, nemeli daleko za asem svym zustav^ati, nebof toto kady moudry dosvedi, ze takova netenost uitelstva nej\ice akum jejich na kodu byv^a. Takove smyleni bychom ovem o vel. Otcich neradi kojili, o nich dobre vime, ze ve vecech ostatnich velmi opatrne vuli svych s\'ei-encu ostrihati, a o jejich vzdelani upi-imne peovati se snai.

Otcum

a

eh) (Prazske iSoviny ze 27. zdri

Z okoli Prelouskeho se stinosti, ze

tam p

mocnika ustanoven

o

jest.

uhy

1846.

c.

75. S. 315.)

zaslan jest

Nemec

nam

dopis

za kolniho po-

Musime vsak neznamemu

dopisovateli oznamiti, ze v jest

r.

p.

takovem padu mnohem lepe

zrovnauoufadu naleite

si s

tinost

vesti,

ponevad takovy nerozum, pfijmouti pouheho Nemce co uitele pouhych eskych deti, nikterak trpen byti 23*

Kare

356

Havli'cek

Dopisoratel.

:

Pouhym oznt.menm iakove odpomoeno.

nemue. neni nic

Dale

adame

vsechny

T.

P.

p.

veci u veiejnos

aby

dopisovatele,

bychom aspo v as povdy Zajiste oekavame, ze tfeby vedeli, kym se doloili. nam jen pravdive veci oznamovany budou, a tu se sve jmeno redakci udali,

adny

pro pravdu bati nemusi.

poYolanym

kadou

malomestskym

nepatrnost radi

cele

vateli jen mrzutosti spusobi,

jmeno dopisovatele

zatajiti,

Zbytenym vsak klepai^um,

a ne-

kteri

pro

mesto poboufi, a dopiso-

umime kdykoli

a

dovedeme

toho adati

vdy bud.

Redakce.

23.

ZERTOYNE NOYINKY. ROK

a)

(Praske Novinj'

z 29.

1846.

ledna 1846.

c.

9.

36.)

S.

Pro yystrahu zde uvedeme truchlvou udalost, ktera

Praskem s b as ou nam patrne ukazuje, jak zahubne naobrue na enskych mivaji, zvlaf pro basy.

se nedavno na chore v jednom kostele pfihodila: a ktera

sledky

Uboha zadusnf basa v

tchosti a skromnosti dle

srdene

sve dobrot}' u stenj' stal, na nic zleho nemyslic. se

s

Tu

ustenim a rachotem nakrobenych sukni pozne-

bli a blie obrovsky rozsahly raj f rok, z Heidlberskeho sudu. Nebezpei se blii k base, a tato uboha, bezelstna netui tajneho, pod suk— hrda nem! skryteho nepritele. Rozhodny krok — obru se neuhne, basa se uhnouti nemue bac! a ji tu basa lei, tepla krev' za duicii tece za otletlu, rozti^itena je basa na tisice kusu, a jenom poledni alostny zvuk nesl se po klenuti, jako poledni labuti nahlu

s

v'ali

obruemi

!

pise

stareho

b)

nemeckeho basnika.

(Praske Norin}'

z 5.

unora

r.

H. Borovsky.

1846,

. U.

S. 44.)

V patem rocniku roenky »Libussa« vydavane P. A. Klarem otisteno je pokracovani autobiografie hudebniho skladatele Vaclava Jana Tomaka (1774 1850), V autobiografii

—

:

:

Kare Ha\iicek

358

Tomasek pnznava, ze jest Cech a k 14 — 353: »Um meine Muttersprache

1814 poznamenava

r.

ganz undgar

nicht

Sestero pisni v hudbu uvedenych zu yergessen, schrieb ich pro jeden hlas pfi Fortepianu.* Tato slova vytkly Tomaskovi 3. S. 11. v clanku Praske Noviny z 8. ledna r. 1846. »Divne veci v Cechach«. Tomasek na vytku mu cinenou odHavhcek o odpoyedi povedel v casopise »Ost und West«. :

.

te

napsal

Yaena

redakci

asopisu »Ost und West« podaa

nam od p. Tomaschek-a odpoved a nadavky na referenta naeho * v 3. cisie Novin, proto ze se v clanku »Divne veci v Cechach« doteny p. Tomaschek pro nes kterou se ve sve vychloubave a samolibe

etrnost,

autobiografii k narodnosti

choval,

nasi

zdvorile

napo-

Kdyby ta odpoved' p. T. tak dlouha nebyla, pobychom ji celou puvodne naim tenafum, aby

mina. dali

cvienost umelce v Cechach v polovici XIX. stoleti, takto ale povime, ze v ni piichazi: alte Haderweiber, auf alten Fetzen, ganz Unberufene, ohne Logik, ohne alle Kombinationsgabe, beschniiffeln, ihrem vertrackten Sinne, albernes Gewasch, Wischi— Waschi, sinnlose Art, ganz unschuldige Kinder der Natur, No-

sami

videli

titzler,

aufgeblahteste Arroganz.

Pfeloime, jen aby p.

kady

take

o

rozumu

T. naleite poneti dosta, nektere kousky

a logice

svobodne

do estiny: »Nejmenovany spisovatel, ktery z meho ikousek hrubosti proti Ceske narodnosti yybral, a do Praskych Novin vsadil: podoba se stare hadrnici, ktera se \' hromade starych hadru drape, aby z nich aspo neco uiteneho vybrala, a za malou mzdu do papirny (k vyiteni) donesla. — Onen spisovatel chtel napsat nejakou placaninu, jenom ze tu schazel

YOtopisu ten

eitovne novinky.

Kotzebue-uv

vtip

359

Zkratka onen spisovatel

!

nedovede

napsat placaninu!«

Z toho vidime, ze p. T. zaslepen zunvosti svou sam sebe k starym hadrum prirovnava, Kotzebue-a placalem (Wischi— Waschi) naz^^^a, a protivnika sveho nechyali. A ze ona jeho zurivost maa nebyla, vidime z toho, ze misto Fallmerayer etl za— kalenym zrakem: Hoffmann von Fallersleben

vedomky sam

i

!

Nepochybujeme, ze

p.

T.

i

!

!

!

hrubeji odpovi a odpo-

und West«, aby jindy takove veci kladla do Kalobiotiky, weil sie auch ais Zeichen von Selbstbewustsein zu loben sind, jak V tez tom isle 13. tate redakci hrubianstvi zastava. vedeti dovede, a radime jen Redakci »Ost

Redakce.

c)

V

(Praske Noviny z

19.

unora

pokoji bohatce tedfe

r.

1846,

c.

jen V

sady tebetal.

nepatrne

kleci

u

S.

62.)

krmeny papouek v nad-

herne kleci se houpaje brskavym hlasem a jednotlive

15.

Zadumivy dvefi

visel,

nauena

slova

skalni vrabec, takto

papouka

»Povez mne, mil^ papouku, zdali tomu roznyni tebeta?« »Mily soudruhu«, odpoumis, o vedel papouek, »ty jsi se velmi mao ve vyich stridach ivota spoleenskeho pohybovati musel, sice bys tak marne otazky nedaval. Ja tebe litovati musim, ze se V jinem jazyku, neli v tobe prirozenem vyjadnti neumi!« »Politovani tvoje neni bez duvodu, avak pfece osloYil:

em

nemohu, kterak tebe tebetani klopotne nauenych prupovedi, jimto nerozumi, teiti mue!« papouek se ozval, »kdyby mne neteila, pusobim alespo radost chlapcum pod okny stojicim.

pochopiti

Nae

i

!

Kare Havliek:

860

Ostatne ale mi nepochopitelno, ze se mne divi, co ti neznamo, kde ijeme?« »V Cechach«, zadumive odpovedel vrabec, a obadva umlkli.

Nauce ni. adny

dikurs neni bez asto mnoho znamena.

nuti

d)

(Praske Noviny

Brr brrr !

Na naem p.

Grana

!

bfezna

r.

bum bum bum

diradle

!

!

bud

!

1846.

brr

!

c.

H.

20.

brr

!

S.

84.)

bum bum !

!

se dnes provozovati v prospech

lidskou, kouzelni, himotni a zvifeci silou, se

zpevy, deklamaci, pami,

z 8.

uitlai, a umlk-

tacem, obrazy, skupenimi,

se suflerem,

s

s

lam-

na provaze,

tureckou muzikou,

per pas kratochvilna komedie na tyatru o idech a o cikanech, mezi kterymi se pimprle co padsky kun neb kaval producirovati bud, s batony, denary, spady a kopami. Ku konci bud z vdenosti k slavnemu publikum nebolito kuntsoftu »Slavnost divochu V pralesich amerikansky ch.^^ Zadny pas, vecko natirlich. — — — Br! brrrr! bum! bum! :

Ky

by ti divochove chteli pana beneficianta snist Jak by zaplesaly dramaticke musj^ a gracie. Amen. H. B.

e)

byt

(Praske Noviny

z 26.

dubna

r.

1846.

.

33. S.

141.)

Kterak by dvema najednou po moe no mohlo. Jsou v Praze dve chybne veci tak div-

i

neho spusobu, ze by jedna chyba druhou chybu napraviti mohla. A jake pak ? — Dva nakladnicke domy, jeden na Konskem trhu, druhy v Zitnobranske ulici, maji oba dva krasne zlate eske napis}': U Primasu

ertovne novinky.

a

U

Lajblu

mi. Kdyby

;

tedy jeden o koleóko

vic,

361

druhy o kolecko

tedy od Lajblu dali jedno, to prvn\ kolecko

Primasum, Primasum: pomoeno by byo i Lajbluni rada! druhou napravila. je dobra chyba by To a jedna i

H. B.

O

(POZNAMKY REDAKCE.)

24.

Rok a)

(Praske Noviny

Pr

Z yyslych ji zajitte se

ji

V

z

1

1846.

18.

an

i

ledna

r.

1846.

6.

S.

24.)

od R e d a k c e.

Praskych Novin a Ceske Vely system redakce, dle ktereho (yy-

-isel

projevil

toti chyby tisku a stylu,

jimaje

.

ktere jsou

sice

pfi

zaatku jak nkame v kraji, kterym se ale budoucne dle monosti vyhybati hodlame) oba asopisy budoucne vedeny

byti maji.

Noviny toti maj

i

miti interes

asnf,

maji byt krome zahraninych politickych zprav, hlavne

organem a hlasatelem veho, co se ve vlasti nasi deje, napomahat k dobremu a hanobit zle, a stati se tak jakymsi svedomim cele vlasti. Aby se vak potrebna k tomu Yestrannost docilila, kady sam nahlii, vemaji

e e

obecna pomoc a spolupusobeni zapotfebi jest, a redaktor sam pri vi starosti v stavu neni, o vem vedeti, co se kde deje a zpravy o tom podavati. Zadame tedy Yechny pfiznivce v rozlinych krajich, zvlate take na Morave, aby nam o vem, jakkoli duleitem, zpravy podavati raili. Jenom tak mohou se opravdu Noviny Ceske stati takovymi, jak zapotfebi: a redaktor ovsem hotOY setfiti.

jest,

ve

vem,

co

sam

zafiditi

mue,

prace ne-

Poznamky redakce.

363

Pany AIoravany ve Vidni, jako v Brn a Holomuci zvlate o rychle sdileni veho duleiteho na Morave adame, ponevad bychom rad zvlastni rubriku ve svych novinach Morave venovali, pokavad tam jete adneho i

naem

asopisu V narodnim

bud, aby

zaleeti

jedine

jazyku nestava. rubrika

ta

vdy

Od

nich

hojne na-

plnena bya. Pfidati

ovsem musime, ze

tancovani a podobne veci nemaji, aby se jen

Zaoeni

vdy

dle

naeho

mineni, pouhe

takove duleitosti pro naród o nich v asopisech psalo.

vyuovani, zlepieni velike, pokrok V emkoli dobrem, okraleni mest atd. zdaji se nam mnohem veti puvab miti. Do Vely adnych podobnych zprav prijimati nemueme, ponevad jeji bibliotek,

tendence hlavne jest literaturni a beletristicka VLibec. Ostatne

nam kady dobry

tak do Novin

adame

otistena

Vely

samo rozumi, a T. panu spisovatelu,

vech

P.

tendenci shoduji, uctive podporu.

(Praske Noviny z

Nie »0

s nasi

pfispevek jak do

jak se

vitan jest,

v tom ohledu ode

ktefi se jinak

b)

vdy

—

30. srpna

r.

1846.

.

67. S. 279.)

poznamka pfipojena bya Hav]ickem k clanku

YZdelani narodniio ucitelstva«.

Pochlebovati a zdyorile nepravdy, tak zvane

plimenty

delati,

kom-

zvykli jsme jen slabochum, jen detem

pravemu mui mluvi se hola pravda zrovna do oi bez ocukrovani, a mezi prave mue smime snad nase uitelstvo smele poitati. Zvlate kdy se se pilulky cukruji,

z rei jevila,

vude prava ucta k stavu uitelskemu jsme tekosti a obtinosti nynejiho posta-

nasich

kdy

Kare

364

veni

naeho

Havlicek:

po

prava

pfatelsku

bez

uitelstva

sameho

uitelstvu aby byo.

)

(Praske Noviny

i

jine o tom, zda

nam

z 8. rijna

vzdelanosti«,

by

pri-

druhe strany

mnohe vady

se nedalo

a vychovani

naemu Red.

fadky jsou

Nize otistene

»0 prostonarodni

i

s

neschvalovati, majice Yd}^ na zreteli

i

pomoeno

nabyli jsme

:

pochlebovani

uel

ten,

kade

uitelstva dobre uznavali, a pri

leitosti zlepeni pfipominali

r.

1846.

redakcni

nem

v

.

78. S. 325.)

poznamka k clanku se uvaovalo mimo

naboen3tvi »v sestfensky svazek

se svetskymi vedomostmi pojmouti«.

Proc by se nedalo?

Naboenstvi

svetskymi naukami velmi dobre se jest

zajiste

spojiti da,

naboenstvi take svetska nauka.

vecky nae

ve svete, jsou

se vemi vdyf pak

Pokud ijeme

veci svetske, a to prave jest

chyba, ze se naboenstva od ostatnich veci obyejne oddeluje.

Kdo ma naboenstvi opravdu v

tomut se samo

srdci a v hlave,

vedomostmi a city spoji, a dobre vechno pohromade obstoji. — Neco jineho jest, kdybynekdo pouhe pover\' za naboe n s t V i v y d a v a 1, t}' se pak, co nepravda, ovem nedaji spojiti

s

i

s

ostatnimi jeho

ostatnimi

pravdami.

Pravda ale nikdy

pravde neukodi.

d) (Praske Noviny z 10. prosince

V

Pozn. Red.

r.

1846.

.

96. S.

398—399.)

Prazskych Novinach ze dne 12. listopadu r. 1846. S. 365, uvefejnil K. Havlicek v rubrice >>Domaci zaleitosti« staf »Neco pekneho o p. turovi« (viz str. 33.), pochazejici z pera M. B. L. tur v casopise Orlu v polemice

C

88.

:

Poznamky

vyslovil

si redakce Praskych Novin sdeleni zprav vyslanych od slovenskych vyPraskych Novinach z 10. prosince 1846. proti

podezrenf,

ono sepsala sama zvedacu. podezreni

Havhcek

V

365

redakce.

L.

ze

dle

tura

ohradil

se

M.

B.

K

ohraeni

pficinil

tento dodatek od redakce

Pfitomny lanek zaslan nam jest od naeho correspondenta v fsle 88. AL H., katolickeho Slovaka. Pan Ljudevit Stiir odpovedel na jeho dopis v isle48. Orla Tatranskeho zcela po turovsku, zhola jenom vytykaje redakci

techto

novin,

ze

si

onu correspondenci

sama sepsala dle zprav vyslanych odsud do Slovenska vyzvedau. Pane Stiire kdo sam v te dire byva, jineho tam hleda! V redakci Praskych Novin nefabrikuji se dopisy, a abychom Vam svedomitost svou dokazali, !

UYolujeme se ktere

si

dvema hodnovernym muum v Praze,

sam naznaiti muete, dukazy

podati,

odkud

na V''as mam. Jmeno dopisovatele z duleitych priin vefejne oznamiti nemueme. Doufame vak, ze snad pfece budou v Cechach dva muove, ktere Vy sam za hodnoverne uznate. a od koho dopis onen

e

my

Cechove ntkdy Slovensko a Slovaky jsme nybr jen p. S t ii r a co kudce a separatisty v narode nasem tykaji se nae pfedhuzky. Pan Stur jenom te chytrosti se uchopil, ze V Novinach a Orlu svem Slovakum nae casopisy neitajicim veci tak predstavuje, jako bychom my Slovaky nenavideli: takovymto spusobem hledi on kmen proti kmenu podraditi, aby semeno separatismu, ktere on netupili ani netupime, jest vec patrna,

rozsil,

dobre se

pfed Bohem!

—

darilo.

Jaka

ale zasluha,

takova

mzda

:

:

366

J'^'arel

Rok (Praske Noviny z

e)

4.

Haylicek:

1847.

brezna

1847.

r.

.

18.

S,

76.)

Dne 4. brezna r. 1847 v Praskych Novinach potvrzen pnjem sbirky udu evangelickeho sboru aug. vyzn. na Kovanci v Boleslaysku pro Praskou vzorni' prumysIovou kolu. Odesilatelem sbirky byl pastor Pavel Strka, ktery k zasilce pfipojil oniluvu, ze sam pro »odmerene duchody* mene pfispiva neli mel vuli pfispeti. Havh'cek k omluve poznamenal

je

K

tez pokrokum ve vlasti nasi nalei dosavadni velmi bidne a chude postaveni evang. slova Boiho kazatelu slusne zlepseno byo. zajiste

Ne

duleitejim

i

to,

ab}^

doufame, ze ji doba tato

musime

vzdalena

prili

jejito brzke zjeveni-se ve vlasti

i

my

co

neni,

katolici

si

pfati.

/) Praske Noviny

z 28.

brezna

r.

1847.

.

25. S.

112.)

V clanku »esky ucednik ve Vidni« v Praskych Noyinach z 28. brezna r. 1847 steoval si autor F. W. na nasledky zanedbaneho vychovani a touil, aby ve Vidni zfizena bya »poHdna ceska Havli'ek k

V

tube

te

skola, zvlaste

ale

jeste

jeden

kostel«.

poznamenal

tomto ohledu radime hoiiivym

naincum

ve Vidni,

aby se strany techto zaleitosti k wys. velebne konsizapotfebi jest, stori Yidenske a na jina mista, kde s dobre sepsanymi a oduvodnenymi adostmi obratili, ktere adosti,

kdy

od

muu usedlych

a

vanych

pode-

nepsany budou, s dobrym prospechem minou. Neslusno zajiste jest (jak kady nahlii), ab}^ se ufadove z asopisu o poti^ebach lidu dovidali asopis3^ rozsiruji znamosti takove jen v obecenstvu, aby se tak snadneji nali muove, ktefi by pak veci techto se ujmouti a u ouradu je vyj^dnati si neobteovali.

nikterak

se

;

Red.

:

Poznamky redakce.

9.

zaH

zafi

r.

g) (Praske Noviny z

Praske Noviny ferat

z

9.

r.

1847.

1847

o prvni' narodni besede pofadane

V Prostejove.

K

967

.

69. S. 302.)

prinesly

dne

1.

oduvodneni obsirnosti referatu

obsirny

zafi

pfipojil

re-

1847

r.

Havlicek

poznamku Morave, nasi verne druce ve velikych osudech narodnich, nastaa nyni pfizniveji doba.

nevimajici

si

sama

Zaslepenost,

poina odtamtud poznenahla

sebe,

ustupovati a misto delati narodnimu vlasteneckemu smyleni. Nahlidne tedy kady, ze nemohouce ji podavati obirne zpravy o podobnych vlasteneck3i'ch zabavach v Cechach, pi-ece s velikym uastenstvim sdelujeme moravske. Take vak ihned z popisu kady nahKdne, ze se podobne narodni slarnosti na Morave mnohem hluneji a skvostneji konaji ne v Cechach,

co uphie schvalujeme. Ma-li nae narodnost z jakehosi opovreni, do ktereho vinou nasi upadla, vyvaznouti, musi se vdy slavne a co mona nadherne jeviti. ZeNevniti-ni blesk nejlepi jest rekomandaci ve svete. mueme nikterak chvaliti, v Cechach a jmenovite V Praze besedy, bay eske atd. jaksi jen po domacku

e

se nyni odbyvaji,

neni jeste

jako doma«, ovem 2f

r

a

t

i

o

»pane

delati

nam

(Praske Noviny

Ma tej,

zachovati slune Red.

s o.

Rok h)

as

ale tfeba

z 2.

1848.

dubna

r.

1848.

.

27. S.

106.)

Proti druhemu bodu prvni petice praske »aby svazek mezi Cechy, Moravou a Slezskem by utuen pospolitymi stavy techto zemf«, na Morave vznikl neoekarany odpór.

:

Kare Harliek: Poznamky

368

O

redakce.

Praskych Novin M. Miksicek jeho dopisu byl pfipojen dodatek redakce

nalade teto psal z Brna do

(sr.

K

343.).

str.

Co

se

spojeni

komny

opetneho zemi

vsemu pravu roztreny jsou od

ktere proti

nasi

tyce,

nespravedli-

veho systemu, aby tak rozdelenim naród nas seslabnul,

udren

a tim snadneji v poddanosti tohoto prirozeneho spojeni

tyce,

byti

mohl, co se

vidime ji, ze strana

narodni jak na Morave, tak v Cechach toto spojeni za

ouel

povauje, kdeto se nasi stari odvdy nam prekaeli i nyni proti tomuto spojeni stavi. Bratfi z toho ji poznavame, kde hlavni

svuj

purcove, ktefi ji dnve

!

nae to

spasa

nam

spojil,

Proti

!

zajiste

emu

uitene.

mluvi a pii nepi-izniycoye nasi,

Drme

olovek at nerozluuje

!

!

se

dohromady

Toto spojeni

!

Co Buh

jest

nase

nemusime prositi, nybr ktereho co prava sveho poadovati mueme. Vysvetlete ostatne vy nasincove na Morave mene vzdelanym krajanum svym, ktefi si V zati proti Cechum, (zlomyslne vzbuzenem a udrovanem), libuji, proti sve vlastni krvi broji; vyspojeni Moravy a Cech v jednu korunu lote jim,

pravo,

o

ktere

e

e

e

nebude nejake pokoi^eni a zahubeni Moravy, nybr tak jako posavad domaci samostatnost svou udri, jenom budeme napfed my CechosIovane v jeden pfirozeny celek spojeni, a pak teprva co takovy budeme ast cisaf-stvi Rakouskeho.

e

Konec prvniho

dilu.

NeyyliMtelne knihy

pro jednotlivoe knihovny spolkov6: Liaichtepuv i

Vybor nejlepich spisu pounych. Dosud vysly:

DEJINY VEDY POLITICKE se zfetelem k mravovede. Napsal Pa vel Janet. Pfelozil Dr. Br et. Fo ustka. (Dva svazky.) Svazek prvn{ XXXIII, a 388 stran K 4-20, vazany K 5-40. Svazek druhy 531 stran K 6--, vaz. K 7-20. KL^REL HAYLIEK. Napsal T. G. M a s a r y k. 4<36 stran. (Rozebrano.) UVOD DO STUDIA LOYEKA A CIYILISACE. (Anthropologie.) Napsal Ed. B. Ty lor. Se 78 vyobrazenimi. Prel. Fr. Rai chi. 500 stran K 5-60, vaz. 6-80. YZNIK NARODNIHO HOSPODARSTYI. Napsal K. B ii eh er. Preloil Dr. Josef Gruber. 245 stran K 2-60, vaz. K 3-80. YYCHOYATELTI REFORMAtORI. Napsal R. H. Quick. Preloil Dr. Bret. Foustka. 415 stran K 4-80,, vaz. K 6. — .

RIM A KRESTAN-STYI. Napsal Theodor Keim. Preloil Dr. Bfet. Foustka. 740 stran K 8-—, vaz. K 9-20. OTAZKA SOCIALNI. Napsal T. G. Mas ary k. Zakady marxismu sociologicke a filosoficke. 701 str. K 9-—, vaz. K 10-20. ZKOUMANI o ZASADACH MRAYNOSTl A ZKOUMANI O ROZUMU LIDSKEM. Napsal David Hume. Preloil Prof. J. kola. 368 stran K 4-—, vaz. K 5-20.

DEJINY NOYO\'EKE FU.0S0F1E. Od Mikulase Cusana asy. Napsal Dr. R. Falckenberg. Preloil Dr. Fr. X. Proch azka. 8e4 stran'K 9-—, vaz. K 10'20. ZAKLADY SOCIOLOGIE. Rozbor jevu, tykajicich se associace a spolecenske organisace. Napsal Franklin Henry Preloil Dr. B. Foustka. K 5-60, vaz. K 6'SO.

G

i

d d i n g s.

z literarnich, politickych a naboenskych spisi; S uvodem W. Clarkea. Preloili Josef a Dr. G. d'arsky. 512 stran K 5-40, vdz. K 6-60.

UYAHY, yybrane

JosefaMazziniho.

David

PRIRODNI YYBER. Napsal

J.

B.

Haycraft.

Prel. Dr. G.

darsk:

K 3'—. PRIROZENE DEJINY NABOENSTYf a ROZMLUYY O NAbOENSl /I PR1R0ZENEM. Napsal Da vi d Hume. Prel. J. kola. 150 stran

208

str.

K

K

180, vaz.

2-40, vaz.

K

3-60.

Kterykoli z tchto spisu Ize obdreli v

jako NalflatótelstYi

i

JANA LAICHTERA :
Na Havlikovy

Spisy

kazdem kmhkupeclYi

V na Kral

Yiiioliraiecli,

10.

vydame vkusne, pevne

desky.

ft-^-^-9