Porovnání vybraných podílových fondů v ČR a SRN

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Porovnání vybraných podílových fondů v ČR a SRN (Comparison of selected mutual funds in Czech republic and Germany ) Diplomová práce

Autor:

Bc. Petar Stoyanov Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben, 20012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem Diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30. 04. 2012

………………………… Bc. Petar Stoyanov

Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat paní Ing. Heleně Cetlové za její velice vstřícný přístup, za rady, vedení a připomínky, které mi poskytla při zpracování této práce.

Anotace Diplomová práce porovnává, analyzuje a vyhodnocuje vybrané podílové fondy v České republice a Spolkové republice Německo. Popisuje legislativní rámec a obecnou charakteristiku kolektivního investování a zejména podílových fondů. Práce porovnává vybrané podílové fondy v České republice a Spolkové republice Německo. Vybrané fondy jsou pak porovnány společně s názorovými příklady. Závěr práce shrnuje získané poznatky a doporučení. Klíčová slova: Podílové fondy, kolektivní investování, investiční společnost, investice, otevřený fond, uzavřený fond

Anotation The thesis compares, analyses and evaluates selected mutual funds in the Czech Republic and Federal Republic of Germany. Describes the legislative framework and general charakteristics of collective investment and particular mutual funds. The work compares selected mutual funds in the Czech Republic and Germany. Selected products are then evaluated together with illustrative examples. The conclusion is a summary of findings and recommendations. Key words: Mutual fund, collective investment, investment company, investment, open – end fund, closed – end fund

Obsah Úvod ................................................................................................................................................... 7 1

Základní charakteristika podílových fondů ................................................................................ 8 1.1

Legislativní rámec kolektivního investování ....................................................................... 8

1.1.1 1.2

Výhody...................................................................................................................... 10

1.2.2

Nevýhody.................................................................................................................. 11

1.3

Subjekty kolektivního investování .................................................................................... 12

1.4

Rozdělení podílových fondů ............................................................................................. 16

1.4.1

Otevřený podílový fond ............................................................................................ 16

1.4.2

Uzavřený podílový fond............................................................................................ 17

1.4.3

Typy fondů dle investičního zaměření ..................................................................... 18

1.4.4

Rozdělení fondů dle politiky rozdělování výnosů ..................................................... 25

1.4.5

Rozdělení fondů dle druhů poplatků ........................................................................ 25

1.4.6

Rozdělení fondů podle způsobu správy aktiv ........................................................... 26

1.4.7

Rozdělení fondů podle teritoria investování ............................................................ 26

1.4.8

Rozdělení fondů podle cílové skupiny investorů ...................................................... 27

Metodologie práce ........................................................................................................... 28

Analýza bankovního trhu v ČR a SRN a vybraných bank .......................................................... 29 2.1

Analýza ekonomické situace v ČR a SRN .......................................................................... 29

2.1.1

Analýza Ekonomické situace v České republice ....................................................... 29

2.1.2

Analýza ekonomické situace v SRN .......................................................................... 37

2.2

3

Základní charakteristika kolektivního investování. .......................................................... 10

1.2.1

1.5 2

Analýza bankovního trhu ČR a SRN .................................................................................. 40

2.2.1

Analýza bankovního trhu v České republice ............................................................ 40

2.2.2

Analýza bankovního trhu v SRN ............................................................................... 41

Nabídka vybraných podílových fondů vybraných bank v ČR a SRN ......................................... 43 3.1

Nabídky vybraných podílových fondů v ČR ...................................................................... 43

3.1.1 3.1

Vybrané podílové fondy Raiffeisenbank a. s. ........................................................... 45

Nabídky vybraných podílových fondů v SRN .................................................................... 53

3.1.1 4

Legislativní rámec podílových fondů .......................................................................... 8

Vybrané podílové fondy Raiff. Sbg. Invest KAG ........................................................ 53

Porovnání a vyhodnocení ......................................................................................................... 63 4.1

Porovnání ČR a SRN z makroekonomického hlediska ...................................................... 63

4.2

Porovnání Český dluhopisový fond vs. Klassik Anleihen T ............................................... 64

4.3

Porovnání Český akciový fond vs. Klassik Aktien Europa T .............................................. 69

Shrnutí poznatků .............................................................................................................................. 74 Závěr ................................................................................................................................................. 75 Seznam Literatury ............................................................................................................................ 76 Seznam webových stánek ................................................................................................................ 77 Seznam obrázků ............................................................................................................................... 78

Úvod Cílem práce je porovnat a vyhodnotit vybrané podílové fondy v ČR a SRN, dílčím cílem práce je porovnat bankovní trh obou zemí jako celek. První kapitola se zabývá základní charakteristikou podílových fondů a jejích legislativní rámec. Popisuje princip jejích fungování, klasifikace těchto fondů a to dle několika hledisek jako například, podle rizikovosti, možnosti vstupu či výstupu, dle správy atd. Druhá kapitola analyzuje ekonomickou situaci obou zemí a jejich bankovní trh. Třetí kapitola se zabývá analýzou vybraných podílových fondu vybraných bank v ČR a SRN. Porovnává ekonomiky těchto dvou států z pohledu různých makroekonomických ukazatelů jako je HDP, inflace, nezaměstnanost nebo hrubá mzda. Dále popisuje fungování bankovního trhů těchto zemí. Čtvrtá kapitola porovnává vybrané podílové fondy a vyhodnocuje konkrétní poznatky. Porovnává je z pohledu různých ukazatelů a uvádí názorový příklad investice do těchto fondů.

1 Základní charakteristika podílových fondů 1.1 Legislativní rámec kolektivního investování Po roce 1989 nastal rozvoj kolektivního investování nejdříve tzv. kupónovou privatizací podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění změn a doplnění. Kupónová privatizace umožnila obyvatelům bývalé ČSFR investovat investiční kupóny nejen přímo do privatizovaných státních podniků, ale i do nově vznikajících

investičních

fondů,

zakládaných

značným

množstvím

investičních

společností, které však ne vždy se svěřenými investičními kupóny hospodařily v souladu se zákonem.1 Se vstupem České republiky do Evropské unie nastala podstatná změna právních předpisů týkajících se kolektivního investování. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, nabyl účinnost dnem 1. 5. 2004, tj. dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii. Tento zákon nahradil předchozí zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Dne 26. Května 2006 nabyla účinnosti novela zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (zákon č. 224/2006 Sb.). Uvedený zákon je v souladu se Směrnicí UCITS, ve znění směrnice Rady 88/220/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES.

1.1.1 Legislativní rámec podílových fondů V České republice se investování a fungování podílových fondů řídí zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, tento zákon nahradil předchozí zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Dne 26. května 2006 nabyla účinnosti novela zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). Na dodržování legislativy a konkrétních statutů dohlíží Česká národní banka2. Jakýkoliv podílový fond určený k distribuci na území České republiky musí mít povolení a registraci u České národní banky. Licenci ČNB musí mít i další subjekty, které s podílovými fondy přijdou do styku – tj. Investiční poradci, zprostředkovatelé a investiční společnosti, popř. obchodníci s cennými papíry. 1 2

Alena Pospíšilová, Michal Pospíšil, 2006 IBAN: 80-86775-07-0 Dále jen ČNB nebo Česká národní banka

Podílové fondy jsou upraveny zákonem č. 189/2004 Sb. hlava 3 takto: -

Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.

-

Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen „podílníci“), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.

-

Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

-

K vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky. O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost.

-

Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků.

-

Podílník ani jiná osoba nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku v podílovém fondu ani zrušení podílového fondu.3

Podílový list -

Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí ze zákona nebo statutu.

Náležitosti podílového listu: -

Název podílového listu

-

Jmenovitá hodnota podílového listu, jestliže je stanovena

-

Údaj o formě podílového listu

-

Datum vydání nebo emise podílového listu

-

U listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka.

3

Zákon č. 189/2004 Sb. §6-7

-

Podílové fondy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejné práva podílníků.

-

Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti zápisem do seznamu podílníků vedeného investiční společností.4

1.2 Základní charakteristika kolektivního investování. Kolektivní investování v podstatě je založeno na myšlence, že drobní investoři sdružují své finanční prostředky k následnému společnému investování. Hlavním důvodem tohoto družení je především efektivnější správy společních prostředků, diverzifikace a minimalizace rizik a získání přístupu na trhy obvykle vyhrazené jiným typům investorů. Kolektivní investování probíhá na kapitálovém trhu. Podstatou kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob za účelem jejich použití na podnikání na základě principu rozptýlení rizika způsoby, které dovoluje zákon.5

1.2.1 Výhody -

Hlavní výhodou kolektivního investování je, že investor nemusí mít žádné znalosti v jednotlivých oborech podnikání.

-

I při poměrně malé investované částce má investor přístup k široce diverzifikovanému portfoliu cenných papírů.

-

Dochází k úsporám z hospodaření ve velkém. Kolektivní investování umožňuje, aby investiční společnosti zajistila diverzifikaci s nižšími náklady na jednotku investice, než by dosáhl individuální malý investor.

-

Dochází k úsporám z profesionálního managementu. Individuální investor může přesunovat většinu svých starostí o nákup a prodej cenných papírů, o udržování portfolia apod. na profesionální finanční manažery, a tím dosáhnout lepších výsledků.

-

Kolektivní investování ve všech zemích podléhá státnímu dozoru a kontrole. Státní dozor je velice přísný a omezuje tak možnosti různých finančních machinací. Existuje i kontrola ze strany depozitáře.

4 5

Zákon č. 189/2004 Sb. §8 Václav Liška, Jan Gazda, Kapitálové trhy a kolektivní investování, První vydání. ISBN: 80-86419-63-0

-

Fondy investují prostředky do velkého počtu různých cenných papírů a touto diverzifikací mohou značně omezit riziko investora. 6

1.2.2 Nevýhody -

Vstupní poplatky, které musí investor uhradit. Pohybují se obvykle od 0 až do 5-6%, a strhávají se z investované částky. Jsou diferencovány podle očekávané výnosnosti fondu a jeho rizikovosti. Nejvyšší jsou u akciových fondů, nejnižší u fondů peněžního trhu.

-

Výstupní poplatky, obvykle je používají fondy, které neúčtují vstupní poplatek. Tento poplatek je komplikovanější než, vstupní poplatky protože má obvykle formu tzv. BidOffer spread (rozdílná nákupní a prodejní cena podílového listu). Poplatkem tedy je zatížená nejenom investovaná částka ale i výnos z investice.

-

Správní poplatky nebo manažerský poplatek. Tento druh poplatků je určen na správu fondu. Z pohledu dlouhého horizontu je tento poplatek nejvýznamnější. Výše poplatku se obvykle pohybuje v rozmezí 0,5% – 3% ročně. Správní poplatek se strhává při každém novém ohodnocení vlastního kapitálu fondu. Poplatek je odečítán přímo z výnosu portfolia. Tento poplatek slouží jako ohodnocení práce portfolio managera a celé společnosti. Skutečná výše správních poplatků jednotlivých fondů je ovlivněna vzájemnou konkurencí fondů.

-

Volatilita kurzů akcií i podílových listů fondů, ovlivňující kolísání výnosnosti pro investora více než např. u termínovaných vkladů v bankách.

-

Neexistence pojištění: na rozdíl od bankovních vkladů nejsou vklady do fondů kolektivního investování pojištěny.7

6

Josef Valach a kolektiv Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 3 přepracované a rozšířené vydání – 2010, ISBN: 978–80–86929–71-2 7 Josef Valach a kolektiv Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 3 přepracované a rozšířené vydání – 2010, ISBN: 978–80–86929–71-2

1.3 Subjekty kolektivního investování Investoři Investor je osoba, která investuje své volné finanční prostředky do fondů a dalších finančních instrumentů, kde podstupuje určité riziko a za to očekává přiměřený zisk. Investor nakupuje podílové listy podílového fondu, pomocí kterých vlastní určitý podíl.

Fondy Fondy představují nejrozšířenější formu používanou investory jako nástroj kolektivního investování. Tyto specializované subjekty spravují portfolia aktiv (podíly kolektivního investování), vystupují a jednají jako zprostředkovatelé. Dělí svoje portfolio na akcie nebo podíly a ty prodávají investorům a potom investují do finančních produktů. Taková portfolia mohou být více či méně rozdílná a diverzifikovaná v závislosti na cílech managementu organizace a míry rizika, které jsou ochotní vzít na sebe. 8

Investiční společnosti Na počátku každé investiční společnosti stojí skupina investičních profesionálů, kteří se rozhodli nabídnout své služby a zkušenosti na poli zhodnocování úspor. Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající: -

Ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo

-

V obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování

K činnosti investiční společnosti je třeba povolení České národní banky. Obchodní firma investiční společnosti obsahuje označení „investiční společnost“. Osoba, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti, nesmí používat označení „investiční společnost“. Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy.9 Investiční společnost rozhoduje za skladbu investičních instrumentů v portfoliu fondu, který musí být v souladu s prospektem fondu. Investiční společnost nese odpovědnost za obchodování s investičními instrumenty z portfolia fondu a za jejich přesnou a správnou realizaci. 8 9

Václav Liška, Jan Gazda, Kapitálové trhy a kolektivní investování, První vydání. ISBN: 80-86419-63-0 Zákon č.198/2004 Sb., § 14

Investiční společnosti jsou silně regulovány ze strany státních orgánu, zejména obchodní vztahy mezi investiční společností a fondem, který spravuje. Investiční společnost za svou činnost inkasuje odměnu, která je různě stanovená, nejčastějším způsobem je procentní část z celkového objemu aktiv fondu, která jsou pod správou investiční společností. Tyto odměny se liší v závislosti na místních zvyklostech a zákonech, na typu a druhu fondu.

Investiční fond Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu. O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií. Investiční fond získává finanční prostředky upisováním akcií, investor tedy získává akcie a práva z nich plynoucí. Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu. Akcie mohou být obchodovány na veřejném trhu, jejich kurz závisí na nabídce a poptávce. V ČR byly zakládány v souvislosti s kupónovou privatizací.10 Investiční fond není totožní jako podílový fond. Na rozdíl od podílového fondu je investiční fond samostatnou právnickou osobou, zatímco podílový fond je organizační složkou investiční společností, která nemá právní subjektivitu. Majetek soustředěný v investičním fondu je majetkem tohoto fondu, zatímco majetek podílového fondu je majetkem podílníků. Peněžní prostředky soustředěné investičním fondem od investorů se stávají majetkem investičního fondu a investiční fond je může použít i k jiným bezpečným formám uložení, než je nákup cenných papírů (investiční společnost soustřeďuje peněžní prostředky, které zůstávají majetkem investorů, a smí je použít pouze k nákupu cenných papírů od portfolia podílového fondu).

10

Zákon č. 189/2004 Sb. §4

Na rozdíl od investiční společnosti může investiční fond shromažďovat nejen peněžní prostředky, ale také investiční body.11

Podílový fond Podílový fond je organizační složka investiční společnosti, v níž je soustředěn cizí majetek, který investiční společnost spravuje. Podílový fond není právnickou osobou a nemůže tudíž mít své vlastní obchodní jméno. 12 Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu. Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu, a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou. Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

Depozitář Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře. Depozitář fondu kolektivního investování eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a statutem. Depozitář může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář vykonává svou činnost na základě smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s investiční společností nebo investičním fondem (dále jen „depozitářská smlouva“).13 V depozitářské smlouvě si depozitář a investiční společnost nebo investiční fond sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře. Depozitář zejména zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování, nebo pokud to povaha věci vylučuje, jeho jiné opatrovávání s tím, že tyto činnosti může provádět 11

Ing. Václav Liška, Kolektivní investování, Bankovní institut, a. s., první vydání 1997 Ing. Václav Liška, Kolektivní investování, Bankovní institut, a. s., první vydání 1997 13 Zákon č. 189/2004 Sb. §20 12

prostřednictvím jiné osoby. Eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování. Kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování. Kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování. Povinností fondu kolektivního investování k depozitáři jsou: -

Fond kolektivního investování požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých svých peněžních prostředků

-

Předá depozitáři svůj statut a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti

-

Ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře

-

Provádí

veškeré

platby

a

výběry

nebo

převody

peněžních

prostředků

prostřednictvím depozitáře a dále dle zákona č. 189/2004 Sb. §22 (1) Všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční společností musejí mít stejného depozitáře; to neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů, speciální fond nemovitostí, podílový fond jiné investiční společností a investiční fond. 14 Pravidla jednání depozitáře Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářkou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, neprodleně projedná toto zjištění s investiční společností nebo investičním fondem, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení. Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje zákonu, statutu, depozitářšké smlouvě nebo smlouvě o obhospodařování, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s investiční společností nebo investičním fondem. 14

Zákon č. 189/2004 Sb., §22 (2)

Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování. Dále taky odpovídá investiční společnosti a akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře, a to podle obchodního zákoníku. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby podle §21 odstavce 1 písmeno a). Odpovědnost investiční společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím není dotčena. 15

1.4 Rozdělení podílových fondů Zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování upravuje podílové fondy. V tomto zákoně jsou podílové fondy rozdělení na otevřené a uzavřené podílové fondy.

1.4.1 Otevřený podílový fond16 Pro otevřený podílový fond je charakteristické, že počet vydávaných podílových listů není předem omezen a podílník má právo na odkoupení podílového listu investiční společností. V zákoně č. 189/2004 Sb. je otevřený podílový fond charakterizován takto: -

Otevření podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů.

-

S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka.

-

Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou hodnotu.

-

Součástí názvu otevřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společností, která jej obhospodařuje, a označení „otevřený podílový fond“.

Investiční společnost, která chce vydávat podílové listy, vydá podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut též stanoví, který den se považuje za rozhodný den při vydání podílového listu.

15 16

Zákon č. 189/2004 Sb. §23 Zákon č. 189/2004 Sb. §12

Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkoupení podílového listu. Tato částka může být snížená o srážku uvedenou ve statutu. Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu s použitím majetku v podílovém fondu, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro odkoupení svých podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 6 měsíců. Statut speciálního fondu nemovitostí nebo speciálního fondu kvalifikovaných investorů mohou stanovit též termíny pro podání žádosti o odkup podílových listů s tím, že časový odstup jednotlivých termínů pro podání žádosti nesmí být delší než 6 měsíců. Investiční společnost může pozastavit vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu nejdéle na 3 měsíce, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. O pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů rozhoduje představenstvo investiční společnosti, které je povinno o svém rozhodnutí vypracovat zápis. V zápisu se uvede datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení, důvody pozastavení a doba, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje. Speciální fond nemovitostní nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 2 roky.17

1.4.2 Uzavřený podílový fond V případě uzavřeného podílového fondu je prodej podílových listů předem omezen, a to buď počtem vydávaných podílových listů, nebo předem stanovenou dobou jejích prodeje. Podílník uzavřeného podílového fondu nemá právo na zpětný prodej podílového listu investiční společnosti, tj. investiční společnost neodkupuje podílové listy. Uzavřené podílové fondy jsou upraveny též v zákoně č. 189/2004 Sb. Součástí názvu uzavřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „zavřený podílový fond“. 17

Zákon č. 189/2004 Sb.

Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut stanoví, který den se považuje za rozhodný den při nákupu podílového listu. Investiční společnost může podílový list uzavřeného podílového fondu nejdéle 3 měsíce ode dne zahájení vydávání podílových listů vydávat za částku rovnající se jmenovité hodnotě podílového listu. Tato částka může být zvýšená o přirážku uvedenou ve statutu. Investiční společnost nevydá podílový list uzavřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka odpovídající jeho aktuální hodnotě nebo jmenovité hodnotě, včetně možné přirážky. Uzavření podílový fond se vytváří na dobu určitou. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění (podle §101a) na otevřený podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena ve statutu včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo se přemění na otevření podílový fond. 18

1.4.3 Typy fondů dle investičního zaměření Fondy peněžního trhu Fondy peněžního trhu jsou obecně považovány za nejméně rizikové. Tyto fondy vykazují nejnižší výnosnost, a to dokonce běžně pod výnosností bankovních termínovaných vkladů. Tyto fondy investuji do nástrojů peněžního trhu, tj. především do instrumentů jako jsou pokladniční poukázky, bankovní depozita a dluhopisy se splatností do jednoho roku. Durace celého portfolia nesmí být delší než 1 rok. Výnosnost těchto fondů závisí především na výši krátkodobých úrokových měr. Fondy dluhopisové Rizikovější jsou fondy dluhopisové, tyto fondy v průměru v delším investičním horizontu nabízejí mírně vyšší výnosnost než fondy peněžního trhu. Dluhopisové fondy investují do dluhových cenných papírů bez omezení doby do splatnosti. Přestože na trhu existuje velké množství různých druhů dluhopisů jako (státní, municipální, podnikové, bankovní, atd.), většina dluhopisových fondů investuje do nejméně rizikových státních dluhopisů nebo 18

Zákon č. 189/2004 Sb., §13

kvalitních podnikových dluhopisů (s vysokým ratingem). Durace jejich portfolia je zpravidla výrazně delší než durace portfolia u fondů peněžního trhu. Výnosnost dluhopisových fondů závisí na vývoj úrokových sazeb (v případě růstu úrokových sazeb dochází k poklesu ceny dluhopisů). Výnosnost těchto fondů může být i záporná pokud dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Při řízení portfolia dochází ke zkracování jeho durace proto, aby byl vliv poklesu cen eliminován. V průměru dluhopisové fondy dosahují mírně vyšší výnosnost v porovnání s fondy peněžního trhu, toto je však kompenzováno vyšším úrokovým rizikem.19 Akciové fondy Tyto fondy jsou podstatně rizikovější než fondy dluhopisové nebo fondy peněžního trhu, v minulosti tyto fondy vykazovali v delším časovém horizontu (desítky let) mírně vyšší výnosnost než dluhopisové fondy. Úroveň rizika, kterému jsou fondy vystavěny, je závislá na společnostech, do jejichž akcií fondy investují. Akciové fondy můžeme ještě dále rozdělovat. Příkladem jsou fondy sektorové. Tyto fondy investují do akcií společností v určitém odvětví ekonomiky. Tato strategie je ale v podstatě rizikovější protože zde nedochází k dostatečné diverzifikace portfolia. Zde taky patří i fondy indexové, které kupují do svých portfolií akcie zahrnuté ve sledovaném akciovém indexu20, a jejichž cílem je kopírovat vývoj těchto indexů. Výnosnost akciových fondů může být i záporná a to i po dobu několika let. Příkladem může být i současná finanční a hospodářská krize, kdy v roce 2008 byla výnosnost akciových fondů hluboce záporná. ETF fondy ETF fondy neboli Fondy obchodované na burze (ETF=exchange trajd funds), se označují také jako indexové akcie. Tyto fondy se podobají indexovým fondům, neboť se fakticky jedná o indexové fondy obchodované na burze. ETF se běžně snaží kopírovat určitý akciový index, určitý sektor ekonomiky nebo určitou komoditu. Pokud investor nechce mít starosti s výběrem správných společností, které daný index kopíruje, může si 19

RNDr. Jaroslav Krabec, CSc. Finanční trhy, Třetí vydání, ISBN: 987-80-7265-105-4 Akciové indexy – měří chování určité nějak definované skupiny akcii, mají za úkol aproximovat vývoj konkrétního trhu, regiónu, sektoru atd. Mezi akciové indexy paří například SP 500, DAX 30 nebo Pražský PX50. Nejznámější však je Dow Jones Industrial Average Index, který má nejdelší historii a obsahuje 30 nejvýznamnějších společností v USA. 20

snadno koupit daný index prostřednictvím ETF. ETF běžně emitují jednotlivé investiční trusty. Jejich portfolia jsou složena z koše akcií, které se snaží přesně odrážet složení daného akciového indexu. Nevýhodou ETF jsou vysoké poplatky. Základními poplatky jsou jednorázový poplatek za vstup do fondu a pravidelný poplatek za správu fondu. Mohou však existovat i jiné poplatky jako jsou poplatek za výstup z fondu v pevné výši nebo výši klesající s dobou investice klienta ve fondu, správcovská odměna za překonání indexu, poplatek za zasílání dividendy atd. Nejvíce rozšířené ETF jsou fondy, které jsou navázány na známé indexy jako, jsou S&P nebo Dow Jones Industrial Average Index. 21 Smíšené fondy Smíšené fondy kombinují investice do všech zmiňovaných aktiv. Výnosnost a rizikovost těchto fondů leží mezi výnosností a rizikovostí akciových a dluhopisových fondů. Portfolio těchto fondů je rozloženo mezi akcie a dluhopisy (případně nástroje peněžního trhu) tak, že fond má dlouhodobě (řádově desítky let) nižší výnosnost než čisté akciové fondy, ale vyšší než dluhopisové fondy. Smíšené fondy jsou ideální nástroj pro střednědobé investice v horizontu 3 a více let (většinou to bývá 5 až 8 let). Mohou se dělit dle způsobu investování a to na defenzivní (konzervativní), neutrální a ofenzivní (agresivní), podle poměru akcií a dluhopisů ve svém portfoliu. U defenzivních fondů jednoznačně převažují aktiva uložená v dluhopisech a nástrojích peněžního trhu. U ofenzivních jsou převažující částí akcie. Správci těchto fondů přizpůsobují svá portfolia s tím jaký je očekávaný vývoj na trhu (při pozitivním výhledu na akciových trzích zvyšují podíl akcií na úkor dluhopisů, a naopak).

21

Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. Akciové trhy a investování, GARDA Publishing, a. s. 2009, ISBN 978-80-2472963-3, První vydání

Následující tabulka ukazuje Rizikový profil fondů z hlediska vztahu Riziko - Výnos Obrázek č. 1 Rizikový profil fondů

Zdroj: RNDr. Jaroslav Krabec, CSc. Finanční trhy, Třetí vydání, ISBN: 987-80-7265-105-4 (10. 02. 2012)

Obrázek č. 1 Rizikový profil fondů ukazuje jaký je vztah mezi rizikem a očekávaným výnosem základních typů fondů. Z grafu je patrné, že nejnižší riziko nesou fondy peněžního trhu, ale s tím je spojeno zároveň i nejnižší výnos, následují ho fondy dluhopisové a smíšené fondy. Na opačném konci jsou fondy akciové, které jsou nejrizikovější, zato ale přinášejí i nejvyšší očekávaní výnos. Zajištěné fondy Zajištěné fondy někdy taky nazývané fondy s ochranou kapitálu nebo garantované fondy. Tyto fondy vycházejí z toho, že se investor vyhýbá riziku. Investorům je nabízen podíl na růstu trhu a v případě poklesu nabízejí vrácení pevné (zajištěné) částky. Tyto fondy jsou zřizovány na dobu určitou či neurčitou. Správci těchto fondů využívají opčních kontraktů zpravidla na akciové indexy. Při poklesu tohoto indexu je zaručena výplata vložené částky (zajištěné částky). Při růstu indexu se investor podílí na jeho výnosu (přesný mechanizmus tohoto fungování závisí na statutu fondu). Tyto fondy mohou být vhodnou investicí pro investory, kteří chtějí profitovat

z růstu trhů, zároveň však nechtějí investovat do akciových fondů (nejsou ochotni podstoupit vyššímu riziku). Zajištěné fondy na dobu určitou – tyto fondy jsou nastavená tak aby investor držel svojí investici až do doby splatnosti, která je zpravidla několik let. Pokud chce investor prodat fond před jeho splatností, může ale za méně výhodných podmínek. Za předčasný prodej jsou vysoké pokuty, zároveň investor ztrácí záruku na vrácení vložených peněz. Investor má tak peníze pevně vázané po radu let. Pokud tedy nebere investor v potaz poplatky, potom u tohoto typu fondů, existuje jistota, že na konci investičního horizontu, dostane investor alespoň tolik vložených peněz, kolik vložil do fondu při vstupu, tj. tyto fondy zaručují minimální výnosnost 0%. Investor tak zdánlivě získává akciovou investicí bez podstoupení rizika. Základní teoretická poučka však říká, že investice bez podstoupení rizika není možná. Je totiž třeba brát v potaz: -

Vstupní a průběžné poplatky za správu

-

Míra participace – při růstu akciového indexu, podílníkovi nenáleží celé zvýšení hodnoty akciového portfolia, ale pouze určitá část

Uzamykací fondy (click funds) – tyto fondy se obvykle zakládají na dobu určitou. Investiční období je rozděleno na několik období a v každém dílčím období se uzavírá (click) dosažený výnos. Dosažený výnos může být omezen shora (cap) nebo zdola (floor). Například dolní limit výnosu za dílčí období je stanoven na nulu a podílník v tomto období nemůže dosáhnout ztráty. Druhou variantou je fond, u něhož se naopak uzamyká ztráta. U tohoto fondu je nastavena určitá počáteční výnosnost a za každý měsíc, kdy sledovaný akciový index dosáhne, ztrátu, se počáteční výnosnost o tuto ztrátu sníží. Existují i uzamykací fondy, které se zakládají na dobu neurčitou, tj. investor může kdykoliv z fondu vystoupit. Tyto fondy zajišťují nižší částku než 100% počáteční investice.22

22

Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. Akciové trhy a investování, GARDA Publishing, a. s. 2009, ISBN 978-80-2472963-3, První vydání

Fondy fondů Někdy také nazývané „zastřešující fondy“. Tyto fondy investují do podílových listů jiných podílových fondů, tj. jejich portfolio je tvořeno dalšími fondy, jejichž typ odpovídá statutu fondu (např. akciový fond, dluhopisový fond, apod.). -

Fond tak nabízí další úroveň

rozložení rizika, míra kolísání hodnoty podílových listů bývá na úrovni konzervativnějších akciových fondů. Tyto fondy se často specializují na vybraná průmyslová odvětví. Správcovské poplatky jsou v podstatné míře větší než u předchozích druhů fondů, bývají i několika násobně vyšší. Hedžové fondy Jsou to fondy, které smějí mít nejen tzv. dlouhé pozice (fond profituje pouze z růstu finančních aktiv, do které investoval), ale také tzv. krátké pozice (fondy profituje i z poklesu cen aktiv). To dává portfolio managerům širší prostor pro aktivní správu aktiv a tudíž i pro aktivní investiční strategie. Nevýhodou tohoto druhu fondu je však v podstatné míře vyšší riziko, neboť u fondů využívající pouze dlouhé pozice lze spoléhat na dlouhodobě rostoucí trendy (pouze u akciových a dluhopisových fondů). Při možnosti využití i krátkých pozic má portfolio manager větší možnosti zisku, současně se však může stát, že se splete v jeho úvahách na další vývoj trhu, a tím pádem prodělá, i když dlouhodobý trend bude rostoucí.23 Tyto fondy jsou určené pro bohaté investory, bývá stanovená minimální investice, kterou musí každý investor investovat. Hedžové fondy mívají často pákový efekt (leverage), je to situace, kdy malá počáteční investice otevírá prostor pro značné ztráty ale také i značných zisků. Nemovitostí fondy Tyto fondy umožňují investorům nepřímo investovat do nemovitostní. Správce fondu nakupuje nemovité statky (budovy, pozemky apod.) a cenné papíry na ně navázané. Tyto fondy zpravidla nekorelují s akciovými indexy, mohou tedy být vhodným zajišťovacím prvkem investičního portfolia. Výnosnost těchto fondů je podstatně nižší než výnosnost běžných fondů. Tyto fondy vykazují nejvyšší zhodnocení v době inflace a tak závisí do značné míry na hodnotě inflace.

23

RNDr. Jaroslav Krabec, CSc. Finanční trhy, Třetí vydání, ISBN: 987-80-7265-105-4

Derivátové fondy Tyto fondy využívají deriváty ve svých portfoliích. Z toho důvodu jsou vysoce rizikové a běžně se stává, že i ztrátové. Jedná se o možnost investovat do akcií, dluhopisů případně komodit přes tzv. trhy odvozených nástrojů – derivátů, které umožňují velmi efektivně a bez problémů provádět rychlé obchodování jak dlouhá pozice (long), tak krátké pozice (short). Například u opce na akcii derivátový fond nekupuje ani neprodává samotnou akcii, ale právo koupit či prodat tuto akcii v budoucnu za dnes stanovenou cenu. Proto může na rozdíl od klasického akciového fondu vydělat nejen na růstech akcií, ale i na poklesech, tedy i při burzovním krachu. Pochopitelně platí, že při nesprávné spekulaci fond riskuje, že bude prodělávat i v době růstu akciového trhu. Opce je jen jedním z mnoha derivátů, fondy mají ještě celou řadu možností jako futures, forward, swap.24 Obrázek č. 2 Rozdělení fondů dle typů

Zdroj:http://www.akatcr.cz/download/2310-tk_20120222_-_prezentace_roku_2011_pdf.pdf (dne 13. 03. 2012)

24

http://www.fondshop.cz/index.asp?id=27&action=p_kh_der (dne 13. 03. 2012)

Obrázek č. 2 Ukazuje rozdělení fondů dle typů z pohledu investovaných prostředků. Je patrné, že největší část na Českém trhu zaujímají fondy peněžního trhu, následují je zajištěné fondy a fondy akciové, na opačném konci jsou fondy fondů a fondy nemovitostní.

1.4.4 Rozdělení fondů dle politiky rozdělování výnosů Fondy růstové Cílem těchto fondů je především zhodnocení svěřených prostředků. Tyto fondy se snaží reinvestovat celý svůj dosažený zisk, čímž dochází ke zvyšování hodnoty jejich podílových listů. Výnos je podílníkovi vyplacen až při ukončení investice formou zpětného odkupu podílového listu. Fondy výnosové (důchodové) Cílem těchto fondů je vyplácet investorům pravidelný výnos (důchod) z investice. Fondy růstově – výnosové Tyto fondy se snaží kombinovat výhody obou dvou druhu fondu, jak růstové tak i výnosové. Cílem těchto fondů je vedle zhodnocení podílových listů také pravidelná výplata podílníkům výnosy z investice.

1.4.5 Rozdělení fondů dle druhů poplatků Fondy se vstupním poplatkem U tohoto druhu fondu investor hradí odměnu za distribuci podílových listů či akcii při vstupu do fondu. Kromě toho jsou zde účtovány tak i roční poplatky za správu. Fondy s výstupním poplatkem Zde je investorům účtován poplatek při výstupu z fondu (při zpětném odprodeji podílových listů), tento poplatek může klesat s dobou, po kterou investor drží svou investici ve fondu. Zde je taky účtován roční poplatek za správu. Fondy bezpoplatkové Tyto fondy si neúčtují žádné poplatky spojené s distribucí podílových listů nebo akcii, ale účtují si tak jako ostatní roční poplatek za správu.

1.4.6 Rozdělení fondů podle způsobu správy aktiv Aktivně řízený fond Aktivně spravované fondy chtějí překonat zvolený benchmark25. Toho můžou docílit změnou vah zastoupení jednotlivých společností proti indexu. Portfolio manager, proto ovlivňuje složení fondu a přizpůsobuje ho tržní situaci. Tento proces já náročný jak časově, tak nákladově. Právě náklady jsou pak přesunuty na investory.26 Aktivně spravované fondy se tak hodí pro investice do sektorů, odvětví nebo netradičních segmentů, kde se ještě skrývají příležitosti na objevení a využití neefektivností trhů, které pak mohou být proměněny v zisky. Pasivně řízený fond Sem patří například výše zmíněné ETF fondy. Pasivní fondy fungují tak, že se snaží zvolený index (benchmark) co nejtěsněji kopírovat jedna ku jedné. Indexem může být regionální index (např. S&P 500) nebo oborový (S&P Oil and Gas) nebo celý trh zastoupený indexem MSCI World. Složení portfolia se mění pouze, když se mění podkladový index. To znamená, když ho nějaký titul opouští nebo naopak, když nějaký přibude a váhy jednotlivých akcií se mění.27

1.4.7 Rozdělení fondů podle teritoria investování Fondy investující na území jednoho státu Tyto fondy se zaměřují pouze na investice do oblasti jednoho státu. Jsou vysoce volatelnými a proto i rizikovější. Dosahují ale nadprůměrných výnosů. Příkladem těchto fondů můžou být fondy, které se zaměřují na určité státy jako USA, Rusko, Čína nebo na státy EU. Fondy investující do určitého regiónu Tyto fondy se zaměřují na investice do určité oblasti či regiónu. Míra diverzifikace je zde větší než u fondů investující pouze do aktiv na území jednoho státu, s tím je spojeno i menší riziko a tím pádem i výnosnost těchto fondu je nižší. Příkladem těchto fondů můžou být třeba fondy zaměřující se na investice do akcií či dluhopisů státu Východní Evropy, 25

Benchmarking – metoda založená na systematickém měření a porovnávaní vybraných ukazatelů. http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-31566440-etf-vs-aktivne-rizeny-fond (dne 13. 03. 2012) 27 http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-31566440-etf-vs-aktivne-rizeny-fond (dne 13. 03. 2012) 26

Střední Evropy, nebo v poslední době velice atraktivní tzv. BRIC (Brazilie, Rusko, Indie a Čína). Fondy investující celosvětově Tyto fondy se vyznačují nejvyšší míru diverzifikace. Ve svém portfoliu mají různá aktiva z různých regiónu a státu tím docilují, že riziko pro investora je podstatně nižší, než u předchozích dvou druhů fondů. S nižším rizikem je spojena i nižší výnosnost. Jako příkladem těchto fondů můžeme uvést fondy fondů, kteří mají ve svém portfoliu podílové listy či akcie jiných fondů z různých regiónu a tím diverzifikují své riziko.

1.4.8 Rozdělení fondů podle cílové skupiny investorů Mass retail fondy Tyto fondy jsou určeny široké veřejnosti, vyznačují se nízkými limity pro minimální investice, jsou vhodné pro velice malé investory, kteří nechtějí investovat příliš vysoké částky. Fondy pro institucionální investory Charakterizují se tím, že jsou zaměřeny na korporace a orgány státní správy. Umožňují vhodně ukládat a zhodnocovat finanční rezervy nebo například diverzifikovat rizika podnikání. Vyznačují se tím, že mají nastavené vyšší minimální částku pro investování. Regulace a dozor podílových fondů V České republice se investování a fungování podílových fondů řídí zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Na dodržování této legislativy a konkrétních statutů dohlíží Česká národní banka. Jakýkoliv podílový fond určený k distribuci na území ČR musí mít povolení a registraci ČNB. Licenci ČNB musí mít i další subjekty, které s podílovými fondy přijdou do styku – tj. investiční poradci, zprostředkovatelé a investiční společnosti, popř. obchodníci s cennými papíry. 28 Do 1. dubna 2006 kdy došlo k sloučení bankovního dohledu, vykonáváno do té doby Českou národní bankou, s dozorem nad kapitálovým trhem vykonáváno Komisí pro cenné

28

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pod%C3%ADlov%C3%BD_fond (dne 14. 03. 2012)

papíry. V současné době je dohled nad celým finančním trhem prováděn Českou národní bankou.

1.5 Metodologie práce Cílem diplomové práce je porovnání vybraných podílových fondu v České republice a SRN, a to konkrétně na podílové fondy, které jsou pod správou investiční společnosti Raiff. Sbg. Invest KAG. Analýza se pak zaměřuje na bankovní trh v České republice a v Německu. V rámci těchto trhů je pak i analýza ekonomické situaci v těchto zemí a to z pohledů jejich makroekonomických indikátorů. Tyto makroekonomické indikátory jsou pak společně porovnány. Vybrané podílové fondy jsou pak popsány dle různých hledisek, jako jsou rizikovost, výnosnost či návratnost investice. Porovnávané podílové fondy jsou pak rozděleny na dluhopisové fondy a fondy akciové, kdy je z každé skupiny vybrán jeden. Pomocí názorových příkladů, ve kterých je uvedena příkladová investice do těchto fondů, je vyhodnoceno, do kterého fondu je pro českého investora lepší investovat.

2 Analýza bankovního trhu v ČR a SRN a vybraných bank 2.1 Analýza ekonomické situace v ČR a SRN 2.1.1 Analýza Ekonomické situace v České republice V roce 2012 ekonomika České republiky stále není na úrovni, na jaké byla před světovou finanční a následně i hospodářskou krizí, která zasáhla v roce 2008 nejdřív Spojené státy a následně i zbytek světa. Původně se tvářící jako krize pouze finančního sektoru, která zasáhla finanční ústavy v USA, jako byl pád jedné z nejvýznamnější banky Lehman Brothers, se následně přetransformovala v krize hospodářskou. Zasazen byl celý svět a ani Česká republika se tomu nevyhnula. V roce 2008 se stále ještě mohlo zdát, že by se tomu Česká republika mohla vyhnout. Bohužel tomu tak nebylo. Česká republika má velmi otevřenou ekonomiku, a proto se i kondice ekonomiky tradičních partnerů jako Německo, začala projevovat i na stav ekonomiky v ČR. ČR jakožto exportéra začala ztrácet možnost prodávat své výrobky. Tato situace se projevila na domácím trhu tím, že domácnosti začali více šetřit v očekávání zhoršení ekonomické situaci, toto se projevilo i v poklesu hrubého domácího produktu. Následující tabulky a grafy ukazují, jak se vyvíjely důležité makroekonomické indikátory (ke dni 02. 04. 2012).

Obrázek č. 3 Ekonomické údaje pro ČR pro rok 2012 Indikátor

Meziroční růst (pokles) v %

Hrubí domácí produkt (HDP)

0,6

Index spotřebitelských cen (CPI)29

3,7

Míra inflace

2,2

Průměrná mzda

Nominální

2,0

Reálná

-0,4

Nezaměstnanost30

9,2

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace vlastní úprava (dne 02. 04. 2012)

Obrázek č. 2 ukazuje nejdůležitější makroekonomické indikátory pro rok 2012. HDP v roce 2012 (údaje jsou k 09. 03. 2012) vzrostlo v porovnání s předchozím rokem 2011 o 0,6 %. Index spotřebitelských cen (CPI), který vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru „spotřebního koše“ výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností, vzrostl v tomto roce (údaje jsou k 02. 04. 2012) o 3,7%. Míra inflace vzrostla o 2,2%. Průměrnou mzdu lze rozdělit na „nominální“ část a část „reálnou“. Nominální část označuje celková část přírůstku. Reálná část průměrné mzdy pak lez definovat jako její nominální část očištěná o míru inflace, tj. znázorňuje „reálně“ o kolik vzrostl důchod. Následující tabulky ukazuje, jak probíhal vývoj HDP České republice od roku 2006 do roku 2012 (údaj pro rok 2012 je brán pouze do 09. 03. 2012). Obrázek č. 4 Vývoj HDP od roku 2006 do 2012 (v ČR v %) Vývoj HDP Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

HDP

7,0

5,7

3,1

-4,7

2,7

1,7

0,6*

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty vlastní úprava vlastní úprava (02. 04. 2012)

29

Vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru (spotřebního koše) výrobků a služeb, spotřebovávaných průměrnou domácností. 30 Hodnota ukazatele v % (nejde o růst či pokles) - podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle

V roce 2006 a 2007 rostl HDP České republiky tempem 7,0% a 5,7%, to bylo dvakrát rychlejší než průměr Evropské unie, který činil 3,3% respektive 3%. V těchto letech se Česká republika nacházela ve vrcholu ekonomického růstu, nikdo však nepředpokládal, co bude následovat. V srpnu roku 2007 vyústila takzvaná Americká hypoteční úvěrová krize, která následně vyústila ve finanční propad burzovních trhů v USA. Kvůli vysokému propojení trhů se tato krize následně přelila na ostatní ekonomiky celého světa a přerostla ve světovou finanční krizi. V roce 2008 kdy se naplno začalo mluvit o krizi, k zpomalení ekonomiky, do značné míry přispěl i fakt, růst ceny ropy. Tento fakt vedl k poklesu reálného HDP a zvedl spotřebitelské ceny. Cenu ropy zejména hnaly vzhůru spekulativní obchody, (penzijní a hedgingové fondy nakupovaly komodity, aby snížily riziko portfolia pramenící z akciových trhů).31 V tomto roce vzrostl hrubí domácí produkt o 3,1%, původně se však očekával růst o 3,5%., pokles tedy činil 0,6%. Na tomto poklesu se podílel taky fakt, že se Česká ekonomika už nacházela v sestupné fázi, jak se můžeme podívat na vývoj mezi lety 2006, kdy ekonomika rostla o 7,0%, a roku 2007, kdy rostla o 5,7%, znamená to tedy, že v roce 2007 ekonomika rostla ale ne tak silně jak v roce předchozím. Krize pouze urychlila tuto sestupní tendenci. I přes tento negativní výhled v roce 2008 si Česká republika vedla ve srovnání se zahraničím poměrně dobře. Na rozdíl od jiných států stále rostla. Například ekonomika Německa klesla v roce 2008 o 1,6%, průměr Evropské unie byl pokles o 1,3%. Vrchol konjunktury tedy byl v roce 2006, kdy ekonomika dosáhla úctyhodných 7,0% meziročního růstu. Už na začátku roku 2009 začaly světové organizace jako, OSN32, MMF33 nebo světová banka, varovat před možnými dopady finanční krize. OSN označila, že světová ekonomika čelí největšímu poklesu od Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Americký bankovní dům Goldman Sachs v březnu tohoto roku predikoval, že světová ekonomika se propadne o 1,0%. Světová banka očekávala první propad světové ekonomiky od roku 1945.

31

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomick%C3%A1_krize_2008-2009 OSN – organizace spojených národů 33 MMF – mezinárodní měnový fond 32

Pokles byl ale mnohem větší, než kdokoliv předpokládal. V roce 2009 se projevila naplano panika a strach na finančních trzích, kdy banky nechtěli půjčovat finanční prostředky a to se následně projevilo i v hospodářském měřítku. V tomto roce ekonomika České republiky zaznamenala

meziroční

pokles

o

4,7%.

Pokles

ekonomiky

byl

větší

než

v západoevropských státech a také větší než byl průměr celé Evropské unie. Následující graf ukazuje, jak vypadal hrubý domácí produkt České republiky. Obrázek č. 5 HDP ČR (v bil. Kč)

Zdroj: http://www.euroekonom.cz/grafy-data.php?type=cesko-vysehdp-rok (dne 02. 04. 2012)

V roce 2010 došlo k vystřídání hospodářského poklesu a stavu deprese z předchozího roku a přechod k opětovnému hospodářskému růstu. Produkce rostla zejména ta průmyslová, zahraniční obchod se také zvyšoval. Nezaměstnanost se i přes to nadále zvyšovala a to konkrétně z 9,2% na 9,6%.34 Inflace dosáhla 1,5%. Hrubý národní produkt vyjádřen v bil. Kč se meziročně zvýšil o 200 mld. Kč a to na hodnotu 3,7 bil. Kč. V roce 2011 sice ekonomika stále rostla a zaznamenala meziroční růst o 1,7% ale tempo bylo pomalejší než v roce předchozím kdy růst byl 2,7%. Stále to ale bylo nad průměrem Evropské unie, který činil 1,6%, nicméně to bylo skoro dvakrát pomalejší než růst Německé ekonomiky, který byl 2,9%. 34

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1109-10-2__ctvrtleti_2010

V následujícím grafu je znázorněn vývoj inflace v České republiky za období 2000 – 2012. Obrázek č. 6 Vývoj míry inflace v České republice v období 2000 – 2012 (v %)

Zdroj: http://www.euroekonom.cz/grafy-data.php?type=cesko-inflace-rok (dne 02. 04. 2012)

V roce 2008 došlo k prudkému zvýšení inflace, ta byla 6,3%. Byla tak na jedné z nejvyšších úrovní v Evropské unii. Průměr EU byl 3,7%. Tento růst byl zapříčiněním zejména zvýšením cen potravin o 8,4% a také očekáváním zvýšené sazby daně z přidané hodnoty. V následujícím roce 2009 inflace klesla na pouze 1%. Tento pokles byl způsoben zejména hospodářským útlumem a poklesem poptávky domácnostech. Od roku 2009 je patrná rostoucí tendence, co se týče vývoje inflace. Průměrná míra inflace dosáhla v roce 2011 1,9% nutno podotknout, že tato míra byla v souladu s predikcí. Průměrná míra inflace zboží byla 2,4%. Poprvé za období, kdy jsou k dispozici data, tj. od roku 2004, převýšila průměrnou míru inflaci služeb 1,1%. Ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku cíleně rostla hladina cen u potravin a alkoholických výrobků.

Tento vývoj však byl pravděpodobně způsoben předčasným promítnutím zvýšení snížené sazby DPH, ke kterému došlo 1. 1. 201235 Predikce pro rok 2012 je, že průměrná inflace by se měla zvýšit na 3,2%. Převážná většina této inflaci bude dána administrativními opatřeními, která se skládají z dopadů nepřímých daní a ze změn cen vykazované ČSÚ jako regulované. Zvýšení snížené sazby DPH z 10% na 14% se projeví do CPI. Z nepřímých daní bude na růst působit zvýšení spotřební daně z cigaret a tabáku.36 Pro rok 2013 analytici vycházejí z toho, že se očekává sjednocení obou sazeb DPH na17,5%, toto sjednocení má vstoupit v platnosti 1. 01. 2013. Pro rok 2013 se tedy očekává, že se průměrná míra inflace bude pohybovat okolo 1,5% Pro roky 2014 a 2015 se odhaduje, že se inflace bude pohybovat okolo hranice 2% což je cíl ČNB. Následující tabulka a pak graf ukazuje, jak se vyvíjela průměrná hrubá měsíční mzda v České republice od roku 2007 do roku 2012. Obrázek č. 7 Vývoj průměrné mzdy v České republice 2007 – 2012 v % Mzda

2008

2009

2010

2011

2012

Nominální 7,3

8,5

4,0

2,0

2,2

2,0

4,4

2,1

3,0

0,5

0,4

-0,4

Reálná

2007

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace vlastní úprava (02. 04. 2012)

35 36

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2012-Q1_C.pdf http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2012-Q1_C.pdf

Obrázek č. 8 Průměrná hrubá měsíční mzda 2000 - 2011

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/mzda_v_kc (02. 04. 2012)

V roce 2011 nebyl mzdový vývoj příliš příznivý, průměrná nominální měsíční mzda stoupla meziročně o 2,2% na 24 319 Kč. Přestože to bylo větší nárůst v porovnání s předchozím rokem 1,9%, šlo o druhý nejnižší mzdový růst za posledních jedenáct let. Tento nízký přírůstek spolu s rostoucí inflací způsobil, že reálná mzda stoupla jen o 0,4% Ve čtvrtém čtvrtletí téhož roku reálná mzda dokonce klesla o 0,2%.

Obrázek č. 9 Míra nezaměstnanosti v České republice 2007 – 2012 v %

Zdroj: http://www.euroekonom.cz/grafy-data.php?type=cesko-nezam-rok (02. 04. 2012)

Z přiloženého grafu je patrné, že od roku 2003, kdy míra nezaměstnanosti v České republice dosahovala 10,3%, byla sestupná tendence. Míra nezaměstnanosti klesala postupně do roku 2008, kdy dosahovala v této dekádě nejnižší úrovni a to pouhých 6%. Od roku 2008, v důsledku hospodářské krizi, docházelo k rostoucí tendenci do roku 2010, kdy nezaměstnanost dosahovala 9,6%. Od roku 2010 do současnosti lze pozorovat mírně pozitivní pokles nezaměstnanosti, která v současné chvíli je na úrovni 9,2% (údaj je ke dni 8. 03. 2012). Trh práce v roce 2011 ožil jen nepatrně. Celková zaměstnanost v pojetí národního účetnictví nejenže dosud nedosáhla předkrizové úrovně, ale roční zvýšení o 12,7 tis. osob (+0,3 %) bylo nejnižším přírůstkem (za růstová léta) v časové řadě od roku 1995. Ekonomika zaměstnávala 5067,3 tis. osob, méně než v roce 2007.37 Ekonomická predikce pro rok 2012 je velmi obtížná. Další ekonomický růst zřejmě bude i nadále sužovat pesimismus, ztráta důvěry a obavy z dopadu dluhové krize v Eurozóny, viz aktuálně Řecko. Tento pesimismus se projeví zejména v opatrnějším ekonomickém 37

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011

rozhodování, a tudíž v poklesu hrubých domácích výdajů. V souladu s přijatými stabilizačními opatřeními a schválenou konsolidační strategií se i nadále očekává úsporné chování vládních institucí jak z hlediska zaměstnanosti, tak i nákupů zboží a služeb. Očekává se snížení spotřebních výdajů vlády o 2,5%. Růst HDP by měl dosáhnout pouhých cca 0,2%. Větší zlepšení se očekává až v roce 2013, kdy se očekává růst ekonomiky o 1,6%.38

2.1.2 Analýza ekonomické situace v SRN Koncem 80. let patřilo Německo k nejbohatším státům Evropy. Hrubý domácí produkt přepočtený paritou kupní síly, byl o 20% větší, než byl průměr Evropské unii. I v 90. letech patřilo ještě Německo k třem nejbohatším zemím tehdejší patnáctky. Poté se ale pozice Německa začala zhoršovat. Důvody propadu byly zejména náklady spojené se sjednocením Německa a vyrovnání hospodářské úrovně obou spolkových zemí. Tehdy ze státního rozpočtu proudilo na východ pod formou různých podpor a dotací až 70 mld. Eur. Situace se v podstatě zlepšila, až v roce 2006 kdy růst HDP dosáhl 3,7 %, bylo to nad průměrem celé Evropské unii, který činil 3,3%. I následující rok končil nad průměrem EU a to 3,3 %, průměr EU byl 3,2 %. Tento růst byl podpořen jak zahraniční poptávkou tak i tou domácí. I přes značné posílení Eura vůči Dolaru měl, který měl negativní vliv na export, měl největší podíl na hospodářský růst právě export, který se zvýšil o 8,3 %. Začátkem roku 2008 se ekonomika Německa začala zpomalovat a to na konečných 1,1%. V roce 2009 se už naplno projevila světová krize, na začátku roku byly analytici hodně optimističtí, když predikovali dokonce růst ekonomiky o 2,3%. Realita byla naprosto jiná, hospodářství Německa se v roce 2009 propadlo o -5,1% průměr EU přitom byl -4,3%. V následujícím roce 2010 došlo k opětovnému nastartování ekonomiky a ta rostla o 3,7%. Ani tento růst však nemohl umazat ztráty, které byly způsobeny propadem z roku 2009. V roce 2011 ekonomika rostla už „jen“ 3,0% toto zpomalení můžeme vysvětlit Evropskou dluhovou krizi, kdy na trzích vládne nejistota z budoucího vývoje.39

38 39

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2012-Q1_C.pdf (dne 06. 04. 2012) http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000636/

Následující tabulka ukazuje, jak vypadal vývoj HDP v Německu v letech 2006 - 2012 ve srovnání s průměrem Evropské unii. Obrázek č. 10 Vývoj HDP Německa v letech 2006 – 2012 v % Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

HDP

3,7

3,3

1,1

-5,1

3,7

3,0

0,6

EU (27)

3,3

3,2

0,3

-4,3

2,0

1,5

0,0

Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb 020 vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

Následující tabulka ukazuje vývoj míry inflace v SRN v porovnání s vývojem v Eurozóny. Obrázek č. 11 Vývoj míry inflace v SRN ve srovnání s průměrem Eurozóny v % Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

SRN

1,8

2,3

2,8

0,2

1,2

2,5

2,3

EU (17)

2,2

2,1

3,3

0,3

1,6

2,7

2,7

Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tsieb060&tableSelectio n=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1 vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

V Tabulce č. 11 na rozdíl od Tabulky č. 10 je brán průměr v Eurozóny a ne v celé Evropské unii, je to z toho důvodu, že se v Německu platí Eurem a proto by bylo nelogické do průměru započítávat i země, které mají svojí vlastní měnu. Z tabulky je patrné, že Německá inflace se dlouhodobě drží pod průměrem Eurozóny. Od roku 2006 kdy inflace činila 1,8% do roku 2,8% (tento rok je brán jako počátek světové krize) sledujeme vzestupnou tendence, co se inflaci týče. V roku 2009 kdy byl největší propad světové ekonomiky, můžeme pozorovat i zřetelný pokles inflace a to na pouhých 0,2%. Po roce 2009 kdy světová hospodářství se začala zotavovat z předešlé krize, sledujeme rostoucí trend, v roce 2010 dosáhla průměrná inflace 1,2% a v roce 2011 dokonce 2,5%.

Obrázek č. 12 Vývoj nezaměstnanosti v Německu v letech 2001 – 2012 v % Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

%

11,7

13,0

12,0

10,1

8,7

9,1

8,6

6,8

5,9

Zdroj: https://www.destatis.de/DE/Startseite.html vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

V roce 2004 z důvodu slabého hospodářského růstu kolem 4,4 mil. nezaměstnaných, tj. míra nezaměstnanosti dosáhla 11,7%. V následujícím roce se situace ještě více zhoršila a nezaměstnanost dosáhla 13,0 %, což bylo nejvíce v celém poválečném období. V roce 2006 došlo k výraznému hospodářskému oživení, což vedlo i k poklesu nezaměstnanosti, tento pokles ale nebyl nijak velký, nezaměstnanost klesla na 12,0%. V následujících letech tento pozitivní trend nadále pokračoval, v roce 2007 klesla nezaměstnanost na 10,1% a v roce 2008 dokonce pod úrovní 9% na úroveň 8,7%. Světová recese se začala projevovat, až v roku 2009 kdy nezaměstnanost opět rostla a to na 9,1%. Poprvé po 80 letech na začátku sezóny, kdy obvykle dochází ke vzniku nových pracovních příležitostí, bylo v březnu registrováno více nezaměstnaných než únoru.40 V roce 2010 se Německá ekonomika zotavovala rychleji, než se původně očekávalo. Hlavní analytici predikovali pro tento rok růst ekonomiky o 3,4 % - 3,5%, finální výsledek byl dokonce lepší a to 3,7%. Hlavní důvod tohoto růstu byl opětovný růst exportu. Svět opět začal nakupovat německé produkty. Pozitivně se odrazil i fakt, že Němci jsou ochotni opět více utrácet.

Tento trend pokračoval i v následujícím roce 2011, kdy v prvním

čtvrtletí dosáhl růst 5,0%, následně však došlo k poklesu ve druhém čtvrtletí na 2,8 % a ve zbylých dvou dokonce na 1%. Prognózy pro rok 2012 jsou velice těžké, protože nikdo neví, jak bude nadále vyvíjet současná dluhová krize v Evropě. Po postiženém Řecku se v posledních dnech začíná opět mluvit o zadluženém Španělsku. Dluhopisy Španělska opět podražili a to znamená i větší finanční zátěž pro Španělsko, které chce refinancovat svůj dluh. I přes to se však očekává, že výkon Německé ekonomiky poroste i v roce 2012 a to o 2,0 % - 2,4%, nicméně toto číslo se pohybuje nad dlouhodobým trendem. V období

40

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000636/

globalizace, kdy světové ekonomiky jsou nesmírně provázána, je každá prognóza závislá na stavu ekonomiky nejen Německa ale také celé Evropské unii a USA.41

2.2 Analýza bankovního trhu ČR a SRN 2.2.1 Analýza bankovního trhu v České republice Do roku 1990 by bankovní systém České republiky jednostupňový s výrazním monopolem Státní banky československé. V současné době je bankovní systém České republiky dvoustupňový. Tvořen: -

Centrální bankou – ČNB – Česká národní banka

-

Obchodní banky (v současné chvíle je jich na Českém trhu 4442

Česká národní banka Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, družstevními záložnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel.43 Česká národní banka plní roli integrovaného orgánu pro regulace a dohled zejména prostřednictvím:44 -

Regulatorní činností – Stanovuje pravidla obezřetného podnikání a jednání se zákazníky formou prováděcích právních předpisů.

-

Licenční a povolovací činnost – ČNB uděluje povolení pro vstup do regulovaných segmentů finančního trhu.

41

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000636/ https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=0 6.04.2012&p_ses_idx=1 (dne 06. 04. 2012) 43 http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/ 44 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/poslani_cnb_dohled_FT.pdf (dne 06. 04. 2012) 42

-

Dohledové činnosti o Dohled na dálku o Dohled na místě

-

Stanovování opatření k nápravě popřípadě i ukládání sankcí – v případě zjištění nedostatků v činnosti subjektu, nad nimiž vykonává dohled.

-

Shromažďování, zpracování a vyhodnocování informací, jež slouží k podpoře dohledu a k informování veřejnosti o stavu a vývoji finančního trhu v České republiky.

Centrální registr úvěrů Centrální registr úvěrů je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ.45 V CRÚ nejsou evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů a údaje o depozitních účtech (běžné účty bez povoleného debetu, spořící, termínové účty). Všechny banky a pobočky bank, působící na území České republiky jsou účastníci CRÚ, dále to jsou další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Povinností každého účastníka CRÚ je provádění pravidelné aktualizace databáze CRÚ.

2.2.2 Analýza bankovního trhu v SRN Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je „Deutsche Bundesbank“, tedy německá centrální banka, která byla založena roku 1958. Činnost bankovního dohledu vykonává za přispění svých zemských poboček v jednotlivých spolkových zemích. Doprovodním orgánem je Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování „Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen“.46 Do kompetencí „Deutsche Bundesbank” patří mimo jiné i vydávání mincí (vydávání a povolování bankovek spadá do kompetencí Evropské centrální banky).

45 46

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/ http://www.podnikanivnemecku.cz/nemecko-financni-a-danovy-sektor-s144

Bankovní systém Německa se vyznačuje především svojí univerzálností. Většina bankovních institucí provádí všechny možné bankovní obchody. Obchodní banky v Německu se dají rozdělit podle svojí velikosti a významu na tři základny skupiny: 1. Privátní obchodní banky „kreditní banky“, tyto banky můžeme dále ještě dělit na: a. Velké banky s celostátní působností b. Regionální banky c. Privátní bankéře d. Pobočky zahraničních bank 2. Spořitelny a zemské banky s veřejno-právním statutem, které jsou specifické pro německý bankovní systém. 3. Družstevní lidové banky Vedle univerzálních bank existují v Německu i specializované banky, které se specializují jen na určitých oblastech bankovních obchodů, jako například hypotéční banky. Následující tabulka ukazuje deset největších německých bank podle jejich bilanční sumy v mil. EUR, dále ukazuje počet jejich poboček, počet zaměstnanců a jako formu mají, zda se jedná o privátní banku, veřejno-právní nebo družstevní.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-financni-a-danovy-sektor/5/1000636/#sec4 (dne 21. 04. 2012)

3 Nabídka

vybraných

podílových

fondů

vybraných bank v ČR a SRN 3.1 Nabídky vybraných podílových fondů v ČR Raiffeisenbank a. s. Historie Banky Raiffeisenbank a. s.47 působí na českém trhu už od roku 1993, ve světě je ale známá více než 140 let. Raiffeisenbank a. s. poskytuje široké spektrum bankovních služeb a to jak soukromím, tak i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila RBCZ spojování s eBankou, tento integrační proces obě banky dokončily v roce 2008. V roce 2012 Raiffeisenbank a. s. obsluhuje klienty v síti 121 poboček a klientských center. Raiffeisenbank a. s. je součástí Raiffeisen Bank International48. RBI je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů investičního a firemního bankovnictví v Rakousku a vedoucí univerzální bankou ve střední a východní Evropě. RBI je dceřinou společností Raiffeisen Zentralbank AG. Majoritním akcionářem Raiffeisenbank a.s. je s 51 %, rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International AG (RBI), která vznikla v roce 2010 spojením Raiffeisen International a části RZB. Dalším akcionářem s 24 % je Raiifeisenlandesbank Niederösterreich – Wien AG a RB Prag-Beteiligungs GmbH, která drží 25 %. RBI zajišťuje služby firemním a investičním klientům v Rakousku a dále obsluhuje klienty v řadě zemí střední a východní Evropy, jako Bulharsko, Rumunsko, Srbsko. Majoritním vlastníkem Raiffeisen Bank International je Raiffeisen Zentralbank AG se 78,5 %, zbývající část se volně obchoduje. Raiffeisen Bank International působí v těchto zemích.

47 48

Raiffeisenbank a. s. – dále RBCZ Raiffeisen Bank International – dále RBI

Obrázek č. 14 Seznam států ve, kterých působí RBI Země

Název

Albánie

Raiffeisen Bank Sh. a.

Bělorusko

Priorbank, OAO

Bosna a Hercegovina

Raiffeisen Bank d. d. Bosna i Hercegovina

Bulharsko

Raiffeisenbank (Bulgaria) EAD

Česká republika

Raiffeisenbank a. a.

Chorvatsko

Raiffeisenbank Austria d. d.

Kosovo

Raiffeisen Bank Kosovo S. A.

Maďarsko

Raiffeisen Bank Zrt.

Polsko

Raiffeisen Bank Polska S. A.

Rumunsko

Raiffeisen Bank S. A

Rusko

ZAO Raiffeisenbank

Slovensko

Tatra banka, a. s.

Slovinsko

Raiffeisen banka d. d.

Srbsko

Raiffeisenbank a. d.

Ukrajina

VAT Raiffeisen Bank Aval

Zdroj: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/skupina-raiffeisen/o-skupine-raiffeisen/ (dne 09. 04. 2012)

Raiffeisen Zentralbank AG vznikla v roce 1927 jako „Genossenschaftliche Zentralbank“ (GZB). V roce 1987 otevřela svou první dceřinou banku v Maďarsku. Dále pak pokračovala ve svou expanzi ve střední a východní Evropě. Od roku 2000 svou expanzi zakládala především na to, že kupovala již existující banky a ty pak transformovala. V roce 2005 pak RBI vstoupila na vídeňskou burzu. Je zastoupená ve významných indexech, jako ATX nebo EURO STOXX Banks.

3.1.1 Vybrané podílové fondy Raiffeisenbank a. s. 3.1.1.1.1 Český dluhopisový fond Český dluhopisový fond ISIN AT0000654686. Fond investuje převážně do státních dluhopisů České republiky a zaměřuje se na dluhopisy s roční až desetiletou dobou splatností. Za účelem optimalizace výnosů jsou do portfolia fondu nakupovány i vybrané dluhopisy jiných emitentů. Čeští investoři ale nepodstupují žádné měnové riziko, neboť fond investuje do titulů denominovaných v českých korunách. Fond je aktivně řízen. Obrázek č. 15 Všeobecné údaje fondu Investiční zaměření

Dluhopisy České republiky

Typ fondu

Reinvestující

Benchmark

JPM Czech Goverment 1-10Y

Míra rizika

Nízké až střední

Investiční horizont

Min. 3 – 5 let.

Měna fondu

CZK

Vstupní poplatek max.

1,50%

Správní poplatek

0,90%

Datum prvního vydání

24. 02. 2003

Zdroj:http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/ceskydluhopisovy-fond/ vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

Fond je spravován Raiffeisen Kapitalanalge – G. m . b. H. (RCM). Domicil fondu je v Rakousku. První vydání se uskutečnilo 24. 02. 2003.

Následující tabulka ukazuje jaký je objem fondu v mil. Kč a jaký je aktuální NAV fondu. Obrázek č. 16 Aktuální údaje fondu ke dni 20. 04. 2012 Objem fondu v mil.

563, 07 CZK

NAV49

1325,44 CZK

Zdroj:http://www.rcm.at/cs/rcm/DokumentDownload/PB_42504_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

Obrázek č. 17 Statistické údaje Referenční období

3 roky

Volatilita50

4, 14

Sharepe Ratio51 (p. a.)

0, 90

Value at Risk52

6, 80

Maximum Drawdown53 (%)

-5, 35

Zdroj:http://www.rcm.at/cs/rcm/DokumentDownload/PB_42504_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

49

NAV (Net Asset Value) – Čistá hodnota aktiv. U podílových fondů se zjišťuje i několikrát denně odečtením veškerých závazků od součtu tržní hodnoty všech vlastněných cenných papírů. Pokud tento rozdíl vydělíme počtem podílových listů, výsledkem bude čistá hodnota aktiv připadající na jeden podílový list. 50 Volatilita – označuje míru kolísání hodnoty aktiva nebo jeho výnosové míry. Volatilita vyjadřuje míru rizika investice do určitého aktiva. 51 Sharepe Ratio – je měřítkem výkonnosti, který bere v úvahu rizikový profil investice 52 Value at Risk – metoda pro měření tržního rizika portfolia. Její hodnota vyjadřuje potenciální možné ztráty portfolia při stanovené pravděpodobnosti a za stanovený časový interval. 53 Maximum Drawdown – maximální pokles

Obrázek č. 18 Největší pozice v portfoliu fondu (v%)

Zdroj:http://www.rcm.at/cs/rcm/DokumentDownload/PB_42504_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf (dne 09. 04. 2012)

Předchozí tabulka ukazuje jaké je složení dluhopisových titulů v portfoliu fondu. První sloupec znační výnosnost dluhopisů (p. a.), druhý sloupec je označení dluhopisů a poslední sloupec značí procentuální podíl dluhopisů na celém portfoliu. Obrázek č. 19 Rating dluhopisů v portfoliu k 20. 04. 2012 Credit Quality Breakdown AAA

70,67%

BB

4,91%

AA

5,23%

B

0,00%

A

3,83%

Below B

0.00%

BBB

10,26%

Not Rated

5,10%

Zdroj: http://www.morningstar.cz/cz/snapshot/snapshot.aspx?id=F0GBR05RSG&tab=3 vlastní úprava (20. 04. 2012)

Tabulka ukazuje rozložení portfolia fondu z pohledu Ratingu jednotlivých dluhopisových titulů. Kde Rating AAA značí nejprestižnější tj. u těchto titulů je nejmenší riziko, že emitent nedodrží své závazky. Rating Below B znační nejhorší tj. riziko je zde nejvyšší. Existují pak i tituly, které nemají žádný Rating, označujeme je pak Not Rated.

Ratingy stanovují Ratingové agentury, jako jsou Moody’s, Standard&Poor’s nebo Fitch. Všeobecně lze ratingy rozdělit na Rating emise a Rating Emitenta. Obrázek č. 20 Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let: 28. 02. 2007 – 29. 02. 2012 ve srovnání s benchmarkem JPM GBI Czech Republic 1 – 10Y

Zdroj:http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/ceskydluhopisovy-fond/ (dne 09. 04. 2012)

Na předchozím grafu je znázorněn vývoj fondu v porovnání s benchmarkem, modrá čára znační fond, šedá pak benchmark. Jak je patrné z grafu, na začátku životnosti fondu (první cca 7 měsíců) se fond a benchmark vyvíjeli přibližně stejně. Dlouhodobě ale fond nedosahuje výkonost benchmarku. Obrázek č. 21 Výnosnost fondu v letech Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

p. a. %

4,17

1,72

-0,74

6,03

4,93

3,09

2,96

2,29

Zdroj:http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/ceskydluhopisovy-fond/ vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

Výkonnost fondu stanoví Raiffeisen KAG podle metody OeKB a vychází přitom z údajů vedených depozitářem. Do výpočtu vývoje hodnoty nejsou zahrnuty jednotlivé náklady, a sice vstupní poplatek (max. 1, 50% investované částky) a případný výstupní poplatek

(max. 0, 00% z prodávané částky). Podle konkrétní výše mohou tyto poplatky po zahrnutí do výpočtu zhoršovat vývoj hodnoty fondu. 54 3.1.1.1.2 Český akciový fond Raiffeisen – Český akciový fond ISIN AT0000A063S2 je určen investorům s vysokou tolerancí k riziku, kteří věří v pozitivním vývoji cen akcií v České republice a dalších rozvíjejících se trzích (emerging markets). Prostředky investorů jsou alokovány zejména do českých akcií a akciových fondů orientovaných na střední a východní Evropy. V menší míře je investováno do rozvíjejících se trhů v rámci celého světa. Minimální horizont investice je 10 let.55 Obrázek č. 22 Všeobecné údaje fondu Investiční zaměření

Akcie českých společností a akcie rozvíjejících se trhů v celosvětovém měřítku

Typ fondu

Reinvestující

Benchmark

MSCI EM Eastern Europe net div reinvested 50% PX Index (Prague Exchange Index) 50%

Míra rizika

Vysoká

Investiční horizont

Min. 8 – 10 let.

Měna fondu

CZK

Vstupní poplatek max.

3,00 %

Správní poplatek

2,00 %

Datum prvního vydání

11. 12. 2007

Zdroj:http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/ceskyakciovy-fond/ vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

54

http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/podilove-fondyraiffeisen/cesky-dluhopisovy-fond/pros-cdf.pdf (dne 09. 04. 2012) 55 http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/ceskyakciovy-fond/ (dne 09. 04. 2012)

Stejně jako i Český dluhopisový fond i tento fond je spravován Raiffeisen KapitalanlageG.m.b.H. s domicilem v Rakousku. První vydání bylo 11. 12. 2007. Obrázek č. 23 Aktuální údaje fondu ke dni 20. 04. 2012 Objem fondu v mil.

244,43 CZK

NAV

592,65 CZK

Zdroj:http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/podilovefondy-raiffeisen/korunovy-akciovy-fond/vz-caf.pdf vlastní úprava (09. 04. 2012)

Obrázek č. 24 Statistické údaje Referenční období

3 roky

Volatilita

22,55

Sharepe Ratio (p. a.)

0, 88

Value at Risk

37,09

Maximum Drawdown (%)

-67,64

Zdroj:http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/podilovefondy-raiffeisen/korunovy-akciovy-fond/vz-caf.pdf vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

Obrázek č. 25 Největší akciové pozice v majetku fondu Společnost

Domicil

%

Austria

18,53

Luxembourg

12,64

Luxembourg

12,63

Austria

4,89

Austria

4,23

CEZ AS

Czech Republic

3,76

Telefónica Czech Republic

Czech Republic

3,45

Komercni Banka AS

Czech Republic

3,40

New World Resources

United Kingdom

3,35

Austria

3,45

Raiffeisen-OsteuropaAktien R T Pictet-Eastern Europe-I EUR Schroder ISF Emerg Europe C Acc Raiffeisen-RusslandAktien R T Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG

as

PLC Raiffeisen-EurasienAktien R T Zdroj:http://www.morningstar.cz/cz/snapshot/snapshot.aspx?id=F000002QAP&tab=3 (dne 09. 04. 2012)

Český akciový fond má 70,18% svého portfolia v akciích Evropských rozvíjejících se trhů, dále pak 20,12% v akciích společnostech Eurozony. Fond má většina svého portfolia v akcii společností z finančního sektoru a to 29,83% a to konkrétně akcie, dále pak 27,67% z energetického sektoru.

Obrázek č. 26 Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let: 28. 02. 2007 – 29. 02. 2012 ve srovnání s benchmarkem JPM GBI Czech Republic 1 – 10Y

Zdroj:http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/podilovefondy-raiffeisen/korunovy-akciovy-fond/vz-caf.pdf (dne 09. 04. 2012)

Protože fond byl založen v roce 2007, bude tento rok brán jako výchozí a značí se 100%. Od roku 2007 začal fond, v důsledku světové finanční a následně i hospodářskou krizi, klesat. V roku 2008 dosáhl svého minima, kdy dosahoval pouze cca 30% své původní hodnoty. Od roku 2008 se sice začal pomalu vzpamatovávat a začal růst ale investory, které investovali někdy v roce 2007, jsou stále v mínusu. Obrázek č. 27 Výnosnost fondu v letech 2008 - 2012 Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Fond

-61,0

64,2

16,2

-25,4

10,4

Zdroj:http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/podilovefondy-raiffeisen/korunovy-akciovy-fond/vz-caf.pdf vlastní úprava (dne 09. 04. 2012)

V roce 2008 se propadl fond o neuvěřitelných 61,0%, mnoho investorů zbankrotovalo nebo přišlo o velká část svého majetku. Naopak ti, kteří byli odvážní a rozhodli se investovat někdy na konci roku 2008, mohli dosáhnout v následujícím roce 2009, kdy fond rostl o 64,2%, nadprůměrných výsledků. V loňském roce byl fond opět v mínusu, propadl se o 25,4%. V roce 2012 (k 20. 04. 2012) fond roste o 10,4%.

3.1 Nabídky vybraných podílových fondů v SRN 3.1.1 Vybrané podílové fondy Raiff. Sbg. Invest KAG 3.1.1.1.1 Klassik Anleihen T (Dluhopisový konzervativní) Dluhopisový fond ISIN AT0000820014. Tento dluhopisový fond investuje převážně v střednědobém až dlouhodobém horizontu a to do dluhopisů států Eurozóy. Investuje do dluhopisů s nejvyšším ratingovým hodnocením.56 Obrázek č. 28 Všeobecné údaje fondu Investiční zaměření

Dluhopisový fond

Typ fondu

Open

Benchmark

Index Anleihen Staaten or. EUR

Investiční horizont

3 roky

Měna fondu

EUR

Výstupní poplatek

2,50%

Správní poplatek

0,50%

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820014_ooe.pdf vlastní úprava, (15. 04. 2012)

První vydání bylo 12. 01. 1998 Raiffeisen Salzburg Invest KAG mbh, a je pod správou Kepler Asset Management LLC. Obrázek č. 29 Aktuální údaje fondu k 18. 04. 2012 Objem fondu v mil.

67,84 mil. EUR

NAV

124,38 EUR

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820014_ooe.pdf vlastní úprava, (15. 04. 2012)

56

http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820014_ooe.pdf

Obrázek č. 30 Statistické údaje Referenční období

3 roky

Volatilita

3, 53

Sharepe Ratio (p. a.)

1,43

Maximum Drawdown (%)

-5,08

Turnover Ratio57

84,55%

Zdroj:http://www.rlbooe.at/eBusiness/rlbooe_template2/15752112992436962480375555797804693_480378953922266904_480379020762695732-494916465095497444-NA-25NA.html, vlastní úprava (15. 04. 2012)

Obrázek č. 31 Rozložení portfolia fondu

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820014_ooe.pdf vlastní úprava, (15. 04. 2012)

Graf ukazuje, jak je rozloženo portfolio fondu. Fond investuje 98,35% svého majetku do dluhopisů, a zbytek 1,65% pak má v hotovosti.

57

PRT – Portfolio Turnover Ratio – Označuje obrat fondu, udává kolik % „cenných papírů“ v portfoliu se za účetní rok obnoví. Hodnota 100% znamená, že všechny „cenné papíry“ v portfoliu byly během roku obnoveny. Nízká hodnota PRT udává, že se během roku stav portfolia moc neměnil a fondu tak vznikly nízké transakční výdaje. Vysoká hodnota PRT pak značí opak, byla aktivní správa fondu a tedy i vyšší náklady.

Obrázek č. 32 Credit Quality Credit Quality AAA

88,46

BB

0,00

AA

3,11

B

0,00

A

0,00

Below B

0,00

BBB

0,00

Not Rated

0,00

Zdroj:http://portfolios.morningstar.com/fund/summary?t=AT0000820014®ion=AUT&culture=en-us vlastní úprava (20. 04. 2012)

Je patrné, že fond investuje převážně do dluhopisů s velmi vysokým Ratingem a AAA u, kterých riziko, že dojde k nedodržení závazků je velmi nízké. Fond má 88,46% svého portfolia v takových dluhopisů, fond nevlastní žádné dluhopisy s ratingem A nebo horším. Pro porovnání Česká republika má podle agentury Standard & Poor’s rating AA pro závazky v místní měně a AA - pro závazky v zahraniční měně. Obrázek č. 33 Největší pozice v portfoliu v % Název

%

Austria(Rep Of) 4.15%

9,31

Germany (Federal Republic Of) 3.25%

9,20

Austria(Rep Of) 4.35%

9,01

Raiffeisenverband

Salzburg

Reg.Gen.M

7,04

FRN Austria(Rep Of) 6.25%

6,65

Zdroj:http://quote.morningstar.com/fund/f.aspx?t=AT0000820014®ion=AUT&culture=en-us

vlastní

úprava (14. 04. 2012)

Převážná část portfolia fondu tvoří Státní dluhopisy a to 63,62%, dále podnikové dluhopisy 23,18%, zbylou část pak tvoří rezervy v hotovosti.58

58

http://portfolios.morningstar.com/fund/summary?t=AT0000820014®ion=AUT&culture=en-us

Obrázek č. 34 Rozložení dluhopisů podle státní příslušnosti

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820014_ooe.pdf vlastní úprava, (15. 04. 2012)

Fond investuje své prostředky do různých zemí a to následujícím způsobem: 69,10% Rakousko, 19,73% Německo, 3,30% hotovost, 3,06% Finsko, 1,80% Nizozemsko, a zbylých 3,01% v dalších aktivech. Obrázek č. 35 Výkon fondu v EUZ v letech 1999 – 2012 v %

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820014_ooe.pdf, (15. 04. 2012)

Obrázek č. 36 V letech 2002 – 2011 v % p. a.

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/redesign/fondprospekte/SFDE20120330-0000224799.pdf, (12. 03. 2012)

Vyloučením roků 2006 - 2008 by se dalo říct, že je fond poměrně konstantní a to, že se dosahuje cca 5% výnosu. Protože se ceny dluhopisů pohybují opačně než akcie tak v roce 2006 zaznamenal fond mírnou ztrátu 0,39%. Naopak v roce 2008, kdy světové akciové trhy zaznamenávaly hluboké propady a investory hledali bezpečné útočiště pro své investice, zaznamenal fond růst o 9,19%. 3.1.1.1.2 Klassik Aktien Europa T Konzervativní Evropský Akciový Fond ISIN AT0000820071. Tento fond investuje převážně Blue Chips59 evropských společností. Cílem fondu je zvyšovat svou hodnotou a proto reinvestuje své prostředky. Tento fond je vhodní zejména pro investory, kteří chtějí dosáhnout na vyšší výnosy, než u dluhopisového fondu a zároveň nechtějí podstupovat výrazně vyššímu riziku, jako jsou agresivní akciové fondy.60

59 60

Blue Chips – je označení pro nejlikvidnější a nejvíce obchodované emise akcií na daném trhu. http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820071_ooe.pdf

Obrázek č. 37 Všeobecné údaje o fondu Investiční zaměření

Blue Chips Evropských společností

Typ fondu

Reinvestující

Benchmark

Index Aktien Europa EURPX Index (Prague Exchange Index) 50%

Míra rizika

Střední

Investiční horizont

5 let

Měna fondu

EUR

Výstupní poplatek

5%

Správní poplatek

1,5%

Datum prvního vydání

17. 09. 1998

Min. velikost investice

2500 EUR

Zdroj:http://www.rlbooe.at/eBusiness/rlbooe_template2/15752112992436962480375555797804693_480378953922266904_480379020762695732-494916465095497444-NA-25NA.html vlastní úprava (15. 04. 2012)

Obrázek č. 38 Aktuální údaje fondu ke dni 20. 04. 2012 Objem fondu

9,8 mil EUR

NAV

85,88

Zdroj:http://quote.morningstar.com/fund/f.aspx?t=AT0000820014®ion=AUT&culture=en-us úprava (20. 04. 2012)

vlastní

Obrázek č. 39 Statistické údaje Referenční období

3 roky

Volatilita

20,67%

Sharepe Ratio (p. a.)

0, 57

Value at Risk Maximum Drawdown (%) Short Fall Risk (%) Turnover Ratio

-23,36% 0,00%

Zdroj:http://quote.morningstar.com/fund/f.aspx?t=AT0000820071®ion=AUT&culture=en-us

vlastní

úprava (20. 04. 2012)

Tento fond je pasivně řízen jak je i patrné z Turnover Ratio, které je 0,00% a udává, že během účetního roku nedošlo k žádnému obnovení portfolia. Je to z důvodu, že se fond zaměřuje na Blue Chips akcií, které mají velkou dividendu, a tyto zisky pak reinvestuje zpátky do svého majetku. Obrázek č. 40 Rozložení portfolia fondu podle zaměření

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820071_ooe.pdf, (20. 04. 2012)

99,11% portfolia fondu je v akciích, zbylých 0,89% pak je v hotovosti.

Obrázek č. 41 Rozložení portfolia fondu podle regionu investice

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820071_ooe.pdf, (20. 04. 2012)

Fond investuje převážně do akcií v Evropě a to 97,60% zbytek pak má v akciích Australských společností a to 2,40%. Nevětší podíl v Evropě pak má Velká Britanie s 39,88%, následuje ji Německo s 12,59%, Francie 11,20% a Itálie 8,09%. Obrázek č. 42 Největší akciové pozice v majetku fondu Název

%

Sanofi

4.96

Royal Dutch Shell PLC

4.77

Novartis AG

3.57

SABMiller PLC

3.43

Vodafone Group PLC

3.32

Zdroj:http://quote.morningstar.com/fund/f.aspx?t=AT0000820071®ion=AUT&culture=en-us úprava (20. 04. 2012)

vlastní

Portfolio je složeno z 18,89% z akcií z energetického sektoru, 14,50% z akcií Finančního sektoru, 14,77% spotřebitelského sektoru, 12,21% zdravotnického sektoru. 61 Obrázek č. 43 Výkon fondu v letech 1999 - 2011 v %

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/rlbooe/PDFCreator/_extern/AT0000820071_ooe.pdf, (20. 04. 2012)

Obrázek č. 44 Výnosnost v letech 2002 – 2011 v %

Zdroj: http://rdg.ttweb.net/redesign/fondprospekte/VPDE20120330-0000224828.pdf, (20. 04. 2012) 61

http://portfolios.morningstar.com/fund/summary?t=AT0000820071®ion=AUT&culture=en-us

V grafu č. 43 je rok 1999 brán jako referenční a je značen 100%. Graf č. 44 pak udává výnosnost fondu v letech 2002 – 2011 v %. Fond je cyklický a citlivý na výkyvy ekonomiky. Od roku 2000 kdy byla internetová a technologická bublina se fond propadal do roku 2003, kdy dosahoval cca 70% své původní hodnoty. Pak začal růst až do začátku roku 2008, kdy propukla finanční krize a začal se rychle propadat. Investoři v panice prodávali svá portfolia a nebylo výjimkou, že se burzovní indexy za den propadly o 10%. Propady trvaly celý rok až do začátku roku 2009, pak začaly opět pomalu růst. V roce 2012 fond dosahoval cca 120% své hodnoty.

4 Porovnání a vyhodnocení 4.1 Porovnání ČR a SRN z makroekonomického hlediska Následující tabulka porovnává makroekonomické údaje obou zemí jako je HDP, Index spotřebitelských cen (CPI), míra inflace, nezaměstnanost a průměrná mzda. Obrázek č. 1 Makroekonomické údaje pro ČR a SRN pro rok 2012 (v %) Indikátor

ČR

SRN

HDP

0,6

0,6

CPI

3,7

2,9

Inflace

2,2

2,3

Nezaměstnanost

8,9

5,9

Zdroj: Vlastní zpracování (dne 21. 04. 2012)

Tabulka ukazuje různé makroekonomické indikátory v obou zemích. K dnešnímu datu (21. 04. 2012) je vývoj HDP obou zemí stejný, zaznamenává růst o 0,6% v porovnání s předchozím rokem. Indikátor CPI, který vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru (spotřebního koše) výrobků a služeb, spotřebovávaných průměrnou domácností. V České republice na úrovni 3,7%, v Německu to pak je 2,9%. Inflace o těchto zemí je pak přibližně stejná a v České republice je na úrovni 2,2% a v Německu pak 2,3%. Nezaměstnanost v ČR pak v dubnu roku 2012 mírně poklesla na úrovni 8,9 %, v Německu je pak o 3% nižší a to na úrovni 5,9%.

4.2 Porovnání Český dluhopisový fond vs. Klassik Anleihen T Následující tabulka porovnává fondy z hlediska všeobecných údajů, jako jsou typ fondů, míra rizika investice do nich, investiční horizont nebo výše poplatků. Obrázek č. 45 Porovnání fondů z hlediska všeobecných údajů Český dluhopisový fond

Klassik Anleihen T

Reinvestující

Reinvestující

JPM Czech Goverment 1-

Index Anleihen Staaten or.

10Y

EUR

Míra rizika

Nízké až střední

Nízké až střední

Investiční horizont

Min. 3 – 5 let

3 roky

Měna fondu

CZK

EUR

Vstupní poplatek

1,50%

Typ fondu Benchmark

-

Výstupní poplatek

2,50%

Správní poplatek

0,90%

0,50%

Datum prvního vydání

24. 02. 2003

12. 01. 1998

Zdroj: vlastní zpravování (23. 04. 2012)

Oba fondy jak Český dluhopisový fond, tak i fond Klassik Anliehen T jsou fondy, které reinvestují své zisky a jejich cíl je především zhodnocovat svěřené prostředky. Z tohoto hlediska oba fondy zastávají stejnou politiku. Míra rizika je u obou fondů nízká až střední. Fondy jsou určeny především pro investory, které nechtějí riskovat své peníze na akciových trzích, preferují spíše nízké riziko než vysoké zisky. Investiční horizont je více méně totožní u Českého dluhopisového fondů je to 3 – 5 let a u Klassik Anliehen T je to 3 roky. Je to pouze doporučující horizont investice, investor může vystoupit i před tuto dobu ale fond pak nemůže zaručit výnosnost dané investice, bývají tam i poplatky za předčasný výstup z fondu.

Co se týká měnu fondů Český dluhopisový fond je denominován v CZK a Klassik Anliehen T v EUR. Pro další porovnání těchto fondů je stanoven kurz EUZ/CZK 25,00. Protože je Český dluhopisový fond denominován v EUR, nenese investor měnové riziko jako u Klassik Anliehen T. U Českého dluhopisového fondu je účtován vstupní poplatek, který činní 1,50% z investované částky. Tato částka je strhnuta už při převodu peněžních prostředků na účet investiční společnosti. Výstupní poplatek fond neúčtuje, zato investor hradí ročně 0,90% ze svého portfolia. Naopak je to u fondu Klassik Anliehen T, který si neúčtuje vstupní poplatek ale výstupní, který činní 2,50%, tj. při výstupu investorům je strháváno toto procento z dosažené částky. Fond si také účtuje 0,50% roční správní poplatek za řízení fondu. Názorový příklad: Pro znázornění jak by to vypadalo s reálnou investici je uveden český investor, který chce investovat do Českého dluhopisového fondu 1 mil Kč, a německého investora který chce investovat 40 000 EUR (pro lepší pochopení příkladu je tato částka přepočtena kurzem EUR/CZK 25,00 Kč), tj. německý investor bude též investovat 1 mil Kč. Pro příklad je zvolena konstantní roční výnosová sazba pro oba fondy 4% p. a. Investiční horizont bude 3 roky.

Obrázek č. 46 Příkladová investice Český dluhopisový fond Počáteční investice Vstupní

1.000.000 Kč

poplatek 15.000 Kč

Klassik Anliehen T Počáteční investice

1.000.000 Kč

Vstupní poplatek

0 Kč

Zůstatek

1.000. 000 Kč

1,50% 985.000 Kč

Zůstatek

1 rok

1 rok

Výnos 4% p. a.

39.400 Kč

Výnos 4% p. a.

40.000 Kč

Zůstatek

1.024.400 Kč

Zůstatek

1.040.000 Kč

Správní

poplatek 9.219,6 Kč

0,90%

Správní

poplatek 5.200 Kč

0,50% 1.015.180,4 Kč

Zůstatek

2 rok

2 rok

1.046.285,5 Kč

Zůstatek

Výstupní poplatek

1.070.810 Kč

Zůstatek

3 rok Zůstatek

1.034.800 Kč

Zůstatek

3 rok

1.078.343,7 Kč 0,00 Kč

Zůstatek

1.108.075 Kč

Výstupní poplatek

27.702 Kč

2,5% Koneční zůstatek

1.078.343,7 Kč

Koneční zůstatek

1.080.373 Kč

Zdroj: vlastní zpracování (20. 04. 2012)

Po vyhodnocení příkladu je patrné, že při stejné investice a při stejném ročním zhodnocení 4% p. a. je pro investora výhodnější investovat do německého fondu, a to z důvodu vyššího zhodnocení o 2.029,3 Kč, a to z důvodu menších poplatků. Tento příklad ale nebere v potaz měnové riziko, kterému by se vystavil český investor takovou investicí.

Obrázek č. 47 srovnání fondů z pohledu Objemu fondu a NAV Český dluhopisový fond

Klassik Anliehen T

Objem fondu v mil. Kč

563,07

1696

NAV

1325,44

609,5

Zdroj: vlastní zpracování (20. 04. 2012)

Je patrné, že Klassik Anliehen T fond je z pohledu objemu svěřených prostředků výrazně větší se svými 1696 mil. Kč je třikrát větší než Český dluhopisový fond, který spravuje finanční prostředky v hodnotě 563,07 mil. Kč. Opačná situace nastává v, když je porovnána hodnota NAV, tato hodnota udává denní hodnotu podílových listů fondu. Český dluhopisový fond má NAV 1325,44 Kč a Klassik Anliehen T má 609,5 Kč. Obrázek č. 48 Porovnání fondů – další ukazatelé Český dluhopisový fond

Klassik Anliehen T

Volatilita

4,41

3,53

Sharpe Ratio

0,90

1,43

Maximum Drowndown

-5,35%

-5,08%

Turnover Ratio

85,20%

84,55%

Zdroj: vlastní úprava (20. 04. 2012)

Volatilita udává rizikovost investice do daného aktiva, v tomto případě to jsou dluhopisy. Z toho hlediska lze usoudit, že investice do Českého dluhopisového fondu je větší než investice do fondu Klassik Anliehen T a to z důvodu větší volatility a to o 0,88. Sharpe Ratio udává, že výhodnější fond je ten, jehož poměr výnosu nad bezrizikovou mírou a rizikem (daného volatilitou) je vyšší. Jde tedy o míru prémie k podstoupenému riziku. Z toho hlediska vychází jako výhodnější fond Klassik Anliehen T, protože má vyšší Sharpe Ratio a to 1,43. Maximum Drowndown ukazuje jakého nejhoršího výsledu dosáhl fond. Zde se jako lepší znovu jeví fond německý a to s výsledkem ročního poklesu o – 5,08%.

Turnover Ratio udává obrat fondu, tj. kolik procent cenných papírů, v portfoliu se za účetní rok obnoví. Ukazatel 100 udává, že všechny cenné papíry byly během účetního roku obnoveny. U tohoto ukazatele se nedá říct, který fond je lepší, důvod je ten, že každý investor preferuje něco jiného, někdo preferuje aktivně řízený fond a bude vyhledávat fond s co nejvyšším Turnover Ratio, jiní naopak bude preferovat pasivně řízený fond a vyhledávat bude fond s co nejnižším Turnover Ratio. Obrázek č. 49 Porovnání roční výnosnosti fondů v % p. a. Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Průměr

ČDF

4,17

1,72

-0,74

6,03

4,93

3,09

2,96

2,29

3,06

KA T

4,39

-039

0,83

9,19

3,70

5,77

5,12

1,1

3,7

Zdroj: vlastí zpracování (20. 04. 2012)

Je patrné, že z dlouhodobého hlediska a to v horizontu 8 let (od roku 2005 do roku2012) dosahoval fond Klassik Anliehen T dosahoval vyššího průměrného výnosu a to 3,7% p. a. bylo to o 0,64% víc než to bylo u Českého dluhopisového fondu, který dosahoval 3,06%. Z těchto dvou fondů vyšel jako lepší a proto i vhodnější k investici fond německý Klassik Anliehen T.

4.3 Porovnání Český akciový fond vs. Klassik Aktien Europa T Následující tabulka porovnává fondy z hlediska všeobecných údajů, jako jsou typ fondů, míra rizika investice do nich, investiční horizont nebo výše poplatků. Obrázek č. 50 Porovnání fondů z hlediska všeobecných údajů Český dluhopisový fond Typ fondu

Reinvestující

Klassik Aktien Europa T Reinvestující

MSCI EM Eastern Europe net div reinvested 50%

Index Aktien Europa EURPX Index (Prague

Benchmark PX Index (Prague Exchange

Exchange Index) 50%

Index) 50% Míra rizika

Vysoká

Vysoká

Investiční horizont

Min. 8 – 10 let

Min. 5 let

Měna fondu

CZK

EUR

Vstupní poplatek

3,00%

Výstupní poplatek

-

5,00%

Správní poplatek

2,00%

1,50%

Datum prvního vydání

11. 12. 2007

17. 09. 1998

Zdroj: vlastní úprava (20. 04. 2012)

Oba fondy jsou Reinvestujícího typu, reinvestují své zisky zpátky do fondu a tím zvyšují hodnotu fondu. Rizikovost obou fondu vysoká z důvodu investic do akcií, které jsou považovány za rizikové cenné papíry. Investiční horizont u Českého akciového fondu je min. 8 -10, u německého Klassik Aktien Europa T je tento horizont stanoven na 5 let.

Český akciový fond je denominován v CZK a proto český investor nepodstupuje měnové riziko na rozdíl od fondu německého, který je denominován v EUR. Pro další porovnání je stanoven kurz EUR/CZK 25,00. Pro vyjasněný, který z fondů je výhodnější, co se týče poplatků je uveden následující vzorový příklad. Názorový příklad Český a německý investor chtějí investovat do fondů, respektive český investor do Českého akciového fondu, a německý investor do fondu Klassik Aktien Europa T. Velikost investice je v obou případech stejná a to 1 mil. Kč respektive německý investor investoval 40.000 EUR (po přepočtu kurzem EUR/CZK 25 1.000.000 Kč). Investiční horizont bude 3roky. A výnosová míra bude, pro zjednodušení, po všech 8 letech konstantní a to 10% p. a.

Obrázek č. 51 Vzorový příklad Český dluhopisový fond Počáteční investice Vstupní

1.000.000 Kč

poplatek 30.000 Kč

Klassik Aktien Europa T Počáteční investice

1.000.000 Kč

Vstupní poplatek

0 Kč

Zůstatek

1.000. 000 Kč

1,50% 970.000 Kč

Zůstatek

1 rok

1 rok

Výnos 10% p. a.

97.000 Kč

Výnos 10% p. a.

100.000 Kč

Zůstatek

1.067.000 Kč

Zůstatek

1.100.000 Kč

Správní

poplatek 21.340 Kč

0,90%

Správní

poplatek 22.000 Kč

0,50% 1.045.660 Kč

Zůstatek

2 rok

2 rok

1.127.221Kč

Zůstatek

Výstupní poplatek

1.162.084 Kč

Zůstatek

3 rok Zůstatek

1.078.000 Kč

Zůstatek

3 rok

1.215.145 Kč 0,00 Kč

Zůstatek

1.252.726 Kč

Výstupní poplatek

62.636 Kč

2,5% Koneční zůstatek

1.215.145 Kč

Koneční zůstatek

1.190.090 Kč

Zdroj: vlastní zpracování (20. 04. 2012)

Z příkladu je patrné, že při stejné investici 1 mil. Kč by bylo výhodnější investovat do Českého akciového fondu, který vydělal 215.145 Kč nato německý Klassik Aktien Europa T za stejnou dobu a při stejné výši investice vydělal pouze 190.090 Kč. Pro českého investora je český fond výhodnější nejenom z důvodu vyššího zhodnocení ale také z toho důvodu, že nepodstupuje žádné měnové riziko.

Obrázek č. 52 Porovnání fondů z hlediska objemu vložených peněz a NAV Český akciový fond

Klassik Aktien Europe T

Objem fondu v mil.

244,43 CZK

245 CZK

NAV

592,65 CZK

2147 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování (23. 04. 2012)

Z hlediska objemu spravovaného majetku jsou fondy skoro totožné, liší se pouze 0,67 mil CZK ve prospěch fundu německého který má objem 245 mil. CZK. Je to zanedbatelná částka ve srovnání jakého celkového objemu tyto fondy spravují. Jiná situace je srovnání z pohledu NAV, kde německý fond převyšuje čtyřikrát Český akciový fond. Hodnota NAV u Českého akciového fondu je 592,65 CZK, fond Klassik Aktien Europe T má hodnotu 2147 CZK. Obrázek č. 53 Porovnání fondů – další ukazatelé Český akciový fond

Klassik Aktien Europe T

Volatilita

22,55

20,67

Sharpe Ratio

0,88

0,57

Maximum Drawdown

-67,64%

-61,76%

Turnover Ratio

464,93%

1,81%

Zdroj: vlastní úprava (20. 04. 2012)

Když je porovnána volatilita obou fondu, kde toto číslo udává rizikovost daného fondu, vychází jako lepší fond Klassik Aktien Europe T, který má volatilitu nižší o 1,88 a to na úroveň 20,67. Jak už je zmíněno výše, výhodnější fond pro investice je ten, který má vyšší hodnotu Sharpe Ratio, a to z důvodu, že jde o míru prémie k podstoupenému riziku. Z toho lze usoudit, že lepším fondem by byl Český akciový fond, který má vyšší Sharpe Ratio a to na úroveň 0,88 na rozdíl od Klassik Aktien Eupore T, který má ukazatel 0,57. Maximální Drawdown (maximální roční pokles) udává historicky, jakého nejhoršího výsledku „od svého založení“ se fond dopustil. U tohoto ukazatele jak je z podstaty logiky

patrné, že lepším bude ten, jehož Drowdown bude nejmenší. Z toho vychází, že lepším fondem by byl fond německý, který ve své historii dosáhl nejhoršího výsledku – 23,36% ročního poklesu. Český akciový fond je na tom v podstatě hůře, dosáhl ročního propadu o 67,64%. Turnover Ratio udává, kolik procent cenných papírů fondu se za účetní rok obnoví, lez ho tedy považovat za ukazatel, který udává, zda je fond aktivně nebo pasivně řízen. Z hole lze usoudit, že Český akciový fond je aktivně řízen, Turnover Ratio má na úrovni 464,93% to znamená, že za rok se cenné papíry obnoví přibližně 4,6 krát. Německý Klassik Aktien Europe T je pravý opak, fond má Turnover Ratio 1,81% to znamená, že fond je pasivně řízen. Toto je poměrně logické i z toho důvodu, že fond investuje převážně do Blue Chips akcie, které jsou vhodné především pro investory, kteří je chtějí držet dlouhodobě a nechtějí s nimi obchodovat intradeně. Obrázek č. 54 Porovnání roční výnosnosti fondů v % p. a. Rok

2005

2006

2007 2008

2009

2010

2011

2012 Průměr

ČDF

-

-

-

64,2

16,2

-25,4

10,4

KAE T 29,17 16,65 -1,1

-61,0

-49,45 40,43 12,46 -10,46 7,4

0,88 0,08

Zdroj: vlastí zpracování (20. 04. 2012)

Pro porovnání je bráno jenom posledních 5 let. Posledních 5 let byly pro všechny portfolio managery velmi těžké, a fondy se spíše snažili minimalizovat škody natož, aby se snažili dosahovat nadprůměrných výsledků. Je to patrné i ve výsledcích těchto dvou fondů. Český akciový fond vydělal za posledních 5 let pouze 4,4% což bylo průměrně 0,88 % p. a. ročně. Fond Klassik Aktien Europe T vydělal za to samé období 0,38% což je 0,08% p. a. ročně. Z toho hlediska vychází jako lepším, Český akciový fond. Doporučit jeden fond je velmi obtížné z důvodu podobnosti fondů. I přes to ale vychází jako lepší investicí, investice do Českého akciového fondu, má nižší riziko při vyšší výnosnosti a menších poplatků.

Shrnutí poznatků Porovnání růstu hrubého domácího produktu pro rok 2012, v současné chvíli je tempo růstu HDP jak v České republice, tak i v Spolkové republice Německu totožní a to na úrovni 0,6 %. Obě země jsou velice propojeny a to se projevuje i v jejich ekonomikách. Index spotřebitelských cen – z toho hlediska se nedá jednoznačně říct, která ekonomika je lepší a to proto, že se nedá jednoznačně říct, jestli je lepší vyšší hodnota indexu nebo ne. Německý index CPI je na nižší úrovni než ten Český, a to na úrovni 2,9%. Inflace – Vývoj míry inflace je u obou zemí velmi podobný. U obou zemí se průměrná míra inflace pohybuje cca 2,0% s tím rozdílem, že inflace v České republice vykazuje vyšší výkyvy, než je tomu tak u inflace v Německu. Nezaměstnanost – z pohledu nezaměstnanosti jednoznačným vítězem je Německo se svou nízkou nezaměstnanosti na úrovni 5,9%, která je tak nižší v porovnání nezaměstnanosti v České republice, která je na úrovni 8,9%. Nezaměstnanost v Německu je tak nižší nejenom v porovnání ČR ale i s průměrem v Evropské unii, který je na úrovni 10,2% (k 24. 04. 2012). Český dluhopisový fond versus Klassik Anliehen T – vítězem z těchto fondů se stal Německý dluhopisový fond. Za stejné období přinesl investorovy vyšší výnos. Poplatky u těchto fondů se lišili a to jak z pohledu poplatku za správu, který byl u Německého fondu nižší, ale i z pohledu, že český fond si účtuje pouze vstupní poplatek a německý pouze výstupní poplatek. Český akciový fond versus Klassik Aktien Europe T – vítězem se stal Český akciový fond, který přinesl nejen vyšší výnos. Tento fond byl výhodnějším ale i díky tomu, že je denominován v českých korunách, investor se tak zbavil i kreditního rizika, které představuje investice do produktů v zahraniční měně.

Poplatek za správu byl u

Německého fondu nižší, Český dluhopisový fond si účtuje vstupní poplatek a německý Klassik Aktien Europe T pouze výstupní poplatek.

Závěr Cílem této práce bylo porovnat a vyhodnotit nabídku vybraných podílových fondů v České republice a v Spolkové republice Německo. Pro porovnání byly vybrány dva podílové fondy v ČR a dva v SRN, a to konkrétně Český dluhopisový fond versus Klassik Anliehen T, a Český Akciový fond versus Klassik Aktien Erurope T. Druhá kapitola porovnávala zejména ekonomický vývoj obou zemí, z pohledu jejich makroekonomických ukazatelů. Z porovnání vyplynulo, že v posledních několika let byly obě země vážně zasaženy světovou finanční krizí. Následně pak i současnou krizí dluhovou se, kterou se potýká více a více zemí v Evropské unii. Česká ekonomika je do značné míře provázaná s ekonomikou Německa a to především z toho důvodu, že je její největší exportní partner. Třetí kapitola analyzuje vybrané produkty, a to z různých pohledů jako je rizikovost, výnosnost, návratnost investice, objem fondu či do jakých aktiv vybrané podílové fondy investují. Čtvrtá kapitola pak porovnává tyto vybrané produkty mezi sebou a uvádí praktický příklad pro znázornění příkladové investici do těchto fondů. Jelikož obě banky nabízí podílové fondy, které jsou pod správou stejné investiční společnosti, jsou si velice podobné. Z pohledů poplatků u vybraných podílových fondů, bylo patrné, že v Německu se preferují spíše výstupní poplatky než poplatky vstupní, a správní poplatky bývají nižší než v České republice. Po vyhodnocení názorových příkladu bylo patrné, že u fondů dluhopisových byla výhodnější investice (z pohledu výnosnosti), investice do Německého dluhopisového fondu. Investor dosáhl nepatrně vyššímu výnosu, než tomu bylo u fondu Českého. Každý investor však musí při investici do zahraničních aktiv, které jsou denominovány v jiné měny než je jeho, brát v úvahu také kurzové riziko, které tímto podstupuje. U fondů akciových byla situace opačná. Jako lepší investicí vyšla investice do Českého akciového fondu než investice do Německého Klassik Aktien Europe T. Investor dosáhl na vyšší výnos a k tomu ještě nemusel podstupovat kurzovému riziko při investicí do produktů, které jsou denominovány v jiné měně.

Seznam Literatury 1. JÍLEK, Josef; Akciové trhy a investování. GARDA Publishing, a. s. 2009. První vydání. ISBN 978-80-247-2963-3 2. KRABEC, Jaroslav; Finanční trhy. Bankovní institut vysoká škola, a. s. 2007. Třetí vydání. ISBN 978-80-7265-105-4 3. LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. První vydání, ISBN 80-86419-63-0 4. LÍŠKA, Václav; R. LACHKOVIČ; J. NOVÁKOVÁ; J. ZUMROVÁ. Kolektivní investování Bankovní institut, a. s. První vydání 1997, ISBN neuveden 5. POSPÍŠILOVÁ, Alena; POSPÍŠIL, Michal, 2006 IBAN: 80-86775-07-0 6. SEKERKA, Bohuslav; Cenné papíry a kapitálový trh, 1996 Praha, ISBN: 8085235-41-2 7. SUVOVÁ, H; F. PAVELKA; Z. DEGEN; L. NĚMCOVÁ; L. NÁLEVKOVÁ; Specializované bankovnictví. Bankovní institut, a. s. ISBN 80-902243-2-6 8. ŠPIČKA, Jiří; Investiční společnosti, investiční fondy: Kolektivní investování a jeho právní úprava; 1993 Praha, ISBN 80-85603-33-0 9. VALACH, Josef a kolektiv; Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 3 přepracované vydání 2010. ISBN: 978-80-86929-71-2 10. Veselá Jitka, investování na kapitálových trzích 1. vydání Aspi 2007, 703s, ISBN-

80-7357-297-4

Zákony: 1.

Zákon číslo 189/2004 Sb. zákon o kolektivním investování

2.

Zákon číslo 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálových trzích

3.

Zákon číslo 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů.

4.

Zákon číslo 591/1992 Sb., o cenných papírech

6.

Zákon číslo 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

7.

Zákon číslo 6/1993 Sb., o České národní bance

Seznam webových stánek http://www.cnb.cz/cs/index.html http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ http://www.rb.cz/ http://www.akatcr.cz/ http://www.fondshop.cz/ http://byznys.ihned.cz/ http://cs.wikipedia.org http://www.czso.cz/ http://www.euroekonom.cz/ http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ https://www.destatis.de http://www.businessinfo.cz/cz/ http://www.podnikanivnemecku.cz/ http://www.germanbanks.org/ http://www.morningstar.com http://rdg.ttweb.net/_frm/index.html http://www.rlbooe.at http://www.db.com/index_e.htm http://www.ecb.eu/home/html/index.en.html

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Rizikový profil fondů .................................................................................................... 21 Obrázek č. 2 Rozdělení fondů dle typů ............................................................................................ 24 Obrázek č. 3 Ekonomické údaje pro ČR pro rok 2012 ...................................................................... 30 Obrázek č. 4 Vývoj HDP od roku 2006 do 2012 (v ČR v %) ............................................................... 30 Obrázek č. 5 HDP ČR (v bil. Kč) ......................................................................................................... 32 Obrázek č. 6 Vývoj míry inflace v České republice v období 2000 – 2012 (v %) .............................. 33 Obrázek č. 7 Vývoj průměrné mzdy v České republice 2007 – 2012 v % ......................................... 34 Obrázek č. 8 Průměrná hrubá měsíční mzda 2000 - 2011 ............................................................... 35 Obrázek č. 9 Míra nezaměstnanosti v České republice 2007 – 2012 v % ........................................ 36 Obrázek č. 10 Vývoj HDP Německa v letech 2006 – 2012 v % ......................................................... 38 Obrázek č. 11 Vývoj míry inflace v SRN ve srovnání s průměrem Eurozóny v % ............................. 38 Obrázek č. 12 Vývoj nezaměstnanosti v Německu v letech 2001 – 2012 v %.................................. 39 Obrázek č. 14 Seznam států ve, kterých působí RBI ........................................................................ 44 Obrázek č. 15 Všeobecné údaje fondu ............................................................................................. 45 Obrázek č. 16 Aktuální údaje fondu ke dni 20. 04. 2012 ................................................................. 46 Obrázek č. 17 Statistické údaje ........................................................................................................ 46 Obrázek č. 18 Největší pozice v portfoliu fondu (v%) ...................................................................... 47 Obrázek č. 19 Rating dluhopisů v portfoliu k 20. 04. 2012 .............................................................. 47 Obrázek č. 20 Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let: 28. 02. 2007 – 29. 02. 2012 ve srovnání s benchmarkem JPM GBI Czech Republic 1 – 10Y ............................................................................ 48 Obrázek č. 21 Výnosnost fondu v letech .......................................................................................... 48 Obrázek č. 22 Všeobecné údaje fondu ............................................................................................. 49 Obrázek č. 23 Aktuální údaje fondu ke dni 20. 04. 2012 ................................................................. 50 Obrázek č. 24 Statistické údaje ........................................................................................................ 50 Obrázek č. 25 Největší akciové pozice v majetku fondu .................................................................. 51 Obrázek č. 26 Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let: 28. 02. 2007 – 29. 02. 2012 ve srovnání s benchmarkem JPM GBI Czech Republic 1 – 10Y ............................................................................ 52 Obrázek č. 27 Výnosnost fondu v letech 2008 - 2012 ...................................................................... 52 Obrázek č. 28 Všeobecné údaje fondu ............................................................................................. 53 Obrázek č. 29 Aktuální údaje fondu k 18. 04. 2012 ......................................................................... 53 Obrázek č. 30 Statistické údaje ........................................................................................................ 54 Obrázek č. 31 Rozložení portfolia fondu .......................................................................................... 54 Obrázek č. 32 Credit Quality ............................................................................................................ 55

Obrázek č. 33 Největší pozice v portfoliu v % .................................................................................. 55 Obrázek č. 34 Rozložení dluhopisů podle státní příslušnosti ........................................................... 56 Obrázek č. 35 Výkon fondu v EUZ v letech 1999 – 2012 v % ........................................................... 56 Obrázek č. 36 V letech 2002 – 2011 v % p. a.................................................................................... 57 Obrázek č. 37 Všeobecné údaje o fondu .......................................................................................... 58 Obrázek č. 38 Aktuální údaje fondu ke dni 20. 04. 2012 ................................................................. 58 Obrázek č. 39 Statistické údaje ........................................................................................................ 59 Obrázek č. 40 Rozložení portfolia fondu podle zaměření ................................................................ 59 Obrázek č. 41 Rozložení portfolia fondu podle regionu investice ................................................... 60 Obrázek č. 42 Největší akciové pozice v majetku fondu .................................................................. 60 Obrázek č. 43 Výkon fondu v letech 1999 - 2011 v % ...................................................................... 61 Obrázek č. 44 Výnosnost v letech 2002 – 2011 v % ......................................................................... 61 Obrázek č. 45 Porovnání fondů z hlediska všeobecných údajů ....................................................... 64 Obrázek č. 46 Příkladová investice ................................................................................................... 66 Obrázek č. 47 srovnání fondů z pohledu Objemu fondu a NAV....................................................... 67 Obrázek č. 48 Porovnání fondů – další ukazatelé ............................................................................ 67 Obrázek č. 49 Porovnání roční výnosnosti fondů v % p. a. .............................................................. 68 Obrázek č. 50 Porovnání fondů z hlediska všeobecných údajů ....................................................... 69 Obrázek č. 51 Vzorový příklad .......................................................................................................... 71 Obrázek č. 52 Porovnání fondů z hlediska objemu vložených peněz a NAV ................................... 72 Obrázek č. 53 Porovnání fondů – další ukazatelé ............................................................................ 72 Obrázek č. 54 Porovnání roční výnosnosti fondů v % p. a. .............................................................. 73