Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací Diplomová práce

Vedoucí práce: Prof. Ing. Jan Křen, CSc.

Vypracovala: Bc. Simona Prečanová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

Dne 29.4. 2011 podpis diplomanta……………………….

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji prof.

Ing.

Janu

Křenovi, CSc. za pomoc a odborné rady při zpracování

diplomové práce. Dále děkuji všem, na základě jejichž pomoci a rad bylo možno tuto diplomovou práci vypracovat, chtěla bych jmenovat alespoň Ing. Kateřinu Mračkovou, Ing. Květoslavu Mazalovou, Janu Kouckou. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé své rodině, především manželovi a dětem, kteří mne po celou dobu mého pětiletého studia, s trpělivostí

a

pochopením, podporovali. Děkuji všem, kteří mi jakkoliv pomohli.

Diplomová práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

ABSTRAKT Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací

Diplomová práce je zaměřena na analýzu dotační politiky v zemědělství a na využívání dotací v rozdílných půdně-klimatických podmínkách České republiky. Je uvedena charakteristika jednotlivých zemědělských výrobních oblastí a možné zdroje čerpání finančních prostředků – dotací. Analýza rozdílů v čerpáním dotací v jednotlivých výrobních oblastech je založena na vyhodnocení reprezentativního souboru zemědělských subjektů, tvořeného stejným počtem zemědělských subjektů (50 v každé oblasti). Těchto 50 subjektů je tvořeno

vždy 25

právnickými a 25 fyzickými osobami. Vybrané subjekty celkově obhospodařují vždy přibližně stejnou výměru půdy v každé výrobní oblasti (cca 50 000 ha). Z provedené analýzy vyplývá, že dotační podpory jsou směřovány do zemědělsky méně produktivních oblastí. Na zvážení proto je efektivnost využívání dotačních prostředků, tj. zda je potřeba větší váhu přikládat údržbě krajiny nebo rozvoji zemědělské výroby a zabezpečení soběstačnosti České republiky v zemědělských komoditách.

Klíčová slova: zemědělské výrobní oblasti, LPIS, Program rozvoje venkova, dotace, EAFRD, podpůrné programy

ABSTRACT Comparison of production regions based upon agricultural subsidies

The thesis is oriented to analysis of subsidy policy in agriculture and the use of subsidies in Czech regions with different soil and climatic conditions. Characteristics of individual agricultural production regions are reported, as well as possible sources of subsidy funding. Analysis of differences in drawing subsidies in particular production areas is based on the assessment of a representative set of agricultural entities which is formed of the same number (50) of agricultural entities in each region. These 50 entities are always formed of 25 individual persons (family farms) and 25 legal entities (agricultural companies). The selected entities always farm about the same soil acreage in each production region (about 50 000 ha). The analysis shows that subsidies are targeted at the less productive regions. Therefore efficiency of subsidies should be considered, i.e. whether weight should be primarily given to landscape management or to the development of agricultural output and achieving national self-sufficiency concerning agricultural commodities.

Keywords: agricultural production regions, LPIS, country development programme, subsidy, EAFRD

OBSAH Charakteristika klimatických podmínek a zemědělských výrobních oblastí 1. ÚVOD …………………………………………………………………………………….. 9 2. CÍL PRÁCE ……………………………………………………………………………... 10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ……………………………………………………………….. 11 3.1. Charakteristika klimatických podmínek a zemědělských výrobních oblastí…..…….. 11 3.1.1. Charakteristika klimatických podmínek v ČR………………………………… 11 3.1.2. Zemědělské výrobní oblasti ……………………...…………………………… 11 3.1.2.1. ZVO – historie……………… ………………………………………...11 3.1.2.2. ZVO – současnost…………………………………….. ……………... 12 3.1.2.3. Rozdělení a stručná charakteristika jednotlivých ZVO..……………... 13 3.2. LPIS …………………………………………………………………………………. 17 3.3. Přehled a vývoj jednotlivých zemědělských dotací …………………………………. 20 3.4. Program rozvoje venkova …………………………………………………………… 26 3.5. Podpůrné a dotační programy podle Zásad …………………………………………. 35 3.6. Dotace PGRLF ……………………………………………………………………… 36 4. METODIKA A MATERIÁL ………………………………………………………….. 38 4.1.Reprezentativní soubor zemědělských subjektů v jednotlivých ZVO……………… 38 4.2. Přehled čerpání poskytovaných dotačních .titulů souboru zem.podniků………….....46 4.2.1. Přehled čerpání dotací – ZVO kukuřičná..…...……………………………….. 46 4.2.2. Přehled čerpání dotací – ZVO řepařská…….………………………………... 48 4.2.3. Přehled čerpání dotací – ZVO bramborářská…………………………………..51 4.2.4. Přehled čerpání dotací – ZVO horská……………………………….………… 53 5. VÝSLEDKY A DISKUSE ……………………………………………………………... 56 5.1.Celkové čerpání dotací – ZVO kukuřičná …………………….……………………… 56 5.2. Celkové čerpání dotací – ZVO řepařská…….………………………………………. 58 5.3. Celkové čerpání dotací – ZVO bramborářská...……………………………………... 60 5.4. Celkové čerpání dotací – ZVO horská……………………..………………………… 62 5.5. Výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO – přímé platby - celkem……………….. 64 5.6. Výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO – dotace neprojektové – celkem…...…. 66 5.7. Výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO – dotace projektové – celkem…………. 68 5.8. Celkové výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO …………………….…………. 69 6. ZÁVĚR …………………………………………………………………………………... 72

7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ……………………………………………….. 74 8. PŘEHLED TABULEK A GRAFŮ...….……………………………………………….. 77 9. PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK ……………………………………………….. 79 10.PŘÍLOHY ………………………………………………………………………………. 81 9.1. Výrobní oblasti a přirozené zemědělské krajiny……….……..………………….82 9.2. Mapa Zemědělských výrobních oblastí z roku 1996………....………………….83 9.3. Mapa Zemědělských výrobních oblastí podle ČUZK 2005…..………………….84 9.4. Mapa Zemědělských výrobních oblastí podle ČUZK 2009…..………………….85 9.5. Mapa LFA – Méně příznivých oblastí...……………….……...…………………86 9.6. Přehled výplat dotačních titulů SZP v letech 2004 – 2010…....…………………87 9.7. Přehled o vývoji podpor PGRLF, a.s…....………………………………….……88

1. ÚVOD Česká republika na počátku listopadu 2003 uložila v Římě ratifikační listiny o přistoupení do Evropské unie, splnila všechny své formální náležitosti ratifikačního procesu Smlouvy o přistoupení, čímž se spolu s Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem stala od 1. května roku 2004 členským státem Evropské unie. Jednou ze společných politik Evropské unie je Společná zemědělská politika (SZP). Jedná se o systém zemědělských dotací a programů. Nynější podoba Společné zemědělské politiky klade stále větší důraz na ochranu životního prostředí, na tvorbu a údržbu krajiny, bezpečnost potravin a pohodu zvířat.

Do vstupu České republiky do Evropské unie byly dotace do zemědělství poskytovány prostřednictvím podpůrných a dotačních programů podle „Zásad“ (národní dotace),

a

prostřednictvím různých předvstupních dotačních programů (Operační programy, SAPARD, NV 505/2000 Sb.)

Po vstupu České republiky do EU se dotační politika výrazným způsobem změnila. Česká republika přistoupila na režim jednotné platby na plochu (Nařízení komise (ES) č. 2199/2003). Další možností čerpání dotací se stal HRDP, následně PRV. Podpůrné a dotační podpory podle „Zásad“ rovněž zůstaly, v podstatě navazují na programy předchozích let, některé programy však byly ukončeny nebo přesunuty či jinak strukturovány.

Tato diplomová práce je zaměřena na dotační politiku a porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací a částečně navazuje na mou bakalářskou práci, která byla zaměřena porovnání výrobních oblastí a poskytování dotací do zemědělství

na

úrovni

regionu – konkrétně okresu Přerov.

9

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je provést charakteristiku půdně klimatických podmínek jednotlivých výrobních oblastí, provést výběr reprezentativních souborů zemědělských podniků na nichž bude prováděno šetření využívání jednotlivých dotačních titulů. Od těchto vybraných reprezentativních zemědělských podniků získat údaje o dotacích poskytovaných těmto podnikům od vstupu České republiky do Evropské unie (2004). Po získání těchto údajů vyhodnotit úroveň výrobních

a trendy uplatnění

poskytovaných dotačních titulů v jednotlivých

oblastech. Na závěr charakterizovat

trendy nárůstu dotací

v jednotlivých

výrobních oblastech s využitím statistických metod.

10

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1.Charakteristika klimatických podmínek a zemědělských výrobních oblastí

3.1.1. Charakteristika klimatických podmínek v ČR Zemědělství v České republice je poměrně pestré především díky rozmanitosti terénních i klimatických podmínek. Náš stát se nachází v mírném klimatickém pásu na přechodu mezi oceánským a kontinentálním klimatem, přičemž kontinentalita přibývá směrem k východu. Vzhledem k malé rozloze naší republiky se více než geografická poloha v zemědělství uplatňuje členitost terénu a výškové poměry. Z hlediska klimatu dělíme území České republiky na tři teplotní pásy (přirozené klimatické oblasti) – teplá, mírně teplá a chladná oblast. V teplé oblasti se v dlouhodobém průměru vyskytuje více než 50 letních dnů v roce, kdy je maximální teplota vzduchu vyšší než 25°C. Tato oblast má 6 podoblastí. V mírně teplé oblasti je průměrná teplota vzduchu v červenci okolo 15°C. Tato oblast má 10 podoblastí. V chladné

oblasti je červencová izoterma pod 15°C. Chladná oblast má 3

podoblasti.

3.1.2. Zemědělské výrobní oblasti 3.1.2.1. ZVO – historie Kategorizace zemědělské území pro různé využití v zemědělské praxi se v České republice prováděla od počátku dvacátých let minulého století (viz. Příloha č. 1

-

Výrobní

oblasti a přirozené zemědělské krajiny (NOVÁK a kol., 1925).

Zemědělské výrobní oblasti jsou nejstarší kategorizací zemědělského území a jsou jedním ze tří v současné době uplatňovaných typů kategorizace zemědělského území. Zbývající dva typy kategorizace jsou méně příznivé oblasti (LFA) a zranitelné oblasti. Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti charakterizují výrobní podmínky a využití zemědělského půdního fondu České republiky z hlediska půdně-klimatických

podmínek

území

bez

ohledu

na

administrativní hranice vyšších územních celků – což jsou hranice a regiony. Tato kategorizace území vytváří základnu katastrálních území a zemědělských podniků, které v těchto katastrálních územích hospodaří. kategorizace

Na počátku minulého století sloužila tato

pro zemědělskou statistiku a to za účelem srovnávacího hodnocení

podnikatelských subjektů, analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků a k tvorbě a ověřování různých cenových a jiných ekonomických opatření, rovněž také pro řešení

11

základních opatření regionální politiky v zemědělství. Na začátku šedesátých let minulého století byly zemědělské výrobní oblasti legislativně upraveny ve Vyhlášce MZe č. 213/1959 Úředních listů a sloužily nejen pro rozvržení sazeb zemědělské daně (Zákon 50/1959 Sb. O zemědělské dani), ale také pro statistické účely– vydávání Statistických ročenek půdního fondu České republiky. Později tato kategorizace posloužila pro rajonizaci zemědělské výroby. (Němec, 2001). Území bylo členěno do čtyř výrobních typů – kukuřičný, řepařský, bramborářský, a typ horského hospodářství. Příslušnost do jednotlivých výrobních typů byla dána podle pěti kritérií – reliéf terénu, nadmořská výška, průměrná roční teplota, úhrn ročních srážek a genetický půdní typ. V roce 1989 byla rajonizace přepracována a bylo vytvořeno pět zemědělských výrobních oblastí – kukuřično-řepařsko-obilnářská, řepařsko-obilnářská, obilnářsko-krmivářská, bramborářsko-obilnářská a pícninářská s nižším stupněm zornění. Od roku 1996 do roku 2003 se využívalo vymezení zemědělských oblastí a podoblastí z roku 1996 (viz Příloha č. 2). Česká republika byla rozdělena na pět výrobních oblastí (kukuřičná K, řepařská Ř, obilnářská O, bramborářská B a pícninářská P) a jedenadvacet podoblastí (K1 - K5, Ř1 - Ř5, O1 – O4, B1 – B4, P1 – P3) . Toto vymezení zemědělských výrobních oblastí a podoblastí bylo zpracováno na základě výsledků bonitace zemědělských půd v České republice, tzn. stanovení BPEJ – což jsou bonitační půdně-ekologické jednotky. Rozdělení těchto zemědělských výrobních oblastí a podoblastí respektovalo současné tržně-ekonomické podmínky v zemědělství, agroekologické a produkční předpoklady území, při jejich tvorbě bylo přihlédnuto zejména ke strukturálním změnám, ke kterým došlo v zemědělství v letech 1991 – 1995 (Němec, 2001).

3.1.2.2. ZVO – současnost Zemědělské výrobní oblasti vytváří třídící základnu katastrálních území pro účely zemědělské statistiky pro hodnocení podnikatelských subjektů a analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků. Z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území se v současné době opět využívá rozdělení výrobních oblastí, které bylo legislativně upraveno ve Vyhlášce MZe č. 213/1959 Úředních listů. Byly vymezeny čtyři výrobní typy a jedenáct podtypů: 1) výrobní oblast kukuřičná (K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský, která se člení na podtypy K1, K2, K3 2) výrobní oblast řepařská (Ř), typ řepařsko-obilnářský, která se člení na podtypy Ř1, Ř2, Ř3

12

3) výrobní oblast bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský, která se člení na podtypy B1, B2, B3 4) výrobní oblast horská (H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, která se člení na podtypy H1, H2

3.1.2.3. Rozdělení a stručná charakteristika jednotlivých výrobních oblastí

1) kukuřičná (K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský 2) řepařská (Ř), typ řepařsko-obilnářský 3) bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský 4) horská (H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu

Největší část území České republiky patří do bramborářské výrobní oblasti (54,39%), druhou nejvíce rozšířenou oblastí je oblast řepařská (32,2%) třetí je oblast horská (8,16%) a nejmenší podíl zaujímá území zařazené do kukuřičné výrobní oblasti (5,21%). V příloze č.4 je uvedena mapa současně platných ZVO (Půda, 2009).

Kukuřičná výrobní oblast je rozdělena do 3 podoblastí - K1 – K3

Charakteristika KVO: reliéf terénu - rovný až mírně zvlněný nadmořská výška - do 250 m klimatický región - velmi teplý, suchý průměrná roční teplota - 9 - 10 oC průměrné roční srážky - 500 - 600 mm půdní typy - převládají černozemní a lužní půdy, nivní půdy a drnové půdy zrnitostní složení půdy - převažují hlinité a hlinitopísčité půdy hlavní zemědělské plodiny - ozimá pšenice, jarní ječmen, kukuřice na zrno, cukrovka, slunečnice, vojtěška, kukuřice na siláž, teplomilné zeleniny, teplomilné ovoce, vinná réva zastoupení na zem. půdním fondu ČR - 5,21 %

13

Kukuřičná výrobní oblast zahrnuje

zemědělské území se základním výrobním

zaměřením na pěstování kukuřice na zrno (osivo), cukrovky, velmi kvalitních pekařských pšenic, sladovnických ječmenů a většiny teplomilných plodin. Do této výrobní oblasti jsou zařazeny podniky převážně v klimatickém regionu VT (velmi teplý, suchý). Podoblast K1 – v této oblasti jsou kromě cukrovky optimální produkční předpoklady pro pěstování kvalitní pšenice a sladovnického ječmene. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větších než 9,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Břeclav, Znojmo a Brno-venkov. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 2,91 %. Podoblast K2 – zahrnuje území s výraznou převahou nejproduktivnějších řepařských půd a s podobnými pěstitelskými předpoklady jako Ř1- kromě cukrovky, pšenice a sladovnického ječmene se zde pěstuje také chmel. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větších než 8 a 9,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Hodonín, Břeclav a Znojmo. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 1,81 %. Podoblast K3 – zahrnuje území s průměrným zastoupením nejproduktivnějších řepařských půd a s průměrnými podmínkami pro většinu plodin, pěstovaných v řepařské oblasti, ještě při vysoké kvalitě. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větších než 7 až 8,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Hodonín, Znojmo a Břeclav. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 0,49 %.

Řepařská výrobní oblast je rozdělena do 3 podoblastí - Ř1 – Ř3 Charakteristika ŘVO: reliéf terénu - rovný až mírně zvlněný nadmořská výška - 250 - 350 m klimatický región - teplý suchý až teplý mírně vlhký průměrná roční teplota - 8 - 9 oC průměrné roční srážky - 500 - 650 mm půdní typy - převládají černozemní a hnědozemní půdy, nivní půdy zrnitostní složení půdy - převažují hlinité a hlinitopísčité půdy hlavní zemědělské plodiny - ozimá pšenice, jarní ječmen, cukrovka, rané brambory, ozimá řepka, slunečnice, vojtěška, kukuřice na siláž zastoupení na zem. půdním fondu ČR - 32,2 % 14

Řepařská výrobní oblast zahrnuje

zemědělské území se základním výrobním

zaměřením na pěstování cukrovky. Do této výrobní oblasti jsou zařazeny podniky převážně v klimatickém regionu T 3 (teplý, mírně vlhký) a zčásti i MT 3 (mírně teplý) , pokud se v něm vyskytuje alespoň 25% orných půd vhodných pro pěstování cukrovky. Podoblast Ř1 – v této oblasti jsou kromě cukrovky optimální produkční předpoklady pro pěstování kvalitní pšenice a sladovnického ječmene. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 9 až 13,4,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Olomouc, Kolín, Přerov, Prostějov a Mladá Boleslav. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 12,44 %. Podoblast Ř2 – zahrnuje území s výraznou převahou nejproduktivnějších řepařských půd a s podobnými pěstitelskými předpoklady jako Ř1- kromě cukrovky, pšenice a sladovnického ječmene se zde pěstuje také chmel. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 8 až 9,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Nymburk, Louny a Hradec Králové. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 10,96 %. Podoblast Ř3 – zahrnuje území s průměrným zastoupením nejproduktivnějších řepařských půd a s průměrnými podmínkami pro většinu plodin, pěstovaných v řepařské oblasti, ještě při vysoké kvalitě. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 7 až 8,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Nový Jičín, Plzeň-sever a Rakovník. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 8,80 %.

Bramborářská výrobní oblast je rozdělena do 3 podoblastí - B1 – B3 Charakteristika BVO: reliéf terénu - středně zvlněný až silně svažitý nadmořská výška - od 400 - 650 m klimatický región - mírně teplý vlhký až mírně chladný vlhký průměrná roční teplota - 5 - 8 oC průměrné roční srážky - 550 - 900 mm půdní typy - převládají hnědé půdy zrnitostní složení půdy - hlinitopísčité písčitohlinité půdy hlavní zemědělské plodiny - krmné obilniny, brambory, ozimá řepka, len, jetel luční, kukuřice na siláž zastoupení na zem. půdním fondu ČR - 54,39% 15

Bramborářská výrobní oblast zahrnuje zemědělské území, ve kterém rozhodující význam v tržní produkci mají obiloviny a některé technické plodiny jako například řepka. Na rozdíl od ostatních výrobních oblastí není tato oblast agroekologicky vyhraněna a z hlediska klimatických podmínek může zahrnovat jak přechody do oblasti řepařské, tak i bramborářské. Podoblast B1 – převažují zde půdy s průměrnou produkční schopností - s poměrně dobrými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné, avšak nejvýhodnější pro pěstování konzumních brambor. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků vyšší než 5,-Kč/m2. Rozhodující zastoupení je v okresech Třebíč, Svitavy, Havlíčkův Brod, Domažlice a Tábor. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 26,10 %. Podoblast B2 – zahrnuje území se slabě nadprůměrnými až průměrnými podmínkami pro pěstování konzumních a sadbových brambor a s průměrnými až slabě podprůměrnými pro pěstování obilnin a krmných plodin a řepky olejné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 4 až 5,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Benešov u Prahy, Příbram, Jindřichův Hradec, Třebíč. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 12,12 %. Podoblast B3 – pěstební podmínky pro pěstování brambor jsou stále dobré, ve svažitých polohách z technologických důvodů méně vhodné. Pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky jsou podmínky až podprůměrné, ve vyšších podmínkách jsou vhodné pro len. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 3 až 4,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Pelhřimov, Jihlava, Jindřichův Hradec, Trutnov, Bruntál a Třebíč. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 16,17 %.

Horská výrobní oblast je rozdělena do 2 podoblastí - H1 – H2 Charakteristika HVO: reliéf terénu - členitý terén s vysokou svažitostí nadmořská výška - nad 600 m klimatický región - mírně chladný vlhký až chladný vlhký průměrná roční teplota - 5 - 6 oC průměrné roční srážky - více než 700 mm půdní typy - převládají hnědé půdy zrnitostní složení půdy - převažují písčitohlinité, štěrkovité až kamenité 16

hlavní zemědělské plodiny - vysoké zastoupení luk a pastvin, ojedinělé podmínky pro pěstování polních plodin zastoupení na zem. půdním fondu ČR – 8,16 %

Horská výrobní oblast zahrnuje zemědělské území, ve kterém rozhodující význam mají plodiny určené k pícninářským účelům, dále jsou vhodné pro pěstování okopanin a olejnin. Podoblast H1 - pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrně příznivé jsou podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků vyšší než 1,5,-Kč/m2. Rozhodující zastoupení je v okresech Český Krumlov, Bruntál, Žďár nad Sázavou, Jindřichův Hradec, Klatovy a Prachatice. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 3,67 %. Podoblast H2 – pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné až nevhodné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 1 až 1,5,-Kč/m2 . Rozhodující zastoupení je v okresech Vsetín, Prachatice, Frýdek-Místek, Šumperk a Bruntál. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 4,49 %.

3.2. LPIS Zemědělsky užívaná půda musí být evidována, pokud chce její uživatel žádat o dotace vztahující se k zemědělské půdě. Evidenci a všechny změny (prostorové i časové) s ní spojené umožňuje téměř v reálném čase aplikace vytvořená k tomuto účelu, tj. informační systém LPIS. Systém LPIS, jehož název vychází ze zkratky anglických slov Land Parcel Identification System. K vybudování systému LPIS se Česká republika zavázala v roce 1999 Evropské Komisi. Zavázala se, že do vstupu do EU vybuduje nový systém evidence půdy založený na uživatelských vztazích (LPIS - registr půdních bloků ), neboť takový systém v ČR do té doby chyběl. V letech 2000 až 2002 firma Ekotoxa Opava s.r.o. vytvořila první offline řešení českého LPIS. Pomocí leteckých snímků byly zakresleny bloky užívané půdy a verifikovány s farmáři. V červnu 2003 nabyla účinnosti novela zákona o zemědělství, která upravila procesní pravidla pro aktualizaci českého LPIS. Off-line řešení LPIS se však ukázalo jako nedostatečné a velmi provozně problematické pro obsluhu evidence půdy podle požadavků zákona o zemědělství. Proto Ministerstvo zemědělství na počátku roku 2004

17

rozhodlo o změně dodavatele technologie řešení a o změně filozofie řešení LPIS. Nové technologické řešení českého LPIS vyvinula v období leden až březen 2004 firma Sitewell s.r.o.. Český LPIS je tvořen primárně jako referenční registr půdy, který slouží na prvním místě jako podklad žádostí o dotace poskytované ve vazbě na zemědělskou půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V minulosti byl primárně používán Ministerstvem zemědělství - Zemědělskými agenturami (dnes Agenturami pro zemědělství a venkov), které předávaly data z LPIS zemědělcům. V současné době využívá systém stále více organizací (SRS, ÚKZÚZ, SZIF, SVS, ekologické organizace – KEZ, Abcert, Biokont) a především zemědělci prostřednictvím Portálu farmáře. To mělo za následek, že byly postupně vyvinuty další moduly, které se postupně integrují v jeden velký, provázaný celek. V systému jsou detailně zpracovány data méně

příznivých

oblastí

(LFA),

envirovrsty,

faktory

potřebné

pro

provádění

agroenvironmentálních opatření dle nařízení Rady (ES) 1257/1999. Kromě evidence půdy zde přibyly moduly – evidence krajinných prvků, evidence rybníků, evidence umístění provozoven, evidence erozní ohroženosti půd. LPIS slouží ke kontrole dotací, jako nástroj pro monitoring dopadu opatření EAFRD, jako podklad pro evidenci ekologicky obhospodařované půdy a v neposlední řadě jako nástroj pro usnadnění aplikace omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice. Co se týká farmářů je základním cílem LPIS umožnit jim získávat v krátkém čase z LPIS kvalitní a srozumitelné údaje o jimi užívaných půdních blocích. Velkou pomocí pro farmáře je rovněž zobrazení vrstvy z Katastrálního úřadu ohledně vlastnictví parcel, možnost vedení evidence hnojení a evidence přípravků na ochranu rostlin. Spuštění portálu farmáře je ze strany farmářů hodnoceno jako velký přínos pro jejich práci a orientaci v dotacích a navazujících předpisech. Evidence využití půdy se podle novelizované právní úpravy člení na: -

evidenci půdy,

-

evidenci objektů,

-

evidenci krajinných prvků.

Evidence půdy Základní jednotkou evidence půdy je půdní blok o minimální výměře 0,1ha, který představuje souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy a podle nové právní úpravy také souvislou vodní plochu využívanou pro účely chovu ryb, vodních živočichů a pěstovaní

18

rostlin ve vodním útvaru povrchových vod, pro účely provozováni rybnikářství podle zvláštního právního předpisu, nebo souvislou plochu zalesněné půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělsky obhospodařována půda se zemědělskou kulturou podle § 3i písm. a) až g) nebo k) zákona o zemědělství. Důležitou součásti evidence půdy jsou rovněž údaje týkající se omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, údaje týkající se zařazeni do horské oblasti, oblasti s jinými znevýhodněnými a oblasti Natura 2000 a dále údaje vztahující se k příslušnosti krajinného prvku. Evidence krajinných prvků Základní jednotkou evidence krajinných prvků je krajinný prvek, který představuje souvislou plochu, popřípadě jiný útvar, i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství. Evidence krajinných prvků slouží především k zajištění kontrolovatelnosti plnění podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Krajinnými prvky, které jsou evidované v LPIS jsou meze, terasy, travnaté údolnice, stromořadí a solitér. Evidence objektů Základní jednotkou evidence objektů je objekt příslušející k hospodářství chovatele, představující jednotlivou stavbu, zařízení nebo místo v krajině, kde jsou evidována zvířata držena. Evidence objektů slouží především k zajištění prostorové identifikace míst, na kterých jsou hospodářská zvířata chována, což je nezbytné zejména při zavedení mimořádných veterinárních opatření. Celková výměra zemědělského půdního fondu České republiky k 31. 12. 2008 činí 4 244 tis. ha, což je přibližně 54 % celkové rozlohy půdního fondu ČR (7 887 tis. ha). Proti roku 2005 došlo ke snížení rozlohy zemědělské půdy cca o 16 tis. ha, tj. o 0,38 %. Orná půda zaujímá 3 026 tis. ha, chmelnice 11 tis. ha, z toho využívaných 5,3 tis. ha, vinice 19 tis. ha, ovocné sady 46 tis. ha, zahrady 163 tis. ha a trvalé travní porosty (louky a pastviny) zaujímají 980 tis. ha. Nezemědělská půda činí celkem 3 642 tis. ha, přibližně 46 % (ČUZK, 2009).

Graf 1. Přehled rozdělení zemědělského půdního fondu ČR k 31. 12. 2008 (ČUZK, 2009).

19

V evidenci půdy (LPIS) je v České republice zaevidováno 3 532 164 ha; tj. 83,22 % z celkové výměry zemědělské půdy; z toho (ha): Tab.1 - Přehled zemědělské půdy v LPIS k 31.3.2011 (Portál Mze, 2011) 2.527.488

71,46 %

960.225

27,15 %

5501

0,16 %

21.807

0,62 %

jiné kultury

1293,74

0,04 %

zalesněno

4431,69

0,13 %

orné půdy travních porostů chmelnic ovocných sadů

3.3. Přehled a vývoj jednotlivých zemědělských dotací (SAPS,Top Up, LFA, AEO)

Dotační politika České republiky se výrazným způsobem změnila vstupem České republiky do Evropské unie (1. května 2004) Nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, pozměněného aktem o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, umožňuje novým členským státům nahradit platby podle režimů podpor podle Článku 1 tohoto nařízení jednotnou platbou (jednotná platba na plochu - SAPS). Česká republika na režim jednotné

20

platby na plochu přistoupila (Nařízení komise (ES) č. 2199/2003).

Tyto dotace jsou

poskytovány prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, kterému byla v roce 2004

udělena akreditace Platební agentury pro provádění opatření Společné

zemědělské politiky, financované ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Vzhledem ke skutečnosti, že se od roku 2007 zásadně mění charakter Společné zemědělské politiky, byla SZIF dne 10. října 2007 udělena akreditace jako Platební agentuře pro provádění Společné zemědělské politiky financované z EAFRD pro programové období 2007 – 2013.

Rok 2004 V roce 2004 Česká republika schválila vyplacení národních doplňkových plateb – Top-Up, do 30.4.2004, ještě před vstupem do EU. Tyto platby umožnily žadatelům zmírnit období přechodu na systém plateb poskytovaných v rámci Společné zemědělské politiky, který platbu na plochu realizuje až v období po sklizni, tj. od 16.11. a nikoliv, jak tomu bylo zvykem v ČR formou plošné zálohy a doplatku. Přímé platby (SAPS –systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up – národní navýšení úrovně přímých plateb) Členěné na:

1.A. – platba na ornou půdu 1.B. – platba na chmelnice 1.C. – platba na bahnice a kozy 1.D. – platba na krávy bez tržní produkce mléka 1.E. – platba na skot 1.F. – platba na osivo pícnin a lnu

Podpora méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními (LFA dotace) v rámci Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). _________________________________________________________________________ Agroenvironmentální opatření (AEO) – v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Rok 2005

Přímé platby (SAPS – systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura.

21

Národní doplňkové platby ( Top-Up – národní navýšení úrovně přímých plateb). Členěné na :

Top-Up

plodiny pěstované na orné půdě

Top-Up

len na vlákno

Top-Up

chmel

Top-Up

platba na chov přežvýkavců

LFA dotace (podpora méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními) v rámci HRDP. AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). Rok 2006 Přímé platby (SAPS – systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up – národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na :

Top-Up

plodiny pěstované na orné půdě

Top-Up

len na vlákno

Top-Up

chmel

Top-Up

platba na chov přežvýkavců

LFA dotace (podpora méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními) v rámci HRDP. ___________________________________________________________________________ AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). Rok 2007 Přímé platby (SAPS – systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up – národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na :

Top-Up

plodiny pěstované na zemědělské půdě

Top-Up

len na vlákno

Top-Up

chmel

Top-Up

platba na chov přežvýkavců

Top-Up

brambory pro výrobu bramborového škrobu

22

EP (platba na pěstování energetických plodin). ___________________________________________________________________________ SSP (oddělená platba za cukr). ___________________________________________________________________________ LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. ___________________________________________________________________________ Natura 2000 ( Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. __________________________________________________________________________ AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci PRV (Program rozvoje venkova – Osy II.). _______________________________________________________________________ Rok 2008 Přímé platby (SAPS – systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up – národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na :

Top-Up

platba na zemědělskou půdu vedenou v LPIS

Top-Up

len na vlákno

Top-Up

na pěstování chmele

Top-Up

na chmel (stav k 31.3.2007)

Top-Up

platba na chov přežvýkavců (stav k 31.3.2007)

Top-Up

platba na chov ovcí a koz

Top-Up

na chov krav bez tržní produkce mléka

Top-Up

brambory pro výrobu bramborového škrobu

___________________________________________________________________________ EP (platba na pěstování energetických plodin). ___________________________________________________________________________ SSP (oddělená platba za cukr). ___________________________________________________________________________ STP (oddělená platba za rajčata).

23

___________________________________________________________________________ LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. ___________________________________________________________________________ Natura 2000 (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova), AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci PRV (Program rozvoje venkova – Osy II.).

__________________________________________________________________________ Rok 2009 Přímé platby (SAPS – systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, zelinářská zahrada, jiná kultura- rychle rostoucí dřeviny, jiná kultura-ostatní. Národní doplňkové platby ( Top-Up – národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na :

Top-Up

platba na zemědělskou půdu vedenou v LPIS

Top-Up

len na vlákno

Top-Up

na pěstování chmele

Top-Up

na chmel (stav k 31.3.2007)

Top-Up

platba na chov přežvýkavců (stav k 31.3.2007)

Top-Up

platba na chov ovcí a koz

Top-Up

na chov krav bez tržní produkce mléka

Top-Up

brambory pro výrobu bramborového škrobu

___________________________________________________________________________ EP (platba na pěstování energetických plodin). ___________________________________________________________________________ SSP (oddělená platba za cukr). ___________________________________________________________________________ STP (oddělená platba za rajčata). ___________________________________________________________________________ LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV.

24

___________________________________________________________________________ Natura 2000 (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci

AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci PRV (Program rozvoje venkova – Osy II.).

__________________________________________________________________________ Rok 2010 Přímé platby (SAPS – systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, zelinářská zahrada, jiná kultura- rychle rostoucí dřeviny, jiná kultura-ostatní. Národní doplňkové platby ( Top-Up – národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na :

Top-Up

platba na zemědělskou půdu vedenou v LPIS

Top-Up

na chmel (stav k 31.3.2007)

Top-Up

platba na chov přežvýkavců (stav k 31.3.2007)

Top-Up

platba na chov ovcí a koz

Top-Up

na chov krav bez tržní produkce mléka

Top-Up

brambory pro výrobu škrobu

___________________________________________________________________________ Dojnice (platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka). ___________________________________________________________________________ SSP (oddělená platba za cukr). ___________________________________________________________________________ STP (oddělená platba za rajčata). ___________________________________________________________________________ LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. _________________________________________________________________________ Natura 2000 (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova), AEO (agroenviromentální opatření) – v rámci PRV (Program rozvoje venkova – Osy II.). 25

3.4. Program rozvoje venkova Mimo jednotné platby na plochu, doplňkových plateb a plateb AEO (které jsou poskytovány od roku 2007 z OSY II. PRV), mají zemědělci další možnosti čerpání dalších dotací

hrazených z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), na

základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky, na základě Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (PRV) a to z OSY I – OSY IV. Tyto dotace jsou rovněž poskytovány prostřednictvím akreditované platební agentury – Státního zemědělského intervenčního fondu, zřízený zákonem č. 256/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Program rozvoje venkova zahrnuje následující opatření a podopatření :

OSA I Zlepšení konkurence-schopnosti zemědělství a lesnictví

Skupina Opatření I.1 – Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1. Modernizace zemědělských podniků I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků I.1.1.2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp.inovací) v zemědělství I.1.2

Investice do lesů I.1.2.1. Lesnická technika I.1.2.2. Technické vybavení provozoven I.1.2.3. Lesnická infrastruktura

I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp.inovací) v potravinářství

I.1.4. Pozemkové úpravy

26

Skupina Opatření I.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU I.2.1

Seskupení producentů

Skupina Opatření I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4. Využívání poradenských služeb OSA II. Zlepšování životního prostředí a krajiny

Skupina Opatření II.1. Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy

II.1.1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech II.1.2. Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.I.3. Agroenvironmentální opatření II.1.3.1. Podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí II.1.3.1.1. Titul Ekologické zemědělství II.1.3.1.2 Titul Integrovaná produkce II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny II.1.3.2. Podopatření Ošetřování travních porostů II.1.3.3. Podopatření péče o krajinu II.1.3.3.1. Titul Zatravňování orné půdy II.1.3.3.2. Titul Pěstování meziplodin II.1.3.3.3 Titul Biopásy

27

Skupina Opatření II.2. Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy II.2.2. Platby v rámci Natura 2000 v lesích II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu II.2.3. Lesnicko-environmentální platby II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů

II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů II.2.4.1. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích

OSA III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Skupina opatření III.1 - Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova

III.1.1.Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3.Podpora cestovního ruchu

Skupina opatření III.2 - Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech

III.2.1.Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2. Občanské vybavení a služby III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

Opatření III.3 - týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III 28

III.3.1. Vzdělávání a informace

OSA IV. Leader IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce

Zde jsou uvedeny podrobnější příklady základních podmínek nejčastěji čerpaných dotačních titulů – opatření z PRV OSA I

Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Rozvojová osa se člení na dvě priority, a na celkové finanční alokaci EZFRV se podílí 22,39 %. Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita Priorita Modernizace, inovace a kvalita zahrnuje skupiny opatření na podporu zemědělských podniků a jejich činnosti, zlepšování kvality a přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů, lesního hospodářství a posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí. Na tuto prioritu je soustředěno maximální množství finančních prostředků – 85,21 % prostředků určených pro osu I. V rámci toho je nejdůležitější oblastí podpora modernizace zemědělských podniků. Priorita 1.2 Přenos znalostí Priorita Přenos znalostí zahrnuje skupiny opatření na podporu odborného vzdělávání a využívání poradenských služeb subjektů podnikajících v zemědělství, potravinářství a lesnictví a dále opatření na podporu mladých zemědělců a předčasného ukončení zemědělské činnosti. Na tuto prioritu připadá v rámci priority 14,79 % finančních prostředků.

OSA II

Zlepšování životního prostředí a krajiny Rozvojová osa obsahuje tři priority a její váha na celkové finanční alokaci EZFRV činí 55,2 %.

29

Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin Priorita podporuje zvyšování biodiverzity v krajině a jsou zaměřená na ochranu přírodních zdrojů a je na ní alokováno 80,10 % prostředků osy II.

Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy Tato priorita podporuje zejména zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině pomocí vhodných zemědělských systémů. V rámci osy II je na ni určeno 14,76 % prostředků. Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn Priorita podporuje snižování emisí skleníkových plynů a zachování funkce lesů. Podíl priority na celkovém objemu osy II činí 5,14 %. OSA III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Rozvojová osa se člení na tři priority a její relativní váha na finanční alokaci EZFRV činí 16,93 %. Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE Na tuto prioritu je v souhrnu plánován podíl finančních prostředků v rámci osy III ve výši 50 %, přičemž hlavní důraz je kladen na diverzifikaci zemědělských aktivit, podporu zakládání podniků a podporu cestovního ruchu. V rámci diverzifikace zemědělských aktivit je cílem zejména podpora energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Priorita je orientována na zajištění náhrady za očekávané úbytky pracovních příležitostí v zemědělství a potravinářském sektoru, a tím naplnění cílů Lisabonské strategie. Priorita 3.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově Priorita je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality života ve venkovských oblastech (infrastruktura, čistota vody v obcích, vybavenost kulturní s sociální infrastrukturou). Na prioritu 3.2 je v souhrnu plánován největší podíl finančních prostředků v rámci osy III – 48 %. Priorita 3.3 Vzdělávání Priorita je zacílena na vzdělávání a informování hospodářských subjektů, na něž se vztahuje osa III. Priorita se podílí na celkové finanční alokaci osy III 2 % finančních prostředků.

OSA IV Leader

30

Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášť dobrou metodou, neboť vedou k pozitivním efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Místní akční skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávě, ale vhodně ji doplňují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají i k rozvoji zemědělství a péči o přírodu a krajinu. Významné jsou místních

akčních

mnohaleté

zkušenosti

obcí,

svazků

obcí

a

skupin s programováním rozvoje a s přípravou a realizací projektů

(POV, SAPARD, LEADER ČR, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Pozitivním poznatkem z programů, které dosud využívaly metody Leader, je skutečnost, že místní akční skupiny si plně uvědomují nezbytnost vytváření zásobníků kvalitních projektů, v zájmu využití a náležitého zhodnocení místních specifik na programovací období EU 2007 - 2013 a reálné využití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jako nástroje Společné zemědělské politiky EU. I přes krátkodobé zkušenosti s metodou Leader v České republice je možno uvést, že dosavadní výsledky ukázaly na její jedinečnost a mimořádný přínos pro rozvoj venkovských mikroregionů. V podmínkách České republiky, kde dosud mnohdy přetrvává způsob myšlení, orientovaný na někdejší centrální řízení s cíleným omezením místních a individuálních iniciativ, je tato nová metoda výrazným inovačním prvkem, který na místní úrovni poskytuje dostatečný prostor pro aktivní zapojení všech venkovských subjektů do rozvoje mikroregionů, včetně přenesení odpovědnosti za výsledky této činnosti na místní úroveň. Priority, cíle a opatření osy IV IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce

V rámci Programu rozvoje venkova zemědělci kromě nejvíce využívané Osy II – Zlepšování životního prostředí a krajiny – Agroenvironmentální opatření, Platby za přírodní znevýhodnění

poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných

znevýhodněných oblastech nejvíce využívají

Osu I, podopatření

I.1.1. Modernizace

zemědělských podniků poskytující investiční podpory na stavby a technologie pro živočišnou a rostlinnou výrobu.

31

I. 1.1.1 Modernizace zemědělských podniků Podpora je zaměřena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Prioritní oblastí je podpora welfare zvířat a biobezpečnost.

Cílem

podopatření

je

zlepšení

ekonomické

výkonnosti

podniků

prostřednictvím lepšího využití produkčních faktorů a zvýšení konkurenceschopnosti. Podporu lze poskytnout na: • investice do zemědělských staveb – rekonstrukce a výstavba nových staveb, včetně nezbytných manipulačních ploch, pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže: - výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení, - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živ.výroby, - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva. • investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu,prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže, • investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně: -výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, -výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, -nezbytných manipulačních ploch. • investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, včetně pořízení a obnovy závlahových zařízení, • stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch, • investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny.

Dotace je poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje (do 60 %). Částka způsobilých výdajů na jeden projekt je v rozsahu od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory činí 90 mil. Kč za období 2007 - 2013.

Dále je využíváno podopatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců.

32

Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců Dotace je zaměřena na investice v zemědělské výrobě. Je určena mladým začínajícím zemědělským podnikatelům, kteří nedosáhli 40 let věku a zahajují zemědělskou činnost poprvé. Jedná se o dotaci přímou, ve výši cca 1 100 000 Kč, max. však 40 000 EUR. Způsobilé pro financování jsou tyto investiční výdaje:. - investice v rámci rostlinné výroby včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků, - investice v rámci živočišné výroby zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní, - investice v rámci produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v předchozím odstavci, - investice v rámci výroby osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetic. materiálu rostlin, - investice v rámci úpravy a zpracování pouze vlastní produkce zemědělské výroby, - stroje pro zemědělskou výrobu, - nákup pozemku.

Další opatření, které je zemědělci využíváno, je opatření I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti.

Opatření I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti Opatření motivuje starší zemědělce po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a vytvořit tak prostor pro nástup mladších zemědělců, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Obdobně jako u opatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců Programu rozvoje venkova má opatření za cíl zlepšení věkové struktury zemědělců a přispěje k vyšší výkonnosti zemědělských podniků a intenzivnějšímu zavádění inovací. Žadatel – „postupitel“ musí převézt zemědělský podnik na „nabyvatele“, za splnění určitých podmínek převodem zemědělského podniku z žadatele na nabyvatele se rozumí převod celého podniku, tzn. hmotných i nehmotných složek majetku, veškerých práv a závazků, které žadatel používal ke svému podnikání, včetně převodu uživatelských vztahů na půdním blokům v LPIS. Nabyvatel se zavazuje

33

provozovat zemědělskou výrobu na převedených půdních blocích po 5 let a „postupitel“ s konečnou

platností

ukončí

veškerou

podnikatelskou

i zaměstnaneckou

činnost

v zemědělství. Dotace je poskytována po dobu nejvýše 15 kalendářních let, počínaje rokem podepsání Dohody. Dotace se neposkytne žadateli počínaje kalendářním rokem, v němž dosáhne 70 let věku. Dotace se stanoví jako součet částky 75 000 Kč a částky tvořené součinem sazby 4 700 Kč na 1 ha zemědělské půdy, převedené z žadatele na nabyvatele, nejvýše však do výměry 30 ha této zemědělské půdy.

Dále se rovněž realizuje opatření z Osy I.,

podopatření

I.3.4. Využívání

poradenských služeb

Opatření I.3.4. Využívání poradenských služeb Opatření je určeno ke zlepšení informovanosti podnikatelů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství, vlastníků lesa, sdružení vlastníků, nájemců lesa, odborných lesních hospodářů a dalších osob podílejících se na resortních a dalších činnostech ve venkovské krajině. Cílem je usnadnit orientaci a podpořit zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveň slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí. Předmětem podpory je: • finanční podpora pro zemědělce ke krytí nákladů při využívání služeb zemědělského poradenského systému, který bude zemědělcům poskytovat poradenské služby ke zvyšování manažerských schopností pro zvyšování výkonnosti jejich hospodaření a dodržování zásad společné zemědělské politiky, zejména cross-complience a správné zemědělské praxe, nejméně v rozsahu povinných norem Společenství v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a údržby krajiny, zdraví lidí, zvířat a rostlin a potravinové bezpečnosti a norem bezpečnosti práce. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v souvislosti např. s agroenvironmentálními opatřeními, • finanční podpora vlastníkům lesa, nájemcům lesa a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství pro poradenství v okruzích platné legislativy, včetně příslušnosti orgánů státní správy a procesních lhůt (ochrana životního prostředí, pracovně právní vztahy, bezpečnost práce aj.), norem příslušného certifikačního systému, managementu a marketingu, logistiky, nových technologií. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v lesích v souvislosti např. s lesnicko-environmentálními opatřeními.

34

Podpora za poskytnuté poradenské služby bude poskytována max. do výše 80 % způsobilých výdajů. Maximální výše podpory na jednoho příjemce je 315 tis. Kč pro období 2007 – 2013. V příloze č. 3 je uvedena tabulka - Přehled výplat dotačních titulů Společné zemědělské politiky v letech 2004 – 2010.

3.5. Podpůrné a dotační programy podle Zásad Jednou z dalších možností čerpání dotací jsou Podpůrné a dotační programy podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a §2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, tzv. národní dotace a podpory. Tyto dotace jsou poskytovány Ministerstvem zemědělství. Cílem těchto podpůrných a dotačních programů podle „Zásad“ je udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru a zajištění konkurenceschopnosti českého zemědělství na evropském i světovém trhu. Řada programů však již byla ukončena, nebo přesunuta či jinak strukturována. Za období 2004 až 2010 se jednalo o následující dotační programy:

1.D.

Podpora včelařství

1.I.

Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách

1.R.

Podpora restrukturalizace ovocných sadů

2.A.

Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat

3.

Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

8.A.

Podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat

8.B.

Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladu spojenou s neškodným odstraněním kadáverů

8.E.

Podpora vybraných činností souvisejících s plněním Národního ozdravovacího programu od infekční rinotracheitidy skotu

8.F.

Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravení chovu prasnic

9.A.

Speciální poradenství

9.E.

Školní závody

9.F.

Podpora poradenství v zemědělství

35

9.H.

Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí

10.D. Podpora evropské integrace nevládních organizací 10.E. Podpora technologických platforem v působnosti resortu MZe 13.

Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování

konkurenceschopnosti

potravinářského průmyslu 15.

Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků

505L Zalesňování zemědělských pozemků – následná péče 3.6. Dotace PGRLF Jednou z neposledních možností čerpání dotací do zemědělství jsou podpory poskytované ve formě dotací části úroků z úvěrů a garancí části jistiny úvěrů. Tyto dotace jsou poskytovány prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. PGRLF je jedním ze základních pilířů dotační politiky Ministerstva zemědělství. Jde o jeden z nejefektivnějších nástrojů českého zemědělství působící v rámci tzv. "národní pomoci" (state aid). Z hlediska právní formy je PGRLF akciovou společností, ve které 100 % akcií vlastní Česká republika. Ve spolupráci s příslušnými organizačními složkami Ministerstva zemědělství PGRLF dokazuje, že lze s nízkými náklady zajišťovat národní programy podpory, které přinášejí konkrétní okamžité efekty u početně významné skupiny podnikatelů v zemědělství. Hlavním předmětem činnosti PGRLF je v současné době subvencování části úroků z úvěrů podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a finanční podpora pojištění. V současné době je činnost PGRLF rozšířena o pomoc zemědělským subjektům při řešení přechodného nedostatku finančních prostředků na provozní náklady v době celosvětové krize a o poskytnutí finančních prostředků určených pro dokončení projektových záměrů obcím v rámci Programu rozvoje venkova formou úhrady DPH. Za období od roku 2004 do roku 2010 se jedná o následující dotační programy: 1. Program Zemědělec 2. Program Půda 3. Provoz 4. Zpracovatel – Provoz 5. Podpora krátkodobého financování 6. Podpora pojištění (pojištění plodin, speciálních plodin a zvířat)

36

Podpora programu Provoz byla ukončena v roce 2004 a byla nahrazena programem Vyrovnání úrokového zatížení. Podpora Vyrovnání úrokového zatížení byl ukončen k 31.12. 2006. Stejně tak byl nahrazen Program Půda a to Programem Podpora nákupu půdy. Podpora programu Provoz, Provoz – zpracovatel, Podpora krátkodobého financování, Podpora nákupu půdy byla opět obnovena v roce 2009, následně ukončena k 31.12. 2010. Evropská komise však schválila prodloužení poskytování podpor v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., a to programů Provoz, Zpracovatel – provoz, Podpora krátkodobého financování a Podpora nákupu půdy. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. tedy opětovně přijímá žádosti o poskytnutí podpor ve formě subvence části úroků z úvěrů a zajištění části úvěrů v rámci výše uvedených programů, a to od 8. dubna 2011. Po povodních v květnu, červnu a srpnu roku 2010

otevřel

Podpůrný garanční

rolnický a lesnický fond, a.s. další program a to Podpora ve formě úročených povodňových půjček, jehož cílem je poskytnout finanční prostředky na obnovu provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce, kterým byla způsobena škoda na neinvestičním majetku povodní, záplavou či přívalovým deštěm, přičemž účelem je pořízení neinvestičního majetku a základního stáda.

V příloze č. 7 – je uveden Přehled o vývoji podpor poskytovaných prostřednictvím Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, a.s.

37

4. METODIKA A MATERIÁL Diplomová práce je zaměřena na analýzu poskytování dotací do zemědělství v jednotlivých zemědělských výrobních oblastech.

Nejdříve byla zhodnocena Česká

republika z hlediska půdně-klimatických podmínek, byla provedena kvantifikace jednotlivých zemědělských výrobních oblastí. Byly vyhodnoceny možnosti čerpání dotací do zemědělství z národních i evropských zdrojů. Byl proveden výběr reprezentativního souboru zemědělských podniků z jednotlivých zemědělských výrobních oblastí, na nichž bylo prováděno šetření využívání jednotlivých dotačních titulů. Následně byla vyhodnocena úroveň a trendy uplatnění poskytovaných dotačních titulů v jednotlivých výrobních oblastech. S využitím

grafických

metod

byly charakterizovány rozdíly dotací

v jednotlivých

zemědělských výrobních oblastech.

Rozdělení výrobních oblastí

1) kukuřičná (K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský 2) řepařská (Ř), typ řepařsko-obilnářský 3) bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský 4) horská (H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu

4.1. Reprezentativní soubor zemědělských podniků z jednotlivých výrobních oblastí

Tab. 2 - Reprezentativní soubor - kukuřičná výrobní oblast Č.

Subjekt

Sídlo

Právní

Okres

forma

Výměra v ha

1

AGROPRODUCT, spol. s.r.o.

Ivaň

PO

Brno-venkov

728

2

BONAGRO, a.s.

Blažovice

PO

Brno-venkov

4151

3

GRANERO VLASATICE,s.r.o.

Vlasatice

PO

Brno-venkov

1168

4

ZD Sokolnice

Sokolnice

PO

Brno-venkov

1489

5

Agro Brno-Tuřany, a.s.

Brno

PO

Brno-venkov

1465

6

Moravská Agra a.s. Velké Pavl.

V.Pavlovice

PO

Břeclav

2279

7

Společné družstvo Pomoraví

Lanžhot

PO

Břeclav

861

8

ZS PÁLAVA s.r.o.

Pavlov

PO

Břeclav

652

38

9

AGROMORAVIA, a.s.

Mor.Nová Ves

PO

Břeclav

1375

10

AGROPOL Mikulov,spol. s r.o.

Břeclav

PO

Břeclav

210

11

Moravská vinohradnická a.s.

Bzenec

PO

Hodonín

71

12

Slovácký statek, spol. s r.o.

Pánov

PO

Hodonín

825

13

ZERA, a.s.

Ratíškovice

PO

Hodonín

2962

14

CEMIDA, s.r.o.

Kyjov

PO

Hodonín

96

15

Agrovit, a.s.

Svatobořice

PO

Hodonín

1365

16

AGRO Jevišovice, a.s.

Jevišovice

PO

Znojmo

7012

17

Agro Alios, spol. s r.o.

Znojmo

PO

Znojmo

320

18

AGROFARMA BRUMOVICE, s.r.o.

Oblekovice

FO

Znojmo

469

19

Agrodružstvo Nový Šaldorf

Znojmo

FO

Znojmo

1174

20

ZD Šatov

Šatov

PO

Znojmo

1454

21

Rostěnice, a.s.

Rostěnice

PO

Vyškov

8400

22

ZD Rousínov

Rousínov

PO

Vyškov

1288

23

Rakovec, a.s.

Velešovice

PO

Vyškov

1385

24

AGRIA, a.s.

Nížkovice

PO

Vyškov

2150

25

ZEV Šaratice, a.s.

Šaratice

PO

Vyškov

1038

26

Pilař Karel

Loděnice

FO

Brno-venkov

621

27

Buchta Vlastimil

Sivice

FO

Brno-venkov

515

28

Pokorný Stanislav

Malešovice

FO

Brno-venkov

97

29

Prokeš Petr

Brno

FO

Brno-venkov

98

30

Šmíd Karel

Bratčice

FO

Brno-venkov

120

31

Uher Josef

Lanžhot

FO

Břeclav

68

32

Blažek Josef

Kostice

FO

Břeclav

75

33

Imrich Marek

Mor.Nová Ves

FO

Břeclav

204

34

Král František

Týnec

FO

Břeclav

1255

35

Šenk Josef

Břeclav

FO

Břeclav

223

36

Cápek Ladislav

Šardice

FO

Hodonín

210

37

Chaloupka Petr

Archlebov

FO

Hodonín

786

38

Vyskočilová Eva

Blatnice

FO

Hodonín

34

39

Šeda Richard Ing.

Milotice

FO

Hodonín

15

40

Měchura Miloslav Ing.

Šardice

FO

Hodonín

93

41

Rus Ivo

Oblekovice

FO

Znojmo

49

39

42

Svoboda Zdeněk

Nový Šaldorf

FO

Znojmo

50

43

Sedlák Josef Ing.

Havraníky

FO

Znojmo

19

44

Plíšek Miroslav Ing.

Znojmo

FO

Znojmo

43

45

Pekárek Lubomír

Tvořihráz

FO

Znojmo

80

46

Drápal Stanislav Ing.

Křenovice

FO

Vyškov

145

47

Obdržálek Pavel

Rašovice

FO

Vyškov

890

48

Hložek Jiří Ing.

Vážany

FO

Vyškov

185

49

Kučera Milan Ing.

Hodějice

FO

Vyškov

92

50

Lotrek Miroslav

Hodějice

FO

Vyškov

140

CELKEM

50494

Tab. 3 – Reprezentativní soubor - řepařská výrobní oblast Č.

Subjekt

Sídlo

Právní

Okres

forma

Výměra v ha

1

AGRAS Želatovice, a.s.

Želatovice

PO

Přerov

2677

2

Agrochov Jezernice, a.s.

Jezernice

PO

Přerov

2222

3

Drahotuše zemědělská a.s.

Milenov

PO

Přerov

1348

4

Moravská zemědělská a.s.

Prosenice

PO

Přerov

3397

5

ZS Pobečví a.s.

Rokytnice

PO

Přerov

1337

6

Troubecká hospodářská a.s.

Troubky

PO

Přerov

1637

7

ZD Haňovice

Haňovice

PO

Olomouc

2150

8

AGRA Chválkovice, s.r.o.

Chválkovice

PO

Olomouc

655

9

AGRA Velký Týnec, a.s.

Velký Týnec

PO

Olomouc

2721

10

ROMZA - Nedvězí, spol. s r.o.

Nedvězí

PO

Olomouc

513

11

AGRO Žlunice, a.s.

Žlunice

PO

Jičín

1994

12

AGRO Slatiny

Slatiny

PO

Jičín

4009

13

ZD Podchlumí Dobrá Voda

Dobrá Voda

PO

Jičín

1125

14

Oseva Agri Chrudim, a.s

Chrudim

PO

Chrudim

3401

15

ZOD družstvo Stolany

Stolany

PO

Chrudim

895

16

AGROSPOL Bolehošť,a.s.

Bolehošť

PO

Rychnov n.K.

1256

17

ZD Dobruška

Dobruška

PO

Rychnov n.K

1946

18

AGRO Český ráj, a.s.

Všeň

PO

Semily

1112

40

19

ZD Dřísy

Všataty

PO

Mělník

2847

20

ZOD Dřínov

Vojkovice

PO

Mělník

451

21

Agro Plchov spol. s r.o.

Třebíz

PO

Kladno

1104

22

VYKO, spol. s r.o.

V.Koloděje

PO

Pardubice

318

23

ZOD“Bratranců Veverkových“

Živanice

PO

Pardubice

1543

24

LUKRA spol. s r.o.

Lubenec

PO

Louny

2069

25

ZD Hřivice

Hřivice

PO

Louny

1234

26

Hlavinka Josef Ing.

Polkovice

FO

Přerov

691

27

Olšanský Jiří Ing.

Měrovice n.H.

FO

Přerov

423

28

Tichý Vítězslav

Uhřičice

FO

Přerov

94

29

Šebesta Milan

Měrovice n.H.

FO

Přerov

58

30

Cinek František Ing.

Domamyslice

FO

Prostějov

360

31

Horák Zdeněk Ing.

Výšovice

FO

Prostějov

441

32

Tobiáš Ivo

Náměšť na Hané

FO

Olomouc

142

33

Kadlec Jan

Blatec

FO

Olomouc

153

34

Šipka Josef

Bouzov

FO

Olomouc

46

35

Šmardová Anna Ing.

Olomouc

FO

Olomouc

302

36

Stříbrný Karel

Radim

FO

Jičín

214

37

Knap Pavel Ing.

Lužany

FO

Jičín

193

38

Klouza Roman

Radim

FO

Jičín

59

39

Zitko Jan

Chrudim

FO

Chrudim

432

40

Drahokoupil David

Slatiňany

FO

Chrudim

126

41

Černý Miloš

České Meziřičí

FO

Rychnov n.K

236

42

Holenda Bohumil

Rokytnice v Or.h.

FO

Rychnov n.K

104

43

Janata Pavel

Kruh

FO

Semily

151

44

Marvánek Jiří

Vysoká

FO

Mělník

286

45

Kočí Václav

Mšeno

FO

Mělník

198

46

Fábera Karel Ing.

Černuc

FO

Kladno

154

47

Nevole Jaroslav Ing.

Choltice

FO

Pardubice

120

48

Řeháček Karel

Sezemice

FO

Pardubice

223

49

Keprta Josef

Cítoliby

FO

Louny

562

50

Lukáš Zdeněk

Smolnice

FO

Louny

311

CELKEM

50040

41

Tab. 4 – Reprezentativní soubor - bramborářská výrobní oblast Č.

Subjekt

Sídlo

Právní

Okres

forma

Výměra v ha

1

ZD Partutovice

Partutovice

PO

Přerov

681

2

Hranicko, a.s.

Střítež nad Lud.

PO

Přerov

1620

3

ZD Budišov

Budišov

PO

Třebíč

2633

4

ZD Kožichovice

Kožichovice

PO

Třebíč

2148

5

Mohelnická zemědělská a.s.

Klopina

PO

Šumperk (OL)

2895

6

Šumava a.s.

Nišovice

PO

Strakonice

1040

7

ZD Nížkov

Nížkov

PO

Žďár n/Sázav.

837

8

ZP Ostrov, a.s.

Ostrov n. Oslavou PO

Žďár n/Sázav.

1213

9

ZS Litohoř, s.r.o.

Litohoř

PO

Třebíč

925

10

ZD Výčapy

Výčapy

PO

Třebíč

2334

11

STAGRA spol. s r.o.

Studená

PO

Jindř.Hradec

1839

12

AGRIS Markvarec, spol. s r.o.

Lipolec

PO

Jindř.Hradec

673

13

ZS Zhoř a.s.

Zhoř

PO

Jihlava

1530

14

LUKA, a.s.

Vysoké Studnice

PO

Jihlava

1424

15

ZD „Kalich“

Kamenice n/L.

PO

Pelhřimov

1554

16

ZD Kojčice

Kojčice

PO

Pelhřimov

1596

17

ZD Dolní Hořice

Dolní Hořice

PO

Tábor

2879

18

Agro - Nova spol. s r.o.

Ratibořské hory

PO

Tábor

1112

19

Zemědělská a.s. Krucemburk

Krucemburk

PO

Havl.Brod

3304

20

Zemědělská a.s.

Krásná Hora

PO

Havl.Brod

922

21

Agrokomplex Kunovice, a.s.

Kunovice

PO

Uher.Hradiště

2481

22

ZD Čechtice

Čechtice

PO

Benešov

2291

23

Agro družstvo Načeradec

Načeradec

PO

Benešov

1678

24

ZD Krásná Hora

Krásná Hora n.V.

PO

Příbram

4913

25

Zemědělská Klučenice a.s.

Klučenice

PO

Příbram

1481

26

Neuman Adolf Ing.

Okřešice

FO

Třebíč

694

27

Vahala Zdeněk Ing.

Hustopeče n. B.

FO

Přerov

812

28

Horníková Zdeňka

Hustopeče n. B.

FO

Přerov

116

29

Šipka Josef

Bouzov

FO

Olomouc

46

30

Němejcová Anna

Strakonice

FO

Strakonice

90

42

31

Kynkor Václav

Přešťovice

FO

Strakonice

46

32

Hajátko Petr

Vatín

FO

Žďár n/Sázav.

97

33

Srnová Dagmar

Mirošov

FO

Žďár n/Sázav.

225

34

Jurák Tomáš

Nedakonice

FO

Uher.Hradiště

124

35

Sedlařík Ladislav

Starý Hrozenkov

FO

Uher.Hradiště

36

36

Habr František

Báňovice

FO

Jindř.Hradec

236

37

Kameník jiří

Český Rudolec

FO

Jindř.Hradec

58

38

Doležal Jaromír

Puklice

FO

Jihlava

69

39

Anderle Josef

Malý Beranov

FO

Jihlava

57

40

Čížek Martin Ing.

Olešná

FO

Pelhřimov

258

41

Vaňha Jiří

Olešná

FO

Pelhřimov

55

42

Basík Milan Ing.

Tábor

FO

Tábor

230

43

Novotný Bohuslav

Chýnov

FO

Tábor

60

44

Novák Petr

Kochánov

FO

Havl.Brod

119

45

Štědrý Jan Ing.

Krátká Ves

FO

Havl.Brod

123

46

Toufar Jindřich

Vrančice

FO

Příbram

110

47

Kopecký Pavel

Neustupov

FO

Benešov

252

48

Harvan František

Čerčany

FO

Benešov

115

49

Vopička Josef

Dubno

FO

Příbram

37

50

Skála Jaroslav Ing.

Nová Ves p.Pleší

FO

Příbram

284

CELKEM

50352

Tab. 5 – Reprezentativní soubor - horská výrobní oblast Č.

Subjekt

Sídlo

Právní

Okres

forma

Výměra v ha

1

Horal a.s. Hláska

Hláska

PO

Rychnov n.Kn.

1465

2

Selka, a.s.

Rokytnice v Orl.h.

PO

Rychnov n.Kn.

853

3

ORLICKO a.s.

Rokytnice v Orl.h.

PO

Rychnov n.Kn.

823

4

Palomo, a.s.

Loštice

PO

Šumperk

2222

5

ÚSOVSKO EKO, s.r.o.

Úsov

PO

Šumperk

3822

6

JAVORNÍK-CZ s.r.o.

Štítná nad Vláří

PO

Zlín

1775

7

Zemědělský podnik, a.s.

Město Albrechtice

PO

Bruntál

1911

43

8

Beskyd Agro a.s.

Palkovice

PO

Frýdek Místek

3024

9

Ekochov CMN spol s.r.o.

Chomutov

PO

Chomutov

1630

10

ZD Javorník a.s.

Tichá

PO

Nový Jičín

2318

11

ZD Novosedly

Pšov

PO

Karlovy Vary

3028

12

EKOČAS spol. s r.o.

Částkov

PO

Tachov

2558

13

ZD Mír se sídlem v Ratib

Ratiboř

PO

Vsetín

1428

14

AG – Stema, spol s r.o.

Lidečko

PO

Vsetín

849

15

GRAIN, a.s.

Višňová

PO

Liberec

1683

16

Farmy Frýdlant, a.s.

Frýdlant v Čechách

PO

Liberec

302

17

SYLAN s.r.o.

Hradec n/Svitavou

PO

Svitavy

1822

18

ZD Jeseník

Jeseník

PO

Jeseník

1898

19

Kerim spol. s r.o.

Vyšší Brod

PO

Č. Krumlov

1091

20

Ekofarm Lipno s.r.o.

Frymburk

PO

Č. Krumlov

672

21

AZ Delta a.s.

Čkyně

PO

Prachatice

1212

22

ZEFA Volary s.r.o.

Prachatice

PO

Prachatice

835

23

ZOD Hlavňovice

Hlavňovice

PO

Klatovy

1110

24

První Víteňská s.r.o.

Janovice n/Úhlavou

PO

Klatovy

741

25

Agrima Draženov, a.s.

Draženov

PO

Domažlice

26

Poláček Vladimír

Osečnice

FO

Rychnov n.Kn.

245

27

Hulc Ondřej Ing.

Orlické Záhoří

FO

Rychnov n.Kn.

509

28

Piskora Jaroslav

Skuhrov nad Bělou

FO

Rychnov n.Kn.

178

29

Mika Miloslav

Staré Město

FO

Šumperk

149

30

Tomášek Libor

Svébohov

FO

Šumperk

150

31

Svízela Josef

Velký Ořechov

FO

Zlín

32

Ivanco Vasil Ing.

Bruntál

FO

Bruntál

171

33

Antl Vít Ing,

Moravskoslez.Kočov FO

Bruntál

1460

34

Budínský Miroslav

Vojkovice

FO

Frýdek Místek

35

Rára Jan

Trojanovice

FO

Nový Jičín

36

Dufka Jiří Ing.

Chodský Újezd

FO

Tachov

405

37

Slováčková Marie

Růždka

FO

Vsetín

56

38

Běťáková Daniela Ing.

Jablůnka

FO

Vsetín

57

39

Martinec Jaroslav

Sopotnice

FO

Ústí nad Orlicí

18

40

Pařízek František

Králíky

FO

Ústí nad Orlicí

89

1682

1001

136 59

44

41

Pohan Jaroslav

Nejdek

FO

Karlovy Vary

549

42

Kubernát Jiří Ing.

Karlovy Vary

FO

Karlovy Vary

837

43

Rozhonová Alena

Droužkovice

FO

Chomutov

316

44

Baštýř Václav Ing.

Neplachov

FO

Č. Krumlov

145

45

Stiskala František

Malšín

FO

Č. Krumlov

275

46

Hošna Ladislav

Volary

FO

Prachatice

361

47

Vokál Pavel Ing.

Strážný

FO

Prachatice

1026

48

Boublík Libor

Nýrsko

FO

Klatovy

248

49

Pánek Pavel

Dobršín

FO

Klatovy

101

50

Krutina Stanislav

Díly

FO

Domažlice

CELKEM

22 49317

Vybraný reprezentativní soubor zemědělských podniků z jednotlivých výrobních oblastí je tvořen stejným počtem zemědělských subjektů (50) v každé oblasti. Těchto 50 subjektů je tvořeno vždy 25 právnickými osobami a 25 fyzickými osobami. Celkově tyto subjekty obhospodařují přibližně stejnou výměru půdy (cca 50 000 ha) v každé výrobní oblasti. Bylo přihlíženo i k tomu, aby poměr obhospodařované výměry právnických a fyzických osob byl v každé výrobní oblasti přibližně stejný. Z výběru reprezentativního vzorku je patrné, že šetření neřeší podíl dotační podpory u právnických a fyzických osob v návaznosti na příslušnou výrobní oblast, ale ukazuje celkovou výši finanční podpory v jednotlivých výrobních oblastech a dotační podporu na ha v návaznosti na fyzické a právnické osoby. Výběr byl proveden náhodným způsobem. Nejdříve byly vybrány katastrální území s rozhodujícím zastoupením v jednotlivých výrobních oblastech (Němec, 2001).

V návaznosti na toto rozdělení byla stanovena výměra a počet subjektů v každé

oblasti. Výběr byl proveden pomocí zdrojů MZe, Portálu farmáře, registru půdy – LPIS, pro každou oblast byl vybrán širší soubor zemědělských subjektů, který byl zúžen tak, aby výměra alespoň zhruba odpovídala stanoveným kritériím. Vybraný soubor reprezentuje celkem cca 200 000 hektarů, což je 5,7 % z evidované půdy v LPIS.

4.2. Čerpání poskytovaných dotačních titulů reprezentativního souboru zemědělských podniků z jednotlivých zemědělských výrobních oblastí

45

Za účelem porovnání čerpání poskytovaných dotačních titulů reprezentativního souboru zemědělských podniků v jednotlivých výrobních oblastech, byly čerpané dotační platby rozděleny do 3 skupin:

1) Přímé platby – tato skupina obsahuje nejen přímé platby - SAPS, platby národních doplňkových plateb – Top Up, ale i oddělenou platbu za cukr – SSP, oddělnou platbu za rajčata – STP, platby do méně příznivých oblastí – LFA, platby na energetické plodiny – EP a platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka – dojnice. 2) PRV – neprojektové – tato skupina plateb obsahuje dotace neprojektové - čerpané na z OSY II – agroenvironmentálních opatření – uvedené v kapitole 3.4.. 3) PRV – projektové – tato skupina obsahuje platby na projektové dotace – investiční dotace poskytované na základě OSY I a OSY III – uvedené v kapitole 3.4..

4.2.1. Přehled čerpaných finančních částek reprezentativního souboru zemědělských podniků v kukuřičné výrobní oblasti – v členění – přímé platby (SAPS, Top Up, LFA, SSP, STP, EP, dojnice), podpory PRV – neprojektové (OSA II -AEO), PRV – podpory projektové (OSA I, III) , za období 2004-2010 (v Kč)

Tab. 6 – Přehled čerpání finančních částek – kukuřičná výrobní oblast (v Kč) Subjekt

AGROPRODUCT, spol. s.r.o. BONAGRO, a.s.

Přímé platby

PRV

PRV

neprojektové

projektové

21090783

3107313

0

161205741

24595980

4500870

GRANERO VLASATICE,s.r.o. ZD Sokolnice

31521117

11893558

10635000

43632953

5764341

0

Agro Brno-Tuřany, a.s.

43895103

2211000

0

Moravská Agra a.s. Velké Pavl. Společné družstvo Pomoraví ZS PÁLAVA s.r.o.

60423862

3754963

0

25139556

0

0

17620732

6779154

32000

AGROMORAVIA, a.s.

41718443

37212617

0

46

Agropol Mikulov, spol. s.r.o. Moravská vinohradnická a.s. Slovácký statek, spol. s r.o. ZERA, a.s.

4269265

10685082

0

1307805

3048274

0

23635912

25108703

18677883

87877324

17975346

1579610

3108702

1188808

0

40709458

5743021

0

AGRO Jevišovice, a.s.

230260561

41575147

15873600

Agro Alios, spol. s r.o.

7675122

13589984

0

13880807

8225054

0

35588014

3520508

292000

48892599

12478702

0

Rostěnice, a.s.

299167602

29099414

13579750

ZD Rousínov

43158718

8773436

32000

Rakovec, a.s.

44223452

7102110

2194360

AGRIA, a.s.

80564742

4323655

0

ZEV Šaratice, a.s.

30236847

6566376

32000

Pilař Karel

13208116

0

0

Buchta Vlastimil

9058150

0

3073750

Pokorný Stanislav

3079881

135020

0

Prokeš Petr

1246457

0

0

2823627

543050

0

Uher Josef

2296483

0

24000

Blažek Josef

2290452

970857

1131200

CEMIDA, s.r.o. Agrovit, a.s.

AGROFARMA BRUMOVICE,s.r.o. Agrodružstvo NovýŠaldorf ZD Šatov

Šmíd Karel

47

Imrich Marek

4811226

0

0

28999986

24338945

0

6282943

0

0

4690774

0

0

22357222

1472771

0

1191164

651426

0

161645

65516

0

3395525

0

0

1712850

0

0

1537959

0

0

927481

504646

0

1539725

1423039

0

2109549

0

0

5086343

0

0

19277521

8685560

0

3664783

0

0

2737527

0

0

3554609

183200

0

1.557.706.218

333.296.576

71.658.023

Král František Šenk Josef Cápek Ladislav Chaloupka Petr Vyskočilová Eva Šeda Richard Ing. Měchura Miloslav Ing. Rus Ivo Svoboda Zdeněk Sedlák Josef Ing. Plíšek Miroslav Ing. Pekárek Lubomír Drápal Stanislav Ing. Obdržálek Pavel Hložek Jiří Ing. Kučera Milan Ing. Lotrek Miroslav CELKEM (Kč)

4.2.2. Přehled čerpaných finančních částek reprezentativního souboru zemědělských podniků v řepařské výrobní oblasti v členění – přímé platby (SAPS, Top Up, LFA, SSP, STP, EP), podpory PRV – neprojektové (OSA II -AEO),

PRV – podpory

projektové (OSA I, III) za období 2004-2010 (v Kč)

48

Tab. 7 – Přehled čerpání finančních částek – řepařská výrobní oblast (v Kč) Subjekt

AGRAS Želatovice, a.s. Agrochov Jezernice, a.s. Drahotuše zemědělská a.s. Moravská zemědělská a.s. ZS Pobečví a.s. Troubecká hospodářská a.s. ZD Haňovice AGRA Chválkovice, s.r.o. AGRA Velký Týnec, a.s. ROMZA - Nedvězí, spol. s r.o.

Přímé platby

PRV

PRV

neprojektové

projektové

114273957

4753624

1921500

74991669

21305574

828000

42893323

10287823

10532000

130033542

5574082

1566000

52601495

4921496

32000

68327419

4117405

32000

93454871

10646304

5777640

23332111

1909562

0

100181332

13622072

0

16490898

438320

0

74628464

4458013

0

155073337

4146620

19767540

45912236

6700038

3464750

139094052

762886

0

32522017

1435649

342909

45070184

1175822

0

67435151

7611913

32000

42252334

6342508

0

102449228

4426805

0

17381543

0

0

36123363

2757612

0

9256418

3221673

1534153

AGRO Žlunice, a.s. AGRO Slatiny ZD Podchlumí Dobrá Voda OsevaAgri Chrudim, a.s ZOD družstvo Stolany AGROSPOL Bolehošť,a.s. ZD Dobruška AGRO Český ráj, a.s. ZD Dřísy ZOD Dřínov Agro lchov spol. s r.o. VYKO, spol. s r.o.

49

ZOD“Bratranců Veverkových“

55592320

6004721

0

67994500

33872368

0

37201153

2189378

1562602

24152552

4865091

4492392

17533570 3346194

5140454 0

0 0

5854810

1236005

0

9031550

0

0

17699888

0

32000

1245438

52362

0

5304262

0

186000

1691932

0

0

10382530

429145

0

4952250

1568763

0

5340659

0

0

2052685

0

0

13300531

0

0

2982590

0

0

7742697

0

0

5824660

1838695

0

6947559

4739148

0

7903416

0

0

5245596

240220

0

4547206

0

0

LUKRA spol. s r.o. ZD Hřivice Hlavinka Josef Ing. Olšanský Jiří Ing. Tichý Vítězslav Šebesta Milan Cinek František Ing. Horák Zdeněk Ing. Tobiáš Ivo Kadlec Jan Šipka Josef Šmardová Anna Ing. Stříbrný Karel Knap Pavel Ing. Klouza Roman Zitko Jan Drahokoupil David Černý Miloš Holenda Bohumil Janata Pavel Marvánek Jiří Kočí Václav Fábera Karel Ing.

50

5002012

5894611

0

4714585

0

0

16484181

2359891

0

7999384

2644309

0

1.841.849.654

193.690.962

52.103.486

Nevole Jaroslav Ing. Řeháček Karel Keprta Josef Lukáš Zdeněk CELKEM

4.2.3. Přehled čerpaných finančních částek reprezentativního souboru zemědělských podniků v bramborářské výrobní oblasti v členění – přímé platby (SAPS, Top Up, LFA, SSP, STP, EP), podpory PRV – neprojektové (OSA II -AEO),

PRV – podpory

projektové (OSA I, III) , za období 2004-2010 (v Kč)

Tab. 8 – Přehled čerpání finančních částek – bramborářská výrobní oblast (v Kč) Subjekt

Přímé platby

PRV

PRV

neprojektové

projektové

22967125

5766544

0

50173812

16760794

9920200

87519693

57383409

33492928

74659117

8421777

2650000

101460100

25041856

32000

56287548

39751084

32000

31559307

4981042

1663565

45216164

8814391

4849900

27517241

3314622

0

83305164

6921570

878540

66246047

15799291

0

26403109

18396831

0

ZD Partutovice Hranicko, a.s. ZD Budišov ZD Kožichovice Mohelnická zemědělská a.s. Šumava a.s. ZD Nížkov ZP Ostrov, a.s. ZS Litohoř, s.r.o. ZD Výčapy STAGRA spol. s r.o. AGRIS Markvarec, spol. s r.o.

51

58112188

8437595

30400

56846249

30064413

14430715

57160879

22513182

4317050

58409971

7035897

0

89066031

35766006

558425

36155903

621839

0

128488469

51274196

360000

35780561

816509

6053148

82640398

19211225

0

81135346

17951258

4976550

62763315

14276666

3550750

190325575

103460193

30657500

58426807

23831110

19607000

40254064

10181

0

19778173

0

701000

4030429

263517

0

1664342

0

0

2639431

0

0

1288420

0

0

810446

670683

0

8036901

666118

1600000

2481491

4849825

0

1439223

947909

0

8345684

999172

0

ZS Zhoř a.s. LUKA, a.s. ZD „Kalich“ ZD Kojčice ZD Dolní Hořice Agro - Nova spol. s r.o. Zemědělská a.s. Krucemburk Zemědělská a.s. Agrokomplex Kunovice, a.s. ZD Čechtice Agro družstvo Načeradec ZD Krásná Hora Zemědělaká Klučenice a.s. Neuman Adolf Ing. Vahala Zdeněk Ing. Horníková Zdeňka Šipka Josef Němejcová Anna Kynkor Václav Hajátko Petr Srnová Dagmar Jurák Tomáš Sedlařík Ladislav Habr František

52

3852136

803795

0

2101523

0

0

2588841

796959

0

10263882

2138453

Kameník Jiří Doležal Jaromír Anderle Josef Čížek Martin Ing. 1908048

77084

0 0

6849041

741320

2012800

3926627

1067921

341600

5392531

817346

0

11639969

1045133

32000

3684585

103940

0

8278425

174796

0

2180320

257548

0

1271261

461206

0

5623094

720526

0

1.770.528.199

564.226.732

142.748.071

Vaňha Jiří Basík Milan Ing. Novotný Bohuslav Novák Petr Štědrý Jan Ing. Toufar Jindřich Kopecký Pavel Harvan František Vopička Josef Skála Jaroslav Ing. CELKEM (Kč)

4.2.4. Přehled čerpaných finančních částek reprezentativního souboru zemědělských podniků v horské výrobní oblasti – v členění – přímé platby (SAPS, Top Up, LFA, SSP, STP, EP), podpory PRV – neprojektové (OSA II -AEO), PRV – podpory projektové (OSA I, III) , za období 2004-2010 (v Kč) Tab. 9 – Přehled čerpání finančních částek – horská výrobní oblast (v Kč) Subjekt

Přímé platby

PRV

PRV

neprojektové

projektové

60077967

36915126

2756840

36743956

45131587

0

35392681

45885563

0

Horal a.s. Hláska Selka, a.s. ORLICKO a.s.

53

97517358

18358888

4773300

91496629

127528109

32000

67283728

100972877

14978630

80458049

42526932

0

102911649

40968695

4796750

61994041

73314304

0

90930278

78145790

8769158

ZD Javorník a.s. ZD Novosedly

115827926

24766618

18202546

EKOČAS spol. s r.o.

115209648

122819092

0

ZD M Í R se sídlem v Ratibořicích AG – Stema, spol s r.o.

62781100

43434895

11236550

37459794

35017795

4837981

70173250

73823094

32000

38564451

56126603

2662000

57121186

2564799

0

84735231

83162996

14100000

48321202

57684230

0

26847959

29586413

0

53082143

35751919

30000

39432101

47336960

11679252

47708622

24698753

1447855

31189289

12619963

0

64514044

18121740

2275000

12672310

3597947

32000

26328480

15937054

32000

Palomo, a.s. ÚSOVSKO EKO, s.r.o. JAVORNÍK-CZ s.r.o. Zemědělský podnik, a.s. Beskyd Agro a.s. Ekochov CMN spol s.r.o.

GRAIN, a.s. Farmy Frýdlant, a.s. SYLAN s.r.o. ZD Jeseník Kerim spol. s r.o. Ekofarm Lipno s.r.o. AZ Delta a.s. ZEFA Volary s.r.o. ZOD Hlavňovice První Víteňská s.r.o. Agrima Draženov, a.s. Poláček Vladimír Hulc Ondřej Ing.

54

843204

0

0

9156318

4411883

0

6509813

2497836

0

27600202

5437975

0

5215113

848494

0

70063741

43791650

4972582

2171635

450809

0

2551050

827990

0

29502532

816930

0

2852323

856088

0

966494

646221

1100000

88360

31396

0

7713531

0

0

32655574

15464047

693882

37439442

26892407

857750

2475876

0

0

8048945

3243052

1784772

14755717

4309015

0

23578991

7213763

1609065

66816804

41775005

0

783394

0

0

5237002

1586216

0

1165332

455148

0

2.014.966.465

1.458.354.667

113.691.913

Piskora Jaroslav Mika Miloslav Tomášek Libor Svízela Josef Ivanco Vasil Ing. Antl Vít Ing, Budínský Miroslav Rára Jan Dufka Jiří Ing. Slováčková Marie Běťáková Daniela Ing. Martinec Jaroslav Pařízek František Pohan Jaroslav Kubernát Jiří Ing. Rozhonová Alena Baštýř Václav Ing. Stiskala František Hošna Ladislav Vokál Pavel Ing. Boublík Libor Pánek Pavel Krutina Stanislav CELKEM

55

5. VÝSLEDKY A DISKUSE Z důvodu možného širšího výsledku jsou zde vyhodnoceny (v rámci skupiny 1 – přímé platby a skupiny 2 – PRV neprojektové) výsledky čerpání, v přepočtu na průměrné částky na hektar za období 2004-2010, i v přepočtu na průměrnou částku hektar za rok. Tyto výsledky jsou porovnány i v členění na čerpání fyzických a právnických osob. Výsledky jsou uvedeny za každou zemědělskou výrobní oblast samostatně.

5.1. Celkové čerpání dotací – kukuřičná výrobní oblast

Kukuřičná výrobní oblast (K)

Tab. 10 – Celkové čerpání dotací – kukuřičná výrobní oblast

Vzorek hospodařících subjektů (PO + FO)

50

Obhospodařovaná Obhospodařovaná PO

25

FO

25

Dotace celkem (v Kč)

výměra - celkem

50.494 ha Právnické osoby

výměra (ha) PO

44.387

FO

6.107

Fyzické osoby

(PO + FO) 1.412.436.220

145.269.998

333.296.576 PRV - neprojektové

294.322.546

38.974.030

71.658.023 PRV - projektové

67.429.073

4.228.950

1.774.187.839

188.472.978

1.557.706.218 Přímé platby

1.962.660.817

CELKEM

56

Graf. 2 – Čerpání právnických a fyzických osob – kukuřičná výrobní oblast (v mil. Kč)

Graf. 3 – Dotace za období 2004-2010 celkem – kukuřičná výrobní oblast (v %)

57

Tab. 11 - Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka hektar za rok – kukuřičná výrobní oblast (v Kč) CELKEM Částky v Kč

Právnické osoby (PO)

Fyzické osoby (FO)

PO + FO

Skupina 1+2 CELKEM

1.706.758.766

184.244.028

1.891.002.794

38.452

30.169

37.450

5.493

4.309

5.350

Částka na hektar za období 2004-2010 Částka

na

hektar

v průměru za rok

5.2. Celkové čerpání dotací – řepařská výrobní oblast

Řepařská výrobní oblast (Ř)

Tab. 12 – Celkové čerpání dotací – řepařská výrobní oblast Vzorek hospodařících subjektů (PO + FO)

50

Obhospodařovaná Obhospodařovaná PO

25

FO

25

Dotace celkem (v Kč)

výměra - celkem

50. 040 ha Právnické osoby

výměra (ha) PO

43.961

FO

6.079

Fyzické osoby

(PO + FO) 1.841.849.654 Přímé platby

1.644.566.917

193.690.962 PRV - neprojektové

162.682.268

52.103.486 PRV - projektové

47.393.094

2.087.644.102

CELKEM

1.854.642.279

197.282.737 31.008.694 4.710.392 233.001.823

58

Graf. 4 – Čerpání právnických a fyzických osob – řepařská výrobní oblast (v mil. Kč)

Graf. 5 – Dotace za období 2004-2010 celkem – řepařská výrobní oblast (v %)

59

Tab. 13 - Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka hektar za rok – řepařská výrobní oblast (v Kč) CELKEM Částky v Kč

Právnické osoby (PO)

Fyzické osoby (FO)

PO + FO

Skupina 1+2 CELKEM

1.807.249.185

228.291.431

2.035.540.616

41.110

37.554

40.678

5.872

5.364

5.811

Částka na hektar za období 2004-2010 Částka

na

hektar

v průměru za rok

5.3. Celkové čerpání dotací - bramborářská výrobní oblast

Bramborářská výrobní oblast (B)

Tab. 14 – Celkové čerpání dotací – řepařská výrobní oblast Vzorek hospodařících subjektů (PO + FO)

50

Obhospodařovaná Obhospodařovaná PO

25

FO

25

Dotace celkem (v Kč)

výměra - celkem

50.352 ha Právnické osoby

1.770.528.199 Přímé platby

1.610.199.312

564.226.732 PRV - neprojektové

546.613.300

142.748.071 PRV - projektové

138.060.671

2.477.503.002

CELKEM

2.294.873.283

výměra (ha) PO

46.003

FO

4.349

Fyzické osoby 160.328.887 17.613.432 4.687.400 182.629.719

60

Graf. 6 – Čerpání právnických a fyzických osob – bramborářská výrobní oblast (v mil. Kč)

Graf. 7 – Dotace za období 2004-2010 celkem – bramborářská výrobní oblast (v %)

61

Tab. 15 - Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka hektar za rok – bramborářská výrobní oblast (v Kč) CELKEM Částky v Kč

Právnické osoby (PO)

Fyzické osoby (FO)

PO + FO

Skupina 1+2 CELKEM

2.156.812.612

177.942.319

2.334.754.931

46.884

40.915

46.368

6.698

5.845

6.624

Částka na hektar za období 2004-2010 Částka

na

hektar

v průměru za rok

5.4 Celkové čerpání dotací – horská výrobní oblast

Horská výrobní oblast (H)

Tab. 16 – Celkové čerpání dotací – horská výrobní oblast Vzorek hospodařících subjektů (PO + FO)

50

Obhospodařovaná Obhospodařovaná PO

25

FO

25

Dotace celkem (v Kč)

výměra - celkem

49.317 ha Právnické osoby

2.014.966.465 Přímé platby

1.617.774.282

1.458.354.667 PRV - neprojektové

1.277.263.741

113.691.913 PRV - projektové

3.587.013.045

CELKEM

102.609.862

2.997.647.885

výměra (ha) PO

40.754

FO

8.563

Fyzické osoby 397.192.183 181.090.926 11.082.051 589.365.160

62

Graf. 8 – Čerpání právnických a fyzických osob – horská výrobní oblast (v mil. Kč)

Graf. 9 – Dotace za období 2004-2010 celkem – horská výrobní oblast (v %)

63

Tab. 17 - Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka hektar za rok – horská výrobní oblast (v Kč)

CELKEM Částky v Kč

Právnické osoby (PO)

Fyzické osoby (FO)

PO + FO

Skupina 1+2 CELKEM

2.895.038.023

578.283.109

3.473.321.132

71.037

67.533

70.428

10.148

9.648

10.061

Částka na hektar za období 2004-2010 Částka na hektar v průměru za rok

5.5. Výsledky čerpání za jednotlivé výrobní oblasti – přímé platby

Graf. 10 – Přímé platby za období 2004-2010 celkem (v mil. Kč)

64

Graf. 11 – Přímé platby za období 2004-2010 celkem (v %)

Skupina přímých plateb je tvořena jednotnou platbou na plochu (SAPS) a v menší části přímými platbami na cukrovku. Významnou složkou jsou platby na LFA které jsou směřovány pouze na plochy s travními porosty a jsou rozdílné v závislosti zařazení do jednotlivých LFA oblastí. Jejich velikost je z těchto důvodů rozdílná v jednotlivých výrobních oblastech. Poslední významná složka v této skupině dotací jsou národní doplňkové platby, (Top-Up) které byly vypláceny z části na plochu orné respektive zemědělské půdy a z části byly vypláceny chovatelům skotu. Ostatní dotační tituly (chmel, len, brambory) jsou v celkových dotacích zanedbatelné. Je zajímavé, že celkové platby u souboru podniků z v jednotlivých výrobních oblastí se vzájemně příliš neliší i když jejich struktura je odlišná, rozdíly v LFA dotacích jsou kompenzovány dotacemi Top-Up. U této skupiny jsou také minimální rozdíly mezi závislostí fyzické či právnické osoby.

65

5.6. Výsledky čerpání za jednotlivé výrobní oblasti – PRV – neprojektové dotace Graf. 12 – Neprojektové dotace za období 2004-2010 celkem (v mil. Kč)

PRV - neprojektové dotace za období 2004 - 2010 (v mil. Kč) kukuřičná oblast

řepařská oblast

bramborářská oblast

horská oblast 1 458,35

564,23 333,30 193,69

PRV - neprojektové

Graf. 13 – Přímé platby za období 2004-2010 celkem (v %)

PRV - neprojektové dotace za období 2004 - 2010 (v %) kukuřičná oblast 13%

horská oblast 57%

řepařská oblast 8%

bramborářská oblast 22%

66

Při hodnocení dotací z PRV – neprojektových (AEO) jsou velké rozdíly v oblasti dotační podpory v jednotlivých oblastech. Horská oblast dosahuje téměř sedminásobek dotačních podpor v řepařské oblasti. Tato skutečnost je důsledkem toho, že tyto dotace jsou volitelné a dobrovolné, možnost zařazení jednotlivých podniků do dotačních programů je dána jejich nabídkou a podmínkami v jednotlivých podnicích daných především zastoupením travních porostů v podniku.

Největší část dotací je poskytována na ošetřování travních

porostů. V horské výrobní oblasti je nárůst způsoben i vysokou podporou na ekologii a ošetřování travních porostů, v podstatě bez návaznosti na jakoukoliv zemědělskou produkci. V řepařské oblasti dosáhnou zemědělci pouze na podporu meziplodin. Nárůst dotační podpory v kukuřičné oblasti oproti řepařské je způsoben pouze dotační podporou ekologie a integrované produkce vinic a sadů. Bramborářská oblast představuje menší polovinu dotační podpory oblasti horské. V této oblasti je podpora směřována z části na ošetřování travních porostů, pěstování meziplodin a ekologii. Neprojektové dotace čerpají ve větší míře právnické osoby, protože pro tato opatření jsou stanoveny limity minimálních výměr a v určitých podporách je pro fyzickou osobu nereálné určitou podporu čerpat. Obecně lze říci, že u ošetřování travních porostů je stanovena minimální výměra 5 ha, u možnosti čerpání dotace na meziplodiny je minimální výměra orné půdy 50 ha, což každá fyzická osoba zdaleka nedosahuje. V ostatních platbách jsou minimální zařazované výměry okolo 1 ha, což je dostupné skoro pro každého. V neposlední řadě může být faktorem nezařazení do AEO i pětiletý závazek a vazba na chov hospodářských zvířat ve stanovené intenzitě. Jak z analýzy vyplývá, největší podíl dotace je vyplácen tedy do horské oblasti, kde dotace na údržbu krajiny několikanásobně převyšují oblasti s klasickou zemědělskou výrobou.

67

5.7. Výsledky čerpání za jednotlivé výrobní oblasti – PRV – projektové dotace Graf. 14 – Přímé platby za období 2004-2010 celkem (v mil. Kč)

Graf. 15 – Přímé platby za období 2004-2010 celkem (v %)

68

Projektové dotace představují podporu investice do zemědělské infrastruktury a jsou značně rozdílné u jednotlivých podniků.

Velké rozdíly jsou i ve velikosti jednotlivých

investic od malých investic s podporu na úrovni do několika mil. Kč až po investice s dotací v řádu desítek mil. Kč. Tato skutečnost muže ovlivnit reprezentativnost výběrových souborů podniků. Z vybraného souboru zemědělských subjektů bylo zjištěno, že největší podíl investičních dotací byl v bramborářské oblasti. Tato skutečnost může být způsobena tím, že ve vybraném souboru podniků z této oblasti bylo postaveno nejvíce bioplynových stanic, provedeny rekonstrukce či výstavby stájí pro skot a prasata a investice s tím související. V horské oblasti byly investice směřovány pouze na výstavbu a rekonstrukce stájí pro skot a prasata a řešení kejdového hospodářství. V řepařské a kukuřičné oblasti

se

v rámci

vybraného souboru realizovaly pouze investice drobnějšího charakteru.

5.8. Celkové výsledky čerpání dotací za jednotlivé zemědělské výrobní oblasti Graf. 16 – Celkový podíl dotací v jednotlivých ZVO za období 2004-2010 (v %)

69

Graf. 17 – Platba na hektar v jednotlivých ZVO za období 2004-2010 bez investic (v Kč)

Graf. 18 – Platba na hektar v jednotlivých ZVO za období 2004-2010 bez investic (v %)

70

Graf. 19 – Průměrná platba na hektar za rok v jednotlivých ZVO bez investic (v Kč)

Graf. 20 – Průměrná platba na hektar za rok v jednotlivých ZVO bez investic (v %)

I z těchto grafu je velmi patrné, že největší objem finančních prostředků je směřován do zemědělské výrobní oblasti horské, do lokalit s nejnižší produkční úrovní a tím i nejmenším podílem na celkové zemědělské produkci.

71

6. ZÁVĚR Analýza ukázala, že největší příjem dotačních podpor je v horské výrobní oblasti, ovšem tato výše podpory nepřináší větší podíl budovaných investic, ani změnu struktury zemědělské výroby. V horské oblasti nedochází k budování navazujících investic na zemědělství, jako je budování agroturistických zařízení či

nedochází k finalizaci

zemědělských produktů. Bramborářská, kukuřičná a řepařská výrobní oblast mají téměř srovnatelnou výši podpory, realizují se zde bioplynové stanice, dochází k rekonstrukcím či výstavbám stájí pro skot a prasata. Svým způsobem v těchto oblastech dochází k větší propojenosti zemědělské výroby a navazujících investic. Nejnižší výši dotačních podpor dosahuje kukuřičná výrobní oblast.

Z provedené analýzy je patrné, že dotační podpora dle výrobních oblastí je hodně vyrovnaná, pouze horská oblast dosahuje vyššího objemu. Rozdíly jsou způsobeny pouze výplatou do LFA oblastí a hlavně AEO opatřeními. U přímých plateb jsou rozdíly opravdu minimální, je zde kompenzace Top Up či národních dotací. Pouze podpora z AEO opatření ovlivňuje výši podpory dle jednotlivých výrobních oblastí. Největší objem finančních prostředků je směřován do horské oblasti na opatření za zabezpečení údržby krajiny formou ošetřování travních porostů a na opatření šetrná k životnímu prostředí - ekologickému zemědělství a integrované produkci. Další poměrně významnou podporou jsou dotace podporované v rámci opatření péče o krajinu - pěstování meziplodin na orné půdě. Tato výplata kompenzuje výpadek u řepařské výrobní oblasti. Dotace na zatravňování orné půdy je vyplácena již v menší míře a neovlivňuje v takové míře výši podpory na celkovou výši dotací pro danou zemědělskou výrobní oblast. Analýza investičních prostředků do jednotlivých zemědělských podniků v návaznosti na jednotlivé výrobní oblasti měla pouze dokreslující charakter. Největší objem dotační podpory byl tvořen výstavbou bioplynových stanic a rekonstrukcemi či výstavbami objektů pro chov skotu a prasat. Hodnocení pouze z pohledu investičních podpor nebylo cílem diplomové práce.

Přímé platby nejsou zdaleka ovlivňujícím parametrem produkce a následně konkurenceschopnosti podniku, ale do jisté míry pouze „záplatou“ zajišťující ekonomickou soběstačnost podniku. Dotace nekopírují potřeby jednotlivých oblastí z hlediska náročnosti pěstování zemědělských komodit typických právě pro onu oblast z hlediska efektivní

72

rajonizace zemědělské produkce. Není přihlíženo k ekonomickému zatížení podniků vzhledem k pěstebním postupům či chovatelským specifikům u té či oné komodity. Z toho všeho vyplývá, že dotační podpory jsou směřovány do lokalit s nejnižší produkční úrovní a tím i nejmenším podílem na celkové zemědělské produkci. Na dalším posouzení je stanovení priorit problémů pro jednotlivé dotační programy, tj. zda údržba krajiny vyžaduje dotační prostředky na úkor rozvoje zemědělské výroby a zabezpečení soběstačnosti České republiky v zemědělských komoditách.

73

7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Monografické publikace

NĚMEC J., aj., 2001, Bonitace a oceňování zemědělské půdy České republiky, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha, 260 s. KAVKA M., aj., 2006, Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu,

Ústav

zemědělských a potravinářských informací, Mze, 400 s.

Sborníky a příručky BUDŇÁKOVÁ M. A KOL.: Půda – situační a výhledová zpráva Mze ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, 2006, 80 s. BUDŇÁKOVÁ M. A KOL.: Půda – situační a výhledová zpráva Mze ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, 2009, 93 s. Informace pro žadatele k agroenvironmentálním opatřením pro rok 2004, Státní zemědělský intervenční fond, květen 2004, 49 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatřením, ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 119/2005 Sb. pro rok 2005, Státní zemědělský intervenční fond, 2005, 49 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatřením, ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 119/2005 Sb. , ve znění nařízení vlády č. 515/2005 Sb. pro rok 2006, Státní zemědělský intervenční fond, 2006, 48 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálníchopatření, Ministerstvo zemědělství ČR, 2007, 68 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění novely nařízení vlády schválené dne 26.března 2008, Ministerstvo zemědělství ČR, 2008, 72 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění novely nařízení vlády schválené dne 26.března 2008, Ministerstvo zemědělství ČR, 2008, 72 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, Ministerstvo zemědělství ČR, 2009, 72 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálníchopatření, Ministerstvo zemědělství ČR, 2010, 76 s.

74

Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace v rámci Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007 – 2013, Ministerstvo zemědělství ČR , 2007, 321 s. Program rozvoje venkova na období 2007-2013. - Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova – opatření I.3.3. - Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Ministerstvo zemědělství ČR , 2007/2008. Program rozvoje venkova na období 2007-2013 - Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova – Opatření - I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců., Ministerstvo zemědělství ČR , 2007, 60 s. Příručka pro žadatele – Jednotná platba na plochu(SAPS), podpora méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními (LFA) pro rok 2004, Státní zemědělský intervenční fond v ČZT s.r.o., 2004, 25 s. Příručka pro žadatele – Jednotná platba na plochu(SAPS), doplňková platba k jednotné platbě na plochu (Top Up), podpora méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (LFA) pro rok 2005, Státní zemědělský intervenční fond., 2005, 60 s. Příručka pro žadatele – Jednotná platba na plochu(SAPS), doplňková platba k jednotné platbě na plochu (Top Up), podpora méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (LFA) pro rok 2006, Státní zemědělský intervenční fond., 2006, 79 s. Příručka pro žadatele – Jednotná platba na plochu(SAPS), podpora méně příznivých oblast (LFA), podpora oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě, platba na pěstování energetických plodin (EP), oddělená platba za cukr (SSP) – Kombinovaná žádost pro rok 2007, Státní zemědělský intervenční fond., 2007, 68 s. Příručka pro žadatele – Jednotná platba na plochu(SAPS), podpora méně příznivých oblast (LFA), podpora oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě, platba na pěstování energetických plodin (EP), oddělená platba za cukr (SSP) – Kombinovaná žádost pro rok 2007, Státní zemědělský intervenční fond., 2009, 122 s. Příručka pro žadatele – Jednotná platba na plochu(SAPS), podpora méně příznivých oblast (LFA), podpora oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě, platba na pěstování energetických plodin (EP), oddělená platba za cukr (SSP) – Kombinovaná žádost pro rok 2007, Státní zemědělský intervenční fond., 2010, 127 s. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě zákona §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2004, Praktická příručka, Ministerstvo zemědělství ČR, 52 s. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě zákona §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2005, Praktická příručka, Ministerstvo zemědělství ČR, 48 s. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě zákona §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2006, Praktická příručka, Ministerstvo zemědělství ČR, 76 s. 75

Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě zákona §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2007, Praktická příručka, Ministerstvo zemědělství ČR, 66 s. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě zákona §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2008, Praktická příručka, Ministerstvo zemědělství ČR, 76 s. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě zákona §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2009, Praktická příručka, Ministerstvo zemědělství ČR, 89 s. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě zákona §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2010, Praktická příručka, Ministerstvo zemědělství ČR, 98 s. Elektronické zdroje Evropská komise, 2010: Česká republika v EU [cit. 2010-08-16]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/index_cs.htm LPIS Sitewell, 2010: LPIS [cit. 2010-08-17]. Dostupné na: http://www.lpis.cz/cz/sum/index.html MZe, 2010: Dotace[cit. 2010-08-16]. Dostupné na: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=74 PGRLF, 2011: Přehled programů [cit. 2011-02-15]. Dostupné na: http://www.pgrlf.cz/pgrlf/menu_programy.php PGRLF, 2011: Hospodaření [cit. 2011-02-15]. Dostupné na: http://www.pgrlf.cz/pgrlf/hospodareni.php SZIF, 2010: Program rozvoje venkova: [cit. 2010-09-20]. Dostupné na: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd SZIF, 2010: Přímé platby: [cit. 2010-09-20]. Dostupné na: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/saps SZIF, 2010: Program rozvoje venkova, OSA I a III [cit. 2010-11-20]. Dostupné na: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa1 SZIF, 2011: Přehled o platbách [cit. 2011-04-10]. Dostupné na: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokume nty_ke_stazeni%2Fsystemova_navigace%2Finformace_a_aktuality%2Fdulezita_sdeleni%2F 1280498431156%2F1295367263010.pdf ZČÚ Plzeň, 2010: Geografie zemědělství [cit. 2010-08-17]. Dostupné na: http://www.gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch14.html

76

8. PŘEHLED TABULEK A GRAFŮ Tab. 1

Přehled zemědělské půdy v LPIS k 31.3.2011

Tab. 2

Reprezentativní soubor – kukuřičná výrobní oblast

Tab. 3

Reprezentativní soubor – řepařská výrobní oblast

Tab. 4

Reprezentativní soubor – bramborářská výrobní oblast

Tab. 5

Reprezentativní soubor – horská výrobní oblast

Tab. 6

Přehled čerpání finančních částek – kukuřičná výrobní oblast

Tab. 7

Přehled čerpání finančních částek – řepařská výrobní oblast

Tab. 8

Přehled čerpání finančních částek – bramborářská výrobní oblast

Tab. 9

Přehled čerpání finančních částek – horská výrobní oblast

Tab.10

Celkové čerpání dotací – kukuřičná výrobní oblast

Tab.11

Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka na hektar za rok – kukuřičná výrobní oblast

Tab.12

Celkové čerpání dotací – řepařská výrobní oblast

Tab.13

Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka na hektar za rok – řepařská výrobní oblast

Tab.14

Celkové čerpání dotací – bramborářská výrobní oblast

Tab.15

Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka na hektar za rok – bramborářská výrobní oblast

Tab.16

Celkové čerpání dotací – horská výrobní oblast

Tab.17

Průměrné částky na hektar za období 2004-2010 a průměrná částka na hektar za rok – horská výrobní oblast

Graf 1

Přehled rozdělení ZPF ČR k 31.12.2008 (ČUZK,2009)

Graf 2

Čerpání právnických a fyzických osob – kukuřičná výrobní oblast

Graf 3

Dotace za období 2004-2010 celkem – kukuřičná výrobní oblast

Graf 4

Čerpání právnických a fyzických osob – řepařská výrobní oblast

Graf 5

Dotace za období 2004-2010 celkem – řepařská výrobní oblast

Graf 6

Čerpání právnických a fyzických osob – bramborářská výrobní oblast

Graf 7

Dotace za období 2004-2010 celkem – bramborářská výrobní oblast

Graf 8

Čerpání právnických a fyzických osob – horská výrobní oblast

Graf 9

Dotace za období 2004-2010 celkem – horká výrobní oblast

Graf 10

Přímé platby za období 2004-2010 celkem v mil. Kč

Graf 11

Přímé platby za období 2004-2010 celkem v %

77

Graf 12

Neprojektové dotace za období 2004-2010 celkem v mil. Kč

Graf 13

Neprojektové dotace za období 2004-2010 celkem v %

Graf 14

Projektové dotace za období 2004-2010 celkem v mil. Kč

Graf 15

Projektové dotace za období 2004-2010 celkem v %

Graf 16

Celkový podíl dotací v jednotlivých ZVO za období 2004-2010 v %

Graf 17

Platba na hektar v jednotlivých ZVO za období 2004-2010 v Kč (bez investic)

Graf 18

Platba na hektar v jednotlivých ZVO za období 2004-2010 v % (bez investic)

Graf 19

Průměrná platba na hektar za rok v jednotlivých ZVO v Kč (bez investic)

Graf 20

Průměrná platba na hektar za rok v jednotlivých ZVO v % (bez investic)

78

9. PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK ZKRATKA

VÝZNAM

AEO

agroenvironmentální opatření

a.s.

akciová společnost

AZV

Agentura pro zemědělství a venkov

CC

Cross Compliance (kontroly podmíněnosti)

ČR

Česká republika

EK

Evropská komise

EP

energetické plodiny

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

EUR (euro)

společná měna Evropské měnové unie (platnost od 1. 1. 1999)

EZ

ekologické zemědělství

EZFRV

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

HRDP

Horizontální plán rozvoje venkova (Horizontal Rural Development Plan)

Krávy s TPM

krávy s tržní produkce mléka

Krávy BTPM

krávy bez tržní produkce mléka

LEADER

Liasonentre les actions de dévélopment economique rural (Vazby mezi Akcemi hospodářského rozvoje venkova) - název iniciativy EU 19912006 a osy IV

LFA

Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti)

LPIS

Land Parcel Identification System (systém pro vedení a aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů dle zákona 252/1997 Sb. o zemědělství , rozšířený o další funkční vlastnosti potřebné především pro účely administrace dotací)

MAS

místní akční skupina (Local Action Group – LAG)

MZe ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

Natura 2000

soustava chráněných území evropského významu

NV

Nařízení vlády

OP

Operační program

79

PB

půdní blok

PGRLF

Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond

POV

Program obnovy venkova

PRV

Program rozvoje venkova

SAPARD

Speciál Accession Programmefor Agriculture and Rural Development (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova)

SAPS

Single Area Payments Scheme (jednotná platba na plochu)

s.r.o

společnost s ručením omezeným

SSP

Separate Sugar Payment (oddělená platba za cukr)

STP

SeparateTomatoes Payment (oddělená platba za rajčata)

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond – akreditovaná platební agentura

SZP

Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy – CAP)

Top Up

národní doplňkové platby k jednotné platbě na plochu

TTP

trvalé travní porosty

ZOD

zranitelné oblasti dusíkem

ZVO

zemědělské výrobní oblasti

80

10. PŘÍLOHY

81