Posudek AK Havel a Holásek

Příloha č. 6, bod 37-14/2013

Posudek AK Havel a Holásek

37. zasedání Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod

Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod Pražská 320/8 500 04 Hradec Králové K rukám Mgr. Martiny Bergerové doručeno e-mailem

V Praze dne 27. listopadu 2012

PRÁVNÍ POSOUZENÍ OTÁZKY VÝPOVĚDI SMLOUVY O POSKYTNUTÍ DOTACE UZAVŘENÉ SE SPOLEČNOSTÍ GEOTERMÁLNÍ ENERGIE PRO OBČANY O.P.S. Vážená paní magistro, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners s.r.o. byla Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod („Regionální rada“) požádána, aby posoudila charakter dopisu zaslaného Regionální radě obecně prospěšnou společností Geotermální energie pro občany o.p.s. (dále jen „GEPO“) dne 6.9.2012. Níže uvádíme stručné posouzení k této otázce. 1.

PŘEDMĚT A ÚČEL VYJÁDŘENÍ Předmětem tohoto vyjádření je posouzení charakteru dopisu adresovaného GEPO Regionální radě ze dne 6.9.2012, a to s ohledem na to, zda je možno tento dopis považovat za výpověď smlouvy o poskytnutí dotace č. LB/1128/S. V návaznosti na závěry k této otázce dále uvádíme i naše doporučení dalšího postupu.

2.

POSKYTNUTÉ DOKUMENTY Pro zpracování tohoto vyjádření nám byly ze strany Regionální rady poskytnuty následující dokumenty a podklady: 

Smlouva o poskytnutí dotace č. LB/1128/S ze dne 28.4.2011 (dále jen „Smlouva“);



Dopis ze dne 6.9.2012 zaslaný GEPO Regionální radě (dále jen „Dopis 1“);



Vyrozumění ze dne 11.9.2012 vystavené Regionální radou a převzaté ředitelkou GEPO, paní Kopalovou, dne 13.9.2012 (dále jen „Vyrozumění“);




Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

3.



Odpověď Regionální rady na Dopis 2 ze dne 6.11.2012 zaslaný Regionální radou GEPO (dále jen „Odpověď“);






Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV ze dne 25.10.2010, verze 12.0 (dále jen „Pravidla“).

ZÁKLADNÍ POPIS ROZHODNÝCH SKUTEČNOSTÍ Regionální rada a GEPO uzavřely dne 28.4.2011 Smlouvu. Jako osoba jednající za GEPO je v hlavičce Smlouvy uveden pan Jiří Zeronik coby předseda správní rady. Přestože v podpisovém řádku označení osoby chybí, laickým srovnáním tento podpis odpovídá podpisu pana Zeronika na Dopisu 1. V září 2012 obdržela Regionální rada od GEPO Dopis 1 datovaný ze dne 6.9.2012, který je podepsán paní Kopalovou, coby ředitelkou GEPO, a panem Zeronikem, coby předsedou správní rady GEPO. Dopisem 1 je Regionální radě oznamována skutečnost, že pan Zeronik byl odsouzen za úmyslný trestný čin nepřímého úplatkářství (k nabytí právní moci rozhodnutí došlo dne 5.9.2012), přičemž v důsledku toho GEPO plánuje jeho odvolání ze správní rady GEPO a žádá Regionální radu o „součinnost s vypovězením naší smlouvy [tj. Smlouvy] a ukončení projektu” a o “nezbytné kroky k ukončení realizace našeho projektu a vypovězení smlouvy, která je uzavřena s Regionální radou.”. Jako důvod pro ukončení Smlouvy uvádí mj. argument, že v případě odvolání pana Zeronika (pokud by nebyl okamžitě nahrazen obdobnou osobou) by GEPO přestala být považována za veřejnoprávní subjekt, čímž by přestala splňovat podmínky pro udělení dotace. Dne 11.9.2012 Regionální rada Vyrozuměním oznamuje GEPO, že Dopis 1 považuje za výpověď Smlouvy a uvádí, že výpovědní lhůta skončí ke dni 6.11.2012. Dne 1.11.2012 (tedy 5 dní před uplynutím výpovědní lhůty) GEPO v Dopise 2 oznamuje Regionální radě, že Dopis 1 nepovažuje za výpověď Smlouvy a trvá na pokračování Smlouvy. Dne 6.11.2012 Regionální rada odesílá Odpověď GEPO v tom smyslu, že s ohledem na jeho obsah Dopis 1 nadále považuje za výpověď Smlouvy. Na to GEPO reaguje Dopisem 3 ze dne 15.11.2012, kde nadále trvá na tom, že Dopis 1 nebyl výpovědí Smlouvy.

4.

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ A DOPORUČENÍ Jak je blíže popsáno níže, na základě poskytnutých podkladů, s přihlédnutím k platné úpravě a k obecně dostupné výkladové a rozhodovací praxi příslušných orgánů, lze naše závěry shrnout následovně: 

Nelze jednoznačně a zcela bezpečně dovodit, že by Dopis 1 byl výpovědí Smlouvy, byť pro tento závěr existují jisté podpůrné argumenty. Nelze však vyloučit, že by příslušný orgán při posouzení určitosti Dopisu 1 dospěl k závěru, že se jedná o právní úkon jiný („pouhý“ návrh na ukončení Smlouvy dohodou) nebo právní úkon neurčitý a tudíž neplatný. Na základě neakceptovaného návrhu na ukončení Smlouvy dohodou nebo neplatného právního úkonu by přitom nemohlo dojít k ukončení Smlouvy.



Regionální rada může (a) přijmout argumentaci GEPO a pokračovat v plnění dle Smlouvy, nebo (b) směřovat k ukončení Smlouvy, zejm. nadále trvat na tom, že Dopis 1 byl výpovědí Smlouvy. V případě ad (a) doporučujeme zvážit i mediální rizika. V případě ad (b) doporučujeme Regionální radě pro posílení pozice v případném navazujícím sporu (i) učinit též odstoupení od Smlouvy s odkazem na článek 18.4. písm. f) Smlouvy (v jeho materiálním smyslu) a (ii) v budoucnu v takovém sporu též namítat neplatnost Smlouvy s ohledem na chybějící podpis ředitelky GEPO na Smlouvě.

2z9


5.

VYJÁDŘENÍ K OTÁZCE CHARAKTERU DOPISU 1 5.1 MOŽNOST PŘEDČASNÉHO UKONČENÍ SMLOUVY Úvodem tohoto vyjádření uvádíme stručný nástin toho, jakým způsobem je možno ukončit Smlouvu, coby vodítko pro určení záměru GEPO při zaslání Dopisu 1 a k možnostem dalšího postupu. 5.1.1 Odstoupení V souladu s ustanovením § 344 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) lze od smlouvy odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo ObchZ. Nejsou nám známy žádné informace, z nichž by vyplývala možnost odstoupit od Smlouvy podle ustanovení ObchZ (ustanovení § 344 ObchZ a násl.), nadále tedy vycházíme pouze z možnosti odstoupení v případech stanovených Smlouvou. Smlouva sama obsahuje přesně vymezený výčet důvodů, při jejichž naplnění je poskytovatel (a jen a pouze poskytovatel), tedy Regionální rada, oprávněn odstoupit od Smlouvy (článek 18.4 a 18.5 Smlouvy)1. Pokud vycházíme z informace o odsouzení pana Zeronika pro trestný čin nepřímého úplatkářství, je otázkou, zda je takové odsouzení skutečně důvodem pro odstoupení od Smlouvy – touto otázkou se s ohledem na její rozsah podrobněji zabýváme níže v části 5.3.3 tohoto vyjádření. 5.1.2 Výpověď Otázka vypovězení Smlouvy je ve Smlouvě samotné řešena v ustanovení článku 18.6, který stanoví, že Smlouvu je oprávněn vypovědět (pouze) příjemce, tj. GEPO. V článku 18.6. Smlouvy nejsou uvedeny žádné důvody pro podání výpovědi smluvního vztahu, lze tedy dovozovat, že GEPO je oprávněna vypovědět Smlouvu i bez důvodu. Výpovědní lhůta dle článku 18.6. Smlouvy činí dva měsíce a počíná běžet ode dne doručení výpovědi. Možnost výpovědi Smlouvy ze strany Regionální rady Smlouva neobsahuje. Vzhledem k tomu, že ObchZ postrádá obecnou úpravu výpovědi smluv, je třeba podpůrně použít úpravu obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku (dále jen „ObčZ“). V souladu s ustanovením § 582 ObčZ lze smlouvy, jejichž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. Přestože v daném případě mohlo být poskytnutí dotace rozděleno na několik částí, domníváme se, že v případě Smlouvy nejde o smlouvu, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, jelikož jejím předmětem je poskytnutí jedné dotace v dané konkrétní výši pro daný konkrétní projekt. Obecná možnost výpovědi smlouvy daná ObčZ by tak neměla připadat do úvahy. V daném konkrétním případě tedy byla v době doručení Dopisu 1 oprávněna Smlouvu vypovědět pouze GEPO, a to i bez uvedení důvodu. 5.1.3 Dohoda Smlouvu je pochopitelně možno kdykoli ukončit dohodou smluvních stran, jak ostatně výslovně stanoví i její článek 18.1.

1

Viz též důvody uvedené v Pravidlech v čl. 5.3.3.

3z9


5.2 URČITOST DOPISU 1 5.2.1 Obsah Dopisu 1 Projev vůle GEPO obsažený v Dopise 1 podle našeho názoru jednoznačně neuvádí, zda a případně který z právních úkonů zmíněných výše v článku 5.1 GEPO prostřednictvím Dopisu 1 činí. Zmiňuje institut „výpovědi“, avšak není použita formulace, z níž by vyplývalo, že výpověď dává GEPO. V Dopise 1 se totiž výslovně uvádí, že GEPO žádá o „součinnost s vypovězením naší smlouvy [tj. Smlouvy] a ukončení projektu” a o “nezbytné kroky k ukončení realizace našeho projektu a vypovězení smlouvy, která je uzavřena s Regionální radou.” V tomto smyslu je pravdivý závěr společnosti GEPO obsažený v Dopise 3, že v Dopise 1 „nebyl použit ani termín „vypovídám“ ani termín „vypovídáme“, či jiný obdobný termín“, který by prostřednictvím jazykového výkladu Dopisu 1 jednoznačně vedl k závěru, že v případě Dopisu 1 šlo o samotnou výpověď Smlouvy. Naproti tomu je poměrně nezpochybnitelné, že vůlí GEPO (alespoň tak, jak byla v Dopise 1 projevena) bylo ukončit projekt resp. Smlouvu, k čemuž GEPO dokonce požadovala součinnost ze strany Regionální rady. Domníváme se proto, že z Dopisu 1 jednoznačně vyplývá vůle GEPO směřující k ukončení projektu resp. Smlouvy. Vzhledem k tomu, že Dopis 1 neobsahuje explicitní formulaci úkonu, avšak je z něj zřejmá vůle ukončit projekt resp. Smlouvu, je třeba se zabývat otázkou, za jaký právní úkon lze Dopis 1 považovat. Dle našeho názoru nemohla z logiky věci vůle GEPO směřovat k ukončení odstoupením ze strany GEPO, když společnost GEPO nebyla oprávněna odstoupit od Smlouvy. Dopis 1 přitom ani neobsahoval jednoznačně formulovaný důvod pro odstoupení od Smlouvy ze strany Regionální rady či jednoznačně formulovanou výzvu Regionální radě k odstoupení (přičemž k odstoupení Regionální rady by pochopitelně nemohlo dojít Dopisem 1). Lze tedy dovodit, že Dopis 1 směřoval pouze k předčasnému ukončení Smlouvy buď dohodou smluvních stran ve smyslu článku 18.1 Smlouvy nebo výpovědí ze strany GEPO ve smyslu čl. 18.6 Smlouvy. Vzhledem k tomu, že díky nevhodné formulaci nelze Dopis 1 jednoznačně považovat ani za výzvu k jednání směřujícímu k dohodě o ukončení Smlouvy ani za výpověď Smlouvy, je třeba se zabývat otázkou, zda lze interpretací určit, za jaký právní úkon lze Dopis 1 považovat, to vše s ohledem na ustálenou judikaturu českých soudů všech stupňů (v čele s Ústavním soudem) prosazujícím zásadu výkladu právních úkonů ve prospěch jejich platnosti.2 Jsme přesvědčeni, že Dopis 1 (resp. právní úkon v něm obsažený) by bylo možno považovat za neplatný pro neurčitost ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 ObčZ pouze v případě, kdy by za použití veškerých dostupných interpretačních pravidel nebylo možné jednoznačně dovodit, jaký právní úkon je jeho obsahem. 5.2.2 Interpretace projevu vůle V případě nejasnosti projevu vůle je třeba použít interpretační pravidla, zejména ta, která jsou obsažena přímo v zákoně, v daném případě konkrétně v ustanovení § 35 odst. 2 ObčZ,

2

K otázce interpretace právních úkonů v souvislosti s jejich platností se mimo jiné vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn.: I. ÚS 625/03. V rámci daného podal, že „základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s ním spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Neplatnost smlouvy má být tedy výjimkou, nikoliv zásadou.“

4z9


dle něhož je třeba právní úkony vykládat podle jejich jazykového vyjádření,3 ale též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. V tomto smyslu považujeme za zcestné tvrzení GEPO uvedené v Dopise 3, kdy má být údajně z obsahu Dopisu 1 zřejmé, že „s ohledem na sdělované skutečnosti jsme byli [tj. GEPO] nuceni předvídat možné ukončení smlouvy [tj. Smlouvy] z Vaší strany [tj. Regionální rady], přičemž termín “vypovězení” byl zaměněn s termínem “odstoupení””. Toto tvrzení je třeba považovat za účelové, když vůle GEPO by v takovém případě byla zřejmě v rozporu s projevem vůle. Jak již bylo uvedeno výše, gramatický výklad selhává (není uvedeno, ani „vypovídám Smlouvu“ ani „vyzývám k jednání o ukončení Smlouvy dohodou“). Obdobně systematický výklad Dopisu 1 neposkytuje žádné vodítko; snad jen absence zmínky o institutu ukončení Smlouvy dohodou smluvních stran a naopak přítomnost zmínky o institutu výpovědi nahrává závěru, že by mohlo jít spíše o výpověď. Dále je možno obsah Dopisu 1 vyložit za pomocí logických pravidel. Zde se domníváme, že taková interpretace pouze vylučuje, že by právní úkon obsažený v Dopise 1 byl odstoupením. Může být jenom výzvou k jednání o ukončení Smlouvy, nebo výpovědí Smlouvy. Bližší určení na základě logického výkladu učinit nelze. Ani použití teleologického (účelového) výkladu nepřináší bohužel jasnější vodítko. Je zřejmé, že účelem Dopisu 1 bylo ukončení projektu/Smlouvy, avšak způsob, jakým k tomu mělo dojít, již z Dopisu 1 prostřednictvím teleologického výkladu jednoznačně dovodit nelze. Jak již bylo uvedeno výše, čistě jazykový výklad jednoznačnou odpověď nedává. Nastupuje tedy výklad podle vůle GEPO.4 Vzhledem k tomu, že Smlouva byla uzavřena podle vůle stran v režimu ObchZ, je však třeba výše zmíněné interpretační pravidlo ObčZ výkladu podle vůle zpřesnit za použití ustanovení § 266 ObchZ, dle něhož se projev vůle vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Je přitom zřejmé, že hodnocení vůle osoby, která právní úkon činí, se musí vztahovat k okamžiku, kdy je právní úkon učiněn, tj. že příslušná osoba nemůže následně obsah takové vůle měnit a tím dávat projevu vůle jiný než původní obsah. K určení skutečného obsahu vůle společnosti GEPO v době odeslání Dopisu 1 neplynou z dostupných podkladů dostatečná vodítka. Z navazující komunikace mezi společností GEPO a Regionální radou sice vyplývá, že vůlí společnosti GEPO (alespoň v době odeslání Dopisu 2 a Dopisu 3) nebylo vypovědět Smlouvu, ale pouze oznámit Regionální radě některé skutečnosti, když společnost GEPO argumentuje v tom smyslu, že Dopis 1 „nelze považovat za určitý a srozumitelný právní úkon, ze kterého by byla zřejmá vůle naší strany [tj. GEPO] vypovědět Smlouvu” a termín „vypovězení“ byl údajně zaměněn za termín „odstoupení“ (k němuž mělo na základě informací obsažených v Dopisu 1 dojít ze strany Regionální rady), lze však pochybovat, zda takový obsah své vůli společnost GEPO nepřipisuje až ex post a účelově.

3

K tomuto Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 22. 8. 2001, sp. zn.: 25 Cdo 1569/99, podává: „Uvedené ustanovení předpokládá, že o obsahu právního úkonu může vzniknout pochybnost, a pro takový případ formuluje výkladová pravidla, která ukládají soudu, aby tyto pochybnosti odstranil výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu vyjádřeného slovně podrobí zkoumání i vůli jednajících osob. Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě je proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho lze obsah právního úkonu posoudit i podle vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, avšak za podmínky, že tato vůle není v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu.“ 4

Ve svém rozhodnutí ze dne 12. 5. 2010, sp. zn.: 28 Cdo 4341/2009, pak Nejvyšší soud zdůraznil, že není možné, „aby soud upřednostnil tvrzenou vůli účastníka před jazykovým vyjádřením, je-li toto vyjádření obsažené v písemné smlouvě natolik jednoznačné, že nelze ani s přihlédnutím k tvrzené vůli účastníka usuzovat na jiný obsah právního úkonu“.

5z9


Dopis 1 nelze vyložit ani s odkazem na ustanovení § 266 odst. 1 ObchZ, když dle dostupných informací nebyl Regionální radě v dané době znám úmysl společnosti GEPO, s nímž tato Dopis 1 zaslala. Přitom je na místě obava, že ani použití interpretačních pravidel obsažených v ustanovení § 266 odst. 2 a 3 nepovede k jednoznačnému výkladu projevu vůle obsaženému v Dopise 1. Nelze totiž jednoznačně určit, jaký smysl by formulacím obsaženým v Dopise 1 zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev určen. Ani pokud zvážíme všechny okolnosti související s projevem vůle, nelze jednoznačně dovodit, že by v případě Dopisu 1 šlo o výpověď Smlouvy. 5.3 ARGUMENTACE V PŘÍPADNÉM SPORU Pokud by došlo ke sporu o tom, zda Smlouva je či není nadále účinná a tedy pro své strany závazná, nabízí se Regionální radě řada argumentačních linií. 5.3.1 Argumentace ve prospěch posouzení Dopisu 1 jako výpovědi V této souvislosti lze argumentovat relativně dlouhou prodlevou mezi okamžikem, kdy byla GEPO seznámena s názorem Regionální rady o obsahu Dopisu 1 (tedy, že se jedná o výpověď Smlouvy), tj. dne 13.9.2012, a okamžikem, kdy byl Regionální radě zaslán Dopis 2, který toto hodnocení obsahu Dopisu 1 rozporuje, a to navíc za situace, kdy by od odeslání Dopisu 2 do uplynutí výpovědní doby zbývalo pouze 5 dní. Pokud by totiž GEPO od počátku považovala Dopis 1 za jiný právní úkon než výpověď, bylo by řádným postupem uvědomit o tom Regionální radu bez zbytečného odkladu, a to minimálně v rámci obecné prevenční povinnosti (předcházení škodám) podle § 415 ObčZ. Dle poskytnutých informací se navíc v době po odeslání Dopisu 1 GEPO chovala tak, že se Regionální rada mohla oprávněně domnívat, že tímto úkonem směřovala k ukončení Smlouvy, když GEPO již nadále neplnila své povinnosti vyplývající ze Smlouvy, k jejichž plnění by ji ve standardním režimu Smlouva zavazovala (podávání monitorovacích zpráv, oznámení o změnách v projektu). Podpůrně by v tomto směru bylo možno odkázat na ustanovení § 266 odst. 4 ObchZ, dle něhož projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první tohoto výrazu v jednání použila. Byť toto ustanovení principiálně dopadá na jiné situace (zde nebyl použit výraz připouštějící různý výklad, ale nejasná formulace), lze z něj dovodit existenci pravidla, že pokud některá ze stran použije nejasný výraz (formulaci), nesmí jí to následně býti ku prospěchu. Z tohoto závěru vyplývá, že by GEPO neměla profitovat z toho, že v důsledku jejího nejasného právního úkonu postupovala Regionální rada způsobem, který může být pro GEPO nevýhodný. 5.3.2 Exkurs: Uzavření Smlouvy - otázka neplatnosti Smlouvy V souladu s ustanovením § 9a zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (dále jen „ZOOS“) je statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti, jenž řídí činnost obecně prospěšné společnosti a jedná jejím jménem, její ředitel. Do nabytí účinnosti novely č. 231/2010 Sb. (dále jen „Novela“), tedy do 1.1.2011, byla přitom statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti správní rada. V souladu s přechodným ustanovením Novely musela správní rada obecně prospěšné společnosti jmenovat ředitele do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti Novely, přičemž do doby ustanovení ředitele obecně prospěšné společnosti vykonává pravomoci statutárního orgánu správní rada. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada, a to s účinností k datu stanovenému v rozhodnutí správní rady. Výkon funkce ředitele je účinný k datu podle rozhodnutí správní rady, bez ohledu na zápis ředitele do rejstříku obecně prospěšných společností (dále jen „Rejstřík“), který má v tomto ohledu pouze deklaratorní povahu.

6z9


V době nabytí účinnosti Novely GEPO (1.1.2011) neměla jmenovaného ředitele a předsedou správní rady byl pan Zeronik. Ředitelkou GEPO byla podle dokumentů dostupných v elektronické Sbírce listin jmenována paní Zeroniková, a to dne 30.3.2011. Do obchodního rejstříku byla paní Zeroniková jakožto ředitelka GEPO zapsána až dne 24.6.2011. V případě paní Zeronikové přitom platí, že její funkce vznikla dnem jejího jmenování správní radou, tj. 30.3.2011, a od tohoto data byla paní Zeroniková, namísto správní rady, osobou oprávněnou jednat (podepisovat smlouvy, apod.) jménem společnosti GEPO, ačkoli jako ředitel byla zapsána (resp. zřízení funkce ředitele bylo zapsáno) do Rejstříku až dne 24.6.2011. Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je tak dán důvod pokládat Smlouvu uzavřenou dne 28.4.2011 (tedy až po datu jmenování paní Zeronikové do funkce ředitele GEPO), kterou jménem společnosti GEPO podepsal pan Zeronik jakožto předseda správní rady, za neplatnou s ohledem na v tu dobu již nedostatečnou legitimaci pana Zeronika k zastupování společnosti GEPO. Pro posouzení otázky platnosti je rozhodující tzv. dobrá víra druhé smluvní strany, tedy zda Regionální rada v době uzavření smlouvy (i) věděla o skutečnosti, že paní Zeroniková již byla jmenována do funkce ředitele či zda (ii) o této skutečnosti nevěděla a jednala v důvěře v zápis v Rejstříku, kde v době podpisu Smlouvy byla jako statutární orgán stále zapsána správní rada GEPO. V prvním případě (pokud Regionální rada o této skutečnosti věděla) by Smlouva měla být považována dokonce za absolutně neplatnou (tuto situaci však vzhledem k nám poskytnutým informacím nepředpokládáme); v druhém případě je na místě Smlouvu považovat za platnou, ovšem pouze dokud se Regionální rada jednající v důvěře v zápis v Rejstříku neplatnosti Smlouvy v případném sporu nedovolá (tzv. relativní neplatnost). Dovolání se relativní neplatnosti Smlouvy je tak možnou alternativou k předčasnému ukončení Smlouvy odstoupením resp. výpovědí. Právo domáhat se vyslovení neplatnosti Smlouvy se promlčuje v obecné promlčecí lhůtě (v případě ObchZ ve lhůtě 4 let od doby, kdy se daná strana o důvodech neplatnosti dozvěděla). Lze podotknout, že spory o neplatnost smluv rozhodují obecné soudy, přičemž jejich projednání soudem je poměrně časově náročné. Doporučujeme proto nepodávat žalobu na prohlášení Smlouvy za neplatnou (a to i v souvislosti s praxí soudů, které odmítají rozhodovat o žalobách na určení, je-li možno podat žalobu na plnění), ale tuto argumentaci vznést až jako námitku v případě zahájení sporu, který by příp. zahájila společnost GEPO svým návrhem na určení neplatnosti předčasného ukončení Smlouvy resp. na poskytnutí plnění ze Smlouvy ze strany GEPO. 5.3.3 Odstoupení od Smlouvy z důvodu spáchání trestného činu statutárním orgánem GEPO Dle článku 18.4. písm. f) Smlouvy, stejně jako článku 5.3 Pravidel, je Regionální rada oprávněna odstoupit od Smlouvy v případě, že je GEPO, resp. její statutární orgán, pravomocně odsouzen za trestný čin – např. úplatkářství. Toto oprávnění odstoupit od Smlouvy dopadá na situaci, kdy ke spáchání, resp. k pravomocnému odsouzení došlo až po uzavření Smlouvy. Domníváme se, že v tomto konkrétním případě je možno argumentovat v tom smyslu, že pana Zeronika je třeba z pohledu požadavku na bezúhonnost považovat za osobu s fakticky stejným postavením jako statutární orgán společnosti GEPO, a že odsouzení pana Zeronika, jakožto osoby, jehož bezúhonnost v době podání žádosti o dotaci resp. uzavření Smlouvy GEPO garantovala. Podstatným argumentem pro toto tvrzení přitom je, že (i) pan Zeronik za společnost GEPO fakticky jednal, z pozice předsedy správní rady, a to jak při podání žádosti o dotaci, tak při uzavření Smlouvy, (ii) Pravidla byla platná ke dni 25.10.2010, tedy ještě před nabytím účinnosti Novely; přitom lze mít za to, že Pravidla

7z9


v tomto svém znění nezohledňovala (zohledňovat nemohla) dopad Novely relevantní právě pro žadatele formou o.p.s., a způsobem odpovídajícím Pravidlům pak i Smlouva upravovala předkládání čestných prohlášení a důvody pro odstoupení; podstatný je přitom účel úpravy obsažené v Pravidlech a jejich materiální význam: lze předpokládat, že účelem bylo zajistit, aby se předkládání čestných prohlášení jakož i důvod odstoupení vztahoval na osoby jednající jménem (resp. za) žadatele dotace. V daném případě navíc předpokládáme, že v rámci žádosti o dotaci bylo předkládáno čestné prohlášení pana Zeronika. Z materiálního pohledu tak podle našeho názoru lze dovodit naplnění důvodu pro odstoupení od Smlouvy. Navíc pan Zeronik je stále i k dnešnímu dni stále zapsán v obchodním rejstříku jako předseda správní rady, ačkoli dle Dopisu 1 na svou funkci rezignoval. Pro úplnost k časové ose čestného prohlášení předkládaného před resp. v rámci uzavření Smlouvy a následného důvodu pro odstoupení uvádíme, že pokud by pouze v důsledku změny legislativy (tj. přijetím Novely, která odejmula správní radě postavení „statutárního orgánu“) mělo být liberalizováno odsouzení stejné osoby (ve stejné funkci) za daný trestný čin, ačkoli taková osoba dál za žadatele jednala a ve vztahu k ní bylo předloženo čestné prohlášení v žádosti, pak se jedná o striktně formální výklad, který je přinejmenším diskutabilní a u kterého je podle našeho přesvědčení šance, že soud v případě rozhodování akceptuje naopak materiální (teleologický) výklad předmětného ustanovení Smlouvy. 5.4 ZÁVĚR Regionální rada může trvat na tom, že není povinna nadále plnit své povinnosti dle Smlouvy. V tomto směru může Regionální rada trvat na svém dosavadním stanovisku, že Dopis 1 byl výpovědí Smlouvy, a použít přitom argumentaci naznačenou výše. Zároveň doporučujeme pro zlepšení právního postavení Regionální rady vůči společnosti GEPO „v rámci posílení právní jistoty“ Regionální rady provést i odstoupení Regionální rady od Smlouvy (takové odstoupení by nabylo účinnosti okamžitě), a to s odkazem naplnění důvodu pro odstoupení ve smyslu článku 18.4. písm. f) Smlouvy. Vzhledem k tomu, že společnost GEPO nesdílí názor o povaze Dopisu 1 coby výpovědi, je nutné počítat s tím, že bude brojit i proti předčasnému ukončení Smlouvy formou odstoupení a že v budoucnu dojde ke sporu. V případném sporu o platnost výpovědi Smlouvy, resp. odstoupení od Smlouvy či o nároku na poskytnutí dotace doporučujeme, aby Regionální rada použila navíc i argument neplatnosti Smlouvy z důvodu chybějícího oprávnění pana Zeronika k podpisu Smlouvy. Pokud by měl přes výše uvedené soud přesto rozhodnout, že Smlouva je nadále platná a účinná, stala by se relevantní otázka případné náhrady škody. Společnost GEPO přitom může namítat, že Regionální rada v mezidobí do rozhodnutí soudu porušila některé ustanovení Smlouvy (zejm. tedy neposkytla dotaci nebo její část) ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 ObčZ. Příkladmo uvádíme, že takto uplatněnou škodou by mohly být např. úroky, které by GEPO musela platit za úvěr využitý na financování svých závazků, které měly být původně financovány z poskytnuté dotace, nebo sankce za prodlení s plněním finančních povinností GEPO v případě jejího prodlení s úhradou závazků, k němuž by došlo z důvodu neposkytnutí (resp. pozdního poskytnutí) dotace na základě Smlouvy. Naproti tomu z charakteru činnosti GEPO jakožto obecně prospěšné společnosti vyplývá, že by zde však nemělo být významné riziko vzniku škody ve formě ušlého zisku. V případě uplatnění takových nároků lze platně argumentovat, že společnost GEPO (i) sama odesláním Dopisu 1 výslovně iniciovala ukončení projektu a (ii) v Dopise 1 uvádí, že „naše ops na tomto projektu nestojí a jeho derealizací se v činnosti ops nic nezmění“, což dokládá i vyjádření poskytnuté panem Zeronikem v souvislosti s revitalizací kostela sv. Máří Magdalény v médiích, dle kterých „[Pan] Zeronik ve vyjádření pro ČTK uvedl, že stavba bude pokračovat, ale za soukromé peníze.“ Regionální rada ovšem také může přistoupit na pozici GEPO a vyjádřit souhlas s tím, že Dopis 1 nebyl výpovědí Smlouvy a Smlouva je nadále účinná. V takovém případě by práva a povinnosti ze Smlouvy nadále trvaly. Doporučujeme při tom zároveň zvážit i mediální rizika,

8z9


vzhledem k tomu, že odsouzení pana Zeronika jakož i čerpání dotací jeho společnostmi, jak plyne z dostupných veřejných informací, jsou předmětem zájmu médií v Libereckém kraji i v celostátním měřítku, jakož i předmětem veřejných diskusí o oprávněnosti čerpání dostací (včetně diskusí ve vztahu konkrétně ke GEPO).5 6.

DALŠÍ SKUTEČNOSTI Toto vyjádření předkládáme na Vaši žádost pro účely interní diskuse nad dalším postupem Regionální rady ve věci trvání Smlouvy. Závěry uvedené výše byly učiněny na základě poskytnutých dokumentů a informací, jejichž přehled je uveden v bodě 2 výše a které byly i diskutovány ústně. Předmětem tohoto posouzení je výlučně otázka uvedená v bodě 1 výše. Toto posouzení není komplexním právním stanoviskem v souvislosti s otázkami ukončení účinnosti Smlouvy a posouzení případných důsledků postupu Regionální rady v souvislosti s ukončením účinnosti Smlouvy. Předmětem tohoto posouzení rovněž nejsou obchodní, technické, finanční či daňové aspekty. Toto posouzení bylo vypracováno podle práva České republiky a nebere v úvahu právo jiných států. Pokud by se jakákoliv otázka v rámci předmětu tohoto posouzení vztahovala k právu jiného státu než České republiky, je třeba k jejímu řešení přizvat právního poradce, který je oprávněn poskytovat právní služby podle příslušného právního řádu. Toto posouzení bylo vypracováno výhradně pro potřeby Regionální rady.

S úctou,


5

Viz např.: http://www.nasliberec.cz/anonymni-firma-iberus/exzastupitel-za-ods-byl-odsouzen-za-korupci-v-liberci-alecerpa-desitky-milionu-z-evropskych-fondu-pro-anonymni-firmu.php; http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/182799dotace-na-geotermalni-centrum-v-liberci-ma-nekolik-otazniku/ ; http://zpravy.idnes.cz/oprava-zchatraleho-kostela-sv-marimagdaleny-v-liberci-p16-/domaci.aspx?c=A120919_163258_liberec-zpravy_tm

9z9

Posudek AK Havel a Holásek

Recommend Documents