Poslednídiv svě ta (5)

Zdeně k Patrick

Poslednídiv svě ta (5)

OBSAH:

5 Divoká karta ....................................................... 8 Poslední div světa .............................................. Š pičkové technologie starověku ............................ 22 Archa ú mluvy ...................................................... 32 Virtuá lní model smrtelné ho viru ........................... 48 Č arodějná high-tech .............................................. 55 Lé tající oko ........................................................ 59 Mutant nebo hybrid? ............................................. 66 Světelná past ....................................................... 73 Přichá zejí? ........................................................... 8 2 Uká ží místo Kristova utrpení ................................ 90 Tisícihlavý drak bez těla ....................................... 99 Bílá hora .............................................................. 110 Bludný kruh ......................................................... 115 Nedej bože, je snad někdo tam venku? .................. 128 Příloha pro odborníky ........................................... 141

© Zdeně k Patrick, 1998 © DAM 2000 Publishers, 2002 All rights reserved

D IV O KÁ KA R T A

Quod de futuris non est determinata omnio veritas... Ač koli budoucnost je nejistá ... Michael de Nostradam

D ivoká ka rta Poděková ní zvlá štěpanu Erichu von Dänikenovi za jeho krá sné knihy, jež obohatily nejen přímočaré hledá ní pravdy. Zcela jistěprobudily z letargie i ty, kteří zaspali na vavřínech svých kolegů z 19. století.

© Zdeněk Patrick, 1998 © Nakladatelství DAM 2000 Publishers, 2002 All Rights reserved

„Divoká karta“ je specifický výraz jisté skupiny počítačově orientovaných šílenců vyvolá vajících blíže nezná mé soubory dat, které , ač pro běžné ho uživatele prokazatelněneexistují a nejsou za žá dnou cenu k nalezení, přesto řídí a koordinují tajemněnevyzpytatelné čarová ní vašeho drahé ho počítadla. Divokou kartou lze nazvat i naše odvá žné volá ní do ú dajně liduprá zdné ho vesmíru, ale i směrem k systé mu věcí, jenž se tvá ří jako moudro samo, ač opak mů že být, nedej Bože, pravdou. Do té že kategorie jsem kdysi zařadil i celé Nostradamovo dílo, hovořící té ž o „Třetí vyvolané potopěkrve“. Smutné čtení, které mů že být za jistých okolností fikcí, či velmi nepravděpodobnou variantou vývoje. Pokud ovšem prozíraví „politici“ s moudrostí soběvlastní nerozhodnou opačně. A prá větehdy, když nejmenovaní stá tníci jedné nejmenované evropské mocnosti začali promyšleně, nicmé něú spěšně, šťourat do jihoslovanské ho vosího hnízda, z něhož zcela jistě vylé tne hejno zuřivých sršňů , začala Nostradamova „divoká karta" nabývat konkré tních rozměrů . Dalmá cie, Slovinsko, Makedonie, Srbové a Albá nci. Té měř počá tek celosvětové ho konfliktu, jenž byl před více než 400 lety nazvá n „Třetí vyvolanou potopou krve“. Mů žeme se sice Nostradamovi srdečněvysmá t přesnětak, jak to kdysi udělal i Adolf Hitler, ale... Centurie VI./ 43 Long-temps sera sans e(f)tre habité e, Ou Signe & Marne autour vient arrouser: De la Tamise & martiaux tenté e, De ceux les gardes en cuidant repousser. I5 I

D IV O KÁ KA R T A

Dlouhý čas bude bez živé ho obyvatele místo, kde Seina a Marna odedá vna proté kají. Vá lečníci od Temže se pokusí (pomoci). Zklamané gardy odmítnou. Jediný ú tok na obklíčené Velké město a jeho obyvatelé do jednoho zahynou - tvrdí Nostradam. Paříž , město na soutoku Seiny a Marny, se pak stane na dlouhé období neobyvatelnou. Nebude nikoho, kdo by pohřbil desetitisíce mrtvých povalujících se na širokých bulvá rech, ná městích, či tlejících pod troskami zdí. Skupina anglické ho výsadku se bude marně pokoušet pomoci těm uvnitř města. Příliš pozdě. Zbytky zklamaných prchajících francouzských gard je ubezpečí, že již není komu pomoci. Centurie III./ 93 Dans Avignon tout le Chef de lÉmpire Ferra Arrest pour Paris desolé : Trica(f)t tiendra lÁnnibalique ire: Lyon par change sera mal consolé . V Avignonu bude š é f stá tu (vlá dy) po zničení Paříže zatčen: což zadrží Hanibalův hněv. Lionu bude skrze (tyto) změny ulehčeno v potížích. Hanibalovy armá dy s konečnou platností zničily Paříž. Francouzská vlá da i prezident jsou na ú těku směrem na jih, kde zbytky bojeschopné francouzské armá dy stá le ještěodrá žejí jednotky nepřítele, postupujícího do vnitrozemí Francie. Š é f stá tu se ukryje ve staroslavné m Avignonu - v posledním možné m a bezpečné m ú krytu. Krutý vojevů dce Hanibal je velmi rozhněvá n, neboť hodlá co nejdříve vystavit na odiv své velké vítězství. Jeho hněv však zá hy pomine. Invazní jednotky postupující z Marseille směrem na Lion obsazují zakrá tko i Avignon, kde se francouzský prezident, či šé f vlá dy I6 I

D IV O KÁ KA R T A

skrývá . Ten je vzá pětí zatčen okupační vojenskou policií. Lionským se zmírní potíže a boje poblíž jejich města postupněutichají. Centurie IX./100 Navale pugne suit sera superé e, Le fei auz naves a l Occident ruine: Rubriche neuve, la grande nef coloré e, Ire a vaincu, et victoire en bruine. Ná mořní bitva ná sleduje, když končí noc, oheň z lodí (způsobí) zhroucení Zá padu: (Objeví se) velká loď zabarvená novou lstí (novou kamuflá ží). Přemožený rozhněvá n, a vítězství v mrholení. Nepřá telské loďstvo se blíží k břehů m Zá padu. Krá tce před svítá ním jsou lodi ú točníka objeveny a jedna z lodí Zá padu, opatřená systé mem neviditelnosti, má ú tok nepřá telských plavidel na pobřeží Zá padu eliminovat. Nestane se tak. Jedna jediná střela vypuštěná na Zá padní pobřeží způ sobí katastrofu. Obrana Zá padu se zcela zhroutí. Nepřítel mizí v mlze a mrholení. Centurie II./70 Le dard du ciel fera son e(f)tenduë, Mort en parlant: grande execution: La pierre en lárbre, la fiere gent renduë, Bruit, humain monstre, purge expiation. V rozsá hlé m prostoru nebes bude (znít) zvuk střely, Smrt hovoří: Velká poprava (exekuce): Kamenu (Petru) na stožá ru svěřen zemdlený lid, hluk, lidská nestvůra, očistění poká ní (desinfekce a trest). . Lid uslyší z nebes hluk letící střely. To hovoří smrt. Za několik okamžiků se bude konat hromadná poprava. I7 I

D IV O KÁ KA R T A

Smrt a hluk výbuchu. Lidé , kteří přežijí, budou znetvořeni atomovým výbuchem. Dezinfekce a ná sledné utrpení. Centurie VI./97 Cinq & quarante degrez ciel bru(f)lera, Peu approcher de la grand cité neuve, Instant grand flamme é (f)parse sautera, Quand on voudra des Normans faire preuve. Č tyřicá tý pá tý stupeň, hořící nebe, v malé vzdá lenosti od velké ho Nové ho města: chvílemi velké rozptýlené plameny vyletí (k nebesům), zatímco Normané (Francouzi) dokazují svoji statečnost. V té době, když se Francouzi snaží odrazit ú toky jižního a dá lněvýchodního nepřítele, kdesi u velké ho Nové ho města vyblesknou k nebi plameny. Celá nebesa hoří a ohnivá smršť se blíží ke zmíněné mu městu ležícímu poblíž 450. Nové město - Nea polis (?), nebo dokonce New York? Mnozí badatelé jsou přesvědčeni, že je to prá věměsto New York ležící na 500, jež bude zasaženo plamenným peklem atomové ho výbuchu. Vypá lit z utajené ponorky jednu raketovou střelu s několika atomovými hlavicemi a překvapit tak vzdušnou obranu Spojených stá tů , jež má k dispozici celý družicový komplex, by bylo pro mnohé chtivé zá jemce „tvrdým oříškem“. Nicmé nějiž strýček Mao (Mao Ce Tung ) tvrdil, že jednoho dne řekne strýčku Samovi, aby si sbalil svých pět švestek, včetně všech svých papírových čertů , či draků (atomových zbraní) a vypadl navždy ze severní Ameriky. Centurie II./96 Flambeau ardent au ciel soir sera veu Pres de la fin & principe du Rosne: Famine, glaive: tard le secours pourveu, La Perse tourne envahir Macedoine. I8 I

D IV O KÁ KA R T A

Večer bude viděna na obloze plá polající plamenná pochodeň. (tam) Kde je konec a počá tek Rhôny. Hladomor, ocelové zbraně, pozdě přispět na pomoc. Perš ané se obrá tí, aby napadli Makedonii. V době, kdy se Francouzů m snad nakrá tko podaří zpomalit, nebo dokonce zastavit, jihovýchodní vojska ú točící ve směru od Marseille, je již Paříž zničena invazními vojsky postupujícími od Atlantické ho oceá nu, ale i z Německa, Š výcarska a Belgie. A prá vě tehdy se jednoho pozdního večera na obloze objeví ohnivé znamení zla. A bude velmi nepravděpodobné , aby si velký mistr hrů zných strašidelností zaměnil gigantický požá r za romantický zá pad slunce, či dokonce polá rní zá ři. Způ sob jeho prá ce tuto možnost zcela vylučuje a tak zkrá tka nedá vá notorickým optimistů m ani tu nejmenší šanci. Jaderná zbraň? Nic podobné ho nelze potvrdit. Nicmé ně představa obrovské tlakové vlny v hluboké ú dolní rýze tá hnoucí se od severu k jihu mů že vyvolat i představy sekundá rních požá rů . Do výše šlehající plameny budou zdaleka viděny v těch místech, kde ú dolním korytem proté ká řeka Rhôna. Od pramene až k ú stí řeky, vše bude zasaženo prudkým požá rem. Plameny gigantické pochodněbudou šlehat k nebesů m a zasá hnou rozsá hlá ú zemí mezi městy Lyon a Marseilles. Vzdušnou čarou asi 280 kilometrů devastované ho ú zemí. Prudký a nezvykle velký požá r nenadá le ozá ří noční oblohu a každá pomoc bude marná . Zbraněa hladomor dokončí své zhoubné dílo. A v té že doběse perská vojska obrá tí, aby zaú točila na Makedonii - jižní čá st Jugoslá vie a severní čá st Ř ecka. Francie, ale i celá Evropa, jež sama sebe nazývala Zá padem, je již zcela obsazena okupačními vojsky. Z pøipr a v ov a né k nihy : K r álpr opa stí fr a ncouz sk é h o pr or ok a M ich a ela de N ostr a da m a I9 I

P O S LE D N Í D IV S V Ì T A

B y la t o je d iná st ø e la nab it á ve ke rou silou ve sm íru. B ílý sloup plam e ne a d ým u h nul jasnìji ne d e se tt isíc sluncí. Ne zná m á zb raò. Pose l sm rt i a h ub it e l svìt ù,je n ob rá t il ve ke répokole ní Vrni a And h aka v pope l. M rt voly se e h nut ék ne pozná ní.Vlasy i ne h t y vy pad á vají,h linìnéd b á ny praskají a pt á ci zb ìlají. A gneyaj - o bìtní o h eò ( sánsk r tsk é texty )

Poslední div světa Každý z ná s má svých sedm divů světa, nebo alespoň otá zky bez odpovědí, jež jej prová zejí možná celým životem. Vzá cné okamžiky hledá ní pravdy, kdy se alespoň na malou chvilku stá vá me svobodnými a nezá vislými na systé mu věcí. Fascinující situace, jež jsou pro některé z ná s kupodivu zcela prozaickou kulisou fá dního a samozřejmé ho běhu udá lostí, které nelze ovlivnit. S přízraky mocných stínů , jež není zá hodno drá ždit. Nekrmit a nedrá ždit. Systé m věcí by se mohl rozzlobit. A tak se jedna z největších udá lostí, jež potkala tuto planetu, mohla stá t zá hadou soupeřící se sedmi divy světa. Nemyslím tím skutečnost, že poblíž naší planety se celkem pravidelně vyskytují stabilní technicko-fyziká lní jevy, s určitými logickými vstupy. To není samo o soběnic divné ho, či zá hadné ho, pokud reá lněuvá žíme mocnost hlubin vesmíru. Dnes již pouze nenapravitelní optimisté a hlupá ci prosazují scestný ná zor, že jsme jedinečnou zvlá štností nemající ve vesmíru obdoby a nic mocnějšího (mimo našich vlá dců a generalissimů ) široko daleko neexistuje. Dokazují si to navzá jem pracněvypocenými „empirickými“ vzorci, jež se mají podobat přísněmatematické pravdě. Avšak ani to není zá hadou, pokud uvá žíme možnost, že pravda kdysi dá vno, pradá vno, ale i velmi nedá vno, sbalila svých pá r švestek a belhajíc odcestovala tím sprá vným směrem. I 10 I

P O S LE D N Í D IV S V ÌTA

Pro mne se stá vá jednou z největších zá had systé m, jemuž se podařilo, celkem snadno, těmi nejjednoduššími mechanismy, eliminovat jakoukoli pravdivou informaci o jevech, jež se tak staly „Velkým utajeným prů švihem“. Zdá nlivěabsurdní situace se další eliminací pravdy stá vá posledním divem světa. Posledním, neboť je možné , že nic dalšího, mimo usměvavé tvá ře vů dčího managementu, již nestačíme, na své cestě ve sprá vně určené m směru a tím sprá vně rychlým krokem, zahlé dnout ani koutkem oka. Z objektivních dů vodů se nemusím od jisté doby dohadovat, zda jsou U.F.O. jevy reá lné , či nikoli. Č asem jsem pochopil i to, co systé m věcí vlastnězamýšlí. Přes všechna tato zná má fakta zů stá vá stá le nezodpovězena otá zka, jak dlouho tento nerovnová žný stav přetrvá vá . Je totiž zcela možné , že některé „převratné udá losti“ mohly mít společné jmenovatele. Bohužel, jsme i v té to oblasti odká zá ni na sporné informace „z druhé ruky“. Prostřednictvím leckdy době poplatným zá pisů m z kronik, nic neřešících legend a dänikenovské ho pohledu na možné historické indicie. Ale i to mů že být, za jistých okolností nadhledu, poučné a zajímavé . Nechť tedy žijí romantičtí archeologové a zastá nci dlouhé ho časová ní v chronologii historické ho i mé něhistorické ho vývoje lidstva. Mají odvahu, nutnou fantazii a mnohdy i více cti. Mozaika legend skloubená s některými biblickými texty na pozadí vědecké ho přístupu k nezapsané a zapsané historii lidstva. Pokusím se v té to kapitole ve zkratce vystihnout jedno z nejzajímavějších období lidstva, z té čá sti připravované knihy, ve které jsem si dovolil spojit nespojitelné . Romantické datová ní, legendy, biblické texty a vědecky dokumentovaná fakta. *** Někdy kolem roku 35 000 př. n. l. celkem zá hadněa navždy mizí druh, jenž mohl být, za určitých okolností, nepřímým, či dokonce přímým prapředkem některé ho z ná s. Protože nechci být popohná vá n k soudnímu dvoru pro rasověmotivovanou nesná šenliI 11 I

POSLEDNÍ DIV SVĚ TA

vost některým z možných míšenců , či dokonce potomků , i když klasické ho homo neandertalis (75 000 roků př. n. l.), upozorňuji, že je zná má i mé nědrastická vědecká varianta. Je docela možné , že typičtí neandertá lci byli jen hluchou „vývojovou“ větví, příležitostnělovenou dřívějšími, kupodivu vyspělejšími a mé něneandertá lskými neandertá lci typu „Shanidar“ (žijícími již před 150 000 lety), ale i kromaňonci, kteří přichvá tali na tuto planetu prá věvčas, aby stihli Zlatý neandertá lský věk (50 000 roků př. n. l.). Tehdy, kdy vlá dla tuhá doba ledová . Jen na okraj poznamenejme, že velký obsah kromaňonské lebky rozesmutní nejednoho „nadlida“ 20. století, jehož mozkovna, ale i postava, zdaleka nedosahuje neandertá lských parametrů . Dle některých vědců , vychá zejících z ná lezů v jihoslovanské oblasti, byli neandertá lci - stojící na nižším vývojové m stupni nejen loveni vyspělejšími kromaňonci jako zvěř, ale některé zlé vědecké jazyky hovoří i o příležitostné m mísení. Jestli se k těmto bakchaná liím připojil i neandertá lec Shanidar, pak se nelze divit, že druhová nená vist dospěla zdá rnějednoho dne až do druhé světové vá lky. Pod heslem „Planeta opic - ná š cíl“ byl konečněobjeven i mezičlá nek mezi opy a člověkem (tzv. Pitdownský člověk) a zastá nci vývojové teorie nepříčetnějá sali. Předčasně. Viník, jenž nená hodněslepil nesourodé kosti opice a člověka pravděpodobněroztaveným klihem, se nakonec přiznal. Kdy to bylo? Několik okamžiků předtím, než konečnědostal příležitost vše vysvětlit Hospodinu z očí do očí. Neandertá lci zmizeli navždy a nikdo neví jistěproč. Rozhodně je období kolem roku 35 000 př. n. l. zajímavé nejen tím, že se objevili první lidé v Americe, ale i romantickým časová ním legend. V té doběpomalu končili vlá du krá lové z chaldejské ho seznamu krá lů , ale i v bá jné Atlantidě. Krá tce před tím, než neandertá lci do jednoho vymřeli po meči i po přeslici, se v legendá rní Atlantiděstá le ještěpanovačněroztahoval krá l Chron. Také Egypt prý kypěl životem. I 12 I


Dějiny lidstva, potažmo předků Egypťanů , sepsané egyptským knězem Manethonem (cca 400 let př. n. l.) zaznamená vají chronologicky dějiny od roku 32 627 př. n. l. Spis se jmenuje Egyptské pamětihodnosti. Přituhovalo. Kolem roku 25 000 př. n. l. dosá hlo zalednění své ho maxima - celkem asi 62 383 000 km3 ledu, což představuje přibližně57 383 000 km3 vody. A prá vědo tohoto období kladou ti nejodvá žnější romantičtí indologové zlatý věk indických bohů obývajících svá velkolepá zlatězá řící nebeská města a čas od času navštěvujících i naši planetu. Ta se tenkrá t ještěnazývala Vrtalókha Otá čející se. Božské nauky - šá stry získalo lidstvo společněs vé dami darem, jenž měl rozsé vat zá kladní vědomosti v mnohých oblastech vzdělá ní. Vimanika šá stra (její vznik kladou renomovaní vědci do roku 1000 př. n. l., přičemž se všeobecněuvažuje o zá znamu mnohem starších informací) - nauka o letectví - hovoří o lé tajících strojích dá vné ho starověku. Vimana - lé tající stroj určený ke krá tkým letů m kolem planety. Rychlost v přepočtu cca 5760 km/ hod. Vimany sloužily jako bojové nosiče zbraní hromadné ho ničení, jakou bezesporu mohla být např. Brahmadanda, jejíž zá ře byla jasnější než deset tisíc sluncí, ale i Brahmašíraz, jež byla schopna zničit svět a proti níž nebylo žá dné obrany, střely typu Pá šupá ta, které byly schopné rozpoutat vichřice ohně, při nichž pohaslo i Slunce. Agnihotra - lé tající stroj pohá něný ohněm, jenž tryskal ze dvou hnacích agregá tů . Nástramandala - meziplanetá rní lé tající stroj určený pro lety ke vzdá leným hvězdá m. Lé tající stroje bohů mohli v ojedinělých případech používat i vznešení pozemšťané , které s nezanedbatelným přispěním nebeských bohů porodily o několik tisíciletí později i pozemské matky. Na nebesích kroužila v té doběohromná shromaždištěstarohinduistických bohů , jež bylo možno ze Zeměspatřit v podobězá řících perel. Mohlo to být i podstatněpozději (11 500 let př. n. l.). I 13 I



Bů h smrti Yama obýval nebeské palá ce a jeho shromaždiště považovali bohové za největší (cca 750 x 800 km). Jeho otá čející se nebeské město bylo obklopeno bílou, zá řivělesklou stěnou. Nejkrá snější shromaždištěbohů vlastnil bů h Kuvera. Jeho nebeské město o velikosti 550 x 800 km bylo naplněno množstvím zlatých palá ců a veškerými božskými vymoženostmi. Varunovo (potažmo Perunovo) shromaždiště se pohybovalo v hlubiná ch pozemských oceá nů . Híranapura - zlaté město boha Brahmy bylo tak ná dherné , že vedle něho pohasl Měsíc i Slunce. Výhled na nebeské končiny, který toto pohybující a otá čející se město poskytovalo, byl skvělý. Indrovo město se volněpohybovalo vesmírem a jeho parametry byly i tenkrá t neuvěřitelné - 1200 x 8 x16 km. Ať již to bylo jakkoli, kolem roku 20 000 př. n. l. nastalo postupné tá ní ledovců . Něco podobné ho, čeho jsme svědky i dnes. Nezřízená chamtivost v konečné m dů sledku je příčinou dnešního tutlané ho tá ní ledovců prová zené ho ozonovou dírou postupněměněné ho klimatu. Velké zá topy, efekt El Niňo, vichřice a huriká ny jsou pouhou kulisou dobře připravené ho dramatu. Roky 14 471 - 14 000 př. n. l. znamenají v romantické archeokontologické archeologii vlá du mudrců , s nimiž se podle Manethona radili sami bohové .

Umělým jazykem vytvořeným indickými bohy pro potřeby pozemšťanů byl i sá nskrt dé va nagari - písmo z města bohů . Dlužno poznamenat, že čilí egyptští bohové nejen v té době zaklá dají města v Egyptě, ale stá vají se na jisté období (až do roku cca 4900 př. n. l.), společněs bá jnými Heroi, i vlá dci Egypta. Prvním zná mějším legendá rním božským vlá dcem se stá vá mimozemšťan Usirev (Osiris). Později bratrovrah Seth, ale i moudrý Thovt. Ná sledoval Epaf, Bú siris (Usirev?). Ti všichni patří, dle legend, do první migrace ze Síria. Od dob Usireva a jeho sestry Isis uběhne plných 10 000 let, než se objeví na světové scé něvlá dce Perské říše - Alexandr Veliký (336 - 326 př. n. l.). Diodóros poznamená vá , že jiní hovoří o 23 000 let. Nelení ani yukatá nští bů žci a Tiahuanaco se v té době stá vá funkčním kulturním střediskem (podle Poznanské ho). Také bohové Tamilů se obětavěpodílejí na vzdělá vá ní lidstva a společněs lidmi dá vné ho starověku vytvá řejí Sangá ny - Univerzity. Stalo se 11 000 let před rokem 400 př. n. l. Tehdy prý byli bohové mezi Tamily. Pravděpodobný zlom ve vývoji nastá vá v intervalu roků 10 700 až 10 471 př. n. l. Po prozkoumá ní sedimentů v ledové m poli došli vědci k zá věru, že kolem uvedené ho roku 10 700 došlo během několika desítek let k prudké mu oteplení. Celková teplota planety prudce vzrostla o sedm stupňů . Ná sledky byly katastrofá lní. Hladina oceá nů rychle stoupá a mění se i směr mořských proudů . Gigantická proměna klimatu a hojné deště způ sobují nebývalé zá topy. Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios zaznamená vá , že bohové smetli obry potopou a nová rasa, jež se na Zemi objevila na plných 4010 let, byla nakonec zničena uragá nem z nebes. Končí i Zlatý věk řeckých legend. Je ukončen vá lkou bohů . Titá ni proti Gigantů m, ale vá lka přiná ší zmar i všem pozemšťanů m. Vítězný Zeus se ujímá vlá dy a objevuje se nová rasa. Pyšná , marnivá i hloupá . Neschopná života. Prometheů v oheň, ukradený olympským bohů m, je předzvěstí lepších časů . Nastá vá Stříbrný věk lidstva. Mohlo to být však i docela jinak.

Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios Nadeš el den smrti a dospělí odeš li do kraje Mictlan. Pouze malé děti mohly zůstat poblíž stromu života. Tehdy se zrodila nová rasa obrů, jež opanovala tuto zem plných 4008 let. Pak je smetla potopa. Zlatý věk lidstva z řeckých legend pomalu končí a vlá da Titá na Chronose nepřečká jeho konec ani o vteřinu dé le. Prozatím však stá le bohové ještěhojněnavštěvují Zemi a chodí se radit s lidstvem Zlaté ho věku. I Hé rodotos, společněs egyptskými kněžími, tvrdí, že bohové byli ještěmezi lidmi. Podobněhovoří i Diodóros Sicilský (1. století n. l.). Ten se navíc zmiňuje i o umělé m jazyku, jenž byl olympskými bohy vytvořen k lidské mu užitku. I 14 I

I 15 I



Nyní vynechá m další zajímavosti, které má m připravené do své nové knihy, a přejdu plynule do roku 10 000 př. n. l. Do mezolitu konce doby ledové . Ten je poznamená n lavinovitým ú stupem ledovců a rychlým zvyšová ním mořské hladiny, jejíž ú roveň se ustá lí až kolem roku 7000 př. n. l. Vá lka bohů je zmiňová na v legendá ch mnohých ná rodů . Sumery počínaje, Tibeťany konče. Rovněž křesťanská mytologie hovoří o vzpouře andělů a boji o moc na nebesích. Povstalci byli poraženi a svrženi i se svým vů dcem Luciferem, či chcete-li Satanem, na temnou Zem. Hinduistické prameny hovoří o dé monech, kteří se vynořili z hlubin vesmíru a napadli nebeská města bohů . Zděšení bohové se rozprchli do všech koutů nebes, či hledali spá su v podzemních prostorá ch, jež si prozřetelněkdysi na Zemi vybudovali.

Novodobé legendy hovoří v té to souvislosti o nucené m přistá ní mimozemské entity, jež byla postupně vyvražděna domorodci. Podle místních legend byly vyhublé bytosti, jež sestoupily z nebes, zabíjeny pro svou šerednost. Ú dajněse psal rok 10 000 př. n. l. Asurové společněse svými vazaly Rakšasy ovlá dli na dlouhé období celou oblast naší sluneční soustavy. Na nebesích se objevila jejich svítící města, ale staří hinduističtí bohové přichá zeli do těchto končin již jen velmi sporadicky. Na Zemi, jež se z otá čející planety (Vrtalokhy) stala planetou deště- Varšalokha, se odehrá vala dramata. Zvedající se hladina oceá nů postupnězaplavovala níže položené souše i celé čá sti pevnin. Rok 9570 př. n. l. znamená dle Platóna konečné potopení Atlantidy. Hladina Středozemního moře ležela v té doběo 30 až 50 m níže, než je dnes. Sicilsko-maltská plošina, ale i protější šelf africké ho kontinentu, byly obnaženy. Rovněž i celé koryto Nilu, jež se dnes nachá zí v šelfové m moři. Velké čá sti dna Egejské ho moře byly pevninou. Toté ž tvrdí Erastosthé nes, ale i Plinius starší. Vědci připouštějí možnost o 8 milionů let dříve. Golfský proud začíná proudit, nemaje dřívější překá žky, až na sever Evropy a ohřívá tuto čá st naší planety do dnešních dnů . Prozatím. Mezitím se blíží na naši planetu další pohroma. Někteří badatelé ji nechá vají srazit s hypotetickou planetkou. Mělo se tak stá t někdy kolem roku 8948 př. n. l. Je však možné , že hromadné ú mrtí mamutů na Sibiři souvisí s dramatickou změnou klimatu a problé m vesmírné ho kataklyzmatu leží v té doběještěv budoucnosti. Jisté je pouze tvrzení legendy o potopené zemi Mu a sporný dokument o egyptské m krá li Senthovi, jenž nechá vá hledat potopenou vlast svých předků , která zmizela ve vlná ch roku 8921 př. n. l. Poslední krá lovnou Atlantidy měla být Antiné . Budoucí bů h Egypta Thovt, jenž přišel na tuto planetu ze Síria, prchá rovněž z Atlantidy přímo do Egypta. Kolem roku 8000 př. n. l. nastá vají klimatické změny i v prostoru dnešní pouště Sahary. Z ú rodné krajiny tak zů stane v roce 4000 př. n. l. pouze nekonečná poušť.

...Bali obklíčil nebeské město a zadul na ulitu, kterou mu dal jeho učitel. Srdce nebeských krasavic zachvá til strach. Tehdy, když se nebeš ť ané rozprchli a z nebe zmizeli, vlá dl v Indrově nebeské m domě Viračonův syn Bali a časem si podmanil vš echny tři světy. Bhágavátapurána Nechťnaslouchají dá vní bohové , kteří jsou na nebesích, i ti, co jsou na temné Zemi... Kdysi, v dá vných časech, byl Alalu na nebesích krá lem. Alalu na trůnu sedí... Devět souzených let byl Alalu na nebesích krá lem. V desá té m roce pozvedl Anu proti Alalovi boj. Porazil jej a Alala před ním utekl, odeš el dolů na temnou Zem... Vládci Nebes chetitské mýty Jak dalece zapadají do tohoto příběhu zná mé ná lezy v čínské m pohoří Baian Char Ur (na hranicích Č íny a Tibetu), není tak docela jisté , jako ostatněvše, co není vědecky podloženo. I 16 I

I 17 I


Prastará legenda o dvou sluncích zá řících na nebesích, jež přiná šela velká utrpení lidstvu, se v roce 1968 nepřímo potvrdila. Australští astronomové objevili stopy po výbuchu gigantické supernovy, jež se svým jasem mohla po celé dlouhé období vyrovnat zá ři Slunce. Ú činky takové ho výbuchu poblíž naší sluneční soustavy by měly nedozírné ná sledky. Dramatické změny životního prostředí, ale i dopad tvrdé ho zá ření, by způ sobily hromadný ú hyn živočichů . Objevila se té ž domněnka, že tato kosmická tragé die ukončila i život na Marsu. Do té to hypoté zy bezezbytku zapadá i řecká legenda o Faëthonovi, jenž vzlé tl ve slunečním voze vzhů ru k nebesů m, jak sá m sluneční bů h, aby vzá pětí zcela nedů stojněhavaroval. Žá r jeho slunečního spřežení způsobil, že se v Eufratu a Orenté su začala vařit voda. Pak vš ude tam, kde sluneční vůz prolé tá val. Již se vaří voda v Istrosu i v Tiberu. Nil navěky změnil svůj tok. Nízko letící oheň spá lil Ará bii a Núbii. Sahara se změnila v okamžení ve vyprahlou pouš ť . Vysychala i moře a země pukala suchem. Šílený Faëthonův let ohrozil i samotný život na té to planetě. Není bez zajímavosti, a kosmický výzkum to potvrzuje, že Nil měl skutečnějiné koryto. Legendá rní příběh pozemské ho syna boha Slunce Hé lia mohl mít tedy zcela reá lné já dro a v rů zných modifikacích se objevil i v legendá ch jiných ná rodů (viz finský epos Kalevala). Do období kolem roku 6641 př. n. l. lze zařadit i další planetá rní katastrofu, jež Zemi postihla. Mohlo se tak stá t i mnohem později. Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios Ti, co žili po potopě (zá nik hypotetické pevniny, pravlasti Mayů), byli smeteni uragá nem z nebes. Mnozí zahynuli, jiní se změnili v opice, aby nakonec i ony byly pohlceny jaguá ry, kteří přiš li z nebes. Zachrá nila se dvojice skrytá mezi kamením. Jejich potomci pak žili celých 4800 let. Toté ž postihlo i jiné mayské kmeny a pů vodcem onoho zla byl tentokrá te bů h Hurakan. I 18 I


Ř ecké legendy naopak tvrdí, že krá tce poté , co Zeus ovlá dl nebesa, postihla Zemi další katastrofa. Zaú točil na ni stohlavý obr Tyfón vyslaný z Tartaru pomstychtivou bohyní Gaiou. Zeměse otřá sala v samých zá kladech a prohýbala se pod jeho tíhou. Množství jeho hlav ječelo a kvílelo, jeho dračí tlamy chrlily ničivý oheň. Ohnivá a větrná smršť z nebes ničily vše živé . Po těžké m boji srazil Zeus svými mocnými blesky obra Tyfóna zpět do Tartaru. Posvá tná kniha mayské ho kmene Quichů Popol Vuh (Chilama Balama) hovoří o vyhlazení lidstva větrnou smrští, jež přišla z nebe. Pak ná sledovalo dlouhé období, kdy se na obloze neobjevilo Slunce. Tenkrá t prý panovaly kruté mrazy. Také pů vodní vlast írá nské ho lidu - Arjů - bá jná zeměAirjanem Vaedžo, byla postižena krutými mrazy a Arjové byli nuceni svoji pravlast opustit. Vše pravděpodobnězpů sobil Vrtra - Ten který pokrývá - jednonohý had, jenž byl později zabit hromovým klínem boha Indry. Jednonohý had, který vše způ sobil, opět připomíná jednonohý blesk - Caculha Hurakana - Oheň vychá zející z jedné nohy. Jednoho dne Slunce konečně vyš lo a jeho zá ř osuš ila povrch země, jenž byl blá tivý a vlhký. Jeho žá r byl vš ak k nevystá ní a Slunce se při své m zrodu objevilo jen na chvíli. Uká zalo se na nebi jako zrcadlo. Určitě to nebylo Slunce, které vidíme dnes. Mnozí živočichové byli jeho žá rem proměněni v ká men... Popol Vuh posvá tná kniha Quichů Kolem roku 6000 př. n. l. je osídleno Eridu, město v jižní Mezopotá mii. Místo s nedostatkem vody i vodních srá žek. Osídlení je podmíněno umělým zavlažová ním. A co říkají legendy? A tehdy, po velké katastrofě, opět sestoupilo krá lovství z nebes do města Eridu. Pak i do ostatních měst. Sumerský seznam králů I 19 I


Když bohové ještěbyli lidmi, pracovali a lopotili se, těžká to byla ná maha a mnohá nesná z. Vyšší bohové Anunakové dohlíželi na nižší Igigy hloubící zavlažovací kaná ly. Ti počítali lé ta ná mahy. Celkem dva tisíce a pět set let nesmírně a těžce pracovali ve dne i v noci. Akádský epos o stvoření č lově ka a potopě svě ta Rok 6000 př. n. l. je ve znamení osídlová ní Afriky negroidním obyvatelstvem. Začíná é ra staveb velkých lodí o výtlaku 150 až 200 tun. Na Japonských ostrovech se objevují Ainové - poslední lid, jenž přišel z nebes. Předkové Dogonů (střední Afrika) dokončili svoji migraci ze Síria. Skončil první sangá n a bohové se u Tamilů již nikdy neobjevili. Je zahá jena stavba sfingy v Gíze (dlouhé časová ní před rokem 10 600 př. n. l., krá tké časová ní kolem roku 2600 př. n. l.). Blíží se konec vlá dy božských a heroických vlá dců Egypta a počá tek vlá dy první dynastie lidských vlá dců (4900 př. n. l. Diodoros Sicilský). Roku 4571 př. n. l. legendá rní panovník Senth z druhé dynastie vlá dců nechá vá hledat zemi svých předků v Atlantské m oceá nu. Zemi, z níž Egypťané prchli v dobá ch, kdy byla postižena zá plavovou vlnou. Stalo se tak před 4350 lety. Pokud bychom se mohli spolehnout na biblickou dataci a Wooleyů v archeologický dů kaz nesmírné zá plavy, jež postihla oblast Mezopotá mie v roce 4250 př. n. l., pak se blíží stvoření Adama mílovými kroky. A krá tce nato, 600 let po Adamovi, v dobá ch Já reda, sestupuje na Zem, na horu Hermon, dvěstěsynů nebes, budoucích padlých andělů , aby obcovali s pozemskými ženami. Smlouva o sestupu, kterou každý z nich podepsal, jim měla v očích nebeské ho společenství zabezpečit beztrestnost. Stali se nejen milenci pozemských žen, ale i učiteli domorodců . Mnohem větší prů švih nastal prá větehdy, kdy jim pozemské ženy začaly rodit potomky - obry Nefilim. Muži mocní, kteříž zdá vna byli, muži na slovo vzatí, synové Boží, začali tušit, že je zle. Podle I 20 I


Enochovy knihy pověřili pozemšťana a snad i hybridního potomka Enocha, aby vykonal smírčí misi u samotné ho Velké ho Otce (Enochova kniha - považová na za apokryfní spis, viz předchozí díly). Tak se i stalo, že smírčí mise byla misí neú spěšnou do té míry, že bylo rozhodnuto řešit celou problematiku velmi razantně. Enoch se po delším letu ve vesmíru vrá til zpět na Zem s nemilou zvěstí. Viníci budou přísněpotrestá ni. Jakým způ sobem se tak mělo přihodit, dozvědělo se od Enocha pouze několik má lo vyvolených. Sice s dostatečným předstihem, nicmé něpro mnohé bez možnosti ú niku. Všichni hříšníci, včetněobrů Nefilim, musí být zničeni. Ná sledovala biblická potopa, jež měla své dupliká ty i v legendá ch všech ná rodů v pá smu života té to planety. Věk Č tyři (Voda) je zasvěcen božstvu vod. Tento věk byl ukončen rozsá hlou potopou a převá žná čá st lidí zahynula. Aztécká vize zániku svě ta Objevila se mocná vnější entita, jež se podstatněliší od zhýralých bohů Staré Indie, ale i bohů yucatanských Indiá nů , či zmizelých Sumerů . Přiná ší nový morá lní kodex a mísení nebešťanů s pozemskými krasavicemi není nikterak příznivěnakloněna. V té dobějsou již Asurové poraženi a pouze sporadicky ohrožují prostory kolem naší planety a nebeská města indických bohů mohou používat pouze v rá mci tisícileté ho poká ní. Ještějednou, naposledy, se indičtí a yucatanští bohové pokusí vměšovat do lidských zá ležitostí, když krá tce předtím bude zničeno jedno z posledních měst Asurů . Pak se na dlouhá staletí, možná tisíciletí, odmlčí... To je č ást, spíše prů řez, z podstatně bohatšího textu připraveného v další nové knize. Překvapivé spojitosti tam, kde vě da mlč í. Legendy ve spojení s ně který mi vý sledky vě decký ch vý zkumů , prastaré báje doplňující náš vzácně neúplný pohled do minulosti nekoneč ně vzdálené, ale i relativně nedávné. Zkoumání indicií vý skytu vlivu mimozemský ch entit na dě ní této planety od poč átku svě ta až do roku 1998, ale kupodivu i mnohem dále. I 21 I



M ayský ko dex T eleriano R em ensis aR io s

O pùvo dù bo h ù ø ecké legendy

Aztécká vize zániků svě ta

14 471 pø .n.l. A t e h d y pø ie l d e n sm rt ia d ospìlí od e li d okraje M ict lan. Pouze m alé d ìt i m oh ly zùst at pob lí st rom u ivot a, je n je ivil svým m léke m . Na Z e m i se pak ob je vila nová rasa ob rù. T a ila na Z e m i 4008 le t . B oh ové vak s ob ry ne b y li spokoje ni a t ak se slali na Z e m pot opu a t a sm e t la ve ivé.

Krá t ce pot é,coT it á n Ch ronos svrh l svéh oot ce U rana,nast al Z lat ý vìk lid st va.T i ne znali ne m oce , ani st á ø í. D louh ovìkosta t ìst í je srovnaly s b oh y , kt e ø í je v t ìch d ob á ch navt ìvovali a ch od ili se s nim i rad it . Z lat ý vìk zm ize l a zah y nuloi lid st vo.

Věk Č tyři (Ocelot) je věkem obrů a lidí, jimž vlá dne bůh Tezcatlipoca - kouřící zrcadlo. Ničivá blíže nezná má katastrofa postihla vš e živé .

10 600 pø .n.l.- V álkabo h ù Pø ie l St ø íb rný vìk a s ním i 10 471 pø .n.l. nová rasa. Py ná a m arnivá , Nová rasa,je se popot opì s m alou int e lige ncí. Prom e t h eob je vila, ila na t ét o plane t ì ova d ob a, ale i b ojù T it á nù o ce lých 4010 le t . Ale i t u nako- m oc. ne c post ih la kat ast rofa. U ragá n z ne b e s sm e t l ve ivé.Lid é Krá t ce pot é,coZ e us ovlá d l se zm ìnili v opice a b y li nako- ne b e , oh rouje Z e m i T y fón ne c poh lce ni jaguá ry , kt e ø í ne sm írná vìt rná sm r ø voucí pø ili z ne b e s. jakom noh oh lavý d rak. Vìk m ocných a st ralivých 6641 pø .n.l. lid í ob rovských post av. J e jich Z ach rá nila se d vojice skry - d om y i zb ranì jsou z b ronzu. t á m e zi kam e ny . Pot om ci lid í z Ale i oni zah y nou pø i pot opì. kam e nù ili ce lých 4800 rokù, ale i t i pak b y li znièe ni oh nìm . Nast á vá vìk polob oh ù H e rakla a O d y sse a - pot om kù lid í z 1841 pø .n.l. kam e ne . Ale i oni m usí od e jíta Èt vrt é rase vlá d l Que t zal- je jich vìk konèí t rojskou vá lcoat l. T e n vak m use l od e jíta kou. pø e ne ch atvlá d u zlém u d ém onovi T e zcat lipocovi. 1500 pø .n.l. T rojská vá lka I 22 I

14 100 př. n. l. Vláda mudrců Manethon (cca 400 př. n. l) hovoří o vlá dě mudrců, kteří vedli před 13 900 lety lidstvo a s nimiž se radili sami bohové z nebes.

10 481 př. n. l. tzv. kronika Akakoru Bohové opustili svůj lid, Věk Č tyři (Vítr) je ve znamení když předtím poučili své povlá dy Opeřené ho hada - Que- zemské služebníky, jak použít v tzalcoatla. Lidstvo tohoto věku případě pohrom jejich podbylo smeteno katastrofickou zemní obydlí. Slíbili té ž, že se vrá tí, bude-li jejich lid ohrožen. smrš tí. Krá tce poté , co pohasly na nebi zlatě třpytící se lodě bohů, Věk Č tyři (Dé š ť ) je zasvěcen přiš la velká potopa. vlá dě božstva deš tě Tlalokovi. Ten smrtícím ohnivým deš těm 10 350 př. n. l. První sangá n - (literá rní smetl vš e živé z povrchu Země. akademie) trval 4400 let a měl své sídlo ve městě Madura. Věku Č tyři (Voda) vlá dne bož- Tohoto sangá nu se ješ tě společně s Tamily zúčastňovali stvo vod - Paní Hadí sukno. Tento věk je ukončen roz- bohové . sá hlou potopou a převá žná čá st lidí zahyne.

Současný věk Č tyři (Zemětřesení) nese ve své m ná zvu osud poslední z katastrof, jež postihne tento věk ovlá daný bohem Slunce - Tonatiuhem.

5590 př. n. l. Druhý sangá n trval 3700 let a dal vzniknout gramatice starotamilské ho jazyka Tolkapijam. 2250 př. n. l. Třetí sangá n trval celkem 1850 let a zanechal osmero antologií Ettuttokai a dílo Pattupotu. I 23 I


MEZO P O TÁ MIE 30 000

15 000 12 000 10 451 9 000 8 000 7 000 6 641 5 000

3 102 2 261

1 900

1 000 562


EG YP T

IN D IE IN D R A

D oba ledová -vym íránínea ndertálcù V láda legendárních králù pøed potopou. U SIR EV vládcem E gypta. E A -D rak Zem ì M anethon hovoøí o vládì m udrcù pøed v E ri du. mi S tvoøeniprvníli dé. 13 9 00 lety, s ni se radi liib ohové.

Záøící m ìsta b ohù otáè ející se na neb esích.Létajícístroje a b o ské zb ranì hrom adného ni è ení. S ánskrt - jazyk b ohù.

P R U D K É O TEP LEN Í-zvyováníhla din oceánù B ohové opou tìjí E ri du.P otopa.

T hovtopou tí A tlanti du.

ástry a védy.

H rom a dné vym íráním a m utùna Sibiøi Utanapi ti m (sum erský N oe).

S tavb a sfi ngy. V láda b ájný ch králù.

Igi gové stavízavla ovacíkanály. B ohové se vracejí S enthzdruhé dydo m ìsta E ri du. nasti e b ájný chkrálù E A - (O anes) pøedává li dstvuvìdìní.hledá potopenou E tana vystupuje na vlastpøedkù. neb esa. Sj ednocení SU MER O VÉ EG YP TA , sta vby pyra m id G ILG A ME Izraelské km eny v E gyptì. Konec m ìsta Ur. Sta roba bylonská øíe. F araon Sesak. N a buchodnozor.

P era né dobyli EG YP T

A surové napadají m ìsta neb e anù, ale ipozem any. A surové b udujíè tyøi neb eská m ìsta. P ozem tívládcipom áhajíb ohùm v b oji protiA surùm . K uruetra a pouití boských zbra ní. K a lij ug a

V zni k M aháb haráty. ástry a védy.

Ø EC K O V láda C hronose. Zlatý vìk li dstva.

P A LESTIN A

YU K A TÁ N

Jahve a legenda o stvoøenísvìta.

P oè átek osídlení

A TLA N TID A , P rvníli dé,kteøí vl ádce C hron neb ylizplozeni . Legenda o b ojio V álka T i tánù m oc na neb esích. vlády se zm ocní Luci fersra en na P øedkové E gypanù odcházejí ZE US . Zem . zpotápìjícíse A tO b øí rasa sm etedy. P oslední Li dstvo Zlatého na potopou. Legenda o stvo- lanti kr álovna A nti ne. vìkusm eteno øeníA dam a. Koli ze shypoteZem ì po dlouhé potopou. ti ckouplanetkou. ob dob í b ez S lunce. O sídlení Vzniká T yfón - vìtrná J ericha G olfský proud. sm r -ohro uje SA H A R A S trá cineb es seZem i . H ura ka n stupují za dnù zm ìny klim a tu S tøíb rný vìk li dí sm ete neposlu - Járeda na Zem . né li dstvo vi chøi cí S li dský m idcera- V A frice se obj ob rovský chpoezneb es. m iplodíN efi li m. stav. vuj e neg roidní obyva telstvo EN O C H V ìk hrdi nù, m ísenípotom kù pozem anù a b ohù zO lym pu.

B iblická potopa podle W ooleye

P otom citìch, kteøí se zachráni lim ezikameny.

NO E

Q uetza lcoa tl. Tezca tlipoca . M ayské pøedklasi cké ob dob í.

Troj ská válka

M ayské klasi cké O sídlováníØ ecka ob dob í. øecký m ikm eny.

I 24 I

SA H A R A

poutí

G O B Ipoutí S tìhovánínárodù zA si e.

A BR A H ÁM MO J Í ,

a rcha úm luvy V zni ki dovského státu. O b dob íprorokù. K R ISTU S

0

O STA TN Í

I 25 I

SO D O MA a G O MO R A S tìhováním oøský chnárodù.

P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU

Muktaphaladhvadža zá řil na své m zakleté m lé tajícím ptá ku jako slunce. V tom před sebou spatřil nepřemožitelnou zbraň Paš upá tu. Byla obrovská , měla tři oči, čtyři tlamy, jednu nohu a osm paží. Chrlila plameny, jako by chtěla přivodit konec světa. Kathasaritságaram

Špič kové technologie starově ku Vrá tím se nyní zpět k notoricky zná mým dänikenovským té matů m s tím rozdílem, že pokud možno zanedbá m zná má fakta a zaměřím se spíše na ta „technická zařízení“, jež by skutečněmohla být technickými prostředky kohosi, kdo se v dané doběstarověku zcela evidentně pohyboval bez vědecké ho povolení, jež zcela „oprá vněně“ poskytuje pouze devatená cté století, či vyvolení borci dalšího století nevídaných zá zraků a vědecky vedených světových vá lek. Zapomeneme pro tuto chvíli na drzé Abrahá movo dohadová ní s božími posly, zda zničit Sodomu a Gomoru, či nikoli. Jestliže ano, pak za jakých přijatelných podmínek. Jeho příbuzný Lot s rodinou musí být zachrá něni a Abrahá m s nadá ním zkušené ho diplomata si vymů že slib, jenž není v počá teční fá zi vyjedná vá ní zralý na ú spěch. Andělé vyrá žejí zničit Sodomu a Gomoru, zatímco Abrahá m naopak uhá ní zpět k domovu. Neponechá vá však zřejmě nic ná hodě. Příbuzné mů že zachrá nit již jen dobře informovaný rychlonohý posel. Propá st tak dů ležitou andělskou misi by totiž nebylo příliš prozíravé . Proto Lot tak bedlivě vyhlíží avizované vzá cné posly přímo u městské brá ny. Ti skutečněnavečer dorazí. Lot jako znalec místních poměrů tušil, že není radno provokovat sodomské chasníky, a proto zval vzá cné příchozí pod svou pohostinnou střechu. Poslové pravděpodobněvěděli o starověké hygieněsvé a zpočá tku Lotovo pozvá ní rozhodně odmítali. Hodlali přečkat noc venku pod jistotou širé ho nebe. Lotovo nalé há ní přineslo však nakonec ú spěch a cizinci pod tíhou jeho argumentů pozvá ní přijali. Sodomité , prozatím nic zlé ho netuše, nenechali na sebe příliš I 26 I


dlouho čekat. Zakrá tko, cloumá ni zřejměsvými zvrá cenými choutkami, zabušili na dveře Lotova příbytku. MarněLot nabízel sodomským zhýralců m své dvěmilované dcery, aby jim udělali to, co se prá věchystali udělat nezná mým cizinců m. Ti naopak, protože to byli sprá vní Sodomité , spanilé dívky neprodleně, jako objekt milová ní, zavrhli jako zvrá cenost. Jediná možná a schů dná varianta specificky sodomské zá bavy byla místními zhýralci viděna v okamžité m vydá ní cizinců . Zvrhlá sodomská chlípnost měla slavit svů j další ú spěch. Což se ostatněo něco později uká že jako nepříliš moudrý zá měr. „Sá m je chceš mít pro sebe? Nyní udělá me toběhů ř než jim.“ A již se sá pou na Lota a snaží se vylomit vchodové dveře. Dveře budou také to poslední, co ve své m životě, mimo velké ho zá blesku, spatří. Pak je již dělí jen několik má lo okamžiků od chvíle, kdy „přeslavně“ vstoupí do světové historie. Oba andělští hosté vyšli na zá praží domu, aby Lota vysvobodili z rukou prostopá šné ho sodomské ho davu. Tak se i stalo a jakmile se za Lotem zavřely dveře, začaly se pro sodomské bídá ky dít věci, jak již řečeno, dosud nevídané ... Genesis - I. Kniha Mojžíšova Kap. 19./ verš 11. A ty muže, kteříž byli přede dveřmi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenš ího až do největš ího, takže ustali, hledajíce dveří. Oslepení a potá cející se Sodomité v té chvíli netušili, že je po nich veta. Prá věv té to chvíli bylo již rozhodnuto o jejich dalším osudu. Příštího jitra budou města Sodoma a Gomora smetena ze zemské ho povrchu ohnivou smrští, aby se stala do budoucna synonymen opovrženíhodných homosexuá lních radová nek. Slané vody Mrtvé ho moře navždy zakryjí zvrhlost, jež se tak nestydatěpostavila proti přírodním zá konů m. Podobněslaná krev, nakažená virem HIV, smete vše, co stojí proti zá konů m, jež nejsou ani ná hodou pod kontrolou mafiá nských vlá dců temné ho ziskuchtivé ho společenství. I 27 I



Ná m prozatím postačí připomenutí, že i v tomto případěhrá la intenzita světelné ho paprsku obrannou roli. Měla ú točníky pouze oslepit a paralyzovat. Nevšední poznatek těch, kteří kdysi dá vno, před mnoha tisíci lety, vše zapsali tak, jak zapsali. Intenzivní světelný paprsek skutečněnejen oslepuje, ale i paralyzuje. A nejen to. Tuté ž vyspělou technologii popisují i jiné biblické texty. Andělská high-tech dělá v ruká ch poslů Jsoucnosti pravé divy, nebo chcete-li - zá zraky. Jiná je pouze použitá energetická ú roveň, jež přemění v okamžení maso na popel. V knize soudců je možné objevit příběh o Gedeonovi a jeho setká ní s andělem - tedy poslem samotné ho Hospodina. „Milý Gedeone,“ pravil onen posel. „Jdi a postav se do čela lidu proti Medianským.“ „Kdo jsem já , nejmenší z nejmenších? Jak tedy mohu vysvobodit Izraelské ? Dej mi alespoň znamení, žes ten, co zřejmějsi,“ odpověděl zmatený Gedeon. Z uvedené ho rozhovoru zcela jasněvyplývá , že vyslaný posel ani ná hodou neodpovídal Gedeonovým představá m o andělských bytostech. Jistota je však jistota, a nevyplnit přá ní tak vrcholné autority, jakou příchozí mohl zastupovat, by jistě nebylo příliš prozíravé . Postačil by malinký dů kaz. Nic nemohu pokazit, jestliže možné ho anděla pohostím. Tak nějak mohl Gedeon uvažovat.

Předpoklá dejme, že ků zle mohlo vá žit kolem 30 kg, a pokud mělo být košer, pak muselo být zbaveno krve. Jestliže však zmíněná potravina měla být spíše obětí, pak i krev byla nezbytnou součá stí onoho děje. Ná sledující polití obětin vývarem pak lze považovat již jen za trik, který měl celkem zanedbatelný vliv na konečný efekt, pokud tím požadovaným efektem neměl být Gedeonů v ú div.

Kniha soudců Kap. 6./ verš 19. Tedy veš el Gedeon do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koš e, a polé vku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval. Gedeon tedy zabil nejen ků zle, ale připravil i dostatečné množství pravděpodobněchutné ho vývaru a nezbytný chlé b. I 28 I

Kap. 6./ verš 20. I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvaš ené , a polož je na tuto ská lu, a polé vkou polej. I učinil (Gedeon) tak. Vzá cný posel přistoupil na Gedeonovu podmínku a hodlal proká zat svoji, pů vodněinkognito, totožnost. Namísto očeká vané ho zá zraku předvá dí jakousi blíže neurčenou hů lkou fyziká lní jev, jenž je i dnes technicky, ale zejmé na energeticky, velmi ná ročný. Kap. 6./ verš 21. Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných: i vystoupil oheň z té ská ly, a spá lil to maso i chleba přesné . A v tom anděl Hospodinův odš el od očí jeho. Předpoklá dejme, že ků zle obsahuje, tak jako každý sprá vný pozemský tvor, až 80 % vody, avšak obětiny byly okamžitěspá leny ohněm. Jednoduchým počtem přestupu tepla a vteřinovým výkonem zjistíme, že „čarovná “ hů lka přeměňující v okamžení maso na popel „použila“ energetický potenciá l menší atomové elektrá rny. Od té doby uběhlo již více než 2000 let a svět je obohacen o I 29 I


neuvěřitelné energetické zdroje, ale i další, tentokrá t v ruká ch mimozemské entity. Prá věté , jež tvrdohlavěbrá zdí ná š vzdušný prostor - aniž by jí to vlá dy, politici, vojá ci a vědci dovolili, či alespoň připustili její existenci. I když té měř všichni vědí, že skoro všichni vědí. Centurie V./ 16 - Nostradam Á son haut prix plus la larme sabee, D´humaine chir par mort en cendre mettre, A lísle Pharos par Croissars perurbé e, Alors qu a Rhodes paraitra du espectre. Příliš vysoká cena za slzu sabeiské kapky (ropy), a) lidské maso smrt obrací na popel, b) smrtící (zbraň?) spá lí lidské maso na popel. Ostrov Faros je vyruš en Půlměsícem (té ž croiseur - křižník) tehdy, když Rhodos se zdá být zničen. O podobné zá ležitosti píše tedy jak vidno Nostradam i ve svých verších o třetí světové vá lce. V té době, kdy vzroste cena ropy nad ú nosnou míru, se poblíž ostrova Rhodos objeví lodě„Pů lměsíce“. Osud Rhodu je zpečetěn. Několik vojenských akcí a obrá nci budou rozdrceni muslimskou přesilou, neboť se zá padní spojenci zmohou jen na řečnická čarová ní. Stane se tak prý krá tce před „třetí vyvolanou potopou krve“. Tehdy bude pravděpodobně poprvé použita dá vno vyvinutá krá tkovlnná nízkofrekvenční High Technology k rychlé mu spalová ní zesnulých. Lidské maso, jež se v okamžiku obrací na popel. Tato technologie však mů že být i velmi výkonnou zbraní H.P.M. (High Power Microwave). Cosi jako mikrovlnná trouba n-té generace, seřízená šílenými tvů rci na vysoký energetický potenciá l, jenž mů že přivodit smrt i při ochranou zmírněné m zá sahu. Silné popá leniny, bolesti hlavy a nakonec vše končí ve smrtelné m kómatu. Ano, barbaři se vždy bavili opé ká ním svých obětí. V souvislosti s přítomností nejvyšší možné starozá konní entity se neustá le hovoří o oblaku, či mračnu sestupujícím z nebes. I 30 I


Exodus - II. Kniha Mojžíšova Kap. 14./ verš 19. I bral se anděl boží, kterýž byl prve předchá zel vojsko Izraelské , a š el z zadu za nimi; neboť hnul se sloup oblakový, kterýž byl před nimi, a stá l v zadu za nimi. Kap. 14./ verš 20. A přiš el (sloup oblakový) mezi vojska Egyptských a vojska Izraelská , byl Egyptským oblakem a tmou, Izraelským osvěcoval noc, tak aby se nepřiblížili jedni k druhým přes celou noc. Kap. 14./ verš 24. Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmá tl Egyptské . Oblak, jenž byl pro egyptské tmou a pro izraelské světlem. Pohybujícím se světlem. Cosi podobné ho spatřili mnozí z těch, kteří pozorují světelné jevy související s jinou venkovní entitou, jež je charakterizová na zkratkou U.F.O. Světlo „pootočené o devadesá t stupňů “, z jedné strany viditelné , z jiné strany neexistující. Ačkoli je to k nevíře, cosi podobné ho mů že být, za jistých okolností, možné . Světlo je elektromagnetické příčné vlnění, jehož složky se „vlní“ ve vzá jemněrů zné m ú hlu, ale i jisté m fá zové m posuvu, a mů že být za jistých okolností upraveno. Koherentní zdroje světla (lasery) umožňující interferenci světla - snížení, či zvýšení intenzity světla, ale i polarizace světla prostřednictvím polarizačních filtrů umožňujících kmitá ní světla pouze v jedné rovině, bude možná tím, o čem se překvapivěhovoří v prastarých textech. I 31 I


Č as od času probleskne v tisku zprá va o zbraních, jejichž ú činky narušují nevratněpsychiku člověka natolik, že myšlenkové pochody oběti připomínají chorobné výplody pacientů s těmi nejhoršími příznaky duševních nemocí. Imperialisté , nebo naopak ti, co vždy vlastnili pouze mírové zbraně, pracují na plné obrá tky a ú činky novodobých zbraní, jež spatřují světlo světa, jako by nebyly z tohoto světa. Přesnětak, jako jejich tvů rci. Ú zce nasměrované nízkofrekvenční vysokoenergetické vlny vá s nejen pěkněopečou, ale navíc vá m skutečnězpů sobí - při specifické frekvenci - mimo rakoviny čehokoli i narušení biorytmu a ná sledné vydatné deprese končící celkovou dezintegrací vašeho nervové ho systé mu. Jak je ze zprá v patrné , prová dějí se té ž pokusy namodulovat na nosnou vlnu systé m interaktivního určení vašeho dalšího chová ní, či dokonce modely, či chcete-li vzorce, těch nejhorších nemocí. Aby nebyla zá bava u konce, lze pravděpodobně, krá tce po vašem mírné m opečení mikrovlnným systé mem, oslabit vá š imunitní systé m natolik, že týmž způ sobem zmutované viry mají pověření snících armá dních generá lů vá s okamžitěusmrtit, či „sežrat za živa“. I když, z pochopitelných dů vodů , by to měla být smrt pomalá a zejmé na velmi bolestivá . Je totiž nutné zdeptat nejen nepřítele, ale i jeho zdravotní systé m. Smrtelné , či masožravé viry zmutované mikrovlnnou technologií, jež vá s opé ká a zá roveň nevratněničí vá š nervový systé m a určuje vaše další šílené chová ní. Jak skvělé a dů myslné . Č ert vzal ty, na nichž bylo zařízení, za přítomnosti vědců a lé kařů , vyzkoušeno. Blahoslavení psychiatričtí lé kaři zkoumající své oběti poklepem chromovaným kladívkem na patřičný nerv, či eliminující některé blá boly pacientů , či samotné vzpurné jedince, elektrickými šoky, aniž by jakkoli byla zasažena sama choroba. Jak jednat s obětmi „mimozemských ú nosů “, které např. hovoří o „hlasech v hlavě“, jimiž mimozemská entita komunikuje s pozemšťany. Byl snad i v tomto případě použit interaktivní prostup informací pomocí mikrovlnné technologie, včetněprvotního ochromení? I 32 I


Komunikoval snad Enoch, Noe, Mojžíš či Abrahá m s Hospodinem na té že ú rovni, jaká se ná m rýsuje v oblasti mikrovlnné vysokoenergetické technologie? Nehovoří snad prastaré texty sepsané v sá nskrtu, jež pro ná s objevil pan Däniken, na stejné té ma? ...tajemství, jak získá vat obrazy vnitřních prostor nepřá telských lé tajících aparatur... ...tajemství, jak odposlouchá vat zvuky a hovory v nepřá telské m lé tajícím apará tu... ...tajemství, jak zbavit vědomí bytosti v nepřá telských lé tajících apará tech a jak tyto apará ty zničit... *** Levicitus - III. Kniha Mojžíšova Kap. 10./ verš 2. Protož sestoupiv oheň od Hospodina, spá lil je (syny Aronovy - Ná daba a Abina); a zemřeli před Hospodinem. Věrohodné příznaky legend a pradá vných textů nepřímo potvrzují domněnku, že se mnohé ná rody starověku pravděpodobně pravidelněsetká valy s mimořá dnými jevy, jež ve své podstatěnebyly ničím jiným než sekundá rními projevy rů zných mimozemských entit. Zá roveň lze i posoudit ú roveň setká vá ní, těmi přá telskými počínaje, až po ty zjevněnepřá telské . Společným jmenovatelem příznaků pravděpodobnosti mohou být prá větyto fyziká lní jevy, přesněji jejich popisy, jež pochá zejí z rů zných kulturních center i dob. „Nejpřesnější“ informace „přichá zejí“ jako vždy z Ameriky, Palestiny, ale i ze staré Indie. Vá džo Ra - osobní zbraň nejvyššího hinduistické ho božstva Indry, měla podezřele podobné až identické ú činky jako obdobné zařízení nejvyššího slovanské ho boha Peruna, či řecké ho Dia, nebo naopak germá nské ho Thora. I 33 I


Ačkoliv jsem pln pokory k vědecké mu označení „hromový klín“, dovolím si ze své hlubokosti upozornit na fakt, že výsledným efektem nebylo hřmění hromu, ale svazek paprsků lehce připomínající blesky. A tak Vá džo Ra boha Indry, tvrdohlavěpředstavovaný jako zbraň typu „hromový klín“ (od klínu není totiž daleko k velmi rozumné mu a vědecky lehce zařaditelné mu sekeromlatu), není nic jiné ho než „hadí zbraň“. Hadí zbraň, jež vysílá hadů m podobný svazek paprsků . Staré hinduistické legendy vyprá vějí o době, kdy se z temné ho podsvětí vyrojily hordy Asurů a společněse svými vazaly Rakšasy způ sobily mezi nebešťany nebývalý zmatek. Vyděšení nebešťané a nebešťanky opouštějí svá nebeská města, otá čející se kdesi v blízké m vesmírné m prostoru, a prchají hlouběji do vesmíru. Vš echen odpor se zdá l být marný. Byla zničena jedna z planet naš í sluneční soustavy. Naruš ená planetá rní rovnová ha způsobila změnu oběžné drá hy Venuš e, a ta se stala žhavou a vyprahlou pustinou. Rovněž na Marsu byl zničen veš kerý život. Je ohrožen i samotný život na naš í planetě, na níž dochá zí k dramatickým změná m životních podmínek. Postupně ovlá dli dé moni Asurové celý prostor naš í sluneční soustavy a Země se stá vá jednou z jejich zá kladen. A oni sami se na dlouhý čas stá vají mocnými a zlými bohy prastarých legend a pohá dek... Volnězpracová no dle hypoté zy Ericha von Dänikena Zakrá tko se objevila na nebesích tři zá řící velká města Asurů . Velitel Asurů Vidyunmalin přebýval v železné m nebeské m městě. Město třpytící se jako stříbro vlastnil zloduch Tarakša a třetí, jako by ze zlata, patřilo dé monu Kamalakšovi. Zdecimovaní hinduističtí bohové , rozprá šení do všech koutů vesmíru, připravují pá dnou odvetu. Bů h Mahadé va společněs vozatajem Č ivou zaú točí ze své ho ná dherné ho vozu, složené ho ze všech nebeských sil, na tři asurská města. V té mže okamžiku, kdy se všechna tři města objeví v jeho I 34 I


palebné m kříži, vypustí Mahadé va strašlivý paprsek složený z trojná sobných pá sů oživených ohněm Yuga samotné ho Višny a Somy. Paprsek se již neodvratněřítí na tři dé monská města a dé moni Danavové mu již nejsou schopni nikterak čelit. Tři hořící města dé monů pak skýtají neobyčejnou podívanou. Vůdce Asurů Tralókjamalin spatřil Muktá paladvá džu a jeho dva syny letící vzduchem na zakleté m lé tajícím ptá ku a vypustil proti nim svoji hadí zbraň. V tomté ž okamžiku se z ní vyřítili nespočetní jedovatí hadi. Kathasaritságaram Numeri - IV. Kniha Mojžíšova Kap. 21./ verš 6. Protož vypustil Hospodin na lid hady ohnivé , kteříž je š típali tak, že množství lidu zemřelo z Izraele. Jisté , dů kazy nepodložené , legendy hovoří o tom, že tito ohniví hadi vystupovali z truhly ú mluvy. Ta by pak byla zcela bezkonkurenčním univerzá lním zařízením, jehož podstata ná m však uniká . Kap. 21./ verš 8. I řekl Hospodin Mojžíš ovi: Udělej sobě hada podobné ho těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý uš tknutý, když pohledí na něj, živ bude. Kap. 21./ verš 9. I udělal Mojžíš hada měděné ho, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když uš tkl had někoho, a on vzhlé dl na hada měděné ho, že zůstal živ. I 35 I


Jak je patrné , ohniví hadi se vyskytovali i v starozá konní Palestiněa entita, jež s touto zbraní disponovala, byla jednou z nejzajímavějších, neboť její vliv na pozemské dění měl ten nejvyšší ú činek. Lé tající ohniví hadi usmrcující šokem. Ze starozá konních textů sice vyplývá , že vyslanci nejvyšší možné entity pracovali ve zcela specifických podmínká ch rozvratu izraelských kmenů putujících kdysi po poušti, avšak jedinou omluvou porušení vlastního ustanovení „nezabiješ“ mů že být pouze lidská ruka, jež vše zapisovala v představěotce trestajícího své ho nehodné ho, avšak milované ho syna. Nicmé něje pozoruhodné , že prá věz tohoto schopné ho ná roda vzešel nakonec muž, jenž zcela nečekaně ovlivnil světové dějiny tak, jak se to ještěnikomu v zaznamenané lidské historii nepodařilo. Suše konstatuji, že jeho morá lní kodex a vize lidské společnosti nebyly dosud překoná ny. A při pohledu z okna, či na stá le střílející, vybuchující a krvá cející obrazovku, začíná m tušit, že ani nikdy nebudou. Kupodivu tento muž stá le přiná ší množství světla v ponuré m světěneonových atrakcí. *** Jiný příběh z biblických dob nehovoří opět o ničem jiné m než o výstupu pozemšťana na nebesa. Ta tvořila v tehdejším světěnepřekonatelnou hranici mezi poznatelným světem a „Velkým tajemstvím“. Vše, co leželo za touto hranicí, bylo čímsi, co bylo viděno spíše v oblasti vyššího duchovního světa než jako nedílná součá st vesmírných hvězdných prostor. Z nezná mé ho a nepochopitelné ho dů vodu trvá tento stav až do dnešních dní - „vystoupil na nebesa“ a basta. Vždyť zvlá ště pro ná š věk plný materialistické ho pojetí by mělo být jasné , že biblická nebesa mnohdy znamenala nejen zvlá štní dimenzi stojící mimo ná š čas a prostor, ale také blízké i daleké prostory Univerza. Nicmé něi dnes musíme připustit, že blízký vesmír, či celé Univerzum, mů že být domovinou rů zných forem života, přičemž naše I 36 I


neznalost automaticky ještěneznamená neexistenci dimenzí s vyššími formami bytí. I když... Nedá vno jsem zhlé dl televizní šot, ve které m se mihl jakýsi astronom, jenž na otá zku, zda mů že být někde ve vesmíru rozumný život, lakonicky odpověděl, že má zaká zá no na toto té ma hovořit. Jsem si té měř jist, že to nebyl žá dný zá kaz, jenž mu brá nil hovořit na aktuá lní a zdá se, že i velmi ožehavé té ma, jako spíše ná zorný příklad „osobní statečnosti“. Přičemž netvrdím, že rovněž nejsem, do jisté míry, vazalem systé mu, jenž má ve své moci všechny nitky kývající mou hlavou na znamení souhlasu a pokory. A tak se, zcela nezá visle na naší vů li, či zbožných přá ních, kolem naší planety pohybovaly a nadá le pohybují síly, jež „ú ředně“ neexistují, neboť jsou pro další nezá vadný chod zavedené ho systé mu lží objektivněpřijatelné pouze jako pohá dková fikce. II. Kniha Královská Kap. 2./ verš 1. Stalo se potom, když měl již vzíti Hospodin Eliá š e u vichru do nebe, že vyš el Eliá š s Elizeem z Galgala. Kap. 2./ verš 11. Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vystoupil Eliá š na vichru do nebe. Přesto však existují příznaky, jež již odedá vna hovoří o možnosti, že Univerzum je nejen plněautomatizovaný systé m nejvyšší kvality, ale i více než možný prostor aktivit, jež nutněmusíme zařadit do projevu rů zných forem života. Eliá š nebyl ani první, ani poslední pozemšťan, jenž mohl nahlé dnout do „Velké ho tajemství“, jež ú spěšněodmítají již jen neI 37 I



napravitelní snílci homocentristické ho scé ná ře, který zcela preventivněa programověeliminuje jakoukoli jinou alternativu. Pomineme-li fakt, že tento muž vystoupil na nebesa ve vichru a ohni, zbývá jen zdů raznit, že znal nejen místo, ale i čas své ho odchodu z té to planety. Znali je však i jeho nejbližší přá telé . Není žá dným tajemstvím, že naši předkové zabydleli nebesa, potažmo vesmír, bytostmi vlá dnoucími neobyčejnými kouzly. Žá dné z nich se však nevymykalo platným fyziká lním zá konů m, jak se ostatněv prů běhu vývoje naší vzdělanosti postupněpřesvědčujeme. O to více haraší svými „pravdami“ systé m lží, aby vyhověl nevyslovené mu požadavku svých abonentů zrajících pro peklo, jež si sami a ochotněna té to planetěpravděpodobněchystají. Je totiž možné , že pravdu měli opět naši předkové . Ti rozlišovali hned několik nebeských entit, z nichž nejmé nějedna nesla typické znaky zla. Prá věty, které jsme ještědonedá vna byli schopni vnímat nikoli jako „daň pokroku a demokracii“, nýbrž jako příznaky neobyčejné zvrá cenosti.

a Pradá vná civilizace na kamenech z Icy může být čá stí příběhu, o nichž hovoří i posvá tná kniha Mayů - Popol Vuh. Mocní předkové kdysi pozorovali celý vesmír a znali vš e, aniž by opustili svá místa.

I 38 I

I 39 I

ARCHA Ú MLUVY

Exo dus - II.K nih aM o jío va K a p.2 5./v er 2 2 . At am b ud u pø ich á ze t ik t ob ì, ast e b ou h ovoø it iz t éslit ovnice (zlat éh ovíka), z prost ø e d ku d vou ch e rub ínù,kt e ø í jsou nad t ruh lou svìd e ct ví,m luvit i ove cko,co b y ch porouèe t i ch t ìl k sy nùm Izrae lským .

A rcha úm luvy To, že byla archa ú mluvy, přes svoji konstrukční jednoduchost, patrně složitá zá ležitost, vybavená množstvím zcela specifických funkcí, nebude dnes již poznatkem příliš objevným a zdá se, že již bylo řečeno vše. Přesto je možné objevit další mé ně zná mé zajímavosti, jež mohou ve spojení se stá nkem ú mluvy, kde byla ona vzá cná truhla deponová na, možné tajemství poodhalit. Nejdříve však shrňme některé již publikované indicie, suchá fakta, ale i rů zné hypoté zy, jež mnohdy možná předčí i fantazii samotných autorů biblických textů . Přesto vše zů stá vá archa ú mluvy i nadá le fenomé nem, jenž se vymyká všemu, co bychom tak rá di přisoudili historické doběkolem r. 1300 př. n. l. Schrá nka ú mluvy byla zhotovena izraelskými řemeslníky dle ná kresu a ná vodu, který Mojžíš obdržel od Hospodina na hoře Sinaj. Nic z popisu díla nenasvědčovalo tomu, že se bude jednat o komplikované technické zařízení. K té muž ná zoru dospěli o mnoho let později i ti, kteří archu ú mluvy, po jejím slavné m ná vratu z filištínské ho Ashogu, otevřeli. Tenkrá t byla již totiž „nekonečně“ prá zdná . Nicmé něstá le funkční. Uza, jeden z mužů já sajícího doprovodné ho prů vodu, doplatil na svoji přílišnou horlivost. Byl mrtev dříve, než dopadl k zemi - zabit při pouhé m doteku archy. Je té ž možné , že zdrojem již zmiňovaných ohnivých hadů , kteří mohli být propleteným svazkem ohnivé ho výboje, byla prá věarcha I4 0 I

ARCHA Ú MLUVY

ú mluvy. Snad i proto, že se o jiné m zdroji v biblických textech neuvažuje, pokud se ovšem nehovoří o obětním plamenné m výboji přichá zejícím na obětní oltá ř odkudsi „shů ry“. Jedna z hypoté z, jež spatřila světlo světa relativně nedá vno, hovoří o možnosti, že archa ú mluvy byla komplikovaným technickým zařízením pro výrobu many. Přístrojem, jehož zdrojem měl být miniaturní jaderný reaktor, jehož činnost byla prý o několik tisíciletí později zaznamená na v knize Zohar. Detailněpropracovaná domněnka vychá zí ze zá hady, jakým způ sobem byla vlastně zajištěna pravidelná strava velké mu množství Izraelitů putujících po poušti celých čtyřicet let. Ač vše zní velmi logicky, to, co je v Bibli popisová no jako archa ú mluvy, má zcela jiné parametry. V nejlepším případěmohla dřevěná skříň pobitá zlatým plechem sloužit pouze jako ochranné pouzdro zmíněné ho zařízení. Pokud skutečněexistovalo. Rozhodněvšak nelze archu ú mluvy zaměňovat za onen hypotetický přístroj na výrobu many, jakkoli by to bylo z hlediska romantické ho pohledu více než zajímavé . Archa byla zhotovena z aká ciové ho dřeva a její rozměry 2,5 x 1,5 x 1,5 lokte nenasvědčují tomu, že měla sloužit jen jako přenosný depozitá ř kamenných desek ú mluvy. Byla podé lná (cca 1,20 m), ne příliš široká , ale naopak „zbytečně“ vysoká (cca 0,7 m). Zevnitř i zvenku potažená zlatými plechy. V horní čá sti archy byly v každé m rohu zapuštěny čtyři zlaté kruhy, jimiž byly trvale protaženy dva sochory - rovněž pokryté zlatem. Víko bylo odlité z ryzího zlata a zdobili ho dva ze zlata tepaní cherubové s křídly rozprostřenými tak, aby stínila celý vršek archy. Uvnitř se pak nachá zelo svědectví, jež Mojžíš obdržel od Hospodina. Podobněbyl zhotoven nejen stů l, ale i obětní oltá ř. Vše bylo umístěno ve stá nku ú mluvy, jenž měl stavebnicovou konstrukci rovněž z aká ciové ho dřeva. Jednotlivé díly (10 x 1,5 lokte) propojené čepy se zasunovaly do pá ru stříbrných podstavců . Díly byly potaženy zlatem. Stá nek měl pak čtvercový pů dorys o rozměrech 20 x 20 loktů (cca 9,5 x 9,5 m) a výšku přibližně4,5 metru. Nad tím vším čněl stan z ků ží a lá tek z kozí srsti. Ná dvoří stá nku ú mluvy, o rozměrech 100 x 50 x 5 loktů (cca 46 x 23 x 2,3 m), bylo ohraničeno zá věsy z jemné lněné lá tky zavěšené I4 1 I

ARCHA Ú MLUVY

na stříbrné m nosiči. Hlavní konstrukční prvky sestá valy z 20 nosných sloupů podé l a 10 sloupů našíř. Sloupy byly zasunuty do měděných podstavců pospojených stříbrem. Také oděvy těch, kteří byli pověřeni obsluhou zařízení stá nku ú mluvy, musely splnit jisté , velmi přísné , předpisy. Mimoto všichni ti, co byli oprá vněni vstoupit do stá nku ú mluvy, měli cinkat zlatými zvonečky, jimiž byli kolem dokola ověšeni.

ARCHA Ú MLUVY

Kap. 40./ verš 34. Tedy přikryl oblak stá nek úmluvy, a slá va Hospodinova naplnila příbytek. Kap. 40./ verš 35. A nemohl Mojžíš vjíti do stá nku úmluvy; nebo byl nad ním oblak, a slá va Hospodinova naplnila příbytek.

II. Kniha Mojžíšova Kap. 28./ verš 35. A bude to míti na sobě Aron při službá ch, aby slyš á n byl zvuk jeho, když vchá zeti bude do svatyně před Hospodina, i když vychá zeti bude, aby neumřel. Tento verš zcela jasněhovoří o jediné možnosti. Oboustranná komunikace probíhala pouze v oblasti fonie - mluvené ho slova a charakteristických zvuků . „Bezpečnostní systé m“ spustil své mechanismy prá věv okamžiku, kdy vstupující nepovolaná osoba postrá dala jistou signalizační ú roveň. Ať již je to v dnešní době, kdy jsou zloději a vrahové propouštěni pro „nedostatek dů kazů “ a jaká koli obrana vů či nim velmi přísněposuzová na, podivné , byly kdysi doby podstatnějiné . Avšak chá pat minulý verš jen v té to roviněby nebylo pravděpodobněpříliš prozíravé . Spíše se zdá , že nejen prostor kolem archy ú mluvy, ale i obětního oltá ře, byl pracovištěm nadmíru rizikovým a nepovolaná - a řá dněneproškolená - osoba mohla ohrozit nejen život svů j, ale i životy ostatních přítomných.Z několika dalších veršů zcela jasně vyplývá , že přesněurčená pravidla nesměla být nikdy obchá zena. Kap. 33./ verš 9.

Jak je patrné , mohl Mojžíš vstoupit do stá nku ú mluvy, tedy tam, kde se nalé zala schrá nka ú mluvy, pouze tehdy, jestliže nad ním nebyla zá ře Hospodinovy slá vy. Je to podivné . Neboť v okamžiku, kdy Mojžíš vstoupil, ona zá ře sestoupila a zaplnila celý příbytek, aniž Mojžíšovi nějakým způ sobem ublížila. Jak se zdá , nebylo radno touto zá ří projít „napříč“. Z té hož dů vodu mohla být truhla přená šena pouze tehdy, nebyl-li oblak slá vy nad stá nkem. Kap. 40./ verš 36. Když pak odná š el se oblak s příbytku, brali se synové Izraelš tí po vš ech taženích svých. Kap. 40./ verš 37. Pakli se neodná š el oblak, nehýbali se až do dne, v němž se zdvihl. Kap. 40./ verš 38.

Bývalo pak toto, že když vchá zíval Mojžíš do stá nku (úmluvy), sstupoval sloup oblakový, a stá val u dveří stá nku, a mluvil s Mojžíš em. I4 2 I

A byl oblak Hospodinův nad příbytkem ve dne, a oheň býval v noci na něm, před očima vš eho domu Izraelské ho ve vš ech taženích jejich. I4 3 I

ARCHA Ú MLUVY

Mimo Mojžíše a Arona nebylo nikoho, kdo by měl podobné platné pověření hovořit s Hospodinem. Způ sob komunikace je však více mé něstá le zahalen tajemstvím. I když... IV. Kniha Mojžíšova Kap. 7./ verš 89. Potom když vchá zel Mojžíš do stá nku úmluvy, aby mluvil s Bohem, tedy slýchá val hlas mluvícího k sobě z slitovnice (zlaté ho víka), která ž byla nad truhlou svědectví mezi dvěma cherubíny, a mluvíval k němu. Že jistá opatrnost ze strany obsluhy nebyla marná , uká zalo se o několik veršů později. Aronovi synové Ná dab a Abiu (III. Kniha Mojžíšova, kap. 10., verš 1.), kteří se, ač nikým nepověřeni, příliš lehková žněpohybovali poblíž stá nku, nebo snad dokonce i v bezprostřední blízkosti obětního oltá ře, padli ná hle k zemi mrtvi - zasaženi ohnivým výbojem. Byli spá leni v jednom jediné m okamžiku, přesnětak, jako obětní kozel z ná sledujícího verše. Obětní rituá l býval totiž pořá dá n na přesněvymezené m místě obětního oltá ře a z popisu činností obsluhy, jež byla pevněstanovena, vyplývá , že vše spalující plamenný výboj sestupoval shů ry. III. Kniha Mojžíšova Kap. 9./ verš 24. Nebo sstoupil oheň od tvá ři Hospodina, a spá lil na oltá ři obět zá palnou i vš ecken tuk. Což když uzřel veš keren lid, zkřikli a padli na tvá ři své . Z dalšího vyprá vění je patrné , že uvnitř stá nku ú mluvy zů stalo v tomto případě„uvězněno“ několik šokovaných lidí, obá vajících se překročit jeho prá h. Narychlo povolaný Mojžíš okamžitěvydá vá pokyny a nabá dá je, aby prozatím nevychá zeli. Zá roveň pobízí ty, kteří odná šejí oba I4 4 I

ARCHA Ú MLUVY

mrtvé , či přesněji jejich pozů statky, aby zů stali zahaleni, neboť i jim hrozí smrt. Kap. 10./ verš 7. Vy pak ze dveří stá nku úmluvy nevychá zejte, abyste nezemřeli; nebo olej pomazá ní Hospodinova jest na vá s. Neštěstí, jež postihlo Aronovy syny, si žá dalo okamžité vysvětlení, a proto Mojžíš zahá jil okamžité pá trá ní po příčiná ch nečekané tragé die. Pravděpodobně se mu je podařilo objasnit. Krá tce nato vydá vá Bů h, prostřednictvím Mojžíše, okamžitý zá kaz platný na „věčné časy“: striktní zá kaz požívá ní vína, ale i jiných opojných ná pojů před vstupem do stá nku ú mluvy. Zá kaz opuštění stá nku ú mluvy v doběrituá lu, ale i zá kaz vstupu nepovolaným osobá m. Kap.10./ verš 9. Vína a ná poje opojné ho nebudeš píti, ty ani tvoji synové s tebou, kdyžkoli budete míti vchá zeti do stá nku úmluvy, abyste nezemřeli (ustanovení věčné to bude po rodech vaš ich). V kontextu s tímto veršem vyplývá , že se Aronovi synové , krá tce před svojí smrtí, pravděpodobněposilnili opojnými ná poji, aby pak v té to povznesené ná ladě nedbali o bezpečnost prá ce poblíž rizikové ho pracoviště. A tím stá nek ú mluvy a obětní oltá ř pravděpodobně byly. Z jiných veršů je patrné , že mnohé tučné masité obětiny byly spá leny na popel. Jiné se naopak, přijatelněopečeny a propečeny plamenným výbojem, stá valy chutnou a doporučenou potravou pověřené obsluhy. Byla to jejich uzá koněná odměna za provedené obětní ú kony. Aronů v sarkastický dotaz, zda je také povinen pozřít svoji velkou oběť - své dva syny, uzamkl jinak hovorná Mojžíšova ú sta. I4 5 I

ARCHA Ú MLUVY

Nicmé ně skrytý sarkasmus nebyl pochopen, ale den poté byl zveřejněn zá vazný seznam pokrmů typu „košer“. Což je samo o soběvelká podivnost. Tak jako archa ú mluvy, tak i obětní „oltá ř“ byl zhotoven z aká ciové ho dřeva (5 x 5 x 3 lokte) a potažen tentokrá te mědí. V horní čá sti byl opatřen měděným roštem s měděnými kruhy v jeho rozích. Uvnitř byl obětní oltá ř dutý, zřejměprostor pro spadaný popel. Kombinace vodivé ho a nevodivé ho materiá lu dala vzniknout dänikenovské verzi významu archy ú mluvy jako velkokapacitního kondenzá toru, jenž prostřednictvím blíže neurčené ho rezoná toru umožňoval komunikaci s Hospodinem. Také propojení nosných sloupů stříbrem a uzemněné měděné podstavce, připomínající svým uspořá dá ním určitý druh uzemnění, či pospojová ní nulová ním elektrické ho zařízení dle stá tních norem, hovoří ve prospěch té to hypoté zy. Kondenzá torem však mohl být nejen obětní stů l, ale také i obětní oltá ř, a přesto komunikace s Hospodinem nebyla, v tomto případě, nikterak očeká vá na. Krá tký výboj a skvělé propečení obětin spíše opět připomíná , v případě obětního prostoru, spíše technologii H.T.M. (High Technology Microwave). Vysokoenergetickou mikrovlnnou troubu několiká té generace, jež opeče svoji oběť i na větší vzdá lenosti. Zatímco jedna z funkcí archy ú mluvy je zcela jasná - komunikace s Bohem, předá vá ní příkazů a zá vazných pokynů - jsou ostatní činnosti archy stá le sporné . Víme jen, že mnohé z efektů , jež jsou přisuzová ny schrá nce, spíše pouze probíhaly v její bezprostřední blízkosti. Ale i tak jsou velmi pozoruhodné . Svými parametry se blíží tomu, co označujeme jako zbraně hromadné ho ničení s nedozírnými ná sledky. Opomeneme-li tu skutečnost, že poblíž archy ú mluvy byla potrestá na sestra Arona neomylnými příznaky malomocenství, jako jediná z přítomných, pak nemů žeme toté ž přehlé dnout v případě, kdy během několika má lo okamžiků zemřelo zasaženo morovou ranou celkem 14 700 vzbouřenců . Již den před tím bylo, ohnivým výbojem sestupujícím z výšin, spá leno na prach 250 mužů . Těch, kteří se vzbouřili proti MojžíšoI4 6 I

ARCHA Ú MLUVY

vým příkazů m. Mimo spá leništěa kovových předmětů se nenalezlo nic než popel a všeobecně zavlá dlo přesvědčení, že se Choré ho muži propadli do země- do ohnivé ho pekla. Na druhý den poté , prá větehdy, kdy se sešli reptající Choré ho soukmenovci poblíž stá nku ú mluvy, sestoupil nad stá nek zná mý oblak, jenž v tomto okamžiku nevěštil nic dobré ho. Vzá pětí bylo Mojžíšovi přiká zá no, aby vystoupil mimo reptající dav. V té mže okamžiku, kdy tak učinil, začaly padat k zemi první oběti zasažené nebývale rychlou morovou ranou. Na příkaz zděšené ho Mojžíše vběhl jeho bratr Aron zpět mezi dav a pů sobení rá ny bylo zastaveno. 14 700 mrtvých. Byla i zde použita modifikace vysokoenergetické mikrovlnné techniky s namodulovaným vzorcem blíže nezná mé choroby, či nebývale rychlé ú mrtí pouze tyto příznaky připomínalo? Těžko říci. Jisté je pouze to, že archa ú mluvy vydá vající příkazy a pokyny na cestědo zaslíbené zeměpřipomíná , se vším všudy, mluvící sochu Huitzilopochtliho, jež rovněž vydá vala příkazy a pokyny azté ckým předků m na jejich, avšak dvousetleté cestě do zaslíbené země. Také tato aparatura byla nošena na sochorech azté ckými atlety. A naopak bá jný strom, živící ty, kteří přežili dá vnou indiá nskou katastrofu, připomíná zná mé tajné zařízení z knihy Zohar. Zařízení na výrobu many. Co je možné , a co nikoli? Kdo z ná s je oprá vněn neomylností, již nelze v žá dné m případězaměňovat za pověření z výšin pragmaticky ú čelovým systé mem věcí, jenž žá rlivěstřeží své „neomylné pravdy“?

I4 7 I

V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U

Satanisté jednou stanou na tajných místech Země a budou ovlá dat svou satanskou mocí davy zachvá cené š ílenstvím. Pak nastane den, kdy budou moci vystoupit a slavnostně vyhlá sit: „ Jsem satanista. Skloňte se, neboťjá jsem nejvyš š ím ztělesněním lidské ho života.“ Anton Szandor La Vey samozvaný čaroděj

Virtuálnímodel smrtelné ho viru Zlatý ú svit, Jitřenka, Aurora, Lucifer - rů zná pojmenová ní té že pomyslné substance zla - Satana. Semeništěteorií o nadřazených rasá ch a pohá dká ch o nadčlověku s přirozenými vů dčími vlohami a kořeny třídní nená visti. Podivný svět mystiky a světových vá lek, kdy na bojištích umírají hrů zostrašným způ sobem miliony lidí, zatímco jiným, z nezná mé ho dů vodu, v té mže okamžiku vybuchují v ruká ch pouze baterie šampaňské ho, k veliké radosti majitelů bordelů . Je to vlastněgeniá lnějednoduchý systé m, jenž smete i ty, kteří mu z rů zných dů vodů přisluhují. V zá rodku mohou být eliminová ny jaké koli narů stající sociá lní nepokoje, „objektivně“ těžká bojiště pohltí každé ho nežá doucího jedince. Zá roveň se tím aktivně řeší přelidnění planety a devastují nežá doucí hodnoty. Zvá žíme-li vyšší zisky bank i vojenskoprů myslových magná tů a z toho vyplývající větší moc, pak v jisté m ohledu lze hovořit i o jisté logice zavedené ho systé mu. Kapitalismus, fašismus a komunismus přechá zejí plynule v další fá zi - budová ní rozvinuté ho subkomunismu. Hybrid předchozích ideologií dramaticky neguje humanismus těmi nejzá keřnějšími činy. Pro nositele pragmatické ho satanismu, ale i všech předchozích „ismů “, znamená humanismus pouze tu nejdrzejší možnou vzpouru slabších proti silnějším. Tato situace je pro „nadřazené “ tvory nepřijatelná . Jejich obranou byla a je stranická či společenská nomenklatura, umožňující za určité poplatky získat prá vo k ovlá dá ní „slabších“. I4 8 I


Za slabé ho je pak poklá dá n každý, kdo „nepatří do velké rodiny vyvolených“. Sociá lní cítění, soucit, odpuštění, rozlišová ní dobra a zla, to vše je poklá dá no za projev odsouzeníhodné slabosti nízké ho ducha. Živočišná strá nka má být nadřazena všemu ostatnímu - silnější má prá vo požírat slabší. Silní a zdatní lovci se z džungle pouze přemístili do světa politiky a obchodu, a svá nezadatelná prá va prosazují těmi prostředky, jež jsou prá věpo ruce. Hodnota lidské ho života (nikoli vlastního) se stá vá proměnnou hodnotou setrvá vající většinou poblíž absolutní nuly. Latentní satanismus v podobě „osvícené ho pragmatismu“ pak skrytě podporuje vše, co je cizí všemu lidské mu. A pokud hovoří o demokracii, pak je to jen příznak zvrá cené ho humoru. Demokracie v rukou „silných“ pak není nic jiné ho než „zá konné “ mimikry, jež mají usnadnit „pacifikaci“ podřadné lů zy. Nevzdělanou lů zou se mů že stá t v libovolné m okamžiku každý, kdo nevyhovuje zavedené mu systé mu. V rá mci transformací do „vyšších“ ú rovní je povoleno použít nejen „charismatické “ vů dce revolučních mas, ale i „populistickou“ ré toriku, aby vzá pětí bylo lů ze dá no najevo, že pravda má tisícero podob. Podle situace a potřeb silnějších. Orwellovský svět druhé generace. Pohá dkově rozsvícené čerpací pumpy a supermarkety, eutanazie a prá vo na smrt, potraty a omlazovací prostředky, tunelová ní čehokoliv, bílí koníci pohřbení zaživa, propouštění vrahů , luxusní pračky špinavých peněz, lů za a „prů zkumy“ veřejné ho mínění, ale i „překvapené “ tvá ře demokraticky zvolených lhá řů , pravidelná chemická vá lka s obyvatelstvem, nové bojové lá tky a mutované viry, sterilita a sterilizace, obrazovkami frustrované ženy a umělý sex s čímkoli, Velký bratr a tok „nezá vadných“ informací, implantá ty totožnosti a družicové systé my sledující veškerý „svobodný pohyb“, lupiči a bezdomovci vytvá řející „demokratický“ systé m nevyslovené ho zá kazu vychá zení po dvacá té hodině. To je vize šílené ho světa, v němž systé m věcí umožní duševním žebrá ků m a otroků m stá t se na malou chvilku „neomezenými“ pá ny situace. Postačí být jen malinko bezohledný a chamtivý, trochu nemilosrdný, nepatrně zvrá cený, mírně arogantní, přiměřeně proI4 9 I


hnaný, dostatečněslepý, příležitostněhluchý, chvilkami nevědomý, avšak neuvěřitelněprolhaný. To vše však bude pouhou „demokratickou“ kulisou dramatických dějů , jež byly připravová ny mnohem mnohem dříve, než zaznělo nové zběsile pažravé chrochtá ní u starých koryt. 17. prosince 1997 Toho dne, ale i dne ná sledujícího, přinesly sdělovací mé dia kratičkou zprá vu tentokrá te z daleké ho Japonska. Nejmé ně 600 registrovaných lidí ve věku od tří do dvaceti tří roků bylo v té že chvíli postiženo typickými příznaky velmi těžké ho epileptické ho zá chvatu. Nejmé ně 100 dětí muselo být okamžitě hospitalizová no s těžkými depresemi, jež ná sledovaly krá tce po epileptické m zá chvatu. K zá chvatu doš lo v okamžiku, kdy postižení ve svých domovech sledovali animovaný film o „ příš erká ch“ bojujících s počítačovými viry. Regulé rní počá tek epileptické ho zá chvatu stanovila vyš etřující komise na okamžik, kdy jedna z příš erek „ likviduje“ počítačový vir opakovaným flashem - zá bleskem bílé ho světla - vychá zejícím z očí. Dodatečně zveřejněné zprá vy hovoří o ná sledné m zkoumá ní animované ho filmu - snímek po snímku - s podezřením na uměle vybuzenou fotosenzitivní epilepsii. Celý problé m mů že být mnohem vá žnější, než se mů že neinformované mu pozorovateli zdá t. Je totiž velmi pravděpodobné , že informace o možné m pokusu na lidské m materiá lu unikla pouhým nedopatřením, a tak se celým světem vzá pětí šíří jiná zprá va - o neú myslně vybuzené , ale jinak nezná mé chorobě, jmé nem fotosenzitivní epilepsie. A až časem vlna zá jmu opadne, budou další rozhovory na té ma „elektronické virulentní zbraně“ skomírat na ú bytě zvané lišá cky „informační exploze“. Nejdříve si připomeňme oslavované pokusy (nejen) sovětských lé kařů na choromyslných pacientech, žijících svů j neradostný život s trvale zavedenými sondami v mozku. Rozpomeňme se i na mnohé nedobrovolné oběti cílených pokusů s chemickými, bakterioloI50 I


gickými a jadernými zbraněmi. Sněť slezinná , viry dýmějové ho moru, ale také „Big eye“ spolu s dalšími vymoženostmi našich, ale i ostatních dobře placených uniformovaných šílenců . Rozpomeňme se i na dá vné meziná rodní dohody o zá kazu zneužívá ní filmu a potažmo i televize při pů sobení na podvědomí divá ků okem nepostřehnutelnými zá blesky vnucené informace, kratší než 0, 24 vteřiny. Podprahové vnímá ní je prá věta oblast, na kterou mnohdy marněbušily nejen zaťaté pěsti ideologických má gů , ale i reklamních agentur. A pokud se někdy přistihnete, že si objedná vá te zná mý prací prostředek, aniž jej nějak zvlá šť potřebujete - nezoufejte. Rovněž nevolejte televizního opravá ře. Nesnesitelné probliká vá ní bílé ho světla, ale i ostatních barev spektra, či zběsilá frekvence střihů v obraze, jež jsou nyní tak časté a hraničí již snad i se samozřejmostí, nesouvisí s vadami na vašem televizním přijímači. Je totiž možné , že se jedná o pouhé porušová ní lidských prá v, nebo v tom horš ím případěo střihače - amaté ra. Kvů li tomu nemusíte vybíhat ze svých domovů , abyste, po zuby ozbrojeni, vystříleli všechny hosty v první ná hodněvybrané restauraci nebo dokonce celou zá kladní školu i s jejím vrcholným managementem. Systé my se mění jiným způ sobem. Podprahové vnímá ní probíhající mimo naši vů li je však mnohem zranitelnější, než bychom si vů bec kdy přá li. Zvlá štětehdy, je-li ú tok na bezbrannou oběť veden rukou neznající slitová ní. A prá věto, co se stalo v Japonsku, možná signalizuje, v jaké oblasti se vrcholek ledovce prá věnachá zí. Vedle AIDS, eboly, sněti slezinné , nových virů pů vodněnevirových onemocnění, hovoří čas od času ta upovídanější čá st systé mu o možnosti naklonovat Lenina či Hitlera, nebo vyslat do vesmíru plavidlo řízené „uříznutou“ hlavou napojenou trvale na palubní počítač. Ú spěch je dle německé ho vědce zaručen. Jedinou podmínkou onoho veliká na je, že to musí být hlava nemluvněte. Božena Němcová se svými pohá dkovými horory na dobrou noc hanebně zaostá vá . Rovněž diplomovaní „lé kaři“ z pokusných a „vývojových“ koncentrá čnických laboratoří umírají na stará kolena neutěšitelnou zá vistí. A pokud novodobí giganti vědy mlčí, buďme ujištěni, že trpí představou, že vedle omezené ho počtu šílených I51 I


krav skomírá tato planeta na akutní nedostatek šílenců . Proto se v laboratořích zkoumají nové a nové možnosti, jak narušit psychiku a neurovegetativní systé m nepřítele. Způ sob, jak rozložit lidský materiá l v nepotřebné trosky, padni komu padni, neboť nepřítelem se mů že stá t libovolné seskupení, které s ná mi a našimi mírotvornými ná vrhy nesouhlasí. Virulence je schopnost mikroorganismů pronikat, v tomto případědo lidské ho těla. Je-li konstelace hvězd příznivěnakloněna a oběť virové invaze má nedostatek ochranných lá tek, pak nezadatelným prá vem takové ho viru je eliminace celé ho majitele těla. Virtuá lní - zdá nlivý, a tedy neexistující, virulentní vir lze za jistých okolností elektronicky ošetřit tak, že kýžený výsledek je od skutečné virové ná kazy k nerozezná ní. Dokonce by bylo čistěteoreticky možné vybudit příznaky těch nejsmrtelnějších nemocí, ale i infarktů , schizofrenií, depresí a epilepsií. Zvlá ště ty posledně jmenované choroby, svými prů vodními, lehce zjistitelnými příznaky, mohou být na prvních místech v seznamech výzkumných pracovišť. Vyvolat smrtelné - či oběť deklasující - choroby na libovolnou vzdá lenost nikdy neexistujícími (virtuá lními) viry se zdá být přesně tak směšné , jak s tímto faktorem pravděpodobněkalkulovali i samotní tvů rci onoho, možná i japonské ho, hororu. V historicky nedá vné doběbyly v těle, respektive mozku živých bytostí zjištěny a změřeny elektrické proudy biologické povahy. Jejich velikost se pohybuje kolem 0,00005 voltů . Jsou charakteristické svým prů během, jenž vzdá leněpřipomíná střídavý proud nejen o rů zné amplitudě, ale i frekvenci. Každý stav těla i mysli se zrcadlí v jejich specifických velikostech, přesně tak, jak se týmž způ sobem mění tyto veličiny v dramatické m prů běhu některých nemocí. Některé , pro nemoc či stavy, typické změny amplitudy a frekvence lze sejmout velmi lehce. Zdá se, že infarkty, deprese a epilepsie se svými jednoznačnými výkyvy bioelektrických proudů budou tím odrazovým mů stkem směřujícím do pekel. Je té ž velmi pravděpodobné , že virtuá lní virulentní elektronické zbranějsou již naší realitou. A to již několik desetiletí. Problé m, jenž musel být vyřešen, spočívá v elektronické m zpracová ní a vyslá ní dat k vyhlé dnuté oběti, či nežá doucí skupině. I52 I


Obr. 1. - Prů běh bioproudů v mozku, jenž je postižen epileptickým zá chvatem.

Obr. 2. - Diracovy impulzy zaznamenaných bioproudů epileptické ho zá chvatu.

velikost impulzů

frekvence impulzů Z diagramu je patrné , že se prakticky jedná o signá ly frekvenčně a amplitudově modulované . Podobně jako elektromagnetické pulzy mohou zá stupně působit s týmž efektem i opakované světelné zá blesky. Na obr. č. l je zaznamená n analogový (spojitý) prů běh bioproudů pacienta postižené ho akutním epileptickým zá chvatem. ZaznaI53 I


menaný prů běh bioproudů se zpracuje a vzá pětí namoduluje na vysokofrekvenční pulzy, jež mají v tomto případěcharakter Diracova impulzu (obr. č. 2). Směrové anté ny dopraví signá l do vytyčené ho prostoru a nastá vá bombardová ní prozatím zdravé ho organismu falešnými informacemi. Podvědomí oběti svými receptory a celým neurovegetativním systé mem eviduje tyto pekelné informace jako analogický signá l, a ani nemů že jinak. U ozá řené ho člověka pak dochá zí ke spojité odezvěna již zmíněné impulzy. Informace obsažené v převzatých prů bězích bioproudů jsou pak brá ny jako pravé . Tělo reaguje jako by epileptický zá chvat, nebo napadení virem, byly skutečné . Elektromagnetické peklo pozvolna naruší jemnou rovnová hu vnitřních biologických elektrických proudů . Na podkladěmylných informací dochá zí ke změněchemických pochodů a pů vodnězdravý jedinec jeví příznaky choroby, kterou netrpěl ani ná hodou. A když se pokus nepovede, má me v zá loze, při dostatečně dlouhé doběozařová ní, ještědalší spojence - rakovinu a leukemii. Vhodným okamžikem pro ná š zvrá cený humor by bylo načasová ní našeho pokusu s virtuá lním modelem deprese, či těžké ho epileptické ho zá chvatu, na okamžik, kdy blíže nezajímavá příšerka zabíjí opakovaným flashem nežá doucí počítačový vir.

È A R O D Ì JN Á H IG H -T E C H

Ezechiel Kap. 1./ verš 18. Na čtyři strany své (kola) jíti majíce, chodila a neuchylovala se, když chodila. Kap. 1./ verš 20. Kdekoli chtěl duch (vů dce), aby š la, tam š la. Kde duch (vů dce) chtěl jíti, i kola se vzná š ela naproti nim, neboťduch zvířat byl v kolá ch.

Č arodějná high - tech Osobní, až drzá , statečnost proroka Ezechiela je zajisté hodna obdivu, neboť bez ní bychom nikdy neměli to potěšení podrobně se sezná mit se starověkým zařízením, jež jednoho dne, za velké ho blýská ní, sestoupilo na Zem. Více než odvahu bychom však měli ocenit jeho logické zá věry a pozorovací talent hodný skvěle proškolené ho špiona. Starověký muž ná m, mimo zevrubné ho popisu hybridu vzná šedla a teré nního vozu, zanechal i jisté indicie, jež mohou být stejně tak překvapivé jako ostatněcelá řada dalších biblických zá ležitostí. Kap. 9./ verš 11. Když chodily (kola), na čtyři strany jejich chodily. Neuchylovaly se, když se obracel vůdce, za ním š ly. Neuchylovaly se, když š ly. Z celkové ho kontextu se dovídá me, že vů dce sedící na vytvarované m trů nu, jenž spočívá pod roztaženou křišťá lovou kopulí, kontroluje svými myšlenkami nejen chod otá čejících se kol, ale i směr pohybu.

I54 I

I55 I



Kam se vů dce obrá tí, tím směrem se pohybuje celé zařízení. Podobná zařízení mů žeme vysledovat i u jisté ho vybavení astronautů , či vojenských letců . Myšlenkami řízené aparatury? Ano, to je povoleno. Nikoli však v minulosti. Ještěrelativněnedá vno by podobné tvrzení přivedlo zatvrzelé ho kacíře do zá jmové sfé ry inkvizičních borců . Ti by jistěvynaložili dostatek energie k přesvědčení hříšníka, jak nebetyčněse mýlí. Avšak ani dnes, kdy kolem ná s již řadu let řá dí informační exploze, nebude jednoduché uniknout pozorné mu oku „neexistující“ cenzury. Jistěže mů žete psá t cokoli, avšak za jistých specifických okolností si mů žete své textíky strčit za klobouk. Vždyť je totiž povoleno jen tolik, kolik vrchnost dovolí. Někdy více, jindy o pozná ní mé ně. Nejsem však ani první, ani poslední, kdo se snaží upozornit na jisté nesrovnalosti, jež nepozorovaněvlá dnou tomuto světu. S jistým stupněm škodolibosti připomíná m dá vnou fantazii Ř eků , tedy dobu, kdy technická a obzvlá štěinformační revoluce nemohla být ani zdaleka jejich silnou strá nkou. Jejich - ale i ostatní - bohové vlá dli na starověk nesporněneobvyklými vymoženostmi, které si i my postupem techniky, vývojem technologií, ale i vývojem znalostí, budeme moci možná jednou dovolit. Chromý Hefaistos, bů h ohně, ková řů a zbrojířů , syn samotné ho Dia a jeho manželky Hé ry, by mohl celkem vzornězastoupit celý tým současných vědců , techniků a biotroniků . Tedy tehdy, pokud ná s Homé r neklame, když tvrdí, že Hefaistos si plnězautomatizoval některé sekce své božské ková rny. Jistá oddělení byla dokonce řízena silou jeho myšlenky. Příkazy zadá val přímo ze své ho mozku, tvrdí Homé r. Kdy to bylo? V dobá ch lidí druhé ho - stříbrné ho věku. Tehdy, kdy ještěmezi lidem vlá dla moudrost. Z tohoto prosté ho dů vodu se to zdá být již nekonečnědá vno, a proto mne, i z mnoha jiných příčin, znepokojuje datace romantických archeologů pouze minimá lně. Jestli vů bec.

Ti mé něstateční hovoří o letech 7000 až 8000 př. n. l., ti statečnější o roku 10 500 př. n. l., a ti otrlí hovoří o permu.

I56 I

První lidé měli lidský vzhled a nezrodila je žena. Byli učiněni bohy. Mluvili a rozprá věli, viděli a slyš eli, chodili a do rukou brali. Byli to lidé dobří a krá sní a jejich postava byla postavou muže. Měli schopnost myš lení a chá pali vš e. Sotva upřeli svůj zrak, spatřili. Vnímali a nakonec chá pali celý svět. Když se rozhlé dli, ihned spatřili vš echno kolem, viděli klenbu nebeskou a celý kulatý povrch Země. Viděli vš echny věci vzdá lené i skryté , aniž by se k nim museli přiblížit. Postačilo jim zůstat na místě a spatřili celý vesmír. Velká byla jejich moudrost. Nakonec znali vš e ve vš ech světových straná ch nebes i povrchu Země. Popol Vuh posvá tná kniha Quichů A přesto jsou bionika, kybernetika i psychotronika jedněmiz nejmladších vědních oborů , jež lidstvo zkoumá na zá kladě objevu bioproudů v mozku, snad i z hlediska objektivního přínosu. Ovlá dněte svůj počítač myš lenkou. Použijte Mind Drive. Zá kladní sada Mind Drive konečně na trhu. Cenová bomba (do vaš í kapsy?). Kupte si Mind Drive a ovlá dnete svůj počítačpouze činností svých mozkových center. Zdokonalujete své soustředění a odměnou vá m bude zvýš ení vaš eho intelektu a sebekontroly. Ne, nestal jsem se dealerem softwarových a hardwarových výrobků . Pouze dokumentuji stav současné ho trhu, který ve své podstatě nabízí odvar toho, co lze celkem ú spěšněvystopovat i v prastarých legendá ch a bá jích. Bohužel, v souvislosti s možností negativního ovlivnění prů běhu mozkových bioproudů patřičně „ošetřeným“ softwarem lze i z té to hračky vytvořit zbraň, či ná stroj hodný Svaté inkvizice. Ale i takové zbranělze ve starých spisech objevit. I57 I

È A R O D E JN Á H IG H -T E C H

LÉT A JÍC Í O KO

Pak vypustil Muktaphaladhvadža proti nepřá telům svoji obluzující zbraň, jež je srazila k zemi omá mené . Tam je spoutal Varunovou zbraní. Vítězové ukořistili mnoho lé tajících vozů a podrobili si zbytek armá dy Asurů, i jejich krá sné ženy. K ath asaritságaram

Zachariáš Kap. 5./ verš 3. Toto prokletí vyjde na š irokost vš í země... Kap. 5./ verš 6.

Vá lka bohů s mimozemskou entitou, nazývanou v sá nskrtu Asury, proběhla v pradá vných dobá ch v několika etapá ch ještěpřed počá tkem poslední kalijugy, tedy před 18. ú norem 3102 př. n. l. Někteří indologové ú dajněhovoří o roku 7000 př. n. l. (jsou však uvažová ny i doby mnohem vzdá lenější). Připomíná m již jen podobnou zá ležitost, o níž se někdy hovoří i v kontextu s potrestá ním padlých andělů z dob před potopou. Také oni byli spoutá ni řetězy mrá kot a jsou v tomto nevědomé m stavu chová ni až do konce věků . Pokud bychom vychá zeli z Wooleyovy datace potopy (archeologické vykopá vky v Mezopotá mii), pak i tato udá lost nese utěšeně prastarou dataci. Muselo se tak přihodit kolem roku 4250 př. n. l.

Starověká (!) replika jednoho z exotických lé tajících vozů Indie jakoby z oka vypadla tomu, co popisuje starozá konní prorok Ezachiel ve své m vidění u řeky Chebar. I58 I

I řekl jsem: Co jest? Kterýž odpověděl: Toto jest efi vychá zející. Řekl také : Toto jest oko její prohlé dající vš ecku zemi.

Lé tajícíoko V minulé m díle jsem se odvá žil polemizovat o Zachariá šově vizi, kterou jsem porovná val s vizí orwellovské ho systé mu druhé generace. Lé tající oko, jež je prokletím lidstva obhlížejícím - pod multikontrolou systé mu - celou planetu. Neočeká val jsem, že se onen pochmurný den dostaví tak brzy, i když prozatím s minimá lními vnějšími projevy (pokud ovšem vše posuzujeme odděleněod ostatních neuvěřitelností). Relativně nedá vno (1996) měl prezident ná rodního střediska pro strategické informace Roy Goodson při slyšení před výborem Kongresu Spojených stá tů prohlá sit, že je bezpodmínečně nutné předchá zet teroristickým operacím. Je nutné je likvidovat dříve, než začnou jednat teroristé . Je nutné použít nejen otevřený boj, ale i skryté možnosti. To by bylo v pořá dku, pokud slovo terorista neztratí svů j obsah a nebude sloužit systé mu k potlačová ní zá kladních lidských prá v tak, jak je dnes doposud vnímá me. Jiný pá n, tentokrá te bývalý agent zpravodajské služby CIA, rozšiřuje teroristické skupiny i o nekontrolovatelné ná boženské sekty. Prá věty prý představují nebývalou hrozbu. To samo o sobě je sice překvapující ná zor, nicmé ně v souvislosti s nekompromisní likvidací novodobých mesiá šů typu David Koresh nic, co bychom již nepoznali. I59 I

LÉ TAJÍCÍ OKO

Pan Koresh byl skutečnězlikvidová n tak dů kladněa urychleně, že v tomto nekompromisním boji se sektou musely uhořet i malé děti. Přesnětak, jak dů myslněbyli upalová ni i středověcí kacíři. K potírá ní terorismu a ná boženských sekt bude použito i takových prostředků , jež jsou hodny označení sci-fi. Aviation Week and Space Technology uvažuje na svých strá nká ch (15. května 1995) o možnosti Pentagonu umístit na oběžné drá ze kolem naší planety speciá lní radar. Takový, který umožní navigaci družicových zbraní na principu vysokoenergetických mikrovln. Elektronické zbraněpak vzá pětí, s jistým dostatečným předstihem a velkou ú činností, zasá hnou v neprospěch zmíněných nestá totvorných a rozkladných band. Opomeneme-li fakt, že jedna skupina pozemšťanů stá le ještě očeká vá příchod své ho skutečné ho Mesiá še a existuje tak reá lné nebezpečí, že i on mů že být opět „ukřižová n“ - pak nezbývá nic jiné ho, než vyjá dřit ú div. Jakou technologií bude možno rozeznat hříšné ná boženské sekty a jejich jednotlivé členy od bohabojných občanů , ale i od neškodných a vítaných ateistů , či pohanů ? Č ím budou zločinecké bandy a ná boženští kacíři povinněvybaveni, aby Lé tající velké oko, či Lé tající velké ucho splnilo své dů ležité stá totvorné poslá ní? Bude to integrovaný počítačový komplex spolupracující s nadací pro registraci občanů , jenž nahradí Prozřetelnost sakumprá sk? Obranný systé m rozhodující o bytí a nebytí jedince svým originá lním flexibilním počítačovým softwarem? Není pochyb, že v tomto procesu bude plněvyužita specialita mediá lních moderá torů (moderá tor - ten jenž zpomaluje dopad) vždy pomá hat bestii na nohy. Bude to tentokrá te osvětová činnost, jež ná m konečněumožní rozezná vat kacíře a rozkladné elementy, či eliminace informací autocenzurou v potřebné m politické m nadhledu? Pak již bude pro mocenský systé m hračkou zasadit konečný a zdrcující ú der tak, aby byla spokojena celá demokraticky občanská společnost prá vního stá tu krá čejícího neochvějně vpřed. Kriminá lní bandy ná boženských odpadlíků budou strategicky obklíčeny I 60 I

L É TAJÍCÍ OKO

v prostoru s předem určenými souřadnicemi a družicové zbraněpak krá tkým procesem očistí nevinnost od hříchu. Pará dní vize, není-liž pravda? Blíže nezná mý Velký bratr si zřejměspletl století a vystavuje si, díky naší netečnosti a neinformovanosti, vlastnoruční pověření k potírá ní kacířů . Abychom dobře spali, připomíná m fakt, že mimozemská technologie vsazených čipů , či označení dlouhodobě sledované ho jedince radioaktivním kódem, není zase tak velkým problé mem. Velmi jednoduchá procedura, kterou inkriminované individuum není schopné vů bec zaregistrovat a již lze naopak velmi dobře monitorovat „orwellovskými“ družicovými systé my „Velké ho bratra“, s konečnou platností rozhodne o tom, kdo je proradný ná boženský sektá ř či nehodný terorista. Nebo poslušný otrok? Jistěrozhodne i o tom, co je již terorismus a co ještěpovolené ná boženství. Dnes již je mnoho samozvaných mesiá šů - Davidovců - moudřejších o poznatek, že být Mesiá šem není snadné povolá ní. Ani nikdy nebylo. Nicmé něby ná s měl zamrazit fakt, že ná čelníků m vadí spíše muži hlá sající lá sku a porozumění než vrahové a zloději. Jejich laskavá starost, abychom nebyli ná hodou „utlučeni lá skou“, by mohla být za jiných okolností až dojemná . *** Zdá se, že systé mu vadí i „čarodějové vize automatizované ho vesmíru“. Použité slogany ná m mají pomoci zavrhnout Hospodina, zá kony Univerza, ale i systé m příčiny a dů sledku jeho veškeré ho dění. Je až s ú žasem, co vše doká ží propojit v homogenněgeniá lní slepenec, v zá jmu své legrační pažravosti. Ř íkají tomu politický nadhled, vysílá ní sprá vných signá lů , krok sprá vným směrem, hledá ní konsenzu v plné m pracovním nasazení, či flexibilní postoje pružněreagující na proměnnost situací... I 61 I

LÉ TAJÍCÍ OKO

„ Nyní vykladači Nostradama určují za oběť Hale-Boppovy komety papeže Jana Pavla II. ...a někteří horliví křesť ané pak považují kometu za hvězdu jmé nem Pelyněk.“ MF - Dnes z 26. března 1997 Tento geniá lní citá t, jedna z neuvěřitelné ho množství zaručeně nezá vadných informací, jimiž jsme denněv dostatečné míře přezá sobová ni, hovoří o tom, že autorovi citá tu „leží v žaludku“ spíše Nostradam než jeho vykladači. A to i přes nesporný fakt, že si z Nostradamova díla přečetl pouze jeho jmé no. Michael de Nostradam nic takové ho totiž nenapsal. A co se týče horlivých křesťanů ? Podle toho, z čeho je autor citá tu obvinil, se jejich horlivost nutněblíží absolutní nule a jejich znalost biblických textů by byla na ú rovni vá nočního stromečku radostně rozsvícené ho na Velký pá tek. Usuzuji tak z tvrzení, že „horliví křesťané “ poklá dají HaleBoppovu kometu za hvězdu Pelyněk. To by bylo příliš jednoduché řešení jak zatloukat pravdu. Opět měla kvalitní tiskařská čerň zaplnit mezery. Nikoli však proto, abychom se dozvěděli pravdu. Pisateli očividněvadil mimo jiné Nostradam, ná boženské sekty a zejmé na Janova Apokalypsa. Zarytěsveřepý se s ná mi chce, nikoli pro spokojenost zaměstnavatele, či za příslušný peněžní tarif, o svů j dojem bratrsky podělit. Měl být vyřešen i další problé m - dá t poslední rá nu i nepříjemným U.F.O. - prostřednictvím sloganu „Mimozemšťané přichá zejí“. Přichá zejí skryti prá věza Hale-Boppovou kometou. Č as od času se opravdu objevují vhodní šílenci, kteří jsou vodou na mlýn těch, co pá chají novinové člá nky o zelených mužících. „ Můžete ná s ná sledovat, avš ak nemůžete na Zemi zůstat, neboť proběhne vš eobecná recyklace.“ Videový zá znam jaké hosi muže hovořícího za mrtvé muže i ženy nalezené v San Diegu (Spojené stá ty) proběhl kupodivu snad na všech světových televizních stanicích. I 62 I

L É TAJÍCÍ OKO

Třicet devět mrtvých bylo prohlá šeno za počítačověorientovanou šílenou ná boženskou sektu - Higher Source. Televizní komentá toři hovoří o sektě připravující se na setká ní s U.F.O., jež přilé tá vá skryto kometou. „Totožnost obětí (věk od 14 do 28 let) je nezná má , ale vše nasvědčuje tomu, že se kulty zaměřují na vyšší střední vrstvy a mladou populaci,“ komentuje udá lost svými slovy profesor filozofie Ronald Enroth. Systé m tedy vsadil na rozhořčení středních vrstev. Což je pozoruhodný poznatek, posoudíme-li celosvětovou snahu o likvidaci prá věté to vrstvy obyvatel. Že by opět dvěmouchy jednou ranou? A považte, čarodějové počítačové sekty prý používali dokonce webovské (www) strá nky Internetu. Mrtví nekoušou, nejsou již zbytečnězvědaví a zejmé na - definitivnězmlkli. Mrtví již nikdy nemohou vysvětlit, jaké spojení má me tušit mezi orientací na počítače, ná boženstvím a „U.F.O. skrývajícím se za kometou“. „Č arová ní“ na počítačové síti posloužilo k odsouzení podivné skupiny kupodivu stejně tak dobře a kvalifikovaně, jako lé tající košťata nesympatických babizen ze slavných dob inkvizice. Zdá se však, že zde prů kazněkrá čí o čarodějné kejkle mocenské ho systé mu věcí, jenž má být v očích lů zy vždy neomylnězá zračný a tedy nezničitelný. Komentá ř vysvětlující smrt nešťastníků lze tedy považovat za mimořá dněamaté rsky zavá dějící. „Mimozemci přichá zejí,“ tvrdili členové sekty ú sty televizního pracovníka, jenž dá vá nepokrytěsvým zaměstnavatelů m najevo, že miluje svů j život nade vše. Samo tvrzení o příchodu mimozemců v uvedených souvislostech je více než podivné . Nicmé nědobře načasované . Mimozemci totiž nepřichá zejí. A vů bec ne kryti kometou. Věrohodné příznaky hovoří o tom, že se opozdil pouze slogan, nikoli venkovní entita. A to o velmi velký časový interval. I 63 I

LÉ TAJÍCÍ OKO

Z kusé informace, jež prošla televizním sítem pravdy, je nejzajímavější pozná mka o recyklaci hmotné ho, ale i nehmotné ho vybavení naší planety. Slovo recyklace není třeba totiž chá pat jako proces obnovy spojitěvychá zející z pů vodní materie. Naopak - pů vodní materie musí být rozložena na elementá rní nesourodé čá sti a ty použity k vytvoření nové materie, jež nemá s tou první nic společné ho. „Recyklujeme vaše duše,“ tvrdí na strá nká ch ufologických periodik venkovní hypotetická entita šedivců . Taková tvrzení by byla v příkré m rozporu s tím, co mnozí z ná s chá pou jako zá měr Prozřetelnosti. Ta s recyklací duší zcela evidentněnepočítá . Dotá hneme-li tuto myšlenku až do konce, pak by pomocí té to technologie kdejaký zločinec zakryl své minulé zločiny a bezprecedentněby unikl spravedlnosti „božích mlýnů “, jež chystají ukončit dlouhodobý program osídlení té to planety nenapravitelnými hříšníky akcí „Soudný den“. Recyklace duší. Spočítá me-li si, kolik je jedna a jedna, a přičteme-li vše, čím se systé m věcí vyznamenal, pak odkudsi začíná nepříjemněfoukat. AIDS, ozonová díra, „elixíry mlá dí“ z mozku lidských embryí a propagované potraty, genetika a viry, eutanazie a klonová ní, genetická kontrola při výběru zaměstnanců - výdobytky vá lečné ho zločince Mengeleho servírované nyní lidskou tvá ří Molocha, jehož škleb je doporučeno považovat za velmi demokratický ú směv. Když nic jiné ho, tak systé m - všichni nepřá telé pobiti, nikdo zraněn a nikdo zajat - je systé mem ná dhernějednoduchým. Z množství sekt, jejichž členové se do jednoho „dobrovolně“ upá lili, otrá vili a zastřelili, dominuje od dob adamitů sekta „Sluneční brá ny“. Nedokončený seriá l o spá lených tělech, tu ve Š výcarsku, jindy Francii nebo Kanadě. Všichni mrtví a žá dný svědek - je neklamným znamením, že ná s nepřítel zradil a podvedl. Všichni zemřeli na otravu jedovatými houbami, a ti, co odmítli, byli zastřeleni. I 64 I

L É TAJÍCÍ OKO

V absurdním světěse absurdní legrace stá vá běžnou realitou. Stejnělegračnězní policejní zprá va tlumočená nejmenovaným noviná řským gé niem: „Č lenové sekty se př ed zapá lením domů, nebo krá tce po něm, všichni zastř elili.“ Jistěoriginá lněvyhraněný ná zor s nadějí na sponzorské dotace. Středověký pozdrav z inkvizičních kuloá rů ? Dílo strá žců bedlivé ho Luciferova oka? Nové aranže mistra Goebbelse, či lože jeho učedníků ? Spontá nní potlesk hodné ho strýčka Adolfa? Sci-fi, jež se změnila ve skutečnost? Virtuá lní svět supertajné ho bankovního „padrina“, kde pravda „klečí na hrachu“?

Až se objeví první „ vědec“ s vlastnoručně implantovaným čipem a první noviná ř propagující tuto neuvěřitelnost, vzhlé dnu k noční hvězdnaté obloze - zda konečně spatřím pozorné a nanejvýš demokratické „ lé tající oko“ blíže nezná mé ho „ Velké ho bratra“ . I 65 I

M UT A N T N E B O H Y B R ID ?

Jaké koli děravé zá kony, včetně těch ekonomických, vytvořené zlým úmyslem, ani zdaleka nejsou zá kony, a mnohdy nejsou ani empirií. Jsou to spíš e ná stroje připomínající solidní otroká řský bič, ačkoliv i biče lze použít jinak. Ten, kdo miluje nadvlá du nad druhými, jím může prá skat nad hlavami. Kdykoli se mu zamane. Úroveň dobytka vš ak nemusí být nutně souměřitelná s potřebami lidské bytosti. Lze s ní komunikovat i v jiné úrovni. Pokud ovš em má protějš í strana zá jem pochopit souvislosti. Zdá se vš ak, že se vš e pohybuje v oblasti někdy více jindy i mé ně hvízdajícího biče, neutěš ené ho systé mu věcí, jenž připomíná hromadné š ílenství spiklenců. Jako by tuto planetu napadla nespočetná armá da mimozemských predá torů nevídané ho kalibru. Prá vě v tomto století se objevily hyeny, jež si osobovaly prá vo rozhodovat o bytí a nebytí v zá jmu čehokoli, co bylo po ruce. Se zá kony opravňujícími rozemílat lidskou bytost na mýdlo, hnojiva a stínítka lamp, či „ nové ho“ člověka. Ten, kdo je omezený, omezuje druhé . Touha ovlá dat druhé mu dá vá ď á belská křídla egoismu a arogance. Pronikají do vš ech struktur a pozměňují morá lní kodex k obrazu své mu. Ten pak již nemůže být nikdy morá lní. Někteří si pak hrají na bohy vůdčích osobností, ale nezůstane po nich, mimo jejich kostí a smradu - vůbec nic dobré ho. Povyš ují svůj egoismus a zvrá cenost nad pravdu, která je pro ně ostatně nadbytečně nicotná , někdy až nebezpečně nežá doucí. Vš e kulminuje ve své m naplnění a jestliže lež jde opačným směrem než zá kony Univerza, pak bezohlednost slaví pouze pomyslná vítězství. Velké i malé hyeny čeká stejně velká odplata. Zdeně k Š mitmajer hybrid -

kříženec, přenesenězrů da potomstvo vzniklé spojením dvou odlišných jedinců , lišících se alespoň v jednom genu

mutace -

změna, obměna, variace idealistická teorie dědičnosti - změny probíhající ve skocích - většinou nezá visle na prostředí zá kladní ká men vývojové teorie I 66 I


Mutant nebo hybrid? Mutagenní změny - vyvolá vající systé m, jehož spouštěcí mechanismus by odstartoval pouze zapřisá hlý nepřítel lidstva či šílenec, se díky nezřízené chamtivosti spotřební společnosti stá vá bohužel čím dá l tím hrozivější. Je to udivující a matoucí poznatek, jestliže uvá žíme, že v čele korporací, bankovních domů i vlá d prý stojí ti nejvybranější muži - výkvět a elita lidstva. Oddechl bych si, jestliže by to byla pouhá zabedněnost „vědeckých veliká nů “ hovořících o kladných mutacích, na jejichž konci má stá t nový nadčlověk. Navzdory pracněvypoceným teoriím jsou mutace s konečnou platností pouze zá porné , i když televizní pravdy tvrdí opak. To, co by skutečněmohlo stá t na konci „exhalá tové a odpadní“ společnosti, by nemusel být nutněsuperman či gé nius. Byla by to spíše troska velmi vzdá leněpřipomínající lidskou bytost. Pouze blá hový snílek, nebo apatický ignorant se mů že domnívat, že rozsá hlá devastace životních podmínek nezanechá vá na přírodě, klimatu a lidské m organismu trvalé stopy. A bojím se pomyslet na to, co se děje s mozkovou hmotou, jestliže na ná s odevšad trvale ú točí vedle těžkých kovů , prvků a sloučenin neslučitelných se životem i uměle zvýšená radioaktivita přirozené ho prostředí, či zvýšený prostup tvrdé ho zá ření již neexistujícími ochrannými vrstvami ozonu. Co ještědoká ží na ná s „naši“ politici vymyslet, kroměblá bolů o rů stu ekonomiky, zatímco se jaksi samovolně, včetnějejich platů , zvyšují ceny čehokoli. Prá věti, co do ú moru vyrá bějí děravé zá kony, na jejichž vysvětlová ní musí být přítomno hned několik odborníků ? S čím vším se musí setkat lidský zá rodek v těle matky zasažené pekelnými výdobytky zá zračné ho dvacá té ho století. Mnohdy nedýchatelný vzduch má dodat mozku a srdci život? Mrtvá a neuvěřitelněznečištěná voda energii? Extré mněstresovaní živočichové konec potravinové ho řetězce člověka - mají, mimo smrtelných virů či výkrmové „hormoná lní“ chemie, přiné st životodá rné živiny? I 67 I


Víme již, co všechno doká že prové st s citlivými lidskými orgá ny elektromagnetické peklo - smetištěnašeho neviditelné ho světa vytvořené silnými zdroji elektromagnetické ho zá ření? Genetičtí inženýři tvrděpracující na projektech, které nemusí být nutněv souladu se zá kony přírody, ačkoli generá lové i negenerá lové satansky já sají. Roztodivné viry, ale i další „neočeká vané “ prů švihy mají vyřešit, společněs nemilosrdněpragmatickými giganty vů dcovské ho typu, populační explozi? Neobvykle vydatné deště, jež chemiká liemi uzavřená zem okamžitěpřemění v nebývale apokalyptické zá topy. „Sociá lní“ programy, které vytvoří armá du zá vislých bezdomovců ? Hromadná výroba všeho schopné ho lidské ho odpadu patřičně motivované ho děravými zá kony a pohá dkovou justicí? Drogy, špinavé peníze a zlý ú mysl sponzorující svými „nezištnými“ dary nepodplatitelné tvů rce zá konů ? Prolhanost pseudocharismatických „stá tníků “, kteří se slzou v oku přesvědčují dostatečně tlusté ho české ho kapra o prozíravé nutnosti a prospěšnosti vypustit si svů j má lo prosperující a neperspektivní rybník, pak mů že v porovná ní se všemi ostatními dobře připravenými nepříjemnostmi znít v uších pažravosti jako vzá cněvyrovnaná stá tnická moudrost. Presage 72 Portenteux fait, horrible et incroyable! Typhon fera e(f)mouvoir les me(f)chans: Qui puis apres sou(f)tenus par le cable, Et la pluspart exilez sur les champs. Zpřístupnit čin, (jenž) je hrozný a neuvěřitelný! Tajfun bude vybuzen bídností, jež je skryta v kabelu, a větš ina vyhná na do polí. Hrozný a neuvěřitelný čin. Jistěnení nezajímavé , že o technice uměle vybuzených tajfunů se hovoří i v temné m středověku. I 68 I


Michael de Nostradam je viditelně šoková n činem lidských zrů d, jež se budou v jeho budoucnosti zabývat ničemnostmi a cílenými ú toky proti životu na té to planetě. High-tech umožňující krá tkodobé , ale i dlouhodobé změny klimatu, atmosfé rické poruchy s ná slednými dlouhodobými dešti, či naopak hladová sucha, silné huriká ny ničící předem vybraná ú zemí, se zdají být výplodem sci - fi literatury. A přesto již dnes existuje vyspělá technika, jež mů že způ sobit změny životního prostředí. Na Aljašce (Gakona) je budová n systé m, jenž umožní vysílat do ionosfé ry soustředěnou elektromagnetickou energii o výkonu dosahujícím té měř dvou miliard wattů . Soustava anté n má umožnit jisté změny ve vzdušné m obalu naší planety. Nasměrovaný paprsek vysokoenergetických nízkofrekvenčních mikrovln pravděpodobně způ sobí prudkou tepelnou změnu ve vybrané oblasti ionosfé ry a ná slednězměny ve směru i síle vzdušné ho proudění. Nezodpovězenou otá zkou však stá le zů stá vá , komu přinese tato činnost nezměrné potěšení a komu zmar. Stá le se však nemohu zbavit dojmu, že středověk nemístněhovořící o kabelu budícím ničivé tajfuny mů že vyvolat asociace marné podivnosti. *** Kde jsou ty ná dherné časy, kdy konečněpřestala být zima zimou a lé to lé tem? Tenkrá t, kdy se kdosi usilovněpokoušel zničit naši zeměkouli pravidelnými variacemi na atomové pokusy. Studená vá lka se ú spěšněprohá něla světem, aby ná m dala na dlouhá lé ta zapomenout, co zde, na té to planetě, vlastněpohledá vá me. „Letní“ lednové dny se střídaly se srpnovými sněhovými vá nicemi s takovou pravidelností, že jsme začali tyto změny považovat snad i za normá lní. Jednoho veselé ho červencové ho dne jsem se v bulvá rním tisku dočetl, že jsem dítěštěstěny, neboť za několik dní konečněspatřím na vlastní oči a přesněna čas - polá rní zá ři. Byl jsem tenkrá t dů věřivý a bezelstný mladík a tak jsem ani na okamžik nezapochyboval o tom, že se v Praze, a ještěk tomu za bílé ho dne, polá rní zá ře skutečněv předem určené m čase objeví. I 69 I


Kdo si již dnes vzpomene, jak to všechno tenkrá t vlastněproběhlo? Jisté je to, že stranický tisk měl opět pravdu. Skutečnějsem na jihozá padní obloze pozoroval mohutnou zelenavěpulzující zá ři. Zá ře to byla, avšak dodnes není tak zcela jisté , zda to byla zá ře polá rní. V té době(9. července 1962) provedly Spojené stá ty atomový pokus ve stratosfé ře a jediné , co jsme se v té to souvislosti dozvěděli, bylo to, že to byl pokus nadmíru ú spěšný. O několik let později tentýž tisk psal o posledním stratosfé rické m atomové m pokusu, který rozhýbal elektromagnetické pole Zeměnatolik, že ná slednědestabilizovaný ochranný štít byl narušen. Tvrdé zá ření vyřadilo z provozu přístroje umístěné v družici, jež měla vše zdokumentovat, naměřit zá ření a nafilmovat onen libý skutek. Zá ření dopadlo pravděpodobněi na nic netušící pozemšťany a to v takové míře, že pouze notorický optimista by spojoval zvýšený počet infarktů , rakovin a zá nětů všeho druhu s explozí nanejvýš zhýralé ho života. Rozhodně to byl pokus své ho druhu, ač sá m ú spěšný - jeden z posledních. Snad i proto, že se díky výkyvů m magnetické ho pole odehrá valy jevy podstatněvýjimečnější? Kdo ví? Ještějedno je jisté . Rozkmit van Allenových radiačních pá sů vystrašil nadlouho i ty, kteří ná m každodenně, s ledabylou elegancí a ležé rností majitele střelnice, dá vají najevo svoji jakoukoli bohorovnou neomylnost. A ozonová díra? V jednom malé m bezvýznamné m, avšak ká drově mocné m podniku (Praha 4) se jednoho krá sné ho dne popadali smíchy za břicha. Bujaré veselí neomylné „většiny“ bylo tentokrá t nehrané a skutečněspontá nní. „Společné mu dílu se bude konečněopět dařit,“ oznamovali s nezvykle širokými soudružskými ú směvy, opouštějíce svů j svatostá nek politické ho školení. „S americkými imperialisty udělá me krá tký proces. I7 0 I


Ná š mírumilovný tá bor má zbraň, schopnou zničit libovolnou čá st ochranné vrstvy nad kterýmkoliv kapitalistickým stá tem. Nic jim nepomů že. Na nic netušící zlé americké vydřiduchy dopadne tvrdé zá ření a oni nebudou mít ani tu nejmenší šanci přežít. Konečněs nimi zú čtujeme jednou provždy!“ Psal se rok 1980 a první zprá vy o ná hodné m objevení ozonové díry ležely v té doběještěv relativnědaleké budoucnosti a nic nenasvědčovalo, že vše bude jinak. Pulzující a nevyzpytatelná ozonová díra, ať již vznikla jakkoli, je jedno z mnoha překvapení, jež se „z ničeho nic“ stalo součá stí dů kladné ho systé mu, který bychom mohli s klidným svědomím zahrnout do databanky pod položku „A SAKRA“. *** Relativněnedá vno se jistí vědci rozhodli k zajímavé mu pokusu. Podrobili zkoumá ní jedny z nejstarších sumerských hliněných destiček. Po dů kladné laboratorní analýze a patřičných testech určili nejstarší z nich. Tu pak předali znalců m sumerské ho klínové ho písma. Ti nelenili, a tak po mnoha tisíci letech spatřila světlo světa nejstarší dochovaná myšlenka. Na tabulce bylo napsá no: „Všude, kam se podívá m, vidím samé ho blbce.“ A ná m již nezbývá nic menšího, než zjistit, jak dalece pokročil vývoj i v té to oblasti. Zdá se, že jsme se konečněopět ocitli v samotné m víru udá lostí, který tak slibnězahá jila světová vá lka z počá tku našeho století. Vše se zdá být marností, i když se i ta nejoškubanější slepice brá ní řeznické mu há ku alespoň zatřepá ním křídel a zakvoká ním. V době, kdy slova ztrá cejí svů j pravý význam a stá tní otroci ú ředních mocí vytvá řejí orwellovský jazyk nové ho subkomunistické ho systé mu, za jehož prohnanost by se nemuseli stydět ani autoři „Sionských protokolů “, lze celkem s ú spěchem tvrdit, že se na naší planetěodehrá vá dramaticky podivná podívaná . Pokud se ovšem opět nemýlím. I7 1 I


Na druhé stranějsme, jak jsem však již jednou řekl, naštěstí natolik moudří, pravdymilovní a spravedliví ochrá nci všeho, že to snad není ani možné . Zkrá tka proč se nepochlubit. Nemů že být sporu, že jsme jedineční a skvělí. Zvlá ště tehdy, když s dů myslností sobě vlastní respektujeme občas nejen našich tisíc pravd, ale i některé přírodní zá kony a někdy dokonce i zá kony vlastní.

S V Ì T E LN Á P A S T

Evangelium sv.Lukáe K a p.2 1./v er 2 6. T ak e zm rt vìjí lid épro st rach a prooèe ká vá ní t ìch vìcí,kt e ré pø íjd ou na ve cke n svìt .Ne b o m oci ne b e ské poh y b ovat i se b ud ou.

Svìtelná pa st

Lé ta se marně se snažím, aby doktoři konečně zapsali pravdu do mých spisů - že mé infarky způsobil stres a smog. A tak, ačkoliv se denně prodírá m olovnatou směsí s puchem spá lených pneumatik a bůhví, čeho ješ tě - moji lé kaři mají své přesné instrukce. Neslyš í. A tak jednoho dne, prá vě tehdy když televizní rosnička opět radostně ozná mí nejnižš í stupeň zá těže a smog označí za ranní mlhy - zemřu s lé kařsky ověřeným zá pisem - „ notorický kuřá k“ . Nebo se má m chrá nit podobným oblečením jako japonské soš ky Dogu. Směřující k nebesům, tak jako ostatně mnoho zá had tohoto podivnými agenturami usměrňované ho virtuá lního světa.

Ač je to podivné , nejsou světelné bytosti, navštěvující prý čas od času naši planetu, jen vymožeností „ufologicky, ale i jinak osvícené ho“ dvacá té ho století. Tentýž fenomé n se totiž prohá něl, i když v omezené míře, po naší planetěi v dobá ch temné ho středověku (v časové m intervalu od roku 1000 do roku 1600 n. l.). A to prá větehdy, kdy se „svatí“ inkviziční pá ni činili na plné obrá tky. Pracovali ve velké m a nic nemohlo uniknout jejich pozorné mu oku. Satanisté i čarodějnice hromadně hynuli na pochmurně planoucích obětních hranicích pro své (většinou domnělé ) styky s bytostmi ďá belské kategorie. Jedna z největších podivností té doby byla skutečnost, že Svatá inkvizice nechala mezi svými drá py uniknout nepočetnou skupinu mužů , kteří bezostyšnětvrdili, že se stýkají se světelnými bytostmi. Se světelným dé monem se setkal i Cyrano z Bergeracu. (Jedná se mimochodem o skutečnou osobu. Tento muž se narodil v Paříži roku 1619. Jsou zná my jeho dvěknihy - Stá ty a říše sluneční a Velké dílo filozofů .) Ať již byl Cyrano z Bergeracu nenapravitelný snílek, či veliká n středověké sci-fi, jedno je jisté - to, co napsal v dobá ch nesmiřitelné ho boje s čarodějnicemi, stojí za připomenutí. Se svým dé monem se setká vá na Měsíci zá hy poté , co překoná vá vesmírné prostory dělící Zemi a Měsíc. Jeho pokročilé technické zařízení, umožňující i středověkým snílků m lé tat na Měsíc, není nezajímavé :

I 72 I

I7 3 I

SVĚ TELNÁ PAST

...Tehdy, když vojá ci objevili zařízení s vymrš ť ovacím perem, navrhli upevnit na zařízení množství raket, jež vynesou celou aparaturu do pěkné výš ky. A až tam bude pero má vat velikými křídly. Vš ichni pak budou věřit, že je to ohnivý drak... Jak je z vyprá vění patrné , i tehdy měli vojá ci velmi blízko k utajová ní a podvrhů m informací. Lid si měl myslet, že se jedná o ohnivé ho draka. Pozoruhodný detail podivuhodné ho, byť smyšlené ho příběhu... ...Vznesl jsem se do oblak. Sotva plameny strá vily jednu řadu raket, jež byly připevněny v řadá ch po š esti a spojeny navzá jem doutná kem, ihned vzplanula druhá řada raket a po ní dalš í... Nepochybněse v té to středověké sci-fi hovoří o letu na Měsíc za pomoci třístupňové rakety. Necelých tři sta let před misí Apollo. Středověký cestovatel vše pečlivě propočítal a tak víme, že v okamžiku, kdy urazil tři čtvrtiny drá hy dělící Zemi od Měsíce, zjistil, že padá nohama vzhů ru, aniž se jakkoliv pozorovatelněpřevrá til. Konečněpřistá vá za blíže neuvedených podmínek na Měsíci a setká vá se s bytostí, jež o sobětvrdí, že i ona kdysi dá vno pobývala na Zemi. Tenkrá t ji nazývali Sokratovým dé monem. Po smrti Sokrata vychová vala, společněse svými druhy, i mnohé další pozemské vzdělance. Nakonec prý lidé na Zemi velmi zhloupli a veškeré potěšení z komunikace s nimi se rozplynulo jako pá ra nad hrncem. Navš tívili jsme ješ tě Cardana a poučili ho o mnohých věcech, tak jako spolek mladých mužů, které jsme zasvětili do tajemství. Budou mezi nevzdělanými muži platit za veliké kouzelníky. Zdá se, že Cyrano z Bergeracu měl neobvykle bujnou fantazii. Tak bujnou, že je v té to souvislosti laxní přístup inkvizičních ú ředníků - hraničící až s trestuhodným nezá jmem - podezřelý. Začal jsem si prohlížet jejich knihy i skříňky obdivujíc jejich bohatou výzdobu. I7 4 I

SV Ě TELNÁ PAST

Když jsem skříňku otevřel, nalezl jsem uvnitř cosi kovové ho, podobajícího se té měř naš im hodiná m. Samé pružiny a maličká soukolí. Ke čtení té to knihy jsou oči zbytečné . Je zapotřebí uš í. Když si chce někdo v té to knize číst, ovine přístroj velkým množstvím vš elijakých nitek. Pak nařídí ručičku na kapitolu, kterou si chce poslechnout, a rá zem se ze skříňky zřetelně ozvou, jako z lidských úst, vš echny ty rozličné tóny, jež slouží měsíční š lechtě za vyjadřovací jazyk. Skříňka umožňuje stá le číst. Doma, v komnatě, na prochá zce, na cestá ch. Vš ude mohou mít s sebou, buď v kapse nebo u pasu, třeba třicet takových knih. Stačí pouze natá hnout pero. Tak můžete slyš et kolem sebe vš echny živé i mrtvé velké muže a ti k vá m nahlas hovoří. Podivuhodný svět měsíčních obyvatel z temné ho středověku překvapil pozemské ho cestovatele i jinými technickými zajímavostmi, jež o staletí později spadaly do zá jmové sfé ry týmu Tomá še Alvy Edisona. Můj dé mon odběhl do své ho pokojíku a zanedlouho se vrá til se dvěma ohnivými koulemi, tak jasnými, že jsem se podivil, že si nespá lí prsty. „ Tyto pochodně, jež nikdy neshoří, ná m poslouží lé pe než vaš e chumá če svatojá nských muš ek. Jsou to sluneční paprsky, které jsem zbavil tepla. Jinak by ničivé vlastnosti slunečního ohně uš kodily vaš im očím,“ pravil dé mon... Zanechme nenapravitelně optimistické ho vizioná ře temné ho středověku snít o měsíčních i slunečních stá tech a vraťme se k jeho zmínce o setká ní třetího druhu, jež postihlo prý i Facia Cardana, otce slavné ho matematika Jeroma Cardana. Je zcela nepochybné , že Cyrano z Bergeracu programově a cíleněpoužil toto jmé no k posílení své snové vize, neboť mu byl tento příběh zná m, tak jako později Jacquesovi Bergierovi (1912 1978). Ten cituje samotné ho Facia Cardana ve své knize „Mimozemšťané v dějiná ch“. I7 5 I

SVĚ TELNÁ PAST

„ Když jsem ke dvacá té hodině dokončil obvyklé úkony, zjevilo se mi sedm mužů v hedvá bných oděvech, jež se podobaly řeckým tógá m, a v zá řivých botá ch. Rovněž stavěli na odiv brnění a pod ním bylo možno spatřit honosné nachové prá dlo mimořá dné krá sy. Zdá lo se, že dva z nich mají vyš š í postavení než ostatní. Ten, který vypadal na velitele, měl tvá ř tmavočervené barvy. Prohlá sili, že jim je čtyřicet let, ale žá dný z nich nevypadal na více než na třicet. Ptal jsem se, co jsou zač, a odpověděli mi, že jsou lidé složení určitým způsobem ze vzduchu a podlé hající tak jako my zrození a smrti. Jejich život je delš í než ná š , může dosá hnout až tří století. Ptal jsem se na nesmrtelnost duš e a odpověděli mi, že nepřežije nic. Ptal jsem se jich, pročnevyjeví lidem poklady své ho vědění. Odvětili mi, že zvlá š tní zá kon jim uklá dá nejtěžš í tresty, jestliže své vědění vyzradí lidem. Ten, jenž byl vůdcem, popřel, že by Bůh stvořil svět na celou věčnost. Naopak dodal, že se svět tvoří každým okamžikem a že kdyby Bůh ztratil odvahu, svět by okamžitě zahynul.“ To zaznamenal Facius Cardan dne 13. srpna 1491!!! Kdo zná klíč, podle které ho si Svatá inkvizice vybírala oběti pro své nelidské čarodějnické kejkle? Spis, jenž sloužil inkvizici jako nepostradatelný manuá l - Kladivo na čarodějnice - spatřil světlo tohoto světa roku 1497. Bula papeže Ř ehoře IX., hovořící o podivné bezmasé bytosti, zjevující se v intenzivní zá ři, jež vychá zí z horní poloviny těla, byla vydá na 13. června 1233. Jde tedy o problematiku velmi prastarou. *** Prozatím je lhostejné , kdy, kde a zda vů bec se přihodily ná sledující fyziká lní jevy, které jsem opatřil zdá nlivěnepřesným ná zvem „světelná past“. Myslím si totiž, že je dobré tušit, co všechno ná m fyzika mů že nabídnout, jestliže se nebudeme usilovněpotá cet v ú rovni hereticI7 6 I

SV Ě TELNÁ PAST

ké ho puritá nství. S potřebnou fantazií a odvahou lze připustit, že vývoj tohoto světa je dlouhodoběovlivňová n venkovany. Ačkoli by bylo, ještěv nedaleké minulosti, jaké koli tvrzení o smrtících světelných paprscích zesměšňová no a vědci by pohrdavě a odměřeněkřepčili kolem svých posvá tných textů z dob osvícení, je dnes nad „slunce jasnější“, že noví čarodějové prů měrnosti opět dotančili jedno ze svých posledních koleček. Světlo o frekvenci, jež je schopna narušit psychickou stabilitu „oběti“, světelné paprsky, jež oslepují, způ sobují popá leniny, nevolnost a poslé ze smrt, jsou dnes již tvrdou realitou high - tech. Srovnatelné s ú činky vysokoenergetických impulzních vln, schopných usmažit „nepřítele“ do podoby, se kterou by jistě, po předchozí konzultaci, nesouhlasil. Maso obrá tit na popel během zlomku vteřiny. Není bez zajímavosti, že první signá ly o takové to možnosti nepřichá zely z řad vědeckých veliká nů , ale naopak od lidí, kteří se někdy v minulosti ná hodněsetkali s jevem nazvaným U.F.O. Fenomé nem, který se stal nevítanou bestií, jež sice existuje, nicmé ně má zů stat i nadá le dobře utajena. Dříve než se pokusíme celé zá ležitosti porozumět, je nutné zdů raznit, že i v oblasti světelných paprsků , které používala (doposud hypotetická ) venkovní entita, je možno za posledních padesá t let rozeznat jistý pokrok v použité technologii. Což je přesnětak podezřelé jako tvrzení, že U.F.O. je pouhé má mení smyslů . I když v rá mci objektivity připomíná m, že staré texty rovněž leckdy hovoří o té že problematice. Potvrzují tak nejen svoji hodnověrnost - mohou být svědectvím i pro budoucnost. Paprsky mimozemské entity lze co do intenzity, ú činků a použití rozdělit do několika skupin. Do první lze zařadit i technologii ryze biblickou - paprsky, které oslepují či ochromují vyhlé dnutou oběť. Do té že skupiny patří i psychologicky paralyzující bílé světlo s možností zabloková ní vzpomínek - jaké si místní vyprá ní mozkových buněk, či jejich propojení. Do druhé skupiny patří světelné paprsky způ sobující okamžité popá leniny, oční zá něty nebo celkové přehřá tí. I7 7 I

SVĚ TELNÁ PAST

To vše lze zařadit mezi „humá nní“ prostředky, jež mají stabilizovat oběť v jisté m stupni odevzdá ní se nemilé mu osudu. Ná sledují paprsky způ sobující celkovou dezintegraci vyhlé dnuté ho objektu. I zde nelze nevzpomenout světelný zá blesk z hole božího posla v případu „Gedeon“. Podobné paprsky ú dajněvyslané z U.F.O. způ sobují popá leniny druhé ho a třetího stupně, celkové přehřá tí oběti vedoucí ke kómatu a nakonec i k smrti. Mimo biblických textů není mi zná m jediný případ, kdy je oběť bezprostředněspá lena na popel. Jiné světelné paprsky lze rozdělit nejen co do ú činků , ale i podle barev. Bílé , ostře a proti „přírodním zá konů m“ ohraničené světlo viditelné pouze v jednom směru (interference světla), bez jaké hokoliv očeká vané ho rozptylu, se zdá být neškodné a připomíná osvit velmi silným světlometem. Zde je ale jistý rozpor, neboť entita, o které je prá věřeč, nemá zapotřebí v noční tměposilovat svů j zrak nočního predá tora. Modrý paprsek, který je opět nečekaně ostře ohraničen, je schopen prová dět kouzla, jež jsou hodna naší pozornosti. Zachycuje vyhlé dnutý objekt a bez obtíží jej vyzvedá vá do jaké koliv výše, aby vzá pětí skončil v „ú trobá ch“ lé tajícího tělesa. Jsou prý zná my případy, kdy se paprsek choval jako běžný pozemský predá tor. Nejdříve „mrštil“ obětí o zem, aby se takto otřesena, či omrá čena, nemohla brá nit nemilé mu transferu do nezná ma. Tedy i do zažívacího traktu vítěze. Z minulosti jsou zná my i takové případy, kdy se podařilo několika jedinců m vymanit z tohoto modré ho sevření buď vlastní silou, nebo pomocí někoho druhé ho. Podobnou funkci má ojediněle i světležlutý paprsek. Je řídkým jevem a byl prakticky zaznamená n pouze v případěpři přemisťová ní malé ho telete. Celý projekt mimozemců skončil praktickými pokusy - vivisekcí. Odejmutím oka, jazyku a varlat. Modrý paprsek prostupuje homogenními lá tkami a je schopen vytá hnout touže cestou i vyhlé dnutou oběť. To vše připomíná prostupy zdí, okny, stropem, či dokonce komínem, jež zná me nejen ze středověkých honů na čarodějné babice. Pokud jsou zá znamy o ú nosech pravdivé , pak nezbývá než suše I7 8 I

SV Ě TELNÁ PAST

konstatovat, že vybrané oběti dodnes patrnělé tají na nedobrovolná pekelná shromá ždění. Bez šance na ú činnou obranu. Posledním v řadě je žlutý až žlutohnědý paprsek intenzivní barvy připomínající plyn. Zasažený jedinec beze stopy zmizí, nebo naopak zů stane otřesen ležet na zemi. Vzá pětí ná sledují fá ze postupné dezintegrace jeho tělesné schrá nky. Nejdříve se objeví na jeho pokožce popá leniny třetího stupně. Pak postupně odumírají masité čá sti a postižený jedinec komunikuje s okolím s nepředstavitelnými obtížemi. Během několika má lo chvil „zestá rne“ s příznaky katastrofá lní dehydratace. Maso se odděluje od kostí a ná sleduje smrt. Mrtvola se během několika má lo hodin rozpadá v prach. Mimo tyto „vymoženosti“ existují, pokud mů žeme vů bec uvěřit neuvěřitelným zkušenostem „z druhé ruky“, i jiné světelné efekty, jež mají patřit některé z přítomných mimozemských entit. (Všimněte si, prosím, že nepoužívá m slů vko „civilizací“. Takové označení by bylo velmi zavá dějící, neboť hovoří o čemsi, co je blízké lidské mu vnímá ní. A s ním to nemusí mít nic společné ho.) Malá červená světé lka, nebo zelené „šipky“, jež bez problé mu prostupují okenní tabulí a zcela evidentněprová dějí prů zkum kolem vyhlé dnuté ho objektu svých podivných zá jmů . Mohou způ sobit i dočasná ochromení. Vzá pětí ná sleduje modrý paprsek a vyzdvihnutí směrem vzhů ru. Jinou mimozemskou atrakcí je pulzující a rotující světelný kruh doprová zený tichým bzučením. Způ sobuje rovněž dočasné ochrnutí těla. Č lověk není schopen pohybu, ani řeči. Jev mů že být té ž kombinová n s intenzivním modrým paprskem. Další variantou energetické ho paprsku je fluidum, jež lze spatřit pod nebo za nezná mými lé tajícími objekty, o nichž s klidným svědomím mohu prohlá sit, že za nimi i ta přísněutajovaná pozemská technika beznadějněa bezmocnězaostá vá . Fluidum je možno spatřit při prů chodu slunečních paprsků . Barva je rů zná , podle osvitu. Od rů žové do zlatavé . Jestliže objekt nehybně„visí“ v prostoru, směřuje od něj paprsek šikmo k zemi a dosahuje největší dé lky. V okamžiku pohybu se zkracuje a přechá zí pozvolna do vodorovné polohy, a to pravděpodobněv zá vislosti na rychlosti objektu. Tento paprsek však není I7 9 I

SVĚ TELNÁ PAST

SV Ě TELNÁ PAST

typickým „pozná vacím znamením“ pro všechna U.F.O., i když je patrné , že mé dium odrá žející světelné paprsky je světelným efektem hnacího systé mu. Bezpochyby je však jeho viditelnost dá na dobou pozorová ní. Na noční obloze lze spatřit i jiný objekt, tentokrá te ve tvaru oranžověčervené koule, za níž „plá polá “ ostře ohraničený barevný „ohon“, mající po straná ch všechny barvy spektra. Podobnějako když hoří dobře okysličený koks. Konce poměrněkrá tké ho ohonu jsou mírněvyhnuté do vnějších stran a samotný ohon mů že svírat s horizontem ú hel až 150. Ale jak jsem již řekl, ne všechny objekty mají stejné barvy, tvary a proporce. Jisté je to, že je lze jen velmi těžko zaměnit za bolidy, balony, letadla, či planetu Venuši. Způ sob letu, proměnná rychlost, ale i směr, výmluvně hovoří o systé mu, jenž není vizuá lní hříčkou přírody. V nočních, či spíše ranních hodiná ch mů že vytrvalý pozorovatel zahlé dnout na obloze i jiné lé tající objekty. Několik „lé tajících kapek“ pohybujících se v neměnné formaci. Jejich velikost mnohoná sobně převyšuje i ty nejjasnější planety. Barva objektů letících v sevřené m tvaru je jasně modrá , a řekl bych, že jejich povrch vyzařuje Eliá šů v oheň (elektrostatický výboj namodrale dlouhotrvající luminiscence vyrovná vající elektrický potenciá l mezi objektem a prostředím. Tento efekt lze spatřit sporadicky na stožá rech, věžích, či letadlech). Ani v jednom z četných pozorová ní (vyjma dvou případů ) jsem nezaregistroval jakýkoliv zvuk. Vše probíhalo nehlučně, včetně zrychlení z nulové rychlosti na 70 000 km/ hod., ale i na vyšší rychlost. Zdá se, že nejen převá žná čá st paprsků , ale i způ sob transformace tvarů , či samotné mizení nezná mých objektů , leží v té oblasti fyziky, jež ná s mů že obohatit o relativistické jevy a jiný pohled na Univerzum. Je možné , že transportní paprsky vytvá řejí pouze přijatelné prostředí pro energetickou výměnu mezi dvěma od sebe nepříliš vzdá lenými časovými prostory. Světelné fenomé ny, oslnivé zá řící koule, ale i bytosti prostupující proti všemu našemu očeká vá ní zamčenými dveřmi, stěnami a stropem, jsou jevy někdy prozaicky reá lné , jindy naopak spíše snovou zá ležitostí.

Mezi reá lné jevy patří i promítá ní stříbrné ho plastické ho obrazu na stěny, či do volné ho prostoru. Mezi nejnepříjemnější zprá vy o nezná mé entitěpatří zejmé na ty, které hovoří o mimozemské technologii schopné vytvá řet dokonalý obraz nikdy neexistující reality. Lidská psychika mů že být oklamá na dokonalým audiovizuá lním vjemem, včetněčichové i hmatové vybavenosti. Zvlá štěcitlivá je nejen oblast víry, ale i vize budoucnosti, jež mů že být sice sugestivní a plná apokalyptických výjevů , nicmé ně vzdá lená skutečnosti. Domé nou těchto snah o rozklad pozemské ho systé mu mohou být jaká koli uskupení, jež mohou destruktivně pů sobit, aniž by kdokoli z pozemských červů pochopil, oč vlastněběží...

I8 0 I

Boží poslové z kupole monastýru ve Visoki Dečani (detail fresky ze 14. století - Jižní Jugoslá vie) usazení v lé tající aerodynamické podivnosti? Podobné lé tající kapky rozvá žně brá zdící naš e noční nebe lze čas od času, kupodivu bez povolení zavedené ho systé mu věcí, spatřit i dnes. I8 1 I

PŘ ICHÁ ZEJÍ?

HIC IACET CASPARUS HAUSER AENIGMA SUI TEMPORIS IGNOTA NATIVITAS OCCULTA MORS

Přicházejí? „Zde odpočívá Kaspar Hauser, há danka své doby nezná mé ho pů vodu a tajemné smrti.“ Tak zní volný překlad latinské ho ná pisu na jednom z ná hrobních kamenů městské ho hřbitova v německé m Ansbachu. Pod ním odpočívá tragická legenda, jejíž tajemství nebylo nikdy uspokojivěvysvětleno. Ačkoliv se romantičtí knihomolové opět snažili seč jim síly stačily, a rozšiřovali, tentokrá t o Kasparu Hauserovi, ty nejnepodivnější historky, nikdy se jim nepodařilo „zamé st stopy“ tak dokonale, jak by si zřejměpřá li jejich chlebodá rci. Legendy o odložené m levobočkovi jaké si blíže neurčené šlechtické , či dokonce krá lovské rodiny mohou být sice jakýmsi do jisté míry i přijatelným vysvětlením celé zá hady, nicmé ně podrobnosti případu „Kaspar Hauser“ jasněhovoří o velmi zapeklité zá ležitosti. Jednoho jarního dne, bylo to přesně26. května 1828, se v Norimberku objevil podivný, asi sedmná ctiletý mladík, jenž nejen svým oblečením, ale zejmé na svým chová ním vzbudil okamžitě pozornost davu. Ten okamžitě, více než pudověvycítil, že je zde cosi v jisté m nepořá dku. A nelze jinak, než s norimberskými občany opožděněsouhlasit. Nezná mý mladík se zcela zjevněvymykal všemu, co lze i dnes považovat za normá lní. Jeho oblečení bylo očividněv rozporu s tehdejšími představami o solidnosti selské ho, či městské ho obleku. Frak s ustřiženými šosy, červená vá zanka, děravé dá mské holínky s vysokými podpatky a prosakující krví z rozdrá saných nohou. Jeho chů ze připomínala se vším všudy první krů čky batolete: kolé bavý a nejistý krok - opatrné , avšak těžkopá dné našlapová ní celou plochou chodidla. I8 2 I

P Ř ICHÁ ZEJÍ?

Nekoordinované pohyby těla dá valy tušit, že zemská gravitace je pro mladíka novinkou. Nezvykle se pohybující ruce jako by se neustá le potýkaly s houževnatým odporem čehosi neviditelné ho. Až na několik má lo slov, jejichž význam mu unikal, neuměl vů bec mluvit. Vyjadřoval se na ú rovni dvouleté ho dítěte, ačkoli se později uká zalo, že některé jeho intelektuá lní schopnosti jsou více než prů měrné . Nezná mý mladík byl podrobnězkoumá n odborníky, kteří zjistili další anomá lie, jež potvrzovaly předchozí ú div. Po celých 17 let musel být hoch držen ve tmě, bez možnosti pohybu a jaké koli informace o čemkoli. Nerozezná val rozdíl mezi minulostí a budoucností, čas byl pro něj nezná mým pojmem, jako ostatněvše, co nějak souvisí s lidským společenstvím. Slunce pravděpodobně uviděl krá tce před svým objevením v Norimberku a hvězdy jej uvá děly do vytržení. Jeho oči nesná šely prudký sluneční jas a jeho pokožka byla jemná až prů svitná , takže bylo možno pozorovat vystupující modré žíly. Chodidla měl rů žověhladká , jako nohy nemluvněte, jež nikdy nestá lo na vlastních nohou. Lé kařská zprá va hovořila o zvlá štní až podivné konstrukci kolenou a užasla nad neexistencí rohovité ků že na chodidlech. „Vidí v noci lé pe než kdokoliv jiný a naopak denní světlo drá ždí jeho zrak,“ bylo konstatová no věhlasnými doktory na samé m zá věru. Kaspar Hauser začínal zřejměbýt (tehdejším) politickým problé mem, a proto byl neprodleněuvězněn ve staré městské věži. „Nejí, nepije, nemluví a není schopen pochopit sá m sebe jako jedince. Odmítá jakoukoli stravu mimo chleba a vody. Nezná ani maso, ani mlé ko. A když ho jednoho dne zlí lidé nutili vypít sklenku alkoholu, ská cel se na zem jako špalek a omdlel prá věv tom okamžiku, kdy jej zasá hl charakteristický zá van kořalky,“ říká dobová zprá va. Ve vězení byl sledová n každý jeho pohyb i reakce. V noci byl dokonce pravidelněkontrolová n i jeho spá nek. Mnohé jeho reakce potvrzovaly pů vodní podezření - hoch žil celých sedmná ct let mimo lidské společenství. Plamen svíčky jej fascinoval tak, že se ho snažil uchopit do své ruky. Sahal po něm tak dlouho, až se popá lil. Ná sledoval neutichající plá č. Jindy se snažil uchopit pohled z otevřené ho okna, jenž jej uchvá til slunečním jasem prozá řené krajiny. Mrzutěse odvrá til a nadšení vystřídaI8 3 I

PŘ ICHÁ ZEJÍ?

lo zklamá ní když zjistil, že ná dherný obraz na zdi není ničím jiným než obyčejným otvorem umožňujícím normá lním smrtelníků m pohled do reá lné ho světa. Břeskná dechová hudba u něho naopak vyvolá vala smrtelnou hrů zu a patologický zá chvat, jenž odezníval jen velmi pomalu. Zvuk dechových ná strojů pů sobil natolik destruktivněna jeho jemnou a nepřipravenou psychiku, že se okamžitězhroutil. Jako by byl zasažen ú činky mistrně„vyladěné ho“ zvukové ho děla. „Jeho ků že zežloutla jako citron,“ říká dobová informace. Po šoku ná sledovaly dlouhotrvající vysoké horečky. Celkem tedy neadekvá tní reakce na německou hudbu, a to i v takové m případě, kdyby norimberští muzikanti považovali ladění ná strojů za pohanský zlozvyk, či tmá řskou pověru. Č as však ubíhal a hoch se poznená hlu naučil komunikovat se svým okolím. Pomalu se jeho tajemství začínalo poodhalovat, aby se stalo ještěvíce nevysvětlitelné . V ten den, kdy se Kaspar Hauser objevil ve městě, byly u něho nalezeny dva odlišné dopisy od dvou rů zných pisatelů . Vše připomínalo systé m - nevyjde-li varianta číslo jedna, má me ještě druhou. V obou dopisech však nezná mí pisatelé tvrdili, že hoch je nalezenec a jmenuje se Kaspar Hauser. Nemá matku a ani žá dné ho příbuzné ho. Společnost nemá jiné ho východiska, než se o Kaspara Hausera postarat. To, že oba dopisy byly podvrhy, lze celkem přejít mlčením. Jinak je to s materiá lem, na které m byly napsá ny. Nebyl to ani papír a ani pergamen. Připomínal spíše tenkou, velmi jemněvydělanou ků ži. A prá větato indicie je onou zapeklitostí, o níž se hovoří na počá tku té to kapitoly. Tentýž materiá l bývá popisová n v souvislosti s ú nosy mimozemců , ale i jistými zjeveními. Připočítá me-li vše, co lze i dnes počítat mezi zvlá štní neobvyklosti, pak nelze nevzpomenout na ú nosy dětí, umělá oplodnění, snahu o vytvoření hybridů a konečně sestoupení „svatých dětí z nebes“, těch, jež mají nahradit pozemskou rasu. Nezná má mimozemská entita tedy zřejměnelenila ani v minulosti. „Nikdy jsem nebyl malý, nikdy jsem neměl tak krá tké ruce a nohy,“ tvrdil později Kaspar Hauser, když se poslé ze naučil mluvit. I8 4 I

P Ř ICHÁ ZEJÍ?

„Malí lidé “, tak nazýval udiveně děti. Nechal si vysvětlit, proč jsou malé . „Nikdy jsem nebyl takový. Byl jsem hned tak velký jako dnes!“ Jediné , na co si z minulosti pamatoval, bylo to, že žil v temné místnosti připoutá n na jaké si lů žko, z něhož se nemohl vzdá lit. Jako by byl připoutá n pouty. Ta však nikdy nespatřil. Neuvědomoval si nic, včetněsebe samotné ho. Neznal nic, co by mohlo být lidské . Vyjma vody a chleba, jež mu kdosi nezná mý podá val. Nikdy nikoho nespatřil. Rozezná val pouze šero a tmu. Jednou se vše změnilo. Vstoupil „Ty“ a řekl: „Budeš se učit.“ Slova, jež se učil, ú zce souvisela s texty dopisů . Naučil se neuměle napsat i své jmé no. A tak i pro Kaspara Hausera nastal bílý den. Bylo to tehdy, kdy se otevřel otvor ve zdi a dovnitř jeho tmavé místnosti vklouzlo denní světlo se všemi omamnými vů němi země. Probudil se kdesi, co mohlo být cokoli a co nedovedl popsat. Byl přinucen učit se chodit po zemi. Pak „Ty“ uká zal vpřed a řekl: „Velké město. Dej si uká zat, kam doručit dopis.“ Pak „Ty“ zmizel a Kaspar Hauser již nebyl tam, kde před malou chvílí. Stá l nyní na tvrdé norimberské dlažbě. A to ostatní již bylo řečeno. Nyní přijde pochmurný a z lidské ho hlediska nelogický konec. Dříve než přeskočíme čas, ještěmalá perlička. Jedno z největších zděšení vyvolala v Kasparovi zprá va, že se už nikdy nevrá tí do své temné místnosti, ale zů stane navždy mezi lidmi. Kaspar Hauser byl zavražděn nezná mým pachatelem, jenž ho odlá kal na opuštěné místo a tam mu vrazil nů ž do srdce. Rá na nekrvá cela. Byla však smrtelná . Hauser žil ještěněkolik dní. Nebyl jediným, kdo měl podobný osud. Možná že přichá zeli a stá le přichá zejí další. Snad i proto, aby prošli „minovým polem“. Prokazatelně nepřipraveni na bojové podmínky, lehce zranitelní nejen systé mem typicky pozemských trampot, ale i s viditelnými mezerami ve znalostech těch nejzá kladnějších lidských potřeb. Není bez zajímavosti, že město Norimberk bylo i v minulosti oblastí, v níž se čas od času vyskytovaly jevy vymykající se běžné mu chá pá ní. I8 5 I

PŘ ICHÁ ZEJÍ?

P Ř ICHÁ ZEJÍ?

Jevy, jež dnes skepticky nazývá me U.F.O. Č etnost jejich výskytu v minulosti kulminovala prá věv tom období, kdy se nekompromisněvystupňoval i hon na čarodějnice (cca 1550 - 1750 n. l.), což je samo o soběnezanedbatelnězajímavá shoda.

Nebohé ženy, jež byly spíše obětmi než strů jkyněmi ďá belské „konspirace“ proti lidstvu, postupně osvětlovaly plameny „svých“ hranic středověkou zabedněnost. Přesnětak, jako dnes osvětlují v plamenech havarovaných vozů nezú častněné okolí ti, co se přiblížili k nežá doucí pravdě. Ano, i nyní umírají lidé jen proto, že vědí příliš. Rovněž se objevují i zprá vy o ú nosech, o umělých oplodněních a chovu hybridních jedinců kdesi nad našimi hlavami. O těch, kteří mají v souladu s apokryfními spisy jednoho dne sestoupit na zdevastovanou planetu a sdělit sterilnímu lidstvu, aby si sbalilo svých pět švestek a odkrá čelo na smetištěUniverza. Pokud je cosi podobné ho vů bec možné . Jedno - pro mne z nejpozoruhodnějších pozorová ní přeletu nezná mé ho objektu po středověké m nebi - nezanechal nikdo jiný než sá m velký Mistr předpovědí Michael de Nostradam.

Norimberk - 14. dubna 1561 Toho dne se na obloze, krá tce po východu slunce, objevily lé tající objekty fantastických tvarů. Velké lé tající srpy, kulové objekty, z nichž některé byly volné a jiné propojeny jakýmsi křížem, ale i lé tající břevna svírající s horizontem 30 až 40 stupňů. Průhledné i tmavé koule byly vypouš těny z průhledných vá lců a zdá lo se, že mezi objekty probíhá jaká si neobvyklá nebeská bitva. „ Boj“ trval celou hodinu, aby poté mnohé objekty spadly nedaleko městských hradeb na zem. Dobový zá pis hovoří o zá ři, jež připomínala plameny. Vš e mizelo v tomto nebývalé m požá ru a husté m bílé m dýmu. Když byl boj ukončen, vysublimoval na nebeské kopuli velký černý objekt, jehož velikost přesahovala tehdejš í chá pá ní. (Volnězpracová no) Bylo to něco, co matka příroda prozatím běžněneprezentuje. Doposud totiž není zná m takový soubor přírodních zá konů , jež by něco takové ho umožňovaly. Pokud jej dodatečně nevymyslí genialita zavedené ho systé mu věcí. Již tehdy se inkvizice musela zabývat nejen ú nosy nemluvňat z kolé bek a menších dětí, ale i zá hadným mizením dospělých jedinců . Není žá dným tajemstvím, že unesené ženy hovořily o podivné m otěhotnění a nevyjasněné ztrá tě plodu. Č as od času se mezi lidmi objevovali zvlá štní jedinci, kteří se v mnohé m lišili od běžné ho standardu a „lidová moudrost“ je tím pá dem automaticky označila za potomky dé monů , zplozených s pozemskými ženami. Za vším tímto čarová ním byly viděny podivné nelidské bytosti, jež vlá dly neobyčejnými kouzly. Pracovníci „Svaté inkvizice“ se té ž, mimo jiné , pídili i po místech, kde jsou dé mony unesené děti ukrývá ny. Bylo nad slunce jasné , že čarodějnice jsou v kontaktu s onou nevítanou entitou. I8 6 I

Stalo se 7. března roku 1554 o sedmé hodině večerní. Tehdy se objevila na obloze poblíž Salonu straš ná a odporná tvá řnost. Domnívá m se, že zasahovala až po Marseille, ale bylo ji možno spatřit i nad mořskou hladinou nedaleko St. Chamos. Velký oheň pak přeletěl od východu na zá pad, když na své cestě po obloze minul v blízkosti Měsíc v jeho první čtvrtině. Hořící břevno ná dherně zá řilo jako pochodeň, jako žhavé železo, z něhož š lehají ohnivé plameny. Také dlouhé stříbřité jiskření kolem letícího ohně, kymá cejícího se té ž jako listí ve větru, bylo vidět v celé dé lce Mlé čné drá hy. Rychlost tohoto jevu byla jako rychlost kopí a kouř se š ířil vůkol, zanechá vaje za sebou velkou a viditelnou stopu, jež si podržela svůj tvar i barvu dlouho poté , co oheň dolé tl až k Arles do míst zvaných Kamenná cesta. Nato prudce zabočil směrem k jihu na moře, zmizel v dá li a s ním i doprovodný roj jisker podobný zá bleskům. Dovolme Michaelu de Nostradamovi i pro tuto chvíli těšit se věhlasu učené ho muže a zkušené ho astronoma. Ponechme mu i jistou míru své prá vnosti rozeznat výjimečný jev od běžných astronomických, vyskytujících se čas od času na našich nebesích. I8 7 I

PŘ ICHÁ ZEJÍ?

P Ř ICHÁ ZEJÍ?

Je totiž více než pravděpodobné , že se orientoval v nebeské mechanice lé pe než prů měrný pozemšťan dvacá té ho století. I pro ná s mů že být přelet letícího hořícího břevna v roce 1554 minimá lním problé mem, pokud uvá žíme uvedené vzdá lenosti a změny směru. Až nesouměřitelněrychlejší byl však let v porovná ní s neznatelným pohybem komet v reá lné m čase. Relativněpomalý let, vzhledem k uvedeným vzdá lenostem, se urychlí při představěrychlosti letícího kopí. Ohnivý objekt se mohl odhadem pohybovat rychlostí od 140 km/ hod. výše. Příliš rychlé a zá roveň neskonale pomalé v porovná ní se vším, co mohlo beztrestnělé tat v té doběna nebeské bá ni. Ale i ostatní prů vodní jevy naznačují všechno to, s čím se marněpotýká i dnešní Sisyfos, ale i jiní tutlalové z povolá ní. Rozhodněse ná m naskýtá jedinečná příležitost nahlé dnout na chvíli do způ sobů , jimiž Michael de Nostradam zpracová val některé ze svých prorockých veršů , aby ná s tak v dostatečné míře neprozřetelnězá sobil. Jev, který Nostradam spatřil, zanechal v něm silný dojem a on dospěl k logické mu zá věru, že to byl ú kaz sice zcela výjimečný, nicmé ně natolik reá lný, aby nevyhnutelně vychá zel z přírodních zá konů . Zá kon však nutněvyvolá vá možnost opaková ní té hož. Pak tedy nezbývá , než očeká vat v budoucnosti stejný nebo podobný jev. A Michael de Nostradam neudělal nic jiné ho, než že použil týchž slov v jednom ze svých prorockých čtyřverší.

Po velkých potížích lidstva vzá pětí ná sledují další - ještěvětší. Deště, krev, hlad, zbraněa ná kazy. Z nezná mé ho dů vodu označuje Nostradam za jednu z pohrom i mlé ko. Zřejměmlé ko obsahující blíže neurčené jedy. Zbraněsouvisející s ná kazami budou se vší pravděpodobností bakteriologické . Dlouhotrvající deštěa ná sledný hlad umocní krvavé ná silí. V té doběse na nebi objeví oheň, uhá nějící v dlouhých zá blescích a zá ření. Podivný jev bude ú zce souviset s těmi největšími potížemi. Francouzský termín „courant“ lze přeložit i jako „prozrazené tajemství“. Pak by poslední řá dek verše zněl velmi zajímavě: „Na nebi viděn oheň, prozrazené tajemství uhá nějící v dlouhé m jiskřivé m zá ření.“ Jaké že „tajemství“ před ná mi skrývají strá žci „utajovaných skutečností“? Zá řící oheň, jiskřivěsvěté lkující a netečněuhá nějící po obloze? Novou zbraň, nebo stroje nezná mé entity, jež se beztrestněprohá ní po naší nebeské bá ni, či spočívající v tajných sejfech pod filmovým označením „X - Files“?

Centurie II./46 Apres grand trouble humain plus grand´s Le gräd Moteur les siecles renouveuelle, (appreste), Pluye, sang, laict, famine, fer & peste, Au ciel veu feu, courant longue e(f)tincelle. Po velkých potížích člověčenstva ješ tě větš í. Setiny stupně hybatel staletí obnovuje (upravuje), Deš tě, krev, mlé ko, hlad, železo a ná kazy. Na nebi viděn oheň, proudící (uhá nějící) dlouhým jiskřením (zá řením). I8 8 I

7. srpna 1566 se nad Daselem ve Švýcarsku objevily podivné černé lé tající koule dokumentující lidské mezery ve vzdělá ní... I8 9 I

UKÁ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í

Centurie IV./ 43 - Nostradam Seront ouye au ciel armes battre, Celuy au me(f)me les divins ennemis. Voudront loix sainctes inuiftement debattre. Par fraude et guerre bien croyans a mortinis. Na nebesích bude možno slyš et bitevní vřavu samotných božských nepřá tel. Budou se přít o zá kony svaté (smlouvy). Skrze podvod a vá lku dobří křesť ané mrtví.

Ukáž ímísto Kristova utrpení Presages 83 - Nostradam En debats Princes & Chrestié nté e(f)meuë. Gentils e(f)tranges siege á Christ mole(f)té . Venu tre(f)mal prou bien mortelle veuë. Mort Orient, peste, faim, mal traité . Po debatá ch vlá dců a křesť anů (velké ) pobouření. Pohanš tí (vzneš ení) cizinci uká ží místo Kristova utrpení přichá zející trojstěnnou sítí, velmi skutečný - krutý výjev. Smrt Orientu, ná kazy, hlad, zlá smlouva (cesta). Pohanští (gentils - archaické označení pohanů ) blíže nezná mí cizinci uká ží nejmenovaným vlá dců m obraz posledního Kristova utrpení. Obraz ukřižová ní bude přichá zet trojstěnnou sítí (tremal, tremail, tramail - trojstěnná síť - rybá řský termín) a bude až neuvěřitelněskutečný . Stane se tak tehdy, až v Orientězavlá dne smrt, ná kazy a hlad. Tehdy bude stvrzena zlá smlouva. Vlá dci budou o celé zá ležitosti informovat některé představitele církví a zpochybní zejmé na texty Nové smlouvy. V celé problematice však sehraje dominantní roli spíše zlý ú mysl, než zá jem cokoli solidněvysvětlit. Po debatá ch vlá dců a církevních hodnostá řů zavlá dne pobouření. I9 0 I


„Prostý“ lid bude z té to informační hry o bytí či nebytí křesťanské víry vytěsněn pečlivěpřipravenými jakýmikoli krizemi a hlupá ci začnou tušit, že nadchá zí jejich zlatý věk. Michael de Nostradam ná s opětovně varuje před tajemnými cizinci, kteří mohou být nezná mými bohy, vnějškem připomínajícími lidské bytosti. V několika svých prorockých verších postupně upřesňuje svoji vizi o nezvaných ná vštěvnících přichá zejících z hluboké ho vesmíru, jejichž ú mysly nejsou, vzhledem k pozemšťanů m, nikterak přá telské . Jednoho dne sestoupí z nebes, aby ozná mili zdecimované mu a sterilnímu lidstvu, že vše mají pod kontrolou. Na Zemi se v té době objeví androgyni - dvojpohlavní bytosti „stvořené “ na nedaleké m vysoké m nebi. V té doběbude již otupena jaká koli nevraživost lidí proti jakýmkoli „sexuá lním“ ú chylká m. Vše bude pečlivěpřipraveno kampaněmi za uzá konění homosexuality. Je možné , že androgyni Michaela de Nostradama jsou totožní nejen s „vybranými a svatými dětmi“, které v souladu s apokryfní Enochovou knihou sestoupí z nebes, aby se „spojily“ s pozemskými dětmi, ale i s hybridy vytvořenými šílenými genetickými pokusy venkovní entity. Nicmé něnic není v té to oblasti jisté . Zneužití víry rekonstrukcí obrazů minulosti, či zaznamená ní skutečných dějů ? Toť otá zka. Na druhé straně, nikoli technicky nemožná . Jakkoli pro ná s nepřijatelná a šokující. Nedělejme si rovněž iluze o tom, že ti, co ná s pravidelnězá sobují informacemi o zelených mužících s tykadé lky hovořících plynněněmecky, o marťanká ch postrá dajících ňadra, ale i o nebývalé spokojenosti obyvatelstva s vlá dou, jež nechala rozkrá st vše, co se rozkrá st dalo. Přesnětyp těch, kteří kdysi poučovali, jak nejlé pe hajlovat, aby vzá pětí oslavovali komunistické vlá dce. Těm, kterým tolik vadil a stá le vadí Dr. Beneš. Možná že přijde den, kdy se budeme muset omluvit i za to, že stá le ještěmluvíme česky a Vltava proté ká Prahou. I9 1 I


S ú spěchem lze tedy pochybovat o tom, že by ná s byli prá věoni ochotni pravdivěinformovat o čemkoli dů ležité m. Tedy i o setká ní „vlá dců “ světa s nezná mou vesmírnou entitou, jež uká zala holografické snímky posledních okamžiků protagonisty Nové ho zá kona. I když... V roce 1989 spatřil světlo světa dopis Miltona Williama Coopera adresovaný sená tu Spojených stá tů . Jakkoliv se jeho obsah jeví jako více než blá znivý, nehovoří o ničem, co bychom nemohli konfrontovat se skutečnými udá lostmi, objektivněse podobajícími tomu, o čem William Cooper hovořil. Je to podivné . Ještěpodivnější jsou jeho tvrzení, že mimozemci uká zali všem přítomným pozemšťanů m dokumentá rní snímek ukřižová ní Krista a poslé ze prý potvrdili i pravdivost některých proroctví. Jakkoli neuvěřitelné , až blá znivé tvrzení Williama Coopera se stá vá postupem času čímsi, co začíná nepozorovaně prolínat lidskou společností s prokazatelně negativními dů sledky. A je opět lhostejné , že Cooper měl přístup k mnoha tajným dokumentů m. V té to souvislosti nebude jistěnezajímavé připomenout vá žené mu čtená ři příběh, jenž osciluje na stejné frekvenci - „uká ží ukřižová ní Krista“. Protagonisty onoho zdařilé ho příběhu mají být benediktinský mnich Alfredo Pellegrino Ernetti a katolický kněz Agostino Gemelli, ale i další nejmenovaní vědečtí pracovníci. Oba dva fundovaní teologové zcela hříšněa nezvykle pragmaticky, kdesi v milá nských laboratořích skrývali přístroj, jenž jim umožnil vyvolá vat nejen zvuky, ale i reá lné obrazy pochá zející ú dajněz minulosti. Jednou z vyvolaných projekcí dob dá vno minulých mělo být prý ukřižová ní Krista. Ačkoli je nadmíru sporné , zda by něco podobné ho vatiká nští otcové vů bec připustili, natož sponzorovali. Nicmé něse zdá , že se někdo stá le snaží hovořit na stejné té ma. V prů běhu našeho století byly zaznamená ny jevy, jež svým obsahem nečekaně silně zasá hly široké spektrum populace, např. zjevení ve Fatiměa Medžugorji (viz předchozí díly). I9 2 I


Zcela jistěse jedná o setká ní s mimozemskou entitou, doposud však není jasné , jaké síly jsou vlastněve hře. A to je v období Velké ho tutlá ní reá lné ho fenomé nu zvané ho U.F.O. více než na pová ženou. Za velmi poučné lze považovat i neutuchající snahy zavedené ho systé mu prosadit cokoli, co odporuje příroděa jejím zá konů m. Ideálnípartnerka budoucnosti bude hodná, poslušná a umě lá!

Zprá va Č TK, DPA - srpen 1997 Washington Partnerka hebká a poddajná jako ta nejkvalitnějš í dětská panenka. Navíc ji nikdy nebude bolet hlava, a když vztah ná hodou přece jen ztroskotá , nezačne obtelefonová vat prá vníky, aby si zajistila co největš í odstupné a alimenty. Tak vypadá představa japonských vědců a amerických sociologů. V té to souvislosti se rozvíjejí dva proudy. První spočívá ve zkonstruová ní umělé ho člověka, tedy technicky dokonalé obdoby nafukovací panny. Druhý ve zdokonalení virtuá lních technik, jež působí na lidské vjemy a vytvá řejí tak umělou realitu. Prototyp umělé „ ženy“ , která pochopitelně není z masa a kostí, byl již údajně spatřen v Japonsku. Americký sociolog Jolyon Snell dokonce pro tuto vizi budoucí lá sky razí nový termín sexbot - tedy sex s robotem. Také jeho futurologický kolega Kenneth Maxwell je přesvědčen, že lidstvo na své dlouhé cestě od dědičné ho hříchu v rajské zahradě ke „ kybersexu“ stojí nyní v oblasti sexuality na prahu nové revoluce, při níž budou prolomena vš echna zbývající tabu. Podle Maxwella, který působí jako biolog na Kalifornské univerzitě, touží lidé netrpící žá dnými zá branami posouvat hranice sexuá lního experimentová ní stá le dá l. Vědci předpovídají technologickou revoluci, která způsobí, že vibrá tory a dalš í současné tzv. sexuá lní pomůcky budou vyhlížet stejně primitivně jako ná stroje z doby kamenné . Jednou z možností bude podle Maxwella rozvoj interaktivních elektronických sexuá lních vztahů, či dobrodružství. Ten bude ovI9 3 I


š em zá ležet na tom, do jaké míry se podaří elektronický přenos hmatových, chuť ových a čichových vjemů. Snell zase spíš e spatřuje budoucnost v „ sexbotu“ - sexu s dokonalými roboty, kteří budou i š eptat své mu majiteli do ouš ka nejrůznějš í lichotky. Varuje vš ak, že tato technologie se může snadno stá t ná vykovou, a mohla by ohrozit manželství, či dokonce povzbudit muže vyzkouš et si homosexuá lní styk. Bude snad nová technologie znamenat zá nik romance mezi dvěma živými bytostmi? Vědecká genialita z možné ho konce světa. Když nic jiné ho, tak jsme se z fundované ho pramene alespoň dozvěděli, co za naše peníze na ná s „naši geniá lní vědci“, mimo světových vá lek, koncentračních tá borů , sametových revolucí, hladomorů , klonová ní, eutanazií, ale i dalších netradičních zá bav, opět chystají. Vše souvisí se vším. Někdy více, jindy zase mé něpřipomínají „vyná lezy“ vědecké ho světa sen Adolfa Hitlera o likvidaci lidstva a počá tek vlá dy nepozemských nadlidí. Je dokonce možné , že i on měl svá spojení s mimozemskou entitou, jejíž pokusy se tolik podobají tomu, co praktikovali němečtí vědci v koncentračních tá borech. Objevují se i „vědecké “ ná zory, že ženy budou sloužit pouze jako pomocný materiá l při výroběhybridů a rodina bude odstraněna, neboť je energeticky příliš ná ročná . Jednoho dne sestoupí na Zemi „nový nadčlověk“ vypěstovaný společně s mimozemskou entitou. Již dnes je nutné „osvětovou činností“ připravit vše potřebné . Zdá se, že novodobí janičá ři jsou šoková ni takovým detailem, že vedle mužů žijí na té to planetěi takové zvlá štní bytosti, jakými ženy bezpochyby jistějsou. Na rozdíl od ná s, kteří si již na tuto eventualitu zvykli natolik, že podezření o nepostradatelnosti žen na té to planetěse dlouholetými zkušenostmi blíží té měř jistotě. Ř íká m té měř, neboť zvlá štěv posledním období ná s „televizní pravdy“ přesvědčují o tom, že ženy nejsou tak nepostradatelné . Slavnostní prů vody ověnčených a našminkovaných homosexuá lů pochodujících městy i našimi televizními obrazovkami mají být zřejmětím pá dným dů kazem, že se příroda tragicky zmýlila prá vě v tom okamžiku, kdy muže i ženy obdařila vzá jemnou sympatií. I9 4 I


Tvů rci nové ho systé mu se nyní všemožněsnaží pomocí nových zá konů eliminovat toto malé nedopatření na ú nosnou míru. Ženy tak musí překypovat dojmem nebývalé ho vykořisťová ní ze strany muže a trpět neobyčejným zklamá ním nad jeho jakoukoli potencí, přičemž - nejen ta finanční - zá visí na rozhodnutích systé mu vyvolá vajícímu pravidelné „objektivní“ stresové situace. Ř íkají tomu „civilizační daň pokroku“. Přirozené aktivity mužské populace jsou, nebo v blízké budoucnosti zřejměbudou, trestným činem nazvaným „sexuá lní harašení“. Ze své nicotné malosti připomíná m všem veliká nů m televizních obrazovek, že přirozené mužské aktivity klesají či stoupají přímo ú měrnětomu, co žena dovolí a co si skutečněpřeje. Mladí mužové jsou naopak vychová vá ni pornografickými časopisy k představá m, jež o něco později mohou vyvolat stres a panickou hrů zu místo přirozených aktivit. Rodinný život se tak postupně stane zbytečným přepychem. Budoucí matky stá le častěji prostřednictvím mé dií „nabývají“ emancipované ho dojmu, že otec jejich dítěte se stá vá v jisté m okamžiku zbytečný a neú nosněenergeticky ná ročný. A systé m se činí seč mu síly stačí, aby žená m, poučeným o nedostatečné mužnosti svých protějšků , dal za pravdu. Otcové se tak obratem ruky mění na svými dětmi nená viděné zlo, přispívající více než spoře na „rodinný“ rozpočet. „Potulní“ bývalí otcové se pak lehce stá vají žá danými milenci jiných žen, které ještěnedospěly do kýžené ho stadia pozná ní, že jejich vlastní manžel není tak výkonný jako jejich nový milenec či vibrá tor. Ano, rozumím tomu tak, že silná a velká rodina je silná i ekonomicky, a tedy relativněnezá vislá na politické zlovů li systé mu. Je to té ž poslední bašta demokracie, jež ná m nakonec zbyla. Obtížněkontrolovatelná - zvlá štětehdy, nefungují-li odposlouchá vací zařízení, či onemocněla-li „domovní dů věrnice“, nebo jiná „zá konná “ a odpovídající zařízení. Je možné , že zdravá rodina dohá ní jisté samozvané vlá dce až k nepříčetné zuřivosti. Tvá ří se sice přitom vznešenějako moudro samo a přesnětak ustaranějako indiá nská babička při vydělá vá ní ků ží, avšak skrytěa tvrděpracují na podivných zá konech zavedené ho systé mu věcí. Vraťme se však zpět k Nostradamovi (přesněji k výňatků m z připravované knihy s pracovním ná zvem „Krá l propastí francouzI9 5 I


ské ho proroka Michaela de Nostradama“). Krá tce před tím, než sestoupí androgyni na tuto planetu, budou vlá dci a stá tní ú ředníci financovat projekt bakteriologických zkoušek na vězních. V té doběbudou podle Nostradama oslavová na zveřejněná tajemství nejen mezi mužem a ženou, ale i „upocená pá ření ve třech“. Soudci a zá konodá rci vytvoří děravé zá kony, jež umožní zlegalizovat postupněi homosexualitu. Vzá pětí postihne mladé ženy neobvyklá ná kaza. Presages 82 Peres & Meres morts de deuls infinis. Femmes a deul la pestilente monstre. Le Grand plus né(f)tre tout le monde finir. Soubs paix, repos & trestous a léncontre. Otcové a matky v hluboké m zá rmutku. Ženy zarmouceny nestvůrnou ná kazou (morovým zá pachem). Větš í nebude do konce světa. Nečekaný mír, pokoj a rohaté kozy. Ná kaza, jež hluboce rozesmutní zejmé na otce a matky. Jejich děti budou postiženy tou nejhorší pohromou, jaká na Zemi nebyla a nebude až do konce světa. Pravděpodobněpů jde o ná kazu postihující zejmé na mladé ženy. Rohaté kozy jsou neřešitelným problé mem. Zřejměse ale nebude v té doběkonat žá dný hladomor, a tak se dožijí i svých rohů dříve, než poslouží jako potrava. Presages 130 Mort, maladie aux jeunes femmes, rhumes De te(f)te aux eux. Malheur marchands de terre. De mer insau(f)t femmes mal vin par brumes. Prou huile, trop de pluye, aux fruits mole(f)te guerre. Smrt, nemoc mladých žen, katary (zá něty) hlavy a očí. Neš těstí obchodníků země. Moře smradlavé - ženské zlo skrze husté mlhy. Hodně oleje, příliš mnoho deš tě, na ovoci hniloba vá lky. I9 6 I


Zcela evidentněse jedná o ú tok na nejplodnější skupinu žen. Zvlá štní epidemie přinese obchodníků m velké nepříjemnosti, neboť zdroj ná kazy bude, vzhledem k věkem vymezené skupině obětí, hledá n mezi těmi produkty, jež používají jen mladé ženy. Nostradam tvrdí, že nemoc je dů sledkem znečistění moře a husté mlhy - možná smogu. Další možné příčiny vidí v příliš častých deštích a zejmé na ve hniloběna ovoci - způ sobené vá lkou. Chemickou vá lkou? Vlá dci decentněmlčí, mlčí i stá tní apará t. Rovněž vědci a lé kaři řeší jiné neodkladné zá ležitosti. Svět polopravd a lží? Presages 138 Les ennemis secrets seront emprisonnez: Les Rois & Magistrats y tiendront la main feure La vie de plusiers. Santé , maladie eux, nez. Les deux grands s´ en iront bien a la male heure. Nepřá telské tajemství bude odtajněno - vyzrazeno: Krá lové a (stá tní) úředníci a jejich š pinavé ruce (mají) několik životů. Zdraví (zdravotní stav), ná kaza očí, nosu. Obě velké (instituce) budou dlouho vzdá leny zlé hodině. Tajemství ná kazy bude odhaleno. Vlá dci a odpovědní stá tní ú ředníci patří, jak jinak, mezi „hroší ků že“. Ná kaza očí a nosu však stá le trvá a vlá da se tvá ří, že se vlastněnic neobvyklé ho neděje. Presages 131 Prisons, secrets ennuis, entre proches discorde, La vie on donnera, par mal divers catarrhes. La mort sén enfuivra poison sera concorde. Frayeur, peur, crainte grande, voyageant láirra dárres. Vězni, tajemství otravy, blížící se nesoulad, život ustanoven, vůči zlu rozmanitá (různá ) očista. Jed a ná sledná smrt budou ve svornosti. Hrůza a strach, velké zděš ení, cestová ní prostorem (vzduchem) Marsu (zastaveno - arret). I9 7 I

UKAŽÍ MÍSTO KRISTOVA UTRPENÍ

Ona tajemná ná kaza žen bude dů sledkem použití chemické či bakteriologické zbraněvyzkoušené na vězních. Smrt přichá zí zcela neodvratně- krá tce po vdechnutí jedu - a jediněrů znorodá prevence je ochranou. Život mnohých je tak zcela podmíněn tímto faktem. Všechny jímá strach a hrů za. Den velké ho protektora se blíží. „Starý a Nový zá kon bude odstraněn a spá len. Tehdy se sá m Ďá bel stane Antikristem,“ říká vzá pětí Nostradam. Pohlé dnu-li na neproniknutelný a dusivý smog za okny a vzpomenu-li si na geniá lní novinové člá nky o tom, že český smog není vlastně smogem, ale i na televizní pravdy o stá le lepšící se ekologické situaci, pak mi nezbývá nic jiné ho, než považovat silný a všudypřítomný puch pá lených pneumatik za neobvyklé požehná ní, jež „demokratické “ vlá dy udílejí, čas od času, svým poddaným. V opačné m případě by se totiž jednalo o pravidelnou chemickou vá lku se zá měry, jež by potěšily i toho největšího a nejzuřivějšího nepřítele lidstva. A slouhové systé mu? Ti nepotřební se udusí společněs ná mi.

Uká ží utrpení Krista.- Pokud by u tzv. Turínské ho plá tna neš lo o otisk lidské tvá ře se stopami po raná ch a hrotech trnů, ale o malbu nezná mé ho autora (jak tvrdí mnozí oponenti), pak by se malíři jako jediné mu na světě podařilo namalovat dokonalý negativ originá lu. Reprodukce představuje filmový negativ plá tna, což je tedy pozitiv původní tvá ře. I9 8 I

TIS ÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA

T isíce pravd a úh lù poh le d ù je ne jvìt ím úskoke m sy st ém u z h loub i svépø iroze nost i ne ná vid ìjícíh o pravd u. A b lá znovst ví m anipulace s výpovìïm i b lá znù vy t vá ø e jí pak ivnou pùd u d oh ad ùm a m y st ifikacím , je zave d e ný sy st ém ne je n ne skrývanìpod poruje ,ale i rad ost nìvít á. A utor

Tisí cihla vý dra kbez tìla P ok ud h ov oøím o U .F.O .,pa k m ám na m y slipouz e ty jev y a objek ty ,o nich jsem ,po letech poz or né h o sledov ání toh oto fenom é nu z pùsobem na v la stní oèi,stopr ocentnì pøesv ìdèen,e jim i sk uteènìjsou. J inou otáz k ou je,z da se jedná o pr ojev m im oz em sk é entity , pr oblem a tiku únosù,èia k tivity jiné h o dr uh u.Z de nem ám ta k ov ých z k ueností.M é infor m a ce v té to obla stijsou v ìtinou pouz e z pr ostøedk ov a né .A pr oto je nutné posuz ov a t v ech ny m é úv a h y v té to obla stipøísnìv té to r ov inì. N icm é nì,v z h ledem k e sk uteènosti,e se dr tivá èást pøedsta v itelù v r ch olné h o v ìdeck é h o a politick é h o m a na g em entu té to pla nety nech áv á z a pír a t,je-liøeè o U .F.O .,a na v íc um lèuje z cela pr im itivním z pùsobem sv é oponenty ,nez býv á nic jiné h o,ne pov a ov a t celou z áleitostz a v elm iv ánou. M usím e tedy sue k onsta tov a t,e se na sv é politick é a v ìdeck é pøedsta v itele nem ùem e v ádné m pøípa dì spolé h a t,nebo jsou to pr áv ìoni,k do s nám ih r a jíneèistou h r u. J sem pøesv ìdèen io tom ,e je neom luv itelným h a z a r dem nena slouch a ttìm ,k teøíh leda jípom oc a por oz um ìní,nebo jsou v elm i tìce fr ustr ov ánisv ým iz áitk y ,je z a ur èitých ok olností sk uteènì m oh ou býtz r ca dlením nepøíjem né h o setk ánís nez nám em . Z toh oto dùv odu jsem sebr a l z by tk y sv é z tr a cené odv a h y a pok usím se odpov ìdìt v em tìm ,k teøí cosipodobné h o pr oilia neI9 9 I

TISÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA

m oh ou na sv é tr a um a na lé z t odpov ìï a niv uèených k nihách ,a niu odbor ník ù specialistù. N ejpr v e je nutné ,døív e ne sipøiznám e tv r dou r ea litu,str uènìpotv r ditnìk olik fa k tù. N a otáz k u,z da jsou tech nick o-fy z ikální jev y ,je jsou bìnì oz na èov ány z a U nidentified Fly ing O bjects -U .F.O .,sk uteèností, existuje pouz e jediná odpov ìï . A no. J sou ty to jev y v ýr a z em tech nick é úr ov nì m oné m im oz em sk é for m y ivota ? M noh é z pøíz na k ù,a le ilog ick ých a k tivit,h ov oøí jednoz na ènìo tech nice pøev y ujícípoz em sk é m onosti. V e sv ých úv a h ách nev y luèujiz 9 0 % m onost,e se jedná o m im oz em sk ou entitu.Z býv a jících 10 % poch y b jde pa r a doxnì na v r ub infor m a cím o únosech ,je nejsou m noh dy pr o m ne ta k docela pøijatelné .J e té m oné ,e sipodv ìdom ì pøipr a v ujiústupov ou cestu a pøipisujiz býv a jící pr ocenta silám ,je jsou popisov ány v bi-blick ých textech . L z e pok láda t tv r z ení o únosech èijiných nepøíjem ných a k tivitách m im oz em sk é entity z a r eálné ? V z h ledem k èetnostiz pr áv pøich áz ejících z celé h o sv ìta ,z ápisùm v e sta r ých k r onikách ,nìk ter ým v elm ispor a dick ým pr ojev ùm , je by ch m oh l v elm iv z dálenì oz na èit z a v la stní setk ání tøetíh o dr uh u pr obíh a jící tentok r áte v dosta teènìbez peèné v z dálenosti,a le ik e z k uenostem s m ech a nism y dez infor m a èních k a m pa ní v obla sti U .F.O .,nem ám pr oè by ch nev ìøil èlov ìk u,jen nikdy nic neuk r a dl, nikoh o nez a v r a dil,nic nev y tunelov a l,nenílstivým politikem a tìí se pr ùm ìr né m u z dr a v ív r ám cim onostíexh a látov é spoleènosti. P r oè nev ìøittom u,k do sv ojísdílnostív íce z tr a tí ne z ísk á? A le ito je v elm ipouèné a h odné pov im nutí.N ebo itento fa k t dok um entuje m ech a nism y r epr esivníh o sy sté m u,jen sna d ji -jak doufám - neupa luje,nicm é nì dáv á jasnì na jev o pr ostøednictv ím stádov é h o pudu,k de jsou v y ty èené m ez e. J edno je jisté .Ø a dov ý obèa n,jen siponech á pr o sebe v e,co sy sté m v ìcí m lèk y pov a uje z a nepøípustné z v eøejnit,se nev y sta v uje ádné m u nebez peèí.M usí v a k m lèet ina sv é m pr a cov iti,nebo I 100 I


nikdy nikým nev y slov ená z tr áta dùv ìr y jeja utom a tick y m ùe pøesunoutna v edlejík olejz v a nou neúspìná m a r nost. B oh uel,tom uto sy sté m u pøich áz í v h od k om er cializa ce celé z áleitosti. A pr áv ì ona v elm ifundov a nì z a stoupí nov ináøsk ý m a r a sm us ty pu M a r a nk y nem a jí pr sa .N a m ísto osv ìty pa k seh r áv á sm utnou r olik v a lifikov a né h o dez infor m átor a . J iným v elm idùleitým neg ujícím fa k tem h ov oøícím v nepr ospìch unesených ,je ta sk uteènost,e siv la stnì v pøev áné v ìtinì nic z e sv é h o setk ání s cizor odou entitou nepa m a tují.V ek er é i nfor m a ce z nich pov ìtinou v y dím a l pøir eg r esní h y pnó z e odbor ník na jiné z áleitosti. N y ní to,co pov a ujiz a nejdùleitìjí. P ok ud se dov edem e v cítit do bez na dìjné bez m ocnostiby jediné h o nea stník a ,jen by l sk uteènì unesen,se v em i v y plýv a jícím i z nám ým i dùsledk y ,a spoleènost odm ítá jeh o pr a v divé infor m a ce jak o pr ev entivnìscestné ,pa k a nion,a nijeh o r odina ji nikdy plnì nepocítí pr a v divost lidsk é sounáleitosti. T ím sidov oluji,z e sv é uboh é h lubok osti, podotk nout cosio cestì k V elk é m u pr ùv ihu.N ebo to není jediný z pùsob,jím sy sté m v ìcí dùm y slnì a pr oz ír a v ì fr ustr uje obèansk ou spoleènost. J a k z jedna t nápr a v u,k dy z cela ch y bí z ájem na pr a v ov a t tisíce jiných ,podsta tnìim eních pr ùv ihù,je není pr oz ír a v é pov a ov a t z a pr ùv ih. N ez býv á,ne uz a v øít tuto úv a h u k onsta tov áním ,e v ich niti, co by lifr ustr ov ánisv ým neuv ìøitelným z áitk em a v z ápìtí iok em bez m ocnostiz pr og r a m ov ìpøipr a v ené h o nez ájm u spoleènosti,jsou bez na dìjnìsa m i. Spoleènost odm ítá,z e z cela poch y bných dùv odù,r espek tov a t jejich nez a da telné pr áv o na opìtov a ný pocit na h la s pr ojev ené sounáleitosti. J e jistì v elm iz lé být bláz nem . A v a k nesnesitelnost pocitu být z a øaz en do té e for m a ce jen pr oto,e k dosiom ez il,èi stále om ez uje m oje pr áv a ,bez m onostiodv olání -to je,nebo spíe m ùe být,doslov a tou nejstr a nìjíivotníz k ueností. J e m oné ,e sy sté m v ìcí k a lk ulov a l,ta k jak o s pr odlouením dùch odov é h o v ìk u,ise sm r tí.M r tv í toti ji nek ouou a nem oh ou sina nic stìov a t. I 101 I


Sm utné tv r z ení o pocitu osa m ocení.V obla stiU .F.O .a únosù to pla tí nìk olika násobnì,nebo pøi setk ání s nez nám em ,je oficiálnì nesm í existov a t,se nejedná o nic m eníh o ne o by tí,èineby tí lidsk é h o spoleèenstv í,ta k jak jsm e h o doposud a k ceptov a li. Sám pr o sebe,a le ipr o sv ìdectv í pr otisy sté m u,z a z na m enáv ám v e,co jsem v idìl. P or ov náv ám spa tøené s tím ,co jsem èetl,se sna h ou pr a v divì pojm enov a t a poch opit.J sem siplnì v ìdom z lé h o úm y slu,jen k dy sir oz táh l sv é sítìa pøesv ìdèuje nás o v ýh odách spr áv né h o k r ok u tím pa tøièným sm ìr em .J e to v a k uboh á na bídk a uboák ù s v izí v irtuálnír ea lity . P ok ud se v a k nem ýlím ,pa k lz e z a bít tisícihla v é h o dr a k a bez tìla jen v elm iobtínì. A le ito je v e v ech sm ìr ech v elm ipoz or uh odné . R oz støíh ám e-lilibov olný obr a z na libov olný poèet pr ouk ù a sloím e-lijejopìt ta k ,e k a dý dr uh ý,tøetí,èin-tý pr ouek v y nech ám e,z ísk ám e cosi,co bude pùv odní obr a z -or iginál -stále pøipom ína t.N ejv ìtí podobnostidosáh nem e teh dy ,jestlie bude poèet pùv odních pr ouk ù co nejv y í. P odobnì m ùem e postupov a t ipøisk ládání fr a k tálù h ov or ov é øeèi.Sloením útr k ov itých a úseèných odpov ìdí dlouh odobì sledov a né h o objek tu lz e z ísk a t dílèí pøeh led o tom ,èím se objek t z a býv á a jak é m á cíle. P osoudit z ám ìr y stále h y potetick é entity ,k ter á,jak se z dá, dlouh odobì oper uje v obla sti,ji by ch om m ìlilog ick y stále jetì pov a ov a t z a sfé r u na ich ivotnì dùleitých z ájm ù,bude v elm i obtíné .Sna d ipr oto,e sna h a v e ututla t m ùe být pøíz na k em nedobr é h o úm y slu. Sesta v m e tedy v ech ny dílèí a stìejní poz na tk y o m oných pr ojev ech ( stále jetìh y potetick ých )m im oz em cù s v ìdom ím ,e se jedná o infor m a cisloenou bez èa sov é náv a z nosti( neh r a je v tom to pøípa dì ádnou r oli) a e její v ìr oh odnost je,pøípa d od pøípa du, r ùz ná. 1.P r v ním a nejv íce ok ujícím fa k tem je r oz por m ez iobjek tivní r ea litou existence tech nick o-fy z ikálních jev ù a z ám ìr em popøít v e z a jak ouk oliv cenu. I 102 I


Z de není o èem disk utov a t.T ento pr oces m ùe být nek la m ným z na m ením : a )e se ji r oz h odnì nejedná o bláh ov ou sla bom y slnost.T a se oèek áv á spíe z e sm ìr u nov ináøsk é g eniality ,je v dy pom áh a la bestiina noh y ; b)nek om petence souèa sné h o poz em sk é h o m a na g em entu,a ji sisám øík á jak k oliv.N ebo a je jak k oliv sk r y t; c) sa m ov olnì postupující dez integ r a ce sy sté m u,o nìm se sna ím e sa m isebe pøesv ìdèit,e je lidsk ou civiliza cí; d)m oné h o pr ùniku m im oz em sk é entity do pøiøaz ených spolupr a cujících str uk tur ,je se dez integ r a cí stáv a jícíh o sy sté m u sta nou postupnì dom ina ntním ia ur èujícím i.P a k by by l cíl tìch to sna h nespor ný a leh ce definov a telný.Z la tý v ìk lidstv a se obejde bez lidstv a .T o,co po nás z ùsta ne,bude tìce z nièená pøír oda ,nìk olik ílencù v podz em ních pev nostech -a pár seth y br idù a m uta ntù. 2 .D r uh ým fa k tor em ,k ter ý nelz e r oz um nì popøít,jsou polní obr a z ce,je z cela ur èitì nez plodila r uk a v dy pøipr a v ené h o h lupák a .L og ika celé z áleitostije úz ce spjata s celou nev y jasnìnou situa cík olem pr og r a m ov ìuta jov a né h o cíle pok usù U .F.O . 3 .Ca ttle a nd P eople M utila tions Sy ndr om -nález y la bor a tor nì z oh a v ených z v íøat a lidí.P øíz na k y h ov oøí io v ivisek ci-pitv ì z a iva .T a k é tento fa k tor pa tøím ez ih m a ta telné pøíz na k y . 4.Ú nosy v z or k ù lidsk é popula ce: a )ur èujících ty pù pr o g enetick ou spolupr áci.P øev láda jící èást tìch to poz em sk ých nositelù m im oz em sk ých z ásob náh r a dníh o g enofondu býv á v ìtinou v r ácena z pìt do sv é h o pøiroz ené h o pr ostøedí a pr ùbìnì poz or ov ána a tøídìna podle sy sté m u,jeh o cíle jsou na h ony v z dáleny na im pøedsta v ám a tubám . D a lím objek tem z ájm u jsou g y nek olog ick é pr oh lídk y ,odebír ání tk ánìz dìloh y ,sondy do v a jeèník ù a odebír ání v a jíèek ,um ìlé oplodnìní a následné v y jm utí plodu,odebír ání tìlních tek utin,a le im lé k a tìh otných en. P oz or nost v té to podivné h øe pa tøí im usk ým poh la v ním or g ánùm . I 103 I


O debír ání sper m a tu je sa m oz øejm ostí.A to v e iu z cela nedospìlých jedincù.J a k é k oliv lidsk é z v y k losti,k ultur nost a sociálnícítìníjsou z a nedba telným nesm y slem ; b)dìtí,k ter é se ji nem oh ou v r átit a m oh ou seh r át z nám ou r oli janièár ù; c)jedincù slouících pouz e k e z k oum ání a k z ísk ání èistì v ìdeck ých poz na tk ù o lidsk é v y ba v enosti,psy ch ice,a le ipocitov é úr ov ni.J edná se,co do poètu,o nejv ìtí v z or ek ,jen je v dy v r ácen nepr odlenìz pìta s ním jak é k oliv da lík onta k ty ustáv a jí. V y etøení netr v á dé le ne dv a cet m inut.J e z a m ìøeno z ejm é na na a na tom iia funk cilidsk é h o tìla ,z ejm é na lýtk ov ých sv a lù,v ech k loubù,páteøe,pr oh lídk u h r udník u,eber a z a ív a cíh o ústr ojí. P r oh lídk a je pr ov ádìna r y ch lým pok lepáv áním ,doty k y a v izuální k ontr olou. M é nì pøíjem né a nepøíjem né jsou detek ce r ùz ným ipøístr oji, nástr ojia oper a ce. K nim pa tøí z ejm é na odebír ání m oz k ov ých bunìk ,oèní tek utiny ,tìlních tek utin,v y etøení a oper a ce v nitøníh o uch a ,m ech a nick é z a souv ání k ov ov ých ,z øejm ì m onitor ujících pøedm ìtù do obla sti sinusov ých k a nálk ù pod ok em ,do v nitøníh o uch a ,z ubù a td... D om ina ntním a pr og r a m ov ì cíleným v ýz k um em je obla st r epr oduk ce. T a se soustøeï uje pouz e na tech niku a v e osta tní je podr uné ; d)lidí,k teøíse ji nikdy na té to pla netìneobjev í; e)tìch ,k teøí se sice v r átí z pìt na Z em i,a le ji jen jak o nepotøebnýodpa d; A v a k poz or ! P r áv ì ta to èást fr a g m entù r oz sáh lých m im oz em sk ých a k tivitje boh uelinejm é nìpr ùk a z ná. D r tivá v ìtina m oných poz na tk ù v y ch áz í toti z h y pnotick é r eg r ese.J edná se o pr oces,jen m á z k uené m u psy ch olog ov ipom ocina v oditu pa cienta pøiz tr átìpa m ìti-a m né z ii-poh led z pìt. J a k da lece se v sa m otné m v ýsledk u pr om ítá úr ov eò sug esti vních otáz ek psy ch olog a ,je da lím ota z ník em v h ledání pr a v dy o únosech . D a lím pr oblé m em je fa k t,e sta nete-lise obìtí ta k ov é h oto m oné h o únosu,jedná se o z cela m im oøádnou a h r a niènì str esov ou situa cia v y ji nikdy nem ùete být nor m ální.Sna d ipr oto,e I 104 I


nebez peèí da líh o opa k ov ání v ám v a im im oz em tí únoscipotv r dí z pùsobem ,jen se podobá spíe h r oz bì. N ejv ìtím pr ùv ihem pøih ledání m oné pr a v dy je tv r z ení o k om unika cim ez ilidm ia m im oz em sk ou entitou m a lých edivcù.T a pr obíh á na úr ov nih la sù v h la v ì,nebo entita ,je se pr ojev uje ta k ,jak se pr ojev uje,postr ádá m noh é z toh o,co m y pok ládám e z a nor m ální,a na opa k m á pøeby tek toh o,co m y pov a ujem e z a sci-fi, nebo k ouz la pr ùm ìr né h o èa r odìje od k olotoèov ých a tr a k cí. H la sy v h la v ì-to je sy ndr om ,jen je v la stní té nejtìí duev ní por ue - sch izofr enii. D estr uk tivní nem oci,k ter á v k r átk é dobì z m ìní sv é h o m a jitele k nepoz nání.T en je pa k z cela poh lcen nesk uteèným sv ìtem ,jen nem á s tím na ím nic spoleèné h o.N ení v a k z nám a nijeden pøípa d spoleèných h a lucina cí a sa m otní sch izofr enicise m im oz em a nùm v y h ýba jí jak o èer t k øíi.M a jí toti dost v la stních pr oblé m ù.N y ní z r ùz ných v ýpov ìdí unesených obìtí sesta v m e fiktivní r oz h ov or m ez iobìtí únosu a h y potetick ým m im oz em cem ta k ,jak je z a z na m ena lir ùz ní psy ch olog ov é pøir eg r esní h y pnó z e.N ejdøív e v a k pøedsta v ím e m im oz em ce z v ìda v é h o: T eï jsina øadìty .N ez r a ním e tì,bude v poøádk u. P r oè z la tá plom ba ? P r oè r ov nátk a na z uby ? O bì: Z jistìte sito sa m i,k dy jste ta k ch y tøí! ( N ásleduje v y øíz nutíèástidásní.) P r oè u nìk oh o fa lených r up? P r oè nev idíte v ultr a fialov é m spek tr u? O bì:N ejsm e h m y z . Co je r ok ? O bì: O bìh Z em ì k olem Slunce,r ok se dìlí na m ìsíce,dny , h odiny ,v teøiny . M im oz em ec v iditelnìnepoch opil. N ásledující pøíbìh dok um entující neutuch a jící m im oz em sk ou z v ìda v ostopustíz v ìda v é h o m im oz em ce pouz e z dánlivì. V le t e ch 1982 a 1988jse m b y l svìd ke m m noh a pø e le t ù oèivid nì m im oze m ských ob je kt ù v ob last i kole m O rlíka. V t om t o okam iku zce la opom íjím svá noèní pozorová ní, ne b o ob sah ovì ne I 105 I



souvisí s t ím ,co ch ci ø íci,ale zam ìø ím se na zce la spe cifický pø ípad . V pø e vá né vìt inì d e nních pozorová ní se je d nalo o sy st ém y t y pu lét ající kot ì,èi ch ce t e -li - lét ající kom e t y (d osah ující ne pø íli vy sokých ry ch lost í cca 80 -300 km / h od .). D vakrá tjse m b y l svìd ke m okam iku,kd y se le t ící kom e t a b ìh e m se t iny vt e ø iny pø e kvapivì zast avila. J ist ì ne ní ná h od ou,e si k svém u parková ní vy b rala m íst o s výh le d e m na runou kø iovat ku je d né z t ras ve d oucí z Prah y na Píse k. A t ovd y v pá t e k a v ne d ìli,ve zce la konkrét ní h od inu,kd y provoz kulm inoval. Asi po je d né h od inì pozorová ní ne kone èné òùry autod lét la ne t uct ová kom e t a ne zúèast nìnì d o d á lav a výin,a t ot ak,e b ìh e m je d nése t iny vt e ø iny nab rala okam it ou ry ch lost300 km / h od .

O dpov ìï : M noh o let.B ude-lipotøeba ,na jdem e sik oh ok oliv, k dek olia k dy k oli. O bì:J ak ? ádná odpov ìï . O bì:J a k dlouh o toh le dìláte? O dpov ìï :T o se tìnetýk á. N em ùete nás z a sta v it.N epøesta nem e. O bì:O dk ud jste? O dpov ìï :Co na tom z áleí.

V té to souv islostisiv z pom ínám na jeden z nám ý pøípa d popisující r oz h ov or policisty s nez nám ým iv etøelcinov inov ìz a v edené h o ty pu m a lý edivec,èich cete-lise z v ìda v ým m uík em V elk é ok o. J sistr ácem toh oto sh r om a ditì? M áte z de tov ár nu na elek tøinu? K èem u slouísh r om a ditì( m ìsto)?

O bì:Co to se m nou dìláte? O dpov ìï :V a k v idí. O bì:K do jste? O dk ud pøich áz íte? O dpov ìï : D en je u P ána jak o tisíc let a tisíc let jak o jeden den ( citátz B ible). O bì:O dk ud pøich áz íte? O dpov ìï :K èem u tito bude? O bì:P r oè to dìláte? O dpov ìï : M ám e z odpov ìdnost.J sm e str áci.Sh r om a ï ujem e lidsk ou for m u.L idstv o se sta ne ster ilní. R ecy k lujem e due.M usíto být,je to pr ospìné . Sestoupím e na Z em i,a le lidé z toh o budou m ítstr a ch . T o,co poz or ujete,jsou na e dìtia jsou to iv a e dìti.J sou to dìtibudoucnosti. P odív ejte se,jak jsou nádh er né ! J e to tv oje dítìa m y je v y ch ov ám e. O bì:Spíte? O dpov ìï :V dy ck y spím e.

V m noh a pøípa dech ,z v látìpøed bolestivým ioper a cem i,uk lidòujím im oz em cisv ojiobì z a k lína dly nesolidníh o z uba øe. N ebojse.Sna d by jsise nebál.N ebojse,nez pùsobím e tibolest. J a k se cítí? O bì únosu:N e m oc dobøe,pr oè m iubliujete? ádná odpov ìï . O bì:Z ba v ím se v ás,jednou se v ás z ba v ím . O dpov ìï :D obøe,udìlejto. O bì:J a k dlouh o toh le dìláte? O dpov ìï :T o se tìnetýk á! O bì:N em áte k tom u pr áv o. O dpov ìï :M ám e pr áv o! O bì:J a k dlouh o to dìláte? ádná odpov ìï . O bì:J a k dlouh o to budete jetìdìla t? I 106 I

N ásledující r oz h ov or pøedsta v í m im oz em ce m im oøádnì upov ída né h o:

N ení ádným ta jem stv ím ,e z dánlivì osv ìtov á èinnost m im oz em cù týk a jící se budoucnostina í pla nety je v e sk uteènostipouh é z jiov áníúr ov nìr ea k cípoz em a nù na m onýz ánik pla nety . J a k o by z k oum a li,k olik pr áce jetì s nám ibudou m ít a jak á úr ov eò spolupr áce na tom to libé m sk utk u,z e str a ny lidsk é h o h luI 107 I


páctv í,je v ùbec jetì m oná.U neseným uk a z ují obr a z y r ùz ných k a ta str of,m oná a tom ov ých v ýbuch ù,èièeh osi,o èem h ov oøí,e to na Z em iv y buch lo: bílá m lh a z a h a luje v lev é h or ní èástiobr a z u Z em i.P ostupnìz a k r y je jednu pìtinu pla nety . O bì :T o se sta lo v J a ponsk u z a dr uh é sv ìtov é v álk y . M im oz em ec v iditelnìpøek v a pen,odpov í:N eby ljsina r oz en. N ení to to,co se sta lo v J a ponsk u,a le dolo k tom u v r oce,k dy jsise na r odil ( v r oce 19 59 ),a sta ne se to opìt v budoucnosti,m ìsíc pøed tv ým ièty øicátina m i( v r oce 19 9 9 ). B ude to v elk á k a ta str ofa . J e nutné z a pa m a tov a tsijm é na na psa ná na pa píøe. J e ta m v álk a .J m é na bude potøebov a t.M usí sije z a pa m a tov a t. Z em ì v y buch ne,m ìsta z m izí,h or y budou pa da t a Slunce v y h a sne. A ta k k onèí r oz h ov or s m im oz em a nem ,jen m ùe být souèástí dez integ r a èníh o pr ocesu. J etì jednou upoz or òujiv áené h o ètenáøe,e tento k a ta str ofick ý scé náøje posk ládán z r ùz nor odých v ýpov ìdí tìch ,k teøí tr pìlia m né z ií - èásteènou z tr átou pa m ìtia nev y sv ìtlenou m ez er ou v èa se. V ýpov ìdi,nebo jejich pøev áná èást,by ly z ísk ány m etodou r eg r esivníh y pnó z y . P ok ud m oh u støíz livì posoudit tv r z ení jistých na dených pr opa g átor ù a teism u,e pr áv ìta to entita v enk ov ních pr edátor ù stála v poz a díbiblick ých událostí( jak sta r oz ák onních ,ta k v poz a dí N ov é sm louv y ),v èetnì stv oøení èlov ìk a g enetick ým iúpr a v a m inea nder tálcù,pa k sue k onsta tuji,e se její jaz y k ,a le im or ální k odex,pov álivì z m ìnil.T r a g ick y by by ly postieny nejen z na losti,a le i pa m ì tìch to nov ých bùk ù z ám ìr né nev ìdom ostia z lé h o úm y slu. T o,co v y plýv á na pov r ch ,je pr a v ý opa k toh o,co sledují sk uteèní a utoøiB ible -pov z neseníèlov ìk a lásk ou a poz náním . T v r doh la v ì opa k uji,e posk ládání z cizených or g ánù íleným i g enetick ým ipok usy nez na m ená pr oces stv oøení. T a k ov ý z pùsob pøipom íná spíe dok tor a M eng eleh o v nejlepích letech jeh o k oncentr áènick é k a r iér y . I k dy na dr uh é str a nì biblick á E v a by la k upodivu v y tv oøena z pùsobem ,jen v elm ipøipom íná k lonov ání. P ok ud a no,pa k to z cela jistì neby la h y potetick á entita z té to k a pitoly . N eby l to a nipok outní m a r a sm us g enetick ých inenýr ù I 108 I


pr a cujících na objednáv k u nez nám é h o a z cela jistìílené h o k lienta , ov ìnèené h o pr a v dìpodobnìg ener álsk ým ir a tolestm i. P ok ud by by ly v ech ny z pr áv y o nepøíjem né m pr ojev u v enk ov ní entity jen tr och u pr a v divé ,pa k nejv ìtí nebez peèí spoèív á z ejm é na v e sch opnostiov ládnout m y sl ipøedsta v y èlov ìèíh o jedince ta k dok ona le,jak je jen m oné .J ednotlivé v jem y ,obr a z y idìje jsou m onitor ov ány do m oz k u obìtiz pùsobem ,jen nedáv á a nci r oz ez na t sk uteènost od fiktivních scé n.Z ár ov eò tech nika v y m a z ání k onk r é tní èástipa m ìti-èásteèná a m né z ie -by um oòov a la h r u,na jejím k oncinení úniku.H m a ta telné v áleèné scé ny ,k dy obì únosu je pr ota g onistou pøíbìh u s nez a m ìnitelným i a bez pr ostøedním i pocity .J a k o by by ly z k oum ány pocity str a ch u,bolesti,pojem z ách r a ny a sebeobìtov ání,a le istupeò a g r esivity . M ileneck é scé ny ,k dy iten nejm ení pocit je m onitor ov án. N icm é nì nepoch open.N epoch open z ùstáv á ijistý r ituál posloupností,bez nìh o by by l v z ta h m ez idv ojicí dek la sov án na pouh ý a k t m noení. T y pick ým pøík la dem je z k oum ání,co v la stnì z na m ená pocit v iny v h r a niènísitua ci.J istýCh a r les P a tr ic z Flor idy m ìlbýtta k ov é tv r dé z k ouce podr oben.P øinoèní jíz dì sr a z il sv ým a utom obilem m a lé dítì.B y la to nea stná událost,k dy m a lé dítìv bìh lo pod k ola jeh o v oz idla .M u ok a m itì z a sta v il a v y stoupil z v oz u -po dítìti v a k a nipa m átk y .Z cela r eálná v ize,se v em ipr ùv odním iefek ty , by la fikcí-ádné dítìneexistov a lo. V y v ola ný v jem poslouil m im oz em cùm ,k teøí m ue v z ápìtí pøem ístilido nez nám ých pr ostor ,k e z k oum ání pojm u a pocitu v iny . Z øejm ìje m noh o fa k tor ù,je jsou sr oz um itelné pouz e v lidsk é m a poz em sk é m r oz m ìr u. Z toh oto poh ledu je v a k m onost z neuití v ír y k la m ným iv iz em iv íce ne nebez peèná.Sna d ipr oto,e ta to otáz k a je nejcitliv ìjíh ned v nìk olika r ov inách . R oz h odnì se nez da jí být pojm y nez a bije a nesesm ilní nosným pr og r a m em té podivné a cizor odé entity ,je pr ov ádí inv a z ina str ánk ách m noh a k nih. T a k é denní r ea lita m á sv é nek la m né pøíz na k y toh o,e se m ístní a m a nia sa m oz v a ní náèelnícista lih øíèk ou sv é nev y z py ta telné z ba bìlostia jejich lim oným osudem té to pla nety . I 109 I

BÍLÁ HORA

Č eské království - 23. kvě ten 1618 Udeřením dvaná cté hodiny, která temně z věže svatovítské dolů hučela a nastá ní 23. května věš tila, objevila se strnulým zrakům astrologovým ná hle na zá padní obloze, která ž doposud neproniknutelnou tmou zahalena byla, krvavá rudá zá plava, jež jakoby z jediné ho kruhu vyrůstaje, v obloucích vždy mocnějš ích po celé m obzoru se rozš ířila, v ostré hrany vybíhajíc, velkolepé mu vějíři se podobala. A v zá plavě té to se míhalo tisíce blesků a paprsků. Krví a plamenem zvěstuješ osud ná š ? Plamenem a literou zapsá n a krvavým mečem vyryt tento straš ný den. Josef Svátek Bitva bělohorská

Bílá hora Autorem motivu jedné z prvních poštovních zná mek, vydané krá tce po vzniku Č eskoslovenské republiky, nebyl nikdo jiný než sá m Alfons Mucha. Velké já sá ní nad malým uměleckým dílem slavné ho krajana vystřídalo nemenší rozčarová ní. Dů vodem pobouření však nebyl Pražský hrad jako symbol české stá tnosti, nýbrž zá řící koule, jež se vším všudy připomínala vychá zející, či zapadající slunce. Skandá l - Mistr Mucha neví, že něco podobné ho není vů bec možné . Další emise té že zná mky se již musela obejít bez onoho sporné ho artefaktu. Cenzura nechala zmizet nežá doucí kouli, nicmé nějejí paprsky nadá le ozařovaly sídlo českých krá lů i v ná sledující zná mkové emisi. Ani ná hodou nebudeme malíře Alfonse Muchu podezřívat z nedbalosti, či zá kladní neznalosti geografické polohy Hradčan. Je nad slunce jasné , že východy a zá pady naší životodá rné hvězdy ležely - a stá le prozatím ještěleží - mimo tuto staroslavnou oblast české ho „nacionalismu“. Co chtěl vlastněautor motivu vyjá dřit, zů stá vá utajeno, i když jisté příznaky směřují do minulosti. Je totiž možné , že malíř cílevědoměpoužil mystické propojení bělohorských udá lostí, konce české stá tnosti se znovuzrozením z popele vydupané české samostatnosti. I 110 I

B ÍLÁ HORA

Třistaletá genocida a ná silné poněmčová ní, o které m není opět zá hodno hovořit, začaly celkem nevinně- ú platky rakouské ho zá jemce o český trů n. Ná sledné „zvolení“ Ferdinanda (23. října 1526) s konečnou platností podpořilo habsburskou strategii, jež nakonec vyú stila ve staroměstskou exekuci, konfiskaci majetku, hromadné vyhá nění dominantní čá sti české ho ná roda, rabová ní stá tu přivandrovalými „šlechtici“, ale i třicetiletou vá lku. Všem těmto udá lostem předchá zela nespokojenost české šlechty s rozhodnutími Ferdinanda II., jenž s habsburskou arogancí cílevědoměomezoval její prá va. Dne 22. května 1618 se v pozdních hodiná ch v domě pana Smiřické ho sešel výkvět českých stavů a rozhodl o sesazení Habsburků z trů nu. A prá větehdy, když odbíjela dvaná ctá hodina, objevila se směrem na zá pad od Pražské ho hradu obrovská rudá zá ře, jež postupně rostla a měnila se v okrouhlý tvar. Tisíce světelných paprsků a blesků ozařovalo noční oblohu. Jak dalece ovlivnil tento nebývalý ú kaz další rozhodnutí českých stavů , je dnes již jen problé mem našich předků , nicmé nějedno je jisté . Ná sledující den se rozjitření stavové nezapomenutelnězapsali do učebnic dějepisu v Č echá ch oblíbeným kouskem - „vyokněním“. Defenestrace, jež postihla habsburské místodržící, a vše, co ná sledovalo, předznamenal ú kaz předešlé noci. S klidným svědomím jej mohli naši předkové považovat za zlé znamení. A za takové je pravděpodobně považovali i cenzoři zná mek s motivy Pražské ho hradu Mistra Alfonse Muchy. Tento prastarý český folklor, propracovaný husity k dokonalosti a zbabraný jejich potomky, se Habsburkovi zjevněnelíbil. Ale přišel vhod. Bezvýznamná bitva na Bílé hoře (8. 11. 1620), trvající necelé dvěhodiny, vyú stila nakonec v malé habsburské překvapení - staroměstskou exekuci, pogromy a vyhá nění české ho ná roda z Č ech, a nakonec i v třistaletou genocidu nežá doucího zbytku pů vodního osídlení, jež odmítalo mluvit německy. Lichtenstein - je jmé no jednoho z přivandrovalců , jenž zachytil ty sprá vné signá ly z Prahy a vykročil včas tím patřičným směrem. I 111 I

B ÍLÁ HORA

BÍLÁ HORA

Zdařilá staroměstská show nebyla jediným bodem jeho skvělé ho repertoá ru. Ná sledné konfiskace majetku české šlechty postupně udělaly z hamižné ho zloděje nejbohatšího muže Evropy. Nejdříve ze všeho ale musí Lichtenstein připravit zmíněnou velkou lidovou veselici - staroměstskou exekuci. Slovo poprava v tomto případěnevyjadřuje podstatu věci, neboť na onom ná silné m činu nebylo nic po prá vu. Celkem bylo zabito dvacet sedm českých pá nů . Někteří nelidsky mučeni, čtvrceni, pověšeni nebo setnuti. Č tyřikrá t vyměnil kat Mydlá ř otupený popravčí meč. A opět sprá vný signá l tím „sprá vným" směrem a již se hrnou z celé Evropy další zchudlí dobrodruhové toužící zbohatnout na středověké m české m Klondiku. Ná sleduje vyhá nění nejušlechtilejšího já dra české ho ná roda a rozdá vá ní majetku komukoli, kdo nemluví česky a je schopen kývat katolické mu Habsburkovi na znamení pokory. Argument ubohosti nepřá tel všeho české ho, že mezi českými pá ny byli měšťané , ale i Němci, je směšnězatrpklý. Zá měrná nevědomost programovězanedbá vá fakt, že český ná rod, z vděčnosti za jejich oběť, povýšil i toho nejmenšího z nejmenších na české ho pá na. Nevzali jsme s sebou nic, po vš em je veta, jen Bibli kralickou a Labyrint světa. (zná mý popěvek exulantů ) Není to má lo, co ná m přes propast času naši předci vzkazují. Zvlá štědnes, kdy opět nastal čas velké ho omlouvá ní. Možná že dokonce i za nesnesitelnou českou rozpínavost. 8. 11. 1620 proběhla bitva na Bílé hoře a 21. 6. 1621 staroměstská exekuce. Nic nenasvědčuje tomu, že mezi těmito daty je nějaká spojitost. Nicmé něvydělíme-li rok 1620 číslem 27 (počet popravených českých pá nů ), dostaneme číslo 216 - 21. 6. (den a měsíc popravy). Přeskupíme-li toto číslo ve všech variantá ch, pak zjistíme, že číslo 27 a ani datum popravy nemusí být až tak ná hodné . I 112 I

2 6 1 9

1 2 2 5

6 1 6 13

9 9 9 27

2 1 2 5

1 2 6 9

6 6 1 13

9 9 9 27

6 2 1 9

2 6 6 14

1 1 2 4

9 9 9 27

2 6 2 10

1 2 6 9

6 1 1 8

9 9 9 27

1 1 2 4

2 6 1 9

6 2 6 14

9 9 9 27

6 1 1 8

1 2 6 9

2 6 2 10

9 9 9 27

Součet ve svislici i horizontu je 27, přičemž jiné číslo 999 (zá krytně666) mů že být číslem velmi zajímavým, jestliže jím vydělíme rok bitvy na Bílé hoře: 1620 : 999 = 1, 621 621 621 621 Zcela nečekaněse objeví opakovaněčíslo 1621 a nebo zá roveň čísla 21 a 6. Tedy datum staroměstské exekuce - 21. 6. 1621. Považujme vše za legraci, nicmé něsi připomeňme jiná data, jež mohou být stejnězajímavá . Č eskoslovenská republika byla rozbita roku 1939 a prezidentem zbytku zeměse stal Dr. Emil Há cha, prá věten, které ho Dr. Edvard Beneš ve svých dopisech nazýval krycím jmé nem Havel. Dr. Há cha po likvidaci říšské ho zastupujícího protektora Heydricha a vyvraždění Lidic spustil příval omluv velké mu německé mu ná rodu a přísah věrnosti Německé říši. Obrá tíme-li v čísle 1939 poslední dvojčíslí, dostaneme rok 1993, rok destrukce Č eskoslovenské ho stá tu. Prezidentem zbytku zeměse stal Vá clav Havel. Č eši se proplakali dějinami - tvrdí současný německý tisk. Suše konstatuji, že se v tomto případějedná o typickou ztrá tu paměti. Jiným případem je datum svržení atomové bomby na Hirošimu:

6. 8. 1 9 4 5 (2)

I 113 I

B ÍLÁ HORA

Č teme-li s přidanou číslicí 2 poslední tři a první dvě číslice obrá ceně, získá me datum havá rie černobylské ho atomové ho reaktoru (25. 4. 1986). Do přibližněstejněpekelné kategorie patří i datum staroměstské exekuce. Č íslice se však liší tím, že v obrá cené m gardu vytvá řejí opět stejné datum, což mů že být příznivým pozná ním, že se nic podobné ho již nebude opakovat. Tímto zdravím zcela nesrdečněa čistě formá lně všechny protektorá tní vlastence a milovníky císařskohabsburských licousů směřující nikoli do Evropy, jako spíše k velké mu orwellovské mu bratru, či zpět do Vídně.

21. 6. 1 6 2 1

T zv. „ èe ská “ sdělovací m e d ia m ne ne d á vno ujist ila, e J an Á m os Kom e nský b y l t ragickou post avou naich d ìjin. St á l prý na ne sprá vnést ranì.F aksim ile le t á ku z roku 16 21,s h lavam i èe ských pá nù na St arom ìst kém ost e ckévìi,vak t vrd í pravý opak. I 114 I

B LUD N Ý KR UH

Č as od času proletí kolem. Obzvlá š tě vydařený zá řící objekt vybavený nezvyklým počtem silných světlometů. Jde spíš e o legraci š é fpilota než úmysl havarovat na střechá ch městské zá stavby. Zá roveň ubezpečuji možné „nebeské “ falzifiká tory, že U.F.O. je něco zcela jiné ho. A utor

B ludný kruh Mé zkušenosti s ú zce chá paným energetickým vměšová ním čehokoli z možné ho mimoprostoru, jenž kdosi nazval „oním světem“, jsou tak minimá lní, že jaké koli mé harašení v té to oblasti lze s ú spěchem poklá dat za příkladnědrzý diletantismus. Opomenu-li pravidelné ztrá ty svých zá hadněmizejících klíčů , jak jsem neochvějněpřesvědčen, v mimoprostoru, aby vzá pětí opět vysublimovaly na netušeněrafinovaných místech, pak musím přiznat, že má tožné stíny, levitující předměty a samovolněpohybující se ná bytek mne prozatím ponechá vají v líné netečnosti. Přesto si však dovolím vyprá vět příběh, pro který sá m pro sebe hledá m rozumné vysvětlení. Prozatím marně. Je to již neuvěřitelně dá vno, jednoho červnové ho dne roku 1980. Tehdy jsem byl požá dá n, abych společně s několika má lo svědky pozoroval v jednom z pražských bytů podivný fialový ú kaz a pukající kuličky, jež vystupovaly ze zdi pokoje. Vystrašená majitelka, starší žena, tvrdila, že se tento jev opakuje pravidelněněkolikrá t za den, ale i v noci. Již celý týden. Nic zvlá štního se však toho dne, ale již nikdy jindy, v onom bytěnestalo. Nezvyklé jevy po mé ná vštěvěustaly. I když... Ná sledoval nejdelší den mé ho života, pak večerní ú nava na pohovce a uklidňující konverzace s manželkou. I 115 I

B LUD N Ý KR UH

Slunce již zapadlo a v zešeřelé místnosti zavlá dlo na chvíli ticho, neboť uplynulý den byl velmi ná ročný. Bez jaké hokoliv předchozího příznaku se na protější bílé zdi objevila pulzující fialová girlanda ve tvaru polokoule. Sestá vala se z mnoha ze středu vyrů stajících vá lečků , každý o prů měru 8 mm. V okamžiku, když postupně„dorostly“ na rozměr 15 cm, oddělila se od každé ho z nich kulička, jež ve vzdá lenosti 5 mm od vá lečku s mírným prasknutím pukla a bezezbytku zmizela. S ní zmizel i vá leček, aby v té mže okamžiku vyrostly ze středu další a další „tyčky“ a jev se beze zjevných výkyvů opakoval. Podivná pů lkulovitá kytice světelných vá lečků a pukajících kuliček měla poloměr kolem 30 cm. Byla velmi jasná , avšak její jas neoslňoval a na blízko se nachá zející předměty nevrhala žá dný viditelný stín. Byla mimochodem velmi krá sná . Vodotrysk pravidelných a pomalých zá blesků . Přiskočil jsem ke zdi a pozoroval nezvyklý jev z bezprostřední blízkosti. Vzpomněl jsem si v té chvíli na tvrzení oné starší ženy, pro něž jsem měl pouze shovívavý ú směv. Stejný jev, avšak na zcela jiné m a vzdá lené m místě. Cosi podivné ho se rozhodlo přestěhovat ze své ho pů vodního pů sobiště- k ná m. „Ne, aby ses té věci dotýkal,“ varovala mne moje manželka, sedící naproti. „Jasně, jasně,“ odvětil jsem více mé něhrdinsky, ale „šá hnout“ jsem si nedovolil. Světelný fenomé n, jenž vystupoval ze zdi, se nepodobal ničemu, co jsem kdy spatřil. Nebyly to ani chaotické elektrostatické výboje, ani bludné proudy, či něco, co by připomínalo jakýkoliv jiný elektrický efekt, tedy jevy, kterých jsem viděl ve své m životě dostatečněmnoho. Tento byl ve své mnohotvá rnosti přísně pravidelný, rytmický, s konstantní ú rovní zvukové ho efektu i barev. Jednotlivé čá sti nečekané girlandy byly jasněohraničené , fialověmodré ho zabarvení, které připomínalo neonový svit. Byly však neprů hledné . Po celých třicet vteřin vyrů staly ze středu do rů zných stran neonové tyčky, aby postupněmizely společněs pukajícími kuličI 116 I

B LUD N Ý KR UH

kami. Rytmus celé ho „systé mu“ byl poměrněpomalý - snad každou druhou vteřinu pukla jedna kulička a nová neonová tyčka dorů stala na kritický rozměr asi dvě, nebo snad tři vteřiny. Zvuk praskajících kuliček byl přesně tak hlasitý, abyste jej zcela jasněslyšeli. Znovu opakuji, že jev probíhal bez výkyvu - velmi rytmicky. Tak, jak se fenomé n nenadá le objevil, tak i zmizel. Rozsvítil jsem a „odvá žně“ prohmatal stěnu z jedné , ale i druhé strany. Nic zvlá štního, mimo pevné a studené zdivo, jsem nezjistil. Snad jen skutečnost, že stěna nebyla nosná a čtyři centimetry pod povrchem byl vodič na elektrickou zá suvku, která však byla v jiné výšce, než se vyskytoval samotný jev. Faradayova klec? Samotný charakter jevu nasvědčoval, že se jedná o zcela jinou kategorii, než o jaké vyprá vějí učebnice. Nikdy předtím, ale ani později, jsem nic podobné ho již nespatřil. Nemá m ani žá dné rozumné vysvětlení a nezná m ani žá dný přírodní zá kon, jenž by umožňoval cosi tak podivněnezvyklé ho. Nicmé ně nemohu přistoupit na jaké koli křečovité vysvětlení jevu jen proto, aby byl vysvětlen „rozumně“. Jediný možný zá věr mů že být to, že naše znalosti prostředí, v němž žijeme a umírá me, mají pová žlivé trhliny. Jedno vím však zcela jistě. Tento den byl tím nejdelším dnem v mé m životě, neboť jsme pohřbili mé ho otce. Nejsem sice nakloněn zá hrobním machinacím jakýchkoli sil, nicmé ně nehodlá m naopak, za každou cenu, objasňovat některé jevy učebnicovými formulkami jen proto, že jsem vyděšen možností, že relativita dovoluje představy prostředí, jež u mnohých mů že způ sobit ježení vlasů a zpocené čelo. Měl jsem v životěpravděpodobněvíce štěstí než druzí, neboť jsem postupně zaznamenal množství neobvyklých jevů , z nichž převá žná většina patří do oblasti, již lze nazvat podivností. Nelze je vysvětlit žá dnými učebnicovými pravdami a poučkami. A odmítá m zá roveň jaká koli klišé v podoběrá doby vědeckých postojů . Mé zkušenosti mi zá roveň dá vají přiměřenou svobodu nezá vislé ho posuzová ní informací z „druhé ruky“. Svá pozorová ní bych mohl rozdělit zhruba na několik skupin: I 117 I

B LUD N Ý KR UH

a) lokální jevy - jevy probíhající v bezprostřední blízkosti od jednoho do tří metrů . Zdá se, že tento fenomé n nemá nic společné ho s ostatními pozorová ními jiných zvlá štních ú kazů ; b) svě telné úkazy na obloze vyskytující se bez jaké koli fyziká lní souvztažnosti k čemukoli. Do té to kategorie lze zařadit prakticky vše, co lze rozumněvysvětlit. Patří sem i mé nedá vné pozorová ní neslyšně se otá čejícího světelné ho kola s dvojitými loukotěmi, jež se zá roveň posunovalo plynule po čá sti noční oblohy. Nízká mračna zespodu „osvícená “ načervenalým městským osvětlením dá vala vyniknout jeho modrozelené mu neonové mu zabarvení. Kruh o prů měru cca 100 metrů se otá čel rytmicky, dvěotá čky ve směru hodinových ručiček a ná sledně to samé v protisměru. Plynulý pohyb v ná hodněvybraných směrech pak doplňoval celou světelnou hru. Možná vysvětlení pro tento jev jsou hned dvě. Jednou z možností je laserový paprsek odražený od koule, na jejímž povrchu jsou nalepena zrcá tka. Typický efekt laserové show používaný v rů zných obměná ch hudebními skupinami. V té době se však podobné hudební jamboree, ale ani žá dná podobná akce, nekonaly. Nezbývá tedy nic jiné ho než uvažovat o soukromé iniciativě nezná mé ho tvů rce efektů , který trpí nespavostí (jev trval od jedená cté do třetí hodiny ranní). Onen zá hadný majitel světelné techniky by si pak musel nutně opatřit i vzná šedlo, jež by se pohybovalo nad střechami zá stavby sem a tam rychlostí 100 m/ s. K tomuto tvrzení mne vede poznatek, jenž zá roveň neguje i variantu první. Kruh poletující a otá čející se na noční obloze nejevil ani ty nejmenší zná mky deformace, jež by byly logické při „promítá ní“z jednoho místa. Místa, jež by nutněmuselo být objektivněvzdá lené od místa pozorová ní i několik kilometrů . Světelný efekt byl vždy přesněkruhový, což by manipulant výzkumník - se svou laserovou aparaturou nezvlá dl, i kdyby se „stavěl na hlavu“. Rovněž pravidelná chemická vá lka, kterou vede systé m věcí s obyvatelstvem - všudypřítomný smog - hovoří proti laserové mu paprsku vysílané mu ze zeměi odjinud. I 118 I

B LUD N Ý KR UH

Ten by byl na pozadí husté ho chemické ho exhalá tu lehce viditelný. Nicmé ně, i přes argumenty „proti“, přiklá ním se k ná zoru, že jasně ohraničený kruh a dvojité loukotěbyly výsledkem laserové hry a v tomto okamžiku je lhostejné , jaké ú mysly měl jejich tvů rce. Snad i proto, že oblast vysvětlitelných jevů činí necelé procento všech mých ostatních pozorová ní. Jiným případem budou zřejměnotoricky zná má obří kola rotující na mořské hladině, jež byla zaznamená na i v minulosti. Velká světelná kola s loukotěmi otá čející se jednou ve směru, či naopak v protisměru otá čení hodinových ručiček, vydá vajícími svištivý zvuk. Další jev, který jsem měl tu čest spatřit, spadá rovněž do té že kategorie s možným použitím laserové techniky. 18. 12. 1987 (čtvrtek) - 20 hod. 55 min. Dva mohutné blesky, nebo cosi, co lze tímto způ sobem jen velmi přibližněpopsat, jdoucí po soběs tříminutovým intervalem. Vzdá lenost pozorovatele od místa, které bylo „blesky“ zasaženo, nemohla být vzdušnou čarou větší než 500 metrů . Shodou okolností byl tento „cíl“ zcela totožný s místem, kam bily nehlučné blesky z čisté ho nebe i v minulé m dílu té to knihy, avšak při zcela jiné konstelaci. Co je ale nejdů ležitější - samotná povaha a pravděpodobně i substance mohutných zá blesků byly v obou případech tak odlišné , jak si jen dovedete představit. Představme si nyní přímku červeno-oranžové ho výboje přichá zejícího šikmo dolů z pomyslné ho bodu ležícího nízko nad jižním horizontem (cca 200 ). Těsněza sídlištěm, nad lesíkem svažujícím se do ú dolí, se zá blesk rozšířil na obrovskou oranžovo-rudězá řící kouli s temněrudým elipsovitým já drem. Z něj vystupoval tlustší konec výboje, jenž se trychtýřovitěrozšiřoval směrem k zemi. Prů měr koule byl cca 10 metrů a největší prů měr světlejší čá sti trychtýře měl těsně u zeměcca 50 metrů . Opakuji, že se tento blesk na „milimetry přesnětrefil“ do míst, kam v minulosti rovněž směřovaly podivné elektrické výboje, avšak s diametrá lněodlišnými charakteristikami. I 119 I

B LUD N Ý KR UH

Ohromný výboj, ve střední kulovité čá sti připomínající výbuch, se i tentokrá te obešel bez patřičné ho zvukové ho efektu. Otevřel jsem okno a pozoroval protější čá st ú dolí. Za malou chvíli se jev opakoval do nejmenších podrobností stejně. Toté ž bylo i místo zá sahu. Tentokrá t jsem - s příslušným zpožděním - zaslechl slabý, vzdá lenosti a razanci zá blesku neodpovídající „výbuch“. Byl v hluku vzdá lených motorových vozidel sotva slyšitelný a přichá zel seshora. Jediným schů dným vysvětlením by mohl být laserový paprsek o velmi nezvyklé razanci, jehož majitel je kdesi poblíž nebes. Kdysi jsem viděl barevnou fotografii té hož efektu označenou jako U.F.O. Já však považuji za U.F.O. pouze ty technickofyziká lní jevy, jež jsou pravděpodobněprozaicky hmotným technickým zařízením. Světelné zá blesky, výboje, či podobné efekty, vymykající se zkušenosti, považuji striktnějen za jevy dokumentující buď ú roveň naší informovanosti, či mezery v naší fyzice. Jisté je, že v kosmu v té doběprobíhaly pokusy zničit „zbytky družic“ za pomoci laserových zbraní. Pokud by byla tato ú vaha sprá vná , pak by postrá dali příslušní odborníci patřičnou mušku. I když na druhé straněse jim podařilo dvakrá t zasá hnout toté ž místo ve velmi vzdá lené zemi. Byl bych rá d poučen, jindy tak hovornými mé dii. Nic takové ho však pracovití publicisté očividně neměli - a doposud nemají v ú myslu; c) technicko-fyzikální fenomén, jenž lze označit i pojmem U.F.O. Jevy, které se vždy vztahují k hmotné substanci, jež sice mů že transformovat svů j tvar, nicmé něsvětelné efekty jsou až sekundá rním projevem. Vesměs se pohybují neuvěřitelně vysokými rychlostmi, které nutněvyvolá vají u pilotů supersonických letadel pocit frustrace. Od roku 1973 jsem viděl přibližně 30 takových „kousků “ a mohu pouze konstatovat, že jsem konečněpochopil, proč systé m věcí vynaklá dá tolik prostředků na zatajení té to skutečnosti. Objevilo se totiž cosi, co objektivně ohrožuje vlá dychtivost jistých mocenských struktur „nové ho“ orwellovské ho společenství. Stydím se, vzhledem ke svým přá telů m, kteří ještěnic podobné ho neviděli, přiznat svá další nová pozorová ní objektů v těch I 120 I

B LUD N Ý KR UH

regionech, kde jsem je viděl i v dřívějších letech. Ale i to je pro mne poučné . Jsou pravděpodobněmoudřejší než já a mlčí. Má m rovněž mlčet, uvidím-li nad krkonošskými sjezdovkami svítící objekt ve velikosti 2/3 Měsíce, letící vodorovně, relativně nízko, rychlostí asi 20 000 km/ hod.? Má m se odvrá tit na druhou stranu, jestliže na noční obloze letí rychlostí asi 50 000 km/ hod. velká oranžová koule s geometricky přesným ocasem zá řícím zelenomodrým spektrem s neměnněhá kovitěvyhnutými konci? Všem těm, kteří ještěneviděli a skutečnětouží spatřit na své vlastní oči hned několik neindetifikovatelných objektů najednou, doporučuji křižovatku „dá lnice“ Písek - Praha s komunikací vedoucí na Tá bor (poblíž obce Lety). Pokud zabloudíte do těch míst v letních srpnových dnech, nejlé pe v podvečer (19. - 20. hodina), pak je možné , že i vy spatříte hned několik lé tajících objektů , pohybujících se na modré obloze ozá řené sluncem, které je nízko nad obzorem. V roce 1997 se objevila nad zmíněnou oblastí tělesa, která se do určité míry svým tvarem lišila od běžných U.F.O., jež nad touto křižovatkou, ale i poblíž ní, té měř pravidelněpoletovala sem a tam. Některá se pohybovala, jiná „nečinněpostá vala“, aby se pak dala ná hle do pohybu. Lhostejno zda vpřed nebo vzad. Byly to zlatězá řící objekty se dvěma „kondenzačními“ pruhy, směrem dozadu navzá jem propletenými do ostré špičky. Dovolím si poznamenat, že jsem způ sobilý rozeznat nejen letící balon od objektu o velikosti té měř kilometr, jenž „odfrčí“ z místa rychlostí 80 000 km/ hod., ale i rozlišit běžné kondenzační pruhy vojenských i dopravních letadel. Nechť je mi povoleno poznat na obloze Venuši, Jupitera, či ostatní planety, a také rozlišit, co je meteroid, bolid a meteorit, či pomalu letící umělá družice, ačkoli nemusím být nutněastronom. Prosím té ž o shovívavost ponechat mi tu míru své prá vnosti, umožňující nezá visle posoudit, jak vypadá „odlesk“ světel na noční obloze, či letadlo rozsvícené před přistá ním jako vá noční stromeček. Na druhé stranějsem viděl i takové objekty, jež musím objektivněpovažovat za dosud nevídané stroje pozemské provenience. Č etnost výskytu nezná mých objektů pohybujících se v nočních hodiná ch poblíž míst, kde jsme spolu s manželkou trá vili dovoleI 121 I

B LUD N Ý KR UH

nou, způ sobila, že má žena ztratila zá jem o mé nadšení nad lé tajícími světly. Má m temné podezření, že byla spíše vystrašená , i když i to někdy bývá prospěšné . Nikoli však v okamžiku, kdy nutněpotřebujete svědka-oponenta, jenž je schopen pokaždé vidět svět specificky odlišněji. Každopá dněmá životní partnerka odmítla okamžitěvyběhnout do tmavěnebezpečné noci, aby společněse mnou sledovala velkou sytě modrou kapku letící nehlučně šikmo k místu pozorovatele. Během několika vteřin dosá hl objekt plynule, z pů vodněrelativně výškověi dé lkověvzdá lené ho bodu, výše asi sto padesá ti metrů a přímo nad mou hlavou se v neuvěřitelněmalé m rá diu otočil o 120 stupňů . Pak začal nehlučněšikmo, avšak velmi prudce, pod ú hlem 75 stupňů stoupat. Až do té to chvíle jsem byl přesvědčen, že pozoruji tentýž objekt jako mnohokrá t předtím. Mohutný výbuch, jenž zatřá sl okolím, mi však dá val jasněnajevo, že jsem se pravděpodobně mýlil. Třesk byl totiž totožný s efektem, který ná sleduje vždy po překoná ní zvukové barié ry. V té mže okamžiku se modrá kapka změnila na velké ohnivě rudé plameny stoupající a vzdalující se s hlasitým burá cením podezřele stejnou rychlostí, pod stejným ú hlem. Pů vodní rychlost byla ná padněvyšší, než je u vojenských bojových letadel obvyklé . Nehlučný let a vzá pětí třesk a burá cení „proudové ho“ pohonu jasněhovořily o tzv. ná razové m proudové m motoru, který mohla naše armá da kdysi zkušebněprovozovat. Je to možné . V tom případězpů sob prů letu „ostrou zatá čkou“ svědčí o solidní konstrukci a výborných letových vlastnostech letounu, jenž patrněnebyl už nikdy použit. V tomto případěby měl ministr pro utajované zá ležitosti dostat vysoké stá tní vyznamená ní za vzorné utajení. Již nikdy jsem totiž nic podobné ho neviděl; d) halucinace - silný argument, když dochá zejí „dů kazy“. Nicmé něi s touto alternativou je nutné v některých případech počítat. „Pravé “ halucinace ú zce souvisejí s ná stupem té nejtěžší psychické poruchy, jaká kdy byla na lidstvo „seslá na“. Po krá tké m období vizuá lních vjemů spojených s blíže neurčitými „hlasy“ v I 122 I

B LUD N Ý KR UH

hlavě ná sleduje postupný a neodvolatelný rozpad osobnosti, jenž bývá vhodnědoplněn uklidňujícími lé ky. Tento stav je lehce rozpoznatelný, neboť postižená osoba se projevuje navenek charakteristickými příznaky, které rozezná i neodborník. Nesmíme zapomenout i na lé ky (ale i drogy), jež mohou sekundá rněvyvolat halucinogenní stav. Ten je však opět zcela nezaměnitelný a jako argument proti reá lné existenci U.F.O se jeví spíše jako ubohost. Podstatněvá žnějším dů kazem, jenž mů že být laicky zaměněn za halucinace, je vidění způ sobené ú navou oka. Je i tehdy možné vidět bytosti, těžko zaměnitelné s pohá dkověvybarvenými trpaslíky? Mé zkušenosti jsou v té to oblasti minimá lní, a tak ná sledující případy patří k těm „z druhé ruky“ - od mých přá tel, kteří se mimochodem jinak těší, již mnohá desetiletí, dobré mu zdraví, duševního nevyjímaje. Jistě zná te onu fotografii malé dívenky v lesní scenerii s podivným zeleným skřetem stojícím v jaké msi střehu v pozadí. Za určitých okolností bych vš e považoval za legraci jaké hosi české ho vtipá lka pracujícího usilovně za temných nocí na své m počítači. Avš ak nemohu. I když jsem si vědom toho, že vš e, co na sebe prozradím, může být použito proti mně. Byl krá sný srpnový podvečer roku 1990 a já se plavil na ká noi, společně se svou manželkou, po Orlické m jezeře. Slunce zmizelo za vysokým lesním svahem a osvětlovalo již jen vrcholky protějš ího zalesněné ho kopce. Usilovně pá dlující manželka čeřila poklidnou hladinu Vltavy se zřetelnými úmysly dosá hnout v co nejkratš í době malebné ho zá livu s cílem vychutnat zde poslední sluneční paprsky tohoto dne. Já naopak, sedě na zá di a nekontrolová n, plá cnul jsem tu a tam pá dlem do vody, abych nevzbudil zbytečné pohorš ení. Proplouvali jsme prá vě kolem skalnaté ho břehu, kde rostl jeden jediný keřík, zatímco les stá l několik metrů opodá l. Tehdy jsem spatřil cosi, co mne na dlouhý čas znepokojilo a co jsem nepochopil dodnes. Ze vzdá lenosti asi 10 metrů jsem uviděl malé ho zelené ho I 123 I

B LUD N Ý KR UH

trpaslíka, stojícího za keřem a bedlivě pozorujícího nikoli mne, ale moji ženu. Byl to š ok. Tehdy jsem se poprvé v životě š típl a promnul si oči. Bezvýsledně. Zelený skřet, s čímsi červeným na prsou, stá l těsně za keřem a já postřehl několik jeho nepatrných pohybů. Sporý keřík mohl vš ak rozhýbat pouze silnějš í zá van větru. Rozhlé dl jsem se. Okolní blízké stromy, nehnutě stojící, s listy nehybně visícími, ale i nehybná vodní hladina, svědčily o opaku. I když bylo bezvětří, přesto se keř viditelně chvěl. Nebyl jsem vš ak schopen, přes relativně krá tkou vzdá lenost, rozeznat detaily. Manželka nic nepostřehla, neboťse již viděla v zá toce. Poprosil jsem ji, aby pá dlovala blíže ke břehu. Loď ka se začala pomalu š ikmo přibližovat a zastavila se asi pět metrů od břehu. Já ale stá le viděl toté ž - zelené ho skřeta - i z té to vzdá lenosti. Přelud vš ak ná hle zmizel a bylo možno vidět již jen zkomírající keřík s několika má lo lístky. Vystoupil jsem na břeh a s překvapením jej prohlížel. Ješ tě před chvílí vypadal zcela jinak.

Pracovití zemědělci? Bohužel nikoli. Jen mimořá dně úspěš ný žert mimozemců, kteří za překvapivě vydatné kooperace s domorodými ná čelníky - okupují tuto planetu. Co bude ná sledovat? Podivné zvrá cené zá kony, podkožní čipy, š pehová ní a dostatek denních starostí na cestě nikam. Vlá da brutá lní Bestie? I 124 I

B LUD N Ý KR UH

Uvědomil jsem si, že jsem v nebývalé m průš vihu. Buď jsem se dokonale zblá znil, nebo naš e babičky skutečně potká valy hejkaly a trpaslíky. Ten můj byl jako vymalovaný. Rozhodl jsem zachovat mlčení hodné pracovníka ministerstva utajová ní. A mlčel jsem dlouhá lé ta, až do té to chvíle. Č asem prvotní dojem vyprchal a já se dnes přiklá ním k ná zoru, že se jednalo o chvilkovou halucinaci, či unavené oko. Co jiné ho mi také zbývá ? Jiným druhem podivnosti je příhoda, kterou jsem zaznamenal dle vyprá vění své ho někdejšího spolupracovníka, jehož jmé no není v tomto okamžiku, i v jeho zá jmu, dů ležité . Vš e se odehrá lo někdy v lé tě roku 1984 v obci H., ležící na jih od Prahy, poblíž silnice Praha - Písek. Prá vě v té době, kdy v nedaleké obci N. a okolí tvrdili, že spatřili na zdejš ích polích pohybující se červenou světelnou skvrnu. Místní domorodci světelný fenomé n nejen pozorovali, ale té ž neúspěš ně proná sledovali. J. D. trá vil v té době se svou rodinou jeden z letních víkendů na své chalupě. O světelné m jevu „řá dícím“ v okolí se dozvěděl mnohem později, takže vš e, co se mu té noci přihodilo, nedá val v dané chvíli do nejmenš í spojitosti s ním. „Probudil jsem se v nezvyklé době - v půl třetí rá no, a podíval se mimoděk na protějš í stěnu podkrovní místnosti, jež svírala s podlahou asi 450 (je to prakticky krov pobitý dřevem). K mé mu úžasu se na ní objevil obrá zek, přesně takový, jako když vá m promítají film v kině. Č ernobílý film s ná dechem do stříbrna. Udiven jsem sledoval podivné lidské postavy pohybující se mezi jakýmisi vysokými „rourami“. Na hlavá ch měly cosi, co mi připomínalo skleněné koule. Byl jsem ospalý a v prvním momentě nechá pal, co se vlastně děje. Sedl jsem si na postel, pozoroval onen film a říkal si stá le, že to není vůbec možné . Potom jsem vstal, abych si prohlé dl obraz z blízka. I 125 I

B LUD N Ý KR UH

I když jsem znovu ulehl, obraz byl stá le na své m místě. Nedalo mi to, a tak jsem opět vstal a pozoroval tento film. Vlastně to ani film nebyl, neboť neměl žá dný děj a vlastnímu obsahu jsem neporozuměl. Vzpomíná m si, že sloupy, o nichž jsem si myslel, že jsou raketami, byly třikrá t větš í než postavy pohybující se mezi nimi. Vš e se odehrá valo na jaké msi prostranství a postavy s velkými kulovými hlavami se vš elijak vzdalovaly a přibližovaly. Jedna se i zastavila a dívala se směrem ke mně. Pak se otočila a š la zpá tky. Zřejmě jsem se jen zaměřil na jednu z nich. Pamatuji si, že měla jaké si nafouklé tělo a místo hlavy kouli, o níž si myslím, ale nevím již ani proč, že byla skleněná . Snad proto, že byla stříbřitá . Jak se postavy přibližovaly a vzdalovaly, zachová valy zá kony perspektivy. Vš e bylo plastické , avš ak pouze uvnitř obrazu. Nic nevystupovalo mimo. Nevím již, kolik postav se na obraze pohybovalo, snad i proto, že jsem byl fascinová n prá vě tou, která se zastavila, jako by mne pozorovala. Sledoval jsem vš e jako u vytržení. Byl jsem vš ak při plné m vědomí. Obraz měl tvar pravidelné ho lichoběžníku - horní strana měla dé lku asi 70 cm a spodní 50 cm. Celý lichoběžník byl posunut doleva, asi tak 55 cm od š títové zdi. Střeš ní okno o velikosti 80 x 92 cm (53 cm od podlahy a 151 cm od š títové zdi), kterým mohl obraz vstupovat, bylo pootevřeno, avš ak mimo osu obrazu. To, co se tehdy objevilo na stěně místnosti, byl dokonalý film, takový jaký zná me z kina. Pozoroval jsem jej plných pět minut. Pak ná hle zmizel a na stěně zůstal pouze bílý obrys, který vrhalo mírně osvětlené střeš ní okno. Snad od měsíce nebo svítá ní. Tato neuvěřitelná příhoda má jeden podezřelý bod - obraz promítaný na podkrovní šikmou stěnu měl být, dle přírodních zá konů , sice lichoběžník, nicmé nědelší horní hrana měla být stranou spodní a naopak. To, že se tak přirozeněnestalo, lze vysvětlit pouze tím, že obraz prostupoval a byl promítnut na protější stěnu odrazem od skla pootevřené ho okna. Pak ten, jenž obraz promítal, byl kdesi ve výšce, I 126 I

B LUD N Ý KR UH

šikmo od stavení. To by však obraz nemohl být pravidelný lichoběžník. Vzhledem k faktu, že to není jediný případ hovořící na podobné té ma a J. D. je pro mne dů věryhodnou osobou spíše materialistické ho založení - nemá m ani ten nejmenší dů vod pochybovat o věrohodnosti jeho vyprá vění. Nezbývá než konstatovat, že se v naší bezprostřední blízkosti odehrá vají věci a jevy, vymykající se nejen zavedené logice, ale i snahá m vysvětlit vše vědecky, i za cenu nevědeckých a nelogických argumentů . Rozděl a panuj. Vždyť mezi těmi, co viděli, a těmi, kteří vše považují z objektivních dů vodů za blá bol, narů stá den ode dne rozpor a vzá jemné nepochopení. Přičteme-li snahu těch, co vytvá řejí databanky utajených skutečností, o navyšová ní tohoto rozporu neuvěřitelně nepravdivými informacemi, pak si mů že ten, jenž rozdělil, zamnout spokojeněsvými tlapkami.

T akt ika sy st ém u vìcí ná s nut í uvaovato èe m koli,co získá m e „ z d ruh é ruky “ ,jako o pot e nciá lním pod vrh u. Egy pt ský ch rá m v Ab y d iosu prý na st ìná ch skrýval ce lou e skad ru m od e rních lét ajících st rojù st aroe gy pt ských b oh ù. O no pø e vzá cné t aje m st ví se pod aø iloob je vita vy néstna b oí svìt lojakém usi D r.R ut h H ow e rovi. I 127 I

NEDEJ BOŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?

Optimista prohlaš uje, že žijeme v nejlepš ím možné m světě, a pesimista se obá vá , že je to možná pravda. Cabell

Nedej bož e, je snad ně kdo tam venku? „Is anybody out there?“ „Je někdo tam venku?“ Tak se za ná s tá že imaginá rního individua dostatečnětučný titulek jednoho zahraničního časopisu. Abychom nebyli na pochybá ch, nalé zá se poblíž i krá sněbarevněvyvedený snímek naší planety. Je to zajisté velmi příhodná otá zka a je hodna naivity místního domorodce, jemuž v líté m vá lečné m konfliktu zničili rodinný domeček přímým zá sahem raketové střely. „Je tam, nedej bože, někdo venku?“ ptají se i bohatěfinancované programy na vyhledá vá ní signá lů rozumných bytostí v daleké m vesmíru, zatímco nedaleko od nich prosperuje eldorá do plné toho, co je tak ná kladněhledá no kdekoliv jinde. Jestliže na malou chvíli připustím, že tatá ž štědrá ruka vynaklá dá pohá dkové sumy i na projekty, které lze zahrnout pod heslem „Nikdo tam, zaplať pá mbů , není“, pak zprá vy pana Dänikena o obuté noze, jež kdysi pradá vno rozšlá pla trilobita, jsou velmi krotké a fá dní. Zapomeňme však pro tuto chvíli na tradičnědobrou spoluprá ci vědecké ho světa s padělatelskými individui při eliminaci optimistické ho ná zoru, že U.F.O. jsou letouny mimozemské entity a obrazce na polích nesporným dů kazem o její existenci. V zá jmu uklidnění hladiny ná lad navrhuji nadá le tvrdit cokoli ná s napadne. Obrazce na polích totiž zcela jistěvytvořili vá lející se krtci, dezorientovaní silným měsíčním svitem, a zmíněná U.F.O. jsou typickým příznakem halucinací, které se dostaví krá tce po požití jemněrozemleté ho denního tisku. Bohužel, přes všechny snahy nelze jinak, než zmíněnou rozhazovačněmovitou končetinu s ú spěchem podezřívat i z programové ho zkoumá ní mimozemských objektů z nejmenší možné blízkosti, I 128 I

NEDEJ BO ŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?

či chcete-li bezprostřední vzdá lenosti, prostřednictvím NASA Ná rodního ú řadu pro letectví a vesmír (National Aeronautic and Space Administration). Ještědonedá vna byly přímé přenosy z paluby raketoplá nů nezpochybnitelnou samozřejmostí. Zřejměse však jednalo o scestný ná zor, a tak relativněnedá vno NASA vyhlá sila na tyto přímé přenosy přísné embargo. Dů vodem byly aktivity nezodpovědných neoficiá lních center a zejmé na nepřípustné otá zky, na které by byli krá tcí i autoři „vá lejících se krtků “. Nyní nepatrně odbočím do našich končin, kam konečně - na velmi kratičký čas - zavítal hraný seriá l o U.F.O., pečlivěsestříhaný a zejmé na dů myslněnepřesněkomentovaný. Nicmé něsnímky, jež pochá zely ú dajněz přímých přenosů jednotlivých raketoplá nových misí (pokud rafinovaně nepochá zely z osvětové činnosti „Nikdo tam, zaplať pá mbů , není“) byly pro „doposud neinformované “ divá ky jistěšokující. Pokud zmíněné zá běry nebyly dodatečnězpracová ny, pak nelze jinak, než souhlasit s komentá torem seriá lu, že poblíž naší planety prá věprobíhá omezená vá lka světů . Zachraň se, kdo mů žeš! Spaste duši! Pokud ještěnějakou má te. Tak nějak vyznívá resumé studie, jež si nechala NASA zpracovat od jisté renomované univerzity. Jaké koli zveřejnění o setká ní s mnohem vyspělejší mimozemskou entitou by prý způ sobilo rozpad lidské ho společenství a lavinovitý ná rů st anarchie. Až tak strašné to tedy s ná mi je. Zhroutíme se vzá pětí poté , co zjistíme, že ná š soused je nepatrněchytřejší. Prozatím však není jisté , zda se zmíněné možné vá lky světů zú častňují pozemšťané jako pozorovatelé , či naopak. Jestliže jsou však pouze pouhými pozorovateli, pak by nezbývala jiná varianta, než že ony snímky skutečně dokumentují možný konflikt mezi dvěma rů znými venkovními entitami. Některé příznaky tuto možnost nevylučují. Jedná se celkem o pět kratičkých filmových zá běrů , které pronikly na veřejnost ve zlatých dobá ch přímých přenosů . Američtí astronauté nezaznamenali na filmové pá sy, mimo jisté významné maličkosti, nic jiné ho než to, co lze v jisté konfiguraci I 129 I



zahlé dnout i z povrchu Země. Nicmé ně spatřit toté ž z „kosmu“ umocňuje možnost porovná ní. Kratičký snímek, který si dovolím označit jako první, je cihlově až vybledle rudězabarven. Vše dů ležité se odehrá vá nad kontinentem neurčitých obrysů . Z letové výšky raketoplá nu lze pozorovat dva nezná mé objekty, letící o pozná ní níže. Jejich mimořá dněčilý pohyb lze označit jako nejmé něočeká vaný. Připomíná let rozdivočelé ho dravé ho hmyzu, či v lepším případěpoletová ní velmi hladové , ale pracovité včelky na louce poseté mimořá dným výběrem květů . Bleskurychlý výpad vpřed je přerušen krá tkým, nicmé něokamžitým zastavením, aby vzá pětí pozorovaný objekt vyrazil tím nejmé ně očeká vaným směrem šikmo vpřed a vzá pětí o několik stovek kilometrů nazpět. Tu doprava, hned doleva a zase kupředu, pak zase šikmo a opět zpět, avšak stá le kupředu. Během pěti vteřin však tímto nečekaným způ sobem překoná vá ú ctyhodnou vzdá lenost a několikaná sobněi možnosti tuzemských výrobků té nejtajnější kvality. Připomíná m, že velikost objektů mohla přesahovat stovky metrů a dosahovaná zrychlení, potažmo zpomalení, by z obyčejné ho pozemšťana vytřá sla duši během první setiny vteřiny. Nic podobné ho, myslím tím styl komplikované ho letu připomínající let řá dněrozdurděné ho hmyzího predá tora, jsem ještěneviděl. I když... Prastaré texty psané v sanskrtu hovoří na stejné té ma.

Jak dlouho jsme vlastnězahrnuti v akčním rá diusu možné mimozemské entity? Má me snad bezmezněvěřit polooficiá lní zprá vě, že teprve od roku 1945? Druhým snímkem v pořadí jsou vlastně dva filmové zá běry té hož, avšak z rů zných dob. Barevně nejkvalitnější ukazuje okamžik, kdy se mise č. 51 (1984) přibližuje raketoplá nem k satelitu Westor VI. Vzá pětí se nad tmavým okrajem horizontu objevuje ová lný až diskovitý objekt, řekl bych že barevněsice solidněvyvedený, byť jsou barvy nestá lé . Jeho mané vrovací schopnosti připomínají bohužel nejen předchozí případ, ale i zručněpočítačověanimovaný snímek. Chvílemi se nelogicky pohybuje do jedné , či druhé strany, aby se vzá pětí obracel podle svislé i podé lné osy. Vyrá ží bleskurychle vpřed, jindy mírněvzhů ru, ale vždy tím nejmé něočeká vaným směrem. Za necelých pět vteřin přelé tl od vzdá lené ho horizontu, aby zmizel ze zorné ho ú hlu kamery, kdesi za raketoplá nem. Prakticky tentýž snímek, avšak o necelých deset let později, byl obdobou předchozího s tím rozdílem, že chyběl satelit. Na třetím snímku byl zachycen velký nepohybující se objekt, „zavěšený“ pravděpodobněnad Aljaškou (byl-li to americký kontinent). Jiný objekt, připomínající hybrid střely a komety, se naopak řítil z oblasti Nové ho Mexika, tedy z místa, kde tušíme zaká zanou oblast „Area 51“, směrem k onomu nehybné mu. Odhadovaná rychlost větší než 300 000 km/ hod. připomínala střelu, ionizace kolem a relativnědlouhý ocas pak kometu, ale i jistý druh U.F.O., které lze spatřit čas od času i v českých zemích. A prá věcharakteristika pohybu, zejmé na pak rychlost z oblasti sci-fi, připomínala spíše střelu ze zbrojního arzená lu, o které m si generá lové nechá vají zdá t. Nelze jinak než opět připomenout skutečnost, že filmová kamera byla výše než oba objekty. Další snímek již pomalu začíná připomínat tvrzení komentá tora, že blízko naší planety se odehrá vá omezená vá lka světů . Jeho kvalita připomíná spíše černobílý zá znam. Zřetelnělze spatřit celkem nejmé něpět rů zných objektů , jejichž „cestovní“ rychlost opět překoná vá i ty nejodvá žnější fantazie, snad

Pevnost dé monů se rychle pohybovala, hned sem, hned tam, chvílemi se nořila do vod, chvílemi vzlé tala vysoko k oblakům, neboťtakovou schopnost měla ta pevnost dé monů. I vyslali obrá nci města jedinou ohnivou střelu, která zasá hla lé tající stroj. Vybuchla na nebesích ta pevnost a s velikým burá cením se rozpadla... Mahabhárata Legendá rní invaze Asurů v dá vných historicky nezaznamenaných dobá ch, ale i vše, co mů žeme bezprostředněpři jisté m štěstí a dílu trpělivosti sledovat i na naší obloze, vyvolá vá otá zku: I 130 I

I 131 I



i proto, že bleskurychlý let probíhá zřetelně ve vzdušné m obalu planety Země. Dominantní obří kulový objekt (velikost několik set metrů ) letí šikmo pod raketoplá nem konstantní rychlostí kolem 80 000 km/ hod. Zpočá tku přímý směr se za chvilku změní o více než patná ct stupňů , jako by se čemusi vyhýbal. V tentýž okamžik lze spatřit jiné dva objekty letící proti sobě, avšak v dostatečné vzdá lenosti od sebe. Tato tělesa jsou podstatně menší a mají i odlišný tvar. Jsou vlastněpodlouhlá a ná padněú zká . Mohla by to být letadla, avšak tuto možnost vyvrací jejich rychlost, která je jen o něco nižší než rychlost dominantního objektu. Pak se znenadá ní objevují postupnědalší dva objekty připomínající střelu z minulé ho snímku. Rychlost je opět vyšší než 300 000 km/ hod. Směr přímý a během zlomku vteřiny překoná vají rozlehlé vzdá lenosti kontinentu ležícího hluboko pod nimi. Jedna ze „střel“ znenadá ní mění svů j směr a lehce zahýbá do strany. Poslední snímek překoná vá vše. Bohužel je jeho kvalita nejhorší, avšak lze dobře rozeznat nejen výseč zemské ho obvodu, ale i množství nezná mých obřích objektů , dílem stojících, dílem pohybujících se nad planetou. Další je možno spatřit stojící, nebo pohybující se v blízké m vesmírné m prostoru. Kamera z raketoplá nu je opět nad nezná mými objekty. Vrcholným okamžikem jsou však zá běry bleskurychlých střel, jež postupněvylé tá vají z rů zných míst (naší?) planety směrem ke shluku U.F.O. Zcela zřetelněse krá tce před objevením střel dá vají stojící objekty do pohybu. Střely mající okamžitou rychlost nejmé ně 360 000 km/ hod. míjejí nedaleká tělesa a mizí v tmavé m prostoru. Celkový dojem mů že, za jistých okolností, skutečněpřipomínat ú tok, či varovné signá ly. Do U.F.O. skutečně jako když střelí. Zcela prokazatelně se dá vají na kvapný ú stup. I když nikoli tou nejvyšší rychlostí. Co říci k raketoplá nu? Je umění být na pravé m místě, v pravý čas a mít informace, kam vlastněnamířit kameru.

Zdá lo by se tedy, že jsme byli prá věsvědky použití některé ze zbraní S.D.I. - vesmírné obranné iniciativy Spojených stá tů , kterou u ná s zná me jako zbrojní systé m hvězdných vá lek. K té muž ná zoru dospěl i „odvá zaný“ komentá tor. Nicmé něskutečnost mů že být podstatněkomplikovanější. Nic podobněbleskurychle lé tajícího se oficiá lněv žá dné armá děsvěta nevyskytuje. Dříve než se pokusíme přijít zá haděna kloub, je nutné si připomenout několik suchých faktů :

I 132 I

1) Rychlost raketoplá nu byla vzhledem k pohybu nezná mých těles zanedbatelná . Dodejme jen, že družice kroužící (po kruhové drá ze) ve vzdá lenosti 200 km od Zeměse pohybuje rychlostí 7,8 km/ sec., což je přibližně28 080 km/ hod. (prvníkosmická rychlost je cca 7,9 km/ sec.). Doba oběhu je kolem 1 hodiny a 26 minut. Jejíú hlová rychlost vztažená ke středu planety není větší než 10/ 4,18 min. Pokud se však družice, či raketoplá n, pohybuje ve vzdá lenosti 400 km od planety, pak oběžná rychlost klesá na 27 720 km/ hod. Doba oběhu je v tomto případě jen o tři až čtyři minuty větší (cca 1 hod. a 29,45 min.). Rovněž ú hlová rychlost dozná nepatrných změn: 10/ 4 min. Jak však lze ze snímku, respektive rychlostí a charakteristiky pohybů všech zú častněných objektů , odvodit, nenachá zela se v tomto prostoru mimo raketoplá nu, z něhož byly snímky pořízeny, žá dná jiná pozemská aparatura. 2) Považujme za podezřelou i tu skutečnost, že se raketoplá n nachá zel na pravé m místěa zejmé na v pravý čas - prá větehdy, kdy byly na shromá žděné U.F.O. vypuštěny bleskurychlé „střely“. A nebylo to poprvé . 3) Zmíněné „střely“ odlé tající do vnějšího prostoru rychlostí cca 360 000 km/ hod. byly „vypuštěny“ ze dvou rů zných oblastí „ležících“ v bezprostřední blízkosti zemské ho povrchu (nebo snad dokonce z pozemního sila?). Podobaly se spíše zá blesku, jenž zanechá vá zcela zřetelnou bílou stopu. I 133 I



I druhá kosmická rychlost (11,2 km/ sec. - asi 40 320 km/ hod), nutná k opuštění sfé r vlivu naší planety po parabolické drá ze, je podstatněnižší, než byla rychlost onoho efektu.

ale i bezpilotnísupersoniky dosahujícírychlostíkolem 20 000 km/ hod. (podobné rychlosti lze dnes oficiá lnědocílit snad jen při strmé m klesá ní).

4) Pokud se skutečnějednalo o střely, pak jejich pravděpodobným ú kolem nebylo žá dný z postá vajících, či mané vrujících objektů zasá hnout. V opačné m případěsmysl onoho jevu zcela uniká . Výstražný výstřel však mů že být jen ryze pozemská pověra, i když je ze snímku patrný kvalitativní ú činek, jenž lze za jistých podmínek poklá dat za neorganizovaný ú stup nezná mých objektů . „Neprchají“ však všechna U.F.O.

6) Vzhledem ke skutečnosti, že systé m věcí je takový jaký je, je nutno kalkulovat s „nepatrnými“ ú pravami snímků již během „přímé ho“ přenosu. Pak ale musí být na pořadu dne logická otá zka - z jaké ho dů vodu by něco podobné ho NASA prová děla? Možná odpověď? Situace je ještě mnohem horší, než doufají optimisté . *** Do projektu „Nedej bože, aby tam venku někdo skutečněbyl“ patří bezesporu i zná má „tlačenice“ sovětských družic u Marsu. Lé pe řečeno - neobyčejněamaté rské tutlá ní prů švihu, jenž byl pravděpodobně nezodpovědnou skupinou vyzrazen. Pokud ovšem nešlo naopak o mistrný tah kontrarozvědek, jak získat od hloupé ho protivníka informace, co vše si o tom myslí. A opět nejdříve některá fakta. Mars, čtvrtá planeta našeho slunečního systé mu, obíhá ú střední hvězdu ve střední vzdá lenosti 227,9 milionů kilometrů (Země 149,6 milionů km) a jeden oběh trvá jeden rok a 322 dní. Kolem své osy se otočí za 24 hodin 56 minut. Prů měr planety terrestrické ho typu je 6837 kilometrů (Země- 12 102 km). Sklon rotační osy 230 59’ je velmi podobný sklonu osy naší planety (Země- 230 27’). Střídá ní ročních období bude tedy u obou planet velmi podobné . Na pólech Marsu jsou pozorová ny bílé kruhové skvrny, jež jsou poklá dá ny za zmrzlý sníh smíšený s prachem. Ještě nedá vno se hovořilo o kysličníku uhličité m, ač teploty okolí tomu neodpovídaly. Č ervenou barvu povrchu ú dajnězpů sobily oxidy železa v povrchových vrstvá ch. Hustota Marsu je nižší než Země- jeden krychlový centimetr vá ží pouze 3,9 gramu. Relié f teré nu je podobný pozemské mu. Mars, Zeměi Měsíc mají podobný výškový rozdíl. Země18 km, Mars 14 km, Měsíc 12 km. Jednu z má la výjimek tvoří Olympus Mons s prů měrem 600 km

5) Jestliže se odvá žíme zmíněné střely považovat za součá st zbrojního systé mu zvané ho S.D.I. - vesmírné obranné iniciativy Spojených stá tů - a misi raketoplá nu za součá st informačního systé mu s ú kolem předá vat potřebná data o ú čincích vá lečné ho arzená lu hvězdných vá lek, pak ú roveň pozemských technologií poskočila, prá vě v té to ú zce vymezené oblasti, během několika desetiletí o celá staletí kupředu. Zcela jistěmů žeme zavrhnout myšlenku, že šlo o laserové dělo, i když není pochyb o ú spěšnosti prá věprobíhajících pokusů . Jinou zbraní S.D.I., jež by se svými parametry mohla čá stečněvyrovnat s rychlostí onoho zaznamenané ho efektu, je elektromagnetické dělo, jehož střela dosahuje až 90 000 km/ hod. Pokud by tato zbraň byla navíc urychlena raketovým nosičem a ten naopak supersonickým raketovým bojovým letadlem stoupajícím v přijatelně příznivé m ú hlu, pak stá le ještěnepřekročíme 120 000 km/ hod. Abychom si udělali bližší představu nejen o rychlosti střely, ale i možné ho tuzemské ho nosiče, porovnejme jejich rychlosti například se stoupavostí proudové ho nadzvukové ho bojové ho letounu F -18. Ta zcela jistěnepřesahuje 100 km/ hod. Parní lokomotiva se pohybuje rychleji. Nicmé nějsme již poměrněblízko, neboť oběstřely svíraly dostatečný, se zemským povrchem totožný, ú hel. V té to souvislosti si připomeňme nejen supersonická letadla určená pro detekci technicko-fyziká lních jevů ve výšká ch od 120 do 150 kilometrů , I 134 I

I 135 I


M ars -je d na ze d vou m oných zá klad e n m im oze m ských e nt itje zah ale na m noh a prot ich ùd ným i inform ace m i,je jich pravd ivé já d rot ie a b e z od poru spoèívá v t re zore ch vìd e ckých úst avù. a převyšující okolní teré n o 25 km. Vznikl někdy před 100 miliony let. V dá vných dobá ch tektonických aktivit. Velká čá st planety je pokryta krá tery. Zvlá štějižní polokoule se mů že pochlubit těmi největšími - Hellas o prů měru 2000 km a hloubce 4 km. Jednou z ú středních čá stí Marsu je oblast velké ho zlomu a sinusovitěvinoucích se kaná lů připomínajících vyschlá koryta velkých I 136 I


řek. Nejdelší takové koryto se tá hne v dé lce 1200 km a dosahuje šíře až 200 km. Koryta mají typický vzhled způ sobený vodní erozí. Snímky nepřinesly nic nové ho, jak sděluje odborná literatura. První optické přístroje umožnily vidět mnohým pozorovatelů m pevniny i moře, i roční změny barev, jiní spatřili umělé kaná ly. Atmosfé ra obsahuje asi 95 % kysličníku uhličité ho, 3 % dusíku, 0,4 % kyslíku a 1 % argonu. První zprá vy hovořily i o velmi malé m množství vodních par a vody. Všechna voda by tehdy na Marsu vytvořila nepatrnou vrstvu o mocnosti 0,2 mm. Později se však zá zračněproměnila na celých 20 metrů . Mars vlastní té ž dva nevelké měsíce - Phobos a Deimos. První snímky z Marsu přinesla vesmírná sonda Viking 1. Dne 20. července 1976 přistá vá na povrchu planety oddělený modul a na Zemi jsou odeslá ny první dva snímky, jež musí být později upravová ny počítačovou grafikou do přijatelné ú rovně. Jako neodborník a amaté rský diletant prohlížím ony fotografie „okem znalce“. První, co mne napadá , se nijak neliší od všeobecně přijaté ho ná zoru - Mars je zcela mrtvý a bez života. Množství rozsetých kamenů ve mněokamžitěvybudí zcela konkré tní asociace. Okolí sondy Viking 1 připomíná mé představy o dokonalé devastaci - jako by kdosi mocný srovnal se „zemí“ vše, a to tak dokonale, že nezbylo nic jiné ho než hromada kamení a nízké duny červené ho písku. Ty tam jsou naděje o možné m životěna Marsu. V odborné literatuře je prohlá šen za mrtvou planetu, a to i geologicky. Přesto se mi zdá být na fotografiích cosi podivné ho. Buď byl aranžé r snímků Klenete L. Jones již titěrnou prací unaven a přehlé dl a neupravil několik „kamé nků “, nebo se na povrchu Marsu odehrá vají jisté zá ležitosti, pro které není prozatím žá dné vysvětlení. Převá žná čá st kamenů je jakoby provrtá na nespočetnými kruhovými otvory. Některé však nikoli. A to je podle mne velká zá hada, neboť vysvětlení otvorů jako pozů statek eroze není logické . Jakýsi Barry De Grigerio, specialista muzea Buffalo v New Yorku, je naopak přesvědčen, že hluboké otvory připomínají fosilní stopy v pískovci z oblasti Ontaria, jež tam zanechali pravěcí červi. To by pak nebyl Mars zase tak pustý a bez života, jak vyprá ví jedna z vědeckých pověr. I 137 I



Mars pro ná s mů že mít připraveno nejedno překvapení. Prvním fantomem Marsu mohou být zá blesky, jež byly pozorová ny již v roce 1892. Také 8. listopadu 1900 byly pozorová ny další zá blesky v oblasti Mare Icarium - trvaly celých sedmdesá t minut (E. A. Douglas). O třicet sedm let později pozoruje toté ž japonský astronom Tsuneo Majeda. Jiným fenomé nem jsou marťanské písečné bouře. V té to souvislosti se hovoří o silně vanoucích větrech. Atmosfé ra planety je však velmi řídká a z nějaké ho podivné ho dů vodu se zamlčuje skutečnost, že jediná písečná bouře proběhla pouze v okamžiku, kdy se sonda Viking 1 blížila k Marsu. Snímky nepřinesly nic nové ho, říká odborná literatura. Přesto se však relativně nedá vno proklamovaný tuhý roztok oxidu uhličité ho proměnil zcela nenadá le na sníh. Přistupuje se tiše i k ná zoru, že v některých oblastech se dokonce povoluje sněžení. Počítá se již i s velmi tlustou ledovou vrstvou, jejíž mocnost dosahuje až několik set metrů . Jiný fenomé n - Tvá ř „z Marsu“ v oblasti Sidonie - mne prozatím nechá vá chladným, neboť tuším, co vše lze počítačověupravit do ú plné dokonalosti. To, co vzbuzuje podezření, že Mars není tím, o čem hovoří suchá data, scientologové a vědecké zprá vy s informačními mezerami hodnými bulvá rního tisku, je již zmíněná tlačenice sovětských družic. 29. a 30. března roku 1989 přinesla Č eskoslovenská televize ve své m večerním zpravodajství informaci o problé mech sovětské družice Phobos II. Ta měla pořídit nejen snímky Marsu, ale i Marsova Měsíce Phobosu, v jehož blízkosti se prá vě nachá zela jiná sovětská družice, jež naopak měla monitorovat veškeré dění kolem automatické výzkumné stanice Phobos II. Systé m vzá jemné kontroly selhal vzá pětí poté , co se na povrchu Marsu objevil ová lný jev, jenž narů stal směrem k stanici obíhající kolem planety do obří velikosti - ve tvaru protá hlé čočky. Zá roveň byl pozorová n přímočarý pohyb čehosi, co zanechá valo za sebou zřetelnou bílou stopu a neobyčejnou rychlostí se blížilo ke stanici Phobos II. Snímek Marsu byl velmi kvalitní, takže bylo možno rozeznat i členitost povrchu poseté ho množstvím krá terů . Diskovitý objekt stoupající vzhů ru dosahoval dé lky přibližně25 kilometrů a

šířky l km. Takový byl odhad sovětských vědců . Okraje čočkovité ho jevu se nezdá ly být tak ostře ohraničené jako „hmotnější“ střed. V okamžiku, kdy se předmět zanechá vající zřetelnou bílou stopu přiblížil družici, nastal kolaps a stanice Phobos II. přestala vysílat. Bylo řečeno, že vědci zkoumají příčinu poruchy. V dalších dnech jsme se mohli dozvědět, že chybu zavinil lidský faktor. Takže dů vodné podezření, že činnost družice byla eliminová na aktivitami nezná mé ho systé mu sídlícího na Marsu, se nezaklá dá na pravdě. O první družici, jež měla monitorovat stav Phobosu II., se takticky mlčelo. Až za několik dní později ná sledovala kratičká zprá va, že v týž okamžik, kdy přestal vysílat Phobos II., odmlčela se i tato družice. Zmlkli i ti, kteří měli vysvětlit zá hadný čočkovitý ú tvar. Nicmé ně, jakkoliv je to nemilé , mů že být Mars, ale i ná š Měsíc, ideá lním místem pro budová ní jakýchkoli zá kladen. Ani ta nejmírumilovnější venkovní entita by neprohloupila. A bylo by hloupé se tvá řit, že tomu tak není.

I 138 I

Co lze vy èíst z t oh ot o ne kvalit níh o sním ku ne zná m éh o ob je kt u, kt e rý se ob je vil na povrch u M arsu a rost l vzh ùru, sm ìre m k sovìt ské d ruici? M oná pø e snì t olik,kolik m ùe m e vy èíst z t isícù sním kù od vrá ce né st rany M ìsíce , kt e ré jsm e ne m ìli a d osud ne m á m e zah léd noutani kout ke m oka. I 139 I

P øí loha pro odborní ky

P Ř ÍLOHA

Druhá epištola obecná Petra Apoštola Kap. 3./ verš 8. Ale jedna věc nebude před vá mi skryta, že jeden den u Pá na je jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.

Teorie relativity m

x

t = 1

Jestlie zjistíte, e m ùj názo r na po dm ínky, kdy vznikáè aso vý efekt relativity,neso uh lasí se zavedeným i zvyklo stm i, pak je ve v po ø ádku.O dliný byl i pram en inspirace. Záro veò pro h lauji,e auto rem té to knih y- i vech o statních dílù knih yS ilnìjí ne D ä niken,vè etnì vzo rcù v nich o bsaených ,vztah ujících se ve své m o dvo zení k jednico vé krunici, je Zdenìk m itm ajer (45 © 73) píící po d jm é nem Zdenìk Patrick. Jaké ko li zveø ejnìní m atem atických a geo m etrických vztah ù té to o riginální teo rie relativity m im o tyto knih y m usí jím být auto rizo váno . Zdenìk m itm ajer tel./ fax: 02/44 46 21 98 S po jení je m o né i pro stø ednictvím stránek w w w .no stradam .cz

interneto vých

È a s,ta k jak jejv ním ám e,je neh m a ta telný fenom é n z dánlivì uh ánìjící po pøím ce odk udsinìk a m .P r om ìny situa cí,a ni by by la jak k olina r uena pøíèinnost událostí sv ìta ,k dy sled událostí m á v e sv é m dùsledk u sv ojipøíèinu.P r om ìna tv a r ù -nìk ter é m izí,nebo v e m á v y m ez enou dobu tr v ání.N ov é se objev ují,se v em idùsledk y sv é existence a pr a pùv odu,v soula du se z ák ony U niver z a . I 14 3 I

PŘ ÍLOHA

A pøesto je èa s,èijeh o pr a v á podsta ta ,èím si,co se v y m y k á v em u,èím nás v esm ír né dála v y k dy oh r om ily . B udi m itedy odputìno,e jsem ta k jak o m noh o jiných fa scinov án èa sem na tolik,a by ch se z nov u pr ov inil a pok r a èov a l v e sv é h øíné èinnosti-z a sk a k ov a t z a v ìdeck é v elikány v obla stech ,je m ineby ly nikým pøidìleny . N a dr uh é str a nìse pøiznáv ám k tom u,e v e,co bude následov a t,jsou pouh opouh é h y poté z y a úv a h y ,stojící na v r a tk ých noièk ách m é dr z ostia nev z dìla nosti. D nes ch ciz k oum a t èa s jak o ener g etick ou substa nci,její pa r a m etr y se blíí elek tr om a g netick é induk ci. Sna d ipr oto,e jsem pøesv ìdèen,e je èa s pr otipó lem h m otnosti,ch cete-li-g r a v ita ce. Z ák la dem v ech následujících úv a h bude m ùjv z or ec èa sov é k ontinuity m x t = 1,a v íce ne dom nìnk a ,e se v tom to ok a m iku jedná o ener g ii.Z deòk ùv v z or ec neøík á m im o jiné nic ne to,e k a dá h m otná èástice m á sv ùjr ela tivní èa s v z áv islostina v elikosti sv é h m oty ,k ter ou se pr om ítá v na em tøír oz m ìr né m pr ostor u,a tedy isv ùjv la stnía specifick ýpoloèa s r oz pa du. Z e v eh o nejdøív e se v r átím k jednicov é k r unici,ik dy tentok r áte s ponìk ud odlinìjím iúm y sly . Model mož né ho indukováníč asu: intenzita časové ho pole 4 π r2 x107 ploch a ind ukce π r2

kulový m od e l je d névt e ø iny

Plocha o velikosti πr2 kolmo prostoupena časovým polem vybudí indukci času, jež vytvoří pomyslnou kouli o ploše 4 πr2 x 107, ale pouze tehdy, jestliže bude rychlost pohybujícího se modelu I 14 4 I

P Ř ÍLOHA

v teøiny ( sin α)blíz k á nule a pom ìr r ela tivní a a bsolutní v teøiny ( cos α)bude r ov en jedné . V ok a m iku,k dy dosáh ne r y ch lost m odelu r y ch lostí sr ov na telných s r y ch lostm isv ìtla ,bude úr ov eò v y buz ené èa sov é induk ce k lesa t v k osinov é z áv islosti,nebo èa sov ý tok bude pr ostupov a t ploch ou induk ce pod úh lem β = 9 0 0 -α.Celou z áleitost siny ní pøiblíím e pom ocína k lonìné r ov iny :

α

Z vy ujícím i se ry ch lost m i se naklá ní rovina ind ukèní ploch y a relat ivnívt eø ina se zm enuje, ne b o svírá s èasovým pole m st á le m e ní úh e l.

re lat ivní vt e ø ina

N y ní sipøedsta v m e,e se ná k ulov ý m odel v teøiny øítí pr ostor em r y ch lostí sv ìtla .Z a nedbejm e pr oz a tím jak ouk olih m otnost a jejínár ùst. P oz or ov a tel stojící k olm o na sm ìr poh y bu z a k r átk o z jistí,e se pr ùm ìr k oule postupnì z m enuje. Z a nedlouh o na sta ne ok a m ik, k dy je poz or ov a tel nucen pøipustit,e se jeh o k oule z m ìnila v pøím k u a z m izela . J iný poz or ov a tel,stojící tentok r áte v e sm ìr u poh y bu,v tom té ok a m iku nez a z na m ená pr a k tick y ádnou z m ìnu.Stále se m u bude jev it pr ùm ìt k oule jak o nem ìnná ploch a k r uh u.P o v z ájem né k onz ulta cidospìjí oba poz or ní poz or ov a telé jednom y slnìk náz or u,e se ploch a letící k oule ( 4πr 2 )pr om ìnila v ploch u k r uh u πr 2 .P loch a se tedy r ela tivnì èty øikr át z m enila a úr ov eò r ela tivní v teøiny se lim itnì blíí nule,nebo èa sov é pole nepr otíná ádnou èást ploch y induk ce.T a je v tom to ok a m iku r ov nobìná s èa sov ým polem . I 14 5 I

PŘ ÍLOHA

T ento sta v je v a k nepøijatelný,nebo jsm e neuv a ov a linár ùst h m otnosti. Sna d ipr oto,e k ulov ý m odel v teøiny pr o nás stále pøedsta v uje neh m otnou a neexistující èástici. P ok ud by ch om na ch v ílipov oliliitom uto m odelu pr áv o na existenci,pa k v e ch v íli la v inov ité h o nár ùstu h m otnostiby se èa s z tr átou jednoh o r oz m ìr u ch ov a l jak o h m otná èástice.Sta ne se ta k pr áv ìteh dy ,k dy je pom ìr a bsolutní a r ela tivní v teøiny r ov en èíslu 0, 23 8 ( cos α = 0, 2 3 8 pøi per m ea bilitì pr ostøedí µ = 4π x 10 -7).V té to ch v ílisijetì pøipom eòm e nepa tr nýfa k t,e v e v e v esm ír u se sna í z a ujm out s v ìtím èim ením úspìch em co nejm ení ploch u a tu pr oz a tím sk ýtá pouz e tv a r k oule ( ploch a k oule 4πr 2 ). O pusm e ny ní k ulov ý m odel v teøiny a ov ìøm e sipla tnost Z deòk ov y r ov nice k ontinuity a h y poté z y té h o a utor a ,z da r ela tivní èa s jednotlivých h m otných tìles je sk uteènìr ùz ný v z áv islostina jejich h m otnosti. Z m noh a dùv odù,je sinìk dy v budoucnostim oná v y sv ìtlím e,pov a ujm e èíslo 4πr 2 = 4π x 10 7,udáv a jící celk ov ou intenz itu èa sov é h o pole,z a v elièinu ( celk ov ý nábojèa su),je se podílí sv ojí pom ìr nou èástí ( 0, 762 x 4π x 10 7)na h m otnostik a dé h o h m otné h o tìlesa na eh o tøír oz m ìr né h o v esm ír u.Z býv a jící díl potenciálu èa sov é h o pole ( 0, 2 3 8 x 4π x 10 7)jde na v r ub pr ostor u leícíh o m im o ná tø ír oz m ìr nýv esm ír . Φt Ic

9, 575573 9 x10 7 4π x10 7

0, 762

È aso vý interval tø etíh o ro zm ìru = celko váintenzita x 0,762. Φt = 4π x 107 x 0,762 = 9,5755739 x 107 H r a nièní ba r iér a na eh o tr ojroz m ìr né h o v esm ír u je tedy v soula du s na í pr a cov ní h y poté z ou tv oøena èa sov ým inter v a lem ,jen m usíbýtr ov en celk ov é m u elek tr ick é m u nábojijak é h ok oliv pr v k u. V z or ec m x t = 1 tedy netv r dí,m im o jiné ,nic m eníh o,ne e èa s poblí neutr onu,pr otonu a elek tr onu je odliný,v z áv islosti I 14 6 I

P Ř ÍLOHA

na h m otnostitìch to èástic,pøièem pouz e pom ìr ná èást intenz ity èa sov é h o pole ( 9, 575573 9 x 10 7) se tr a nsfor m ov a la poblí tìch to èástic v podobì èeh osi,co oz na èujem e jak o elek tr ick ý náboj.O dv oz enìtv r dí a utor tìch to øádk ù,e k ilog r a m jak é k oliv h m oty m usí m ít celk ov ý elek tr ick ý náboj r ov ný h odnotì èa sov é h o inter v a lu na eh o tøír oz m ìr né h o sv ìta -9 , 575573 9 x 10 7.J ednoduch ým poèetním úk onem sk uteènìz jistím e,e se a utor tìch to øádk ù nem ýlí, pok ud uv a uje spojitostim ez icelk ov ým elek tr ick ým nábojem 1k g jak é h ok olipr v k u a celk ov ým èa sov ým potenciálem na eh o tøír oz m ìr né h o pr ostor u. V o dík - nejjednoduí pr v ek ,jen m á pouz e jeden elek tr on. J eden k g v odík u m á 5, 9 77618 x 10 2 6 a tom ù a pr áv ìten sa m ý poèet pr otonù a elek tr onù.P ok ud budem e h ov oøit o neutr onech ,pa k pouz e v té úr ov ni,v e k ter é lz e tuto nesta bilní èástici pov a ov a t z a jeden z pr ojev ù nuk leonu ( dr uh ým sta v em té h o je pr áv ì nejen pr oton,a le ielek tr on). N y ní sipøipom eòm e,e elem entár ní elek tr ick ý nábojm á h odnotu 1, 602 x10 -19 C.Celk ov ýelek tr ick ýnáboj1k g v odík u: 5,977618 x 1026 x 1,602 x 10-19 = 9,576144 x 107 Celk ov ý elek tr ick ý náboj 1k g v odík u m á sk uteènì h odnotu odpov ída jící intenz itìèa sov é h o pole pr om íta jícíh o se v na em tr ojr oz m ìr né m a z cela specifick é m fenom é nu. N y ní se pok usm e z jistit,z da iosta tní pr v k y odpov ída jí sv ým celk ov ým elek tr ick ým potenciálem tom uto tv r z ení.U h liník u se ji setk áv ám e s nìk olika elek tr ony a nás bude z a jím a t,jak se ta to sk uteènostpr om ítá na poz a díèa sov é h o pole,nebo ch cete-liiobr ácenì. H liník -poèetpr otonù -13 poèetneutr onù -13 poèetelek tr onù -13 K lidov á h m otnostpr otonù je 1, 672 x 10-27 K lidov á h m otnostneutr onù je 1, 675 x 10-27 K lidov á h m otnostelek tr onù je 9 , 107 x 10-3 1 I 14 7 I

PŘ ÍLOHA

A opìt jednoduch ým poètem z jistím e,e v 1k g h liník u je z cela pøesný poèet a tom ù,pota m o pr otonù,elek tr onù ineutr onù a souèetjejich celk ov ých h m otnostíje pr áv ì1k g . v 1k g A lje 2 , 2 9 771x10 2 5a tom ù poèetpr otonù je 2 , 2 9 771x10 2 5a tom ù x 13 = 2 , 9 8 702 3 x10 2 6 25 poèetneutr onù je 2 , 2 9 771x10 a tom ù x 13 = 2 , 9 8 702 3 x10 2 6 C elko vý elektrický nábo j zúè astnìných pro to nù: 2, 9 8 702 3 x10 2 6 x1, 602 x10 -19 = 4,7852108 x 107 T entý nábojnese u A l nejen da ný poèet elek tr onù,a le ineutr onù.A pr otoe se a tom jev ína v enek jak o neutr ální,pa k je neutr on, jev ícíse ta k é jak o neutr ální,nositelem jak k la dné h o,ta k z ápor né h o náboje. Souètem celk ov é h o náboje pr otonù a neutr onù z ísk áv ám e opìt z nám é èíslo 9 , 57042 16x10 7 ( H -9 , 576144 x10 7 ). V y ber m e ny ní jiný pr v ek ,jen se nám m ùe z dát z cela odliný. J eh o a tom ov é èíslo je 2 07.M á 12 5 neutr onù,8 2 pr otonù a 8 2 elek tr onù.T ím pr v k em je olov o.

P Ř ÍLOHA

ideálùm ,ch y stám m a lé pøek v a pení.V ím ,e je doh ání a k nepø íèetné z uøivostim onost,e jedna a jedna jsou dv ì.P r áv ì tìm to h och ùm v ìnujisv ùjSm it-P a tr ick ùv leg r a èní poz na tek ,e isouèet celk ov é h o elek tr ick é h o náboje pr otonù a neutr onù olov a je r ov en èíslu 9 , 5709 768 x10 7 ( H -9 , 576144 x10 7).Tedy èíslu,je je 0, 762 x m ení ne ploch a k oule a z ár ov eò odpov ídá Sm it-P a tr ick ov ìh y poté z e o v eli k ostii nduk ce èasu v i nter v alu 9 , 575573 9 x 10 7 .J istá nepøesnost,na d ní m í pøátelé jistì jása jí,je dána k niním z a ok r ouh lov áním v ýpoètù. Ch ciz ár ov eò oslov it ity ,k ter ým ta k v a dí,e jsem sisv ùjv z or ec na z v a l Z deòk ov ým v z or cem k ontinuity .P r osím je o jistou sh ov ív a v ost a z a sílám jim tím to im a lá slov a útìch y : J e m oné ,e v e z pùsobila m á dr z á nev z dìla nosta z pupnost.

v 1k g olov a je 0, 02 8 8 618 x10 2 6 a tom ù poèetpr otonù je 0, 02 8 8 618 x10 2 6a tom ù x8 2 =2 , 3 666676x10 2 6 26 poèetneutr onù je 3 , 60772 5x10 poèetelek tr onù je 2 , 3 666676x10 2 6 C elko vý nábo j pro to nù: 2, 3 666676x10 2 6 x1, 602 x10 -19 = 3,7914014 x 107 C elko vý (po m yslný) nábo j neutro nù: 3, 60772 5x10 2 6 x1, 602 x10 -19 = 5,7795754 x 107 P r o ty ,k teøí nepok r y tì touí k a dé h o z a støelit jen pr oto,e m á jiný náz or ,jen nepodlé h á jejich str a nick é k ontr ole,èiz a tuch lým I 14 8 I

I 14 9 I

P Ø IP R A V U J E S E

K rálpropa stí fra ncouzského proroka

Micha ela de N ostra da m a ZdenìkP a trick

P øipr a v ov a ná k niha Z deòk a P a tr ick a obsa h uje v ech na nosná pr or octv í M ich a ela de N ostr a da m a ,fr a ncouz sk é h o uèence z r odu biblick ých pr or ok ù,jen nem á od dob r a nné h o k øesa nstv í obdoby . P øek la dy budete m ocipor ov na t s fr a ncouz sk ým textem Centur ií a P r esa g es poch áz ejícím z r ok u 168 9 ,v èetnì pøedm luv v ìnov a ných sy nu Ca esa r ov ia fr a ncouz sk é m u k r áliH enr y m u II. 1 .dí l Ú vod

III.potopa krve

ivotopis M ich a ela de N ostr a da m a D a ta ce h istor ick ých událostí P øedm luv a v ìnov a ná sy nu Ca esa r ov i K onec k om unism u P outníbouøe V elk ýk r álH r ùz y Sek ty v N ìm eck u P r olog k tøetív y v ola né potopìk r v e K onfliktv J ug osláv ii P ád k osm ick é h o tìlesa Z ápla v y Itálie a k r a ch sv ìtov ých ba nk R oz pa d Itálie T ur eck o -øeck ýk onflikt N a pa deníJ ug osláv ie N a pa deníItálie, v ýca r sk a a SR N Z nièeníV a tikánu a útìk pa pee P øepa dení pa nìlsk a a Iz r a ele O br a nná liga m ez iA ng lií,M a ï a r sk em , P olsk em a èesk ým iz em ìm i Z a topeníA ng lie z ápla v ov ou v lnou V y h láenísa m osta tné h o Sk otsk a Inv a z e V elk é T a r tár ie do E v r opy L eteck é bitv y br utálních bestií V ojensk é dr uicov é sy sté m y P øepa deníFr a ncie


Z a tím co pr or octv í uv edená v pìtidílech k nihy Silnìjí ne D äniken jsm e m oh lijednodue por ov náv a t s h istor ick ým iudálostm i,pa k pøedpov ìdiuv edené v nov é k nize Z deòk a P a tr ick a m ùem e posuz ov a tpouz e odv oz enì-h ov oøío na íbudoucnosti. N icm é nìpoz or uh odný postøeh M ich a ela de N ostr a da m a uv ede m noh é h o ètenáøe do v y tr ení,nebo co m oh l støedov ìk tuit o z br a ních h r om a dné h o nièení,èioh r oení na í pla nety m im oz em sk ou entitou.L eteck é bitv y br utálních by tostí,v ojensk é dr uicov é sy sté m y pøináející sm r telnou nák a z u,z a sta v ení v z duné cirk ula ce a ba k ter iolog ick á,èich em ick á v álk a ,pulz ující oh nìz nebes nièící celá m ìsta v jediné m ok a m iku. 2.dí l Ú vod

O svobození

P øedm luv a v ìnov a ná H enr y m u II. P a k tsev er sk ých státù U m ìlé v y buz ené detìa ta jfuny L é ta jícíoh nìa sm r telné nák a z y V y lidnìná P a øí v tr osk ách Z a tk nutífr a ncouz sk é h o pr ez identa A tom ov á dev a sta ce Fr a ncie A tom ov ýútok na N ov é m ìsto O k upa ce E v r opy Ú tok na A qv ilon -R usk o a U SA D álnýz ápa d osv oboz uje L ondýn Spojenciv stupujído Fr a ncie Inv a z e u L a R och elle a N or m a ndie O sv oboz eníN or sk a ,B elg ie Ch em ick ýútok na enev u A qv ilonsk á a r m áda útoèína P er sii E v r opa osv oboz ena K onec tøetív y v ola né potopy k r v e M uta ce,tìk é nák a z y a h la dom or P a pe se v r a cído z nièené h o V a tikánu M im oz em sk á entita sestupuje z nebes A ndr og y nina Z em i O dv r h nutív ír y T øetíA ntikr ista da lív áleènýk onflikt Soudnýden r ok u 3 79 7


P r or ock é v er e M ich a ela de N ostr a da m a ,z a h r nující v sobì èa sov ý inter v a l od r ok u 1547 do r ok u 3 79 7,m oh ou být z dánlivì nepr a v dìpodobnou snov ou z áleitostí,je se v a k postupem èa su v íce ne dr a m a tick y na plòuje. P oz or ný ètenáøté z a k r átk o z jistí,e pr or ock é v er e M ich a ela de N ostr a da m a m oh ou být spíe sug estivním pouèením ne v izí sk uteèných h istor ick ých událostí.O pr a v dov á budoucnost je toti spøádána pouz e na im i èiny objek tivnì podm ínìným i v ýv ojem situa ce v pøileh lých èástech v esm ír u.A to ipøes nespor ný fa k t,e se N ostr a da m ov y v er e tolik podoba jí tom u,co nás obk lopuje se str a idelnou jistotou. V sa m é m z áv ìr u na í na bídk y nov é k nihy Z deòk a P a tr ick a se sez na m m e s nìk olika m álo v er i,k ter é se bez pr ostøednì týk a jí A ng lie oh r oené nebýv a lou pøír odní k a ta str ofou v tom nejnepøíz niv ìjím období pr a v dìpodobnì III.v y v ola né potopy k r v e.N ic není jisté a k oneèné .V m inulostise z h r outily jiné sta bilnínem ìnnosti. Co z lé h o se v budoucnostim ùe pøihodit,e m ocný a boh a tý sev er oz ápa d na ípla nety bude bez m ocnìpøihlíet v ítìz né m u ta ení „ba r ba r ù“ od jihu a v ých odu Z em ì? Co,m im o lidsk é nesounáleitosti,m ùe z pùsobit tøetí v y v ola nou potopu k r v e? Z h r oucení obr a nných spoleèenstv í? P øír odník a ta str ofa ? C enturie V ./ 93 Sous le t e rroir d u rond glob e lunaire , Lors q ue se ra d om inat e ur M e rcure : Lísle d Éscosse se ra lum inaire , Qui le s Anglois m e t t ra a d e confit ure . V ce léploe kole m M ìsíèní koule , pø ièe m b ud e vlá d noutM e rkur, b ud e ost rov Skot skoosvìt le n. T e h d y b ud ou Anglièanéporae ni (pot ø e ni). T eh dy ,v dom ina ntním posta v ení M er k ur a ,a celá ploch a m ìsíèníh o sv itu oz áøí Sk otsk o,a m y z jistím e,e je Sk otsk o ostr ov em , pr áv ì teh dy budou A ng lièa né por a eni.T o v z k a z uje,nejen A ng lièa nùm ,M ich a elde N ostr a da m .


J e v ùbec cosipodobné h o m oné ? J a k da lece by se z m ìnily nejen obr y sy Ang li e,jestli e by se h ladi na sv ìtov ých m oø í z v edla o est,èidesetm etr ù? J e pr a v dìpodobné ,e teh dy by se sta lo h or na té Sk otsk o sk uteènì ostr ov em .P odobný efek t by z pùsobily idlouh otr v a jící z ápla v y . T edy nic,co by ch om ji nepoz na li.N a stejné té m a podez øele h ov oøíinìk ter é v er e,je na z ýv a jíA ng lièa ny -londýnsk ým i. C enturie IX ./ 31 Le t re m b le m e ntd e t e rre M orrura, Cassich sainctG e orge a d e m y pe rfond re z: Paix assoupie la gue rre e (f)ve ille ra, D ans t e m ple a Pa(f)q ue s ab y (f)m e s e nfond re z. Ot ø á sá se ze m ìv M orrura (M ort ara?), cínový svat ý J iø í napùl ponoø e n: d ø ím ající m ír -vá lka prob uze na, ch rá m a ve likonoce v h lub iná ch (propast i) rozt ave ny . Sa int G eor g e -Sv a tý J iøí je pa tr onem A ng lie.Sta øí Fé nièa né na z ýv a lijiní èást ostr ov ù -Cínov ýostr ov .N a pùl potopenýcínov ý Sv a tý J iøí je tedy z ák r y tný v ýz na m pr o A ng lii,je bude z polov iny potopena .Ch r ám ,k ter ý bude is v elikonocem iv h lubinách r oz ta v en,je jeden z ty pick ých N ostr a da m ov ých z pùsobù,jak do jedné v ìty sh r om ádit v ìtinu infor m a cí. B ude pouita z br a ò,je je sch opná ta v it k ám en.T i,co jipouijí,nejsou k øesa né ,nebo v edle ch r ám u jsou pom y slnìv pr opa stih lubin iv elikonoce.T ento sv átek nech áv á ch la dným i,m im o a teistù,ji jen silnì oh r a nièené sk upiny jiných náboenstv í.Ch r ám bude r oz ta v en pøed z a topením .N ìk teøí ba da telé se dom nív a jí,e jím bude ch r ám W estm inster A bbey v L ondýnìposta v enýna tr osk ách pr a sta r é sv a ty nìboh a Slunce. C enturie III./ 70 La grand e B re t agne com prise d Ángle t e rre Vie nd ra par e aux si h auta inond e r. La ligue ne uve d Áusonne se ra gue rre , Que cont re e ux ils se vie nd rontb and e r.


Ve lká B rit á nie ,pø e snìji Anglie b ud e vy sokozaplave na vod am i. Nová liga v Ausonnii b ud e b ojovat , t e h d y ,kd y prot i nim post upují ob vá zaní. J i není poch y b.È ást V elk é B r itánie bude z a pla v ena v y sok ou z ápla v ov ou v lnou. N ostr a da m v z ápìtí v e upøesòuje - z a topena bude pouz e v elk á èást A ng lie.Sta ne se ta k teh dy ,k dy v A usonnii( jiní Itálie)bude N ov á liga ( èesk á,a ng lick á,polsk á a m a ï a r sk á v ojsk a )spoleènìs Fr a ncouz ia sev er ním iIta ly bojov a t pr oti obv áz a ným h la v ám - speciálním u inv a z ním u v ojsk u B líz k é h o i D álné h o v ých odu...

Z knih Zdeò ka P a tricka dosud vylo:

N a kla da telstvíO strov

J e d not livé d íly na se b e navazují zce la volnì,t ake kad ý t voø í sam ost at néd ílo. S ilnìjí neD ä niken 1.díl ( r oz ebr áno) T eor ie r ela tivity pøed 2 000 lety ? * P r or octv í s m r a z ením v z ádech * È lov ìk jm é nem 666 * H v ìz da z v a ná È er noby l? * V e z na m ení dr a k a * Z ák r y tné ifr ov ání v B ibli* Z ák r y tná ifr a im im o B ibli? * P ek elná „sv a tá tr ojice“ * B oh ov é z e souh v ìz dí Siria * H a dí dy na stie -Str ácinebes? * A utom a tiza ce v dobì br onz ov é * T ez ca tlipoca -D ým a jící z r ca dlo I.* O h nivý k r uh * Siby lla * M ich a el de N ostr a da m * T a jem stv í v ìèné h v ìz dy Sa m iel * Sv ìt m im o z ák on * P øíloh a pr o odbor ník y -T eor ie r ela tivity S ilnìjí neD ä niken 2.díl ( r oz ebr áno) N a d pr opa stí nek ých a t * P r or octv í bez k onk ur ence * M ich a el de N ostr a da m * N euv ìøitelnì pøesná pr or octv í * T a jem stv í esti cest * Z ák r y tné ifr ov ání a leg endy * B líz k é letící objek ty * H v ìz da z v a ná P ely nìk * Z r ca dlení èa su * Slepý m ládenec * L ám ání sedm é peèeti* È tv r tý jez dec A pok a ly psy ? * Z áøivá sv ìtla A cilut * T a jem stv í je jm é no v e jm é nu * K r ál pr opa stí * H a dr ie pom a tenec * A bude ur èeno èíslo k r v ela èné h o * Cesta sedm im udr cù * Cesty J eciry * T ez ca tlipocov o dým a jící z r ca dlo II.* V elk ý k r álH r ùz y * U .F.O .* M im oz em tílov cilidí S ilnìjí neD ä niken 3.díl ( r oz ebr áno) K do v í? * M ocný dr a k Z em ì * Sm louv a o sestupu * V elk ý sestup ok øídlené h o h a da * B itv a s dé m ony ? * T a jný jaz y k V elk é h o Ink y ? * P odivná z na m ení * M a y sk é písm o * M im osm y slov é v ním ání * Z jev ení z Fa tim y * Z jev ení z M edug or je * R a sa ,k ter á nás na h r a dí * B líz k á setk ání ètv r té h o dr uh u * M im oz em sk á inv a z e dé m onù * D en poté sestoupí na Z em * T a jná v láda br utální bestie * B oh ov é ,str ùjciv elk é h o k onfliktu * R ela tivita ? * N ejm é nì ètv r tý r oz m ìr * Spojením inulost-budoucnost* Z áv ìr

S ilnìjí neD ä niken 4.díl ( r oz ebr áno) Sv ìtelná pa st * M ich a el de N ostr a da m * D en,k dy sestoupil A ID S * D o cípu L uny * Z a tlustou èa r ou -ponor u * T øetí v y v ola ná potopa k r v e * A r m a g edon * Z pr áv a o pa tentu P r a v dy * K olonie Z em ì* A jednoh o dne z em øou str a ch y * Z áh a da z uøivé h o m lèení * E FI nebo U .F.O .? * A k ce O ch r oes * Str a áciz lé ta jících lodí Ch u * P h ila delph ia E xper im ent * N ev iditelné sy sté m y * P ániv ech situa cí * P a r a lelní sv ìt? * A k ce A lfa a O m eg a * P øíloh a pr o odbor níky S ilnìjí neD ä niken 5.díl ( r oz ebr áno) D ivok á k a r ta * P oslední div sv ìta * pièk ov é tech nolog ie sta r ov ìk u * A r ch a úm luv y * V irtuální m odel sm r telné h o v iru * È a r odìjná h igh -tech * L é ta jící ok o * M uta nt nebo h y br id? * P øich áz ejí? * U k áí m ísto K r istov a utr pení * Sv ìtelná pa st * T isícihla v ý dr a k bez tìla * B ílá h or a * B ludnýk r uh * N edejboe,je sna d nìk do ta m v enk u? * T eor ie r ela tivity K rál pro pastí 1.díl Ch r onolog ie N ostr a da m ov ých pr or octv í * V elk ý k r ál H r ùz y * T øetí v y v ola ná potopa k r v e * J ez dec jeh o jm é no je Sm r t * D en sedm ih r om ù * Z átopov á v lna * B oje v E v r opì

NakladatelstvíBaronet Dýmajícízrcadlo Tato kniha, ačkoliv je volným pokračová ním předchozích pěti dílu "Silnější než Däniken", přiná ší další znepokojivé otá zky na jednu z největší zá had minulé ho století - cílené mystifikace všeobecné ho podvědomí lidstva mocenským systé mem - v oblasti jevů , které napříč dějinami ovlivňovaly dění na té to planetě. Podivuhodné souvislosti nejskrytějšího tajemství lidstva, jež mohou vyvolá vat pověstné mrazení v zá dech. Autor současněpřiná ší nový, nikým ještěnepublikovaný pohled na chronologické uspořá dá ní sumerské ho "Seznamu

krá lů ", jež umožňuje propojit reá lné historické udá losti s dá vnými legendami. Vše směřuje do současnosti a budoucnosti, kdy technika dotýkající se samých temných nebes, vymykající se přirozené mu vývoji, umožňuje zavedené mu systé mu věcí vytvá řet virtuá lní orvelovský svět n-té generace... Z obsahu: Prolog * Geneze "informační exploze" * Týfón - uragan z nebes * Sfinga - okno do minulosti * Věk obrů ? * Né biru hvězda bohů * Abydos * Vimanika šastra * Krá l krá lů * Tezcatlipoca III. * Nevyjasněné okolnosti * Fatimské tajemství * Ř íše, nad kterou ani Slunce nezapadá * NakladatelstvíDAM 2000 Publishers (na CD ROM) Po slední div svìta1.díl T eor ie r ela tivity pøed 2 000 lety ? * P r or octv í s m r a z ením v z ádech * È lov ìk jm é nem 666 * H v ìz da z v a ná È er noby l? * V e z na m ení dr a k a * Z ák r y tné ifr ov ání v B ibli* Z ák r y tná ifr a im im o B ibli? * P ek elná „sv a tá tr ojice“ * B oh ov é z e souh v ìz dí Siria * H a dí dy na stie -Str ácinebes? * A utom a tiza ce v dobì br onz ov é * T ez ca tlipoca -D ým a jící z r ca dlo I.* O h nivý k r uh * Siby lla * M ich a el de N ostr a da m * T a jem stv í v ìèné h v ìz dy Sa m iel * Sv ìt m im o z ák on * P øíloh a pr o odbor ník y -T eor ie r ela tivity Po slední div svìta2.díl N a d pr opa stí nek ých a t * P r or octv í bez k onk ur ence * M ich a el de N ostr a da m * N euv ìøitelnì pøesná pr or octv í * T a jem stv í esti cest * Z ák r y tné ifr ov ání a leg endy * B líz k é letící objek ty * H v ìz da z v a ná P ely nìk * Z r ca dlení èa su * Slepý m ládenec * L ám ání sedm é peèeti* È tv r tý jez dec A pok a ly psy ? * Z áøivá sv ìtla A cilut * T a jem stv í je jm é no v e jm é nu * K r ál pr opa stí * H a dr ie pom a tenec * A bude ur èeno èíslo k r v ela èné h o * Cesta sedm im udr cù * Cesty J eciry * T ez ca tlipocov o dým a jící z r ca dlo II.* V elk ý k r álH r ùz y * U .F.O .* M im oz em tílov cilidí

Po slední div svìta3.díl K do v í? * M ocný dr a k Z em ì * Sm louv a o sestupu * V elk ý sestup ok øídlené h o h a da * B itv a s dé m ony ? * T a jný jaz y k V elk é h o Ink y ? * P odivná z na m ení * M a y sk é písm o * M im osm y slov é v ním ání * Z jev ení z Fa tim y * Z jev ení z M edug or je * R a sa ,k ter á nás na h r a dí * B líz k á setk ání ètv r té h o dr uh u * M im oz em sk á inv a z e dé m onù * D en poté sestoupí na Z em * T a jná v láda br utální bestie * B oh ov é ,str ùjciv elk é h o k onfliktu * R ela tivita ? * N ejm é nì ètv r tý r oz m ìr * Spojením inulost-budoucnost* Z áv ìr Po slední div svìta4.díl Sv ìtelná pa st * M ich a el de N ostr a da m * D en,k dy sestoupil A ID S * D o cípu L uny * Z a tlustou èa r ou -ponor u * T øetí v y v ola ná potopa k r v e * A r m a g edon * Z pr áv a o pa tentu P r a v dy * K olonie Z em ì* A jednoh o dne z em øou str a ch y * Z áh a da z uøivé h o m lèení * E FI nebo U .F.O .? * A k ce O ch r oes * Str a áciz lé ta jících lodí Ch u * P h ila delph ia E xper im ent * N ev iditelné sy sté m y * P ániv ech situa cí * P a r a lelní sv ìt? * A k ce A lfa a O m eg a * P øíloh a pr o odbor níky Po slední div svìta5.díl D ivok á k a r ta * P oslední div sv ìta * pièk ov é tech nolog ie sta r ov ìk u * A r ch a úm luv y * V irtuální m odel sm r telné h o v iru * È a r odìjná h igh -tech * L é ta jící ok o * M uta nt nebo h y br id? * P øich áz ejí? * U k áí m ísto K r istov a utr pení * Sv ìtelná pa st * T isícihla v ý dr a k bez tìla * B ílá h or a * B ludnýk r uh * N edejboe,je sna d nìk do ta m v enk u? * T eor ie r ela tivity K rál pro pastí 1.díl Ch r onolog ie N ostr a da m ov ých pr or octv í * V elk ý k r ál H r ùz y * T øetí v y v ola ná potopa k r v e * J ez dec jeh o jm é no je Sm r t * D en sedm ih r om ù * Z átopov á v lna * B oje v E v r opì S vítání Ï asù 2.díl Předmluva věnovaná Henrymu II. * Zničení Paříže * Okupace Evropy * Jaderný ú der Na Akvilon * Anglo-hesperidská invaze *

Hrů za strachy strnula * Svítá ní Ďasů * Tajná vlá da brutá lní bestie * Č as hekatomb Eno ch o va K nih a -èesk ý pøek la d nejza jím a v ìjích pa sáí nek annonizov a ných biblick ých textù tz v E noch ov y K nihy C enturie -P ùv odní fr a ncouz sk é texty pr or ock ých v er ù sla v né h o M ich a ela de N ostr a da m a -v èetnìor iginálních èesk ých pøek la dù V e spolupr ácis a g entur ou w w w .no stradam .cz dále pøipr a v ujem e v y dáník nihy Z deòk a P a tr ick a H rùzastrach ystrnula.

SEZNAM LITERATURY

Milton William Cooper

Mimozemšťané v pozadí vlá dy USA, odtajnění instituce MJ 12 Nakladatelství Star, Praha 1993

Erich von Däniken

Prorok minulosti Nakladatelství Naše vojsko, Praha 1994

Erich von Däniken

Stopy mimozemšťanů Knižní klub, Praha 1996

Překlad: B. Hromá dka: L. Matouš J. Prosecký J. Součková

Mýty staré Mezopotamie Nakladatelství Odeon, Praha 1977

Leonard Schultze - Jena

Popol Vuh, posvá tná kniha Quichů , guatemalských indiá nů Nakladatelství Odeon, Praha 1976

Dušan Zbavitel

Starověká Indie Nakladatelství Panorama, Praha 1985

OBSAH

Divoká karta ....................................................... Poslední div světa ............................................... Š pičkové technologie starověku ............................ Archa ú mluvy ...................................................... Virtuá lní model smrtelné ho viru ........................... Č arodějná high-tech .............................................. Lé tající oko ........................................................ Mutant nebo hybrid? ............................................. Světelná past ....................................................... Přichá zejí? ........................................................... Uká ží místo Kristova utrpení ................................ Tisícihlavý drak bez těla ....................................... Bílá hora .............................................................. Bludný kruh ......................................................... Nedej bože, je snad někdo tam venku? .................. Příloha pro odborníky ...........................................

5 8 22 32 48 55 59 66 73 82 90 99 110 115 128 141

Poslednídiv svě ta (5)

Recommend Documents