POSTAVENÍ ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

POSTAVENÍ ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Iveta MOUDRÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph. D. za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce, panu řediteli Ing. Ivu Bílkovi a Mgr. Zdeňku Mikuličovi za poskytnutí potřebných materiálů a informací a dále všem, kteří mi jakkoliv pomáhali při jejím vypracování.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Iveta MOUDRÁ

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

Název tématu:

Postavení základního školství ve vzdělávacím systému České republiky

Zásady pro vypracování: Cíl práce:cílem bakalářské práce je analýza současného základního školství v České republice, a to na základě srovnání dvou vybraných základních škol jednotlivých typů a zjištění současného stavu. Postup práce: 1. Charakteristika školství, právní předpisy, organizace a řízení škol. 2. Moţnosti financování ve školství - základní finanční zdoje, rozpočet, alternativní finanční zdroje škol a školských zařízení. 3. Porovnání postavení dvou vybraných základních škol, jejich hospodaření s vyuţitím skutečných poznatků, komparace vybraných kritérií. Problémy a nedostatky, zhodnocení aktuálních problémů. Metody práce: - analýza odborné literatury a legislativy, komparace, syntéza poznatků.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá základní charakteristikou veřejného sektoru, základním vzděláváním v České republice, právní úpravou, posláním a cílům vzdělávání, přibliţuje financování tohoto sektoru a jeho kontrolu. V praktické části je provedeno porovnání dvou konkrétních základních škol, které jsou z různého prostředí. Pro porovnání byla u obou příspěvkových organizací zadána společná kritéria a provedena jejich analýza. Klíčová slova: veřejný sektor, vzdělávání, základní školství, financování, rozpočet, mzdové náklady, pedagogický pracovník.

Abstract My Bachelor thesis deals with the basic characteristics

of public sector, elementary

education in the Czech Republic, legal regulations, mission and purposes of education, describes financing of this sector and its control. In the practical part I compare two elementary schools that are from different backgrounds. For comparison I have specified common criteria for both subsidized organizations and analyzed them.

Keywords: public sector, education, primary schools, funding, budget, labor costs, pedagogical employee.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1. Vymezení pojmů k problematice základního školství ............................................ 11 1.1. Definice a vymezení veřejného sektoru .............................................................. 11 1.2. Veřejný sektor jako část národního hospodářství ............................................... 12 1.2.1. Struktura veřejného sektoru ......................................................................... 13 1.3. Vzdělávací politika.............................................................................................. 13 1.3.1. Postavení vzdělávání ve společnosti a jeho funkce ...................................... 13 1.3.2. Vzdělávací politika – její cíle a principy...................................................... 14 1.3.3. Vzdělávací politika ČR před rokem 1989 a změny po roce 1989, její problémy a orientace .................................................................................................... 15 1.4. Základní charakteristika školství v České republice ........................................... 16 1.4.1. Jednotlivé stupně vzdělávací soustavy ČR .................................................. 18 1.4.2. Poslání školství............................................................................................. 20 1.4.3. Rejstřík škol a školských zařízení ................................................................ 21 1.5. Řízení školství ..................................................................................................... 21 1.6. Organizace škol a školního roku ......................................................................... 23 1.7. Dílčí shrnutí kapitoly........................................................................................... 24 2. Financování školství ................................................................................................... 26 2.1. Financování škol ze státního rozpočtu ................................................................ 27 2.2. Financování regionálního školství ...................................................................... 27 2.2.1. Působnost obce ............................................................................................. 28 2.2.2. Působnost odborů školství krajských úřadů ................................................. 28 2.2.3. Hospodaření škol a školských zařízení ........................................................ 29 2.3. Rozpočet škol a školských zařízení..................................................................... 30 2.3.1. Návrh rozpočtu ............................................................................................. 31 2.4. Jiné finanční zdroje ............................................................................................. 32 2.4.1. Doplňková a jiná činnost .............................................................................. 32 2.4.2. Programy vyhlašované MŠMT .................................................................... 33 2.5. Finanční kontrola v oblasti školství .................................................................... 33 2.6. Dílčí shrnutí kapitoly........................................................................................... 34 3. Porovnání postavení dvou vybraných základních škol ........................................... 36 3.1. Základní školství všeobecně ............................................................................... 36 3.2. Základní a doplňující údaje vybraných zařízení ................................................. 37 3.2.1. Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace, Mikulovice č. p. 134 ................................................................................. 37 3.2.2. Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9 ............................................ 41 3.3. Počet ţáků, výsledky vzdělávání ţáků ................................................................ 46 3.4. Zaměstnanci ........................................................................................................ 48 3.5. Mzdové náklady .................................................................................................. 49 3.6. Financování vybraných základních škol ............................................................. 55 3.7. Aktuální problémy vybraných školských zařízení .............................................. 60

3.8. Dílčí shrnutí kapitoly........................................................................................... 61 Závěr ................................................................................................................................... 62 Seznam pouţitých zdrojů .................................................................................................. 64 Seznam tabulek .................................................................................................................. 66 Seznam pouţitých zkratek ................................................................................................ 67 Přílohy

Úvod Vzdělávání je součástí vzdělávacího procesu a patří mu významné místo ve společnosti. Vzdělání je výsledkem výchovy a vzdělávání, které si klade za cíl rozvoj osobnosti člověka jak po stránce poznání a vědění, tak i po stránce osvojování si určitých mravních, duchovních a

estetických

hodnot jak pro osobní tak i pro občanský ţivot, a také

rozvoj vztahů vůči ostatním lidem a celé společnosti. Vzdělávací politika státu určuje směr rozvoje školství, promítá se do legislativy, ovlivňuje financování tohoto resortu, vstupuje do správy a fungování celého vzdělávacího procesu a systému školství. Vzdělávací systém v České republice doznal velkého zvratu především po roce 1989, kdy nastaly změny politického a ekonomického systému v dřívějším Československu. Práva občanů a povinnosti státu vzhledem ke vzdělávání jsou dány Listinou základních práv a svobod, která zaručuje především právo na vzdělání, které má být bezplatné na základních a středních školách, popř. dle moţností společnosti i na vysokých školách. Ostatní povinnosti a práva se odkazují na platnou legislativu. Současně dochází v tomto období také k posílení samostatnosti škol, kterou je jejich právní subjektivita, a na rozvoji systému školství se podílí různí zřizovatelé. V současné době společně s reformou veřejné správy a veřejných financí

dochází

i ke změnám v resortu školství, které upravuje nový školský zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, a to s účinností od 1.1. 2005 Vysoké školství v České republice se řídí samostatným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Nový školský zákon mění zásadním způsobem úpravu vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanovuje jeho podmínky, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů, které vykonávají státní správa a samosprávu ve školství. Dále se snaţí upravit financování škol a školských zařízení s ohledem na normativní metody financování, které jsou závislé na nabídce a poptávce sluţeb jednotlivých zařízení, tzn., ţe vede školy ke konkurenčnímu chování, které je závislé především na počtu ţáků. Za resort školství, jeho koncepci, stav a rozvoj celé vzdělávací soustavy odpovídá v České republice Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. 9

Cílem bakalářské práce je charakterizovat současné základní školství a jeho postavení ve vzdělávacím systému České republiky, jeho cíle, principy a zásady a současně i představit členění vzdělávací soustavy, řízení školství a jeho organizaci, druhy škol a školských zařízení, financování, rozpočet a jeho závazné ukazatele se zaměřením na dvě konkrétní školská zařízení. Nejdůleţitější částí této práce je porovnání postavení dvou vybraných základních škol stejného typu, ale z různého prostředí, kterým je město a vesnice. První základní školou je Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace, Mikulovice u Znojma č. p. 134 a druhou je Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9. U obou základních škol byla vybrána konkrétní společná kritéria, která se v praktické části budou komparovat. Při jejich analýze se bude zjišťovat, zda je vůbec moţné tyto dvě základní školy na základě určitých kritérii srovnávat. Závěrem bude zhodnocení aktuálních problémů u obou školských zařízení. Bakalářská práce je členěna na tři kapitoly. První kapitola je věnována členění národního hospodářství, struktuře veřejného sektoru, pojmům v resortu školství, vzdělávací politice před rokem 1989 a v současnosti, vzdělávací soustavě v České republice, poslání školství, jeho řízení a organizace škol. Druhá kapitola seznamuje s principy a moţnostmi financování školství a to jak z pohledu státního rozpočtu, zřizovatele, tak i jiné či doplňkové činnosti. Současně se zabývá i návrhem rozpočtu a kontrolní činností. Ve třetí kapitole – praktické části jsou provedeny různé analýzy a komparace vybraných ukazatelů a kritérií, která mají obě školská zařízení společné. Za kaţdou kapitolou je provedeno dílčí shrnutí a v samotném závěru je daná tématika shrnuta. V této bakalářské práci byla pouţita metoda analýzy odborných textů, interních dokumentů, výkazů a dokladů obou základních škol, sběr dat a ukazatelů. Při zpracování své práce jsem vycházela také ze studia odborné literatury, právních předpisů a nařízení, statistických výkazů a dokumentů. V poslední části jsem komparovala vybrané ukazatele a kritéria obou základních škol. Na jejich základě jsem pak prováděla syntézu zjištěných poznatků.

10

1.

Vymezení pojmů k problematice základního školství

Cílem této kapitoly je se seznámit s pojmy ve vzdělávací politice, členěním národního hospodářství, veřejným sektorem, vzdělávací politikou před rokem 1989 a v současnosti, vzděláváním, dále členěním vzdělávací soustavy, řízením školství a jeho organizací. Školství lze zařadit do všech čtyř sektorů národního hospodářství (soukromý ziskový, soukromý neziskový, veřejný neziskový a sektor domácností). Vzdělávání povaţujeme za základní lidské právo i univerzální lidskou hodnotu. Jeho cíle jsou odvozeny jak z individuálních, tak i společenských potřeb.

1.1. Definice a vymezení veřejného sektoru Veřejný sektor je v kaţdém státě významnou částí národního hospodářství. Existence veřejného sektoru je důsledkem selhání trhu. Veřejný sektor a soukromý sektor je charakteristickou symbiózou, vzájemně prospěšným souţitím v tzv. smíšené ekonomice. Oba sektory, veřejný, který je neziskový, i soukromý, který je ziskový, se vzájemně podmiňují a doplňují. Selhává-li jeden z nich, nastupuje druhý. Selhání soukromého sektoru vede k rozvoji veřejného sektoru. Posláním veřejného sektoru je zabezpečovat veřejné statky pro občany, napravovat a odstraňovat i další důsledky trţního selhání, např. negativní externality. Hospodářská politika stanoví funkce veřejného sektoru, úkoly a priority, ale i finanční nástroje. Často se hovoří o veřejné politice, jejímţ nástrojem je veřejný sektor. Vymezení funkcí veřejného sektoru není jednotné. Veřejnému sektoru se přisuzuje funkce ekonomická (zabezpečování veřejných statků), sociální (prospěšnost výsledků veřejného sektoru- sluţeb zejména pro sociálně slabší vrstvy obyvatel), politická (vyuţití veřejného sektoru v politickém klání, v procesu veřejné volby). Činnost jednotlivých resortů veřejného sektoru ovlivňují jednotlivé dílčí politiky, např. bezpečnostní politika státu, školská politika, zdravotní politika, sociální politika apod. K základním činnostem, resp. ekonomicko-sociálním funkcím veřejného sektoru patří zajistit potřebné veřejné statky zabezpečit často i tzv. hraniční statky pomoci vytvořit podmínky pro fungování soukromého sektoru 11

a zajistit produkci soukromých statků v těch případech, kdy trţní sektor selhává nebo s nimi souvisí jev externality přispět

k ekonomickému

zaměstnanosti

růstu,

v soukromém

vytvořit

sektoru,

podmínky

vytvořit

pro

růst

podmínky

pro

zkvalitnění lidského potenciálu a to vzděláním a zvyšováním kvalifikace pracovních sil dosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování, umoţnit i niţším příjmovým skupinám vyuţívat některé statky1 V současné ekonomické teorii nepřevládá jednoznačná definice veřejného sektoru. Proto kaţdý autor zpravidla ve své práci uvádí, z jakého hlediska pouţívá pojem veřejný sektor (z hlediska vlastnictví, práva apod.). K vymezení veřejného sektoru lze pouţít i kritéria financování, které pouţívají i státy EU. Vymezovacím znakem veřejného sektoru je tedy financování z veřejných financí, které musí přesahovat více jako polovinu jejích celkových příjmů.

1.2. Veřejný sektor jako část národního hospodářství Veřejný sektor zabezpečuje svou produkcí významnou část ekonomických statků – především veřejné statky. Zaměstnává významnou část práceschopného obyvatelstva v produktivním věku a přispívá ke zvyšování zaměstnanosti. Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, která zabezpečuje veřejné statky pro obyvatelstvo na neziskovém principu je proto financována z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména v soustavě veřejných rozpočtů je řízena veřejnou správou o jejíţ produkci, tj. produkci veřejných statků – struktuře, mnoţství a kvalitě, se rozhoduje tzv. veřejnou volbou podléhá veřejné kontrole ze strany příslušných kontrolních orgánů (např. povinný účetní audit) a občanské kontrole ze strany občanů. Postavení veřejné správy, zejména rozsah jejích rozhodovacích pravomocí, musí být v zásadě stanoveno příslušným zákonem, aby se omezilo nebezpečí zneuţití moci. 1

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. s. 29-32 12

1.2.1. Struktura veřejného sektoru Veřejný sektor můţeme různě strukturovat, např. podle

resortů (např. školství,

kultura), dále podle institucí, neziskových organizací, které zabezpečují činnosti veřejného sektoru, organizují činnost i samotné veřejné správy, např. v ČR to jsou tzv. organizační sloţky (zkratka OS) a příspěvkové organizace (zkratka PO) a pak také dle procesů apod. Do veřejného sektoru patří vlastní veřejná správa, která má specifické postavení, poněvadţ řídí veřejný sektor, resp. organizace ve veřejném sektoru, ovlivňuje tak jeho efektivnost, dále např. justice, policie, armáda, školství, věda a výzkum, zdravotnictví, sociální sluţby, v některých zemích i energetické hospodářství.2

1.3. Vzdělávací politika Vzdělávací politice přísluší významné místo ve společnosti, kterým je její poslání. Vzdělání je výsledkem dvou procesů, které spolu souvisí, a to výchova – která je chápána jako formativní proces, v němţ jsou záměrným působením utvářeny osobnostní vlastnosti jedince, jeho morální a charakterové vlastnosti a v němţ si současně sám jedinec osvojuje určité způsoby a normy chování ve společnosti. vzdělávání – je procesem, v němţ převaţuje informativní aspekt a v němţ jedinec získává a osvojuje si soustavu poznatků a dovedností. Se vzdělávací politikou souvisí také kvalifikace. Můţeme ji všeobecně chápat jako schopnost vykonávat určitou práci, respektive souhrn schopností, které jsou v určité době pro výkon určitých povolání vyţadovány. Mezi základní prvky kvalifikace patří i teoretické vědomosti všeobecného a odborného charakteru získané vzděláním, jimţ v rámci kvalifikace v současné době přísluší stále větší a nezastupitelné místo.

1.3.1. Postavení vzdělávání ve společnosti a jeho funkce Vzdělání není jenom zdrojem inovací a změn v kvalitě pracovní síly, ale má zásadní význam i pro rozvoj lidské osobnosti a kvality ţivota. Vzdělání plní ve společnosti řadu funkcí, na které je moţno různě nahlíţet, jako např. preventivní a nápravné, socializační a profesionalizační, ekonomické a sociálně-kulturní. Ekonomické funkce jsou 2

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M., Veřejná správa a finance veřejného sektoru. s.32-34

13

spojovány se skutečností, ţe vzdělání není jenom efektem ekonomického růstu, ale i jeho významným faktorem. Sociálně-kulturní funkce vzdělání vyjadřují širokou škálu souvislostí a vztahů mezi vzděláním a mimoekonomickou oblastí ţivota společnosti.

1.3.2. Vzdělávací politika – její cíle a principy Vzdělávací politika je souhrnem konkrétních činností a opatření, kterými vzdělávací subjekty usilují o naplnění rolí vzdělání ve společnosti. Vzdělávací politikou máme na mysli zejména zásadní legislativní opatření týkající se vzdělávacího systému společnosti, principů jeho fungování a metod praktického řízení, které se projevují v řadě skutečností, zejména v rozhodování o vzdělávacích institucích, v jejich artikulaci, organizaci, ve způsobech práce, dále v přístupech ke vzdělávání (rovné šance všem), v obsahu a cílech vzdělávání a ve způsobech financování. Cílem vzdělávací politiky je zabezpečit rozvoj poznávací a duchovní kapacity populace, jejího poznatkového a dovednostního fondu a zabezpečit i rozvíjet morálně hodnotové orientace lidí. V soudobé vývojové etapě stojí nejen naše, ale prakticky vzdělávací politiky ve všech vyspělých zemích před náročným cílem, kterým je zabezpečit, aby vzdělávací systémy vyhovovaly poţadavkům společnosti zaloţené na znalostech. Vzdělávací politika je orientována k rozvoji jedince, je zařazena do sociální politiky, a proto vzdělání je prvkem sociálního rozvoje. Od vzdělávací politiky se často očekává, ţe vyřeší řadu často dosti protichůdných problémů, jako např. gramotnost, prosperitu a efektivnost, ale i krize v rodině, zmírnění chudoby a nezaměstnanosti, etnických sporů a konfliktů, narkomanie atd. Souhrnně řečeno, očekává se od ní, ţe kaţdé společnosti pomůţe překonat její současné problémy a zvládnout ty, které pro ni staví budoucnost. Jsou pro ni typické zejména principy: celoţivotního vzdělávání, rovných šancí v přístupu ke vzdělávání, individualizace a diferenciace ve vzdělávání a internacionalizace ve vzdělávání. Rozhodující, nikoli však monopolní, role ve vzdělávací politice připadá státu. Vzdělání lze totiţ označit za příklad netrţního zboţí, jehoţ vlastnosti a efekty, tzv. kladné externality ho předurčují k tomu, aby bylo převáţně zabezpečováno ze státních zdrojů. Proto je stát v této politice velice významným subjektem. Vzdělávací politika musí proto působit nejen na instituce školské v rámci školské soustavy, ale i na instituce mimoškolské, kterými jsou např. podnikové vzdělávání, výchova v rodině nebo masmédia.

14

Důleţitou součástí nadnárodní vzdělávací činnosti jsou i evropské vzdělávací instituce, aktivity zaměřené na vzdělávání a výchovu problémových jedinců, aktivity spojené s budováním informační sítě o vzdělávání, výměnné programy, studijní cesty apod.

1.3.3. Vzdělávací politika ČR před rokem 1989 a změny po roce 1989, její problémy a orientace V minulých letech byl vývoj v celé vzdělávací politice stejně jako v jiných oblastech deformován. Došlo k rozsáhlé a masivní ideologizaci, která postihovala naše školství jako celek. Nutno ale říci, ţe období socialistického vývoje nepřinášelo ve vzdělávací oblasti jen samé negace. V těchto letech došlo také ke značnému nárůstu vzdělanosti naší populace, byl rozšířen přístup ke vzdělávání a vzdělávací soustava se stala propustnou. Úroveň obecné vzdělanosti a profesní kvalifikace doznala nesporný vzestup. Proto se také po listopadu 1989 nestala váţnější překáţkou transformačních procesů. Od vzdělávacích systémů vyspělých zemí jsme se však v mnoha ohledech vzdálili. Za hlavní deformace je moţno povaţovat např. to, ţe vzdělávací systém zůstal systémem do značné míry uzavřeným nejen vůči světu, ale i vůči potřebám jedince a společnosti. Dále měl stát takřka výsadní monopol ve vzdělávací politice-pozitivní roli sehrála pouze rodina. Změny prováděné v systému základní školy vedly k jejímu rozkolísání a k problémům v soustavě středních škol i v sektoru zaměstnanosti. Základní škola byla nadmíru unifikována, prakticky počítala jen s jediným učebním programem. Pro střední školy byla příznačná institucionální roztříštěnost, neúčelně úzká specializace ztěţující vyuţití znalostí a pracovní uplatnění. Pro vysoké školy byla typická jejich značná unifikace, a to z hlediska koncepce výuky, délky, obsahu, forem i účasti frekventantů. Pro celý školský systém, všechny jeho druhy a stupně platilo, ţe podcenily jazykovou výuku a také„počítačovou gramotnost“. Dále koncept celoţivotního vzdělávání byl aplikován se značným zjednodušením tzn., ţe k řádným formám studia byly přiřazovány různé pomaturitní a postgraduální kurzy, často bez propojení na potřeby sféry zaměstnanosti. Po roce 1989 byl odstraněn monopol státu a etablovala se zde řada nestátních subjektů, soukromých a církevních škol.

Vzdělávací systém se stal pluralitním

a vzdělávání se stává obecně sdíleným zájmem občanů, nestátních subjektů a samozřejmě také státu. Je téměř jisté, ţe role státu i ostatních subjektů se posunuje do jiné roviny a ţe ji bude třeba vnímat poněkud odlišně ve srovnání s počátkem transformace. 15

Rozvoj vysokých škol je výrazně poddimenzován - zaostávání České republiky (dále jen ČR) za vyspělým světem je zde nejvýraznější. K nejpřevratnějším změnám po roce 1989 patří autonomie škol. Pozitivním, ale nikoli bezproblémovým jevem, je značný rozmach nestátních škol, které výrazně přispěly k růstu a diverzitě vzdělávací nabídky. Zvláštní pozornost musí být věnována spoluúčasti podnikatelských subjektů na vzdělávání zejména odborném středoškolském, učňovském a vysokoškolském. Nelze ani vzdělávání ponechat výlučně jen v kompetenci trhu, tzn. nabídky a poptávky po vzdělávání. Dnes převaţující kvantitativní aspekty musí vystřídat důraz na kvalitu a efektivnost. Zabezpečení kvality nadále zůstává úkolem prvořadé důleţitosti.3

1.4. Základní charakteristika školství v České republice Součástí vzdělávací politiky kaţdého státu je školství a jeho koncepce. Kaţdý stát této oblasti věnuje velkou pozornost, protoţe úroveň jednotlivých typů škol a školských zařízení má vliv na rozvoj své země jak v oblasti hospodářské, tak i kulturní a sociální. Školství nebylo zaloţeno na výdělečné činnosti. Z ekonomického hlediska školy a vzdělávání posuzujeme jako jedno z důleţitých odvětví veřejného sektoru, které produkuje převáţně veřejné statky a rozhodujícím způsobem tak přispívá ke kultivaci lidského potenciálu.4 Vzdělávací systém v České republice je tvořen soustavou škol a školských zařízení, který je definován v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném téţ jako školský zákon (dále jen školský zákon). Účinnost tohoto zákona je od 1.1.2005. Tento zákon mění zásadním způsobem úpravu vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanovuje jeho podmínky, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. Školský zákon vychází mimo jiné i ze základních práv a svobod zaručených listinou.5 Vysoké školství je řízeno samostatným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Za školství, jeho koncepci, stav a rozvoj celé vzdělávací soustavy odpovídá Ministerstvo 3

KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 414-438 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. s. 304 5 POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. s. 7 4

16

školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Druhy škol a školských zařízení jsou uvedeny v příloze 1. Vzdělávání je zaloţeno na zásadách rovného

přístupu kaţdého státního občana České republiky nebo jiného

členského státu evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboţenství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů české republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosaţených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy moţnosti kaţdého vzdělávat se po dobu celého ţivota při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání

Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský ţivot, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého ţivota získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudrţnost 17

pochopení a uplatňování principu rovnosti ţen a muţů ve společnosti utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboţenské identitě kaţdého poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro souţití v národním a mezinárodním měřítku získání a uplatňování znalostí o ţivotním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udrţitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví 6 Vzdělávání poskytované podle školského zákona je veřejnou sluţbou. Právnická osoba můţe vykonávat činnost školy a školského zařízení pouze za podmínky, ţe tyto činnosti má zapsány do rejstříku škol a školských zařízení, který je veřejným seznamem. Školy a školská zařízení jsou zřizovány jako právnické osoby. MŠMT, kraj, obec a svazek obcí zřizují školy a školská zařízení jako právnické osoby nebo jako příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu.

7

Jedna právnická osoba můţe vykovávat

činnost jedné či více škol nebo školských zařízení, která jsou si rovnocenná. Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci, jejichţ činnost upravuje zákon č. 563/204 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Kromě výše jmenovaných můţe být zřizovatelem právnické osoby působící v oblasti školství Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti dle zvláštních předpisů jako organizační sloţky státu, Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy a zařízení při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR jako součást těchto úřadů, registrované církve a náboţenské společenství a ostatní fyzické osoby nebo právnické osoby, které zřizují soukromé školy.8

1.4.1. Jednotlivé stupně vzdělávací soustavy ČR Vzdělávání rozlišuje školský zákon na základní, které je uskutečňováno denní formou, dále střední, vyšší odborné, které se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání. Nejvyšším vzděláváním je vysoké. Vysoké školy jsou právnické osoby, které uskutečňují akreditované studijní programy a programy celoţivotního vzdělávání. Akreditaci uděluje jednotlivým vysokým školám MŠMT. 6

KOL. Školské zákony. s. 13-14 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů České republiky. 8 KOL. Školské zákony. s. 24 7

18

Vysoké školy dle zákona mohou být státní, veřejné a nebo soukromé. Forma studia můţe být prezenční, distanční nebo jejich kombinace. Dále mohou být univerzitní a nebo neuniverzitní.9 Do jednotlivých stupňů vzdělávací soustavy v ČR patří Předškolní výchova – je dnes organizována především v mateřských školách a zahrnuje zpravidla děti od tří do šesti let, není povinné, vytváří základní předpoklady pro

pokračování

ve

vzdělávání,

napomáhá

vyrovnávat

nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání. Základní školství – základního vzdělávání se povinně v ČR účastní kaţdé dítě, vytváří základ pro celoţivotní vzdělávání u celé populace. V dnešní době dochází k nárůstu malotřídních základních škol. Kromě škol státních působí v ČR i základní školy soukromé, církevní, ale jejich podíl je však relativně velmi malý. Dokladem o dosaţení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popř. desátého ročníku základního vzdělávání nebo také vysvědčení o úspěšném ukončení 2. ročníku šestiletého gymnázia nebo 4. ročníku osmiletého gymnázia. Tato vysvědčení jsou opatřena doloţkou o získání stupně základního vzdělání. Střední školství – se v ČR uskutečňuje ve třech druzích škol: všeobecné gymnázium, odborně technické, ekonomické, umělecké, zemědělské apod., na středních odborných školách a učňovské na středních odborných učilištích. Tento druh vzdělávání je zakončen buď závěrečnou zkouškou s výučním listem a nebo maturitní zkouškou. Vyšší odborné školy -

dříve to byl experimentální typ pomaturitního

vzdělávání, od roku 1995 jde o samostatný vzdělávací stupeň. Studium na tomto typu škol je dvou aţ tříleté zakončené absolutoriem. Vysoké školství – je nejvyšším článkem vzdělávací soustavy v ČR. Změn toto školství doznalo jiţ od roku 1999, kdy začal platit nový zákon o vysokých školách, kdy dosavadní vysoké školy přešly do skupiny tzv. veřejných vysokých škol. V ČR bylo v roce 2008 celkem 28 veřejných vysokých škol a ty měly 120 fakult, dále 2 státní vysoké školy (Univerzita obrany a Policejní akademie) a 42 soukromých škol, které z hlediska financování nejsou v podstatě závislé na státním rozpočtu. Studium na vysokých školách sestává 9

POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. s. 8 19

z tříletého aţ šestiletého studia, které je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a současně s obhajobou bakalářské nebo diplomové práce.

1.4.2. Poslání školství Základní lidskou potřebou je vzdělávání, které poskytuje školství. Vzdělávací soustava se zaměřuje na rovinu osobního rozvoje, začleňuje se do ţivota společnosti, formuje a připravuje občana i pro pracovní ţivot. Posláním škol a školských zařízení je rozvoj lidské individuality – zahrnuje podporu seberealizace kaţdého jedince zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti – zajišťuje kontinuitu minulosti, přítomnosti a budoucnosti, uchování a rozvíjení národní, jazykové a kulturní identity, zejména ochranou kulturního dědictví výchova k ochraně ţivotního prostředí - ve smyslu zajištění udrţitelného rozvoje společnosti posilování soudrţnosti společnosti – zajištění rovného přístupu ke vzdělání podpora demokracie a občanské společnosti – vztah mezi učitelem a ţákem zaloţeném na vzájemném respektu, utváření školní komunity, která ve škole vytváří demokratické společenství rovnoprávných partnerů výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské i globalizující se společnosti – usilovat o ţivot bez konfliktů a negativních postojů zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti – školství musí přispívat k vysoké úrovni rozvoje lidských zdrojů, tím ovlivňuje kvalifikaci, přizpůsobivost pracovní síly, rozvíjení nových technologií zvyšování zaměstnatelnosti – zabezpečit dostatečnou úroveň vzdělávání v oborech, které globální trh práce upřednostňuje.10 Bez kvalitního vzdělání jsou moţnosti předání rodinného, sociálního a finančního kapitálu velmi omezené. Hlavním posláním školy, školského zařízení a vysoké školy je připravit ţáky a studenty pro výkon určitého povolání nebo funkce ve společnosti.11 Oblast základního školství upravuje mnoho předpisů a nařízení. Mezi nejzákladnější patří předpisy (všechny ve znění pozdějších přepisů), které jsou uvedeny v příloze 2. 10 11

KOTÁSEK, J. a kol. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. s. 14-15 LUTZ, R. Analýza činnosti a financování vybraného školského zařízení. s. 11 20

1.4.3. Rejstřík škol a školských zařízení Nový školský zákon zavedl místo sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení školský rejstřík, který je veřejným seznamem. Rejstřík škol obsahuje rejstřík škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob. Právnická osoba můţe vykonávat činnost školy a školského zařízení pouze za podmínky, ţe tyto činnosti má zapsány do rejstříku. Účinností zápisu do rejstříku vzniká právnické osobě právo poskytovat vzdělání a školské sluţby a nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku (obec, kraj). Rejstřík škol vede ministerstvo a krajský úřad. Řízení ve věcech údajů v rejstříku se řídí správním řádem.

1.5. Řízení školství Školství, jako odvětví veřejného sektoru, je řízeno a spravováno veřejnou správou v rozsahu, který odpovídá typu školy. Samosprávu vykonávají kraj, obec a školská rada. 12 Státní správu vykonávají Ministerstvo mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT) Česká školní inspekce (dále jen ČŠI) orgány kraje – odbory školství na krajských úřadech orgány obcí – odbory školství na obecních úřadech ředitel školy, školského zařízení jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.13 V působnosti zřizovatele školské právnické osoby je např. vydávat zřizovací listinu, rozhodovat o změnách zřizovací listiny, rozhodovat o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby, jmenovat a odvolávat ředitele školské právnické osoby a stanovit jeho plat, dále schvaluje rozpočet, zlepšený hospodářský výsledek, vytvoření peněţních fondů a způsob hospodaření s nimi. 12

KOL. Školské zákony. s. 198-204 KOL. Školské zákony. s. 181-198 14 KOL. Školské zákony. s. 188-192 13

21

MŠMT (dále jen ministerstvo) vedle úkolů stanovených školským zákonem např. dále řídí výkon státní správy, odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy, vytváří podmínky pro ústavní a ochrannou výchovu, dále zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a vyuţití finančních prostředků ze státního rozpočtu (dále jen SR). Ostatní ústřední státní správy jako např. ministerstvo obrany, vnitra a spravedlivosti, zahraničních věcí zřizují a ruší určitá školská zařízení, která spadají pod jejich kompetenci.14 ČŠI je správním úřadem s celostátní působností, současně je i organizační sloţkou státu a účetní jednotkou. Je organizačně členěna na ústředí České školní inspekce v Praze a inspektoráty. V čele je ústřední školní inspektor. Mezi kompetence ČŠI patří např. to, ţe zpracovává koncepční inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy, vykonává státní kontrolu podle zákona č. 552/2001 Sb., o státní kontrole, veřejnosprávní kontrolu podle zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole. Inspekce se provádí na základě plánu hlavních úkolů na příslušný rok a na základě podnětů, stíţností a petic.15 Krajský úřad finančně vypořádává finanční prostředky SR, které poskytuje na činnost škol a školských zařízení postupem stanoveným zvláštním právním předpisem, předává výsledky finančního vypořádání ministerstvu, zajišťuje sumarizaci účetní závěrky právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí ve svém správním obvodu a zpracovává a vyhodnocuje rozbory hospodaření s finančními prostředky SR.16 Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů finančních prostředků SR poskytovaných v souladu se zásadami stanovenými krajskými normativy a předává je krajskému úřadu, zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbory hospodaření s finančními prostředky SR.17

15

POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. s.54 KOL. Školské zákony. s. 178 17 KOL. Školské zákony. s. 178 18 KOL. Školské zákony. s. 181-186 16

22

Mezi kompetence ředitele školy patří např. rozhodovat ve všech záleţitostech, které se týkají poskytování vzdělávání a školských sluţeb a současně i odpovídat za to, ţe škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské sluţby v souladu se školským zákonem a vzdělávacími programy, odpovídat za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských sluţeb, odpovídat za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými ţáky ve škole a školském zařízení, také rozhoduje o povolení nebo zrušení individuálního vzdělávání ţáka, o odkladu povinné školní docházky, uznání dosaţeného vzdělání, zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán a dále má ve své kompetenci i jiné činnosti stanovené školským zákonem.18 Školskou radu zřizuje samospráva jako orgán školy umoţňující zákonným zástupcům nezletilých ţáků, zletilých dětí a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je moţné zřídit jednu školskou radu.19 Zásadní změnou ve fungování veřejné správy je její reforma, jejímţ nejviditelnějším výsledkem byl vznik krajů. Tato reforma do značné míry znamená i institucionální reformu školského systému, resp. systému regionálního školství. Reforma institucí je samozřejmě úzce spjata s reformou obsahovou, metodickou apod.

1.6. Organizace škol a školního roku Podle školského zákona stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem nejniţší počet dětí, ţáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejniţší a nejvyšší počet dětí, ţáků a studentů ve třídě, studijní skupině a v oddělení.20 Školský zákon stanovil, ţe vyučovacím jazykem je jazyk český. Příslušníkům národnostních menšin se zajišťuje právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 tohoto zákona. Ve vyšších odborných školách můţe být vyučovacím jazykem cizí jazyk. Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání vyučovat

19 20

náboţenství,

které

je

zabezpečováno

registrovanými

církvemi

KOL. Školské zákony. s. 186-188 POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. s. 9 23

nebo

náboţenskými společnostmi, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboţenství ve státních školách. V nestátních školách se vyučuje náboţenství jako nepovinný předmět. Ve školách je také prováděno vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a také dětí, ţáků a studentů nadaných. Dítětem, ţákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Vzdělávání nadaných dětí, ţáků a studentů se uskutečňuje v rámci rozšířené výuky některých předmětů nebo skupin předmětů. Ředitel školy na základě těchto skutečností můţe s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit zejména individuálně integrovaným ţákům na vlastní ţádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu.21 Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku a je rozčleněn na období vyučování, které se člení na pololetí a období školních prázdnin. Ve školách se vyučuje v pětidenním vyučovacím týdnu. V období školního vyučování můţe ředitel školy ze závaţných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro ţáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce a to po projednání s ţáky a zřizovatelem. Období školních prázdnin tvoří podzimní, vánoční, pololetní, jarní, velikonoční a hlavní prázdniny.22

1.7. Dílčí shrnutí kapitoly V kaţdém státě v rámci národního hospodářství je v rámci veřejného sektoru jedním z nejdůleţitějších odvětví vzdělávací politika. Výchovně vzdělávací soustavu v České republice tvoří školy a školská zařízení podle typu zřizovatele a podle jednotlivých stupňů vzdělávací soustavy. Problematika školství v České republice je upravena dvěma stěţejními zákony a to tzv. školským zákonem a zákonem o vysokých školách. Organizace škol a školských zařízení je vykonávána jako správa a samospráva. Školství nebylo zřízeno za účelem výdělečné činnosti, je tedy označováno za veřejnou sluţbu. Jeho posláním je především vzdělávání a zaměřuje se na rovinu osobního rozvoje, začlenění se do ţivota společnosti, formování občana i pro přípravu pro pracovní ţivot. Vzdělávací politika je

21 22

KOL. Školské zákony. s. 29-36 POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. s. 9 24

souhrnem konkrétních činností a opatření, kterými vzdělávací subjekty usilují o naplnění rolí vzdělání ve společnosti.

25

2.

Financování školství

V této kapitole se seznámíme s formami financování ve školství, se sestavením návrhu rozpočtu, s hospodařením s finančními prostředky, s jinou formou financování a také s finanční kontrolou ve školství. Převáţná část školství v ČR je financována z některého druhu veřejného rozpočtu, tj. z rozpočtu státního, krajského nebo municipálního, protoţe školní vzdělání je pokládáno převáţně za veřejný statek. Základní právní předpisy, které upravují oblast financování školství, jsou uvedeny v příloze 3. Kvalita vzdělávacího procesu v různých školních zařízeních je kromě jiného závislá na dostatku finančních a jiných prostředků, které má příslušný provozovatel školního zařízení v určitou dobu a na určitém místě k dispozici. Kaţdý stát zpravidla garantuje kaţdému svému občanovi bezplatné základní vzdělání. U nás jde o absolvování základní a střední školy. Financování školství představuje ty finanční prostředky - dotace, které jsou na základě schváleného SR přiděleny kapitole 333 - resort MŠMT. Druhým základním zdrojem financování školství jsou příspěvky obcí a měst na hospodářský provoz různých předškolních zařízení, školních jídelen, mateřských a základních škol aj. Obce potřebné finanční prostředky získávají jako účelovou neinvestiční dotaci ze SR rozdělovanou prostřednictvím orgánů krajského úřadu. Např. v roce 2009 tato dotace z Jihomoravského kraje činila 1.414,14 Kč na jednoho ţáka. Tyto prostředky však zdaleka nedostačují a obce musí na jejich financování vyčleňovat další prostředky ze svých rozpočtů (cca čtyřikrát tolik). Z celkových provozních (neinvestičních) výdajů je 60-65% určeno na mzdy. Celkové výdaje na školství se dále ještě zvyšují o výdaje zahrnuté v kapitole Všeobecná pokladní správa, které jsou určeny na neinvestiční výdaje. Mezi finanční a další prostředky, které se pouţívají pro vzdělávání občanů, lze přičíst i prostředky dalších ministerstev. Financování jednotlivých skupin škol velmi úzce souvisí se správou příslušných škol. Z tohoto hlediska se rozlišuje přímo řízené a financované školství (převáţně vysoké školy) 26

regionální školství (RgŠ)- všechny školy kromě vysokých škol ostatní přímo řízené organizace, např. Výzkumný ústav odborného školství, Česká školní inspekce (ČŠI), orgány veřejné správy ve školství.23

2.1. Financování škol ze státního rozpočtu Cílem této kapitoly je seznámení se s principem a moţnostmi financování školství a to jak v rámci zřizovatelů, tak i jiné či doplňkové činnosti. Současně s tím je spojen i návrh rozpočtu a kontrolní činnost. Ze SR se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboţenskými společnostmi, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení. Ze SR se také poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboţenská společnost. Finanční prostředky ze SR se poskytují podle skutečného počtu dětí, ţáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůţek nebo stravovaných, uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok a ve školském rejstříku, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, ţáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení. Do skutečného počtu se započítávají i cizinci, kterým se poskytuje vzdělávání nebo školské sluţby za stejných podmínek jako státním občanům ČR. 24

2.2. Financování regionálního školství Do regionálního školství se počítají všechny školy a školská zařízení kromě vysokých škol a jejich zařízení. V regionu, nejčastěji v jednom kraji, o hospodaření s finančními prostředky rozhodují ty instituce, které vykonávají státní správu v příslušném školství. O velikosti rozpočtu pro jednotlivé školy a zařízení rozhoduje počet ţáků a dětí, který v současné době v naší republice klesá.25

23

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s. 307-309 KOL. Školské zákony. s. 177-180 25 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. s. 319 24

27

2.2.1. Působnost obce Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školských zařízeních při těchto školských zařízeních. Za tímto účelem obec zřídí základní školu nebo zajistí plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové školy a to obecně závaznou vyhláškou. Pokud obec nestanoví školský obvod spádové školy a je ohroţeno plnění povinné školní docházky ţáků, rozhodne o tomto obvodu krajský úřad v přenesené působnosti. V rámci základní dopravní obsluţnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu ţáka přesáhne 4 kilometry. Obec nebo svazek obcí můţe dále zřizovat a zrušovat základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení a školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud prokáţe potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a zařízení. Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje a to poměrem podle počtu ţáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.26 Obec je dále povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území. Současně zabezpečuje stravování těchto dětí v předškolním i základním vzdělávání.

2.2.2. Působnost odborů školství krajských úřadů Odbory školství krajských úřadů nahradily v podstatě dřívější školské úřady, které působily na jednotlivých okresech. Tyto odbory řídí veškeré školství v rámci kraje, kromě vysokých škol. Jde zejména o přidělování finančních prostředků jednotlivým školám. 26

KOL. Školské zákony. s. 199 -202 28

Krajský úřad sám zřizuje, zrušuje a finančně zabezpečuje např. základní školy speciální, umělecké, školní zařízení pro výchovu mimo vyučování, zařízení školního stravování a školní

zotavovací

zařízení,

zařízení

výchovného

poradenství

(pedagogicko-

psychologické poradny), střední školy, vyšší odborné školy, odborná učiliště, jazykové školy, těsnopisný ústav, dětské domovy aj. Odbor školství krajského úřadu přiděluje finanční prostředky na mzdy pracovníků, výdaje na učebnice, školní pomůcky a školní potřeby hrazené ţákům státem a kontroluje jejich vyuţití. Také kontroluje efektivnost hospodaření s prostředky a provádí s nimi finanční vypořádání.

2.2.3. Hospodaření škol a školských zařízení Jednotlivé školy a školská zařízení hospodaří jako státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby a musí se proto řídit zákony a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky SR.

Příspěvkové organizace

– školy a školská zařízení odepisují investiční hmotný majetek a vytváří si tak zdroj finančních prostředků na nákup či realizaci investic, pokud příslušné prostředky neposkytne ze svého rozpočtu MŠMT. Pokud škola hospodaří s přebytkem, s tzv. zlepšeným hospodářským výsledkem, můţe si příslušnou částku ponechat pro svoji činnost do dalšího období, aniţ by se o ni krátily přidělené prostředky pro další rok.27 V rámci svého rozpočtu školy a školská zařízení hospodaří s finančními prostředky, které získávají z vlastní činnosti (hlavní, doplňkové a jiné), z rozpočtu kraje (příspěvek na provoz, účelové dotace na investice, návratné finanční výpomoci), ze státního rozpočtu a státních fondů (dotace účelové, systémové nebo finanční výpomoc) a z rozpočtů jiných územních samosprávných celků, z fondů organizace (fond investiční, rezervní, odměn, fond kulturních a sociálních potřeb), z darů od fyzických nebo právnických osob, z Národního fondu a ze zahraničí. Finanční prostředky jsou účelově vázány, a proto je lze vynakládat jen na ty účely, pro které jsou určeny. Do tohoto reţimu uţití prostředků veřejných rozpočtů patří i vyuţití prostředků jednotlivých fondů příspěvkových organizací.28

27

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. s. 320-324 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. s. 3564-3566. Sbírka zákonů České republiky. 28

29

2.3. Rozpočet škol a školských zařízení Školy a školská zařízení kaţdoročně sestavují návrh rozpočtu na provoz a předkládají ho zřizovateli. Při podávání návrhu rozpočtu zřizovateli je nutné respektovat formální náleţitosti návrhu a to členění na výnosy a náklady, členění podle rozpočtové skladby29 nebo na vybrané ukazatele stanovené zřizovatelem. Na základě takto zpracovaných návrhů rozpočtů pak zřizovatel rozhodne o výši příspěvku na provoz. V příloze 4 jsou rozepsány neinvestiční prostředky – vymezení pojmů včetně financování těchto výdajů podle typu zřizovatele. U jednotlivých rozpočtů je nezbytné sledovat závazné ukazatele a jejich limit nelze překročit. Struktury ukazatelů podle typu zřizovatele jsou podrobně rozepsány v příloze 5.30 V současném systému rozpočtování je rozpis finančních prostředků ve školství realizován tzv. normativní metodou, tj. podle průměrných neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu, tj. na jednoho ţáka nebo studenta vzdělávaného, stravovaného, ubytovaného. Normativy jsou republikové a krajské. MŠMT rozepisuje finanční prostředky krajům na základě republikových normativů, které vycházejí z věkových normativů, a vyjadřují průměrný příspěvek státu na pokrytí nákladů na jednoho ţáka na určitém typu školy. Krajský úřad rozepisuje finanční prostředky školám podle krajských (místních) normativů ve struktuře závazných ukazatelů, kterými jsou neinvestiční výdaje (NIV) a limit počtu zaměstnanců. Tyto normativy kraj stanoví jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok. Při rozpisu je nutné respektovat zásady průhlednosti. Místní normativy se všeobecně vyznačují podrobnějším členěním. Stanovují je odbory školství krajského úřadu tzv. místním dohodovacím řízením, které probíhá mezi odborem školství a ředitelem škol a školských zařízení zprostředkovaně přes úřady obcí s rozšířenou působností. Krajský úřad povinně vyčleňuje v rozpočtu regionálního školství rezervu na úkoly, které nelze promítnout do rozpočtu.31

29

Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Sbírka zákonů České republiky. ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. s. 9 31 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. s. 326-329 30

30

2.3.1. Návrh rozpočtu Návrh rozpočtu je tvořen zdroji (výnosy) a náklady. Zdroje jsou tvořeny neinvestiční dotací z MŠMT, příspěvkem na provoz, výnosy z vlastní činnosti, ze školného, úplaty za vzdělávání a školské sluţby, investiční dotace, z doplňkové a jiné činnosti a z ostatních zdrojů. Ředitel školy provede celkovou rekapitulaci zdrojů zvlášť pro neinvestiční výdaje a zvlášť pro investiční výdaje, tzv. reprodukci majetku. Pro investiční dotace od zřizovatele jsou platná pravidla, která vydá zřizovatel. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce a to v členění na náklady, zdroje a zdůvodnění nezbytnosti akce a vyhodnocení její efektivnosti. O investiční dotaci ze státního rozpočtu si školy zřízené krajem nebo obcí musí poţádat prostřednictvím svého zřizovatele a řídí se pravidly nakládání s majetkem zřizovatele, které jsou stanoveny ve zřizovací listině. Ţadatel o dotaci musí také předloţit investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce, zdůvodněním a vyhodnocením její efektivnosti. Investiční prostředky podle jednotlivých zřizovatelů jsou rozepsány v příloze 6. V případě provozních nákladů, které jsou hrazeny jak z příspěvku zřizovatele, tak i z dotace ze SR, se doporučují členit na nezbytné provozní náklady pravidelné (např. energie, odpisy, materiálové náklady, kancelářské potřeby, poplatky za znečišťování ţivotního prostředí, udrţování a zvyšování kvalifikace, poplatky za výkon spojů a internet, náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a práce apod.) nezbytné provozní náklady nepravidelné (např. nepravidelné činnosti – revize, malování, které se neopakují kaţdoročně) náklady na rozvoj školy (např. náklady na opravy a rekonstrukci objektu, na odpisy, na spolufinancování projektů v rámci fondů evropské unie apod.) Školy zřizované krajem nebo obcí - v případě zvýšení výkonů na rozpočet pokryje krajský úřad prokázanou potřebu z rezervy. Proto musí krajský úřad vyslovit souhlas s tímto zvýšením výkonu. Škola přitom musí dodrţet kapacitu uvedenou v rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol. Pokud se škole výkony sníţí, oznámí ředitel tuto skutečnost obratem krajskému úřadu, a ten provede sníţení ukazatele platů, příp. počet pracovníků.32 32

ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. s. 4-10 31

Dotace jsou zasílány formou převodů finančních prostředků, a to na základě platebního kalendáře- na přímé vzdělávací náklady čtvrtletně, na provoz měsíčně. Finanční prostředky poskytnuté do rozpočtu školské organizaci z rozpočtu kraje, SR, státních fondů a Národního fondu na předem uvedený účel pouţití podléhají ročnímu vyúčtování. V případě nedočerpání je organizace povinna nedočerpané prostředky vrátit ve stanoveném termínu na účet zřizovatele.

2.4. Jiné finanční zdroje V oblasti získávání finančních prostředků do svých rozpočtů pomocí vlastní iniciativy školy a školská zařízení mohou získávat finanční prostředky do svých rozpočtů formou daru nebo příspěvku poskytnutého dárcem pro účel, který dárce sám vymezí v darovací listině účelové investiční a neinvestiční dotace obdrţené na základě ţádosti podané školskou organizací jiných transferů

na základě podané ţádosti školskou organizací

nezřizujícím obcím v rámci spádové oblasti školské organizace, svazkům obcí vlastních zdrojů – doplňkové a jiné činnosti dotací projektů Evropské unie dle pravidel jednotlivých programů programů vyhlašovaných MŠMT a zřizovatelem prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, které poskytuje místně příslušný úřad práce prostřednictvím zřizovatele33

2.4.1. Doplňková a jiná činnost Kaţdá příspěvková organizace (dále jen PO) můţe vykonávat také doplňkovou nebo jinou činnost. Tyto činnosti musí být sledovány odděleně od hlavní činnosti. Předmět a rozsah těchto činností nesmí narušovat plnění hlavních úkolů a musí být obsaţeny ve zřizovací listině. Jiná a doplňková činnost přináší moţnost získat mimorozpočtové finanční prostředky na posílení rozpočtu. PO se v oblasti těchto činností chovají jako podnikatelské subjekty, pouze však za předpokladu, ţe zřizovatel k jiné nebo doplňkové 33 34

LUTZ, R. Analýza činnosti a financování vybraného školského zařízení. s. 24-25 NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví příspěvkových organizací (po novele zákona o účetnictví). s. 181-188

32

činnosti dal svůj souhlas, příp. je třeba na určité typy činností zajistit ţivnostenský list.34 Důleţitou podmínkou těchto činností je skutečnost, ţe její výsledky, tj. zisk slouţí ke zkvalitnění a ve prospěch hlavní činnosti. Tyto činnosti nemůţou být ztrátové. Financování a provozování těchto činností je uskutečňováno dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zřizovatel ve zřizovací listině stanoví okruhy doplňkové činnosti, které navazují na hlavní účel PO, kterou jí povolí k tomu, aby mohla lépe vyuţívat všechny své hospodářské moţnosti a odbornost svých zaměstnanců. Příjmy z těchto činností podléhají zdanění dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

2.4.2. Programy vyhlašované MŠMT MŠMT kaţdoročně vyhlašuje různé rozvojové, vzdělávací a jiné programy nad rámec základních dotací. Jsou to především projekty ze strukturálních fondů Evropské unie, do kterého patří i Evropský sociální fond, ze kterého je nejvíce vyuţíván v základním školství Operační program Rozvoj lidských zdrojů, opatření 3.1. - systémové a národní projekty. Na letošní rok je vyhlášen projekt „ EU peníze školám“. Výsledkem tohoto projektu je zavedení nové oblasti podpory 1. 4. s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách. Jejím smyslem je podpořit rozvoj oblastí, které se dlouhodobě ukazují jako problematické. Mělo by dojít ke zlepšení čtenářské a informační vzdělanosti, cizích jazyků, vyuţívání ICT, matematiky, přírodních věd, finanční gramotnosti a inkluzivního vzdělávání. Na jmenované aktivity je vyčleněna celková částka 4,5 mld. Kč, kterou mohou vyuţívat všechny základní školy v ČR, mimo území hlavního města Prahy. MŠMT ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým připravilo hotové vzory tzv. šablony, které si školy podle svých poţadavků zkombinují a tím projektovou ţádost sestaví.35

2.5. Finanční kontrola v oblasti školství Vzhledem k tomu, ţe PO hospodaří de facto s veřejným majetkem, vztahuje se na ni zákon č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č.416/2004 Sb. Zákon o finanční kontrole upravuje zejména veřejnoprávní kontrolu, finanční kontrolu a zavedení vnitřního kontrolního systému uvnitř

35

MŠMT ČR. O projektu EU peníze školám. [online] 33

orgánu veřejné správy, mezi které se řadí nejen zřizovatel, ale také sama PO. Tyto právní předpisy mají zajistit účelné, hospodárné a efektivní vyuţití veřejných prostředků, proto mají v praxi pro oba subjekty zásadní význam. Procesní pravidla při provádění veřejnoprávní kontroly se řídí zákonem č.552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.36 Kontrolním orgánem je zde například finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, inspektoráty bezpečnosti práce, úřad práce a

Česká školní inspekce. Kontrole podléhají především dotace, příspěvky, půjčky

ze státního rozpočtu, projektů, grantů a to i ze zahraničí na základě mezinárodních smluv. Ředitel školské organizace odpovídá za zavedení a fungování vlastního kontrolního systému a nese za něj odpovědnost. Celý kontrolní systém je nutné popsat ve vnitřní směrnici organizace a je dobré vypracovat plán kontrolní činnosti. V případě zjištěných nedostatků je nutné přijímat a realizovat opatření k jejich odstranění, kontrolovat plnění opatření. Při finanční kontrole rozlišujeme tři stupně kontroly. Systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány – je to tzv. veřejnosprávní kontrola vynakládaných veřejných výdajů a veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob před poskytnutím, v průběhu pouţití a následně po pouţití. Systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv. Vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy.37

2.6. Dílčí shrnutí kapitoly Převáţná část školství v ČR je financována z některého druhu veřejného rozpočtu, protoţe vzdělání je pokládáno převáţně za veřejný statek. Většina škol a školských zařízení jsou v dnešní době jiţ samostatnými právními subjekty a hospodaří jako příspěvkové organizace nebo jako školská právnická osoba, popř. jako organizační sloţka státu. Mezi nejdůleţitější příjmy pro výkon hlavní činnosti patří dotace z rozpočtu MŠMT na přímé vzdělávání a jako další jsou to příspěvky z rozpočtu zřizovatele na provozní náklady. O výši rozpočtu rozhoduje počet dětí, ţáků a studentů a nákladovost vzdělávání. Rozpočtování v současném systému je realizováno tzv. normativní metodou republikovou 36 37

MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, K. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací ÚSC. s. 6-7 ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FSI). Financování školy. s. 45-48 34

a krajskou. Současně musí školské organizace dodrţovat závazné ukazatele, kterými jsou limity počtu zaměstnanců. Dalšími zdroji do rozpočtu školských organizací jsou např. dary, účelové investiční a neinvestiční prostředky na základě ţádosti organizace, vlastní zdroje z doplňkové a jiné činnosti, z programů vyhlašovaných MŠMT a dotace z projektů Evropské unie. Jelikoţ školství spadá do oblasti veřejného sektoru, jeho financování podléhá finanční kontrole, která spočívá přímo v nastavení a ve zřízení vnitřního kontrolního systému ve školské organizaci. Kontrola zde pak slouţí k hodnocení hospodárnosti, účelovosti a efektivnosti vynakládaných finančních prostředků.

35

3.

Porovnání postavení dvou vybraných základních škol

Cílem této kapitoly je seznámit se s problematikou základního školství a porovnat postavení dvou vybraných základních škol ze zcela odlišného prostředí, kterým je okresní město a vesnice. Na těchto dvou školách bych chtěla zjistit, zda je vůbec moţné tyto školské organizace z hlediska určitých kritérií vůbec srovnávat.

3.1. Základní školství všeobecně Hlavním úkolem základního školství je, aby si ţáci osvojili získané vědomosti, zkušenosti a dokázali z těchto poznatků růst a dále pokračovat v dalším vzdělávání v oborech středních škol, následně i v terciálním studiu, ale také i v celoţivotním vzdělávání. Jeho rozvoj je spjat s rozvojem společnosti a s rostoucími nároky a potřebami pracovního trhu. Základním vzděláváním v ČR prochází prakticky kaţdé dítě ve věku 6 – 15 let. Pouze malé procento dětí je od povinné školní docházky osvobozeno. Ţáci, kteří nezvládají učivo na základní škole (dále jen ZŠ) tím, ţe nestačí tempu nebo stylu práce a nebo mají zdravotní problémy, mohou být převedeny se souhlasem svého zákonného zástupce do tříd se speciálními vzdělávacími potřebami, popř. i do základních škol speciálních. V současné době základní školství v ČR zajišťují především základní školy bez speciálních vzdělávacích potřeb a základní školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.38 Síť základních škol v ČR je dostatečně hustá, přestoţe v posledních letech počet škol klesá. Tento pokles je způsoben především klesajícím počtem příslušné věkové populace a současně odchodem ţáků do víceletých gymnázií. Dalším důvodem sniţování je jejich slučování pod společná ředitelství při zachování školy a jejího provozu. Základní školy jsou integrovány s mateřskými do společných hlavně v menších městech a obcích. Naprostá většina základních škol – 99 % je zřizována obcemi.

38

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní školství v ČR po roce 1996. [online]. 36

3.2. Základní a doplňující údaje vybraných zařízení 3.2.1. Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace, Mikulovice č. p. 134 První školskou organizací je základní škola s názvem Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace, Mikulovice č. p. 134 (dále jen ZŠ Mikulovice). Tato nově zrekonstruovaná škola se nachází v krásném venkovském prostředí v severní části okresu Znojma, ke které byla přistavěna nová tělocvična. Spádovost obcí do této školy je řešena vyhláškou Městyse Mikulovice, která spočívá v tom, ţe do této školy dochází ţáci z obce Mikulovice, Křepice, Němčičky, Rudlice, Plaveč, Běhařovice, Stupešice, Ratišovice a Újezd. Základní škola zabezpečuje úplné základní školství. Sídlo školy: Mikulovice u Znojma čp. 134, 671 33 Mikulovice u Znojma, IČ:75002434 Právní forma: právnická osoba, příspěvková organizace Datum vzniku právní subjektivity:1.1.2003 na dobu neurčitou Ředitel školy jmenovaný zřizovatelem - starostou : Ing. Ivo Bílek Zřizovatel: Městys Mikulovice, se sídlem 671 33 Mikulovice č. p. 1, IČ: 00293148 Zřizovací listina Zřizovací listina této organizace byla schválena Zastupitelstvem obce Mikulovice dne 6.12.2002, č. j.11/2002 a dále následovaly dva dodatky. Později byla tato listina včetně dodatků

nahrazena novou listinou č.j. 9/2009, kterou schválilo Zastupitelstvo městyse

Mikulovice dne 7.10.2009 usnesením č.8/2009 a nabývá účinnosti téhoţ dne. Hlavním účelem a předmětem činnosti příspěvkové organizace, pro který se zřizuje, je zajištění činnosti v působnosti zřizovatele v oblasti školství dle školského zákona. Předmětem činnosti, který odpovídá hlavnímu účelu, je výkon činnosti mateřské školy, základní školy, školní druţiny, školního klubu, školní jídelny a školní jídelny – výdejny. Nemovitý majetek zapisovaný do katastru nemovitostí vyuţívá organizace na základě smlouvy o výpůjčce. Nemovitý majetek nemá organizace „svěřený“. Ostatní dlouhodobý majetek předává zřizovatel organizaci k hospodaření. Příspěvková organizace je oprávněna nabývat do vlastnictví zřizovatele majetek dle ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen zákon o rozpočtových 37

pravidlech), ve znění pozdějších předpisů. Předchozí souhlas zřizovatele k nabytí majetku do vlastnictví zřizovatele se týká nemovitého a dalšího dlouhodobého majetku nabytého darem, děděním, bezúplatným převodem nebo jinou formou. Příspěvková organizace je oprávněna rovněţ nabývat majetek k nahodilým činnostem, které souvisí s hlavním účelem a předmětem činnosti, má i další práva např. vystupovat jako zadavatel v právních vztazích, které vyplývají z právních předpisů, které upravují veřejné zakázky a jejich zadávání. Zakázka, která přesáhne hodnotu 1 milionu korun bez daně z přidané hodnoty, je oprávněna realizovat veřejnou zakázku jen s předchozím souhlasem zřizovatele. V případě činnosti financované částečně či zcela za pomoci jiných zdrojů poţádat o přidělení finančních prostředků např. ze státního rozpočtu, z rozpočtu jiného územního samosprávného celku neţ zřizovatele, ze státních a jiných fondů, z rozpočtu Evropské unie pouze po předchozím schválení ţádosti zřizovatelem. Investiční činnost realizovanou za pomoci jiných zdrojů můţe příspěvková organizace realizovat pouze po předchozím schválení investičního záměru zřizovatelem. Příspěvková organizace je povinna se řídit při svém finančním hospodaření ustanoveními zákona o rozpočtových pravidlech. Zřizovatel povoluje tyto okruhy doplňkové činnosti, které navazují na hlavní účel organizace a to hostinskou činnost, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti a specializovaný obchod. Podmínkou realizace však je, ţe nenaruší plnění hlavního účelu příspěvkové organizace a bude odděleně sledovat náklady a výnosy doplňkové činnosti a pouţívat zisk v souladu se zněním § 28 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech.39 Základní škola má vypracované vnitřní směrnice a řády dle platné legislativy jako je např. školní řád, klasifikační řád, organizační řád, směrnice o vnitřní kontrolní činnosti vedení, směrnice o účtování majetku, pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení, směrnice ředitele školy - doplňková činnost, provozní řád apod.

39

MĚSTYS MIKULOVICE U ZNOJMA. Zřizovací listina příspěvkové organizace Městyse Mikulovice, Mikulovice u Znojma. s. 1-7 38

Výroční zpráva Základní školy Mikulovice ve školním roce 2008/2009 Tato zpráva nás seznamuje s dalšími údaji a činnostmi této školy. Školská rada byla zaloţena dne 30.11.2005 a v současné době pracuje ve sloţení předseda: Mgr. František Štěpnička (zástupce zřizovatele) a pěti členů: Mgr. Milena Košíčková a Mgr. Zdeněk Kraus (zástupci školy), Mgr. Ladislava Vrbková (zástupce zřizovatele), Iveta Moudrá, Iveta Cahová (zástupci rodičů). Jako povinně volitelné předměty měla škola multimediální výchovu, seminář z přírodopisu, anglický jazyk, německý jazyk, cvičení z českého jazyka a jako nepovinný předmět náboţenství. Škola má zvoleny a schváleny školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), které jsou uvedeny v tabulce č. 1. Jiné specializace, zaměření nebo rozšířenou výuku nemá. V tomto školním roce provedla ČŠI hodnocení ŠVP a závěry této kontroly konstatují, ţe ŠVP „Škola pro všechny “ je v částečném souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Tabulka č. 1: Školní vzdělávací programy – ZŠ Mikulovice Název zvoleného vzdělávacího programu Základní škola

Číslo jednací

V ročníku

1684796-2

3.-5., 8.-9.

Školní vzdělávací program pro ZV „Škola pro všechny“ Školní vzdělávací program pro ZV „Škola pro všechny“ pro vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením Zvláštní škola

288/2007

1- 2., 6- 7.

290/2007

7

22 980/97-22

8. (2 ţáci), 3. (1 ţák)

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY, MIKULOVICE U ZNOJMA. Výroční zpráva Základní školy Mikulovice ve šk. roce 2008/2009 .s. 2

Ředitel školy vydal celkem 25 rozhodnutí, která se týkala odkladu povinné školní docházky – 2 rozhodnutí a dále 23 rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání. Odvolání proti těmto rozhodnutím nebyla ţádná. Z toho plyne, ţe přijatých ţáků do 1. ročníku pro rok 2009/2010 bylo 21. Do dalších údajů o škole patří spolupráce školy např. s Centrem pro vady řeči, Sdruţení rodičů při ZŠ Mikulovice, Městys Mikulovice a spádové obce, Policie ČR, spolky v obci (hasiči, tělovýchovná jednota), Rada školy, Svazek obcí Sever Znojemska, ASA Znojmo, ZŠ Znojmo, nám. Republiky 9, Znojemská beseda – divadlo, Lipová – Lázně (lyţařský 39

výcvik), Domov pro seniory v Plavči, MŠ Plaveč, Nakladatelství Fraus – Partnerská škola. V rámci autoevaluace (sebehodnocení) škola uskutečnila srovnávací testy v kaţdém pololetí, čtvrtletní sebehodnocení ţáků, komplexní evaluační analýzu - 7. třída Scio, pokusné testování ţáků 8. a 9. třídy na profesní orientaci, podporu přípravy na přijímací zkoušky modul A pro ţáky 8. třídy Scio. Ţáci ZŠ Mikulovice se účastnili olympiád a soutěţí, např. v matematice (Klokan, Pythagoriáda), zeměpis (Olympiáda, okresní kolo ), dopravní výchova (okresní kolo Dopravní soutěţe mladých cyklistů – Znojmo, jízda zručnosti ), dějepis (Olympiáda, okresní kolo ), přírodopis ( Biologická olympiáda ), okresní kolo Hlídek mladých zdravotníků, tělesná výchova (turnaj ve florbale, Coca Cola turnaj ve fotbale, McDonald´s Cup v Prosiměřicích, meziškolní soutěţ v míčových hrách se ZŠ Ţeletice). Na veřejnosti se škola prezentuje především tradiční Adventní besídkou za velké účasti veřejnosti, vánočním koncertem v kostele sv. Petra a Pavla v Mikulovicích, dále pořádá Den otevřených dveří, vystoupení ţáků na akcích v regionu, např. Dům pro seniory Plaveč – Den důchodců, vánoční vystoupení v Medlicích, vystoupení ţáků s pásmem lidových písní v Běhařovicích, spolupracuje se sousedními ZŠ, vydává zpravodaj s informacemi o škole pro rodiče a veřejnost. Dále škola pořádala plavání pro ţáky 2. a 3. třídy v Městských lázních ve Znojmě, lyţařský výcvik v Jeseníkách v obci Lipová Lázně, návštěvu představení v Jihomoravském divadle ve Znojmě, ţáci se účastnili vlastivědných výletů, školy v přírodě v Podhradí, různých exkurzí, zahraničního zájezdu do Řecka do Fourky pro ţáky a rodiče a jiné aktivity školy. Ve škole probíhá sběr druhotných surovin, ţáci mají zajištěn pitný reţim a je zde moţnost zakoupení školního dotovaného mléka a nákup drobných potravin a nápojů. Je zde provozována bezplatná zájmová činnost – celkem 14 krouţků a pracuje tu také ţákovský parlament, který je sloţen z 9 ţáků, zástupců jednotlivých tříd. Jednou měsíčně se scházejí a vyjadřují své názory a poţadavky, které předávají vedení školy. Také Sdruţení rodičů při ZŠ nemuselo řešit ţádný přestupek týkající se chování ţáků školy. Na svém zasedání odsouhlasilo příspěvek na zakoupení lyţařského vybavení pro 40

ţáky a dar pro školu ve výši 10 tisíc korun na nákup interaktivní tabule. Za obdrţené finanční prostředky za sběr papíru nakoupilo sdruţení pro nejlepší ţáky odměny. Ve školním roce 2008/2009 škola podala tři ţádosti na granty a projekty, které bohuţel nebyly vybrány pro financování. Jednalo se o projekt: Na hřišti úspěšně, na zelenou bezpečně- Nadace Partnerství, Výsadba původních druhů stromů v okolí školy-Nadace Partnerství, Přírodní materiály a tradiční řemesla jako prostředek k utváření a rozvíjení

klíčových

kompetencí

-

Rozvojový

program

MŠMT

-

Podpora

environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty ve školách v roce 2009. ZŠ Mikulovice zrealizovala za finanční podpory dotací, darů a příspěvků od sponzorů ve školním roce projekt – Ozelenění okolí školy, získala druhou interaktivní tabuli, vybudovala dopravní hřiště na školním dvoře, dovybavila počítačové učebny dalšími počítači, vybavila třídy výškově stavitelným nábytkem, zbudovala přístřešek nad vstupním schodištěm pro ţáky a poloţila podlahovou krytinu ve třídě.40

3.2.2. Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9 Druhou školskou organizací je základní škola s názvem Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9 (dále jen ZŠ Znojmo). Tato škola má tři budovy, které se nacházejí v městské zástavbě. Prostory školy jsou vybaveny počítačovou a internetovou učebnou, třemi učebnami s interaktivní tabulí, zrekonstruovanou tělocvičnou a školní jídelnou a dále hřiště s umělým povrchem. Školní druţina je v samostatných moderně zařízených prostorách 1. stupeň (1. a 2. třída) se nachází v menší budově současně se školní druţinou s terasou a zahradou, 3. -5. třídy jsou v hlavní budově společně s celým 2. stupněm. Spádovost ţáků do této školy je ošetřena vyhláškou Města Znojma a patří do ní především ulice v okolí školy. Tato základní škola zabezpečuje úplné základní školství. Zaměření školy je na výuku cizích jazyků jiţ v ročnících niţšího stupně, dále na počítačovou gramotnost, práci s interaktivní tabulí. Sídlo školy: 66902 Znojmo, nám. Republiky 9, okres Znojmo, IČ: 45671303 Právní forma: právnická osoba, příspěvková organizace města s právní subjektivitou 40

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, MIKULOVICE U ZNOJMA. Výroční zpráva Základní školy Mikulovice ve šk.roce 2008/2009.s.1-13 41

Datum vzniku právní subjektivity: 1.7.1993 na dobu neurčitou Ředitel školy jmenovaný zřizovatelem: Mgr. Zdeněk Mikulič Zřizovatel: Město Znojmo, se sídlem Obrokova 10/12, 669 02 Znojmo, IČ: 00293881 Zřizovací listina Zřizovací listina této organizace ze dne

1.6.1993 vydaná Městem Znojmem byla

nahrazena novou listinou a to ze dne 29.3.1999, kterou schválilo Městské zastupitelstvo ve Znojmě usnesením č. 10/99 –bod 2552 . Nedílnou součástí této listiny je i příloha č. 1 - smlouva č.210/99 o nájmu nebytových prostor. Základním účelem je zabezpečovat optimální podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí občanů města. Předmětem hlavní činnosti je poskytovat základní vzdělání a plnit úkoly vymezené školským zákonem v platném znění. Dále je nedílnou součástí základní školy školní jídelna a školní druţina. Základní škola můţe vykonávat hospodářskou činnost v rámci podmínek stanovených zákonem a dle zásad správy majetku Města Znojma. Jako doplňkovou činnost můţe základní škola vykonávat hostinskou činnost. Předmět doplňkové činnosti nesmí ohrozit plnění hlavní činnosti, její účetnictví je sledováno odděleně a nesmí být ztrátová. Statutárním orgánem školy je ředitel. V právních vztazích vystupuje škola svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, pokud zákon, zřizovací listina nebo jiný předpis nestanoví jinak. Za plnění úkolů organizace ve vztahu ke zřizovateli odpovídá ředitel. V tomto směru je ředitel povinen zejména předkládat zřizovateli dlouhodobé koncepce rozvoje organizace, výroční zprávu o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti, předkládat zřizovateli pololetní a roční rozvor hospodaření, tj. zprávu o hospodaření základní školy, stanovit vnitřní strukturu organizace v souladu s cíli a předmětem činnosti a dbát při řízení školního stravování na racionální a zdravou výţivu ţáků. Organizace v rámci vymezeného předmětu činnosti spravuje a uţívá majetek Města Znojma na základě smlouvy o pronájmu a uţívá majetek ve vlastnictví Města Znojma v rozsahu přílohy č. 1 a 2 této smlouvy.

42

Organizace hospodaří s majetkem vymezeným touto zřizovací listinou, dále s finančními prostředky získanými vlastní činností, s prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele a školského úřadu nyní krajského úřadu) a s příspěvky a dary právnických či fyzických osob. Při přijetí majetku do vlastnictví a hospodaření s majetkem, je třeba zohlednit příslušná ustanovení zákona o obcích v platném znění. Finanční vztahy mezi zřizovatelem a organizací se řídí platnou právní úpravou.41 Výroční zpráva O činnosti školy ve školním roce 2008/2009 –Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9 Tato zpráva nás seznamuje s dalšími údaji, aktivitami a činností školy. Součástí školy je školní druţina a školní jídelna. Školská rada byla zaloţena ve školním roce 2005/06 a od roku 2009 pracuje ve sloţení předseda: Ing. Ivo Bílek (zástupce rodičů) a 9 členů: za zřizovatele- Ing.Petr Nezveda, PhDr. Jiří Kacetl, Otto Bouda, za rodiče – Ing.Jana Zdraţilová, Rostislav Koc, za školu – Mgr.Lenka Rosenheimová, Mgr.Eva Vizingrová, Mgr.Jiří Šmahaj. Součástí školy je zařízení školního stravování

- školní jídelna, která je umístěna

v hlavní budově a zajišťuje stravování ţáků, zaměstnanců školy a kapacitu doplňuje cizími strávníky. Po rekonstrukci v roce 2004 vaří denně dva druhy jídla. Dalším zařízením je školní druţina, která má 5 oddělení a navštěvovalo ji 150 dětí. Její činností kromě tradičních činností bylo pravidelné bruslení a plavání. Děti se zapojily do řady krouţků. Dalšími akcemi byly karneval, vánoční besídky, velikonoční zvyky, pálení čarodějnic a dětský den. V tomto školním roce provedla ČŠI na této škole státní kontrolu, která byla zaměřena na vedení zákonem stanovené dokumentace, dodrţování ustanovení pro bezpečnost a ochranu zdraví dětí a ţáků při všech činnostech školy a kontrolu vyuţívání finančních prostředků SR. Závěry této kontroly konstatují, ţe v ţádné ze sledovaných oblastí nebyly porušeny právní předpisy. Také v tomto roce proběhla na škole veřejnoprávní kontrola hospodaření s veřejnými

prostředky za

rok

2008,

kterou

provedly pracovnice

zřizovatele.

V kontrolovaných oblastech nebyly zjištěny ţádné závaţné nedostatky.

41

MĚSTO ZNOJMO. Zřizovací listina příspěvkové organizace Města Znojma- Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9. s. 1-2 43

Škola má zvoleny a schváleny školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), které jsou uvedeny v tabulce č. 2. Dále má rozšířenu výuku jazyků v rámci programu Základní škola dle uč. dokumentu č. j. 16333/96-22-21 , který probíhá ve 3-9. ročníku ve skupinách v rámci tříd 1. stupeň), v A. třídách (2.stupeň). Tabulka č. 2: Školní vzdělávací programy- ZŠ Znojmo Název zvoleného vzdělávacího programu Základní škola

Číslo jednací

V ročníku

1684796-2

3.-5., 8.-9.

Škola bez hranic- školní ZŠ/362/2007 1- 2., 6- 7. vzdělávací program pro základní vzdělávání Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů ZÁKLADNÍ ŠKOLY NÁMĚSTÍ REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2008/2009 – Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9. s. 3

Počet dětí zapsaných do 1. třídy pro školní rok 2009/2010 byl celkem 66, z toho 8 dětí dostalo odklad, z čehoţ plyne, ţe do1.třídy nastoupí 58 dětí. Spolupráce školy při plnění úkolů ve vzdělávání probíhá se Sdruţením rodičů a to na dobré úrovni. Rodiče se aktivně zapojovali do přípravy projektů, pomáhali při přípravě a provedení akcí zvláště na1.stupni, uspořádali večírek pro rodiče ţáků nejen 9. ročníku. Na účet sdruţení byly poukázány finanční dary rodičů a sponzorů a příspěvek od Města Znojma na akce pro děti a na zakoupení vybavení na lyţařské kurzy. Dále sdruţení přispělo na ekologický projekt „ Co nepatří do popelnice aneb…“ a na další aktivity dětí. Se zřizovatelem spolupracuje škola nejen v oblasti financování provozu školy, ale také na akcích, které zřizovatel pořádá pro veřejnost – advent, vítání občánků, muzejní noc apod. Ţáci školy reprezentovali školu a město také v Itálii ve městě Trento, kde byli hosty partnerské školy. Zřizovatel přispěl na uspořádání mimoškolních akcí, významně se podílel na spolufinancování projektu „ Zkvalitnění vzdělávacího procesu ZŠ…“. V tomto školním roce zastupitelstvo rozhodlo o zrušení provozu v budově školy v parku, a to bez náhrady. Nepomohl ani zájem veřejnosti o školu, ani reakce rodičů. Tímto škola přijde o 3 učebny, které se nacházely ve vhodném a klidném prostředí. Dalším zásahem je

44

odejmutí školního pozemku, který je umístěn v úvalu vedle budovy v parku a tím došlo k problémům s plněním ŠVP v ročnících 2. stupně.42 Ţáci ZŠ Znojmo se zúčastnili řady olympiád a soutěţí v okresních kolech., kde dosahovali dobrých výsledků. Na škole působí pěvecký sbor „ Libohlásek“, který uskutečnil řadu koncertů při různých akcích pro veřejnost. Dále škola provozuje pro ţáky bezplatnou zájmovou činnost – celkem 40 krouţků. Novinářský krouţek vydává vlastní časopis Bublina.43 Ve škole pracuje jiţ od roku 1990 dětský parlament, který zapojuje ţáky do činnosti školy. Byl hlavním pořadatelem tří ročníků Majálesu ve městě Znojmě, v roce 2007 uspořádal pokus o překonání českého rekordu v sestavení řetězu z papírových postaviček, které vytvořily děti ze základních a mateřských škol Znojemska. I v tomto školním roce se škola aktivně zapojila do Komplexního programu primární prevence, který byl zaměřen na 1. aţ 9. ročníky. Tento program probíhá celoročně, zahrnuje celou škálu besed a proţitkových dnů. V měsíci září bylo slavnostně otevřeno nové hřiště, které nebude slouţit pouze ţákům, ale i ostatním dětem v odpoledních hodinách a také o víkendech, coţ by mohlo přispět ke sníţení výskytu sociálně patologických jevů. Na konci roku podala škola ţádost o finanční dotaci z Evropských fondů v operačním programu „ Vzdělávání pro konkurenceschopnost “ pro projekt zaměřený na vzdělávání pedagogů a to v oblasti osobnostní a sociální výchovy, která bývá často opomíjena. Škola se ve spolupráci se základní školou ze slovinského města Celje připravuje v rámci operačního programu „ Program pro mládeţ v akci “na výměnný projekt zaměřený na neformální vzdělávání. Tématem by měly být lidové tradice zúčastněných zemí. Dále je škola

zapojena

do

dalšího

operačního

programu

„Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost “, který je zaměřen na kompetenci pedagogických pracovníků. Tento projekt je ve schvalovací fázi a jeho celkové náklady jsou 3.326.980,- Kč.

42

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÁMĚSTÍ REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním

roce 2008/2009 – Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9. s. 1-21

45

Ve školním roce 2008/2009 byly úspěšně obhájeny projekty, které zpracovával a vedl tým pedagogických pracovníků školy: Zkvalitnění vzdělávacího procesu Základní školy, Znojmo, náměstí Republiky 9 - operační program: ROP NUTS II Jihovýchod – projekt byl zaměřen na zlepšení podmínek výchovně vzdělávacího procesu ţáků, jejich volnočasových aktivit, ke kterým přispěje rekonstrukce sportovního hřiště a vybavení školy novou didaktickou technikou. Celkové náklady projektu byly ve výši 6.599.237,- Kč. Komunikace a konflikt – dotační program Jihomoravského kraje - projekt řeší problémy současné společnosti – násilí, šikanování, agresivita. Celkové náklady projektu byly ve výši 61.700,- Kč. Znalost jazyků - brána do světa – dotační program:rozvojový program MŠMT Podpora výuky cizích jazyků ve školách v roce 2008- projekt byl zaměřen na zvyšování jazykové gramotnosti ţáků. Celkové náklady projektu byly 46.550,- Kč.44

3.3. Počet ţáků, výsledky vzdělávání ţáků Společným kritériem obou základních škol, které se bude posuzovat, je počet ţáků, tříd, ročníků a průměrný počet ţáků na třídu ve školním roce 2007/2008. Jejich srovnání je provedeno v tabulce č. 3. Z tohoto srovnání vyplývá, ţe průměrný počet ţáků na jednu třídu celkem na ZŠ Znojmo je daleko vyšší neţ v ZŠ Mikulovice. Celkově lze konstatoval, ţe se zde zřejmě projevila větší spádovost a velikost obvodu, dostupnost školy a také demografický vývoj klesající populace.

44

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÁMĚSTÍ REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2008/2009 – Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9. s. 1-21 46

Tabulka č. 3: Počty ţáků, tříd a ročníků ve školách Školní rok

Počet

Počet

Počet

Průměrný počet

2007/2008

ročníků

tříd

ţáků

ţáků na třídu

1. stupeň 2. stupeň

Celkem

ZŠ Mikulovice

5

5

77

15,4

ZŠ Znojmo

5

10

257

25,7

ZŠ Mikulovice

4

4

82

20,5

ZŠ Znojmo

4

12

297

24,75

ZŠ Mikulovice

9

9

159

17,67

ZŠ Znojmo

9

22

554

25,18

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výroční zprávy o činnosti školy ve školním roce 2008/2009- ZŠ Znojmo, nám. Republiky 9 a Výroční zprávy ZŠ Mikulovice ve šk.roce 2007/2008

Dalším společným ukazatelem jsou údaje o výsledcích vzdělávání ţáků, tzn. jejich klasifikace podle stupňů – tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Celkové hodnocení a klasifikace ţáků Ročník

Počet

Prospělo

(školní rok 2007/2008)

ţáků

s vyzna-

prospělo

Neprospělo

Z toho opakují

menáním Celkem za 1.

ZŠ Mikulovice

71

56

15

0

0

stupeň

ZŠ Znojmo

257

206

51

0

0

Celkem za 2.

ZŠ Mikulovice

79

22

57

0

0

stupeň

ZŠ Znojmo

297

73

217

7

4

Celkem za

ZŠ Mikulovice

150(*)

78

72

0

0

školu

ZŠ Znojmo

554

279

268

7

4

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výroční zprávy o činnosti školy ve školním roce 2008/2009- ZŠ Znojmo, nám. Republiky 9 a Výroční zprávy ZŠ Mikulovice ve šk.roce 2007/2008

Poznámka: (*) Jeden ţák 2. třídy hodnocen slovně, 8 ţáků během školního roku odešlo. Z tabulky č. 4 vyplývá, ţe poměr ţáků s vyznamenáním je 52 % u ZŠ Mikulovice a 50,36 % u ZŠ Znojmo, bez vyznamenání je 48 % u ZŠ Mikulovice a 48,38 % u ZŠ Znojmo. Z této analýzy lze zkonstatoval, ţe vzdělávání na obou školách je ve srovnatelné dobré úrovni. Takţe některá tvrzení typu, ţe venkovské školy mají horší výsledky neţ školy městské, není pravdivé. Naopak je vidět, ţe v ZŠ Znojmo neprospělo 7 ţáků a 4 ţáci opakovali ročník.

47

Dalším hodnotícím kritériem obou škol je počet absolventů základních škol přijatých na střední vzdělávání (víceletá gymnázia, střední odborné učiliště a školy). Na ZŠ Mikulovice bylo přijato a přihlášeno 18 ţáků a na ZŠ Znojmo bylo přihlášeno a přijato celkem 100 ţáků, takţe u obou škol bylo 100% plnění. Opět se potvrdilo tvrzení, ţe obě školy jsou na velice dobré úrovni ve vzdělávání.

3.4. Zaměstnanci Počty pedagogických pracovníků základních škol vzrostly zvlášť po zavedení povinné devítileté školní docházky. V současné době naopak klesají vlivem klesající demografie a odchodem ţáků na víceletá gymnázia. Na těchto školách se nejvíce projevuje vysoká feminizace českého školství. V učitelských sborech působí v průměru 84 % ţen. Na 2. stupni působí v průměru 75,5, % ţen, kdeţto 1. stupeň je téměř výhradně tvořen ţenami učitelkami.45 V obou základních školách se zaměstnanci člení na pedagogické (učitelé, vychovatelé, ostatní pedagogové) a nepedagogické pracovníky, kteří zabezpečují chod školy (např. školník, uklizečky, účetní, pracovnice jídelny). Na pedagogické pracovníky se vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, podle kterého by se měli pedagogové neustále vzdělávat a to včetně řídících pracovníků školy formou kurzů a školení se zaměřením např. na počítačovou gramotnost, na práci s interaktivní tabulí, na cizí jazyky, na práci se ţáky se specifickými poruchami učení, na změny v legislativě apod. Při srovnání kvalifikovaných pedagogických pracovníků na obou školách bylo zjištěno, ţe zde není ţádný rozdíl ve splnění poţadované kvalifikace u pedagogů. V obou školách je toto kritérium splněno na 100 %. V ZŠ Mikulovice je to 12 pedagogů a v ZŠ Znojmo 38 pedagogů. Věkové sloţení pedagogů zobrazuje tabulka č. 5, ze které vyplývá, ţe rovnoměrný procentuální poměr ţen a muţů je u ZŠ Mikulovice ve dvou věkových kategoriích, kdeţto u ZŠ Znojmo procentuelní poměr ţen učitelek ve třech věkových kategoriích převyšuje muţe. Nejvíce pedagogů dle věkového sloţení je ve věku nad 35 let do 50 let u obou škol. 45

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní školství v ČR po roce 1996 [online]. 48

Tabulka č. 5: Věkové sloţení pedagogů Pedagogové Věk

ZŠ Mikulovice

ZŠ Znojmo

Muţi

%

Ţeny

%

Muţi

%

Ţeny

%

Do 35 let

1

50

1

50

2

20

8

80

Nad 35 let

2

50

4

50

4

29

10

71

Nad 50 let

1

25

3

75

1

10

9

90

Pracující důchodci pobírající důchod

0

0

0

0

1

50

1

50

Rodičovská dovolená

0

0

0

0

0

0

2

100

Celkem

4

x

8

x

8

x

30

x

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výroční zprávy o činnosti školy ve školním roce 2008/2009- ZŠ Znojmo, nám. Republiky 9 za školní rok 2008/2009 a Výroční zprávy ZŠ Mikulovice ve šk.roce 2007/2008

3.5. Mzdové náklady Mzdové náklady organizací tvoří největší výdajovou poloţku rozpočtů. Vzhledem k tomu, ţe zřizovatelem většiny základních škol jsou územně samosprávné celky, tj. obce, města, dobrovolné svazky obcí a kraje, jsou jejich průměrné mzdy v základu téměř stejné. Rozdíly mohou být v odlišných výších příplatků a osobních ohodnoceních. Mzdové náklady pracovníků ve školství se řídí Nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě, a současně Nařízením vlády č.74/2009 Sb., kterým se toto nařízení v roce 2009 změnilo. V tomto nařízení došlo ke sloučení pedagogických a nepedagogických pracovníků do stejné přílohy č. 1. Podle tohoto nařízení vlády se stanovují jednotlivým zaměstnancům na základě katalogu prací platové třídy a platové stupně. Na zařazení do platových tříd a stupňů má vliv např. dosaţené vzdělání, doba uznatelné praxe. Průměrný měsíční plat učitelů v regionálním školství v České republice činil v 1. pololetí roku 2009 24.599 Kč. Dle statistického sběru dat, který pravidelně uskutečňuje Ústav pro informace ve vzdělávání, měli učitelé základních škol v tomto pololetí plat 25.073 Kč.46 Ze sběru dat z výkazů Škol (MŠMT) P 1 - 04 , který zpracovávají školy pro MŠMT, za rok 2009 u obou škol vyplynuly následující údaje, které jsou zpracovány v tabulce č. 6 a v tabulce č. 7. Tyto dvě tabulky nás seznamují s druhy zařízení, která se budou

46

ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ. Tiskové zprávy za rok 2009, Zaměstnanci a mzdy za 1. pololetí 2009. [online]. 49

vzájemně porovnávat, tzn., ţe druh zařízení kód 21- základní škola (ZŠ), kód 81 – školní druţina (ŠD) a kód 92 – školní jídelna (ŠJ). ZŠ Mikulovice má ještě jedno zařízení, kterým je mateřská škola, ale v případě tohoto porovnání bylo z celkových údajů z tohoto výkazu vyjmuto, protoţe ZŠ Znojmo toto zařízení nemá. V těchto tabulkách č. 6 a 7 jsou údaje o počtech pracovníků celkem ve fyzických osobách a přepočtené osoby - průměrný stav. Tito zaměstnanci jsou dále rozčleněni na pedagogické pracovníky a nepedagogické pracovníky. Dále jsou zde uvedeny celkové mzdy a platy zaměstnanců a také vyplacené ostatní platby za provedenou práci, tzn. za dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Veškeré mzdy, platy a ostatní platby jsou uvedeny v tisících korun, počty zaměstnanců a jejich rozpis je pouze v číslech. V posledním řádku tabulek jsou provedeny součty v tisících korun. Při porovnání obou tabulek vidíme, v jakém druhu zařízení školy je kolik zaměstnanců a současně kolik bylo vyplaceno za rok 2009 mzdových prostředků těmto zaměstnancům. Z porovnání plyne, ţe více zaměstnanců je v ZŠ Znojmo, tudíţ byly vyplaceny i vyšší mzdové prostředky neţ v ZŠ Mikulovice. Více zaměstnanců je přímo úměrné většímu počtu tříd a tím pádem i více ţáků, a také je potřeba více nepedagogických pracovníků, protoţe chod školy je provozován ve třech budovách. V dalších dvou tabulkách č. 8 a 9 je rozdělení zaměstnanců a mzdových prostředků podle druhu zařízení a podle zdrojů krytí těchto mzdových prostředků, tzn. odkud a v jaké výši do jednotlivých škol plynou mzdové prostředky. Jako moţným zdrojem je především státní rozpočet včetně Evropských sociálních fondů (dále je ESF), další jsou prostředky z jiné doplňkové činnosti a pak z ostatních zdrojů, kterými jsou např. úřad práce, zřizovatel. V posledním řádku těchto tabulek je vţdy součet zdrojů v tisících korunách za jednotlivé zařízení a pak za celou školu.

50

Tabulka č. 6: Přehled počtu pracovníků a mzdových prostředků za rok 2009- ZŠ Mikulovice Druh zařízení Kód druhu zařízení 21 (ZŠ) 81(ŠD) 92(ŠJ) celkem Počet zaměstanců Přepočtené 15,16 1,44 4,45 21,05 osobyprůměrný stav Fyzické osoby16,81 1 4,18 21,99 průměrný stav Celkové mzdy a platy zaměstnanců 4220,786 299,558 721,046 5241,39 v tis. Kč Z toho pedagogičtí Průměrný 12,36 1,44 0 13,8 pracovníci celkem přepočtený stav Mzdy a platy 3692,585 299,558 0 3992,143 v tis. Kč Z pedagog. Průměrný 11,3 0 0 11,3 pracovníků učitelé přepočtený stav Mzdy a platy 3496,125 0 0 3496,125 v tis. Kč Z pedagog. Průměrný 0 1,44 0 1,44 pracovníků přepočtený vychovatelé stav Mzdy a platy 0 299,558 0 299,558 v tis. Kč Z pedagog. Průměrný 1,06 0 0 1,06 pracovníků ostatní přepočtený pedagogové stav Mzdy a platy 196,46 0 0 196,46 v tis. Kč Z toho Průměrný 2,8 0 4,45 7,25 Nepedagogičtí přepočtený pracovníci celkem stav Mzdy a platy 528,201 0 721,046 1249,247 v tis. Kč Vyplacené ostatní platby za 45 0 0 45 provedenou práci v tis. Kč Mzdy, platy a ostatní platby za 4265,786 299,558 721,046 5286,39 provedenou práci v tis. Kč celkem Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu Škol ( MŠMT) P 1-04 ZŠ Mikulovice za 1.- 4.čtvrtletí 2009

51

Tabulka č. 7: Přehled počtu pracovníků a mzdových prostředků za rok 2009- ZŠ Znojmo Druh zařízení Kód druhu zařízení 21 (ZŠ) 81(ŠD) 92(ŠJ) celkem Počet zaměstanců Přepočtené 39,22 4,59 7,1 50,91 osobyprůměrný stav Fyzické osoby42 5 7 54 průměrný stav Celkové mzdy a platy zaměstnanců 12297,389 1114,203 1143,074 14554,666 v tis. Kč Z toho pedagogičtí Průměrný 31,15 4,59 0 35,74 pracovníci celkem přepočtený stav Mzdy a platy 10902,959 1114,203 0 12017,162 v tis. Kč Z pedagog. Průměrný 31,15 0 0 31,15 pracovníků učitelé přepočtený stav Mzdy a platy 10902,959 0 0 10902,959 v tis. Kč Z pedagog. Průměrný 0 4,59 0 4,59 pracovníků přepočtený vychovatelé stav Mzdy a platy 0 1114,203 0 1114,203 v tis. Kč Z pedagog. Průměrný 0 0 0 0 pracovníků ostatní přepočtený pedagogové stav Mzdy a platy 0 0 0 0 v tis. Kč Z toho Průměrný 8,07 0 7,1 15,17 Nepedagogičtí přepočtený pracovníci celkem stav Mzdy a platy 1394,43 0 1143,074 2537,504 v tis. Kč Vyplacené ostatní platby za 13 0 0 13 provedenou práci v tis. Kč Mzdy, platy a ostatní platby za 12310,389 1114,203 1143,074 14567,666 provedenou práci v tis. Kč celkem Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu Škol( MŠMT)P 1-04 ZŠ Znojmo,nám.Republiky 9 za 1.-4. čtvrtletí 2009

52

Tabulka č. 8: Zaměstnanci a mzdové prostředky podle druhu zařízení a zdrojů za rok 2009 ZŠ Mikulovice Druh zařízení Kód druhu zařízení Průměrný

Přepočtené počty celkem

evidenční

V

počet

tom

zaměstnanců

21(ZŠ)

92(ŠJ)

celkem

15,16

1,44

4,45

21,05

Ze SR vč.ESF

14,66

1,44

4,25

20,35

Z jiné činnosti

0

0

0,2

0,2

0,5

0

0

0,5

16,81

1

4,18

21,99

4220,786

299,558

721,046

5241,39

Z ostatních zdrojů Fyzické osoby

Platy zaměstnanců

81(ŠD)

Platy zaměstnanců celkem

a ostatní platby

V

Ze SR vč.ESF

4116,559

299,558

695,773

5111,89

za provedenou

tom

Z jiné činnosti

0

0

25,273

25,273

104,227

0

0

104,227

45

0

0

45

práci v tis. Kč

Z ostatních zdrojů Ostatní platby za provedenou práci ze SR vč. ESF

C e l k e m mzdové prostředky v tis. Kč

x

x

x

5286,39

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu Škol ( MŠMT) P 1-04 ZŠ Mikulovice za 1.- 4.čtvrtletí 2009

Tabulka č. 9: Zaměstnanci a mzdové prostředky podle druhu zařízení a zdrojů za rok 2009 ZŠ Znojmo Druh zařízení Kód druhu zařízení Průměrný

Přepočtené počty celkem

evidenční

V

počet

tom

zaměstnanců

21(ZŠ)

92(ŠJ)

celkem

39,22

4,59

7,1

50,91

Ze SR vč.ESF

39,05

4,59

5,5

49,14

Z jiné činnosti

0

0

1,1

1,1

0,17

0

0,5

0,67

42

5

7

54

12297,389

1114,203

1143,074

14554,666

Z ostatních zdrojů Fyzické osoby

Platy zaměstnanců

81(ŠD)

Platy zaměstnanců celkem

a ostatní platby

V

Ze SR vč.ESF

12272,036

1114,203

913,909

14300,148

za provedenou

tom

Z jiné činnosti

0

0

162,785

162,785

25,353

0

66,38

91,733

13

0

0

13

práci v tis. Kč

Z ostatních zdrojů Ostatní platby za provedenou práci ze SR vč. ESF

Celkem

mzdové prostředky v tis.Kč

x

x

x

14567,666

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu Škol ( MŠMT)P 1-04 ZŠ Znojmo,nám.Republiky 9 za 1.-4. čtvrtletí 2009

53

Při analýze a porovnání tabulek č. 8 a 9 zjišťujeme, ţe nejvíce mzdových prostředků plyne do obou škol ze státního rozpočtu, potaţmo z MŠMT na krajské úřady, které na základě závazných ukazatelů (limitů prostředků na platy) tak i na závazné limity zaměstnanců dle úvazků, tyto prostředky na jednotlivé školy zasílají. Finanční prostředky pro jednotlivé školy jsou vypočteny dle přepočtených úvazků pedagogických pracovníků uvedených právě ze statistického výkazu P 1-04 za 1.- 4. čtvrtletí předcházejícího roku. V další jiţ společné tabulce č. 10 porovnáváme vypočtené průměrné platy zaměstnanců obou škol podle jednotlivých zařízení a to jiţ v přepočtu na fyzické osoby- průměrný evidenční počet zaměstnanců (úvazků). Vidíme zde mzdy, platy a ostatní platy celkem v tisících korunách, průměrný roční a měsíční plat na jeden úvazek v tisících korunách. Tabulka č. 10: Průměrné platy zaměstnanců obou škol v roce 2009 dle druhu zařízení Druh zařízení Kód druhu zařízení

21(ZŠ)

81(ŠD)

92(ŠJ)

Celkem

Fyzické osoby - průměrný

ZŠ Mikulovice

15,16

1,44

4,45

21,05

evidenční počet zaměstnanců

ZŠ Znojmo

39,22

4,59

7,1

50,91

Mzdy, platy, ostatní

ZŠ Mikulovice

4265,786

299,558

721,046

5286,39

platy celkem v tis. Kč

ZŠ Znojmo

12310,389

1114,230

1143,074

14567,666

Průměrný plat roční

ZŠ Mikulovice

281,384

208,026

162,033

x

na plný úvazek v tis. Kč

ZŠ Znojmo

313,880

242,752

160,996

x

Průměrný plat měsíční

ZŠ Mikulovice

23,449

17,335

13,503

x

na plný úvazek v tis.Kč

ZŠ Znojmo

26,157

20,229

13,416

x

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu Škol ( MŠMT)P 1-04 ZŠ Znojmo,nám.Republiky 9 za 1.4.čtvrtletí 2009 a Výkazu Škol (MŠMT) P 1-04 ZŠ Mikulovice za 1.-4. čtvrtletí 2009

V této tabulce jsou vidět konkrétní rozdíly obou škol podle druhu zařízení. V ZŠ Mikulovice jsou průměrné platy ve školní jídelně ve stejné výši. U zaměstnanců školní druţiny je rozdíl ve prospěch ZŠ Znojmo větší o 2.894,- Kč. A také v zařízení základní škola je tento rozdíl vyšší ve prospěch ZŠ Znojmo o částku 2.708,- Kč. Platy zaměstnanců jsou zde vyšší zřejmě z toho důvodu, ţe mají více příplatků nebo osobního ohodnocení. Celkově pak z tohoto zjištění vyplývá, ţe při vyšším počtu pedagogických pracovníků v ZŠ Znojmo jsou také mzdové náklady této školy daleko vyšší neţ v ZŠ Mikulovice. Závěr z tohoto porovnání této tabulky je takový, ţe měsíční průměrný plat na jeden plný úvazek zaměstnance školy bez rozdílu druhu zařízení je v ZŠ Mikulovice 20.928,- Kč 54

a v ZŠ Znojmo je 23.845,- Kč. Z výše uvedeného lze konstatovat, ţe průměrný měsíční plat

na zařízení základní škola u pedagogických pracovníků v roce 2009 byl u ZŠ

Mikulovice pod republikovým průměrem měsíčního platu učitele základní školy, který dle statistického sběru dat činil v 1. pololetí 2009 25.073 Kč, kdeţto u ZŠ Znojmo je nad tímto průměrem.

3.6. Financování vybraných základních škol Resort školství je velice rozsáhlý, má svá specifika a odlišnosti od jiných resortů. Financování tohoto resortu se řídí zákonem č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a především zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, na kterém stojí vztah zřizovatele a jeho zřízené příspěvkové organizace, a samozřejmě školským zákonem. Více jsme se této problematice věnovali v předcházejících kapitolách této práce. Největší část finančních prostředků tento resort čerpá ze státního rozpočtu. Právní předpis, který upravuje státní rozpočet České republiky na rok 2009 je zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, uveřejněný v částce 152/2008 Sbírky zákonů.47 Rozpis závazných souhrnných ukazatelů pro resort školství – kapitolu 333 je uveden v tabulce č. 11. Tabulka č. 11: Souhrnné závazné ukazatele kapitoly 333- MŠMT na rok 2009 Státní rozpočet na rok 2009 PŘÍJMY (v tisících Kč)

VÝDAJE (v tisících Kč)

Celkové 1 114 001 697 Celkové 1 152 101 697 Z toho kapitola 333 - MŠMT 10 464 879 Z toho kapitola 333 - MŠMT 134 661 633 Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů ze zákona č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009

Z tabulky č. 11 vyplývá, ţe kapitola 333-MŠMT do státního rozpočtu přináší pouze 0,939 % příjmů a naopak ze státního rozpočtu čerpá 11,688 % výdajů. Ukazatele kapitoly 333 – MŠMT tohoto rozpočtu jsou uvedeny v tisících korunách v příloze 7, kde vidíme jak ukazatele souhrnné, tak specifické a průřezové. Obě vybrané základní školy hospodaří samostatně s peněţními prostředky a s majetkem v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se zřizovací listinou a jejími přílohami. Obě organizace ročně zpracovávají Zprávu o hospodaření příspěvkové 47

Zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009. Sbírka zákonů České republiky. 55

organizace dle školského zákona a dle vyhlášky č.15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Kaţdoročně sestavují návrh rozpočtu na provoz a předkládají ho zřizovateli a školské radě ke schválení. Při sestavování vychází z nákladů minulých let, z mimořádných očekávaných nákladů jako např. revize, malování, nepředvídatelné opravy, které nelze hradit z běţného příspěvku na provoz od zřizovatele. Naopak výnosy plánují co nejreálněji podle let minulých. Školské organizace vypracovávají pro návrh ročního rozpočtu následující podklady, kterými jsou vývoj výnosů a nákladů pro hlavní a doplňkovou činnost, plán tvorby a čerpání peněţních prostředků, vypočítávají odpisy podle odpisového plánu a dělají plán investic. Obě školská zařízení jsou nejen účetní jednotkou, ale jako právnická osoba i daňovým poplatníkem. Vztahují se na ně tedy veškeré zákony daňové soustavy České republiky, zejména zákon č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pro tuto činnost musí rozlišovat příjmy, které jsou předmětem daně, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené. Ani jedna základní škola není plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) podle zákona č. 235/2004 S., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Pokud by se stala plátcem DPH, byla by tu hrozba toho, ţe by musela rozlišovat výnosy na takové, které této dani podléhají a nebo nepodléhají. Zákonitě by stouply provozní náklady na administrativní činnost, popř. i na mzdové náklady, protoţe by se musel navýšit úvazek u účetních pracovnic, dále by se musel zavést nový software jak na ekonomické oddělení školy tak i ve školní jídelně. V jídelně by se musely sloţitě přepočítávat náklady podle určitého koeficientu na vlastní a cizí strávníky a samozřejmě by došlo k navýšení ceny obědů. Dalším společným ukazatelem ke komparaci jsou celkové náklady a výnosy obou základních škol za rok 2009. V tabulce č. 12 jsou uvedeny celkové náklady a výnosy v hlavní i doplňkové činnosti, včetně výsledku hospodaření v korunách. Z analýzy této tabulky vyplývá, jak která škola v roce 2009 hospodařila. ZŠ Mikulovice byla v zisku a to z toho důvodu, ţe uspořila v nákladech ve sluţbách, měla větší trţby od 56

strávníků a také získala více příspěvků a darů od sponzorů. ZŠ Znojmo je naopak ve ztrátě, kterou bude na základě návrhu řešit se zřizovatelem, který rozhodne o tom, jakým způsobem bude ztráta uhrazena. V doplňkové činnosti obě školy provozují hostinskou činnost – obědy pro cizí strávníky. Tyto činnosti skončily ziskovým výsledkem hospodaření. Tabulka č. 12: Skutečné výnosy a náklady v roce 2009 u obou škol Hlavní činnost(v Kč) Výnosy celkem

z toho: příspěvky a dotace z toho: vlastní výnosy Náklady celkem z toho: náklady na provoz (z dotací

Doplňková činnost(v Kč)

ZŠ Mikulovice

10.240.088,66

121.345,00

ZŠ Znojmo

25.159.368,47

579.850,00

ZŠ Mikulovice

9.643.252,00

ZŠ Znojmo

23.305.000,00

ZŠ Mikulovice

596.836,66

121.345,00

ZŠ Znojmo

3.854.368,47

579.850,00

ZŠ Mikulovice

9.968.426,71

119.505,26

ZŠ Znojmo

25.246.335,64

559.638,87

ZŠ Mikulovice

9.643.252,00

ZŠ Znojmo

23.305.000,00

a příspěvků) z toho: vlastní náklady Výsledek hospodaření (+zisk,

ZŠ Mikulovice

325.174,71

119.505,26

3.941.335,64

559.638,87

ZŠ Mikulovice

271.661,95

1.839,74

ZŠ Znojmo

-86.967,17

20.211,13

ZŠ Znojmo

- ztráta) Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu zisku a ztráty příspěvkových organizací k 31.12.2009, Základní škola, Znojmo, nám. Republiky 9 a Výkazu zisku a ztráty za období 12/2009, ZŠ a MŠ, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace

Také z této tabulky plyne zjištění, ţe ZŠ Znojmo má daleko vyšší náklady i výnosy neţ ZŠ Mikulovice a to z toho důvodu, ţe zajišťují rozsáhlejší provoz školy, mají více ţáků a tím pádem i více zaměstnanců a zajišťují také chod nového hřiště pro své potřeby i pro veřejnost. Další analýzou bude procentuální plnění vybraných nákladů a výnosů z celkového hospodaření obou základních škol, které mají největší procentuální podíl, a také jejich porovnání. Tato analýza bude provedena v tabulce č. 13, kde jsou údaje v částkách uvedeny v korunách a procentuální plnění v procentech (%). 57

Tabulka č. 13: Výběr výnosů a nákladů obou škol v roce 2009 – procentuální plnění

Výnosy celkem Z toho:příspěvky a dotace na provoz

Náklady celkem

Z toho:Materiál

Z toho :energie

plnění 100

ZŠ Znojmo

25.159.368,47

100

9.643.252,00

94,17

23.305.000,00

92,63

517.404,00

5,05

ZŠ Znojmo

1.667.755,00

6,63

ZŠ Mikulovice

9.968.426,71

100

25.246.335,64

100

6.018.700,00

60,37

14.404.881,00

57,05

ZŠ Mikulovice

1.964.846,00

19,71

ZŠ Znojmo

4.767.768,00

18,88

ZŠ MIkulovice

1.005.224,13

10,08

ZŠ Znojmo

3.122.491,35

12,37

665.982,00

6,68

1.220.739,93

4,84

ZŠ Mikulovice ZŠ Mikulovice

ZŠ Mikulovice ZŠ Znojmo

Z toho:sociální a zdravotní pojištění

v korunách 10.240.088,66

ZŠ Znojmo Z toho:mzdy

%

ZŠ Mikulovice

ZŠ Znojmo Z toho:trţby ze sluţeb

Částka

ZŠ Mikulovice ZŠ Znojmo

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu zisku a ztráty příspěvkových organizací k 31.12.2009, Základní škola, Znojmo, nám. Republiky 9 a Výkazu zisku a ztráty za období 12/2009, ZŠ a MŠ, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace

V tabulce č. 13 vidíme, ţe největší podíl na výnosech u obou organizací je z příspěvků a dotací na provoz – 92,63 % u ZŠ Znojmo a 94,17 u ZŠ Mikulovice. Vlastní trţby u obou škol jsou v rozsahu 5 aţ 7 %. Jak jsme jiţ dříve v této práci uváděli, největší náklady organizací jsou mzdové náklady v rozsahu 57,05 % aţ 60,37 % a s nimi související náklady na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele ve výši 19,71 % aţ 18,88 %. Další nezanedbatelnou částkou jsou energie a materiál. Energie jsou procentuelně vyšší u ZŠ Mikulovice, kdeţto materiál zase u ZŠ Znojmo. Celkově lze tedy říci, ţe obě školy se svými procentuálními podíly ve vybraných nákladech i výnosech se téměř shodují. Bez provozních příspěvků a dotací by obě školy nemohly plnit své hlavní cíle, ke kterým byly zřízeny, protoţe by svými výnosy nedokázaly pokrýt z větší části náklady. Posledním společným kritériem bude porovnání nákladů na jednoho ţáka u obou škol a to z pohledu nákladů na vzdělávání (tzn. mzdové náklady pedagogických pracovníků) a dále z pohledu nákladů na provoz (ostatní náklady). Toto porovnání je v tabulce č. 14.

58

Při tomto srovnání vycházíme z dostupných webových stránek obou škol při zjištění počtu ţáků ve školním roce 2009/2010 a z nákladů jednotlivých škol z výkazů zisku a ztrát z roku 2009 v korunách. Tabulka č. 14: Průměrné náklady obou škol na jednoho ţáka Kč

Ukazatel Náklady roku

ZŠ

Počet ţáků

Průměrné náklady

celkem

na 1 ţáka v Kč

9968426,71

137

72762,24

ZŠ Znojmo

25246335,64

556

45407,08

Z toho náklady

ZŠ

3992143,00

137

29139,73

na vzdělávání

Mikulovice ZŠ Znojmo

12017162,00

556

21613,60

ZŠ

5976283,71

137

43622,51

13229173,64

556

23793,48

2009 celkem

Z toho náklady na provoz

Mikulovice

Mikulovice ZŠ Znojmo

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů z Výkazu zisku a ztráty příspěvkových organizací k 31.12.2009, Základní škola, Znojmo, nám. Republiky 9 a Výkazu zisku a ztráty za období 12/2009, ZŠ a MŠ, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace, ZŠ a MŠ Mikulovice u Znojma- Seznamy žáků a tříd 48, Základní škola, Znojmo, nám.Republiky 9 – Pracovní plán školy na školní rok 2009/2010 49, výkazy a výkazu Škol( MŠMT) P 1-04 ZŠ Znojmo,nám.Republiky 9 za 1.-4.čtvrtletí 2009 a výkazu Škol (MŠMT) P 1-04 ZŠ Mikulovice za 1.-4. čtvrtletí 2009

Z této tabulky nám vyplývá, ţe celkové průměrné náklady na jednoho ţáka ZŠ Mikulovice jsou oproti ZŠ Znojmo daleko vyšší a to o částku 27.355,16 Kč, coţ je zhruba o 23 % více. Náklady na vzdělávání v průměru na jednoho ţáka jsou u ZŠ Mikulovice vyšší o částku 7.526,13 Kč a náklady na provoz v průměru na jednoho ţáka jsou také vyšší o částku 19.829,03 Kč. Celkově lze tedy říci, ţe nejvyšší rozdíl je u nákladů v průměru na jednoho ţáka na provoz. Zde vidíme, ţe opět počet ţáků ve školách nám ovlivňuje náklady na vzdělávání. Čím je počet ţáků vyšší, náklady na vzdělávání se sniţují. Počet ţáků na náklady na provoz však bezprostřední vliv nemá. Matematický údaj 19.829,03 Kč je pouze výsledným číslem vypočteným z doloţených výkazů zisku a ztrát předmětných škol.

48

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA MIKULOVICE U ZNOJMA. Seznamy žáků dle tříd. [online]. 49 ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÁMĚSTÍ REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Pracovní plán školy na školní rok 2009/2010. [online]. 59

3.7. Aktuální problémy vybraných školských zařízení Při komparaci kritérii vybraných školských zařízení, které jsme analyzovali v této práci lze říci, ţe kaţdá vybraná základní škola se potýká s nějakými problémy. ZŠ Mikulovice má velký problém, který se odráţí do celkového chodu školy, a tím je sniţující se počet ţáků a to nejenom vlivem stále klesající demografické populace, ale také odchodem ţáků ze školy z důvodu přestupů, např. na školy se zaměřením na sport, jazyky a nebo odchodů do víceletých gymnázií. Naopak ZŠ Znojmo tento problém zatím nemusí řešit, protoţe má stálý stav ţáků. Ale naopak v současné době bude muset vyřešit úbytek jedné budovy v parku a tím pádem i umístění těchto tříd a druţiny do jiných vhodných prostor školy. Dále je to problém hrozby, ţe se školské organizace stanou plátcem DPH. Kaţdý měsíc musí organizace sledovat přípustnou hranici výši trţeb, aby nebyl překročen limit zdanitelných plnění. Tím pádem by narostlo více administrativy spojené se zaškolením zaměstnanců, pořízení nového softwaru, se zpracováním účetnictví a výkaznictví, přepočítáváním nákladů i výnosů na činnosti podléhající či nepodléhající DPH. Je zřejmé, ţe by došlo i k nárůstu mzdových nákladů. Nízké platy nepedagogických pracovníků, kteří jsou vnímáni jako provozní a technickohospodářští zaměstnanci, je další problém. Bez nich si nedovedeme představit, jak by fungoval zdárný chod školy. Vytvářejí určité zázemí jak ţákům, tak i ostatním zaměstnancům. V jiné oblasti státní správy mají tito pracovníci za stejnou práci daleko vyšší platy neţ právě zaměstnanci ve školství.

Platy pedagogických pracovníků se

pohybují okolo průměrného celorepublikového platu za 1. pololetí roku 2009. Dalším společným problémem školských zařízení je nedostatek finančních prostředků na rozvoj těchto zařízení, které spočívá jak v údrţbě, opravách a rekonstrukcích budov, vybavení učeben potřebnými školními pomůckami, ale v neposlední řadě i v získání grantů na projekty. Proto by školy měly i nadále pokračovat ve svých iniciativách a snaţit se získat co nejvíce prostředků jak od sponzorů tak i z grantů a fondů ČR a nebo Evropské unie.

60

3.8. Dílčí shrnutí kapitoly Vybraná školská zařízení jsou zřízeny jako právnické osoby a současně jako příspěvkové organizace zřízené městem a městysem. Hospodaření obou základních škol se řídí zákonem č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zřizovací listinou včetně jejích příloh. Organizace kaţdoročně zpracovávají rozpočet a Zprávu o hospodaření příspěvkové organizace dle školského zákona. V této kapitole jsme se seznámili s problematikou základního školství u dvou konkrétních základních škol ze zcela odlišného prostředí, kterým je okresní město a vesnice. Nejdříve jsme se zabývali základními i doplňujícími údaji vybraných školských zařízení, jejich charakteristikou, zřizovacími listinami, výročními zprávami a výkazy, jejich aktivitami a dalšími dokumenty. Dále jsme si určili kritéria, která mají obě školy společná. Prvním kritériem byl počet ţáků, tříd a ročníků a výsledky vzdělávání ţáků. Dalším byl počet zaměstnanců, jejich odborná kvalifikace a věkové sloţení. Třetím byly mzdové náklady rozdělené na pedagogické a nepedagogické pracovníky podle druhu zařízení, jejich průměrné platy v roce 2009. Posledním kritériem bylo financování vybraných škol, souhrnné závazné ukazatele kapitoly MŠMT na rok 2009 vůči státnímu rozpočtu, rozbor hospodaření podle nákladů a výnosů v hlavní i doplňkové činnosti, výsledek hospodaření a procentuální plnění hospodaření podle vybraných poloţek výnosů a nákladů a také porovnání nákladů na jednoho ţáka na vzdělávání a na provoz. V neposlední řadě jsme se zabývali aktuálními problémy vybraných školských zařízení.

61

Závěr V této bakalářské práci jsem se zaměřila na postavení základního školství ve vzdělávacím systému České republiky a to na konkrétních dvou základních školách stejného typu, ale z různého prostředí, kterým je vesnice a město. Obě základní školy mají za zřizovatele územní samosprávný celek – městys a město. Z vesnického prostředí je Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice u Znojma č. p. 134 a z městského prostředí je Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9. Součástí politiky kaţdého státu je školství a jeho koncepce. Školství řadíme do odvětví veřejného sektoru, které produkuje především veřejné statky. Rozhodující role ve vzdělávací politice připadá státu. Vzdělávání povaţujeme za základní lidské právo, jeho cíle jsou odvozeny jak z individuálních tak i společenských potřeb. Je to souhrn konkrétních

činností a opatření, kterými vzdělávací subjekty usilují o naplnění

rolí

ve společnosti. Vzdělávání poskytované podle školského zákona veřejnou sluţbou. Vzdělávací soustava v České republice je v současné době tvořena sítí škol a školských zařízení různého stupně vzdělávací soustavy - např. základní, střední, vyšší odborné a vysoké. Školy a školská zařízení jsou zřizovány po roce 1989 jako právnické osoby, jejich organizace a řízení jsou vykonávány jako státní správa a samospráva. Došlo také k posílení autonomie škol a školských zařízení a jednotlivé školy začaly disponovat právní subjektivitou. Financování je zajištěno především z veřejných rozpočtů – ministerstvo školství, kraj a zřizovatel.

Dalšími alternativními zdroji mohou být dotace a granty

z různých fondů České republiky a nebo Evropské unie, dary a příspěvky od sponzorů a samozřejmě vlastní výnosy z hlavní i doplňkové činnosti. Jelikoţ školství spadá do veřejného sektoru, jeho financování podléhá finační kontrole. Tato práce je v praktické části zaměřena na společná kritéria dvou vybraných konkrétních základních škol. Z dostupných materiálů, dokumentů a zdrojů jsem vytvořila určitá srovnání, analýzy a komparace společných ukazatelů u obou škol. Z celkové práce mohu konstatovat, ţe obě školy jsou si v zásadě velice podobné. Rozdíly byly především v celkovém počtu ţáků, který je nejdůleţitějším kritériem kaţdé školy. Od tohoto počtu se vše odvíjí a vše na něm závisí. Ať jsou to počty i platy pedagogických i nepedagogických pracovníků a s tím spojené normativy, limity a závazné ukazatele od kraje , tak i rozpočet 62

a s ním spojené veškeré náklady na ostatní provoz školského zařízení. Celkově lze tedy říci, ţe celorepublikovým problémem je stále klesající demografický vývoj populace. Dále je to také i problém odchodů ţáků na víceletá gymnázia nebo z důvodu přestupů na jiné školy s určitým zaměřením. Dalšími společným problémem je hrozba plátcovství daně z přidané hodnoty, kdy musí kaţdý měsíc organizace sledovat přípustnou hranici výše trţeb, aby nebyl překročen limit zdanitelných plnění. Tím by narostla ještě více administrativa, došlo by k přepočítávání nákladů a výnosů na činnosti podléhající a nepodléhající dani z přidané hodnoty a také k nárůstu mzdových prostředků. Obě školská zařízení se potýkají s nedostatkem finančních prostředků na rozvoj těchto zařízení, který spočívá jak v údrţbě, opravách a rekonstrukcích budov, tak i ve vybavení potřebnými školními pomůckami, zařízením učeben a ostatních prostor školy. Proto je potřeba se zaměřit a vyuţívat vypsaných grantů, výzev a projektů na získání finančních prostředků. Svojí prací jsem chtěla ukázat jaké je postavení základního školství ve vzdělávacím systému a to na konkrétních dvou vybraných školách stejného typu a ţe je moţné tyto dvě základní školy při určitých společných kritériích i porovnávat.

63

Seznam pouţitých zdrojů Literatura KOTÁSEK, J. a kol. Národní program rozvoje vzdělávání v České repulice. Bílá kniha. 1.vyd.Praha: Taurius, 2001.98 s. ISBN 80-211-0372-8. KOL. Školské zákony. Praha: EUROUNION, 2008. 677 s. ISBN 978-80-7317-0721. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4.přepr. a akt.vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. LUTZ, R. Analýza činnosti a financování vybraného školského zařízení. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2009. 60 s., 7 s. příloh. Vedoucí bakalářské práce Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, K., TÉGL, P. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací ÚSC. 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 151 s. ISBN 9780-7263-546-7. MĚSTO ZNOJMO. Zřizovací listina příspěvkové organizace Města Znojma. Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9, Znojmo: Město Znojmo, 1999. 2 s. MĚSTYS MIKULOVICE U ZNOJMA. Zřizovací listina příspěvkové organizace Městyse Mikulovice, Mikulovice u Znojma: Městys Mikulovice, 2009. 7s. NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví příspěvkových organizací (po novele zákona o účetnictví). 1.vyd. Praha: INTES, 2004. 243 s. ISBN 80-239-2423-0. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JEMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.akt. a rozš.vyd. Praha:ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. Praha: Národní institut pro další vzdělávání , 2006.76 s. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, MIKULOVICE U ZNOJMA. Výroční zpráva ZŠ Mikulovice ve šk.roce 2008/2009, Mikulovice u Znojma: Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice, 2009. 13 s. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, MIKULOVICE U ZNOJMA. Výroční zpráva ZŠ Mikulovice ve šk.roce 2007/2008, Mikulovice u Znojma: Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice, 2008. 8 s. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, MIKULOVICE U ZNOJMA. Výkazu zisku a ztráty za období 12/2009, Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice u Znojma, příspěvková organizace, Mikulovice u Znojma: Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice, 2009. 2s. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, MIKULOVICE U ZNOJMA. Výkaz Škol (MŠMT) P 1-04 čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství za 1.-4. čtvrtletí 2009 Základní škola a Mateřská škola Mikulovice u Znojma 134, Mikulovice u Znojma: Základní škola a Mateřská škola, Mikulovice, 2009. 2s. ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÁMĚSTÍ REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2008/2009 Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9, Znojmo: Základní škola, náměstí Republiky, 2009.21 s. ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÁMĚSTÍ REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Výkazu zisku a ztráty příspěvkových organizací sestaven k 31.12. 2009 –Základní škola, Znojmo, nám. Republiky 9, Znojmo: Základní škola, náměstí Republiky, 2009. 2 s. ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÁM. REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Výkaz Škol (MŠMT) P 1-04 čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním 64

školství za 1.-4. čtvrtletí 2009 Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9 ZŠ Znojmo, Znojmo: Základní škola, náměstí Republiky, 2009. 2 s. ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s.

Elektronické zdroje ČESKO. Zákon č. 218 ze dne 21. července 2000, o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ). In. Sbírka zákonů Česká republika. 2000, částka 65, s. 3104-3128. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-144>. ČESKO. Zákon č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In. Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3557 -3567. Dostupný také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb073-00.pdf>. ISSN 1211-144>. ČESKO. Vyhláška Ministerstva financí č. 323 ze dne 18. července 2002 o rozpočtové skladbě. In. Sbírka zákonů České republiky. 2002 částka 117, s. 6909-6941. Dostupný také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb118-02.pdfl>. ISSN 1211-144>. ČESKO. Zákon č. 475 ze dne 10. prosince 2008 o státním rozpočtu České republiky na rok 2009. In. Sbírka zákonů České republiky. 2009 částka 152, s. 8050-8098. Dostupný také z WWW: < http://eagri.cz/public/eagri/legislativa/ostatni/Legislativa-ostatni_uplnazneni_zakon-2008-475-statnirozpocet.html>. ISSN 1211-144>. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní školství v ČR po roce 1996 [online]. Poslední revize 1996. [cit.2010-03-20]. Dostupné z WWW: .

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY ČR. O projektu EU peníze školám. [online]. Poslední revize 2006.[cit.2010-01-15]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/o-projektu-5>. ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ. Tiskové zprávy za rok 2009, Zaměstnanci a mzdy za 1.pololetí 2009. [online]. Poslední revize 2010 [cit.201002-15]. Dostupné z WWW: < 2009 http://www.uiv.cz/clanek/110/1687>. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA MIKULOVICE U ZNOJMA. Výroční zpráva Základní školy Mikulovice ve šk. roce 2007/2008. [online]. Poslední revize 2008. [cit. 2010- 02-05]. Dostupné z WWW : < http://www.zsmikulovice.cz/>. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA MIKULOVICE U ZNOJMA. Seznamy žáků dle tříd. [online]. [cit.2010-04-20]. Dostupné z WWW: < http://www.zsmikulovice.cz/index.php?view=article&id=22%3ASeznamy+%C5% BE%C3%A1k%C5%AF+dle+t%C5%99%C3%ADd&option=com_content&Itemid =9>. ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÁMĚSTÍ REPUBLIKY 9, ZNOJMO. Pracovní plán školy na školní rok 2009/2010. [online]. Poslední revize 2009. [cit.2010-04-20]. Dostupné z WWW: < http://www.zsrep.znojmo.indos.cz/skola/skola_soubory/pp.pdf>.

65

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Školní vzdělávací programy ZŠ Mikulovice

39

Tabulka č. 2: Školní vzdělávací programy ZŠ Znojmo

44

Tabulka č. 3: Počty ţáků, tříd a ročníků ve školách

47

Tabulka č. 4: Celkové hodnocení a klasifikace ţáků

47

Tabulka č. 5: Věkové sloţení pedagogů

49

Tabulka č. 6: Přehled počtu pracovníků a mzdových prostředků za rok 2009 ZŠ Mikulovice

51

Tabulka č. 7: Přehled počtu pracovníků a mzdových prostředků za rok 2009 ZŠ Znojmo

52

Tabulka č. 8: Zaměstnanci a mzdové prostředky podle druhu zařízení a zdrojů za rok 2009-ZŠ Mikulovice

53

Tabulka č. 9: Zaměstnanci a mzdové prostředky podle druhu zařízení a zdrojů za rok 2009-ZŠ Znojmo

53

Tabulka č. 10: Průměrné platy zaměstnanců obou škol v roce 2009 dle druhu zařízení

54

Tabulka č. 11: Souhrnné závazné ukazatele kapitoly 333-MŠMT na rok 2009

55

Tabulka č. 12: Skutečné výnosy a náklady v roce 2009 u obou škol

57

Tabulka č. 13: Výběr výnosů a nákladů obou škol v roce 2009 – procentuální plnění

58

Tabulka č. 14: Průměrné náklady obou škol na jednoho ţáka

66

59

Seznam pouţitých zkratek aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

ČR

Česká republika

ČŠI

Česká školní inspekce

DPH

daň z přidané hodnoty

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

mj.

mimo jiné

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

např.

například

OS

organizační sloţka

PO

příspěvková organizace

popř.

popřípadě

příp.

případně

resp.

respektive

RgŠ

regionální školství

SR

státní rozpočet

ŠD

školní druţina

ŠJ

školní jídelna

ŠVP

školní vzdělávací program

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

ZŠ

základní škola

67

Přílohy Příloha 1: Druhy škol a školských zařízení Příloha 2: Právní předpisy (ve znění pozdějších předpisů) Příloha 3: Základní právní předpisy-oblast financování školství Příloha 4: Neinvestiční prostředky Příloha 5: Struktura závazných ukazatelů rozpočtu dle typu zřizovatele Příloha 6: Investiční prostředky podle jednotlivých zřizovatelů Příloha 7: Ukazatele kapitoly 333 – MŠMT na rok 2009

Příloha 1 – strana 1/2

Druhy škol a školských zařízení Druhy škol dle školského zákona jsou: mateřská škola (na rozdíl od stávající právní úpravy patří mezi školy a není nadále předškolním zařízením) základní škola střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště) konzervatoř (je nyní samostatným druhem školy a nepatří jiţ mezi střední školy) vyšší odborná škola základní umělecká škola jazyková škola s právem státní závěrečné zkoušky. Mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy, vyšší odborná škola na studijní skupiny, konzervatoř a základní umělecká škola na oddělení, jazyková škola s právem jazykové zkoušky na kurzy. Třídy, studijní skupiny a oddělení všech škol, které jsou součástí jedné právnické osoby, se musí nacházet na území kraje, v němţ má sídlo tato právnická osoba. Výjimky povoluje na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která vykonává činnost školy, ministerstvo. Školská zařízení poskytují školské sluţby- tedy sluţby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí nebo zajišťují ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Druhy těchto zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků školská poradenská zařízení školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání - středisko volného času - školní klub - školní druţina školská účelová zařízení - středisko sluţeb školám

Příloha 1 – strana 2/2 - školní hospodářství - středisko praktického vyučování - školní knihovna - plavecká škola - přípravný stupeň základní školy speciální výchovná a ubytovací zařízení - domov mládeţe - internát - škola v přírodě zařízení školního stravování - školní jídelna - školní jídelna – vývařovna - školní jídelna – výdejna školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči - diagnostický ústav - dětský domov - dětský domov se školou - výchovný ústav - středisko výchovné péče.50

50

POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. s. 8

Příloha 2

Právní předpisy (ve znění pozdějších předpisů) Ústavní zákon č.23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Zákon č.562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Zákon č. 262/2006 Sb., zákon zákoník práce Zákon č. 500/2004 Sb., zákon správní řád Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku Sdělení FMZV č.104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte Zákon č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) Zákon č.109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Zákon č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č.273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Současně se k těmto právním předpisům vztahují také prováděcí předpisy, kterými jsou vyhlášky, nařízení vlády a nebo příkazy ministryně školství.

Příloha 3

Základní právní předpisy - oblast financování školství Základní právní předpisy (všechny ve znění pozdějších předpisů), které upravují oblast financování školství zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR) zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě vyhláška 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi jednotkami a ukazateli výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech) vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování zákon č.586/1991 Sb., o daních z příjmů zákon č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích zákon č.501/2001 Sb., obchodní zákoník zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání

Příloha 4

Neinvestiční prostředky Školy a školská zařízení (dále v textu jen škola) jsou financovány podle typu zřizovatele z následujících zdrojů Zřizovatel MŠMT - příspěvek na provoz poskytuje přímo MŠMT - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrţí škola dle pravidel MŠMT Zřizovatel kraj - příspěvek na přímé vzdělávací náklady poskytuje MŠMT kraji formou dotace, který tyto prostředky poskytne škole formou příspěvku - příspěvek na provoz poskytuje škole přímo zřizovatel formou příspěvku - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrţí kraj a poskytne je škole formou příspěvku Zřizovatel obec - příspěvek na přímé vzdělávací náklady poskytuje MŠMT kraji formou dotace, který tyto prostředky poskytne škole formou příspěvku - příspěvek na provoz poskytuje škole přímo zřizovatel (obec nebo město) formou příspěvku - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrţí kraj, kraj poskytne dotaci obci a ta poskytne příspěvek škole Soukromé školy - dotace na neinvestiční náklady škole poskytuje kraj formou dotace, kterou kraj obdrţí z MŠMT - příspěvek (dotaci) od zřizovatele poskytne škole přímo zřizovatel - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrţí kraj, kraj poskytne škole tyto prostředky formou příspěvku Církevní školy (zřizovatel církev nebo náboţenské společenství) - dotace na neinvestiční náklady škole poskytuje přímo MŠMT - příspěvek (dotaci) od zřizovatele poskytne škole přímo zřizovatel - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrţí škola dle pravidel MŠMT.51 51

ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. s.5-6

Příloha 5

Struktura závazných ukazatelů rozpočtu dle typu zřizovatele Strukturu závazných ukazatelů stanoví obvykle pro dotace ze SR Ministerstvo financí. Školy zřízené MŠMT -

MŠMT stanoví neinvestiční prostředky celkem ( dále jen NIV), prostředky na platy (PLATY), ostatní osobní náklady ( dále jen OON), počet pracovníků ( dále jen PRAC)

Školy zřízené krajem, obcí -

u dotace ze státního rozpočtu je struktura stejná jako u škol zřízených MŠMT a ukazatele stanoví krajský úřad. U příspěvku na provoz stanoví výši rada nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku. Pro rozpis přímých vzdělávacích nákladů vydává MŠMT podle zmocnění školského zákona vyhlášku o krajských normativech. Základním principem rozpisu je normativní metoda.

Soukromé školy -

u dotace ze státního rozpočtu stanoví krajský úřad jediný ukazatel – neinvestice celkem (NIV)

Církevní školy -

dotace ze státního rozpočtu je poskytována MŠMT v závislosti na výkonu školy a soustavě normativů, které stanoví MŠMT. Závazný ukazatel pak stanoví MŠMT – neinvestice celkem (NIV).52

52

ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. s. 9

Příloha 6

Investiční prostředky podle jednotlivých zřizovatelů Zřizovatel kraj, obec - odpisy, pokud zřizovatel svěřil škole do správy odepisovaný majetek, zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele - investiční dotace z rozpočtu zřizovatele - dotace ze SR na reprodukci majetku (např. vyhláška MF č. 40/2001 Sb., dotace od České energetické agentury, od Ministerstva ţivotního prostředí, Ministerstva zemědělství, Státního fondu ţivotního prostředí atd.) - výnosy z prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, pokud tak zřizovatel stanoví - dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo pouţitelné k investičním účelům - převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem Zřizovatel MŠMT - příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření - odpisy, zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele - výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku - dary a výnosy povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku - výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním - prostředky poskytnuté ze zahraničí určené účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku Soukromé a církevní školy - investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele - investiční příspěvky ze státních fondů - případně další zdroje, které stanoví zřizovatel53

53

ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. s. 6

Příloha 7 Ukazatele kapitoly 333 – MŠMT na rok 2009 Souhrnné ukazatele Příjmy celkem

10 464 879

Výdaje celkem

134 661633

Specifické ukazatele-příjmy Daňové příjmy

400

Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem

10 464 479

v tom: příjmy z rozpočtu EU bez SZP-programovací období 2007-2013 celkem

10 436 311

Příjmy z prostředků finančních mechanizmů Ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem

19 431 8 737

Specifické ukazatele - výdaje Věda a vysoké školy

39 100 049

Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací

84 690 217

Podpora činnosti v oblasti mládeţe

228 951

Podpora činnosti v oblasti sportu

1 901 526

Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU celkem mimo výzkum vývoj

6 752 050

ostatní

1 988 840

Průřezové ukazatele výdajů Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci

545 848

Povinné pojistné placené zaměstnavatelem

180 597

Platy zaměstnanců v pracovním poměru

495 815

Výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků

14 459 799

zahraničních programů Národní program výzkumu Zahraniční rozvojová spolupráce

1 470 524 153 450

Program sociální prevence a prevence kriminality

10 202

Program protidrogové politiky

12 702

Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity

25 000

Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU bez SZP-programovací

12 305 013

období 2007-2013 celkem Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem

3 996 117

Zdroj: Práce autora s vyuţitím údajů zákona č.475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009