Postavení České republiky ve srovnání s vybranými novými členskými státy EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd

Postavení České republiky ve srovnání s vybranými novými členskými státy EU

Diplomová práce

Autor:

Lukáš Drzymalla finance

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Červen, 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 25. 6. 2011

Lukáš Drzymalla

Poděkování:

Rád bych poděkoval vedoucímu mé diplomové práce, panu PhDr. Františkovi Jiráskovi, CSc. za ochotu, připomínky a doporučení při tvorbě této práce. Poděkování patří také Miroslavě Pankové za jazykovou korekturu.

Anotace Předmětem diplomové práce je na základě makroekonomických ukazatelů srovnat postavení České republiky v porovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem a predikovat další vývoj české ekonomiky. Analytická část zabývající se českým hospodářstvím se zaměřuje na období od roku 2000 včetně popisu historického vývoje, který tomuto období předcházel a je zakončena predikcí vývoje české ekonomiky. Zde byly pouţity ukazatele HDP, inflace, nezaměstnanosti, fiskální ukazatele a stav platební bilance. V komparativní části je porovnána makroekonomická situace vybraných zemí. Pouţité makroekonomické ukazatele vycházejí z Maastrichtských kritérií doplněné o ukazatele ekonomické výkonnosti a úrovně, včetně ukazatele nezaměstnanosti a vnější rovnováhy. Do hodnocení byl zahrnut i rating jednotlivých zemí.

Annotation The subject of the thesis is to assess the position of Czech Republic in comparison with Slovakia, Hungary and Poland, based on the macro economical indicators and to predict the next development of the Czech economy. The analytical part deals with the Czech economy focuses on the period from the year 2000, including the description of the historical development which predicates the current period. This chapter finishes in prediction of the future development of the Czech economy and uses indicators as GDP, inflation, unemployment, fiscal indicators and the balance of payments state. The comparative part of the thesis compares the macroeconomic situation of the selected countries. Used macroeconomic indicators appear from the Maastricht criteria and indicators of economic performance and level, including the unemployment rate and outer balance indicators. The rating of each country is included into the evaluation as well.

Obsah Úvod ................................................................................................................................ 6 1.

Makroekonomická analýza .................................................................................. 8 1.1. Vstup do HMU ................................................................................................ 8 1.1.1. Maastrichtská kritéria ............................................................................. 10 1.2. Makroekonomické ukazatele ......................................................................... 12 1.2.1. HDP ........................................................................................................ 12 1.2.2. Inflace ..................................................................................................... 15 1.2.3. Nezaměstnanost...................................................................................... 18 1.2.4. Fiskální kritéria ...................................................................................... 20 1.2.5. Platební bilance ...................................................................................... 22 1.3. Hospodářský cyklus....................................................................................... 25 1.4. Hospodářský růst ........................................................................................... 27 1.5. Šedá ekonomika............................................................................................. 29 1.6. Komparativní ekonomie ................................................................................ 31

2.

Analýza české ekonomiky................................................................................... 33 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6.

3.

HDP ............................................................................................................... 33 Cenová stabilita ČR ....................................................................................... 38 Pracovní trh v ČR .......................................................................................... 41 Fiskální kritéria .............................................................................................. 43 Zahraniční obchod ......................................................................................... 46 Makroekonomická predikce ČR .................................................................... 52

Komparace vybraných zemí .............................................................................. 57 3.1. HDP ............................................................................................................... 58 3.2. Maastrichtská kritéria .................................................................................... 61 3.2.1. Inflace ..................................................................................................... 61 3.2.2. Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb............................................... 63 3.2.3. Plnění fiskálních kritérií ......................................................................... 64 3.3. Nezaměstnanost ............................................................................................. 67 3.4. Vnější rovnováha ........................................................................................... 68 3.5. Rating vybraných zemí .................................................................................. 71

Závěr .............................................................................................................................. 74 Seznam použité literatury ............................................................................................ 76 Seznam použitých tabulek............................................................................................ 84 Seznam použitých grafů ............................................................................................... 84

5

Úvod Státy známé pod pojmem Visegrádská čtyřka mají mnoho společného. Nejedná se pouze o geografickou polohu, či podobnou historii, nýbrţ i o společné kulturní hodnoty a podobnou mentalitu národa. Letos je tomu 20 let, kdy se prezidenti ČSFR a Polska a premiér Maďarska sešli a svým podpisem dali vzniknout téhle alianci s cílem spolupráce na cestě k celoevropské integraci. Do EU tyto země vstoupily v roce 2004, tím ale spolupráce neskončila. Skupina se nyní soustředí na udrţení stability v regionu střední Evropy a zachování a šíření kulturní soudrţnosti, posílení hodnot v oblasti kultury, vzdělávání, vědy a výměny informací.1 Cílem práce je na základě makroekonomických ukazatelů srovnat postavení ČR s vybranými státy EU a predikovat další vývoj české ekonomiky. Pro porovnání byly vybrány právě státy Visegrádské skupiny z důvodu určité podobnosti ekonomik a z výše uvedených důvodů, díky kterým jsou tyto země poměrně dobře porovnatelné. Silným charakteristickým znakem vybraných ekonomik, daný podobnou historií, byla potřeba transformace hospodářství z centrálně plánovaného na trţní. První teoretická kapitola začíná krátkým úvodem do aktuální situace vybraných zemí z pohledu evropské integrace a z ní vyplývajících povinností. Následuje část vymezující makroekonomické ukazatele pouţité v analytické části práce. Problematika hospodářského růstu a jeho souvislost s hospodářským cyklem je popsaná v dalších podkapitolách. Součástí kaţdé ekonomiky je část tzv. šedá ekonomika. Z důvodu jejího nemalého významu nemůţe být ignorována, proto je součástí i této práce, avšak s ohledem na cíl této diplomové práce není moţno se šedou ekonomikou zabývat hlouběji. Poslední podkapitola se věnuje části ekonomie zabývající se právě komparaci ekonomických systémů.

1

Visegrad Group, O V4, přístup z internetu: http://www.visegradgroup.eu/main.php?folderID=1013,

citováno dne 10.6.2011

6

Druhá analytická část práce se zabývá makroekonomickou analýzou České republiky, vývoji jednotlivých makroekonomických ukazatelů a je zakončena prognózou vývoje české ekonomiky. Tato kapitola je zaměřena na vývoj HDP, cenové stability, nezaměstnanosti, vládnímu deficitu a dluhu a struktuře zahraničního obchodu. Závěrečná část této kapitoly predikuje moţný budoucí vývoj české ekonomiky. Třetí kapitola se věnuje komparaci makroekonomických ukazatelů vybraných zemí. Cílem není pouze absolutní porovnání jednotlivých ukazatelů, ale i osvětlení jejich vývoje a pochopení příčin. Z důvodu jednotnosti pouţitých ekonomických dat, byla pouţitá data získána především z Evropského statistického úřadu. Tato kapitola je zakončena ratingem světově uznávaných agentur, který byl kvůli svému významu i dostupnosti do práce také zahrnut. Hlavní metodou této práce je popisná analýza makroekonomického vývoje s vyuţitím statistických údajů mezinárodních institucí OECD a Eurostatu. Data o české ekonomice jsou čerpána Českého statistického úřadu, České národní banky a ministerstva financí ČR. Analytická část se soustředí především na období po roce 2000, avšak pro lepší pochopení vývoje jednotlivých ukazatelů v historickém kontextu jsou vybraná data zobrazena i v delším časovém období.

7

1.

Makroekonomická analýza

V úvodu této kapitoly je přiblíţena společná historie vybraných států po vstupu do Evropské unie. Společnou fází integračního procesu vybraných zemí je povinnost splnit kritéria třetí fáze Hospodářské a měnové unie. To znamená splnění Maastrichtských kritérií. Z tohoto pohledu by měly státy dbát a usilovat o stabilní hospodářské výsledky právě v těchto kritériích. Jedná se o inflaci, fiskální kritéria a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Ta jsou doplněna o ukazatel ekonomické výkonnosti, růst HDP, dále ukazatel nezaměstnanosti a o vnější rovnováhu charakterizovanou platební bilancí. Celý makroekonomický vývoj je ovlivněn svým hospodářským cyklem a stav aktuálních kritérií silně koreluje s aktuální fází hospodářského cyklu. Proto je zde část vysvětlující hospodářský cyklus a její vliv na výkonnost dané ekonomiky. Neoficiální částí kaţdé ekonomiky je šedá ekonomika, jejíţ význam a charakteristika je v navazující kapitole.

1.1.

Vstup do HMU

Je to jiţ více jak 7 let, kdy země Visegrádské čtyřky vstoupily do Evropské unie za účelem vytvoření společného trhu, hospodářské a měnové unie, podpory rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, zlepšování ţivotní úrovně a kvality ţivotního prostředí. V současné době má Evropská unie 27 členů s přibliţně 500 miliony obyvateli. Vyvrcholením celého evropského integračního procesu je Hospodářská a měnová unie. Jedná se o proces harmonizace hospodářských a měnových politik členských států Evropské unie zaloţený na vnitřním trhu. Proces hospodářské a měnové integrace byl v podstatě zahájen se vznikem Evropských společenství2. Samostatná Hospodářská a

2

Euroskop, Politiky EU, přístup z internetu: http://www.euroskop.cz/674/sekce/hospodarska-a-menovaunie/, citováno dne 10.6.2011

8

měnová unie byla přijata na zasedání Evropské rady v červnu 1989. Tento třífázový plán hospodářské a měnové unie se stal součástí smlouvy o zaloţení Evropského společenství ES ve znění Maastrichtské smlouvy a byl Evropskou radou přijat v prosinci 1991. První fáze začala 1. července 1990 (do 1993) a obsahovala zcela volný pohyb kapitálu v rámci EU (zrušení devizových kontrol), došlo ke zvýšení částky věnované na odstranění nerovnosti mezi evropskými regiony, k uţší spolupráci hospodářských politik a spolupráci mezi centrálními bankami. Druhá fáze (1994 - 1998) byla zahájena zřízením Evropského měnového institutu (EMI) a v roce 1998 byla zaloţena Evropská centrální banka. Součástí byla i definice pravidel pro sníţení národních rozpočtových deficitů. Třetí fáze (1999 - 2002) byla významná nenávratným zafixováním směnných měnových kurzů a zavedením jednotné evropské měny na zahraničních trzích. Čtyři členské státy nepřijaly jednotnou evropskou měnu, Velká Británie a Dánsko z vlastní vůle, Švédsko a Řecko nesplnily konvergenční kritéria. Na následujícím obrázku č. 1 jsou zobrazeny jednotlivé fáze HMU včetně realizace jednotlivých kroků.

9

Obrázek 1: Etapy hospodářské a měnové unie

Zdroj: Evropská centrální banka, Hospodářská a měnová unie, přístup z internetu: http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html, citováno dne 10.6.2011

1.1.1. Maastrichtská kritéria Kaţdý stát usilující o vstup do EU musí splnit tzv. kodaňská kritéria. Tato kritéria jsou rozdělena do tří skupin. Politické kritérium nám zaručuje institucionální stabilitu, demokracii, právní stát a dodrţováni lidských práv včetně práv menšin. Ekonomická kritéria zabezpečují fungující trţní hospodářství i schopnost vydrţet tlak konkurence na vnitřním trhu EU. Poslední kritérium potvrzuje schopnost dostát svým závazkům plynoucím ze členství v EU včetně účasti na politické, měnové a hospodářské unii.

10

V květnu 2004 bylo do EU přijato 10 státu střední a východní Evropy. Mezi nimi i Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Podmínkou zapojení členského státu do třetí fáze hospodářské a měnové unie je splnění kodaňských kritérií. A to nejen jednorázově, ale dlouhodobě udrţitelně. Kritérium cenové stability. Kaţdý členský stát musí vykazovat dlouhodobě udrţitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace během jednoho roku, která nesmí být o více jak 1,5 procentního bodu větší neţ průměr tří členských státu EU s nejlepší cenovou stabilitou. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Průměrná dlouhodobá úroková míra nesmí během roku překročit o více jak 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří členských státu EU s nejlepší cenovou stabilitou. Kritérium dlouhodobé udrţitelnosti veřejných financí. Deficit veřejných financí nesmí překročit 3% HDP v trţních cenách. Současně poměr veřejného vládního dluhu v trţních cenách nesmí překročit 60% HDP. Kritérium stability měnového kurzu a účasti v mechanismu směnných kurzů ERM. Členský stát musí alespoň dva roky před šetřením svůj měnový kurz udrţet v určitém fluktuačním pásmu. Zejména v tomto období nesmí stát devalvovat bilaterální směnný kurz vůči euru. Konvergence v legislativní oblasti. Toto kritérium obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank. V roce 1997 Evropská rada na svém zasedání v Amsterdamu přijala tzv. Pakt stability a růstu. V něm se členské státy zavázaly střednědobě dodrţovat vyrovnané rozpočty z důvodu ochrany stability společné měny eura a ochraně proti inflaci. V oblasti fiskální politiky byla převzata Maastrichtská kritéria týkající se fiskální stability. V případě nedodrţení podmínek můţe Evropská komise udělit zemi sankci.

11

Česká republika, Maďarsko a Polska se staly členy HMU, avšak byla jim udělena výjimka na zavedení eura. Termín zavedení eura bude vyhlášen na základě pravidelného hodnocení plnění Maastrichtských kritérií a stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou.

1.2.

Makroekonomické ukazatele

Jak jiţ bylo zmíněno jako základní makroekonomické ukazatele byly vybrány Maastrichtská kritéria podmíněna účastí v HMU (viz. předchozí kapitola) doplněna o ukazatel HDP, nezaměstnanosti a vnější rovnováhy. Ke splnění těchto kritérií se zavázala kaţdá z vybraných zemí (Slovensko jiţ tato kritéria úspěšně splnilo a vstoupilo do eurozóny). Kritérium dlouhodobých úrokových bude představeno aţ v praktické části z důvodu jeho jasné a jednoduché interpretace.

1.2.1. HDP Základním ukazatelem ekonomické síly země je hrubý domácí produkt. Jeho změna v čase (růst) a přepočtení HDP na obyvatele nám poskytují základní informace o ekonomické úrovni a výkonnosti země.3 Tento základní ekonomický ukazatel určuje rychlost, jakou daná země dokáţe zvyšovat svou produkci.4 Hrubým domácím produktem označujeme celkovou trţní hodnotu finálních statků a sluţeb vyprodukovaných v dané zemi během jednoho roku. 5 HDP můţeme měřit pomocí trţních cen daného roku (běţné ceny), pak se jedná o tzv. nominální HDP. Pro srovnání se však vyuţívá tzv. reálný HDP, který vyjadřuje výstup dané ekonomiky v daném období ve stálých cenách (cenách základního roku). K převodu 3

KADEŘÁBKOVÁ, A., ŢĎÁREK, V. Makroekonomická analýza. VŠEM, Praha 2006, 293 str., ISBN 80867005-0 4

Ekonom, ekonomický portál, 15.lekce - Hospodářský růst a hospodářský cyklus, přístup z internetu: http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce15, citováno dne 10.6.2011 5

SAMUELSON, P. A. - NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Přel. M. Gregor, 18. vyd., Praha: Svoboda, 2007, 775 str., ISBN 80-205-0590-3

12

mezi nominálním a reálným HDP se pouţívá deflátor hrubého domácího produktu, vyjádřen jako podíl nominální a reálného HDP. Zároveň se jedná o nejsouhrnnější cenový index, který měří míru inflace v ekonomice. Druhým měřítkem jak měřit výstup v ekonomice je hrubý národní produkt (HNP). Tento v minulosti hodně pouţívaný ukazatel vyjadřuje celkovou trţní hodnotu finálních statků a sluţeb, vyrobených za dané období výrobními faktory, jejichţ vlastníkem jsou subjekty dané země, bez ohledu na zemi, kde byly tyto statky vyrobeny. Pro účely téhle práce však bude pouţit hrubý domácí produkt. Metody, které nám umoţňují HDP měřit, jsou následující6: 1. Výrobní metoda vyjadřuje HDP jako součet hrubé přidané hodnoty všech sektorů tj. primárního (např. zemědělství, těţba nerostů), sekundárního (např. průmysl a stavebnictví) a terciárního (sluţby) a čistých daní za produkty7. Hrubá přidaná hodnota je rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, ţe produkce je oceňována v základních cenách a uţití v cenách kupních, je potřeba odečíst dotaci na produkty.

Produkce - Mezispotřeba = Hrubá přidaná hodnota + Daně z produktů =Hrubý domácí produkt Produkcí výrobků a sluţeb označujeme hodnotu zboţí a sluţeb, které jsou výsledkem produkce subjektů dané země na území dané ekonomiky za dané období. Ta je tvořena trţní produkcí, netrţní produkcí pro vlastní konečné uţití a ostatní netrţní produkci.

6

KADEŘÁBKOVÁ, A., ŢĎÁREK, V. Makroekonomická analýza. VŠEM, Praha 2006, 293 str., ISBN 80867005-0 7

Český statistický úřad, HDP Výrobní metoda, přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod, citováno dne 10.6.2011

13

Mezispotřebou je označována hodnota zboţí a sluţeb spotřebovaných v průběhu daného období subjekty dané země v procesu výroby jiného zboţí a sluţeb. Tato metoda nám mimo jiné umoţňuje sledovat hrubou přidanou hodnotu podle odvětví a vývoj jejich podílu na celkovém HDP. 2. Výdajová metoda vychází z odhadů sloţek poptávky. Počítá se jako součet konečného uţití výrobků a sluţeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda dovozu a vývozu výrobků a sluţeb. Jinými slovy se jedná o součet výdajů na nákup finálních statků.

Výdaje na konečnou spotřebu + Hrubá tvorba kapitálu = Domácí poptávka + Vývozy zboţí a sluţeb = Konečná poptávka - Dovozy zboţí a sluţeb = Hrubý domácí produkt Výdaje na konečnou spotřebu jsou především výdaje domácností, vlády a neziskových institucí slouţící domácnostem na konečnou spotřebu. Tvorba hrubého kapitálu znamená měřenou hrubou spotřebu kapitálu a je sloţena ze tří sloţek: 1) tvorby hrubého fixního kapitálu, 2) změny stavu zásob a 3) čistého pořízení cenností, tj. nefinančních produktů, které jsou získávány a drţeny především za účelem uchování hodnoty. 3. Důchodová metoda počítá HDP jako součet důchodů za národní hospodářství celkem, jeţ vznikají při výrobě, a zachycuje jejich prvotní rozdělení mezi výrobní faktory a vládu. Jedná se o mzdy, platy, úroky získané domácnostmi a vládou, renty, důchody ze sebezaměstnání a zisky firem.

14

Náhrady zaměstnancům + Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod + Daně z vývozu a dovozu - Dotace na produkty a ostatní dotace na výrobu = Hrubý domácí produkt Náhrady zaměstnancům zahrnují jak mzdy a platy, tak sociální příspěvky zaměstnavatelů. Provozní přebytek zahrnuje zejména zisky podnikatelských subjektů, úroky a jiné důchody z vlastnictví kapitálu. Daně z výroby a z dovozu zahrnují daně z produktů (např. DPH) a ostatní daně z výroby. Dotace se rozdělují na dotace na produkty a dotace na výrobu.

1.2.2. Inflace Inflací je označován všeobecný růst cenové hladiny v čase a nejčastěji se měří pomocí změn cenových indexů. Obvykle je inflace lidmi vnímána negativně, mírná inflace stimuluje hospodářský růst. Informace o dosaţené inflaci se pak pouţívají např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě pak v souvislosti s nájemními smlouvami, kdy nájemné můţe reflektovat míru inflace. Vypočítá se podle vzorce:

Míra Inflace

Cenová hladina v roce t

v roce t

Cenová hladina

Cenová hladina

15

v roce t 1

v roce t 1

* 100

Mezi nejpouţívanější cenové indexy patří: 1) index spotřebitelských cen, 2) deflátor HDP, 3) index cen výrobců. Nejčastěji se pro určení míry inflace pouţívá index spotřebitelských cen, známý jako CPI (Consumer price index). Počítá se jako procentuální změna průměru cenové hladiny spotřebitelského koše za posledních 12 měsíců oproti průměru předchozích 12 měsíců. Tento index reprezentuje úroveň cen vybraného koše výrobků a sluţeb (spotřební koš). Váhy jednotlivých produktů a sluţeb v tomto koši vycházejí z poţadavků EU a jsou úměrné průměrné spotřebě jednotlivých domácností. Tabulka 1: Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2011

Název Bydlení, voda, energie, paliva Potraviny a nealkoholické nápoje Doprava Rekreace a kultura Alkoholické nápoje, tabák Ostatní zboţí a sluţby Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Odívání a obuv Stravování a ubytování Pošty a telekomunikace Zdraví Vzdělávání

Váha 253,40 170,33 114,88 93,68 85,98 62,40 55,19 47,20 44,25 39,88 24,99 7,76

Zdroj: Český statistický úřad, Spotřební koš 2011, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_2011/$File/spot_ kos2011.xls, citováno dne 10.6.2011

V tabulce č. 1 je zobrazena váha jednotlivých skupin ve spotřebním koši. Největší váhy zde dosahuje skupina bydlení a s ním související náklady na energie. Dále je to spotřeba potravin a alkoholických nápojů.

16

Inflace je obecně definována jako všeobecný růst cenové hladiny a s ním spojený pokles kupní síly peněz. Existují tři druhy inflace: mírná – která je zpravidla jednociferná a nepodlamuje důvěru subjektů ve měnu státu, pádivá – znamená dvoucifernou hodnotu inflace a způsobuje nedůvěru k měně dané země, a hyperinflace, která je charakteristická pro míru inflace v řádek tisíců a končí zhroucením měny. Podstatnou roli zde hraje i to, zda daná míra inflace byla očekávaná nebo ne, jelikoţ mírná očekávaná inflace by na výkonnost dané ekonomiky neměla mít vliv. Inflace, kromě růstu cenové hladiny, má za následek i přerozdělování bohatství od věřitelů k dluţníkům, v případě deflace je tomu přesně naopak. Pro dlouhodobý hospodářský růst je důleţitá stabilní mírná inflace, ta pak vytváří odpovídající vhodné podnikatelské prostředí. V České republice je péče o cenovou stabilitu hlavním cílem České národní banky, a pokud tím není dotčen hlavní cíl, pak i podporovat hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému hospodářskému růstu.8 V roce 1998 přistoupila Česká národní banka k cílování inflace. Plánovaná inflace se očekává v cílovém pásmu +- 1% okolo 2%ní míry inflace. Inflační cíle jsou znázorněny níţe.

8

Česká národní banka, Měnová politika - Úloha měnové politiky, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/uloha.html, citováno dne 10.6.2011

17

Obrázek 2:Cílování inflace ČNB

Zdroj: Česká národní banka, Měnová politika - Cílování inflace, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani_graf.gif, citováno dne 10.6.2011

Existují i výjimky z plnění inflačního cíle. Ty mohou být způsobeny nejčastěji dočasnými nabídkovými šoky, které za určitou dobu samy odezní a jakýkoliv zásah ČNB by přispěl pouze k rozkolísání ekonomiky.

1.2.3. Nezaměstnanost Dalším ukazatelem makroekonomické výkonnosti je nezaměstnanost, jeţ v kaţdé ekonomice plní důleţitou roli. Za nezaměstnaného člověk se povaţuje osoba, která pracovat můţe, aktivně hledá zaměstnání, ale nemůţe ţádné placené zaměstnání najít. Nepatří zde např. studenti ani důchodci, kteří nepracují. Těmto skupinám se říká ekonomický neaktivní. Dalo by se říct, ţe počet lidí přihlášených na úřadech práce se rovná počtu nezaměstnaných, avšak není to úplně pravda. Například osoba, která opustila své zaměstnání v polovině měsíce a nastoupí do nového zaměstnání, aţ na začátku dalšího měsíce, se nejspíš na úřadu práce hlásit nebude. Proto skutečná nezaměstnanost bývá vţdy o něco vyšší neţ registrovaná nezaměstnanost. 18

Podíl nezaměstnaných k zaměstnaným i nezaměstnaným nám udává tzv. míra nezaměstnanosti.

Mira nezamestna nosti

pocet nezamestna nych pocet zamestnany ch

pocet nezamestna nych

* 100

9

Ekonomové rozlišují nezaměstnané na dobrovolně a nedobrovolně nezaměstnané. Ti dobrovolně nezaměstnaní dají před prací přednost např. svému volnému času. Naopak nedobrovolně nezaměstnaní se např. potýkají s přebytkem pracovníků ve stejném oboru. Podle příčin nezaměstnanosti rozlišujeme nezaměstnanost frikční, cyklickou a strukturální. Frikční nezaměstnanost spočívá v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce. Je to například onen student hledající si po škole zaměstnání, ţena vracející se do práce z mateřské dovolené či člověk hledající si lepší zaměstnání. Tato „dobrovolná“ nezaměstnanost se vyskytuje vţdy, i ve stavu plné zaměstnanosti. Cyklická nezaměstnanost je způsobena fluktuací ekonomiky. Při recesi firmy sniţují výdaje a celkový produkt a současně propouštějí i své zaměstnance. Strukturální nezaměstnanost je způsobena nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech. Některé sektory expandují, vzniká zde vyšší poptávka po zaměstnancích a jiné naopak procházejí recesí. Z těchto důvodů se vţdy určitá část obyvatelstva bez zaměstnání. Problém je s dlouhotrvající nezaměstnaností, jeţ působí problémy se ztrátou kvalifikace a stále těţší uplatnění na trhu práce. Existuje určitá míra tzv. přirozená nezaměstnanost, coţ je nejniţší dlouhodobě udrţitelná míra nezaměstnanosti, při níţ nedochází k růstu míry inflace. Jedná se o součet frikční a strukturální nezaměstnanosti v ekonomice, jejíţ výstup se nachází na úrovni potenciálního produktu. 9

MANKIW, Gregory M., Zásady ekonomie, Praha, Grada, 1999, str. 763, ISBN 80-7169-891-1

19

Statistikové rozlišují dvě hlavní míry nezaměstnanosti: Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech).10 Tento ukazatel Českým statistickým úřadem počítán na základě VŠPS (výběrového šetření pracovních sil) a odpovídá všem požadavkům a doporučením EU. Proto je vhodný i pro mezinárodní srovnání a využit v i v téhle práci. Registrovanou míru nezaměstnanosti vyjádřenou jako podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání (registrovaných na úřadech práce) a pracovní síly k poslednímu dni sledovaného období.11 Což je původní metodika Českého statistického úřadu.

1.2.4. Fiskální kritéria Fiskální neboli rozpočtová politika je jedním z nástrojů hospodářské politiky státu. Vláda díky ní prostřednictvím státního popř. jiných rozpočtů usiluje o ekonomický růst, cenovou stabilitu a utlumení výkyvů ekonomického cyklu.12 S fiskální politikou rovněţ souvisí dvě Maastrichtská kritéria. Kritérium vládního deficitu vyţaduje, aby vlády členských zemí usilovaly o dlouhodobě udrţitelný stav veřejných financí. To znamená, aby veřejné rozpočty těchto zemí v delším časovém období nevykazovaly nadměrné schodky13. Přičemţ za nadměrný schodek je pak povaţován jakýkoliv deficit veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračující hodnotu -3%.

10

Český statistický úřad, Zaměstanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS, přístup z internetu http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps, citováno dne 10.6.2011 11

Český statistický úřad, Zaměstanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS, přístup z internetu http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps, citováno dne 10.6.2011 12

Finance, Fiskální politika, přístup z internetu: ttp://www.finance.cz/ekonomika/informace/statnirozpocet/fiskalni-politika/, citováno dne 10.6.2011 13

TULEJA, P., Analýza pro ekonomy, Brno: Computer Press, 2007, 336, ISBN 978-80-251-1801-6

20

Kritérium vládního dluhu poţaduje, aby podíl hrubého veřejného dluhu ústředních vládních institucí na hrubém národním domácím produktu nepřekročil referenční hodnotu 60%. Vzhledem ke stále rostoucímu dluhu hrubého veřejných financí, přistoupila Vláda ČR k tzv. politice řízení státního dluhu. Od roku 1990 jí má na starost Ministerstvo financí ČR a jejím hlavním cílem je zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a při uvážlivém stupni rizika.14 Od roku 2004 je toto řízení prováděno pomocí strategických cílů. Základní střednědobé cíle uvedené na stránkách MF ČR14: 1) Aktivní podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu vydáváním co nejmenšího počtu emisí a splatností, při navyšování objemů emisí jejich znovuotevíráním, s cílem zavedení tzv. benchmarkových emisí 2) Stabilizace refinančního rizika, která spočívá zejména ve sniţování podílu krátkodobého dluhu a vyhlazování splatnosti státního dluhu v rámci jednotlivých let. 3) Stabilizace trţního, zejména úrokového rizika prostřednictvím cílování durace dluhového portfolia. 4) Institucionální (státní dluhopisy podle typu drţitele) a geografická diverzifikace investorské báze. 5) Zvyšování transparentnosti a flexibility řízení státního dluhu

14

Ministerstvo financí ČR, Cíle a kritéria řízení státního dluhu, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_cile_sd.html, citováno dne 10.6.2011

21

1.2.5. Platební bilance Platební bilance je „systematický účetní výkaz, který souhrnně zachycuje veškeré ekonomické transakce, k nimž v průběhu určitého časového období dochází mezi rezidentskými a nerezidentskými ekonomickými jednotkami“.

15

Jinými slovy vyjadřuje,

zda země více vyváţí, neţ dováţí (kladná platební bilance) nebo naopak (záporná platební bilance). V České republice je platební bilance sestavována Českou národní bankou. Platební bilance se skládá ze tří základních účtů, jimiţ jsou běţný, kapitálový a finanční účet. Součástí finančního účtu jsou také devizové rezervy. Tabulka 2:Struktura platební bilance ČR16

A. Běžný účet A. 1 Obchodní bilance A. 2 Bilance sluţeb A. 3 Bilance výnosů A. 4 Běţné převody B. Kapitálový účet C. Finanční účet C. 1 Přímé investice C. 2 Portfoliové investice C. 3 Finanční deriváty C. 4 Ostatní investice D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly E. Změna devizových rezerv (-nárůst)

15

TULEJA, P., Analýza pro ekonomy, Brno: Computer Press, 2007, 336, ISBN 978-80-251-1801-6

16

Česká národní banka, Platební bilance v CZK, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_czk.htm, citováno dne 10.6.2011

22

Běžný účet zachycuje toky statků a služeb, výnosy z investic, kapitálu a práce a jednostranné převody mezi rezidenty a nerezidenty.17 Tento účet je tvořen obchodní bilancí, bilancí sluţeb, bilancí výnosů a běţnými převody. Obchodní bilance zachycuje pohyby statků a věcných transferů, které ve sledovaném období trvale či krátkodobě překročili státní hranici.17 Bilance sluţeb je sloţena z příjmů a výdajů z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb.17 To zahrnuje především sluţby související s potrubním transitem, cestovních ruchem, výzkumem a vývojem, či sluţbami v oblasti kultury, zábavy a sportu. Bilance výnosů zaznamenává výnosy a náklady související s příjmy z práce a výnosy z investic.17 Její součástí jsou dividendy a úroky plynoucí z přímých a portfoliových investic, příjmy z práce v zahraničí, náklady na práci cizinců v ČR a další. Běţné převody zahrnují dary, výživné, penze, zahraniční pomoc, příspěvky a další kompenzující položky, jež tuzemské či zahraniční ekonomické subjekty získávají bez toho, aby za ně poskytovaly jakoukoliv protihodnotu.17 Sečtením výše zmíněných čtyř účtů získáme saldo běţného účtu, často označovaného jako běţná bilance. Tato bilance vyjadřuje vztah mezi domácí ekonomikou a zahraničními subjekty. Podíl běţné bilance na HDP je ekonomy často pouţíván jako ukazatel vnější makroekonomické stability. Pohybuje-li se tento podíl dlouhodobě pod -5%, je situace dané ekonomiky povaţována za kritickou. Druhým účtem platební bilance je účet kapitálový. Ten zachycuje převody kapitálového charakteru související s migrací obyvatel, vlastnickými právy k investičním grantům a promíjení dluhů, ale i nákupy a prodeje práv duševního vlastnictví (autorských a průmyslových práv, popř. práv s nimi související) a nefinančních hmotných aktiv, jimiž 17

TULEJA, P., Analýza pro ekonomy, Brno: Computer Press, 2007, 336, ISBN 978-80-251-1801-6

23

mohou být např. pozemky pro zastupitelské úřady.18 Od roku 2004 jsou součástí i převody prostředků z EU. Finanční účet zachycuje veškeré transakce mezi rezidenty a nerezidenty, jež jsou spojeny se vznikem, změnou či zánikem vlastnictví finančních aktiv a pasiv jednotlivých ekonomických subjektů.18 Je sloţen účtu přímých investic, portfoliových investic, finančních derivátů a ostatních investic. Přímé investice zahrnují pohyb peněžních prostředků, majetkových hodnot či majetkových práv ocenitelných penězi, jejichž účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických pozic rezidenta v zahraničí či rezidenta v tuzemské ekonomice.18 Zde patří především reinvestovaný zisk. Portfoliové

investice

zahrnují

veškeré

finanční

transakce

související

s mezinárodním pohybem akcií (majetkových cenných papírů), účastí, osvědčení o podílu na jmění společnosti, s pohybem dluhových cenných papírů (obligací, směnek se splatností nad jeden rok), nástrojů peněžního trhu (směnek, pokladničních poukázek a dluhopisů se splatností do jednoho roku) a obchodovatelných instrumentů se splatností do jednoho roku.18 Finanční deriváty zahrnují odvozené instrumenty finančního trhu (forwardy, futures, swapy, opce, úrokové deriváty, měnové deriváty, akciové deriváty, komoditní deriváty, úvěrové deriváty), jež jsou využívány jak k zajišťování rizik, tak k obchodování.18 Ostatní investice jsou tvořeny krátkodobými a dlouhodobými aktivy a pasivy, které rezidentům a nerezidentům vzniknou jak ve spojitosti s půjčkami, depozity, dodavatelskými a bankovními úvěry, tak v souvislosti s členskými podíly rezidentských ekonomických jednotek v mezinárodních neměnových organizacích.18

18

TULEJA, P., Analýza pro ekonomy, Brno: Computer Press, 2007, 336, ISBN 978-80-251-1801-6

24

Poslední účet platební bilance se nazývá Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly a představuje saldo všech transakcí, které nejsou zaznamenány v oficiálních statistikách, nebo u nichž dochází k časovému nesouladu mezi vykázaným pohybem zboží a jeho skutečným zaplacením, tak sumu kurzových rozdílů.19 Sečtením těchto účtů získáme oficiální vyrovnávací bilanci. Tato bilance je vyjádřením vnější platební nerovnováhy, která může být regulována buď přímo prostřednictvím zahraničních aktiv centrální banky, nebo nepřímo pomocí intervencí na devizovém trhu.19 Tato bilance také představuje celkovou změnu devizových rezerv, kterých je potřeba k účetnímu vyrovnání platební bilance (účet změna devizových rezerv).

1.3.

Hospodářský cyklus

Vývoj ekonomiky zpravidla není pouze rostoucí či klesající. Vše probíhá v určitém cyklu, tzv. hospodářském cyklu. Za hospodářský cyklus je obecně označováno kolísání ekonomické výkonnosti. Růst ekonomiky se zpravidla nevyvíjí hladce, coţ je způsobeno ekonomickými výkyvy.20 Ty se dělí na strukturální a cyklické. Ke strukturálním výkyvům dochází díky změnám preferencí spotřebitele, změnám vzácností ekonomických zdrojů nebo se mění komparativní výhody různých zemí. Tyto výkyvy také znamenají, ţe některá odvětví expandují a jiná se naopak zmenšují. Díky těmto výkyvům se ekonomika přizpůsobuje změnám na trzích, ve skutečnosti to vyjadřuje schopnost pruţnosti a adaptability dané ekonomiky. Cyklické výkyvy jsou charakterizovány všeobecným poklesem a opětovným růstem výroby a zaměstnanosti téměř ve všech odvětvích. Těmto výkyvům se také říká 19

TULEJA, P., Analýza pro ekonomy, Brno: Computer Press, 2007, 336, ISBN 978-80-251-1801-6

20

HOLMAN, R.: Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2005. 710 stran. ISBN 80-7179891-6

25

hospodářské cykly. Existují dvě hlavní fáze hospodářského cyklu, expanze a recese. Expanze znamená, ţe růst reálného HDP zrychluje a dostává se nad potenciální produkt. Naopak recese znamená zpomalování růstu ekonomiky pod potenciální produkt. Ekonomové označují za recesi období, kdy reálný HDP klesá alespoň po dobu dvou po sobě jdoucích čtvrtletí. Pokud je délka recese opravdu veliká, označujeme toto období za depresi. Mezi expanzí a recesí se nachází ještě dvě fáze, vrcholy a sedla, která znamenají body obratu. Ukázka hospodářského cyklu je zobrazena na obr. č. 3, včetně potenciálního produktu, který bude vysvětlen v následující části. Obrázek 3: Hospodářský cyklus

ZDROJ Švarcová, Jena: Testy makroekonomie., přístup z internetu: http://www.ceed.cz/makroekonomie/testy/51-test.htm, citováno dne 10.6.2011

Z jakého důvodu tyto cykly ale vznikají? Existuje mnoho teorií. Monetární teorie tvrdí, ţe příčinou výkyvů jsou způsobeny změnami v peněţní zásobě, které vytvářejí ekonomické poptávkové šoky. Reálná teorie cyklu vidí počátek cyklu v reálných silách, jako jsou investiční nebo inovační vlny. Podle délky periody cyklu, rozlišujeme Kitchinovy cykly (krátkodobé), které trvají 36 – 40 měsíců a jsou způsobeny nerovnoměrností zásobování a rozpracovanosti.21 Střednědobé cykly se nazývají Juglarovy a trvají 10–11 let. Tyto cykly jsou způsobeny nerovnoměrným 21

Hladký, J., Leitmanová, I., Makroekonomie I, přístup z internetu: http://www2.zf.jcu.cz/public/users/urbanek/monet/html/scripta/makroekonomie/8/8.htm, citováno dne 10.6.2011

26

vývojem investic. Nejdelší Kundratěvovy cykly trvají 50-60 let a jsou způsobeny technologickým vývojem (viz. obr. č. 4).

Parní stroj Bavlna

Ocel Železnice

Elektrotechnika Chemie

Petrochemie Automobil

Informační technologie

1. dlouhý cyklus

2. dlouhý cyklus

3. dlouhý cyklus

4. dlouhý cyklus

5. dlouhý cyklus

1800

1850

1900

1950

1990

20xx

Obrázek 4: Kundratěvovy cykly

Zdroj: Dufková, M., Vráblík, M., Inovace a nová ekonomika, přístup z internetu: http://www.batakonference.utb.cz/2001/czech/referaty/dufkova_inovace.doc, citováno dne 10.6.2011

1.4.

Hospodářský růst

Za hospodářský růst bývá často mylně povaţován růst reálného HDP. „Hospodářský růst v pravém slova smyslu není jednoduše růst naměřeného reálného HDP. Je to růst potenciálního HDP22“.6 K tomuto růstu dochází zvětšováním produkční kapacity země (dochází ke zvyšování produkční kapacity hospodářství k výrobě zboţí a sluţeb.23 Z předchozí kapitoly jiţ známe definice HDP, a jak se měří, převedeme-li však toto HDP pomocí měnového kurzu na stejné jednotky, získáme ekonomickou sílu země. Vydělíme-li HDP počtem obyvatel dané země, získáme ukazatel, který se nazývá ekonomická úroveň. 22

Potenciální produkt představuje dlouhodobě udrţitelnou hladinu produkce se stabilní mírou inflace.

23

SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie – Moderní přístup. 1. vyd., Management Press, 528 s, Praha 2007. ISBN 978-80-7261-174-4

27

Ten udává, jak efektivně země vyuţívá disponibilní výrobní zdroje. Pouţívá se rovněţ jako ukazatel ţivotní úrovně daného obyvatelstva. Ku příkladu země, která má hodně výrobních zdrojů, ale nedokáţe je bohuţel efektivně vyuţít, má vysokou ekonomickou sílu, ale malou ekonomickou úroveň. Odchylka skutečně dosahovaného výstupu dané ekonomiky od potenciálního produktu se nazývá produkční mezera (viz. obr. č. 5). Vznikne-li kladná produkční mezera, znamená to, ţe reálný HDP se nachází nad potenciálním produktem a hrozí riziko růstu inflace. Vznikne-li záporná odchylka, je vše naopak.

Obrázek 5: Produkční mezera

Produkční mezera

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Makroekonomická predikce 2010, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/MakroPre_2010Q4_GB13.png, citováno dne 10.6.2011

Hospodářský růst se nejčastěji měří tempem růstu, které se vypočítá jako

g

Yt

*

*

Y0 *

Y0

* 100 ,

Kde g je míra hospodářského růstu, Y 0* je potenciální produkt v základním roce a Y t * je potenciální produkt v následujícím roce.

28

Bohuţel se potenciální produkt nedá jednoznačně vyjádřit. Proto bude pro hodnocení ekonomik pouţívat míru ekonomické výkonnosti země čili míru růstu reálného HDP. Hospodářský růst, ekonomická úroveň a ekonomická síla spolu úzce souvisí a i malé rozdíly v ročním tempu hospodářského růstu, mají z dlouhodobého hlediska významný dopad. Výrobní kapacitu hospodářství a její růst ovlivňuje mnoţství výrobních faktorů, které má hospodářství k dispozici. Jde především o mnoţství práce, objem kapitálových statků, půdy a přírodních zdrojů. Dále jsou to kvalita v ekonomice dostupných výrobních faktorů, pouţité technologie a další exogenní faktory jako např. politický kapitál země (vymahatelnost práva, korupce atd.) nebo zeměpisná poloha. Zdroje hospodářského růstu mohou být buď extenzivní, kdy jsou pro růst rozhodující zvyšující se objemy výrobních faktorů, nebo intenzivní, který vychází na příklad ze zlepšující se kvalifikace pracovních sil, zvyšující se technické úrovně kapitálových statků.

1.5.

Šedá ekonomika

Hovoříme-li o hospodářském růstu, nemůţeme opomenout tzv. šedou ekonomiku. Šedá příp. stínová ekonomika je částí ekonomiky, avšak v praxi se nedá jednoduše sledovat ani měřit, ačkoli by měla být součástí celkové produkce země. Ekonomové se ve svých definicích šedé ekonomiky často liší. Autor M. Fassmann definuje šedou ekonomiku jako „ty příjmy, resp. činnosti, jejichž nejbytostnějším zájmem je, aby zůstaly skryty (alespoň před orgány státního represivního aparátu), dále neformální aktivity nebo transakce, které nezahrnují platby a které jsou určeny ušetřit nákupy, a konečně ty činnosti, které v konečném důsledku sice vedou k oficiálním příjmům, ale jejichž samotný zdroj.“24 Činnosti, které jsou součástí šedé ekonomiky lze rozdělit na:

24

Ekonom, Problémy se šedou ekonomikou, přístup z internetu: http://ekonom.ihned.cz/1-10143510-

22693520-40F000_d-81, citováno dne 10.6.2011

29

Tabulka 3: Činnosti šedé ekonimiky

Činnost

Peněžní transakce

Nepeněžní transakce

Ilegální aktivity

Obchod s odcizeným zboţím, prodej drog a jejich výroba, prostituce, hazard, pašeráctví, zpronevěra

Směna drog, kradeného zboţí, pašeráctví, produkce a pěstování drog pro vlastní potřebu, krádeţ pro vlastní potřebu

Legální aktivity

Daňové úniky

Vyhýbaní se daním

Daňové úniky

Vyhýbaní se daním

Nepřiznaný příjem ze samostatného podnikání; mzda, plat a důchody vyplývající z nepřihlášeného zaměstnání z legální činnosti

Slevy pro zaměstnance, mimoplatové benefity

Legální směna zboţí či sluţeb

Samostatné „domácí práce“ a sousedská výpomoc

Zdroj: Schneider, F., Klinglmair, R., Shadow economies around the World, 2004, 65str., přístup z internetu: http://www.econ.jku.at/papers/2004/wp0403.pdf, citováno dne. 10.6.2011, vlastní překlad

Autoři Schneider,F. a Klinglmair,R. ve své práci „Shadow economies around the World“ jako hlavní příčiny šedé ekonomiky uvádějí: daňové zatíţení a platba sociálního zabezpečení, intenzivní regulace, sluţby veřejného sektoru. Daňové zatíţení a platba sociálního zabezpečení jsou jednou z hlavních příčin šedé ekonomiky. Subjekty, které daňové zatíţení povaţují za nepřiměřeně veliké a mají pocit nízké návratnosti, pak mají snahu jej obejít. Tím vznikne daňový únik. Dalším důvodem šedé ekonomiky je příliš velká regulace v podobě regulací podnikání, pracovních omezení či právního prostředí. Také neuspokojená poptávka po určitých sluţbách můţe způsobit, ţe si danou práci člověk udělá sám nebo si na ní pozve souseda.

30

Vzhledem k tématu práce je podstatný dopad šedé ekonomiky hlavně ve sníţení daňových příjmů státu včetně negativního vlivu na růst HDP. Z důvodu omezeného rozsahu této práce nebude šedé ekonomice ve zbývající části práce jiţ věnována pozornost.

1.6.

Komparativní ekonomie

Porovnáváním a hodnocením ekonomických systému se věnuje tzv. komparativní ekonomie. Hlavním obdobím vzniku komparativní ekonomie lze označit období po roce 1918, kdy byl vývoj světového hospodářství charakteristický silnými cyklickými výkyvy, které vyústily v hospodářskou krizi v letech 1920-1923 či významnou Velkou hospodářskou krizi v letech 1929-1933.25 Počátek komparativní ekonomie lze spatřovat v 30. letech 20 století, kdy se začala přednášet na amerických univerzitách. Průkopníkem v této oblasti je John Rogers Commons (1862-1945), který se ve svém díle zaměřil na komparaci reálně existujících ekonomických systémů a to především kapitalistických a socialistických. Nesmíme opomenout ani Williama Negele Louckse, který publikoval titul „Komparace ekonomických systémů: kapitalismus, komunismus, socialismus, fašismus, spolupráce.“

A dále pana Georga Nikolause Halma, který vše shrnul v publikaci:

“Ekonomické systémy: komparativní analýza.“ K dalšímu vývoji došlo aţ po druhé světové válce, kdy došlo k další diferenciaci ekonomických systémů. Na jedné straně to byl sovětský svaz, na druhé Spojené státy spolu s NATO. Srovnávací studie však v tomto období především analyzovaly socialistické ekonomiky. Mezi nejznámější patří „Teorie národohospodářského plánování“ jejímţ autorem je Carl Landauer (1891-1983) či učebnice „Teoretické ekonomické systémy: komparativní analýza“, kterou napsal Walter Samuel Buckhingham, Jr. (1924-1967). V 60. a 70. letech došlo ke změně a hlavní pozornost se zaměřila nikoliv na srovnání ekonomických systému nýbrţ na vývoj uvnitř těchto systémů. S rozpadem Sovětského svazu se ve světové ekonomice začaly prosazovat nové trendy související s transformací světového hospodářství do podoby jednotného trţního 25

TULEJA, P., Analýza pro ekonomy, Brno: Computer Press, 2007, 336, ISBN 978-80-251-1801-6

31

hospodářství. Komparativní ekonomie opustila oblast srovnávání trţních a centrálně plánovaných ekonomik a začala se věnovat komparaci ekonomické výkonnosti nově vzniklých hospodářských systémů, které jsou zpravidla označovány za smíšené a jednak srovnávání

integračních

procesů

probíhajících

v Evropě,

Asii

a

Americe.

K nejvýznamnějším představitelům komparativní ekonomie patří Paul R. Gregory (1941) a Robert C. Stuart, jeţ vydali publikaci „Komparace ekonomických systémů“. P. Tuleja označil komparativní ekonomii za „samostatnou vědní disciplínu, která na základě důkladné analýzy porovnává jak jednotlivé ekonomické systémy, tak procesy, které uvnitř těchto systémů probíhají, přičemţ jejím hlavním cílem je nalézt společné a odlišné rysy v jejich vývoji. Komparativní ekonomie se v současnosti soustředí především na srovnání výkonnosti smíšených ekonomických systémů, a to za pouţití vybraných ekonomických ukazatelů. Je nezbytné, aby nebyla porušena zásada, dle níţ se porovnávané ekonomické ukazatele mohou lišit pouze v jednom ze tří hledisek a to buď z hlediska věcného, časového či prostorového. V mezinárodním srovnáni pak platí, ţe se porovnávané ukazatele liší z hlediska prostorového, proto musí být z hlediska věcného a časového naprosto identické. Zpravidla se proto v analýzách pouţívají data publikována renomovanými mezinárodními institucemi jako např. Evropský statistický úřad, Mezinárodní měnový fond či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Pro samotnou analýzu je pak důleţité vycházet z dostatečného mnoţství informací a rozlišovat mezi teoretickými modely národního hospodářství a reálně fungující ekonomikou. Kromě hospodářských cílů a priorit vybraných ekonomik je třeba brát v úvahu i vedlejší faktory jako např. přírodní bohatství země či úroveň politické stability a jejich vliv na fungování jednotlivých ekonomických systémů.

32

2.

Analýza české ekonomiky

V této kapitole analyzuji makroekonomickou situaci České republiky především od roku 2000 za pomoci vybraných makroekonomických ukazatelů. Pro lepší představu o stavu naší ekonomiky v tomto roce, je vhodné přiblíţit si vývoj, který tomu předcházel. Závěr kapitoly je zaměřen na predikci vývoje české ekonomiky.

2.1.

HDP

Československá federativní republika (ČSFR) po roce 1989 čelila velkým strukturálním změnám. Přeměna centrální řízené ekonomiky na trţní byla nezbytná. Tato transformace spočívala především v cenové liberalizaci, liberalizaci zahraničního obchodu, vnitřní směnitelnosti měny a privatizaci.26 Postupně docházelo k oslabování sekundární sektoru a růstu významu sluţeb. Toto období je charakteristické poklesem HDP, které trvalo aţ do roku 1993 (tab.č.4), kdy se Česká republika osamostatnila. Tabulka 4:Ukazatel HDP a inflace v letech 1991-2000

Rok/Ukazatel

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Inflace (roční, %) Růst HDP (roční,%) -11,6 -0,5

0,1

9,9

9,2

8,8

8,5

10,6

2,1

3,9

2,2

5,9

4,0

-0,7

-0,8

1,3

3,6

Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, přístup z internetu: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/23812999.xls, citováno dne 10.6.2011

Růst HDP v roce 1994 dosáhl 4%, o rok později 6%, zatímco v roce 1996 se tento růst sníţil na 4% z důvodu monetární politiky ČNB.27 V roce 1997 došlo k poklesu HDP 26

Schwartz, J., 10 let ekonomické transformace, Liberální institut, přístup z internetu:

http://www.libinst.cz/clanky.php?id=104, citováno dne 10.6. 2011 27

Tomšík. V, Komparace makroekonomického vývoje transformačních ekonomik - České republiky,

Maďarska a Polska s důrazem na vývoj zahraničního obchodu a platebních bilancí, přístup z internetu: sda.soc.cas.cz/stwp/97-11.doc, citováno dne 10.6.2011

33

z důvodu restriktivní politiky nejen ČNB, ale i vlády a nepříznivých hospodářských podmínek (povodně). V následujícím došlo k vnitřní i vnější nerovnováze, kdy domácí poptávka rostla rychleji neţ domácí nabídka, také tempo růstu mezd převyšovalo růst produktivity práce.28 Dalším problémem byl i fixní kurz koruny, kdy příliv zahraničního kapitálu posiloval domácí měnu. V roce 1997 následovalo oslabení koruny, česká měna si prošla měnovou krizí a zároveň došlo k přechodu z fixního kurzu na řízený plovoucí kurz. V roce 1998 pak ČR dosáhla dna, ale v následujících dvou letech došlo k oţivení domácí ekonomiky. Tempo růstu HDP zvyšovalo především díky růstu výdajů domácností na konečnou spotřebu.29 Obrázek 6: Tempo ročního růstu reálného HDP ČR

Zdroj: Eurostat, Real GDP growth, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb020 , citováno dne 10.6.2011

28

Študentová, M., Hospodářská politika České republiky v letech 1995-2004, bakalářská práce, přístup z internetu: http://is.muni.cz/th/251410/esf_b/Hospodarska_politika_CR_v_letech_1995-2009.pdf, citováno dne 10.6.2011 29 Čechová, M., Česká republika a Slovensko - 12 let poté, diplomová práce, přístup z internetu: http://is.muni.cz/th/62767/esf_m/DP_Cesko_Slovensko_12_let_pote.pdf, citováno dne 10.6.2011

34

Česká republika překonala v roce 2000 období recese a to díky růstu hrubého národního produktu o 3,6%.30 Tento růst byl způsobem především oţivením průmyslu a pozitivního hospodářského vývoje v zahraničí, hlavně Německa. Na druhou stranu došlo k mírnému nárůstu nezaměstnanosti na 9% a k rostoucí negativní bilanci zahraničního obchodu způsobenou růstem dovozních cen paliv. Příznivý vývoj byl i v oblasti investic a to především díky přímým zahraničním investicím, které začaly růst jiţ o rok dříve. Rostoucí zahraniční poptávka způsobila prohloubení schodku běţného účtu zhruba o 100% na 104,9 mld. Kč, coţ bylo opět způsobeno hlavně růstem dovozních cen paliv, dovozem strojů kvůli zahraničním investicím a hlavně oslabením koruny vůči dolaru. Inflace zůstala na nízké úrovni 3,9% i přes mírné zvýšení oproti předchozímu roku. Obrázek 7: Složení HDP ČR výdajovou metodou

Zdroj: Eurostat, GDP and main components, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_c&lang=en , citováno dne 10.6.2011 30

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2000, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument2695.html, citováno dne 10.6. 2011

35

Z výše uvedeného grafu (obr.č.7) znázorňujícího strukturu HDP výdajovou metodou od roku 2000 lze vyčíst, ţe nejvýznamnější poloţkou při tvorbě HDP je konečná spotřeba, především domácností a pak vlády. V roce 2005 poprvé dosáhla ČR kladné bilance zahraničního obchodu, kterou lze vysvětlit růstem vývozu po vstupu do EU v roce 2004. V roce 2003 začala ekonomika ČR růst stále rostoucím tempem aţ do roku 2007. Nejvyššího růstu 6,8% HDP oproti předchozímu roku bylo dosaţeno v roce 2006. V celém tomto období bylo tempo růstu HDP České republiky téměř vţdy dvojnásobné oproti průměru EU. Ten byl tvořen hlavně rostoucím zahraničním obchodem, výdaji na tvorbu fixního kapitálu, rostoucí průmyslovou produkcí a od roku 2004 klesající nezaměstnaností. V roce 2008 došlo k poklesu tempa růstu HDP, z důvodu světové finanční a hospodářské krize. V tomto období ve světě panovala panika z obav o stabilitu na finančních trzích, která vyústila v celosvětovou ekonomickou krizi. Po desetiletém období růstu české ekonomiky se v roce 2009 míra růstu HDP propadla do záporných čísel, konkrétně –4,1% (EU 27 –4,2%). Českou republiku nezasáhla globální krize finanční, ale aţ světová krize ekonomická.31 Ta se projevila prudkým poklesem zahraniční poptávky. Hodnota obratu se zde meziročně sníţila o 16%. Nejvíce byl postiţen automobilový průmysl, kde zhruba 2/3 produkce jdou na export. Situaci na konci roku pak pomohlo zavedení šrotovného v Německu. Dalšími negativními projevy krize byl růst nezaměstnanosti, který dosáhl průměrné roční míry 6,7% nezaměstnanosti a 16% pokles trţeb v průmyslu. Vývoj české ekonomiky v roce 2010 stoupl o 2,3% HDP, coţ bylo víc neţ průměr EU (1,8%). Výdaje domácností a vlády vzrostly ročně pouze o 0,3%. Naopak stoupla tvorba kapitálu způsobená novým růstem zásob, nikoliv vlivem investic, které poklesly.32 Stejně tak došlo k růstu vývozu a dovozu. V jednotlivých odvětvích jasně dominoval zpracovatelský průmysl, který vzrostl o 10,1% a největší propad pocítilo stavebnictví.

31

Český statistický úřad, Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku ČR, přístup z internetu: http://notes3.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/0F00525F18/$File/115610j.pdf, citováno dne 10.6.2011 32

http Český statistický úřad, Vývoj české ekonomiky v roce 2010, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/550035F0CB/$File/e110910q4t.pdf, citováno dne 10.6.2011

36

Tabulka 5:Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v České republice v % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 CELKEM A Zemědělství, 3,9 3,9 3,3 3,1 3,3 3,0 2,6 2,4 2,5 2,3 myslivost, lesnictví B Rybolov, chov ryb, 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 přidružené činnosti C Dobývání nerostných 1,5 1,4 1,3 1,1 1,4 1,4 1,3 1,2 1,5 1,1 surovin D Zpracovatelský 26,8 26,4 25,4 24,7 26,8 26,3 26,3 26,6 24,7 23,6 průmysl E Výroba a rozvod 3,3 3,7 3,8 3,7 3,9 3,9 4,3 4,3 4,8 5,7 elektřiny, plynu a vody 6,5 6,3 6,2 6,4 6,5 6,3 6,3 6,4 6,6 7,4 F Stavebnictví G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. 13,8 13,1 13,6 13,0 11,5 12,8 13,1 12,7 12,9 11,8 zboží H Pohostinství a 2,2 2,0 2,0 2,1 2,2 2,0 1,8 1,7 1,8 1,9 ubytování I Doprava, skladování, 9,8 10,5 11,3 11,7 10,7 10,0 10,7 10,5 10,5 10,5 pošty a telekomunikace J Peněžnictví a 2,8 3,2 3,1 3,6 3,5 3,0 3,1 3,8 3,7 3,9 pojišťovnictví K Nemovitosti, služby 13,4 13,3 13,0 13,1 13,0 13,7 13,3 13,7 14,2 14,4 pro podniky, výzkum, vývoj L Veřejná správa; 5,4 5,5 5,6 5,9 5,6 5,8 5,7 5,5 5,5 5,8 obrana; sociální zabezpečení 4,0 4,0 4,1 4,3 4,1 4,3 4,2 4,2 4,1 4,4 M Školství N Zdravotnictví, 3,5 3,7 4,1 4,1 4,1 4,1 4,0 3,8 4,0 4,2 veterinární a sociální činnosti O Ostatní veřejné, 3,1 2,9 3,2 3,4 3,3 3,3 3,4 3,3 3,1 3,2 sociální a osobní služby P Domácnosti 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 zaměstnávající personál Zdroj: Český statistický úřad, Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v České republice, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0402.xls, citováno dne 10.6.2011

Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě je počítán z běţných cen a je dán rozdílem mezi produkcí a spotřebou a od HDP se odlišuje pouze tzv. čistými daněmi.33 Na tvorbě české HDH má největší podíl zpracovatelský průmysl (hlavně výroba dopravních prostředků) a dále sektor nemovitosti, sluţeb pro podniky, výzkum a vývoj, kde největší část tvoří ostatní podnikatelské činnosti. 33

Český statistický úřad, Metodika makroekonomika, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/04M.pdf, citováno dne 10.6.2011

37

2.2.

Cenová stabilita ČR

Cenová stabilita patří mezi další makroekonomické ukazatele, který je velmi úzce spojen s makroekonomickou stabilitou. V předchozí kapitole jsme si vysvětlili způsob měření inflace a nyní se zaměříme přímo na index spotřebitelských cen ČR. V následujícím grafu je zobrazeno sloţení indexu spotřebitelských cen v ČR. Hodnoty jsou vyjádřeny v %, kde rok 2005 byl zvolen jako základní (100%). Obrázek 8: Index spotřebitelských cen ČR a jeho složení

Zdroj: Český statistický úřad, Index spotřebitelských cen, přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=CEN1112CU&kapitola_id=30&voa=tabulka&go_zobraz=1 &childsel0=4, citováno dne 10.6.2011

Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe největší cenového nárůstu došlo u nákladů za zdraví. Většina sluţeb ve zdravotnictví je u nás hrazena ze zdravotního pojištění, tyto platby jsou z 38

výpočtu vyjmuty, zahrnuty jsou doplatky nebo ceny placené přímo pacienty.34 Právě vysoký nárůst v roce 2008 je důsledkem zavedení regulačního 30Kč poplatku. Rostoucí cena alkoholických nápojů a tabáku je zapříčiněna rostoucí spotřební daní. Naproti tomu pokles výdajů domácnosti je v oblasti odívání a obuvi. Je potřeba zdůraznit, ţe největší váhu ve spotřebním koši jsou náklady domácnosti na bydlení, vodu a energie. Tato skupina české domácnosti za posledních 10 let zatíţila největším absolutním růstem cen. Průměrný přírůstek ročního průměru spotřebitelských cen neboli inflaci znázorňuje následující graf. Obrázek 9: Míra růstu inflace

Zdroj: Eurostat, HICP - all items - annual average inflation rate, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb060&plugin=1, citováno dne 10.6.2011

34

Český statistický úřad, Indexy spotřebitelských cen, přístup z internetu:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2011.pdf, citováno dne 10.6.2011

39

V grafu vidíme zvýšenou inflaci v roce 2001, která byla způsobena zejména vlivem růstem cen potravin a bydlení. Nízkoinflační prostředí o dva roky později bylo způsobeno nízkým meziročním růstem cen potravin a stagnací cen dováţených komodit. Rok 2004 byl ve znamení mírného růstu inflace způsobené především úpravou DPH (zvýšení spotřební daně, sníţení DPH z 22% na 19%) a růstem ceny elektřiny a zemního plynu. Pokud bychom se zaměřili na ceny jednotlivých skupin ve spotřebním koši, pak největší cenový nárůst byl u ceny pošty a telekomunikací.35 V roce 2006 pak vzrostly ceny v sektoru bydlení, voda, energie, který trval i v dalších letech. O rok později rostly ceny alkoholických nápojů a tabáku vlivem růstu spotřební daně, současně také potravin. Naopak importované zboţí díky posilující koruně na trhu výrazně nezdraţilo. Hlavním tahounem inflace v roce 2008 bylo opět bydlení, kde cena zemního plynu stoupla o 24,3%, elektřiny o 9,5% a negativně se podepsala i deregulace nájemného. Vývoj cen dováţených komodit jsou zobrazeny na grafu níţe. Obrázek 10: Vývoj cen energetických surovin (stejné období předchozího roku=100)

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2004, přístup z internetu: http://download.mpo.cz/get/26280/26212/292484/priloha001.pdf, citováno dne 10.6. 2011

35

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009, přístup z internetu: http://download.mpo.cz/get/39149/46523/558694/priloha001.pdf, citováno dne 10.6. 2011

40

V roce 2009 se na cenách téměř všech komodit podepsala recese, díky které se sníţila cena skoro všech komodit a došlo tak k výraznému sníţení míry inflace. V následujícím roce se české ekonomice podařilo dosáhnout druhé nejniţší inflace ve vybraném období.

2.3.

Pracovní trh v ČR

Průměrná obecná nezaměstnanost, která panovala v ČR v letech 1993 aţ 1997 se pohybovala v rozmezí 4-5%. Tato míra nezaměstnanosti by se dala označit za přirozenou nezaměstnanost. V roce 1997 došlo k poklesu tempa růstu HDP z důvodu poklesu celkové domácí poptávky a deficitu obchodní bilance. Zemi v té době suţovala měnová krize, rostoucí míra inflace a zvyšující se nezaměstnanost se zastavila aţ v roce 2000 na 8,8%. Právě v tomto období začalo ekonomické oţivení. V roce 2003 došlo opět k růstu nezaměstnanosti, která vyvrcholila v v roce 2004, tedy v době vstupu ČR do EU. Klesající nezaměstnanost netrvala od roku 2005 dlouho. Obrázek 11: Obecná míra nezaměstnanosti v ČR

Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, přístup z internetu: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/23812999.xls, citováno dne 10.6.2011

41

Z důvodu úsporných opatření, během krize v roce 2009, docházelo ke sniţování stavů (nez. 6,7%). Situace na trhu práce se postupně zhoršovala a očekávaná míra nezaměstnanosti v roce 2010 je 7,3%. V porovnání s průměrnou obecnou mírou nezaměstnanosti v EU je česká ekonomika od roku 2001 do současnosti vţdy lepší. Obrázek 12: Obecná míra nezaměstnanosti ve srovnání s EU

Zdroj: Eurostat,Unemployment rate, annual average, by sex and age groups (%), přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en, citováno dne 10.6.2011

Trh práce lze charakterizovat nejen mírou nezaměstnaností, ale i mírou zaměstnaností. Ta je dána jako podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let (včetně).

42

Tabulka 6: Tabulka míry zaměstnanosti ve státech EU

Pořadí

Země

Míra zaměstnanosti v%

1.

Holandsko

74,7

2.

Dánsko

73,4

3.

Švédsko

72,7

4.

Rakousko

71,7

5.

Německo

71,1

6.

Kypr

69,7

7.

Velká Británie

69,5

8.

Finsko

68,1

9.

Slovinsko

66,2

10.

Portugalsko

65,6

11.

Lucembursko

65,2

12.

ČR

65

13.

EU 27

64,2

14.

Francie

64

15.

Belgie

62

16.

Estonsko

61

17.

Irsko

60

18.

Bulharsko

59,7

19.

Řecko

59,6

20.

Lotyšsko

59,3

21.

Polsko

59,3

22.

Rumunsko

58,8

23.

Slovensko

58,8

24.

Španělsko

58,6

25.

Litva

57,8

26.

Itálie

56,9

27.

Malta

56

28.

Maďarsko

55,4

Zdroj: Eurostat, Employment (main characteristics and rates) - Annual averages, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfsi_emp_a&lang=en, citováno dne 10.6.2011

Míra zaměstnanosti v České republice v roce 2010 se, jak z tabulky výše vyplývá, se můţe pyšnit mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti osob v produktivním věku.

2.4.

Fiskální kritéria

Česká republika po svém vzniku převzala z hospodaření ČSFR část federálního dluhu ve výši 98 mld. Kč. Celkový státní dluh v roce 1993 činil 159mld. Kč. Aţ do roku 1995, kdy ekonomiku doprovázel silný hospodářský růst, docházelo k absolutnímu poklesu státního dluhu na 154mld. Kč i jeho poklesu podílu na HDP. V roce 1996 pak dosáhl 155,2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, ţe stav státního dluhu k HDP víceméně stagnoval, nebyl kladen

43

důraz na emise na kapitálovém trhu.36 Ročně se vystřídaly pouze 4 emise po 5 mld. Kč s dvou a pětiletou dobou splatnosti. Počínaje rokem 1997 začal státní dluh růst opakujícími se rozpočtovými schodky. Tabulka 7: Vývoj zahraničního obchodu ČR

Rok

Státní dluh celkem

Domácí dluh

Zahraniční dluh

HDP

Podíl státního dluhu na HDP

1993

158,8

86,4

72,4

1994

157,3

90,2

67,1

1995

154,4

101,2

53,1

1467

10,53%

1996

155,2

110,9

44,3

1683

9,22%

1997

173,1

134,8

38,3

1811

9,56%

1998

194,7

170

24,6

1997

9,75%

1999

228,4

207,1

21,2

2081

10,98%

2000

289,3

269,6

19,7

2189

13,21%

2001

345

336,2

8,8

2352

14,67%

2002

395,9

386,7

9,2

2464

16,06%

2003

493,2

479,9

13,3

2577

19,14%

2004

592,9

522,6

70,3

2815

21,06%

2005

691,2

581,8

109,4

2984

23,16%

2006

802,5

680,9

121,6

3222

24,90%

2007

892,3

769,3

123

3536

25,24%

2008

999,8

814,3

185,5

3689

27,10%

2009

1 178,20

926,7

251,5

3626

32,49%

2010

1 344,10

1 036,30

307,8

3670

36,63%

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Struktura a vývoj státního dluhu, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html, citováno dne 10.6.2011

Cílem v té době však bylo udrţet nejniţší moţnou výši státního dluhu a sniţovat ho pomocí jednak inflace, tak ekonomickým růstem.37 V době recese (1997-1999) rozpočtové 36

Finance, Jak vznikaly miliardy státního dluhu, přístup z internetu:

http://www.finance.cz/zpravy/finance/41197-jak-vznikaly-miliardy-statniho-dluhu/, citováno dne 10.6.2011 37

Klaus, V., Narůstání státníhodluhu a jeho příčiny, přístup z internetu, http://www.klaus.cz/clanky/245, citováno dne: 10.6.2011

44

příjmy stagnovaly, zatímco výdaje rostly. Zahraniční dluh do roku 2001 klesal, bohuţel celkový dluh se oproti roku 1996 více jak zdvojnásobil. Nadcházející roky byly stále ve znamení růstu zadluţení jak celkového, tak i zahraničního. Na konci roku 2010 dosahuje státní dluh 1 344 mld. Kč. Obrázek 13: Vývoj státního dluhu ČR

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Struktura a vývoj státního dluhu, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html, citováno dne 10.6.2011

Sklon k vládnímu deficitu byl v letech 1999 a 2000 výsledkem nákladů spojených s restrukturalizací a privatizací v bankovním i nebankovním sektoru a politikami státu orientovanými na další hospodářský růst.

38

V roce 2001 došlo k výraznému navýšení

původně plánovaného deficitu z důvodu úhrady ztráty Konsolidační banky (24mld. Kč) a finanční výpomoci Zajišťovacímu fondu druţstevních záloţen (5mld). Bohuţel dynamika růstu vládních výdajů pokračovala i v dalším roce výrazně rychleji neţ příjmy. Se vstupem do EU a schválením Konvergenčního programu přijala ČR opatření, která měla vést k postupnému sniţování vládního deficitu (reforma veřejných financí) a dosáhnout v roce 2008 deficitu pod 3%. To se nakonec opravdu podařilo. Změna nastala s příchodem 38

Jahuňák, M., Plnění Maastrichtských kritérií v ČR, diplomová práce, přístup z internetu http://is.muni.cz/th/155941/esf_b/BP-155941.txt, citováno dne 10.6.2011

45

světové krize, kdy se opět projevila neudrţitelnost vládních výdajů a nutnost reformy veřejných financí. Tabulka 8: Vývoj veřejných financí ČR 95

96

97

98

99

00

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

Vládní deficit -197 -56 -69 -100 -77 -82 -135 -167 -171 -83 -107 -85 -24 -100 -210 -173 Vládní -13,4 -3,3 -3,8 -5,0 -3,7 -3,7 -5,7 -6,8 -6,6 -3,0 -3,6 -2,6 -0,7 -2,7 -5,8 -4,7 deficit/HDP Zdroj: Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, přístup z internetu: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/23812999.xls, citováno dne 10.6.2011

2.5.

Zahraniční obchod

Posledním sledovaným makroekonomickým ukazatelem vnější makroekonomické rovnováhy je stav platební bilance. Tato část bude zaměřena především na analýzu vývoje běţného a finančního účtu. Před rokem 1990 byli hlavními obchodními partnery domácí ekonomiky země RVHP. Veškerý zahraniční obchod byl řízen plánem a všechny zahraničně obchodní transakce mohly provádět pouze subjekty k tomu určené státem (tzv. podniky zahraničního obchodu). Ke zrušení státního monopolu zahraničního obchodu došlo v Československu v lednu 1990.39 Dalším krokem k trţní ekonomice pak byla liberalizace cen, změna vlastnických poměrů a zavedení vnitřní směnitelnosti měny.

39

Slaný, A. a kol, Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4), přístup z internetu: https://is.muni.cz/do/econ/soubory/oddeleni/centrum/faktory_konkurenceschopnosti.pdf , citováno dne 10.6.2011

46

Tabulka 9: Vývoj platební bilance ČR v mil. Kč A. Běžný účet

2000

2001

2002

2003

2004

2005

-104 877,1

-124 478,3

-136 378,1

-160 614,6

-147 455,7

-39 826,1

-198,2

-330,7

-119,4

-82,2

-14 186,5

4 689,3

C. Finanční účet

148 046,6

172 849,9

347 827,4

157 093,5

177 312,0

154 767,4

D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly

-11 378,5

19 112,1

5 615,1

16 506,7

-8 887,6

-26 779,0

E. Změna devizových rezerv (nárůst)

-31 592,8

-67 153,0

-216 945,0

-12 903,4

-6 782,2

-92 851,6

B. Kapitálový účet

v mil. Kč A. Běžný účet

2006

2007

2008

2009

2010

-77 193,8

-113 077,2

-22 891,8

-114 795,8

-139 192,1

8 454,6

19 568,8

30 378,8

41 846,2

34 024,9

C. Finanční účet

92 417,9

125 803,9

59 049,7

154 186,7

182 129,3

D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly

-21 604,3

-16 629,0

-26 425,4

-20 590,6

-35 537,0

E. Změna devizových rezerv (nárůst)

-2 074,4

-15 666,5

-40 111,3

-60 646,5

-41 425,1

B. Kapitálový účet

Zdroj: Česká národní banka, Platební bilance, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/ BOP_CS.XLS, citováno dne 10.6.2011

V celém období od roku 2000 je platební bilance v přebytku. Nejvyššího přebytku dosáhla v roce 2002, kdy příliv zahraničního kapitálu dosáhl rekordních hodnot a finanční účet vzrostl na 347mld. Kč. Od roku 2005 má ČR kladnou obchodní bilanci, běţný účet ji má i přesto zápornou. Podíl běţného účtu na HDP se v letech 2001-2004 pohyboval nad 5%, byl však kompenzován růstem zahraničních investic. Od roku 2004 tento podíl jiţ 5%ní hranice nedosahuje. Rostoucí obrat zahraničního obchodu je výsledkem rostoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky, hlavně ve výrobě ve zpracovatelském průmyslu a díky přílivu zahraničních investic. V roce 2009 se objem vývozu i dovozu sníţil z důvodu slabé poptávky ze zahraničí i domácích spotřebitelů, coţ vedlo k růstu deficitu běţného účtu. Tento trend pokračuje i v roce 2010. 47

Tabulka 10: Vývoj obchodní bilance ČR Obrat

Vývoz

Dovoz

Bilance

Rok v mld. Kč 1993

847,7

421,6

426,1

-4,5

1994

957,2

458,8

498,4

-39,4

1995

1 231,9

566,2

665,7

-99,5

1996

1 356,3

601,7

754,6

-153,0

1997

1 569,0

709,3

859,7

-150,4

1998

1 748,7

834,2

914,5

-80,3

1999

1 882,0

908,8

973,2

-64,4

2000

2 363,0 1 121,1 1 241,9

-120,8

2001

2 653,7 1 268,1 1 385,6

-117,0

2002

2 580,6 1 254,9 1 325,7

-70,8

2003

2 811,6 1 370,9 1 440,7

-69,8

2004

3 471,8 1 722,7 1 749,1

-26,4

2005

3 698,6 1 868,6 1 830,0

38,6

2006

4 249,4 2 144,6 2 104,8

39,8

2007

4 870,5 2 479,2 2 391,3

87,9

2008

4 880,2 2 473,7 2 406,5

67,2

Zdroj: Český statistický úřad, Česká republika od roku 1989 v číslech, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0601.xls, citováno dne 10.6.2011

Jak je patrné z tabulky č.10, kladné obchodní bilance bylo od roku 1993 dosaţeno aţ v roce 2005, rok po vstupu do EU v souvislosti s rozvojem zahraničního obchodu. Největšího 56%ního nárůstu obratu zahraničního obchodu bylo dosaţeno v roce vzniku samostatné České republiky, tedy v roce 1993. Druhý největší růst byl zaznamenán roku 1995 (28%), kdy růst domácí poptávky nezvládla domácí nabídka uspokojit. Naopak jediného poklesy bylo dosaţeno v roce 2002 (-3%).

48

Obrázek 14: Vývoj zahraničního obchodu ČR

Zdroj: Český statistický úřad, Zahraniční obchod s vybranými státy, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/FE003CF670/$File/60060611.xls, citováno dne 10.6.2011

Zahraniční obchod ČR je silně orientován na sousední státy. Zhruba polovina veškerého vývozu a dvě pětiny dovozu putují do těchto zemí.40 Nejvýznamnějším obchodním partnerem je Německo, se kterým Česká republika zobchoduje zhruba třetinu svého ročního obratu zahraničního obchodu. Tahle pevná vazba na německý trh trvá jiţ několik let (viz. tab.11) a díky ní je česká ekonomika silně závislá na hospodářském vývoji této země. Druhým největším, obratem výrazně menším, obchodním partnerem je Slovensko. Za posledních 10 let však podíl vývozu do těchto zemí klesl. Na druhou stranu se mírně zvýšilo mnoţství vývozu do Polska a Francie.

40

Český statistický úřad, Zahraniční obchod České republiky se sousedními státy v roce 2008, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/8C002B5C04/$File/w-114809.pdf, citováno dne 10.6.2011

49

Tabulka 11: Zahraniční obchod s vybranými státy

Stát

Německo

1995

Podíl z celku v %

2000

Podíl z celku v %

2005

Podíl z celku v %

vývoz

209 579

37,0 453 521

40,5 628 530

33,6

dovoz

209 668

31,5 400 538

32,3 550 495

30,1

-89

.

52 983

78 034

.

vývoz

79 480

14,0

86 056

7,7 161 348

8,6

Slovensko dovoz

78 424

11,8

74 582

6,0

99 802

5,5

1 056

.

11 474

.

61 547

.

vývoz

37 323

6,6

66 956

6,0 104 668

5,6

Rakousko dovoz

45 981

6,9

61 332

4,9

73 025

4,0

bilance

-8 658

.

5 624

.

31 642

.

vývoz

25 497

4,5

60 898

5,4 102 341

5,5

dovoz

18 079

2,7

44 332

3,6

91 000

5,0

bilance

7 418

.

16 566

.

11 342

vývoz

15 074

2,7

45 085

4,0

92 124

4,9

dovoz

26 897

4,0

61 643

5,0

83 410

4,6

bilance

bilance

Polsko

Francie

.

. -16 557 . 8 713 . bilance -11 823 Zdroj: Český statistický úřad, Zahraniční obchod s vybranými státy, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/FE003CF670/$File/60060611.xls, citováno dne 10.6.2011

Vývoj zboţové struktury zahraničního vývozu je znázorněn na následujícím grafu. Z grafu vyplývá, ţe největší částí vývozu jsou stroje a dopravní prostředky, coţ se v období krize, a z ní vyplývající sníţené poptávky např. po silničních vozidlech, negativně podepsalo na českém exportu. Ty také tvoří významnou část obchodu s Německem. Druhou nejvýznamnější skupinou jsou trţní výrobky tříděné podle materiálu41. Zde patří hlavně polotovary a materiály, především z nekovových nerostů a kovových výrobků. Hodnota vývozu se od roku 1993 zvýšila více neţ 6x.

41

jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo, neželezné kovy, kovové výrobky

50

Obrázek 15: Struktura vývozu ČR

Zdroj: Český statistický úřad, Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.pdf, citováno dne 10.6.2011 Obrázek 16: Struktura dovozu

Zdroj: Český statistický úřad, Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.pdf, citováno dne 10.6.2011

51

Na straně dovozu dominují opět stroje a dopravní prostředky. Následující skupinu pak opět tvoří trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Zde patří různé polotovary, které se u nás zpracují a upraví, po té výrazná část putuje opět do Německa. Tam jsou smontovány a dále exportovány ať uţ do USA nebo do Číny. Z tohoto pohledu je česká ekonomika výrazně závislá nejen na vývoji německé ekonomiky, ale současně na globálním oţivení světové ekonomiky.

2.6.

Makroekonomická predikce ČR

K odhadu makroekonomického vývoje ČR byla pouţita Makroekonomická predikce ministerstva financí České republiky (duben 2011), Prognóza České národní banky ze dne 5. 5. 2011 a Konvergenční program schválený vládou dne 4. 5. 2011. Budoucí hospodářský vývoj ČR bude v souladu s globálním oţivením světové ekonomiky směřující ven ze světové ekonomické krize. Míra růstu reálného HDP ČR dosáhla v roce 2010 2,3%. V prvním čtvrtletí 2011 dosáhla česká ekonomika nejrychlejšího meziročního růstu HDP od roku 2009. Růst Německé ekonomiky způsobil silnou zahraniční poptávku a právě díky rostoucímu vývozu a dovozu dosáhl růst 2,8%. Pozitivní vliv měl i růst zásob a oţivení zpracovatelského průmyslu. Spotřeba domácností i vlády v tomto období klesla. V roce 2011 je očekáváno mírné zpomalení hospodářského růstu na 1,9% HDP z důvodu konsolidačních opatření pro tento rok. Podstatný vliv bude mít ekonomický růst okolních států (hlavně Německa) a jejich poptávka po českém zboţí. Negativní vliv můţe mít rostoucí cena komodit a energií, včetně dopadu probíhajících reforem (např. důchodová, sociální). Vývoj v dalších letech je z tohoto důvodu obtíţné odhadnout. Zrychlující se zahraniční poptávka a odeznění vlivu konsolidace veřejných rozpočtů v roce 2012 bude

52

mít kladný vliv na růst českého HDP, který se očekává ve výši 3%.42 Významný vliv bude mít hospodářský vývoj EU a dopady finanční krize eurozóny. Obrázek 17: Prognóza růstu HDP ČR

Zdroj: Česká národní banka, Aktuální prognóza ČNB, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza, citováno dne 10.6.2011

Inflace v roce 2011 je očekávána v souladu s inflačním cílem ČNB, tzn. 2% (viz. předchozí kapitola o inflaci). Skutečná inflace by se však neměla od této hodnoty lišit o víc jak jeden procentní bod na obě strany. Tento plán je spíše střednědobý, vliv na ni budou mít např. plánované úpravy daní z přidané hodnoty. Negativní vliv na inflaci můţe mít zvýšená cena palivových komodit a potravin. V roce 2012 se předpokládá růst inflace aţ na 3% způsobený změnami nepřímých daní.

42

Česká národní banka, Zpráva o inflaci, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_I/do wnload/zoi_I_2011.pdf, citováno dne 10.6.2011

53

Obrázek 18: Prognóza inflace ČR

Zdroj: Česká národní banka, Aktuální prognóza ČNB, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza, citováno dne 10.6.2011

Nezaměstnanost by se měla postupně zlepšovat. Současná 7,3%ní nezaměstnanost by se v dalších letech měla sniţovat. Od roku 2011 platí nová strategie Evropa 2020, která má za cíl zvýšení zaměstnanosti i vysokoškolsky vzdělaných lidí.43 V následujících letech se ČR zaměří na sniţování strukturální nezaměstnanosti. Pozvolný nárůst zaměstnanosti by měl odpovídat úrovni ekonomického oţivení. V porovnání s průměrem EU i vybranými státy je nezaměstnanost v ČR niţší, viz následující kapitola.

43

Český statistický úřad, Stagnace trhu práce v EU, přístup z internetu: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam04281111.doc, citováno dne 10.6.2011

54

Obrázek 19: Prognóza nezaměstnanosti

Zdroj: Ministerstvo financní ČR, Makroekonomická predikce ČR, duben 2011, přístup z internetu: : http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2011-Q2.pdf, citováno dne 10.6.2011

V roce 2009 byla s Českou republikou zahájena Procedura při nadměrném schodku s doporučením sníţit poměr deficitu vládního sektoru k HDP pod 3% do roku 2013.44 V roce 2010 pak vláda přijala soubor stabilizačních opatření zaměřené spíše na příjmovou stranu (např. zvýšená základní i redukovaná sazba DPH), která by měla zamezit růstu vládního deficitu. Stejně tak je tomu i v roce 2011, kdy se fiskální politika zaměřila především na výdajovou stranu, klesly platy soudcům a ústavním činitelům, byly zrušeny některé sociální dávky a došlo i na plošné škrty ve státním rozpočtu. Tato opatření by měla pomoct udrţet vládní deficit pro tento rok 4,2%, v roce 2012 3,5%, v roce 2013 2,9% a v roce 2014 ve výši 1,9%.

44

Ministerstvo financní ČR, Konvergenční program ČR, duben 2011, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Konvergencni-program-CR_2011-04_pdf.pdf, citováno dne 10.6.2011

55

Obrázek 20: Struktura salda vládních institucí

Zdroj: Ministerstvo financní ČR, Konvergenční program ČR, duben 2011, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Konvergencniprogram-CR_2011-04_pdf.pdf, citováno dne 10.6.2011

Významnou poloţkou salda vládních institucí jsou úroky placené z veřejného dluhu. Dluh vládního sektoru je očekáván v roce 2011 ve výši 41,4%, stálé pod 60%ní hranicí Maastrichtského kritéria. V roce 2013 42,8% HDP a poté 42%.

56

3.

Komparace vybraných zemí

Jak jiţ bylo v úvodu zmíněno, pro hodnocení postavení České ekonomiky bylo vybráno Maďarsko, Polsko a Slovensko. Do roku 1989 byla kaţdá z vybraných zemí součástí východního bloku. Centrální plánování způsobovalo nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Neefektivní alokace zdrojů a centrální řízení cen i důchodů vedlo k pokřivení trhu. Na začátku 90. let si celá tato skupina zemí nutně prošla transformací domácích ekonomik. Tato transformace spočívala ve změně vlastnických vztahů (privatizace), změně právního systému a v tvorbě podmínek trţního hospodářství (liberalizace cen a zahraničního obchodu, konvertibilita měny). V roce 1991 tyto státy, které spojoval podobný hospodářský vývoj, zaloţily alianci, tzv. Visegrádskou čtyřku s cílem uţší politické a obchodní spolupráce. V dalších letech se tyto státy rovněţ staly členy NATO a v roce 2004 i EU. Obrázek 21: Země V4

Zdroj: Wikipedie, Země Visegrádské čtyřky, přístup z internetu: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Visegrad_gr oup.png, citováno dne 10.6.2011

57

3.1.

HDP

V této části se zaměříme na porovnání ekonomické výkonnosti pomocí růstu reálného HDP a ekonomické úrovně vybraných zemí pomocí ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Hrubý domácí produkt lze porovnávat za splnění těchto podmínek:45 1) definice HDP musí být stejná, 2) HDP musí být vyjádřen ve stejné měně, 3) cenová úroveň, v níţ je HDP oceněn, musí být srovnatelná. Údaje o HDP byly získány z databáze evropského statistického úřadu (EUROSTATu) a jelikoţ většina zemí jiţ pouţívá harmonizovaný systém národních účtu (ESA 1995) lze předpokládat, ţe první podmínka je splněna. Druhá a třetí podmínka jsou splněny pouţitím parity kupní síly (PPS). Převedeme-li HDP na společnou měnu pomocí parity kupní síly, pak se zároveň přecení na mezinárodně srovnatelné ceny, coţ nám umoţní srovnat reálný HDP v různých zemích. Na počátku tohoto tisíciletí dosahovalo nevyššího růstu, kolem 5%, Maďarsko a nejniţšího Slovensko. Česká republika a Polsko si udrţovaly zhruba průměrný růst reálného HDP EU. U všech zemí v období do roku 2004, kdy vstoupily Evropské unie, je patrný rostoucí trend. Včetně Maďarska, které se v tomto období nacházelo na vrcholu svého hospodářského cyklu. Růst reálného HDP zde kaţdoročně dosahoval zhruba 4% a od roku 2004 se začal sniţovat. Polsku, Slovensku a České republice se dařilo, růst reálného HDP přesahoval průměr EU. To skončilo v roce 2008, kdy propukla globální hospodářská krize.

45

Bulletin CES VŠEM, Mezinárodní srovnávací program 2005, přístup z internetu:

http://en.vsem.cz/data/data/ces-soubory/bulletin/gf_bulletin0408.pdf, citováno dne 10.6.2011

58

Obrázek 22: Tempo růstu reálného HDP

Zdroj Eurostat, Real GDP growth, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb020 , citováno dne 10.6.2011

Největšího průměrného ročního růstu reálného HDP od roku 2000 ve výši 4,6% dosáhlo Slovensko. Dále Polsko s 3,9%, Česká republika s 3,3% a Maďarsko s 2,2%. Kaţdá z těchto zemí překonala v tomto období průměrný růst HDP EU 27, který dosáhl téměř 1,6%. Slovenská ekonomika rostla nejvýraznějším tempem ze všech zemí aţ do období krize v roce 2008, kdy kromě Maďarska všechny země zaznamenaly pokles. Tempo růstu HDP v Maďarsku pokleslo jiţ o rok dříve. To bylo důsledkem úsporných opatření Maďarska zavedených v roce 2006 za účelem zejména sníţení deficitu veřejných financí. Pokles tempa růstu HDP v roce 2009 pokračoval do záporných hodnot. Pouze Polsko zůstalo v kladných číslech. To lze přisoudit menší otevřenosti ekonomiky a silné domácí spotřebě polského zboţí. Rok 2010 je ve znamení opětovného růstu díky celosvětovému oţivení ekonomiky. 59

Celkem v období 2000-2010 vzrostlo HDP na Slovensku o zhruba 62%, Polsku o 53%, České republice o 42% a Maďarsku o 26%. Pro zhodnocení ekonomické úrovně jednotlivých států pouţijeme ukazatel HDP v paritě kupní síly na obyvatele ve vztahu k průměrnému HDP 27 států Evropské unie, kde HDP EU (27)=100. Jak lze vyčíst z tabulky, ţádná z vybraných zemí nedosahuje průměru HDP EU (27) ani jej nepřesáhla. Vyjádření HDP v paritě kupní síly nám umoţňuje eliminovat vliv cenové hladiny jednotlivých zemí. Absolutně největšího HDP z vybraných zemí dosahuje Česká republika, kterou následuje Slovensko. Avšak nejvýraznějšího růstu za období 2000-2009 však dosáhlo Slovensko a hned za ním Maďarsko. Jedinou zemí, která v tomto období nikdy nezaznamenala pokles, je Polsko. Obrázek 23: HDP v paritě kupní síly

Zdroj: Eurostat, GDP per capita in PPS, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb010&plugin =1, citováno dne 10.6.2011

60

V porovnání HDP v paritě kupní síly dominuje Česká republika a v roce 2010 dosáhla 80% HDP EU. Ta je doháněna Slovenskem, kterému se díky dynamičtějšímu růstu podařilo přiblíţit k ČR oproti roku 2000 o 12 bodů, a celkově dosáhla růstu 48% oproti růstu HDP EU. Na třetím místě je Maďarsko, jehoţ výrazný růst v letech 2000-2002 s navazující stagnací růstu je doháněn polskou ekonomikou a lze předpokládat, ţe úroveň maďarské ekonomiky brzo překoná. Postupně však dochází nejen ke srovnání ekonomické úrovně vybraných zemí ale i ke konvergenci s EU.

3.2.

Maastrichtská kritéria

V této části se zaměříme na plnění Maastrichtských neboli konvergenčních kritérií v jednotlivých zemích. Tato kritéria jsou jedna z nejsledovanějších jak z pohledu Evropské komise, tak v očích odborné veřejnosti. Určitě to ale nejsou dostatečná kritéria k porovnání stavu daných ekonomik, rozhodně jsou však vhodná jako součást této analýzy. Přestoţe Slovensko jiţ tato kritéria splnila, bude součástí porovnání.

3.2.1. Inflace Pro porovnání cenové stability se pouţívá harmonizovaný spotřebitelský index (HICP), který

je

zpracováván

Evropským

statistickým

úřadem

(EUROSTAT).

harmonizovaný index umoţňuje porovnání mezi jednotlivými členskými státy.

61

Tento

Obrázek 24: Míra růstu inflace v jednotlivých letech

Zdroj: Eurostat, HICP - all items - annual average inflation rate, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb060&plugin=1, citováno dne 10.6.2011

Z Visegrádské čtyřky dosáhla Česká republika nejniţší průměrné inflace, která se nejvíce přibliţovala průměru EU 27 a za celé vybrané období nikdy nebyla v dvouciferných číslech. Naproti tomu Slovensko, Polsko i Maďarsko bojovalo v roce 2000 s vysokou inflací způsobenou hlavně kurzovým reţimem. Maďarsko a Polsko pouţívaly reţim tzv. crawling peg nebo reţim posuvného zavěšení46. Centrální banka tak přistupuje pravidelně k devalvaci měny v malých krocích v závislosti na probíhající inflaci, bohuţel tempo růstu

46

V případě posuvného zavěšení dochází k pravidelným úpravám centrální parity, jejichţ velikost a časování předem vyhlašuje centrální banka. Tyto úpravy se obvykle realizují z důvodu vysoké inflace v zemi se zavěšenou měnou při porovnání s inflací v zemi referenční měny. Zdroj: Zavedení eura v České republice, přístup z internetu : http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=K, citováno dne 10.6.2011

62

cen bylo vyšší neţ tempo devalvace.47 V roce 1998 přešla Polská centrální banka na přímé cílování inflace. To ale dostatečně nepomohlo a v roce 2000 byl zaveden kurzový reţim volný floating. Maďarsko zavedlo přímé cílování inflace aţ v roce 2001, kdy přešlo na v podstatě fixovaný kurz forintu.48 ČR zavedlo floating jiţ v roce 1997, Slovensko 1998 včetně řízení inflace. V letech 2000 a 2001 byla zvýšená inflace rovněţ způsobena rostoucí cenou dolaru a ropy. Nárůst inflace na Slovensku v roce 2003 je důsledek deregulace cen energií a nájemného. V roce 2010 jiţ všechny země, kromě Maďarska (4,7%), měly nízkou inflaci a od průměru EU (2,1%) se výrazně nelišila. S konvergenčním kritériem, v grafu vyznačen červeně, má dlouhodobý problém Maďarsko, kterému se toto kritérium v ţádném roce ještě splnit nepodařilo. V 2008 se české ekonomice toto kritérium rovněţ nepodařilo splnit z důvodu vyšší inflace způsobené růstem cen především energií (zemního plynu a elektřiny). Inflační tlaky v Polsku jsou způsobeny z velké míry hospodářským růstem, který nebyl tolik ovlivněn globální krizí společně s rostoucími cenami potravin, energií a zvýšením regulovaných cen.49

3.2.2. Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb odráţí cenovou stabilitu a důvěru ve finanční trh dané země. Pro měření dlouhodobých úrokových sazeb se pouţívají výnosy desetiletých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů.50 Pouţité úrokové sazby byly opět získány z databáze Eurostatu.

47

Newton group, Makroekonomický vývoj Polska, přístup z internetu : http://fondy.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/816061d6827416a955541a0cb299872a.pdf, citováno dne 10.6.2011 48

Pazour, M., Měnové podmínky finanční stability ve střední Evropě, Institut pro Ekonomickou a Ekologickou politiku, přístup z internetu: www.ieep.cz/wp/wp0404.pdf, citováno dne 10.6.2011 49

Evropská centrální banka, Konvergenční zpráva, květen 2010, přístup z internetu: http://www.ecb.int/pub/pdf/conrep/cr201005cs.pdf, citováno dne 10.6.2011 50

Zavedení eura v České republice, Vyhodnocení kritéria dlouhodobých úrokových sazeb, přístup z internetu: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_kriter_urok_sazeb.html, citováno dne 10.6.2011

63

Obrázek 25: Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb

Zdroj: Eurostat, EMU convergence criterion series, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=irt_lt_mcby_a&lang=en, citováno dne 10.6.2011

Toto kritérium je dlouhodobě plněno všemi státy kromě Maďarska. Vysoké dlouhodobé úrokové sazby jsou v Maďarsku způsobeny celkovým stavem tamní ekonomiky (fiskální problémy), nízkou ochotou investorů riskovat, vyšší inflací a logicky vyšší rizikovou prémií.

3.2.3. Plnění fiskálních kritérií Tato kritéria hodnotí hospodaření státu s veřejnými financemi a fiskální disciplinovanost jednotlivých vlád. Vezmeme-li v úvahu kritérium vládního deficitu pro přijetí eura ve výši 3%, v roce 2010 jej nesplňovala ţádná z vybraných zemí.

64

Obrázek 26: Vládní deficit v % HDP

Zdroj: Eurostat, Government deficit/surplus, debt and associated data, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=gov_dd_edpt1&lang=en, citováno dne 10.6.2011

Největší vládní deficit zaţilo Slovensko v roce 2000. Ten souvisel s transformací ekonomiky a nedostatečnými strukturálními reformami v oblasti vládních výdajů. V roce 2002 se vláda Slovenska rozhodla vládní deficit řešit a v dalších letech jiţ došlo k natolik dostatečnému zlepšení veřejných financí, ţe v roce 2009 vstoupilo Slovensko do eurozóny. V průměru, ve vybraném období, má nejhorší vládní deficit Maďarsko (ročně 5,8%). Tato situace byla způsobena vysokými výdaji a nízkými daňovými příjmy. I přesto, ţe se maďarská vláda v roce 2002 rozhodla přijmout euro v roce 2008, zkrotit rozpočtový deficit se jim ale nepodařilo. Rovněţ finanční krize přinesla Maďarsku nečekané problémy. Polsko rovněţ chtělo přijmout euro v roce 2008 a plánovalo dosáhnout sníţení vládního deficitu omezením výdajů (zjednodušení výběru daní, sociální reforma). Očekávané zlepšení se z důvodu probíhajících reforem (např. důchodová) nedostavilo. Vládní deficit České republiky se pohybuje okolo 4,2%. 65

Obrázek 27: Vládní dluh v % HDP

Zdroj: Eurostat, Government deficit/surplus, debt and associated data, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=gov_dd_edpt1&lang=en, citováno dne 10.6.2011

Slovensku díky výraznému růstu HDP a strukturálním reformám (důchodové, daňové, sociální) se jako jediné zemi podařilo dosáhnout sníţení podílu vládního dluhu. Největší vládní dluh má Maďarsko (80%), které jako jediné rovněţ překračuje podmínku 60%ní hranice vládního dluhu na HDP. V ČR se podíl vládního dluhu na HDP od roku 2000 zdvojnásobil, především kvůli neustálému zvyšování deficitů státního rozpočtu. Také v Polsku, kde se vládní dluh nachází těsně pod hranicí 60%51 z důvodu stále rostoucích vládních výdajů.

51

ČT 24, Dluh Polska se příští rok přiblíţí kritickým 55 procentům HDP, přístup z internetu:

http://www.ct24.cz/ekonomika/68069-dluh-polska-se-pristi-rok-priblizi-kritickym-55-procentum-hdp/, citováno dne 10.6.2011

66

3.3.

Nezaměstnanost

Efektivní fungování trhu práce je pro dlouhodobý hospodářský růst velice důleţité. V době centrálního plánování bylo v tehdejším Československu zaměstnávání určeno pětiletým plánem, který bylo potřeba splnit.52 V Maďarsku a Polsku proběhly reformy hospodářství mnohem dřív, který měl pozitivní vliv i na pracovní trh. Nezaměstnanost v té době byla oficiálně nulová. Výhodou Československa byla niţší zaměstnanost v primárním sektoru oproti Polsku a Maďarsku. Obrázek 28: Vývoj nezaměstnanosti

Eurostat,Unemployment rate, annual average, by sex and age groups (%), přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en, citováno dne 10.6.2011

V roce 2000 bylo Slovensko zatíţeno vysokou obecnou mírou nezaměstnanosti (18,8%) z důvodu nedostatku pracovních míst a rostoucí produktivity, která byla díky zavedenému „Národnímu plánu zaměstnanosti“ postupně sniţována. Od roku vstupu do EU lze rovněţ 52

Slaný, A. a kol, Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4), přístup z internetu: https://is.muni.cz/do/econ/soubory/oddeleni/centrum/faktory_konkurenceschopnosti.pdf , citováno dne 10.6.2011

67

pozorovat sníţení nezaměstnanosti ve všech zemích kromě Maďarska. S příchodem globální krize začala nezaměstnanost ve všech zemích stoupat. Česká republika jako jediná země dokázala v celém období udrţet nezaměstnanost pod průměrem EU 27.

3.4.

Vnější rovnováha

Jako ukazatel vnější ekonomické rovnováhy bylo vybráno saldo běţného účtu platební bilance v % HDP. Při deficitu běţného účtu dostanou domácí rezidenti od zahraničí vyšší hodnotu zboţí a sluţeb neţ do zahraničí vydají, řečeno jinými slovy musí zaplatit více deviz, neţ přijali.53 Tento deficit je pak kompenzován buď přílivem kapitálu, nebo poklesem devizových rezerv CB. Na běţný učet působí hlavně směnný kurz, aktuální fáze ekonomického cyklu jak domácí tak zahraniční ekonomiky a další faktory jako např. clo. Obrázek 29: Podíl běžného účtu k HDP

Zdroj: OECD, Current account balance, přístup z internetu: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2009/02/weodata/weorept.aspx?sy=1999&ey=2010&scsm=1&s sd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=964%2C935%2C936%2C944&s=BCA%2CBCA_NGDPD&grp=0 &a=&pr.x=34&pr.y=7, citováno dne 10.6.2011 53

Vnitřní a vnější (ne)rovnováha ekonomiky (přístupy a aplikace na ČR a vybrané země), přístup z internetu: http://files.horska-vyuka.webnode.cz/200000008-198691a80b/material_ApMAE_1_CSU_indikatory.pdf, citováno dne 10.6.2011

68

Česká republika skončila v roce 2003 s největším deficitem běţného účtu vůbec (160,1mld. Kč) s 6,3%ním podílem na HDP. To bylo způsobeno především rychlejším růstem dovozu nad vývozem. V dalších letech se české ekonomice dařilo sniţovat podíl běţného účtu k HDP. V roce 2005, kdy silně vzrostl vývoz do EU, česká ekonomika poprvé v tomto období dosáhla kladné obchodní bilance a současně výrazného poklesu podílu běţného účtu na HDP. Toto období bylo doprovázeno růstem dovozu i vývozu, ačkoli deficit běţného účtu se aţ do roku 2007 prohluboval. V Maďarsku bylo nejhoršího deficitu běţného účtu dosaţeno v letech 2004 a 2008 (8,4%), v roce 2000 (8,3%). Tato situace byla způsobena díky slabé exportní výkonnosti Maďarska, dovozu převyšující vývoz země a odchodu zahraničních investorů. V roce 2009, kdy došlo k masivnímu poklesu vývozu, ale především dovozu díky klesající domácí poptávce, se na běţném účtu očekává mírný přebytek. V celém zkoumaném období nedosáhlo Polsko aktivní obchodní bilance. V roce 2000 výrazně vyšší hodnota dovozu nad vývozem (o 32%) způsobila deficit běţného účtu ve výši -8,2%. Situace se napravila v následujících letech, kdy došlo k posílení exportu. Slovensko mělo největší problémy v letech 2001 a 2002, v období akcelerace růstu ekonomiky. Negativní vliv na export mělo zhoršení situace světové ekonomiky a pomalý růst produkce automobilky Volkswagen. Rok 2002 byl spojen s růstem importu souvisejícím s restrukturalizací ekonomiky a oţivením importu. Vnější ekonomická rovnováha je dlouhodobě slabou stránkou slovenské ekonomiky. Rostoucí příliv zahraničního kapitálu sebou nese i vysokou potřebu importu. Dalším faktorem, který hodnotí spíše výkonnost a konkurenceschopnost v zahraničním obchodě jsou ukazatele míry exportu a importu země k exportu a importu celé EU 27 přepočtený podle parity kupní síly na obyvatele.

69

Obrázek 30: Vývoj exportu

Zdroj: Eurostat, Exports and imports by Member States of the EU/third countries - Current prices, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_exi_c&lang=en, citováno dne 10.6.2011

Z výše uvedeného grafu je silné proexportní zaměření české, Maďarské a Slovenské ekonomiky. Polský export je zhruba 2/3 EU 27.

Obdobná situace je i u importu.

Překvapivě v roce 2008 převýšil slovenský import český. To bylo způsobenou silnou domácí poptávkou avšak nízkou zahraniční poptávkou, coţ vedlo ke zvýšení deficitu běţného účtu, který si Česká republika dlouhodobě udrţuje mezi 2-3% HDP. Tabulka 12: Vývoj importu

Zdroj: Eurostat, Exports and imports by Member States of the EU/third countries - Current prices, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_exi_c&lang=en, citováno dne 10.6.2011

70

3.5.

Rating vybraných zemí

Se stavem veřejných financí, např. vládním dluhem, k jehoţ krytí se vyuţívá emise státních dluhopisů, souvisí tzv. rating státu. Obecně se rating dá definovat jako názor na důvěryhodnost dané entity, úvěrového závazku, dluhu nebo jeho emitenta vyjádřený jednotnými symboly klasifikační stupnice.

54

V případě ratingu státu se hodnotí především

dva široké okruhy, a to politické a ekonomické riziko.55 Politické riziko odráţí ochotu splatit dluh a ekonomické riziko odráţí schopnost splatit dluh. Rating v sobě zahrnuje důleţité hodnocení zadluţení státu a jeho vývoj, ale i celkový stav ekonomiky a perspektivy jejího vývoje. Z tohoto důvodu se rating dá brát i jako nástroj pro mezinárodní hodnocení růstové výkonnosti a vnější a vnitřní rovnováhy země.56 Na globálním trhu existují tři dominantní ratingové agentury, které svým podílem dosahují 96% celého trhu. Jedná se o ratingovou agenturu Moody´s Investors Service (zkr. Moody´s s 40% podílem), agenturu Standard and Poor´s Rating Service (zkr. Standard & Poor’s s 40% podílem) a agenturu Fitch Ratings (zkr. Fitch s 16% podílem). Kaţdá z nich vyuţívá pro hodnocení vlastní stupnici a vlastní metodologii ratingu. Nejvyššího ratingu dosahují nejvyspělejší země světa, které jsou charakteristické stabilní a rostoucí ekonomikou s nízkou inflací, nezaměstnaností a kvalitní infrastrukturou. Tabulka 13: Rating vybraných zemí

MOODY´S

STANDARD & POOR´S

FITCH

Aaa Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, USA, Švýcarsko, Finsko, Norsko, Dánsko, Spojené království, Švédsko, N. Zéland, Kanada, Singapur, Austrálie, Lucembursko

AAA Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Švýcarsko, USA, Singapur Dánsko, Finsko, Spojené království, Kanada, Austrálie, Švédsko, Lucembursko

AAA Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, USA, Švýcarsko, Spojené království, Singapur, Dánsko, Švédsko, Kanada, Lucembursko

54

Česká národní banka, Rating a stabilita finančního systému, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080620.html, citováno dne 10.6.2011 55

Finance, Rating, přístup z internetu: http://www.finance.cz/ekonomika/rating/, citováno dne 10.6.2011

56

KADEŘÁBKOVÁ, A., ŢĎÁREK, V. Makroekonomická analýza. VŠEM, Praha 2006, 293 str., ISBN 80867005-0

71

Aa1 Belgie, Hongkong

AA+ Belgie, Nový Zéland, Hongkong

AA+ Austrálie, Nový Zéland, Belgie, Španělsko, Hongkong

Aa2 Itálie, Slovinsko, Kuvajt, Japonsko, Španělsko

AA Slovinsko, Španělsko

AA Japonsko, Slovinsko, Kuvajt

Aa3 Tchaj-wan, S. Arábie, Čína, Chile

AATchaj-wan, Kuvajt, S. Arábie, Japonsko

AAItálie, Kypr, S.Arábie, Portugalsko

A1 Česká republika, Estonsko, Slovensko, Malta, Izrael, Korea

A+ Itálie, Chile, Slovensko, Čína

A+ Česká republika, Tchaj-wan, Korea, Malta, Čína, Slovensko

A2 Polsko, Kypr

A Česká republika, Malta, Korea, Estonsko, Izrael, Irsko, Kypr

A Chile, Izrael, Estonsko

A3 Malajsie, J. Afrika, Portugalsko

AMalajsie, Polsko, Portugalsko

AMalajsie, Polsko

Baa1 Mexiko, Rusko, Litva, Irsko

BBB+ J. Afrika

BBB+ J. Afrika, Irsko

Baa2 Kazachstán

BBB Chorvatsko, Rusko, Bulharsko, Litva, Mexiko

BBB Maďarsko, Rusko, Mexiko, Litva

Baa3 Chorvatsko, Indie, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Brazílie, Island, Maďarsko

BBBKazachstán, Indie, Island, Brazílie, Maďarsko

BBBChorvatsko, Indie, Bulharsko, Kazachstán, Brazílie, Řecko, Lotyšsko

Zdroj: Finance, Rating, přístup z internetu: http://www.finance.cz/ekonomika/rating/, citováno dne 10.6.2011

Nejvyššímu ratingu se těší Slovensko. V porovnání s Českou republikou lze stupeň ratingu přisoudit především zavedením společné evropské měny. V roce 2003 Slovensko přijalo Strategii přijetí eura vypracovanou Národní bankou Slovenska. V roce 2004 byl vypracován a v roce 2005 schválen vládou tzv. Národní plán zavedení eura, kde byly popsány jednotlivé kroky na cestě společné měně. V roce 2008 Evropská komise potvrdila připravenost Slovenska na přijetí společné měny euro, které začalo platit 1. ledna 2009. Tento proces se zajisté projevil i na kladném hodnocení ratingových agentur.

72

Rating Slovenska agentury Moody´s v jednotlivých letech Tabulka 14: Rating Slovenska

2000

2001

2002

2003

BB+

BBB-

BBB

BBB

2004 BBB, od prosince A-

2005

2006

2007

2008

2009

A

A

A

A+

A+

Zdroj: Národna banka Slovenska, História ratingového hodnotenia Slovenskej republiky, přístup z internetu: http://www.nbs.sk/_img/Documents/RATING%5CRatingHistory-SR-SK2.pdf, citováno dne 10.6.2011

Podle posledních zpráv agentury Fitch, která potvrdila A+ rating Slovenska hrozí, ţe slovenská vláda by nemusela své rozpočtové cíle pro letošní a příští rok splnit, kvůli slabšímu hospodářskému růstu.57 Rating České je o jeden stupeň (u agentury Standard & Poor’s) horší oproti ratingu Slovenska. Ovšem stále máme vlastní měnu, coţ jistě vede k horšímu hodnocení, neţ kdybychom jiţ v minulosti euro přijali. V porovnání se Slovenskem dosahuje Česká republika lepších výsledků např. v hospodaření v oblasti veřejných financí či nezaměstnanosti. Rating zhodnotil polskou ekonomiku jako v pořadí třetí z vybraných zemí. Podle poslední zprávy agentury Fitch, aby si Polsko udrţelo stávající rating, měla by polská vláda v nejbliţších letech dbát na sníţení deficitu veřejných rozpočtů. Podíl vládního dluhu k HDP v roce 2010 jiţ dosáhl 55%. Nejhorší rating z vybraných zemí má Maďarsko. Vysoké zadluţení domácností v cizí měně spolu s oslabením tamní měny způsobila neschopnost domácností tyto úvěry splácet. Velikostí státního dluhu, nedůvěra v maďarské státní dluhopisy a státní měnu přivedla maďarskou ekonomiku v roce 2008 na pokraj bankrotu. Na pomoc Maďarsku přispěchali Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Světová banka s finanční injekcí 25 miliard amerických dolarů. Tato podpora byla podmíněna provedením vládních reforem a úsporných opatření s cílem sníţit deficit veřejných rozpočtů a státního dluhu. Podíl vládního dluhu k HDP v roce 2010 dosáhl 80,2%, coţ je o 20,2% více neţ je Maastrichtské kritérium. 57

Finance, Fitch potvrdila rating Slovenska, bojí se nedodrţení rozpočtových cílů, přístup z internetu: http://www.finance.cz/zpravy/finance/313295-fitch-potvrdila-rating-slovenska-boji-se-nedodrzenirozpoctovych-cilu/, citováno dne 10.6.2011

73

Závěr Ekonomika České republiky si od svého vzniku prošla výrazným ekonomickým vývojem. Počínaje transformací ekonomiky, kterou bylo potřeba zvládnout bez narušení makroekonomické stability, přes měnovou krizi v roce 1997 včetně období dlouhodobého růstu HDP přerušeného globální ekonomickou krizí, která se zde projevila především poklesem zahraniční poptávky. Od roku 2000 je česká ekonomika na jedné straně symbolem nadprůměrného ekonomického růstu, měřeno růstem reálného HDP oproti průměru EU, s cenově stabilním prostředím a nadprůměrnou zaměstnaností. Na druhé straně je Česká republika zatíţena stále prohlubujícím se státním dluhem a nezbytností reforem veřejných financí. Z důvodu překročení 3%ní hranice deficitu vládního sektoru byla v roce 2009 s ČR zahájena Procedura při nadměrném schodku a plánovaná opatření by měla sníţit deficit vládního sektoru do roku 2014 na hodnotu 1,9% HDP Vývoj české ekonomiky v následujících letech bude v souladu s oţivením světové ekonomiky. Současná nejistota vývoje vnějšího prostředí, hlavně EU v souvislosti se záchranou Řecka, příp. dalších trhů (např. Španělska) bude mít na budoucí vývoj domácí ekonomiky patřičný vliv. Především Německa, které je hlavním českým obchodním partnerem. Podstatný vliv bude mít i uskutečňování plánovaných reforem (např. důchodová, zdravotnictví) a plnění fiskální konsolidace. Otázka je zda to současná vláda zvládne podle plánu a jaký to bude mít reálný dopad na veřejné finance. Růst reálného HDP se v roce 2012 očekává ve výši 3%. Stejně tak míra inflace v tomto roce se očekává ve výši 3% z důvodu očekávaných rostoucích cen energií, zde svou roli hraje postoj Německa k jaderným elektrárnám. Na trhu práce se plánuje sníţení strukturální nezaměstnanosti, coţ by se mělo pozitivně odrazit na míře nezaměstnanosti. A v oblasti fiskální politiky jsou naplánována fiskální opatření, která by měla sníţit vládní deficit na 3,5% v roce 2012 a 1,9% v roce 2014. Zde se významně projeví daňová reforma. Společným znakem vybraných zemí byla centrálně plánovaná ekonomika Avšak výchozí podmínky i průběh transformace jednotlivých ekonomik jiţ byly odlišné. Nyní je spojuje hlavně proexportní orientace (tedy kromě Polska). Hlavní část komparace této práce se soustředila na období 2000-2010. Růst reálného HDP jednotlivých zemí se výrazně liší. Největšího ekonomického růstu dosáhlo Slovensko, Polsko, Česká republika a nakonec 74

Maďarsko. Pouţitím ukazatele HDP v paritě kupní síly na obyvatele česká ekonomika dlouhodobě vede. Slovensko se umístilo na druhém místě díky svému nadprůměrnému růstu. Ekonomická úroveň maďarské ekonomiky je díky své stagnaci pomalu ale jistě doháněna stále rostoucí ekonomikou Polska. Které má největší naději, jako druhá z vybraných zemí, přijmout společnou měnu euro v brzké době. Zvýšená inflace na počátku tisíciletí, způsobenou deregulací cen, suţovala Slovensko, které ji po vstupu do EU jiţ dokázalo zvládnout. Naopak Maďarsko doprovází zvýšená míra inflace v celém období. Z důvodu zpomalení hospodářského růstu, růstu cen komodit a fiskálních opatření. Zbývající ekonomiky si s růstem cenové hladiny dokázaly poradit. Problémem všech zemí je míra růstu státního dluhu. Česká republika má v porovnání s ostatními zeměmi nejmenší podíl státního dluhu na HDP. Slovensko má jen o 2,5 procentních bodů vyšší. Maďarsko jiţ překročilo 60%ní hranici danou Maastrichtskými kritérii a Polsko se k ní pomalu blíţí. V oblasti míry nezaměstnanosti má ČR oproti průměru EU nadprůměrnou nezaměstnanost. V období 2000-2006 míra nezaměstnanosti na slovenském a polském trhu práce dosahovala 15-20%. Hlavní příčinou byl nedostatek pracovních míst z důvodu strukturální nezaměstnanosti rostoucí produktivity. Všechny tyto země, kromě Polska, jsou nadprůměrně exportně orientované (oproti EU). Vezmeme-li v úvahu obecně přijatý optimální 5%ní podíl běţného účtu na HDP, pak jej dlouhodobě splňuje pouze ČR a Polsko. Maďarský i běţný účet Slovenska dosahují téměř 7% HDP. Rating jednotlivých zemí dle mého názoru odráţí, v souladu s výsledky diplomové práce, aktuální stav jednotlivých ekonomik. Ten vychází z aktuálních veřejně dostupných informací a v případě nečekané události (např. krize) se daná země i s relativně dobrým ratingem můţe snadno dostat do nesnází. Je to však jeden z nejdostupnějších globálních ohodnocení daných ekonomik. Myslím, ţe v současné době je v ČR provedení reformy veřejných financí prioritou č. 1, jak z důvodu udrţení fiskální rovnováhy, tak z důvodu celkové dlouhodobé ekonomické výkonnosti. 75

Seznam použité literatury A. Tištěné monografie 1. HOLMAN, R.: Ekonomie, 4. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2005. 710 stran. ISBN 80-7179-891-6

2. KADEŘÁBKOVÁ, A. Základy makroekonomické analýzy - růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha : LINDE, 2003. ISBN 80-86131-36-X.

3. KADEŘÁBKOVÁ, A., ŢĎÁREK, V., Makroekonomická analýza. VŠEM, Praha 2006, 293 str., ISBN 80867005-0

4. MANKIW, Gregory M., Zásady ekonomie, Praha, Grada, 1999, str. 763, ISBN 80-7169891-1

5. SAMUELSON, P. A. - NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Přel. M. Gregor, 18. vyd. Praha: Svoboda, 2007, 775 s., ISBN 80-205-0590-3

6. SLANÝ, A. a kol, Faktory konkurenceschopnosti (komparace zemí V-4), 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2007, ISBN 978-80-210-4455-5

7. SLANÝ, A. a kol., Makroekonomická analýza a hospodářská politika, Praha: C.H.Beck, 2003. ISBN 80-7179-738-3.

8. SOJKA, Milan: Malá encyklopedie moderní ekonomie, Praha : Libri, 2006. ISBN 807277-328-3

9. SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie – Moderní přístup, 1. vyd., Management Press, 528 s, Praha 2007. ISBN 978-80-7261-174-4

10. SPĚVÁČEK, V., Makroekonomická analýza a mezinárodní komparace, 1. vyd. Praha: VŠE, 1994. 196 s. ISBN 80-7079-844-0

11. TULEJA, P., Analýza pro ekonomy, Brno: Computer Press, 2007, 336 s., ISBN 978-80251-1801-6

76

B. Odborné servery, studie a dokumenty 12. Bulletin CES VŠEM, Mezinárodní srovnávací program 2005, přístup z internetu: http://en.vsem.cz/data/data/ces-soubory/bulletin/gf_bulletin0408.pdf, citováno dne 10.6.2011

13. Čechová, M., Česká republika a Slovensko - 12 let poté, diplomová práce, přístup z internetu: http://is.muni.cz/th/62767/esf_m/DP_Cesko_Slovensko_12_let_pote.pdf, citováno dne 10.6.2011

14. Česká národní banka, Aktuální prognóza ČNB, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza, citováno dne 10.6.2011

15. Česká národní banka, Měnová politika - Cílování inflace, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani_graf.g if, citováno dne 10.6.2011

16. Česká národní banka, Měnová politika - Úloha měnové politiky, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/uloha.html, citováno dne 10.6.2011

17. Česká národní banka, Platební bilance v CZK, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_czk.htm, citováno dne 10.6.2011

18. Česká národní banka, Platební bilance, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/p latebni_bilance_q/BOP_CS.XLS, citováno dne 10.6.2011

19. Česká národní banka, Rating a stabilita finančního systému, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080620. html, citováno dne 10.6.2011

20. Česká národní banka, Zpráva o inflaci, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_infla ci/2011/2011_I/download/zoi_I_2011.pdf, citováno dne 10.6.2011

21. Český statistický úřad, Česká republika od roku 1989 v číslech, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0601.xls, citováno dne 10.6.2011

22. Český statistický úřad, Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku ČR, 77

přístup z internetu: http://notes3.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/0F00525F18/$File/115610j.pdf, citováno dne 10.6.2011

23. Český statistický úřad, HDP Výrobní metoda, přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod, citováno dne 10.6.2011

24. Český statistický úřad, Index spotřebitelských cen, přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=CEN1112CU&kapitola_id=30&voa=tabu lka&go_zobraz=1&childsel0=4, citováno dne 10.6.2011

25. Český statistický úřad, Indexy spotřebitelských cen, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2011.pdf , citováno dne 10.6.2011

26. Český statistický úřad, Makroekonomické údaje, přístup z internetu: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/23812999.xls, citováno dne 10.6.2011

27. Český statistický úřad, Metodika makroekonomika, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/04M.pdf, citováno dne 10.6.2011

28. Český statistický úřad, Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v České republice, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0402.xls, citováno dne 10.6.2011

29. Český statistický úřad, Spotřební koš 2011, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_2011/$File/spot_kos2011.xls, citováno dne 10.6.2011

30. Český statistický úřad, Stagnace trhu práce v EU, přístup z internetu: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam04281111.doc, citováno dne 10.6.2011

31. Český statistický úřad, Vývoj české ekonomiky v roce 2010, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/550035F0CB/$File/e110910q4t.pdf, citováno dne 10.6.2011

32. Český statistický úřad, Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.pdf, citováno dne 10.6.2011

78

33. Český statistický úřad, Zahraniční obchod České republiky se sousedními státy v roce 2008, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/8C002B5C04/$File/w-114809.pdf, citováno dne 10.6.2011

34. Český statistický úřad, Zahraniční obchod s vybranými státy, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/FE003CF670/$File/60060611.xls, citováno dne 10.6.2011

35. Český statistický úřad, Zaměstanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS, přístup z internetu http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps, citováno dne 10.6.2011

36. ČT 24, Dluh Polska se příští rok přiblíţí kritickým 55 procentům HDP, přístup z internetu: http://www.ct24.cz/ekonomika/68069-dluh-polska-se-pristi-rok-priblizikritickym-55-procentum-hdp/, citováno dne 10.6.2011

37. Dufková, M., Vráblík, M., Inovace a nová ekonomika, přístup z internetu: http://www.bata-konference.utb.cz/2001/czech/referaty/dufkova_inovace.doc, citováno dne 10.6.2011

38. Ekonom, ekonomický portál, 15.lekce - Hospodářský růst a hospodářský cyklus, přístup z internetu: http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce15, citováno dne 10.6.2011

39. Ekonom, Problémy se šedou ekonomikou, přístup z internetu: http://ekonom.ihned.cz/110143510-22693520-40F000_d-81, citováno dne 10.6.2011

40. Euroskop, Politiky EU, přístup z internetu: http://www.euroskop.cz/674/sekce/hospodarska-a-menova-unie/, citováno dne 10.6.2011

41. Eurostat, Employment (main characteristics and rates) - Annual averages, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfsi_emp_a&lang=en, citováno dne 10.6.2011

42. Eurostat, EMU convergence criterion series, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=irt_lt_mcby_a&lang=en, citováno dne 10.6.2011

43. Eurostat, Exports and imports by Member States of the EU/third countries - Current 79

prices, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_exi_c&lang=en, citováno dne 10.6.2011

44. Eurostat, GDP and main components, přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_c&lang=en , citováno dne 10.6.2011

45. Eurostat, GDP per capita in PPS, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsi eb010&plugin=1, citováno dne 10.6.2011

46. Eurostat, Government deficit/surplus, debt and associated data, přístup z internetu:http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=gov_dd_edpt1&lang=e n, citováno dne 10.6.2011

47. Eurostat, HICP - all items - annual average inflation rate, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsi eb060&plugin=1, citováno dne 10.6.2011

48. Eurostat, Real GDP growth, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en &pcode=tsieb020 , citováno dne 10.6.2011

49. Eurostat,Unemployment rate, annual average, by sex and age groups (%), přístup z internetu: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en, citováno dne 10.6.2011

50. Evropská centrální banka, Hospodářská a měnová unie, přístup z internetu: http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html, citováno dne 10.6.2011

51. Evropská centrální banka, Konvergenční zpráva, květen 2010, přístup z internetu: http://www.ecb.int/pub/pdf/conrep/cr201005cs.pdf, citováno dne 10.6.2011

52. Finance, Fiskální politika, přístup z internetu: ttp://www.finance.cz/ekonomika/informace/statni-rozpocet/fiskalni-politika/, citováno dne 10.6.2011

53. Finance, Fitch potvrdila rating Slovenska, bojí se nedodrţení rozpočtových cílů, přístup z 80

internetu: http://www.finance.cz/zpravy/finance/313295-fitch-potvrdila-rating-slovenskaboji-se-nedodrzeni-rozpoctovych-cilu/, citováno dne 10.6.2011

54. Finance, Jak vznikaly miliardy státního dluhu, přístup z internetu: http://www.finance.cz/zpravy/finance/41197-jak-vznikaly-miliardy-statniho-dluhu/, citováno dne 10.6.2011

55. Finance, Rating, přístup z internetu: http://www.finance.cz/ekonomika/rating/, citováno dne 10.6.2011

56. Hladký, J., Leitmanová, I., Makroekonomie I, přístup z internetu: http://www2.zf.jcu.cz/public/users/urbanek/monet/html/scripta/makroekonomie/8/8.htm, citováno dne 10.6.2011

57. Jahuňák, M., Plnění Maastrichtských kritérií v ČR, diplomová práce, přístup z internetu http://is.muni.cz/th/155941/esf_b/BP-155941.txt, citováno dne 10.6.2011

58. Klaus, V., Narůstání státního dluhu a jeho příčiny, přístup z internetu, http://www.klaus.cz/clanky/245, citováno dne: 10.6.2011

59. Ministerstvo financí ČR, Cíle a kritéria řízení státního dluhu, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_cile_sd.html, citováno dne 10.6.2011

60. Ministerstvo financí ČR, Makroekonomická predikce 2010, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/MakroPre_2010Q4_GB13.png, citováno dne 10.6.2011

61. Ministerstvo financí ČR, Struktura a vývoj státního dluhu, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html, citováno dne 10.6.2011

62. Ministerstvo financí ČR, Struktura a vývoj státního dluhu, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html, citováno dne 10.6.2011

63. Ministerstvo financí ČR, Konvergenční program ČR, duben 2011, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Konvergencni-program-CR_2011-04_pdf.pdf, citováno dne 10.6.2011

64. Ministerstvo financí ČR, Makroekonomická predikce ČR, duben 2011, přístup z internetu: : http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2011-

81

Q2.pdf, citováno dne 10.6.2011

65. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2000, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument2695.html, citováno dne 10.6. 2011

66. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2004, přístup z internetu: http://download.mpo.cz/get/26280/26212/292484/priloha001.pdf, citováno dne 10.6. 2011

67. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009, přístup z internetu: http://download.mpo.cz/get/39149/46523/558694/priloha001.pdf, citováno dne 10.6. 2011

68. Národna banka Slovenska, História ratingového hodnotenia Slovenskej republiky, přístup z internetu: http://www.nbs.sk/_img/Documents/RATING%5CRatingHistory-SRSK2.pdf, citováno dne 10.6.2011

69. Newton group, Makroekonomický vývoj Polska, přístup z internetu : http://fondy.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/816061d6827416a955541a0cb 299872a.pdf, citováno dne 10.6.2011

70. OECD, Current account balance, přístup z internetu: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2009/02/weodata/weorept.aspx?sy=1999&ey=2 010&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=964%2C935%2C936%2C944&s=B CA%2CBCA_NGDPD&grp=0&a=&pr.x=34&pr.y=7, citováno dne 10.6.2011

71. Pazour, M., Měnové podmínky finanční stability ve střední Evropě, Institut pro Ekonomickou a Ekologickou politiku, přístup z internetu: www.ieep.cz/wp/wp0404.pdf, citováno dne 10.6.2011

72. Schneider, F., Klinglmair, R., Shadow economies around the World, 2004, 65str., přístup z internetu: http://www.econ.jku.at/papers/2004/wp0403.pdf, citováno dne. 10.6.2011

73. Schwartz, J., 10 let ekonomické transformace, Liberální institut, přístup z internetu: http://www.libinst.cz/clanky.php?id=104, citováno dne 10.6. 2011

82

74. Študentová, M., Hospodářská politika České republiky v letech 1995-2004, bakalářská práce, přístup z internetu: http://is.muni.cz/th/251410/esf_b/Hospodarska_politika_CR_v_letech_1995-2009.pdf, citováno dne 10.6.2011

75. Švarcová, Jena: Testy makroekonomie., přístup z internetu: http://www.ceed.cz/makroekonomie/testy/51-test.htm, citováno dne 10.6.2011

76. Tomšík. V, Komparace makroekonomického vývoje transformačních ekonomik - České republiky, Maďarska a Polska s důrazem na vývoj zahraničního obchodu a platebních bilancí, přístup z internetu: sda.soc.cas.cz/stwp/97-11.doc, citováno dne 10.6.2011

77. Visegrad Group, přístup z internetu: http://www.visegradgroup.eu/main.php?folderID=1013, citováno dne 10.6.2011

78. Vnitřní a vnější (ne)rovnováha ekonomiky (přístupy a aplikace na ČR a vybrané země), přístup z internetu: http://files.horska-vyuka.webnode.cz/200000008198691a80b/material_ApMAE_1_CSU_indikatory.pdf, citováno dne 10.6.2011

79. Wikipedie, Země Visegrádské čtyřky, přístup z internetu: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Visegrad_group.png, citováno dne 10.6.2011

80. Zavedení eura v České republice, přístup z internetu : http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=K, citováno dne 10.6.2011

81. Zavedení eura v České republice, Vyhodnocení kritéria dlouhodobých úrokových sazeb, přístup z internetu : http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_kriter_urok_sazeb.html, citováno dne 10.6.2011

83

Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2011............ 16 Tabulka 2:Struktura platební bilance ČR ............................................................................ 22 Tabulka 3: Činnosti šedé ekonimiky ................................................................................... 30 Tabulka 4:Ukazatel HDP a inflace v letech 1991-2000 ...................................................... 33 Tabulka 5:Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v České republice v % ........................ 37 Tabulka 6: Tabulka míry zaměstnanosti ve státech EU ...................................................... 43 Tabulka 7: Vývoj zahraničního obchodu ČR ...................................................................... 44 Tabulka 8: Vývoj veřejných financí ČR .............................................................................. 46 Tabulka 9: Vývoj platební bilance ČR ................................................................................ 47 Tabulka 10: Vývoj obchodní bilance ČR ............................................................................ 48 Tabulka 11: Zahraniční obchod s vybranými státy ............................................................. 50 Tabulka 12: Rating vybraných zemí .................................................................................... 71 Tabulka 13: Rating Slovenska ............................................................................................. 73

Seznam použitých grafů Obrázek 1: Etapy hospodářské a měnové unie .................................................................... 10 Obrázek 2:Cílování inflace ČNB ......................................................................................... 18 Obrázek 3: Potenciální produkt ........................................................................................... 26 Obrázek 4: Kundratěvovy cykly .......................................................................................... 27 Obrázek 5: Produkční mezera.............................................................................................. 28 Obrázek 6: Tempo ročního růstu reálného HDP ČR ........................................................... 34 Obrázek 7: Sloţení HDP ČR výdajovou metodou .............................................................. 35 Obrázek 8: Index spotřebitelských cen ČR a jeho sloţení .................................................. 38 Obrázek 9: Míra růstu inflace .............................................................................................. 39 84

Obrázek 10: Vývoj cen energetických surovin (stejné období předchozího roku=100) ..... 40 Obrázek 11: Obecná míra nezaměstnanosti v ČR ............................................................... 41 Obrázek 12: Obecná míra nezaměstnanosti ve srovnání s EU ............................................ 42 Obrázek 13: Vývoj státního dluhu ČR ................................................................................ 45 Obrázek 14: Vývoj zahraničního obchodu ČR .................................................................... 49 Obrázek 15: Struktura vývozu ČR ...................................................................................... 51 Obrázek 16: Struktura dovozu ............................................................................................. 51 Obrázek 17: Prognóza růstu HDP ČR ................................................................................. 53 Obrázek 18: Prognóza inflace ČR ....................................................................................... 54 Obrázek 19: Prognóza nezaměstnanosti .............................................................................. 55 Obrázek 20: Struktura salda vládních institucí .................................................................... 56 Obrázek 21: Země V4 ......................................................................................................... 57 Obrázek 22: Tempo růstu reálného HDP ............................................................................ 59 Obrázek 23: HDP v paritě kupní síly .................................................................................. 60 Obrázek 24: Míra růstu inflace v jednotlivých letech ......................................................... 62 Obrázek 25: Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb........................................................... 64 Obrázek 26: Vládní deficit v % HDP .................................................................................. 65 Obrázek 27: Vládní dluh v % HDP ..................................................................................... 66 Obrázek 28: Vývoj nezaměstnanosti ................................................................................... 67 Obrázek 29: Podíl běţného účtu k HDP .............................................................................. 68 Obrázek 30: Vývoj exportu ................................................................................................. 70 Obrázek 31: Vývoj importu ............................................ Chyba! Záložka není definována.

85