POLNÍ POŠTY INFORMACE SEKCE POLNÍCH POŠT Číslo 3 (3), ročník I
prosinec 2001
PS 1: MÍROVÉ MISE CELOSVĚTOVĚ Probíhající mírové operace OSN Afrika Kongo (Democratic Republic of the Congo) MONUC Etiopie a Eritrea (Ethiopia and Eritrea) UNMEE Sierra Leone – UNAMSIL Západní Sahara (Western Sahara) MINURSO
prosinec 1999 – červenec 200 – říjen 1999 – duben 1991 –
Asie Východní Timor (East Timor) UNTAET Indie - Pákistán (India-Pakistan) UNMOGIP
říjen 1999 – leden 1949 –
Evropa Bosna a Hercegovina (Bosnia & Herzegovina) UNMIBH Kypr (Cyprus) UNFICYP Gruzie (Georgia) UNOMIG Kosovo – UNMIK poloostrov Prevlaka (Prevlaka Peninsula) UNMOP
prosinec 1995 – březen 1964 – srpen 1993 – červen 1999 – únor 1996 –
Střední Východ Golanské výšiny (Golan Heights) UNDOF Irák/Kuvajt (Iraq/Kuwait) UNIKOM Libanon (Lebanon) UNIFIL Střední východ (Middle East) UNTSO
červen 1974 – duben 1991 – březen 1978 – červen 1948 – L. Bártík
- 21 -
PS 2: MISE BALKÁNSKÉ KRIZE
Místní poštovní služby v bývalé Jugoslávii II Přetisky na výplatních známkách bývalé Jugoslávie: Na počátku občanské války se zřejmě chopili příležitosti někteří podnikaví sběratelé bývalých svazových republik. V současné době, po určitém uklidnění, se objevily na německých burzách např.: - přetisk „CRNA GORA“ (v cyrilici) – MONTENEGRO (v latince) na bývalé jugoslávské výplatní známce (poštovní služby). Na výměnných burzách koluje asi 10 hodnot za 9,70 DM. - přetisk „ClVlLNA UPRAVA EU MOSTAR - R. BIH" (v latince) na výplatní známce téže emise jugoslávských známek. Známy jsou dvě hodnoty této známky za 4,90 DM. - obdobně koluje asi deset hodnot známek s přetiskem „Za samostatnost ISTRIE" (prodává se za 11,70 DM). - v posledních měsících intenzivního politického boje za udržení samostatnosti poslední enklávy tzv. Republiky Srbská Krajina ve východní Slavonii (území Chorvatska) se vyskytly přetisky na známkách bývalé Jugoslávie, a to dvě pětiznámkové pásky obsahující přetisk (výjimečně v latince), který má deklarovat východní Slavonii jako PROTEKTORÁT OSN. Přetisk je jako celek na všech pěti známkách a kromě přetisku hodnot obsahuje v řadě následující názvy: /WEST SREM/ PROTEKTORAT/ PROTEKTORAT/ BARANJA EAST SLAVONIA. Dvě pětipásky a znak OSN jsou prodávány za 10,50 DM. - obdobné dvě pětipásky jsou tištěny v cyrilici a navíc každá známka nese zkratku RSK (původní Rep. Srb. Krajina). Tyto dvě dvojpásky jsou nabízeny (10 hodnot) za 10, 70 DM. Poznámka: Přetisky tohoto druhu je nutno považovat jednoznačně za podvod. V politickém boji o zachování alespoň částečné samostatnosti tzv. RSK ve Východní Slavonii byla zneužívána neoprávněná emisní činnost i v posledních měsících. V únoru až březnu 1997 byly na bázi výplatních známek tzv. RSK vydány zcela nové tři příplatkové známky s názvem SREMSKO-BARANSKA OBLAST (v cyrilici) a se znakem OSN (pod hodnotou známky). Dosud jsou známy tři hodnoty: - 0,50 + 0,50 Dinar (světle modrá) - 0,60 + 0,50 Dinar (lila) - 1,20 + 0,50 Dinar (červená) a současně se vyskytuje původní R-známka (červená) s názvem Republika Srbská Krajina. Vše je přetištěno přetiskem písmenem X a hodnotou 0,20. O této, zatím poslední emisi (místně oficiální), platí totéž, jako u předchozích přetisků – jde o podvod, bez jakékoliv sběratelské ceny. Závěrem ke stati o mezinárodně neuznávaných známkách Republika Srbská Krajina a Republika Srbská v Bosně a výše uvedených, známých přetiscích: Jedině Chorvatsko a její pošty striktně odmítaly listovní zásilky frankované známkami mezinárodně neuznaných republik. Tyto zásilky vesměs vracely, nebo je považovaly za nevyplacené a pokutovaly příjemce. Politický podtext tohoto „správného“ jednání je však patrný z faktu, že zásilky z Bosny, frankované známkami REPUBLIKA HRVATSKA HERCEG BOSNA byly v síti chorvatských pošt propouštěny normálně – bez sankcí!
- 22 -
Několik postřehů z provozu pošt a práce pošťáků v teritoriu bývalé Jugoslávie, postiženém válečnou vřavou: Síť pošt a telekomunikačních míst bývalé Jugoslávie (PTT JUGOSLAVlA) byla jednou z mála bývalých svazových infrastruktur, která byla udržována v provozu maximálním úsilím bývalých zaměstnanců PTT. Bylo to zřejmé na každém kroku a mnohé poštovní úřady byly jediným místem možného spojeni s okolním světem. V místech, kde neprobíhala válečná hysterie (Slovinsko, severozápadní část Chorvatska a Makedonie), byly poskytovány téměř veškeré služby v normálním (mírovém) rozsahu. Pro oblasti válkou sužované bylo typické, že pošty byly obvykle nejlépe chráněným až opevněným místem ve městech a vesnicích. Budovy byly doslova olepeny trámy, fošnami a pytli s pískem. Rozbitá okna byla nahrazena PVC fóliemi a nezbytnou elektrickou energii dodávala „nějaká“ vhodná elektrocentrála. Téměř nepřetržitým provozem se zbylí pošťáci snažili udržovat radiotelefonní spojeni se světem. Dostat spojení do sousední země bylo mnohdy snazší, než do oblastí znesvářených Jugoslávců. Ostatní rodinní příslušnici postávali kolem pošt i uvnitř a když začala střelba nebo hrozilo jiné nebezpečí, ukryli se v této poštovní pevnosti. A čekali a čekali velice dlouho a trpělivě. Pošťáci přijímali (někdy i vydávali) listovní i jiné zásilky a trpělivě vysvětlovali, co zařídit lze, co je možné a co vůbec není možné. Když chyběla razítková barva, vyrobili jakousi náhražku a byli hrdí, že jejich razítko je čitelné a „drží“. Když neměli známky, dali razítko a napsali „POŠTARINA PLAČENA“, někdy přilepili i jakýsi úřední – papírek. Ale sloužili utrápeným lidem, jak mohli – převážně bez mzdy či jiné odměny. Někdy za balíček potravin z humanitární pomoci. Mluvil jsem s poštovním technikem na sarajevské poště. Staral se pečlivě o udrženi telekomunikačního vybavení pošty v provozu a za dvanáct i více hodin každodenní práce obdržel symbolickou mzdu 1 DM týdně a jednou měsíčně nějaké potraviny, pokud se konvoje s humanitární pomocí nebo proviantní kolona UNPROFOR do Sarajeva vůbec dostala. Kromě nezměrné vůle být užitečný postiženým Sarajevanům přiznal i malý „sobecký“ cíl své obětavé práce: „... až bude po válce, budu pokračovat v této práci a budu snad mít i lepší plat. Hlavně snad nebudu muset odklizovat trosky a opravovat vše to, co jsme si už rozmlátili a ještě rozbijeme...!" To bylo koncem roku 1994. Ještě se mi pochlubil emisí stříhaných známek REPUBLIKA BOSNA I HERCEGOVlNA připomínající 10. výročí zimní olympiády SARAJEVO 84. Je to tříbarevný typicky válečný tisk, na který byl ale hrdý! První sérii sedmi známek se státním znakem Republiky BaH, která byla vydána 27 .10. 1993, už neměl. Tu prý odkoupil nějaký obchodník, protože v té době nebylo možné listovní zásilky ze Sarajeva odesílat. Jak jsem po návratu z Jugoslávie v roce 1995 zjistil, na některých našich burzách už bylo možné tyto známky vidět. Po stránce poštovních služeb a zejména vybavováni listovních zásilek na tom byla většinově muslimská Republika Bosna a Hercegovina ze všech post jugoslávských republik nejhůře. Republika vlastně neměla celistvé území spravované sarajevskou vládou. Byly to jakési velké, menší či malé enklávy kolem měst obklíčené bosenskosrbskými nebo bosenskochorvatskými ozbrojenými skupinami. Hlavní město SARAJEVO využívalo alespoň částečně hlavni poštu OSN pro Bosnu na letišti v Sarajevu (spravována byla vojenskou polní poštou francouzské armády – BPM 655). Ostatní fungující pošty v jednotlivých muslimských enklávách byly odkázány na vrtulníkovou kurýrní službu UNPROFOR nebo případný konvoj humanitární pomoci. Z hlediska filatelistického pak je dobré znát, že případné listovní zásilky většinou nebyly frankovány známkami, ale pouze oráženy denními poštovními razítky.
- 23 -
Začátkem roku 1996 bylo na základě daytonských dohod stanoveno orgány OSN a UPU, že veškeré zahraniční zásilky do Bosny a Hercegoviny budou soustředěně zasílány na hlavní bosenskou poštu v Sarajevu. Odtud pak mají být veškeré zásilky rozesílány do všech míst BaH. Protože však bosenští Srbové nadále ignorují úmluvy Federace BOSNY a HERCEGOVINY včetně poštovních služeb (PTT), bylo začátkem prosince 1996 na hlavni poště Sarajevo skladováno již kolem 700 000 listovních zásilek včetně doporučených dopisů a malých balíčků. Politická svéhlavost bosenskosrbských předáků nakonec přinutila mezinárodní orgány reagovat. Péčí německé DEUTSCHE POST AG bylo těchto sedm set tisíc zásilek převezeno do Bělehradu, aby se s velkým zpožděním dostaly do rukou adresátů. Nerespektování hlavní pošty v Sarajevu nadále pokračuje. Jak se zdá, jednotný bosensko-hercegovský systém poštovních služeb se dosud nepodařilo prosadit. Ke škodě občanů pět let sužovaných válkou a politickými šarvátkami bosenských vůdců. Filatelistická historie to nebude mít vůbec lehké.
Známky bosenského SRBSKA – 1992
Známky samozvané Srbské krajiny 1993.
Přetisky na známkách Jugoslávie a známky bosenského Srbska v roce 1992 poštovně používané, denní razítko pošty 78 101 BANJA LUKA, dne 4. 5. 1993. Banja Luka byla v té době „hlavním městem” severní části Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině. V jižní (sarajevské) oblasti bylo „hlavním městem” PALE.
- 24 -
Známky Republiky Srbská Krajina v r. 1993 a používané až do r. 1995 s písmenkovým indexem (R pro doporučené a A pro Známky Republiky Srbské Krajiny ve Východní obyčejné dopisy. Slavonii.
Znánky neoficiální Republiky Chorvatské v Bosně a Hercegovině (1993 – 1994).
Oficiální známky (stříhané) Republiky Bosna a Hercegovina (muslimská část) vydané v r. 1994, připomínající 10. výročí konání ZOH 1984 v Sarajevu. Známky Sremsko – Baranské oblasti vydané na propagaci požadavku odtržení této oblasti před připojením k Chorvatsku.
M. Čech
- 25 -
PS 3: ČESKOSLOVENSKÁ A ČESKÁ ÚČAST NA MISÍCH Nasazení českých vojáků do mírových misí Název mise DESERT STORM UNPROFOR I. kont.
Místo / stát KUWAIT / SAUDSKÁ ARÁBIE Býv. Jugoslávie Chorvatsko / KORENICA
Období 15. 12. 90 – 22. 4. 91
II. kont.
Chorvatsko / KORENICA
10. 92 – 3. 93
I. kont.
Chorvatsko / KORENICA
4. 93 – 9. 93
II. kont.
Chorvatsko / KORENICA
10. 93 – 3. 94
III. kont. IV. kont. UNPROFOR UNPREDEP UNCRO
Chorvatsko / KORENICA Chorvatsko / KORENICA jen v Bosně a Hercegovině Makedonie Chorvatsko / KORENICA Chorv. / Knin (Zagreb Air.) Chorv. / Korenica – Zagreb Chorv. / jen Zagreb Chorvatsko – Vých. Slavonie (na letišti KLISA) B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija B i H, Donja Ljubija
4. 94 – 9. 94 10. 94 – 3. 95 3. 95 – 20. 12. 95
UNCRO UNTAES IFOR I. kont. II. kont. SFOR I. kont. II. kont. III. kont. IV. kont. V. kont. VI. kont. VII. kont. VIII. kont. AFOR
Albánie, KAVAJE Turecko KFOR I. kont.
KOSOVO KOSOVO – Donji Sibovac
II. kont.
KOSOVO – Sajkovac
III. kont.
KOSOVO – Sajkovac
IV. kont.
KOSOVO – Sajkovac
12. 4. 92 – 20. 12. 95 14. 4. 92 – 10. 92
Účast české armády Chemická rota (169) CS / CZ prapor (502) (CZECH BAT) CS / CZ prapor (502) (CZECH BAT) CZECH BAT UN (500 + 43) CZECH BAT (924+44) + FST (Chirurg.) (21)
bez české účasti bez české účasti 3. 95 – 9. 95 6. MECH BAT (900) 6. 95 – 3. 96 + FST (21) 9. 95 – 1. 96 (snižování až na 130 31. 3. 96 ukončení mise osob) 3. 96 – 2. 98 6. polní nemocnice (FIELD HOSP) (38) 21. 12. 95 – 20. 12. 96 (800 – 850) 1. 96 – 7. 96 6. mpr / 4. brn 7. 96 – 3. 97 6. mpr / 4. brn 21. 12. 96 – trvá dále (600 – 650) 3. 97 – 11. 97 6. mpr / 4. brn 11. 97 – 8. 98 6. mpr / 23. mpr 2. mb 8. 98 – 3. 99 7. mpr / 7. mpr 7. mb 3. 99 – 10. 99 3. mpr / 3. vmz 10. 99 – 4. 2000 1. mpr / 1. vmz chv 4. 2000 – 10. 2000 43. mpr / 43. mpr 4. brn 10. 2000 – 4. 2001 4. mpr / 41. mpr 4. brn 4. 2001 – 10. 2001 5. mpr / 42. mpr 4. brn (60 – 100) 5. 99 – 11. 99 6. pn / VVzdrS 9. 99 – 11. 99 – pomoc část 6. pn po zemětřesení 12. 7. 99 – trvá dále (140 – 200) 6. 99 – 1. 2000 6. průzkumná rota / 6. specb 1. 2000 – 7. 2000 4. průzkumná rota / 4. pzpr 4. brn 7. 2000 – 1. 2001 2. průzkumná rota / 26. do 2. mb 1. 2001 – 7. 2001 7. průzkumná rota / 7. pzpr 7. mb
Do 30. 3. 1993 byla účast v misích národnostně smíšená – československá, od 1. 4. 1993 již jen příslušníci české armády.
- 26 -
Použité zkratky: brn CZECH BAT Desert Storm do FIELD HOSP FST mb MECH BAT
brigáda rychlého nasazení československý prapor (do r. 1993) Pouštní bouře dělostřelecký oddíl polní nemocnice (v UNTAES) polní chirurgický tým (v UNPROFOR) mechanizovaná brigáda mechanizovaný prapor (smíšený)
mpr pn pzpr specb vmz vmz chv VVzdrS
mechanizovaný prapor polní nemocnice průzkumný prapor speciální brigáda výcviková mobilizační základna výcviková mobilizační základna chemického vojska Velitelství vojskové zdravotní služby
Účast v pozorovatelských misích UN, OSCE a WEU (zastoupení AČR v roce 2000) Název mise Mise UN UNOMIG (United Nations Observer Mission in Georgia) UNMOT (United Nations Mission of Observers in Tajikistan) UNMOP (United Nations Mission of Observed in Prevlaka) UNGCI (United Nations Guard Contingent Iraq) UNOMSIL (United Nations Observer Mission in Sierra Leone) UNMIK (United Nations Mission in Kosovo) MONUC (Mission Observer Nations United in Congo) UNMEE (United Nations Mission in Ethiopia/Eritrea) Mise Gruzie OSCE Náhorní Karabach Bosna a Hercegovina Chorvatsko Čečensko Albánie Kosovo
Stát (místo) Účast voj. pozorovatelů (monitorů) Gruzie skupina 5 voj. pozorovatelů, mise trvá od října 94 Tádžikistán Chorvatsko, Prevlaka
skupina 3 voj. pozorovatelů, mise trvala od června 1998 do června 2000 jeden voj. pozorovatel, mise trvá od listopadu 1996
Irák, skupina 16 příslušníků AČR, Kurdistán mise trvá od června 1991 Sierra Leone skupina 5 voj. pozorovatelů, mise trvá od října 1999 Kosovo
jeden voj. pozorovatel, mise trvá od února 2000 Kongo skupina 4 voj. pozorovatelů, mise trvá od května 2000 Etiopie, nastupuje 1 monitor v březnu Eritrea 2001 Gruzie 2 voj. monitoři – členové mise, mise trvá od ledna 1994 Náhorní 1 monitor, člen voj. části mise, Karabach mise trvá od července 1994 Sarajevo, 2 členové štábů „reg. Banja Luka spolupráce“, mise trvá od ledna 1996 Zadar, Knin, 3 monitoři voj. části mise Slavonie v regionech, mise trvá od listopadu 1997 Groznyj 1 důstojník, člen asistenčního týmu, mise trvá od září 1998 Albánie jeden monitor, mise trvá od března 1998 Kosovo jeden monitor, mise skončila
- 27 -
Mise WEU
MAPEXT-Albánie
Albánie
v únoru 2000, obnovena od března 2001 2 prac. zdrav. služby AČR, mise trvá od srpna 1998
Poznámka: Od roku 1989 působilo již celkem více než 820 vojenských pozorovatelů, monitorů a specialistů ve 30 misích UN, EU, OSCE a WEU. Včetně období před rokem 1989 je to již téměř 50 různých misí (od roku 1953 – DOZORČÍ KOMISE V KOREI). M. Čech
PS 4: MÍROVÉ POŠTOVNÍ A KURÝRNÍ SLUŽBY ARMÁD NATO A PFP Úvod do pracovní skupiny Úvodem si dovolím definovat obsah působení této pracovní skupiny. Půjde o vyhodnocování informací a filatelisticky zajímavých materiálů z oblasti „POŠTOVNÍ A KURÝRNÍ SLUŽBY OZBROJENÝCH SIL“ v mírové době s vazbou na Severoatlantickou alianci (NATO) a to jak členských armád, tak i ze zemí partnerství pro mír (PfP). Tato oblast je již řadu let ve sběratelském zájmu zejména filatelistů z členských zemí NATO. Vrcholově byl také založen „centrální“ klub při NATO pod názvem NATO POSTAL HISTORY (NPH), který byl založen panem Arne V. Rasmussenem. Klub vydává periodický zpravodaj a sestavuje speciální katalog.
Současný vydavatel pan Uwe Kensing z Lucemburska nás požádal o spolupráci a bude zajisté velmi prospěšné aktivity PS 4 koordinovat s tímto klubem. Jen pro zajímavost uvádím, že v novém katalogu NPH jsou již evidovány tři položky České republiky související s filatelistickými doklady ke dni vstupu ČR do NATO – tedy k 12. 3. 1999. Dnes tedy naznačím, jak by bylo možné filatelisticky zpracovávat informace o poštovní a kurýrní službě české armády, byť AČR v současné (mírové) době nemá vlastní vojenskou polní poštu. Poštovní a kurýrní služby v AČR jsou realizovány takto: – Základním (prvním) článkem – SBĚRNÝM MÍSTEM – na všech stupních řízení a velení v AČR jsou SPISOVNY, které vybaví zásilky vyznačením ODESILATELE, poštovní adresou PŘÍJEMCE, popřípadě dalšími evidenčními znaky. – Prvním místem poštovní služby jsou PODACÍ STANICE obvykle ve všech větších posádkových městech. Každá podací stanice má smluvně dohodnutý další postup poštovních zásilek s místně příslušnou poštou České pošty (ČP), která zajišťuje odesílání i dosílání poštovních zásilek dle zákona o poštovních službách. Podací stanice je dle smlouvy s ČP vybavena v podstatě tak, jako každá jiná civilní pošta. Pro realizaci poštovní přepravy však předává vybavené zásilky smluvní poště ČP. Pro dokreslení uvádím příklad podacích stanic v Praze: Podací stanice Praha 6 – Dejvice má dvě smluvní pošty a to - 28 -
POŠTA PRAHA 6 – stroj. razítko 25026739; POŠTA PRAHA 614 – stroj. razítko 28020942. Podací stanice Praha 9 – Kbely má smluvní poštu POŠTA PRAHA 97 – stroj. razítko 25034746. Filatelisticky lze dokumentovat členství ČR/AČR v NATO nejméně třemi základními položkami: 1. Známka ke vstupu do NATO (Pofis č. 213); 2. FDC ke vstupu do NATO; 3. Strojové razítko s kašetem ke vstupu do NATO, které je na podací stanici v Praze 6 a 614 používáno dodnes. Ostatní podací stanice AČR (včetně Praha – Kbely) používají strojová razítka s kašetem MINISTERSTVO OBRANY ČR.
Ke dni vstupu ČR do NATO byla vydána známka (4,60 Kč) a FDC.
Logo AČR na strojovém razítku Podací stanice MO – Praha 6 – č. 25026739.
Logo AČR na strojovém razítku Podací stanice MO – Praha 614 – č. 28020942.
Klasické logo MO, používané na všech podacích stanicích v AČR (do 12. 3. 1999 bylo též používáno na podacích stanicích Praha 6 a Praha 614). M. Čech
- 29 -
PS X: HISTORICKÉ POLNÍ POŠTY (do r. 1945) Polní pošty Československé armády v roce 1938 (podskupina 4) Stejně jako dnes ani v období první republiky neměla armáda v míru organizovánu polní poštu. V rámci mobilizačního plánování však byly rozpracovány polní poštovní služby do všech detailů. Dnes uvádíme souhrnný přehled o Válečné složení vyšších jednotek od 15. 2. 1938 do 15. 2. 1939 podle dokumentu čj. 7001 Mob-Hl. št. / 1. odd.-1937. − Vyhláškou z 23. 9. 1938 byl stanoven mobilizační den na 25. 9. 1938; − Vyšším jednotkám krytu byla stanovena připravenost na 4. mobilizační den, což bylo datum 28. 9. 1938; − Podle nařízení MNO měla POLNÍ POŠTA z mobilizovaných sil zahájit činnost v poli dnem 1. 10. 1938; − Výnosem MNO čj. 52287/Taj/IV. odd. 1938 měly být VOJENSKÉ POLNÍ POŠTY zrušeny ke dni 6. 12. 1938; − Činnost polních pošt, dokumentované daty před 1. 10. 1938 mohla souviset s vlastní iniciativou některých „zmobilizovaných pošťáků“, nebo s dodatečným antidatováním lístků polní pošty; − Činnost polních pošt s daty po 6. 12. 1938 vesměs souvisela se zvláštní situací na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, kde se některé jednotky aktivně podílely na odtržení Slovenska od Českých zemí (budoucího Protektorátu). Krycí název Adam Aleš Alfons Arbes Bernolák Bezruč Blažej Blodek Bořivoj Cyril Dalibor David Dobrovský Dominik Dvořák Erben Fajnor Ferdinand Fibich Florián Hálek Havlíček Heyduk Hodža Holeček
Útvar hraniční pásmo XV 7. divize hraniční oblast 41 19. divize 20. divize 5. divize hraniční oblast 31 17. divize hraniční oblast 34 hraniční oblast 38 hraniční pásmo XI 3. rychlá divize 11. divize hraniční oblast 33 II. sbor 18. divize 12. divize hraniční pásmo XVI 14. divize hraniční oblast 37 III. sbor I. armáda (zem. vel.) Třídírna pol. pošt 1 4. divize 9. divize 3. divize
Polní pošta č. 39 19 11 31 32 17 1 29 4 8 35 51 23 3 42 30 24 40 26 7 43 54 (53) 16 21 15 - 30 -
Stanoviště velitele Banská Bystrica a) Zábřeh Košice Třebíč Mutěnice Strakonice Veselí – Mezimostí b) Sobotka Jaroměř Brno Praha Levice (Lovinobaňa) Mladá Boleslav Mladá Boleslav Kladno (Vsetín) Košice Třešť Šternberk Jihlava Kutná Hora Kutná Hora Hradec Králové Nové Mesto nad V. Mšeno
Hurban Hviezdoslav Jablonský Jánošík Jaromír Jaroslav Jirásek Kalvoda Karol Kazimír Kolár Mácha Mánes Medard Mikuláš Myslbek Neruda Ondřej Otakar Palacký Prokop Přemysl Rafael Rázus Roháč Rostislav Smetana Svatopluk Šafařík Štefánik Tajovský Tomašík Tyl Úprka Vítězslav Vlastimil Vlk Vojtěch
VII. sbor 22. divize 16. divize 15. divize skupina 2 viz Adam II. armáda (zem. vel.) třídírna pol. pošt 2 6. divize hraniční oblast 42 1. rychlá divize V. sbor 2. divize 8. divize hraniční oblast 40 hraniční oblast 32 IV. sbor IV. armáda (zem. vel.) třídírna pol. pošt 4 2. rychlá divize hraniční pásmo XII hlavní velitelství Ústředna polních pošt 6 hraniční oblast 36 velitelství okrsku Praha hraniční oblast 39 VI. sbor letecká brigáda hraniční pásmo XIII I. sbor hraniční pásmo XIV 21. divize III. armáda (zem. vel) třídírna pol. pošt 3 VIII. sbor 10. divize hl. velitelství/5.odd. Ústředna polních pošt 6 13. divize hraniční oblast 35 skupina 1 skupina 4 Benešov – Tábor 4. rychlá divize
47 34 28 27 13 39 56 (55) 18 12 49 45 14 20 10 2 44 60 (59) 50 36 61 6 62 9 46 (53) ? 37 41 38 33 58 (57) 48 22 25 5 63 (64) 52
Vráble Žilina Ružomberok Senica Želetava Olomouc Olomouc Pohořelice Užhorod Pacov Valašské Klobouky Plzeň Moravský Beroun Banská Bystrica Plzeň Litovel Brno Brno Jaroměřice Hradec Králové Vyškov Vyškov Šumperk Praha – Břevnov Galanta Soběslav Čáslav Hranice Votice Brno Veselí nad M. Kremnica Kremnica Uherské Hradiště (Krupina) Přerov Přerov (Humpolec) Vamberk Rakovník Votice Soběslav
Poznámky: a) 2. října změněn krycí název na „Jaroslav“ v obavě, že původní krycí název je prozrazen b) dnes Veselí nad Lužnicí c) Stanoviště velitele uvedeno k 30. září 12:00 hodin. Pokud je stanoviště velitele v závorce, znamená to, že velitelství do tohoto místa ještě nedorazilo.
- 31 -
Přidělení polních pošt se v mobilizaci dílčím způsobem lišilo od původního plánu. Podle č. j. 4915 Taj. – hl. št./1 odděl. 1938 došlo k následujícím odchylkám: − polní pošty 55 a 56 předěleny velitelství IV. armády, − polní pošta 59 přidělena velitelství III. armády, − polní pošta 60 přidělena Hlavnímu velitelství, − polní pošta 61 přidělena velitelství II. armády, − polní pošta 64 přidělena velitelství II. armády (neuvedena v „Přehledu válečného složení vyšších jednotek“, vytvořil ji telegrafní prapor 6), − třídírna polních pošt 2 přidělena velitelství IV. armády, − třídírna polních pošt 4 přidělena velitelství III. armády, třídírna polních pošt 5 přidělena velitelství II. armády (neuvedena v „Přehledu válečného složení vyšších jednotek“). Čech / Minařík
PS 6: REDAKČNÍ A INFORMAČNÍ ČINNOST Podzimní valná hromada V sobotu 24. 11. 2001 se uskutečnila 2. valná hromada SPP. Konala se v Praze 6 v Domě armády Praha, které zúčastnil též RNDr. Špaček a Ing. Langhammer za ČMS PH a náš člen ze Slovenska p. Novosad. Dopoledne po vzájemném představení byl zahájen hlavní program spojený s organizací a provozem SPP. K datu setkání máme 51 členů z toho 25 členů z ČR a 4 ze Slovenska. Po zprávě o činnosti a rozpravě bylo rozhodnuto: - vyzvat členy k aktivnější spolupráci s tvorbou informací SPP (články, dotazy, připomínky); - od roku 2002 vybírat členský příspěvek ve výši 100 Kč na režijní náklady SPP pro celoroční aktivity (ČR a Slovensko); - na základě předběžného dohovoru předpokládáme účast exponátem PP na mezinárodní výstavě SBĚRATEL 2002 v r. 2002 v Praze; - zahájit další jednání na uspořádání mezinárodního srazu v r. 2003 v Praze za účasti klubů PP z Německa, Rakouska a zahraničních členů SPP; - po úspěchu první „písemné nabídky“ pokračovat s dalšími vždy s vyústěním k datu konání pololetní valné hromady (nabídnuté celistvosti zašlete správci p. Michlovi nejpozději do 15. 3. 2002). Na závěr akce proběhla výměnná burza. L. Bártík
Všem našim èlenùm a jejich rodinám pøejeme pøíjemné vánoèní svátky a šastné vykroèení do roku 2002.
POLNÍ POŠTY, INFORMACE SEKCE POLNÍCH POŠT, číslo 3 (3), 2001 Vychází jako příloha zpravodaje POSTILION vydávaného Českomoravskou společností pro poštovní historii při SČF Redaktor: Leoš Bártík, P. O. Box 100, 161 00 Praha 6 (
[email protected]) Internetová adresa SPP: http://philately.webpark.cz/polniposty.htm
- 32 -
