Posudek bakalářské diplomové práce Název práce:
Češi a Češky v Řecku a o Řecku – internetové blogy
Studijní obor: Autor/ka práce: Vedoucí práce: Oponent/ka:
Mediteránní studia Denisa Jurová Mgr. et Mgr. Markéta Kulhánková Ph.D. Mgr. Markéta Jelínková
Hodnocení diplomové práce
1. z hlediska obsahového záměru a naplnění stanovených cílů: Diplomandka Denisa Jurová si ve své práci Češi a Češky v Řecku a o Řecku – internetové blogy předsevzala „podat žánrovou definici blogu, pojednat o jeho historii a druzích a dále zmapovat [a] zhodnotit [jí] vybrané blogy“. Práce je členěna do tří částí: v první se diplomandka věnuje blogu jako internetovému a literárnímu fenoménu, ve druhé podává přehled blogů týkajících se Řecka, ve třetí se zaměřuje na dva vybrané blogy, které svým rozsahem a pojetím poskytují dostatek podkladů pro podrobnější analýzu. Bohužel práce v celém svém rozsahu vykazuje naprosto zásadní nedostatky. Pokud jde o první část, diplomandka se dopouští závažných pochybení týkajících se vyhledá(vá)ní a zpracování odborné literatury (viz níže). Naprosto zásadním a neomluvitelným prohřeškem je pak diplomandčin přístup k autorství cizích textů. Např. na s. 7 není přiznána doslovná citace z knihy Internetová publicistika: „Blogy mohou mít formu a obsah sahající od specifického online „zápisníku“, až po plnohodnotný žurnalistický obsah. Blogování má svá vlastní pravidla i kodexy. Blogy mají také mnoho různých podob, například mikroblogy, tedy blogy s omezenou délkou příspěvku, které lze využívat především na mobilních zařízeních (mobily, tablety)“ (s. 7) sr. „Blogy mají formu a obsah od specifického online „zápisníku“, až po plnohodnotný žurnalistický obsah. Blogování má vlastní pravidla a kodexy. Blogy mají také různé formy, jednou z nich jsou například mikroblogy, tedy blogy s omezenou délkou příspěvku, které lze využívat především na mobilních zařízeních (mobily, tablety)“1 Na s. 9 v předposledním odstavci autorka zapomíná uvést, že v předposledním odstavci („V roce 2003... už slyšel.“) se jedná o překlad (navíc stylisticky nevydařený), nikoli o parafrázi. Smutným vrcholem je pak zjevný fakt, že se diplomandka při psaní první části své práce inspirovala v bakalářské práci magistry Nikoly Urbánkové Blog jako specifický žánr online publicistiky2.
1
BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Praha: Grada, 2011. s. 26. Žurnalistika a komunikace. ISBN 97880-247-3452-1. 2 URBÁNKOVÁ, Nikola. Blog jako specifický žánr online publicistiky [online]. Brno, 2013 [cit. 2016-06-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková Dostupné z: http://is.muni.cz/th/371836/ff_b/.
Jurová: „Velkou předností blogu je, že si jej v dnešní době, kdy má téměř každý člověk, žijící ve vyspělé zemi přístup na internet, může založit kdokoliv a také zcela zdarma. Není k tomu nutná znalost složitých počítačových jazyků nebo grafických programů, stačí jenom umět psát, a samozřejmě mít přístup k internetové síti. Velkou výhodou při založení vlastního blogu je rychlost, během pěti minut člověk může mít své vlastní stránky. Blogy poskytují velikou svobodu autorovi, co se týče vyjadřování, té se dá ovšem také zneužít. Existuje proto takzvaná netiketa. Je to složenina z výrazů net (v tomto významu počítačová síť) a etiquette (etiketa). Je to v podstatě „kodex“ pravidel nebo doporučení pro slušné chování v internetovém prostředí. Desatero netikety uživatele kupříkladu vybízí, aby nevyužívali počítače ke krádežím. Z dalších zásad netikety můžeme například uvést doporučení, aby se uživatel vyhýbal zbytečné agresivitě, osobním útokům a vulgarismům, a pokud jej někdo slovně napadne, měl by chvíli počkat s odpovědí. Získá tak nadhled a odstup.“ (s. 7)
Urbánková: „Velkou výhodou blogu je, že si jej může založit téměř každý. V dnešní době existuje mnoho webových stránek, které umožňují vytvořit blog zcela zdarma a dokonce i bez jakýchkoliv předchozích zkušeností, nemusíte být ani odborník na poli webového designu. Jediné, co musíte umět, je psát a mít přístup k Internetu. (...) Stránky na vytvoření blogu jsou vytvořené tak, aby si blog mohl vytvořit zdarma každý bez jakýchkoliv problémů. Velmi výhodná je také větší svoboda, kterou blog oproti profesionální publicistice, kde příspěvky schvaluje editor či vedení, nabízí. To, co se na blogu objeví, je jen na autorovi. Blog tedy dle Kasíka nabízí možnost projevit se každému, kdo tuto možnost v masové komunikaci doposud neměl. Každý autor by ovšem měl myslet na tzv. Netiketu. Netiketa je složenina slov net a etiketa, jedná se o soubor určitých pravidel, které by měl každý uživatel či autor blogu řídit. Autor si musí uvědomit, že jeho příspěvky jsou veřejné pro širokou veřejnost, a tak by určitý způsob chování měl být součástí jeho blogování.“ (s. 5-6)
Rozum zůstává stát nad skutečností, že autorka ve své práci opakuje i vyložené nesmysly, kterým by se mohla vyhnout prostým přečtením hesla „Blog“ na Wikipedii: Jurová: Sám název weblog je kompozitem dvou slov „web“ a „log“. Zkrácením vzniklo slovo blog. Slovo „web“ znamená v anglickém jazyce „síť“ a slovo „log“ „připojit se k něčemu“, v tomto kontextu k počítačové síti internet. Pojem Weblog (zkráceně Blog) neboli "webový deníček" je spojován s americkým spisovatelem Jornem Bargerem, který ho poprvé uvedl v roce 1997. Původní význam slova weblog byl tedy vytváření skutečného osobního deníku, který nebyl jako klasický deník na papíře, ale byl publikován na webu. (s. 6)
Urbánková: Samotný název blog či weblog je složeninou ze dvou slov „web“ a „log“, zkrácením těchto dvou slov vzniklo slovo blog. Slovo „web“ přeložíme z anglického jazyka jako „ síť“ a slovo „log“ pak jako sloveso „připojit se k něčemu“, v tomto případě k počítačové síti Internet. Termín blog se většinou volně překládá jako internetový deník. Název vymyslel koncem devadesátých let Jorn Barger (...) (s. 4)
V druhé části práce (České blogy o Řecku) autorka, již po několikáté, deklaruje, že jedním z cílů práce je „zmapovat a zhodnotit internetové blogy“ (s. 13). Není v tomto kontextu zcela jasné, jak si autorka vysvětluje slovo „zmapovat“, protože místo přehledu všech na internetu dostupných stránek a blogů o Řecku je čtenář bez dalšího zdůvodnění seznámen pouze se
šesti, přestože po nepříliš dlouhém „brouzdání“ Internetem jsem namátkou vyhledala následující stránky, které považuji za zcela relevantní k tématu: rubrika Cestopisy ze stránky Řecké ostrovy/ Eλληνικὰ νησιὰ: http://www.recko.name/cestopisy.php?cat=1 Řecká vášeň/Η ελληνική µανία www.reckavasen.cz Řecko nejen autem www.recko-autem (zvláště pak fotoblogy z rubriky Moje dovolená http://www.recko-autem.cz/pro-cestovatele/moje-dovolena/) Na pár minut do Řecka https://naparminutdorecka.wordpress.com/ Řecko nás baví.cz www.reckonasbavi.cz dvojjazyčná stránka (blog?) Kalliopi Anthi http://cz.kalliopi-anthi.gr/, http://cz.kalliopianthi.gr/kalli-radi/ V této části je třeba upozornit především na kapitolu 2.7 pojednávající o blogu Astronaut v moři, v níž diplomandka prokazuje, že není schopna interpretovat (literární) text: text s názvem Mýtus o Každém (s. 20), který autorka uvádí jako doklad „spojitost[i] z (sic!) Řeckem“ nemá s Řeckem nic společného, jedná se o ukázku z knihy vydané vlastním nákladem českého autora Jaroslava Poláka Divný obraz a divní vězňové (2012), který je explicitně definován jako „religionistická anekdota“ přímo v poznámce pod textem. Také v případě „nabídk[y] knih, které autorka prostřednictvím blogu distribuuje“ (s. 21) jde s největší pravděpodobností o omyl vzniklý autorčiným neověřeným předpokladem, že dlouhý seznam nadepsaný „Seznam nabízených knih“ obsahuje seznam nabízených knih (ve skutečnosti se jedná o seznam tzv. „štítků“, resp. článků blogu). V poslední části pak diplomandka neprovádí samostatnou analýzu, ale pouze popisuje obsah blogů a uvádí některé úryvky příspěvků. Nakonec v Závěru autorka neshrnuje celou práci, ale pouze obsah poslední kapitoly. Vzhledem k celkové nedostatečné úrovni práce nebylo možné zachytit zde všechna jednotlivá pochybení. V případě zájmu nechť se diplomandka dostaví na osobní konzultaci pro další vysvětlení. 2. z hlediska požadavků na jazykovou správnost (pravopisné a jiné jazykové chyby): Text práce je napsán v podstatě bez gramatických chyb, častěji se objevují pouze chyby v použití interpunkce (namátkou: s. 6 „...také jedinci vytvářejí blogy aby se podělili...“, s. 9 „...každých pár měsíců Téhož roku...“, s. 29 „Pro potencionálního návštěvníka této destinace, se na těchto stránkách nabízí...“, s. 32 „Dalším tématem na Kosácích, je téma řeckých svátků...“). Práce je napsána srozumitelně, ovšem celková stylistická úroveň je výrazně ovlivněna neformálním stylem zkoumaných textů: např. tak na s. 21 čteme „u "Astronauta" nemůže být o něčem takovém ani řeč“, na s. 22 „A jako bonus k tomu je fakt, že...“, na s. 17 „...zde autorka přesahuje k tématům kulturním společenským, politickým, ale také kulinářským – tedy pečení a vaření.“, na s. 31 „není možné se divit tomu, že se budou čtenáři při četbě sbíhat sliny“ apod. Autorka má také tendenci se opakovat (slova, obraty, myšlenky): viz např. s. 15 „...je typická potřeba jejich autorů (...). Pro tento druh autorství je typická potřeba...“ a o jeden odstavec dále na stejné straně „Pro podobu blogů bývá typické...“. 3. z hlediska požadavků na formální úpravu, požadovaný rozsah, dodržování citačních norem, odkazy a bibliografii: Text je členěn přehledně, citace v textu jsou formálně v pořádku.
Závěrečná bibliografie neprošla konečnou úpravou. Formátování některých položek je matoucí (s mezerou mezi řádky); citace knih jsou očividně převzaty přímo z textu, a tak místo počtu stran jsou uvedeny rozsahy citovaných stran (viz Bednář, Čuřík, Šindelář aj.). Zásadní výhradu mám pak ke zdrojům uvedeným pod „Sekundární literatura“. Seznam obsahuje celkem 17 položek: 8 internetových zdrojů, 4 tištěné knihy, 3 kapitoly ze sborníku (v celkové délce 15 stran), 1 bakalářskou práci a 1 článek (9 stran). Pokud jde o počet položek nelze samozřejmě určit žádné přesné číslo. Nicméně diplomandčin výběr položek a způsob práce s literaturou opět vykazuje závažná pochybení spočívající především v neschopnosti jí uvedené zdroje třídit a určit, které z nich jsou pro její bádání přínosné. Co se týče zdrojů z Internetu, jedná se o kratší texty (pouze tři mají více než 1000 slov, nejdelší má asi 3000 slov, nejkratší pak necelých tři sta), z nichž pouze čtyři jsou mladší pěti let (dva texty mají dokonce více než 10 let, a je tedy otázka do jaké míry mohou být užitečné při uvažování o blozích vytvářených v současnosti). Sborník Žurnalistika v informační společnosti vyšel v roce 2009 a také tedy nemůže být považován za zcela relevantní zdroj v tak aktuálním tématu. Ze čtyř tištěných knih se blogy v celém svém obsahu zabývá pouze kniha Rettberg(ové) Blogging. Ovšem z této pro téma práce naprosto zásadní knihy diplomandka cituje pouze stranu 29 (na s. 9), přičemž na s. 17 v části „Defining Blogs“ se můžeme dočíst následující: „The word blog is a contraction of the words Web and log. Blogs have developed considerable since the word was first used about a Web site in 1997, but the basic sense of a blog being some kind of log, kept on the Web, remains. The word log is taken from nautical navigation, and originally referred to a chronical record of events during a sea journey (...)”3 Kdyby autorka četla i stranu 17 knihy, kterou uvedla v seznamu literatury, musela by se vyhnout lapsu ze s. 6 (viz výše). Čuříkovy Nové trendy v médiích (2012) neobsahují samostatnou kapitolu (nebo alespoň odstavec!) věnovaný blogům. Ve formě samostatné kapitoly se blogy zabývá pouze kniha Vojtěcha Bednáře (2011) a Jana Šindeláře (2006). Nicméně Bednářova Internetová publicistika se více zaměřuje na internetovou žurnalistiku obecněji, blogům je věnována pouze kapitola 7.7 o pěti stranách (z níž diplomandka cituje) a kapitola 9.6. Blog: vytváříme a vedeme internetový deník se na sto čtyřech stranách věnuje především praktickým otázkám vytváření blogu (jak vložit nový článek, fotografii, služba RSS apod.) a není tedy jasné, co vedlo autorku k tomu citovat z této knihy (vydané před 10 lety) v kapitole Žánrová definice blogu. Navíc ze všech uvedených knižních zdrojů autorka cituje maximálně dvakrát. Pokud jde o bakalářskou práci Petra Siče, opět se nabízí otázka, proč autorka pro svou práci zvolila práci z roku 2005, když měla v online archivu MU k dispozici vícero novějších prací, především pak výborně hodnocenou magisterskou diplomovou práci Jarmila Vepřeka Blog jako žánr potvrzující dynamický vývoj komunikačních možností současnosti z roku 2013.4 4. Závěr, připomínky, náměty, otázky k rozpravě: Denisa Jurová cílům, které si stanovila, nedostála, neprokázala schopnost vyhledat, utřídit a zpracovat odbornou literaturu, ani schopnost samostatné (literární) analýzy. I když je zřejmá 3
RETTBERG, Jill Walker. Blogging. 1st ed. Cambridge, UK: Polity, 2008. s. 17. Digital media and society series. ISBN 978-0-7456-4134-8. (Kniha se v r. 2014 dočkala i druhého, přepracovaného, vydání, které se věnuje i některým aktuálním tématům souvisejícím s blogováním, jako například vztahům mezi blogy a sociálními sítěmi nebo pojetím Facebooku a Twitteru jako svého druhu mikroblogy.) 4 viz VEPŘEK, Jarmil. Blog jako žánr potvrzující dynamický vývoj komunikačních možností současnosti [online]. Brno, 2013 [cit. 2016-06-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal KŘÍSTEK. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/342423/ff_m/ .
její snaha o vytvoření odborného textu, výsledná práce nedosahuje úrovně bakalářského stupně studia. Text práce ukazuje, že diplomandka v tuto chvíli není svým studijním přístupem připravena pro navazující magisterské studium. Předkládanou práci hodnotím známkou F – nevyhovující. Práce vyžaduje důkladné přepracování ve všech ohledech a není způsobilá k obhajobě. Celkový návrh hodnocení:
nevyhovující - F
V Brně dne 9. června 2016
….........……………………………… Markéta Jelínková
