MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí
Potenciál PPP projektů v oblasti vodního hospodářství Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Jan Ostřížek, Ph.D.
Bc. Mgr. Lenka Krásenská
Brno 2013
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Potenciál PPP projektů v oblasti vodního hospodářství“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Ostřížka s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu.
V Brně dne 4. ledna 2013
___________________________ vlastnoruční podpis autora
3
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janu Ostřížkovi, vedoucímu diplomové práce, za cenné připomínky, které mi během zpracování diplomové práce poskytoval a za potřebné informace a za čas, který mi věnoval. Bc. Mgr. Lenka Krásenská
4
Abstrakt KRÁSENSKÁ, L.: Potenciál PPP projektů v oblasti vodního hospodářství. Mendelova univerzita v Brně. Provozně ekonomická fakulta. 2013. Diplomová práce
Diplomová práce se zabývá PPP projekty v oblasti vodního hospodářství. Cílem práce je zjistit, zda jsou PPP projekty v oblasti vodního hospodářství ekonomicky výhodnější než veřejné zakázky. Na základě získaných dat je provedena analýza vytipovaných PPP projektů v oblasti vodního hospodářství a čističek odpadních vod. V rámci práce jsou použity výstupy ukazatele hodnoty za peníze a analyzovány ty faktory projektu, které zlevňují PPP projekty oproti veřejným zakázkám. Klíčová slova: Vodní hospodářství, partnerství veřejného a soukromého sektoru, hodnota za peníze, koncese, veřejná zakázka.
Abstract
KRÁSENSKÁ, L.: The potential of PPP projects in the area of water management. Mendel University Brno. Department of Finance. 2013. Diploma thesis
The diploma thesis deals with PPP projects in the area of water management. The aim of this diploma thesis is to determine whether the PPP projects in the area of water management are more economical than public tender. Based on obtained data we analyse selected PPP projects of water supply and waterwaste treatment. In the thesis there are used outputs of the value for money and analyzed the indicators of project, which make PPP project cheaper compared to public tenders.
Key words: Water management, public private partnership, value for money, concession, public tender.
5
OBSAH 1.
ÚVOD ..................................................................................................................................... 7
2.
METODIKA A CÍL PRÁCE .................................................................................................. 8
3.
CHARAKTERISTIKA PPP ................................................................................................... 9
4.
VÝHODY PPP...................................................................................................................... 13
5.
NEVÝHODY PPP ................................................................................................................ 14
6.
TYPY PPP PROJEKTU ....................................................................................................... 16 6.1. 6.2. 6.3. 6.4.
7.
PPP V ČESKÉ REPUBLICE................................................................................................ 21 7.1. 7.2.
8.
Právní úprava PPP v České republice ............................................................................ 22 Pilotní PPP projekty v České republice ......................................................................... 24
PPP PROJEKTY V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ VE SVĚTĚ ...................... 27 8.1. 8.2. 8.3. 8.4.
9.
BOT ................................................................................................................................ 16 DBFO ............................................................................................................................. 17 Koncese .......................................................................................................................... 18 Další typy partnerství ..................................................................................................... 19
Vývoj a historie PPP projektů v oblasti vodního hospodářství ve světě ........................ 27 Typy PPP projektů v oblasti vodního hospodářství ve světě ......................................... 28 Některé zahraniční úspěšné PPP projekty v oblasti vodního hospodářství .................... 30 Některé zahraniční neúspěšné PPP projekty v oblasti vodního hospodářství ................ 32
PPP PROJEKTY V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR ................................ 35 9.1. Analýza vybraných PPP projektů ................................................................................... 37 9.1.1. VHS Turnov ............................................................................................................ 38 9.1.2. Jihlava ..................................................................................................................... 54 9.1.3. Rokycany ................................................................................................................ 59 9.1.4. VST, s.r.o. ............................................................................................................... 64 9.2. Zhodnocení zkoumaných projektů ................................................................................. 68 9.3. Strategie použitelnosti PPP v oblasti vodního hospodářství .......................................... 73
10. DISKUZE ............................................................................................................................. 76 11. ZÁVĚR ................................................................................................................................. 79 12. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 81 13. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 84 14. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ........................................................................................ 85 15. PŘÍLOHY ............................................................................................................................. 87
6
1. ÚVOD Tato práce částečně navazuje na autorčinu bakalářskou práci, jejímž tématem bylo posouzení postoje soukromého a veřejného sektoru k PPP projektům. Na základě vyhodnocených dotazníků bylo zjištěno, že subjekty z veřejného i soukromého sektoru se s pojmem PPP již setkaly, a ví o možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU, ale přesto velká část subjektů o dotaci nepožádala. Za hlavní příčinu byla uvedena nízká informovanost subjektů, především z oblasti soukromého sektoru. I přes veškeré snahy vlády České republiky, aby došlo ke snížení veřejného deficitu, dochází stále více k jeho prohlubování. Jedním ze způsobu, jak toto zadlužování snížit je zapojit soukromého partnera do financování různých veřejných investic a služeb. Soukromý sektor se samozřejmě nemusí podílet pouze na financování projektu, ale také na jeho výstavbě, provozu, správě či údržbě. Partnerství soukromého a veřejného sektoru nemusí bezpodmínečně být pouze na státní úrovni, ale můžeme jej využít i na úrovni krajské či na úrovni obce. V současné době stále není potenciál PPP projektů v České republice dostatečně využit, tak jak je tomu například v USA, ve Velké Británii a v jiných zemích se silnou podporou PPP projektů. V minulosti se PPP projekty osvědčily v oblastech jako je doprava, při stavbě administrativních budov (soudy, úřady), při stavbě nemocnic, v oblasti sportu a volného času (stavba sportovních areálů), při stavbě ubytovacích kapacit (dům pro seniory) a také v oblasti životního prostředí (modernizace vodovodů a kanalizací, stavba čističek odpadních vod). V této práci se zaměříme pouze na oblast vodního hospodářství a na možnost využití PPP projektů v této oblasti. Cílem práce bude zmapovat PPP projekty v oblasti vodního hospodářství realizované na území České republiky, vytipovat projekty na kterých bychom mohli provést analýzu a zjistit o kolik bylo výhodnější realizovat projekty jako koncesi než jako veřejnou zakázku. Současně budou zhodnoceny ty faktory projektu, které PPP projekt oproti veřejné zakázce zlevňují.
7
2. METODIKA A CÍL PRÁCE Práce se zabývá potenciálem PPP projektů v oblasti vodního hospodářství. Hlavním cílem práce je zjistit, zda jsou PPP projekty v oblasti vodního hospodářství ekonomicky výhodnější než v případě klasické veřejné zakázky. Dílčím cílem bude zmapování PPP projektů v oblasti vodního hospodářství na území České republiky, a u vytipovaných projektů získat potřebná data, především analýzu hodnoty za peníze. V úvodu práce bude stručně charakterizován pojem PPP. V dalších kapitolách se budeme zabývat výhodami a nevýhodami PPP projektů, typy PPP projektů a zmíníme také pilotní PPP projekty České republiky. Další část práce bude již zaměřena pouze na oblast vodního hospodářství. V první části práce si přiblížíme některé úspěšné a neúspěšné PPP projekty z oblasti vodního hospodářství realizované v zahraničí. V další části přejdeme na PPP projekty z oblasti vodního hospodářství realizované v České republice. V prvé řadě jsme zmapovali PPP projekty z oblasti vodního hospodářství, které byly realizovány na území České republiky. K naplnění hlavního i dílčího cíle bylo potřeba získat data k jednotlivým projektům. Abychom data získali, bylo potřeba požádat o data zadavatele projektů. Žádost byla poslána elektronicky, v některých případech bylo o data požádáno telefonicky. Ve finále byla získána potřebná data ke čtyřem projektům. Na základě získaných dat bylo možné analyzovat projekty sdružení VHS Turnov, sdružení VST, s.r.o. a měst Rokycany a Jihlava. V další části práce se zabýváme analýzou jednotlivých projektů. Jedná se o rozdělení rizik v rámci každého projektu, zhodnocení analýzy hodnoty za peníze a přidělení vah jednotlivým kritériím. Součástí práce je také určení a analýza faktorů, které PPP projekty oproti veřejné zakázce zlevňují. V závěru práce jsou jednotlivé výsledky shrnuty a zmapovány výhody a nevýhody zkoumaných projektů. Na základě získaných informací jsou navrženy možnosti řešení nevýhod a problémů zkoumaných projektů. Součásti diplomové práce je také posouzení výhod a nevýhod realizace projektů z oblasti vodního hospodářství veřejnou zakázkou nebo jako PPP projekt a jsou zhodnoceny závěry vyplívající z námi zkoumaných projektů.
8
3. CHARAKTERISTIKA PPP Zkratka PPP se používá pro označení pojmu Partnerství veřejného a soukromého sektoru, a je převzata z anglického termínu Public Private Partnership (odtud zkráceně PPP). Pod pojmem PPP si tedy můžeme představit dlouhodobé partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, kdy veřejný sektor využívá znalostí a zkušeností soukromého sektoru k zajištění veřejné infrastruktury a investic. PPP je tedy pojem pro určitý druh spolupráce veřejného a soukromého sektoru, ze které plynou oběma sektorům výhody. Veřejný sektor tak získává stejnou kvalitu za nižší náklady nebo vyšší kvalitu za stejné náklady a pro soukromý sektor je projekt možností dlouhodobých příjmů. Aby byl projekt úspěšný, musí přinášet veřejnému sektoru vyšší hodnotu za peníze, což znamená, že služba poskytovaná soukromým sektorem musí být provedena za nižší náklady nebo alespoň za stejné náklady, ale s vyšší kvalitou, než by mohl zajistit veřejný sektor. Pokud by ale projekt neměl přinést veřejnému sektoru nižší náklady nebo alespoň vyšší kvalitu, pak pro něj není spolupráce se soukromým partnerem nijak zajímavá a s největší pravděpodobností se žádný PPP projekt realizovat nebude. Jak jsme se již zmínili, mezi účastníky PPP projektů patří veřejný sektor a ostatní partneři. Veřejný sektor prostřednictvím jedné ze svých organizačních složek podepisuje smlouvu s jedním partnerem. V případě, že jsou projekty investičně a organizačně náročné, podepisuje smlouvu s více představiteli privátního sektoru. Při podpisu smlouvy s více subjekty ze soukromého sektoru, nemají tyto subjekty mezi sebou žádný bližší vztah, a tudíž žádný z nich nemá bližší informace o konkrétních krocích té části realizace projektu, která byla svěřena zbylým firmám.1 V rámci PPP projektu se můžeme setkat s pojmem zvláštní projektová společnost neboli Special Purpose Vehicle (dále jen SPV). SPV je druh společnosti s předem stanoveným účelem. Jedná se o samostatnou společnost, která zastupuje konsorcium vytvořené ze soukromých firem spolupracujících na realizaci daného projektu. Jejím úkolem je vystupovat jako reprezentant soukromého sektoru při podpisu smlouvy se zástupcem veřejného sektoru. Důvodů, proč je SPV používána v PPP projektech je několik. V prvé řadě SPV umožňuje věřitelům získat výhodu oproti situaci, kdyby své prostředky půjčili jednotlivých firmám. V případě bankrotu jedné 1
LENKA KRÁSENSKÁ. Postoj veřejného a soukromého sektoru k PPP projektům.
9
s firem to totiž automaticky neznamená počátek konkurzního řízení, a tedy s tím související ztráty věřitele. Dále jsou SPV málo kapitalizovány, to znamená, že mají nízké vlastní jmění. SPV umožňuje lépe diverzifikovat riziko (tento typ společnosti je běžně využíván ke snížení finančního rizika) a zvyšuje konkurenceschopnost projektu, díky možnosti využít vědomosti, a odbornou kvalitu všech zúčastněných firem. Dalšími účastníky PPP projektů jsou: •
Poradci – posuzují vhodnost realizace a možnosti zapojení do PPP projektů. Patří sem i právní poradci a specialisté.
•
Subdodavatelé – jsou vázáni dodavatelskými smlouvami a jejich úkolem je doručit daný materiál nebo vykonat službu podle ustanovení smlouvy.
•
Zadavatelé – zadavatel vyhlašuje koncesní či zadávací řízení, vybírá dodavatele služeb a uzavírá s nimi koncesní smlouvu.
•
Subjekty zajišťující zdroje – jedná se buď o vkladatele zdrojů do SPV, nebo o banky a jiné finanční instituce, které jsou ochotny za úplatu poskytnout dočasně své peníze.
•
Ratingové agentury a pojišťovací společnosti – ratingová agentura hodnotí projekt a jeho realizátora z hlediska schopnosti hradit své závazky a navíc může doporučit určité změny, které usnadní financování projektu nebo jej zlevní. Pojišťovací společnosti společně s vkladateli SPV a věřiteli jednají o pojistce za přiměřenou cenu.2
V odborné literatuře se setkáváme s různým vymezením pojmu PPP. V některých případech je pojem PPP striktně vymezen, v jiných případech pod něj spadají veškeré projekty, na kterých spolupracuje soukromý sektor s veřejným. V rámci naší práce budeme chápat pojmem PPP spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem, kdy soukromý sektor bude zajišťovat veřejnou službu. Hlavním znakem PPP projektů je spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Zadavatelem projektu je veřejný sektor. Soukromý sektor se zúčastní výběrového řízení, na jehož základě je pak vybrán subjekt ze soukromého sektoru, který co nejefektivněji zajistí danou veřejnou službu. Soukromý sektor přináší do projektu nejen finanční prostředky, ale také své know-how.
2
OSTŘÍŽEK, J. a kol. Public Private Partnership. Příležitost a výzva.
10
Rozdíl mezi PPP a veřejnou zakázkou – hlavní rozdíl mezi PPP projektem a veřejnou zakázkou je v délce kontraktu. V případě veřejné zakázky je doba kontraktu většinou krátkodobá a nepřesáhne více jak jeden rok. Naopak PPP projekty jsou charakterizovány většinou poměrně dlouhým smluvním vztahem, který často trvá 20-40 let. Navíc objem kontraktu často u PPP projektu přesahuje několik miliard. To ovšem není jediný rozdíl, který odlišuje veřejnou zakázku od PPP projektu. Další podstatný rozdíl mezi veřejnou zakázkou a PPP projektem je vlastnictví. Zatímco v případě veřejné zakázky je vlastníkem stále veřejný subjekt, v případě PPP projektu tomu tak není. Vlastníkem v rámci PPP projektu je většinou soukromý partner, který často dané zařízení provozuje (např. výstavba a následný provoz plaveckého bazénu). Dá se tedy říci, že hlavní rozdíl mezi PPP projekty a veřejnou zakázkou je v délce kontraktu a v poměru, ve kterém je zastoupen veřejný a soukromý sektor. Zatímco v případě veřejné zakázky převažuje veřejný sektor a soukromý sektor je zastoupen jen jako dodavatel, tak v případě PPP projektů je soukromý sektor nejen dodavatelem, ale též provozovatelem, vlastníkem zabezpečující financování a údržbu. Navíc přináší soukromý sektor do projektu své know-how. Dalším podstatným rozdílem mezi klasickou formou veřejných zakázek a PPP projekty je fakt, že soukromý sektor dostane zaplaceno až po skončení projektu, v době kdy začne projekt realizovat (například vybírání mýtného, poplatky za parkování atd.). V případě PPP projektů jsou si tedy obě strany poměrně rovny. Naopak v případě veřejných zakázek má převahu veřejný sektor.3 Mezi další rozdíly můžeme řadit i rozdělení rizika mezi veřejný a soukromý sektor. Na soukromého partnera jsou přenesena rizika, která obvykle u tradiční veřejné zakázky nese veřejný sektor. Konečné rozdělení rizika se liší případ od případu, a závisí na dohodě mezi partnery a na jejich schopnostech. Rozdělení rizika mezi partnery je uvedeno v koncesní smlouvě. V součastné době se PPP projekty realizují v těchto oborech: •
Dopravní infrastruktura – dálnice, mosty, silnice, železniční koridory
•
Administrativní a ubytovací kapacity – hotely, věznice, úřady, soudy, ubytovny, domovy pro seniory
• 3
Zdravotnictví – nemocnice
PAVEL, J.: PPP projekty v České republice – šance nebo riziko?
11
•
Utility – čističky odpadních vod
•
Regionální rozvoj
•
Brownfield development – obnova znečištěných prostor
•
Školství – univerzity, školy, vysokoškolské koleje
Definice koncese – Z historického hlediska znamenala koncese právo brát užitky z určité činnosti, která byla vyhrazena státu. V českém právním řádu je koncese spojena s podnikatelským oprávněním. Koncese je tedy jednou z forem PPP, kdy soukromý subjekt má právo těžit z vybudované infrastruktury nebo z vykonávaných veřejných služeb. V kompetenci soukromého partnera je tedy kromě výstavby, financování, údržby, správy a provozu, také získání nákladů zpět ve formě uživatelských poplatků.4 Co se týká subkoncesí tak ty jsou zákonem vyloučeny. Znamená to, že koncesionář nesmí přenášet (ani částečně) svá práva, povinnosti a odpovědnost na jiné subjekty. To ovšem neznamená, že by subdodavatel nemohl vykonávat pro koncesionáře některé části koncesní smlouvy. Veřejná zakázka – je jeden ze způsobů uzavírání smluv. Na jedné straně je vždy zadavatel, který zastupuje veřejný sektor. Na druhé straně je obvykle soukromý sektor. Odlišností veřejné zakázky od jiných zakázek, je povinnost uzavřít zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Veřejná zakázka je smlouva uzavřená mezi zadavatelem na straně jedné a jedním či více dodavateli na straně druhé. Předmětem smlouvy je úplatné poskytnutí dodávky či služby nebo úplatné provedení stavebních prací.
4
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR: Metodika k zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon).
12
4. VÝHODY PPP Výhody PPP projektů jsou následující: Vyšší kvalita služeb - jak jsme již uvedli, soukromý sektor je schopen projekt lépe řídit a navíc projekt nejen financuje, ale také spravuje a udržuje delší časový úsek. Díky tomu dosahuje soukromý sektor vyšší kvality než by tomu bylo v případě veřejného partnera. V některých případech soukromý subjekt navíc po určitý čas infrastrukturu vlastí, což jej motivuje k tomu, aby odvedl práci kvalitně a tím v budoucnu minimalizoval případné opravy či reklamace. Využití zdrojů soukromého sektoru – v době finanční krize a vládních škrtů je možnost využití finančních prostředků ze soukromého sektoru vítaným zdrojem k financování veřejných služeb. Využítí potenciálu soukromého sektoru – soukromý sektor nepřínáší pouze finanční prostředky, ale také své know-how a své schopnosti, kreativitu a odbornost. Úspory z rozsahu – v případě, že zadavatel zamýšlí realizovat více investic, které spolu souvisí, je vhodné je spojit a realizovat veřejnou soutěž pro všechny dohromady. Zadavatel tím dosáhne úspor z rozsahu (časová úspora při přípravě projektů, jednotná dokumentace atd.). Snižování nákladů – snížení nákladů je dosaženo prostřednictvím sloučení role toho kdo infrastrukturu provozuje, buduje a spravuje a také motivací soukromého partnera snižovat náklady a přitom realizovat přiměřený zisk. Zrychlení projektů – ze zkušeností PPP projektů realizovaných na území Velké Británie jasně plyne, že poměr včas ukončených PPP projektů je větší než poměr včas ukončených veřejných zakázek.5
5
OSTŘÍŽEK. J., KOUBA.L.: Vliv realizace PPP na ekonomiku České republiky
13
5. NEVÝHODY PPP Přestože se na první pohled zdá, že v případě PPP projektů převahují výhody uskutečnění takovéto spolupráce, je potřeba zmínit i nevýhody plynoucí ze spolupráce soukromého a veřejného partnera: Příprava PPP projektu je náročná – PPP projekty představují mezi partnery dlouhodobý vztah a spolupráci, na kterou je potřeba se důkladně připravit. Základem takového vztahu je vypracování koncesní smlouvy, vytýčení vztahů mezi partnery a zpracování a schválení daného projektu. To všechno si vyžaduje mnohem delší přípravnou fázi, než by tomu bylo například v případě veřejné zakázky. Vyšší cena PPP projektu – v případě vyšších nákladů soukromého sektoru se objevují následující námitky: •
soukromý sektor narozdíl od veřejného sektoru nemusí dosahovat takového zisku, který by kompenzoval podstoupená rizika. V rámci tradičního financování projektů vynaloží veřejný sektor prostředky ve výši nákladů, ale při financování v případě PPP projektů musí vynaložit prostředky nejen ve výši nákladů, ale navíc musíme připočítat i hrubý zisk, který je zdaněn. K tomu je ještě potřeba počítat s administrativními náklady, které jsou v případě tradičního projektového financování již započteny v nákladech.
•
možnosti dlouhodobého financování veřejného sektoru zahrnují například emisi státních dluhopisů, které jsou vždy efektivnější, než zdroje financování, které využívá soukromý sektor. Zdroje, které využívá soukromý sektor jsou totiž skoro vždy nákladnější.
•
snazší dostupnost a nižší úroky v případě úvěru poskytnutému veřejnému sektoru, než by tomu bylo u soukromého sektoru. Je tomu tak z toho důvodu, že kreditní rating státu je mnohem vyšší než hodnocení soukromých firem.6
Zisk na úkor kvality – někteří odpůrci PPP projektů namítají, že se bude snažit soukromý sektor zvýšit co nejvíce zisk a snížit náklady projektu až do té míry, kdy to bude mít již vliv na snížení kvality daného projektu. Přesto tato výtka není nijak opodstatněná, protože ze zkušeností ze zahraničí (především z USA a ze západní Evropy) 6
OSTŘÍŽEK a kol. Public private partnership – příležitost a výzva.
14
víme, že kvalita poskytované služby soukromým sektorem zůstává na stejné úrovni nebo dokonce roste. Morální hazard – morálním hazardem je myšleno spíše morální selhání politiků a vysokých úředníků, protože možnost korupce je v případě PPP projektů velmi vysoká. Tento názor nezastává pouze část veřejnosti či odpůrci PPP projektů, ale setkala jsem se s ním i v rámci mé bakalářské práce kde jsem zkoumala jaký má postoj soukromý a veřejný sektor k PPP projektům. A na základě některých odpovědí ze soukromého sektoru bylo zřejmé, že jsou pro něj PPP projekty ztělesněním korupce, protože veřejný sektor spolupracuje na projektech se známými a v PPP projektech již zběhlými společnostmi a jiné se k těmto projektům dostávají jen velmi těžce. Je ale vhodné zmínit, že se jednalo spíše o výjimečný názor a naopak většina dotázaných věří v budoucnost PPP projektů. Vhodnost spolupráce jen pro určité typy projektů – je potřeba zmínit, že PPP projekty není možné využívat na všechny typy projektů. Jsou vhodné spíše pro projekty s vyšší kapitálovou náročností a není efektivní je používat u projektů s nižší kapitálovou náročností. Také se PPP projekty využívají v současné době spíše u projektů s delší dobou životnosti (několik desítek let). Neflexibilní smlouvy – smlouvy jsou uzavírány na dobu několik desítek let, často 20 – 40 let. Díky tomu, že jsou smlouvy uzavírány na tak dlouhé období, se jejich flexibilita snižuje. Pokud totiž bude potřeba během této doby smlouvu upravit či pozměnit, všechny takové změny budou velmi složité a nákladné. Nedostatečná konkurence – u PPP projektů se stále vyskytuje problém nedostatečné konkurence. Těch důvodů proč tomu tak je může být několik. Ať už je to finanční náročnost projektů nebo nedostatek informací. Z toho vyplývá i další nevýhoda PPP projektů – nedostatek zkušeností s PPP projekty. Nedostatek zkušeností s PPP projekty – i když se povědomí veřejnosti o PPP projektech stále zvyšuje, přesto o nich není veřejnost ani soukromé sektory dostatečně informovány a nemají ani s nimi dostatečné zkušenosti, což potvrdil i dotazník rozeslaný různým soukromým firmám sídlícím na území České republiky.
15
6. TYPY PPP PROJEKTU V praxi existuje velké množství různých forem a typů smluv v rámci PPP projektů. Aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků, je důležité, aby typ který vybere, byl ten správný pro daný projekt. Typy projektů se liší především zvolenou formou, která určuje míru alokace rizika mezi veřejným a soukromým sektorem, míru zapojení obou sektorů čí míru zodpovědnosti. Typů PPP projektů je celá řada, ale my se v naší práci budeme zabývat těmi nejznámějšími.
6.1.
BOT
Velmi rozšířeným typem PPP projektu je BOT (Build-Operate-Transfer). Podstata tohoto typu PPP projektu je obsažena již v jeho názvu – postav, provozuj, převeď. To znamená, že v rámci tohoto typu PPP projektu soukromý sektor vstupuje do partnerství jako ten, který bude zodpovědný za projektování, vybudování, správu a údržbu veřejného zařízení. Smlouva je mezi partnery uzavírána na delší dobu, často i na více než 20 let. Výhodou PPP projektu typu BOT oproti tradiční veřejné zakázce je fakt, že veřejný sektor nemusí vypisovat veřejnou soutěž zvlášť na dodavatele stavebních prací a zvlášť na provozovatele služby nebo zařízení. Často je navíc soukromý partner veřejného sektoru účelovým seskupením více soukromých partnerů, kteří společnými silami realizují projekt, na kterém se dohodli s veřejným sektorem. Toto účelové sdružení je v literatuře nazýváno pod zkratkou SPV (Special Purpose Vehicle), o kterém jsme se v práci zmiňovali již dříve. Jednotlivý členové konsorcia berou na sebe zodpovědnost a rizika, která spadají do jejich pole působnosti. Navenek potom sdružení vystupují jednotně. Po celou dobu realizace projektu je zařízení financování veřejným sektorem a veřejný sektor zůstává i nadále jeho vlastníkem. Soukromý sektor získá od veřejného partnera právo provozovat dané zařízení, z čehož mu plyne příjem. Po uplynutí doby stanovené ve smlouvě, je zařízení opět navráceno do rukou veřejného sektoru. Tento typ projektu je vhodný pro takové projekty, které zahrnují značnou provozní náplň. Nejvíce uplatňované jsou potom pro projekty městských vodovodů a kanalizace. V případě, že se město rozhodne vybudovat nový úsek kanalizací, bude hledat takový soukromý subjekt, který vybuduje nejen vodovodní sítě, ale bude se starat také o jejich bezchybný provoz, o jejich údržbu 16
a správu. V tomto okamžiku tedy do projektu může vstoupit seskupení několika soukromých partnerů (například stavební firma a firma specializující se na vodohospodářské práce), kteří se pod hlavičkou SPV budou podílet na vybudování kanalizační sítě. Po vybudování kanalizační sítě, se jejím majitelem stává město, které ovšem kanalizační síť zpět pronajme SPV, kterému sice budou plynout příjmy z jeho provozování, ale bude také zodpovědný za její údržbu a správu. Po uplynutí doby trvání smlouvy, přechází veškerá práva na majitele, tedy na město. Nevýhodou PPP projektů typu BOT může být náročnost a složitost těchto smluv. Navíc veřejnému sektoru neplynou finanční prostředky z využívání zařízení po dobu, co ji provozuje podle smlouvy soukromý partner, nebo může veřejná soutěž trvat déle než by tomu bylo v případě tradiční veřejné zakázky.
6.2.
DBFO
Dalším typem PPP projektu je forma projektu DBFO. Zkratka DBFO vychází z anglických slov Desing-Build-Finance-Operate (projektuj-postav-financuj-provozuj). Již z názvu typu PPP projektu vyplývá, že míra zastoupení soukromým sektorem je vetší než tomu je v případě PPP projektu typu BOT. Na začátku vypíše veřejný zadavatel soutěž an ajejím konci na základě svých požadavků vybere takový soukromý subjekt, který bude schopný splnit všechny požadavky veřejného partnera. Soukromý sektor tedy nevstupuje v tomto případě do projektu až v době zahájení realizace projektu, ale již během přípravných fází projektu. Smlouva mezi veřejným a soukromým partnerem nezahrnuje pouze vybudování, provozování a financování zařízení soukromým sektorem, ale navíc je smlouva uzavřena i na přípravné fáze projektu. Po celou dobu platnosti smlouvy je zařízení ve vlastnictví soukromého sektoru. Po uplynutí této doby je zařízení navráceno zpět do vlastnictví veřejnému sektoru. Smlouva mezi partnery má opět dlouhodobou povahu a je často uzavírána i na několik desítek let (často na 25-30 let). Dlouhodobý charakter smlouvy přináší oběma partnerům své výhody. Soukromý sektor si uvědomuje, že nenese odpovědnost jen za přípravu a realizaci zařízení, ale také se podílí dlouhodobě na jeho správě a údržbě. To znamená, že už v rámci přípravné fáze se soukromý sektor snaží vybrat takové stavební materiály a takové technologické postupy, které budou minimalizovat budoucí provozní náklady. To se sice promítne do zvýšené 17
ceny stavby, ale bude-li stavba provedena kvalitně, redukuje tím soukromý sektor zvýšené náklady v případě výskytu neplánovaných závad nebo předčasnou výměnu některých technických či stavebních prvků. To znamená, že pokud soukromý sektor odvede práci nekvalitně, bude muset nést důsledky sám. To je samozřejmě výhodné i pro veřejný sektor, protože kvalitní materiály a kvalitně odvedená práce zaručí zadavateli, že stavba bude postavena ve vyšší kvalitě, než by tomu bylo v případě tradiční veřejné zakázky. Další výhodou DBFO metody je fakt, že veřejný partner spolupracuje na daném projektu pouze s jedním soukromým partnerem, který je zodpovědný za širokou škálu prací, a tím pádem se eliminují možná rizika spojená s projektem (korupce, organizace výběrového řízení, manipulace s výsledky zakázky). Díky jasně vymezeným vlastnickým vztahům mezi partnery a odpovědnosti soukromého partnera za financování, je metoda DBFO vhodná pro využití dotací z EU. Mezi nevýhody metody DBFO může patřit konflikt mezi plánováním projektu a šetrnosti k životnímu prostředí (někdy mohou být například využívány materiály, které jsou nešetrné k životnímu prostředí). Navíc smlouvy mezi partnery jsou složité a veřejná soutěž může trvat déle, než je tomu u metody BOT. Veřejný partner může požadovat finanční záruky nebo výkonný monitorovací systém. Tento typ PPP projektu je vhodný zejména pro odpadové, vodní a silniční projekty. V České republice byla tato metoda PPP projektů použita v případě pilotního projektu na vybudování dálnice D3 a rychlostní silnice R3, nebo také v případě výstavby věznice s ostrahou u Rapotic.
6.3.
Koncese
Velmi podobným typem PPP projektu jako je typ DBFO je již dříve zmiňovaná koncese. Soukromý sektor stavbu/zařízení navrhne, vybuduje, financuje, spravuje a udržuje. Postup je tedy stejný jako v případě metody DBFO, s tím rozdílem, že náklady jsou soukromému sektoru uhrazeny od konečných uživatelů z poplatků za využívání daného zařízení.
18
Opět se jedná o dlouhodobou spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. Zákon číslo 256/2002 Sbírky uvádí, že se koncesionářská smlouva uzavírá na dobu nejméně 25 let.7 Tento typ PPP projektu je vhodný především pro projekty, které poskytují možnost zavést poplatky za užívání. Jedná se zejména o projekty silniční (zavedení mýtného), vodního a odpadového hospodářství. Výhody tohoto typu PPP projektu jsou stejné jako v případě metody DBFO. Navíc koncese ulehčuje zavedení principu „znečišťovatel platí“. Z finančního hlediska to znamená, že ten, kdo způsobí znečištění životního prostředí, by měl uhradit náklady spojené s návratem životního prostředí do původního stavu. V šiřším slova smyslu pak princip znečišťovatel platí, znamená, že původce musí nést náklady spojené s opatřeními, které povedou k udržení životního prostředí v původním stavu.8 Nevýhody jsou u koncese stejné jako v případě metody DBFO, navíc koncese nemusí být politicky akceptovatelná a dostatečně legislativně upravená.
6.4. •
Další typy partnerství
BOO – zkratka z anglického výrazu Build-Own-Operate. Po ukončení výstavby zůstává infrastruktura ve vlastnictví soukromého sektoru, který jej nejen provozuje, ale také financuje a spravuje. Příjmy získává soukromý sektor z provozu projektu, který je nucen udržovat infrastrukturu po celou dobu v dobrém stavu, aby jej mohl i nadále využívat. V případě tohoto typu partnerství je využití fondů EU málo vhodné, protože většinou zůstává po celou dobu správy infrastruktura v rukou soukromého partnera.
•
OM (Operation and Maintanence) - soukromý subjekt je zapojen pouze částečně. Zařízení je stále ve vlastnictví veřejného sektoru, soukromý sektor zařízení po určitý čas spravuje a udržuje. Výhodou je využití zkušeností soukromého partnera, naopak nevýhodou je nemožnost využití dotace z EU na provozní fázi investice.
•
BTO (Build-Transfer-Operate) – privátní
subjekt (často SPV) na základě
koncesionářské smlouvy financuje a vybuduje infrastrukturu a po dobu výstavby je také jejím vlastníkem. Koncesionářská smlouva je uzavírána na omezenou dobu, často na 20 – 7 8
Zákon č. 256/2002 Sb., o pozemních komunikacích. Sbírka zákonů ČR, 2002, roč. 2002, §18d, odst.1 OECD: The Polluter-pays principle as it relates to International Trade, 2002.
19
40 let. Po uplynutí doby stanovené ve smlouvě se infrastruktura převádí na veřejný subjekt. •
BLOT (Build-Lease-Operate-Transfer) – SPV vybuduje na pozemku státu či jiného veřejného subjektu infrastrukturu. Výstavba infrastruktury je financována soukromým subjektem, tedy SPV. Po dokončení výstavby je zařízení provozována soukromým partnerem, který dostává od státu či jiného veřejného subjektu pevné leasingové splátky. Po skončení leasingového období (obvykle je leasingové období stanoveno na 20 – 40 let) je zařízení převedeno do vlastnictví veřejného partnera.
•
DBB (Design-Bid-Build) – v rámci tohoto typu partnerství se jedná o tradiční způsob spolupráce veřejného a soukromého sektoru, který byl využíván téměř po celé 20. století. Veřejný sektor vyhlásí soutěž a vybere takový soukromý subjekt, který splní veškeré podmínky a navrhne nejlepší řešení. Soukromý sektor požadovanou infrastrukturu pouze vybuduje. Poté předá infrastrukturu ke správě veřejnému sektoru, který je po celou dobu jejím vlastníkem. Veřejný sektor se tedy postará o její správu a údržbu.
20
7. PPP v České republice Dialogy o možnosti zavedení PPP v České republice se vedli již v 90. letech 20. století. V této době se totiž začala zvyšovat ekonomická úroveň země a v důsledku potřeby plnit Maastrichtská kritéria, se začal hledat způsob jak ušetřit finanční prostředky. Jedním takovým řešením je právě možnost využít potenciál soukromého sektoru. Rozvoj PPP v České republice začal poměrně nedávno, konkrértně usnesením č. 7 vlády České republiky ze dne 7. ledna 2004, které vymezuje postoj vlády k partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Na základě tohoto usnesení byl vytvořen základ pro vytvoření fungujícího prostředí pro PPP a bylo předpokládáno, že se PPP projekty začnou používat jako standartní nástroj k zajištění infrastruktury a veřejných služeb.9 V roce 2004 vláda také odsouhlasila usnesení č. 791. V usnesení byl schválen časový harmonogram, kritéria pro předložení návrhu a osnova návrhu pilotního PPP projektu. V této době byly rovněž členům vlády uloženy úkoly, které měly směřovat k vytvoření vhodného právního prostředí pro PPP projekty. K hlavním prioritám patřilo zřízení PPP Centra. Na základě usnesení č. 7 z roku 2004 bylo nařízeno místopředsedovi vlády a ministru financí zřídit PPP Centrum do konce roku 2004. PPP Centrum bylo založeno již 1. července 2004 a jeho hlavním cílem je poskytovat podporu a poradenské služby výhradně veřejnému sektoru. Finanční prostředky PPP Centru plynou pouze od Ministerstva financí a zadavatelů projektů na straně veřejného sektoru. Posláním PPP Centra je:10 •
Úspěšně implementovat PPP projekty v ČR.
•
Zavést a zajistit aplikaci nejlepší praxe při řízení a hodnocení PPP projektů.
•
Zajistit výměnu informací a zkušeností získaných při realizaci jednotlivých PPP projektů.
•
Minimalizovat rizika plynoucí z realizace projektů pro veřejný sektor.
•
Odborně asistovat všem složkám veřejného sektoru v celém procesu přípravy PPP projektů.
•
Zajistit transparentnost a zavedení etických standardů do realizace PPP projektů.
•
Rozvíjet svou profesní kapacitu a dlouhodobě sloužit jako centrum odborných znalostí pro oblast PPP v ČR.
9 10
OSTŘÍŽEK, J. a kol. Public Private Partnership. Příležitost a výhra PPP CENTRUM. Poslání a činnost PPP Centra.
21
•
Spolupracovat s oddělením metodiky a regulace PPP na Ministerstvu financí ČR, které je zodpovědné za monitorování a regulaci vzniku dlouhodobých budoucích závazků veřejných rozpočtů z titulu PPP projektů.
•
Jednat čestně, nestranně a transparentně.
V roce 2004 byla také založena Asociace pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice (dále jen Asociace PPP). Asociace PPP podporuje v rámci PPP projektů soukromý sektor a mezi její členy patří subjekty z různých oblastí (stavební společnosti, právní a poradenské společnosti, vysoké školy – členem Asociace PPP je také Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně). Na přípravě právního konceptu se v České republice podílí Ministerstvo financí České republiky (MF ČR) a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR).
7.1.
Právní úprava PPP v České republice
Hlavní výhodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru je možnost využití schopností soukromého sektoru při zajišťování služeb veřejného zájmu. Pro zajištění dostatečného rozvoje spolupráce soukromého a veřjného subjektu, je nezbytná legislativní úprava této oblasti. V České republice je pojem PPP vymezen těmito zákony, nařízeními a vyhláškami: Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách. Zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. Vyhláška ministerstva obrany č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách. 22
Vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje). Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách. Vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek. Vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zadávání veřejných zakázek. 11 Zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona. Zákon č. 30/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Vyhláška č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon. Vyhláška ministerstva financí č. 392/2010 Sb., o stanovení náležitostí obsahu žádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí v oblasti veřejných zakázek (účinnost od 27. 12. 2010). Nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb. (účinné od 1.1.2010).12
V českém právním prostředí jsou tedy PPP projekty realizovány na základě koncesních smluv (koncesí) nebo tzv. kvazikoncesí. Koncese umožňuje koncesionáři (soukromý partner) právo realizovat projekt na vlastní náklady a v průběhu doby, na kterou je spolupráce uzavřena, tento projekt spravovat, udržovat a vybírat poplatky od třetích stran za využívání dané infrastruktury. Kvazikoncese je zvláští kombinací, která obsahuje jak prvky veřejné zakázky tak také prvky koncese. Kvazikoncesi lze označit za nadlimitní veřejnou zakázku, která je uzavřena
11 12
VYHLÁŠKY K ZÁKONU 137/2006 Sb. http://www.verejna-zakazka.cz/zakon/vyhlasky.php PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH. Koncesní zákon a jeho prováděcí právní předpisy.
23
na dobu určitou, nejméně na 5 let. Dodavatel nese některá ekonomická rizika, která obvykle u veřejné zakázky nese zadavatel. V právním řádě České republiky lze identifikovat celou řadu nedostatků. V první řadě jde o absenci konkrétní definice pojmu koncese v koncesním zákoně. Navíc jsou v zákoně nepřesně vymezena rizika přenášená na soukromý sektor (koncesionáře). To vše vede k nesrovnalostem a k interpretačním nejasnostem. Problematickou částí je také samotná příprava koncesního projektu a s ní související zdvojená schvalovací procedura u významných PPP projektů. U významných PPP projektů totiž musí před zahájením koncesního řízení dojít ke schválení projektu. Na konci výběrového řízení je navíc schvalována i koncesní smlouva. Koncesní řízení je pak zbytečně složité a časově a finančně náročné. To všechno může koncesní řízení znevýhodňovat oproti tradičnímu řízení v případě veřejných zakázek. Z toho všeho tedy jasně plyne, že větší míra volnosti v případě koncesního řízení by PPP projektům jen pomohla. Stávající právní úprava koncesního zákona nedělá rozdíl mezi malými a velkými (například celostátními) projekty. Existuje sice možnost uzavřít koncesní smlouvu na základě zjednodušeného koncesního řízení, kdy předpokládaný příjem soukromého partnera činí méně než 20 miliónů Kč bez DPH, ale ve všech ostatních případech je potřeba absolvovat celé, výše uvedené, koncesní řízení. Toto usnesení pak odrazuje především potencionální partnery ze soukromého sektoru. 13 Potenciál soukromého sektoru je obrovský. Veřejnému sektoru přináší soukromý partner nejen finanční prostředky, ale také své know-how. Navíc výhodou PPP projektů je i možnost značného urychlení výstavby důležitých staveb (dálnic či železničních koridorů). Proto by bylo vhodné podpořit rozvoj PPP projektů v České republice i dostatečnou právní úpravou této oblasti.
7.2.
Pilotní PPP projekty v České republice
Na základě nařízení č. 791/2004 vlády České republiky a na základě výzvy PPP Centra v roce 2005, byla započata příprava pilotních PPP projektů. Návrhy pilotních projektů byly poté předkládány vládě, která společně s PPP Centrem na základě hodnotících kritérií jako bylo
13
SILNICE-ŽELEZNICE: PPP projekty v ČR zatím ztěžuje legislativa i další překážky.
24
posouzení rozpočtového dopadu a finanční dostupnosti, možnosti přenosu rizik, definovatelnosti požadovaných cílů a výstupů, dosažení hodnoty za peníze, proveditelnosti, transparentnosti atd., bylo v první vlně vybráno celkem devět pilotních projektů. Hlavním cílem pilotních projektů bylo:14 –
ověření nastavení metodik a příprava potřebné legislativy
–
tvorba a zdokonalení procesů a postupů na základě získaných zkušeností
–
nalezení slabých míst a vytipování případných změn v legislativě, které budou nezbytné pro další realizaci PPP.
–
zajištění procesu řízení přípravy a realizace PPP projektů podle ustanovených pravidel (jedná se například o Kodex správného řízení PPP projektů, Metodika výběru poradců atd.).
Prvním schváleným pilotním PPP projektem byla modernizace železniční tratě z pražského Masarykova nádraží do Kladna s přípojkou na letiště Ruzyně. Cílem projektu bylo zajistit rychlé, pohodlné a přitom ekologické spojení Prahy s letištěm Ruzyně. Zdrojem příjmů firmy, která projekt vybuduje, bude příjem z vybraného jízdného, za použité železniční dopravní cesty a za dostupnost infrastruktury. Druhým pilotním PPP projektem byla výstavba ubytovny hotelového typu s kapacitou 250 lůžek, ubytovny pro personál s kapacitou 240 lůžek a parkoviště Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Třetím pilotním projektem v pořadí bylo vybudování nové soudní budovy v Ústní nad Labem. Předkladatelem tohoto projektu je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Hlavním důvodem potřeby výstavby soudní budovy byla potřeba nového justičního areálu v kraji a zrychlení vyřizování případů a agend. Zadavatelem čtvrtého projektu, který měl zlepšít dopravní obslužnost Jižních Čech, bylo Ministerstvo dopravy ČR. Jednalo se o vybudování části dálnice D3 a rychlostní silnice R3. Hlavním cílem tohoto pilotního projektu bylo zajistit optimální způsob financování, výstavby a údržby dálnice D3 a rychlostní silnice R3. Z dalších pilotních projektů, který měl vyřešit nedostatek věznic v České republice, je projekt na vybudování věznice typu s ostrahou v obci Rapotice. Zadavatelem projektu je 14
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR: Analýza pilotních PPP projektů
25
Ministerstvo spravedlnosti ČR a Vězeňská služba ČR. Partner ze soukromého sektoru by měl vybudovat věznici s kapacitou 500 ubytovacích míst. Partner tuto věznici nejen vybuduje, ale bude ji také spravovat a provozovat po dobu 25 let. Přehled všech pilotních PPP projektů a jejich původní předpoklady zahrnuje tabulka č. 1:
Název projektu
Zadavatel
Sektor
Zahájení přípravy
Hodnota
AirCon – spojení letiště Ruzyně s centrem Prahy včetně provozu a údržby
Ministerstvo dopravy
Doprava-železnice
01/2005
15-18 mld. Kč
Doprava-silnice
08/2005
11 mld. Kč
Sportovní infrastruktura Ubytovací kapacity
01/2006 01/2005
2 mld. Kč 440 mil. Kč
Ubytovací kapacity
08/2005
1,1 mld. Kč
Ubytovací kapacity
08/2005
1,8 mld. Kč
Zdravotnictví
07/2006
2,2 mld. Kč
12/2005 05/2006
625 mil. Kč 2,5 mld. Kč
PPP projekt D3/R3 – Ministerstvo dopravy stavba a financování úseků dálnice D3 a rychlostní silnice R3 Sportovní centrum Ponava Statutární město Brno v Brně ÚVN Praha – ubytovna Ústřední vojenská personálu ÚVN, ubytovna nemocnice hotelového typu a parkoviště Výstavba a provoz věznice Ministerstvo spravedlnosti, typu s ostrahou Vězeňská služba Výstavba Justičního areálu Ministerstvo spravedlnosti v Ústí nad Labem, Karlovy Vary Modernizace Krajské Krajská nemocnice nemocnice Pardubice Pardubice Nemocnice na Homolce Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Nemocnice Na Homolce, Praha Pardubický kraj
Zdravotnictví Školství
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky, vlastní úpravy
26
8. PPP projekty v oblasti vodního hospodářství ve světě Než přistoupíme k samotné analýze vodního hospodářství na území České republiky, bude vhodné si alespoň letmo přiblížit problematiku PPP projektů z oblasti vodohospodářství v mezinárodní sféře. Cílem této části práce bude zmapovat historii vývoje PPP projektů v oblasti vodního hospodářství ve světě, jejich postupný rozvoj a část kapitoly bude také věnována tomu, jaké typy PPP projektů v oblasti vodního hospodářství jsou využívány v praxi. Pozornost v této kapitole bude věnována některým úspěšným, ale také neúspěšným zahraničním PPP projektům z oblasti vodního hospodářství.
8.1.
Vývoj a historie PPP projektů v oblasti vodního hospodářství ve světě
Partnerství veřejného a soukromého sektoru, nejen v oblasti vodohospodářství, existuje v mezinárodní sféře již několik desetiletí. Stejně tak jako v jiných oblastech, tak také v oblasti vodohospodářství a ČOV, se spolupráce soukromého a veřejného sektoru rozvíjela nejrychleji ve Velké Británii, ve Francii a v USA. Větší rozvoj partnerství obou sektorů v oblasti vodního hospodářství nastal v době, kdy byly přijaty směrnice EU. Cílem směrnic je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění městských odpadních vod a odpadních vod z určitých průmyslových oblastí.15 Přijetím směrnic EU musely všechny členské státy zvážit, jak tyto směrnice dodrží. Ve většině členských států bylo potřeba vybudovat nové čističky odpadních vod a kanalizační sítě. To ovšem znamená vynaložení velkého množství finančních prostředků, které často města a ani stát nemají. Jedním z řešení jak zmodernizovat kanalizační síť nebo vybudovat novou čističku odpadních vod i v případě, kdy se město potýká s nedostatkem financí, je uskutečnit projekt pomocí soukromého partnera. V závislosti na tom, jaký by byl zvolen typ PPP projektu, může soukromý sektor přinést do projektu nejen finanční prostředky, ale také své zkušenosti a znalosti, a pomoci tak ke zkvalitnění služeb v rámci projektu. 15
Směrnice 75/440/EHS o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě
27
Podle studie provedené v roce 2011 bylo zjištěno, že většina soustav městských odpadních vod v EU-15 je ve svém čištění velmi účinná. V případě dodržení přísnějšího stupně čištění odpadních vod, existují mezi členskými státy EU-15 stále velké rozdíly. Velmi úspěšnými v dodržení směrnic bylo Německo, Nizozemí a Rakousko. Ke zlepšení potom došlo v Dánsku, Finsku, Francii, Lucembursku a Švédsku. V případě nových členských států došlo k velkému zlepšení v Litvě. Ve velkoměstech je všeobecně čistění odpadních vod na velmi vysoké úrovni. Až 77% všech odpadních vod prochází čistírnami odpadních vod s přísnějším stupněm čištění. V některých velkoměstech původní EU-15 ovšem dostatečné čistění odpadních vod chybí. Jedná se o tyto velkoměsta: • Frejus (Francie) • Terst (Itálie) • Barreiro/Moita (Portugalsko) • Matosinhos (Portugalsko)16
8.2.
Typy PPP projektů v oblasti vodního hospodářství ve světě
V této části podkapitoly se zaměříme na jednotlivé typy PPP projektů, které jsou využívány v oblasti vodního hospodářství. OM (Operation and Maintanence) – jak již bylo zmíněno dříve, PPP projekt typu OM se vyznačuje tím, že infrastruktura je stále ve vlastnictví veřejného sektoru a soukromý sektor je zapojen pouze částečně. Veřejný sektor se stále podílí na obnově majetku a soukromý partner jej pouze provozuje a udržuje. Za provoz a údržbu dostává soukromý partner od veřejného smluvně dojednaný poplatek. Smlouva se mezi oběma sektory ujednává na dobu 5 let, výjimečně na dobu delší než 5 let. Mezi zahraniční projekty, které byly uzavřeny na bázi OM, můžeme jmenovat projekty realizované v USA. Jedná se například o vybudování čističky odpadních vod, kdy smlouva byla uzavřena na dobu 5 let s Buffalo Water Treatment System.
16
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Jak EU zvládá problém odpadních vod
28
BOO (Build-Own-Operate) – na rozdíl od typu OM zůstává v tomto případě infrastruktura ve vlastnictví soukromého sektoru. Soukromý sektor infrastrukturu navíc provozuje a provádí údržbu. Příjmy na údržbu a provoz infrastruktury získává soukromý partner z provozu dané infrastruktury. Jako příklad tohoto typu projektu můžeme jmenovat projekt Almond Valley and Seafield z Velké Británie, který byl spuštěn v roce 1999 a týkal se zlepšení kvality vody v řece Almond a v přilehlém zálivu Firth of Forth. Kontrakt byl podepsán na dobu 30 let. Po uplynutí této doby bude vlastnictví převedeno zpět na zadavatele. Pronájem – v případě pronájmu, zůstává vlastnictví a financování projektu v rukou veřejného sektoru. Soukromý sektor pouze infrastrukturu provozuje, spravuje a vybírá poplatky za její užívání. Jako nedostatek tohoto typu projektu vidím v tom, že soukromý sektor nemá žádnou zodpovědnost za financování projektu. BOT koncese – v tomto případě již dochází k převedení zodpovědnosti za financování projektu na soukromý sektor. Soukromý sektor infrastrukturu nejen financuje, ale také provozuje a spravuje. Tyto BOT koncese se využívají ve státech, kde není dostatek finančních prostředků a kde je nutná potřeba rekonstruovat nebo vybudovat nové zařízení v oblasti vodního hospodářství. Čistá koncese – poměrně častý typ PPP projektu v oblasti vodního hospodářství. Veřejný partner převádí zodpovědnost na vybudování zařízení na soukromého partnera prostřednictvím koncesní smlouvy. Prodej – posledním typem PPP projektů v oblasti vodního hospodářství je prodej. Joint venture – za typ PPP projektu se dá považovat i joint venture. U tohoto typu PPP projektu je vytvořena společně nová společnost, která je vlastněna z části soukromým a z části veřejným partnerem.
29
Tabulka č. 2: Typy PPP projektů ve vodním hospodářství
Charakteristika
OM
Pronájem
BOT koncese
Čistá koncese
Prodej
Časové rozmezí
2-5 let
10 let
10-20 let
20-30 let
natrvalo
Vlastnictví zařízení
VS
VS
VS
VS
SS
Provoz
SS
SS
SS
SS
SS
Investor
VS
VS
SS
SS
SS
vláda
maloobchodní spotřebitelé
vláda
Prostředí spotřebitele Toky výnosů
maloobchodní maloobchodní spotřebitelé spotřebitelé
poplatek předmět předmět tržního smluvní platby předmět tržního stanoven zisku po výstavbě tržního zisku zisku za službu
Zdroj: GRIMSEY, D.; LEWIS, M. Public private partnerships: the worldwide revolution in infrastructure provision and project finance, s. 239.
8.3.
Některé zahraniční úspěšné PPP projekty v oblasti vodního hospodářství
Haag – Nizozemí
Jedním z velkých PPP projektů v oblasti vodního hospodářství byl projekt vybudování čističky odpadních vod v Harnaschpolderu v Schipluidenu, která bude splňovat současné standarty pro čističky odpadních vod. Smlouva byla podepsána 3. prosince 2003 mezi Správou vod Delfland, která je za kvalitu povrchových vod v okolí Haagu zodpovědná, a konsorciem společností Delfluent BV. Smlouva byla podepsána na dobu 30 let a soukromý partner je zodpovědný za naplánování, postavení, financování a provozování nové čističky odpadních vod v Harnaschpolderu, za udržování sítě rozvodů odpadních vod a přečerpávacích stanic a za rekonstrukci současné čističky odpadních vod v Haagu. Vybudování nové ČOV v Harnaschpolderu znamenalo vybudování největší čističky odpadních vod svého druhu, jejíž kapacita je 49,7 miliónů litrů vody za hodinu, nejen v Nizozemí, ale také v Evropě. Vybudování největší ČOV ovšem znamenalo obrovské náklady, které vždy ponese spotřebitel. Správa vod Delfland se proto snažila náklady co nejvíce snížit. Jedním z řešení jak co nejvíce snížit náklady bylo realizovat projekt prostřednictvím partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. 30
Důraz byl kladen především na vypracování jasné smlouvy, s přesně definovanými závazky, které musí soukromý sektor splnit. Náklady na vypracování smlouvy mezi Správou vod Delfland a konsorciem Delfluent se v konečném důsledku vyšplhaly na neuvěřitelných 5 miliónů EUR. Díky kvalitní smlouvě se ale podařilo snížit nejen investice do samotné stavby čističky, ale také snížit náklady provozu až o 17 %. Celkové investiční náklady byly odhadnuty na 400 miliónů EUR. Cílem čističky odpadních vod v Haagu je ošetřit veškerou odpadovou vodu v okolí Haagu předtím, než bude voda vypuštěna do Severního moře. Vybudováním ČOV v Haagu se jednalo o vůbec první PPP projekt v kontinentální Evropě v oblasti vodního hospodářství.
Almond Valley, Seafield and Esk – Stirling Water – Velká Británie (Skotsko)
East of Scotland Water uzavřel se společností Stirling Water smlouvu, ve které se dohodly na převzetí a modernizaci pěti ČOV ve městech West Lothian a Edinburgh. Společnost Stirling Water je konsorcium tvořené třemi soukromými společnostmi: •
Thames Water (49%)
•
M J Gleeson (41%)
•
Montgomery Watson (10%) Hlavním cílem projektu, stejně tak jako u podobých projektů v oblasti vodního
hospodářství, bylo zajistit, aby čisticí zařízení vyhovovalo novým směrnicím EU. Jednalo se především o zvýšení kvality čištění odpadních vod a likvidaci kalu v Severním moři. Projekt Almond Valley and Seafield posloužil ve své době 585 000 obyvatel, s tím, že se do budoucna počítá s růstem počtu obyvatel v této oblasti. Koncese byla podepsána na dobu 30 let a hodnota finančích prostředků, které muselo konsorcium investovat je 105 miliónů GBP. Projekt probíhal se souhlasem Skotské agentury na ochranu životního prostředí a zahrnuje: •
Primární a sekundární úpravu kalu
•
Vyhnívání a tepelné sušení kalu
•
Zlepšení kontroly zápachu
31
•
Dezinfekci odpadních vod pomocí UV záření17 V následující tabulce jsou uvedeny příklady realizovaných PPP projektů a jejich úspor ve
Skotsku: Tabulka č. 3: Odhadované úspory PPP projektů v oblasti vodního hospodářství ve Skotsku
Náklady dle PSC Projekt čištění odpadních vod v GBP Almond Valley Seafield & Esk 313 mil. Levenmouth 106 mil. Dalmuir 75 mil. Meadowhead, Stevenson & Inverclyde Highland Tay Aberdeen
135 mil. 66 mil. 153 mil. 154 mil.
Náklady v rámci PFI v GBP 180 mil. 82 mil. 59 mil. 96 mil. 66 mil. 144 mil. 125 mil.
Odhadované úspory 42% 23% 22% 29% 1% 6% 19%
Zdroj: vlastní úpravy, Nejlepší mezinárodní postupy v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru s ohledem na otázky regionální politiky.
8.4.
Některé zahraniční neúspěšné PPP projekty v oblasti vodního hospodářství
V předchozí kapitole jmenované projekty dopadly úspěšně a došlo k naplnění hlavních cílů projektů. Existují ovšem PPP projekty v oblasti vodního hospodářství, které úspěšné nebyly. Jedním z takových je i projekt týkající se provozu vodohospodářské infrastruktury ve městě Trenčín.
Provozování vodohospodářské infrastruktury ve městě Trenčín – Slovensko V roce 1999 byla uzavřena smlouva o provozování vodohospodářské infrastruktury ve městě Trenčín mezi společností Trenčianska vodohospodárska spoločnosť (TVS), a.s. (majoritním akcionářem je francouzská společnost Ondeo Services), zastupující soukromý sektor a Trenčianske vodarne a kanalizacie, a.s. (TVK) zastupující město Trenčín, tedy veřejný sektor. Délka kontraktu byla stanovena na 20 let a typ projektu, který byl pro tento projekt použit je OM (Operation and Maintanence).
17
RESOURCE BOOK ON PPP CASE STUDIES, str. 28
32
Hlavním cílem projektu bylo zefektivnění poskytovaných služeb a snížení rizika, které nese veřejný sektor. Podle původní smlouvy nesli největší riziko koncoví uživatelé, protože soukromý sektor měl jistou fixní odměnu za provozování vodohospodářské infrastruktury, bez ohledu na to, jak kvalitně služby poskytoval. Po změně smlouvy na nátlak Evropské komise se riziko významně snížilo na straně veřejného sektoru, a část rizika tak nesl i soukromý sektor. V rámci smlouvy byla soukromému partnerovi garantována možnost provozovat vodohospodářskou infrastrukturu města Trenčín po dobu 20 let. Vlastníkem byl ale nadále veřejný partner. Smlouva stanovuje: •
Garance ziskové marže ve výši 15% TVS v závislosti na provozních nákladech
•
Nájemné a uživatelské poplatky určuje TVK po konzultaci s TVS
•
Náklady na pronájem a na provozní činnost jsou hrazeny z uživatelských poplatků
•
Uživatelské poplatky bude vybírat TVS Součástí smlouvy byla i půjčka v hodnotě 1 miliónu EUR, kterou poskytl TVS veřejnému
partnerovi, a která měla být využita na rekonstrukci a další investice do vodárenské infrastruktury. Podle smlouvy nebyl soukromý sektor zodpovědný za stav infrastruktury, ani za za to zda jsou dodávky vody dostatečné. Společnost TVK získala grant z fondu ISPA na vybudování nové čističky, kterým pokryla 50% výdajů na její vybudování. Dalších 25% na vybudování nové ČOV získala společnost od vlády. Získání grantu bylo ovšem podmíněno změnou původního PPP projektu, tak aby bylo riziko rozloženo více ve prospěch koncových uživatelů. Změna kontraktu vedla k tomu, že veřejný sektor měl již možnost sledovat kvalitu služeb a udělovat sankce v případě nedodržování. Byla zavedena nová procedura při stanovování poplatků a smlouva již neobsahovala jistou marži ve výši 15% pro soukromého partnera.18 Na základě výše uvedených informací lze původní projekt hodnotit jako nepříliš úspěšný. Soukromý sektor podle smlouvy nenesl žádnou odpovědnost za kvalitu ani za dostupnost poskytovaných služeb. Navíc měl v rámci smlouvy jistou 15% marži a měl zaručeno pokrytí všech svých nákladů hrazených z uživatelských poplatků. To vše znamenalo, že uzavřená smlouva nijak nenutila soukromého partnera poskytovat kvalitní služby a snažit se snížit náklady. 18
TRANSPARENCY INTERNATIONAL SLOVENSKO: Vybrané prípady verejno-súkromného partnerstva v slovenskej samospráve, str.10
33
Změna, která docílila hospodárnějšího vynakládání finančních prostředků a také poskytování kvalitnější finančních služeb, byla provedena až pod nátlakem Evropské komise, která poskytnutí dotace na vybudování nové čističky odpadních vod z fondu ISPA, podmínila změnou smlouvy mezi oběma partnery a přenesením rizika na soukromý sektor. Než tak bylo učiněno, nebyly v projektu účelně a hospodárně vynakládány finanční prostředky a ani kvalita služeb nebyla dostatečná a nebylo možné uložit za to žádné sankce.
Struktura PPP projektu na provozování vodního hospodářství města Trenčín ISPA grant na vybudování nové ČOV
TVK (vlastníkem je město Trenčín)
50%
Nájem
Smlouva o pronájmu
Slovenští podnikatelé
Francouzská společnost
TVS
Platba
Konečný uživatel
Fakturace Zdroj: RESOURCE BOOK ON PPP CASE STUDIES, str. 44, vlastní úpravy
34
9. PPP projekty v oblasti vodního hospodářství v ČR PPP projekty v oblasti vodního hospodářství nejsou ojedinělou záležitostí nejen v zahraničí, ale také v České republice. V zahraničí mají sice PPP projekty v oblasti vodního hospodářství delší tradici než v České republice, například ve Francii jsou v této oblasti uskutečňovány PPP projekty již 40 let a ve Velké Británii 30 let, přesto se postupně začínají PPP projekty prosazovat i tady. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti vodního hospodářství má v České republice výsadní postavení mezi ostatními oblastmi PPP. Dokazuje to i níže uvedená tabulka, kde je zobrazen přehled PPP projektů v ČR k 17.2.2012. Tab. č. 4: Přehled PPP projektů v ČR k 17.2.2012 Podíl na celkovém objemu koncesních projektů
Předmět KS
Předpokládaná hodnota předmětu KS v Kč
Vodohospodářství
43 273 996 853
85%
2 941 404 000
6%
999 831 000
2%
3 381 873 518
7%
50 597 105 371
100%
Energie Sociální služby Ostatní CELKEM Zdroj: Ministerstvo financí, online
O dva měsíce později, tedy k 12.4.2012, bylo hlášeno v České republice celkem 88 PPP projektů, z toho 57 projektů z oblasti vodního hospodářství. Předpokládaná hodnota koncesních smluv, uzavřených samosprávnými celkem podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, činí cca 52 miliard Kč. To znamená, že jen během dvou měsíců došlo k nárůstu hodnoty koncesních smluv uzavřených v České republice o přibližně 1,5 miliardy Kč. V rámci naší práce se budeme dále zabývat některými PPP projekty z oblasti vodního hospodářství, které byly realizovány na území České republiky. Nejčastěji využívaným typem PPP pojektů je v této oblasti koncese. Vedle typu koncese se v České republice v této oblasti poměrně hojně vyskytuje také projekty typu joint venture. Protože se nepodařilo získat dostatečné informace pro tuto práci k žádnému projektu typu joint venture, nebudeme tedy s tímto typem PPP projektu dále pracovat. 35
V práci se tedy budeme zabývat PPP projekty z oblasti vodního hospodářství typu koncese. Na konci práce bude uveden soupis všech PPP projektů z oblasti vodního hospodářství typu koncese, které jsou přihlášeny v České republice, ale zabývat se budeme reprezentativním vzorkem těchto projektů. Výběr projektů také záležel na získání potřebných dat a informací, na základě kterých by bylo možné provést ekonomickou analýzu projektů v případě, kdy byly realizovány před koncesí a v případě koncese. V další části práce tedy bude provedena ekonomická analýza daných projektů a zhodnocení výsledků získaných na základě provedené analýzy, a vyslovíme se k tomu, zda je hypotéza stanovená na začátku práce platná či nikoliv (jedná se o to dokázat, že jsou PPP projekty v oblasti vodního hospodářství výhodnější než klasická veřejná zakázka). Součástí práce bude také navrhnutí strategie použití PPP v oblasti vodohospodářství. Předtím než přistoupíme k popisu a analýze vybraných PPP projektů, by bylo vhodné se zmínit o problematice získávání potřebných informací. V případě veřejného zadavatele byly municipality osloveny na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákona 106). Zmíněná žádost byla využita jen z důvodu, že v případě oslovení veřejného zadavatele bez této žádosti, nebylo nijak reagováno. Po přistoupení autorky k získání informací dle zákona 106, nebylo žádosti ve většině případů opět vyhověno a to ani po urgencích. V jednom případě přišla záporná odpověď s tím, že požadované informace nebudou poskytnuty z důvodu, že žádost neodpovídala formálním požadavkům města. Na dotaz které formální požadavky nebyly při vyplňování žádosti splněny, nebylo reagováno. Nejlepším způsobem získání informací se osvědčil přímí kontakt na zkáladě několika telefonátů mířených do struktur veřejného sektoru. Přesto se i tak stalo, že slíbené podklady od konkrétní osoby nebyly zaslány a emailem pouze přišla informace s odkazem na jinou osobu, která informace poskytne. Díky tomu ovšem nastal opět kolotoč s vysvětlováním požadavků, která data jsou pro práci potřebná. S negativním přístupem se autorka setkala i v případě Města Chlum u Třeboně. Po konzultaci se zodpovědnou osobou byla žádost o informace zamítnuta s tím, že požadované informace neposkytne bez uvedení důvodu. Pozitivní výjimkou byl Svazek obcí Vodohospodářského sdružení Turnov, který poskytl veškerá potřebná data, bez nutnosti žádat tyto informace prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb., nebo opětovných urgencí. 36
V případě soukromého partnera byla situace o poznání jednodušší, jelikož se na soukromý sektor nevztahuje zákon č. 106/1999 Sb. Přesto taktéž ve většině nebylo na prosbu o poskytnutí potřebných informací nijak reagováno. Opět se jevila jako lepší volba jak získat potřebná data telefonát. V případě žádosti o poskytnutí informací k projektu na provozování vodohospodářského majetku města Rokycany, byla data od technika soukromé firmy slíbena, ale po konzultaci technika s vedením firmy přišla zamítavá odpověď s tím, že vedení firmy zakázalo poskytovat jakékoliv informace k projektu. Potřebné informace nakonec byly získány jen v 4 případech. Jednalo se o projekty konané ve městě Jihlava, Rokycany, dále projekty VHS Turnov a VST, s.r.o. Pro práci by bylo samozřejmě nejlepší získat co nejvíce informací od co nejvíce zadavatelů nebo koncesionářů, ale získaný vzorek bude pro posouzení potenciálů PPP projektů v rámci této práce dostačující. Problém vidí autorka hlavně v neochotě poskytovat informace, a to, dle informací od oslovených, zejména z důvodů nedostatku personálních nebo časových kapacit. Aby se předcházelo většímu množství žádostí o poskytnutí informací, bylo by řešením informace jako je koncesní smlouva, analýza hodnoty za peníze, připomínky ke koncesnímu projektu a dalších informací, v době informačních technologií vyvěsit na webových stránkách města nebo soukromého partnera. Samozřejmě informace by měly být uveřejňovány s rozumným přihlédnutím k ochraně know-how v daných projektech.
9.1.
Analýza vybraných PPP projektů
Ještě předtím než přistoupíme k analýze vybraných projektů realizovaných v oblasti vodního hospodářství, bude vhodné si přiblížit pojmy, které budeme v analýze používat. Hodnota za peníze – hodnota za peníze pro veřejný sektor znamená, že bude dosaženo vyššího užitku k poměru prostředkům, které musí veřejný sektor vynaložit, než kdyby veřejný sektor projekt realizoval ve vlastní režii a financoval jej z vlastních prostředků. Jedná se tedy o poměr cena/výkon. Komparátor veřejného sektoru – s komparátorem veřejného sektoru se setkáváme v případě realizace projektu formou tradiční veřejné zakázky a rozumí se jím komplexní finanční model, ve kterém se analyzují peněžní toky projektu. Tento model zahrnuje zohlednění rizika, které podstupuje veřejný sektor při realizaci projektu.
37
Koncesionář – pod pojmem koncesionář se rozumí soukromý subjekt, který realizuje projekt na základě koncesní smlouvy. Koncesní projekt - jedná se o dokument, který shrnuje veškeré výstupy ekonomické, technické a právní proveditelnosti projektu formou koncese. Slouží jako podklad schvalovacího procesu, který je upraven koncesním zákonem. Koncesní smlouva – koncesní smlouva je smlouva uzavřená mezi zadavatelem projektu a koncesionářem, a to bez ohledu na to, zda byl koncesionář vybrán na základě zákona o veřejných zakázkách nebo na základě koncesního zákona.
9.1.1. VHS Turnov Vodohospodářské sdružení Turnov (dále VHS Turnov) je dobrovolný svazek obcí založený v roce 1995 dle zákona o obcích, který se zaměřuje na správu vodohospodářské infrastruktury. V současné době je ve svazku sdruženo 22 obcí a měst. Vstupem do sdružení je pro obec či město výhodné, protože je sdružení velkou pomocí při provozování vodovodu a kanalizace obce. Členským obcím pomáhá sdružení při přípravě projektů, při zajišťování dotací na realizaci akcí a také vlastním prováděním stavebních prací. Členství ve VHS Turnov je dobrovolné a každá obec či město může kdykoliv ze sdružení vystoupit. Příjmy sdružení jsou tvořeny především z nájemného od provozní společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (dále jen SčVK, a.s.). Ostatní příjmy VHS Turnov jsou tvořeny investičními příspěvky od členských obcí a dotacemi ze státního rozpočtu (jedná se především o Ministerstvo zemědělství ČR, Státní fond životního prostředí ČR a Krajský úřad Libereckého kraje). Navíc se sdružení snaží získávat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Výdaje VHS Turnov jsou tvořeny především investicemi do výstavby vodohospodářské infrastruktury a splátkami investičních úvěrů. Hospodaření VHS Turnov se řídí rozpočtovými pravidly územních rozpočtů a všechny členské obce zveřejňují jak rozpočet sdružení na další kalendářní rok, tak také závěrečný účet VHS Turnov. VHS Turnov navíc schvaluje výši vodného a stočného členských obcí a může tak dosáhnout optimální ceny jak pro zákazníky, tak také pro provozní společnost.
38
Níže uvedená tabulka zahrnuje seznam všech členských obcí a měst sdružení VHS Turnov. Tabulka č. 5: Přehled členů VHS Turnov
Člen VHS Turnov
Vstup do VHS
Spravovaný majetek
Město Turnov
1995
Vodovod, kanalizace, ČOV
Město Semily
2005
Vodovod, Kanalizace a ČOV
Město Rokytnice nad Jizerou
2005
Vodovod a kanalizace, ČOV
Město Jilemnice
2005
Vodovod a kanalizace
Město Lomnice nad Popelkou
2005
Vodovod, Kanalizace, ČOV
Město Rovensko pod Troskami
2008
Vodovod a kanalizace
Obec Přepeře
1995
Vodovod a kanalizace
Obec Ohrazenice
1995
Vodovod a kanalizace
Obec Rakousy Obec Troskovice Obec Kacanovy
1995 2002 2002
Obec Líšný
2005
Obec Olešnice Obec Vyskeř
2002 2002
Obec Malá Skála
2004
Vodovod Vodovod Vodovod Vodovod, kanalizace, kořenová ČOV Vodovod Vodovod Vodovod, kanalizace, ČOV
Obec Loučky Obec Tatobity Obec Žernov Obec Ktová
2006 2008 2008 2008
Obec Benecko
2009
Obec Benešov u Semil
2009
Obec Chuchelna
2009
Vodovod Vodovod Vodovod Vodovod Vodovod, kanalizace, ČOV Vodovod Vodovod, kanalizace, ČOV
Zdroj: VHS Turnov – koncesní projekt, vlastní zpracování
39
Z výše uvedené tabulky je patrné, že zakladateli VHS Turnov byly město Turnov, obce Přepeře, Ohrazenice a Rakousy. V roce 2002 do sdružení přistoupily obce Olešnice, Kacanovy, Troskovice a Vyskeř. O další dva roky později, tedy v roce 2004, přistoupila města Rokytnice nad Jizerou, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou a obec Líšný. V roce 2006 se členem stává obec Loučky a v roce 2008 se členy sdružení stávají obce Tatobity, Žernov, Ktová a město Rovensko pod Troskami. Zatím posledními členy sdružení se v roce 2009 stávají obce Chuchelna, Benešov u Semil a Benecko. Za poměrně krátkou dobu své existence zrealizovalo sdružení řadu investic. Za nejnáročnější a nejdůležitější se dá považovat výstavba vodovodu na Malém Rohozci, vodovod v Nudvojovicích, v Dolánkách, kanalizace lokalit Mašov a Pelešany v hodnotě 82 miliónů Kč, kanalizace obce Přepeře v hodnotě 45 miliónů Kč a vybudování kanalizace na Malém a Hrubém Rohozci a Daliměřic za 115 miliónů Kč. Všechny tyto investice byly financovány ze státního rozpočtu a z rozpočtu Evropské unie. Většina členských měst a obcí se nachází v okresu Semily, proto bude následovat krátká charakteristika tohoto okresu. Okres Semily se nachází v Libereckém kraji a jeho rozloha je 698,99 km2. Počet obyvatel v okrese Semily se blíží 75000 a hustota osídlení je 107 obyvatel na 1 km2. Počet obyvatel je v poslední dobře stabilní a má mírně klesající tendenci a do budoucna se počítá také spíše se stagnací obyvatelstva. Graf č. 1: Demografické faktory okresu Semily Demografické faktory okresu Semily 78 000
250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 -250
76 000 74 000 72 000 70 000 68 000 66 000 64 000 62 000 60 000 1998 Počet obyvatel
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
75 607 75 469 75 318 75 226 75 165 75 041 74 770 74 596 74 574 74 697 74698
Přírůstek natalita / mortalita
-152
-174
-174
-113
-152
-210
-138
-58
-15
-32
1
Přísrůstek stěhováním
195
38
23
-60
93
89
-131
-115
-6
157
0
Zdroj: Koncesní projekt sdružení VHS Turnov
40
Počet obyvatel členských obcí a měst VHS Turnov je znázorněn v níže uvedené tabulce, přičemž se nepředpokládá, že bude docházet k výrazným demografickým změnám i v budoucnu. Tabulka č. 6: Počet obyvatel členských měst a obcí Počet Člen VHS Turnov obyvatel Město Turnov 14 600 Město Semily 9 262 Město Rokytnice nad 3 265 Jizerou Město Jilemnice 5 783 Město Lomnice nad 5 918 Popelkou Město Rovensko pod 1 291 Troskami Obec Přepeře 850 Obec Rakousy 75 Obec Kacanovy 159 Obec Olejnice 485 Obec Vyskeř 360 Obec Malá Skála 1 050 Obec Loučky 147 Obec Tatobity 555 Obec Žernov 175 Obec Ktová 166 Obec Benecko 1 124 Obec Benešov u Semil 820 Obec Chuchelna 900 Obec Líšný 244 Obec Troskovice 160 Obec Ohrazenice 229 Celkem 47 618 Zdroj: vlastní zpracování
V současné době realizuje VHS Turnov významný projekt, který je financován z OPŽP. Jedná se o projekt Čistá Jizera I a II a vzhledem k získaným dotacím, podléhá budoucí projekt na provozování vodohospodářské infrastruktury tzv. podmínkám přijatelnosti vodohospodářských projektů v rámci OPŽP v programovacím období 2007-2013.19 Cílem projektu Čistá Jizera I a II je dořešit odkanalizování a čištění odpadních vod v souladu se směrnicemi Evropské unie 91/271/EHS a 86/278/EHS v pěti členských městech v povodí řeky Jizery. Jedná se především o rekonstrukci a dostavbu kanalizací v Turnově, 19
Podmínky přijatelnosti budou uvedeny v příloze práce
41
Semilech, Jilemnici a v Rokytnici nad Jizerou. Dále se jedná o rekonstrukci ČOV v Lomnici nad Popelkou a v Rokytnici nad Jizerou. Samozřejmě se v celé oblasti rozšiřuje i počet obyvatel, kteří jsou zásobování pitnou vodou. Rozšiřování je způsobeno přistupováním nových obcí do VHS a stavbě nových vodovodních přípojek. Do budoucna se ovšem o přistupování dalších členských obcí či měst neuvažuje. Tabulka č. 7: Odběratelé pitné vody členských měst a obcí Pitná voda-odběratelé
2006
2007
2008
2009
Domácnosti
6 411
6 821
7 230
-
Ostatní
3 187
3 281
3 356
-
Celkem
9 598
10 102
10 586
-
počet zásobovaných obyvatel
42 411
42 856
44 744
48 138
Zdroj: vlastní úpravy, koncesní projekt
Co se týká oblasti dodávky a výroby pitné vody, tak výroba se každoročně zvyšuje, stejně tak fakturace jednotlivých uživatelům se také zvyšuje. Naopak dodávka a tím pádem spotřeba vody je rok od roku nižší. Je to způsobeno především snahou uživatelů o snížení spotřeby, a tím pádem i fakturované ceny za pitnou vodu. Na základě provedené analýzy hodnoty za peníze, nebude ani u jedné varianty obnovy získáno dostatečné množství finančních prostředků tak, aby mohla být financována obnova majetku a nedocházelo tak k jeho stárnutí a nedošlo při tom k neúnosně velkému nárůstu cen vodného a stočného. A právě sociální únosností zvyšování vodného a stočného se budeme zabývat nadále. V České republice je stanovena prahová hodnota 2% průměrných čistých příjmů domácností jako maximální možná sociálně přínosná výše výdajů za vodohospodářské služby, tedy za platby vodného a stočného.20 Výše vodného a stočného se počítá na základě nákladů, potřebných pro výrobu a dodávku vody na 1 m3, ke kterým se přičte plánovaný přiměřený zisk. Struktura nákladů vodného a stočného pro rok 2009 je uvedena v následujícím grafu.
20
Rámcová směrnice pro vodní politiku EU
42
Graf č. 2: Porovnání struktury nákladů vodného a stočného za rok 2009 Porovnání struktury celkových nákladů vodného a stočného - plán 2009 (tis. Kč) 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000
Nájemné pro VHS
30 000
Zisk provozovatele
20 000
Provozní náklady
10 000 0 Vodné
Stočné
Nájemné pro VHS
23 194
25 414
Zisk provozovatele
7 315
5 696
Provozní náklady
43 129
28 581
Zdroj: koncesní projekt VHS Turnov
Koncesní projekt
V roce 2009 skončila sdružení VHS Turnov 15ti letá smlouva na provozování vodohospodářského majetku s firmou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Díky dotaci na akci Čistá Jizera, kterou sdružení získalo z 3. Výzvy OPŽP, bylo jasné, že bude potřeba i v případě koncesního projektu podmínky přijatelnosti i nadále dodržovat. Poptávkové řízení na partnera pro koncesní projekt proběhlo již na konci roku 2008. Sdružení VHS Turnov se snažilo informovat různými cestami co největší počet potencionálních zájemců. Zúčastnit se koncesního projektu mělo zájem mnoho firem, ale žádná firma až na MOTT MACDONALD, s tímto typem projektu ve vodárenství a velikosti sdružení nepřišla do styku. To ovšem nebyl jediný problém se kterým se VHS Turnov setkal. V prvé řadě nedokonalá legislativa České republiky, ze které není jasné, zda danou problematiku řídí Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím SFŽP nebo Ministerstvo zemědělství, pod které oblast vodárenství spadá. Navíc se Ministerstvo zemědělství, které je za legislativu v této oblasti odpovědné, zabývá procesem projektu jen okrajově, a to pouze v případě schválení koncesního projektu a jeho vlivem na cenovou politiku.
43
Navíc v době přípravy projektu nebylo nabídnuto dostatečně kvalitní poradenství a znalosti v oblasti. Až na základě připomínek a otázek na podmínky koncesních projektů v oblasti vodního hospodářství, začal SFŽP připravovat podmínky a postupy pro tuto oblast. V další fázi bylo potřeba najít kvalitního provozovatele vodohospodářské infrastruktury, která je ve správě či vlastnictví VHS Turnov. Je vhodné předem ještě zmínit, že před koncesním projektem byly provozovatelem vodohospodářského majetku Severočeské vodárny a kanalizace, a.s., které spadají pod skupinu Veolia Voda Česká republika. Zájem o provozování vodohospodářské infrastruktury VHS Turnov měly 4 společnosti: •
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s.
•
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
•
Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s.
•
Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s.
Ze 4 kvalifikovaných uchazečů nakonec podaly nabídku pouze 3: •
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (dále v textu SčVK)
•
Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s.
•
ČEVAK, a.s., České Budějovice21
Hodnotící komise musela ihned na začátku rozhodnout o vyloučení uchazeče Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. z důvodů nesplnění požadavků zadávacích podmínek zadavatele. Konkrétně se jednalo o nedoložení přislíbené bankovní záruky. Do dalšího kola hodnocení tedy postupovali už pouze dva uchazeči, jejichž nabídky byly kompletní. V rámci hodnocení bylo konstatováno, že komise nepovažuje ani jednu nabídku s ohledem na předmět koncese za mimořádně nízkou a bylo přistoupeno k hodnocení soutěžních ukazatelů. V níže uvedené tabulce jsou popsána jednotlivá soutěžní kritéria obou uchazečů:
21
Společnost ČEVAK, a.s. je pouze nový název pro společnost Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s. po proběhlé transformaci.
44
Tabulka č. 8: Výsledek hodnocení obou uchazečů Hodnotící kritérium Popis kritéria číslo 1
Hodnota provozních nákladů a zisku provozovatele pro první roky smlouvy
Hodnota Hodnota kritéria kritéria nabídnutá ČEVAK nabídnutá SčVK 76 123 000
94 400 000
Hodnota výkonového ukazatele „Délka vodovodních řadů s provedenou preventivní kontrolou úniku za kalendářní rok v poměru 2 k celkové délce vodovodních řadů ve vlastnictví Zadavatele, vyjádřeno v procentech“
5
3
Hodnota výkonového ukazatele „Délka kanalizační sítě, kde bylo provedeno čištění a 3 následná revize v poměru k celkové délce gravitační kanalizační sítě, vyjádřeno v procentech“
3
3
Zdroj: VHS Turnov, www.vhsturnov.cz, vlastní úpravy
Váha prvního kritéria byla stanovena na 98% a váhy zbylých kritérií po 1%. Na základě takto stanovených vah bylo komisí rozhodnuto, že vítěznou nabídku podala společnost Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. To znamená, že s původním provozovatelem vodohospodářské infrastruktury VHS Turnov byla uzavřena smlouva na dalších 10 let, tentokrát, ale za lepších podmínek pro zadavatele. V další části práce se budeme zabývat srovnáním základních charakteristik v případě, že by byl projekt zajištěn tradičním způsobem, tedy klasickou veřejnou zakázkou, a v případě, že by byl projekt realizován formou koncese.
Oddělené veřejné zakázky – v případě oddělených veřejných zakázek vybere VHS Turnov dodavatele na jednotlivé služby, bude vybírat vodné a stočné a bude mít odpovědnost za zajištění následujících činností: –
Plánování obnovy existujícího majetku
–
Financování realizace obnovy existujícího majetku
–
Každodenní správa majetku
–
Nastavování tarifů
–
Schvalování plánů běžné údržby 45
–
Plánování běžné údržby
–
Financování a provádění běžné údržby
–
Péče o zákazníky
–
Plánování nových investic
–
Financování a realizace nových investic
–
Řešení havarijních situací
–
Management
Koncese – v případě koncese bude v koncesním řízení vybrán koncesionář, který bude provozovat celou infrastrukturu. Koncesionář bude mít odpovědnost za následující činnosti: –
Každodenní správa
–
Management
–
Plánování, financování a provádění běžné údržby
–
Péče o zákazníky
–
Řešení havarijních situací
–
Plnění úkolů vyplívajících z koncesní smlouvy
VHS Turnov bude mít v případě koncese odpovědnost za následující činnosti: –
Plánování obnovy existujícího majetku
–
Financování a realizace obnovy existujícího majetku
–
Plánování nových investic
–
Financování a realizace nových investic
–
Schvalování plánů běžné údržby
–
Schvalování vodného a stočného
–
Plnění úkolů vyplívajících z koncesní smlouvy
46
V následující tabulce určíme a zhodnotíme jednotlivé silné a slabé stránky jak koncese, tak oddělených veřejných zakázek. Tabulka č. 9: Silné a slabé stránky koncese a oddělených veřejných zakázek
Silné stránky varianty
Slabé stránky varianty
Koncese
oddělené veřejné zakázky
Na provozovatele je do značné míry přenesena odpovědnost a rizika spojená s vlastním provozem vodohospodářské infrastruktury, jedná se především o rizika finanční a operační Velmi kvalitní nabídky uchazečů motivující k dodržení stanovené kvality služeb Hlavní rizika spojená s provozem jsou převedena na koncesionáře
Kratší doba jednotlivých smluv než v případě koncese, to znamená vyšší flexibilnost zadavatele při zabezpečení služby
Délka a složitost přípravy koncesního projektu a výběru koncesionáře
Nutnost organizace několika oddělených zadávacích řízení na dodavatele provozních činností. Tedy:
Vysoké náklady spojené s přípravou projektu a procesem výběru koncesionáře (na straně veřejného i soukromého sektoru)
Vysoké nároky na pracovníky VHS – zvyšování nákladů z důvodu nutnost přijmutí dalších pracovníků
Nižší míra flexibility v průběhu projektu Vysoké transakční náklady na (dlouhodobý kontrakt) organizaci jednotlivých výběrových řízení Nedostatečná legislativa a zkušenosti s koncesí v oblasti vodního hospodářství
Pořízení služby pomocí oddělených zakázek je finančně náročnější oproti pořízení celé služby od jednoho partnera
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt
Z výše uvedené tabulky je patrné, že koncese přináší řadu pozitiv, ale také negativ. Výhodou koncese oproti odděleným veřejným zakázkám je možnost přenesení poměrně velké části rizika ze zadavatele na koncesionáře. Také velká část odpovědnosti je přenesena ze zadavatele na koncesionáře, jak je vidět ve výše uvedeném rozdělení odpovědností v případě veřejných zakázek a koncese. Zadavatel přenesl na koncesionáře odpovědnost za plánování, financování a provádění běžné údržby, za každodenní správu, řešení havarijních situací a péči o zákazníky, což samozřejmě přináší zadavateli určitou míru úlevy. Dalším pozitivem, které koncese přináší je to, že koncesní podmínky motivují uchazeče k dodržení odpovídající kvality služeb. Samozřejmě koncesní projekt nepřináší jen samá pozitiva, ale také řadu negativ. V první řade je potřeba zmínit, že legislativně nejsou koncesní projekty v České republice dostatečně ošetřeny a z toho vyplývá řada problémů, zejména v případě tohoto projektu, kdy byla legislativa
47
dodatečně upravována až na základě problémů a připomínek, které se vyskytly v případě této koncese. Navíc délka a složitost příprav koncesního projektu patří také k negativům koncesních projektů. Pokud by byla dostatečně stanovena legislativa a postupy koncesních projektů v oblasti vodního hospodářství, byla by to určitě velká časová úspora při přípravě takového typu projektu. Díky délce a složitosti příprav koncesního projektu je náročná i jejich finanční stránka. Co se týká oddělených veřejných zakázek, tak jejich výhodou je vyšší flexibilita než v případě koncese, a to díky tomu, že doba jednotlivých smluv je kratší než v případě koncese a je tedy možnost, provádět případné změny v kratším časovém horizontu. Nevýhodou je nutnost organizovat několik oddělených veřejných zakázek současně a s tím spojená vyšší náročnost na pracovníky a tím i vyšší náklady. Vysoké jsou současně transakční náklady na organizaci jednotlivých výběrových řízení. Navíc pořízení takové služby od více než jednoho partnera je finančně náročnější. Pro zjištění, která varianta, zda koncese realizovaná podle koncesního zákona či oddělené veřejné zakázky (varianta klasické veřejné zakázky) realizovaná podle zákona o veřejných zakázkách bude pro VHS Turnov výhodnější, byla provedena analýza možnosti realizace projektu. V rámci analýzy byla porovnávána pouze varianta koncese a varianta oddělených veřejných zakázek. Varianta smíšeného modelu, tedy, že provoz majetku bude zabezpečovat vlastník vlastními silami, byla Radou sdružení VHS v roce 2008 zamítnuta.
Oddělené veřejné zakázky
Obecně veřejnou zakázku na vykonání služby zadává veřejný zadavatel, pokud je potřeba více dodavatelů, tak se v řadě několika veřejných zakázek vyberou dodavatelé jednotlivých služeb. Za provoz a plnění veškerých povinností z toho vyplývající odpovídá podle zákona o vodovodech a kanalizacích, případně podle zákona o vodách, v plné míře zadavatel (tedy vlastník). To znamená, že veškerá rizika s tím spojená, například řešení havarijních situací, údržba infrastruktury, úhrada pokud v případě neplnění zákonných povinnosti atd., nese zadavatel. Zadavatel je také osoba odpovědná za poskytování služby koncovým zákazníkům. Poplatky za vodné a stočné vybírá také zadavatel. Dodavatele služeb nese pouze rizika spojená 48
s běžným poskytováním požadovaných služeb. Veřejné zakázky se řídí na základě zákona o veřejných zakázkách. 22
Koncese V rámci koncesního řízení je vybrán podle koncesního zákona provozovatel služby.23 Oznámení o zahájení koncesního řízení musí být náležitě uveřejněno. V každém případě musí být projekt zveřejněn v informačním systému o veřejných zakázkách. Na koncesionáře je do značné míry převedena odpovědnost a rizika spojená s provozováním dané služby. Koncesionář má možnost ovlivnit výši svého zisku, a závisí to na jeho podnikatelských aktivitách, zda zabrání případným ztrátám (může tedy se snažit získat co nejvíce odběratelů pitné vody díky kvalitně poskytovaným službám). Koncesní smlouva je uzavírána na dobu určitou a to nejméně na 5 let. Vodné a stočné vybírá koncesionář. VHS Turnov při zjišťování, která varianta zda koncese nebo oddělené veřejné zakázky bude vhodnější, vycházela ze strategie obnovy majetku. V rámci obnovy majetku byly navrhnuty tři varianty obnovy majetku: • Varianta nízká obnova • Varianta střední obnova • Varianta vysoká obnova
22 23
Zákon č. 137/2006 Sb. Zákon č. 139/2006 Sb.
49
Varianta nízká obnova Analýza hodnoty za peníze byla analyzována na základě vynaložených nákladů projektu jak v případě oddělených veřejných zakázek, tak v případě koncese. Jednotlivé náklady jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka č. 10: Hodnota za peníze ve variantě nízká obnova Série oddělených Koncese zakázek Kumulované Kumulované (reálně) (reálně) v mil. Kč v mil. Kč Provozní náklady pitná voda 409 409 Provozní náklady kanalizace
334
334
Provozní náklady VHS
89
89
Údržba
51
51
Obnova
343
343
Splátky úvěrů VHS - jistina
124
124
Splátky úvěrů VHS - úrok
29
29
Dodatečné náklady VHS
35
0
Hodnota zadržených rizik
284
0
Celkem 1 700 Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt VHS Turnov
1 380
Jak je vidět ve výše uvedené tabulce, jsou náklady v případě realizace projektu variantou koncese nižší než v případě oddělených zakázek. Rozdíl v nákladech je především v hodnotě zadržených rizik a v hodnotě dodatečných nákladů VHS, kdy v případě koncese nenese VHS Turnov žádné dodatečné náklady ani náklady v případě zadržených rizik. Reálná hodnota za peníze se vypočítá jako rozdíl nákladů v případě vlastního provozu a nákladů v případě koncese. Výsledná reálná hodnota za peníze je tedy 319 mil. Kč (uvedené hodnoty jsou zaokrouhlené). Procentní výsledek hodnoty za peníze je 23,15%. To znamená, že úspora celkových nákladů VHS v případě koncese je 319 mil. Kč (v rámci varianty nízká obnova).
Varianta střední obnova V rámci varianty střední obnova, byla analýza hodnoty za peníze provedena stejným principem jako v případě nízké obnovy majetku. V rámci varianty střední obnova byly náklady na obnovy zvýšeny z 343 mil. Kč na 499 mil. Kč. Náklady jsou znázorněny v následující tabulce.
50
Tabulka č. 11: Hodnota za peníze ve variantě střední obnova Série oddělených Koncese zakázek Kumulované Kumulované (reálně) (reálně) v mil. Kč v mil. Kč Provozní náklady pitná voda 409 409 Provozní náklady kanalizace
334
334
Provozní náklady VHS
89
89
Údržba
51
51
Obnova
499
499
Splátky úvěrů VHS - jistina
124
124
Splátky úvěrů VHS - úrok
29
29
Dodatečné náklady VHS
35
0
Hodnota zadržených rizik
284
0
Celkem 1856 Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt VHS Turnov
1536
Reálná hodnota za peníze vyjádřená v Kč je opět 319 mil. Kč (rozdíl způsoben zaokrouhlováním). Reálná hodnota za peníze vyjádřená v % je 20,80%. Opět se jako výhodnější varianta jeví koncese.
Varianta vysoká obnova V rámci varianty vysoká obnova se postupovalo při analýze hodnoty za peníze stejně jako v předešlých variantách, jen náklady na obnovu majetku byly zvýšeny na 655 mil. Kč. Tabulka č. 12: Hodnota za peníze ve variantě vysoká obnova Série oddělených Koncese zakázek Kumulované Kumulované (reálně) (reálně) v mil. Kč v mil. Kč Provozní náklady pitná voda 409 409 Provozní náklady kanalizace
334
334
Provozní náklady VHS
89
89
Údržba
51
51
Obnova
655
655
Splátky úvěrů VHS - jistina
124
124
Splátky úvěrů VHS - úrok
29
29
Dodatečné náklady VHS
35
0
Hodnota zadržených rizik
284
0
Celkem 2011 Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt VHS Turnov
1692
51
Z porovnání nákladů ve variantě vysoká obnova bylo zjištěno, že reálná hodnota za peníze vyjádřená v Kč je 319 mil. Kč. Reálná hodnota za peníze v % je 18,88%. Opět je výhodnější koncese než oddělené veřejné zakázky. V níže uvedené tabulce je přehledně shrnuto porovnání hodnoty za peníze ve všech variantách obnovy majetku. Tabulka č. 13: Hodnota za peníze v případě třech variant obnovy majetku Celkové srovnání variant mil.Kč
Náklady na Náklady na obnovu obnovu - reálné nominální (2010-19) (2010-19)
Celkové náklady projektu - reálné koncese
Celkové náklady projektu - reálné veřejná zakázka
Hodnota za peníze (%)
Nízká obnova
310
256
1 380
1 700
23,15%
Střední obnova
450
370
1 536
1 856
20,80%
Vysoká obnova
590
484
1 692
2 011
18,88%
Zdroj: Vlastní zpracování, koncesní projekt
Na základě provedené analýzy hodnoty za peníze ve všech uvažovaných variantách obnovy majetku, bylo jednoznačně rozhodnuto, že nejvýhodnějším způsobem realizace projektu bude koncese. Navíc koncesionář ponese riziko poptávky a hlavní rizika spojená s provozem. Úspora nákladů je teoretická, přesto se dá předpokládat, že ji může být dosaženo.
Rizika projektu Každý projekt v oblasti vodního hospodářství je jedinečný a specifický a s tím samozřejmě souvisí i různá rizika, která mohou projekt ovlivnit. Výskyt rizika ovlivňuje projekt nejen zvýšením nákladů, ale má také časový dopad (prodlení projektu z důvodu výskytu rizika), má dopad na kvalitu (může dojít ke zhoršení kvality) a též na výnosy (výskyt rizika se může projevit snížením výnosů). Aby mohl být projekt úspěšně realizován, je potřeba předem rizika identifikovat. Proto se v další části práce pokusíme identifikovat nejběžnější rizika, která by se mohla vyskytnout u projektů realizovaných v oblasti vodního hospodářství.
Riziko poptávky – jedním z největších rizik projektu je riziko poptávky. Výše tohoto rizika byla u VHS Turnov vypočtena na 15%. Hodnota rizika byla vypočtena jako násobek výše rizika tedy 15% a výše očekávaných reálných výnosů (zhruba 1 466 666 667 Kč), což znamená, že hodnota rizika je odhadnuta na 220 mil. Kč. 52
Riziko překročení provozních nákladů – jedním z dalších rizik je riziko překročení plánovaných provozních nákladů. Ze zkušenosti společnosti PPP Solutions, která se zabývá realizací projektů vodního hospodářství ve Velké Británii, byla odhadnuta výše rizika na 5%. Riziko kontaminace – jedná se o možnost, že by pitná voda byla kontaminována. Toto riziko je ovšem ošetřeno pojištěním. Výše pojištění tohoto rizika za rok je v případě sdružení VHS Turnov přibližně 120 000 Kč. Riziko znečištění vod – riziko znečištění vod je součástí pojištění, které zahrnuje i riziko kontaminace. Náklad rizika je opět cena pojištění, tedy 120 000 Kč. Riziko odstávky – díky riziku odstávky může koncesionář přijít o výnosy. Hodnota výnosů, o kterou by mohl koncesionář přijít, byla odhadnuta na 35 mil. Kč. Riziko legislativní – riziko legislativní je riziko, že v důsledku legislativních změn, bude muset zadavatel nebo koncesionář nést dodatečné náklady. Riziko havárií – riziko, kdy bude potřeba řešit havarijní situace. Riziko politické – politické změny mohou mít negativní vliv na projekt. Komunální riziko – riziko, že nová politická reprezentace po komunálních volbách bude mít negativní vliv na projekt (například diskriminace koncesionáře). Riziko předčasného ukončení smlouvy – riziko, že dojde k předčasnému ukončení spolupráce mezi veřejným a soukromým partnerem a nebude tak zajištěn plynulý provoz infrastruktury.
V případě klasické veřejné zakázky nese všechna rizika veřejný sektor, ale v případě PPP projektů je možné rizika mezi veřejný a soukromý sektor rozdělit. Alokací rizik dosáhneme toho, že dané riziko bude nést ta strana, která je schopná ho lépe kontrolovat. Tím dosáhneme snížení možnosti výskytu rizika, než by tomu bylo v případě, kdy by rizika nesla jen jedna ze stran. V některých případech je možné, aby některá rizika nesly obě strany. Tato rizika pak označujeme za rizika sdílená. Rizika, která nakonec veřejný sektor převede na soukromý sektor, se nazývají rizika převedená, a rizika, která si ponechá, se nazývají rizika zadržená. Rozdělení rizik mezi jednotlivé partnery je u každého projektu různé. V rámci koncesního projektu VHS Turnov byla rizika rozdělena následovně:
53
Tabulka č. 14: Rozdělení rizik Riziko
VHS
Koncesionář
bylo
identifikováno
Riziko kontaminace Riziko nákladů
překročení
provozních
Legislativní riziko Politické riziko Riziko poptávky Riziko havárie Riziko odstávky Riziko znečištění vod / životního prostředí Komunální riziko Riziko předčasného ukončení vztahu
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt
Jako
nejvýznamnější
rizika
projektu
riziko
životního
prostředí/znečištění vod, riziko poptávky, riziko překročení plánovaných provozních nákladů a riziko havárie. Z výše popsaného je patrné, že 3 ze 4 nejvýznamnějších rizik byly přesunuty zcela na koncesionáře. Což opět potvrzuje, že pro VHS je tato varianta výhodnější.
9.1.2. Jihlava Dnešní Jihlava je především městem s významnými historickými památkami a bohatou historickou minulostí. Počet obyvatel k 31.12.2011 byl 50669 obyvatel a katastrální výměra dosahuje 78,85 km2. Jihlava se skládá ze 17 katastrálních území: –
Antonínův Důl
–
Hosov
–
Pistov u Jihlavy
–
Bedřichov
–
Hruškové Dvory
–
Popice u Jihlavy
–
Helenín
–
Jihlava
–
Sasov
–
Henčov
–
Kosov u Jihlavy
–
Staré Hory
–
Heroltice u Jihlavy
–
Pančava
–
Vysoká u Jihlavy
–
Horní Kosov
–
Pávov
54
V následujícím grafu je zobrazen vývoj obyvatel ve městě Jihlava mezi roky 2002 až 2011. Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava
Zdroj: vlastní zpracování
Současná vodohospodářská infrastruktura na území statutárního města Jihlava lze rozdělit na 4 skupiny, které jsou rozlišeny podle vlastníků infrastruktury: •
Majetek ve vlastnictví Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (SVaK)
•
Majetek ve vlastnictví statutární města Jihlava (SMJ)
•
Majetek jiných vlastníků
•
Majetek neznámého vlastníka V práci se dále budeme zabývat pouze majetkem ve vlastnictví statutárního města
Jihlava. Koncesní projekt ve městě Jihlava byl spuštěn z důvodů potřeby najít provozovatele vodohospodářské infrastruktury města Jihlava na následující desetiletí. Bohužel koncesní projekt ve městě Jihlava zatím není ve fázi realizace jak tomu je v případě koncesního projektu VHS Turnov, ale je prozatím ve fázi výběru koncesionáře. Zájemců o provoz vodovodů a kanalizací ve městě Jihlava je mnoho a výběr dodavatele se prodlužuje kvůli řešením námitek jednotlivých uchazečů. Problém nastane v případě, pokud se nepodaří vybrat provozovatele vodohospodářské infrastruktury do konce roku 2012, protože od roku 2013 město Jihlava vystupuje ze svazu obcí, se kterými společně spravovalo vodohospodářskou infrastrukturu. Pokud se tak stane, je město Jihlava rozhodnuto do doby, než bude provozovatel vybrán, zajistit provoz vodovodů a kanalizací samo. 55
Koncesní řízení ovšem bylo již zahájeno, včetně analýzy hodnoty za peníze, což je pro naši práci dostačující. Dále se tedy v práci budeme zabývat srovnáním obou variant realizace projektu (tedy koncese a oddělených veřejných zakázek), rozdělením rizik a analýzou hodnoty za peníze.
Oddělené veřejné zakázky Stejně tak jako v případě projektu VHS Turnov, tak také město Jihlava se na začátku rozhodovalo, zda projekt bude realizovat variantou koncese nebo řadou oddělených veřejných zakázek. V případě oddělených veřejných zakázek bude město Jihlava vybírat několik dodavatelů na jednotlivé služby. Město Jihlava navíc bude vybírat stočné a vodné a bude zodpovědné za následující služby: –
Plánování obnovy
–
Management
–
Zajištění realizace obnovy
–
Plánování údržby
infrastruktury
–
Zajištění realizace údržby
–
Schvalování plánu údržby
–
Financování údržby
–
Financování obnovy
–
Péče o zákazníky
–
Schvalování tarifů
–
Řešení havarijních situací
–
Každodenní správa
Koncese V případě koncese bude vybrán koncesionář, který bude provozovat celou infrastrukturu. Koncesionář bude mít zodpovědnost za následující rizika: –
Každodenní správa
–
Financování údržby
–
Management
–
Péče o zákazníky
–
Plánování běžné údržby
–
Řešení havarijních situací
–
Zajištění realizace běžné údržby
Zadavatel bude mít zodpovědnost za následující činnosti: –
Plánování obnovy
–
Plánování investic
–
Provádění investic
–
Zajištění realizace obnovy infrastruktury
–
Schvalování plánu údržby 56
–
Financování obnovy
–
Financování investic
–
Schvalování tarifů vodného a stočného
Koncesní smlouva bude uzavřena na základě koncesního zákona č. 139/2009 Sb. Koncesi zadává zadavatel a koncesní smlouva bude uzavřena na dobu určitou v trvání 10 let. Uživatelské poplatky jako je vodné a stočné se bude platit přímo koncesionáři. Sociální únosnost vodného a stočného v České republice je stanovena, jak již bylo výše zmíněno na 2% čistých příjmů domácností. Na základě reálné spotřeby ve Statutárním městě Jihlava byl vypočten maximální tarif vodného a stočného a ten byl porovnán se současným tarifem. Sociální únosnost stočného a vodného v Jihlavě a její výhled do budoucna je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 15: Sociální únosnost vodného a stočného v Jihlavě a výhled do budoucna
2010 Roční příjem na jednoho člena domácnosti-Vysočina (Kč)
2014
2015
2016
2017
149 579
155 562
161 785
168 256
174 986
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
2%
2%
2%
2%
2%
2%
33,06
33,06
33,06
33,06
33,06
33,06
137 341
Růst průměrné mzdy Max. poměr vodného a stočného k příjmu Spotřeba na rok a osobu (m3) Maximální náklad na vodné + stočné (Kč vč. DPH) roční
2013
2 746,82 2 991,58 3 111,25 3 235,70 3 365,12 3 499,73
Mezní sociálně únosné vodné a stočné (Kč vč. DPH/m3)
83,09
90,49
94,11
97,87
101,79
105,86
Vodné + Stočné (Kč vč. DPH/m3)
65,43
69,3
73,09
78,16
83,63
88,75
78,70%
76,60%
77,70%
79,90%
82,20%
83,80%
Procento tarifu k meznímu soc. únosnému tarifu
Zdroj: koncesní projekt Jihlava, vlastní zpracování
Hodnota za peníze byla analyzována, stejně jako v případě projektu VHS Turnov, na možných nákladech vynaložených v případě realizace projektu variantou koncese nebo variantou oddělených veřejných zakázek. V případě oddělených veřejných zakázek je za provoz odpovědná Jihlava, v případě koncese je za provoz odpovědný koncesionář. Na rozdíl od projektu VHS Turnov nebyla analýza hodnoty za peníze testována v několika variantách obnovy majetku. V úvahu bereme pouze jednu variantu obnovy majetku, kdy výše nákladů byla
57
stanovena na 366,4 mil. Kč. Aby bylo dodrženo stejné struktury výpočtu jako v případě projektu VHS Turnov, jsou jednotlivé náklady zaokrouhleny. Tabulka č. 16: Hodnota za peníze projektu Jihlava Série oddělených zakázek - Kumulované (reálně) v mil. Kč
Koncese Kumulované (reálně) v mil. Kč
Provozní náklady pitná voda
725,9
725,9
Provozní náklady kanalizace
585,9
585,9
Provozní náklady majetková a.s.
81,2
81,2
Obnova
366,4
366,4
Splátky úvěrů Jihlava - jistina
114,3
114,3
Splátky úvěrů Jihlava - úrok
13,8
13,8
Dodatečné náklady Jihlava
33,8
0
Hodnota zadržených rizik
209,5
0
Celkem 2130,6 Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt Jihlava
1887,4
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že výhodnější pořízení služby bude v případě koncese. Reálná hodnota za peníze je po zaokrouhlení 243,2 mil. Kč, což v procentech je 12,89% úspora nákladů. Úspora je opět díky nulové dodatečných nákladů pro zadavatele a především v nulové hodnotě nákladů na zadržená rizika, která ponese koncesionář. Rizika v případě projektu Jihlava byla stanovená stejná jako v případě projektu VHS Turnov, proto se jejich popisem již nebudeme zabývat. Rozdělení rizik bude v případě projektu Jihlava následující.
58
Tabulka č. 17: Rozdělení rizik projektu Jihlava Riziko Jihlava
Koncesionář
Riziko kontaminace Riziko překročení provozních nákladů Legislativní riziko Politické riziko Riziko poptávky Riziko havárie Riziko odstávky Riziko znečištění vod / životního prostředí Riziko předčasného ukončení vztahu Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt Jihlava
Na základě analýzy rozdělení jednotlivých rizik, byla hodnota rizik převedených na koncesionáře stanovena v hodnotě 209,5 mil. Kč v reálné hodnotě. Oproti VHS Turnov můžeme vidět, že pouze 2 ze 4 nevýznamnějších rizik byly zcela přesunuty na koncesionáře. Na základě provedené analýzy hodnoty za peníze bylo zjištěno, že nejlepší variantou pro realizaci projektu na provoz vodohospodářské infrastruktury města Jihlava bude koncese. Město Jihlava v současné době hledá vhodného provozovatele. Bohužel výběrové řízení na výběr provozovatele se zdrželo a tak lze předpokládat, že původně stanovený harmonogram (uveden v příloze práce) nebude dodržen.
9.1.3. Rokycany Okres Rokycany se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části Plzeňského kraje. Okresním městem je město Rokycany. Počet obyvatel v okrese Rokycany byl na konci 1. pololetí 47 207 obyvatel, z toho město Rokycany mělo přibližně 14 700 obyvatel. V roce 2010 započalo město Rokycany hledat nového provozovatele vodovodů a kanalizací města Rokycany. Město Rokycany jsou vlastníkem vodohospodářského majetku a do roku 2010 byl provozovatelem vodovodů a kanalizací města Rokycany Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o. (dále jen VOSS, s.r.o.). Na provoz vodovodů a kanalizací od roku 2011 bylo potřeba vybrat nového provozovatele a současně splnit závazky České republiky v oblasti zvyšování kvality a ochrany
59
vod, a to jak v souladu se Směrnicí o čištění městských odpadních vod24, tak splnění programů podle Rámcové směrnice o vodní politice25, která má byl splněna do roku 2015. Stav infrastruktury a limity čištění odpadních vod v roce 2010 ovšem neodpovídaly výše zmíněným směrnicím. Cílem projektu tedy bylo splnění podmínek výše zmíněných směrnic a dosáhnout zlepšení kvality čištění vod v rámci města Rokycany. A protože v této době končila i smlouva s provozovatelem vodohospodářské infrastruktury Rokycan, bylo rozhodnuto, že na provoz dané infrastruktury bude podle výsledků koncesního projektu zvoleno nové řešení jak provozovat vodohospodářskou infrastrukturu a plnit pravidla příslušné legislativy. Mezi hlavní cíle projektu patří: •
Splnění směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod
•
Splnění Rámcové směrnice o vodní politice ES 2000/60/ES
•
Splnění Nařízení vlády č. 61/2003, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod.
•
Splnění podmínek na získání dotace z OPŽP 2007-2013 Na základě takto stanovených cílů se město Rokycany rozhodovalo, jak bude dále
postupovat: 1) Došlo
by
pouze
k úpravě
smluvního
vztahu
se
současným
provozovatelem
vodohospodářské infrastruktury na základě tzv. oddílného modelu → cíle by nebylo možné splnit → prodloužením smlouvy současného provozovatele by došlo k porušení pravidel ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a k nenaplnění podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OPŽP v programovacím období 2007-2013. 2) Výběr nového provozovatele vodohospodářské infrastruktury na základě: •
oddílného modelu - jedná se o základní variantu, kdy zajištění provozu bude ve stejném rozsahu jak je tomu ve stávajícím vztahu s VOSS, a.s. Provozovatel bude vybrán na základě koncesního zákona č. 139/2006 Sb. Vzhledem k dotaci řeší tuto variantu metodika pro žadatele jako Oddílný model, kdy provozování infrastruktury je realizováno na základě provozních smluv. V případě, že provozní vztah s vybraných provozovatelem bude transparentní, budou respektovány výše
24 25
Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Rámcová směrnice o vodní politice ES 2000/60/ES
60
zmíněné směrnice a nastaven způsob výpočtů tarifů s cílem podpořit lepší efektivitu poskytovaných služeb, je tato varianta vhodnou variantou •
smíšeného modelu – tato varianta uvažuje zajištění provozu vlastními silami města, za předpokladu udržení stejného rozsahu poskytovaných služeb jak je tomu ve stávajícím vztahu s VOSS, a.s.
•
veřejné zakázky – jedná se o výběr provozovatele na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Jednalo by se o nadlimitní veřejnou zakázku, kdy se smlouva uzavírá na dobu určitou, nejméně však na 5 let. Povinností města by bylo vybírání vodného a stočného.
Na základě zjištění bylo rozhodnuto o potřebě nového provozovatele vodovodů a kanalizací města Rokycany. Žádost podalo město Rokycany v rámci Svazku obcí, který v době podání žádosti zahrnoval 13 obcí: –
Blovice
–
Dýšina
–
Rokycany – Borek
–
Břasy
–
Královice
–
Šťáhlavy
–
Chlumčany
–
Plánice
–
Zruč - Senec
–
Chrást
–
Plzeň
–
Domažlice
–
Přeštice
Součástí ekonomického hodnocení všech variant je porovnání a doporučení způsobů realizace projektu. Podle vyhlášky koncesních projektů č. 217/2006 Sb. musí analýza doporučené varianty vycházet ze srovnání výhodnosti zajištění dané služby podle koncesního zákona, se zajištěním dané služby podle zákona o veřejných zakázkách. Pro zjištění, která varianta (oddílný model - koncese, smíšený model nebo veřejná zakázka) pro provozování vodohospodářské infrastruktury bude nejvhodnější, se v rámci Rokycan vycházelo z analýzy tarifů vodného a stočného ve všech variantách. Výpočet únosnosti vodného a stočného vychází z metodiky MŽP ČR pro finanční analýzu vodohospodářských projektů Fondu soudržnosti. Součástí je i sociálně únosná hranice ceny vodného a stočného, která je 2% průměrných čistých příjmů domácností, jak již bylo zmíněno u předešlých projektů.
61
Tabulka č. 18: Sociální únosnost vodného a stočného v Rokycanech
Město
Spotřeba l/osobu/den
Krajský index čistých příjmů
Průměrný čistý měsíční příjem na osobu/měsíc 2% čistého příjmu
Rokycany 91 1 093 Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt Rokycany
10 021 Kč
200,42
sociální únosnost vodného a stočného 90,82 Kč
Při výpočtu vodného a stočného v případě všech variant bylo vždy postupováno tak, aby všechny vstupy u všech posuzovaných variant byly shodné. Jedním z hlavních úkolů bylo vyčíslit hodnotu nájemného a dodatečných investic. Byla hledána taková výše nájemného, která vy odpovídala se sociálně únosnou výší vodného a stočného v dané oblasti. Předpokládané dodatečné inkasované nájemné bude použito pro dodatečné náklady. Při výpočtu se postupovalo, tak aby finanční angažovanost města Rokycany byla v této analýze srovnatelná s ostatními posuzovanými variantami. V následujícím grafu č. 4 jsou uvedeny předpokládané hodnoty nájemného a tarif vodného a stočného v letech 2008-2015.
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt Jihlava
Na základě uvedeného grafu při zachování shodných podmínek pro obyvatele města Rokycany hodnoceny varianty následovně:
62
Tabulka č. 19: Výše vodného a stočného v roce 2015
Varianta postupu Varianta I - oddílný model Varianta II - smíšený model
Celková výše vodného a stočného včetně DPH v roce 2015
Bodové hodnocení
76,22 Kč/m3
100 bodů
3
97,5 bodů
78,12 Kč/m
Varianta III - veřejná zakázka 77,77 Kč/m3 Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt Rokycany
98 bodů
Na základě provedené analýzy bylo vyhodnoceno, že nejlepší variantou pro realizaci projektu bude varianta I – oddílný model, tedy koncese. Součástí koncesní smlouvy je i rozdělení rizik mezi zadavatele a koncesionáře. V rámci projektu Rokycany byly identifikovány a alokovány následující rizika. Tabulka č. 20: Rozdělení rizik projektu Rokycany Riziko Rokycany
Koncesionář
Riziko kontaminace Riziko překročení nákladů na obnovu a rozvoj Riziko překročení nákladů na údržbu a opravy Legislativní riziko Politické riziko Riziko nevyvážené informovanosti Riziko poptávky Riziko havárie Riziko odstávky Riziko znečištění vod / životního prostředí Riziko předčasného ukončení vztahu Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt Rokycany
Jak je u výše uvedené tabulky vidět, velká část rizik byla převedena na koncesionáře, včetně jednoho z největších rizik, rizika poptávky. Koncesionář dále nese riziko havárie, riziko znečištění vod a riziko odstávky. Díky přenosu rizika ze zadavatele na koncesionáře dochází ke snížení nákladů zadavatele. V rámci koncesního projektu v Rokycanech bude potřeba dořešit výstavbu kanalizace a vodovodů v městské části Rokycany – Borek. Po dokončení této stavby bude 98% obyvatelstva
63
města Rokycan napojeno na kanalizační a vodovodní systém. Koncesní projekt byl uzavřen 31.3.2011 a smlouva je uzavřena na dobu určitou do 31.12.2016.
9.1.4. VST, s.r.o. V rámci tohoto koncesního projektu šlo o výběr provozovatele vodovodů a kanalizací společnosti Vodárenská společnost Táborsko, s.r.o. (dále jen VST, s.r.o.). Společnost VST, s.r.o. byla založena v roce 1997 na základě smlouvy na dobu neurčitou mezi městy Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Před koncesí byla vodohospodářská infrastruktura zajišťována společností Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s. (dále jen VaK Jižní Čechy, a.s.). Smlouva se společností VaK Jižní Čechy, a.s. byla uzavřena na dobu určitou do 31.12.2007. V návaznosti na skočení smlouvy o provozování vodohospodářské infrastruktury hledala VST, s.r.o. nejen nového provozovatele, ale také jiné možnosti jak zajistit provoz efektivněji, udržitelněji a v souladu se současnými platnými právními předpisy. Ve zkratce připomeneme historii největšího města společenství VST, s.r.o., teda města Tábor. Město Tábor bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II ve 13. století. Jeho většího rozkvětu nastalo po roce 1452 za vlády krále Jiřího z Poděbrad. Byla zde postavena nová radnice a kamenný kostel. V roce 1648 město dobyli Švédové a v roce 1744 Prusové. V roce 1892 byla postavena Zavadilská vodárna, která zásobovala vodovod. Počet obyvatel města Tábor v roce 2011 bylo 35 198, v Sezimově Ústí to bylo 7 349 a v Plané nad Lužnicí 3 773. Počet obyvatel sdružení VST, s.r.o. se pohybuje kolem 46 000. Délka vodovodní sítě města Tábor je přibližně 144,48 km, délka vodovodní sítě Sezimova Ústí je přibližně 27,98 km a města Planá nad Lužnicí cca 24,75 km. Hlavním cílem zadavatele (tedy VST, s.r.o.) bylo dosáhnout co nejlepší hodnoty za peníze, tedy dosáhnout co nejefektivnějšího provozování vodohospodářské infrastruktury Táborska při dosažení požadované kvality. Při hledání nejlepší hodnoty za peníze byly posuzovány následující hlediska: -
Časový průběh a rozsah obnovy
-
Vlastnictví
-
Financování
-
Rozdělení rizik
-
Technické charakteristiky klíčových
-
Rozsah služeb zákazníkům
vodohospodářských infrastruktur 64
-
Správa a provoz vodohospodářské
-
Měření a regulace
infrastruktury -
Možnost snížení či zvýšení spotřeby vody Na základě těchto posuzovaných hledisek byly vybrány varianty, které jsou vhodné nebo
částečně vhodné. Kombinací takto zvolených variant vznikla tzv. složená varianta. Složenou variantu zobrazuje následující tabulka: Tabulka č. 21: Složená varianta
částečně vhodná varianta
Časový průběh a rozsah obnovy
Technická charakteristika
vhodná varianta
100% realizace „definovaného plánu obnovy“ snížení obnovy v první dekádě Investice: Současný plán Stoklasná Lhota, Hlinice, AČOV + ČOV Klokoty (není další rozvoj) Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty nad rámec běžné obnovy plus další změna na síti
Možnost snížení/zvýšení spotřeby vody
Převedení odpadních vod na A ČOV a její intenzifikace Žádná podstatná pozitivní změna
Financování
Dotace ve spojení ze zdroji VST: externí – úvěrové financování plus interní zdroje
Provoz a správa vodohospodářského majetku
Plné provozování a částečně delegované správcovské činnosti/Provozní budova ve vlastnictví VST
Vlastnictví
Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele
Služby zákazníkům
Nonstop hlášení poruch, zákaznická linka, zákaznické centrum, kvalita vody (rozbory), elektronické zasílání faktur; online zákaznická data, on-line kvalita vody; zasílání aktuálních informací (SMS)
Měření a regulace
Dispečerský systém; rozšířený on-line monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy; simulační modely sítí
Zdroj: koncesní projekt VST, s.r.o., vlastní zpracování
65
Na základě složené varianty byly posuzovány tři způsoby zajištění realizace vodohospodářské infrastruktury: •
VST bude provozovat vodohospodářský majetek vlastními silami a realizovat projekt v rámci veřejné zakázky (PSC). Minimální počet zaměstnanců s odpovídající délkou a kvalifikací je 60. Už jen nábor těchto zaměstnanců bude složitý a finančně náročný. Základní investiční výdaje na získání budov pro zaměstnance a techniku bude potřeba alespoň 20 mil. Kč a na pořízení technického vybavení bude potřeba nejméně 30 mil. Kč. Celkové investiční náklady budou minimálně 50 mil. Kč v případě tohoto typu realizace projektu. Provozní náklady budou o 15% vyšší než v případě koncese především z důvodů mzdových nákladů. Navíc lze očekávat, že ceny materiálů a energie budou také vyšší než v případě koncese (VST bude jen těžko získávat významné marže z objemu na rozdíl od provozovatele v případě koncese). Organizační náklady budou také značné, odhaduje se nejméně 8 mil. Kč za poradenství. V případě rizik nedochází k žádnému přenosu rizika z VST na někoho jiného, proto je výše rizika ze všech třech variant nejvyšší.
•
VST bude vystupovat v projektu (pouze) jako vlastník vodohospodářské infrastruktury a zajištění provozu bude probíhat na základě uzavřené koncesní smlouvy. Provozovatel vybírá vodné a je zodpovědný za provoz vodohospodářské infrastruktury. Investiční náklady budeme uvažovat jako nulové, protože neuvažujeme o vybudování vlastního zázemí pro provozovatele, předpokládáme, že provozovatel vlastní zázemí již bude mít zajištěno. Provozní náklady jsou, jak již bylo zmiňováno, nižší než u PSC. Organizační náklady nejsou uvažovány a výše rizika je nejnižší ze všech třech variant, protože tento způsob realizace poskytuje největší možnost přenosu rizika na provozovatele.
•
VST bude vystupovat jako vlastník vodohospodářského majetku, bude mít uzavřené smlouvy s odběrateli vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost a také VST bude vybírat vodné a stočné. Tento způsob zajištění provozu majetku je označen jako tzv. kvazikoncesní smlouva. Investiční náklady nejsou nulové, protože bude potřeba vybudovat zázemí pro zákaznické služby. Jejich výši lze odhadnout nejméně na 6 mil. Kč. Provozní náklady se u provozovatele sníží o 15%, ale u zadavatele lze očekávat jejich zvýšení o 50% oproti koncesi, protože VST, s.r.o. bude zajišťovat zákaznický servis a nebude možné využít tzv. úspory z rozsahu. Organizační náklady 66
nebudou tak vysoké jako v případě PSC, ale je nutné počítat s náklady na poradenství ve výši nejméně 5 mil. Kč. V případě kvazikoncese dochází částečně k přenosu rizika z VST na provozovatele, ale ne v takové míře jako je tomu v případě koncese.
Při posuzování jednotlivých variant je nutné přihlídnout i k odhadovanému vývoji cen vodného a stočného po dobu platnosti smlouvy. V rámci odhadu cen se vycházelo z předpokladu, že smlouva bude platit od roku 2010 do roku 2019. Vývoj cen vodného a stočného je zobrazen v následující tabulce. Tabulka č. 22: Cena vodného a stočného (v Kč/m3, bez DPH)
Rok
PSC
Koncese
Kvazikoncese
2010
69,39
66,68
67,47
2013
106,08
94,54
94,82
2016
123,92
116,41
114,55
2019
126,52
130,75
128,32
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt VST, s.r.o.
Kritérium vývoje cen vodného a stočného není jediným kritériem, které je v daném projektu rozhodující. Při posuzování všech nákladů a rizik vychází následující hodnocení jednotlivých variant realizace projektu. Tabulka č. 23: Srovnání všech variant projektu VST, s.r.o.
Položka
PSC
Koncese
Kvazikoncese
Investiční náklady
50 mil. Kč
-
6 mil Kč
Provozní náklady
vyšší o 15% než v případě koncese
-
vyšší než v případě koncese, ale nižší než u PSC
Organizační náklady
8 mil. Kč
-
5 mil. Kč
Riziko
38,1 mil. Kč
9,8 mil. Kč
12,2 mil. Kč
Hodnocení
nejméně vhodný způsob optimální způsob
rizikový způsob
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt VST, s.r.o.
Z výše uvedené tabulky při posouzení všech variant jasně vyplývá, že ekonomicky nejvýhodnější variantou pro realizaci projektu je koncese. Jak již bylo řečeno, smlouva s původním provozovatelem skončila v prosinci 2007. I když výběr na nového provozovatele začal s určitým předstihem a s určitým zpožděním se počítalo, přesto nikdo nepočítal, že zpoždění bude trvat tři a půl roku. Zpoždění bylo způsobeno především tím, že oba dva účastníci výběrového řízení se odvolali k antimonopolnímu úřadu a 67
úřad rozhodl až po 18 měsících. Konečné rozhodnutí padlo ve prospěch společnosti ČEVAK, a.s. a 30. června 2011 se tak ČEVAK, a.s. stává novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury VST, s.r.o. Nová koncesní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na 10 let. Konec sporů otevřel společnosti VST, s.r.o. také cestu ke stomiliónové dotaci na rozšíření čističky odpadních vod ve městě Tábor.
9.2.
Zhodnocení zkoumaných projektů
V následující části práce provedeme analýzu jednotlivých zkoumaných projektů. I když bylo osloveno 13 zadavatelů či koncesionářů projektu, potřebná data v dostatečném rozsahu pro naši práci jsme získali pouze ke čtyřem projektům. Jednalo se o vodohospodářské projekty sdružení VHS Turnov, sdružení VST, s.r.o. a dále měst Jihlava a Rokycany. Hlavním indikátorem při výběru nejvýhodnější nabídky je podle § 11, odst. 2 koncesního zákona je ekonomická výhodnost nabídky. Zadavatelé se při výběru nejlepšího uchazeče řídí především ekonomickou výhodností nabídky. Rozdíl při výběru nových provozovatelů u jednotlivých projektů můžeme pozorovat při nastavení vah jednotlivých kritérií jako je například cena vodného a stočného, cena nájemného, vynaložené náklady, smluvní pokuty atd. V rámci projektu VHS Turnov byla kladena největší priorita splnění podmínek přijatelnosti. Výše jednotlivých vah je následující: •
Splnění podmínek přijatelnosti pro čerpání dotace z OPŽP – 40%
•
Cena vodného a stočného – 30%
•
Kvalita služby – 30%
Jednotlivým variantám byly přiřazeny známky, přičemž 1 znamená nejhorší a 5 nejlepší. Posuzována byla varianta Původní provoz, což znamená, že provoz vodohospodářského majetku bude ponechán v původním stavu a jen se prodlouží smlouva a varianta Nový provoz, kdy bude vyhlášeno nové řízení na provoz vodohospodářského majetku, ať na základě oddělených veřejných zakázek nebo koncese.
68
Tabulka č. 24: Hodnocení variant v případě projektu VHS Turnov Kritérium
% Váha kritéria
Varianta Původní provoz
Výsledné score Původní provoz
Varianta Nový provoz
Výsledné score Nový provoz
Splnění podmínek
40%
1
5
0,4
2
Cena vodného a stočného
30%
4
2
1,2
0,6
Kvalita služby
30%
3
4
0,9
1,2
2,5
3,8
Celkem
100%
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt VHS Turnov
Jak je vidět ve výše uvedené tabulce, tak nejvhodnější variantou se jeví varianta Nový provoz. Výsledek vyšel v její prospěch zejména kvůli přiřazení největší prioritě kritériu splnění podmínek, a to i v případě, že kritérium ceny vodného a stočného je hodnoceno lépe ve variantě Původní provoz. Na základě výše zmíněného zjištění se přistoupilo k variantě Nový provoz. V tomto případě bylo potřeba zjistit, zda je lepší realizovat projekt formou oddělených veřejných zakázek nebo koncesí. Při analýze hodnoty za peníze bylo zjištěno, že nejvýhodnější bude realizovat projekt koncesí. Posuzovalo se ve třech variantách obnovy majetku. Tabulka č. 25: Hodnota za peníze u projektu VHS Turnov Celkové srovnání variant mil.Kč
Celkové náklady projektu - reálné koncese
Celkové náklady projektu - reálné veřejná zakázka
Hodnota za peníze (%)
Nízká obnova
1 380
1 700
23,15%
Střední obnova
1 536
1 856
20,80%
Vysoká obnova
1 692
2 011
18,88%
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt VHS Turnov
Pokud budeme brát v úvahu všechny tři varianty obnovy majetku je průměrná úspora realizace projektu VHS Turnov v případě koncese 20,94%. Úspora je díky hodnotě zadržených rizik a dodatečných nákladů, které jsou v případě koncese nulové. Jasnou volbou pro výběr nového provozovatele vodohospodářského majetku tak byla koncese.
V případě projektu města Jihlava byla určena následující hodnotící kritéria: •
Přenos rizik – 30%
•
Cena vodného a stočného – 30%
•
Kvalita služby – 30%
•
Náročnost procesu – 10% 69
Při hodnocení jednotlivých kritérií se vycházelo ze třech variant realizace projektu. První variantou byl Původní provoz. To znamená nedělat žádné změny a pouze prodloužit smlouvu se stávajícím provozovatelem. Další variantou byla varianta samostatného provozu - to znamená, že město Jihlava bude provozovat infrastrukturu samo, jen na některé specializované činnosti si najme externí firmu. Třetím typem je oddílný model, kdy na základě koncesní smlouvy bude provozovat vodohospodářskou infrastrukturu externí firma, která bude zodpovědná nejen za provoz, ale také za výběr vodného a stočného. Hodnocení variant je na stejném principu jako v případě projektu VHS Turnov, kdy 1 je nejhorší varianta a 5 nejlepší varianta. Tabulka č. 26: Hodnocení variant v případě projektu Jihlava Kritérium
Varianta Původní provoz
% Váha kritéria
Výsledné score Původní provoz
Varianta Varianta Samostatný Oddílný provoz provoz
Výsledné score Samostatný provoz
Výsledné score Oddílný provoz
Přenos rizik
30%
3
2
5
0,9
0,6
1,5
Cena vodného a stočného
30%
2
5
4
0,6
1,5
1,2
Kvalita služby
30%
2
3
5
0,6
0,9
1,5
Náročnost procesu
10%
4
3
5
0,4
0,3
0,5
2,5
3,3
4,7
Celkem
100%
Zdroj: vlastní zpracování, koncesní projekt Jihlava
Na základě hodnocení jednotlivých variant bylo zjištěno, že nejvhodnější variantou je varianta oddílný model. Při analýze hodnoty za peníze variant koncese a oddělené veřejné zakázky bylo zjištěno, že větší úspora bude dosažena v případě koncese. Úspora byla vyčíslena na 12,89%, přičemž úspory bylo dosaženo díky rozložení rizik mezi zadavatele a koncesionáře v případě koncese (hodnota zadržených rizik je v případě oddělených veřejných zakázek 209,5 mil. Kč, a v případě koncese je hodnota 0) a také díky dodatečným nákladům, se kterými se počítá pouze v případě oddělených veřejných zakázek ve výši 33,8 mil. Kč. V případě koncese je hodnota dodatečných nákladů rovna nule. Jak je vidět u zmíněných dvou projektů, tak hlavním faktorem, který ovlivnil hodnotu value for money byl přenos rizik. Rizika byla přenesena na tu smluvní stranu, která si s nimi dokáže poradit lépe. Přenos rizik na smluvního partnera je jedním z hlavních faktorů, kterými se PPP projekty odlišují od veřejných zakázek.
70
V rámci projektu Rokycany byl hlavní důraz kladen na cenu vodného a stočného, tzn: •
Cena vodného a stočného – 100% Hodnocení variant bylo provedeno na základě předpokládané výše ceny vodného a
stočného a rozhodovalo se mezi variantou smíšený model, veřejná zakázka a oddílný model. Všechny tři varianty jsou popsány v rámci analýzy projektu města Rokycany. Tabulka č. 27: Hodnocení variant v případě projektu Rokycany Kritérium
Varianta Smíšený model
% Váha kritéria
Cena vodného a stočného
100%
Celkem
100%
Varianta Veřejná zakázka 2
Výsledné score Smíšený model
Varianta Oddílný model 3
4
Výsledné score Veřejná zakázka
Výsledné score Oddílný model
2
3
4
2
3
4
Zdroj: vlastní zpracování
Při posuzování jednotlivých variant bylo zjištěno, že nejvhodnější variantou je oddílný model. Nyní uplynul první rok provozování vodohospodářského majetku Rokycan dle modelu koncese a zdá se, že se cíl projektu daří naplňovat podle plánu. Posledním analyzovaným projektem Sdružení VST, s.r.o. byl projekt na výběr provozovatele vodohospodářského majetku. V rámci tohoto projektu byla posuzována výhodnost třech variant realizace projektu. Jednalo se o variantu PSC, koncesi a kvazikoncesi. Při posuzování se hodnotilo nejen kritérium ceny vodného a stočného, ale také provozní, investiční a organizační náklady a hodnota rizika. Vyčíslení ceny vodného a stočného ve všech variantách, stejně tak vyčíslení nákladů a rizika je uvedeno v rámci analýzy projektu. Z provedené analýzy hodnoty za peníze vyšla jako ekonomicky nejvýhodnější varianta koncese. V našem případě se pokusíme provést analýzu i na základě přiřazení vah jednotlivým kritériím. Jelikož byl v rámci projektu VST, s.r.o. brán ohled na všechny kritéria, a žádné nebylo upřednostňováno, přiřadíme každému kritériu stejnou váhu: •
Cena vodného a stočného – 20%
•
Investiční náklady – 20%
•
Provozní náklady – 20%
•
Organizační náklady – 20%
•
Riziko – 20% 71
Tabulka č. 28: Hodnocení kritérií projektu VST, s.r.o. Kritérium
% Váha kritéria
Varianta PSC
Varianta Koncese
Varianta Výsledné Kvazikoncese score PSC
Výsledné score Koncese
Výsledné score Kvazikoncese
Cena vodného a stočného
20%
2
4
3
0,4
0,8
0,6
Investiční náklady
20%
2
5
4
0,4
1
0,8
Provozní náklady
20%
2
4
3
0,4
0,8
0,6
Organizační náklady
20%
3
5
4
0,6
1
0,8
Riziko
20%
2
4
3
0,4
0,8
0,6
Celkem
100%
2,2
4,4
3,4
Zdroj: vlastní zpracování
Na základě naší analýzy jednotlivých vah bylo zjištěno, že nejvhodnější variantou je koncese. Výsledek našeho zkoumání tedy potvrzuje výsledek hodnoty za peníze sdružení VST, s.r.o. Cílem naší práce bylo zjistit, zda jsou dané projekty v oblasti vodohospodářství výhodnější v případě realizace jako PPP projekt nebo v případě realizace klasickou veřejnou zakázkou. Na základě porovnání analýzy hodnoty za peníze všech čtyř projektů bylo zjištěno, že u všech čtyř zkoumaných projektů byla realizace koncesí ekonomicky výhodnější, než by tomu bylo v případě veřejné zakázky. Na základě komunikace se zadavateli jednotlivých projektů bylo zjištěno pouze v případě jednoho projektu, že došlo ke skokovému zvýšení ceny vodného a stočného když se projekt začal realizovat koncesí, oproti předchozí realizace veřejnou zakázkou. Jedná se o město Žirovnice, které smlouvu na provozování vodohospodářského majetku uzavřelo 1.1.2012 a smlouva má platnost do 31.12.2021. Koncese byla uzavřena na 10 let. Město Žirovnice potřebovalo zmodernizovat již nevyhovující čističku odpadních vod. Na modernizaci ČOV získalo město dotaci z OPŽP. Celá modernizace ČOV vyšla na 26 miliónů korun, z čehož většina byla zaplacena z dotace. Díky získané dotaci se muselo město řídit pravidly poskytovatele dotace (Státního fondu životního prostředí). Jedním z pravidel bylo vyhlášení nového řízení na provozovatele vodohospodářské infrastruktury. Nové řízení vyhrál původní provozovatel vodohospodářského majetku, firma ČEVAK, a.s., ale za nových podmínek. Součástí koncese bylo i zvýšení nájemného z 1,6 miliónů korun ročně na 3 milióny korun. Zvýšení nájemného se samozřejmě promítlo růstem cen vodného a stočného pro rok 2012. Vývoj
72
cen vodného a stočného v posledních letech ve městě Žirovnice je zobrazen v následující tabulce. Tabulka č. 29: Vývoj cen vodného a stočného v Žirovnicích
Rok
Cena vodného v Cena stočného v Kč bez DPH Kč bez DPH
Celkem
2008
22,50
15,75
38,25
2009
22,50
15,75
38,25
2010
25,30
18,95
44,25
2011
27,55
20,55
48,10
2012
38,03
27,42
65,45
Zdroj: vlastní zpracování
Jelikož je na kritérium ceny vodného a stočného v případě projektu ve městě Žirovnice kladen velký důraz. Váha ceny vodného a stočného má v případě projektu ve městě Žirovnice nejvyšší prioritu. Váha pro cenu vodného a stočného byla určena na hodnotu 95% a pouze váha o hodnotě 5% byla přiřazena smluvním pokutám. Z důvodů přiřazení vysoké váhy pro cenu vodného a stočného a z důvodů poměrně velkého zdražení ceny vodného a stočného v prvním roce realizace koncese, není na realizaci koncese ve městě Žirovnice pohlíženo z pohledu obyvatel města Žirovnice nijak pozitivně. Otázkou je, jak se cena vodného a stočného ve městě bude vyvíjet i dále. Zatím má projekt za sebou pouze první rok realizace a je předčasné projekt jakkoliv hodnotit. Navíc k projektu nebyla poskytnuta potřebná data, proto ani není možné projekt dál analyzovat. Pokud budeme hodnotit zbylé 4 projekty je jasné, že ve všech případech byla koncese tou nejlepší variantou jak realizovat daný projekt v oblasti vodního hospodářství. Realizace projektů podle koncese přineslo jednotlivým zadavatelům velké úspory, ať ve vynaložených nákladech nebo díky rozložení rizika.
9.3.
Strategie použitelnosti PPP v oblasti vodního hospodářství
V rámci realizace projektu je potřeba použít takovou strategii projektu, která nebude příliš rozsáhlá a nepovede ke zvýšení nákladů použitých na přípravu projektu. Na základě zkoumaných projektů byla navržena následující strategie. 1) Stanovení cílů, potřeb a zdrojů – v prvé řadě by měl zadavatel identifikovat veškeré potřeby, které zajistí splnění poptávané služby a identifikovat dostupné finanční zdroje na 73
přípravu a realizaci projektu. V další fázi by měl zadavatel stanovit hlavní cíle, kterých chce v rámci projektu dosáhnout a identifikovat všechny zainteresované skupiny, které mají vztah k danému projektu. Mezi hlavní cíle zkoumaných projektů patří splnění směrnic Evropské komise, zajistit provoz a obnovy vodohospodářské infrastruktury a najít strategického partnera k dlouhodobé spolupráci. Na počátku projektu by měl být jmenován projektový manažer a komunikátor projektu. Komunikátor projektu je osoba, která poskytuje informace o projektu a zajišťuje komunikaci s veřejností a dalšími subjekty na základě komunikační strategie. V rámci každého projektu by měl být komunikátor uveden na webových stránkách zadavatele, aby bylo jasné na koho je možné se v případě nutnosti obrátit. Až na vyjímku, nebylo u většiny zkoumaných projektů vůbec jasné, koho je možné požádat o poskytnutí informací a získávání informací se neúměrně prodloužilo hledáním vhodné osoby. 2) Analýza možnosti dodání služby – v rámci tohoto bodu zadavatel zjišťuje, zda požadovanou službu v oblasti vodního hospodářství zajistí tzv. Nulovou variantou, to znamená, že pouze prodlouží smlouvu se stávajícím provozovatelem, nebo provede výběr na nového partnera a uzavře novou smlouvu (Nový provoz). 3) Způsoby realizace projektu – v další fázi (pokud se zadavatel rozhodne pro Nový provoz) se musí zadavatel rozhodnout, jakým způsobem se bude projekt realizovat. Jedním ze způsobů jak zajistit poptávanou službu je i PPP projekt. V případě, že bude zadavatel uvažovat i nad možností PPP, musí zvážit i formu PPP (BOT, DBFO, koncese), která se bude nejvíce vhodná. V rámci každé varianty je potřeba také specifikovat výstupy a vstupy všech variant. Poté co se stanoví možné způsoby zajištění projektu, je potřeba rozhodnout, který způsob bude nejvýhodnější. Jednou z možností, jak zjistit, který způsob je nevýhodnější, je provést analýzu hodnoty za peníze. Součástí projektů v oblasti vodního hospodářství je i posouzení vývoje cen vodného a stočného v rámci všech uvažovaných variant. Na základě výsledků hodnoty za peníze a porovnání jednotlivých variant, se zadavatel rozhodne pro něj nevýhodnější variantu (v námi zkoumaných projektech to byla vždy varianta PPP, forma koncese). V další části budeme předpokládat zajištění projektu formou koncese. 4) Posouzení proveditelnosti projektu – v případě významných koncesních projektů je zadavatel podle koncesního zákona povinnen vypracovat studii proveditelnosti projektu. 74
Za významné koncesní projekty se považují takové projekty, kdy výše příjmu koncesionáře za dobu trvání koncesní smlouvy dosáhne zákonem stanovených finančních limitů. V případě ostatních koncesních projektů není povinnen studii vypracovat, ale je vhodné tuto studii vypracoval. 5) Příprava projektu – příprava koncesního projektu a zahájení koncesního řízení podle koncesního zákona. Oznámení o zahájení koncesního zákona by mělo být náležitě uveřejněno (především v Informačním systému o veřejných zakázkách). Součástí oznámení o zahájení koncesního zákona je vymezení lhůty pro podání nabídek, předmětu koncesní smlouvy, kvalifikačních požadavků a kritérií pro hodnocení nabídek. Součástí přípravy projektu je i vypracování koncesní smlouvy. 6) Výběr provozovatele – po uplynutí lhůty pro podání nabídek, se provede jejich posouzení a hodnocení. Pokud nabídky splní požadované podmínky, může komise přejít k hodnocení nabídek. Nabídky hodnotí komise na základě vah stanovených k jednotlivým kritériím. Na základě stanovených kritérií pak komise vybere nejlepší nabídku. 7) Uzavření koncesní smlouvy – zadavatel uzavře koncesní smlouvu s vybraným uchazečem. Koncesní smlouva se uzavírá podle koncesního zákona, který odkazuje zákon o veřejných zakázkách. Pokud nejsou podány žádné námitky, má být smlouva podle zákona uzavřeno do 15ti dnů od doručení oznámení o výběru nejlepší nabídky. Jakmile je uzavřena koncesní smlouva, může se začít s provozem či výstavbou infrastruktury. V průběhu realizace projektu je monitorováno plnění smlouvy. 8) Ukončení koncesního řízení – ukončení koncesního projektu může být buď řádné nebo předčasné. Řádné ukončení koncesního řízení nastává v okamžiku, kdy vyprší doba, na kterou byla koncesní smlouva uzavřena. V námi zkoumaných projektech to bude za 10 let od doby uzavření smlouvy, v případě projektu města Rokycany za 6 let. Protože je koncesní smlouva uzavírána poměrně na dlouhou dobu, může dojít v průběhu projektu k předčasnému ukončení smlouvy. Důvody předčasného ukončení smlouvy: •
Dobrovolné předčasné ukončení zadavatelem
•
Ukončení z důvodu vyšší moci
•
Ukončení koncesionářem z důvodu selhání zadavatele
•
Ukončení zadavatelem z důvodu selhání koncesionáře
75
10. DISKUZE U všech námi analyzovaných projektů bylo ekonomicky výhodnější realizovat projekt pomocí koncese. I když se na první pohled může zdát, že PPP projekty v oblasti vodního hospodářství jsou výhodné, nemusí tomu tak vždy být. PPP projekty realizované nejen v oblasti vodního hospodářství mají i své nevýhody. První velkou nevýhodou je velká časová a finanční náročnost při přípravě PPP projektů. Je to způsobeno především tím, že v České republice zatím není dostatek zkušeností s PPP projekty a není dostatečně vypracovaná metodika jak postupovat při přípravě PPP projektů. Zejména v případě projektu VHS Turnov se sdružení s nedostatečnou zkušeností realizace PPP projektů v oblasti vodního hospodářství potýkal. Řadu připomínek a podnětů začal SFŽP zpracovávat až díky projektu VHS Turnov. Nevýhodou u tohoto projektu určitě byl fakt, že VHS Turnov realizovalo PPP projekt v oblasti vodního hospodářství na území České republiky jako jeden z prvních. Dnes je již situace o poznání lepší, než tomu bylo v roce 2008, kdy se VHS Turnov neměl s kým poradit. Navíc VHS Turnov je ochotno poradit v případě, že se na ně obrátí zadavatel PPP projektu v oblasti vodního hospodářství s žádostí o pomoc. Zatím je, ale VHS Turnov jediným zadavatelem PPP projektu, který je ochotný poskytnout pomoc při realizaci projektu zdarma. Bylo by určitě vhodné, kdyby takovou pomoc nabídli i ostatní, kteří mají zkušenosti s realizací koncese v oblasti vodního hospodářství. Poskytovat pomoc ostatním při realizaci projektu samozřejmě není povinné, a navíc taková pomoc by byla poměrně časově náročná a vyžadovalo by to mít k dispozici zaměstnance, kteří se tomu budou věnovat. Řešením by bylo zveřejnit některé méně citlivé informace na webových stránkách a umožnit tak volný přístup k informacím i pro ostatní. Jaké informace bude možné zveřejnit, je na uvážení každého zadavatele a koncesionáře projektu. Uvedením informací na webové stránky by byla eliminována časová náročnost, která by byla potřeba při řešení problémů ostatních zájemců o realizaci PPP projektu. Dalším řešením by bylo, kdyby byla vytvořena databáze všech PPP projektů realizovaných na území České republiky, a ke každému projektu by byly uvedeny podrobné informace týkající se daného projektu včetně takových informací, jako jsou problémy, které při realizaci projektu nastaly, jakým způsobem byly tyto problémy řešeny, jak postupovat při realizaci projektu atd. Správu takové databáze by mohlo mít na starosti PPP Centrum nebo
76
Ministerstvo financí. Sdílením informací již realizovaných PPP projektů (nejen v oblasti vodního hospodářství) by vedlo ke snížení časové a finanční náročnosti nově realizovaných projektů. Dalším problémem je časová náročnost projektu, kdy často dochází ještě ke zpoždění oproti plánovanému časovému harmonogramu. Také v případě námi zkoumaných projektů došlo ke zpoždění oproti plánu. Zpoždění bylo v našem případě často způsobeno komplikovaným procesem, který nastavil stát, a ke kterému nebyly dostatečné zákonné podklady. I v tomto případě se situace lepší, a to především díky více zkušenostem s realizací PPP projektů v oblasti vodního hospodářství než tomu bylo před 4 lety, tak také úpravou legislativy. Část odpůrců PPP projektů argumentuje také tím, že PPP projekty jsou nevýhodné z důvodů dlouhé doby kontraktů, a tím pádem čím delší je kontrakt, tím bude také složitější a dražší. Na tom samozřejmě něco bude, ale v případě námi analyzovaných PPP projektů v oblasti vodního hospodářství byly projekty uzavírány na poměrně krátkou dobu. Ve všech případech byly uzavřeny na středně dlouhé období, konkrétně na 10 let. Jen v případě Rokycan byl projekt uzavřen pouze na 6 let. Netýká se to ovšem jen zkoumaných projektů, ale většina koncesních projektů v oblasti vodohospodářství je v České republice uzavírána na kratší období, než je tomu v zahraničí. Ve většině případů je doba trvání koncese uzavřena na 10 let. Rozdíl oproti zahraničí si můžeme vysvětlit jako určitou opatrnost ze strany obcí a měst, zejména proto, že se stále jedná v oblasti vodního hospodářství o poměrně nový princip. Při porovnání s předchozími případy, kdy byly projekty realizovány formou veřejné zakázky, projekty typu koncese nijak nevybočují délkou doby, na kterou je smlouva uzavřena. V případě VHS Turnov byla dokonce doba projektu realizovaného veřejnou zakázkou delší než tomu bylo v případě koncese. Dalším argumentem proti PPP projektům je argument, že se stát či veřejný partner všech rizik nezbaví, protože soukromý partner na sebe nechce přenést dostatek rizik. A pokud by se veřejný sektor rizik zbavil, bylo by to finančně neúnosné. V případě PPP projektů ovšem není nutné přenést veškerá rizika na soukromého partnera. Ve většině případů o tom ani veřejný sektor neuvažuje. I v případě námi zkoumaných projektů byla na soukromého partnera přenesena jen některá rizika. A i přesto, že byla na soukromého partnera přenesena jen část rizika, je v případě zkoumaných projektů vidět značná úspora veřejného partnera, díky přenosu zadržených rizik na soukromého partnera. Někteří odpůrci PPP projektů, označují PPP projekty za skryté zadlužování. To ovšem není pravda, protože veřejný sektor si na základě výběrového řízení vyjedná vykonání veřejné 77
služby, kterou soukromý sektor dokáže vykonat za lepších podmínek než veřejný sektor, a dosáhnout tak budoucích úspor. V rámci námi zkoumaných projektů bylo jasně prokázáno, že soukromý sektor dokáže zajistit službu v případě koncese levněji než by tomu bylo v případě veřejné zakázky. Přes všechna rizika a problémy, které PPP projekty v oblasti vodního hospodářství provází, dokazují námi zkoumané projekty, že se PPP projekty v oblasti vodohospodářství vyplatí, a jsou jedním z řešení, jak zajistit provoz vodovodů a kanalizací v České republice.
78
11. ZÁVĚR Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou projekty realizované v oblasti vodního hospodářství ekonomicky výhodnější než klasická veřejná zakázka. Aby bylo stanoveného cíle dosaženo bylo potřeba v první řadě přiblížit stručně problematiku partnerství veřejného a soukromého sektoru. Po krátké charakteristice pojmu PPP byly dále uvedeny výhody a nevýhody PPP, typy PPP projektů a zkušenosti s pilotními PPP projekty v České republice. V rámci vlastní práce jsme se zaměřili na námi analyzovanou oblast vodního hospodářství. V první řadě jsme analyzovali některé úspěšné a neúspěšné PPP projekty v oblasti vodního hospodářství ve světě. V další části jsme se zaměřili na analýzu projektů v České republice. Abychom mohli PPP projekty v oblasti vodního hospodářství v České republice dále zkoumat, bylo potřeba získat potřebné informace. Nezbytné informace, které byly pro naše zkoumání potřeba, jsme získali ze čtyř projektů. Na základě analýzy všech projektů jsme dospěli k následujícímu zjištění: –
u všech zkoumaných projektů bylo ekonomicky výhodnější realizovat projekt jako koncesi. Oproti veřejné zakázce byla v případě projektu VHS Turnov úspora průměrně 20,94% (v případě, že bereme v úvahu všechny varianty obnovy majetku) a v případě projektu města Jihlava byla úspora nákladů 12,89%. V případě projektu VST, s.r.o. byla úspora 87,8 mil. Kč (v případě, že provozní náklady v rámci koncese budou 10 mil. Kč).
–
úspor bylo dosaženo především díky přenosu rizik na soukromého partnera. Nedostatek v případě přenosu rizika vidíme u projektu města Rokycany, kde riziko překročení nákladů na obnovu a rozvoj stále nese veřejný partner. U zahraničních projektů přitom odpovědnost za investice do obnovy a rozvoje nese soukromý sektor. Problém u nás spočívá v legislativě, konkrétně se jedná o zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Podle tohoto zákona do činnosti spojené s provozováním vodovodů a kanalizací spadá jen čištění odpadních vod a zajištění dodávek pitné vody, nikoliv ale obnova a rozvoj infrastruktury.
–
na základě posouzení výsledků hodnocení stanovených kritérií u jednotlivých projektů bylo dokázáno, že ve všech případech je nejvhodnější variantou koncese.
79
V rámci námi zkoumaných projektů bylo zjištěno, že tyto projekty jsou v případě koncese ekonomicky výhodnější, než když jsou realizovány jako klasická veřejná zakázka. Výjimkou byl pouze projekt ve městě Žirovnice, kde došlo v případě koncese ke skokovému zvýšení ceny vodného a stočného. Důvodem bylo zvýšení nájemného z 1,6 mil. Kč na 3 mil. Kč, což se do ceny vodného a stočného promítlo. Nové řízení bylo podmínkou pro získání dotace na modernizaci čističky odpadních vod. I přesto, že koncesní projekt v Žirovnici zvýšil cenu vodného a stočného oproti předchozímu období, jsou ostatní zkoumané koncesní projekty ekonomicky výhodnější, než kdyby byly realizovány tradiční veřejnou zakázkou. Na základě zkoumaných projektů se dá tedy konstatovat, že PPP projekty v oblasti vodního hospodářství jsou výhodnější a mají svoji budoucnost. Navíc PPP projekty jsou mnohem více transparentní, než klasické veřejné zakázky. V zahraničí často funguje situace, že když se v projektu sejdou méně než tři nabídky od uchazečů, je projekt zrušen. Je to dáno také tím, že pokud má zájem realizovat projekt pouze jeden uchazeč, je to známka toho, že je projekt špatně nastaven. PPP projekty se potýkají stále s řadou problémů, ať je to nedostatek zkušeností s jejich realizací, nedostatečně upravená legislativa nebo to, že spousta projektů je označována jako PPP projekt, i když ve skutečnosti to PPP projekt není (nedošlo například k rozdělení rizik mezi veřejného a soukromého partnera). A když se jedná o neúspěšný projekt, tak tím PPP projekty získávají jen špatnou pověst. Přes všechny problémy mají PPP projekty nejen v oblasti vodního hospodářství potenciál a jsou vhodnou variantou jak zajistit veřejnou službu.
80
12. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. ASOCIACE PPP: Nejlepší mezinárodní postupy v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru s ohledem na otázky regionální politiky. Hodnotící zpráva. 2005 Dostupné z webu: http://www.asociaceppp.cz/content/o_ppp/dokumenty/projekt_esf/esf_metod/files/nejleps i_mezinarodni_postupy-hodnotici_zprava.pdf 2. BUSINESSINFO.CZ:
Zahraniční
zkušenosti
v oblasti
Partnerství
veřejného
a
soukromého sektoru. 2004. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/publicprivate-partnership-ppp/zahranicni-zkusenosti-v-oblasti/1001135/16782/ 3. CÍSAŘOVÁ, E.: Privatizace vodárenství v České republice: kam odlétají zisky? Praha 2009. ISBN 978-808-7123-089. 4. ČR: Vyhlášky k zákonu č. 137/2006 Sb. Dostupné z: http://www.verejnazakazka.cz/zakon/vyhlasky.php 5. ČR: Zákon č. 256/2002 Sb., o pozemních komunikacích. Sbírka zákonů ČR, 2002. 6. EUROPEAN COMMISSION: Resource book on PPP case studies. 2004. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/pppresourcebook.pdf 7. GRIMSEY, D., LEWIS, M. K.: Public Private Partnerships. The worldwide revolution in infrastructure provision and project finance. Edward Edgar Publishing, Cheltenham 2004. ISBN 1-84064-711-6. 8. HODGE, G., GREVE, C.: The challenge of Public-Private Partnerships. Learning from international experience. Edward Edgar Publishing, Cheltenham 2005. ISBN 1-84376509-8. 9. JURČÍK, R., KONOPÁČ, V., KRUTÁKOVÁ, L.: Veřejné zakázky a PPP projekty – potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2007. ISBN 978-80-7375-083-1. 10. KRÁSENSKÁ, L.: Postoj veřejného a soukromého sektoru k PPP projektům. Bakalářská práce. Brno 2009. 11. MFČR: Analýza PPP projektů. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/gsearch.html?cx=004441192457648347899%
81
3Afya79ukzntg&cof=FORID%3A11&ie=UTF8&q=anal%C3%BDza+ppp+projekt%C5%AF&x=0&y=0&adv=n 12. MFČR: Legislativa EU. Dostupné z: http://mzp.cz/cz/legislativa_eu 13. MMRČR: Metodika k zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). 14. MMRČR: Studie identifikující vhodné typy projektů v rámci jednotlivých operačních programů pro aplikaci metody PPP na programové období 2007-2013. [online] 2009. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/MMR_PPPFINAL.pdf 15. OECD: The Polluter-pays principle as it relates to International Trade. 2002 16. OPŽP: Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007-2013. Metodika pro žadatele. 17. OSTŘÍŽEK, J. a kol.: Public Private Partnership. Příležitost a výzva. C. H. Beck, Praha 2007. ISBN 978-80-7179-744-9. 18. OSTŘÍŽEK, J.: Mezinárodní srovnání a návrh úpravy metodiky pro hodnocení projektů v České republice. Disertační práce. Brno 2010. 19. OSTŘÍŽEK, J., KOUBA. L.: Vliv realizace PPP na ekonomiku České republiky. Brno 2010. 20. PARTNERSHIP
UK.
Project
database.
2010,
Dostupné
z:
www.partnershipsuk.org.uk/PUK-Projects-Database-advanced-search.aspx 21. PAVEL, J.: PPP projekty v České republice – šance nebo riziko? Implementace PPP projektů v České republice a její rizika. Transparency International ČR, Praha 2007. 22. PELHŘIMOVSKÝ DENÍK.CZ: Opravená čistička odstraní i dusík a fosfor. 2012. Dostupné
z:
http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/opravena-cisticka-odstrani-i-
dusik-a-fosfor-pe12.html 23. PEROUTKOVÁ, J.: Perspektivy vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru v ČR se zaměřením na oblast vodního hospodářství. Stavebnictví a interiér 10/2004. 24. PPP CENTRUM: Poslání a činnost PPP Centra. [online] 2009. Dostupné z: http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=page&id=11 25. PRIORITA: OPŽP – znovu otevřená šance pro vodu. 2008
82
26. SILNICE-ŽELEZNICE: PPP projekty v ČR zatím ztěžuje legislativa i další překážky. Dostupné
z:
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/ppp-projekty-v-cr-zatim-ztezuje-
legislativa-i-dalsi-prekazky/ 27. ŠLEZINGER, R.: Projekty PPP a fondy Evropské unie. Brno 2007. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/cnt/dipl_a_bc_prace 28. ŠMÍD, V.: PPP projekty v ČR. Brno 2007. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/cnt/dipl_a_bc_prace 29. TRANSPARENCY INTERNATIONAL SLOVENSKO: Vybrané prípady verejnosúkromného
partnerstva
v
slovenskej
samospráve.
Dostupne
z:
backup.transparency.sk/PPP/docs/PPP_case_studies.pdf 30. World Bank: Water Privatization and Regulation in England and Wales. Dostupné z: rru.worldbank.org/documents/publicpolicyjournal/115vdbrg.pdf 31. ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V ČR: Životní prostředí: Jak EU zvládá problém odpadních vod. 2011. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/11_1531_cs.htm
83
13. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BOO
Build-Own-Operate
BOT
Build-Operate-Transfer
BTO
Build-Transfer-Operate
BLOT
Build-Lease-Operate-Transfer
ČOV
Čistička odpadních vod
DBB
Design-Bid-Build
DBFO
Design-Build-Finance-Operate
KD
Koncesní dokumentace
KS
Koncesní smlouva
MF
Ministerstvo financí
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OM
Operation and Maintenance
OPŽP
Operační program životního prostředí
PFI
Zkratka pro PPP používaná ve Velké Británii
PPP
Public Private Partnership
PSC
Komparátor veřejného sektoru (Public Sector Comparator)
SčVK
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
SFŽP
Státní fond životního prostředí
SMJ
Statutární město Jihlava
SPV
Special Purpose Vehicle
SS
Soukromý sektor
SVaK
Svaz vodovodů a kanalizací
TVK
Trenčianske vodarne a kanalizacie, a.s.
TVS
Trenčianska vodohospodárska spoločnosť
VHS
Vodohospodářská společnost
VOSS
Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o
VS
Veřejný sektor
VST
Vodárenská společnost Táborsko 84
14. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Grafy
Graf č. 1: Demografické faktory okresu Semily Graf č. 2: Porovnání struktury nákladů vodného a stočného za rok 2009 Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava Graf č. 4: Vývoj vodného a stočného v případě provozního modelu
Tabulky
Tabulka č. 1: Přehled pilotních PPP projektů v ČR Tabulka č. 2: Typy PPP projektů v oblasti vodního hospodářství Tabulka č. 3: Odhadované úspory PPP projektů v oblasti vodního hospodářství ve Skotsku Tabulka č. 4: Přehled PPP projektů v ČR k 17.2.2012 Tabulka č. 5: Přehled členů VHS Turnov Tabulka č. 6: Počet obyvatel členských měst a obcí Tabulka č. 7: Odběratelé pitné vody členských měst a obcí Tabulka č. 8: Výsledek hodnocení obou uchazečů Tabulka č. 9: Silné a slabé stránky koncese a oddělených veřejných zakázek Tabulka č. 10: Hodnota za peníze ve variantě nízká obnova Tabulka č. 11: Hodnota za peníze ve variantě střední obnova Tabulka č. 12: Hodnota za peníze ve variantě vysoká obnova Tabulka č. 13: Hodnota za peníze v případě třech variant obnovy majetku Tabulka č. 14: Rozdělení rizik Tabulka č. 15: Sociální únosnost vodného a stočného v Jihlavě a výhled do budoucna Tabulka č. 16: Hodnota za peníze projektu Jihlava Tabulka č. 17: Rozdělení rizik projektu Jihlava Tabulka č. 18: Sociální únosnost vodného a stočného v Rokycanech Tabulka č. 19: Výše vodného a stočného v roce 2015 Tabulka č. 20: Rozdělení rizik projektu Rokycany 85
Tabulka č. 21: Složená varianta Tabulka č. 22: Cena vodného a stočného (v Kč/m3, bez DPH Tabulka č. 23: Srovnání všech variant projektu VST, s.r.o. Tabulka č. 24: Hodnocení variant v případě projektu VHS Turnov Tabulka č. 25: Hodnota za peníze u projektu VHS Turnov Tabulka č. 26: Hodnocení variant v případě projektu Jihlava Tabulka č. 27: Hodnocení variant v případě projektu Rokycany Tabulka č. 28: Hodnocení kritérií projektu VST, s.r.o. Tabulka č. 29: Vývoj cen vodného a stočného v Žirovnicích
86
15. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Podmínky přijatelnosti v rámci OP ŽP:
Smlouvy ošetřující provoz infrastruktury musí zahrnovat následující mechanismy nejpozději k datu uvedení infrastruktury financované z EU do provozu: Požadavky na kvalitu vodohospodářských služeb, výkonové parametry podporující efektivitu, k tomu odpovídající sankční mechanismy a monitorovací nástroje. Výpočet ceny pro vodné a stočné dle následujících pravidel: o použití metody cenového stropu (pevná cena) pro cenu obsaženou ve smlouvě při současném respektování požadavků na věcné usměrňování cen dané Zákonem o cenách, vyhláškou provádějící Zákon o cenách a cenovým rozhodnutím o regulaci cen, při respektování sociálně únosné ceny vody pro obyvatelstvo; zafixování ceny pro vodné a stočné bude probíhat v periodických cyklech trvajících nejméně 5 let, přičemž po dobu fixace ceny pro vodné a stočné bude probíhat indexace cen, a to dle doporučených veřejně dostupných indexů nastavených ve smlouvě (např. pravidelně vyhlašované indexy Českého statistického úřadu); o podkladem pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvedený v provozní smlouvě bude finanční model26, v kterém budou zaneseny a rozvedeny všechny položky (včetně nájemného) rozhodující pro tento výpočet; finanční model zpracovaný pro období do očekávaného konce provozní smlouvy bude povinnou přílohou provozní smlouvy; o cena pro vodné a stočné může být jinak zvýšena pouze v případě nárůstu nákladových položek, jejichž cenu provozovatel nemůže předmětem své činnosti a mírou své efektivity ovlivnit (např. poplatky za odběr vody nebo požadavek vlastníka na zvýšení nájemného);
26
Model vytvořený společností Mott McDonald pro Ministerstvo životního prostředí ČR
87
o provozovatel ponese riziko vydobytí pohledávek, tj. cena pro vodné a stočné nemůže být navyšována v případě poklesu výběru vodného a stočného způsobeném jeho neplacením spotřebiteli; o výše kalkulačního zisku provozovatele zahrnutá do finančního modelu bude zafixována na průběžné maximální hodnoty zaručující návratnost vloženého kapitálu, a to jak ve vztahu k dokumentovanému kapitálovému vkladu provozovatele realizovaném v minulosti, tak i ve vazbě na odůvodněné potřeby kapitálového vkladu do konce trvání provozní smlouvy; o v návaznosti na fixovanou výši kalkulačního zisku bude ve finančním modelu stanoven i pevný režim příjmů z nájemného, přičemž tyto platby nájemného budou nastaveny tak, aby vlastníkovi infrastruktury zásadně přispívaly k realizaci obnovy a přiměřeného rozvoje infrastruktury v souladu se zákonem č. 274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o vodovodech a kanalizacích“); platby nájemného nebude možné snižovat oproti údajům z finančního modelu během trvání smlouvy, bude nicméně stanoven přesný mechanismus pro případnou úpravu ceny pro vodné a stočné z důvodu navýšení nájemného (nad rámec údajů ve finančním modelu) tak, aby dopad této změny byl finančně neutrální pro provozovatele; o v případě, že kalkulační zisk v dalších letech smlouvy bude nad úrovní průběžně definovaného kalkulačního zisku, (měřeno jako procento z obratu provozovatele souvisejícího s vlastním výkonem hlavních činností) bude rozdíl mezí reálně dosaženým kalkulačním ziskem a průběžně definovaným kalkulačním ziskem dělen ve stejném poměru mezi provozovatele a vlastníka infrastruktury.27
27
Koncesní projekt – připomínky, VHS Turnov
88
Příloha č. 2: Časové harmonogramy zkoumaných projektů
Týden začínající dnem
2 .2 .2 0 0 9 9 .2 .2 0 0 9 1 6 .2 .2 0 0 9 2 3 .2 .2 0 0 9 2 .3 .2 0 0 9 9 .3 .2 0 0 9 1 6 .3 .2 0 0 9 2 3 .3 .2 0 0 9 3 0 .3 .2 0 0 9 6 .4 .2 0 0 9 1 3 .4 .2 0 0 9 2 0 .4 .2 0 0 9 2 7 .4 .2 0 0 9 4 .5 .2 0 0 9 1 1 .5 .2 0 0 9 1 8 .5 .2 0 0 9 2 5 .5 .2 0 0 9 1 .6 .2 0 0 9 8 .6 .2 0 0 9 1 5 .6 .2 0 0 9 2 2 .6 .2 0 0 9 2 9 .6 .2 0 0 9 6 .7 .2 0 0 9 1 3 .7 .2 0 0 9 2 0 .7 .2 0 0 9 2 7 .7 .2 0 0 9 3 .8 .2 0 0 9 1 0 .8 .2 0 0 9 1 7 .8 .2 0 0 9 2 4 .8 .2 0 0 9 3 1 .8 .2 0 0 9 7 .9 .2 0 0 9 1 4 .9 .2 0 0 9 2 1 .9 .2 0 0 9 2 8 .9 .2 0 0 9 5 .1 0 .2 0 0 9 1 2 .1 0 .2 0 0 9 1 9 .1 0 .2 0 0 9 2 6 .1 0 .2 0 0 9 2 .1 1 .2 0 0 9 9 .1 1 .2 0 0 9 1 6 .1 1 .2 0 0 9 2 3 .1 1 .2 0 0 9 3 0 .1 1 .2 0 0 9 7 .1 2 .2 0 0 9 1 4 .1 2 .2 0 0 9 2 1 .1 2 .2 0 0 9 2 8 .1 2 .2 0 0 9 4 .1 .2 0 1 0 1 1 .1 .2 0 1 0 1 8 .1 .2 0 1 0 2 5 .1 .2 0 1 0 1 .2 .2 0 1 0 8 .2 .2 0 1 0 1 5 .2 .2 0 1 0 2 2 .2 .2 0 1 0 1 .3 .2 0 1 0 8 .3 .2 0 1 0 1 5 .3 .2 0 1 0 2 2 .3 .2 0 1 0
Časový harmonogram projektu VHS Turnov
Týden výběru
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 51 52 53 54 55
Vypracování Koncesního projektu a jeho schválení VHS Schválení koncesního projektu a kvalifikační dokumentace SFŽP Příprava kvalifikační dokumentace Příprava koncesní dokumentace a textu návrhu koncesní smlouvy Uveřejnění oznámení v ISVZ-US a běh lhůty pro podání žádosti o účast Schválení koncesní dokumentace a textu návrhu koncesní smlouvy VHS Schválení koncesní dokumentace a textu návrhu koncesní smlouvy SFŽP Posouzení kvalifikace a případné omezení počtu zájemců, kteří budou vyzvání k podání nabídky Odeslání výzvy k podání nabídek a běh lhůty pro podání nabídek Otevření obálek s nabídkami a posouzení a předběžné hodnocení nabídek Jednání s uchazeči o nabídkách (volitelné - bude rozhodnuto v průběhu projektu) Rozhodnutí o výběru koncesionáře / schválení radou sdružení Odeslání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky Vyžádání si stanoviska Ministerstva financí k uzavření koncesní smlouvy Uzavření smlouvy s vybraným uchazečem Zápis Koncesní smlouvy do Rejstříku koncesních smluv
Zdroj: koncesní projekt VHS Turnov Časový harmonogram projektu Jihlava listopad
prosinec
říjen
září
srpen
červen
červene c
květen
duben
březen
únor
leden
prosinec
říjen
listopad
září
2012 srpen
červen
červene c
duben
květen
březen
únor
Měsíc v roce
leden
2011
Zpracování návrhu koncesního řízení Řešení kanalizace neznámého vlastníka Schválení KP zastupitelstvem Výběr poradce pro koncesní řízení Zpracování návrhu kvalifikační dokumentace Projednání návrhu KD se SFŽP Schválení KD zastupitelstvem Uveřejnění oznámení o zahájení KŘ Zpracování návrhu koncesní dokumentace Projednání návrhu koncesní dokum. se SFŽP Schválení koncesní dokum. Zastupitelstvem Výzva k podání nabídek a lhůta Příjem nabídek Získání stanoviska MF k návrhu KS Posouzení a hodnocení nabídek Rozhodnutí zastupitelstva o podpisu KS Lhůta pro odvolání Podpis smlouvy s vítězným uchazečem Uveřejnění výsledků koncesního řízení Předávání infrastruktury vítěznému uchazeči Příprava uchazeče na provoz
Zdroj: koncesní projekt Jihlava, vlastní zpracování
89
Časový harmonogram projektu Rokycany 2009 Název úkolu Schválení koncesního projektu SFŽP
2010
listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen
září
říjen
Oznámení o zahájení koncesního řízení Zahájení koncesního řízení zadavatelem Publikace o zahájení koncesního řízení Lhůta pro podání žádosti o účast na KŘ Posouzení kvalifikace dodavatelů Vypracování pracovní verze KD Odsouhlasení konečné verze KD zadavatelem Vypracování pracovní verze KS Odsouhlasení pracovní verze KS zadavatelem Odsouhlasení konečné verze KS Vypracování výzvy k podání nabídek Odsouhlasení výzvy k podání nabídek Lhůta pro podání nabídek Ootevírání nabídek a jejich posouzení Posouzení a hodnocení nabídek, Rozhodnutí o výběru a rozhodnutí Vypracování pracovní verze k uzavření KS Odsouhlasení konečné verze k uzavření KS Stanovisko MF Příprava schvalovacího procesu KS Schválení KS Uzavření KS Vypracování údajů pro MMR Odeslání údajů MMR
Zdroj: koncesní projekt Rokycany, vlastní zpracování Časový harmonogram projektu VST, s.r.o. listopad
prosinec
září
říjen
srpen
červen
červenec
duben
květen
březen
únor
leden
prosinec
říjen
listopad
září
2009 srpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
Měsíc v roku
leden
2008
Vypracování koncesního projektu Schvalování koncesního projektu Příprava realizace koncese Příprava dokumentace KŘ Odsouhlasení dokumentace SFŽP Schválení koncesního projektu Oznámení o zahájení KŘ Lhůta pro podání žádosti o účast Výběr kvalifikovaných dodavatelů Návrh koncesní smlouvy Vypracování KS, výzva k podání nabídek Lhůta pro podání nabídek Posouzení a hodnocení nabídek Stanovisko ze strany MF Příprava schválení KS Uzavření koncesní smlouvy
Zdroj: koncesní projekt VST, s.r.o., vlastní zpracování, KŘ – koncesní řízení
90
Příloha č. 3: Seznam oslovených koncesních projektů Počet
Předmět koncese
Zadavatel
1
Provoz vodohospodářské infrastruktury města Písek
Město Písek
Koncesionář Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s.
Hodnota koncese
Doba trvání koncese
1 346 238 880 Kč
15 let
Zahrnutí koncese do diplomové práce? Ne, společnost VaK Jižní Čechy mi neposkytla dostatek dat.
VHS Turnov
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s
2 169 716 449 Kč
10 let
3
Provoz vodohospodářské infrastruktury VHS Turnov Pronájem a provoz veřejných kanalizací a ČOV města Bruntál
Město Bruntál
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.
198 525 000 Kč
10 let
Ano, VHS Turnov mi poskytlo dostatek informací. Ne, bylo mi řečeno, že nebyla provedena analýza hodnoty za peníze.
4
Provozování kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu města Konice
Město Konice
5
Provoz vodovodní a kanalizační sítě města Chlum u Třeboně
6
Provoz vodovodů a kanalizací Svazu Židlochovicko
Město Chlum u Třeboně Svatek obcí Vodovody a kanalizace Židlochovicko
7
Provoz vodohospodářské infrastruktury města Přeštice
8
2
Moravská vodárenská, a.s. Radouňská vodohospodářská společnost, a.s.
23 421 471 Kč
10 let
Ne, nepřišla žádná odpověď.
16 782 996 Kč
10 let
Ne, město zamítlo moji žádost.
Vodárenská akciová společnost, a.s.
272 835 000 Kč
10 let
Město Přeštice
ČEVAK a.s.
179 159 113 Kč
9 let
Ne, město zamítlo moji žádost. Ne, společnost VaK Jižní Čechy mi neposkytla dostatek dat.
Provoz vodohospodářské infrastruktury města Rokycany
Město Rokycany
Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o.
228 564 000 Kč
6 let
Ano, město Rokycany mi poskytlo dostatek informací.
9
Provoz vodohospodářského majetku města Žirovnice
ČEVAK a.s.
69 317 566 Kč
10 let
Ne, město Žirovnice mi neposkytlo dostatek dat.
10
Provoz vodohospodářské infrastruktury VST, s.r.o.
Město Žirovnice Vodárenská společnost Táborsko s.r.o.
ČEVAK a.s.
2 542 425 349 Kč
10 let
Ano, společnost VST, s.r.o. mi poskytla dostatek informací.
11
Provoz vodohospodářského majetku města Říčany
Město Říčany
1. SčV, a.s.
578 272 000 Kč
10 let
Ne, město Říčany mi neposkytlo dostatek dat.
12
Provoz vodohospodářského majetku města Jihlava
Město Jihlava
zatím není vybrán
1 887 416 606 Kč
10 let
Ano, město Jihlava mi poskytlo dostatek informací.
13
Provoz vodohospodářského majetku v průmyslové zóně Mošnov
Statutární město Ostrava
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.
173 964 000 Kč
10 let
Ne, město Ostrava mi neposkytlo dostatek dat.
Zdroj: vlastní zpracování
91
