ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ PRAHA 5• KŘÍŽOVÁ 25 • PSČ 225 08
Poslání České správy sociálního zabezpečení a její strategické cíle do roku 2005
Prosinec 2000
I. Úvod Předkládaný materiál vychází z „Koncepce resortu Ministerstva práce a sociálních věcí do roku 2002“- verze projednaná vládou dne 15.5.2000 – a z dokumentů ČSSZ dříve zpracovaných, zejména z jejich analytických částí. V plném rozsahu zachovává i stanovené strategické prioritní úkoly, neboť je podporují i výsledky doplňkové analýzy zpracovatele materiálu. Dříve stanovené strategické prioritní úkoly ČSSZ ze dne 2.5.2000 (viz předkládací zpráva) byly nově přeskupeny a v části zaměřené dovnitř ČSSZ zastřešeny komplexním cílem III.2, který směřuje ke zcela zásadnímu zdokonalení všech činností spojených s výkonem činností nositele sociálního pojištění. Původní tři strategické prioritní úkoly a jeden trvalý úkol (vybudování databáze individuálních účtů pojištěnců v průběhu 5-6let, aby se od roku 2006 mohlo přejít k příspěvkově definovaným důchodům; zlepšení výběru pojistného; zajištění efektivního informačního systému ČSSZ včetně vnějšího propojení se systémy vnitra, zdravotnictví, daní popř. dalšími institucemi; zlepšení realizaci důchodové agendy vůči občanům) tak získaly nejen plnou vnitřní integritu, ale byly podle názoru zpracovatele ku prospěchu věci i podstatně rozšířeny do všech oblastí vnějších i vnitřních procesů ČSSZ. Materiál je však strukturován a zpracován za použití obvyklých metod a přístupů strategického plánování, ovšem v rozsahu úměrném specifickému charakteru a tržnímu postavení ČSSZ a konečně též časovému prostoru, který byl pro zpracování předkládaného materiálu k dispozici. Ačkoliv je ČSSZ státní orgán, je typickým představitelem poskytovatele veřejné služby. Proto je nejen možné, ale dokonce i účelné pro formulaci strategie jeho rozvoje použít základy teorie strategického řízení a základy marketingového přístupu. Strategický řídící proces se zpravidla uskutečňuje ve třech krocích a skládá se ze tří základních aktivit:1[1] a) a)
Definování poslání organizace.
b) b)
Specifikace cílů organizace.
c) c)
Identifikace příležitostí organizace.
1/Kotler Philip, Marketing Management, Victoria publishing, Praha 1992
Definování poslání organizace je prezentace základní činnosti, vyjádření primární funkce ve vztahu k trhu a jeho uspokojení, ve vztahu ke jménu a pověsti, kterou chce organizace na trhu mít. Vyjádřením svého poslání organizace vlastně zdůvodňuje oprávněnost své existence. Organizace by měla vyslovit své poslání písemnou formou a dokument, který je jeho vyjádřením, má v marketingové literatuře celou řadu názvů, např.: MISSION, BUSINESS MISSION, MISSION STATEMENT, STATEMENT OF PURPOSE atd. Pro potřeby tohoto materiálu je akceptován souhrnný český výklad výše uvedených termínů jako „Deklarace o poslání organizace“, zkráceně „Poslání“. Poslání není výrazně specifickým dokumentem a zachovává si určitý stupeň všeobecnosti. Představuje integrační prvek, který sjednocuje hlavní zainteresované strany i jejich zájmy po delší časové období. Dobře zpracované a šikovně formulované Poslání vyvolává u zaměstnanců pocit sounáležitosti s organizací, má motivující smysl a zaměstnanci na jeho základě vnímají významnost a odpovědnost svého konání. Konečně zákazníci - klienti, by po seznámení s Posláním měli vědět, že právě oni jsou tím váženým klientem, pro jehož uspokojení uskutečňuje organizace všechny své aktivity. Strategické cíle rozpracovávají a naplňují vizi budoucí činnosti v duchu Poslání. Strategické cíle formulované v části III. předkládaného materiálu plně pokrývají dříve stanovené strategické prioritní úkoly, částečně je nově strukturují, pojmenovávají a účelně doplňují tak, aby jejich dosažení optimálně naplňovalo Poslání, formulované v části II. Identifikaci příležitostí není v případě ČSSZ nutné propracovávat, neboť se odvíjí od zákonné úlohy - úlohy nositele důchodového a nemocenského pojištění. Tím je dáno i postavení a působení ČSSZ na trhu služeb. Pro sestavení realizačních/řídicích dokumentů pro dosažení strategických cílů se navrhuje použít metodiky akčních plánů.
II. Poslání České správy sociálního zabezpečení
Při každém třeba i jen pokusu o formulaci Poslání je pochopitelně nezbytné se nejprve ohlédnout do minulosti a v pozitivním slova smyslu minulost analyzovat a zhodnotit jako jedno ze
základních východisek pro následnou tvůrčí práci na formulaci Poslání a jeho rozpracování do strategických cílů budoucího chování. Je jen shodou okolností, že v době, kdy vrcholí práce na předkládaném dokumentu oslavuje ČSSZ desáté výročí své existence, existence charakteristické od jejího vzniku jako „prozatímní“. ČSSZ vznikla sloučením dřívějších orgánů provádějících v různém rozsahu důchodové a nemocenské pojištění, tj. sloučením bývalého Úřadu důchodového zabezpečení, Správy nemocenského pojištění pro zaměstnance, Správy nemocenského pojištění pro členy výrobních družstev a příslušných útvarů bývalých národních výborů. To vše se stalo pouhým administrativním aktem bez zásadnější analýzy a významnějšího systémového pokusu o sjednocení a optimalizaci různých pracovních postupů s rozdílnými kvalitativními i kvantitativními charakteristikami. Na obhajobu takového postupu by snad bylo možno akceptovat tu skutečnost, že se tak zřejmě stalo především proto, že bylo záměrem po vytvoření ČSSZ ji bez dalšího odkladu transformovat ve veřejnoprávní instituci. Tento záměr zůstal bohužel nenaplněn a teprve současné vedení MPSV přijalo jako jednu ze svých priorit tento stav změnit a transformaci ČSSZ do veřejnoprávní instituce – Sociální pojišťovny realizovat. Tato transformace však bude probíhat v podstatně obtížnějších podmínkách, než kdyby k ní došlo hned po vzniku ČSSZ před deseti lety. Ekonomické a sociální podmínky, za nichž systém sociálního pojištění funguje totiž doznávaly a doznávají převratných změn. Zatímco v uplynulých letech došlo k realizaci řady opatření v oblasti rozsahu pojištění, konstrukce a výše dávek, v oblasti financování byly uskutečněny jen dílčí změny a v oblasti správy pojištění nebyly doposud učiněny prakticky žádné zásadní reformní kroky. Přitom je nasnadě, že jen flexibilní, hospodárná a s profesionálním zájmem zajišťovaná správa prostředků sociálního pojištění zaručuje jejich účelné využití na straně jedné a komfort účastníků pojištění na straně druhé. Současný stav je v této oblasti nevyhovující (lze hovořit o zdlouhavosti až těžkopádnosti administrativy sociálního pojištění, výrazně absentuje proklientská orientace atd.) a ukazuje se doslova limitujícím faktorem pro další reformní úvahy zejména v oboru důchodového pojištění. Rozpočtové financování provozních nákladů přivedlo ČSSZ na samu mez její organizační způsobilosti zajišťovat povinnosti při provádění sociálního pojištění.2[2] Přes všechny tyto zásadní problémy a zátěž minulosti však i na tomto místě, podobně jako při
2/ cit. z důvodové zprávy MPSV k návrhu zákona o Sociální pojišťovně a provádění sociálního pojištění ze dne 31.7.200
jiných příležitostech, je možno, též na základě výsledků velmi hrubých analýz zpracovatele materiálu co do předpokladů pro budoucí činnost, zodpovědně konstatovat, že ČSSZ jako úřad funguje v rámci vytvořených předpokladů odpovídajícím způsobem, plní v mezích svých možností společenskou objednávku, pro kterou byla zřízena, a má velký vnitřní potenciál ke svému zdokonalování. Právě především tento závěr umožňuje formulovat možná smělou, ale podle názoru zpracovatele zcela opodstatněnou základní tezi Poslání ČSSZ takto: „Trasformovaná ČSSZ je moderní úřad, nositel sociálního pojištění, jenž efektivně funguje způsobem, který odpovídá technologiím informační společnosti 3. tisíciletí, a je prodchnut výlučnou orientací na vytvoření maximální hodnoty pro klienta a tím dosažení co nejvyššího splnění jeho očekávání a co nejvyšší míry jeho spokojenosti.“ III. Formulace strategických cílů ČSSZ a jejich zdůvodnění
K naplnění Poslání ČSSZ ve střednědobém horizontu jsou formulovány tři základní strategické cíle: 1. 1.
Přechod na Sociální pojišťovnu
2. 2.
Podstatné zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského
pojištění, podstatné zdokonalení vlastního systému řízení a správy ČSSZ a přebudování informačního systému (IS) v moderní, výkonný a efektivní nástroj, 3. 3.
Vytvoření odborných předpokladů pro plnění úkolů ČSSZ spojených se vstupem
ČR do EU.
III.1 Přechod na Sociální pojišťovnu Přechod na Sociální pojišťovnu a náprava vnitřního dluhu vzniklého při vzniku ČSSZ je přirozeně prvním ze strategických cílů.
Naplnit obecné cíle vzniku a fungování Sociální pojišťovny (SP), tj. zejména: oddělení financování od státního rozpočtu a tedy zprůhlednění finančních toků, demokratická správa systému, která rovněž přispěje k tomu, aby reformní kroky v rámci sociálního pojištění byly realizovány za účasti hlavních skupin účastníků, tedy především na základě dohody generací a bez sociálních otřesů, kvalitativní povýšení úrovně administrativy a styku s pojištěnci, a tím vytvoření administrativních předpokladů pro další reformní úvahy i vstup ČR do EU, znamená v podmínkách ČSSZ přijmout a realizovat zcela zásadní opatření v oblasti správy systému (vlastní technika transformace ČSSZ do SP), financování systému (pojistné plány, pojistná matematika, řízení likvidity, správa fondů aj.) a administrativy systému.3[3] Vznik SP je pochopitelně zcela závislý na politické vůli k vytvoření příslušného legislativního rámce, což je nepochybně záležitost ležící mimo možnosti přímého ovlivnění ze strany ČSSZ. Bez ohledu na to však je nezbytné věnovat mimořádnou pozornost přípravě ve všech citovaných oblastech, v tom především v oblasti administrativy systému sociálního pojištění. III.2 Podstatné zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského pojištění, podstatné zdokonalení vlastního systému řízení a správy ČSSZ a přebudování informačního systému (IS) v moderní, výkonný a efektivní nástroj Podstatné zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského pojištění, podstatné zdokonalení vlastního systému řízení a správy ČSSZ a přebudování informačního systému (IS) v moderní, výkonný a efektivní nástroj, představuje druhý ze strategických cílů k naplnění Poslání ČSSZ. Přitom půjde zejména o realizaci vzájemně provázaných a podmiňujících se opatření k dosažení následujících dílčích cílů - projektů: zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského pojištění (projekt s pracovním názvem „Pojistný kmen“) znamená zejména: -
-
posunout výkon všech agend co nejblíže k pojištěnci, zkrátit doby potřebné
pro rozhodnutí o pojištěncově nároku, zdokonalit soustavy osobních záznamů pojištěnců, které umožní informovat pojištěnce o veškerých dobách pojištění, o vyměřovacích základech a pravděpodobné výši důchodu -
-
zajistit přijímání elektronických dokumentů (žádostí, potvrzení) s elektro-
3/ blíže viz. zdůvodnění k návrhu zákona o sociální pojišťovně a provádění sociálního pojištění čj MPSV 51-289443/00
nickým podpisem -
-
s ohledem na ochranu osobních dat současně vyřešit i jednoznačnou a
bezpečnou identifikace osob/pojištěnců -
-
vytvořit technické předpoklady (individuální účty pojištěnců) pro posilování
pojistného principu při výpočtu výše důchodu. zdokonalení vlastního systému řízení a správy ČSSZ (projekt s pracovním názvem „ISŘS – integrovaný systém pro řízení a správu“) zahrnující i oblast zlepšení výběru pojistného převod archivních papírových dokumentů v procesech důchodového a nemocenského do elektronické podoby a uložení (projekt s pracovním názvem „Elektronický archiv“). Všechny činnosti budou zaměřeny na podstatné (řádové) zvýšení přidané hodnoty poskytované klientovi a z toho vyplývající zvýšení míry uspokojování jeho oprávněných očekávání. Upřesněme, že klientem je v tomto případě jednak pojištěnec (plátce pojistného a příjemce dávek), jednak stát, který svěřuje ČSSZ do správy nemalé veřejné prostředky. Pokud jde o význam a měření přidané hodnoty, vychází předkladatel materiálu v daném případě z tezí P.F. Druckera4[4] o přidané hodnotě v případě práce založené na znalostech a ve službách. Jak již bylo uvedeno, jsou činnosti ČSSZ typickým představitelem veřejné služby, a tak jediným klíčem ke zvyšování produktivity práce je „důmyslnější práce“. První otázkou při zvyšování produktivity práce ve službách musí být: "Co je úkolem?", další: "Čeho se snažíme dosáhnout?" a konečně: "Proč to vůbec dělat?". Tyto tři základní otázky je třeba si denně klást a hledat na ně odpovědi, neboť zdrojem nejsnadnějších a možná největších přírůstků produktivity práce může být nové vymezení úkolu a zejména eliminování toho, co je zbytečné dělat. Hledání relevantních odpovědí na uvedené základní otázky je v současné době již předmětem probíhajících prací na převedení ČSSZ na procesní model řízení. Pod tím je možno si zjednodušeně představit model, ve kterém se k optimalizovaným hlavním hodnototvorným procesům (proces důchodového pojištění a proces nemocenského pojištění) definují a optimalizují všechny ostatní procesy, tzv. podpůrné procesy (od koncepce, strategie a plánování, přes finance, účetnictví, rozpočetnictví, statistiku, controlling a logistiku, až po IT, LPS, HR, externí komunikaci atd.). Přechod na procesní model řízení ČSSZ je jedním ze základních postupů k dosažení již zmiňovaného druhého ze strategických cílů.
III.3 Vytvoření odborných předpokladů pro plnění úkolů ČSSZ spojených se vstupem ČR do EU. Konečně třetím ze strategických cílů je vytvoření odborných předpokladů pro plnění úkolů ČSSZ spojených se vstupem ČR do EU. V tomto případě půjde především o koordinaci systémů sociálního pojištění a v souvislosti s volným pohybem osob zejména o bezchybnou přípravu na plnění povinností z denního kontaktu s obdobnými institucemi v zemích Evropské unie a výplaty dávek do zahraničí. Oblast sociálního zabezpečení migrujících osob je v právu ES upravena Nařízeními Rady č. 1408/71 a č. 574/72 a dále řadou Rozhodnutí Administrativní komise pro sociální zabezpečení migrujících osob, která stanoví práva jednotlivců, přímo aplikovatelná na území členských států a nevyžadující transpozici do vnitrostátního práva. Dnem vstupu bude muset být ČR (a tedy především ČSSZ jako nositel sociálního pojištění) připravena zaručit občanům členských zemí EU a členům jejich rodin právo uplatňovat své nároky ze sociálního zabezpečení v ČR bez diskriminace. V oblasti sociální politiky jde z hlediska vstupu České republiky do Evropské unie o zásadní institucionální požadavek. ČSSZ jako orgán příslušný k plnění úkolů v oblasti důchodového a nemocenského pojištění a k provádění lékařské posudkové služby ve vztahu k cizím státním příslušníkům a orgánům nebo pojišťovnám jiných států nemá
v současné době specializovaný útvar, který by se výlučně
zaměřoval na přípravu koordinace vzhledem k Nařízením ES. Palčivým problémem ČSSZ jsou i podprůměrné jazykové znalosti a nedostačující znalosti zaměstnanců z hlediska problematiky komunitárního práva sociálního zabezpečení. Prvotním úkolem ČSSZ je proto postupně a v požadovaném termínu zabezpečit realizaci potřebných změn jak v oblasti institucionální, tak personální a technické. Detailnější rozpracování problematiky vytvoření odborných předpokladů pro plnění úkolů ČSSZ spojených se vstupem ČR do EU je předmětem samostatného materiálu pro poradu vedení MPSV ČR. IV. Řídící dokumenty pro dosažení strategických cílů Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto materiálu, navrhuje se pro sestavení realizačních/řídicích dokumentů pro dosažení strategických cílů použít metodiky akčních plánů s tím, že v tomto materiálu je předkládán jenom jejich souhrnný list. To je dáno jednak předpokládaným účelem a rozsahem předkládaného materiálu, jednak tím, že se v případě akčních plánů jedná o dokumenty mimořádně dynamické a zcela otevřené, i v současné době průběžně doplňované a rozpracovávané 4/ Peter Drucker, Managing for the Future, The 1990s and Beyond, Truman Talley Books/Dutton, New York 1992
do dílčích realizačních dokumentů – akční plánů jednotlivých projektů v rámci strategického cíle, příp. akčních plánů jednotlivých dílčích projektů v rámci projektu atd. Souhrnné plánovací listy pro akční plány jednotlivých strategických cílů jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 3 tohoto materiálu.
V .
Z á v ě r Nejen dostupné zkušenosti ze zemí, příbuzných ČR demograficky i z hlediska kulturně
politického vývoje a tradic, které provedly nebo se alespoň pokusily o zásadnější reformu systému sociálního pojištění (viz např. zcela aktuální poznatky z Polska), ale i závěry odpovědně prováděných analýz možností řešení reformy takového systému jednoznačně potvrzují, že úspěch jakéhokoliv pokusu byť i jen o částečnou reformu je prakticky nevyvratitelně podmíněn existencí dokonale připraveného a fungujícího nositele sociálního pojištění. Jinými slovy: nutnou podmínkou (pochopitelně nikoliv postačující) pro reformní úvahy v oblasti sociálního pojištění je moderní, účelně a hospodárně fungující instituce, zabezpečující veškerou administrativu systému, připravená bezchybně a pružně reagovat na všechny změny, vyplývající z realizace i dílčích reforem. Předkládaný materiál obsahuje podle názoru zpracovatele cesty a nástroje k tomu, aby se ČSSZ (SP) v historicky velmi krátké době stala takovým moderním nositelem sociálního pojištění.
Ing. Jiří Hoidekr, ředitel ČSSZ 2000-10-29
(Schváleno poradou vedení MPSV dne 14.12.2000
Příloha č. 1
Strategický cíl III.1 Název: Indikátory cílového stavu:
Přechod ČSSZ na Sociální pojišťovnu (SP) 1. 1. Vytvoření podmínek pro činnost ředitele SP po 1.7.2001 ve smyslu přípravy základních norem a dalších aktivit nutných k zahájení činnosti SP (jednací řády, organizační struktura, organizační řád, mzdový předpis, cesse vnitřních norem), podmínek pro činnost zvolených orgánů SP po 1.1.2002 a podmínek pro výkon státního dozoru Ministerstvem práce a sociálních věcí a finanční kontroly Ministerstvem financí. 2. 2. Materiálně technická příprava zahájení činnosti SP (tiskopisy, výstupy automatizovaných zpracování, logo-manuál, označení pracovišť, soupis majetku a zápis nemovitého majetku do katastru nemovitostí). 3. 3. Příprava odděleného financování sociálního pojištění včetně provozní činnosti SP od státního rozpočtu (Založení samostatných účtů pro příjmový účet, základní fondy důchodového a nemocenského pojištění a rezervní fond u ČNB, včetně dojednání podmínek pro vedení těchto účtů s ČNB, informace plátců pojistného a externích partnerů zajišťujících výplaty sociálních dávek o změně čísel účtů od 1.1.2002; Založení samostatných účtů pro provozní fond a sociální fond u banky určené na základě výběrového řízení) 4. 4. Určení výše plateb státu pro rok 2002 za stanovené doby, na úhradu základní výměry důchodů a zvýšení důchodů pro bezmocnost; Zavedení nového financování sociálního pojištění a změn finančních toků; Systém řízení likvidity 5. 5. Podvojné účetnictví, rozpočetnictví a výkaznictví pojišťovny; příprava účetní části výroční zprávy SP; podklady a postupy auditu a výběr auditora; správa majetku 6. 6. Zahájení provozní činnosti SP (změna organizačního uspořádání včetně pracovně právních vztahů a vyřešení problematiky dislokace) 7. 7. Příprava metodiky veškerých dokumentů souvisejících s hospodařením SP – pojistný plán, čtvrtletní zprávy o výsledcích hospodaření, podklady pro výkon finanční kontroly v oblasti financování. 8. 8. Organizační, personální a programové zabezpečení veškerých změn v provádění sociálního pojištění a výběru pojistného (např. zajišťování nemocenského pojištění u zaměstnavatelů do 50 zaměstnanců, sepisování žádostí o důchod ve všech případech Pojišťovnou) tak, aby nebylo narušeno plynulé vyřizování veškerých agend. 9. 9.
Reorganizace lékařské posudkové služby.
Nositel: Spolupráce: Rizika:
ČSSZ (SP) MPSV, MF, ČNB, MV, MO, VZP
Náklady:
r. 2000: 1 500 tis. Kč r. 2001: 8 833 tis. Kč 31.12.2001
Termín:
Neschválení zákona o Sociální pojišťovně a provádění sociálního pojištění a zákona o změně některých zákonů s tím spojených Neprofinancování v potřebném čase a objemu
Příloha č. 2
Strategický cíl III.2 Název:
Indikátory cílového stavu:
Nositel: Spolupráce: Rizika:
Náklady:
Termín:
Podstatné zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského pojištění, podstatné zdokonalení vlastního systému řízení a správy ČSSZ a přebudování informačního systému v moderní, výkonný a efektivní nástroj 1. 1. Cílový stav projektu s pracovním názvem „Pojistný kmen“ - zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského pojištění 2. 2. Cílový stav projektu s pracovním názvem „ISŘS – integrovaný systém pro řízení a správu“ - zdokonalení vlastního systému řízení a správy ČSSZ zahrnující i oblast zlepšení výběru pojistného 3. 3. Cílový stav projektu s pracovním názvem převodu všech archivních papírových dokumentů do elektronické podoby a uložení - projekt s pracovním názvem „Elektronický archiv“ 4. 4. Dosažení plné integrity všech tří projektů, uvedených pod bodem 1 až 3 výše
ČSSZ (SP) MPSV, MF, ČNB, MV, MO, VZP, Zpoždění z titulu veřejných obchodních soutěží velkého rozsahu Zhroucení dosavadního CVS Siemens před náběhem nového bunkru a úplným nasazením nového aplikačního SW koncem roku r. 2003 (rutina od 1.1.2004) Neprofinancování dílčích projektů v potřebném čase a objemu
r. 2001: r. 2002: r. 2003: r. 2004: r. 2005: 2005
200 000 tis. Kč 517 560 tis. Kč 509 150 tis. Kč 273 590 tis. Kč 35 262 tis. Kč
Příloha č. 3
Strategický cíl III.3 Název: Indikátory cílového stavu:
Předpoklady pro plnění úkolů ČSSZ spojených se vstupem ČR do EU 1. 1. Vytvoření a materiálně technické zabezpečení specializovaného útvaru pro evropskou integraci v souladu s Národním programem přibližování ČR EU na úrovni úseku v Ústředí ČSSZ/SP a specializovaných útvarů na úrovni oddělení na jejích regionálních a okresních územních jednotkách Dosažení personálního naplnění všech útvarů v kapacitě cca 100 2. 2. pracovníků v průměrných přepočtených stavech 3. 3. Jazyková vybavenost pracovníků ČSSZ/SP – anglický jazyk na úrovni FCE v rozsahu 250 pracovníků 4. 4. Dokonalé zvládnutí aplikace Nařízení Rady č. 1408/71 a č. 574/72 a navazujících Rozhodnutí Administrativní komise pro sociální zabezpečení migrujících osob, případně dalších předpisů 5. 5. Implementace formulářového fondu EU
Nositel: Spolupráce: Rizika:
ČSSZ (SP) MPSV, MZV,
Náklady:
r. 2001: 65 000 tis. Kč r. 2002: 60 270 tis. Kč r. 2003: 60 000 tis. Kč 2003
Termín:
Neúspěch na trhu práce při získávání pracovníků do specializovaných útvarů Výpadek možností dlouhodobých stáží v zemích EU Neprofinancování v potřebném čase a objemu
