Potravinářský zpravodaj Číslo 5 Ročník XV 9. září 2014 Cena 28 Kč

Potravinářský zpravodaj Číslo 5 • Ročník XV • 9. září 2014 • Cena 28 Kč

Dopad ruských sankcí na potravináře Světové ceny potravin v červenci klesly na šestiměsíční minimum. Oznámila to v polovině srpna Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Upozornila rovněž, že zákaz dovozu některých potravin do Ruska by mohl způsobit růst cen na tamním trhu, ale jeho dopad na světové ceny bude pouze omezený. Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie i Spojených států. První obětí bude podle ekonoma FAO Abdolrezy Abbassiana domácí trh. Dodal ale, že to bude mít nicméně určité dopady na zemědělce v producentských zemích. Poukázal na možný nárůst přebytečných zásob v některých státech vyvážejících potraviny, jenž by mohl vytvořit tlak na pokles cen. Vznesl také otázku, co udělá Polsko se všemi těmi přebytečnými jablky a kde skončí drůbež ze Spojených států. Upozornil rovněž, že ruský zákaz se netýká hlavních potravinářských komodit, například obilí, které se používají k posouzení globální potravinové bezpečnosti. Minulý měsíc FAO předpověděla, že ceny potravin by měly během příštích deseti let zůstat stabilní, protože zemědělci reagovali na dřívější cenové šoky zvyšováním produkce. Podívejme se ale konkrétně na dopad sankcí pro tuzemské zemědělce a potravináře. Čeští vývozci zemědělských komodit a potravin kvůli sankcím na vývoz do Ruska přijdou do konce roku podle MZe na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Nejvíce embargo dopadne na tuzemské mlékárny. Další problémy může výrobcům způsobit očekávaný přetlak nabídky zboží na trzích EU. Z českých potravinářů by podle materiálu Ministerstva zemědělství měli zákaz nejvíce pocítit zpracovatelé mléka, kteří do Ruska vozí především sušené mléko, syrovátku, sýry a mražené máslo. Tržby by výrazněji měly klesnout také vývozcům drůbežího a králičího masa, masných konzerv, paštik či zmrzliny. „Vzhledem k tomu, že na ruském trhu byly závislé významné země Evropy, jako například Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Dánsko či Polsko, lze očekávat, že nerealizované zboží zůstane na zásobách,“ uvedlo ministerstvo. Výrobci z těchto evropských zemí budou následně hledat odbytiště jinde a snažit se zlevněné zboží vyvézt jinam. „V prvopočátku z toho může profitovat spotřebitel, v konečném důsledku to ale může mít dopad na mlékárenskou, respektive zemědělskou ekonomiku,“ sdělilo ministerstvo. Jednou z možností, jak mohou firmy ztrátu tradičního odbytiště řešit, je podle resortu vývoz do jiných teritorií, ať už v EU, či mimo ni. U vybraných produktů by mohla být výrobcům poskytnuta pomoc formou intervenčních nákupů, vývozních náhrad či finančních kompenzací, případná opatření však musí být nejprve přijata na úrovni EU. Jihočeské Madetě se již podařilo v českých řetězcích zobchodovat zboží vrácené z Ruska, zejména Nivu. Výrobky byly nezbytně ošetřeny a následně přebaleny z ruských do českých obalů. Společnost ale musela kvůli sankcím omezit výrobu v českokrumlovském závodě, kde se Niva vyrábí. Potravinářská firma Hamé chce minimalizovat případné škody navýšením výroby ve svém ruském závodě. Mluvčí firmy Petr Kopáček řekl, že Hamé zatím své produkty do Ruska vyváží a její tamní závod, který zajišťuje 85 procent dodávek pro ruský trh, jede naplno. Na pomoc unijním zemědělcům Evropská komise uvolnila 125 milionů eur (téměř 3,5 miliardy Kč). Podpoří pěstitele ovoce a zeleniny, například mrkve, rajčat, zelí, papriky, květáku, okurek, jablek, hrušek či hroznů. Zemědělci mohou o podporu žádat počínaje posledním srpnovým týdnem i zpětně. Rusko je v oblasti agrárního zahraničního obchodu dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR ze zemí mimo Evropskou unii. Z Česka se do Ruska loni vyvezlo zemědělského a potravinářského zboží za 2,4 miliardy korun, dovoz činil jen 300 milionů korun. Mezi nejvýznamnější české vývozní položky do Ruska patří pivo, nečokoládové cukrovinky a mák. Od roku 2009 se ve větším množství vyvážejí také přípravky k výživě zvířat a potravinové přípravky. Od roku 2010 narůstá vývoz sušenek a vajec. Nejvýrazněji sankce zasáhnou sektor mléčných výrobků. Loni byly do Ruska vyvezeny mléčné výrobky v hodnotě 238,4 milionu korun. Očekávaná ztráta v tomto sektoru se předpokládá mezi 150 až 200 miliony korun. Vzhledem ke krátkodobé trvanlivosti mléčných výrobků nepřipadá vývoz do alternativních destinací v úvahu. Sankce výrazně postihnou také sektor potravinových přípravků, u nichž hodnota vývozu z ČR do Ruska loni dosáhla 50,8 milionu korun. Eugenie Línková

dání y v o t v tom a h o l í ř P

Největší mezinárodní agrosalon v ČR by měl zvýšit prestiž českého zemědělství

příklad informační akci o bezpečnosti potravin, semináře pro odborníky, ministr ocenil vědecké pracovníky. Výstava trvala do 2. září.

našich zemědělců a potravinářů a seznamuje s ní i veřejnost. Byl bych rád, kdyby napomohla zvýšit prestiž zemědělského povolání mezi lidmi, protože je to činnost, která zajišťuje nejdůležitější potřeby,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Při zahájení výstavy předal ministr Jurečka novým držitelům certifikáty národní značky kvality KLASA. Udělil také Ceny ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky a Ceny za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje. Ministerstvo zemědělství mělo na výstavě vlastní informační stánek a expozici v pavilonu Z. Ta seznámila návštěvníky s Programem rozvoje venkova, který umožňuje čerpání evropských dotací například na investice do zemědělských podniků nebo na podporu mladých zemědělců. V informačním stánku mohli návštěvníci získat údaje o činnosti jednotlivých odborných úseků ministerstva, které se týkají potravin, dotací nebo lesního hospodářství. Dozvěděli se i podrobnosti o práci Státního pozemkového úřadu, Svazu pěstitelů chmele ČR a dalších resortních institucí. Pro spotřebitele přichystalo ministerstvo na neděli 31. srpna Den zdraví o bezpečnosti potravin. Program byl zaměřený i na děti školního a předškolního věku. „Děti školního i předškolního věku by se měly seznámit s přírodou a také se zemědělstvím, protože významně ovlivňuje krajinotvorbu i zachování druhové rozmanitosti,“ uvedl Marian Jurečka. Ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem zajistilo ministerstvo prezentaci výrobců oceněných značkami kvality KLASA a Regionální potravina.

„Považuji Zemi živitelku za jednu z nejdůležitějších akcí, která propaguje dobrou práci

Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

Ing. Jan Tykvart, ředitel společnosti KROMILK, a. s., Kroměříž, při převzetí certifikátu KLASA na Zemi živitelce z rukou významných osobností. Zprava ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda Senátu PČR Milan Štěch a ředitel SZIF Ing. Martin Šebestyán, MBA

Ministr zemědělství Marian Jurečka dne 28. srpna 2014 zahájil největší tuzemskou výstavu zaměřenou na zemědělství a venkov. Na Výstavišti v Českých Budějovicích se konal 41. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Ministerstvo zemědělství pro její návštěvníky připravilo na-

Aktuální odhad dopadů sankcí vyhlášených Ruskou federací na dovoz vybraných komodit na české společnosti Dne 7. 8. 2014 byly vyhlášeny sankce Ruské federace na dovoz vybraných potravin z Evropské unie (mléko a mléčné výrobky, maso a výrobky z něj, ryby a ovoce a zeleninu). V této souvislosti byly společnosti, které jsou schváleny pro vývoz do Ruské federace, požádány o poskytnutí informací týkajících se vyčíslení předpokládaných finančních ztrát a druhů vyvážených potravin a komodit v letošním roce. Celkový odhad primárních finančních ztrát na tržbách za zboží se odhaduje na cca 250– 300 mil. Kč do konce roku 2014. Největší dopad se odhaduje u sektoru zpracování mléka – vývoz sušeného mléka, sušené syrovátky, sýru s modrou plísní, tvrdých sýrů a mraženého másla. Z dalších položek je to drůbeží a králičí maso, masné konzervy, paštiky a zmrzlina. Lze také očekávat nepřímý dopad způsobený přetlakem nabídky mléčných a masných výrobků a ovoce a zeleniny na trzích EU. Vzhledem k tomu, že na ruském trhu byly závislé významné země Evropy, jako např. Německo,

Francie, Nizozemí, Itálie, Dánsko či Polsko, lze očekávat, že nerealizované zboží zůstane na zásobách. Evropští výrobci pak budou mít snahu umístit zboží jinde. V prvopočátku z toho může profitovat spotřebitel, v konečném důsledku to ale může mít dopad na mlékárenskou, resp. zemědělskou ekonomiku. AGRÁRNÍ OBCHOD ČR – RF V oblasti agrárního zahraničního obchodu je Rusko dlouhodobě nejvýznamnějším partnerem ČR ze třetích zemí. ČR v loňském roce vyvezla do RF zboží v celkové hodnotě 116 mld. Kč, agrární obchod dosáhl hodnoty cca 2,4 mld. Kč, což činí přibližně 2,1 % celkového exportu. Obrat agrárního obchodu v roce 2013 činil 2,8 mld. Kč, z toho vývoz do Ruska představoval cca 94 % obratu (hodnota vývozu cca 2,4 mld. Kč a dovozu pouze 0,3 mld. Kč). Dlouhodobě kladné saldo agrárního obchodu v roce 2013 dosáhlo hodnoty 2,1 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější položky českého agrárního vývozu do Ruska tradičně patří pivo, nečokoládové cukrovinky a mák. Od roku 2009 ČR se ve větším množství vyváží také

přípravky k výživě zvířat a potravinové přípravky, od roku 2010 narůstá také vývoz sušenek a zejména vajec. ČR rovněž vyváží do Ruska ve významnějších množstvích pektiny, chmel a slad. Z Ruska ČR dováží především rybí filé a rybí maso, destiláty (zejména vodka), potravinové přípravky, cukrovinky bez kakaa a cigarety. ZÁKAZ DOVOZU A JEHO DOPAD NA ČESKÉ PRODUCENTY A OBCHODNÍKY Nově zavedený zákaz na dovoz vybraných zemědělských komodit negativně ovlivní vzájemnou obchodní výměnu agrárního zboží mezi ČR a RF a dojde k újmě některých českých exportérů a producentů. Zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů do RF může za určitých okolností způsobit přetlak na unijním trhu, čímž by došlo k ovlivnění cen dotčených komodit. Toto odvetné opatření by mohlo mít rovněž dopad na současné i budoucí investiční akce českých společností působících v agrárním sektoru v ruském regionu. (Pokračování na straně 3)

2 / nabídky – informace

Revue5_2014_obalka.indd 1

Potravinářský zpravodaj 5 / 2014

zpravodajství MZe / 3


Aktuální odhad dopadů sankcí vyhlášených Ruskou federací na dovoz vybraných komodit na české společnosti (Pokračování ze strany 1) ODHAD PRIMÁRNÍCH A SEKUNDÁRNÍCH DOPADŮ SANKCÍ RF NA ČR Primární dopady

Sekundární dopady

Potraviny – nerealizovaný vývoz celkem – odhadovaná ztráta cca 250–300 mil. Kč

– možný pokles cen – tlak na cenu ze strany obchodních řetězců

Z toho: Mléko a mléčné výrobky

– možný pokles cen – tlak na cenu ze strany obchodních řetězců – snížení objemu zpracovaného mléka

– nerealizovaný vývoz – odhadovaná ztráta cca 150–200 mil.Kč

Ovoce

–

– nepřímé ztráty – tlak na cenu ze strany obchodních řetězců

Zelenina

–

– nepřímé ztráty – tlak na cenu ze strany obchodních řetězců

Maso

– dopad na trhy s masem a jatečnými zvířaty by neměl být pro ČR významný

– možný pokles cen – tlak na cenu ze strany obchodních řetězců u masa a masných výrobků

MOŽNOSTI REAKCE FIREM + NÁSTROJE POMOCI PRODUCENTŮM/EXPORTÉRŮM – možnost uplatnění dotčeného zboží na jiných trzích (uvnitř i vně EU) – u vybraných zemědělských produktů využít tzv. záchranné sítě v rámci společné organizace trhů EU: • intervence, • soukromé skladování, • vývozní náhrady, • opatření na stahování produktů z trhu – finanční kompenzace producentům při závažných výkyvech na trhu – opatření musí být přijato na úrovni EU Další informace lze očekávat po zasedání Rady ministrů zemědělství EU, které se uskuteční na začátku září v Bruselu. Pozn. redakce: Usnesení vlády Ruské federace s úplným seznamem potravin a surovin, které jsou předmětem zákazu dovozu do Ruské federace, najdete na str. 27.

Prohlášení ministra zemědělství Mariana Jurečky k oznámeným sankcím na dovoz zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace Jako ministr zemědělství České republiky a člen KDU-ČSL, tedy strany, která prosazuje principy demokracie, práva a svobody, vyzývám všechny občany, aby v co největší možné míře podpořili naše zemědělce a potravináře nákupem českých potravin. Jedná se především o mléko a mléčné výrobky, maso, ovoce a zeleninu. V této souvislosti také oslovím osobním dopisem obchodní řetězce působící v ČR se žádostí, aby i ony podpořily prodej těchto potravin. Chci zároveň jasně zdůraznit, že Rusko nesmí svévolně pošlapávat principy svobody a demokracie, na kterých je založena evropská společnost a stejně tak i platná a všeobecně přijímaná pravidla mezinárodního obchodu.

Jsme připraveni pomoci našim zemědělcům a potravinářům v případě, že je ohrozí ruské sankce Ruská federace zavádí sankce vůči Evropské unii a USA, zakázala dovoz potravinářských a zemědělských výrobků z těchto zemí. Embargo by se mělo týkat ovoce, zeleniny, masa, ryb a mléčných výrobků. Ministerstvo zemědělství hledá způsoby, jak českým zemědělcům a potravinářům pomoci, pokud je sankce zasáhnou. „Pokud ruské sankce zasáhnou české zemědělce a potravináře, budeme usilovat o to, abychom jim účinně pomohli. Konkrétní formu pomoci můžeme zpřesnit, až budeme znát podrobnosti sankcí a reakci Evropské unie. Také chci tuto otázku otevřít na jednání vlády,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Dopady sankcí na české zemědělce a potravináře mohou být podle ministra zemědělství přímé i nepřímé. „Export do Ruské federace z České republiky byl loni zhruba na úrovni 2,4 miliard korun, což není z hlediska zahraničního obchodu příliš mnoho. Závažnější by mohl být nepřímý dopad embarga. Pokud totiž nebudou ostatní státy Evropské unie ně-

jakou dobu schopny vyvážet své zboží do Ruské federace, tak vznikne přetlak na unijním trhu a může docházet k snížení cen některých vybraných komodit,“ uvedl ministr zemědělství. Ministr také upozornil na to, že Ruská federace je členem Světové obchodní organizace (WTO) a nemůže bezdůvodně bránit obchodu nebo zastavit dovoz na své území. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že se sejdou ministři obchodu či premiéři zemí EU a začnou vyjednávat s Ruskem a orgány WTO pro urovnávání sporů, aby zahájili v této věci řízení. Z hlediska agrárního vývozu je Ruská federace pro Českou republiku jedenáctým nejdůležitějším partnerem. Vývoz zemědělských komodit a potravin z ČR do Ruska se v posledních letech mírně zvyšuje. V roce 2011 jeho hodnota činila zhruba 1,9 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy korun a vloni 2,4 miliardy korun. Nejdůležitějším vývozním artiklem jsou pivo, vejce, přípravky k výživě zvířat, cukrovinky, sýry, slad. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

Státní správa by měla dávat přednost českým potravinám, a zmírnit tím dopady ruských sankcí Ministr zemědělství Marian Jurečka vyzývá ostatní ministerstva, krajské úřady a všechny instituce státní správy, aby podpořily české zemědělce a potravináře nákupem českých potravin do svých jídelen. Měli by se zaměřit hlavně na potraviny, jejichž odbyt je ohrožený kvůli ruským sankcím.

„Státní správa by měla dávat přednost českým potravinám, a zmírnit tím dopady ruských sankcí. Všechny organizace od ministerstev až po obecní úřady vyzývám, aby podpořily české zemědělce a potravináře, které tyto sankce ohrožují. V jídelnách škol, úřadů, domovů důchodců a dalších institucí by měli vařit převážně z českých potravin, a to zejména z těch, které postihlo rus-

ké embargo,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Sankce, které nedávno vyhlásila Ruská federace, se vztahují na mléko a mléčné výrobky, maso, ovoce a zeleninu. Embargo platí pro státy Evropské unie, USA, Kanadu, Austrálii a Norsko. „Ještě dnes pošlu dopis každému ministrovi a každému hejtmanovi, ve kterém je vyzvu k náku-

pu českých potravin. Požádám je, aby prověřili, jaké možnosti mají v organizacích, které zřizují, ať už jsou to školy, nebo úřady. Byl bych rád, kdyby můj dopis předali všem svým podřízeným organizacím. Obzvláště v těchto dnech je důležité, aby si lidé uvědomili, jaké potraviny nakupují, protože je to způsob, jak podpořit naši zemi,“ uvedl Marian Jurečka.

Podpora biopaliv bude pokračovat i v příštích letech. Ministerstvo zemědělství připravilo program do roku 2020 Vláda dne 6. srpna 2014 přijala Návrh víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015–2020. Cílem materiálu, připraveného Ministerstvem zemědělství, je zachovat podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů i v dalších letech. ČR se totiž, stejně jako ostatní členské státy EU, před pěti lety zavázala nahradit do roku 2020 celkem 10 % ben-

zinu a nafty využívaných v dopravě obnovitelnými zdroji. „Program na podporu biopaliv přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů z dopravy a zvyšuje celkový podíl ve využití obnovitelných zdrojů. Proto jsme vypracovali materiál, který umožní prodloužit současný systém podpory až do roku 2020,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Tento systém podpory zajišťuje osvobození, snížení nebo vrácení části spotřební daně z čistých a vysokoprocentních biopaliv podle zákona o spotřebních daních. Vládou schválený text navazuje na současný program podpory, který platí od začátku července 2009 a skončí 30. června příštího roku. Podle programu budou i nadále všechna čistá biopaliva a vysokoprocentní směsi biopaliv zvýhodněny úlevou na spotřební dani z minerálních olejů.

U dvou typů biopaliv (bionafta B100 a etanol E85) bude nově snížena míra poskytované podpory. E85 bude zdaněno částkou 20 haléřů na 1 litr a B100 částkou 50 haléřů na 1 litr, což se v konečné ceně nijak zásadně neprojeví. K navrženému částečnému zdanění uvedených biopaliv Česká republika přistoupila proto, aby nemohlo docházet k nepřiměřené podpoře, jak ji stanoví EU.

Ekofarmáři, výrobci a prodejci biopotravin mají možnost propagovat své akce prostřednictvím speciálního webu Září je měsícem ekologického zemědělství a biopotravin. Veřejnost tak bude mít příležitost poznat domácí biovýrobky a principy jejich produkce. Organizátorem připravované kampaně je Ministerstvo zemědělství.

Měsíc biopotravin je otevřen všem ekofarmářům, výrobcům a prodejcům biopotravin. Ti mají možnost se již nyní přidat k naší kampani a přihlásit svoje akce vztahující se k ekologickému zemědělství na speciální web www.mesicbio-

potravin.cz, kde je možné akce zdarma vkládat do kalendáře. Zájemci tak mohou během září uspořádat speciální akce pro veřejnost, jako například „dny otevřených dveří“, ukázky chovu zvířat, prezentaci nových produktů a slev,

ochutnávky, exkurze na farmy nebo biojarmarky a dožínky. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

4 / zpravodajství SVS ČR


Letos se trávily včely více?

Proti loňskému roku, kdy krajské veterinární správy řešily 37 případů otrav včel, to bylo letos již 52 případů. Většinou šlo o otravu prostředky používanými proti škůdcům řepky. Dnes prý pěstovat řepku „bez chemie“ prakticky nelze, a právě proto mají zemědělci povinnost o svých úmyslech včas informovat včelaře a včelaři zase musejí hlásit umístění stanovišť včelstev, i kočovných. Státní veterinární správa vytvořila mapu stanovišť, kde letos probíhalo šetření příčin úhynů včelstev, bude na: www.svscr.cz v sekci „zdraví zvířat“, „včely“, „ostatní“. Ve většině případů byly postiženy převážně létavky, včely, které sbírají nektar z květů pro tvorbu medu. Důsledky otrav jsou pro včelaře devastující jak v aktuálním včelařském roce, neboť výnos medu je velice nízký a mnohdy žádný, tak i v roce následujícím, kdy je třeba oslabená včelstva spojovat, vydatně přikrmovat a doufat, že přežijí. Co si má včelař počít, když najde mrtvolky včel, popřípadě včely vykazují

nápadné změny chování? Hlavně rychle kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu. Mimo úřední hodiny lze volat na KRIZOVOU LINKU, která byla zřízena právě k tomuto účelu (viz telefonní seznam v adresáři uvedeném na www.svscr.cz). Službu konající inspektor následně kontaktuje pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ÚKZÚZ“), dříve Státní rostlinolékařská správa, a domluví se na nejbližším možném termínu, kdy proběhne místní šetření. Může se také stát, že včelař objeví při kontrole stanoviště nápadně slabá včelstva, ale žádné mrtvé včely v nejbližším okolí. I v tomto případě se může jednat o intoxikaci a včely mohly hynout již během letu z úlu nebo do úlu. V takovýchto případech je dobré kontaktovat včelaře, kteří mají stanoviště v blízkém okolí, a poptat se, zda také nezjistili náhlý úbytek včel. Pokud ano, opět kontaktovat krajskou veterinární správu. Vzorky k vyšetření (uhynulé včely a porost) musejí být uchovány při teplotě -18 °C a co nejdříve odeslány do laboratoře (státního veterinárního ústavu) k vyšetření, aby se zabránilo rozkladným procesům účinných látek pesticidů. Zároveň se šetřením na místě probíhá šetření inspektora ÚKZÚZ, který je oprávněn provést kontrolu u osob odpovědných za použití prostředků na ochranu rostlin (zemědělců). Je-li nahlášeno podezření na otravu včel v souvislosti s použitím prostředků

na ochranu rostlin, probíhá kontrola u zemědělce jako kontrola podmíněnosti (cross complience). Je-li shledáno porušení, může to vést ke snížení čerpaných dotací. Inspektor ÚKZÚZ oznámí výsledky svého šetření krajské veterinární správě (použití prostředků na ochranu rostlin, kdy byly použity, co bylo použito, kým byly použity a jaký způsob jejich aplikace byl použit) a na základě tohoto zjištění odešlou veterináři vzorky odebraných včel a porostu do laboratoře na cílené vyšetření. Včelař může např. v občanskoprávním sporu žádat po zemědělci náhradu nákladů a ztrát v souvislosti s úhynem včelstev. Státní veterinární správa řešila letos řadu případů, kdy byly postiženy desítky včelstev v okolí ošetřovaných polí, a vynaložila nemalé finanční prostředky na pomoc postiženým včelařům. Jen pro představu, cílené vyšetření jedné účinné látky přijde státní rozpočet na 1300–3000 korun, je-li potřeba stanovit hladiny více účinných látek, může cena vyšetření jednoho vzorku dosáhnout až 8000–9000 korun. Rozsáhlý případ zaznamenaly například krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj na Novojičínsku, podobně na Lounsku, v Ústeckém kraji, ale i na jiných místech, kde byla společným úsilím veterinárních inspektorů otrava včel prokázána. Aby se předcházelo problémům s otravami a prokazování jejich příčin, uvádíme několik zásad:

• Pravidelně kontrolovat stanoviště

včel, zejména v období postřiku kvetoucích plodin (řepka olejka), které začíná přibližně v polovině dubna. • Po zjištění úhynu včel neprodleně kontaktovat místně příslušnou KVS. Včas podané hlášení zvyšuje pravděpodobnost laboratorního průkazu účinných látek. • Dbát pokynů inspektor ů SVS a ÚKZÚZ a spolupracovat s nimi.

• Hlásit včas umístění kočovných sta-

novišť tak, jak stanoví příslušná legislativa, aby se zemědělci mohli včas informovat o dočasných stanovištích včel.

Státní veterinární správa úzce spolupracuje jak s chovateli včel, tak s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským s cílem minimalizovat rizika ohrožení zdraví včel.

Maso v ČR je dosledovatelné! Čas od času (nebo je v tom jistá pravidelnost?) se objevují informace o tom, kolik se použije antibiotik při výkrmu zvířat či že se stejně nikdo nedoví, odkud maso pochází… Vezměme to popořádku. Když kritici chovů hospodářských zvířat neuspějí s tvrzením, že maso obsahuje rezidua antibiotik, uvádějí, že se antibiotika používají při výkrmu a že v mase „stejně jsou“. Zapomínají na to, nebo si to dostatečně neuvědomují, že používání antibiotik jako krmných aditiv, jiných než kokcidiostatik a histomonostatik, je v EU definitivně zakázáno od začátku roku 2006. Při monitoringu cizorodých látek se pravidelně přesvědčujeme o tom, že rezidua antibiotik jsou pod stanoveným

limitem v potravinách živočišného původu, tedy i v mase. Viz publikace Kontaminace potravního řetězce na www.svscr.cz. Mimo jiné je v této publikaci (např. za loňský rok 2013) také uvedeno, že: „Obsah reziduí veterinárních léčivých přípravků nebyl prokázán (nepovolená medikace). Rezidua nepovolených látek a ostatních veterinárních léčivých přípravků nebyla zjištěna v žádném vzorku kompletních a doplňkových krmiv, včetně krmných směsí pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat.“ A druhá věc, antibiotika se smějí podávat jatečným zvířatům pouze z léčebných důvodů, na předpis veterinárního lékaře a v ochranné lhůtě před porážkou musejí být vysazena. Antibiotiky léčené zvíře nesmí být v průběhu

ochranné lhůty poraženo pro lidskou spotřebu, ani mléko léčených krav se nesmí použít (toto se pochopitelně týká i jiných veterinárních léčiv, jejichž rezidua nesmějí být v živočišných produktech). O tom, že se tak děje, se přesvědčujeme monitoringem konaným na základě plánu kontrol. Tvrzení, které lze občas zaslechnout, že český spotřebitel chce informace o tom, odkud maso pochází, a tyto informace nemá k dispozici, není správné, popřípadě úplné. Podle současných předpisů musí výrobce uvádět, ze které země potravina živočišného původu pochází. Zatím u hovězího masa musí být uvedeno místo narození zvířete, místo výkrmu a porážky. Od příštího roku pak bude povinnost uvádět tyto doplňkové údaje i u jiných druhů zvířat

i drůbeže, o čemž jsme již před časem informovali. Hovoříme o údajích pro zákazníky. Jinak značení výrobků kódem umožňuje orgánům státního veterinárního dozoru dohledat původ masa až na konkrétní chov. To, že někteří zákazníci, popřípadě některé nevládní organizace, požadují další informace o původu potravin živočišného původu, akceptovaly orgány tvořící veterinární legislativu, viz povinnost, která bude platit od příštího roku. Situace v ČR je z tohoto pohledu příznivá, přehledná a srovnatelná s vyspělými zeměmi EU. Pokud zaznívají kritické hlasy k chovům, reziduím antibiotik a dosledovatelnosti, je třeba si uvědomit, že používané argumenty vycházejí zejména z údajů mimo EU, mimo ČR.

U českých produktů je dosledovatelnost zřejmá a známá je i úroveň našeho státního veterinárního dozoru. Pokud jde o provenienci z jiných zemí, i zde se přesvědčujeme o tom, zda uváděné údaje jsou v souladu s těmi deklarovanými. Pro představu o těchto kontrolách je možné uvést údaje za letošní první pololetí, kdy bylo provedeno 4 749 posouzení komodity při 2 165 kontrolách v místě určení. Při těchto kontrolách byly zjištěny některé závady, na jejichž základě bylo například vráceno drůbeží maso do Polska (8,8 tun ‒ porušený obal), vepřové maso do Polska (10 tun ‒ doklady, teplota) a sušené mléko do Francie (3 tuny ‒ doklady). Zlikvidováno bylo vepřové maso ze Slovenska (0,8 tun ‒ neznámý původ, tj. 1 neoznačená paleta).

Čechy, Moravany a Slezany nejvíc zajímá… maso! Každoročně řeší krajské veterinární správy a Městská veterinární správa Praha nejvíce stížností na prodej masa a masných výrobků. Je to zhruba kolem 40 % všech podaných stížností. Při pohledu zpět jich v roce 2011 bylo 260, v roce 2012 jich bylo 353, v loňském roce 371 stížností a za letošní první pololetí je to 170, takže lze očekávat, že celkový počet bude opět okolo 350.

Nejčastěji si spotřebitelé stěžují na nedodržování podmínek, které by mohly ohrozit zdravotní nezávadnost potravin (zejména skladování), dále na jakost, nesprávné značení potravin a hygienické podmínky při prodeji a manipulaci s potravinami. Každá stížnost je řešena a jsou přijímána příslušná opatření. Určitý nárůst stížností za poslední roky vyplývá ze zvýšeného zájmu ve-

Tyto údaje téměř dokonale korespondují i se zájmem o výsledky kontrol, které jsou k dispozici na webových stránkách Státní veterinární správy. Kontroly v tržní síti a kontroly na jatkách, to tvoří také prakticky 40 % zájmu o tyto údaje. Dále jsou stížnosti na prodej na trzích a tržištích, každý rok kolem 50, což je 5 % z celkového počtu stížností.

řejnosti o nezávadnost a jakost potravin, zejména v souvislosti s nedávnými evropskými aférami, jako byla ta s dioxiny či falšování hovězího masa koňským. Nutno dodat, že aféra s dioxiny v mase se ČR vůbec nedotkla a problémy s falšováním hovězího masa koňským byly v porovnání s řadou zemí EU zanedbatelné. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS

Aféra s koňským masem: opatření přijatá Evropskou komisí fungují Na začátku července informovala Státní veterinární správa veřejnost o výsledcích mimořádné veterinární akce v České republice, která byla zaměřena na průkaz koňské DNA v potravinách, u nichž není koňské maso deklarováno jako složka. Evropská komise na konci července zveřejnila výsledky vyšetření ze všech zemí EU, včetně Švýcarska, Norska a Islandu. Z celkového počtu 2 622 testů bylo pozitivních pouze 16 vzorků, tj. 0,61 %. Opatření Evropské komise tak přinášejí ovoce,

neboť při první kontrolní akci v roce 2013 bylo pozitivních vzorků 4,6 %. V souvislosti s aférou s koňským masem tak Evropská komise iniciovala a spolufinancovala již druhé kolo kontrolní akce napříč Evropou, s cílem zjistit přítomnost nedeklarované koňské DNA ve výrobcích z masa. V jednotlivých zemích EU, ve Švýcarsku, Norsku a na Islandu bylo podle velikosti země odebráno 10‒150 vzorků, z nichž bylo pouze necelé jedno procento pozitivních. Evropská komise tak hovoří o obrovském

zlepšení oproti výsledkům z prvního kola. Příslušné úřady členských států okamžitě přijaly bezpečnostní opatření a udělily prodejcům pokutu. V budoucnu by měla Evropská komise i nadále úzce spolupracovat s členskými zeměmi ve snaze potlačit případy podvodů s potravinami. Důsledkem zmíněné aféry bylo rovněž přijetí preventivních opatření, která jsou součástí akčního plánu. Ten zahrnuje např. vytvoření sítě „FOOD FRAUD“, díky níž bude snazší si vyměňovat informace o podvodech s potravinami. Součástí

plánu jsou i další ad-hoc kontroly, které se jeví jako účinný nástroj v boji proti odhalování podvodů v potravinovém řetězci. Na závěr ještě připomínáme, že Státní veterinární správa provedla v ČR kontrolu celkem 103 vzorků, z nichž žádný neobsahoval koňskou DNA. V kontrolách bude ale i nadále pokračovat, tak jak to stanovuje víceletý plán. Petr Pejchal, Tiskové oddělení ÚVS SVS

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS:

www.svscr.cz

rozhovor / 5


Na 5 otázek odpovídá:

Jiří Kovář, generální ředitel, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s. 1. Prošli jsme spolu pivovar v Rakovníku a já se nestačil divit. Opravené historické budovy září novými omítkami a červení střech, citlivé zachování dřevěných částí podtrhuje punc pivovarské, ale i rakovnické historie. To vše se tvořilo za provozu a při trvalém úsilí o obnovu rakovnického piva. Jaký je to úkol pro pivovarníka „udělat“ ze starého pivovaru nový? A můžete přesně uvést, jak rekonstrukce probíhala a ještě probíhá a jak bude vypadat cílový stav?

3. V pivovarech pracujete na technických funkcích přes dvacet let, z toho jste poslední tři roky v Rakovníku. Podílel jste se také na rekonstrukci a technickém stavu pivovaru v Krušovicích, kde jste působil řadu let. Jaký je rozdíl mezi prací tam a nynějším vaším působením, a to již ve funkci generálního ředitele, při budování a posilování značky Bakalář? A kterým oblastem se nyní musíte nejvíce věnovat? V době, kdy jsem řídil výstavbu technologie a staveb v Krušovicích, byla filozofie tehdejších akcionářů pivovaru Krušovice a nynějších akcionářů pivovaru Rakovník velmi podobná, ne-li shodná. Plány dalšího směru rozvoje, a tím i výstavby se tvořily na 15, 20 i více let. Investice, které se pořizovaly, byly hodnoceny především z pohledu kvality a trvanlivosti. A co je rozdílné? Především umístění pivovarů. Pivovar Krušovice je umístěn v rozlehlém areálu, kde bylo možné stavět nové budovy a do nich instalovat výrobní linky. Pivovar Rakovník je umístěn uprostřed města Rakovníka s omezeným prostorem, který musíme velmi smysluplně využívat. O to jsou náročnější projekty a vlastní rekonstrukce, které musí být v řadě případů prováděny po etapách, v plánovaných odstávkách výroby, a to samozřejmě vše s cílem nenarušení jejich historické hodnoty. A jaké oblasti se nejvíce věnuji nyní? K funkci generálního ředitele jsem si ponechal stále přímé řízení technického útvaru, to znamená, že dělím čas a energii mezi techniku a ostatní oddělení pivovaru tak, jak je zrovna potřeba. Mohu však s potěšením konstatovat, že veškerá naše oddělení jsou řízena kolegy, kteří jsou odborníky ve své profesi, a je velmi příjemné s nimi spolupracovat. Nicméně, jak jste správně odhadl, musím se nyní navíc zabývat i finančním plánováním, obchodem, exportem a marketingem.

Vlastní práce na rekonstrukci pivovaru je nutné rozdělit na část stavební a technologickou. Pokud budeme nejdříve hovořit o rekonstrukci stavební, tak ta byla zahájena v roce 2012, a to až po hlavní vlně rekonstrukcí technologických. Náš pivovar je umístěn v historické zóně uprostřed města Rakovníka, jen pár kroků od náměstí. A z toho samozřejmě plynou jak výhody, tak určitá omezení. Z každé naší stavby dýchá nezapomenutelná historie pivovarského provozu a i to nás zavazuje k velmi šetrnému přístupu k rekonstrukcím a opravám. Veškeré zásahy do budov jsou předem konzultovány s příslušnými orgány státní správy. Velmi důkladným výběrem architekta znalého místního prostředí a historie našeho území se nám dle mého povedlo skloubit potřeby moderního provozu a snahy zachovat budovám vzhled takový, jaký si vzhledem ke svému historickému postavení zaslouží. A pokud budu jmenovat stavební akce, které jsme do současné doby zrealizovali, tak musím jmenovat především vnitřní rekonstrukci budovy chlazení, rekonstrukci odstavné plochy nádvoří, kam jsme vrátili původní použitý materiál, a to žulové kostky. Další velmi významnou rekonstrukcí prošla budova bývalého hvozdu, kterou jsme, po velmi složitých statických úpravách, využili k instalaci sladových sil. Prozatím největší proměnou prošlo historické nádvoří pivovaru, kde jsme zrekonstruovali veškeré budovy, a to včetně střech, oken, dveří a fasádních omítek. A toto je pro nás vizí, kam chceme vzhled pivovaru posunout. K tomuto cíli v současné době dopracováváme projektové dokumentace. 2. A jak je na tom technika a technologie pivovaru v Rakovníku, bude také obměňována, nebo současný stav vyhovuje výrobním a obchodním potřebám? Například máte velmi pěknou varnu, ale je z osmdesátých let – bude pivovaru stačit? A co ostatní části technologického parku? Tak, jak jsem zmínil v předešlé odpovědi, rekonstrukce technologických a technických zařízení předcházela činnostem stavebním. Vlastní rekonstrukce či obměny zařízení jsme zahájili již v roce 2010, ihned po příchodu nového vlastníka pivovaru. Tento pivovar patřil v době „předrevoluční“, tj. před rokem 1989, k špičkově vybaveným pivovarům v této republice, samozřejmě s přihlédnutím k tehdejším dostupným technologiím. Po roce 1989 se otevřela řadě pivovarů možnost nakupovat a instalovat nejmodernější technologické celky, které v té době byly nabízeny. Ale k těm pivovar Rakovník nepatřil. V době, kdy jiné pivovary investovaly, tento pivovar chátral, a to až do takového stavu, kdy byl dokonce na několik let uzavřen. Ale zpět k době, kdy pivovar dostal druhou šanci ke svému návratu na výsluní pivovarnictví. Od roku 2010 zde byla zahájena investičně velmi rozsáhlá obměna a rekonstrukce výrobních a technických zařízení. Pokud se budu snažit vyjmenovat alespoň ty největší svým rozsahem, musím jmenovat: 1) instalace sladových sil včetně příjmu sladu, a to s elektro řízením v automatickém provozu, 2) kompletní výměna řídicího systému a prvků na varně, čerpadel, potrubí, 3) generální oprava na odděleních spilky a sklepu, výměna potrubí, armatur a řídicích prvků, 4) výstavba nové filtrační linky, 5) výstavba nové CIP stanice, 6) obměna většiny strojů ve stáčírně lahví, 7) obměna a generální oprava stáčírny sudů, 8) výstavba nové parní kotelny včetně rozvodů páry, 9) výstavba nové stanice na výroby vzduchu, opět i s novými rozvody, 10) výměna vodovodního řadu s instalací navyšovací stanice, 11) rekonstrukce 1. etapy chlazení, a to i s propojením řízení teplot ve spilce a v oddělení ležáckých sklepů. K vaší otázce týkající se naší varny snad jen tolik. Samozřejmě i varna prošla v průběhu posledních tří let modernizací, a to především v oblasti regulace a měření, ale překrásné měděné kádě jsou opravdu původní a budou nám zřejmě ještě

C U R R I C U L U M V I TA E :

Jiří Kovář

Narozen 1959 v Opavě. Od dvou měsíců svého života žije v Rakovníku. Střední průmyslová škola strojní a energetický institut Od roku 1990 pracuje v pivovarnictví (energetik, technický náměstek, technický ředitel). Ženatý Syn a dcera (ženatý a vdaná)

nějakou dobu plně kapacitně vyhovovat. Ostatně, jak poznamenal právě v těchto dnech jeden z vynikajících technologů, který byl u nás na návštěvě: nová varna sama o sobě ještě nezaručí, že se v ní uvaří lepší pivo. Jistě jsem řadu akcí nezmínil, ale s čím bych se rád pochlubil, to je v dnešních dnech zprovozňovaná linka na stáčení 5litrových soudků. Nyní je pivovar po technické a technologické stránce vybaven nejkvalitnějším zařízením, které současný trh nabízí.

4. Zjednodušený slogan praví, není problém vyrobit, ale prodat. Jak to podle vás platí u piva? A jakou dovednost v této oblasti považujete za nejcennější a kde se mohou zákazníci s vaším pivem setkat? A pomáhá prakticky podle vás i značka České pivo? Jak ji vidíte a vnímáte vy a jak se na ní podílí váš pivovar? Pivo je sice výrobek, který má v naší společnosti specifické postavení, ale z pohledu prodeje je stejný jako kterýkoliv jiný produkt z kategorie rychloobrátkového zboží. Složitější je však v tom, že u nás pivu rozumí téměř každý a spotřebitel dříve či později pozná, zda je to jeho pivo opravdu kvalitní, vařené z nejlepších surovin a s láskou. Obchodník samozřejmě může na trhu pracovat na základě získaných dovedností, ale já se domnívám, že především musí nabízenému produktu upřímně věřit a musí být sám přesvědčen o tom, že svým zákazníkům přináší to nejlepší možné, a to v našem případě funguje. Naše pivo se dnes točí v restauracích ve středních, západních a severních Čechách, samozřejmě v Praze a začíná pronikat i do Čech východních a jižních. Ve všech těchto oblastech je pak možné koupit i naše pivo lahvové, a to jak ve vybraných supermarketech, tak v některých prodejnách nezávislého trhu. Co se týče chráněného zeměpisného označení České pivo, tak ano, jistě pomáhá i na českém trhu, protože svým způsobem spotřebiteli garantuje, že takto označený produkt splňuje přesně definované technologické požadavky. Mnohem důležitější je ale toto označení pro většinu partnerů na zahraničních trzích, protože pro ně je zárukou toho, že prodávají ve své zemi to pravé a světově proslulé pivo z Čech. 5. Jste tvořivá osobnost a plně se věnujete své profesi, která je vlastně vaším koníčkem. Zbývá vám pak čas i na relaxaci a odpočinek a také mimopracovní záliby? A prozradíte nám které? Samozřejmě, že s volným časem to bývá občas složité, ale i tak si najdu volnou chvíli, abych trochu relaxoval. Vždy mě bavila práce s železem a dřevem, takže když si vezmu do „ruky“ pilu, vrtačku, svářečku nebo brusku, velmi rychle načerpávám další síly. No a když k tomu přidáme ještě radost z vlastnoručně osázené a rozkvetlé zahrádky a mnoho stovek kilometrů najetých ročně na kole, tak je zřejmé, že i relaxaci věnuji potřebný čas. Děkuji vám za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.



BIZERBA Váš spolehlivý partner pro vážení, etiketování, detekci kovů a software pro řízení v masném průmyslu.

Váhy a Systémy s. r. o. Kamenická 5 CZ-170 00 Praha 7 Tel.: +420 233 379 697 Fax: +420 233 381 573 [email protected] www.bizerba.com Dodáváme váhy a váhové systémy pro průmysl i maloobchod, váhy pultové, přesné, etiketovací, kontrolní, dávkovací, detektory kovů a rentgeny, baličky – vakuové, fresh pack, do fólie, dále nářezové stroje, mlýnky na maso, termoetikety, fólie, nákupní košíky a vozíky a taktéž zákaznický software pro řízení pokladních i průmyslových váhových systémů.

Zabezpečujeme dodávky zařízení, spotřebního materiálu a software, instalace, záruční i pozáruční servis, konzultační a poradenskou činnost.

Poskytujeme Servisní smlouvy i 24 hodin 7 dní v týdnu a smlouvy o trvalém rozvoji aplikace, což dává uživatelům váhových systémů Bizerba záruku bezpečí dlouhodobé spolupráce se silným obchodním partnerem.

PRO VŠECHNY, KTEŘÍ MAJÍ ČICH NA NÍZKÉ VELKOOBCHODNÍ CENY Od trvale nízkých cen přes atraktivní akční nabídky po vyšší bonusy. Ceny pravidelně upravujeme podle situace na trhu.

www.makro.cz

11773_MAKRO_inzerce_Trader_255x184-PotrZprav.indd 1

8/20/14 2:35 PM

z domova / 7


Nové ovesné království společnosti Emco V Hrdlech byla otevřena nová továrna na výrobu Mysli na zdraví Nejvýznamnější událostí v letošním roce je pro společnost Emco, tradičního českého výrobce cereálních výrobků, otevření nového výrobního závodu v Hrdlech u Terezína na Litoměřicku. Neustále se zvyšující zájem o výrobky této společnosti byl hlavním důvodem pro rozšíření výrobních kapacit a modernizaci provozu. Celková investice do nové továrny dosáhne 260 milionů korun. Společnost vytvoří v tomto regionu přes 200 pracovních míst. „Tato hala splňuje nejvyšší nároky na moderní provoz 21. století. V Emco máme na mysli neustálé zvyšování kvality a bezpečnosti našich výrobků a tímto krokem získáváme možnost zlepšovat naše výrobky a zároveň rozšiřovat výrobní kapacity. Sloučení výroby na jedno místo je pro firmu zásadní přelom. Proto jsme si tento termín vybrali i pro modernizaci našeho loga. Myslíme si, že už jsme dorostli k tomu, abychom z malého e přešli na E velké! Jsem rád, že tento zásadní posun v technologii naší výroby nám připraví podmínky pro úspěch na světovém trhu a zcela jistě ho ocení i moji nástupci v rodině,“ říká Zdeněk Jahoda, generální ředitel a majitel společnosti Emco spol. s r. o.

Ú P L N Ý Z A Č ÁT E K …

Postupem času trend zdravého životního stylu získával na popularitě. Lidé se začali více zajímat o to, co jí, co přispívá k jejich zdraví. Poptávka po zdravých produktech rostla. „Dalším klíčovým milníkem ve vývoji firmy byl rok 1998, kdy firma pořídila první baličku a začala s výrobou vlastních produktů. Následně považuji za důležitý moment otevření výrobního závodu v Tule. Logisticky bylo velice náročné zásobovat rozšiřující se ruský trh. Dnes tak naše výrobky putují do Kazachstánu a dalších rusky mluvících zemí. Do historie naší firmy se zapsal i rok 2012, kdy jsme poprvé dosáhli obratu přes 1 miliardu korun,“ dodává majitel. VÝROBKY P O D H L AV I Č KO U E M C O

Ing. Zdeněk Jahoda

Většinu produktů v portfoliu Emco tvoří snídaňové cereálie. Jedná se hlavně o Mysli a Expres ovesné kaše. Dalšími výrobky jsou například ovesné sušenky, ovesné a oříškové tyčinky. Všechny tyto výrobkové řady jsou sjednoceny pod jednotný grafický design značky Emco − Mysli na zdraví. Ovesné vločky jsou hlavní surovinou všech jejích výrobků, a není tedy překvapením, že si je firma vyrábí ve svém mlýně v jižních Čechách, tedy v místě sklizně toho nejlepšího ovsa v Čechách. Ročně se jedná o 4 000 tun obilí. Když se oves sveze z polí, musí se nejdříve

Společnost Emco založil v roce 1990 doposud jediný vlastník Ing. Zdeněk Jahoda jako obchodní společnost s názvem Emco Export-Import. První výrobek, který překročil naše hranice, byly kukuřičné lupínky, celosvětově známé jako Corn flakes. Jeho český název zavedla právě společnost Emco a používá se dodnes. V té době pracovalo v pražské kanceláři pět zaměstnanců. „Začátky však byly krušné. Po roce 1989 tady corn flakes či müsli znal a pravidelně jedl málokdo. Zprvu nám pomohly au-pair. To byla vlna dívek, které v devadesátých letech vyjely do Anglie a po návratu začaly zdravou výživu konzumovat i doma. Zlomovým rokem byl rok 1994, kdy jsme vůbec poprvé použili naši značku na obalu výrobku,“ zavzpomínal Zdeněk Jahoda.

Kontinuální pec

Letošní novinkou jsou Ovesné sušenky polomáčené. Dvě nejoblíbenější příchutě Ovesných sušenek, čokoládové a kokosové, se ponořily do lahodné čokoládové polevy. Výsledkem jsou jedinečné sušenky, které jsou nejenom zdravé, ale zaručeně jimi nepohrdnou ani ty nejrozmazlenější jazýčky. Češi dávají čím dál tím více přednost značce Emco jak v segmentu ovesných kaší, kde si stále drží pozici leadera, tak i v kategorii müsli, kde jí patří více než polovina trhu. Každé druhé prodané müsli v ČR tak nese jméno této firmy. „Naším cílem je nabízet zákazníkům nejlepší poměr kvalita/cena. Nejsme společností, která se snaží být nejlevnější, ale nepatříme ani k těm nejdražším. Reagujeme také na aktuální požadavky a stravovací trendy. Postupně například odstraňujeme alergeny, snižujeme podíl cukru nebo se nám podařilo odstranit veškerý palmový tuk v müsli a sušenkách. Vedle ovsa používáme i další obilniny, jako jsou poočistit. Následně se napařuje párou, která má přes 100 °C. Poté přichází na řadu válcování, na jehož základě vznikne ovesná vločka. „U nás Mysli rozdělujeme podle druhu zpracování na křupavé a sypané. Dochucujeme ho různými druhy sušeného ovoce, čokoládou, oříšky, kokosem a tak dále… prostě vším, co je dobré a zdravé. Používáme především české suroviny, které tvoří 80 % z celkového objemu. Ve vývojovém středisku, kde vznikají nové výrobky, pracují tři zaměstnanci, kteří neustále kombinují různé chutě, a my ochutnáváme, ochutnáváme… Jednou za dva až tři měsíce uvádíme na trh nový produkt,“ říká Zdeněk Jahoda.

Emco nabízí Mysli bez rozinek (což je na obalu zřetelně vyznačeno), s různými druhy ovoce, ořechů nebo čokolády. Novinkou je příchuť Hořká čokoláda. Vybrat si mohou i ti, kteří například potřebují snížit svoji váhu. Řada Mysli na zdraví Lehké a křehké totiž neobsahuje žádný přidaný cukr. Pro děti je určeno Mysli pro princezny a Mysli pro piráty, které pomůže rodičům naučit děti zdravě snídat. Obsahuje směs křupavého základu, doplněnou ovesnými vločkami, ovocem, lupínky v čokoládě a barevnými arizony. Princezny se mohou těšit na jahody a růžové arizony a piráti najdou ve svém Mysli brusinky a modré arizony.

MYSLI NA ZDRAVÍ Jedná se o nejžádanější sortiment společnosti Emco. Nabídka produktů je opravdu široká, záleží na preferenci chutí a vybrat si může opravdu každý.

EXPRES OVESNÉ KAŠE Expres ovesné kaše obsahují vysoký podíl ovesných vloček (až 77 %), a tedy i kvalitní vlákniny a komplexních sacharidů. Jejich příprava je velice rychlá a snadná. Stačí je zalít horkou vodou. V obchodech najdete 7 příchutí (s čokoládou, jahodami, malinami, meruňkami, ořechy, jablky a skořicí, natural). Pro ty, kteří mají rádi méně slazené výrobky, jsou určeny Expres ovesné kaše light. Obsahují o 30 % méně cukru než standardní produkt.

OVESNÉ SUŠENKY Křehké ovesné sušenky jsou zdravou a pohodlnou volbou pro rychlou snídani nebo svačinu. Obsahují vysoké množství ovesných vloček (až 40 %), dále ovoce, ořechy, kokos či čokoládu. Příchutě: borůvkové, kokosové, oříškové, čokoládové a jablečné.

hanka, proso a špalda. Stále více lidí vyhledává bezlepkové potraviny, aniž by byli nemocní celiakií,“ dodává Zdeněk Jahoda. Vysokou kvalitu, zdravotní nezávadnost a kontrolu výrobků Emco potvrzuje získání certifikátů ISO, HACCP a BRC udělované britským obchodním konsorciem The British Retail Consortium (BRC).

EMCO ZA HRANICEMI Konzumace cereálií neroste v posledních letech pouze v České republice, ale také v zahraničí. Dnes spolupracuje exportní oddělení s více než 40 zahraničními trhy, mezi které patří země jako Dánsko, USA, Egypt atd. Z celkového obratu 1,05 miliardy korun tvoří export asi 300 milionů korun. „Co se týká další expanze do zahraničí, tak naší strategií je proniknout do zemí, které mají velký trh. Zajímají nás tedy země nad 50 milionů obyvatel,“ říká Zdeněk Jahoda. Výrobky na vývoz jsou úplně stejné jako ty, které si koupíme u nás, jenom v některých zemích dávají přednost sladším chutím (např. v Africe), a naopak třeba v severských zemích cukrem šetří. Pavla Šeborová



PRO ČERSTVOST A KVALITU JE U NÁS VŽDY MÍSTO Čerstvé a kvalitní potraviny máme rádi stejně jako vy

inz_ALB_CeskaChutovka_255x184.indd 1

25.08.14 17:50

KROMILK, a. s.

MLÉKÁRNA KROMāĝÍŽ ôERSTVÉ SÝRY KROMILK N O V I N K A N A T R H U - O B A L O VA N Ý S Ý R A N A N A S

ORIGINÁLNÍ RUöNā VYRÁBāNÝ KLASICKÝ öERSTVÝ SÝR S DLOUHOU TRADICÍ MEZI SPOTĝEBITELI V öR. SÝR JE OBALENÝ V ANANASU A DO SÝRA NENÍ PĝIDÁNA SżL, COŽ Z NāJ öINÍ VELMI VHODNÝ VÝROBEK K PĝÍMÉ KONZUMACI I PRO DāTI. SÝR MÁ ATRAKTIVNÍ SPOTĝEBITELSKÝ OBAL.

. . . V Í C E N E Ž 1 1 0 L E T M E Z I P ĝ Í R O D O U A VÁ M I . . .

inz-255x184-PZ-ananas-2014.indd 1

Kromilk, a. s. ŠtĂchovice 1357, 767 01 KromĂĞíž www.kromilk.cz

29.08.14 8:36

z domova / 9


Kaufland pomáhá českému exportu miliardovými částkami

Společnost Kaufland podpořila český export privátních značek za rok 2013 částkou téměř půl miliardy korun. Kromě výrobků vlastních značek loni Kaufland vyvezl také další produkty známých a oblíbených českých výrobců. Jeho prostřednictvím vyvezou jen v letošním roce české firmy do zahraničí zboží za více než 6 miliard korun. Mezi tuzemskými firmami, kterým Kaufland pomáhá uspět v zahraničí, figurují tradiční čeští výrobci potravin, jako jsou např. Veseta, Fontea, Olma, Hollandia či Bonavita. Pro tyto společnosti je pomoc silného hráče, jakým je Kaufland, významná pro prosazení svých produktů na trzích na Slovensku, v Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku či Bulharsku. Vlastními značkami Kauflandu jsou zejména K-Classic, s níž se zákazníci setkávají napříč kategoriemi u více než

1000 produktů, a K-Purland, pod níž se prodávají masné speciality, vyráběné ve vlastním závodu v Modleticích. Michael Šperl, mluvčí Kauflandu, k situaci říká: „Od začátku svého působení v České republice

nabízíme většinu sortimentu z české výroby nebo od českých dodavatelů, neboť zdejší spotřebitel poptává především zboží české výroby, na které je zvyklý. Z toho logicky vyplývá, že spolupracujeme s mnoha českými výrobci a díky naší mezinárodní síti jim

umožňujeme prodávat jejich kvalitní a žádané zboží i v jiných evropských zemích. Jde o oboustranně výhodný obchod.“ Kaufland Česká republika v. o. s.

Šmoulové jsou zpátky v Albertu v ještě lepší formě než kdy dříve. Nyní také v prodejnách SPAR a INTERSPAR pu co nejjednodušší, lze je rozpoznat také podle šmoulích obalů a značky Albert Quality. Zapomínat by se však nemělo ani na ovoce a zeleninu, které jsou zdrojem řady potřebných vitaminů.

nom balíčku objeví dvě různé postavičky šmoulů a k nim jednu figurku ovoce nebo zeleniny. Jednotlivé figurky se dají libovolně spojovat, takže si z nich děti mohou vytvořit kombinace podle vlastních představ. Kompletní sbírka obsahuje 14 různých šmoulích postaviček a 6 druhů ovoce a zeleniny. Čím více figurek je ve sbírce, tím zábavnější spojení je možné vytvořit. V prodejnách lze navíc zakoupit také sběratelský pytlík za 25 Kč, aby se figurky nepoztrácely. Šmoulové se vrací zpátky plní síly a energie, aby malým školákům zpříjemnili přípravy na začátek nového roku. Děti si užijí spoustu zábavy při sbírání šmoulích postaviček a hraní her a zároveň se dozvědí, jak má vypadat správná zdravá svačinka. Šmoulové totiž přináší řadu tipů na jednoduché a chutné recepty. Od středy 20. srpna se s nimi budou setkávat zákazníci supermarketů a hypermarketů Albert, od 27. srpna také zákazníci v prodejnách SPAR a INTERSPAR. Kampaň poběží až do 7. října 2014. VYŠMOULENÁ SBÍRKA ZA NÁKUPY V průběhu celé kampaně získají zákazníci za každých 200 Kč nákupu a při nákupu partnerských produktů v prodejnách Albert, SPAR a INTERSPAR jeden bod. Za šest bodů dostanou balíček se třemi figurkami. Každý tak v jed-

OVOCE A ZELENINA HRAJE U ŠMOULŮ PRIM Děti potřebují dostatek energie neustále, zvlášť když dopoledne stráví ve škole a odpoledne se věnují sportu, chodí na různé kroužky nebo si hrají s kamarády. Proto je důležité dbát na jejich pravidelné a vyvážené stravování. Díky snadným šmoulím receptům si navíc děti zvládnou připravit svačinu samy, a o to více jim bude chutnat. „Cílem naší nové kampaně je především naučit děti zábavnou formou zásadám zdravého stravování. Nejenže díky šmoulům, kteří jsou mezi dětmi oblíbení, upozorníme na význam ovoce a zeleniny, ale zároveň našim zákazníkům poskytneme řadu receptů na zdravé snídaně či svačiny, které budou k dispozici na speciálně vytvořené mikrostránce,“ uvádí Zlata Ulrichová, marketingová ředitelka obchodního řetězce Albert, která vede tým připravující celou kampaň.

V prodejnách Albert jsou k dispozici produkty označené logem Vím, co jím, které splňují definovaná nutriční kritéria, takže obsahují minimální množství soli, přidaných cukrů nebo například tuků. Aby byl výběr zdravých potravin při náku-

Kvalita potravin a spotřebitel Sdružení českých spotřebitelů se dlouhodobě snaží podporovat kvalitu potravin na českém trhu a zlepšovat orientaci spotřebitele v kvalitě potravin. A v neposlední řadě i zaměřování spotřebitele na domácí produkci, pokud je to pro něj výhodné právě s ohledem na kvalitu. Naše podpora orientace na kvalitní tuzemskou potravinu tedy není pouhou reakcí na mezinárodní krizi či embargo, ale je stabilní součástí naší strategie. Zdůrazňujeme ovšem kvalitní tuzemskou produkci. Dokáže se ovšem spotřebitel na trhu v „kvalitě“ vyznat? Zaměřujeme se proto cíleně na vnímání kvality spotřebitelem, a to včetně identifikace určujících činitelů pro výběr potravin. Jsme přesvědčeni, že na našem trhu je široká nabídka potravin od domácích producentů i z dovozu, a to kvalitních i méně kvalitních. Prakticky u každé komodity nalezneme v obchodě levnější i dražší produkt, obvykle (byť bohužel ne nezbytně) v souvislosti s nižší a vyšší kvalitou. A když si nevybereme tady, můžeme jít jinam. Za naprosto tendenční a zavádějící proto považujeme zlehčující invektivu, že naše země je „popelnicí Evropy“. Spotřebitel si může vybrat a v tom mu chceme

pomáhat. O to se snaží pracovní skupina Potraviny a spotřebitel při České technologické platformě pro potraviny. Společně s partnery hledáme a vyvíjíme nástroje, které účinněji napomáhají spotřebiteli se orientovat v kvalitě na trhu potravin. Již několik let postupně vydáváme publikace, jež se týkají kvality jednotlivých komodit potravin. Snažíme se i o vysvětlování a vyvracení „mýtů“ o konkrétních potravinách nebo produkčních technologiích, jimiž jsou některá média zaplavena či které šíří samozvaní „výživáři“. V letošním roce SČS vydalo tři publikace z této edice, zaměřené na komodity „Tuky a oleje“, „Vejce“ a „Mléko a mlékárenské výrobky“. Nové publikace, i včetně dříve vydaných, najde zájemce též v e-verzích na adrese http://www.konzument. cz/publikace/jak-pozname-kvalitu.php. Uvedené publikace jsou vydávány za podpory Ministerstva zemědělství ČR v rámci priority pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel při České technologické platformě pro potraviny. Další informace doporučujeme též na webu www.spotrebitelzakvalitou.cz. Libor Dupal, Sdružení českých spotřebitelů, z. ú.

ŠMOULÍ VÝPRAVY ONLINE I NA PRODEJNÁCH Na nově vytvořené mikrostránce www.albert. cz/smoulove bude k dispozici seznam jednotlivých šmoulích figurek, kde si zákazníci budou moci odškrtnout ty, které již mají ve své sbírce. Pro děti budou připravené také zábavné hry a šmoulí recepty. Na webových stránkách www.interspar-smoulove.cz budou mít návštěvníci možnost zapojit se do soutěže o 10 dárkových poukázek na hračku v hodnotě 500 Kč dle vlastního výběru. Současně zde naleznou informace o akci, její pravidla a seznam aktuálních sponzorských produktů. Kampaň bude dále podpořena televizními spoty a na facebookovém profilu Albert Česká republika facebook.com/albertceskarepublika. Komunikace bude současně probíhat také přímo na prodejnách prostřednictvím bannerů a instore rádia. Informace o kampani se objeví i v magazínu Albert v kuchyni, na webových stránkách www. albert.cz a v letácích budou vyznačené partnerské produkty, za které budou zákazníci získávat jednotlivé body. AHOLD Czech Republic, a. s.

10 / z domova


Glosuje: Ing. Oldřich Obermaier AŤ S E O N Á S S TA R Á S TÁT Když nyní pláčeme v souvislosti s marginálními ruskými sankcemi, kdy o nic nejde, co budeme dělat, až půjde opravdu do tuhého? (P. Fischer, HN) Nižší ceny potravin budí obavy, mohlo by dojít k poklesu cen potravin, musíme myslet na výrobní základnu (místo na spotřebitele, jako kdyby tady byla výrobní základna sama pro sebe...) (Zemědělec) Co říci k embargu Ruské federace na potraviny z EU? Akce Západu vedené heslem „Když necháme agresora být, třeba si nás nevšimne“ přinesly nevýznamné omezení v exportu potravin do Ruska. Ač například u mléka činí asi půl procenta exportu, znepokojení je velké (chápu ty podniky, kde je export do Ruska podstatným článkem jejich ekonomiky) a přináší nejrůznější nápady, jak dále omezit tržní prostředí (katastrofa se zase blíží: dovoz z Německa ‒ tedy omezit export, přidat dotace zemědělcům, mantra soběstačnosti atd.).

Přitom každý ví, že Rusko je vždy rizikový partner. Takové události se stávají, odezní, přijde nová rovnováha trhu a nové události. Víc mě znepokojuje trvalá snaha státu (států) dál omezovat svobodu svých občanů: Český stát (a další evropské státy) se stará čím dál víc o náš soukromý život místo svých hlavních povinností. Stát strká nos do našeho soukromí, do něhož mu nic není. K tomu tu stát není. A svoje základní funkce plní jen neúplně, nebo vůbec ne. Ministerstvo financí bude sledovat, jak žijete. A důkaz, že váš majetek není z pochybných zdrojů, není na státu-žalobci, ale na vás. Římské právo, na němž stojí evropský právní řád, je obrácené: důkaz je na obžalovaném, špehování provádí stát, o tom, zda budete mít problémy, rozhodne úředník. Na skútru mějte přílbu, v autě bezpečnostní pásy. Místo, aby se o to starala pojišťovna, vám to nařídí stát.

Péče o vaši bezpečnost není na vás, převezme ji stát. Kouříte? Ničíte si zdraví, a nad vaším zdravím místo zdravotní pojišťovny bdí stát. V restauracích (a jinde) zakážeme kouřit. Já nekouřím, nechodím tedy tam, kde se kouří, ale teď mi to stát zařídí. V hypermarketech omezí prodejní dobu, určí výhry a prohry u výherních automatů. Jedním z argumentů bývá často tvrzení, že příslušný zákon mají všichni, jen my ne. Jako kdyby to byl argument, že daný zákon je správný. S opatřením souhlasí 80 % dotázaných. To je také argument, že daný zákon je správný. Kdyby se dotázaní vyslovili, že se nebudou platit daně, asi by to bylo také správné rozhodnutí. A dále: Bez protestů vidíme, jak KSČ v parlamentu intervenuje vládu, že nepostupuje v restitucích podle zákona. Nebýt padesátých let, žádné restituce by nebyly.

Dnes se KSČ dovolává zákonného postupu při vracení majetku, který sama ukradla (mnozí z nás tomu tleskali nebo mlčeli). Sněmovna sníží daň z benzinu a nafty, o dva dny později to zruší, a naopak navrhuje novou daň z benzinu a nafty. Nepředvídatelné právní prostředí je hlavní brzdou zahraničních investic. Ale chceme je? Vždyť skloňujeme soběstačnost ve všech pádech a snad jen obchod s Ruskem není předmětem kritiky (a ani to nestačilo, že...). Náš obor, potravinářství, nezaostává. Stát se stará o to, zda zdravě jíme. V rozhlase v souvislosti s přípravou zákona o zákazu kouření běží diskuze, zda má stát zákonem postihnout tučné a sladké potraviny. Kupodivu je většina posluchačů pro. Zajímavé, vždyť právě ti, kteří se diskuze účastní, nejspíš sami vědí, že tučné a sladké by se mělo omezit. Dávají ale přednost tomu, aby se o to, co jíme, staral stát. A zákonem. Nevěříme si, že máme rozum a svo-

bodu rozhodování. Chceme, aby se o nás staral stát, a to i v takových soukromých detailech, jako je to, co jíme. Před časem jsem citoval náměty diskuze redaktorky Jílkové v ČT1, aby ceny potravin určoval stát. Pomíjím takové faktory, jako je praktické určení, co je zdravé a co ne a pro koho. To by také měl jistě upřesnit stát, nejlépe vyhláškou na základě nejnovějších vědeckých poznatků, jako tomu bývalo dříve. Ať stát určí jednotné ceny a jednotný jídelníček. Sociální inženýrství je ideál: Stát se stará o naše peníze, tak ať se také stará o naše zdraví, o to, co jíme, a jistě máte nápady, jak dál. (A nápady tu jsou: ať nám stát zajistí bydlení a práci, levné potraviny a každému trabanta a dovolenou v Bulharsku. Musíme být ale loajální. Jinak skončíme v Ruzyni. Už jsme to zažili? (Skoro se zdá, že ne...) Proč má být podle návrhu vlády povinně ve funkcích jen 40 % žen, a ne 50 %? Evidentní diskriminace.

Glosuje: Ing. Pavel Skřivan, CSc. V jedné ze svých loňských glos pro Potravinářský zpravodaj jsem se zaměřil na problém, který je obecný, ale dotýká se také obrazu potravin a potravinářství v české společnosti, totiž na problém diletantismu. Za ten rok se samozřejmě nic významnějšího nezměnilo, a tak stále čelíme často hluboce nekompetentním, zavádějícím a často zcela nesmyslným informacím o jakosti a výrobě potravin pocházejícím z médií všeho druhu, nacházejícím ohlas na sociálních sítích a absorbovaným velkou částí našich obyvatel. Často k tomu přispíváme my sami v reklamních spotech na naše výrobky, kterým nevěnujeme zjevně dostatek odborné pozornosti, necháváme je na kreativcích a ony se pak občas stávají spíše snůškou absurdit. Je to nešťastné. Všichni jsme zahrnuti obrovským přívalem informací, ve kterých se jen obtížně orientujeme, a odlišit nesmysly od skutečných problémů je pro každého stále obtížnější. Minule jsem skončil u toho, že nám nezbývá než podstupovat dlouhodobé a možná velmi málo nadějné úsilí spočívající v prohlubování vzdělání, zvyšování odborné kvalifikace a v trpělivém uvádění mylných a zavádějících informací na pravou míru. Problém, který s tím úzce souvisí a který bych rád zmínil tentokrát, je jeden společný jmenovatel drtivé většiny těchto informací, totiž jejich negativismus. Všimněme si, že v záplavě informací o potravinách a jejich jakosti, které proudí éterem, nejsou prakticky žádné z podstaty pozitivní. Jedná

se o vysloveně negativní informace, někdy až poplašné zprávy, jejichž protiváhu v nejlepším případě tvoří pouhé reakce. Bohužel, tak vypadá ale často i naše vlastní reklama. To, že náš výrobek neobsahuje to či ono (naše kráva „neujíždí na konzervantech“), není přeci v pravém slova smyslu pozitivní zpráva. Je to přesně ten typ sdělení, který, ovšem v žertu, navrhoval kdysi jeden můj kolega, když jsme debatovali o tom, čím ozvláštnit sáček na balenou mouku – totiž abychom na přední stranu vypodobnili potemníka moučného a pod něj napsali „u nás nejsou“. Potraviny a jídlo obecně jsou častými tématy hovorů napříč společností. O jídle se mluví často a hodně, hovoří se o kuchtění či kulinaření, hovoří či klábosí se o tom, co kdo kde jedl, uvařil, ochutnal, častý dotaz na navrátilce z cest je, co dobrého tam měli. Češi rádi jedí a rádi si o jídle vyprávějí doma i v hospodě. Potíž nastává, jakmile se hovor stočí na suroviny – na potraviny, a ještě větší potíž zpravidla, pokud se hovoru účastní ženy. Náhle zjišťujeme, že potraviny jsou nekvalitní, ošizené, „nacpané“ kdovíčím, vlastně nebezpečné a zdraví škodlivé. A naprostá deprese nastává, když takový hovor vedou mladé maminky, které zjišťují, že v Česku není k mání prakticky nic k jídlu a pití, čím by svým dětem nezpůsobovaly újmu na zdraví, pokud si to samy nevypěstují. Pokud tělnatý chlapík ládující se pečeným bůčkem s plnotučnou hořčicí lamentuje nad tím, že slyšel, že v chlebu jsou zdraví škodlivé

stabilizátory, a proto sní ten svůj bůček raději samotný, je to spíše úsměvné. Ale obavy a velká, často naprostá nedůvěra mladých lidí, a zejména pak zmíněných maminek, které oprávněně cítí tíhu odpovědnosti za své děti, k smíchu nejsou. Otázkou je, zda za tuto nedůvěru a podezíravost vůči potravinám v Česku u významné části populace může skutečný stav na trhu potravin (ať již českých, nebo dovozových), či zmíněná nekompetentní mediální aktivita, která potraviny v Čechách provází, nebo je tu ještě jiný důvod. Pokusil jsem se při hledání odpovědí vycházet ze své znalosti německých reálií a pokusit se o jednoduché srovnání se situací tam. Co se prvního týče, jsem přesvědčen, že naši výrobci i dovozci, jakož i kontrolní orgány mají v převážné míře čisté svědomí. Rozdíl je spíš v tom, že koneční zákazníci jsou u nás v o něco větší míře ochotni vyměnit za nízkou cenu nižší kvalitu. Ale pravda je, že za srovnatelné ceny se u nás objektivně dají zcela běžně nakoupit stejně kvalitní potraviny jako u našich západních sousedů. Včetně těch pro děti. Píši tuto úvahu do Potravinářského zpravodaje, a tudíž snad nemusím v tomto smyslu dále argumentovat. My bychom to měli sami vědět nejlépe. Co se úrovně informací týká, je už situace přece jen odlišnější. Ne že by německá média byla vždy zcela kompetentní a korektní, ne že by německé reklamy na potraviny byly významně lepší než naše, ale rozdíl tu patrný je.

Zejména u médií. Vypustit do éteru takové nesmysly o jakosti, složení a výrobě potravin, jaké si občas (a ne zřídka) dovolí i česká veřejnoprávní média, by v Německu, alespoň v takové míře, možné nebylo. Tady se v této souvislosti nabízí jedna obecná paralela. V Česku se dlouhodobě pěstovala a stále ještě pěstuje teorie o české improvizační genialitě, a naopak německé neschopnosti učinit prakticky cokoli „bez příručky“ (zajímavé je, že cosi velmi podobného se traduje vůči Němcům také z francouzské strany). Bohužel jde namnoze o z nouze ctnost a ona glorifikovaná schopnost improvizace se často právě v konfrontaci s německým přístupem projeví jen jako zástěrka pro nepořádek a zmíněné diletantství. Faktem ovšem je, že i když oba dva uvedené aspekty, které obecný pohled na potraviny utvářejí, se liší možná mírně v náš neprospěch, není tento rozdíl tak zásadní, neřku-li dramatický jako rozdíl v míře důvěry české a německé populace vůči potravinám na příslušném domácím trhu. Ne že by Němky a Němci u piva nemudrovali podobně jako my, ne že by se nemluvilo kriticky o „chemii“ v potravinách, jenže duch takového hovoru není ani zdaleka tak depresivní a bezvýchodný jako u nás. Čím to je? Obávám se, že ten hlavní problém zdaleka přesahuje problematiku potravinářství. A není ani tak dalece na straně médií, i ta německá hledají senzace a vypichují problémy nad úspěchy. Jedná se však o společenskou dů-

věru a náladu obecně. Přitom, jakkoli se mnou mnozí nebudou souhlasit, míra hmotného blahobytu v Německu je sice vyšší než u nás, ale ten rozdíl fakticky není nikterak propastný. Potíž je nejspíš jinde. Kancléřka Merkelová se před časem nechala slyšet, že hodlá v tomto volebním období ukončit svou vrcholnou politickou kariéru, a na dotaz, zda je spokojená s jejím dosavadním průběhem, odpověděla, že ano, protože Německo je země, v níž se lidem dobře žije. Jak prosté, jednoduchá odpověď sebevědomé dámy v zemi sebevědomých lidí. Troufám si tvrdit, že i v Česku se lidem ve skutečnosti dobře žije, respektive, žilo by se, kdyby si to byli ochotni připustit. Nálada je nesmírně významný faktor v životě lidského společenství. A není to tak, že nálada je jen odrazem stavu společnosti. Stav věcí je stejně tak odrazem nálady. Kdybychom byli ochotni na Česko pohlédnout trochu přívětivějšíma očima, bez přepjaté podezíravosti a někdy až bezbřehého negativismu, zjistili bychom možná, že řada jiných věcí vypadá vlastně lépe, než si myslíme. Nic proti skepsi, ale nepleťme si skepsi a negativismus. Kdybychom se pokusili dívat se na Česko, tedy na sebe samé, přívětivěji a sebevědoměji, mohlo by to vést i ke zlepšení důvěry v naše výrobky, aniž bychom je museli zásadně měnit. Nálada je mocná. Mějme všichni alespoň o trochu lepší náladu a bude se nám lépe žít i jíst.

Biosádlo z přeštických prasat s výluhem z konopí Českou biopotravinou roku 2014 se stalo Bio konopné sádlo z ekologicky chovaných prasat z Vysočiny. Biofarma Sasov má tedy na svém kontě další úspěch se svými biovýrobky. V dílčích kategoriích soutěže uspěly sterilované Černíkovické okurky Miloše Kurky (Královéhradecký kraj) a Bio cukrový hrášek z Horňácké farmy v Hrubé Vrbce (Jihomoravský kraj). Biovínem 2014 se stalo Rulandské šedé, oranžové víno, výběr z hroznů 2013, společnosti Víno Marcinčák (Jihomoravský kraj).

Potraviny zařazené do kategorií: biopotraviny rostlinného původu, biopotraviny živočišného původu a biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní hodnotila porota v čele s popularizátorem dobrého jídla Pavlem Maurerem. „Oceňuji dvě věci: Jednak to, že hodnocení poroty, ač se někteří z nás již známe déle, probíhá zásadně tajně a bez vzájemného ovlivňování, komentářů nebo hlasitých výkřiků obdivu či zatracení! Dále jsem nadšen nebývalou kreativitou bioproducentů. Letos dokázali přemýšlet nebývale marketingově, snaží se hledat nové produkty nebo oprašovat staré dobré tradice a záleží jim na názvu a obalu výrobku,“ uvedl Pavel Maurer.

kladem kvalitních a senzoricky velmi zajímavých produktů,“ sdělila Veronika Válková.

Součástí hodnoticí komise byli také odborníci ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace Jindřich Pokora a referentka Veronika Válková. „Z pohledu senzoriky byly vítězné biovýrobky chuťově skvěle vyvážené, jejich chuť byla lahodná a plná, vůně velmi příjemná. Všechny výrobky v soutěži potvrdily, že suroviny v biokvalitě mohou být zá-

ZVÍTĚZILO SÁDLO Celkovým vítězem soutěže se však stal jedlý živočišný tuk obsahující bio konopný sušený list macerovaný v horkém vyškvařeném bio vepřovém sádle. Odbornou porotu přesvědčil svou jemnou chutí, inovativností výrobku a také tím, že veškeré použité suroviny jsou tuzemské, včetně konopí. Sádlo je vyškvařené z vybraného hřbetního a vnitřního (plstního) sádla přeštických prasat. V sádle je vyluhován ručně sbíraný list a květ konopí polské odrůdy Bialo-

brzeskie, vypěstovaný přímo v Sasově. K jeho šetrnému sušení je dokonce využito odpadní teplo z místní bioplynové stanice. „Jsme svědky dlouhodobé polemiky o tom, zda jsou biopotraviny zdravější. Zcela přirozené spojení kvalitního vepřového sádla s léčivým konopím dělá z našeho biovýrobku téměř funkční potravinu. Konvenční potraviny mají svoje ,éčka‘, my je nahrazujeme bylinami,“ uvedl Josef Sklenář. Na vývoji výrobku se podílela společnost Hempoint. Veškerou produkci testuje certifikovaná laboratoř Vysoké školy chemicko-technologické. Nejlepší biopotravinou rostlinného původu se staly Černíkovické okurky

rozhovor – z domova / 11


ODPOVĚDI

NA

3

A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y

Ing. ZBYNĚK KOZEL, generální ředitel, EKO-KOM, a. s. OTÁZKA PRVNÍ: Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM byla založena již v roce 1997, a to průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Jednou z nejdůležitějších náplní společnosti je zajištění třídění a recyklace obalových odpadů, se kterým bylo u nás započato v roce 1999. Jakým vývojem prošla tato ekologická činnost, abychom patřili k jedné z nejvyspělejších zemí Evropy v této oblasti? A patříme? ODPOVĚĎ: V začátcích společnosti EKO-KOM fungovala Dobrovolná dohoda mezi průmyslem a Ministerstvem životního prostředí, v rámci které systém tříděného sběru obalových odpadů plně financovalo pouhých dvanáct firem. Pilotní projekty sběru a třídění odpadů probíhaly už od roku 1997, kdy měly za cíl nalézt nejefektivnější model, který by v České republice fungoval. Mezi roky 1999 a 2002 jsme dokázali zavést tříděný sběr obalů už ve třech čtvrtinách republiky. V té době dobrovolně přispívalo na náklady rozvoje sběrné sítě přes pět set podniků, které však svou produkcí představovaly polovinu české produkce obalů. Můžeme říct, že dnešní úspěchy ČR v recyklaci se opírají o zcela dobrovolnou aktivitu průmyslu, který tehdy nebyl nucen zákonem tříděný sběr financovat. Dnes již můžeme celý systém třídění považovat za stabilní. V provozu je síť 241 tisíc kontejnerů na třídění a další přibývají. Je zajištěna síť 150 třídicích linek a zapojení spotřebitelů dále roste. Díky mnoha podpůrným komunikačním aktivitám stabilně třídí 71 % obyvatel a objem vytříděného odpadu se postupně zvyšuje. Za těch posledních dvanáct let, co uplynulo od udělení první autorizace, naše autorizovaná obalová společnost zajistila recyklaci pro více než 5 milionů tun odpadu. To je v prostorovém vyjádření asi jako dvě třetiny hory Říp. Tolik odpadu tak nemuselo zbytečně a bez užitku skončit na skládce. V porovnání s Evropou se v recyklaci obalového odpadu dlouhodobě držíme na předních příčkách. V rámci celkové míry recyklace jsme podle posledních známých dat Evropského statistického úřadu na čtvrtém místě, v recyklaci plastových obalů jsme ve srovnání s Evropou dokonce na druhém místě. Bez aktivní spolupráce českého průmyslu, obcí a měst, osvětové činnosti a dlouhodobého koncepčního rozvoje systému bychom takových úspěchů i v celoevropském srovnání nedosáhli. OTÁZKA DRUHÁ: A jak vypadá třídění odpadu u nás nyní? Třídí občané odpad podle představ společnosti EKO-KOM, ale i společenského požadavku, a je jejich informovanost a tlak na ně dostatečný?

požadavky EU a naší legislativy. Z hlediska efektivity je nutné nejen to, aby lidé třídili, ale také to, aby třídili správně. Nekvalitní třídění navyšuje náklady na celkový provoz systému třídění a zpracování odpadu. Aktuální míra znečištění nežádoucími příměsemi se v ČR pohybuje okolo 10 %, zatímco například v sousedním Německu je to až 50 %, a to samozřejmě prodraží náklady na obsluhu sběrné sítě, náklady svozu i finálního dotřídění na třídicích linkách. V porovnání s tímto rizikem jsou náklady na kontinuální propagaci správného třídění zanedbatelné. Zejména ty, které jsou vynaloženy na vybudování návyků mezi školní mládeží, jsou dlouhodobě velmi efektivní investicí. Naše komunikační aktivity jsou koncepční a dlouhodobé. Díky nim se dnes opíráme o dvě třetiny české populace, které stabilně a ve srovnání s mnoha jinými státy velmi kvalitně třídí odpad. Pokud se v následujících letech podaří dosáhnout toho, aby zapojení českých spotřebitelů postupně dále narůstalo, nebude problémem splnit ani nové autorizační podmínky, které svým zpřísněním oproti minulosti odrážejí české a evropské legislativní záměry dalšího navyšování recyklace. OTÁZKA TŘETÍ: Veškerá tato činnost stojí nemalé finanční prostředky. A veškeré finance pochází od výrobních podniků nebo dovozců baleného zboží. Jak celý tento finanční tok funguje a jak „je na tom“ ekonomika společnosti EKO-KOM?

dostatečně informovaných a přesvědčených třídičů by nemohl systém fungovat na takové úrovni jako dnes. Vzdělávací a komunikační kampaně, školní vzdělávací program, vzdělávání zástupců samospráv, pedagogů, ale také semináře pro naše klienty, to vše patří k našim dalším činnostem. Právě veřejná propagace třídění, včetně televizní reklamy, je požadavkem, který je přímo stanovený Ministerstvem životního prostředí, které také stanovilo závazný minimální rozsah této komunikace. Dostatečná informovanost obyvatel je však nutná zejména proto, aby celý systém fungoval efektivně. Jen pomocí účinné komunikace je možné do třídění odpadů zapojit dostatečný počet občanů. Jejich ochota dobrovolně třídit je podmínkou toho, aby průmysl mohl splnit

ODPOVĚĎ: Myslím, že obyvatelé ČR na sebe mohou být právem hrdí, protože již prakticky tři čtvrtiny se třídění odpadů věnují soustavně, a dělají to kvalitně. Na vzdělávání a informovanosti se musí neustále pracovat a informace opakovat. Bez

ODPOVĚĎ: Náklady na zajištění tříděného sběru a recyklace obalového odpadu logicky rostou spolu se stoupajícími recyklačními cíli předepsanými zákonem. Nyní se roční náklady na provoz systému tříděného sběru pohybují kolem 1,5 mld. Okolo 98 % nákladů je přímo spojeno se sběrem obalového odpadu a jeho využitím za podmínek, které vyplývají ze zákona. Zbytek, tedy 2 %, tvoří náklady na řízení společnosti, administrativu a vlastní firemní komunikaci. Největším nákladem, asi dvě třetiny rozpočtu, je samotný tříděný sběr, tedy instalace sběrných nádob, jejich obsluha a svoz odpadu z nich, které hradíme obcím. Aby byl tento odpad recyklován, musíme zajistit jeho dotřídění (úpravu) a následné zpracování na kvalitní druhotnou surovinu, která najde své konečné využití. Náklady na to jsou druhou největší položkou. Třetí je pak zajištění logistiky obalového odpadu z nekomunální sféry. Zajištění míst zpětného odběru v hustotě vyžadované zákonem, jejich obsluha, následné dotřídění odpadu a jeho recyklace, spolu s vedením související zákonné evidence, představují 92 % všech nákladů společnosti. Dalších 6 % se skládá z nákladů na povinné audity obalových a odpadových toků, a především nákladů na propagaci třídění a školní vzdělávání, které nařizuje autorizace podle zákona, ale která je také nutná k efektivnímu plnění cílů recyklace. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.

se stalo Českou biopotravinou 2014 od Miloše Kurky. Kvalita v podobě čerstvých a s pečlivostí pěstovaných surovin přináší pěstiteli a zpracovateli z Černíkovic úspěch. V loňském ročníku soutěže totiž zvítězily jeho beraní rohy. „Tajemství chuti tkví právě v surovinách. Stačí pak jen oprášit staré recepty, nic zvláštního pro dobrou sterilovanou zeleninu nepotřebujete,“ říká skromně Miloš Kurka, který zásobuje biobedýnkami s čerstvou i zpracovanou zeleninou část Královéhradecka. V kategorii pochutin a výrobků pro gastronomii zvítězil Bio cukrový hrášek z Horňácka. Jeho výrobci v Hrubé Vrbce hrášek nejen pěstují a zpracovávají, ale také přemýšlí, jak v něm

zachovat co nejvíce důležitých látek. „V ten den, co se hrášek sklidí, se i vyloupe a zpracuje. Vynechali jsme fázi sušení a opětovného máčení, takže si hrách zachovává pěknou barvu a vynikající chuť,“ přiblížila Iva Nováková Pavlíková, jednatelka Horňácké farmy. Dodává, že o výrobu se stará jeden hospodář, a to od setí až po etiketování. ORANŽOVÉ VÍNO NEJLEPŠÍ Soutěž potvrdila, že velmi šikovní jsou tuzemští ekologicky hospodařící vinaři. Porota someliérů, kteří se sešli na Moravě, hodnotila celkem padesát vzorků. Specialisté se shodli, že nejlep-

ším biovínem je Rulandské šedé, výběr z hroznů 2013, společnosti Víno Marcinčák. „Oranžová vína vznikají tak, že bobule jsou po odstopkování hroznů macerovány spolu s moštem delší dobu, tady to bylo 48 hodin při teplotě 4 °C. Díky tomu se ze slupek do moštu uvolní více aromat, tříslovin a barviva. Tato vína pak mají jasně oranžové tóny,“ popsal Petr Marcinčák. Letošní ročník soutěže velmi překvapil z hlediska sortimentu výrobků. „Řada z nich, jako například meruňkový džem s kakaem nebo vítězná biopotravina v podobě sádla, překvapila porotu svojí inovací, čehož si velmi cením,“ zhodnotila Kateřina Nesrstová, manažerka

PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který soutěž organizuje. Porota se shodla, že mnohé výrobky, které na pomyslné stupně vítězů nevystoupily, velmi mile překvapily. Svou vyváženou chutí si vysloužil pochvalu Zákys přírodní vyrobený Miloslavem Zedníčkem z Kamenice. Matylda z hor bio sýrové tyčky z Polabské mlékárny představují alternativu v biokvalitě v sortimentu dětmi tolik oblíbených sýrových tyčinek. A Nesmělý meruňkový čokodžem bio z malého rodinného ekologického hospodářství Ekostatek Vlkaneč ve středních Čechách zase ukázal experiment s netradiční recepturou s výborným výsledkem.

Oceněné výrobky dílčích kategorií budou moci výrobci označit logem České biopotraviny 2014 pro danou skupinu produktů. Celkový vítěz pak má právo užívat pro svůj výrobek označení Česká biopotravina 2014. Ceny si vítězové převezmou při slavnostním večeru u příležitosti mezinárodní konference Bioakademie 11. září 2014 na zámku v Lednici. Soutěž je pořádána pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a ústředního ředitele SZPI Martina Klanici. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

12 / z domova


Země živitelka 2014 Ministr zemědělství předal na výstavě Země živitelka osmnáct certifikátů KLASA V rámci slavnostního zahájení 41. ročníku výstavy Země živitelka proběhlo v Pivovarské zahradě v Českých Budějovicích pravidelné slavnostní předávání certifikátů značky kvality KLASA. Celkem 7 producentů s 18 potravinářskými výrobky převzalo ocenění z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha, ministra zemědělství Mariana Jurečky a ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána. V současné době je značkou KLASA oceněno 1 165 výrobků od 230 výrobců.

VÝROBKY OCENĚNÉ ZNAČKOU KVALITY KLASA: Výrobce

Pavel Dostál, manažer kvality, za společnost HOLLANDIA Karlovy Vary, s. r. o.

Oceněné výrobky

AGRO Brno – Tuřany, a. s.

Tuřanské kysané zelí ve slaném nálevu

Bohemia Apple, družstvo

Bohemia mošt – jablko/hruška, jablko/červený rybíz, jablko/višeň, jablko/mrkev, jablko/jahoda, jablko/černý rybíz, jablko/zázvor

HOLLANDIA Karlovy Vary, s. r. o.

Selský jogurt třešeň, Selský jogurt mango

KROMILK, a. s.

Čerstvý sýr Ananas

MASO V+W, s. r. o.

Úvalenská tlačenka světlá, Warischova pečená klobása

Mlýn a krupárna MRSKOŠ, s. r. o.

Šumavská pšeničná mouka hladká světlá, Šumavská pšeničná mouka polohrubá, Šumavská pšeničná mouka hrubá, Šumavská pšeničná krupice hrubá

POLABSKÉ MLÉKÁRNY a. s.

BIO ovocný tvaroh s jogurtem Brusinka 140 g Bc. Michaela Vybíralová, obchodní manažer, za společnost POLABSKÉ MLÉKÁRNY a. s.

KLASA se prezentovala na Zemi živitelce Na výstavišti v Českých Budějovicích v pavilonu T1 mohli návštěvníci ochutnat a zakoupit od čtvrtka 28. srpna do úterý 2. září produkty oceněné značkou kvality KLASA od následujících společností: SEMIX PLUSO, spol. s r. o., ÚSOVSKO FOOD a. s., Natura, a. s., TOKO AGRI a. s.,

Amylon, a. s., ZÁRUBA FOOD a. s., PT servis konzervárna spol. s r. o.,

Pestrá nabídka výrobků Amylon návštěvníky lákala.

LINEA NIVNICE, a. s., EXTRUDO Bečice s. r. o., KAND s. r. o., MASO UZENINY PÍSEK, a. s.,

Hanácká kyselka s. r. o., Masokombinát Polička, a. s., Tereos TTD, a. s., Schubert partner a. s.,

I o výrobky KAND byl velký zájem.

Bohemia Apple, družstvo, CZ FRUIT odbytové družstvo, CARLA spol. s r. o., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a. s.

Zdroj: SZIF

z domova / 13


Expozice SZIF – Regionální potravina

Expozice SZIF – KLASA

UDĚLENÁ OCENĚNÍ ZLATÝ KLAS PRO OBOR POTRAVINÁŘSTVÍ A ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Vystavovatel a výrobce

Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, Čejkovice

Oceněné výrobky DIAMOND COLLECTION, Ryzlink vlašský, pozdní sběr, 2012 DIAMOND COLLECTION, Merlot, výběr z hroznů, 2012 DIAMOND COLLECTION, Tramín, výběr z hroznů, 2012 DIAMOND COLLECTION, Sauvignon, pozdní sběr, 2012

Kofola a. s., Krnov Součinnost: Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.

UGO 100% Pomeranč 200 ml UGO Mrkev Jablko 1l, 100% ovocnozeleninová šťáva z mrkve a jablka

COOP Centrum družstvo, Praha Výrobce: Chocoland a. s., Kolín

Dolcezza Arašídová pomazánka 340 g

COOP Centrum družstvo, Praha Výrobce: Choceňská mlékárna s. r. o., Choceň

RANKO Tradiční pomazánkové neochucené 150 g RANKO Smetanový jogurt bílý 380 g

COOP Centrum družstvo, Praha Výrobce: Bohušovická mlékárna, a. s., Praha COOP Centrum družstvo, Praha Výrobce: Carla s. r. o., Dvůr Králové

Název společnosti

Kategorie

Dolcezza Čokoláda na vaření 100 g

DLE GUSTA – Šunka vepřová výběrová plátkovaná 500 g DLE GUSTA – Anglická slanina 2 kg

MASO UZENINY PÍSEK, a. s., Praha, Výrobní středisko Písek

Hoštické párky Farmářské špekáčky

VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE a. s., Lednice

HIBRUŠ – víno cuvée odrůd Hibernal a Rulandské šedé ČERNORYBÍZOVÉ víno

FRITAGRO Nížkov, s. r. o.

Nížkovské brambůrky

Jana Fialová – Kavárna Chotěboř

Pekařské a cukrářské výrobky

Pivní štrůdl

MASO UZENINY PÍSEK, a. s. Maso a masné výrobky

Ovocňák pyré Jablko-hruška

Jowiš spol. s r. o., Výšovice

Jowišanka originál Reny koření

Regionální potravina na Zemi živitelce

Pro návštěvníky výstavy Země živitelka byl na stánku Regionální potraviny připraven bohatý program. Příznivce kulinářských show potěšili kuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina z oblíbeného televizního pořadu Kluci v akci, kteří první den veletrhu vařili pochoutky z potravin oceněných Regionální potravinou. Návštěvníkům veletrhu nabídli k ochutnávce třeba uzeného pstruha s bramborovým salátem nebo okurkovou omáčku s opečenou jevanskou šunkou a bramborem na loupačku. S aktéry zábavného pořadu o kouzlech vaření a přípravy jídel po skončení vystoupení pokračovala autogramiáda. V ostatní dny byla na programu škola vaření s šéfkuchařem Petrem Šímou,

Exponáty oceněné „ZLATÝM KLASEM S KYTIČKOU“ v oboru potravinářství a zpracovatelský průmysl Kofola a. s., Krnov Součinnost: Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.

UGO Mrkev Jablko 1l – 100% ovocnozeleninová šťáva z mrkve a jablka

TOKO AGRI a. s., Praha Výrobce: TOKO AGRI a. s., Rudice

Ovocňák pyré Jablko-hruška

Zdroj: Výstaviště České Budějovice a. s.

Orlík, Písecký čardáš, Dunajská klobása, Dračí klobása, Otavská klobása, Hoštická klobása, Tauro, Písecká dušená šunka výběrová, Písecká játrovka, Písecká játrová paštika, Písecká dršťková polévka Zdroj: PK ČR

KITL ŽIVOTABUDIČ – Rudý

TOKO AGRI a. s., Praha Výrobce: TOKO AGRI a. s., Rudice

Výrobky

Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny, brambor, hub, masové konzervy a paštiky

RANKO „Dobrůtka“ – zakysaná smetana s brusinkami 130 g

COOP Centrum družstvo, Praha Výrobce: LE & CO – Ing. Jiří Lenc, s. r. o., Jirny

VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE a. s., Lednice Výrobce: Kitl s. r. o., Jablonec nad Nisou

ČESKÝ VÝROBEK – GARANTOVÁNO POTRAVINÁŘSKOU KOMOROU ČR OCENĚNÍ PŘEDANÁ NA VÝSTAVĚ ZEMĚ ŽIVITELKA

Filip Sajler a Ondřej Slanina při své kulinářské show

který vařil podle regionálních jihočeských receptů a jak jinak než s Regionálními potravinami. Kraj Vysočina, Plzeňský a Olomoucký kraj představili své regiony i typické místní výrobky, Jihočeský kraj si přichystal dudácké vystoupení a ochutnávku oceněných produktů. Novinkou v letošním roce byla prezentace Svazu floristů, který se prezentoval s vázáním českých květin a ukázkou zdobení tabulí k nejrůznějším příležitostem. Agrární komora ČR představila svůj projekt na podporu spotřeby mléka Bílé plus, jehož součástí byla soutěž v pití mléka na čas, a další soutěž o Regionální potraviny. Potravinářská komora ČR připravila klání o přípravu nejlepšího bramborového salátu, o nejrychlejšího jedlíka párků, kolo výher nebo další kulinářská vystoupení. Přítomní výrobci prezentovali své oceněné výrobky přímo na pódiu a návštěvníci měli možnost je ochutnat a dozvědět se více o jejich výrobě. Nechyběla samozřejmě soutěž o atraktivní ceny, například dárkové balíčky nebo chladicí tašky s produkty oceněnými značkou Regionální potravina. Zdroj: SZIF

14 / z domova


Cena prezidenta Potravinářské komory ČR PRO PRVNÍ ROČNÍK BYLY DEFINOVÁNY DVĚ SOUTĚŽNÍ KATEGORIE: Potraviny

Do prvního ročníku soutěže „Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ se přihlásilo 17 společností s celkem 37 výrobky. Jedna společnost byla však pro chybné zařazení výrobku v rámci legislativy vyřazena, tedy ve výsledku bylo hodnoceno 36 výrobků od 16 společností.

Ostatní

pro zvláštní lékařské účely potravinářské výrobky

V kategorii Potraviny pro zvláštní lékařské účely je vyhlašován 1 výrobek a v kategorii Ostatní potravinářské výrobky 10 nejlepších výrobků. Pokud se v první desítce objevila stejná společnost vícekrát, bude odměněna pouze jednou. Ceny zůstávají pro společnosti do slavnostního vyhlášení překvapením.

VÝSLEDKY PRVNÍHO ROČNÍKU SOUTĚŽE JSOU NÁSLEDUJÍCÍ: Kategorie: Potraviny pro zvláštní lékařské účely Nutrisen – Bohušovická mlékárna, a. s. Kategorie: Ostatní potravinářské výrobky Matylda z hor pařené tyčky – POLABSKÉ MLÉKÁRNY a. s. UGO Mrkev, jablko – Kofola a. s.

UGO

Pomeranč – Kofola a. s. sýr – MADETA a. s. Chléb bez lepku – SEMIX PLUSO, spol. s r. o. UGO Řepa, jablko – Kofola a. s. Chléb Ličenský Zrník – BEAS, a. s. Jihočeský syreček – MADETA a. s. Čokoládový dort bez lepku – SEMIX PLUSO, spol. s r. o. Chmelinky – CARLA spol. s r. o. Klášterní

Zdroj: PK ČR

Značku Regionální potravina Jihomoravského kraje získalo devět nových výrobků ZNAČKU REGIONÁLNÍ POTRAVINA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014 OBDRŽELY TYTO VÝROBKY: Kategorie:

Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek s oceněnými výrobci

Náměstek ministra zemědělství Martin Žižka a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek předali poslední srpnový den ocenění Regionální potravina devíti produktům z Jihomoravského kraje v rámci Jihomoravských dožínek. „Značka Regionální potravina se po letošním pátém ročníku těší velkému zájmu ze strany výrobců i spotřebitelů. Jde totiž o ty nejkvalitnější výrobky s ojedinělou chutí a vazbou na místní kraj. Ministerstvo zemědělství vede intenzivní dialog se zástupci obchodníků, aby na pulty svých prodejen zařazovali co nejvíce regionálních produktů,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka.

V Jihomoravském kraji porota vybírala ze 147 přihlášených výrobků od 51 středních a malých producentů. „Nejsilnější zastoupení měly letos kategorie Masné výrobky tepelně opracované a Pekařské výrobky včetně těstovin,“ upřesňuje Jaromír Musil z Regionální agrární komory Jihomoravského kraje, která soutěž v regionu organizuje. Slavnostní ceremoniál předávání certifikátů a památečních plaket byl součástí celodenní oslavy letošní úrody a sklizně – Jihomoravských dožínek, které společně pořádá Jihomoravský kraj, Město Brno, Regionální agrární komora, Sdružení přátel folkloru v Brně a Augustiniánské opatství na Starém Brně.

Oceněný výrobek a výrobce:

1.

Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas

Hadačova nožka HADAČ a ZAPLETAL, s. r. o.

2.

Masné výrobky trvanlivé

Rostěnický Divočák ROSTĚNICE, a. s.

3.

Sýry včetně tvarohu

Kozí tvarohové žervé Sedlák Eva Sedláková

4.

Mléčné výrobky ostatní

Horácké máslo Mlékárna Olešnice, RMD

5.

Pekařské výrobky včetně těstovin

Kloboucký rohlík Pekařství Křižák s. r. o.

6.

Cukrářské výrobky včetně cukrovinek

Hoblinka Ing. Václav Labský

7.

Alkoholické a nealkoholické nápoje

Višňové VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE a. s.

8.

Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

Horňácké patizonky Horňácká farma s. r. o.

9.

Ostatní

Pstruh duhový – uzený S.M.K., a. s.

Ministr zemědělství ocenil značkou Regionální potravina sedm výrobků Zlínského kraje ZNAČKU REGIONÁLNÍ POTRAVINA ZLÍNSKÉHO KRAJE 2014 OBDRŽELY TYTO VÝROBKY:

Sedmi producentům potravin předal ocenění Regionální potravina Zlínského kraje ministr zemědělství Marian Jurečka spolu s hejtmanem kraje Stanislavem Mišákem. Slavnostní předání značky proběhlo v sobotu 23. srpna v rámci Krajských dožínek v Kroměříži. Vítězné výrobky uspěly v konkurenci 135 produktů z celého kraje. „Jsem rád, že se rozšíří sortiment výrobků nesoucích logo Regionální potravina. Podpora a propagace regionálních výrobců potravin patří mezi jasné priority Ministerstva zemědělství. Snažíme se zviditelnit jejich práci, proto mě těší, že sedm místních producentů mohu ocenit právě při oslavě letošní sklizně,“ řekl ministr Marian Jurečka v rámci slavnostního zahájení dožínek. Značka se uděluje ve 13 regionech České republiky, každý rok ministerstvo ocenění na stovku nejlepších výrobků ze všech krajů. Oceňuje se vztah výrobku k regionu, použité suroviny, inovativnost či senzorické vlastnosti. „Soutěž Regionální potravina má v kraji stoupající úroveň. Zájem ze strany výrobců je každý rok vyšší. Přihlašují navíc jen ty výrobky, u kterých jsou si kvalitou a regionálním původem stoprocentně jisti. Ti, kteří ocenění získají, mohou u nás ve Zlíně nabízet své výrobky ve dvou specializovaných prodejnách na regionální produkci – v obchodech Dary kraje a Z dědiny – a samozřejmě je zapojujeme do dalších ochutnávek a akcí v rámci regionu,“ vysvětluje

Kategorie:

Jana Brázdilová z Agrární komory ve Zlíně, která soutěž v kraji spolupořádá. Návštěvníci Krajských dožínek mohli oceněné výrobky z pěti ročníků soutěže ochutnat i zakoupit. Dožínky nabídly kromě Regionální potraviny bohatý program včetně tradičního zahajovacího průvodu krojovaných souborů s věncem a koňským spřežením s kočáry.

Oceněný výrobek a výrobce:

1.

Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas

Tlačenka Voma VOMA, s. r. o., Uherský Brod

2.

Masné výrobky trvanlivé

Cena nebyla udělena.

3.

Sýry včetně tvarohu

Sýr z farmy kořeněný Farma–ZPZ s. r. o., Valašská Bystřice

4.

Mléčné výrobky ostatní

Smetanový jogurt z Valašska, čokoláda Mlékárna Valašské Meziříčí spol. s r. o.

5.

Pekařské výrobky včetně těstovin

Pšeničný chléb Tomáš Vrána, Biofarma Jure, Lužkovice

6.

Cukrářské výrobky včetně cukrovinek

Včelí kusanec Pekárna Přílepy s. r. o., Přílepy

7.

Alkoholické a nealkoholické nápoje

Hostětinský mošt jablko a rakytník BIO Moštárna Hostětín s. r. o., Hostětín

8.

Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

Cena nebyla udělena.

9.

Ostatní

Bramborový knedlík s masovou náplní 300g Josef Martínek, Valašské Meziříčí – Krhová Zdroj: SZIF


KLASA_mix_PotrZprav_255x184_zrc.indd 1

nabídky – informace / 15

19.8.2013 11:40:49

*DUDQWXMHPHPtVWQtSŁYRGDVXURYLQ\

ZZZUHJLRQDOQLSRWUDYLQDF]



Vlastní značky v obchodní síti COOP

Revue7_2012.indd 34

10.12.2012 12:24:17

z domova / 17


Některé sítě farmářských obchodů plánují vlastní výrobu potravin Praha (bo) – Některé řetězce farmářských prodejen v Česku začaly s výrobou vlastních potravin nebo její zahájení plánují. Vlastní produkcí si chtějí zajistit zboží, které se jim nedostává, či pouze rozšířit a zpestřit nabídku, vyplývá z vyjádření řetězců na dotaz. Prodejen zaměřených na výrobky a výpěstky malých lokálních producentů přibývá v důsledku expanze nynějších farmářských řetězců i díky vzniku nových. Vlastní výrobu potravin plánuje například koncept Sklizeno. Při rozšiřování sítě bojuje především s nedostatkem českých biopotravin, zejména zeleniny a drůbežího masa. Podle zakladatele sítě Davida Kukly téměř neexistují dodavatelé, kteří by byli schopni zásobit prodejny v regionu sami a po celou sezonu v dostatečné kvalitě. „Některé ovoce a zeleninu proto můžeme mít třeba jen několik dnů v roce, jinou musíme řešit vícero různými dodavateli, takže si u nás koupíte každý týden třeba jiný česnek,“ podotkl. V době největšího zájmu se firmě stává, že dodavatelé nepřivezou žádné zboží, protože produkci stihli prodat na trzích.

Podle Kukly chybí na trhu i vejce a drůbeží maso z volných chovů nebo ekologického zemědělství. Zákazníci tak musí obcházet několik prodejen, než seženou to, co potřebují. „I proto zahajujeme vlastní živočišnou a rostlinnou výrobu, a zákazník se tak bude moci spolehnout, že budou naše potraviny dostupné stále a ve stabilní, námi garantované kvalitě,“ řekl. Sklizeno je podílníkem zemědělského podniku Agrodružstvo Miroslav, v němž hodlá výrobky pro své prodejny dělat. Vyrábět vlastní výrobky chce také konkurenční síť Náš Grunt. „V současnosti disponuje Náš grunt hospodářskou půdou a v roce 2015 plánujeme

rozvoj vlastní produkce potravin,“ uvedla mluvčí konceptu Martina Bauerová. Řetězec fungující převážně na bázi franšízinku čítá 30 prodejen, do konce roku plánuje otevřít až osm dalších obchodů. Aktuálně expanduje především na severu Moravy a ve Slezsku, kde je velký zájem ze strany zákazníků i možných provozovatelů obchodů. Podle Bauerové Náš Grunt na rozdíl od Sklizena problémy s nedostatkem zboží nepociťuje. „K samotnému vyhledávání dodavatelů mohu uvést to, že po čtyřech letech na trhu nemusíme nyní již aktivně vyhledávat nové partnery a dodavatele,“ podotkla. „Stále se nám ozývají noví zájemci, kteří chtějí mít své produkty v našich prodejnách, a to i přes skutečnost, že musí projít náročným vstupním řízením a kontrolou kvality,“ dodala. Konceptů nabízejících kvalitní lokální potraviny v Česku přibývá. Jde například o řetězec Delmart, který otevřel

začátkem srpna na pražském Smíchově první prodejnu s bistrem a pekárnou. Řetězec, jehož majitelem je bývalý předseda představenstva české pobočky řetězce Marks & Spencer Dušan Mrozek, plánu-

je otevřít během dvou let v zemi 20 prodejen. Nabídkou poctivých potravin láká zákazníky také nedávno otevřené pražské centrum Pankrácký Rynek, které zahrnuje několik prodejen a bistro.

Další produkty oceněny značkou Regionální potravina Zlínského kraje Kroměříž (li) – Označení Regionální potravina Zlínského kraje nese dalších sedm produktů. Ocenění výrobci převzali na dožínkové slavnosti v Kroměříži konané o předposledním srpnovém víkendu. Ředitelka Agrární komory Zlín Jana Brázdilová řekla, že značka má podpořit místní výrobce, aby se svými produkty lépe uspěli na trhu. Regionální potravinou je celkem 35 krajských výrobků. Soutěží se v devíti kategoriích, dvě letos zůstaly bez vítěze. O značku se ucházelo 135 produktů od 47 výrobců. Nejsilněji byly zastoupeny pekařské vý-

robky a kategorie ostatní. Cílem soutěže je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců. Pro spotřebitele má být značka garancí,

že jde o produkty, v nichž převažují místní suroviny. Značku Regionální potravina Zlínského kraje získávají výrobky na čtyři roky.

Označení nově na svém obalu ponese tlačenka Voma od stejnojmenné uherskobrodské společnosti, kořeněný sýr z Farmy ‒ ZPZ z Valašské Bystřice, smetanový jogurt z Valašska z Mlékárny Valašské Meziříčí, pšeničný chléb z Biofarmy Juré z Lužkovic, včelí kusanec z Pekárny Přílepy, Hostětínský biomošt jablko a rakytník z Moštárny Hostětín a bramborový knedlík s masovou náplní od Josefa Martínka z Krhové.

Akce Regionální potravina se letos konala popáté, jde o celostátní klání pořádané v krajích. Agrární komora podle Brázdilové oceněným pomáhá s propagací jejich výrobků, když je například zve na různé akce, kde mohou pořádat třeba ochutnávky. Ve Zlínském kraji se deset let koná i soutěž Perla Zlínska, která také oceňuje výrobce regionálních potravin.

Kofola zvítězila v elektronické aukci a stala se hlavním partnerem pražské ZOO v oblasti nealkoholických nápojů který probíhal formou elektronické aukce.

Kofola ani v létě nepřestává pracovat na tom, aby si její tradiční české nápoje mohli zákazníci vychutnat všude tam, kde vládne pravá letní pohoda. Kofolou, pramenitou vodou Rajec, dětskými nápoji Jupík či ovocnými a zeleninovými šťávami UGO se nyní mohou osvěžit i návštěvníci pražské ZOO. Společnost Kofola totiž zvítězila v napínavém souboji mezi několika firmami,

„Je bezvadné, že nám Kofola bude dodávat své portfolio nápojů po následující tři roky. ZOO Praha a Kofola k sobě patří, protože za oběma značkami stojí silný příběh a dlouhá tradice,“ říká šéf marketingu ZOO Praha Vít Kahle a pokračuje: „Kofolu vnímáme jako strategického partnera s kompletním portfoliem nealko nápojů. Díky tomu můžeme společně realizovat spoustu dalších aktivit, které pomohou k tomu, aby se návštěvníci v ZOO cítili ještě lépe. Od vzájemné spolupráce si také sli-

bujeme, že se našim restauratérům sníží vstupy, a ceny nealka pro návštěvníky by tak mohly být ještě příznivější.“ K nově navázané spolupráci říká Jiří Vlasák, marketingový ředitel Kofoly: „O spojení se ZOO Praha jsme usilovali velmi dlouho. Jde o jeden z nejnavštěvovanějších volnočasových areálů v České republice a navíc vyznáváme stejné hodnoty ‒ ke Kofole patří pohoda, pramenitá voda Rajec myslí na všechny ty, co jsou v pohybu, značka Jupík podporuje aktivní děti a značka UGO zase zdravý životní styl.“ Kofola ČeskoSlovensko a. s.

Vodka 42 Blended mění název i design Vodka 42 Blended se přejmenovala na BLEND 42 a dostala nový šat. Oděla se do moderního, čistého a jednoduchého hávu, aby se přiblížila více mladým spotřebitelům ve věku nad dvacet let. Nový design vzešel z dílny grafického studia Cocoon Group. Jak podtrhuje obchodní a marketingový ředitel společ-

nosti GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries Vladimír Vavřich, od začátku roku se prodalo tohoto nápoje více než milion kusů v půllitrovém balení. Zajímavostí určitě je, že trh vodek v retailu rostl v objemu od začátku roku, tedy za první pololetí, o 8,4 % a Blend 42 vodka narostla o 32 %. Podíl na trhu narostl o 21,7 % na 12,2 %, a je tak druhou nejprodávanější vodkou na českém trhu. K tomu, aby oslovila i mladší generaci, by měl přispět právě nový design li-

hoviny. Jak se povedl, mohou zákazníci zhodnotit už nyní v srpnu, kdy je termín uvedení vodky v novém hávu na trh. „Ovšem od nového designu si slibujeme větší atraktivitu nápoje pro zahraniční trh,“ zdůrazňuje Vladimír Vavřich. Její receptura je zachována včetně procenta alkoholu ve výši 42 %. Tím je na trhu jedinečná. Žádná jiná vodka na trhu totiž takový počet procent alkoholu nemá. Unikátnost vodky BLEND 42 je dána charakteristickým blendováním, tedy mísením jednotlivých složek – me-

lasového, vinného a obilného lihu a vody – v optimálním poměru, čímž se docílí vyvážené jemné chuti a uchová se koncentrovaná energie destilátu. Její čistota a souhra chutí je zaručena díky filtraci přes aktivní uhlí. Jak její výrobci tvrdí, je tak zásobárnou energie uchované v harmonickém stavu. Je palivem, které nastartuje a udrží v obrátkách každou party. Napitím se naruší rovnovážný stav získaný blendováním a uvolní se energie živlů, která je do této vodky transformována. Je tu pro

lidi, co se chtějí cítit volně, svobodně, kteří si rádi dopřejí intenzivní zážitek a jsou otevření inspiracím. Výrobcem vodky BLEND 42 je společnost GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries, která je nástupcem nejstarší palírny fungující bez přerušení na evropském kontinentu, Palírny U Zeleného stromu. V loňském roce oslavila 495. výročí od svého založení. GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a. s.

Chmel už nemusí díky šlechtění v Žatci vonět jen po chmelu Žatec (Lounsko) (bo) – Chmel už nemusí díky šlechtění v Žatci vonět jen po chmelu. Rostlinu čeledi konopovité vzpínající se po dřevěných sloupech do výšky šesti metrů, která nyní při slizni padá k zemi, zkoumají ze všech stran muži v bílých pláštích. Jejich cíle jsou vědecké i čistě praktické – vyšlechtit odrůdu, po níž pivovarníci s chutí sáhnou. Taková cesta však trvá až 20 let a vede přes pokusný minipivovar v žateckém Chmelařském institutu.

Obří varny a ležácké sklepy se v institutu nenachází, přesto typická hořkosladká vůně se line dlouhými chodbami. Varna, o níž se mluví jako o srdci každého pivovaru, má v institutu objem jen 50 litrů, což je jeden sud. Za rok uvaří vědci 130 várek a většinu musí i vypít, to se ale brzy změní. „Času na degustace je málo, chceme přitom, aby ochutnávala vždy podobná sestava lidí, a to je problém, proto plánujeme úpravu. Dnes se vaří jedna várka za den, v budoucnosti to budou tři menší várky najednou,“ vysvětlil jednatel Chmelařského institutu Jiří Kořen.

Sladinový základ u všech várek bude podobný, měnit se budou jen odrůdy. „Proces je značně energeticky náročný, jedno pivo vyjde i na 70 až 80 korun. Navíc je hodně vlivů na výsledek, stačí změnit teplotu na spilce. Zavedením více várek zlepšíme podmínky a budeme pružnější, protože poptávka po chmelu a novinkách roste,“ uvedl Kořen. První várku v pokusném minipivovaru v Žatci uvařili v roce 1963. Tehdy se přísně drželi toho, že pivo musí vonět po pivu. „Dnes rostlinky, které jsme vyřazovali, znovu zařazujeme do šlechtitelského procesu. Hledají se další

vůně. Nám se tak podařilo vypěstovat kořeněnou odrůdu kazbek, Němci mají zase svou mandarinku nebo meloun,“ uvedl šéf institutu. Náklady na šlechtění jsou vysoké, pohybují se v řádech milionů korun. Vědci musí provádět řadu analýz. Zájem je o využití chmele ve farmaceutickém průmyslu, proto se sleduje i vliv na lidské zdraví. Vypiplaná odrůda pak míří ke státním kontrolním orgánům, které její použití musí schválit. Finální zkouškou je, zda novinka bude v pivu opravdu dobrá. „Zda pivovary zařadí odrůdu do svých receptur a ko-

nečně, zda pijáci opravdu budou pak takové pivo pít,“ doplnil Kořen. Jemně aromatický žatecký poloraný červeňák však asi jen tak nějaký kazbek, rubín, premiant, sládek či jiná nová odrůda neohrozí. „Dobrou zprávou zůstává hlavně to, že chmele se přidává do piva stále víc, je pak už na pivovarech velkých i těch malých nebo domácích, jakou odrůdu si do svého zlatavého moku vyberou,“ poznamenal jednatel jediného soukromého výzkumného pracoviště, kde pít pivo mají zaměstnanci v popisu práce.





Přihláška výrobků do soutěže

Elektronickou přihlášku najdete na www.ceskachutovka.cz

Přihlašovatel

Vyplněnou přihlášku odešlete na adresu:

Firma .........................................................................................................................................................

Sympex Group, s. r. o. Na Balkáně 2532/82 130 00 Praha 3

Kontaktní osoba ....................................................................................................................................

nebo na e-mail: [email protected]

Adresa .......................................................................................................................................................

do 19. září 2014

Tel. ............................................................................... Mobil ................................................................. IČO ............................................................................... DIČ ..................................................................... E-mail ......................................................................... www .................................................................. Přihlašovaný výrobek je od českého výrobce ano – ne* * soutěž je určena pouze pro české výrobce a producenty

Název přihlášeného výrobku a kategorie 1. ................................................................................................................................................................. Česká chuťovka

Dětská chuťovka

2. ................................................................................................................................................................. Česká chuťovka

Dětská chuťovka

Registrační poplatek: 3 000 Kč (bez DPH) + Poplatek za každý výrobek v soutěži Česká chuťovka: 2 000 Kč (bez DPH) + Poplatek za každý výrobek v soutěži Dětská chuťovka: 2 000 Kč (bez DPH) Celkový poplatek + 21 % DPH uhraďte na účet číslo: 2700214690/2010 do 1. 10. 2014 – variabilní symbol: vaše IČO (Daňový doklad obdržíte po připsání platby na účet) Zboží v množství minimálně 15 ks nebo 2 000 g bude přijímáno dne 1. října 2014 od 10.00 do 17.00 hod. Chléb, běžné pečivo a jemné pečivo až 2. října 2014 od 9.00 do 10.00 hod. na adrese: Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i. Radiová 7 102 31 Praha 10-Hostivař

Jméno a podpis oprávněné osoby, razítko firmy:

3. ................................................................................................................................................................. Česká chuťovka

Dětská chuťovka

Rozšířený seznam a charakteristiku každého výrobku můžete rozvést v příloze.

Datum, místo: ...........................................

SOUTĚŽ, KTERÁ SI NA NIC NEHRAJE!

Exkluzivně v

www.interspar.cz



Ličenské pečivo – víte, co jíte... Zde na českém venkově pro Vás pečeme čerstvé výrobky.

Chléb Ličenský Zrník získal Cenu prezidenta PK ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek.

Cena byla slavnostně předána na výstavě Země živitelka 2014.

LIČENSKÝ ZRNÍK – CELOZRNNÝ CHLÉB Výrobek pečený v trojhranné formě z celozrnné žitné mouky, bez přídatných látek, střídka je pórovitá hnědé barvy, na řezu viditelná zrna, kůrka hnědá nepřipálená, bohatě sypaná slunečnicí. Chléb je vláčný s velkým podílem celých zrn, příjemné chlebové chuti a vůně.

www.beas.cz

Firma Kamille s. r. o.

zajišťuje vývoz a dovoz živých zvířat. Společnost má dlouholetou tradici v oboru a při své obchodní činnosti upřednostňuje spolehlivost a seriózní obchodní vztahy se svými partnery. KONKRÉTNĚ NABÍZÍME: – výkup jatečního skotu a prasat za účelem exportu, – výkup zástavového skotu k výkrmu. Máme svoje stálé obchodní partnery a rádi Vás přivítáme do tohoto společenství. S důvěrou se na nás obraťte! Kamille s. r. o., V pláni 11/25, 142 00 Praha 4, CZ Kontakt: Ing. Pavel Heřmánek Tel.: +420 222 233 356, fax: +420 222 233 311, mobil: 602 204 104 [email protected] www.kamille-livestock.com

inzerce_PR-2014-87,5x260_1|2strany.indd 1

24.07.14 10:26

z domova / 21


Za letošní první pololetí se v Česku vypilo o 175 tisíc hektolitrů piva více než před rokem

Podle aktuálních výsledků Českého svazu pivovarů a sladoven zaznamenal pivovarský sektor v prvním pololetí roku 2014 mírný nárůst celkového výstavu piva, vzrostl také celkový výstav pivních mixů. Trendy prvního pololetí nelze přeceňovat z důvodu velmi negativního meziročního indexu května letošního roku (89,5 %) a loňských povodní.

Celkový výstav piva dosáhl v prvním pololetí letošního roku indexově 103 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, což v absolutních číslech představuje nárůst přibližně o 226,3 tisíc hektolitrů. Nárůst byl způsoben jak vyšší tuzemskou poptávkou, tak exportem. Tuzemský výstav dosáhl stejně jako export v prvním pololetí letošního roku totožné 103% hodnoty prvního pololetí 2013. V absolutních číslech mírně vzrostla konzumace piva na českém trhu o 175 tisíc hektolitrů a export o 51 tisíc hektolitrů. Mírný nárůst o 14 % zaznamenal také sektor pivních mixů, jehož celková produkce letošního roku činí 186 tis. hl. „Vzhledem k velmi negativnímu meziročnímu indexu května 2014 (89,5 %) a loňským červnovým povodním není možné trendy prvního pololetí přece-

ňovat. I když nemáme křišťálovou kouli, lze předpokládat, že celoroční výsledek roku nepřekročí index 100 %,“ uvádí Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Celkový výstav pivních mixů v roce 2013 činil 260 tisíc hl, z toho lze předpokládat, že jejich spotřeba letos opět mírně stoupá a na konci roku se přiblíží hodnotám z roku 2012, kdy celkový výstav činil 434 tisíc hektolitrů. „Tento pozitivní trend připisujeme hlavně letošnímu teplému počasí,“ říká Ing. Vladimír Balach a dodává: „Vedle pivních mixů vzniká nový segment mírně alkoholických nápojů Cider, který si díky masivní reklamní podpoře určitě najde své příznivce. Vzhledem k tomu, že se nejedná o pivo ani o nápoj na bázi piva, nebude mít jeho konzumace bezprostřední vliv na spotřebu českého piva.“

Dle pololetních výsledků ČSPS zůstává nadále významným fenoménem přesun konzumace z restaurací do domácností, kdy spotřeba piva v restauracích klesla v roce 2013 na své historické minimum 41 % a tato hodnota se drží i v prvním pololetí letošního roku. Největší nárůst oproti pololetí roku 2013 zaznamenal výstav piva v plechovkách (o 14 %) a PET lahvích (o 10 %). V absolutních číslech se vyrobilo o necelých 80 tisíc hl více piva v plechovkách a o 85 tisíc hl piva v PET lahvích. Další informace naleznete na webových stránkách www.ceske-pivo.cz Český svaz pivovarů a sladoven

Nejlepším výčepním piva Pilsner Urquell v ČR je Pavel Pressburg z pražské Malostranské Besedy

Titul Pilsner Urquell Master Bartender* České republiky za rok 2014 získal Pavel Pressburg z pražské Malostranské Besedy. Společně s prvenstvím v prestižní soutěži získal vítěz také možnost uvařit si vlastní várku piva společně s vrchním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, cestu po vybraných evropských provozovnách čepujících tankové pivo Pilsner Urquell a trofej pro vítěze. Zejména ale pro svou restauraci vybojoval vysokou prestiž a návštěvníci si mohou být jisti, že Malostranská Beseda se umí o pivo a své hosty skutečně skvěle postarat. V devátém ročníku soutěže výčepních uspěl letošní vítěz v konkurenci více než stovky soutěžících a následně pak 19 dalších finalistů. Rodák z Plzně, v loňském ročníku soutěže bronzový. „Vítězství oslavíme v Malostranské Besedě samozřejmě Prazdrojem, protože nic lepšího nemáme. Absolutně nejjistější jsem si během soutěže byl v čepování, ale konkurence byla ohromná. O to větší mám z vítězství radost,“ řekl čerstvý vítěz. Skvělé druhé místo obsadil Jakub Šrubař z hospůdky U Bobra ze severomoravských Raškovic. Bronzová příčka pro rok 2014 patří Martinu Konfrštovi z Pilsner Urquell baru v Mariánských Lázních. Dvacítka finalistů absolvovala v plzeňském pi-

Tři nejlepší čeští výčepní 9. ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 1. Pavel Pressburg, Malostranská Beseda, Praha 2. Jakub Šrubař, U Bobra, Raškovice 3. Martin Konfršt, Pilsner Urquell bar, Mariánské Lázně vovaru vědomostní testy a slepou degustaci, zúčastnila se vzdělávacího bloku a večer představila své umění široké veřejnosti v zahradě Měšťanské besedy v Plzni. Pak finalisté předvedli praktickou část zkoušky před odbornou porotou. „Stejně jako je Pilsner Urquell vzorem pro celou kategorii piv, jsou všichni finalisté vzorem pro každého, kdo se za pípou stará o pivo. Už jen postup do finále znamená pro přítomné výčepní ocenění toho, že k péči o plzeňské pivo přistupují vždy s úctou a pečli-

vostí. Touto náročnou soutěží se snažíme již devátým rokem přispívat k zachování vysoké kvality českého piva v našich hospodách a zvyšování výjimečné české pivní kultury,“ uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda soutěže. Již tradiční součástí večera bylo udělení čestného titulu Honorary Connoisseur – Čestný znalec Pilsner Urquell. Letos se jím stal herec Ondřej Vetchý. Toto ocenění uděluje Plzeňský Prazdroj osobnostem, které dlouhodobě a nezávisle šíří

věhlas originálního plzeňského ležáku. Zařadil se tak po bok režiséra Miloše Formana, herce Jaromíra Hanzlíka či například hokejistů Martina Straky a Jaroslava Špačka. „Jsem z Moravy a od malička jsem pil víno,“ řekl na pódiu Ondřej Vetchý. „Pak jsem přišel do Prahy, a protože jsem sparťan, chtěl jsem se nějak včlenit. A všichni pili Pilsner Urquell. Nebyl jsem na takovou kvalitu zvyklý, ale protože jsem sportovec, tak jsem trénoval. A ačkoliv ze sportu znám i zklamání, plzeňské pivo mne nezklamalo nikdy. A za to děkuji.“ Dvacet nejlepších výčepních (17 mužů a 3 ženy) se do finále kvalifikovalo vynikajícími teoretickými znalostmi o plzeňském ležáku Pilsner Urquell, prokázali však také praktické dovednosti ve správné péči o pivo, schopnost správně jej načepovat na více způsobů a náležitě tento plzeňský originál prezentovat. Finálová dvacítka vzešla z několika tisíc přihlášených, z nichž 118 prověřovali inkognito pivovarští odborníci v průběhu několika týdnů přímo v jejich restauracích. V utajení hodnotili nejen praktické dovednosti ve správné péči o pivo a schopnost správně jej načepovat na více způsobů. Svou roli hrála také osobnost výčepního a jeho komunikace s hosty, chování za výčepem či čistota oblečení. Nic z toho porotcům neuniklo. * Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určena všem cílevědomým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a ležák Pilsner Urquell. K úspěchu v soutěži je nezbytná dokonale zvládnutá technika čepování, vzorná péče o pivo, vynikající znalost historie a výroby ležáku Pilsner Urquell a především charizma, se kterým je třeba zákazníka přesvědčit o kvalitách tradičního plzeňského ležáku. Plzeňský Prazdroj, a. s.

Heineken miluje města: i Praha získá svou lahev mít silnou mediální podporu nejen v kinech, televizi, rádiu, ale i v online médiích a lifestylových tištěných periodikách. To vše v době od poloviny srpna do poloviny září. V rádiích jsou připravené Heineken představuje novou edici lahví Heineken Cities a hlavní město Praha bude zdobit jednu z šesti nových lahví této prémiové značky piva. Praha se tak stala jedním z 39 měst na celém světě, které budou mít svou vlastní lahev. Spotřebitelé na českém trhu budou mít k dispozici 1 100 000 kusů lahví o objemu 0,4 litru, z toho polovina lahví bude zobrazovat název našeho hlavního města. V České republice se na lahvích kromě Prahy představí pět dalších metropolí, které se zároveň budou objevovat po celém světě, a to Londýn, New York, Rio de Janeiro, Šanghaj a Amsterdam. Zdaleka ne každá metropole se ale může pochlubit svou vlastní lahví – edice čítá celkem 39 měst a lahve se budou prodávat ve 189 zemích. A důvod, proč se prémiová značka Heineken inspiruje velkoměsty? „Města jsou skvělým místem pro život – a bydlí v nich naši spotřebitelé, tedy mladí muži, kteří rádi zažívají nové věci, milují nové impulzy a nechtějí chybět u ničeho důležitého. Baví je překonávat překážky, nebojí se vyjít ze svého stereotypu. A proto také žijí ve velkoměstě,“ konstatuje Richard Gažo, brand manažer značky Heineken. Limitovaná edice Cities bude

OBJEV SVĚTOVÉ METROPOLE LIMITOVANÁ EDICE HEINEKEN. 6 MĚST. POSBÍREJ JE VŠECHNY

soutěže o produkty z limitované edice Heineken Cities. Kromě Heineken Cities lahví se spotřebitelé mohou těšit i na edici šesti půllitrových desig-

nových plechovek Cities ve stylové tašce přes rameno. Prošly designovou změnou a nově jsou celostříbrné se zeleným logem na přední a velkou červenou hvězdou na zadní straně. Taška je k dostání od září ve velkých obchodních řetězcích (Ahold, Billa, Makro, Tesco, Globus atd.). Nejnovější televizní reklama „The City“ byla vytvořena ve spolupráci s Wieden + Kennedy Amsterdam. Představuje muže, který se pustí do série městských dobrodružství, aby vrátil ztracený vizitkovník krásné ženě jménem Eve. Na všech hlavních vysílacích kanálech běžel spot v druhé polovině srpna v šedesátivteřinové verzi a v první polovině září v třicetivteřinové verzi. Pro milovníky aplikací a online světa si od srpna Heineken připravil responsivní web Open your City, který umožňuje vyhledat zajímavé podniky v nejbližším okolí. Responsivní web bude přístupný na stránce www.heineken.cz z mobilů, PC a tabletů. Aplikace funguje jako kompas na zábavu na bázi sociálních sítí, sleduje aktivity účastníků v reálném čase, jejich tweety, check-ins a nahrávání nových fotek. Následně pak vyhodnocuje ta místa, kde to opravdu žije. Díky této aplikaci tak bude vždycky každý vědět, kam jít na pivo a kde rozhodně nesmí chybět. Zuzana Kosáková, HEINEKEN Česká republika, a. s.

22 / z domova – nabídky – informace

Úspěšné vinařství v srdci Jižní Moravy vsadilo na kvalitu od společnosti ACO VYUŽITÍ ŠTĚRBINOVÝCH ACO ŽLABŮ V E X PA N D U J Í C Í M V I N A Ř S K É M P R OVOZ U

VÍNO J. STÁVEK je rodinné vinařství, které sídlí ve Vinařském dvoře v Němčičkách, postaveném v roce 1929. Vinařením se zde zabývají už pět generací a ještě dnes využívají promyšlených investic z jeho počátků. Pan Jan Stávek, jeden z předních českých vinařských odborníků, který mimo jiné vyučuje na vinařských školách, působí ve vinařských komisích a jehož vína dlouhodobě bodují ve vinařských soutěžích, se rozhodl pokračovat v tradici své rodiny a i on rozšiřuje své podnikání s důrazem na jeho kvalitu a efektivitu. Poptávka po vínech od firmy VÍNO J. STÁVEK dlouhodobě stoupá, v loňském roce firma vyprodukovala 35 000 lahví a stávající provoz již nutně potřeboval rozšíření. Po nemalých investicích do nových výrobních prostor bude pan Stávek schopen vyprodukovat až 65 000 lahví za rok, z nichž alespoň třetina bude určena pro vína starších ročníků, kterými se vždy ukazuje prestiž každého vinařství. Nový moderní provoz je vystavěn podle nejpřísnějších evropských norem. Právě zvyšující se nároky na kvalitu vína, jeho čistotu a intenzivní vůni, ale také na efektivní řešení odpadového hospodářství přivedlo pana Stávka i k důkladnému promyšlení podlahového systému a odvodnění. V nových prostorách byla instalována chemicky odolná podlaha UCRETE, ACO štěrbinové žlaby a ACO vpusti. Tato kvalitní kombinace mnohonásobně usnadní a zrychlí čištění provozu a také zajistí ty nejvyšší požadavky na hygienu. Kvalitní zabudování žlabů do lité podlahy zabrání možným

budoucím problémům s prasklinami v podlaze. Takové řešení umožňuje i bezproblémové používání vysokozdvižných vozíků a zároveň výrazně přispívá k bezpečnosti práce zaměstnanců. „Když jsme začali hledat vhodného dodavatele pro řešení podlah v mém novém provozu, objevila se možnost spolupráce s firmou ACO. Po konzultaci nám ACO navrhlo jak řešení pro odtok odpadní vody, tak i samotné provedení podlah ve spolupráci s firmou BASF. Nyní máme v našem provozu v podstatě ideální řešení, které splňuje všechny požadavky vinařského provozu. Velkou výhodou kombinace kvalitní podlahy UCRETE a odvodnění ACO je, že po celé ploše výrobní haly není ani jedna spára, ve které by se držely nečistoty, potažmo plísně, jejichž pachy by víno mohlo absorbovat a tím ztratit na kvalitě. Odvodnění ACO má naprosto hladký povrch bez ostrých hran a koutů, což zabraňuje usazování sedimentů a umožňuje velmi rychlé a efektivní čištění celého provozu. Nerezový materiál je odolný a trvanlivý, což je ve vinařství velmi důležité. Jak bylo zmíněno výše, vinařím na statku, který zbudoval můj pradědeček v roce 1929, a do teď jsem vděčný za kvalitu provedení stavby, na které nešetřil a kterou já stále využívám. Jsem si jistý, že moje rozšíření prostor budou využívat pro vinaření i moji potomci v první či další generaci, proto vím, že se nevyplatí šetřit. Napojení podlahy UCRETE a nerezových žlabů ACO můžu za sebe doporučit všem vinařům, kteří svá vinařství nestaví pouze pro sebe, ale podobně jako můj pradědeček pro několik dalších generací.“ Jan Stávek, majitel a enolog VÍNO J. STÁVEK


z domova / 23


Miroslav Volařík z Mikulova získal titul MAKRO Vinař roku 2014

Nejlepším vinařem letošního roku je Miroslav Volařík z Mikulova. Porota složená z nejlepších degustátorů světa jeho šestici vín ohodnotila nejlépe z 562 vzorků přihlášených do soutěže. Ve finálovém kole soutěže se o titul MAKRO Vinař roku 2014 ucházelo celkem osm vinařství z Moravy. Stříbrnou příčku získalo Vinařství Mikrosvín Mikulov a na třetím místě se umístily Vinné sklepy Valtice. Výsledky 12. ročníku soutěže byly slavnostně vyhlášeny na pražském Žofíně. „Vinař roku dokazuje vynikající kvalitu českých a moravských vín. Uvědomují si to i zákazníci, kteří čím dál častěji vyhledávají vína domácího původu. Prodeje tuzemských vín v síti MAKRO letos opět vzrostly, nejvíce v segmentu bílých vín (o 11 %), následovaných červenými (9 %) a růžovými (8 %),“ komentuje člen poroty Richard Süss, Head Sommelier společnosti MAKRO Cash & Carry. „Sortiment čes-

kých a moravských vín proto neustále rozšiřujeme. Už nyní máme v portfoliu vína od 58 tuzemských vinařů, zejména ze středně velkých a menších vinařství. Od poloviny září v našich vinotékách nabídneme také vína oceněná v soutěži,“ dodává Süss. Kromě prvních třech míst byla vyhlášena ještě ocenění ve specializovaných kategoriích. Aquila Šampionem bílých vín se stalo slámové víno Sauvignon 2012 z Vinných sklepů Skalák – ze Skalky u Kyjova. Cenu Krále sýrů pro nejvýše hodnocené červené víno si odnesl Pinot Noir 2011, výběr z hroznů, od Milana Sůkala z Nového Poddvorova. Ing. František Kupsa z Vinařství Velké Žernoseky obdržel cenu Vinařské asociace ČR za celoživotní přínos českému a moravskému vinařství. Ing. Jaroslav Osička z Velkých Bílovic převzal Cenu Aquatestu za tradiční a ekologické postupy ve vinařství. Vinaři přihlašovali minimálně šest různých vín a každá kolekce musela obsahovat vína nejméně tří soutěžních kategorií. Finálové rozhodování bylo v rukou jedenácti porotců, z nichž šest patří k mezinárodní degustátorské špičce a může se pochlubit titulem Master of Wine.

PŘEHLED OCENĚNÍ: Vinař roku ČR 2014 – Vinařství Volařík Mikulov

Zakladatelem Vinařství Volařík, které pod tímto jménem vstoupilo na trh v roce 2007, je Ing. Miroslav Volařík, který našel jistotu ve výjimečných parcelách vinic kolem Pálavských vrchů, v dobré strategii a v osobě sklepmistra – vinaře Filipa Mlýnka. Vinařství Volařík získalo titul Vinař roku ČR v roce 2011 a po zvýšení produkce v roce 2012 se opět vrátilo na vinařský trůn. Stříbrný Vinař roku 2014 – Vinařství Mikrosvín Mikulov Zástupce středně velkých vinařství z Dolních Dunajovic se v dnešní době velmi dynamicky rozvíjí. Díky ceněným parcelám na svazích Pálavských vrchů získávají kvalitní hrozny, a to zejména Ryzlinku vlašského, který je jeho největší chloubou. Bronzový Vinař Roku 2014 – Vinné sklepy Valtice a. s. Vinné sklepy Valtice patří mezi nejvýznamnější a nejstarší tradiční vinařství v České republice. Vinařství bylo postaveno na začátku 15. století, kdy Lichtenštejnové poznali, že na jižní Moravě jsou vynikající podmínky pro pěstování révy vinné a výrobu vína. O znovuvzkříšení vinařství se po druhé světové válce zasloužila společnost Vinné sklepy Valtice. Dnes je to velké,

Miroslav Volařík přebírá cenu od Jana Žáka ze společnosti Makro. ale současně rodinné vinařství ryze moravského charakteru. Vinařství je navíc zároveň největším pěstitelem révy vinné u nás. Aquila Šampion bílých vín – cena pro nejvýše hodnocené bílé víno Vinné sklepy Skalák – Skalka u Kyjova, za slámové víno Sauvignon 2012 Král sýrů Šampion červených vín – cena pro nejvýše hodnocené červené víno Milan Sůkal z Nového Poddvorova za Pinot Noir 2011, výběr z hroznů

Cena Vinařské asociace ČR za celoživotní přínos českému a moravskému vinařství Ing. František Kupsa z Vinařství Velké Žernoseky Cena Aquatestu za tradiční a ekologické postupy ve vinařství Ing. Jaroslav Osička z Velkých Bílovic Další informace najdete na www.vinarroku.cz Inspiro Solutions s. r. o.

Šampionem na Mikulovsku se stal Ryzlink rýnský 2013, pozdní sběr, Ing. Miroslava Volaříka

Valtice – Odborná porota vyhodnotila dalšího Šampiona Národní soutěže vín, tentokrát mikulovské vinařské podoblasti. Stal se jím Ryzlink rýnský 2013, pozdní sběr, Ing. Miroslava Volaříka, který současně vyhrál kategorii bílých suchých a polosuchých vín s původem hroznů v mikulovské vinařské podoblasti. V kategorii červených suchých a polosuchých vín zvítězil Cabernet Sauvignon 2012, výběr z hroznů, firmy Vinné sklepy Valtice, a. s. Národní soutěž vín, nejvyšší a největší soutěž vín v České republice, probíhá pod garancí Svazu vinařů ČR, za

organizačního zajištění Národním vinařským centrem a za finanční podpory Vinařského fondu ČR. „Jsem rád, že se nám po roce podařilo vrátit na mikulovský vinařský trůn. Vítězství mě o to více těší, že po Ryzlinku vlašském, který byl Šampionem v roce 2012, je to opět ryzlink. Tentokrát Ryzlink rýnský z terroirové vinice Purmice. Tyto úspěchy potvrzují, že cesta výběru odrůd, které historicky pod Pálavu patří, je správná,“ komentuje zisk Šampiona Filip Mlýnek, enolog Vinařství Volařík. Do Národní soutěže vín – mikulovské podoblasti bylo přihlášeno celkem 485 vzorků vín. Odborná komise na základě dosažených bodů udělila vedle titulů Šampiona a vítězů kategorií také 81 zlatých, 74 stříbrných a 5 bronzových medailí a 384 nominací do Salonu vín. Postupující vína z mikulovské vinařské podoblasti se v dalším kole sejdou s nejlepšími víny z velkopavlovické, slovácké

a znojemské vinařské podoblasti a vinařské oblasti Čechy. Soutěžit se bude o postup do finálového kola, tedy přímý souboj o titul absolutního Šampiona, vítězů kategorií, medaile a také o umístění v prestižním Salonu vín České republiky. ŠAMPION A VÍTĚZOVÉ KATEGORIÍ: Kategorie A ‒ bílá vína suchá a polosuchá • Šampion a vítěz kategorie: Ryzlink rýnský 2013, pozdní sběr – Vinařství Volařík Mikulov Kategorie B ‒ bílá polosladká • Vítěz kategorie: Cabernet Blanc 2012, výběr z hroznů – Vinné sklepy Valtice, a. s. Kategorie C ‒ sladká vína (bílá, růžová i červená) • Vítěz kategorie: Ryzlink vlašský 2012, výběr z bobulí ‒ Vinné sklepy Valtice, a. s.

Kategorie D ‒ růžová vína a klarety • Vítěz kategorie: Zweigeltrebe rosé 2013, kabinetní víno – VÍNO LÍPA MIKULOV, s. r. o. Kategorie E – červená vína suchá a polosuchá • Vítěz kategorie: Cabernet Sauvignon 2012, výběr z hroznů ‒ Vinné sklepy Valtice, a. s. Kategorie F – červená vína polosladká • Vítěz kategorie: Rulandské modré 2011, výběr z bobulí – Gotberg, a. s. Kategorie G – jakostní šumivá vína stanovené oblasti • Vítěz kategorie: Louis Girardot brut 2010, jakostní šumivé víno s. o. – BOHEMIA SEKT, s. r. o. Nejlepší kolekce: • MORAVÍNO s. r. o. – Valtice

VÝSTAVA VÍN PRO VEŘEJNOST Výstava všech soutěžních vín Národní soutěže vín – mikulovské podoblasti proběhne 12.–14. září v rámci Pálavského vinobraní na zámku v Mikulově. Dominantou mikulovské vinařské podoblasti je pohoří Pálava, které strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí. Na úbočích vápencových skal jsou mohutné návěje spraší, vápenité jíly i písky, které dávají zdejším vínům nezaměnitelný charakter. Mikulovské vinařské podoblasti vládne odedávna Ryzlink vlašský, daří se tu ale také odrůdám Müller Thurgau, Chardonnay, Veltlínské zelené a samozřejmě Pálava. Na Valticku se přidává i Neuburské a Sylvánské zelené. Z červených si zde získalo oblibu Svatovavřinecké, Frankovka, Merlot a Zweigeltrebe. Více o vínech na www.narodnisoutezvin.cz a www.vinazmoravy.cz. Omnimedia, s. r. o.

Svatovavřinecké 2011, pozdní sběr, firmy Vinum Moravicum se stalo Šampionem Slovácka ŠAMPION A VÍTĚZOVÉ KATEGORIÍ: Kategorie A ‒ bílá vína suchá a polosuchá • Vítěz kategorie: Rulandské bílé 2013, pozdní sběr – Stanislav Škrobák Valtice – První kolo Národní soutěže vín již zná svého Šampiona. V úterý 19. srpna zasedla odborná poroda a vybrala vítěze vín s původem hroznů ve slovácké vinařské podoblasti. Celkem bylo přihlášeno 365 vzorků a vítězem se stalo Svatovavřinecké 2011, pozdní sběr, firmy Vinum Moravicum z Bzence. Toto víno se tak stalo Šampionem a vítězem kategorie červených suchých a polosuchých vín. Národní soutěž vín, nejvyšší a největší soutěž vín v České republice, je realizována za finanční podpory Vinařského fondu ČR, organizačního zajištění Národním vinařským centrem a pod garancí Svazu vinařů České republiky. Soutěž slovácké vinařské podoblasti pořádá Sdružení slováckých vinařů. „Na úspěch, kterého jsme dosáhli v Národní soutěži vín, jsme velice hrdí a vážíme si ho. Šampionem prestižní výstavy se víno nestává každý den. Úspěch je o to cennější, že titulem Šampion bylo oceněno červené víno Svatovavřinecké, pozdní sběr, 2011, které se prosadilo nejen nad špičkovými bílými víny z Moravy, ale i v konkurenci červených vín z dnes preferovaných odrůd, jako je Cabernet Sauvignon, Merlot či Cabernet Moravia,“ komentovala úspěch Jitka Bezchlebová z bzenecké firmy Vinum Moravicum.

V soutěži bylo hodnoceno 365 vín, která získala 41 zlatých, 64 stříbrných a 7 bronzových medailí. Do celostátního kola Salonu vín ‒ národní soutěže vín postoupilo ze slovácké vinařské podoblasti 257 vín. Nominovaná vína budou spolu s postupujícími z vinařských podoblastí ‒ velkopavlovické, mikulovské a znojemské a vinařské oblasti Čechy soutěžit o postup do finále a titul absolutního Šampiona a umístění v Salonu vín ČR, celoroční degustační expozici vín ve Valticích.

Kategorie B ‒ bílá polosladká • Vítěz kategorie: Pálava 2013, výběr z hroznů – Ing. Jaroslav Vaďura Kategorie C ‒ sladká vína (bílá, růžová i červená) • Vítěz kategorie: Sauvignon 2012, slámové víno ‒ Vinné sklepy Skalák/Ing. Leona Šebestová Kategorie D ‒ růžová vína a klarety • Vítěz kategorie: Cabernet Sauvignon Rose 2013, pozdní sběr ‒ Rodinné vinařství Košut, s. r. o. Kategorie E ‒ červená vína suchá a polosuchá • Šampion a vítěz kategorie: Svatovavřinecké 2011, pozdní sběr – Vinum Moravicum, a. s. Kategorie F ‒ červená vína polosladká • Vítěz kategorie: Zweigeltrebe barrique

2011, výběr z bobulí ‒ Vinařství Štěpán Maňák z Žádovic Kategorie G ‒ sekty s. o.

• Vítěz kategorie: Crémant de Spielberg 2010, pěstitelský sekt – Spielberg CZ, s. r. o.

VÝSTAVA VÍN PRO VEŘEJNOST Výsledky hodnocení bude mít veřejnost příležitost posoudit v sobotu 13. září v Uherském Hradišti ‒ Mařaticích ve Vinohradské ulici během výstavy soutěžních vín, která proběhne v rámci Slováckých slavností vína a otevřených památek. Představí se ucelený přehled soutěžících vín ze slovácké vinařské podoblasti, včetně Šampiona a vítězů kategorií. SLOVÁCKÁ VINAŘSKÁ PODOBLAST Slovácká vinařská podoblast je oblast velmi rozlehlá a díky tomu má různorodé přírodní podmínky, od teplých svahů na jihu až po naše nejseverněji položené vinice. Vinohrady zde najdete jak v údolí řeky Moravy, tak v členité kopcovité krajině Bílých Karpat nebo na jižních svazích Chřibů a Ždánického

lesa. Daří se zde Mülleru Thurgau, Ryzlinku rýnskému, Veltlínskému zelenému, Rulandskému bílému a Muškátu moravskému. Z modrých odrůd stojí za pozornost zejména Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěná odrůda Cabernet Moravia. Více o soutěži na www.narodnisoutezvin.cz Omnimedia, s. r. o.



TOP víno Slovácka je Rulandské šedé z Blatnice pod Sv. Antonínkem

Karla Malinová, ředitelka uherskohradišťské okresní agrární komory, při gratulaci vítězům Foto: Eugenie Línková Polešovice (Uherskohradišťsko) (li) – TOP Víno Slovácka 2014 je Rulandské šedé z Vinařství Vyskočil z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku. Výsledky soutěže byly v sobotu 23. srpna vyhlášeny na vinařské slavnosti v Polešovicích. Akce se letos konala posedmé. Dvě desítky vinařů přihlásily 84 vzorků vín, mezi nimiž převažovala bílá vína, kterých bylo 66. „Měli jsme zpočátku obavy, že ročník 2013 nebude dobrý, ale vína jsou vynikající. Soutěž měla vysokou úroveň, vína byla hodně vyrovnaná. Sešly se nádherné vzorky, snad nejlepší za těch sedm roků. Odborníci říkali, že se v nich snoubí kyseliny s cukry,“ řekla ředitelka uherskohradišťské okresní agrární komory Karla Malinová. Vítěze verdikt poroty potěšil. „Je to určitě pěkná cena, vážíme si toho,“ řekla Alena Vyskočilová, která je první ženou, jež v soutěži uspěla. Podle manžela Stanislava může ocenění jejich vinařství prospět i obchodně. „Dá se to marketingově využít,“ dodal. Vyskočilovi měli mezi deseti nejlepšími víny dva zástupce a třetí příčku obsadili mezi kolekcemi, kde se posuzovalo pět vín od každého vinaře. Kolekce ovládlo rodinné Vinařství Vaďura z Polešovic, které v soutěži boduje tradičně. Letos však do desítky TOP vín prosadilo jen Pálavu na čtvrté

příčce. „Děláme stejně kvalitní vína, ale konkurence se zlepšuje. Kolekce je však pro nás důležitější, je to průřez práce každého vinaře a doklad toho, že to dělá dobře,“ uvedl syn majitele Zbyněk Vaďura. Mezi víny skončilo na druhém místě Rulandské bílé z firmy Drobilovo víno z Polešovic a na třetím Veltlínské zelené také domácí společnosti ZEAS. V kolekcích se mezi vinařství Vaďura a Vyskočil vklínilo na druhou příčku zmíněné Drobilovo víno. Do soutěže se mohli přihlásit vinaři ze Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Svatým Antonínkem a Blatnička na Hodonínsku. Vína musejí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy, které pocházejí z České republiky. Značkou TOP Víno Slovácka chtějí pořadatelé upozornit na kvalitu regionálních vín a propagovat je. Soutěž se řadí k významným tuzemským kláním. Vyhlašování si nenechal ujít ani ministr zemědělství Marian Jurečka. „Obecně tyto soutěže přispívají k povědomí spotřebitelů o tom, že na Moravě i v Čechách se umí dělat kvalitní víno. Za posledních 23 let sektor výroby vína udělal obrovský krok kupředu nejen v kvalitě, ale i v marketingu. Naše vína jsou konkurenceschopná i v zahraničí,“ podotkl. Loni 22 vinařů do soutěže TOP Víno Slovácko přihlásilo celkem 98 vzorků vín. Komise jako nejlepší vyhodnotila víno Aurelius ze Šlechtitelské stanice vinařské Polešovice.

[email protected]

Už více než 20 let Vám dodáváme prodejní vybavení, vážicí, balicí a etiketovací zařízení včetně aplikačních softwarů a spotřebního materiálu.

Etiketovací stolní váha DIGI DPS 4600 » Dvě varianty vážicích plošin, a to ve váživosti 6 nebo 15 kg » Možnost tisku různých formátů termoetiket » Ideální pro nové evropské nařízení týkající se označování potravin » Dlouhá životnost a vysoká odolnost vůči tvrdým provozním podmínkám » Dostupná ve dvou variantách (s jednou či dvěma integrovanými tiskárnami) » Snadná obsluha pomocí barevného dotykového LCD displeje

Praha

|

váhy a vážicí systémy

Brno

|

registrační pokladny

Opava pokladní systémy

www.novum.cz pokladní boxy

etiketovací stroje

balicí stroje

mobilní vážení

scannery

spotřební materiál



PRALINKY Z HOŘKÉ ČOKOLÁDY S NÁPLNÍ Z TRADIČNÍHO ČESKÉHO CHMELE Vyrobeno ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským Praha. Více informací na www.carlachocolate.com.

Váš partner ve světě potravinářských ingrediencí MIMO JINÉ NABÍZÍME: Acidulanty

Fosfáty „PRAYPHOS“ a „PRAYLEV“ směsi pro masný průmysl „CARFOSEL“ a tavicí soli „KASOMEL“

Antioxidanty

Hořčičná semínka

Náhradu sušeného polotučného mléka – „DRYMILK 15“

Sýrové prášky a produkty na bázi sušených tavených sýrů

Odpěňovače

Škroby – bramborový, kukuřičný, pšeničný, včetně modifikovaných škrobů

Přírodní extrakty

Aromata a aromatické látky

Invertní cukry „SWEETMIX“

Barviva

Kofein anhydrát

Bramborové vločky (sušená bramborová kaše)

Protispékavé látky

Konzervanty

Rostlinné tuky a oleje - palmový, kokosový, směsné

Tekuté glukózové sirupy „AMYLSWEET“ a „MYLOSWEET“ (balené i v IBC-kontejnerech, sudech a kbelících)

Laktózu

Slady

Vlákninu – rozpustnou i nerozpustnou

Lepek pšeničný, vitální (Vital Wheat Gluten)

Sladidla

Vitamínové směsi

Emulgátory Enzymy

Stabilizátory a zahušťovadla

Maltodextriny a sušené glukózové sirupy

Zdroje bílkovin – živočišného i rostlinného původu

Fruktózu „LEVOSWEET“

Mouky a cereální speciality

Dextrózu

AZ Ingredients Group, s.r.o.

Sušená pasterovaná vejce – melanž, bílek, žloutek

www.azingredients.cz

Oﬃce: Tř. 5. května 1142/12 | CZ-140 00 PRAHA 4 | Česká republika Tel.: +420 241 407 741 | Fax: +420 241 014 388 e-mail: oﬃ[email protected]

a další (na základě individuální poptávky)

AZ Ingredients SK, s.r.o.

Veternicová 5 | SK-841 05 BRATISLAVA | Slovenská republika Tel.: +421 904 961 449 e-mail: [email protected]



VÁŠ DISTRIBUTOR CHEMIKÁLIÍ Amino kyseliny a jejich deriváty L-leucin L-valin L-isoleucin L-arginin glycin L-glutamin L-prolin taurin L-lysin L-cystein L-tyrosin L-kreatin L-karnitin Aromata (tekutá, sypká, enkapsulovaná) komplexní sortiment aromat a aromatických látek pro široké spektrum potravinářských aplikaci (sladké, slané) Báze pro nápoje

nealkoholické izotonické energetické

Brambory a výrobky z nich bramborová kaše bramborový škrob modifikované bramborové škroby bramborová vláknina

mléčné proteiny sýrové prášky (ementál, eidam,

camembert, blue cheese, kozí, gouda, chedar)

Mouky a cereálie předželatinizované funkční mouky s vysokou vazností vody (pšeničná, kukuřičná, rýžová) pufované cereálie pelety pšeničný lepek

Oleoresiny Přírodní sladidla fruktóza dextróza glukózové sirupy glukózo-fruktózové sirupy fruktózo-glukózové sirupy tekuté výrobky z cukru (tekutý cukr, tekutý invertní cukr) Rostlinné extrakty rostlinné extrakty vhodné zejména do doplňků stravy (jitrocel, šalvěj, rozmarýn, rooibos, boswellia apod.)

Enzymy a enzymatické přípravky α-amyláza β-glukanáza β-fruktofuranosidáza fosfolipáza glukoamyláza xylanáza transglutamináza atd.

Sója a výrobky z ní sójová mouka (plnotučná, odtučněná) sójové bílkovinné izoláty

Fortifikace potravin vitaminy a vitaminové směsi minerály a minerální směsi kofein směsi je možné sestavit a namíchat podle individuálního přání zákazníka Hydrolyzované rostlinné proteiny (HVP), kvasničné extrakty Chemie pro úpravu pitné a odpadní vody Mléčné kultury a syřidla pro jogurty jogurtové nápoje kefíry acidofilní mléka zakysané smetany sýry tvarohy

Mléko a výrobky z něj syrovátka syrovátkový koncentrát laktóza

Škroby a výrobky z něj modifikované (kukuřičné) a nativní (bramborový, kukuřičný, tapiokový) škroby THIN GUM - možná náhrada pektinu maltodextriny

Sladidla E 950 - acesulfam K E 951 - aspartam E 953 - isomalt E 954 - sacharin a jeho sodná sůl E 955 - sukralóza E 960 - steviollykosidy E 952 - cyklamát sodný

Toffee karamel Vlákniny čekanková (oligofruktóza, inulin), přírodní nerozpustná vláknina z kořene čekanky bambusová bramborová citrusová hrachová jablečná Psyllium Želatina Živočišné proteiny plazma hemoglobin kolagenní bílkovina mléčné proteiny Antioxidanty E 221 - siřičitan sodný E 223 - disiřičitan sodný

E 224 - disiřičitan draselný E 300 - kyselina askorbová E 316 - erythorban sodný E 321 - butylhydroxytoluen E 322 - lecitiny E 325 - mléčnan sodný E 326 - mléčnan draselný E 330 - kyselina citronová E 331 - citráty sodné E 334 - kyselina vinná E 338 - kyselina fosforečná

Barviva, přírodní a syntetická E 100 - kurkumin E 101 - riboflavin, riboflavin-5’-fosforečnan E 120 - košenila, kyselina karmínová, karmíny E 140 - chlorofyly a chlorofyliny E 141 - měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů E 150a - karamel E 150b - kaustický sulfitový karamel E 150c - amoniakový karamel E 150d - amoniak-sulfitový karamel E 153 - medicinální uhlí (z rostlinné suroviny) E 160a - karoteny E 160b - annato, bixin, norbixin E 160c - paprikový extrakt, kapsanthin, kapsorubin E 161b - lutein E 162 - betalainová červeň, betanin E 163 - anthokyany

Snížený obsah Na+ náhrada jedlé soli

Konzervanty E 200 - kyselina sorbová E 202 - sorban draselný E 210 - kyselina benzoová E 211 - benzoát sodný E 221 - siřičitan sodný E 223 - disiřičitan sodný E 224 - disiřičitan draselný E 234 - nisin E 235 - natamycin E 260 - kyselina octová E 262 - octany sodné E 270 - kyselina mléčná E 280 - kyselina propionová E 281 - propionát sodný E 282 - propionát vápenatý Regulátory kyselosti E 296 - kyselina jablečná E 326 - mléčnan draselný E 327 - mléčnan vápenatý E 330 - kyselina citronová

E 331 - citráty sodné E 334 - kyselina vinná E 336 - vinany draselné E 338 - kyselina fosforečná E 341 - fosforečnany vápenaté E 363 - kyselina jantarová E 380 - citrát amonný E 385 - dvojsodno-vápenatá sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové E 575 - glukono-delta lakton Emulgátory E 322 - lecitiny tekuté a práškové, (sójový, řepkový, slunečnicový) E 471 - mono- a diglyceridy mastných kyselin z jedlých tuků E 472a - estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou octovou E 472b - estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mléčnou E 472c - estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou citronovou E 472d - estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou vinnou E 472e - estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou monoa diacetylvinnou E 472f - směsné estery monoa diglyceridů mastných kyselin s kyselinami octovou a vinnou Zahušťovadla, stabilizátory E 339 - fosforečnany sodné E 340 - fosforečnany draselné E 341 - fosforečnany vápenaté E 401 - alginát sodný E 406 - agar E 407 - karagenan E 410 - karubin E 412 - guma guar E 414 - arabská guma E 415 - xanthan E 418 - guma gellan E 425 - konjak E 440 - pektiny - pektin, amidovaný pektin E 460 - celulózy - mikrokrystalická celulóza, prášková celulóza E 461 - methylcelulóza E 463 - hydroxypropylcelulóza E 466 - karboxymethylcelulóza E 1200 - polydextrózy E 1412 - fosforečnanový diester škrobu E 1422 - acetylovaný škrobový adipan E 1442 - hydroxypropylškrobový difosforečnan

Látky zvýrazňující chuť a vůni E 621 - glutamát sodný E 631 - inosinát sodný E 635 - sodné soli 5’-ribonukeotidů E 363 - kyselina jantarová

Kypřící látky E 500 - uhličitany sodné E 503 - uhličitan amonný E 341 - dihydrogenfosforečnan vápenatý

KONTAKTUJTE NÁS: Obchodní zástupce – specialista pro savoury aplikace Václav Hodina mobil: +420 603 294 712 e-mall: [email protected]

Obchodní zástupce pro Čechy Lukáš Feit mobil: +420 604 222 741 e-mail: [email protected]

Obchodní zástupce pro Moravu Hana Horáková mobil: +420 604 222 742 e-mail: [email protected]

VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NA

www.brenntag.cz

Tavicí soli

E 339 - fosforečnan sodný E 450 - difosforečnany E 452 - polyfosforečnany Nosiče a rozpouštědla Rozpouštědla metanol etylacetát isopropanol emonopropylenglykol eglycerin 86,5%, 99,5% pharma Protispékavé látky Zvlhčující látky Průmyslová chemie hydroxid sodný tekutý 50% kyselina dusičná 50%, 60% kyselina sírová 94/98%, 37% kyselina fosforečná 75%, 85% metakřemičitan sodný peroxidy - technická i potravinářská kvalita - Solvay kyselina peroctová chlornan sodný kyselina chlorovodíková 31%, 37% acetanhydrid kyselina octová fosforečnan diamonný dusičnan amonný uhličitan vápenatý

PROČ S NÁMI? Působíme na českém trhu již od roku 1994. Zastupujeme 50 předních světových výrobců potravinářských aditiv a ingrediencí. Dodáváme produkty více než 500 českým zákazníkům v oblasti food a pharma. V našem portfoliu naleznete téměř 1 500 produktů. Poskytujeme zdarma odborné poradenství, semináře a služby aplikační laboratoře. Výhodné umístění regionálních skladů zajišťuje snadnou dostupnost pro všechny klienty a rychlé dodávky produktů. Disponujeme zkušeným týmem obchodních zástupců po celé ČR.

27 / z domova – ze zahraničí


Zákazy dovozu potravin do Ruské federace PŘÍLOHA K Usnesení Vlády Ruské federace ze 7. srpna 2014 č. 778 (ve vydání Usnesení Vlády Ruské federace z 20. srpna 2014 č. 830) Seznam zemědělských výrobků, surovin a potravin, které mají původ ve Spojených Státech, zemích Evropské unie, Kanadě, Austrálii a Norském království a jejichž dovoz je zakázán do Ruské federace po období jednoho roku KÓD KOMBINOVANÉ NOMENKLATURY 0201 0202 0203 0207 Z položky 0210 ** Z položky 0310**

VLÁDA RUSKÉ FEDERACE USNESENÍ z 20. srpna 2014 č. 830 Moskva O provedení změn v usnesení vlády Ruské federace ze 7. srpna 2014 č. 778 Vláda Ruské federace vydala následující nařízení: Schválit přiložené změny, které jsou provedeny v usnesení Vlády Ruské federace ze 7. srpna 2014 č. 778 „O opatřeních pro implementaci Nařízení Prezidenta Ruské federace s datem 6. srpna 2014 č. 560 „O aplikaci některých zvláštních hospodářských opatření pro zajištění bezpečnosti Ruské federace“ (Oficiální internetový portál právních informací ‒ www.pravo.gov.ru, 7. srpna 2014, č. 00012014080070021). Předseda Vlády Ruské federace D. Medveděv SCHVÁLENO Usnesením vlády Ruské federace z 20. srpna 2014 č. 830 ZMĚNY které jsou provedeny v usnesení Vlády Ruské federace ze 7. srpna 2014 č. 778 Seznam zemědělských výrobků, surovin a potravin, které mají původ ve Spojených státech, zemích Evropské unie, Kanadě, Austrálii a Norském království, a jejichž dovoz je zakázán do Ruské federace po období jednoho roku, předpokládaných uvedeným usnesením, následovně:

Prohlášení Martina Štrupla, generálního ředitele společnosti Hamé Současná situace nás velmi znepokojuje. Na ruském trhu letos plánujeme utržit za naše výrobky zhruba 900 milionů korun, což je skoro 20 % celkových konsolidovaných tržeb společnosti. Z tohoto objemu přibližně 15 % výrobků dovážíme z českých výrobních závodů, zbylou část vyrábíme v závodě v Rusku, kde produkujeme paštiky, kečupy a kojenecké výživy. Již nyní jsme vzhledem k rizikům museli omezit plánované investice do ruského výrobního závodu a do rozvoje ruského trhu, což negativně ovlivní naše budoucí výnosy. Případné další zhoršení situace s dopadem do našich dodávek na ruský trh by naší společnosti způsobilo stomilionové ztráty. V takovém případě budeme požadovat po vládě, potažmo po EU, kompenzaci těchto škod a zmařených investic. Hamé s. r. o.

0302, 0303, 0304, 0305, 0306, 0307, 0308 Z položky 0401**, z položky 0402**, z položky 0403**, z položky 0404**, z položky 0405**, z položky 0406** 0701 (s výjimkou 0701 10 000 0), 0702 00 000, 0703 (s výjimkou 0703 10 110 0), 0704, 0705, 0706, 0707 00, 0708, 0709, 0710, 0711, 0712 (s výjimkou 0712 90 110 0), 0713 (s výjimkou 0713 10 100 0), 0714 0801, 0802, 0803, 0804, 0805, 0806, 0807, 0808, 0809, 0810, 0811, 0813 1601 00 Z položky 901 90 110 0**, Z položky 1901 90 910 0**

Seznam výrobků *) ***) Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené Hovězí maso, zmrazené Vepřové, čerstvé, chlazené nebo zmražené Maso a jedlé droby z drůbeže položky 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené Maso solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené Živé ryby ‒ s výjimkou plůdku lososa (Salmo salar) a pstruha (Salmo trutta) Ryby a korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlí Mléko a mléčné výrobky (s výjimkou mléka prostého laktózy a výrobků prostých laktózy)

Zelenina, jedlé kořeny a hlízy (s výjimkou sadbových brambor, cibule sazečky, hybridu cukrové kukuřice pro výsev, hrachu pro výsev)

Ovoce a ořechy

Uzenky a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků Potraviny nebo hotové výrobky (s výjimkou biologicky aktivních doplňků; vitaminových-minerálních komplexů; příchutí; proteinových koncentrátů (živočišného a rostlinného původu) a jejich směsí; potravinových vláknin; potravinových přídatných látek (včetně složených)

Z položky 2106 90 920 0**, Z položky 2106 90 980 4**, Z položky 2106 90 980 5**, Z položky 2106 90 980 9** * Pro účely použití tohoto seznamu by se uživatel měl řídit výhradně KÓDEM KOMBINOVANÉ NOMENKLATURY, název výrobku je uveden pro upřesnění. ** Pro účely použití tohoto stanoviska by se uživatel měl řídit jak KÓDEM KOMBINOVANÉ NOMENKLATURY, tak názvem výrobku. *** S výjimkou zboží určeného pro dětskou stravu.

Jihomoravské školy budou kupovat tuzemské potraviny Brno (li) – Školy, sociální zařízení či nemocnice na jižní Moravě by mohly brzy nakupovat tuzemské potraviny. Podle hejtmana Michala Haška tak lze alespoň částečně předejít potížím zemědělců a výrobců potravin s odbytem kvůli ruskému zákazu dovozu některých potravin, řekl na tiskové konferenci. Tuto snahu vítá i předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček a současnou politickou situaci vnímá pro tuzemské producenty jako velkou šanci. Hlaváček po tomto modelu volá už několik let a ruské sankce vidí jako ideální příležitost k tomu, aby se tuzemské potraviny mnohem více prosadily v zařízeních, které provozuje nejen krajská samospráva. „Snažíme se o to už od doby vlády Miloše Zemana a podařilo se jen mléko a jablka do škol. Pokud by se to povedlo, fungovala by

nejkratší možná cesta od výrobce ke spotřebiteli,“ uvedl Hlaváček. Podle něj zasahují ruské sankce zemědělce v celé republice. „Dnes už se mléko vykupuje prakticky jen přes tři společnosti. Jihomoravské mléko tak končí v Madetě, Olmě, případně v Interlactu,“ poznamenal Hlaváček. Aby tedy hejtmanova snaha došla naplnění,

je podle Hlaváčka potřeba vůle všech zúčastněných stran, tedy spotřebitelů, producentů i těch, kteří suroviny ve velkém nakupují. Podle Hlaváčka by bylo také potřeba, aby stát zařídil, že potraviny budou mířit přímo od výrobce či pěstitele ke spotřebiteli. „Aby to nedopadlo tak, že pěstitel prodá jablka za osm korun někomu, kdo je pak do škol dodává za 40 korun,“ uvedl. Rada Jihomoravského kraje bude jednat o případných dalších opatřeních, která mají zmírnit dopad na firmy v kraji, jichž se ruské embargo může týkat. Hašek zmínil i dopad na průmyslové podniky, které nesmí vyvá-

žet do Ruska kvůli sankcím, které naopak uvalila Evropská unie. „Zatím nemáme hlášené žádné problémy, ale chceme být připraveni,“ řekl. Podle předsedy Regionální hospodářské komory Michala Štefla může nastat problém při vývozu větších investičních celků kvůli přístupu bank. Jejich finanční podpora je pro české podniky zpravidla klíčová. „Je důležité se držet litery sankcí a neopouštět vybudované obchodní vazby. Dobré je také navázat postupně spolupráci s Kazachstánem, který je v celní unii s Ruskem,“ zmínil Štefl počáteční snahy o kontakt s tímto státem.

Ovocnáři a zelináři mohou kvůli sankcím přijít až o 1,4 mld. Kč Praha (bo) – Tuzemští ovocnáři a zelináři přijdou v souvislosti s ruskými sankcemi na dovoz potravin a následným propadem cen na trhu na tržbách z letošní sklizně o 590 milionů až 1,42 miliardy korun. Uvádí to materiál Hodnocení dopadů sankcí v rámci ukrajinské krize, který zpracovala vládní pracovní skupina k sankcím. Propad cen se podle dokumentu dotkne zhruba 900 pěstitelů jablek a 470 pěstitelů zeleniny. U pěstitelů ovoce se odhadované ztráty pohybují v rozmezí 350 až 700 milionů Kč. Ovocnáři se bojí, že unijní trh zaplaví polská jablka určená původně pro trh ruský. Zelináři odhadují, že přijdou s ohledem na pokles cen o 240 až 720 milionů Kč. Ztráty jsou odhadovány pro období od září 2014

do vyskladnění zásob v červnu 2015. „Na polském trhu bude zbývat zhruba jeden milion tun jablek, které oni normálně vyváží do Ruska,“ řekl následně předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Množství jablek na trhu zvýší také jablka z Nizozemska a Itálie, byť jsou vývozy z těchto zemí do Ruska

o řád nižší než polských jablek. „Neexistuje žádný trh na světě, který by byl schopen absorbovat takové množství jablek,“ dodal Ludvík s tím, že logicky bude následovat propad cen, jehož výši je nyní těžké odhadovat. Patrný je podle Ludvíka propad cen na trhu jablek určených na zpracování. „Zpracovny vyhlásily ceny, které jsme tady měly možná před 30 lety, a řada pěstitelů to ani sklízet nebude a jsou o 70 procent nižší, než byly loni,“ řekl Ludvík. Na zpracování jde podle něj v Česku v průměru 30 až 40 procent úrody jablek ročně. Moskva začátkem

srpna zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky. Podle dokumentu nelze prý vyloučit, že by nárazově mohly výkupní ceny embargovaných potravin klesnout o 10 až 15 procent. „Nicméně pro koncové spotřebitele lze racionálně očekávat dopad na snížení cen zasažených komodit maximálně pět procent,“ uvádí se v dokumentu.



Podlahový systém Ucrete – bezpečnost a kvalita potravin na prvním místě Zajištění jakosti a kvality potravinářského provozu je velmi náročné a zodpovědné. Vyhlášky a zákony vyžadují pro potravinářství bezpečný a čistý provoz, vedoucí k ochraně spotřebitele a v neposlední řadě i k ochraně pracovníků ve výrobě. To klade ty nejvyšší požadavky nejen na technologická a výrobní zařízení, ale také na veškeré stavební části budov provozů. Velká pozornost je věnována podlaze. Podlaha v potravinářství by měla splňovat požadavky provozovatele na dlouhodobou odolnost pro bezpečný provoz. Na podlahu neustále působí kombinace zatížení teplotním šokem, vysokou mechanickou zátěží, chemickou zátěží čisticími detergenty a vlastní potravinou. Časová koordinace zastavení výroby a opravy podlahy je velice problematická. Jak tedy zjistit, že nabízená podlaha je pro provoz tou správnou volbou? Jednou z možností je prohlídka referencí, které jsou v podobném provozu jako ten, do kterého se nová podlaha vybírá. Reference by měly fungovat v tomto prostředí minimálně 5 let. Funkční podlaha ve všech detailech (kolem vpustí, v blízkosti dilatací, u fabionů…) je po této době skutečně dobrým důkazem o vhodnosti podlahy. Dále jsou to zkušenosti a soubor referencí firmy, která podlahu nabízí. Čím déle se v potravinářství firma pohybuje, čím déle se používá její produkt, tím více má zkušeností, a to by mělo být signálem pro bezproblémovou a profesionální aplikaci. Předložení precizně navržených detailů s logickým vysvětlením je jedním z kroků k úspěšné aplikaci. Právě na příkladech z referencí lze předložit jasný důkaz o tom, že podlaha má deklarované vlastnosti, a stane se tak pro uživatele bezproblémovou částí jeho stavby a v provozním čase samozřejmě i částí provozu. Podlaha tedy musí splňovat vysoké nároky na odolnost všech

kombinací zatížení potravinářského provozu, musí být také dobře čistitelná. Čistota povrchu a jeho dezinfikovatelnost musí zajistit požadovanou bezpečnost výroby potravin. Dezinfikovatelnost a čistitelnost podlah Ucrete v masném průmyslu prokazují certifikáty (Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Polymer institut), které deklarují vlastnosti provedené zkouškami. Chtěl bych vás seznámit se zajímavým průběhem čištění podlahy Ucrete v náročném farmaceutickém provozu. Není to masný provoz, ale zde jsou ty nejvyšší nároky na čistotu prostoru. Jednalo se o prostor laboratoře, kde byl z důvodů požadované odolnosti navržen Ucrete. Investor nás po cca půlročním provozu laboratoře kontaktoval, že podlaha není pěkná a nelze ji čistit. Podlaha se omývala klasickým způsobem, tedy stíráním vlhkým mopem. Povrch však nebyl po úklidu nikdy zcela čistý. Tuto nečistotu povrchu způsoboval povlak špíny, který se vlastně při použití mopu stále „přiživuje“. Přizval jsem tedy specialisty firmy ECOLAB Hygiene, abychom společně podlahu vyčistili a předvedli uživateli, jakým způsobem podlahu udržovat. Podlaha byla v prvním kroku čištěna strojem s přídavkem vody s čisticím detergentem. Úkolem této fáze čištění je uvolnit nečistoty z povrchu. Po tomto mytí se ihned za použití vysavače voda s detergentem a nečistotou odsávala.

V dalším kroku se mopem s čistou vodou odstranil zbytek detergentu z povrchu.

Viditelně znečištěný povrch

Každý povrch má různé způsoby čištění. Hladká podlaha, podlaha s protiskluzným strukturovaným povrchem, dále podlaha v masném průmyslu a v různých odvětvích potravinářství – každý tento povrch bude vyžadovat použití rozdílných čisticích detergentů, a především také odlišný způsob čištění. Proto jsou k dispozici pokyny pro čištění různých typů povrchů podlah Ucrete.

Čištění podlahy strojem

Odsátí vody s detergentem z povrchu

Původně znečištěná a vpravo vyčištěná podlaha Ucrete

Čistá podlaha Ucrete

Podlahový systém Ucrete je certifikován dle HACCP. Splňuje tedy požadavky dané pro tento systém kritických kontrolních bodů: • Přesná specifikace materiálů • Netoxické materiály • Bez rizika kontaminace • Jednoduché čištění • Přínos podlahy k bezpečné potravině

certifikátu Air Comfort od společnosti Eurofins, který kombinuje nejvíce přísných předpisů ze všech významných evropských nařízení a nezávislých společností (včetně auditů výroby a kontroly kvality). Tato společnost posuzovala podlahový systém Ucrete z hlediska splnění nejpřísnějších emisních požadavků. Všechny druhy podlah Ucrete vykazují velmi nízké emise, a splňují tak všechny emisní požadavky pro podlahové systémy pro použití uvnitř objektů. Hodnocení zahrnuje významné vyhlášky, jako jsou AgBB (Německo), M1 (Finsko) a Afsset (Francie). Systém Ucrete byl ve Francii dokonce ohodnocený známkou A+, což je hodnocení pro nejčistší emisní stupeň. Toto ukazuje, že podlahové produkty Ucrete jsou skutečně extrémně čisté – bez jakýchkoliv těkavých látek, které by mohly ovlivnit zdraví pracovníků a uživatelů. Martin Mrštný, BASF Stavební hmoty Česká republika s. r. o.

Certifikát je dostupný na vyžádání, a je tedy nedílnou součástí dokladů předkládaných státním kontrolním úřadům a zákazníkům, kteří HACCP vyžadují. Naše zdraví a duševní pohoda mohou být ovlivňovány chemikáliemi v ovzduší, které nevidíme a bohužel ani necítíme. Tyto chemické směsi mohou být uvolňovány z nábytku, dřeva, gumy a plastických hmot. Množství těchto chemických směsí je kontrolováno příslušnými národními vyhláškami a nezávislými normami a standardy. Podlahový systém Ucrete je držitelem

ze zahraničí / 29


Ruské embargo je výhrou pro tamní potravinářské magnáty Moskva (li) – Z prohlubujícího se sporu mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny a ze vzájemných sankcí bude pravděpodobně těžit skupina podnikatelů napojená na Kreml. Moskva tento měsíc zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu vůči Ukrajině. Embargo vedlo k růstu cen potravin v Rusku a vytvořilo mezery na tamním trhu. Výrazný nárůst poptávky po jeho zavedení zaznamenala například firma dodávají rybí produkty, jejímž spoluvlastníkem je zeť přítele prezidenta Vladimira Putina, či někteří producenti masa požívající státní podpory. Zahraniční pozorovatelé ale nenašli žádné důkazy, které by naznačovaly, že

cílem embarga byla podpora konkrétních výrobců nebo že by někteří výrobci za embargo lobbovali u vlády. Ruské potravinářské magnáty nyní každopádně čekají dobré časy. „Velkoobchodní ceny již stouply, takže již vydělávají,“ řekl ruský senátor Sergej Lisovskij, který v minulosti také patřil mezi potravinářské magnáty. Ruští představitelé sice varovali výrobce potravin před zvyšováním cen, například lososy, kteří jsou v Rusku velmi oblíbení, však krátce po zavedení embarga v některých obchodech zdražili až o 60 procent. Ceny hovězího a sýrů se podle distributorů zvýší nejméně o 30 procent, protože export pokrýval až polovinu poptávky. Cena akcií dodavatele rybích produktů Russkoje more po zavedení embarga stoupla o 70 procent. Ve firmě v roce 2011 koupil třicetiprocentní podíl miliardář Gennadij Timčenko, který je Puti-

novým přítelem. Letos tento podíl prodal svému zeti, píše Reuters. Prudký nárůst ceny akcií zaznamenala rovněž masná společnost Ros Agro. Její generální ředitel Maksim Basov je přesvědčen, že embargo bude pro firmu přínosem. „Máme prostor ke zvýšení produkce. Konkurence poleví, my se budeme rozvíjet. Očekáváme fenomenální výsledky ve všech oblastech podnikaní,“ prohlásil. Firmu Ros Agro založil podnikatel Vadim Moškovič. Poté, co se v roce 2006 stal senátorem za vládní stranu strany Jednotné Rusko, převedl vlastnictví podniku na svou rodinu. Z embarga by měli těžit rovněž podnikatelé Viktor a Alexander Linnikové, kteří vlastní největšího ruského producenta vepřového masa Miratorg. Tento podnik získal velké státní půjčky a na jeden z jeho projektů se přijel osobně podívat premiér Dmitrij Medveděv. „Situace (kolem

sankcí) opět demonstruje potřebu rozvinout naši vlastní produkci, která by zajistila přiměřené ceny pro ruské spotřebitele,“ uvedla firma. Senátor Lisovskij, který byl v minulosti také mediálním magnátem a pomohl Borisi Jelcinovi ke zvolení prezidentem, tvrdí, že embargo bude pro Rusko přínosem. „Ztratí Rusko něco? Já žádná negativa nevidím,“ prohlásil na jednom setkání s novináři, kterým nabízel jablka a zeleninu údajně pocházející ze sousedního Tádžikistánu, Íránu, Turecka a Uzbekistánu. Lisovskij už má s příležitostmi spojenými se sankcemi zkušenosti z doby před zhruba deseti lety, kdy Rusko zakázalo dovoz drůbeže z USA v reakci na americké sankce na ruskou ocel. Krátce před tímto zákazem totiž výrazně investoval do drůbežáren. Rusko, které do té doby bylo silně závislé na drůbežím masu z USA, se pak v této oblasti stalo téměř soběstačným.

Nabídka zvýhodněné účasti na veletrhu potravin v Soulu Ve dnech 5.–9. listopadu 2014 se v Soulu koná významný mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh Jinju International Agriculture and Food Expo 2014. Organizátoři tohoto veletrhu, po dohodě s ekonomickým radou Zastupitelského úřadu Soul panem Milošem Sklenkou, poskytnou českým vystavu-

jícím firmám (exportérům) bezplatně výstavní stánek (3 x 3 m), bezplatné ubytování na dobu veletrhu včetně snídaně a oběda, korejského asistenta na stánek hovořícího anglicky a autobusovou přepravu z Letiště Gimhae (v Busanu) do hotelu a na výstaviště.

V případě českých importních firem, které neplánují vystavovat, ale zajímají se o prohlídku veletrhu s cílem projednat možnosti dovozu z KR do ČR, nabízejí 50% úhradu letenek, bezplatné ubytování na dobu veletrhu včetně snídaně a oběda, taktéž korejského asistenta hovořícího anglicky pro případná obchodní jednání a autobusovou

přepravu z letiště Gimhae do hotelu a na výstaviště. Vzhledem k uzávěrce veletrhu žádá ZÚ Soul o vyjádření zájmu ze strany jednotlivých firem nejpozději do 30. 8. 2014 (nebo v nejzazším případě v prvním zářijovém týdnu). Eugenie Línková

Ruské sankce mohou stát potravinářský průmysl Evropské unie více než 5 miliard eur Nedávný ruský zákaz dovozu potravin z členských států EU může mít velký ekonomický dopad na evropské exportéry a výrobce potravin v kategoriích, kterých se tento roční zákaz týká. Zatímco vládní a průmyslové orgány se snaží význam ruského trhu v některých klíčových segmentech bagatelizovat, je z analýzy tržních dat jasné, že sankce budou mít neblahé důsledky. Některé země Evropské unie budou čelit perspektivě ztráty stovek milionů eur z vývozu. Stojí za zmínku, že Rusko je pro EU druhý největší vývozní trh. V roce 2013 dosáhl vývoz potravinářského zboží na tento trh hodnoty 12,2 miliardy eur. Vývozní sankce ovlivní však pouze určité potravinářské kategorie, což podle analýzy obchodních údajů Spojených národů z roku 2013 by mohlo vést k celkové vývozní ztrátě okolo 5,3 miliardy eur. RŮST VÝVOZU ZASTAVEN Před uvalením sankcí evropský potravinářský průmysl zaznamenal silný nárůst vývozů do Ruska. Tyto vývozy mezi lety 2010 až 2013 v kategoriích postižených zákazem vzrostly o více než 1 miliardu eur (23,75 %). Sankce postihnou devět hlavních potravinových oblastí, s omezením dovozu některých nebo všech výrobkových kategorií v každé oblasti. Z devíti sankciovaných kategorií tři největší z hlediska hodnoty jsou „maso a živočišné výrobky“, „mléko a mlékárenské výrobky“ a „ovoce a skořápkové plody“, jejichž celková hodnota činila v roce 2013 3,75 miliard eur a tvořila přibližně 70 % z celkových vývozů do Ruska v současnosti zakázaných vývozních kategorií. Největší oblastí nárůstu v letech 2010 až 2013 z hlediska relativního růstu byly trvanlivé masné výrobky – salámy (220% růst) a hotové výrobky včetně sýrů a rostlinných olejů (228% růst). Tyto kategorie jsou však z hlediska celkové hodnoty mnohem menší než jiné a jako takové představují pouze něco víc než 11 % (116 milionu eur) celkového růstu vývozu potravin do Ruska. Největší nárůst v reálných hodnotách byl zaznamenán u vývozu „ovoce a skořápkových plodů“ s růstem v letech 2010 až 2013 v hodnotě 291 milionu eur (28,6 % z celkového růstu vývozu v tomto období). Znamená to tedy, že výrobci a exportéři těchto produktů budou pravděpodobně současnými sankcemi postiženi nejvíce. Naopak vývoz ryb a mořských produktů do Ruska v uplynulém období klesl o více než 27 %, takže z celkové hodnoty vývozu v roce 2010 v zakázaných kategoriích by to představovalo 5 %, a v roce 2013 dokonce pouhé 3,8 %. NEJVÍCE POSTIŽENÉ ZEMĚ Analýza tržních údajů zemí dodávajících Rusku své potravinářské výrobky ze tří hlavních skupin („maso a živočišné výrobky“, „mléko a mlé-

Dovozy masa do Ruska 5 největších globálních vývozců masa do Ruska v roce 2013 (%) Brazílie 51

5 největších vývozců mléka a mlékárenských výrobků do Ruska z EU v roce 2013 (%) Nizozemsko 28 Finsko

25

Paraguay

15

Německo

17

Bělorusko

15

Litva

16

Německo

10

Polsko

14

USA

9

5 největších vývozců masa do Ruska z EU v roce 2013 (%) Německo 33

Dovozy ovoce a skořápkových plodů do Ruska 5 největších globálních vývozců ovoce a skořápkových plodů do Ruska v roce 2013 (%) Turecko 27

Vývozy potravin z EU do Ruska v roce 2013 (%) Maso Ryby a mořské produkty Mléko a mlékárenské výrobky Zelenina Ovoce a skořápkové plody Masné výrobky – salámy Hotové výrobky Jiné potravinářské výrobky

23 3 24 15 24 1 2

Dánsko

26

Ekvádor

23

Polsko

17

Polsko

19

Nizozemsko

13

Litva

18

Růst vývozu v letech 2010‒2013 v zakázaných sektorech (mld. EUR)

Španělsko

11

Čína

13

Rok

Dovozy mléka a mléčných výrobků do Ruska 5 největších globálních vývozců mléka a mlékárenských výrobků do Ruska v roce 2013 (%) Bělorusko 61 Ukrajina

12

Nizozemsko

11

Finsko

10

Německo

7

kárenské výrobky“ a „ovoce a skořápkové plody“) ukazuje, že mezi nejpostiženější dovozními sankcemi bude patřit Německo, Litva, Nizozemsko, Polsko a Dánsko. Polsko čelí perspektivě ztráty více než půl miliardy eur (604 miliardy eur) z exportu do Ruska pouze v těchto třech hlavních kategoriích. Litva je druhý největší vývozce těchto produktových skupin v hodnotě více než 460 milionů eur. V kategorii „maso a živočišné výrobky“ tři největší exportéři EU do Ruska jsou Německo (253 mil. eur), Dánsko (204 mil. eur) a Polsko (131 mil. eur). Z hlediska globálních vývozů do Ruska však této výrobkové skupině dominuje Brazílie (1,2 miliardy eur) s Paraguayí (392 mil. eur) a Běloruskem (380 mil. eur). Tyto tři země, obchodními sankcemi nepostiženy, dodávají do Ruska téměř 50 % dovozů masa a živočišných výrobků, z toho Brazílie samotná více než 40 %. V kategorii „mléko a mlékárenské výrobky“ největšími vývozci z EU do Ruska byly v roce 2013 Nizozemsko (256 mil. eur), Finsko (237 mil. eur) a Německo (157 mil. eur). Jako u předchozí kategorie je však z hlediska globálních vývozů do Ruska největším dodavatelem sankcemi nepostižená země – Bělorusko, které do Ruska v roce 2013 vyvezlo mléko a mlékárenské výrobky v hodnotě 1,4 miliardy eur.

5 největších vývozců ovoce a skořápkových plodů do Ruska z EU v roce 2013 (%) Polsko 32 Litva

28

Belgie

16

Španělsko

15

Řecko

9

Export potravin z EU do Ruska v zakázaných kategoriích stoupl v posledních čtyřech letech o více než 1 miliardu eur. Rok

Vývoz (mld. EUR)

2010

4.293

2011

4.372

2012

4.781

2013

5.312

Co se týká „ovoce a skořápkových plodů“, největšími třemi evropskými exportéry do Ruska jsou Polsko (337 mil. eur), Litva (307 mil. eur) a Belgie (169 mil. eur). Z globálního hlediska jsou to potom v této výrobkové kategorii Turecko (460 mil. eur) a Ekvádor (407 mil. eur), které spolu s Polskem, Litvou a Čínou (235 mil. eur) patří do skupiny pěti největších celosvětových vývozců této zakázané kategorie do Ruska. Z analýzy obchodních údajů Spojených národů vyplývá, že ze zemí nepatřících do Evropské unie budou patřit k sankcemi postiženým státům i USA, které na vývozech do Ruska zejména v kategoriích „maso a živočišné výrobky“ a „ovoce a skořápkové plody“ ztratí minimálně 412 mil. eur, u Kanady bude ztráta u všech tří kategorií přibližně 167 mil. eur a u Austrálie 157 mil. eur.

Maso Ryby a mořské plody Mléko Zelenina a brambory Ovoce a ořechy Masné výrobky Hotové výrobky Ostatní potraviny

9

2010

2011

2012

2013

1,06

1,07

1,08

1,21

0,21

0,17

0,15

0,15

1,07

0,97

1,09

1,29

0,6

0,71

0,66

0,77

0,96

1,04

1,26

1,25

0,02

0,03

0,04

0,05

0,03

0,04

0,07

0,11

0,34

0,36

0,42

0,48

Země EU nejvíce postižené sankcemi Země

Ztráty (EUR)

Polsko

603 733 170

Litva

460 111 290

Německo

433 862 035

Nizozemsko

410 093 015

Dánsko

283 143 363

Finsko

255 917 183

Belgie

250 462 642

Španělsko

249 514 289

Francie

189 759 808

Itálie

128 619 147

Zpracováno podle http://www.foodnavigator.com/ Market-Trends/Russian-sanctions-could-cost-EUindustry-more-than-5-billion-in-exports. Mgr. Tatiana Oldřichová

30 / ze zahraničí


Z A J Í M A V O S T I SPOTŘEBITELSKÝ TEST NA KOFEIN V nedávné době se na americkém trhu objevila řada výrobků obsahujících kofein – žvýkačky, želé bonbony, energetické nápoje. Konzumace těchto výrobků může vést k nadměrnému příjmu kofeinu zejména u dětí a kojících matek. Nadměrná konzumace tohoto alkaloidu (více než 400 mg za den u dospělého) může mít různé nepříznivé účinky na zdraví, proto výše zmíněné produkty zaujaly pozornost amerického ministerstva zdravotnictví, a v důsledku jeho rozhodnutí musely některé být dokonce staženy z trhu. V odborném článku publikovaném v červencovém čísle časopisu The Journal of Agricultural and Food Chemistry výzkumní pracovníci z University of Iowa popisují nově vyvinutý test na kofein, který je vhodný k domácímu použití. Je určený zejména pro spotřebitele, kteří si hlídají příjem této látky, a proto chtějí sledovat její obsah v potravinách, které konzumují. „Domácí“ test na stanovení množství kofeinu pomůže spotřebitelům dbalých svého zdraví zjistit přítomnost této látky v nápojích a mateřském mléku snadno a rychle. Autoři uvádějí, že jejich test je lepší než v současnosti zavedený diagnostický test v tom, že je snadný na provedení, přitom vysoce citlivý (1–5 ppm) a rychlý (výsledek za minutu) a jiné chemické složky testované potraviny s ním neinterferují. Je vhodný pro stanovení množství kofeinu v nápojích (mimo čaje), mléku, mateřském mléku a farmaceutických výrobcích. Klíčovou složkou testu je enzym dehydrogenáza kofeinu (Cdh), která v přítomnosti kofeinu redukuje tetrazolinové barvivo. V průběhu reakce dochází ke zbarvení roztoku na růžovou barvu, jejíž intenzita závisí na množství kofeinu ve vzorku. Při hledání nejvhodnějšího barviva výzkumníci testovali řadu chemikálií měnících při redukci svoje zbarvení. Volba nakonec padla na iodonitrotetrazolium chlorid. Tato látka vytváří v závislosti na koncentraci kofeinu v roztoku barevné odstíny od světle růžové po tmavě červenou a umožňuje vytvoření referenční tabulky. Referenční tabulka se používá při stanovení množství kofeinu ve farmaceutických výrobcích. Nápoje jsou většinou již samy silně zbarvené, proto výzkumníci chtěli, aby test fungoval alespoň v kvantitativním režimu, tj. rozlišoval nápoje s kofeinem, nápoje dekofeinované a nápoje bez kofeinu. Test tyto kategorie skutečně jasně a přesně rozlišuje trojí intenzitou zbarvení. Autoři článku se domnívají, že vzhledem k rostoucímu počtu kofeinových výrobků na trhu je spotřebitelský diagnostický test na stanovení této látky nutný. Americké ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučení týkající se konzumace kofeinu pro dospělé a těhotné ženy a zvažuje vydání téhož pro děti a dospívající. Výzkumníci uvádějí, že mezi dospělými pravděpodobně poroste poptávka po jednoduchém testu, který by jim umožnil rychlé rozhodnutí, zda určitý výrobek konzumovat či ne. Nejlépe by se jistě osvědčily papírové proužky. Cdh test by bylo snadno možné modifikovat i do této této formy.

35287ċ1È 1È'2%$

235$91$ /2'Ë

%È6(ĕ

1$ .7(5e0 0Ë67ċ 25*$1,=$&( 352 2692%2=(1Ë 3$/(67,1< ý(6=.5

Sujit K. Mohanty, Chi Li Yu, Sridhar Gopishetty, Mani Subramanian: Validation of Caffeine Dehydrogenase from Pseudomonas sp. Strain CBB1 as a Suitable Enzyme for a Rapid Caffeine Detection and Potential Diagnostic Test. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 2014, 62 (31), pp 7939–7946. DOI: 10.1021/ jf501598c

BÍLKOVINNÉ MIKROČÁSTICE MOHOU NAHRADIT TUK A SNÍŽIT ENERGETICKOU HODNOTU VÝROBKU Mikročástice syrovátkových bílkovin (MSB) a potravní vláknina mohou pomoci výrobcům potravin nahradit v nízkoenergetických výrobcích na bázi emulzí tuk. Nová studie, jejíž výsledky byly zveřejněny online v časopise Food Research International, se zaměřila na prozkoumání možnosti použití mikropartikulovaných syrovátkových bílkovin v kombinaci s modifikovaným škrobem nebo karubinem (lokustové gumy) jako mimetik v nízkoenergetických omáčkách a dresincích. Tým z University of Massachusetts ve spolupráci s výzkumnými pracovníky ConAgra Foods pod vedením Davida McClementse uvádí, že výsledkem současné poptávky po potravinách se sníženým obsahem kalorií je nárůst počtu nízkoenergetických výrobků na trhu, kupříkladu omáček, salátových dresinků, jogurtů, zmrzlin, mléka a jiných. Nicméně řada těchto výrobků postrádá komplexní senzorické vlastnosti svých energeticky plnohodnotných verzí. Potravinářský průmysl se proto průběžně snaží zlepšit výrobkové formulace použitím alternativních přísad a zpracovatelských postupů. Nová studie ukazuje, jak potravinářské nízkotučné emulze se vzhledem a konzistencí podobnou komerčním plnotučným produktům lze formulovat pomocí mikropartikulárních syrovátkových bílkovin v kombinaci s polysacharidy. McClements a jeho kolegové zkoumali vliv složení potravinové matrix (bílkoviny, polysacharidy, tuk) na vlastnosti tepelně zpracovaných modelových emulzí. Modelové systémy obsahovaly mikročástice syrovátkových bílkovin (2,5, 5,0 nebo 7,5 %) buď s modifikovaným škrobem (3,75 %) nebo s karubinem (1 %) a s kapénkami tuku (5 %) nebo bez nich. Ve všech systémech vedlo zvýšení koncentrace bílkovin ke zvýšení aparentní viskozity, což bylo přisuzováno zvýšení objemu efektivní frakce dispergované fáze. Všechny systémy obsahující MSB měly krémovitý bělavý vzhled s relativně vysokými hodnotami světlosti, což je výhoda pro aplikace u produktů, u nichž se předpokládá krémovitý vzhled. Přídavek relativně nízkého množství tukových kapének (5 %) dále zvýšil světlost systému vzhledem k tomu, že se zlepšil rozptyl světla. Další přídavek škrobových granulí či karubinu k suspenzím MSB zvýšil viskozitu suspenzí a směsi nabyly konzistencí podobných, jako mají komerční omáčky, dresinky či dipy. Výzkumný tým soudí, že vzhled a reologické vlastnosti směsných sys-

692-(

âË-(

9/$671Ë ,529,

ýÈ67 92=ģ

Z E

S V Ě T A

témů jsou obdobné jako u komerčních výrobků. Výzkumníci též zjistili, že přídavek vápníku či adjustace pH má jen minimální vliv na fyzikálně chemické vlastnosti směsných systémů, což připisují faktu, že bílkoviny v MSB byly již denaturované. V závěru článku uvádějí, že toto může být při dalším vývoji produktu výhodné, neboť mohou vznikat další verze výrobku s variacemi v obsahu soli či hodnotě pH. Cheryl Chung, Brian Degner, David Julian McClements: Reduced Calorie Emulsion-based Foods: Protein Microparticles and Dietary Fiber as Fat Replacers. Food Research International, published online ahead of print. doi: 10.1016/j.foodres.2014.07.034

ŽLUTÁ PAPRIKA ZVÝŠÍ VÝŽIVOVOU HODNOTU A SNÍŽÍ GLYKEMICKÝ INDEX PŠENIČNÉHO CHLEBA

znamenáno u všech vzorků experimentálních chlebů, připravených ať s hydratovanou či nehydratovanou paprikovou moukou. Zeleninová mouka snižuje glykemický index, který je u chleba z tvrdé pšenice typicky vysoký. Autoři uvádějí, že právě snížení tohoto indexu u pšeničného chleba obohaceného o mouku ze žluté papriky může být důležitým kritériem, které je třeba vzít v potaz při posuzování nutričních a fyziologických předností tohoto produktu. Dále se prokázalo, že nejlepší senzorické a texturní vlastnosti zajistí chlebu inkorporace středně hydratované paprikové mouky, protože ve formulace je tak právě to správné množství vody, které zajistí dobrou texturu a formování těsta. Zatímco začlenění zeleninové mouky ovlivnilo barvu a vzhled chleba, jiné atributy byly obdobné jako u chleba kontrolního konvenčního. Nový typ chleba má příchuť pečené papriky a podle hodnotícího senzorického panelu je velmi chutný. A. Danza, M. Mastromatteao, F. Cozzolino, L. Lecce, V. Lampignano, J. Laverse and MA. Del Nobile: Processing and characterization of durum wheat bread enriched with antioxidant from yellow pepper flour. Food Science and Technology, Published online ahead of print, doi: 10.1016/j.lwt.2014.06.001

NOVÁ LINKA NA VÝROBU OBALOVÉHO MATERIÁLU: NÁHRADA ZA IMPORT

Podle italských vědců může mouka ze žluté papriky přidaná do pšeničného chleba zvýšit obsah antioxidantů a zvolnit uvolňování glukózy. Výsledky studie byly zveřejněny v srpnové online verzi časopisu Food Science and Technology. V pokusech byly použity hydratované i nehydratované zeleninové mouky v různých koncentracích. Optimálních výsledků bylo dosaženo při použití hydratované mouky ze žluté papriky v koncentraci 25 %. Upečený chléb měl vyšší nutriční hodnotu a jeho fyzikální a senzorické vlastnosti nebyly negativně ovlivněny. Inkorporace paprikové mouky významně zvýšila obsah karotenoidů, a proto i antioxidační aktivitu chleba. Ve srovnání s kontrolním chlebem měl ten paprikový obsah antioxidantů dvojnásobný. Důležité je zjištění, že obsah karotenoidů zůstává v průběhu pečení nedotčený, což znamená, že nedojde k významné ztrátě antioxidační aktivity v důsledku tepelného zpracování. Zvýšená antioxidační hodnota může mít klíčovou roli v prevenci řady chorob, kupříkladu kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny či neurodegenerativních nemocí. Ve srovnání s kontrolním konvenčním chlebem bylo pomalejší uvolňování glukózy za-

2%(& 03= /(7$'(/ 8 75(%,â29$ 021*2/6.$

63= 35$+< 0ċ67$

$)5,ý$1

Společnost Tasma (Tatar Sensitive Materials) uvedla v Kazani v Republice Tatarstánu (Rusko) do provozu linku na výrobu potravinářského obalového materiálu prodlužujícího trvanlivost výrobků. Linka v hodnotě 8,3 milionu dolarů má podle tatarstanského prezidenta Rustama Minnichanova nahradit dovozový zahraniční materiál, což je důležité zejména teď, v období uplatňování ekonomických sankcí vůči Rusku. Společnost uvádí, že vyvinula teplem smrštitelnou bariérovou folii na bázi italské technologie. Na vývoji se podíleli firemní specialisté. Projekt byl financovaný převážně ruskou Sberbankou. Prezident mimo jiné poděkoval italským partnerům a Ministerstvu pro vzdělávání a vědu Ruské federace za podporu myšlenky zřídit vědecké a školicí centrum pro profesionály na poli zpracování polymerů ve výrobních zařízeních. Tasma byla založena v roce 1933 a před současným názvem, který přijala v roce 1974, byla známá jako Továrna na film č. 8. Je jediným výrobcem v Ruské federaci a ve Společenství nezávislých států, který má svou vlastní technologickou a průmyslovou základnu poskytující kompletní cyklus od vývoje po design a výrobu diagnostických a registračních filmů (folií), kupříkladu rentgenového filmu pro průmysl, folie pro letecký průmysl a jiné filmy a folie pro speciální použití. Mgr. Tatiana Oldřichová

.'2 'ċ/È 0$6Èä

â5$1.

/<ä(

25È1Ë

2=1$ý(1Ë /(7$'(/ 3$5$*8$<(

.Ï' 0$/7<

&,726/29&( =$95ý(1Ë

-0e12 7$5=$129< 3$571(5.<

586.È ě(.$

0/È'ċ /9$

ěË06.<

(*<37 0$7(0$7,.

(7,23 9È+29È -('1 $6,-6.é 67È7

&+(0=1 7+$/,$

ýÈ67 7$-(1.<

63==/Ë1 $1*/(62

/2-=$ ýÈ67 7$-(1.<

0

.Ï' â3$1ċ/6.$

63= 6$921$ ,7È/,(

ěË06.<

./(.È1Ë â3$ĕ 0ċ672

1(02&1,ý1Ë 2''ċ/(1Ë

=(6Ë/(1é =È325

32+2ěË 1$.5e7ċ

9='8&+2 35È='12

=1$.7,1,$

&+(0=1 <7(5%,$

ýÈ67 7$-(1.<

3(.È5(16.e =$ěË=(1Ë

ěË06.È

,1,&35(= %(1(â(

323ċ9(.

Ë5È16.È 'e/.29È 0Ë5$

=1 &+5208

$1*/ /eý,7 ýÈ67 7$-(1.<

03= =$1=,%$58

6/(3,ýË 6/$%,.$

ä$/ 3/.

.Ï' 9$7,.È18

63= %(')25' 6+,5(*%

.Ï' $/äË56.$

63= 52ä1$9$

3Ë60(12 ě(&.e $%(&('<

63= 0,/$12 ,7È/,(

9ģ1ċ

=1 028.<

61Ëä(1é 7Ï1

63= -(6(1Ë.

2=1$ý(1Ë /(7$'(/ %8/+$56.$

Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4-Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, e-mail: [email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, e-mail: [email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tiskárna Durabo. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.



BARVY JAKO ŽIVÉ

It´s time to Potisk již vyseknutých kartonů ve fotografické kvalitě

Uvidíte na 56. MSV v Brně 29. 9. – 3. 10. 2014 Pavilon A1 PRINTING LIVE

http://xante.ondrasek.cz

OLEJE MAZIVA



Potravinářský zpravodaj Číslo 5 Ročník XV 9. září 2014 Cena 28 Kč

Recommend Documents