Potřeba školení první pomoci u laické veřejnosti z psychosociálního hlediska

Vyšší odborná škola zdravotnická Brno Kounicova 16, Brno

Potřeba školení první pomoci u laické veřejnosti z psychosociálního hlediska Absolventská práce

Autor práce: Mgr. Mária Kosmályová

Vedoucí práce: Mgr. Ivana Stehlíková, Ph.D.

Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu bibliografických odkazů. V Brně 31. 10. 2014

.......................................................... Mgr. Mária Kosmályová

Poděkování Děkuji paní Mgr. Ivaně Stehlíkové, Ph.D. za empatický přístup, perfektní vedení a cenné rady nejen k sepsání této práce. Děkuji za pomoc Mgr. Janě Mlčůchové, Mgr. Zuzaně Kopecké, Zdeňkovi Hrbáčkovi, Hance Koledové, Radce Hosťálkové a PhDr. Petrovi Janovi Kosmálymu, PhD. za pomoc při korektuře a rady ohledně českého pravopisu a gramatiky. Děkuji své rodině, rodičům za pomoc při zpracování výsledků dotazníků a podporu při psaní této práce a za celoživotní inspiraci. Děkuji OS ČČK Olomouc, zvláště paní ředitelce MUDr. Petře Přidalové za umožnění školení a provádění výzkumu. Děkuji frekventantům kurzů, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Mgr. Mária Kosmályová

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 I TEORETICKÁ ČÁST 1 Charakteristika problematiky ............................................................................... 8 2 Lidské potřeby ..................................................................................................... 9 2.1 Maslowova pyramida potřeb ....................................................................... 10 3 První pomoc ........................................................................................................ 11 3.1 Historie první pomoci .................................................................................. 11 3.2 Definice první pomoci a její dělení .............................................................. 12 3.3 Školení první pomoci.................................................................................... 13 3.4 Výuka první pomoci zážitkem...................................................................... 17

II PRAKTICKÁ ČÁST 1 Metodologie práce ............................................................................................... 20 1.1 Zkoumaný soubor ......................................................................................... 20 1.2 Cíle výzkumu................................................................................................ 21 1.3 Předpokládané výsledky ............................................................................... 22 1.4 Vyhodnocení odpovědí dotazníku .............................................................. 23 1.5 Doporučení pro praxi.................................................................................... 36 2 Diskuse ................................................................................................................ 37 3 Závěr..................................................................................................................... 41 4 Seznam bibliografických odkazů ......................................................................... 42 5 Anotace................................................................................................................. 47 6 Referát .................................................................................................................. 48 7 Resumé ................................................................................................................. 50 III PŘÍLOHY

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1/A, 2/A: Pohlaví a věk

Graf č. 1 - viz příloha

Tabulka č. 1/B, 3/B: Pohlaví a stav


Tabulka č. 4/před: Dobrovolnost


Tabulka č. 5/před: Motiv Tabulka č. 6/před: Školení první pomoci


Tabulka č. 8/před: Znalost čísla ZZS


Tabulka č. 9/před: Zneužívání linky 112


Tabulka č. 10/před: Poskytování první pomoci


Tabulka č. 11/před: Poskytování první pomoci


Tabulka č. 12b/před: Poskytování první pomoci Tabulka č. 13/před: 1. situace před školením pp


Tabulka č. 14/před: 2. situace před školením pp


Tabulka č. 15/před: 3. situace před školením pp


Tabulka č. 1/po: Naplnění očekávání


Tabulka č. 2/po: Doporučení školení


Tabulka č. 3/po: Poskytování první pomoci


Tabulka č. 4/po: Školení první pomoci Tabulka č. 5/po: Znalost čísla ZZS


Tabulka č. 6/po: 1. situace po školení pp






SEZNAM ZKRATEK ČČK

Český červený kříž

PP

První pomoc

RZP

Rychlá zdravotnická pomoc

RLP

Rychlá lékařská pomoc

ZI

Zdravotnicky instruktor

RH

Relativní hodnota

ZZS

Zdravotnická záchranná služba

Úvod ,,Pokud si myslíte, že vzdělávání je drahé, zkuste kolik stojí nevědomost“ Murphyho zákon Tato absolventská práce pojednává o potřebě školení první pomoci u laické veřejnosti. Zabývá se otázkami, zda je nutno školit, když v dnešní době je čas dojezdu vozidel RZP, RLP do dvaceti minut. Nabízí mimo jiné odpovědi, proč školit a jak sestavit přínosné a zajímavé školení první pomoci, jaké metody při školení zvolit, abychom posluchače zaujali. Cílem práce je také větší osvěta v rámci poskytování první pomoci a probuzení zájmu o školení a první pomoc vůbec. K zamyšlení nás vede fakt, jak málo stačí, abychom někomu zachránili život, anebo se na druhé straně neposkytnutím první pomoci dopustili zhoršení zdravotního stavu, což může mít až fatální následky. Stačí pouze mít rád lidi, vědět jak, chtít a nebát se poskytnout první pomoc komukoliv, kdykoliv a kdekoliv. Nakonec člověk nikdy sám neví, kdy on sám bude poskytnutí první pomoci potřebovat. Cílem výzkumné části práce je také poukázat na rozdíly ve znalostech první pomoci u laické veřejnosti před školením první pomoci a po něm, které byly sledovány a srovnány na třech modelových situacích, čím se v neposlední radě chtělo poukázalo na důležitost vzdělávání frekventantů kurzů. V práci byly použity knižní prameny i datové zdroje převážně z knihoven, ale i soukromých zdrojů.

6

I TEORETICKÁ ČÁST

7

1 Charakteristika problematiky „Teorie zůstane pouhou teorií, pokud nepřikročíme k činu.“ Jan Amos Komenský Pět minut pro život, pro jeho záchranu, nebo naopak pro jeho zmaření. Pět minut se může zdát jako nekonečně dlouhá doba při čekání na vozidlo ZZS, anebo naopak jako doba velice krátká pro poskytnutí první pomoci a záchranu lidského života. Ze statistických zkušeností bohužel vyplývá, že člověku bezprostředně ohroženému na životě (v případě infarktu, mozkové mrtvice, šoku...) klesá naděje na záchranu každou minutou. Zhruba po deseti minutách bez laické první pomoci a první pomoci vůbec je šance na obnovu životních funkcí téměř nulová. Proto je velice důležité mít přiměřené a dostačující znalosti o poskytování první pomoci i ochotu v případě potřeby tuhle pomoc poskytnout. Na následky úrazů ročně umírá přibližně 250 dětí a 2000 jich zůstává trvale postižených.1 Prevence úrazů jako i první pomoc je v dnešní době velice důležitá, z čeho vyplývá také důležitost učení se jak poskytovat první pomoc.

1

www.detstvibezurazu.cz, červen 2014

8

2 Lidské potřeby „Hledání smyslu a smysluplnosti života je primárním motivem lidského chování. Tato potřeba - stejně jako jiné potřeby - může být uspokojována nebo neuspokojena.“ Abraham Maslow Život zdravého člověka můžeme charakterizovat jako neustálé uspokojování různých potřeb, které mají pro člověka různou hodnotu a vyjadřují bezprostřední vztah mezi člověkem a objektem potřeby. Některé potřeby jsou chápany jako nutnost (spát, jíst, pít, atd.) a dokud jsou tyto potřeby uspokojeny, člověk se jimi nijak zvlášť nezabývá. U zdravých lidi je uspokojování mnoha potřeb automatické (např. potřeba dýchání) a samozřejmé (potřeby fyziologické). Když člověk uspokojí základní potřeby nutné ke každodennímu přežití a životu, je schopen uspokojovat potřeby vyšší (např. potřebu seberealizace). Naopak, když nějaká lidská potřeba není naplněna či uspokojena, snažíme se přirozeně vzniklý nedostatek nebo přebytek napravit a znovu nastolit rovnováhu mezi uspokojováním potřeb a jejich nedostatkem. ,,Něco potřebovat znamená mít nedostatek něčeho, resp. udržovat takový stav věcí, který je nezbytný k udržování bezporuchového fyzického, či sociálního fungování.“2 Problematika hodnot byla součástí našeho každodenního života již od doby Platóna, který považoval za nejvyšší princip ideu dobra, která existuje sama o sobě bez vztahu k lidem. Německého filosof I. Kant mezi tím, co jest a co má být. K základní problematice hodnot patří zkoumání podstaty hodnot.3 Představitelé humanistické psychologie jako Carl Rogers a Abraham Maslow kladli důraz na sebepojetí člověka, na jeho snahu o růst a seberealizaci. Maslowova pyramida potřeb je nejčastěji používaná v rámci klasifikace analýzy spotřebitele a jeho chování.4

2

NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování, 1996, s. 27

3

KOSÍKOVÁ, V. Úvod do humanistické pedagogiky: filosofické, psychologické a pedagogické hledisko,

s. 10 - 12 4

VYSEKALOVÁ, J. a kol. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky", 2011, s. 21

9

2.1 Maslowova pyramida potřeb Americký humanistický psycholog Abraham Maslow uspořádal základní lidské potřeby do hierarchického systému a znázornil je ve tvaru pyramidy, v jejíž základně jsou umístěny potřeby nejdůležitější pro fyzické přežití člověka a na vrcholu potřeby, jejichž uspokojování znamená naplňování lidství. Maslow tak graficky zdůraznil velice důležitý princip, podle něhož musí být nejprve uspokojeny potřeby umístěné v dolní části pomyslné pyramidy.5 Potřeba seberealizace Potřeba uznání, úcty Potřeba lásky, přijetí, spolupatřičnosti Potřeba bezpečí a jistoty Základní tělesné, fyziologické potřeby obr. Maslowova pyramida potřeb

První

čtyři

kategorie

Maslow

označuje

jako

nedostatkové

potřeby.

Mezi fyziologické potřeby je možno přiradit potřebu potravy, tepla, spánku, vyměšování, fyzické aktivity, rozmnožování a základní životní potřeby. Potřeba bezpečí, jistoty, se projevuje především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému a všemu, co by mohlo člověka potenciálně ohrozit, jako příklad potřeby lze uvést jistotu zaměstnání, příjmu a přístupu ke zdrojům, morální a fyziologickou jistotu, jistotu rodiny, zdraví. Potřeba lásky, sounáležitosti, vede k touze někam a k někomu patřit, taktéž být přijímán a milován, je to i potřeba přátelství a partnerského vztahu. Poslední nedostatková potřeba je označována jako potřeba být respektován a přijímán. Potřeba úcty, uznání, vyžaduje mít zdravé sebevědomí a být respektován mezi ostatními. Pátou kategorii pojmenoval Maslow jako potřeby existence (bytí), patří k ním poslední potřeba, čímž označuje lidskou snahu naplnit svoje schopnosti, záměry a možnost růstu. Potřeba seberealizace je snaha naplnit své schopnosti a snaha být nejlepším, jakým jen člověk může být. Člověk potřebuje systém hodnot, filozofii života, nebo náboženství, podle kterého může lépe žít a chápat svět. 6

5 6

KOPŘIVA, P. Respektovat a být respektován, 2008, s. 189 - 194 MASLOW, A. O psychologii bytí, 2014, s. 262 - 264

10

3 První pomoc „Mimoškolní vzdělání trvá celý život. Celý život se musíme vzdělávat.“ Anatolij Lunačarskij

3.1 Historie první pomoci Z historie počátků poskytování první pomoci se dají v krátkosti vzpomenout nalezené paleolitické kresby v španělské jeskyni El Pindal nebo starověké oživování pomocí dýchání z úst bohyně Isis do úst Osirida. Oddalování smrti, jakási prvotní zmínka o kardiopulmonální resuscitaci, byla zřejmá už za časů Galéna, kdy se silně třáslo tělem obráceným vzhůru nohama, válely se sudy, lechtalo se pírkem namočeným ve čpavku, pouštělo se žilou, nebo se naléval olej do úst. Dále jsou známy špitálské rytířské řády nebo konkrétny osobnosti, které se zasloužili svými objevy nebo vynálezy o počátky první pomoci. Známí jsou Johannes Friedrich August von Esmarch (Esmarchovo škrtidlo, válečná medicína), Jean Dominique Larrey (,,pohyblivé obvaziště“ – létající sanitní četa), Florence Nightingaleová (moderní ošetřovatelství), Nikolaj Ivanovič Pirogov (léčba podle druhu zbraně), Henri Dunant (zakladatel Červeného kříže), Peter Safar (kardiopulmonální resuscitace) a jiní...7 V České republice se k založení záchranného systému váže leden roku 1857 pod jménem ,,Pražský dobrovolný sbor ochranný“. Díky myšlence policejního ředitele barona Päumanna 1. ledna roku 1858 vznikl sbor dobrovolných pomocníků při požárech a živelných pohromách v Praze. V těchto historických souvislostech je potřeba si uvědomit, že členové sboru nebyli profesionály, ale že vykonávali svá občanská povolání. Neexistovala také žádna základna, kde by čekali, až se něco přihodí. Sbor by svoláván obecním sluhou například v době, kdy hladiny řek stoupaly a daly se předpokládat povodně, jeho členové byli dobrovolníci. Postupně byly do záchranných akcí opatřeny loďky, nosítka a ochranné pomůcky, taktéž byl zaveden znak – bílá hvězda v červeném poli s českým a německým nápisem. Sídlo sboru se mnohokrát stěhovalo a se stále vzrůstajícím počtem zásahů a ošetřených vznikla potřeba zvýšit počet stanic sboru. První sanitní vůz, jako jediný na celou Prahu, vyjel do ulic roku 1911.8

7 8

MASÁR, O. Základy poskytovania prvej pomoci pre študentov medicíny, 2011, str. 7 - 11 PETRUS, M., SCHWARZ, Z. a ZUNA, O. 155 let linky 155, 2012, str. 8 - 40

11

3.2 Definice první pomoci a její dělení Obecná definice první pomoci říká, že první pomoc je soubor prvních úkonů, které jsou provedeny v případě poranění nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu u člověka ještě před transportem do zdravotnického zařízení. Zahrnují využití veškerých improvizovaných i dostupných prostředků, které jsou k ošetření k dispozici.9 Umět poskytnout první pomoc by mělo patřit k základu vzdělání člověka. Její pravidla nejsou složitá, jde jen o to chtít a mít určitou míru znalostí a dovedností, které je možné si nácvikem na modelových situacích prohloubit. Naopak, neznalost může vést k zbytečnému poškození nebo ztrátě lidského života, viz kasuistiky.10 Poskytnutí první pomoci je v České republice povinností každého právně způsobilého občana. Tuto povinnost ukládá trestní zákon č. 40/2009 Sb., konkrétně §150, kde se píše: ,,Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti“ 11 Tato povinnost se vztahuje na každého občana bez rozdílu pohlaví, rasy, vyznání, či vzdělání. Neposkytnutí první pomoci se nebere jen jako porušení zákona, ale i jako morální selhání jednotlivce. V praxi to vypadá tak, že při nesplnění této povinnosti může být člověk potrestán až třemi lety odnětí svobody. Výjimku tvoří stavy, při kterých by laici - nezdravotníci byli ohroženi na zdraví, anebo životě, např. ohroženi nákazou žloutenky či HIV. Poskytnutí první pomoci by nemělo vycházet jen z povinnosti, anebo ze strachu ze zákona, ale spíš z ochoty pomoci a udělat něco dobrého pro člověka. Vždyť co může víc motivovat než záchrana lidského života?

9

LUPAČ, M. a KOTKOVÁ, I. První pomoc a zdravotní péče, 2010, str. 3

10

CETLOVÁ, L. První pomoc: Guidelines, 2010, str. 20, 40, 48, 52

11

www.mvcr.cz/soubor/sb011-09-pdf.aspx, srpen 2014

12

První pomoc můžeme rozdělit do tří základních kategorií 12: - technická první pomoc - jde o odstranění příčiny úrazu a vytvoření takových podmínek, které znemožňují vykonání první pomoci, ať už laické, nebo odborné. Může jít také o odstranění příčiny (vyproštění z vozidla, vypnutí elektrického proudu, zásah hasičů nebo vodních či horských záchranářů). - laická první pomoc - jde o kombinaci technické první pomoci a laické péče o postiženého, až do doby, kdy postiženého převezme odborná zdravotnická první pomoc. Může jít též o transport postiženého do místa, kde je odborná první pomoc dosažitelná. - odborná první pomoc - ta může být přivolána telefonicky pomocí bezplatných telefonních čísel rychlé záchranné služby - číslo 155, nebo na integrovaném telefonním čísle - číslo 112, platné v celé Evropě. Číslo 112 je též doporučováno cizincům, kteří často neznají národní

tísňová

čísla.

Jiné

složky záchranného

systému

přivoláme

na

čísle

150 (Hasiči) a 158 (Policie).

3.3 Školení první pomoci Možností jak, kde a kdy školit první pomoc je neskutečně mnoho. Zde je možné uvést jen některé projekty zabývající se výukou první pomoci na základních, středních a vysokých školách, kde je výuka první pomoci zařazena do hodin tělesné výchovy nebo jako součást letních a zimních výcvikových kurzů, či jako součást předmětu výchova ke zdraví.13 Každé školení první pomoci by mělo mít určen cíl výuky a postup praktického výcviku. Hlavním cílem výuky první pomoci je motivace frekventantů, podpora jejich ochoty pomoci a dobré vůle. Proto se zjednodušily veškeré postupy v poskytování první pomoci, aby byly snadněji zapamatovatelné.14 Dle doporučení pro výuku první pomoci a standardů je obsahem výuky komplex znalostí a dovedností, trénink a zažití jednotlivých postupů, které se zaměřují na úkony pro záchranu života. Školení první pomoci by mělo obsahovat propojení teoretické i praktické části.15

12

BYDŽOVSKÝ, J. Akutní stavy v kontextu, 2008, s. 30 KUBÍKOVÁ, Z. První pomoc a jak ji učit, 2009, s. 8 - 10 14 HASÍK, J. a kol. Standardy první pomoci, 2012, s. 8 15 HOUŠKOVÁ, Š. Obecné zásady předlékařské první pomoci, 2012, s. 5 - 17 13

13

Teoretická část výuky má obsahovat základy poskytování první pomoci v rozsahu hodin školení. Pro příklad lze uvést témata jako jsou: zásady bezpečnosti při poskytování první pomoci, základní vyšetření zraněné osoby a přivolání odborné pomoci, neodkladná kardiopulmonální resuscitace, poruchy vědomí a bezvědomí, zástava krvácení, rány, šok, poranění cizím tělesem, tonutí a utonutí, úraz elektrickým proudem a bleskem, poranění hlavy, hrudníku, břicha, pánve, končetin, páteře a míchy, uštknutí hadem či bodnutí hmyzem, termické poranění, poleptání, otravy, alergie, polohování a transport, překotný porod a jiné neúrazové stavy.16 Praktická část školení by měla navazovat na teoretickou výuku. Lze tady použít příklady modelových situací zaměřených na konkrétní téma. Při nácviku si frekventanti mohou vyzkoušet propojení teoretických znalostí na praktické ukázce, jde o jakousi formu teambuildingu a zážitku první pomoci na vlastní kůži. Cvičnou kasuistiku si lze vymyslet nebo použít modelové situace uzpůsobené co nejblíže realitě, např. venku, v prostorách firmy, závodiště, na nádraží, dopravním hřišti, škole, nebo v blízkosti školení. Při praktickém nácviku se používají různé pomůcky, které napomáhají k získání praxe, například obvazové pomůcky, nebo resuscitační modely - tzv. anduly, které umožňují správný nácvik nepřímé srdeční masáže a umělých dechů. Je možno také trénovat s frekventanty kurzů ,,TANR“, což je navádění resuscitace po telefonu (telefonická asistovaná neodkladná resuscitace) a jiné...

16

LEJSEK, J., RŮŽIČKA, P., BUREŠ, J. První pomoc, 2010, s. 9 - 175

14

Příklad osnovy školení první pomoci, který může inspirovat začínajíce školitele. Kurz je rozdělen do dvou dní, délka kurzu je 9 vyuč. hodin (45 min.), od 9:00 do 13:30. Časový harmonogram

Osnova školení první pomoci - představení frekventantů kurzů - zásady bezpečnosti při poskytování první pomoci

9:00 – 10:30

- základní vyšetření zraněné osoby a životní funkce - přivolání odborné pomoci (čísla IZS)

10:30 - 10:45

přestávka - neodkladná kardiopulmonální resuscitace

(1. den)

Teoretická část

- obstrukce dýchacích cest (Gordonův a Heimlichův manévr)

10:45 - 12:00

- poruchy vědomí a bezvědomí - zástava krvácení, rány - šok

12:00 – 12:30

přestávka na oběd - cizí tělesa, tonutí a utonutí - úraz elektrickým proudem a bleskem - uštknutí hadem či bodnutí hmyzem

12:30 - 13:30

- termické poranění, poleptání - otravy, alergie

(2. den)

Praktická část

- neúrazové stavy 9:00 - 10:00

zopakování teorie + prostor na dotazy posluchačů

10:00 - 10:15

příprava modelové situace + maskování poranění

10:15 - 11:15

1. modelová situace, zásah frekventantů a vyhodnocení

11:15 - 11:30

příprava modelové situace + maskování poranění

11:30 - 12.30

2. modelová situace, zásah frekventantů a vyhodnocení

12:30 - 13:00

přestávka na oběd - prostor na dotazy frekventantů

13:00 - 13:30

- evaluace (písemně) a společná závěrečná fotka - rozloučení se s posluchači a poděkování za účast

15

Školení první pomoci by měl provádět vyškolený a zkušený lektor. Vzdělání pro instruktory první pomoci nabízí akreditovaný kurz MŠMT ČR v rozsahu 80 hodin. Kurz umožňuje získání rekvalifikačního certifikátu s názvem ,,Člen první pomoci“ nebo ,,Instruktor první pomoci“. Náplní kurzu je mimo teoretické a praktické části také výuka zásad péče o nemocné, výuka základů hygieny a epidemiologie na zotavovacích akcích, záchrany tonoucích nebo správného postupu záchranné akce na místě dopravní nehody.17 Školení první pomoci pořádá mimo soukromé organizace nebo osoby vyškolené v oblasti výuky první pomoci taky humanitární organizace - Český červený kříž. ČČK nabízí v rozsahu od 4 do 180 vyučovacích hodin kurzy první pomoci, kurzy zdravotnické přípravy, rekvalifikační kurzy nebo kurzy pro budoucí školitele první pomoci. Mimo tuto národní organizaci je možné v České republice absolvovat školení také pod jinými subjekty či soukromými školiteli první pomoci. Absolvent kurzu Instruktor první pomoci může vykonávat funkci instruktora první pomoci v autoškolách, v podnicích v rámci BOZP a může také školit první pomoc na základních a středních školách. Je oprávněn vykonávat funkci garanta PP v podniku nebo zdravotníka na kulturních či sportovních akcích (zájezdy, výlety, tábory, školy v přírodě, lyžařské kurzy, atd.). Mezi jeho kompetence taky patří v plné míře zajišťování zdravotnického dozoru na sportovních, kulturních či společenských akcích jiného typu. ČČK v rámci kurzu Zdravotnického instruktora Českého červeného kříže (ZI ČČK) má omezenou platnost 5 let. Doškolovací kurzy nabízejí možnost doškolení instruktorů ČČK, aby byla zachována odborná úroveň kurzů i instruktorů a mohli tak být informováni o novinkách v oblasti poskytováni první pomoci.18 Příprava lektora na školení zahrnuje jak dlouhodobou (vzdělávaní, psychická a fyzická kondice, metodická příprava) tak i krátkodobou přípravu (bezprostřední příprava před kurzem jako je příprava tématu, psychická a fyzická příprava). Součástí vybavení pro školení by měla být nejen příprava, ale i samotné provedení školení pomocí různých metod zaměřených na skupinovou či individuální výuku. K odstranění bariéry mezi lektorem a posluchači je dobré se předem představit, k čemuž může sloužit několik metod (volné kolečko, strukturované kolečko, interview, fixování jmen). 17 http://www.azmedica.cz/clanky/clen-prvni-pomoci--instruktor-prvni-pomoci-.html, srpen 2014 18 http://www.ascr.cz/kurzy/clen-prvni-pomoci-instruktor-prvni-pomoci/, srpen 2014 http://www.cervenykriz.eu/cz/ppdospeli.aspx, srpen 2014

16

Metody výuky se dělí podle mnoha hledisek, např. dělení podle fází výuky, podle hlediska výukových forem a prostředků, myšlenkových operací aj. Ve knize Didaktika odborných předmětů19 se rozlišují metody: - verbální (slovní) metody - jsou založeny na slovním projevu, obsah výuky je možné sdělit různou formou (čtením, psaním, zvukem). Klade se zde důraz na teoretické vyučování, kdy se rozvíjí logické myšlení, - názorné metody - k této metodě se řadí experiment, kdy dochází k přímému pozorování nějakého předmětu a tím i k poznávání jeho vlastností, v rámci školení první pomoci je možno využít elektronickou prezentaci, - pracovní metody - pracovní činnosti (krátkodobé nebo dlouhodobé), s pomocí kterých získává žák nové poznatky, při školení je možno zadat ve skupinkách soutěž o nejvíc jednoslabičných slov souvisejících s lidským tělem, - aktivizační metody - zde musí jedinec prokázat nějakou aktivitu (diskuse, kladení otázek), u školení PP jsou to modelové situace s praktickým zásahem frekventantů, - výzkumné metody - metody shromažďování výzkumného materiálu, metody pozorování, metody srovnávací, metody dotazovací a metody zjišťování výsledků činností.

3.4 Výuka první pomoci zážitkem Heslem stránek20 zážitkové pedagogiky je: ,,Prožitek je tím hlubší a intenzivnější, čím je člověk otevřenější“. Zážitek je zkušeností, která zůstává uchována v paměti. Pro zážitkovou pedagogiku existují různé programy, do kterých se žák aktivně zapojuje plněním různých funkcí. Když aplikujeme zážitkovou pedagogiku na výuku první pomoci, můžeme i teoretickou část oživit aktivizací frekventantů, nebo náhlým kolapsem školitele, kterým je možno sledovat reakci účastníků a jejich zásah v nečekané situaci a tím prověřit teoretické znalosti, či pozornost posluchačů.

19 20

DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R., Didaktika odborných předmětů, 1997, s. 71 - 91 http://www.zaobzor.cz/pedagogika/, říjen 2014

17

V mnoha výzkumech vyšlo najevo, že si zapamatujeme pouze 20 % z toho, co slyšíme. Mnohem účinněji si něco zapamatujeme, když to slyšíme a vidíme (50 %). Pokud něco říkáme, je to až 70 %, a nejvíc (90 %) si pamatujeme z toho, co děláme.21 Na interaktivitu v rámci školení se klade velký důraz. Ať jsou školeni studenti, nezaměstnaní nebo pracovníci firmy, všichni očekávají efektivní a produktivní výsledek. Mezi interaktivní techniky se řadí testy, kvízy, křížovky, puzzle, doplňovačky, tabulky, spojovačky a různé kreativní techniky (herecké, výtvarné, pohybové). Má-li lektor zájem a chce se zlepšovat, je velice přínosné po školení udělat sběr zpětné vazby. To může být provedeno buď písemnou, nebo ústní formou.22 Modelové situace doplněné o maskování poranění by měli patřit ke každému školení první pomoci. Každý člověk si většinou pod slovem maskování vybaví to samé. Maskování ve výuce první pomoci v sobě zahrnuje líčení či modelování zranění. Nejčastěji se maskují krvácející rány, modřiny, popáleniny, zlomeniny, odřeniny, bledost. K líčení se používá modrá, červená a bílá barva. Suroviny, ze kterých je umělá krev a hmota na maskování vytvořena, jsou ze zdravotně nezávadných materiálů, v případě znečistění lze oblečení v pračce snadno vyprat. Maskování je důležité pro reálnější a lepší představu, či dokreslení situace. Školitel první pomoci, nebo maskér musí mít na paměti, že maskování je pouze prostředek, nikoli cíl.23

21

MAŇÁK, J., ŠVEC,V. Výukové metody, 2003, s. 18

22

TRDÁ, J. Lektorské finty: jak připravit a realizovat zajímavá školení, 2011, s. 16-106

23

http://metodika.zdrsem.cz/index.php?title=Maskov%C3%A1n%C3%AD, říjen 2014

18

II PRAKTICKÁ ČÁST

19

1 Metodologie práce 1.1 Zkoumaný soubor V průzkumném šetření této práce se zjišťuje potřeba školení první pomoci a následně se srovnávají znalosti účastníků kurzů na třech modelových situacích před školením a po něm, a tím se šetření pokouší určit význam školení první pomoci pro laickou veřejnost. Ke sběru informací byla použita metoda dotazníku, který byl sestaven pro účely průzkumu. Dotazníkové šetření probíhalo od října 2013 do srpna 2014 a bylo prováděno na školeních první pomoci v Olomouckém kraji a to na kurzech první pomoci v rozsahu 9 vyučovacích hodin, aby získané informace byly objektivní a srovnatelné. Zjištěné údaje byly zpracovány v počítačovém programu MS Office. Při zpracování výsledků byla využita relativní četnost. Jednotlivé otázky byly vytvořeny na základě znalostí školitele a dle dostupných pramenů uvedené literatury. Výhodou dotazníku bylo získání velkého množství respondentů a jejich odpovědí. Frekventanti kurzů na otázky odpovídali ano/ne (např. otázky 2, 4, 6) nebo odpovědi vytvářeli sami (např. otázka 5). Vzhledem k zákonu o ochraně osobních údajů

24

byl dotazník anonymní, vedený

pod čísly od 1 do 400 před školením první pomoci a od 1 do 400 po školení první pomoci. Průzkumu se zúčastnilo 256 žen a 144 mužů, celkem 400 lidí.

Pro získání obecných informací byly u respondentů zkoumány základní údaje: - pohlaví: muž, žena, - věk: 18 - 21, 22 - 35, 36 - 50, - stav: student, zaměstnaný, nezaměstnaný.

24

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-101

20

Dotazník byl rozdělen do dvou částí: 1.část - před školením první pomoci - otázky ohledně dobrovolnosti, motivu a důvodu přijít na školení pp (otázky 4, 5), - otázky ohledně poskytování první pomoci (otázky 10, 11, 12a, b), - otázky ohledně školení první pomoci (otázky 6, 7), - otázky ohledně znalosti čísla ZZS a zneužívání linky 112 (otázky 8, 9), - tři modelové situace s odpověďmi ano/ne (otázky 13, 14, 15).

2. část - po školení první pomoci - otázky ohledně naplnění očekávání a doporučení školení pp (otázka 1, 2), - otázka ohledně poskytování první pomoci (otázka 3), - otázka ohledně školení první pomoci (otázka 4), - otázka ohledně znalosti čísla ZZS (otázka 5), - tři modelové situace s odpověďmi ano/ne (otázky 6, 7, 8).

1.2 Cíle průzkumu Dotazníkové šetření mělo za úkol zaznamenat, vyhodnotit a srovnat: - znalosti frekventantů před školením první pomoci a po něm, které byly sledovány, srovnány a vyhodnoceny na třech modelových situacích, - celkovou edukaci laické veřejnosti v rámci poskytování první pomoci, znalosti čísla na ZZS nebo postupy při poskytování první pomoci.

21

1.3 Předpokládané výsledky 1. Lze předpokládat, že úroveň znalostí před školením bude odlišná od výsledků po školení první pomoci. K ověření předpokladů jsou přiřazeny teoretické a praktické otázky z dotazníkového šetření, a také modelové situace, které jsou srovnány a vyhodnoceny v diskuzi. 2. Lze předpokládat, že většina respondentů bude znát tísňové číslo ZZS 155. K ověření předpokladů je přiřazena otázka číslo 8 před školením a otázka číslo 155 po školení první pomoci. 3. Lze předpokládat, že většina respondentů nemá zkušenosti s poskytováním první pomoci. K potvrzení předpokladů lze přiřadit otázku pod číslem 11 a modelové situace v dotazníku před školením první pomoci. 4. Lze předpokládat, že dle návyků a neznalosti nových zásad poskytování první pomoci by respondenti u člověka v bezvědomí vytáhli jazyk. K ověření předpokladů je přiřazena třetí otázka v otázce č. 15 před školením první pomoci a třetí otázka v otázce č. 5 v dotazníku po školení. 5. Lze předpokládat, že většina respondentů by u člověka v bezvědomí zkontrolovala, jestli dýchá. K ověření předpokladů je přiřazena druhá otázka v otázce č. 15 před školením pp a druhá otázka v otázce č. 5 v dotazníku po školení.

22

1.4 Vyhodnocení odpovědí dotazníku K většině otázek z dotazníkové části I - před školením a části II - po školení první pomoci byla vytvořena tabulka, která uvádí přehled odpovědí a relativní hodnotu (RH). Odpovědi na otevřený typ otázky, které frekventanti kurzů vytvářeli sami, nebyly vyhodnoceny v tabulce, odpovědi jsou pouze vypsány v plném znění tak, jak byly uvedené v dotazníku před školením pp a po něm (viz příloha). Všichni frekventanti na kurzech na otázky odpověděli, proto se součet odpovědí rovná 100 %.

Obecné informace: Otázka č. 1/A, 2/A: Pohlaví a věk Tabulka č. 1/A, 2/A: Pohlaví a věk věk pohlaví

18 - 21 počet RH

Graf č. 1 - viz příloha 22 - 35 počet RH

36 - 50 počet RH

muž

36

0,25

70

0,49

38

0,26

žena

44

0,17

143

0,56

69

0,27

V dotazníkovém šetření převažovaly ženy, a to v rozmezí 22 až 35 let (56 %), v této věkové kategorii tvořili také muži nejpočetnější skupinu (48 %). Otázka č. 1/B, 3/B: Pohlaví a stav Tabulka č. 1/B, 3/B: Pohlaví a stav stav

student

Graf č. 2 - viz příloha zaměstnaný

nezaměstnaný

počet

RH

počet

RH

počet

RH

muž

88

0,61

40

0,28

16

0,11

žena

164

0,64

80

0,31

12

0,05

pohlaví

Studenti z různých fakult (Přírodovědecká, Lékařská, Pedagogická, Právnická a jiné) z Olomouce, Ostravy a Zlína tvořili největší část respondentů v dotazníkovém šetření (63 %).

23

I. část - před školením první pomoci Otázka č. 4/před: Přišli jste sem dobrovolně? Tabulka č. 4/před: Dobrovolnost

odpověď

ano

počet 144

ne

0

muži


RH 1

počet 255

0

1

ženy

RH 0,997 0,003

celkem počet RH 399 0,997 1

0,003

Dobrovolnost účastníků na kurzu první pomoci byla téměř stoprocentní, a tím potvrdila zájem o kurzy a školení první pomoci.

Otázka č. 5/před: Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ano - jaký jste měli motiv/ důvod přijít na školení pp? Tabulka č. 5/před: Motiv

muži

odpověď bylo to zdarma

ženy

celkem

počet

RH

počet

RH

počet

RH

55

0,38

45

0,18

100

0,25

44

0,31

14

0,5

58

0,15

90

0,63

199

0,78

289

0,72

25

0,17

125

0,49

150

0,37

měli jsme nabídku v práci zajímá mě to povinně v rámci studia

V otázce o motivu či důvodu přijít na školení převládl jednoznačný zájem o školení první pomoci. Dále byla důležitá i finanční stránka - to, že školení bylo zdarma (25 %).

24

Otázka č. 6/před: Byli jste již na školení pp? Tabulka č. 6/před: Školení první pomoci

odpověď

ano

počet 10

ne

134

muži

RH 0,07

počet 11

0,93

245

Graf č. 4 - viz příloha ženy

RH 0,04 0,96


0,95

Z tabulky vyplývá, že 93 % všech mužů a 95 % všech žen ještě nebylo na kurzu první pomoci.

Otázka č. 7/před: Co čekáte od školení pp? Jako nejčastější odpověď byla uvedena: naučit se poskytnout první pomoc, zopakování a upevnění prvotních znalostí. Dále bylo uvedeno: více informací o pp, doplnění, prohloubení znalostí, praktické zkušenosti v pp, základní znalosti a řešení situací, které vyžadují rychlou pomoc, obnovení znalostí, potvrzení o absolvovaní školení (kvůli ISO), oživení dávno ztracených znalostí a vědomostí, víc praxe, aktualizovat znalosti, priority ošetření, osvětu, připravenost na některé situace, neuškodit, ale pomoct, naučit se nepanikařit a nové informace.

Otázka č. 8/před: Na jaké číslo byste volali zdravotnickou záchrannou službu? Tabulka č. 8/před: Znalost čísla ZZS

odpověď

muži


RH 0,69

počet 241

ženy

RH 0,84

celkem počet RH 340 0,85

155

počet 99

112

25

0,17

10

0,04

35

0,08

jiné

20

0,14

5

0,02

25

0,07

Jak vyplývá z výsledků, na správné číslo ZZS (155) by volalo 85 % všech účastníků. 25

Otázka č. 9/před: Zkuste si tipnout kolik % hovorů na linku 112 je ze 600 falešných? Tabulka č. 9/před: Zneužívání linky 112

odpověď

muži


RH 0,29

počet 29

ženy

RH 0,11

celkem počet RH 70 0,18

0 - 30 %

počet 41

31 - 60 %

90

0,62

215

0,84

305

0,76

61 - 100 %

13

0,09

12

0,05

25

0,06

Z tabulek vyplývá, že 76 % všech frekventantů si myslí, že 31 - 60 % hovorů na linku 112 je falešných. Ve skutečnosti je to až 80 %. Tuto možnost uvedlo 6 % všech účastníků kurzu.

Otázka č. 10/před: Na ulici vidíte zraněného člověka, ale spěcháte. Pomohli byste mu? Tabulka č. 10/před: Poskytování první pomoci

odpověď

ano

počet 138

ne

6

muži

RH 0,96

počet 252

0,04

4

ženy


RH 0,98 0,02


0,02

V otázce o poskytování pp by první pomoc poskytlo 98 % všech účastníků kurzu.

Otázka č. 11/před: Poskytli jste už někdy pp? Tabulka č. 11/před: Poskytování první pomoci

odpověď

ano

počet 23

ne

121

muži

RH 0,16

počet 37

0,84

219

ženy


RH 0,14 0,86


0,85

Z výsledků vyplývá, že 85 % všech účastníků ještě nikdy neposkytlo první pomoc. 26

Otázka č. 12/před: Pokud ano, popište prosím o jaké zranění/ diagnózu se jednalo. Jako nejčastější zkušenost s poskytováním první pomoci byla uváděna odpověď: ošetření a zástava krvácení (20 odpovědí), autonehoda (13 odpovědí) a epilepsie (5 odpovědí). Dále bylo uváděno: zranění hlavy po pádu z kola, první pomoc v případě cukrovkáře, zlomenina, bodná nebo řezná rána, záchrana podchlazeného ze studny, uříznutý prst, odřené koleno, zlomené žebro, bezvědomí, paní v šoku, CMP, popáleniny, infarkt, otrava houbami, odřenina, krvácení z nosu, dušení bonbónem. Otázka č. 12b/před: V případě, že ano, co jste cítili/ dělali? (prosím zakroužkujte, je možných i víc odpovědí) Tabulka č. 12b /před: Poskytování první pomoci

odpověď

počet

muži

ženy

RH

celkem počet RH

RH

počet

12

0,83

13

0,31

25

0,06

6

0,04

3

0,01

9

0,02

25

0,17

7

0,03

32

0,08

1

0,001

2

0,007

3

0,008

24

0,17

25

0,09

49

0,12

28

0, 19

32

0,12

60

0,15

strach, bezmoc pocit, že udělám něco špatně věděl/ a jsem, co mám dělat nejistotu volal jsem záchranku poskytl jsem první pomoc

Z tabulky je patrné, že nejčastější reakcí respondentů bylo poskytnutí laické první pomoci a volání záchranky, na druhou stranu se často objevují strach a bezmoc.

27

Otázka č. 13/před: Paní Nováková se léčí se srdíčkem již 5 let. Ráno vstala z postele a udělala si snídani. Najednou ji začalo nepříjemně bolet na hrudi, byla zmatená a těžce dýchala. V tom jste přišli vy. Co byste dělali? Tabulka č. 13/před: 1. situace před školením pp

odpověď Volal bych ZZS.


muži

ano

celkem

ne

počet 144

RH 1

počet 0

RH 0

počet 144

RH 1

93

0,65

51

0,35

144

1

138

0,96

6

0,04

144

1

88

0,61

56

0,39

144

1

108

0,75

36

0,25

144

1

Dal bych paní Novákové Ibalgin od bolesti. Uklidnil bych ji a komunikoval s ní. Položil bych ji zpátky do postele a zakryl peřinami, ať jí není zima. Paní mi řekla, že je to už dobrý, tak bych jel domů.


ženy

ano

celkem

ne

počet 256

RH 1

počet 0

RH 0

počet 256

RH 1

160

0,63

96

0,37

256

1

236

0,92

20

0,08

256

1

79

0,31

177

0,69

256

1

83

0,32

173

0,68

256

1


Ve srovnání by 64 % mužů a 62 % žen podalo lék proti bolesti, i když by všichni (100 %) volali ZZS, téměř polovina respondentů (48 %) by jela domů bez počkání na lékaře. 28

Otázka č. 14/před: V neděli se rodina Kropáčových vydala na procházku do lesa. V tom Anička zakopla a spadla na zem. Maminka ji zvedla, ale zjistila, že Anička má po pádu v břiše zabodnutou větvičku, okolí rány krvácí. Co byste dělali? Tabulka č. 14/před: 2. situace před školením pp

odpověď Volal bych ZZS. Přiložil bych škrtidlo nad ránu.


muži

ano

celkem

ne

počet 130

RH 0,90

počet 14

RH 0,10

počet 144

RH 1

92

0,64

52

0,36

144

1

40

0,3

104

0,7

144

1

91

0,63

53

0,37

144

1

144

0

0

1

144

1

Při kontaktu s krví se bojím nákazy, raději bych nedělal nic. Větvičku bych vytáhl, ránu bych ošetřil a zavázal, ať nekrvácí. Aničku bych posadil a mluvil s ní.


ženy

ano

celkem

ne

počet 251

RH 0,98

počet 5

RH 0,02

počet 256

RH 1

223

0,87

33

0,13

256

1

97

0,38

159

0,62

256

1

106

0,41

150

0,59

256

1

256

1

0

0

256

1

Při kontaktu s krví se bojím nákazy, raději bych nedělal nic. Větvičku bych vytáhl, ránu bych ošetřil a zavázal, ať nekrvácí. Aničku bych posadil a mluvil s ní.

Z tabulky vyplývá, že 79 % ze všech účastníků by škrtilo nad ránou a téměř polovina frekventantů by větvičku vytáhla. Nejčastější správnou odpovědí bylo volání na ZZS a komunikace s pacientem.

29

Otázka č. 15/před: V supermarketu, kde právě nakupujete, se před vámi náhle zhroutí pán, leží na zemi a nejeví známky života. Co byste dělali? Tabulka č. 15/před: 3. situace před školením pp



muži

ano

celkem

ne

počet 144

RH 1

počet 0

RH 0

počet 144

RH 1

67

0,47

77

0,53

144

1

105

0,73

39

0,27

144

1

50

0,35

94

0,65

144

1

88

0,61

56

0,39

144

1

120

0,83

24

0,17

144

1

Zkontroloval bych průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy. Vytáhl bych jazyk z úst, ať pán může lépe dýchat. V případě poskytnutí srdeční masáže jaká by byla frekvence a poměr stlačení a dechů? Položil bych pána do ZP. Zvedl bych mu dolní končetiny, aby se mu dřív okysličil mozek.


ženy

ano

celkem

ne

počet 256

RH 1

počet 0

RH 0

počet 256

RH 1

146

0,57

110

0,43

256

1

178

0,67

78

0,30

256

1

177

0,69

79

0,31

256

1

231

0,90

25

0,10

256

1

190

0,74

66

0,25

256

1

Zkontroloval bych průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy. Vytáhl bych jazyk z úst, ať pán může lépe dýchat. V případě poskytnutí srdeční masáže jaká by byla frekvence a poměr stlačení a dechů? Položil bych pána do ZP. Zvedl bych mu dolní končetiny, aby se mu dřív okysličil mozek.

Z průzkumu vyplývá že 43 % frekventantů zná správný poměr při srdeční masáži, jazyk by vytáhlo 71 % všech účastníků kurzu první pomoci. 30

II. část - po školení první pomoci Otázka č. 1/po: Naplnila se vaše očekávání? Tabulka č. 1/po: Naplnění očekávaní

odpověď

ano

počet 144

ne

0

muži


RH 1

počet 256

0

0

ženy

RH 1 0

celkem počet RH 400 1 0

0

Z tabulek vyplývá, že všechna očekávání byla u mužů i žen po školení pp naplněna. Otázka č. 2/po: Odporučili byste takové školení? Tabulka č. 2/po: Odporučení školení

odpověď

ano

počet 144

ne

0

muži


RH 1

počet 256

0

0

ženy

RH 1 0


0

Průzkum prokázal, že všichni frekventanti kurzů by takové školení první pomoci dál doporučili. Otázka č. 3/po: Na ulici vidíte zraněného člověka, ale spěcháte. Nyní po školení pp pomohli byste mu? Tabulka č. 3/po: Poskytování první pomoci

odpověď

ano

počet 144

ne

0

muži

RH 1

počet 256

0

0

Graf č. 7 - viz příloha ženy

RH 1 0


0

Podobně jako i u otázky číslo 10 před školením pp, byla ochota poskytnout první pomoc značně kladná, po školení by všichni frekventanti (100 %) byli rozhodnuti poskytnout zraněnému první pomoc. 31

Otázka č. 4/po: Pokud jste na otázku odpověděli, že jste na skolení přišli dobrovolně, nebo jste měli nabídku z práce, nebo jiné, měli byste zájem se i nadále vzdělávat v poskytování první pomoci? Tabulka č. 4/po: Školení první pomoci

odpověď

ano

počet 144

ne

0

muži

RH 1

počet 256

0

0

ženy

RH 1 0


0

Jak vyplývá z tabulek, ochota vzdělávat se i po školení první pomoci je velká.

Otázka č. 5/po: Na jaké číslo byste volali zdravotnickou záchrannou službu? Tabulka č. 5/po: Znalost čísla ZZS

odpověď


počet

RH

155

400

1

112

0

0

jiné

0

0

Z průzkumu vyplývá, že znalost čísla na ZZS u všech frekventantů po kurzu první pomoci byla 100%.

32

Otázka č. 6/po: Paní Nováková se léčí se srdíčkem již 5 let. Ráno vstala z postele a udělala si snídani. Najednou ji začalo nepříjemně bolet na hrudi, byla zmatená a těžce dýchala. V tom jste přišli vy. Co byste dělali? Tabulka č. 6/po: 1. situace po školení pp


Graf č. 9 - viz příloha muži

ano

celkem

ne

počet 144

RH 1

počet 0

RH 0

počet 144

RH 1

0

0

144

1

144

1

144

1

0

0

144

1

0

0

144

1

144

1

0

0

144

1

144

1



ženy

ano

celkem

ne

počet 256

RH 0

počet 0

RH 0

počet 256

RH 1

0

0

256

1

256

1

256

1

0

0

256

1

0

0

256

1

256

1

0

0

256

1

256

1


U situace při podezření na infarkt myokardu by po školení pp všichni frekventanti (100 %) udělali vše správně (zavolat ZZS, uklidňovat a komunikovat s paní). 33

Otázka č. 7/po: V neděli se rodina Kropáčových vydala na procházku do lesa. V tom Anička zakopla a spadla na zem. Maminka ji zvedla, ale zjistila, že Anička má po pádu v břiše zabodnutu větvičku, okolí rány krvácí. Co byste dělali? Tabulka č. 7/po: 2. situace po školení pp



ano

celkem

ne

počet 144

RH 1

počet 0

RH 0

počet 144

RH 1

0

0

144

1

144

1

0

0

144

1

144

1

0

0

144

1

144

1

144

1

0

0

144

1

Při kontaktu s krví se bojím se nákazy, raději bych nedělal nic. Větvičku bych vytáhl, ránu bych ošetřil a zavázal, ať nekrvácí. Aničku bych posadil a mluvil s ní.


ženy

ano

celkem

ne

počet 256

RH 1

počet 0

RH 0

počet 256

RH 1

0

0

256

1

256

1

0

0

256

1

256

1

0

0

256

1

256

1

256

1

0

0

256

1

Při kontaktu s krví se bojím se nákazy, raději bych nedělal nic. Větvičku bych vytáhl, ránu bych ošetřil a zavázal, ať nekrvácí. Aničku bych posadil a mluvil s ní.

U situace s Aničkou a zabodnutou větvičkou by po školení první pomoci všichni frekventanti (100 %) jednali správně (voláni na ZZS, komunikace s pacientem).

34

Otázka č. 8/po: V supermarketu, kde právě nakupujete, se před vámi náhle zhroutí pán, leží na zemi a nejeví známky života. Co byste dělali? Tabulka č. 8/po: 3. situace po školení pp



ano

celkem

ne

počet 144

RH 1

počet 0

RH 0

počet 144

RH 1

144

1

0

0

144

1

0

0

144

1

144

1

144

1

0

0

144

1

0

0

144

1

144

1

0

0

144

1

144

1

Zkontroloval bych průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy. Vytáhl bych jazyk z úst, ať pán může lépe dýchat. V případe poskytnutí srdeční masáže jaká by byla frekvence a poměr stlačení a dechů ? Položil bych pána do ZP. Zvedl bych mu dolní končetiny, aby se mu dřív okysličil mozek.


ženy

ano

celkem

ne

počet 256

RH 1

počet 0

RH 0

počet 256

RH 1

256

1

0

0

256

1

0

0

256

1

256

1

256

1

0

0

256

1

0

0

256

1

256

1

0

0

256

1

256

1

Zkontroloval bych průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy. Vytáhl bych jazyk z úst, ať pán může lépe dýchat. V případe poskytnutí srdeční masáže jaká by byla frekvence a poměr stlačení a dechů ? Položil bych pána do ZP. Zvedl bych mu dolní končetiny, aby se mu dřív okysličil mozek.

U situace u člověka v bezvědomí by po školení první pomoci všichni frekventanti (100 %) jednali správně (volání na ZZS, kontrola průchodnosti dýchacích cest, srdeční masáž). 35

1.5 Doporučení pro praxi Ze zkušeností autorky této práce vyplývajících ze tříleté praxe a z dotazníkového šetření je třeba zdůraznit velikou potřebu, nebo lépe řečeno i nutnost školit laickou veřejnost v oblasti poskytování první pomoci. Dotazníkové šetření dokázalo, že jedna z ovlivnitelných věcí, které chybí ke správnému poskytnutí první pomoci, je edukace laické veřejnosti. První pomoc je sama o sobě velice zajímavá a je známá tím, že mění životy, jednak tomu, kdo ji poskytuje a na druhé straně tomu, komu je poskytována. Školení první pomoci by mělo být zajímavé a hlavně provázené praktickou částí, kde si frekventanti mohou vyzkoušet simulované situace s praktickým ošetřením nebo nacvičit oživování. Velkou úlohu hraje i schopnost lektora - školitele zajímavě pojmout a podat informace v rámci poskytování pp. Jako inspirace mu mohou posloužit různé publikace, např. Lektorské finty od Jany Tvrdé (uvedeno v seznamu doporučené literatury) nebo školení zaměřené na výuku, či práci s lidmi, nebo zkušenosti ostatních kolegůškolitelů a odborníků. Dalšími motivačními faktory se mohou stát zkušenosti, s poskytnutím první pomoci, či už pozitivní nebo i negativní, aktivizace laiků a šíření osvěty pomocí školení a kurzů zaměřených na poskytováni první pomoci.

36

2 Diskuse Absolventská práce se zabývá problematikou potřeby školení první pomoci. Klade si za cíl vyhodnotit a srovnat znalosti frekventantů před školením první pomoci a po něm, potřebu vzdělávání laické veřejnosti v rámci poskytování první pomoci, znalost čísla na ZZS nebo postupy při poskytování první pomoci. Hledá odpovědi na otázky, zda je nutné věnovat se edukaci laické veřejnosti, když doba dojezdu vozidel ZZS je v dnešní době poměrně krátká. Jak vyplývá z praktické části (z dotazníkového šetření), je nutné anebo přímo nevyhnutelné školit laickou veřejnost. Jako inspirace k sepsání této práce sloužila dvě videa. Odkaz na videa, která velmi doporučuji k shlédnutí, uvádím v poznámkách První video

25

pod

čarou,

jako

i

v sezname

bibliografických

odkazů.

hovoří o provedení vědeckého experimentu v Praze, přímo na jednom

z nejfrekventovanějších náměstí. Cílem bylo zjistit, jak velkou hraje finanční situace člověka a celkový habitus roli ve stavu ohrožení života a celkovém poskytování první pomoci. Na náměstí v Praze nechali zkolabovat muže - herce nejprve ve zcela obyčejném oblečení, podruhé v manažerském obleku. Rozdíl byl markantní. Člověku, který byl oblečen v džínových kalhotách a košili a trpěl bolestmi na hrudi se ztíženým dýcháním se bohužel nedostalo pomoci ani za 7 minut, dokonce i strážník prošel kolem. Víme, že tento závažný stav, pokud není léčen, může vést až ke smrti. Paradoxně tomu samému člověku oblečenému v manažerském obleku s těmi samými příznaky byla poskytnuta první pomoc za 15 sekund od projevení příznaků. Bylo kolem něj hned 8 lidí najednou. Je velice zajímavé zkoumat, proč lidé neposkytli první pomoc u prvního případu alespoň zavoláním ZZS? Proč se lidé bojí alespoň přiblížit se k neznámému člověku na veřejnosti a zeptat se, zda je v pořádku, nebo jestli něco nepotřebuje? Na tyto otázky si musí každý člověk odpovědět sám a zvážit všechny své možnosti a schopnosti, hlavně když někdy sám může poskytnutí první pomoci potřebovat. Druhé video 26 hovoří o tom, jak by se lidé zachovali v případě, kdyby byli svědky vraždy. Video začíná otázkou: ,,Co byste udělali, kdybyste se stali svědkem vraždy?“ Cílem experimentu reklamní agentury Thinkmodo bylo získat odpověď na otázku, jak se lidé chovají v krizové situaci. Dvojice protagonistů – herců, zinscenovala pokus o vraždu ve výtahu. Lidé, kteří se chystali přistoupit a pokračovat v jízdě, uviděli škrcení, na což 25 26

https://www.youtube.com/watch?v=UMPyB3n7cLc, říjen 2014 https://www.youtube.com/watch?v=qo6Jzh7SHRA, říjen 2014

37

reagovali opravdu různě. Někteří svědci pokusu o ,,vraždu“ ihned utekli, jiní se dlouho dívali. Lidé, kteří stěhovali gauč do patra, raději zvolili variantu po schodech. Po dlouhé době jedna paní začala oběť zachraňovat s kytkou v ruce, jiný pán improvizovaně s hasícím přístrojem. Vrcholem bylo, když si jeden z nich scénu začal fotit mobilním telefonem... Praktická část práce – dotazníkové šetření, dokázalo, že zájem o školení první pomoci převažoval u jedinců ve věkové kategorii od 22 do 35 let. Je zde na místě se zamyslet, proč starší lidé nejeví tolik zájmu o poskytování první pomoci a školení, když sami tuto pomoc často potřebují (trpí na různé nemoci, často kolabují z horka, nebo vlivem dehydratace, nebo si zlomí ruku, či nohu). Při rozhovorech a hledání odpovědi na otázku, proč tomu tak je, se setkáváme s odpovědí seniorů, že by na školení první pomoci i přišli, ale že se již nepovažují za nejmladší a na školeních by vadili a zdržovali mladé, za jejich časů se první pomoc vyučovala ve škole. Zajímavé bylo zkoumat i smýšlení samotných frekventantů kurzů z psychosociálního hlediska, tedy jestli je jejich motivem proč se vzdělávat se, či nevzdělávat se v poskytování první pomoci obava, strach, nebo nejistota. Až na jednu výjimku – rodinného příslušníka, byla dobrovolnost téměř stoprocentní, co dokazuje zájem o školení, stejně tak, jako již samotné poskytnutí první pomoci v minulosti (otázky č. 10, 11, 12 před školením první pomoci). Bylo by vhodné okomentovat znalost čísla na záchrannou službu před školením první pomoci. Z našeho dotazníkového šetření vyplynulo, že 340 frekventantů ze 400 by volalo na správné číslo, a to i bez školení první pomoci (otázka č. 9 před školením první pomoci). Může zato i dobrá reklama a propagace čísla tísňové linky, ať už formou nálepek, magnetek, přívěsku na klíče, nebo v kalendáři, či jako předvolba v mobilním telefonu na místě. Z druhé strany dochází i k velkému zneužití linky 112 - čísla na IZS (až 80 %). Ať už jsou to případy zneužívání této linky dětmi ve škole nebo přes prázdniny, hlášení fiktivní události, otázka na aktuální čas či datum, ale i situace, když se lidi ztratí v městě, když zapomenou PIN/PUK kód v telefonu, nebo jiné... Ochota poskytnout první pomoc zraněnému člověku byla chvályhodná jak před školením, tak i po školení pp. Na základě toho je vidět, že lidé si chtějí pomáhat. Když se zamyslíme, co cítí lidé při poskytováni první pomoci, můžeme se setkat s různými pocity, například v našem výzkumu většina frekventantů při poskytnutí první pomoci věděla, co má dělat a poskytli první pomoc, naopak byly tu i pocity strachu, bezmoci a nejistoty. Když se zamyslíme nad tím, co člověk psychicky

38

prožívá, když je zraněný, nebo je na životě ohrožený jeho známý, někdo z rodiny, či kolega z práce, pak by pravděpodobně udělal všechno pro jeho záchranu. V první situaci s paní Novákovou, která se léčí se srdíčkem, by všichni, muži i ženy volali záchranku před školením i po něm, což je správná odpověď, protože bolesti na hrudi, ztížené dýchání a onemocnění srdce mohou znamenat velké komplikace. Mnoho z frekventantů ale neví, že se nedoporučuje podávat léky proti bolesti (Ibalgin), protože téměř polovina by jich před školením pp dala. Ibalgin je obecně rozšířený a velice dobře medializovaný lék proti veškeré bolesti z různých důvodů (proto bohužel např. pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu, nebo by mohl být potlačen cennou diagnostickou informaci,

kterou

je

bolest).

Účastníci

kurzu

dále

uváděli,

že

komunikace

je při poskytováni první pomoci velice důležitá, co je klíčové při každé situaci v poskytování první pomoci. Kdo by paní chtěl zakrýt peřinami, ať ji není zima, volí špatnou alternativu, protože by bylo lepší, kdyby raději zavolal záchranku a pomocí komunikace s dispečinkem ZZS by začal situaci řešit. Druhá situace s malou Aničkou, která zakopla a poranila se o větvičku, taky prověřovala znalosti frekventantů v oblasti poskytování první pomoci. Frekventanti před školením první pomoci by například použili zaškrcovadlo27, což je špatná odpověď. Přiložení zaškrcovadla je výjimečný a agresivní způsob zástavy krvácení, používá se tehdy, pokud se jedná o masivní krvácení z pažní či stehenní tepny nebo pokud dojde k hlubokému poranění cizím předmětem (tyčí, nožem, nůžkami, lopatou, sekerou, vidlemi...), dále o otevřenou zlomeninu s masivním krvácením a úrazovou amputaci. Škrcení na břiše prakticky ani není proveditelné. Kdo chtěl zabodnutou větvičku vytáhnout28, ten by taky neudělal správně, protože předmět v ráně slouží jako pomyslná „zátka“. Ta brání mimo jiné dalšímu zhoršení stavu, nebo zvětšovaní krvácení. Třetí situace s pánem v supermarketu taky odlišuje znalosti v odpovědích před školením pp a po něm. Kontrola průchodnosti dýchacích cest nebyla před školením téměř pro polovinu frekventantů (187 odpovědí) důležitá, ale po školení všichni věděli, že tenhle úkon tvoří základ při poskytování pp. Odpovědi na otázku, jaká je správná frekvence a poměr při stlačovaní hrudníku byly taky různé. Po praktických ukázkách a vysvětlování na závěr školení každý znal správný poměr a frekvenci při srdeční masáži. Frekventanti, kteří chtěli vytahovat jazyk, asi nevěděli, že dnes je vytahování jazyka spíš 27 28

http://www.prvni-pomoc.com/zaskrcovadlo-skrtidlo-jeho-pouziti, září 2014 http://www.zachranny-kruh.cz/pro-verejnost/urazy-rizika-nebezpeci/rany-a-poraneni.html, září 2014

39

mýtus.29 Bohužel tento jakýsi způsob mučení vznikl na základě skutečného doporučení ve starých příručkách o první pomoci. Tento postup je nesprávný z několika důvodů: nefunguje to – tahání za špičku jazyka nemusí dostatečně oddálit kořen jazyka od zadní stěny dýchacích cest a tím je zprůchodnit, dále je to nebezpečné co se týká infekce. Odpověď ,,Uložil by pána do stabilizované polohy“ také není správná, protože pán nejeví známky života, takže tady je tato poloha zbytečná. Navíc někdy tato poloha může i zabít, a to v případě, když pacient přestane dýchat, nebo má známky lapavých dechů.30 Na závěr každého školení byly všechny otázky v dotazníku prodiskutovány a vysvětleny tak, aby frekventanti znali správnou a přesnou odpověď.

29 30

http://www.prpom.cz/prvni-pomoc-mytus-02/, říjen 2014 http://www.zachrannasluzba.cz/propacienty/omyly_prpo.htm, říjen 2014

40

3 Závěr Absolventská práce si klade za cíl vyhodnotit a srovnat znalosti frekventantů před školením první pomoci a po něm, zhodnotit potřebu vzdělávání laické veřejnosti v rámci poskytování první pomoci. V praktické části práce se pomocí dotazníkového šetření poukázalo na rozdíly ve znalostech laické veřejnosti před školením první pomoci a po něm. Znalosti byly sledovány a srovnány na třech modelových situacích. Výsledky úrovně znalostí účastníků kurzu první pomoci před školením první pomoci a po něm se liší. Je možné srovnat například ochotu poskytovat první pomoc: před školením by 10 frekventantů ze 400 neposkytlo první pomoc, ale po školení pp by první pomoc poskytlo všech 400 dotazovaných. Také vzrostl i zájem o další školení, či následné vzdělávání v oblasti poskytování pp (otázka číslo 4 - po školení první pomoci). První předpoklad, který byl stanoven se potvrdil. Jednalo se o srovnání úrovni znalostí před školením a po školení. Znalosti před školením a po něm byly odlišné jak v teoretické, tak i v praktické části. Druhý předpoklad - o znalosti tísňového čísla ZZS 155, se také potvrdil. Z původního čísla 340 správných odpovědí by po školení pp všech 400 frekventantů odpovědělo správně. Třetí předpoklad - o malých, či žádných zkušenostech s poskytováním první pomoci, se opět potvrdil. Lze to vidět na odpovědích v dotaznících (otázka č. 11 před školením) a na chování se v modelových situacích (před školením pp by většina lidí nevěděla, jak správně poskytnout první pomoc, po školení pp byly všechny odpovědi správné). Čtvrtý předpoklad - dle návyků a neznalosti nových zásad poskytování první pomoci by respondenti u člověka v bezvědomí vytáhli jazyk, se potvrdil. 71 % všech účastníků kurzu před školením první pomoci by vytahovali jazyk, což byla nesprávná odpověď. Pátý předpoklad - kontrola dechu u člověka v bezvědomí, se taky potvrdil, protože ještě před školením první pomoci by více než polovina frekventantů (213) zkontrolovala, jestli člověk dýchá. Školení první pomoci lze jen doporučit pro rozšíření nejen obecných vědomostí, ale i znalostí, jak pomoci zraněnému člověku. 41

4 Seznam bibliografických odkazů Seznam bibliografických odkazů je uveden dle aktuální normy ČSN ISO 690, která vstoupila v platnost 1. dubna 2011.  BLASCHKE, Karel. Velká kniha citátů. Ostrava: Knižní expres, 2004. 639 s. ISBN 80-7347-004-7.  BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008. 450 s. ISBN 978-80-7254-815-6.  BYDŽOVSKÝ, Jan. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2004, 75 s. ISBN 80-247-0680-6.  CETLOVÁ, Lada. První pomoc: guidelines - 2010. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. 97 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-263-0024-3.  ČMEJRKOVÁ, Světla; DANEŠ, František; SVĚTLÁ, Jindra. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Praha: Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-859-2769-1.  DRAHOVZAL, Jan, KOHOUTEK, Rudolf a KILIÁN, Oldřich. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997. 156 s. ISBN 80-85931-35-4.  ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 271 s. ISBN 80-719-8173-7.  HASÍK, Juljo a kol. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. 83 s. ISBN 978-80-87729-00-7.  HOUŠKOVÁ, Štěpánka. Obecné zásady předlékařské první pomoci. Vyd. 1. Praha: Hipokampus, 2012. 18 s. ISBN 978-80-905113-0-9.

42

 FRANĚK, Ondřej; SUKUPOVÁ, Petra; DOBIÁŠ, Viliam. První pomoc nejsou žádné čáry--, --ale dokáže zázraky!: minipříručka první pomoci. [Česko]: O. Franěk, © 2009. 35 s. ISBN 978-80-254-5911-9.  KELNAROVÁ, Jarmila et al. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2013. 180 s. Sestra. ISBN 978-80-247-4200-7.  KOPŘIVA, Pavel et al. Respektovat a být respektován. 3. vyd. Kroměříž: Spirála, 2008. 286 s. ISBN 978-80-904030-0-0.  KOSÍKOVÁ, Věra. Úvod do humanistické pedagogiky: filosofické, psychologické a pedagogické hledisko. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2001. 45 s. ISBN 80-7082-784-x.  KUBÍKOVÁ, Zdeňka. První pomoc a jak ji učit. 2. uprav. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 47 s. ISBN 978-80-210-4823-2.  LEJSEK, Jan; RŮŽIČKA, Petr; BUREŠ, Jan. První pomoc. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 229 s. Učební texty Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-246-1845-6.  LUPAČ, Miroslav; KOTKOVÁ, Iva. První pomoc a zdravotní péče. Praha: Sdružení Mladých ochránců přírody, Centrum pro děti a mládež, 2010. 38 s. Metodika Sdružení Mladých ochránců přírody. ISBN 978-80-87221-14-3.  MAŇÁK, Josef a ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315-039-5  MASÁR, Oto. Základy poskytovania prvej pomoci pre študentov medicíny. V Tribune EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. 116 s. Librix.eu. ISBN 978-80-7399-290-3.  MASLOW, Abraham Harold. O psychologii bytí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014. 317 s. ISBN 978-80-262-0618-7.

43

 MIALKIN, Aleksej Vasil'jevič. Schopnosti a potreby osobnosti: Dialektika vývinu. 1. vyd. Bratislava, 1985.  NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996, 270 s. ISBN 80-200-0592-7.  PETRŽELA, Michal. První pomoc pro každého. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 77 s. ISBN 978-80-247-2246-7.  PETRUS, Michal; SCHWARZ, Zdeněk; ZUNA, Otakar. 155 let linky 155. 1. vyd. [Praha]: Záchranná služba hl. m. Prahy ve spolupráci s nakl. Public History, 2012. 191 s. ISBN 978-80-86445-28-1.  POCHYLÝ, Lukáš;

ŠMAHEL, Petr. Pět minut pro život: příručka první pomoci

pro zaměstnance. 2., přeprac. vyd. Hradec Králové: Oblastní spolek Českého červeného kříže Hradec Králové, 2011. 26 s. ISBN 978-80-254-9714-2.  POSTLER, Milan; DANEŠ, František; SVĚTLÁ, Jindra. Metodika zpracování a úprava diplomových prací. 1.vyd. Praha: VŠE, 1994. 57 s. ISBN 80-707-9976-5.  Prvá pomoc: inštrukcie, ako postupovať v prípadě úrazov, nehôd a v kritických situáciách. 2. aktualiz. vyd. Praha: Forum, 2012. 131 s. ISBN 978-80-904803-9-1.  SYNEK, Miloslav; MIKAN, Pavel; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. Vyd. 3., přeprac. Praha: Oeconomica, 61 s. ISBN 978-80-245-1819-0.  TRDÁ, Jana. Lektorské finty: jak připravit a realizovat zajímavá školení. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2011, 111 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-3675-4.  VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 356 s. Expert. ISBN 978-80-247-3528-3.

44

 WATTS, Nigel; DANEŠ, František; SVĚTLÁ, Jindra. Umění psát: Vševěda: úprava textu, překlad a poznámky. 1. vyd. Překlad Rostislav Matulík. Praha: Grada, 217 s. ISBN 80-716-9570-X.

Seznam internetových odkazů Data z internetových stránek byla shromaždována v období od října 2013 do října 2014.  [cit. 2013-11-13]. Dostupné z:
zákonů

[online].

2014-05-13,

[cit.

2014-05-13].

Dostupné na:
č.

40/2009 Sb. Trestní

zákoník

[online]. 2014 [cit.

2014-05-13].

Dostupné z: <www.mvcr.cz/soubor/sb011-09-pdf.aspx.

Youtube videa  FORBES. Vědecký experiment: život není fér. Podívejte se, jak vám můžeme zachránit život. In: Youtube [online]. 16. 4. 2014 [vid. 2014-05-01]. Dostupné z:
45

Další možné a doporučené odkazy a zdroje  http://www.pomoci.cz/  http://www.dobiasovci.sk/  http://www.cervenykriz.eu/cz/cz_root.aspx  http://www.zachranny-kruh.cz/  http://wiki.medik.cz/wiki/Urgentn%C3%AD_medic%C3%ADna  http://www.cervenykriz.eu/cz/  http://www.zachrannasluzba.cz/propacienty/omyly_prpo.htm  http://www.books.google.com/  http://www.scholar.google.cz/  http://www.medvik.cz/bmc/  http://www.prvnipomoc.eu/  http://www.cervenykriz.eu/cz/pp.aspx  http://www.abc-prvnipomoc.cz/  http://www.skolaprvnipomoci.cz/  http://www.ppomoc.cz/prvni-pomoc/jak-volat-zachrannou-sluzbu.php  http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2006120005  http://www.ppomoc.cz/prvni-pomoc/udalosti-s-velkym-poctem-postizenych.php  http://www.ppomoc.cz/prvni-pomoc/poloha-postizeneho.php  http://www.kardiochirurgie.cz/novinky/masaz-srdce-je-pri-prvni-pomoci-dulezitejsinez-umele-dychani-436

46

5 Anotace Jméno a příjemní: Mgr. Mária Kosmályová Obor:

Diplomovaný zdravotnický záchranář

Název práce:

Potřeba školení první pomoci u laické veřejnosti z psychosociálního hlediska

Vedoucí práce:

Mgr. Ivana Stehlíková, Ph.D.

Počet stran:

50 stran

Počet stran příloh: 25 stran Počet titulů použité literatury: 30 publikací, 8 int. odkazů, 2 videa Klíčová slova:

laická veřejnost, potřeby, školení první pomoci

47

6 Referát Tato absolventská práce se zabývá školením první pomoci u laické veřejnosti a v souvislosti s tím zkoumá problematiku naplňování potřeb v lidském životě. Cílem práce je přispět k osvětě o poskytování první pomoci a probuzení zájmu o školení poskytování první pomoci. Cílem průzkumné části práce je poukázat na rozdíly ve znalostech první pomoci před školením a po něm. Respondenti byli dotazováni na znalosti o první pomoci, jejich zkušenosti a chování ve třech modelových situacích. Teoretická východiska práce tvoří především zdroje o první pomoci a jejím poskytování, jako jsou odborné monografie a učebnice první pomoci, dále díla z pedagogiky a psychologie, zejména humanistické psychologie, konkrétně se vysvětluje Maslowova pyramida potřeb. Nezanedbatelnou část teoretických východisek tvoří příslušné legislativní a další předpisy platné pro oblast poskytování první pomoci i jejího vyučování. Výzkumný problém se v práci řeší dotazníkovým šetřením, které probíhalo od října 2013 do srpna 2014 na školeních první pomoci v Olomouckém kraji. Dotazníku se zúčastnilo celkem 400 respondentů, a to 256 žen a 144 mužů. Při tvorbě konkrétních otázek se předpokládalo, že znalosti účastníků budou odlišné před školením první pomoci a po něm, že většina účastníků nemá zkušenosti s poskytováním první pomoci, dále že účastníci školení znají číslo ZSS 155 a že v modelové situaci by se většina zachovala správně. Z výsledků vyplývá, že před školením by na číslo ZZS 155 volalo 85 % všech účastníků, po absolvování kurzu první pomoci se znalost zvýšila na 100 %. Potvrdil se také předpoklad, že znalosti účastníků se po absolvování kurzů první pomoci zvýšily. Prokázal se také předpoklad, že je možné srovnat ochotu poskytovat první pomoc, protože před školením by 10 respondentů neposkytlo první pomoc, přičemž po školení by první pomoc poskytlo všech 400 účastníků. Dále se potvrdil i nárůst zájmu o další školení nebo následné vzdělávání po absolvování kurzu poskytování první pomoci. Doporučení vyplývající z provedeného šetření jsou ohledně zvýšení atraktivity školení poskytování první pomoci, využití názorných ukázek a zážitkové praktické části s modelovými situacemi. Dále je potřeba vedle motivace a potřeb účastníků školení první pomoci uvažovat o schopnostech lektora zajímavě pojmout a podat informace jako o klíčových prvcích přínosného vzdělávání v poskytování první pomoci. V neposlední řadě z výsledků dotazníkového šetření vyplývá souvislost mezi potřebou (a související 48

motivací) účastníků se vzdělávat a potřebou překonat strach z poskytnutí první pomoci, co lze vnímat jako překážku vzdělávání. Proto tato absolventská práce poukázala na to, že na základě zjišťování postojů veřejnosti k poskytování první pomoci lze správně navrhovat a uskutečňovat školení první pomoci.

49

7 Resume KOSMÁLYOVÁ, Mária, Mgr.: Potřeba školení první pomoci u laické veřejnosti z psychosociálního hlediska. Absolventská práce Mgr. Mária Kosmályová. - Vyšší odborná škola zdravotnická Brno, Kounicova 16.- Vedoucí práce: Mgr. Ivana Stehlíková, Ph.D., 2014. 50 s. Klíčová slova: laická veřejnost, potřeba, školení první pomoci Absolventská práce pojednává o potřebě školení první pomoci u laické veřejnosti, zkoumá lidské potřeby a důležitost jejich naplnění. V dalších kapitolách se zaměřuje na praktické školení první pomoci, v teoretické části popisuje obsah a možnosti provedení školení. Věnuje se také osobnosti školitele, jeho kvalifikaci a vzdělávání. V praktické části se zabývá průzkumem formou dotazníkového šetření, kde bylo celkem 15 dotazů před školením a 8 dotazů po školení pp. Zkoumaly se reakce na tři modelové situace. Znalosti před školením a po něm byly srovnány a vysvětleny v diskuzi. Dotazník v plném znění je uveden v příloze a je rozebrán v praktické části práce. Nejdůležitější výsledky a přehledy výzkumu se nachází v závěrečném shrnutí praktické části. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------Schlüsselwörter: Bedürfnis, erste Hilfe Schulungen, Öffentlichkeit. Diese Abschlussarbeit befasst sich mit der Notwendigkeit der ersten Hilfe bei der Öffentlichkeit. Sie befasst sich auch mit menschlichen Bedürfnissen, mit der Wichtigkeit ihrer Erfühlung. In den weiteren Kapiteln konzentriert sich auf die praktischen Schulung der ersten Hilfe. Im theoretischen Teil beschreibt sie den Inhalt und die Möglichkeit der Schulung. Sie widmet sich auch mit Persönlichkeit der Schulenden, seiner Qualifikation und Ausbildung. Im praktischen Teil beschäftigt sich mit der Forschung und Untersuchung mit Hilfe der Anfrage. Es gab hier 15 Fragen vor der Schulung und 8 Fragen nach der Schulung. Es wurden hier die Reaktionen auf drei Modelsituationen untersucht. Die Kenntnisse vor und danach wurden verglichen und in der Diskussion erklärt. Die Anfrage ist beigelegt und im praktischen Teil analysiert. Die wichtigsten Ergebnisse und Übersichte der Forschung befinden sich in der Zusammenfassung des praktischen Teiles. 50

III P ÍLOHY

GRAFY Obecné informace: Graf č. 1: Pohlaví a věk

Graf č. 2: Pohlaví a stav

300

300

250

250

200

200

Ženy

100 50

Muži

143

150 70 36 44

69 38

164

Muži

150

Ženy

88

100

80 40

50

16 12

0

0

18 - 21

22 - 35

36 - 50

student

zaměstnaný nezaměstnaný

I. část - p ed školením první pomoci Otázka č. 4/p ed: P išli jste sem dobrovolně? Graf č. 3: Dobrovolnost

300 255

250 200 150

Muži

144

Ženy

100 50 0

0 ano

1

ne

Otázka č. 6/p ed: Byli jste již na školení pp? Graf č. 4: Školení první pomoci 300 245

250 200 150

134

Muži Ženy

100 50 10

11

0 ano

ne

Otázka č. Ř/p ed, č.5/po: Na jaké číslo byste volali zdravotnickou záchrannou službu? Graf č. 5: Znalost čísla ZZS před školením pp

po školení pp

300

300 241

250

256

250

200

200

150

Muži

150

100

Ženy

100

99

50

25

0 155

20

10

Ženy

50 5

0 0 112

0

jiné

112

Muži

144

155

0 0 jiné

Otázka č. ř/p ed: Zkuste si tipnout kolik % hovorů na linku 112 je ze 600 falešných? Graf č. 6: Zneužívání linky 112 300 250 215 200 Muži

150

Ženy

90

100 41

50

29

13 12

0 0 - 30 %

31 % - 60 % 61 % - 100 %

Otázka č. 10/p ed, č.3/po : Na ulici vidíte zraněného člověka, ale spěcháte. Pomohli byste mu? Graf č. 7: Poskytování první pomoci před školením pp

po školení pp

300

300 252

250 200 150

256

250 200

138

100 50

Muži

150

Ženy

100

Muži

144

Ženy

50 6

0 ano

ne

4

0

0 ano

ne

0

Otázka č. 11/p ed: Poskytli jste už někdy pp? Graf č. Ř: Poskytování první pomoci

300 250

219

200 150

Muži

121

Ženy

100 50

23

37

0 ano

ne

0tázka č. 13/p ed, č. 6/po: Paní Nováková se léčí se srdíčkem již 5 let. Ráno vstala z postele a udělala si snídani. Najednou ji začalo nepříjemně bolet na hrudi, byla zmatená a těžce dýchala. V tom jste přišli vy. Co byste dělali? Graf č. ř: 1. modelová situace Odpověď: Volal bych ZZS. před školením pp

po školení pp 300

300 256

250

200

200 150

144

Muži Ženy

100

150

144 Muži Ženy

100 50

50 0

256

250

0

0

správne nesprávne odpovědi (ano) odpovědi (ne)

0

0 správne odpovědi (ano)

0

nesprávne odpovědi (ne)

Odpověď: Dal bych paní Novákové Ibalgin od bolesti. před školením pp

po školení pp

300

300

250

250

200 96

100

93

Muži Ženy

51

50 0

200

160

150

správne odpovědi (ne)

256

150

144

100

Muži

50

Ženy

0

nesprávne odpovědi (ano)


0 0 nesprávne odpovědi (ano)

Odpověď: Uklidnil bych ji a komunikoval s ní. před školením pp

po školení pp

300

300

200

200 150

150

138

100 50 0

256

250

236

250

6 20 správne odpovědi (ano)

144

Muži

100

Muži

Ženy

50

Ženy

0


správne odpovědi (ano)

0 0 nesprávne odpovědi (ne)

Odpověď: Položil bych ji zpátky do postele a zakryl pe inami, ať jí není zima. před školením pp

po školení pp

300

300

250

250

200

200

177

150 100 50 0

56 správne odpovědi (ne)

256

88 79


Muži Ženy

150

144

100

Muži

50

Ženy

0



Odpověď: Paní mi ekla, že je to už dobrý, tak bych jel domů. před školením pp

po školení pp

300

300

250

250

200

200

173

150

108

100 50 0

83


256

Muži Ženy

100

Muži

50

Ženy

0


144

150



Otázka č. 14/p ed, č.7/po: V neděli se rodina Kropáčových vydala na procházku do lesa. V tom Anička zakopla a spadla na zem. Maminka ji zvedla, ale zjistila, že Anička má po pádu v břiše zabodnutou větvičku, okolí rány krvácí. Co byste dělali? Graf č. 10: 2. modelová situace Odpověď: Volal bych ZZS. před školením pp

po školení pp

300

300 251

250

200

200 150

256

250 150

130

144

100

Muži

100

Muži

50

Ženy

50

Ženy

0

14 5 správne odpovědi (ano)


0



Odpověď: P iložil bych škrtidlo nad ránu. před školením pp

po školení pp 300

300

256

250

250

223

200

200

150

150

Muži

92

100 52

50 0

Ženy

33


144

100

Muži

50

Ženy

0




Odpověď: P i kontaktu s krví se bojím nákazy, raději bych nedělal nic. před školením pp

po školení pp

300

300

250

250

256

200

200

159

150

150

104

100

97 40

50

Muži

100

Muži

Ženy

50

Ženy

0

0


144




Odpověď: Větvičku bych vytáhl, ránu bych ošet il a zavázal, ať nekrvácí. před školením pp

po školení pp

300

300

250

91 106

100 0

200

150

150 50

256

250

200

53

Muži

150

Ženy

100

144 Muži Ženy



0



Odpověď: Aničku bych posadil a mluvil s ní. před školením pp 300

po školení pp 300

256

250 200

200

144

150 100

Muži

50

Ženy

0

256

250


150


144

100

Muži

50

Ženy

0



Otázka č. 15/p ed, č.Ř/po: V supermarketu, kde právě nakupujete se před vámi náhle zhroutí pán, leží na zemi a nejeví známky života. Co byste dělali? Graf č. 11: 3. modelová situace Odpověď: Volal bych ZZS. před školením pp 300

po školení pp

300

256

250 200 150

256

250 200

144

144

100

Muži

150

Ženy

100

Muži

50

50

Ženy

0



0



Odpověď: Zkontroloval bych průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy. před školením pp

po školení pp 300

300 250

200

200

50 0

110 77

67 správne odpovědi (ano)

144

150

146

150 100

256

250

Muži Ženy

Muži

100

Ženy

50 0




Odpověď: Vytáhl bych jazyk z pusy, ať pán může lépe dýchat. před školením pp

po školení pp

300

300

250

250

200

178

150 100 50 0

78

105

39

256

200 Muži

150

Ženy

100

144

Muži Ženy



0

0

správne odpovědi

0

nesprávne odpovědi

Odpověď: V p ípadě poskytnutí srdeční masáže jaká by byla frekvence a poměr stlačení a dechů? před školením pp

po školení pp

300

300

250

250

200

200

177

150 100 50 0

50 správny poměr a frekvence

256

94 79

nesprávny poměr a frekvence

Muži Ženy

150

144

100

Muži

50

Ženy

0

správny poměr a frekvence

0 0 nesprávny poměr a frekvence

Odpověď: Položil bych pána do ZP. před školením pp

po školení pp

300

300

250

231

256

250

200

200

150 88

100

56

50

25

0

144

Muži 150 Ženy 100

Muži Ženy

50



0

0

správne odpovědi

0


Odpověď: Zvedl bych mu dolní končetiny, aby se mu d ív okysličil mozek. před školením pp

po školení pp

300

300

250

250

150

120

100 50 0

200

190

200

66

Muži

150

Ženy

100

144

Muži Ženy

50

24

0 správne odpovědi

256


0 správne odpovědi

0


II. část - po školení první pomoci

Otázka č. 1/po: Naplnila se vaše očekávání? Graf č. 12: Naplnění očekávaní

300 256

250 200 150

Muži

144

Ženy

100 50 0

0 Ano

0

Ne

Otázka č. 2/po: Odporučili byste takové školení? Graf č. 13: Odporučení školení

300 256

250 200 150

Muži

144

Ženy

100 50 0

0 Ano

Ne

0

FOTOGALERIE

Obr. 1: Pomoc p i vyplňování dotazníků

Obr. 2: Edukace frekventantů

Obr. 3: Ukázka kardiopulmonální resuscitace

Obr. 4: Trénink frekventantů - kardiopulmonální resuscitace

Obr. 5: Trénink frekventantů - nácvik obvazové techniky

Obr. 6: Trénink frekventantů - zjištení a kontrola životních funkcí

Obr. 7: Trénink frekventantů - obstrukce dýchacích cest

Obr. 8: Modelová situace - rvačka v hospodě

Obr. 9: Modelová situace - dopravní nehoda

Obr. 10, 11, 12: Ukázka z maskování poranění

Obr. 13: Modelová situace - t ídění zraněných

Obr. 14: Modelová situace - ošet ení zraněných

Obr. 15: Modelová situace - ošet ení zraněných + volání na linku 155

Obr. 16: Spokojenost p i zajištění pacienta

Obr. 17: Nácvik mě ení krevního tlaku

Obr. 18: Nácvik nasazování krčního límce

Obr. 19: Frekventanti hodnotí ošet ení svých kolegů - figurantů

Obr. 20: P íprava maskování na modelovou situaci

Obr. 21: Fotka na památku s resuscitačním modelem dítěte

Obr. 22: Společná fotka po školení první pomoci

1. pohlaví:

muž

žena

2. věk:

18- 21

22-35

3. stav:

PŘED ŠKOLENÍM PP 36-50

student- fakulta:______________

4. Přišli jste sem dobrovolně?

ano

zaměstnaný

ne

nezaměstnaný

10. Na ulici vidíte zraněného člověka, ale spěcháte. Pomohli byste mu? ano

5. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ano- jaký jste měli

Pokud ne, proč? Vypište možnosti (strach, odpor, nákaza,

motiv/ důvod přijít na školení pp? bylo to zadarmo

nevím…) _____________________________________

měli jsme nabídku v práci povinně v rámci studia

zajímá mě to

11. Poskytli jste už někdy pp?

jiný:___________________

6. Byli jste již na školení pp?

ano

ano

ne

12a. Pokud ano, popište prosím o jaké zranění/ diagnózu se jednalo.

ne

7. Co čekáte od školení pp? (prosím vypište) 12b. V případě, že ano, co jste cítili/ dělali? (prosím zakroužkujte, je možné 8. Na jaké číslo byste volali zdravotnickou záchrannou službu?

i víc odpovědí)

________

vědel/a jsem, co mám dělat

9. Zkuste si tipnout kolik % hovorů na linku 112 je ze 600 falešných? 0-30%

31%-60%

strach, bezmoc,

61%-100%

volal jsem záchranku

pocit, že udělám něco špatně nejistotu poskytl jsem první pomoc

jiné________________________________

ne

zakroužkujte prosím ke každé odpovědi vždy jednu možnost ano nebo ne 13. Paní Nováková se léčí se srdíčkem již 5 let. Ráno vstala z postele a udělala si snídani. Najednou ji začalo nepříjemně bolet na hrudi, byla zmatená a těžce dýchala. Vtom jste přišli vy. Co byste dělali? Volal bych ZZS.

ano

ne

Dal bych paní Novákové Ibalgin od bolesti.

ano

ne

Uklidnil bych ji a komunikoval s ní.

ano

ne

Položil bych ji zpátky do postele a zakryl peřinami, ať jí není zima.

ano

Paní mi řekla, že je to už dobrý, tak bych jel domů.

ne

ano

ne

14. V neděli se rodina Kropáčových vydala na procházku do lesa. V tom Anička zakopla a spadla na zem. Maminka ji zvedla, ale zjistila, že Anička po pádu v břiše zabodnutou větvičku, okolí rány krvácí. Co byste dělali? Volal bych ZZS.

ano

ne

Přiložil bych škrtidlo nad ránu.

ano

ne

Při kontaktu s krví se bojím se nákazy, raději bych nedělal nic.

ano

ne

Větvičku bych vytáhl, ránu bych ošetřil a zavázal, ať nekrvácí.

ano

ne

Aničku bych posadil a mluvil s ní.

ano

ne

15. V supermarketu, kde právě nakupujete, se před vámi náhle zhroutí pán, leží na zemi a nejeví známky života. Co byste dělali? Volal bych ZZS.

ano

ne

Zkontroloval bych průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy.

ano

ne

Vytáhl bych jazyk z úst, ať pán může lépe dýchat.

ano

ne

V případě poskytnutí srdeční masáže jaká by byla frekvence __________ a poměr stlačení a dechů ________________? Položil bych pána do zotavovací (stabilizované) polohy.

ano

ne

Zvedl bych mu dolní končetiny, aby se mu dřív okysličil mozek.

ano

ne

1. Naplnila se vaše očekávání?

ano

PO ŠKOLENÍ PP

ne

Pokud ne, která?________________________________________ 2. Odporučili byste takové školení?

ano

ne

3. Na ulici vidíte zraněného člověka, ale spěcháte. Nyní po školení pp pomohli byste mu?

ano

ne

4. Pokud jste na otázku odpověděli, ze jste na skolení přišli dobrovolně, nebo jste měli nabídku z práce, nebo jiné měli by jste zájem se i nadále vzdělávat v poskytovaní první pomoci?

ano

ne

5. Na jaké číslo byste volali zdravotnickou záchrannou službu?________

zakroužkujte prosím ke každé odpovědi vždy jednu možnost ano nebo ne 6. Paní Nováková se léčí se srdíčkem již 5 let. Ráno vstala z postele a udělala si snídani. Najednou ji začalo nepříjemně bolet na hrudi, byla zmatená a těžce dýchala. Vtom jste přišli vy. Co byste dělali?

Volal bych ZZS.

ano

ne

Dal bych paní Novákové Ibalgin od bolesti.

ano

ne

Uklidnil bych ji a komunikoval s ní.

ano

ne

Položil bych ji zpátky do postele a zakryl peřinami, ať jí není zima.

ano

Paní mi řekla, že je to už dobrý, tak bych jel domů.

ne

ano

ne

7. V neděli se rodina Kropáčových vydala na procházku do lesa. V tom Anička zakopla a spadla na zem. Maminka ji zvedla, ale zjistila, že Anička má po pádu v břiše zabodnutu větvičku, okolí rány krvácí. Co byste dělali? Volal bych ZZS.

ano

ne

Přiložil bych škrtidlo nad ránu.

ano

ne

Při kontaktu s krví se bojím se nákazy, raději bych nedělal nic.

ano

ne

Větvičku bych vytáhl a ránu bych ošetřil a zavázal, ať nekrvácí.

ano

ne

Aničku bych posadil a mluvil s ní.

ano

ne

8. V supermarkete, kde právě nakupujete, se před vámi náhle zhroutí pán, leží na zemi a nejeví známky života. Co byste dělali? Volal bych ZZS.

ano

ne

Zkontroloval bych průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy.

ano

ne

Vytáhl bych jazyk z úst, ať pán může lépe dýchat.

ano

ne

V případe poskytnutí srdeční masáže jaká by byla frekvence __________ a poměr stlačení a dechů _______________? Položil bych pána do zotavovací (stabilizované) polohy.

ano

ne

Zvedl bych mu dolní končetiny, aby se mu dřív okysličil mozek.

ano

ne děkuji za Váš čas a pomoc

mariaF Kosmályová

Potřeba školení první pomoci u laické veřejnosti z psychosociálního hlediska

Recommend Documents