Parlament České
republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období _________________________________________________________________________
367 Návrh
poslanců Kateřiny Konečné, Vlastimila Aubrechta, Miroslava Opálky, Břetislava Petra, Milana Bičíka, Milana Urbana, Václava Exnera a Milady Halíkové
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů
Zákon, ze dne............ 2008, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Čl. I Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb. , zákona č. 320/2002 Sb. , zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č.188/2004 Sb. zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 314/2006 Sb.se mění takto:
1.
V § 18 odstavec 3 zní:
„(3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 11 je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést podle odstavců 4 až 10 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob; při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona26).“. 2. V § 18 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 26a znějí: „(4) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen vést při sběru a výkupu odpadů stanovených prováděcím právním předpisem evidenci podle odstavce 3 v případě, kdy
2
a) odebírá nebo vykupuje prováděcím právním předpisem stanovený odpad od téže osoby opakovaně, b) odebírá nebo vykupuje prováděcím právním předpisem stanovený odpad, který má povahu součásti věci, příslušenství věci26a), strojního zařízení nebo veřejně prospěšného zařízení, součásti stavby, uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů, nebo c) má důvodné podezření, že jde o materiál získaný v souvislosti s trestnou činností; v tomto případě je povinen neprodleně informovat orgány činné v trestním řízení. (5) Identifikací osob podle odstavců 3 a 4 se pro účely tohoto zákona rozumí a) u fyzické osoby zjištění jejího jména a příjmení, data narození, místa trvalého pobytu a specifikace předloženého dokladu totožnosti, b) u právnické osoby zjištění obchodní firmy nebo názvu, jejího sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a identifikace fyzické osoby podle písmene a) jednající jménem této právnické osoby při odběru nebo výkupu odpadů. (6) Identifikací odebíraných nebo vykupovaných odpadů podle odstavců 3 a 4 se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění druhu odpadu, jeho hmotnosti, zjištění případných symbolů, písmen nebo číslic nacházejících se na odpadu a stručný popis odpadu umožňující jeho dostatečnou identifikaci. (7) Identifikační údaje podle odstavců 3, 5 a 6 je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů. (8) Bez ověření údajů podle odstavců 5 a 6 provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit. (9) Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, veřejně prospěšná zařízení, součásti stavby, umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů po dobu 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám. (10) Povinnosti vyplývající z odstavců 3 až 9 se nevztahují na provozovatele zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů při jejich výkupu od jiných provozovatelů zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. ________________ 26a)
§ 120 odst. 1 a § 121 odst. 1 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 11. 3. V § 36 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) identifikací autovraku – určení autovraku, jeho částí nebo příslušenství zjištěním tovární značky vozidla, jeho barvy, identifikačního čísla (VIN), registrační značky, typu a čísla motoru, jsou-li uvedeny, a stručným popisem předmětu umožňujícím jeho dostatečnou identifikaci, včetně doložení původu autovraku, jeho části nebo příslušenství,
3
h) doložením původu autovraku – zjištění původu autovraku, jeho částí nebo příslušenství zjištěním série a čísla technického průkazu vozidla a vlastníka vozidla z technického průkazu vozidla, nebo doložením postupu podle § 37 odst. 4, i) podstatnou částí autovraku – karosérie jako celek a její části, zejména dveře, kapota motorového a zavazadlového prostoru, dále převodový mechanismus, nápravy, motor, přístrojová deska jako celek i její jednotlivé části, řídící jednotka motorového vozidla, klimatizační zařízení, autosedadla, disková kola, plášť, blatníky, air bagy, skla.“ 4.
V § 37b odst. 1 písm. a) se slova „a § 18“ zrušují.
5.
Za § 37c se vkládá nový § 37d, který včetně nadpisu zní: „§ 37d Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru a výkupu autovraků a dovozce autovraků
(1) Provozovatel zařízení ke sběru a výkupu autovraků je povinen při přijímání autovraků a jejich podstatných částí či příslušenství identifikovat osoby, od nichž jsou tyto předměty přijímány, provést identifikaci přijímaných autovraků nebo jejich podstatných částí či příslušenství podle § 18 a § 36 písm. g) až i) a vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření smluvního vztahu o převzetí autovraků nebo jejich podstatných částí. (2) Evidenci podle odstavce 1 je provozovatel povinen mít na provozovně, kde se tyto předměty nacházejí. (3) Jsou-li podstatné části autovraku nebo jeho příslušenství odděleny od autovraku, je provozovatel povinen označit je identifikačním číslem VIN a registrační značkou autovraku, ze kterého pocházejí. (4) Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, doložit jeho původ nebo je-li viditelně pozměněn nebo odstraněn některý z identifikačních znaků uvedených v § 36 písm. g), nesmí jej provozovatel vykoupit nebo odebrat za účelem jeho opětovného použití nebo použití jeho podstatných částí a příslušenství. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně i pro dovoz autovraků.“. 6.
„ V § 66 odst. 2 se tečka na konci písmene d) nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„ e) neplní povinnosti stanovené v § 18 odst. 3 až 9 nebo § 37d.“
Čl. II
4
Přechodné ustanovení Autovraky, jejich podstatné části nebo příslušenství nabyté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou identifikovány v souladu s tímto zákonem, mohou být opětovně použity nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této doby se tyto předměty považují za neidentifikovatelné a nesmějí být znovu uvedeny do oběhu.“.
ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III V § 31 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 38/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb. se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Je-li předmětem smluvního vztahu autovrak, automobil nebo jeho podstatné části31f), je podnikatel povinen postupovat při identifikování předmětu smluvního vztahu podle zvláštního právního předpisu31g).“ ________________ 31f) § 36 písm. i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. …/2008 Sb. 31g) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Policii České republiky Čl. IV ¨ V § 20d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 186/1997 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 138/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 288/2005 Sb.,
5
zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č.342/2006 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb. se za slova „přijetí do zástavy“ vkládají slova „nebo do zařízení určených k nakládání s odpady8c).“ Poznámka pod čarou č.8c) zní: „8c)
§ 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.“
ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích Čl.V Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb. se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 větě třetí se za slovo „autovraku“ doplňují slova „nebo jeho podstatných částí či příslušenství“. 2. V § 13 se na konci odstavce 2 doplňují slova „nebo jeho dalšího využití.“
ČÁST PÁTÁ Účinnost Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. .
6
Důvodová
zpráva
I. Obecná část Provozování sběren nebo výkupen odpadů je v současné době upraveno jako živnost ohlašovací volná „Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)“, která je blíže specifikována pod položkou č. 65 přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb. ve znění pozdějších změn, kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností. S ohledem na skutečnost, že se jedná o živnost ohlašovací volnou, neklade živnostenský zákon na podnikatele ( s výjimkou všeobecných podmínek provozování živnosti) žádné další podmínky. Situaci v tomto směru neovlivní ani uvažované změny živnostenského zákona. V souvislosti s trvale rostoucími cenami materiálů a surovin včetně litiny, železa, oceli, barevných kovů a kovových slitin se v posledních letech geometrickou řadou množí případy neoprávněného nakládání a krádeží movitých věcí a součástí věcí nemovitých vyrobených z těchto materiálů, a to věcí ve vlastnictví jak fyzických osob, tak i osob právnických včetně obcí, krajů a státu. Odcizené věci jsou následně v pozměněném či dokonce i původním stavu prodávány do sběren a výkupen odpadu jako prostý odpad, ačkoliv se v řadě případů jedná o technicky vyspělá zařízení, součásti větší věci nebo nákladně nahraditelné věci s hodnotou řádově se lišící od hodnoty příslušné hmotnosti odpadu. Podle ustanovení § 18 odstavec 3 zákona o odpadech je provozovatel zařízení provádějícího sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil a má právo k plnění této povinnosti vyžadovat k nahlédnutí osobní průkazy totožnosti. Bez ověření totožnosti tento odpad neodebere ani nevykoupí. Toto ustanovení se však vztahuje jen na osoby, které do sběren odevzdávají nebo prodávají odpad splňující požadavky § 8 odstavce 2 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších změn – jedná se o tento kovový odpad: měď, bronz, mosaz, hliník, olovo, zinek, cín, směsi těchto kovů a o kabely. V § 8 odstavec 3 citované vyhlášky se pak blíže specifikuje požadovaná evidence. V současné době se tato právní úprava jeví jako zastaralá a nepostačující. Požadavky na vedení evidence, na identifikaci osob odevzdávajících nebo prodávajících odpad, ani požadavky na identifikaci samotného odpadu neodpovídají adekvátní potřebě známé z jiných právních předpisů (např. § 31 odstavec 4 až 8 živnostenského zákona). S ohledem na rostoucí cenu surového železa došlo totiž rovněž k výraznému nárůstu odevzdávaného a prodávaného železného odpadu do sběren, a to bez jakékoli následné identifikace subjektu, který železný odpad do sběren prodává. Na železo se totiž citované ustanovení zákona o odpadech nevztahuje. Rovněž neexistuje potřebný tlak na provozovatele, aby se vyvarovali nákupu odpadu, který očividně žádným odpadem není (např. kanalizační poklopy, dopravní značky, apod.). To vedlo skupinu poslanců ve 4. volebním období sněmovny k předložení návrhu na novelu zákona o odpadech a některých dalších zákonů, která by uvedený problém řešila. V průběhu projednávání byl pak původní návrh doplněn ještě o změny sledující omezení možností prodeje a výkupu odcizených automobilů, autovraků a jejich částí. Návrh byl sněmovnou koncem dubna 2006 schválen a odeslán do Senátu. V souvislosti s ukončením volebního období sněmovny však již nebyl legislativní proces dokončen.Vzhledem k trvání nepříznivé situace a častým žádostem nejrůznějších firem, institucí a územních samosprávných celků o její řešení předkládají navrhovatelé upravenou verzi návrhu novely zákona o odpadech a novely souvisejících zákonů k novému projednání.
7
Návrh změny zákona o odpadech, změny zákona o živnostenském podnikání i změny zákona o polici ČR je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Aplikace navrhovaného zákona nevyvolá dodatečné nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a nebude mít negativní dopady na životní prostředí. Zatížení hospodářských subjektů bude v oblasti evidenční. V případě očekávaných efektů lze přitom očekávat úspory v hospodaření podnikajících subjektů, územních samosprávných celků i státu spočívající ve snížení nákladů na odstranění škod způsobených krádežemi a společenský přínos v poklesu kriminality. II. Zvláštní část K části první K čl. I Způsob řešení problému s prodejem kradených kovových movitých věcí vydávaných za odpad do sběren odpadů vidíme v několika úrovních. Jedná se o identifikaci osob prodávajících tento odpad, identifikaci samotného odpadu, povinné vedení evidence osob a odpadu, rozlišení situací, kdy je nutno identifikaci provést bez ohledu na druh kovového odpadu, a vznikem nové koncese, která upravuje podmínky podnikání v této oblasti. Identifikace osob dle navrhované novelizace vychází z platného právního řádu, konkrétně z ustanovení § 31 odstavec 4 až 8 živnostenského zákona. Obdobně je tomu tak v případě identifikace odpadu, avšak tato identifikace je pochopitelně doplněna o zvláštnosti plynoucí ze zákona o odpadech. Nebude např. obvyklé, aby veškerý kovový odpad obsahoval výrobní čísla apod., avšak může obsahovat jiné rozlišující znaky. Lepší identifikaci dle našeho názoru napomůže i stručná charakteristika odpadu včetně povinnosti, aby subjekt prokázal, z jaké části hlavní věci nebo z jakého zařízení odpad pochází. Navrhovaná právní úprava rozšiřuje případy povinné identifikace rovněž i o kovové odpady, které nejsou součástí Katalogu odpadů dle § 8 odstavec 2 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, avšak s ohledem na velké množství odebíraných a vykupovaných ostatních kovových odpadů jsou nastaveny limitující kritéria pro vedení takového evidence. Jedná se o limitující množství vykupovaného odpadu od jediné osoby za týden, kdy navrhovaná právní úprava vychází z předpokladu, že za normálních okolností nebude fyzická nebo právnická osoba prodávat kovový odpad, jehož množství překročí obvyklou hranici. Dále se jedná o zamezení opakovaného vykupování odpadu od fyzických nebo právnických osob, jelikož lze rozumně předpokládat, že opakovaně prodává odpad do sběrných surovin jen osoba, která aktivně vyhledává takovýto odpad. Posledním limitujícím faktorem je situace, kdy kovový odpad původně plnil funkci určitého zařízení, součásti věci nebo veřejně prospěšného zařízení (např. kanalizační poklopy, dopravní značení, apod.) V tomto případě se předchází tomu, aby za odpad byla považována zařízení, která vůbec odpadem nejsou (např. strojní zařízení větší hodnoty) a ve skutečnosti pocházejí z trestné činnosti. Poslední limitující kritérium si klade za cíl předcházet škodám na zdraví a na majetku.
8
Podmínka zákazu pozměnění nebo rozebrání strojního zařízení po dobu 48 hodin od okamžiku výkupu má napomoci poškozeným subjektům, kterým se tak dává možnost dohledat svůj ukradený majetek prodaný do sběrných surovin jako odpad. S ohledem na možnost obcházení této povinnosti stanovuje navrhovaná právní úprava také povinnost vést evidenci nejen o datu odebrání nebo vykoupení odpadu, ale také o hodině uskutečnění tohoto odběru či odkupu. Úprava § 36 a zařazení nového § 37d zavádí povinnost provozovatele zařízení ke sběru a výkupu autovraků a dovozce autovraků identifikovat nezaměnitelně autovraky a jejich podstatné části a stejně tak identifikovat i osoby, které autovraky k výkupu či odebrání nabízejí. K čl. II Přechodné ustanovení řeší nakládání s autovraky, jejich podstatnými částmi nebo příslušenstvím, které byly nabyté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nejsou identifikovány v souladu s tímto zákonem. K části druhé K čl. III Navrhovaná právní úprava přináší drobnou změnu živnostenského zákona týkající se identifikace autovraku, automobilu nebo jeho podstatné části. K části třetí K čl. IV Změna zákona o policii dává policistovi oprávnění vstupovat při plnění úkolů policie do zařízení určených k nakládání s odpady. K části čtvrté K čl. V Ustanovení vychází vstříc obcím, když majitelům autovraků, které byly zčásti rozebrány a nejsou kompletní, stanovuje povinnost požádat o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel na základě předložení potvrzení provozovatele zařízení ke sběru autovraků o převzetí autovraku, nebo jeho podstatných částí či příslušenství. Současně se sjednocuje terminologie se zákonem o odpadech. K části páté K čl. VI S ohledem na nutnost provedení novelizace příslušných prováděcích předpisů k živnostenskému zákonu, které musí provést vláda České republiky formou nařízení, navrhujeme poskytnout dobu tří měsíců k zajištění jeho provedení.
9
V Praze dne 26. listopadu 2007 Kateřina Konečná, v. r. Vlastimil Aubrecht v.r. Miroslav Opálka v.r. Břetislav Petr v.r. Milan Bičík v.r. Milan Urban v.r. Václav Exner v.r. Milada Halíková v.r. Platná znění části zákonů s vyznačením navrhovaných změn I. Platné znění části zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č.188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 314/2006 Sb. s vyznačením navrhovaných změn § 18 Povinnosti při sběru a výkupu odpadů (1) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen a) zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11, c) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15, d) sebrané nebo vykoupené odpady převádět do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, e) provozovat zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem, f) zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru nebo výkupu a odebírat nebo vykupovat zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek, g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, h) sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, i) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, j) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
10
k) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci, poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. (2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit. (3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 11 je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést podle odstavců 4 až 10 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob; při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona26).
(4) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen vést při sběru a výkupu odpadů stanovených prováděcím právním předpisem evidenci podle odstavce 3 v případě, kdy a) odebírá nebo vykupuje prováděcím právním předpisem stanovený odpad od téže osoby opakovaně, b) odebírá nebo vykupuje prováděcím právním předpisem stanovený odpad, který má povahu součástí věci, příslušenství věci26a), strojního zařízení nebo veřejně prospěšného zařízení, součásti stavby, uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů, nebo c) má důvodné podezření, že jde o materiál získaný v souvislosti s trestnou činností;v tomto případě je povinen neprodleně informovat orgány činné v trestním řízení. (5) Identifikací osob podle odstavců 3 a 4 se pro účely tohoto zákona rozumí a) u fyzické osoby zjištění jejího jména a příjmení, data narození, místa trvalého pobytu a specifikace předloženého dokladu totožnosti, b) u právnické osoby zjištění obchodní firmy nebo názvu, jejího sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a identifikace fyzické osoby podle písmene a), jednající jménem této právnické osoby při odběru nebo výkupu odpadů. (6) Identifikací odebíraných nebo vykupovaných odpadů podle odstavců 3 a 4 se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění druhu odpadu, jeho hmotnosti, zjištění případných symbolů, písmen nebo číslic nacházejících se na odpadu a stručný popis odpadu, umožňující jeho dostatečnou identifikaci. (7) Identifikační údaje podle odstavců 3, 5 a 6 je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů. (8) Bez ověření údajů podle odstavců 5 a 6 provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit.
11
(9) Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, veřejně prospěšná zařízení, součásti stavby, umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů po dobu 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám (10) Povinnosti vyplývající z odstavců 3 až 9 se nevztahují na provozovatele zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů při jejich výkupu od jiných provozovatelů zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila. ___________________ 26a)
§ 120 odst. 1 a § 121 odst. 1 občanského zákoníku. § 36 Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle § 3, b) vybraným autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním předpisem 31a) jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 anebo tříkolové motorové vozidlo 31b) s výjimkou motorové tříkolky 31b) (dále jen "vybrané vozidlo"), které se stalo odpadem podle § 3, c) výrobcem - konečný výrobce vozidla, který jej uvedl v České republice na trh, popřípadě jeho právní nástupce, d) opětovným použitím - použití částí autovraků bez jejich přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny, e) zpracováním - operace prováděné po převzetí autovraku za účelem odstranění nebezpečných složek autovraku, demontáž, rozřezání, drcení (šrédrování), příprava na odstranění nebo využití odpadu z drcení a provádění všech dalších operací potřebných pro využití nebo odstranění autovraku a jeho částí, f) zpracovatelem autovraku - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která provádí jednu či více operací podle písmena f) na základě souhlasu podle § 14 odst. 1., g) identifikací autovraku – určení autovraku, jeho částí nebo příslušenství zjištěním tovární značky vozidla, jeho barvy, identifikačního čísla (VIN), registrační značky, typu a čísla motoru, jsou-li uvedeny, a stručným popisem předmětu umožňujícím jeho
12
dostatečnou identifikaci, včetně doložení původu autovraku, jeho části nebo příslušenství, h) doložením původu autovraku – zjištění původu autovraku, jeho částí nebo příslušenství zjištěním série a čísla technického průkazu vozidla a vlastníka vozidla z technického průkazu vozidla nebo doložením postupu podle § 37 odst. 4, i) podstatnou částí autovraku – karosérie jako celek a její části, zejména dveře, kapota motorového a zavazadlového prostoru, dále převodový mechanismus, nápravy, motor, přístrojová deska jako celek i její jednotlivé části, řídící jednotka motorového vozidla, klimatizační zařízení, autosedadla, disková kola, plášť, blatníky, air bagy, skla.“ ____________________ 31a) Příloha A zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. 31b) Příloha č. 1 vyhlášky č. 341/2002 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. § 37b Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků (1) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen a) plnit povinnosti podle § 14 odst. 1 a § 18, b) převzít v souladu s provozním řádem veškeré autovraky nebo jejich části a převzít veškeré použité části vyjmuté při opravách vozidel, c) bezúplatně převzít vybrané autovraky z vozidel poprvé uvedených na trh po dni 1. července 2002, pokud obsahují nutné části vozidla, zejména hnací a převodové agregáty, karosérii, katalyzátor dle homologace, nárazníky a pokud neobsahují části neschválené výrobcem a odpad nemající původ ve vybraném vozidle; pro vybrané autovraky z vozidel uvedených na trh před dnem 1. července 2002 platí tato povinnost ode dne 1. ledna 2007, d) při převzetí autovraku bezplatně vystavit potvrzení o převzetí, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, e) zajistit předání autovraku ke zpracování výhradně zpracovateli autovraků, pokud jím sám není, f) skladovat autovraky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem, g) vést evidenci o převzatých autovracích a o autovracích odeslaných ke zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, h) zapojit se do informačního systému sledování toků vybraných autovraků, stanoveného prováděcím právním předpisem.
13
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, podmínky pro skladování autovraků a rozsah a způsob vedení evidence převzatých autovraků včetně informačního systému sledování toků vybraných autovraků. § 37d Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru a výkupu autovraků a dovozce autovraků (1) Provozovatel zařízení ke sběru a výkupu autovraků je povinen při přijímání autovraků a jejich podstatných částí či příslušenství identifikovat osoby, od nichž jsou tyto předměty přijímány, provést identifikaci přijímaných autovraků nebo jejich podstatných částí či příslušenství podle § 18 a § 36 písm. g) až i) a vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření smluvního vztahu o převzetí autovraků nebo jejich podstatných částí. (2) Evidenci podle odstavce 1 je provozovatel povinen mít na provozovně, kde se tyto předměty nacházejí. (3) Jsou-li podstatné části autovraku nebo jeho příslušenství odděleny od autovraku, je provozovatel povinen je označit identifikačním číslem VIN a registrační značkou autovraku, ze kterého pocházejí. (4) Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, doložit jeho původ nebo je-li viditelně pozměněn nebo odstraněn některý z identifikačních znaků uvedených v § 36 písm. g), nesmí jej provozovatel vykoupit nebo odebrat za účelem jeho opětovného použití nebo použití jeho podstatných částí a příslušenství. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně i pro dovoz autovraků. § 66 (1) Pokutu do výše 300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto zákonem. (2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží inspekce nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která a) nevede v rozsahu a způsobem stanoveným v části šesté tohoto zákona evidenci odpadů a zařízení nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje, b) nezabezpečí odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
14
c) neumožní kontrolním orgánům výkon kontrolní činnosti nebo neposkytne pravdivé nebo úplné informace související s nakládáním s odpady, nebo d) nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem nevybaví., nebo e) neplní povinnosti stanovené v §18 odst. 3 až 9 nebo §37d. (3) Pokutu do výše 10 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která a) nezařadí odpad podle Katalogu odpadů, b) předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu není podle tohoto zákona oprávněna, c) převezme odpad, přestože k jeho převzetí není podle tohoto zákona oprávněna, d) provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení, e) provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení, f) nevede ve stanoveném rozsahu evidenci PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, g) nezajistí zpětný odběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným odběrem, nebo h) neustanoví za podmínek stanovených tímto zákonem odpadového hospodáře, i) vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pro odpad, za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, nebo hodnotí nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena, j) nezařadí jako odpad a nenakládá jako s odpadem s vytěženou zeminou, hlušinou nebo sedimentem z říčních toků nebo vodních nádrží, které nevyhovují limitům znečištění, stanoveným pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám) prováděcím právním předpisem. (4) Pokutu do výše 50 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která a) zařadí odpad uvedený v § 6 odst. 1 písm. a), b) nebo c) jako odpad ostatní nebo nakládá s tímto odpadem jako s odpadem ostatním, aniž by měla osvědčení od pověřené osoby podle § 9, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti,
15
b) nakládá s odpady v zařízeních, ve kterých nakládání s odpady je zakázáno nebo není povoleno, c) ředí nebo mísí odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku nebo mísí nebezpečné odpady navzájem nebo s ostatními odpady bez souhlasu příslušného správního úřadu, d) nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním, e) ukládá na skládku odpady, které jsou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem zakázány ukládat na skládku, nebo při ukládání odpadů na skládku nedodržuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, f) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem při nakládání s vybranými výrobky nebo odpady nebo zařízeními podle části čtvrté, nebo g) poruší povinnosti stanovené právními předpisy Evropských společenství upravujícími dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu 39) a tímto zákonem pro přeshraniční přepravu odpadu, neplní podmínky stanovené ministerstvem v rozhodnutí ve věci přeshraniční přepravy odpadů nebo nesplní povinnost uloženou rozhodnutím podle § 58. (5) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem nebo povinnost uloženou rozhodnutím na základě tohoto zákona. ____________________ 39) Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole, ve znění nařízení Rady (ES) č. 120/97, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 259/93 , ve znění rozhodnutí Komise 1999/816/ES, kterým se přizpůsobují, v souladu s čl. 16 odst. 1 a čl. 42 odst. 3, přílohy II, III, IV a V nařízení Rady (EHS) č. 259/93, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2557/2001, kterým se mění příloha V nařízení Rady (EHS) č. 259/93. Nařízení Rady (ES) č. 1420/1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1208/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2630/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/200, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999 , a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2243/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999. Nařízení Komise (ES) č. 1547/199, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se
16
nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění, ve znění nařízení Komise (ES) č. 334/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 354/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1208/2000 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1552/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2243/200 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/199 . Rozhodnutí Komise 94/774/ES o standardním průvodním listu ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad zásilkami odpadu v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole. Rozhodnutí Komise 1999/412/ES o dotazníku pro informační povinnost členských států podle článku 41 odstavce 2 nařízení Rady (EHS) č. 259/93 . II. Platné znění části zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 38/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb. s vyznačením navrhovaných změn
§ 31 Povinnosti podnikatele (1) Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu. (2) Podnikatel je povinen pro účely doručování písemností podle odstavce 16 viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), sídlo a zahraniční osoba organizační složku podniku, pokud ji zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo užívací či jiné obdobné právo k objektu nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), sídlo a zahraniční osoba organizační složku podniku. (3) Podnikatel je povinen zajistit, aby na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, a nemá-li provozovnu, v místě podnikání, sídle nebo v místě organizační složky podniku zahraniční osoby byly kontrolnímu orgánu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.
17
(4) Podnikatel je povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupná v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází. (5) Identifikací účastníků se pro účely tohoto zákona rozumí a) u fyzické osoby zjištění jejího jména a příjmení, případně všech jmen a příjmení, data narození, trvalého nebo jiného pobytu, jejich ověření z příslušného dokladu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále specifikace příslušného dokladu totožnosti, včetně uvedení orgánu a státu, který jej vydal, b) u právnické osoby zjištění obchodní firmy nebo názvu včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, jejího sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí, a identifikace fyzické osoby podle písmene a), jednající jménem této právnické osoby v daném smluvním vztahu. (6) Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umožňující jeho dostatečnou identifikaci. Je-li předmětem smluvního vztahu autovrak, automobil nebo jeho podstatné části31f), je podnikatel povinen postupovat při identifikování předmětu smluvního vztahu podle zvláštního právního předpisu31g). (7) Ověření nebo zjištění údajů uvedených v odstavci 5 lze provést též dálkovým přenosem, jestliže je zaručena identifikace těchto dat podle zvláštního právního předpisu. 31b) Identifikační údaje podle odstavců 4, 5 a 6 je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let ode dne uzavření smlouvy. (8) Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup. (9) Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Pokud má živnostenský úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku. (10) Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje. (11) Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni pracovníkům živnostenského úřadu prokázat totožnost.
18
(12) Přerušení provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. Provozování živnosti lze přerušit vždy nejdéle na dobu 2 let. Živnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (13) Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno podle odstavce 12, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (14) Na základě oznámení podle odstavců 12 a 13 živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti v živnostenském rejstříku a o provedeném zápise vyrozumí podnikatele. (15) Podnikatel je povinen mít v provozovně pro účely kontroly podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu průkaz živnostenského oprávnění nebo osvědčení vydané podle § 10 odst. 3. (16) Podnikatel je povinen zajistit v místě podnikání, sídle a v místě organizační složky podniku zapsané do obchodního rejstříku přijímání písemností. (17) Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (18) Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje, a doložit doklady prokazující provozování živnosti. (19) Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů. 33) (20) Podnikatel, který připravuje mládež na povolání, je povinen řídit se zvláštními právními předpisy. 23d) (21) Podnikatel je povinen při provozování živnosti dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. ____________________ 23d) Zákon č. 564/1990 Sb. , o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 29/1984 Sb. , o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. § 45 až 47 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
19
31b) Zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. 31b) Zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. 31f) 31g)
§ 36 písm. i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. …/2008 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
33) Například zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. III. Platné znění části zákona 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 186/1997 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 138/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 288/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb. s vyznačením navrhovaných změn
§ 20d Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven Policista je při plnění úkolů policie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách 8b) do všech prostor určených pro zákazníky; v prostorách, ve kterých probíhá nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy nebo do zařízení určených k nakládání s odpady8c), je oprávněn vstupovat i do ostatních prostor. Po skončení jejich prodejní nebo provozní doby je oprávněn tak činit, lze-li mít důvodně za to, že se v těchto prostorách zdržují osoby. Tím není dotčeno ustanovení § 21, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru. ____________________ 8b) § 17 zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 8c)
§ 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
20
IV. Platné znění části zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb. s vyznačením navrhovaných změn
§ 13 Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud a) motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo, b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě čtrnácti dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (netýká se vozidel dočasně vyřazených z registru), c) vlastník motorového vozidla předloží potvrzení o převzetí autovraku, vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků podle zvláštního právního předpisu 6a) . (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností trvale vyřadí vozidlo z registru na žádost jeho vlastníka. Tuto skutečnost vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Se žádostí o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel předloží vlastník motorového vozidla potvrzení o převzetí autovraku nebo jeho podstatných částí či příslušenství vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků podle zvláštního právního předpisu 6a). Vlastník vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou. Jedná-li se o žádost o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel podle odstavce 1 písm. a), je vlastník motorového a přípojného vozidla povinen doložit způsob jeho zániku nebo jeho dalšího využití . (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Doba dočasného vyřazení vozidla z registru nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení vozidla z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla prodlouží. Doba dalšího prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení. Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační
21
značkou, paměťovou kartu vozidla, pokud byla vydána a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla ukončí režim dočasného vyřazení motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru silničních vozidel. Vlastník vozidla je povinen k žádosti přiložit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. (5) Doklad o likvidaci motorového vozidla a přípojného vozidla vydaný oprávněnou osobou členského státu Evropských společenství pro účely rozhodování obecního úřadu obce s rozšířenou působností o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru motorových vozidel platí i na území České republiky. ____________________ 6a) § 154 a následující zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
22
