Poštovní klient ZÁSADY SÍŤOVÉ ETIKETY.
Zpracoval: Ing. Pavel Branšovský podle podkladů z internetu pro potřebu VOŠ a SŠSE
1
Obsah: 1. Úvod 2. Definice etikety 3. Obecné zásady 4. Specifika elektronické pošty 4.1. Problémy síťové etikety 4.2. Ostatní části síťové etikety 4.3. Závěr
2
Dfinice síťové etikety soubor pravidel a zásad slušného chování v prostředí počítačových sítí a elektronických komunikací. Konkrétní obsah těchto pravidel a zásad se vyvinul v době akademické minulosti Internetu, a bez zásadnějsích změn platí i dnes, kdy je Internet v rukou komerční sféry a pouzívá se i pro komerční účely a na komerční bázi. Pravidla neetikety by však měla být dodržována i mimo Internet. Všude tam, kde spolu komunikují lidé ve dvojicích či větsích kolektivech, je zapotřebí dodržovat určitá pravidla a to nejen při "společenském styku", kdy by si lidé měli prokazovat vzájemnou úctu, neskákat si do řeči, mluvit slušně atd. Stejně tak to platí i pro novodobé formy elektronické komunikace, a netýká se to pouze vseobecné lidské slušnosti, ale také důsledků odlišností a specifik elektronické formy komunikace. Ani při elektronické komunikaci, ať již v rámci Internetu, například elektronickou postou či v jiném prostředí, by si lidé neměli nadávat, častovat se nevybíravými výrazy, urážet se apod. v tomto ohledu se slušné chování v prostředí počítačových sítí nijak zásadněji neliší od slušného chování kdekoli jinde. Významnější odlišnosti síťové etikety (neetikety) vyplývají až z toho, ze elektronická forma komunikace přeci jen funguje jinak jen například komunikace slovní či listovní, a ze její možnosti jsou v mnoha směrech nesouměřitelné s možnostmi klasických forem komunikace.
3
Proto je třeba dát pozor předevsím na takové věci, které v běžném "neelektronickém" světě sice nejsou dvakrát vítané a žádoucí, ale míra jejich nevhodnosti je zde mnohem menší nez ve světě elektronických komunikací, kde mohou působit mnohem větší problémy. Jen pro představu například dosah mluveného slova je dán našimi fyzickými dispozicemi, někdo sice "dokřičí" dále nez druhý, ale nikdy ne třeba do jiného města. Naproti tomu jediný "elektronický výkřik", například ve formě zprávy elektronické posty, můze snadno obletět třeba celou zeměkouli, a jeho rozeslání "na všechny možné strany" nemusí dát autorovi o nic více práce, než odeslání zprávy jednomu jedinému příjemci. Právě takovéto odlišnosti jsou nejnebezpečnější, a celá síťová etiketa (neetiketa) je především o tom, jak se vyvarovat jejich zneužití.
4
Jak jsme si již naznačili, poslat někomu něco elektronickou postou je velmi snadné, a v mnoha případech dokonce platí, ze rozeslat jednu a tu samou zprávu na mnoho různých adres je stejně lehké a snadné, jako rozeslat ji na jednu adresu (jakmile má odesilatel k dispozici všechny potřebné adresy). Takováto snadnost a efektivnost elektronické posty v roli distribučního mechanismu pak můze snadno svádět k tomu, aby lidé posílali nejrůznější zásilky příjemcům, kteří si nic takového nevyžádali, neprojevili o to zájem, a mnohdy si takovéto zásilky vůbec nepřejí dostávat. Stejný problém s rozesíláním nevyžádaných zásilek samozřejmě existuje i mimo svět elektronických komunikací, kde se k distribuci nejčastěji používá běžná listovní pošta. I zde je ale takováto činnost povazována za nevhodnou (a v angličtině se pro nevyzádané zásilky se dokonce ustálilo i trefné označení junk mail). Ve světě elektronických komunikací obecně a Internetu konkrétně má ale rozesílání nevyžádaných zásilek jednu zásadní odlisnost od "listovního" junk mailu.
5
Kdyz někomu přijde do jeho poštovní schránky tlustá obálka například s nevyžádaným nabídkovým katalogem určité firmy, může se nanejvýš cítit obtěžován a obálku hodit do koše. V žádném případě mu tím ale nevznikne nějaká finanční újma náklady na vytištění katalogu a jeho zaslání poštou nese v plné výši odesilatel. Naproti tomu v případě elektronického junkmailu tomu může být podstatně jinak: když odesilatel připraví svůj katalog například ve formě multimediální prezentace zvící objemu stovek kilobytů či dokonce jestě více, a rozešle ji různým příjemcům, bude každý z nich určitou dobu "stahovat" tuto zásilku z Internetu. Délka stahování bude velmi záviset na způsobu připojení, a nejhůře na tom budou lidé připojení k Internetu přes veřejnou telefonní síť po modemu. Ti mohou větší soubory stahovat například i celé hodiny, a po celou tuto dobu sami řádně platit za své připojení k Internetu jednak Telecomu, za pouzití telefonu, a jednak svému providerovi, za přístup k Internetu. Když takovýmto uživatelům někdo pošle nějakou nevyžádanou zakázku, pocítí to okamžitě a dosti drastickým způsobem na své vlastní kapse. Lze se jim pak divit, když budou reagovat velmi ostře? A lze se divit zásadám síťové etikety, že něco takového velmi důrazně zakazují, s jestě větsí naléhavostí než s jakou zásady slušného chování nedovolují slušným firmám bezhlavě rozesílat své nabídky listovní postou či faxem na všechny možné strany?
6
Zásady slušného chování v prostředí počítačových sítí vsak nemusí mít vždy až tak markantní a drastické pozadí. Svůj význam například má i konkrétní forma "vyžádané" elektronické korespondence, která by měla být snadno přehledná, jasná, srozumitelná, a její zpracování by nemělo vyžadovat zbytečně mnoho práce. Jde například i o to, aby se lidé vyjadřovali stručně a výstižně, a dodržovali určité zásady. Například tu, ze z tzv. předmětu zprávy (subject), by mělo být ihned patrné, o co se jedná (a ne aby zde byly nic neříkající údaje typu "zpráva", "vzkaz", "dopis" a podobně). Lidem, kteří dostávají denně stovky zpráv, to může výrazně pomoci. Stejně tak je dobrým zvykem při odpovídání na určitou zprávu citovat její originál, ale nikoli celý, nýbrž pouze relevantní pasáže, v nezbytně nutné míře. Pokus by se například přikládala k odpovědi vždy celá předchozí zpráva, a došlo k několika "obrátkám", může z původně jednořádkové zprávy záhy vzniknout monstrum velikosti kilobytů, které bude neustále a bez užitku cirkulovat tam a zpět.
7
Síťová etiketa netiquette I když Internet nikomu nepatří, nemá centrální řídící autoritu a žije samostatným životem, neobejde se bez určitých zásad přijatelného chování účastníků. Tyto zásady, které vznikaly postupně a byly doplňovány novými zkušenostmi, tvoří součást internetovské kultury a bývají označovány pojmem netiquette. Zabývá se chováním při komunikaci typu onetoone (email, talk), dále chováním při komunikaci typu onetomany (ekonference, NetNews) a konečně chováním při organizování a využívání informačních služeb jako jsou FTP, Gopher, WWW a jiné.
Nejdůležitější obecné zásady Šetření síťových prostředků, ohled na ostatní uživatele, posílání příspěvků do elektronických konferencí a do diskusních skupin NetNews tam, kam obsahově patří, dodržování určitých formálních zvyklostí. Moje komunikace směřující k někomu spotřebovává nejen prostředky, které hradím já osobně, ale i prostředky, které hradí příjemce. Tudíž jakékoliv mrhání prostředky na mé straně zbytečně zvyšuje náklady na straně opačné.
8
Specifika NetNews NetNews z hlediska komerce, především z pohledu inzerce považuje se za nepřijatelné zasílat komerční nebo inzertní příspěvky do diskusních skupin, které nejsou pro to určeny. Inzerovat lze ve skupinách biz.* (skupiny kategorie biz), a ve skupinách *.marketplace. Skupiny *.forsale jsou určeny pro osobní, nikoliv komerční inzerci. V každém případě je prozřetelné sledovat diskusní skupiny, do kterých chceme přispět, nějakou dobu, poznat jakými tématy se zabývají a zda komerční oznámení v nich nevyvolá nevoli účastníků
Specifika elektronické pošty UBE, UCE a MMF jsou zkratky nejvážnějších forem zneužití internetové elektronické pošty. UBE (Unsolicited Bulk Email) bychom mohli česky pojmenovat jako příjemci nevyžádané masové rozesílání elektronických dopisů, UCE (Unsolicited Commercial Email) jako zasílání elektronických dopisů s komerčním obsahem, o než adresát nijakým způsobem předem neprojevil zájem. Tento výčet je třeba ještě doplnit o mailbombing, což je zavalování schránky elektronické pošty internetového uživatele a tudíž i systému, na kterém je tato schránka zřízena tak velkou zátěží, že vede k zahlcení, ke ztrátě funkčnosti.
9
Direct mailing Přímá pošta, písemný kontakt, může mít velmi pestrou podobu (nabídkové dopisy, pohlednice, letáky, katalogy, ceníky). Tato různost forem je nespornou výhodou tohoto druhu reklamy. I v zemích, kde je tato forma reklamy tradiční a zákazník ji často vnímá jako omezování osobní svobody a zasahování do svého soukromí, lze připravit originální prostředek, který spotřebitel nezahodí do koše rovnou z poštovní schránky.
Pozor na antireklamu Co z toho lze vyvodit? V prvé řadě je důležité si uvědomit, že na Internetu nelze vyvíjet libovolnou aktivitu, že i na Internetu existují určitá pravidla a zvyklosti, které je třeba dodržovat. Jejich ignorování nám může vysloužit v mírnějším případě kritiku a ostudu, v horším případě izolaci či odpojení od Internetu. Český Internet je velmi mladý, prochází prudkým rozvojem a pravděpodobně projde, třeba zkráceně, všemi důležitými etapami vývoje globálního Internetu. Je jen na jeho uživatelích, zda si ho nechají zaneřádit nevhodným chováním bezohledných uživatelů, nebo zda je budou odmítat a v zárodku se jim stavět na odpor.
10
Schémata obchodních transakcí Kupující a prodávající komunikují při uzavírání obchodů především prostřednictvím klasických komunikačních kanálů, kterými jsou osobní setkání (facetoface meeting), poštovní styk (mail) a telefonní nebo faxový styk (phone). Použití Internetu v obchodě jako čtvrtého komunikačního kanálu je základním rysem, který se vedle zjednodušení a zlevnění obchodních transakcí projevuje i jejich urychlením a globalizací Internetu. Umístění informací o nabízeném zboží nebo službách na Internetu je dnes již obvyklá internetová aktivita prodejců. Elektronické katalogy a ceníky se snáze a levněji pořizují a udržují. Jsouli umísťovány na WWW, je možné prezentovat nabízené zboží či služby multimediálně
Netiquette Síťová etiketa K tomu lze říci jediné jde o doporučení druhého řádu důležitosti. Zatímco při nerespektování doporučení prvního řádu (Na silnici se jezdí vlevo) můžete přijít o život či si velmi vážně poškodit zdraví či majetek, při nerespektování doporučení druhého řádu nic takového nehrozí, alespoň primárně ne. Nerespektování těchto doporučení ovšem může způsobit velmi závažné problémy, dojdeli k němu za zvláště choulostivých okolností (je to podobné následujícímu:
11
1.Internet je společenství osob z různých míst této planety. Člověk by nikdy neměl očekávat, že všichni musí nutně rozumět jeho slovům v potřebných implicitních souvislostech. Z toho vyplývá, že člověk by měl formulovat věty dostatečně přesně, ale zároveň by měl důkladně vážit slova, protože příjemce jeho zprávy může dodržovat jiná společenská / náboženská / politická pravidla než odesilatel zprávy, a případná lehkomyslnost při odesílání zprávy se může jevit jako velmi netaktní. Napsat: Církve jsou sprostéslovo a tahají z lidí peníze na ty svoje hábity,” je sice možné v dopise kamarádovy ze školy, protože víte, o které zemi a kterých církvích se bavíte, ale již to není slušné v případě mezinárodní internetové diskusní konference s mezinárodní účastí, protože existuje nespočet církví, z nichž mnohé od svých členů vůbec žádné peníze nepřijímají a některé žádná obřadní roucha nepoužívají, takže podobnou větou se může leckdo cítit dotčen.
2. Internet je společenství osob s různými zájmy. Stejně jako modelku nebude nikdo obtěžovat výkladem o 13% zvýšení výkonu motorového vozidla při použití aditivovaného paliva XS7 a nemrznoucí směsi do ostřikovače X9E1, neměl by ani uživatel Internetu zasílat zprávy lidem, kteří buď k jejich obsahu nemají žádný vztah, nebo je jim dokonce obsah těchto zpráv nepříjemný.
12
3.Internet je společenství osob, z nichž každá má svou vlastní osobnost, svou vlastní důstojnost a svou vlastní, u každého jinak intenzivní, potřebu soukromí. Je zcela proti etice zveřejňovat osobní údaje někoho, kdo k tomu nedal předchozí výslovný souhlas. Mezi velmi osobní údaje patří Jméno (resp. všechna jména), Příjmení (všechna), věk, datum narození, emailová adresa (resp. emailové adresy), REÁLNÁ ADRESA, zaměstnání, kontakt na blízké osoby, telefonní číslo atd. Zde velmi důrazně upozorňuji, že zveřejnění soukromých dat bez předchozího svolení je žalovatelné Je velmi nevhodné někomu psát o osobních zážitcích (zejména intimního charakteru) se třetí osobou, popisovat někomu prostřednictvím internetu skutky třetí osoby, protože jde pochopitelně o zcela subjektivní názory, proti nimž se zmiňovaná třetí osoba nemá možnost bránit. (V reálném životě by šlo o trestný čin pomluvy a šíření nepravdivé informace).
4.SPAM: a) Zasílání stejného dopisu hromadným způsobem většímu počtu lidí, aniž by k tomu dali souhlas NEBO aniž by měli k obsahu dopisu dostatečně významný vztah, dále b) Násobné zasílání stejného dopisu téže osobě, aniž by o to požádala, ať už se špatným úmyslem nebo z recese/legrace.
13
Občas se na středních školách objeví nějaký vtipálek, který neustálým posíláním stejného, většinou velmi obsáhlého, dopisu někomu zahlcuje poštovní schránku (nepřipomíná vám to náhodou praktiky reklamních agentur??), příp. má občas někdo potřebu podělit se o zaručeně fantastický vtip, který má mimochodem většinou táááákovýhle fousy, se stovkou svých “kamarádů”, takže místo toho, aby jim ten vtip všem postupně povykládal, tak do kolonky adresát napíše sto adres, čímž nejenom že překoná dosavadní celosvětový rekord (89 adresátů, odesilatel měl IQ 83 a momentálně si odpykává tříletý trest vězení), ale navíc prozradí každému z adresátů adresy všech ostatních příjemců, čímž vlastně naplní porušení bodu 3 těchto pravidel, protože zveřejňování emailových adres bez předchozího souhlasu je neslušné.
5. Pravidlo lokalizovanosti Souvisí s pravidlem č. 2, ale ještě jej trochu upřesňuje: Je pochopitelně zcela nevhodné dát si do novin v USA inzerát, že Čech koupí ojetý trabant, byť by to bylo v motoristických novinách. Platí pravidlo: Oslovovat pouze osoby v takové oblasti / skupině obyvatelstva, v níž je to relevantní, tedy, z níž má smysl shromažďovat odpovědi. Podobně je zcela nevhodné do rubriky “Počítačové hry” napsat příspěvek typu: “Sedmnáctiletá blondýna shání přítele.” K tomu slouží jiné rubriky. (Je to zajímavé, ale kdykoliv nějaký text okořeníte náznaky vztahů mezi muži a ženami, stoupne sledovanost textu o dalších 20% čtenářů a pozornost všech se nastaví na maximální hodnotu ;) )
6. Pravidlo minimální odpovědi a maximální otázky Za předpokladu, že uživatel Internetu neporušil žádné z pravidel 15, obsah dopisu není pro adresáta urážlivý, obtěžující a je napsán dostatečně důstojnou a srozumitelnou formou, má odesilatel “morální” právo na alespoň jednu odpověď. Pravidlo maximální otázky naopak žádá uživatele Internetu, aby se na JEDNU věc neptali vícekrát, pokud k tomu nejsou přímo vyzváni (může se samozřejmě stát, že se dopis ztratí po cestě, adresát jej omylem smaže atd.), a dále, aby se opakovaně nedožadoval odpovědi či reakce
14
7. Uvědomte si, že se vždy může najít někdo, ať už vám známý či jen profesionálně zainteresovaný, kdo si všechny vámi odeslané zprávy zaznamená (uchová si kopie), a může je použít i třeba o dvacet let později. Pečlivě važte slova, elektronická komunikace a elektronická podoba dokumentů obecně má jednu nepříjemnou vlastnost. Vlastně dvě trvanlivost a snadnou množitelnost. Pro vaši informaci: Solidní poštovní servery vytvářejí bezpečnostní kopie veškerých textů každých sedm dní a uchovávají je po dobu 636 měsíců. Kdo z nás ví, co bude dělat za tři roky? Tím končí “přednáška” o Síťové etiketě Netiquette.
15
