Potravinářský zpravodaj Číslo 1 Ročník XII 25. ledna 2011 Cena 24 Kč

Potravinářský zpravodaj Číslo 1 • Ročník XII • 25. ledna 2011 • Cena 24 Kč

Vážení čtenáři, na stranách 8–9 odpovídá na aktuálních 5 otázek předseda SČMSD a prezident SOCR ČR Ing. Zdeněk Juračka. Nové ocenění národní značkou kvality Klasa

Kontroly a zase kontroly, vyplatí se to Je to už pár let, kdy za ministra zemědělství Jana Fencla propukla v Belgii dioxinová aféra, a jen málokdo chtěl konzumovat v daný moment potraviny z této země. Jako novinářský doprovod jsem dokonce zažila v té době na tamním zemědělském veletrhu úsměvnou historku. Ministra Fencla totiž výstavištěm provázel jeho belgický kolega a nás několik českých novinářů se chystali zpovídat belgičtí redaktoři televize. Po otázce, co nás na veletrhu zaujalo, následovala i další k potravinářství a jak vnímáme to belgické. „Až na dioxiny je to v pohodě,“ sdělili jsme v přímém přenosu, a i když hned kamera stopla další dotazy, náš názor už byl venku. Pro belgické kolegy naše sdělení bylo velmi nepříjemné a už nás dál nechtěli slyšet. To u nás by se naopak média velmi ráda dál v místním bahnitém rybníčku rochnila a vynášela na povrch další a další neřádstvo, ale v západní Evropě jak spotřebitelé, tak tisk drží daleko větší basu se státem a neradi slyší kritiku do svých řad. Tato dioxinová belgická aféra už skoro upadla v zapomnění nebýt nové, tentokrát německé. Tamní úřady hned po Novém roce, kdy vše propuklo, nechaly preventivně uzavřít přes 1000 zemědělských podniků v zemi a utratit několik tisíc slepic kvůli výskytu rakovinotvorného dioxinu ve vejcích. Nebezpečná látka se do nich nejspíš dostala prostřednictvím krmiva, které obsahovalo příměs určenou výhradně pro technické účely. Státní zastupitelství nyní vyšetřuje, zda šlo o nedopatření, nebo o úmysl. Spotřebitelům údajně žádné nebezpečí z kontaminovaných produktů nehrozí. Podle české Státní veterinární správy se kontaminovaná vejce na tuzemský trh nedostala. Dioxinový skandál postihl hlavně spolkové země Dolní Sasko, kde muselo až do odvolání přerušit prodej vajec a masa více než 1000 drůbežích a prasečích farem používajících závadné krmivo, a Severní Porýní-Vestfálsko. Tam bylo na příkaz veterináře zlikvidováno na 8 000 slepic živených tímto krmivem. Ty pocházely z chovné stanice v Soestu a v jejich vejcích byla naměřena koncentrace jedovatého dioxinu čtyřikrát překračující povolenou hranici. Podle úřadů se do prodeje dostalo asi 120 000 vajec. „Několik tisíc se nám jich podaří stáhnout,“ uvedl okresní veterinář Wilfried Hopp. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby podobné případy dávají zapravdu zastáncům potravinové soběstačnosti České republiky, která u živočišných komodit v posledních letech výrazně klesá. „Měli bychom si víc považovat domácích českých potravin a měli bychom udělat takové kroky, aby se další snižování produkce živočišné výroby zastavilo,“ uvedl. Veleba dlouhodobě mluví o tom, že s rostoucí světovou populací v následujících letech poroste důležitost potravinové soběstačnosti, která bude pro jednotlivé státy stejně důležitá jako vlastnictví vody a zdrojů energie. Dioxinová aféra se navíc vyskytla v době, kdy právě Státní veterinární správa uvádí, jak sníží počty kontrol, a ušetří tak po desítkách milionů korun. Jak se ale ukazuje, i přes uvedený Systém rychlého varování nebude zřejmě kontrol potravin nikdy dost a snižovat je by byl, jak se ukazuje, určitý risk. Kontaminované krmivo pochází ze severoněmecké firmy Harles & Jentzsch. Její šéf médiím řekl, že při výrobě byla použita příměs určená pro technické využití. „Byli jsme lehkovážní v mylném předpokladu, že tyto mastné kyseliny jsou vhodné pro výrobu krmných směsí,“ uvedl Siegfried Sievert. Tyto kyseliny vznikají jako vedlejší produkt při výrobě bionafty a podle deníku Rheinische Post je firma Harles & Jentzsch používala k výrobě krmiv už řadu let. Výrobce bionafty, od něhož pocházely, zdůraznil, že je prodával jako surovinu určenou výlučně pro technické účely, a nikoli pro zpracování do krmiva. Firma ze Šlesvicka-Holštýnska prý vyprodukovala 527 tun nevhodného krmiva, které se vedle obou spolkových zemí na západě Německa dostalo také do chovů v Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku nebo Sasku, tedy i do spolkové země sousedící z ČR. Zda se vejce nebo maso zamořené dioxinem dostalo do zahraničí, se prověřuje. Úřady se nyní snaží zajistit veškeré závadné krmivo a potenciálně kontaminované produkty. Nevyloučily, že budou muset být uzavřeny další farmy a zlikvidována další zvířata. Německý tisk považuje za pravděpodobné, že výčet zemědělských podniků a obchodníků, které případ postihne, není zdaleka konečný a může způsobit škody v řádech milionů eur. Kauzou se chtějí zabývat němečtí poslanci. Dioxin je vysoce toxická a karcinogenní látka, která se velmi pomalu rozkládá. Dobře se váže na tukové tkáně v lidském nebo zvířecím těle a při větších koncentracích nebo dlouhodobém působení může podle odborníků způsobit vážné zdravotní poruchy. Eugenie Línková

obdržel výrobek Amos společnosti VOMA, s. r. o., v kategorii maso a masné výrobky. Ocenění převzal v Kaunickém paláci majitel a jednatel společnosti Miroslav Mahdalík (vpravo). Na snímku zleva náměstek ministra zemědělství Ing. Karel Tureček, ředitelka Odboru vnější komunikace a marketingu SZIF Dana Půtová a Ing. Miloš Jirovský, náměstek Sekce podpor pod IACS, SZIF.

PODROBNÉ INFORMACE O OCENĚNÝCH VÝROBCÍCH PŘINÁŠÍME UVNITŘ LISTU NA STRANĚ 11.

Ministr zemědělství Ivan Fuksa: „Mojí prioritou je podpora českého potravinářství“ České potraviny mají velmi dobrý kredit nejen u nás, ale i v zahraničí. Nejedná se přitom jen a pouze o světoznámé vyhlášené české pivo. Těch produktů, které si zaslouží uznání a pozornost, je rozhodně mnohem více. Chráněné zeměpisné označení Evropské unie do dnešního dne získalo již dvacet pět českých potravinářských výrobků, posledním byly Olomoucké tvarůžky, o jejichž zařazení na unijní seznam jsme bojovali šest let. Udělení chráněného zeměpisného označení je klíčem k rozšiřování aktivit výrobců našich potravin v zahraničí. Počet českých produktů s tímto označením je při porovnání objemu našeho potravinářského sektoru se zeměmi, jakými jsou Francie a Německo, velmi chvályhodným číslem. Je také jasným důkazem a signálem, že naše kvalitní potravinářské produkty se určitě ve světě neztratí. Mojí prioritou je podpora českého potravinářství, jsem velkým zastáncem regionálních výrobců a potravin a pevně věřím, že kvalitní výrobky si svoji cestu ke svému spotřebiteli jistě najdou. Díky projektu Regionální potravina dostali zemědělci a menší producenti potravin do rukou další nástroj, jak zviditelnit svoji produkci. Osobně jsem se zasadil o to, aby projekt, kterým ministerstvo zemědělství podporuje kvalitní domácí potraviny, především od menších producentů, běžel i v letošním roce navzdory napjatému rozpočtu a nezbytným škrtům. Naši zemědělci a potravináři potřebují cílenou podporu. Názory, jak má taková podpora vypadat, se mohou lišit. Ale projekt Regionální potravina přináší užitek nejen

výrobcům a pěstitelům, ale také spotřebitelům. Navíc přichází v době, kdy poptávka po domácích kvalitních potravinách stoupá. Jsem rád, že podporuje především malé firmy a jednotlivce, o nichž se často ani neví.

Ministr zemědělství na prvním pražském Regionfestu

Přitom po jejich výrobcích by každý, jak se lidově říká, olízl všech deset. To chci změnit. Především v zájmu spotřebitelů. A těší mě, že podle ohlasu na tento náš projekt se změna daří. Do prvního ročníku se v jednotlivých krajích zapojily desítky producentů, kteří změřili síly v kategoriích mléčné produkty, pekařské a cukrářské výrobky, ovoce a zelenina, nápoje, uzeniny a produkty z masa a ostatní potravinářské produkty. Ocenění výrobci získali certifikát ministerstva a právo užívat značku Regionální potravina na výrobcích a při jejich propagaci. Spotřebitelé tak dostávají do rukou produkt, jehož původ, kvalita i čerstvost je jednoznačná. Na kampaň navázala spotřebitelská soutěž a série ochutnávek v českých a moravských městech. Oceněné výrobky ze všech regionů se nakonec představily v říjnu na Regionfestu v Praze. Důležitým komunikačním prostředkem pro výrobce, obchodníky i spotřebitele je webová stránka www.regionalnipotravina.cz. Výrobci tam najdou informace o podmínkách účasti v projektu, spotřebitelé podrobnosti o oceněných produktech, tipy na výlet i recepty na tradiční regionální pokrmy. Jak už jsem zmínil, i letos bude informační kampaň na podporu kvalitních potravin domácí produkce pokračovat. Regionální potravina vstupuje do druhého ročníku s upravenou metodikou. Podle nových zásad se rozšířil počet kategorií, do nichž mohou podnikatelé potraviny přihlásit, ze šesti na devět. A to především z toho důvodu, že v kategoriích mléčné produkty, pekařské a cukrářské výrobky a uzeniny a produkty z masa se loni přihlásil velký počet výrobků. Rozdělením kategorií dostane více kvalitních regionálních specialit šanci uspět v soutěži a spotřebitelé budou mít pestřejší výběr. Zároveň se zkrátila lhůta, po kterou může výrobek nosit označení Regionální potravina, ze šesti na čtyři roky. A proč vlastně propagovat regionální potraviny v dnešním, globalizovaném světě? Existuje k tomu řada pádných důvodů. Prvním z nich je snaha prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. Dalším důvodem pro (Dokončení na straně 3)

2 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 1 / 2011

z domova – zpravodajství SVS ČR / 3


Ministr zemědělství Ivan Fuksa: „Mojí prioritou je podpora českého potravinářství“

v daném regionu. Prosperující zemědělci, zpracovatelé i prodejci představují záruku udržení, nebo dokonce rozšíření počtu pracovních míst. Všechny uvedené důvody jasně dokumentují důležitost propagace regionálních potravin. Naše země se tímto krokem připojuje k řadě vyspělých států, které podobné podpůrné programy již delší dobu úspěšně využívají. Podobné projekty, jako je Regionální potravina, se uskutečňují v řadě evropských zemí, například v sousedním Rakousku úspěšně funguje již řadu let. Filozofie je všude stejná – upozornit v záplavě importovaných potravin na vysoce kvalitní produkty domácího zemědělství a potravinářství a současně motivovat spotřebitele daného regionu k jejich nákupu. Orientaci by jim mělo usnadnit nejen označení oceněných výrobků, ale také vytvoření zvláštních sekcí v maloobchodních prodejnách. Projekt tak podporuje i tradiční prodej potravin v menších prodejnách, protože produkce regionálních výrobců většinou necílí na nadnárodní obchodní řetězce a supermarkety. Naopak – regionální spotřeba je jednou z hodnot, které

(Dokončení ze strany 1) preferenci regionálních potravin je nezpochybnitelná skutečnost, že tyto potraviny se díky krátkým distribučním cestám dostanou ke spotřebiteli mnohem čerstvější než potraviny, které k nám putují z velké dálky. Platí také, že čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím méně se zatíží životní prostředí při jejich dopravě. Významným aspektem, proč dát přednost regionálním potravinám, je také podpora zaměstnanosti

projekt cíleně vytváří. Pomáhá budovat komunitu výrobců a spotřebitelů, kteří se navzájem podporují. O stoupající oblibě potravin, které neputují na náš stůl přes půl světa, svědčí farmářské trhy, které se během několika měsíců staly fenoménem a jejichž popularita mezi spotřebiteli stoupá přímo raketovým tempem. Farmářská tržiště jsou určena pro ty zákazníky, kteří chtějí nakoupit čerstvé a české lokální potraviny. V roce 2010 byl realizován projekt farmářských tržišť v Praze a dalších velkých městech, na kterých se výrazně uplatňuje přímý prodej biopotravin. Důležité je především zjištění, že roste zájem českých soukromých zemědělců a výrobců – za svoje výrobky dostávají totiž lépe zaplaceno. Aktuální průzkum ministerstva zemědělství jasně potvrdil, že naprostá většina spotřebitelů v ČR chce nakupovat kvalitní místní potraviny, 86 procent dotazovaných vítá vznik značky Regionální potravina. Potraviny od regionálních výrobců upřednostňuje 95 procent dotazovaných, jen pět procent z nich nesleduje, kdo výrobek vyrobil. V naprosté většině se lidé při výběru potravin orientují podle značek

a s tím i objem české bioprodukce, to se projevuje zejména v kategoriích hovězího masa, pečiva, mléka a koření. Na propagaci a budování důvěryhodnosti kvalitních českých potravin se budu rozhodně dále zaměřovat. Zvýšit podíl českých potravin v českých obchodech jde totiž jen posunem spotřebitelského chování tak, že zákazníci sami budou české produkty vyžadovat. Jednoznačně hodlám podpořit producenty českých potravin. Chceme přispívat na marketing a na podpůrné programy, které by nejen donutily výrobce k efektivitě a vytvořily podmínky, kdy bude jejich regionální produkce snadno dostupná v obchodech a restauracích, ale zároveň je naším cílem změna chování spotřebitelů. Nejde přitom o ojedinělé gesto, protože podpora regionálních potravin je zakotvená i v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády.

kvality. Značný zájem o farmářské trhy a výsledky průzkumu mezi spotřebiteli jen potvrzují, že projekt Regionální potravina přišel ve správnou chvíli. Nelze zapomenout ani na biopotraviny. Ministerstvo zemědělství podporuje rozvoj ekologického zemědělství. Jedná se například o tyto projekty: „Podpora rozvoje regionálního odbytu biopotravin – biomléko“, „Zavádění biopotravin do škol a předškolních zařízení“ a „Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin“. Projekty jsou hodnoceny jako úspěšné a přispívají k informovanosti zemědělců i spotřebitelů o dostupnosti, kvalitě a přednostech biopotravin. Spotřeba biopotravin v České republice dosáhla v roce 2008 1,8 miliardy korun, což je nárůst o čtyřicet procent oproti roku 2007 (+ 510 mil. Kč). Od roku 2005 se obrat s biopotravinami v České republice zvýšil více než 3,5 krát. V současné době činí spotřeba biopotravin asi dvě miliardy korun ročně. Je třeba si nicméně uvědomit, že řada biopotravin „vyráběných“ v České republice obsahuje dovážené suroviny nebo se v tuzemsku pouze přebaluje. Přesto ale počet domácích výrobců biopotravin roste

Děkuji našim potravinářům za jejich každodenní poctivou práci, které si velmi vážím, a přeji jim zároveň hodně úspěchů a síly v roce 2011. Ing. Ivan Fuksa, ministr zemědělství

O prospěšnosti „úřadu“ Hovořit o Státní veterinární správě ČR jako o „úřadu“ by bylo příliš zjednodušující, ve skutečnosti jde o státní dozorový orgán, který je ale dozorovaným subjektům nemálo prospěšný. A to jak zemědělcům, tak výrobcům a zpracovatelům potravin živočišného původu, ale – a to nezapomeňme – i lidem, zákazníkům.

nezávadnosti. Pakliže se objeví kdekoli problém, dozorový orgán zasáhne! Zemědělci mohou díky výborné nákazové situaci v ČR a díky tomu, že jsme země prostá řady nákaz, vyvážet zvířata a své produkty bez problémů nejen do zemí EU, ale i do třetích zemí. ČR byly uznány statusy země prosté celé řady nákaz, například tuberkulózy skotu, leukózy, brucelózy, vztekliny, nevyskytuje se BSE, klasický mor prasat, aviární influenza. Ozdravujeme skot od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy), vakcinujeme proti katarální horečce ovcí (bluetongue), vakcinujeme proti salmonelám. A díky tomu může ČR i požadovat při dovozech dodatečné garance.

Začněme tím posledním článkem naznačeného řetězce, zákazníky. Ti dobře vědí, že potraviny živočišného původu musejí splňovat podmínky zdravotní

Zemědělci mohou své produkty již více než tři roky na základě určitých úlev (příslušnou vyhlášku č. 289/2007 notifikovala Komise) prodávat malá množství svých produktů přímému spotřebiteli. V § 10–15 je uvedeno, že takto lze prodávat čerstvé maso drůbeží, králičí, ryby, zvěřinu, syrové mléko, vejce a včelí produkty přímému spotřebiteli nebo v blízké tržnici (tržišti) nebo v místní maloobchodní prodejně. Notifikace této vyhlášky a další chystané změny legislativy ulevující producentům jsou vždy citlivou záležitostí. Jednání v Bruselu vede zejména Státní veterinární správa ČR, která před tím vše samozřejmě konzultuje s odborníky Ministerstva zemědělství ČR, chovateli

jeho Úřad pro potraviny a poradce ministra, za účasti Státní veterinární správy ČR. Určitě stojí za zmínku i úloha veterinárního dozoru při čerpání prostředků z dotačních titulů. Tzv. úřední veterinář je ta důvěryhodná osoba, na jejímž potvrzení závisí přidělení prostředků. A to také prověřují i kontrolní mise z EU. Snad lze tedy potvrdit, že pomoc Státní veterinární správy ČR zemědělcům a zpracovatelům od státu je srovnatelná, ne-li vyšší než v ostatních členských zemích EU. Jde vážně o nemalé částky, které se buď ušetří, nebo přímo zemědělcům a zpracovatelům dostanou formou dotací.

a zpracovateli. Ti byli v mnoha případech svědky, jak SVS ČR obtížně takovéto záležitosti u odborných orgánů EU prosazuje. Dalším prospěšným krokem je, že již rok mohou na základě další vyhlášky č. 128/2009 zemědělci uplatňovat své produkty a výrobky ještě více. Zde jde o možnost pro podniky s malým objemem výroby uplatnit svou produkci přímému spotřebiteli. Jde v § 8–13 o zmíněné produkty a výrobky: maso a masné výrobky, mléko, mléčné výrobky, vejce, vaječné výrobky a produkty rybolovu. Rovněž tato vyhláška musí být notifikována Komisí. Závěrečná jednání k ní v Bruselu vedlo Ministerstvo zemědělství ČR,

SVS ČR podporuje střední veterinární školství

Skupinka účastníků soutěže v čele s ústředním ředitelem SVS ČR Milanem Malenou

Již čtvrtým rokem uspořádal Milan Malena, šéf Státní veterinární správy ČR, soutěž pro střední veterinární školy „O cenu ústřední-

ho ředitele Státní veterinární správy“. Ze šesti středních veterinárních škol z ČR a Slovenska soutěžila ve dnech

22.–24. 11. v Praze v areálu Státního veterinárního ústavu v Lysolajích čtyřčlenná družstva ve čtyřech „disciplínách“. Studenti měli za úkol představit svou školu a město, obstát v odborných dovednostech, uspět ve znalostním testu a představit svou ročníkovou práci. Jelikož absolventi středních veterinárních škol naleznou zpravidla uplatnění v praxi, byl kladen důraz především na tzv. „odborné dovednosti“; z úkolů lze zmínit stanovení kyselosti v potravinách, bakteriologickou kultivaci a vyhodnocení, preparaci vzorku tkáně anebo určení patoanatomických změn a onemocnění podle dodaných podkladů (dokumentace). Letos se účastnili zástupci středních veterinárních škol z Českých Budějovic, Hradce Králové, Kroměříže, Košic, Nitry a nově z Boskovic. Tudíž celkem 6 soutěžících týmů. Na prvním místě se umístil tým z Košic, druhý byl z Hradce Králové a třetí byli studenti z Kroměříže.

Znalosti studentů byly na výborné úrovni. Nutno ale dodat, že rozdíly mezi soutěžícími nebyly opravdu velké. Cenu vítěznému družstvu z Košic předal Milan Malena, ústřední ředitel

SVS ČR. Podle jeho slov byla úroveň soutěžících opět velmi dobrá a studijní plány jednotlivých škol dobře reflektují požadavky „trhu“ na absolventy.

Dioxiny sledujeme... N Ě M EC K É V E P Ř OV É BY LO Z AT Í M V P O Ř Á D K U V Německu v posledních dnech řeší nepříjemný problém se zjištěním nadlimitního množství dioxinů v krmném tuku, který byl použit pro výrobu krmných směsí pro drůbež a prasata. Existuje tedy závažné riziko, že se tyto rakovinotvorné látky kumulují v drůbežím mase, vejcích, popřípadě ve vepřovém mase prostřednictvím závadného krmiva.

17. 1. 2011 – Ze zásilky 4 500 kg masa, které šlo podle informací z Německa do ČR z farmy, kde byly „dioxinové problémy“, šla zhruba polovina do Středočeského kraje, kde bylo maso rozdistribuováno v malých množstvích především do veřejného stravování a podařilo se dohledat a ještě pozastavit 145 kg, v Ústeckém kraji se podařila dohledat a pozastavit asi polovina, tj. 820 kg. Z tohoto masa byly odebrány vzorky a zaslány

na vyšetření. Podle Karin Schwabenbauer, šéfky německé veterinární služby, by nemělo být zdravotně závadné. Nicméně se dioxinová aféra v Německu zřejmě rozrůstá do ještě větších rozměrů. Objevila se ještě jedna firma vyrábějící krmiva, kde použili suroviny z průmyslové výroby s obsahem dioxinů. Problém se ukazuje být především v tom, že údajně byl problém se zjištěním dioxinů v krmivech známy již delší dobu a… nic se

nedělo. Zde by bylo dobré uvést, že takovýto problém by v ČR opravdu těžko vznikl, protože u nás vyšetřování provádějícím laboratořím (státním veterinárním ústavům) vyplývá z veterinárního zákona povinnost jakékoli nadlimitní zjištění čehokoli okamžitě sdělit jednak místně příslušní krajské veterinární správě, ale hlavně okamžitě i ústředí, tj. Státní veterinární správě ČR. Kromě těchto skutečností sděluje-

me, že vyšetřování zásilek z míst, kde se v Německu vyskytly problémy s dioxiny, stále probíhají. K dnešnímu dni bylo provedeno přes dvacet odběrů vzorků, navíc i drůbeže a krůt, a v žádném z doposud vyšetřených vzorků nebyly zjištěny nadlimitní záchyty dioxinů. S tímto způsobem kontrol počítáme podle potřeby určitě minimálně do konce měsíce. Josef Duben tiskový mluvčí SVS ČR

4 / zpravodajství SVS ČR – SZPI – informace


Pohodu, pohodu! Zejména když je zima, vlhko, mráz, hodně sněhu, zkrátka nečas, je na místě se přesvědčit o tom, zda chovaná zvířata mají, co potřebují, a zda nějak nestrádají. To zajisté vědí zodpovědní chovatelé a samozřejmě se tomu také věnují veterinární inspektoři krajských veterinárních správ. Asi nečastější dotazy, na které v zimě odpovídáme, jsou na chov „krav na sněhu“. Je to možné? Ano je, ale jen za určitých podmínek, a plemena, která jsou

k tomu uzpůsobená. Nikdo se už nediví skotskému náhornímu skotu například na Šumavě, ale další otužilá plemena jsou například masná plemena Hereford, Charolais, Limousine a další. Podmínky chovu řeší zejména zákon na ochranu zvířat proti týrání, popř. jeho prováděcí vyhláška, která stanoví minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat. Chovatel je povinen uspokojit potřeby zvířat v příjmu potravy a vody, zabezpečit jejich prohlídku odborně způsobilou osobou schopnou rozpoznat příznaky zhoršeného

zdravotního stavu, zabezpečit zvířata proti jejich úniku a v neposlední řadě jim také umožnit odpočinek. Dále ale také zákon hovoří o tom, že „hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví“, ovšem za podmínky, že jsou zvířata na tento způsob chovu dostatečné navykána a takový způsob chovu jim nečiní utrpení. Pokud jsou tedy zvířata chovaná celoročně venku v dobré výživné kondici

a bez zdravotních potíží, není povinností chovatele skotu jim na pastvinách zřizovat přístřešky. Požadavek na přístřešek je uveden pouze pro venkovní chov prasat, koní a drůbeže. Dále je chovatel povinen s ohledem na druh chovaného hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci zajistit zvířeti podmínky odpovídající jeho fyziologickým a etologickým potřebám v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky. Skot patří mezi zvířata s velmi dobrými termoregulačními schopnostmi a chlad

jim v zásadě nevadí, samozřejmě při možnosti ochrany v závětří. Například chovatelé, kteří umožňují v zimním období skotu vstup do stáje, se setkávají s tím, že zvířata raději pobývají venku. Takže celoroční chov skotu venku, a to i v zimním období bez přístřešku, je legální, pokud jsou zajištěny základní životní potřeby zvířat (krmivo, nezamrzající zdroj vody a závětří, přístřešek samozřejmě být může). Zvířata musejí být v dobrém výživné kondici a nejsou u nich pozorovány zdravotní problémy.

Dobrá nákazová situace – ušetří se Každým rokem se poněkud mění Metodika kontroly zdraví zvířat. Pro letošní rok 2011 bude změna spočívat zejména v úspoře peněz v důsledku stále se lepšící nákazové situace hospodářských i volně žijících zvířat. Některá povinná vyšetření se ruší, u jiných se snižuje četnost. U drůbeže je v reprodukčních chovech kura domácího (slepic) ve vztahu k výskytu salmonel natolik příznivá

nákazová situace, že v roce 2011 zde bude vakcinace proti salmonelám pouze dobrovolná. U domácích prasat se bude vyšetřovat jen 25 % poražených zvířat díky tomu, že se u nás nevyskytuje klasický mor prasat a ubývá i zjištění protilátek proti tomuto onemocnění u černé zvěře. A nebyl-li 6 měsíců v dotyčných okresech žádný výskyt protilátek u černé zvěře, budou se zde vyšetřovat pouze 3 % poražených prasat. V tomto ohledu se ruší i prohlídka ulovených divokých

prasat. (Vyšetření na trichinelózu je jiná věc, to jsou lovci povinni i nadále.) U koní zaniká povinnost plošně vakcinovat proti chřipce, ovšem v případě „svodu“, tj. výstav, závodů apod., musí být kůň v imunitě i nadále. V roce 2010 se naposledy vakcinovaly lišky proti vzteklině, ČR je prostá této nákazy od roku 2004. V roce 2011 se budou vyšetřovat jen 4 lišky na sto kilometrů čtverečních (ulovené i uhynulé). Zajíci se budou vyšetřovat na brucelózu a tularemii jen na základě podezření,

popřípadě podle požadavků monitoringu. To znamená 3 zajíci na sto kilometrů čtverečních a bude to zhruba 2 400 zajíců za rok. Smyslem „nové“ Metodiky kontroly zdraví zvířat, kterou Státní veterinární správa ČR vypracovala a Ministerstvo zemědělství schválilo, je reflektovat zlepšující se nákazovou situaci a ušetřit peníze jak chovatelům, tak i ze státního rozpočtu. Plné znění Metodiky je k dispozici na stránkách SVS ČR a MZe ČR. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti SVS ČR lze získat na internetových stránkách:

www.svscr.cz

Inspekce věnuje velkou pozornost kontrole klamavého označování potravin Přestože hlavní prioritou Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) je bezpečnost potravin, věnuje inspekce velkou pozornost i kontrole označování potravin, a to zejména odhalování klamavě označených potravin. Snaží se tímto chránit ekonomické zájmy spotřebitelů a současně chránit zájmy těch provozovatelů, kteří dodržují „pravidla hry“, nastavením rovných podmínek.

V současné době již většina provozovatelů uvádí do oběhu potraviny v souladu s právními předpisy. Jsou si vědomi, že ten, kdo potravinu uvádí do oběhu, je povinen pravdivě informovat o jejím složení. Pokud tak nečiní, dopouští se klamání spotřebitele. Informace na obale mohou významným způsobem ovlivnit rozhodnutí zákazníka, zda si koupí právě tuto potravinu, či nikoliv. S tímto typem pochybení se SZPI

nedávno setkala při kontrole zmrazených rybích výrobků, konkrétně u potraviny „ALASKA“ FILETY

Z ALJAŠSKÉ TRESKY, zn. Vita star původem z Číny (balení á 400 g, DMT 28. 6. 2012; balení á 1000 g, DMT 25. 6. 2012 a DMT 11. 6. 2012), kterou v České republice prodává společnost Kaufland Česká republika v. o. s. Laboratorní rozbory zjistily přítomnost přídatných látek (fosfátů a u dvou šarží i kyseliny citronové), které sice použity být mohou, avšak nebyly deklarovány ve složení na obalu potraviny. Společnost

Kaufland tedy musela ve všech svých provozovnách tento výrobek stáhnout a vyřadit z oběhu. Každý provozovatel musí respektovat skutečnost, že na obale je nutné deklarovat všechny složky, které výrobek obsahuje, aby měl spotřebitel všechny rozhodné informace při zvažování nákupu potraviny. Romana Kadaňková, SZPI

zpravodajství SZPI – MZe / 5


SZPI zveřejňuje celkové výsledky kontrol burčáku za rok 2010 V listopadu roku 2010 ukončila Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroly prodeje burčáku či částečně zkvašeného hroznového moštu, který se smí prodávat pouze od začátku srpna do konce listopadu. Nyní má k dispozici v pořadí druhé a také již konečné výsledky laboratorních rozborů. Inspektoři přímo na místě kontrolovali hygienu prodeje, doklady o původu burčáku a také to, zda je nápoj správně označen. Cílem analýz pak bylo odhalit případné falšování tohoto nápoje. V druhé vlně bylo analyzováno 19 vzorků označených jako burčák, z nichž požadavkům platných právních předpisů nevyhovělo 10 vzorků. Důvody nevyhovění byly následující: ředění burčáku vodou (5 případů); vyšší obsah ethanolu z přidaného cukru, než je povolený limit (3 případy); označování částečně zkvašeného hroznového moštu pojmem burčák (částečně zkvašený

hroznový mošt může být v České republice označen jako burčák za podmínky, že je vyroben v České republice z českých nebo moravských hroznů – 5 případů) a použití syntetických barviv (jejich přidáním lze z bílého vyrobit červený burčák nebo jimi lze maskovat ředění vodou u červených burčáků – 1 případ). Dále byly analyzovány 2 vzorky částečně zkvašených hroznových

moštů vyrobených z hroznů ze Slovenska a z Itálie. Oba tyto vzorky vyhověly. Celkové výsledky analýz pak nejsou nijak optimistické: Z celkem 47 odebraných vzorků burčáku či částečně zkvašeného hroznového moštu nevyhovělo 20 vzorků. V roce 2010 bylo odebráno celkem 15 vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu (z toho nevyhověly 4 vzorky) a celkem 32 vzorků označených jako burčák (z toho nevyhovělo 16 vzorků). S prodejci nevyhovujících burčáků či částečně zkvašených hroznových moštů budou zahájena správní řízení kvůli klamání spotřebitele, a to s uložením pokuty.

Inspekce zastavila prodej potraviny Pistácie pražené solené s nadměrným množstvím aflatoxinů Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila ve výrobku s obchodním názvem Pistácie pražené solené původem z Íránu (šarže L81000118A, datum minimální trvanlivosti 3. 6. 2011, balení 500 g) nadlimitní množství aflatoxinů. Dodavatelem této potraviny je ENCINGER, spol. s. r. o., sídlící v Bratislavě, která pistácie dodala společnosti Kaufland Česká re-

publika v. o. s. v celkovém množství 1 620 kg. Aflatoxiny jsou jedním z druhů mykotoxinů produkovaných některými druhy plísní a patří mezi nebezpečné látky ohrožující lidské zdraví. Napadají především suché skořápkové plody, tedy například různé druhy oříšků a dále například i některé obiloviny. Společnosti Kaufland Česká republika v. o. s. bylo uloženo opatření okamžitě stáhnout tuto potravinu

z oběhu ve všech svých provozovnách. Vzhledem k datu minimální trvanlivosti mohou mít spotřebitelé kontaminované pistácie stále doma. S ohledem na zjištěný obsah aflatoxinů SZPI v žádném případě nedoporučuje jejich konzumaci. Informace o případu byly předány do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který na podobné výrobky upozorňuje i ostatní členské státy Evropské unie.

Inspekce zakázala nudle původem z Číny Státní zemědělská a potravinářská inspekce zakázala prodej Rychlopřípravných nudlí (hmotnost 500 g, DMT 30. 9. 2012) původem z Číny a Skleněných nudlí (hmotnost 250 g, DMT 31. 12. 2012) taktéž původem z Číny. Nudle obsahují vyšší množství hliníku, než je limit stanovený na zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat. Stanovená limitní hodnota je 10 mg/kg. Laboratorní rozbory odhalily u vzorku Rychlopřípravných nudlí 21,10 mg/

kg hliníku a u vzorku Skleněných nudlí 142,00 mg/kg hliníku. Uvedené nudle do České republiky dovezla společnost Vivacomex s. r. o. Potravina je nevhodná k lidské spotřebě z důvodu kontaminace cizorodými látkami a inspekce nařídila její okamžité stažení z tržní sítě. Vzhledem k datu minimální trvanlivosti mohou mít spotřebitelé nudle stále doma. SZPI nedoporučuje jejich konzumaci. Všechny členské země EU byly o tomto případu informovány prostřednictvím Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).

Inspekce zakázala prodej potraviny STILLA natura Hrušky sušené, proslazené obsahující vysoký obsah oxidu siřičitého Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila stáhnout z oběhu výrobek STILLA natura Hrušky sušené, proslazené (šarže L:46/08, DMT 8. 6. 2011, hmotnost výrobku 175 g) původem z Číny. La-

boratorní rozbory prokázaly, že tento výrobek obsahuje nadlimitní množství oxidu siřičitého. Pro proslazené ovoce dosoušené je stanoveno nejvyšší přípustné množství

oxidu siřičitého 100 mg/kg. U odebraného vzorku však bylo zjištěno 656 mg/ kg oxidu siřičitého. Oxid siřičitý se používá ke konzervaci potravin, ale může být použit také jako antioxidant. Nejčastěji se síří víno

nebo právě sušené ovoce. Výrobcem spotřebitelského balení je slovenská firma Vetter Slovakia s. r. o., která potravinu dodala společnosti Kaufland Česká republika v. o. s. Vzhledem k dlouhé době minimální

trvanlivosti mohou mít spotřebitelé výrobek STILLA natura Hrušky sušené, proslazené ještě doma. Inspekce nedoporučuje jeho konzumaci. Romana Kadaňková, SZPI

Projekt Ovoce do škol přináší ovoce, zapojilo se do něj již více než tři tisíce škol

Projekt Ovoce do škol je úspěšný, dokládá to účast 3 145 škol ve školním roce 2010/2011. To je o devět procent více než v minulém školním roce. Počet dětí, kterým se takto obohatí jídelníček, narostl v meziročním srovnání o 14 procent. Ve školním roce 2010/2011 se projektu Ovoce do škol účastní 3 145 škol s celkovým počtem 370 241 žáků 1.–5. ročníků základních škol. Oproti školnímu roku 2009/2010 došlo ke zvýšení počtu škol o 262 (o 9 %) a ke zvýšení

počtu dětí v projektu o 46 810 (o 14 %). Celkový roční limit na jednoho žáka pro školní rok 2010/2011 je stanoven ve výši 194,10 Kč. „Vytvoření zdravých stravovacích návyků ve výživě dětí je dlouhodobý proces. O to víc si cením toho, že účast škol a dětí zapojených v České republice do projektu je vysoká a dále roste. Budu projekt nadále podporovat i proto, že patří mezi priority Evropské komise,“ sdělil ministr zemědělství Ivan Fuksa. „Proto Česká republika oznamuje Komisi, že hodlá pro školní rok 2011/2012 využít více prostředků, než kolik činí původní příděl podpory Evropské unie, a to až do výše přesahující pět milionů eur ze strany Společenství a bezmála dvou milionů eur ze státního rozpočtu,“ dodal ministr Fuksa. Příspěvek EU by tedy v příštím roce měl činit 5 199 430 eur, ze státního rozpočtu půjde 1 923 076 eur.

Projekt se v ČR spustil od února 2010 (ve školním roce 2009/2010) v souladu s nařízením vlády 478/2009 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních ze dne 21. 12. 2009. Žáci dostávali v souladu s Vnitrostátní strategií ČR a s přihlédnutím k výživovému doporučení MZ pro obyvatele ČR zvláště produkty mírného pásma. Snahou je dodávat zejména domácí druhy ovoce, zeleniny a 100% ovocné a zeleninové šťávy. Případné doplnění exotickými druhy ovoce bylo jednak zpestřením a rozšířením znalostí v rámci učebních osnov, například v návaznosti na výuku přírodovědných a zeměpisných předmětů, a jednak pokrytím nedostatečné místní produkce v dodávkovém období únor–červen.

Do roku 2015 má podíl ekologicky obhospodařované půdy vzrůst na 15 % S nárůstem zemědělské půdy obhospodařované v ekologicky šetrném režimu na 15 procent do roku 2015 počítá Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství, který vládě představil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle akčního plánu by měl v letech 2011–2015 také stoupnout podíl biopotravin na českém trhu s potravinami na tři procenta. Teď je jich necelé jedno procento.

Cílem plánu je mimo jiné i zvýšit podíl českých produktů na trhu biopotravin na 60 procent. Dnes se nadpoloviční většina dováží. „Jednou z možností, jak na trhu podpořit české biopotraviny, je vybudování odbytových míst lokálního charakteru, kde by ekozemědělci mohli nabízet své produkty,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Dalším záměrem je zvýšit zastoupení orné půdy na celkové ploše

ekologického zemědělství. Nyní je jí asi 11 procent, do pěti let by měla dosáhnout pětiny výměry. Podíl ekologicky obhospodařované plochy dosáhl letos v srpnu 10,42 procenta z celkové výměry zemědělské půdy. V České republice hospodaří asi 3 500 ekologických zemědělců. Přibývá výrobců biopotravin, v této oblasti podniká asi 650 firem. Ministerstvo zemědělství chce cílů obsažených v Akčním plánu dosáhnout

například informačně osvětovými kampaněmi o ekologickém zemědělství nebo podporou marketingu, vzdělávání, poradenství a výzkumu. Zemědělství šetrné k přírodě se v České republice v posledních letech rozvíjí, v tom mu pomáhají dotační stimuly, například dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství, která je vyplácena z Programu rozvoje venkova. Zatímco v roce 1998 dostali

ekologičtí zemědělci jako dotaci na plochu zhruba 48 milionů korun, v roce 2009 to bylo téměř 981 milionů. O produkty ekozemědělců je mezi spotřebiteli stále větší zájem, který ještě podpořily informační kampaně státu i maloobchodních řetězců, které propagovaly biopotraviny jako součást moderního a zdravého životního stylu. Tereza M. Dvořáčková tisková mluvčí MZe

6 / zpravodajství MZe


České potraviny jsou a zůstanou bezpečné, kontroly se ještě zintenzivní 6. 1. 2011 – V souvislosti s nálezem dioxinů v masných výrobcích a vejcích ve Spolkové republice Německo vydal ministr zemědělství Ivan Fuksa pokyn komoditní sekci Ministerstva zemědělství, aby zajistila potravinovou bezpečnost na českém trhu. Ministr Fuksa dále požádal Státní veterinární správu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský o zintenzivnění kontroly zboží dováženého do České republiky.

„České potraviny jsou bezpečné,“ vyjádřil se ministr Ivan Fuksa. „A bezpečné také zůstanou. Český zákazník však musí mít jistotu, že jsou bezpečné všechny potraviny, které na našem trhu koupí. Bude-li třeba, Ministerstvo zemědělství podnikne další kroky, aby náš potravinářský trh nebyl nyní ani v budoucnu ohrožen.“ V souvislosti s nálezem dioxinů v masných výrobcích a vejcích ve Spolkové republice Německo vydal ministr zemědělství Ivan Fuksa pokyn komoditní sekci Ministerstva zemědělství, aby zajistila potravinovou bezpečnost na českém trhu. Ministr Fuksa se také

obrátil dopisem na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), na Státní veterinární správu (SVS) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se žádostí o zintenzivnění dozoru a kontroly nad zbožím dováženým do České republiky. Také proběhla schůzka náměstka komoditního úseku Karla Turečka s řediteli jmenovaných institucí ke způsobu zajištění těchto kontrol, jejich následného vyhodnocení a zveřejnění zjištěných informací. Poznámky: MZe ve spolupráci s dozorovými orgány postupuje plně v souladu s předpisy EU pro oblast obecných

požadavků potravinového práva, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 178/2002. Podle těchto pravidel je příslušný orgán dozoru oprávněn přijmout opatření k omezení uvádění na trh nebo stažení z trhu potraviny, u kterých existují důvody pro podezření, že takové potraviny nejsou bezpečné. V souladu s tímto ustanovením SVS ČR i SZPI bezprostředně zahájily intenzivní kontroly vajec a masa původem z Německa jak ve vybraných distribučních centrech, tak v obchodní síti na území celé ČR. Pokud jde o vysledování původu výrobků, tak již od roku 2002 platí v EU

povinnost zajistit ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce zpětnou vysledovatelnost potravin. Provozovatel potravinářského podniku musí být schopen identifikovat každou osobu, která mu dodala potravinu, a osoby, kterým byla dále předána. Z tohoto důvodu je z hlediska označování na úrovni EU povinné z obalu výrobku identifikovat subjekt, který je považován za provozovatele potravinářského podniku. Důvodem tohoto požadavku je skutečnost, že potravina uvedená na trh kdekoli na území EU musí být bezpečná a zdravotně nezávadná.

Intenzivní kontroly se zaměřují nejen na potraviny, ale i na krmiva 7. 1. 2011 – Na pokyn ministra zemědělství Ivana Fuksy zintenzivnily kontroly potravin, které je možno v souvislosti s nálezy dioxinů v sousedním Německu považovat za rizikové. Státní zemědělská a potravinářská inspekce se zaměřila na kontroly vajec, drůbežího a vepřového masa zejména v obchodních řetězcích s vazbou na dodávky z Německa. Státní veterinární správa je v přímém kontaktu s orgány německého státního a veterinárního do-

zoru. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský kontroluje výrobny olejů, které jsou u nás registrovány jako krmivářské provozy. „Spotřebitelé se mohou spolehnout na důkladné kontroly českých dozorových orgánů, které se teď ještě zintenzivnily. Je to pro spotřebitele ovšem také impuls více se zajímat o kvalitu a původ potravin a upřednostňovat domácí výrobky,“ sdělil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Na pokyn ministra Fuksy zintenziv-

nily příslušné organizace – Státní veterinární správa, Státní potravinářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – kontroly potravin, které je možno v souvislosti s nálezy dioxinů v sousedním Německu považovat za rizikové. Přestože nebyla zaznamenána informace o dovozu rizikových potravin z Německa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se zaměřila na intenzivní kontroly vajec, drůbežího a vepřového masa zejména v obchodních řetězcích s vazbou na do-

dávky z Německa. „Vzhledem k tomu, že vyhodnocení laboratorních zkoušek na dioxin trvá několik dní, vyzveme dovozce a zpracovatele k větší součinnosti s veterinární správou a k tomu, aby sami aktivně přicházeli s analýzami nezávadnosti produktů, které chtějí umístit na našem trhu,“ dodal ministr Fuksa. Státní veterinární správa je v přímém kontaktu s orgány německého státního a veterinárního dozoru. Podle jejich šetření kromě zásilky vajec do Nizozemska nesměřovala žádná zásilka s rizikovými potravinami

mimo území Německa a všechny farmy a hospodářství, které byly v kontaktu s dotyčnými krmivy, jsou uzavřeny. České kontrolní orgány se nesoustřeďují jen na potraviny, ale sledují také krmiva. S ohledem na události v Německu provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) okamžité kontroly výroben olejů, které jsou u nás registrovány jako krmivářské provozy. Kontroly jsou zaměřeny i na správné postupy skladování a nakládání s krmnými oleji.

Potraviny na českém trhu jsou nezávadné, potvrdily to nejnovější průběžné výsledky testů Státní zemědělské a potravinářské inspekce 14. 1. 2011 – V pořádku jsou všechny dosud kontrolované vzorky na trhu, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebírá už od 5. ledna a prověřuje v souvislosti s dioxinovým rizikem v sousedním Německu. Inspektoři SZPI odebírali vzorky všech typů

potravinářských výrobků z drůbeže, vepřového i hovězího masa a čerstvá vejce, a to napříč Českou republikou a především v obchodních řetězcích. Podle průběžných výsledků mimořádných kontrol jsou potravinářské

výrobky v českých obchodech v pořádku. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) prověřuje všechny typy potravinářských výrobků z drůbežího, vepřového i hovězího masa a čerstvá vejce, a to po celé republice a především v obchodních řetězcích. Výsledky jsou už například z Prahy,

Brna, Tábora i z Ústí nad Labem. Všechny výrobky, u kterých je už testování dokončeno, vyhověly limitům na dioxiny. V intenzivních kontrolách budou inspektoři dále pokračovat. Počet kontrolních odběrů se odvíjí od počtu potenciálně rizikových zásilek. Nadále

vyšetřují zásilky, které by mohly pocházet z rizikových oblastí Německa. Bez ohledu na to, zda směřovaly do ČR přímo z Německa nebo přes jinou zemi. Státní zemědělská potravinářská inspekce ani Státní veterinární správa dosud nic závadného na pultech českých obchodů nezjistily.

Zájem o program Školní mléko se razantně zvýšil O program Školní mléko je mezi školami v České republice veliký zájem, do projektu se zapojilo bezmála tři tisíce škol. Oproti předcházejícímu školnímu roku výrazně narostl počet škol zapojených do programu, a s tím se zvýšily i dodávky mléka a mléčných výrobků do škol. Při meziročním hodnocení školního roku 2009/2010 a školního roku 2008/2009 je patrný nárůst jak v zapojení škol do programu (o 38,7 %), tak i ve vyšších dodávkách mléka a mléčných výrobků do škol (o 104 %). Rostoucí zájem o program školního mléka ze strany škol i mateřských škol pokračoval i v dalším období, což dokládá hodnocení za leden až říjen 2010 v porovnání s lednem až říjnem 2009. Zvýšilo se zapojení škol do programu o 41 % na průměr zapojených škol 2 877. Dodávky podporovaných mléčných výrobků do škol se zvýšily o 72,7 % na 10 853 214 ks (za období leden až říjen). „Čísla jasně vypovídají o úspěšnosti tohoto projektu. Pro producenty mléka

je to vítaná doplňková cesta prodeje jejich výrobků, pro děti možnost sáhnout po zdravém a čerstvém mléčném výrobku, kdykoliv dostanou chuť,“ ohodnotil výsledky projektu ministr zemědělství Ivan Fuksa. Program podpory potřeby školního mléka běží v ČR od roku 1999 a celosvětově je do něj zapojeno cca 80 zemí. Podpora distribuce mléka ze strany EU existuje v různých obměnách již více než 30 let. Ve školním roce 2008/2009 bylo ve školách v 25 členských státech distribuováno přes 300 tisíc tun mléka (včetně výrobků z něj), přičemž Společenství přispělo cca 55 mil. eur. 20. června 2009 vláda ČR schválila nařízení vlády č. 238/2009 Sb., s platností od 1. srpna 2009, kterým se mimo jiné upravil sortiment podporovaných mléčných výrobků v návaznosti na přímo použitelné předpisy ES. Příjemci podpory dle nařízení Komise (ES) č. 657/2008 jsou žáci mateřských škol, základních a středních škol. Tereza M. Dvořáčková tisková mluvčí MZe

PŘEHLED DODÁVEK MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ DO ŠKOL V RÁMCI PROGRAMU „ŠKOLNÍ MLÉKO“ Počty dodaných balení v ks

Leden – říjen 2010

Leden – říjen 2009

977 984

571 862

6 622 419

5 067 391

Jogurty ochucené ovocné

534 441

209 124

Jogurty ochucené ostatní

160 185

15 217

Čerstvé a tavené sýry

105 535

366

2 426 598

420 761

Polotučné mléko neochucené Polotučné mléko ochucené

Smetanový krém Kysané mléko

26 052

CELKEM

–

10 853 214

6 284 721

Pramen: SZIF Období

Zapojeno škol do programu „Školní mléko“

Dodáno výrobků do škol v tis. ks

Finanční podpora ČR v mil. Kč

Finanční podpora EU v mil. Kč

Podpora celkem v mil. Kč

Září až prosinec 1999

3 016

2 875

9,0

0

9,0

Rok 2000

2 882

9 694

29,0

0

29,0

Rok 2001

2 911

10 443

29,6

0

29,6

Školní rok 2001/2002

3 024

22 854

62,5

0

62,5


3 115

23 170

63,3

0

63,3


2 777

20 802

55,0

2,6

57,6


2 696

18 433

32,8

22,3

55,1


2 516

14 970

30,4

14,8

45,2


2 572

18 421

42,7

14,9

57,6


2 644

17 497

46,1

15,9

62,0


2 111

6 773

–

8,1

8,1


2 927

13 818

44,9

12,1

57,0

Pramen: SZIF

zpravodajství MZe / 7


Výzkum potvrdil rostoucí zájem spotřebitelů o biopotraviny Biopotraviny, produkty ekologického zemědělství, zaujímají čím dál větší a stálejší místo v českých domácnostech. Celkový podíl spotřebitelů kupujících biopotraviny se podle průzkumu dostal na téměř 40 %. Prakticky všichni spotřebitelé také mají dostatek základních informací, podle kterých se o nákupu biopotravin rozhodují. Biopotraviny pěstované v rámci ekologického zemědělství bez použití chemických prostředků zná naprostá většina dotázaných. I když už v roce 2008 vědělo o biopotravinách velké množství lidí, a to 92 %, v roce 2010 k tomu přibyla další 4 % obyvatel České republiky. Čtvrtina dotázaných pak ví i to, kde se nejblíže v jejich okolí nachází certifikovaná ekologická farma. Spotřebitelé se podle šetření shodují na tom, že šetrné ekologické zemědělství by mělo být podporováno státem. K tomuto názoru ministr zemědělství Ivan Fuksa dodává: „Stát pomáhá a finančně podporuje ekologicky hospodařící zemědělce dotacemi, plošnými typy podpor a bodovým zvýhodněním pro žadatele u některých programů.“ Národní logo, kterým se označují biopotraviny a které je ve vlastnictví státu, zná více než polovina spotřebitelů. Zatímco v roce 2008 nakupovalo biopotraviny několikrát za měsíc 31 %,

jednou za týden 26 % a několikrát týdně 11 %, v roce 2010 si pro biopotraviny už chodilo několikrát za měsíc 41 %, jednou za týden 27 % a několikrát týdně 12 % Čechů, kteří našli zálibu v biopotravinách. Průměrná měsíční částka, kterou jsou spotřebitelé ochotni za biopotraviny vydat, se pohybuje u poloviny dotázaných (v roce 2008 i 2010) do 500 Kč, což podle jejich odhadu představuje průměrně 17 % útraty domácnosti za všechny potraviny. Nejčastěji spotřebitelé kupují mléčné a masné výrobky, ovoce, zeleninu a pečivo. Hlavním důvodem pro respondenty, kteří biopotraviny nekupují, je jejich vysoká cena. Tzv. biobedýnky, které obsahují sezonní ovoce a zeleninu a které připravují sami biozemědělci, si oblíbila čtvrtina lidí. Ti tak s čerstvými produkty dostanou i přiložené informace o daném ekologickém zemědělci či biofarmě. Přestože spotřebitelům vadí především vyšší cena biopotravin, povědomí lidí v České republice o „bio světě“ ve srovnání s rokem 2008 znatelně roste. Polovina spotřebitelů také považuje své každodenní chování za ekologicky odpovědné. Z obecného pohledu se pak biopotraviny stávají stále běžnější součástí každodenního života. Výzkumy byly prováděny na podzim v roce 2008 a 2010 s cílem zjistit, jak

VÝSLEDKY SROVNÁVACÍHO VÝZKUMU LET 2008 A 2010 – POVĚDOMÍ A NÁKUPNÍ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ V OBLASTI BIOPOTRAVIN

moc se změnilo povědomí českých spotřebitelů o biopotravinách. Výzkumů se účastnili obyvatelé středních a větších

měst s minimálně středoškolským vzděláním, jejichž průměrný měsíční příjem na jednoho člena domácnosti činí

15 000 Kč a výše. Další podmínkou pro účast ve výzkumu pak byla věková kategorie 16–50 let.

Ministerstvo zemědělství chce i letos pokračovat v podpoře kvalitních potravin, ochraně zemědělské půdy a zjednodušování byrokracie Usnadnit podnikání v zemědělství zjednodušováním legislativy i byrokratických procedur, zlepšovat stav zemědělské půdy, například chránit ji před erozí za pomoci rozšířených standardů GAEC, podporovat kvalitní potraviny, a především celkově přispívat k rozvoji českého venkova. Takové jsou priority Ministerstva zemědělství pro rok 2011. I letos bude pokračovat informační kampaň na podporu kvalitních potravin domácí produkce. Regionální potravina vstupuje do druhého ročníku s upravenou metodikou. Podle nových zásad se rozšířil počet kategorií, do nichž můžou podnikatelé potraviny přihlásit, ze 6 na 9. Zkrátila se lhůta, po kterou

může výrobek nosit označení Regionální potravina z šesti na čtyři roky. „Nová metodika počítá s rozšířením šesti kategorií na devět. Především z toho důvodu, že v kategoriích mléčné produkty, pekařské a cukrářské výrobky a uzeniny a produkty z masa se loni přihlásil velký počet výrobků. Rozdělením kategorií dostane více kvalitních regionálních specialit šanci uspět v soutěži a spotřebitelé budou mít pestřejší výběr,“ vysvětluje ministr zemědělství Ivan Fuksa. Další důležitou prioritou Ministerstva zemědělství je ochrana kvalitní orné půdy. Novelizovaný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu od začátku roku 2011 zvyšuje poplatky za převod zemědělské půdy na stavební parcely. „Nová podoba poplatků má motivovat investory, aby plánovali výstavbu větších

objektů dále od velkých měst, v regionech, aby dali spíše přednost opuštěným průmyslovým areálům a využívali vnitřní prostory obcí. Zákon by měl také pomoci přinést nová pracovní místa na venkov, a tím pomáhat jeho rozvoji,“ říká ministr Fuksa. Zabránit masivnímu smývání ornice, zhoršování kvality půdního fondu a vod má pomoci rozšíření podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Od 1. července 2011 budou muset zemědělci i na tzv. mírně erozně ohrožených půdách pěstovat takové plodiny a používat takové technologie, aby omezili smývání ornice. S volbou postupů a opatření, které budou co nejefektivnější právě pro jejich pozemky, zemědělcům poradí školení experti. Ministerstvo zemědělství bude po-

kračovat v přidělování dotací na protipovodňová opatření. Ministerstvo předpokládá, že na jejich výstavbu v rámci programu Podpora prevence před povodněmi letos uvolní více než 2 miliardy korun. Prioritou zůstává stabilizace lesnicko-dřevařského sektoru. Ministr zemědělství má v plánu do konce ledna předložit vládě koncepci hospodaření Lesů ČR, s. p., takzvanou Dřevěnou knihu. Ministerstvo zemědělství vybídlo organizaci Transparency International, aby se podílela na přípravě a vyhodnocení výběrových řízení. Dalšími významnými úkoly v lesním hospodářství v roce 2011 bude příprava věcného záměru zákona o správě státního lesního majetku, novely lesního zákona a Zásad státní lesnické politiky.

I nadále bude ministr zemědělství podporovat tažení proti zbytečné a svazující byrokracii. Internetový dotazník Antibyrokratické komise, spuštěný v listopadu, si zemědělci rychle oblíbili. Do konce roku 2010 jeho prostřednictvím poslalo své podněty více než 150 tazatelů. Při jednáních v rámci Evropské unie o podobě budoucí Společné zemědělské politiky po roce 2013 hodlá ministr Fuksa prosazovat spravedlivé podmínky pro udělování přímých plateb a zjednodušování pravidel. V případě přímých plateb je proti jejich omezování podle velikosti hospodářství (tzv. zastropování). Vzhledem k historickým souvislostem jsou totiž české zemědělské podniky výrazně větší než farmy ve většině členských států.

Vláda na návrh ministra Fuksy vyměnila šéfa SZIF Vláda na návrh ministra zemědělství Ivana Fuksy odvolala ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Tomáše Révésze. Do výsledku regulérního výběrového řízení bude fond řídit ekonomický náměstek ministra zemědělství Oldřich Černoch. Důvodem odvolání ředitele Révésze bylo prosazo-

vání netransparentní a nevýhodné výměny informačního systému SZIF. „Opakovaně jsem ředitele SZIF vyzýval, aby nepokračoval v projektu, který by způsobil ekonomické škody a ohrozil vyplácení dotací zemědělcům. Neuposlechl, a proto jsem vládě navrhl jeho

odvolání,“ komentoval situaci ministr Ivan Fuksa. Smlouva, kterou chtěl ředitel SZIF podepsat, by znamenala nejméně roční souběžný provoz dvou informačních systémů, což by stát stálo řádově stovky milionů korun. Poté by bylo nutné systém znovu upravovat, protože po roce 2013 bude změněn

způsob vyplácení evropských dotací. Ministr uložil novému vedení Státního zemědělského intervenčního fondu postupovat podle tří hlavních priorit, kterými jsou hladké vyplácení dotací, úspornost řešení a transparentnost postupu SZIF. „V této situaci pokládám za pro stát nejvýhodnější postup okamžitě

zahájit jednání se současným dodavatelem o zvýhodnění podmínek provozu na další roky. V novém programovém období pak může dojít k přechodu na jiný systém, ovšem pouze cestou otevřeného výběrového řízení, za předpokladu ekonomické výhodnosti a vlastnických práv ministerstva zemědělství k tomuto systému,“ dodal ministr Fuksa.

Regionální potravina v příštím roce podle upravené metodiky Nová metodika pro udělování značky Regionální potravina navyšuje počet soutěžních kategorií, naopak zkracuje dobu, po kterou budou smět výrobci oceněné potraviny zdobit logem Regionální potraviny. Pevně se stanovil počet členů hodnotitelských komisí i zastoupení partnerských a spolupracujících organizací. „Nová metodika počítá s rozšířením stávajícího počtu šesti kategorií na devět. Především z toho důvodu, že v kategoriích mléčné produkty, pekařské a cukrářské výrobky a uzeniny a produkty z masa se letos přihlásil velký počet výrobků.

Rozdělením kategorií více kvalitních regionálních specialit dostane šanci uspět v soutěži a spotřebitelé budou mít pestřejší výběr,“ vysvětluje ministr zemědělství Ivan Fuksa. Značka „Regionální potravina“ bude tedy udělována v těchto kategoriích: Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas; Masné výrobky trvanlivé; Sýry včetně tvarohu; Mléčné výrobky ostatní; Pekařské výrobky, včetně těstovin; Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek; Alkoholické a nealkoholické nápoje; Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě; Ostatní (med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody apod.). Zároveň metodika stanoví maximální počet členů komisí pro hodnocení

žádosti o udělení značky „Regionální potravina“. Zastoupení v komisi je následující: dva členy nominuje Ministerstvo

zemědělství, po jednom Potravinářská komora ČR, Agrární komora ČR, příslušný krajský úřad, Státní veterinární správa ČR, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Členy hodnotitelské komise jmenuje Ministerstvo zemědělství, přičemž komise bude mít maximálně 7 členů. Předsedou hodnotitelské komise bude zástupce Ministerstva zemědělství, který rovněž svolává jednání hodnotitelské komise. V neposlední řadě metodika zkracuje lhůtu pro užívání značky „Regionální potravina“ ze šesti na čtyři roky. Smyslem je hlavně umožnit malovýrobcům pružněji reagovat na poptávku a častěji obměňovat sortiment. Úprava Metodiky pro udělování

značky „Regionální potravina“ byla projednána a schválena pracovní skupinou, která se zabývá problematikou regionálních potravin. Tato skupina vznikla letos v lednu a je složena ze zástupců Ministerstva zemědělství, Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR. Jako v letošním, i v příštím roce se počítá na zajištění kampaně včetně krajských soutěží s 50 miliony korun. Platná metodika včetně příloh je doručována všem dotčeným elektronickou formou a je zveřejněna na portálu www. regionalnipotravina.cz. Tereza M. Dvořáčková tisková mluvčí MZe

8 / rozhovor


Na 5 otázek odpovídá:

Ing. Zdeněk Juračka, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky 1. Trh potravin je velmi významná položka celkového trhu. Naše země je již šest let řádným členem Evropy a za tuto dobu se mnohé na tomto trhu změnilo. Z pohledu dodavatelů potravin je to velmi složitá situace, z pohledu spotřebitele v mnoha pohledech předpokládaná výhoda. Dalším hlediskem je hodnocení naší obchodní sítě. Jak vidí a hodnotí naše současné obchodní systémy, a potravinářský obchod jako takový, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Ing. Zdeněk Juračka? Ano. Trh potravin, potažmo maloobchodní služby s ním spojené mají jak pro Evropskou unii, tak nepochybně i pro Českou republiku značný hospodářský, společenský i politický význam. Obchod nejen významně ovlivňuje, ale i tvoří významnou část hrubého domácího produktu a je druhým největším zaměstnavatelem. Působí na formování spotřebitelské poptávky, nákupních zvyklostí obyvatelstva a jeho životního stylu, nezanedbatelným způsobem tak ovlivňuje kvalitu života obyvatelstva. Díky své vyjednávací síle vůči dodavatelům a zároveň ostré konkurenci mezi soutěžiteli je obchod silou, která pomáhá ekonomice v mnoha směrech. Maloobchod je průsečíkem jednotlivých hospodářských politik. Projevují se v něm tudíž důsledky zemědělské politiky, dopravní politiky, politiky rozvoje lidského kapitálu anebo politiky regionálního rozvoje. Ale již blíže k vaší otázce. Mám-li hodnotit stávající obchodní síť v naší republice, musím konstatovat, že je velmi diverzifikovaná, je odrazem nikoli šestiletého období, kdy jsme v Evropské unii, ale celých dvaceti let, ve kterých se začala obchodní síť u nás utvářet. Počet a kvalita silných obchodních řetězců, které na náš trh hned v prvopočátku novodobých dějin českého obchodu vstoupily, s sebou vnesly do našeho prostředí zcela nové trendy jak v poptávce obyvatelstva a jeho nákupním chování, tak i v přístupu tuzemských účastníků trhu. Zkrátka a dobře vznikla konkurence se všemi svými pozitivními i negativními projevy. Ve zcela otevřeném a silném konkurenčním prostředí museli hledat svoji parketu vedle těch silnějších hráčů i drobní podnikatelé. Český obchod se stále více koncentruje a dělí mezi několik nejsilnějších struktur. Tomuto trendu se musí chtě nechtě přizpůsobit i všechny subjekty v celém potravinovém řetězci. Český trh z těchto důvodů disponuje významnou, kvalitní a sortimentně naplněnou nabídkou potravin v dokonalé kvalitě a odpovídající ceně. Jdeme však dál, většina obchodníků plně podporuje výraznější zviditelnění, resp. účinnější podporu prodeje tuzemských zpracovatelů jak pod celorepublikovou značkou Klasa, tak dle posledních trendů „Regionální potravina“. Je však rozhodující skutečnost, jak který obchodník má ke svému dodavateli blízko, jak je schopen na tuto regionální, ne-li místní nabídku reagovat. Rozdíl je i v přístupu k této problematice ze strany zahraničních řetězců a těch místních – například skupiny COOP. Nedomnívám se, že by zahraniční obchodní řetězce měly ryze negativní postoj k těmto komoditám. Určitě ale bude pro ně, díky pevnému centrálnímu řízení všech obchodních aktivit, poněkud obtížnější reagovat na takovéto nabídky a zařadit je do svého sortimentu odděleně, dle alokace jednotlivých prodejen. Jiná situace je u spotřebních družstev, kdy podstatnou roli ve vývoji těchto obchodních vztahů hraje zájem obou stran a jejich partnerská blízkost. 2. Podíl potravin na celkovém maloobchodním obratu činí v naší zemi 23 %. Odečtou-li se stavebniny, automobily a další „nepultové produkty“, tak přes tuzemské maloobchodní prodejny utratí naši spotřebitelé za potraviny cca 60 % svých příjmů. To je vysoké procento a také statistický údaj, který podtrhuje nezastupitelný význam potravinářského průmyslu. Jak jej vidíte Vy? To, že v maloobchodní síti prodejen utratí spotřebitelé za potraviny tolik peněz, je z pohledu každého retailera velmi potěšitelné. Jistě k tomu přispívá celková kupní síla obyvatelstva. Ale i změna jeho životního stylu, nákupních a stravovacích zvyklostí, nepochybně i odklon od původních tradic, od toho, že by si například lidé na venkově dokázali anebo byli ochotni ještě dnes některé potraviny vyprodukovat sami. Všeobecně vzato, snížil se rozsah pěstování

ovoce a zeleniny na vlastních zahrádkách, sběr lesních a divoce rostoucích plodů a chování drobného zvířectva se staly dávným pojmem, ubylo domácích zabijaček a podobně. A není to jen tím, že by lidé tak nějak zlenivěli, že by o chovatelství a pěstitelství ztratili úplně zájem. Podívejme se ale na nabídku potravin v našich obchodech. Její pestrost a rozmanitost, dostupnost, záruka vysoké kvality, cenová přijatelnost, ale i informovanost zákaznické veřejnosti o užitných vlastnostech potravinářských produktů – to jsou všechno motivy a chcete-li přesvědčivé důvody pro to, aby konečná spotřeba českého zákazníka byla realizována právě přes „tuzemské maloobchodní prodejny“ a v takovém měřítku, které uvádíte. Význam potravinářského průmyslu je tak skutečně nezastupitelný a nabývá stále na větší síle. Jde však o to, kterého potravinářského průmyslu a v jaké míře se tento trend týká. Jestli toho globálního, anebo toho našeho, „ryze českého“. Jsem pro, aby byl do jisté míry preferován a podporován ten tuzemský, tedy domácí potravinářský průmysl. Ale k tomu jsem se již částečně vyjádřil v odpovědi na první otázku.

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Zdeněk Juračka – – – – – – –

narozen 29. 3. 1945 v Benátkách nad Jizerou absolvent VŠE, Obchodní fakulta – ekonomika služeb a cestovního ruchu předseda, Svaz českých a moravských spotřebních družstev – člen skupiny COOP, od roku 2004 prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, od roku 2008 předseda, COOP Centrum (nákupní centrála spotřebních družstev), od roku 1993 předseda, Jednota, spotřební družstvo Kroměříž, od roku 1991 místopředseda dozorčí rady, COOP Euro (nákupní aliance spotřebních družstev ČR, Slovenska a Maďarska), od roku 2000 – člen představenstva, Hospodářská komora ČR – člen vědecké rady, Vysoká škola ekonomická v Praze – člen redakční rady, časopis Moderní obchod Zdeněk Juračka pracuje pro spotřební družstva od roku 1969, kdy nastoupil do Jednoty SD Praha – západ. Absolvoval večerní studium na učilišti SČMSD v Klánovicích, kde získal výuční list pro obor kuchař – číšník. Nějaký čas pracoval i jako vedoucí na provozovnách tehdejší Správy učilišť a externě vypomáhal na této škole i jako učitel. V roce 1976 nastoupil do Jednoty SD Kroměříž jako vedoucí provozovny veřejného stravování. Postupně se prosadil v nejrůznějších řídících funkcích družstva – od vedoucího odboru veřejného stravování a cestovního ruchu až po vedoucího obchodně provozní skupiny a místopředsedu družstva. V roce 1991 byl zvolen do funkce předsedy družstva. Byl u zrodu největší nákupní aliance v České republice – družstva COOP Centrum, v jejímž čele stojí a je předsedou představenstva od založení v roce 1993. COOP Centrum obdrželo v roce 2007 za zlepšení výkonnosti organizace Národní cenu České republiky za jakost. Od roku 2000 je místopředsedou dozorčí rady COOP EURO, a. s., se sídlem v Bratislavě. V říjnu roku 2004 zvolen předsedou Svazu českých a moravských spotřebních družstev. V této funkci inicioval a řídí strategické projekty zaměřené na lepší využití potenciálu spotřebních družstev, které jsou svým konsolidovaným obratem 27,2 miliardy korun a sítí 3 000 prodejen (2009) největší národní maloobchodní aliancí v ČR. Zasadil se o získání Certifikátu shody systému managementu kvality s požadavky ČSN EN ISO 9001:2001 pro Školská zařízení SČMSD. Prosazuje celoplošnou skupinovou certifikaci prodejen COOP – certifikát HACCP má dnes již více než 1800 prodejen spotřebních družstev, další o jeho získání usilují. Za úspěšnou implementaci strategických projektů získala skupina COOP řízená Zdeňkem Juračkou prestižní ocenění Zlatý dukát 2009 v kategorii „Obchod“. Osobně získal Zdeněk Juračka řadu významných ocenění, v roce 2009 to byl Velký modrý delfín – Marketér roku 2008 – a dále cena Anežky Žaludové za rok 2009 udělená za mimořádný osobní přínos k rozvoji a péči o kvalitu v ČR. V dubnu 2008 byl Zdeněk Juračka po několika letech ve funkci viceprezidenta zvolen prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. I v této pozici je dynamickým, viditelným a médií s oblibou citovaným výrazným manažerem s jasně formulovanými a pregnantně zdůvodněnými stanovisky, zkušeným odborníkem a obratným vyjednávačem schopným zastávat zájmy obchodu ve všech spektrech jeho aktivit. Zdeněk Juračka je ženatý, otec dvou dětí. Ve volném čase se věnuje svým vnoučatům. Mezi jeho hlavní záliby patří tenis a vaření (návrat k původní profesi).

3. Zhodnotili jsme potravinářský obchod a potravinářský průmysl. Tedy obě nezastupitelná odvětví našeho hospodářství z pohledu jejich funkce. A co vztahy mezi nimi? Zákon o významné tržní síle dost rozpoltil obě strany. Jak to vidí strana obchodu a jak by měly tyto vztahy dle vás dále fungovat? K zákonu o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití jsem se již vyjádřil na stránkách Potravinářské Revue 7/2010. Chtěl bych proto podtrhnout jen to zásadní, a to je fakt, že tento zákon nenachází v praxi uplatnění v rozsahu očekávání. A to si nemyslí jen představitelé obchodu, ale i většiny potravinářských a zemědělských subjektů. Svědčí o tom poznatky z každodenní praxe, z řady řízených rozhovorů, a to právě se zástupci těchto organizací. K dosažení cílů, které byly zákonem sledovány, přitom postačovalo důsledné dodržování již existujících právních předpisů a účinné uplatňování sankcí a odpovědnosti za porušování povinností, které z nich vyplývají. Strana obchodu to dnes vidí tak, že přijetí zákona bylo nadbytečné. Obchod, stejně tak jako i jiné sféry naší ekonomiky, stojí pod neustálým dohledem médií a veřejnosti. Tato forma regulace funguje podle nás mnohem účinněji než často protisměrně působící legislativní zásahy přijaté pod tlakem nejrůznějších zájmových lobby. A jak by měly vztahy mezi oběma (říkáte rozpolcenými) stranami fungovat? Určitě bez právě uvedených, nepovedených regulačních zásahů a na bázi partnerské spolupráce. Nechci, aby toto vyznělo jako klišé, jako populistický názor. Pro své přesvědčení o potřebě rozvíjet mezi výrobou a obchodem partnerské vztahy mám hned několik argumentů a řadu poznatků z praxe. Za příklad mohu uvést dlouholetou činnost družstevních nákupních centrál, tj. COOP Centrum, družstvo a společnost COOP Morava, s. r. o., ve které si budování vztahů s dodavateli bez partnerské spolupráce dnes již nedovedeme vůbec představit. Toto partnerství je ale zapotřebí vidět v celém komplexu, tedy myšlenkově, materiálně, ale i ekonomicky a finančně. Cílem musí být nalezení společných vizí a vzájemně prospěšných strategií. K tomu by mělo přispět i odstranění bariér na úrovni evropského trhu. Jeho roztříštěnost a nejednotnost legislativního rámce jak na úrovni EU, tak i jednotlivých států, jsou logicky zdrojem spekulativního chování. Různá pravidla na různých národních trzích snižují efektivnost marketingových a komunikačních strategií, které se musí namnoze přizpůsobovat různé úpravě toho, co je považováno za nekalé a nepovolené. A tím je snižována efektivnost jednotlivých obchodních transakcí, a to nejen na úrovni obchodu, ale v celém potravinovém řetězci. V rámci jednání o budoucnosti podoby zákona o významné tržní síle preferujeme změnu dle zveřejněné varianty č. 4, což je promítnutí některých ustanovení zákona do stávající platné legislativy a následně jeho zrušení. Musím zde konstatovat, že tuto variantu jsme prosazovali již před přijetím tohoto zákona. Navíc ji podpořilo jednomyslně podnikatelské fórum (včetně potravinářů a zemědělců) jako koordinační orgán při MPO.

rozhovor – z domova / 9


4. Seskupení COOP, tedy Česká a moravská spotřební družstva, je český obchodní řetězec. Je možné považovat vztahy vašeho obchodního seskupení s našimi potravináři za jiné a lepší než s řetězci zahraničními? A upřednostňuje seskupení „český a moravský COOP“ tuzemské potraviny před dovezenými? V této souvislosti se ví i o slibu ministru zemědělství Ivanovi Fuksovi. Mohl byste blíže specifikovat? K odpovědi na tuto otázku musím zopakovat svůj zásadní postoj, z kterého se odvozuje mé hodnocení obchodníků a maloobchodního prodeje v Čechách a na Moravě vůbec. Snažím se nerozlišovat mezi českými a zahraničními obchodními řetězci či jednotlivými obchodníky. Mé osobní dělení těchto struktur je na velmi jednoduchém principu. Uznávám obchodníky dobré a ty ostatní. Od této zásady se dají odvodit i vztahy obchodníků ke svým dodavatelům. Znám zahraniční obchodní řetězce, které mají velmi dobré vztahy se svými dodavateli, řekl bych přímo na špičkové úrovni a většinou tento vztah na této úrovni bývá takto hodnocen oboustranně. Samozřejmě že jsou v Česku zahraniční obchodní řetězce, ale našli by se i obdobně jednající čeští obchodníci, o kterých se téměř veřejně ví, že jejich vztahy s dodavateli jsou značně konfliktní, nestálé, a většinou je tento vztah budován ad hoc dle příležitosti, které přinášejí jednotlivé tržní situace s cílem dosažení jednostranného prospěchu. Na otázku, v čem se dále liší vztahy dodavatelů a obchodních řetězců, a tímto nechci nikoho urazit ani se ho dotknout, hodnotím vztahy většiny zahraničních obchodních řetězců a dodavatelů jako více profesionální s vysokým a efektivním využitím svého image a postavení na trhu. Je pravda, že v těchto situacích se má český obchod ještě hodně co učit. Co se týká údajného upřednostňování dovozových výrobků obchodními řetězci na českém trhu, rád bych konstatoval, že jde převážně o zveličení problémů ze strany médií a některých rádoby odborníků či politiků tohoto státu. Pokud se podíváte na problém z čisté logiky a profesionálního hlediska, dojdete k závěru, že obchodník, který by ve větší míře upřednostňoval zahraniční dodavatele před těmi domácími, si sám kope vlastní hrob. Vždyť každý obchodník má své zákazníky i z okruhu potravinářů, tj. jak zemědělců, tak zpracovatelů, a je velmi nelogické usilovat o to, aby se zvýšila nezaměstnanost i v těchto oborech a tím i klesala poptávka po službách obchodu. Mimoto zákazník požaduje po obchodníkovi české výrobky a tady samozřejmě platí, že zákazník je pán. Jak jste se zmínil v otázce, nabídli jsme ministru Fuksovi připravit strukturovaný výzkum prodeje vybraných komodit u zahraničních obchodních řetězců, abychom právě přesvědčili a změnili veřejné i odborné mínění na tuto problematiku a získali dle možností objektivnější pohled na řešení otázky prodeje dovozových potravin. Již první čísla ukazují, že ve svém konstatování mám pravdu. Problém je však v mnoha případech s přesným určením země původu a z toho vyplývajícím problému značení potravinářských výrobků vůbec. Věřím však, že časem tuto problematiku zvládneme a poskytneme hodnověrné údaje. Všechny obchodní řetězce působící na českém trhu při setkání s ministrem Fuksou zájem spolupracovat v této oblasti potvrdily a lze očekávat v dohledné době další dílčí výsledky této aktivity. 5. Vánoční čas a novoroční svátky máme za sebou. Jak je trávil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky a předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev? Já osobně, pokud mi to čas, kterého mám velmi málo, dovolí, trávím své volné chvíle hlavně na chalupě u Jindřichova Hradce. Není to sice typická venkovská chalupa či český odvar amerických southworků, ale připomíná mi to mé mládí, neb jsem v této chalupě prožil část dětství, na které mám velmi dobré vzpomínky. Bohužel díky některým iniciativním a navíc spřáteleným šéfredaktorům, např. z Potravinářského zpravodaje, dostanu spoustu otázek k zodpovězení před vánočními svátky, tak část dovolené a tohoto odpočinku trávím u počítače. To je samozřejmě žert. Je však pravdou, že je mi milejší sedět u počítače na chalupě než v pražské kanceláři. Navíc, protože chodím nakupovat a má profesionální deformace je v tomto ohledu značná, hodnotím vývoj v družstevních, ale i jiných prodejnách z titulu postavení zejména českého obchodu na našem trhu a jeho vývoj v oblasti tržních vztahů. Rád konstatuji pokrok v uzavírání regionálních kontraktů u všech spotřebních družstev např. s dodavateli vepřového masa či lokálními výrobci uzenin a lahůdek. Věřím, a je to i mým novoročním přáním, že tyto aktivity nadále porostou a budou ku prospěchu jak českého družstevního obchodu, tak i všech českých potravinářů. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

Suché plody V pekařském a cukrářském odvětví se pak nejčastěji používají mandlové lupínky či celé mandle, které si často zpracovatelé dále sami upravují drcením, sekáním atp. V obou formách, jak mandlových lupínků, tak i celých mandlí, dodává společnost KåKå na náš trh tyto suché plody s ověřenou kvalitou.

VLAŠSKÉ OŘECHY

Mezi skupinu pojmenovávanou jako suché plody řadíme semena různých druhů stromů, keřů, případně jiných rostlin. Nejčastěji se jedná o ořešák, lísku, mandloně, palmu kokosovou a podzemnici olejnou. Pokud jsou tato semena zbavena oplodí (skořápek či slupek), jsou běžně nazývána jako jádroviny. Suché plody mají široké použití v pekařském i cukrářském řemesle. Slouží zde jako ochucovadlo a dekorace, a to jak do těst, tak i na hotové výrobky. Používají se v různých formách, ať už jako plátky, pražené, nepražené, drcené, loupané, neloupané, strouhané, blanšírované, neblanšírované a samozřejmě jako celé. Mezi nejvíce používané patří v našich krajích zejména mandle, lískové a vlašské ořechy, kokos a podzemnice olejná neboli arašídy. MANDLE Mandle se získávají z pecek plodů mandloně. Patří mezi velmi oblíbené suché plody díky své nezaměnitelné chuti. Navíc obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, ať už se jedná o vitaminy, protirakovinné antioxidanty či oleje snižující hladinu cholesterolu v krvi a působící tak proti chorobám srdce a cév. Pěstují se dva druhy mandlí, a to hořké nebo sladké mandle. Hořké mandle jsou vzhledově stejné jako mandle sladké, ale bývají menší. Hořký druh se doporučuje konzumovat tepelně upravený. Tyto mandle se však běžně neprodávají, používají se například na výrobu mandlového oleje. Sladké mandle jsou široce známé i z domácího pečení. Jejich využití je široké, především do moučníků, dezertů a na zdobení cukroví.

Jsou to plody ořešáku královského. Ač z přísně botanického hlediska jde o peckovici (součástí plodu je i zelené oplodí, patří mezi plody dužnaté), řadíme je do suchých plodů. Vlašské ořechy jsou velmi starou potravinou, která je nejspíše konzumována již od neolitu, jak dokládají archeologické nálezy z oblasti Périgrodu ve Francii. I tyto ořechy jsou velice bohaté na složky pozitivně působící na zdraví, jako jsou zinek, draslík či vitaminy skupiny B a E. Současně jsou velice výživné, neboť obsahují v průměru 70 % tuků obsahujících zejména velice zdravé omega-3-nenasycené mastné kyseliny, jež pozitivně působí proti riziku aterosklerózy a jiných kardiovaskulárních onemocnění. Zralé se konzumují přímo, strouhají se nebo melou do nádivek, cukroví a pečiva a salátů. Jádro vlašského ořechu může nabývat různých tvarů a barev, od velmi světlé po tmavě žlutou až hnědou. Po sklizni se ořechy suší, buď samovolně, nebo za pomoci horkého suchého vzduchu. Tímto procesem dochází k poklesu vlhkosti na požadovaných 8 %, což zaručuje, že ořechy nebudou snadno napadány plísněmi. Vlašské ořechy se využívají převážně v potravinářském průmyslu, a to v pekařství a cukrářství, kde se využívají jako dochucující nebo dekorační prvek u dezertů nebo na oblíbené ořechové dorty či bábovky. Naše společnost KåKå CZ s. r. o. nabízí ořechy loupané, což usnadňuje manipulaci a jejich použití při výrobě.

LÍSKOVÉ OŘECHY Líska obecná je u nás běžně i planě rostoucí domácí keř. Vyskytuje se u nás planě, ale pěstují se i některé šlechtěné velkoplodé odrůdy. Používají se hlavně při výrobě čokolád a cukrovinek, dále také například do sladkých obilných kaší a müsli. Oblíbené jsou současně do moučníků, koláčů a zákusků a vyrábějí

se z nich nejrůznější tradiční náplně nejen do dezertů, ale i do oplatek a sušenkových sendvičů. Stejně jako předchozí suché plody obsahují minerály a vitaminy E, B a C a velké množství kvalitních olejů. Díky tomu mají vysokou výživnou hodnotu a jsou zdravější než leckteré vitaminové doplňky. Při pekařském využití jsou nejběžnější surovinou celá jádra, v této formě je dodává i naše společnost KåKå CZ s. r. o. Bohužel zrovna lískové oříšky bývají častou příčinou potravinové alergie, proto se doporučuje u malých dětí nejdříve vyzkoušet malé množství.

ARAŠÍDY – PODZEMNICE OLEJNÁ Známé také pod názvem burské oříšky jsou semena podzemnice olejné opět zdrojem látek (antioxidanty, nenasycené mastné kyseliny) chránících především před rakovinou plic a střev. Jako takové se konzumují především pražené a solené, další známou a hlavně v Severní Americe rozšířenou formou je burákové máslo, které se pomalu uplatňuje i u nás jako základ do náplní do pečiva. V případě arašídů je vždy na místě pečlivá kontrola kvality, mohly by totiž obsahovat nebezpečnou karcinogenní formu plísně Aspergillus flavus, na kvalitu dodávaných arašídů klademe v naší společnosti velký důraz. I arašídy patří mezi alergeny, proto je nutno výrobky, jež mohou obsahovat i jen stopy arašídů, pečlivě označovat, aby osoby citlivé na jejich výskyt nebyly ohroženy. Velmi široce jsou arašídy či pasta z nich používány do tukových náplní a ve formě drcené či plátkové jako oblíbená dekorace. Společnost KåKå CZ s. r. o. dodává na náš trh podzemnici blanšírovanou nepraženou, podzemnici neblanšírovanou loupanou či arašídovou drť. Suché plody obecně tvoří skupinu surovin, jež jsou velmi vhodné na dotvoření zákusků, dezertů, cukroví i jako základ pro výrobu oblíbených náplní do jemného pečiva či oplatek. Společnost KåKå CZ s. r. o. se zaměřuje na nejžádanější sortiment z oblasti suchých plodů s důrazem na kvalitu dodávaných surovin tak, aby byl výsledný produkt vždy chutným potěšením pro konečné spotřebitele. Ing. David Kotrba MKTG manager B2B KåKå CZ s. r. o.

Jednosedlové ventily Alfa Laval Unique SSV Rostoucí počet aseptických aplikací v potravinářském a mlékárenském průmyslu zvyšuje tlak na výrobce komponentů. Během aseptického procesu nesmí docházet k nárůstu koncentrací mikroorganizmů ve zpracovávaném produktu a v jeho kvalitě neexistují žádné kompromisy. Alfa Laval nabízí komplexní řadu jednosedlových ventilů pro použití v potravinářském a mlékárenském průmyslu včetně ventilů Unique SSV Aseptic a Unique SSV ATEX. Mezi přednosti ventilu Unique SSV Aseptic patří jednodílná konstrukce, která usnadňuje servis a zvyšuje hygieničnost. Kromě toho je membrána v otevřené poloze podepřena, což prodlužuje její životnost. „Zavedením ventilů Unique SSV Aseptic a SSV ATEX jsme rozšířili přednosti stávající řady Unique SSV také do dalších aplikací, protože splňují požadavek EEX II 2 D/G c T4. Jsou dodávány jako běžné uzavírací ventily, ventily s reverzním chodem, výpustné dnové nebo tangenciální ventily,“ říká Morten Henriksen, manažer sortimentu ventilů Alfa Laval. „V novém ventilu Unique SSV Aseptic je původní čtyřdílná konstrukce nahrazena novou jednodílnou membránou, která hermeticky těsní a brání vstupu nečistot z okolního prostředí. Během výrobního procesu je zaručena plná ochrana proti působení mikroorganizmů. Jednodílná membrána usnadňuje a zkracuje čas údržby,“ dodává Henriksen.

PŘESTAVBA STÁVAJÍCÍCH VENTILŮ Koncoví uživatelé mohou snadno přestavit již instalované jednosedlové ventily Alfa Laval Unique SSV na aseptické tím, že použijí stávající tělesa ventilů s pneupohonem a vymění jen několik dílů. Přestavovat lze ventily standardní, s ručním ovládáním, tangenciální, s mezipolohou i výpustné dnové ventily. Řada jednosedlových ventilů Unique byla uvedena na trh před třemi roky a setkala se s pozitivním

ohlasem. Henriksen říká: „Tyto ventily jsou synonymem spolehlivosti a výkonu a jsou kladně přijímány po celém světě. Jejich prodeje neustále rostou.“

MAXIMÁLNÍ PROVOZNÍ DOBA Ventily Unique SSV mají stavebnicovou konstrukci s minimálním počtem součástí a malým počtem pohyblivých dílů. Všechny ventily Unique jsou konstruovány, testovány a schváleny v souladu se směrnicemi EHEDG a mohou nést symbol 3A. Vysledovatelnost odpovídá nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004, o materiálech určených pro přímý styk s potravinami. „Spolehlivost a trvanlivost konstrukce se odráží v maximální době provozuschopnosti a tím i nižších celkových nákladech,“ říká Henriksen. „Stavebnicová konstrukce umožňuje mnoho kombinací. Mezi další charakteristické rysy patří zdokonalená konstrukce těsnění a těleso bez svarů a mrtvých prostor, takže ho lze snadno čistit. Ventily lze doplnit různými velmi výkonnými pneumatickými pohony, které splňují většinu požadavků kladených na aplikace a technologické procesy. Všechny tyto vlastnosti společně vytvářejí ventil, který reálně zvýšil laťku nastavenou na trhu jednosedlových ventilů.“ Ing. Dušan Jahoda

10 / z domova – informace


MVDr. Pavel Bohatec – nový ředitel Úřadu pro potraviny PROFIL OSOBNOSTI

byl zvolen v říjnu roku 2000 starostou města. Po dalších komunálních volbách v roce 2002 post starosty obhájil. V této době zasedal v různých orgánech obchodních společností.

Praha (fk) – Od počátku listopadu 2010 vykonává funkci vrchního ředitele Sekce potravinářských výrob – Úřadu pro potraviny na Ministerstvu zemědělství MVDr. Pavel Bohatec. Po absolvování Vysoké školy veterinární v Brně v roce 1986, kde vystudoval obor veterinární lékařství – hygiena potravin, nastoupil do zaměstnání na tehdejší Okresní veterinární zařízení v Kutné Hoře. Po ukončení roční vojenské prezenční služby a nástupní praxe pracoval na veterinárně hygienickém středisku na Jatkách v Čáslavi. Jeho hlavní náplní byla prohlídka jatečných zvířat na vepřové a hovězí porážce, k této činnosti patřily i služby na sanitních jatkách. Po roce 1990 působil jako obvodní inspektor a vykonával státní veterinární dozor v prvovýrobě mléka, v mlékárně v Čáslavi, na menších porážkách, ve sběrných místech zvěřiny, v řeznictvích a drobných potravinářských provozovnách. Ve svém oboru získal atestaci jak prvního, tak i druhého stupně. Při své práci se také věnoval záležitostem věcí veřejných a v roce 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Uhlířské Janovice. V roce 1998 byl zvolen místostarostou a po náhlém úmrtí starosty

Z pozice starosty se mu podařilo prosadit i ve vyšší politice a v roce 2006 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jako poslanci veterinářovi mu bylo okamžitě nabídnuto místo v Zemědělském výboru, které bez váhání přijal, a navíc se stal předsedou Podvýboru pro potravinářství a veterinární činnost. Logicky se tak stal zpravodajem novel zákonů, které se této problematiky týkaly. Jednalo se například o novely veterinárního zákona, zákona o potravinách a tabákových výrobcích, dále o novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání apod. V lednu 2009 byl jmenován ministrem zemědělství předsedou Ústřední komise pro ochranu zvířat, která se v té době transformovala z netypicky správního orgánu do poradního orgánu ministra zemědělství. Před nástupem do nové dosavadní funkce na členství v komisi rezignoval. Na závěr uvádíme ještě slova MVDr. Pavla Bohatce vyslovená několik týdnů po jeho nástupu do nové funkce: „Na pozici vrchního ředitele jsem nastoupil s velkým respektem. Uvědomuji si rozsáhlou agendu působnosti a odbornou a manažerskou kvalifikaci mého předchůdce. Jsem rád, že s Ing. Františkem Sládkem, CSc., mohu spolupracovat a že mi může nadále předávat své zkušenosti. Za to, jak vybudoval Úřad pro potraviny, kde nyní pracuje tým kvalitních odborníků, mu patří velké poděkování. Na začátku roku 2011 bych chtěl popřát našim potravinářům korektní a férové obchodní vztahy, aby se jim v podnikání dařilo a aby si za dvanáct měsíců mohli na Silvestra říci: Byl to dobrý a úspěšný rok.“ Zákazníkům přeji dostatek bezpečných, kvalitních a chutných českých potravin. Rád bych se dožil doby, kdy se naše národní hrdost neprojeví jen při získání zlatých olympijských medailí v rychlobruslení nebo získání zlata na mistrovství světa v hokeji, ale i běžně při nákupu českých výrobků. Samozřejmě všem čtenářům přeji hodně zdraví, úspěchů a spokojenosti v novém roce 2011. A těším se na spolupráci.“

MVDr. PAVEL BOHATEC Osobní údaje rodinný stav:

národnost: datum nar.: místo nar.: trv. bydliště:

ženatý – od roku 1988 manželka Mgr. Dana Bohatcová (47), zástupkyně ředitelky ZŠ, synové Pavel (22 let) a Martin (20 let), studující na VŠ česká 10. 1. 1962 Boskovice Uhlířské Janovice, Václavské nám. 63, okres Kutná Hora

Vzdělání, kvalifikace 1980–1986 Vysoká škola veterinární v Brně obor: veterinární lékařství – hygiena potravin 1990 atestace I. stupně v oboru hygiena a technologie potravin a surovin živočišného původu 1998 atestace II. stupně v oboru hygiena potravin obhájení vědecké práce – Vyhodnocení podmínek prvovýroby mléka státním veterinárním dozorem Profesní praxe 2006–2010 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR – poslanec, člen Zemědělského výboru PSP ČR, předseda podvýboru pro veterinářství a potraviny 1998–2006 Město Uhlířské Janovice od 10/2000 do 10/2006 starosta od 11/1998 do 10/2000 zástupce starosty 1986–2010 Okresní veterinární správa v Kutné Hoře – obvodní inspektor, státní veterinární dozor v hygieně potravin, okresní laktolog (od 3/2002 do 6/2010 uvolněn pro výkon veřejné funkce)

Členství v orgánech společností, poradních orgánech a radách 2009–2010 Ústřední komise pro ochranu zvířat (poradní orgán ministra zemědělství) – předseda 2000–2010 VHS Vrchlice Maleč a. s. – člen představenstva 2005–2008 Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s. – člen dozorčí rady, od 8/2006 předseda dozorčí rady 2007–2010 Vědecká rada Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno – člen 2005–2008 Školská rada Gymnázia J. Ortena Kutná Hora – člen 2000–2004 OP VZP Kutná Hora – předseda správní rady 1999–2003 PERGO a. s. (firma zabývající se komunálním odpadem) – člen dozorčí rady Veřejná činnost 2000–2006 Svazek mikroregionu Uhlířskojanovicka a středního Posázaví – předseda 1994–1998 Město Uhlířské Janovice – člen zastupitelstva města Ostatní znalosti a další informace – Osvědčení o způsobilosti k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, – Osvědčení o vzdělání – správní řád, – PC – uživatelsky, – AJ, RJ (pasivně), – řidičský průkaz A, B, BE, T, – negativní lustrační osvědčení, – čistý výpis z TR

z domova / 11


❄ Vánoční setkání výrobců KLASA ❄ Dne 8. prosince 2010 se v Kaunickém paláci konalo vánoční setkání výrobců KLASA. V rámci slavnostního večera byly oceněny nové výrobky národní značkou kvality KLASA a vyhodnoceni vítězové soutěže o nejoblíbenější výrobek KLASA za rok 2010. V současné době mohou zákazníci nalézt logo KLASA na celkem 1 330 výrobcích. V kategorii mléko a mléčné výrobky získaly ocenění produkty společnosti KROMILK, a. s. Zálesák lahůdkový, Zálesák s příchutí niva, Zálesák se zeleninou Jemný a Zálesák se zeleninou Klasik. Všechny patří do skupiny Termizovaných smetanových sýrů, které jsou vyrobeny z čerstvého

tučného tvarohu a skvěle se hodí pro přípravu nejrůznějších pomazánek. V kategorii maso a masné výrobky převzal certifikáty KLASA Radek Štěpnička, jednatel společnosti Maso – Třebovle s. r. o., za produkty Ďábelská klobása, která je připravena na základě klasické receptury. Maso, které se pro výrobu používá, je ryze z českých chovů. Dále Staročeský špek a Třebovlská tláča. Dalším zástupcem této kategorie je VOMA, s. r. o. Cenu za výrobek Amos převzal jednatel společnosti Miroslav Mahdalík. Tepelně opracovaný masný výrobek z podskupiny měkkých salámů je vhodný jak pro rychlé občerstvení, tak pro přípravu studených mís. Certifikátem KLASA se pyšní také tři výrobky společnosti NOWACO Opava s. r. o. zastupující kategorii mražené výrobky, mléko a mléčné výrobky – Mrož v tmavé polevě, Mrož v bílé polevě

a obalovaný sýr. Dalším zástupcem této kategorie je společnost PZP Merlin s. r. o. za výrobky Játrové knedlíčky předvařené, Plněný paprikový lusk s masovou náplní, Český bramborák Merlin 60g a Tradiční langoše Merlin 100g. Čtyři nově oceněné výrobky získala kategorie mlýnské, cukrářské a pekařské výrobky, a to díky produktům společnosti TopBio mlýn, s. r. o. – Bio mouka špaldová celozrnná, Bio mouka pšeničná celozrnná, Mouka špaldová celozrnná a hladká. Z kategorie nealkoholické nápoje získala certifikáty společnost VITAMINÁTOR s. r. o. za výrobky 100 % přírodní ovocná šťáva VITAMINÁTOR 100% jablko, dále jablko – mrkev, jablko – černý rybíz, jablko – jahoda. Šťávy jsou zpracovány jako čistý, přírodní a nefiltrovaný produkt. Neobsahují žádné konzervanty, barviva či sladidla a jiné stabilizátory.

VÝROBKY OCENĚNÉ DNE 1. 10. 2010:



AGRIMEX Vestec a. s. – Malinová dřeň Dione – Listový špenát Dione – Zeleninová směs bramborová s hříbky Dione

HELVELLA, s. r. o. – Zámecké brambory

BAPA s. r. o. – Kuřecí kebab POCKET KEBAB – Plněná tortilla QUIRRITO MEXICANA

Bohemia Apple, družstvo – Čerstvá jablka balená MIKO International s. r. o. – Sváteční kulatý dort Marlenka NUTREND D.S., a. s. – DENUTS kešu + mandle – DENUTS pistácie + slunečnice – DENUTS brusinka – DENUTS kokos

MIKO International s. r. o. – Klasické medové MARLENKA kuličky – Kakaové medové MARLENKA kuličky VITAMINÁTOR s. r. o. – 100% přírodní ovocná šťáva VITAMINÁTOR 100% jablko – 100% přírodní ovocná šťáva VITAMINÁTOR jablko – mrkev – 100% přírodní ovocná šťáva VITAMINÁTOR jablko – černý rybíz – 100% přírodní ovocná šťáva VITAMINÁTOR jablko – jahoda

SCHUBERT PARTNER a. s. – Vejce BIO NATUR

Josef Pospíšil – Výrobna lahůdek a uzenin, s. r. o. – Kuřecí špíz KROMILK spol. s r. o. – Zálesák s příchutí niva – Zálesák lahůdkový – Zálesák se zeleninou (Jemný) – Zálesák se zeleninou (Klasik) Maso – Třebovle s. r. o. – Třebovlská tláča – Ďábelská klobása – Staročeský špek

KDO JE VÍTĚZEM SOUTĚŽE – „NEJOBLÍBENĚJŠÍ VÝROBEK KLASA 2010 I v letošním roce proběhla soutěž, ve které mohli spotřebitelé prostřednictvím internetových stránek www.eklasa.cz hlasovat pro absolutní jedničku mezi potravinářskými produkty, oceněnými značkou KLASA. Vyhlášení těch nejlepších proběhlo stejně jako předávání certifikátů v průběhu vánočního setkání pro výrobce v Kauninském paláci. První místo získala tradiční tvarohová zmrzlina v kakaové polevě Míša od společnosti UNILEVER ČR, spol. s r. o., který tak svým prvenstvím obhájil svou pozici z loňského roku. Druhou příčku obsadil Selský jogurt bílý od společnosti HOLLANDIA Karlovy Vary, a. s. Na třetím místě se umístila Hanácká Kyselka společnosti Hanácká kyselka s. r. o. Crest Communications

PAJERO s. r. o. – Obalované kuřecí řízky – klasik PAJERO s. r. o. – Obalované kuřecí řízečky – pikant PZP MERLIN s. r. o. – Český bramborák Merlin – Plněný paprikový lusk s masovou náplní – Tradiční langoše Merlin – Játrové knedlíčky předvařené

MIKO international s. r. o. – NAPOLEON Marlenka – PACHLAVA Marlenka

TopBio mlýn, s. r. o. – BIO mouka špaldová celozrnná – BIO mouka pšeničná celozrnná – Mouka špaldová celozrnná – Mouka špaldová hladká

NOWACO Opava s. r. o. – Mrož v tmavé polevě – Mrož v bílé polevě – Obalovaný sýr

VOMA, s. r. o. – AMOS

Ředitel Ing. Jan Tykvart převzal celkem 4 ocenění národní značky kvality Klasa pro výrobky firmy KROMILK, a. s.

V kategorii mražené výrobky získaly celkem 4 „Klasy“ výrobky firmy PZP Merlin s. r. o. Ocenění převzal Pavel Jirmásek, jednatel společnosti.

Pro společnost TopBio mlýn, s. r. o., převzala ocenění pro celkem 4 výrobky v kategorii mlýnské, cukrářské a pekařské výrobky ředitelka Ing. Alexandra Ruberová.

Ing. Michal Bernát, obchodní ředitel firmy Hanácká kyselka s. r. o., s titulem Nejoblíbenější výrobek KLASA 2010 Hanácká kyselka



Komplexní správa budov v potravinářském průmyslu ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001, ISO 27001

- dlouholeté zkušenosti s úklidem v potravinářství - reference z potravinářských provozů z Čech, Francie a celé Evropy, - moderní technologie čištění, - fyzická ostraha objektů a osob, - čištění a dezinfekce vzduchotechnických systémů, - čištění kanalizace a její údržba, - zajištění lepšího osvětlení bez investic, - pojištění 25 mil. Kč pro případ škod třetím osobám

TFN s.r.o.; 17.listopadu 1434; 293 01 Mladá Boleslav Tel.: 326 706 811; Fax: 326 706 810; e-mail: [email protected]; www.tfn.cz

%ÄLVKFNFPCDIPEOÅN QBSUOFSÑNBQÐFKFNFNOPIP ÒTQÄDIÑWOPWÁNSPDF

%ÅLZ7¹N N¹NPxOPTUUÐÅEJU PEQBEZKJx


nabídky – informace / 13


Povanocni hubnuti 125x184_3.indd 1


14.1.2011 15:53:51

Nové české výrobky oceněněné značkou KLASA

AGRIMEX Vestec a. s. – přední výrobce zmraz zmrazené zeleniny a ovoce Hlavní 199, 250 70 Panenské Břežany, tel: +420 233 089 551 www.agrimex.org



PH]LQiURGQtYHOHWUKPO\QiŐVWYt SHNDŐVWYtDFXNUiŐVWYt

PH]LQiURGQtYLQDŐVNêYHOHWUK

PH]LQiURGQtYHOHWUK]DŐt]HQt SURREFKRGKRWHO\DYHŐHMQpVWUDYRYiQt

PH]LQiURGQtYHOHWUKREDOŢ DREDORYêFKWHFKQRORJLt

PH]LQiURGQt SRWUDYLQiŐVNê YHOHWUK

%UQR²9êVWDYLãWĚ ZZZVDOLPDF]

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 985 Fax: +420 541 153 067 [email protected] www.salima.cz



14. mezinárodní nápojový veletrh pro gastronomii 14th International Trade Fair for Gastronomy

GRGiYi GLDJQRVWLFNpVRXSUDY\DSĜtVWURMHSUR FKHPLFNpDPLNURELRORJLFNpDQDOê]\SRWUDYLQD NRQWUROXNYDOLW\K\JLHQ\DVDQLWDFH 0LPRMLQpQDEt]tPH OXPLQRPHWU\8QL/LWH1*±U\FKOiNRQWURODK\JLHQ\ åLYQpSĤG\%,2.$5±NODVLFNiPLNURELRORJLHSRWUDYLQ 3(75,),/0PpGLD±SĜtPiPLNURELRORJLFNiNRQWUROD DOHUJHQ\LQKLELþQtOiWN\P\NRWR[LQ\YSRWUDYLQiFK U\FKOpPHWRG\VWDQRYHQtSDWRJHQĤ HQ]\PDWLFNpWHVW\±FKHPLFNpVORåHQtSRWUDYLQ SĜHVQpDQDO\]iWRU\POpNDPOpþQêFKSURGXNWĤDRVWDWQtFKSRWUDYLQNU\RVNRS\ )7,5DQDO\]iWRU\ODERUDWRUQt1,5SĜtVWURMH1,521/,1(SĜtVWURMH 5iGLYiPSRVN\WQHPHLQIRUPDFHRYãHFKGRGiYDQêFKWHVWHFKDSURYHGHPHMHMLFKSUH]HQWDFL

ZZZQRDFNJURXSFRP

12$&.ý5VSROVUR 9tGHĖVNi%UQR 7HO)D[ GLDJQRVWLND#QRDFNF]

26.–28. 4. 2011 Výstaviště Praha Holešovice • Exhibition Ground Prague Česká republika • Czech Republic Denně 11 – 14 pro odborníky • Daily 11am - 2pm Professionals 14 – 20 pro veřejnost • 2pm – 8pm Public

$8675,$ %8/*$5,$ &52$7,$ &=(&+ 5(38%/,& +81*$5< 32/$1' 520$1,$ 6(5%,$ 6/29$.,$ 6/29(1,$

VYUŽIJTE 1. . 1 3 O D SLEVY

BIOSTYL

6. VELETRH ZDRAVÉ VÝŽIVY A ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU

Tisíce návštěvníků, stovky vystavovatelů.

BUĎTE MEZI NIMI.

8. - 10. 4. 2011 Výstaviště Praha - Holešovice

www.veletrhy.feliciusmedia.cz PARTNER VELETRHU

ORGANIZÁTOR

z domova / 17


Druhá etapa výstavby logistického centra backaldrin za 15,5 milionu Kč dokončena Dodal, že v posledních dvou letech firma řešila kapacitní problémy. „Sklad nám již byl malý a jen díky velkému úsilí a kreativitě jsme dokázali zásobovat naše zákazníky bez výpadků v dodávkách. V posledním roce jsme byli nuceni dokonce pronajímat na dalším místě v Kladně zhruba 150–200 paletových míst, což opět nebylo zcela ideální. Nyní máme vše pod jednou střechou a zásobování je o něco jednodušší,“ konstatoval jednatel Mach. Pro zásobování České republiky je sklad v tuto chvíli již plně dostačující a má i jistou rezervu, nicméně současné řešení skladu je navrženo tak, aby v budoucnu ještě k jedné etapě rozšíření mohlo dojít.

KLADNO – Společnost backaldrin s. r. o. v prosinci uvedla do zkušebního provozu svůj nový centrální sklad, který se nachází v Kladně, v areálu sídla firmy. Jeho otevřením byly vyřešeny předchozí kapacitní problémy. Zákazníci backaldrinu teď jsou pekařskými produkty zásobováni z jednoho centrálního skladu, jehož stavba byla zahájena na konci července loňského roku. Celkové náklady na výstavbu a zařízení skladu se vyšplhaly na 15,5 mil. Kč. V rámci zahájení provozu skladu byla otevřena i nová expedice. Vyřizování objednávek bude realizováno pomocí EAN kódů. Z centrálního skladu jsou zásobováni zákazníci backaldrinu z celé České republiky, čemuž napomáhá dobré napojení Kladna na dálniční síť. „Nový sklad jsme propojili s původním z roku 2005, čímž vznikla hala o celkové ploše cca 1400 m2

pro uskladnění zhruba 900 palet. Je určena pro kompletní sortiment backaldrin výrobků a doplňkového sortimentu. V tuto chvíli probíhá zkušební

provoz, konečná kolaudace je plánována na jarní měsíce,“ uvedl jednatel společnosti backaldrin s. r. o. Petr Mach.

Společnost backaldrin, která má mateřskou centrálu v Rakousku, vyrábí suroviny pro pekařské a cukrářské výrobky, zásobuje své zákazníky po celém světě s technickým know-how a podporuje jej marketingovými prostředky. Jako rodinný podnik si backaldrin zakládá na tradici, stejně tak na schopnosti rychlého rozhodování a na tom být vždy nadčasový. backaldrin s. r. o. distribuuje suroviny pro pekařské a cukrářské výrobky v rámci ČR. Mgr. Petr Neckař

Biopotraviny nejsou podvod, přestože jejich kontrola není dokonalá Potvrdili na panelové diskusi přední tuzemští odborníci. Produkce biopotravin na ekologických farmách prochází dostatečnou kontrolou a spotřebiteli zaručuje, že produkty se značkou bio skutečně splňují vyšší environmentální standard. Převážně administrativní charakter některých kontrol biopotravin by měl být rozšířen o praktické odběry vzorků cizorodých látek, jejichž výsledky by měly být dostupné spotřebitelům. Dne 1. 12. se v Praze uskutečnila panelová diskuse na téma kontrola a certifikace biopotravin,

kde přední odborníci diskutovali problematiku kontroly ekologického zemědělství a biopotravin. Na úvod Ing. Martin Leibl z Ministerstva zemědělství uvedl, že kontrola produktů ekologického zemědělství představuje dnes již propracovaný a právně ošetřený systém, který je schopen odhalovat případné přestupky proti pravidlům ekologického zemědělství, a odhalit tak potraviny, které mohou nést značku bio neoprávněně. Jedním z důvodů je také skutečnost, že se na kontrolu biopotravin ministerstvo zaměřuje ještě daleko intenzivněji. Profesor Josef Dlouhý z Bioinstitutu, o. p. s., zdůraznil, že kontrola je primárně zaměřena na sledování celého produkčního procesu, nikoliv pouze na kontrolu složení konečných produktů. Kvalita produktů je chápána jako výsledek kvality

celého systému. Nicméně, doplnil, že biopotraviny musejí splňovat veškeré hygienické limity pro obsah škodlivých látek v potravinách. „Důležitou roli v nárocích na kvalitu biopotravin, ale i potravin obecně hraje konzument, který svou spotřebitelskou volbou dává prodejcům a výrobcům signál, co mají prodávat a vyrábět,“ dodal Dlouhý. Ing. Jan Dvorský, nezávislý odborník na ekologické zemědělství, upozornil, že vedle zajištění rovných podmínek podnikání ekologických zemědělců a kontroly plnění povinností, ke kterým se ekologický zemědělec zavazuje, čerpá-li dotace, je jedním z hlavních důvodů ke kontrole ochrana spotřebitele. Spotřebitel musí mít jistotu, že biopotraviny jsou vyrobeny za přísně deklarovaných podmínek. A zdůraznil, že: „Zejména proto

je nutné výrazněji sjednotit přístup jednotlivých kontrolních organizací ke kontrole.“ Na závěr ekologický zemědělec Ing. Pavel Moulis upozornil na rizika formalizace kontrol. „Kontroly jsou stále zaměřeny na evidenci, tedy mít v pořádku papíry, a méně vycházejí z praxe, ale jsou prováděny profesionálně a korektně,“ podotkl Moulis. Panelovou diskusi pořádala PRO-BIO LIGA v rámci projektu Panelové diskuse – ekologické zemědělství a biopotraviny, který finančně podporuje hlavní město Praha a Ministerstvo životního prostředí. Více informací z proběhlých diskusí je k dohledání na www.biospotrebitel.cz/diskuse Mgr. Jan Valeška, PRO-BIO LIGA

MAKRO Stodůlky – první pobočka velkoobchodního řetězce Makro Cash & Carry, která získala certifikát mezinárodního standardu IFS CO JE INTERNATIONAL FEATURED STANDARD (IFS)?

Ve dnech 22.–23. listopadu 2010 úspěšně proběhl ve společnosti MAKRO první certifikační audit podle normy IFS Cash & Carry/Wholesale. Tato norma patří mezi mezinárodně uznávané standardy a zaručuje správné nastavení a implementaci procesů vedoucí k zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti prodávaných výrobků. Celý certifikační proces se týkal velkoobchodního střediska MAKRO Stodůlky a zároveň i vedení společnosti, kde byly kontrolovány systémové požadavky IFS norem. Díky úspěšnému absolvování certifikace se Makro Cash & Carry stalo první obchodní společností v České republice, která má certifikovaný obchod.

IFS, neboli česky řečeno Mezinárodní potravinářská norma, jsou jednotné standardy, které slouží jako univerzální nástroj k zajištění bezpečnosti potravin pro vlastní obchodní značky a sledování úrovně kvality výrobců potravinářských výrobků a ostatních potravinářských podniků. K vypracování těchto standardů vedly požadavky spotřebitelů, rostoucí riziko uplatnění nároků na náhradu škody a globalizace proudů zboží. Normu lze použít pro všechny stupně výroby, které navazují na zemědělskou produkci a ve kterých jsou „zpracovávány“ potraviny (IFS Food), pro distributory (IFS Logistic) a nově i pro velkoobchody (IFS Cash & Carry/Wholesale). Obchodníci z celé Evropy normu IFS podporují a používají ji jako svou normu pro bezpečnost potravin.

Certifikační audit je zaměřen převážně na tyto oblasti: Odpovědnost vrcholového managementu společnosti v oblasti systémů kvality Systém řízení kvality Řízení lidských zdrojů Procesy na velkoobchodním středisku (od příjmu zboží až po prodej zákazníkovi) Interní kontroly celého procesu Nápravná opatření v případě zjištěných odchylek od systému Ve velkoobchodě MAKRO Stodůlky a v centrále MAKRO Cash & Carry ČR po celý rok probíhaly přípravy, které byly zaměřené na získání certifikace IFS. Ve dnech 22. a 23. listopadu 2010 byl certifikát Makru udělen. Certifikace pro všech třináct velkoobchodů Makro proběhne do roku 2012. „Díky úspěšnému absolvování certifikace jsme se stali první společností v České republice, která certifikát IFS získala přímo pro svůj obchod. Máme

v plánu s certifikačními audity IFS pokračovat tak, abychom v roce 2012 měli certifikovaných všech třináct poboček v ČR. Věříme, že certifikát dokážeme úspěšně použít k budování pozitivního vnímání značky Makro a především k získání nových zákazníků,“ dodala k tématu Romana Nýdrle, manažerka komunikace MAKRO Cash & Carry ČR. Certitikace byla MAKRU udělena společností QUALIFOOD s. r. o., která působí na českém a slovenském trhu již od roku 1998 a je zaměřena na oblast systému managementu kvality a bezpečnosti potravin. Pro certifikace IFS a BRC je QUALIFOOD držitelem prestižní německé akreditace DakkS, zároveň je první a v současné době jedinou lokální certifikační společností se sídlem v zemích střední a východní Evropy s oprávněními provádět akreditované certifikace IFS a BRC. Gabriela Kermesová PLEON Impact

Aktuální problémy potravinářské mikrobiologie KO N F E R E N C E P O Ř Á DA N Á KO M I S Í P OT R AV I N Á Ř S K É M I K R O B I O LO G I E Č S S M Třešť 16. 5. – 18. 5. 2011 Připravovaný program: Novinky v potravinářské mikrobiologii (možná i forma přehledových referátů) Kulatý stůl – problémy v praxi a jak na ně Referáty Ph.D. studentů Prezentace firem

Vložné: zaplacené do 31. 3. 2011 (od 1. 4. 2011) Členové společnosti – 1 000 Kč (1 200 Kč) Nečlenové – 1 200 Kč (1 500 Kč) Jednodenní vložné pro všechny: 500 Kč

Přihlášky posílejte poštou na adresu: Prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc., Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha Technická 5 166 28 Praha 6

Již tradiční setkání potravinářských mikrobiologů se bude konat opět v Třešti. Za- nebo na e-mail: čátek jako obvykle v pondělí po obědě. [email protected]

V přihlášce nezapomeňte napsat, kdy přijedete, zda budete bydlet na zámku, kolik nocí a s kým chcete být ubytovaní !!!!!! Vložné zasílejte na č. ú. 176310547/0300, var. symbol 66 Pro slovenské kolegy IBAN CZ83 0300 0000 0001 7631 0547

18 / z domova


Supermarket v letištní hale

NA LETIŠTI BYLA OTEVŘENA UŽ 200. BILLA Nový supermarket v areálu letiště v Praze-Ruzyni dne 21. prosince 2010 uvedl do provozu řetězec BILLA. Cestující, pracovníci letiště i návštěvníci si přímo ve spojovacím objektu mezi Terminálem 1 a 2 budou moci za běžné ceny nakoupit standardní sortiment tohoto obchodu odpovídající umístění nejnovější filiálky řetězce a specifickým potřebám zákazníků pohybujících se na letišti. Prodejna o rozloze více než 300 metrů čtverečních nabídne každý den čerstvé pečivo, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, lahůdky a také široký sortiment hotových jídel; salátů, sendvičů, baget apod. V prostorách Letiště Praha je to již druhá prodejna tohoto řetězce.

„Dvoustá prodejna je završením našeho letošního rozvoje na českém trhu,“ říká Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti BILLA, s tím, že firma v roce 2010 dosáhla všech plánovaných obchodních cílů včetně obratu, který se oproti roku 2009 navýšil. V loňském roce se řetězec v ČR rozrostl o čtyři nové prodejny, celková prodejní plocha se zvětšila o 2 214 metrů čtverečních a vzniklo zde 120 nových pracovních míst. Deset prodejen prošlo celkovou rekonstrukcí a modernizací. V podobném tempu chce řetězec pokračovat i v tomto roce, kdy plánuje otevřít dalších devět supermarketů a celkem osmnáct opravit. „Otevření pobočky supermarketu, která je po Vídni a Bukurešti teprve třetí prodejnou umístěnou přímo v letištním terminálu, znamená rozšíření služeb nejen pro cestující a ostatní návštěvníky Letiště Praha, ale i pro naše zaměstnance,“ uvedla vrchní ředitelka pro Neletecký obchod, provoz a nákup Letiště Praha Marta Guthová. Společnost BILLA v současné době zaměstnává téměř 6 200 pracovníků a je čtvrtým největším obchodním řetězcem podle množství prodejen v České republice. Skupina Rewe, do které patří

zaznamenali u všech biovýrobků nárůst prodejů o 69 procent, a u výrobků Naše Bio dokonce o 71 procent.“ Díky spolupráci s Agrární komorou ČR navázala Billa nové obchodní kontakty a do prodeje získala další české produkty, včetně těch v biokvalitě. Například Mlékárna Valašské Meziříčí začala Bille dodávat široký sortiment mléčných výrobků, a od začátku prosince se dokonce stala hlavním dodavatelem jogurtů Naše Bio. Od společnosti Simos nyní Billa nakupuje müsli tyčinky a menším dodavatelem medu je například Jan Pintíř. Provoz nové Billy zahájili slavnostním přestřižením pásky (zleva) Petr Vlasák, vrchní ředitel pro finance a korporátní služby Letiště Praha, Jaroslaw Szczypka, generální ředitel Billy, a Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. společně s prodejnami Penny Market, je na druhém místě žebříčku největších obchodníků podle předloňských tržeb.

SPOLUPRÁCE BILLY S AGRÁRNÍ KOMOROU BUDE POKRAČOVAT Generální ředitel společnosti BILLA v souvislosti se završením spolupráce s Agrární komorou ČR v letošním roce předal jejímu prezidentovi Janu

Velebovi šek na jeden milion korun. Poté společně podepsali smlouvu na další rok, která komoře umožní zintenzivnit podporu a propagaci českých biopotravin a rozšířit a realizovat nové projekty v rámci Fondu rozvoje českého ekozemědělství. „Zájem zákazníků o biopotraviny v Bille rozhodně roste,“ řekl Szczypka. „Ve srovnání s rokem 2009 jsme

BILLA NADĚLUJE I DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ Billa i v letošním roce pokračovala jako hlavní partner ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Spolu dětem a podporou jejího vlajkového projektu s názvem Dejme šanci dětem. Generální ředitel Billy Jaroslaw Szczypka také předal zástupcům této organizace finanční příspěvek ve výši 550 tisíc korun na jejich projekty, zaměřené na vzdělávací aktivity dětí z dětských domovů. Gabriela Bechynská Donath-Burson-Marsteller

Snaha o zrušení zákona o významné tržní síle trvá Praha/Brno (li) – Odborníci doporučili vládě zrušit zákon o významné tržní síle, který od loňského února reguluje vztahy mezi obchodními řetězci a dodavateli, a některé jeho pasáže zapracovat do jiných zákonů. Potvrdil to mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. Zákon o významné tržní síle vypracovala skupina poslanců ČSSD a normu podpořila Potravinářská komora. Obchodníci zákon kritizují a tvrdí, že je nekvalitní a poškodil jejich vztahy s dodavateli. Potravináři si naopak pochvalují, že po zavedení zákona se chování řetězců vůči nim zlepšilo. Kontroverzní zákon posuzovala odborná komise tvořená zástupci ministerstev financí, průmyslu a obchodu a zemědělství a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Doporučení zákon zrušit a některé jeho pasáže zapracovat například do zákona o ochraně hospodářské soutěže nyní podle Vlčka projedná Národní ekonomická rada vlády. Poté by se měl dostat na program

porady ekonomických ministrů a vlády. Jak dlouho bude tento proces trvat, nelze podle Vlčka zatím odhadnout. Informaci MPO potvrdil místopředseda ÚOHS Hynek Brom, který stál v čele odborné komise. „Není to (doporučení komise) tedy žádná z mezních variant, ale jedna z těch, ke kterým jsme se přikláněli. Klíčová část zákona bude zapracována do zákona o ochraně hospodářské soutěže, což má svou logiku,“ řekl Brom. „My se nebráníme tomu, aby se to zapracovalo do jiných zákonů, ale napřed by to mělo být rozpracované v těch zákonech. Tyto zákony by měly být novelizovány a potom teprve zákon o významné tržní síle zrušen,“ řekla v reakci na informaci o stanovisku komise mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová, která se obává, že v případě opačného postupu by následné novely vůbec nemusely vzniknout a dodavatelé by byli opět „hozeni napospas“ řetězcům. Zákon o významné tržní síle od loňského února ukládá především obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky,

které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se ale nemá vztahovat na rychle se kazící či sezonní výrobky. Řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Jak uvedla Večeřová, v budoucích novelách stávajících zákonů by podle potravinářů měla být určitě zachována úprava maximální doby splatnosti a zákaz prodeje za podnákupní ceny a vybírání různých poplatků obchodníky od dodavatelů. Po zavedení zákona o významné tržní síle začaly například řetězce výrobcům dříve platit za dodané zboží. Třeba pekaři si pochvalují, že výrazně ubylo neprodaného pečiva, které jim řetězce následně vracely zpátky. Současná právní úprava tuto praktiku zakazuje. Podle Aleše Kubáče z advokátní kanceláře Ambruz & Dark zákon o významné tržní síle situaci na trhu nezlepšil, spíše naopak. „Je velmi nepřehledný,

obtížně se interpretuje a navíc dosud nijak výrazně nepomohl těm, které má chránit. Přenesení některých jeho ustanovení do zákona o ochraně hospodářské soutěže je možné a koneckonců se toto řešení vyskytuje i v právních řádech některých zemích EU,“ sdělil Kubáč. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka řekl, že podle zatím neoficiálních informací by do současných zákonů o hospodářské soutěži či o cenách měla být zapracována například třicetidenní splatnost či zákaz podnákladových cen. Díky přidání těchto bodů do již existujících zákonů by povinnosti podle Juračky platily pro všechny tržní subjekty, a ne pouze pro obchodníky. „Doporučení komise samozřejmě podporujeme, protože tato opatření náš svaz navrhoval ještě dříve, než byl sporný zákon přijat. Už tehdy jsme upozorňovali, že zákon o významné tržní síle je nadbytečný, protože stačí doplnit stávající legislativu,“ uvedl Juračka. Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak obchodních řetězců, kdy jsou prý nuceni

dodávat zboží na hranici výrobních nákladů. Nelíbilo se jim ani vybírání poplatků ze strany řetězců. Dodavatelé platili třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letácích obchodníků. Nový zákon už využila Potravinářská komora a některé potravinářské firmy, které si na počínání řetězců stěžovaly antimonopolnímu úřadu. ÚOHS poté zahájil správní řízení s některými obchodními řetězci. Z porušení zákona o významné tržní síle úřad podezřívá společnosti Ahold a Kaufland. Obchodníci tvrdí, že zákon neporušili. Další správní řízení budou podle Broma zahájena v prvních měsících letošního roku. Zákon o významné tržní síle loni na podzim začala prověřovat Evropská komise. Na spornou legislativní normu upozornili EK čeští obchodníci, podle kterých zákon odporuje unijním pravidlům. Obchodníci i někteří odborníci tvrdí, že tento zákon může zdražit potraviny na pultech obchodů a navíc sníží ochotu obchodních řetězců odebírat zboží od tuzemských firem.

Vzpomínka na Jiřího Tůmu Počátkem letošního roku zastihla všechny české mlékaře smutná zpráva o náhlém a nečekaném úmrtí významného českého mlékaře Ing. Jiřího Tůmy. Pracovní kariéra ing. Tůmy byla vždy úzce spojena s českým mlékárenstvím. Po studiích na Katedře mléka a tuků VŠCHT Praha působil nejprve ve Výzkumném ústavu mlékárenském a později měl na bývalém generálním ředitelství Mlékárenského průmyslu ČR zodpovědnost za materiálně technické zásobování oboru. Po sametové revoluci se vydal na

dě, a vždy byl jedním z těch, který živě diskutoval o situaci na trhu s mlékem, o tom, jak dále rozvíjet české mlékárenství, a přitom se nikdy nebál kriticky poukazovat na nedostatky a navrhoval řešení problémů. Setkávat jsme se s ním mohli také na odborných mlékařských akcích, kterých se často účastnil i jako přednášející či aktivní diskutující. Ing. Jiří Tůma byl nejenom dobrý mlékař, odborník, ale také ryzí kamarád a čestný člověk. A připomenout musíme také, že byl vášnivým sportovcem

vlastní podnikatelskou dráhu v akciové společnosti PLASTCOM a. s. Obrovský kus práce odvedl Jiří Tůma po převzetí staré mlékárny v Příšovicích, kterou postupně zrekonstruoval a přebudoval v moderní mlékárenský provoz. Společně se svým synem Štěpánem, kterého vychoval jako svého mlékařského nástupce, uvedli v této mlékárně na trh celou řadu nových výrobků – sýrů i zakysaných nápojů. Po mnoho let působil Jiří Tůma v orgánech Českomoravského mlékárenského svazu, buď v jeho představenstvu či v dozorčí ra-

je časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. N O V É Č Í S L O Č A S O P I S U V Y J D E 8 . Ú N O R A 2 0 11 !

www.agral.cz

– v mládí aktivním a v pozdějším věku pak příležitostným, ale vždy nadšeným lyžařem, cyklistou či pouhým hokejovým fanouškem. Jiří Tůma odešel velmi mlád v nedožitých 59 letech, uprostřed rozdělané práce, a bude nám mlékařům bezpochyby chybět. Za to, co ve svém životě dokázal, si zaslouží naši hlubokou úctu. Čest jeho práci, čest jeho památce. Kolegové a mlékaři z Českomoravského svazu mlékárenského

z domova / 19


Světový den výživy 2010 Jedním z problémů globalizovaného světa je značná disproporce ve výživě obyvatel bohatého Severu a chudého Jihu. Nadměrná spotřeba energie a tuků z potravin u naší populace, lapidárně a zjednodušeně řečeno „přejídání“, je rizikem vzniku tzv. civilizačních chorob, opakem je hrozba hladu u obyvatel Jihu. Pro boj s hladem byla již v roce 1945 zřízena při OSN Organizace pro zemědělství a výživu (FAO), která od roku 1981 připomíná problém hladu organizováním Světového dne výživy, připadajícího vždy na 16. října. Hlavním bodem oslav je pořádání seminářů na téma výživy a hledání cest pro omezování výskytu hladu. Namísto jednorázových akcí typu potravinové pomoci se postupně přecházelo na technickou pomoc pod heslem „poskytovat nikoliv rybu, ale prut“. V poslední době se preferují programy na zvyšování všeobecné vzdělanosti obyvatelstva rozvojových zemí, jejichž smyslem je získat domácí odborníky, kteří mohou přijmout opatření na omezení hladu. Na druhé straně vznikají programy na omezení rizika otylosti, zejména u dětí a mládeže. Tyto programy a na ně navazující projekty nevyžadují podporu FAO, která řeší problém hladu. Cílem výživových programů bohatého Severu je omezení narůstající epidemie nadváhy a otylosti se všemi z toho vyplývajícími

Zleva: Ing. Marta Teplá, MZe, Ing. Jarmila Blattná, CSc., SPV, Ing. Ctibor Perlín, CSc., VÚPP důsledky. Je třeba si uvědomit, že v tomto případě nejde jen o úpravu spotřeby potravin, ale i o vyšší fyzickou aktivitu postižené populace. V České republice se oslavy Světového dne výživy konají od r. 2003 (s výjimkou roku 2009). Uskutečňují se pod záštitou předního představitele MZe a organizačně jsou zajišťovány vedle MZe

hlavně Výzkumným ústavem potravinářským a Společností pro výživu. V roce 2010 proběhl seminář ke Světovému dni výživy dne 26. 10. 2010 na půdě Ministerstva zemědělství. Akce se konala pod záštitou náměstka ministra a předsedy Českého výboru pro spolupráci s FAO PhDr. Juraje Chmiela, CSc.

V úvodním slově připomněla Ing. Marta Teplá, ředitelka odboru zahraničně obchodní spolupráce MZe, roli FAO, zejména v rozvojových zemích. Za klíč k vyřešení problému chudoby Třetího světa označila vzdělání a tomu by měla směřovat především veškerá pomoc bohatého Severu chudému Jihu. Vlastní program semináře byl průřezový. Posluchači se seznámili s možnostmi ve využívání geneticky manipulovaných organismů (GMO) pro potřeby výživy (autoři sdělení byli Nováková a Káš, VŠCHT) a s vývojem spotřeby potravin v ČR, nutričním hodnocením této spotřeby a s výkyvy spotřebitelských cen potravin v ČR (Štiková, Mrhálková, ÚZEI). Pro druhou polovinu semináře byla vybrána témata o vlivu klimatických změn na produkci plodin (Rožnovský, ČHMÚ Brno, Kožnarová, ČZU) a polemika o údajných chemických rizikách při spotřebě potravin (Turek, Perlín, SPV). Jednotlivá přednesená sdělení v plném znění jsou ve formě elektronického sborníku vyvěšena na serverech MZe (www.mze.cz), Společnosti pro výživu (www.spojvyziva.cz) a VÚPP, v. v. i. (www.vupp.cz). Ing. Ctibor Perlín, CSc., VÚPP, v. v. i.

Agrární komora: Zastavte dovozy kontaminovaných potravin z Německa Praha – Prezident Agrární komory Jan Veleba vyzval dva dny po oznámení aféry s dioxiny v německých vejcích a vepřovém mase orgány státní správy, aby zakázaly až do vyšetření případu krmiv s rakovinotvorným dioxinem dovozy těchto potravin z Německa. Podle posledních informací bylo v Německu vyrobeno až 3 000 tun krmného tuku kontaminovaného dioxinem. Kvůli jeho výskytu ve vejcích a mase nechaly tamní úřady preventivně zavřít přes 1 000 zemědělských farem a drůbežáren. Podle Státní veterinární správy může však o uzavření hranic členského státu EU rozhodnout pouze Evropská komise. ZEMĚDĚLCI A ZPRACOVATELÉ VOLAJÍ PO DŮKLADNÉ KONTROLE ZÁSILEK Velebův názor sdílí zástupci chovatelů a výrobců potravin. „Měl by se zastavit dovoz. Když ne zastavit, měl by se z každé zásilky, která sem směřuje, udělat na hranicích vzorek, rozbor, a dokud se nezjistí, jestli je dobrý nebo špatný, nepustit na trh,“ uvedl například Zdeněk Jandejsek z holdingu Rabbit Trhový Štěpánov. Z dovozu pochází přibližně polovina tuzemské spotřeby vepřového. Velké procento ze zhruba 200 000 tun vepřového, které se ročně do Česka doveze, se dováží právě z Německa. „Považujme si českých potravin, kupujme české maso. Tím podle našeho názoru nic neriskujeme,“ vyzval Veleba. „Vraťme se konečně k potravinové soběstačnosti,“ dodal.

KARCINOGEN S NEJVYŠŠÍM STUPNĚM NEBEZPEČNOSTI Ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal upozornil, že podle platné legislativy je na mase označeno pouze místo posledního zpracování, nikoliv místo jeho původu. Spotřebitel tak nemůže české maso od zahraničního odlišit. Proto by podle něj do budoucna měl na mase být značen skutečný původ. Naopak u vajec zkratka CZ uvedená na skořápce značí český původ, uvedla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová. Nevyloučila, že němečtí drůbežáři se kvůli poklesu zájmu tamních spotřebitelů o německá vejce budou snažit vejce vyvézt do jiných zemí. „Nehrozí žádné akutní nebezpečí, že člověk onemocní z toho, že si dá řízek z německého masa nebo míchaná vajíčka z těch kontaminovaných vajec,“ uvedl Stibal. Zdravotní nebezpečí však představuje dlouhodobé užívání potravin s obsahem dioxinů. Podle Stibala však nelze vyloučit, že se německé maso se zvýšeným obsahem dioxinů do ČR mohlo dostat ještě před vypuknutím aféry. „Kauza se probírá poslední tři, čtyři dny, přitom krmivo bylo v Německu vyrobeno už někdy v průběhu listopadu,“ řekl. Německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová ve středu 4. 1. 2011 oznámila, že úřady dioxin objevily už v osmi ze 16 spolkových zemí. Už dříve do odvolání zavřely na 1 000 zemědělských podniků v nejpostiženější z nich, Dolním Sasku, přes 140 závodů muselo přerušit prodej vajec a masa také v sousedním Severním Porýní-Vestfálsku.

Utraceno bylo okolo 8 000 slepic z chovu, v jehož vejcích byla několikanásobně překročena povolená hranice obsahu dioxinu.

KARCINOGEN S NEJVYŠŠÍM STUPNĚM NEBEZPEČNOSTI Dioxin je vysoce toxická a karcinogenní látka, která se velmi pomalu rozkládá. Dobře se váže na tukové tkáně v lidském nebo zvířecím těle a při větších koncentracích nebo dlouhodobém působení může podle odborníků způsobit vážné zdravotní poruchy. Spotřebitele německé úřady přesto uklidňují, že žádné bezprostřední nebezpečí pro ně nehrozí. Zatím však netuší, kolik kontaminovaných vajec či masa se dostalo do prodeje. Testy prý potrvají několik týdnů. Severní Porýní-Vestfálsko už na svém webu zveřejnilo první šarže potenciálně kontaminovaných vajec. Stále také není známa přesná příčina výskytu dioxinu v nich. Souvislost s kontaminovaným krmivem je jen jednou z verzí vyšetřování. To se nyní soustřeďuje na severoněmeckou firmu, která závadné tuky pro krmné směsi údajně už několik let vyráběla. Policie provedla v jednom z jejích závodů razii. V reakci na tuto kauzu začali němečtí politici volat po zpřísnění kontrol výrobců krmiv a vyšších trestech pro ty, kteří pravidla poruší. JAK SE HLAVNÍ HYGIENIK POSTAVÍ K DIOXINŮM? Hlavní představitelé agrárního sektoru ČR na mimořádné schůzce 5. 1. 2011 se rozhodli vyzvat hlavního hygienika ČR a náměstka ministra

zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví Michaela Víta, aby zaujal konkrétní stanovisko k německému skandálu s výskytem dioxinů ve vejcích a vepřovém mase. „V poslední době jsme zaznamenali indicie o nárůstu dovozu vajec z Německa. Máme to dokladované od některých obchodníků,“ uvedl na schůzce předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Jan Veleba, prezident AK ČR, zase přítomné informoval o svých obavách z dovozu německého vepřového masa. „Chceme proto prosadit, aby se postupně značila na veškerém mase země původu. Zatím se importuje maso, tady se přebaluje a na konečném obalu už není, odkud bylo dovezeno,“ dodal Veleba. „Obracíme se na hlavního hygienika, aby neméně tak pohotově zareagoval na tuto velkou kauzu, jako tomu bylo s jeho loňským vystoupením k mléčným automatům, kdy varoval české spotřebitele před pitím tohoto mléka a vypočítával, co vše z něj mohou lidé získat za choroby. To velmi české zemědělce poškodilo a ani pozdější výmluvy na předběžné varování zcela nezbavily lidi naprosto neopodstatněného strachu z mléka z automatů,“ řekl na jednání Zdeněk Koubek, předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství. Tito tři zástupci více než dvou třetin českých zemědělců z tohoto jednání poslali Michaelu Vítovi oficiální žádost, aby se ke kontaminaci masa a vajec v sousedním Německu veřejně vyjádřil a navrhl způsob, jímž by se k českým obyvatelům tyto zdraví nebezpečné potraviny nedostaly. Eugenie Línková

Další „světový“ úspěch novopackých cukrářek STŘÍBRO A BRONZ Z LUCEMBURSKA Jako jediná ze středních odborných škol Královéhradeckého kraje se Střední škola gastronomie a služeb Nová Paka přihlásila do světové kulinářské soutěže Culinary World Cup Luxembourg 2010. Po zlatém úspěchu, kterého dosáhl čokoládový zámek Chaumont na světové olympiádě v Erfurtu před dvěma lety, panovaly určité obavy, zda se novopackým cukrářkám podaří podobný úspěch zopakovat v rámci světového poháru. V konkurenci specialistů z mnoha desítek zemí z celého světa (namátkou – vedle kompletní Evropy se na soutěži zúčastnila soutěžní družstva z USA, Kanady, Mexika, Brazílie, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Malajsie a dalších zemí) se jednalo o velice náročný úkol, úkol o to těžší, že soutěž nerozlišuje věkové kategorie. V reálu se tak soutěžící studentky musely „popasovat“ se specialisty mnohdy s celoživotní praxí, navíc ve velice silně obsazené kategorii D2. Do světového poháru kuchařů a cukrářů zaregistrovala novopacká škola 2 cukrářské exponáty zhotovené studentkami školy. První exponát „Zahrada – zátiší klidu a harmonie“ vytvořila cukrářka Jana Kolenská. Model relaxační zahrady o rozměrech 100 x 80 cm zhotovený z cukrář-

ské modelovací hmoty a čokolády vzbudil velký zájem a získal od mezinárodní odborné poroty bronzovou medaili. Druhým soutěžním exponátem z Nové Paky se stal soubor čtyř věrných kopií

Ladových obrázků (materiálem se opět stala cukrářská modelovací hmota) přihlášený do soutěže pod názvem „Český rok na vsi“. Tento exponát vytvořila studentka 2. ročníku oboru cukrář Lucie

Stříbrnou medaili získala právem Lucie Krausová.

„Bronzová“ Jana Kolenská se svým exponátem

Krausová. Obavy, zda typicky české motivy osloví mezinárodní porotu i návštěvníky světového poháru, se naštěstí nepotvrdily. Odborná porota ocenila exponát Lucie Krausové dokonce stříbrnou medailí. Z Lucemburska si tak novopacká škola odvezla hned 2 medaile – stříbro a bronz. A i když to místo nejvyšší – zlaté – tentokrát nedopadlo, určitě se jedná o více než výborný výsledek. Za tímto výrazným úspěchem obou děvčat je třeba vidět i skvělou práci učitelek odborného výcviku, především pak práci vrchní učitelky Jaroslavy Havlové, které obě dívky na soutěž pečlivě připravily. Úspěch obou studentek je o to cennější, že byl dosažen právě ve velice silně obsazené kategorii D2, kde byla v soutěžním dnu (oba exponáty soutěžily ve středu 24. listopadu) skutečně velice silná konkurence. Obě dívky tak dokázaly, že se neztratí ani v náročné konkurenci mistrů svého oboru z mnoha desítek zemí z celého světa. A tak po zlatém úspěchu z Erfurtu v roce 2008 pokračuje novopacká „cukrařina“ v úspěšném tažení světem. A to je více než potěšující, neboť právě v dnešní době, kdy odborné školství skutečně nemá na růžích ustláno, každá prezentace kvality českého odborného školství je mimořádně cenná. Soutěžícím dívkám se pak sluší poděkovat za mimořádně úspěšnou reprezentaci školy i celého českého cukrářství. Mgr. Petr Jaroš

20 / z domova


Úprava předpisu pro producenty výrobků z masa K N O V E L I Z A C I Č I Ú P R AV Ě V Y H L Á Š K Y M Z E 3 2 6 / 2 0 0 1 ( C I TA C E P O D L E P Ů V O D N Í H O P Ř E D P I S U ) PRO PRAXI JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DOBRÁ TEORIE A LEGISLATIVA Současná neutěšená situace v jakosti klasických masných výrobků vyžaduje vydání nového zásadního předpisu, doplněného o závazný „Kodex jakosti“. Důvodem k vydání nové nebo novelizované vyhlášky Ministerstva zemědělství je mimo jiné i očekávaná další vlna tlaku obchodních potravinářských řetězců na výrobce, související s parametry státního rozpočtu na rok 2011 a avizovaným zvýšením nižší sazby DPH v následujících letech v rámci tzv. „sbližování sazeb daní“. Jak úsporný státní rozpočet, tak eventuální negativní zásah do DPH způsobí snížení koupěschopné poptávky, na které by však zpracovatelé masa neměli v žádném případě reagovat další technologickou a obchodní povolností. Naopak je nutné napravit dosavadní technologické a nutriční škody, odporující zásadám „správné výrobní praxe“,

které můžeme klidně nazvat v případě klasických středoevropských výrobků falšováním. Jiná situace je u podnikových či regionálních masných výrobků se specifickými názvy nepřipomínajícími výrobky, kterým jsme se naučili říkat klasické. Tato skupina by měla být i nadále, tak jako dosud, konstruovaná tak, aby odpovídala odbytovým potřebám výrobců a vkusu současných odběratelů. Zjednodušeně řečeno, tradiční klasické masné výrobky je nutné oprostit od současného nevhodného používání alternativních surovin a zlevňujících přípravků, podnikové a regionální výrobky pak ponechat svému přirozenému vývoji. V té souvislosti je nutné pro klasické výrobky, podobně jako v některých evropských státech, vypracovat „Kodex jakosti“. Je mnoho způsobů, jak pro tyto výrobky formulovat pravidla pro tzv. správnou výrobní praxi. Nejjednodušší je stanovení závazného obsahu masné suroviny, její rozdělení podle druhů včetně přidaného vepřového sádla (špeku na vložku)

pro jednotlivé výrobky. K tomu stanovit příslušné analytické hodnoty, zejména podíl vody a tuku. Jako pokrokovější a jednodušší se zdá přímé stanovení závazného minimálního obsahu čisté svalové bílkoviny a maximálního podílu tuku. Formou společných pokynů pak určit druhový sortiment klasických drobných a měkkých výrobků, stručné technologické zásady, jako je např. charakteristika vložky a spojky, způsob tepelného opracování (závazně určit zauzení tam, kde je tato technologie předpokládána), vztah ke kolagenu a stanovit fyzikální a chemické hodnoty. Zásadně odmítnout použití alternativních surovin, stanovit podíl pomocného materiálu (maximálně do 3 %) a druh obalů. Dále je nutné v kodexu určit vlastnosti čerstvého výrobku, vyhodnotit a omezit sortiment neprospěšných aditivních látek charakteru zlevňujících přípravků. Vzhledem k řadě nedostatků v původním předpisu je nutná důkladná revize odborných a legislativních pravidel a termínů. Do základní

nomenklatury oddílu „maso“ je nutné doplnit maso telecí, které jako jediné maso z mláďat není v předpisu uvedeno. Podle pracovníků příslušného odboru MZe se jednalo o zásah legislativců v souvislosti s jiným předpisem. Vyhláška má sloužit praxi, a proto má být přehledná a jasná. V charakterizaci smyslových znaků výrobků chyběl v posledním znění jeden z nejdůležitějších, a to „povrchový vzhled“. Jeho význam spočívá zejména v rozpoznatelnosti výrobku podle vahovosti kusů, způsobu oddělování, průměru obalů a barvy. Zejména u drobných výrobků, které logicky postrádají přímou deklaraci druhu, je pro maloobchod i spotřebitele velmi důležitý. Tuším, že moje návrhy k připravovanému zásadnímu předpisu budou zejména těmi, kteří nemají na srdci poctivý přístup ke „správné výrobní praxi“ nebo problematice příliš nerozumí, posouzeny jako tzv. „hraběcí rady“. I při uplatnění takto pojatého zvýšení jakosti u klasických drobných a měkkých masných výrobků lze však

potřeby obchodu i dílčích zákazníků plně uspokojit. Vedle uvedených druhů, z nichž pro připomenutí uvádím např. debrecínské párky, frankfurtské párky, vídeňské párky, moravské klobásy, špekáčky, šunkový salám, gothajský salám, tyrolský salám a další, existují podnikové nebo krajové výrobky, které mohou trh i zákazníky uspokojit svými vlastnostmi i cenou. Bylo by dobré, aby po létech různých legislativních improvizací vznikl kvalitní předpis, doplněný „Kodexem jakosti masných výroků“, který by dal podnět k zlepšení jakosti vybraných, zejména drobných a měkkých výrobků. Předpokládám, že se aktéři nebudou schovávat za neřešitelnou problematiku související s právem EU. Situaci mají jednoznačně v rukách odborníci příslušných odborů Ministerstva zemědělství ve spolupráci s Českým svazem zpracovatelů masa. V této souvislosti si dovolím opět připomenout heslo, podle kterého jsme se v minulosti řídili. „Vyrábíme z masa – pro lidi“. Josef Radoš

Maso v biokvalitě z farmy Sasov V Sasově u Jihlavy záhy oslaví rok svého trvání první jatky v Česku, které kromě skotu porážejí i ekologicky chovaná prasata. Provoz přibližně za 20 milionů korun postavil na své biofarmě zemědělec Josef Sklenář, Evropská unie mu na něj slíbila přidat sedm milionů. Na jatkách se zpracovávají především prasata z této farmy, která má podle Sklenáře jediný velký ekologický chov prasat v zemi. Dobytčata tam ale mohou vozit i jiní šetrně hospodařící farmáři. Skot z ekofarem zatím většinou končí na běžných jatkách a chovatelé za něj dostávají méně peněz než při prodeji masa v biokvalitě. Na tiskové konferenci Agrární komory v Praze farmář Sklenář představil, jak takový odchov vypadá v praxi. Uvedl, že je především daleko přísněji sledovaný a u chovaných zvířat se velmi striktně dodržuje welfare. Kanečci se například nekastrují, a jelikož se porážejí v půl roce stáří, nejsou jejich pachové žlázy natolik vyvinuté, aby maso obsahovalo

Josef Sklenář s uzeninami v biokvalitě pižmo a tím trpěla kvalita uzenin. Selatům se neodstraňují ocásky a nechávají se i bachyně po 3 měsíce, aby se krmila přirozeným způsobem, sáním mléka. U zvířat, tím že jsou trvale přes den venku, a to i na sněhu, se neprojevuje kanibalismus a není případ, aby se mezi

sebou zvířata napadala a okusovala si ocásky a uši, jak je ve velkochovech ve stájích běžné. Z masa těchto jatečných zvířat se smluvně ve speciální hale označené BIO vyrábějí biouheráky a bio lovecký salám, šunka a ještě několik dalších uzenin. Agrární komora ve spolupráci s Billou pokračuje v propagaci domácích koproducentů a i o tyto výrobky má tento řetězec zájem. Pro propagační účely vznikl i patnáctiminutový pořad o této biofarmě, kde experti chválí zejména blízkost hospodářských budov, výběhu a porážky. „Prasata jen přejdou z jednoho nádvoří na druhé, netrpí stresem z přepravy, a nedochází tak k porušení jakosti masa jeho tak zvaným zvodnatěním, jak je tomu jinak dost často,“ uvedl viceprezident AK ČR Jindřich Šnejdrla. Odborníci také chválí vlastní výrobu krmiva pro ekologický chov a speciální recepturu, kdy směs krmiva obsahuje i vojtěšku, přirozeného nositele dusíkatých látek. Biojatky mají již své stálé klienty a o maso, i když je dražší než z konvenčních chovů, je poměrně velký zájem. Eugenie Línková

V Kostelci už není drůbeží porážka Kostelec (Jihlavsko) (bo) – Z Kosteleckých uzenin v Kostelci na Jihlavsku odešlo v minulém roce kvůli uzavření porážky drůbeže asi 200 pracovníků. „Část ze zhruba 350 lidí, kteří tam pracovali, se podařilo umístit v jiných provozech masokombinátu,“ řekl generální ředitel Pavel Kváč. Ve všech závodech společnosti je nyní zaměstnáno přibližně 1 550 lidí, z toho v Kostelci kolem 1 000. Ukončení provozu porážky drůbeže oznámila společnost loni v červnu, redukce výroby byla provedena ve dvou krocích. „Porážka byla uzavřena podle plánu,“ uvedl Kváč. Od října byl

provoz porážky utlumen na polovinu, odešlo asi 140 lidí. Výroba byla ukončena v závěru roku. Podle Kváče část pracovníků z porážky přešla do jiných provozů masokombinátu v Kostelci

a ve Studené. Místa byla uvolňována i odchodem lidí se smlouvami na dobu určitou. Uzavření porážky drůbeže v Kostelci firma zdůvodnila posilováním výrobní specializace podniků patřících do holdingu Agrofert. Kostelecká porážka byla podle údajů podniku také zastaralá a obtěžovala okolí hlukem a zápachem. V tomto roce bude posilována specializace jednotlivých závodů masokombinátu. „To znamená, že

v rámci našich provozů budeme jinak uspořádávat výrobu,“ vysvětlil Kváč. Tyto kroky podle něj už nebudou mít větší vliv na zaměstnanost. Někteří pracovníci ale zřejmě budou muset přejít na jinou práci. Jihlavský úřad práce teď eviduje mezi nezaměstnanými stovku lidí, kteří naposled pracovali v Kosteleckých uzeninách, řekla mluvčí úřadu Jarmila Klejzarová. Potvrdila, že zaměstnavatel při zavírání porážky

spolupracoval s úřadem práce a snažil se umístit pracovníky do jiných provozů. Společnost Kostelecké uzeniny se k loňskému 1. lednu sloučila s dalším důležitým tuzemským masokombinátem Maso Planá, který rovněž patří Agrofertu. Agrofert Holding je nejvýznamnější skupinou tuzemského zemědělství a potravinářství, do holdingu patří také podniky chemické výroby.

Na jihu Čech funguje 13 mlékomatů České Budějovice (bo) – Počet automatů na čerstvé mléko se na jihu Čech ustálil na 13. Původně se přitom předpokládalo, že by jich v regionu mohlo fungovat až 30. Loni v létě si lidé mohli čerstvé mléko koupit ještě v 15 mlékomatech. „Byl to nejvyšší počet od roku 2009, kdy se v regionu začaly objevovat první,“ řekla to vedoucí odboru veterinární hygieny krajské veterinární správy Eva Cipínová. Kraj zřizování mlékomatů podporoval speciálním grantovým programem. Zemědělci o něj ale neměli zájem. Poptávka po čerstvém mléce začala postupně klesat a některým farmářům

se provoz automatů přestal vyplácet, a tak je zrušili. Odbyt mléka se začal snižovat loni po vystoupení hlavního hygienika Michaela Víta, v němž upozorňoval na

to, že je třeba mléko z automatů převařit. Zákazníci o tom ale věděli, tato informace je zveřejněna na všech automatech. „Druhý den po odvysílání reportáže s hlavním hygienikem nám klesl prodej ze 400 litrů na polovinu,“ řekl ředitel zemědělského družstva Hospříz na Jindřichohradecku Karel Šámal. Odbyt podle něj klesal pokaždé, když se o mléku z automatů psalo v novinách. Podle Cipínové ale provozovatelé

mlékomatů v regionu dodržují všechny hygienické předpisy. Při kontrolách nebyly podle ní zjištěny žádné závažné nedostatky. Farma Hospříz zřídila první automat v kraji v Jindřichově Hradci, jednu dobu provozovala dokonce dva. Druhý automat měla ale v provozu jen dva měsíce. Do prvního přestali mléko dodávat před dvěma měsíci. „Prodali jsme 50 až 70 litrů denně, a to se nám ekonomicky nevyplatilo. Na provoz

automatu jsme dopláceli,“ podotkl Šámal. Nyní čerstvé mléko prodávají přímo na farmě. Denně si lidé koupí zhruba 100 litrů. Hospřízská farma získala povolení na provozování automatu v srpnu 2009. Poslední automat na mléko získal povolení o rok později, funguje v Lišově u Českých Budějovic. V celé zemi je podle údajů Státní veterinární správy 176 mlékomatů, nejvíce jich je ve Zlínském kraji, a to 28.

z domova / 21


Česká společnost a pivo: Průzkum potvrdil prestiž českého piva a pivovarství i dlouhodobé trendy ve spotřebě Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen CVVM SOÚ AV ČR) ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo. Množství konzumovaného piva se z dlouhodobého hlediska udržuje na úrovni přibližně devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů u žen. Potvrdily se rovněž dlouhodobé trendy v názorech české populace na prestiž českého piva a pivovarství. Ve srovnání s průzkumem z roku 2006 roste hrdost Čechů na světové prvenství v konzumaci piva, a to především u mužů, v nižším počtu je tomu tak však též u žen. Dlouhodobě dominuje poměrně optimistický názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarství, byť se občas objevuje náznak poklesu příznivých očekávání. Potvrzuje to ku-

příkladu fakt, že 74 % obyvatel se neobává toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. Většina české populace, 65 %, nadále věří, že české pivovary prorazí do zahraničí. Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasně vyprofilované. Přibližně 80 % mužů si vybírá pivo z konkrétního pivovaru (u žen je podíl kolem 50 %). Podle průzkumu si mladší ročníky (přibližně do 45 let věku) častěji než ročníky starší vybírají pivo jedné značky. Dlouhodobým trendem bez výraznějších změn je preference 53 % mužů konzumovat rozhodně nebo spíše pivo ze známého a velkého pivovaru než z malého a místního. Trvalým trendem je významná preference chuti jako podstatného aspektu při výběru piva (70 %), její podíl přitom mírně roste. Cena má při výběru mnohem menší váhu a pouze 26 % Čechů ji považuje za velmi důležitou. Oproti tomu 55 % Čechů považuje roli reklamy

při rozhodování o výběru piva za zcela bezvýznamnou. Srozuměná s faktem, že ceny piva v budoucnosti porostou, je naprostá většina domácí populace. „Průzkum opět ukázal, že pozice našeho pivovarství a piva je mezi českou populací nadále pevná, a nepotvrdily se obavy z poklesu prestiže českého piva a hrdosti na ně nebo poklesu důvěry v naše pivovarství, což je nejen pozitivní, ale pro výrobce piva a sladu a další dodavatele nepochybně také inspirující a zavazující,“ uvedl Ing. Jan Veselý,

výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme akceptovat významný trend, kterým je příklon rozhodné většiny Čechů k rozumné výši konzumace piva. Časy, kdy existovala poměrně značně objemná skupina velkých pijáků piva, jsou ty tam a životní styl se nyní ubírá zcela jiným směrem. Navíc je dnešní konzument piva informovanější a nepochybně též vybíravější,“ dodal Jan Veselý. „Výzkumy o zásadním fenoménu české společnosti, kterým je její vztah k pivu a pivovarství u nás, organizujeme nepřetržitě od roku 2004. Nabízí objektivní a neobyčejně zajímavý pohled na tuto oblast našeho života s dlouholetou historií, tradicí a současností,“ komentoval výsledky autor průzkumu PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je nutné podtrhnout fakt, že průzkumy veřejného mínění jsou především nástrojem pro zmapování nálady, pocitů a názorů obyvatel a že z uvedených hledisek

je nutné je též hodnotit,“ doplnil Jiří Vinopal. Součástí výzkumu byla analýza vztahu české populace k malým pivovarům. Roste počet těch, kteří na tuto oblast mají jasný názor, a naopak klesá počet respondentů, kteří by nebyli s to svůj názor formulovat. Přibližně dvě pětiny populace vyslovují obavy z ohrožení malých pivovarů a přibližně stejný podíl tvoří ti, kteří takové obavy nevyslovují. Jinou zajímavou otázkou je vztah české populace k nealkoholickému pivu, který v posledních 4 letech nedoznal změn. Nealkoholické pivo není pochopitelně náhradou piva běžného, pokud si však lidé běžné pivo dát nemohou, automaticky sáhne 53 % mužů a 26 % žen po jeho nealkoholické variantě. Výjimku tvoří skupina mužů mezi 18–29 lety a méně pravidelní konzumenti piva. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz a na www.cvvm.cas.cz. Tisková zpráva ČSPS

Osobnosti českého pivovarství si připily na vydání Pivovarského kalendáře 2011 Praha 15. prosince 2010 – Významní pivovarští odborníci RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, a dlouholetý pivovarský technolog Ing. Ladislav Chládek, CSc., pokřtili přiťuknutím si pivem a pivovarským „Dej Bůh štěstí!“ Pivovarský kalendář 2011. Na více než 300 stránkách čtenář nalezne nejen kalendář výročí významných pivovarských, sladařských a chmelařských osobností, ale i připomenutí významných mezníků rozvoje pivovarského sektoru u nás. Nechybí i tolik vyhledávaná kapitola Pivo, slad a chmel v tabulkách nebo řada odborných článků o surovinách potřebných k výrobě piva, o nejnovějších výsledcích bádání, o pivu samotném i statě o legislativě vážící se k pivu a pivovarství. Své čtenáře si jistě najde i pasáž o historii pivovarství u nás Vzpomínky s pivní pěnou. Ne-

pochybně vyhledávanou sekcí bude i aktualizovaný seznam pivovarů, minipivovarů a sladoven u nás nebo na Slovensku a pivovarů v Německu. „Každým rokem si ověřujeme, že Pivovarský kalendář má své místo mezi odbornými publikacemi, a jsme rádi, že je každoročně vítán jako posel zajímavých a mnohdy nadčasových informací,“ uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS, a. s. „Poděkování patří všem, kteří se o jeho každoroční zrod zasloužili – od editora až po všechny autory, a oceňujeme i podporu řady sponzorů, kteří publikaci pomohli na svět,“ doplnil Karel Kosař. „Pivovarskému kalendáři a jeho autorům se po jeho znovuzrození podařilo to, v co málokdo doufal – stal se zdrojem zajímavých, historických i aktuálních informací nejen pro odbornou veřejnost, které byl původně určen, ale i publikací, na kterou čekají i všichni další, kteří mají co do činění s českým pivem a našim pivovarským sektorem od novinářů až

po milovníky piva“, uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Pro svůj obsah není jen publikací na jeden rok, ale umožňuje v ní vyhledávat řadu informací mnohem déle a našla si své trvalé místo v řadě knihoven,“ dodal Jan Veselý. Podle významného pivovarského popularizátora a vědeckého pracovníka Dr. Zbyňka Likovského, CSc., vyšlo první vydání předchůdce pivovarského kalendáře, jak jej známe dnes, v roce 1874 v Praze pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly jedno společné – snažily se nabídnout především odborné veřejnosti teoretické i praktické informace z pivovarství. Významnou roli v existenci kalendářů sehrála též skutečnost, že kalendáře byly těsně spjaty s odborným časopisem pivovarníků a sladovníků Kvas, předchůdcem dnešního Kvasného průmyslu.

Křest Pivovarského kalendáře 2011. Zleva PhDr. Jiří Vinopal, PhD., CVVM SoÚ AV ČR, RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS, a. s., a Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS Jako poslední vyšel Pivovarský kalen- CSc. Nová éra pivovarských kalendářů dář 1950. O jeho obnovu se po 48leté začala v roce 1998, od té doby jsou trapřestávce zasloužili tehdejší výkonný diční součástí odborné i populárně-věředitel Českého svazu pivovarů a sla- decké literatury pivovarského průmyslu doven Ing. Antonín Kratochvíle a ředi- u nás. Mgr. František Frantík tel Výzkumného ústavu pivovarského Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. a sladařského, a. s., RNDr. Karel Kosař,

Plzeňský Prazdroj uvedl na trh nový speciál – Radegast Extra Hořký Ostrava – Poprvé ve své historii uvařil pivovar Radegast vedle tradičního výčepního piva a ležáku pivo speciální. Jedná se o Radegast Extra Hořký, který uvedl v lednu tohoto roku na trh. Nošovičtí sládci při jeho zrodu navázali na odkaz prvního sládka Jaromíra Franzla a vtiskli novému speciálu výraznější hořkost, než je obvyklé u ostatních českých světlých piv. Novinka, která rozšiřuje rodinu piv Radegast, je na celé Moravě k dostání v hospodách, restauracích a zároveň i v půllitrových lahvích v obchodech.

„Jak ví všichni milovníci piva v našem regionu, je Radegast typický především svou výraznou příjemnou chmelovou hořkostí. U nového speciálu Radegast Extra Hořký jsme tuto charakteristiku ještě zvýraznili. Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Zatímco běžné ležáky se pohybují v hořkosti kolem 30 jednotek, toto pivo má 42 stupňů hořkosti. Přes svou vysokou intenzitu zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Při výrobě byla zachována receptura typická pro pivo Radegast. Světlý ležák Radegast Extra Hořký je však unikátní

vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je český chmel nejvyšší kvality. Radegast Extra Hořký je speciální pivo, které je k dostání v obchodech i hospodách a restauracích od 3. ledna 2011 do konce března. Čepovaný Radegast Extra Hořký je nabízen ve stovkách hospod po celé Moravě. Lahvová varianta je k dispozici v prodejnách. Seznam provozoven, kde se Radegast Extra Hořký nabízí, uvádíme na stránkách www.radegast.cz. Jiří Mareček Plzeňský Prazdroj, a. s.

Braník již prodal tři miliony Dvoulitrů, v PET segmentu se během půl roku stal druhým nejsilnějším hráčem Praha – Piva Braník v dvoulitrových PET lahvích se již prodalo přes 3 miliony kusů. Stalo se tak během krátké doby, jen půl roku od jeho uvedení na trh v červnu 2010. Braník se navíc v tomto rekordně krátkém čase stal dvojkou v segmentu piv balených v PET lahvích, a překonal tak řadu již zavedených konkurenčních značek. „Když jsme vstupovali na trh piv balených v PET lahvích, věřili jsme, že v něm

Braník bude úspěšný. Jsme rádi, že prodejní čísla potvrzují původní ambice Braníku Dvoulitr,“ říká Martina Bučková, manažerka značky Braník. „Braník je v hlavách českých spotřebitelů zavedená pivní značka, která přináší vyvážený poměr ceny a kvality, a to je pro jeho konzumenty důležité. Nový Braník Dvoulitr navíc těží z předností balení v PET lahvi, jako je větší objem a lehká manipulace,“ vysvětluje důvody úspěchu prodejů Martina Bučková. Rychlost prodeje podpořila také te-

levizní reklamní kampaň Braník Dvoulitr, kterou natočil Petr Čtvrtníček. Ta běžela v českých televizích od poloviny července do začátku září. „Televizní reklama velmi dobře a vtipně odkomunikovala příležitosti pro konzumaci Braníku Dvoulitru. Hlášky jako „co to je za kubaturu, Braník Dvoulitr“ se díky ní dostaly do povědomí spotřebitelů a takřka zlidověly,“ doplňuje Martina Bučková. Zájem o pivo Braník v dvoulitrové PET lahvi s koncem sezony neopadl, prodejní úspěchy Braníku Dvoulitru

pokračovali dál i po ukončení kampaně. Segment piv balených v PET lahvích je v současné době jediným rostoucím v oblasti tzv. baleného piva (tzn. lahve, plechovky apod.) Spotřebitelé na balení v PET lahvích pozitivně hodnotí hlavně větší objem, snadnou manipulaci a zanedbatelnou hmotnost lahve. Pavel Barvík Pivovary Staropramen, a. s.,

22 / z domova


Společné stanovisko

ZE DNE 7. 12. 2010

SVAZU VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY, ČESKOMORAVSKÉHO SVAZU VINAŘSKÝCH PODNIKŮ, NÁRODNÍHO VINAŘSKÉHO CENTRA, VINAŘSKÉHO FONDU ČESKÉ REPUBLIKY

Moravští a čeští vinaři dělají kvalitní vína V současné době probíhá spor mezi Templářskými sklepy Čejkovice a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). SZPI tvrdí, že Templářské sklepy Čejkovice dodaly na trh vína neznámého původu hroznů a požaduje jejich stažení. Vinaři v ČR by byli velmi neradi, aby se tento spor dotkl moravského a českého vína a vinařství jako celku.

Předně je třeba zdůraznit, že moravští a čeští vinaři dělají svou práci zodpovědně a poctivě. Jednotlivým úmyslným či nedbalostním pochybením však nelze nikdy zcela zabránit. Podporujeme proto SZPI a její systém pravidelných kontrol, které pomáhají vinařům a vínům z Moravy a Čech udržovat si svou dobrou pověst a prvotřídní kvalitu. Nepřísluší nám, abychom hodnotili, na čí straně je ve sporu Templářských

sklepů Čejkovice a SZPI právo, jednoznačně však odsuzujeme jakékoli výrobní a obchodní praktiky, byť i v rovině administrativních pochybení, které mohou mít za následek přísun vín s nejasným původem a kvalitou na náš trh. Každé takové jednání poškozuje všechny ostatní vinaře a může v očích spotřebitelů zpochybňovat obecně prvotřídní kvalitu moravských a českých vín. Bylo by chybou vnímat spor jedné

vinařské společnosti a státního orgánu jako spor o moravské a české víno a vinařství. Bez ohledu na konečný výsledek tohoto sporu tvrdíme, že moravští a čeští vinaři jsou poctiví a produkují vysoce kvalitní vína, která obstojí i ve srovnání s evropskou špičkou. Úspěchy na mezinárodních soutěžích nejen z posledních dob a jejich celosvětová prestiž jsou toho nezpochybnitelným dokladem.

Jménem výše uvedených institucí Ing. Jiří Sedlo, CSc., předseda Svazu vinařů České republiky; Ing. Antonín Šťastný, prezident Českomoravského svazu vinařských podniků; Ing. Josef Vozdecký, předseda Správní rady Národního vinařského centra; Ing. Milan Venclík, předseda Rady Vinařského fondu

Národní soutěž vín v České republice zná své vítěze

V komisi 2. kola Národní soutěže vín zasedl Ing. Jaroslav Hlaváč, ředitel VÍNO Mikulov, spol. s r. o.

Zástupci Národního vinařského centra, Svazu vinařů České republiky a hodnoticí komise vyhlásili krátce po dokončení druhého závěrečného kola hodnocení výsledky Národní soutěže vín, nejvyšší soutěže vín v České republice. Šampionem, tedy vůbec nejlépe hodnocených vínem celé soutěže, se stal pro rok 2011 Veltlínské zelené výběr z hroznů 2009 ze Zámeckého vinařství Bzenec s. r. o. Titul Šampiona byl stejně jako tituly vítězů jednotlivých kategorií vyhlašován letos vůbec poprvé. Šampion

Národní soutěže vín Veltlínské zelené výběr z hroznů 2009 ze Zámeckého vinařství Bzenec s. r. o. se zároveň stal vítězem kategorie suchých a polosuchých bílých vín. Jako druhé nejlepší víno této kategorie byl odbornou komisí vyhodnocen Sauvignon pozdní sběr 2009 z vinařství Vinselekt Michlovský a. s. Třetí místo pak získal Müller Thurgau pozdní sběr 2009 z firmy Moravíno s. r. o. Mezi červenými nejvíce zazářilo Rulandské modré výběr z hroznů 2009 z vinařství Patria Kobylí a. s. Druhé místo získal Merlot pozdní sběr 2009 z firmy Vinium a. s. a třetí

místo připadlo vínu Alibernet pozdní sběr 2009 z Vinařství u Kapličky s. r. o. V kategorii bílých polosladkých vín zvítězil Sauvignon výběr z hroznů 2009 z Vinařství Josef Dufek. Druhé místo získal Hibernal pozdní sběr 2009 z vinařství Horákova firma a. s. a třetí místo patří Chardonnay výběr z hroznů 2009 ze Střední odborné školy vinařské a středního odborného učiliště zahradnického Valtice. V kategorii sladkých vín se porota shodla na Ryzlinku rýnském ledovém vínu 2009 firmy Znovín Znojmo a. s. Druhé místo získalo Chardonnay slámové víno 2007 z vinařství Vinum Moravicum a. s. a třetím nejlépe hodnoceným sladkým vínem se stalo Sylvánské zelené ledové víno 2009 z Rodinného vinařství Košut s. r. o. Nejlepší kolekci vín do soutěže přihlásila firma Vinařství Josef Dufek. V prvním kole Národní soutěže vín bylo na základě nominací z podoblastních předkol hodnoceno 498 vín, ze kterých postoupilo 200 do 2. kola, které proběhlo 11. 1. v Praze. Kromě titulů Šampiona a vítězů jednotlivých kategorií byla vybrána dle jednotlivých vinařských oblastí a podoblastí ČR* také stovka moravských a českých vín pro rok 2011, oceněných titulem „Salon vín České republiky“. Tato kolekce našich nejlepších vín bude vyhlášena při otevírání celoroční degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích dne 25. února 2011.

ČASOVÝ HARMONOGRAM SOUTĚŽE Květen–září 2010 – nominační předkola v jednotlivých vinařských oblastech a podoblastech Prosinec 2010 – leden 2011 – dvoukolové hodnocení nominovaných vín nezávislou komisí odborníků. Nejlepší vína budou oceněna v souladu se statutem soutěže a bude z nich vybráno 100 vín oceněných titulem „Salon vín ČR“. Únor 2011 – otevření veřejné degustační expozice v prostorách historických sklepů Národního vinařského centra na státním zámku ve Valticích.

* Vinařské oblasti jsou v České republice dvě – vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy. Vinařská oblast Čechy se dále dělí na Mělnickou a Litoměřickou podoblast a vinařská oblast Moravy se skládá ze Znojemské, Mikulovské, Velkopavlovické a Slovácké podoblasti. Každá z oblastí a podoblastí má své specifické půdní a klimatické podmínky, dává vína s rozdílnými charaktery a ještě více tím obohacuje už tak velmi široké spektrum pěstovaných odrůd na našem území. Daniel Kříž Omnimedia Public Relations, s. r. o.

Výrobcům lihovin stoupají náklady Ústí nad Labem/Krásné Březno (22. prosince) – Začátkem roku 2011 čeká výrobce lihovin v České republice dramatický nárůst vstupů. Neúroda některých zemědělských surovin je příčinou růstu cen základních surovin pro výrobu lihovin, jako je líh, cukr, mléko, ale také lahve a obalové materiály z papíru. „Nárůst cen surovin a energií zvýší náklady na výrobu lahví u našich

dodavatelů, ale také přímo náklady při výrobě v likérkách. Ceny jemného lihu, tedy naší nejdůležitější suroviny, stoupají v současné době až o 15 až 20 procent,“ říká Pavel Kadlec, ředitel akciové společnosti GRANETTE, která je druhým největším výrobcem lihovin v České republice. Začátek roku 2010 byl ve znamení zvýšené spotřební daně a následného zvýšení cen lihovin. Z tohoto důvodu očekává likérka GRANETTE tržby za

rok 2010 o pět procent nižší než v roce 2009. V nastávajícím prvním čtvrtletí roku 2011 se předpokládá zvýšení cen lihovin v průměru až o 10 procent díky

nárůstu cen energií a většiny surovin a obalů. „Nižší úroda obilí v Evropě, zejména na Ukrajině, způsobila nedostatek obilního lihu, nízký hektarový výnos a nižší cukernatost při poslední sklizni cukrové řepy zapříčinily i nedostatek lihu vyráběného z řepné melasy. Nabídka je podstatně nižší než poptávka a ceny lihu stoupají. Neúroda cukrovky pochopitelně také okamžitě zvýšila ceny cukru o 10 až

12 procent. A slazené likéry se bez cukru neobejdou. Nás jako největšího výrobce emulzních likérů (vaječné likéry, Vaječný sen atd.) navíc postihne i navýšení ceny mléka o 12 až 14 procent,“ dodává Kadlec. Celosvětový nárůst cen papíru dosahuje patnácti procent. Důsledkem toho je zvýšení cen výrobků z papíru a vlnité lepenky i pro výrobu lihovin (kartony, etikety). Ing. Josef Vejlupek GRANETTE a. s.

Likérky se spojily Ústí nad Labem/Krásné Březno – Od 1. ledna letošního roku působí na českém trhu nově vzniklá nápojářská firma GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a. s., která vznikla fúzí společností GRANETTE a Starorežná Prostějov. Starorežná loni v květnu přibyla do vlastnictví majitele GRANETTE, takže je fúze očekávaným podnikatelským krokem. Firma má sídlo v Ústí nad Labem a dosavadní IČ společnosti GRANETTE.

Spojením obou firem vzniká na českém trhu nový druhý největší hráč za prvním Stockem Plzeň – Božkov a před Becherovkou. Tržní potenciál nové firmy je 120 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů ročně. Kromě českého trhu se uplatňuje se svými produkty v dalších dvaceti zemích pěti světových kontinentů. Ředitelem nové společnosti se stal Pavel Kadlec, dosavadní ředitel GRA-

NETTE a. s. Obchodně marketingovým ředitelem je Juraj Grosoš, loňská posila, která dříve působila ve společnosti Dr. Oetker. Nákup a logistiku řídí Josef Nedorost a ředitelem závodu Prostějov je Petr Vítek, zkušený odborník ve výrobě lihovin, který do loňského května působil na funkci výrobního manažera likérky GRANETTE v Krásném Březně. „Bohatá historie obou likérek i jejich současné prestižní postavení na českém

trhu lihovin je pro nás zavazující. Věřím, že se nám v současných nelehkých podmínkách pro výrobce lihovin podaří obstát,“ dodává ředitel nové firmy Pavel Kadlec.

výrobního portfolia firmy patří více než stovka produktů od Staré myslivecké přes Vodku 42, Starorežnou, Hanáckou vodku, vaječné likéry, destiláty a mnoho dalších.

GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a. s. je přímým nástupcem českých likérek GRANETTE a Starorežná Prostějov. Navazuje na bohatou tradici obou předních českých výrobců lihovin. Do

Ing. Josef Vejlupek mediální zastoupení GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a. s.

ze zahraničí / 23


Z A J Í M A V O S T I BEZLEPKOVÉ SUŠENKY Z POHANKOVÉ MOUKY Pohanka je v řadě zemí díky své vysoké nutriční hodnotě stále populárnější. Pohanková mouka obsahuje kvalitní bílkoviny a je bohatá na antioxidanty (flavonoidy, fenolové kyseliny, vitaminy B, karotenoidy) a minerální látky. Neobsahuje lepek, proto je vhodná pro výrobu nutričně bohatých bezlepkových potravin. Cílem studie, jejíž výsledky byly publikované v časopise LWT – Food Science and Technology, bylo vyvinout recepturu pro bezlepkové sušenky z rafinované či celozrnné pohankové mouky, které by měly přijatelnou chuť a vzhled, a srovnat jejich chemické, antioxidační a senzorické charakteristiky se sušenkami připravenými z pšeničné mouky. V obojích sušenkách bylo stanoveno množství kyseliny protokatechové a ferulové. Další dva flavonoidy – rutin a kvercetin – byly však nalezeny pouze v sušenkách pohankových. Celkový obsah fenolových sloučenin a tokoferolů (vitamín E) byl významně vyšší v pohankových sušenkách než v sušenkách z pšeničné mouky. U pohankových sušenek byla zaznamenána rovněž vyšší aktivita v pohlcování volných radikálů. Autoři nepozorovali rozdíly v senzorické jakosti celozrnných pohankových sušenek a sušenek z pšeničné mouky. Proto v závěru uvádějí, že pohanková mouka je vhodná k výrobě sušenek, tyto sušenky mohou rozšířit spektrum využití pohankové mouky a přispět k rozšíření sortimentu bezlepkových výrobků určených zejména pro spotřebitele s celiakií. Vzhledem k obsahu flavonoidů je lze považovat za funkční, zdraví prospěšný pekařský výrobek. I. Sedej, M. Sakač, A. Mandić, A. Mišan, M. Pestorić, O. Šimurinaa, J. Čanadanović–Brunet: Quality assessment of gluten–free crackers based on buckwheat flour. LWT – Food Science and Technology, Published online ahead of print, DOI: 10.1016/j.lwt.2010.11.010

AKTIVNÍ OBALY S NISINEM Antimikrobiální látky se používají k prevenci potravinářských výrobků před mikrobiální kontaminací. Obvykle jsou inkorporovány do potraviny v průběhu její výroby anebo se aplikují na její povrch. Nicméně při obou způsobech aplikace může v důsledku interakcí těchto látek se složkami potraviny nebo jejich průnikem do celého objemu výrobku následovaným snížením koncentrace snadno dojít ke ztrátě antimikrobiální aktivity. Aktivní balení, při kterém jsou antimikrobiální látky inkorporovány do obalových fólií, může zlepšit stabilitu antimikrobiálního přípravku a tím i účinnost ochrany potraviny. Může též zajistit kontrolované uvolňování protimikrobiální látky do potraviny. K běžně v potravinářství používaným antimikrobiálním přípravkům patří organické kyseliny, enzymy, silice a bakteriociny, kupříkladu nisin. Nisin, který je amfifilním kationtovým peptidem produkovaným kmenem Lactococcus lactis subsp. lactis, je v současnosti jediným bakteriocinem schváleným jako potravinářské aditivum v Evropská unii. Účinnost nisinu v obalech závisí na pH, teplotě a koncetraci solí a tuků, což vše může ovlivnit jeho rozpustnost, bioaktivitu, stabilitu, desorpci a difuzi do potravinové matrice. V řadě studií byly hodnoceny různé strategie kontroly a oddálení desorpce nisinu z jednovrstevných i vícevrstvých fólií, obdobných jaké se používají pro kontrolované uvolňování látek u léčiv. Bylo zjištěno, že vícevrstevné fólie z obnovitelných celulózových derivátů by mohly dobře fungovat jako obalový materiál obsahující nisin. Studie francouzských výzkumných pracovníků z Université de Lyon, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Innovative Food Science and Emerging Technologies, zkoumala mechanické vlastnosti, antimikrobiální aktivitu a kinetiku desorpce nisinu z třívrstevných etylcelulózo/hydroxypropylmetylcelulózo/etylcelulózových fólií u komerčního preparátu nisinu Nisaplin či nisinu samotného a lecitinů (používaných v plastech jako změkčovadla). Použití Nisaplinu ve srovnání s použitím samotného nisinu lehce modifikovalo mechanické vlastnosti fólií, ale nemělo žádný vliv na optické vlastnosti či antimikrobiální aktivitu fólií. U vícevrstevných fólií došlo k oddálení desorpce nisinu o 0,5 až 20 hodin, což potvrdilo jejich vhodnost k použití jako aktivního antimikrobiálního obalu k ochraně potravin. W. Guiga, Y. Swesi, S. Galland, E. Peyrol, P. Degraeve, I. Sebti: Innovative multilayer

antimicrobial films made with Nisaplin or nisin and cellulosic ethers: physico–chemical characterization, bioactivity and nisin desorption kinetics. Innovative Food Science and Emerging Technologies 11, č. 2 (2010), s. 352–360.

VÝROBNÍ POSTUP OVLIVŇUJE VLASTNOSTI PROBIOTICKÝCH BAKTERIÍ Společná studie finských a španělských výzkumných pracovníků, jejíž výsledky byly zveřejněny v časopise British Journal of Nutrition, tvrdí, že jakékoli zdraví prospěšné vlastnosti výrobků obsahujících probiotické bakterie se mohou v jednotlivých typech výrobků velmi měnit, i když dotyčné výrobky obsahují stejné probiotické kmeny. Předmětem studie bylo zkoumání, zda vlastnosti specifického probiotického kmene Lactobacillus rhamnosus GG se budou měnit v závislosti na typu výrobku a zdroji probiotika. Ze speciálních probiotických produktů bylo získáno celkem 15 izolátů, z toho 14 bylo identifikováno jako L. rhamnosus GG. Každý izolát byl genotypově i fenotypově charakterizován, aby bylo zajištěno, že mají identické profily, a aby byla též vyloučena možnost kontaminace či mylné identifikace kmene získaného z odlišných probiotických výrobků. Adhezní vlastnosti bakterií byly poté srovnávány pomocí modelu lidské střevní sliznice a byla hodnocena i schopnost izolátů ovlivnit model patogenní adheze na sliznici tlustého střeva. Všechny izoláty vykazovaly nahodile amplifikovanou polymorfní DNA, enterobakteriální repetitivní intergenový konsenzus a elektroforezní profily identické, jako má L. rhamnosus GG (ATCC 53103). Všechny izoláty L. rhamnosus měly též obdobnou toleranci vůči kyselinám a byly schopny se vázat na sliznici lidského tlustého střeva. Ve schopnosti zabránit vazbě testovaných patogenů na sliznici tlustého střeva inhibicí či kompeticí se však jednotlivé izoláty velmi lišily. Výsledky naznačují, že odlišné zdroje toho samého probiotika mohou velmi významně ovlivnit a změnit jeho vlastnosti. Autoři studie v závěru uvádějí, že původní vlastnosti vybrané jako kritérium při selekci specifických probiotických kmenů mohou být ovlivněny a modifikovány průmyslovými výrobními postupy a rovněž i potravinovou matricí. Toto může potom významně ovlivnit výsledky humánních intervenčních studií. Proto je zapotřebí u výroby probiotik pro potravinářské účely začít používat nová kritéria kontroly kvality, tak aby byly zachovány původní žádoucí vlastnosti bakterií. Łukasz Grzes’kowiak, Erika Isolauri, Seppo Salminen, Miguel Gueimonde: Manufacturing process influences properties of probiotic bacteria. British Journal of Nutrition (2010), article in press. DOI: 10.1017/S0007114510004496

ROSTLINNÉ EXTRAKTY S NÍZKÝM OBSAHEM SODÍKU JAKO NÁHRAŽKA SOLI Výzkumná studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Food Research International, potvrdila, že náhražka kuchyňské soli na bázi rostlinných extraktů vyznačující se slanou a umami chutí má o 43 % nižší obsah sodíku a lze ji použít ke snížení obsahu tohoto prvku ve zpracovaných potravinářských produktech, aniž by došlo k nepříznivému ovlivnění jejich slané chuti. Studie přichází v momentě, kdy se řada západních zemí pokouší najít způsob, jak snížit množství konzumované soli a omezit její používání při výrobě potravin, jelikož je známo, že nadměrný příjem sodíku vede k vysokému krevnímu tlaku a k riziku vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Cílem Gyu–Hee Lea z korejské Woosong University bylo vyvinout zdravou, ale intenzivně chutnající náhražku kuchyňské soli na bázi rostlinných extraktů. K tomu účelu posloužily extrakty ze 13 rostlinných druhů, u nichž byly vyhodnoceny jejich senzorické vlastnosti. Nejintenzivnější slanou a umami chutí se vyznačovaly výtažky ze slanorožce zelinného (Salicornia herbacea L), mořské řasy Laminaria japonica a houby houževnatce jedlého (Lemtinus sedodes). Všechny tři extrakty byly sprejově vysušeny a poté smíchany. U směsi, která měla sloužit jako náhražka soli, byl stanoven

Z E

S V Ě T A

obsah soli a otestována slanost a obé bylo porovnáno s kuchyňskou solí (NaCl). Lee zjistil, že relativní slanost rostlinné směsi činí 0,65 slanosti chloridu sodného (tj. 1 % chloridu sodného je ekvivalentní v intenzitě slané chuti 1,54 % rostlinné náhražky) a že náhražka obsahuje o 43 % méně sodíku než chlorid sodný. V závěru studie Lee uvádí, že 75 % příjmu sodíku u člověka pochází ze zpracovaných potravin, a proto je nutné, aby se množství tohoto prvku snížilo při výrobě prakticky všech potravin. Gyu–Hee Lee: A salt substitute with low sodium content from plant aqueous extracts. Food Research International, article in press. DOI: 10.1016/j.foodres.2010.11.018

STABILITA STEVIOSIDU A REBAUDIOSIDU A V NEALKOHOLICKÝCH NÁPOJÍCH Studie realizovaná na Rheinische Friedrich– Wilhelms–Universitat v Bonnu, jejíž výsledky autoři zveřejnili v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry, zkoumala stabilitu dvou sladidel – steviosidu a rebaudiosidu A v nealkoholických nápojích. Steviosid a rebaudiosid A jsou přírodní sladidla (glykosidy rostliny Stevia rebaudiana) 300x až 400x sladivější než sacharóza. Nejsou člověkem metabolizována, takže se považují za nekalorická, jsou bezpečná i pro diabetiky. Nicméně tyto steviolové glykosidy jako sladidla zatím v zemích Evropské unie vyjma Francie schváleny nebyly. Výzkumní pracovníci uvádějí, že ke schválení na základě kladného vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin dojde pravděpodobně v průběhu letošního roku. Instituce, jímž schválení podléhá, jsou opatrné zejména co se týče bezpečnosti produktu degradace těchto glykosidů – aglykonu steviolu. V dřívějších studiích bylo totiž konstatováno, že tato látka vyvolává mutace u senzitivních kmenů Salmonella typhimurium TM677. Výzkumní pracovníci z bonnské univerzity u tří běžně komerčně dostupných nealkoholických nápojů – kolového nápoje (obsahujícího kofein), ochuceného citronového nápoje a energetického nápoje – provedli zrychlenou studii trvanlivosti. Testované nápoje byly skladovány v extrémních podmínkách, tak aby došlo k degradaci steviolových glykosidů. Výzkumníci zkoumali produkty degradace a možnou tvorbu steviolu. V rámci pokusů bylo do nápojů přidáno přibližně 35 ug/ml buď steviosidu nebo rebaudiosidu A, takto upravené nápoje byly poté rozlity do 50ml skleněných lahviček. Vzorky nápoje byly analyzovány metodou HPLC a UV detekcí po 0, 24, 48 a 72 hodinách skladování při 80 oC. Zjistilo se, že po 24 hodinách koncentrace steviosidu klesla v kolovém nápoji o téměř 32 %. K největší degradaci došlo u citronového nápoje po 72 hodinách skladování, kdy bylo rozloženo 71 % steviosidu. U energetického nápoje se množství látky po 72 hodinách snížilo pouze o 27 %. Wolwer–Riecková a spolupracovníci taktéž zjistili významnou degradaci u nápojů, které byly obohaceny rebaudiosidem A, kde k nejvyšší degradaci téměř 54 % došlo u kolového nápoje po 72 hodinách skladování a k nejnižší opět u energetického drinku. Autoři zjistili, že rebaudiosid A byl stabilnější vůči kyselé hydrolýze než steviosid a stabilita steviolových glykosidů je závislá zejména na pH a stoupá s rostoucími hodnotami pH. V závěru práce autoři uvádějí, že i když byla za těchto extrémně tvrdých podmínek skladování pozorována značná degradace steviosidu i rebaudiosidu A, mutagenní aglykon steviol detekován nebyl. Ursula Wölwer-Rieck, Werner Tomberg and Andreas Wawrzun: Investigations on the stability of stevioside and rebaudioside A in soft drinks. J. Agric. Food Chem., 58, č. 23 (2010), s. 12216–12220. DOI: 10.1021/jf102894v

PREBIOTICKÝ ÚČINEK KAKAOVÝCH FLAVANOLŮ Podle studie realizované výzkumnými pracovníky z Reading University a publikované v časopise American Journal of Clinical Nutrition má konzumace vysoce koncentrovaných flavanolů pocházejících z kakaa významný účinek na růst a aktivitu bakterií v zažívacím ústrojí lidí. V rámci testů bylo 22 zdravých dobrovolníků (12 mužů, 10 žen) rozděleno do dvou skupin. Každé skupině byl náhodně přiřazen buď nápoj s vysokým (HCF 494 mg) nebo s nízkým

(LCF 29 mg) množstvím flavanolů. Probandi pili nápoj po dobu jednoho měsíce. Poté se vrátili ke svému běžnému způsobu stravování. Účastníci byli požádáni, aby se týden před zahájením a v průběhu pokusu zdrželi konzumace probiotik, dále na flavanoly bohatých potravin (kupříkladu čokolády, jablek, čaje či červeného vína), nadměrné konzumace alkoholu a fyzické aktivity. Mimoto v průběhu týdne těsně před zahájením každé aktivní části studie a během 3. týdne každého aktivního pokusu měli všichni účastníci 4denní mléčnou dietu. Dobrovolníci před zahájením pokusů a na konci každé intervenční části poskytli vzorky krve, moči a stolice. Výzkumní pracovníci zjistili, že ve srovnání s LCF nápojem denní konzumace HCF nápoje významně zvýšila růst bifidobakterií a laktobacilů a významně snížila počet klostridií ve střevním traktu účastníků. U konzumentů HCF nápoje bylo zaznamenáno též významné snížení koncentrace plazmových triacylglycerolů a C reaktivního proteinu. Vzhledem k tomu, že tyto nápoje neobsahovaly žádné prebiotické materiály příčinou výše uvedených změn byly nejpravděpodobněji kakaové flavanoly. Výzkumníci provedli též in vitro pokusy, kde vzorky stolice od tří jedinců byly inokulovány extraktem z vysokoflavanolového kakaového prášku v koncentracích odpovídajících koncentracím detekovaným in vivo. Bylo zjištěno, že inkubace mikroflory ve flavanolem obohaceném extraktu vykázala obdobné výsledky, jakých bylo dosaženo v pokusech in vivo. V závěru práce autoři uvádějí, že pravidelné zařazování potravin bohatých na flavanoly do stravy (v případě studie to byly kakaové flavanoly) může mít významný vliv na růst vybrané střevní mikroflory in vivo. Xenofon Tzounis, Ana Rodriguez–Mateos, Jelena Vulevic, Glenn R Gibson, Catherine Kwik– Uribe, Jeremy PE Spencer: Prebiotic evaluation of cocoa–derived flavanols in healthy humans by using a randomized, controlled, double–blind, crossover intervention study. American Journal of Clinical Nutrition, december 2010, DOI: 10.3945/ajcn.110.000075

LECITINY MOŽNÁ SNIŽUJÍ TVORBU AKRYLAMIDU Aminofosfolipidy a komerčně dostupné lecitiny, kupříkladu vaječný a sójový, zřejmě snižují tvorbu akrylamidu. K tomuto závěru dospěli španělští výzkumní pracovníci z Instituto de la Grasa ve studii, jejíž výsledky zveřejnili v časopisu Food Chemistry. Akrylamid je známý jako neurotoxin a potenciální karcinogen, který se vytváří při teplem indukované reakci mezi cukrem a aminokyselinou asparaginem. Proces známý jako Maillardova reakce je příčinou zhnědnutí a vytvoření chutného flavoru u pečených, smažených nebo pražených výrobků. Akrylamid byl v potravinách objeven náhodně v dubnu 2002 švédskými vědci, když tuto látku nalezli v tepelně upravovaných škrobnatých potravinách – bramborových hranolcích a chlebu. Hlavním cílem řady výzkumů, které se poté rozběhly po celém světě, bylo sledování působení sloučeniny na člověka a zjišťování, jak zlepšit výrobní metody, aby se tvorba akrylamidu v potravinách snížila nebo zcela přestala. Autoři španělské studie testovali komerčně dostupné vaječné a sojové lecitiny a fosfatidyletanolamin (PE) a etanolamin. Výsledky ukázaly, že všechny uvedené látky významně snižují tvorbu akrylamidu v jednoduchém testovacím modelu obsahujícím asparagin/glukózu či asparagin/2,4–dekadienal. V redukci tvorby akrylamidu se etanolamin ukázal být jako účinnější než PE. V jeho přítomnosti se tvorba akrylamidu snížila o 85 procent. I když obě látky významně tvorbu AA zmírnily, autoři uvádějí, že redukce byla vyšší v modelovém systému asparagin/glukóza než v systému asparagin/2,4–dekadienal. Rosario Zamoraa, Rosa M. Delgadoa and Francisco J. Hidalgo: Amino phospholipids and lecithins as mitigating agents for acrylamide in asparagine/glucose and asparagine/2,4–decadienal model systems. Food Chemistry, article in press. DOI: 10.1016/j.foodchem.2010.10.084. Mgr. Tatiana Oldřichová Zemědělská a potravinářská knihovna Ústav zemědělské ekonomiky a informací

24 / ze zahraničí


Po libovém masu a luštěninách se netloustne

Washington (dra) – Pro udržení váhy je nejlepší jídelníček obsahující hodně masa, málo uhlohydrátů a dostatek luštěnin. Ve své rozsáhlé studii publikované v americkém odborném časopise New England Journal of Medicine to tvrdí dánští vědci, kteří zkoumali optimální složení potravy pro prevenci a léčbu obezity. Sledovali několik set rodin v osmi evropských zemích.

Výzkumu univerzity v Kodani se až do konce zúčastnilo 773 dospělých s nadváhou a 827 dětí ve věku od 5 do 17 let. Dospělí byli ve věku od 18 do 62 let. Ti byli dva měsíce vystaveni poměrně drastické dietě sestávající z 800 kalorií denně. V průměru přitom zhubli o 11 kilogramů. Pak byli všichni účastníci rozděleni náhodně do pěti skupin podle odlišných jídelníčků s ohledem na nízký či vyšší obsah proteinů a vysoký či nízký glykemický index. Všechny měly nízký obsah živočišných tuků. Kontrolní skupina dodržovala běžně doporučovanou dietu bez speciálního návodu z hlediska glykemického indexu (GI). GI je číselný údaj, který vyjadřuje vliv potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi: čím vyšší GI, tím rychleji stoupá hladina cukru v krvi a naopak. Potraviny s nízkým GI tělo déle tráví – zasytí na dlouho a udržují vyrovnanou hladinu cukru v krvi. Účastníci studie museli dodržovat stanovenou

dietu půl roku a mohli jíst kdykoli a jakékoli množství z doporučených potravin. Co jedli, si zapisovali, a pravidelně se podrobovali testům krve a moči. Ukázalo se, že opětnému nabrání rychle ztracených kilogramů nejúčinněji zabránila strava s vysokým obsahem bílkovin, chudá na sacharidy a s nízkým GI. Proteiny byly zastoupeny především ve formě bílého masa a mléčných nízkotučných výrobků. Vláknina byla konzumována hlavně ve formě luštěnin. Chleba a rýže se jedla jen minimálně. Potvrdilo se, že při takové stravě pak není zapotřebí počítat kalorie a dotyční se mohou najíst do sytosti, aniž přiberou. Nejvíc za půl roku přibrali jedinci ve skupině, jejíž strava byla složena hlavně ze sacharidů a z malého množství bílkovin. Vysokoproteinová strava obsahuje potraviny bohaté na bílkoviny, jako je libové maso, drůbež, ryby, vejce a nízkotučné mléčné výrobky. Hodně bílkovin obsahuje také zelenina, ořechy

a mandle. Bílkoviny výrazně více zasytí než sacharidy a tuky. U ovoce jsou zvláštní doporučení. Některé typy jako jablka, hrušky, pomeranče, jahody nebo maliny se mohou jíst do sytosti. Jiné druhy jako banány, hroznové víno, kiwi, ananas a meloun se doporučuje jíst jen v omezeném množství. Povolena je téměř všechna zelenina. Mrkev, řepa nebo pastinák se doporučuje jíst zasyrova. Z obilných výrobků se doporučují jíst především celozrnné, týká se to hlavně chleba nebo těstovin. Brambory vařit co nejkratší dobu, vyhnout se rozmělněným bramborám a kaši a také pečeným bramborám. Těstoviny vařit al dente, čili na skus, kdy jsou ještě pevné, ale ne tvrdé, a jíst je raději chladné stejně jako brambory. Z rýže je dobré si vybrat hnědou, parboiled nebo basmati. Vyloučit by se měl bílý chléb, bílá rýže a sladké snídaně. Omezit by se měl příjem cukru nejen kvůli vysokému GI, ale kvůli prázdným kaloriím.

Čínští zbohatlíci chtějí značková vína z Evropy Šanghaj (bo) – Po drahých značkových kabelkách, italských oblecích a rychlých autech se drahá francouzská a italská vína stávají další položkou, po níž prahnou nově zbohatlí čínští zákazníci. V Šanghaji, hlavním finančním městě Číny, prosperují vinárny, kde se po práci scházejí mladí Číňané ochotní pravidelně utra-

tit zhruba 1 000 jüanů (téměř 2 900 korun) za lahev vína. „Číňané jsou velmi ambiciózní a materialističtí, takže jakmile už vyzkoušeli nejlepší místní značky, začínají se poohlížet po něčem ještě lepším a ještě dražším,“ řekl Ch‘ng Poh Tiong, novinář, odborník na víno a vydavatel publikace The Wine

Review pro oblast jihovýchodní Asie, Hongkong a Čínu. Ačkoli má Čína rychle se rozvíjející trh s domácím vínem, experti tvrdí, že módnější a více „trendy“ je pít víno vyrobené v zahraničí. Předpovídají proto, že spotřeba dovážených vín se během následujících pěti let zdvojnásobí. Mezi nejoblíbenější patří francouzská vína Chateau Lafite

Rothschild, jehož cena začíná od 1 000 dolarů za lahev (téměř 19 000 korun) a Chateau Latour. Milovníci vín uvádějí, že spotřeba tohoto moku v pevninské Číně rychle vzrostla během posledních deseti let, což podnítilo místní producenty vín, aby začali soupeřit s dováženými víny o lukrativní čínský trh.

Čína chce zabrzdit růst cen potravin a pomoci chudým Peking (bo) – Čínská vláda pomůže chudým rodinám vyrovnat se s prudkým růstem cen potravin a chystá kroky, které zdražování omezí. Plyne to ze sdělení vlády a premiéra Wen Ťia–paa. Růst cen potravin se už dostal do dvouciferných hodnot a čínští komunističtí vládci se obávají, že by to mohlo vyvolat závažné nepokoje. Protiinflační kroky Pe-

kingu však mohou mít dopad na celou světovou ekonomiku. Wen za nedávné návštěvy na odlehlém jihu Číny uvedl, že jeho vláda chystá kroky, které cenové zdražování zabrzdí. „Státní rada (vláda) vypracovává opatření, která omezí nadměrně rychlý růst cen,“ řekl Wen.

Zprávy v čínských médiích mluví vedle zavádění přímé kontroly cen o obecných protiinflačních opatřeních typu dalšího zvýšení úrokových sazeb a povinných minimálních rezerv komerčních bank či omezení bankovních úvěrů. Meziroční inflace v Číně v říjnu vzrostla na 25měsíční maximum 4,4 procenta a mohou za to hlavně potraviny, které tvoří třetinu

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné tné + částečná úhrada poštovného – 805,- Kč

·

Tel.: 296 374 656, fax 296 374 658 E-mail: [email protected] Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4

Návrhy začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

·· ·· ··

DOPORUČUJEME REVIZE SOUČASNÝCH ETIKET, návazně na realizované legislativní změny. poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

cenového koše a zdražily již o 10,1 procenta. Vláda se zřejmě zaměří na regulaci cen, podpory a zásahy proti spekulantům, zatímco centrální banka bude bojovat proti inflaci jako takové. Na rozdíl od minulých vln zdražování potravin k němu nyní nepřispělo výraznější sucho nebo rozšíření škůdců či chorob. Na vině je podle řady analytiků hlavně rychlý růst peněžní zásoby, proti němuž je nutné zasáhnout zpřísněním měnové politiky. Přitvrzení měnové politiky však může ve druhé největší ekonomice světa zpomalit hospodářský růst, což bude mít negativní vliv na oživování stále ještě slabé globální ekonomiky z recese let 2008 a 2009. Čína spolu s dalšími rozvíjejícími se trhy je nyní hlavním motorem globálního růstu, protože ekonomiky vyspělého světa v čele s USA, Evropou a Japonskem zůstávají vesměs v útlumu. Pověsti o dalším zvýšení čínských úroků v posledních dnech oslabují světové trhy akcií a komodit. Vláda také uvedla, že poskytne chudým rodinám podpory pro nákup potravin a chce se také zasadit o zmírnění nedostatku obilí a zeleniny. Vláda uvedla, že cenovou regulaci zatím nezavádí, avšak v případě potřeby ji uplatní. Kabinet chce vyřešit i problém nedostatku nafty, která nyní v Číně chybí i přepravcům potravin, protože ji řada výrobních podniků spotřebovává k zajišťování dodávek elektřiny. Dodávky elektřiny v řadě oblastí váznou kvůli častému odstavování elektráren nařízením místních vlád, které se na poslední chvíli snaží splnit pětiletý vládní plán snížení energetické náročnosti.

Potravinářský zpravodaj Roční Ro oční předplatné + částečná čá t č á úhrada č úh d poštovného – 315,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 180,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ....................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ...................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků apod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, e-mail: [email protected]

Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, fax 296 374 658, e-mail: [email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.





COOP. VŠECHNO DOBRÉ.

Čerstvé a chutné regionální potraviny v prodejnách COOP

Česká a moravská spotřební družstva sdružená ve skupině COOP provozují dohromady 2 940 prodejen potravin a zboží denní potřeby. Se 14 900 zaměstnanci a s tržbami 27,2 miliardy Kč v roce 2009 se řadí k největším maloobchodníkům v České republice. A ke svým zákazníkům máme blízko nejen umístěním prodejen. Známe jejich chutě i místní zvyklosti, a proto jim již dlouhá léta nabízíme chutné a čerstvé potraviny od místních či regionálně působících pekařů, řezníků a dalších dodavatelů.

COOP_210x297.indd 1

1.7.2010 17:02:44

Potravinářský zpravodaj Číslo 1 Ročník XII 25. ledna 2011 Cena 24 Kč

Recommend Documents