POROVNÁNÍ ŠKOLNÍCH A DOMÁCÍCH SVAČIN U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

POROVNÁNÍ ŠKOLNÍCH A DOMÁCÍCH SVAČIN U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU

Vypracoval: Mgr. Lenka Vítů Vedoucí práce: doc. PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D. České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 15. listopadu 2016

Mgr. Lenka Vítů

Anotace Dopolední svačina je pro školní děti velmi důležitá a měla by být nedílnou součástí denního stravovacího režimu. Zajišťuje dětem pravidelný přísun energie a živin, udržuje stabilní cukr v krvi. Děti, které svačí, mají lepší studijní výsledky, více energie, nejsou unavené a nesoustředěné. Svačina by měla být nutričně vyvážená, chutná a atraktivně připravená. V teoretické části této práce se zmiňuji o zdravé stravě obecně. V praktické části porovnávám dopolední svačiny dětí, které mají připravené z domova, se svačinami připravenými školní jídelnou. Zaměřuji se na nutriční hodnotu a vyváženost svačin.

Klíčová slova: Zdravá strava; stravovací návyky; svačina; vyváženost stravy

Abstract Morning tea is for school children very important and should be an integral part of the daily diet. It provides children a regular supply of energy and nutrients, maintaining a stable blood sugar. Children who snack have better academic performance, more energy, not tired and unfocused. Snack should be nutritionally balanced, tasty and attractively prepared. In the theoretical part I mention the generally healthy diet. In the practical part of the mid-morning snacks compare children who have prepared at home, snacks ready to school. I focus on the nutritional value and balance of snacks.

Key words: Healthy food; eating habits; Snack; balanced diet

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce panu doc. PaedDr. Vladislavu Kukačkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování této závěrečné práce.

OBSAH 1

ÚVOD................................................................................................................... 6

2

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 7 2.1

Zdravá strava a zdravý životní styl .............................................................. 7

2.2

Stravovací návyky dětí ................................................................................ 8

2.2.1 2.3

Výživa žáka mladšího školního věku ......................................................... 11

2.3.1

Zásady správné výživy ........................................................................... 11

2.3.2

Zdravá snídaně ...................................................................................... 13

2.3.3

Svačina: malé jídlo s velkým významem ............................................... 14

2.3.4

Potravinová pyramida ........................................................................... 15

2.4

Hlavní složky výživy a jejich vliv na organismus ....................................... 18

2.4.1

Základní živiny ....................................................................................... 18

2.4.2

Vitamíny ................................................................................................ 23

2.4.3

Minerální látky ...................................................................................... 25

2.4.4

Voda ...................................................................................................... 27

2.5

Školní jídelna ............................................................................................. 29

2.5.1

3

Důsledky nesprávné životosprávy ........................................................... 9

Vliv školních zařízení na stravování dětí................................................ 30

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 31 3.1

Cíle práce ................................................................................................... 31

3.2

Charakteristika výzkumného souboru ...................................................... 31

3.3

Metody šetření .......................................................................................... 32

3.3.1 Nutriční hodnoty svačin ......................................................................... 32 3.3.2 Podíl ovoce a zeleniny ............................................................................ 39 3.3.3 Svačiny dívek a chlapců ......................................................................... 41

4

ZÁVĚR ................................................................................................................ 42

5

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 43

6

PŘÍLOHY ............................................................................................................ 45

5

1 ÚVOD Málokdo z nás si uvědomuje, že nejsilnější zbraní v boji proti nemocem je naše strava. Je to způsob jak předcházet nemocem, ale i způsob léčby. Každá potravina má v sobě určité množství složek, které nějakým způsobem ovlivňují náš metabolismus a funkce nezbytné pro život a kvalitu života. Kvalitní výživa zajistí správný růst a vývoj dětí, důležitá je i v dalším životě dospělého člověka a pokračuje dál do zdravého stáří. Je na nás, na rodičích, ukázat dětem správný směr, jak zdravě jíst, co jíst. Vytvořit u nich správné stravovací návyky, naučit je správnému rozhodování při výběru potravin. Děti musí mít stravu pestrou nejen kvůli aktuální potřebě, ale také proto, že si vytvářejí chuťové návyky na celý život. Každá potravina má své složení, neexistuje žádná naprosto plnohodnotná, která by měla vše, co člověk potřebuje. Proto strava musí být pestrá, musí obsahovat všechny potraviny, které naše tělo potřebuje. Cílem této práce je upozornit na význam dopoledních svačin, nejen z hlediska správné výživy, ale i z hlediska školního procesu, lepších studijních výsledků a soustředěnosti. Zjistit jaké je jejich dopolední stravování, jestli jsou jejich svačiny výživné, pestré a pro organismus prospěšné. V teoretické části se zabývám obecně zdravou stravou a zdravým životním stylem, stravovacími návyky a důsledky špatných návyků stravování. V praktické části pomocí pozorování, zaznamenávání a následné analýzy porovnávám dopolední stravování dětí, které odebírají svačinu ze školní jídelny a dětí, které si nosí svačiny připravené z domova.

6

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Zdravá strava a zdravý životní styl „Denně děláme jednu ze dvou věcí: buď upevňujeme své zdraví, nebo podporujeme nemoc.“ (Daisie Adelle Davisová)1

Zdravá výživa a zdravý životní styl se odráží nejenom na našem vzhledu, ale také na tom, jak se cítíme a jaká je celková kvalita našeho života! Zdravá výživa je vlastně životní styl, který je potřeba si osvojit. Zdravý životní styl napomáhá k prevenci civilizačních chorob, ale i třeba chřipek a nachlazení v období epidemie. Stačí dodržovat určité návyky jako je například: pitný režim, pobyt na čerstvém vzduchu, otužování, dostatek pohybu i odpočinku, příjem vitamínů atd. Důležité mimo jiné je jíst pravidelně, jíst pestrou stravu, udržovat zdravou tělesnou váhu, mít radost ze života. Rovnice:

lépe jíst + více se hýbat = zdravě žít, velmi

dobře vystihuje zdravý životní styl. K celkovému zdravému vývoji a růstu dítěte je potřebná: 

vyvážená



pestrá



a pravidelná výživa

Správně vyživený organismus je štíhlý, zdravý, plný energie a ve skvělé kondici. Výživa dětí zabezpečuje jejich tělesný růst s přiměřenými přírůstky výšky a hmotnosti. Správná výživa musí být vyvážená po stránce kvantitativní i kvalitativní. Správná výživa je pestrá a plnohodnotná strava, která odpovídá biologickým potřebám dětí. Je to strava obsahující všechno, co dítě potřebuje a co mu chutná. 1

americká autorka a odbornice na výživu

7

Děti si jídla většinou nevybírají samy. Zvlášť ne ve školce a ve škole. Pokud by měly z čeho vybírat, většinou si vyberou dobře. Ony jaksi podvědomě cítí, že jsou jim prospěšná syrová zelenina a ovoce, mléko a mléčné výrobky, jako jogurty a sýry. Vede je jejich chuť a zrak. Děti dávají přednost libovému maso, drůbeži nebo rybám. Rády mají i obilné výrobky a při troše naší kulinářské vynalézavosti uvítají i luštěniny. A dostatek tekutin? O pití se hlásí samy a často dost halasně. Výjimkou jsou snad jen sladkosti, které děti upřednostňují. To je spíš zlozvyk, než přirozený výběr. Čím víc ho jíme, tím větší chuť na něj máme. Pokud je výživa ale jinak vyvážená, není konzumace malého množství sladkostí prohřeškem. Děti musí mít stravu pestrou nejen kvůli aktuální potřebě, ale také proto, že si vytvářejí chuťové návyky na celý život. A každá jednostrannost může vést k chronickému nedostatku některé z nezbytných živin.

2.2 Stravovací návyky dětí Škola nebo rodina? Kdo nejvíce ovlivňuje děti při výběru potravin? Škola je ideálním prostředím pro výuku výživy a může poskytovat i prostor pro praktikování zdravého vaření. Stále narůstá počet dětí s chronickými nemocemi, které souvisí s nesprávnou výživou a škola představuje obrovskou příležitost pro ozdravení dětí a celé společnosti. Ovlivňuje téměř všechny děti, denně se ve školních provozovnách stravuje přes milion dětí. Ale i přesto, základem ve výchově a osvojení stravovacích návyků je vždy rodina! Již v raném věku dítěte se vytváří základy k pozdějším stravovacím návykům a jsme to my, rodiče, kdo dětem ukáže cestu, jak zdravě jíst, co jíst. Důležité je, aby se děti naučily správnému rozhodování při výběru potravin a přípravě jídla. Když pochopí hodnotu jídla, budou v budoucnu kupovat kvalitnější potraviny. Škola se může velmi podílet na způsobu stravování u dětí. Když se téma jídlo a stravování ve školní jídelně stane součástí vzdělání a děti se dozvědí, odkud potraviny pochází a jakým způsobem jsou vyráběny, je pravděpodobnější, že si vyberou zdravý způsob stravování.

8

Skutečnost je taková, že strava mnohých dětí je jednostranná, doma uvařená jídla jsou ve stále větší míře nahrazována polotovary nebo již hotovými pokrmy. Snížila se spotřeba živočišných tuků, vepřového a hovězího masa a vajec, mléka a mléčných výrobků. Stále však zůstává obliba smažených pokrmů. Nežádoucí je také obliba sladkých nápojů pro vysoký obsah cukru a smažených brambůrek pro velký obsah tuku. Na utváření stravovacích návyků se také negativně spolupodílí všudypřítomná reklama, která se snaží rodiče přesvědčit, že právě hodně tučné a přeslazené výrobky, jako např. „tyčinka plná čerstvého mléka“ nebo „jogurt s kousky čerstvého ovoce“ jsou nezbytné pro výživu dětí.

2.2.1 Důsledky nesprávné životosprávy Co patří k nesprávné výživě? Je to buď nedostatečný nebo zase naopak nadměrný příjem potravy, nedostatek či nadbytek kalorií, živin, vitamínů, stopových prvků, tekutin a podobně. Jsou to však i některé zvyklosti, špatné stravovací návyky. Nesprávně aplikovaná výživa může mít nepříznivý účinek na zdravotní stav dítěte, později i dospělého člověka.

Mezi nesprávné návyky dětí školního věku: 

především špatný stravovací režim (dítě jí nepravidelně, často nesnídá a má i z těchto důvodů častější trávicí obtíže)



špatný pitný režim – především malý příjem tekutin, kdy dochází k vyšší zátěži metabolických procesů



nedostatečný příjem některých složek nebo celkového množství potravy (například alternativní výživa)



nevhodný výběr potravy



nadbytečný příjem potravy

Zdravotním následkům moderní doby se říká civilizační nemoci. Jsou to různá cévní onemocnění, poruchy příjmu potravy, cukrovka, deprese či únavový

9

syndrom. Všechny tyto choroby vznikají v důsledku nesprávné životosprávy. To je navíc umocněno nevhodným složením potravin, kvalitou vody, nezdravým ovzduším aj. Civilizační se nazývají proto, že souvisí s moderní dobou, v níž žijeme. Televize, počítač ubírají lidem čas, který by mohli věnovat sportu, fyzické aktivitě. Lidé konzumují spousty jídla bez ohledu na skutečnou potřebu. Nový trend ve stravování, česká kuchyně kombinovaná s americkým stylem, velmi zvyšuje množství zkonzumovaných tuků, cukrů, ale i soli. Lidé se stravují ve fastfoodech, děti mají v oblibě hranolky, bramborové lupínky, přeslazené limonády apod. Spotřeba tuků a cukrů je mnohem vyšší než stanovují výživová doporučení a stávají se hlavní příčinou nadměrného příjmu energie.

10

2.3 Výživa žáka mladšího školního věku Pestrá a plnohodnotně vyvážená strava po stránce kvantitativní, ale i kvalitativní je více než zásadní. Tento proces stravování ovlivňuje celý organismus v každém věku. Obzvláště bychom na ně měli dbát při výživě dětí, jelikož zmiňované období je důležité pro jejich růst a vývoj, navíc v tomto období si vytváří své návyky, které si poté odnesou do dospělosti. Zanedbání výživy v tomto období může mít, a bohužel často i má, nemilé následky. (Martin Jelínek, 2010)2

2.3.1 Zásady správné výživy V tomto období se zpomaluje růst dítěte a potřeba energie se zvyšuje pouze mírně. Nástup do školy je spojen s celou řadou změn i se změnou pohybových návyků – zatímco v mateřské školce děti moc neposedí, ve škole již musí strávit v lavici několik hodin, klesá tak potřeba energie. Tento náhlý nepoměr mezi příjmem a výdejem energie může pro některé děti znamenat výrazný růst hmotnosti. V tomto období dochází k upevňování stravovacích návyků, proto je velmi důležité, jaký důraz klademe na pestrost a pravidelnost stravy. Podstatou správné dětské výživy je co nejpestřejší jídelníček. Pestrá strava = základ zdraví. Snažíme se o zařazování ovoce a zeleniny do jídelníčku a stále platí omezování sladkostí, výrazně slaných pokrmů a uzenin. Snídaně by měla tvořit 25% celkového energetického příjmu, dopolední svačina 15%. Oběd, energeticky nejvydatnější jídlo, 30%, odpolední svačina 10%. Večeře by měla být pestrá, ale spíše lehká a tvoří 20% celkového energetického příjmu.

2

lektor a poradce pro výživu, životní styl a osobní rozvoj

11

Správná výživa musí být vyvážená po stránce: 

Kvantitativní – výživa musí zajišťovat příjem energie odpovídající jejímu výdeji. Při přijímání energeticky bohatší potravy se v těle ukládá zásobní tuk a vzniká nadváha až obezita.



Kvalitativní – strava má být vyvážená a rozmanitá, aby byl zajištěn dostatečný a vyvážený přísun živin, to je ideální poměr bílkovin, sacharidů a tuků. Jídelníček by měl být zároveň bohatý na vitamíny a minerály. Kvalitní výživa zajistí správný růst a vývoj dětí. A nejenom fyzický vývoj, ale i duševní. Může se podílet na spokojenosti a rozvoji dítěte.

Jedním z hlavních pravidel zdravé výživy je: 

Pravidelnost – děti by měli jíst cca 5x denně, nesmíme zapomínat na snídaně a školní svačiny. Díky nim budou děti ve škole v dobré fyzické i psychické pohodě, což se projeví na jejich pozornosti, bystrosti. Pravidelná strava také zamezí přejídání v odpoledních a večerních hodinách.



Dostatečný příjem tekutin - tekutiny jsou pro lidské tělo nenahraditelné a zastávají mnoho funkcí. Příjem dostatečného množství tekutin je důležitý pro látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin. Je známo, že nedostatek vody v organismu může vést k únavě, nesoustředěnosti, bolestem hlavy. Čím je dítě mladší, tím má relativně vyšší spotřebu tekutin, a také mnohem citlivěji reaguje na nedostatečný přívod tekutin. V poměru k tělesné hmotnosti potřebují děti nejméně třikrát více tekutin než dospělí. Děti potřebují pít podle libosti, v pití je neomezujeme. Pitný režim by měl být během celého dne vyrovnaný.

12

2.3.2 Zdravá snídaně

Věděli jste, že… Bez snídaně se dítě hůře soustředí a pamatuje si?....že je

pomalejší a více podrážděné? Někdy za neúspěchy ve škole může nést vinu právě absence první porce dne – té nejdůležitější – a tou je snídaně

Obr. 1: Význam snídaně

Pravidelná školní docházka může u některých dětí vyvolávat nechuť vstávat a případný stres ze školního prostředí. Tyto faktory se nejčastěji projevují na ochotě dětí snídat. Snídaně je však v rukou rodičů, pokud dítě ráno nesnídá, je ve škole mnohem více unavené a nepozorné. Proto je dobré dbát na každodenní snídani. Snídaně má důležité místo ve stravování nejen dětí. Naše tělo potřebuje energii neustále, a to i když spíme. V noci organismus potřebuje dostatek energie pro zajišťování funkcí vnitřních orgánů, pro udržení tělesné teploty, dechu, srdeční akce apod. (tzv. bazální metabolizmus3). U dětí se k tomu přidává ještě energie potřebná pro růst a vývoj. Proto je nutné dodávat dětskému organismu po noční pauze dostatek živin, aby měl z čeho potřebnou energii čerpat.

3

množství energie, které tělo spotřebuje vlastní činností v klidovém stavu

13

Měla by tvořit 20-25% z celkového denního příjmu energie a měla by být vhodnou kombinací všech základních živin – bílkovin, tuků a sacharidů. Není vhodné podávat dětem ke snídani potraviny, které obsahují velké množství jednoduchých sacharidů. Velmi rychle uvolní množství energie a tělo nastartuje, ovšem jak rychle tělo energii získá, tak rychle ji také ztrácí. Velice brzy po konzumaci dochází díky vysokému glykemickému indexu4(GI) potravin k pocitům hladu (viz. příloha 3). Dále by snídaně měla být doplněna porcí ovoce a zeleniny, které obsahují vitamíny, minerální látky, vlákninu a vodu. Důležité je také doplnění tekutin, jejich nedostatek způsobí únavu, bolest hlavy a nesoustředěnost. Dítě, které nesnídá a následně odchází do školy hladové a žíznivé, se jeví jako unavené, nesoustředěné, roztěkané.

2.3.3 Svačina: malé jídlo s velkým významem Svačiny školních dětí jsou v poslední době velmi aktuálním tématem. Zdravá svačina je pro náš organismus nezbytná. Svačiny zařazené mezi snídaní, obědem a večeří zajišťují tělu pravidelný přísun energie a živin. Díky tomuto rozdělení jsou hlavní jídla o něco menší a nezatěžují tak nadměrné trávení. Svačiny zabraňují tomu, aby vznikl pocit velkého hladu. Tím, že svačíme, doplňujeme energii, zlepšujeme své soustředění, předcházíme vzniku úrazů, obezity a poruchy příjmu potravy. Děti, které svačí pravidelně, mají lepší studijní výsledky ve škole, mají více energie, nejsou nepozorné ani unavené. Dopolední svačina by měla pokrýt cca 15% denního energetického příjmu. Vedle sacharidové složky, která zajistí energii pro náš mozek, má být pokrm obohacen o plnohodnotné bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem pro zdárný růst a vývoj dětí. Svačina navazuje na snídani. Nikdy ji však nezastupuje! Velikost svačiny přizpůsobujeme individuálním potřebám. Je-li v plánu sportovní aktivita, svačina bude nutričně hodnotnější. Nikdy by však neměla nadměrně zatěžovat trávicí trakt, aby nerozptylovala od procesu učení. Je nezbytné dbát i na

4

rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny

14

chuťové preference dítěte, které se s věkem mění. V dětské stravě by se neměly často objevovat uzeninové výrobky, nasycené tuky a tzv. „prázdné“ kalorie, které jsou sice zdrojem energie, ale neobsahují žádné minerální látky ani vitamíny. Základem, stejně jako u snídaně je ovoce a zelenina, obiloviny a mléčné výrobky. Pitný režim je nedílnou součástí.

2.3.4 Potravinová pyramida

Obr. 2: Potravinová pyramida ministerstva zdravotnictví. Zdroj: www.vimcojim.cz

Pyramida názorně vysvětluje jak skladbu, tak doporučené množství a poměr druhů potravin ve správně složeném jídelníčku. Potravinovou pyramidu sestavili odborníci jako názornou pomůcku výživových doporučení. Pyramida se skládá z 6 potravinových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke každé potravinové skupině je napsán doporučený počet porcí, které by člověk měl za den sníst. Velikost porce je zde jasně definována.

15

 První patro pyramidy (základna) – obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo Základem stravy by měly být produkty vyrobeny z obilnin – patří sem pečivo, těstoviny, rýže, ovesné vločky, cornflakes, pohanka, knedlíky, kukuřičné výrobky. Tato potravinová skupina je bohatá na minerální látky, polysacharidy (složené cukry – hlavně škrob – velmi důležitý zdroj energie), vitamíny a vlákninu. Obsah jednotlivých živin v mouce záleží na stupni vymletí obilného zrna. Čím výše vymleté, tím více zůstává obalových vrstev a vzniká tak celozrnná mouka, která je zdraví jednoznačně prospěšnější než mouka bílá. Celozrnné výrobky obsahují více obalových vrstev zrna, více bílkovin, tuku, vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Bílé mouky jsou energeticky bohaté, ale chudé na vitaminy a minerální látky. Pro zdravou výživu doporučované cereální tyčinky a směsi musíme konzumovat uváženě, protože obsah energie a tuku bývá dosti vysoký (hlavně u výrobků s polevami a přídavkem ořechů).  Druhé patro pyramidy – ovoce a zelenina OVOCE - hlavní složkou ovoce je voda. Ovoce je výborným zdrojem sacharidů. Obsah bílkovin a tuků je zanedbatelný. Tuk je obsažen ve velké míře pouze ve skořápkovém ovoci. Ovoce je kvalitním zdrojem vitaminu C a některé ovoce obsahuje i vitaminy skupiny B a karotenoidy. Skořápkové ovoce je bohaté na vitamin E. Nesmíme zapomínat na minerální látky a jiné ochranné látky zejména pak tzv. antioxydanty, které chrání tělo před účinkem volných radikálů5. Ovoce je bohaté i na další látku, a to vlákninu, zejména na její jeden druh, který nazýváme pektin (podílí se na snižování hladiny cholesterolu v krvi). Jakýmkoli zpracováním se výživová hodnota ovoce snižuje. ZELENINA - hlavní složkou zeleniny je rovněž voda. Obsah bílkovin a tuku je stejně jako u ovoce zanedbatelný. Některé druhy obsahují větší množství škrobu. Zelenina je dobrým zdrojem vlákniny. Důležitou složkou jsou těkavé i netěkavé aromatické látky, které podmiňují typickou chuť a vůni zeleniny, a řada látek, které působí preventivně proti některým onemocněním. Vedle pozitivně působících látek může

5

látky, které se v těle tvoří při látkové přeměně a při obraně před bakteriemi

16

zelenina obsahovat i látky zdraví škodlivé – dusičnany u hnojené zeleniny, plísně a hnilobu.  Třetí patro pyramidy – mléko, mléčné výrobky, maso, luštěniny, vejce, ryby Mléko a mléčné výrobky mají, stejně jako ostatní potraviny živočišného původu, vysokou výživovou hodnotu. Mléko je zdrojem velmi kvalitních bílkovin. Mléko je vitaminu A, D, vitaminů skupiny B a minerálních látek, zejména pak vápníku. Konzumace mléka mléčných výrobků je důležitá zejména kvůli této minerální látce. Hraje nezbytně důležitou roli při stavbě kostí a zubů, při srážení krve i činnosti svalstva. Jeho nedostatečným příjmem vzniká onemocnění – osteoporóza6. Vápníku je více ve tvrdých sýrech než v mléce, jogurtech a tvarohu. Maso a masné výrobky. Význam masa ve výživě je značný, i když nadměrný příjem nelze ze zdravotního hlediska doporučit. Maso je důležitá potravina zejména pro děti, především pro obsah plnohodnotných bílkovin. V mase je rovněž obsažen tuk, jehož množství značně kolísá. Maso je bohaté na minerální látky, zejména železo a zinek. V mase najdeme i vitaminy skupiny B a dále vitamin A a D. V mase, jako ve všech živočišných potravinách, je přítomen cholesterol. Jeho množství záleží na množství tuku v mase. Ryby a ostatní vodní živočichové a výrobky z nich. Rybí maso je z výživového hlediska velmi cenné. Vedle plnohodnotných bílkovin je i zdrojem minerálních látek fosforu, jódu a vitaminů D a A (vnitřnosti ryb). Vysokou biologickou hodnotu má rybí tuk, protože obsahuje mnoho nenasycených mastných kyselin, které hrají důležitou roli v prevenci srdečně cévních onemocnění. Vejce a výrobky z nich. Vejce jsou velice výživná. Bílek je v podstatě čistá a plnohodnotná bílkovina (obsahuje všechny nepostradatelné aminokyseliny ve vhodném množství a poměru). Žloutek je bohatý na tuky a to obzvláště na tzv. fosfolipidy. Ve vejcích najdeme vitaminy A, D, E, K, skupinu B, karoteny) a minerální látky, z nichž je velmi dobře využitelné železo.

6

onemocnění kostní tkáně, které vede ke zvýšené křehkosti kostí

17

2.4 Hlavní složky výživy a jejich vliv na organismus Bílkoviny (proteiny) společně s tuky (lipidy) a cukry (sacharidy) se nazývají živiny. Energetická hodnota potravy je dána obsahem základních živin a jejich vzájemným poměrem. Tab. 3 Doporučený poměr živin (v %) v celkové denní dávce potravy Bílkoviny 10-15

Tuky 30

Cukry 55

2.4.1 Základní živiny Bílkoviny jsou nejdůležitější ze základních živin. Nemohou být plně nahrazeny žádnou jinou živinou. Jsou hlavními stavebními kameny, a jsou teda naprosto nezbytné k růstu a vývoji, nutné k přestavbě a obnovování buněk, podílejí se na tvorbě některých hormonů. Nedostatek bílkovin způsobuje poruchy růstu a vývoje, snížení schopnosti obnovy tkání a snížení obranyschopnosti organismu. Jako zdroj energie jsou méně důležité než sacharidy a tuky, ve správně sestavené stravě hradí jen 10 – 15 % energie. Bílkoviny se skládají z aminokyselin, z nichž některé jsou naprosto nepostradatelné, protože lidské tělo si je nedokáže samo vytvořit, a musí být přivedeny potravou. Plnohodnotné bílkoviny, jsou bílkoviny živočišné. Obsahují všechny nezbytné aminokyseliny a jsou obsaženy v mase, mléku a vejcích. Neplnohodnotné bílkoviny, jsou bílkoviny rostlinného původu. Neobsahují všechny nezbytné aminokyseliny a jsou obsaženy v mouce, luštěninách a bramborách. Poměr živočišných a rostlinných bílkovin v potravě by měl být 1:1.

18

Nejdůležitějším zdrojem bílkovin je maso, pro dětskou výživu nesmírně důležité. Dáváme přednost menším porcím kvalitnějšího masa, protože maso a obzvlášť uzeniny jsou zdrojem nežádoucích tuků. Mléčné výrobky také obsahují nežádoucí tuky, volíme proto výrobky nízkotučné. Nejvýhodnější produkty jsou nízkotučné jogurty – mají vysoký obsah vápníku, nízký obsah tuků a navíc obsahují mikroflóru důležitou pro střevní trakt.

Tab. 1 Zdroje bílkovin v potravinách (v g na 100g jedlého podílu) Bílkoviny živočišné

Bílkoviny rostlinné

Mléko, jogurt

5

Sója

14

Tvaroh, sýry

20

Fazole, hrách, čočka

10

Hovězí maso

20

Pšeničná mouka

10

Makrela, sleď

20

Chléb pečivo

7

Vepřové maso

15

Brambory, kapusta

3

Drůbež

15

Brokolice

2

Vejce

13

Zelenina ostatní

1,5

Kapr

10

Ovoce

1

Tuky patří k významným složkám potravy a jsou jednou z hlavních živin nezbytných pro zdraví. Jsou nejbohatším zdrojem energie, umožňují vstřebávání vitamínů A, D, E a K, podílejí se na správné funkci kůže, nervové tkáně a hormonů. Navíc tuk chrání orgány před nárazy a podílí se na regulaci teploty. Jsou zdrojem nepostradatelných mastných kyselin, ze kterých si tělo tvoří jiné nezbytné látky. Doporučený podíl tuků v energetickém příjmu u dětí i dospělých by neměl přesahovat 30%. Strava s vysokým množstvím tuků zvyšuje riziko obezity a výskyt civilizačních chorob. Na naší vysoké spotřebě tuků se podílí tuk skrytý v potravinách a v potravinářských výrobcích. Tuky dělíme podle původu na rostlinné a živočišné. Skládají se z mastných kyselin, ty jsou dvojího druhu:

19

Živočišné tuky obsahují nasycené mastné kyseliny, pro náš organismus ve vyšším množství, poněkud nebezpečné. Větší příjem těchto tuků vede k obezitě, ta je rizikem pro vznik cukrovky a dalších onemocnění srdce a cév. Podílí se na tvorbě cholesterolu, který se vytváří v těle a je mnohem nebezpečnější než cholesterol přiváděn potravou. Ten je z pohledu výživy důležitý. To je jeden z důvodů, proč snížit u dětí i dospělých příjem živočišných tuků. Děti se naštěstí tukům brání, tučná jídla jim nechutnají, odmítají je. Rostlinné tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny. Jsou obsaženy v rostlinných olejích, margarinech a v rybách. Nejhodnotnější jsou oleje vyrobeny lisováním za studena. Obsahují mnohé výživné látky, které se tepelnou úpravou ničí. Obsahují i nezbytnou kyselinu linolovou a vitamín E, kterých je v naší stravě nedostatek. Oleje se snažíme upřednostňovat před pokrmovými tuky. V malém množství používáme ke spotřebě máslo, na rozdíl od margarinů neobsahuje žádné stabilizátory a konzervanty, a spíše výjimečně podáváme sádlo. Do skupiny tuků patří omega-3 mastné kyseliny. Zdrojem těchto kyselin jsou mořské ryby, zejména makrela, tuňák, sardinky, treska a další.

Tab. 2 Zdroje tuků v potravinách (na 100g jedlého podílu) Potravina

tuky celkem vg

nasycené v % polynenasycené (méně zdravé) v % (ochranné)

masa vepř.,hov.

30

30

10

70-90

drůbež

20

30

20

90

ryby

6

20

30

50

sýry

25

60

0

70

vejce

10

30

10

380

ořechy

60

10

70

0

sójové boby

7

10

50

0

olej

99

10

60

0

20

cholesterol v mg

Sacharidy mají hlavní význam jako pohotový zdroj energie. Kryjí většinu energetické potřeby, a to až 55 %. Ve stravě jsou sacharidy jednoduché a sacharidy složené. Jednoduché sacharidy mají sladkou nebo nasládlou chuť. Složené sacharidy sladkou chuť nemají. Z hlediska zdraví bychom měli preferovat rozhodně sacharidy složené (brambory, těstoviny, rýže,…) před jednoduchými (cukr, sladkosti, buchty a podobně). Jednoduché sacharidy - jsou pouze okamžitým zdrojem energie, kterou když nevyužijeme, ukládá se ve formě tuku. Nejsou nositelem žádných výživných látek. Naopak k trávení bílého cukru potřebuje organismus některé vitamíny skupiny B a minerály. Z celkového množství přijatého cukru se 30–40 % mění na tuk a přispívá k obezitě. Navíc jeho konzumace může představovat vážná rizika. Podporuje vznik zubního kazu, snižuje odolnost organismu. Bílý cukr se v organismu velmi rychle odbourává a rychle zvedá hladinu cukru v krvi, která poté zase rychle stoupá. Děti mohou na tyto změny hladiny cukru v krvi reagovat hyperaktivním chováním, nedokážou se soustředit a podobně.

Jednoduché cukry: 

Sacharóza – je tvořena glukózou a fruktózou, jedná se o nejčastěji používané sladidlo, běžně označované jako cukr. Je obsažena například v sirupech, džemech, mrkvi, jablkách, ananasu, hrášku a jinde. Sacharóza způsobuje zubní kazy, podněcuje tvorbu inzulinu a hlavně kazí chuť k jídlu.



Glukóza (hroznový cukr) – nachází se přirozeně v ovoci, medu a v některých cibulovinách. Je hlavním zdrojem energie pro buňky lidského těla.



Fruktóza (ovocný cukr) – je obsažena v medu a ve šťávách z ovoce a rostlin. Ze všech sacharidů je nejsladší. Díky své struktuře má však velmi nízký glykemický index, takže je vhodnější než bílý rafinovaný cukr.



Laktóza (mléčný cukr) – nachází se v mléce všech savců, má nejméně sladkou chuť. Vytváří dlouhodobý pocit sytosti, netloustne se po ní.



Maltóza (sladový cukr) – nachází se v obilných klíčcích a produktech sladu.

21

Nadbytek jednoduchých cukrů způsobuje podrážděnost, nesoustředěnost, vzdorovitost a hyperaktivitu. Nelze sladkosti z jídelníčku dětí úplně vyloučit, neboť sladká chuť je první, se kterou se po narození setkají, když pijí mateřské mléko. Ale je s nimi třeba nakládat velmi opatrně a nenahrazovat jimi jiné důležité složky ve výživě. Patří do skupiny potravin vysokým glykemickým indexem (GI), o kterém jsme se již zmiňovali. Čím vyšší je GI potraviny, tím kratší dobu zasycení vydrží, po sladkostech dostaneme velmi brzy hlad. Značné množství jednoduchých sacharidů se nachází zejména ve slazených limonádách a džusech (viz obr. 3).

Obr. 3: Obsah cukru ve vybraných nápojích, tvoření s dětma při prvouce. Zdroj: vlastní foto

Složené sacharidy - mají složitější chemickou stavbu jejich trávení a vstřebávání trvá delší dobu, čímž dodávají tělu energii pozvolna a dlouhodobě. Díky pomalému vstřebávání a obsahu vlákniny navozují pocit sytosti. Tyto cukry jsou zastoupeny v obilovinách, luštěninách i v zelenině. Tyto potraviny jsou nositeli většiny vitamínů a minerálních látek a vlákniny. V potravinách se nejčastěji nachází jako škroby a vláknina. 

Škrob – není sladký



Vláknina – má velmi důležitý význam ve výživě. Je tvořena složitými

polysacharidy, z nichž nejběžnější je celulóza, hemicelulóza a pektin. Jsou obsaženy v buněčných membránách rostlinných buněk. Zdrojem vlákniny je

22

ovoce, zelenina, brambory a obiloviny. Organismus nedovede vlákninu využívat jako zdroj energie nebo stavební látky, protože je nestravitelná. Trávicí ústrojí člověka ji nedokáže štěpit, a proto se také označuje termínem „nevyužitelné sacharidy“. Podporuje střevní peristaltiku a zabezpečuje tak pravidelné vyprazdňování střev. Zvyšuje vylučování cholesterolu, zejména pektin, a zlepšuje funkci střev a tím i zažívání.

2.4.2 Vitamíny Vitamíny jsou látky mnohostranných specifických funkcí, nezbytné pro život. Nejsou zdrojem energie ani neslouží jako stavební látky. V lidském organismu mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Jsou potřebné jen ve velmi malých dávkách, organismus je však musí denně přijímat v potravě, neboť většinu z nich není schopen si sám vytvořit. Je-li vitamínů dostatek, mohou se omezeně ukládat v některých orgánech do zásoby. Nadbytek se vylučuje močí, stolicí nebo potem. Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce.

Vitamíny rozdělujeme: Vitamíny rozpustné v tucích  Vitamín A – játra, rybí tuk, žloutky, mléko, máslo, mrkev, rajčata, špenát, hrášek, meruňky, jahody. Nedostatek způsobuje šeroslepost, nebezpečný je však i přebytek.  Vitamín D – v potravinách je ho nedostatek, nejvíce v kvasnicích a houbách, v játrech, rybím tuku, mléčném tuku a bílku. Podporuje ukládání vápníku fosforu do kostí a zubů, podporuje růst. Při nedostatku měknou kosti, křiví se a lámou. Rovněž je důležitý pro správné fungování imunitního systému.

23

 Vitamín E – obilné klíčky, celozrnné výrovky, listová zelenina, mléčné výrobky, žloutky. Zpomaluje stárnutí, zlepšuje hojení ran, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového systému.  Vitamín K – zelené rostliny, luštěniny, sýry, žloutek, játra. Je důležitý pro normální srážlivost krve. Nedostatek se projevuje modřinami, krvácením z nosu a z dásní, krví v moči a ve stolici.

Vitamíny rozpustné ve vodě  Vitamín C – velmi významný vitamín pro organismus, jehož je zapotřebí ze všech vitamínů denně největší množství. Zdrojem je ovoce (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit, jahody, černý rybíz), čerstvá zelenina (rajčata, papriky, brokolice, zelí, květák, špenát), brambory. Velmi bohatý na vitamín C je šípek a rakytník. Vitamin C se také připravuje uměle. Vitamín C je nejchoulostivější vitamín, ničí se oxidací, vyluhováním, varem, ohříváním. Má velký antioxidační účinek, plní řadu funkcí. Zvyšuje např. odolnost organismu, má protiinfekční a protizánětlivé účinky, podílí se na krvetvorbě, udržuje dobrý stav pojivových tkání – vaziva, chrupavky, kostí a zubů, atd. Jeho nedostatek se projevuje únavou a náchylností k běžným nemocem, jako je chřipka. Nedostatek v dětství vede ke špatnému vývoji kostí, chrupavek a kloubů.  Vitamín H – kvasnice, játra, ledviny, sója, špenát, tvoří jej také střevní bakterie. Nedostatek je vzácný. Střevní bakterie jej vytváří více, než je jeho denní spotřeba. Nedostatek může vyvolat změny na pokožce a nervové poruchy.  Komplex vitamínů B (B₁- B₁₂) – kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny, luštěniny a ořechy. Jsou nezbytné pro správné fungování metabolismu.

Avitaminóza – naprosté chybění vitamínů Hypovitaminóza – částečný nedostatek vitamínů

24

Hypervitaminóza – nadměrný přívod vitamínů, u některých vitamínů škodlivý. K předávkování může dojít pouze podáváním vitamínových preparátů, nikoli přijímáním běžné stravy. Vitamínů rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit, u vitamínů rozpustných v tucích to nefunguje. Nejrizikovější je vitamín A. Zvýšená potřeba vitamínů nastává v období růstu, v těhotenství, v době kojení a při horečnatých stavech.

2.4.3 Minerální látky Minerální látky jsou důležitou složkou lidské výživy, ač nemají žádnou energetickou hodnotu. Jsou v těle zastoupeny v malém množství, pro organismus jsou však nezbytné. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je odkázáno na jejich příjem potravou a vodou. Mají významnou úlohu při růstu a pro metabolismus celého organismu. Zejména špatnou výživou dochází u mnoha dospělých, ale i dětí, k jejich nedostatku. Nejde jen o množství jednotlivých přijímaných minerálních látek, ale i o jejich vzájemný poměr. Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění. Minerální prvky se rozlišují dle množství potřebného pro organismus na tzv. množinový prvek, neboli makroprvky a stopové prvky.

Mezi nejdůležitější minerální látky řadíme: Množinové prvky Vápník – Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou složkou všech svalů. Má význam pro svalovou činnost a srážlivost krve. Zdroje: v mléku a v mléčných výrobcích, ovoci, chlebu, ořechách a v rybách. Hořčík – Bez hořčíku nemůže být člověk zdravý. Působí jako činitel antistresový, antitoxický, protialergický a protizánětlivý. Hraje důležitou roli při srážení krve, činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Při nedostatku jsou především ranní 25

únava, i po hodinách spánku, nespavost, náhlé závratě, padání vlasů, lámavé nehty, časté bolení hlavy. Zdroje: potraviny rostlinného původu – mák, fazole, sója, lískové ořechy, ovesné vločky. Sodík – Sůl je pro lidské tělo potřebná, solit je ale třeba vždy podle stavu organismu a podle situace. Omezit sůl je nutné při vysokém tlaku, při některém onemocnění ledvin a chorobách srdce. Sodík patří k látkám, které se v organismu vyskytují ve velkém množství. Při vysokých ztrátách se objevují svalové křeče, bolesti hlavy a průjmy. Naopak dlouhodobý nadměrný příjem sodíku zvyšuje krevní tlak. Zdroje: masné a rybí výrobky, některé sýry, slané oříšky, bramborové lupínky. Zinek – Je nezbytný pro formování kostí, pro urychlování léčení ran, zranění. Je velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro jejich udržování, pro udržování krásných vlasů. Jeho nedostatek má vliv na zdraví člověka, při poruchách růstu a vývoje a na regeneraci organismu. Zdroje: pšeničné otruby a klíčky, hovězí játra, většina hub, ořechy, fazole, čočka, hrách. Draslík – Zvýšená potřeba draslíku je zejména po chirurgických zákrocích, při dietách, průjmech. Nedostatek se projevuje poruchou činnosti svalů, poruchou srdečního rytmu, trávení a nervového systému. Zdroje: bílé fazole, hrách, vlašské ořechy, mandle, rozinky, špenát, brambory. Fosfor – Podporuje látkovou výměnu a společně s vápníkem pečuje o tvorbu zubů a kostí. Nedostatek se projevuje poruchou funkce ledvin a nedostatečným ukládáním minerálních látek v kostech. Zdroje: v mléku, mase, obilí, rybách a vejcích.

Stopové prvky Železo – Je to jeden ze zcela nezbytných prvků a bohužel v naší výživě nedostatečně obsažený.

Nedostatek

způsobuje

nedostatek

červených

krvinek,

jejichž

nejdůležitější úloha je již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte. Dále mají za

26

úkol dopravit kyslík do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, poruchami trávení, dělení nehtů a bolavými ústními koutky. Zdroje: játra, pivní kvasinky, pažitka, petržel, brokolice, růžičková kapusta. Jód – Je nezbytný pro funkci štítné žlázy, tvorbu volete. Potřeba jódu se zvyšuje u dospívajících, těhotných a kojících žen. Zdroje: višně, třešně, treska, úhoř, makrela, vejce, špenát, citrón, žampióny, hrách Fluór – Je pro naše tělo nutný, ale také nebezpečný. Při přebytku vzniká nadměrné zvápnění kostí, kostní výrůstky, změna růstu a kvality zubů. Při nedostatku se zvyšuje kazivost zubů. Zdroje: maso, vejce, zelenina, ovoce. Selen – Selen má význam pro ochranu buněk, vytváření tzv. volných radikálů, svalovou funkci a srážení krve. Nedostatek se projevuje onemocněním srdce, revmatismem, šedým zákalem a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám. Zdroje: maso, ryby, pivní kvasinky, houby, ovoce, zelenina, celozrnné produkty Molybden – Má význam pro využití fluoridu v zubech a pro sexuální funkci muže. Nedostatek se projevuje zubním kazem, impotencí a ledvinovými kameny. Zdroje: zelenina.

2.4.4 Voda Voda má v organismu mnoho funkcí. Je potřebná jako rozpouštědlo, transportní prostředek, k udržování tělesné teploty. Přesun látek z krve do tkání, vylučování odpadových látek ledvinami a celá látková přeměna jsou možné jen za pomoci vody. Voda je součástí každé buňky. Naprostý nedostatek vody vede po 2-3 dnech k těžkým poruchám a během týdne k smrti. Nedostatek vody vede k únavě, nesoustředěnosti, k bolestem hlavy a nespavosti. Při narození se voda podílí na tělesné hmotnosti v 75%, u většiny dospělých tvoří asi 60%, s postupujícím věkem podíl klesá. V poměru k tělesné hmotnosti

27

potřebují děti nejméně třikrát více tekutin než dospělí. Denní potřeba vody je závislá na věku, na tělesné činnosti a na teplotě prostředí. Těmto okolnostem se přizpůsobuje pitný režim.

Tab. 3 Denní potřeba vody v závislosti na věku (ml/kg tělesné hmotnosti) a teplotě prostředí Období života období kojenecké děti do 10 let dospělí při 22° dospělí při 37°

Denní potřeba vody 110 40 22 38

Vodu přijímáme jak v nápojích, tak i v pevné potravě. Vstřebává se ve střevech, přechází do vrátnicové žíly, do jater a odtud do celého krevního oběhu. Nadbytečná voda se vylučuje ledvinami a pocením, kůží, plícemi a stolicí. Pitný režim by měl být během celého dne vyrovnaný, dítě v pití nikdy neomezujeme. Mohou pít i při jídle po malých dávkách, není ale vhodné pít větší množství tekutin těsně před jídlem anebo ihned po jídle, zatěžuje to celý proces trávení. Nedostatečný přívod tekutin, zejména během dopoledne, vede k poklesu duševní a fyzické výkonnosti. Nejzdravějším nápojem je čistá voda, podávat lze také ředěné ovocné a zeleninové šťávy, bylinkové čaje, ovocné čaje. Můžeme podávat také 100% džusy naředěné vodou, méně vhodné jsou nektary, které mají nízký obsah ovocného podílu a jsou doslazovány. Mléko je vhodným doplňkem ke svačině, není však nejlepší z hlediska pitného režimu, označujeme ho spíše jako potravinu. Nejméně vhodné jsou limonády, obsahují velké množství cukru, případně i nepříznivých látek jako je kofein, chinin, umělá barviva a konzervační látky. Navíc nadměrně slazené limonády vyvolávají spíše žízeň.

28

2.5 Školní jídelna Dle vyhlášky č. 107/2005 Sb. § 1, odstavce (1) v platném znění se „školním stravováním rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb.“ Školní jídelny musí dodržovat tzv. spotřební koš, který je sestaven v důsledku výživových doporučení v České republice. Udává určité limity, které musejí být splňovány při tvorbě školního jídelníčku. Určuje měsíční spotřebu určitých druhů potravin na žáka a den v gramech. Za jeho tvorbu zodpovídá ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Je součástí vyhlášky č. 107/2005 Sb. příloha č.1. Zároveň se školní stravování řídí rozpětím finančních limitů na nákup potravin stanovených v příloze č. 2 v této vyhlášce.

Tab. 4 Výživové normy pro školní stravování

Zdroj: www.vyzivaspol.cz

29

2.5.1 Vliv školních zařízení na stravování dětí Základní školy v České republice se účastní různých projektů v oblasti ochrany a podpory zdraví u žáků. Tyto programy usilují o změnu stravovacích návyků a podporují děti ve větší konzumaci potravin, které jsou prospěšné pro jejich organismus. Nárok na konzumaci mají všechny děti 1. – 5. tříd základní školy. Vše je dotováno z fondů Evropské unie a České republiky. Naše škola se účastní programu „Ovoce a zelenina do škol“ a programu „Školní mléko“. Základním cílem projektu „Ovoce a zelenina do škol“ je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit správné stravovací návyky ve výživě dětí a tím zároveň bojovat proti dětské obezitě. Podpora je poskytována na čerstvé ovoce a zeleninu, ovocné a zeleninové šťávy, ale i na doprovodné, vzdělávací a informační programy. Dodávané produkty dostávají děti z cílové skupiny od společnosti Bovys zcela zdarma. Během školního roku děti ochutnají jablka, hrušky, švestky, ředkvičky, banány, mandarinky, pomeranče, broskve, kiwi, nektarinky, blumy, nashi, cherry rajčátka, hroznové víno, pomelo, kaki churma a mnohé jiné. Upřednostňovány jsou druhy našeho klimatického pásma, nejlépe místní produkce. Všechny děti dostávají jednu porci ovoce nebo zeleniny každý týden. Minulý rok měly navíc ochutnávku exotického ovoce, kdy mohly ochutnat plody doslova z celého světa, např. kaki churmu, physalis, liči, mochyni, karambolu a další. Dalším projektem, kterého se naše škola účastní je „Mléko do škol“, taktéž od společnosti Bovys. Účelem podpory spotřeby školního mléka je snížení deficitu vápníku u dětské populace prostřednictvím konzumace mléka a zlepšení stravovacích návyků dětí. Tento program administruje Státní zemědělský intervenční fond s podporou EU. Mléko a mléčné výrobky hrají důležitou roli ve výživě dětského organizmu, především jako zdroj vápníku. Vápník zajišťuje zdravý vývoj kostí a skeletu. Tvorba kostní hmoty probíhá zejména v dětství a dospívání. Proto je velmi důležité, aby byl vápník podáván v dostatečném množství zejména dětem. Doporučená dávka vápníku činí podle věku dítěte 800 - 1200 mg/den. Děti, které mají zájem, dostávají mléko 5x týdně za zvýhodněné ceny.

30

3 PRAKTICKÁ ČÁST Dopolední stravování školáků je poslední dobou velmi diskutovaným tématem. Děti většinou nesnídají, nebo jen velmi málo, dopolední svačinu vynechávají a hlavní nápor energie nastává počínaje obědem. Absence svačin během dne vede k večernímu přejídání. Návyk na kvalitní svačinu může být důležitým faktorem prevence obezity. Dalším důvodem, proč svačit, jsou školní výsledky. Děti si díky svačině udržují vyrovnanou hladinu krevního cukru, mají lepší výsledky, nejsou unavené, nepozorné a nesoustředěné. Vyvážená dopolední svačina má být kombinací bílkovin a sacharidů. Sacharidy dodávají energii pro náš mozek a bílkoviny jsou základním stavebním kamenem pro zdárný růst a vývoj dětí. A snižují výsledný glykemický index potravin a pokrm nás zasytí na delší dobu.

3.1 Cíle práce V této práci jsem zjišťovala vyváženost dopoledních svačin u dětí mladšího školního věku na malotřídní základní škole Svatý Jan nad Malší. Naše škola nabízí dětem dopolední svačiny připravené ve školní jídelně. Svačiny jsou připravovány podle výživových norem pro školní stravování. Cílem mé práce bylo vyhodnotit nutriční složení svačin připravených školní jídelnou a svačin připravených doma a porovnat jejich vyváženost a pestrost. Zjistit, které svačiny jsou pro dětský organismus zdravější a přínosnější.

3.2 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumným vzorkem byly svačiny dětí mladšího školního věku, konkrétně žáků 2. a 3. třídy, jejichž věk se pohybuje v rozmezí 7-10 let. Počet žáků, kteří nosí svačinu z domova, byl 10. Z toho 6 dívek a 4 chlapci. A počet žáků, kteří preferují školní svačiny, byl 6. Z každé skupiny žáků jsem zaznamenala 50 svačin.

31

3.3 Metody šetření Pro získání primárních dat jsme zvolila metodu pozorování. Je to soustředěné, cílevědomé sledování se záměrem něco poznat, zjistit, vyzkoumat. Jde o kvantitativní standardizované pozorování. Kvantitativní průzkum je zejména založen na sbírání dat, která jsou pak analyzována různými statistickými technikami. Vypozorovala jsem a zaznamenala 50 svačin připravených školní jídelnou a 50 svačin připravených z domova. Poté jsem zvolila metodu obsahové analýzy. Jde o rozklad zkoumaného objektu na dílčí části, které se následně stávají předmětem dalšího zkoumání. Výhodou je možnost přehledného znázornění v číselných hodnotách, tabulkách a grafech. Zaznamenané svačiny jsem rozebrala pomocí kalorické kalkulačky na základní živiny a dál rozdělila podle zjištěných nutričních hodnot do čtyř škál. Poté zaznamenala do tabulek a grafů. Analyzovala jsem je také podle pohlaví, dívčí a chlapecké svačiny a podle vitamínové složky, ovoce a zeleniny.

3.3.1 Nutriční hodnoty svačin V první

části

jsem

domácí

svačiny

pomocí

kalorické

kalkulačky

www.kalorie.mte.cz rozebrala na základní živiny, tj. bílkoviny, cukry, tuky, na obsah vlákniny a glykemický index. Dopolední svačina by měla obsahovat spíše sacharidovou složku a bílkovinu, ale nemělo by se jednat o cukry jednoduché, jako jsou např. sladkosti, sladké pečivo, přeslazené nápoje atd. Jsou to potraviny s vyšším glykemickým indexem. Slouží jako rychlý zdroj energie, která je ale pro náš organismus hodnotná pouze v případě, že ji dokážeme hned zužitkovat. V opačném případě se ukládá ve formě tuků. Ve stejné kalorické kalkulačce jsem rozebrala na základní živiny také svačiny připravené školní jídelnou, vyhodnotila a porovnala. Jsem si vědoma toho, že veškeré výsledky, které uvedu, jsou spíše pouze orientační.

32

Tab. 4 Nutriční hodnoty svačin připravených z domova Svačina 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

Energie (KJ) 1117,8 1837,8 1292 2742 3062,7 640 1357,6 1328,8 1004,2 524,8 1629,5 1889,9 1657,8 2459,6 1732,6 1920,6 1353,8 719 1118,1 1115,3 1354,8 1339,6 739 969,3 688,8 1817,8 2564,2 1457,8 1457,8 1847,3 2280,9 1677,8 2309,7 1932,5 1515,8 2175,7 3555 2331,8 868 1807,2 1451,2 2061,2 1488 2112

Bílkoviny (g) 9,7 10,9 11,4 15,8 27,4 1,6 10,3 4,2 6,5 1,5 5,6 4,9 6,3 26 14,5 18,6 8,3 7,2 8,4 3,6 9 13,3 8,5 8,3 2,6 4,9 12,8 4,3 4,3 11,2 24,7 17,6 24,2 12 13,8 26,7 40,3 17,4 7,4 3,9 15,1 13 18,4 23,5

Sacharidy (g) 30 69 38 91,7 92,9 34,6 32,8 56 42 28,7 53,1 70,4 52,9 32,6 26,2 29,8 31,4 24,7 34,2 19,9 49,4 38,3 29,3 27,7 21,4 63,4 98,6 43,9 43,9 57,2 54,5 25,4 48,8 73,5 24,4 48,5 63,2 24,5 24,4 30,1 49,3 36,6 27,2 44,8

33

Tuky (g) 12 13,2 12,3 24,9 27,7 0,9 16,9 8,5 5,1 0,5 17,2 16,6 17,6 39,2 27,9 29,4 18,3 4,9 10,8 19,2 10 12,6 2,7 9,7 7,6 17,8 18,5 17,2 17,2 21,6 25,3 25,4 28,8 13,2 23,2 24,3 48,4 43,2 8,9 32,8 9,8 32,6 19,2 25,6

Vláknina

GI

0,9 7,8 4,3 7,8 6 6,6 0 6,6 5,5 4,7 4,4 5,6 7,7 1,2 0,8 2,3 1,5 0,4 2,3 0,2 3,4 1,5 0,4 0,9 0 7,3 8,4 3,9 3,9 4 1,2 0,4 0,8 3,8 0,4 1 1,7 0,4 0,4 0,6 0,8 0,6 0 3,1

69,9 50,3 55,7 47,6 55,9 35,8 43 48,9 49,3 45,6 54,1 45,5 46,9 63,2 65,6 59,1 67,2 69,3 60,6 55,3 62,8 64,5 69,6 62,5 70 48,6 59,7 54,4 54,4 46,5 63,9 67,6 69,9 65,3 70 65,5 61,7 69,9 70,2 67,2 69,1 69,9 40,1 47,8

45 46 47 48 49 50

1786 1088,9 2556,3 401,3 2305,8 2494

11,5 11,7 16,7 1 12,8 17

49,3 35,5 48,8 4,3 67,9 71

20,3 7,9 38,7 8,3 25,2 27

0,6 1,1 1,1 1,5 1,4 0,4

62,2 69,1 47,6 9,3 48,2 45,1

Vláknina

GI

1,1 3,9 3,5 6,3 4,9 6,1 23,4 1,2 4,3 5 3,5 1,6 1,3 1,4 6,5 4,3 7 5,2 3,9 4,3 3,9 4,3 4,5 7,1 2,9 2,4 3,4 1,6 3,4 5 1,5 5,8 4 3,5 4,2

69 62 53,6 49,5 48,3 49,7 28,9 68,3 69,8 50,4 19,2 62,5 66,8 69 54,9 54,8 61,7 54,8 52 55,6 48,1 53,8 56,3 53 68,2 48,1 50,6 63,3 59 53,6 68,8 56,8 55,3 21,9 57,2

Tab. 5 Nutriční hodnoty svačin připravených školní jídelnou Svačina 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Energie (KJ) 1094,1 1725 1018 1439 1353 1837,2 2214,8 1106,7 3240 1093,9 1504,4 811,4 774,6 1650,2 1721,5 1751,8 1455,5 1404,7 1544,3 1380,3 1325,3 1466 1572,1 1417,3 1470,7 1235,7 909 1203,5 1737,8 968,6 1255,4 1213 1773,8 1008 1590,2

Bílkoviny (g) 11,3 11,4 3,5 9,7 10,5 12,2 13,6 11,5 12,4 7,2 5,7 9,1 8,9 14,8 6,9 9,2 12,2 7,2 8,8 5,4 13,9 7,7 8,8 13,6 12 22,2 6,7 6,5 14,9 5 10,6 9,4 10,3 5,2 9,6

Sacharidy (g) 35,5 43,2 41,7 56,1 65 53,8 69,4 36 134,1 50,2 48,8 33 31 37,8 60,9 49,6 66 57,7 50,6 47,5 50,3 50,5 55,6 56,4 40,6 35,4 32,8 36,7 62,7 49,3 35,8 47,5 61,8 49,7 56,1

34

Tuky (g) 8,2 28,7 6,9 10,8 4,9 19,4 21,7 8,2 20,8 3,4 16,2 3,9 2,9 20,4 15,5 20,3 3,9 8,4 14,5 13,1 6,6 17,3 17,4 6,5 15,6 7,2 6,3 12,7 11,6 1,4 12,7 6,6 14,9 4,7 13

36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

831,7 1331,3 1397,3 1142,2 1592,1 925,6 1606,8 1424,2 1142 1504,6 1232,1 1265,1 1236,9 1197 1373,5

17 6 7,1 9,7 8,8 8,8 10,4 12 4,1 11,4 8,2 4,4 7,1 9,1 11

17,5 37,1 57,3 35,9 56,5 42,7 53,8 62,6 35,6 69,9 37 50,7 38,9 53,8 58,7

6,7 16,1 8,4 10 17,5 3,4 14,1 5,7 12,7 6 16,9 9,1 12,4 3,8 5,5

Vyvážená svačina Dietní svačina Nevhodná svačina Tučná svačina

2,2 0,9 5,3 1,2 4,9 1,2 3,5 7,7 1,6 1,7 1,4 3,8 1 8,2 4,5

40 68,2 55,1 68,5 55,6 57,6 52,6 53,8 65,2 59,3 66,4 57 65,4 48,7 40,1

Domácí svačiny – dívky Domácí svačiny – chlapci Školní svačiny

Tab. 6 Denní doporučený příjem živin u dětí mladšího školního věku. Energie (KJ) Energie (Kcal) Bílkoviny (g) Cukry (g) Tuky (g) Vláknina

Doporučený denní příjem u dětí 7-10 let 9000 2150 33g 347g 70g 15g

Denní příjem energie je jen doporučený. Je velmi individuální, měli bychom ho přizpůsobit denním aktivitám, vyšším energetickým požadavkům. Také závisí na tělesných proporcích, věku, klimatu a prostředí. Základním požadavkem z hlediska prevence všech civilizačních chorob je přiměřený energetický příjem. Je třeba dodržet správný vzájemný poměr hlavních živin a také vitamínů a minerálů. Doporučený denní příjem celkové vlákniny pro dítě (věk do 18 let) je věk dítěte + 5g. Tzn. 10 ti leté dítě, 10 + 5 = 15g vlákniny. 35

Tab. 7 Optimální rozložení jídla během dne snídaně 20%

svačina 10-15%

oběd 35%

svačina 10%

večeře 20%

Dopolední svačina by měla pokrýt cca 15% denního energetického příjmu.

Tab. 8 Přepočítané hodnoty v g doporučené pro vyváženou dopolední svačinu. Energie (KJ) Energie (Kcal) Bílkoviny (g) Cukry (g) Tuky (g) Vláknina

Doporučený příjem živin u dopoledních svačin 1350 322 4,95g 52,05g 10,5g 2,25g

Tab. 8 Glykemický index (GI) nízký GI < 55 zelenina, mléčné výrobky, laktóza, luštěniny, ořechy, maso, vejce

střední 56 – 69 obilné vločky, celozrnné pečivo, banány, sacharóza, většina čerstvého ovoce

vysoký GI > 70 slazené nápoje, buchty, sladkosti, bílé pečivo, kukuřičné lupínky, med

 Potraviny s nízkým GI<55, nezpůsobují kolísání hladiny cukru v krvi, podporují pocit nasycenosti, nevyvolávají pocit hladu.  Potraviny se středním GI 55–69, zvedají hladinu cukru středně rychle, kombinujeme je s potravinami s nízkým GI.  Potraviny s vysokým GI>70 zvedají rychle hladinu cukru v krvi. Jsou vhodné jako okamžitý zdroj energie, kterou když nevyužijeme, ukládá se ve formě tuku. Vyvolávají kolísání hladiny cukru v krvi a děti na tyto změny mohou reagovat hyperaktivním chováním, nesoustředěností, podrážděností. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory. Množství vlákniny, obsah tuků, sacharózy nebo technické zpracování.

36

Na základě všech těchto zjištěných hodnot (Tab. 4,5,8) a doporučeného příjmu živin u dětí (Tab. 7) jsem svačiny vyhodnotila a rozdělila do čtyř škál. Vyvážená svačina, dietní svačina, nevhodná svačina a svačina obsahující spíše tuky.

1) Vyvážená svačina – svačina je vyvážená, je zde ideální poměr bílkovin, cukrů a tuků. Je bohatá na vlákninu, vitamíny a minerální látky. U některých svačin je vyšší podíl cukrů, ale glykemický index je nízký nebo střední, tzn. že nejde o jednoduché cukry nebo je zastoupen dostatečný podíl bílkovin, který výsledný glykemický index snižuje.

2) Dietní svačina – svačina je energeticky chudá, dítě přijme zhruba polovinu doporučené dávky vlákniny, vitamínů, minerálních látek. Chybí v ní některé zdroje bílkovin, čímž by se zvýšila sytivost svačiny a zlepšilo by se vstřebávání vitamínů z ovoce a zeleniny. Dítě pociťuje hlad a chuť, nedostatek energie a živin dohání v odpoledních a večerních hodinách nevhodnými potravinami.

3) Nevhodná svačina – do této kategorie jsem zařadila svačiny, které jsou hodně energeticky bohaté, je v nich velký podíl cukrů a tuků. Nadměrně zatěžují trávicí trakt a rozptylují od procesu učení. Podíl vlákniny a vitamínů je velmi malý nebo žádný. Svačina postrádá zdroj vitamínů ve formě zeleniny.

4) Tučná svačina – již jsem se zmínila, že dopolední svačina by měla obsahovat spíše složku sacharidovou a bílkovinu, ale tyto svačiny obsahují spíše větší podíl tuku. Energetický příjem odpovídá nebo je mírně zvýšený, glykemický index je střední nebo se blíží k vyšším hodnotám. Podíl vlákniny a vitamínů je malý nebo žádný, opět chybí zdroj vitamínů ve formě ovoce a zeleniny.

Vyhodnocená data jsem zanesla do grafu a do tabulky.

37

Školní a domácí svačiny (porovnání nutričních hodnot v %)

Školní svačiny Domácí svačiny

60% 50%

48%

52%

40% 30%

18%

16%

20%

18% 26%

10% 12% 0% Vyvážená svačina

Dietní svačina

10%

Domácí svačiny Školní svačiny

Nevhodná svačina

Tučná svačina

Graf č. 1: Porovnání nutričních hodnot (v%) školních (n=50) a domácích svačin (n=50).

Tab. 9 Školní a doma připravené svačiny rozdělené do škál v % i v počtu svačin (ks). Vyvážená svačina Dietní svačina Nevhodná svačina Tučná svačina

Školní svačiny (n=50) 52% 26ks 12% 6ks 10% 5ks 26% 13ks

Domácí svačiny (n=50) 18% 9ks 16% 8ks 18% 9ks 26% 24ks

Vyhodnocení údajů ve výše uvedených tabulkách a grafech je následující: Z výsledků je patrné, že nutričně vyváženější jsou svačiny připravené školní jídelnou. Svačiny z 52% obsahují vyvážený poměr bílkovin, cukrů, tuků. Převažuje zde celozrnné pečivo, pečivo z žitné mouky, různé druhy pomazánek – tvarohová, rybí, fazolová, drožďová, celerová apod. V každé svačině je ovoce nebo zelenina, nezbytná vláknina a vitamíny. Svačiny jsou slané i sladké. Domácí svačiny, nutričně vyvážené, jsou jen z 18%. Dietní svačiny jsou svačiny energeticky chudé. 12% školních svačin, 16% domácích svačin, kdy jenom ovoce není dostatečný zdroj energie.

38

Nevhodné svačiny, školní z 10%, domácí z 18%, jsou svačiny s velmi vysokým energetickým příjmem, s velkým obsahem cukrů a tuků, s malým nebo žádným podílem vitamínů a vlákniny. U školních svačin se jedná spíše o sladké svačiny, jogurty s piškoty, sladké moučníky apod. U domácích svačin je to bílé pečivo s taveným sýrem, párkem, paštikou, salámem, doplněné o sladkou sušenku. Také ráno kupovaná svačina typu koblih, tatranka, vanilkové mléko, není moc vhodná jako dopolední svačina pro školáka. Chybí porce zeleniny a ovoce, podíl bílkoviny. Tučné svačiny jsou svačiny, kde místo sacharidů převažují spíše tuky. U školních svačin je to 26% a jde o svačiny typu bílé pečivo, vaječná pomazánka, hermelínová pomazánka, obložené bagety apod. U domácích svačin je to 48% a jsou to svačiny stále se opakující, bílé pečivo, máslo, sýr, tavený sýr, různé toasty, doplněné o croasanty atd. Opět bez zastoupení ovoce a zeleniny.

3.3.2 Podíl ovoce a zeleniny V druhé části jsem se zaměřila na podíl ovoce a zeleniny jak ve školních svačinách, tak v domácích svačinách. Ovoce Zelenina

Podíl ovoce a zeleniny 66% 70% 60% 50%

64% 28%

40% 30% 20% 32%

10%

Zelenina

0% Ovoce

Školní svačiny Domácí svačiny

Graf č. 2: Podíl (v%) ovoce a zeleniny ve školních (n=50) a domácích svačinách (n=50).

39

Tab. 10 Ovoce a zelenina ve školních a domácích svačinách v % a v ks. Školní svačina (n=50) 64% 32ks 66% 33ks

Ovoce Zelenina

Domácí svačina (n=50) 32% 16ks 28% 14ks

Procentuální rozdíl: ovoce:

32 : 64 = 0,5 · 100 = 50%

100% - 50% = 50%

zelenina:

28 : 66 = 0,42 · 100 = 42% 100% - 42% = 58%

Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující: Z uvedených hodnot vyplývá, že domácí svačiny (n=50), obsahují o 50% méně ovoce a o 58% méně zeleniny než svačiny školní (n=50). V počtu svačin tzn., že z 50 porcí školních svačin, 32 porcí obsahuje ovoce a 33 porcí obsahuje zeleninu. U domácích svačin je jen 16 porcí svačin s podílem ovoce a 14 porcí svačin s podílem zeleniny. Taktéž bráno z 50 porcí domácích svačin.

U domácích svačin jsem dále porovnala v kolika svačinách je zastoupení ovoce a zeleniny u dívek a v kolika u chlapců.

Ovoce a zelenina u dívek a u chlapců 14 12 10

13 10

Dívky (n=30)

8 6

Chlapci (n=20)

6

4 2

1

0 Ovoce

Zelenina

n je počet svačin dívek a počet svačin chlapců

Graf č. 3: Ovoce a zelenina u dívek a u chlapců.

40

Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující: Graf č.3 nám ukazuje, že chlapci nemají v oblibě zeleninu. Z 20ti chlapeckých svačin obsahovala jen 1 svačina zeleninu. U dívek je zastoupení četnější, z 30ti svačin obsahovalo zeleninu 13 svačin. Obliba ovoce je u chlapců a dívek téměř stejná. U dívek 10 svačin s ovocem a u chlapců 6 svačin s ovocem.

3.3.3 Svačiny dívek a chlapců V poslední části jsem rozdělila domácí svačiny na svačiny dívek a svačiny chlapců a podle zjištěných údajů (tab. 4 a 9) jsem porovnala jejich četnost v dané škále.

Svačiny dívek a chlapců (porovnání četnosti v daných škálách)

30 9 25 20

Tučná svačina

6

Nevhodná svačina 15 7

15

Vyvážená svačina

10 5

Dietní svačina

8

3 1 1

0 Dívky (n=30)

Chlapci (n=20)

Graf č. 4: Porovnání četnosti svačin připrav. z domova u dívek a chlapců v dané škále.

Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující: Ve třetí části jsem porovnala jaká je četnost svačin v daných škálách u chlapců a u dívek. U dívek jsou hodnoty v jednotlivých škálách celkem vyrovnané, u chlapců převažují svačiny s vyšším podílem tuku, více energeticky hodnotné.

41

4 ZÁVĚR Prostřednictvím použitých výzkumných metod, mohu závěrem zhodnotit, že svačiny připravené školní jídelnou jsou zdravější, pestřejší, nutričně vyváženější než svačiny připravené z domova. Ne každá školní svačinka je zdravá a nutričně vyvážená, např. jedná-li se o sladkou svačinu, ale každá svačina obsahuje podíl ovoce a zeleniny a pestrost svačin, tyto nedostatky vykompenzují. Ve svačinkách se objevují netradiční pomazánky, např. čočková, fazolová, z červené řepy, špenátová. Pečivo je převážně celozrnné, dýňové, bílé pečivo se vyskytuje jen ojediněle a to ve formě chleba. Bílé tukové rohlíky děti nedostávají. Svačiny mají čerstvě připravené, na talířkách nazdobené a i přesto, že některé pomazánky jsou vyrobeny ze surovin, které děti nemají obzvlášť v oblibě, svačiny sní a chutnají jim. Rodiče, kteří připravují svačiny doma, dbají spíše na kvantitu než kvalitu. Svačiny jsou energeticky bohaté, což je dáno velkým množstvím nebo špatným složením. Děti často nosí, hlavně chlapci, svačinu „co chutná dospělým“, chléb nebo rohlík, tavený sýr a pár koleček salámu, zapečené toasty apod. Na ovoce a zeleninu ve většině případech zapomínají. Hlavně u svačin chlapců je zelenina značně opomíjena. Objevuje se i kontrast, kdy je maminka spíše „dietářka“ a na svačinu dítě dostane pouze ovoce a zeleninu. V tomto případě se jedná o dívčí svačinky. Svačina je energeticky chudá, postrádá důležité zdroje bílkovin a vitamínů, dítě má pocit hladu a chutě. Svačiny postrádají pestrost a nápaditost, neustále se opakují ve stejném složení. I přesto, že domácí svačiny nejsou vždy připravené tak, aby byly přínosné pro dětský organismus, rodiče jsou stále ochotni svačinu dětem připravit a ne jim dát peníze s tím, že si má „něco koupit“. Ani škola děti v tomto trendu nepodporuje. Nemáme školní bufet ani automaty, kde by si mohly zakoupit sladkosti a sladké nápoje, popřípadě slané brambůrky apod.

42

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY FOŘT, Petr. Aby dětem chutnalo. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2013. ISBN 978-80-249-10475. FOŘT, Petr. Aby dětem chutnalo. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2013. ISBN 978-80-249-22843. FOŘT, Petr. Moderní výživa pro děti. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Metramedia, 2000. ISBN 80-238-5498-4. HANREICH, Ingeborg. Jídlo a pití malých dětí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001. Pro rodiče. ISBN 80-247-0100-6. KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2005. ISBN 807021-773-1. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl - problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8. MANDŽUKOVÁ, Jarmila. Výživa dětí chutně, pestře, moderně. 1. vyd. Benešov: Start, 2010. ISBN 978-80-86231-50-1. MINDELL, Earl. Bible dětské výživy: úplný průvodce zdravou dětskou výživou. Olomouc: Votobia, 1998. Potraviny - zázračné léky. ISBN 80-7198-309-8. PACKOVÁ, Anna. Ve škole nám chutná. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. ISBN 80-7204-394-3. SVOBODOVÁ, Jarmila. Zdravá škola včera a dnes. Brno: Paido, 1998. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-85931-53-2. ŠOLTYSOVÁ, Taťjana a Lumír KOMÁREK. Receptář správné výživy dětí v mateřských a základních školách. 1. vyd. Praha: Blanka Kadlecová, 2002. ISBN 80-7071-197-3. ŠOLTYSOVÁ, Taťjana a Lumír KOMÁREK. Receptář zdravé výživy školních dětí ve škole a v rodině. 2. upr. vyd. Praha: Erasmus, 1996. ISBN 80-7071-033-0. Internetové zdroje:

43

https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/ http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/potravinova-pyramida.html http://kalorie.mte.cz/calcs/index/2016-10-23/category_id:25 http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/deti-vyziva/

44

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Seznam svačin dětí připravených z doma………………………………………….45 Příloha č. 2: Seznam svačin připravených školní jídelnou……………………………………..46 Příloha č. 3: Glykemický index vybraných potravin………………………………………….……48 Příloha č. 4: Ukázky školních svačin………………………………………………………………….…..49

45

Příloha č. 1: Seznam svačin připravených z domova 1-5

Chléb, máslo, šunka

Chléb, máslo, sýr, 2 jablka

6-10

Broskev, jablko

Jogurt, slad. tyčinka Pribináček

11-15

Houska, máslo, 5 švestek

16-20

Rohlík, máslo, šunka, sýr Babybell, 5 rajčátek Rohlík, tavený sýr, banán

21-25

Houska, máslo, šunka, 11 rajčátek, 1 rohlík sýr, šunka Kobliha, broskev, jablko

Chléb, máslo, sýr, 2 jablka, jogurt

2x chléb, máslo, sýr, 12 rajčátek, jogurt

Rohlík, lučina, okurka, broskev

Hroznové víno, broskev

2 muffiny, 7 švestek

Rohlík, máslo 10 rajčátek, jablko

Houska, máslo, 2x sýr Babybell, rajče

Rohlík, máslo, sýr Babybell, rajčátko

Chléb, máslo, šunka, 2 rajčátka

Rohlík, rybí pomazánka

Houska, paštika, paprika, 2 rajčata

Rohlík, čoko muffin

Chléb, tavený sýr, uzená šunka, okurka 2x chléb, máslo, jablko, mrkev

Pizza rohlík

Rohlík, tavený sýr, okurka

Kobliha

Rohlík, máslo, jablko

Rohlík, máslo, jablko

Chléb, máslo, droždí, broskev

26-30

2 rohlíky, máslo, jablka

31-35

Rohlík, šunka, sýr, tatranka

Rohlík, párek

2 rohlíky, máslo, šunka

Rohlík, paštika, banán

Rohlík, máslo, šunka

36-40

Houska, šunka, sýr, croasant

3 toasty, croasant

2 rohlíky, máslo, šunka

Rohlík, salám

2 rohlíky, máslo, jahodový džem

41-45

2 rohlíky, tavený sýr

1 a ½ rohlík, máslo, salám

2x termix

1 toast, Monte jogurt

1 ½ rohlík, Monte jogurt

46-50

Chléb, tavený sýr

Hamburger, karbanátek, salát, rajče, tatarka

Zeleninový salát s tatarkou

Kobliha, tatranka, vanilkové mléko

Farmářská vícezrnná bageta

46

Příloha č. 2: Seznam svačin připravených školní jídelnou 1-5

Chléb, rybí pomazánka

Žitný chléb, vajíčková pomazánka, paprika

Makovka, jablko

6-10

Vícezrnná bageta, bylinkové máslo, plátkový sýr, zelenina Tmavý rohlík, medové máslo, jablko

Jogurtový pohár s chia semínky, ovocem a piškoty, jablko Pletenka, šunková pěna, salát Luluroso, rajče Žitný chléb, tvarohová rozducha, zelenina, pomeranč

Podmáslový chléb, rybí pomazánka s vejcem, okurka Picarola, zelenina

11-15

16-20

21-25

26-30

31-35

36-40

Kaiserka s máslem, strouhané blaťácké zlato, zelenina, ovoce Šlehaný Houska, tvaroh, rohlík, vaječná jablko pomazánka, rajče, jablko Zeleninový salát s kousky kuřete a kuskusem, ½ celozrnné housky Chléb s máslem, dušená šunka, paprika Šlehaný tvaroh, piškoty, maliny, ostružiny

Dalamánek, fazolová pomazánka, okurka

Žitný chléb, pomazánka z červených fazolí, rajče, okurka Bageta, švédská pomazánka, rajče

Dýňový chléb, tvarohová pomazánka s pažitkou, rajče jablko Kynutý domácí švestkový koláč, jablko

Chléb, drožďová pomazánka, rajče, jablko

Obložený chléb, máslo, šunka, sýr, ozdoba zelenina

Chlupatý chlebíček, mrkev do ruky, jablko

Chléb, pomazánkové máslo, rajče, okurka, jablko

Jogurt, rohlík ovoce

Bílá veka 3ks, šunková pomazánka s hermelínem, zelenina, jablko

Podmáslový chléb, vajíčková pomazánka, jablko Chléb, hermelínová pomazánka, rajče, okurka

Žitný chléb, tvarohová pomazánka se šunkou, rajče, jablko Termix, rohlík, banán

Sendvič s tuňákem, ledový salát

Jogurt s ovocnou náplní, banketka, jablko Podmáslový chléb, pomazánkové máslo, paprika, rajče, jablko

Skořicový cop, bílá káva, jablko

Francouzská bageta malá, flora, šunka, okurka, jablko

Chléb, pomazánka z játrového sýra, okurka

Chléb, vaječná pomazánka, rajče, jablko

47

Kaiserka, tvarohová rozducha, rajče, jablko

Bílá veka 3ks, celerová pomazánka, rajče, jablko

41-45

Chléb, drožďová pomazánka, okurka

Kobliha, kakao, jablko

Žitný chléb, šunková pěna, rajče, jablko

Vánočka s máslem, pomeranč

46-50

Chléb, vaječná pomazánka, rajče

Bílá veka s máslem 3ks, medové máslo, jablko

Mini bagetka plněná bylinkovým máslem a hlávkovým salátem

Celozrnný chléb, tvarohová rozducha, rajče, jablko

Domácí svačiny - dívky Domácí svačiny - chlapci Školní svačiny

48

Bílý jogurt s ovocnou náplní, banketka, kiwi Šlehaný tvaroh, křehký chléb, jablko

Příloha č. 3: Glykemický index vybraných potravin Bageta Chléb světlý Chléb tmavý celozrnný Lívanec, lívanečky Kobliha Bebe jemné sušenky Mars Müsli tyčinka s ovocem Bebe dobré ráno čokoládové Twix Polomáčené sušenky Cornflakes - kukuřičné lupínky Čokoláda mléčná Nutella Lentilky Čokoláda hořká Meloun vodní Hrozinky Ananas Hroznové víno červené Meruňka Kiwi Banán Hroznové víno Broskev Pomeranč Jahody Švestky Hruška Jablko Třešně Sójový jogurt Pudink čokoládový Pudink vanilkový Jogurtový nápoj Mléko čokoládové Jogurt nízkotučný ovocný Jogurt netučný s umělým sladidlem Popcorn Bramborové lupínky Ořechy Fanta Sirup Limonáda Coca-Cola Horká čokoláda Pomerančový džus Jablečný džus

95 70 53 75 76 67 65 61 57 43 42 81 41 33 33 22 72 60 59 59 57 53 52 46 42 42 40 39 38 38 22 50 47 40 38 34 32 14 72 54 20 68 66 66 58 51 50 40

49

Příloha č. 4: Ukázky školních svačin. Zdroj: vlastní foto

50

51