POSTOJE ŽÁKŮ SOŠ NECHEMICKÉHO ZAMĚŘENÍ K CHEMII

Súčasnosť a perspektívy didaktiky chémie III, Donovaly 2013

POSTOJE ŽÁKŮ SOŠ NECHEMICKÉHO ZAMĚŘENÍ K CHEMII Martin Rusek Katedra chemie a didaktiky chemie, Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta, [email protected] ABSTRACT: The contribution is focused on vocational schools students’ attitudes towards chemistry. As the curricular reform of Czech national school system brought Chemistry into a considerable number of educational standards, the question of an optimal approach towards teaching these students rose. Since students’ attitudes are one of key factors in education investigation of the students’ attitudes towards chemistry is a contribution to the set of researches made in the field of students’ attitudes in the Czech Republic. KEY WORDS: Student’s attitudes towards chemistry, chemistry education, vocational schools

1

ÚVOD

Předkládaný příspěvek je zaměřen na jeden z důsledků kurikulární reformy středních škol (SŠ). Ta přináší vyšší podíl všeobecně-vzdělávacích předmětů. Do rámcových vzdělávacích programů pro obory vzdělání středního odborného vzdělávání (RVP SOV) coby nových kurikulárních dokumentů tak přibývají i zcela nové předměty. Tímto způsobem došlo také k přidání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání (PřV) do kurikula oborů, ve kterých dříve vyučováno nebylo. Počet žáků, kteří jsou vzděláváni v přírodovědných předmětech – fyzice, biologii a chemii – tak značně vzrostl. Do prvních ročníků SOŠ totiž nastupuje každoročně cca 80 % všech žáků středních škol1. Pozornost je v tomto textu věnována oborům SOV, na kterých je PřV novou vzdělávací oblastí. Autor se zaměřuje konkrétně na výuku chemie. U SOŠ nechemického zaměření se výuka chemie odehrává ve zcela jiných podmínkách než u oborů zaměřených na PřV. Jedním z hlavních problémů je motivace žáků učit se předmět, který nijak nesouvisí s povahou jimi vybraného oboru vzdělání. Právě motiv vyjadřující vztah učícího se jedince k daným předmětům a v nich prováděným činnostem2, tj. postoj, hrají v edukačním procesu důležitou roli. Pro úspěch výuky je potřebné, aby učící se jedinec zaujal pozitivní stanovisko k dané skupině předmětů nebo ke konkrétnímu předmětu3. Tento příspěvek je zaměřen na dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na postoje žáků v prvních ročnících středních škol. Publikované výsledky jsou popisem postojů žáků SOŠ nechemického zaměření. 2

SOUČASNÝ STAV POZNÁNÍ

Postoje a s nimi související zájmy žáků jsou jednou z velmi často zmiňovaných veličin nejen v zahraničním, ale i českém pedagogickém výzkumu4-8. Pokles zájmu žáků je indikován v českých a slovenských podmínkách a to na základních školách i gymnáziích9-11. Naproti tomu Švandová a Kubiatko (2012) a Kubiatko et al. (2012) u žáků prvních ročníků gymnázií zjistili neutrální postoje k chemii. Výzkumy Veselského a Tóthové (2004) nebo Ruska (2013) vykazují zcela opačně, mírně kladné postoje žáků k chemii. Doposud však nebyl proveden výzkum postojů stále se utvářející a opomíjené skupiny žáků nechemicky zaměřených SOŠ. Vzhledem k uvedeným problémům výuky i výzkumům provedeným na žácích devátých tříd ZŠ12,13 jsou předpokládány negativní postoje těchto žáků. Identifikace faktorů utvářejících tyto postoje však může sloužit k zefektivnění výuky. Většina zahraničních i tuzemských výzkumů zaměřených na postoje žáků, není využitelná z důvodu odlišného stylu výuky. Pojetí přírodovědného vzdělávání je příliš odlišné. Dalším 1


důvodem je také odlišné členění sekundárního vzdělávání. To také znemožňuje porovnání výsledků žáků z mezinárodních šetření zaměřených i na postoje žáků k přírodním vědám (PISA a TIMSS). Nástroje použité ve výzkumech provedených v zahraničí i u nás jsou přesto hodnotné a je možné se jimi nechat inspirovat. Z hlediska výběru předmětu je to především výzkum Saltové a Tzougrakiové (2004) z Řecka14 a výzkum Prokopa et al. (2007). 3

METODOLOGIE

3.1 Výzkumná otázka Předkládaná část výzkumu byla řízena následující výzkumnou otázkou: Jaký je vliv typu SOŠ na postoje žáků? K výzkumným otázkám byly definovány tyto hypotézy: H1: Žáci SOŠ-M mají k chemii pozitivnější postoje než žáci SOŠ-V. H2: Žáci SOŠ-PřV mají k chemii pozitivnější postoje než žáci SOŠ-M. H3: Žáci SOŠ-PřV mají k chemii pozitivnější postoje než žáci SOŠ-V. Označení SOŠ-M je používáno pro nechemicky zaměřené obory SOŠ zakončené maturitní zkouškou. Jde tak o obory SOV označované v RVP SOV jako M a L0. Označení SOŠ-PřV je použito pro obory SOV, v jejichž RVP je na vzdělávací oblast Přírodovědné vzdělávání vymezeno více než 6 vyučovacích hodin. Jedná se o obory ukončení jak maturitní zkouškou, tak vyučením. Označení SOŠ-V je použito pro nechemicky zaměřené obory SOV zakončené výučním listem, tedy obory H a E. Hypotézy vycházejí z předpokladu, že na maturitní obory nastupují žáci s lepšími studijními předpoklady15. Hypotézy 2 a 3 vycházejí z předpokladu, že žáci vybírali na PřV orientovanou školu, jelikož jejich postoje k přírodovědným předmětům jsou pozitivní. 3.2 Výzkumné otázky Výzkumný vzorek byl tvořen 401 žáky prvních ročníků náhodně vybraných SOŠ s ohledem na obory. Děvčata tvořila v daných kategoriích 61 % vzorku (viz tabulku 1). Průměrný věk respondentů byl 15,33 let. Tabulka 1 Detail vzorku žáků Respondenti SOŠ-PřV SOŠ-M

SOŠ-V

dívky

chlapci

dívky

chlapci

dívky

chlapci

26

38

152

51

92

42

41%

59%

75%

25%

69%

31%

64

203

134

Σ 401

3.3 Výzkumný nástroj Pro výzkum byl využit dotazník popsaný Ruskem (2013). S ohledem na typ škol byly v první části dotazníku kladeny otázky z kategorií: zájem, náročnost, důležitost (význam), učitel, pokus a technologie. Ve druhé části dotazníku byl zjišťován postoj žáků k jednotlivým 2


tématům z chemie. Žáci se vyjadřovali k důležitosti pro život, obtížnosti učiva, a pozornosti věnované jednotlivým tématům. Odpovědi žáků v této oblasti však nejsou náplní tohoto příspěvku. K vybraným odpovědím byla přiřazena odpovídající čtyřstupňová Likertova škála. Dotazník zadaný na začátku školního roku byl směrován na postoje žáků k chemii a výuce chemie na základní škole (ZŠ). Dotazník byl administrován na 10 maturitních oborech 10 náhodně vybraných SOŠ a na 10 učebních oborech 8 náhodně vybraných SŠ, v náhodně vybraném, Středočeském kraji. Dotazník byl zadán pouze žákům prvního ročníku. Pro analýzu dat byly využity programy Microsoft Excel a Statgraphics Centurion XVI. 4

VÝSLEDKY

Výsledky postojové části dotazníku jsou uvedeny v tabulce 1. Mimo průměry v první části dotazníku byly počítány aritmetické průměry součinů Důležitost x Pozornost (DxP) a Obtížnost x Pozornost (OxP) a interval spolehlivosti na hladině významnosti α = 95 %. Tabulka 1 Průměry a směrodatné odchylky pro jednotlivé kategorie dotazníku Typ škol Kategroie Zájem

Min 0,50

Max

PřV průměr

3,50

1,95-

SD

SOŠ-M průměr SD 1,78-

0,83

1,76-

0,89

2

+

0,92

2,10

+

0,91

1,99

0,93

4

0,98

1,64-

0,82

1,65-

0,89

2

+

1,01

2,55

+

1,00

4

0,64

1,9-

0,68

1

0,92

1

0,50

3,50

2,06

Obtížnost

0,50

3,50

1,61+

Učitel

0,75

3,75

2,65

0,95

2,53

Pokusy

1,00

4,00

1,66-

0,62

1,84-

4,00

+

0,93

+

1,00

2,05

Počet otázek

1,01

Důležitost

Technologie

SOŠ-V průměr SD

2,15

1,07

2,13

+

Legenda: Index + u hodnoty průměrů značí mírně kladný postoj, index – značí postoj mírně záporný.

Protože se jedná o postoje, které si žáci utvořili na ZŠ, je možné srovnání s výsledky dříve provedených výzkumů10-12. Výsledky naznačují, že žáci k chemii zaujímají spíše negativní postoj. Ten je způsoben nízkým zájmem o předmět (shoda se zjištěním Veselského a Hausnerové (2010)) i obtížností předmětu (souvislost s výsledky Höfera a Svobody (2005)). Překvapivé je, že se negativní postoje projevují i u žáků, kteří si zvolili chemicky zaměřený obor. Často zmiňovaný negativní faktor učitele byl vyvrácen. Statisticky významné rozdíly (α = 95 %) však byly zjištěny pouze u vybraných otázek, nikoli mezi celými kategoriemi. O rozdíl mezi všemi třemi kategoriemi se jednalo u jedné otázky zjišťující zájem. Naopak u jedné otázky zaměřené na důležitost žáci SOŠ-M a SOŠ-V paradoxně vnímají chemii jako užitečnější/důležitější než žáci SOŠ-PřV. Další významný rozdíl byl zjištěn u žáků na SOŠ-PřV v oblasti vnímání chemie jako jednoho z nejjednodušších předmětů. V tom se významně liší od ostatních dvou skupin. Přesto odpovídají neutrálně na otázku, zda si při chemii připadali hloupí. Tato odpověď kontrastuje s odpověďmi žáků SOŠ-M a SOŠ-V, kteří si v hodinách chemie hloupí spíše nepřipadali. Součinem aritmetických průměrů DxP byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi SOŠ PřV a SOŠ-M i SOŠ-V u tématu chemických výpočtů. Ty žáci na SOŠ-PřV vnímají výrazně negativněji (F = 3,61; p = 0,028). Významné rozdíly mezi postoji žáků SOŠ-M 3


a SOŠ-Přv i SOŠ-V byly zjištěny u tématu chemický průmysl a výroby u součinu DxP (F = 4,57; p = 0,011) i OxP (F = 4,75; p = 0,009). Hypotéza H1 (pozitivnější postoje žáků SOŠ-M než žáků SOŠ-V) nebyla potvrzena. Hypotézy H2 (pozitivnější postoje žáků SOŠ-PřV než žáků SOŠ-M) a H3 (pozitivnější postoje žáků SOŠ-PřV než žáků SOŠ-V) byly potvrzeny. Celkové skóre postoje coby průměr všech zkoumaných kategorií bylo v souladu s hypotézami. Předpokládané tendence byly potvrzeny u kategorie zájmu a důležitosti – mezi odpověďmi žáků byly nalezeny statisticky významné rozdíly. Ty byly prokázány jen u vybraných otázek. Naopak u kategorie obtížnosti se projevila statisticky nevýznamná, přesto zcela opačná tendence - žáci na SOŠ-V zapojeni do výzkumu v porovnání s jejich vrstevníky spíše vnímají chemii jako méně obtížnou. Významný rozdíl se projevil u postoje k provádění pokusů a ve vnímání obtížnosti. V těchto kategoriích vykázali nejhorší postoje právě žáci na SOŠ-PřV. Statisticky významný rozdíl byl mezi žáky na SOŠ-PřV a SOŠ-V zaznamenán u jedné otázky na obtížnost a zájem a u dvou otázek na důležitost. I zde však poznatky nabyté v chemii jako užitečnější pro svůj život paradoxně vnímají žáci SOŠ-V. Žáci SOŠ-PřV si naopak spíše na základě učiva chemie umějí vysvětlit některé jevy kolem sebe. Této otázce bylo přiděleno nejvyšší skóre ze všech otázek v dotazníku. 3

VÝSLEDKY A ZÁVĚR

Výsledky výzkumu podle očekávání dokládají mírně negativní postoje žáků SOŠ k chemii. Srovnáním výsledků téhož výzkumu provedeného na žácích gymnázií (Rusek, 2013) byl zjištěn rozdíl (Δx ≈ 0,5) mezi postoji žáků gymnázií (N = 117) a žáků SOŠ (N = 401). Významným zjištěním je souvislost postoje žáků a školních výsledků z přírodovědných předmětů (Rusek, Havlová a Pumpr, 2010). Zjištěná školní úspěšnost žáků na SOŠ-M byla vyšší než žáků na SOŠ-PřV a SOŠ-V. Celkové výsledky postoje žáků k chemii vykázaly stejnou tendenci, i když se statisticky nevýznamnými rozdíly. Žáci na SOŠ-M dosáhli průměrně v chemii téměř o jeden známkovací stupeň (2,34 SOŠ-M, 2,49 u SOŠ-PřV a 3,27 SOŠ-V) lepších výsledků. Průměrná známka mezi 2 a 3 naznačuje, negativnější zájem žáků o chemii. V kategorii zájmu o chemii byly potvrzeny výsledky dalších výzkumů. Chemii žáci nefavorizují před ostatními předměty. Přesto ale zvláště žáci na SOŠ-V vnímají její využití pro život. Stejně tak tito žáci vykazují oproti ostatním skupinám nejpozitivnější postoj k provádění pokusů. Tato zjištění je možné vysvětlit větším důrazem na praxi, který je těmto žákům pravděpodobně bližší. Překvapivým zjištěním je nepotvrzení hypotézy H1. Výsledky výzkumů naznačují, že postoje žáků na nechemicky zaměřených SOŠ nezávisí na typu oboru či délce studia. Jedny z předpokládaných zdrojů negativních postojů žáků – školní úspěšnost nebo studijní předpoklady – tak pravděpodobně nejsou hlavním faktorem. Vyšší schopnost abstraktního a logického myšlení je předpokládaná u žáků nastupujících na obtížnější, maturitní obory. Přesto se u nich nepodařilo prokázat rozdílné postoje k chemii. Pravděpodobně tedy nemají vliv ani na výběr oboru (maturitní M nebo L0 vs. výuční H a E). Výsledky výzkumu je zapotřebí konfrontovat s daty, která budou získána zadáním dotazníků žákům po skončení výuky chemie na SOŠ. Bude možné nejen porovnat jejich změnu a tím reálný význam výuky chemie, ale i znovu je porovnat. Přesnější údaje by bylo možné získat rozšířením vzorku a zahrnutím dalších krajů. 4


Výsledky výzkumu ukazují, jakým směrem by se měly ubírat snahy didaktiků chemie. Požadavky na aktuálnost učiva, přiblížení učiva životu žáků, ale i praktická experimentální stránka výuky jsou podle výsledků výzkumu žáky hodnoceny pozitivně. Získaná data pak mohou sloužit jako podklad pro revizi RVP SOV, pro přípravu motivačních prvků výuky, úloh i projektů. Identifikace žáky pozitivně vnímaných témat tomuto procesů může napomoci. LITERATURA VOJTĚCH, J. a D. CHAMOUTOVÁ. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii [online]. Praha: NÚV, 2013 [cited 2013 04-14]. Dostupné z: . 2. ČÁP, J. a J. MAREŠ. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X. 3. OSKAMP, S. a P. W. SCHULTZ. Attitudes and Opinions. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 2004. ISBN 978-0805847697. 4. VESELSKÝ, M. a A. TÓTHOVÁ. Hodnotenie učebného predmetu chémia študentmi gymnázia. In Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity č. 179, řada přírodních věd č. 24. Brno: Masarykova Univerzita, 2004, p. 120-126. 5. BIRRELL, B., D. EDVARDS, I. DOBSON a F. SMITH. The Myth of too many University Students. People & Place, 2005, 13(1), s. 63-70. 6. PROKOP, P., G. TUNCER a J. CHUDÁ. Slovakian students' attitudes toward biology. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, 2007, 3(4), s. 287295. 7. ŠVANDOVÁ, K. a M. KUBIATKO. Faktory ovlivňující postoje studentů gymnázií k vyučovacímu předmětu chemie. Scientia in Educatione, 2012, 3(2), s. 65-78. 8. RUSEK, M. Postoje žáků gymnázií k chemii. In Koncepce vzdělávání v současné kurikulární diskusi. Liberec, 2013, p. v tisku. 9. VESELSKÝ, M. Postoje a pripomienky žiakov 1. ročníkov gymnázia, stredných odborných škôl a učilíšť k obsahu učebného predmetu chémia na základnej škole. Biológia, ekológia, chémia, 1997, 2(2), s. 24-25. 10. VESELSKÝ, M. a R. HAUSNEROVÁ. Motivácia žiakov učiť sa prírodopis – biológiu na základnej škole. Technológia vzdelávania, 2010, 18(8), s. 11-15. 11. HÖFFER, G. a E. SVOBODA 2005. Některé výsledky celostátního výzkumu: Vztah žáků ZŠ a SŠ k výuce obecně a zvláště pak k výuce fyziky. In Proceedings of the Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 22005, K. RAUNER ed. Západočeská univerzita, Plzeň, 52-70. 12. VESELSKÝ, M. a H. HRUBIŠKOVÁ. Zájem žáků o učební předmět chemie. Pedagogická orientace, 2009, (3), s. 45-64. 13. KUBIATKO, M., K. ŠVANDOVÁ, J. ŠIBOR a J. ŠKODA. Vnímání chemie žáky druhého stupně základních škol. Pedagogická orientace, 2012, 22(1), s. 82-96. 14. SALTA, K. a C. TZOUGRAKI. Attitudes toward chemistry among 11th grade students in high schools in Greece. Science Education, Jul 2004, 88(4), s. 535-547. 15. RUSEK, M., M. HAVLOVÁ a V. PUMPR. K přírodovědnému vzdělávání na SOŠ. Biologie-chemie-zeměpis, 2010, 1, s. 19-26. 1.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení grantového projektu GA UK č. 552313 „Postoje žáků k chemii po ukončení povinné školní docházky“.

5

POSTOJE ŽÁKŮ SOŠ NECHEMICKÉHO ZAMĚŘENÍ K CHEMII

Recommend Documents