Postavení a činnost úřadů práce

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Bakalářská práce

Postavení a činnost úřadů práce Petra Rolfová 2007

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Postavení a činnost úřadů práce zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.“

Petra Rolfová

OBSAH 1. Úvod..................................................................................................................................3 2.1. Nezaměstnanost .......................................................................................................5 2.2. Právo na práci a právo na zaměstnání......................................................................5 2.3. Rovné zacházení a zákaz diskriminace....................................................................6 2.4. Ostatní instituce na trhu úseku zaměstnanosti .........................................................6 3. Postavení úřadů práce .....................................................................................................10 3.1. Ministerstvo práce a sociálních věcí......................................................................10 3.2. Úřady práce............................................................................................................12 4. Druhy činnosti úřadu práce a správní řízení vedená úřadem práce ................................16 4.1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ......................................................16 4.2. Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ...............................................................18 4.2.1. Základní pojmy .............................................................................................18 4.2.2. Povolení k zaměstnávání cizinců..................................................................19 4.2.3. Povolení cizince k zaměstnání......................................................................19 4.3. Výkon, umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte....................20 4.4. Aktivní politika zaměstnanosti ..............................................................................21 4.5. Kontrolní činnost ...................................................................................................23 4.6. Zprostředkování zaměstnání úřady práce ..............................................................24 5. Organizace a činnost oboru zprostředkování Úřadu práce v Liberci..............................33 5.1. Organizace oboru zprostředkování ........................................................................33 5.2. Zprostředkování na hlavním pracovišti Liberec ....................................................34 5.3. Zprostředkování na detašovaném pracovišti Frýdlant ...........................................36 5.4. Zprostředkování na ostatních detašovaných pracovištích .....................................36 6. Závěr ...............................................................................................................................37 7. Použitá literatura .............................................................................................................39 8. Résumé............................................................................................................................40

2

1. Úvod Nezaměstnanost je dnes problémem nejen ekonomickým, ale také sociálním. Ovlivňuje život celé společnosti, a to jak v oblasti rodinného života, tak především v oblasti veřejné správy. Proto jsem se ve své práci zaměřila na instituci, která se v každodenní praxi zabývá nezaměstnanými v celé škále jejich problémů, a tou je úřad práce. V první části jsem se pokusila vyjmenovat jednotlivé pojmy, které provázejí život každého občana, jako

je nezaměstnanost, právo na práci, diskriminace a nerovné

zacházení a stručně jsem se zmínila o ostatních institucích, které působí na trhu práce. Nezaměstnanost, právo na práci a zaměstnání i otázka diskriminace vycházejí z nejvyšší a nejdůležitější části právního řádu ČR, kterou je Ústava, respektive Listina základních práv a svobod. Veškeré další jednání všech institucí, včetně úřadu práce, z nich vychází. V další části jsem zařadila úřad práce v systému veřejné správy, specifikovala jeho postavení a organizační strukturu jednotlivých oddělení včetně jejich činnosti a historie. Dotkla jsem se také funkce nadřízeného orgánu, Ministerstva práce a sociálních věcí. Další část obsahuje popis jednotlivých činností úřadu práce a správních řízení, která jsou vedena při těchto činnostech. Popsala jsem obecné náležitosti správních řízení a dohody, které úřad práce uzavírá. Kapitolu jsem rozčlenila na oddíly podle činností úřadu práce. Největší část tohoto oddílu se zaměřuje na zprostředkování práce jako na jedno z nejdůležitějších odvětví ve státní politice zaměstnanosti, další pak například na pomoc při zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo na aktivní politiku zaměstnanosti, jejíž hlavním úkolem je pomáhat občanům nalézt své místo na trhu práce. V poslední kapitole jsem se snažila použít své poznatky a popsat praktické fungování oddělení zprostředkování Úřadu práce v Liberci. Nejdříve jsem nastínila organizační strukturu, vývoj zaměstnávání uchazečů o zaměstnání na jednotlivých pracovištích tohoto úřadu a specifika detašovaných pracovišť. Detailně jsem definovala průběh jednotlivých správních řízení, která oddělení a kteří pracovníci se jimi zabývají a jaké náležitosti mají obsahovat. Při vypracování práce jsem vycházela z použité literatury, internetových stránek a právních předpisů. Velice důležitá pro mě byla spolupráce s vedoucí detašovaného

3

pracoviště Úřadu práce v Liberci, která pro mě znamenala užitečnou možnost setkání s běžnou praxí na takovém pracovišti. Vycházela jsem z právního stavu platného k 1.1.2007.

4

2. Důležité pojmy na úseku zaměstnanosti 2.1. Nezaměstnanost Nabízí se otázka, co je nezaměstnanost, kdo je nezaměstnaný. To, že člověk má práci, ještě neznamená, že je zaměstnaný. Například žena v domácnosti není zaměstnaná, pokud zaměstnáním rozumíme placené zaměstnání, ale zároveň by o sobě určitě netvrdila, že nemá práci. Obecně lze proto říci, že nezaměstnaným se rozumí osoba, která je práce schopná, chce pracovat formou placené práce a zároveň nemá zaměstnání. Nezaměstnanost můžeme dále rozdělit na: •

Frikční nezaměstnanost – nezaměstnanost osob, které mění zaměstnání a jako nezaměstnaní se vyskytují krátkou dobu

•

Strukturální

nezaměstnanost

–

nezaměstnanost

zaviněná

úpadkem

jednotlivých odvětví nebo velkých podniků •

Cyklická nezaměstnanost – nezaměstnanost způsobená nedostatečným odbytem zboží

•

Sezónní nezaměstnanost – jedná se v podstatě o cyklickou nezaměstnanost, která se pravidelně opakuje v určitých ročních obdobích

•

Neúplná zaměstnanost – kapacita zaměstnance není plně využitá

•

Nepravá nezaměstnanost – osoby, kteří se vydávají za nezaměstnané, ale práci nechtějí a jen využívají výhody toho být nezaměstnaný

•

Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost – tvoří největší riziko u nezaměstnaných. Pokud člověk často za svou kariéru patří mezi nezaměstnané, zároveň roste riziko jeho dlouhodobé nezaměstnanosti. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou velkým problémem i z hlediska finanční náročnosti jak z hlediska sociálních dávek, tak z nutnosti zvýšené péče o ně při hledání zaměstnání

2.2. Právo na práci a právo na zaměstnání Jedná se o dva odlišné pojmy. Právo na práci patří k základním lidským právům tak, jak je vymezuje Listina základních práv a svobod. Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.1 Tímto právem se specifikuje možnost občana si podle svého uvážení zvolit 1

Čl. 26 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod

5

povolání, získávat k němu kvalifikaci a věnovat se mu. Úkolem státu je chránit toto právo. Právo na zaměstnání je specifikováno v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jedná se o právo na zaměstnání, pokud osoba chce a může pracovat, a zároveň také o právo na zprostředkování práce a dalších služeb. Nejedná se tedy o právo „dostat“ práci, tak jak bylo chápáno před rokem 1989, ale na právo mít opatřit si zaměstnání, a v případě, že toho občan není schopen, tak na pomoc státu při získání zaměstnání.

2.3. Rovné zacházení a zákaz diskriminace Diskriminace v obecném slova smyslu představuje znevýhodněné zacházení. Kritéria, na základě kterých je nepřípustné s lidmi nerovně zacházet, vycházejí z kriterií evropského práva, kde k nim patří rasa nebo etnický původ, pohlaví, sexuální orientace, věk, nepříznivý zdravotní stav, náboženství, víra nebo ateismus. V právu ČR jsou dále vyjmenovány další kritéria jako je jazyk, politické či jiné smýšlení, národnost, členství nebo činnost v politických stranách a hnutích, členství nebo činnost v odborech, sociální původ, majetek a rod.2 Ne ve všech případech je striktní těchto ustanovení žádoucí, proto je v zákoně o zaměstnanosti3 vymezeno, že za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanový tento zákon nebo zvláštní právní předpis. Proto můžeme upřednostnit např. Roma při hledání zaměstnance do Centra pro Romy nebo při prodloužení podpůrčí doby při vyplácení podpory v nezaměstnanosti osoby ve vyšším věku. To ovšem neznamená, že bychom diskriminaci měli brát na lehkou váhu. Naopak je úkolem veřejné správy diskriminaci popírat a prosazovat rovné zacházení.

2.4. Ostatní instituce na trhu úseku zaměstnanosti Mezi nejdůležitější instituce na úseku práce patří Úřady práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí, kterým se podrobně věnuji v kapitole č. 3. 2.4.1. Zaměstnavatelé Zaměstnavatelé do značné míry ovlivňují fungování trhu práce, a také proto jim ze zákona o zaměstnanosti4 vyplývá několik oprávnění a povinností.

2

Čl. 3 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon 435/2004, o zaměstnanosti 4 Zákon 435/2004, o zaměstnanosti 3

6

2.4.1.1. Povinnost zaměstnávat fyzické osoby v pracovněprávních vztazích V této oblasti se jedná především o potírání tzv. Švarcsystému. Zaměstnavatelé mají povinnost zabezpečovat běžné úkoly vyplývající z jejich činnosti pomocí osob v pracovněprávních vztazích. Toto ustanovení neplatí: •

Pokud běžné úkoly zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí manžela a dětí

•

Pokud běžné úkoly zajišťuje právnická osoba prostřednictvím společníků nebo členů

•

Pokud plnění běžných úkolů zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce, kteří pracují pro agenturu na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě pracovněprávního vztahu

•

Pokud plnění běžných úkolů svěří jiné právnické nebo fyzické osobě, která má tyto úkoly ve své činnosti a bude je vykonávat pomocí zaměstnanců v pracovněprávním vztahu

•

Pokud se jedná o vytěsnění některých činností, tzv. outsourcing

2.4.1.2. Ohlašovací povinnost Zaměstnavatel má několik možností, jak získat zaměstnance. Buď je může získat sám, pomocí pracovních agentur a nebo za pomoci úřadu práce. Pro tyto účely může od úřadu práce vyžadovat informace o trhu práce a poradenskou činnost při výběru vhodných zájemců či uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatel má povinnost do 10 kalendářních dnů ohlásit nově vzniklé nebo uvolněné místo úřadu práce, a to včetně jeho charakteristiky. Na žádost úřadu práce navíc ze svých volných pracovních míst vybere místa vhodná pro osoby, kterým je věnovaná zvýšená péče při zprostředkování práce. Úřad práce pak se souhlasem zaměstnavatele nabídku volných míst zveřejní, a to i elektronickým způsobem, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy, nemají diskriminační charakter a neodporují dobrým mravům. Za nedodržení ohlašovací povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 500 000 Kč.5

5

§ 140 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

7

2.4.1.3. Další povinnosti Zaměstnavatelé mají další specifické povinnosti vzhledem k cizincům a osobám se zdravotním poškození, kterým jsou věnovány samostatné oddíly. 2.4.1.4. Uspokojení mzdových nároků zaměstnance Úřad práce rozhoduje o uspokojení mzdových nároků zaměstnance. Jedná se o správní řízení dle zákona,6 kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti a byl na něj vydán návrh na prohlášení konkurzu. Zaměstnanec může požádat místně příslušný úřad práce, který na své úřední desce vyvěsí do 5 dnů oznámení, že na něj by podán návrh na konkurs, žádost na uspokojení mzdových nároků zaměstnance. Za zaměstnance je považována ta fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní

poměr

nebo

dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých jí vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu (dále jen "rozhodné období"), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.7 Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informaci na své úřední desce, a v rozsahu odpovídajícím nejvýše splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období. Žádost obsahuje: •

Identifikační údaje zaměstnance

•

Identifikační údaje zaměstnavatele

•

Výši uplatňovaných mzdových nároků a dobu, za kterou je uplatňuje

•

Způsob jejich výplaty

•

Údaje potřebné pro výpočet daně z příjmu

•

Údaje o zdravotní pojišťovně

Úřad práce rozhodne o uspokojení mzdových nároků zaměstnance, nebo tuto žádost zamítne. 2.4.2. Agentury práce Agentury práce jsou novým institutem v oblasti zaměstnanosti. Agentury práce zaměstnávají, zprostředkovávají a půjčují své zaměstnance dalším uživatelům. Podle zákona8 provádí vyhledávání uchazečů o práci pro zaměstnavatele, vyhledávání zaměstnavatelů pro uchazeče, přímo zaměstnává fyzické osoby za účelem výkonu práce pro uživatele a vykovává poradenskou a informační činnost. Agentura může 6

Zákon 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně při platební neschopnosti zeměstnavatele 8 § 14 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

7

8

zprostředkovávat i zaměstnávání cizinců, zaměstnavatel musí nejdříve získat povolení od úřadu práce. Agentury mohou zpracovávat osobní údaje o fyzických osobách a o zaměstnavatelích, a to jen pro účely zprostředkování a statistiky a se souhlasem těchto osob. Agentury vykonávají svou činnost jako výdělečnou, nejsou ale oprávněny účtovat poplatky za zprostředkování fyzickým osobám. Agentura může svou činnost provozovat pouze na základě povolení MPSV, kterému podává písemnou žádost buď jako fyzická nebo právnická osoba. Po splnění podmínek rozhodne MPSV o udělení povolení ke zprostředkování.

9

3. Postavení úřadů práce Úřad práce (dále jen ÚP) je specializovaným, územně dekoncetrovaným, orgánem státní správy, který zajišťuje realizaci státní politiky zaměstnanosti. V systému státní správy je podřízeným orgánem Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV).

3.1. Ministerstvo práce a sociálních věcí 3.1.1. Historie MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí vzniklo v roce 1968. V roce 1988 bylo ovšem zrušeno a kompetence přešly na Ministerstvo financí a Ministerstvo zdravotnictví. Ke znovuzřízení ministerstva práce a sociálních věcí došlo v roce 1990 v souladu s čl. 79 odst. 1 Ústavy zákonem č. 203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky, který s účinností k 1. červenci 1990 novelizoval zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. 3.1.2. Činnost MPSV Činnost MPSV je vymezena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. „Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti“.9 Mezi hlavní úkoly MPSV v oblasti zaměstnanosti patří: •

zpracování celostátní koncepce a celostátních programů státní politiky zaměstnanosti,

•

sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, tzn. vytváření prognóz v oblasti vývoje zaměstnanosti a přijímání opatření k realizaci politiky zaměstnanosti pomocí ovlivňování a usměrňování pracovních sil a pracovních míst

•

tvorba národní soustavy povolání

•

řízení úřadů práce

•

podporuje rovné zacházení a přijímá opatření pro zamezení diskriminace a pro podporu přístupu k zaměstnání pro osoby se ztíženou možností zaměstnání

9

§ 6 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

10

•

spravuje a rozhoduje o alokaci prostředků k realizaci státní politiky zaměstnanosti, na podporu opatření dle Evropského sociálního fondu a v rámci Evropských služeb zaměstnanosti

•

rozvíjí mezinárodní spolupráci a spolupráci s Evropským společenstvím ve sféře zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,

•

koordinuje činnost v oblasti vysílání občanů k zaměstnání v jiném členském státu Evropské unie se správními orgány těchto států

•

v rámci podpory zaměstnávání osob se ztíženým postavením na trhu práce zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska

•

vede centrální evidenci zájemců a uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců a k povolení výkonu činnosti dětí

•

spravuje povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede evidenci těchto zprostředkovatelů a kontroluje jejich činnost

•

vykonává kontrolní činnost a uděluje pokuty

3.1.3. Organizační struktura MPSV V čele ministerstva je ministr, který je jmenován prezidentem na návrh předsedy vlády. Ministerstvo se dále dělí na 7 sekcí: •

Sekce vrchního ředitele kabinetu ministra

•

Sekce náměstka ministra pro oblast sociálních služeb, sociální politiky a rodinné politiky

•

Sekce vrchního ředitele pro oblast sociálního pojištění, příjmové politiky a posudkové služby

•

Sekce státního tajemníka – náměstka ministra pro oblast legislativní, pracovněprávní, mzdovou a bezpečnosti práce

•

Sekce náměstka ministra pro oblast ekonomickou

•

Sekce vrchní ředitelky pro oblast Evropské unie a mezinárodních vztahů

•

Sekce vrchního ředitele pro oblast Správy služeb zaměstnanosti, jejíž odbory jsou zodpovědné za trh práce, poradenství a zprostředkování práce, financování služeb zaměstnanosti, metodiku a správního řízení a implementaci programů ESF.

11

3.2. Úřady práce 3.2.1. Historie ÚP První předchůdce úřadů práce na českém území můžeme nalézt již na začátku 20. století v podobě sítě veřejných zprostředkovatelen. Od vzniku Československa až do roku 1938 byla snaha síť zprostředkovatelen zjednodušit a sjednotit jejich postup, to se však ne příliš dařilo. V roce 1939 se poprvé na našem území objevují úřady práce, které vznikly podle německého modelu. Jejich hlavním cílem v té době bylo především zajistit pracovní sílu pro nacistické Německo. Tyto úřady zanikly po válce na základě vládního nařízení a nahradily je úřady ochrany práce. Po událostech v únoru 1948 přestaly být tyto instituce potřebné, protože přestala existovat nezaměstnanost a povinnost zajistit občanům práci měly okresní úřady. Opětovná potřeba instituce na principu úřadu práce znovu vznikla až po roce 1989, který znamenal návrat k tržnímu hospodářství, a tím pádem i k nezaměstnanosti a k potřebě ji řešit. A tak vznikly zákonným opatřením ČNR č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce znovu úřady práce v podobě, v jaké existují dodnes. 3.2.2. Činnost ÚP Hlavní úkoly úřadu práce jsou specifikovány v § 8 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti •

Ve svém spr. obvodě zpracovává koncepci vývoje nezaměstnanosti, sleduje a vyhodnocuje trh práce a na základě toho přijímá opatření

•

Spolupracuje s ostatními spr. orgány na rozvoji trhu práce

•

Dbá na rovné zacházení

•

Stará se o projekty na podporu rozvoje lidských zdrojů

•

Provádí zprostředkování zaměstnání, vyplácí podporu v nezaměstnanosti

•

Poskytuje poradenské a informační služby

•

Uplatňuje aktivní politiku zaměstnanosti

•

Vede evidence dle zákona10 a předává je do centrálních evidencí

•

Poskytuje údaje na žádost orgánu sociálního zabezpečení11

10

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 11

12

•

Poskytuje občanovi EU potvrzení pro účely udělení povolení k trvalému pobytu

•

Vykonává kontrolní činnost včetně ukládání pokut

Dále ještě provozuje 14 vyjmenovaných úřadů práce tyto činnosti: •

Zpracovává koncepce a strategie zaměstnanosti, statistiky, rozbory výhledy

•

Koordinuje činnost ÚP při provádění aktivní politiky zaměstnanosti

•

Vykonává Evropské služby zaměstnanosti

•

Spolupracuje na vytváření mezinárodních programů a čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů

•

Zřizuje školící a rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska

•

Spolupracuje s územně správními celky, odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů

•

Zpracovává podklady pro udělování investičních pobídek

3.2.3. Organizační struktura ÚP Správní obvody jsou shodné s územními obvody okresů. Správním obvodem Úřadu práce hlavního města Prahy je území obvodů hlavního města Prahy.12 V současné chvíli se na území ČR nachází 77 úřadů práce, z nichž 14 je vyjmenovaných v zákoně13 a plní činnosti nad rámec ostatních úřadů práce, a dále několik set detašovaných pracovišť. Místní příslušnost se řídí místem, kde má být zaměstnání vykonáno. Při zprostředkování práce je místně příslušný úřad práce v místě trvalého bydliště. Úřady práce vytvářejí: •

Poradní sbory tvořené zástupci odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních správních celků. Jejich cílem je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů

•

Odborné pracovní skupiny, které posuzují formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. Zastoupeni jsou v nich organizace zdravotně postižených a zástupci zaměstnavatelů s více než 50% zdravotně postižených zaměstnanců.

12 13

§ 7 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Příloha č. 2 k zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

13

V čele úřadů práce stojí ředitel, který je jmenován ministrem MPSV na základě zvl. předpisu.14 Struktura jednotlivých úřadů práce se řídí organizačním řádem a zpravidla se člení na •

Sekretariát ředitele

•

Odbor zprostředkování - tento odbor zajišťuje evidenci nových uchazečů a zájemců o zaměstnání a zprostředkovává zaměstnání uchazečům i zájemcům o zaměstnání. Vydává rozhodnutí ve správním řízení, zpracovává výplaty podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

•

Odbor poradenství - zajišťuje vymezené poradenské a zprostředkovatelské činnosti poskytované uchazečům. Zabezpečuje poradenství a speciální poradenství pro uchazeče o zaměstnání, zabezpečuje agendu povinného podílu občanů se ZPS, zajišťuje agendu chráněných pracovních míst a agendu příspěvku pro zaměstnavatele, který zaměstnává osoby se zdravotním

postižením.

Zajišťuje

rekvalifikace

uchazečů,

provádí

výchovnou a poradenskou činnost v oblasti rekvalifikací. •

Odbor trhu práce - vede statistiku trhu práce, zabezpečuje monitoring zaměstnavatelů a evidenci nových volných pracovních míst, zajišťuje publicistické vztahy k veřejnosti, rozhoduje o vydání a odnětí pracovních povolení k zaměstnání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí, vede agendu evidence občanů EU pracujících v ČR.

•

Odbor právní a kontrolní - zabezpečuje kontrolní činnost vyplývající ze zákonných norem a předpisů, zároveň z podaných podnětů, provádí veřejnoprávní kontroly u příjemců veřejné finanční podpory. Zabezpečuje právní službu pro potřeby ÚP, eviduje stížnosti.

•

Odbor státní sociální podpory - zabezpečuje výplaty dávek SSP, provádí konzultační a poradenskou činnost na úseku SSP. Vede evidenci pohledávek a vymáhá přeplatky na dávkách.

•

Odbor implementace ESF - poskytuje konzultace potenciálním žadatelů o finanční podporu z ESF, zabezpečuje činnost související s výběrem a

14

§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

14

realizací projektů, jejich průběžným hodnocením a monitorováním po stránce finanční i věcné. •

Odbor ekonomický - vede účetnictví, ekonomickou statistiku, evidenci majetku, skladovou evidenci, zajišťuje provoz a údržbu a provádí inventarizaci majetku. Zajišťuje agendu spojenou se zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů.

15

4. Druhy činnosti úřadu práce a správní řízení vedená úřadem práce 4.1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 4.1.1. Členění osob se zdravotním postižením Nové členění osob se zdravotním postižením odpovídá mezinárodně uznávaným hlediskům zdravotně handicapovaných osob: •

Plně invalidní osoby – osoby, které byly uznány plně invalidními orgány sociálního zabezpečení, tyto osoby prokazují svůj statut rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení nebo potvrzením okresní správy sociálního zabezpečení

•

Částečně invalidní osoby – osoby, které byly uznány částečně invalidními orgány sociálního zabezpečení, tyto osoby prokazují svůj statut rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení nebo Rozhodnutím o přiznání částečného invalidního důchodu

•

Osoby zdravotně znevýhodněné – osoby, které byly uznány zdravotně znevýhodněnými úřadem práce

Zdravotně znevýhodněná osoba je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.15 Nepříznivý stav by měl trvat déle než rok a podstatným způsobem omezovat psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti. O uznání osoby zdravotně znevýhodněné musí osoba písemně zažádat u příslušného úřadu práce. V žádosti uvede své identifikační údaje, jméno a adresu praktického lékaře, informace o předchozím posouzení zdravotního stavu, o své kvalifikaci a podepíše souhlas se zpracováním osobních údajů. Úřad práce zažádá o posouzení posudkovou službu úřadu práce. Na základě posudku vydá úřad práce rozhodnutí.

15

Autorský kolektiv. Příručka pro posudkovou službu úřadu práce. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006, s. 55

16

4.1.2. Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je zaměřená na získání a udržení zaměstnání osobou se zdravotním postižením. Zahrnuje v sobě poradenství ve směru volby povolání a přípravy na zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost. Na pracovní rehabilitaci mají nárok všechny osoby se zdravotním postižením bez ohledu na to, zda jsou v evidenci úřadu práce. Úřad práce zabezpečuje pracovní rehabilitaci buď ve spolupráci s pracovněrehabilitačními středisky, nebo uzavírají dohody s fyzickými či právnickými osobami. Na základě žádosti zdravotně postižené osoby, která obsahuje identifikační údaje zdravotně postižené osoby a doklad o tom, že je osobou zdravotně postiženou, sestaví úřad práce individuální plán pracovní rehabilitace. Úřad práce hradí fyzické nebo právnické osobě, se kterou uzavírá dohodu, náklady. Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením patří mezi základní nástroje integrace zdravotně postižených osob na trhu práce. 4.1.3. Příprava na práci Příprava zdravotně postižených osob probíhá na chráněných pracovních místech a v chráněných pracovních dílnách, o kterých budu mluvit později, a také přímo na pracovišti pod dohledem asistenta nebo ve vzdělávacích střediscích. Příprava na zaměstnání by neměla přesáhnout 24 měsíců a specifikace přípravy na práci je uvedená v dohodě, kterou s osobou se zdravotním postižením uzavírá úřad práce. Po dobu přípravy na práci má osoba se zdravotním postižením nárok na hmotné zabezpečení za stejných podmínek jako při rekvalifikaci. Pro osoby zdravotně postižené se navíc uskutečňují specializované rekvalifikační kurzy. 4.1.4. Chráněná pracovní místa Chráněné pracovní místo je místo, které vytváří zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením. Povinností zaměstnavatele je v tomto případě toto místo provozovat minimálně 2 roky. O chráněném pracovním místě uzavírá zaměstnavatel dohodu s úřadem práce a může mu být po splnění podmínek poskytnut příspěvek na chráněné pracovní místo. Tento příspěvek může řad práce poskytnou i zdravotně postižené osobě, která se rozhodne vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Dále může být úřadem práce poskytnut příspěvek na provoz chráněného pracovního místa.

17

4.1.5. Chráněné pracovní dílny Chráněná pracovní dílna je místo, které slouží výhradně k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Proto musí průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením činit alespoň 60%. Zřizovatel chráněné pracovní dílny uzavírá s úřadem práce dohodu, a může pak získat příspěvky na zřízení chráněné pracovní dílny a na provozní náklady. 4.1.6. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pokud zaměstnavatel zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením, má nárok na poskytnutí příspěvku. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se počítá podle zvláštního předpisu.16Příspěvek poskytuje po splnění podmínek a na základě žádosti úřad práce, který je místně příslušný podle sídla zaměstnavatele, a to vždy zpětně za předchozí kalendářní čtvrtletí. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 osob, mají povinnost zaměstnávat alespoň 4% osob se zdravotním postižením. Mají 3 možnosti, jak ji splnit, které mohou kombinovat: •

Zaměstnávají osoby zdravotně postižené

•

Odebírají výrobky nebo služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením, chráněných dílen či zdravotně postižených osob samostatně výdělečně činných nebo jim zadávají zakázky.

•

Odvodem do státního rozpočtu

Pokud zaměstnavatel tuto povinnost neplní, vede s ním úřad práce správní řízení nesplnění povinnosti podle zvláštního předpisu17

4.2. Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí 4.2.1. Základní pojmy Zaměstnáváním se rozumí uzavírání pracovněprávních vztahů, dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Tuzemským zaměstnavatelem je každá osoba, která zaměstnává zaměstnance bez ohledu na to, zda se jedná o českou nebo zahraniční firmu. Naopak zahraničním zaměstnavatelem je taková zaměstnavatel, který má sídlo v zahraničí a vysílá své zaměstnance k výkonu práce do ČR. Za cizince je považována

16 17

Vyhláška 518/2004 Sb. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

18

osoba, která není občanem ČR, EU, EHP, Švýcarska ani jeho rodinným příslušníkem a nemá na území ČR trvalý pobyt. 4.2.2. Povolení k zaměstnávání cizinců Pokud chce zaměstnavatel zaměstnávat cizince musí zažádat místně příslušný úřad podle výkonu práce. Úřad práce rozhodne o povolení zaměstnávat cizince. Místo, na kterém chce zaměstnávat cizince, musí být nemožné obsadit uchazečem o zaměstnání. Povolení je vydáváno na dobu určitou, maximálně na 1 rok. Může být prodlouženo. Zaměstnavatel musí vést evidenci zaměstnaných osob, které nejsou občany ČR, a to nejen těch, k jejichž zaměstnávání musí mít povolení. Zároveň je zaměstnavatel povinen nahlásit úřadu práce každého zaměstnance, který není občanem ČR a to písemně do 10 kalendářních dnů od data, kdy tato osoba nastoupí na pracovní místo. 4.2.3. Povolení cizince k zaměstnání Cizinec může být přijat do zaměstnání pouze tehdy, pokud má povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu. Tyto podmínky se vztahují, na rozdíl od minulé právní úpravy, i na plnění běžných úkolů zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem družstva. Cizinec žádá o vydání povolení k zaměstnání sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, a to písemně. Žádost musí obsahovat: •

Identifikační údaje cizince

•

Adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek

•

Číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal

•

Identifikační údaje budoucího zaměstnavatele

•

Druh práce, místo výkonu práce, dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno

Dále je cizinec povinen přiložit: •

Vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná

•

Doklady osvědčující odbornou způsobilost pro vykonávané zaměstnání

•

Lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince ne starší než 1 měsíc, ze kterého je patrné, zda je cizinec schopen práci vykonávat

•

Další doklady dle charakteru zaměstnání nebo pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána

Dále se požaduje, aby byly doklady úředně přeloženy do českého jazyka. 19

4.3. Výkon, umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte 4.3.1. Základní pojmy na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte Za dítě je pro účely zákona o zaměstnanosti18 rozumí osoba mladší 15 let nebo starší 15 let do doby ukončení povinné školní docházky. Tyto osoby mohou vykonávat pouze činnost uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní. Činnost musí být přiměřená věku dítěte, nesmí být pro něj nebezpečná, nesmí mu bránit ve vzdělávání a docházce do školy a nesmí ohrožovat jeho rozvoj. Za uměleckou a kulturní činnost se považuje hudební, pěvecká nebo taneční činnost, vytváření autorských děl nebo provádění uměleckých výkonů. Reklamní činnost obnáší reklamu a propagaci výrobků, služeb a jiných předmětů a činnost v modelingu. Sportovní činnost v sobě zahrnuje provádění sportovních výkonů na veřejnosti. Za činnost, na kterou je třeba povolení, se nepovažuje: •

Zájmová kulturní činnost na uměleckých školách a v amatérských souborech

•

Vystupování na akcích organizovaných školou, školským zařízením nebo ústavem sociální péče

•

Činnost v rámci výchovy školou a školskými zařízeními

•

Činnost v rámci mimoškolních aktivit a zájmových aktivit, pokud není vykonávaná za odměnu

4.3.2. Povolování výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte Správní řízení o povolení výkonu činnosti dítěte vede úřad práce na základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Žádost musí obsahovat: •

Identifikační údaje dítěte

•

Identifikační údaje zákonného zástupce

•

Písemný souhlas dítěte s vykonávanou činností s ohledem na věk a rozumovou vyspělost dítěte

•

Lékařský posudek praktického lékaře dítěte, že je dítě způsobilé činnost v uvedeném rozsahu vykonávat. Posudek nesmí být starší než 3 měsíce

18

Zákon č. 435/2000 Sb.

20

•

Druh činnosti, kterou bude dítě vykonávat, včetně jejího popisu, charakteristiky pracovních podmínek

•

Identifikační údaje provozovatele činnosti

•

Dobu, po kterou bude činnost vykonávána a časové vymezení doby výkonu

Účastníky řízení jsou: •

Dítě

•

Zákonný zástupce

•

Provozovatel činnosti

Na základě žádosti vydá úřad práce rozhodnutí o povolení činnosti. V rozhodnutí musí být uvedeno, kolik hodin denně a týdně smí dítě činnost vykonávat. •

U dítěte do 6 let věku 2 hodiny denně, maximálně 10 hodin týdně

•

U dítěte od 6 do 10 let věku 3 hodiny denně, maximálně 15 hodin týdně

•

U dítěte od 10 do 15 let věku 4 hodiny denně, maximálně 20 hodin týdně

V době od 22 hodin (výjimečně od 22:30) do 6 hodin nesmí dítě činnost vykonávat. Dále musí mít zajištěn minimálně dvoudenní odpočinek po pětidenním kalendářním týdnu. Denní nepřetržitý odpočinek mezi výkony nesmí klesnout pod 14 hodin. Povolení se vydává na maximálně 12 měsíců od nabytí právní moci s tím, že na každou činnost musí být vydáno zvláštní povolení. Správní řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte vede úřad práce v případě, že: •

Dítě koná činnost bez povolení

•

Provozovatel činnosti porušil podmínky dané zákonem

•

Podle lékařském posudku vydaném po rozhodnutí o povolení činnosti není činnost pro dítě vhodná

Prohlášení o zákazu činnosti vydá úřad práce ústně či písemně. Pokud prohlášení učiní ústně, provede o tom zápis a vydá na místě písemné prohlášení. Do 15 dnů je povinen vydat rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti dítěte.

4.4. Aktivní politika zaměstnanosti 4.4.1. Rekvalifikace Cílem rekvalifikací je změnit kvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zvýšit tak jejich šance nalézt nové zaměstnání. Rekvalifikace mají většinou formu krátkodobějších odborných kurzů. Úřady práce vyhledávají vhodné zaměstnavatele a rekvalifikaci zabezpečují na základě příslibu zaměstnavatele přijmout do zaměstnání uchazeče 21

vedeného v evidenci úřadu práce, pokud uchazeč dohodnutou rekvalifikaci úspěšně absolvuje. V případě očekávané poptávky na trhu práce a na základě rozboru současné kvalifikační struktury uchazečů o zaměstnání, zabezpečují úřady práce rekvalifikace uchazečů i bez podmínky příslibu zaměstnání. Zaměstnavatelům mohou být na základě předchozí písemné dohody s úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s rekvalifikací jeho zaměstnanců, pokud je tato rekvalifikace nezbytná pro jejich další pracovní uplatnění v podniku. Před účastní na rekvalifikaci podepisuje uchazeč nebo zájemce o zaměstnání s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci. Součástí dohody je hrazení nákladů na dopravu uchazeči o zaměstnání. Jestliže uchazeč nedokončí rekvalifikaci ze své viny bez vážných důvodů, bude po něm úřad práce vymáhat náklady vynaložené na rekvalifikaci. 4.4.2. Veřejně prospěšné práce V rámci veřejně prospěšných prací vznikají pracovní místa především při úpravě zeleně, veřejných prostranstvích, úklidu obce či města, výstavbě infrastruktury nebo v sociální oblasti. Na základě písemných dohod mezi úřadem práce a zaměstnavateli poskytují úřady práce dotace na úhradu mezd až do výše skutečně vyplácených mezd, včetně úhrad pojistného a sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Mezi uchazečem o zaměstnání a poskytovatelem veřejně prospěšné práce vzniká pracovní poměr na dobu určitou, nejvýše však na 1 rok. Fyzická osoba tím získává možnosti jako každý jiný zaměstnanec, protože je vyřazena z evidence úřadu práce. Pokud fyzická osoba pracovní poměr při veřejně prospěšných prací ukončí nástupem do jiného zaměstnání, dohoda mezi úřadem práce a zprostředkovatelem veřejně prospěšných prací trvá a pracovník je nahrazen jiným uchazečem o zaměstnání. Odmítnutí veřejně prospěšných prací může vézt k zahájení správního řízení o vyřazení z evidence. 4.4.3. Společensky účelná pracovní místa V případě, že zaměstnavatel vytvoří nové pracovní místo pro konkrétního špatně umístitelného uchazeče o zaměstnání, má možnost získat příspěvek na toto pracovní místo. Místo se zřizuje na základě dohody zaměstnavatele a úřadu práce na 6 až 24 měsíců a příspěvek může být po splnění podmínek daných zákonem19 poskytnut až do výše vyplacených mzdových nákladů včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní 19

Zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

22

politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Výše příspěvku se odvíjí od míry nezaměstnanosti v daném okrese. 4.4.4. Příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Úřad práce může poskytnout osobám, které se chtějí stát samostatně výdělečně činnými a dosud nepodnikali, příspěvek na zařízení provozovny, nákup materiálu a pracovních strojů. Žadatel předkládá podnikatelský záměr s charakteristikou budoucí činnosti a uzavírá s úřadem práce dohodu. Příspěvek na dopravu může získat zaměstnavatel do výše 50% vynaložených nákladů v případě, že každodenně zabezpečuje dopravu zaměstnanců do zaměstnání a zpět. Pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením, může výše příspěvku činit až 100%. Jednorázový příspěvek na zapracování je poskytnut v případě přijetí uchazeče, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Poskytuje se maximálně na 3 měsíce zaměstnavatel je povinen po skončení zapracování předložit písemnou zprávu úřadu práce. 4.4.5. Poradenská činnost Poradenská činnost může být zabezpečována úřadem práce samotným nebo jiným zařízením na základě dohody. Charakteristika poradenských činností je specifikována zvláštním právním předpisem20 Poradenství se zaměřuje na několik důležitých skupin obyvatelstva. První z nich tvoří mladí lidé, kterým je poskytováno poradenství v rámci volby povolání a přípravy na ně včetně doporučení vhodných vzdělávacích zařízení. Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání přihlíží ke zdravotnímu stavu, kvalifikaci a osobnostním předpokladům uchazeče o zaměstnání a zároveň ve směru k zaměstnavatelům alokuje vhodné osoby dle požadavků zaměstnavatelů a situace na trhu práce.

4.5. Kontrolní činnost Na úseku zaměstnanosti provádějí kontrolní činnost úřady práce, MPSV a celní úřady. Úřady práce: •

Kontrolují

dodržování

pracovněprávních

předpisů

zaměstnavateli

(s výjimkou bezpečnosti práce) 20

Vyhláška č. 518/2004 Sb.

23

•

Kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u fyzických a právnických osob, které vykonávají činnosti zejména při zprostředkování práce a rekvalifikaci

•

Kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle zákona o zaměstnanosti

•

Kontrolují

dodržování

kolektivních

smluv

a

vnitřních

předpisů

zaměstnavatelů •

Projednává přestupky a správní delikty podle zákona21

4.6. Zprostředkování zaměstnání úřady práce Zprostředkováním se rozumí vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledávání vhodných zaměstnanců pro zaměstnavatele podle jejich požadavků. 22 Zprostředkování práce je jednou z nejdůležitějších a také nejrozsáhlejších činností, kterými se úřady práce zabývají. Tento odbor zajišťuje evidenci nových uchazečů a zájemců o zaměstnání a zprostředkovává zaměstnání uchazečům i zájemcům o zaměstnání. Vydává rozhodnutí ve správním řízení, zpracovává výplaty podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Zaměstnání zprostředkovávají na území ČR, dále mohou na základě mezinárodních smluv zprostředkovávat zaměstnání z území ČR do zahraničí a ze zahraničí na území ČR. Ke zprostředkování tohoto typu zaměstnání používají systém EURES. Řídí se právními předpisy ES upravujících volný pohyb osob v rámci ES23. Zprostředkování zaměstnání ÚP je bezplatné, stejně jako podávání informací o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech. 4.6.1. Zájemce o zaměstnání Zájemce o zaměstnání je osoba, která písemně požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Zájemce je povinen spolupracovat s úřadem práce, jinak úřad práce evidenci zájemce ukončí. Ukončit evidenci zájemce o zaměstnání je úřad povinen i na žádost zájemce. Zájemce o zaměstnání se může evidovat na kterémkoliv úřadu práce bez ohledu na své trvalé bydliště. To neplatí v případě, že má zájemce zájem o rekvalifikaci. Na rozdíl od uchazeče o zaměstnání není zdravotně a sociálně pojištěn 21

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Leiblová, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Ostrava: Anag, 2006, s. 23 23 Rozhodnutí komise ze dne 23. prosince 2003, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, o vyřizování nabídek volných míst a žádostí o zaměstnání 22

24

státem, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na úhradu nákladů spojených s rekvalifikací. V evidenci zájemců o zaměstnání se evidují identifikační údaje zájemce. Se zájemci o zaměstnání nevede úřad práce žádná správní řízení. 4.6.2. Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Podmínkou je osobní podání a písemná žádost. O zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání není vedeno správní řízení, protože se vyhoví každé žádosti. Ve správním řízení se rozhoduje o nezařazení uchazeče o zaměstnání do evidence, a to v případě, že uchazeč nesplňuje podmínky. Podle §24 zákona24 se uchazečem o zaměstnání může stát osoba, pokud není: •

V pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. „Pracovní poměr může v souběhu s evidencí vykonávat fyzická osoba v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a s výdělkem, který nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy nebo s průměrnou měsíční odměnou v případě prací konaných mimo pracovní poměr“25

•

Osobou samostatně výdělečně činnou

•

Společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezením nebo komanditistou komanditní společnosti nebo společníkem veřejné obchodní společnosti, členem představenstva akciové společnosti, členem dozorčí rady, členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je společností odměňován a jeho odměna přesáhne polovinu minimální mzdy

•

Prezidentem

republiky,

členem

vlády,

poslancem

nebo

senátorem

Parlamentu České republiky, prezidentem, viceprezidentem nebo členem NKÚ, Veřejným ochráncem práv nebo jeho zástupcem, ředitelem BIS, členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, soudcem, členem zastupitelstva VÚSC, jestliže mu jsou vypláceny odměny jako uvolněným členům

24 25

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Leiblová, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Ostrava: Anag, 2006, s. 27

25

•

Nuceným správcem, správcem nebo likvidátorem podle zvl. předpisu v době, kdy tuto činnost vykonává

•

Pěstounem vykonávajícím pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče

•

Výdělečně činná v cizině

•

Osobou soustavně se připravující na budoucí povolání

Podle §24 zákona26 se uchazečem o zaměstnání nemůže stát osoba, pokud je: •

Uznána osobou dočasně neschopnou práce

•

Vykonává vojenskou základní nebo náhradní službu nebo civilní službu

•

Vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě

•

Pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a šest týdnů po porodu

•

Je plně invalidní podle zákona27

Zařazení do evidence nebrání: •

Výkon činnosti na základě pracovního či služebního poměru, pokud nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a zároveň pokud měsíční výdělek nepřesáhne jednu polovinu pracovní mzdy

•

Výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční nebo průměrná měsíční odměna nepřesáhne polovinu měsíční mzdy

•

Uchazeč je povinen oznámit úřadu práce tuto pracovní činnost, její rozsah a výši mzdy. Tato zaměstnání nesmí být překážkou pro zprostředkování zaměstnání, uchazeč proto z důvodu těchto zaměstnání nesmí odmítnout zaměstnání zprostředkované úřadem práce.

4.6.3. Evidence uchazečů o zaměstnání 4.6.3.1. Zařazení uchazeče do evidence uchazečů o zaměstnání Úřad práce zařadí žadatele o zprostředkování práce do evidence uchazečů o zaměstnání na základě vyplněné žádosti, a to buď ke dni písemné žádosti, nebo k datu skončení zaměstnání nebo ke skončení náhradní doby (pobírání plného invalidního

26

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

27

§ 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

26

důchodu, výkon vojenské základní nebo civilní služby, osobní péče o dítě do 4 let věku dítěte, osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu), pokud fyzická osoba požádá o zařazení do evidence do tří pracovních dnů. Zaměstnání nebo náhradní dobu je uchazeč povinen doložit příslušnými doklady. Uchazeč v písemné žádosti uvádí identifikační údaje, vzdělání, kvalifikaci, požadovaném zaměstnání a zdravotních omezeních, údaje o předchozím zaměstnání a evidenci, uděluje souhlas se zpracováním osobních údajů a podepisuje prohlášení žadatele. Pokud nejsou splněny zákonné podmínky pro zařazení, vydá úřad práce rozhodnutí o nezařazení do evidence. 4.6.3.2. Vedení uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání V evidenci úřad zpracovává údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání. Úřad eviduje údaje nutné pro statistické účely, dále pak průběh evidence uchazeče o zaměstnání, jako je např. součinnost s úřadem práce. Rozhodné skutečnosti pro vedení v evidenci dokládá uchazeč příslušnými doklady nebo čestnými prohlášeními. Pokud nastanou změny skutečností pro vedení v evidenci uchazečů, je uchazeč tyto změny ohlásit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Pokud se uchazeč odstěhuje, je rovněž povinen tuto skutečnost oznámit a úřad práce místně příslušný původnímu bydlišti uchazeče převede uchazeče k úřadu práce místně příslušného novému bydlišti. Jestliže uchazeč doloží vážné důvody, pro které se zdržuje mimo bydliště, může požádat o vedení v evidenci úřadu práce v místě, kde se zdržuje. Když s tím budou souhlasit oba úřady práce, bude uchazeč veden v evidenci v místě, kde se zdržuje. Pokud se úřady nedohodnou, rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí. V případě, že k převodu dojde, uskuteční se zároveň převod všech práv a povinností, včetně výplaty podpory v nezaměstnanosti. 4.6.3.3.Vyřazení uchazeče z evidence uchazečů o zaměstnání Úřad práce může ukončit evidenci uchazeče bez správního řízení: •

Uchazeč oznámí nástup do zaměstnání a tuto skutečnost doloží

•

Uchazeč podá písemnou žádost o ukončení evidence

•

Uchazeč nastoupí k výkonu trestu odnětí svobody

•

Uchazeč zemře nebo je prohlášen za mrtvého

27

Ve správním řízení rozhoduje úřad práce o vyřazení uchazeče o zaměstnání jestliže: •

Nastane skutečnost, která brání v zařazení nebo vedení v evidenci podle § 25,28 s výjimkou pracovní neschopnosti, peněžité pomoci v mateřství, výkonu trestu odnětí svobody a vzetí do vazby

•

Uchazeč není schopen ze zdravotních důvodů plnit povinnosti při zprostředkování zaměstnání (doloží se lékařským posudkem)

•

Vazba trvá déle než šest měsíců

•

Uchazeč zruší souhlas se zpracováním osobních údajů

•

Vykonává nelegální práci

Rozhodnutím úřad práce uchazeče vyřadí v případě, že bez vážných důvodů: •

Odmítne vhodné zaměstnání

„Za vhodné zaměstnání je podle §2029považováno takové, které povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby, je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a odpovídá zdravotní způsobilosti a pokud možno kvalifikaci, možnosti ubytování a možnosti dopravní dosažitelnosti. Pro uchazeče, kteří jsou v evidenci déle než rok, je vhodné zaměstnání i na poloviční pracovní úvazek.“30 •

Odmítne nastoupit na písemně dohodnutou rekvalifikaci nebo neplní podmínky rekvalifikace

•

Neplní individuální akční plán

•

Odmítne se podrobit vyšetření zdravotního stavu

•

Maří součinnost s úřadem práce

•

Jinak maří nástup do zaměstnání

Po skončení evidence vydá úřad práce uchazeči potvrzení o době vedení uchazeče v evidenci a poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Po skončení evidence je úřad práce povinen zablokovat veškeré údaje o uchazeči. 28

Zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 30 Leiblová, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Ostrava: Anag, 2006, s. 31 29

28

4.6.4. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci 4.6.4.1. Vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci Uchazeč,

musí

o

podporu

písemně

požádat.

O

přiznání

podpory

v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce. Aby mu vznikl nárok na podporu, musí ve třech letech předcházejících zařazení do evidence uchazečů odpracovat alespoň 12 měsíců, a to buď v zaměstnání nebo v jiné výdělečné činnosti, která zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Zároveň nesmí být poživatelem starobního důchodu. Pokud uchazeč nedoloží odpracovanou dobu, započítává se náhradní doba (pokud se náhradní doby překrývají, započítává se pouze jednou): •

Přípravy osoby se zdravotním postižením k práci

•

Pobírání plného invalidního důchodu

•

Výkonu vojenské základní, náhradní nebo civilní služby

•

Osobní péče o dítě do čtyř let věku nebo o dítě ve věku do 18 let, pokud je dlouhodobě zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči

•

Osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem trvale společně žijí a uhrazují náklady na domácnost nebo pokud jde o osobu blízkou

•

Výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby překračující v průměru 20 hodin v týdnu a vykonávané na základě smlouvy dobrovolníka s organizací akreditovanou Ministerstvem vnitra

•

Soustavné přípravy na povolání (lze započíst maximálně 6 měsíců)

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči ode dne, kdy o ni písemně požádá. Počátek výplaty podpory v nezaměstnanosti se nemusí shodovat s počátkem evidence uchazeče v evidenci o zaměstnání, uchazeč si může podpůrčí dobu posunout. Pokud uchazeč požádá do 3 pracovních dnů od skončení zaměstnání nebo náhradních dob, přizná se podpora ode dne následujícího po dni ukončení zaměstnání nebo náhradní doby. Uchazeč je povinen doložit rozhodné skutečnosti např. zápočtovým listem. Podpora náleží uchazeči bez ohledu na to, jakým způsobem byl ukončen pracovní poměr. Pokud má uchazeč nárok na výsluhu a tato výsluha je vyšší než by činila podpora v nezaměstnanosti, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. 29

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč, který se zúčastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a není poživatelem starobního důchodu. Uchazeč o zaměstnání nemusí o podporu při rekvalifikaci žádat, úřad práce o ní rozhodne ze zákona. Podpora při rekvalifikaci není poskytována zájemci o zaměstnání, po dobu dávek nemocenského pojištění, starobního důchodu a vazby. Dále nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne v případě, kdy uchazeč v posledních 3 letech vyčerpal podpůrčí dobu a nedoložil účast na důchodovém pojištění v délce alespoň 6 měsíců. Stejně tak nárok nevzniká v případě, kdy uchazeč nevyčerpal podpůrčí dobu o méně než 3 měsíce a poté nebyl účasten na důchodovém pojištění alespoň 3 měsíce. Do podpůrčí doby se počítá tzv. sankce, což jsou 3 měsíce od vyřazení úřadem práce, tzn. že uchazeči se následující 3 měsíce po vyřazení z evidence počítají, jako by podporu čerpal. Účast na důchodovém pojištění v délce 6 měsíců se nevyžaduje, za podmínky že uchazeč sám ukončil zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo z důvodů uvedených zvl. právním předpisem,31 nebo v případech, kdy zaměstnavatel porušoval sjednané mzdové nebo pracovní podmínky nebo ujednání kolektivní smlouvy. 4.6.4.2. Vyplácení podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci Výše podpory v nezaměstnanosti činí procentní sazba z průměrného čistého měsíčního

výdělku

z posledního

ukončeného

zaměstnání

nebo

z posledního

vyměřovacího základu odváděného na důchodového pojištění. Pokud uchazeč ukončí ve stejný den více činností, výše podpory se stanoví po sečtení více částek. Výše podpory činí první 3 měsíce podpůrčí doby 50%, po zbývající část podpůrčí doby 45%. Výše podpory při rekvalifikaci činí 60%. Maximální výše podpory činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí kalendářního roku přecházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0.65násobek výše uvedené částky ke dni nástupu na rekvalifikaci. Maximální výše podpory k 1.1.2007 může činit 11 388 Kč, při rekvalifikaci 12 763Kč. Když uchazeč jako poslední činnost doloží náhradní dobu nebo bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a nebo tyto hodnoty nelze stanovit, pak bude podpora činit 0.12násobku průměrné mzdy, tedy 2 356 Kč první 3 měsíce, po 3 měsících 2 160 Kč a při rekvalifikaci 2 749 Kč. 31

§46 odst. 1 písm. a), b) a c) zákoníku práce

30

Délka podpůrčí doby se stanoví podle věku. Osoby do 50 let věku dosaženého ke dni podání žádosti mají nárok na podpůrčí dobu v délce 6 měsíců, osoby od 50 do 55 let věku na 9 měsíců a osoby nad 55 let věku na 12 měsíců podpůrčí doby. Do čerpání podpůrčí doby se nezapočítává doba, kdy uchazeč pobírá dávky nemocenského pojištění z ochranné doby ze zaměstnání, doba poskytování podpory při rekvalifikaci a doba vazby. Pokud byla bez zavinění uchazeče vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci ve vyšší částce, než jaká uchazeči náleží, rozhodne úřad práce o snížení nebo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti. Tyto přeplatky nelze zpětně vymáhat. Jestliže tato situace vznikne zaviněním uchazeče, především proto, že chybně uvedl rozhodnou skutečnost nebo nesplnil oznamovací povinnost, je povinen přeplatky vrátit. V případě, že bylo soudně určeno, že zánik pracovního poměru je neplatný a pracovní poměr nadále trvá, nebo neskončil výkon výdělečných činností, nebo byl uchazeči přiznán starobní nebo plný invalidní důchod či dávky v pracovní neschopnosti, pak je uchazeč povinen vrátit podporu, kdy mu dávky nenáleží. Po zjištění, že podpora byla vyplácena neoprávněně ve vyšší částce než 5000 Kč, je úřad práce povinen tuto skutečnost ohlásit orgánům činným v trestním řízení. 4.6.5. Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání 4.6.5.1. Osoby se zdravotním postižením Při hledání zaměstnání, poradenská služba úřadů práce zahrnuje vedle řešení psychických a sociálních problémů občana se změněnou pracovní schopností především pracovně profesní poradenství pro volbu povolání. 4.6.5.2. Fyzické osoby do 25 let věku Nástup do prvního zaměstnání a získání praktických dovedností usnadňují mladým lidem finanční příspěvky poskytované úřady práce zaměstnavatelům. Za absolventa je považován občan, jehož celková doba zaměstnání nedosáhla dvou let po úspěšném absolvování střední nebo vysoké školy. O zabezpečení odborné praxe uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu, ve které se zaměstnavatel zaváže přijmout absolventa do zaměstnání a zaměstnávat jej v souladu s programem odborné praxe. Ten musí odpovídat požadavkům trhu práce. Úřad práce se zaváže hradit mzdové náklady v dohodnuté výši. Dohody mohou být uzavřeny nejdéle na dobu 12 měsíců.

31

Velmi obtížné je zaměstnávání mladistvých občanů do 18 věku. Zpravidla jsou to občané, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než posledním ročníku nebo nedokončili studium na střední škole. Kromě toho, že nemají kvalifikaci, nemají často ani potřebné pracovní návyky. Pro tyto uchazeče zabezpečuje úřad práce získání kvalifikace na úrovni zaškolení pro konkrétní druh práce při výkonu jednoduchých povolání. I k tomuto účelu uzavírá úřad práce písemné dohody se zaměstnavateli. 4.6.5.3. Fyzické osoby starší 50 let věku O osoby starší 50 let je mezi zaměstnavateli nižší zájem z důvodu brzkého odchodu do důchodu. Přestože je diskriminace kvůli věku nepřípustná, zaměstnavatelé nařízení často obcházejí, např. v nabídce volného místa uvedou, že se jedná o mladý kolektiv. Tito uchazeči proto musí přijímat práci v nižším stupni vzdělání a za nižší plat, nebo se snaží v evidenci „přečkat“dobu do vzniku nároku na předčasný starobní důchod nebo starobní důchod. 4.6.5.4. Fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů déle než 6 měsíců Pro obtížně umístitelné nezaměstnané je možné zabezpečit krátkodobé veřejně prospěšné práce jako pracovní uplatnění na přechodnou dobu. Pomohou jim zbavit se výlučné závislosti na podpoře v nezaměstnanosti nebo sociálních dávkách a zachovat si pracovní návyky.

32

5. Organizace a činnost oboru zprostředkování Úřadu práce v Liberci 5.1. Organizace oboru zprostředkování Úřad práce v Liberci sídlí na adrese Dr. Milady Horákové č.p. 361/23, Liberec IVPerštýn, 460 01 Liberec 1. Kromě hlavního pracoviště má 4 pobočky, a to Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Hrádek nad Nisou a Český Dub.

Tab. Č. 1: Organizační struktura odboru zprostředkování Úřadu práce v Liberci

Vedoucí odboru zprostředkování

Vedoucí pobočky Frýdlant

Vedoucí oddělení zprostředkování

Vedoucí oddělení podpor v nezaměstnanosti a metodiky

Pracovníci oddělení evidence a zprostředkování

Referenti dávek hmotného zabezpečení, metodici

Pracovníci poboček Nové Město pod Smrkem, Hrádek nad Nisou, Český Dub

Pracovníci pobočky Frýdlant Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://portal.mpsv.cz/sz/local/lb_info/sz/orgslozka

V územní působnosti Úřadu práce v Liberci se hodnoty nezaměstnanosti značně liší. V některých oblastech nezaměstnanost dosahuje podprůměrných hodnot, např. Hodkovicko nebo Turnovsko dosahují hodnot okolo 5%, naopak region Frýdlantska a Novoměstska v průměru kolem 15%. Proto je velice rozdílná práce referentů na jednotlivých pobočkách. Nejhorší je situace v severním cípu regionu, kde značná část nezaměstnaných spadá mezi špatně umístitelné uchazeče o zaměstnání. Projevují se tu problémy s dlouhodobou a opakovanou nezaměstnaností. Uchazeči o zaměstnání často nemají možnost nalézt práci, která by jim umožnila výrazně navýšit příjem oproti čerpaným sociálním dávkám, proto nemají motivaci k hledání zaměstnání. Dále se tu objevuje silný aspekt nelegální práce. Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči o zaměstnání pracují nelegálně a tím pádem je jejich příjem značně vyšší než v případě legální práce. 33

Referenti zprostředkování se proto zaměřují na aktivní politiku zaměstnanosti, a to především na možnosti rekvalifikací, veřejně prospěšných prací a příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Graf č. 1: Nezaměstnanost Úřadu práce v Liberci

Nezaměstnanost Úřadu práce v Libereci 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4%

13,9% 15,9% 6,5%

5,1%

6,8%

5,2%

7,9%

7,9%

8,9%

2% 0% Region

Liberecko

Hodkovicko

Českodubsko

Turnovsko

Jablonsko

Hrádecko

Chrastavsko

Frýdlantsko

Novoměstsko

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://portal.mpsv.cz/sz/local/lb_info/statistiky/200701.doc

5.2. Zprostředkování na hlavním pracovišti Liberec Občan se dostaví na hlavní pobočku v Liberci do kanceláře evidence s vyplněnou Žádostí o zprostředkování č. 1 a 2, popřípadě s Žádostí o podporu v nezaměstnanosti. K Žádostem o zprostředkování přiloží potvrzení o ukončení pracovního poměru nebo náhradní doby. Uchazeče lze vzít do evidence i bez těchto dokladů. V tom případě je mu určena lhůta, do kdy je povinen tyto doklady doložit. Pracovník evidence žádost zkontroluje, popřípadě doplní, a přiřadí uchazeče k příslušné zprostředkovatelce dle interního předpisu. Zároveň uchazeči určí datum návštěvy u této zprostředkovatelky, doklady, které je nutné doložit, a jestliže uchazeč zároveň podal Žádost o podporu v nezaměstnanosti, určí uchazeči i návštěvu na dávkovém oddělení. Při další návštěvě na oddělení zprostředkování uchazeč doloží patřičné doklady. Pracovník zprostředkování zakládá spis. Součástí spisu jsou doložené doklady a především záznamy všech jednání s uchazečem. V případě, že se tak nestane, zahájí 34

zprostředkovatelka s uchazečem správní řízení o nezařazení do evidence a vydá rozhodnutí. Uchazeč o zaměstnání se může proti tomuto rozhodnutí odvolat. Zprostředkovatelka uchazeči nabízí volná místa, vydává doporučenky do vhodného zaměstnání, které si uchazeč nechá potvrdit o zaměstnavatele, a to nejdéle do 3 pracovních dnů. Dále uchazeči nabízí možnosti rekvalifikace. Zprostředkovatelka může zahájit s uchazečem o zaměstnání správní řízení o vyřazení z evidence, a to v případě maření součinnosti s ÚP (uchazeč se bez omluvy nedostaví na schůzku ve stanoveném termínu, neprojedná ve stanoveném termínu doporučenku, odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání bez vážných důvodů). Uchazeč je písemně vyzván k ústnímu jednání a k doložení patřičných dokladů. Na základě tohoto jednání je sepsán protokol o ústním jednání. Pokud jsou doklady doloženy a důvody uznány, je správní řízení zastaveno usnesením. Jestliže se uchazeč k ústnímu jednání nedostaví nebo nedoloží požadované doklady, je vyřazen rozhodnutím. Rozhodnutí se doručuje písemně do vlastních rukou. Vyřazení z evidence bez správního řízení je poznamenáno do spisu a je vydáno potvrzení o evidenci. Správní řízení o přiznání podpory v nezaměstnanosti je zahájeno dnem podání Žádosti o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Pracovník založí spis a vydá rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání podpory v nezaměstnanosti na základě doložených dokladů. Proti se rozhodnutí se lze odvolat. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od zahájení správního řízení. Jestliže uchazeč nastoupí na rekvalifikaci, rozhodne pracovník dávkového oddělení ve správním řízení na základě dohody o rekvalifikaci sepsané odborem poradenství. V případě, kdy je zjištěno, že je uchazeči vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci bez jeho zavinění ve neoprávněné výši, rozhodne pracovník dávkového oddělení o zastavení nebo snížení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. Správní řízení lze na žádost uchazeče přerušit na dobu nezbytně nutnou, a to v případě, že uchazeč není schopen v požadované lhůtě doložit doklady, např. formulář E301 – práce v cizině, nebo výsluhový příspěvek. Přerušení správního řízení se oznamuje usnesením. Všechna správní řízení ověřuje oddělení metodiky, a to především správnost rozhodnutí na základě doložených dokladů a soulad se správním řádem.32 32

500/2005 Sb., správní řád

35

5.3. Zprostředkování na detašovaném pracovišti Frýdlant Pracoviště Frýdlant má specifickou strukturu. Nedělí se na oddělení, ale pouze na jednotlivé pracovníky, kteří zajišťují evidenci, zprostředkování, dávky a ověřování. Toto pracoviště řídí dále vedoucí, která má na starosti pouze chod pracoviště.

5.4. Zprostředkování na ostatních detašovaných pracovištích Pracoviště Český Dub, Hrádek nad Nisou a Nové Město pod Smrkem mají stejnou strukturu. Pracovníci těchto pracovišť zabezpečují evidenci, zprostředkování i výplatu dávek. Ověřování prodvádí oddělení metodiky z Liberce, pro pracoviště v Novém Městě pod Smrkem pracovník metodiky z pracoviště ve Frýdlantě.

36

6. Závěr Ve svém životě jsem patřila mezi nezaměstnané pouze 2 měsíce a 7 dní. Přesto mě velice zajímá fungování a organizace této oblasti veřejné správy. Každý občan se může dostat o situace, kdy bude muset nebo chtít opustit své zaměstnání. A jistě si každý z nás zkouší představit, co se bude dít. A jeden z prvních kroků bude pravděpodobně mířit na tento úřad, respektive k některému referentovi zprostředkování. Proto jsem se zaměřila na obecnou právní úpravu úřadu práce a na správní řízení vedená tímto úřadem, ale hlavní část práce jsem věnovala zprostředkování zaměstnání. Práce pracovníků oboru zprostředkování není jednoduchá. Pokud se člověk rozhodne toto povolání vykonávat, čeká ho v první řadě zvládnutí spousty legislativních informací, dále psychologické a sociologické vzdělávání a především každodenní práce s uchazeči o zaměstnání. V této profesi by mělo být samozřejmostí také sociální cítění, které je ovšem uplatňováno ve smyslu pomoci uchazečům o zaměstnání nalézt práci, a ne v podpoře nezaměstnaných k využívání současného sociálního systému. Současná právní úprava podle mého názoru v obrovské míře podporuje uchazeče o zaměstnání, kteří nechtějí pracovat a snaží se všemožnými způsoby využít výhod tohoto stavu. V postatě není možnost, jak takového uchazeče donutit k práci. Navíc zákon umožňuje si i v případě vedení v evidenci úřadu práce tzv. přivydělat, což podle mě vede jen k navyšování nezaměstnanosti. Občan, který je chráněn štědrým sociálním systémem, má možnost dalšího výdělku. Tím se ještě více snižuje jeho motivace k hledání zaměstnání. Také si myslím, že hlavní pozornost v práci s nezaměstnanými by měla být zaměřena na aktivní politiku zaměstnanosti. Rozhodně je lepší investovat peníze daňových poplatníků na vzdělávání uchazečů, především těch špatně umístitelných. Větší efekt má umožnění zvýšení kvalifikace, aby byli uchazeči schopni, v horším případě donuceni, přijmout práci, která je na trhu práce dostupná. Každý pracující a daně odvádějící občan je pro tuto zemi přínosem, což se nedá říci o občanech dlouhodobě žijících ze sociálních dávek. Podporou veřejně prospěšných prací a různých příspěvků na vytváření nových pracovních míst pro konkrétní jedince je umožněno pracovníkům zprostředkování nalézt zaměstnání velké části uchazečů a uvést je zpět na trh práce. Tito uchazeči mají možnost si osvojovat pracovní návyky, které např. dlouhodobým pobytem na úřadu práce ztratili, a začít znovu nacházet výhody statutu „mám práci.“ 37

Co se týče procesního chodu odboru zprostředkování, myslím si, že je zbytečně složitý a „spotřebovává“ značnou část času referentů tohoto oddělení, kteří pak mají o to méně času se věnovat uchazečům. Podle mě by hlavní část práce těchto referentů měla spočívat v psychologické práci s uchazeči, k jejich motivování k práci a k hledání možností, jak uchazečům pomoci překonat nepříznivou situaci, do které se dostali. Místo toho se musí věnovat papírování, veškerá jednání podrobně zaznamenávat do spisu a vést správní řízení se složitým dokladováním. Myslím si, že zjednodušení a zkrácení administrativních postupů lze nalézt například ke sloučení žádosti o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Zanedbatelné procento uchazečů o zaměstnání nepožaduje podporu v nezaměstnanosti a proto nevidím důvod k tomuto rozdělení. Dále vidím úsporu času ve zjednodušení organizační struktury. Každý referent by měl být schopen vzít uchazeče do evidence, rozhodnout o přiznání či nepřiznání podpory v nezaměstnanosti, zprostředkovat uchazeči o zaměstnání jednotlivé možnosti aktivní politiky nezaměstnanosti a provádět všechny další potřebné úkony. Nevidím smysl práce metodiků, kteří ověřují každý jednotlivý postup. Pracovníci úřadu práce jsou odpovědni za svou práci, kterou je schopen v případě nejasností ověřit nadřízený. Navíc každé zeštíhlení a zjednodušení organizační struktury vede k jejímu zprůhlednění v zájmu zásady rychlosti a hospodárnosti postupů. Pak vzniká prostor na skutečnou práci se skupinami uchazečů, kteří potřebují zvýšenou péči. Při zpracování bakalářské práce jsem mohla blíže poznat chod detašovaného pracoviště Úřadu práce v Liberci, kterým je pobočka v Českém Dubu. Právě tady jsem si ověřila, že není nutné jednotlivé druhy činností oddělovat, a naopak spojení více činností přináší efekt v tom směru, že referent svého uchazeče zná a je schopen se mu věnovat individuálně, což na velkých pracovištích nebývá pravidlem. Proto v tomto způsobu práce vidím velkou možnost, spolu s reformou veřejných financí, která zvýhodní práci před nezaměstnaností, jak obor zprostředkování zefektivnit a zlepšit jeho výsledky.

38

7. Použitá literatura Literatura: •

Leiblová Z.: Zákon o zaměstnanosti s komentářem, Anag 2006

•

MPSV: Služby zaměstnanosti v České republice, MPSV, Praha 2000

•

Kolektiv autorů: Otázky a odpovědi z pracovního práva, Praha 1998

•

MPSV: Vaše práva při pobytu v rámci Evropské unie, MPSV, Praha 2002

•

Holas M.: Hledáte zaměstnání aneb jak získat dobrou práci, Pavel Buzek BMP agency, Hradec Králové

•

Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha, 1994

•

Polián, M.: Organizace a činnost veřejné správy, Prospektum, Praha 2001

•

MPSV: Právní předpisy o zaměstnanosti, MPSV, Praha 2005

•

Lacina K, Čechák V.:Vývoj systémů veřejné správy, Professional publishing 2001

•

Neumannová

R.:

Antidiskriminační

vzdělávání

a

veřejná

správa

v

ČR,Multikulturní centrum Praha, Praha 2006 •

Kolektiv autorů: Příručka pro posudkovou službu úřadu práce, MPSV, Praha 2006

•

Kolektiv autorů: Metodická příručka pro poradce zprostředkování, MPSV, Praha 2002

•

Hodaňová, J., Hořánková, V., Valouchová, E.: Poradenské techniky a aktivity při práci s uchazečem, MPSV, Praha 2003

•

Knap, L.: Územní působnost vybraných organizací Libereckého kraje, Český statistický úřad, Liberec 2005

Internetové zdroje: www.mpsv.cz www.portal.mpsv.cz www.gov.cz www.juristic.cz www.idnes.cz

39

8. Résumé In this thesis, I was dealing with administration and activities of an labour office. My choice of this issue stemmed from the fact that unemployment presents a serious problem of current society; and therefore I wanted to discover what possible solutions may the labour office use to manage it. First, I investigated current law and regulations together with administrative setting of the department of employment, and correspondingly, I studied its practical application in daily work of employment officers at the Labour Office of Liberec. Afterward, I defined basic concepts relating to the field of department of employment and then the structure of administration of the Ministry of Labour and Social Affairs, a superior body of the labour office. Moreover, I paid attention to particular activities of the office. In specifying these activities, I focused on administrative proceedings. The main part of the thesis concerns survey of the department of employment. Description of various activities of the department consists of the registration process of labour candidates as well as different means of provided assistance during the period of seeking the job or retraining. Finally, I studied in detail the administration of job mediating at the Labour Office of Liberec; by describing the administrative structure of the office, territorial dependency of citizens to individual branch offices or the allocation of unemployment according to different regions of the Liberec district. As a result, I summarized main ideas and suggestions emerging from the study. In brief, this means recapitulation of tasks of the employment officer, his or her responsibilities, character preconditions and methods of work. In addition, I made recommendations for possible steps leading to decrease of unemployment, and above all, to extending the effectiveness of work at the department of employment.

40