ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Postavení hybridních automobilů značky Toyota a Lexus na českém trhu
František Máslo
Vedoucí práce: Ing. Jitka Šturmová, MBA
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 12. 12. 2014
3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji Ing. Jitce Šturmové, MBA za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a připomínek.
4
Obsah Úvod ....................................................................................................................... 7 1
Historie, vývoj a technologie hybridních automobilů ........................................ 8 1.1
Historie a vývoj hybridních vozů ................................................................ 8
1.1.1
Období před první světovou válkou .................................................... 8
1.1.2 Období od první světové války do roku 1997 ......................................... 9 1.1.3 Vývoj od roku 1997............................................................................... 11 1.2 Technologie hybridních automobilů a jejich výhody .................................... 13 1.2.1 Dle typu zapojení.................................................................................. 14 1.2.2 Mild, Full, Micro, Power ........................................................................ 17 2 Historie a vývoj značky Toyota .......................................................................... 19 2. 1 Hybridní automobily značky Toyota na českém trhu .................................. 19 2.1.1 Toyota Yaris ......................................................................................... 20 2.1.2 Toyota Auris ......................................................................................... 20 2.1.3 Toyota Prius ......................................................................................... 20 2.1.4 Toyota Prius Plug-in ............................................................................. 21 2.2 Hybridní automobily značky Lexus na českém trhu .................................... 21 2.2.1 Lexus CT .............................................................................................. 22 2.2.2 Lexus IS ............................................................................................... 22 2.2.3 Lexus GS ............................................................................................. 22 2.2.4 Lexus RX .............................................................................................. 23 2.2.5 Lexus LS .............................................................................................. 23 2.2.6 Lexus NX .............................................................................................. 24 2.3 Plánované hybridní modely ......................................................................... 24 3 Analýza důvodů pořízení hybridních vozů značek Toyota a Lexus ................... 25 3.1 Prodeje a podíly hybridních verzí jednotlivých modelů ............................... 25 3.1.1 Toyota Yaris ......................................................................................... 25 3.1.2 Toyota Auris ......................................................................................... 26 3.1.3 Lexus IS ............................................................................................... 27 3.1.4 Lexus GS ............................................................................................. 28 3.1.5 Lexus RX .............................................................................................. 29 3.1.6 Lexus LS .............................................................................................. 30 3.2 Zjištění důvodů vedoucích ke koupi hybridní verze..................................... 30
5
4 Perspektivy prodeje hybridních automobilů na českém trhu.............................. 35 4.1 Procentní nárůsty a poklesy podle modelů značek Toyota a Lexus ........... 35 4.2 Propagace vybraných modelů .................................................................... 38 Závěr .................................................................................................................... 41 Seznam literatury ................................................................................................. 43 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 46 Seznam příloh ...................................................................................................... 47
6
Úvod Tématem mé bakalářské práce je analýza hybridních automobilů značek Toyota a Lexus na českém trhu. V současné době se Evropská unie snaží o snižování emisí a spotřeby paliv. Výrobci nabízejí čím dál více elektromobilů, vozidel jezdících na CNG či LPG či vozidel spalujících etanol. V neposlední řadě vozidel kombinující elektromotor se spalovacím motorem, tedy hybridů. Nabídka hybridních automobilů je velice rozmanitá. Vzhledem k mé praxi vykonávané ve společnosti Louwman Motor Praha s.r.o., která se zabývá prodejem vozidel Toyota a Lexus, se práce bude zabývat analýzou potenciálu hybridních automobilů těchto značek na českém trhu. V úvodu práce budou představeny úplné začátky hybridních automobilů na přelomu 19. a 20. století až po začátek první světové války. V teoretické části bude popsán vývoj těchto technologií až do dnešní doby, kdy jsou hybridní automobily prodávány po desítkách tisíc kusů. Druhou polovinou teoretické části je popis samotné značky Toyota a uvedení jejího vzniku a rozvoje. Dále pak budou představeny všechny hybridní modely, které značky Toyota a Lexus nabízejí na českém trhu včetně cenového porovnání a zmínění základních informací o technice a provozu. V praktické části budou pomocí prodejních čísel společnosti Louwman Motor Praha s.r.o. analyzovány prodejní statistiky hybridních variant vozů Toyota a Lexus ve srovnání s jejich benzínovými či naftovými verzemi na českém trhu. K analýze bude využito dotazníkového šetření, ve kterém budou zjišťovány důvody vedoucí zákazníky k zakoupení hybridních modelů. Výstupem práce bude vyhodnocení včetně doporučení, ve kterém segmentu mají hybridní automobily výše zmíněných značek největší tržní podíl, a na který by se tedy prodejci na českém trhu měli nejvíce soustředit.
7
1
Historie, vývoj a technologie hybridních automobilů
Hybridní automobily se dnes nacházejí v nabídce mnoha značek, a tak si zákazník může pořídit jakýkoli druh hybridního automobilu. Jak se výrobci k takové nabídce dostali a kde začal vývoj hybridního konceptu pohonu?
1.1
Historie a vývoj hybridních vozů
„Historie hybridních automobilů je stará jako automobily samotné. Prvotním úmyslem nebylo snížit spotřebu zážehové verze automobilu, ale pomoci zážehovému motoru k přijatelným výkonům. Na samém počátku automobilismu byly elektromotory v mnohem pokročilejším stádiu vývoje než benzinové motory“ (Ehsani, Gao, Emadi, 2010, s. 14). 1.1.1 Období před první světovou válkou „První hybridní automobil byl světu představen již v roce 1899 na pařížské výstavě. Tento hybridní vůz byl postaven belgickou společností Pieper Etablissements ve spolupráci s francouzskou Vendovelli a Priestly a byl pojmenován právě podle belgické společnosti Pieper. Šlo o hybrid s malým vzduchově chlazeným motorem, kterému pomáhaly olověné akumulátory. Baterie byly dobíjeny spuštěným motorem při stání a zároveň při zpomalování“ (Ehsani, Gao, Emadi, 2010, s. 14). Mezi lety 1906 až 1912 vznikaly vozy pod značkou Auto-Mixte právě pod patentem společnosti Pieper. Od roku 1912 do roku 1914 bylo Auto-Mixte přejmenováno na Pescatore, podle majitele továrny. Výroba těchto vozů skončila se začátkem první světové války (The Automobile Club of Italy, 1981). Dalším vozem, který byl představen na pařížské výstavě, se jmenoval LohnerPorsche. Tento vůz byl zpočátku pouze elektromobilem, ale v nabídce se nakonec objevil i v kombinaci se spalovacím motorem a stal se z něj hybridní automobil s názvem Lohner-Porsche-Mixte, ale to se již psal rok 1903. Výroba tohoto automobilu skončila v roce 1906 a to kvůli neúměrně vysokým nákladům na výrobu a komplikovanosti celého pohonného ústrojí. I přesto se prodalo několik desítek kusů. I když tento vůz není prvním hybridním automobilem na světě, jedná se o první automobil s pohonem čtyř kol. Technika tohoto vozu byla komplikovaná,
8
protože na každém kole byl umístěn jeden elektromotor (The first Hybrid Vehicle by Dr. Ferdinand Porsche, 2005). „Další hybridní vůz byl postavený francouzským inženýrem H. Kriegerem a představeným roku 1902. Pan Krieger na svůj automobil použil dva stejnosměrné elektromotory. Tyto elektromotory byly na přední nápravě a každý poháněl jedno přední kolo. Energii čerpaly ze čtyřiceti čtyř olověných článků. Články byly dobíjeny pomocí motoru, který spaloval alkohol. Měl sílu 3,3 kW a byl přímo připojen ke dvěma výše zmíněným elektromotorů“ (Ehsani, Gao, Emadi, 2010, s. 15). V předválečném období se dokonce objevil i hybridní autobus. „Jmenoval se Omnibus mixte FISCHER a jezdil po Londýně. Kombinoval spalovací čtyřválcový motor o síle 12 kW a dva elektromotory u zadní nápravy, které produkovaly sílu až 9 kW. Tento hybridní autobus se rozjel až na 18 km/h. V té době měl kapacitu úctyhodných 50 pasažérů. V Londýně jich společnosti London General Omnibus Limited a London Road Company Limited provozovaly 5000 kusů“ (Histoire de la voiture electrique, 2014). V průběhu první světové války žádné hybridní automobily nevznikaly. 1.1.2 Období od první světové války do roku 1997 Technika hybridních modelů byla složitá už na přelomu 19. a 20. století. V období mezi dvěma světovými válkami se žádný konstruktér nesnažil zdokonalit složitou hybridní techniku z doby před první světovou válkou. Nebyl k tomu ani žádný důvod. Ve dvacátých letech 20. století ekonomika vzkvétala, ceny benzínu byly nízké a množství vyráběných automobilů se zvyšovalo. V té době neměl nikdo zájem o drahou hybridní techniku. Bylo to období, kdy se vše soustředilo pouze na zážehové a naftové automobily. Hybridní automobil se tedy objevil až po druhé světové válce. Stal se jím automobil s názvem Arbel. Byl to vůz francouzské firmy Compagnie Normande d'Etudes pour l'Application de Procédés Mécaniques. Tento automobil byl vyráběn ve dvou variantách. První byla ve výrobě v letech od 1951 do 1953, ta druhá pak od 1957 do 1958. Těchto automobilů se vyrobilo velice málo, většina z nich byla prototypy. První generace byla představena na autosalonu v Ženevě
9
roku 1951 a měla zážehový motor o výkonu 34 kW a na každém kole jeden elektromotor. Konstruktéři tedy stavěli na podobném systému, který před válkou používal vůz Lohner-Porsche-Mixte. Tento vůz měl karoserii ze sklolaminátu, která byla symetrická. Díky tomu získal i název Arbel Symetric. Zajímavostí je, že tento vůz měl pouze plynový pedál a ruční brzdu. Pokud nebyl sešlápnutý plynový pedál, brzdil automaticky a ruční brzda byla pro případ nouze. Druhá generace v roce 1957 vznikla jako prototyp vozu, který v sobě vozil malý jaderný generátor pro dobíjení. Tento převratný nápad nezískal povolení vyjet na veřejné komunikace, a tak zůstalo jen u prototypu (podobný systém měl i prototyp Ford Nucleon z roku 1958). Bohužel se o tomto modelu nedochovalo více informací (Breed, 2014). „Roku 1969 se navíc znovu objevila myšlenka hybridního autobusu. Tentokrát zkonstruoval vývojový prototyp Mercedes-Benz a šlo o typ OE 302. O deset let později se na silnice dostalo 13 vozů modernějšího provedení OE 305. Autobusy byly poháněny dieselovým motorem a elektromotorem“ (Hybrid Drives, 2014). V roce 1969 hybridní technologie vyvíjel i americký koncern General Motors. Ten vytvořil prototyp General Motors XP-883. Tento prototyp poháněl dvouválcový motor o objemu 0,57 l a elektromotor umístěný před převodovkou. Energie byla ukládána do šesti baterií, které byly umístěny mezi zadními koly. Tento vůz se do 16 km/h rozjížděl pouze na elektřinu a poté začal pracovat zážehový motor. Stejným způsobem funguje například Toyota Prius. Bohužel zůstalo u prototypu a koncern General Motors se začal elektřinou znovu zabývat až o dvacet pět let později s modelem EV1 (Squatriglia, 2008). Hybridní technologie se objevily i v Sovětském Svazu, když roku 1970 vznikly dva prototypy v továrně Lvovských Automobilových Závodů. „Šlo o nízkopodlažní autobus, který v prvním prototypu měl čtyři nápravy a jmenoval se LAZ-360 EM. Na zadních dvou byly elektromotory, a protože kvůli nízké podlaze nebylo možné použít kardanový hřídel pro pohon zadních kol, vpředu byl dieselový motor s elektrickým generátorem. Kvůli složité konstrukci vznikl druhý jednodušší prototyp s názvem LAZ-360. Ten měl dvě nápravy a elektromotory se posunuly vpřed. I tak zůstalo pouze u prototypu, nicméně se jednalo o nadčasové modely vzhledem k nízké podlaze, která usnadňovala nástup a výstup z vozu“ (LAZ – 360, 2014). 10
Výrobce Daihatsu představil v roce 1988 koncept hybridního vozu na bázi modelu Charmant. Tento model byl představen jen pár měsíců před převzetím této automobilky. Značku Daihatsu roku 1988 koupila automobilka Toyota. Vůz Charmant používal motor o objemu 0,55 l a kromě pohonu dodával elektřinu do dvou elektromotorů, pro zlepšení zrychlení automobilu. Tento vůz zůstal také ve stádiu prototypu (The Automobile Club of Italy, 1981). V období po první světové válce až do poloviny devadesátých let minulého století vzniklo více hybridních automobilů, než je výše uvedeno. Ale většina z nich byla experimentálními vozy individuálních inženýrů, které neměly podporu velkých automobilek, a tak nemohly nabídnout přelomová ani dlouhodobá řešení, a proto nejsou výše zmíněny. 1.1.3 Vývoj od roku 1997 Od představení modelu Toyota Prius roku 1997 se vzhledem k přísnějším emisním normám, poplatkům za vjezdy do měst a vládním dotacím nastartoval trh s hybridními automobily ve velkém. Od té doby bylo představeno přes 150 hybridních modelů od různých značek. Počet modelů bude i nadále růst, protože tyto vozy jsou většinou úspěšné, a proto je automobilky nadále vyvíjejí. Dále budou zmíněny pouze modely, které byly z nějakého důvodu inovativní či přelomové. Většinu těchto inovací představila automobilka Toyota, která je nejúspěšnější značkou v prodejích hybridních automobilů. V roce 1997 představila Toyota světu model Prius. Jednalo se o první hybridní automobil, který byl vyráběn i kupován ve větším množství. „Dnes jich po světě jezdí již přes 3 000 000 kusů a prodává se již třetí generace tohoto modelu“ (Worldwide Prius sales top 3 - million mark, 2013). Podrobnější představení je v kapitole hybridní automobily značky Toyota na českém trhu. V tomtéž roce o pár měsíců dříve představila Toyota ještě model Coaster, který byl určen pouze pro japonský trh. Byl to hybridní autobus a podle prohlášení automobilky „první sériově vyráběný hybridní automobil značky Toyota“ (Toyota company, 2010). V roce 2004 představil koncern General Motors takzvaný micro-hybrid. Byl to model Chevrolet Silverado
a
GMC Sierra.
Elektromotor byl umístěn
za převodovkou a sloužil ke startování motoru, který se v případě zastavení
11
automaticky vypnul a také k napájení palubních systémů, například navigace či klimatizace. Honda představila roku 2008 model FCX Clarity. Jde o revoluční vůz, který má nulové emise. Kombinuje elektromotor, který získává energii z baterií a palivový článek. Dobíjení baterií probíhá při brždění díky rekuperaci kinetické energie a z výše zmíněného palivového článku. Do palivových článků se energie dodává tankováním vodíku. Účinnost tohoto automobilu dosahuje 60 %, v porovnání se 30 % účinností naftových vozů. Zatím zůstává ve fázi vývojového prototypu a je možné si jej ve Spojených Státech Amerických pronajmout. Do výroby by mohl být zaveden, podle prohlášení manažerů společnosti, nejdříve v roce 2018 (Soukup, 2011). V roce 2011 přišel Peugeot s podobným řešení jako Lexus na modelu RX, totiž použít spalovací motor na jedné nápravě a elektromotor na té druhé. Takto vznikl model Peugeot 3008 Hybrid4, „který se stal prvním velkosériově vyráběným hybridním automobilem, který kombinoval dieselový motor a elektromotor. Motor o objemu dva litry a výkonu 120 kW doplnil elektromotor o výkonu 20 kW. Normovaná spotřeba v tomto případě činí pouhých 3,8 l/100 km“ (Peugeot’s Diesel 3008 Hybrid4, 2010). Tento model se na českém trhu aktuálně prodává v akci za 803 000 Kč (Peugeot ceník 3008, 2014). BMW I3 REx si odbylo premiéru na autosalonu v Ženevě roku 2013. Základní model je elektromobil, ale druhou nabízenou variantou je model zvaný REx, který kombinuje
elektromotor
s dvouválcovým
zážehovým
motorem
o
objemu
0,65 l původem z motocyklu. Benzinový motor slouží pouze jako generátor pro dobíjení akumulátorů, pokud hladina jejich nabití klesne pod předem definovanou úroveň. Jde tedy technicky o navázání na vůz Lohner-Porsche-Mixte. Velikost palivové nádrže je v tomto modelu pouhých devět litrů. Elektromobil má udávaný dojezd 160 km, zatímco model REx zvládne urazit až dvojnásobek tedy 320 km na jedno natankování a nabití. Tím, že vůz pochází z elektromobilu, jedná se o plug-in hybrid, který je možné před jízdou dobít a jezdit s ním jako s elektromobilem bez nutnosti spouštět zážehový motor (BMW i3: Pohon, 2014). Tento vůz je v nabídce i na českém trhu a stojí od 1 058 200 Kč. Příplatek oproti elektromobilu činí 122 200 Kč (BMW ceník i3, 2014).
12
Posledními zmíněnými jsou dva automobily rovněž z roku 2013 a to Ferrari LaFerrai a McLaren P1. Tyto značky ukázaly, kam až mohou výkony a ceny hybridních automobilů zajít. Oba modely byly limitovanými edicemi a jsou již vyprodány. Každé z nich stálo přes 30 milionů korun bez daně. Přesto je u nich odlišný přístup. „S McLarenem je možné ujet až 11 km čistě na elektřinu bez emisí“ (Hudson, 2013). Model LaFerrari má elektromotor pouze k navýšení výkonu na těžko uvěřitelných 720 kW, model P1 zaostává o 45 kW. Normovaná kombinovaná spotřeba u vozu McLaren je pouhých 8,3 l/100 km, u modelu LaFerrari bohužel není udávána (P1 vs. LaFerrari, 2014).
1.2 Technologie hybridních automobilů a jejich výhody V této části bude popsána technická část hybridních pohonů. Jaké máme tipy hybridních pohonů? Které z nich jsou nejpoužívanější? Jakým způsobem fungují a proč jsou vůbec vyráběny? „Elektrický pohon automobilů prakticky neprodukuje žádné škodlivé emise, má nízkou hladinu hluku a příznivou výkonovou charakteristiku, avšak také menší jízdní výkon, omezený dojezd, vyšší cenu pro zákazníka, případně větší nebezpečí při havárii“ (Vlk, 2004, s. 142). A proto není, v současné době, samotný elektrický pohon vhodným řešením. Z tohoto důvodu vznikly hybridní automobily, které nabízejí kompromis mezi nízkou spotřebou ve městě, nízkou hladinou produkovaného hluku při popojíždění v kolonách a díky druhému motoru prakticky neomezený dojezd. Jsou sice těžší a konstrukčně náročnější než konvenční automobily, ale díky dodatečné síle elektromotoru se tato fakta neprojevují na jízdních výkonech. Nevýhodami jsou výrazně vyšší pořizovací cena a menší zavazadlový prostor kvůli zvýšené podlaze, pod kterou bývají umístěny akumulátory. I přes nevýhody je výrobci vyrábějí a jejich nabídka se neustále rozšiřuje. Důvodů, proč se tomu děje, je několik. Prvním z nich jsou neustále se zpřísňující emisní normy a zavádění nízko emisních zón ve větších západoevropských městech kvůli ochraně ovzduší. Atmosférické motory i přeplňované jednotky samy o sobě mají problém tyto normy splnit, a proto se výrobci uchylují k řešení pohybu po městě čistě na elektřinu pomocí elektromotoru. Právě ve městě při častých rozjezdech, či pomalém popojíždění, produkují vozy největší množství škodlivin. Druhým 13
důvodem jsou klienti automobilek. Zákazníci, ať firemní či soukromníci, nemají zájem o automobily s vysokou spotřebou a zároveň nechtějí platit za vjezd do některých měst kvůli emisím. Vozidlo, které má nižší spotřebu, je jednodušší prodat, než vozidlo, které spotřebovává hodně paliva. Za takové vozidlo jsou zákazníci ochotni zaplatit vyšší cenu při nákupu, kterou jim následně vozidlo ušetří právě na spotřebě, daních či vjezdech do měst. Třetím důvodem je touha výrobců dosahovat lepších jízdních výkonů při stejném či menším objemu spalovacího motoru. Elektromotor vyplňuje svým výkonem oblasti, ve kterých spalovací motor nemá potřebnou sílu. Tím pomáhá rychlejší akceleraci vozidla, při zachování stejné spotřeby paliva. A čtvrtým důvodem jsou docházející zásoby ropy a hybridní vozy představují mezistupeň před elektromobily, které jsou v současné době příliš drahé a nabízejí malý jízdní dosah. Hybridní automobily tedy plní funkci vývojových prototypů pro budoucí elektromobily. Hybridní automobily je možné rozdělit do několika skupin, například podle spalovaného paliva, použitých baterií, tříd automobilů či ceny automobilu. V bakalářské práci budou vybrána dvě dělení Tím prvním, který je uveden v bodě 1.2.1 je rozdělení na sériový, paralelní a smíšený hybrid, podle konstrukce a umístění elektromotoru. Druhé dělení je pak na micro-hybrid, mild-hybrid, fullhybrid a power-hybrid podle toho, jak elektromotor v autě asistuje při jízdě. 1.2.1 Dle typu zapojení Podle způsobu zapojení rozlišujeme hybrid paralelní, sériový či smíšený. Začněme se sériovým uspořádáním, které dnes na trhu nabízí jeden jediný automobil BMW i3 REx. Sériové zapojení zobrazené na obrázku 1 znamená, že spalovací motor nikdy nepohání kola přímo, nýbrž vždy prostřednictvím elektromotoru. O pohon se tedy stará elektromotor, který nejprve získává energii z baterií a v případě, kdy tato energie dojde, zapne se spalovací motor, který dodává energii opět elektromotoru. Přesně na tomto principu funguje již výše zmiňovaný model i3 REx. Výhodou tohoto systému je, že spalovací motor může být konstantě udržován v optimálních otáčkách
a
využít
tak
maximum
ze
své
účinnosti.
To
v
podstatě
znamená, že spalovací motor nefunguje ani v příliš nízkých, ani příliš vysokých otáčkách. Nevýhodou tohoto uspořádání je vícenásobná přeměna energie 14
a s ní spojené ztráty při přenosu energie od spalovacího motoru přes elektromotor až po kola. Tento systém byl několikrát použit i v minulosti, ale nikdy nepřevyšoval v počtu vyrobených kusů paralelní hybridní systémy, které byly používány častěji. (Vlk, 2004) Paralelní uspořádání hybridního pohonu rovněž na obrázku 1 zajišťuje, aby se na pohonu podílely oba motory současně, jak elektromotor, tak spalovací motor. V případě paralelního zapojení je využíván slabší elektromotor i spalovací motor k dosažení srovnatelného výkonu sériového hybridu. Nevýhodou je, že tento typ uspořádání nenabízí tolik rozmanitých možností ani efektivitu jako smíšené neboli sériově-paralelní uspořádání. (Vlk, 2004) Smíšené zapojení znázorněné na obrázku 1 je kompromisem, který může různými způsoby kombinovat prvky paralelního a sériového uspořádání. Jedná se o konstrukčně nejnáročnější, ale nejúčinnější řešení. Smíšené uspořádání má tu výhodu, že si každý výrobce může libovolně nakombinovat jednotlivé prvky pohonu tak, aby přesně vyhovovaly specifikaci daného modelu, ve které bude použit. „Jeho vybavení je spalovacím motorem, elektromotory, komponentami převodů, spojkou, volnoběžkami, brzdami je libovolně rozmanité. Pokud vede tok výkonu spalovacího motoru přitom paralelně po různých cestách ke kolu, tak se hovoří o principu větvení výkonu. Větvení výkonu se přitom může dít mechanicky diferenciálem nebo elektricky“(Vlk, 2004, s. 144).
15
Zdroj: Vlk, František. Alternativní pohony motorových vozidel. 1. vyd. Brno: František Vlk, 2004, 234 s. ISBN 80-239-1602-5. S. 143 Obrázek č. 1 Schéma hybridních pohonů
Tento systém je využit například ve voze Toyota Prius. „U tohoto systému rozděluje
hybridní
a elektromotoru,
převodovka,
výkon
z
skládající
jednotlivých
se
zdrojů
z
planetového
energie
(spalovací
soukolí motor,
elektromotor). Díky tomu mohou hybridní modely Toyota fungovat pouze v režimu spalovacího motoru nebo samotného elektromotoru anebo jako spojení obou“ (Hybridní pohon, 2009). „V situacích, kdy spalovací motor běží nehospodárně, například při rozjezdu a pomalé jízdě, pohání vůz pouze elektromotor a spalovací motor je vypnutý. Při normální jízdě větší rychlostí optimalizuje řídicí jednotka účinnost systému regulací podílu výkonu spalovacího motoru a elektromotoru. Přebytek výkonu 16
spalovacího motoru se ukládá do akumulátorů pro pozdější použití, například při akceleraci, kdy je činnost spalovacího motoru podpořena točivým momentem elektromotoru. Kdykoli není spalovací motor k provozu automobilu zapotřebí, elektronická řídicí jednotka jej ihned vypne“ (Hybridní pohon, 2009). 1.2.2 Mild, Full, Micro, Power Druhým možným způsobem dělení je na mild-, full-, micro- a power-hybridy. Jako první popíši takzvané full-hybridy. Jedná se o vozidla, která se snaží využít co nejvíce ze složité koncepce. Je možné s nimi jet pouze na elektřinu, či pouze na palivo spalované motorem anebo na kombinaci obou předchozích. U těchto automobilů je běžné, že se v městském provozu pohybují čistě na elektrický pohon, aby se snížila spotřeba. Mimo město pak pouze na spalovací motor, aby nebyly zbytečné ztráty, které souvisí s vysokou spotřebou elektromotorů při vyšších rychlostech (Horčík, 2011). Většina
full-hybridů
má
možnost
takzvaného
regenerativního
brždění.
To umožňuje, za pomoci sofistikované brzdné sestavy, regenerovat kinetickou energii z brždění zpět do baterií. Tato energie se u konvenčních automobilů přeměňuje v teplo. V tomto případě však dobíjí baterie a uchovává tuto energii pro využití při následném rozjíždění. Baterie jsou dobíjeny i při zpomalování, kdy elektromotor slouží jako generátor, a automobil tak většinou zpomaluje výrazně rychleji, než vozidlo se spalovacím motorem, který je méně účinný. Full-hybridy jsou velmi drahé a musí s sebou na palubě vozit baterie o dostatečné kapacitě, které výrazně zvyšují hmotnost tohoto vozu. Do této kategorie spadají i všechny plug-in hybridy, které je možné dobít ze zásuvky. Typickým příkladem full-hybridu je Toyota Prius (Ebron, 2005). Dalším typem jsou tedy mild-hybridy. U těchto vozů neexistuje možnost krátkodobé jízdy pouze na elektromotor s nulovými emisemi. Elektromotor spolupracuje se spalovacím motorem, kterému dodává potřebnou sílu v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, tedy například v nízkých otáčkách. Elektromotor je většinou umístěn mezi motorem a převodovkou vozidla. Tato vozidla nemívají regenerativní brždění a příplatek za ně není tak vysoký, jako v případě full-hybridů. Rovněž kapacita baterií je menší a akumulátory pracují při nižším napětí. Příkladem mild-hybridu je Mercedes-Benz S400 BlueHybrid (Ebron, 2005). 17
Jako power-hybridy bývají označovány takové vozy, u kterých se hybridní ústrojí nepoužívá k úspoře paliva či snížení emisí. Hybridní ústrojí u těchto vozidel slouží ke zvýšení celkového výkonu oproti verzím bez elektromotorů. Jde v podstatě o co nejvyšší využití výkonu z kombinace silného spalovacího motoru a silného elektromotoru. Příkladem je Ferrari s vozem LaFerrari. Poslední typem jsou micro-hybridy. Jedná se o konstrukčně nejjednodušší hybridy, u kterých příplatek oproti standardním verzím činí jen několik tisíc korun. Zjednodušeně jde o modifikovaný systém start-stop, tedy vypínání motoru při zastavení kvůli červené. V případě dojíždění na semafory systém rozpozná brždění a vypíná motor dříve než při úplném zastavení. To šetří palivo a dostředivým pohybem bez motoru se dobíjí druhý akumulátor (Horčík, 2011). Ten může u některých vozidel zajišťovat chod klimatizace či navigace, aby nebyl zatěžován olověný akumulátor, který je používán pouze při prvním nastartování. Micro-hybrid je například vůz Smart ForTwo mhd, kde zkratka mhd znamená micro-hybrid drive (What Is a Micro-Hybrid?, 2013).
18
2 Historie a vývoj značky Toyota Značka Toyota byla založena v roce 1937 Kichiirem Toyodou. Vznikla oddělením divize zabývající se výrobou automobilů od společnosti Toyoda Automatic Loom Works, která vyráběla tkalcovské stavy. První automobil nesoucí ještě označení Toyoda, podle původní společnosti, byl vyroben v roce 1936. V dnešní době se tato společnost jmenuje Toyota Industries a vyrábí součástky pro automobilový průmysl a vysokozdvižné vozíky. Automobilka Toyota prošla rychlým růstem zejména v poválečném období a již v roce 1968 vyrobila 1 097 405 vozů (Volti, 1988). V dnešní době vlastní Toyota dalších pět značek. Od roku 1988 vlastní Toyota 51,2 % akcií nejstarší japonské automobilky Daihatsu (Annual Report 2001). Roku 1989 se Toyota rozhodla vytvořit luxusnější odnož automobilky a vznikla tak značka Lexus, která byla původně určena pro americký trh. V roce 2001 pak Toyota získala většinový podíl v automobilce Hino, která vyrábí nákladní vozidla (Hino Trucks, 2014). Automobilka Scion vyrábí automobily pro americký trh, které jsou určeny pro mladé řidiče především pro svůj atraktivní a moderní vzhled. Scion je divizí Toyoty od roku 2002. Poslední značkou je od roku 2013 Ranz, který je určen výhradně pro čínský trh a soustředí se pouze na výrobu elektromobilů. Za rok 2013 prodala Toyota společně s Daihatsu a Hino po celém světě celkem 9 980 000 vozů. Zároveň „od roku 1997 Toyota prodala přes 6 000 000 hybridních automobilů“ (Worldwide Sales of Toyota Hybrids Top 6 Million Units, 2014).
2. 1 Hybridní automobily značky Toyota na českém trhu Značka Toyota nabízí v současné době na českém, trhu tři modely s hybridním pohonem. Prvním z nich je Toyota Yaris, což je malý městský vůz. Druhým modelem je Toyota Auris, která je nabízena ve dvou karosářských verzích hatchback a kombi. Posledním modelem, který nabízí Toyota na českém trhu je Toyota Prius. Toyota Prius je k dispozici rovněž ve variantě kombi známé jako Prius+. Toyota zároveň nabízí i verzi Prius Plug-in, který je rozšířením nabídky modelu Prius. Ten je možné dobít před jízdou zapojením automobilu do zásuvky, a tím snížit nutnost použití spalovacího motoru na minimum.
19
2.1.1 Toyota Yaris Toyota Yaris je na jiných trzích známý jako Toyota Vitz. Tento vůz byl uveden do provozu v roce 1999. Vzhledem k úspěšným prodejním statistikám je na trhu již třetí generace tohoto modelu a od června 2012 je k dispozici i v hybridní variantě. Hybridní verze má 74 kW kombinací zážehového motoru s objemem 1,5 l (55 kW) a elektromotoru o síle 45 kW. Udávaná kombinovaná spotřeba je pouze 3,3 l/100 km. Hybridní verze je o 80 000 Kč dražší než silnější benzínová verze, která stojí 284 900 Kč a o 15 000 Kč levnější než naftová varianta, která má základní cenu 379 900 Kč. Naftová verze má kombinovanou spotřebu 3,8 l/100 km a silnější benzínová 4,9 l/ 100km. 2.1.2 Toyota Auris Toyota zavedla model Auris do výroby v roce 2006. První generace byla k dispozici jako hatchback. Hybridní verze byla představena v roce 2009 na autosalonu ve Frankfurtu a do výroby zamířila v roce 2010. Pohonné ústrojí sdílela s Toyotou Prius. Druhá generace se vyrábí od roku 2012. Prodávat se v Evropě začala na začátku roku 2013. Na rozdíl od první generace je nabízena i varianta kombi. Obě verze je možné objednat i s hybridním pohonem, který je stejný jako u první generace. V případě karoserie kombi se jednalo o první kombi v Evropě prodávané s hybridním pohonem. Hybridní verze má základní cenu 499 900 Kč a je při shodné výbavě, ať jde o hatchback či kombi, o 110 000 Kč dražší než zážehová varianta 1,6 l. Zároveň je hybrid o 30 000 Kč víc než vznětová verze, začínající na ceně 469 900 Kč. Kombinovaná spotřeba u hybridní verze činí 3,8 l/100 km. Zážehová verze má udávanou spotřebu 5,9 l/100 km. 2.1.3 Toyota Prius Automobil Toyota Prius zná dnes téměř celý svět. Toyota představila koncept vozu Prius na autosalonu Tokyo Motor Show v roce 1995. První generace Toyoty Prius byla uvedena do prodeje v Japonsku v roce 1997 (Toyota Company, 2010). Druhá generace tohoto vozu byla představena roku 2003. V roce 2004 byl Prius uveden i na český trh. Zaváděcí cena v České Republice činila 809 900 Kč (Láník, 2004). Třetí generace byla odhalena na autosalonu v Detroitu v roce 2009. Kromě zcela 20
nové
karoserie
proběhla
i
změna
pohonného
ústrojí.
Motor
měl
nyní
objem 1,8 l (73 kW) a elektromotor 60 kW. Maximální výkon se tedy posunul na 100 kW. V roce 2011 Toyota představila verzi kombi, která na českém trhu nese název Prius+. Automobil Toyota Prius je světově nejprodávanějším hybridem. Po celém světě se jich prodalo již více než 3 000 000 kusů (Worldwide Prius sales top 3 - million mark, 2013). Naprostá většina prodaných vozů je registrována v Japonsku a v USA. Toyotu Prius je v současnosti možné koupit na českém trhu od 629 900 Kč a prostornější variantu Prius+ je možné pořídit od 679 900 Kč. Kombinovaná spotřeba standardního Priusu je 3,9 l/100 km. Je očekáváno, že se v dohledné době představí čtvrtá generace tohoto modelu. 2.1.4 Toyota Prius Plug-in Model Prius Plug-in se vzhledově od obyčejného Priusu liší pouze v detailech. Hlavním rozdílem jsou nápisy na bocích a druhé víčko nádrže, pod kterým se ukrývá zásuvka pro dobíjení baterií. Rozdíl oproti běžnému Priusu je v použitých bateriích. Prius Plug-in používá lithium-iontové akumulátory o celkové kapacitě 4,4 kWh vážící 80 kg, zatímco standardní Prius používá nikl-metal hydridové akumulátory o kapacitě 1,3 kWh o hmotnosti 42 kg.
Kombinovaná spotřeba
u tohoto modelu je 2,1 l/100 km a základní cena začíná na 959 900 Kč (Horčík, 2012).
2.2 Hybridní automobily značky Lexus na českém trhu Značka Lexus je první na světě, která nabízí všechny své modely v klasické benzínové i hybridní variantě. Jako prémiová značka Toyoty chce dosáhnout snížení spotřeby pomocí kombinace elektromotoru a spalovacího motoru raději než použitím dieselového motoru. Ten se podle manažerů značky nehodí k charakteru vozů Lexus pro svou hlučnost a nekultivovanost. Automobilka Lexus nabízí na našem trhu následující modely: CT, IS, GS, RX a LS. Navíc byl v říjnu spuštěn prodej nového modelu NX, který je rovněž vyráběn v hybridní verzi. Značka Lexus již prodala více než 500 000 hybridních automobilů.
21
2.2.1 Lexus CT Lexus CT 200h je nejmenším vozem, který je v nabídce značky Lexus. Byl představen v roce 2010 a v roce 2011 byl zahájen prodej tohoto modelu. Je to malý luxusní hatchback, který sdílí pohonné ústrojí s modely Toyota Prius a Toyota Auris Hybrid.
Normovaná kombinovaná spotřeba činí pouhých
3,6 l/100 km a základní model stojí v současné době 599 000 Kč. 2.2.2 Lexus IS Vůz Lexus IS se vyrábí a prodává od roku 1999, i když již v roce 1998 byl v prodeji na japonském trhu pod jménem Toyota Altezza. První generace tohoto modelu se vyráběla až do roku 2005 a nebyla k dispozici v hybridní verzi. V roce 2005 byla představena druhá generace tohoto modelu. Roku 2008 prošla drobným faceliftem, který zahrnul například diodová zadní světla a vydržela na trhu až do roku 2013. Druhá generace rovněž nebyla k dispozici v hybridním provedení. To je v nabídce až se třetí generací tohoto vozu. Tato generace byla uvedena v roce 2013 a vycházela z konceptu Lexus LF-CC představeného o rok dříve. Třetí generace vozu Lexus IS je k dispozici pro český trh ve variantě IS 250 a IS 300h. Varianta IS 250 má stále pod kapotou vidlicový zážehový šestiválec s objemem 2,5 l. Kombinovaný výkon hybridního systému je 164 kW oproti zážehové variantě se 153 kW. Udávaný rozdíl ve spotřebě je 4,3 l, zážehová varianta má kombinovanou spotřebu 8,6 l/100 km a hybridní verze má kombinovanou spotřebu poloviční. Cenový rozdíl při srovnatelné výbavě činí 110 000 Kč a u sportovní verze F-sport 140 000 Kč. Zážehová verze stojí v základní výbavě 859 000 Kč, hybridní alternativa tedy začíná na částce 969 000 Kč. 2.2.3 Lexus GS Model GS je sedan vyšší třídy, který měl od počátku konkurovat německému Mercedesu E a BMW řady 5. Tento vůz se poprvé objevil v Japonsku v roce 1991 ještě pod názvem Toyota Aristo. Od roku 1993 začal Lexus nabízet model GS na americkém trhu. I přes nevelká prodejní čísla byl v roce 1996 nahrazen druhou generací. Druhá generace prošla faceliftem v roce 2000 a byla již nabízena na českém trhu. Třetí generace se světu představila v roce 2004 na autosalonu 22
v Detroitu. O rok později Lexus představil verzi GS 450h. Cena tohoto modelu na českém trhu byla 1 614 000 Kč (Šuch, 2008). Třetí generace byla nabízena až do roku 2011, kdy byla nahrazena čtvrtou generací vycházející z konceptu Lexus LF-Gh, který si téhož roku odbyl debut na autosalonu v New Yorku. Pohonná jednotka hybridní verze GS 450h zůstala stejná jako v minulé generaci a stala se vrcholnou motorizací. V roce 2013 byl navíc představen model GS 300h na autosalonu v Šanghaji a v prodeji se objevil v lednu 2014. Pohonná jednotka verze GS 300h je sdílená a tedy shodná s menším Lexusem IS 300h. Cena vrcholné motorizace GS 450h začíná na 1 510 000Kč. U modelů GS 250 a GS 300h je cenový rozdíl 105 000 Kč, kdy benzínový model začíná na 1 195 000 Kč a hybridní provedení na 1 300 000 Kč. Hybrid si podle udávané spotřeby vystačí pouze s 4,7 l/100 km, zatímco GS 250 spotřebuje 8,9 l/100 km. 2.2.4 Lexus RX Lexus RX podobně jako u jiných modelů Lexusu byl nejprve prodáván pouze na japonském trhu pod značkou Toyota a modelovým označením Harrier od roku 1997. Lexus RX přišel na trh o rok později. Byl k dispozici také na Evropském i českém trhu od roku 2001. Druhá generace vystřídala první v roce 2003, byla již k dispozici se v hybridní variantě kombinující motor o objemu 3,3 l a s dvojicí elektromotorů o výkonech 123 kW a 50 kW. Slabší elektromotor slouží jako pomocný na zadní nápravě a zapojuje se v případě jízdy na kluzkém povrchu. Tím je u tohoto modelu docíleno pohonu všech kol. Třetí generace vystřídala druhou roku 2008 a v roce 2012 prošla drobným faceliftem. Na českém trhu zůstal výběr ze dvou motorizací. První z nich je zážehový šestiválcový motor s objemem 3,5 l o síle 204 kW a druhou je hybridní varianta. Cena benzínového modelu začíná od 1 395 000 Kč a je dostupná pouze s pohonem všech kol. Hybridní verze se nabízí i s pohonem předních kol také od 1 395 000 Kč, ale ve srovnatelné verzi 4x4 stojí ve stejné výbavě od 1 609 000 Kč. Cenový rozdíl zde činí 214 000 Kč. 2.2.5 Lexus LS Lexus LS byl prvním modelem luxusní divize Lexus. K jeho uvedení na trh došlo v roce 1989, krátce po premiéře na autosalonu v Detroitu. Druhá generace byla představena v roce 1994 a třetí generace si odbyla premiéru v roce 2000. Stále
23
nenabízela hybridní variantu, ale již byla oficiálně dodávaná na český trh. Čtvrtá generace debutovala na autosalonu v Tokiu roku 2005, jako koncept budoucí hybridní limuzíny. V roce 2007 začal Lexus prodávat model LS 600h, tedy hybridní verzi této limuzíny. Ta kombinuje pětilitrový zážehový motor s osmi válci (290 kW) a elektromotor o výkonu 165 kW. Normovaná spotřeba činí 8,6 l/100 km. Udávaná spotřeba u nehybridní verze je 11,4 l/100 km. Čtvrtá generace prošla výraznější modernizací roku 2012, ale původní technika této generace zůstala zachována. Hybridní model, který má pohon všech kol, stojí od 2 900 000 Kč, zatímco srovnatelná benzínová alternativa rovněž s pohonem všech kol začíná s cenou na 2 560 000 Kč. Hybridní verze je tedy o 340 000 Kč dražší. 2.2.6 Lexus NX Nejnovější model značky Lexus byl veřejnosti představen na autosalonu v Pekingu v roce 2014, a jde o malý sportovně užitkový vůz, který má být vstupním modelem značky
pod
typem
RX.
V současné
době
je
v prodeji
pouze
jako
hybrid, ale v budoucnu by měla být dostupná i verze s dvoulitrovým přeplňovaným zážehovým motorem. Kombinovaná spotřeba je udávána na úrovni pouhých 5,1 l/100 km. Ceny začínají od 1 029 000 Kč za verzi s pohonem předních kol a od 1 079 000 Kč za verzi s poháněnými čtyřmi koly.
2.3 Plánované hybridní modely V závislosti na informacích, které byly zveřejněny manažery společnosti Toyota v posledním roce v médiích, lze očekávat brzké představení čtvrté generace již výše zmiňovaného modelu Prius. Dalším modelem, který ještě nebyl představen je sportovně užitkový vůz Toyota Rav4, který bude sdílet techniku s výše zmíněným Lexusem NX. Manažeři Toyoty rovněž potvrdili, že by rádi rozšířili modelovou řadu o sportovní model Supra, který by měl designově vycházet z konceptu FT-1 představeného v roce 2014. Tento sportovní model by měl být nabízen pouze v hybridním provedení. Manažer vývoje potvrdil druhou generaci malého sportovního modelu GT86, který bude nabízen s vyšším výkonem právě díky hybridním technologiím. Závěrem je nezbytné zmínit model značky Lexus RC300h, který byl již představen v roce 2013, ale na Evropské trhy se dostane až v
roce 2015. Toto kupé bude nabízeno také v hybridní
verzi, a tím podpoří filozofii značky v nabízení všech modelů v hybridní variantě. 24
3 Analýza důvodů pořízení hybridních vozů značek Toyota a Lexus Tato část bude rozdělena do dvou menších kapitol. Prvním z nich bude analýza prodejních čísel společnosti Louwman Motor Praha s.r.o. Ve druhé části budou na základě dotazníku zjišťovány důvody, které vedly zákazníky k zakoupení hybridní verze automobilů.
3.1 Prodeje a podíly hybridních verzí jednotlivých modelů V následujících kapitolách jsou porovnány tržní podíly zbývajících modelů. Analýza vycházela z dat společnosti Louwman Motor Praha s.r.o. Vzhledem k datu zpracování této práce jsou k dispozici pouze data do měsíce září 2014. Data za rok 2013 jsou kompletní. Při porovnání a sledování vyššího zájmu o daný segment budou použity procentní podíly. 3.1.1 Toyota Yaris U modelu Toyota Yaris bylo v roce 2013 prodáno celkem 157 vozů. Sedm z nich jsou hybridní verzí tohoto modelu a dalších 43 vozů bylo poháněno dieselovým motorem. Klasický benzinový motor si u tohoto malého vozu vybralo 107 klientů, tedy lehce nad 68 %. Naftová varianta byla v pořadí druhá nejvyhledávanější s podílem přes 27 % a nejmenší podíl měl hybridní model s necelými 5 %. Objednávka všech 43 naftových vozů byla od jedné slovenské společnosti a tyto vozy tedy nakonec neskončili na českém trhu. Prodejní statistiky je možné vidět na obrázku číslo 2.
25
Prodejní statistika modelu Yaris pro roky 2013 a 2014 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
157 120
107
109
Celkem Hybrid Benzin
43
Nafta 11
7 2013
0
2014
Zdroj: Business Plan 2013 Louwman Motor Praha s. r. o. Obrázek č. 2 Prodejní statistika modelu Yaris pro roky 2013 a 2014
V roce 2014 se do září neprodal jediný Yaris s naftovým motorem. Podíl hybridních verzí na prodejích tohoto modelu vzrostl na 9,17 %, což činí 11 vozů. Zbytek 90,83 % neboli 109 tvoří benzinové verze. Čísla se mohou do konce roku ještě změnit, ale v průběhu obou let byl zájem fyzických osob o toto vozidlo s naftovým motorem nulový. Lze pozorovat, že v letošním roce bylo prozatím celkově prodáno méně vozidel Yaris. To je nejspíše způsobeno chybějícími třemi měsíci do konce roku. Při průměrném prodeji 13 vozů za měsíc v tomto kalendářním roce, by se na konci tohoto roku mělo prodat 160 vozidel Yaris, tedy podobně jako v loňském roce. Zájem o hybridní verzi je okrajový. 3.1.2 Toyota Auris Po modelu Auris je poptávka různorodější než po vozu Yaris. Může za to i verze kombi, která je na českém trhu populární, a která u modelu Yaris nabízena není. Toyota Auris je autem střední třídy, což je segment trhu s nejvyššími prodeji v České republice. V roce 2013 bylo prodáno celkem 138 vozů Auris. Jedenáct z nich bylo s hybridním, dvacet šest s naftovým a zbylých 101 s benzinovým pohonem.
26
Prodejní statistika modelu Auris pro roky 2013 a 2014 160 140
148
138
120
109
101
100
Celkem
80
Hybrid
60
Benzin
40 20
26
19
11
20
Nafta
0 2013
2014
Zdroj: Business Plan 2013 Louwman Motor Praha s. r. o. Obrázek č. 3 Prodejní statistika modelu Auris pro roky 2013 a 2014
Za devět měsíců roku 2014 poptávka po modelu Auris vzrostla, do září 2014 bylo prodáno 148 vozidel oproti 138 vozům za celý rok 2013. V roce 2014 se prodalo 19 hybridních verzí a 20 vozů spalujících naftu. Jejich prodejní podíl se tedy vyrovnal na úrovni třinácti procent. Nicméně prodejům stále vévodí benzinová verze, které se prodalo 109 kusů. Došlo tedy k mírnému růstu zájmu o hybridní verzi, zatímco zájem o naftové verze klesl. Tento nárůst byl nejspíše způsoben probíhajícími marketingovými kampaněmi na podporu prodejů hybridních modelů. Hybridním verzím se dařilo na úkor naftových modelů, které si zákazníci kupují rovněž kvůli úspornějšímu provozu. Zákazníci tedy hybridní verzi berou jako alternativu k naftové verzi, což je v souladu s propagací výrobce. 3.1.3 Lexus IS Model IS prošel v květnu roku 2013 modernizací a její součástí je i hybridní verze tohoto menšího modelu. I když nebyla hybridní verze v prodeji po celý rok, rozhodlo se pro ni pět zákazníků z celkových třinácti. Tržní podíl hybridní verze činí lehce přes 38 %. Zbylých osm kusů poháněl benzinový motor, což činilo podíl necelých 62 %.
27
Prodejní statistika modelu IS pro roky 2013 a 2014 14
13 11
12 10
8
8
Celkem
8 6
Hybrid
5 3
4
Benzin
2 0 2013
2014
Zdroj: Business Plan 2013 Louwman Motor Praha s. r. o. Obrázek č. 4 Prodejní statistika modelu IS pro roky 2013 a 2014
V roce 2014 byl zájem o hybridní verze větší. V tomto roce se prozatím prodalo 11 automobilů IS. Osm zákazníků se rozhodlo pro hybridní model, což je necelých 73 %. Pro benzinovou verzi se v tomto období rozhodli pouze tři zákazníci, tedy přibližně 27 %. Oproti předchozímu roku je u tohoto modelu patrný výrazný nárůst prodaných hybridních verzí. 3.1.4 Lexus GS Lexus GS je dalším vozem, u kterého je podíl hybridních verzí vysoký. Oproti menšímu modelu IS je zde podíl hybridních verzí vyšší. V roce 2013 bylo prodáno celkem 14 vozidel GS a to 12 s hybridním pohonem a pouze dvě s benzinovým motorem. To znamená tržní podíl hybridní verze přes 86 %.
28
Prodejní statistika modelu GS pro roky 2013 a 2014 16
14
14
12
12 10 7
8
Celkem
7
Hybrid
6
Benzin
4
2
2
0
0 2013
2014
Zdroj: Business Plan 2013 Louwman Motor Praha s. r. o. Obrázek č. 5 Prodejní statistika modelu GS pro roky 2013 a 2014
V období do září roku 2014 se prodalo pouze sedm vozů, nesoucích označení GS a všechny tyto vozy byly hybridní. U tohoto modelu je patrný vysoký zájem o hybridní verze v obou uvedených letech. Jde tedy o klíčový hybridní model na českém trhu pro tuto značku. 3.1.5 Lexus RX Lexus RX je nejprodávanějším modelem značky Lexus. Platí to i na českém trhu a platí to i v roce 2013. V roce 2013 bylo prodáno 20 vozů Lexus RX a osmnáct z nich byly v hybridním provedení. Zbývající dva kusy byly tedy poháněné benzinovým motorem. Jak lze vidět na obrázku číslo šest, podíl hybridní verze v tomto případě dosahuje 90 %.
29
Prodejní statistika modelu RX pro roky 2013 a 2014 25 20 20
18 15
15
Celkem
12
Hybrid
10
Benzin 5
3
2
0 2013
2014
Zdroj: Business Plan 2014 Louwman Motor Praha s. r. o. Obrázek č. 6 Prodejní statistika modelu RX pro roky 2013 a 2014
Zájem o tento model je vysoký i v roce 2014. V tomto roce bylo prodáno celkem 15 vozidel RX a dvanáct z nich pohánělo hybridní ústrojí. Zbylé tři vozy, které byly v tomto roce prodány, mají pod kapotou benzinový motor. I když v procentním vyjádření došlo k mírnému poklesu, je zájem o hybridní verzi modelu RX stále vysoký a dosahuje 80 %. 3.1.6 Lexus LS U modelu LS došlo v průběhu obou let k zajímavému vývoji. V roce 2013 byly všechny prodané vozy s označením LS v hybridní verzi. Žádný zákazník si nevybral
benzinovou
alternativu,
která
je
levnější.
V roce
2014
si naopak, až do září, neodvezl jediný zákazník model LS. To je nejspíše způsoben očekáváním zákazníků, kteří již vyhlížejí nový model, který by měl být v blízké budoucnosti představen.
3.2 Zjištění důvodů vedoucích ke koupi hybridní verze Zjištění důvodů, které vedly zákazníky ke koupi hybridního vozidla, probíhalo pomocí krátkého anonymního dotazníku. Celkem se tohoto
dotazování
zúčastnilo 31 osob, které používají automobil s hybridním pohonem. Prvním rozdělením v rámci samotného dotazníku bylo samotné vozidlo a bylo nutné uvést 30
typ vozidla. Druhým zohledněným faktorem byl průměrný roční nájezd. Na tuto otázky byla možná jedna ze tří odpovědí. První z nich byl interval do patnácti tisíc kilometrů včetně za rok. Druhý interval označoval průměrný roční nájezd od patnácti tisíc až do třiceti tisíc kilometrů včetně. Třetí možnost byla pro ty, kteří najezdí více než třicet tisíc kilometrů ročně. Třetí otázka tohoto dotazníku se týkala oblasti provozování vozidla. Na výběr byly tři možnosti, z nichž první určovala provoz převážně po městě. Druhou variantou byla jízda mimo město, tedy po venkově a okresních silnicích. Poslední možnost zahrnovala provoz vozidla převážně po dálnicích. Poslední otázka v dotazníku se týkala samotných důvodů, které zákazníka vedly k pořízení hybridního automobilu. Na výběr bylo z následujících možností: zájem o novou technologii, úsporný provoz automobilu, ekologie vozidla, jízdní výkony vozu, nižší hlučnost v interiéru, daňové úlevy a jiné důvody, které mohl dotazovaný konkrétně uvést. Dotazník vyplnilo jedenáct řidičů hybridních vozidel značky Toyota a dvacet majitelů hybridních automobilů značky Lexus. Pro posouzení perspektiv prodeje bylo použito toto dělení i v další kapitole z cenového důvodu. Hybridní automobily značky Toyota jsou levnější, tudíž snáze dostupné, ale příplatek za hybridní verzi je u nich v procentuálním vyjádření vysoký. U vozidel Lexus jde o luxusnější segment trhu a cenové rozdíly v procentech jsou výrazně menší. Zároveň bude posouzeno, zda-li mají větší potenciál dražší či levnější vozidla. U otázky týkající se průměrného ročního nájezdu odpovědělo jedenáct respondentů vlastnících vůz Toyota následovně: šest z nich najede do patnácti tisíc kilometrů za rok, čtyři majitelé urazí ročně od patnácti do třiceti tisíc kilometrů a pouze jeden řidič označil jako odpověď nájezd vyšší než třicet tisíc kilometrů. U majitelů vozidel Lexus se průměrný roční nájezd pohyboval výše. Pouze tři majitelé najeli v minulých letech méně než patnáct tisíc kilometrů za rok. Mezi patnácti a třiceti tisíci kilometry najelo osm respondentů a zbylých devět vlastníků, kteří odpověděli na tento dotazník, najelo v průměru více než třicet tisíc kilometrů ročně. Všechny údaje týkající se průměrného ročního nájezdu jsou zachyceny v obrázku číslo sedm. Z porovnání je zřetelné, že hybridní vozidla značky Lexus mají vyšší průměrný nájezd a slouží tedy k přesunům na větší vzdálenosti, než je tomu u automobilů značky Toyota.
31
Průměrného roční nájezd dle dotazníku 25 20 20 15 Toyota
11 10
9
8
Lexus
6 5
4
3
1 0 celkem respondentů
0-15 tis. Km
15-30 tis. Km
30 tis. km +
Zdroj: Dotazník – důvody vedoucí k pořízení hybridního vozidla 2014 Obrázek č. 7 Průměrný roční nájezd dle odpovědí v dotazníku
U oblasti, ve které je vozidlo provozováno, již rozdíl mezi oběma značkami není tak výrazný. V případě Toyoty odpovědělo devět dotázaných, že automobil provozují převážně ve městě, což je necelých 82 %. Žádný respondent si nevybral vozidlo pro jízdu po okresních silnicích mimo město a dva majitelé provozují svá auta na dálnicích. V případě
automobilů
Lexus
také
převažuje
provozování
vozů
ve městě, což označilo deset respondentů, tedy celých 50 %. Pro jízdu mimo město si hybridní verzi vybrali dva zákazníci. Podíl majitelů, kteří hybridní Lexus používají zejména pro dálniční přesuny, činí 40 %, tedy 8 dotázaných. I zde tedy platí, že nejvíce respondentů používá svá vozidla ve městě. Vše je ilustrováno na obrázku číslo dvanáct.
32
Rozdělení podle oblasti provozování 25 20 20 15 11 9
10
Toyota
10 8
5
2
Lexus
2
0 0 celkem respondentů
Město
Mimo město
Dálnice
Zdroj: Dotazník – důvody vedoucí k pořízení hybridního vozidla 2014 Obrázek č. 8 Rozdělení podle oblasti provozování
Nyní již k samotným důvodům, které dotazované vedly k pořízení automobilu s hybridním pohonem. V této části byla možnost označit více variant, tj. u každé odpovědi se může objevit četnost rovna počtu respondentů. Nová technologie vedla pouze tři zákazníky k pořízení hybridního automobilu, dva z nich si pořídili model Toyota Prius a jeden majitel nejdražšího modelu značky Lexus LS. Naprostá většina respondentů se rozhodla pro pořízení hybridního automobilu kvůli úspornému provozu, tedy nižší spotřebě paliva. Tuto možnost označilo 87 % dotazovaných, tedy 27 majitelů. U značky Toyota byl podíl této odpovědi přes 90 % a u značky Lexus činil 85 %. Kvůli ekologii, která okrajově souvisí s úsporným provozem, si hybridní automobil pořídilo sedm majitelů, pět z nich vlastní vůz značky Toyota a dva vozidlo Lexus. Ani jeden respondent mající automobil Toyota si nevybral hybridní vůz kvůli vyššímu výkonu. U vlastníků automobilů Lexus byl tento důvod rozhodující pro tři dotázané. Všichni tři jsou majiteli modelu GS 450h, tedy nejsilnější varianty, která je v současné době na českém trhu nabízena. Další často zastoupená odpověď u majitelů vozidel Lexus byla nižší hlučnost, konkrétně 50 %, tedy deset dotázaných. Tuto variantu označili pouze dva respondenti vlastnící vůz Toyota. Oba vlastní vůz Auris Hybrid, který provozují 33
převážně po městě, kde se tato výhoda projeví při popojíždění v kolonách. Oba dva zároveň mají průměrný roční nájezd pod patnáct tisíc kilometrů za rok. U majitelů vozidel Lexus, kteří si vybrali tuto odpověď, využívá 60 % z nich automobil zejména ve městském provozu. Daňové důvody vedly k pořízení vozidla jediného zákazníka, který má vozidlo Lexus GS registrováno v Německu, avšak vůz koupil v České republice, kvůli nižší ceně. V České republice je možné nákupem hybridního vozu ušetřit na silniční dani od 2 400 Kč do 4 800 Kč za rok. Tuto daň platí pouze právnické osoby. U fyzických osob prozatím žádná daňová úleva neexistuje. Zároveň pouze jediný majitel Lexusu zaškrtl jinou odpověď, která nebyla výše uvedena. Tento provozovatel má model LS, se kterým najede ročně přes třicet tisíc kilometrů převážně po dálnicích. Tento vůz si vybral kvůli možnosti objednat si do vozidla masážní sedačky, které podle jeho slov u konvenční verze nebyly k dispozici. K pořízení hybridního vozu ho vedla vyšší výbava. Všechny odpovědi jsou znázorněny v obrázku číslo 9 opět s porovnáním s celkovým počtem dotazovaných.
Důvody pro pořízení hybridního vozidla 25
20
20 15
17 11
10
10 5
10 5
2 1
3
2
0
2
0
Zdroj: Dotazník – důvody vedoucí k pořízení hybridního vozidla 2014 Obrázek č. 9 Důvody pro pořízení hybridního vozidla dle dotazníku
34
0 1
0 1
Toyota Lexus
4 Perspektivy prodeje hybridních automobilů na českém trhu I přes rozdílné ceny na pořízení automobilů Toyota a Lexus, lze určit, že většina zákazníků si hybridní automobil pořizuje z důvodu nižších provozních nákladů. Dalším důvodem pro pořízení tohoto typu vozidel je nižší hlučnost a také zájem o ekologii. Ostatní důvody mají zanedbatelné podíly a jsou individuální podle požadavků náročnějších zákazníků. Jaká je tedy perspektiva hybridních automobilů na českém trhu?
4.1 Procentní nárůsty a poklesy podle modelů značek Toyota a Lexus I přes skutečnost, že si naprostá většina zákazníků, přesněji 87 %, pořizuje hybridní automobil kvůli nízké spotřebě. Důvody pro pořízení se tedy neliší u značky Toyota a u prémiové značky Lexus, budou perspektivy rozděleny opět do dvou částí, tak jako tomu bylo výše. Jako první tedy budou posouzeny perspektivy prodeje značky Toyota. Při porovnání celkových prodejů vychází ze statistiky celkový pokles o téměř osm procent, avšak nárůst zájmu o hybridní automobily činil ve sledovaném období vysokých 62,5 %. V případě jednotlivých modelů automobilky Toyota na českém trhu bude analyzován Prius. Jeho meziroční nárůst prozatím ve výši 50 %, prodeje se zvýšily o tři kusy. Toto jsou i celková čísla prodejů vzhledem k tomu, že je nabízena pouze hybridní verzi. U modelu Toyota Yaris došlo sice prozatím k poklesu v celkových prodejních číslech, která ale stále mohou být do konce roku překonána. Prozatímní pokles činí 23,5 %, tedy 37 vozů z celkových 157 z loňského roku. I přes tento pokles lze u tohoto modelu vidět nárůst poptávky po hybridní verzi. Zatímco za celý loňský rok se prodalo 7 hybridních verzí modelu Yaris, v letošním roce do září včetně činily prodeje této verze již 11 kusů. Tento nárůst se rovná 57 % a i tento podíl se ještě může zvýšit. V prodejích modelu Auris lze pozorovat stejný trend směrem vzhůru jako u ostatních modelů značky Toyota. To je nejspíše způsobeno častou reklamou v rádiu. U tohoto modelu došlo k nárůstu celkového počtu prodaných vozů zatím o 10 na 148 kusů, tedy o více než 7 %. V případě hybridní verze se roku 2013 prodalo 11 vozidel a zatím za rok 2014 19 vozů, což činí nárůst 72 %. U všech hybridních verzí automobilky Toyota došlo k meziročnímu růstu, i přesto, že do konce letošního roku zbývají ještě tři prodejní měsíce. Tato čísla mohou tedy ještě 35
povyrůst, ale již nemohou klesnout. To tedy znamená, že zájem o hybridní automobily v případě vozů do 700 000 Kč na českém trhu roste a tento trend by měl pokračovat i v příštím roce. Celkové nárůsty u jednotlivých modelů a u hybridních verzí jsou naznačeny v obrázku číslo deset.
Nárůst prodejů modelů značky Toyota (%) 80
72,73 62,5
57,14
60
50
40 20 0 -20
-7,97
Celkové prodeje Toyota
7,25
-23,57
Hybridní Yaris celkem Yaris Hybrid Auris celkem Auris Hybrid verze Toyota
Prius
-40 Zdroj: Business Plan 2014 Louwman Motor Praha s. r. o. Obrázek č. 10 Nárůst prodejů modelů značky Toyota v procentech
Při propagaci svých hybridních verzí by se české zastoupení automobilky Toyota mělo soustředit především na nižší provozní náklady, které se s těmito verzemi váže. To je hlavním důvodem, proč se lidé pro hybridní automobil Toyota rozhodli. Navíc lze očekávat, že u modelu Auris dojde k mírnému poklesu ceny, tak jak to v průběhu životního cyklu výrobku bývá. Tato verze totiž byla na český trh uvedena krátce před začátkem roku 2013 a v průběhu tohoto roku byla novinkou. U automobilky Lexus došlo prozatím meziročně k poklesu o 41 %, vyjádřeno na vozy se letos prodalo o 26 automobilů méně. Za tímto poklesem je nejspíš nedostatečná propagace této značky. I počet prodaných hybridních verzí meziročně poklesl o dvacet kusů, tedy o 39 %. V případě modelu CT došlo k poklesu 66 %, kdy se letos prodal jediný exemplář, zatímco loni byly prodány tři kusy. U modelu IS celkově meziročně poklesl zájem
36
o 15 % ze třinácti na jedenáct prodaných kusů, ale v případě čistě hybridních automobilů došlo k nárůstu prodejů o 60 % z pěti na osm vozů. U obou nejprodávanějších modelů GS i RX došlo meziročně k poklesu zájmu zákazníků. U modelu GS činil propad poptávky 50 % ze 14 na sedm kusů. To je nejspíš způsobeno zvýšením cen tohoto modelu. V případě vozu RX došlo k poklesu ze dvaceti prodaných vozů roku 2013 na patnáct v letošním roce, tedy ztráta 25 %. Propady se zde týkají i hybridních verzí u modelu GS o 42 % a u RX o 33 %. Nejhůře prodávaným vozem se v letošním roce stal na českém trhu nejdražší model LS, který nezaznamenal jediný prodaný kus, to znamená pokles o 100 %. Pro úplnost je nutné doplnit, že v letošním roce byly zatím prodány čtyři kusy nového modelu NX, který je nabízen na českém trhu od září letošního roku. V obrázku číslo jedenáct jsou procentní poklesy zachyceny obdobně, jako v případě značky Toyota. Tento obrázek nezahrnuje výše zmíněný model NX, který je novinkou.
Nárůst prodejů modelů značky Lexus (%) 80 60 60 40 20 0 -20 -40 -60 -80
Celkové Hybridní CT IS celkem IS Hybrid GS prodeje verze celkem -15,38 celkem Lexus Lexus -40,63
-38,46 -50
GS Hybrid -41,67
RX RX Hybrid LS LS hybrid celkem celkem -25 -33,33
-66,67
-100 -100
-120 Zdroj: Business Plan 2014 Louwman Motor Praha s. r. o. Obrázek č. 11 Nárůst prodejů modelů značky Lexus v procentech
Letošní rok pro značku Lexus přináší nepříjemný propad v prodejích. Tento propad postihl i hybridní verze. Lidé si hybridní automobily Lexus pořizovali v první řadě z důvodu nižších provozních nákladů a také v druhé řadě kvůli nižší hlučnosti
37
-100
vozidla. Kromě nově představeného modelu NX v letošním roce, by v roce 2015 měl Lexus přijít s další novinkou, modelem RC. Tyto dva nové modely by mohly způsobit oživení v zájmu o tuto značku a dopomoct k lepším prodejním výsledkům.
4.2 Propagace vybraných modelů Má tedy smysl nabízet hybridní automobily Toyota a Lexus na českém trhu? Ano u některých modelů má, zákazníci je vyhledávají z důvodu nižších provozních nákladů a v případě prémiové značky Lexus také z důvodu nižší hlučnosti při provozu vozidla. Rozbor potenciálu jednotlivých modelů, které jsou pro český trh významné, je v následujících odstavcích. U značky Toyota je možné pozorovat nárůst zájmu právě o hybridní verze automobilů. U modelu Yaris jde o podíl 10 % ve prospěch hybridních automobilů. Největším problémem tohoto modelu bude vysoký příplatek oproti základnímu modelu. Ten činí 80 000 Kč nebo v procentním vyjádření přes 28 %. Tento příplatek nejspíše odrazuje spoustu kupců, protože příslib nižší spotřeby není tak výrazný jako u jiných modelů. Pokud by prodávající chtěli zvýšit prodej tohoto modelu, měli by v první řadě poskytnout slevu na tento model a v té druhé zacílit marketingovou kampaň na úspornost tohoto modelu. Jinak nejspíše hybridní verze zůstane u prodejů okolo 10 %, tedy okrajovou záležitosti. U vozu Toyota Auris je situace zajímavější. Hybridní verze tohoto modelu přilákal za letošní rok více zákazníků, které ubrala naftové verzi. To značí, že ji lidé kupují pouze kvůli úspornému provozu, což potvrdil i výše analyzovaný dotazník. Příplatek oproti základnímu modelu je 110 000 Kč, tedy rovněž přes 28 %. V tomto případě však příplatek proti naftové verzi činí 30 000 Kč, což je lehce přes 6 %. Potenciální zákazníci, kteří přemýšlejí a zakoupení naftového automobilu tedy nemusejí čelit tak výraznému příplatku, za který dostanou úspornější vůz, který má ve městě nižší provozní hlučnost. Opět dle dotazníku by měl marketing prodávajících směřovat na zdůraznění úspornosti hybridní verze. V tomto případě již není třeba poskytovat slevu, protože příplatek oproti naftové verzi není velký, ale i po slevě by oproti zážehové verzi zůstal obrovský. Tato verze má tržní potenciál odlákat zákazníky od naftové verze a dosáhnout prodejního podílu ve výši až 25 %.
38
Model Prius je na českém trhu zastoupen pouze okrajově a jedná se o velmi atypický automobil. Kupují si ho převážně lidé, kteří jsou ekologicky smýšlející anebo chtějí vyzkoušet nové technologie. Tento model nemá na českém trhu velkou perspektivu. I přesto, že tyto verze prozatím netvoří ani deset procent celkových prodejů značky Toyota, postupně se jejich význam zvyšuje. V případě příchodu dalších hybridních modelů, například hybridní Toyoty Rav4, která je v současné době na českém trhu velmi populární, se bude podíl hybridních verzí zvyšovat. Nabízet hybridní automobily Lexus má rovněž u některých modelů na českém trhu smysl. A to i přes pokles prodejů oproti roku 2013. Hybridní verze těchto automobilů tvoří téměř 85 % prodejů této značky. Model Lexus CT je na českém trhu málo zastoupen a je nabízen pouze jako hybridní automobil. Může za to poměrně vysoká cena vozu, která neodpovídá velikosti tohoto vozu. Za nižší cenu je možné pořídit Toyotu Auris Hybrid s karoserií kombi, která je praktičtější. V případě snížení ceny modelu CT by se mohlo prodat na českém trhu více vozů, stále by se však jednalo o jednotky kusů spíše než o desítky. u vozu IS je situace odlišná. Ten se pohybuje ve třídě, ve které jsou velká prodejní čísla u jeho hlavních konkurentů. Aby se situace změnila, není třeba měnit cenu, která je spíše pod úrovní konkurence, ale je potřeba zdůraznit zaměření tohoto vozu. Má jít o sportovní model této značky, který je v hybridní verzi velmi úsporný a konkuruje spotřebou naftovým verzím ostatních značek v segmentu. Pomohlo by podpořit prodej pomocí poukázání na netradiční vzhled a samozřejmě i na úsporný provoz tohoto automobilu v jeho hybridní verzi. Tento model má vzhledem k ceně okolo jednoho milionu korun potenciál stát se nejprodávanějším modelem této značky na českém trhu. I tak by mírné snížení ceny u hybridní verze prospělo prodejům, protože příplatek činí téměř 13 %. Lexus GS je druhým nejprodávanějším a také klíčovým modelem na českém trhu. Tento vůz úspěšně konkuruje naftovým verzím německých značek, které ovládají tento segment trhu. Může za to podpora prodeje pomocí různých výhodných balíčků, které jsou v ceně tohoto modelu často nabízeny. Příplatek za hybridní verzi navíc činí necelých 9 %. U tohoto vozidla se většina zákazníků 39
rozhodne pro hybridní verzi, právě z důvodu, že příplatek není příliš vysoký. Tento vůz
má
navíc
již
v základní
verzi
rozsáhlou
výbavu,
která
mu
v konkurenčním boji výrazně pomáhá. Lexus RX je v současné době nejprodávanějším a tedy společně s modely GS a částečně i IS, klíčovým na českém trhu. K tomuto modelu jsou často nabízeny různé balíčky, které jsou za zvýhodněné ceny. Ty dle mého názoru mohou spolu s praktičností tohoto vozu za vyšší prodejní čísla. Pokud si tento model má udržet své postavení je třeba pokračovat v současném trendu. Zároveň je u tohoto modelu minimálně 80% podíl hybridních verzí. Tento model má na českém trhu velký smysl a zároveň potenciál. Zážehová a hybridní verze stojí u tohoto modelu stejně, a proto se zákazníci rozhodují pro druhou jmenovanou, která má nižší provozní náklady. U modelu LS je situace v letošním roce tragická. Neprodal se jediný kus. To je nejspíše způsobeno tím, že zákazníci čekají na nový model. V loňském roce přišla na trh nová generace modelu GS, který nabízí téměř shodnou výbavu jako model LS. Zákazníci, kteří kupují vozidlo LS chtějí mít výjimečný vůz a i přes příplatek ve výši 13 % kupují podle statistiky z roku 2013 pouze hybridní verzi tohoto automobilu. U tohoto modelu nemá smysl zabývat se podporou prodeje či snížením ceny. Své zákazníky si v případě výjimečnosti vždy najde. A nakonec vůz Lexus NX. Ten je na českém trhu nováčkem a mohl by být úspěšný. Ale na trhu je skutečně krátce, a proto k němu prozatím nejsou žádná doporučení. Z pohledu celkového počtu prodaných vozidel se jedná o okrajovou značku na českém trhu. To by se mohlo změnit v případě cílené kampaně u klíčových modelů IS, GS a RX, které by se mohly stát stavebním kamenem pro větší tržní podíl.
40
Závěr Cílem této práce bylo posoudit postavení hybridních automobilů značek Toyota a Lexus na českém trhu. Postavení hybridních automobilů bylo posouzeno podle prodejních statistik společnosti Louwman Motor Praha s.r.o. a dále pomocí krátkého dotazníku, který ukázal důvody, které vedly současné majitele hybridních automobilů k jejich zakoupení. V teoretické
části
byl
popsán
vývoj
hybridních
automobilů
od
přelomu
devatenáctého a dvacátého století až po dnešní dobu. Zároveň byla stručně popsaná technika hybridních automobilů a představena dvě možná dělení hybridních automobilů – za prvé podle uspořádání, za druhé podle využití elektromotoru. Posledním bodem teoretické části bylo představení všech modelů značek Toyota a Lexus, které jsou v současné době nabízeny na českém trhu. Praktická část byla věnována samotné analýze prodejní dat společnosti Louwman Motor Praha s.r.o. Pomocí těchto dat byly určeny tržní podíly a významnost hybridních verzí na českém trhu v letech 2013 a velké části roku 2014. Tyto data byla získána ze systému Caris, který je ve výše zmíněné společnosti využíván. Následující krátký dotazník ukázala důvody, které vedou zákazníky k pořízení hybridního
automobilu.
V případě
automobilů
značky
Toyota
jde
o úsporný provoz, který je u značky Lexus doplněn o nižší hlučnost při provozu vozidla v kolonách. Výsledkem bakalářské práce je zjištění závěr, že má smysl nabízet na českém trhu určité modely i s hybridní verzí. Týká se to u Toyoty především modelu Auris, který by mohl odlákat ještě více zákazníků kupujících naftovou variantu. Příplatek totiž není vysoký a v případě vhodně zvolené marketingové činnosti, která by byla zaměřená na zdůraznění úspornosti hybridní verze, by mohl tržní podíl výrazně stoupnout. U modelů značky Lexus by se prodejci měli zaměřit na řady IS, GS a RX, u kterých je velký tržní potenciál. Pomocí podpory prodeje a případné poskytnuté slevy, by se mohly, z těchto v současné době okrajových modelů, stát vážní hráči na českém automobilovém trhu. U dalších modelů je potenciál prodejů nízký, a proto představuje na českém trhu velmi malé procento. Tyto modely nemá smysl nabízet na českém trhu. 41
Cíl bakalářské práce byl splněn stanovením perspektiv pro prodej hybridních vozů značek Toyota a Lexus na českém trhu, které byly stanoveny na základě podrobné analýzy dat o prodeji a dle dotazníkového šetření.
42
Seznam literatury Annual Report 2001. Daihatsu.com [online]. 2001. vyd. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.daihatsu.com/ir/library/pdf/annual01.pdf BMW ceník i3. BMW.cz [online]. 2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.bmw.cz/cz/cs/newvehicles/i/i3/2013/showroom/_shared/pdf/I01_072014.pdf?download=true BMW i3: Pohon. 2013. BMW.cz [online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.bmw.cz/cz/cs/newvehicles/i/i3/2013/showroom/drive.html BREED, Lee. Symetric - Paris. Symetric - Paris, 50 ans d'avance [online]. 2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.vea.qc.ca/vea/articles/symetric.htm DAWSON, Chester, Toyota Motor CORPORATION a Johan A. AARLI. Lexus the relentless pursuit. Rev. ed. Hoboken, N.J: Wiley, 2013. ISBN 978-047-0828-076. EBRON, Al. Hybrid Technology. Altenergymag.com [online]. 2005. [cit. 2014-1205]. Dostupné z: http://www.altenergymag.com/emagazine.php?issue_number=05.06.01&article=n aftc EHSANI, Mehrdad, Yimin GAO a Ali EMADI. Modern electric, hybrid electric, and fuel cell vehicles: fundamentals, theory, and design. 2nd ed. Boca Raton: CRC Press, 2010, xxii, 534 p. Power electronics and applications series. ISBN 14-2005398-1. Hino Trucks. Hino.com http://www.hino.com/hino/
[online].
2014.
[cit.
2014-12-05].
Dostupné
z:
Histoire de la voiture electrique. Philippe B. de l'Arc - Histoire de la voiture electrique [online]. 2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://philippe.boursin.perso.sfr.fr/velec/1903.htm HORČÍK, Jan. Mikrohybrid, plug-in nebo asistovaný? Uděláme vám v autech jasno!. Hybrid.cz [online]. 7. 7. 2011. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/mikrohybrid-plug-nebo-asistovany-udelame-vam-v-autechjasno HORČÍK, Jan. TEST: Toyota Prius plug-in hybrid - dokonalé auto do zásuvky. Hybrid.cz [online]. 3. 12. 2012. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/test-toyota-prius-plug-hybrid-dokonale-auto-do-zasuvky HUDSON, Paul. McLaren P1 performance figures released. The Telegraph [online]. 21. 10. 2013. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/motoring/carmanufacturers/mclaren/10394133/McLaren-P1-performance-figures-released.html 43
Hybrid Drives. History of the vehicles with hybrid drive [online]. 2014. [cit. 2014-1205]. Dostupné z: http://www.daimler.com/dccom/0-5-1200802-1-1400984-1-0-01201129-0-0-135-0-0-0-0-0-0-0-0.html Hybridní Pohon. Toyota Motor Czech [online]. 2009. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.toyota-forklifts.cz/sitecollectiondocuments/magazin_prosinec09/1821%20hybrid%20-%20prius.pdf LÁNÍK, Ondřej. Toyota Prius: české ceny a jízdní dojmy. Auto.cz [online]. 27. 10. 2004. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.auto.cz/toyota-prius-ceske-ceny-ajizdni-dojmy-16518 LAZ - 360. Old Russian Cars [online]. 2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.oldrussiancars.com/laz-360/ P1 vs. LaFerrari. Revdata.com [online]. 2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://revdata.com/compare/2014-mclaren-p1-vs-2013-ferrari-laferrari Peugeot ceník 3008. Peugeot.cz [online]. 2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://peugeot.ecpaper.cz/osobni/3008/3008-Hybrid4/Peugeot-3008-HY4cenik/data/Peugeot-3008-HY4-cenik.pdf Peugeot’s Diesel 3008 Hybrid4. Green Car Congress [online]. 24. 8. 2010. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.greencarcongress.com/2010/08/300820100824.html#more SOUKUP, Petr. Test vodíkového auta Honda FCX Clarity. Hybrid.cz [online]. 31. 3. 2011. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/testy/auto-na-vodikhonda-fcx-clarity SQUATRIGLIA, Chuck. Priustoric: GM Builds a Plug-In Hybrid … in 1969. Priustoric: GM Builds a Plug-In Hybrid … in 1969 [online]. 2008. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.wired.com/2008/09/priustoric-g/ ŠUCH, Ondřej. Test Lexus GS 450h. Auto.cz [online]. 28. 4. 2008. [cit. 2014-1205]. Dostupné z: http://www.auto.cz/lexus-gs-450h-2-1768 THE AUTOMOBILE CLUB OF ITALY. World cars, 1981. Pelham, N.Y: Herald Books, 1981. ISBN 09-107-1413-4. The first Hybrid Vehicle by Dr. Ferdinand Porsche. Hybrid-vehicle.org [online]. 2005. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.hybrid-vehicle.org/hybrid-vehicleporsche.html Toyota Company [online]. 5. 8. 2010. [cit. http://www2.toyota.co.jp/en/news/10/08/0805.html
2014-12-05].
Dostupné
z:
VLK, František. Alternativní pohony motorových vozidel. 1. vyd. Brno: František Vlk, 2004, 234 s. ISBN 80-239-1602-5. 44
VOLTI, Rudi, Toyota Motor CORPORATION a Johan A. AARLI. 1988. Toyota: A History of the First 50 Years. OCLC 25202245. What Is a Micro-Hybrid?. Carsdirect.com [online]. 5. 11. 2013. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.carsdirect.com/green-cars/what-is-a-micro-hybrid Worldwide Prius sales top 3-million mark. Green Car Congress [online]. 3. 7. 2013. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.greencarcongress.com/2013/07/prius20130703.html Worldwide Sales of Toyota Hybrids Top 6 Million Units. Toyota USA Newsroom [online]. 14. 1. 2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://corporatenews.pressroom.toyota.com/releases/worldwide+toyota+hybrid+sal es+top+6+million.htm?view_id=35924
45
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek č. 1 Schéma hybridních pohonů ............................................................ 16 Obrázek č. 2 Prodejní statistika modelu Yaris pro roky 2013 a 2014 ................... 26 Obrázek č. 3 Prodejní statistika modelu Auris pro roky 2013 a 2014 ................... 27 Obrázek č. 4 Prodejní statistika modelu IS pro roky 2013 a 2014 ........................ 28 Obrázek č. 5 Prodejní statistika modelu GS pro roky 2013 a 2014 ...................... 29 Obrázek č. 6 Prodejní statistika modelu RX pro roky 2013 a 2014 ...................... 30 Obrázek č. 7 Průměrný roční nájezd dle odpovědí v dotazníku ........................... 32 Obrázek č. 8 Rozdělení podle oblasti provozování .............................................. 33 Obrázek č. 9 Důvody pro pořízení hybridního vozidla dle dotazníku .................... 34 Obrázek č. 10 Nárůst prodejů modelů značky Toyota v procentech .................... 36 Obrázek č. 11 Nárůst prodejů modelů značky Lexus v procentech ...................... 37
46
Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník – důvody vedoucí k pořízení hybridního vozidla 2014 ........ 48
47
Příloha č. 1 Dotazník – důvody vedoucí k pořízení hybridního vozidla 2014
48
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
František Máslo
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Postavení hybridních automobilů značky Toyota a Lexus na českém trhu
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Jitka Šturmová, MBA
KATEDRA
KMM - Katedra managementu a marketingu
POČET STRAN
48
POČET OBRÁZKŮ
11
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
1
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská
ROK ODEVZDÁNÍ
práce
se
zabývá
2014
postavením
automobilů
s hybridním pohonem značky Toyota a její divize Lexus na českém trhu. Teoretická část popisuje vývoj technologie hybridních pohonů se zaměřením na značku Toyota. Praktická část analyzuje pomocí prodejních statistik společnosti Louwman Motor Praha s.r.o. tržní podíl hybridních verzí vozů Toyota a Lexus. Následně jsou zjišťovány důvody vedoucí zákazníky k zakoupení těchto modelů. Cílem práce je na základě provedené analýzy doporučit opatření vedoucí ke zvýšení zájmu zákazníků o tento typ pohonu.
KLÍČOVÁ SLOVA
Hybridní pohony, hybridní vůz, tržní potenciál, vývoj hybridních automobilů, Louwman Motor Praha s.r.o., Toyota, Lexus
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
49
ANNOTATION AUTHOR
František Máslo
FIELD
6208R087 Business Management and Sales
THESIS TITLE
The position of hybrid cars Toyota and Lexus on the Czech market
SUPERVISOR
Ing. Jitka Šturmová, MBA
DEPARTMENT
KMM - Department of Management and Marketing
NUMBER OF PAGES
48
NUMBER OF PICTURES
11
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
1
SUMMARY
YEAR
2014
Bachelor thesis presents the position of hybrid vehicles Toyota and its division Lexus on the Czech market. The theoretical part describes the development of the technology for hybrid vehicle systems,
focusing
on
the
brand
Toyota.
The practical part analyzes market share of hybrid versions of the Toyota and Lexus vehicles by using sales statistics of the company Louwman Motor Praha s.r.o. Afterwards the thesis reveals the reasons leading customers to purchase these models. The output of this thesis to recommend measures to increase customer interest in this type of drivetrain.
KEY WORDS
Hybrid drivetrains, hybrid car, market potential, the development of hybrid cars, Louwman Motor Praha s.r.o., Toyota, Lexus
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
50
