1 2 3 4 5 Karla RavUha 6orov9kbo PoUtick^ \ \ Spisy pofada Dr. Zdcnik Y. Cobolka. niikudem 3ana EaicMcra na Hr. Uinohradcch lltkm Dra d. 6ri8ra. Cena ...
tIVOD. Politicke stati v tomto svazku otitene jsou prace K. Havlika z doby jeho redaktorstvi pri Praskych Novinach.
Havliek redaktorem novin
K. 1.
ledna
r.
tech
stal
se
dne
1846. Byl tehdy teprve dvacetipetilety (narodil
se 31. fijna
nepriprayen.
r.
1821),
avak
nebj^l pro redigovani
Havliek proel
stredni
novin
koly a sebevzde-
lanim doplnil a poopravil sve nazory kolske. Znal latinsl^ umel nemeck}^, v recich slovanskych yyznal se dokonale, cestami rozsliil svuj obzor dusevni. R. 1842 procestoval svoji vlast, videl Polsko a Rusko.
1845 byl
inny
literarne
s
Od roku
takovym uspechem, ze
jej
za redaktora »Praskych Novin« nakladateli K. V. Aledauovi doporuoil sam Frant. Palacky. Haylióek ujimal se redaktorstvi » Praskych Novin« a jejich prilohy »Ceske
Vely«
se
vl vanosti poctiveho,
svedomiteho, pilneho a snaiveho loveka. Nebyl z tech-
kdo osobuji
si
neomylnost,
dostatku, ale prinael statku
tech
se
si
zbaviti.
byl
vedom
si
svych nedo
pokud mono nejvice neHavliek v novinach svych
vuli
chtel co nejvice piispeti »k zvelebeni vlasti sve, a
k po-
V7
Uvod.
A o novinach svych aby b\"ly »jako pamatnikem, Jennikem iv"Ota narodu, vernym a pokud mona uplnym ohlasem vseho psal duleiteho, co se deje«. » Dobre zrizene noviny, jednotlivce Havliek, maji kadeho zpraviti a pouiti o vsem, co se na jinych mistech znameniteho pfihodilo, aby tak udreno byo spojeni jakesi mezi rozlinymi zememi a mezi jednotlivci kade zeme, jim na stavu zeme vubec a na pokroku neco zalei.« Vytknutemu ukolu svych novin Havliek hledel initi co nejvice zadost. V rubrice »Domici zaleitosti« sdeloval tenarum a posuzoval ve, co se duleiteho stao V zemicli eskycli zvlate a v iisi vubec, v rubrice »Zahiranine zpravy« zaznamenaval vse, co pameti ueni si
k vyrazeni svych krajanu«.
i
pra,
udao
liodneio
se
mimo
ilsi
rakouskou, v »Smisenycli
zpravachi« pojednaval o nepoitickych pametiiodnostech
V »Praskem denniku* zabyval se referovanim praskyci zaeitostech vyznamu mistniio, v »Dopi-
cizicli,
o
pfehiel innost v jednotivycli mistech ebavi sve tenaie, v »Novych knihach« zaznamenaval kratkymi poznamkami zjevy nove na poli iterarnim a ve velkych ancich pod arou nebo v uvode istu prisovateli«
V »ertovnych Novinkach« vtipne tepa
skych,
nael jak sam zeni«
o
si
napsal »theoreticky
i
poueni a povzbu-
vsech duleitejich otazkach zajimajicich ve-
rejnost.
A
V
kade
z techto rubrik, treba ze cela nepochazela
Havikova, byo videti vdy Havlika celeho, smeiujiciho pevne k jednomu ciii, rozhodneho, radiciho, pouujiciho, nekolisajiciho a s davem compromissu neiniciho. Havlióek vytykal ve, co vide u nas spatneho z pera
a volal po naprave, a kde musil miti ohledu na censuru,
Vii
lJvod.
doby absolutismu, lam Havlicek ukazoval na podobne pomery jinde a konstatovanim prostym nebo proloenym pismem naznaoval, co nemohl dosti prisnou za
rici
oteyfene.
Noviny Havlikovy byy vecne, usecne psane, mene cit, vice na rozum. Jen v chvilich plnych
pusobih' na
rozechveni, pfi zvlat' velkych udalostech (jako prohla-
eni
ustavnosti v breznu
r.
1848)
Havliek
jako by svolaval a ze sna budil opozdile a
lank}^
Havl{kov}'
jsou vice
psal
lanky
spici.
poune neli
Jinak
rozilujici
A
Haylicek pouoval rad a v list svem odpovidal na ve, co zodpovedeti si prali zvedavi a po pouceni pra-
hnouci tenari. Zaalo-li se mluviti ylicek uverejoval
o vetroplavbe,
tiskl
lanek
v politice o Helgolandu, o Helgolandu,
mluvilo-li
Hase
Havlicek lanek >>Plavba povetrna«,
upoutal-li na sebe pozornost anglicky parlament, ziskal
lanek »Znzeni anglickeho parlamentu*, vystoupity-li do popredi politickeho ivota pomery francouzske, shledali jste se v Praskych Novinach s lanky »0 ustave ve Francii« a »Francouzske komor}'*, kazily-li se treba na polich bramboiy, zjedna si Havliek od zkuenych lidi stat' »Nakaza bramboru« atd. atd. Kratce Havliek byl vdy na svem miste a pouival kade nalady ve vei'ejnosti, aby pouil. Vechno, co Havliek psa,val v Praskych Novinach, bya pripraya tenai-stva pro dobu, kdy presta b}^ absolutism a kdy nasi lide dostali by se do prakticke politiky. A pro tu chyili — nastaa poprye dne 15. brezna roku 1848 — chite Haylicek nase lidi miti poueny Kriticv3' o ysech nejduleitejsicti otazkach yerejnych. probra r. 1846 proto eske nazory o yzajemnosti siosi
Uvod.
VIII
vanske a proti v^efejnemu mlneni prohlasil zasad}', ze Slovane nejsou jeden naród, nybr tyr}' samostatne a mezi sebou nespojene narody, ze kady z narodu slovanskych sam pro sebe stoji, a jeden za druhj^ ani
V dobrem, ani ve ziem neodpovida, ze pro velikou podobu jaz3'ku slovansk3^ch uiteno a potrebno jest kademu narodu slovanskemu literdrne co mona nejvice ostatnich si vima'j, a z jejich literatur a jazyku a ndjen mezi eskymi a jirodnostl pro sebe koiistiti, nimi Slovan3' mohou byti yeti sympathie mimo sj'mjest vec nemona, ab}' nekdy Slopathii literarnich, vane vsiciini jedineho jazyka v literatur mohli uiyati, a konene napsal, co r. 1848 stao se heslem eske politiky: »Alocnai-st\"i rakouske jest nejlepl garantie na zachovani nasi a liirske narodnosti, a cim vyse vzroste
e
e
moc
rakouskeho,
cfsarstYi
tim
jisteji
stoji
nae
narod-
nosti.*
Pfed likoly
svym
r.
obci
co
hrozicimu
1848.
a
pia
mona zlu,
Havliek upozorrio\'al vei'ejnost na si, aby obec poskytovala obanum
nejv'ice
co
bezpenosti prod Yselikemu jim
mona
nejrice a nej snadnej sich pro-
stredku ke yselikemu polvroku v dobrem,
neobmezujic vsak pi-i tom bez nevyhnute!ne potreb}' jejich svobody pfi pfileitosti vydani knihy Dra F. A. Braunera: »Bohmische Bauernzustande« projevil Havliek sve nazor}^ o otazce robot}', volaje po yykoupeni z ni a pobizel, aby se pro zvelebeni rolnictvi v pomeru zvlate k prii-
myslu vice delalo, a uvadeje, jak rolnictvo »se pi nynejich pomerech svych dle monosti ve vsem zvelebovati a tak k lepimu a dustojnejimu postaveni« i
pi-ivadeno byti
mue;
may
boji
naród
v
chteje
ulaizati,
jak
si
ma
vesti
svem za samostatnost, napsal Ha-
Uvod.
vliek
staf »Daniel 0'Conell«
IX
a zdurazoval v
nem
vdy
pravdu, ze naród ztrativ narodnost svou kiesa
tu
vice
V bidu a opovreni.
A V jinych lanclch adal Havliek za zrizoyani kol, ylaste odbornych, prumysloyych i hospodarskych, uprayeni financnlch pomeru uitelstya a zlepeni uitel-
ine ysechny tyto poadayky z toho yedomi, ze politicke uspechy podminuje yzdelanost lidu, jeho zdatnost a yniti^ni sil. Hayliek eskou politiku skeho yzdelani,
zakada na iroke
— — —
podstati Imlturni.
»Praske Noyiny« yychazely dyakrat y ty dnu s prilohou »eska Vela« v r. 1846 a 1847 ye formatu fol., 1848 ye formatu yelke fol. a ji y prosinci r. 1846 r. byy na tehdeji dobu dosti rozsii-en}^; melyf k 600 odberatelu. Roku 1846 redakci »Praskych Noyin» yedl K. Hayliek sam, od noyeho roku 1847 pfibyli mu jako sali spolupracoynici professor Jan Prayoslay Koubek (1805-1854) (yiz str. 154), Frantiek Klacel (1808-1882) a Yaclay Bolemir Nebesky (1818-1882) (yiz str. 155). Redakce uiyala k prci sve jako pramenu yedle jineho cele rady noyin. Byy to predeyim Oest. Beobachter, Augsburger Allgemeine Zeitung, Wiener Zeitung, Bo:
hemia, Morayia,
Prager Zeitung,
Mahrisch-Standische
Briinner Zeitung, Illustrirte Zeitung, Gegenwart,
Zeitung,
Kólnische Zeirung, Oest
Blatter
ftir
Agramer Litteratur
und Kunst, Fliegende
Blatter, Casopis Ceskeho Musea, Tydennik, Prasky Pose, Poutnik, Listy zabayne a ponaucne pro rolnika a remesnika, Pfitel mladee,
Kyet}',
Casopis
pro
katolicko
duchoyenstyo,
Tatransky
orel.
Gazeta Lwowska, Narodne noyine, Zora dalmat., Danica,
Uvod.
Kmetijske
in
rekodelske novice a
j.
a
ktereto asoktere redaktoH
j.,
redakce bud" sama mela nebo >^Praskych Novin« itali v pekne itarne praske Me-
pisy
fanske Besed3^ (Praske NoYinj'
r.
1847. S. 38.)
Praskych Novin za redakce K. Havlika yychazela tistena tim zpusobem, ze uivano byo »\v« Prvni isla
a misto
pozdejiho »ou« »au«, od 14. kvetna r. 1846 Praske Noviny uplne pravopisem Ceske
titeny
byl}''
Matice
(sr.
str.
117).
Redaktorem Praskych Novin i Vely prestal byti K. Haylicek dne 4. dubna r. 1848. Vzdal se redakce
ponevad za slibu konstituce (15. bfezna r. 1848) Praske Noviny mety byti k tomu ustanoyenj^ aby ve
proto,
smyslu vlady »psaly a ji zastavaly«. K. Havliek ponazory vlady nekryji se s nazorj' jeho, a
zoroval,
e
proto nejen se redakce vzdal, ale stara se dustojnelio
eskeho narodu asopisu. Novy
nazyyal se Narodni Noyiny, a prvni
redakce K. Havlika dne
5.
jehio
i
zaoeni
o
tento
iso
asopis
yyo
za
dubna 1843.
Co y tomto dilu Politickydi spisu K. HavlikaBoroyskeho se podava, byo yesmes otisteno v Praskych Noyinach. Yj^daya se tu yse, co K. Haylek jako sye znakami H. B., Redaktor, H. Boroysky, oznail anebo co dle yniti"ni praydepodobnosti nebo slohu, ti'eba nebylo oznaeno za prci K. Havlil
Havlika ponechany jsou u anku,